Zdravotní ústav se sídlem v Kolíně držitel certifikátu EN ISO 9001:2000 (reg. č.: 395-04-03)
pobočka Praha Dittrichova 17, 128 01 Praha 2 Číslo účtu KB Kladno: 277170090207/0100 IČO: 71009370
Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013, Aktualizace s výhledem do roku 2015, na veřejné zdraví
MUDr. Magdalena Wantochová
Praha, květen 2009 MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
1
Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013, Aktualizace s výhledem do roku 2015, na veřejné zdraví
MUDr. Magdalena Wantochová
Zákazník: Ing. Bohumil Sulek
Datum vydání: 30.5.2009 Počet stran: 24
Počet výtisků : Ing. Bohumil Sulek 3x, zhotovitel 2x Zpracovala: MUDr. Magdalena Wantochová Květen 2009
Osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle vyhl. MZd č. 353/2004 Sb., č.osvědčení 9/2005.
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
2
Obsah: 1.
Úvod:
4
2.
Referenční cíle zdravotních politik
4
2. 1. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století 2. 2. 3.
4.
4
Zásady Národního programu přípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života 5 ve stáří), Cílová skupina 5
Zdraví obyvatel Moravskoslezského kraje
5
Popis vlivů a determinanty zdraví
6
5. 5. 1
Kvalita ovzduší
6
5. 2.
Pitné a koupací vody
9
5.3. 6. 7. 7.1.
Hluk Sociální determinanty Hodnocení vlivů priorit a opatření na veřejné zdraví Prioritní osa 1: Spolupráce
15 16 17 17
7.2. Prioritní osa 2: Marketing 7.3. Prioritní osa 3 : Realizační předpoklady CR 7.3.1. Priorita 1: Moravskoslezský kraj
17 18 18
7.3.2. Priorita 2: Turistická oblast Jeseníky
20
7.3.3. Priorita 3: Turistická oblast Opavské Slezsko 7.3.4. Priorita 4: Turistická oblast Ostravsko
20 20
7.3.5. Priorita 5: Turistická oblast Těšínské Slezsko 7.3.6. Priorita 6: Turistická oblast Poodří – Moravské Kravařsko
21 21
7.3.7. Priorita 7: Turistická oblast Beskydy - Valašsko
21
8. 9. 10.
22 22 24
Monitoring a indikátory Závěr a doporučení Literatura
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
3
1.
Úvod:
Na základě objednávky Ing. Bohumila Sulka, právnické osoby, ze dne 20. 5.2008 byla Zdravotním ústavem se sídlem v Kolíně zpracována studie Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 na veřejné zdraví. Hlavním pokladem byla Marketingová studie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013, Aktualizace s výhledem do roku 2015 , kterou zpracovala Agentura pro regionální rozvoj a.s. 2008 – 2009 ( 1 ). Účelem bylo vyhodnocení vlivů na zdraví podle požadavků Zák.100/2001 Sb., ve znění pozdějších právních úprav. Ministerstvo životního prostředí v rámci zjišťovacího řízení stanovilo zpracovat hodnocení vlivů nejen podle požadavků daných § 2, § 10 a přílohou 9 zákona č. 100/ 2001 Sb., ale také se zaměřením na závěry plynoucí ze zjišťovacího řízení. Pro hodnocení vlivů na veřejné zdraví to jsou tyto požadavky: • • • •
2.
Vyhodnotit, zda je Markertingová strategie CR v MSK v souladu s cíli a opatřeními uvedenými v Integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Vyhodnotit, jaký dopad bude mít Markertingová strategie CR v MSK na zdraví lidí (pozitivní negativní, socio-ekonomický s možností upřesnění dle jednotlivých oblastí cestovního ruchu v kraji , rozpracování závěrů uvedené SWOT analýzy) Doplnit podrobnější analýzu současné hlukové situace související s dopravní zátěží a vyhodnotit vlivy koncepce na tuto situaci Vyhodnotit potenciál rekreačního využití povrchových vod (kapacita a kvalita rekreačních oblastí) (2 ) .
Referenční cíle zdravotních politik
Pro hodnocení strategií je důležité zohlednit cíle zdravotních strategických dokumentů, realizovaných v hodnoceném území.
a sociálních politik, a
2. 1. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století ( 3 ), které odpovídají i cílům Národního plánu zdraví a životního prostředí (NEHAP) 1. Spravedlnost ve zdraví 2. Zdravý start do života 3. Zdraví mladých 4. Zdravé stárnutí 5. Zlepšení duševního zdraví 6. Prevence infekčních nemocí 7. Snížení výskytu neinfekčních nemocí 8. Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy 9. Zdravé a bezpečné životní prostředí 10. Zdravější životní styl 11. Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem 12. Zdravé místní životní podmínky ( 4 )Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století,
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
4
2. 2. Zásady Národního programu přípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stáří), kde relevantními zásadami jsou -
Mezigenerační vztahy a soudržnost Zvláštní pozornost věnovaná znevýhodněným a zranitelným skupinám Genderový přístup Snižování sociálních a geografických rozdílů (ekvita) ( 5 )
3. Cílová skupina Cílovou skupinou Marketingové strategie cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji z hlediska veřejného zdraví jsou ti, kteří důsledky této strategie využijí. Jde o klienty z České republiky, Slovenska, Polska, Ruska a Ukrajiny, infrastruktura cestovního ruchu poslouží i pro krátkodobou rekreaci obyvatel regionu. Pravděpodobně to budou rodiny s dětmi, nebo dvojice. Marketingová strategie s početně narůstající stárnoucí populací v České republice, Moravskoslezském kraji i v západních zemích spíše nepočítá. Zároveň budou cílovou skupinou i trvalí obyvatelé kraje, na které vliv cestovního ruchu dopadne. Jako příležitost k zaměstnání a uplatnění, možnost vlivu z nárůstu dopravy s hlukem a znečištěním ovzduší, příležitost k sociálním kontaktům v rodině, s přáteli, profesními kolegy. O zdraví této skupiny mnoho nevíme. Známe ale nemoci klientů moravskoslezských lázní, protože jejich nemoci představují indikaci k léčbě v těchto lázeňských zařízeních. Důležité je podpořit i lázeňství pro rekreační účely, jako well-ness, které si klienti pro volný čas zaplatí.. Pokud to budou návštěvníci lázní Darkov, budou zde léčit nemoci pohybového ústrojí, včetně stavů po úrazech a operacích pohybového aparátu, nemoci neurologické, nemoci oběhového ústrojí, stavy po popáleninách. kožní nemoci. Lázně Klímkovice navštěvují klienti pro léčbu pohybového ústrojí, neurologických nemocí, gynekologických a cévních onemocnění. Karlova studánka léčí osoby s chronickými záněty hrdla, dutin, hlasivek, nosu, průdušek, plic a u nemocných s průduškovým astmatem. Lázeňské místo je vhodné i pro léčení nemocí onkologických (po ukončení základní léčby), pro léčbu vysokého krevního tlaku a onemocnění cév. Souběžně se léčí i doprovodné pohybové nemoci - kloubní a páteřní potíže.
4.
Zdraví obyvatel Moravskoslezského kraje
V Moravskoslezském kraji žilo v roce 2007 1 249 897 obyvatel, z toho 611 825 mužů. V roce 2007 se narodilo živě 13 373 dětí. 7,11 % narozených dětí nebylo donošených, tj. vážilo méně, než 2 500 gramů. Kojenecká úmrtnost v kraji byla a je velice nízká – 2,84 promile. Střední délka života pro muže byla v Moravskoslezském kraji 72,31, pro ženy 79,27 a má stoupající trend. 76 % obyvatel žije ve městech a populační hustota je 230 obyvatel /km2. 85 630 dětí je dispenzarizováno pro chronická onemocnění, z toho 14 837 pro onemocnění dýchacích cest. ( 6 ). Tab.1: Počet zemřelých v MSK 2007 (Zdroj: UZIS) zemřelí
kardiovaskulární n.
nádory
dýchací cesty
Muži
6588
2927
1085
398
ženy
6080
3453
1408
272
12668
6380
2493
670
Celkem
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
5
Zdraví obyvatel regionu bylo a je předmětem zkoumání environmentálních vědců, kteří hledají vztahy znečištěného ovzduší a změn na zdraví na úrovni od klinických nálezů (astma, bronchitidy u dětí, respirační onemocnění, atypické mykobakteriózy) až molekulárních změn. Vztahy byly nalezeny v projektu Silesia v letech 1993-1997, jsou nacházeny i v současném výzkumu Akademie věd, vedeného Dr. Šrámem, Dr.Sc.
5.
Popis vlivů a determinanty zdraví
Zdravotní determinanty představují základní potenciál udržení nebo zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Jsou to kategorie vlastností lidí, jejich činností a faktorů prostředí, které populaci obklopuje. Jde o chování osob a jejich životní styl, vlivy uvnitř komunit, které mohou zlepšovat, nebo naopak poškozovat zdraví, životní a pracovní podmínky a přístup ke zdravotním službám a obecné sociálně-ekonomické, kulturní a environmentální podmínky. Determinanty mohou působit na zdraví přímo i zprostředkovaně nepřímo, mohou exacerbovat latentní dispozici k onemocnění, mohou mít vliv zásadní nebo jen omezený v rámci mnohočetných příčin onemocnění, jejich vliv na zdraví samozřejmě může být jak negativní, tak i pozitivní. Podle požadavků Směrnice SEA transponovaných do zákona č. 93/2004 Sb., a dalších novel zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, musí být při hodnocení vlivů na veřejné zdraví charakteristika vlivů determinant zpracována s ohledem na: -
5. 1
pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu kumulativní a synergickou povahu vlivu možnost přeshraniční povahy vlivu rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepce (např. při přírodních katastrofách, při haváriích) závažnost a rozsah vlivu (počet obyvatel, kteří by mohli být pravděpodobně zasaženi) důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na zvláštní přírodní charakteristiku oblasti, hustotu obyvatel, překročení norem kvality životního prostředí, kvalitu a intenzitu využívání půdy.( 7 ) Kvalita ovzduší
Znečištění ovzduší může ovlivnit zdraví člověka. V Moravskoslezském kraji přes významnou ekologizaci v devadesátých letech přetrvává znečištění částicemi prachu vyjádřené jako PM10 a PM2,5.S ním jsou spojeny karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, představované benzo(a)pyrenem. Závažné znečištění představuje také karcinogenní benzen, související s destilačními procesy uhlí v koksovnách. Koncentrace troposférického ozónu překračují také imisní cíl. V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Větší částice (nad 100 µm) sedimentují velmi rychle a do dýchacích cest se prakticky nedostanou. Částice, jejichž velikost je mezi 100 – 10 µm, jsou většinou zachyceny v horních cestách dýchacích, částice menší než 10 µm (PM10) pronikají do dolních partií dýchacích cest, a bývají proto také nazývány thorakálními částicemi. Zatěžují samočisticí schopnosti plic.
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
6
V kategorii nejjemnějších částic PM2,5 mají částice průměr menší než 2,5 µm. Částice PM2,5 se považují za příčinu největšího poškozování lidského zdraví. Usazují se hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a působí respirační nemoci. Frakce PM2,5 zvyšuje škodlivé účinky SO2 a tím stoupá i náchylnost k chronickým onemocněním respiračního traktu. Poměr suspendovaných částic PM2,5/PM10 je velmi proměnlivý a závisí na typu smogu. Může se pohybovat v rozmezí 30 až 60%. V ovzduší se jemné částice zdržují dny až týdny a vytvářejí více či méně stabilní aerosol, který může být transportován na velké vzdálenosti. Tím dochází k jejich rozptýlení na velkém území a stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi. Světová zdravotnické organizace zveřejnila následující souhrn prokázaných zdravotních vlivů polétavého prachu ( 8 ) Zdravotní vlivy krátkodobé expozice: - zvýšení počtu zánětlivých onemocnění - nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém - zvýšení spotřeby léčiv - zvýšení počtu hospitalizací - zvýšení úmrtnosti Zdravotní vlivy dlouhodobé expozice: - snížení plicních funkcí u dětí i dospělých - růst onemocnění dolních cest dýchacích - zvýšení chronických obstrukčních onemocnění plic - snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění) ( 8 ) Další novější zjištění jsou vázána k reprodukci člověka s vlivem na mateřský organismus i reprodukční schopnosti muže, vývojové změny postihující organismus v prekoncepci, během těhotenství i během vývoje v prvních letech života. Riziko různých důsledků působení částic je prokazováno zejména při rostoucí expozici. Pro to, že existuje práh, pod kterým nelze změny zdraví očekávat, existuje jen málo důkazů. Je pravdou, že dolní konec úrovně koncentrací jemných částic PM 2,5 není příliš nad imisním pozadím, které je pro západní Evropu a Spojené státy odhadováno na 3 – 5 µg/m3. Epidemiologické důkazy prokazují poškozující efekt částic a to jak v krátkodobé, tak v dlouhodobé expozici ( 9, 10) Moravskoslezský kraj patří do aglomerací, kde dochází k překračování imisních limitů, kterým je exponováno velké množství obyvatel a je uveden ve Sdělení MŽP. Původ znečištění je ve velké koncentraci průmyslu v území. Největším problémem je znečištění částicemi, z velké části jemnými, benzo(a)pyrenem, benzenem a v některých lokalitách i arsenem Bartovice 11,2 ng/m3, Mariánské Hory 11,5 ng/m3). Denní limitní hodnoty PM jsou často překračovány. Částice PM2,5 překračují cílový roční imisní limit daný směrnicí ES 2008/50 25 ug/m3. (11). Tab.2: Roční průměry PM2,5 v NMSK 2007 (Zdroj ČHMÚ) Bohumín
35,9
Veřňovice
35
Ova Přívoz
33,2
Ova Zábřeh
29,5
Třinec-Kosmos
26,4
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
7
Tab.3: Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v MSK v ng/m3(Zdroj ČHMÚ) 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Karviná
5,7
4,5
6,45
4,5
3,1
5,5
5,3
Ostrava Přívoz
7
7,7
7,8
6,5
9,2
6,8
6,4
2,1
3,2
3,7
4,1
Poruba
6,5
4,1
Mariánské Hory
Č. Těšín
4,5
4,9
4,1
Bartovice
11,7
6,9
Tab.4: Roční průměrné koncentrace benzenu na vybraných stanicích MSK v ug/m3(Zdroj ČHMÚ) 2000
2001
Karviná
3,34
4,01
PřívozČHMÚ
12
2002
2003
9,6
Ostrava Přívoz ZÚ
4,3
7,64
Třinec Kosmos
2004
2005
2006
2007
3,5
3,1
4,6
4
5,5
7
11,5
8
2,7
10,4
12,1
5,9
1,4
2
2,2
2,3
4,9
4,3
Ostrava Poruba
2,3
2,4
Fifejdy
4,1
4,1
3,2
Na stanicích Červená, Bílý kříž, Třinec Kosmos, Ostrava – Fifejdy, Studénka, Karviná byl také překročen cílový imisní limit pro ozón ( 11 ). S uvedeným znečištění souvisejí významná zdravotní rizika pro obyvatele, kteří zde trvale žijí, nebo dlouhodobě pobývají, délka expozice znečištění riziko vyznané ovlivňuje. Tab.5: Pravděpodobný zdravotní dopad znečištění částicemi nárůst úmrtnosti v % z PM2,5 ug/m3
celková
kardiovaskul.
nádory plic 50,26
Bohumín
35,9
21,54
43,08
Veřňovice
35
21
42
49
Ostrava Přívoz
33,2
19,92
39,84
46,48
Ostrava Zábřeh
29,5
17,7
35,4
41,3
Třinec-Kosmos
26,4
15,84
31,68
36,96
Mimo aglomerace jsou naštěstí koncentrace znečištění PM a persistentními polutanty nižší. Uvedené determinanty hovoří o tom, že cestovní ruch, pokud by měl být spojen s rekreací, sportem a podobnou fyzickou námahou, by měl být realizován mimo městskou aglomeraci a v místech, kde je koncentrace částic, benzo(a)pyrenu a kovů nízká. Významné znečištění ovzduší částicemi, které řadí MSK do nejznečištěnějších území v Evropě, také poškozuje image kraje a je tedy jak svým dopadem na zdraví, tak vlivem na image kontraproduktivní cestovnímu ruchu. Pokusili jsme se vyhodnotit kvalitu ovzduší v místech, kde se odehrává nebo může odehrávat cestovní ruch a rekreace v zimní sezóně mimo ostravské konurbium. Pro hodnocení jsme použili dostupná data z webu ČHMÚ. K dispozici byla data z Návsí u Jablunkova, Neladné, Bílého kříže a Červené na Opavsku. V roce 2007 koncentrace PM10 na Bílém kříži, Návsí u Jablunkova, Čeladné a Červené u Opavy v ročním aritmetickém průměru nepřekračují roční imisní limit. Návsí v zimních čtvrtletích je však nejvíce znečištěno. I na Bílém kříži však dochází k nikoli nadpočetnému překračování denních limitů PM10 až na 117 ug /m3. Návsí u Jablunkova limitní počet denních průměrných limitních hodnot vysoce překračuje.
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
8
V roce 2006 nebylo možné hodnotit měření koncentrací částic v Čeladné a na Bílém kříži. V Návsí byl překročen roční imisní limit a počet denních imisních limitů (místo povolených 35 překročení 81x.) Vysoké denní koncentrace byly v Návsí i v letních měsících. V Čeladné byly denní hodnoty překračovány v roce 2006 kromě zimních měsíců i v květnu a září. Tab.6: Kvalita ovzduší (PM10)v rekreačních lokalitách MSK 2007 .(Zdroj ČHMÚ) lokalita
roč.ar.pr. 1.čtvrletí 4.čtrvrletí
Bílý kříž
12,8
poč.den.překr.
15,7
15,9
4
Čeladná
24,9
22,3
19,7
32
Návsí u Jablunkova
31,6
chybí
42,6
39
Červená
18,6
19,1
15,9
5
Tab.7: Kvalita ovzduší (PM10)v rekreačních lokalitách MSK 2006(Zdroj ČHMÚ) lokalita
roč.ar.pr. 1.čtvrletí 4.čtrvrletí
poč.den.překr.
Čeladná
30,8
50,9
23,6
48
Návsí u Jablunkova
41,1
60,9
36,1
81
V zimních měsících dochází k překračování denních imisních limitů koncentrací PM10 i mimo města Ostravské aglomerace, pravděpodobně lepší situace může být na Opavsku (Červená) a v okolí Bílého kříže. Závěr: Znečištění ovzduší může být aktivnímu odpočinku, pohybu venku, rekreaci a k tomu směrovanému cestovnímu ruchu kontraproduktivní, nejvíce v zimních měsících. I v letních měsících dochází, i když méně, než v zimě, k překračování denních limitních hodnot PM 10 a to i v místech, které se zdroji znečištění nesousedí a jsou daleko od dopravy. Znečištění ovzduší z průmyslových zdrojů je zjevné a to také mohou klienti cestovního ruchu vnímat negativně. Proto je řešení kvality ovzduší zásadní podmínkou pro realizaci této strategie. 5. 2.
Pitné a koupací vody
Na území Moravskoslezského kraje využívají obyvatelé k zásobování pitnou vodou převážně veřejné vodovody (více než 95 % obyvatel).Dominantním zásobovacím systémem je Ostravský oblastní vodovod, který na území 5 okresů zásobuje více než 1 100 000 obyvatel. Jeho základem je propojení tří vodárenských nádrží – Morávka, Šance a Kružberk. Nebyly zaznamenány žádné zdravotní problémy z konzumace pitné vody v důsledku kontaminace ( 12 ). U malých, převážně obecních vodovodů, byly ze 149 provedených kontrol zjištěny závažnější nedostatky v jakosti vody v 7 případech, a to především v mikrobiologických ukazatelích. Podobně i případech některých veřejných studní byla zjištěna nevyhovující jakost v mikrobiologických ukazatelích. Ve všech případech byl vydán zákaz používání vody k pitným účelům do doby odstranění závady a provozovatelům byly uloženy finanční pokuty (12). Významné z hlediska zdraví jsou i teplé vody užívané k mytí, které mohou být oživeny Legionellami a atypickými mykobakterii, původně žijícím v životním prostředí, které se v teplých vodách pomnožují které mohou být původci ponejvíce plicních onemocnění. Výskyt nákaz způsobených Mycobacterium kansasii v okrese Karviná se datuje od roku 1968. Prvně se tato nákaza vyskytovala u osob zaměstnaných v hornictví. V případě vysokého výskytu mykobakterií v prostředí a při snížené imunitě osob mohou být po vdechnutí vyvolána
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
9
onemocnění plic, při kožním poškození či poranění mohou vyvolat onemocnění kůže. Tato onemocnění jsou mezi lidmi nepřenosná ( 12 ). Voda pro koupání: Jakost vody je hodnocena orgány ochrany veřejného zdraví dle vyhlášky č. 135/2004 Sb. a dle Metodického návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné přírodě. Výsledné hodnocení zohledňuje jak smyslově postižitelné ukazatele jakosti vody jako je zákal, pěna, olejový film nebo nepříjemný zápach, tak výsledky mikrobiologických, biologických a chemických laboratorních analýz. (12) .Při překročení limitů, kdy hrozí ohrožení zdraví je KHS povinna vydat zákaz koupání. Zákaz se zveřejňuje na úřední desce KHS, na úřední desce místně příslušné obce s rozšířenou působností a všech obcí tvořících její správní obvod. Kromě toho je zákaz předán k zveřejnění hromadným sdělovacím prostředkům. Je pak věcí občana, zda vezme na vědomí údaje o nevyhovující kvalitě vody ke koupání a bude zákaz respektovat. V tomto bodě je nutné upozornit na právní důsledky, kterým se mohou vystavit v případě nerespektování vydaného zákazu organizátoři dětských táborů, vedoucí vodáckých kurzů, učitelé s dětmi na výletech a pod. ( 12 ). Tab. 8: Koupaliště ve volné přírodě – vývoj jakosti vody v koupací sezóně 2008(Zdroj: KHS MSK)
(12)
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
10
V rámci Moravskoslezského kraje je obdobně jako v roce 2008 sledována kvalita vody sledována na 24 místech. Sledování provádí Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje v intervalu nejméně 1x za 14 dní v období od konce května do začátku měsíce září ( 12 ) Aktuální situace: První odběr v tomto roce na konci měsíce května prokázal výbornou kvalitu vody ke koupání na koupacích místech mimo Brušperk a Bílovec, kde byly zjištěny některé senzorické změny pro obsah vodního květu, na který mohou být někteří lidé citliví, proto by měli se ihned po koupání osprchovat a převléci ( 12 ) Krajská hygienická stanice na svém webu poskytuje výsledky vyšetření kvality vody koupališť ve volné přírodě a kvality vody v koupacích místech od roku 2003 – 2008 a poslední vyšetření z 25.5.2009, kdy započalo vyšetření vody pro letošní sezónu. Pro popis koupališť a koupacích míst jsme použili údajů publikovaných Krajskou hygienickou stanicí Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě na webové stránce. Koupaliště Poruba Je spíše malá přehrada, pro děti je zde bazén s upravovanou vodou ( 12 ). V letech 2003 – 2008 byla voda vhodná ke koupání vždy, kromě období mezi 27.7.-28.8.2006, kdy se vyskytla voda senzoricky změněná, převládala jinak vždy trvale vyhovující voda. Štěrkovna Hlučín Přírodní jezero o rozloze 130 ha s travnatými plážemi (12 ). Z období 2003 – 2008 ,27.7.31.8. 2006 - nevhodná voda ke koupání, 3x zhoršená jakost - 29.7.-19.8. Ve dvou letech od roku 2003 – 2008 byla zhoršená sensoricky až nevhodná voda. Slezská Harta Leskovec n.M. Koupací oblast leží v příjemném prostředí za obcí. Rozmanitost služeb není příliš velká, ale dostačující pro návštěvníky, kteří upřednostňují přírodní koupání. Vodní nádrž leží v turisticky zajímavé oblasti jesenických sopek. Okolí je vhodné zejména pro pěší výlety a cykloturistiku ( 12 ). V letech 2003 -2004, 2007 trvale vyhovující voda, 2008 na konci sezóny 24.7.-7.8 nevhodná ke koupání,(3x), 2006 3x zhoršená kvalita vody, a čtyřikrát nevhodná ke koupání . V třech sledovaných letech byla senzoricky voda zhoršená až nevhodná. Slezská Harta Roudno Koupací oblast leží v příjemném prostředí za obcí. Rozmanitost služeb není příliš velká, ale dostačující pro návštěvníky ( 12 ). V letech 2008, 2007 vyhovovala, 2006 od července zprvu 1x vhodná ke koupání se smyslově postižitelnými vlastnostmi, 2x zhoršená jakost, 4x nevhodná ke koupání, 2005 na konci sezóny nevhodná ke koupání.Ve třech letech z období 2003 – 2008 byla voda senzoricky zhoršená až nevhodná VN Slezská Harta – Nová Pláň . Koupací oblast leží v příjemném prostředí za obcí. Rozmanitost služeb není příliš velká, ale dostačující pro návštěvníky, kteří upřednostňují přírodní koupání. Pláž je travnatá s pozvolným vstupem do vody ( 12 ). V letech 2003 – 2004 byla vhodná voda ke koupání. Ve MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
11
třech letech dále se vyskytly vzorky, svědčící o tom, že voda byla senzoricky zhoršená nebo nebyla pro koupání vhodná. VN Rybnik Tvrdkov Koupací oblast leží v příjemném prostředí za obcí. Rozmanitost služeb není příliš velká, ale dostačující pro návštěvníky, kteří upřednostňují přírodní koupání. Pláž je travnatá s pozvolným vstupem do vody. Okolí je vhodné zejména pro pěší výlety, rybaření a cykloturistiku ( 12 ). Ve čtyřech letech ojediněle měla senzoricky postižitelné vlastnosti, jinak byla ke koupání vhodná. VN Rybník Edrovice Koupací oblast leží v příjemném prostředí na západním okraji města. Rozmanitost služeb není příliš velká, ale dostačující pro návštěvníky, kteří upřednostňují přírodní koupání ( 12 ). Ve dvou letech byla voda zhoršená až nevhodná, Ve třech letech senzoricky postižitelné vlastnosti, jinak vhodná VN Rybník Bohušov Koupací oblast leží v příjemném prostředí za městem. Hygienická vybavenost je k dispozici v přilehlém rekreačním areálu ( 12 ). V každém roce sledování, voda měla smyslově postižitelné vlastnosti. Ve třech letech byla zhoršená voda až nevhodná ke koupání. Nedaleko je další rybník bez využití. VN Lom Svobodné Heřmanice V minulosti byla obec významným střediskem těžby pokrývačské břidlice-pozůstatkem je zatopený lom s 500 m dlouhým a 37 m hlubokým jezerem severozápadně od obce . Koupací oblast tvoří zatopený lom, který leží za obcí Svobodné Heřmanice. Pláž není k dispozici. Vstup do vody je prudký. Okolí je vhodné zejména pro pěší výlety a cykloturistiku.V okolí chybí rekreační infrastruktura ( 12 ). Voda je po celou dobu sledování vhodná ke koupání, pouze v roce 2003 měla smyslově postižitelné vlastnosti. VN Baška Nachází se 3 km jihovýchodně od Frýdku-Místku. Tato malá vodní nádrž, sloužící k rekreaci a rybaření, je situována v pěkném prostředí a je zčásti obklopena lesoparkem ( 12 ). Po celou dobu sledování voda měla smyslově postižitelné vlastnosti, jen ve dvou vzorcích byla vhodná ke koupání. V roce 2003 byl vysloven zákaz koupání. V každém roce byla voda v několika vzorcích zhoršená až nevhodná(kolize kvality nebyla v r. 2005) VN Brušperk I Vodní nádrž vybudována jako protipovodňová po povodních v 60. letech na toku Horní Kotbach v obci Brušperk ( 12 ). V každém roce sledování, voda měla smyslově postižitelné vlastnosti. Ve čtyřech letech zhoršená voda až nevhodná. Vyjímečně zcela vhodná ke koupání. Jako Bohušov.
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
12
VN Olešná - Palkovice Nádrž o ploše 87 ha se nachází v bezprostřední blízkosti města Frýdek-Místek. Hlavním účelem jejího vybudování v letech 1960 – 64 bylo krytí potřeb vody pro průmysl, povodňová ochrana Paskova, rekreace a chov ryb. Jako místo vodních sportů a rybaření je hojně využívána. Vzhledem k jejímu umístění jsou zde dobré podmínky pro windsurfing a veslování ( 12 ). Ve třech letech zhoršená až nevhodná. Smyslové postižitelné vlastnosti od 2003 – dosud. Vyjímečně vzorky vhodné vody ke koupání. VN Olešná - Místek Nádrž o ploše 87 ha se nachází v bezprostřední blízkosti města Frýdek-Místek. Hlavním účelem jejího vybudování v letech 1960 – 64 bylo krytí potřeb vody pro průmysl, povodňová ochrana Paskova, rekreace a chov ryb ( 12 ). Ve dvou letech sledování 2003-2008 byla voda zhoršená až nevhodná. Smyslové postižitelné vlastnosti od 2003 – dosud. Vyjímečně vzorky vhodné vody ke koupání osob 2003. VN Žermanice- Domaslavice Údolní nádrž Žermanice na toku Lučina byla vybudována v letech 1951 až 1957 jako zdroj provozní vody pro ostravský průmysl. Nachází se 12 km severovýchodně od Frýdku-Místku na katastru obcí Lučina, Dolní Domaslavice a Soběšovice. Plocha vodní hladiny je cca 250 ha ( 12 ). Jen ve dvou letech sledování byla voda zhoršená až nevhodná pouze v 7 vzorcích. VN Žermanice- Lučina Údolní nádrž Žermanice na toku Lučina byla vybudována v letech 1951 až 1957 jako zdroj provozní vody pro ostravský průmysl. Nachází se 12 km severovýchodně od Frýdku-Místku na katastru obcí Lučina, Dolní Domaslavice a Soběšovice. Plocha vodní hladiny je cca 250 ha. Panorama Moravskoslezských Beskyd dotváří malebný ráz okolní krajiny Koupací místo se nachází pod areálem kempu Lučina a rekreačními objekty vybudovanými na břehu nádrže ( 12 ). Jen ve dvou letech zhoršená až nevhodná v 7 vzorcích. VN Žermanice – Soběšovice Jen ve dvou letech zhoršená až nevhodná v 7 vzorcích. (sensorické zhoršení pouze 2x v roce 2007, 1x 2004) VN Těrlická přehrada Pacalůvka Údolní nádrž na Stonávce v Těrlicku byla vybudována v letech 1955 až 1964 za účelem zásobování dolů a Třineckých železáren provozní vodou. K dalším účelům nádrže patří povodňová ochrana a využití pro rekreaci. Rozloha nádrže je 277 ha, celkový objem činí 27,4 mil.m3. Těrlická přehrada má lyžařský vlek, kde jsou provozovány závody ve vodním lyžování za lanem. Během roku je toto vodní dílo hojně využíváno k rybaření. U této lokality je půjčovna loděk ( 12 ). Ačkoli rozlohou podobná Žermanické nádrži, voda má kvalitu odlišnou. Byl vydán zákaz koupání na základě analýzy dvou vzorků vody v roce 2003, ve čtyřech letech byla zhoršená až
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
13
nevhodná kvalita, ve třech letech organolepticky zhoršená. A letos (květen 2009)je vhodná ke koupání. VN Těrlická přehrada – Pod motelem Údolní nádrž na Stonávce v Těrlicku byla vybudována v letech 1955 až 1964 za účelem zásobování dolů a Třineckých železáren provozní vodou. K dalším účelům nádrže patří povodňová ochrana a využití pro rekreaci.Rozloha nádrže je 277 ha, celkový objem činí 27,4 mil.m3 ( 12 ). Kvalita téměř shodná s předcházejícím koupacím místem. VN Těrlická přehrada - Těrlicko střed Údolní nádrž na Stonávce v Těrlicku byla vybudována v letech 1955 až 1964 za účelem zásobování dolů a Třineckých železáren provozní vodou. K dalším účelům nádrže patří povodňová ochrana a využití pro rekreaci.Rozloha nádrže je 277 ha, celkový objem činí 27,4 mil.m3. Těrlická přehrada má lyžařský vlek, kde jsou provozovány závody ve vodním lyžování za lanem. Během roku je toto vodní dílo hojně využíváno k rybaření ( 12 ). Kvalita téměř shodná s předcházejícím koupacím místem. VN Údolí mladých - Bílovec Koupací oblast leží v příjemném prostředí za městem. Rozmanitost služeb není příliš velká, ale dostačující pro návštěvníky, kteří upřednostňují přírodní koupání. Pláž je štěrková s pozvolným vstupem do vody. Vodní nádrž leží v turisticky zajímavé oblasti ( 12 ).Často je voda je sensoricky zhoršená až nevhodná.Zákaz koupání byl vysloven 2x v roce 2003. VN Čerťák Nový Jičín Nádrž "Čerťák" je vedle hlavní cesty z Nového Jičína do Kojetína asi 3.5 km j. od města. Území okolo nádrže je rekreační oblasti města Nového Jičína. Je to časté místo vycházek a výletů, v létě oblíbené rekreační místo pro obyvatele města i jeho návštěvníky. Kolem nádrže je travnatý břeh, písčitá pláž, vstup dlážděný pak písčitý. V místě hřiště pro plážový volejbal i nohejbal ( 12 ). Poměrně často sensorické změny, ve dvou letech nevhodná. VN Kacabaja – Hodslavice V okolí vodní plochy jsou zatravněné pláže. Je zde vybudován stánek pro občerstvení, který je v provozu pouze v sezónu. V místě antukový kurt pro volejbal i minikopanou. Pod hrází je větší asfaltové parkoviště pro motorová vozidla ( 12 ).. Dva roky v kvalitě vhodné ke koupání, na konci sezóny v roce 2008 nevhodná a zhoršená VN Vetřkovice – Kopřivnice Leží v údolí mezi Kopřivnicí a obcí Hukvaldy. Sypaná hráz má délku 460 m, největší hloubka je 13,5 m a plocha přehrady je 20 ha. V létě je možno si zapůjčit lodičky a šlapadla, provozovat windsurfing, hrát volejbal a nohejbal, děti mohou využívat dětský koutek. Je zde také možnost rybaření. Okolí přehrady nabízí zajímavé trasy pro pěší turistiku. Pod přehradní hrází najdeme restauraci, prodejnu potravin, veřejné tábořiště i venkovní posezení a parkoviště ( 12 ).Ve dvou letech sensorické změny, dvakrát zhoršená až nevhodná, zejména v roce 2008, kdy pouze tři vzorky potvrdily vhodnou vodu ke koupání.
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
14
VN Vítkovka – Odry Nádrž má travnatý břeh, bahnité dno. V blízkosti nádrže je les. Možnost sportovního rybolovu. V blízkosti se nachází umělé koupaliště Vítovka s občerstvením a s možností ubytování v chatkách ( 12 ). V pěti letech sledování kvetla, nevhodná 2x v roce 2003, zhoršená 2x v roce 2004. Voda bývá poměrně dobrá, jen sensoricky změněná.. VN Opava Stříbrné jezero Zatopený sádrovcový důl se nalézá severozápadně od města Opavy, v malebné části Opava – Kateřinky. Výhodou této koupací oblasti je dobrá dostupnost hromadnou městskou dopravou. V areálu je zhotoveno oplocené asfaltové hřiště a dvě pláže - jedna se štěrkovým vstupem do vody, druhá písčitá (u restaurace). Vodní nádrž je celoročně užívána k rybolovu ( 12 ). Jen ve dvou vzorcích zhoršená vody, minimálně kvete, pouze ve třech vzorcích sensorické změny za celou dobu. VN Budišov nad Budišovkou Koupací oblast leží v příjemném prostředí za městem. Nachází se v přírodním areálu „Pohoda“, v blízkosti autokempu. Travnatá pláž má zpevněné panelové vstupy do vody. K dispozici je vybudovaná skluzavka pro děti s dopadem do vody ( 12 ). Překvapivě nejhorší kvalita, po 6 vzorcích zákaz koupání (2005 celé září).V pěti letech zhoršená až nevhodná. Sensorické změny byly ve vzorcích ve třech letech. Závěr: Koupaliště ve volné přírodě i koupací místa jsou pravidelně sledována Krajskou hygienickou stanici a výsledky slouží k aktuálním zásahům, které mohou i zakázat koupání, pokud to kvalita vody nedovoluje. Kvalita vody odpovídá teplotě vody, nadmořské výšce nádrže, průtoku vody, obsahu kyslíku a živin, pH, obsahu stopových prvků, obsahu vápníku a železa aj. Obsah živin může souviset se splachy z okolní zemědělské půdy, s jejím hnojením, s krmením ryb, pokud je nádrž k tomuto účelu, a s dalším. Významné zhoršení lze čekat při delším trvání tropických teplot, kdy se voda ohřeje. Sledováním kvality a prevencí se předejde toxickým a alergickým dermatitidám, zažívacím potížím, orgánovým postižením z expozice toxickým řasám rodů Microcystis, Anabaena a Aphanizomenon. Při realizaci cestovního ruchu je nutné s tím počítat a připravit rozmanité možnosti nabídky využití volného času, nejen možnost koupání. Nejlepším koupalištěm je Poruba, nejlepší koupací místa lze najít u Žermanického vodního díla, je to také Tvrdkov, Svobodné Heřmanice, Žermanice, Odry, Opava Stříbrné jezero. Za příznivých podmínek se lze koupat i ve všech dalších nádržích. 5. 3.
Hluk
Podle WHO v zemích EU je více, než 40% populace exponováno hladině akustického tlaku hluku z dopravy vyšší, než 55 dB, a 20% populace žije v hladině vyšší, než 65 dB. Při zohlednění celkové akustické expozice lze říci, že polovina občanů EU žije v obytném prostředí, které neposkytuje akustický komfort. Více, než 30% obyvatel je vystaveno v noci akustické hladině, která je vyšší než 55 dB, která je pro spánek rušivá. Data z rozvojových zemí ukazují podél silně používaných dopravních tras ekvivalentní hluk pro 24 hodin 75-80 dB. Komunální hluk (také zvaný environmentální, residenční nebo domácí) je definován jako MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
15
hluk ze zdrojů s výjimkou pracovišť. Hlavní zdroje komunálního hluku jsou silniční, železniční a letecká doprava, průmysl, stavby a veřejné práce a hluk ze sousedství. Hlavní zdroje hluku uvnitř budov jsou ventilační systémy, zařízení kanceláří, domácí spotřebiče a sousedé. Typický hluk, pocházející ze sousedství způsobují zařízení určená k zásobování (restaurace, diskotéky, kavárny) živá nebo reprodukovaná hudba, sportovní akce včetně motosportu, hřiště, parkoviště a domácí zvířata, jako jsou štěkající psi. Obecně komunální hluk narůstá. Poškozující vliv hluku: - poškození sluchu - interference z hladinou řeči - vyrušování ze spánku a odpočinku - psychofyziologický vliv - duševní zdraví a omezení vyjadřování - vliv na residenční chování a obtěžování obyvatel - interference se zamýšlenými aktivitami Dopady postihují citlivé skupiny. Zároveň jde o kombinovaný vliv smíšených zdrojů. Po dlouhodobé expozici se u citlivých jedinců z exponované populace mohou vyvinout trvalé účinky, jako je hypertenze a ischemická choroba srdeční. Všeobecný závěr WHO je, že kardiovaskulární účinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladině hluku v rozmezí 65- 70 dB a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. Avšak tato asociace je slabá a je poněkud silnější pro ICHS než pro hypertenzi. Podle hlukové mapy zpracované Národní referenční laboratoří pro využití GIS v ochraně a podpoře veřejného zdraví Zdravotního ústavu Ostrava ve městě Ostrava žije z 317 385 obyvatel 500 osob nad mezní hodnotou Ldvn z integrovaných zařízení, 1000 osob nad Ln pro průmyslové podniky, 27 800 nad Ldvn pro silniční dopravu, při tom nad Ln pro silniční dopravu 33 300 obyvatel ( 13 ). Pro ostatní města dosud hlukové mapy nejsou zpracovány. Marketingovou strategii hluková mapa provázet nemůže, hlukové studie přísluší k dopravním a průmyslovým stavbám a zde se také posuzují. Z hlediska ochrany před hlukem lze doporučit při realizaci Marketingové strategie a jejích konsekvencí upředňostnění veřejné dopravy před individuální, výstavbu sběrných parkovišť a ekologickou a nehlučnou dopravu do místa destinace (rekreace, lázně). Dále umísťování restauračních zařízení tak, aby nebyli provozem rušeni trvalí obyvatelé okolí. Důležitý je také provozní řád zařízení, zabraňující hluku.
6.
Sociální determinanty
Sociální determinanty významně souvisejí se zdravím obyvatel.Je zjištěno, že i environmentální vlivy se na zdraví projevují více u sociálně slabších skupin obyvatelstva. Sociální postavení souvisí většinou s dosaženým stupněm vzdělání. Podle SLBD v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji z 1 048 129 obyvatel starších 15 let 0,5 % (5241) bez vzdělání ( 14). Tab.9: Počet a % obyvatel nad 15 let podle vzdělání v MSK 2001 (ČSÚ)
bez vzdělání
% početl
základní a neukončené
vysokoškol-ské včetně vědecké přípravy
0,5
25,2
7,8
5240,645
264307
81384
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
16
Počet osob bez vzdělání se v obcích MSK liší, nejnižší procento, avšak absolutně nejvyšší počet, žije v Ostravě. Potěšit může procento obyvatel s vysokoškolským vzděláním, žijících vesměs v Ostravě. Tab.10: Některé socio-ekonomické ukazatele v MSK 2007 (ČSÚ) HDP/obyv.
2003
2004
2005
2006
2007
196 867
226 089
249 017
270 360
není k disp.
míra nezam.
16,8
15,7
14,2
12,6
9,6
prům mzda
15 837
16 909
17 636
18 690
20 560
Investice do vzdělání populace představují předpoklady pro jakoukoli rozvojovou strategii, tedy i pro Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Cestovní ruch bude ve svém důsledku znamenat rozvoj pracovních příležitostí, vzdělanosti, prioritně jazykové a konečně i rozvoj specifických studijních oborů na středních a vysokých školách a oborů učebních. Žádoucí je i udržení, podpora a rozvoj lázeňství, které využívá přírodních zdrojů. Je zde zaměřené i na onemocnění, které prioritně invalidizuje, tedy onemocnění pohybového aparátu.
7.
Hodnocení vlivů priorit a opatření na veřejné zdraví
Rozhodli jsme se hodnotit vliv prioritních os a opatření ve vztahu k cílům Zdraví 21, které se v některých cílech shodují s cíli Národního programu pro zdraví a životní prostředí (NEHAP), se zásadami Národního programu přípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stáří). Hodnocená strategie má následující prioritní osy rozvoje cestovního ruchu • • •
Spolupráce Marketing Realizační předpoklady CR
7. 1. Prioritní osa: Spolupráce Tato osa představuje kooperaci institucí a agentur zainteresovaných na cestovním ruchu a jistě je pro implementaci strategie důležitá. Mezi členy pracovní skupiny nejsou ale uvedeny instituce, ochraňující životní prostředí a zdraví. Považujeme za nutnou podmínku účast odborníků, kteří kontrolují subjekty, zainteresované v cestovním ruchu, v pracovní skupině.
7. 2.
Prioritní osa 2: Marketing
Kapitola Praktická aplikace marketingu a propagace vymezila cílové skupiny strategie, jimiž je • Domácí klientela • Zahraniční klientela naznačila nosná témata pro skupiny klientů .Vůči domácí klientele se jedná o: • • •
Aktivní vyžití (cykloturistika, pěší turistika, lyžování, golf, hippoturistika apod.) Poznávání, kultura a zábava Odpočinek, relaxace, lázeňství
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
17
• • • • • •
Firemní klientela (podmínky pro incentivu a kongresovou turistiku) Zážitky Nákupy jako doplňková aktivita Atraktivity v oblasti poznávání (světoznámé osobnosti, významné památky) Aktivní dovolená a současně relaxace (cykloturistika, golf, lázeňství) Kvalitní vyžití v oblasti zábavy a kultury (Stodolní, kulturní akce)
Nosná témata mohou pozitivně ovlivnit veřejné zdraví, vycházejí z fyzické i duševní aktivity, která bude probíhat v novém prostředí a měla by vést k rekondici organismu. Z tohoto hlediska je sporné, zda „Nákupy jako doplňková aktivita“ a „Kvalitní využití v oblasti zábavy a kultury“ nemohou negativně zdraví ovlivnit (herny, podpora závislosti na nakupování, kvalitní kulturu pravděpodobně nalezneme více v jiných lokalitách, než ve Stodolní ulici). Doporučení: V rámci cestovního ruchu nepodporovat rozvoj heren a existenci hracích automatů uvnitř rekreačních zařízení. Podpořit místní obchůdky v blízkosti rekreačních zařízení a míst, kde se rekreace odehrává, s místně charakteristickými výrobky, včetně produktů zdravé výživy. Cílová skupina domácí klientela a cílová skupina zahraniční klientela mají ve strategii definovány balíčky v cestovním ruchu postavené na nosných tématech: f) Aktivní dovolená + odpočinek, relaxace, wellness, poznávání, zábava g) Lázeňství / relaxace / wellness + poznávání, kultura, zábava, aktivní pobyt h) Poznávání + kultura + relaxace, wellness, lázeňství i) Lyžování + odpočinek, relaxace, wellness, poznávání, zábava (Slováci, Poláci) Rozvoj a prezentaci těchto balíčků lze z hlediska zdraví jedině podpořit , protnou se s cíli jak Zdraví 21, tak Národního programu přípravy na stárnutí. A protože stárnoucí populace přibývá, doporučujeme ji v aktivitách strategie zohlednit. To přináší i nutnost vybavit zařízení pro imobilní a omezeně pohyblivé klienty a pro klienty se smyslovými vadami. Marketing uvedených možností a souvisejících služeb, informace, reklama, bude výhodnou podmínkou. Domácí klientela má navíc možnost využít balíčku tvořeném golfovými hřišti (7 hřišť). Tento sport slouží specifické skupině, nikoli senzitivní a ohrožené např. sociálním vyloučením. Při tom se pravděpodobně neprotne se zásadami Národního programu přípravy na stárnutí a pravděpodobně nebude využita ani zahraničními klienty. Doporučujeme: Doplnit golfová hřiště novými možnostmi dalších fyzických aktivit pro ostatní skupiny populace, které podpoří fyzickou a duševní aktivitu a budou pro ně přístupné a dostupné (např. petang). Při tom nenarušit okolní životní prostředí včetně vegetace.
7. 3. Prioritní osa 3 : Realizační předpoklady CR Strategická opatření 3. prioritní osy 7. 3. 1. Priorita 1: Moravskoslezský kraj Opatření
1. Rozvoj dopravní infrastruktury – letiště Mošnov, rozvoj sítě dálnic, rychlostních silnic a silnic, parkovišť u atraktivit Opatření při řešení nerespektujícím hlukovou situaci a znečištění ovzduší v MSK bude v rozporu s cíli Zdraví 21, přinese nové znečištění a hluk s rozvojem cestovního ruchu.
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
18
Podmínkou je řešení ekologické – rekreační hromadná doprava, odstavná parkoviště, snížená rychlost , zákazy vjezdu další, preference dopravy železniční, kočáry do místa destinace. 2. Rozvoj půjčoven aut a kol Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty (tříkolky, stabilnější kola, elektromotorové koloběžky) 3. Rozvoj dopravní obslužnosti atraktivit Nemusí být kontraproduktivní zdravotním cílům řešení.nezapomenout na dostupnost lékaře, hasičů.
při
vhodném
organizačním
4. Rozvoj navigačních systémů k atraktivitám Mohou zkrátit cestu a tím ušetřit emise z motorových paliv. Jsou v pozitivním vztahu se zdravím 5. Rozvoj atraktivit poznávací turistiky Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty a respektovatjejich možnosti a potřeby. 6. Rozvoj golfových hřišť a doprovodných produktů Doprovodné produkty by měly vést k fyzickému a duševnímu rozvoji i senzitivních skupin populace. 7. Výstavba nových cyklostezek Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty a respektovat jejich možnosti a potřeby. 8. Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty a respekt k jejich možnostem a potřebám, jako už to dělají v Krnově (lavičkostezky). 9. Rozvoj lyžařských areálů – výstavba infrastruktury, údržba běžkařských tras Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty, nutné je respektovat jejich možnosti a potřeby. Podmínkou je realizace v místech , kde v zimních měsících nedochází k překračování denních imisních limitů částic PM10. 10. Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a doprovodných služeb v lázních Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty a respektovat jejich možnosti a potřeby. 11. Rozvoj kulturních zařízení a akcí Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty a respektovat jejich možnosti a potřeby. Nezapomenout na území „vnitřní periferie“ – Bruntálsko, částečně Opavsko a priorizovat je. 12. Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a více Opatření respektuje Zdraví 21, zároveň bude vhodná bude i modifikace pro starší klienty při respektu k jejich možnostem a potřebám. Při výstavbě a rekonstrukci „ nezavřít „ přístup sociálně vyloučeným a starším klientům. MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
19
13. Rozvoj kapacit pro incentivu a kongresovou turistiku Může přinést možnost zaměstnání, specificky zaměřená incentiva může vycházet z místních specifik, kterými je těžký průmysl, rekvalifikace, sociální tématika, znečištění ovzduší, zdraví a péče o něj aj. 14. Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty při respektu k jejich možnostem a potřebám. 15. Rozvoj zážitkové turistiky Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty při respektu k jejich možnostem a potřebám. 16. Rozvoj možností pro aktivní pobyt Opatření respektuje Zdraví 21, vhodná bude i modifikace pro starší klienty při respektu k jejich možnostem a potřebám. V dalších prioritách hodnotíme jen opatření neuvedená v opatření pro Moravskoslezský kraj. 7. 3. 2. Priorita 2: Turistická oblast Jeseníky Opatření Rozvoj oblastí Slezská Harta, Osoblažsko a lokality Jánské Koupele Opatření respektuje Zdraví 21, U Slezské Harty respektovat ochranu kvality vody v nádrži, aby byla použitelná ke koupání a podřídit hospodaření v povodí přítoků kvalitě vody. 7. 3. 3. Priorita 3: Turistická oblast Opavské Slezsko Opatření Rozvoj dopravní infrastruktury – silnic s důrazem na I/11 Opatření při řešení nerespektujícím hlukovou situaci a znečištění ovzduší v MSK bude v rozporu s cíli Zdraví 21, přinese nové znečištění a hluk s rozvojem CR. Podmínkou je řešení ekologické – rekreační hromadná doprava, odstavná parkoviště, snížená rychlost , zákazy vjezdu a další, preference dopravy železniční, kočáry Rozvoj atraktivit CR ve městě Opava Bude odpovídat cílům Zdraví 21 a dalšímu, přinese pracovní místa, měla by vhodně využít specifik města. Je potřebné učinit opatření ke zlepšení kvality ovzduší. 7. 3. 4. Priorita 4: Turistická oblast Ostravsko Opatření Rozvoj atraktivit poznávací turistiky – technické památky, ZOO, muzea Bude odpovídat cíli Zdraví 21 zaměřeném na duševní zdraví a zdraví fyzické a prevenci civilizačních nemocí. Nicméně vzhledem k expozici znečištění bude lépe, když aktivity budou probíhat v létě. Rozvoj možností v oblasti lázeňství – Sanatoria Klímkovice MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
20
Posílit lázeňskou funkci, při rekonstrukcích a stavbách respektovat Zákon o lázních a jeho prováděcí vyhlášku. Opatření je v souladu se Zdravím 21. 7. 3. 5. Priorita 5: Turistická oblast Těšínské Slezsko Opatření Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a lázeňství – termální prameny Posílit lázeňskou funkci, při rekonstrukcích a stavbách respektovat 164/2000 Sb.,- Lázeňský zákon a jeho prováděcí vyhlášku. Rozvoj kulturních zařízení a akcí – folklórní tradice Bude odpovídat cíli Zdraví 21, podpoří „genius loci“ a vztah obyvatel k místu, kde žijí. Rozvoj atraktivit poznávací turistiky – muzea, archeopark Chotěbuz Bude odpovídat cílům Zdraví 21. Rozvoj a výstavba golfových hřišť a doprovodných produktů Viz výše. 7. 3. 6. Priorita 6: Turistická oblast Poodří – Moravské Kravařsko Opatření Rozvoj zařízení a možností pro aktivní pobyt – HeiPark, sportovní areály Bude odpovídat cíli Zdraví 21, při výstavbě respektovat ochranu zdraví a životního prostředí a umožnit pobyt vyloučeným skupinám populace (starší lidé, hůře pohybliví, matky na mateřské dovolené, matky s dětmi).. 7. 3. 7. Priorita 7: Turistická oblast Beskydy - Valašsko Opatření Rozvoj dopravní infrastruktury – včetně souvislosti s dostavbou r.s. R 48 Opatření při řešení nerespektujícím hlukovou situaci a znečištění ovzduší v MSK bude v rozporu s cíli Zdraví 21, přinese nové znečištění a hluk s rozvojem CR. Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a více –s důrazem na oblasti Žermanické přehrady a Hukvald Je v souladu s cíli Zdraví 21. VD Žermanice má kvalitní vodu k rekreaci. Při rekonstrukcích je nutné zamezit znečištění Žermanické přehrady, která má trvale výbornou kvalitní vodu ke koupání a preventivně zajistit hospodaření na přítocích k udržení kvality koupací vody. Rozvoj atraktivit poznávací turistiky – MPR (včetně podpory zařazení do Unesco), folklórní tradice, teritoriální marketing Bude odpovídat cíli Zdraví 21, podpoří „genius loci“ a vztah k domovu v menších sídlech.Mladí lidé neudou odcházet do velkých měst. Rozvoj kapacit pro incentivu a kongresovou turistiku – ubytovací zařízení Je v souladu s cíli zdravotních politik. Může přinést možnost zaměstnání, specificky zaměřená incentiva může vycházet z místních specifik, kterými je těžký průmysl, rekvalifikace, sociální tématika, znečištění ovzduší, zdraví a péče o něj , ale také folkloristika, etnografie, životní prostředí, ochrana kulturních památek, ochrana materiálů, geologie, historie hornictví a ocelářství včetně ochrany zdraví při práci , ve které mají místní odborníci evropskou prioritu , aj. MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
21
8.
Indikátory a monitoring
Počet aktivit, které do oblastí nepřinesou nový hluk, nové znečištění ovzduší. Počet aktivit, které umožní cestovní ruch a rekreaci imobilním, starším a sociálně vyloučeným klientům. Počet aktivit, které přinesou kvalifikaci, rekvalifikaci, jazykové vzdělání profesionálů a obyvatel dotčených prioritních oblastí . Počet aktivit podporujících ekologickou výchovu, výchovu ke zdraví a drogovou prevenci. Doporučujeme sledovat indikátory jedenkrát ročně, vyhodnotit je kvantitativně a hrslovitě popsat.
9.
Závěr a doporučení
Na základě objednávky Ing. Bohumila Sulka, právnické osoby ze dne 20. 5.2008 byla Zdravotním ústavem se sídlem v Kolíně zpracována studie Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 na veřejné zdraví ( 1 ). Hodnocení zohlednilo Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky - Zdraví pro 21. století ( 3 ), a zásady Národního programu přípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stáří), ( 5 ) Významným determinantem je znečištění ovzduší. Může být aktivnímu odpočinku, pohybu venku, rekreaci a k tomu směrovanému cestovnímu ruchu kontraproduktivní, a to zejména v zimních měsících. I v letních měsících dochází, i když méně, než v zimě, k překračování denních limitních hodnot koncentrací částic PM10 a to i v místech, které se zdroji znečištění nesousedí a jsou i daleko od dopravy. Znečištění ovzduší z průmyslových zdrojů je dokonce zjevné (Třinec, Arcelor Mittal) a to také mohou klienti cestovního ruchu vnímat negativně. Proto je řešení kvality ovzduší zásadní podmínkou pro realizaci cestovního ruchu. Kvalita pitné vody není problémem, 95% obyvatel pije vodu z vodovodů. Kvalita je sledována a ojedinělé závady jsou průběžně řešeny Krajskou hygienickou stanicí. Podobně je sledována kvalita koupacích vod, na základě vyšetření vod je veřejnost informována, v nutných ojedinělých případech byl vydáván zákaz koupání. Kvalita koupací vody odpovídá teplotě vody, nadmořské výšce nádrže, průtoku vody, obsahu kyslíku a živin, pH, obsahu stopových prvků, obsahu vápníku a železa aj. Obsah živin může souviset se splachy z okolní zemědělské půdy, s jejím hnojením, s krmením ryb, pokud je nádrž k tomuto účelu, a s dalším. Významné zhoršení lze čekat při delším trvání tropických teplot, kdy se voda ohřeje a vzniknou vhodné podmínky pro růst řas. Sledováním kvality a prevencí zajišťovanou krajskou hygienickou stanicí, se předejde toxickým a alergickým dermatitidám, zažívacím potížím i orgánovým postižením z expozice toxickým řasám rodů Microcystis, Anabaena a Aphanizomenon. Při vlastní realizaci cestovního ruchu je nutné s případným zhoršení kvality vody ke koupání počítat a připravit rozmanité možnosti nabídky využití volného času pro klienty, nejen možnost koupání. Nejlepším přírodním koupalištěm je Poruba, nejlepší koupací místa lze najít u Žermanického vodního díla, je to také Tvrdkov, Svobodné Heřmanice, Žermanice, Odry, Opava - Stříbrné jezero. Za příznivých podmínek se lze koupat i ve všech dalších nádržích. Jsou umístěny, až na výjimky, v přívětivých místech a dovybavení infrastrukturou by mělo být zvláště citlivé k ochraně životního prostředí. Z hlediska ochrany před hlukem lze doporučit při realizaci Marketingové strategie a jejích konsekvencí upředňostnění veřejné dopravy před individuální, výstavbu sběrných MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
22
parkovišť a ekologickou a nehlučnou dopravu do místa destinace (rekreace, lázně). Vhodné je udržet místní železniční dopravu a lépe ji využít pro rekreaci a zatraktivnit ji. Doporučujeme umísťování restauračních zařízení tak, aby nebyli provozem rušeni trvalí obyvatelé okolí. Důležitý je také provozní řád zařízení, zabraňující hluku a zajištění školení personálu v hlukové prevenci. Investice do vzdělání populace představují předpoklady pro jakoukoli rozvojovou strategii, tedy i pro Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Je jeho zásadní podmínkou. Cestovní ruch bude ve svém důsledku znamenat rozvoj pracovních příležitostí, vzdělanosti, prioritně jazykové, a konečně i rozvoj specifických studijních oborů na středních a vysokých školách a oborů učebních. Žádoucí je i udržení, podpora a rozvoj lázeňství, které využívá přírodních zdrojů. Je zde zaměřené i na onemocnění, které prioritně invalidizuje, tedy onemocnění pohybového aparátu. Doporučujeme v rámci cestovního ruchu nepodporovat rozvoj heren a existenci hracích automatů uvnitř rekreačních zařízení. Podpořit místní obchůdky v blízkosti rekreačních zařízení a míst, kde se rekreace odehrává, s místně charakteristickými výrobky, včetně produktů zdravé výživy a produktů ekologických zemědělců. Protože stárnoucí populace přibývá, doporučujeme ji v priori aktivitách vycházejících ze strategie zohlednit. To přináší i nutnost vybavit zařízení pro imobilní a omezeně pohyblivé klienty a pro klienty se smyslovými vadami. Marketing uvedených možností a souvisejících služeb, informace, reklama, bude výhodnou podmínkou. Domácí klientela má možnost využít balíčku tvořeném golfovými hřišti (7 hřišť). Tento sport slouží specifické skupině, nikoli senzitivní a ohrožené např. sociálním vyloučením. Při tom se pravděpodobně neprotne se zásadami Národního programu přípravy na stárnutí a pravděpodobně nebude využita ani zahraničními klienty. Doporučujeme: Doplnit golfová hřiště novými možnostmi dalších fyzických aktivit pro ostatní skupiny populace, které podpoří fyzickou a duševní aktivitu a budou pro ně přístupné a dostupné (např. petang). Při tom nenarušit životní prostředí včetně vegetace. Marketingová strategie postrádá cílení na starší populaci a to jak tuzemskou, tak cizí, při tom pro ostravskou aglomeraci by bylo vhodné zpřístupnit všechny rekreační oblasti a s nimi spojené priority pro obyvatele bez vlastních dopravních prostředků, obtížně pohyblivé a smyslově postižené. Podobně i lázeňské programy by měly obsahovat „balíčky“ pro obyvatele kraje. Indikační seznam se kryje s nemocností v kraji . Celkově lze říci, že vliv Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu není v rozporu s cíli zdravotních politik. Nutné je vyřešit kvalitu ovzduší, která zásadně determinuje možnost rekreace v přírodě i ve městě, odstranit viditelné znečištění ovzduší, vyřešit ekologický a tichý transport do míst destinace cestovního ruchu, vychovat profesionály v cestovním ruchu, vzdělat populaci zejména jazykově, aby byly překonány bariéry pro komunikaci s klienty z ciziny. Cestovní ruch v MSK potřebuje také přizpůsobit stárnoucí populaci z ciziny i z Ostravy i z celé České republiky.
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
23
10. Literatura: 1. Marketingová studie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013, Aktualizace s výhledem do roku 2015, Agentura pro regionální rozvoj a.s. 2008 – 2009 2. Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změněn některých zákonů , ve znění pozdějších předpisůpředání závěrů zjišťovacího řízení podle § 10 d, -č.j.31131/ZNV/09 ze dne 24.4.09 3. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky Zdraví pro 21. století ( 3 ), 4. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního zdraví obyvatelstva České republiky Zdraví pro 21. století,www.mzcr.cz/Verejne/Categories/11-program-zdravi-21.html 33k 5. Národní programu přípravy na stárnutí 2008 – 2012 (Kvalita života ve stáří) přístupná na: www.mpsv.cz/cs/1055 - 15k, 6. úzis-statistický ukazatel, dostupný na: http://www.uzis.cz/cz/dps/index.html 7. Zákon 100/2001 Sb., O posuzování vlivů na životní prostředí , Sbírka zákonů 8. Fact sheet EURO/04/05 - Berlin, Copenhagen, Rome, 14 April 2005: Particulate matter air pollution: how it harms health 9. Health relevance of particulate matter from various sources, Report WHO on a Workshop, Bonn, 2007 10. Meta-analysis of time-series studies and panel studies of Particulate Matter (PM) and Ozone , WHO, ECEH, 2004 11. Ročenka: http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/2007_enh/cze/pdf/pred.pdf 12. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě. Rpčenka 2008: http://www.khsova.cz/01_o_nas/files/rocenka_2008.pdf?datum=2009-05-27 13. Národní referenční laboratoří pro využití GIS v ochraně a podpoře veřejného zdraví Zdravotního ústavu Ostrava : Strategická hluková mapa města Ostravy 14. Český statistický úřad, ročenka MSK: http://www.ostrava.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/p/13-8102-08
MUDr.Magdalena Wantochová: Hodnocení vlivů Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2008 - 2013 na veřejné zdraví, Praha, květen 2009
24