oj
T-
^
í-u
Moravské snmování roku 1848-49.
snmu
Na padesátiletoa památku novodobého roboty
na
Morav, jakož
i
nastoupení
Františka Josefa
vydal a
úvodem do
dj
1.
císae a krále
na trn
roku 184S. opatil
^iadricK ^YofátC.
-i-'-***>^--^
v
TELI
a zrušení
1898.
Nákladem eského knihkupectví Emila
Šolce.
Tiskem tirmy Karel Šolc v Kutné Hoe.
ROK
1848,
Rok 1848. moe vnosti
vynoil se rok 1848.
ítal sice pravé
všichni jeho pedchíjdcové, nerovnal se jim však v ovzduší veškeí národové evropští jinak dýchali,
niem cítili,
tolik dní,
jiném.
jako
V jeho
smýšleli a jed-
po dlouhou dobu dívjší, jako by strženi mohutným a nea opatení byl povalil. Z koutu zdolným proudem, jenž všecky hráze lidských na Sekvan zase se valila boue do Evropy. nali, nežli
ádv
Zluista se tak neoliyccjný rok v život národuv a lidstva neobjevuje; pichází však obdobn z vného pravidla zákon pirozených, burcuje lid z nmých útrap, híšného strádání a umrtvující neinnosti, a zapisuje se krví národ na desky djinné. to výstraha pro lidstvo a panovníky! Za vinou kráí trest v patách; jen že málokdy vinníky polepšuje.
Vná
Divá boue hnala se roku 1848. veškerou duší lidskou, splachujíc všude patinu, lpla z minulosti na ádech lidských, v státech velkých malých. I mezi stromy zasahuje blesk nejradji velikány; vedi to však i v hrnci, nelze se diviti tomu, že pára u pronikavém sykotu zdvihá píkrovku.
jež
i
Ve znamení
frysíické
apky
revoluce
vyspl
rok 1848. do
dj národuv evrop-
Evropu, nebof taskavin a holavé látky nahromadno všude pespíliš. Politické, sociální a národní zloády, udržované umle absolutismem vlád, pracovaly samy sebou k násilnému pevratu, jejž ury-
ských.
Výbuch musil
se
státi,
požár musil
zachvátiti
od roku 1847. již vlekoucí se mnohými státy evropskými bída, nouze, s potravinami. Nové smry pracovaly v bolestech všude k porodu. Nespokojenost obecná s vládami živila již delší dobu tajn i zjevn nebezpený ruch, jemuž vlády nechtly neb nedovedly rozumti, jinak by byly v as otevely záklopku aneb aspo roztískaly, teba se pi tom zranivše, nkterá okna nesneRevoluci zdola nebylo více lze sitelných zloád, aby se národové nezadusili. zadržeti pišla také celá a opravdivá, zachvátivši veškeré státy evropské až na Rusko. chlovaly
drahota a lichvaení
;
na podzim roku 1847. vypukla v Sicílii a na neapolské pevnin vzpoura vlád krále Ferdinanda z rodu bourbonského. Vzpoura skonila udlením konstituce, a sice v lednu 184S., na niž msíc na to musil král písahu složiti. Také v Sardinii, v Toskánsku, ano i v státu papežském zpsobeny hnutím Již
proti
tyranské
revoluním velké pevraty pij)ravena na jednotu
sv(ju.
;
celá Itálie
byla rozžhavena a také
již
od ticeti
let
v Evrop,
—6— Uovoliico
\>o
vyhledala
totí
ministerstvo (luizotovo
odpíralo
si
Nenávidné
velkó své d6|išt za Rýnom.
volohní opravu, v Paíži vypuklo povstání,
lid
se
vojskem v krvavé soci. Dno 24. února ls4.S. zarachotila hromová rána kotliny dušovní sopky paížské, povalen triin obanského krále francouzského Ludvíka Filipa, jenž s rodinou OrleanovciJ nnisil prchnouti do AultUc; ve Francii j)rohlášona druhá republika, hesla pak rovnosti, volnosti a bratrství po [jadosáti Z JMancio se valily žhavé letech ž Paíže zase rozlehala se na všech stranách. proudy lávy hlavn smrem na východ, až vystydly na hranicích ol)rovského Uuska. Ve všech státech nmeckých, vo Švýcarsku a Rakousku setkalo se linutí riivoluní s úrodnou ptidou, nalézajíc v obecné touze po zavedení a upevnní obanských práv a konstituních svobod pes míru podmínek hotových. v Anglii, Belgii, Švédsku, Španlsku, Turecku a v Eiíypt vypukly nepokoje; jen základy a síla Ruska zstaly neoteseny, veleíše této se nedotkla horeka, lomcující utkal
s
/,
1
celou l'A'rnpou.
V
nmeckých,
panovníci vlády, oekávajíce všemohoucího dotud státního a dvorského kanclée knížete Metternicha ve Vídni, stavli se v tuhý odpor lidu než záhy sjednotilo se Nmecko v jednom hesle vítzném. Již od roku 1814. horovali pední mužové nmetí, byvše za to krut pronásledováni, za sjednocení Nmecka, za státecii
spásu od
absolutistického
jižních
i
severních,
i
tvrdohlavce,
;
nmeckého spolku knížat nmeckým spolkovým státem národv a za nmeckého parlamentu, obeslaného poslanci ze stavovských snm jedno-
nahrazení svolání
tlivých státu. Když pak roku 1848. v první polovici února již v badenské snmovn v Karlsruhe knihkupec Bassermann, za nímž stáli duševní pedáci z celého Nmecka, byl uinil návrh na svolání nmeckého parlamentu, soustedilo se politické a národní proudní celého Nmecka neobyejn rychle v tomto kardinálním požadavku národní jednoty nmecké. .Spolkové shromáždní ve Frankfurt (Hundestaiz) považováno od let za nejvíce nenávidnou instituci Nmecka, všecky ústupky lidu nmeckému braly se tudíž pirozen smrem zízení parlamentární jednoty
Nmecka. Nmecké vlády uhnuly; heidelberský výbor sedmilenný svolal v beznu naped tak zvaný pedbžný parlament do h^rankfurtu, z nhož vyšel výbor padesáti, ústední to moc jednoty nmecké, v kvtnu pak plný nmecký parlament do Vypsány k nmu volby ve všech státech, vtlených r. 1815. panovníky samovoln do nmeckého spolku, v královstvích a zemích habsi)urských. Nepímo rozhodla vlastn Víde, s ní ovšem Nmci rakouští, závažím svým o svolání nmeckého parlamentu, nebof na vídeské události beznové následovalo teprv Frankfurtu.
i
povstání v iiorlín, srážka a boj a vlády myšlence VRaiíni.sku v Ulirácli,
nmeckého
s
vojskem a povolnosf pruské panovnické rodiny
parlamentu.
Z joduotUvých stát, tvoících habsburské mocnáství, jedin hry byly na obrat úpln pipraveny. Koruna svatoštpánská uhájila po všechna neodvislost, staletí naproti Vídni a její centralistickým snahám ve všem svou samostatnost a konstituní zízení, jež zákony z roku 1847. — 48. dosplo k výši mocného parlamentu novodobého, pro l'hry jedin rozhodujícího. Již na poátku jjezna ze sebevdomého snmu uherského v Prešpurku, za velkými cíly pevn [)okraujícího, rozncovala plamenná slova Košutova o svobod národ mysli mimo hranice uherské, a již I. bezna 1848. povolila Víde, jíž byli Thi od jakživa odvykli každý odpor proti svým žádostem, korun svatoštpánské zvláštní ministerstvo uherské s Bathyányim v ele. I
nastávající
i
.linak se
vy\inuly vi-i v ostatních královstvích a zemích i státech habsburblížila hranicím rakouským, Qtesena již byla v základech
ských. Když revoluce se
svých budova mocnáství
ády
všude j)raskaly, všecky tídy zemí a národu živily obecné jitení. Ve Vídni vše kvasilo a pipravovalo se na násilné donucení vlády k vyvrácení soustavy vládní z koene. Ke dni l'A. iiezna svoláni stavové i snm dolnorakouský, na njž navazovány mnohé nadje. V království eském formulovány na shromáždní ve svatováclavských lázních již dne 11. bezna žádosti nejasn a nesmle ješt, k idei novodobého státu eskéiio národa, nesouce se, eskclio, jejž z pamti národa nedovedlo vyiiladiti úpln i násilí vk. pracovaly
spolenosti
k
halisluirskóliu;
novým,
start'
nesplnné
žádosti jednotlivých
a
vbec zem
a tídy (jbyvatelstva v Rakousku, z jejichž útrob by se pohnuté nebyla vyrojila ta ona žádost za nové upravení veejných
Nebylo v této
dob
spoleenských ád. Na Morav mšfané v ponmených mstech spojovali se ovšem ve svých žádostech za politické svobody s Vídní; na venkov sedláci, vzdálení od veejného života, reptali proti svým nejbližším, pánm a vrchnostenskýuT a
úadm,
vypovídajíce jim poslušnost, kdežto zase
aristokracii,
sedlákm, neustále na
n
domkai
se stavli proti vesnické
dorážejíce stran rozdlení oliecních
pozemk.
Stavové moravští tpytili se zase na venek již jen pableskem postulátních snm, a lekali se bouí lidových. Obecn pak pronášená žádost za udlení konstituce liyla heslem, jemuž tak mnohj?' vlastn ani nerozuml.
mly pece
Veškerá království a zem, v rakouském mocnáství spojené,
do roku 1S4.S. konstituci i ústavní zízení zemské, jen že toto zízení ústavní bylo ryze stavovské, jako díve také v Anglii, Francii, všech nmeckých státech a též v Uhrách. Slovem konstituce mlo býti správn mínno jen od 'iakživa
až
'
•>
Dosavadní "^'^^'" ^''-
zem
v Kakousku,
snm
nové dob pimené složení zemských a rozšíení jejich pravomoci. Rakousko nevstou|)ilo tudíž teprv dnem 15. bezna 184S., jak bžná nepravda obyejn líí, do adj' státv konstituních, nýbrž téhož dne císa a král, pojistiv národm rakouským konstituci vlasti u šetení zvláštních ústav zemských, kteréžto obecné pojištní kabinetním listem, daným dne 8. dubna zvlášt pro snm království eského provedl, vrátil jen národm tchto království a zemí plné právo, aby na snmích zemských sami, ovšem že za shody s panovníkem, jak se v konstituním ízení samo sebou rozumí, rozhodovali o svých osudech, a aby od doby této neposlouchali žádného jiného zákona, le jen toho, na kterém se byli shodli s panovníkem cestou ústavní. I zjednání zcela nové ústavy íšské pro nkteré, všem královstvím a zemím spolené záležitosti, ponecháno zplna dalšími patenty, danými dne lii. kvtna, prvního, tetího a šestého ervna, zástupcm tchto království a zemí, a za tím úelem práv prohlášen první íšský snm za stavodárný.
Také Morava mla až do roku 1843. svou konstituci i ústavní zízení zemské. Na Morav, ovšem že také ryze stavovské než stavovský snm zastupoval zem každým smrem a ustanovoval vždy pomr vladae ku snmu moravskému a zemi. ;
i
Poslední, v trest za odboj
zízení zemsJíé
z
10.
Morav oktrojované, tak zvané obnovené do svých ustanovení z veejného práva repraesentace snmovní jen tyem stavm,
Ferdinandem
kvtna
1628.,
do dneška platné, propjilo právo duchovnímu, panskému, rytískému a
II.
co
mšanskému.
zemské neliyly ovšem obce venkovské a velká ást mst, která se nenazývala královskými, na snmu zastoupeny, a proto slovem konstituce v požadavcích národ mohlo býti mínno správn jen rozšíení zastoupení na snmích na všecky tídy obyvatelstva, jak se skuten také stalo zákonným zpsobem na posledním st;ivovsk('m snmu moravském v i^rn postupem msíce Dle této
bezna
konstituce
a dubna.
v echách.
mul eský snm dlo k;il)inetního listu, daného dne na zákiado obnoveného zízení zemského l'erdinanda II., na základ platné ústavy zemské; mli totiž dostaviti se na snm oni, kdož udrželi posud právo, choditi na snm, pak poslanci za msta, za Prahu 12, za každé ostatní královské msto ales[)o jeden, za každé jiné venkovské msto na 4<)<)0 obyvatolii jeden, na více než <S()l)0 dva; za venkovské oltce z každého vikariatního (dkanského) okresu dva, za universitu a polytechniku, celkem asi ódO snmovníkii. T
y.
V království
didma,
svolán
cskóm
býti
Stavové jakožto repraesentanti království a zemí a jako zákonní nositelé a práv zemských, nechali zvlášt v posledních sto letech vídeským absolutistickým a centralistickým smrem oloujjiti zem a sobe o to ono právo, ústavou zaruené; dle platných však zásad v právu veejném, království a zem ujatých práv nikdy pozbyti nemohly. V i)lné své odlouenosti od obecného, na snmích nezastoupeného lidu nedovedli stavové v celých národech udržeti vdomí, že zem mají dávné již zízení ústavní. strážci ústavních
vn
Stavovské r..kii
1848
na snmích
stavovských vzdor ztraulosti tohoto zízení ústavního a nmé podrobování se absolutistickým choutkám státu policejního. Na snmu uherském již od poátku let tyicátých živ, odhodlan a úeln bojováno, aby stavovská ústava uherská se promnila v ústavu repraesennová doba s požadavkem svým, aby zdemokratisováno Ijylo zízení tativní; ústavní, nejmocnji uchvátila mysli v korun svatoštpánské, kde vlády vídefiské nikdy nedovedli zniiti vdomí samostatnosti a neodvislosti Uher a ututlati veejný život. Tak rostla krise rok od roku a budovány na stavovském snmu uherském široké základy k ústavní svobod novodobé a ku revoluci v Uhrách r. 1848. \j,ž
i
nouhostily se
A pece
vný
klid
v královstvích a zemích neuherských ladem ležely politika a život veejný,
poali stavové vybavovati semotam obvyklé netenosti. Nastal}^ boje stavovské s vládou vídeskou» dosavadních svdící o nastávajícím úpadku libovlády vídeiské a o potebné ústavních. Snmové menších zemí, jako Horních Uakous, Slezska a Korutan, mli sice dosti žádostí, vzdalovaly se však ruchu. „Též na tnoravskni snmu stavovském jak píše Springer ve svých „Djinách Rakouska" utuchly choutky opoziní, když jeden z hlavních strany ruchu se byl pesthoval z Brna do Prahy, aby tam hájil práv vlády." z
se
již
dlouho
za císae a krále Ferdinanda V.
již
zmn
ád
—
—
—
v
Ccciiich
Tím
vdc
více ale na sebe obraceli pozornost
svou inností stavové eští a dolno-
Zvlášt stavové eští žárlili s rostoucí mocí aristokracie uherské, touživše za dlouhé asy opt jednou po autonomii království eského, co nejhlasitji se ozývajíce proti vlád vídeské, jakož za stálého odvolávání S(> na privileje svoje, králi zaruené, nejdále v opozici pmli vlád byli pokroili. Zaátek hnutí stavovského v Cechách sliboval mnoho, .liž roku 1S,'!8. vystoupil jako vdce opozice na stavovském snmu eském Bedich hral) Deym; opozici stav padl pak v nejvyšší purkrabí v Cechách hrab Chotek.
rakouští.
i
ob
Roku 1S4H, když
rozi)C)et f) uhrazení schodku v ('echách pirážlvanii k dani jednostrann i>yl ustanoven zi'mským v_vborem a vládním úadem, s pominutím snmu eského, a snmu pak jako hotová událost ohlášen, káráno oste na snmu toto porušení zemského zízení i ústavy a zárove rozhodná vyjádena žádost, aby rozpoet zemský vždy jen na plném shromáždní stav cskj^ch i snmu byl povolován. Bedich hrab Deym se tehda vyjádil v tato slova: „Pirážka k daním, jejíž povolení nei)ylo na snmu vyžádáno, mže, když ji snm nepovolí, poplatníky daní býti odcpírna.'' A stavové eští se snesli na tom, že od nynjška všechny pirážky k daním ve prospch doniestikálního ondu budou samostatn
—9— pedpisovati. Tiin udala se vážná srážka s vídeskou vládou stavové eští, opt jednou nabyvše vdomí o samostatnosti a berní samospráv království eského, odvolávali se na Ferdinandovo obnovené zízení zemské, dokazujíce vlád, že ;
porušuje zemskou ústavu.
Roku
eské deputace stavovské s ustanovenou k tomu eských stavv, aby vláda obnovené zízení zemské
1845. konala se porada
komisí dvorskou o žádostech
uznala za pravidlo stavov^ských práv,
potvrdivši platnosf všech svobod pokud neodporují zemskému zízení. Žádost eských stav císa a král Ferdinand odvolával se pi tom na vyhrazení, s kterým jeho pedkové byli složili království eskému písahu korunovaní. Proti on tomuto vyhrazení ale, jak je byl o své ujm ustanovil Ferdinand II., že totiž jemu náleží: .,zízení zemské rozmnožovati, mniti, zle[)šovati a ostatní initi, cokoliv jus legis errendae se seljou pináší," stavové eští již r. 171)2. rozhodn protestovali, ponvadž tím celá ústava zemská pozbývá veškeré ceny a uvádí se v pochvbnosf. z
1(327.
r.
zemských a odmrštna
privilejí,
—
i
Xa snmu eském stavovském 1845. strhl s sebou dne 9. prosince Bedich hrab Deym vtšinu pro rozhodné osvdení proti porušování práv zemskvch a ústavy. l'\Mdinan(lovo zemské zízení dokazoval tehda hrab Devm — není jediným a výhradným pramenem stavovských a zemských privilejí. Zrušilo jen r.
—
nkteré
zákon
tlivých
Deym
které se táhnuly k posloupnosti
nich,
z
ženství, ostatní
však svobody
platí
dosavade v
krále nebo ke katolickému náboté
zpsobe, jak se byly
z
jedno-
zvykem vyvinuly. Hrab práva ech, zavrhnuv podvodné
základních od XIV. století poínajíc aneb
nepetržitost státního a ústavního
hájil tak
pozbj^lí veejného práva. K návrhu hrabte Deyma vystavové eští, že bezvýmineným vyhrazením královým se l)ovažují za zkráceny ve svých svoliodách.
nauky
o
promlení nebo
jádili se také
tehda
X"apnutí mezi eskými stavy a vládou vídenskou rostlo. Zvolen vvbor pro ochranu stavovských práv, jenž na zaátku r. 1847. ukonil svou zprávu, podav zárove dkaz o nepetržitosti ústavních práv a svobod eských stav. Dkaz tento popíral platnost obnoveného zízení zemského jako jediného základu stavovských práv, vyvraceje zárove theorii vládní o vyhrazení královu, jehož nezná ani
písaha ani každoroní revers králv po vyízenvch snmem Zárove navrženo, aby stavové eští u krále se slavn ohrakaždé jakékoliv jednostranné svých práv a svobod, doloživše, že
korunovaní
j)03tulátech a daních. dili
v
proti
Dne
dan. v
zmn
as poteby
píin
poala
již
15.
jsou odhodláni jich
kvtna
vyhrazení
1847.
králova,
ustu[)ovati,
nebo
hájiti
každým prostedkem ústavním,
i
odepením
na eském snmu stavovském návrh, aby podána byla králi adresa; než opozice stavovská schválená adresa obsahovala jen dílcj' a
schválen
tém
(Kldanosf.
Prudká opozice vypukla opt na tak zvaném postulátním stavovském snmu pro rok 1848., zahájeném dn^ 17. kvtna 1847., v jiné sporné otázce, totiž v píin nákladu na trestní soudnictví v echách. Po boulivém jednání snesl se snm eský na tom, aby odepena byla žádaná pirážka k daním, urená pro kriminální fond; zárove pak výboru zemskému naízeno, aby pedepsal a rozvrhl pozemkovou da jen se srážkou sporných 5U.00<) zl. na trestní soudnictví. Avšak stavové eští iiyli malomocni, (lubernium v echách, obešedši zemský výbor, vypsalo da pirážku k ní, a stavové mleli, neodepeli dan, aniž se byli ohradili proti násilnictví vlády. Tak nieny soustavn samostatnost a ústavní svéurení
eském
i
království
Roku
eského ls47.
více než od tí set zanášeli
se
let.
vynikající
lenové stavovské opozice v Cechách
— zAmorcm, s
spolok
zíditi
tak
10
zvaných
—
„liliorálních"
nTnecko-slovanských
stav
iiluMskými magnáty; '/.íumT tcnlo však nLHizrál. \'
ccliMn
se však ani
s
tom stavnvskóni
hnutí
jeihiím okamžikLMii,
kdy
až
v ("echácli t)y
iln
roku
1S-|s.
(jpoziní stavové eští
si
nesetkáváme liyli
zpomnli
na neodkladné požadavky dohy, na rozšíení ústavních práv do všech tíd lidu v Cechách, toho lidu, jenž jjykav po iiitv na Híié Hoe nezasloužen za eské ])Ovstání a vysílen
byv staletým [)oddanstvím, duševní a tlesnou robotou, jako velký nmý úst svých, aby vyslovil jen jediné slovo: spravedlnost!
nemnhl a nesml ani otevíti
V Uhrách již hory pracovaly k porodu velkého díla novodobého, zmny to ústavy stavovské v ústavu repraosentativní; v Cechách však myšlenka tato, jíž prosáknuto bylo již celé ovzduší evropejské, nenašla ani jediného tlumoníka v shromáždní stavv. Události roku 1S48. nemilosrdn petrhly navždy innost stavovského snmu v Cechách. Jinak se stalo na Morav, kde stavovský snm v s i p.uicU <;iinul
Stavové
sta-
v.ivskvcii.
'1
boue obecné
tradiním klidu byl prožil celá staletí. Teprv hrdých výšin své odlouenosti sestoupil k lidu.
'lil
i
Morav
z(.'mské
historití
snmy zástupci
stavovské bvli -
samostatnosti
pes 1
zem
to
a
donutily ho,
prese všecko
1
aby
v (^echách
ústavmch práv lidmi a národy a jež,
držitelé
a svobod zemských, onch práv pirozených, jež se rodí s jako každá vc velká, jsou schopna rozvoje. Stavové, již mli ne[)i)[)íratelné l)rávo, dan ukládati a vybírati, všelijak zastrašení, lákaní, svádní i nedívali padli v takovou li^hkovážnosf, že již asto b3'vala exekuce v zemi na dan, které stavové te[)rv povoliti mli. Na stavovských snmích zemských se neozýval již nikdo i
vlády vídenské, zastoupené tehda nejvyšším kancléem státním, dvorskou komorou, dvorskou komisí studijní, nejvyšším úadem policejním a dvorskou radou vojenskou, ministerstvy to v dnešním slova smyslu. Cizozemec kníže .Metternich, nejvyšší státní kanclé a všemohoucí samovládce, niil soustavn práva stavovská a tím práva zemská. Censura v policejní krutosti a neúprosnosti své nepropouštla ni jediného slova volnjšího o shnilýcli proti svévolnosti
dvorskými
kancléi,
pomrech správy
státní.
pomr stav v zemích eských k Vídni na poátku roku nanejvýš trudný. Roku 1526. dala se z vlastní vle koruna eská do [lanovnické moci habsburské, s vyhrazením naprosté své samostatnosti a neodvislosti. lešt na sklonku vku XVll. byla koruna eská samostatným státem, ana pi smlouvání se o kvótu i podíl rzných íší habsburských v pispívání na spolenou obranu a spolené záležitosti pidlena korun eské jedna tetina, korun svatoStpánské druhá a ostatním všem ddiným zemím habsburským tetina tetí. Ze všeho toho zbyl již roku 1S4S. jen stín. Vru ovzduší roku tohoto bylo tak prosyceno elektinou, že eský národ musil býti mimodký stržen v obecný vír a rozmach všech svých sil státotvorných, kdyliy nebylo pedcházelo nešfastných Skuten
byl tudíž
ls4s.
—
ti sta let
mcbt.inu ve ^^^^
i.wsky.ii liunioii
eské
historie.
Dv
.Sciiii/c
epochy djin, dv naprosto rzné soustavy vládní, dva svtové názory spráw státv a zemí se již utkávaly v celé lívrop stední, v Rakousku pak
jako lavina rostlo pesvdení, že nelze více vládnouti Metternichovi z kvtované lonoškv rokokové. V neuherských zemích z Prahv první se ozval hlas za svobodu národa. Tajný spolek málo jen muž mladých a vlasteneckých, „Kepcal" živd jiskry hnutí mezi Cechy. V sousedních malých státech nmeckých vítziti poaly o!)ecn pronášené požadavky lidu, zrušení censury, svoboda tisku a ei, volné shromažování, obecné ozbrojení a úastenství lidu v zákonodárství a správ státní,
— knížata
nmecká
11
—
jeden po druhém povolovali.
Cech, kde v Praze byla
již
dosti rozky[)íená
Proudy se
pes
valily
hranice do
pda.
již v sobotu dno 11. bezna schze mšfanu [iražských do svatováclavských, první to schfizo po celé trudné dob poblohorské, na níž eský lid se ozval za práva vlasti a národa. Hlavou svolavatelii byl neohrožený olian, kavárník a hostinský Petr Faster. Rázem se vydobyla aspo svoboda ei. požadavku lidových, jako svobodného zízení Vedle zobecnlých již více
Xa kvap svolána
lázní
mén
veejného jednání soudíj, svoI)ody tisku, svobody náboženské a obecného ozbrojení, povzneseny na této, mšíanstvem peetn navštívené schzi v lázních
obecního,
svatováclavských žádosti celého národa eského za pojištní národnosti eské ve všech zemích koruny eské, za lidový snm a za utužení svazku (\;ch s Moravou a Slezskem spoleným snmem. Zvolen též výbor tak zvaný svatováclavský, z nhož se pozdji vyvinul výbor národní v Praze, jenž se starati ml o to, aby žádosti národa eského se donesly k trnu eského krále ve Vídni. První veejné shromáždní lidu v Uakousku, jímž
václavská v Praze dne nesrazil se
eský
lid
skuten
byla sch/A' svato-
nm
bezprostedn bezna, odbylo se v plném klidu, i po lid nikterak s mocí vojenskou. A pece vyzývala 11.
tém
pohodlná vláda zemská nejvyššího purkrabího v Praze, Rudolfa hrabte Stadiona, aliy naproti ní zkoušel svou sílu.
V mocném
v mocnáství habsburském trojí proud: Pokud vláda vídenská tomu nerozumla, doliylo hnutí ve Vídni pes Taskavin k výbuchu nahromadno vítzství. rychlé pevahy míru a zarachotilo to také Rakouskem. V beznu povstala Vídeíi proti starým, hnutí roku 1848. srážel se
i
politický, národní a sociální.
i
i
—
spukelým
ádm.
o vítzné revoluci paížské došly koncem února do Vídn, rozjaivše veškeré obyvatelstvo v nadji, že bije hodina osvobození z jama, hodina svobody. Z vídeské jednoty prmyslové ozval se mocný hlas, zavrhující dosavadní soustavu Kníže Mttcrnich a jeho pravá ruka, policejní praesident hrab Sedlnkký^ vládní. považováni obecn za hlavní nositele této nenávidné soustavy vládní, odstranní Kníže Metternich však a nájejich znamenalo tudíž vytouženou zmnu soustav\'. mstek císav, arcikníže Ludviky tuhý kladli odpor pevratu každému.
Zprávy
V Prešpurku rokoval práv stavovský snm uherský. Mladý poslanec, odrodilý Slovák Ludvík Kositi, poátkem bezna na snmu tomto ohnivou eí svou rozplamenil i za hranicemi uherskými lid pro svobodu a konstituci. Odsoudiv z[)sobem nanejvýš bezohledným vládní soustavu Metternichovu, žádal za svobodu a konstituci Košutova neohrožená a také porušením veejného l)ro všeckj' zem rakouské. ádu v Rakousku vyhrožující, hltána i ve \'ídni. V politicko-právnickém spolku tenáském, v nmž advokát vídeský Dr. Alexander Bacit, vedl slovo velké, to velo; shromaždovali se doktoi, spisovatelé, mšfani a kupci, v jichž stedu padlo i slovo revoluce za úelem osv^obození se. Požadavky kruh tchto, jejichž provedení ml napomáhati též dolnorakouskV snm stavovský, elily hlavn k ustanovení odpovdných ministr, k oprav celé státní správy, ku zastoupení mšfanského a selského sta\ u na snmích zemských, spolenému snmu všech zemí (íšskému snmu', zrušení censury, petinímu právu, náboženské snášenlivosti, omezení libo-
e
vle
policejní a
všeobecnému
ozbrojení.
Také opozice svobodomyslná na stavovském snmu dolnorakouskem, majíc v ele barona Dobllwffa, usilovala o pevrat, jenž ml vycházeti ze snmu samého. Vypracdvala tudíž návrhy na opravu zízení snmovního a veejné s[)rávy, ode-
Jitení Vídni.
— vzdavši ju stavovskému vylioni
12
zciiiskriiui
— se žádostí, aliy o
nicli
na píštím siimtiu
doliionikouskóm bylo rozhodnuto. 1'runiyslová jednota vídeská se snesla na tom, podati vlád zvláštní adresou vyjádení ncdíivry. Adresa tato, žádající také za to, aliy vláda tsn pimknula so k stavm a mšfanstvu a k zájmm spolené vlasti nmecké, hjda pítomnému práv na shromáždní príimyslové jednoty arciknížeti Františku Karlovi odevzdána, aby ji podal císai. Již dne S. bezna povolal arcikníže Ludvík pedsedu prmyslové jednoty, hrabte Colloreda-Mannsfelda k sob, udliv mu dtku za to, co se bylo stalo v jednot príimyslové.
Uozilení v mšfanstvu vídeském však netuchlo. Z jjopudu Dra Alexandra Hacha podalo mštanstvo toto stavovskému výboru zemskému dne 11. bezna žádost', opatenou nkolika tisíci podpisu, za svobodomyslné opravy, totiž za uveL^jování státního rozpotu, spolupsobení mšfanstva v zákonodárství a správ linanní, za právo stavovského snmu povolovati dan, právní stav v tisku, veejné jednání soudní a za opravy v obecním a stavovském zízení. Studentstvo vídeské
celou silou mladistvého nadšení vrhlo se do víru uliecano stalo se smrodatným. Nkolik dní jednáno v kruzích studentskýcli, mezitím co též v dlnictvu vídeském bylo pozorovati již mocné a nebezpené néiio ruchu,
hnutí
rázu
nejvtší,
i
sociálního,
o
sestavení petice;
kdežto druhé
mlo
hotovost'
dj
tento
sledován
vládou
s
obavou
bezna jedno vojsko olisadilo hrad císaský, v kasárnách. Dne VÍ. bezna, v nedli, byly obvyklé
tak že v noci z 11. na
\'l.
na nichž kazatel Dr. Fiisíer pulitické ml kázání ke stupožadavky doby nové a zavazuje posluchae, že [jto vlast' nesmí býti žádná tžkou. Po té se hrnuli studenti do auly, v níž se shromáždilo na dva tisíce mladíkv a oblíbení profesoi universitní Dr. Hye a Dr. lindlicltcr. Mezi studenty vídeskými hrál velkou úlohu Moravan Dr. Karel Giskra z Moravské universitní
dentm,
služby Hoží,
rozebíraje
ob
Tebové,
asistent na školách
vysokých.
Právník Fessel peetl shromáždní žádost student k císai, tíhnoucí ku svol)od uení, tisku i slova, rovnosti všech vyznání nál)oženských a ku veejnému jednání soudnímu. Petice podepsána. O polednách se odebrali profesoi llye a Endlicher jménem studentstva do císaského hradu k arciknížeti Ludvíkovi, aliy vyninhli slyšení u císae. Arcikníže Ludvík pijal profesory nemilostiv, pokárav jednání student. Téhož dne veer o šesté hodin pipuštni eení profesoi pece k císai,
jemuž odevzdána petice studentstva vídeského. Císa podával
slíiiil,
že petici uváží.
Po
té
zprávu o slyšení studentm na universit, kteí se byli usnesli, že druhý den v pondlí, kdy se ml sejíti stavovský snm dolnorakouský, se dohromady odeberou k stavovskému domu v Panské ulici. Jitení v myslích všech, jež pedcházívá oiiyejn výliucii vášní, dosáhlo stnpn nejvyššího, uzrávajíc z neuritého tušení v pevnou jistotu, že již za málo liodin t" praskne. Bkviiová
vkiusUa.
profesor
Ilye
v pondlí dne LI bezna
na universit vídeské ruch Rozdáno heslo: K zemskému domu! Tu se byl sešel dolnorakouský snm stavovský, na njž mnozí v nadjích a tužbách svých obraceli zrak. vytáhli studenti v adách, pozdravovaných a rozmnožených lidem, k domu zemskému, u nhož již ohromné davy lidu byly shromáždny, ('lenové snmu dolnorakouského tajn picházeli do snmovny. V shromáždném lidu okolo domu zemského a na jeho dvo(\ urychlil píchod student obecné kvašení. Na dvoe zemského domu první promluvil k davm veejné slovo volné léka Dr. Adolf Fischhof, rodák pešfský. Poukázav na shromáždné práv stavy dolnorakouské, kteí jsou povoláni, aby páním lidu a tužbám neoliyejný,
studenti se byli
již
z
rána
panoval
shromáždili do tisíc.
I
— doby
dali
vystoupiti
uritý výraz,
rozhodn
slirinil
—
13
v nadšeno
a odliodlano,
oi
ve svobodu
svó
tisku,
požadavky
lidu,
jonž
zastupitelstvo lidové,
musí
poroty
a odstranní vlády, provolav na konci slávu Rakousku a jeho slavné budoucnosti, spojeným národtim rakouským a svoiiod. Re Fischhofova roznítila davy a byla vlastn prvním popudem mocným hnutí rovoluníího.
e
plamenná Mluveno ješt sem a tam, pedítána Košutova z prešpurského mysli a srdce lidu však víc a více klokotaly, smlost se rozmáhala, jako v boui již huela z davuv a davy slova: Metternich a Sedlnický jsou zrádcové, odstoupí Ludvík! Huela slova: svoboda, konstituce, veejnost! at se klidí! Tu se dostal k slovu Dr. Jose Goldniark^ jenž hnutí dal uritý smr slovy: nepomže. jsme již vyslechli s dostatek, Stát zde na dvoe, to nám ponme mluviti se stavy. Se stavy! Se stavy! zahuela odpov lidu. Vyvolána i
snmu,
A
eí
jména pedsedy stav Montecuccoliho,
DoblholVa,
nikdo však
se z nich neobjevil.
Fischho v ele davu ze dvora po schodech nahoru, aby vnikl do snmovny. Maršálek dolnorakouský Montecuccoli s nkolika leny stavovského snmu pikroil k davu do snmovny vniknuvšímu, ptaje se ho, co chce. V to odpovdl Dr. Fischho, že lid se dostavil do snmovny, aby stavm vvjádil svou sympathii, žádaje je za podporu pání lidových. V tomto okamžiku ozývaly se již ze dvora hlasy: Zráda! Rozšíila se totiž v davech dole ekajících zpráva, že Dr. b^ischhof s nkolika studenty byli od stavu zatknuti. S maršálkem Montecuccolim ukázal se však Dr. Fischhof u okna, davy bouliv l)yv pozdravován, a maršálek oslovil lid v ten smysl, že stavovský snm pednese pání lidu trnu, a napomínaje lid k zákonnosti, vyzval ho, aby ihned vyslal ze svého stedu dvanácte dvrník svých jako deputaci do snmovny.
Tu
stoupal
Když
tato
již
Dr.
deputace lidová do
papíru za hlas volajících!
snmovny se již Od pán stav!
ubírala,
spadl s okna nádvor-
osnova žádosti stav dolnorakouských k císai, tíhnoucí ku veejnému skládání banky a státu a ku svolání stavovského výboru, jenž ml opravy asu pimené pipravovati. I*ed tím, nežli obsah vrženého na dvr listu papíru byl s lidem sdlen, pedítána Kt)šutova, i pochopitelnou jest vcí, že v lidu, když byl práv prešpurská seznal malichernost ponížené prosby stav dolnorakouských, vypukla boue. To jest onuce! Af zhynou stavové! Pojclmo do císaského hradu! se ustanoví prozatímní vláda! Tak znla odpov množství. Papírová cedulka od stav roztrhána, davy zuily, ana ani jedna jejich žádost nebyla prohlášena za splnnou; revoluce se poínala již vtlovati. ního
list
Byla
to
út
e
A
snm
poal
Za jednání ujal se též slova baron císai rozhodnými a ostrými slovy, a ne jak Doiilhoffv návrh adresy odporuoval, projevem pání nejmírnjších. Tu zaliinkla okna, lid vrazil do pedsín snmovní, do snmovny voláno Lid se nerozejde díve, dokud nel)udou uinny ústupky. Dole na dvoe huela zase boue: Af zhyne Aletternich! Chceme konstituci! Hrab Colloredo, provázen jsa lidovou (l<'putací snmovní, s balkonu nádvorního chlácholil lid, že stavové pedloží císai pání lidu. Dnes ješt! Cekali jsme již dlouho! tak odpovídal lid. Opt spadla cedulka s okna na dvr, vyzývající lid, aby se nespokojoval s tím, za stavové žádají, anof jest toho málo a do taskavin dole nahromadných padla nová jiskra. Náhodou uzaveno nkolik lidí, nahoru ke snmovn vniknuvších, v jedné svtnici, a z toho povstalo podezení, že má býti provádno zatýkání. Student pak Mezitím stavovský
Síifft žádaje,
aby
snm
jednati.
vylíil pravý stav
vci
:
—
jeden volal s prvního patra dol na dvr o pomoc. Zástupové rozvášnili se na to nanejvýš, hrnuli se ze dvora nahoru do prvního patra, roztí.skali okna, házejíco^Q^
^-<Ín
-Ujako náailí, skín a akta, dolu na dvr. Provodo snmovny; stavov ukonili ihnod poradu svou, rozhodnuvšo so, že všichni s maršálkem zemským so odelicrou do hradu k císai. odešli také po tyech dvorem zemského domu a rozkácenými davy lidu, v nichž však odhodlanost stavu vzbudila nadje a jásot, Panskou ulicí do hradu císaského, kamž je pustili iíranátníci, vchod stežící. všei;k(\ co luilezli na chtnlbách,
lávajíco: Dolu se stavy! vnikli
I
—
—
šíila se již Vídní povst, že se blíží o polodnách zemský dum. Skuten také dolnorakouské praesidium vládní bylo již o jedenácté hodin žádalo komandujícího generála vídeského, aby mocí zbran vyklidil lid z okolí zemského domu jakož z domu samého. O jedné hodin na Tleidonschuss, kdežto oddlení [iMšla také již setnina vlašských granátníku pionýru so postavilo u skotského chrámu Pán. Tlice liyly lidem nacpány. (íranátníci spustivšo bodáky, aby mohli v ped kráeti, postupovali tlaenicí davíi k domu zemskému, kde se zatím následkem rzných odporujících si povstí lidu bylo zmocnilo rozhoení a bázefí, vztek a strach. Davy sem a tam strkaní a tlaení, postavili se granátníci, zastrivše následkem vaných povel z lidu bodáky do pochev, zády k zemskému domu a uzaveli vstup do nho, postavivše runice
Mezitím
bylo to
vojsko, aby obklíilo
i
k nohou m.
Pokus o postoupení granátník ku pedu do Strauchgasse v nejvtším napnutí a zbraní ani užíti nebylo
tsném s
šiku
to.
I
to se
poštstilo
zmaen davem
a vojsko tak svírajících,
se hemžících
zástupm, že
zatlaili
tisíc,
že toto
granátníky
od zemského domu až na Ileidenschuss. Tmito úspchy uzrála v lidu odvaha V tchto davech a zástupech tvoili a pedsevzetí, postaviti se vojsku v odpor. studenti a dlníci jádro a pružinu hnutí, o revoluní své vli a povaze nabývajícího Potebu toho, aby již pro píští hodiny byli pohotov již úpln jasného vdomí. vdcové, zastávali hlavn dlníci, kteí se byli úastnili revoluce paížské; i usta-
novena takka vláda prozatímná, jejíž hlavou byl právník Sóber a tajemníkem medik Schlesinger^ kterážto vláda odhodlan a rozhodn pikroila ku organisaci vzpoury. Dlníci vysláni do vídeských pedmstí, aby jménem svobody a lidu obyvatelstvo zavolali v boj ku pomoci do msta; magistrátu vídeskému poslána adresa, žádající za mobilisování mštanské gardy, aby vojenské zakroení bylo zamezeno. Deputaci, jež pinesla tuto žádost, postavil se vstíc purkmistr vídeský apka, nohsleda to Metternichv, odmítnuv žádost z dvodu, že jen velící generál zemský, arcikníže AlbrecJit, jest oprávnn, povolati do zbran vídeskou gardu
mštanskou.
Opt
k zemskému domu, aby okolí jeho S oken zemského domu vrhali rozvzteklenci náadí na vojsko, granátnický jeden dstojník takto vážn porann. Tu dán vojsku první povel ku palb. První salva zarachotila, nahoru však do vzduchu, tak že nikdo nebyl trefen. Rozkácenými davy huely divoké výkiky a volání po zbrani, aby zástupové se pomstili a právo domnlé si zjednali. Do zbrojnice, do zbrojnice! Tmito hlasy obecnými ukázána davm cesta, na níž mohli pijíti ku zliraním. Místní velitel vídeský, generál šlechtic Matoušek, 72tiletý to staec, pijel komo k zemskému domu, aby lid rozbouený uchlácholil, svádje vinu v nepokojích vyklidila.
na špatné
se
lidi.
lidu
nechtly
Tím však
se o násilné strhnutí s
rychlým odjezdem generál
granátnická
ustoupiti.
roznícen ješt
kon
a
pak
snad
vztek dav, dlník jeden pokusil zavraždní generála, emuž tento jen
více
ušel.
Sotva že generál velící
setnina
dostala
Davy
zemský
šl.
Matoušek so
arcikníže
Albrcclit,
byl u
útkem lidu
spasil,
dostavil so na místo
pro svou nemírnou písnost ne-
oblíijenv.
Vyzýval
lid,
abj' se rozešel.
arciknížete na ijenerálský
odejel ihned od
Mezitím rozmnožilo,
i
klotioiik,
15
-
V tom
rozbivši
zahvízdlo vzduchem poleno a
mu
také
brejle.
Arcikníže
ttelilo
Albrecht
domu zemského.
—
— jjylo
již asi pt hodin spoledue se vojsko ku zjednání poádku bylo délostelectvo se rozestavilo na místech rzných. Po rychlém odjezdu,
Albrechta za málo minut poalo vojsko postupovati v ped, prapor pionýr, vedený plukovníkem Frankem, blížil se z Freiunscu domu zemskému. Davy ustupovaly jen pozvolna, rozncovány liyvše eníky z domu zemského, aby zemského domu nevydávaly vojsku. Poleny a kamením házeno po vojsku, divé výkiky zvstovaly hrzu, z nhož mnozí liyli ranni. Opt zadunla salva ránv z runic zarachotily, koule svištly vzduchem až do dvoru zemského domu, davy byly na útku, za nimi .se hnali pionýi s nasazenými bodáky za nkolik okamžik panoval hrobovj' klid v Panské ulici a v zemském dom. Pt mrt\'ol leželo za to na dlažb vídeské, 18 lety technik .lindich Spitsei-, stíbrovlasý kmet obchodník s octem Fiirst, stará paní Anna Soifliiigcrová a dva dlníci, líezbraní lidé padli v olif, aniž liy se bylo stalo obvyklé vyzvání, rozejíti se, aneli užitím zl)ran Ijylo pohrozeno odbojníkm. Mnoho osob tžce a lehko bylo ranno, mezi nimi také Hanuš Knd/ich, spisovatelé EiigUinder a Eckardt, kdežto koule, jež byla usmrtila Spitzera, náhodou jen se vyhnula básníku Bedichu Tlebblovi. arciknížete
—
:
Lid práhl po od\'et za obti své vzpoury, jež obdržela již krvavý kest svj. Okamžité ucouvnutí bylo nemožným, pokud požadavky lidu se nesplnily. Lid o císaskou zbrojnici. V pedmstích vídese shánl po zbraních a pokoušel se ských se pokusili též o povstání, než brány do msta byly zavené a vojskem obsazené, po baštách pak rozestaveny kusy. Na Mariahilf pálili a hubili, nešetíce ni císaské konírny. Po dv hodiny tam trvala se, i z kartá stíleno do lidu. Brána skotská dobyta útokem od lidu. K osmé hodin veerní poala se teprv srocovati luza, jíž má každé velké msto s dostatek, k drancování a plenní i
vždy hotová. Mezitím v hrad císaském krutjší ješt nežli na ulicích veden soustavy vládní se svobodou. Svoboda zvítzila.
Ijoj
umírající
O deváté hodin veerní svolil konen císa a císaský dvr, aby studentm ozbrojili se studenti rychle, vídeským byla vydána zbra ze zbrojnice císaské. táhnouce pak pi svitu lamp mstem ke školám vysokj^m. A když se ješt v noci po Vídni rozšíila a také potvrdila zpráva, že pvodce všeho zla, kníže Mettei-nich^ I
odstoupil a na lítala
mstem
vky Ijlahá
byl odstrann, tu stísnné srdce všech zaplesalo, a jako hrom zvsf: Padl starý vrah duševního tlesného blaha národ. i
Dne 14. bezna ráno povoleno císaem Ferdinandem zízení gardy národní. mnoho tisíc mšanv až do dvou hodin s poledne se ozbrojilo; kde nestaila zbrojnice mšanská, tam vypomáhala císaská. Vojsko ustoupilo, studenti a garda pijali péi o veejný ád a bezpenost na sebe, což vi vystupující všude cháte nebylo vcí snadnou. Zárove prohlášena tentýž den svoboda tisku, arcikníže Albrecht se vzdal velitelství. Ješt veer drancovala luza na pedmstích, tak že národní garda musila se vší rozhodností proti ní vystoupiti. Dne 15. bezna byla již projíždl císa Ferdinand, v nmž vi hrzám vzpoury lidové a tísní vznikla již první myšlenka, že s trnu odstoupí, Vídní, byv všude nadšen pozdravován, nei)of boue neplatily jemu. O páté hodin prohlášena ve Vídni konstituce. Dne U). bezna byl slavný poheb obtí 18. iiezna, které mimodk se staly pionýry Ihned
dj
pozdjší anarchie vídeské.
ic.
^' >'""•''--
i.c/novc vzpourv
Odstoupuiií iiojvyššílu) k;uickMu
—
.sláliiílio
kiiížott;
Mftlcniicha,
zrtišcMií
iHMisury,
svol)oda tísku a zízoní národní iiardy znamenaly velkó vymožiMiosti, neliut ssesula se takto v prach celá soustava vládní; nejvtší vymožoností celkem pece jen
revoluce vídeské
kratiko
stavovských snmíi
ve všech kráúelem, aby se radili o ústavním zízení vlasti. Tím ovšem jen nastoupena, ale nevykonána pozdji pravá cesta, na níž itjio lze zjednati nejen novodobou opravu složení zemských, jak se skuten stalo na Morav nýbrž také uskuteniti ústední i íšské zastupitelstvo všech neuherských královst\'í a zemí, jehož posud nikdy neiiylo, na cest jedin zákonné. Není žádné pochybnosti o tom, že by roku 184S. za obecného úpadku stavovského zízení a za prudkého návalu událostí snmové zemští postupem krátkého asu byli, jeden za druhj-m, dobrovoln postoupili íšskému zastupitelstvu, jež mlo b)Hi utvoeno, aspo ást oné pravomoci, již jim byl vídeský absolutismus poslední vk odal. Jedin tímto zákonným postupem, dobrovolným se totiž vzdáním pravomoci jisté se strany snmíi zemských, mže liýti z dobré vle neuherských království a zemí zbudováno jejich zákonné zastupitelstvo íšské; jinak byli a jsou absolutisté vídeští vždy odkázáni na cestu oktrojírky, jíž jako irj^m násilím naprosto zamezeno trvalé a zákonné ustavení Rakou.ska. Koruna svatoštpánská, Uhry, zstala ovšem ústupky Vídn ped revolucí, jako díve, nedotknuta, nebof Uhry dovedly vždy, teba s meem v rukou, olihájiti svou samostatnost, jejich snm zstal povždy snmem uherským, pro Uhry platila ze základních zákon mocnáství habsburského jen pragmatická sankce, Uhrj' vynutily na Vídni a uhájili vždy a ve všem dualismus. bylo
svolání
ale
lovstvích a zemích a kongrof^ací lom!)ar(lsko-benátského kráio\ství za
snm
tém
i
lidu
Se starým státním kancléem knížetem Mctternichem, jenž smrem svobod nepátelským nkolik desítiletí ovládal Rakousko a neblaze zasahoval do i
osud stát nmeckých,
a proti
nmuž
v zjevné nepátelství odbojné první se byly
Uhry a Itálie, padl shnilý již absolutismus a staré zízení stavovské: netušené to výsledky' jednoho dne vzpoury. Ve Vídni vládla již aula s tak zvaným postavily
proletariátem. Svo1.(h1:>
národ; g;iiiiu,
daným dne
15. bezna císaem Ferdinandem, povolena ve splnní svoboda tisku zrušením censurj-, národní garda a nejrychlejší svolání poslanc všech zemských stavovských, ovšem mimo korunu svatoStpánskou, jež dovedla vždy uhájiti svou samostatnost ústavní a neodvislosf od Vídn, s rozšíeným zastoupením stavu mštanského a setením platných zízeni
['atentem,
žádostí
vmých národ
snm
i
ústav zemských za úelem konstituce vlasti. Na patentu tomto byli již jen spolupodepsáni nejvyšší kanclé Karel hrab Inzaghi, dvorský kanclé Josef svobodný pán Weingarten a dvorský kanclé František svobodný pán Pillcrsdorff. Kníže Metternich, proti nmuž jako hlavnímu pedstaviteli a vykonavateli reakce, rdousící svobodu, se bjda obrátila veškerá nevole a záš lidu, dán po líDtiletém kancléování v obf rozbouenému množství a prchl již za Iiouí z Vídn. S ním padl také policejní praesident
hrab
Sedliiický,
jenž dovedl
stedovké ády
feudální uvésti
soustav pedbeznového státu prchl také, zastrašen beznovou bouí vídeiskou, naped do Hrna, kde ml iiratra pedsedou do
sloužení
nemilosrdné
policejní
;
soudu appelaního. První
odpovci
iK-
mm itiíi-st stiíistvo
rakousk
Ustanoveno první rakouské ministerstvo odpovdné pro neuherská království v jehož elo postaven jako pedseda více než sedmdesátiletý staec hrab Kolovrat, jenž již padesáte rok byl sloužil státu, s baronem Pillersdorffeni jako ministrem záležitostí vnitních, hrabtem Ficqnebnontiin jako ministrem zahraniních vcí, baronem Kuhcchtin y^Vi^ ministrem linancí, baronem Sauimanis^ou \-a\^o ministrem ^
zem,
-
17
-
vyuování a hrabetoni Taaffeui jako ministrem spravedlnosti. Jediným ministrem obanského stavu v tomto prvním ministerstvu rakouském hyX ministr války, podmaršálek Petr Zaiiiiii. na míst jen nkolik
Starý protivník Metternichíav, hralt Kolovrat vytrval však do '^. dubna, naež jeho místo prozatím zaujal hrab
dní,
Ficquelmont.
pímo podporovali vzniknutí bouí vídeských, aby zlomili moc MaJai svých nepátel. Nejedno heslo z Uher si byli pivlastnili stríjjcové hnutí vídeského od Košuta, jenž vlastn ml kestní proslov revoluce, vtisknuv i svým výrokem, jak z kostnic staré soustavy otravuje všecko vzduch morem nakažený, z prešpurského snmu uherského znamení hanb)^ a opovržení na elo vládnoucích ve Vídni pomríj. A jižjiž, sotva dozníval rachot prvních beznových bouí vídeských, kráel Kohit v ele velké deputace uherské vítzoslavn ulicemi vídeskými, žehnaje povstalcimi. Arcikníže Stepán sám, palatin uherský', pibyl dne 15. bezna veer s deputací touto, na dv sta len ítající, do Vídn. Vvsledek deputace bvl neobv^ ejno skvl}': MaJai se vraceli z Vídn dom s nov ustanoveným, prvním a odpovdným ministerstvem uherským, v jehož elo postaven Ludvík hrab i
'
I
.'
.'
.
MaJai
a
revoluce^
První '^^.^Pf^'"^ ministerstvo uherské,
Baíthyáiiy.
Akademická
ve Vídni povstala hned po 13. beznu, když povoleno bylo Akademická "^^.'^ až do složení zbraní dne 31. íjna pi kapitulaci Vídn knížeti Windischgriitznvi. Tvoila samostatný sbor ozbrojený v gard národní, skládající se nejen ze student, nýbrž i doktor, jako teba Fischhofa, Giskry, Brestla, Fiistera, Violanda, l<'rankla a jiných, a to v pti oddleních právník, medik, íilosolu, technik a umlc (akademik). V dub svého rozkvtu, v kvtnu ítala 6000 muž ve 40 setninách, v revoluci íjnové však již sotva setnin deset. Do kvtnových událostí velel legii P\>rdinand hrab Calloredo-Mannsfeld, v íjnu legie
ozbrojení studentv, a vytrvala
malí
,
.
Aig-iier.
Akademická
legie
nabyla neol)yejného vlivu na
vymohli rozpuštní
legie, postaraly se
Víde
i
ve výboru bezpe-
Když v kvtnu nepátelé
nostním, aula se stala stediskem veškerého hnutí.
ihned davy ozbrojených pátel
z
celé
její
Vídn
o odvolání rozkazu rozpouštcího. Tolik souditi dlužno o legii, že pes všecku bujnou výstednost mládí osvdovala vždy ryzé snahy svobody milovné, jimž na konec zstalo vrno jen drobné mšfanstvo a proletái vídeští. Rzným úskalím doplula akademická legie až do revoluce íjnové, v níž první a poslední vypálila Spilberk. z Vídn z ní neprchlo, strávily žaláe Neobyejn prudké hnutí v Evrop a zvlášt vídeské události beznové rozvážné Morav se potkaly s ohlasem hluným, a nikoliv revoluním. S ve-
rány. Co
i
na
ejnými
i
záležitostmi se
výhradn
skoro zabýv^ali
až
do
té
doby,
a to
z
privilejí
a z povolání, stavové i lenové moravského snmu, až na nepatrné zastoupení sedmi královských mst a nkolik praelát zemských samá to skorém šlechta Stavové pochopili znamení doby. cizorodá, vyšší i nižší, ve všem ale páni lidu. Xežli ješt císa ve Vídni byl prohlásil, ustupuje hnutí revolunímu, svolání všech zemských za neodkladnou potebu, obrátilo se nkolik len moravských stav na pedsednictvo moravského výboru zemského se žádostí, aby moravský
snm
snm
zemskj' co nejrychleji byl svolán.
maje ješt svrchovanou moc v rukou,
Znmilá
celkem
možeností vídeských
nmecky, s
msta moravská
dn
snm
pak rozepsán ke dni
a vzdlanci
nmetí
l)eznových, zárove však
netajíce svou zášf
Nmeckem.
Nejvyšší kanclé státní kníže Metternich,
povolil,
k
Cechm
Venkov moravský
byl
a
Slovanm politicky
již
a horujíce pro jednotu a
'60.
bezna.
následkem vyse vybarvovali na velkojásali
národn udolán
;
Rakouska
probíraje se 2
vídeské beznoTe''a Morava.
dlouhého spánku, nechápal Iik rychlo význam politických svobod, jako vyliavoní z hmotnóho otroctví, z rolioty. Vlastenecké knžstvo do prvních brázd, tažených jím na národa roli ddiné, rozsévati již poínalo pomocí idey cyrillomethodjské zrna náliožné osvty slovanské, procitlé osobnosti národní, lásky k národu a vlasti. z
své
Pomry
na
Morav,
pomroch, pcd bieznem a po nm na Morav vládnoucích, bylo by lze Do vtšiny mst ryze moravských vlivem úodníkíiv a škol se bylo vedralo nmecké smýšlení zvlášt od roku 1780. poínajíc. Tak na j)íklad Perov vítal sice zárove s okolím dne 2(1. bezna vyslance pražského mšíanstva, z Vídn Perovem domii se vracející, písnmi: „Vše jen ku chvále vlasti a krále," žije" a „Ctyry „Bratí, nochme cizoty," „Ilej Moravci ješt naše moravská kon v dvoe", pro národní gardu však zavedl velení nmecké. Tomu, jenž navrhoval velení moravské, se Perované vysmáli, že prý velení všude je nmecké V Hustopeí pijala národní garda velkoa Perované, že l)y žvatlali moravsky! nmeckou kokardu také ale na Vsetin. Na otázku, pro nmeckou, dávali na Vsetín odpovd, že patíme k Nmecku, že jak Olomouc a Brno, tak oni také ()
^.^pg^tj celé knihy.
e
;
dlají, aneb že vrchnosf to žádá.
V dubnu se v Králicích u Prostjova zliouil lid. Tamjší vrchní požadoval po sedlácích jakési platy, které sedláci zapravit nechtli. Vrchní psal do Prostjova o husary, kteí ale, když pijeli, od sedlák pijati nebyli. Husai stáli tedy na ulici, a když jim to dlouho trvalo, poali kleti. K veeru se však domluvili husai se sedláky a šli s nimi do zámku. Vybili tam všem domácím, vypudili je a pak hodovali spolen se sedláky až do rána, naež husai odjeli do i'rostjova nazpt. Na kntmlovskán panství sešli se pedstavení obcí a oznámili vrchnosti, že více rohovati nebudou, ale co císa pán urí, že to za robotu beze všeho odkladu zaplatí. V Hustopeí u Brna, velkou vtšinou nmecké, jevila se zášf proti tamjším židm, tak že z msta vysthovati se musili; tentýž židovstvu nepíznivý duch ukazoval se též v okolních ddinách. Z tchto nkolika jen rys seznati lze ducha, jaký panoval na celé Morav. O uvdomní národním a eském bylo bud jen potuchy málo,
Dikinní "^'"leho""
královské '^''"''"'
aneli
naprostý jeho nedostatek.
Za to po beznových událostech vídeíiských velké nadšení se zmocnilo kroužku vlastenc eských na Morav, z nichžto ale vtšina žila mimo vlasf, hlavn ve Vídni. Ohéralv Týdenník, od poátku roku 1848. v Brn vycházející, odhodiv pouta censury rozvázal. Dythyramby uvítány vymoženosti beznové revoluce vídeské, eští vlastenci na Morav, naplnni veskrz ideály o svobod národv a nejdražších statcích lovenstva, v upímné své mysli svobodné se pidali k rozmachu hnutí beznového. Hned Ui. bezna sepsáno a vyloženo v Brn ku podpisování, Moravy, díkinní Jeho Milosti královské, jímž J^'^''^ i "^ etných místech celé vtev národa eskoslovanského, kmen moravský, klade k trnu nejmilostivjšího krále Ferdinanda V. ozvání vdnosti nepominutelné vedle národ druhých, kteíž bratrskou sob podají ruku, aby Nmec, Maar, Vlach a Slovan pod štítem svobody a pravdy pispívali ku zvelebení trnu královské Milosti, zvlášt jména Ferdinanda V. a dn 14. a 15. bezna 1848. pro slavnou památku na všecky asy lovenstva. K podpisování adresy vyzváni na Morav rzní eští vlastenci tímto pípisem: „Wlastone! Jeho Milost Císa Pán ráil nejwyšším uzavením od 14. a ló. t. m. zem mocnáství Rakouského nejmilostivji
wolnost tisku a Konstituci pro weškeré
chtjíce hluboké díky Morawan za tento neocenitelný dar budoucího wýkwtu národnosti a jazyka morawského J(>hn .Milosti projewiti, usnesli se na tom, pedložiti Jeho Milosti pipojený spis, hojnými podpisy
propjiti.
Nížepsaní,
a rukojemstwí
pátel jazyka národního wšcch staw opatený, a ol>racují se k Wáni se snažnou byste w míst a \v okolí swém na pidaný tuto arch podpisy sbírati a
žáilostí,
wyplnný w
8 dnech pod addresem redakci „Týdenníka" poštou neb jinou píleži-
W
tostí odeslati ráil.
Brn
IH.
bezna
Hraii Sylva Tarouca.
184S. Klácol. Semiiera.
Dr. Otto. Ohéral."
I'odkovací adresa s etnými podpisy z rozliných olicí moravských a slezských, ku které i ve Vídni liydlící Moravané své podpisy pipojili, byla dne 1. kvtna do rukou arciknížete Františka Kat-la, jenž platil za záštitníka národnosti eské, odevzdána. Dr. Dvoáek z Vídn to vykonal, pi emž pítomni byli vyslanci z moravského venkova, a sice z Bestu, Hulína, Pestavlk, Jarohiovic, Troubok, Pravic, Louky na Perovsku, Budkova, Luk na Jihlavsku, Trávník a Beclavy.
Na adresu dkovací, hrabata
podepsali
již
také
Mitrovský a Bukuvky^ Vojtch liaron
svatotomský a rajhradský, Widmaitn^ rytíi Karel a Ignát Voj-
praeláti
(celkem 3800 podpis), došlo vyízení toto: „Od c. k. mor. si. zemského praesidia. Obyvatelé msta Brna a mnohých jiných míst na Morav, v jichž ele jest více oud stav moravských, projevili jsou v adrese, v eském jazyku složené od Ki. bezna t. r. city vdnosti své za koncese, od Jeho Milosti nejmilostivji propjené. Jeho cis. král. Milosf ráil dle vysokého ministeriálního dopisu od 14. kvtna t. r. ís. 1784. tuto adresu podkovací s obzvláštním zalíbením pijmouti." koTsti a Holle
Také vyloženo v
Brn
ku podpisování podkování hrdinskému Adresou touto pedložil universit vídeské peradostného obdivování inu student Slovan
a Olomouci
sboru veleslavné university vídeské. vroucí
dík
bratrský
a
V3''jev
moravský.
Dne
K).
denta mor.
bezna veejn povznesena od obyvatel brnnsk^^^ch na
slez.
vz
líiivrv"r<7
•T
1
Propuštní
vicepraesivv/v. vz na
polítíckvch
gubernia, Leopolda hrabete Lazanskcho^ prosba za propustem všech
na Spilberku, a již bezna odpoledne zvstoval hrab Lažanský na Spilberku amnestii královu Polákm a Vlachm. Bratí polští Ilaliané, jež byl politických
'l'.\.
í^piiberku.
uzavel tvrdj' Spilberk za vinu, která dle soudobého projevu veejného se zmnila v zásluhu pravé lásky k vlasti, byli na svobodu propuštni. Knz augustinián F. Matouš Klácel, jenž stál tehda v popedí politického a národního ruchu v Brn, obtovav cele svého ducha geniálního a svou sílu lidu eskému, hlubokj' to a smlý myslitel, jehož duše myšlenkov obsažnými slovy vyhraovala se v kr3'stalech istých tvrdých, oslavil nadšenou básní za Moravany osvobození bratr haliských; za Poláky odpovdl rovnž v básnickém rozníconí Zygmunt Groclanvalski.
již
a
16. bezna vymoženosti vídeské revoluce. Morav, nedýchaly národním rázem e.ským sedmé hodin ráno v}'stoupil tamjší mšfanosta
Také v Olomouci oslaveny dne než a
i
oslava tato, jako ostatní sporé na
nemly vni pdy eské.
Již o
aby prohlásil konstituci, svobodu tisku a ozbrojení národ. Veliké plesání následovalo a nebralo konce; jedni si padali okolo krk, druzí se líbali, tetí si ruce stískali, tvrtí nerozumíce všemu tomu, jásali s plesajícími. Trhali ze šátk bílých kusy, ba z papíru, a co nevidt všichni mli kokardy. Na radnici vystreny bílé korouhve, okna se otvírala, korouhvemi a bílými šátky Sc/rwidler na radnický altan,
i
radostí opojené obyvatelstvo svobodu. O jedenácti hodinách zpívalo se v kostele sv. Moice Te deum laudamus. Odpoledne shromáždili se studenti v dvoran vysokých škol, aby jednali o rekviích za padlé ve Vídni pro svobodu a o adrese na universitu vídeskou. Pi jednání o této uinn návrh, aby adresa
vítalo
tato, i
vycházející
z
university
moravské a urena jsouc pro
slovanskj-m byla sepsána jazj^kem. Tu však
již
nohsledové
Nmce
i
Slovan}'^,
nmeckých hegemon
Oslava
vymožeností na Morav.
—
20
—
nmuž hyia vtšina, z dvodu snišnosti a z;i pínnou vku. Voer ml v divadle editel divadelní 131um nadšený proslov. V nedli dne 10. bezna shromáždilo se mšanstvo olomoucké v redut, kde se
vystoupili
jiroti
návrhu, proti
iiosmopolitického
tla adresa na císae a krále s následujícími žádostmi: aliy mštanstvo a solský stav pi budoucím snmu byli poslanci zastupováni, aby Morava se pipojila k interesm nmeckým a k povšechné veliké vlasti, aby zízení obcí bylo svobodné a na veejnosti založené, aby soudní jednání bylo veejné a aby byly zavedeny poroty, aby zlepšeny byly' školy národní a gymnasiální a na školách vysokých zavedena byla svoboda vyuování, aiiy bylo zízeno zvláštní ministerium pro obchod, prmysl a emeslnictvo, al)y všichni ministi liyli zodpovdní a aby všem náboženstvím byla udlena svoboda. Téhož dno veer pijeli vyslanci pražští do Olomouce s vlastním vlakem, eským lvem a národními barvami ozdobeným. V pondlí na to slavil arcibiskup slavnou mši na I ti byli v Olomouci oslavováni. podkování, v úterý uspoádali studenti slavné rekviem za rekovné bratry, jenž ve Vídni byli padli za svobodu. Na to bylo shromáždní v universit, kde studenti podpisovali adresu císai, v níž také vyslovena žádost, aby na gymnasiích a vysokých školách se vjí^uovalo v obou jazycích a aby nastalo rozumnjší vychovávání v bohosloví. Také se tiskla v Olomouci kuronda na duchovenstvo, kde se
mu
zapovídá kázati proti konstituci.
V
Prostjov oslaveny dne 21. bezna dary císae pána národíim, totiž konsvoboda tisku a ozbrojení mšanstva. Ráno táhl poestný cech tkalcíiv s korouhví a hudbou k radnici, ze stelnice došel poestný sbor mesiánský též s korouhví a hudbou. Rozestoupivše se zde do kola, oekávali prohlášení blaha vlasti, což slovanským i nmeckým jazykem uinilo se. Na to vojenští dstojníci, úadové a mštanstvo odebrali se prvodem do chrámu Pán, korouhve ale postavily se na pavlai mstského domu. Veer bylo osvtlení a jiné slušné slavnosti. Obané nosili, a msto liylo jednou msta obraz císae pána jásavým prvodem po stituce,
mst
rodinou blaženou.
V Králicich u Prostjova slavili dne 2(J. bezna tamjší obyvatelé hudbou a osvtlením, obzvlášt radního domu, kdež bílá korouhev plápolala, nové ízení zemské, ud císae pána milostiv udlené. Na jednom transparentu stálo „Korouhev ode všad vje, bílá barva z ní se skvje, což to všecko znamená? Lásku, svornost, :
jednotu,
poádek
a jistotu."
v Hustopeci byla dne 2."). bezna oslavena památka udleného královskou Na vži chrámu Pán vlály praporce bílé barvy. .Milostí nového zemského ízení. Odpoledne po skonených službách božích oznámeny na veejném námstí shrovládou dané svobody tisku a konstituce, a u všeobecném máždným jásání zaznla hymna národní ke sláv dobrotivého mocnáe. Na veer bylo celé msto k oslavení tak rozhodné doby v historii moravské skvle osvtleno. I
mšanm
V Mírov když rychtái a písežní z celého panství dne 20. bezna na hrad píinou prohlášení konstituce se byli sešli, tu pedkem je tamjší vrchní Bedich Glanz se souasnými záležitostmi dkladn obeznámil, ku konci však pozornost za
všech na trpící obyvatele hukvaldské, jak též panství mírovského obrátil. Všichni se na tom usnesli, by z kontribuního skladu nuzákm hukvaldským v hotovosti žita a 2lX) zl. stíbra 40 zl. stíbra a 40 žita, nuzákm mírovským 100 podáno bylo. Mimo to vrchní ku prospchu llukvaldských ješt zvláštní penžitou zarazil sbírku, jejíž výnos prý jist 100 st. pevyšovati bude.
mic
V božích
Saraticuh u více než
mic
Slavkova se sešlo dne 2(i. bezna po poledních službách do hostince, aiiy poslechli význam památnosti dn 14.
10(J lidí
!
—
21
—
bezna, a pochopili nezmrnou conu dar práv královských, jež tito dnové sousedé šaratití tomuto neobyejnému výkladu porozumli, což zejmo bylo z jasných veselých tváí, na nichž se zrcadlila díve necítná rozkoš duše jednoho každého. Konen, když povzbuzeni byli ku modlitb za a 15.
byli pinesli. Statení
zempána, jakož
za
i
ony výtené
vlastence,
jimž blaho vlasti a národa hluboce
k podpism
podkování císai pánu. Mladí staí chápali se péra, aby jakkoli bídn naškrkali jména svá na dkazy, že srdce lidu moravského pekypuje láskou a vdností k peslavnému trnu budoucí veleobce na srdci
hrnuli se
leží,
i
rakouské.
V Blansku slévai a dlníci
dne
oslavena konstituce
lU.
bezna.
Sešli
se
všichni
horníci,
pítomných byl ozdoben bud bílou kokardou nel) bílou pentlí. Když byli všichni pohromad, vystoupil báský mistr Vondráek a vedl k slavnosti pimenou e, varuje lid, by se všeho vzbouení zdržoval, rozliného plácání neposlouchal a radji ve své úedníky dvru ml. Po skonené ei volána Slá\a nejmilostivjšímu králi, konstituci a všemu národu a zazpíváno „Bože, zachovej nám krále!" I'o té šli všichni s hudbou do chrámu Pán, by pítomni byli slavným službám božím. Zpravodaj o slavnosti této, jíž se velkým potem i
s
úedníky, každý
také Jedovnití,
úastnili
císai pánu a slavným se nechce
líbit
—
z
podotknul,
že
z
Blanska
má
studentm vídeským; ostatn
ta konstituce a
svoboda
býti
zaslána také adresa
jest ticho, jen
prj'-
sem tam
tisku.
V yUilav
na oslavu pislíbené konstituce poízena sbírka ve prospch chudých, zl. stíbra. Dne 25. bezna držány byly slavné obady za dosáhnutí nových zemských výhod. Národní garda jihlavská, do té doby asi 2()0(3
která vj'nesla 6LK)
muž
neozijrojených ítající, ozdobila se bílými stužkami, a to byl, dle zpravodaje,
asu in. Studenti nesli kokardy ervené uprosted Na námstí zpívána nová národní hymna a hluné Vivat konstituci voláno. Ve tvrtek dne \\(). bezna držáno bylo v Jihlav výhradn od student uspoádané slavné rekviem za padlé ve Vídni. Kataalk ozdoben byl znaky jednotlivých akult university vídeské. Neobyejn velká návštva od veškerého úednictva a dstojnictva vojenského, pak pítomnost etná krásné pleti svdila prý o velém úastenství v tehdejších politických obratech.
její
a
nejslavnjší a jediný do toho
vkol
bílé
na prsou.
Neseteli jsme pelu pvodnosti
s
tchto zpráv o oslavách beznových
jimž každý podkládal jiný význam, na
Morav;
leckterá
z
nich
te
událostí,
se jako idyla.
Obraz tento zpitvoen však stejnou dobou zprávami hlavn z Brna a onch mst moravských, kde obyvatelstvo nmecké mlo pevahu, o pronásledování všech Cechoslovan, kteí se k své hlásili národnosti. Nmci. Toto rušení národní svornosti uvádno právem ve spojení se zahraniní propagandou nmeckou ili s horekou frankfurtskou.
Dne
2U.
bezna pedstavoval
palatin
arcikníže
Štpán uherskému snmu
prvního pedsedu uherského ministerstva hrabte Batthyányho. Dne 11. dubna pijel do Prešpurku císa a král Ferdinand V., aby sám ukonil poslední snm uherský
v tomto
mst,
Dne
jenž peložen odtud trvale do Pešti.
dubna již také schváleny byly králem Ferdinandem V. epochální zákony, vypracované snmem uherským r. 1848., rozšiující práva konstituní na všechny tídy obyvatelstva, zavádjící zodpovdnou soustavu vládní na základ zastupitelstva zemského, provádjící rovnost právní, zaruující všecky politické a obanské svobody a zakládající úplnou samostatnost koruny svatoštpánské. Fhry z vlastní vle a síly se byly octly v adách stát moderních. 11.
Sankce
zá-
„i,c°rskvln '-
r-
1848.
—
—
22
A pece
již od poátku svých nebylo hnutí v rhrách píznivo panovnickému odstranním krále l'erdinanda V. s trnu uherského zahývali se Mailai neustále, llncd z jara 1.S48. nal)ídnul Košut trn palatinu uherskému, arciknížeti Stptinovi, ovšem liez výsledku píznivého. ve Francii hledali praetendenta na trim uherský. Na konci pak války uherské za neodvislosf vyzváni guvernérem Košutem pedseda uherského ministerstva Batthyány a ministr zahraniních záležitostí Szeniere, aby zakroili v Petrohrad stran obsazení trnu ulierskélio ]iriiicem ruským, snad vévodou Leuchtenljergem.
rodu;
I
V tentýž den, co v Prešpurku na snmu uherském dlel císa a král i'erdinand V. a co sankci svou dal zákonm uherským, vrátila se z Vídn do Prahy druhá deputace pražská s kal>inetním listem, daným dne 8. dul)na, jenž po té nazýván eská magna charta iiliertatum. Z majestátního listu tohoto neliylo však provedeno nieho. l*irozenou jest vcí,
žádosti ,.
p!l",m"l„
a uhráL-ii
že
s
uvolnním
tlaku
a
rozpoutáním
sil
rojily se jen
mocnáství habsburského. O Ulirách neteba tu ani mluviti, liyl to odjakživa zvláštní stát a svt, eho tam žádali, toho také dosáhh. Uhry mly již své vlastní zodpovdné ministerstvo Batthyányho. Uherský snm v Prešpurku, z nhož 3. bezna podncoval Košut Víde k odboji, provádl neochvjn žádosti na všech stranách
konstituci; usnášel se a král uherský potvrzoval. žádosti
Obyvatelé Prahy, chtíce první býti v království eském, snesli již 11. bezna na schzi v lázních svatováclavských všecko, eho národ eský sob žádal. I'ražané prohlásili žádosti své v tento smysl: Aby pojištna byla národnost eská ve všech zemích ku korun eské náležitých, i aby oli ei, eská i nmecká, v dokonalou rovnost mezi sebou byly postaveny i práv stejných aby požívaly jak ve školách i v úadech; aby eské zízení zemské podle poteby asu bylo zmnno a rozšíeno pod jistotou takovou, aby záležitosti mst a okrsk venkovských zastupovány byly svobodn volenými poslanci, aby svazek mezi echy, Moravou a Slezskem byl utužen pospolitými stavy tchto zemi, kteí by každého roku spolené
tak
i
shromáždní v Praze nebo v Brn; aby bylo povoleno samostatné komunální svobodnou volbou pedstavených a s veejn)'m jednáním, a aby se uinily dokonalé opravy v pomrech selských; aby bylo zavedeno veejné i ústní jednání konené y ízení civilním trestním; aby byla zavedena svoboda tisku a povolena svoboda vyznavam každého náboženství; aby byla pojištna bezpenost osobní proti libovolnému zatýkání; aby se dosazovaly na úady jen osolij' takové, kteréž obou jazyk v zemi obyejných jsou stejn a úpln povdomý; aby byla naízena obecná povinnost ke zbrani, krom toho aby l)ylo zízeno ve mstech vojsko mšfanské, jakož na venku stráž okresní; aby se zmírnila a poznenáhla docela zrušila da potravní; aby byli uitelé jak eští tak nmetí naped dkladn -sami vyueni a vzdláni, pak aby se jim vymil dostatený plat; na gymnasiích aby se vyuovalo vcem skuten a reáln platným, na universitách pak aby byla úplná svoboda ve vyuování; a!)y byl zízen v 'raze nejvyšší soud pro zem eské, a aby bylo zachováno tajemství listovní. mívali
zízení se
i
i
i
OdpovtT jk^prViwTa-'' dosti
ra.ami.
Císa a
král nejvyšším rozhodnutím, daným dne 2\\. bezna a svdícím mivnitních záležitostí svob. pánu PillersorIVovi, oznámil Pražanm, že v té oné vci vyhovl, v jiných pak že vyhoví jejich žádostem. Ustanovení eského zopiského zízení C. II. (Ferdinandova obnoveného zízení z r. 1(327.) strany užívání
"i^t^™
eského jazyka mají se všady, kde se dosavad úpln nezachovávala, obzvlášt ohledem na poteby národní ve školách, v úadech a soudech veejnvch dokonale vyplovati, a kdekoli by naprati l(unu jednati v obyej bylo pišlo, aneb kdekoli
— tomu odporná, vše
stávala naízoní
asu pimené, zejména pak
23
to linod
rozsáhlejší
— zrušeno budiž.
Zmny
mst
zastupování
zemského zízení
poslanci
od
oban
samých zvolenými, pijmou se ochotn po vyslechnutí stavíi (eského snmu) v cest konstituní. Ustanovením ministru zodpovdných pedešel prý již panovník slušná pání svých vrných, žádost za zízení nejvyššího soudu v Praze pro zem
eské odevzdána
ministru spravedlnosti k bedlivému uvážení, kdežto povoleni sneimi
echy a Moravzt bylo by v tu dobu proti zízeni obou íši a inze se toliko s pivolením stav obou zemí dopustiti, proež se jim tato záležitost k vyjádení pedloží. Ostatní žádosti odkázány na snm zemský neb na shromáždní vyslancii spohxitého pro
všech zemí íše neb na platné
již
zákonj^ a patenty.
S tímto vyízením svých žádostí nebyli obyvatelé pražští spokojeni, i poslali již dne 29. bezna novou žádost k císai, v níž prosby národa eského nov pedloženy. Nová petice k tríinu zahrnovala v sob tyto punkty: Nezrušitelné sjednoceni všech zemí ku korun eské patících se strany vnitní jejich zeuu-sproy, zároveií s
ohrazením jejich pevného spojení
srovnání
eské
nmecké
a
—
veškerým státem rakouským, též dokonalé uení a správy v tchto
s
národnosti ve všech vtvích
jakožto základní zákon státní pro n; národní zastoupení zahrnující všecky prospchy zem, stejnorodé, všeobecné, zákonodárné a dan povolující, na nejširším základ svobodného velitelství a svobodné volitelnosti; též vlastní odpo-
zemích
vdné
ministerium
vnitních
ozbrojení jich
;
konené
tchto zemí^ a zízení patících
záležitostí
n v Praze;
úadíj správních pro
Na
tuto
civilních
úadv
optovanou žádost Pražan vydal dne list
bezna svým asem pod
petice pražského studentstva ode dne 15.
povolení
ve všech jejích láncích; vzetí všech písahu na konstituci. král Ferdinand V. kabinetní
centrálních
rychlé zízení všeobecných národních gard a úplné
8.
a vojska
msíce dubna
1848. císa a
k ministru svob. pánu PUlersdorlYovi, jenž byl též
zaadn
Kabinetní "^
[f^^jj
do zákonníku zemského pro království eské. Kabinetním listem tímto Ferdinanda ve všech vtvích státní správy íeskému. položena národnost eská za základ tak, že eská nmeckou v úplnou rovnost se staví. K prvnímu a veejného vyuování s eskému snmu, který se co nejdíve vypíše, oktrojován nový ád volební, vedle nhož nejprve píštího eského snmu, jenž ml právo o všedí vcech zemských raditi
e
eí
a rozhodovati, mli býti jako poslanci úastni: všichni, kdožkoli dle Ferdinandova obnoveného zízení zemského z r. 1(127. mli posud právo ke snmu picházeti, toliko že nastoupí vzhledem mst královských ta zmna, že Praha volí 12 poslanc, každé z ostatních král. mst eského království alespo jednoho, každé jiné msto venkovské, mající nejmén 4000 duší, rovnž jednoho, má-li ale msto venkovské 8000 oliyvatol neb více, dva poslance. Vysoké školy pražské zastupovati ml
se
rektor
magnilikus
a nad to fakultu jejich každou,
rovnž jako
i
ústav
technický
vždy jeden poslanec zvlášt. K zastupování všech ostatních tíd obyvatelstva ve venkovských obcích mají se z každého okresu vikariátního vypraviti dva poslanci. K volení poslancv ustanoven na venkov každý, kdo platí da, v mstech každý mšan mimo to musí každý voli pekroiti dvacátý pátý rok svého stáí. Volitelným za poslance ustanoven ten, kdo v zemi zrozen a nejmén 30 let stár jest. Ustanovení tato o zpsobu volby do národního zastupitelstva mají však jen potud platnými zstati, pokud o tom cestou konstituní nebude jinak uzaveno. ;
Zízeni odpovdných nejvyšších o spojení zemí eské,
a se
snmem spoleným
íší (íšském
snmu)
ítadfi pro království
eské v Praze povoleno, žádost
moravské a slezské pod jednou nejvyšší správou v Praze prohlášena za
nejblíže píštím,
pedmt
kde svrchu
snmu habsburských eené zem, eská, moravská a
rokování na
— slezská budou
zastoupeny.
O
24
—
soud
zrušení
o uvedení neodvislých soudii okresních
i
privilegovaných a vrchnostenských,
veejného a ústního jednání, jakož
i
o zru-
šení všeho poddanství mají se vydati ustanovení zpiisolioni konstituním nd nových stavil st-mskýck
(zemského snmu).
Svobodné vykonávání všech náboženství kesanských, jakož
židovského vedle v\XY katolické^ kteráž se jako církev státní udržuje, povoleno obanské postavení židíj v ( echách má se na snme eském v zralé vzíti uvážení. Ostatní žádosti i
;
odkázány a sliby
I)ud
na
Na Morav
žádosti
snm
zemský neb na
snm
íšský, neb na patenty
již
vydané
uinné. naproti
mstm,
která mluvila o
sob, a
naproti lidu
nmeckému,
nmž
prý mezi 5. a \\\. stoletím nebylo ani zmínky a jehož pozdji po málu jako host v zemi pibývalo, snesl slovanský lid, tikráte v zemi mocnjší nežli nmecký, pání a vli svou v petici, která mla býti položena u trnu. Žádost vynoila se z útrob lidu eskoslovanského v tomto smyslu: Chceme státi pevn pi kmenu neroztrheném iesko-moravském^ odporujeme tedy tm, kdož by chtli odloupnout moravský národ od eského; ale i osobnost svou moravskou hájíme, chceme totiž státi pi Cechách, ale nepominouti v nich, neroz[)lynouti, aby Morava mohla sama ostati na právu svém, kdyby Cechové nkdy odpadli od svobody, toho bohdá svt neuvidí, /ádáme tedy, al)y vedle spoleného snmu v Praze byl i zvláštní v Morav, jímž by se ídilo Jazyk lesky vlastní hospodáství zemské. biuiiž jazykem obecným, anf jest v Morav tikráte mocnjší nežli jiný, vsak ale nmeckému pejeme rovné právo tam, kde rovný jest našemu. Slovem konstituce rozumíme slušné zastoupení celého národa dle všech živností rovn, a zvláštní vládu soudu podrobenou, a vbec jak to jest v zemích svobodného lidu moude zaízeno. Žádáme dokonalé zrušení toho, ím b}'l lid zavázán majitelm panství; a£ pominou úady panské i patrimoniální, a veškerá poddanost jiná nežli pod zákon obecný a majestatnos; af tedy se zruší všecka práva panská a feudální, jako na desátky, roi)otu, laudemie, mortuarie, honby, práva nad ekami a podobné. Žádáme, aliy všecko jednání obecné (soudy, snmy, školy) bylo veejné; af jest úplná svoboda slova, písma a tisku, kdo proviní se, budiž souzen od poroty. Školy po celé zemi budtož záležitostí obecní, uitelstvo a co náleží k uení, zapraviti se má z pokladu zemského. Na úady a dttstojnosti pipuštni butež jen obané spojeného království o
vrn
a
i
Po ukoneném ozbrojení všech oban poestných af se umenší poet stálého vojska. Konen shodujeme se se žádostmi eské zem, pokud nejsou na odpor pedeslaným lánkm. Petice eskoslovanského lidu na Morav nezadávala v niem rozhodným požadavkm jiných národ.
cesko^moravsko-slezského.
—
Obyvatelé království haliského, v
žádosti
Polák
nmž
od dvou
let neíjyl
svolán
snm,
obrátili
se dne 18. Iiezna ke králi
svému se žádostí, která se opírala o nešfastné události z roku 184U, jimiž zpsobena tak velká rznice mezi statkái a poddanými, že bylo se obávati úplného rozervání všech spoleenských svazk, dále pak o politická
Tíalii oljvyklá, o pekážky inné rozvoji a užívání jazyka národního, o panující zliouoní myslí a o nedostatené zastoupení obyvatel kraje na snmu.
vyšetování v
Žádali za pojištní polské národnosti, uvedení polského jazyka ve školách, v soudech
v úadech politických, za povšechnou amnestii politickou; za opravu ústavy stavovské ^konstituce) zastoupení všech tíd obyvatelstva na snme, který co nejdív svolán býti má; za zrušení censury, ozbrojení mst, udlení nového obecního zízení, povšechné zízení škol pro lid, veejnost ústnost soudního jednání s porotou; za úplné zrušení roboty všech poddanských povinností, což halití majitelé statk svým dosavadním poddán ýni chtli diunvati; za úplnou ruvnosí (ib.inskou a politickou i
i
i
i
;
— za osazování
úad
konen
ai)y vojsko
pak
25
—
domácími v Halii zrozenými a vylouení cizinc; zemské zistalo také v zemi, mlo zízení národní a za
toliko lidmi
díistojníky jen rodáky. Tato žádosf, od všech
národa tisícemi podpisu stvrzená,
ti^íd
bezna guvernérovi haliskému ve Lvov hrabti Stadiónoví odevzdána, a zízení jenž nkteré požadavky, jako prozatímn propuštní politických byla dne 19.
vzv
národní gardy ihned vyplnil, ostatní pak králi co nejrychleji Žádosti národa chorvátského,
slíbil
pedložiti.
uradné v shromáždní tí sjednocenvch r/.i v"i v
v
krá-
7'^'^°''.^\
Cnorvatu.
1
Chomátska a Slavonska od 25. do .'iD. !)rezna v Záhebe, odeslány velkým poselstvem trnu k potvrzení. Žádosti tyto zakládaly se na pání národa sjednocených tí království, dobrovoln s korunou uherskou spojených, pod dále zstati, vrnost zachovati rodin habsburské a zachovati korunou uherskou též neporušenost a celost rakouského mocnáství.
lovství
Dalmatska,
i
K požadavkm
trojjediného
království
národ
jednohlasn
vyvolil,
Ustanovení Josefa barona sjednocených království s právem snm svolávati; svolání snmu do 1. kvtna do Záhel^a; nové sjednovtlení Vojenské Hranice a všech ostatních, cení s královstvím dalmatským s riierskem a Rakouskem spojených ástí do Chorvátská a Slavonska; národní nezávislost, vlastní zodpovdné ministerstvo, uvedení jazyka národního do domáJí-laie, jejž
náležely:
bána
za
tí
;
pespolního ízení tchto království; založeni vysokých škol v Zátisku každoroní snm se zastoupením celého národa na základ rovnosti; osvobození od roboty a poddanstva, národní olirana a národní vojsko s domorodci jako dstojníky as národním velením; politická amnestie a jiné a jiné.
cího vnitního
i
hebe, svoboda
;
a v djinv soustátí rakouského, jímž mocnáství .v do roku 1.S48. též zstalo, podobalo se, že tolik zdánhve vždy iiylo odstedivých a rzných zemí a živl nelze srovnati a slouiti; a pece ze všech žádostí, pronášených rznými národy a na rzných místech, ovšem národy vesms jen slovanskými, nevj'^šlo na jevo ani jedno zapení pravé idey soustátí rakouského a l)ylo teba jen, aby rozrušená a velká doba mla také velkého svého a pravého státníka. Toho Rakousko vliec však nemlo, a tak také neustavilo a neupevnilo se v pravé dob soustátí na základ oederace pomocí zemských snm, na tétéž cest, na níž byla také povstala a založena sláva a moc
Nezasvcenému ve vznik
.
luibsljurské
i
Podmínky loederan;,,^ r^. kouska
dynastie habsburské.
Nejvtší pekážky pirozeného zocelování mocného spolku národ rakouských vyvinuly se z tradiního smru nmeckého, od nhož žádná vláda vídefiská upustiti nechtla neb nemohla. Vedle toho, jakmile staré ády rozvaleny, octli se nkteí národové, jenž se dosud byli tšili z podpory všech vlád vídeských, v zjevném nepátelství proti všem slovanským kmenm. Vlachové válili již proti Rakousku, Madai nastupovali pevn cestu odboje, zvíeckou záští pronásledujíce Slovany, pak rakouských rychle se ztrácela i slušnost ke Slovanm a láska u k jednotné a neodvislé monarchii, k onomu Rakousku, jež dle Palackého nuisilo by býti utvoeno, kdyliy ho nebylo.
Nmc
Nmc
rakouskvch, Pivtlení Rakouska k Nmecku bylo hlavním programem nejnebezpenjší protivy mezi Nmci rakouskými a Slovany zpsobeny událostmi ,
.
,
o
,
.
Sotva že poátkmri_-iliiium-4ošla do Vídn zpráva zvaného pedbžného parlamentu nmeckého do Frankfurtu, rozechvlo Dne se sídelní msto panovníkovo na Dunaji cele šíleným až velkonmectvím. 2. dubna vlál s vže svatoštpánské prapor ernoerveno-žlutý, revoluní to barvy jednoty všech Xmc, a prapor takový proklestil si cestu i do císaského hradu, císa Ferdinand jím máchal z oken své residence. Akademická legie a národní v
Nmecku
o svolání tak
a ve Frankfurt.
Ncmci r.vkousti a
(lankiurisky p.>rlí>i»<-'nt-
—
26
—
garda se vypínaly erno-erveno-žlutými kokardami, barvy tyto se skvly na kloboucích žen a muž, rakouským barvám se všude posmívali. Jižjiž vidli Nmci celou polovici íše iial)sburské, hlavn ale Techy, Moravu a Slezsko, s Nmeckem
na
vky
v jedno spojeny.
Shluknutí lidu a
\
od
lidové,
dulmov idni.
:í.
do
ó.
koiiny
dubna
nastoupily zase na denní
ustoupili
terrorismu
a baron Kiibeck^ syn jihlavského krejího.
v
nmeckých mstech
pomáhaly
Nmcm
Nmecké
na
Morav
zuiv
poádek vídeské Ludviky hrab
politiky
arcikníže
Kolovrat
Nejdivjšího ohlasu došlo frankfurtáctví
a v Cechách, kde také houfy odrodilcii
tjudovati jednotu
eských
všenmeckou.
revoluce a demonstrace vídeské pod škraboškou demokracie
nemly, beznové revoluci bylo osvdilo, jiných zámru, než jen prospch plemena nmeckého. Telem jejich bylo, aby Rakousko se slilo s Nmeckem a utonulo v nm k vli udržení Slovan rakouských v jamu. Tatáž sobecká politika vedla povstalce maarské. MaiTai práv tak, jako Nmci rakouští, udržeti chtli, co násilím si byli pivlastnili. Povalení velké vci Slovan v echách, na Morav, v Halii a Uhrách bylo pravým svazkem nmocko-maJarským. Se stanoviska tohoto posuzovány butež dle pravdy všecky události roku 1S48., kdy Slované rakouští a uherští neoldomnou vrnost byli ilokázali trnu císaskému a královskému
jak se záhy po
ve Vídni a celistvému mocnáství. Agitace
ii
bou ku pro Frankfuri.
úspšné v etných malých státech nmeckých pro nmecký lidový ve Frankfurt tvoily kruhy co den vtší. Již U. bezna vlál s frankfurtské hudovy nmeckého shromáždní spolkového, nepístupného tak dlouho novému lidovému útvaru jednoty nmecké, prápor erno-erveno-žlutý, dne 10. bezna pak vyzvalo spolkové shromáždní ve Frankfurt vlády všech stát nmeckého spolku, aby vyslaly do Frankfurtu dvrníky své na tak zvaný pedbžný parlament Agitace
i)arlament
k porad o revisi ústavy spolkové. Dne 18. bezna srotil se lid v Berlín, zárove také vypukly boue v hlavních mstech jiných stát nmeckých. V Berlín kapituloval pruský král ped buii; již 21. bezna projíždl, ozdoben jsa stuhou ernoerveno-žlutou, ulicemi lierlínskými. I císa a král Ferdinand ve Vídni podlehl za krátko nátlaku, uznav znamení vytoužené jednoty všech tyiceti stát a státík
nmeckých, Fr. Pal.icky
mcckému i).irhimentu.
burš nmeckých.
starou to barvu
/ Prahy se ozval první rozhodný hlas proti nmeckému parlamentu. Výboru muž, kteí dopisem ze (i. dubna pozvali Františka Palackého, odpovdl tento Z Prahy dne 11. dubna oteveným listem k rukoum praesidenta Soirona ve Frankfurt. Palacký odmítl rozhodn jíti do Frankfurtu a odvodnil své jednání takto: padesáti
„Úel Vašeho shromáždní
jest,
na místo dosavadního svazku knížat postaviti
nmeckého národa, národ nmecký uvésti ve skutenou jednotu, utužiti nmecké národnosti a tímto zpsoliem íše nmecké moc a sílu rozmnožiti.
svazek cit
Jakkoli ctím toto snažení
Ja nejsem
Névíec,
i
pocit,
aspo
nemohu toho nikterak
se jím býti necítím.
liýti
Jsem ech
úasten. rodu slovanského,
i
se
vším tím nemnohým, co mám co mohu, oddal jsem se zcela i na vždy ve službu svému národu. Tento národ malý sice jest, ale od jakživa zvláštní a sám o sob stávající; panovníci jeho mli od podd ve svazku knížat nmeckých, národ ale sebe sám nikdy k národu nmeckému nepoítal, aniž také od jiných po všecka Celé spojení zem eské nejprve se svatou íší století kdy k nmu byl poítán. nmeckou, a potom s nmeckým spolkem bylo od jakživa pouhé regále, o kterém i
vk
eský !
národ, eští stavové sotva
kdyby
se
zuplna za
kdy chtli vdti,
pravdu
prijalu,
že
aniž toho
sob
koruna eská kdy
všímali.
byla
s
íší
n-
— —
meckou ve svazku lenním mže žádnému skutenému
emuž
znalci
-
27
pijíti
vlády a
vnitních, o nkdejší samostatnosti
—
eští odjakživa odpírali nena mysl, aby, co se týe záležitostí práva zákonnosti zem eské pochy-
ale publicisté
djin
Celému svtu jest povdomé, že císaové nmetí, co se této jich hodnosti dotyce, od jakživa s národem eským ani dosti málo initi nemli, že jim v Ceckách ani nad Cechy nepíslušela moc ani právo zákony dávati, souditi aneb nálezy bovali.
v platnost uvádti,
zem
nikdy práva nemli ze
že
zem eská
vybírati vojsko neb jaké re-
zemmi
nepoítala se k žádnému dosavadní spojení zem eské s íší nmeckou pokládáno i považováno býti musí, nikoli za svazek národa s národem, ale za svazek panovníka s panovníkem. Žádali ale kdo, al)y nad tento dosavadní svazek mezi knížaty nyní spojil se národ eský sám s národem nmeckým, jest aspo toto vždy požadavek nový, žádného historického právního že
i;alie,
nkdejších
z
spolu se svými korunními
nmeckých,
desíti krajtl
atd.,
tudy celé
že
základu nemající.
Druhá píina, která mi toho, co potud o
smovati
zámrech
i
jjrání
porad Vašich býti úasten,
úmyslech Vašich
veejn
jest, že
se prohlásilo,
[)oá\v
všeho
nevyhnuteln
budete k tomu, abyste Rakousko^ jakožto samostatný stát císaský, stát, jehož zachování, celost ano jej uinili nemobjíý i upevnní jest a býti musí vcí velikou i dležitou netoliko národa mého, ale celé lívropy, ano lidskosti a vzdlanosti samé. co
chcete
nejzhoubnji
i
—
zemdlili,
Víte, že na jihovýchodní stran Evropy podle hranic íše ruské, pebývají mravem znamenit rozdílní, národové mnozí, pvodem, jazykem, djinami Slované, Valaši, MaiTari a Nmci, o ecích, Turcích a Škipetaích ani nemluvíc, jichžto žádný sám o sob není dosti mocen, aby pemocnému sousedu svému na východ po vše budoucí asy s prospchem initi mohl odpor; totof mohou jen tehdáž, když je všecky v jedno spojovati bude úzký a pevný svazek. Pravá života ústední jeho moc nesmí se od žíla tohoto potebného svazku národ jest Dunaj eky této nikdy daleko uchylovati, má-li skuten vbec platná býti a zstati. Zajisté, kdyby mocnáství rakouské již dávno nebývalo, bylo by zapotebí, pro dobré Evropy, ano pro dobré lidské samé nyní bez prodleíií je zpsobiti.
— —
i
;
Pro
stát, jenž od pírody již od djepisu povolán jest, Evropy ped asiatskými živly všelikého zpsobu, pro vidli jsme jej v rozhodném okamžení veškerému návalu boue v šanc vyProto, že v nešastném zaslepení již sazený, bez pomoci a skoro bez porady ? mravního základu jsoucnosti své sám nepoznával od dávna skuteného právního a jej zapíral: základní totiž pravidlo, aby všecky pod žezlem jeho sjednocené ná-
ale
vidli jsme tento
i
—
záštitou a strážcem
aby byl
—
i
rodnosti
i
všecka vyznání víry požívaly vespolek úplné rovnosti práva
Jsemt
pesvden,
že ani ješt nyní
v íši rakouské
pozd
není,
i
vážnosti.
aby se
zá-
ancora ve hrozícím utonutí lodi, zjevn i bez tajení provolalo a jemu skuten všude dkladu a vážnosti dodalo: však ale každé okamžení jesti drahé, kýž se s tím pro bh již ani hodinu déle neváhá! Metternich neklesl jen proto, že byl nejvtší nepítel svobody, ale také proto, že byl nejlítjší, nejúhlavnjší nepítel veškeré národnosti slovanské v Ha-
kladní
toto
pravidlo
spravedlnosti,
tato
sacra
konsích.
Pozvednu-li
pirozené
i
oi
historické
cht pohlednouti ven za hranice zem eské, pudí mne píiny k tomu, abych neobracel jich do Frankfurtu, ale do
své,
povoláno jest, aby hledal ono ústedí, ježto se k tomu hodí národa mého pokoj, svobodu a právo. Vaše snažení, pánové! zdá mi se ale nyní smovati k tomu, abyste toto ústedí, od jehožto moci a síly nejen
Vídn, a tam abych jistilo
i
hájilo
i
:
—
28
—
samotné zem eské spásu oekávám, abyste je netoliko, jakož jsem pravil, záhulme zemillili, ale dokonce zniili. Anebo domníváte-li se, že mociuirství rakouské déle ješt i)ude trvati, když jemu zapovíte, al)y ve svých zorních ddiných nemlo žádného svého, spolené hlav frankfurtské ne|)oddaného vojska? Domníváte-li se, že císa rakouský i potom ješt co souverain Imde se moci udržeti, když na uložíte povinnost, ai)y všecky díiležitjší zákony pijímal od Vašeho sboru, a tímto zpsobem institut stavu rakouských, jakož i všecka pírodou samou vymená zízení provinciální spojených království aby uinil zdánlivá toliko, v skutku však neplatná? A když potom Khry, jdouce po svém pudu, od mocnáství se odtrhnou, anebo, což bezmála jedno jest, když sami v sob se zvlášt sestedí budou-li tyto Ihry, kteréž o práv rovnosti národní ve svých hranicích niehož nechtjí vdti, iiudou-Ji se moci pi svobod a síle na asy budoucí zachovati? Jenom spravedlivý jest práv svobodný a silný. i
i
—
Konen
ješt ze tetí píiny zpovati se musím porad Vašich Iiýti úastcn všecky dosavadní projekty, íši nmecké dáti nové zízení na základ vide národní, u vykonání za nemožné a na dlouhé asy za nestálé, nechceío-li smrti, se odhodlati ku pravému lékaskému prostedku života míním totiž provolání nmecké republiky, byf tato byla jen formou pechodní. pokládám
totiž
—
i
—
i
Co pak se dotýe zízení repui)liky v íši nmecké, vc tato loží zújilna mimo (Jde hranic píslušnosti mé, tak že o ní nechci ani svého mínní pronésti. íše rakouské ale musím každou myšlenku o republice již naped odhodlan mocn okres
i
odvrhnouti.
abych zavel obšírné, avšak jen bžn prohozené slovo své, ten smysl vyjeviti, že kdo žádá, aby Rakousy (a spolu s nimi Cechy) pipojily se národn k íši nmecké, myslí, aby samy naopak sebe zavraždily, což nemá nižádného morálního ani politického smyslu ale že žádost, aby se Nmecko pipojilo k íši rakouské, totiž aliy k mocnáství rakouskému pod výše dotenými výminkami pistoupilo, má mnohem dvodnjší smysl. Pakli však ani toto není po národním pocitu a smýšlení nmeckém, nezbývá nic, než aby ol) mocnosti, íše rakouská i nmecká, vedle sebe se stejnými právy svou ústavu zemskou sob zídily, svíij dosavadní svazek abj'^ promnily ve vnou jednotu k obran i ke vzdoe, a budeli v tom jich obapolný zemský prospch, al)y teba také uinily spolu jednotu celní. Ke všem prostedkíim, ježto samostatnosti, celosti vyvinování se moci íše rakouské, zvlášt k východu, nejsou nebezpeny, chci každého asu rád pomocné ruky své podati."
Konen
pak,
musím pesvdení své krátce v i
;
—
i
zbsiié *Fr.inki'il'rt°
v
cohácii
Muras
Se
strany
eskonárodní a
se
též
strany
úlohy
historické
Rakouska bylo
stauovisko l'rantiška Palackého správným a vlasteneckým. Brzo po Palackém také
snm
píštího parlamentu nmeckého. Z p(3mezí proud do zemí eských, v obanech nmecky mluvících iizvali se dravci, a vášn panovaní, vzbuzené myšlenkami velkonmeckými, poaly zbsile zuiti proti tm, kdož hájíce neodvislost a samostatnost Rakouska, požadovali ddictví své, národnost a svobodu, a vili ve vítzství svobody, ()ráva, pravdy a prospchu státního. Nevoliti do nmeckého parlamentu, stalo se heslem v kruzícli eských a slovanských, Karel Havlíek a Dr. Fr. L.
moravský
nmockého
byl
Rifger v Praze a také za 31.
podryl
valn
autoritu
se již ale pivalil
ohnivými
úelem
protestu
.slovy proti
a
ízným pérem
kvtna slovanský sjezd do Prah v. Cechm a Slovanm vykládáno sjednocení
mentu ve velezrádu.
Z
Nmecka
so
pustavili
pipojení se Rakouska k
popichováni
jejich proti
nmetí
proti
Nmecku
Frankfurtu,
svolán ke dni
frankfurtskému
[laria-
bratí v Cechách a na Mo-
'
—
29
—
rav do vzpoury proti Cechm, nmecké vlády vybízeny k válené výprav do eských zemí. V Cechách a na Morav povstaly v nmeckých a odrodilých mstech nmecké, nejvíce z úedník a profesor se skládající spolky, se zámrem úplného rozplynutí se Rakouska v Nmecku. Zuivjší ješt frankurtáctví bylo rozbilo své stany v mstech moravských, v nichž, co rozdoTTena moc na širší vrstvy obyvatelstva, panovala zvíecí záš proti Cechm a Slovanm. Tak v Bni, Oloiiiotai a jinde nastalo plné zvlení mrav. Hrozný tu zavh'idi terrorismus a vyzývavé provádny agitace pro jednotu s Nmeckem a pro nmecký parlament. Národní garda se vyfinfovala erno-erveno-žlutými cáry, moravské studentstvo, zvlášt
nmetí
studenti
v Olomouci, uchváceno bezohledným
nmourstvím. Váše nmecká opamvala pdu, demokratického tžištm ve Franfurt.
zakladateli s
posljí^
klubu v
Brn
a
s ní
neobyejný zmatek. O jeduom
vypravováno, že
clitl
silné
Rakousko
Letáky i eskými šálili lid moravský, aby pomáhal voliti obyvatelm nmeckým do F"rankfurtu, v nichž se k vli mamu Frankfurtu ani nepipomíná.
V^ídeiíská vláda, jinak tak ústupná a poddajná nmeckému hnutí lidovému,/ pešla s lehkým svdomím pes protesty eské a slovanské a pes veškeré jitení k dennímu poádku a vypsala volby do nmeckého parlamentu ve Frankfurt, proti nimž veškeré kruhy slovanské se byly vyslovily. Volby mly výsledek ten, že ze lj)U_^olebních okres, v nž roztídny tak zvané nmecké zem spolkové v Rakousku, kolem ()0^jieposlalo žádných poslanc do Frankfurtu, v etných jiných okresích zase byly volby minoritní. Zvlášt v Cechách sprovázeny etné volliy bouemi, oni pak, kdož se nechali voliti, vystaveni vesms potup veejné,.
Na Morav zpsolteno volliami do nmeckého parlamentu povážlivé vzl)Ouení; volby tyto vypsány guiierniálním naízením již dne 20. dubna. Byly to jDrvní volby lidové do njakého parlamentu vbec, které se mly na Morav .vykonat. Ty ony volební okresy odepely volbu, v jiných okresích zase, kde vykonali volbu poslanc, obrátilo se záhy smýšlení, a sice proti Frankfurtu. Do nkterých mst se vloudil úplný zmatek; tak teba v ryze eské Teli vykonána volba poslance do Frankfurtu. Za to teba tihiovský okres nevolil, a sice z návodu vrchních. Sešlif se totiž v nedli dne 7. kvtna na pozvání editele pernšt)'nského na Pernštýn vrchní tišnovský, lomnický a lysický a jednohlasn proti volbám do Frankfurtu se vyslovili. Veverský vrchní k výroku tomuto pistoupil, což uinily též Rosice a Domasov. Sedláci panství veverského dali do protokolu, že nechtjí žádného parlamentu frankfurtského a zákon od Mohanu, nýbrž že žádají zákony od Dunaje a rakouského císae; všeckj^ zem at prý zstanou pospolu, žádná z nich, jmenovit ale Morava, Slezsko a Cechy af nevcházejí v njaké spojení s cizozemskem. V hnincicíck obeslal tamjší syndikus výbor, sdliv s ním, co pišlo od krajského úadu, že se mají totiž voliti poslanci do Frankfurtu. Výborové a mnozí ješt obané zavrhli ihned volbu tuto, vyjádivše se, že chtjí toliko císae rakouského poslouchati. Nejprudší volební bitva strhla se ve Vyskovt\ kde dne 18. kvtna se sešli k volb poslance do Frankfurtu velitelé z msta a z panství vyškovského, pruského, habrovanského, raického, ždánského, buovského, hvzdiického a bohdalického a z msta Buovic. Mezi veliteli se nacházeli také vlastenetí mužové fará Frant. Škorpik a Michal rytí Manner z Bohdalic a kanovník a fará z Kuerova l^nanuel
Císaský komisar Musil jal se nmecky vykládati, pro do Vyškova aby komisar mluvil moravsky, dokládaje, že i Nmci z Kuerova a z Hluboan rozumjí moravsky, emuž tito taki'> pisvdili. Na to odporuoval co nejveleji komisar esky velitelm, aby volili poslance do
hrab byl
Pdtting.
pijel.
Lid se dal do kiku,
Voiby do "icího"^
parlamentu
lM-:iiikrnrtii. .liž dívo hýli v shromáždní lidu a voli rozhodn vystoupili proti volji roktor hvzdlický IIanácck\ mlyná brankovský Racek, M. rytí Manner a
hrah PiUtinii;. V rozhodném však okamžiku vyskoil na lotiátko, jež dva od Zdánic držoli, hohdalický lará l-Vantišok Skorpík, jenž dli^ vlastního piznání hyl pišel do Vyškova na bojišt, aby na bojišti tomto k osvobození Moravy od nespravedlivé pevahy živlu nineckého pispl vším se jest, nebot límanuol
v^^lováci
„dnos so rozestoupila tvoje vlast na tábory a správa jednoho
z
nich jest tvé
péi
svena." Nadšený
oí_ proti
svou
eník
a vlastenec, jasnoduchý
Frankfurtu
a
pesvdivými
myslitel
Skorpík
diivody tou
mrou
rozohnil
dlouhou
shroniázleííý
lid,
nmeckého
parlamentu nepízniv byla rozhodnuta. Frankfurfáci zuili a vidouce, že odprcíim volby do nmeckého parlamentu pipadá asi devtže otázka volby do
hlas co jim, hanebnými tituly uctívali eský lid, takže tento nebezpoal hýbati. Než Frankfurt ve Vyškov propadl. Obhájce pak statené práv vlasti a národa, zvlášt faráe Fr. Skorpíka, vyprovázeli zástupové na
kráte tolik
pen
se již
sta ítající,
u
bojíce
se,
aliy
se jim neublížilo,
znamení našeho spasení v
díkem. Rozešli
U
volení
se,
bezpeí
až nad
vidouce,
je
Vyškov ku
olisypávaly
kíži, a tu teprv
hrdiny
tisícerým
radostné slzy roníce.
poslanc do Frankfurtu ani
Morav, a
slyšet nechtli obyvatelé ná.sledujících
bojanovického, boskovského, bechvalkovského, diváckého, hodonského, kc)ryanského, kunštátského, klobouckého, kyjovského, letovického, lysického, milotického, pavlovského, plumlovského, pozoického, rajhradského, slavkov.ského, sokolnického, strapanství na
clavského,
sice panství
bohdalského,
buovského,
žovického, šardického, tšanského, žarošického, ždánského a jiných. V Boskoiicich žádného poslance do Frankfurtu, mli dosti odprc zvlášt z Kunštátu.
a
nevolili
Národa eského se pi této volb zastávali zvlášt letovický léka Dr. Domluvil, lotovický fará a blanensk)' kaplan P. Kraus. V Piosíijoz^ také odepeli volbu. .liž pi volbách velitel, které se konaly, jako volby poslanc samy, vesms v první polovici kvtna, došlo na mnohých místech k boulivým výstupm, zavinným také ásten tím, že vyslaní komisai zavádli s lidem protokoly nmecké. Voliové se na tyto protokoly také z toho dvodu na mnoha místech podepsati nechtli, ponvadž komisai semotam sami se vyjadovali, že se bude ve 1'rankfurt voliti nový císa nmecký, který by nad rakouského císae povýšen býti ml. A kde se svdkové na vyjádení v protokolu byli podepsali, tu musely úady již druhý den protokoly pobouenému lidu vraceti. Tak stalo se na Kuni
síátsku. N:iiodniv\xMx.
Od msíce bezna inným byl v Praze V3'bor národní, jenž byl povstal z výboru svatováclavského, složený ze všech stavv o 140 lenech. V ele jeho stál náelník zemské vlády Rudolf hrab Stadion. Výbor tento rozestoupil se ve 12 oddlení
tch onch
ml, a vypracoval v dubnu vo mstech a venkovských obcích. Pozdji se stal praesidentem národního výboru Lev hrab Tlmn, jako guberniální praesident. V otázce o sjednocení Cech s Moravou a Slezskem vydal národní výbor konejšivé prohlášení. Nemá prý se zásada, po všecky asy uznávaná, že Morava a Slezsko jsou vtlené zem koruny eské, moravskými stavy uvádti ve spor. Morava není zemí od Cech odvislou, ale ovšem ke korun eské náležející. podle
záležitostí, o nichž raditi
obšírnou instrukci pro volení poslanc ke
a usnášeti se
snmu eskému
Dle tohoto kvtnového projevu národního výboru, smovaly žádosti o spojení všech eských zemí korunních zejména k tomu, aby na místo dosavadních dvorských pro vnitní správu politickou odpovdné centrální úady dostaly se záro-
úad
ve
také
snmové
Moravanm
;{1
-
a tak pro všecky korunní
zemští v plném
srozumní
zorn reské
platnosf
mMy,
a ahy
jednali.
a
pomr
na Morav panoval veejný klid, všude nanejvýš rozháraných, dne 30. bezna poslední moravskj'- snm stavovský, jenž nerušené zstal pohromad až do 18. kvtna. Snm tento vykonal dílo velké. Porozumv dob vážné a její neodbytným žádostem, pemnil stavovské zízení zemské v snmovní zastoupení lidu mšanského a selského, jež za krátko vstoupilo v život
Za
Brn
sešel se v
Poslední '"""^^!,
^
stavovský,
skutený. Moravští stavové sami urovnali cestu novodobému zastupitelstvu zemskému. Ústavní dj tento na Morav jest vkopamátným, málo která zem mže se jím vykázati.
na
Volby do nmeckého parlamentu ve Frankfurt poslední snm stavovský Morav nepímo odmítl, ponechav rozhodnutí o tom snmu novému, o nmž
liylo lze
dvodn
pedpokládati, že volby svou vtšinou naprosto odmítne.
agitací zpsoI)ilo snmovní vyízení žádosti Mnoho hluku a nedorozumní obyvatel pražských za spojeni siu-iiiu eského a moravského v jeden, již císa a král Ferdinand zcela správn pedložil snmu moravskému, aby se o ní vyjádil. Od stav moravských nebylo tém ani oekávati jiné odpovdi, nežli skuten dali. \a troskách eského státu, o všecku moc a sílu pipraveného, jehož vdomí v lidu moravském úpln bylo vyhaslo, a jenž konen nikdy nebyl, co trval, na i
zákonodárné a samosprávné samostatnosti Moravy, nebylo lze zbudostátu starého, a to ješt pomocí národa v širokých vrstvách svj^^ch politicky neuvdomlého. Žádost obyvatel pražských nebyla také rázu konstituního nebo ústavního. Hlavní starostí Cech v dob tak boulivé a zárove nadjné musilo býti svolání vlastního snmu eského a jeho
ujmu
ústavní,
vati stát
nový porušením hlavních základ
obrození, nebof
aby
lze již
jasn
pozorovati, co
snm
Obrozený snm eský liyl ústavn k tomu oprávnn, moravskj^m jednal o užším svazku Cech s Moravou. pak teprv mudrovati: zem se zemí, zákonné zastupitelstvo zemské
zdolá v
s
Naped jedné
hlavn na snmu uherském bylo
dob pravé. obrozeným snmem
vbec
žíti,
zem
se
zákonným
snmem zem
druhé.
moravský, jenž si pál piblíženi k echám pro pojištní své národnosti, dal ostatn najevo nespokojenost svou s usnesením stav moravsk3''ch, vyslav deputaci více než dvou set obcí do Vídn k císai, aby piblížení k echám se zavedlo.
Onen
Dne
lid
25.
dubna oktrojována císaem Ferdinandem ústava íšská,
patentu úvodního, jejž
byli spolu podepsali hral)
al)y vedle
Ficquelmont jako ministr zahra-
prozatímný pedseda ministerstva, baron Pillersdorff jako baron Sonunaruga jako ministr vyuování, Kra?is jako ministr financí a Zanini jako ministr války, „staletí již trvající svazek íši k moc-
niných
záležitostí
a
ministr vnitních záležitostí,
náství náležejících ve spolený prospch tsnji byl ješt upevnn."
Ústava íšská platila jen pro Cechy, Hali, Bukovinu, Illirii (Korutany, Krajinu Dalmatsko, Dolní a Horní Rakousy, Solnohradsko, Štýrsko, Slezsko, Moravu, Tyroly a Vorarlberg; koruna svatoštpánská z ní na dotvrzení od jakživa v mocnáství provádného dualismu naprosto vylouena. íšský snm se skládal ze senátu a snmovny poslanc s ;Ki leny, do jeho pravomoci dány hlavn povolování novák a daní, státní dluh a pjky, prodej státního majetku a roní rozpoet státní. §§ 54. a 55. oktrojované ústavy obsahovaly tato ustanovení: „V jednotil v 3'xh zemích jsou zemské snmy k vyizování zemských zájmv a poteb pokud tyto poteliy nejsou zahrnuty do obecných poteli z nich plynoucích, Dosavadní snmové zemští podrží, pokud ústava íšská neustanovuje státních. zmnu, své zízení a svou psobnost. Pední úlohou íšského snmu jest, aby a Prímoí),
Oktrojova^•^"'''(jYiJ^
dne "
25. "^'
— oceoval zm5ny, rasu
zkoušel I
:}2
—
pimené
dosavadnílio
snmové
zemští pedloží, a návrhy o zpusoiiu náhrady za
jež mají
Iiýti
I)n(>
svolán do
mn
na pozemnostech,
vyvazona."
kvtna
i),
zízení zemského, jež
hcmona
Vídn ke
oktrojován také vololiní dni
2().
ervna. Sešel se
ád ale
do
snmu
skuten
íšského, kteiýžto
snm
teprv dno 22. ervence.
Do senátu o 200 lenech povoláni plnoletí císaští princi, lenové císaem doživotn ustanovení a lóO ienii, jež volí vcdkostatkái v jednotlivých královstvícli a zemích (v echách ku píkladu :i7, na Morav ló, v Halii 40 atd.) Do snmovnv poslanc volen vždy za r)0.ltOO duší jeden poslanec (v ("echách 1>1), na Morav !is, y Iliilii;'! !H1
Siu-mové zcmsti.
atd.),
a to volbou
Snmm
nepímou.
zemským,
z nichž dolnorakouský náhle uhnul revoluci vídeiské tináctého bezna, kdežto snmové nojdidožitjších království a zemí, jako teba fvv//, Halie a jiných, vbec nebyli svoláni, ostatní pak, jako moravský, hornorakouský, korutanský, krajinský, dalmatský, slezskj' a mnohem pozdji teprv také snm tyrolský pravideln rokovali, vnována celkem skrovná pozornost. Málo kdo dbal
pirozeného a organického vývoje zemských ústav a z nich teprv ústavy' íšské, v dob násilných pevrat oekávána spása od rychlých oktrojírek. Vláda vídeská, v nitru svém více centralistická nož rakouská, ráda pijímala podobné \\' bizoní. oktiojiivaná
"a Moiát^i.^
f)ne 2;'). dubna oktrojována íšská ústava pro neuherská království a zem, a první okamžik všecko jen jásalo. .lešt téhož dne v úterý velikononí, kdv se svtila slavnost narozenin císae a krále Ferdinanda V., prohlášena jost v Hni nová konstituce s balkon c. k. guberniálního stavení vedle svatotomášského
Kounicova domu na Velkém námstí a mstského divadla na nejvyšší patent s listinou konstituní, jako svátení dar císaský, teprv ráno téhož dne a toliko v jazyku nmeckém do Brna se dostal, peložil jej ze vznešení zemského praosidia profesor Semhera rychle do jazj^ka eského a prohlásil patent, po boku maje místopraesidenta hrabte Labaiiskéko a zástupce purkmistrovství, o pl druhé hodin s poledne s Iialkonu mst.ského divadla shromáždnému lidu a postavené v ady stráži národní. Pítomné obecenstvo prohlašování konstituce u domu Kounicova projal, jak zpravodaj novináský tehda ohlašoval, cit radostný i trpký, ani sob vzpomli, že pedkové naši, vyzváni byvše s balkonu téhož domu Ladislavem z Žerotína, odvážili se roku Kilí). v strastiplnou boui pro pojištní tchže práv a svobod, jež náni nyní štde podává Dejž prý Bh, abychom se v míru mohli v dobrotivá ruka milostivého krále uvázati, zvlášt v svaté právo neporušitelnosti jazyka a národnosti, pro jehož od .leho Milosti zaruení vášniví sobci již tolik proti nám se nadurdili a posud durdí. kostela, knížecího
Zelném
trhu.
Jelikož
n
Jak posuzovali tehdejší vlastenci eští na Morav stav vcí, oktrojovanou íšskou ústavu a ústavní práva zemská, vychází na jevo z následujícího, ovšem nco pozdji vydaného a tehda rozšiovaného letáku:
Rakouské císaství náleží mezi nejmocnjší íše na svt. mnohých krásných, velkých zemí, mezi nimiž Morava neocenitelnou mže, a obýváno jest od rozlinj^ch národ: Slovan, ku kterýmž ná-
„Rozmilí krajané!
Pozstávat
z
perlou slouti
my
Moravané, naši brati ("echové a Slováci, Poláci, Rusíni, Ilorváti, Sladohromady 18 milion; iní tedy Slované polovici ve škerého obyvatelstva císaství. Druhá polovice skládá se z Xmc, Madar, Vlach ili Italian a nkterých jiných, nepatrných národk. ležíme
vonci, Dalmatini a Srbové,
dle
Krom Uher ml posavad císa a král náš právo, dávati zemím svým zákony neobmezeného uznání, žádali dan a jiné veejné poplatky, aniž se oznámilo.
;
— nakolik pro jodnotlivó voci iiároilíi
potolm
liylo,
;i
zda-li
skuten
vylirauó [jlmuzo k užitku
so vyložily.
Ponvadž Císa Pán všecko zastati nemže, musí míti okolo sebe osoby, ve jménu jeho jednající, jimž íkají ministrové. Prvé to byli velcí páni, kteíž moci od císae jim svené asto více užívali ku svému vlastnímu prospchu, než ku prospchu národu. Oni dávali zákony dle libosti své, vypisovali dan a jiné poplatky aniž kdo vdl, kam se ty miliony ron podly; a pi tom a to nemalé pi všem nadlali ješt sta milioníi dluhíi. Za to však ani žalováni býti nemohli!
—
—
—
Pán seznav konen takový stav vcí, slíbil národíím svým ló. liezna že od té chvíle spolen se svými národy vládnouti t. r. konstituci, t. j. vyknul, bude; že žádný zákon nevydá, pokud jej snm národní za prospšný neuzná, aniž jakvch daní a jiných poplatku vypíše, pokud je týž snm nepovolí, a že ministrové z píjm zemských národnímu snmu iiudou museti outy klásti; konen pakliliy ministrové nco proti zákonm uinili, žo je bude moci národní snm pohnali ped soud a také trest nad nimi v3n"knouti. (^'sa
Chtje slib svj vyplniti, dal jest Císa Pán dne 25. dubna [^.iH. zemím svým íšskou konstituci; ta však neupokojila mysl všech oban, zvlášt proto, že dle ní mly bvti dv komory, jedna, senát eená, pro velké pány, druhá, komora doputovaných, pro ostatní národ. Císa pán tedy 15. kvtna senát zrušil a svolal na 2C). ervna t. r. ze všech zemí, totiž Rakous, Štýrska, Cech, Moravy, Halie atd. poslance k snmu do Vídn, aby o nové konstituci íšské rokovali. Na každých 50.000 obyvatel bez rozdílu stavu se vyvolí jeden poslanec, tak že hrali nel) kníže jen jako každý jiný oban bude moci voliti, do snmu národního ale jen :
tehdy pijde, když bude od
lidu za
poslance vyvolen.
snm má
budoucí konstituci ili ústavu utvoiti, tedy nad naším budoucím štstím neb neštstím, nad obmezoností neb rozsáhlostí našich obanských práv rozhodnouti, nahlédneme, že nejvtší opatrnosti teba, abychom na poslali osoby moudré, svdomité a svobodomyslné, láskou k národu a jazyku jiných nadšené, ve vcech právních a politických nejen Moravy, ale co možná Povážíme-li,
že tento
i
zemí rakouských a zahraniných zbhlé. tedy opatrní, milí krajané, a volte jen takové osoby za poslance na do Vídn, v které máte dvru, že budou zastávati:
IJuilte
snm
1. '2.
ei
ú|)lnou samostatnost a neodvislosf
rovnost skutenou
rakouského mocnáství;
ohledem obanské svoiiody,
všech národ rakouských
a národnosti 'A.
aby každý národ své zvláštní záležitosti sám si ídil, pokud se mocnáství rakouského srovnává;
to se
samo-
statností, celitostí a silou 4.
obmezení innosti
snmu
íšského na zákony a
záležitosti celého
mocnáství
se vztahující, atd.
sami neznali osoby, v které byste úpln dvovati rozumjí a konstituní zásady náležit zastávati budou, obade se ústn neb písemn na nížepsanou Moravskou jednotu, kteráž jest ochotná, vznesenému navrhnouti Vám muže, dvry obecné požívající, jenž úadu na k Vašemu a vlasti naší spolené prospchu úpln zadost uiní.
Kdybyste,
mohli, že
milí krajané,
tm vcem
n
Dopisy butež adresovány na „.lednotu Moravskou" na Zelném trhu íslo
lílS
v Brn.
V Brn
7.
ervna
1848.
Od
'Jednoty Moravské.
A. V. Šenibera,
Jan
profesor.
Ohéral, redaktor Týdenníka. Ant. Kudla, kandidát soudství. Ant. Macenaiur, kandidát 3
— suudslví. ,1.
Májové "v;!iiii.^
Zídiiik. 1-V.
.!.
Jcdluka^
Sitsil,
—
iiiušfan.
Luh.
Winícr.
.los.
Tcsik,
kaplan.
profesor, .lan Jílek, nišfan."
jijpž právo ti vo Vídni, kdož nejvíce liyli toužili po oktrojované konstituci, nejdíve se obrátili proti ní. Hrabti Ficqiulmontoi, ]i3n'í se byl osvdil pevným a baron Pillersdoiff proti pí-ekotníkm, us|)orádány dne I). kvtna koiiny. Odstoupil se uvázal ve vedení a pí"edsodnictví ministerstva. Dne It. kvtna uveejnn volební ád pro íšský snm, pekotníci vídenští již byli ale pííšli stanovisko oktrojované ústavy íšské, anaf prý hovla píliš velkostatkám. Dne 15. kvtna zaízena tak zvaná bouná petice, císaský hrad ve Vídni oblehán až do noci povykujícím lidem, na 1'illersdorffa doléháno neustále, až povolil. Dne 10. kvtna již odvolána oktrojovaná ústava íšská, svolán pak ústavodániý snm íšský o jedné jen snmovn. Nekrvavá revoluce vídeská dobouila se nových úspchv a ústupk.
—
Cís;ir i'\r-
inonKisli"
1'lorian
Kalivoda^ profesor.
34
f)^,^
to
^y^
v Tyrolsku.
opustila
císaská rodina Schíinbrunny,
odebravši se do Inomostí
.lakmile tato zpráva se roznesla po Vlídni, nastal tam zmatek a roze-
neumorným štvám.
díve tak ke všemu povolné, akademická legie mla býti vojenskou mocí rozehnána. Dne 20. kvtna vystaveny ve vnitním mst vídeském barikády, na nž ale nikdo neútoil, nebof ministerstvo zase již pozbylo kuráže. Naopak! Baron prozatímnéhu Pillersdorff potvrdil již dne 27. kvtna zízení všemohoucího, vídeských, národní gardy a student. výboru bezpenostního, složeného z Veejné moci hrozilo nejvtší nebezpeí, že se úpln vymkne z rukou slabé vlády. Ive všemu tomu zahájen již 18. kvtna ve Franklurt nmecký parlament, nejvtší to závaží na osudech Rakouska.
chvní
proti
umínilo
si
z
Ministerstvo,
istá jasná býti rázným;
i
a
mšan
Z Inomostí poátkem ervna vydal císa Ferdíiiaiid A\'a manifesty, spolupodepsané Wessenbergem a Doblhofem a svdící „vrným" Videanm a Dolnorakušanm, jimižto císa si stžoval na urážející zpsob, jímž donucen byl událostmi vídeskými dne 15. kvtna ku prohlášení íšského snmu za ústavodárný a ku volel)ního ádu, a jimižto napomíná Ferdinand Vídeany, aby zjednali ád a pokoj ve Vídni, naež pak se teprv navrátiti mže do sídelního msta.
již
ministry
zmn
Uadování výhradn nmecké v mstech
Naízení rovnopiAvnosti
na Mori\'^
""'^'^
1848. pravidlem a
zvykem, na
nmž
a
ddinách na .Morav bylo do
zhešiti nikdo
si
netroufal.
Obnoveným
zízením zemským z roku 1028. ustanoveno bylo sice jasn, že jazykem jednacím ^^^^^ jest jazyk nebo spis strany, a také dle § i:i. soudního ádu z roku 17S1. mohly užívati strany a jejich zástupcové jazyka v zemi obvyklého, na Morav tedy l)ud eského neb nmeckého, pece nebylo na Morav ani jediného soudu a úadu vrchního, jenž by ve skutenosti zákony tmito se byl ídil a eskému lidu rozsudky a výmry v jazyku eském byl vydával. Mnozí úadové žaloby neb žádosti eské lidem dokonce vraceli, naizujíce peklady do jazyka nmeckého. S eským lidem se zavádly nmecké protokoly, pozstalosti se mu odevzdávaly po nmeku, i matriky na farách se vedly nmeckým jazykem. Roku 1S4S. vyknuta opt jednou rovnost obou jazyk zemských, ministr vnitních záležitostí baron Pillersdorff vydal pak následující naízení: „Dle vysokého dekretu m. si. zemského praesidia od 12. ukládá se z naízení pana ministra záležitostí vnitních od
kvtna 1848. 5. kvtna
t.
úadm,
ís. 2027 r.
ís. 2.
aby každá obec podízená obdržela na potvrzení alespo jeden výtisk zákonv a ohlášení všelikých, jenžto se záležitostí poddaných týkají, ku kterémuž konci se úadm pimený poet takových zákonv a ohlášení doruí. Nad to se íií-adítm nafízuji\ aby výmry a všeliká naízeni obcím a poddaným vydávaly v jasykii vlastí ncíkém, v každé krajin obvyklém, ve kterémž zvlášt všeliké smlouvy
knížepanským
i
— — Od
zhotoviti se mají.
hrab i
Bud/ia,
úad
c.
k.
c. k.
mor.
úadu
krajského
slez.
krajských. Velkých
—
35
v
Brn
dne
20.
kvtna
guhernialní rada a krajský."
úink
IS4S. l''erdinand
Naízení
toto se týkalo
však nemlo.
Jak se dosud úadovalo na Morav, toho budiž uveden tu jeden jen píklad. Klolwiickh na Brnnsku veskrz eském, rytíi Neuwallovi náležejícím .v vydal vrchní urad tyto vymery: Ar. 27b jud. praes. G. Miirz l.'^47. Slavný vrchnostenský úad. T. k, mistr ševcovský z Klobouk, prosím, ponvadž jsem museb se na žalobu mojí manželk)' podepsati a nevím co, aby si slavný ouad moji
Y msteku .
,
,
,
,.-,-,_
,
-'
'
H—
prosbu nejmilostivji pedložil.
OdpovJ úadu:
Fiir T.
H — k,
Schustermeister
J^k se na ,^'""^'f uradovalo.
^
allhier.
Xach den allerhochsten Vorschriten hat der Bittsteller seino Eingabe in deutscher Sprache einzubringen. Oberamt Klobouk den G. Milrz 1847. J— da m. p. Oberamtmann. Aneb: Xr. 2'.)2 jud. praes. 10. Milrz 1848. Vrchnostenský úad v Kloboucích. Jakub J., tvrtník ís. a Alžbta, vdova po zemelém M. P ovi, prosí o ustanovení dne k dobrému porovnání skrze zaplacení dluhu. Výmr: Fiir Jakob J. hierorts. Jakob J. wird angewiesen, diese Klage in der vorgeschriebcnen Gerichtssprache einzubringen. Oberamt Klobouk den 11. Miirz 1848. J da m. p. Oberamtmann. Zugestellt am '.\\. Miirz 1S48. Prokop.
—
—
,
—
Tak týrán vli své
a sužován
nmecký
lid
eský
na
Morav
vrchními.
Kdo
musil podepsati
na to stížnost, odsouzen, aby si ji dal napsati nmecky; kdo prosil o položení roku k porovnání se o nepatrný dluh, nejen že se mu rok ani po nmeku nepoložil, nýbrž naízeno mu nmecky, aby zadal nmeckou žalobu, chtl se jen porovnati. Takových doklad bylo na statisíce v registraturách moravských. proti
protokol
a
vedl
a
Na Morav poalo práv druhé snmování v jednom roce. Dne .'il. kvtna Brn opt snm, a to první zákonný snm moravský s nejširším na tu
sešel se v
-Jo
"
dobu zastoupením stavu mesiánského, zvlášt však selského. Snm tento, jenž na zákonné zemské ústavní, na vky zstav nejlepším svdkem kontinuity zemského práva ústavního, organickým zpsobem se b3Í vyvinul, bvl shromáždn skoro osm msíc, až do 24. ledna 1849., kdy byl na dobu neuritou odroen.
pd
Zákonný -''"m mo_Tíivskv opct
svokn
Za plného klidu na Morav snm stržen do všech dležitých událostí v Rakousku alespo tak, že zaujímal ke všem své stanovisko. První zákonný snm moravský vyídil hlavn, a to první v Rakousku, záležitosti robotové a desátkové; zrušiv robotu a desátky za náhradu, sprostil sedláky všech bemen ze svazku poddanského a vykonal tím dílo velké. Vedle jiných dležitých záležito.stí schválil autonomistickou a svol)odomyslnou osnovu nové ústavy zemské, jež však z dvod na snad ležících zrušena touto ústavou zemskou také šlechta na Morav do dnešního dn e nedosáhla sa nkce__£anovníkovy. tak že vlastn právn platným zstalo staré zízení zemské, zahrnující do pravomoci zemského snmu také nejdležitjší zemská práva ústavní. Žádné jiné království a zem v mocnáství nemže
—
—
se vykázati podobným Morava.
Ze všech zemí
nebezpený v
djem
habsburské
ústavním
a
státoprávním
državy vznikl roku
z
1848.
roku
184.S.
— 49.,
jako
vlastn první ruch
království lombardském, tak že tam již v únoru prohlášen býti musil
úadm
náhlý soud vojenský na velezrádu, veejné násilí a zprotivení se a vojsku. i'es to vypuklo dne 18. bezna povstání v Milán; odtud pak poínala vítzosláva válená rakouskj-ch voj za vedení polního maršálka hrabte Radi-ck/io, jež v dob povážlivé pimla nmeckého básníka Grillparzera ku známému výroku: V tvém táboru jest Rakousko. Podrobnjší vývoj revoluce italské a její souvislosti s válkou, již donuceno bylo vésti Rakousko s Itálií celou, budiž tu nkolika rtami podán. 3*
Povstání a v^itaiu.
:
—m— koiiccin rr)ku
,liž
ccló
iiLiry
/
titjio
1S47.
trijná
struna v Milán,
spcžcMiá od
zakázala kouení rak(juskéiio tai)áku
Itálie,
a
sítilotí
sázeni
do
c.
s
karlio-
k. loterie.
povstaly poátkoni ledna 1S4S. protidemonstraco, pouliní výstupy a srážky
rakouským vojskem v Milán6, nohczper-né pak hnutí v Honátkácli. Dne \'2. ledna v Palermu, ostrov sicilský se prohlásil za neodvislý Dne již vypuklo povstání 211 ledna slíhena svobodná ústava obma Sicíliím Ferdinandem II. V iinoru násles
Sloviinsky v Praze,
doval sardinský král Karel Albert svého neapolitánského švakra, na to v tytéž šlépje vstoupilo Toskánsko. V rakouské Itálii rostlo kvašení; vypukly studentské nepokoje v 1'avii a 1'adue, v Milán útoky strojeny na cí.saské ilstojníky, tak že vicekrál lombardsko-benátský arcikníže l^ainer se vidl dne '1'1. února nurenii, prohlásiti náhlý soud v celém království lonibardsko-benátském. Dne ls. bezna vypuklo povstání v Milán; pt dní bojováno po ulicích u barikád, maršálek hrab Hádecký ustoupil s vojskem rakouským z Milána k Veron. Zárove kapitulo\'aly Henátky, kde Maninem prohlášena republika, kdežto král sardinský Karel Alberty aniž by Rakousku byl válku vypovdl, v cele sardinského vojska vtrhl do Lombardská. Po celé Itálii hlásána válka proti Rakousku. Dne 7. dubna vypovdlo Neapolsko válku Rakousku; z íma, kde se papež l'ius IX. prohlásil proti každé válce, zdráhaje se vstoupiti v elo republiky italské, musil rakouský vj^slanec hrab Liitzoi^' prchnouti. Lombardsko a Ben;itsko zaplaveno pravidelným vojskem všech knížat italskj'ch a dolirovolníky z celé Itálie, jimž ml odolati staiký rek polní maršálek hrab Uadecký, ve Veron stopcí, silami o dv tetiny skoro slabšími. Již ale picházela pomoc z Rakouska. Dno 16. dubna pekroil polní zbrojmistr Nugeiit se svým vojskem eku Isonzo, rozprášil dobrovolníky italské, dobyl íMine a Belluna; jeho nástupce podmaršálek Tlnini spojil se dne 29. kvtna s voji maršálka Radeckého, jenž mezi tím u Svaté Lucie vojsko piemontské, jedenkráte tak silné, dne 0. kvtna na hlavu byl porazil. V této bitv byl i)oprvé v ohni arcikníže Fnvitisek Josef. Když se bylo revoluní propagand nezdailo jiovstání polské v Krakov, oliracola svj zetel ku Praze, kde za píinou neukojených žádostí eských pano\'alo mezi Cechy velké rozechvní proti Vídni a Frankfurtu. Dne \\\. kvtna odstoupil nejvyšší purkrabí Rudolf hrab Stadion, vlád\- zemské v Cechách se ujal Lov hrab 'lliuit, pipravuje s národním výborem svolání novzízeného snmu eského. Vypsal též o své ujm a provedl také volby do snmu eského, a to ústavodárného, dostav se takto v tuhý spor s pedsedou ministerstva baronem Pillersdorirem ve Vídni, jenž nepál
vbec Cechm. Výbor
národní a pražská obecní rada odeslaly slavnou
Na zprávy o událostech vídeských dne 2(i. kvtna dorozumv se s komandujícím generálem knížetem Windisch-
deputaci k císai do Inomostí. ustanovil
hrab
7/«/«,
dvrník výboru národního v Praze prozatímní místodr)itelskou vládu a odeslal Dr. Fr. L. Riegra a Alberta hrabte Xostice k císai
griltzem, ze sedmi
radu
i zemskou
do Inomostí jako deputaci, která a svolání
snmu
mla
vymoci schválení prozatímn vlády zemské
eského.
Mezitím sešel se v Praze dne '1. ervna sjezd slovanský. První pozvání ku tomuto, jež byli za Cechy podepsali pední mužové, jako Fr. Palacký, Pavel Jos. Šafaík, Dr. Fr. L. Rieger, Václav Štulc, Karel Erben a jiní, ze šlechty Josef M. hrab Thun, Vojtch hrab Deym, Jan rytí Neuberk, Vincenc hrab sjezdu
AValdstein,
a Bedich
Hanuš hrab Kolovrat, Karel baron Villani, Robert baron hrab Rummerskirch, za Moravu jen Dr. Jan Dvoáek, Fr.
a Dr. Ant. Jaroslav Beck,
pak
Poláci,
rakouští Rusové,
(^horváté,
za Slovince Dr. Fr. Mikloši, za Slováky Ludevít Štúr, vytknulo
dorozumní
se totiž a sjednocení
Slovan rakou.ských
proti
Hildprandt Mat. Klácel
lužití Srbové,
jasn
nmeckému
úkol sjezdu
parlamentu.
—
—
H7
noodvislosf a samostatnosf Rakouska ohrožujícímu; a poradu o i)rospclui spolorném národu slovanskj^^ch v Rakousku. Na sjezdu se sešlo nkolik set zástupc všech národ slovanských v Rakousku, aby uhájili Rakousko a spolenou zaídili oliranu proti Nomcm a všem nepátelm habsburskéko mocnáství a Slovan. V nedli dne 4. ervna sloužil protopresbyter Stamatovi na svatováclavskéni námstí mši svatou jaz_\'kem slovanským, modle se za zemelé vlastence všech národ slovanských. Nesíslné shromáždní uchváceno bylo nadšením neobyejným pro spravedlivou vc Slovanstva rakouského. Z Moravy se úastnilo sjezdu pes jedno sto osob, které však vtšinou brzo odjely za sv5''m povoláním.
Slované mocnáství rakouského sešli se v Praze, aby spolenou podporu mocnáství, jemuž nepátelé páli rozpadnutí, ne snad ale proto, aby njakou
l)oskytli
novou
založili íši.
v Praze neukonil svá jednání, povstání svatodušní ho rozDle pvodního programu svého sjezd slovanský, jejž zahájil Pavel
Sjezd slovanský
ml
prášilo.
tsný
spolek Slovan rakouských miniopovažováni jen za hosty milé. Tímto smrem postupovalo také jednání dní prvních, až k návrhu poznaského Libelta dosavadní oddlení sjezdu, dle skupin rakouských Slovan složená, se promnila v nová oddlení všech Slovan vbec, v nichž již mimorakouští Slované nepovažováni více za hostj'. Rakouský ráz sjezdu tím zadán, do jednání sjezdových pibrány záležitosti pruských, sask^^ch a tureckých Slovan, jakož znovuzízení Polsky. Libelt a Bakunin dosáhli velkého vlivu na sjezd a jeho provolání k národm evropským. Na pražské boue svatodušní neml sjezd vlivu jako celek, za to ale ruský revolucioná Bakiuiin na zpsob každý, povstání pražské se osvdilo podstatou svou býti dílem reakce proti Cechm zvlášt a Slovanm vbec. Safitík, za
úel pátelské dorozumní
a
;
rakouští Slované
i
i
a
Z nenadání
pvod
a pravé
zastihly Prahu kruté uilálosti svatudušníhu týhodne, jejichž
píiny
s
tží dnes
s
pravý
naprostou lze udati historickou pravdou,
a
nade vši pochybnost bylo zjištno, že boue nevznikly z národní zášt proti Nmcm. Napnutí mezi Cechy ovšem rostlo oividn, vždyf ani jeden požadavek eský, kabinetním listem krále schválený a pislíbený, se nesplnil od vlády ve vleku nmeckém. Na revoluci ale nebyli pipraveni Cechové i pes to, že nenávidli vojenského velitele zemského v Praze knížete Windischgrátze^ kdežto vojsko zase v poloutlumené zášti pohlíželo na ozbrojené mštany a studenty; vždyf se práv na slovanském sjezdu s ostatními Slovany rakouskými smlouvali, jak by se všichni shlukli okolo trnu císaského. Vlád vídeské, všem ostatním národm, jen Slovanm ne, vyhovující, byl trnem v oích sjezd slovanský v Praze; trnem v oích Windischgriitzovi a vojsku byli i Cechové, jejich národní garda, sbor jí, knížeti Svornost studenti, jejich existence vbec. Bylo teba jen nechat provorati nezralým hochem: Af zhyne kníže Windischgriitz! a revoluce již pišla do Prahy. Zkrátka a dolie V Praze ml se lid zbouiti proti vlád a vojsku. i
i
:
lidu eského v královských lázních, aby ošemetným pípravám vojenským, jež se v Praze konaly, aniž by kdo vdl, pro a na. Studenti se usnesli žádati na komandujícím knížeti A'
nedli svatodušní sešlo se mnoho
se vyslovili proti
dl
runic a za odstranní
Vyšehradu a Petína. v úmysl obecného smíru. <» polednách rozcházel se neozbrojený lid klidn dom; o pl jedné hodin již ale honili granátníci lid po ulicích staromstských, o jedné hodin již Windischgratzovi
V pondlí
na
to
za
duíí
se stílelo do lidu
stran
stálo vojsko,
—
\ydání
VÍ.
z
ervna slavena mše na svatováclavském námstí
bylif
prý
studenti a
na druhé pražský
lid
lid
útok na vojsko. Na jedné Kartáe bouily po Píkopech,
uinili
se studenty.
-^vaiodušni pražské,
—
as
—
barikády staveny po celo Praze, kanonáda strašná trvala až do osmi hodin veer. O tech hodinách se roznášela mstem bezpená ostatn zpráva, /a; knžna Windischgriitzová byla zastelena. Xu olioii stranách padli mštané, vojáci a dstojníci.
V
v boji, dla z Hradan a Petína opt hímala; vojsko Píkopii a Koiíského trhu a drancovalo. Veer zastaveno nepátelství vojska, jako podmínka míru položeno vydání zajatého studenty pedsedy guliernia Lva hrabte Thuna a sbourání barikád. Hrabte Thuna, jenž za úelem chlácholení šel srdnat mezi povstalce, zajali totiž studenti a uvznili ho v Klementinu. Ve stedu táboilo vojsko po celé Praze, veer se z ní poalo sthovati. Ve tvrtek zjednán pokoj na Novém Mst, barikád však stálo ješt na Starém; vojsko shromáždilo se na Steleckém ostrov a na Malé sta v
úterý
pokraováno
Celetné
dobj'lo
ulice,
Mst
Stran. Most kamenný l)yl v moci student, s vže mostní, s mlýn a od kížovník na vojsko stíleno. Ve tvrtek dne 15. ervna zaalo ráno nové liombardování msta s Petína, Hradan a od malostranské vže mostní. I na venkov dosáhlo rozjitení stupn nejvyššího, z eských mst picházeli Praze na pomoc.
Víde
na nátlak íjezpenostnílio výlioru vyslala do Prahy polního zl>rojmistra
hrabte Mensdorfa a dvorského radu Klfcaiiského, aby sprostedkovali, když již hrab Thun byl puštn na svobodu a vojsko se bylo zmocnilo vtší ásti Prahy. Nepodailo se to však, kníže Windischgriitz ml opt volnou ruku.
Hrab
Mensdorf tudíž pijal prozatímn velení od knížete Wiudischgratze, staromstskou, ve vyjednávání o mír se pokraovalo za houkání dl a rachocení runic. Národní gardu pražskou bj^lo lze považovati již za rozpuštnou. navštívil radnici
V pátek panoval klid, pímí na rozích oznamováno, barikády odstraovány, smlouva o mír na radnici ukonena. Tu však mlynáská chasa na vcýsko vystelila, a opt houkala dla. Ohnivé koule, rakety a pumy házeny do msta; veer o osmé hodin hoely již mlýny staromstské a vodárna. Barikády znovu stavnj'^, pokik: zráda! ozýval se celým mstem. Kolínští a Podbradští odešli z Prahy, srazili se však u Bchovic s husary. Jako pvodce všeho neštstí obviován veejn kníže WindischV
griitz.
straují,
—
sobotu
z
oken
pijal
velení
kníže Windischgriitz; barikády se však
— Praha
V pondlí
prohlášen náhlý soud.
kde prodléval císa,
mostí,
opt
praporce
vlají l)ílé
vrátili se
již
se vzdala.
V nedli dsný
zaínali sta osol) jímati a zatýkati.
práv
deputanti Ur.
l'r.
Nosík. Pivezli sel)OU povolení císaovo ke zízení ústedních vlády) a svolání
eského snmu,
jež
ml
z
plné moci uriti
L.
Kiigíi- a A.
úad
již
klid v
od-
Praze
Z
Ino-
hrab
v Praze (zemské
hrab Thun
sám. Mezi-
sám hrzou svou, na místo, aby konen snm eský. V Cechách poali odvádním student k vojsku za prosté. Hrab T/iiiii složiti musil z vle ministerstva úad svj jako nejvyšší purkrabí i správce království eského, na Hradanech soudily soudy vojenské provinilce z bouí svatodušních; v zlaté Praze povstných 07 mštan žádalo knížete Windischgriltze, aby neodkládal provaz a hl. Nejvtším však neštstím z pražských bouí svatodušních bylo nosvolání ústavodárného snmu eského, krom toho, že innost výboru národního úpln pestala. Cechy považovány zase jednou
tím ale
obdržel
vojskem. zahájen byl s
'
V
kníže "Windischgriitz z Inomostí plnou moc, aby Praze vládl
Praze prohlášen stav
za podrobenou provincii, Unie Sedmis
hraini.
s
níž
obležení
s
celou
libovoln dlužno nakládati.
kladli odpor nadvlád mailarské. V shromáždní ^^ Tovin blažojovské dne 15. kvtna vypovdli poslušenství vlád uherské, kdežto madarsko-sikul.ský snm sedmihradský v Kološi se prohlásil pro unii sedmiI
sedmihradští
Rumuni tuhý
—
39
—
hradskou s T'hrami. A již to velo v SL-dmihradecIi ulicrská trikniora poala zápasiti na život s ernožlutým praporem. Jihoslovanó, Chorváti a Srhové, kteí po tolika století království uherské, ba celou l']vropu na hranicích rakousko-tureckých hranili proti vpádm ukrutných hord tureckých, mezitím co Maai ku provedení hrdých svých choutek práv s Turkem, vrahem osvty a vzdlanosti, zrádn se spojovali; Jihoslované, kteí pro udržení království uherského a celého habsburského mocnáství tisíckráte více krve pelévali, nežli Maai, byli až do doby poslední od MaariJ odpláceni tím, do kostel pijati jazyk maarský, že mli do snmu svého, do všech úadíiv a škol, vlastního ízení domácích záležitostí se odíci a Maarm je odevzdati, výrokm snmu uherského, na nmž s poslanci chorvátsko-slavonskými vždjr jen potupn zacházeli, se podrobovati a rozkazv uherského, vlastn maarského ministerstva, jímž vládnul nejvzteklejší nepítel Slovanstva, Ludvík Košut, poslouchati. Jejich snmy, sjezdy a hromady se mli státi pouhou hrakou, samostatná a svézákonná království chorvátské a slavonské mla se rozplynouti ve velkém Maarsku, stavše se z nezávislých držav pouhými župami i krajem státu uherského. ;
Jihosiované \hKr',rfim.
i
Pes
všecko chtli se Chorváti a Srbové smíiti s Maary, aliy obanské i)yli však hlavn z popudu uherského ministra financí Košuta rouhav odmrštni. obrátili se Jihoslované k vlád rakouské ve Vídni vyhnuli
prese
to
válce
;
I
v nadji, že aspofi ona v proti hájiti
Maarm
zaujme,
odmnu
za tolikeré,
a svatá jejich
práva
mocnáství prokázané služby se proti
všelikým útiskm
jich
nápadm
a
bude.
Dvr
vládl skoro tyicet rok nejvtší nepítel Slo- Bánjelai. však jen jedinou žádosf Chorvátv, ustanoviv Josela barona yt-iaii-, tehdáž plukovníka, u Chorvát náramn oblíbeného, dne 2j!. bezna hned po ustanovení samostatného ministerstva uherského, báném i civilním správcem a vojenským velitelem vojska v království chorvátském a slavonském a ve Vojenské hranici. S ostatními, Srbové však se všemi žádostmi odkázáni vládou vídeskou na snm a na ministerstvo uherské, k rad rakouského viuist\a,
vídeský,
kníže
císaem
ministerstva
u
nhož
Metternich,
byl
splnil
Maarm
povolené.
Uherské ministerstvo odpovdlo Srlim na jejich spravedlivé žádosti prohlášoním náhlého soudu v tch krajinách jižních (her a Slavonska, jejichž obyvatelé jsou vtšinou Srbové, a jako na posmch poslali Maai odrodilce Petra Cernojevie na ony, za plnomocného komisara do onch krajin. Smrf na šibenici uvalena kdož horlili pro svou národnosf srbskou, žaláe naplovány po té jen Srby. Žádalif pak Srbové v petici své, krom pojištní národnosti srbské, za zízení Vojvodiny srbské, se zvláštm' správou pod náelnictvím vojvody, zvoleného národem ze stavu vojenského; za odbývání snmu národního alespo každého druhého roku; za i
zvláštní ministerstvo pro Vojvodinu, spojenou s trojjediným královstvím chorvátsko-
slavonsko-dalmatsk3''m.
Chorvátm nevedlo se lépe s požadavky jejich než Srbm; jen že vidouce na stran Chorvát vtší brannou sílu, nevystupovali proti nim rázem tak násdnicky, jako proti Srbm, nýbrž je konejšili neuritými a úskonými chorvátsko-slavonský ustanovil, zaposliby, aby Chorváty od Srb odlouili. ati s Maary neústupný a vytrvalý boj, jestli že by se žádostem národa chorvátského a srbského nevyhovlo, za národnosf a samostatnost Chorvátv a Srbv a za uskutenní zásad rovnosti a bratrství všech jiných národností v Uhersku. Bán Jelai jmenován od snmu neobmezeným plnomocníkem v této záležitosti. Avšak
i
Maai,
Snm
Hoj
stal
se
nevyhnutelným pro neústupnost maarskou. Poátek
uinn
Srby
Uherští Srbové.
— o Volkonoci tlno
\2.
iltil)na
40
—
ve Velké Kikind,
ktlr
národ srliský, rozlioený tv-
raiiským i)orínáiiím Maclariiv, se vzliouril, mairarské korouhve se všech veejných l)udov strhal a místo nich národní srliské zatknul, maarské úedníky zahnal, díli-m i
To
pobil.
zaplatilo
nkolik nejstatenjších rodáku srbských hanebnou smrtí na (YMnojevi u každé osady srl)ské postaviti dal.
šibenicích, jež odrodilec
Niilidským nakládáním se Srby kikindskými vzbudila se rozhoenosC ve všech
utiskovatelm maarským, povstaly Za píinou neumluveného stálého plánu nevedlo se Srbíim z poátku valn; j)ovstání jejich pomocí vojska rakouského, které, jsouc v Uhrách, rozkazi^iv uherského ministerstva poslouchati a proti .lihoslovanum bojovati musik), potlaeno, povstalé osady srbské co nejkrutji potrestány žaláem a šibenicí. Teprv když K^. a 15. kvtna národní snm srbský, v Karlovicích se sestoupivSí, vci národní horliv se ujal, ustanoviv ze sebe zvláštní výbor, jemuž ízení Vojvodiny a vedení národního boje proti Madaríím bylo podízeno, teprv od doby té byly zbran srbské šfastnjší. Národní a církevní shromáždní Srbii Maary však krut pronásledováno. >rbové, kteí byli povstali proti Mailarm za náboženství obyvatelích jižních Uher proti barbarským
všecky osady a všecka
a za národnost svou, o
msta
nž
vídeiiská protislovanskou a
je
i
srbská.
Maai
otupovali, jmíni jen odbojníky. Tehdejší vláda
licomrnou
svou zavinila velkou ástí válku
politikou
maarsko-rakouskou. Vojvoda šupijjkic-
Vítz.
ajáa.
Za vojvodu zvolen národem srbským Srb, plukovník Štpán Šup/jikuc-Xiihz, jako rakouský dstojník bojoval na bojištích vlašských a bez povolení vlády rakouské na estutyší ješt bojišt srbské odebrati se nesml. Vláda rakouská ^o Vídni však nepála Slovanm a Srl)iim vbec, držíc se politiky rankfurtskomaarskó. Deputace snmu srbského v Karlovicích s patriarchou Rajatiítin v ele, která vyslána k císai do Inomostí, kamž se byl císa Ferdinand za píinou událostí kvtnových ve Vídni utekl, by žádala za potvrzení vojvody a sneseníjsnmovních, vrátila se dom s nepoízenou. (Jdmrštním tímto a zrádným liomiiardováním Karlovic v pondlek svatodušní od rakouského císaského generála Hrabovskko,
j^'i^
práv
jenž se stal loutkou
stupn
Maarv,
dosáhlo
potupení národa srbského a pohrdání jím
nejvyššího.
Srbové
byli
i
od vlády rakouského mocnáství, za
krev, opuštni, na sebe a své bratry odkázáni.
To
nž
asto
tak
vzpružilo v nich
sílu
prolévali
a vytrvalosf.
Vrátivší se z Inomostí patriarcha sriiský Josef R.ijtxcit požádán srbským výborem národním v Karlovicích, aby se postavil v elo jeho s mocí neobmezenou, a statený Srb .Jií Straiiuiirovi ustanoven náelníkem národního vojska srbského, .Stratimi-
rovi
proti Maarm. Hitvy u Perlezu, Alibunaru, Sv. Tomáše a Temerinu, v první dob boje svedené, skonily vtší ástí ve prospch Srbv, u Vršce však utrpli Srbové velkou porážku. Nejvtší odpor kladly jim iianátské osady. Nmci obydlené, jmenovit Blá Cerkva.
bojujícího
z bojišt
Nu budiž tu
ái,
pd
srbské vzplanula tudíž pravidelná válka proti vylíen. Dne (>. ervna vytasili proti
strun
me
Maarm,
Maarm
jejíž
postup
Srl)Ové a hrani-
usadivše se u tak zvaných ímských hradeb; oi>yvatelé jankovtiti a halaští povstavše táhli do Subotic. .\a rozkaz rakou.ského generála Hrabovského uinn dne VI. ervna útok na Karlovice, vojsko však, nežli ješt J>V;v//wí>vz7í pekvapené Srby byl s to shromážditi k obran, ustoupilo k 1'etrovaradínu. Vyjednávání generála Hrabovského s vyslaným od bána Jelaie Albertem hrabtem Augt/iiem o upokojení hraniár nemlo píznivého výsledku. V O. Kéru postavilo se proti Srbm skoro 20.000 ozbrojenc, mezitím co ajkisté titelští zbrojnici vyplenili a zbran do Karlovic národnímu vvboru odvedli. .\a lilou Cerkev utoili Srbové ilvakráte; dnl?'.).
— crvn;; i
z
lelila
knížectví
nými
—
41
popelom rumunská osada Sz. Miliály pro svou oildanosf MaiTarm. Než hrách Kniiainn s dolirovolsrbského pispl ku pomoci liratrm v 1
sliory.
Na srbském bojišti v Tiirácli padala rána na ránu. Srbové se saskými hulány a s Madary z Pešti posílali pomoc a dla na jih, ;
nezastrašila.
I
uherský ministr války
;í/íj.S/vj.-
tu utkávali s cí-
která však Srliy
pijel dne 12. srpna na bojišt srbské,
válené operace proti Srlim. Nepomohlo však. V liouné noci srpna položil Stratimirovit Temerin s 8(J0!) maarských obyvatel v popel. I Madari se však vykázati byli s to výsledky. Srbové a Madai se potírali na život a na smrt; aliy, ídil
l)án sílili
.'{().
JtiaWc v ('horvátsku zbrojil bez ustání, Rumunové v Sedmihradecli vcihled zásluhou rozhodného podplukovníka Urbana od druhého valašského pluku
hraniáského.
Akoli íjnovou revolucí vídeskou, jakož zrádou generála Roíha^ jenž vybvv báném Jeiaiem do boje proti Malari:im, hraniáskou svou brigádu stelivo si odebrati o yOOO mužích bez výstelu od Madaruv zajati a pušky, dla i
slán
i
ponkud
Slovanm uherským, práv
revoluce nrakouského, musila vládu rakouskou konen vytrhnouti ze zaslepenosti nmecko-madarsko-frankfurtské. Naped ale musil býti ukrutn usmrcen v Pešti královský splnomocnný komisar hrali Laniheig, vyslaný vlastn pro Madary proti Slovanm a bánu Jelaiovi; naped musil býti ve Vídni zabit ministr války hrali Lúíow\ naped musila se dopustil,
se zatmívalo
mecko-madarská ve
Vídni,
slunce
ustrojená na
záhubu
Slovanstva
Víde, Košutovými penzmi podplacená: na to teprv spadlo vlád ras oí. Ješt v íjnu bojovalo vojsko rakouské, na rozkaz král. komisara hraiite Lamberga proti dobrovolníkm na Slovensku, jenž za zachování celistvosti mocnáství vrhli se v boj proti Madarm. A kolikráte liyl nejvtší dobrodinec mocnáství, Iján 'Jflaiic^ prohlášen za zrádce! S nikým nezacházela kamarilla vídeská tak mrzce, tak odvážn, jako se šlechetným Slovanem báném Jeiaiem: tu prohlášen dvorem za ochránce vlasti, tu zase za zrádce; tu svena mu nejvyšší civilní a vojenská moc nad celým Cherskem, tu zase mu bezdvodn odata a pevvliouiti
kouské
blmo
nesena na jiného, neschopného generála, jenž se zdál Vídni více býti po vli.
vídeskou byv k tomu pohnut, pro[)ustil konen maršálek toužel)n od Srbv oekávaného vojvodu. Stepána Supljikace- Vítze z bojišt vlašského do otiny srbské, jenž dne 0. íjna pijel do Karlovic. srbský národní dne íjna poctil ho neol)mezenou, diktátorskou mocí k ízení
íjnovou
revolucí
hrab Radecký
Snm
'.).
vojenských operací proti
Krom z
toho
Madarm.
ustanoveno
obecních a kostelních
národním
na
pokladen,
ponvadž
snmu olirana
srbském,
aby všecky
vlasti tak velí, se
peníze
vynaložily
válených, aby se da roin' neprodlen k témuž úelu vyaby patriarcha a vojvoda jménem celého národa peníze na zai)ravení Rozhodnutí, kdy a s jakými podmínkami by s Maary útrat válených vypjili. uspoádání pomr Srbv k celému mocnáství, po mír uinn mohl býti, jakož na zaopatení poteb iirala,
a
i
nechal národní
snm
srliský též
vojvodovi a
patriarcJiovi.
Teprv, když se byl císa Ferdinand zekl trnu, vyhovla vláda rakouská po nkud žádostem Jihoslovanv, a to potvrzením koneným patriarchy srbského Dalmácii a ustanovením bána Jelaiicc za civilního a vojenského gouvernéra v
—
a v Rjece.
—
Nad hlavou liána Jelaciie vypukla boue. l'herské ministerstvo odepelo Bán jeki Jelaiovi uvedení v úad bána, ustanovivši dne 11. kvtna podmaršálka Ht-abovskéko "^/j^dcT^" kralov.>kvm komisarem v Chorvatsku a Slavonsku, kdežto císaský dvr zakázal
—
42
—
Jolaii, odliyvati siiTmii clKiiw^tský dk' ústavy. Xož patriarrlia Rojna uvedl dne ervna hana .Irlarirc v Záliíi'bii v iiiad; den na to zahájen v Záheliu snm Chorváté k císai a íši. Za to byl lián cliorvátskv, Jenž [)nihlásil, že stojí Jelai iiianifesteni, daným dne 10. ervna v Inomostí, od císae zbaven všech svvch hodností a úad, .lelai prohlášen následkem do nebe volající zrády císaem I!án .lehii odejel na to s deputací chorvátského snmu do Inomostí za zrádce. k císai, vymuiil si slyšení a dokázal císai v pítomnosti uherského ministra Esterházvho spravedlivou vc svou a vc rhorvátiv. Vrátil se pak do Záheba, požehnáním císaského dvoru; zbavení liána .lelaic úadu sprovázen jen nebylo císaem odvoláno, z moci vlády uherské a intrik vlády rakouské. Za to arcikníže ydii, jejž byl císa Ferdinand dne IG. ervna ustanovil svým námstkem, d stal rozkaz, abv smíil Chorváty s ministerstvem uherským. .").
vrn
nmým
Arcikní;c
ccm''n'inccki:- íši-,
Dm^,
ervua
2\).
zvolil
nmecký
parlament
rrankurtský rakouského
arci-
Jana správcem íše nmecké. Sedm posl z Nmecka oznámilo to zvolenému dne ervence ve Vídni, která Nmce s neobyejnou uvítala slávou. Arcikníže tento úad pijal, pedstaviv se shromáždným zástupm jásajících Vídefianu jako Kakušan a starý Nmec. V provolání, iiratr, a studentm vídenským jako starý jímž oznámil arcikníže Jan, jenž byl zárove ve Vídni námstkem císae v inoniostí dlícího, že úad správce nmecké íše pijímá, ponvadž peje lilahu, moci a cti „spolené naší vlasti nmecké", slíbil zárove, že se odebere ihned do Frankfurtu, abv se ujal si)rávy íše nmecké, žo se ale navrátí do Vídn, aby zahájil Zahájení snmu tohoto odloženo totiž is. ervence íšský snm ve Vídni. dn(> optn zo 2U. ervna na den 18. ervence, snm se však skuten sešel teprv 22. ervence. Za to ku podivu provolávali i Slované moravští slávu národu nmeckému, an prý arcikníže Jan není jen pangermanistou, nýbrž jest také panhumanistou, a takto dovede smíiti Nmce se Slovany na základ rovnosti, se sídlem ústední jt"dnoty evropské ve Vídni. Jaký to zmatek! knížete '.).
Zanícení pro svobodu a bratrství k i
mysli všech
národm všem,
eských vlastenc na Morav, mezi
jímž
naplnna byla srdce
nimiž neplazila se tehda ješt
Mrazivý dech smrti ovanul je, do istých bude ležeti ped nimi mrtvola svobody a bratrství. Na Morav j)íšern již vyvinovalo se nelidské nepátelství proti a národnosti eské a její svobod, v nmž doby pozdjší pokraovaly s ukrutností nemilosrdnou. Vysoký úedník v Hrne v ervnu ve Vídni pod pseudonymem Tebeldi vydal knížku o Slovanech rakouských, v níž veškerou zášf dravost sobecká, záhy chladlo a tuchlo.
duší jejich
poalo
se vkrádati tušení, že za nedlouho
echm
zvlášt o echoslovanech byl snesl, podncuje Moravany k nenáproti šlecht spravedlivé ke snahám eským a proti vlasteneckému duchovenstvu. Hanopis tento stavl na praný pední horlitele pro vc eskou, v posmch uvádl jazyk a písemnictví eské, udávaje na konci prostedky, jimiž by bjdo lze vyhladiti národ a lid eský s povrchu zem a upevniti n;i vždy v ze-
nmeckou visti
proti
a
lži
echm,
mích eských nadvládu nmeckou.
Co ode
(lnu
Morava Moravou, nebyla takovým rejdištm poštívau na beznových roku 1848, kdy Pražané známé své žádosti k
je
("echy,
jako
císai a králi
volby pak pilily ješt oh'je do ohn tím více, ím nim postavil. Nejhe poínaly si asopisy nmecké, v Brn samém „Moravia." V Olomouci vycházely nmecké asopisy „Xeue Zeit" a „Olmtzer Zeitschrift," jež vydával lIíHzl a jež redigovali profesor l)r. Jeitteles a rytí Ohm. Janušovský z Vyšehradu, všichni ti rozenci z království eského. asopisy tyto vvnikaly surovou záští k ("echm, tupíce a hanobíce je v každém byli zesnovali. hVankfurtské
rozhodnji
eský
lid
se byl
[iroti
— tém
ísle.
Tak klamáno
hlavním sloupem
Rakouska
odtrhnouti,
moravští v
Bru
echm. Msta
a
nmeck3'm
Nmce
43
—
svádno vccjnó mfnní v
severní ásti Moravy, jehož
byla oloumoucká universita, ('echové prý se chtjí od v zemích eských vyhul)iti Nojluie si poínali odrodilci !
a Olomouci^ štvouce
i
letákj'^
neuvdomlý
lid
moravský
proti
ona obyvatelstvem svým úpln eská, jako sláma rychle chytla a se nakazila morem nmeckj^m. Tak teba v A'íyWí//í- nosila garda národní na epicích frankfurtské barvy; v Kroi/uriti stíleli hanátí mšané do tercii, na nichž pražský Petr Faster v okovech nad žaláem v povtí plaval, starajíce se také horliv o to, aiiy vojsko na ákách nosilo kokardy nmecké. V Prositjov a jinde garda národní veejn se obracela proti Cechm a tupila je, zpitá byvši nmectvím. Ubraná Cechu moravských byla nedostatená. Tu dobu vycházel jen OiiiTaiiiN' „Týdenník" v lírn. Teprv pozdji poali vydávati v Uluniouci profesoi Dr Ilikilct a Dr. tlaims „Holomoucké Noviny," a dnem 1. íjna v Brn profesoi Kláccl a Scinba-a zemské „Moravské Noviny." moravská,
i
i
Uíšský snm ústavodárn}' ve Vídni sešel se teprv dne '1'1. ervence. Arcikiu'že Jan jako námstek císav proslovil první tríniní v Rakousku ku snmu, Ujievnní nal)vté svobody pro nás a naši budoucnost tak se [)ronášela tiúnní poslancm vyžaduje Vaše pímé, nezávislé spolupsobení v zjednání ústavy. Všecky národnosti v rakouském mocnáství jsou stejn blízky srdci .leho Velienstva, ve vrném sbratení národ, v plné rovnoprávnosti všech, jako též v tsném svazku s Nmeckem mají všecky zájmy pevný podklad. V píin Uher a jejich zemí vedlejších lze prý oekávati, že právní cit šlechetného obyvatelstva vyrovná uspokojiv všecky nevyízené dosud otázky. Válka v Itálii nemíí proti snahám italských národ po svobod, její vážným úelem jest, za úplného uznání národnosti obhájiti est zbraní rakouských proti mocím italským, jakož nejdiiležitjší zájmy státu, riohou udatného vojska rakouského v Itálii jest vybojování míru estného. Za píinou dívjších operací finanních a neobyejných událostí uvedeny tinanní pomry Rakouska do stavu, jenž vyžaduje opatení mimoádných; ministerstvo co nejdíve se vytasí s pedlohami v této píin. To obsahovala hla\ trnní.
e
e
—
—
íšsky vídni
z
iiajun.
i
n
e
Hned z poátku vystoupila však na íšském snmu a ve Vídni na jevo zvíecí zᚣ ku poslancm slovanským, hlavn eským, kteí vlastn usilov^ali jen o upevnní samostatného trnu rakouského. Rovné právo všech národ bylo sice slavn prohlášeno v Rakousku, ve skutenosti však vládl všude
Sotva že se byl sešel íšský s
oí mnohým blmo.
Nmec.
snm
Chápali brzo,
ve Vídni, s()adlo na Morav a v Cechách co vlastn zamýšlí vláda s tímto vídeským
parlamentem, a co zamýšlejí nmetí poslanci centralistití, nenávidjící z duše na Morav povstala reakce, veejné Slovany, jejich poslance a snmy zemské. mínní se vzpamatovalo. Otázka, komu náleží pednost, snmu zemskému neb 1
že naped musí Morava, poádek zemský a upraviti zemské zízení ústavní na základ povahy a práv z minulosti, naež teprv se mohou shodnouti království a zem o spolené ústav. Když národové rakouští mají se sjednati spolen, musejí naped snmy zemské to smluviti, nebof národové nemohou míti dvoje poslance a zákonodárce, jedny doma, druhé ve Vídni, kteí by zárovcfi se radili o zemském zízení ústavním. Snm íšský mže býti, až se doma práce snmovní ukoní, jen snmem snm. Tento povaze Rakouska jedin vyhovující náhled o sdlání ústavy spolené nabýval ím dále tím širší pdy, ovšem jen u národ slovanských. Vláda vídeská ho bohužel nedbala, a tak zamc^zila
íšskému, jako
i
trvalí'"
zodpovídána ze zdravého
ostatní
zem,
umluviti
ústavní ustavení íše ze
[)udii
sob sama
snm
v ten
smysl,
konstituní
samvch.
Kt^-^'-
proti ntialisaci
ústavní
— Zmnik?1'oisku'^'" uiii;íl1i.
44
—
války a sinrom, jímž se samozaveden velký zmatek do vojska císaského. Až do pozdního lota 1<S48. stálo císaské vojsko v Thráoh v onch krajích, kdo byli povstali .lihoslované a Rumuni proti MaFaríjm, na stran vlády uherské. .Kin lián ydacii inil výjimku z toho stálou, zOistav vren císai a vlád vídeské. Hraniáské pluky císaské [iecházely k [)ovstal\'m svým liratriim, proti vli však zvliištního iiliorského ministra
T\st;inoveni'ni
statná lirala vláda uherská,
svých.
díistojníkii
V uherském
táboru se octli sami c. k. generáli .Vlészáros, liraliovský, ik^chtold, Wahinhofer, a c. k. plukovníci Kolovrat, Kiss, Castitílione, Blomiiorg a jiní. Císaské Za tchto zmafkii pil>luky bojovaly proti Srbm, nevdouce, koho poslouciiati. hodilo so teba, že císaský pluk hulánský Schwarzenlicriív stál pi stran uherské až do
msíce ervence, naež
se již
poal zdržovati boj
proti
c.
k.
plukm
hrani-
plukovník Mayerhoer první vstoupil do ad národního vojska srbského, s ním pak dokonal generál Šnp/jikac^ potvrzený vojvoda srbský (24. záí), organisaci c. k. ^boru srbského.
áským. Teprv
v srpnu
c. k.
Tak se mly vci s Rumuny v Sedmihrailech, kde jen c. k. podplukovník, pozdji plukovník Urban stál hned od poátk proti vlád uherské. Zmatky tjio v císaském vojsku v Thrách pisply pozdji znan k utvoení nejlepších ástí honvédu, jež se rekrutovaly z císaských plukíl, ozbrojených, ošacených a vycvii
ených. ^'"""
Když lo
byl arcivévoda
dne
l'iilersdortí
Doblhoir íu." Bacil.
Wísseiiberg
ministr
Jan koncem ervna zvolen správcem
odejel, nastaly diiležité
l'"rankrurtu
—
ervence
8.
baron
zahraniných
se
Doblkoff
zmny
ministerstva
nmecké
\'e \'ídni.
íše a
Svobodný pán
podkoval, v úad povoláno ministerstvo Itaron Dr. Alexander liach. Pedseda ministerstva a .lan svobodný pán Wessenberg, byl již T.lletý
—
záležitostí,
staec,
v diplomatických službách Metternicho\'ých sešedivlý. Vyliurcovali ho z klidu, jejž trávil v Bryzgav. Baron DolilholT jmenován ministrem vnitních záležitostí, hrab Laíour ministrem války, Dr. Alex. Bach ministrem spravedlnosti, Kraus financí, Scfncarstr veejných prací a Hornhostl ministrem obchodu.
uinn
Novou vládou
nový pokus
Uhrami a l?horvátskem. Své dne 22. ervence použil arcikníže ,Ian k tomu, aby se pokusil o smír Chorvát s Madary. Do Vídn pijeli za tím úelem palatin uherský arcikníže Štpán, pedseda uherského ministerstva Balthyány a bán jelaii; tomuto pipravila císaská garnisona a obyvatelstvo vídeské ovace neobyejn skvlé. Xež vídeské vyjednávání v té píin se [)otkalo s nezdarem. Bán Jelai odjel z Vídn s nepoízenou, vídeskému ministi>rstvu se nepodailo, smíiti Chorvát\' s ministi-rstvem uherským: jedin iiyl s to rozve
l)ítoninosti
\'ídni za
píinou
o smír mezi
zahájení íšského
snmu
me
hodnouti v tomto
Z
ei
vitty.stií
v
h.Uii.
V Horní
Madai
sporu.
Košuta,
ministra
lze seznati, že
KuicikL^ii..
tžkém
na uherském
snmu
dne
znají jen svoiiodu vlastní, usilujíce o
11. ervence konané, bylo zniení národ slovanských.
|)orazil dne 2',i. kvtna maršálek Rodecký u Curtatone nei)ítele dne 10. ervna, kd\'ž byl steení Monte Berica plukovník rek Kopal desátého praporu mysliveckého zaplatil smrtí, generála Duranda s l,').iHlii papežského vojska na útk, zjednav si spojení s Benátském. Brzo na to vzdaly se Treviso, Padua a Palmanuova, tak že císaské vojsko bylo s to, sevíti Benátky "'^
hlavu,
Itálii
zahnal
i
se strany vnitrozemní, kdežto .\lbini je byl na
moi válen
obklíil.
skoro celé Lombardsko a Benátsko .se vyslovilo, že se spojí se Sardinském pod králem Karlem Albertem v jedno království severoitalské. Tento uzel gordický rozfal meem polní maršálek Kadecký na ráz. V nedli dne 23. Mezitím a po
té
—
45
—
ervoiíce dol))'! útokotn výšiny u So/iy, Moiitebclla ;i Madoiuiy del Moii/, dobyl Saminacninpagny^ porazil pak dne 25. ervence nepítele na hlavu u Cusioazy ve vedru 28 stup. Na útku hnal maršálek Radecký krále sardinského ri pieniontského Karla Alberta ped seliou, poraziv ho ješt jednou u Volty, až d(j Milána, jež dne ó srpna se vzdalo Uadeckému, a z nhož musil král Karel Albert prchnouti. Maršálek Radecký naizoval podmínky pímí: Reschieru, Roccu Anso a Osoppo Piemontští vrátili, z Modeny, Parmy a Piacenzy se vyklidili, rovnž z Benátek, jež opuštny byvše nepátely, odvolaly své dívjší rozhodnutí o pipojení se k Piemoutsku a prohlásily dne 10. srpna zase republiku. Celý svt jásal nad vítzstvím maršálka Radeckého v Itálii, jen nmetí radikáli, vládnoucí ve Vídni, l»y!i náhled jiných. Polní maršálek hrab Radecký vyznamenán tímtéž velkokížem ádu .Marie Terezie, jejž nosil císa Ferdinand sám. i
Od se
12.
opt ve
srpna prodléval
Inomostí vylákati slavnými
z
Vídni císa l''erdinand
slil)y
s
celým dvorem, nechav
o udržení pokoje a ádu. Již
19.
'-';''^' ,
srpna však
pi slavné polní mši na koiišti hrál hudební siior akademické leaie na míst národní ^ r hymny posmšnou píse studentskou, a brzo na to pelévána opt krev ve \"ídni v tuhé srážce dlník s národní gardou a stráží bezpenostní. Tak zvaný výbor
„pt \i
^"^
Nová
,
i.nufe.
pro liezpenosf ve Vídni se rozešel.
Xa íšském snmu ústavodárném,
ád
týhodny o jednací
celé
se hádal,
jenž
její
a
spravedlnosti Dr. ,\le.\;andor
.Ministr
to
,v
Bacli
hájil
"
»
po
té
dne
4.
Strana nelenila
násilného
již
Zniscni
lobotv desátku
;i
záí právo koruny
naež nmecká levice odpovídala, že jest toto právo útokem na svrchovanost snmovny. V stran revoluní ve Vídni jitení rostlo, oblíbenost k sankci tohoto snesení,
nového ministerstva byla
ve vidni.
slavná vítzství vj'jádeno bylo uznání
sykotem odpovdla na "
již
cí-
snmu. Rva\ým nmecká levice — návrli padl. Dne 1. záí schválil íšský snm wvazení pozemk z roboty^ a desátk, což .,"• .v ped více než dvma msíci byl moravský snm s císaem na Morav provedl.
saské armád v Itálii za a potupným cliochtotem
Kisíky
od 22. ervence ve Vídni rokoval a
navrhli poslanci Selinger a Strasser, aliy
niisf
nniovnv.
ztracena.
pevratu v íšském
vbec, vytloukajíc ze všeho
snmu
a
ve
kapitál pro revoluci.
Vídni, I
veskrz
nmecká, Optnepo-
tak zvané Svoiiodovy
víjnj.
^^,
pipraveni o nkolik set tisíc zlatých, zavdaly Na budovu ministerstvo nebylo nikterak vinno šalbou touto. k tomu píinu, ministra barona Doldh>ffa uinn dne 13. záí útok, tak že musil prchnouti z domu, a vznesena žádost za znovuzízení bezpenostního výboru ve Vídni, j(>nž se ii\l krátko ped tím rozešel. Zase položeno na denní poádek srocování se lidu. VuJ.^KLl gardy národní mli zjednati poádek ve Vídni; než ministr války Latour, a na njž dorážela pevratná levice nmecká z íšského snmu, rozkázal vojsku, aby odešlo, osvdiv takto slabost pekotníkm. Dne 24. záí uspoádán na poest poslance íšského Hanuše Kiidlicka, jemuž neprávem dávána zásluha o zrušení roboty, ve Vídni prvod s pochodnmi, k emuž pozváni nmetí sedláci tak je pouovali pekotníci z nmecké z okolí vídeského. Zavoláme-li Vás píšt levice íšského snmu pijdte zase, ale ne s pochodnmi, nýtirž se zbraní! Ve všem tom již hráli Maai a jejich peníze, nebo vl/ida vídeská mla bj^ti zamstnávána doma, aby nemla asu starati se o Madary. akcie,
jimiž
malí
živnostníci
byli
a
ás
vi
—
—
Bán Jelalit, když palatin uherskv arcikníže Štpán iivl svj ú;id dne 24. záí v Sclionlu"unnech složd a generál Stiplpkac za srbského vojvodu byl potvrzen a generál hrab Lainherg královsky^m komisarem a komandujícím v Uhrách jmenován, se již srdci Uher na pochodu svém. Zavraždní hanebné generála lirabte blížil Lamlwrga na peštském mostu etzovém dne 27. záí otvíralo jen cestj' bánu Jela-
.K-iai
'^'" i^
\
idni.
y
— iovi,
4n
—
jenž utkav se v norozliodnutýcli šarvátkúcli
s
Madary, postupoval
k rakou-
ským hranicím, ahy tu jako nov ustanovený splnomocnný komisar a námsti-k císav v rhríích spojil so s posilami, jož pro nj hylo uchystalo vídesko mini-
hiy
sterstvo, a aliy tak iiodrnliil
vláil císaské.
nezbývalo vlád uherské, než vyhoditi vídíhské miniZa tchto sterstvo do povtí zosnováním vz[)oury ve Vídni pomocí nmecké sírany revovo Vídni sloužila vci madarské. lucionáské, která vždy okolností
i
'/•»
5. ervence Košut proíilásil, že vlasf jest v nchezpeí, žádaje na snmu uherském za 2OU.O0U vojska a za povolení úvru 42 micož uherský snm \' nejvtším nadš(>ní schválil, nehof Madari a Srliové lionii,
V
Košut •ioo"ooo
vojska
"'zrvr 42 milionu.
Dcput-ice
v"'vMni
('hrách a v Pešti hyl již
práv zuiv
válili
proti
sob.
Rusové dlali již poádek v poddunajských knížetstvích valašských, jejich iieneráli patrn že se dorozumívali s generály rakouskými v Sodmihradech, neosxdujíce se též jako nepátelé hnutí Srhíi uherských a Chorvátíj. .Madai proto chtli nakloniti si opt císae vo Vídni, kamž dne (>. záí odeslali velkou lU-putaci. Tato však nebyla v Schímbrunnech k císai pipuštna a odjela s nepoízenou.
Císaským manifestem, daným dne 4. záí, baron Jiiaa, jenž byl již dokonal své pípravy válené, dosazen opt v úady a hodnosti své. Dne 11. záí pekroil Drávu u Varaždína, císaská vojska na poihodu tomto se s ním spojovala. Vdcc^ uhorskvch Slovák Hnrbaii vtrhl dne Id. záí od Bzence do trenanské stolice.
Madai k tomu, uiniti poslední krok do Vídn. Xová deputace do Vídn, ne k císai, za to ale k ústavodárnému snmu íšskému, v nmž mli Madai etné spojence. Xa snmu tomto však po boulivé dlouhé porad dne 19. záí rozhodnuto 18ti proti lOs hlasm k návrhu Ileltertovu, aby raadarská deputace nebyla pipuštna. Po druhé odjeli Madai z \'ídn s nepoízenou. odhodlali se
I
vyslána
MniavsUA
Bni^
^
z Pešti
Dne Položil
si
ustavil
slovanské
národnosti
práv obou
ervna
(J.
se
v
Brn
za úel, vzdlávati se v jazyku
jazyk
i
eský spolek Moravská .lednota. eském tením a rozmluvou, napomáhati
první
vzdlanosti vbec, a bdti nad provádním úplné rovnosti
vlastenskj'ch na
Morav.
Docílen
ml
býti tento
úel ítárnou,
hovornou pro rozmluvy a zábavy a vydáváním spis pouných pro lid. Místnosti Jednoty Moravské, do jejíhož lenstva náleželi znamenití a ryzí vlastenci moravští, jich poítáno málo, byly na Zelném trhu, jejž roku 1S48. na krátko pektili na Námstí bratrství, v dom íslo MKS. Jednota psobila dobe ve prospch lidu hlavn vydáváním .spisv a kalendá výtených. V lotech padesátých pišla do povsti, že jest svobodomyslnou; ve svárech pak po nkolikaleté innosti utonula. Na její místo vstoupila Jednota sv. CyriUa a Methodje.
a
Opt
\ 2áí
voli.
se konaly
Frankurt.
luit^^^a
VP
Morav.
q poslauectví
opt nkteré
V Uniov
vyvolili
Brod
volby na za
posla
Morav
Dr.
do nmeckého parlamentu Domluvila z Brna, aniž so byl
komisara Veselého^ v M. Krumlov kde prvé byli volili, poslanec ale neodešel do Frankfurtu, zvoleny osoby jiné. A to všecko z rozkazu ministerstva Wessena Boskavicích, kde se poprvé volení jednol)eríi"ova. I v Frosljov, Novém hlasn byli opeli, usilovali zavilí Frankfurfáci o to, aby se znovu volilo, vychvalujíce spojení Rakouska s F^-ankfurtem až do nebes a spdajíce Cechm a Moravanm premrštnc. Na Morav se prohlédaví lidé znovu opeli proti tmto volbám do Frankfurtu, kde byli Nmci zavraždili hanebn pro politické smýšlení krajana našeho, poslance na snm nmecký knížete IJcIiiwvskílio^ a kde práv nejprudší boue zmítala stranami v parlament i mimo parlament, aby pochovala vybájenou sjednocenost nmeckou. lilásil,
V
Uíier.
Rausa, v Teli syndika Šípka.
krajského
.linde,
Mst
— Zvláštní
ironie
osudu
tomu chtla, že
vtrhnouti do Frankfurtu v buj proti
47
i
— vojsko
povstalcm
rakouské
nmockým
musilo
dno
IS.
záí
a barikádám.
\a snmu moravském práv se dokonovalo tetí tení zeniské ústavy. Nepátelství Xmcii proti zemským vbec a moravskému zvlášt rostlo a zmáhalo se. Na íšském snmu vídeském vykikoval již poslanec Borosch do svta, že jediným zákonným zastupitelstvem v Rakousku jest íšský snm; každý
snmm
jiný,
snm zemský, jest Konen chopili se
prý protikonstituním.
Slováci uherští zbran, zapoavše b(5J proti nelidským utiskovatelm svým Madarm, kteí vztekle potlaovali a národnost slovenskou. Dne 17. záí odebralo se z Vídn po dráze asi ()(K) dobrovolník, nejvíce z Cech a z Morav}', Slovákm uherským na pomoc. Z Bztiice postupovali pochodem do rher. Dne IS. záí pekroili hranice moravsko-uherské a dostali se téhož dne veer do Myjavy, kdež oil lidu byli nadšen uvítáni. Sestavila se tu ihned Slovenská národní rada, která na míst dosavadních madarských úad správy v slovenském kraji se ujala. Na Morav uspoádány sbírky ve prospch Slovákv uherských a Chorvát, k nimž pisply v první Jedovnice, Blansko a Brno. V legii a hotovosti slovenské zaujímali pední místa Slováci fará Hiirbaii^ Hodžo, L. Šlíir, Fr. Znch a Bloiidk a Matj Miksihk z Moravy, Janeek a jiní. i
e
Hoj
sicvák
M-urTr5m
ad
z
Dne '1\. záí vytrhli dobrovolníci, sesílení slováckou liotovostí a ozbrojení, Myjavy do Bezové. Den na to zajali dobrovolníci setninu od rakouského, vlaš-
ského pluku Ceccopieriho, která nechtla na vojsko uherské stíleti. Tentýž den ješt mli slovenští dobrovolníci potýku s Fhry, v níž dva dobrovolníci padli a dva byli ranni. Dne 2(i. záí vydali se dobrovolníci na pochod do Senice, kde svedli šarvátku nepatrnou s uherskou národní gardou a uherským vojskem, za které dávali slovenští sedláci, jenž se byli k dobrovolníkm pipojili, do zajeích. .Ion
zrádou
—
—
tak píše zpravodaj
prohráli iiitvu.
("elkem zliylo
již
jen asi 500
dobrovolníkv a nco Slovák, kteí se dne 27. záí octli zase v Myjav. K veeru téhož dne dorazili ke S/ttri- Tur; na pochodu se k nim nasbíralo asi ti tisíce sedlák slovenských. T' Staré Ture, která Madary zapálena, utkali se doiirovolníci s uherskou gardou a s vojskem. Nmci z legie slovenské ve Vídni nasbíraní, vyzuli se však ze v.ší kázn, plenivše Starou Túrou. Pjdeme dodává len legie slovenské jako zpravodaj tuším z Ihcr tím krokem, jako Napoleon z Moskvy. Na noc táhli dobrovolníci zase k Myjav do Kopanice Podhradské. Ve tvrtek dne 2^!. záí, pustili se Madai, vojsko gardy, do slovenských legioná, z nicliž Slováci se byli již pedešlého dne rozprchli, nenavrátivše se více. Regulárních pt s^l.uii dobrovolnických prý se drželo staten v této šarvátce; nkolik muž padlo a nkolik jich bylo zajato. Než nmetí legionái dali do noli. Sbor dolirovolník slovenských táhl již nazpt k hranicím moravským; takový konec vzalo povstání lidu slovenského proti Mailarm. Dol)rovolníci slovenští, pekroivše hranice uherskomoravské, byli v Ostrav od kyrysník císaských pluku Wallmodonova odzbrojeni; na cest z Velké do Ostravy ti z nich od een\''ch kyrysník posekáni.
—
—
i
-Maarm skuten
vypukly vážné nepokoje. íjna granátnický prapor Richterv se ml z posádky vídeské odebrati do Uher. Oddlení národní gard\' a akademické legie, chtjíce odchod oblíbených granátník zameziti, vrhly se na granátníky eeného dne a sice na mostu táborském. Nastal boj, jenž se záhj^ rozšíil až do vnitního msta. Po vícehodinném boji, v nmž na obou stranách padlo mnoho obtí, naídil ministr války Latour, aby vojsko všecka místa svá zpt opustilo. Tak se dostalo msto do rukou povstalc, a s ním ministr války Latour sám, jeuž ješt téhož dne
A
stalo se tak,
když dne
záleželo na tom, aby ve Vídni (i.
i
Rijn,.
rozsápaným lidem zavraždn, povšon.
veoor
-
4S
zoliavon a
ii
liiiduvy
ministerstva války na
kandelaliru
íjna zmoi-nili se povstaiiú vúleské zbrojnice císaské; ministerstvo císa lun/innin/ s rodinou ()[it donucen prchnouti z Vídní-, al>y bozpené útoišt nalezl v Olomouci na Morav. Vídeská revoluce íjnová elektricky úinkovala i na revoluní vrstvy mimovídeské. Kakousko-nMnecká msta, v Je-
Dne
7.
rozprášeno,
slovo
jichžto obecních radách vedli
radikáli,
posílala
vídei-iskému
snmu íšskému
adresy oddanosti a vrnosti. z
I
Nmecka prozpvovány hymny na znamenitý lid vídefiský a radikální levici ze snmu íšského. Z IVankiurtského parlamentu stejnorodá levice
nmeckou
do Vídn dej)utaci, povstalc vídeských.
z
Wí^liki'
Za
to
níž
Robert
liluui
a Julius
nadje
velká ásf poslanc, jejichžto
Fiohel
\stoupili
snm
ústavodárný
v
ilo
íšský
Vídn, zvlášt poslanci eští, byla zvrátila v opak, vzdálila se snmu ovšem ti, kdož tajn i zjevn podporovali vzpouru, zstali ve Vídni.
ad S(>
kdežto
i
Když byl generál hrab Aucrsperg s vojskem císaským couvnul a opustil Víde, pešlo msto také úpln v moc povstalcii. Ale za krátko stál Jilaac sám u Vídn, spojiv svá vojska s pluky Auerspergovými; jižjiž postupovalo také vojsko Wtndischgraizovo k Vídni. Celá nadje vídeských povstalc spoívala nyní zcela
na sprostedkování
snm
nmecké
vlády ústední a na pomoci MaJaru.
Ale ani kusý
vídeská nemly té odhodlanosti, aby byly zavolaly na pomoc uherského generála Mogii, na Litav již stojícího. odtud Dne 19. íjna pibyl podmaršálek kníže Windischgratz do Beclavy vydal den na to své první provolání k Vídeanfmi, vyzývaje je, aby se bezpfxlmínen vzdali. Dne 2!5. íjna vydal již druhé své provolání, položiv Vídni csmat}'icethodinnou Ihiitu ku vzdání se. Víde v celém objemu svém byla císaským vojskem íšsky' ani obecní rada
ii
semknuta;
již
se také bojovalo.
íjna položil Windischgratz poslední lhtu, jen tyiadvacet hodin. výsledku vypršela^ podniknut dne 2>1. íjna obecný útok na Víd(>íi. Dobyty císaským vojskem Landstrasse na pravém a Leopoldstadt na levém lii'hu prplavu dunajského, v ehož následek Víde dne 2'.). íjna kapitulovala.
Dne
A když
i
27.
tato bez
Nyní teprv postupoval generál Moga se svým uherským vojskem Vídni na pomoc. Byl ale dne 30. íjna u Svechatu na hlavu poražen. Opoždné rozhodnutí se Mogovo, že pispje Vídni ku pomoci, mlo také v následek, ž{> vrclmí velitel všeho povstání ve Vídni Messeiiliauser zrušil kapitulaci dne HO. íjna. Víde bez milo srdenství na to bonbardována, sveden znovu krutý a krvavý boj, a dne \\\. íjna obsazeno císaským vojskem vnitní msto vídeské. íjnová vzpoura vídeská potlaena na dobro, vyžádavši si mnoho obtí. Kíjiinvíi
íiícská'^! inoravští v a^tenci.
Vla.ste4iei _ciifíia\'ští
vanm,
nmž
v
Brn
se setkáváme s
vydali v lírnš
dne
tmito také slovy:
S.
íjna
již
provolání k Miua-
nepochybn,
že vypukla ve Vídni nová revoluce, ale ne taková, která žádá svoliodu a právo, nýl>rž v,^^j,^ jj^^^,^^ j^. docela jiné vci. Jsouf lidé, kteí s tím, co císa pán uinil, nejsou
v
SÍyselT~jste
—
Vás stane nýbrž kteí chtjí, aby nebylo žádného císae, žádného zákona a žádného poádku. Oni chtjí, aby velké krásné císaství rakouské se rozpadlo, aby šlo všechno horempádem, oni pak aby v takovém nepoádku všechno pekotili, císae zahnali a sebe samy dosadili na spokojeni, kter}''^m na tom nezáleží, co se pro
Ve Vídni sprovodili ze svta nejhanebnjším spsobem ministra válk)', muže staikého, vrného a poctivého sluhu našeho císae pána; oni stdeli na mšfany
trn.
—
—
4!)
a vojáky bez rozdílu, vydrancovali císaskou zbrojnici, ano zavraždili nelidsky dva poestné mšany, jenž chtli zachovati pokoj a poádek, v kostele sv. Štpána
—
—
tak konilo provolání budeme u hlavního oltáe. My jako vrní Moravané státi pevn a poctiv pi císai pánu, a každý budiž nepítelem naším, kdo by
nás
chtl vydati pod jinou
vládu.
My
ziistaneme
Moravany,
obany
císaství
rakouského.
donucen císa Ferdinand s rodinou panovnickou opustiti Víde Tentokráte se utekl císa na Moravu a to do král. hlavního msta 0/omoitcc: Dne 11. íjna jel císa Ferdinand Znojmem. V prvodu jeho jeli také komo císaští a královští princi František Josef a Maxmiliaii bud u vozu císaského neb u vozu rodi svých. Dne 12. íjna veer pijel císa Ferdinand do Židlockovic, kde pozdraven byl též deputací shromáždného práv snmu moravského. Dne 13. íjna ubíral se císa s císaovnou a arciknížaty vozmo, uprosted tvrtého pluku kyrysnického po polních cestách Pratci a Blazovicei)ii na císaskou silnici olomouckou do Vyškova. Pisatel tchto ádk byl tehda jako školák blažovický také mezi zástupy lidu v Blažovicích, které císae a císaovnu, prchající z Vídn, vítaly. Císa Ferdinand rozmlouval tu zvlášt s faráem tvaroženským Mayerem, rychtáem Paulíkem a uitelem Dvoákem z Blažovic, když byly zástupy odzpívaly hymnu císaskou a provolaly srdené Vivat. V prvodu císae Ferdinanda jol také na koni mezi kyrysníky arcikníže František Josef, naež lid již díve otcem, arciknížetem Františkem Karlem, jenž pšky ped prvodem byl pišel od Pratce do Blažovic, v jazyku eském, jímž se výhradn pi tom vítání mluvilo, byl upozornn. Manifestem, daným dne 19, íjna- 1848. v Olomouci, oznamoval císa Ferdinand národm, že doasn peložil své sídlo do král. hlavního msta Olomouce.
Po druhé
za
píinou
již
Ci's.i
povstání.
„^ Moravu do
Z Olomouce wdal dne 10. íjna císa Ferdinand manifest k národm, spoluv ..v ,v ,/ ITT t/' podepsaný ministrem W essenbergem, jimzto si stezuje cisar na hruzovladu ve v idni, na velezrádné spojení Vídn s Uhrami, kdo panuje vzbouení, na rozšiování obanské války a povstání skrze posly vídeské ve všech habsburských královCísa nemže déle trpti stvích a zemích ostatních i státech, jak manifest praví. rejdy, pivádjící trn a mocnáství na kraj záhuby a ústavní svobodu vládou bezmezného násilí nahrazující. Císa manifestem ohlásil, že vzbouení v residenci Vídni a všude jinde, kde bj' se objevilo, potlaí mocí zbraní, aby ád, pokoj a zákonnost znovu byhr zavedeny a vražedníci vrných sluh císaových, hrabat Lamberga a Latoura, byli potrestáni. Za tou píinou posílá císa Ferdinand ze všech ástí mocnáství vojsko proti Vídni, sídlu to povstání, ustanoviv podraaršálka knížete Wi7idischgrálze vrchním velitelem všeho vojska v mocnáství, krom italské armády, polnímu maršálkovi hrabti Radeckému podízené, a nadav knížete Windiscligriltze potelmou plnou mocí ku zjednání pokoje dle vlastního soudu. Až bude povstání •
•
"
.
.
,
,
o
,
1
•
potlaeno, stane se úlohou ministerstva, aby, dorozumvši se s lenjr ústavodárného íšského, zákonným upravením posud bezuzdného asopisectva, práva o spolování a národní obrany zavedlo stav zabezpeující platnost a úctu zákonm, aniž by se ublížilo svobod. Oznamuje národm pevná tato pedsevzetí svá, vidl v nich císa Ferdinand jediný zpsob spásy mocnáství, aby se nerozpadlo a aby
snmu
obyvatelstvo bylo sproštno
hrz
anarchie.
Druhým manifestem, daným dne
mst
Olo19. íjna v královském hlavním mouci a spolupodepsaným ministrem Wossenbergem, oznámil konstituní císa rakouský a král uherský Ferdinand, že vojenská opatení proti povstalcm mají vykonána býti jen potud, pokud jest jich zapotebí ku zjednání pokoje a ádu, k ochran vrných obanv a k uhájení trnu konstituního, kdežto práva a svobody národm 4
^^f^^
,
Ferdinand a íjnové p°^'J'^",'
—
50
—
daná, at zstanou nedotknutá a císaským slovem znovu zaruená. Zárove vyjádil císa Ferdinand svou víili, aby íšským snmem pijato a schválené již zákony o zrušení svazku poddanského a o náhrad vyvažovai i)yly na dále provádny, a aby v zapoatém íšským snmem díle ústavním se pokraovalo smrem plné rovnoprávnosti všech národii, by za krátko pedloženo býti mohlo císaské sankci. íjnové
Mimo ojedinlé koiiny a výtržnosti súastnilo so Brno hnutí asového hlavn pronásledováním a frankfurfáckým bláznním. .Ion 14. a 15. ervna shlukli so dlníci, ženy a mládež dlnická proti brnnským pekam, donutivše pekae, aby zásobu peiva mezi rozdali. Také na nioukae a prodavaky chleba, másla a teše uložena semotam kontri!)uce. Zatknutím hlavních pvodc uinn chlebovým bouím v í^rn konec.
ech
"bonfe v
BriKy.
n
Brno opiiti po Vídni. Když se byl íšský snm vlastn v elo hnutí vídeského, což nikterak se nesrovnávalo s jeho pravomocí a úkoly, byly to ásten zem, do nichžto skládal své nadje. íšskému snmu poslána první dol)u nejedná adresa dvry, ímž byl snm íšský uveden v omyl, že rakouští národové za ním stojí. Slibována mu také podpora, a nezstalo na pouhém slibu. Vedle jiných z Brna brzo po G. íjnu odjelo asi 400 gardist národních a student do Vídn, aby prý na týden ulehili vídeské gard národní službu. Dne 10. íjna piliylo do Vídn nových 500 gardist brnnských, vedenj''-ch nadporuíkem Skácelem, aby se s prvními vystídali. Tak ode dn ke tyem brnnská garda ve Vídni doplována. Když se ale vtší ásf I)rnnské gardy v noci ze 17. na 18. íjna z Vídn do Brna vracela, byla v Beclav od císaského pšího pluku Khevenhullerova zadržena a také právem odzbrojena, (lardisté pibyli do Brna bez zbraní. Došlo tu v Brn dne IS. íjna k vážnjším nepokojm, které ale byly zakroením národní gardy udušeny.
V
íjnu však poalo so
i
postavil
i
i
ty
V
nedli dne
garda mstská.
29.
íjna
Povstati
zvonno v Brn na
ml
všechen
lid
poplach
a
bubnováním svolávána na pomoc. Zástupy
a táhnouti Vídni
výtržník táhly mstem, vytloukajíce okna v kasárn policajtské a na radnici mstské. V noci pak se nepokoje ješt zhoršily. Houfy lidu zpitého se zbraní, odatou po mst policajtm a také jinde opatenou, bouily po ulicích, drancujíce i
pekae
a vinárník}^
Dne
30. íjna stalo se srocování lidu ješt nebezpenjším. Již záhy z rána houfy mstem a vytloukaly okna. Nebylo možno jich uchlácholiti, hledaly zlira. Vojsko s národní gardou rázným zakroením, jemuž v oi)f padli ranní táhljr
i
^
se píliš. z
.A
zjednalo
mrtví,
poádek
brnnská. Souviselaf
Vídn
s
a rozehnalo bouící se houfy. To bvla_(Í Jiaižá rev oluce událostmi vídeskými, nepomohla ale více Vídni, opozdila
Dne 5. listopadu se vrátilo asi jedno sto brnnské gardy a student do Brna, až do únavy vysílených. Nkolik jich i)ylo také ranno.
() íjnových událostech vídeských a Iirnnských mly eské kruhy na Morav svj vlastní úsudek, nenechavše se másti ani snmem moravským, jenž s neobvojnou vytrvalostí se zabýval Vídeany, vnuje jim asu mnoho. Brnnský „Tý-
denník"
si
ulevoval o Vídni a
Brn
takto:
každému [latrno jest, že boj od (5. íjna t. r. \vo Wídni k žalosti každého prawé swobody milowného lowka wedený, nebyl pro swobodu, nýbrž boj pepiatých Frankfurtistw a panowitých Maiíar na rozpadnutí mocnástwí rakouského a pro wystawoní z jeho ástek nowé íše ma farské a nowého mohutného Nmecka. Pro takowý národnost naši a swobodu obecnou \\ nobezpeenstwí uwrhující boj mezi lidem owšem žádná soucitnost wzniknouti nemohla a každý ádný lowk „.liž
zajisté
;
— dohe
lito\val
—
51
obywatelc Wídeské, kteí pemoci oné Imické
smýšlející
strany
podlehli.
byla weliká nepowážliwost, ba lehkomyslnost, že av Brn na dotírawou žádost nkolika podrýwaw dowolilo, zwony a bubny hotowost wojenskou swoláwati. Neobyejné posud huení zwonw a iiubn zpusoliilo weliký zmatek.
Z
této
píiny
se dne 20. íjna
t.
to
r.
W
krátkém ase bylo celé tak zwané Welké námstí, kdežto se hlawní stráž wojska a národní gardy nachází, plno lidí, na podncowání sem pišlých a zbra s welikým hlukem žádajících, aby prý Wídni na pomoc jíti mohli. Byla to wšak s malou wyjímkou pouhá luza, která, nejsouc práce \velmi milowná, snad jen na loupež a plenní by liyla wyšla. Mezi ní byla hromada klukíi, nesmírný powyk dlajících.
K
hodin po poledni
wc
ta zcela jinou twá. Na zloinné wyobywatele hnal se onen zástup na zdejší radnici, by sob zbra, jak udáwal, tam u welkého potu schowanou násilím piosobil. Když ale wšecky wchody do radnice pewn uzawenó nalezl, roztloukl okna a útokem pak hnal na policejní kasárnu (v nynjší Solnika ulici budovu školní). Tam bydlící policajti dali se se swými ženami a dítky zadem na útk luza roztloukla tu wšecky okna, wylomila "wrata, uwnit wšecko rozbila a co se pobrati dalo, ukradla a škodu asi 2000 ryn. st. tam uinila. Na postrach \všem mírumilowným celou noc \v a na pedmstích rejdila, finanní stráž u rohatky Zábrdowické odzbrojila, do domw a hospod se wedrala a mnoho škodj' uinila.
páté
bídnutí jednoho
dostala
zdejšího 1)rnnského
mst
jenže
Podobný hmot a podobné kousk}^ prowádla luza tato i av pondlek ráno, byla ješt drzejší. Pod záminkou, že žádá zbra, by Wídni na pomoc jíti
mohla, táhla po mnoh3''ch jiných spáchaných zloinech na pedmstí Malou Kenowou, w úmyslu, tam bj-dlícímu mšanu Bracegirdlowi zásobu pušek násilím pobrati. Tuf bylo owšem weliké nebezpeenství: neb což bjr se bylo státi mohlo, kdyby se byla tato luza ozbrojila! Oddíl národní stráže podporowán oddílem wojska, též celé bylo na Welkém námstí w adách rozestawené, wrazil na místo, kdežto nebezpeenstwí hrozilo, a když luza loupežiwá nawzdory napomínání mírnému na swém stála, a násilím se wzpouzela a k tomu ješt po národní gard kamením
kteréž
zbouencw byli opt úplnj' pokoj,
házela, bylo do ní stíleno. Mezi gardou národní jsou ti ranní, ze
ti zabiti,
pes
deset
kterýž zpráwou, že se
ranno
a
pes tyrycet
Wíde dobrowoln
zajato.
Nyní
jest
wzdala, tím wíce pojištn jest.
wo
Strana podrýwawých Frankfurtistw nyní znanou porážku utrpla nejen Wídni, nýbrž také a jiných mstech naší milé wlasti."
wBrn
Víde vojskem, dno 4. listopadu rozbil podmaršálok -1 v vv v, jemuz sveno vrchní velem veškerému vojsku v Rakousku, krom armády Radeckého v Itálii, svj hlavní stan v císaském zámku v Schinbrunnech, s jehož stech}^ poal zase vláti prapor ernožlutý na míst erno-ervenožlutého, vnuceného císai Ferdinandovi. Ve Vídni prohlášen stav obležení, vojenským velitelem byl podmaršálok Csorick^ velitelem msta generál Cordoit^ jemuž podízena vojenská ústední komise vyšetující, s generálem Hipssichem v ele. Nastala odveta náhlé a vojenské soudy konaly svou povinnosf. Kdo z revolucioná nebyl Dne
1
/»
knize
lir-
31.
!
íjna dobyta 7
li DKíisc/ioralz,
1
/
1
/
.
T-i
1
1
—
prchl z Vídn, propadl životem svým lidské osmé ráno zastelen císaskými myslivci
spravedlnosti.
—
Dne
kata pro šibenici
D.
listopadu o
nemli po
ruce
pl
—
v Brigitenav 40 lety knihkupec lipský Robert Blum z Kolína v Prusku, jenž ku vzpoue povzbuzoval a se jí také jako velitel setniny súastnil. Dne 10. listopadu zastelen v píkop mstském, jenž se odtud stal stálým popravištm, editel 4*
Odveta. Náhlv a vojenskysoud. Popravy
—
52
—
dlostelecký Messenhauseruv lulvard Jelowicki, dne 11. listopadu vo(^r plukovník Edvard Presslern šl. Sternau, dne 14. listopadu odpoledne obuvník z llernalsu Jan Horváth a dva prostí pší vojáci iosG^Í Dangel a Antonín Ryk/iiiski, kteí dne fl. íjna byli pešli v ady povstalc. Dne IG. listopadu ráno zastelena hlava vzpoury vídeiské, 35Ietý spisovatel z Prostjova Vácslav Messcnhausci\ vrchní velitel národní gardy vídeské. Den na to zastelen Moravan, bez zamstnání, Antonín Brogini^ jenž vojsko byl pohanil, vyjádiv se též v pítomnosti vojín, že mobilní gardy
povšen jako
Windischgriitz musí býti Julius Fróbel,
Latour.
bývalý profesor v Curychu a nynjší poslanec na
snmu
frank-
odsouzen sice k smrti, dostal ale milost od knížete Windischgriltze a propuštn na svobodu. Mnoho osob odsouzeno do žaláe, mnoho ale dostalo milost, mezi tmito též malí Josef Aigiier, velitel akademické legie, jemuž kníže Windischfurtském,
vyknutý
griitz odpustil
již ortel smrti.
žurnalisté Julius Becher v Manchestru
advokát, a Dr.
Oba
Heman
psali nejostejší
Jelínek^ jenž
Dne
23. listopadu zasteleni spisovatelé a
narozený a v
v beznu
Nmecku
vj''chovaný,
1848. byl pišel z Lipska do
bývalý
Vídn.
lánky, vedle jiných, do vídefiského asopisu „Der Radicale."
Dne 6. listopadu jmenován podmaršálek Ludvík svobodný pán Welde^i civilním vojenským gouvernérem pro Víde. Z jeho naízení, když již prý nejnebezpenjší buii jsou popraveni, zrušen náhlý soud ve Vídni a zavedeno ádné ízení vojenskj^^ch soud, jež pibrati mly písedící soud civilních, když se jednalo o osoby a
civilní.
Rumuni
V
a
první polovici íjna vypuklo
v SedmihradL-ch
povstání
Rumunv
poátk pomaJaování snmu sedmihradském v
P^oti Madarm, johož se tito dávno již obávali. Již od v^Sedmihradech po- se Sasové proti Madarm, jejich poslanci však na
^M.iirum"
^® strachu
Rumuni zase
Kološi
sjezd
lidem hlasovali pro spolek Sedmihradska s Uherskem. na sjezd do Blaževce svolávali, pojednávajíce o svých záleži-
plukovník Urban, vida
maarských
V
Sas
bouili
ped maarským
tostech. Saští a rumunští
všech
a
to,
knží podncovali lid, kde mohli, proti MaJarm. Císaský naklonil si lid rumunský i saskj^, prohlásiv se za odprce
novot.
co Jelai se svým vojskem postupoval k Pešti, obklíili již kordonem sedmihradští hraniái Maary i Sikulce ve stedu Sedmihradska bydlící, tutéž dobu,
potem slabé proti Sasm a Rumunm. V nedli na veer dne 15. íjna byl každý Rumun tajn zpraven, že hodina k povstání bije, naež ozbrojení vidlemi
Sas a
a puškami obklíili noc, zajav
Madai
a
Sk)N aci.
29.
Maary
panské dvory.
íjna svedena bitva
blíže
vpadší, jednou tak silné vojsko rozprášil.
Lid drancoval dvory
pán
mad'arskj'ch celou
a trýzniv je nemilosrdn.
Trenína, v
maarské,
níž generál Sinmiií, z
Halie do Uher honvedv,
skládající se z národních gard a
Krajiny severního Uherska byly celkem
již
pusté a bezlidné, vždyt sedláci
zbran schopní musili mezi honvedy. Kdo se zpoval, byl povšen, proto že na rozkaz zmaaen3'ch zeman svých nechtl bojovati proti vlastní vci slovenské. Na mnohých místech bylo vidt slovácké sedláky na šibenici viset. Madai byli vbec mistrj' v strojení revoluce a huntování honved zvlášt na Slovensku. Malá oddlení maarského vojska táhla od ddiny do ddiny, vyvlekla každého Slováka
z
domu, a sebravši takto nkolik
set
Slovák, hnala je
sebou jako stáda do boje. Surový a nevzdlaný lid slovenský utíkal ped touto civilisací maarskou do hor a les, jako kdysi prchali polabští a braniborští Slované ped kestanstvím a civilisací nmeckou. Hlavy lidské byly v Uhrách velmi laciné. U každé ddiny bylo spatiti návští na tabulce, že vláda maarská platí za hlavu dstojníka rakouského 20 zl., za hlavu generála Simunie 100 zl. Vtší
ped
— cenu mla rakouská dla, Lajoš Košut 200 zl.
53
—
za jedno dávala vláda
maarská
ili její ministr financí
Nmecku uinil národní fanatismus nmecký dne Frankfurtský v chrámu svatopavlovském ve F"rankfurt. Vtšina aR^k^íTusko ústavního výboru nmeckého parlamentu se byla usnesla na tom, aby §§ 2. a Jr nmecké ústavy íšské takto byly ustanoveny: O pomru Rakouska
27.
k
íjna osudné rozhodnutí
2.
„§
nmecké
Žádná ásf
íše
nemže
s
nenmeckými zemmi
v jeden
stát
býti spojena.
nmecká zem
jednoho a téhož panovníka se zemí nenmeckou, mezi obma zemmi tmito vedle zásad pouhé unie osobní." Menšina ústavního výboru, s Dr. Miililfeldem z Vídn v ele, navrhovala k i^ 2. §
Má-li
3.
uspoádán
dodatek,
budiž
vedle
pomr
nhož mlo
býti docíleno nejužší spojení
Rakouska
s
Nmeckem
cestou mezinárodního spolku.
tyi
dny,
20., 24., 20.
a 27. íjna,
ském parlament nmeckém. Jedna
se jednalo o této záležitosti na rankurt-
strana hájila stanovisko, aby parlament nestál
na nesplnitelných požadavcích, aby se pro Rakousko uinila výjimka. Uvádli, že nelze ve smyslu §§ 2. a 3. oddliti nmecké zem Rakouska od nenmeckých, že by se to píilo právu, že toho nemfiže dopustiti Evropa, zaruivši Habsburkm pragmatickou sankci, že rakouští národové se nopodrobí podobnému usnesení, nesouhlasíce s roztrhováním Rakouska, že by Nmecko paragrafy 2. a 3. pozbylo
nenmecké zem rakouské, pevnosti proti Rusku. Vášniv
že
nemže Nmecko
vzdáti
se
Cech,
této
horové
poínali eníci jednotliví. Eiseniintnn vtipkoval o pragmatické prý teprv ped tymi nedlemi byla objevena radil, aby tento rakouský pergament se hodil pod stl. Každý pergament horlil Dr. Karel Giskra, buJsi stár jako lovenstvo, jest jen hadrou, když ruší prospch národ, jest jen cárem, chtjí-li jím chrániti práva dynast proti právm národ. Xeporušitelnosf pragmatické sankce z koene vyvrátily djiny. Pragmatická sankce jest štítem s mnoha drami, jež dovolují ránu onomu, kdo chce na chránnce sáhnouti. sankci,
si
která
—
—
;
Historické nutnosti, aby Rakousko bylo, se posmívali, jelikož, jak Vogt pravil, rakouskou monarchií jednotnou se nic jiného nemíní, nežli násilné potlaování jednotlivých národ, semknutí jich tím, že jeden národ druhým se utiskuje. Že by Rakousko chtli roztrhati, také prý není pravda, nebo£ kdo pohbívá mrtvolu, nezabíjí muže.
Hlavním dvodem schválení hoejších §§ dle návrhu vtšiny bylo ale nmectví. Waíiz val, že to, co nmeckým jest a nmeckým bylo od nmeckým také zstati musí, totiž Rakousko. Eisenmanu ani nechtl viti v to, že v svatopavlovském chrámu mže nkdo vbec pochj^bovati o tom, má-li Rakousko zstati nmeckým. Všecky zem rakouské, které chceme pro Nmecko, výhradn neb
vk,
rozhodn jsou nmeckými. Kdo zná Rakousko — pravil Wagner musí doznati, že Rakousko jest zemí nmeckou. Nemže se ohled bráti na to, že z 12 milion obyvatel více než jedna tetina jsou Slované. Kde jest toto Slovanstvo? Na jednotlivých místech pohromad,
—
na Morav a v Cechách a dol k jaderskému pobeží, jinak jen na roztroušených punktech v úzkých a pohraniních se táhne pruzích.
Za šílenci z
míti
—
nmecké zem, které se musejí státi provinciemi nmecké íše, považovali Nmecka Rakouska všechna království a zem rakouské. Cechy musíme i
vykikl
Reiter
—
nemusíme v tom
ani násiln
si
poínati. Skoro dva miliony
Cisí dii
Byv poražen
u Sclnve-chatu, složil generál
Moga
velení nad
uherským sborem
dimajskýni Košiit ustanovil na jeho místo mladého plukovníka Górgeic. Od Nové Vsi až do 1'rošpurku opoviíovali so Madai, Gíirgei sbíral madarskó gardy a hon;
vedy, nechav je piln ve zbrani cviiti. S vojskem císaským ohrožoval zase geWindiscltgiátz^ dobyv Vídn, vojska svá poslal Siiiiuiiic l'rešpurk, kdežto kníže
nerál
až k hranicím uherským, kde vedle sebe stály brigády
Wyssova
a knížete Jalilo-
novského, oddlení sboru Jelacicova, jízdecká divise Liechtcnsteinova. Plukovník císaský Ilorváth tvoil se svým oddlením nejzazší pravé kídlo u vídeiskóho Msta Nového naproti uherským husarm na druhém behu eky pnliraniní. Hranice uherské úpln uzuvren\'.
V zbaviti
Uhrách, zvlášt v Pešti, bez obalu hlásáno a rozšiováno obecn „pana Ferdinanda habslnirskolotarynského" trímu rakouského.
heslo,
Císaskými manifesty, danými dne (i. a 7. listopadu v Olomouci, uveejnnými Kišskysnm však ve vídeských novinách úedních u trnácte dní pozdji, vj^poítány všecky ro/,puštn. nezákonnosti, jichž se byly dopustily za pcsledních msícíi pSfská vláda a íšský Košut vesnm uherský; zakazovaly manifesty tyto další vydávání uherských penz papírových, další najímání do vojska, svolávání zemské hotovosti, upotebení národních gard ke .službám válenvm Všecka císaem neschválená snesení iiherskéko siiaiai iiski-/io, jenž již královským reskriptem, daným dne íjna, byl rozpuštn, prohlášena na vždy za neplatná, Ludvík Košut a soudruhové jeho v osnování vzpoury za ve^^^',"' lezrádce, kteí mají býti potrestáni. Zárovei prohlášena víile neoblomná krále uher'^•"^Ij ského, vysvoboditi zem koruny uherské ze stavu hrozného, a písný dán rozkaz ustanoven ;'^'^'" všem uherskvm, abv bezpodmínen iposlouchaly polního podmaršálka 'M'o' 1 ' vzpoury knížete Wiiuitsckgriiízf, ]c\yí ustanoven a vyslán, aby potlail zbraní vzpouru uherskou. uherské. '.).
úadm
'
'
•
-
Kníže WindischgriUz olirátil se zvláštním provoláním k obyvatelstvu Pher a Lnirám vySedmihradska, oznamuje jim, že [iichází v ele udatného a vrného vojska, aby Rakouskem válka potlail vzpouru a zjednal zi-mi mír; zárove vyzváni „pan podmaršálek" Aíogci a všichni \^ Uhrách prodlévající c. k. generáli, štábní a vyšší dstojníci, aby se do 2('>. listopadu k své |)ovinoíli a svému pra[)oru, jemuž byli písahali vrnost na vky, vrátili, jinak že se s nimi naloží dle zákon válených. Provolání Windischgríitzovo vyšlo dne \'I. a U?. listopadu z hlavního stanu v SchíJnbrunnech. Kostky tudíž vrženy, Uhrám, jako uherské vlád a snmu íšskému a všemu povstalému obyvatelstvu vypovzena Rakouskem válka: válka rakouská po osmimsíní vlád prvního uherského ministerstva, jež byl ustanovil císa a král, a vlád Košutov. Uhrám vpáleno v elo znamení velezrády.
Uhrách strana revoluní,
^'
dozvdvší
neznala mezí vášn. Go/gíi v Prešpurku vydal
se o tchto manifestech a provolání,
i<íšskysnni
listopadu proti nim provolání,
jeii"\i,'an'i-
již 2Ú.
bude jen rozkazu zákonné vlády uherské, jejížto orgánem jest výbor pro zemskou obranu, za heslem konstituního práva a svobody bOjUJe až do poslední kapky krve proti moci nezákonné, lsti a hanebnosti.
jímž
prohlásil,
LUurský 2'.).
poslouchati
že
íšský
siiiii
potupou
listopadu vydal pak íšský
národm
v
Evrop
snm
a v Uhrách.
a hanebnosti" manifestu. Dne magnáty v odpovtl svj manifest
zasypal
„lži
uherský
s
Maarský
manifest tento líil nejtemnjší Ijarvou
zrazené vlasti; obyvatelé Uher, Madai, Nmci, Slováci, Valaši, ("horváté a Srbové se vyzývají, aby zstali vrni sob a vlasti. Vším, ím nyní trpí Uhry, jsou prý vinni zlí rádcové krále. Chorvátv poštvali; posílajíce jim peníze, dla, zbra a náboj, nás slovy ubezpeovali, že král ne-
úklady
králi
položené a utrpení
schvaluje války.
od niemných
Na stejný
bui
najati
Istivv' zpsob uvedeni Srbové do povstání a ve Vídni žoldnéi k pobouení slováckých kraj. Zemzrádného
'•'st
k
rotlr
— Jelaie
bui
—
splnomocncným královským komisarem, propjiv§e tak vdci
ustanovili
chorvátských a srbských moc nad
Windischgriitzovi
sveno
Tolik na národ
uvedl.
ji
5(3
vrchní
—
kivopísežn
velení,
životem a smrtí v Uhrách,
aby vpadl znovu do
tak horlí manifest dále
—
uložiti,
rkrutoóniu
zem
a v porobu
bezbožn
tak
rušiti
všecky písahy, po všem, co svatého, šlapati nohama, a stíhaného k sebeobran donuceného viniti z velezráily: to jest híchem, pro njž lidská mluva nemá slova. Národní shromáždní uherské prohlásilo oba manifesty olomoucké za nezákonné, an je nikdo z ministr nebyl podepsal, a neplatné; prohlásilo dále, že s Windischgriitzem a každým, kdo uiní útok na vlasf, naloží národ jako s bezprávným, a že každý, kdo by nepodporoval uherskou armádu ve skolení tohoto nepítele, aneb se uherskému vojsku stavl v cestu, spáchá zemzrádu. zákony,
tak
zapírati
asopisoctvo madarskó postílení zrádc,
nebo
sršelo jen
hnvem.
Volalo
po náhlých soudech, po
šibenice jsou píliš drahé na ernožluté; „na krále uherského
Ferdinanda V. budiž pro vrolomnosC a zrádu, na uherské korun s])áchanou, vznesena ped uherským snmem obžaloba." Rozvážní lidé v l'ešti a v Ihrách nepišli více
k
slovu.
íjna splnomocBán Jckúic ustaHOVOn císaským manifestem, daným dne komisarom v Uhrách. Již ale novým manilestem, vydaným dne \^x'a\. G. listo[)a(lu V Dlomouci, nadán kníže Windischgráiz plnomocenstvím v záležitostech vdk Cho- u^ersko-slovanských. Z toho povstalo mezi .lihoslovany nebezpené jitení. Když byl bán Jolai ustanoven náelníkem všeho rakouského vojska v Uhrách a král. královský reskript o tom splnomocnným komisarem v korun svatoštpánské spolupodepsán dle formy konstituní uherským ministrem Rkseyem — jásali JihoSlované, nadíce se hlavn brzkého ukonení války domácí. I*onvadž palatin uherský z úadu svého vystoupil a državní soudce (judex curiae) na stranu odbojníkv
jclai, knizc Win-
li.
B.-in
(hschgratz, Uhry a ne-
n5,.,ýj^j •'
-
'
-'
—
maarských tím také
se dal, byl bán
Jelai
dle
námstkem královým v korun
ústavy zákonným svatoštpánské.
námstkem
palatina a
Moc udlená králem bánovi byla sice velká, než Jihoslované vidli dostatenou záruku svobody v zákonné form, kterouž bánovi moc udlena, a v samé osobnosti bánov, jehož poctivost, lásku k vlasti a svobod všecek chválil svt, tak že nikdo se obávati nemusil, že by bán Jelai chtl býti nástrojem kamarilly, aneb že by bažil po sláv Cromwellov. Když však z nenadání císaem všecka moc nad Uherskem odevzdána knížeti Windischgriitzovi, velké nastalo užasnutí a spravedlivá nevole mezi Jihoslovany. Vrchní velení vojska v korun uherské sveno knížeti Windischgriitzovi, jemuž dána plná moc v píin uspokojení Uher .•'tím podrobeni i
rozkazm Windischgratzovým pohlavái Chorvátská a Slavonska. Království chorvátské a slavonské však odevzdala všecku moc bánu Jelaiovi, jenž ze všeho také
konání svého odpovídati musil královstvíni tmto. Nelze se tudíž diviti, že knížete Windischgriitze neuznala, že povstal mezi Jihoslovany nejen odpor, nýbrž i zmatek. To mohli poraditi císai jen rádci nezodpovdní. A také na manifestu, daném dne
mimo císae nikdo spolupodepsán, pod císaským podpisem
listopadu, nebyl
('.
jen císaský orel
s
dvma
hlavami, kdežto uherský ministr Récsey prodléval
stál
práv
Koho mli Chorvaté poslouchati, onoho manifestU; jejž vydal Ferdinand konstituní císa a král, neboli manifestu, jejž vydal Ferdinand I., z Hoží milosti císa a král? Bán Jolai zachránil císaskou rodinu a mocnáství, bán Slovan
v Olomouci. ].,
zkusil již Dalsi boje v severních Uhr.4ch
mnoho nevdku, nyní pišla ada
i
na
vrný
národ Chorvát.
zim neodpoívaly ziiran na žádném bojišti uherském. Vzdor uastávající ' Císaský generál Sivnanc obsadil dne '1. listopadu 'Dyiavii v si;\ernich Uhrách, již _
.
.
s vládním komisarem uherským opustili. Proti imuniovi vyslal Košut byli Macfai majora národní gardy Gityona s temi prapory ádného vojska, temi honvedskými a dvma doljrovolnickými prapory pošfskými, osmi švadronami husarskými a 1^5 i
Zárove ohrožovali generála Simunie s více než 10.000 muž. od severu Betiiczky s 1250 vybraných nnižíiv a 4 dly, od Leopoldova však Ordády s 1000 muži, kdežto Simuni velel jen pti praporm, dvma švadronám a dvma dly, dohromady
bateriím.
Simuni, jemuž parlamentáem nechali sdliti Madai, aby bud složil zbra, neb své voje odvedl do Moravy, aneb složil písahu vlád uherské, poznal, že se jedná o hlavní ránu proti nmu. Sklamal nepítele silnjišího. Vytrhl dne \\. listopádu sesvými voji z Trnavy smrem severozápadním, kdežto (luyon najisto oekával, žo bude smrem k Prešpurku napaden. O píilnoci ze 4. na 5. listopadu piliyl Simuni so svým vojskem do Hodonína na Morav, vykonav neobyejn namáhavý postup Bílými Karpaty za, stálých srážek s nepítelem ve dne i v noci, a ztrativ celkem jen 7 mrtvých a 11 ranných, (luyon, Beniczky a Ordády vymstili se za to na ubohých Slovácích. Vo vscch stolicích severozápadních TTher panovalo již od nkolika nedl stanné právo. V nitranské, trenanské a prešpurské stolici všeni zvlášt slovátí studenti, kteí nechtli odpísáhati slovanské smýšlení své. Divoši maarští uvzftovali a všeli bez milosrdenství cestující a vandrovníky, také z Moravy, jako teba Prúdku, za njž musili, uvznného v Leopoldov, brati jeho z Rakvic platiti stravovné, a vandrovníka .lana Hrobaíka ze Zlína, jejž Madai povsili. „Pokejte, katani zvolal prý u šibenice — jsem poslední z Moravy, jejž jste nevinného popravili. Pak pijde ada na Vás."
Pronásledo^.^i(f,
„i,^.^.
sUycii.
—
MaJar
na hranicích moravských zpsobilo zdšení. Lhersko-hraaby zpráva o nebezpeí, kdyby nastalo, signály, a to ohnm a kouem, rychle se rozšíila. C. k. finanní stráž ve Velké a Sudomicích mla dáti signály, na kopci sv. Antoníka u Blatnic ml se udlati ohe a tak dále. Než Madai vystídali jen rány s pedními strážemi Simuniovými, podle Moravy postavenými, stíleli dne 0. listopadu z dl pes hranice do Morav}'^ a odtáhli dne 7. listopadu do Senice, dále pak za Jablonice a Bílé Karpaty. Objevení se
dišfský hejtman krajský uinil opatení,
Madan na ^oral^-'
ských
Kníže Windischgriltz poslal Simunii na pomoc brigádu Wyssovu do Plodonína, pední stráže podél eky Moravy.
jež s národní gardou hodonínskou postavila (renerál Símunii však dne
Tu
Scuicc.
strádali
generál
dláci, jež
9.
pibyv den na to do slovátí knží, pedstavení obcí a sevzení vyvésti a okovy jim sati. Nkteí ubožáci, listopadu opustil Hodonín,
ve vzeních celé týdny
Simuni nechal
z
již
pes kíž
okovj' spjatí, musili býti vojíny na boží den vyvedeni, aby mohla jim pouta býti odkována. Na to generál Simuni, odebrav se na popravišt, v tiché modlitb s hlavou obnaženou tesklil nad hroby nešastných Slovák, kteí byli padli v obf své lásky k národu. Nechal je pohbíti v zem posvcenou.
Do žalá zovali
Simuni ony, kdož ped málo dny ješt byli odsuSimuni zstal prozatím v Senici, postaviv pední stráže
poslal generál
nebohé Slováky.
nmu
k Jablonicím. Naproti stál Ordádj^ s první brigádou Gorgeiova sboru armádního. Co den byly šarvátky. Ubohé obyvatelstvo slovácké octlo se jako mezi kladivem a kovadlinou. Slováci smýšleli rakousky, uherští úedníci drželi s Košutem a Gorgeiem. Simuni rozšioval tu manifesty olomoucké. V zádech jeho namáhal so
až
zlotilý
major honvedský Balogh o svolání zemské hotovosti, dal se však ped Horní údolí na Váze, jímž Simuni byl na konci íjna ješt prošel, bylo zase v rukou madarských; uherská hotovosf zemská, hoši
Simuniem na útk.
vítzn
Ocncr.íi siv senici.
—
Na
bojišti
to
v selských
tu
vládla.
kazajkách
a
Itílých
58
íjatr-ch,
— a
maaronská
národní sarda žilínská
Na bojišti srliskóiii v Banát propadl ukrutník Daiuiaiikh, jonž byl v Szcgodinu povstného vražedníka K(íszu Sándora s ostatními vyvrholy spolenosti lidské ze žalái^íi postavil v ady svého vojska, dno 7. listopadu Srby táboící nedaleko Bt/ Ccrkv a porazil je. Následkem tohoto vítzství všeli Maai srbské faráe z okolí boz soud. Nejzuivjší boj Srbi s .Maary vlekl se dále ve všech krajícii srliskýcii,
Maary co do životu lidských zpsobem nelidskýin. V Scdmihradech se vedla válka neustálo. Kuiiiuni všeni, rumunské obraceny .Maary v prach a popel, národní obrana maarská so pokoušela o
pustošených v SedmiIm iilccli
f)sadv posilu
svádním císaského vojska k vrolomnosti. V severovýchodních 'hrách organisoval hrab Teleki z honvedu, císaského vojska, maarských gard národních a vídeských legioná posilu pro Sedmihrady. V Máros-Vásárhely byla shromáždna hlavní síla Sikulcu, asi lli.Odi) muž, proti níž operoval císaský podplukovník 1
nmž prodléval Urijan, znieno Maobyvatelstva povraždno, co se jim dostalo do to císaský generál Gcdcon dobyl dne ií. listopadu .Máros-Vásárholy, dne listopadu již plukovník Urban msto Kolos. Podobalo se, že podrolteny v msíci
Urban
asi s
ary
dne rukou. Za K).
'1.
12()IJ
nuižii.
listopadu
z
Saské místo Kecn, v
koene,
z
Sedmihrady moci císaské vojskem rakouským, jež vedli gencráli a Vardainer, plukovníci pak Urban, Horák a Klokoan, a že Šikulové byli pemoženi. Tomu však tak nebylo. Msta se sice vzdala po krutém boji, celé osady vypáleny, vydrancovány a vymordovány v bojích sedmihradských bu Rumuny bu Maary; než v prosinci znovu pelévána krev na bojišti sedmihradském. ízení vojenské v celé zemi nastoleno, náhlé soudy všude prohlášeny. Povstání ve
listopadu
celé
Puchner,
(íedeon
i ve Lvov vypuklo povstání. Následkem srážky podnapilého národním gardistou srotil se veer lid, do nhož vojsko poalo stíleti. Do jedenácté hodiny v noci byl již Lvov zatarasený barikádami. Zemský velitel vojska podmaršálek baron llammerstein zaruil se mstskému výboru a národní gard, že dla a vojsko so vzdálí, jakmile barikády budou odstranny a lid s gardou národní so rozejde. To se stalo druhý den asn z rána. Za kratiko ale se pustilo vojsko zase do lidu, jejž hájila akademická legie, naež vojsko opt stílelo do legie a do gardy národní, jež také neotálely s palbou. Podmaršálku Ilanimersteinovi nedáno více víry, barikády poízeny znovu. Nastal tuhý boj, Lvov bombardován, vojsko nešetilo nikoho, pálilo kartáemi do lidu a barikád. Radnice Ivovská hoela. Bombardování msta trvalo až do dvanácti hodin, naež deputace mstská podepsala kapitulaci, a akademická legie složila zbra. Poet obtí lidských kratikého povstání tohoto se páil na ti sta. Mimo to vojsko též plenilo.
V listopau
dlostelce
s
i
Lvov doznal pak dobrodiní, jež rodí vzpoura každá. Na Morav zahájeny v Brn na moravské akademii stavovskc" listi)[iadem J'^^'"'- l)ednášky '• [jrolesora AI. V. Sciiibi-ry z eského jazyka a písemnictví pro Slovanv a .Xmco [)orznu, a to [iro studující vysokých škol, žáky vyššího gy 'TTiíisiiV kandidáty uitelství a úedníky. Na olomoucké universit poal v prosinci téhož roku profesor MDr. .lan Ihlcclfi s podobnými pednáškami. Za [)íin()u I
Pedn.-išky " '^ja/yUa
Organisact!
MiH.uyi?cpr.ivLiiciia.
mla vstoupiti v život zemská rada školní. Olomoucká „Slovanská Lípa" také oznámila vicepraesidentu mor. gubernia hrabti Lažanskému jména muž, kteí se starali tehda o duševní a národní blaho ech moravských. B_\ii to mužové: profesor a redaktor knz Fr. M. Klácel v Brn, katecheta normálky v Brn, knz V. Zák, profesor AI. V. Scvtbera v Brn, profesoi Dr. Hamá a .MDr. J. Hdcclct v Olomouci, knží Škorpik^ Ui/ý, hrab Syhaorganisace školství národního na .Morav
—
59
—
Taroucca a baron Kónigsbninit^ kanovník olomoucký.
Moravsk)?-
snm
ku schválení
vyuování na Morav, výborem již vypracované, se liohužel nedostal. Zamezilyf to proudy vládní, hlavn pak nepíze nmeckých poslanc snmovních k eskému školství vfiliec. Po íjnové revoluci vídeské pekotníci v celé Itálii, majíce za to, že Kaosnovy o
kousko
školství a
válku proti Rakousku a maršálkovi Radeckému. se všude na povrch zᚣ ke králi piemontskému Karlu
jest již v koncích,
Zárove pak
prodrala
Albertovi, jenž všechny
hlásali
nadje Vlach
V Milán a Benátkách nehornoitalského. V dob pedbeznové
byl zklamal.
chtli ani slyšeti více o myšlence království
italské se vtlovala ve spolek v.šech knížat italských s papežem v ele. Roku 1S4.S. papež sám myšlenku tuto obnovil; i zízen prozatímný spolek na obrany a vzdory státu církevního s královstvím sardinským a velkovévodstvím toskánským, v elo maje papeže. Sešlo z nho však záhy, nebof Vlachové usilovali o to, aby jednotu Itálie nebudovali knížata, nýbrž lid sám a jeho parlamenty. Chtli míti vlastn republiku italskou, emuž nejvíce však odporoval geniální jejž byl povolal papež Pius IX. do svého mistátník Pelegrino Rossi v nisterstva, aby zjednal poádek v státu církevním. Rossi chtl zíditi monarchický spolek stát italských se sídlem v Rossi zavraždn dýkou v snmovn ímské dne 15. listopadu. Snmovna ímská žádala mimo ustanovení ministerstva lidového také za vypovzení války Rakousku a za svolání ústavodárného snmu V vypuklo povstání, papež konen, ustoupiv násilí, povolil. celé Itálie. Dne 24. listopadu prchl papež Pius IX., obleen v háv prostého knze, z íma do Gaety. Zatím maršálek Radecký s generály svými v pevných držel rukou
idea jednoty
vciitahu. Ros^siho"
^
Kím.
^^'^piaTx" ^ íííma do '^'^'^'
ím,
ím.
ím
Lombardsko a Benátsko.
V
lombardsko-benátském království odpoívaly zbran. V Bcnátkácli vládli R^^^pubiika nejvyšší to úad republiky, kteí páli míru, tak že na vnitrozemní Lonnjardstran, kde stálo vojsko císaské, nebyl až do konce roku pokoj porušen. Vrchní sUo-bcnitvelitel vojenský v benátské republice, generál Pepe, organisoval z pebhlík ""^^^w"^ z rzných kout skromnou moc ozbrojenou, i tak zvanou legii uherskou, celých 5(5 muž, povstných to rvá a zlodj. Sardinsko musilo k naléhání Rakouska, aby pímí bylo dodržáno, admirála Albiiiiho z vod benátských odvolati. Dolirovolníci ímští v prosinci z Benátek odvoláni, poteboval jich Rím sám, z nhož byl papež prchl. Republika benátská mla vydání každý msíc až ti miliony lir, kdežto vlastní píjmy se páily sotva na jedno sto tisíc. Proto vydávány papírové peníze, uzavírány pjky a uvalovány na ob_vvatelstvo dan nesnesitelné. triumvíi,
i
msín
maršálek hrab Riniecký poteboval penz, a to jednou tolik Benátky, aby mohl vydržovati vojsko. Odkázán jsa na vlastní sílu, zvyšoval v zemi dobyté dan obyvatelstva veškerého a uložil zvláštní da válenou na ony boháe, kdož se byli súastnili povstání, ze zem vtšinou prchli
Však
msín
i
polní
nežli
a v cizin znovu
zljrojili
proti
Rakousku.
Do
24. listopadu
pokutováno takto
20!)
osob dvaceti miliony lir. Z toho povstala hlavn v ostatní Itálii velká boue. Vojenský gouvernér milánský hrab WiinpffciL obmezil válenou da i pokutu jen na ony, kdož vzdor amnestie císaské vytrvali ve velezrádných piklech, maršálek
Radecký pak
prodloužil
nevrátí-li
1841);
veškeré
jejich
Xmci
se
jmní
lhtu k návratu Ijohatým spiklencm až do konce ledna té do lombardsko-bcnátského království, propadne
do doby
sekvestraci.
.^
na Morav stízlivli. Spolky nmecké, které celé msíce terorisovaly\ Vvsifúiiobecenstvo, odstupovaly s jevišt, v Brn zmizely kalabrezy, nmecké klobouky Ina^MoKw" svobody, nmecká vlast a nmecké barvy; v Olomouci svlíkala akademická legie 1
—
60
—
uniformy a odevzdala zbra vojenskému velitelství. Bojácní lidé se chvli, rozvážní se tšili, žo bude již jednou konec nmocko-frankfurtské nadvlády. Doliytni a vojenským olisa/AMiím Vídn rozšlápnuta hlava revoluce. Dcscriovaní
uiKrskVch vojiníi.
Již v let liyl pošíský výbor náro
píznivým. Celé pluky a oddliMií poínaly desertovati do Ther, velkou ástí proti dstojník, zvlášt ze Štýrska, Halie, ech a Moravy. Obyvatelé tchto zemí a národní gardy bránily, kde mohly, sbíhání tomuto. Tak dne G. prosince v Krásné a Valašském Mczif-ili zadržáni sbliové husai národními gardami meziískou a novojiínskou, a odvedeni do kasemat olomouckých. Vlili
Ministerstvu
bciuovo.
[)np 21. Hstopadu ''^"
j'^
konávalo.
l'eilsedou
císa
povolal
díve bylo ustanoveno
a
z
rozhodnutí
skuten
ministerstva a
téhož
v Olomouci
ministrem
dne nové
zahraniních
záležitostí
Felix kníže Schwarzeiiberg, ministrem vnitních záležitostí František
ministrem financí
I^^iiip
liaron
ministerstvo,
vliv na státní záležitosti vy-
ustanoven
hrab
Stadion,
Kraus, ministrem války generalmajor František baron
Cordon, ministrem spravedlnosti
I)r.
Alexander Bach, ministrem obchodu a veejných
staveb Karel šlechtic Bruck a ministrem Felix kníže Schwarzenberg dosálil
zemdlství
práv vku
48
let.
a hornictví šlechtic
Vnovav
se
Thinnfeld.
naped služb
vojenské až do hodnosti rytmistra, a to pod písným velením švakra svého, plukovníka Alfreda knížete Windischgriltze, pozdjšího polního podmaršálka a skoro námstka císaova, jenž dodaten roku ISóO. vyznamenán za Prahu a Víde z roku 1848. velkokížem ádu Marie Terezie, pestoupil na dráhu diplomatickou. Byl vyslancem v Turin a Neapoli, postoupiv mezi tím za generála. Roku 1848., když v Neapoli nemli nic pilnjšího na práci, nežli hanebn demonstrovati proti Rakousku, opustil Schwarzenberg diplomatickou službu, a obleknuv generálský kabát, zvítzil již dne 17. dubna u Palmanuovy. .Test téhož msíce byl rann u (loita. Dne -!7. ervence jako podmaršálek stál již zase v ele divise v horké sei u Volty, a když Milane dobyto, ustanoven gouvernérem msta tohoto. Již v záí byl švakrem svým, knížetem WindischgriUzem, vyzván ve Vídni, aby vstoupil do ministerstva.
Hrab
rok
mladší než kníže Schwarzenberg. v zámku jemnickém na Morav, kde [jozdji jako právník, koktaje, astým ped mládeží jemnickou chtl zbaviti se chyby v mluvení. Prodlal pak od piky službu politickou, od praktikanta až do gouvernéra v Terstu a pozdji v Halii. Platil za nejženiálnjšího státníka nového Rakouska. ,liž v ervnu byl vyzýván, aby vstoupil do ministerstva. Z Halie byl také zvolen do íšského snmu. Na povolání obou, knížete Schwarzenborga a hrabte Stadiona, do ministerstva ml rozhodující vliv splnomocnnec
Vykonal
František
studia
Stadion
byl o šest
svá gymnasialní
ásten
enním
císav, velmož na Hradanech kníže Karel
šl.
Windischgriltz.
Bruck, padesátiletý Prušák, jako mladík pišel do Terstu, kde
poal
svou kariéru jako komptoirista kupecký. Stal se sekretáem pojišovny Aziendy, zakladatelem rakouského Lloydu a jeho velikosti, vydobyv si nesmírných zásluh o povznesení Terstu a jeho obchodu svtového. Dr. Alexander Bach, bývalý advokát vídeský, vyjádil již na poátku hnutí vídeského svj program ve smysl ten, že Rakousko nesmí utonouti v Nmecku, že líakousko se musí rozhodn obrátiti jak proti nmecko-národním snahám ve Frankfurtu, tak proti snahám madarským v Budapešti, postupujíc jen za jedním cílem: za scentralisovaným státem
—
r.i
—
V heznovýcli dnoch náležel T)r. A. Bach nejrozhodnjší a nejpilnjší agitátory, až slíbena byla konstituce. Kdvž již v ervenci byl povolán do ministerstva, jako ministr spravedlnosti, uvítali tuto zprávu na levici íšského snmu, kde sedli Goldmark, Violand, Fischho, Fiister, boulivou pochvalou. Za nedlouho však ho levice vítala již jen sykotem a hanlivými pokiky. Dr. Josef Alexander Helfert povolán nkolikráte z Prahy, aby pijal ministerium vyuování, jež díve bylo také nabízeno Fr. Palackému. Odmítnuv
jednotným se zízením demokiatickj^m. mezi
optn,
podsekretáem, aby prozatímn ídil pravý muž. Našli ho pozdji ve Lvu hrabti Josef Alexander Helfert pravideln obcoval schiizím a poradám
ustanoven
záležitosti
bj^l
vyuování,
Thunovi. Dr. ministerským.
Dr.
až
Ilelfert
státním
se najde
Hlavní zásad}' programu nového ministerstva, jak je byl pedseda jeho kníže íšskému snmu v Kromíži, zamlouvaly se semotam, i podobalo se, že z pdy, na které posud rostlo bodláí a bujel plevel, vyklíí a vyžene tak mluvil pedseda ministerstva kníže konen zlatonosný klas. Pijímáme Schivarze7iberg oznámil
—
—
vykonávání moci vládní z rukou Jeho VeliSchwarzenberg k íšskému snmu s plnou odpovdností, pevn jsouce odhodláni, zameziti každý vliv protiústavní, také však nepipouštti pehmátli do moci výkonné. Chceme míti upímn a bez obalu mocnáství konstituní, založené na rovném právu a nerušeném vjí^voji všech národností a zabezpeené rovností všech oban státních ped zákony, podporované svobodnou obcí a svobodným zízením zemí ve všech vnitních záležitostech, ovinuté spoleným svazkem silné moci ústední. Nadjeme se, že výsledky Vašich porad o ústav co nejdíve pedložíme Jeho Velienstvu k sankci.
enstva zárove
veejnou dle poteb doby naízeními do doby té zákonodárnou konená se zjednají ustanovení, ídíc se pi tom nezteneným zachováním svobody, národm rakouským zaruené, a zabezpeením podmínek, bez nichž nemže svoboda o!)státi. Ministerstvo nechce zstati v zadu za snahami o svobodomyslná a lidová zízení, nýbrž z povinnosti se postaví v elo hnutí tohoto. Základem svobodného státu jest svobodná obec, dsledkem pak samosprávné obce jest zjednodušení státní správy. O tom jakož i o znovuzízení soudnictví v duchu konstituníni, o zamezení zneužívání asopisectva postižným opatením, o spolkovém právu a zízení národní gardy, podá ministerstvo pedlohy íšskému snmu. Ve Vídtii niusilo býti užito zbraní na potlaeni bezvládí; ministerstvo chce ukoniti výminený stav ve Vídni, jakmile to pomry dovolí. V Itálii zvítzilo slavné vojsko naše nad vrolomností a zrádou; v organickém svazku s konstituním Rakouskem dojde království lombardsko-benátské nejbezpenjší záruky na hájení své národnosti. Ministerstvo se kojí nadjí, že za nedlouho i národ vlašský užívati bude dobrodiní ústavy, jež spojí všecky kmeny plným rovným právem. Ministerstvo upraví správu
platnými,
nežli cestou
Porušením tohoto hlavníJio práva národu {rovnoprávnosti') rozplainenila
se
obanská
válka v Uhrách. Proti stran, jejíž poslední metou jest pevrat a odpadnutí od Rakouska, povstali tam národové, jimž bylo ubhženo na jejich neodcizitelných právech.
svobod, nýbrž vede se proti onm, kdož chtjí národy Národové tito v Uhrách chtjí uhájiti celistvost mocnáství, tsnjší svazek s námi, uznání a zabezpeení národnosti své. Ministerstvo je bude podporovati všemi prostedky, jichž má po ruce. Mocí zbraní, any bohužel všecky cesty smíru nevedly k cdu, bude hrzovláda strany zloinné potlaena a mír vnitní opt zjednán. Velkj-m dílem naším za dorozumní s národy jest založení nového svazku, spojujícího všecky zem a kmeny národní v jedno velké tleso státní. Nevede se válka
proti
oloupiti o svobodu.
Toto stanovisko ukazuje také na dráhu, na
níž
kráeti
bude ministerstvo
Pmgram Scinvar/unijergova.
—
62
—
V roztrháni mocnáství rakouského nevzí volikosf, v seslahení mocnáství nespoívá síla Nmecka. Trvání jednotného Rakouska jest zájmem nmeckým evropským. S tímto pesvilením hledíme vstíc pirozenému rozvoji tohoto postupu petvoení se. Až omládlé Rakousko a omládlé Nmecko se octnou v nových a pevných útvarech, bude vcí pak možnou, ustanoviti vzájemné pomry stát tchto; do doby té vykonávati bude vrn Rakousko své povinnosti v nmeckém spolku. Co do zevnjších pomr íše dovedeme uhájiti prospch a dstojnost Rakouska, nedopouštjíce žádných matoucích vliv zevnjších do ncodvislého utváení se vnitních pomr našich. v otázce niiucké. i
—
Programem tímto odsouzena sice bžná posud politika nmeckých hegemon v Rakousku, zárove však vynoovalo se již z moe zmatk obecných slunce ústavní, brzo na to absolutistické centralisace habsburského mocnáství
i
Uhersko v
to zahrnujíc.
Království a zemí, nazývaných do doby té ješt státy aneb íšemi v císaských manifestech a patentech, a jejich nepromlených práv nezadatelných dotknul se program ministerstva jen
mimochodem
—
a to
mlo
otevíti
oi všem.
vi
Jednání další íšského snmu ve Vídni po krvavé katastrof íjnové, Kroméí/i. nastávajícímu stavu obležení stalo se nemožným. Pravice snmovní, hlavn poslanci eští, se také byla z Vídn rozprchla. .Jednalo se jen o to, kam íšský snm peložiti. Do Olomouce, kde sídlil práv císaský dvr, po všem tom, co íšský snm ili jeho levice byla uinila proti císai a jeho rodin, nepál si asi císa sám
íšský
snm
snmu íšského. Uvádna také msta Praha a Brno, konen však rozhodnuto pro peložení íšského snmu do Kromíže, na niž byl Palacký upozornil. Kromíž ítala tehda nco pes 0030 obyvatel, majíc nátr úpln nmecký. Patentem, daným dne 22. íjna v Olomouci a spolupodep.saným od ministra Wessenberga, oznamoval císa Ferdinand, že za porušeného ádu zákonného vo nastávajícím tam opatením vojenským íšský snm déle ve Vídni Vídni a jednati nemže. Proto naídil císa Ferdinand, aby íšský snm ihned perušil své zasedání ve Vídni, svolán že jest ke dni U5. listopadu do Kroniíže, kde se mže nerušené a v}'iun vnovati velkému dílu vypracování ústavy, jež by vyhovovala zájmm stát rakouských. Císa vyslovil nadji, že všichni poslanci se najisto dostaví do Kromíže. Již ale patentem, daným v Olomouci dne 10. listopadu, odložen den svolání íšského snmu z 15. listopadu na den 22. listopadu^ ponvadž prý mnozí poslanci, jenž se byli odebrali do svého domova, ztžka by v pravý as mohli se dostaviti do Kromíže, a ponvadž pí[)ravy v Kromíži co do místností íšského snmu a byt poslaneckých nebudou do 15. listopadu hotovy.
vi
Nmecká levice snmovní, která si byla zárove s vy.slanci maJarskými omoila nkolik prst v íjnové vzpoue vídeské, — bylaíjiž také aliance uherské vycítila ihned vlády s odbojnou stranou ve Frankfurt naprosto zpeetna, v tomto peložení ránu proti sob, proto také se mu opírala zuby nehty. Než ne-
—
pomohlo
to.
byli rádi v
Violand, Fllster, Goldmark, Fischhof a ostatní nechali
Kromíži
již
si íci,
a
konen
k vli bezpenosti osobní.
Již dne 21. listopadu, když prohlášeno konen v Olomouci nové ministerstvo Schwarzenbergovo, sloužil k žádosti císae a císaovny kníže-arcibiskup olomoucký baron Soininenui-Btkh v olomouckém dóme slavnou mši svatou, a to na úmysl, „aby dárce všeho dobra osvítil íšské shromáždní v jeho závažných poradách a posilnil ho v zdárném ukonení velkého díla." Hned po mši odjeli nov ustanovení
ministi do
Dne
Kromíže.
22. listopadu zahájen
raštané a arcibiskupská garda
íšský snm v Kromíži. Národní garda, ozbrojení byly v plné parád, celé msto pak na nohách.
— O
hodin
desáté
sloužil probošt
63
—
Bedich lantkrah
Fiirstevberg v kostele sv.
slavné služby Boží, jimž obcovala velká ásf íšských poslanc.
do sousední
poslanci
letní
residence arcibiskupské,
ížského, jehož velká dvorana upravena jjyla ve jako císaská zimní jízdárna ve Vídni, pece ale sály a místnosti
zámkové
sloužily
ministrm a
Po
Moice
té se odebrali
velkolepého to zámku kromne tak skvostn, kdežto ostatní menší
snmovnu,
a
pimen, vedlejším úelm
parlamentu.
prvního setkání se poslanc oekáván vj^buch vášní, a to skrze otázku pedseduickou. Pravice snmovní, zvlášt poslanci eští, prohlašovala všecko, co Již z
Voib:\picci-
íšském snmu po osudném G. íjnu ve Vídni stalo, za neplatné, stojíc aby poslední pedseda snmu Sirobach, jenž událostmi dne G. íjna byl tu v Kromíži byl pijat. ze snmovny a z Vídn vypuzen, ve funkci své Dívjší ministerstvo však ani slovem nebylo prohlásilo, že íšský snm se stal v íjnu k usnášení neschopným; naopak císaský dvr v Olomouci zacházel nese bylo na
na tom,
i
snmem,
adresy a deputace odesílány a pijíniány, odroení, peložení íšského snmu oznamováno z Olomouce pímo kancelái snmovní. Vedle toho bylo mezi sneseními íjnovými také ono snesení, jímž se povolují dan na rok 1849. Na druhé stran netrvalo však více pedsednictví Smolkovo, jehož doba úadovací dnem 9. listopadu byla vypršela. Ovšem že Šmolka i po té jako první námstek pedsedy, již dne G. íjna zaujav opuštné ve Vídni místo pedsednické, vyizoval záležitosti pedsednické, svolav i poslance do Kromíže. Co do osoby, vyslovili se mužové vládní a poslanci, kdož byli v íjnu íšský snm opustili, pro Strobacha, aby takto jednání Stroljacha a poslanc, snm v íjnu i Víde opustivších, bylo schváleno a levici, jež sama v íjnu zstala a jednala na snmu, nepímo vyslovena byla nedvra. Zásady se tu mly sraziti vlastn, ne osoby. ustále se
a
svolání
O jen
jedenácté zaujal Swo/ka místu pedsednické. Na lavici ministerské sedl financí Kraus; z ministr, kteí nebyli poslanci, sedl generál Cordon
ministr
na galerii mezi posluchai. Nedostavili prý se ministi do snmovny proto, ponvadž program nebyl ješt definitivn upraven. Pikroili k volb pedsedj^. Pítomno bylo 24S poslanc; Strobach obdižel \'1'1, Šmolka 121 hlas, pt hlas bylo rozházeno. Snmovna pedsevzala na lo volení druhé, v nmž odevzdáno již 255 hlas, z nichž obdržel Siuolkn 131, Strobach 124. Zvolen tudíž pedsedou snmu f)r. Šmolka, jenž Ijyl netušeným výsledkem volliy sám pekvajien, nebof levice nemla nadje na vítzství.
Za námstky pedsedovy zvoleni zdvoilosti pro Moravu) a Josef sklíenosf,
poslanec
Jelen
šl.
Dr. Kajetán Maytr^ poslanec
Lasscr.
telegrafoval
Pravice se
do Prahy:
z této volliy
Práv
byl
od
brnnsk}'
(ze
zmocnila velká
nepítomných
poslanc eských Šmolka zvolen pedsedou. dne 27. listopadu se mly ísti prott)koly 53. schze dne protokoly schzí od 28. do ;íl. íjna, ("echonmec Ignát Paul uinil dotaz, jak se to shoduje, aby schze dne 22. listopadu byla 53., kdežto po 52. schzi dne 6. íjna byl íšský snm ješt tolik dní pohromad? Tu povstal T3'rolan Hellrigl^ ohrazuje se proti tomu, aby protokoly po G. íjnu platily za protokoly snmu íšského. „Jelikož porady se dly za terroristického vlivu strany pevratu Více nedomluvil. Snmovnou zadunla boue z levice, z pravice po" chvala. Slova se ujal f)r. Fr. L. Rieger. Protokoly íjnové nejsou pravil protokol)^ snmu íšského, nebyly sepsány v plném svobodném shromáždní. Já sám jsem nemohl býti pítomen, ponvadž byla ohrožena má osobní bezpenost a mé slovo volné. máte za to, pánové, že bych se bj4 mohl po G. íjnu odvážiti
Na
22.
píští
listopadu,
schzi
ale
také
—
—
i
—
^^^)"^
''f„
nov7oi"sezení ve
—
04
—
na liájoní rylíískóho, svulunluniyslnóho reka Jolacii!? Opt zadunla snmovnou l>oue z levico, poslanci leviátí vstávali se sedadel a vali. Na to ml I)r. Kicg«>r, odporem rozeštván, zdrcující e, dokázav, že schválení íjnových protokolíl znamená schválení revoluce ze (5. íjna, schválení všoch snesení revoluních, schválení toho, aby i)yl vyhnán kníže Windischgriitz z Vídn mocí vojenskou, schválení toho, že velitel vídeské vzpoury Messenhausor, jenž byl zastelen, byl v právu, kd(«žto Windischiiriltz jest vrahem, jenž má býti dle náhlého soudu zastelen. Já a moji pátelé také úasti v
—
nemáme
konil Ulegor
nezmrném
kdož šlechetného roznícení hodného
— kdo jsme
neštstí
se nebyli súastnili revoluce,
msta Vídn.
lidu zneužili
Af to zodpovídají v sobecké své zámry.
oni,
Xávrh llellriglíiv schválen 143 proti 124 hlasm; deset po.slancfi nehlasovalo, mezi nimi pedseda Šmolka a Streit, jeden to ze zapisovatelii íjnového snmu íšského. Kromíšský snni neuznal íjnové revoluce vídeské. Program
Na tomtéž
ministerstva Scliwar/.en-
„q^^^j^q miuisterstva.
beigova
nadšené. Levico
v
snmu.
sezeuí
prohlásil
Zase dunla
íšskému
snmu
kníže ^
si
pála více a jiných
veci,
program
Sclnvarzenbtrg
snmovnou nová boue, boue ' ,
^
oekávala vsak mene.
však pochvaly v l)y aristo/e i
kraté, jako Schwarzenberg a Stadion, holdovali svobodomyslnosti, konstituci a lidovému zízení, na to nebyl pipraven nikdo. Také ve Vídni zpsobil program mini-
dojem dobrý. Jen poSinutí pomru Rakouska k Nmecku do budoucnosti neurité neuspokojilo jisté kruhy nmecké, než velké davy již byly z duše celé nenávidly šalbu erno-erveno-žlutou. Shromáždný snm moravský vyslovil již
sterstva
druhý den ministerstvu votum Sloíeni
nsskeho
dvry.
ml
také píinu, aby jehož autorita již byla úpln podkopána, pijal program ministerstva Schwarzenl)ergova, z nhož vycházelo na jevo, že ministerstvo poítá na spolupsobení snmu ve velké dílo ústavní. To práv popíraly již nejvážnjší kruhy snmu íšskému, že snm tento jest s to, ukoniti
íšský snm,
ydn
ve Vídni ani výbor snmovní nemohl býti hotov. Kíšský aby zjednal ústavu dobrou, ('etní selští poslanci z Horních Rakous, Halie a Bukoviny svou pemrštnou radikálností neb svou A k tomu vášnivý, až tupostí nepodporovali nikterak úspšnou práci snmovní. revoluní radikalismus levice! Z pohlavár íjnového snmu íšského ve Vídni složil jen Pi//ersdor^ mandát svj, aby ušel projevu nedvry; ostatní, jako teba Fiister, ekl volim vídeským do oí, že pohrdá jejich nedvrou. Jiní zase, jako Violand a Goldmark, nezardívali se ani, když je voliové nejhrubším zpsobem Poláci ve napadali, žádajíce na nich, aby odešli ze snmu do života soukromého. fraku, Ilubicki, Dunin-Borkowski, Ziemialkowski a jiní, zaujali svá místa mezi Violandy a Fiistry a Goldmarky, kochajíce se sny polské emigrace v Paíži, kdežto lidé rozvážní z nich, jako Jií Luboniirski, vzdali se mandát. íšský snm v Kromíži získal jen tím, že nebylo tu galerie a ulice, která by v násilných podnicích liyla pomáhala nmeckostí zbsilé levici.
jednání o ústav,
snm
nebyl ale
s
níž
dle toho složen,
též
eští poslanci
nioyní a jCjich pro-
„ pniiiasa uherského."
gramy.
z
a Moravy tvoili v Kromíži zvláštní klub, scházeli .se Pedsedou byl Strobach, programem rovnoprávnost národ,
ech
Kluby sn-
.-'11.-
jednotné a samostatné Rakousko; každý užší svazek
s
Nmeckem
odmítnut naprosto.
Dalmatska a Rusové halití se k nim pozvolna pipojovali, tak že již tvoiti se poal klub rakouských Slovan. Vedle toho se utvoil klub nmeckých Rakušan, jenž byl za jedno se Slovany co do utváení se Rakouska, co do pomr k Nmecku se však lišil. Jeho zásadou bylo, aby k vli spolku s Nmeckem se utvoilo silné Rakousko. Tetím klubem byl nmecký klub stedu, jako Mayer, Lasser a Doblho, vlastn kluii to vládní, jenž pál rovnoprávnosti Slovinci,
Chorváté
z
— pomr
65
—
Nmecku
chtl ale ustanoviti teprv tehda, až so Levice se v Kromíži ponkud rozviklala. Klub levice se uhostil v sále piaristského gymnasia v Kromíži, jeho pedsedou byl apelaní rada Pretis, jeho vdcem v parlamentu Schuselka. Program levice v Kromíži, vydaný od Lóhiiera^ poal již zapírati Frankfurt a Madary; kladl váhu národní v Rakousku, ustaví jak
k
Rakousko tak Nmecko.
na demokratické zásady s vylouením však republiky, prohlásiv konen loederaci v íšském snmu zastoupených na základ nesmysln sestavených skupin. pevratným a odluivým. Jen Poláci a Vlaši zstali svoji, vrní starým národíi
smrm
nm
klub stedu (60 poNejsilnjším byl klub slovanský (120 poslanc), po klub nmeckých Rakušan (40 poslanc). Na vyízení otázky uherské Jen ta pominuta naprostým mlením. nevzpomnl si ani jeden z tchto klub
slanc},
—
svou zásadou o rovnoprávnosti všech národ pracovala ku znovuzízení celého mocnáství, kdežto levice považovala dualismus, díve skuten provádný a beznovými ústupky Maclarm dotvrzený, za samozejmý
snmu prostedn
pravice
a nezvratný.
snmovní více, nežli o Lhry, jednalo se o tetí tení jednacího ádu, Kromíži ješt nebylo ukoneno, a jednání o ádu jednacím bylo zapoalo hned po zahájení snmu ve Vídni. Toto jednání nekonené o ádu jednacím pipravilo íšský snm o všecku dvru obyvatelstva. Pes všecky vkopamátné události zabýval se íšský snm neohrožen a u vytrvalosti, která lepší vci byla hodná, v Kromíži ješt s jednacím ádem — zpravodajem byl Dr. Kajetán Mayer — na šesti schzích až do IS). prosince, v kterýžto den jednání snmovní o ádu jednacím šíastn ukoneno. Skoda bylo asu a námahy. Dali jednací ád Levici
jež
i
J^-íii-^o '^"i-
v
i
konen
do
tisku. Jest to
dovedný spisovatel byl vypracovati,
vnoval
knížeka o 55 stránkách, nejdražší snad na svt, již by málo dní. Ústav rakouské, již ml íšský snm
sestavil za
snm pomrn
malinký jen as.
obnoveno pedsednictví snmu. Teprv v tetí volb po tuhém boji zvolen pedsedou Stroback proti Šmolkoví. Finanní ministr Kraus žádal za úvr 80 milion. Po neobyejn tuhém boji povolil íšský snm celých 80 milion velkou vtšinou, kdežto finanní výbor navrhoval jen 50 milion. Vláda slavila velké vítzství parlamentní. Ústava však neuzela svtla Božího. Dne 7. bezna 1849. byl již íšský snm v Kromíži rozpuštn a vojskem rozehnán. Skoro že
Dne
20. prosince
nezasluhoval osudu lepšího.
Pešfský výbor národní obrany konal, co bylo jen možno. Svádní císaského se, ani mnozí pebhlíci se spokojovali s vdomím, že uposlechli jen rozkaz zákonné, králem Ferdinandem ustanovené vlády uherské, Také odvod a násilné sbírání zemské hotovosti v Uhrách se strany Madar potkal se s výsledkem slušným. Konen otvírali Maai i vzení, propouštjíce z nich etné lotry a sesilujíce jimi svá vojska, jež vpadala i do jižního Štýrska do Moravy, vojska k pebhlictví dailo
i
jako teba do Strání, naloupivší tam voz, koní a zboží.
V
zemích eských se chystala druhá výprava slovenská do Uher proti Makraji tšínském sbíral podplukovník Frischeiseii sbor dobrovolník, jenž by od prsm3'ku u Jablnky pispl ku pomoci generálu Siintiniiovi. Této výpravy se mli úastniti též eskomoravští dobrovolníci, jež piln sbírali. V hlavním stanu knížete Windischgriltze lhostejn pohlíželi na tyto pokusy o zjednání slovenské
Jarm. V
Hurban a Šlkr^ prohlášení uherskou vládou za psance, psobili již od íjna v Praze v sestavení výpravy válené na Slovensko, kamž pijeli v listopadu také Dloudek a Zacli. Na Morav pracovali tímto smrem Matj hotovosti, ne-li nepátelsky.
6
Dmhá
vý-
brovo'ník "'i
sioven-
—
6(i
—
Miksilek a l)ratí Polcsíiáci^ svolávajíce úastníky první nešf.istnó záijové výpravy na Slovensko a verbujíce nové.
Dne 25. listopadu odjelo z Prahy za velení Bloudkova první oddlení slovenských dobrovolník, asi 40 jen muž, vysloužilých to vojáku, studentv a mladík Slovanská Lípa jim dala nco penz a liuliny bývalé „Svornosti", jež od svatodušních svátk byla pechovávala. Dne 2G. listopadu pijeli Hurbcni, Zach, Mikliiek a bratí Poh-sáci s 200 dobrovolníky do Perova, odtud pak dno 27. do Tšína. Bloudek byl velitelem, Fr. Zach náelníkem generálního štábu ozbrojeného povstání slováckého; politické vedení mli v rukou IIur!)an, Stúr a jiní. Jakmile dobrovolníci byli pibyli do Tšína, poal je zásobovati a vydržovati aerár; dostali zbra a stelivo. V Opav uvítali dne 2. prosince srden Ilurbana, Stúra a Ploudka; dstojníci pluku Polombiniho je astovali jako vojenské kamarády. ;
Z Tšína vydali vdcové
mu
slibujíce
a se
k nim
slovenští
provolání k lidu slovenskému
v Thrách,
maarských galgan, a vyzývajíce ho, aby povstal Maai u Slovák hanili a podezívali, lííce v pí-
osvobození, zniení pipojil.
Za
to je
snikách, jež i na moravských jarmacích rozšiovali, „hrozného Ilurbana" jako pohana, jenž vraždí katolíky, ddiny v popel obrací, chrámy I)oí atd.
Koncem
listopadu se pohybovaly voje Frischeisonovy k hranicím
hlavní sbor stál u Jablnky,
uherským;
v sousední Halii, v Kamesznici a Milówce. Na dovoz z Pruska ostražitý obraceli zrak; jednou se zmocnili osmdesáti beden s puškami, po druhé c. k. pohraniní stráž v Grodku dostala do rukou nkolik tisíc pár stevíc, pašovaných pro maarské povstalce. ti
setniny
pak
O sestavení druhého slovenského sboru dobrovolník, jenž se ml postaviti pod velení generála Simunie, pracovali též Jtinelek, píjmím druhý Žižka, Hodža a katolický fará Závodník. Císaiakrál se 'vzdal triinu.
V
sobotu
no
2.
prosinco panoval
v Olomouci
již
od rána ruch neobyejný.
dámy v nejnádhernjších odvech smrem k residenci arcibiskupské, vojsko v parád postupovalo mstem na cviišt. Rychle so rozšíila po mst zvsf, že o osmé hodin ranní se mají dostaviti k císai všichni
Vozmo
a
pšky
ubírali se páni a
lenové rodiny cí?aské, celá družina dvorská, ministi, guberniální vicepraesident moravský hrab Lažanský, krajský hejtman hrab Mercandin, všichni v Olomouci pítomní vyšší státní úedníci a dstojníci, jakož i polní maršálek kníže Windiscligriitz a nedávno teprv na polního zbrojmistra povýšený bán Jelabc, jenž byli v noci do Olomouce z Vídn pibyli. O pl osmé z rána se naplovaly místnosti vedle trnního sálu arcibiskupské residence skvlou spoleností stav všech. Do sálu trnního vstoupili však jen arciknížata a arciknžny bez prvodu svého, ministi, maršálek kníže Windiscligriitz a bán Jelacic, hrab Giiinne a leganí rada Hiihner. Z císaské rodiny byli pítomni vdova po palatinovi uherském arciknížeti Josefovi, Marie Dorotea, cho arciknížete Este arciknžna Alžbta, arciknížata Ferdinand Max, Karel Ludvík, Karel i''ordinand, Vilém, Josef a Ferdinand-Este.
O osmé hodin
se
otevely dvée a do trnního
sálu vstoupili ze
svých
míst-
Maric Anna, ped nimiž kráel generální poboník Josef kníže Lobkovic, za nimi pak nejvyšší maršálek dvorský Bedich Egon lantkrab Flirstenberg a nejvyšší hofmistrová císaovny Tereza lantkrabnka Fiirstenbergová, na to arcikníže František Karel a arciknžna Zofie a arcikníže ností císa Ferdinand
I.
a císaovna
František Josef.
Za „Dležité
hroljového
ticha
proetl
píiny Nás pimly k
císa Ferdinand
I.
z
popsaného
rozhodnutí neodvolatelnému,
složiti
papíru toto: korunu císaskou,
— a to
vo prospch
JúSífa^ jojž
Jsme
milovaiiélio
synovce,
67
—
nejjasnjšího pána arciknížete Františka když byl Jeho otec, Náš milovaný
byli prohlásili za plnoletého,
pán bratr, nejjasnjší pán arcikníže František Karel, podal vyjádení, že se neodvolateln vzdává práva nastoupiti na trn, jež Jemu písluší dle platných domácích Na to peetl a státních zákon, ve prospch Svého díve jmenovaného syna." ministr císaského domu, Felix kníže Sclnvarzínherg státní listiny píslušné, totiž prohlášení arciknížete Františka Josefa za plnoletéhj, vzdání se arciknížete Františka Karla nástupnictví na trn ve i)rospch svého syna prvorozeného, na konec pak slavné vzdání se trnu císae Ferdinanda I. ve prospch arciknížete Františka Josefa.
Císa bYM-dinand 1. a arcikníže František Karel podepsali listiny, naež mladistvý císa a král František Josef I. pidl na kolena j)ed starým císaem, aby Ferdinandovi I. dkoval a za požehnání ho prosil. Než vnitní pohnutí utlumilo všecku jeho e. Císa l<'crdinand se sklonil nad císaem Františkem Josefem, žehnaje mu a objímaje ho.
—
T
Bh bude chrániti „Žehnej Ti i'án Bh — bu hodným Tato pronesl slova císa Ferdinand u pohnutí nejvyšším. Po lících pítomných inuly se slze, okamžik tento uciivátil všecky. Mladistvý císa František Josef poklekl na to
— i
rádo se stalo."
mnohých
ped císaovnou
podal ruku,
krále,
objímaje
naež je,
ostatní
holdovali
Marií Annou,
s rodiemi lenové rodiny císaské, jimž František Joseí v Ranovému císai. Císaská rodina odešla
která ho obejmula a políbila, jako matka nžná. Totéž se opakovalo
nového císae a
muž
i
—
kousku se byl udal dj velký.
Do trnního
puštni pak všichni, kdož se byli shromáždili ve vedlejších Schwarzonborg ohlásil málo jen slovy zmnu na trn, která práv byla provedena. V Olomouci na to prohlášena tato zmna obma jazyky zemskými na tech místech za hlaholu trub. Nový císa l
jim
sálu
kníže
Manifestem, daným dne '1. prosince 1848 v královském hlavním most Olomouci a spolupodepsaným od knížete Schwarzenberga jako pedsedy ministerstva, oznámil císa František Josef I. národm mocnáství, že strýc jeho císa Ferdinand I. a král uherský a esk}'' toho jména pátý se zekl trnu, že otec císav arcikníže František Karel se vzdal nástupnictví na trn, a že císa František Josef, toho jména první, na základ pragmatické sankce položil si na hlavu koruny svých íší a nastoupil na trn. Ješt poslední patenty v listopadu vydával císa Ferdinand jako konstituní císa rakouský; císa František Josef I. však svj první manifest 5*
Kíšský '^
snm
^",.\\"-^
Nastoupení ki-áie
Františka na^^tr^n.
—
68
vydal jako císa rakouský císae a králo Františka Josefa
a reskripty Manif(>st
—
z Boží milosti, I.
znl do
král
uherský a eský,
atd.
slova, jak následuje:
pesvdení potebu a vysokou cenu svohodného a doh nastupujeme s dvrou na dráhu, která Nás má vésti ku spásonosnému petvoení a omlazení celistvého mocnáství. „Znajíce z vlastního
pimeného
zízení,
Na základe pravé svobody, na základech rovného práva všech národ íše spolupsobení zástupc všech oban státních ped zákonem, jakož v zákonodárství znova povstane vlast v staré velikosti, s omládlou však silou, nezvratná to budova v bouích asových, prostranný to pro kmeny rzného jazyka, spojené pod žezlem Našich otcv od svazkem bratrským. a rovnosti
i
lidu
dm
vk
Pevn jsouce odhodláni zachovati lesk koruny nozkaloný a celistvé mocnáství nezmenšené, jsouce však hotovi dliti se o svá práva se zástupci Svých národ, I)oílámo na to, že se podaí s Hoží pomocí a v dorozumní s národy, spojiti všecky zem a kmeny mocnáství v jedno velké tleso státní. Tžké zkoušky jsou Nám uloženy, pokoj a ád na více stranách íše byly porušeny. V jedné ásti mocnáství ješt dnes roznícena válka obanská. Všecka se stala opatení, aby úcta ped zákonem všude se obnovila. Potlaení vzpoury, a návrat míru vnitního jsou hlavními však podmínkami, aby se šfastn zdailo velké dílo ústavní. Spoléháme pi tom s dvrou na rozumné a upímné spolupsobení zástupc všech. Spoléháme na zdravý rozum vrných vždy venkovanu, nabyvších nejnovjšími zákony o zrušení svazku itoddanského a vyvážení pozemností plnélio
národ
oban.
užívání práv státních
Spoléháme na vrné Své služebníky
státní.
Do
osvdené pedky
slavné armády Své
a vytrvalosti; budet i
i
nadjeme
se
pro Nás, jako byla pro
ode dávna udatnosti, vrnosti Naše, pilíem trnu, pro vlast
pro svobodná zízení neochvjnou hradbou.
Uvítáme každou
píležitost,
abychom odmnili
zásluhy, neznající rozdílu stavu.
Ujímáme se trnu Svých otc v dob vážné. Velkými velkou jest odpovdnost, již Nám Prozetelnost pikazuje. Bh
Národové rakouští! jsou povinnosti;
Nás vezme v ochranu."
mst
Reskriptem, daným též dne 2. prosince v královském hlavním Olomouci, oznámil císa František Josef I. své nastoupení na trn také snmu íšskému v Kromíži, žádaje na nm, aby ústavu co nejdíve vyídil, a oznamuje mu, že potvrdil úadující ministerstvo, císaem Ferdinandem ustanovené.
Císa František Josef
i'ivm vystu''
distvého^ císae.
denci olomoucké,
již
I.
usídlil
vojsko a garda národní uspoádaly
msta, všude jásav ulici vítala
Dne
mocnáe
'\.
se hned
byl císa Ferdinand
dne
opustil.
prvod
2.
prosince v arcibiskupské
Veer
resi-
byla Olomouc osvtlena,
pochodnmi.
Císa projíždl ulicemi „Slovanská Lípa" v Litovelské nápisem prsvitným „Sláva králi našemu!"
vítán obyvatelstvem
prosince holdovali císai
;
s
nov zízená
zástupcové msta,
a dstojníci. Odpoledne pišla velká deputace íšského
císaští
snmu
úadové, generáli
Šmolkou v ele, dvakráte sklonila prapor, do arcibiskupské residence, aby v trnním sále pozdravila nového panovníka. Císa mladistvý, odpovídaje deputaci íšského snmu, zakonil svou slovy tmito: „Na Vás, pánové, jest, abyste brzo a ve prospch státu vykonali své dílo velké. Poskytnte brzo píležitost, abych osnovu ústavy^ iia niž iieli-ptliv cekají národoví^ byl s to zkoušeti a jí Svou císaskou sankci udliti.''
ped
níž hlavní
stráž za
víení
s l)r.
bubn
e
Mn
—
69
—
Tím se octla svrchovanosf íšského snmu, o níž ješt ve Vídni hýli snili, v koncích. Tatáž deputace íšského snmu l>y!a dne H. prosince v Praze pijata císaem Ferdinandem. Olomouci nastala doba hluných slavností, jaké bývají spojovány všude a Dne 10. prosince poízeno v olos nastoupením nového mocnáe na triJn. mouckém divadle i eské pedstavení. Divadlo bylo slavnostn osvtleno a naito obecenstvem. Hrála se fraška „ech a Nmec", což zajisté nesvdilo o pílišném
vždy
Hymnu
taktu.
zachovej s
draz položen na
národní zpívalo veškeré oíjecenstvo, zvláštní
nám
mocná
cizích
panovníku. ("lenerálním
i
„Hože,
hanácké
Vídn, Tyrol, Terstu a odjinud. aby blahopáli novému poboníkem svým ustanovil císa hrabte Griinneho.
velkými kolái, nejvíce ovšem
Také vyslanci
picliázola za deputací do Olomouce,
Deputace
krále.''
z
Moravy,
z
Cech,
se dostavovali do Olomouce,
vrn
tajená však Mezitím co se byla stala v Olomouci dávno pipravovaná, na trn, co ministerstvo Schwarzenbergovo v celé správ státní dkladné poalo provádti opravy, co obyvatelstvo v neuherských královstvích a zemích
Košut žádá
zmna již
dvry
ád
veejný, a co nejvyšší vojevdcové raVídni sbírali síly válené Rakouska, pokoušel se Kosut o zjednání pímí až do jara píštího, a to skrze amerického vyslance ve Vídni W. SítUsa, aby prý se pedešlo neštstí války, pro ob íše tak
klidnjší nabývalo kouští, kníže
mysli a Windischgratz a bán
v
Jelai ve
osudné. Dne !3. prosince vyjednával Stilcs v této záležitosti s knížetem Windischgratzem ve Vídni, jenž odmítl naprosto žádosf Košutovu, odvolávaje se na to, že musí po.slouchati rozkaz císaových, že se nemže pouštti do jednání s povstalci, za to že však žádá úplné podrobení.
zmn
na trn dne 2. prosince pro zem koruny uherské znly pro ostatní království a zem. Král František Josef položil v manifestech tchto draz na svou nejtžší povinnost královskou, osvoboditi mocí zbran velikou vtšinu obyvatelstva uherského z tyranského násilí odbojník. Manifesty o
jinak, nežli manifesty
V
jednom
daná dne
potvrdil (i.
a
7.
král František
listopadu, a plnou
„Krále
—
Dne
prosince jednal
pedchdce,
Josef rozhodnutí a opatení svého
moc
knížete Windischgriitze.
v celé své zuivosti macTarskó listy k tmto manifestm smí zbaviti trnu jen národ. Svrhne-li ho jiný s trnu, jest tyran a usurpator. Dvr jest v odboji, ne my. Naše armáda písahala vrnosf Ferdinandu V. Tohoto Ferdinanda není více, naše vojsko a úedníci jsou sproštni vrnosti Ferdinandovi V. a žádné jiné osob nejsou více vrností zavázáni. Jest tu alo národ a ústava, íšský snm a zvolí gubernatora!"
—
7.
tak
movny magnát,
odpovdly
íšský
snm
uherský,
uradiv
se
díve
s
leny sn-
o královských manifestech.
—
byly peteny tak teme v maarské úední zpráv o tomto všeobecná veselosf, všecko se smálo vypínavosti královského mladíka. Nedostauje mu titul císae rakouského, osobuje si titul krále uherského Usnesení a jerusalemského. Jest tak málo králem uherským jak jerusalemským." obou snmoven vycházela z toho, že Uhry a zem s nimi spojené nebyl}' nikdy
„Když
sezení
—
tj^to
nastala
ástí mocnáství rakouského a nejsou jí také dnes. Královský trn uherský bez pedcházejícího svolení národa mže se uprázdniti jen smrtí krále korunovaného. Stane-li se panující král neschopným k vykonávání vladaských povinností, jest národ oprávnn ustanoviti prozatímnou vládu zemskou. Ponvadž však libovolné vzdání se císaského trnu rakouského nemní nieho v samostatnosti, ústav a základních právech království uherského, k mocnáství rakouskému nenáležejícího,
rozkazuje a porouí íšský
snm
uherský všem církevním,
obanským
a
vojenským
^'''^ff,'^)'
^"n^iirtoupeni
oísae a ^-^l^.^
]oTe(a
na trn.
—
70
—
úadiim, všcMn úcdníkfiin, všemu vojsku a oliyvatelstvu Uher a zemí spojených, nesmí uznati aneb jxjsloucliati žádné pravomoci, Již zákon, ústava a íšský snm neljyly za právojilatnou uznaly, že musejí každé míchání se do záležitostí zem považovati za bezprávné osobování, a zárove držeti se ntysvtjší povinnosti k vlasti, brániti a hájiti vlast proti každé cize usur])aci, vkládání se nebo ne[)átelskému útoku. Jinak propadají zákonnému trestu na zamzrádu. že
V rokování o tom pepínal jeden druliého nemírnoslí, urážkami a tluchem odbojnickým, oba Madarászové, Wesselényi a Ivošut. Tak se nemluvilo v žádném ješt parlament o královské rodin, jako v uherském snmu íšském. Vedle toho se proiilásil slepý Wesseniényi pro zízení foederaní republiky dunajské, kdežto Košut vyslovil své pesvdení, že nový císa jest usurpatorem uherské koruny, b3^ti zbaven trnu. Jednohlasné snesení nl)()n snmoven uiierskýcii sdleno se všemi jurisdikcemi v zenii, aby ho prohlásily a o jeho provedení se postaraly.
jenž musí
Pívrženci Košutovi so pimlouvali u lidu za to, aby Lajoš Košut byl zvolen králem uherským. Madarský generál Gíirgei uveejnil hned na to vyjádení královské armády uherské na horním Dunaji, že vojsko uherské z povinnosti hájiti a brániti bude zákonnou neodvislosf Uher a konstiluní právo národa, jak b\'l rozkázal snm íšský. Ve prospch V neuherských královstvích a zemích poínaly se však již ozývati hlasové utvooní joduotného zastupitelstva íšského pro mocnáství celé, v nmž by v Rakousku PO a uiiráoh. prozatím zastoupeni byli národové, proti MaJaríim válící. Ministerstvo Schwarzenbergovo odpovdlo na dotyný dotaz finanního výboru na íšském snmu dne 18. [)rosince takto: Zízení pevného organického svazku zemí, na íšském snmu zastoupených, se zemmi koruny uherské, rovné právo všech národností v mocnáství, založení a upevnní jednoty a nedílnosti mocnáství jsou cílem, za nímž kráí ministerstvo. Jak se to státi má, o tom se nemže však ministerstvo urit vyjádili, ponvadž vyslyšeti chce naped pání ríizných kmen z koruny uherské. K uskutenní rovného práva všech národ mocnáství staly se také nkteré kroky. Ministr spravedlnosti Dr. Bach naídil, aby íšské zákony se ohlašovaly stejn a se stejnou platností ve všech jazycích mocnáství habsburského. Císa 1'^antišek Josef
I.,
odpovídaje dne
8.
prosince deputaci
siií'iiih
inoravskílio^ dotvrdil,
svj v píino rovného práva všech národ dodrží. Ve prospch idierských Jihoslovan povolán baron Knlnur do rady koruny
že slib
a Metel Obegovil jako ministerský rada do ministeria vnitních záležitostí. '1.
a
prosince jmenován polní zbrojmistr Jclalic gouvernérem
Reky
a
zárove
Již
dne
civilním
vojenským gouvernérem Dalmatska.
Dne
0.
císa František Jose v Olomouci deputaci Srbi) u/urspisovatel Dr. Jovana Subotie a .\lex. Stojakovie, národního
prosince pijal
ských, složenou ze
generála Jiího Stratimirovie, Konst. Bogdanovic a Jánka Supljikace, a žádající, aby srbský národ pod vládou rakouskou byl politicky neodvislým, aby srbská
udržena byla v dosavadních hranicích a aby srbský národ se mohl královstvím chorvátsko-slavonsko-dalmatským. Císa odpovdl pravil na konec že nmecky a hsky, chváliv udatný rod srbský. „Doufám budu s to, splniti spravedlivá pání rzných národ v celé s Boží pomocí brzo
Vojvodina
spojiti s trojjeiliniiým
—
—
vlasti dle
Svých zámr."
Deputace since
v
tato zajela
zahradní
si
dvoran
též
do
Kromíže, kde
][ei)nerova
hostince
pravice
na
snmovní dne
14. pro-
poest deputace uspoádala
slavnosf na rozlouenou. Byli tu pítomni všichni slovanští poslanci až na Poláky;
— z
Moravy
71
—
poslanci íšští Dr. Alois Pražák, Brázdil, Oliéral,
Dr. Josef Beck,
z
ech
Frant. Palacký, Dr. Rieger, Dr. Brauiier a Slrobach.
Zrovna po této slovanské slavnosti v Kromíži potvrdil císa pán patriarchu srbského arcibiskupa Josefa RajacUe a volbu generála Stepána Šupljikace- Vííza za voj vodu srbského národa. Ze všech tchto krok v a opatení bj^lo již jasn vidti, že jedná se již jen o semknutí všech království a zemí, uherských, v jedeu i
stát scentralisovaný, af ústavní
Dne
1.
Frischeisen z
V
a absolutní,
prosince vtrhl generál
Tšína
s
vojskem
hrab
svj'ra
do
a to pomocí Šlik
z
Slovan
rakousko-ulierských.
Dukly v Halii, dne
-1.
Boje
prosince
T'her.
\iradsku
boj Sikulc, honved, zemské hotovosti a povstalc císaskému vojsku, Rumunm a Sasíkm co nejkrutji. Dne 23. listopadu pepadl hejtman Stráva v ele císaských hraniárv a Rumun Budzu a rozprášil 4000 honved, hraniáských sikulských praporv a husar. Brzo se však list obrátil; povstalci maJarští se vrátili a vyhnali z Budzy Rumuny. Dne 80. listopadu pepadli Šikulové Marienburg, jehož posádka se páila na pl setniny hraniár a asi 200 zemských branc. Dobyvše msta, zapálili, vydrancovali a porubali Šikulové, co se
vbec
Sedmihradech zuil
proti
jim do ruk dostalo.
Dne
pepadli madarští povstalci Ilonigberg. Za pl hodiny lehla Co bylo lze uloupiti, uloupeno dvée opevnného kostela dly rozdrceny, kostel vydrancován, v osad samé kanibalskýra zpsobem lidé povraždni. Mstys Turtlau stihl tentýž krutý osud, rovn Rumuny obydlené Siebendorfern u Brašova; v této poslední osad ješt po týdnech ležely houfn zohavené mrtvoly Rumun s provazy okolo krk, na nichž si celé davy ps pohledávaly. Tak bojováno povstalci madarskými v Sedmihradech proti Rumunm a císaskému vojsku celý prosinec. Jednalo se o unii Sedmihrad s Uherskem a zárove o vy5.
prosince
osada tato popelem.
;
i
Rumunv
a Sasík. srbském obléhána pevnost aradská, v níž starv velitel Bera:er bvl již v tísni co nejvtší, kdežto oblehající Mariássy posilován neustále z ad povstaleckých gardou národní, dly a houfnicemi, konen také polskou legií, jíž velel Wysocki. Dne 4 prosince zahájil Mariássy, maje okolo 0000 muž, útok na Arad. Musil ale, ztrativ 100 mrtvých, ustoupiti. hlazení
Na
Dne šovac,
bojišti
5.
prosince naídil vrchní madarský velitel v
maje 12.000 muž.
Knianin
s
2800
muž
Banát Iviss útok na Tomavítzn útok, Madai
odrazil
donuceni ustoupiti na zad. Generál Supljikac, sebrav síly, dorazil dne 14. prosince k Jurkovaci, kde svedena byla jedna z nejkrutjších šarvátek s Uhry. Co v Jurkovaci drancovali a vraždili Madai, dunla již také stelba z dl od Tomašovace, kde Kiss též všecko, co zbylo v osad, vydrancovati a povražditi nechal, naež teprv osada lehla popelem. Byl to obecný útok Madar na ležení Srb, kteížto od 12. do 14. prosince v tchto krvavých srážkách ztratili nkolik set muž, mezi nimi i národního hejtmana Pekie. Ztráty tyto byly kruté, než jižní ást Banátu byla osvobozena, Kiss a Damianich couvli do Bekereku a Vršce.
z
Dne 14. prosince poal boj o osvobození Aradii od obležení. Posila záležela prapor pluk Sivkoviova a Leiningenova a ty švadron hulán Schwarzen-
bergových, tak že císaští ítali nyní 3000 muž a ti baterie, kdežto Mariássy velel 10.000 mužm a 30 dlm. Leiningen ídil osvobození Aradii. Udatností císaského vojska utrpli Madai a Poláci velkou porážku, Arad osvobozen od obležení. Mimo to dobyli císaští 4 houfnice, jedno dlo a 200 zajatc madarských. Zvlášt v Temešváru, když se dozvdli o tomto hrdinském inu Leiningenovu, panoval jásot velký.
'^'í
'^°J'^"
— Rok
1849.
dokomxi."
72
—
Co rok 1<S4S. v Kakousku a Uhrách byl rozdlal, to nedodlal. Teprv rok ukonil dílo. Rok tento potlail úpln vzpouru v Itálii, porazil pomocí Rusii Maary na hlavu, pipraviv je o všecko, oho se byli roku 1848. domohli. Rakousko, totiž neuherská království a zem, pipraveny v roce tomto o všecko. íšský snm v Kromíži rozehnán, ze zemských snmu nižádný více nosvolán. lS-19.
I
Poaly
z nichžto ani jedna nebyla provedena, již ale oktrojírky korunu svatoštpánskou v poítajíc. Koncem všeho bloudní na cestách do svobodného zízení celého mocnáství habsburského byl abso-
ústavní oktrojírky,
pro celé mocnáství,
lutismus:
Ukunení '^ravského!
pevrat
s
n
i
hora.
snm moravský ukonen a odroen sice teprv dne než jeho nejdležitjší výkony a práce padají vesms do roku celých sedm msíc nepetržit byl rokoval a jednal, mezitím co
Památný novodobý první 24.
ledna
v
1848.,
1849.,
nmž
boue otásaly základy mocnáství
habsburského. Roku 1849., když již vláda opravdové autonomii zemské, sekeru, aby podfala zdravý kmen snmování zemského, proslavil se sum moravský ješt usnesením o zízení techniky v Brn, na níž mla býti provedena rovnost obou zemských jazyk v uení veškerém.
hrozné
zdvihala, nepejíc
O zakonení snmu moravského psaly tehdáž Klácelovj' zemské „Moravské Noviny" takto: „Jakousi teskností, na citu více nežli na jasném pedvídání založenou, oznamujeme, že snm náš se rozešel. Ti, jenž bývali pi ukonení bývalých moravských, pravili, že jest to nevýslovný rozdíl loského a letošího snmu.
snm
Nesedli zde v ervených kabátech, nesedli v uniformách odvu,
ale všichni
mli uniformu lásky k vlasti a ku svobod národv. Kéž by nevyskytly se žádné pekážky optnému shromáždní se svobodného snmu moravského!" V kvtnu r. 1849. psal prohlédavý eský politik z Moravy do Havlíkových „Národních Novin" v Praze, jak následuje: „Moravský snm od minulého roku má pro naši vlast dležitý vj^znam. Z jedné strany jest on základem^ na kterýžto se vždy podepírati iiižeiiie, a z druhé strany bude on mítkem našich spravedlivých žádostí. Byl jest
snm,
a ani vláda, ani nepíznivé
Uznáváme jeho
doby nevyrvou nám
tento histo-
Ferdinandem, císaem konstituním. Snmem zemským byly opravy rychle zavedeny, jím jamo nás tížící odejmulo se, jím zrušily se robota a desátky a jiná bemena; jím jen skrovná náhrada rukou dáním se potvrdila. Rovnost všech stav ped zákonem stala se jím pravdou; neb dle usneseného uzavení jsme v rovném zastoupení, vysílajíce na 10.000 duší jednoho poslance do snmu. Nynjší ministerstvo dopouští se po násilném rozehnání snmu íšského také toho, zniiti tato ustanovení naší zem. Povolává dvrníky své do Vídn, ab}' vypracovali návrhy o náhradách, o organisaci zemské ústavy a jiné, a to tím zpsobem, jak by snmu moravského nikdy nebývalo, jako bj^chom tyto záležitosti ješt rozhodnuté nemli. Netušíce nic nám vítaného, dkujeme již naped páiim ministrm a jejich dvrníkm za obdaení tchto pro nás záhubných díl. Prottíž pedevším žádáme snmem zemským nám již zanícená práva rický akt.
platnost, nebof byl svolán zákonnitou cestou:
a repraesentaci národa našeho
dstojnou.^''
— —
Všecky vymoženosti Moravy, až na zrušení roboty a desátk, byly postupem doby kruté vrné zemi naší odaty, souvislost státního a ústavního práva markrabství opt násiln petržena. Než mlýny Božské melou pomalu, jist však. Dá ;
snad
pece
Bh
a naše srdce junácké!
Poslední moravský
roku
snm
stavovský
1848.
^
ESKÉ ^
VYŠŠÍ
,
OBCHODm
^ ŠKOLY
^
Poslední moravský od
ložení
;o.
snm
bezna
moravského zemského
clo
snmu
i;
stavovský
n.
1848.
kvtna.
stavovského
zakládalo
se
až
do
roku 1848. na obnoveném zízení zemském císae a krále, Ferdinanda II. pro Moravu z roku 1628. Prvním stavem zemským ustanovilo toto obnovené zízení stav duchovní i praelátský. Takového pedního místa stavovského požívali praelátové moravští až do posledních let panování císaové Jakniile však u vládu Moravy uvázal se císa Josef II., nemalá zmna; byl totiž zrušením vtší ásti klášter, jichžto tu dobu k stavu praelátskému na Morav píslušeli, poet len tohoto stavu na snmu zemském znan zmenšen, ano pozdji stav praelátský rovnž s ostatními stavy zemskými po njaký as i docela perušen a vyzdvižen, moravský snm stavovský pak nesvolán.
a králové Marie Terezie.
v píin pedstavení až po stala se
té
V posledních letech panování Marie Terezie (1778-79) píslušely k stavu duchovnímu, zemským praelátm, na Morav a zasedaly na snmu zemském tyto osoby duchovní: Pední místo na snmu zaujímal biskup olomoucký s delegát)' tamní kapituly katedrální. Roku 1777. nebyla však olomoucká stolice biskupská osazena, proež byla vrchní správa dioecese olomoucké pi kapitule tamjší. Papež Pius VI. bullou, danou dne 5. prosince 1777., obnovil bývalou metropoli moravskou, povýšiv dosavadní biskupství olomoucké na arcibiskupství a brnnské kolegiátní Naež roku 1778. jmenován prvním arciprol)OŠtství u sv. Petra na biskupství. biskupem olomouckým Antonín Theodor hrab Colloredo- IVa/se, a prvním biskupem brnnským Matyáš hrab Chorinský z Ledské. Pedních hodnostá kapituly olomoucké, z nichž vysíláni delegáti ku snmu moravskému, bylo tehda 115, samých to vysokých šlechtic, k nimž poítáni i probošt a praeláti koleg, kapituly brnnské. Krom 13 dignitá bylo tehda ješt 19 kanovník pi katedrálním chrámu olomouckém, samých to šlechtic. Po biskupu olomouckém a delegátech katedrální kapituly olomoucké sedli na snmu moravském roku 1777. tito praeláti zemští: Opat cisterciátského kláštera na Velehrad, klášter porta coeli a tišnovského, první mezi pracláty venkovskými; opat kláštera premonstrátského na pedhradí olomouckém (na Hradišti); opat kláštera premonstrátského v Louce na Dyji u Znojma; opat cisterciátského kláštera ve ZJáe; probošt benediktinského kláštera v Rajhrad; opat kláštera premonstrátského
Složeni
vovskébi
Uíši probošt roholnírh kanovníku v Slornborco; probošt ádu kižovník na Poltonborco u Znojma; proliošt eholních kanovník sv. Augustina v Olomouci; povor kláštera kartuziánského v Královu Poli u Hrna; pevor kláštera kartuziánského v C)lomouci; opat kláštera ])romon.strátskóho v Zábrdovicích u Hrna a opat
v Novo
;
kanovníku eholních
Roku již
sv.
Augustina u
1S4S. zasedali na
jen arcil)iskup olomoucký,
sv.
Tomáše v
Hrne.
snmu moravském
ze všech tchto praelát zemských
biskup brnnský,
dva delegáti kapituly olomoucké,
praelátové rajhradský, novoíšský, svatotomský (na Starém Hrne) a peltonberský, dva zástupcové kapituly brnnské a probošt mikulovský, zaujímajíce lavici první.
Na druhé
lavici knížat zasedali knížata dle
rodu a
tajní
radové, na tetí lavici
hrabata a svobodní páni, na lavici tvrté
rytíové dle rodu. Všichni tito clonové musili míti statky v zemských deskách zapsané, jjrávo stavovské (inkolát), a musili do snmu býti uvedeni. Cleny moravského snmu zemského a zárove leny stavovského výboru zemského na základ dstojnosti byli též zemští oíicíi královský nejvyšší komoí zemský, kterážto dstojnost r. 1817. slouena s hodností praesidenta c. k. appelaního soudu v Hrne, královský nejvyšší sudí zemský, královský podkomoí zemský, královský nejvyšší písa zemský a zemský purkrabí. :
Konen
zastoupena byla na snmu moravském královská msta Olotnouc, Znojmo^ Uher. Hradišt, Uniov a Kyjov z nichž každé vysílalo do snmu dva zástupce, od magistrátu zvolené. Tmto zástupcm všech sedmi královských mst píslušel však toliko jeden hlas spolený, jejž odevzdával první zástupce král. hlavního msta Olomouce.
Brno,
JiJilava,
^
Pedsedou a editelem snmu liyl hejtman zemský. Zastupoval ho, kdvž bvl zanepráznn aneli když jeho místo nebylo obsazeno, jeden z nejvyšších olicír zemských. Zrušení a ítíivovské
ústavy ^
tém
Za bouí, jož bj^ly Zachvátily celou lívropu, boíce trny a staré ády spoleenské, a jimiž stržena byla do víru a obecného zmatku znaná ásf držav habsburských, svoláno ke dni 150. bezna 1848. do Hrna mimoádné shromáždní stav moravských, jež téhož dne zahájil jako pedseda a editel snmu nejvyšší sudí zemský, Karel hrab Wolkenstein. Dne 11. bezna 1848., když již na mnohých místech ze stech šlehaly plameny revoluce, sešli se totiž v Brn nkteí tu pítomní lenové stav moravských, žádajíce nejvyššího kanclée státního knížete .Vlotternicha ve Vídni, aby svolal mimoádnou schzi stav moravských, by za asových panovníku vyjádeny býti mohly rozrušených a naléhavých vyskytnou-li se jaké. Praesidium dvorské kanceláe loyalní city a prosby, ve Vídni svolilo k tomu dekretem, daným dne 14. bezna; král. nejvyšší sudí zemský, Karel hrab Wolkenstein,^ jmenován od císae a krále námstkem zemského hejtmana, a dne HO. l)ezna se shromáždil v Hrne poslední stavovský snm moravský, a to v snmovn stavovské v dikasteriální budov (nynjším místodržitelství) vedle chrámu sv. Tomáše. i
pomr
a
Uvedení ví
ílen
stavil iiioni
kveh.
Podavšo prkazy, že vyhovují podmínkám zemské ústavy, uvedeni byli dle zvyk ješt do tohoto posledního snmu stavovského za leny stav panující Alois kníže Liechtenstein, Ludvík kníže Lobkovic (spoluvlastník panství fryšavského a jiných) a tajný rada Josef svobodný pán Eichhoff, kteí usedli na starých
lavici knížat;
hrab
komoí Rudolf hrab Vrbna manského
(majitel panství
holešovského),
Ondej
všechovického a provodovického), Klement svobodný pán Vorst-Gudenau, Josef svobodný pán Eichhoff, Bedich hrab Chorinský,! Rudolf hrab Kinský, August hrab Sylva-Taroucca, Karel svobodný pán Badenfeld a Josol svobodný pán Baillou, kteí usedli na lavici pánv, a Raimund Beirupt
(spoluvlastník
statku
rytí Marnici; Petr rytí Chlumecký, Josef rytí Stáhl a
Arnošrytí
Badcnfc/d, kteí
usedli na lavici rytíii. Konstituce Jednání siimovní zapoalo tím, že snmu oznámen císaský patent, daný bodá dne 1."). bezna 1848., jímžto udleny všem královstvím a zemím habsburským tisUu, ™dni garda, svoboda tisku, konstituce a národní garda. Tímtéž patentem pislíbena také konstituce konstituci k porad o ne-li díve „veškeré vlasti" a svoláni ke 3. ervenci a lombardsko-benátských kongregací. Zárove poslanci všech stavovských sdlen snmu nejvyšší reskript císaský, daný dne 18. bezna 1848., jímžto se císa Naši vrní stavové jsme se „Jelikož My, jakož a král vyjádil v tato slova: pesvdili o tom, že také zízení provinciálních (zemských) stav, jejichž zachování a upevnní nepestane býti pedmtem Naší stálé pée, vtším úastenstvím onch Našich poddaných, jimž posud pikázán byl obmezený podíl v jednání stavil (snmu zemského), mohou získati' vzácn co do moudrosti, díivry a váhy, odporuujeme
—
—
snmv
i
tudíž
vrným
rychlému a zjednati
ml
stavíim,
Nám
aby
již
rozsáhlejší vliv
pání a návrhy v
tentokráte
pedmt
tento podrobili zvláštnímu uvážení
jakým zpsobem by se slaini mšanskéiiiu na porady stavovské. Zárove butež Nám pedloženy
podali návrhy o tom,
píin zmny
a opravy zízení municipálního
a obecního,
asu
pimené." Pedseda stavovského snmu Karel hrab Wolkcnstein po té navrhl, aby sedm královských mst, která posud zastoupena byla na stavovském snmu jen jedním hlasem, úastnila se jednání sedmi virilními hlasy, jak vlastn se to zakládá na zemské ústav samé. Proti tomu se ozval Josef svob. pán Eichhoff, ka, že sedm hlas není žádným pimeným zastoupením mesiánského stavu. Musí se dále jíti a více poskytnouti, nebo k ústupnosti svobodomyslným smrem nutká doba sama, nechtiM]_se_.sl^vai:á_Y_ystaviti_jv nebezpeí; neposkytnou-li však dolirovoln co K tomu podotknul Alois kníže nejvíce, že pozdji bude žádáno mnohem více. Lieclitenstein^ že prozatím se mže povoliti hlas jen tomu, kdo jest na snmu, kdežto další rozšíení zastupitelstva, nemá-li opuštna býti ústavní pda, ponecháno býti musí jednání snmovnímu. Na to hned na první schzi snmovní povolen každému ze sedmi královských tnst na
Morav jeden
virilní hlas.
Toto nepatrné rozšíení lidového zastoupení na snmu nemohlo ovšem nikterak » v, v r MT mšfanskému stavu dostaovati; stavové moravští, kteri ho pravé byli schválili, nebyli si velkou ástí ješt jasn vdomi toho, že i Morava se rázem octla v dob nové, v níž z nenadání mizí též starý ád ústavní a zapadá slunko stavovského ,
,
,
,
1
1
zízení.
Na tomtéž prvním sezení stav moravských jednáno o zpráv moravského výboru zemského v píin rozmnožení zástupc mšanského stavu, jež shora uvedený reskript císaský stavm k uvážení odporuoval. Zemský výbor uinil odvodnný návrh, aby tato nejvyšší proposice byla odevzdána tvrtému stavu královských mst, jenž by, rozmnoživ se dle svého uznání osobami stavu mšanského, sestavil komisi, která b}- svá pání a své návrhy v píin zastoupení mšanského stavu pedložila snmu k dalšímu uvážení a pedložení císaské a královské sankci. O tom se rozpedlo delší rokování, v nmž poslanec za král. hlavní msto Brno Jan Feifalik slovy rozhodnými povznesl žádos, aby komise král. mst, sesílená osobami mšanského stavu, se zabývala rozešením otázky, jak lze okamžit poskytnouti tvrtému stavu rozšíené zastoupení na snmu, nebo povolení
sedmi hlas král. mstm, jichž bývalo mnohem více, nežli jest nyní zastoupeno na snmu, nemožno považovati za rozšíené a asu pimené zastoupení. To uznávají jak panovník tak stavové sami, osvdujíce takto, že složení nynjšího
Rozsifené zastoupeni ^tavu méšcinského.
— snmu
naprosto nedostauje a že
o záležitostech zemských. Jednání
—
snmu tak složenému nepísluší snmu podroheno jest kontrole
ani
rozhodování
veejnosti, která
nedostatené zastoupení stavu mštanského by považovati musila za pstování zvláštních jen zájmti stavovských, což by za nynjších dob Itoulivých mohlo míti následky povážlivé. Proto budiž komisi král. mst vytknuta k rozešení úloha, jak již
snmu
nynjším
na
lze
mšfanskému rozhodne,
Nežli tato otázka se
movní.
podobných
záležitostech, jako
též otázkou,
.se
zjednati širší
zastaví
vliv
veškeré
na jednání sn-
porady o jiných
teba o zastoupení stavu selského a nehabilitovaných
(neusedlých ke statku) majitel
rytí Niinccill
stavu af
aljy
statkíi.
Pi
této píležitosti hnul
vysoké školy olomoucké
na
snmu
poprvé Leopold byly zastoupeny.
s dodatkem Feifalikovým schválen. Akoli císaský reskript, daný dne 18. bezna 1848., snmu moravskému jen odporuoval, aby tentokráte vzal v rychlou úvahu a návrhy uinil o tom, jak lze provésti rozšíené zastoupení stavu mštanského a opravu municipálního Budova a obecního zízení, hnala doba neústupn stavy moravské mnohem dále. stavovského zízení ústavního, jak se byla prodlením doby i v zemích eských hlavn od sklonku XV. století poínajíc vyvinula a upevnila, s celou svou neurvalou vysokých hodnostá církevních v zákonodárné moci osobivostí šlechty a pozdji a správ zemí, s astou svou vzdorovitostí naproti králm, jež dkladn ovšem potrestána a ušlapána, a se všemi krutými boji stavu mstského za bezcenné tém a skrovounké úastenství v zákonodárné moci vlasti, vytrvala sice již jen jako stín zákonodárných sborv až do r. 1848., než rok tento pekvapil budovu stavovského zízení ve veškerých základech otesenou a ku ssesutí vysplou.
Návrh zemského výboru
i
i
snm stavovský musil chtje nechtje s touto hotovou na druhém sezení svém dne Hl. bezna zabýval se snm a stavovský, stoje ovšem dle rení jednotlivých svých len na své právní na historických základech, oiki\.oVi ^zastouleni stavu selského na snniu. Zemský vvbor moravský uinil totiž návrh, aby selský stav v nové ústav na snmu byl zastoupeu, a sice poslanci z usedlých sedlák ve venkovských oijcích, a aby tato záležitost odevzdána byla komisi pro opravu obecního zízení, zvolené na první schzi snmovní, kterážto komise má snmu pedložiti pimené návrhy. Usneseno per acclamationem, aljy nezastoupený posud selský stav na venkov byl na snmích zastoupen, jakmile vyízeny bu dou nejpotebnjší jptázky pedbžné, jakož I
poslední
událostí
z.istoupcni scis^i!c-ho
na
snmu,
aby
moravský
útovati.
tato záležitost
Již
odevzdána
pd
Ijyla
komisi pro obecní zízení.
Na tomtéž druhém
snmu k návrhu zemského výboru usneseno též, aby také byli zastoupeni snmu neusedli ke statku i nehabilitovani majitelé stalkie, zanesených v deskách
sezení Neusedli 'st?ui
jia
odkázána komisi pro opravu obecního zízení a zastousnm stavovskj' položil ve dvou dnech první základy moderní ústavy zemské.
zemských;
i
tato záležitost
pení selského stavu.
Tak moravský
na tvrtém sezení snmu stavovského dne 14. dul)na 1848. jednáno o návrhu ustanovené i vlastn poslanc královských mst v píin prozalímného rozšíeného zastoupení nišfanského stavu na tomto již snmu. Z návrhu tohoto vyjímáme následující: Nejvyšším patentem, daným dne 15. bezna 1848., a nejvyšším reskriptem císaským, daným dne 18. bezna téhož roku, odkáMohou tudíž stavové, pohybujíce se na záni stavové na pudu základních zákon. Již
komise
snmem
dvod
pd, pokud za schválení panovníka nenabude platnosti nový ústavní ád zemský, ke svému jednání pipustiti jen ony mstské korporace, které dle platné ústavy mají vlastnost stav. Nic však nevadí stavm, aby ona královská msta, která požívají práva stavovského, jak se na sezení snmovním dne 30. l)ezna
této
79
bylo stalo, s vtším ješt potem hlas pijali do svých porad. Stavové své dne 31. bezna se vyslovili v zásad pro píští zastoupení sedlákv a jiných majitel statk na snmu; na stejn velkodušné jednání iní nároky král. msta pro nezastoupená dosud na snmu msta sesterská. Král. msta nezastupují pouze zvláštní úely mstských korporací, nýbrž též emesla, obchod, prmysl a jiné ješt zájmy, které v státním život jako veleznané síly psobí, svá sídla
skuten na
již
schílzi
majíce jak. v municipálních tak
královských mstech, kterážto poslední
msta
se
pokud municipální msta nemohou
považují za pirozené obhájce prvjších potud,
msta nemohou se tudíž prozatímn zastoupení na snmu alespo ticeti hlasy, a sice za zastoupení (Olomouce 5, Brna 10, Znojma 3, Jihlavy ó, riier. Hradišt 2, Unova a Kyjova 2 hlasy. Toto rozšíené zastoupení král. mst nabudiž ihned platnosti jako prozatímn na tak dlouho, až také tvrtý stav (mšanský) liude zízen koneným ádem ústavním, za kterýmžto úelem si král. msta vyhrazují co nejrychlejší podání návrh. Rozšíené zastoupení král. mst na snmu
ješt
býti
pipuštna do stavovského snmu.
spokojiti ani se
sedmi
hlasy,
nýbrž
žádají
Královská
za
'A
moravském nemže a nemá také praejudikovati nikterak budoucnosti municipálních a jiných mst, jejichžto nároky a píští práva zastupitelská výslovn se vyhrazují. Do výbor snmovních initež píšt vysíláni poslanci tí vrchních stav jednou, druhou pak polovicí poslanci král. mst, kteroužto druhou polovici zvolí si poslanci král.
mst
sami.
Kurie tí vyšších stav (praelátského, panského a rytíského) na snmu mo- ^^istoupení ravském zvláštním vyjádením vydaly svj souhlas s prozatímným zastoupením krá|. „a snmu mst ticeti hlasy na snmu a s navrženým zpsobem sestavení komisí snmovních, tíiceti hlasy. Co do obesílání schzí snmovních a hlasování platí prý také pro tchto tice\__^^ virilních hlas pravidla, daná dne 28. listopadu 1703. císaem a králem Leopoldem I.
W
editel snmu hrab olkenslein na to prohlásil, že následkem tohoto smluveného provisoria, o nmž byla již podána zpráva ministeriu vnitních záležitostí, poslanci královských mést s jo virilnimi hlasy jiz zaujali svá místa na snmu. Byli to poslanci tito za Olomouc B. Szabel, l"r. Rupprecht, Jan Ilochsmann, Jan Faschank a Dr. Reim za Brno Jakub Lossel, L. Pemsel, Bedich Kurzweil, Leopold Ilaupt, :
;
K. OlTermann, K. Winiker,
za Znojmo
Vaniek,
Allé,
Ig.
Ig.
Rosswurm
a JUDr. Alois Pražák; za Fl.
Schuppler a
AI.
Alex. Herlth, Fr. Bobrovský, V.
Jan Elsinger
A. Glasner,
a
a Jan Rechberger;
Uncov Ferd. Koller,
erný
a Jan Findeys;
J. Streit, Jan Hradišt Jan Tast Frant. RoUer a Josef Kunz; za Kyjov
A. Buchberger;
za
za Jihlavu Uher.
Tomasi.
Na tomtéž tvrtém sezení snmu k návrhu poslance B. Szabela stalo se jednosnmovní, aby na píštích snémích moravských zastoupena byla c. k. universita olomoucká, a zároveií uloženo výboru snmovnímu, aby o zpsobu tohoto hlasné usnesení
zastoupení podal
snmu
Zastoupení jkoj oio""ouckýcii
návrh3^
Rozšíenému 24 lennému výboru snmovnímu, zvolenému dne 3. dubna, odkázán mimo jiné záležitosti ústavní také všeobecnj'^ odvodnný návrh Petra rytíe Chlumeckého v
píin
zízení píštího
snmu
moravského.
Nadešel den, ienž v ústavních djinách vlasti naší má význam opravdu svto.. djmný. Privilegovaní dosud stavové zemští, kteí jako ústavní instituce cizá oproti vrozené lásce lidu slovanského k rovnosti všech len národa a oproti nejstarším tradicím praobyvatel Moravy po celá století repraesentovali výhradn celou zem ve všech mocích, zmnili rázem, donuceni byvše k tomu živelní silou dob neobyy,
,
.
.
ejných, celou povahu zastupitelstva zemského. Nové zízení zemského snmu moravského udalo se na Morav cestou pokroku a opravy, bez násilných pevratv
Nové zízení zemskeMio
snmu ství
momv-
^''^"^•
pd
zemské. Orsanický tento vývin ústavního na historické právní práva na Morav, nové zízení snmu zemského totiž, jak se liyl na r. 1848.
a revoluce,
nm
zákonným zpsol)em
snesl
posleilní
moravský
snm
stavov-ský,
dosáhlo
.sankce
panovníkovy, bylo provedeno a tvoí dosud platný základní zákon ústavní Moravy. 1'rozatímnosf zízení zemského snmu moravského, stavy moravskými na schíizi djio 27. dubna 1848. usneseného a dne K). kvtna téhož roku potvrzeného, mla a má podnos jen smysl ten, že zízení snmu muže l)ýti nahrazeno jen novými základními zákony ústavními, jichž sdlání bylo též uloženo píštímu moravskému snmu ústavodárnému, panovníkem schválenými, nikdy však oktrojírkou ili násilným porušením práva.
Na šestém již sezení stavovského snmu moravského dne 27. dubna 1848. podával zpravodaj druhého oddlení velkého snmovního výboru, Egbert hrab Iklcrcdi^ zprávu o asovém zízení zemského snmu, „zastupitelstva to lidu, jež by zahrnovalo v sob veškeré zájmy zemské a jež by spoívalo na nejširších co možná základech volebního práva a volitelnosti." ihned v jednom tomto sezeni celý tento základní zákon platn vyídil.
Snm
svou, sdlil naped hral) Belcredi snmu celým obsahem repraesentaního výboru král. hlavního msta Brna, moravským stavm svdící, aby žádosti piložený návrh v píin zízení lidového snmu zemského pízniv pijali a vyídili, zaslouživše si takto krásného názvu otc vlasti. Piložená osnova zákona o znovuzízení moravského snmu zemského, za nž horoval repraesentaní výbor král. hlavního msta Brna, odnášela se nkterými svými body, hlavn co se týkalo virilních hlasv a ustanovení volebního práva v mstech a venkovských obcích, tsn ke kabinetnímu listu císae a krále Ferdinanda V., danému dne 8. dubna 1848., jímžto obšírným zpsobem vyízena optovaná žádost Pražan.
Uvádje zprávu
žádost
—
—
Velký snmovní výbor jak odvodiíoval hrab Belcredi jeho návrhy vynasnažoval se co nejvíce, aby, ohled maje na asové opravy nutné, do všech hluboko sahající, navrhl organický zpsob píštího zastoupení veškerých zájm zemských, jenž by si zárove všímal všech pomru; než potebných k tomu majetkových i berních bylo lze jen základ co do potu obj^vatelstva a v delší dob získati, kdežto jedna událost stihá druhou a poteba dne velí, povolati v život zákony, které by naproti tkavému mínní veejnému a naproti bezcílným a nejasným páním a nadjím postavily skutenost, a které by toku myšlenek, pes behy se valícímu, ustanovily smr a eišt. Snmovní výbor musil tudíž útovati hlavn s váhou politických událostí. Dolní Rakousy již byly uveejnily plán o znovuzízení svého snmu, kdežto císa a král následkem žádosti Pražan již byl schválil na nejširších základech zemský snm pro království eské. Proto Morava, jež položena jest mezi ob zem tyto, má rozsáhlého sboru zastupitelského tím nutnji zapotebí, ím více z prodlévání hrozí nespokojenost a nebezpeí pro veejný klid. Aby tudíž hrozící nebezpeí bylo uvarováno, pedstoupil snmovní výbor ped snm s návrhy na prozatímn zízení snmu zemského.
pomr
pomr
Základy 'm'u"'eni-'^'
skóho v
lánek zemskóho
snmem jednohlasn schválen}'', základ prozatímného zízení ustanovuje provisorium jeho na tak dlouho, až íšský snm se
první,
snmu
usnese na zízení
snm moravský pedloží. Z rokování pekvapující až neznalost stžejné zásady platného
zemském, jež mu nový
monílském. ^ tomto lánku vyšla na jevo Píloha 1. práva ústavního, vedle níž jen
snm sám s panovníkem mže mniti zízení snmu, na základ oktrojírky sehnaný íšský snm nebyl žádným ustanovením platného státního a ústavního práva našeho odvodnn a ku schvalování zemské ústavy oprávnn, nepišed ostatn ani r. 1848 49. k tomu, aby zemská
kdežto
njaký
cizí,
—
— zízení schvaloval, panující
a dlouho
mnil neb
zavrhoval.
trvající
již
Vídni dovedly stlaiti
i
celý
81
doby ve ústavní svéliytnosti Moravy, vlastní odstupoval ást své
Jen zmatek v právních pojmech
nepirozený
snm
—
pod úrovefí
myšlenky
centralistické
tlak
vdomí
snm
té
státní
jedin byl oprávnn k tomu, aby z víile pravomoci njakému spolenému všem zemím sboru zastupitelskému.
jejíž
Kníže Liechtenstein v rokování se vyslovil proti tomu, aby
i
tyto základy zí-
tetí
snmovního naznaeny byly jako prozatímn, nebof jest to za nkolik dní již provisorium, peje si zároveií, aby nový snm byl ustanoven ústavodárným.
Dr.
Stella
zení
(za král.
dárným, kdežto
hlavní
msto
Brno)
již
tento stavovský
snm
nazval ústavo-
msto
Olomouc) se odvolával na erstv peenou, oktrojovanou ústavu z 25. dubna 1848., jejížto § 54.- ponechával zemsk}'m zízení a psobnost, pokud oktrojovaná ústava íšská neobsahuje zmny, kdežto již dle píštího § 55. mlo býti úlohou prvního snmu íšského, aby dle dr. zkoušel a oceiíoval zemské ústavy, snmy mu pedložené. prý se Mandelbliiha již nyní ustanoví, aby píští snm o návrzích na znovuzízení snmíi zemských se radil a svá usnesení íšskému snmu pedložil. Poslanec Szabel (za král. hl. msto Olomouc) zase hájil náhled, že nynjší snm stavovský jest provimá býti ponecháno ísorním, kdežto píští snm bude ústavodárným. dr.
Mandelbliili (za král. hlavní
snmm
A
—
—
Snmm
zení
zemských
záležitostí
vnitních,
proto bylo
Szabelovi dle vlastních slov
vcí
nepochopitelnou, aby se pracovalo ku schvalování zemských ústav íšským snmem. Poslanec Feifalik (za král. hlav. msto Brno) podal výklad, pro základy zízení sn-
movního nazvány prozatímnými: snmovní výbor proto prý zvolil uvedené slovo, aby tím dal na jevo, že návrhy snmu pedložené neznamenají nic trvalého, nebof nový snm zemský mže a bude také jich mniti. Kdežto ale v tchto píinách velký výbor snmovní pouze navrhoval, aby prozatímnosE nového zízení snmovního platila jen tak dlouho, až íšský snm zákony, jež od sebe vydá, a koneným ustanovením o psobnosti zemského snmu zmnu uiní nutnou, uinno na snmu jednohlasné usnesení, aby prozatímn platilo nové zízení zemského snmu tak dlouho, až íšský snm se usnese o pimených asu promnách zízení zemského, kteréž mu nový snm zemský pedloží, a až se pak dle toho usnesení svolá definitivn zízen}' snm zemský. Stalo se tak na základ kombinovaného návrhu poslanc Dr. Aloisa Pražáka (za král. msto Uher. Hradišt) a Feifalika. Co do velkostatk,
snmovn
složení
moravského
mst, venkovských
snmu
usneseno, aliv
obcí a oloniouckýck
snm
vysokých
....
se skládal z poslanc ,,^'"'"1
škol,
a sice v jedne jen-
Každý držitel po mei jednoho nel) více v desky vložených statk má na snmu hlas virilní, virilista pak musí býti rakouským státním obanem, svéprávným, zachovalým a plnoletým. V rokování o zastoupení velkostatku na snmu dorážel prudce poslanec Ssabel na to, aby ihned, jak se stalo s msty a venkovskými obcemi, také pro velkostatek byl zaveden census. Má velkostatek neobmezen býti zastoupen na snmu? Jedná prý se o zamezení nedokonalého, jednostranného zastupitelstva. Byl-li ustanoven census pro obanské živly v mstech a venkovských obcích, pro se tak nedje také smrem tetím? Poslanec Dr. Alois Pražák chlácholil Szabela, že jest vcí pirozenou, aby zastoupení velkostatku bylo podrobeno censu, a píští ustavující i ústavodárný snm že musí také pro velkostatky ustanoviti census; kdežto kníže Liechiensteiu poznamenal, že leckterý
z
neb
velko-
vtší da nežli celá msta, poslance na snm vysílající, aniž by velkolímanuel hrab Dubský statkái na mysl picházelo, žádati za vtší poet hlasíi. konen upozoroval na okolnost, že poet velkostatká jest ustanoven a omezen platí
st.itká
snmu.
spojených. panství
statká
lilasv velko-
—
—
82
deskami zemskými a manskými, že poet tento nikdy nemže býti rozmnožen, za to ale tím zmenSon, když nkolik statku se spojí v jedné osobo. Snm pak pes návrliy Szabelovy pešel k dennímu poádku. viriiní
Výjimkou zstali na dobu provisoria
lii.i-
/cniskvcb.
Poslanci mcit.
olicíi zemští (nejvyšší úedníci zemští, svých právech co do hlasu a místa na snmu.
královští a stavovští) ve
piknut jídcn poslance, má-li však více obyvatel poslanc, kolikráte poet obyvatel se dá IJOOO dliti. Misía venkovská s WCW) oljyvatel vysílají po jednom, mají-li ale svj vlastní magistrát a mén než H(300 oljyvatel, vždy dv dohromady po jednom poslanci na snm. Divisor HOOO platí ostatn též pro msta venkovská, jež mají více než liOfX) obyvatel, byfby i nemla vlastní právomocnosti. Každému
nežli
:)()(>),
královskánii iiustu
tolik
msto Jihlavu), nežli hoejší se stalo usnesení, mezi královskými a jinými msty. Každé královské msto prý beztoho, ponvadž má statek v deskách zemských zanesený, volí jednoho poslance, a konstituce (oktrojovaná) z 25. dubna vykla plnou právní rovnosf, tudíž zrušení každékoliv aristokracie, i té, jež posud píslušela královským mstm. Pojem královského msta nemá prý nyní na Morav, jež svou svézákonnosf jako markraltství naproti království eskému byla vyjádila, žádného smyslu. I'oslanec Ignát Streit (za král.
navrhl,
aby pestal každý
rozdíl
i
Streitovi pizvukoval ^oús.xiec Szabel, dokládaje, že nemá býti žádného rozdílu více mezi msty, nebof není žádného královského mšfanstva více, nýbrž jen obecného. Královská msta Uher. lradišt a Kyjov však af podrží prozatím hlasy i poslance! Proti Streitovi ozvali se etní poslanci, tak Dr. Stel/a, odvolávaje se na prastarý, ústavní rozdíl a na staré právo královských mst; Dr. Alois Pražák, ohrazuje se proti každé návrhu snmovního výboru a háje staré ústavní právo královských mst, k jehož zrušení není snm oprávnn; Albert ryiíx Netavall dokládaje, že stavové moravští, prohlásivše zásadu, že stavovství není pi osob, nýbrž pi zájmm pítomnosti, kdežto královská statku, se vzdali dobrovoln práva msta nesvolila ku zrušení názvu královských, a proto o jednostranném zrušení nemže býti ani ei poslanec Feifalik a jiní ješt. Návrh Streitv padl 58 proti
zmn
vi
;
tí
hlasm. 1
pi rokování
mst, postupujícímu
msto
Brno jen
10,
censu venkovských mst vystoupil poslanec Szabel proti výboru, broje proti potu poslanc etn obydlených hlavních obyvatelstva (censem), a žádaje pro král. hlavní s potem
o
návrhm snmovního
ne 15 poslanc za
4-5.0(30
obyvatel. (Polovice tchto obyvatel
pedmstích brnnských.) Dkladn vyvrátil Szabela brnnský poslanec Feifalik, poukazuje hlavn na potravní, výdlkovou, domovní tídní a domovní inžovní da, z nížto, jak byl její výnos r. 1847. na celé Morav, platilo Brno bydlela v
e
Brna takto: samo šestinu, sedminu, tetinu a ptinu, a kone svou obhajovací zlých dn osvdilo svou vrnou oddanost „Msto Brno již díve za dobrých za nynjších bouí na dráhu svobody s klidem panovníku a vlasti, vstoupivši a rozmyslem, uznání hodným. Nejlepším toho dkazem jest shromáždní stavovského i
i
snmu
práv
jedná o nejdležitjších a nejpalivjších otázkách v žádném jiném rakouském hlavním zemském neljyl tak šastn udržen, jako v Brn." Poslance Feifalika úinn podporovali poslanci a lenové stav Dr. Siella, rytí Laminet, Dr. Alois Pražák,
moravského, jež
tu
doby pítomné se zákonným ádem, jenž
mst
Vladimír a
hrab MUrovský,
svobodný pán
vyslovilo se jen
Schell. 5,
proti
límanuel
Pro
nmu
hrab
Dubský, rytí Bar^Uta, kníže Liechtenstein aby Brno mlo jen 10 poslanc,
návrh Szabelv, 58 hlas.
8H
Dále bylo
snmem
usneseno, ííhy oloiiioKck školy vysoké zastupoimlo
a to rektor a poslanec každé
tyi
z
^ poslanc,
tí akult a lékaísko-chirurgického oddlení. Poslední
poslanci musejí býti professoi neb na doktory povýšení
lenové
fakulty.
Poslanci
vysokých šUol olo-
mouckvch.
odbylo se zajímavé rokování, z nhož vyšlo na jevo, že lenové fakult universitních dovedou hájiti své výsady zrovna tak rozhodn jako zástupci královských mst a stavové moravští, z nichžto tito poslední Nežli se stalo toto usnesení,
ovšem nemusili vášniv
snmu
se
ohánti
na jejich právní ústavního práva na Morav, nýbrž vyšším stavm na Morav. se
dáia
meem, ponvadž
pd, i
která
virilní
nám
hlasy na
celá oprava složení
nejen
zjednala
zemského
nepetržitost
snmu moravském všem tem
Na to pešel snm k usnesení o zastoupení venkovských obci na siiinu. Jednohlasn, beze slvka poznámky schváleno, aby ve venkovských obcích na Morav za 1^.000 obyvatel se volil jeden poslanec na snin, ovšem že s vylouením obyvatel mst již zvlášt zastoupených. Volba poslanc ve venkovských obcích dje se podle dkanství. Zpsob volby jak v mstech tak ve venkovských obcích ustanovenne£nin_v; v mstech uren na každých 200 obyvatel jeden rolitel, v obcich ve>íko^Š^íí{oV resích dkanských) volil se na každých 300 obyvatel jeden volitel. (\ k. krajským uloženo, aby volbu, ale jen v o!)cích venkovských, ídily a místo volby
Nepímá volba.
úadm
poslance ustanovily.
Voliem mohl býti každý oban rakouský, fysicky plnoletý, svéprávný, za(vyloueni z práva volebního eledínové, dlníci v továrnách, tovaryši a uedníci, jakož i osoljy almužnu požívající), nejmén rok ve volebním okresu usedlý. Zvláštní kvalilikace volie urena tím, aby platil bud daí pímou neb se vykázal stálým roním píjmem 200 zlatých stíbra; bez censu zaadni mezi volie lenové obecního výboru, pedstavení a správcové ústav doliroinných, farní duchovní všech vyznáni a veejní uitelé a doktoi všech fakult.
chovaU'', samostatnj''
Za poslance mohl býti zvolen jen ten, kdo sám byl voliem na Morav vbec, plných 30 rok starým. K tomuto ustanovení navrhl kníže Liechtenstein a hájil také vytrvale svj návrh, aby za poslance mohl býti zvolen každý, kdo jest 24 rok dovozoval kníže Liechtenstein starým. I' velkostatká schválen 24. rok za normální stáí, pro nemáme zstati vrní této zásad, pro chceme jinde obmezovati volitelnosf? Vzdlaný 24 lety muž je?t také tou mrou politicky zralým, aby Knížete Liechtensteina podpose mohl úastniti jednání o záležitostech své zem. rovali v tom praelát rytí Holle, rytí Laminet a Štpán rytí Holle, proti návrhu
—
—
harcovali Albert rytí Neuzuall, poslanec Szabel a Dr. Siella. Návrh knížete Lichtensteina padl 37 proti 23
hlasm.
—
tomuto zízení moravského snmu zemského pipojeno ješt na základ jednohlasného snesení snmu dne 28. dubna ustanovení, že poslanec nesmí pijímati instrukcí k jednání snmovnímu ani od voli ani od koho jiného.
K
—
Schválené posledním stavovským snmem moravským zízení snmu zemského tvoí vlastn celkem jen volební ád, první to zemský volebni_ ýd na Morav vbec, jenž vyšel z jednání zákonného zastupitelstva zemského. Tímto novým ádem volebním vyvráceno z koene po dlouhé vky trvající složení snmu, stavovská ústava na Morav zrušena bez násilného pevratu navždy, nový snm moravský, jenž se za msíc v Brn na základ nového ádu sešel, choval ve svém stedu vedle virilist velkostatkárských skoro ti tvrtiny volených poslanc lidu, nazýván byv bez všeliké píhany snmem selským. Zemské zízení i ád zemský, ustanovující pravomoc snmu moravského, souhrn to etných základních zákonv a
Volební právo v ni obcích kovsU-
— platných
zmnno
ádv a nol)
.S4
—
zvj^k, nebylo posledním stavovským snmem moravským nikterak veškerá práva zemská pešla celým olisaliem svým na
porušeno,
nový, moderní snm moravský, jenž nepocliylm a právoplatn vešel v jich užívání a majetek jménem svézákonného a samosprávného markrabství.
dubna 1848. nové zízení snmu moravského stavovským platn vyízeno a schváleno, namítal ICmanuel hrab Dubský^ že okamžité svolání nového snmu nebude možným, ponvadž prý íšský snm má teprv pedsevzíti zmny zemských ústav. Na to mu odpovdl j)oslanec Ssabtl, že považuje co nejrychlejší svolání nového snmu moravského za nutné a potebné, vyízeny byly nejnutnjší záležitosti doby. Josef svob. pán Eiclihoff aby na se vyjádil správn ve smysl ten, že dnešní snesení snmovní musejí býti, nežli liudou provedena, pedložena sankci císae a krále, naež pak po obdržené sankci mže se pikroiti ku svolání snmu. Hrab Stockau upozornil na to, že na spolené porad vyslanc stav ze všech zemí ve Vídni (dne 10. dubna) byli žádali vyslanci tyrolští ministra vnitních záležitostí za písemné svolení, aby tyrolský snm byl svolán. Ministr prý jim odpovdl, že mu za píinou nutných prací nelze teprv vykonati jednání a písemné povolení; za to ale ujistil vyslance tyrolské, že každé rozšíení zemských snm, jež t}'to provedou samy, bude vládou pijato. Kníže Liechtenstein ml za to, že ministerstvo jest oprávnno, pokud se nesešel íšský snm, dáti prozatímnou sankci novému zízení snmu zemského. Ihned na to ale pravil kníže Liechtenstein: „I v tom dejme píklad zákonného ádu, zjednavše
Když dne
snmem
bylo
27.
již
nm
vdn
si
schválení císae."
Svobodný pán co nejrychleji
schválil,
Sc/iell
konen
zjednána sankce Jeho
doloživ
k tomu,
že
navrhl,
aby novému zízeni snmu zemského byla snm pak jednohlasn tento návrh
Velienstva;
odvodní
ministerstvu
tuto prosbu
jako
neobyejn
nutnou. Poiáckk šhincu
-niim
k nio-
pinOiurii.
S;iiikcc ^"'^""Ji^;"'
Zárove usneseno jednohlasn, aby velký snmovní výbor jménem stavovsnmu vykonal všechny pípravné práce ku svolání nového snmu, jakmile dojde uejvyšší sankce, hlavn aby vypracoval a vydal nutný poádek volení poslanc, pouení voli a jednací ád snmovní, a vbec všecko zaídil, eho k novým volbám zapotebí. Snesení toto také snmovním výborem v as vykonáno. Na osmém a zárove posledním sezení stavovského snmu moravského dne kvtna 1848. podával lígbert hrab Belcredi zprávu o nejvyšší sankci, udlené znovuzizeni moravského snmu zemského, totiž osnov zákona z usnesení stavovského snmu zemského dne 27. dubna pedložené, sdliv se snmem dotyný ministerský výmr, svdící zemskému praesidiu i zemské vlád v Brn. Výmrem tímto ministra vnitních záležitostí, daným dne 10. kvtna 1848. ís. Iii72. a sdleným editelství snmu pípisem zemského praesidia, daným dne kvtna pod ís. 2(J8l, oznámeno editelství snmu, že základy navržených oprav moravského snmu zemského, ^l^^ho
'
\'.\.
1.'}.
moravských stav zemskj-ch pedložené, byly výslovným ustanovením, že zízení toto v platnosti zstane jen až do koneného rozhodnutí na íšském snmu.
ministru dne 27. dubna z usnesení schváleny
s
Napadá tu každému, že ministerstvo ve svém výmru \'yhnulo se slovm nejvyšší nebo císaská sankce, za niž moravský snm stavovský výslovn byl žádal, ana k platnosti byf i prozatímn zákona zemského byla nevyhnutelná poteba sankce císaovy a královy, již vymoci bylo ministerstvo povinno, samo však udliti nemohlo a nesmlo. Než tento nedostatek lze si vysvtliti jednak snad okamžitou neznalostí staré praxe ústavní, jednak snad úskoným jednáním ministerstva, jež plnou hlavu majíc zámr na centralistické upravení ústavy pro celé Rakousko, nechávalo si
— i
pi schvalování
sterského až do
snesení
výmru,
snmovních
že nové zízení
—
85
dvíka otevená. S ustanovením minimoravského má zstati v platnosti jen
zadní
snmu
koneného rozhodnutí íšského snmu, moravský snm stavovský nemohl
Poslední
snmu, aby se
tento rozhodoval
na njaké novém zízení
ani zpamatovati
ponechav
i
v
zahrála
si
osudu zvláštní hru.
ironie
se dost a dosti nadovolávati íšského
neprávem o zemské ústav pro Moravu, a nedovedl právní ohrazení proti oktrojované ústav íšské, snmu zemského, pedloženém k císaské sankci,
íšskému snmu, a vláda vídeiíská ráda pijala toto nabídnutí. to, dne lli. kvtna, vzala vláda svou oktrojovanou ústavu íšský snm se nikdy nedostal k tomu, aby z 25. dubna velkou ástí nazpt; o zemské ústav pro Moravu rozhodoval. Na základ nového zízení moravského snmu zemského, dne 10. kvtna schváleného, sešel se ješt v kvtnu 1848. nový snm moravský, který rokoval nepetržit až do r. 1849., a v odpor brané, podmíiíované, prozatímn znovuzízení snmu moravského z r. 1848. nepozbylo vlastn
konené
Za
rozhodnutí
šest dní
ale
na
do dneška právní platnosti. Vicepraesident zemského gubernia
hrab
Lasanský, sdluje
editelstvím
s
snmu
nového zízení moravského snmu zemského, oznámil též stavovskému snmu moravskému, že mu bylo naízeno, aby pánimi stavm jen naznail, nedali-li by pednost tomu, aby poet poslanc „poddanské tídy" (z venkovských obcí) ustanovil se na základ 20.000, aneló.OOfJ obyvatel, nebof nemá býti poet poslanc z této tídy zvtšen _ji.pres__nkdejší pomr." Zárove zjevil ministr vnitních záležitostí stavm moravským, aby pi sdlávání ádu volení do zemského snmu se pidržovali prozatímného ádu volení do íšského snmu, jenž práv byl oktrojován. sankci
Dr. Maiidlblíih
ohradil
základ zízení zemského
se
proti
snmu
každékoliv nové
a hotového již
ádu
zmn
práv
volení, an
snm
'
schválených usnášeje se
na nich, ml ohled na zvláštní pomry zemské, na pání a veejné mínní; na druhé stran však nanejvýš nutnou jest prý vcí, aby snm co nejdíve byl svolán a volby k nmu bez prodlení byly zaízeny, což hj se nemohlo státi, kdyby zízení zemského snmu a rád volení musily znova býti posuzovány. K dr. Mandel-
ponvadž ministerstvo nemá pražádnj-ch dvod pro zmny, jež navrhuje dále lenové stavv a poslanci svob. pán Schel/, dr. Alois Fražák, rytí Baraíta, Egbert hrab Belcndi, dr. Stella, Fascha?ik a Feifalik. K návrhu
bltlhovi se pipojil
Hugo
kníže Salin,
,
'
;
snm
jednohlasn usnesl na tom, aby snm setrval na svých aby volby na nový, ústavodárný snm zemský byly co nejdíve vypsány. Tím vláda vídeiíská s nevasnými návrhy svými roz-
hrabte Belcrediho se sneseních v
hodn
píin
zastoupení, a
'
odmítnuta.
Vedle hlavního pedmtu, znovuzízení moravského snmu, projednal poslední stavovský snm v Brn na osmi jen schzích svých ješt jiné záležitosti dležité, i
Dolnorakouský maršálek zemský hrab Montecuccoli vyzval stavy moravské. aby vyslali tyi své leny k pedbžným poradám tak nazvaného ústedního výboru ze všech zemí, jež vyzvání toho uposlechnou. Tyto porady konati se mly dne 10. dubna ve Vídni za tím úelem, aby o rozšíení stavovských ústav a o oprav municipálního a obecního zízení, jak odporuoval nejvyšší reskript, daný dne 15. bezna 1848, mohly býti pedloženy zemským návrhy k dkladnému, jednotnému a rychlému vyízení. Moravský snm stavovský na druhém sezení svém dne 31. bezna se usnesl na tom, že vyšle do Vídn ku spoleným poradám stav, nikoliv však ústedního výboru, tyi zpravodajské jednatele i agenty, jimž mají býti diety a cestovné nahrazeny z domestikálního fondu. Za zpravodaje i agenty zvoleni hrab Stockau, Albert rytí Nemvall, dr. Stella a dr. Alaudelbliih.
snmm
Spolené ^,.^^,j
[.^
Vídni.
Spolené
tyto porady
vyslanc stavovských
sledku; moravští stavové Záloha .1
po por>.
si
vi'
Vídni nLMnly skoro nižádného vý-
pomohli sami.
Xa druhém
sezení schválili též moravští stavové usnesení moravského zemvýboru ze 1(1 bezna, aby výpomocné pokladn zízené pravé v }3rn, by obchody nevázly, se poskytlo 50.000 zl. konv. mince zálohy, polévkovému spolku v Brn 1000 zl. k. m. podpory na stravování chudých a 500<J zl. podpory pro ne'^amstnané dlníky továrnické a emeslníky, jakož 50013 zl. podporv (>i)yvatelm moravsko -uherského pohoí a tšínského kraje ve Slezsku, ná.^sledkem neúrody a nedostatku potravy v nejvtší bídu upadlým. gj.^j^Q
i
Nypomocná v
Brn.
Xásledkem
událostí
vídeských podroben
totiž
obh penžní
mezi Brnem a
mnohým obtizim. Aby menši podnikatelé byli s to, v zapoatých dílech pokraovati, a dlníkm možnost podána byla, vydlati si co k výživ potebují, aby \
idni
pak tím všeliké váznutí v obchodu a prmyslu pokud možná bylo odstranno, zízena v Brn výpomocná pokladna, která po as tohoto váznutí obhu penžního smnky až do výše 400 zl. za 5 až (>°/q vyplácela a na zboží až do dvou tetin ceny pjovala. Fond k tomu byl sehnán podporou snmu a upisováním. Pí.sárna pokladny otevena dnem 17. bezna v šermíském sále moravské akademie stavovské v dom mstské váhy na Velkém námstí, kde pozdji v létech šedesátých ml své místnosti eský (tehdáž ješt slovanský) spolek tenáský. Budova tato s kostelíkem, hlavní stráží vojenskou a etnými krámky uprosted eeného námstí stojící, byla v létech sedmdesátých zboena. Prohlášení veejné o zízení výpomocné pokladny podepsáno bylo Leopoldem hrabtem Lažatsskjw, vicepresidentem c. k. moravsko -slezského gubernia, Josefem rytíem Lafiiine/eni, Theodorem Bauerem, Leopoldem Hauptcm a Janem Heniugem v Brn. i
Filiálka ná-
ky v Brn.
Xa druhém sezení stavovského snmu moravského dne 31. bezna usneseno jednohlasn, vyslati do Vídn k ministru vnitních záležitostí deputaci ze svého stedu, rozmnoženou osobami stavu obchodního a prmyslového, která iiy žádala za bezodkladné zízení tiliálky národní banky v Brn s rozšíením psobnosti na celou zem. Mezitím ale af poskytne bud státní správa nebo národní banka zemi pimenou zálohu na okamžitou podporu a udržení obchodu, prmyslu a emesel. Za píinou boulivých událostí ztenila totiž národní banka úvr vídeským bankém, kdož zase odali úpln úvr, jejž díve zemím poskytovali. Xásledkem toho nedocházely žádné peníze z Vídn do Moravy, kdežto hotové peníze z Moravy se valiti musily do Vídn, jejížto bankéi stáli neúprosn na placení hotovými. Musily tudíž co nejrychleji nové penžn pramenj- býti otevenv. 1. kvtna 1848., sdleného snmu, uzavela národní obchodník brnnských smlouvu na šest msíc v píin zízení diskontní pokladny v Brn, a již také byli za editele této pokladny ustanoveni Jan Gastl, Leopold Haupi, Jan Hening a Karel Ofiermann z Brna. Ministerium linancí sdlilo také se snmem, že editelstvo banky národní zaídí definitivn tiliálku svou v Brn. Za tou píinou pedložena doputovaným brnnských továrníkv a otichodníkv ustanovení, platná pro liliálku národní banky v Praze, aby je prozkoumali. Xaež ve vhodný okamžik zídí editelstvo banky národní v Brn poboní ústav eskontní.
Dle ministeriálního dopisu
banka
Stálv velký snnio"":!;.
s
vyslanci továrníkv
z
a
Xa tetí schzi snmovní dne 3. dubna schválen návrh poslanc král. msta Olomouce, aby byl zvolen stálý velký výbor snmovní 24 lenný, jenž by se radil o všech pedmtech, které se vyskytnou z návalu doby a událostí a které souvisí s konstituním státním životem mocnáství a raarkrabství moravského, vyjímajíc zastoupení stavu mštanského a zízení municipální, kurii mst již pikázané, a potebné
— pedlohy pro
snm
svatotomský
Cyrill
87
—
Do velkého výboru snmovního zvoleni Praelát Napp, Vojtch svob. pán Widmaiin, Hugo kníže Sa/m, hrab Síockau, Emanuel hrab Dubský^ praelát rytí HoUt\ Egbert hrab Bilcredi, rytí Laminet, svob. pán Dalberg, hrab Schaafgotsche, Karel rytí Vojkovský, svob. pán Schell, pak poslanci královských mst Jan Feifalik z Brna, Dr. Stella z Brna, Dr. Maiidelblúh z Olomouce, purkmistr z Kyjova Leopold Till, purkmistr šlechtic Manner ze Znojma, magistrátní rada Tast z l.'her. Hradišt, purkmistr Ferdinand vypracoval.
:
Koller z Unova, Baltazar Szabel z Olomouce, magistrátm' rada Ignát Síreit z Jihlavy. Matyáš Elsinger ze Znojma, Dr. .\lois Prasák z Ther. Hradišt a Leopold Haupt z Brna. editel snmu hrab Wolkenstein ustanoven pedsedou výboru.
Následkem žádosti stavovského tací,
a
povolila národní banka
emesel zálohu
500.0(30
zl.
snmu moravského, pednesené zvláštní depusnmu stavovskému na podporu prmyslu
moravskému k.
m. Ministr vnitních záležitostí Pillersdorf
— spojené
_
záloha národní banky.
—
kanceláe dvorské práv již nebylo již naped schválil tuto pjku moravských stav, stavovský snm pak tak uinil na sedmém sezení svém dne 28. dubna. Za pjku dáno bance v zástavu za 750.0(313 zl. úvrních papír moravského fondu domestikálního, jehož jmní tehda se páilo na více než ti miliony zlatých. Zárove schválil snm jednohlasn, aby usnesení o pjce bylo ihned na Morav rozhlášeno a aby byla do 15. kvtna ustanovena lhta k podání žádostí Msta moravská si mohla vypjiti od snmu za 4*'o peníze pro své za zálohy. prmyslníky a obchodníky, ovšem že jen se svolením zemské vlády, aby dáti smla msta zemi za pjku v zástavu své obecní jmní.
mstm
Na poslední schzi dne 13. kvtna schválil snm instrukci, za jakých podmínek mohou býti velkým výborem snmovním udlovány pjky z tohoto pl milionu mstm a prmyslovým okresm na Morav. Podmínky tyto byly velmi písné, pjky ustanoveny jen pro msta a pojištny býti musily na statcích, panstvích neb domech tchto mst. S více stran odvodnn návrh, aby se pjovalo také jednotlivým prmyslníkm za tchtýž podmínek, jako mstm, nebot msta nechtjí prý si vypjovati peníze pro své prmyslníky. Návrh tento ale zamítnut. Snm se minul vlastn s úelem, jehožto se chtl podjati, s podporou totiž podnik prmyslových.
K návrhu zemského výboru usnesl se stavovský snm moravský, aby následkem nejvyššího patentu, daného dne 15. bezna 1'>4S., jímžto povolena svoboda tisku, národní garda a udlena konstituce, a následkem nejvyššího reskriptu, daného dne 18. bezna, podána liyla císai adresa díkti, v jejížto sestavení se byl uvázal Hugo kníže Salin. Na tetím sezení snmovním dne 3. dubna petena osnova adresy, jež skoro výhradn opisovala obsah uvedeného patentu a reskriptu, rozplývajíc se samým díkem za „udlené íším drahocenné dary" a ubezpeujíc veškerými obvyklými zpsoby mocnáe vrností a oddaností Moravy a její stav. Bezbarvá tato osnova vzbudila tuhý odpor zvlášt mezi obanskými leny stav, hlavn mezi zástupci královských hlavních mst Brna a Olomouce. Poslanec za Olomouc Szabel navrhl dodatek k adrese s jasnjší politickou barvou. Poslanec Fejfalik za Brno odporuoval úplné pedlání osnovy adresní, která naprosto nemže nikoho uspokojiti. Adresa prý musí býti struná a krátká, k tomu ale není zapotebí doslovného opakování nejvyšších patentv a reskriptu. Jeho Velienstvo pislíbilo svým zemím co nejrychlejší udlení konstituce, tu nesluší stavm nic jiného, nežli aby na bylo pohlíženo jako na konstituní obany státní, kteí vyspli na výši. Nemže tudíž více i ve vyjádení oddanosti popáno býti místa památce na starý feudální pomr stav k mocnái. Co císa dal, af se s díky
n
-•^dresadíkú cisari
:
—
S8
—
snm jest ochoten a odhoillán, napnuv všech konstitunim a duchem práv, národu piknutých a zajištných, pro zdokonalení a zabezpeení tchto práv. Djí-li se jinde rozhodné kroky, a( také moravští stavové postupují rozhodn na dráze konstituce, aí mluví pijmo a sil
ujištním, že stavovský
s
svých, pracovati
oteven,
a( jednají
smrem
rozhodn
!
V
živém adrosním rokování tomto rozkládal poslanec za král. msto Znojmo Buchbeyger, že nemže býti ani úmyslem panovníkovým ani páním národ, vystavti zcela novou luidovu ústavní, n3''^brž nejvroucnjším páním jest, trvající i;tdy položiti za základy vymýtiti z nich, co není asového, a pijati do nich živly, jež vyhovují požadavkm doby a podmínkám konstituního mocnáství. I na Moravo po celá století jsme pomr panovníka k stavovskému snmu a pomr jednotlivých stavíi mezi sebou upravovali dle požadavk doby a vždy listinami dokázali, jak dosvduje staré zemské zízení z r. 1545. a za Ferdinanda II. obnovené zízení zemské z r. 1028. Zízení toto ovšem nevyhovuje zcela dnešním názorm o ústav a správ státu, musí býti zmnno a mu-í novému zízení snmovnímu ustoupiti. Do dneska jest ale naší ústavou, jih nelze odstj-aniti, anyž by v nebezpeí nebyly uvedeny právo a ád, a není také na tu dobu nebezpenou, ponvadž její znané svobody v jednání snmovním dnešními zásadami vládními o volném pi-ojednávání státních záležitosti opt nabyly plné platnosti. Návrhy na zmny zízení však podrobeny jsou jednání snmovnímu a pedloženy býti musejí ku schválení panovníkovu. Kníže Salm se konen vyjádil, že nemá nieho proti tomu, aby navržený poslancem Szabelem dodatek k adrese byl pijat, s ímž svj souhlas vyslovila pak schválena snmem adresa i metropolitní kapitula olomoucká a i)iskup brnnský; s dodatkem, jejž byl navrhl olomouckj'^ poslanec Szabel. Dodatek tento, nejvýi znanjší místo adresy, z;nl doslova
„Moravský
snm
stavovský proniknut
jest
páním, aby ve
spolku s
Vaším
Velienstvem na konstititní cest dal zemi taková zízení, jez pro ustavení svobodného,
a monarchického státu jsou nutná, a jež pro všeobecné blaho moravského stavy, duchovenstvo, šlechtu, mšfany a sedláky v sob zahrnujako potebná se naznaují.
iLstavního
národa, všecky jícího,
Ponvadž bezpenost,
ád
brzká
porada o tom
pro
zem zrovna
tak jest žádoucná, jak pro
a udržení pokoje nutná, pistoupili stavové moravští, ízení jsouce
vrnou
oddaností vznešenému trnu Vašeho Velienstva, ovládaní pravou láskou k vlasti, k porad o otázkách asových, aby výsledek její pedložili Vašemu Velienstvu ku ocenní spravedlivému, tak aby založení všeho toho cestou ústavní
pimeného
snmu
zemského bylo umožnno."- Aby adresu do deputace kníže Liechtenstein, praelát a kanovník rytí Holle, Raimund rytí Manner a B. Szabel z Olomouce.
za
úastenství moravského
císai a králi odevzdali,
Nejvyšší "^^Kiko'
odpovJ adresu.
zvoleni
snmem
Adresa císai a pánu, schválená moravskými stavy v shromáždní dne W. dubna, zodpovídána následujícím reskriptem nejvyšším, daným dne 7. dubna a sdleným snmu dne 14. dubna: „My Ferdinand první, z Boží milosti císa rakouský, král uherský a eský, toho jména pátý, atd. Nejdstojnjší, vysoce dstojní, dstojní, nábožní, jasní vysokorodí, vysokorodí, vysokoblahorodí, blahorodí, šlechetní, poestní, milí vrní Z adresy dkovací, již Nám Naši vrní stavové moravští deputací ze svého stedu Itjii odevzdali, seznali Jsme znova vyjádení neoblomné vrnosti a oddanosti všech tíd našeho markrabství, za všech osudných událostí osvdené. V dležité dob, kdy Jsme celistvé íši udlili instituce velké, odnášející se k upevnní její moci a blaha všech stav, psobí Nám zvláštní uspokojení, vidíme-li zástupce zem pi díle, aby ve všech ástech zem a mezi všemi obyvateli jejími !
—
80
—
pi^esvdení, že tato zízení jim pinesou spásu, a že svornost a pevné pimknutí se k trnu a k ústav nejspolehlivjšími jsou prostedkj'' k dosažení tohoto cílu. Jsouce pesvdeni, že Naši vrní stavové moravští toto vznešené povolání a Naše otcovská pání vždy budou ochotn následovati, vyjadujeme jim za osvdenou vrnou oddanost Svou zvláštní spokojenost, ubezpeujíce je Svou trvalou zempanskou láskou a milostí. Dáno v Našem c. k. hlavním a sídelním mst Vídni dne 7. dubna 1848., v lét trnáctém Našich íší. Ferdinand v. r. P'ranK Jeho c. k. apošt. Velienstva nejvyššímu roztišek svob. pán Pillersdorff v. r. kazu Alois svob. pán hiibeck v. r., dvorsk}' rada." založili
:
Na poádku
tetí
schzi stavovského
záležitost
snmu
moravského octla se také na denníííi Snmu sdlen nejvyšší patent, daný
zrušení naturální robot^^
dne 28. bezna 1848., jímžto se naturální robota za pimenou náhradu zrušila\ Vedle patentu tohoto mla robota v markrabství moravském a vévodství slezském nejdéle do roka, to jest do 31. bezna 1840. pestati, a sice za pimenou náhradu, Kde již byla jež co možná nejrychleji ustanovena bude cestou zákonodárnou. robota vybavena, nemnilo se nieho na tom, a také ponecháno zúastnným na vli, aby cestou shodj^ robotu ješt ped uvedenou lhtou zrušili. Dle návrhu zemského výboru moravského odev^zdána záležitost tato velkému výboru snmovnímu. Tetí sekce velkého snmovního výboru zaídila hlavn za úelem spolehlivého ustanovení náhrady sbírání statistických dat úedních o trvajících druzích, zpsobech a velikosti roboty, o cen práce za rzných dob a o doasném a trvalém vyvážení roboty na Morav. Snmovní výbor se také pi tom zaliýval otázkou vyvážení desátku. Návrhy tetí sekce v tchto píinách ureny byly však až pro nov}'"^ snm píští, na nmž zastoupeny budou venkovské obce. Tak již na posledním snmu stavovském položeny první základy ku zrušení roboty a
desátk na Morav.
porad stav moravských o rozšíení snmovního práva rašfanského brnnských augustiniánv Cj^rill Nnpp, rozebíraje postavení stav mezi sebou a dovozuje, jak jest vcí žádoucí, pokojn pevésti Mnozí mšfané brnnští staré spoádání vcí na novou míru rovnosti svobodné. v této vci prý vidli pohanní mšanstva. Sebravše pomocníky a uedníky, vystrojili v noci dne 31. bezna pobláznní brnnští gardisté národní praelátu Nappovi koiinu, nechavše v kláštee starobrnnském vj'tn'skati okna. Tak zahájeny beznové dny v Brn v šestnáctý den konstituce a svobody. Dne 1. dul)na r'i
úastnil se rokování také praelát
pak pokraováno ve výtržnostech ped továrnou_ríag£g^you, a když davy nedaly nic na chlácholení národní gardy, poali do nich husai erstv nabroušenými šavlemi sekati,
pi
emž
ten onen divák také
nco
utržil.
Výtržnosti u kláštera starobrnnského rozechvly
ponkud
i
stavy moravské.
Na tetí schzi snmovní dne 3. dubna sdlil editel snmu hrab Wolkenslein se shromáždním, že praelát Napp opustil na njakou dobu Brno, ponvadž vyjádení jeho na minulé schzi stav podložen bj4 špatný smysl. Pipojil k tomu praelát Napp prosbu, aby sm\'šlení jeho pro stav mšanský, jemuž nikdy neublížil, cestou veejnosti bylo uvedeno v obecnou známost; dostaví prý se do snmu opt milcrád, jakmile se bude moci zase ozvati na snmu volné slovo zpsobem ústavním a konstituním.
Na to prohlásilo na snmu královské msto Brno, že královská msta, ponvadž politování hodná událost u kláštera starobrnnského byla uvedena ve spojení s rokováním snmovním o zastoupení stavu mšanského, již dne 1. dubna se byla shodla o veejném osvdení, a královské msto Olomouc položilo také
výtržnosti a voinosf
^'°y^„"*
snmu.
— ihned toto osvtlení nu
—
snmovny- Vyjúdoní
stul
toto znohj
Brn
na Starém
kláštera
událosf u svatotomskólio
liodná
!)()
:
„Ponvadž
od mnohých
j)olitování
se uvedla
vo veejném shromáždní snmovním byl mluvil, a tato e- velkou ástí se týkala tvrtého stavu, vyjadujeme se my, poslanci královskjí^ch mst, žo zatracujeme, jako zajisté s námi každý cti dhalý a ádu milovný obyvatel král. hlavního msta Brna, tyto výtržnosti. Volnost slova jest nejvzácnjším právem každého konstituního obana; jen když se volnost tato státu. Vydána-li však volnost zachová, mohou porady snmovní prospti zemi slova násilí na pospasy, nezbylo by snmu nic jiného, než peložiti snmování do jiného msta. I^ojeme si a doufáme, že všichni dobe smýšlející oliyvatelé Brna v to psobiti budou, aby surové výbuchy vášní l)yly zamezeny, a aby veejný ve spojení
s
tím, co {)raolát tohoto
kláštera
i
pokoj nebyl více rušen."
editel snmu dodal k mst veejným osvdením
tomu, že jest velmi uspokojen, jelikož poslanci král. pedešli pání praeláta svatotomského, doufaje, že
praelát v tom nalezne jak žádané záruku za volnost slova.
Spolené
^chám
a
Morav Moravy od
ech.
tak
i
plným právem vytouženou
2a neobyejného ruchu a kvašení a zároveií za plné hotovosti vojska svolána do lázní svatováclavských v Praze na den 11. bezna 1848. velká schiize mšfanstva ale též pražského. Ke tem tisícm uvdomlých oban, hlavn sešlo se na této památné schzi, na níž panovalo nadšení velké, jak jen vytrysknouti mohlo po dlouhé porob duševní v probouzejícím se velkém jaru národ
ech
svobod
ze srdcí, láskou ku Prvnížádos
osvdení
2
této
lidu,
rovnosti a bratrství cele
schze obyvatolstva pražského v
Nmc,
ezniených.
svatováclavských,
na níž hnutím v celé západní svobodné slovo ku svému králi,
lázních
obyvatelé královské Prahy, strženi byvše k tomu
mocným
Evrop, první v království eském promluvili vyšla známá petice Pražan o 14 láncích k trnu
eského krále, žádající vedle eské ve všech zemích koruny eské, uvedení ei eské v doeí nmeckou, zízení nejvyššího soudu v Praze pro zem eské,
pojištní národnosti
konalou rovnost s vedle svobodného zízení obecního, veejného ízení soudního, svobody tisku a vyznání, obecné povinnosti branné a jiných kus, lánkem druhj'"m také za to, aby eské zízení zemské podle poteby asu bylo zmnno a rozšíeno pod jistotou takovou, by záležitosti mst a okrsk venkovských zastupovány byly svobodn volenými vyslanci, i aby svazek mezi echy, Moravou a Slezskem byl utužen pospolitými stavy [sntnem] tchto zemí, kteí by každého roku spolehli' se shromažovali. Ocikazani
j^g
jjg
zadosti za
23.
bozua dána nejvyšším rozhodnutím, svdícím •'
ministru vnitních
•
záležitostí baronu Pillersdorffovi, odpoved k žádostem obyvatel pražských. Shora spolený snemstavum uvedené zemského zízení a spoleného echám žádosti Pražan v moravským. ^, v v v v v, zemského znzeni asu pnmerene, a Morav vyízeny v tento smysl:
píin zmny ,
snmu
pijmou stituní
'
„Zmny
,/,.,,
oban samých zvolenými, ochotn po vyslechnutí stavu (eského snmu stavovského) v cest kona na základ patentu, daného dne 15. bezna letošního roku. Povoleuí snmu
zejména pak rozsáhlejší zastupování
mst
vyslanci od
se
echám a Morav bylo by v tu dobu proti zízení obou íší (Cech a Moravy) a m&že se toliko s pivolením stav (snm zemských) obou zemí dopustiti, proež se jim tato záležitost k lyjádení pedloží."spoleného
Ob eský vbec .,i^'"''=j
lanu.
žádosti
Pražan odkázány
takto zcela
správn na
cestu ústavní, na
snm
Než obyvatelé pražští nebyli s vyízením své první žádosti spokojeni, jejich výbor podal dne 21). bezna novou žádost k eskému králi. i
V
moravský.
odvodnna nedostatenost nejvyššího rozhodnutí do „Zásada v nejvyšším rozhodnutí pevládající, že by ustanovení a
nové žádosti Pražan
slova takto:
— usnesení
o jednotlivých punktech
91
petici
— ústrojem
stav
se státi
mlo,
zpsoliila
no sama o sob, ale tím, že se dle artikule 2. nejvyššího rozhodnutí poukazuje na ústav stavovskj^', založenj^ na zínzení zemském a toliko rozmnožením svobodn volených poslii mstských rozšíený. Nebo stedovký ústav našich posavadiiích zemských stavil jeví se, i s oným rozšíením skrze repraesentanty mst jako nepostaitelný, aby jím konstituce asu pimená pro zem byla
obecnou
nelibost,
navržena a zpsobena.
Obnovení nezrušitelného svazku mezi všemi zemmi ku korun eské patícími, neškodné obzvláštním provinciálním prospchm jich sjednocení, prostedkem obiciíího tesko-inoravsko-s/fzsvho zastoupeni a vlastních centrálních úad, pod zvláštním a
odpovdným
ministrem vnitních záležitostí, zjevuje se dle pragmaticko-historického, národního a zempisného sjednocení tchto zemí a jejich rozsáhlosti jako státní nutnost (naízení), kteráž jak svobodné ústavy tchto zemí tak konstituní trn protož by nemusilo Vaší Milosti i celost veškerého státu rakouského zabezpeuje ;
na novém uzavení eských neb moravsko-slezských stav, než mlo by nejvyššímu rozhodnutí Vaší .Milosti jakožto krále eského b3'ti zstaveno. Toliko o zpsobu praktického provedení zásady af by nová konstituní národní reprae-sentace tchto zemí uinila uzavení, a je Vaší Milosti jakožto návrh zákona k nejvyššímu záviseti
svolení pedložila."
Prosby národa eského v tchto píinách formulovány pak, jak následuje: korun eské patricích se strany jejich vnitní zcmsprávy, zárove s ohrazením jejich pevného spojení s veškerým státem rakouským jako základní zákon státní pro n; národní zastoupení zahrnující všecky prospchy zem, stejnorodé, všeobecné, zákonodárné a dan povolující, na nejširším základ svobodného volení a svobodné volitelnosti, též vlastní odpovdné ministerium vnitních záležitostí tchto zemi, a zízení patících centrálních úad „Nezrušíte Iné sjednoceni viecli zemi ku
—
správních pro
n
v Praze."
Jasnjšími se státoprávní a ústavní požadavky Pražanu v druhé petici nestaly; vycházelaf z nich však na jevo pochopitelná snad v Praze nedvra k eským stavm, která na Morav nemla ohlasu, a žádost za oktrojírky v mnohých smrech, právní. za násilné petržení organického vývoje zemské ústavy na platné Jednota a uerozlunosf koruny eské, svézákonnosf a samospráva Moravy v ní, jakož i státoprávní postavení koruny eské v mocnáství habsburském zakládaly se od staletí na etných zákonech základních, jejichž porušení mohli platn odiniti jen snmové zemí eských, neustoupivše nikterak od znovauvedení do práva; nikdy ale tak uiniti nemohl panovník sám a jeho cetralistické vlády vídeské, od za zniení státu eského se zasazující. Samostatnost Moravy v korun eské, její svobody a práva zarueny byly písežn jak panujícím králem eským Ferdinandem V. tak jeho pedky, nemohly tudíž jednostrann, bez svolení zákonného zastupitelstva zemského, snmu totiž, pouhou okrojírkou panovníka býti zmnny.
pd
vk
Na druhou žádost Pražan odpovdl císa a ^
král Ferdinand V. kabiuetním
daným ve Vídni dne 8. dubna 1848. Kabinetním listem tímto okrojován na opakovanou žádost Pražan nový volební ád k ^prvnímu snmu eskému, „který ' se co nejdíve vypíše." Mlit totiž eského snmu nejprve píštího býti úastni: všichni, kdožkoli posud mli právo ku snmu picházeti, až na dosavadní zástupce královských mst; za Prahu 12, za každé královské msto alespo 1, za msta listem, '
'
venkovská na 4000 obj^vatel 1, školy pražské mlo zastupovati obcích
ml
každý okres
'
na 8000 neb více obyvatel 2 poslanci; vj^soké ústav technický 1 poslanec; ve venkovských vikariátní (dkanský) vypraviti 2 poslance do snmu. 5,
Odpoved pan
na druhou ^adosf pražskou
— Moravský
snm
byl
také
92
—
stavovský sám na lepším ješt snesl so volebním rádu snmovním, schválen a proveden, za uhájení nepetržitosti ústavního práva. Dále odpovdno Pražanm i. 4. kabiuetního listu tmito slovy: i Žádost o spojení zemi eské, moravské a slezské pod jednou nejvyšší správou v Praze a se snmem spoleným má býti pedmtem rokování na snmu Našich íší (íšském snmu) nejprve píštím, kdežto svrchu eené zem eská, moravská a slezská budou zastoukterj''^
Vídeská vláda
peny."
poala
nab3h'ati
neotálela tudíž dlouho pro
velkého
cviku,
a za nkolik dní
Cechy s oktrojírkami, v nichž zmnila také z koene své ná-
hledy o spojení Cech s Moravou se spoleným snmem, odkázavši tuto záležitost píštímu snmu íšskému, ústavnímu to sboru, který nikdy díve v habsburské držav neexistoval, jemuž musila teprv oktrojírkou domnlá právní pda býti zjednána z moci autokratickó a s porušením platných, písežn panovníky stvrzo-
snmové jedin nco snmu íšskému.
vanj'ch základních práv království a zemí, jejichžto
aby
odstoupili ze své
pravomoci dobrovoln
byli
oprávnni,
Maai stavli v elo svých požadavk neodvislosf a celistvost území koruny svatoštpánské, echové postupovali hlavn za heslem národní rovnoprávnosti, žádajíce ale zárove za uznání státoprávní zvláštnosti koruny svatováclavské, jak asi lze vystihnouti
pravý smj^sl
peticí pražských, sprostíme-li jádro slupek.
Avšak
na poátku nebylo mezi Cechy jasno o objemu a dosahu požadavku státoprávního. První žádost se odnášela hlavn ku zízení spoleného snmu echám, Morav a Slezsku; jednotu zemí koruny eské hledali proti djinám v tom, aby se spolený
snm Veejné mí'^Prajrn' _a spojení
ravou
'
scházel co rok
V
stídav v Praze
a
Brn.
jednou vládou zemskou i proti tomu; ohlas žádosti pražské na Morav, kde pod hustým popelem lhostejnosti národní a setlelého moravanství doutnala jen semotam jiskru porozumní myšlence eského státu a jednoty národa eského v jako národa politického a pvodního, jenž má první právo k eským zemím, vyzníval ale slab, jak skrovn vyvinutému mínní veejnému nebylo lze ani jinak oekávati. V ohéralovu „Týdenníku" jediném to tehda v Brn vydávaném eském listu, sestaveny také žádosti pro lid obecný, lid slovanský na Morav, v nichž odporováno tm, jižto by chtli odloupnouti „moravský národ od eského", a v nichž myšlenka sjjojení Moravy s Cechy vyjádena státi tímto zpsobem: „Ale osobnost svou moravskou hájíme, chceme totiž pi Cechách, ale nepominouti v nich, nerozplynouti, aby Morava mohla sama ostati na právu svém, kdyby Cechové odpadli nkdy od svobody, toho bohdá svt neuvidí. Žádáme tedy, aby vedle spolebiého snéniu v Praze byl i zvláštní v Morav, Slezsku, jež bylo spojeno tehda s
™0''^^'^koslezským guberniem,
vyslovili
Moravou se
[lod
rozhodn
nm
vi
vrn
i
a
i vlastní hospodáství zemské." Z Moravy uveejnn v eeném týdenníku obšírný hlas do Cech o žádosti msta Prahy za pidružení se Moravy a Slezska k echám, v nmž se setkáváme s tmito slovy: „Návrh tento (na spojení) se stal podle mého pesvdení díve, nežli se státi ml. Cechové neznají jak
jímž by se ídilo
náloží
Moravany, sice by vdli, že píliš mnoho pítulnosti u mnohých nenalézají,
a Moravané neznají Cechy, sice by se nad tímto vyljídnutím tak nedurdili. Pravda
eská
e
a moravská krev jest jedna krev, jedna, národ bratrský, od dávných pod jedním žezlem spojený, ne však pod jednou zemskou správou; ovšem že o škod obou. Morava, co je markrabstvím, mla samostatné stavy, zvláštní snmy. Chybili ted}' Cechové, že se svou záležitostí pímou cestou se neobrátili k Moravanm, nýbrž zrovna k císai pánu, ímž veliké podezení a kyselost proti sob zltudili." Co do smýšlení Moravan o spojení s echami, rozdlil hlas Moravany na ti ásti: na nejvtší ást lhostejnou, nevdoucí, že se o tom mluví a
jest,
vk
—
93
—
Nmce
v mstech, kteí jsou proti tomu spojení, na znamenitou ásf, totiž považujíce je za neštstí a bojíce se násilného poešování; konen pak na malou ást, která by si pála býti blíže spojena s echy, jíž tedy idea národnosti již
jedná;
byla probleskla.
Zárove dne vyslanc eských
9.
dubna se ozvalo
z
Vídn
slovo k Moravanfmi, vycházející od
trnu královského, Petra Fastra, Pravoslava AI. Trojana, .lana Rypoty, Frant. Jaroše, Ambrože Gabriela, Dr. Jana Klieberta, Antonína Sulce, Pavla J. Šafaíka a Fr. Ladislava Riegra, k nimž se pipojili Moravané Dr. Jan Dvoáek, u
Terebelský, Vincenc Furch a Petr Bilka a Slováci Ludvík Stúr a tak teme v nad„Bratí Morawané! Dech Hospodinw wane po strništi: národowó slawí swé z mrtw)'ch wstání. šeném tomto osvdení Mezizdí, jež násilí a lest mezi národy wystawely, boí se a padají \v prach jako Dr. František
Josef Miloslav Ilurbaa.
noní
stíny
pi
a srdce bratí
wanutí
jitra;
bratrm
—
—
pedsudky
a
nedwra,
odcizily, rozplýwají se a mizejí
jenž
rozumy
jako pára a
lidské zaslepily
dým pi wýchodu
Co Bh a píroda spojily a lidské bludj^ chytrosti rozdwojily, hledá a naswého stedišt w jednom citu, w jedné myšlence, w citu lásky, w myšlence panowníci stámalí mní se w oprawdowé bratry swornosti. Národowé welicí otcw našich, jakž to wáš a náš I kosti wají se oprawdoví otcowé národw. nesmrtelný uitel, Morawan Komenský pedpowdl, pozdwihují se z hrobw po dwstletém twrdém spaní, odíwají se nowým masem, plní se nowým tukem, bujaí nowou krwí. slunce.
i
chází
i
;
—
Jsmef oba Bratí Morawané Co Bh a píroda spojily, lowk nerozluuj synowó jedné matky, jejížto nejswtjší ddictwí nám obma spolený jazyk: wlasti naše jsou dw rodné sestry. Cechy a Morawa byly a jsou zem jedné a též koruny, a to koruny slawné; Cech w Morav a Morawan w Cechách nebyl nikdy cizincem, osudowé obou byli wždy stejní. Blahobyt náš, sláM'a a štstí naše, slowem wšecky naše swtskó du. wšecka budoucnost naše na jednom základu spoíwá šewné prospchy požadují co nejužšího spojení. eská zem wám otwírá swé náruí a zowe wás k wnému sjednocení. We spojení síla naše i waše: w rozdwojení slabost obou nás ale ztráta waše wtší! !
!
i
:
dwrn
Bratí Morawané!
Zahy
—
wšeliká
žárliwost a
nedwra; echy
a
Morawa
dw
napotom rownó sestry, mezi nimiž spor o pednost nemjž místa. Sprawujmež swé spolené záležitosti na spoleném snme domácí, jako posawád, každý we swé wlasti, toliko w nejwyšších úadech pi wlád samé mjmež spolené zaa rázn hlasu stoupení co pojištní národní naší jednoty. Pozdwihntež swého o užší spojení waše s námi ke trnu uejmilostiwjšího Císae a Krále našeho on£ dojjrotiw, on£ wás ueoslyší. Národowé welikého mocnáství našeho, waši bratí, upírají na wás swé zraky: waše budoucnost, blaho nebo strast, we wašich rukou spoíwá. Nerozpakujte se! Dlejte, pokud den jest!" budtež
:
dwrn
;
Z hesla o spojení Moravy a Slezska s echami, vydaného ásten z nesprávného pontí o instituci generálních snm, jež nikdy nenáležely k trvalým a pravidelným zízením ústavním eského státu, poal se znenáhla vyvinovati tuhý spor v zemích koruny, v nmž stanovisko té oné strany se podrobovalo zmnám. Z Prahy poali chlácholiti Moravany, že prý Moravané neporozumli žádosti za spojení, ždyf nikdo z nepomyslil na porušení osotmosti a samostatnosti Moravy, ale na smutnou možnost rozpadnutí mocnáství. Moravští zástupcové na slovanském sjezdu v Praze se vyslovili již jen proto, aby výborové eského a moravského snmu se scházívali k spoleným poradám, jinak pro samostatný snm moravský harcovala silná strana. Pozd vysvtloval Dr. Fr. L. Rieger v slovech k Morava>
ech
— níím
94
—
(liivody Cechu k žádosti za spojení nebo vlastn upevnní a sesílcní tisvazku Cech s Moravou, rozhodn a právem odporuje tomu, ahy íšský o této záležitosti rozhodoval, nemaje k tomu nejmenšího práva.
|ir;ivi'
síciletého
snm Jednání "n°mu'Í'ta°
vovskho
Vch^M"!lavuu.
Mezitím se dostala záležitost o tsnjším dosavadního spojení Moravy s esnm stavovský, jenž zárove se snmem eským, který se ale hohužel roku 1S4S., v nejrozhodnjší to dobo pro království
^hami na pravé místo, na moravský
mohl zmniti platné základy bilaterálních smlouv, vedlo nichž ob6 koordinovány, ne jedna druhé podrobená, tak žo jen svobodnou shodou zákonných zastupitelstev obou zemí spolené mohly býti smluveny orííány ústavní. Kos ad triarios venit. Jaké uiní rozhodnutí moravští stavové, mezi nimiž hrdé ^^^^'^> nesešel,
zem
eské vdomí
národní a pesvdení o poteb tsného pilnutí k sob jednotlivých ástí státu eského, až snad na knze Bedicha hrabte Sylva-Tarouccu, nemlo vyznava, snadno bylo lze uhodnouti. Již na tvrtém sezení moravského snmu stavovského dne poslanec Dr. Alois Pražák jménem velkého snmovního výboru
obyvatelíi pražských
a nejvyšší kabinetní
v
píin
list ji
spolecnélio siitniu
vyizující bylo
c.
echám
dubna podával zprávu o petici
14.
a Morav^ kteroužto
k. moravsko-.sloz.ské
[)etici
t^uberniální [)rae-
sidium zemské, jak mu bylo uloženo ministrem vnitra svob. pánem I'illersdorl'em, sdlilo dno 4. dubna s pedsednictvím mor. zemského výboru stavovského, ponechávajíc
mu zakroení
dle
zákona v
této záležitosti.
Zpráva velkého snmovního vjHjoru, jak ji pednášel Dr. Alois Pražák, prohlásila o první petici Pražan, že žádost tato nemže býti považována za zákonné vyjádení pání celého království eského, nebot jen snm království eského jest zákonným orgánem, který mže panovníku podávati pání, odnášející se ku státoprávnímu postavení ech k Morav. Moravský snm stavovský vidí ale v této petici pražské také útok na celistvost Moravy, jejž nelze historicky odvodniti a jenž také nemá pro sebe sympathie zem. O druhé petici pražské se vyjadovala zpráva snmovního výboru, že touto druhou žádostí Pražan byla pímo pronesena vle, aby interessy Moravy a Cech splynuly úpln v jedno a aby vedle všeobecného snmu íšského zízen byl zvláštní sbor zákonodárný, íšskému snmu ve všem
ve stát. Tohoto separatismu prý teba za nynjší doby tím nutnjší jest poteba, aby vláda byla podporována v ustálení spoleného svazku všech zemí v jednotném, silném, konstituním mocnáství. Snmovní výbor navrhl tudíž, aby císai a králi byla podána následující adresa: pekážející,
stát to
více litovati,
Adics.i
„Vaše
cí-
snoVcníOech s Moravou.
ím
cis.
kr
Velienstvo! Nejvyšší rozhodnutí Vašeho
c. k.
Velienstva ddo.
obyvatel hlavního msta Prahy z 11. bezna 1848. v píin rozšíení ústavy zemské a povolení snmu spoleného echám a Morav byla vr.iému a nejposlušnjšímu stavovskému snmu moravskému pípisem c. k. mor. slez. guberniálního praesidia ddo. 2. dubna 1848. odevzdána, aby se o nich vyjádil. -'^-
''f^zna 1848. O odstavcích
druhém a tvrtém
žádosti
Co do pimeného dob rozšíení zemské ústavy svobodn volenými zástupci a venkovských obcí uznal moravský snm stavovský na svých schzích dne 30. a i!l. bezna t. r. jednohlasn právo mštanského a selského stavu k rozsáhlejšímu zastoupení, odevzdav tyto pedm ty zvláštní píprav. Naproti tomu vyjaduje shromáždný snm moravský pesvdeni, jímž proniknuta jest vtšina obyvatel Moravy, že za doby nynjší považuje vystupování všech snah provinciálních za podízené obecnému blahu spolené vlasti, vyslovuje se rozhodn proti pání obyvatel pražských po spojení Cech a Moravy spoleným snmem zemím tmto.
mst
— Vrní a msta Prahy
95
_
pedn
nomoliou považovati pání hlavního eského, ponvadž jen stavové tohoto království jsou oným zákonným orgánem, který mže podávati Vašemu Shroc. k. Velienstvu prosby v píin státoprávního postavení Cech k Morav. máždní stavové moravští ohrazují se ale jménem zem jimi zastupované co nejslavnji proti veškerému osvdování hlavního msta Prahy nho zem eské, namíenému proti celistvosti Moravj^ aneb uznání odvislosti této zem od království
eského
za
poslušní stavové moravští
za vyjádení proselo celého království
úel majícímu.
djinách zem nelze nalézti žádné listiny, vedle níž by nynjší Morava po pádu velkomoravské íše byla po právu smlouvou zadala svou samostatnost království eskému. Ze ale po vtším díle v tchto zemích vládl jeden panovník, to nezakládá se na zákonné nutnosti, nýbrž bud na volb stavil, neb na smlouvách za udržením samostatnosti Moravy uzavených, neb na právu ddiném. Djiny zem znají však doby, kdy i tento nárok na panování v obou zemích se rznil, ana každá z nich mla svého panovníka, jenž byl od druhého neodvislým. Také na inkorporaních listinách z roku 1348. a 1355. nezakládá se žádný jinj?^ pomr právní, nežli spojení obou zemí pod jedním panovníkem.
V
Od dob Konráda, prvního markrabte moravského v léno od nmeckého císae, spor Cech hodnut ve prospch Moravy.
s
r.
1182.,
jenž pijal
Moravou o samostatnost
této
zem
jest roz-
Od r. 1298. má Morava svého vlastního hejtmana zemského, od roku 1848. své vlastní desky zemské. Odjakživa mla a má Morava své vlastní stavy (snmj^) a zemské soudy, od roku 1535. své vlastní zízení zemské; vždy mívala Morava svj samostatný erb zemský, od eského se lišící, kter}'-- od roku 1462. tak vypadá jako dnes.
Stavové obou zemí považováni vždy za eští stavové moravský
snm, aby
sob
se smlouvali
s
rovné, nebof
již
r.
14;{5. obeslali
králem Zigmundem.
—
nejstarší to kniha práv Moravy, Kniha Tovaovská tit. VIII. a XXXI. králem Maxmiliánem in vim legis (jako platný zákon) potvrzená dokazuje, že jak stavové tak panovníci eští byli uznali neodvislosf a samostatnost Moravy. Králi Ladislavovi bylo r. 1453. naped v Brn a pozdji teprv v echách holdováno; o tom povstalý spor mezi snmem eským a moravským urovnán teprv tehda, až stavové eští podali Morav vyjádení, že v tom, když Moravané ped echy r.
—
15G7.
a díve nežli tito Ladislava byli pijali za pána, neshledávají nic jiného, nežli že Moravané jednali jak se sluší a patí a po právu, že pak nevidí v Moravanech many, nýbrž jen své milé bratry, pokrevence a dobré pátely. Tit. XXXI. jest vyjádena svoboda a samostatnost Moravy a vytknut také stavy rozdíl mezi obma zemmi, že totiž stavové eští skládají králi písahu poddanosti, moravští stavové však že skládají pouhý slib.
Po smrti krále Ludvíka cezny Anny po Proti
volb
králi
volili
Vladislavovi,
echové aniž
by
za
krále
Ferdinanda
byli povolali
I.,
Moravany k
chot této
prin-
volb.
Moravané se ohradili, uznavše Ferdinanda I. za krále teprv tehda, Anna r. 1527. Moravu byla cestou práva svému choti Ferdinandovi I.
této
až princezna
na jeho doživotí odstoupila. Moravští stavové odepeli také Ferdinandu I., v echách zvolenému králi, vstoupení do Moravy, pokud nemá prvodního listu od nich.
již
Neodvislosf a samostatnost Moravy prohlášena také jako základní zákon moravským zízením zemským z r. 1535., nikdy nebyvší zrušena. Matyáš nechal si jako markrab moravský roku 1608. na snmu v Brn
— stavv^
holdovati,
listem,
daným dne
jeho
co zatím lU.
února
bratr
1G1Í5.,
06
—
Rudolf v Cechách síím
potvrdil Matyáš
vládl.
Majestátním
svobody a samostatnost Moravy.
Kdykoliv vyslanci moravských stavíi k mimoádnému snmu do l*rahy byli dlo se tak jen za vydání reversu, že toto dobrovolné obeslání mimoádného snmu nemá nikdy na ujmu býti právm a svobodám Moravy a její stavíi. povoláni,
snmu
r. 1G17. stžovali si moravští stavové, že echové, aniž by k tomu Moravany, Ferdinanda 11. korunovali na krále eského; ponvadž ale jest vnukem a následníkem krále Ferdinanda I. a královny Anny, proto ho pijali za markrabte moravského.
Na
byli pibrali
Dje-li se v obnoveném zízení zemském, daném dne 10. kvtna 1G28., na fol. I. o Morav zmínka jako o zemi vtlené (inkorporované) a poj mno vány-li v tomtéž zízení zemském na fol. XII. echy, Morava a Slezsko a Horní a Dolní Lužice zemmi vtlenými, dokazuje to patrn jen rovné postavení tchto zemí navzájem a spojení pod jedním panovníkem, jak také vychází na jevo z holdovací písahy na fol. III., již král eský složiti musí o sob jako markrab moravský.
Rovnž nemže zemské zízení toto býti na ujmu samostatnosti markrabství mén, ponvadž Ferdinand II. již nejvyšším rozhodnutím,
moravského, a to tím daným dne 26. ervna
uvedených svobod,
1628.,
jimižto se
stavm moravským nkolik zabezpeuje neodvislosí Moravy od ech.
byl potvrdil
dle
jména
Jeho Velienstvo císa Karel VI. nechal si pragmatickou sankci o posloupnosti BO. záí 1720., potvrditi ve všech samostatných zemích mocnáství a tudíž také od stavii moravsk\'ch. Tento akt byl by zajisté zbyteným, kdyby byl panovník Moravu vedle základních zákon považoval za zem od Cech
ddiné, danou dne
odvislou.
Konen odvolávají se vrní a poslušní stavové moravští na reversy, které od slavných pedk Vašeho Velienstva a též za píinou holdování Vašemu Velienstvu byly vystaveny stavm moravským. Revor=;y tmito bylo pokaždé vyjádeno z nejvyššího místa, že holdování v Praze není na ujmu neodvislosti Moravy od ech.
Z tchto svdení:
dvod
vyjadují vrní a poslušní stavové moravští
toto
své pe-
1. Morava jest zemí od Cech neodvislou, pináležející jen k celistvému svazku mocnáství rakouského.
2. Mezi obma zciiumi tfval vždy tsný siuistk, založený na stejné národnosti a jednom panovníku; slouení stav (snm) nemže ale býti jako základní zákon vj'sloveno, ponvadž by tím porušena byla ústava a samostatnost Moravy.
Také ohledy na hmotné zájmy a sympathie moravské zem pohádají moravské stavy k tomu, aby se vyslovili proti snmovnímu a politickému slouení ech se mohou nechat pohnouti k tomu, al)y s Moravou; stavové moravští tím vyhovli páním hlavního msta Prahy, ponvadž by tím praejudikovali práva
mén
mst a venkovských obcí na Morav, obyvatel to, na sezeních moravských stav dne 80. a 31. bezna 1848. jednohlasn do zastupitelstva zemského povolaných, na tomto snmu ale dosud svovodnou volbou nezastoupených. obyvatel
Nejdležitjší úlohou vrných a poslušných stav moravskj^ch musí tudíž na prvním býti míst, zemskou ústavu dle zámru Vašeho c. k. Velienstva, vysloveného nejvyšším reskriptem, dan3''-m dno Is. bezna t. r., tím smrem upevniti a rozšíiti, abj' práva všech obyvatel této zem také mohla býti hájena od svobodn zvolených zástupc všech mst a venkovských obcí, a aby pod ochranou této
—
97
~
ústavy národní zvláštnosti a svéráznosf veškorého
nerušenému dosply
lidu
moravského k pevnému a
rozvoji.
Jak vrní a poslušní stavové moravští podají Vašemu c. k. Velienstvu k sankci, již vyžaduje základní zákon, píslušné pedlohy o zastoupení mst a venkovských obcí, na nichž se již pracuje, tak stavové moravští také piln toho dltají, ahy veškerým páním zem, jež smují k podporování shora vytknuté úlohy a k založení svobodného zízení konstituního, vyhovli a je nejvyššímu schválení pedložili. Stavové moravští budou tudíž vždy podporovati též zachování
spíznno jest s Moravou stejnou pokud tím nehrozí nebezpeí neodvislosti Moravy.
páíelskího, pevného svazku s královstvím eským^ jež
národností a stejnými jazyky,
Raiž Vaše
Velienstvo v tomto nejpoddanjším pednesení shromážstavu moravských pijati vyjádení smýšlení obyvatelii moravských, kteí s dvrou ekají na dobu, kdy Vaše c. k. Velienstvo co nejbližším prohlášením obecné konstituce vlasti utvoí pevný svazek, jedin toho schopný, aby objevující se snahy provinciální spojil v jedno ku spolenému blahu Rakouska velkého, svorného a svobodného. Dáno v Brn dne 14. dubna 1848."
dných vrných
— —
c.
k.
a poslušných
Shromáždní stavové
a
])ítomnó
obecenstvo
uvítali
adresu
tuto
hlunou
pochvalou.
Podávaje dále zprávu, pedítal dr. Alois jP/-rtirt<^ dopis repraesentaního výboru hlavního msta Brna, podepsaný 28 leny, jenž den ped tím byl došel stavy moravské. Toto vyjádení tehdejšího obecního výboru brnnského staví se rozhodn proti žádosti Pražan za spojení Moravy a Slezska s echami, jako proti usurpaci, Zem Morava a Slezsko jest a protestujíc proti pehmatm a útokm Pražan. byla tak doznávají Brané ve své žádosti ku snmu — od staletí historickými a národními svazky s echami spojená, aniž by ale jedna neb druhá ást byla oprávnná k nadvlád, ncbof zem stojí vedle sebe rovn, nikoliv však Bríané vyslovili svá pání a svou vli v ten v podízení njakém jedna druhé. smysl, aby stavové moravští obhájili národní a historická práva Moravy proti král.
^"\!^^ obecního ^^^stupitei-
—
každému útoku, nebo nemá bohatá a kvetoucí
zem
s
2,200.000
obyvatel se
do-
do podruží druhé, nemá ztratiti svou autonomii a své bohaté fondy, nemá proti sympathii slovanského a nmeckého oljyvatelstva vržena býti tam, kam ji ardco netáhne, a odvrácena od stedu mocnáství, kamž tíhnou všecka pání a stati
veškeré nadje
Bran.
brnnská, již Dr. Alois Pražák naznail za pravý výraz smýšlení všech obyvatel král. hlavního msta Brna, uvítána plnou pochvalou stavv a etného obecenstva a k vli její dležitosti, jak z[)ravodaj podotknul, stala se o ní dodaten i v adrese zmínka. 1
a
tato petice
pesvdení
O širší
návrhu velkého snmovního výboru
rokování, nejedním
smrem
a
o
adrese rozpedlo se
na
snmu
zajímavé. První se ujal slova svobodný pán Sche/l,
odporuujo adresu a navrhuje, aby zvláštní deputací byla odevzdána Jeho Velienpravil svob. pán Schell — mají štvu. Všecky zem rakouského mocnáství spolenou vlasf, totiž konstituní císaství rakouské. Držme se této spolené vlasti, chrame se, podlamovati separatismem její sílu, jíž má za nynjších boulivj^ch dob tak neskonale zapotebí. Vedlo toho mají obyvatelé spolené vlasti své zájmy zemské, jež na snmích samostatn musejí býti hájeny. V tom podala Morava dosud dobrií^ píklad, jejíž stavové svorn pijali zásadu, aby všichni obyvatelé Moravy byli na snmu patin zastoupeni. Proto prý není žádného dvodu, aby Morava tento svj spoádaný stav zákonný vymnila za odvislosf od Cech. Království eské a markrabství moravské jsou bratrské zem, než jejich zemské zájmy
—
Rokování „ spojení
Cech
s
Mo
ravou.
!
—
08
—
so rzní. Držnio se, volal svob. pán Sclioll za jásavého souhlasu sninu,
pevn
své,
Vítáme Cechy jako milé svó bratry at vsak uznají Cochovó za vc správnou a spravedlivou, když se nespustíme svó zemské samostatnosti, již at Cecilové žádají také pro sebe. na historickém právu a krajanské píbuzné,
založené noodvislosti
!
svol), pán Schell o tiskopisu, jejž ped týdnem byl práv moravských, Hedich hrab Syha-Taroitcca, s názvem „Slovo k moravským pántim stavm", o spisu to valn rozšíeném, jenž patrn na mnohých místech íal do živého.
Na
to so zmínil
vydal len
Klademe
Spis Bedíi'^
Sylva-
Tarouccy
stavíi
tuto z tiskopisu
v adresním rokování výatky do slova:
lávali
pro spojení
Moravy Cechan
Bedicha hral)oto Sylva-Tarouccy, na njž se odvomoravského nkteí ješt eníci, následující
snmu
okov jest na všech probuzení a rozvoj snah národních, jež tak dlouho b}'ly
„Nejkrásnjším výsledkem sprostní Rakouska politických stranách se osvdující
potlaovány. Jediná lhostejnost,
kdežto
zem
v politicky dosjílém Rakousku
všecky
ostatní
svých živl národních, a požehnaná Morava.
sesílení
—
zem
mocnáství
si
osvduje byly
neodpustitelnou
položily
za idohu
a touto zemí jest bohužel malá, za to ale bohatá
Moravané jako Slované mají jen dv cesty ped sebou; buJto se vzdají dobrovoln své národnosti a zcela se ponmí, aneb zachrání se úplného ponmení pevným a tsným pipojením se (ne podrobením) k echám. Zempisné a djinné pomry urují jasn a nepochybn, na kterou cestu musí Morava nastoupiti. Nehledíc ani k hmotným zájmm a djinným zízením naší zem, bylo by dobrovolné obtování naší národnosti již co do zásady nejvtším snížením, nebof za doby naší, kdy národnost tvoí hlavní, rozumový a právní základ rzných spoleností národních, bylo by ono politickou samovraždou. Taková nepirozená myšlenka píí se najisto každému vlastenci pravému, proto uznávejme v echách onu zem, jež svými djinami jest k tomu povolána, aby nám zajisté ráda podala bratrskou ruku pomocnou ku znovuzrození naší národnosti. Pevné udržení beztoho již trvajícího státoprávního svazku mezi Moravou a echami na cest konstituní skrze zákonné orgány, pokud povinná vrnost vznešené rakouské rodin císaské a rakouský spolek státní dovolují, jest tudíž hlavn naším prospchem. Ozývají-li se semotam antipathie proti echm, lze s plnou jistotou dokázati, že spoívají na pedsudcích nanejvýš nespravedlivých. tte jen v knihách skvlých djin eských, aby tyto pedsudky dkladn byly vyvráceny Moravané jsou nejen s echy spíznným národem, nýbrž také tsn spojeným národem, a to pvodem a více než tisíciletými djinami spolenými. Djinjr vypravují nám o slovanském vojsku okupaním, jež za vdce svého echa, opustivši své sídlo staré Charváty, ást to zem srbské na sever od Karpát položenou, zajalo Moravu a echy vtšinou opuštné a odlidnné, neopustivši od doby té svou domovinu novou. Djiny Moravy nelze oddliti od djin ech dosvdujíf nám, že Morava, ztrativší po smrti Svatoplukov svou nadvládu mezi národy slovanskými, od Cech nebyla nikdy považována za zem vybojovanou, nýbrž za zem rovno;
právnou. Nechci podávati obšírné pojednání s
Moravou,
najíti
mým
jest jen
o djinném a státoprávním svazku ech úelem, naznaiti Morav smr, kde má hledati a také
svj sted.
Kdyby jen zakoenné pedsudky, ponmilá výchova vyšších stav, jednostranná pevaha nkolika ponmených mst a cizáckých živl, do zem až píliš velkou
mrou
vniknuvších,
netlaily
zem aa protivnou dráhu!
Než
asem
osudy
!
—
9í)
;
—
zem
dostanou se pece na cestu pravou, pak ale, co bylo v pravém okamžiku zanedbáno, pomstí se tím krutji na pílvodcícli tak nešfastného nedorozumní; nebot duch národní, jenž práv všude slaví své z mrtvých vstání, probudí se konen v národ našem, pak nezstanou eskomoravští Slované, na pt million se páící, obyvateli poslední, proto že nejrznorodjší zem Nmecka, pak nepijmou také od frankfurtského parlamentu, v sob vše sousteJujícího, výroku o, svém národním i
bytí
i
nebytí.
Podepsaný, len moravského snmu stavovského, považuje za svou pedležitou povinnost, aby tyto své náhledy o pedmtu, obracejícím práv nyní na sebe pozornost zástupc zemských, na njž také jako na nutný výmrem ministerským se ukazuje, jménem svých pátel hlavn svjhii pánm soudruhm k uvážení pedložil a také tiskem u všeobecnou známost u\'edl. Není žádné pochybnosti, že i tu, jako všude, hlas pirozený rozhodne o tom, co má platiti v píin národnosti; estnou by ale bylo vcí, kdyby páni stavové voln a opatrn djinnému veletoku, volnému a nezdolnému, již naped upravili pimené eišt, aby poteba odtoku následkem nepravých pekážek nestala se píinou, že se valí veletok pes zákonné behy. Moudrost pichází poteb voln v ústrety, shromaždujíc pro sebe zásluhy o pirozený rozvoj událostí, Dáno v Brn dne 7. dubna
jimiž se IS-lH.
konen
na bílém dni objevuje vžd)' jen pravda.
Bedich hrab
Sylva-Taroucca."-
Praktickým politikem šlechetný Bedich hrab Sylva-Taroucca nebyl, pedloživ tyto své náhledy o zjednání tsného svazku Moravky r. 1848. moravsk5'^m stavm s echami, založené na pokroilém stanovisku eskonárodním, ne historickém Cechem ale a ryzím eským vlastencem se býti osvdil, jak nikdo jiný na posledním stavovském snmu moravském. Dopracovala-li se sotva ped msícem vídeská tídenní revoluce úspch zrovna bájených, pro by nesml v dob netušených obrat Cech na Morav napomáhati budování eského státu Svob. pán Schcll obrátil se proti spisu hral)te Sylva-Tarouccy, vyvraceje to Z polemické odpovdi Schellovy zasluhuje jen jedna
ono, nevyvrátiv ale nieho.
ásf zmínky, že totiž práv v samostatnosti Moravy spoívá záruka nejlepší pro národnost moravských Slovan, nebof samostatnost tato nemže prý národnost ptin moravských Slovan uvésti v nebezpeí.
ty
Hugo kníže Salm také se obíral hlavn tiskopisem hrabte Sylva-Tarouccy, zvlášt historickou ástí jeho, prohlásiv slova o slovanském vojsku okupaním a vdci echu
—
volal kníže Salm, stále perušován djiny Moravy zaznamenaly bližší a vtší ješt skvlé události. U Olomouce a na Hostýne poraženy byly divé hordy Tatar a tím postavena hráz proti zátop kestauského a vzdlaného svta jimi. U Brna poražen vítzný dosud vojevdce švédský Torstensohn, u Brna a Olomouce zlomena moc Prušák. Rozumíme-li duchu tchto událostí, a ne pouhému faktu, seznáváme také Morava jest snad k tomu povolána, aby úlohu. Prozetelností Morav vytenou. tvoila pevnou hráz proti rozvratu všeho, co trvá, a pro zachování Rakouska velkou váhu položila na vážky. Držme se tudíž pevn neodvislosti zem, a to na strany všecky, nebot za bouí nynjších dostaví se snad doba, kdy náš milostivý pán, císa a otec svou posvátnou hlavu stísnnou bude moci s dvrou položiti do lna naší zem vrné. Neodvislými od každého vlivu cizého chceme býti a zstati, spatujíce blaho Moravy jen v pevném spolku všech zemí mocnáství s naším císaem, neekajíce na žádné povely a nedbajíce žádnj^^ch rozkaz ani z Prahy, ani z Vídn, ani z Frankfurtu ani z Petrohradu.
o jeho
za temnou báj. Za to ale
pochvalou pítomných
Na
—
to se ujal slova
povené
Bedich hrab Sylva-Taroucca^ okolo jehož
spisu se otáelo
—
100
—
Ncjsoin nopítelom Moravy a nechci také na híijo so takto úkor její jednati, na ukazuje jasn slovo o ncpodrohení se ve spisu mém. Chtl jsem jen svým spisem hájiti práva jazyka a národnosti, v kteréžto píin považuji spolek s Nmeckem za nebezpený. (Pi tom se mezi posluchai ozvaly hluné hlasy nevole, jednotlivé pak hlasy pochvaly.) Víme, že Rakousko obešle nebo již obeslalo snm frankfurtský, což nepovede k dobrým koncm, a budoucnost osvdí, že tato smutná pedpovJ se vyplní. Co so popírané lhostejnosti týká, chtl jsem tímto slovem jen naznaiti, že Slované v celém mocnáství rakouském vystoupili pro svj jazyk a svou národnost, kdežto na Morav se nestalo nieho. Píina vzí v tom, že vtšina mst jest nmecká, tíhnouc k vci a ku prospchm nmeckým. Považoval jsem však za svou povinnost, pispti ku pomoci slabému nezletilci.
jednání snmovní,
:
Do rokování zasáhl na to Leopold rytí Nevwall tmito slovy: echy jsou mocná zem Morava však, a menší, má rovn slavnou minulost, vyvinutý prmysl, bohaté a plodné nivy. Tak má každá zem rakouská své vlastnosti skvlé. Všecky tyto zem at stojí vedle sebe, ne pod sebou, okolo trnu at se seadí všecky. Obyvatelé pražští žádali Jeho Velienstvo za spojení Moravy s echami; takové spojení nemže však vysloviti konstituní císa, spoleným prospchem všech zemí jest velké, mocné a svobodné Rakousko. (Velká pochvala.) Zodpovdný ministr nemže také vysloviti žádané spojení, nebot byla nám slíbena konstituce, a budef to konstituce, již nám závidti budou ostatní zem. Samostatnost zem jest velkým štstím, vzdáti se jí znamenalo by velké neštstí. Sympathie máme ke všem národm, Nmec a zstane Nmcem, Slovan Slovanem. Mluví-li ale Moravan nmecky nebo slovansky, zstává vždy Moravanem, jemuž neporušitelnost zem musí býti svatou. Ne jazyk, smýšlení ale dlá Moravana; byla liy to divná ochrana, kdyby, aby nás chránili ped ponmením, nás chtli poeštiti. Germanismus kvetoucí zemi neuškodil, ani jedna eská ddina neponmila se. zrovna tak by Morava Žádost Pražan nemá žádného podkladu historického slavná,
;
;
mohla initi nároky na staré své hranice za Svatopluka a
s
nimi také na Cechy.
Bedich hrab Sylva-Taroucca: O politickém podrobení se Moravy echám nebylo nikdy ei. Že na Morav jsou sympathie pro echy, leží na bíledni; Morava nemusí býti teprv poeštna, nebo dle jazyka jest již eskou, majíc tytéž zájmy jako echy. Jsem proti každému nepedloženému spolku s Nmeckem. V Nmecku by echy a Morava beze stopy zmizely, což se nemže státi v Rakousku, kdo Slované tvoí velkou ást obyvatelstva. Nikdo nežádá, aby Nmci se stali echy, obecnj'- spolek s
Nmeckem
nevyhovuje však
prospchm
Moravy.
Egbert hrab Belcredi podotknul na to, že spis Bedicha hrabte Sylva-Tarouccy velmi jasn píše o úplném spojení se stedem v echách. Kníže Liechtenstein: Já a kníže
stavm.
k tamjším dán,
smr
to
My
ale
jsme
též
Salm máme statky v Cechách a náležíme dobrými Rakušany, jimž jest uritý smr
k císai a okolo nho.
Poslanec Baltazar Szabel\
Každý
Vlastimil jest proniknut
páním, aby jazyk
všech kmen národních, zem tvoících, byl vzdláván a ve školách, v církvi a pi soudech na rovno postaven. Jazyk však spojuje jen jistý poet osobností, tvoí podízený svazek lidí, kdežto politika v hlubším a šlechetnjším smyslu svádí celé lovenstvo v bratrský spolek. len národního konventu francouzského vyslovil se na konci minulého století: „Kdyljy již jen nadešla doba, aby všichni národové zem mohli se sejíti uprosted zemkoule a raditi se o svém blahu !" Tato krásná
myšlenka uskutení se snad v lívrop aneb v nkolika velkj^ch íších tohoto dílu svta; v nmeckém parlamentu, jehož se nkteí národové obávají, vzí snad
—
—
101
mocný kvas teto budoucnosti. Cechy a Morava af se nelekají nmeckého, nepohbít on osobnost zemí. Co do spojení Moravy
parlamentu tlumoil Szabel smýšlení svých voliii olomouckých v tento smysl: Úcta ke každé národnosti, rovné právo slovanského jazyka s nmeckým, ale žádné spojení, nýbrž zachování samostatnosti Moravy. Nikdo nebudiž ponmen, ale také nebudiž nikdo poeštn, nebof každé nucení jedním nebo druhým smrem bylo by tyranstvím, nesrovnávajícím se se svobodou. Poslanec za Jihlavu, magistrátní rada zoruliodnou, olijasující záležitost spojení
Ig.
Sireit,
Moravy
s
tohoto
s
echami
zasáhnul do rokování
echami
—
eaní
s
eí
po-
jiných ješt stránek,
—
posud proud byl objevil. Msto Jihlava pravil po hlavním Brnu nejvtší na Morav, leží na nejkrajnjších hranicích moravsk}'ch, tak že okolo jeho pedmstských domíi tee pohraniní eka Jihlavka a že znaná ást jeho majetku náleží k echám. Tím se dostala Jihlava nutn do bližších styk s echami a jest ješt dnes v jistém ohledu podízena eským soudm a politickj^m nežli
mst
úadm.
Vzdor tmto
zajisté
prazvláštním
pomrm
a jejich
rzným následkm,
jako ku píkladu mnohonásobnému osídlování se Cech v Jihlav, vtšímu obchodu s echami a ilejšímu úastenství v událostech zem sousední, nezstala aneb nestala se Jihlava mstem eským, nýbrž nmecká národnost drží tu vrch; Jihlavané pak chtjí rádi a poctiv podíl i)ráti ve všech osudech vlasti, Moravy totiž.
vrn
as
byla považována Též z djin Jihlavy lze dokázati, že Morava od valných za zem od ech neodvislou. V jihlavském archivu mstském nachází se list krále Ladislava, tuším z roku 1452., z doby tedy, kdy echové dospli na vysoký stupe samostatnosti a kdy za nezletilosti královy ti lenové eských stav (Oldich z Rosenberka, Menhart z Hradce a Hynek Plaek) spravovali íši. 1 v tomto listu, obsahujícím pozvání msta Jihlavy k obeslání snmu ve Vídni, iní se písný rozdíl mezi stavy eskými a stavy moravskými. Další
djinné datum tvoí památný sloup u Jihlavy,
ale již za
ekou
Jihlavkou,
na památku, že až tam, a ne již na hranicích moravských, zvolený král eský Ferdinand I. složil písahu na ústavu království eského. (Jest to pomník na levém postavený, na kterémžto behu Jihlavky, v Jihlav samé však na eské míst první eský zvolený král z rodu habsburského Ferdinand 1. dne ;?0. ledna 1527. skládal na cest své do ech písahu stavm království eského, v ústrety mu vyšedším.) Vedle toho dle mého náhledu nepanuje nyní na Morav a v echách tak pronikající stejnodružnosf všech živl, jak se petice pražská domnívati zdá, nýbrž taková skutená rznost, byt i snad dívjší formou vládní zpsobená, že u vtlování konstituce oddlený ohled na zvláštní poteby obou zemí jest nutným. Konen zpsob, jak spojení druhou žádostí pražskou bylo žádáno, urazil, jak na mnohých již stranách jest rozšíeno mínní, ponvadž v Praze nepišli na spojení dvou sester, nýbrž bezdn, snad proti úmyslu žadatel vzbudili domnnku, že k echám. Potud souhlasím tudíž docíliti chtjí podízeného pomru Moravy
pd
s
návrhem výboru snmovního.
Ponvadž ale moji voliové nechtjí, aby spojeni ili vlastn pilenní Moravy a Slezska k echátn na vždy bylo odmítnuto, nýbrž žádají, aby bylo tehda a s podmínkou povoleno, když všecky ti zstanou pevn spojeny s rakouským císastvím a
zem
když se pilení k Nmecku, proto navrhuji, aby v druhém odstavci navrženého státního spisu pro Jeho c. k. Velienstvo, v nmž se stavové moravští rozhodn vyslovují proti slouení ech s Moravou spoleným snmem, slovo „rozhodn" bylo
zamnno
slovy
Pedevším
se
ale
„této doby.""
pi
tom ohrazuji proti výkladu,
aby
o
tomto
spojeni
sml
— rozhoiiovitíi
stane, býti
íšský
sría/i
ve
Vídni,
nebo
uskutenno jen na základ
—
102 dle
sondu mého
ntze
volné, vládou schválené
toto spojení, kdys se smlouvy dotyných zemi.
Návrh svj na zmnu adrosy odvoduji následovn: Kdyby byl eský stim stavovský uinil moravskému snmu návrh na sloueni obou zemí, pidav k tomu záruky za uhájení zvláštních zájmíi naší zem, byla by tak najisto bývala odstranna nynjší vášnivá 7iepize ku sloueni, a s odporem také domnnka, že jen nkteí obyvatelé hlavního msta o spojení netrpliv usilují. Jiná píina odporu proti slouení spoívá též na náhledu, že by toto slouení stálo o tom nemluví petice, která chce míti tsný v cest sblížení se s Nmeckem, spolek s celistvým mocnástvím rakouským, a tím také samostatnost jeho jako státu pi uzavírání smlouv chce míti uhájenu. Ub píiny odporu mohou ale dnes nebo zítra odpadnouti, a pak, chce-li Morava, mže býti sloueni žádoucím.
a
Petici Pražan se vyítá nepríslušnosf. Nynjší snm moravský jest sice zákonným, dnes není ale úplným. Schází dosud poslanci mst municipálních a poslanci rolník i venkovských obcí. Ponvadž mžeme viti, že v tchto potencích zem, jež vlivu dívjší soustavy vládní mén byly podízeny, moravsko-slovanský živel více bude zastoupen, nežli v n3'njším lenstvu moravských stav, a ponvadž moravským stavm dobe nesluší, aby za tyto dosud umlené tídy obyvatelstva proti zásadám pravé ústavy navrženým tonem rozhodným vystupovali, odporuuje se mj návrh jako pimený tím více, ím mén dle soudu mého za doby naší lidská prohlédavosf jest s to uriti, co asi pinese nejbližší budoucnost. Ostatn dle
pesvdení mého mže otázka o spojení, o níž práv jednáme, dospli teprv tehda ke konenému a uspokojujícímu vyízení a ku blahu obou zemí, až sesíh' se probuzený život konstituní na Morav a v Cechách za vlády institucí, jež s ohledem na panující pomry zvláštní co možná nejdíve budtež uvedeny v život. Mezitím at zaujmou ob zem pravé postavení pátelské k sob, jak to jest jejich povinností! Tak mluvil vlastn pro slouení poslanec Ignát Streit za kr. msto Jihlavu nmeckou, jasná to politická hlava na posledním stavovském snmu moravském. Snmovní list nezaznamenává, že by poslanec Streit byl se na nkterém míst své
ei
potkal s pochvalou neb souhlasem.
msto eské Uher. Hradišt, so cítil udlilo v tchto píinách msto Uher. Hradišt své deputaci na snmu. Z instrukce této vychází na jevo, že uhersko-hradišfský výbor obecní schválil jednohlasn jen relaci, již mu byli poslali poslanci uherskoNa
to Dr. Alois
povinna, sdliti
Pražák,
snmu
paslanec za král.
instrukci, již
spojení Moravy s echami, pijav též dvody a návrhy svých poslanou. Instrukce sama ohrazuje se co nejslavnji proti vtlení Moravy do Cech, trvajíc na zddné samostatnosti Moravy a žádajíc své poslance na snmu, aby tato vzácná práva hájili a, kdyby nebezpeí hrozilo, k veškerému národu moravskému so odvolali. Dr. Pražák k této instrukci ješt pipojil, že tyto nároky král. msta Uher. Hradišt zasluhují bedlivého povšimnutí, ponvadž toto msto, jež bylo povstalo na ssutinách starodávného hlavního msta velkomoravské íše, jest mstem slovanským, položeným uprosted slovanského obyvatelstva. Pes to všecko prý ale nechce spojení s echami. V této otázce prý so také nejedná o ponmení slovanského hradišfští o záležitosti
obyvatelstva.
Bedich hrab Sylva-Taroucca: Souhlasím úpln s návrhem poslance Streita, eského a moravského za odvodnné se stanoviska historického. Již za nejstarších dob byly Cechy, Morava a Slezsko na snmích spojeny, maje spojení
snm
a co se tehda dalo bez nebezpeí,
mže
se
díti
i
dnes.
'
—
103
—
Poslanec B. Sadh/ k tomu odpovdl, že konaly jen výjimkou za jistými úely.
t)'to
spolené generální
snmy
se
Poslanec Dr. Alois Pi-azák-. Tyto generální snmy byly užitený kdysi za doby, kdy jsme ješt nemli všeobecné konstituce. Odbývaly se za tím úelem, aby za dn nebezpeí spolená se inila snesení. Též ve Vídni se shromáždili za po-
dobnými úely eští a moravští stavové. Za doby nynjší budou míti zeinsti snmové jediný jen úel, aby se totiž radili o ryze zemských zájmech, dalekých od všeobecného shromáždní íšského, teba o regulování zemských ek. Na žádný zphsob nemolwu vsak tito zetnští snmové zákony dávati a dan povolovati^ nebot by uvedli jednotu celku v nebezpeí.
Rokování o adrese ukoneno a pikroeno ku hlasování. Moravský vovský schválil jednohlasn povstáním, aby dle návrhu snmovního výboru c.
k.
dému
snm
sta-
byla Jeho
podána shora uvedená adresa jako slavnostní akt ohrazení proti kazna neodvislosl a integritu Moravy. Oliecenstvo pítomné uvítalo toto snemoravských boulivou pochvalou.
yeliettstvu íitoku
sení stavil
Po té hlasováno o vedlejším návrhu poslance Streita k adreso, aby stavové moravští na místo rozhodn se vyslovili jen této doby proti slouení Moravy s echami. Pro tento návrh poslance Streita vyslovilo se jen šest hlasíiv, a sice vedle lena stavu moravských, Bedicha hrabte SylvaTarouccy vesms jen poslanci nmecké Jihlavy: Streit, Vaniek, Allé, Ross^uumt a Rechberger. Pro návrh snmovního výboru na rozhodné vyslovení se proti spojení Moravy s echami bylo -jz hlasti, jež odevzdali následující lenové stav moravských a poslanci mst královských: Biskup brnnský hrab Schaafgotsche, olomoucká kapitula, praelát rajhradský Viktor
brnnská kapitula, Alois kníže LiechtenHugo kníže Salm, kníže SchíJnburg, hrab Dubský, hrab Vettor, svob. pán Schell, hrab Saint-denois, svob pán Dalberg senior, hrab Schaafgotsche, svob. pán Ilonrichs, Antonín svob. pán Widmann, Vojtch svob. pán Widmann, hrab Saint .lulien, hrab Ilompesch, hrab Leopold Podstacký, hrab (lustav Podstacký, svob. pán Bartenstein, hrab Spiegel, svob. pán (iudonau, Emanuel hrab Dubský, hrab Bukuvky, svob. pán London, hrab Stockau, svob. pán Tiirkhoim, svob. pán Dalberg junior, Egbert hrab Belcrodi, hrab Serenyi, svob. pán luchhotV, hrab Chorinský, hrab Kinský, August hrab Sylva-Taroucca, svob. pán Badonfeld, rytí
Schlossar, praelát svatotomský Cyrill Napp, stein,
rytí Vojkovský, rytí Linhart, rytí Ronov, rytí Ilolle, rytí Baratta, rytí Laminet, Leopold rytí Neuwall, rytí Chlumecký, rytí Stáhl, pak poslanci Szabel, Ilochsmann, Rupprecht, Faschank, Dr.Reim, Lossel, Pemsel, Kurzweil, Ilaupt, Oiermann, Winiker, Ilerlth, Bobrovský, erný, Findeys, Elsinger, Cilassner, Buchberger, Tast, Dr. Alois Praschak, Koller, Fr. Roller, Kunst, Schuppler, Tomasi.
Hentschl,
Na
to
schválen
snmem
vedlejší návrh knížete Liechtensteina,
aby
druhého
z
a tvrtého odstavce adresy, kde se stavové moravští obracejí proti páním obyvaeské, slova obyvatelé tel pražských a proti osvdením msta Prahy nebo
zem
zem eská
byla vynechána a na místo nich postavena jen do adresy slova: proti každémukoli pání a proti všemu osvdení. Také pijata nepatrná zmna v posledním odstavci adresy, kde se mluví o prohlášení obecné pražští,
msto
Praha a
konstituce vlasti, kterážto slova
doplnna
Prohlášení
takto:
tuce vlasti a svolání íšského shromáždní.
Konen
skými stavy poslaní zpravodajští
hrab
Stella a Dr. Mandelbliih,
agenti,
základ obecné
konsti-
Vídn
morav-
usneseno, aby do
Stockau, Albert rytí Neuwall, Dr.
podali schválenou adresu pro Jeho Velienstvo
do rukou
ministra vnitních záležitostí.
Když již
celá záležitost byla
platn na
snmu
vyízena, schválen ješt také k ná-
Rozhodnutí ^ spojení
Movavy '^"' '"'^
—
104
—
vrhu knížete Licchteiisteina následující dodatek do snómovního protokolu: Stavové moravští považují za svou pední povinnost, zachovati a uhájiti integritu a noodvislosf markrabství moravského proti každékoli manifestaci, jakož i pevné jeho
zárove ale chtjí vždy, pokud celistvému mocnáství rakouskému Moravy není tím ohrožena, udržovati a udrži také pátelský spolek — královstvím eským, spíznným s Moravou po stejném jazyku.
pilenní k
;
neodvislosf s
—
Pereunt et imputantur. Málo jen hodin uplynulo na snmu moravském do moe vnosti, stavové moravští však svým snesením o novém upravení státoprávního pomru Moravy k lecliám velkou na sebe uvalili zodpovdnost. S lehkou myslí nepoložili sice svj rozhodující hlas na vážky, každá však vc má stránky dv. Stavové moravští, odrazivše první útok domnlé eské centralisace, stáli již jako moravští autonomisté obma nohama v táboru vídeských centralistii, již také v oktrojované ústav íšské. spatujíce veškerou spásu Rakouska a
Nmc
Úplné
Stavové
obTvTtdm Moravy \pojc'nT
Moravy LL lami.
2
odlouení moravského
cizorodé šlechty, která
nmecky
snmu cítila
a
stavovského,
výhradn
jen
velkou
nmecky
ástí složeného na snmu jednala,
od lidu na Morav, ohromnou zase vtšinou eského, a naprost}'^ nedostatek styk stav moravských s obyvatelstvem, musily býti citelnými a nebezpenými v dob pohuuté a boulivé, kdy dnes nedovedl nikdo vystihnouti pevrat, jímž zítek snad jjv
pf^i^y^pj
svt
Zvlášt v tak dležité
otázce, jakou byla záležitost spojení Mo-
echami, cítili moravští stavové, pedpokládajíce rozproudní rozsáhlé agitace v moravském lidu, jíž ale vskutku nebylo, toho poteliu, obrátiti se na lid njakým vysvtlením a obhájením svého snesení. Uinili tak zvláštním letákem, výbor moravských stav, ovšem že ve smyslu usnesení vlastn uinil tak za a rokování snmovního. V letáku tomto nebezpený soused Rus musil ješt v dubnu IS-lS. sloužiti stavm moravským za strašidlo na lid, tentýž nebezpený soused Rus, jehož voje za rok na to táhly již Moravou do Uher, aby vítzící honvedy uherské porazily a ravy
s
n
i
dynastii habslnirskou byly zbavily trnu, habsburskému rodu odbojné Uhry, které panovnickému znovu vydobyly. Leták tento znl do slova, jak následuje; i
„Wýbor mora\vských Pán Staw obywatelm Morawy. Nojmilostiwjším naízením našeho nejmilowanjšího Císae a Pána byli morawStí Páni Stawowé do Hrna powoláni, aby se o dobré weškeré morawské wlasti radili. Prwní
pée
zástupc
této
zem
byla,
aby následkem
oumyslu
od našeho
wyknutého též wšichni obywatelé morawské wlasti samowolenými wyslanci pi budoucích snmích zastáwáni byli. Mšanský staw, 7 králowských mst, již nyní 150 hlasy ouasten jest rokowání, nejrailostiwjšího Císae
a
jednohlasn wSickni Stawowé uzaweli, že i wšechuy ostatní msta a obce celé morawské budoucn práwo míti mají, w záležitostech naší morawské wlasti
zem
mínní
a hlas dáti.
Zpsob takowého
zastání hned se do práce wzal, a po skonení lirzkého rokowání a schwáloní Jeho Císaské Milosti obywatelm Morawy se oznámí, a w ouin-
nos
stoupí.
Též o
jin_vch
pedmtech
až
dosawad jednáno
wlas morawskou a pro wywinowání
její
bylo, které pro naši
národnosti a
milowanou
swobody welmi dležité
jsou.
ástka obywatel pražských od .leho císaské Milosti optn a nás se neptawši žádala, aby naše wlasf morawská a wšechny její záležitosti s echami tak spojeny byly, aijychom naše wlastní ouady zemské w Brn pozbyli, aliy naše snm\^ w Brn jiestaly, ai)ychom naše práwo w Praze liledali a naše zástupce zemské
— dílem
w
zem
s
105
—
Praze mli, slowem, abychom na wždjxky místo samostatné, ncpodrobenó \v jednu zem splynuli.
echami
jazyka a národnosti s echami wždy sice swobodný, od Cech nezáwislý národ od wždy swé \\iastni snmy a ouady w zemi mli; zapomnli, že Morawa jednou jakožto weliká slowanská íše i echám zákony dáwala, že z jejího prostodku swatými apoštoly Cyrillem a Metudem swtlo wíry dokola se rozšíilo, tak že eský wéwoda Boiwoj kesanskou swou wíru a kest z našeho prastarého Welehradu dosáhnouti musel že tedy Morawa nikdy na swé staré památnosti zapomenouti a swou samostatnost a swobodu naproti echám obtowati nemže.
Zapomnli
Morawa
ale, že
bratrsky spojena byla, že jsme
stejností
my
ale jakožto
i
;
Morawa od
ech
nezáwislá jedin
swazkem pátelstwí
s
nimi spojena
Iiyla.
Toto wyjádení jsme dali Jeho Císaské Milosti, abychom wašich práw, ponwadž pi tomto snmu zemském ješt bezprostedn zastáwáni nejste, nic nezadali. Nemálo ale lidí jest, kteí k dosažení swého ouelu i prostedku lži a utrhání užíwají, které by každý poctiwý lowk w oškliwosti ml. Tito lidu morawskému prawí, žo by jen spojením s echami swou slowanskou národnost bez pekážky rozšíowati a
síliti
mohl.
Máme
tedy za swou powinnosf, weškeren raorawský lid na to pozorná uiniti, co od shromáždných Stawíl morawských pro swobodné rozšíení morawského jazyka a pro wšeobecné dol>ré morawské wlasti uzaweno bylo a ješt se uzawe.
Wšechna wyjednáwání morawskýcii Stawíj budou se weejn a pi swobodném pístupu každého konati, a uzaweno jest, pojednání wýslown a obšírn w jazyku morawském do woejnosti dáti. Z tchto pojednání uwidíto, že pod z[)ráwou nowých zákon morawský jazyk, jenž jazyk wtšího potu obywatelstwa morawského jest, swobodn se wywinowati mže, uwidíto, že tento jazyk jak w kostelích a školách, tak w ouad a ped práwem s nmeckým jazykem stojn se postawí, práw tak, jak se to w Cechách dje. Každý slowanský obywatel Morawy bude pak moci wšude swobodn swého pirozeného jazyka užíwati. Toto práwo je bez toho již každému Morawcowi podle zemského zízení Císae Ferdinanda II. od roku IdliS. zachowáno, w kterém se jazyk morawskj' a nmecký za jazyk zemský wyhlašuje. Tento zákon nyní w* celém obsahu do žiwosti stoupí, a wy mžete od zástupc waší zem wšecko oekáwati, ehož slowanský národ w Cechách ouasten bude. Nenechte se tedy Jžiwým dráždním nkterých, jenž zlému chtjí, oblouditi, se z pojednání, které w krátkosti do weejnosti se dají, kterak wašemi zástupci o waše a celé wlasti dobré se jedná. a
peswdte
Držte se pewn swazku s celým mocnástwím a s wašíni doljrým, w prawd otcowsky smýšlejícím císaem, jenž wám tak weliké a mnohé dobrodiní udlil, a jehož penejmilostiwjší oumysl jest, w jednot se zástupci waší zem již jsoucími
swobodný staw sedlský založiti. Jen tímto zpsolieni nám možná bude, každému nebezpeenstwí z wenku pedejíti, které by našim swobodným spoádáním
silný a
zkázou
hroziti
1'omnte,
mocnái krajina
mohly. že by náš
nebezpený
soused,
Rus,
okolinosti, že se
pi našem
pewn nedržíme, jen k naší záhub použil, a že my jen jakožto samostatná w upímném spojení s wešker3'm mocnástwím pod naším ddiným císaem
tomuto nebezpeenstwí onj^ch celého
ujíti
mžeme,
kdežto
bychom oddlením našeho
mocnástwí wítanou koistí nepátelm
liyli."
—
zisku
od
I petice poali moravští stavové vyizovati pomocí tisku a obecn rozšíovaných leták. Tak vyízena žádost anonymní v píin zrušení roboty a zastoupení
Petice
^robotTa'
— ndp.ivrf
—
106
tiskopisem, jenž ii;i podním místo obsahuje doslovn otisknutou na niž niislodujo vyízení její výborem pro stavovsko pedlohy a podl)ožnó [)ráco. Ob, jak žádost tak odpovJ stav k ní, jsou pravé originály, znázon^ující pojasn dobu a lidi tehdejší. Budiž zde podotkuto, že odpovdi tištné, jakož vbec všecky publikace a tiskopisy, které od moravského snmu stavovského a jeho výl)or r. 1.S4.S. vycházely, olisahují na pedním míst text eský, na
sclskóho
stavu
žádost,
nmecký.
Tak teba základy nového zízení zemského snmu, ád a jiné. Na snmích jednali stavové od dávných dob jen nmecky, na venek pro zem a lid zachována však druhém teprv
poádek
text
volení posl, instrukce pro volie, jednací
pednost jazyku eskému jako prvnímu jazj^ku zemskému.
odpovd stav k
Selská prosba a
ní
znjí dle originálu do písmenky:
„Odpowtl wýboru pro žádost od
dubna
li),
stawowskó pedlohy a pední práce na následující 1848, k rukoum shromáždných staw (dle udání) od wíce
obcí podanou.
Sedlská
doliromyslná
shromáždným
prosl)a
Morawským
Pánm Stawm wšem spolen
Brn.
\v
mnohokrát a díwe, nežli se toto lidu pobuení we Wídni stalo, byli jsme prawdiwého mínní, kdyljychom mohli naše poddanské žádosti Waši wšeobecné Již
tolio
spolenosti
Pán Staw
pednésti.
milosti
Nikdy se nám té píležitosti a asu mniahodilo, jakož náhody naši žádost na nowo rožíhají.
teJ,
kdežto
wilejší
Pijmetež Waše wysoce urozené Milosti naši poníženou poddanskou a welou my mnohé sespolené obce proti w krátce zde udaným píinám pedkládáme. prosbu, kteroužto prosbu
Wyzdwihnte slušn
1.
zkázu lidskou rozliné falše
— —
poddanýma
s
—
tu
mnohého
zlého
—
matku
plodící
—
tu
zkázu dobytka tu podporu krádeže a tu prawdiwou píinu lenosti, to pokažení mnohých dobrých eledín, tu milostiwé wrchnosti málo užitenou a stawu rolnickému na nejwýš škodnou tak nazwanou naturální robotu, ku kterému wyzdwihnutí již hned w roku 184(3. tu
zkázu
chleba
tu
—
náš nejmilostivjší Císa a zem Pán swým patentem nopomáhal, a zaež taky wšechny hlawní msta žádaly skrze swé deputirowané, aby ten rolnictwí škodící zárodek wyhlazen bjd, a zaež také my pedn s dobrým úmyslem žádáme. i
My
prosíme, nenechte waše wysoce urozené Milosti, nenechto prosíme Wás, doutnat tu nebezpenou jiskru w koudeli, nebo se rozfukuje rozlinými zlými 2.
i
—
dobrými píklady, kteréž
že, které
wrchnosti
ta robota za
odprodali
robotu,
sebou táhne, nebo patrn peswdená wc, dobe stojejí, a žádné statky se nemusely
prodat, že nemají roboty.
Též naproti tomu taky otroctwí zawázáni byli, a
i
ti
pro by
sedláci
mnohem
lepší
stojejí,
se tedy nemohlo to stát; je
pi tom wšeobecenstwu užitené; nebo
když
než
se prstem na ty osady
weejn
asu roboty nebylo nieho, jen samá bída a wilek dobytek hodnjší a chleba hojnost.
a prawí, tady za
wzdlanjší Ja
—
mj
swatém Duše obilí
mla
!
je
—
tom ba
ukazuje
tady
lid
z nás; dyž sme robotowali, nebylo pi slámy a wile chwála Bohu neschází nám nic, ješt kdežto sme ho za roboty pede žnnia kupowali a wrchnost
zwolal
platiw jeden
ani chleba ani
odprodáme, málo wíc. 'A.
slowo
Bože!
w
oboum stranám
A konen když by wás
tato žádost
našeho nezapomenutelného císae
málo
Josefa
pohnula, II.
jenž
tedy
prawil:
at
wáma pohne
Já
bych mohl
— myslet, že so tolik že
sem
millioiiii lidu
se já narodil takó pro
107
—
narodilo jen k
n, abych
mó
služlj
— já
jim zde blaženost
soli
wšem
myslím,
alo
získal.
To samé žádáme my od Waší stawowskó Milosti, a doufáme pewné, a zaež taky žádáme, že ten swrchowaný Pán, ten Pán wšech Pán pispje se swou pomocí, a utlaí mnohé nebezpen dutnající jiskry a udlí nám pokoje swatého.
Ponwadž zde za množstwí poddaných se žádá, tedy se taky ze žádného zlého úmyslu podpis neudal; ješt mnoho bychom mli k pednesení, ponwa na nic tázáni nejsme, nechceme sob taky wíco dowolit, jedin co nás nejwýš tlaí. Psáno
w Moraw
dne
Náhodou jsme se
dubna 1848.
llJ.
nco
Dowoltež nám ješt
trefdi
málo naše milostiwá Wrchnost! do msta, a
slyšeli
jsme, že
z
msta
každého
jeli
wyslanci požádáni jsouce do Brna, pednést swé stížnosti:
naším sprostým citem, že již wšechny mstské zdi swé wyslyšeni byli, tak tedy žádáme Waši Milost, zeptejtež i kterého potu wtší díl lidu jí a pije, co pak ty sedláku powídáš!
Proež pohybuje stížnosti
to
zadaly a dílem a
se taky toho, s
—
A když bychom pedce tedy
Bh že
af za
nás (bud on
Morawa
—
kdo buJj jen
prawdy
oswit darem
w
otázce a
swdomit
a moudrosti, a
posawad
w odpowdi
a sprawedliwó
máme
wrní
uznáni byli,
mluwí,
kteréhož
dost na tom, že slyšíme
a Slezko chwály zasluhuje, jen dej Pán 15h,
po chwíli neplakali. Waši
Odpow.
za nedostatené
abychom
z
té
—
chwály
poddaní.
pozdraw Wás Bh! Wýbor, kterýž pi[)ra\vuje práce, o nichž se \ve wšeobecném shromáždní staw rokuje a uzawírá, obdržel Waši swrchu psanou žádost, a dáwá Wám pro zatím za odpow, že pi wSeobecném shromáždní stawowském zamýšlí náwrh uiniti i k tomu hledti, aby se tato pedcházející
Krajani!
odpowd
Mohli jste se
s
stala
dobe a tak, jak wtší poet lidu, máme složili
obecným stawowským mínním. a bez okolk podepsati, nebo
Pánem Bohem
so na powážliwé
lidi
sluší;
a jestliže
tak
jste žádost
jako
Wy
swou
smýšlí
již naped rukojemstwí, že se wšechno w zemi dobe daiti bude; již se skuten u staw o tom rokuje, aby byla celá zem zastoupena, nejen tedy msta, jak Wy prawíte, nýbrž i selské obce, i o tom se rokuje, jak se toto zastoupení po zemi rozdliti má, aby z obecné porady wšech staw wj-plynulo, co by bylo wšem prospšné. Co Wám toto tu powídáme, již se o tom jedná, a brzy se dowíte, jak budete woliti do snmu osoby, w kteréž máte dwru, a které
mt
by wás
„swdomit
a sprawedliw" zastáwaly.
Co se týká naturální roboty, o kteréž zwlášt se zmiujete, nebude Wás snad snažn tím zanášíme, aby se to s nik šastnému wšem stranám zadost inícímu konci piwedlo. Že Wy nemyslíte, aby se beze wší náhrady wyzdwihla, o tom swdí zdrawý rozum a poctiwá mysl, jenž z Waší žádosti wyswítá, o lom swdí píklady, o dobrých následcích z wykoupení roboty, na nž sami poukazujete, a kteréž dle našeho wdomí wšude jen spoleným dorozumním w dobrot tajno, že se
i
docílily
se.
Takowé Waše smýšlení napluje nás jedin dwrou, že pracné swé dílo radostn prowedeme nebo není to wc, pi níž se mže íci „ano neb ne" aniž se dá za den odbýti. Co se má zdaile wywinouti, musí se naped dobe rozmysliti; kdo chce stawti dm, w nmž dti a wnukowé býwati mají, musí wybrati k nmu píhodné místo, dobré stawiwo a položiti pewné základy. Wždy wíto sami, jak to býwá se stromem o hodech, jejž sázíwáte na náwsi owšem pes noc tu stojí, wysoký a široký, zelený wrchol maje strakatými pentlemi ozdobený; wšak za dwa ;
;
— dni
1U8
—
koeno; kdežto jádro neb pecka, kterou pradd podáwá wnukowi chládek a sladké owoce.
neltof nowyro.stl z
usclino,
wsadil a hledl, nyní
Proež
krajané,
milí
dwujte
a
mjte
krátké
strpení;
nezapomeneme na
Wás, a doufáme, ž(i lirzo w tomto obecném shromáždní zástupcti wlasti, piwítáme bratrsky Wás, jenž zemi chléb wzdláwáte. Swornó a bratrsky budeme brzo zastoupeni wšichni, a budeme rokowati a úinkowati pro swého císae a pro blaho wlasti."
Rovnos
nmccUiio jazyka íkoic,
dech a judccli.
zemský i státní až do oktrojovaného ol>noveMorav ve všem výhradnou platnost; teprve tímto zvízonim zcmským [)iknuto nmeckému jazyku na Morav rovné právo s eským. Prodlením asu dostala se skoro ve všem nmina na vrch, tak že eský jazyk jižjiž Jazyk
eský
požíval jako jazyk
na
nólio zízouí zeuiského 1()28.
ml
jen v chrámech a školách vesnických
eského jazyka nabylo
z
rozmr
úad, soud,
svíj poslední útulek.
Násilné vytlaení
vyšších škol a celého veejného života na
tak velkých, že roku 1848. s probouzejícím se
vdomím
Morav
národním
poínaly se ozývati polosmlé hlasy, aby eskému jazyku, jenž výhradn kdysi v zemi panoval, bylo poskytnuto alespo kus rovného práva s jazykem nmeckým.
V
dob
len moravských stav,
Petr rytí Chlumecký^ na mona pedsednictvo velkého snmovního výboru, s následujícím návrhem odvodnným: Moravský snm stavovský svými dosavadními sneseními dokázal, že mu blaho a prospch lidu nejvíce leží na srdci. tento s velkým sebezapením postavil do popedí veškeré otázkj^ týkající se mšanského a selského stavu, kdežto životní moment svého agrárního zízení, vyvážení roboty a desátk, moravští stavové, aniž by se byli pustili do vcného projednání
ravský
této
snm
se obrátil
stavovský,
ili
Snm
této
a o ní zahájili
otázkj'^
rokování,
ku
pedbžné porad
odkázali
snmovnímu
výboru. Takové jednání jest nejpevnjší zárukou, že se páni stavové udrží v ele mínní veejného a že ho také íditi budou. Zásada zastoupení selského lidu byla schválena per acclamationem; než toto uznání politických práv rolníka zstalo by jen theoretickým, kdyliy se mu vzdlání, jehož má zapotebí k poslanectví, neuinilo pístupno tím, že se postaví moravský jazyk (tak nazýván r. 1848. a pozdji ješt na Morav jazyk eský) na rovno s nmockj^m.
vždy
Není spojeno
s
postavením
pán stav
a není také jejich úlohou, aby vynášeli
a rozvinovali otázky národnostní; není žádného panujícího nálioženství, není žádné
také žádné panující národnosti, nebof my jsme národem oba kmeny jsou stejn oprávnny, vždyf slovanští Moravané tvoí pomr tí k jednomu.
panující politiky,
smíšeným, v k
nmeckým Jest
není
nmž
povinností
tudíž
nické dležitosti
eského
pán
stav,
aby zásadn ustanovili rovné právo orga-
(moravskélio) jazyka a písemnictví. Nejedná se tu nikdy
nýbrž jedná se hlavn o závazek, zameziti rozvod a posud samostatný rozvoj moravského (eského) jazyka a písemnictví svírala a potlaovala.
o vzbuzení
sejmouti
separatismu,
pouta,
Dovoluji byl
zárove
si
s
která
tudíž prositi, aby veleslavným pedsednictvím výboru snmovního dobrým zdáním snmu pedložen návrh: Vyslovena budiž rovnos
moravského {eského') jazyka s némeckýni v církvi a skoh\ v íiad a pi soudech. Není žádné pochybnosti, že uznání této zásady od etných její pívrženc se oekává; velkou úlohou pán stav však jest, podporovati mír a svornost, pokoj a rozvoj na všech stranách. Dáno v Brn dno 5. dubna 1848. Petr rytí Chlumecký, len mor. stav. ,Iiž na tvrtém sezení moravského snmu stavovskélio dne 14. dubna podával jménem snmovního výboru l-lgbert hrab Belcredi zprávu o tomto návrhu, odpo-
—
109
—
ruuje snmu toto: Volkj' snmovní výbor podrobil tento dležitý návrh zralé úvaze a uváživ, že jednohlasn schválené zastoupení selského stavu na snmu zstalo by vžáy jen theorií, kdyby tomuto stavu úastenství v tak vzácném právu nebylo pístupným uinno poskytnutím píležitosti k nauení se dkladnému obma zemským jazykm; uváživ dále, že rovnost obou zemských jazyk sice již zemským zízením z 10. kvtna 1628. fol. 02. a) byla jako základní zákon ustanovena, z novjšího pak zákonodárství urité pedpisy co do znalosti eského jazyka pro politické a soudní úedníky, pro advokáty, duchovní správce a uitele platí (tak v soudním ádu z 1. kvtna 1781., v -dvorním dekretu z 30. listopadu 1787., v dekretu praesidia dvorské kanceláe z 3. listopadu 1815., v dvorním dekretu z 23. srpna 1810., v nejvyšším rozhodnutí z 13. února 1818., v dvorním dekretu ze 17. ervna 1825., v dvorním dekretu z 22. prosince 1835., v nejvyšším rozhodnutí ze 7. íjna 1843.), že tudíž ve škole, v úadech, v církvi a pi soudech se stalo již zákonnými pravidly opatení pro eský jazyk; uváživ dále, ée ustanoveni základnkJi zákoutí vždy písn: usnesl se velký snmovní návrhu bylo odkázáno výboru sekce, jenž obou zemských jazyk byla jiz zákony rozhodnuta^
dle nabyté zkušenosti se vsak nezachovávají
výbor na tom, aby
má
další
vypracování
úphiá rovnost' k poradám pibrati jako znalce profesory Heinricha a Semberu, jenž co nejrychleji podati snmu zprávu a zárove navrhnouti vhodná opatení k rychlejšímu provedení praktickému návrhu Petra rytíe Chlumeckého. dbáti toho, že
jenž
má
má
nej-
Snm schválil tuto zprávu, projeviv svou vli, aby pro rovnosf obou jazyk zemských a pro jejich rovnoprávnou platnost, zákony již ustanovenou, se staly všecky možné kroky vhodné. Snm schváliv návrhy velkého snmovního výboru, oekával další návrhy praktické od nho, které by vedly k cíli. Ve Vídni bydlící echové, Moravané a Slezané uzaveli již v msíci beznu, v esko-moravsko-slezskou jednotu eskou ve Vídni, jejížto pravidlv prohlášeny: rovnost obou národností v echách, na Morav a spojení Moravy s echami pod jednmi snmem, dosazeni techtyz prav a Slezsko, jež echy byly již obdržely. Stran spojení korunních zemí soustátím nmeckým, odvolávala so jednota na snm eský. spojiti se
na
Morav
s
nesenou
".yfj^ý."^
vnosti
e-
skeho
ja-
eských
so
meckým.
snm
„Wysoce slawní stawowé morawští. Jeho c. k. rozhodnutím ode dne 25. bezna 1). r. wyslancm jejich
prosebnou
žádost
z
Císa Pán ráil nejwyšším msta Prahy na pedohledu pojištní eské národnosti w Cechách
aby užíwání eského jazyka w echách ustanoweno jest, dokonale zachowáwáno bylo. naíditi,
Milost
hla^vního
tak,
jakož
to
w zemském
zízení
Následkem toho podali nkteí údowé eského panského stawu, na ten as se zdržující, dne 2. dubna b. r. Jeho cis. kr. Milosti prosebný dopis, w kterémž oni jednak radostné swó city nad tím na jewo dáwají, že Jeho c. k. Milost w onom nejmilostiwjším naízení, podle jejich zdání, swj úmysl a swou wuli zjown ohlásil, že tomu chce, aby eská nmecká národnost w echách rownou platnost, rowný prchod mly, jednak též se oswdují, že pro zachowání poádku w jejich wlasti a pro uwarowání wšeliké nedflwry za newyhnuteln potebné uznáwají, aby Jeho c. k. Milost swou wli w tom ohledu uritji, nežli posud se stalo, wyslowiti ráil, ježto oni to ode dáwna a wždy za nemístné a nespravedliwé pokládali, že eská národnost rowné platnosti s nmeckou národností w echách \vo skutku a žiwot samém nemla. Tou adresou, jejížto obsah jest, „aby eská národnost s nmeckou národností wbec a obzwlášt we školním wyuowání a we
we Wídni
i
^'^
ve Slezsku, pro Moravu
stavovský došla tato petice v píin rovnosti eského jazyka nmeckým, od esko-moravsko-slezské jednoty ve Vídni:
Moravský
Vidensk.i petice KU
základními stavm mo-
—
110
—
wcrojných úadech ili w zemsko .spráw \v Cochácli w dokonalou rownosf uwoilona byla," dobyli sobo wolectní pwodcowé j(ijí, dle blubokóho poswdoní dole podepsaných, jakož wšoch tch, kteí zárowo s nimi z wiastní trpké zkušenosti wdí, jakou tíží posawádní potlaení, ba, at dímo prawdu, wyobcowání naší národnosti :i ei na nás leželo, stálého práwa k díkíim esko-slowanského národa w Cochácli, Moraw a Slezsku. opakujíce my zde slawn jména tchto pániiw, jenž jsou kníže Ferdinand Lobkozvic, kníže Jan Adolf Swarccnberg, kníže Wincenc Karel Auersperk^ kníže Senbiirk-Harteiútein^ hrabe líugen ernín, hrab František Arnošt Harrach, kníže Karel Paar, hrab Wincenc Bubna, hrab Jaromír ernín, hrab Líicoiv a hrab Otakar ernín, pronášíme spolu swé nojžiwjší pání, aby je historie eská co swtlé hwzdy, co památku národního smj^šlení wyšší šlechty w echách, we knihy swé zaznamenala, a al)y tento píklad, jakž snad podpisowatolé sami to na mysli mli, konen též i w Moraw a w Slezsku hojných následowi
I
wrn níkw
našel.
Ohlédajíce se na
laskaw
to,
že tento prosebný dopis
a že Jeho
od Jeho
c.
k. Milosti dozajista
skuten
k obnowené od wyslanciiw msta Prahy prosebné žádosti nejwyšším rozhodnutím ode dne 8. dubna b. r. naíditi ráil, aby národnost eská za základ položena, a eská we wšech wtwích státní spráwy a weejnóho wyuowání s eí nmeckou w úplnou rownosf postawena byla, mají dole podepsaní za to, že nikterak w neas nepijdou, jestli tjrto radostné události shromáždným pánm stawm markrabstwí morawského i)ez meškání we známost uwedou, a je na to pozornými uiní, kterak newyhnutoln potebné jest, aby slowanská a národnost w Moraw stejného práwa, jako w echách dosáhla, a kterak by prospšné bylo, aby shromáždní stawowé morawští této pediiležité wci ze swých porad déle newyluowali anebo jí za newážnou a sprostou nepowažowali. welice
pijat byl,
c.
k.
Milosf
e
e
Pántim stawm zajisté nemže neznámo býti, že wíce nežli ti twTtin}^ obywatelstwa Morawy ke slowanskému jazyku náleží, že esko-morawský národní jazyk, akoli w bhu wíce než dwou století pomalu z a škol docela wytlaený,
úadw
nynjšího asu pi tch welikých promnách swta, kteréž se ped oima našima zbhly, nemže ku posawadnímu tomu hanebnému wyobcowáuí we swé wlasti déle odsouzen býti, tak aby slowanská mládež, bychom toho aspo jedním píkladem dotwrdili, místo wyuowání se w náboženstwí kesfanském pouze písmeny nmeckého katechismu a tak i wšecky ostatní nauky pouze nazpamt, beze smyslu a rozumu, odíkáwala, proto jediné, aby naposledy po mnohých letech a s mnohými obtmi ledajak nmecky mluwiti se nauila což pedce hlawní cíl weejného wyuowání býti ncme! Páni stawowé sami nejlépe posouditi mohou, jak draze nás stál pi známé naší chudob ten takowý zpsob uení se nmin; onit dobe wdí, nebof nás z toho pomlouwají, jak málo nám pi wšem tom to nmecké W}'^slowowání swdí, a jak welice nuceni jsme zasazowati se o to, aby morawskoslowanská mládež budoucn pirozenou, kratší, jistjší a lacinjší cestou, totiž prostedkem esko-morawských národních škol, wyššího wzdlání docházela, tak aby morawský rolník nemusel od domu k domu choditi, by sob obsah nmecké úední odpowdi, nmeckého soudního wýroku od kohokoli na zdabh wyswtlowati
—
—
dal, aniž
pimušen
byl,
nmecké
protokoly, jimž nerozumí,
na
cizí
slowo a wíru
podpisowati.
Tyto a
w nmž se hlásí,
jiné s tím spojené sprawedlnost o swá a w nmž každý jasn
bijící nehody nemohou w nynjším asu, neodbytná práwa w souzwuném ohlasu národw poznáwá, že bezpráwí, byf i stoleté bylo, bez-
w oi
wná
—
111
—
práwím býti nopostáwá, nomoliou, dímo, dole trwati, nýbrž musejí tím ím díwe so páni stawowó zemští o to piiní.
pe-
spíše
stati,
Z té píiny dole podepsaní, hotowi jsouce we wšech otázkách wyšší politik)^ otcowským úmyslm Jeho c. k. Milosti a wj^soké wlády bez wýminky dowowati a nemíníce w rozbírání jich na tomto míst wcházeti, awšak spolu odhodláni jsouce hlasu swého neohrožen pozdwihowati o zachowání a zwelebeuí národnosti slowaaské w Moraw a \v Slezsku, až posawad hanebn utlaované, wznášejí na wysoce slawné pány stawy následující žádost:
Aby
shromáždným
se
páníim
stawm
líbilo
prostedku swého zwiáštní wýbor, kterýž by wšelikó záležitosti týkající se uwedení dokonalé rownosti mezi esko-morawským národním a nmeckým jazykem we wšech wtwích zemské spráwy a weejnóho wyuowání pod swou péi wzal, a sice pokud možné z mužw esko-morawského národního jazyka poZwoliti z
1.
wdomých;
a
Brnnských
redakci
2.
doAvoliti,
We We
Nowin,
prowinciálních
kteréž
pánm
aby tento náš prosebný dopis we swém listu wytisknouti shromáždní esko-morawsko-slezské jednoty. Wídni, dne
18.
stawum
patí,
dáti mohla.
dubna 1848.
Dwoáek,
—
Morawan. Dr. Antonín Jar. Bek, Morawan. Dr. Wendelín Griinwald. Dr. Matyáš Kawka. Dr. Frant. HiUardt. Dr. Pawel Jos. Šafaík. Fr. Auerhann. Karel Schwippol. Dr. Fr. Terebelský, Morawan. Dr. Sigfríd Kapr. Frant. Žáek, Morawan. Hynek Tenner. Winc. Ehrlich, Morawan. Womela Antonín. Slezák Antonín. Aigl Jan. Antonín Rybika. Dr. Jan Nowotný. Wojtch Fingerhut. Karel Peška. Wáclaw Schránil. Franz Karnet. Jos. Schubert. Ferdinand Lehrl. Jos. Ant. Ilollich. Arnošt Jamnic. Jan Lacina. Franz Kolá. Jan B. MuIIer, Morawan. Sramek Wáclaw. Hron Wáclaw, Morawan. Krema Frant. Koseyk Karel. Pener Hynek, Morawan. Kalík Jan, Morawan. Viktor Brázdil, Morawan. Zelený Josef, Morawan. Portl Aleš. František Nejedlý. Jan Tebich. František Feltl. Dr. Eduard Warhanek. Karel Warhanek. Emanuel enský. Jirsík Franz. Jan Warhanek. Ant. Grimmer. Ignaz Nedwd, Morawan. Wenzel Swoboda. Jos. Fert. Winc. Kanter. Antonín Utšil. Emanuel Lehmann. Schmidt Ferd. Jan Malý. Ludk Pelcl. Adolf Womáka. Josef Paclík. Karl Reinitz von Ehrenheim. Wáclaw Miloslaw Bezpalec. Winc. Lutonský, Morawan. Albert Haník. Antonín Cebuský. Jan Laušman. Winc. Dlouhý. Cyril Ziwný, Morawan. Frant. Zeman. Lew ze Steinmetzu. Frant. Swihlík. Richard Rotter. Bernhard Angel, Miihrer. Schránil Jos. Schon Jan. Swoboda Karel. Horák Jos. Bílka P., Morawan. — Swoboda, Cech. Wnceslaw Tkadlec. Liška Jan, Morawan. Dr. Benoni Jan. Josef Sompek. Jan Procházka. Josef Inger, MoProcházka Jan. rawan. Kerpálek Josef. Libor Kadlec, Morawan. Drahotín Jan Franzl. Stark. Jan Beneš. Florian Nowák, Morawan. Franz X. Zadler, Cech. Dr. Jan
— —
— —
—
—
—
—
—
— —
Josef Poliwka.
—
—
—
—
— —
— — — — — — — —
—
Frant.
— — — — —
—
— — — —
—
—
—
—
— —
—
— —
—
—
— Heman
—
—
— — —
Fidler, Cech.
— —
—
— —
—
— —
—
—
—
— —
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
— — —
— —
—
—
Jan.
—
—
—
Dwoak
—
—
—
—
Karel.
—
—
Rei-
ŠuUa Wáclaw, Cech. firdliczka Wáclaw, Dwoák Frant., Morawan. Morawan. Zawodský Frant. Josef Burian. Jií Babowec, ewangelický Theol., Morawan. Bed. W. Hawlík. Adolf Winter. Wnceslaw Mareek. Antonín Wilíra. Bedich Brož. Winkler Josef, Morawan. Jan Bubna, Cech. Brázdil Ondej, Morawan. Brázdil Blažej. Brázdil Josef. Brázdil Jan. Bláni Samo. — Cipka Janko. — Zechenter Kazimír. Prager Moric. — Kuneš chert Jií.
—
—
—
—
—
—
— —
—
—
— —
—
—
Ondej Wojtch. — Dworský Karel.
—
—
Monvwan.
1'alacký,
—
J.
112
Lasch.
— —
—
— Doležálok Antonín.
Josef Korliola.
~
—
M. N.
Jan Winter.
—
—
Hockmann,
Josef Polák.
Josef Rília. J. Wisgrile. J. Klomons. Matj Jelínek. — \V. Stanislaw Sourck Frant. Isidor Uuss, Israolit und Jurist. Koutecký. Jan Nowopacký, Martin Killinger, malí, Morawan. Joliann Zitik. — Karel Fromliek, malí. l'Vant. Faltys, léka. — Krodl Hynek. mdrytec, Morawan. Antonín .lalmrek, Wáclaw Martince. — Wenzel Gult. Morawan. Jan Stuna. Wáclaw l*ilný. Hynek Wendor, Morawan, práwník. Jindich Líihel. Mikoláš Jan. Antonín Martin Stokláska, Morawan. Wolz. - Martin Pauchlý, Morawan. Wáclaw Wincenc Brtlík, Morawan. Nedwídek. — Josef Dohrowolný, Morawan. Frant. Jan Brunner, Morawan. Jan Boon. Sewík Morawan. Franz Kaliwoda, Wáclaw Pražák. Jan Nowák. — Josef Werkota. Morawan. Franz Marek. Jan Ludwík Pytlík, Morawan. — Frant. Kupka, Morawan. Alois Liška, Morawan. Eduard Komárek. Frant. Wetchy, Morawan. Ferdinand P^ingerhut. — Coufal, Morawan. — Janko Buor. - Dr. Morawský Adolf, Morawan. Wáclav Tieftrunk."
—
—
—
—
—
—
—
právu obou "' ^M^''"
—
—
—
—
—
—
— — —
—
—
—
—
Jednání
—
—
—
—
—
—
—
osmém
—
—
snmu
dne \'S. kvtna podávala zprávu druhá sekce velkého výboru snmovního, jíž návrh Petra rytíe Chlumeckého ''y' pikázán. Ze zprávy této vyšlo na jevo, že již IG. dubna byli pozváni profesoi HeiiiricJi a Sembera do sekce k porad, a že na tétéž schzi sekní bylo usneseno, aby oba znalci své náhledy oznámili písemným dobrozdáním. Profesor Heinrich podal své návrhy již dne 21. dubna, kdežto profesor Sembera nemohl tak rychle uiniti, ponvadž bylo k tomu zapotebí znaných dat statistických a národopisných a dopisování s Prahou a Vídní. ]\f^
posledním,
sezení
stavovského
Šembej-a v Brn, byv k jednání do výboru snmovního dubna eskými novinami pátele jazyka eského, jmenovit duchovenstvo a uitelstvo na Morav, aby mu všeliké nedostatky a nepimená zízení, jež v míst neb okolí svém vzhledem jazyka pozorují, oznámili a spolu ponavrhli prostedky, jak by se jim nejlépe vyhovti dalo. Doba prý jest opravám píznivá, as, aby jazyk e.ský z pedešlé poníženosti byl vytržen, svrchovaný, cesta k docílení toho nejpíhodnjší otevena.
Profesor Alois
povolán, vyzval
s to,
na Válka
v Itálii
Ruska*!
již
V.
16.
Pro krátkou dobu jednání svého nebyl poslední moravský snm stavovský provésti prakticky vyslovenou zásadu svou o plné rovnosti eského jazyka
Morav
s
nmeckým.
/^ píinou války, jež vypukla v Itálii, a za píinou zlirojení Ruska na západních hranicích svých oljrátil se editel snmu hrab Wolkeiisiein z popudu stavu moravských zvláštním pípisem na ministra vnitních záležitostí svob. pána Pillersdorffa, poslav Jiího hrabte Stockaua k ministrovi s poptávkou, jaké hrozí nebezpeí a jaká byla uinna opatení na ochranu císaství a Moravy, aby stavílm moravským mohly býti pedloženy pimené návrhy o spolupsobení jejich v ochran vlasti. K poptávce hrabte Wolkensteina ze G. dubna odpovdl ministr svob. pán Pillersdorff notou zvláštní již 8. dubna, zjednav si naped usnesení ministerské rady. Pillersdorff sdlil se snmem moravským, že zemi Morav nehrozí žádné nebezpeí z venku, zbrojení na ruských hranicích že má ráz obranný, ztrácejíc hrozivé váhy zvláštním ohroženým postavením Ruska, mocnáství rakouské že jen na jižních hranicích svých v Itálii vede válku, jíž prý pokus o pacilikaci brzký má uiniti konec. Kdyby mocn.áství z jiné strany hrozil útok, vyzvalo prý by své národy k obran, naleznuvši zajisté v jejich sympathii mocnou podporu. Do té doby nic tuto potebu neohlašuje, naopak všecko vyzývá k tomu, aby vnitní organisace a vývin nových institucí klidn a vytrvale byly provádny.
—
113
—
Toto olijasnní ministrovo, oplývající jen optimistickým názorem ilo nejbližší budoucnosti Rakouska, vzato stavy moravskými v shromáždní dne 14. dubna na védomosf.
Dne
25.
dubna panoval
a krále Ferdinanda,
sice
ve Vídni zevnjší
klid,
slaveny narozeniny císae
„prvního konstituního císae rakouského", oslavo\a'ma
Vykonání
kon-
nmeckého
téhož dne daroval i oktrojoval svým národiim mezitím politisovali však pední hlasatelé nomectví v Rakousku, veskrz erno-erveno-žlut opentlení a horekou frankfurfáckou rozílení, mnohem nebezpenji. Volby do nmeckého parlamentu ve Frankfurt, které rychlostí blesku a silou živelní na ráz rozdvojily Slovany rakouské a Nmce v tábory nepátelské, zasadivše vnitnímu ustálení se mocnáství rakouského rány nezhojitelné, poutaly k sob veškerý interes.
parlamentu
stituce, již
i
;
fujt.
O tchto
volbách do nmeckého parlamentu ve Frankfurt jednal též na pátém 20. dubna moravský snm stavovský. Shromáždní toto, jakož i ostatní sezení, šesté, sedmé a osmé až do ukonení snmu, ídil hrab Vetter, od 37 rokfi len moravskj^^ch stavv a nejstarší len stavu panského, ponvadž editel snmu, nejvyšší sudí zemský hrab Wolkenstein, byl onemocnl, kníže Liechtenstein a kníže Salm však nemohli neb nechtli se uvázati v pedsednictví.
svém shromáždní dne
O volbách frankfurtských podával následující zprávu snmu Dr. Stella (advokát a poslanec za král. hlavní msto Brno) jako zpravodaj velkého výboru snmovního: Velký snmovní výbor dozvdl se z „Wiener Zeitungu", že ministerstvo udlilo rozkaz náelníkm zemí, aby vykonány byly volby volitelii, kteí by volili poslance do nmeckého parlamentu ve Frankfurt. Velký výbor snmovní obrátil se již dne 18. dubna se žádostí na ministra vnitních záležitostí, aby na vymohl zastavení voleb^ až o této vci rozhodne snm markrabství moravského, zárove ale aby od ministra dostal vysvtlení, ím vlastn jest parlament nmecký, jaký má úel, a jak ministerstvo chce kdysi na zákonné cest rakouského snmu íšského upraviti pomr celého mocnáství k parlamentu nmeckému.
nm
Odpovil ministra vnitra, daná dne 21. dubna, znla takto: „Náelníkm zemí udlený rozkaz, aby volby do nmeckého parlamentu národního byly vykonány,
vládní
^ volbách listech dofrankfurt-
zakládá se na usnesení nmeckého shromáždní spolkového, uveejnném v veejných, jehož uposlechnouti žádný ze stát, k nmeckému spolku náležejících, se nezdráhal. Ponvadž zpsob volení jest naízený za úelem novým a naznaený
njž posud nemohla bjHi zavedena zákonná ustaby ho trefiti mohla výtka nezákonnosti. Co do ostatních pání výboru po zodpovídání nkolika otázek, mohu Vaši Excellenci odkázati jen na usnesení nmeckého shromáždní spolkového za souhlasu rakouského vyslance praesidiálního, žádaje Vás, abyste si povšiml úedního lánku, v dnešním „Wiener Zeitungu" uveejnného, jenž co do urit vysloveného zámru ministerstva v této záležitosti hájí zvláštní zájmy Rakouska a jeho zemí, a abyste snmovní výbor na to upozorniti ráil, že výzva k vjí^konání voleb vyslovila jen pání, aby mocnáství za uhájením svj^ch zájmv a za umožnním postupu jednání, jež by tmto zájmm vyhovovalo, v nmeckém parlamentu národním bylo úpln zav uvedeném shora
usnesení, pro
novení, proto nezdá se
též,
že
stoupeno."
lánek z úední ásti „Wiener Zeitungu" ze dne 21. dubna, o nmž se ministrv pipiš zmiuje, znl takto: „Daleko jsouc vzdáleno toho, aby pro nastávající vliv volby do nmeckého parlamentu národního jistý smr naznaovalo aneb na
n
vykonávati chtlo, pohnuto se vidí ministerstvo, vysloviti své náhledy o vznesené Projiž otázce, má-li Nmecko býti píšt státem spolkovým nebo spolkem stát. niknuto páním po pevném pipojení se k Nmecku, uvítá Rakousko radostn 8
parlamentu,
—
114
—
každou píložitost, v níž mžo osvditi svou oddanosf spolonó vci nmockó. Rakousko l)y alo nikdy nemohlo srovnati so svým postavením zvláštním, aby so úpln vzdalo zvláštních zájmu svých rzných, k nmeckému spolku náležících území, aby so nepodmínn podídilo spolkovému shromáždní a abj' se zeklo samostatsvé vnitní správy, vyhrazujíc si nepodmínný souhlas vlastní s každým usnesením spolkového shromáždní. Kdyby toto vyhrazení nebylo uznáno za srovnatelné s podstatou spolku stát, nebylo bj^ Rakousko s to do nho vstoupiti." nosti
—
pokraoval Dr. Stella ve Rozkaz, udlený ministrem vnitních záležitostí náelníkm rzných zemí, aby vykonány byly volby do nsvé zpráv meckého parlamentu, musil naplniti každého vlastence rakouského smutnou pedtuchou do budoucnosti vlasti, o níž chce rozhodovati tento tajuplný parlament. Také lenové snmovního výboru chovají v této píin nejhorší obavy o svrchovanost mocnáství, považujíce, ponvadž tyto obavy sdlením ministerstva nebyly
—
vyvráceny, za svou nejsvtjší povinnost, obrátiti pozornost shromáždného snmu na nebezpeí, jež hrozí zemi spolkem s císastvím nmeckým, ano nebezpeí ješt vtší již pouhjhn vypsáním voleb do ústavodárného parlamentu za zvláštních pomezi rznými národy našimi. Proti jednomu i druhému vyjadujeme co nejrozhodnjší své ohrazení, podporované nejvážnjšími dvody práva a moudrosti.
mr
Nmecký k
nmeckému
parlament spolku,
a o
má
se
oprav
skládati z
tohoto
poslanc všech zemí, které
spolku
se
raditi a usnášeti.
náležejí
Na
místo
smlouvy, již byli r. 1815. z podntu a dle zásad známého státníka (knížete Metternicha) pod jménem spolkové smlouvy uzaveli knížata, má tudíž vstoupiti smlouva národv. A pece nemže býti nikdo k tomu nucen, aby proti své vli vcházel ve spolek, a samo sebou se rozumí, že páni stavové moravští, jako zákonné zastupitelstvo
zem,
za
svolení
mli
býti
díve požádáni,
nežli
vláda vyslovila
za-
zem
v nmeckém parlamentu a nežli vypsala volby do nho. Toho byla tím vtší poteba, ponvadž pánm stavm dle ústavy písluší tiepromlené právo spolufsobení v zákonodárství, kteréžto právo i nyní, když konstituní císa bez íšského snmu nesmí autokraticky rozhodovati, na žádný zpsob nelze obejíti. stoupení
Stavové zastotipení
úpln
moravští
mokoji
tudíž
dle
státního
a
Moravy v nmeckém parlamentu a vstoupeni
odepíti, a stavové také
nepochybn
mezinárodního práva zamýšlené její do nového spolku
nmeckého by
tak uiní, uváží-li všecky škody, které
s Nmeckem povstati musily nejen naší vlasti, nýbrž i celému mocnáství. Chtjí nás sice nadjí, že náš vznešený mocná se stane nmeckým císaem, ukolíbati v krásných snech; než díve nebo pozdji bychom procitli z tchto sn s hlubokou lítostí. Nevme tomu, že nmecký císa z roku 1848. rovnati se bude Karlu Velikému. Nemaje nižádné moci, pijímati bude, na míst aby sám zákony dával, zákony od parlamentu; bude jen stínem, pravou pitvorou císae, a jeho jediným leskem se stane lehká koruna. Za takovou nádheru planou a prázdnou nemže a nemá také Rakousko mocné obtovati svou svobodu.
ze spolku
Af si píští íše nmecká se stane státem spolkovým nebo spolkem stát, vždy musejí jednotlivé státj', jenž tuto podivnou íši utvoiti mají, \ace nebo mén ztratiti ze svých práv vrchnopanských. Všeobecné a stejné zákony, ustanovení o spolkovém vojsku, mincích, obchodu, plavb a tm podobných vcech bude chtít velikán nmeckého parlamentu diktovati, a to zajisté ne k našemu dobru, nebof Rakousko se svými zájmy zemskými by tam naproti ostatním zemím bylo zastoupeno znanou jen menšinou. Naše celní šraky se pak brzo svalí a cize výrobky emeslné, jež náš prmysl umakají, nás zaplaví.
Vedle
toho
by neopomenuli rýpalové, tak asto se v
Nmecku
vyskytující
— a každou právní existenci ohrožující,
115
—
prosazovati
své zásady zhoul)nó do naší do-
moviny a rozmnožovati tak naše beztoho již dosti velké zmatky; a ješt více, ponvadž dle nezmnitelného zákona pírodního každá menší národnost vtší vysteiiávána liý\ á, ztratil by se náš živel slovanský v živlu nmeckém, aniž by nám dána byla 'ruka za trvání mocnáství našeho, kdyby vytoužené Nmecko i.
jednotné skonilo
s
republikou.
však nepeje žádný dobe smýšlející Rakušan; chceme zstati vrní svému panovníku zddnému, chceme pod ochranou konstituce, již jsme od nho obdrželi, tvoiti svornou, mocnou, také však samostatnou íši. Repuliliky
si
Když padla soustava stará, musí Rakousko ve vnitním hospodáství svém všecko znova upraviti; musí vynaložiti všech sil svých, aby udrželo tisícileté postavení své jako pohraniní strážce vzdlanosti, v pevném svazku svých národ. Chce-li Rakousko dospli k nejvyšší své úloze životní, nemže a nesmí se zárove úastniti cizích zmatk, nesmí k vli Nmecku se oloupiti o nejlepší své muže^ jichž by bolestn postrádalo na domácím snmu íšském nesmí pedevším prostou mysl svých venkovanv a jejich lásku k císaské rodin a ku vlasti poukazováním na nco jiného v zmatek uvádti a seslabovati. ;
Snmovní
výbor, proniknut jsa tímto
pesvdením,
uinil
snmu
následující
Moravský snem stavovský ohradiž se proti spojeni niarkrabstvi moravského s novým ^lmeckým spolkem uárodfw u ministeria vnitních záležitostí, zárove pak žádejž toto ministerium, aby sešlo s voleb do nmeckého parlamentu na Morav naízených, ponvadž by tyto volby v slovanském obyvatelstvu, jež volby tyto za považuje za in proti své národnosti, najisto zpsobily jitení, nebot zem, píinou spojení s echami vyslovena byla rovnoprávnost, jest peplnna emisary, kteí vynakládají všecko, aby obyvatelstvo v tomto smyslu národním podncovali, jak to každý ví, a jak také dotvrditi mže zemské praesidium z úedního pozonávrh
:
a
rování svého.
V
—
ilém rokování,
frankfurtský parlament
jež nastalo, ujal se první slova
—
ptal se svob.
pán Schell
—
svobodný pán Sckell. Je-li sborem jen poradným, jenž
nezavazuje, na se marn namáhá shromáždní? Je-li ale parlament ústavodárným, tedy o nás konen rozhodujícím, musím upozorniti na povážlivou okolnost, že máme vyslati do shromáždní o 800 skoro lenech sotva 200 len, že bychom tudíž musili zstati v menšin, když se naše zájmy kižují se zájmy celého Nmecka. Neklamejme se a nenechejme se klamati, frankfurtský parlament musí celou povahou svou býti shromáždním ústavodárným, jež rozhodovati bude o vnitních pomrech našich, aniž bychom se tomu mohli dostaten opíti; jeho vtšin naše pomry vnitní zstávají na vždy cizími. Vždyt již nyní pedchdce parlamentu, výbor padesáti, rozhodn zasáhl do vnitní správy Hessenska, již nyní rozkázal Prusku, aby poslalo
nás Rakušany bez našeho výslovného svolení
tak velké
i
vojsko proti
Dánm.
mžeme nadíti z podobného shromáždní pro naše hmotné zájmy, jemu úpln neznámé, eho pro náš politický a národní rozvoj ? Již nyní vystupují lenové pedbžného shromáždní v jižním Nmecku s ozbrojenými bandami, prohlašujíce republiku, aneb otvírajíce komunismu skrze anarchii dvée dokoán. Obesláním frankfurtského parlamentu bychom se již naped vyslovili, že se jeho usnesením podrobujeme. Jedna ást mocnáství, již poítají k nmeckému spolku, byla by obtována cizím zájmm, kdežto druhá ásf mocnáství se od tchto zájm v tom vzí ale velké odvrací. To znamená rozštpení, jež podlamuje sílu nebezpeí pro nás, spojíme-li se s parlamentem frankfurtským. eho
se
—
8*
^s^^g^^u'
moravského ^''ffYn^^fyj'^.
ského parlamentu.
—
llfi
—
Moravský snm stavovský so vyslovil pro samostatnost moravské národnosti v úzkém svazku s mocnástvím, a toto usnesení uvítáno obyvatelstvem, do ptin slovanským, jásav a z nho se vyvinula pro nás dvojí povinnost.
ty
dviv;
Mžeme
a
smímo
tuto
dvru
klamati tím,
že naši
zem vydáme v šanc aájmm
vystavíme slovanskou národnost vlivm, které hrozí ponmením ? važte jen následky, a kdo má na sebe vzíti tžkou zodpovdnost? Pedstavte si jen našeho slovanského venkovana, když se do nj domýšlejí, aby vykonal volby do shromáždní, o nmž za to má, že jím bude zrazen a zaprodán, aby vykonal volby do shromáždní, jež jedin a pouze nmecké zastupuje zájmy! Ubezpeování, že národní zájmy Rakouska budou hájeny, jest labutím zpvem naší národnosti a planým slibem parlament frankfurtský nemže ho splniti a nesplní ho také, nebof z povahy svého úelu jest parlamentem výhradn nmeckým. Po druhé již Vás prosím, abyste se pevn drželi celé vlasti, již mžeme, smíme a také chceme hledati jen v rakouském mocnáství nikdy ale v Nmecku. Kdyby jednou kvasící ve Frankfurtu a proti sob hrozící živly udlaly místo prohlédavé, pevné a dvru vzbuzující vlád, teprv tehda pijde doba, kdy mže rovnoprávné Rakousko uzavíti s Nmeckem smlouvu na výboj a odboj, nikdy se však nesmí Rakousko podíditi Nmecku. Koho chcete míti, pánové, za císae: našeho milovaného, zddného císae Ferdinanda, nebo frankfurtským parlamentem volenou, nám zcela cizí a neznámou osobnost? Od koho chcete zákony pijímati, od frankfurtského parlamentu nebo od íšského snmu rakouského? Kdo obešle frankfurtský parlament, vyjádil již tím svou vli, že se jeho usnesením podrobí. cizím, že
:
—
—
hrab
pední potebu, obrátiti se tvrzení, že by stavové jako zákonné
proti zpráv snmovního výboru, zvlášt proti zastupitelstvo zemské požívali 'nopromlené právo spolupsobení v zákonodárství. Toto nepromlené právo spolupsobení tak tvrdil totiž hrab Belcredi spoívá však na illusi, nebof základem zemského zízení, daného dne 10. kvtna 1G28., ponechalo
Egbert
Belcredi
uznal
toho
—
—
Jeho Velienstvo pro sebe všecko, co se týká jus legis ferendae. Nastoupilo-li pozdji "na míst toho zvláštní právo i njaká privilej, není mi známo; vím jen, že privileje byly jen potud potvrzeny, pokud neodporují zemskému zízení. Roku 1790. žádali páni stavové, kteí nebyli si toho práva zcela jist vdomí, .Jeho Velienstvo, aby v zákonodárných vcech vyslyšelo jejich radu. Jeho Velienstvo nechalo na to stavy ujistiti, že vyslyší jejich radu I)u ped vyhlášením zákon nebo po nm.
Co do pipojení se k Nmecku, rozvinul hrab Belcredi tyto náhledy: Kdo nepodrobuje se tím již jeho vtšin. Protestovati proti spolku, není prospšné. Nmecké shromáždní spolkové z roku 1815. trvá dosud, všecky vlády neprohlásily ho ješt za rozpuštné, Rakousko vede svým vyslancem pedsednictví na shromáždní spolkovém, jež se ovšem za po-
se úastní ústavodárného shromáždní,
rok osvdilo býti malomocnjnn. Na místo spolku knížat mu.'íí v život spolek národ, musí býti zízen národní parlament, skládající se nejlepších a nejmoudejších muž v Evrop. (Sykot a reptání mezi posluchai.)
sledních ticet vstoupiti z
ve Frankfurt strhnouti k usnesení, jež nedostauje žádná škoda, nebof rakouský snm íšský jest jedin oprávnn, stvrzovati zákony, ve Frankfurt navržené neb schválené. Nechopíme-li se podané ruky, uvedeme ohromnou roztržku do srdce mocnáství. Ryze nmecké zem zvolí poslance na každý zpsob; my bychom rozilení, jehož se chceme uvarovati u slovanských národ, zpsobili u etných v Cechách a na Morav. Popev tvrzení, že by slovanští národové v nmeckém spolku zaNechají-li
se
poslanci
volim, nevznikne
z
toho ješt
Nmc
—
117
—
že bychom, kdyby ve Frankfurt byla prohlášena republika, neobesláním frankfurtského parlamentu, na nmž bychom sv}'mi hlasy docílili pevahu pro udržení monarchie, vtáhli do zem, pokraoval hrab Belcredi: Co se týká slov o císaské korun Karla Velikého, spoívají také na klamu. Považuji za štstí, že Karel Velký není více možným. Panovali on jen tam, kam sáhalo jeho vojsko; v budoucnosti nemohou se právo a trn opírati více o moc bodáki, nýbrž o svobodu a lásku národ. Co do vypsání voleb, pravím, že toto vypsání Jeho Velienstvem bylo povoleno a uznáno, a že by nevykonání voleb znamenalo zprotivení se vlád. Od jsme s Nmeckem spojeni, jež stojí v ele hynuli,
a dovodiv,
práv
republiku
vk
civilisace, plníc takto
své poslání svtodjinné. Neodmítejme bratrskou jeho ruku!
Hrab Belcredi navrhl na konec, do Frankfurtu, jak ona sama chce.
aby vlád bylo ponecháno vykonání voleb
R)^tí Lainiiií: Nedávno teprv jsme mužn ohradili samostatnost starého našeho markrabství moravského proti echám. Miliony našich bratr plesáním a rukami k díkm pozdviženými nás za to pochválily. Rozhodneme-li dnes naproti tomu, že jsme ásii Niiu-cka, pozdvihnou se zase miliony rukou, ne ale k díkm, nýbrž zatnou se v hrozící pst na nás vznešená bude obžaloba ze zrády, že jsme je nástrahou samostatnosti ochoili, hned na to ale Nmecku zrádn vj^dali. Miliony v Halii, Uhrách, Sedmihradech, Chorvatsku, Slavonsku, Dahnatsku, V^ojenské
—
Hranici, v
llirii,
Stýrsku,
vte
šany, nikdy ale,
Chrame
v Cechách a na
mi, nesvolí k tomu,
Morav aby se
budou staly
chtít
bohdá zstati Raku-
ástmi Nmecka.
uruje politický by se rozsudkem soudu svtového, pinášejícím na zem hrozné krveprolití. Vj^rok tento zpsobil již krveprolití na jihu Rakouska, zavinil porušení mezinárodního práva králem sardinským výrok tento vysílá vojsko pruské na hranice dánské a proleje eky krve v Polsku. Nemže-li pak takto žádati na zpt Nmecko Eisasy, Francie nkteré kantouy švýcarské, Itálie ásf Tyrol a ásf Švýcarska, ponvadž se tam mluví nmecky, francouzsky a italsky? útvar
íší.
se výroku, že národnosti jsou kružidlem, jímžto se
Výrok
tento stal
;
Jaký osud bychom sob pipravili, o tom nás pouuje pohled na naše pomry Národnosti na Morav postupem následkem bratrského spolužití so zauzlily co nejpevnji v koenech i letorostech, z každého rozuzlení musí povstati protrhání. A za jakým úelem? Otevme knihu djin. Když poala válka ticetiletá, vztýen prapor náboženství; tímto praporem fanatisováni národové a vodni do nejkrvavjších bitev. Páka tato dnes neúinkuje více; jest zapotebí jiné páky, proto se chopili probuzeného citu národního. Necht jen národy za tímto praporem kráeti do svtového boje: prolitá krev volati bude kdysi za pomstu, nebo na konci svtové války nezískaly by národnosti nieho, na konci svtových boj l)ojovati se bude za politické a hmotné otázky, unavení národové uzavou pak mír, aniž by byli dosáhli cíle krví potísnného. Rda tm, kdož tyto boje
vk
zemské.
—
zavinili!
Volby do nmeckého parlamentu musejí zpsobiti obavy, že nenmetí národové budou odnárodnni. Usnesením, aliychom so stali ástmi Nmecka, roztrháme svj spolkový prapor, cáry z nho rozneseny pak budou v boui svtových událostí do všech úhl.
ty
My máme vyslati
svého císae,
rakouského
císae.
Zvolí-li
Nmecko
císae,
mli
Kdo chce vedle svého císae ješt míti druhého? Nemžeme poslanc do Frankfurtu, nebo nechceme míti dva císae, nechceme míti
bychom pak
dva.
republiku
a konstituní mocnáství;
Rakousko
Nmecku
bylo podízeno;
nechceme, aby náš císa císai nmeckému a nechceme, aby Rakousko mlo ujmu na své
;
!
— Nechceme
svrchovanosti.
vyslali poslanc,
— icterí
ponvadž liychom
nechceme
vyslati poslanc,
odmítnuti,
když Rakousko neschválí
nechceme
také
ponvadž
proto,
118
by
byli donuceni, vrátiti se
je vystavili v nebezpeí,
dom
;
že budou
nkteré usnesení frankfurtského parlamentu ministi nejsou zodpovdní za usnesení
naši
frankfurtská.
1'edstupmo radji ped Nmecko s pímým vyjádením, že s ním vstoupíme do spolku mezinárodního, že tam budeme posílati vyslance své, až ve své domáNmci nám dají zajisté za pravdu, nebot nikdo cnosti si uspoádáme pomry. hoí. Budmo spojenci, pátely a nechodívá hasiti nkam jinam, když jeho nikdy ale ástmi jejich spolku, nobof není to vidním, nýbrž jest bratry
dm
Nmc,
blízkou skuteností:
podepíšeme-li
listinu,
že jsme
zárove listinu o rozvodu s miliony svých bratr, uiníme osudný výrok Finis Austriae
ástmi Nniecka, podepíšeme listinu
o zahynutí
Rakouska,
:
Petr rytí Chlumecký souhlasil se zásadami zprávy snmovního výboru o státoprávním postavení Rakouska k Nmecku, peje si neodvislé Rakousko jako politickou nutnost, odvolávaje se na slova Palackého, že by Rakousko musilo b\'ti utvoeno, kdyby ho nebylo, a vyslovuje se proti ústavodárnému parlamentu ve Frankfurt a proti každémukoli vlivu Nmecka na svrchovanost Rakouska. Než práv proto neschválil rytí Chlumecký neobeslání frankfurtského parlamentu. Trvající dosud nmecké shromáždní spolkové (bundestag), tedy naše vláda neklade otázku na nás, nýbrž bezprostedn na lid, peje-li si lid úzký svazek s Nmeckem, vzdav se jistých práv ze svrchovanosti. Má tudíž právo lid sám, vysloviti se o tom skrze své volie. My jsme svou úlohu vykonali, protestujíce proti parlamentu, jehož úelem mohlo by býti ztenení svrchovanosti Rakouska; ponechejme nyní národu, aby rozhodl, chce-li svého práva použiti ili nic. Nezneuznávám vtšiny veejnélio mínní na Morav, když tvrdím, že i lid moravský ruku v ruce s námi se prohlásí proti spojení s nmeckým státem spolkovým, práv proto ale nechci takové prohlášení zameziti. Peju si uslyšeti zákonný výraz vle lidu, abychom ped Rakouskem a Nmeckem byli ospravedlnni. Peju si vykonání voleb, aby poslanci s naším protestem jako mandátem urit se vyjádili, že se nemžeme pipojiti k Nmecku le cestou aliance, naež pak budiž ponecháno našim vyslancm, uzavíti s Nmeckem spolek na odboj a výboj. Z tchto dvod navrhuji, aby snm své náhledy o zmizení Rakouska v Nmecku vyjádil a protestem odvodnil, za to ale vykonání voleb žádných pekážek v cestu nekladl.
Dle návrh snmovního vyberu o znovuzízení moravského sn' mu zemského nesejdeme se více v nynjší podob. Jest to slavnostní okamžik, obrat v djinách naší vlasti; stavové ve svém složení historickém seznali poteby doby a zem a uvedli je ve skutek. Na dobu od 30. bezna, kdy se stavové moravští sešli, až do dneška mže každý Moravan s pýchou pohlížeti. Nenechejme si tyto okamžiky vznešené, když dv doby se stýkají, zkaliti inem, jenž by mohl míti v záptí spor v naší zemi, vyvrácení vlády a nepátelské postavení k Nmecku. Tkonte svou psobnost z tolika století dílem vznešenosti a míru !
Albert rytí íVív- all vyjádil se pro obeslání frankfurtského parlamentu, nebof jeho neobeslání jest nebezpenjší. Nmecku samému musí na tom záležeti, aby Rakousko
bylo silným a
chom
sesílili,
mocným. My
se
chceme pipojiti k Nmecku, Nmecko pak k nám, abyseslabili. Nechceme se vzdáti svrchovanosti Rakouska,
ne snad abychom se
nýbrž chceme jen vykonávání jistých práv ze svrchovaností penésti na nmecký parnám strachu nahnati s národnostmi než Wiesner a Andrian, lenové nmeckého parlamentu, slavné podali vyjádení, že národnosti mají !)ýti zachovány.
lament. Chtjí
;
—
119
—
Tak dlouho jsme byli s Nmeckem spojení, a pece nás neponmili. ekli nám, abychom se neoddávali klamu, že náš císa l)ude zvolen císaem nmeckým. Otázka, bude-li vbec volen císa nmecký ili nic, není ješt rozešena; mám za to, že nebude nikdy rozešena, zvolen bude, jak se pravd podobá, praesident spolkový. Za poslance do Frankfurtu musíme poslati muže, jejichžto heslem jest: Rakousko nade všecko Obava ped republikou jest pílišná, nel)of v Nmecku samém republika nepožívá valné pízn, našimi pak 190 hlasy sesílí jen konservativní a mo!
narchické smýšlení.
Nejvyšší písa zemský, Karel rj^tí
eník
Vojkovský
-.
Dva
z
pedcházejících
pán
Pfávo stav
závadu v oné ásti zprávy snmovního výboru, vedle ní páni ^^ spoiustavové jako zákonné zastupitelstvo zem, s ohledem na jejich nepromlené právo psobení ve spolupsobení ve vcech zákonodárství, mli býti požádáni za svolení k vykonání zák-onodárných. voleb do nmeckého parlamentu. O tom si dovoluji poznamenati následující: Snmovní výbor uvážil dobe volené výrazy. Stavové moravští odrjzdy mli p7-ávo spolupsobení ve vcech zákonodárných, a považováni také za zastoupení (orgán) zem. Tohoto práva jim také až do r. 1G28. nikdo nikdy nepopíral. V obnoveném zízení zemském, daném dne 10. kvtna 1G28., vyjádil se císa Ferdinand II., že toto zízení zemské dává jen z milosti zemi, s velkým nákladem váleným vydobyté, ponechávaje si právo zákonodárné, a pidávaje k tomu, že pi jednom neb druhém zákon potáže se stav o radu. Již ale nejvyšším rozhodnutím, daným dne 26. ervna lti28., následkem pedstavení stav moravských, potvrdil císa a král Ferdinand n. privileje stav tchto potud, pokud neodporují obnovenému zízení zem. skému. Tato doložení a rzná naízení vlada moravských vykládali si stavové moravští posud vždy jen v ten smysl, že nemohla zmniti starší zákon základní, o smlouvy se opírající, v píin spolupsobení jejich v zákonodárství, na druhé stran právo, stvrzovati všecka usnesení stav, odevždy panovníku na Morav zstalo vyhrazeno. shledali
a
Co se pedmtu týká, o nmž se práv jedná, dovolají si upozorniti na okolnost, nmecký parlament má býti sliromáždením ústavodámým. V tomto smyslu byly také volby vypsány. V pedbžném parlamentu otázka, má-li býti v Nmecku zízena
že
republika, odkázána pravému parlamentu k porad. Již úastenství v takové porad zdá se mi býti velmi povážlivým; souhlasím tudíž s výborem snmovním, že jest vcí velmi nebezpenou, podrobovati se podobnému spolku. Výhrada schvalování
nmeckého parlamentu rakouskou vládou nedostauje, nebo vysloví-li se ped poradou, nemže jí ústavodárné shromáždní pijati; vysloví-li
usnesení tato
výhrada
nepízniv rozhodla, nezavazuje nikterak návrh výboru snmovního, aby volby do frankfurtského nebyly vykonány.
se ale teprv tehda, když vtšina byla již tuto vtšinu.
Jsem
parlamentu na
tudíž pro
Morav
Vojtch svobodný pán IVidmann pimlouval
se za pedsevzetí voleb, odvoden staré oktrojované konstituce íšské, vedle níž jen íšský snm rakouský smí uzavírati smlouv^y se státy cizími. Proto prý parlament frankfurtský mže míti hlas poradný, nikdy ale rozhodující a závazný. Obesláním parlamentu se nevážeme, neobesláním by snm na sebe uvalil však velkou zodpovdnosf, ponvadž by slovanské zájmy nemly žádných zástupc. Práv Moravané mohou voliti za poslance Slovany. Vykonání voleb nemlo by se však díti skrze úady, nýbrž od stav a skrze n.
lávaje se na § 12. teprv
Leopold rytí
slovm
„tajuplný
nmecký již
národ.
Neui^'all protestoval prudce,
vzdor podanému vysvtlení, proti
zpráv snmovního výboru, nebof urážejí prý Co do spolupsobení stav moravských v zákonodárství, není ho parlament" ve
více od verejška, co prohlášena byla konstituce.
eník
vyvracel obavy, jež
—
120
—
Všech 190 poslanc z Rakouska musí prý do Frankfurtu, aby tam psobili proti republikánským zámrm. Stavové pi otázce spojení s echami se vyjádili, že chtjí zameziti veškerý separatismus. Nyní ale sami na sebe uvalují vinu separatismu, chtjíce vlastn peklenouti propast mezi Nmci a Slovany. Výbor padesáti ve Frankfurte nediktoval Prusku, aby po.slalo vojsko do Dánska; se vyskytují.
nmecké shromáždní spolkové za pedsednictví rakouského vyslance hrabte CoUoreda. Volby do Frankfurtu naídil sám zodpovdný ministr, zodpovdný íšskému snmu, ne však moravskj''m stavm. Lid mže voliti i nic, my nemáme však práva, tmto volbám pekážeti. Stavové by se mli ustaviti jako volební výbor, spojiti se s ústedním výborem a schopné muže k volbám odporuovati. Leopold rytí Neuwall složil za tou píinou také již volební manifest, jejž snmu pedítal. Volební provolání poínalo slovy: „.lelikož markrabství od nepamtn3'xh dob náleží k Nmecku," a konilo vyzváním voli, aby do Frankfurtu za poslance volili jen muže, „kteí jsou naped Rakušané, pak Nmci." uinilo tak
vyjádil své náhledy v ten smysl, že by se Rakousko mlo Republikánské a nežli se sousedj' se do neho pustí.
Hrábí- Houipesch
naped samo komunistické
upevniti,
smry
vystupují v
Nmecku ím
dále tím
drzeji.
Co máme
z toho,
Nmc,
kteí nemohou doma již nieho více ztratiti, k nám zanášejí tuto soustavu a toto uení, aby si u nás naplnily prázdné kapsy, nás díve neopouštjíce, až jsme tak na holo ostíháni, jak oni sami? Proto protestuji proti tomu, abychom vyslali poslance do Frankfurtu, odkud hrozí Rakousku nebezpeí, že by jako vasal a mí hašteících se stran kleslo. Bume a zstame Moravany a neuznávejme ani pražský klub eský ani frankfurtské nmoury za svého pána, nýbrž jedin císae Ferdinanda! (Pochvala). že celé houfy
Francouzv a takových
Rytí Baratta: Ano, Morav^any máme a chceme zstati, Moravany a Rakušany! proto ale musíme vyslati poslance své do Frankfurtu, abj^chom se neodlouili
Práv
od srdce Rakouska, od onch zemí, které pošlou poslance. Rakousku, ve svazku s ním vzí síla Rakouska.
Nmecko
není proti
dv
otázky: v jakém pomru má býti Dr. Alois Pražák: Jedná se dnes o nadále Rakousko k Nmecku, a má-li býti frankfurtský parlament tentokráte obeslán ili nic? To pesvdení zdá se býti ustáleno, že Rakousko nemže zároveií pijímati zákony od frankfurtského parlamentu a od íšského snmu vídenského. Síla a jednota celku musila by nutn dvojí vedle sebe psobící mocí zákonodárnou v nebezpeí býti uvedena. Nevidím však ani v navržené odpomoci, aby totiž usnesení nmeckého parlamentu rakouským snmem íšským byla stvrzována,
nhož by se dostati musil rakouský stát úplným splynutím Nmeckem. Z toho by povstala ada nepíslušností, a bylo by vcí nemožnou, ohraniiti ony pedmty, jež náležejí k psobnosti parlamentu nmeckého. Rakousko
záruky za nebezpeí, do s
mže
na af
svou jednotu a samostatnost uvésti v nebezpeí, jednoho stedu, z íšského snmu vídenského.
nechce-li
tudíž,
zákony jen
z
pijímali
Co do druhé otázky o obeslání nmeckého parlamentu, obracím pozornosf že se tentokráte jedná o ustavení se Nmecka, velmi psobivé na Rakousko, se toto ustavení ubírati Itude tím neb oným smrem. Rakousko se tudíž usneto,
frankfurtským nemže odciziti, ponvadž obeslání nmeckého parlamentu nezahrnuje v sob ješt usnesení, že chceme nadále zmizeti v Nmecku jako stát spolkový. Nmecký spolek státoprávn dosud není zrušen, což vláda musila uznati
sením
vypsáním voleb. Všecky k nmeckému spolku náležející zem rakouské a£ se ve spolené innosti, a proto navrhuji: Némecký parlament budiž obeslán^ avšak se zámremjpímo vyjádeným, "^že Rakousko nechce a nemže nikdy vstoupiti do
spojí
— pomru Obeslání
121
—
spolkového státu s Nmeckem, frankfurtskému parlamentu podízeného. nmeckého parlamentu má jen za úel, raditi se spolu o státoprávním
pomru Rakouska
k
Nmecku. Konené
ustanovení tohoto
pomru
vídeskému snmu íšskému, a musí jemu také býti ponecháno. Hugo kníže Sahn vyslovil své podivení z toho, že se ozvaly hlasy
proti
i
na tomto
snmu
práv
jedná.
o níž se
záležitosti,
v starém svém právu, v nmž a s nímž jsme již rozšíili zastoupení a ho ješt více rozšííme. Jednáme úpln v právu svém, protestujíce proti
Sedíme
zem
oprávnnosti stav, vysloviti se v
písluší ale jen
tu
rozhodnutí ministerstva.
Jak mnohé obce venkovské na Morav soudí o spolku s Nmeckem, o tom pesvdilo. Když jsme se jich ptali, co soudí o spolku s echami, „Máme svého císae ve Vídni, nepotebujeme Cech za odpovídali usmívajíce se: „Máme svého zvláštní pány." Mnohem vážnji soudí však o spolku s Nmeckem: císae ve Vídni, k emu ješt druhého v Nmecku, který by našemu císai porouel se více z nás
a nás pro jiné,
cizí lidi
vykoisoval!"
uzavíti spolek mezinárodní. S kým? Nmecko jako celek jest dnes pojmem, nemajíc dosud ani žádné spolené formy ústavní. Pokejme tudíž,
Máme pouhým
vci v Nmecku vyvinou.
nám, že svrchovanost Rakouska nemá nmeckého parlamentu teme do slova, že svrchovanost rakouského státu smí nmeckou mocí spolkovou, jež se utvoí, jen potud býti obmezena, pokud poteba úinného trvání této moci a zízení jednotného a silného Nmecka nevyhnuteln káže. Tedy pece jen obmezení svrchovanosti Rakouska, a to jen ve prospch Nmecka! až jak se
býti ztenena.
V
Pravili
provolání ústedního výboru pro volby do
Staneme se silnými, spolehnemo-li se jen sami na plným obsahem lánek „Allg. oester. Zeitungu" v ísle
sebe.
eník
pedítal na
to
dno 24. dubna, pojednávající o zásadách, za nichž volby do frankfurtského parlamentu v Rakousku mají býti ízeny. Jsou to zásadj^: obmezení svrchovanosti Rakouska, jak bjio shora naznaeno provoláním ústedního výboru volebního jednota Nmecka, tsný svazek rakouských zemí, k nmeckému spolku náležejících, s velkou vlastí nmeckou, zárove ale též zachování nenmeckých národ v Rakousku pijetí celé Istrie do nmeckého spolku; spolená opatení pro dráhy, silnice a eky, stejná míra, mince a váha; utvoení spolkového námonictva, a jiné a jiné. Rakousko má svá neza114. ze
;
;
datelná práva obtovati, ne svým národm, ale Nmecku! 'Neobesilejme frankfurtského parlamentu, nebof neobeslání jest nejlepším protestem, kdežto obeslání by rozililo všecky slovanské obyvatele moravské. Stavové moravští musejí své ohrazení proti
volbám do frankfurtského parlamentu pedložiti schzi ministru vnitních záležitostí, jenž musí i
všecko. Poslanec B. Szabel vyslovil se pro
s
podmínné
obšírným protokolem o dnešní na sebe odpovdnost za
vzíti
obeslání
nmeckého
parlamentu.
oprávnno, vypsati volby do nmeckého parlamentu, porada o tom a provedení mla ale býti vznesena na moravský snm zemský. Rakousko se mže spojiti s Nmeckem jen jako stát svrchovaný a ve vnitních záležitostech svých úpln neodvislý, a to lidovou obnovou smlouvy spolkové. eník Ministerstvo jest prý sice
byl pro obeslaní
nmeckého
parlamentu za podmínek, kdj^ž uhájeny Inidou svrcho-
vanost Rakouska, národnosti a hmotné zájmy. kníže Salm obrátil se proti nkolika vývodm Szabelovým takto: Tvržes demoralisací pišla k nám z Francie také svoboda, podots'kám k tomu, že kolébkou politické svobody pro Evropu jest Anglie, jež dala svobodu také Bylo poukázáno také na celní jednotu Francii, kde byla ale svoboda sfalšována.
Hugo
dí-li se,
122
v Nmecku. Jednota tato trvala boz Rakouska; chtjí-li nov}'^ colní spolek a potek tomu Rakouska, musí nám Nmecko vyjíti v ústrety. Posud nedovedlo Nmecko ani svobodu Labe vymoci, a poce tato eka není pro Rakousko a pro echy, jejichžto obchod postupuje hlavn na jih, tak diiložitá jako Dunaj a Terst. Stala se také námitka, panujeme-li my na Dunaji, že panuje Nmecko na Labi. Nmecko musí nám alo své eky otevíti a uiní také tak; jen že mu musíme za to njakých výhod poskytnouti, a to na Dunaji a v našich pístavech. bují-li
Poslanec
Co do Labe,
B. Ssabel;
byli to
nmetí
panovníci,
kteí na
nm
nemlo posud pro Rakousko té dležitosti, jaké teprv miiže naKdyž poslanci národ plavbu po Labi sprostí pekážek, pak teprv se stane
zavedli cla. Lal>e býti.
Labe volným a pro Rakousko užiteným.
Hrab
páním tohoto shromáždní jest zajisté, uiniti výrok, výrokem celého moravského národa. Nynjší snm stavovský na každý zpsob sborem zákonným, oprávnným k usnesení, z nhož by vySíockau: Obecnj'''m
jenž by byl zároveí jest
zníval
hlas
celé
zem.
Vi
dležitému
však
rozhodnutí o otázce,
mocno dotýká všech ástí obyvatel zem, hlavn
ale panující
která
se
tak
zásady slovanské,
navrhuji a to zajisté ve smyslu shromáždní, aby rozhodnuti o volbách do frankfurtaz navržený nový moravský snm zemský,
ského parlamentu bylo odroeno na tu dobu,
jenž co nejdíve vstoupí v život, na nejširších základech volebního práva a zastoupení lidu
snmu
nám
umožní, vyslyšeti
zastoupeni
osobn
lilas
a
páni
celého národa, nebof
všichni živlové národa,
budou na novém a venkované.
hlavn všecka msta
Jen takto nabudeme uspokojujícího vdomí, že jsme zplna ospravedlnili dvru, do nás dosud národ kladl. Nespatuji v parlamentu frankfurtském onen Iirozivý pelud, který by mohl otásti našimi rakouskými a slovanskými zásadami, za to ale vidím bezpenou záruku proti každókoliv škodlivé fakci frankfurtské v naší konstituci, v našem snmu íšském, který jedin usnesením frankfurtským mže propjiti moc zákon, a ve vrné oddannosti císaské rodin a císaství rakouskému, ovládající rzné národy.
již
Leopold rytí Neinvall upozornil na velké nebezpeí, jež prý z východu hrozí Rakousku. SjMiipathiemi nmeckých zemí získáme oporu v Nmecku, rozšíením propasti mezi Nmci a Slovany ženeme Slovany do náruí panslavismu. Nmecko se chce ustaviti, spojme se s ním; stane-li se z nho mohutné Nmecko, jsme pak Celní jednota již spojeni, nestane-li se ale, máme dosti asu, abychom se rozešli. i spolek dospl již tam, že nemže déle trvati, protivné zájmy severního a jižního Nmecka se kižují. Pistoupí-li Rakousko k celní jednot, rozhodne svými hlasy pro soustavu ochranného cla, životní to otázku prmyslu a továren rakouských. Tak se mže díti ale jen tehda, když Rakousko bude spolupsobiti již ve znovuzízení celního spolku. Nacházíme se dosud v nmeckém spolku, jehož usnesení zavazují všecky k nmu náležející zem. Takové usnesení na vykonání voleb uinno za pedsednictví rakouského vyslance u spolkového shromáždní, hrabte CoUoreda, a zavazuje nás.
Hugo kníže Salm: Dle mého pesvdení jest nmecký spolek skuten rozpuštn, nezavazuje tudíž Rakousko, jako díve. Souhlasím úpln s dvody hrabte Stockaua; tdiké považuji vypsáni voleb za pehmat ministerstva a vysloiniji se pro zastaveni voleb již pj-oto, že nový ministeriální dopis obsahuje poznámku, že si ministerstvo vyliražuje
volby do Frankfurtu
usneseni moravského
jest
a
volné rozhodnuti
o
jich
vykonáni
i
proti
snmu.
Poslanec Ig. Streit: Podporuji živ návrh hrabte Stockaua. Nynjší jednání nejdležitjším ze všech, co jsme se sešli. Snm jest sice sborem zákonným.
— není ale úplným.
123
Jedná se však o mínní
vzato v poradu zastoupení municipálních
— zem
mst
a
celé,
a
ponvadž
venkovských
již zítra
bude
jeví se toho
obcí,
poteba, aby o otázce dnešní bylo teprv konen rozhodnuto, až bude snm obeslán všemi zástupci zem. Mezitím bude snad svolán íšský snm, na nmž dlo soudu mého otázka tato musí býti projednána, ana byla vyslovena obava, že svazkem jednotlivých zemí s Nmeckem uvolní se císaství rakouské. Ostatn Slovanstvo nemá sympathií k Rusku, jak dokázal dkladn Palacký v listu, jenž položen ped každého lena snmu, a Palacký jest mužem, jehož autoritu musejí uznati i protivníci, nebo byl pozván do frankfurtského parlamentu. Kníže Liechtenstein: Jest žádoucno, aljy ministeriální dopis, o nmž kníže Salm se byl zmínil, snmu byl sd4on. Sdluje tímto dlo pání ministeriální dopis se snmem, Zpravodaj dr. Stella pipojuji k tomu, že vedle návrhu snmovního výboru tato nota až po usnesení o nynjším pedmtu jednání mla býti zodpovídána. Dopis zní takto „Vysokorodý hrab! Odpovídaje k podání moravského stavovského výboru zemského, deputací doruenému, v nmž zemský výbor prosí, aby s vypsáním voleb do nmeckého shromáždní národního ve Frankfurt se pokalo až do sejití se moravského snmu dne 20. dubna, kladu si za esf, oznámiti Vaší Excellenci rozhodnutí ministerské rady, vedle nhož so sice žádané prodloužení Ihijty povoluje, zárove však Vaše Excellence se vyzývá, abyste otázku, mají-li býti vykonány volby, aneb vyžaduje-li toho nezbytn udržení pokoje a ádu, nestáti na volbách aneb výsledek porady s obšírným jich ani nevypsati, nechal naped projednati a odvodnním a s veškerým urychlením pedložil, zpraviv o tom zárove vicepraesidenta mor. si. gubernia, pana hrabte Lažanského. Prosím Vaši Excellenci, abyste s tímto oznámením upozornil pány stavy ale ihned, že ministerská rada na každý zpsob si vyhrazuje plnou svobodu^ aby po usnesení zemského snmu, zrale uváživší dvody usnesení toho, v píin obeslání nmeckého parlamentu zaídila to, co vyžadovati budou zájmy celého mocnáství a ohledy na dodržení platných státních smluv. Dáno ve Vídni dne 23. dubna 1848. Pillersdorff v. r." Poslanec B. Szabel: Musím vyjáditi své udivení, pro tento dopis, s celým jednáním souvisící to listina, nebyl ihned sdlen, ohrazuje se proti podobnému jednání, nebot z nho vysvítá censura a poruníkování snmovních porad. Tímto dopisem dán rokování potebný smr, nebo vychází z nho na jevo, že nmecký spolek neudlal bankrot, nýbrž že trvá. Se státoprávního stanoviska má tudíž ministerstvo nejen právo, nýbrž i povinnost, volby do Frankfurtu zaíditi. Pirozeným orgánem k zaízení voleb jsou však stavové, a hrozí-li pokoji v zemi nebezpeí z obeslání parlamentu nmeckého následkem panujícího v zemi rozechvní mezi kmeny slovanskými, považuji nebezpeí za menší, když stavové s uspokojujícím prohlášením volby zaídí, nežli když ministerstvo skrze zemskou vládu nechá volby vykonati. Kníže Liechtenstein dokazoval na to, že ministerstvo nezasluhuje pokárání za povolené odložení voleb do nmeckého parlamentu. Také nemá snm moravský proti volbám protestovati, nebof nesmí se, sotva že byla udlena konstituce, postaviti do opozice proti vlád. dopisu ministeriálnímu jest snm povinen, pravdiv vc vylíiti a dležité pochybnosti, se všech stran a všemi smry vyjádené, v protokolech snmovních s vládou sdliti. Setrvá-li pak ješt vláda na svém, nejsme aspo protestem vázáni a mžeme za daných pi volbách samých prostedkovati a smíliv vystupovati. Nezapomínejme, že spolek nmecký ješt i pro nás právn trvá; že nedostauje, nepijímati republiky od Nmecka, nýbrž že náš prospch vyžaduje, zachrániti Nmecko ped republikou konon, že jižní zem vyšlou jist své poslance do Frankfurtu. :
:
mn
mn
Vi
pomr ;
—
124
—
knížo Salm: Navrhuji, aby se hlasovalo o návrhu hrabte Stockaua. námi vyslovené dostaují, donutiti ministerstvo, aby vykonání voleb zastavilo do té doby, až se sejde nový snm. Pak budeme míti veškeré hlasy z celé zem pohromad hud pro volby nebo proti nim.
Hugo
Dvody
Hrab Siockau: Mám za to, že ministerstvo vi tak velkým pochybnostem obavám volby nenechá vykonati. Vedlo toho dnešní usnesení snmu dojde ohlasu v celé zemi, tak že snad samo sebou sejde s voleb. a
Kgbert hrab Belcredi: Dle mého soudu nepísluší snmu moravskému, sáhati do státoprávních záležitostí mocnáství. Ministr vnitních záležitostí, maje na oích všeobecné zájmy státní a jsa zodpovdný, jest oprávnn, uiniti píslušná opatení na základ smluv. nov zízený snm zemský nebude moci rozhodovati o volbách do Frankfurtu. Vláda volby naídila, voli)y musejí beze všeho býti vykonány. 1
Karel rytí Vojkovský; Naše jednání jest veejné, proto tím vtší se ukazuje poteba, vyvrátiti pronesené pochybnosti o kompetenci zemského snmu k rozhodováni o pedmtu porady. Sotva která jiná zem rakouská, snmujíc za nynjších pomr, poínala si tak zákonnit, jako Morava. Následkem žádosti nkolika len stav žádalo pedsednictvo mor. výboru zemského za svolání snmu, a nejvyšší kanclé žádosti této vyhovl. Tento snm došel nejvyšší reskript, daný dne 18. bezna t. r., v píin zastoupení mesiánského stavu na snmu a opravy municipálního a obecního zízení, asu pimené. Zemský snm, rozmnoživ se prozatímn o vtší poet zástupc mšfanského stavu a oznámiv toto opatení ministru vnitních záležitostí, vykonal zákonn pedbžné práce k vyízení tchto otázek a jiných dležitých pedmt. I pedmt, o nmž práv jednáme, totiž volby do frankfurtského parlamentu, byl tímtéž ministrem siimu k rychlému vyízení odporuen. Nemže býti nejmenší jen pochybnosti o kompetenci zemského snmu k tomuto vyízení. Pece však souhlasím s návrhem hraljte Stockaua na odroení porady, až snm poslanci mst a obcí venkovských bude rozšíen, a sice s následujícím dodatkem: Snm raiž se usnésti, že akoliv za úplné oprávnna se povazuje ke konenému rozhodnuti této otázky,
rozhodnutí za
píinou
zvláštní dležitosti tohoto
pedmtu
pro
msta
a
venkovské obce na onu krátkou dobu odrouje, až zemský snm o poslance mst a venkovských obcí bude rozmnožen. V tomto smyslu budiž také vznesena žádost na ministerstvo za vyzdvižení voleb. Dr. Alois Pražák: I^i^edmt,
o
nmž
jednáme, jest tak dležitým a dotýká se
hlavn zájm slovanského obyvatelstva Moravy, že hlasovati Inidu také z dvod, hrabtem Stockauem pednesených, pro odroeni rozhodnutí o tomto [)edmtu do svolání nového, úplného
úastniti porad
ským
o tom,
snmu
nmeckého má-li
býti
zemského.
parlamentu
vbec
Nenahlížím,
frankfurtský
se Morava nemla úplným snmem zem-
pro by
teprv po rozhodnutí
parlament
obeslán
a
jak
má
býti
zemský, ana porada o obecném zastoupení celé zem ihned vadna bude na denní poádek, mže do trnácti dn se shromážditi, kdežto porady nmeckého parlamentu ve Frankfurt poínají teprv dnem 18. kvtna. obeslán.
Rozhodnuti o volbách do frank-
parlamentu.
Nový
snm
ukonena a poalo hlasování. Pro návrh Egberta hrab. Belcrediho, na Mo)-av do frankfurtského parlamentu byly vykonaný, odevzdáao-20 Jjlas, jjyi tudíž návrh tento zamítnut. Hlasovali pro nj Svob. pán líichholT, Vojtch svob. P^" Widmann, svob. pán Bretton, svob. pán Tiirkheim, Egbert hrab Belcredi, hrab Serényi, svob. pán Eichhoff junior, Albert rytí NeuAvall, rytí Baratta, Leopold rytí Neuwall, Petr rytí Chlumecký, rytí Stáhl a poslanci Szabel, Dr. Mandelblh, Rupprecht, Ilochsmann, Faschank, Winikor, RoUer a KoUor. \\) té dcliata
''''y
'^''^Iby
:
—
125
—
Pro návrh snmovního odlioru, aby byl podán proícs/ proti pipojení se iiiai-moravského k novému nmeckému spolku národfiv a aby sešlo s voleh do frankfurtského parlamentu, vypsaných na Morav, hlasoval jen svobodný pán Dalberg senior. ki-abství
Pro návrh hrabte Stockaua a knížete Salma, aby o vykonání voleb na Morav do nmeckého parlamentu ve Frankfurt bylo teprv rozhodováno, as o tom byl se usnesl nový snm moravský a svj náhled vyslovil, odevzd áno 45 hlasuj Byl ludíi návrh
nj: Biskup brnnský hrab Schaafgotsche, olomoucká svatotomský Cyrill Napp, brnnská kníže Liechtenstein, Hugo kníže Salm, svob. pán Schell, hrab Schaafpro
Hlasovali
tento pijat.
kapitula, praelát rajhradský V. Schlossar, praelát kapitula,
hrab Podstacký, hrab Ilerberstein, hrab Hompesch, Antonín svobodnjr pán Widmann, svob. pán Bartenstein, hrab Spiegel, hrab Mitrovský, svob. pán Gudenau, svob. pán Mundj?^, hrab Dubský, hrab Bukuvky, hrab Stockau, svob. pán Dallierg junior, Bedí-ich hrab Sylva-Taroucca, hrab Chorinský, hrab Kinský, August hrab Sylva-Taroucca, Karel rytí Vojkovský, rytí llollo, rytí Laminet, rytí Linhart, rytí Badenfeld, a poslanci Feifalik, Pemsel, Kurzweil, Haupt, Offermann, Herlth, Dr. Stella, Ig. Streit, Vaniek, Rosswurm, August Pražák, Dr. Alois Pražák, Schuppler a Habel. gotsche,
Na v
to
ješt usneseno, aby ministeriální dopis z %). dubna byl zodpovídán že se sdlí ministru vnitních záležitostí dnešní snesení snmu moprotokolem snmovním jako dvody. Snesení snmovní má také býti
ten smysl,
ravského
s
sdleno zemskému guberniálnímu
praesidiu.
snmovní na Morav, snad jediné svého druhu v Rakousku, vlastn skutenýrcL- odmítnutím voleb do frankfurtského parlamentu a obnovení svazku Rakouska s Nmeckem pod novou firmou svazku národ, zajisté proti vli onch len posledního stavovského snmu na Morav, kteí bud se podjali úkol vládních, bud stíženi byli horekou velkonmeckou. Nový snm se sešel již koncem kvtna r. 1848., n erozhodoval již v íce^ o, spojení moravský, na konci roku jen protesty proti usneRakouska s_Nemeckem zabývali se až sením fra nkfur tského parlamentu. Volby do frankfurtského parlamentu v Rakousku i na Morav, z umínní nmecké vlády vídeské provedeny v zemích eských ovšem za neobyejného rozechvní myslí. Obavy však na moravském snmu pronesené Tak skonilo parlamentní
jednání
a
a
tém
;
nebo pomry se byly osvdily silnjšími vle jednotlivých nmeckých knížat — spolkem národ nebyl nikdy, nebot by
se vtší ástí nesplnily,
steštnc. ho hned
mové
r.
Spolek
1815. byli musili,
zemští
jako teba díve pragmatickou královstvích a zemích
—
také v habsburských
sankci, schváliti
sn-
živoil dále za
strá-
rakouskjí^ch mocná, za sklamaných nadjí a za nepomrných obtí nenmeckých národ v Rakousku. Teprv r. 18G6. uinn v sedmidenní válce „bratr s bratry" na bojištích eských konec, máme za to, že navždy nmeckému spolku Úplným vyhoštním Rakouska a primátu rakouského panovníka v Nmecku.
dání
z
Nmecka
vráceny
ob
íše sol);
národové
rakouští
zaplatiti musili
však kata-
Na
nmeckého
strofou tento nevyhnutelný násilný obrat politiky nepirozené.
spolku knížat nastoupila aliance panovník, k níž snmu etní eníci obraceli zetel Vídn.
—
již
místo
roku 1848. na moravském
Na poslední osmé schzi snmu dne 13. kvtna podával zpravodaj velkého snmovního výboru Petr rytí Chlumecký následující zprávu: Zprávy, jež od brez-
dn
nenechávají nás pochybovati o tom, že ve Vidni se utvoily strany fakciosního pvodu, a že anarchie rozechrala všecky svazky ádu a zákonnosti. Strany tyto, neštítíce se nižádných prostedk, ani prohlídky dom, aby
nových
došly,
(.hUveVídni,
výtržno-
n,jj.;5iarej-
dm namovenkov.
:
—
12(1
—
plány své uskutenily, vynutily již odvolání zákon, odstoupení osol) a podkování so ministríi. I do klidného jinak msta naší zem (do Kromíže) pišli tak zvaní doputovaní, aby rozeštvali mšfany proti mštanm, studující proti uitelíim, sedláky proti vrchnostem. (Dle zpráv vídeských list totiž chtl purkmistr kromížský vídeského právníka ]Veissa, rodáka kromížského, protože nkteré plakáty a listy vídeské tam rozdával, dát zatknouti. Zatknutí sice nechal býti, postavil však Weissovi na potupu dva policajty ped dm, kteí jej hlídali.) Strany tyto, popuzujíce dlníky sliby, osobujíce si vliv na zákony, sáhajíce takto do svatých, konstitucí nabytých práv národa, kontrolují zem a stžují rozšiovanými naukami o svépomoci a národním separatismu státu tak nutnou organisaci. K tmto zmatkm druží se okolnost žalostná, žo rakouský íšský snm dosud nebyl svolán. Vláda postrádala posud mravního základu, ponvadž nebylo orgánu, jenž by ji zpravoval o skutené vli a potebách národ rakouských. Takto se octla vláda v smutném položení,
že závisela na
mínní veejném^
jež nelze považovati
za
mínní
celého
státu.
zájmy doby a zem, proti nezákonným událostem. Výbor tento, jako zízenec snmu moravského, protestuje proti pehmatm vídeských spolkv a korporací, vyzývaje zárove ministerstvo, aby ])osavadní shovívavost a slabost zamnilo za rozhodná opatení. Je-li konstituce, daná dne 25. dubna, potebná oprav, a£ je provede íšský snm sám proto žádá velký snmovní výbor ministerstvo, aby co nejdíve vypsalo volby do snmu íšského.
Velký snmovní výbor, proniknut povinností,
poslal
zvláštní
deputací
ministru
vnitních
záležitostí
hájiti
protest
;
Žádost tato, datovaná dnem 10. kvtna, podepsána za velký snmovní výbor zemský knížetem Sahnem a sdlena zárove stavm v Opav, Praze, Štýrském Hradci, Inšpruku, Lublani, Celovci, Linci, Vídni a Lvov^, a zemským vládám v Terstu a Zadru. O tomto sdlení velkého výboru snmovního, odnášejícím se k anarchii ve Vídni, k usurpaci auly vídeské, k agitaci proti oktrojované ústav íšské, k násilnostem student vídesk}'ch v Kromíži a ke všem inm vídeských bui, rozpedla se na snmu delší debata. Kníže Lieclitenstein vyslovil díky velkému výboru snmovnímu za rázné zakroení proti anarchickým snahám, k emuž se pipojil
snm
celý.
Salm^ u nejvtším rozhoení odsoudiv rejdy vídeské, pravil Když se byly ozvaly hlasy proti násilí, nechtl nikdo znáti drzých útoník, nikdo nechtl býti zodpovdným, nikdo se nechtl piznati, že byl úastníkem jitení. Také na Morav spácháno násilí. Do Kromíže pišli vídenští studenti, vydávajíce se za doputované škol vj^sokých, a zpsobili tam znané nepokoje. Vídeská aula se sice veejn omlouvá, že svým deputova-
Hugo
Ve
kníže
Vídni zneuznali pravou svobodu.
že neuznává; takto si však osobuje jako njaký úad moc nový pehmat. Kníže Salm navrhoval, aby snm schválil kroky, uinné velkým vj-borem snmovním, a aby snmovní výbor byl snmem zmocnn, initi další opatení v smyslu dosavadním a smrem již nastoupeným. Vojtch svobodný pán Widmann: Hrab Stockau, poslanec Szabel a já byli jsme snmovním výborem posláni k ministrovi. Zádosf za brzké svolání íšského snmu již odpadla, ponvadž íšký snm skuten svolán. Vyzvali jsme ministra, aby psobil v zavedení pokoje a ádu tak, aby tlakem rzných korporací a jinými prostedky nezákonnými nebyla pivedena njaká zmna konstituce, až íšský snm sám o tom rozhodne. Co se týká výstup student v Kromíži, kteí pi sob mli povovací list ministra vyuování, vyjádil se ministr baron Sommaruga, že
ným dává legitimace, jiných výkonnou, a
to jest
—
127
—
povovaci list šosti stuilontm, kteí za to liyli žádali a také mu oznámili, Kromíži byl proti zákonu uvznn len vídeské university, a že studenti chtjí po dobrém vymoci propuštní zatknutého na kromížském magistrátu. Ponvadž byli nezámožní, obdrželi tito studenti též poukázku na jízdu zdarma po dráze. Zneužili-li studenti povovacího listu, at stavové na vyzvání ministrovo pojmenují svévolníky, aby tito soudn byli potrestáni a událost celá pišla takto vystavil
že v
do veejnosti. Kníže IJechíensíein: Ministr vyuování vystavil tedy pece povovací list! Pedevším by mla ministerská rada býti upozornna, jak podivnou a nebezpenou jest vcí, vydávati podobné listy povovací, a to ne snad povolaným úadm, nýbrž mladíkm nezkušeným, kteí dle zákona ani sebe zastupovati nemohou. Vydávání povovacích list a£ se píšt co nejvíce obmezí a af se také každé vydání listu oznámí zemské vlád, abj^ pehmaty a zneužívání, jež ministerstvu neslouží ku cti, byly zamezeny. Nj^ní to víme.
Hugo kníže Salm souhlasil s knížetem Liechtensteinem co do vystavování povovacích list; v píin potrestání student at zakroí velký výbor snmovní. Rytí Baratta: Co do výtržností v Kromíži, dotknuto se jen stedu rejd. Potlouká se však po zemi mnoho, po vtší ásti eských emisar, a neuplyne ani týdne, aby nezpsobili rozruch nejvíce v ddinách, od místa úadu odlehlých, tak že jich nelze ani chytiti. Emisai tito kážou vzpouru hotovou, vyzývajíce ke spolku echami, vykoisfujíce co nejhanebnji usnesení snmu v píin samostatnosti Moravy, prostý rozum venkovan matouce a pedstírajíce, že stavové chtjí venkovany zraditi Nmecku a zemi nového císae vnutiti. Vykikují: „Držte se Cech, jen tak Vám bude zachován císa Ferdinand!" Na to nedostaují staré zákony, naopak jeví se toho poteba, vydati zvlášt pro první stolice nová písná ustanovení proti rýpalm a emisarm. s
Vojtch svob. pán Widmaim: Proti vydání nových zákon vyslovuji se; zátyto mohou vycházeti jen od íšského snmu. Potebné zákony platí, jen jejich užívání jest ochromeno. To pináší sebou doba boulivá, tomu se sotva odpomže novými zákony. kony
Líení pomr ryt. Barattou musím bohužel potvrditi. když hnutí asové bylo lze cítiti, naídil jsem s\'ým úedníkm, aby se vzdalovali všeho, co pobuuje, nepipouštjíce však k sob také zbyteného strachu. S radostí jsem spozoroval dobré úinky svého naízení; spozoroval jsem u vtšiny více rozvahy a klidu, nežli jsem se do nich domýšlel. Za prvních šest nedl jsem byl také radostn dojat mírumilovností, klidností a rozumem našich bodrých venkovan. Avšak posledních trnácte dní se vci zmnily bohužel zprávy Kníže
Hned
z
Licchtetistein:
poátku,
;
znepokojují
ím
dále tím více,
a nelze více pochybovati,
že rozilení
venkovan
bylo zpsobeno hanebnými rejdy emisarv a rušitel míru, kteí všeho se podjímají, aby nepravé pedstavy vyvodili a prostý rozum venkovana zmátli.
Na venkov bují práv špatné psobení onch rušitel míru, a bohužel lze tu pozorovati ducha nepoádku, neposlušnosti, ano ástené vzpoury proti právm starým. Žádáme tudíž velký výbor snmovní, aby písn dbal potrestání tchto rejd. K tomu není zapotebí nových zákon, any staré úpln dostaují, jen že
již
úady ve vykonávání a užívání zákon býti podporovány, aby zameziti dovedly zloády. Odbývají se shromáždní, na nichž vystupují eníci, kteí z poátku mluví zcela ádn. Brzo na to však rozilují a kážou pevrat, zneužívajíce takto práva svobody ei. Velký pak jest rozdíl mezi svobodou ei domácích oban státních a svobodou cizích emisar, jichž nikdo nezná, o nichž
musejí ústední a místní
—
128
—
nikdo neví, nodostávají-li hanebnou mzdu od nepátel Rakouska za svou agitaci zrádnou. Tu pestává pravá konstituní svol)oda, tu nastalo již drzé pobuování.
(Hluná
pochvala.)
Dr. Alois Pražák:
Rejdy, o nichž mluvil rytí Baratta, zavinny hlavn tím, lidu lživ pedstírá, že má býti nmecká národnost moravské (eské) na ujmu. V^ypravují lidu, že moravští stavové se proto vyslovili proti politickému a snmovnímu spojení s echami, aby lid tím pevnji pikovali že se našemu
moravskému
Nmecku. Národní rozhraní mezi slovanskými má takto tím bezpenji i)ýti postaveno.
k
a
nmeckými
obyvateli .Moravy
Kojím se však pevnou nadjí, že tyto rejdy dospjí k svým koncm, když zemský, rozmnožený o všecky poslance mst a obcí venkovských, brzo se sejde. Nyní se poukazuje na to, že o blaho moravského lidu se radí jen nkteí stavové privilegovaní; bude-li však na snmu zastoupen celý národ svobodn volenj'mi poslanci, bude-li každý poslanec lidu voln moci užívati moravského (eského) jazj^ka, a všichni dohromady raditi se o blahu naší vlasti, znií zajisté všecky uvedené rejdy dvra moravského lidu a všestranné sjednocení. Nynjší rejdy na venkov nevycházejí jen od emisar, mají v nich úastenství bohužel také osoby z našeho lidu moravského, osoby to zaujaté nedvrou, že slovanské národnosti moravského lidu hrozí nebezpeí. Lze se však nadíti, že tento politování hodný blud zmizí, jakmile lid se pesvdí, že plnou rovnosti moravského [eského) jazyka
snm
s
nmeckým
viesi
rozliraiií
obma
národnostmi bylo odstranno.
Tím
se také napraví
kdož nyní pobuují lid. Rytí Laminet: Zdá se, že ministerstvo nezná úpln nebezpených pomr v zemích, proto a£ se mu snmem vylíí stav Moravy upímn a bezohledn. Hlavní píinou rozilení, panujícího ve Vídni a v zemích, jest obava z reakce ve smyslu staré soustavy, nebo aspo ze zpátených krok na nastoupené dráze svobod3^ Já sám jsem pesvden, že obava tato není odvodnná, nebof každý pokus podobný znamenal by šílenství. Toto pesvdení mže však jen tehda zobecniti, když ministerstvo složí své politické vyznání víry, pedstoupí ped lid a provede dkaz, že jest v pravém smyslu slova ministerstvem volného lidu. Stavové tudíž nepochybí, když požádají ministerstvo, aby upokojilo národy rakouské prohlášením svého programu. Dr. Stella odporuil návrh knížete Salma na splnomocnní velkého snmovního výboru, aby jménem snmu jednal v tomto pro zem tak nebezpeném položení, nebof zakroení výboru jest nutným, a není teprv asu na to, aby snm byl svolán. Nežli ale svolán bude nov zízený snm, teba mnohé zameziti zlo. oni,
Dr. Alois Pražák: Velký v5'^bor snmovní nemže vzbuditi v lidu dvru, již bude míti nový rozšíený snm zemský. Upozoruji zvlášt na to, že neprodlené svolání ústavodárného snmu zemského za nynjší doby jest nutnjhn. Ptám se tudíž pana barona Widmanna, jenž jako doputovaný velkého výboru snmovního prodléval ve Vídni za tím úelem, aby se dotazoval sankce rozšíeného snmu na ministru, jestli již byla dána sankce novému zízení snmu zemského, za niž jsme byli žádali? i
Vojtch svobodný pán Widmann: Schválení základ nového zízení snmu zemského bylo již ministrem udleno žádá jen za zmnu potu obyvatelstva pro zastoupení obcí venkovských, totiž za 20.000 obyvatel na místo 15.000. ;
pinomocen-
NožH sum pikroil k hlasování, vyšli ze snmovny všichni lenové velkého snmovního, ponvadž se jednalo vlastn o vyslovení dvry výboru Snm schválil jednohlasn návrh knížete Salma. Stalo se tudíž usnesení,
velkému vý- vj^boru boru sntomuto.
movnímu.
—
12!)
—
s díky snmu schvaluje dosavadní jednání velkého výboru snmovního anarchickým rejdm, jímž se zárove velký výbor snmovní zmocuje k vv^konání všech krok potebných v této píin a sice v ten zpsob, že velký snmovní výbor jest oprávnn jednati jménem moravského snmu smrem již nastoupeným. K tomuto obecnému mandátu náležel také návrh rytíe Baratty na vj^^dání instrukcí ku provádní již platných zákon, a návrh rytíe Lamineta na vyzvání ministerstva, aby prohlásilo svj program, o kterýchžto návrzícii ml velký snmovní výbor dle vlastního uznání rozhodovati.
jímž
se
proti
snmem velkému výboru snmovnímu velká a neobyejná výkonná. Velký výbor snmovní vznesl již dne 17. kvtna, když snm nebyl více shromáždný, za píinou událostí vídeských na ministerstvo žádost, aby konstituce smluvní cestou co nejdíve byla utvoena, veškerému bezzákonnému stavu konec uinn a ústavodárný snm co nejrychleji byl svolán. Hlavním dílem však velkého výboru snmovního bylo vypracování obšírného poádku o volení poslancv a též jednacího ádu pro první novodobý snm moravský. Tmto úkolm dostál výbor snmovní rychle a dobe. Jinak se velký výbor snmovní nedostal k vykonávání svené sob moci, nebot osmnáctý již den po tomto jeho svrchovaném splnomocnní sešel se v Brn první novodobý snm moravský. Tím propjena
moc,
ásten
i
Stavové moravští ukonili dne 13. kvtna za pedsednictví hrabte Vtížra snmování na vždy, vykonavše v krátkém zasedání posledním velký kus práce plodné, hlavn ovšem znovuzízením snmu zemského, ímž na vky zabezpeili své
Morav
kontinuitu právní.
naprosto Moravu,
do roku 1848.
jíž
vkopamátným
usmíili stavové moravští
bjda povolnosf a slabost stav, vedle
doasn
snm
Tímto dílem
tak
mnohé vzácné právo
Morav
nepízn
dobj^,
odala
ústavní a svobody zemské.
skonil klidn, za nejvtších však i)Ouí v Evrop, svá jednání, v ústavních djinách vlasti naší neobyejn vj''znamná a stavovských zavely se na vždy všude, tu díve, tam pozdjidležitá. Brány na Morav však tím nebylo perušeno ústavní zízení zemské. Nastala doba nová a s ní a v ní vstoupil také v život v zemi nový útvar ústavní. Poslední
stavovsk}^ na
snm
Konec
sta-
5,^^,^,^^,,,°.
ravíUého na ^^
^"
První novodobý od
31.
kvtna
moravský 1848.
do
24.
snm
ledna
zemský
1849.
(130 schzí.)
9*
Moravský od
yj
31.
snm
zemský
kvtna 1848. do 24. ledna 1849.
Volby do ID a kvap se provádly volby do prvního novodobého snmu zemského moravského všecko býti vykonáno, nebof již J^\ na Morav; za trnácte dní musilo snómu Sotva uschl inkoust na volebním zemského. Bl. kvtna se ml sejíti snm nový.
instrukci volební, vypracované velkým vj^borem snmovním stavovského, který se teprv 13. kvtna byl rozešel, a již nastupovala na veškerý lid moravský jedna z nejtžších povinností, již jaktživ ješt nekonal. Pedcházely sice lid moravský o nkolik jen dn v tchto prvních snmovních volbách na Morav osudné volby do nmeckého parlamentu ve Frank-
ádu
posledního
a
snmu
furt, tím ale nabyl lid jen nechut k volbám viibec a zbyteného roztrpení. Zmatek, plný zmatek zavládnul na Morav.
O eský
lid
a jeho první volby
snmovní málokdo
se staral.
„Týdenníku" brnnském, když volby rozepsány a snm moravský ke dni 31. kvtna svolán již byl, vyzváni strun vlastenci moravští, aby se sestoupili na poradu, by vyvolili za poslance muže poctivé, v nž dokonale mohou dvovati, že svdomit a dkladn Ijudou zastávati práva a poteby lidu. Všeobecn pak jen upozornn lid, aby volil muže jaz3'ka vlastenského milovné, by slušn byla zastoupena národnost moravská, a jazyk moravský nabyl té cti a vešel v ta místa, jež mu císa milostivý vykázal. Více volelmí provolání .ledin v
neobsahovalo.
Volební techniky v nynjším slova smyslu tehda na Morav nebylo. Odkud by se byla také vzala! Úadové krajští státní, na ochranu vlastn lidu proti vrchnostem císaem Josefem II. ustanovení, a úadové vr chnosten ští tém s nevolí pohlíželi na nová, netušená práva lidu a na novou práci svou, a v tom smyslu také jednali. Naprostá nezvyklost volení, doba revoluní, pevrat lid zastrašující,
plný i
nedostatek
lidové
a
národní otuplosf vedly
málo jen místech bylo
A pece
organisace, spolkuv a asopisectva, politická poneprv k volebnímu osudí. Ký div, kdyby se na
národní lid
vbec
volilo!
volby celkem slušn provedeny na Morav. Na tch onch místech sice nevolili; jinde zase zprávou o náhlém odjezdu císae Ferdinanda z Vídn do Inomostí lid tak byl poplašen, že ustoupil od voIliy; tam zase zahnali volitelé jednoho panství své soudruhy z druhého od volby; tu zvolili aa místo jednoho
—
134
—
dva až ti; jinde
ustanovili dva rádce jako dohlížitele na zvoleného odeslavše je s ním do Brna: nicmén dlužno se obdivovati, jak lid moravskj^ za tak velké neznalosti ústavních, nedvry a zmatk vykonal pece poprvé svou konstituní povinnost. Jen že také pi volhách, hlavn ve venkovských obcích, nevnoval lid eský žádné pozornosti a pedním svým
poslance
poslance,
pomr
dvry
buditelm a nejrozhodnjším a také nejschopnjším tehda k poslanectví mužm z Moravy. Neznal jich.
eským
Lid eský na Morav, sevený staletým poddanstvím, žil jen poutuchlým životem národním, nemaje vlastního písemnictví, za to však maje naprosto ochromené síly politické. Ve své neuvdomlosti národní neznal ani bratr svých v Cechách, ani pátel v širých luzích slovanských, k nimž ho vázal svazek po krevní. Tak ho zastihly vkovýznamné dje. Na jeho uši doráželo cize uení o svobodách lidských, jež bylo zase jednou vstalo z hrobu k hlasatelm cizorodým nového evangelia se pidávali ojedinlí synové vlastní, kteí i životy své chtli dáti v obt nezdolnému proudu asovému. Lid naslouchal blahovstce polotup, -nepemítaje ani na mysli, mohou-li nmetí svobodomyslníci, deroucí se mezi nj, splniti vbec slibv a rotních závazk svých k lidu slovanskému ili nic. ;
Proudy asové tlaily ku zdemokratisování a nivelování celé spolenostimálo kdo si uvádl však na mysl, že vzplanouti pak musí znovu boj mocproti svobod, boj impéria proti libertas, na njž ochromené síly národní politické nikterak nestaí. Skoro, že otuplost širokých vrstev nejlepším ješt
vný
ná i
byla prostedkem ubrániti se teštní.
Sporé jsou zprávy asopisecké o volb poslanc na první novodobý snm moravský, za to ale jsou karakteristické. V Holešov shromáždní volii z okresu bystického nechtli voliti vbec, a není také divu, že lid po tolik století zanedbaný, rznými institucemi potlaovaný a utiskovaný, ztratil dvru ke všemu. Ped nkolika teprv dny svolán byl lid k volb poslance do frankfurtského parlamentu. Dovdv se však, v jest, považoval volbu _Z£L^as£_QíLúadu^aaHenou, aby prý v cizin zaprodán byl. Tím se mysl lidu rozdráždila. V spšné náhlosti pišly volby do brnnského snmu, tak že obce nemly ani asu, aby se vespolek uradily. Heslo konstituce pekvapilo lid, ponoený v pustou apathii.
em
Nmcm V
Borotiné sešli
aby
dne
se
26.
kvtna
volii
z
celého
panství
potem
okolo
snmu
brnnského. Volba se ale neukonila, neb v tom pišel z nmecké osady Bezin posel s hanopisem bezinského rychtáe, pro slatinské Nmce ureným, jímž lid vystíhán jakéhokoli podpisu, ponvadž prj'^ by se ho mohlo zneužiti k tomu, aby snm moravský libovoln dle starých povinností s poddanými mohl nakládati. To pítomni Nmci mezi eský lid v okamžení rozšíili; s volby sešlo. l*ítomný vrchní Svoboda pouoval ke všemu lid ješt v ten smysl, že posavad z konstituního ízení nic dobrého nemáme, na delší co bude nevíme; možná ale, že to bude horší než za vlády neobmezené. Tentj''ž vrchní vyslal posla s písemným naízením do všech obcí, aby nechodili k volb, že po tom volení nic není. Lid nedbaje toho, sešel se dne 27. kvtna opt v Borotín k volb. Borotínští rozhodn žádali za poslance profesora A. V. Sembím Nmci však rozhodli proti tomu, zvolivše poslancem rychtáe z Derllíka panství t ebovského. devíti
set,
volili
poslance do
;
Dne 3L kvtna konala se ve Slavkov volba poslance do snmu moravského. Nkteré obce okresu slavkovského byly by nejradji volily za poslance rázného a neoblomného vlastence, šaratického kaplana Jiího Slotu, neb jiného vzdlaného
muže, národu a
lidu duší
i
tlem oddaného. Než
ten zpropadený
—
tak píše totiž
!
—
135
—
—
erný kabát veškeré u lidu zbaven dvry A mimo to ten divný venkovana pedgudek^e by na snmu nejlépe sám byl s to promluviti ti velebníci mnoho prý již u lidu proTiráíi. Za poslance zvolen starorousinovský A mlyná Dominik Sp(7ti)ikci, muž prý se škol sbhl)''-, ovšem ale bohatý a majitel domu v Brn. Tak psal totiž zpravodaj o výsledku této volby. zpravodaj volební
!
i
^l Z protokol snmovních, co do jmen a vcí semotam nesprávných aneb nenenui s naprostou jistotou sestaviti poet všech poslancv a leníi prvního Seznam novodobého snmu moravského. Snm tento také nikdj^ nebyl úplným; vždyf lenv i po jednak mnozí lenové snmu za panství a velkostatky, praví to virilisté, do snmu p;nohi"iii se sice nechali pihlásiti, po skrovnu však ho navštvovali neb zcela mu vyhýbali, jednak zvlášt volební okresy venkovské nikdy nebyly z plna na snmu zastou-
úplných, nelze
.
peny. Postaveno to na
snmu samém
úady — bylyf r. Is48. Morav v Brn, Olomouci, plnou písností
schváln
otálely s
volební
Hranicích, Uher. Hradišti,
na
volbách
vykonáním volby.
Nade všecko však instrukce
—
Znojm, Jihlav a Perov Morav, tém jako na zakázku vykonaných, ku správnému volení, nkteré volební okresy pak v tuposti své
nepihlížely pi prvních s
nkolikráte najisto Krajské a vrchnostenské státní s krajskými hejtmany v ele na
úady
krajské
záležitost,
ustanovovali a
vlastn nemoc platili
volii
diet
sami,
poslaneckých, jež dle první ádila nemilosrdn v adách
poslanc, tak že na konci dlouhého ovšem pes míru zasedání snmovního snm, k jehož schopnosti se usnášeti stailo 83 pouze poslanc, tonul astji v nebezpeí, že se musí rozejíti pro neschopnost usnášeti se.
Celkem ítal snm, jak za to obecn považováno a pokud bylo lze na jisto poslancv a len 208, a sice za panství a velkostatky, i mstské a korporaní, virilist "á poslanc ib, z nichž ovšem jistá ásf se na snm nikdy nedostavovala, za olomoucké školy vysoké 5, za msta moravská 77 a za obce venkovské 103. Tak zvaných náhradník za ony poslance, kteí bud byli odstoupili doba volební také nebyla v ádu volebním ustanoneb mandátu se byli vzdali vena, tak že poslanec byl zvolen vlastn na tak dlouho, pokud jím sám chtl býti, postaviti,
—
nebo až do rozpuštní
snmu
snmu
—
aneb kteí zárove byli zvoleni za poslance do
íšského, zvoleno celkem za dobu
poslanci
v listopadu a prosinci
chodilo na
snm nejmén
poet
snmování
len
84, nejvíce 180,
31.
Na snmu samém
na 200 až
obyejn
209,
skuten
udávali
jich však
okolo 130.
nkteí náleželi k nejhorlivjším navštvovatelm snmu a zárovefí k nejpilnjším úastníkm jednání; tak Hugo kníže Salm Egbert hrab Belcredi, Vladimír hrab Mitrovský, A. hrab Serenyi, Vojtch baron Ze šlechty moravské,
i
úednické,
Widmann, Karel rytí Vojkovský, hlavní znalec ústavních
A
ád
moravských, Petr
šlechtici tito mluvili základem v}'rytí Chlumecký, Josef rytí Laminet a jiní. chování svého výhradn skoro nmecky, osvdili se býti pece rozhodnými zastanci práv jazyka eského i slovanského, jak se tehda na Morav obecn
smrem byli tito šlechtici bud autonomisté moravští bud upímní pátelé všech svobod veškerého lidu, opravdoví to demokraté. Osvdilo se to nejlépe, když jednal snm o velké zásad nové ústavy zemské, má-li národ celý býti na snmu zastoupen na základ zájm nerovn, aneb rovn na základ potu duší. Po neobyejn tuhém boji se zástupci moravských mst, již tehda vtšinou bžnému liberalismu nmeckému oddanými, rozhodla šlechta v pravé mysli svobodné s poslanci venkovských obcí pro zastoupení dle potu duší, bez ohledu na msto a venkov, dle nové ústavy zemské šlechta i velkostatek neml míti na moravském snmu žádného více zvláštního zastoupení. íkalo. Politickým
a
—
136
—
V zástupcích mest vzelo mnoho obvyklého nmoctví nebyl to vSak onen nebezpený nacionalismus nmecký, který celou silou svou potíral veškeré Slovanstvo. Pivržonce smru tohoto z Moravy pohltil ponejvíce íšský snm ve Vídni, hlavn však nmecký parlament frankfurtský. Na snmu moravském, na nmž pozdjší úlohu advokát hráli roku 1<S4S. poslanci syndikové, v mstských službách postavení to právníci, nebylo vlastn vážného odporu proti snažení, ovšem tehda dosti nesmle a nesoustavn vystu|)ujícímu, o práva eského jazyka a národa na Morav. asové zanícení obecné pro svobodu ututJávalo na Morav veejný boj snmovní proti požadavkm, zejmým z pirozeného práva lovka a národa každého. ;
mezi nimiž vynikaly rázovité postavy hanáckých Cambaly, Cáska, Wurma a jinj^ch, dávali vlastn smr jednání snmovnímu. 1 nazýván také snm tento snmem selským. Vzdor staletým útiskm zachovalo se pece v selském lidu moravském ješt tolik ne smrem národním, aby již na prvním sebevdomí a rázovité neústupnosti, snmu zemském, do nhož mli pístup i sedláci, se osvdila nezdolná síla eského lidu na Morav, trpného a tri)ícího, avšak také nepodajného. l'oslanci
venkovských
obcí,
sedlák, jako
a slováckých
Krcborta,
a
Snmovními úedníky byli po celou dobu snmování snmovním sekretáem zemský sekretá
Liednici
bývalí stavovští úedníci
moravští, a sice kolistou
zemský sekretá Josef Wieser, tlumoníky adjunkt
kancelista registratury Chytil, akcesista šlechtic Zahnjcní 31.
UvtiKi.
František Mayer, protoregistratury Skalický,
Brandl a na krátko také kancelista Julius
Mayer.
kvtua zaiiájen první moravský snm zemský, snm to již novodobý, njž jako na zákonné zastupitelstvo zemské pešla v držení plným obsahem svým nepromlená a nopromlitelná ústavní ])iáva zemská, od práva voliti pa]),ie 31.
"íi
novníka až do povolování veškerých vky zemští stavové moravští.
daní, jejichžto nositelem a držitelem byli
po
Zahájení snmu nestalo se za rachocení bubnv a zvuení trub s balkonu zemského domu, jak bylo zvykem pro snmy stavovské, aniž bylo znovu vidti nádherné vozy se skvostn osedlanými a od nádhern odných sloužících sprovázenými konmi; snm zahájen prostým zpsobem beze všech obad. Ba ani u všech dosavadních zemských obvjí^klá velká mše s Veni sancte spiritus neliyla slavena, což nelze nikterak omluviti, nejmén pak chvatem u provádní voleb, svolání snmu a upravení nové snmovny, s nímž zachování zljožného zvyku nemlo nic spoleného. Snm zemský zahájen v Brn v mstské dvoran redutní na Zelném trhu, z nedostatku staré snmovny v guberniálním dom v snmovnu petvoené, za pedsedání Ilugona knížete Salina a za pítomnosti 1(14 poslanc. Též na galerii bylo pítomno mnoho poslucha, i venkovan z odU^hlejších kraj moravských.
snm
Brozatímný pedseda kníže Salin zahájil snm následující nmeckou eí: „Za velkých událostí, které se od poátku tohoto roku v celé Evrop pipravovaly, svoláno ke dni !]0. bezna mimoádné shromáždní stav moravských, jimž pedložen
naped
15. bezna 1848, kterým Jeho Velienstvo všem zemím rakouským nejvtší dary svobody národní gardy; dalo pak nejvyšší roskript, daný dne 18. bezna
nejvyšší patent, daný dno
náš nejmilostivjší císa pán udlil tisku, konstituce a
kterým stavovský snm vyzván, aby podal návrhy své panovníkovi v pírozšíeného zastoupení stavu mesiánského na snmu a v i)íin zmn a oprav municipálního a obecního zízení, dob pimenvch. 18-18,
in
Tato vle,
z
nejvyššího
místa
vyslovená, tvoila základ, na
ravští stavové, rozšiujíce zastoupení na
moravském
snmu
nmž
zemském,
.liž
stáli
mo-
na první
—
137
—
schzi dne 30. bezna dán každému ze sedmi královskj^ch mst hlas virilní (do doby té mli jen jeden hlas spolený), pozdji pak na schzi dne 17. dultna jim v zastoupení veškerého stavu mšfanského zem povoleno prozatímn 30 hlas virilních.
díve však na
Již
snmu
sezení dne
31.
bezna usneseno jednohlasn,
pijati stav
zastoupení veškerého majetku
pozemkového. Na tomtéž sezení usneseno zastoupení nehabilitovaných (neusedlých ke statku) velkostatk, na sezení pak dne 17. dubna zastoupení c. k. zemské university v Olomouci na snmu. selský do
a uskuteniti
Tak uprosted bouí v našem
vrném
tak
doliy a naléhavého
markral)ství
moravském
zemích vyvinulo se zemské na zákonné cest
hnutí v jiných
zastupitelstvo
Na sezení dne 27. dubna schváleny základy o složení zemského moravského, obsahující všecky zájmy zem a zahrnující v sob zastoupení široké opoe práva volebního a volitelnosti. organické.
snmu lidu
na
prozatímn, platné až do koneného zízení zemského vedle § 55. ústavy a až do svolání tohoto koneného ministerstvo schválilo vynesením, daným dne 10. kvtna 1848, tyto základy prozatímného zízení zemského snmu."
Základy
tyto
jsou
snmu íšským snmem snmu zemského. Vysoké
Dle starého, pravého a od všech panovník dosud zachovávaného obyeje zahajován každý snm moravský výhradn jazykem eským. Toho byla tentokráte také poteba nutná, ponvadž mezi poslanci mnozí neznali ani nmeckého jazyka. Pedseda však zahájil snm jen nmecky, a n šetrnost tato k prvnímu jazyku zemskému dosáhla nejvyššího stupn, když ustanovený tlumoník se bjl jal sdpedsedovu. Tlumoník konal svou práci lovati se snmem esky nmeckou v potu tváe tak nedokonale, že posluchai na galerii své bolestné podivení hlasn na jeva dávali, a sami nmetí poslanci svou nespokojenost nad takovou nešetrností k poslancm eského lidu sykotem projevovali. K návrhu poslance B. Szabla z Olomouce na to usneseno, aby zahajovací pedsedova byla na píští schzi ješt jednou petena jazykem eským.
e
e
V
vylosovaných
desíti
snmem
oddleních
zkoušeny
volební Soiuaiování
legitimace
na druhé schzi snmovní dne 5. ervna všechna oddlení uinila návrhy své na schválení voleb. schválil veškeré volby, neobraceje zetelu svého k nopatrn3'm, pouze formálním nedostatkm legitimaních listin, jako l)0.slancii,
naež
již
Snm
tel)a k nedostaujícím
podpism
a
výkazm
ze
zemských
desk,
jež lze
si
vjí^sv-
na kvap vypsanými a provedenými volbami. Petru rytíi Chlitnnckéi/in, kterv byl teprv 23 rokv a dva msíce stár, volební ád vyžadoval u velkostatká fysickou plnoletost k poslanectví, prominul snm scházejících deset msíc, ponvadž rytí Chlumecký byl již zasedal na pedcháztyícim snmu stavovském a také za tliti
a
plnoletého již prohlášen byl.
Na sedmém sezení a na dalších schzích schvalovány opt volby. Zrušeny byly následující volby: Frant. Breita za volební okres daický, volba však pozdji
opt snmem leliním
uznána; volba Valtka, Ulilie a Zelinky^ kteí v lomnickém okresu vonajednou za poslance; volba Vrbky a Sedmerý^ kteí v 5. okresu
zvoleni
volebním jihlavského kraje (v Moravci, Rozince) byli najednou zvoleni za poslance; Meinharda Schnberta, jenž se jako zástupce novoíšského praeláta Ferd. Seky dostavil na snm; volba Jana Kalužika v Beclav, pozdji však za správnou uznána; dne 4. íjna 1848. volba poslanc msta Prostjova Ferd. Abla^ Mekisky staršího a Antonína Fikera, kteí však v lednu ls4!). opt zvoleni za poslance; volba Antonína JSoítitcka za okres klobuuck^' dne 2^. íjna. P.
— Na
138
—
snmovním dne 4. leilna 1n4'J. jednalo se o volb poslance msto Jevíko na místo odstoupivšího Josefa Wolholma. Dle l>ylo Kudlovi teprv 27 rokv a U msíc; pes to navrhla komise
sezení
113.
Antonína Kudly za
kestného snmovní,
listu
ponvadž Antonín Kudla byl složil soudcovskou mohou dle zákona scházející dva roky a ti msíce
ai)y voll)a byla schválena,
zkoušku, za kteroužto pf-íinou k volitelnosti jemu
prominuty.
býti
Snm
prominul
Kudlovi stáí nedostatené,
schváliv jeho volbu za poslance. Pícdsciinisneimi
Xa tetí schzi snmovní praesidenta totiž
snmu
ilne
(i.
ervna vykonána
volba
zvolen IIuíío kníže Snlin 210 hlasy; po
122 magistrátní rada v Jihlav Ignát
Síreií,
pedsedy snmu. Za
nm obdržel
dle tehdejších zpráv
nejvíce
muž
hlasíi,
to vlasti-
tém
eského jazyka úpln mocný, pak Karel rytí Vojkovský milovný a jediný 117 hlasu. Tito dva poslední ustanoveni zárove námstky praesidenta snmu až do potvrzení volby knížete Salma císaem. Kníže Salni oslovil pak snm, jak následuje: „Pánové! Veliký poet hlasv osvduje dvru Vaši ve mne. Nechci se pouštti do krásných frásí dík, nebof není tento úad štstím pro mne, nýbrž jest bemenem. Schválí-li Jeho Velienstvo volbu mou, pispívati budu jako vždy dle možnosti ku blahu veejnému. Vli mám zajisté, abych ale také to dovedl, tím nemže býti nikdo zavázán. (Pochvala.i Pipojuji jen prosbu, abyste mne, pokud povedu prozatímn pedsednictví, pedevším podporovali svou dvrou, ponvadž jen obapolnou dvrou mžeme dospti ke kýženému cíli." Na 7. sezení snmovním ujal se pedsednictví první zvolený námstek, Ignát ponvadž kníže Salm ohlásil snmu, že následkem nemoci nemže prozatím pedsedati, na 8. sezení druhý námstek K. rytí Vojkovský pro churavosf prvního námstka. Tito se pak vystídali v pedsedání. Dne 30. ervna se vzdal Ig. Streit pedsednictví, ponvadž byl zvolen za poslance do íšského snmu. Odtud pedsedal K. rytí Vojkovský snmu neustále až do polovice srpna, naež se opt vystídal Streit,
Koppelem a
s Dr.
námstkem
Cibulkou. Nejvíce
pedsedal
snmovním dne
vbec
až do
konce rytí
ervence sdleno se snmem, že Jeho c. král. V. potvrdilo volbu Hngona knížete Salma za pedsedu sniiiu moravského nejvyšším rozhodnutím, danjhn dne 17. ervna 1848. Na tomtéž sezení zvoleni dle jednacího ádu dva námstkové pedsedy, a sice Karel rytí Vojkovský
Na
Vojkovský a Dr. Koppcl.
23.
sezení
20.
104 a Dr. Jan Koppel 80 hlasy.
Na
33.
schzi snmovní dne 10. srpna ohlášeno snmu, že llugo kníže Salin Snm pikroil ihned k nové volb. složil pedsednictví snmovní.
pro churavosf Zvoleni:
pedsedou
snmu
Vojkovský 85 a Egbert
Dr. Jan Koppcl 121 hlasy,
hrab
Belcredi 45 hlasy.
Hrab
jeho
námstky
Karel rytí
Belcredi nepijal volby, po-
nvadž prý nemže vésti ádn pedsednictví dvma jazyky. Na to zvolen druhým námstkem pedsedy zemský rada Josef Cibulka 40 hlasy. Císa potvrdil nejvyšším rozhodnutím,
ád snenioviu list.
daným dne
25. srpna,
volím Dr. Koppela pedsedou
snmu
moravského,
Velký výbor snmovní pedcházejícího práv snmu stavovského vypracoval poádek jednání pro nový snm zemský, obsahující v 98 paragrafech ustanovení o pedsednictví, oddleních snmovních, schvalování voleb, o volb pedsed, jejich námstkv a tlumoník — tato instituce zavedena tudíž na moravském snmu již roku 1848. a udržela se podnes
—
jakož
i
o funkcích jejich a povinnostech sekre-
tá
(zemských úedník), o jednáni snmovním, o pedlohách vládních a návrzích poslanc, o protokolech a snmovních listech, o zachování poádku pi snme a o dovolené poslanc.
Na až
by
první schzi
snm
snmovní schválen tento jednací ád, aby platil tuk dlouho, koneném poádku jednání. Na tetí scluizi snmovní dne
se usnesl na
— ervna
139
—
zstal v celku platným; ukáže-li se njaký Jednací ád byl spracován zcela dle vzoru badenského. Rychlým pijetím jeho a užíváním uspoil snm nkolik nedl asu, jímž plýtváno na frankfurtském parlamentu a vídeském snmu íšském v planých hád6.
schváleno, aby jednací rád
nedostatek, Ijudiž teprv
zmnn.
kách o jednacím ádu. Jednací ád tento zíistal v platnosti po celou dlouhou dobu snm roku 1861., ovšem že s nsnmování, ano za jeho platnosti zahájen ješt kterými zmnami, jež následkem oktrojované ústavy zemské staly se potebnýmiTak pešli vlastn jen tlumoníci a jednací ád nepetržit z celého ústavního práva i
z
r.
1848. na
Ku
snm
18t)l.
r.
snmovního
spisování
listu,
obsahujícího úplné jednání a usnesení na
a v oddleních neb sekcích, jenž v obou zemských jazycích fiován, zvoleni poslanci praelát rytí hol/e, Fr. Jificek a Jan
snmem
snmu
byl uvoej-
Dvoák
volebního
(z
okresu doubravického).
Snm
rozdlil se hned v první schzi na 10 oddlení, jimž píslušelo zkoušeti legitimaní a volební listiny poslancv a snmu o tom podávati zprávy a návrhy. Každá skupina poslanc losem ustanovila pro sebe leny tchto desíti oddlení, zástupci velkostatk s poslanci vysok}'ch škol olomouckj'ch zvlášt ze svého stedu, poslanci za
msta
pro sebe a
vylosovaní
spojili se
rovnž
poslanci
i
pak a seadili v
venkovských
obcí.
desíti hlavních
Snmovní
Takto v každé skupin
oddleních.
Zrušení První záležitostí vážnou, jíž se zemský snm moravský zab3''val, liylo zrušení roboty a desátkv a vyvážení i vykoupení se z nich. Již na druhé schzi snmovní sátkv'a nádne 5. ervna uinil Vojtch svobodný pán Widtnann návrh, aby lhta v píin hradazan.
zrušení naturáliú roboty
dni 81.
za
slušnou náhradu,
bezna 1840. položená, bemena, na pozemcích
tak
nejvyšším patentem
byla zkrácena,
Ijy naturální
bezna ke
z 28.
robota a všechna
váznoucí, nejdéle tyry nedle po tom, když se na tom usnesl, tedy dnem i. ervence 184.8. pestala za náhradu, jež ustanovena bude. Nejvyšší patent, na njž se svob. pán Widmann odvolával, obsahoval toto: ostatní
byl
snm
„My Ferdinand
První,
z
Boží milosti císa
rakouský,
král
uherský a eský.
Nejvyšší
toho jména pátý. Dne /j. prosince 1846. ustanovili jsme, aby se dobrovolné umlu- sující robotu vení o vykoupeni z roboty co nejvíce usnadnilo, a se zvláštním zalíbením poznali na Morav a
jsme, že tato ustanovení Naše, kde se podle nich
ídili,
s
dobrým úinkem
se ne-
minula. si pejeme, aby obtížná naturální robota pestala. 1 žádaly Nás mnohé svých poddaných pelivé vrchnosti, aljy za robotu radji slušnou náhradu dostaly. Proež naizujeme:
Od
srdce
o dobro
/.
Povinnost robotní v Niisein
uiarkrabství -inoravskéni
a knibectvi slezském
za rok, tedy nejdéle dojí. bezna 184^. pestati; musí se však tomu, kdo dovati, od toho dne, co pestane, 2.
met
Kde by vli vrchnostem '.\.
ji
ti,
má
poža-
dáti,
jak
ji
budou
jimž náleží, dostanou.
robota byla vykoupena, zstane pi tom poddaným, smluviti se, aby robota naturální
již i
má
nahraditi.
Co nejdíve zákonem se vykne, jaká náhrada se musí
robotníci initi, a jak
asem
pimen
ji
i
;
i
ponechává se na
ped ureným
tuto
pestala.
dobro obecné pelivé vle Naší seznávají znovu milí Naši zvlášt pak držitelé statk selských, kterak s otcovskou opatrností a laskavým snažením hledíme k tomu, abychom jim ulevili, ovšem bez porušení práva jiných. Spoléháme tedy na jejich vdnou dobromyslnosf, že až do ústa-
Z
této rozvážné, o
poddaní,
dvrn
—
140
—
noveno lhty povinnou robotu pilno a Ijoz odporu budou vykonávati, a že pízn na jevo jim dané, hodnými se uiní svdomitým šetením práv vrchností svých.
Dáno v Našem císaském hlavním a sídelním msto Vídní dne
28.
bezna
184s.
pán Pillersdorff^ ministr vnitních záležitostí. Josef svob. pán Wiingarten^ dvorský kanclé. Dle Jeho c. k. apošt. Milosti vlastního nejvyššího rozkazu: Josef Klecanský, c. k. dvorský rada." Ferdinand.
(L.
S.)
l'Vantišek svob.
píin vyšetení slušné náhrady však venkovské obce stejným potem
Dále navrhoval svob. pán Widmann, aby v
snmovní oddlení,
a zpusol)u jejího
v
nmž
msta dohromady, mají býti zastoupeny, se bez prodlení náhrady a snmu pimené návrhy uinilo. Usnesení snmovní af se pedloží íšskému snmu, aby je vedlo § 5,"). oktrojované ústavy císaství rakouského schválil. Náhrada snmovním usnesením ustanovená budiž od tch, kdož roboty byli sproštni, prozatím až do schválení íšského snmu odvádna oprávnným ode dne zrušení roboty poínajíc. Co do desátk odvádjtež obce in corpore benelíciátíam v msíních lhtách v náhradu tolik, kolik jim ujde zákonné kongruy zrušením desátk, a to až do ustanovení konené náhrady.
lenil, jako velkostatky a radilo o výši a zpíjsobu
O
lednání ''"'"'")",
zrušeni
"boty.
návrliu tomto se ihned na
ervencem
snmu
rokovalo. Poslanec Btichberger navrhl, ab}-
z ní aby se ustanovilo smírnou smlouvou gruntovníkJ^ Svob. pán Honrichs podotknul k tomu, že vedle obecného pání se ^^^ všecko státi na cest shody; než doba jest píliš krátká, nelze tak brzo stanoviti podmínky vyvažovai. í^oslanec Dr. Mandelbliih navrhoval, ajjy se tak dležitý
robota i)estala
1.
a vyvážení
s
pedmt,
jenž-
ješt pro jednání
odkázal
neuzrál,
snmovnímu oddlení
k vypraco-
návrh snmu.
Svobodný pán BartcnsUiii vyslovil svj náhled v ten smysl, aby ihned bylo rozhodnuto, má-li koncem ervna pestati robota ili ostatní budiž ponecháno komisi. Poslanec Cásek vyjádil smýšlení a nadje nic venkovan, že na tomto snmu pestane také robota. Poslanec Hennig upozornil vání a pedložení
;
na
to,
že se nejedná jen o robotu, nýbrž také o urbariální závazky a emphitovtická
bemena. Robota af pestane 1. ervencem, af se ale napotom každá vrchnosf vyrovná sama se svj''^mi poddanými v píin náhrady, a to pomocí komisí, do nichž by stejným dílem volily leny vrchnosti a obce. Poslanec Feifalik nesouhlasil s tím, aby prvním ervencem zárove s robotou pestala také ostatní bemena, ponvadž by se tak sahalo do soukromého vlastnictví a do tak mnohého práva smluvního. Af se tudíž celá záležitosf odevzdá snmovnímu oddlení.
Hrab
Sainí-Genois
mluvil
takto
ke
snmu
:
A
z
toho
mám
velkou škodu,
ervencem robota za náhradu, nebof postrádám práv vol a sil pracovních, souhlasím pece s krátkou lhtou touto, jen abychom mohli žíti v pokoji. Pedevším musíme zemi zjednati p koj, abychom se všichni mohli shromážditi pestano-li
1.
okolo trnu našeho milovaného císae Ferdinanda, žíti
v
v pokoji a aby Rakousko se
Evrop
povoláno.
(Pochvala.)
stalo
mocným
Moji sedláci
již
aby také tento náš otec a
silným,
nejsou více
k
emuž
mými
jest
mohl také
sedláky, jsou
sousedy. (Jdcházeje, pravil jsem sice k nim: Odjíždím za Vás na snm, svuji Vám svou ženu a své dti, jež zajisté budete chrániti a hájiti. Než chci pece mluviti zeteln. Žil jsem posud mezi sedláky svými jako otec mezi dtmi, a pece radím k tomu, abychom pi stylisování doby, že robota a desátky mají pestati za náhradu dnem 1. ervence, si poínaly jasn a urit, nebof z nejasných .slov by mohlo povstati v zemi bludné mínní, že 1. ervencem zrušeny byly také smlouvy a jiné povinné platy. Jinak zhyneme všichni, udláme všichni bankrot a nebiultMue ani s tci, platiti dan. Pro nepipustilo ,Ieho Velienstvo ani v Halii,
jnýjixi
—
141
—
aby statkái robotu svým poddaným darovali? Ponvadž by tím byly uvedeny ve zmatek veškeré hypotheky, nebof co vzí teba na statcích penz sirotích a spoitelních! Chci do opravdj^ se svými lidmi žíti v klidu jako bratr; vyslovme se tedj' zeteln, že robota má pestati co nejdíve, ale musí býti také co nejrychleji rozhodnuto o spravedlivé náhrad za
ni.
Poslanec Dr. Kajetán Mayer podporoval návrh barona Widmanna, ana státní velí moudrosf, aby všecky naturální dávk)' byly náhradou vyvazenj', a aby se pi tom neinil rozdíl mezi právními tituly, z nichž se odvozují, tak že hy snad
na smlouvách se zakládající, byly z vyvážení vylouenj?^. Není doba nynjší, abychom poloviat si poínali. Jak si musí každ)' státní oban nechat líbit vyvlastnní majetku za náhradu, když všeobecné blaho toho vyžaduje, tak musí také za píinou nutného vyvážení pozemností, za nž žádá také veejné blaho, právo k naturálním dávkám, na smlouvách se zakládající, za vykupitelné býti prohlášeno, a to tím více, ponvadž sváry a spory mezi emphitevty a vrchnostmi asto jsou vtšími, než spory mezi vrchnostmi a poddanými. Má-li se pokoj a dvra vrátiti zpt, musejí všechna zmínná bemena najednou býti vyvážena. Jedná se nyní jen o zásadní vyvážení, nikoliv o podrobnosti. Jest žádoucno, aby zpsob vyvážení co nejrychleji na tomto snmu na cest shody byl zjednán, nebof r^^chlé rozhodnutí íšského snmu nelze oekávati. naturální dávky, dle toho
Poslanec Szabel položil váhu na
to,
aby dnes
již
byla vyslovena zásada a
nebo k tomu zapotebí Zrušena budtež všechna jakákoliv bemena na pozemnostech. Poslanec Bjichberger poznamenal, že šest mst na Morav má desátkové a robotní smlouvy výkupné, již roku 1782. od císae Josefa schválené. Jak se naloží s tmito smlouvami? Poslanec Dr. Alois Pražák navrhoval, aby 1. ervencem pestaly bez rozdílu všecky roboty a desátky, jakož i všeckj' naturální dávky, na poddanství se zakládající. Kníže Lieclttcnsteiii se vyjádil v ten smysl, že robota, z níž pochází práv obecná nespokojenost, musí býti dnem 1. ervence zrušena; co do zpsobu výkupu, af se o tom radí oddlení snmovní a podá návrhy snmu, aby je tento Schválil. Poslanec Dvoák podotknul, že kníže Liechtenstein mluvil jen o naturální robot. Co je s desátky? Poslanec Sírohal: V návrhu jest obsaženo také zrušení desátk, bližší ozuaem' však úmysln vynecháno, nebof pedmt tento, pokud se jedná o desátek duchovních, stýká se s náboženstvím. S náboženstvím si ale nesmíme zahrávati, rausíf ono tvoiti základ, na nmž nová budova státní se vystaví. Nechceme odstraniti tento uhelný kámen. Zrušíme-li dnes desátky duchovních, aniž poskytli náhradu, octnou se mnozí sluhové Pán v smutných bychom ihned za pomrech, že by museli vyžebrávati na obcích živobytí pro sebe a pomocné knze. Navrhuji tedy, vyslovuje se rozhodn proti nepodmínnému zrušení desátk duchovních bez souasné náhrad}^, aby záležitost byla odevzdána komisi. robota zrušena;
zralého
o
zpsobu výkupu
nelze ihned jednati,
uvážení.
n
Poslanec Dr. Kajetán Mayer: Chceme-li prakticky provésti vyvážení pozemností, musejí pestati také desátky za náhradu, a to bez výjimky, nebof ze všech tlaí nejvíce desátek.
(Velká pochvala.)
Všecky
bemen
naturální desátky musejí pestati.
Jsem proniknut pesvdením, že žádný stát nemže trvati bez náboženství; nenahlížím však, co by desátky mly spoleného s náboženstvím, a že by vyvážením desátk duchovních nejsvtjší náš statek, náboženství bylo uvádno v nebezpeí. Zrušením desátk za náhradu nebudou sluhové Pán vydáni v šanc bíd, nebof náš lid má v srdci ješt tolik úcty k náboženství, že bude napomáhati pi vyšetování spravedlivé náhrady za desátky knžím. Svme tedy celou záležitost komisi, nebof jsem pesvden, že její návrhy nám všem vyhoví. (Velká pochvala.)
—
—
142
Wiinn podotknul, že tlesitky jsou vlastno majetkem státním. Co do ohavy, že hy tudíž oddliti od oné o robot. vyvážením desátku nastala bída u knží, postará se zajisté zem o to, ahy duchovenstvo hylo vydržováno. Poslanec I)r. Jan Koppcl navrhoval, ahy všecka bemena na pozomnostech váznoucí, a£ jsou to práce nebo dávky, bez rozdílu Poslanec Josef
Torailu o desátcích
musíme
v právním díivodu dnem 1. ervence pestala. Dvody pro zrušení urbariálních I)emon mluví také pro zrušení desátku. Že by tím duchovenstvo uvedeno Itylo v nesnáze, nelze nikterak odvodniti, nebot desátky se z pravidla odvádjí tei)rv na podzim a zužitkují se mnohem pozdji. Až do doby té mže však otázka náhrady býti vyízena. Poslanec l)r. Alois Pražák upozornil na to, že laudemium
na Morav na zízení zemském, že mže jen z jiného džádáno; komise musí tedy o zrušení laudemia uiniti návrh zvláštní. Oznaení onch prací a dávek, které mají býti zrušeny, jest však nutným, ponvadž mezi bemeny na pozemnostech jsou také taková, která spoívají na právu soukromém, jejichžto zrušením by se sahalo tudíž do práva soukromého. Tak ku píkladu výmnky. Proto af pestanou od 1. ervence všechny roboty a
(vzdajné) se nezakládá
vodu právního
býti
desátky bez rozdílu co do pvodu, jakož
i
na poddanství založené dávky naturální.
svatotomský CyriU Napp vyslovil se pro to, aby robota pestala dnem 1. ervence, ostatní bemena na pozemnostech aby však zstala až do rozhodnutí íšského snmu, a to též z dvodu, že liy mnohé vrchnosti, neolxlrží-ii ihned náhradu za zrušená bemena na pozemnostech, utrply škodu nesnesitelnou, emuž však tak není pi okamžitém zrušení roboty. Musejí-li vrchnosti všecko dáti, pestati by musely také dan urbariální, a tím by se dostal sám stát do nesnází. Ostatn prý zemský snm mže se raditi a návrhy initi o urbariálních dchodcích, Poslanec Krystián nikoliv ale rozhodovati, ponvadž to písluší snmu íšskému. UElvert nepochyboval o tom, že všecka bemena na pozemnostech musejí býti zrušena, nebot nastává již bezvládí, sedláci si poínají pomáhati sami. V píin desátk by se vc ješt více zhoršila, nebot vybírání desátk pivádí duchovní Praelát
správce vždy do spor, byf však obávati výtržností.
I)y
celý rok byli
žili
v míru
s
obcemi.
Letos lze se
Rytí Laviinet: Každý den, každá hodina nám vnucuje smutnou zkušenost, že rakouské mocnáství jest v tžké krisi záhubné, a že jen spolupsobením všech stav uhájena bude budoucnost Rakouska. Abychom odolali bouím, se všech stran se na nás hrnoucím, musíme pedevším ve vlastní zemi býti zdraví, sjednocení a silní. Nejhlubší ranou, z níž Rakousko krvácí od let, jest obomenní poddanských pozomností robotou, desátky a jinými dávkami. Aliy rána tato se zahojila, musí se pozemnosti a s nimi sedlák státi svobodnými, a aby sedlák se mohl Proto budiž státi obanem svobodn3'm, musí pedevším býti svobodným mužem. prvním vyjádením našeho snmu, že poddan.ské pozemnosti jsou dnem 1. ervence
úpln
svobodn3'mi.
—
Po tíhodinné debat nechal pedseda kníže Salm hlasovati. Vtšina snmu hlasovala pro to, aby návrh barona Widmanna byl pidlen zvláštní komisi, do které každé z desíti oddlení snmovních vyšle ti leny. Komise tato má za dva dny snmu podati návrhy o tom, která bemena na pozemnostech mají pestati a kdy. Na tvrtém sezení dne 7. ervna pokraoval snm v jednání o robot a její zrušení. Zpravodaj komise, Dr. K. Mayer, pednášel návrhy, na nichž se komise byla usnesla. Po živém rokování schválen snmem návrh, aby jak návrh barona Widmanna tak zpráva komise byly dány do tisku. Na sezení pátém dne 8. ervna pednášel opt Dr. K. Mayer jako poslanec
—
14:í
—
obšírný návrh svj o zásadách, vedlo nichž \)y robota mla býti vyvážena, totiž návrh o výšce náhradj^, již platiti dlužno za zrušenou robotu, a zpsob placení této náhrady. Když bjd so svou pednáškou hotov, vystoupil poslanec Petr Kleka, obraceje se na snm tmito slovy: Celý stav selskj' žádá za to, aby se s ním mluvilo prost, jak tomu sedlák rozumí. Naposlouchali jsme se již dosti uených právník, my venkované však tmto ueným pednáškám nerozumíme. Nadešla vlastn doba, kdy okovy nám byly saty, n)'^ní se Vás poslušn ptáme, na jsme? Chceme všichni vdti, budeme-li za robotu platiti ili nic. Nedostanemc-li odpovdi, af nás pak vrchnosti neobviují, že my jsme pivodili možné následky zlé.
em
Pedseda
snmu
ješt dnes se
slyšel,
kníže Salui
nco
státi
snm,
upozornil
že
podle toho,
co
snm práv
musí.
Výsledek jednání živého byl, že zvolena snmem k návrhu I)r. Aloisa Pražáka 40lenná nová komise snmovní, která by co nejdíve ustanovila zásady, naznaila ona vedle nichž robota za slušnou náhradu má býti vyvážena, jakož ihned
i
bemena
dnem
ervence 1S48. mají pestati. Komise složena tím zpsobem, že každé z desíti oddlení snmovních volilo do ní 4 leny, a to dva ze stavu selského a dva z velkostatká a z mst, tak že sedláci mli na pozemnostech, která
sami v komisi polovici
již
1.
len.
na šesté schzi snmovní dne 9. ervna podával nový zpravodaj Dr. AI. Pražák snmu zprávu den ped tím zvolené komise i s návrhy, o nichž se rozpedla živá, místy prudká debata. Protivy pirozené v záležitosti neobyejného dosahu narazily na sebe celou silou zájm hmotných, na obou stranách ohrožovaných. Na jedné stran staletý zvyk a nabytá práva, na druhé silná vle vybaviti otrockých a shoditi se sebe bemena nesnesitelná. se rázem z nedstojných Již
pomr
Doba však a dobrá vle na obou stranách nalezla rychle cestu shody a smíru. Moravský snm zemský snesl se dne 9. ervna na všem tom, co následuje: sprostní zem a 1. Všecky návrhy komise snmovní, týkající se úplného pdy od bemen, jež se zakládají na svazku poddanském, návrhy na vyšetení
náhrady za naturální bravice
a
poslance
lenm snmu 2.
rol)otu
Dr.
K.
a desátky, jakož
poslance
návrh\^
Mayera budtež ihned dány do
Dvoáka
Dou-
z
tisku a poslány
všem
a obcím.
Patentální
robota
naturální {skutená) pestává na
1848. za levnou náhradu, která se 3.
i
dodaten má
Morav dnem
i.
ervence
vyšetiti.
Desátky naturální všeho druhu, bez rozdílu oprávnných k požadování deMorav dnem i. ervence 1848., také za náhradu, jež se doda-
sátk, pestávají na
ten
vjršetí.
Toto
druhé
a
tetí
usnesení
snmu
budiž
pedloženo
císai
a
králi,
aby
je potvrdil. 4. Náhradu za patentální robotu naturální vezmiž komise snmovní již ustanovená ihned v poradu a podejž co nejrychleji snmu své návrhy. Tatáž komise snmovní uiniž také snmu pimené návrhy v píin plného vyv^azení po-
bemen. snmovní komise radiž
zemnosti ze všech ostatních 5.
snmu
Zvláštní
se o
náhrad
za desátky
a uiniž o
tom
návrhy.
Již na osmé schzi snmovní dne 17. ervna sdlil pedseda K. rytí Vojkovský, že ho došel ministeriální pipiš, daný ve Vídni dne 14. ervna a podepsaný ministrem Pillersdorffem, vedle nhož usnesení snmovní z p. enma, aby pestaly tia Morav robota a desátky dnem i. ervence za náhradu, jsou prozatím schválena, a že bez meškání budou pedložena k nejvyšší sankci Jeho Velienstvu.
Snesení
sn-
movní o
zrušení roboty
\iorav\'d' i. ervence '"
najíc"
v
:
—
—
145
V posledtiím pípad má sice pi tch nadzmínnou výjimku nepijímajících domkaích, kteí více tí mic rolí nemají, vybírání naturální roboty od 1. ervence bžícího roku pestati, vyšetování však oboustranné náhrady dle všeobecných základ pi osvobození gruntu pedsevzato býti. Tato usnesení snmu zemského mají i)ez meškání k nejvyššímu potvrzení Jeho Milosti Císae Pána pedložena býti. i
—
(vetn) scliváleiiy iia to siuincm pi hlasováni 2^ hlasm; zárove pak usneseno, pedložiti je ihned k nejvyšší
Návrliy komise od
i.
ai do
^.
cedulkami i6ú proti sankci. Když tato usnesení prohlášena, vystoupil poslanec
Miillcr^ zvolav do snmu roboty vyízena. My jsme svoliodní, na vždy svobodní. Padlo tžké bemeno, které nás tížilo. Uznáváme obti, které pinesli velkostatkái nejvyššímu pání Jeho Velienstva a dobré vli vbec. Proto Sláva císai, Sláva nadšen provolával Slávu. Ku svým usnesením pidal snm vrchnostem!"
„Tak tedy
jest otázka
Snm
ješt velikomysln, jak jsme
podotkli, a
již
jednohlasn usnesení
páté.
Tak vyídil nesmírn tžkou a dležitou záležitost zrušení roboty a náhrady snm moravskj'^ sám za kratikou dobu, a také první ze všech habsburských království a zemí. Snmu moravskému náleží také plná a jediná zásluha o zrušení roboty a desátk na Morav. Na 14. schzi snmovní dno liO. ervna sdlen se snmem ministeriální pipiš za ni
ervna, podepsanj'" ministrem PillersdoríTem, vedle nhož naídil císa k návrhu snmu moravského o náhrad za vyvážení roboty pedložena byla íšskému snmu za úelem sjednocení se o zákonu, jenž má v této píin býti vydán. Proto aí snm moravský upraví zákon o podrobnjším zpsobu vyvážení, v kteréžto píin iiyl vydal jen všeol)ecné zásady, a pošle pak zákon z 25.
ministerské rady, aby usnesení
císai.
Pokrauje v
vnce
snm
jednání, uinil
1848. pestávají na
Morav:
1.
jména, zakládající se d) na svazku poddanském, 2.
Naturální práce a naturální
kupních a vymiíovacích, 3.
Má-li
vbec,
a£ se
hrada, a jaká náhrada, o
tom
dávky
b)
na
af
pomru
1.
er-
naturální jakéhokoliv
vrchnostenské ochrany.
ze smluv robotních,
jmenují roboty, dny
a za které
Dnem
téhož dne následující usnesení:
Všecky vzájemné dávk)'
mzdy aneb
Zrušeni
„aturálních «
prací.
vý-
desátkových, jinak.
tchto naturálních dávek a prací býti dána komise uiní snmu návrh}^.
ná-
z
Co se týká píprav k vyvážení pozemností z hoejších naturálních dávek, snm takto: Oprávnným k požadovám' iuidiž uloženo, aby do trnácti dnu, ítajíce ode dne, kdy jim usnesení se oznámí, podali výkaz}' o naturálních a o popenžních dávkách pozemností rustikálních ze svazku poddanského, jakož vinných dávkách vzájemných mst ochranných a vrchností z pomru vrchnostenské snesl se
i
ochrany. panstvím, na nichžto platí nejen doasné, nýbrž trvalé (na vné asy) smlouvy vymovací, budiž praesidiem naízeno, aby do 14 dn podala výkazy, v jaké cen pvodn dle kategorií opisy smluv úedn povené, jakož a obcí byly vypoítány roboty a práce, v inže aneb povinné dávky pemnné, schválení Hned na poátku 16. snmovní schze dne 3. ervence sdlil pedseda Karel cís,iovo usneseni -/ rytí Vojkovský se snmem, že J. V. císa a král schválil usneseni snmu moravskclio snémovních « zrusem v piciné zrusc7ii naturálni roboty a desátk všeho drním na Morav dnem i. ervence roboty a T^ 184.8. pocinajic. Dotyný pípis ministeriální znl doslovné takto: „Dodatkem ku svému desátkvod stavovského vynesení ze dne 14. ervna 1S48. sdluji editelstvu moravského snmu j^f"^"^'^ poeivT.TT-r J-1848. v 1. ,., ze Jeno venbylo ovšem jiz tu praesidmm moravského snmu zemského j,aj,'o.
Onm
robotní
i
'
/
1
—
•
•
1
'
1
—
10
—
Ufi
onstvo nejvyšším rozhodnutím, daným dne 2ii. ervna t. r., schválil dodaten usnesení snmovní z 9. ervna t. r., jež jsem suh spe rati liyl již díve potvrdil. Dáno ve Vídni dne 29. ervna 1.Š4S. PiliorsdoríT m. p." Tak si pomohla Morava sama na svém snMnu od rolioty a od desátk, neHanuše Kudlicha. Zemské praesidium vyzváno ekajíc teprv na íšský snem a na zárove snmem, aby toto nejvyšší rozhodnutí jako zákon veejn prohlásilo. Na dvacáté schzi snmovní dne 14. ervence sdlen se snmem ministeriální dopis, daný ve Vídni dne 11. ervence a podepsaný DobiholVem, vedle nhož Jeho Velienstvo císa a král nejvyšším rozhodnutím, daným dne 8. ervence 184Š., schválil usnesení snmu moi-avskho, uinná dne 30. ervna, o zrušeni všech naturál-
—
Sankce císa ská zrušení naturálních
dávek a prací na
Morav.
ních dávek a prací atd. na
zemské praesidium,
Morav
aliy toto
od
i.
ervence i8^8. poínajíc. Usneseno, požádati platný pro Moravu zákon
nejvyšší rozhodnutí jako
prohlásilo.
Náhrada
z;
zrušené desátky.
Na
22.
velmi boulivém sezení svém dne
IS).
ervence
jednal
snm
o
osnov
píin
nuceného zrušení naturálních desátk na Morav, s kteroužto píznivého výsledku zabýval. t)ez záležitostí se již díve byl snm tikráte, Schválena v dlouhém a obtížném jednání osnova zákona, jejížto hlavní zásady byly tyto: Na Morav nesmí více býti smluveny neb naljyty naturální desátky jakéhokoliv jména. Dosavadní naturální desátky pestaly již dnem 1. ervence na základ usnesení snmovního, císaem schváleného; za to má každý povinností desátkovou zavázaný dáti náhradu oprávnnému. Smlouvy, jimiž dobrovolnou shodou v dávku peužnou, zstávají tak dlouho v platnaturální desátky byly nosti, až bud novou smlouvou zúastnných nelx) zvláštním zákonem se uskutení Náhradu tvoiž jen též vyvážení dávek penžných, váznoucích na pozemnostech. istá roní hodnota roních desátk naturálních a vymujž se u všemožném šetení povinností zavázaných. Pi desátku, jenž tvoí tolikátou ástku plodin, vyšetí se istý výnos v penzích každé plodiny podle jitra, isté výnosy všech plodin se spoítají, suma se dlí potem let obhu v hospodáství, podíl pak tvoí základ pi vyšetení roní hodnoty desátku. Katastrální výnos istý v penzích dlí se pak tolikátou ástkou, jakou se odvádl desátek, teba desátou, patnáctou, dvacátou atd., z hrubého výnosu. Až potud schváleny snmem všecky navržené §§ osnovy zákona. Paragraf 11. zákona, jak ho navrhovala komise snmovní, znl takto: „Z podílu, jenž zbude po tomto dlení, srazí se pi desátku obilním 307o) pri desátku vinném GOVo) zbytek pak tvoí roní hodnotu desátk, která má býti nahrazena." zákona v
a
pemnny
Protesty velkostatproti
Kníže Salin uinil návrh, aby pi vj^šetování hodnoty desátk, dle katastrálKdyž tento návrh velkou vtšinou
ká
ního výnosu istého se nesrážela žádná procenta.
srážkám pi
snmu
vymování náhrady.
povstal kníže Salm a u velikém rozilení vyslovil žádost bj'l zamítnut, k praesidentovi snmu, aby, ponvadž jeho správný a slušný návrh, jejž byl uinil ne jako muž oprávnný bráti desátky, nýbrž jako muž povinný, odvádti desátky, padl, na vnou památku bylo v protokolu zaznamenáno jeho jméno a dvody návrhu. Kníže Salm podal zárove slavné prohlášení, že se pipojuje k obrnnému protestu Klaudia svob. pána Tírettona proti každémukoli rozhodování snmu o otázce náhrady za desátky, vyhradiv pro sebe a pro každého lena snmu právo, u soudce vyššího hledati právo a pivésti ho k platnosti.
Pedseda Karel rytí Vojkovský odvtil klidn, že do protokolu bude zanesen zrovna tak návrh knížete Salma a jeho pihláška k protestu barona Brettona, jako tento protest byl
již
zanesen.
Návrh komise snmovní na 30 a GOVo srážky padl
také, hlasování pro
návrh
— poslance Blažka, al)y
výnosu,
Na
sezení
2.'{.
pi
—
se sráželo 6OY0 istého katastrálního usneseno, otUožiti hlasování víibec na sezení píští.
desátcích obilních
však pochybné.
l)ylo
147
I
snmovním dno
20.
.
ervence pokraováno v jednání o zákon snm poal hlasovati o § 11., pistupovali
v píin náhrady za desátky. Nežli velkostatkái a zástupci velkostatkii k protestu Klaudia barona Breítoiia, odvolávajíce se na nespravedlnost každé srážky vbec. Konen po tuhých Iiojích pikroil snm ku hlasování, a sice o srážce pi ot)ilních desátcích oddlen od srážky
pi desátku vinném. Pro návrh, aby se pi desátku oliilním nesráželo nic, vyslovilo se '1'1, pro srážku lOVo hlas 10, pro srážku 207o hlasy -i, pro srážku H0"/(, hlas 2!), pro srážku 40% hlas 5, pro srážku 50 y,, hlas IR a pro srážku fiO^o hlas 05. Vtšina hlas, totiž 95 vyslovila se tudíž proti Šli hlasm pro 60% srážku, která se tak stala
usnesením snmovním.
Pi
vinném pro návrh, aby se nestala žádná srážka, hlasovalo
desátku
pro srážku
00"/o,
17,
navrhovala komise, 22 poslanc, pro srážku 70"/o jen H a poslanc 104. Srážka 80% so stala tudíž usnesením snmovním
jak
ji
pro srážku ^íOYq 104 proti 42 hlasm.
Na
pokraoval snm, a
to
grafech zákona.
Pi onom
položen za základ
hrubj''
velkém rozechvní, v jednání o dalších paraodvádl v uritém množství a pi nmž vj'nos roní, odhlasována 95 proti 5'? hlasm srážka 50%, to u
desátku, jenž se
v snopech odvádných 85 proti Oli hlasm srážka OOVo- Schválena ustanovení zákona, vedle nichž se poítá suma vyvažovai, zpsob placení
jii desátcích další
jejího a
rzné výhody pi tom
atd.
Po vyízení zákona tohoto poznamenal pedseda, že osnova zákona pedložena bude ministerstvu, aby vymohlo nejvyšší její schválení. Vedle výmru ministeriálního, daného dne 10. srpna 1848., odevzdáno bylo jednání snmu moravského o náhrad za zrušené desátky snmu íšskému, jelikož prý konené upravení všech urbariálních pomr náleží moci zákonodárné. A touto mocí nebyl snm moravský, usnášející se o zákonech etnj^ch a dležitých ?
—
K
návrhu poslance Dr. Ulricha usnesl se snm dne 6. ^ v vyslali do Inomostí za císaem Ferdinandem deputaci .
y
.
schzi,
ervna na tetí své j snmovní s adresou. v
/
-'
vvlior
ústední, '
jakož
J
i
deputace í^
.
.'
událostí odjel.
Podporuje návrh na odeslání deputace, zmínil se rytí Lamiiíct o povstech, pravil rytí vedle nichž císa Ferdinand se chce vzdáti trnu. To dostauje Laminet, abychom v procesích putovali do Inomostí, prosíce císae za návrat, nebof my potebujeme práv císae Ferdinanda, za jehožto vlády nám vzešlo slunce svobody. Poslanec Dr. Kaj. Mayer dodal, že vedle zkušenosti neopustil císa
—
—
Ferdinand Vídefi, ponvadž jeho osob hrozilo nebezpeí; píiny jeho odjezdu snad že jest píinou nemožnost, svobodn jednati, kterážto píina pedevším musí býti odstranna. Poslanec Tesa uinil poznámku, že vedle jeho zpráv z rzných obcí odejel císa z Vídn následkem nebezpeí, hrozícího jeho osob, vyjádiv se, že se nikdy více do Vídn nevrátí.
jsou hlubší,
K
sepsání adresy zvolen zvláštní výbor desítilenný,
snmovní a adresa
se csan
brnnské írardy národní obrátilv s ^ s povolením ministra vnitních záležitostí již dne 2. ervna telegraíickjr na snem moravský, žádajíce za odeslání deputace do Inomostí za císaem Ferdinandem odkudž byl následkem kvtnových s prosbou, by se císa vrátil opt do Vídn,
Vídeský
Dep^tai^e
z
každého snmovního
oddlení po jednom lenu. 10*
Ferdi-
nandovi do inomostí.
!:
— 13.
Na tvrtém sozoní svém dno SzaheUm sepsanou adresu „Vaše
c.
k.
orvna
7.
— schválil
snm
náslodující,
poshincom
Velienstvo
Shromáždný
nemže dstojnji osob
148
snm
zemský,
zastupující colý národ markrahství
zasvtiti své zahájoní,
nežli
moravskóho,
když vyjádí vrnou oddanost
[lo-
vznešenému trnu konstitunímu svého mocnái^o otcovského. podporován}'^ oddaností a dtinnou láskou Trn Vašeho Velienstva, od národ, získal dary císaskými nových, nerozhorných základ pevných, a když památnjxh dn tak mnohá boue burácí uvnit, osvdilj' se od tchto pece oddanost a láska. Tyto nejkrásnjší skvosty císaské koruny lesknou se práv nádhernji nežli kdy jindy, naplujíce hru každého vlastimilá nejkrásnjšími nadjemi do požehnané a bohdá blízké budoucnosti. Konejšili jsme se, že shromáždný snm íšský ústavou, na zásadách svobody svátné
a
vk
vn
i
založenou, vrátí zemi tak potebný klid, ád a bezpenost, abj' vdy a umní se mohly znova rozvíjeti a národní blahobyt optn3''m oživením obchodu, prmyslu, emesla a orby se povznesl, když nás došla zdrcující zpráva, že Vaše Velienstvo se vidlo pohnuto, opustiti svou residenci. Nemohouce oceniti dvody, jež vedly Vaše Velienstvo k rozhodnutí, zdržujeme se také vcházeti v n. Raiž nám však dovoliti Vaše Velienstvo, al)ychom, vedení jsouce vrnou oddaností a naplnní obavami do budoucnosti, se osmlili povznésti nejposlušnjší prosbu, by Vaše Velienstvo se brzo vrátilo do residence, do starého hradu svých otc, kde národ moravský od staletí byl uvykl hledati svého císae, aby Vaše Velienstvo ve svém hlavním mst, obstoupeno zodpovdnými ministry, státní moci propjilo sílu, jíž v této neobyejn pohnuté dob tak tžce postrádáme.
Klademe na Vaše Velienstvo tuto prosbu v plné dve, že Víde práv onou láskou, jíž jest oddána Vašemu c. k. Velienstvu, skytá všecky záruky za bezpenost posvátné osoby a volného rozhodování Vašeho Velienstva, a že píšt, uznávajíc konstituní právo snmu íšského, se zdrží každékoliv demonstrace. Dvra jest hluboko cítnou potebou naší doby, obapolná a vroucí dvra jest kotvou spásy Rakouska. Raiž tedy Vaše Velienstvo cele dvovati svým bode a smýšlejícím národm, aby každákoliv nedvra již v zárodku byla potlaena. Raiž Vaše Velienstvo vyslyšeti naši prosbu, nebof spojí-li se v lásce a dpanovník a národ, nemže býti budoucnost pochybnou. Dáno v Brn dne (i. ervna 1S48. Vašemu Velienstvu nejvrnjší a nejoddanjší zástupci markrahství moravského, shromáždní na snmu zemském."
vrn
ve
V rokování o adrese byl návrh praeláta rytíe Holleho, aby také byla pojata do adresy slova o zachování mravv a náboženství, vtšinou zamítnut, ponvadž by prý vsunutím tchto slov do adresy byl uražen všecek lid moravský, jenž jest mravný a nábožný. Kníže Liechtenstein pravil, že jest úpln zasvcen v píiny, z nichž císa Ferdinand byl odjel z Vídn. Kdyby prý byl býval tázán o radu, byl by císai radil, aby zstal ve Vídni.
Pivni iLirodnostni
snmu.
Zárove stalo se usnesení, aby snmu. Když byla adresa již snmem ^^^^ adresa byla
schválena,
navrhl poslanec
Dr. Alois Pražák,
jednom listu, avšak ve dvou sloupcích, a sice v jazyku eském, na druhém sloupci v jazyku nmeckém. Tohof
vyhotovena
na prvním sloupci
adresu podepsali všichni lenové moravského
sice na
,
—
149
—
nebof moravským (eským) jazykem mluví vtšina obyvatelstva Jsem vzdálen toho, abych v zemi. Na to odpovdl zpravodaj B. Szabel takto chtl urážeti rovnost jazykfi; mám však za to, aby eština, ponvadž není obvyklá, byla z adresy vypuštna, a to tím více, ponvadž se domnívám, že i Cechové v království svou adresu sepsali pouze jazykem nmeckým. Kde není zákona, se jeví poteba,
:
musíme
se držeti zvyku. Adresa ve dvou jazycích není píslušná. Dr. Alois Pražák
nhož by
zase odvtil, že není žádného zákona, vedle
jazykem nmeckým. Na lená adresa
obma
snmu
státní spis musil býti
se jedná v obou jazycích,
sepsán
proto musí také schvá-
jazyky zemskými býti vyhotovena. Karel rytí Vojkovský,
nej-
vyšší písa zemský, poznamenal k tomu, že odjakživa jest zvykem a pedpisem, aby všecka snesení snmovní byla Jeho c. k. Veliicnsívu posílána v obou zemských jazycích.
Na to nechal pedseda kníže Salm, poznamenav, že adresa I)ude vyhotovena na dvou oddlených listech, hlasovati. Snm velkou vtšinou schválil návrh Dr. A. Pražáka, aby adresa byla vyhotovena obma zemskými jazyky. Když pišlo k volb deputace, která
mla
poslanec Dr. K. Mayer, aby se deputace skládala roval zpravodaj B. Szabel, namítaje, že deputace
adresu
nejmén
císai z
12
odevzdati,
navrhl
Zvolení
len. Tomu
odpo-
necTtjí^To
nemá nic co vyjednávati, nýbrž jedin jen adresu odevzdati, že by mnohoionná deputace vyžadovala co do útrat velkých obtí. Na to upozornn byl pedseda, že již bylo den ped tím usneseno, al)y
deputace se skládala ze
hrab
Když na zvolené nic,
šesti
len.
Zvoleni
b3'li
Saint-Genois, poslanci Oberleithner, Szabel,
dostalo se
mu
položil
do deputace kníže Liechtenstein z l)oul>ravice a Hitbík.
Dvoák
pedseda kníže Salm
pekvapujících odpovdí.
inomostí.
Kníže
otázku,
pijímají-li volbu ili
Liechtenstein
nepijal
volby,
ponvadž mu
jeho zdravotní stav nedovoloval, aby se odvážil na cestu do Inomostí. Hrab Saint-Genois ubezpeoval snm, že není zdravým, že by na cest snad musil zstati zpt. Odmítl tedy volbu. 1 osnovatel adresy a zpravodaj o ní B. Szabel vymlouval se, odmítaje volbu, že pro pílišné zamstnání nemže do Inomostí odejeti.
Poslanec Dvoák,
dáství, jež ho volá
odmítaje
volbu,
dom. Z tchtýž dvod,
uvedl snmu na pam, že má hospojako Dvoák, odmítl volbu též poslanec
Hubík. ZI)yl tudíž jako jediný deputant poslanec Oberleithntr. Nežli pedseda kníže Salm l)yl pikroil k nové volb deputovaných, nechal peísti snmu nejvyšší patent, daný v Inomostí dne 3. ervna 1848. císaem Ferdinandem a svdící vrným obyvatelm residence vídeské, podepsaný také ministry Wessonbergem a Doblhofem. Patentem tímto prohlásil císa Ferdinand, že vidl v udlení konstituce svobodomyslné z 25. dubna nejuspokojivjší in svého života. Tímto pesvdením mocnáe však otásly hlavn události ve Vídni dne 15. kvtna. Císa Ferdinand prohlásil dne Ki. kvtna píští snm íšský -za ústavodárný; než zpsob, jak k tomu byl donucen, císae urazil, jak také prý bylo kárav odsoudilo již veejné mínní celé Evropy. Nemá li zahájen l)ýti íšský snm v jiném nežli ve Vídni, a má-li se tak brzo státi, musí naped panovati ve Vídni nerušenj''- a pevn zakotvený poádek, aby poslancm z království a zemí byla dána plná záruka za svobodu jednání. Císa se tudíž kojí nadjí, že obyvatelé vídeiíští vynaloží vše na to, ahj'- ve Vídni opt nastal zákonný poádek. V otcovské vli dobré klade císa Ferdinand na veškeré obyvatelstvo Vídn tento svj požadavek, dvuje, že bude splnn, naež pak veleliiti bude den, kdy se bude moci zárove se zahájením íšského snmu radostn setkati s Vídeany.
mst
Sdlení tohoto nejvyššího patentu úinkovalo jako sprcha na jistou ást moravských snmovník. Pedseda kníže Salm, když patent liyl peten, obrátil se na snm slovy: Nyní bud obnovte volbu deputace neb uite jiný návrh! Poslanec
Má
jíti
de-
''in'o"„,^° ili nic?
—
—
150
Thiery ptal se na to snmu, má-li býti schválená adresa tak zachována, jakou jest? Poslanec Szahel stál na své adrese. Poslanec Wunii navrhoval, aby se znovu o adrese hlasovalo, a vtšinou rozhodlo, má-li tato adresa býti odeslána eili nic. Poslanec Jiiu-k vyslovil se v ten smysl, aby adresa byla sice odeslána, ale adresa
pouze dík vyslovující za to, že císa chce se navrátiti do Vídn. Poslanec Szabcl opt na svém, nel)of patentem jen bylo oznámeno, že se císa pán chce navrátiti do Vídn. Jedná se jen o to, aby pišel brzo. Není prý žádné píiny ku adresy. Poslanec Dr. Alois Pražák vyslovil náhled, aby snm, s nímž byl práv sdlen patent i manifest císav, dbal ho také, a aby vyslal tedy deputaci s adresou, která panovníkovi vyslovuje dík za navrácení se do Vídn. Kníže Liechtenstein navrhoval, aby komise tílenná provedla nutné zmny adresy. Poslanec Feifalik zase navrhoval, ab}"^ se hlasovalo o tom, má-li vbec býti do Inomostí odeslána deputace ili nic? stál
zmn
Konen
schváleno
Laniáiíet,
v^inoniostí*
Serényi, Dr.
Ulrich,
adresa zstala, jak
zvoleni na místo tch, Vítek a
jest,
co
a aby
s ní
deputace
se podkovali,
rytí
Vincenc Lubick.
Na 11. sezení snmovním dne 26. ervna podával x\i\x Laminet zprávu o vvsnmovní deputace do Inomostí. Deputaci bylo ihned dne lil ervna, jakmile
Slyšení
snTmoTni u císae
hrab
snmem, aby
Do deputace
odešla do Inomostí.
sledku
pibyla do Inomostí, pislíbeno slyšení u císae dne 14. ervna. Slyšení ale za píc. k. Velienstva odbývalo se teprv dne 17. ervna; adresa moravského snmu zemského odevzdána Jeho Velienstvu za pítomnosti císaovny, arciknížete Františka Karla a ministra svob. pána Doblhoffa. Deputace, vyjádivši za Moravu oddanost milovanému zempánu, prosila ho za rychlý návrat do residence vídeské. ^'°ou náhlóho ochuravní Jeho
Císa pán odpovdl deputaci
takto
:
»
Když jsem
i
churav^
nechci
Vás pece
z Inomostí propustiti bez ujištní osobního^ ž e pecliovávám v srdci vezdy vrnost a odda-
nost sxiých milovaných
Moravan^
smýšleje o Vašem blahu co nejlépe.
Vašemu pání., jez jste práv vyjádili; jsem však ješt njaký as. Uznávaje však velmi dobe, že tak mnohým, nutným a dležitým záležitostem správním spolu-
Proto bych velmi rád vyhovl
povinen svému zdraví, vfiii
zjednání ústavy a
pfisobení všech
orgán
zdržeti se
vi
txi
vládních se stává nezbytným,
rozhodl jsem se za souhlasu svých
pítomných, poslati díve do Vídn jako svého námstka milozianého strýce, arciknížete Ja7ia, nežli ho mohu tam následovati sám. Kojím se nadjí, že i Vy i ti, kdož Vás sem byli poslali, se tím upokojíte. « ministr
tu
Deputace také za své pítomnosti v Inomostí neopomenula, u arciknížat Jana ministr svob pána Wessenberga a svob. pána Doblhoffa zastati se vele zájm Moravy a vylíiti toho potebu, aby konstituní rozvoj všestrann byl podporován nebof jen tak mžeme konen dosíci pomr spoádaných a užívati ovoce nabyté svobody. Deputaci byl dán také uspokojující slib, že konstituní rozvoj vládou Jeho Velienstva v každém ohledu bude podporován a hájen. a Františka Karla, u
;
Stálá komise
rTtíž^fos"
Na šesté schzi snmovní dne 9. ervna zvolen stálý výbor i komise snmovní pro vyizování peticí a stížností k snmu, a to výbor desítilenný.
Snm
Petice í
b»eiiiu.
jy.
došlo
vyízeny
dle
za dlouhého
zasedání
neobyejn mnoho,
na
tisíce
povahy vci; obyejn však odkázány píslušným
totiž
úadm
peticí,
nebo komisím. Prve došlé petice pocházely veskrz od domka z celé Moravy, kteí žádali, aby byli co do užívání obecního majetku postaveni na roven se sedláky a pololáníky, aby se obecní pozemky mezi rozdlily, aby jim obecní a vrchnostenské pastviny byly propuštny za laciných podmínek atd.
snmovním
tém
n
— Od
Moravy
uitel, z celé
došlo
—
151
snm
hlášené živnosti staly se
opt
peticí za
Kromíži
žádali,
upraveni platv a aby za volné pro-
cechovními, aby svoboda živnostenská byla zrušena,
vrchnostem aby bylo odato právo, nebyl rozmnožován.
Mnohé
mnoho
také
emeslnici veškeí v Prostjov a v
školství.
udlovati mistrovství,
aby poet mistr
a
obce moravské žádaly za zrušení roboty, navrácení
pastvin, novin vrchnostenských ovcí na ol)ecních pastvinách, proti zneužívání polí skrze židy a duchovenstvo, za vystavení kasáren pro jízdu, za obmezoní honitby na obory atd. Také od nkterých obcí z bojišt slavkovského roku 180."i. došly snm žádosti za konené vyplacení škod válených tehda zpiisoliených. Šenkýi zase žádali za zrušení propinaních práv vrchnostenskj^ch.
a
skrze vrchnosti
lesij
svévoln odatých,
snmu
Poslanci sami podávali
nepoádn Dosti
etné
snm
prý jako
vlastní petice
v
polí,
pastvy
píin
upravení
diet,
obcemi
posílaných.
msta moravská žádaly
obce a
vlastní poslance.
žádali
za zamezení
Poslanci
Trávniek^
za vylouení poslance
žid
za
Schdn/wffer,
zmnu
volebního ádu, aby mly Budišovský a Ernst
Biichberger^
Samsona Hirsche ze snmovní
obana
nepožívá plných práv rakouského
státního.
komise.^
Snm
ponvadž tuto žádost
zamítl.
Obce Certorj^je, Ilrdiboice, Biskupice, Cechovice, Blice, Klenovico, Oplocany, Nenakonice atd. žádaly alespo za dva poslance, jinak prý hledati budou své právo v Prase a musily by tam odeslati poslance. Snm se usnesl na tom, aby opis petice byl zaslán c. k. zemskému praesidiu k víili vyšetení rejdv, a aby rodák dubský, vídeský jurista Dvoák, který prý se v hoejších obcích potloukal a tam pro Cechy agitoval, byl udán úadu. Olomouci, Znojm, Tebíi, Mor. Budjovicích, Imravov, Krumlov, Unov Uher. Hradišti atd. žádali za znovuzízení vcí emeslných a továrnických, soukenníci v Tešti za obmezení svobody živnosteoské. Tak to šlo do nekonena. Sotva že v život vstoupilo právo petiní, užívali ho píslušníci všech tíd obyvatelstva plnou mrou. Mnohá z tchto
emeslnici a cechy v Brn,
Ivanicích,
peticí,
Bystici,
padesáte
spoleenské a
rokti již
politické
v archivu odpoívajících, vrhá dsné svtlo na tehdejší na panující ješt velkou porobu na Morav.
pomry,
.Moravané, jež se byli sešli
moravskému v Brn
na slovanském sjezdu v Praze, právo národní na
následující žádost za rovné
poslali
snmu v
Bohem mu dána
jest,
aby
hájil
ji
z ce-
My
zde slušnou uctivostí podepsaní synové vlasti Moravy hrozným užasnutím poznali jsme ve své schíizce v Praze, že ne jednomu neb druhému z nás na tom a tom míst moravském bránilo se rozum šíiti, jakýmž každý pítel lého srdce svého.
vlasti a
lovenstva viibec pojal Milost Císae dosplým dtem svým dal a pojistil:
Pána, jenž svobodu
obanskou nám
tém
všude byli stíháni ti, jenž Ustrnuli jsme hlásali lásku k svobod, k vlasti, k národnosti a blahu pokojnému. všickni, sdlujíce sob vespolek nátisky, jež inili nám po Morav úedníci mnozí, na jevo dávajíce i tištnými cirkuláry bez ostychu, že protivníci jsou Milostivé víile Císae Pána, nenávistníci lidu slovanského, blaha a pokoje obanského.
jako otec
Bolelo nás
to
tím
více,
snmu
píin
narodm
Slavní zástupcové Národa Moravského. '
Po celé Evrop procitli a procifují osoby a národové k smlosti, kterou pozadují vyplnní a zahájení svatého práva svého. Každý poctivý sebevdomec hlásí se o zvláštnost a osobnost svou, poznav, že
Petice
ku
Morav:
ale
an slyšeli jsme, že jsou
i
emisary
eské
vymýšleli.
rovnoprávnosti na
Morav.
—
152
—
aby Cechy potupili. Ale již chvála Rohu, známe (\chy, byli jsme s nimi, rokovali mírnosf, Icgálnosf, opatrnosf, svornost eskou, jíž jsme s nimi a poznali jsme slovanského vbec v mocnáství peují o budoucnosf nejen národa svého ale Rakouském, jehož vyslanci smlouvají rady a víile své ve slavné Praze. i
i
Vám
zástupcové našeho milého národa Moravského národnosti Moravské od úedníkv zvlášt patrimoniálních a mstských a uctiv prositi, abyste uinili všemu takovému odporu proti Slovanstvu pítrž na Morav. Doufáme zajisté od veleslavných zástupcv Moravy, že nedají, aby ovdovla a uvadla tato matka naše, aby násiln byla vyzvána z té cesty, jíž vykázala jí prozetelnost Boží a djstvo po všecky vky. Aby však tato vc žádoucí mla i podporu v soucitu milých iiratrv našich echv, podáváme souasn žádost k národnímu Výboru eskému, aliy ráil piiniti so pímluvou laskavou k zahájení národnosti Moravské, ponvadž máme za píslušné, aby ve všem bratr bratrovi svil se, a vzájemnou podporu žádal a slíbil Usnesli jsme
pednésti
V
se.
stížnosti
Praze dne
8.
ervna
F. M. Klácel. Dr. Jan fessor. Jul.
Matj Mikšíek,
Straškraba
Perova.
z
Dvoáek,
Perova.
držitel statku
moravského. Jan
Ilelzelet, pro-
spisovatel, Moravan. Karel Jan Ilajduk, filosof z Ilolomoucc. z
Vídeský
Kromíže. Jan Mráek, právník Vídeský z Dubu. Jan Nagl, filosof z Ilolomouce. Jií z Kromíže.
Ratiboe. Frant. Fux, filosof Ilolomoucký z Hulína. Josef Ilolomoucký ze Slavtína. Fr. Neumanu Zapletal, právník Holoraoucký z Tkvaldu. Alois Šváb z Brna. Konz
Pistovic. Fr. E. Maton, filosof
Fr.
Bedná
stantin z
18-lS.
Weis, práv^ník Vídeskj'^
Victor Brázdil, práv. Babovec, evang. knz z
slavní
naše o utiskování
ze
Jan
Stpánova. Fr. Jati, lovec z Vídn. Fr. Hoislav epka, horník Mráek, zahradník z Boskovic. Tomáš Kvasnika, technik
SI.
eník
Ilolomoucký ze Starého Jiína. J. Ant. Vank, Jan N. Schindler, abs. filosof Holomoucký z Jiiny. Jan Špaek, právník Vídeský ze Zdára. Josef Klímek, posluch. filosofie z Hrub. Postelmova. Jan Lepa, absol. filosof, Moravan. Frant. Dubský, posl. filosofie v Holomouci z Prakic. Jan Kubíek, abs. filosof z Olšan. Jan Zapletal, rhotor Jan Konšel, rhetor Ilolomoucký z Misliovic. Tobiáš Prusinovský, liboz Hulína. mudec Holomoucký z Holešova. Jan Krampla, práv. z Veselíka na Morav. Karel Kvtomil Krajíek, filosof z Dtkovic. Alois Eiseniierg, Kaštyl, knz z Kostelce. Hynek Spurný, právník ze Svísedic. Bedich Bloudek z Kífilosof z Jablunkova. žanova. Jos. Vlast. Vyslúžil, Moravan z Holešova. Antonín Mundina, právník z Holešova. Jan Vlk, kandidát soudnictví z Tele. Petr Bílka, kandidát professury z Boskovic. Josef Taubor, abs. filosof z Konice. Ant. Špaek, mlyná v Libosváru na Morav. Jan SchonholTer, filosof Holomoucký roz. v Lošicích. Jan Ocásek, právník z Moic. Fr. Xav. Prášil, eník z Ilolomouce. Frant. Klain, abs. logik Karel Hudietz, logik z Karviné Frant. Snášel, eník z Konice. z Mj^slechovic. Josef Vinkler, bohoslovec ze Vsetína na Morav. Vendelín Kováík, filosof z Nenakonic. Jakub Friedrich, právník z Kyjova. Alois Buínský, filosof z Prostjova. Ferd. Poglies, oekonom z Uhersk. Hradišt. Jos. Zapletal, stud. z Oseká. F. Sedláek, vyu. stavitelství z Brna. Leop. Špaek, právník z Moic. Jos. Kepelka, medik Ferd. Mojmír Vank od Brna. Frant. V. z Holešova. Frant Žáek od Holomouce. Sankot, absol. právník z Tele. K. Frombek, rytec z Vídn, Mor. z Hranic. Tomáš Juránek, knz cirk. z Blanska. Jan Evg. Bílý, knz cirk. ze Zidlochovic. J. Eduard Kornyšl, mlyná z Trchmanic. F. V. Prúdek, oban z Rakvic. Bcdicli Rozehnal Frant. Hrachovec, Ilolomoucký z Uric.
z Rataj.
filosof
z Hulína.
— K
153
— snm
návrhu poslance Strohala prohlásil se
moravský na sezení dvanáctém
ervna za pennanentní. Snm zárove se ohradil proti každému pokusu ho rozpustiti, mimo rozpuštní na základ svéurení nebo rozpuštní cestou konstitun
tlne 27.
zákonnou. Podle usnesení tohoto
ml
býti
zmnn
Snm permanentní.
také § 97. jednacího ádu.
Usnesení toto bylo zpsobeno obavou, že by autonomie Moravy mohla býti poškozena lstivými pokusy nepátel svézákonnosti o rozpuštní snmu, který mnohy^m byl již trnem v oích V rokování poukázáno také na to, že snmování na Morav
snmu
vedle
íšského jest
možným
a nutným.
jež pešly od posledního stavovského í^ména vona \i. a l.i. sezeni dne li. a £6. ervna v ne- ^ instmUce. na snem nynejsi, kterých kusech. Dle zmn tchto za poslance, kteí pro pilnou práci nebo následkem Náhradnici zvolení do íšského snmu by se nemohli dostaviti k snmu, budtež zvoleni iiá- ''^emskr*^ PHloha iv. /.radnici na as nepítomnosti poslance ve snmu. K platnosti volby poslance zapotebí, aby se sešlo nejmén ^U velitel. Okrsky, které voliti nechtjí, zíkají se tím práva svého; velitelé ostatních okrsk
Poádek
volební a instrukce volební,
zmnny
snmu
mají právo,
voliti poslance.
Snm pimly býti
zárove
k
tmto zmnám jednak
možnost,
také poslancem íšsky^m, jednak zamezení
aby poslanec zemský mohl rejd volebních, jež se pi
snmovních skuten hýly pihodily. Poslanec Dr. Koppel broje sluování poslanectví zemského a íšského v jednch rukou, užil pi tom slov svrací mlýnek, což poslanec Dr. K. Mayer, zvolený jak do snmu tak do íšského snmu, odmítl jako neparlamentární výrok, an prý žádný poslanec nebude chtít z dvojí volby vytloukati zisk penžný. prvních volbách
proti
schzi snmovní dne 10. ervence podával poslanec Heinrich zprávu Zcmskc noaby snm vydával noviny pro lid v eském a n- ^ rímccké meckém jazyku. Redaktorem ml býti profesor F. M. Klácel, jenž v tu doliu pro- zamítnuty, dléval práv v Praze. Snm však zamítl návrh Dr. Aloisa Pražáka, aby na útraty zem vycházely politické noviny pro lid v jazyku eském a nmeckém. Stavly prý se tomu v cestu velké obtíže a pekážky.
Na
18.
o návrhu
Dr. Aloisa Pražáka,
V píin diet poslancv a outrat cestovních ustanovovala instrukce volební, aby poslanci korporací jako velkostatká se dorozumli o tom s korporací. Pro poslance obcí jako majitel velkostatk platilo, že diety a outraty cestovní ustanoví naped výbor obecní a sepíše o tom listinu a poukázku na obecní pokladnu. Rovn ustanovovali diety pro poslance mst výborové obecní, vyhotovili poslancm listiny, na nž si mohli po náležité likvidaci poslanci diety u obecních (mstských) pokladen vyzdvihnouti. Kde volila dv msta spolen, uhrazovala také diety do polovice. Diety poslanc obcí venkovských a mst poddaných, samostatn nevolících, ustanovovali volitelé sami ped volbou, poslanci pak vyzdvihovali diety z obecní pokladny volebního místa; ostatní obce nahrazovaly
zvláštní
diety obci volební dle
potu
velitel.
odpírání diet pimla nkteré poslance k žájakož aby snm upravil ádn záležitost tuto. Snm se usnesl jednohlasn na .své 21. schzi dne 17. ervence na následujících ustanoveních: Každý poslanec za msta a venkovské ol)ce dostává denn nejmén 4 zl. konv. mince diet a nahrazují se mu útraty za cesty. Dna místa a okresy volební, která již díve byla ustanovila vyšší diety, zstávají svým slibem zavázaná. Tyto diety butež poslancm za msíce erven a ervenec co nejdíve nahrazeny, do budoucna pak, pokud snm jest pohromad a pokud nebude vydán o tom nový zákon, jako záloha naped vypláceny. Tyto platy a zálohy butež dávány v mstech z dchod
Tato
složitá ustanovení,
i
dosti,
msín
V)w^y a c^.
slam.
—
—
154
kdybj' tj^to ale scházely neb ne.iostaovaly, z kontribuních fond penžních, v obcích vonkovských pak z kontribuního fondu místa voleliního za pomrné nahrazení z veškerých fond kontriljuních v celém okresu voleliním. obecních,
Není-ii tu penžních foud kontribuních, buittež diety pirážkou k daním vybírány. Z.emská vláda zárove snmem vyzvána, aby tato usnesení snmovní skrze politické úady nechala bez meškání provádti, a to za osobní odpovdnosti pedstavených úad.
Následkem neustále množících se
poádné
jich
placení
usnesl
se
na
34.
zemské praesidium za opatení,
aby
diety do konce srpna
nastávající
vyplatily,
na nevyplácení diet nebo na neschzi své dne 17. srpna, požádati
stížností
snm
úady
magistrátj'^ a
okres
volebních
pak diety od trnácti
do trnácti na výplatu po-
naped zemské hlavní pokladn samy nebo skrze výbrí úady slancm posílalj^ jinak že trestány i)udou. Poslancm, kdo za to žádají, zatím a to jen jednou dána býti
záloha na 14
odkladnou náhradu volebním místem. aby zaslalo diety pro své poslance. "^S^v^rj^"'
uBrnaneni záležitosti
zemskou
Také
dn
mže
pro-
domestikálního fondu za bez-
z
hlavnímu
král.
dlužné
dn
mstu
Brnu naízeno,
^" píin regulování eky Svitavy u Brna, vlastn však provedení tohoto upravení jako záležitosti zemské odporuovalo dot}''né oddlení snmovní snmu, ^\yy yeškorý náklad 12G.300 zl. k. m. byl zapraven zemí, a sice tak, že se zavede J r ^ ,. na jeden rok pirážka jednoho krejcaru na každý zlatý dan pozemkové, domovní dan inžovní a tídní, což by vyneslo 50.023 zl. že zbytek však 76.276 zl. by zapraviti mli soumezuíci bez pomoci státu, který dnes nemže nieho dáti, a že >
•
.
i
.
;
soumezníkm ptileté lhty po vezme jako záloha z domestikálního
se povolí
15.255
se
fondu,
rodní banka
jen
byla
mstu Jihlav
již
zl.;
že
konen
a sice z
onch
celých 126.300 500.0(1)
zl.,
zl.
jež ná-
pedcházejícímu snmu stavovskému pjila a z nichž posud byly tímto snmem již povoleny znanjší pjky.
a Fulneku
Snm
na 21. sezení svém dne 17. ervence rozhodn tyto návrhy zamítnul. rokovaní odvodovali jednotliví poslanci své odmítavé chování tím, že regulování Svitavy u Brna není žádnou záležitostí celé zem, že sedláci budou beztoho platy petíženi následkem vyvážení bemen na pozemnostech. Námitka, že se jedná o práci pro nezamstnané dlník}'' v Brn, a takto o udržení veejné bezpenosti, prý neplatí, neboE k potlaení vzpoury jest v Brn dosti národní gardy
V
a vojska
;
ostatn
hatství, starají o
dosti práce Moravský úst"vTiv|)o-
tení.
af se továrníci, pro
dlníky
sami.
nž
za dobrých
Nezamstnaní dlníci v
as
dlníci shromažují bo-
Brn
prý by ostatn nalezli
na venkov.
Za píinou vyvazeuí pozemností vnutila se snmu poteba, zíditi zemský úvrní. Již na 25. schzi snmovní dne 28. ervence schváleny snmem hlavní zásady moravského hypoteního ústavu zemského, jejž zíditi a spravovati mla zem, která také ruila za všecko. Úelem banky bylo zjednávání prostedk k vyvážení pozemností z bemen na zpsob, jenž by povinované co nejmén tížil, totiž vydáním 4''/ových zástavních list za vyvážené sumy oprávnným. Zavázaný povinností spláceti ml 5 "/q na dluh a sice 4 jako úrok a 1 na umoování dluhu. Z došlých penz umoovacích se splácejí zástavní listy, jak los urí. "Stav
%
%
dne 4. a 7. srpna schválil snm zásady a stanovy této hlavním úelem bylo vyvážení pozemností z bemen, která však vedle toho pjkami podporovati také mla usedlosti.
Na
banky, Dkovaci
28. a 2U. sezení
jejíž
Na 30. sezení snmu dne 0. srpna uinil rytí Lmninet návrh, aby snm v oslavu a díky za návrat Jeho Velienstva do Vídn se snesl na tom, by Morava
!
—
155
Snm
se však usnesl na podání
Na
81.
„Vaše
schzi své dne c.
k.
12.
dkovací adresy
císai.
snm
srpna schválil
tuto adresu:
Velienstvo
Národy rakouské prochvíval radostný jásot následkem zprávy, že Vaše Velienstvo se ráilo vrátiti do vídeského hradu svých pedk. Návrat tento skytá myslím starostlivým bezpenou záruku za trvání svoliody nabyté, skytá záruku, že shromáždný snm íšský, jehož hlas Vaše Velienstvo uznalo za hlas všech národ svých, požívá skuten plné svobody ve svých poradách, jížto má zapotebí, aby dokonal velké dílo ústavního zízení naší vlasti spolené. a celý národ markrabství moravského zastupující snm sdílí uznávaje v této radostné události vyjádení dvry mužm íšského snmu a vrným Rakušanm, kterýmžto vyjádením ustálí se pokoj, ád a bezmoravský penost, jichž mají všecky zem císaství velkou mrou zapotebí. cítí se proto hlubokým díkem býti zavázána za obecn vytoužený návrat, oddávaje
Shromáždný
obecné
jásání,
Snm
s národem nebude více uvolnn mocné povstane Rakousko."
se rozkošné nadji, že oblažující svazek panovníka
a že
dvrným
spolupsobením obou slavné
a
na tom, do Vídn Snm se však usnesl na vrátil; zárove protestoval proti schválení této adresy. tom, aby adresa byla odevzdána císai šesti moravskými poslanci íšskými ve Vídni,
Zpravodajem byl poslanec Dr. Judíx. Poslanec Dr. Mandelbliih aby se adresa díve neodesílala, až bude toho plná jistota, že císa se
stál
již
kteí jsou zárove leny moravského snmu.
Na
39. sezení
dne
20.
srpna sdlil pedseda Karel rytí
Vojkovský se
snmem
na íšském snmu, Ig. Streita, Szabla, Franzla, Dr. K. Mayera, Schustera a Dr. AI. Pražáka v píin dkovací adresy moravského snmu, dané dne 12. srpna. Císa Ferdinand pijal od eených poslanc íšských adresu za pítomnosti ministra svobodného pána Doblhoffa a odpovdl z vlastního popudu tak: iBiae ubezpeeni, ze Vám jistc vždy zstaini naklonn. Odportibiji Váni
odpovd moravských poslanc
jen dobrou vc, dle 7iejlepšího
svdomí
Vaše/to.
<í
Mezi volii, hlavn u magistrát mst, zavládly semotam divné pojmy o po- Odvolávání poslance snmovní z tch onch neplatných dvodv, z'^mskýc"i I poali zvolené slanectví. že mohou poslati na snm poslance za dvouzlatové jen diety, nelze píi teba z dvodu, '^"^ ze snmu odvolávati. Tak se bylo stalo s poslancem velkostatku kromížského Dr. Lachnitem, s poslancem msta Jevíka Wóllielmeni, s poslancem msta Libavy Klementem a jinými. Snm na 34. schzi své dne 17. srpna za pedsedání zemského rady Cibulky se usnesl na prohlášení, že za píinou obecného zájmu zem, jejž poslanci zastupují, žádné volební msto neb volební okres není oprávnn, zvoleného poslance odvolávati ze snmu proti jeho vli. Zemské praesidium požádáno, aby toto snmovní usnesení bez meškání prohlásilo, poslanci pak, kteí byli odvoláni, povoláni snmem opt nazpt. '
Na 34. sezení snmovním dne 17. srpna navrhl poslanec za král. hlavní msto Brno Dr. líugen Schlemlein, aby snm vyslovil díky a obdiv udatné armád v Italu a její staikému vdci za dobytá v Itálii vítzství. V armádního sboru v Itálii jsou prý také pluky moravské, jako 3. pluk arciknížete Karla, 8. pluk arciknížete Lud..
víka a 54. pluk
Snm
pší
prince Emila, a slušno
schválil jednohlasn návrh aby sepsal adresu dkovací.
tento,
est
vzdáti také
uloživ
zárove
udatným
Dr. Eug.
synm zem.
Schlemleinovi,
''
Dkov.icí .idresa
iimád ^ iiaiií a
deokému.
:
— Na
svém dne
35. sezení
vojsku v
„V
—
srpna schválil
10.
snm
tuto
adresu rakouskému
vdci:
a jeho hrdinnému
Itálii
156
každý
s[)riivpdlivé hrdosti [)ohh'ži
Vlastimil na udatné vojsko v
Itálii.
Vy-
konalo velké, slavné inj\ Proniknut jsa tímto citem,
shromáždný
vyjadíujo též
udatnému vojsku
snm
moravský svj
otcovskému vdci. Již zaznamenaly djiny iny udatného vojska, díky svohodných národ rakouských hrdinným hratrm. Jásajíce provolávají tito: Sláva velkému nedílnému Rakousku! Sláva konstitunímu císai! Sláva udatnému vojsku!" obdiv, uznání a
dík
sviij
Slavný maršálek
[)olní
hrab Rudícký
hrdinnému, zaznamenají
a jeho
zodpovídal
adresu
i
snmu
moravského
takto
„Pane praesidente hrdostí.
m
snmem
ravským
U
!
nejvnitrnjším pohnutí etl jsem adresu,
a udatné
armád,
jejížto
vdcem
zaslanou mo-
mne velkou napluje jménem mým a jménem mých býti
Prosím Vás, pane praesidente, abyste pijal dikv a tento projev pedložil vysokému
hodnj'ch vojín vyjádení
snmu
morav-
skému.
Pijmte
mé
blahopání ke
krásnému a klidnému jednání, stžejv, a kdy politickými rejdy naše mocnáství na pokraj záhuby bylo uvedeno. také
z
osvdenému Moravou
v
strany
dob, kdy všecko
se vyvrátilo z pevn\''ch
Vedle bodrého a vrného smýšlení obyvatel Moravy piítám tento blahoplodný zjev hlavn pevnému, dstojnému a vlasteneckému jednání snmu, jehož krásný píklad sloužil zemi za vzor.
Synové Moravy pode mnou hrdinsky a udatn když uslyší o této sláv svých syn.
bojovali;
jejich otci a
matky
se potší,
Prosím Vás, pane praesidente, abyste Nejoddanjší Radecký v. r.
Dáno v hlavním stanu milánském dne
Snm Proíatímny
nebn^ >'m Moravu.
moravský vyslechl
tuto
oznámil
to
7.
odpovd
záí
hodným obyvatelm Moravy.
l>i4s."
za živé pochvaly.
srpna schválil snm prozatímný zákon hoiuóiii Egbert hrab Bcicredi návrhy ústavního výboru sumovuího V píin prozatímných opatení poátkem záí proti bezpráví honebnímu, vedle nichž mla honba všeliká až do vydání koneného zákona honebního v lesích, obcím neb sousedm patících, býti zastavena; majitelé panství však honitbu ve svých lesích mohli nerušené vykonávati dále. Myslivci velkostatká mli dohlížeti jen na velkostatkáské pozemnosti, obce na pozemky svých usedlých; aby však na škodu se nerozmnožila zv, o tom ponechána obma stranám shoda v píin
Na
85. sezení
^'^ Moravu.
svém dne
11).
Naped pednášel
i
odstílení
zve.
S tím nebyli hlavn zástupci venkovských obcí spokojeni, a když byl za porady snmovní poslanec Dr. Koppel pedložil osnovu prozatímného zákona honebního pro Moravu, usnesl se ihned snm velkou vtšinou, raditi se o osnov Dr. Koppelem podané, schváliv ji také jako zákon. Vedle zákona tohoto zrušeno právo myslivosti na cizí již duem 19. srpna 1848. Kdo má nejmén 200 jiter souvislé pdy, mže na ní voln vykonávati právo honebnosti. Právo honebnosti ponecháno také obcím na pozemcích v mezích obce; právo honebnosti mže obec bud pronajati neb na svj úet sama vykonávati. Právo myslivosti musí ale vždy vykonáváno býti tak, aby neškodilo polnímu hospodáství, se zetelem na obvyklou
pd
dobu zahájenou.
Všecky
s
tímto
zákonem se
nesrovnávající
nájemné smlouvy
:
— o honebnosti se zrušují;
157
—
pestupky tohoto zákona
se
trestají
podle obecných zá-
koníi trestních.
Zárove snmem usneseno, aby tato osnova zákona byla uveejnna ihned novinami lirnnskými, tiskem rozšíena a ministerstvu k vli neprodlenému schválení pedložena. Zákon skuten vstoupil v plnou platnost. Ministoriáiním dopisem, daným ve Vídni dne 2li. srpna a podepsaným ministrem svob. pánem Doblhoffem, schválen prozatímný honební zákon pro Moravu, pijat}'na snmu dne 19. srpna. Zárove zpraven o tom guberniální vicepraesident v Brn. Poslancem na snm zemskj' zvolen na místo Jana Foifalika, jenž zvolen byl poslancem do íšského snmu, jako náhradník za msto Brno moravský zemský osobní vlastnosti popírali mnozí již i)i v^erilikaci jeho úetní Isrnát Krinner. volby Krinnerovi, jako zemskému a snmovnímu úedníku právo, býti poslancem na moravském snmu, jemuž Krinner vlastn podízen byl. Proto odevzdal snm tuto záležitost zvláštní snmovní komisi, ab)- ji prozkoumala a s návrhj' ped snm
Vi
v/'v,
.
.
\'o''telnos
aiedník '^^
poslance
^"^
snm.
pedstoupila.
Na 30. sezení snmovním dne 21. srpna podávala tato komise zprávu a návrhy, zemský úetní Ig. Krinner, jako zemský a snmovní úedník, ponvadž má aktivní a pasivní právo volební, byl výjimkou do snmu pipuštn, aby však zárove se pijalo do ádu volebního ustanovení nové, vedle nhož zemskému úedníku, který jest podízený snmu a jemu zodpovdný', nepísluší na snmu ai)y
místo a hlas.
Na
to se
snm
pipustiti
usnesl,
Ig.
Krinnera do snniu,
návrhy však,
píšt pipouštni do moravského snmu, jenohlasn k poádku dennímu.
zemští úedníci nebyli
n
pešed pes Na 37. sezení dne 22. srpna sdlilo v ^ sterium vyuovaní vynesením, daným dne ,
,
školy olomoucké zahájil
snm
,
,
,
/
vyplácení
zastavilo
ihned jednání své, v
se
zemské praosidium, že mini- Ncpia;i^i
12. srpna,
diet
nmž
snmem
, r.
aby
zamítnul,
1
/
poslancm zemským
ze studijního
poukázáno na
to,
fondu.
O tomto sdlení
vyuovaní.
že schválenými základy
dáno olomoucké universit právo, aby byla na snmu pti právo ministerium uvádí v neplatnost zastavením vyplácení diet. Základy nového zízení snmu nabytá práva nemohou však býti žádným reskriptom miuisteriálním zrušena. Snm jednohlasn schválil, aby ministeriu byla zaslána rozhodná obrana proti zastavení diet a sahání do práv snmovních; zárove usneseno, vypláceti pti poslanciim olomouckj^ch škol vysokých diety jako zálohu z fondu domestikálního, za nahrazení z fondu studijního.
nového zízení
snmu
zastoupena,
poslanci
kteréžto
—
Pedseda Karel rytí
nna
Vojkovský sdlil na 39. sezení dne 26. srpna se
snmem,
ku konci a proto že jest vcí nutnou, aby byla uipotebná opatení v píin rozvržení daní na rok i8
že správní rok 1848.
také o
to,
bude-li
blíží
se
da
urbární
na dále
podmt V
urbárních dávek zmizel jejich
odvádna té
píin
a jak vysoká,
sdlena Imde
nebo zrušením se
snmem
dnes
žádost mor. výboru zemského.
snm
dosavadním stavu vcí berních na Morav, nechal daný dne 20. ledna 1848., v píin potvrzeni rozvrhu sneseni snmu moravského na rok i8^8., podotknuv pi tom, že toto nejvyšší potvrzení snesení snmovních na rok 1848. se odnáší ku snmu moravskému, jenž v kvtnu roku 184.'/. v Brn byl se odbýval.
Aby
hyl zpraven
pedseda pedítati nejvyš-í
Na
to sdlil se
daný dne snesení
snmem
25. ledna 1848.
o
reskript,
tajemník
snmovní Mayer
následující nejvyšší reskript,
pod íslem 2606/302, a tímto reskriptem stvrzený rozvrh
snmovních na rok
1848.
Snmovní ''daní°na"
Morav. i848. aÍ84Q.
:
— „My Ferdinand
Nám
lóR
—
První, z Boží milosti císa rakouský
attl.
atd.
Vysokorodí, hlahorodí, šlochctní, milí vrní! Niniáháme potvrditi rozvrh snesení snnni inoravshého na rok správní iS^S., jf nž byl dne 16. ledna t. r. pedložen.
V
oliou
jazycích
obvyklým zpsobem
snmu mili a
vyhotovený
možnosti urychlili,
dle
vracíme V^^ám tedy s naízením, aliysto ho zemských, dali ho do tisku, uzavení jeho prohlášení, že se stalo, svého asu ozná-
roz'i'rIi
vtliti do desk
nechali
ohjrejný poet výtiskíi
Nám
poslali.
Toto jest Naše nejmilostivjší vle a vyjádení. V císaské, královské a panskó laskavosti a milosti zstáváme Vám naklonni. v Našem císaském hlavním a sídelním v tináctém roku Našeho panování.
Dáno 1848.,
Karel
hrab
Weingarte7i v.
Petr
šl.
r.
Inzaghi v.
r.
mst
Vídni ilno 25. ledna roku
Ferdinand
Frant. svob. pán Pillcrsdorjf v.
Z nejvyššího vlastního rozkazu Jeho r., c. k. dvorský rada.
zom-
k.
c.
r.
v.
r.
Josef svolí, pán
apošt.
Velienstva
Salzgeber v.
Rozvrh snesení snmovních pro správní rok i8^8. dílné Trojice,
Boha Otce, Boha Syna
i
Jménem
nojsvótjší a neroz-
Ducha svatého, Amen!
Nejjasnjší, nejmocnjší herdinand První, z Boží milosti císa rakouský, král uherský, eský, lombardský a benátský, atd., atd., jako markrab moravský. Náš nejmilostivjší zempán a Pán a Pán ráil jest nejvyšším reskriptem, daným dne 22.
dubna
1847.,
obecný
rozepsati
snm
markrabství moravského a k
nmu
dle
obyeje starodávného nejpoddanjších ty stav obeslati, jim pak skrze nejmilostivji ustanovené c. k. snmovní komisary, vysoko- a blahorodého skuteného radu tajného a komoího, praesidenta mor. slez. apelaního práva a královského moravského nejvyššího zemského komoího Antonína hrabte Sedlnického svobodného pána z Choltic, a Karla Vojkovského rytíe z Vojkova, c. k. moravsko-slozského apelaního radu a nejvyššího písae zemského na Morav, na veejném
shromáždní
snmu
následující žádosti (postuláty) pednášeti:
Sláva Boží pedevším a zvelebování panujícího náboženství katolického tvoí pravý základ, na nmž spoívá blaho zemí. Nemohla tudíž Jeho Milost pominouti, vždy vrné nejposlušnjší stavy pohádati k neustálému setrvání v dosavadní horlivosti jejich náboženské a ku silnému vykonání všeho, co by prospívalo tomuto
nejpednjšímu
pedmtu
dle
míry pravidel, stran zachování kesfansko-katolického i dle nejvyšších naízení Jeho Milosti.
náboženství beztoho ustanovených, jakož
Po
ráila Jeho Milost tomu
té
chtíti,
aby se
vrným
nejposlušnjším
stavm
pedneslo Již minulá léta Jeho Milost k tomu zení míti ráila, aby bemena vrných poddaných byla tak ulehena, jak lze jen srovnati s péí o uhrazení státních poteb. Také se vidla Jeho Milosf milostiv pohnuta, prominouti též pro správní rok 1848. z pirážkového podílu (kvóty) dan pozemkové 6G'''"/ioo7o- Proež Jeho Milost ráila nejmilostivji pro Moravu ustanoviti :
1.
Souhrn pozemkové
dan
pro správní rok 1848.
uruje se z nichžto se
prohlašuje za
ádný
podíl
....
za pirážku
v kterémžto posledním pídavku
33 kr. konv. mince,
3,142.404
zl.
2,827.907
„
18
„
„
15
„
314587
také pirážka k dani pozemkové, února 1845, ustanovená na uhrazení onch útrat hrdelního práva, jež posud zapravovala nkterá msta.
nejvyšším
rozhodnutím,
jest
daným dne
1.
zahrnuta
—
'ó.
ádný
Jak
2.
zemkv
podíl,
tak
pirážku k
i
a na urháiní a desátkové
Jednotliví poplatníci
reklamace
proti
v'ypotení
1511
píjmy
dle
— nmu rozvrhnouti teba na výnos pomoravského pomru, kter^' platil r. Is47
hudtož k tomu
(sazbám)
pibráni pro rok
provisoria
1848.
dan pozemkové
prostedkem
co do
ádného
do pirážek, k nimž náleží také ony, které dodatenou opravou vstoupily v konenou platnost, a sice tím zpiisobem, jak již minulá léta bylo naízeno, ihned cestou rozvrženi. Dividend berní, který víibec na imatrikulovaný výnos rznj^ch druh hospodáských (kultur) odpadá, budiž u tchto poplatník poítán dle výnosu pozemku, s nímž byli po reklamaci pibráni k dani, pi podílu
a proti slevám co
samo sebou se rozumí, že obnos, jenž poplatníkm naproti pvodnímu mítku berního provisoria byl na dani sleven, se odpoítá od ustanoveného celého podílu ádné dan a pirážky.
emž
da inžovní s pirážkou na uhrazení oné ásti útrat hrdelního dosud zapravovala nkterá msta, dlužno roku 1848. odvádti lS--iu«i% z výnosu inže dani podrobené a na tento rok odpadající; domovní da tídní dlužno odvádti roku 1848. tou výmrou, jaká byla na rok 1847, totiž jednou 4.
práva,
Domovní
i
již
jak ustanovovala
tolik,
V píin ustanovené
plat
sum
pvodní
sazba.
ped rokem
postuláty (žádosti), od onoho roku
V píin
181'J.,
konaných
z
rzných duvodv
a ve shora
daní obsažených, odvolala se Jeho Milost císa Pán na nejvyšší
ron
kladené.
ádný podíl dan pozemkové, pirážky mají býti zapraveny, a v píin úlevy na daních pi živelních škodách at zstanou v platnosti loská ustanovení. Jeho Milosf ráila té nadje býti do vrných nejposlušnjších stav, žo uznají vynasnažení a péi Jeho Milosti o obecné blaho stát Jeho Milosti, a že se piiní, aby zadost uinili oumyslm Jeho Milosti v obvyklé ochot. vybírání
daní a lht, v nichžto jak
tak
Jeho Milost nepochybuje o tom, že vrní nejposlušnjší stavové, pesvdeni že Jeho Milosf pronášejíc tato nejmilostivjší mínní, hlavní zetel obracela k pravému dobru vrných stát Svých, své nejochotnjší vyjádení k tomu veskrz podají, dle své peasto osvdené horlivosti pro Jeho Milost a nejvyšší rodinu arciknížccí; že si na lom nechají záležeti, aby snm zemský v pravý as ukonili, mezitím však zpsob, na jaký žádanou sumu chtjí vybírati, k nejvyššímu
jsouce o tom,
schválení oznámili.
Jak vrní nejposlušnjší moravští stavové, shromáždní na nynjším snme, pedevším slavn nejpoddanjší a nejposlušnjší dík svému nejmilostivjšímu zempánu a Pánu za nejlaskavjší otevení (zahájení) snmu ve svém nejuctivjším vyjádení snmovním dne 1. ervna 1847. o letoších nejvyšších postulátech na snmu, tak uzaveli jednohlasn, že a ochotn, pokud vlastní a síly zem staí, se podrobí nejvyšším žádostem, jež by Jeho Milosti zempanská starost o blaho vrné zem Moravy za potebné a prospšné uznati ráila. považovali za svou nejsvtjší povinnost, vyjáditi
vrn
Zvlášt však podali své nejuctivjší vyjádení k vyzvání nejvyšším reskriptem,
daným dne 22. dubna 1847., stran zachování kestansko-katolického v to, že vrní nejposlušnjší stavové Jeho Milosti se co nejslavnji
náboženství zavazují, se-
v dosavadní své horlivosti u náboženství a snažiti se neustále, aby vykoby podporovalo vznešený pedmt tento jako pevný základ všeho blaha trvalého, a aby pispli všemi silami k zachování kestansko-katolického
trvati
nali všecko, co
náboženství.
—
160
—
Co do požadovaných dani pro
spríivní rok 1848. oI)nosom 15,142.41)4 zl. 315 kr. jako ádného podílu 2,827.!);)7 zl. 17 kr. a jako pirážky 1514.587. zl. 15 kr., považovali vrní nejposlušnj.í stavové za nojsvtojší svou povinnost, vzdáti pedevším nejposlušnjší dík Jolio .Milosti jako nojmostivjšímu zompánu a Pánu za slevu 'ili^Vmo 'Vo pirážky k dani pozemkové, vrné zemi Morav poskytnutou. m., a to
k.
Uzaveli dále jednohlasn vrní nejposlušnjší stavové, že dle vlastních a sil vynaloží všecko, aby sumu Jeho Milostí pro správní rok 1848. požadovanou v pravý as spoádali a zapravili. Pipojena jen nejponíženjší prosba, aby dle doslovného obsahu všech snesení snmovních až do nynjších zstalo tile starodávného zvyku nejmilostivji i na dále pi tom, co § 18. decenálního recessu (smlouvy) berního z roku 1748. výslovn obsahuje, že totiž ani vrchnosti za své poddané, tím mén však njaký stav za druhého ve skládání dan nižádným zpíisobom práv býti povinen není, aniž kdy k tomu pidržen bjHi má. Také raiž Jeho
zem
Milost
nechat nejmilostivji
obyejný
revers,
výsadám,
právm
že
a
toto
vrným nejposlušnjším stavíim dodati popohni daní není na njmu jejicli dobír >ial>ytýni
vyhotoviti a
optn
obyejm.
Jelio Milosti na rok 1S4S. požadované dan a chtj íce takto, jako vždy, dokázati, že vynakládají všecko, aby osvdili své vlastenecké city, považovali vrní nejposlušnjší stavové za svou nejsvtjší povinnost, obrátiti zetel ke všem okolnostem, které by píšt byly s to, obmezovati schopnost ku placení daní. Proto nemohli pominouti, na stupních trnu svého mocnáe tyto své do lásky otcovské vlády ku spraobavy položiti, prosíce za pomoc v
Povolujíce
rychle
dve
vedlnosti.
Opt a opt si dov^olili vrní nejposlušnjší stavové upozorniti Jeho Milost nepimenost v placení daní v zemi moravské oproti všem zemím sousedním, hlavn ale oproti echám, jak od roku 1820., tedy po celých 27 let již zem Morava na
porovnáme-li trpí, tak že Moravu za tuto dobu musila, echami, o 25 milion zlatých odvésti více na uhrazení státního vydání. Nejistá nadje, že nový katastr pinese úlevu, mizí následkem zkušenosti, jížtojsmo nabyli tímto tlakem vyšších daní
ji
s
pokroku tchto prací (operát). Za tou píinou již na snmu loském podali vrní nejposlušnjší stavové nejponíženjší prosbu a stížnost svou Jeho Milosti. Novjnni nesrovnalostmi byli však donuceni, podati i letos zvláštní cestou pedstavení proti katastrovým pracím. z
pro
Dívjšími nejvyššími reskripty do daleké budoucnosti slíbené slevj^ na dani zem Moravu nepodávají však žádné náhrad}^ za minulost a pítomnost. Vrní
nejposlušnjší stavové musejí se tudíž losti,
ponvadž
zem ddiným již
petížení
rakouským zemím
dovolávati
tím více spravedlnosti Jeho Mi-
požadovanými danmi, plných 27
let,
zem
trvající
vysílilo
naproti
ostatním
dob
pokojné,
vzdor
má ploditi požehnání, jak mže býti prokázáno všemi veejnými knihami hypoteními, deskami zemskými, mstskými a pozemkovými knihami. která
Následkem nejponíženjšího pedstavení vrnj'ch nejposlušnjšch stavu ráila Jeho Milost nejvyšším rozhodnutím, daným dne 25. února 1845., v odstavci sedmém naíditi, aby outraty hrdelního práva v markrabství moravském pijal na sebe dchod státní, nejvyššími žádostmi (postuláty snmovními) však na rok 1847. a 1848. sumu tuto k zapravení hrdelních outrat na Morav samé požadovati. Tím se sice zmnil zpsob dívjší nejvyšší žádosti po vybírání kriminálního nákladu, kterýžto zpsob vrní nejposlušnjší stavové uvádli v pochybnost, v obtížení zem se však nezmnilo nic, nebof naproti dívjším rokm platí zem o 51.286 zl. stíbra více. Vzrstající takto rok po roku zadlužování veškerých
—
161
—
poplatník, nedostatek penz, jenž hlavn na selský majetek tžce dopadá, vrhá ho do náruí lichváe. Co rok musí platiti více dan a více úrokii, kráeje tak rychlým krokem své úplné záhub v ústrety.
Tomuto snad ásten \)y odpomohla nejvyšší sankce stanov reálního ústavu hypoteního pro Moravu za snmovní správy a zárukj^, jež vrnými nejposlušnjšími stavy pedloženy budou, když jednak Jeho Milost nejponíženjší naše pedstavení milostiv uváží, když postulát na rok 1849. pomrem k dani ostatních zemí se sníží, když píspvky na outraty hrdelního práva nebudou pouze tížiti da pozemkovou a domovní da inžovní, nýlirž když na všecky poplatníky budou rozšíeny, jednak kdyby Jeho Milost ráila ohlod míti a brzo milostiv vyíditi pedstavení a prosbu v
píin
reálního ústavu hypoteního,
zvláštní cestou
Jeho Milost o
nj
na jehož zízení se byli stavové usnesli a
požádali.
Jeho Milost raiž pijmouti nejponíženjší ubezpeení, že vrní nejposlušnjší stavové jen s bolestným srdcem líí rychle pokraující zchudobnní poddaných Jeho Milosti, následky, jichž se obávati jest z toho, uvádjíce ped tríin. Jako jediní zástupci statkáe však považovali za svou nejsvtjší povinnost, vylíiti Jeho Milosti skutený stav dle vrné pravdy, jsouce té nadje dvrné, že Jeho Milost v otcovské lásce a spravedlnosti prosby vrných nejposlušnjších stav neoslyší.
Na konec
si
dovolují
vrní nejposlušnjší stavové
prosbu,
nechat vymniti a poukázati potebné fondy a jiné prostedky pro
vitele
Naež 8.
a majitele aerariálních Památek.
—
Jeho Milost ráila se nejvyšším reskriptem v
Jeho Milost raiž na uhrazení úrok
odpov,
danj''^m
dne
íjna 1847., vyjáditi, jak následuje:
Jeho Milost se nadívá do vrných nejposlušnjších stav dle daného ujištní, dle sil svých zachování panujícího náboženství katolického, na prospch jsouce a užitek naízením, vydaným ve vcech náboženských a 1.
že nápomocni budou
toleranních.
zpsobilo potšení, že se vrní nejposlušnjší stavové da !{, 142.494 zl. k. m. 33 kr., a to ádného podílu 2,827.907 zl. 18 kr a pirážky 314.587 zl. 15 kr., v pravý as ji spoádati a zapraviti. Jeho Milost nadje se do osvdené vrnosti stavv a jejich horlivosti v udržení veejné služby, že nejnamáhavjší péi vynaloží na ádné zapravení pedepsaných daní.
Jeho
2.
Milosti zvláštní
vyjádili býti ochotnými, pijati na rok 1848. požadovanou
Vrným
3.
obdrží
nejposlušnjším
stavm
bylo vyjádeno nejvyšší ubezpeení,
potebné peníze na vyplacení úrok
4.
Dle starodávných
z aerariálních
dobe nabytých výsad stavv
stav za druhý, ani vrchnost za své poddané v
píin
že
Památek. a
obyej
neruí žádný
zapravení pijatého postulátu.
Za píinou povolení daní žádaný revers bude stavm vydán obvyklým zpsobem. 5. V píin úlevy zemi na daních, za niž byli stavové ve vyjádení snmovním žádali, a v píin projevené obavy, že úlevy novým katastrem nebude ráila Jeho Milost vrné nejposlušnjší stavy i tentokráte odkázati na výsledky pokraujících prací katastrálních a dodati k tomu, že teprv tehda, až práce tyto budou hotovy, bližší základ k ocenní stížností stav bude zjednán. dosaženo,
G.
vrným
Co se týká
píspvk
na
útrat}^
hrdelního
práva,
ponechává Jeho Milost
stavm na vli, navrhnouti zpsob rozdlení, dle jejich náhled pimený, avšak odlouen od vyjádení o postulátech, v kteréžto píin nejposlušnjším
sdluje se, aby uvážili, že pibráním domovní dan tídní a dan výdlkové by na jednotlivé poplatníky odpadl tak malý zlomek, že pedepsání a vybírání by
ale jim
11
—
162
—
s nepíslušnostmi znanými. Pevážná vtšina poplatníkíl domovní dáno tídní platí také da pozemkovou; nepatrná úleva, jíž by se jim dostalo z dan pozemkové, mla l)y za následek vtší obtížení z domovní dan tídní zlomkem noplatitolným. Konen byla otázka, má-li býti da výdlková, kterážto da ostatn leží mimo ol)or psobnosti stavíi, pibrána k píspovkíim, podrolicna zralé úvaze, a z vážných dvod vyslovili se pro opak.
bylo na jisto spojeno
A
tedy tímto vyjednáváním a pedeslaným vyjádením všecko, co úplnému vyízení nynjších nejvyšších postulát snmovních na správní rok 1848. a tak docílení nejvyšší spokojenosti jakož i blahu milované vlasti za prospšné jmíno býti mohlo, úpln a ochotn bylo vyerpáno a dokonáno, pece zbývá vrným nejposlušnjším stavm moravským, s vyhrazením ponechaných jim návrh na píští rozdlení píspvk na útraty hrdelního práva, ješt nejponíženjší prosba, aby snm na správní rok 1848. rozepsaný a úpln také skonený dospl nyní k ádnému uzavení (ukonení), a aby vrným nejposlušnjším stavm pro nynjší správní rok vyhotoven a vydán byl nejmilostivji slíbený revers, že zmínná povolení nebudou nikdy na ujmu dobe nabytým a starodávným právm a výsadám
stav. Dáno a prohlášeno na 26. srpna 1848." Zemský rtTvoI^vání daní na rok 1849.^
snmem nsským.
snmu zemském
v
hlavním
král.
mst Brn
dno
Když bylo peteno toto nejvyšší potvrzení snesení snmovních na rok 184S., pedseda poznámku, aby toto sdlení pouze vzato bylo snmem na vdomosf, a to k vU sezuání posud na snmu požadovaných daní na Morav. Na ^ g^y- nebude žádná da žádána na snmu, zemském, nýbrž na snému íšském. uinil
,,.,.,
v
bnem prý také seznavá z hoejších sneseni, zo také všeobecnou da povolí, moravští stavové vždy a také v loni si stžovali do petížení zem Moravy danmi, že byli však bohužel vždy odkazováni na výsledky nového katastru. ^
^
,
který
Poslanec
Dr.
Mandelbliih
navrhl,
aby jak nejvyšší
reskript,
tak
schválená
byla pojata do protokolu, by každý seznal berní pomry v zemi, zvlášt naproti echám, neliof tím nejjistji zmizí každá poslední choutka jednotlivc po spojení s echami.
snmovní celým obsahem
snesení
Vojtch svobodný pán Widmann vyjádil
se v ten smysl, že se vlastn jedná
da
urbární, o prozatímná ustanovení a opatení v píin daní na rok 1849. a o kteráž stála díve o sob, nyní však musí býti pipoítána k ostatním daním.
na povolování všech daní na Morav nikdo z poslanc ani všichni dohromady nejvzácnjšího ústavního práva zem. Zmatek v pojmech ústavních a nedostatek jasného vdomí živých práv zemských nechaly celý snm zemský mlky vyslechnouti lakonickou zprávu, že na rok 1849. toho ješt nikdy bude pro Moravu povolovati dan snm íšský ve Vídni,
O
právu
nehlesl
:
tak
snmu
si
vážili
a
nebylo. Rozvržení '^'^"1849'°''
útárnou zemskou.
Na tomtéž sozoní jednal snm ješt o zpráv výboru zemského v píin nutných píprav k rozvržení daní na rok 1849., se zetelem na zvláštní pomry dan urbární. Poslanec Krinner podotknul, že jest nejvyšší as, aby se stalo usne^^^^ ^ daních na rok 1849., nebo da pro listopad, tedy již pro nový rok správní, vybírá se již v záí. Jelikož prý snm nemže více povolovati i postulovati daní, jedná se vlastn jen o odvodnný návrh pro ministerium financí. Rytí Laminet vyslovil náhled, aby snm se obrátil na ministerium financí s poptávkou, má-li da na rok 1849, býti na Morav rozvržena a vybírána dle povolených postulát z r. bylo vbec opatení ? Svob. pán Widmann prohlásil tento tiebo ministerstvo 7uni oprávnno k postulováni dani. Poslanec
uinno
1848.,
aneb jaké
dotaz
za zbytený,
— rytí Laminet
odpovdl,
že po
zána
zstává právo
siiéinu,
Na
dané dne
financí,
dne
83. sezení 18.
snm
dan
povolovati tian, nedotknuto. Záležitost
snmem komisi finanní. V píin daní na rok 1849.
financí.
mže sam vždycky ješt se nevyjádí o daních a jich nevy-
odpovdi ministrov
pokud se íšský
vysloviti o daních, nebof píšo,
—
163
obrátilo se tudíž pedsednictví
10. listopadu
sdleno se
íjna, jímžto se oznamuje
snmem
snmu, aby
urbární odká-
snmu
na ministra vynesení ministra
vybírání daní pro první
da
na dominikální plletí roku 1849. mohlo býti konáno, že nyní, když zvláštní dávky, jichžto více není, se neuvaluje, tak jak se neuznává více rozdílu mezi dominikálním a rustikálním majetkem, musí býti
uinno
jen opatení,
aby posud berním
postulátem požadovaná veškerá da pozemková 3,142.494 zl. 33 kr. byla stejnomrn rozvržena na výnos pdy a pozemk. Zemské útárn budiž naízeno, abj^ vhod-
ným zpsobem
Snm
da. tom jednohlasn, aby zemská útárna byla vyzvána k roztak dlouho na Morav byla vybírána,
da obvyklým zpsobem konen íšský snm vydá nové o tom
vržení až
rozvrhla
se usnesl na
dan, by
ustanovení.
—
p
Za píinou nedbalosti a nepoádného placení nebo nevyplácení diet poaly ady poslanc na snmu ídnouti. Z usnesení snmovního zabývala se komise ku zkoušení vole!)ních akt touto záležitostí a pedstoupila ped snm s uritými návrhy. Na 41. schzi své odpolední dne 28. srpna schválil snm tato opatení proti nedbalým poslancm: Poslanci, kteí se na snm nedostavují, budtež pedsedovi oznámeni skrze oddlení. Praesident po té na píští schzi snmovní prohlásí jména onch poslanc, kteí nemají dovolené neb dovolenou svou pekroili; oba druhy nedbalých poslanc povolají se pak do snmu personálními úady. To se týká též velkostatká, kteí se byli snmu vzdálili. O poslancích, kteí mají dovolenou, jakož i o náhradnících za poslance vedou se záznamy sekretáem snmovním, aby nepekroovali dovolenou aneb aby náhradníci zárove s poslancem nechodili do
•
h
balým posiancm.
snmu. Volební okresy, které mají poslance zemské a íšské v jedné osob, buJtež ztráta diet a snad ztráta manUstanovení trestu
—
vyzvány k volb náhradník. dátu na dobu zasedání
—
odloženo na dobu pozdjší.
Z rokování o tchto opateních vyšlo také na jevo, že jsou ješt volební okresy na Morav, které nemají ani poslance ani náhradníka, že mnozí poslanci musejí odejíti ze snmu, ponvadž nedostávají žádných diet, že by všecky okresy, i když nevolily, mly uhrazovati útraty na poslance, že okresy volební, chtjíce svévoln rušiti své zastoupení na snmu, nemusejí veejn odvolávati poslanc ze snmu, nýbrž neposílali jim jen diet. Na
58.
schzi dne
20.
záí schválena pak
snmem dodaten
následující usta-
Žádný len snmu, bez rozdílu, nesmí se vzdáliti bez dovolené, již až do tí dn udluje pedseda, na delší dobu snm. 2. Zástupce velkostatku, jenž se bez dovolené vzdálí, na vyzvání pedsedovo v urité lht se nedostaví na snm aneb jenž se píšt vzdálí svévoln, nesmí více volen býti do žádné komise snnovení:
movní. lí-li
1.
3.
Poslanec, který dostává diety, podrží 8
se bez dovolené, aneb
bez dovolené pítomen na
Na
pekroili dovolenou,
dn diety ztratí
i
na dovolené.
4.
Vzdá-
diety na celý as, co nebyl
snmu.
45. sezení
Doplky
onm
licuým du-
není platu
svém dne 2. záí zai)ýval se snm zákonem prozatímným o doplkatolickým správcm duchovním, kteí zrušením naturálních desátk
byli ve svých píjmech zkráceni až pod nejmenší kongruu, k živobytí naprosto potebnou. Zpravodajem byl hrab Scrényi.
11*
chovním desátky,
v
— Moravský "ženský."
Snm
164
—
zákon Všichni katolití správcové duchovní, ktoí zrušením ve svých píjmech tak zkráceni, že roní výnos ohroí klesl pod 40(J zl. konv. m., roní díichod koopcratora pod 200 zl. k. m., dostávati budou až do koneného rozhodnutí o náhradách za desátky doplnk píjmíi svých jako zálohu z moravského fondu náboženského, a sice fará nebo lokální kaplan až do výše 400 zl. k. m. a kooperator až do výše 200 zl. k. m. (Kooperatoi sice nedostávali desátk, mnozí z nich ale byli z desátk vydržováni.) naturálních
schválil tento
desátk
:
byli
V
rokování o tomto návrhu uinil posl. Dr. Judex dotaz, budeli náboženský s to, aby tuto zálohu mohl poskytovati. Zpravodaj hrat) Serényi odpovdl, že moravský fond náboženský vykazuje menší kapitál ve vídeské jenž vynáší jen 807 zl. k. m. úrok, vedle toho však kapitál 12,189.901 zl. k. ra., úrok 561.241 zl. k. m. Vedle toho má náboženský fond ješt jenž vynáší 8000 zl. jiných píjm z interkalár a z duchovní dan výpomocné a požadavek fond také
mn,
ron
22.000 zl. na trestnici špilperskou. Z dluh 1,558.704 zl., které náboženský fond ml, bylo od r. 1833. až do r. 184(5. zaplaceno 1,291.280 zl. Vedle rozpotu náboženského fondu na rok 1849. páí se jeho píjmy na 575.402 zl., vydání na 389.805 zl., pebytek na 185.597 zl., tak že pebytek úpln staí na doplování kongruy duchovních.
Poslanec Heinrich upozornil na to, že z 300 far olomoucké dioecése jen 45 a 56 ásten, z 271 far dioecése brnnské jen 16 z náboženského fondu jest nadáno, kdežto ostatní byly odkázány na desátek. Z lokálek 125 jen 63 vydržuje fond náboženský, tak že doplnk pro duchovní tyto bude znaný. Pi této píležitosti pimlouvalo se nkolik poslanc, jako Urban, Kaláb, Stíž a Prusinovský, za zvýšení plat duchovním; než jednalo se tentokráte jen o doplky za pozbyté desátky.
úpln
Další schválená ustanovení zákona o doplcích
plat katolickým
duchovním
roním píjmu, komise ku proskoumání tchto fassí, kooperator z desátku vydržovaných a plat kooperatorm z obroí, záruky z náhrad desátkových za doplky z fondu náboženského. Na 51. schzi dne 12. záí
týkala se zadání fassí o istém
vykonáno
tetí tení zákona tohoto.
Zákon pedložen také k vyššímu Zákon c*;ch°'^u katolickým ''""neb™"" schválen minister-
Rovnost
zvka"emských v
"^Ua
pn°"
soudech,
potvrzení.
dne 29. záí sdlil se snmem pedseda dopis ministra vnitních záležitostí, daný dne 19. záí, zárove s opisem ministeriálního vynesení, daného dne 26. srpna 1848., jímžto ministerstvo již bylo uinilo potebná opatení, aby
Na
62. sezení
duchovních správc na Morav, k vybírání desátk díve oprávnných, bylo doplnním kongruy 300 zl. onm, jejichžto píjem p^j gumu tuto byl klosl. Snmem v této píin vypracovaný zákon z 12. záí 1848. prohlášen dopisem ministra za zamítnutý, pebytek 185.000 náboženského fondu za nevydajný. Snm odkázal dopis komisi pro ustanovení náhrady za desátky. ^'^"^
CO nejrychleji odpomoženo, a to
snm
moravský již v dubnu jednal z návrhu Petra rytíe jazyk v církvi, škole a pi soudech, odevzdav tuto záležitost svému velkému výboru snmovnímu, jenž zase byl ustanovil zvláštní školské oddlení ku projednání vci. Nynjší snm moravský pejal práce eené školské sekce ze stavovského snmu a odevzdal je komisi vyuovací, jež pibravši znalce školství, vypracovala také pedlohu pro snm. Na 45. sezení snmu dne 2. záí konen navrhl poslanec Cibulka, aby návrh na provedení rovnosti obou zemských jazyk v církvi, škole a pi soudech byl obnoven, k jeho projednání zvláštní výbor snmovní ustanoven, a aby do tohoto snmovního výboru byli povoláni také odborníci, jako teba katecheta na normálce Poslední stavovský
Chlumeckého o
rovnosti obou zemských
a pozdjší editel Žák, Dr. Kalina a professor A.
V.
Šeinbera.
—
165
—
Návrh Cibulkv uvítán pochvalou ve snmu. Poslanec Jos. íF?/rw prohlásil pedmt neobyejn dležitý a odporuoval také Dr. Dudíka, aby byl do snmovního výboru povolán jako znalec. Snm na to jednohlasn se usnesl, aby návrh Cibulkv byl odevzdán rozšíenému snmovnímu výl)oru vyuovacímu, jenž má o podati tento za
nm
zprávu
snmu zárove
s
návrhy.
Zpravodaj vyuovacího výboru snmovního poslanec Heinrich vypracoval a snmu osnovu základfi veejnclio vyuiorání na Morav; vykonáno však o ní jen první tení na snmu, a sice na sezení dne 10. íjna dopoledne až do odstavc o mšfanských školách a reálkách, odpoledne o ostatních ástech. Vojtch baron Widmann prohlásil plán vyuovací, komisí snmu pedložený, za práci dkladnou a dokonalou, všecko do sebe zahrnující, eho si bylo páti a eho bylo zvláštním a národnostem na Morav. K vypracování pibrala teba Semberu, editele Žáka a Dr. Dudíka, jejichžto si komise znalce, jako profesora úlohou bylo upravení osnovy dle poteb národních na Morav. Bohužel nedošlo již na snmu k druhému a tetímu tení základ veejného vyuování na Morav. pedložil
vi
pomrm
snmovní dne 20. ervna uinil Petr rytí Chlumecký vypracoval novou ústavu zemskou pro markrabství moravské. Odvoduje návrh svj, peetl rytí Chlumecký zárove obšírný pipiš c. k. moravsko-slezskóho praesidia zemského, daný dne 7. ervna, jímžto se snmem se sdluje, že ministr vnitních záležitostí toužebn oekává pro íšský snm osnovu zemské návrhy zemské na provedení rovnoprávnosti národní, a jiné a jiné ústavy, jakož osnovy zákon. I usneseno, aby byla složena zvláštní komise snmovní 30ti lenná, pozdji ješt desíti leny rozšíená, která by vypracovala a snmu pedložila osnovu nové ústavy zemské pro Moravu. na
Již
návrh,
aby
desáté schzi
snm
i
První 9.
osnovy ústavy zemské konáno na
tení
30.
sezení
snmovním dne
srpna.
Na 31. sezení dno \'l. srpna zahájil snm druhé tení osnovy ústavy zemské. Zpravodaj Petr rytí Clilumecký uvádje jednání, postavil pedem již na jisto, že jedna hlavní zásada se táhne jako ervená nif celou osnovou ústavy, a touto hlavní zásadou že jest svézákonnos a samospráva Moravy^ pokud lze je srovnati s mocným Rakouskem. Zásada tato tvoí základ a kmen ústavy zemské, z nhož nutné sledky samy jako haluze a listí se vyvinují. Proto dlužno, aby naped snm tuto hlavní zásadu ústavy zemské, svézákonnosE a samosprávu Moravy uznal a pijal.
d
I
povstalo o tom rokování.
jen potud, pokud
ji
svézákonnosf Moravy Rakouskem a Nmecketn, kterýžto dodatek více
Poslanec Thiery chtl míti
lze srovnati s
poslanc zavrhovalo, ponvadž Morava soval a usnesl se, uznati jako nejvyšší
Moravy ve vnitních
záležitostech
Snm
jest spojená jen s Rakouskem. hlazásadu ústavy svézákonnosf a samosprávu
zemských,
pokud
je
lze
srovnati
s
mocným
celkem Rakouska. Poradu o jednotlivých paragrafech ústavy zemské zahájil zpravodaj rytí Chlumecký poznámkou, že jest vcí nutnou, aby se snm sjednotil na druhé ješt zásad, totiž na zásad demokracie, jako kolébky svobody a bratrství, která byla také
dne 26. kvtna uznána. Poslanec Cibulka prohlásil schvalování zásad za vc zbytenou, nebot Morava bude následovati ony zásady, jež postaví íšský snm. Poslanec Josef Wunn odpovdl, že ústava zemská musí se zakládati na velkých a krásných zásadách rovnosti, svobody a bratrství, žádaje za hlasování o zásad demokracie. K nmu se pipojil poslanec ambala. Snm rozhodl, aby se jednalo postupn o jednotlivých paragrafech zemské ústavy.
Moravská zemská.
Píloha v.
— Až do
snm
záí se zabýval
20.
166
—
skoro na všech
sezeních ústavou
zemskou.
zemské pro Moravu, jak byly vyízeny v druhém a tetím tení, pipojujíce k nim dležitjší ásti debaty.
Podáváme
tímto jednotlivé paragrafy ústavy
Samostat-
S
Moravy.
rakouským a
1.
Markrabství moravské jest to
zem
samostatná^ jen s konstitucním císastvím
organicky spojená.
Poslanec Josef Wurm zahájil rokování o tomto paragrafu poznámkou, žo l>y mlo dbáti také minulosti, nel)Of Morava Ijjia zem s echami spojená a to Djiny to dokazují; tak ku píkladu rok 1G08. z doby králo Rujiž od roku 14G4. dolfa II. a jiné a jiné události. Morava jest zom slovanská, jako Cechy, odlouená od Cech jen z usnesení stav. Poslanec Cibulka odvtil, že Morava nebyla nikdy se tu
zemí od Cech odvislou, nýbrž zorní samostatnou, jen dynastií s echami spojenou. se odvolával na Knihu Tovaovskou, dokládající samostatnost Moravy, na ohrazení Moravy proti volb krále Ferdinanda I., echami o vlastní ujm vykonané, na oddlené holdování obou zemí a na pragmatickou sankci z roku 1720., uzavenou se všemi samostatnými zemmi a také s Moravou. Cechy považujeme za bratry a pátele, pevn ale musíme držeti se samostatnosti Moravy po vky
eník
uhájené.
Kdežto poslanec Wurm byl perušován hlasy nevole, dostalo se poslanci ("Cibulkovi hluné pochvaly. Poslanec Heinrich dodal, že práv za doby krále Rudolfa jeho bratr Matyáš Moravu v samostatném držení. Cechy a Moravu spojovala II. jen dynastie habsbursko-lotrynská; Morava nebyla nikdy echám podízená, naopak za dob velkomoravské íše patily Cechy k Morav. Poslanec Wurm se oliradil
ml
proti tomu,
aby se mu podkládal zámr, že Morava nemá býti samostatná. Morava
jest a byla samostatná, jest
pro Cechy byly
však také
s
koninou eskou spojená.
I
inkolátní
zárove udlovány pro pivtlenó zem, Moravu a
diplomy
Slezsko.
hrab Belcredi: Tmito historickými doklady pro a proti pošinuje se úel a staví se na místo velkého, vznešeného pojmu jednotného Rakouska slátanina doby bohudíky minulé. íšský snm má vysoké poslání, zbudovati velké Rakousko, a zbuduje ho bohdá také, aby s touto budovou povstala mocná íše, náboženská, pokojn a v níž by všecky národnosti, všecka vyznání, politická šfastn žily vedle sebe. Tak povstane z trhu vetešního zažloutlých, starými pergamenty sotva dohromady držených korun jen jedna jediná slavná koruna, koruna to konstituuího císaského domu rakouského; tak vstoupí na místo starých spor Egbert
jen prav}'^
i
historických jednota,
mnn
bratrství a svoboda,
usmiujíce a oslavujíce.
eník
byl od-
hlunou pochvalou.
schzi dne 15. záí zabouila snmem prudká debata. aby se eklo markrabství moravské na míst Morava, a aby se pipojilo slovo „nedílné." Poslanec Chlumský za to navrhoval, aby se z prvního paragrafu vynechalo slovo jen, ponvadž Morava není pouze spojená s konstitucním císastvím rakouským, nýbrž také s echami, jak dokazují djiny roku 1480., kdy byla vydána ustauovoní v píin pijímání do zem, která neznají rozdílu mezi obma zemmi. Král Rudolf II. propustil Moravu ze svazku poddanského jen s tou podmínkou, že se nikdy více neodlouí od koruny eské. Pro by se mly dv zem, dlouho radost žalost sdílející jedna s druhou, od sebe odluovati v nové dob svobody a národního života! Morava není zem poddaná; za to však jest zem svobodná, rovnoprávná ást celku, známého pod slavným jménem koruny Tu vyskoil poslanec zemský Dr. eské. Také obnovené zízení zemské opuMandelbluh a zaval do snmu: „Nejsme tu, abychom poslouchali pohádky
V tetím tení na
54.
Posl. Buchberger navrhoval,
i
—
—
stíme
snmovnu,
nezabrání-li to
pedseda
—
opustíme snmovnu!"
Nastalo velké
— díve k
snmovn,
v
rozilení
poslanci
Poslanec Chlumský pokrauje v
Pedseda rytí Vojkovský: „Dojdeme Nkolik poslanc volá Nechat vymluvit! odvolává se na obnovené zízení zemské
se zdvihali.
necháme-li eníica vymluvit
cíli,
—
167
ei
!"
své,
:
a na pítomnost stavíi moravských v Praze pi korunováni krále Ferdinanda V. Morava se nemže vzdáti práva svého, voliti si panovníka, kdyby vymela dynastie. Morava by se však odlouením od Cech jen sama seslabila, nebof má s echami rovná práva, stejné poteby a jeden jazyk.
Poslanec MDr. Wilsdorf kxiQÍ: „To nemá konce!" Tlumoník chce pekládati Chlumského do nminy. Dr. Mundelbliili volá: „Odpustíme Vám peklad." Hlasy: „Odpustíme, odpustíme!" Velké rozilení. Poslanec rytí Laminet volá: „To
e
eskou
—
nutno její ei poslance Chlumského Hlasy se ozj^^vají po pekladu. Pedseda ryt. Vojkovský podotýká, že nevidí v ei Chlumského odboeni, nýbrž jen delší odvodnní. Na poznámku Dr. Wilsdorfa odpovídá rytí Laminet, že nenahlíží, pro ml pedseda poslance Chlumského v ei perušiti. Na to v krátkosti ztlumoena Chlumského. není parlamentární! Mnozí ani nerozumli
peklad
(Pochvala.)
vyslyšeti".
e
Posl.
Nározný
pravil,
Moravy nemže
sám chtl navrhnouti vynechání slova
že
jen.
O
odvi-
ei, ponvadž Morava prohlášena za zem samostatnou. Posl. Cibulka podotknul, že pi holdování stav moravských v Praze roku 1836. byl vystaven revers, že toto holdování není na ujmu svobod Moravy. Poslanec Heinrich vyslovil se proti názvu markrabství moravské, ponvadž Morava dostala slosti
býti
když byla ješt zemí pohraniní. Poslanec rytí Laminet moravské ili nic, jen když budeme míti opravdovou svobodu v zemi. Díve byla Morava ovšem spojená s echami, dnes však jsou ob zem stejnou mrou úastný konstituní svobody. Nyní jest ješt nejvyšší soud manský pro zem koruny eské v Praze; píšt se bude však celé soudnictví vykonávati na Morav samé, se stedem mocnáství budeme jen organicky spojení. Slvko jen jest neškodné a mlo by jen tehda býti vynecháno, kdyby se považovalo za demonstraci proti tomu onomu název tento v XI.
má
za
to,
že jest
století,
vcí
lhostejnou, podrží-li se název markrabství
smru. Poslanec Dr. Mandelbliilt vyslovil se proti názvu markrabství moravské, nebof jest na
ase, abychom všechny koruny a
žezla,
všecky
titulatury a jejich
pívsky
na vetešnický trh. Slova jen jest zapotebí, nebof Morava není od žádné zem odvislá, nýbrž jen s Rakouskem spojená. Ptakousko nemá býti státem foederaním; proto bylo úmysln voleno slova organicky. Kdyby byl poslanec Chlumský býval úplným co do historických zpráv, byl by snm pesvdil, že Morava nikdy nebyla odvislou od ech, za to ale že echy náležely k Morav. Že by nejvyšší manský soud byl v Praze, eník nevdl Morava má sice svj manský soud, olomoucký tento soud není však ješt Moravou. dali
;
Dvoáek
na listiou krále Jiího Podbrada z r. v stavovském archivu, vedle níž Morava asy se spojuje s echami. To bylo pragmatickou sankcí také dotvrzeno, na tak že koruna eská, kdjHjy dynastie vymela, oprávnna jest voliti si panovníka. Spojení Moravy s echami jest pirozené s ohledem na národnost, samostatnost Moravy se tím neohrožuje. Maai válí práv s Chorváty, anižby tmto picháSlovíko jen chce svazek zelo na mysl, odtrhnouti se od koruny svatoštpánské. Po.slanec Dr.
1474.,
originál
jejížto
se
odvolával
zajisté jest uložen
vné
zemí eských
mlky
rozechvní Morava jest
sesílí
a s
popírati.
napnutí
Kdyby se nemusil obávati, že zvtší ješt panující echami a Moravou, musil by navrhnouti, že
mezi
korunou eskou spojená. (Sykot a velké pohnutí ve snmu). Bolí ho.
— 168 — zemí vzrostlo až do výše nenávisti, rozstpvijíc zem ve dva
že
rozdvojení obou nepátelské tábory.
Poslanec Dr. Koppil pravil, že název markrabství moravské nemíjže tak snadno býti odložen, nebof zem a císa ho užívají. Morava jako celistvá ást tvoí s ostatními zemmi mocnáství rakouského spolek státoprávní. (Pochvala.) Morava se nechce od Rakouska odlouiti a býti snad repulilikou. Organické spojení znamená svazek státoprávní. Co do slova „jen" podotknul Dr. Koppel, že v ústavní komisi byl uinn návrh na ustanovení, aby název t Morava, k-orunni zem ceská'í i se všemi dfisledky pestal. Nechtli to ale výslovn íci, proto volili slovo jen. Kdo hlasuje však j)ro vynechání slova jen, hlasuje tím také pro tsnjší svazek s echami. Poslanec Nárožný vyslovil náhled, že všecko to z djin, na se odvolával Dr. Dvoáek, po beznových dnech již neplatí. Historické smlouvy musejí prý pestati. Slovo jen míiže býti proto vynecháno, aby se zamezily sváry. Pi hlasování pijato však do paragrafu „markrabství moravské" místo Moravy; ostatní Svezákon-
nos
a
sa-
mospráva
návrhy zamítnuty.
Zemi náleží právo svézákonnosti a samosprávy píin veškerých zízení v r r J ^ 7, o v zemskyck a prostedku k tomu potebných. s
,"',
°^^^^'-
2. ,
,
Žádnému
,
zejmé sve-
a samosprávy.
s
?nmu moravském
nepišlo ani na tomuto ustanovení, aneb ho njak Svézákonnosf a samospráva Moravy platily pro colý snm za samo-
popírati.
zákonnosti
novodobém
poslanci na prvním
mysl, obraceti se tím neb
Obsah
,
oným smrem
proti
a nepopiratelné.
,,,,,
Právo svézákoniiosti a samosprávy obsahuje povolování da)i 7ia vydání ^^ vmtrnt správu politickou, záležitosti vojenské, dchody komorní, záležitostí úetní, kultiis a vyuování ohledem na zvláštní pomry zem, komunikaci zemskou, 3.
/',
.
zemska^
i
úvr
veejné,
stavby
,
,
zemský,
záležitosti
bezpenosti
,
veejné a vykonávání
trestního
obanského práva.
Poslanec Strohal žádal, a!)y zemský výbor se úastnil politické a finanní správy zemské a byl také za ni zodpovdným. Poslanec Kollcr chtl, aby k zemské samospráv, odlouené od zemské svézákonnosti, náležely: vnitní správa politická, kultus a vyuování, zemské komunikace, zemský úvr, záležitosti veejné bezpenosti, vybírání pímých a nepímých daní, státní dchody a monopoly a vykonávání práva trestního i obanského. Posl. llennig se pimlouval za to, aby zemi byla také ponechána repartice i rozvržení všech daní státních a zemských. Dr. Koppel poznamenal, že rozvrhování daní jest obsaženo ve vnitní správ politické; také státní dchody a monopoly náleží do samosprávy zemské.
vadny k návrhu poslance Kollera do § 3. záležitosti vokomorní, záležitosti úetní a úvr zemský. V záležitostech vojenských jsou dle vysvtlení navrhovatele Kollera všecky ony záležitosti obsaženy, které se táhnou k vojsku, náležejíce do psobnosti obanských úad. Pi tetím dchody
tení
jenské,
Hranice zemské.
§
4.
V
snmem Pi
Hraníce zemské nemohou
druhém tení pijato u souhlasu se
zmnny
snmem:
snmem zemským navrhoval
hýti bez svolení
„Hranice býti
snmu.
zemské mohou jen
íšským
zmnny."
aby vsunut byl do ústavy paraTento návrh zamítnut proto, že pomr hlavního msta, asto jen na zvyku se zakládajícj, nenáleží do obecných ústavních pravidel; že v konstituním stát to nemá žádné platnosti, an zákonodárný sbor mže zasedati, kde chce; že by musil býti naped rozhodnut spor, je-li Brno nho Olomouc hlavním mstem. graf,
této
píležitosti
prohlašující Brno za hlavní
posl. Hennig,
msto Moravy.
—
169
—
Pi tetím tení navrhl poslanec Dr. Koppel § 4. tak, jak jest nahoe postaven, nebof nemže prý íšsk)" snm mniti hranic zemských, nýbrž jen vláda. Kým by se hranice zmnily, vzí prý v povaze vci samé a nemusí bjHi teprv vysloveno. §
KiHuu
5.
s/ovíViskéiiiu
a uemcckíinu zevt zarueny jsou neporusitclnos národ-
li// a právo rovné.
"I
národnosti
Poslanec Síro/ml navrhoval následující ustanovení: „Rovné právo ol)ou v zemi panujících jazyku, slovansko-morav^ského a nmeckého, zaruuje se pro všecky výkony ve veejných, zemských a soukromých záležitostech." Na Morav prý jest '
jen jedna národnost, totiž moravská,
která jen co do
ei
se dlí.
Neporuši-
'°*'"^ ''
právo obou
kmen ^ ^'•'""
Národnost prý
v sob zahrnuje všecky pomry a vztahy domorodcíi k vlasti, jazyk, mravy a obyeje. Na to odpovdl poslanec Dr. Judex^ že jest sice na Moravo jen jeden národ moravský, který se ale dlí ve dva kmeny, nmecký a slovanský. Nejen e, ale také mravy, obyeje, zvyky i šat je dlí, a všecko to tvoí národnost. Poslanec Cibulka pravil, že neporušitelnost národnosti obsahuje a oduáší se k jazyku, vyuování, k obsazování míst úednických a ke všem právíím národnostním. Poslanec Cklumský se obrátil proti slovu „zaruuje se", ponvadž zaruování pedpokládá nkoho, kdo jest silnjším, kdežto oba kmenové na Morav co do práv jsou sob rovní. Poslanec Heinrich odpovdl, že jedin zákon, jenž stojí nad obma, zaruení posvcuje.
Zem
moravská podrží si'j dosavadní er/> zemský^ totiž : orlici zlat a erven § 6. kostkovanou v poli modrém^ na právo hledící a korunovanou. Barvy zemské jsou zlatá a ieiiiená.
zemských pijato k návrhu poslance Cibulky^ jenž zlaté a ervené, se z jisté strany brojí a že se spoívají na privileji císae Bedicha od 7. prosince 1462. S tmito
Ustanovení pravil, že proti
a
popírají,
Erb ^B™fv' zemské.
o
barvách
zemským barvám,
barvami prý se spojuje krásná památka, že byly zemi udleny za osvdenou udatnost. Posl. ambala návrh tento podporoval. Poslancem Clilumským poznamenáno, že pravé pvodní barvy zemské jsou ervená a bílá: pozdjší barvy, zlatá a ervená, byly udleny stavm, a ne zemi. Na to pipomenul pedseda rj^tí Vojkovský, že podle listiny o privileji císae Bedicha barvy zlatá a ervená byly zemi udleny. §
Zaízené v zemi
7.
školy vysoké
a
Vysoké
trvají dále.
Zpravodaj rytí Chlumecký sám navrhoval, aby se tento paragraf vynechal, ponvadž se nohodí do základního zákona. Podporovali ho v tom etní poslanci. Poslanec Dr. Koppel rozhodn hájil však ponechání tohoto paragrafu v ústav. není ostatn nelogické. Chceme sice Toto ustanovení pravil Dr. Koppel autonomii zemskou, vcí však není jistou, povoli-li ji také íšský snm. Nepovolí-li, museli bychom o udržení university teprv žebrati, zvlášt kdyby ji chtli zrušiti. Pak by také snem sám nemohl zíditi universitu novou, nýbrž musil by vymoci
v zemi.
—
—
vyšší toho povolení.
Poslanec Cásek žádal, aby se na universit pednášelo eským a nmeckým jazykem. se ozvaly etné hlasy pro to, aby trvání university v zemi vbec bylo zajištno, ne však výslovn v Olomouci.
Také
§ ,
v
,o
Všechny fondy zemské
8. v
f
a
se
jen zemí spravuji, a
a
se jich
k zemským jen
,
ticeluni uztva.
Ustanovení o Josefa
Morav
Wurma.
užívání
fond k
úelm
jen
Judex uinil poznámku, že užívalo se posud v jiuých zemích. Dr.
zemským
pebytk
pochází od poslance fondu náboženského na
Fondy zemské,
;
— Zrušení *"
Moravc"*
F
0.
§ "
ncsiiií vicc
170
s evii moravské pestává va
Žádné
llccJitictvi
—
vždy
svými pednostmi
slecliía se
i tituletn^
nové býti udlováno.
jasná za tetího tení zemské ústavy podal dno li), záí na 57. sezení msta Jihlavy Dr. Frant. Judex návrh, aby do ústavy zemské bylo pijato ustanovení, že všecky pednosti šlechty pestávají, a se na Morav nesmi žádné šlechiictví více býti udlováno.
Z
cista
snmovním
poslanec král.
První, jenž se hlásil z poslancíi o slovo, byl zapisovatel
tentýž poslanec, k jehož návrhu na sezení
snmovním dno
snmovní rytí ^1.
Laminet,
srpna jednohlasné
snmu vynechávány byly všecky poslanec bylo užíváno. To také písn pak provádno, len snmu Salm, len tak že i moravský list snmovní uvádl lakonicky jen snmu Belcredi, len snmu Vojkovský, poslanec Koppel, poslanec Cambala atd. se stalo usnesení, tituly, a
aby v oslovování poslanc na
jen jména a
titulu
:
Rytí Laminet prohlásil, že pistupuje k návrhu Dr. Judexa, nebof nesmí, kdj^ž bylo vyjádeno rovné právo všech oban, býti nadržováno žádné tíd, pestati musejí všecky pednosti šlechty. Snem af se v této píin ihned vyjádí, aby neliyli mužové, jimž blaho vlasti na srdci leží, podezíváni proto, že náleží ke šlecht. Jen postavením všech na rovno zmizí
nedvra
a vrátí se
dvra.
Judexa, pidav k nmu ješt ustanovení, že šlechtictví nesmí více býti udlováno. Kráejíce v djinách nazpt, seznáváme, že zízení šlechty, pokud trvá, prodlením doby vždy se ocitalo na scestí, že tída tato bažila vždy po nadpráví nad ostatními obany, ímž zpsobena vždy válka stav mezi sebou. Zásada demokracie zvítzila práv - den ped tím
Též poslanec Jiíek podporoval návrh
Dr.
jednohlasn na zastoupení dle potu duší — v otázce zastoutato musí býti ve všem provedena. Každý af stojí sám o sob na míst, kde ho umístily nadání a odvaha, nechtje podklad svého postavení odvádti z djin. Aby zásady demokratické byly provedeny, musí se šlechta usnesl se totiž
pení lidu na
snm
snmu, zásada
v lidu rozpustiti, tedy
i
titul
šlechty musí pestati.
Poslanec Cibulka vyslovil se ve smysl ten, že nepísluší zemi, aby zrušovala to by bjdo sahání do oboru íšského snmu a mohlo l)y se vymstíti na trvání snmu. Dostaí, když se vysloví, že pednosti šlechty pestávají. Posl. Menzel,
šlechtu
;
souhlasiv
ml
za
to,
posl. Cibulkou,
s
varoval
snm, aby
se nepenáhlil. Poslanec Steinbreclur
že pednosti šlechty musejí pestati;
na majetku se
prohešuje, kdo
bére
šlecht
titul titul
však
—
byl
jest
by
majetkem šlechty; to
první
krok do
komunismu.
by nebyl opomenul pispti slabým hlasem 1848. jevila se ješt toho poteba, Návrh podoljný není však potebný, nebof veškeré
lígbert hral) Belcredi prohlásil, že
svým k výroku veejného mínní, kdyby roku navrhovati zrušení pedností šlechty.
pednosti šlechty beztoho již padly. Pijetím demokratických zásad nepestaly však které jsou jen krásnou památkou, jejíž sláva spoívá v minulosti. Pedmt tento náleží do základních práv; snm však se již byl usnesl, nepijímati do zemské ústavy práv základních, proto nemá rokovati o tomto návrhu. Pednosti šlechty ovšem nesmí dále trvati, než národ se neopravuje jediným škrtnutím péra. Pouujte síl}'^ nejvíce vlasti, lid, že jen ten požívá a zasluhuje pedností, kdo vnuje své kdo má nejvtší zásluhy o vlasf. V jiné dob bych byl svj titul dobrovoln odložil, nemaje jiné hrdosti, než oné, býti svobodným obanem svobodného státu; dnes však ncodkiádám titulu, ponvadž by to mohlo býti považováno za zbablost dnes jsem tak neuinil, ponvadž se nebojím titulu. I)Io rodu jsem aristokrat, dle smýšlení demokrat. (Pochvala.) tituly,
—
171
—
Poslanec Menzel nemohl pochopiti, jaká to váha se klade na titul; jmenuje prý se Vincenc, a nestane se jiným, kdyby se jmenoval Jindich, Jan nebo Ignát. Poslanec Souhlasil s hrabtem Belcredim, ponvadž jen smýšlení dlá muže. Frebort vyjádil souhlas svj s posl. Jiíkem; není prý žádné píiny, aby nkdo se jmenoval hrabtem nebo baronem, vždyf pece není víc než sedlák. Poslanec Heinrich vyslovil se proti návrhu Jiíkovu, nebuf pestanou-li pednosti šlechty, pestane i šlechta; kdo nemá dv, nemá také jednu. Pro demokratické zastoupení
Kdo pak nepodrží rád estné lidu není také zapotebí, aby tituly byly zrušeny. jméno, jež byl po otci nebo ddovi zddil, kdo nevisí rád na krásných vzpomínkách historických? Af si šlechta dále hraje, chceli, se svými erby a vzpomínkami; nalezne tam mnohého poestného muže, ale také i rošfáka. Ostatn souhlasil Heinrich s posl. Dr. Judexem v píin zrušení pedností šlechty. Poslanec
D' Elvert
prohlásil,
otázka
že
tato
snmovního má rozhodovati
náleží
mezi základní
práva,
snm
íšský. Jen dvoutetinovou vtšinou lze se tudíž na snmu o tom usnášeti. Co do vci samé, svt prý již rozhodnul a rozhodovati bude i dále. Aby se zamezily zbytené debaty, navrhoval o nichž dle usnesení
D'Elvert
pechod k dennímu poádku. Jiiek formuloval svj návrh takto: „Šlechtictví na Morav af dle jména pestává, nesmí také více býti udlováno." Mnohé státy již prý se
Poslanec titulu a
nešlo to, pokud byla tu korporace, která neutralisovaly shromažovala okolo praporu jednoho, okolo titulu všech zpátenických snah. Poslanec ambala se pidal k poslanci Jiíkovi. Jest prý nutno, aby šlechtictví bylo vyvráceno z koene, a tímto koenem jest titul, kmen to, z nhož vždy vyrstají nové haluze, když staré se odezaly. Mštan se podal demokratickým zásadám, podati se musí i šlechta. Sedlák má malý majetek, šlechta velký, jinak jsou sob rovni. Tak musí býti, jinak by se konstituce neprovedla. Poslanec Cdsek souhlasil také s poslancem Jiíkem. Má-li panovati rovnosf, at nepanuje titul. On prý se píše Cásek, pro by se nkdo jiný ml psáti baron? To není bratrství, to není rovnosf. Ozvaly se hlasy, aby se hlasovalo. Pedseda Dr. Koppel prohlásil proti námitkám nkterých poslanc, jako by bylo k platnému usnesení zapotebí dvoutetinové vtšiny, že se nejedná o žádné právo základní, jako teba jest osobní
namáhaly, aby šlechtu
;
se vždy
svoboda, nýbrž jen o zrušení privileje. O kompetenci k tomu, že mže rozhodovati snmovna sama. se ihned také vtšinou prohlásil za kompetentní.
Snm
jen
Poslanec
UElvert
aby se o vci jednalo.
stál
na svém, že
Poslanec
Dr.
dv
tetiny pítomných musejí svoliti, pravil, že návrh Jiíkv jest písemn. Ve všech shromáždních se
Schlemlein
návrh samostatný, jenž musí býti podán oddlují ob otázky; tak teba i ve frankfurtském parlamentu, kde zrušení pedností šlechty vysloveno, titul však jako památka na minulost ponechán byl. 1 otázka pedností slechy mla býti odevzdána snmu íšskému, jak se bylo stalo na snmu štýrském, hornorakouském. Hlasovati prý se mže jen o návrhu Dr. Judexa.
Snm
na to vtšinou více než dvoutetinovou se vyslovil, že rozhodnouti chce hned o obou návrzích. Navrhovatelé spojili své návrhy v jeden, formulujíce ho tak, jak v ele jako § 9. stojí. Po té se ješt ptal snmu hrab Serényi, smí-li se dnes odpoledne, kdy bude podpisovati dležité listiny (honební zákon), podepsati
ješt hrab Serényi, aniž by si trestn pivlastoval šlechtictví? Pedseda Dr. hrabte Serényiho k poádku za tuto e, snmu prý nedstojnou.
Koppel volal
Jiíek ubezpeoval hrabte Serényiho, že se mže bez obavy podepsati hrab, ponvadž zákony teprv, když byly „schváleny ministerstvem", vstupují v platnost. Na to prosil hrali Serényi snm za odpuštní; ml prý jen na mysli
Poslanec
—
172
Pedseda
podepsání prozatímného zákona honobního. k poádku.
Konon
snm
schválil
šlechty a zákaz dalšího Základní
§
práva.
1
0.
jako §
udlování
Koppel ho volal op6t
Dr.
ústavy zemské zrušení pedností a
U.
titulu
šlechtictví.
Základní práva obýváte Ifi zetne moravské obsažena jsou v ústave íšské.
Paragraf tento pojat do ústavy, ponvadž poslanec Chliimský navrhoval, aby se vsunul do ústavy zemské zvláštní paragraf o svobodo nál)ožcnské a osobní a o svobod svdomí na Morav. Navrhl ho poslanec Cibulka, vycházeje z toho díivodu, že ustanovování základních práv náloží k vli jednot ve všech zemích Moc
zákone darná.
íšskému snmu. § 12. Moc zákonodárnou smcry v §§ spolen s císaem. Slova
„spolen
jest konstituní a
Složení
snmu.
císaem"
nmž
§
ze
1
14.
Snmovna
tato
tvoí
se
a j. vykniitýini vykonává snan zemský
poslanec
navrhl
monarchický, v
1?. Snem zemský se skládá jen Jednohlasn snmem schváleno.
§ iiský.
zemského
s
2.
Dr.
zákony dává
Koppel,
snm
s
ponvadž
náš
stát
panovníkem.
snmovny jedné.
zpsobem
tím,
že vždy
na lO.OOO dusí veškerého
obyvatelstva se zvolí poslanec jeden.
§
15.
Krom
toho mají
zemské školy vysoké právo, vyslaíi ku
snmu
Snmovní jednání o tchto paragrafech bylo neobyejn Na 34. schzi snmovní dne 17 srpna v druhém tení zemského
dva poslance.
obšírné a boulivé.
zízení navrhovala
komise snmovní, aby snmovna se skládala ze zástupcfi venkovských zemské university. K návrhu tomuto pipojil snm rokování prudké.
obcí,
mst
a
Poslanec ambala žádal, aby také vojsko bylo na snmu zastoupeno, a sice poslancem jedním, jenž má býti odat potu poslanc za vysoké školy. Egbert hrab Belcredi hájil náhled, že pi budování ústavy'' musí býti dbáno zem a doby, nikoliv však pání z minulosti. Zná prý jen dva dsledné zpsoby zastupitelstev, a sice zastoupení dle potu duší a zastoupení dle censu berního. Zastoupení dle zájm tídních nelze prý prakticky provésti, nebo obchod teba žádá za svobodu, kdežto prmysl touží po clu ochranném. Jest vcí nespravedlivou, zaškatulkovati zastupitelskou zásadu svobody do oddlení. Z tch dvod se vyslovil hral) Belcredi pro pvodní návrh snmovní komise, aby totiž na každých lo.ooo obyvatel volen byl jeden poslanec do snmu. Poslanec Dr. Judex nevidl v zastoupení dle potu duší pravé zastoupení zájm lidu, háje zastoupení rolnických zájm venkovem a zvláštní zastoupení emesla, prmyslu, obchodu a inteligence msty. Ilugo kníže Salm vyslovil svj náhled v ten smysl, že práv volbou dle poctu duší uhájí se nejlépe zásada pravého zastoupení lidu, ponvadž Ijudou zvoleni jen poslanci, kteí požívají všeobecné dvry. Návrh komise snmovní roztíJuje msta od venkova jen tím, že v onch má býti volen poslanec na 3000, na venkov však na Poslanec Thiery 20.000 obyvatel. To jest jen starý zbytek stavovských rozdíl. uznal sice, že zastoupení dle potu duší jest nejspravedlivjší, že však neprosplo
by Morav, nebof a obchodu.
tu není
Také
se
venkovan
s
to,
souditi o záležitostech
nemusejí venkované
báti
mštan,
umní, prmyslu
kteí po'ud
s
nimi
šli
ruku v ruce. Poslanci
mst
pomru
hájili
vbec houževnat
zásadu zastoupení dle
zájmv
a tím
návrh komise z obavy ped zpánebof sedlák, zvlášt pak domka, záhy vstoupí do pátelského k velkostatkám, kteí mohou poskytnouti práci a výdlek, naež pak
snmovní tcnými kroky, návrh
komise.
Poslanec
Jiíek
hájil
!
—:i73 — velkostatkáe budou voliti do sntím, opozice, a tato
mají žádných
mže
styk
V3rcházeti
s
aby
tu
panoval.
mst, kde jsou
jen z
velkostatkáem. Poslanec Dr.
J.
zapotebí vzdlaní a nepodporoval návrhy
reakci jest
Proti již
politicky
Dvoáek
hrabte Beicrediho a knížete Salma, vysloviv svou radost z toho, že návrh pochází od dvou velkostatká, kteí tolik již byli pinesli obtí, a pes to pece se zastávají rovnosti
v zastoupení.
Jest
prý
to
divná rovnost, 3000
m.šták
proti 20.000
venkovan Zpravodaj Petr rytí Chlumecký se vyjádil, že zastoupením tíd nejsou zabezlidu, proto že nebude také hlasovati pro návrh komise snmovní. Zastoupením zájm utvoí se dva nepátelské tábory; zastoupení zájm píí se zásadám demokracie a ádu, prohlašujíc revoluci za permanentní, nebot utiskovaní nesnesou nadpráví ostattiích. Pi tchto slovech povstala pravá boue mezi poslanci mst, kteí na tom stáli, aby rytí Chlumecký byl volán k poádku a aby nesml pokraovati ve své ei. Pedseda snmu chtl již schzi ukoniti, než boue se utišila. Naež rytí Chlumecký, pokrauje v pravil, že líil jen špatné stránky zastoupení zájm, aby takto prospl své drahé vlasti. Konen navrhoval, aby na 10.000 obyvatel byl volen jeden poslanec.
peena práva
ei
hrab
Mitrovský dovozoval, že dny
beznové zpsobily pád starých nabyté svobody chce však zase stav mšanský novou privilej pro sebe dobyti. Musí se dbáti spravedlnosti, at si poslanec bydlí na venkov nebo v mst. eník se pipojil k návrhu rytíe Chlumeckého. Poslanec Dr. Koppel pravil, že pi zastoupení dle potu duší zastoupení dobré závisí jen od náhody; demokratická ústava se nehodí pro naši zem. Ve prospch prmyslu, emesel a nevzí moudrost ve obchodu jest zvláštní zastoupení mst nutným; také prý, fraku, msta jsou posud nejhlavnjším sídlem inteligence. Mšfané nebudou potlaovati venkovany, jak dokazuje nynjší snm, na nmž se mšfané poctiv ujímali sedlák. Této zkušenosti nabudou venkované znovu, až se bude jednati o vyvážení pozemností z bemen, která posud nebyla zrušena. Hrab Mitrovský odvtil na to, že prmysl nebyl posud msty nejlépe zastupován. Co se však týká vyzvání, aby venkované byli vdni mštanm za jejich chování se v záležitosti robotové a desátkové, podotknul hrab Mitrovský, že mšfané museli tak jednati dle povinnosti a svdomí. Nesluší prý jim ale ukazovati na ást len snmu, která pinesla velkých obtí, tak jako by vc byli ujednali mšfané s venkovany proti velkostatkám. Velkostatká pozbj'1 mnoho, poslanec mstský nepozbyl nieho, a pece velkostatká na Morav podal dkaz, že jde se zástupci venkovských obcí ruku v ruce a že smírn nejtžší eší otázky. Na to sezení snmovní, jež trvalo více než šest hodin, perušeno. Vladimír
privilejí;
nyní v
dob
a
Na
36. sezení
snmovním dne
zastoupení. Poslanec
—
Dr. Mandelbliih
—
21.
srpna pokraováno v boji o hlavní zásadu hájil zásadu zastoupení zájm. Odvo-
horliv
na beznové dny 13. až 15. Tyto dny však, jež všeckj' nedlala ani aristokracie ani venkovsk}'^ lid, dlala je msta a universita, bez nichž bjxhom dosud nemli práva rovného. Vedle dn beznových jest tu však ješt den 15. a 26. kvtna ve Vídni, kdy opt msta a universita uhájila svobodu proti všem choutkám reakce. I do moravského snmu musíme pijati zástupce mst, abychom i tu byli zabezpeeni proti každé reakci možné. lávali jste se
pravil
postavily na roven,
Rytí Laminet dovozoval, že zastoupení na základ potu duší musí ovšem národem politicky veskrz vzdlaným považováno býti za nejlepší; nelze však vyvrátiti tvrzení, že Morava nestojí ješt na tomto stupni. Kdyby jako soukromá osoba byl potázán o svj náhled v píin zastoupení dle potu duší, tšil by se
— doba
tím, žo ji
174
—
vtší všoch soustuv a osob a že duch svota, ktorý svobodu dal, len snmu vsak má za to, že ono ústavní zízení jest
jost
také chrániti bude. Jako
jen dobrým, máli
Navrhoval po.slance.
dvru
Poslanec Koller upozornil na nic,
kdežto obcím
potu duší nemá této dvry. mstech pak na 15.0(X) jednoho
obyvatelstva. Zastoupení dle
aby na venkov volili na Takto by odpadlo na venkov asi tudíž,
venkovským
to,
20.000, v 70,
na
msta
asi 'AO
poslanc.
že pro hmotné blaho most se posud
se dostalo již
znaných
Msta
úlov.
nestalo
mají zapotebí
vcí možnou, že se velkostatkái spojí se sedláky, pak liy mla msta proti sob dvojí sílu a dvojí aristokracii. Poslanec Cibulka pednesl nový dvod pro zvláštní zastoupení mst. Na Morav prý jsou dv Budeli rozhodovati pi volbách jen zásada zastoupení dle potu duší, národnosti. hudo míti také pevahu slovanský živel nad nmeckým. To prý ale nemže býti hlavní zásadou ústavy, která ustanovuje rovné právo obou národností. píslušného zastoupení, nobof jest
hrab
myšlenka istého zastoupení lidu proniká vrstvy spolenosti, že zastoupení dle zájm lid ale rozdluje; toto rozdlování jest zavržitelným, nebot jen svornosf vede k cíli. V zastoupení dle potu duší zastoupeny budou všechny zájmy, ponvadž zvoleni budou zástupci ze všech tíd. Nejedná se více o staré stavy, nýbrž o dobu ])o Egbert
práv v
celé
Belcredi podotknul, že
Evrop všecky
15. beznu. Co se ale dotýká tvrzení, že zástupcové mst budou prostedkovatoli mezi národnostmi, vyslovil hrab Belcredi mínní své v ten smysl, že každý, af Slovan af Nmec, jest Moravanem, jejž poutá svazek bratrský. K tomu není zapotebí teprv sprostedkovatel. (Pochvala.)
Konen hlasováno. Ze 141 pítomných poslanc zamítla vcísina zásadu zastoupeni snm pak schválil dotyný paragraf v následujícím znní: „Snmovna
dle poltu duši,
zástupc venkova,
tato se skládá ze
V
tomtéž
sezení
snmovním
mst
a škol vysokých."
schválen
také
následující paragraf, jímž se pedcházející provádí:
dovn:
vtšinou
(90
proti 51
„Zastoupení toto
dje
hlasm) se násle-
Venkov vysílá na 15.000 obyvatel (snmovní komise navrhovala na po jednom poslanci, b) Každé msto s nejmén 30(X) obyvatel vysílá jednoho a na 9000 obyvatel pes to po jednom poslanci. Msta s 2000 a pod 300(J obyvatel vysílají, vždy dv dohromady, po jednom poslanci, c) Zemské školy vysoké vysílají 3 poslance." Poslanec Dr. IVilsdorf, dle jehož návrhu schválen ve venkovských obcích poet 15.000 obyvatel na jednoho poslance, vypoítal, že by dle toho bylo na snmu poslanc 103 z obcí venkovských, 49 z mst a 3 z unia)
20.000)
versity.
V
tení zemské ústavy na 55. sezení dne IG. záí navrhoval opt aby na 20.000 obyvatel byl volen jeden poslanec, bez ohledu na msta a venkov. Opt hlasováno o zásad, máli býti zastoupení dle potu duší nebo zastoupení zájm; Jiávrh hrabte Belcvediho zamitnnt vsak 6y proti Egbert
tetím
hrab
Belcredi,
6j hlasfun.
Avšak již pi porad o následujícím paragrafu ústavy, jenž ustanovoval, že venkov volí na 15.000, msta na 3000 duší jednoho poslance, vzplanul znovu boj co nejprudší a neústupn}^ mezi zástupci mst na jedné a mezi zástupci venkova a velkostatk na stran druhé. Poslanec ambala navrhl, aby jak v mstech tak na venkov se volil na 20.000 duší jeden poslanec eská a nmecká universita aby volila po jednom poslanci, a k obyvatelstvu mstskému aby se poítalo obyvatelstvo onch malých mst, jež dosud poítají k venkovu. Odvoduje svj návrh, užil ;
ambala
také
slov, že
sedláci jsou
také
tak
chytí, jako
advokáti a sjmdikové.
—
175
—
pedsedu ryt. Vojkovskélio^ aby za to volal Cambalu k poádku. nespatuje v slovech ambalových nic urážlivého.
Dr. Mandelbliih žádal
Pedseda
odmítl
to,
Zápas neobyejný víil snmovnou; jeden návrh stíhal druhý. Konen hlasováno za velkého napnutí. Návrh V. barona WiJinanna, ab}"- snm se skládal z 90 poslanc vbec, volených dle volebního ádu pro píští snm íšský, zamítnut a tím padl i návrh Dr. Dvoáka^ aby se snm skládal celkem ze 120 poslanc; návrh návrh ambalhv na stejné zastoupení mst s venkovem také zamítnut Hennigv, jejž bj'l poslanec Adamce pijal za svj, aby msta mla '/ai venkov ^/j poslanc, zamítnut; za to schváleti 65 proti 57 hlasm návrh Brosigv, aby insta byla zastoupena jo poslanci. Tak schváleno vlastn snmem, aby na venkov se volil na 15.000 obyvatel jeden poslanec, msta aby mla dohromady 30 a universita olomoucká ti poslance. Pronášeny po té se strany zástupc mst prudké obžaloby na usnesení, konen pak skoro zišiclini poslanci mstští opnsíili u velikém rozileni snmovnu. Pedseda nechal pítomné poslance spoítati; zbylo jich ješt 84, kdežto schopnost snmu usnášeti se, vyžadovala jen 83 poslanc pítomných. Pedseda ryt. Vojkovský prohlásil na to, že by ony poslance, kteí by ješt nyní se vzdálili úmysln, aliy zmaili pokraování v porad, musil nechat dle jmen uvésti v protokole. ;
Poslanci Dr. Sclilemlein a Bauer
poslanec se sezení bylo
odpovdl,
mže
vzdálili ze
snmu
protestovali
pedsedovi, an prý každý
proti
Posl. Cibulka navrhoval, ab}^
dle libosti své.
ukoneno, ponvadž rozechvní dosáhlo stupn vysokého. Hrab Belcredi poet poslanc, který zbyl, jest k usnášení
že není žádného rozechvní;
schopný, poslanci se chovají zcela klidn.
Snm
se však po kratiké
debat
rozešel, sezení
ukoneno.
záí v tetím tení ústavy jednalo se opt o téže záležitosti. Když byl pedseda rytí Vojkovský vyložil obšírn stav vcí, ujal se slova poslanec Dr. Koppel.^ uiniv formou prosby k vli smíru stran návrh, aby jednání a hlasování na poslední schzi bylo prohlášeno, jako by se bylo nestalo. Pedsednictvo samo mocí svého práva mže poslední hlasování, což lze také odvodniti ádem jednacím, prohlásiti za neplatné. O tomto návrhu Koppelovu povstalo nové rokování, v nmž se ozývaly opt hlasy poslanc Adamce., Uhlíe (Lomnice) a Uhlíe (Moravec) pro ryzé zastoupení lidu na snmu. V tom povstal opt poslanec Dr. Koppel., aby prohlásil, že sám, vida se tvoiti dva nepátelské tábory, odstu-
Na
56. sezení
dne
puje od zastoupení
Návrh
Dr.
18.
zájm
Koppela znl:
duši veškerého obyvatelstva
a navrhuje zastoupeni dle potti duší.
„Snmovna se
se
voli jeden
tvoí
tím
poslajiec."
(Hluná pochvala.)
zpsobem., ze na každých i o. ooo
Co do university navrhoval
Dr.
Koppel ti poslance. Ihned se poslanci Cibulka a MDr. a žádáno
obecn, aby se hlasovalo.
I
Wilsdorf srovnali
s
návrhem
Dr.
Koppela,
Dr. Mandelbliih prohlásil, že souhlasí se zá-
sadou demokratickou a že podporuje návrh Dr. Koppela; kojil se však ironicky nadjí, že velkostatek sám, jenž se tak vele bjd ujal zásad demokratických, tyto zásady do koene pochopí a co nejdíve s jiným se vytasí návrhem.
nemže o s\^é ujm jednání z dívjvšak podobné usnesení snmovny uvítá radostn. Egbert hrab Belcredi poznamenal k tomu, že dívjší jednání se stane neplatným, jakmile dvma tetinami hlas by byl návrh Dra. Koppela pijat. Pedseda rytí
šího
sezení
Hlasováno. Dr. Koppela:
Vojkovský se vj^jádil, že
prohlásiti
za
Snm,
„Snmovna
neplatné,
zrušiv tato
že
usnesení své ze 16. záí, jednohlasn schválil návrh
tvoi
se
rého obyvatelstva se zvoli poslanec jeden."'
zpsobem tim, že vždy na lo.ooo duši veškeBoulivou pochvalou uvítáno snesení toto.
;
—
—
176
Co do zastouponí university na snme navrhl poslanec Mense/ dva poslance. schválil vtšinou hlas dva poslance, na památku a v uznání zásluh universit o dobytí svoI)ody, na vyznamenání umní a vdy.
Snm vo-
l'rávo IoI)ní
^
;ik-
tivní
j
lf,_
^
o
roku
,
Star,
Voliem ,
odsouzen
skutek
jest
,
,
každý rakouský oban
•
/
7
dum
nebyl, poscinek,
vzdláni dosažením byl osvdil.
úadu
stáíní, který
to jest
v
IV.
.
,
sveprávny jest a neu/ionny,
Morav »7
7
dani podrobenou drží
nebo
ádn .
••
bydli
^
24.
v
,
pro slocin aneb nkterý jtny neestný antb své
živnost',
veejné/to, hodnosti akademické, aneb složením zkoušky státní
aby také soukromní úedníci a bývalí majitele poa domy buJ prodali, nel)o dtem pepustili, mli právo volební. Kníže Salm, tentokráte jako zpravodaj, odvtil, že soukromní úedníci byli proto z volebního práva vyloueni, ponvadž podléhají vlivu svých pán. Voleni býti mohou, požívají-li dvru, zrovna tak jako bývalí majitelé pozemk do ad voli vstupují ale oni, kdož pevzali pozemky. Poslanec Dr. Franc navrhoval, abj'" každý, kdo v Morav ádn bydlí, 20 rok stár jest a není vedle zákon moravských z obanských práv vylouen, ml právo voré"ljní,^á'Taždý voli aby byl volitelným. Kníže Salvt odvtil, že 24. rokem poíná svéprávnost, již musí každý míti, kdo chce zastupovati práva zem. Mladík 20 lety mže býti prý udatným vojínem, nemusí míti však tak zralý rozum, jakého vyžaduje poslanectví. Posl. Wildfer navrhoval,
zemk, kteí toba své pozemky
Volitelnos.
§ 17.
ádné
bydli
a sz'éprávný
Volitelným za poslance jest každý
aneb dle § 16. zde
má
statek,
rakouský
oban
v obou pípadech
státní, který 2t].
rokti stár,
v
Morav
neiihonný
jest.
Tento § dle zpravodaje knížete Salma pedpokládá, jsa obsáhlejším, pedevším dvru volistva; voli musí podávati záruku dobré volby, kdežto u zvoleného rozhoduje jen dvra. Posl. Jiíek navrhoval, aby rok 30. byl ustanoven za poátek volitelnosti, nebo snmu hrozí menší nebezpeí, nepijde-li nkolik výtených mladjí^ch muž do nj, než když se dostanou do snmu píliš mladí lidé, kteí snad v úzkém kruhu platí za výteníky, na snmu však by se penáhlen usnášeli. (Pochvala).
Kníže Salm odvtil takto: Jest známo z djin, že v mládí se proslavili; tak teba Alexander Velký i
již
byli neobjxojní lidé, již
jako
kteí
dvaadvacetiletý
mladík se proslavil iny velkými; než zákon nemže vycházeti z výjimky, nýbrž z pravidla. Tímto pravidlem jest 24. rok. S ticeti roky, kdy muž má obyejn již domácnost, ztrácí také již na ráznosti. Posl. Hennig chtl míti dodatek, aby volitelnosf byla vyzdvižena, když vznešená jest obžaloba pro zloin. Kníže Salm se vyslovil proti tomu, ponv^adž by následkem strannictví bylo vcí snadnou, vznésti na kandidáta obžalobu, aby byl z volby vylouen. Potká-li se však obžalolia s
výsledkem, musí beztoho volba býti zrušena. § 18. Doba volební obsahuje ti
13oba_ volební.
léta.
Komise snmovní navrhovala dobu volební 6
let. Posl. Lubich navrhl ti léta, Cásek jen jeden rok, hrab Belcredi ti léta, ale jen pro první dobu volební, pro budoucnost však dobu onu, jež ustanovena bude pro volI)y do íš.ského snmu. Kníže Salm jako len snmu srovnal se s návrhem hr. Belcrodiho.
posl.
V
tetím tení se vyslovili poslanci Ková, Frebort, Nemerád, Uhlí a Cásek Dostali v odpov, že tíletá doba volební proto se ustanovuje, aby bylo zamezeno rozilení a asté útraty. Také prý by nebylo vcí prospšnou, kdyby co rok picházeli do snmu novákové a musili jako ve škole pro jednoroní dobu volební.
zaínati od abecedy.
:
'
S.
19. Ná/iradiiici
Pvodn
navrhla
—
177
— Náhradníci za poslance
za poslance se nepipouštjí.
snmovní komise:
hejtman co nejrychleji novou volbu."
„Odejdo-li Posl.
nkterý
poslanec, naídí
Koller žádal,
pi
al)y
zemský
nejsou,
tólo píležitosti
rozhodl snm o zásad, mají-li býti náhradníci za poslance pipuštni ili nic, navrhuje zárove, aby paragraf znl: „Odejdeli nkterý poslanec a jeho náhradník atd." Baron Wicimann vyslovil se vbec proti náhradníkm. Poslanec Dr. Mandelbldh
poznamenal, že toto ustanovení náleží do ádu volebního, jenž jest již vjí^pracován, ne však do ústavy. Poslanec Dr. Koppel dokazoval, že otázka o pipuštní náhradník náloží do ústavního zízení; vyslovil se proti náhradníkm jako zbyten3'm, ponvadž píští snmování nebude tak dlouhé jako nynjší. Pi hlasování schválen snmem paragraf 19., jak ho Dr. Koppel navrhoval a jak postaven shora. ví
20.
Jen
snm
len
rozhoduje o platnosti voleb
jakož
sziých,
i o
ádu
jednáni. í^ciivalovám
Slovo „jen" pochází z návrhu poslance Kollera, aby rozhodování o volbách a jednacím ádu píslušelo jen snmu, boz voškerékoliv sankce vyšší. S 21.
Snm má
§ 22. Zákonem zvláštním ustanoví se rozdleni ,
ped
právo, zaíditi vyšetováni o záležitostech
zem
nim
jsoucích.
ve volební okresy a zpsob
voleb. Jednací ád.
Vyšetovaní
snmem. Okresy volební.
,
vole tu.
§ 23.
Snm
voli svého
pedsedu, dva V,,
Ped-
místopedsedy a své íiedníky.
v.
,-v,v
sednictvo
v
Poslanec Cibulka položil otázku, není-li píšt zapotebí, aby volba pedsedy byla císaem schvalována, jako dosud ? Sám rpak navrhl, aby se tak dlo. Zpravodaj ' r j j rytk Chlumecký zodpovídal záporné tuto otázku, jelikož snem jest svézákonný; také pro íšský snm ve Vídni a pro parlament frankfurtský se neschvaluje volba •'
I
snmu, Uredmci snmovní.
pedsedy. Úedníky snmovními byli mínni sekretái, zapisovatelé, úedníci i funkcionái ze snmu pro snm, nikoliv však stálí úedníci zemští. Otázka doby, na kterou se volí pedseda, odkázána z usnesení snmovního do jednacího ádu. Návrh poslance
Cibulky,
aby volba pedsedy podléhala císaskému schválení,
zamítnut.
§ 24.
snm
se
Snm
sejíti
v,sám
v
shro7nazuje
dob jednoho
se
obyejn
první pondlí kvtna.
snm ale ne déle nežli na V..V/-/aiv žádají-li za to ^U len
S 25. Právo odroiti
s?t7n
nežli
na
w
múze
msíc
Snm jest
se
císa, musí
Kdysesnm
odroiti,
•/
msíce dva, náleží císai. Též v pítomných, avšak nikoliv déle /
Odroeni
a
rozpustem
snmu.
šest.
rozpuštn
a) rul konci
doby volební;
b) chtfji-li tomíi c)
Zeme- li
msíce.
^/J
lenil
pítomných;
z naízení císaova.
V pípad ci) musí v poslední dva msíce ped uko7iením doby volební nové voleni pedsevzato ; v pípadech b) a c) ale musí v píští dva msíce po rozpuštní nový snm býti svolán a se sejiti. býti
Ustanovení, že i
celý dodatek
snm mže
o rozpuštní
bj''ti
snmu
odroen k pijaty k
žádosti
^/4
len
pítomných, jakož
návrhm poslanc
Dr.
Schlemleina
mže snm
zahájen býti
a Dr. Koppela.
§ 20. Je-li více než polovice všech len snmu pítomno, a absolutní vtšinou hlas platná initi snesení.
Schopnos snaseti se
Snmovní komise navrhovala pvodn, aby pítomnost (30, pozdji pak zase 80 len staila k platnému usnášení. K návrhu Dr. Schh-mleina schválen § 26. tak, jak shora vytištn.
již
12
— Návrhy
178
—
'
§ 27. Právo navrhovati zákony náleží jak císai tak snémn.
za-
Tento paragraf byl schválen k níivrhu nepísluši vo všech zemícli
I)r.
Koppcia, nol)oC prý právo iniciativy
íšskému snmu, musí
tudíž
výslovn v zemském
zí-
zení býti uvedeno. Sankce císaská zákona.
Vsfchiiy
§ 28. j^i^^„ji je
Sjíolupodcpsani zem.
i-i^af-i ^J^
Každý, "^
návrhy zákon^ siuiiiem v mezích jeho práiwtnoci pijaté^ pedschválení.
císaem schválený zákon zemský
inusí
hejtmanem zemským ^ -^
býti spolui ^
hejtmanem, podepsán. Veto.
Právo císae, odepíti schválení
(veto),
stejn obmezeno
jest,
jak ob mezeno bude
naproti sfimu íšskému.
Snmovní komise navrhovala píivodn: „Všecky návrhy zákonii, snmem v mezích jeho pravomoci pijaté, pedkládají se zemskému hejtmanovi, aby vymohl jejich císaské schválení. Neudlí-li se vzdor dvojímu pedložení, jež se vždy má díti po tech nedlích, tato sankce, a setrvá-li snm po dvojím vrácení na svém usnesení,
nemže
císa schválení více odepíti."
Poslanec Dr. Koppel nebyl pro to, aby se císai dalo neobmezené veto. Tu se ale jedná o to, aby do devíti nedl bylo dosaženo, co platí o vetu v Norvežsku, kde sice král po dvojím pedložení zákona nemže také odepíti schválení po tetí, zákon však tam musí býti pedložen nov3''^m snmem. Tak by byl u nás zbaven císa veta, jež mu ve všech konstituních státech písluší, takka jen pro zanedbanou lhtu, tak by se stal u nás snm sám zákonodárcem. Proto navrhl Dr. Koppel Veto císaovo budiž stejn obmezeno, jak obmezeno bude naproti snmu íšskému. Poslanec rytí Laminet vyslovil svj souhlas se zásadou, jak ji navrhla snmovní komise, nikoliv ale s dobou urenou. Vláda prý mže snm rozpouštti; když však ti noví snmové se usnesou ua jednom a tomtéž zákonu, jest tu dostatená záruka, že zákon slouží blahu zem. Doba af se rozšíí na šest nedl. :
HElvert podotknul, že zemský hejtman na Morav jest konstituním rádcem císae v zemskj^ch záležitostech, proto že nemže býti pominut u pedRjrtí Chlumecký pipojil, že zemský hejtman jest zodpovdným kládání zákon. rádcem císae v záležitostech zemských a že o zákonech, jež byl snm schválil, musí v této své vlastnosti podávati zprávy. Co do veta souhlasil úpln s návrhem komise, chtje, aby se o tom ústava jasn vyslovila.
Poslanec
V druhém Dr. Koppela;
z
tení schválen prvního
odstavec hoejšího paragrafu dle návrhu vynechán k návrhu Dr. Mandelbliiha hejtman
poslední
odstavce
zemský. Ustanovení o kontrasignatue
vrhu Komis.-i
íšské vlády.
zákon hejtmanem zemským
schváleno k ná-
posl. Honheisera.
g 29.
Snmu mže
býti pítomen
komisa íšské
vlády, ale jen s lilasem poradným.
navrhovala snmovní komise, aby do ústavy byl zaadn následující paragraf: „Bývalý zenivský výbor, bj^^valí zemští oficíi, bývalé pojmenování „stavové" a „stavovský" pestávají."
Po
té
Posl. Fraut. Síeinbrecher navrhoval, aby také pestalo dívjší zemské zízení stavovské (ústava zemská). Dr. Koppel se vyslovil pro vynechání tohoto paragrafu. Novou ústavou prý jest stará beztoho zrušena; ustanovením tímto by si snm jen vázal ruce, nebof mže se státi, že se snm ješt usnese, aby trvali zemští oficíi a zemský výbor. Dr. Mandelbtiih podotknul, vysloviv se také pro vynechání paragrafu, že zízení zemských oíicír jest nyní beztoho prozatímn, snm že mže so
— trvání výboru
vysloviti pro další
Snm
nenáleží.
Na dva
179
zemského, do ústavy však že vtšinou hlas vynechání paragrafu.
schválil
toto ustanovení
dne 28. srpna navrhoval ryt. Clihmiecký jako zpravodaj tyto ahy pnjat_v byly do ústavy: „Vj'bor dvanácti osob, volený snmem ze stedu jeiio na dobu volební, obstará 40. sezení
další paragrafy,
bžné
(Zvláštní v\'bor dvanácti osob.)
záležitosti.
Zvláštním zákonem ustanoví se obor psojjnosti tohoto výl)oru, jakož
i
odmna
jeho lenil." Na dotaz poslance Cáska podal pedseda rytí Vojkovský vysvtlení, že posud trvá tak zvaný vjHior zemský, složený ze 4 nejvyšších oíicír zemskj^^ch a S píEgbert hrab Belcredi prohlásil výbor sedících, jenž oI)starává bžné záležitosti. za
nepotelmý; projde4i
vláda moc výkonnou. šenec.
eník
snm moc zákonodárnou, by pak mezi obma, jako mí-
ústava, jak se navrhuje, bude míti
zemský
Zvláštní
vj^^bor ležel
se vyslovil pro vynechání obou paragratu z ústavy; mezitím, než4i
mže prozatímný výbor obstarávati bžné záležitostí. Posl. výbor za nutný ku spravování fondv a pro dohlídku na kanceláe. Poslanec Koller také horlil pro vynechání paragraf, nebof výbor nebude míti žádného oboru psobnosti zákonodárné moci, píslušící snmu, nemže se úastniti, výkonnou službu nemže také obstarávati, nebot snm nemá této moci. Dr. Mandelbiuh ml výbor za potebný. Stalo se teba již usnesení o zízení hypotení banky, která bude snmu podízená; za nepítomnosti snmu musí ji spravovati vj''^bor, rovn pak na osnovách zákon pracovati. ústava bude potvrzena, Tliiery prohlásil
;
Rjrtí
poukázav na ústavní djiny Moravy, velký dívjší ást moci zákonodárnc^ nýbrž i moci
V3^tknul,
Laiiiinet
obor psobnosti síav, vyko)iávajících nejen nejvtší
Prodlením asu vláda víc a více z toho na sebe strhla ; tak scvrkla se práce stav. Práce zemského výboru se také ztenily a ztení se, pecházejíce na vládu, ješt více. Tak teba pestane zcela stavovské úvrnictví, až se vylosované Památky vymní za státní úpisy dlužní. Fondy mohou také býti ponechány vládním
7)ýkon)ié.
úadm,
nebot
úady
tyto nejsou více nedotknutelné,
k zodpovdnosti.
Také rozvržení
všemu tomu není
zvláštního výboru
in
i
suspenso
vykonání zvláštního
dan mže zapotebí,
býti
mohou
býti
snmem
snmem
pohnány
v odpor bráno.
Ke
proto at se tyto paragrafy nechají
Wurm prohlásil výbor za nutný k vli Poslanec UElvert dokazoval také potebu správu fondu domestikálního, jenž se páí na n-
prozatím nevyizují. Poslanec
pedbžných výboru,
prací pro
hlavn
pro
snm.
kolik milion.
Konen
usneseno snmem, ponechati oba paragraty in suspenso, vyzvati aby pedložila co nejdíve zákon o psobnosti píštího výboru zemského, a reformovati prozatím nynjší výbor zemský novými voU)ami. ústavní
komisi,
§ 30.
Snju má
kdys jest odroen
ýrávo,
jistých prací usíanoiti výbor
len
siiých, co
Paragraf tento pijat po dlouhé § 31. z
leny snmu
náhled na
nm
nelze
do
debat na
rozpuštn,
len
vedle
49. sezení
dle
vide své k ízení
Výbor poslanc.
libosti.
odpoledním dne
zodpovídáním stíhati ani z hlasování v
6.
sninu,
záí.
ani
Nedotknutelnost
vyslovených.
Poslanec Chlumský chtl míti dodatek v v ten smysl, že jen náhledy pravdivé nelze poslanec nedotýkal cti poslance druhého. k
tiebo
potu
po-
slanc.
píin stíhati.
náhled vyslovených, a sice Mímil tím zameziti, aby se
§ 32. Po dobu zasedání nelze žádného letta, le že by pedcházelo svolení snmu pro zloin krom zastižení pi skutku samém, aneb pro pein soudn stíhati,
totnu,
aneb pro dluhy zathiouti. 12*
Soudní
stí-
hání po-
slanc.
,
— Postižení clena snéinu
pi
—
180
samém
skutku
snmu
budiž ihned
oznámeno.
Ustanovení o postižení pi slcutku samém pochází z návrhu poslance Heuniga, poslední odstavec z návrhu posl. IVurma. Dle pvodního návrhu komise nesml iiýti pro dluhy poslanec lo jen stíhán k návrhu posl. Cibulky schváleno slovo zatknouti. Dostaí prý, když dlužník neztratí osolmí svobody. Poslance Tesaf- chtol míti dluhy úpln vypuštny, aby se vbec dlužník poslanec nesml vymknouti ze zákona, ;
liikompati-
jj
Každý
;};].
šíví byl postoupil,
zvolen, není žádné
poslanec, který se 7iváže v
snmu
musí ze
vystoupiti
a
úad
veejný neb soukromý, aneb v prvj-
Jiové
volb
se podrobiti.
Byl- li 7išak
optn
pekážky, aby znovu vstoupil do snmu.
Poslanec hrab Belcredi navrhl, aby každý, kdo se uváže ve veejný úad aneb v tomto postoupí, musil ze snmu vystoupiti. Soukromé úady chtl míti vynechány. Pro ponechání soukromých úad v paragrafu mluvil poslanec Koller, nebof má býti zamezen vliv službodárc na poslance. Poslanec D'Elvert horliv brojil proti vynechání soukromjí^ch úad, nebof vstoupení do úad soukromých jest nebezpenjší onoho do služeb veejných. Veejné správy prý se nemusíme obávati, že by chtla si zjednati vliv na poslance; za to ale jistá tída soukromých osob by si poslance podrobiti usilovala. Hrab Belcredi co do vlivu veejné správy na poslance upozornil na nejnovjší djiny Francie, kde zhoubný vliv konala veejná správa na snmovnu. Dovolená
(jedriíku veejnému, který byl za poslance mohl do snviu, býti odepena.
^ 34_ vstoupiti
úedník
zvolen,
nesmi dovolená, aby
Poslanec Wildfer uinil dotaz, jsou-li farái, lokalisté a kaplani veejnými i soukromými úedníky. Zpravodaj rytí Chlumecký odpovdl, že jsou veejní úedníci, ponvadž vedou veejné knihy a vydávají veejné listiny. Zpsob rozvržení a S 85. Outraty za cestu a diety poslanc zapravují se zemí.
^'slanc"
^"''y „
poslanc.
,
v,
"
•
,
,
,
,
/v
,
vyska jejtch usinovi se zákonem zvláštním. Hejtman ieho
moc V zemi plni na pedním míst císaem jmenovaný, obou Zemských mocný hejtman zemský aneb jeho námstek. g 30.
zykfi
nám-
Výkontiou
ja-
V
^"^'^-
tetím tení žádal poslanec Langhammer, aby pi námstku stálo slovo Zpravodaj rytí Chlumecký a rytí Vojkovský odpovdli, že slovo toto jest zbytené, ponvadž námstek se jmenuje také císaem a nemá zapotebí teprv zvláštního splnomocnní.
splnomocnný.
^ 37_ Hejtman zemský jest ze svého íiadováni zemi zodpovdný, o nmž podává Zprávu zemi. Snmu náleží právo, dáti hejtmana zemského v obžalobu ii
Zodpovdského
heit-
mana
té,
Zprávy ^
Komisai snmovní
jak usíanoneno bude
snmem íšským
^ 3g_ Hejtman zemský povinen jest, podávati snmu ke každé jeho žádosti zpráini k své žádosti musí hejtman slyšán býti. On mže též k snmu ;
komisae, kteí však, jako hejtman sám, poradný jen mají
Komise snmovní navrhovala návrhy zákon. K návrhu poslance
u'-'í
"
-
"^'i\ zemské.
hlas.
hejtman zemský jest oprávnn initi Dr. Schlcmleina to vynecháno. též,
Dále navrhovala komise paragraf:
.
míe
o ministrech.
pomrech zemských
odeslati
lává a zavírá
ron
že
„Hejtman zemský
jest
povinen
bdíti
nad
písným vykonáváním zákon." Na dotaz kterých zákon, odpovdl zpravodaj, že zákon snmem zemským usnesených. K návrhu poslance Dr. Mandelbliilia jako zbytený paragraf tento vynechán. § ^^^' Hejtman zemský svolává, zahajuje, zavírá snm jménem císaovým, odroluje
snm z naízeni císaova. Obor psobnosti a organisace íiad, zemskému hejtmanu podízenýcli, usla-
aneb rozpouští §
'i'-'-
noví se íšskou mocí.
—
isi
_
Snmovní výbor ústavní navrhoval: „Zemskému hejtmanu jsou podízena tyi oddlení: a) Oddlení pro záležitosti zemské správy a záležitosti vojenské; b) oddlení pro kamerální dchody, pokladnu, útárnu a zemské úvrnictví; c) oddlení pro kultus a vyuování; d) oddlení pro práce veejné". Další ti paragrafy obsahovaly podrobnjší organisaci zemských úad i viinistostev. Poslanec Dr. Mandi-lbliili namítal, že by bylo penáhlením, již nyní ustanovovati moci zem, nebot obor psobnosti zemských úad bude uren mocí íšskou. Navrhoval proto, aby všecky tyto paragrafy se vynechaly. Zpravodaj rytí Chliiniecký ku podivu se srovnával s Dr. MandelbliJhem. Poslanec D' Elvcrt uinil návrh: „Organisace zemských mocí ponechává se snmu íšskému". Snm schválil paragraf jeden na místo ve smyslu návrhu Dr. Mandelbliiha.
ty
Zvláštním zákonem ustanoví se sisení obcí. Poslanec Hiiinig žádal, aby se schválilo ustanovení §.
41.
ských obcí". Zpravodaj se proti tomu v sob jak msta tak venkovské obce.
Moc
soudcoziskou
Soudy jsou
neodvislé, a
§. 42.
se vydávají
jménem
^fí.
ana slova
ohradil,
mst
„zízení
zízení
a venkov-
obcí
obe
zahrnují
Moc
jménem císae vykonávají
soudcovská.
soudy.
žádné jiné autorit nejsou podrobeny nehli zákonu. Rozsudky
císafe.
Snmovní komise navrhovala k tomu ješt, aby rozsudky z naízení soud vykonávány byly mocí výkonnou. Poslanec Hennig vyslovil náhled, aby ustanovení o vykonávání rozsudk bylo ponecháno moci íšské, s ímž souhlasil zpravodaj. Poslanec Koller chtl však tuto zásadu o vykonávání rozsudk míti v ústav. Více poslanc souhlasilo s posl. Hennigem^ na konec pak snm schválil návrh ryt Lamincta, aby celý odstavec o vykonávání rozsudk byl z ústavy vynechán. i
§.
48.
Soudní moc v obanských a trestních soudy ^ v zemi moravské.
vykonává
zálezitotecli
ve
se
všedí moc
Snmovní komise navrhovala: „Pro obanské záležitosti jsou smírí soudy v každé osad, v každé krajské obci (asi 20.0)0 duší) kolegiální soud obanský jako první stolice; 2. jako druhá stolice zemský soud apelaní 3. jako tetí stolice vrchní apelaní a kassaní soud zem. :
1.
;
Trestní soudnictví se
vykonává:
u zvláštních kolegiálních
soud
1.
pro zloiny a vtší
krajských a
b)
v
druhé
peiny
a
v
stolici
u
vrchního
první
apelaního a kassaního soudu zem 2. pro menší peiny a) v první stolici u smírích soud každé osady, b) v druhé stolici u krajského soudu kolegiálního". ;
Poslanec Hennig navrhl, aby se celý tento paragraf se eklo, že soudní
moc vykonává
z
ústavy vynechal a aby
se ve všech stolicích v zemi moravské.
Poslanec Cibulka vyslovil náhled, aby alespo hlavní zásady byly pojaty do soudv, a aby všechny soudy byly kolegiální. Poslanec Cásek se vyslovil pro navržený komisí paragraf; poslanec Dr.
ústavy, aby se vyslovilo odlouení správy od Mandelbliih
vj^slovil se sice pro
budiž však ponechána soudnictví musí býti ve
v
této
píin mlo
udržení
autonomie zemské,
íšskému snmu. Poslanec rytí Laminet všech
stolicích
centralisovati.
O
vykonáváno v zemi^
em
se
obantrest-
nich zalezi-
.
stolici
v
skych a
stolicích zvláštními
celá
tato
záležitost
prohlásil, že
nenahlížeje^
v zemi jedná u soud,
to
obanské
pro
by
se
musí také
v zemi býti ukoneno. (Pochvala.) Zpravodaj žádal za schválení paragrafu, nebof autonomie zem jest hlavní zásadou, která se musí ze všeho odrážeti. S ním souhlasil poslanec Haberler. Poslanec Dr. Mandelbliik prohlásil za nebezpené odlouení správních od soud. Snm schválil vtšinou, al>y paragraf byl vyneclián z ústavy, a aby na jeho místo nastoupilo ustanovení hoejší, jak ho stylisovali poslanci Hennig a Nároný.
úad
tostech.
,
— Veejné
182
—
Tvestui ízení vfibéc jest vef-ejré a poroíní, a zakládá se
§ 44.
na základe obžaloby
I'oslanec Cibulka se vyslovil pro vynechání tohoto paragrafu
^t porota.
;
kdyby
ale byl
v ústav ponechán, aby bylo pipojeno také, žo obanské ízení soudní jest ústní a veejné. Poslanec Hcnnig podporoval návrh na vynechání; ústní a veejné ízení soudní (obanské) sotva prý však nyní bude zavedeno, ponvadž se neosvduje. 1'odobn se vyslovilo ješt nkolik poslanc. Paragraf pijat, jak ho stylisoval Dr. Judex.
^ 45_ Soiidci jiiiemijí se vedle ustanovení^ íšským
Jmenování
snmem
pijatýcli.
navrhovala: „Soudci vrchního apelaního a kassaního dvoru soudci jmenují se císaem, když je byl kandidoval snm a nejvyšší soud íšský apelaního soudu, když je byl kandidoval snm a vrchní apelaní a kassaní dvr ostatní soudci na návrh apelaního soudu jmenují se císaem."
Snmovní komise
;
;
Poslanec Hennig se vyslovil pro vynechání tohoto paragrafu. S kandidováním
soudc nebyl vbec srozumn, ponvadž obecenstvo nemže
posouditi
vdomosti,
soudce zapotebí. Kandidování odporuje také neodvislosti soudc. V tomtéž sniyslu se vyslovili i jiní ješt poslanci. Poslanec Wunn navrhoval, aby soudce jmenoval císa, dorozumv se se snmem. Konen schválen snmem k návrhu poslance Dr. Judexa paragraf tak, jak shora postaven.
má
jichž
Soudci
§.
jsou nesesaditelni.
{if.(i^iji
Žádného soudce
46.
zbaviti aneb proti ^
Nkteí
nelze^ lei
viili ^jeho
ie
by pedcházely
obžaloba
a
odsouzení jeho,
peložiti. -^
poslanci navrhovali vynechání tohoto paragrafu,
až
co
íšský
snm
na íšský snm, schválil v druhém tení návrh poslance pojal do ústavy nesesaditelnost soudc. Tliieryho: „Žádného soudce nelze, le že by pedcházely obžaloba a odsouzení jeho, ustanoví. Poslanec Dr. Judex se zastal toho, aby
již
snm, neekaje
Snm
úadu
zbaviti."
Ustanovení „proti vli jeho peložiti" schváleno bylo snmem v tetím tení k návrhu zpravodaje rytíe CJdumeckélio, aby neodvislosf soud byla zabezpeena. Organisace
§.
rganisacc a obor psobnosti soud ustanoví
47.
se
zákony íšskými.
K
tomu navrhovala ješt snmovní komise druhý tento paragraf: „Obor psobnosti správních a soudních úad ustanoví se zákonem. Vrchní apelaní a kassaní dvr rozhoduje o kompetenních sporech soud se správními úady." K návrhu poslance Dr. yJ/awí//^J/Z/^í sloueny však oba paragrafy v jeden a schváleny v struném znní hoejším. Souzení ure ni
§. 48.
u.
^p^j^-f^^^^^
j^
Státní a obecní íiedníci tuchou také pro porušeni zákona, itednim jednáním
soud pishisných
Snmovní komise
býti obžalováni a souzeni.
aby státní úedníci byli souzeni u apelaního a kassaního dvoru, obecní úedníci u soudu apelaního. Iv
Zmny ústavy.
i„^,
navrhovala,
návrhu poslance D' Elverta schválen
snmem
paragraf, jak shora
vrchního
uveden.
§• -IS). Na zménách, vysvtleních nebo dodatcích k ústavnímu zízení pijatých ^^. snésti jen dvma tetinami hlas všech len snmu.
Dne
JÍU.
záí na
58. sezení
také schváleno jako celek, a to
ukoneno tetí tení zemského zízení, jež snmem znanou vtšinou. Zárove usneseno, aby zemská
ústava datována byla dnem 20. záí 1848., a s jednoduchou zprávou úvodní ministerstvu zaslána ku pedložení a schválení íšským snmem a císaem.
Tato ústava zemská pro Moravu sestavena byla velkou ástí dle svobodomyslné ústavy belgické. Ti, jimž se ústava zdála píliš mnoho autonomie dávati zemi a moci snmu zemskému, prosadili na snmu, že ty ony paragrafy byly z pvodní
—
—
183
jiné za to pistihnuty: pespíliš však se poslanci odvolávali íšský, a zapomínajíce na historická práva ústavní zem, samovoln ukládali na íšský snm moc a rozhodování nepíslušné. Pravomoc zemské legislativy nebyla ú-tavou pesn ohraniena, ano zúžena jí ješt moc dívjších snmíi moravských, již ovšem snmové si nechali z velké ásti pobrati, která však de
osnovy vynechány, na
snm
jure nemohla pozbýti platnosti usurpací naproti
stavm.
—
—
dne 5. záí ujal se poprvé pedsednictví císaem potvrzený pedsedá snmu Dr. Jan Koppel. Ubezpeoval snm, že všecky své síly chce vnovati tomuto postavení, vyžaduje si pi tom shovívavost, nebo povinnosti pedsedy jsou velmi tžké a zodpovdné. Zárove podotknul pedseda, že užívati bude práva pf-ekládáni skrze íhunocniky^ založeného na ádu jednacím. Pedseda Dr. Jan Koppel nebyl totiž úpln mocen jazyka eského, jemuž jen velká ásf poslanc rozumla. Z dvodu, že esky neumí s dostatek, nepijal jak znánio již Egbert hrab Helcredi volbu za námstka pedsedova.
Na schzi
47.
Pedseda sném'T^ eskýjazyk.
snmu
zaujímal jazyk eský již od poátku snmování, schze. Pozdji si poslanci venkovští veejn na snmu stžovali do toho, že za pedítání eských zpráv a peticí mnozí poslanci hlasit mluví, kdežto poslanec Cambala na snmu též výitku pronesl, že v komisích snmovních se mluví skoro jen nmecky, emuž ovšem mnozí lenové nerozumjí. Právo eského jazyka na snmu viselo dále na tlumonících.
Jaké postavení na
o tom
svdí
události z první
Z usnesení snmovního pedložila snmovní komise ústavní na 47. sezení dne Reorgamzáí návrhy na reorganisaci dosavadního moravského stavovského výboru zem- stavovského výboru ského. Nežli snm poal jednati o návrzích, rozpedlo se krátké rokování o návrhu zemského. « v o » v /I iM j ctyr poslanc, aby bud zadny nový zemsky výbor se nevolil, aneb aby, kdyby ponecháno. Snm zamítnul se volil, nkolik len starého výboru bylo v návrhy tyto; z rokování o nich však vyšlo na jevo, že dosavadní stavovský výbor zemský (tyi nejvyšší oficíi zemští a 8 písedících) stál ron 15.350 zl., kdežto reorganisaci prý docílena bude roní úspora asi 7000 zl. Z nejvyšších oficír zemských jen K. rytí Vojkovský chodil do snmu, z ostatních písedících málokdo. Nejvíce práce dávaly stavovskému výboru zemskému záležitosti berní a rektifikaní, v kteréžto píin zemská útárna musila pro 3742 obcí moravských vésti nad 20.000 knih. Snm schválil následující ustanovení v píin reorganisace mor. stav. výboru zemského: 1. Nový prozatímný výbor zemský pijme na sebe zúplna psobnost starého výboru zemského, až do provedení nové ústavy zemské, o níž se práv konají porady. 2. Nový výbor zemský se skládá ze lešti len (referent). 3. Každ)^ len výboru zemského obdrží msíní odmnu 100 zl. k. m. a mimo to diety jako poslanec, pokud snm trvá. 4. lenové zemského výboru musejí v Brn ádn bydleti. 5. Jakmile toto provisorium vstoupí v platnost, pestanou zemští oficíi a jejich platy podrží však místo a hlas v nynj.ším snmu. 0. Šest len zemského výboru volí ze svého stedu pedsedu a místopedsedu. 7. Dosavadní stavovští sekretái a ostatní úedníci stavovští zstanou ve své psobnosti a v platech. 8. lenm starého výboru zemského zastaví se plat prvním dnem msíce, kdy budou sprostni úadu. 'J. Pomr nového výboru zemského ku snmu jest tentýž, jako byl pomr starého výboru zemského. 10. Nový výbor zemský trvati bude až do pípadného rozpuštní píštím snmem zemským. 5.
1
,
,
.
,
,
,
1
II
.
1
1
nm
;
Tento
statut pro
Na tomtéž
sezení
nový výbor zemský pedložen ministerstvu, aby ho schválilo. snmovním vykonána ihned volba nových písedících zem-
ského výboru. Zvoleni byli
:
Josef rytí Lamiiiet 76
hlasy,
Petr
rytí
Clduiiiecký
Písedící výboru.
— ,Ó9,
Karel rytí
184
—
MTDr. Ant. Wihdorf 02, Jan Nároéný 55 a Josef hlas se rozptýUlo pi volb samé na 51 poslanc jako
Vcjkovský 57,
Cibulka 51 hlasy. I'os 370
kandidát.
Na
»Briinni.T
»Mli'hn"sche
Landes-
hfab
a''csk<M>K-
^^^^
klad
jcjicii.
poádku
deiinuu
^'^sopisu
záí hyia oprava stavovského zemského komisi podával zprávu o tom líglierl ZeitanLí" vydávali posud stavové moravští; od 1. íjna s úedním oznamovatelem vydávati na svj úet zem 4S. sezení
„Urimner Zeitiingu". Za
Belciidi. „iíriinner
mla
noviny tyto
i
dne
(i.
snmovní
Morava.
Vyvinula se
z
zpravující poslance
návrh snmovní komise nezasvcené
o všem,
celá
eho jim
novináská debata na snme,
k rozhodnutí bylo teba. Vyhlídnutý
za redaktora MDr. Alois Jciílcles byl se totiž u vlády poptával, ponecliána-li ijudo privilej v píin úedního oznamovatele na dále jemu zemské praesidium odpovdlo, že tomu Ijude tak dlouho, pokud se pomry nezmní. eená privilej pravil K. rytí Vojkovský neiiyla v.šak udlena stavm moravským jako korporaci, nýl)rž byla udlena stavm jako ttluííjšiiii zákonným zástupcm zem.
stavm moravským udlená
i
na
zemi,
istý
—
—
užitek z novin náležel zemi.
nepochyboval o tom, že „Hriinner Zeitung^ jako úední list bude míti odi)ratele ve velkou ale bral pochybnost, že by jako list politický dodlal se odbratel, nebof každý tená na Morav bude sahati po listech vídeiských, které ze sídla vlády a íšského snmu novinky vždy díve jsou s to pinésti, nežli listy brnnské. Velké vydání na list stane se velkým bemenem zem, aniž by zem z toho mla njaký politický prospch. Za náhledy a smýšlení redaktora nemže nikdo ruiti; posta ví-li se tento na falešné stanovisko politické a nechá-li se strhnouti strannictvím, lze oekávati tím zhoubnjší následky pro zem, ponvadž na úední list lidé více dávají. se tudíž obmezí list ve své ásti politické na podávání struných zpráv nejnovjších. Ab}?- list vydáván byl i s úedním oznamovatelem esky, s tím úpln poslanec Thiery souhlasil. i^oslanec Thiery
;
A
Aby vydávány byly
tyto noviny také
kníže Salíu a poslanec Josef ^'ziiik
Zeit"'n""«
jazykem eským,
s
tím souhlasili
též
Wnrm.
Rytí Latninet podal djiny, jak povstala „Brunner Zeitung." Píinou jejího vzniku byla brnnská pjovna a zastavárna. Hned první rok, když zastavárna z rukou soukromých byla pešla do rukou moravských stav, se ukázalo, že píjmy uhrazena její vydání, zvlášt když z dvod lidskosti se byly na 67o- Aby schodek byl uhrazen, udlil císa František roku 1810. stavm moravským privilej, jíž dáno stavm výhradní právo na náklad listu „Brn. Ztgu." a vydávání úedního listu a oznamovatele. Tento privilegovaný list ml posud prmrného istého vj^nosu roního asi 8000 zl. k. m., jenž pikazován pjovn k uhrazování schodku aneb k rozmnožování kapitálu. Tak vzrostl kapitál 40.000 zl, jimiž byla pvodn stavy pjovna nadána, na 150.000 zl. Co se týká privileje, platí naproti vlád a platiti l)ude vždy.
pjovny snížily
nejsou
úroky
z
pjek
Pro vydávání
listu
v obou zemských jazycích vyslovili se Poslanec Nározvý podotknul, že
bulka, Prusiiiovský a hvasnicka.
též poslanci 67-
vi
zemi udlené, zemská vláda není ani oprávnna, al)y jiného k úedním vyhláškám, nežli toho, jejž ustanoví snm moravský. vileji,
platné listu
pri-
užívala
Snm jednohlasn na to schválil návrh rytíe Vojkovského^ že privilej v píin „Brunner Zeitungu", udlená stavm moravským jako tehdejším zákonným zástupcm zem, nemže jim býti odiíata, ponvadž v ní jest také obsažena po-
— Zoitungii" usnesl so 1.
Vydávání
—
zemskou. V píin zmny vo vydávání „Briinner na odpolední schzi své dne 6. záí na tomto:
pjovnu
udržovati
vinnos,
185
snm
„Briinner Zeitungu" s
úad novináský,
názvem
listu
moravsko-stavovskéiio, dosa-
odevzdávání istého výtžku „Hr. Ztgu" stavovské pjovn pestávají koncem záí t r. 2. Od 1. íjna vydávati se ijude na úet zem „Mílhrische LandoBzeitung-" (název tento pijat k návrhu poslance IViinna) s úedním listem a oznamovatelem, a odevzdána hude do redakce MDr. Aloisa Jeittehsa. 3. Nové redakci v píin vnitníiio a zevnjšího zaízení nýbrž ponecliáno jí, aby uinila všecka listu se neudílejí žádné zvláštní rozkazy, opatení, jež uzná za pimená pro povznesení literárního vlivu a výnosu listu. Pi vydáních pekroujícícli rozpoet jest redaktor vázán schválením vrchního správního úadu fondu zemského. 4. Dosavadní redaktor Lauer a expeditor Siedler
vadní stavovský
jakož
i
i
Zamstnáváni budtež v redakci a expedici dle uznání stavm moravským od roku 1813, druhý
zstávají pi svých platech. hlavního redaktora.
(.Jeden z nich sloužil
od roku 1833.) 5. Dne i. íjna t. r. so odevzdají hlavnímu redaktorovi, za pítomnosti referenta zemského výboru a personálu novináského úadu, veškeré zásoby penz a materialií, a akt o odevzdání jakož i nový rozpoet listu pedloží se snmu do konce íjna t. r. Pedplatné na list se roku 1848. nezmní. 6. Jak snm tak redaktor mohou rozvázati smlouvu šestimsíní výpovdí. 7. Redaktor jest zavázán zárove s naiuckýiii lisiiin vydávali vrný jí/io pí-k/ad skýui jasykin, a sice v tolika výtiscích, kolik jest pedplatitel.
—
Nový název „Miihrisclie Landeszeitung" neml však dlouhého trvání, vlastn nedospl ani k užívání. Již dne 18. záí žádal MDr. Alois Jeitteles, vzdávaje snmu díky za ustanovení redaktorem, aby dosavadní název
na dále udržen. v této
Snm
listu
„Briinner Zeitung" byl
více než dvoutetinovou vtšinou zrušil své
píin, ponechav
starý
název
„Briinner
Zeitung."
dívjší snesení
Jen slova: „Moravsko-
stavovský" se vynechala.
snmovním dne
záí uinil poslanec Josef Wun/i návrh, Jioviiiy, které by mlj^ svého vlastního redaktora, nebof slovanská ást obyvatelstva na Morav mla by jen škodu z dívjšího usnesení snmovního, vedle nhož by dostávala pouhý peklad novin nmeckých. K tomu podal rytí Chhtiuccky vyjádení MDr. Jeittelesa a jiných pán, že by museli odmítnouti redigování nmeckých novin zemských, kdyby na byla vložena také redakce eských novin zemských.
Na
fi/iy
zetiié
52.
sezení
13.
vydávala svlášini slovanské (eské)
n
Wurmv. Nmci mají již od roku 1813. neml tšiti z téhož práva? Pekladem
Poslanec Cliluviský podporoval návrh
své
noviny, a slovanský
pouhým
národ
se však neposlouží
by se
Slovanm; duševní poteby obou
pro každý národ se musí jinak pracovati.
Žádal,
aby
národností jsou rzné,
konen jménem
spravedl-
obma národm
právo rovné. Poslanec ainbala žádal, neprosil však, za zmnu dívjšího usnesení jménem rovného práva. Slovanského obyvaObyvatelstvo toto mohlo by vlastn žádati, telstva jest na Morav do tí tvrtin. aby se pekládalo z eštiny do nminy, chce však míti jen rovné právo. Poslanec Meiizel pravil, že holduje sice krásné zásad rovného práva obou národností, že vidí však za návrhy na vydávání zvláštních novin slovanských íhati Mettornichv nosti
dáno bjio
ddiný hích, jenž stavl bume tudíž také svorní.
národnosti nepátelsky proti
sob.
Stali
jsme se svobodní,
PLOzdlímeli redakce, utkají se nepátelsky slovanské a nmecké zájmy na Morav. Jen kdyby redaktoi slíbili, že nebudou sledovati separatistických, hlasoval by pro dvojí redakci. Poslanec Cási-k podporoval návrh Wurmv, lituje z té duše Slovan moravských, kteí po staletí byli utisko-
smr
eské "emšuc.
—
186
—
váni a znova mají býti odstrkováni. Pokulhávali jsmo vždy za Nmci a pokulhávali bychom dosud, kdyby nás spisovatelé knihami u novinami ncpouovali. Návrh
Wurmv ronem
byl
podporován ješt poslanci
Widiiiaiinaii,
Heinrichem a
Tmiíarciii^
Pnisniovskýin^
Vojtchem
ba-
Stdiihreclirein.
Snm hlasoval, a dvma tetinami hlasu zvráceno dívjší usnesení. Snm moravský zárove schválil, aby byly vydávány svlásíni eské zemské noviny s vlastní Když bylo redakcí, a aby v té píin komise podala snmu potebné návrhy. odhlasováno, zadunla snmem boulivá pochvala. Dále usneseno snmem, že hospodáské úady v ryse slovanských obcích musejí eské noviny zemské, ]3koz i že nový úad novináský podrob^^n jest vrchnímu dohledu zemského výboru nebo úadu, který by na jeho místo vstoupil. T'snesení snmovní se pedložila ministerstvu ku schválení, noviny však mly sub spe rati vstoupiti v život. odbírati
>Moravské Noviny.K
Na 153. sozeuí dne 2. íjna stala se konená snesení v píin vydávání eských novin zemských. Zpravodajem byl poslanec Chlumský. Vedle usnesení tchto ml}' eské noviny zemské, ^Moravské NovÍ7iy<í^ za úel, pouovati slovanské obyvatelstvo na Morav o všem, co prospívá každému obanu státnímu povzbuzovati lid k sebevdomí a vlastní úct, aby neupustil od svobody; seznamovati lid se zákony, jež snm navrhuje, a navádti ho k úct a plnní zákoníi; obezna;
movati lid s jeho vlastním rázem, aby ho hájil smrem lidumilným. „Moravské Noviny" mlj' vycházeti denn, mimo pondlí a dnj^ po svátcích, s ástí úední a neúední. K ízení novin ustanoven jako vrchní redaktor knz a professor František M. Klácel, vedle nho pak spoluredaktor a tetí spolupracovník. Vrchní redaktor Fr. M. Klácel, jemuž sven snmem úad v uznání jeho zásluh jako uitele a eského spisovatele, postaven co do hodnosti, práv a platu ve všem na rovno redaktoru novin nmeckých. Všecky zákony a naízení a ohlášení musejí býti uveejnny v obojích novinách zemských pebytek píjm „Briinner Zeitungu" budiž odevzdáván eským novinám zemským. Mimo to se stala snmem nkterá opatení v píin rozšiování zemských novin eských na Morav. O místo hlavního redaktora se ucházel též Jan Riigner šlechtic Schwertau; byl však odmrštn. ;
Ministerstvo schválilo usnesení
snmu
moravského v
píin
vydávání „Briinner
Zeitungu" a „Moravských Novin."
Na 94. sezení snmovním dne 27. listopadu, kdy pi schvalování rozpot obou zemských novin neznalci inny nemístné výtky obma zemským novinám a pronášeny posudky, jejichž jakost pivádla vydávání novin sborem parlamentárním vbec a jinými sbory zvlášt v nivec, usneseno také, aby t Moravské Noviny* se tiskly výhradné švabachem, a ne latinkou. Proti tomuto snesení právem se ohradila redakce. Snm na sezení svém 104. dne 11. prosince po delším rokování se znovu usnesl, upustiti od vylouení latinky v „Mor. Novinách" a ponechati redakci svobodnou volbu liter. Na 122. sezení dne 16. ledna 1S4U. usnesl se snm v píin inserování úedních oznámení ve vcech stran na tomto: Ministerstvo budiž 'požádáno, aby ováníúed- proneslo výrok. Že uveejiíování edikt v obojích zemských novmách, af eských nich ediktu Všeckv soudní edikty ve vcech stran, jež „g|^,Q nmeckých, má stejný '•^ úinek. v ol)Ojich zemských vodle zákona musejí býti uveejiíovány v zemských novinách, buJtez dány jednou novinách, j^ nmcckých a jednou do eských novin; tetí ohláška v tch nebo onch novinách staniž se volbou soudu k žádosti strany. Za schválení tohoto ustanovení
Snesení sn^' .P"" cíne uverej-
".\'^\"'
.
.
•'
posledního bylo ministerstvo
•
snmem
požádáno.
•'
\
vj.j
>
\.
— Již
na 123. sezení dne
17.
187
—
ledna sešel však snni
jak následuje: Všecky úední, soudní
i
s
tchto snesení, ustanoviv úedních novinách
politické edikty, které v
musejí býti po tikrát uveejovány, budtež dávány do nmeckých a novin zemských po tikráte, avšak pouze za poplatek jednoho uveejnní.
eských
poslaneckých nkolikráte ba asto zamstnávala snm, nebot Opét ditty '"'-'• Na 53. sezení dne 14. záí sdlen se snmem ministeriální i'°* reskript, daný dne 5. záí, jímžto pedstavení snmovní proti zastavení diet poslancíi olomoucké university ze studijního fondu, naízenému ministrem vyuování, bylo zamítnuto, jelikož prý vyplácení tchto diet ze státní pokladny nelze odvodniti, Záležitost
diet
hrozila z ní pohroma.
naopak že mají diety tyto
Snm
se
zvláštní komisi, která
z
prostedk zemských
odevzdati
usnesl,
by
záležitost
diet
býti uhrazovány.
poslanc
university
jež dle ministeriálního roskriptu se poítají do státního pokladu.
olomoucké záloha
z
olomoucké
se také zabývala otázkou, jak \ze zachrániti zemské fondy,
Poslancm
do koneného upravení této záležitosti
af se diety až
university
nfsi^ne^ university "lo""^"'-'!*'^-
vyplácejí jako
fondu domestikálního.
Na tomtéž sezení podal poslanec Nárosný návrh, aby od 1. íjna vyplácely všem poslancm stejn, denn 4 zl. k. m., z fondu damestikálního, pirážkou pak k dani pozemkové, domovní a výdlkové aby se vybíraly od všech poplatník. Poslanec Cibulka vidl v návrhu tomto, jenž pikázán byl komisi snmovní, jediný
se diety
prostedek, aby se zamezilo skutené rozpuštni zhusta nevyplácely, ano
i
poslance ze
snmu
snéinu.
za
Volební
píinou jen
msta
a okresy diet
diet odvolávaly.
Na 02. a 04. sezení snmovním dne 29. záí a 2. íjna zpsobem neobyejn rozvláným jednáno o dietách poslanc. Nežli poalo jednání, prohlásil pedseda Dr. KoJ>pel, že dkuje za odmnu msíní 200 zl. vedle diet, již byl pro pedsedu zvlášt navrhl rytí Oilui/iecký, že jí ale nepijme, prose, aby tento návrh byl odstrann. Snm pijal pochvaln toto sdlení.
Snmovní komise
dietní navrhovala snmu, aby k vyplácení diet se utvoil dvoukrejcarových pirážek k dani pozemkové a k domovní dani tídní a inžovní, k emuž není zapotebí žádného schválení ministerského, any diety se takto uhrazují z prostedk zemských; aby prvním íjnem pestalo placení diet volebními okresy, a aby se od tohoto dne vyplácely diety v plmsíních lhtách zemskou hlavní pokladnou prozatím jako záloha z domestikálního fondu, nežli zvláštní fond bude utvoen. Návrh tch následovalo rokování, kiklavými barvami celou bídu dietovó
zvláštní fond z
baron Widmann se co nejslavnji ohrazoval proti rozvržení diet na daí pozemkovou a domovní, pokud by tím také byl dotknut velkostatek, sám skoro jednu tetinu veškeré dan pozemkové platící, k volb však neoprávnný a diet nepožívající. Vtšina se vyslovila pak pro vylouení velkostatká z placení pirážky na diety; jiní zase protestovali proti každékoliv pirážce na
záležitosti líící. V.
eník
aby diety se vyplácely z kontribuních fond. Proti tomu zase Vojtch baron Widmann, prohlásiv, že konbribuní fondy nejsou majetkem obecním, nýbrž soukromým. Poslanec Dr. Mandelhliih pimlouval se za schválení návrh komise s vylouením však velkostatk z pirážky. Návrhy tyto jsou dležité, nebof prý poet pítomných na snmu poslanc mst klesl již z DO na 30; msta nemají tolik jmní, aby mohla vypláceti diety. Hlasováno. Snm schválil vtšinou návrh VíOÚd.ViZQ Poiky^^h^í usneseni snmovní ze 17. ervence a 17. srpna v píin placeni diet msty a volebními okresy zstala platná, aby od 1. íjna 1S4S se vyplácely dietv jako zálohv z domestikálního fondu, diety, navrhujíce,
vystoupil
jemuž je msta a
volební okresy
/,'v, ,,",v.-
musejí bez meškáni nahrazovati, a aby 1
Vypiáccm záloha \''!',™,<;-
stikalniho
I
c.
K.
fondu.
—
18R
—
zemské praesidium pod citlivým trestáním nedbalých pedstavených volebním okresm a mstm zasílání diet každých trnácte dn.
V
naídilo
obcí
na odpolední 04. schzi snmovní dne 2. íjna, kdož so nechtjí sami obrátiti na své okresy volební, vyzdvihli zálohu z fondu domestikálního na dobu od 1. do 14. íjna, kteréžto zálohy mají býti zemským praosidiem vymáhány na mstech a volebních okresích; kdyby však tato první záloha nebyla zaplacena msty a volebními okresy, schválil
má Vymaháni iKi exekuci,
ZmenšeRí poriancii (jlomouci universit
tetím tení, vykonaném
konen snm,
aliy
poslanci,
oni
se poskytnouti poslanci jen jednou ješt
plmsíní
záloha z fondu domostikál-
aby c k. zemské praesidium zasílání pedližnó ^jj^j. ^j j^ ^^^ 14 dn na nedbalých pedstavených exekvoválo, po pípad pokutami trestalo. Dlužné diety až do konce záí budtež do 15. íjna zemskému praesidiu poslancem oznámeny, aby je toto pod pokutou krátkou cestou vymohlo. V píin poslanc university olomoucké ustanoveno, aby byly olomoucké školy vysoké '^'•'^t zastoupeny dle § 15. nové ústavy zemské prozatím již nyní jen dvana poslanci (na místo 5), k nimž se však nepoítá pedseda snmu Dr. Koppel^ jemuž povoleno ního.
dalších diet usneseno,
Co do
delinitivn
(i
zl.
vypláceny 4
hraditi
musí fond
V píin
dvma
diet z domestikálního fondu; ostatním
l)udtež
diet
zl.
každému
poslancm
university
fondu domestikálního jako záloha,
z
již
na-
studijní.
fond zemských,
uhájení
prohlásilo za státní poklad,
schváleno
jež ministerstvo
snmem, aby
se
pípisem dne s vyízením
5.
záí liylo otázky
této
sekalo až do schválení zemské ústavy.
O
Odvolávání '
Tnmu
"^
nesnázích dietních a o volbách jednalo se
opt
na
75. sezení
dno
25. íjna.
Obecní výbor krouiihský odepel Dr. Lachiiiíovi, poslanci za velkostatek kromížský, vstoupení do snmu, ponvadž bemeno diet nelze prý zdolati. Také byl obecní výbor náhledu toho, že obesílati mže dle libosti své snm, jehož psobnost jednání íšského snmu prohlásil za problematickou. Poslanec Dr. Lachnit uinil tudíž na snm dotaz, co má initi, vyjádiv se, že se i vzdá diet z obecní pokladny. Snm odkázal Dr. Lachnita na usnesení své ze 17. srpna, vedle nhož nesmí žádné msto nebo žádný okres volební odvolati svého poslance proti jeho yli ze snmu. \ rokování o tom vyslovil poslanec Koller náhled, že Kromíž, ponvadž Dr. Lachnit zastupuje velkostatek jeho a ne msto, má dle základ zízení snmovního právo jako každý jiný velkostatká, posílati poslance na snm, nikoliv však povinnost. Tomu odporoval poslanec Dr. Sch/finlein, nebof nemže býti žádného rozdílu mezi volenými poslanci mst, a£ si zastupují obyvatelstvo nebo velkostatek. Volený poslanec jest zástupcem celé zem, který musí z povinnosti se dostaviti na snm, nemaje však pouhého práva, jako jednotlivý majitel panství, choditi na snm.
vi
Také
Nový Jiín
poslanci Josef Tí-w//í' a Filip
a Dvorce odvolala
ze
snm sám poslance AVtvwí-w/rt odkázal snm na svá usnesení ze aby
//rtri5/(7^
snmu, z
oznámili
kdežto
moci úední poslal
17.
srpna,
snmu,
že je
žádost
msta
volební
snm, dom. Oba první dva poslance msta Libavy však snmem
magistrát libavský
žádal
odmrštna.
Zemské praesidium podalo snmu zprávu, že mouckého vzdal se práva na místo poslance Josefa poslance nového.
voliti
Snm
vzal tuto
VII.
volební okres
Ktinstfelda
,
kraje
olo-
jenž byl odstoupil,
zprávu na vdomost, ponvadž volebni
okresy mají právo voliti^ ale také právo volby se vzdáti.
Nkolik byl ze
úad.
snmu
domka
drnoholeckých žádalo na
vylouen.
Snm
odmrštil stížnost
snmu, aby vedoucí,
poslanec Vácslav
5/^//;;/
odkázav je na píslušný
— V píin
zastavení
dan
189
urbární
— rok
za
pozemkovou pedstoupil finanní výbor na
1848.
60. sezení
a
nerozvržení
snmovním dne
její 2.").
na záí
da
Zrušení
ped
bámí
ur-
snm s následujícími návrhy I. Ministerium íinancí budiž požádáno, aby zastavilo Zpsob vybírání dan urbární a desátkové, od 1. ervence 1848. nkolika panstvími ješt neodvedené, na tak dlouho, až náhrada íšským snmem bude ustanovena a tím také otázka vyízena, poskytnutali bude vbec a jaká sleva na dani urbární. 11. Co do Moravy, která po celé tvrtstoletí naproti ostatním zemím, hlavn naproti echám byla dap.mi petížena, tak že od roku 1820. poínajíc o 25 milioníi více do státní pokladny odvedla nežli ostatní zem, budiž ministeriem financí upuštno od navrženého rozvržení urbární a desátkové dan na rzné druhy pozemností. :
Poslanec D' Elvei-t v rokování o tchto návrzích dokazoval, že nejsou všecky
podmty
urbární
dan
zrušeny, nebof vrchnosti dosud vybírají inže
dan
Se zrušením
palíren, tvoících také urbáry.
urbární
z
pivovarv
nesouhlasil,
jelikož
a
by
pak musila býti rozvržena na ostatní dan, což by bylo vcí nesprávnou, an ti, kdo obdrží náhradu za zrušené urbáry, také by z toho mli platiti da. Že Morava l)yla danmi petížena, jest známo, suma však 25,00(3.000 zl. zdá se mu býti pehnanou. Poslanec Ki-imier odporoval poslanci D'Elvertovi, že by propinaní právo nebylo zrušenj^m podmtem dan urbární. Již roku 1777. byla prý propinaní práva z prozatímných kalkulací vylouena a zvlášt odanna, od kteréžto doby také nejsou více zahrnuta do
dan
dan
urbární.
Rytí
Vojkovský považoval otázku o zrušení
urbární za zbytenou, nebof ministerstvo
Není tudíž radno, udržovati vystoupili proti dani urbární,
tuto
ponvadž
odvádli vlastn druhou da, a Poslanec
da to
da
i
samo
již
jednou jen
navrhlo zrušení ástí.
vedle pozemkové z
Již
dan
dan
této.
dívjší stavové
skrze
da
urbární
píjm.
U Elvert
odvtil, že roku 1777. z prozatímných kalkulací byla spotební; vždyf panství pi zvyšování dan výdlkové se ješt nyní odvolávají na to, že zdaují propinaní práva v dani urbární. Ostatn zbývají ješt inže z mlýn, koželužen atd. Návrh ministerstva na zrušení dan urbární není prý ješt zákonem; finanní správa za nynjších sotva bude chtít postrádati dan urbární obnosem skoro pl milion zlatých, bezpochyby že ji uvalí jinde. Proti tomu však se vyslovuje eník, chtje, aby oni platili da, kdo obdrží náhradu za zrušené urbáry.
vylouena jen
da
pomr
Rytí Laminet postavil na jisto, že urbární da povstala z náhledu, že vrchnosf ideáln ásf pozemk poddaných, z kteréžto ásti musily odvádti da urbární. Svazek poddanský však padl, náhrada za to jest kapitálem, da z tohoto kapitálu není tudíž daní urbární, nýbrž daní z kapitálu. V Rakousku nemáme však dosud žádné dan z kapitálu. Zpravodaj Dr. Judex odpovdl poslanci D'Elvertovi, že cifry o petížení Moravy danmi jsou správné, pocházejíce z prkaz zemské útárny. Obrátí-li se zetel jen ku podmtm urbární dan, snmem zrušeným, drží
klesá urbární zrušil
snm Snm
da
z
urbár dosud
udrženj^-ch
na 14.000
zl.
I
tyto
podmty dan
íšský.
schválil na to celkem návrhy finanní komise a k druhému návrhu ješt dodatek D'Elvertv, aby ministerium financí, kdyby nemohlo postrádati dan urbární, rozvrhlo da na ony, kdo za zrušené urbáry obdrží náhradu.
Na 83. sezení dne 10. listopadu sdleno se snmem vynesení ministra financí, dané dne 14. íjna v ten smysl, že ministerium žádost snmu ze dne 25. záí v píin zrušení dan urbární a desátkové sice odmítá, že ji však pedloží snmu íšskému.
roz
:
—
—
Návrh, aby celý náklad na regulování Svitavy byl uhrazen zemí, již dno 17. snmem byl zamítnut. Zemská vláda se obrátila po té ješt jednou na snm se žádostí, aby povolil alespo ást nákladu z prostedk zemských. Náklad "^ ástenó regulování Svitavy páil se na 160.000 zl., z nichžto 122.700 zl. mli
Z:ís;idy_
ervence
resuioviní
ek
190
na.
ástené regulování "^"*^^'
zapraviti soumozníci, což
snm iia
na
01. sezení
pesahovalo zajisté jejich síly. Za píinou toho schválil 2G. záí následující zásady v píin regulovátti ek
svém dne
Morav vbec:
ek
Morav pispívají soumezníci jednou tetinou, zem Regulování ekj"^ musí však naped snmem za nutné aneb prospšné býti uznáno. III. Podíl zem na regulování rozvrhne se na daí pozemkovou a domovní; konkurenní tento píspvek však nesmí býti ron vyšší, nežli 3 kr. ze zlatky berní. Schválení tchto zásad snmem se stalo po obšírnjším I.
dvma
Na regulování
tetinami nákladu.
na
II.
toprv rokování, a sice 62 proti 36 hlasm.
Zárovo schválil snm, aby zásady tyto platily též pro ástené regulování Svitavy u Bma, již provádné. Z nákladu neuhrazeného na regulování Svitavy odpadlo 40.900 zl. na soumezníky, 81.800 zl. na zemi. Podíl zem rozvržen pirážkou P/io kr. na každý zlatý daní, jež se páily roku 1848. na Morav na 2,878 276 zl. dan pozemkové, 221.236 zl. domovní dan tídní a 101.725 zl. domovní dan inžovní, dohromady na 2,701.237 zl.
Výše dani na Morav.
Na 105.777
snm k žádosti mor. slezského zemského praesidia zemského fondu ubytovacího k uhrazení nákladu na regu-
tonitéž sezení povolil zl.
zálohy
ze
lování Svitavy.
Teprv na 01. sezení snmovním dne 22. listopadu podali poslanci llebnar, Kleka, Minx, Frebort, Izáek, Neumann, Blaschke, Nmec, Síp, Pospíšil, snmoyniniu Stolfa, Gottwald, Sommer, Vank, Mazel, Uhlí, Dvoák, Prusinovský, Schwab, Bareš, Koterla a Toufar protest proti usnesení snmu rlgnio^vlíni Nomorad, Ková, Stíž, Cuker, i'^k. dne 26. záí uinnému v píin regulování ek na Morav, žádajíce, aby snmovní usnesení toto bylo zrušeno a o pedmtu nové zahájeno na snmu jednání. Jednak prý usnesení uinno bez tetího tení, jednak není známo, byl-li tehda pítomen poet poslanc k usnášení schopný. Protest po-
'
''snese^nT
'
Cásek,
Pedseda
Dr. Koppel dokázal protestujícím
o schzi dne 26. záí konané,
nepravdivého tvrzení.
—
že
tvrdí
poslancm
nepravdu,
ze
spokojiv
snmovního se
s
tímto
protokolu
prkazem
Jednohlasn schválil snm moravský na 63. sezení svém dne 2. íjna náv skému sn., ,v íav/vi. ^, mu proti sledující rytuem Clihuneckyin navrženy a vypracovaný protest risskemu snmu zrušení proti zrušení svazku zemského v císaství rakouském
Protest Hš-
,
,
svazku zemského.
,
„Zem lení ji
,
,
,
v/'
.
/
.
Morava pedložila svými zákonnými zástupci íšskému
osnovu ústavy zemské, v
lze srovnati s
níž
v
snmu
,
ku schváprohlášena za hlavní zásadu autonomie sent, jak
Rakouskem mocným.
Zásadu tuto neteba šíe odvodiíovati; zakládáí se na pevném rozhodnutí hájiti stejnomrn práva i-zných národiiosií a výraz dáti opravdové svobod, založené na autonomií obcí a zemí co možná neobmezené, aniž by se spouštly se zetele skutené pirozené, historické a naped položené podmínky souboru rakouskýcli zemi (soustátí rakouského). Srdce zástupc Moravy musilo tudíž bolestn býti dotknuto zprávou, že bylo dáno místo myšlence, rozvázati svazek zemský státoprávní a rozdliti Rakousko v kraje (departementy). Zástupci
moravského národa
vidí
v tomto napodobování vášnivé soustavy
— nivelisující
atentát
správu
jakož
škod
obci,
i
191
—
na svobodu nároia^ jejž zastupují, nebot centralisace nií samozrádu na rovném právu národnosti, ponvadž by jeden národ ku
ostatnicli byl povýšen,
a zniení
hmotného l)lahobytu zem.
na stl snmovny íšské jménem práva národností, jménem svézákonné svobody, jménem celého národa moravského toto slavné ohrazení proti zrušení svazku zemského, vykonávají tak povinnost svatou." Zástupci národa
moravského,
skládajíce
rovného
Jednohlasn schválený protest moravským snmem zemským zaslán snmu íšskému ve Vídni. Snm moravský trefil svým vystoupením centralisaci, drzou hlavu svou ve vídeiíském parlamentu
jižjiž
zdvihající.
—
snmu sám Dr. Koppel uinil návrh na zlepšení plati uitelských, pak vyídil na dobro z návrhu tohoto na svém 00. sezení dne 0. íjna prozatímný zákon o zlepšení postavení uitel na školách triviálních i obecných. v v, v. 1,, AT Navrhovatel, naznaiv zákon za nutný za pncinou nouze mezi mnohými uiteli paPedseda
snm
'
1
•
,
snm
,/•»!
zákon postavení uíneKi na školách
obecných,
okamžité projednání a schválení jeho. Poslanec Heinricli, podporuje návrh, upozornil na neobyejnou nouzi mezi uiteli roku letošního, neliof vtšina píjmíi jejich bud pestala, nebo se jim neodvádí. Poslanec Dr. Wilsdorf, prohlásiv uitele za první zakladatele vzdlání lidového, vytknul vedle panující mezi uiteli nouze, že postavení jejich dosud špatn bylo oceováno, nebot jednožádal
nující,
tliví
uitelé
za
na živobytí vydlávati prací tlesnou, za kterouž se sice Také poslanci jíž ale nelze srovnati s povoláním uitele. vele podporovali návrh Koppelv.
musili si
nikdo nemusí st}'dti,
Wurm
Frebort a
Snm
jednohlasn se usnesl na tom, vyíditi
konen
zákon o zlepšení plat
uitelských, a vyídil ho také, jak následuje: § 1. Na všech školách obecných (triviálních), které dle politickéko zízení školského jsou upraveny, ustanovuje se pro uitele kongrua nejmén 2(HT zl., pro
poduitele (pomocníky) kongrua 100
zl.
k.
m.
V
rokování poznamenal Dr. Koppel, že školy, které nejsou zízeny dle politického zízení školského, musejí míti zvláštní fondy. Píjmy uitele jako kostelníka se vedle návrhu nemají pipoítati. Vtší kongruu, nežli jest navržená, nelze pr}' nikterak uhraditi, nebof sotva na ni postaí fond normálních škol a fond náboženský.
Hrab
Serényi navrhoval, aby poteba na zvýšení kongruy uitel pirážkou k daním byla uhrazena, ano ministerstvo, jež nepotvrdilo osnovu zákona podobného o duchovních správách, sotva schválí zákon tento. Poslanec Spatinka souhlasil úpln s pirážkou k daním. Za to poslanec Ant. Ltitich chtl míti, jako jiní ješt, kongruu uitel zvýšenou na 40(3, poduitel na 200 zl. k. m. Prostedky k tomu af se opatí z náboženského fondu, a nestaí-li tento, zabavením a prodejem statk církevních. Poslanec Heinrich odporuoval, aby se poteba na uitele uhradila pirážkou k daním, ponvadž vzdlání lidu jest obecným statkem, na njž náklad
mají nésti všichni.
Škol triviálních jest
celkem na
Morav
1522
s
1502 uiteli, 997 pomocníky a pi platech 300 a 150 zl. asi
1153 katechet3^ Vydání páiti se bude bez katechet,
Fond normálních škol ml r. 1847. píjm i s dotací státní k. m. vydání 204.481 zl., tak že by 413.009 zl. musilo pece ješt býti uhrazeno pirážkou k daním. na 018.150
210.311
zl.
zl.,
Hrab
Mitrovský varoval
ped penáhleným
usnesením; školj' jsou nejvíce
nadány od vrchností, a bylo by vcí nespravedlivou, aby vrchnosti vedle dotací platily ješt pirážky k daním na školy.
^^'^7
^j^°J_
ného na '''
°l^\^
;
—
—
192
Wurm
obrátil so rozhodn proti každókoliv pirážce k daním. V celé snadno by mohl povstati požár, jejž by iiylo tžko lze nliasiti. A tak to šlo v rokování dále, pro i proti. Snm však jednohlasn schválil, aby vyšší vydání na uitele se uhrazovalo jako záloha z fondu normálních škol a fondu náboženského.
Poslanec
zemi
to kvasí;
Do
této kongruy so poítají všechny píjmy, jež skuteno požadovati jako takový oprávnn. Vyjmuty jsou z tohoto pipoítání: 1. Desátky, pokud oprávnný nedostává žádné náhrady za n; dostane-li ji, budiž náhrada pipoítána. 2. Školní plat, který prozatím zstane, který však s daní se 2.
§
jest uitel
vybírá a uiteli odvádí.
msín
—
aby školní
Dr. Koppel navrhoval,
eníci
školách byl zrušen. Všichni
alespo
okamžitému
zrušení.
—
1. listopadu 1848. na všech obecných však vyslovili proti zrušení školního platu,
plat od
U pozemk se pipoítá ke kongrue istý výnos ze stálého katastru naturálií, které se skuten ješt odvádjí, ceny jejich na nejbližším tržišti. — §
u
proti
se
3.
a
2.
§.
eho
4.
§ dle
3.
nedostává uiteli
se
stalo
poítání,
doplní
se
na
1. uvedené, když se bylo normálních škol, a nostaí-li
kongrue v §
mu
z
fondu
tento, z fondu náboženského, a vyplatí berními v msíních lhtách pedbžných. Za tento doplnk ruí fondu náhrada za zrušené dávky naturální, která škole
piknuta
bude.
—
Jakmile toto provisorium ministerstvem bude schváleno, podají uitelé piznání svých píjm, jež musejí býti potvrzena píslušným dkanstvím a co do výnos pozemk okresním berním. Na základ toho bude vyšeteno doplnní §
5.
kongruy, jež patí uiteli.
Snm
-
zárove na
tom, aby tento zákon byl pedložen ministerstvu ku schválení a to bez meškání. Na to navrhl Dr. Koppel, aby tento uitelm tak píznivý zákon byl rozšíen na všecky školj'^ kesanské, katolické i akatolickó, a aby se pro tento pípad postavila k vli školám protestant do § 5. slova „školdozorce okresní" a v úvodu k osnov „kosfanský." Poslanec Hnbik se vyslovil proti návrhu tomuto, ponvadž náboženský fond byl zalo/.en od katolických doliro-
dinc
a
se usnesl
píspvky
odpovdl,
že
dle
ze statk církevních, a slouží jen katolíkm.
konstituce
Poslanec Clilumský
národnosti a vyznání jsou na rovno postavenj', že
velkou ásf náboženského fondu tvoí statky, které pi potlaení akatolického návyznavam byly zabaveny za doby, kdy skoro ti tvrtiny Moravy byly akatolické. Též poslanec Wiirm j)odporoval návrh na rovnost všech uitel kesanských. rozhodl velkou vtšinou, aby uitelé na triviálních školách vsccIl vyznání kesanských byli postaveni na rovno.
boženství akatolickým
Snm
íjnové vídeské a
snm
moravs
y.
Hned na poátku
—
schze snmovní dne 9. íjna ujal se slova poslanec Cibulka, aby se dotknul pesmutných událostí ve Vídni, kde prý bohužel pelévána byla také krev mšanská. Císa Ferdinand opustil Víde, kde po nkolik dní paj^q^j^Jj^ anarchie. Snm moravský musí se manifestem obrátiti k íšskému shromáždní a ministerstvu, vysloviti své politování nad velkým neštstím a zárove vyzvati ministerstvo, aby na cest konstituní zamezilo každé další neštstí. Poslanec Cibulka navrhoval, aby pítomný práv v Brn zemský a íšský poslanec, nyní také státní podsekretá Dr. Kajetán Mayer byl vyzván, dostaviti se do snmu a objasniti
67.
nešastné události vídeské.
Mezitím vstoupil do snmu kdežto poslanec Menzel pedítal
veejným osvdením
íšský a zemský poslanec Dr. Kajetán Mayer, návrh svj, aby snm moravský projevil své náhledy a své postavení v této dob tísn.
práv písemný
—
19;?
—
Poslanec Dr. Kajetán Mayti; byv pnMlsedou rytíem Vojkovskýin vyzván, za 1-1 i->v. T^ pravil Dr. K.. obecného napnuti vstoupil na tribunu zpravodajskou. Picházím do snmu iako íšský a zemský poslanec, opustiv dne 7. íjna Víde Maver „. v .v ..v v, v í.v /, s dovolenou íšského snmu, an muj mandát do snmu nsskeho jiz zitrejsím konci dnem. Považuji za svatou povinnost svou, podati pravdivé zprávy svým spoluobanm o událostech vídeských a o smoru, jejž v této krisi byl zaujal snm .,
.,
,
,
—
/
—
•'
",
.
,
,
"-I
,
T->
,
Státní podsekretá a posi. Dr. ^aj. Mayer o revoluci
vídeské.
íšský.
Nejnovjší události v Uhrách jsou známé. Od delší doby zbavil se rakouský íšský každé barvy národní, aby, sprostiv se všeho strannictví, zbudoval velké, svorné, mocné a svobodné Rakousko na základ rovného práva všech národností. Na ministerstvo inny sice hlavn pro jeho politiku v Uhrách a v Itálii prudké útoky, než vyroj hnutí strannického, jaký se byl udal dne H. íjna, dostavil se
snm
zcela
neoekávan. píinou
Nejbližší
byl
naízený odchod nmeckého, hornorakouského praporu
vatelstva,
Vídn ke sboru .lelaiovu. Tento prapor se tšil hlavn v pedmstí (jumpendorfu. V noci z 5. na 0.
obyvatelé
s
granátnického
z
ze sympathií oby-
íjna se rozlouili praporem, dne (!. íjna zdráhal se však prapor odejíti, a musil býti jízdou a praporem od pluku Nassavského na dráhu eskortován. Mezitím se shromáždily s nmeckým praporem granátnickým sympathisující garda národní a akademická legie, zabraujíce odjezd praporu. Nkolik beven mostních a koleje byly vytrhány. Vypukl opravdový boj praporu akademické legie a pítomné gardy národní s eskortou vojenskou, dla pijela na místo: politování hodné to divadlo, bratí a synové jedné vlasti stáli proti sob v ohni. Na obou stranách padlo mnoho krvavých obtí, boj pak skonil tím, že jak rakouský prapor vojenský, tak národní garda a akademická legie zstaly vítzi. Dla dobyta a vítzoslavn odvezena mstem do auly. To bylo první jednání krvavé inohry. jest vcí, že tato událost zpsobila velké rozilení ve vnitním nastal boj zuivý, palba z dl a svolána národní garda na poplach houfnic a pušek trvala skoro pltetí hodiny nepetržit. Na Štpánském námstí bojovali proti sob gardisté a mšfané jednoho a téhož msta; byl to boj stran, i na stupních oltáe v svatoštpánském chrámu padly obti krvavé. Silnjší strana lidová vytlaila vojenskou podporu až na Píkopy, kde se rozzuil nový boj, pokrauje až na Hof a kone dobytím budovy vojenské rady dvorské. Vojsko, jehož
Pirozenou
mst. Bubny
;
—
aby ministr války, hrab Latour, íšského a nkolik poslanc íšských, chtjíce postaven bude prostedkovati, chlácholili davy tím, že Latour jako státní ped soud íšského snmu. Tak se bylo podailo poslancm íšským, alespo ponkud zjednati pokoj byly jim také dány slavné sliby, ano i písahy, že život Latourv bude zachránn. bylo poskrovnu, ucouvlo byl
povšen. Místopedseda
rozlícený dav žádal,
snmu
vze
;
vze
býti odveden. Stoupaje mezi poslanci íšskými Latour ml jako státní po schodech budovy ministerstva váleného dol, pravil, že chladn a klidn každé události kráí v ústrety, jsa na všecko pipraven, že po cel)'' svj život byl mužem poestným, že snad chyboval, nikdy však nic zlého nespáchal. Když pišel Latour na dvr budovy ministerské, nebylo možno rozlícený dav více udržeti. Poslanec Fischhof odrazil první ránu proti Latourovi vedenou. V tom však Latour uhozen kladivem, klesl bez vdomí; dlníci ho probodali a prostíleli.
Pinesli provazy, aby mrtvolu povsili. ale nebyl in dokonán. První provaz se strhal. Na to svlékli mrtvolu skoro do nahá, pikryli ji hadry a povsili ji emenem granátnickým na kandelábru na Hofu, kde za jásavého vaní
Tím ješt
13
..!*í'°'f"^,
Latour zavraždn.
.
—
104
—
možný zpsob mrtvola zneuctna. To jest neobyejn smutným znamením doby, kdy všichni mají býti svorní, aby uhájili vlasí a svobodu. Když Iiyl nastal klid zbraní, procházeli íšští poslanci s bílými praporci míru nejživjšími ulicemi. íšský snm se odpoledne o pl páté hodin shromáždil
rozliconóho davu na všechen
k
mimoádnému
sezení. Vstupujíce, spatili
dvoran namíené; pušky
tyto však k
nkteí
poslanci na galerii pušky, proti
námitkám proneseným odstranny.
snm
Cinnosf kuUíšský se prohlásil za permanentní; jednohlasné, veejné a slavné podáno sého snmu v, v ., ,, v , ,v ipestávají všecky rznosti stran, ze íšského, za vyjádeni, ze v tomto váznem okamžiku permanentní yšichni jako jeden muž vvstoupí pro záchranu vlasti. se prohlá,' v.v / v. ^., v v , v , .• ,^ ,
.,,,,",
.
,
,
..
,
tomto okamžiku, když scházeli na risskem snmu všichni ministi a nebylo již vlastn žádné moci výkonné, ustanovil íšský snm komisi desítilennou, která mla bdíti nad pokojem a bezpeností a své návrhy pednášeti snmu íšskému. Této komisi jsem náležel jako pedseda vedle poslanc L'óhnei-a, Vio/aiida, Fiistera, ,
sivšího.
.
,
i
.
.
.
,
,
v
Goldmarka, Schuselky a
snm
jin}'''ch.
také deputaci k Jeho Velienstvu císai, aby prosila panovníka za jmenování oblíbeného ministerstva a za udlení všeobecné amnestie. aklamací Horiihostlo-ci, který se dostavil do íšského snmu, a Doblhoffnvi dáno votum dvry s tím, abv tvoili jádro nového ministerstva. Hornbo.stl se pidal k deputaci k císai. Pozd v noci pišla odpovJ panovníkova, že jest ochoten jmenovati u lidu oblíbené ministerstvo s Hornbcstlem a Doblhoffem.
íšský
ustanovil
íšský snm vydal nutné proklamace, vojsko pak na kolišti za velení hrabte Auersperga pislíbilo, že se bude držeti v obran, pokud na nj nebude uinn útok, a když vojsko z císaské zbrojnice s puškami a bez zneuctní bude moci odtáhnouti. Boj o císa*
"ici""^
snmu
vidl v odevzdání zbrojnice a ve volném odchodu Výbor íšského snmu bojoval prostedky, jež ml po ruce, pérem a pesvdením, opíraje se jen o sympathie obyvatelstva, národní gardy a akademické legie. Vynaloženo vše, aby zbrojnice byla zachována boj však trval celj^ch 24 hodin, aniž by se mu byla mohla uiniti pítrž. Rozšíila se totiž povsí, že nenávidná ás národní gardy v zbrojnici se byla ukryla; malá sice, za to ale nanejvýš rozechvná strana nechtla za žádnou cenu
Výbor íšského
vojska
z
ní nastávající
obrat k udržení pokoje.
;
Chtli dovoliti volný odchod vojsku; národní garda mla se dostati na nž. Rozumí se samo sebou, že z lidskosti nebjdo možno néco podobného pipustiti. Vyjednávatelé íšského snmu a národní gardy pivítáni koulemi uzavení ulic bylo vcí nemožnou, nebo dav ze všech stran stílel do gardy národní. Na nkolika místech založen ohe. V zbrojnici se nacházela velká zásoba náboje a stelného prachu, proto hrozilo velké nebezpeí mstu, vítzm i pemožen3'm, že vyletí do povtí. Výboru, jenž neml moci fysické a jenž za panujícího rozilení nemohl povolati vojsko na upustiti
od útoku na
zbrojnici.
však, která prý se utekla do zbrojnice,
;
pomoc, nastala úloha nejtžší.
Konen
dne
7.
vojsko ze zbrojnice voln odtáhnouti, nápevzíti zbrojnici jako statek národní. Velitel vojsku, aby odtáhlo a aby zbrojnice byla ode-
íjna ráno mohlo
rodní garda a akademická legie
mly
vojenský hrab Auerspcrg rozkázal vzdána deputaci íšského snmu. Dav v šanc bezpenost osob, pijal výbor íšského snmu úlohu tuto na sebe a vykonal ji také. Vydrancování zbrojnice a odnášení zbraní z ní nebyl však s to zameziti. Po celé hodiny nebylo nic jiného vidti, než odcházeti lidi s nkolika puškami, krunýi a bambitkami. Pušek nebrali však, aby jich užili jako zbran, prodávali je hned za dva až tri dvacetníky. Bohužel ztratilo se pi tom mnoho historicky památné zbran. Deputaci íšského snmu se poštstilo zachránní jen nkolika svtnic zbrojnice.
—
U15
—
snm a jeho komise byly v noci ze 0. na 7. íjna v permanenci; opatení, aby zamezilo se sesilování vojska k vli utišení se myslí. V se stavly barikády, jinak uplynula noc bez zvláštního porušení pokoje. íšský
mst
uinno
Dne 7. íjna shromáždila se národní garda jen v malém potu. Poslanec Sclierzei\ byv k návrhu íšského snmu od ministerstva jmenován prozatímným velitelem národní
gardy,
muž, kteí
sotva že sehnal 500U
Národní gardy
kladen a zbrojnice. cházeli, nabízejíce
své služby, a byli
venkova a
z s
nestaili k uhájení kasáren, posedláci
z
okolí
vídeského pi-
radostí pijati.
kolišti, zaujav nové ol>ranné Komise íšského snmu dorozumívala se s ním pátelskj^, byvši i tu ješt jím ubezpeena, že nechce vystupovati útoiv, nýbrž jen obrann. Obsadil také oboje vídeská nádraží, kde ozbrojené posily z venkova docházející odzbrojovány. Postupem dne se sice ješt nkolikráte srazili národní gardisté s vojáky, srážky tyto však na optné zakroení výboru pestaly.
Mezitím opustil
hrab
Aucrsperg své postavení na
v Schwarzenbergovu paláci a na Belvederu.
Ministr Kraus obdržel císaský manifest s piloženou cedulkou a neitelným podpisem. Na cedulce stálo, že Kraus má jako zodpovdný ministr manifest spolupodepsati, aneb kdyby tak uiniti nechtl, odevzdati ho veliteli vojenskému Auerspcrgovi. Ministr Kraus se vyjádil k obstupujícím ho íšským poslancm, že na manifestu se nemže spolupodepsati, ponvadž k jeho spisování nel)yl pibrán. Nemže však také odevzdati manifest vojenskému veliteli Auerspergovi, ponvadž na piložené cedulce se nalézá podpis neitelný, cedulka pak vbec není podepsána
žádným zodpovdným zízencem vládním. Odevzdal tudíž manifest do rukou íšského, zaež jako muž poctivý obdržel votum dvry.
jíti
s
Císasky manifest.
snmu
Tak udržen tetí ministr z dívjších rádc koruny; tak byl íšský snm s to, výkonou mocí, tmito temi ministry tvoenou, ruku v ruce. Jako díve
komise, tak peliv i íšský snm se vystíhal všeho, co by ho i za tlaku okolností bylo svedlo s cesty zákona, jen aby stran protivné nedal tak zbra do rukou. Nebylo tudíž zapotebí žádné prozatímn vlády, nebof íšský snm trval zákonn, maje zodpovdné ministerstvo tílenné, na nž peneseny i ostatní
uprázdnné
portefeuilly.
nmž
jsem se byl shora zmínil, obsahoval asi toto: Císa Dav dne 25. dubna konstituci a uiniv k žádostem dalším ješt jiné nové ústupky, svolal ústavodárný snm íšský v nadji, že takto hmotné a duševní blaho národ prospívati, obchod, prmysl a emesla zkvétati budou. Na hlas íšského snmu se vrátil císa z Inomostí do Vídn. Císa se má za trpce zklamána, nebof ve Vídni panuje vraždní, žháství a anarchie. Zavraždili mu nejhanebnjším zpsobem staikého ministra války, jejž již stáí jeho mlo chrániti ped vražedným útokem. Císa opouští residenci vídeskou a její okolí, dvuje v í3oha a své dobré právo a koje se nadjí, že se okolo nho Manifest
s
císav, o
radostí se vzdal absolutní vlády.
shromáždí jeho vrní národové.
Schonbrunny byly opuštny. Vjrpravovalo se, že císa za vojenského prvodu odjel smrem k Persenbeugu. íšský snm bezpochyby slouí tento manifest císav s oným, jejž chtl sám vydati národm rakouským, vyjaduje j''m svj úmysl, zastati se práv lidu, svobody, taktéž však koruny a konstituního trnu. eník vyvracel po té všecky kolující povsti o prohlášení republiky, o ustanovení prozatímn vlády a o domnlé neoprávnnosti íšského snmu k usnášení se.
pd
zákonné, v dob nebezpeí jeden Zástupcové Rakouska pohybují se na íšský snm není zpátenickým, ehož nejlepším dkazem jest
za druhého stojíce.
13*
Císa Ferdinand opustil
Viden.
— osnova základních práv, na
níž
10G
—
stojn pracovaly všocky politické a národní strany
snomu íšského. Poslanci
štu' Víde"
zprávami potvrzuje se, že pokoj ve Vídni nohyl více rušon íšský néktoí jeho lenové se byli z Vídn vzdálili, obáv permanonci, když vajíce se nebezpeí pro svou bezpenost osobní. Dalšími
snm
jest
;
i
Jak íšský snm v dob nebezpeí, kdy mšfan a vojín bojovali proti sob, zapomínal na každé národní zbarvení, stoje jako muž jeden, tak at zemští poslanci stojí též, zapomínajíce na rzné náhledy a spory národnostní, jako joden muž, v joden jen výraz smýšlení jedné vlasti moravské, podporujíce zástupce zem na snmu íšském. Jen tak se mžeme nadíti, že svorný národ, at si události pikvapí z kterékoli strany, uhájí svou svobodu a dovede zbudovati velké, mocné, svobodné, také však svorné Rakousko. (Pochvala.)
Svoboda, jak djiny tomu uí, nedobývá se bez zmatk a obtí; jsme práv v dob pechodní, v bolestech pi porodu. Af každý trpliv snáší a oi)tuje, co každý obtovati musí. Nemjž nikdo pi tom hmotných ohled na zetelu, nýbrž každý uvážiž, že rovné právo všech národností, rovné právo všech bývalých tíd oban státních musí tvoiti základní pilí píštího života státního. Svorná vle tvoí svornou dola; když národ srazí se z odolávají všem bouím shora sílu, spojené síly v jeden šik, nemožno mu odati svobody dobyté. i
At každý smýšlí a jedná jako Moravan, af každý zapomíná, že má bratry, kteí své smýšlení vvjadují jako Moravané bud slovansky, bud nmecky! Též Rakušanjr však buíme, vynasnažujíce se, aby na konci íšského snmu všichni národové, kteí ho byli obeslali, vidli z nho vycházeti nové Rakousko, uvolnné a svobodné, silné a svorné. (Pochvala.) Na tuto, ovzduším vídeského již kusého parlamentu zplna prosáklou pednášku rakouského podsekretáe státního, ujal se slova Dr. Alois Pražák, také íšský a zemský poslanec, aby se ospravedlnil z píchodu na snm moravský, k vli zamezení opaných výklad. Odejel prý z Vídn již dne 30. záí na dovolenou, v dob to, kdy nikdo nemohl tušiti události íjnové ve Vídni. Dnes prodlévá prý doma jako volitel k volb poslance, naež se ihned vrátí do Vídn v nadji, že tam již bude zjednán bezpený stav právní. Se závrenou vtou Dr. Mayera souhlasil úpln, nebo jen svornost všech poslanc na íšský snm dovede spasiti Ostatn považoval povsti o odchodu poslanc vlast v tchto dnech nebezpeí.
eských
a moravských z
Vídn
za bezdvodné.
Poslanec Dr. Kaj. Mayer stvrdil, že Dr. A. Pražák nastoupil skuten svou dovolenou v dob, kdy nemohl oekávati, že vypukne ve Vídni strannický boj. Co do poslanc íšských z ech, vzdálili se Vídn pouze Sirobach, Dr. Fr. L. Rieger a Karel Havlíek, kdežto Dr. Trojafi a Dr. Brauna- zstali; Dr. Klaudy pak byl lenem komise íšského snmu. Pochyboval, že se mnoho poslanc vzdálilo Vídn, koje se nadjí, že nyní každý, kdo se obával díve nebezpeí, vrátiti se mže beze strachu o bezpenost své osoby. Snm vyjádil Dr. K. Mayerovi povstáním své díky za jeho pednášku. Poslanec Koller navrhoval vydání manifestu snmem, aby pedevším objasnno bylo Morav stanoyisko snmu. Poslanec Hubik se vyjádil, že u velkém pohnutí vyslyšel zprávu poslance Dr. Mayera, hlavn ale jeho prosby, aby pestaly všecky boje národnostní. Za to však prosí on sám, aby Nmci na snmu chovali se klidnji, když se nco pekládá do eského jazyka, tak jak se chovají vždy fští poslanci venkovských obcí, když Nmci mluví nmecky. Snm se jednohlasn usnesl na tom, aby pedseda sám povolal pt len do
!
!
—
197
—
která má vypracovati a snmu pedložiti manifest. Pedseda povolal do komise poslance Meiizla^ Dr. Sckleinleiua, Chlumského, KolUra a rytíe Clilunuckého.
komise,
Za píinou íjnových událostí vídeských pedložila snmovní komise dne 10. íjna snmu následující proklamaci, aby ji schválil:
již
na Proklamace
OS. sezení
„Šlechetný národe moravský Politování hodné události, jejichžto
msto Víde, k tomu,
které
abychom
ohrozily
pevn
tí.
a
íjna bylo residenní
7.
vlasti velké,
pod korouhví zákonnosti, svornosti a
byli zajeden
Této korouhve se
svtjší však jí pevn.
djištm dne
také trvání naší spolené
držel
pohádají nás bratrství.
snm
jest povinností každého,
moravský od poátku své innosti, nejkdo miluje svobodu a svou vlast, držeti se
Pi prvních zprávách o událostech vídeských dne (3. a 7. íjna zástupcové zem zrak svj na snm íšský, na ministerstvo, na našeho konstituního císae. Tam upete i Vy pedevším v díive zrak svíij Moravané!
pevn
upírali
O'innosf vlády,
a platí
stala,
Dva sterstva,
zstal
ni
Na
když
jest
dnes plnou
i
i
ochromená ve svých funkcích,
ni
okamžik nepe,
silou.
lidoví ministi, na nž byl vznesl J. V. náš konstituní císa doplnní minitvoí zákonnou moc výkonnou, podporovanou íšským snmem, jenž neokamžik neúplným.
na ústavodárný snm íšský, na konstituního moci státní patte s dvrou, patte s klidem a Vaše bude ospravedlnna.
ministerstvo lidové,
toto
císae, na tento
umírnností, a
spolek zákonné
dvra
Moravané íšský snm osnovou svou o právech základních dokázal národm rakouským, že podjal se úlohy své v pravé lásce ku svobod a v živém cítní pro vlast. Úloha tato bude rozešena založením, zachovámm a upevnním pravého !
blaha lidu, bez ohledu na strannické zášti a anarchické rejdy.
Moravané! Váš
snm
za tchto
dn nebezpeí pojal za povinnost nesnm v jeho povolání. se íšský snm za udržení konstituního trnu, tžkých
zlomnou, podporovati co nejsilnji íšský
Vytrvale a nezlomen zasazuje za rovné právo národností, za pokoj a ád, za ustání v neštastnóm dvou sousedních národ bratrských.
za svobodu, boji
Moravané! Váš snm nastoupí na tutéž cestu; postupovati bude s íšským ruku v ruce Avšak jak snm zemský posud dovedl dáti výraz autonomní svobod na nejširších základech a žárliv a starostliv obhájiti rovné právo ná-
snmem
krásné Morav, tak pevn jest odhodlán udržeti celistvost naší Rakouska, zákonný ád a konstituní trn, a eliti rozhodn všem anarchickým a zpátenickým snahám. rodností
v
naší
velké vlasti
Snm k
vlasti,
zemský se nadje do Vaší svornosti, do Vaší mírnosti, do Vaší lásky provádní tchto zásad budete jeho nejpevnjší oporou.
že u
Krajané' Bratí! Pozírejte s dvrou na svj íšský snm, na lidové ministerstvo, pozírejte s stituního.
V
dve
této,
vdomi
si
a lásky k vlasti, radujte se z toho, z
toho nieho neurve a
nemže
snm!
dvrou
dvrou na na našeho císae kon-
Pozírejte s
jsouce své mírnosti, mírumilovnosti, svornosti
eho
posud stali úastnými. Nikdo Vám Nevte tm, kdož Vám praví, že nco ztratiti. Nevte jim, jsou to Vaši
jste se
také urvati.
byste z toho, co bylo posud dobyto, mohli nepátelé, jsou to nepátelé Vaší svobody a Vašeho pokoje. Oekávejte s onou rozvahou, jížto jste se vždy vyznamenávali, další výsledky upímného namáhání
Moravanm.
— snmu zemském
svých zástupc na
—
198
a íšském,
a
pesvdíte
jímž Vaši zástupci jsou nadchnuti, lze dosíci jen na
se,
že blaha národa,
cest zákonné.
Kdo nekráí po této cesto, ten nií naši mladou svobodu již v zárodku, ten peje stavu bozzákonnómu, ten chce anarchii s hroznými následky jejími, ten peje válce obanské s krvavými její hrzami, ton jest nepítelem blaha národního, ten jest
zrádcem
Toho
U
z
vlasti.
lovka
však na
Morav
není!
uvítali mladou svol)odu, provoláváme dnes plných prsou: Sláva národu! Sláva svobod! Sláva našemu konstitunímu císai!" Dáno v Brn dne 10. íjna 1848.
stejném
nadšení,
Tento manifest
i
jímž jsme
i
proklamace sch\'álena
snmem moravským
jednoiilasn.
schzi snmovní pedseda rytí Vojkovský byl snmu. podal snmu zprávu o výsledku snmovní deputace u císae v Židloc/wvicích, poidamace ložil zárovefí na snm otázku, nemla-li by se proklamace snmu k národu mok národu zmnným již pomrílm a ohledem na ravskému, dne 10. íjna schválená, moravskému výsledek snmovní deputace k císai v Zidlochovicích zmniti. Snm se ihned jednohlasn usnesl na tom, aby proklamace k národu moravskému, dne 10. íjna snmem schválená, byla dle poteby zmnna. Poslancem l)r. Kaj. Mayerem nechal se snm strhnouti k osvdení, jež mu dle povahy jeho ani neslušelo, neshodujíc se ani se stanoviskem, teprv tyto dny zaujatým v slavném ohrazení snmovním proti rušení svazku zemského, ani s pravdou. Obrat na
due
.Iiž
13. íjna,
když na
70.
vi
sezení ješt, dne 13. íjna, když byl pedseda r}-tí Vojkovský vyk velenutné oprav manifestu, pedložil již také nový zpravodaj Dr. Schlemlein nový manifest i proklamaci k národu moravskému, již snm s velkou pijal pochvalou a již zase jednohlasn schválil.
Na tomtéž
snm
bídnul
manifest ml se starým jen první ti krátké odstavce spolené, vynechána také poslední vta: „Tam upete i Vy pedevším svj zrak!" Na místo všech dalších odstavc, které jednaly o innosti v vlády, o lidovém ministerstvu a o íšském snmu celých to sedm odstavc a které byly zrušeny, schváleny v manifestu novém tyto odstavce:
Nový
tento
a to ne celé,
an
dve
„Mezitím pibyl putace
—
—
snmovní
J.
byla
V. náš konstituní císa do naší vt-nU- vlasti Moravy.
vera v
De-
Zidlochovicích .leho Velienstvem nejmilostivji
pijata. Slova k deputaci J. V. promluvená:
„Pišel jsci/i k
Váni^
osvdcetiou vérnos Moravy^
opateni, jichž
celé
abych
konsíitucni
potebi, mohl v klidu uiniti", naplnila deputaci nejpevnjší
dfiveuje v dávno
mocnáství
má
za-
dvrou.
dve,
Moravané! Proto voláme k Vám, neklesejte v své ve své nadji! Konstituní vývoj naší velké vlasti celistvé nerušené bude postupovati na nynjších základech snm zemský, vjí^sloviv v souhlasu se zásadami, íšským snmem pijatými, vytrvale a neoblomn autonomní svobodu zem, rovné právo národností, zrušení svazku poddanského, vyvážení pozemností, upravení práva honitby, radí se práv o ádu obecním, vyuovacím a živnostenském a jest pevn odhodlán, tímto smrem pokraovati, jest pevn odhodlán, udržeti celistvost naší velké vlasti Hakouska, zákonný ád a konstituní trn, a eliti rozhodn všem anarchickým a ;
zpátenickým snahám." festu.
Tato slova schválena v náhradu za odstavce tvrtý až desátý prvního maniJedenáctý odstavec ponechán beze zmny, na místo dvanáctého však schvá-
leno
snmem: „Krajané! Bratí! Pozírejte
s
dvrou
na svj
snm! V
této tak
osudné
dob
—
—
199
snm co nejusilovnji všecky volební okresy, msta a venkov, aby bez meškání poslaly své zvolené zemské poslance na snm k víili kájeni práv zenu'. Pozírejte s tlCivrou na našeho konstituního císae !" vyzývá
dve
Od tináctého odstavce, poínajícího slovy: „V této, vdomi si jsouce své mírnosti, mírumilovuosti atd." ponechána až do konce slova prvního manifestu, jenž datován nyní 13. íjnem a podepsán za editelství snmu K. rytíem Vojkovskýin. Zemské praesidium vyzváno, aby manifest co nejrychleji v zemi rozšíilo; pedstavení úadíi zavázáni rozdlováním manifestu. Nad
—
Zárovei
uložil
snm onm
dvry
poslancm, kteí
osobn na
okresích volebních psobili
vzbuzení
Mayera a jeho nohsledú na
politikou Dr. Kajetána
nálilý soud.
volie,
snmu
vykonán
odešli na dovolenou,
starajíce
se o udržení
takto
aby ve svých pokoje a po-
ve vládu.
Na 67. sezení snmovním dne íjna uinil poslanec Josef Wunií návrh aby zemské hranice naproti Thrám byly zaijezpeeny, aby byla dána záruka za osobní bezpenost íšských poslanc ve Vídni, a aby veškerá Moravy se týkající opatení zemskému snmu byla sdlována. '.I.
Odvoduje
své
'
návrhy,
uvedl
-
.
poslanec '^
.
.
Wurm
na 'petes, že v Uhrách na '
moravských hranicích panují anarchie, vraždní a zabíjení, že ddiny se vypalují, zítra již má nkolik Moravan postaveno býti ped náhlý soud. Ze zpráv poslance Dr. Iv. Mayera vychází na jevo, že osobní bezpenost íšských poslanc vé Vídni se ohrožuje. Co do tetí žádosti, 'jest snm oprávnn k tomu, abv se ^ mu sdlovala všecka opateni zem se tykající. Poslanec Dr. Alois Pražák zmínil se o rozšíené povsti, že v Senici v Uhrách u náhlého soudu, jenž tam byl z Prešpurku peložen, nkolik Moravan jest uvznno, a že prý zítra mají zárove s nkolika uherskými Slováky ped náhlý soud Nkolik pátel Moravy zakroilo v této záležitosti dnes v noci býti postaveni. Zemské praesidium ihned se obrátilo na kou zdejšího c. k. zemského praesidia. misi náh'ého soudu v Senici se žádostí, abj^ uvznní Moravané byli odevzdáni nejbližšímu c. k. úadu krajskému, a aby také proti Slovákm ízení náhlého soudu
ano že
•^
,
,
,
.
•'
z
dvod
lidskosti a politiky bylo zastaveno.
Poslanec
Dr. K.
'
'
Více se v této
píin
•'
vykonati nemohlo.
Mayer poznamenal k druhému návrhu Wurmovu, že íšský
se ho všichni moravští poslanci íšští vzdálili, o Morav rozhodovati mže, vždyf moravští poslanci na íšském snmu nezastupují Moravu, nýbrž rakouské národy vbec. Co do osobní bezpenosti poslanc, bude pání snmu asi vším, co se pro hlavy íšských poslanc mže vykonati. Bylo by nejvtším neštstím spolené vlasti, kdyby jednotlivé zem své poslance z íšského snmu díve odvolaly, nežli íšský snm vykoná velké dílo své. Z íšského snmu nevyhánjí nikoho, každý poslanec bude míti odvahu, mluviti ze svého svdomí vzdor hrozbám z galerie.
snm, kdyby i
Snm Na
Wurmovy zvláštní komisi, uznav je za velmi nutné. snmovním dne 10. íjna podala komise následující zprávu ásten dotazích Wurmových Dvma lenm komise odpovdlo
odevzdal návrhy
68.
o návrzích a
sezení
:
zemské praesidium, že morav^ské hranice k Uhrám nejsou sice úpln vojskem obsazeny, nebof by k tomu bylo zapotebí celého sboru armádního, že jest ale na hranicích tchto postaveno nkolik prapor pchoty a nkolik eskadron jízdy, za nynjších pomr úpln dostaujících, ana jízda rychle mže býti poslána na místa snad ohrožovaná. Ostatn není prý nikterak odvodnna obava, že by uherské vojsko vstoupilo jako nepítel na moravskou pdu.
Zabezpeení ravsk\^ch"naproti UUrám.
penos"' "sskycii
poslanou ve Vídni,
Sdlovaní opateni a zpráv v pi"°*^
Moravy
snmu. Náhlý soud "^'i M°^''nici.
—
—
200
V píin druhé jest moravský snm pevn o tom pesvden, že všichni národové rakouští jsou proniknuti svtodojinnou díiležitostí svého parlamentu, proto za nejhorších bouí potaké že všichni národové shromáždní svých dvrník, litických, uznávají a si ho váží jako svatyn celku, jako paladia své budoucnosti. Snm moravský vzdor hrozivým pomrm pedpokládá, že výkonnou mocí ve Vídni budou uinna opatení, zaruující osobní bezpenost moravských poslanc proti vlivm íšských a umožující jim, vyjadovati náhledy a pesvdení voln i
i
zevnjším.
V píin tetí obrátila se komise na zemské praesidium, jež ji ubezpeilo, že bez meškání sdlovati chce snmu všecky úední zprávy, jež docházejí zemské praesidium o dležitých událostech, na Moravu prostedn nebo bezprostedn vliv majících, aby zprávy tyto ze snmu ihned v obou zemských jazycích u všeobecnou schválil tyto návrhy komise a uinná opatení jednopicházely známost.
Snm
ímž
hlasn, Uveejo^"obnia^^ jazyky zemskymi.
prohlášeny návrhy
Wurmovy
za vyízeny.
Pi této píležitosti navrhl poslanec Frebort, aby telegratickó depeše, které ponejvíce bývají velmi dležité a zajímavé, od zemského praesidia však jon nmeckým jazykem se ohlašují, vždy také eským jazykem byly oznamovány, nebot Poslanec Fux sdlil na to se snmem jÍQa,k nejsou slovanským obyvatelm pístupny. vyjádení zemského
by telegraíické depeše nemohly tak rychle býti
praesidia, že
ohlašovány, kdyby se teprv musily pekládati a tisknouti jazykem eským. Af prý snm sdlené depeše obma jazyky oznamuje! Hrab Mitrovský upozornil na to, že k pekládání a vytisknutí telegrafických, obyejn kratikých zpráv není zapo-
tebí mnoho asu. Podporoval proto návrh Frebortv i z toho dvodu, že depeše, schválil povšechný když se sdlí se snmem, již nejsou žádnou novinou. návrh Frebortv a pedseda se vyjádil, že zemské praesidium bude vyzváno stran
Snm
uveejování Císa
Fer-
dinand na
Morav
a
snm moravský.
telegrafických a jiných zpráv
obma
jazyky zemskými.
Vojtch svobodný pán Widniaiin
odpolodním sezení dne 10. že jeho Velienstvo, císa a král Fcrduiaud V. zprávu pekvapující, ' ... .,., ,, 7ia své cesté do Olomouce byl vstoupil jiz na pudu moravskou a co nejdíve ze pijede uinil zárove návrh, ^^^ Zidlocho-oic^ kde také penocovati hodlá. Baron Widmann za aby snm zvolil deputaci ze svého stedu, která by císai na moravské
Na
íjna sdlil
69.
snmem
•,,.
»
pd
snm
a
zem
holdovala.
Nevýslovný bylo jásání
jásot zmocnil se
ponkud
nejen panovníka na tuto
dkoval
a
pd
jménem
snmu
povstal
utišilo,
celého za
hrab
Serényi,
píinou položiv
této zprávy.
snmu
Když se aby
na srdce,
uvítal, nýbrž také císai za zvláštní dvru vrností a láskou ubezpeil, pipojiv zárove dobu na Morav.
moravské
zem
ho
prosbu, aby císa prodlíval delší
Snm
uznal návrh jednohlasn za neobyejn nutný. Jednalo se jen o to, vypravena jen deputace snmovní k císai, aneb má-li celý snm se jiní ješt odebrati na holdování do Židlochovic, jak poslanec Frebort a po Do deputace navrhovali. Zvítzil náhled, aby byla zvolena 20tilenná deputace. k císai pánu zvoleni poslanci Cihek^ Pospíšil, Chládek, Másel, hrab Serényi, Vrbík, Dr. Spousta, Kvasnicka, Fux, Uhlí (z Lomnice), Dr. Friedl. Koller (nebo Minx, kdyby Koller nebyl pítomen), Dr. Sciilemlein, Bradík, Vojtch baron Widmann, Maier, Bélícek, Floder, Chlumský, rytí Laminet (nebo, kdyby nebyl pítomen, Hebnar).
má-li býti
Vedle
nm
usnesení
Vojkovský
snmovního ustanoven
vdcem
námstek pedsedy snmu
Karel
rytí
deputace.
Císa pán pijel dne
12.
íjna
veer
o
sedmé hodin do
Židlochovic,
uvítán
— byv nesmírnými davy na
70. sezení
snmu
—
eského a oekáván vojenskými, politick}'mi deputacemi moravského a íšského snmu.
jásajícího lidu
a duchovními hodnostái, jakož Již
201
i
snmovním dne Kl
íjna
^)edseda jako
podával
víidce
Císa pán Ferdinand pijal snmovní deputaci ihned, jakmile bvl pijel do Židlochovic. Víidce deputace oslovil císae pána tmito slovy:
deputace
z[)rávu o tom.
„Vaše Velienstvo! í^olitování hodné události,IIjež bvlv pohnuly Vaše Velienstvo, .
.
.'
1
opustiti sídelní
snmu " císafe a krále Ferdinanda v.
vZídloehovicich.
1
7
snm
shromáždný však snm dozvdl,
msto Víde,
Deputace
moravský nejhlubší žalostí. že Vaše Velienstvo hodlá vkroiti na pfidu Sotva se vrného markrabství moravského, ihned se jednomysln usnesl na tom, aby zvláštní naplnily
deputace jménem snmu Vaše Velienstvo na vlastenecké píid uvítala a Vašemu Velienstvu nejvroucnjší citjr vrnosti, lásky a oddanoti vyjádila. Raiž Vaše Velienstvo toto nemnivé smýšlení snmu v obvyklé milosti pijati, jako první jeho císa konstituní a markral , a raiž Vaše Velienstvo zástupcíi zem pravj^m jest výrazem pesvdení celého se ubezpeiti, že tato národa, jenž se stejnou láskou vždy hotov iiyl a hotov jest, zastati se svého císae,
e
konstituce,
ádu, práva a svobody."
—
Jeho Velienstvo císa pán v patrném i>
Ftstl jsem k
Vám,
'
Mimo vlastnoruní
to
poslán
odpovdl
OdpovíT
takto:
v dávno osvdenou vénios Moravy, abych
diivi-nje
jichž celé inocnástvi tuhli opateni, '^ '
i)ohnutí
má
sapoteOi, mohl v klidu uiniti. '^ '
i.
konsti-
—
ravskemu.
.
vdci deputace snmovní,
rytíi
Vojkovskcinu
následující
Jeho Velienstva:
list
„Milý rytíi
císae Ferdinanda
^nemu moviastno-
'dsaWv'
Vojkovský\
Uvítáním Mého lidu moravského okálo vbec srdce Mé, starostmi naplnné. zástupcové shromáždného snmu moJešt vtší jest však útchou Mou, že ravského vyjádili vrnost a lásku svou tak loyalním a srdeným zpsobem. Dkuje shromáždným zástupcm zem za toto osvdení oddanosti, ubezpeuji je, že vzpomínka na nezvratnou vrnosf a obtavost, prokazované markrabstvím morav-
Mn
vk
ským za všech osudných Mne živ ovládá, a že Jsem Svj lid moravský a slezský.
dívjších ve vrné oddanosti Mým pedkm, maje v nj i nyní plnou dvru, pišel mezi
a dob
proto,
optn
At dvují také zástupci Moravy v Má slova císaská, jimiž Vás ubezpeuji zachováním svobod Mnou schválených a Svou milostí císaskou.
Dáno v Olomouci dne
IS.
íjna 1848.
Ferdinand
Na
snmovním dne
v. r."
íjna uinil poslanec Dr. Wilsdorf návrh. aby rakouskému snmu íšskému ve Vídni jménem Moravy adresou byly vysloveny uznání a díky za statené jeho chování se v nynjší dob boulivé. Odvoduje svj návrh, poukazoval Dr. Wilsdorf na to, že íšský snm potlail anarchii, národní l)anku a spoitelnu ve Vidni že zachránil, a že Jeho Velienstvo v odpovdi své, 71. sezení
19.
Adresa d"kfi
íTské-
mu snmu
i
dané deputaci íšského snmu, uznal innost íšského snmu. Poslanec
etným,
ambala, podporuje návrh Wilsdorfv, pipojil se k
onm
které volaly íšské poslance z Cech a Moravy, jichž vtšina byla
nazpt do Vídn. Poslanec Jiiek napomínal
hlasm z
Vídn
ode-la,
snm
Boj snk opatrnosti, at)y nebyl uinn krok, ohroKdyž MaJai co nejkrutji svíráni byli """díeL™ bánom Jelaiem, vzniklo povstání ve Vídni snad ze strachu, aby Jelai, pokoiv Maary, nepišel do Vídn a nepipravil ji o vymoženosti beznové a kvtnové. zující
snad svoljodu
snmu
a blaho
zem.
'
— Také nebudiž na
to
202
— snmu
zapomínáno, že nmectvi v íšském
Císa
Vído, rovnž
a
hlavn ve
Vídni
ásí íšských poslanc. íšský snm ve svých zbytcích se pidal k lidu, tlaiv na odstranní Jelaie, blížícího so Vídni, mezitím co císa dumn posílal nové vojsko k Vídni. .ledná se nyní o to, dohodne-li se císa se snmem íšským o prostedcích k us|)okojení Vídn. Snm moravský vyslal k císai na Morav prodlévajícímu deputaci, dav takto na jevo, žu zatracuje vídeské události. Tímto smrem so musí snm pohybovati dále. Moravský snm dosud nevyjádil íšskému snmu své sympathie, postaviv so na píidu neutrální; než snm musí se na historickém základ svém a následkem okolností vysloviti pro nkterou stranu, musí se vysloviti, souhlasí-li s opatením císae, nebo s opatením íšského snmu, rozhodnuv naped o tom, máli zstati pohromad nebo se rozejíti. Snm zemský musí konen piznati barvu svou. Pedseda rytí Vojkovský shrnul obsah ei Jiíkovy ve ti otázky, o nichžto se má hlasovati, a sice: 1. Chce snm zemský zstati vbec pohromad, aneb se rozejíti? 2. Chce snm zemský státi k císai, nebo ku íšskému snmu? Stoji-li snm ku íšskému snmu, jakou chce mu poslati adresu? se bálo vítznólio Slovanstva.
opustil
i
^i.
i^oslanec Menzel podotknul,
ád, jenž
jest
opt smrem
že již nkolikráte se
zosobnn v íšském snmu,
smrem
tímto,
autority
snm
vyslovil pro
zákonný
ministerstvu a císai. Vysloví-li se
zákon
a státní moci,
nepidá
snm
tím
se
ješt
k nkteré stran.
Wihdoif
Navrhovatel MI)r.
snmu
objasnil
svj návrh na podání adresy íšskému
v ten zpsoby že se jedná jen o udržení
musí býti
mravn
pokoje skrze
snm
íšský, jenž
posilnn.
Nkolik eník se vyslovilo ješt proti poslanci Jiíkovi, jenž vzav své návrhy nazpt, zstal jen státi na návrhu, aby se íšskému snmu neposilala bádná adresa. Snm však rozhodl, aby adresa íšskému snmu byla poslána, a to ve smyslu navrhovatele.
^ druhému
s adresy
vídeskému
snmu ské;-iu
íš-
mlkv '
sešlo.
tení adresy íšskému
snmu
moravským v prvním omáraení zprávami
ten .
1
vídeiskému,
o revoluci
podání
jejíž
snmem
vídeské bylo usneseno,
sku-
ani nepišlo. Poslanec avtbala dne 27. íjna tuto opomenutí pedsednictva ^v,. .,, . /..v/ omlouval tím, ze adresy není jiz více zapotebí, ponvadž rissky snem
v snmu
vjvv.v,,
,
,
ve Vídni beztoho není pohromad. Af jest tomu tak, nebo jinak, dobe slušelo snmu moravskému, že se s adresou svou neoctl mezi onmi, kdož se k íjnovému íšskému snmu, na nmž vládla radikální levice nmecká s povstalci vídeskými, byli hlásili. Agitace
^Tkému™
snmu
a
skémuposianciDemloví.
Snm
moravský, jako snmy zemské vbec, byl trnem v oích rzným lidem, kdož nenávidjíce svézákonnosf zemskou, páli jen centralisaci, ríšskómu snmu a nmectví. Také hospodáské, státní a vrchnostenské úady v zemi zvlášt
n^'
onm,
místech
mnohých agitovaly
proti
snmu, nemohouce
zvlášt oxistenci poslauc sedlák, ješt nedávno Povsti o rozpuštní nebo dokonce rozehnání snmu a udržovány.
i
srovnati
roku
s
1848.
rozumem svým to
poddaných.
umlým zpsobem rozšiovány
na 72. sezení snmu moravského dne 2(í. íjna podobná na jisto postavena. Hned na poátku snmovní schze uinil totiž poslanec Frebort na pedsedu Dr. Koppela dotaz, je-li tu rozkaz íšského snmu, aby moravský snm se rozešel? Pedseda ovšem záporn odpovdl. Po té poslanec brebort, pokrauje v ei své, vypravoval, že ve svém volebním okresu slyšel králického listovního Fialu vypravovati, jak íšský poslanec A-wf/ shromáždil
Jako díve
agitace proti
již,
tak
i
snmu optn
v Prostjov vyslance
z
celého okresu volebního, vykládaje jim, že
zemský
snm
—
203
—
snmem íšským rozpuštn, že usnesení zemského snmu nic neplatí, a došedše snm se obyejn zrušují. Tím zpiisobeno velké rozilení ve volistvu
bvl
na íšský
;
vyhrožováno již poslanci z Moic, aby nechodil do snmu, jelikož to také stojí obce mnoho penz. Muž, který podobné vede ei, budto prý jest nerozvážlivý, aneb nesmýšlí dobe s vlastí. Poslanec Frebort oznámil to proto snmu, aby se stala náprava; jinak by musil s touto vcí až k císai, nebo jest trestu hodno, podpichovati lid v dob, kdy lid jest popudlivý. Co vypravoval, není žádnou povstí, listovní Fiala stvrditi to míiže písahou. Poslanec Goífivald k tomu dodal, že na cest své Buovicemi zaslechl též mnoho eí o rozpuštní snmu zemského. i
poslancem Frebortem aby íšský poslanec Denu-l za tyto své agitace byl pokárán. Poslanec Jiiek k tomu podotknul, že poslanec Demel jest již ve Vídni na snmu íšském, proto a se oiirátí pedseda snmu v této píin na pedsednictvo íšského snmu. Snm scliválil také pedsevzetí pedsedovo.
Pedseda
Dr.
Na
KoppcI na
to
se
vyjádil,
základ toho že zakroí
protokol a na
72. sezení
snmovním dne
2l).
u
že
založí
zemského
s
praesidia,
íjna navrhli poslanci Dr. Wilsdorf, Dr. .hidex, T
1
1
-
j
Blažek, Rušil, Jiíek, Dr. Franz, hrab Serényi a Langhammer, aby byla k cisaii odeslána deputace ininoviii s adresou a pioslwu sa niint lozí-cšeni iniinoádnýeh poiiirh 1
,
.
,
v
,
-
TT-/
.
Oivoduje návrh, pravil Dr. Wilsdorf, ze vojenská opateni proti Vidni byla již uinna a že nebezpeí hrozící Vídni roste. Nadešla doba — konil eník — kdy djiny tlukou na brány tohoto snmu. Jsem pesvden, že založí pro budoucnost
vidfiskýck.
naši slávu.
Snm Na ské
—
tento návrh
to se ujal
—
pravil
jednohlasn
slova íšský a
a jejich
rozvoj vzbudilj'
obavu,
Dr. Kaj. Mayer. Idálosti
víde-
protitlakem hrozí nebezpeí
že
Záruka za tyto vymoženosti musí býti díve dána, Olomouci, setkav se tam s patnácti ješt po.slanci o císaském manifestu, daném dne 10. íjna, práv do
vymoženostem nežli se
schválil.
zemský poslanec
naší svobody. rozhodne osud Vídn.
V
íšskými, jsem se dozvdl tisku poslaném. eník na to peetl manifest tento, jenž dle dalších slov Mayerových poslance íšské neuspokojil, nejsa hlasatelem míru. Po tídenní práci vymohli íšští poslanci nový císaský manifest, daný dne 19. íjna, jejž eník snmu také peetl. Í'o té poslanec Jiíek navrhoval, aby sešlo s odeslání snmovní deputace a adresy k císai, ponvadž deputace tato více na císai nevymže, nežli poslanci íšští. Snm setrval však na svém.
Na 73. sezení svém dne 21. íjna schválil rokování následující adresu
snm
jednomysln bez všelikého
:
„Vaše Velienstvo
!
nynjšímu pobytu svému, vyznamenalo tak Vaše Velienstvo nás. Veškeré obyvatelstvo uvítalo toto vyznamenání jásav, zástupci moravského národa vyjádili již Vašemu Velienstvu, že jsou za to vdni. Zvolivši naši vlast k
Nejvyšší manifest, daný dne 19. íjna 1848., zavdává jim k obnovenému vyjádení jednoho a téhož smýšlení. Zástupci o
císaském
festem
Moravy piznávají
se
oteven
a
novou píležitost
že nikdy nepochybovali
svobodn,
v zaruení, tímto manidoby vážné všecky mysli
slovu, zaruujícím jim svobodu, a uznávají též
optn
daném, poteliné vyjádení, aby za
této
se utišily.
Hlubokým žalem však
jest
každý vlastenec naplnn
z
toho, že
Vaše Velien-
Adresa a deputace
snmovní k cisan za
píinou vidn,
stvo se vidlo donuceno, chápati se za
204
píinou znovuzízení pokoje
vojenských proti srdci mocnáství a proti A(
si
tato oj)atení
ímkoliv
bj-ia
—
domovin Vašeho
vyvolána,
národové
ádu opatení
a
Velienstva. rakouští
v
krvavém
vítzství nad residencí sotva shledají záruku za pokojný rozvoj svého života kon stituního. Vedle toho jsou obyvatelé vídenští našimi bratry, svazek
vk
nás spojuje
s nimi.
mocnáství od
Musí nás tudíž naplovati hlubokým žalem, když tak ná-
nim postupuje, kteréžto prostedky svým užíváním nevinných zastihnouti musejí a zastihnou, vrhajíce snad naše celé mocnáství v nevýslovnou bídu. Víde, sídelní msto mnohých milovaných mocnáíi rakouských, stedisko vd, umní, obchodu a úvrnictví v mocnáství, promnilo se od poátku íjna ve válený tábor, nesetné rodiny, opouštjíce svj statek, vyhledávají písteší na místech jiných, nedozírné neštstí a bída hrozí obyvatelstvu a všem, kdož z blízka a z daleka jsou s Vídní obchodem spojeni, vyplní-li se obavy a vzplane-li boj, který by byl nepirozeným a který by slavné msto císaské zvrátil v msto smilování, v msto silnými prostedky se proti tisíce
vdov a sirotkíj. Naše doba nazývá Vaše Velienstvo Ferdinandem Dobrotivým, djiny zaznamenají jméno Vašeho Velienstva s tímto pívlastkem zlatými písmeny na svých Ferdinand
listech.
Dobrotivý
láska bratrská a vlastenectví,
otcovské srdce
zddného
nezamítne tedy prosbu, a s nížto zástupci
zem
již
byla zpíisobila lidskosí,
Moravy ženou útokem na
císae:
Raiž Vaše Velienstvo uiniti opatení, ádných pomil hlavního msta.
vyhovující mírnému rozešení mimo-
nám, hnouti srdcem V^ašeho Velienstva, slavila by vždy vrná nebot smíila pak otce s dtmi, uinila se v djinách nesmrtelnou, její jméno lesklo by se na vky podle jména Ferdinanda Doijrotivého." Dáno v Brn dne 21. íjna 1848. Poštstí-li se
Morava vítzství
Do Totifar,
nejvyšší,
deputace, jež
hrab
mla
císai odevzdati tuto adresu, zvoleni poslanci Scliubert^ Jiíek, Dr. Wilsdorf, Blažek, Dr. Jtidex, ambala a
Seréiiyi, Neissl,
Dr. Matidelbliih.
dne 27. íjna podával pedseda Dr. Koppel snmu zprávu o vý. odeslané na základ snesení z 20. íjna s adresou k císai do deputaci Olomouce. Deputace, která mla v Beclav dvanáct hodin ekati, odvezena moravského výbor a ubytoval v bytech zvláštním vlakem do Olomouce, kde ji uvítal mst-kv .'.'., snmu. irr soukromých. Dne 23. íjna se pedstavila deputace ministrovi baronu \\ esseubergovt, dne 24. íjna o desáté hodin dopolední byla pijata císaem Ferdinandem ve slyšení,
Na
Odpovtt
Fcrmmanda
sledku
77. sezení
deputace,
'
•'
'
za pítomnosti císaovny, ministra barona Wessenberga a knížete Lobkovice.
Pedseda Dr. Koppel, odevzdávaje císai adresu snmovní, oslovil strun naež císa a král Ferdinand peetl následující odpovd: „S radostí spatuji, že moravský snm zplna dfivuje v moje otcovské smýa úmysly pro mé národy. Bolí mne do srdce, že hlavní msto Víde stalo se
panovníka,
šlení
mn
však nyní povinnost, chopiti se písných tak ohavných nepoádk. Velí opatení na ochranu dobe smýšlejících a k vidi snovnzizení bezpenosti a zákonného ádu. Nemohu však a nechci se vzdáti nadje, že bude ješt vcí možnou, pivésti hlavní msto do pokoje a poslušenství k zákonm, aniž bych se uchopil prostedk
djištm
nejkrajnjších."
Ješt téhož dno s
jednotlivými
25.
iiyla
deputace slyšána arciknížetem Františkem Karlem, jenž Dne o poteliách zemských.
leny deputace rozmlouval hlavn
íjna se navrátila deputace do Brna.
—
205
—
Poslanec Menzel navrhl dne 20. íjna na 72. sezení snmovním, aby národní v uznání vzorného a rozvážného vystoupení jejího, jímž jedin pi
gard brnnské
Brn
dne 18. íjna zamezena byla srážka s vojskem, poslána byla snmem adresa. Návrh tento snmem schválen a zárove rozšíen na c. k. vojsko v Brn ubytované, jež eeného dne bylo také osvdilo klid a rozvahu. nepokojích v
Na
dne
74. sezení
23.
íjna schválil
snm
následující adresu národní
gard
Adresa jodni a
gard
garnison
a
garnison v Brn: inoravského
„Zásiupco'L)L'
snnm
tiáí-odní
gard a garnison
brnnské.
Den 18. íjna t. r. byl by sestál veškerému obyvatelstvu Brna dnem osudným, kdyby garda v obdivuhodné jednomyslnosti neliyla pochopila nebezpeí okamžiku a své vysoké povolání jako stráž zákona a svobody, a kdyby vojsko, uváživši hrozné následky srážky, nebylo se chovalo klidn a rozvážn naproti davm rozechvným. Garda brnnská podávala lidu moravskému a národm rakouským vždy dkaz, že za dn tžkých ve svém postavení se nezmýlila, že u vzorné obtavosti v porozvoj svobodného zízení psobila udržením
kojn)'"^
poádku
a
bdlým okem
na
anarchické a zpátenické snažení.
Den
íjna však, když garda, na všecko zapomenuvši a všecko obtovavši, mla na zetelu, povyšuje gardu nad veškerou chválu, stav ji
18.
jen blaho vlasti za vzor
všem kamarádm v
zdailo,
kdyby
ji
šíré vlasti
rakouské.
bylo by se její dílo pece jen na pólo vojsko vzornou svou umírnností nebjdo v tom podporovalo.
Náleží-li národní
gard palma
dne,
Proto budtež díky vzdány všem Vám brancm, kteí jste vytouženého, nutného spolku národní obrany s vojskem.
práv
položili základ
Zástupcové národa moravského považují se za štastné, že mohou tyto city jsme hrdi na Vás, kdož jste opt osvdili, že hlavní msto Moravy kráí v ele zem, v níž nová svoboda se vyvinula pod praporem zákonnosti, svornosti a bratrství do slávy, která nevadne. vyjeviti, nebof
gardy! Bratí z vojska! Budte na sváto ubezpeeni: jako jste Vy muž dne 18 íjna pro bezpenost a blaho msta s celou silou svou a rozvahou, tak i zástupcové moravského národa jsou odhodláni hájiti s toutéž silou svobodu a štstí lidu. S Vaší pomocí, s Vaším pevným smyslem neoblomným pro svobodu a štstí lidu podaí se tžké dílo toto. Bratí
stáli
z
za jeden
—
Z bratrského voláme srdce: Sláva národní gard! Sláva vojsku!" Brnnský ozbrojený sbor mšanu tvoil první prapor gardy národní, proto
snmovní také jemu. Adresa snmovní poslána generálnímu
platila
adresa
velitelství
vojska a vrchnímu velitelství
národní gardy brnnské.
Hned na poátku
78. sezení
dne
osud Vídni hrozící a na nutnou pomoc. taního výboru brnnského a národní
28.
íjna upozornil pedseda Dr. Koppel na len snmu, obecního a repraesen-
Nkolik
gardy brnnské sešlo se k porad vcí ve Vídni a obrátilo se též k snmu s návrhy svými. Návrhy elily k tomu, aby moravský snm zárove s mstem Brnem ihned dne 28. íjna dopoledne vyslal spolenou deputaci ku knížeti Windischgralzovi, která by mezi knížetem a mstem Vídní prostedkovala na základech, jež obsahovaly odzbrojení proletá, vydání vražedník ministra války Latoura a písné vyšetování pvodc a úast-
ník vraždy odnesených
L
této,
o stavu
úplnou amnestii mimo nepolitické zloiny, navrácení ze zbrojnice znovuzízení národní gardy na základech majetku a vzdlání,
zbraní,
ifj'/^°''^''//_
putace
sn-
""^^"jg,"^^
windischgratzovi.
—
206
—
vyzdvižení akademické legie až do znovuzízení jejího snmom íšským a zrušení stavu obložení, jakmile byl ve Vídni nastal pokoj a ád.
Hrab
Serényi uvítal radostno tento návrh, jímž míjže býti zamezeno velké ve Vídni. Když byli ješt jiní poslanci svj souhlas najevo dali, schválil snm jednohlasn návrh na vyslání deputace ke knížeti Windischgriltzovi. Do deputace zvoleni poslanci Jiiek^ I)r. Jwlex, Haherlcr^ Cásek, Egl)ert hrab Belcredi krveprolití
a Baiur. Deputace
š\edk\ádnych.
Xa
7!).
sezení
dne
uinných
(3.
listopadu podával
snmovní
l']gl)ert
hrab
BeIcreJi
snmu
zprávu
brnnské obecní rady a národní, gardy ve prospch pacifikace c. k. hlavního a residenního msta Vídn, jakož o adrese, již snmovní deputace byla odeslala vídeské obecní rad za úelem stejným. Kroky deputací nemly ovšem píznivého výsledku. Na tomtéž sezení usnesl se snm vnovati nešíastným oliyvatelm msta O krocích,
deputací
s
deputací
i
Podpora obTv-atdim
vídeským.
Vídn
podpo'u, která Ministerstvo
kálního.
byla na píští schzi ustanovena 5000 zl. z fondu domestipípisem, daným dne 15. listopadu, schválilo toto usnesení
snmovní, dkujíc zárove poslancm zemským za DíUy obec.
vídeské snmu moravs-emu.
jejich zvláštní
píspvky.
Pípísom zo dne 16. listopadu vzdala vídeská obecní rada, zastoupená Boiidim j^ko praosidentem a Sylvesírem jako zapisovatelem, díky snmu moravskému a poslancm, kteí zvlášt byli pispli, za zaslanou podporu 5440 zl. pro nešfastníky .^,,'jgj-.,gj.^_ cítí se také tak. píše ve svém díkvzdání „Vídeská rada obecní
—
—
povinnou býti, aby dkovala vysokému snmu za všecko ono namáhání, jež elilo, když i bez výsledku, k odvrácení žalostných událostí, jež poslední týden íjnový hlavní msto hluboko trefily, od Vídn, aneb alespo k zmírnní zhouby jejich. vroucnou sympathii k obyvaVídeská rada obecní vidí v tom bratrskou úast telm zem sousední, v níž jedin spoívá záruka za mírné rozluštní zmatk,
—
mocnáství naše práv rozštpujících."
Snm
se
'z'^^ms'tskf
reduty do stare s
Adresa
ci-
'^oiTi-
ckým
provinilcum '
VI
55. sezoní
dne
16.
záí navrhl poslanec Dr.
reduta, jen do 15. prosince pro
snm
aby,
ponvadž
místnosti v
Machkovu
Mandelbliih,
najatá, jakož
i
a Herringovu domu najaté, musejí býti vyklizeny, ihned uinna byla opatení aby uinny byly kroky k upravení jiných místností vhodných pro snm, jakož v píin navrácení starého stavovského domu zemského zemi (montúrní to práv komise na Dominikánském námstí). Na 81. sezení dne S. listopadu schválen snmem návrh, aby v Herringovu domu na Velkém námstí najaté místnosti pro výbory snmovní byly vypovzeny, a aby oddlení snmovní v snmovn samé zasedala. Ped tím již v pravý as bylo editelství snmovní oznámilo snmu, že stará snmovna v guberniálním dom (vedle kostela svatotomského) bude do 4. listopadu tak upravena, aby se mohlo v ní snmovati. Dne 9. listopadu na 82. sezení snmovním navrhl poslanec dr. IViLdorf, aby i
movny
los
Na mstská
snm adresou prosil J. V. císae provinilc a za amnestii. Krab Mitrovský dodal k tomu, aby snm prosil císae, by s pobloudilými Vídeany bylo milostiv naschválil návrh Dr. Wilsdorfa na odeslání adresy, a sice ve smyslu kládáno. hrabte Mitrovského, uloživ na zvláštní komisi, aby již na píští schzi adresu ^^
píinou rozšíených zpráv
za záchranu život
o popravách ve Vídni
neštastných
Snm
snmu
pedložila.
Na
8;}.
sezení dne 10. listopadu schválil
snm
adresu tuto:
„Vaše Velienstvo!
Vrní
a nejposlušnjší
zástupci
Moravy, vznášejíce na Vaše Velienstvo
nej-
—
207
—
poníženjší prosbu, následují jen pudu srdce svého v pesvdení, že prosby iiojmilostivjším zempánem vždy bývají ochotn vyslyšány. Události v hlavním
mst Vídni,
naplnivše nás žalem, a následující
pomry
pohnuly Vaše Velienstvo, rozešiti tyto nad hlavním mstem stav obležení.
pomry
národ
mimoádné
moci zbraní a prohlásiti
Nad lidmi ošklivící se pírod lidské, af neujdou trestu spravedlivému kteí politickým bludem jsouce jati, u vášnivém rozechvní zúastnili se hnutí nad lidmi po nejvíce ve vku mladistvém, kteí nadšeni jsouce pro svobodu, špatn vedeni a zneužiti, spáchali trestuhodné skutky: nad lidmi tmito af vítzí velkodušnosf jejich císae, aby se stali vrnými a poslušnými jeho domácími píslušníky a dobrými obanjr státními. Zloiny
však,
!
—
djiny, dalo milostiv Zástupcové Moravy dvují pevn, že otcovské srdce Vašeho Velienstva ráí udliti také politickým provinilcm v otin své milost za právo; považují však pece za svou nejsvtjší povinnost, prositi co nejvroucnji za císaskou milost bratrm, opakujíce zárove nejpoddanjší ubezpeení nepromnné vrnosti a lásky k milostivému zom-
Vaše Velienstvo
s
velkodušností,
amnestii našim pobloudilým
bratrm v
kterou velebí
Itálii
již
a v Halii.
pánu svému."
Akoli
se poslanci
ambala,
zavezou adresu císai, snesl
se
Dr. Franz a
snm
t
ížek byli nabídli, že na své útraty
pece na
tom,
adresu poslati ministerstvu
poštou.
Na 83. sezení snmovním dne 10. listopadu navrhl Petr rytí Ch/uuícký, aby sném moravský frotesíoval pivíi iisnesenitn némeckého parlamentu ve Frankfurt, uinným dne 19. íjna. Návrh znl doslovn takto: 1. Snm podejž íšskému snmu rakouskému protest s vyzváním, aby se íšský snm brzo a urit vyjádil o pomru Nmecka k Rakousku. 2. Onm poslancm z Moravy na frankfurtském parlamentu, kteí zárove s jinými vlastenci proti usnesení dotknutému se byli postavili, l)udiž dáno votum dvry. 3. Onm poslancm z Moravy, kteí se byli osvdili jako nepátelé vlasti, budiž posláno votum nedvry.
Protest sne-
usnesením frankfurt^i^^njentu"^'
návrh, pravil, že první zpráva o usnesení parlamentu naplnila srdce každého vlastence zdšením, nebof podobná usnesení mají obyejn v záptí krvavou válku obanskou. Poslanec Wurm naznail jednání poslanc ve Frankfurt za zrádu vlasti, žádaje zárove za odvolání moravských poslanc z Frankfurtu. Rytí Vojkovský, zatracuje usnesení frankfurtská, nepodporoval návrh rytíe Chlumeckého, ponvadž jest vlastn vcí snmu íšského,
Poslanec Menzel, podporuje tento
frankfurtského
aby se
o
pomru Rakouska
Snm
k
Nmecku
vyjádil.
odkázal návrhy rj^tíe Chumeckého komisi ústavní.
Na 88. sezení dne 17. listopadu vytasila se však snmovní komise ústavní Snm monávrhem tímto: V píin usnesení frankfurtského parlamentu z 19. íjna o odlou- stilodproceni nmeckých ástí Rakouska od nenineckých dospla koniise k náhledu, aby se testu proti od návrhu rytíe Chlumeckého (zpravodajem ústavní komise byl tentýž rytí Chlu- frankfurtmecký) úpln upustilo a aby byl schválen snmem návrh následující: Uvažujíce ského p.^rokolnosf, že usnesení frankfurtského parlamentu o §§ 2. a 3. lánku 11. íšské ústavy v píin spojeni nmeckých a neiimeckých zetni rakouských na základ potthé osobni unie nemže míti žádn3'ch následk státoprávních na dosavadní neztenenou ceobsaženo listvost rakouského mocnáství a nebude jich také míti, ponvadž v s
nm
nepípustné zrušení rakouského státního zákona základního, navrhujeme, aby se pes návrh rytíe Chlumeckého pešlo k dennímu poádku.
jest jednostranné, tedy
'
—
20S
—
Poslanec D^Elvcrt upozornil snom, žo pedpokládání komise snomovní není odvodnéno, ponvadž íšská moc nmecká vyslala již knížete Lciningeiia do Rakouska, aby usnesení frankturtského parlamentu provedl. Protest prý jest nutným, i
proti Frankfurtu.
asopisectvo se vyslovuje
Snm
však pešel boz
další
debaty
pes návrhy rytíe Chlumeckého k dennímu poádku. Za píinou peetných
Zásady
skóhrfádu n;x
ochr.imi '
"nostník
které se z celé
Moravy do
peticí
snmu
emeslník
za upravení
hrnuly, vypracovala
pomil
finanní
živnostenských,
komise snmovní
osnovu zásad ku povznešení malého živnostnictva, jež mly v novém ádu živnostcnském nabýti platnosti. Snm zahájil na 77. sezení svém dno '11. íjna druhé tení o zásadách tchto.
V úvodním rokování o tchto zásadách poznamenal poslanec Wi/dfer^ že návrhy opravní jsou tytéž, jak byly vyjádeny na shromáždní emeslník ve F^rankfurtu nad Mohanem. Poslanec Meiizel dokazoval, že statisícm živnostenského stavu stedního není popáno, užívati ovoce svých námah, kdežto zrušením svazku poddanského a feudálních bemen druhá ásf obyvatelstva tolik byla získala. Pehmaty vlády jsou vinny nynjším stavem emesla. Výroba jest nemírná, nadvýroba obecná, nepoctivost nesprávným ádem konkursním podporovaná, ochudobování kráí ruku v ruce s lhostejností a nemravností, hazardní hrou prmyslu ochroTOuje se existence obchodních živností. Vydatných pramen výdlku vyerpávají jen jednotlivci na škodu celku jen jednotlivci shrabují nemírný zisk, mezi tím co množství se spokojiti musí s živobytím nejnuznjším. Zákony dlali díve ;
pouzí theoretikové.
Nárohiý upozornil na to, že se asto tovární dlník zamuje za Vláda nemla na mysli, zniiti malého živnostníka. Cechy kvetly v 13, 14. a 15. století, tehda byly však také na ase. Císa Josef II., pivolav k nám znalce emesel z ciziny, prospl tím emeslu. Továrnám se dostalo rzných výhod, továrny zkvétají, iníce Rakousko nezávislým od ciziny. Za to teba dkovati vlád, která chrání emesla ochrannými cly. Zlo v malém živnoasových, z toho, žo kapitál vynáší vtší dchod, nežli stnictvu pochází z práce. Nedostatkem vdomostí pak u malých živnostník není také vinna vláda, technických ústav jest dosti; rodiové se však domnívají, že jejich dti, dají-li je na emeslo, nemusejí se niemu uiti. Poslanec
malého
živnostníka.
pomr
Na
78.
sezení
dne
28.
íjna a pozdji ješt pokraoval
snm
v druhém tení
zásad živnostenského ádu.
Snm
mo-
"^iná^zap^" rati auto-
""Tkou*^"^'
Tetí tení zásad vykonal snm v sezeních \\\\. a 114. dne 4. a 5. ledna 1849. Úinky odpovdi, již byl dal dne 81. prosince 1848. ministr vnitních záležitostí hrab Stadion deputaci moravského snmu ve smysl ten, že autonomie se smí obmezovati jen na pouhé zemí nevstoupila ješt v život a že innost Poslanec Koller na poátku tetího tení sbírání materiálu, na návrhy a pedlohy. navrhl, aby název celé osnovy zákona, totiž zásady živnostenského ádu na ochranu malých živnostník, byl vynechán. V tom ho podporoval sám pedseda snmu Dr. Koppel^ uvádje, že se vlastn jedná jen o tlumoení pání a proseb moravských '^^ J^vily sejiž
snm
živnostník ministerstvu, a že se to také srovnává s postavením snmu, jenž má, pokud autonomie zem není vyslovena, sbírati pouhý materiál pro ministerstvo a íšský snm. A když byl i zpravodaj Wildfer souhlas svj s návrhem tímto pronesl, zapomenul snm na svou dstojnost a na své pravé zákonné postavení, schváliv vynechání názvu a upraviv zásady ve formu pouhé petice k ministeriu obchodu.
— Klademe
zásady, jak liyly
tuto
209
—
snmem konen
v tetím tení schváleny,
poznámky díjležitjší. § 1. Stav živnostenský má hlavn zapotebí duševního, mravního zdokonalení; za tou píinou pedevším nutno: a) Zlepšení školství vbec. pipojujíce z rokování nkteré
a technického
naiení žívnostnictva.
ó) Rychlé zakládání vhodn zaízených vtších, hlavn však menších prmyslových.
§
2.
Aby malé
živnosti
škol
u
o pomrech v novém ádu živnostenském. vbec vzájemnou spoluiuností více na sebe byly vá-
Vhodná opatení a ustanovení
c)
jímž jedin jsou
podniky vtšími, odkázán}', a tovarj^š se a aby více patriarchálním spolužitím s pomocníky mravnost povznesla a zmáhání se proletá se zamezilo, musí býti udržen nutný poádek a cech. ]'oádek a cech nebudiž však zachován v starém zpsobu svém, nýbrž budiž nynjších zcela znovuzízen. dle zán}^ a na
spolení
se,
s to
soutžiti
s
uv
pomr
poádky
Platné
v
píin
cechovní obsahují mnohé pedpisy
úelné; navrhuje se však
jejich zdokonalení, aliy
ue
a) po dobu uení, nejmén tíletou a nanejvýš tyletou, navštvoval pravideln školu prmyslovou, aby ho mistr výhradn jen v emesle zamstnával, a aby ue, když má dostati za vyuenou, vyhotovil vhodný kus tovaryšský. d)
Aby tovaryš k vli svému zdokonalení nejmén
a to dle možnosti
v
ti roky byl na vandru,
práci.
Aby uchaze
o právo mistrovské bez rozdílu, chce-li provozovati své emeslo nebo na venkov, byl na každý zpsob k tomu pidržán, složiti u cech jak theoretickou zkoušku z píslušných živnostenských, tak zkoušku praktickou mistrovským kusem, a tak dokázati v každém ohledu svou zpsobilost. K nestrannému zkoušení a posouzení mistrovského kusu pibrán budiž komisa c)
bud v
mst
pedmt
obecní rady. d) sili
Aby zvlášt
zedníci a tesai, ucházejí-li se o mistrovské právo, zkoušku u nejvyššího zemského úadu stavebního.
zvláštní e)
aneb
c.
/)
Aby
se
složiti
mu-
píšt neudlovalj^ žádné
k. privileje
tak zvané dekrety, vládní oprávnnosti, na živnosti, náležející do njakého cechu.
Aby pi znovuzízení cech
nebo podobnj'm materiálem
soudruzi v emesle,
hlav^ním, spojeni byli
kteí pracují se stejným s ohledem na místo.
v jeden cech
g) Aby cechy tyto se zídily jak v mstech tak ve více venkovských obcích dohromady, aby každý emeslník musil pistoupiti k cechu píslušnému, a to bud ve svém bydlišti, aneb, kdyby tohoto cechu tam nebylo, k cechu nejbližšímu, aneb, kdyby cech byl píliš vzdálen, k cechu s emeslem jeho píbuznému v bydlišti svém.
provozovámm svého emesla, aniž by byl co do odbj-tu místo, vázán k onomu místu, v nmž mu bylo provozování emesla povoleno. Peneseno mže bj''^ti provozování emesla na jiné místo jen za souhlasu obecní rady a cechu onoho místa, kamž živnostník chce pesídliti. Živnostník jest
s
výrobk svých obmezen na
Práce pomocné, které se pro vtší podniky konají mimo místnosti majitele živnosti, se sviti jen oprávnným živnostníkm, kteíž však jakož majitel živnosti sám, jsou povinni, svobodné tovaryše a míti u sebe na bytu; tovaryši však nemusejí tohoto bytu užívati.
mohou
i
un
/i)
Aby spory ve vcech
tovaryši a
unmi
Prostedky
živnostenských mezi stejnými emeslníky, jejich byly rovnány a rozhodovány smírími soudy živnostenskými. 14
Nové pochovní a pravidla J
'^
'•
:
— Aby
210
—
zpsob bj-jo povzbuzováno svobodnou volbou jednotlivých cech v mstech a vtších osadách. Úelem spolk tchto jest dohlídka a ízení cech a poádk, odstraování nepoadu v živnostech, posuzování prací, podporování smyslu i)
zakládání živnostenských spolku na každý
a podporováno, kteréžto spolky se zaizují
pohádání k pokroku, dohlídka na dan smrem provozomzdy pomocníku, ízení korporaního združení sil pracovních, aby se umožnila soutž s velkými podniky prmyslovými, vbec uvádní v život všeho, co by prosplo povznesení a rozkvtu emesel. Zvlášt mají živnostenské spolky bdíti nad tím, aliy pestalo žebrání vandrovník; proež jejich jest povinností, aby se staraly o podporování mistr a tovaryš, jež potkalo neštstí, pro rodinu a mravnosti,
vání živností, upravování
zakládáním
ond
v dobách,
kdy
se
emeslu dobe daí.
—
Rokování o § 2. zásad živnostenského ádu zúastnili so hlavn poslanci Wildfer (zpravodaj), Nárobiiý, Kolíer, Hóníoschinied, Dr. Sc/i/em/eiit, Osolsob, IVuriii, Jan Mater, Cambala, Ant. Liiich, Jiiek, rytí C/iliiiiiecký, Mensel, CIdumský, hrab Sercnyi, Dr. Koppel, Heinrich, Bucliberger.
Poslanec Nárohný, chtje zameziti,
emeslo a v
nm
tak zakrnly,
že
aby nezralé ješt dti byly dávány na osolí k vojsku se odvádí z emesel,
nejmén
to, aby uei musil býti alespofi 13 rok starý. Poslanec Koller upozornil novou osnovou o vyuování stáí školou povinné ustanoveno bude od 6. do 12. roku, proto neteba ustanovovati sií nastupujících kteí musejí naped vychoditi školu, nežli vstoupí do uení. Co do potu u jednotlivého mistra, jejž poslanec Hdnigsclimied chtl obmeziti, aí rozhodují cechy a živnostenské spolky. Dr. Scldemlein navrhl, aby doba uení se páila nejvýš na tyi léta, což také snmem schváleno. Poslanec Osolsob navrhoval, aby doba uení u onch mistr, kteí úpln živí a šatí, mohla býti po pání mistrovu o nco prodloužena, zrovna jako doba pro ony un, jimžto za píinou nedostatku školního vzdPoslanec Wunn chtl míti v zákon ustanolání nemže býti dáno za v janenou. vení, aby cech rozhodoval o prodloužení doby uení pes ti léta.
dorážel na
na
to,
že
uu,
un
Poslanec Jan Maier navrhl ti léta vandru (výbor navrhoval jen dv), jakož výkaz, že tovaryš na vandru byl skuten v práci; dále pak, aby uchaze o mistrovství se musil vykázati také jmním, a sice v 2U0 zl., na venkov ICO zl. Stálé komise ke zkouškám tovaryš na mistrovství navrhl poslanec Jtilek, kdežto komise snmovní odporuovala k tomu cechy. Poslanec Mensel chtl, aby ustanovení o zkoušce na mistrovství' bylo ponecháno živnostenské rad aneb obchodní i
mst
komoe. Poslanec
ped
ambala navrhoval, aby zedníci na venkov skládali zvláštní zkoušku ponvadž nepotebují tak velkého pedbžného vzdlání, jako
okresní komisí,
zedníci v
mstech.
Menzel podotknul, že asto se dávají dekrety a patenty osobám, emeslu dostávše však patent, obja-ejn emeslo nií. Proto af se dotyný odstavec nevynechává, nýbrž rozšíí ješt na zamezení privilejí, niících malé živnostníky. Poslanec
které se ani nenauily
;
Odstavec druhý a tetí v litee g) pochází z návrh poslanc Menzla a Náaby stední stav živnostenský byl chránn proti houfnému rozšiování živností skrze jednotlivce zámožné.
rožné/io,
Podmínky nových živností,
^ 3_ Zakládání nov}''ch živností musí nový ád živnostenský vnovati zvláštní péi, aby rovnováha výrobj' se spotebou byla udržána, a ahy vj^rabiteli nebyly odaty prostedky k využitkování své vlastní práce. Tímto smrem poslouží úelu
— rt)
úady
pomry b)
—
jedin pikázáno
Propiijovííní živností budiž
láním so na olcresní
211
Pi vtších
obecní.
obcím,
s
vyhrazeným odvo-
podnicích živnostenslíých, na místní
neol)mezených, budiž vyslyšána též obchodní komora. Budiž brán ohled
pomr
na
odbytu
k
výrob pi propjování
živností,
které se obmezují pouze na spotel)u místní. c)
Prominutí výkazu o uení a vandru budiž obmezeno
padech v dorozumní d) dáti
jí
s
a jen
v ídkých pí-
cechy udlováno.
Právo vdovy na pokraování v živnosti muže zemelého a povinnost cechu, vhodného dílovedoucího, se udržují.
) Provozování více živností se zapovídá vyjmouc ony živnostníky, kteí za píinou dokonalého vyhotovení svých výrobk více pomocných živností v jedno spojiti musejí. Nesmí však v tchto pomocných živnostech škoditi jiným živnostníkm vykonáváním prací za mzdu. /) Obchody se smíšeným zijožím !)U(l'tež jen tam dovoleny, kde místní pomry toho vyžadují. £)
Kdo
uchází
se
o
živnost
ponvadž
fondem obchodním, také o úvr.
musí
obchodní,
na
každý zpsob vykázati se
se nejedná jen o osobní dovednost,
nýbrž jedná se
h) Pi propjování oíjchodních živností na venkov budtež z drobného prodeje vyloueny ony výrobky emeslné, které tvoí hlavní emeslo místní, a hned pi propjení živnosti výslovn pojmenovány. i) Obmezení tídních obchod na výrobky, jež jim písluší, se udržuje. S 4. Provozování živností musí míti své meze. Také musí býti o to postaráno, i
./
aby kupující nebyl
šizen.
Tomu
jest s to
a)
Písné obmezení majitel
b)
Svobodné
živnosti
jako emesla cechovní.
—
živností na
podléhají
výrobu a prodej
Provozování živnosti.
zboží, jež jim písluší.
pi odbytu tmtýž pedpism
WiUifer uvedl v rokování na píklad
Zpravodaj
í
vyhovti:
pekae
a
a pecnáe,
pravidlm, z
nichžto
první musejí vyrábti peivo dle uritých cen a váhy, kdežto pecnái i chlebai šidí v té píin obecenstvo. Poslanec Heinrich navrhoval, aby celý odstavec tento
byl vynechán, což se potkalo podotknul, že se tu jedná byl
skuten snmem f)
Majitel
každý
zvláštní znamení, tak
s
nevolí poslanc obcí venkovských. Poslanec Tliiery
hlavn
pijat.
—
o
pekae
živnosti jest povinen, ab}"^,
a
hokynáe. dáti
pokud možná, každj^
Navrhl odstavec tak, jak
na své výrobky své jméno aneb je snadno poznal.
§ 5. Na ochranu malého živnostníka musejí býti odstranny všecky zhoubné vlivy, které jeho innost ochromují, ho o možné a ádné upotebení sil pracovních
pipravují,
aneb
mu znanou ást mzdy
za práci odnímají.
Zvláštní jeví se toho
poteba: a)
Aby obmezeno
bylo
propjování oprávnností živnostenských
a obchod-
ních bez míry.
Zrušení stálých dílen rzných vojenských a jiných sbor, jež shotovují výrobky malých živnostník, vyjmouc práce zbrojnické a díla opevovací. V trestnicích a polepšovnách budiž upotebování sil pracovních radou živnostenskou aneb komorou obchodní tak upraveno, aby živnostník neutrpl škody. — Poslanec Krmner se vyjádil, že dílny stálé vojenských setnin, ku píkladu dílny krejovské a ševcovské nelze zrušiti, ponvadž spoteba vojenská jest velká, /')
14*
Opatení " "^n,a'iého /ivnostníka.
Olmiozoní so však mže státi tak, nepracovalo pro soukromé osoby. Poslanec Osolsobi- povelké stavby a potebné k nim práce stolaské, znamenal, že vojsko provádí zámenické. Neodstraní-li se to, musí zvlášt v pevnostech malý živnostník zahynouti. I díistojníci si nechali náadí shotoviti v tchto stálých dílnách vojenských
jakož
i
a laciné výroliy musí so dbáti.
rychlé
aby v tchto
ilílnách
so
i
—
v Olomouci. tak škodné soustavy licitaní pi objednávkách c) Odstranní živnostníkm nebo prácích pro stát, nebot do licitací tchto se míchají sobetí spekulanti, licitace pak mají v záptí špatnou práci a škodu státu. Ponechají-li se dodávky a práce, malému emeslu píslušící, jen emeslníkm malým na základ rozpot upravených živnostenskou radou nebo obchodní komorou, vzejde z toho velký prospch jak státu tak malým živnostníkm, zvlášt nechá-li stát tyto práce konati v dob, kdy dotyná emesla následkem konjunktur doasn nejsou zamstnávána.
) Neudlování a neprodlužování výhradných ujma malým živnostem, za to však státní a dstojné
privilejí,
pokud iní se jimi
odmny
na užitené vynálezy
dle jejich pravé ceny. é)
Zamezováno budiž nemírné rozšiování
továren, zamstnávajících se
s
výrobk}'^
a svévolné rozprostranní velkých malého živnostnictva.
—
V
rokování o tomto odstavci se vyjádil poslanec Btichbergei\ že by továrny a stroje musily býti náramn obmezeny, kdyby se tento odstavec vyplnil; továrny Poslanec Toufai- podotknul, že ped 30 až 40 roky se mají bez mezí rozšiovati. ješt mnoho lidí se živilo pástvou, kdežto nyní pohlcují všecko továrny a lidé musejí choditi po žebrot. To by se nemlo trpti, nebof jen bohái staví továrny, vydlávati, a to ponechají chudým. Poslanec Oderský ti však nemají zapotebí zase projevil náhled, že stroje zniily lidi a malé živnosti. Poslanec Menzel na to odpovdl, že jen zneužívání stroj zpsoiiilo zlo. Pamatuje prý se ješt na dobu, kdy v Brn zamstnávaly továrny více lidí, neMi kdy jindy. Stroj jest zapotebí ku zdokonalování emesel, nesmí jich však býti zneužíváno.
—
/) Zavedena budiž pimená da ochranná na odstranní sociálních neestí v továrnách a na vydržování dlník, když prmj^sl obecn vázne. Žádána budiž pimená kauce na zabezpeení dlník, když tito za píinou náhlého propuštní z
práce stanou se bezbranQ)'nni. g) Rovné nakládání malých živností
s
továrnami
živnostenského, úplné právo rovné malých živností h)
da
s
dle
nového obecního ádu
továrníky.
všecky podniky živnostenské, tedy i pro továrny uspoí lidské ruky. Vliv živnostenské a obchodní komory na ustanovení doby pracovní v podPostupná
pro
se zvláštním ohledem na stroje, jimiž se /)
nicích živnostenských. k) Konené upravení podomního olichodu ponechává se novému zákonu obchodnímu. Toto poslední ustanovení pijato teprv v tetím tení. V druhém tení navrhovala snmovní komise úplné zrušení obchodu podomního, zpravodaj Wildfer však zrušení jen s ohledem na místo, kde jeví se toho poteba; poslanec Cibulka navrhoval dovolení hausirnictví jen v místech, kde nejsou emeslníci. Odstavec schválen dle návrhu poslance Dr. Schlemleina v ten smysl v druhém tení, aby se podomní obchod zrušil pozvolna, a aby se nové oprávnnosti k nmu více neudlovaly.
—
/) Upravení výroních trh obchodní komorou, aby se v blízkém okrsku nesešly dva trhjr v jeden den nebo krátko po sob, a aby výroní trhy se odbývaly celý den od rána poínajíc.
—
213
—
§. 6. Též správa státní musí uiniti vrak opatení, ahy malý živnostník byl Povinnosti povzbuzen a podporován, jinak by naproti prmyslu cizému nedovedl obstáti, tím %< "dírlnV malých^ mén však pustiti se do soutže. K tomu náleží:
živnostník.
Pimená
a)
cla
ochranná
ó) Vývozní cla, souhlasící rakouský prmysl potebuje.
s
s
ohledem na domácí výrobky. celní
soustavou sousední
zem,
na suroviny, jichž
c) Zrušení dovozního cla na suroviny a polotovary, jež se v Rakousku nevyrábjí. Na suroviny, jichž v Rakousku není dostatek, budtež ustanovena pimená
cla dovozní.
J) Zrušení vývozního cla na tuzemské výrobky. f) Zavedení nového, dob pimeného ádu konkursního a písné jeho vádní, aby se zamezilo tak asté zneužívání úvru.
pro-
/) Zákony budiž každý živnostník za nejpísnjší zodpovdnosti zavázán, sesprávný inventá a míti ho vždy pohotov, kdyby bylo teba se jím vykázati, aby zamezena byla zárove s konkursním ádem dlouho trvající již šalba. staviti
ron
bankovních a ústav úvrních ve spojení se spoitelnami malé živnosti laciného kapitálu a oživení odstranním nouze o peníze.
Zizování
j,"-)
a
veejnými
filiálek
tržnicemi, neboí jen takto se dostane
Uzavení
/i)
výhodných
smluv oI)chodních
s
cizozemskem k vli odbytu
domácích výrobk. i) Ochrana nynjších živností proti každému vyrušování, a písné vj^kládání zákonných pedpis o výjimkách, jimiž chtjí obyejn poškozování živností
odvodiíovati.
—
Všecky tyto zásady prohlášeny byly snmem moravským na konci jednání za oliecná pání živnostník moravských. Pání tato velkou vtšinou do dneška, za padesáte
nejsou splnna.
let,
dne 15. listopadu poal snm s druhým tením obecního ádu pro Obecní ád Moravu, pokrauje v na následujících schzích svých až do 7. prosince. Zpravodajem byl poslanec KoUer, pedsedou ústavní komise snmovní, která první soustavný obecní ád na Morav vypracovala, Vladimír hrab Miirovský.
Na
86. sezení
nm
O
tendenci nového
ádu
oljecního
vyslovil
se
zpravodaj,
uvádtye
zákon
obsahující 154 paragraf, v (en smysl, že komise položila za základ obecního
obce místní, an jest
pomr
pomr
jednotlivých rodin k obci;
majetku. Komise
úedník
jednotlivých obcí místních ku státu
státní,
obma
zárove navrhla utvoení
musí
b3''ti
má
býti
tentýž,
ádu jaký
zabezpeena volná správa elo postaven
obcí okresních, v jejichž
aby se udrželo spojení jednotlivých obcí místních se státem.
Hlavní ustanovení ádu obecního, jak vyšla z rozsáhlých porad a jednání snmovního a z druhého tetího tení zákona, budtež velkými obrysy tu uvedena. ásti, jednak ustanovení pro obce místní, totiž Obecní ád zahrnuje v soii i
dv
msta, mstyse
a ddinj^, jinak ustanovení pro oiíce okresní.
Obce místní jsou korporace, utvoené spoleným bydlením více osob v jedné Obce místní, nebo nkolika osadách se zvláštními jmény, aby dosáhly veejných úel spolených a vyhovly stejným potebám. Místní obce jsou buclto msta, mstyse nebo ddiny. Nynjší obce místní se svými obecními hranicemi, jak liyly pi katastrálním vymování považovány za odlouená a samostatná tlesa, zstanou z pravidla jako takové.
—
Píslušnici obce.
Doniovsk
dom,
a
poádku
v
tvoení se místních
pomrech
obcí
osad,
obcí,
z
maj(>tkových. místní obci. Osoliuu niíjže každv náležeti
ádn
kdož
Píslušníky obce jsou osobou svou, kdož v hranicích obecních bydlí, z píslušníka obce se byli narodili, ancl) kdož za píslu.šníka obcí byli pijati.
Pomr
Obecní právo.
a
—
Každý oban musí náležeti k nkteré ,.,,. ., v,,.,. k jedne jen, majetkem vsak k více obcmi.
fenoví obce.
zákona týkají se
ustanovení
DalSí
pedmstí
214
z
všech tchto osob k obci místní zovc so píslušnosí, souhrn všech práv
toho vycházejících právo domovské.
Majetkem náležejí k obci místní všickni, kdož mají nemovitý statek v obecních zapsaný ve veejných knihách.
hranicích,
leny obce se zovou oni píslušníci místní obce, kdož mají v obecních hranicícii ve veejných knihách zapsaný statek v cen nejmén 200 zl.; kdož tam drží pímé dani podrobenou živnost kdož mají v míst veejný nebo obecní úad nebo v ní požívají výslužného (pensisté) s pevným roním píjmem nejmén 200 zl. k. m.; kdož mají soukromý majetek anebo samostatné zamstnání s nej menším jistým píjmem 200 zl. k. m.; kdož dosáhli akademické hodnosti anei) položenj^,
;
složili státní
zkoušku.
Všichni ostatní zovou se píslušníky obce. Cicíiu jest
doasný pobyt v
místních obcích dovolen.
Obecním právem zove se souhrn všech práv lena obce. .Jen cle?iové
obce mohou
voliti a voleni býti
do správy
oliecní,
jako
i
do ná-
rodní gardy vstoupiti, kde garda jest. Právo místnich obci.
novy.
Každá
obec jest oprávnna, starati se o své záležitosti, voliti si své své jmní sama. Také mže jako doplnk obecního ádu k Vlili svým zvláštnostem poíditi si obecní stanovy sama, jež, když je byl zemskj' hejtman schválil, zavazují všecky leny obce. místní
zastupitelstvo a spravovati
Každá obec má právo, trestati pestupky proti obecnímu ádu a obecním stanovám také má obec trestní právo na veškeré pestupky zákona, týkající se veejného ádu, pokoje a bezpenosti, pokud toto právo není výslovn dáno státem ustanoveným soudm, ;
psobnos obce mistni.
K psobnosti obce náleží: Udržení konstituních práv a veejného ádu; vykonávání místní policie celým rozsahem, vydržování škol, kostelu, nemocnic a pée o chudé; spolená innosf pi škodách življ' zpsobených; spolená ochrana polních plodin; zízení a vydržování veejných silnic; správa obecního jmní; obstarávání státem penesené psobnosti, jako prohlašování zákon, doruování úedních, vykonávání menších akt soudních, provádní rozkaz výkonné moci zemské; vybírání daní, ustanoveni smírích soud volbou; konen vedení pozemkových knh, bud v každé obci pro sebe aneb ve více obcích dohromady za vlastního ruení, skrze vlastní úedníky, státem za schopné uznané, s kaucí.
výmr
Obecní nich Obecní pedstaveny.
starší.
obstarávají:
pedstavený obce, obecní rada a sbor obec
rad a obecnímu výboru (obecním starším\ pedstaveného volí obec. V obcích do 2000 duší potvrzuje volbu obecního pedstaveného krajský úad (krajské úady s krajskými hejtmany v ele byly tehda na Morav jen t- Brnt\ Olomouci^ Hranicích, Uher. Hradišti, Znojm, Jihlav a Perov^ v obcích do 10.000 duší zemský hejtman, v obcích pes 10.00(J duší císa. Obecní pedstavený pedsedá obecní
(
Obecní
záležitosti
starších.
)ijecného
Obecní
záležitosti
ídí sbor
obecních
starších,
jejichž
poet
se
páí na
12
—
—
215
v obcích s 500 duší, až na 200 v obcích, které mají obecních starších ustanovuje se usnesením celé obce.
Voliem do obce
každý
jest
obce, v tomto
tlen
pes
ádu
25.000 duší.
Poet
uvedenj^, bez rozdílu
tomu byl splnomocuu ostatními. Za stát, nadace, ústavy a korporace volí poživatel nebo správec. Z volebního práva jsou vyloueDÍ, kdož pro zloin nebo tžký, cti zbavující pein l>yli odsouzeni, pokud nebyli státem v obanská svá práva znovu uvedeni, kridatái za nevinné neprohlášení, soudem uznaní marnotratníci a osoby v opatrování chudých jsoucí. pohlaví. Je-li více majitel usedlosti, voh' jen jeden, kdož k
Za obecního
staršího
mže
býti
Volii '^'^"''
"
kdo v obci po ti roky nepetržit VoUtelnos
volen,
sám aktivní volební právo má, .'iO rok stár a jmní své spravovati schopen jest. Za obecního staršího nemže býti volen, kdo nemá sám práva volebního, kdo vlastní vinou neodvádl po rok obecních dávek, kdo o správ, obcí mu svené, bydlí,
pes
nesložil
Úad
rok
út,
kdo
ve službách obecních.
jest za plat
obecního staršího trvá ti léta
pímá; ídí
ji pedstavený obce, dva rady a nejmén tyi volii. Volí se z pravidla hlasovacími lístky, a to naprostou vtšinou. O námitkách proti platnosti volby rozhodují naped obecní starší, pak okresní obec dále již nikdo.
Volba do sboru obecních
nejstarší
lenové obecních
starších
starších a
jest
dva
Voiba
obecní
z
—
Psobnost sboru obecních
K
starších jest ídící, naizující a dohlížející.
ní ná-
ustanovování zásad pro správu oljecní a stanov obecních, instrukcí, úednických míst a plat revise a povolení roního rozpotu, rozvrh obecních pirážek, schvalování prodeje nebo nabytí nemovitostí, upotebení kapitál, pjek, nových vydání, leží
Psobnost starších.
;
nových staveb,
nájm
a pronájm,
zapoetí pí a smluv; prozkoumání útu, do-
hlídka na obecní radu, ústavy místní a nadání.
Výkonnou mocí jest obecní rada, která za pedsednictví pedstaveného obce Obecní rada. tvoí místní úad. Skládá se nejmén ze 4 len. Volí se na 4 léta, aby nov zvolené leny uvedla do správy, a ol)novuje se z polovice vždy po dvou letech. K psol)nosti oiiecní rady náleží provádní úedních naízení a usnesení obecních starších, nutná opatení v dob nebezpeí, vykonávání místní policie, udlování domovského práva, povolení k ženitb, vybírání daní, vojenské záležitosti a jiné; sestavování rozpotu obecního, správa jmní obecního, vykonání licitací, vyhotovení smluv, dohlíilka na pokladnu a úedníky jednání a rozhodování v záležitostech živnostenských, zvlášt propjování živností s ohledem na místní potebj' a s vy;
slyšením cech; kontril)uní fondy. Další ustanovení oliecního ádu týkají se obecních úedník, zvlášt pak obšírn jmní oljocního a obecních. Když se jedná o skutenost a dkazy, písluší obcím naproti podnikatelm staveb privilejní jednání úední, aby je donutily k pesnému vykonání povinností smluvných. Nedodrží-li podnikatel stavby správn povinnosti smluvn, k obci pijaté teba co do asu a jakosti materiálu, sepíše obecní rada za pítomnosti podnikatele staveb svdk a po pípad i znalc protokol na dkaz skutenosti. Po té mže obecní rada sama bez soudu ihned uiniti potebná opatení k ádnému provedení stavby. Noní-li však dkaz o skutenosti v tomto sumárním jednání nepochybný, aneb odnáší4i se spor ke skutené otázce právní, rozhodnouti mže jen ádný soud. Co do penesené státem na obce psobnosti mají zemské úady právo do-
út
lilídky
na obce, jakož
i
okresní.
potu
Roztídní
duší,
v obce okresní
již
jedna
dje
se
z nich
obec
okresní,
sjiojí
úady zemskými, pi emž
zaokrouhlení okresu a hranic soudních.
podnikate-
Dohled
úa
rozhodování o stížnostech.
Více obcí místních, netvoí-li
Priviiejní
n'ání"proti"
se
v
obec
dbáti jest
^ obcím,
okresní.
—
218
—
Úelem okresních obcí jest spolupsobení liu(T naproti cizým obcím okresním, neb spolupiisobení v rosení vlastních úloh spolouých, jakož zjednání spoleného svazku jednotlivých oIjcí místních s výkonnou mocí zem. i
Každé místní obci ponechává se samospráva, obecním
ádem
Obec okresní ídí okresní úad
0''^^"',>'
ve svazku okresním svobodné svéureni a
i
ustanovená. s
okresní radou. 1'edstaveuého okresního
úadu
pomocné úedníky jmenuje a vytlržuje stát. Jsou zodpovdní Jednak jako zízenci výkonné moci zem svým vrchním úadm, jednak (okresního vrchního) a jeho též obci okresní. Okresní
poslanc jednotlivých místních obcí v okresu. Do jednoho poslance, na každých 1000 duší zase jednoho. Obce menší volí vždy dv dohromadv. Volba se
Okresní rada se skládá
z
okresní rady volí každá místní oIjoc o 500 duších dalších
léta. Úelem okresní rady jest rozhodování o záležitostech okresních a dohlídka na vrchního okresního a jeho úadování.
koná na ti
Okresní rada se shromažifujo okresní vrchní. Porady
její
z
pravidla jednou za msíc. Její
pedsedou
jest
jsou veejné.
K
Piisobnos
psobnosti okresní rady náleží rozvrhování daní celého okresu, záležitosti o tvoení se místních obcí a o odepení pijetí cizého do obce, vykonávání okresní policie, správa sirotích a depositních pokladen, jednání a rozhodování o záležitostech živnostenských a o okresních silnicích, vrchní dohlídka na školy, kostely, nadace a chudobinství, jednání a rozhodování o záležitostech kontribuních fond s ohledem na vlastnická práva jednotlivých oltcí, rozhodování o vyvlastování v obcích a o volbách obecních.
^'vojenské, rozhodování
Psobnost okresního vrchního.
Psobnost okresního vrchního zahrnuje v sob, a to bez vlivu okresní rad_v, vykonávání administrativních opatení a rozkaz vyšších úad, provádní usnesení ^
i
.
,
i
.
,
,
okresní rady, vedeni katastru, odbírání daní od obcí a
a provádní vcí,
...
odvádní jich
které náleží do psobnosti okresní rady,
avšak za dodateného schválení okresní rady.
Druhé tení obecního ádu dokonil
snm
—
kraji,
konskripco,
když hrozí nebezpeí,
na 103. sezení dne
7.
prosince.
Tetí tení ádu obecního vykonáno na sezeních 107. až 112. od \\\. do 20. prosince. Když bylo vykonáno, oznámil pedseda Dr. Koppel snmu, že pedloží snmem vyízený ád obecní ministerstvu za píinou schválení ádu, že však nutné poteb nového zízení obecního zárove požádá ministerstvo, aby ád obecní, jak ho schválil snm tetím tením, v prozatímnou vstoupil platnost, kdyby totiž schválení ádu nebylo možno udliti hned. Snm pijal za svj zámr pedsedv. Zárove vzdány snmem díky zpravodaji Kollcrovi za jeho práci namáhavou.
vi
Na
Rozvržení k'^'v''
T^T
celou zem.
^
88. sezení
dne
17.
snmem, aby veškeré útraty, spojené pímé dan na Morav. Jednotlivé okresy
listopadu usneseno
postrkem, byly rozvrženy na veškeré
postrkové obdrží náhradu za svá vydání na postrk
z
prostedk zemských.
Rozvržení toto útrat postrkových na celou zem dle dalšího movního vstoupilo v život správním rokem I84i». poínajíc. Okresy, které nevolily
bu
poslance
nebo
je
^VTaT"
usnesení
K
sn-
návfhu poslance Kollera usneseno na 8'.). schzi dne 20. listopadu, aby komlse snmovní vyšetila ony volební okresy na Morav, které nevolily ' posud poslaticfi na sfim zemský, a okresy tyto snmovním listem zemi ohlásila. Totéž budiž vykonáno v píin okres, které sice volily poslance, avšak je bud odvolalj^ nebo jim odepením diet uinily vcí nemožnou, zstati na snmu. Na tomtéž sezení sdleno se snmem, že vedle zprávy zemskélio praesidia msto Uherské Hradišt nechce voliti více poslance zemského za svj velkostatek. zyláštní
•'
•'
-'
'
—
217
—
Zpravodaj Dr. Sc/i/iiníein poznamenal k tomu, že T^her. HradištS za msto samo má poslance na snmu, že není tedy vcí nutnou, aby mlo také zvláštního zástupce svého velkostatku na snmu.
Na 80. sezení dne 20. listopadu znácHÍ horního desátku na Morav.
pedsevzato
druhé
a
tetí
tení
zákona
Zrušení
horního na
des.-itku
l^etr rytí Chlmnccký uvedl pi této píležitosti snmu na pamf, že pi prvním tení zákona tohoto byla dána snmu rada, aby se od vci této upustilo, ponvadž se tímto smrem ješt nieho nedalo v zemích jiných. Morava jest však zemí od Cech neodvislou, moravský snm uinil již více, nežli uinno v Cechách víibec, ano moravský snm pokroil mnohem dále, nežli íšský snm ve Vídni, a to zákony o vyvážení roboty a desátkíi, zákonem honebním a jinými. Nemiižeme s upravením záležitosti horních desátkii ekati na Cechy.
Morav
za náliradu.
Poslanec Thury vyslovil se proti zákonu tomuto, nebof jen stavové, stav panský a rytíský, mli právo na horní desátky. Stavu tch ale více není, odpadlo tudíž jejich právo. Stát nemíiže také pevzíti desátek horní, proto a pestane i
víibec horní desátek bez náhrady.
K tomu odpovdl
zpravodaj Kulhr, že ten, kdo doloval na stavovských nebo
pdách, musil také více platili, nežli dolující na mstských nebo nešlechtických pdách. První odvádl totiž desátky z hrubého výnosu dolíi, i z kamenného uhlí svého, jehož užíval pro své stroje, kdežto druhý odvádl státu desátek jen tehda, ml-li istý výtžek z dol. Poslanec Cibulka pipomenul, že hornictví bylo pvodn zempanským právem i regálem, zempáni však je ponechali stavu panskému a rytískému. Z dvodu tohoto se odvádly desátky státu. šlechtických
Snm Morav
schválil
v druhém a
za náhradu, a sice od
1.
tetím tení zákon o zrušení horního desátku na ledna 1849. poínajíc.
Na 92. sezení dne 23. listopadu se usnesl snm k návrhu vyuovací komise své na tomto: Zemský snm se obrátiž na c. k. zemské praesidium se žádostí, aby zem.ské praesidium pomocí c. k. krajských povinností zavázané místní obce donutilo, odvádti uitelm ony naturální dávky a povinnosti, které netvoí
úad
de.sátek, a to až
Na
Naturální
dávky
uitelm.
do koneného upravení plat uitelských.
dne 1. prosince sdleno se snmem, že vedlo zprávy zemské k zakroení snmu, aby naturální dávky uitelm dále byly odvádny, ministerstvo již uinilo opatení v píin sustentace uitel. Dekretem ministra vyuování totiž, daným dne 19. listopadu 1848., prohlášeny dosavadní pedpisy 98. sezení
vlády
pokud zákonem nebude upraveno obecné školství; tím také udržena odvádti školní plat za dti školou povinné, a povinnost školních obcí, odvádti uitelm naturální dávky, jež jim písluší dle fasse za platné,
v platnosti povinnost rodi,
a
—
zvyk. Na 97.
sezení
snmovním dne
30. listopadu
uinil poslanec
Dr. E. Schlem/ein
aby snm zemský vyslovil dfcvéru ministerstvu Schtvarzefibergovu, a sice za píinou programu uveejnného, pedsedou ministerstva knížetem Schwarzenbergem na ústavodárném snmu íšském v Kromíži pedneseného. Dr. Schlemlein peetl program tento z úedního listu. Odvoduje pak svj návrh, pravil, že snm musí program ministerstva uvítati s tím vtší radostí, an v nalézá vyjádení svého vlastního smýšlení. Jednání snmu moravského od poátk až do dneška podalo dkaz, že snm pevn se držel zásad celistvosti íše, uhájení konstituního mocnánávrh,
nm
rovnoprávnosti všech národností, rovnosti všech oban státních ped zákony, autonomie zemské, vyvážení pozomností za slušnou náhradu, svobodného zízení ství,
DuTra
snmu
mi-
nisterstvu
Soliwarzenbergovu.
—
218
—
obecního, znovuzrízoní soud, odlouení správy od soudnictví: jedním slovem vSech zásad, k nimž se hlásí ministerstvo v programu svém.
Za píinou
tou
má
ministerstvo spravedlivé nároky na
dvru snmu,
jež
mu
také budiž vyslovena. (Pochvala.)
Poslanec Nároziiý se vyjádil,
neobyejného nadání
že
kolem osol)y mocnáovy
stojí
n)'ní
mužové
a lidového smýšlení. Nejnovjší ministerstvo rakouské
piznává se k tmtýž zásadám a vytklo si tentýž cíl, jako snm moravský; v tom spoívá také kus zadostuinní, daného zemi za všecko podezívání snmu. Poslanec rytí Chluniický podporoval návrh Schlcmleinv z vícero dvod.
Za prvé podailo se novému ministerstvu, zmaiti a ministerstvo nechce také déle trpti žádné moci mezi
strany
vliv jisté
císaem a
u
dvora,
selkou; za druhé
vidíme v programu ministerstva jako v zrcadle svou vlastní politiku, nebot naše autonomie zemská, naše rovnost všech oban a rovnoprávnost všech národností jsou též zásadami nových ministr. byl ješt promluvil poslanec I)r. Frai/z, odhlasoval snm jednomysln svou ministerstvu Schwarzenbergovu, jež skrze zemské praesidium mla liýti s ním sdlena. Pedseda snmu Dr. Koppel odevzdal však votum dvry snmu sám ministerstvu, sdliv ho v Olomouci s pedsedou ministerstva knížetem Schwarzenbergem a doruiv mu spis památní o tom. Kníže Schivarzenberg pijal u zalíbení usnesení snmovní, uloživ Dr. Koppelovi, aby snmu vyjádil díky ministerstva a zárove sdlil se snmem pevné rozhodnutí, že provede program ministerstva. Bez meškání zpraveni také knížetem Schwarzenbergem o usnesení snmu moravského ostatní ministi, kteí práv prodlévali na íšském snmu
Když
dvru
v Kromíži.
dne 30. listopadu sdlen se snmem pipiš zemského praesidia, náhradu vydáiii z roku 1848. na mor. si. robotármi. Pedseda Dr. Koppel zaroki848. k tomu pipojil poznámky, že se jedná o nahrazení útrat za rok 1848. vlád z fondu domestikálního, z nhož se posud každý rok dávalo 8000 zl. na robotárnu, kdežto ostatní vydání bylo rozvrhováno na zem celou. Co se stane roku 1849., o tom není ei; jedná se jen o schválení, poukázání vlád a zútování 26.000 zl. jako zálohy, již ministerstvo bylo již také schválilo. Jeho Velienstvo prý již naídilo a rozkázalo, Náhrada
rohot^árnu
Na
97. sezoní
Žádající za
že vydání toto musí býti hrazeno z fondu domestikálního.
Hrab Serényi na to podotknul, že vydání na robotárnu z roku 184S. sice musí býti uhrazeno, že ale nechce úsudek svj pronésti o tom, míize-li Jeho Velienstvo iuto výplatu z domestikálnilio fondu naíditi a rozkázati. Ostatn af komise snmovní, již dávno složená, podá snmu co nejrychleji zprávu a návrhy své v píin robotárny. Pedseda Dr. Koppel odpovdl hrabti Serényimu, že naízení Jeho Velienstva pochází již z roku 1841., snm pak nemže všecka dívjší naízení vyvrátiti, nebof poslušnost jest první povinností obana, tedy i snmu. Rytí Chlumecký souhlasil s hrabtem Jeveným, nhot povolováni da7ii a 7'ydání jest vzácnýin snmu než vydání na robotárnu roku 1848. uinná, musejí býti povolena, vždy ped nkolika týhodny mli tam v pokladn jen 9 zl. 5 kr.
právem
Snm
;
povolil vtšinou, abj'
pedsednictvo poukázalo
26.00(J
zl.
na
robotárnu
za rok 184s. zieknutí se
císaem Ferdi-
nastoupeni
schzi snmu moravského dne 4. prosince zahájil pedseda Olomouco, jeduáuí sumovní zprávou, ze }.\ .císa Ferdinand slobil koiuHU ve prospch svého synovce Františka 'Josefa, jenž jako J-'rantišek Josef I. nastoupil na trn císaský.
Práv
na
sté (100.)
Dr. Koppoi, vrátiv so Z
!
—
219
—
snm povstal. Pedseda po té etl oba manifestv, dané dne 2. Olomouci, jimižto císa Ferdinand královském hlavním první, jako král uherský a eský toho jména pátý, se zíká trnu, a císa František Josef první na základ pragmatické sankce klade si koruny íše ua hlavu a nastupuje na tríin svých otc Mezitím cely
prosince 1S4Š.
'
mst
v
-»
.
"» «" císae Fr tiška losiefa
v Olomouci.
I.
Zpráva o zeknutí se trnu císaem a králem Ferdinandem naplnila snm žalem hlubokým. Ivdj'ž však peten v obou zemských jazycích manifest o nastoupení na trn císae a krále Františka Josefa 1., zadunlo snmem tikráte hromové Sláva a Hoch
Po
té
uinil [iedseda Dr. Koppel návrhy,
Františku Josefovi
Obé
—
I.
al)y
ztin Morava Jeho WlucHstvu
holdovala a odsíonpivsiiiiu císai a králi Ferdinandovi
pedseda
—
dkovala.
zem. Každý
zná šlechetné srdce a lásku, jíž objímal císa Ferdinand všecky zem rakouského mocnáství, zvlášt pak Moravu, celou dvru za již nazýval zemí vždy vrnou. Morav vnoval císa Ferdinand dn své nejvtší tísn, a za to musejí zástupcové zem, jakož i za všecky kon•
pravil
^
jest povinností
svobody císai Ferdinandovi nejvroucnji dkovati a neolmiezenou
stituní dary a
úctu a oddanosf
mu
vyjáditi.
Oba návrhy pedsedovy pijaty aklamací snmu. Aklamací snmu schválen také návrh poslance Cibulky., aby císa Ferdinand nazýván byl na veky v úadech zemských a v protokolech snmovních Dobrotivým.
Na to se rozpedlo pedlouhé rokování o tom, má-li celý snm nebo jen deputace odejeti do Olomouce a Prahy k holdování a díkinní. Zárove v^šak vytknul poslanec óambala snmu, že dívjší deputace snmovní u císae Ferdinanda v Židlochovicích a v Olomouci mluvily jen nmecky, ímž snížen jazyk slovansky'. Navrhl tudíž, aby tentokráte oslovila deputace císae naped esky, ponvadž Morava
již
dle
Poslanec
jména a obyvatel
jest
vtšinou velkou slovanská.
Jiíek k tomu odpovdl,
dení vlasteneckého smýšlení. Jazyk
nkdo
mže
prj'
že se tu nejedná o jazyk, nýbrž o vyjá"
pi tom
hraje úlohu podízenou,
naped
esky
nelze
a
pak na adresách, odevzdaných vždy v obou jazycích, nmina nebo eština státi v právo nebo v levo. (Pochvala). Také o to bží, je-li nový mocná eského jazyka tak mocen, abj'' eskému oslovení ve vyšším slohu ihned porozuml a na odpovdl. Dlužno také uvážiti, že pedseda snmu, jenž deputaci povede, není, esky mluví, ryzého jazyka eského mocen pochopiti, jak se
nmecky,
teprv
hádati
o
to,
má-li se
mluviti
a
má-li
n
a
Tu eníka perušil pedseda
Dr. Koppel ka, že eského jazyka jest tak mocen dovedl osvojiti každé náeí. Na to poslanec Jiíek navrhoval, aby holdování, bude-li se díti ústn, dalo se jen nmeckým jazykem. Poslanec Chlumský se vyjádil ve smysl ten, že mnozí poslanci návrhu Cambalovu nerozumli. Kdo dovede oceniti dobrodiní rovnoprávnosti národa, který jako národ eský, po staletí ve škole, církvi a byl utiskován, nemže zazlívati národu, když užiti chce práva svého a své city vyjáditi posvátným jazykem mateským. Jak adresa tak oslovení císae musí býti proneseno v obou jazycích. Ostatn císa a král František Josef mluví esky, jest pítelem a píznivcem jazyka tohoto, vždyf ab}^ pro krátké oslovení si
úad
svj'ch cestách po echách ve školách a s venkovany hovoíval. Poslanec Koller pipojil ke všemu tomu ješt poznámku, že zásada rovnoprávnosti obou národností jest uznána, lituje toho, že i dnes nedvivé soupeení v otázce jazykové se objevuje na povrchu. Dosud všecky adresy byly podávány v obou jazycích. Pi ústním blahopání však musí dbáno býti toho, je-li
jest
vcí známou, jak na
esky
)^^ "?á
deputace
snmovní' nov-ho.
!
—
220
—
Je-li, musí býti osloven obma jazyky. Poslanec aby se císai blahopálo obma jazyky a sice naped oesky, a to ne k víili nadpráví, nýiirž k vli n)vnoi)rávnosti, ponvadž dosud nmina v zemi mla podnosí. Zorn chce míti rovnoprávnost; nmecké obyvatelstvo nomiiže návrh tento vykládati ve zlé, ano se nejedná o nadpráví eštiny. Také císa František zajisté milostiv oslovení eské. .losel" jako píznivec slovanského jazyka pijme 1'oslanec Hiibik naznail slovanské oslovení císae za tím nutnjší, ponvadž císa pišel na Moravu mezi lid pevahou slovanský a se tu také setkal se staroslovan-
nový císa eského jazyka mocen. IVuiin žádal,
skou vrností.
Snm
so jednohlasn usnesl na tom, vyslali k císai Františku Josefovi I. a k císai Ferdinandovi 20lennou deputaci, která by vzdala hold a díky. Vyjádení smýšlení nemá se díti adresou, nýbrž ústn a to v obou zemských jazycích. Ped-
snmu Dr. Koppel se vyjádil, že sám pronese eskou e. Do deputace k císam Františku Josefovi a Ferdinandovi zvoleni poslanci: ižek, Pospíšil, Mazd, Rada, Mcixiui', Schiilmeister, Kvasniika, Dr. Spousta, Nárohný, Jiiek, Koller, Raab, Hoiiig, Buckberger, Kriniier, Dr. Judex, Maier, Kiickinka, rytí Laviinct a Frey. seda
Depuiaoc snemo^vni Františka
v'oiomoiici a u císae Ferdinanda v
Praze,
Na
104.
schzi snmovní dne
11.
pedseda
prosince podával
g^gimj q výsledkji Iwldovací a dkovací deputace y Oloiiiouci a u císue Ferdinanda v Praze.
Deputace odjela za vedení pedsedy dne
5.
Dr. Koppel z[)VáX\x
u císae Františka Josefa
siu-iiiovní
I.
prosince do Olomouce, kde ješt
pedseda navštívil naped írenoralmajora hraíjte Griinneho. Již píštího v v v 7v <^ dne byla deputace moravského snmu pijata v slyšeni císaem Františkem Josefem I. a to za pítomnosti pedsedy ministerstva, knížete Sc/nvarzenberga a místopedsedy moravského gubernia zemského, hrabte Lažanského. Pedseda snmu moravského tóhož dne
'
,
oslovil
císae
nmecky,
,
,
•« 7
,
jak následuje:
„Vaše Velienstvo Nejvyšším patentem, daným dne 2. prosince 1S4S., zekl se Jeho Velienstvo císa Ferdinand rakouského trnu císaského. Zeknutí toto naplnilo vrný národ moravský žalem hlubokým, nobof národ jím byl ztratil nejlepšího a nejdobrotivjšího otce. Nával událostí, nepochybná a ueodi)ytná poteba velkého a obsáhlého upravení státních forem Rakouska, jak se bylo vj^jádilo Jeho Velienstvo v tomtéž patentu, upevniljr v Jeho Velienstvu pesvdení, že jest zapotebí mladšícli sD, aby se napomáhalo dílu velkému a dílo toto šíastn bylo dokoneno. Proniknut jsa tímto pesvdením, penesl J. V. císa Ferdinand rakouskou korunu císaskou na Vaše Velienstvo. Majíce dvodj'' tyto v úct,
v tom, že ve
Vašem Velienstvu
nalézají
zástupcové
národa moravského útchu
spatují následovníka
mocnáe
nejdobrotivjšího,
pirozeného ddice jeho cností a vlastností, jimiž aby nástupce za nynjší doby stísnné se obrnil, odstupující mocná si byl pál.
Raiž proto. Vaše Velienstvo, nejmilostivji pijati blahoeení a holdování zástupc národa moravského. Zástupce moravského národa napluje nejvtší radostí, že jsou první ze všech (bývalých stav) v Rakousku, jimž popáno, vyjáditi své city zemských u stup trnu Vašeho Velienstva. Raiž, Vaše Velienstvo, dovoliti, aby zástupcové národa moravského vyslovili pevnou dvru, že Vaše Velienstvo nastoupí na dráhu, pedky Vašeho Velienstva zahájenou, a že dovede na ní založiti štstí celého mocnáství. Za to skládají na stupních trnu Vašeho Velienstva nejslavnjší nedíln na Vaše Velienstvo lásku a vrnost', živenou pro Jeho slil), že penášejí Velienstvo císae Ferdinanda.
snm
!
221
císaské milosti Vašoho Volionstva naši krásnou viasf, nežli slovy jeho Velienstva císai^-e Ferdinanda: Hiih siliž Vaše Velienstvo v konání tžkého povolání k vlastní cti, ku sláv rodu Vašoho Velienstva a ku blahu celého státu !" Odporticujíco zvlášt
nemžeme
esky
zakoniti,
lépe
pak
pedseda Jeho Velienstvo jak následuje:
oslovil
„Vaše Velienstvo Nejvyšším manifestem, danj^m dne 2. prosince Velienstvo zásadu rovnoprávnosti všech národností.
184)^.,
ráilo vysloviti Vaše
Zástupcové národa moravského považují za posvcení zásadj' této a za dkaz daný slovanským objí^vatelm Moravy, že se jí skuten užívá, když opakují všecka pání, jež vyjáditi byli práv tak slastnými, také jazykem slovanským. Raiž Vaše Velienstvo je pijati na dkaz lásky svých poddaných."
—
Císa pán
odpovdl '
<,>,,,,.
.•
.
,
a rovné právo této
vrni
íše
^
velké,
-
,
v
snmu
mo-
tavskeho v
Olomouci.
jsem všem národnostem volný rozvoj si mluví tím oným jazykem národové všichni piznávati budou a se také osvdi jako
tato slova: „Slíbil
a dovedu také splniti
dvuji
,
Františka Josefa i deputaci
5
^
esky pak pronesl císa
Odpovd
nmecky: „Vyjádení
dobrého smýšlení moravského snmu opravdu Mne tší. Nechám si na tom záležeti, abych napomáhal štstí Své íše na dráze, na niž Mne byl odkázal MjJ strýc, císa F^erdinand, jjejž J j svt právem zove Dobrotivým. Jen upímným spolupsobením mocnáe a národ jest spoleným mže býti velké dílo dokonáno, jež úkolem naším. Dkuji Vám ^, o lí za v asi adresu, poítaje na lásku Svých Moravanu vrných k vlasti." na to
n,
Svj
že se
slib.
A
sytiové celé vlasti.^
Když byl ješt císa pán pohovoil
s
pedsedou
o
snmu
moravském, deputace
milostiv propuštna.
O další cest deputace do Prahy pouil nás pedseda ministerstva kníže Schwarzenberg, že císa Ferdinand z vážnj^ch dvod se rozhodl nepijímati deputací, nýbrž jen v slyšení pijímati jednotlivce. Na to se deputace moravského snmu rozhodla, že ze svého stedu zvolí menší deputaci, která by císai Ferdinandovi Dobrotivému vyjádila z vle snmu nejsrdenjší úctu a oddanosf. Mimo pedsedu Dr. Koppela a poslance Krinnera losem ureni poslanci rytí Wurm, Raab a Schulineister do této menší deputace, která dne 7. prosince pibyla do Prahy. V Praze jí sdlil kníže Lobkovic, co již vdla od pedsedy ministerstva. Aby vyhovla pání císae Ferdinanda, zvolila ze svého stedu poslance Wnrma a Raaba, kteí mli s pedsedou Dr. Koppelem bjHi císaem slyšáni. Pijetí císaem Ferdi?iandem v Praze bylo velmi milostivé. Pedseda snmu
Cesta de'""movfií"^
Prahy,
Laminet,
císaovny vyjádil císai Ferdinandovi díky snmu moravského a nejvroucnjší oddanosf a vrnosf, již snm a zem nemohou lépe osvditi a neosvdí také, nežli když stejnou lásku a oddanosf penesou na císae Františka za pítomnosti
Josefa.
Pedseda
snmu
snm
aklamací
Deputace u"cTsae' Ferdinanda °
praz^e!
na tom, ?iazývati císae Ferdinanda Dobrotivým, ehož také djiny zajisté neopomenou, prose za schválení tohoto snmovního snesení. Na konec dkoval pedseda císaovn. Císa Ferdinand dkoval u velkém pohnutí srden, V5'^sloviv se, se vždy dvoval ve vrnost Moravy a že vždy rád vzpomitiati bude Moravan.
Snm
dodal, že
vyslechl radostné tyto zprávy, a Ferdinandu Dobrotivému slávu!
—
se usnesl
provolav
císam
Františku Joselovi
1.
Na 112. sezení snmovním dne 20. prosince ujal se slova Petr rytí Chlumecký, aby dtkliv si stžoval do ministerstva, u nhož tolik dležitj'ch usnesení snmovních marn oekává schválení. I pedseda snmu Dr. koppel zakroil již n-
Neschvaio"^^i s^-I movnícii a ministerstvo.
v pu-inó schvalování snmovních snosoní, na snomu proneseny podobné stížnosti, než píznivého výsledku noliylo lze docíliti. Tak podobá se, jakoi)y snm moravský bji neinným, ponvadž jeho snesení neuvádjí so v život a platnost. V této píin slouží snm moravský zemi k mrzutosti, sob ale k zlosti. K uhájení dstojnosti snmu moravského navrhl rytí Chlumecký, aby pedseda s dvma poslanci so odebral k ministerstvu, a aby tomuto dtkliv uvedl na pamf všecka neschválená snesení snmu moravského. Ministi odjedou zítra dno 21. prosince do Vídn, kde jsou také všecka snesení snmovní, do Vídn af se tudíž odebere snmovní deputace.
kolikrííto
samóm
ministerstva
u
tolikráto již
Poslanci Frebort, Kollet\ rytí La/ninet, Hónig (Brtnice) podporovali návrh rytíe Chlumeckého, jenž také snmem schválen. Do deputace zvoleni poslanci Nárotuý (Uher Brod) a Chlumský (Imramov). Tak stalo se na posledním 112. sezení snmovním ped svátky vánoními roku 184S. Píští sezení snmu moravského bylo dne 4. ledna léta Pán 1S49. 113. sezení dne 4. ledna, prvním to roku 1849., podával pedseda Dr. Koppd zprávu o výsledku deputace, složené z pedsedy a poslanc Nárožného a zemí a snm Chlumského a odoslané k ministrovi záležitostí vnitních. Deputace Ijyla dne \\\. \. prosince 1848. ve Vídni ministrem hrabtem Stadiomvt slyšána. Na žádosti snmu moravského v píin nepotvrzování snmovních snesení, pednesené pedsedou Dr. Koppelem, odpovdl ministr, jak následuje:
Nové
Xa
mini-
auto^nomie
snmu
„iiiiios
snm
siní se nyní,
zovati na pouhé sbírání materiálu, soria další v jednotlivých zemích.
v
píin
patentu, daného dne
7.
kdy autonomie zemí nevstoupila ješt v život, obmena návrhy a pedlohy. Ministerstvo není pro provi-
Co se týká dotaz moravského snmu, hlavn záí 1848. (vyvážení roboty, desátk atd.), rozhodne
o nich brzo komise zvláštní."
Deputace snmovní, která i jinak se piinila o hájení zájm snmovních a zemských, byla tím odbyta. Tato reakce z kruh nejmocnjších vycházející bj-la ku podivu rychlostí blesku nerozhodnými lidmi vyítána a také pochopena, pipravující se ve Vídni obrat náhle ochromil sílu politickou i snmu moravského. Impérium se poalo hlásiti k slovu, libertas ustupovala. Snm moravský, vypluv hrd na širé moe svézákonnosti zemské, nenechával více rozdouvati plachty lod své silnými vtry svobodných a neohrožených myslí; shodiv s paluby autonomii, rychle plul do nejbližšího pístavu, v nmž zabodl se pevn svými kotvami do povolnosti vlád.
Dvra hra^bti
LaJanskemu.
na 114. sezeuí dne 5. ledna sdlil pedseda se snmem, že zemský vicehrab Lazanský ohlásil editelství snmovnímu, že pijel do Brna a ujal se opt úadu. Ihned navrhl poslanec Miiller, aby se odebrala snmovní deputace j.^ hrabti Lažanskému, ho uvítala a jemu dvru snmu vyjádila. Poslanci Osolsob, Hrza a Cásek horliv podporovali návrh tento, jejž snm také vtšinou JÍŽ
praesidout
schválil.
lrab
Oposice
^"Totí"' vyjáden! oddanosti
hrabti Lažansi<emu.
^^^
Serényi, jenž
^- l^^í"^)
ozval se
neobcoval této schzi snmovní,
nepímo
proti snesení tomuto.
na píštím
již
115. sezení
etl prý v brnnském „Tags-
Courioru," Že Snm se usnesl, vyjáditi vicepraesidentovi gubernialnímu, hrabti Lažauskému, svou oddanos. Podobné snesení se nemohlo státi, nebof v Moskv nobo V Petrburku lze podobnou oddanosf carovi pochopiti, nikdy však v zemi konstituní oddanosf zemskému vicepraesidentovi, i kdyby ml vtších zásluh, nežli jich má hrab Lazanský. Af se tudíž úedn opraví zpráva eeného listu '
....
!
Pedseda Dr. Koppel litoval toho, že denník, jako jest pedmtem snmovního jednání. Slova oddanosti deputace
„Tags-Courier," se stal u
hrabte Lažanského
i
228 neužila;
než stalo se tak pouhou náhodou. svém oslovení užil, že
byl slova tohoto ve
Podse liy s tím
nepochj^hujo o
la
liyli
toui,
kdyhy
souhlasili všichni poslanci,
hrabte Serényiho.
až na
Po
podával pedseda Dr. Koppcl
té
snmu
,
o deputaci ku hrabti La-
zprávu
.
Menzla a rytíi!"e Vojkovskélio. Deputace tato odebrala se za vedení pedsedova dne 8. ledna ku hrabti Lažanskému, pedseda pak, osloviv hrabte Lažanského, vytknul pesvdení snmu moravského, že hrali Lažanskj- ve svém úad ml jen blaho zem na zetelu a že má také hlavní podíl v dstojném vystupování a pokoji naší zem za osudných dn minulých, vedle bodré povahy obyvatelstva. Zem se považuje za šfastnou, že v ele zemské správy stojí muž, jenž proslul svou lidskostí a každé spravedlivé stížnosti odpomáhá. Snm ze svého snesení vítá deputací náelníka zemské správy, vyjaduje mu úctu a lásku všech poslanc, ano i jejich voliíi. esky pak pedseda Dr. Ivoppel pipojil k tomu „Zvlášt však se kojí deputace nadjí, že náelník zemské správy slovanské národnosti poskytne ochranu, odpovídající zásad rovnoprávnosti národnostní." zanskévui^
z poslanci!
složené
Wviklera^
Rušila^
Peiiky,
Rreita,
Deputace snniovni hrabte
„
LaZan-
:
Hrab Lazanský odpovdl naped nmecky v tato slova: Vyjádení Vašeho pátelského smj-slem za snem cením si vysoko, spatuje v nem také vyjádeni náklonnosti a dvry zem ve mne Jen o tuto dvru se opíraje, dovedu psobiti ve všeobecné blaho zem, jíž vnovati chci neumorn veškeru sílu svou. Chovala-li se zem v dob osudné dstojn, piítám zásluhu o to, jsem se upímn vj'nasnažil o udržení pokoje a ádu, jen a pedevším loyalní a bodré mysli obyvatel moravských, mysli to, která se opt nedávno tak dstojn po píklad pedk b3'la osvdila, když náš milovaný císa s panovnickou rodinou, dvuje ve vrnost a oddanost Moravan, mezi se byl uchýlil. Pijmte mé díky nejsrdenjší.
Odpovti Lažanského deputaci.
a
n
esky
pak
kmenu
slovanského^
jsa z
doložil
hrab Lazanský ubezpeuji
:
»
Phvodein své rodiny^ jménem a rodem sám
Vás, pánové,
že ochrana slovanské národnosti, za
setrváni na rovnoprávnosti a volném rozvoji všech národnosti,
zaruenými, neni pouze zakotvena v mé povinnosti, nýbrž Již
na
116. sezení
pti poslanc, aby sterstva,
bj^
snmovním dne
9.
i
v
Jeho
mém
Velienstvem ttám
citu.
ledna sdlil pedseda se
snmem
Zádos
návrh
snm
podíl zvláštní deputací žádost císai a pedsedovi miniguberniální vicepraesident hrab Lazanský ustanoven byl náelníkem
za jmenovám hrab.
praesidentem správy zemské na Morav. Návrh tento snmem schválen a pedsedá zmocnn, aby leny deputace ustanovil sám. Za jednání o tomto návrhu odepel pedseda hrabti Serényimu, jenž chtl mluviti proti návrhu, slovo, an prý se již bylo ozvalo nkolik poslanc, aby se hlasovalo. O tomto odmrštní hrabte Serényiho, píícím se jednacíinu ádu, jednal snm pozdji na tajném sezení.
i
Na
123.
sezení
dne
17.
ledna
1S4'.).
sdlil
pedseda
Dr.
Koppel se
snmem
deputace k císai v záležitosti ustanovení hrabte Lažanského guvernérem zemským i praesidentem zemské vládj'. Deputace snmovní, k níž zprávu o výsledku
pedstavení msta Olomouce, hrab Veíier, oba rytíi Terscliové, kanovník rytí Holle a Dr. Spousta arcibiskup následkem churavosti nemohl jíti s deputací podala v Olomouci císai Františku Josefovi adresu, k níž císa odpovdl, jak následuje:
se byli
hrab
pipojili
—
Strachwic,
—
„Tší Mne zvláštní úctu
mu
slyšeti
máte dvru v nj^njšího náelníka zem, ubezpeení jest dkazem, že neopomenete
od Vás, že
prokazujíce. Toto
Mn
jemu, jako náelníku vlády zemské poskj^tnouti onu podporu, za niž žádá ochrana Obsazuje konen proti zevnjšímu nepíteli a zachování zákonnosti uvnit zem.
ského
F"^" zemské vlády.
Odpovd v
píin
ustanoveni
ského guvernérem.
— úad náelníka
224
—
zorn, nespustím nikdy se zotolu
i)rospoh
zem
vyhovím
a
dle
možnosti pání Vašemu." Clen deputace, poslanec Cásek^ byl pijat na to císaem u zvláštním slyšení, odevzdav císai žádost za potvrzení snmovních snesení v píin vyvážení rolioty a desátk. Císa poslance Cáska ubezpeil, že so stane, co bude možná.
Pedseda ministerstva, kníže Schwarzentierg, nebyl práv v Olomouci. odepedseda Dr. Koppel k ministru záležitostí vnitních, hrabti Stadiónoví^ aby I
bral se
ho požádal o slyšení.
Ministr však vyjádiv se, že záležitosti tyto (nepotvrzování snmovních) zná velmi dobe, sprostil deputaci návštvy. Na 115. sezení svém dne 8. ledna 1849. jednal snm v druhém tení o osnov prozatímného zákona v píin tidrhováni silnic okresních. Zpravodajem byl poslanec
ríizných snesení Z;iUon o okrcsnicii silnic.
Jíi-icek.
Hlavní ustanovení zákona tohoto, jak ho vyídil
snm,
jsou tato:
Všecky dosud hotové silnice okresní musejí zpsoliem, ustanoveným platnými pedpisy technickými, býti udržovány. §
1.
§
2.
Povinnost
vadní okresy soudní, §
jakou i
3.
konkurenní na udržování silnic okresních pipadá na dosasvým asem pak na nové okresy politické.
Povinnost pispvací tíží každého poplatníka berního v okresu tou mrou, dan pímé, nyní práv da pozemkovou, domovní a výdlkovou, tedy
platí
majitele panství a živnostníky.
§ 4. Povinnost pispvací jest co do vci pro všecky rovná, proež nesmí žádná ást nákladu udržovacího, zvlášt nákladu na vydržování pohrabáii, výplaty emeslníkm a jiné, jedné neb druhé tíd poplatník býti pikázána aneb vyhrazena.
§ 5. Kde je mýto, budiž istého výtžku z nho užíváno výhradn k všech pispíváním povinných, jejichž píspvek smí se jen obmezovati na
výtžkem §
6.
mýt se neuhradilo. Zpsob, mají-li konkurenní píspvky odvádny
úlev to,
co
z
v penzích, ponechává se
úmluv
mezi povinnými
býti
in
nátura nebo
z obcí.
§ 7. Patent o stavb silnic, daný dne 27. února 1829., jakož i všecky pedpisy, jež se týkají udržování silnic okresních, asu a zpsobu píspvku a technického
provedení prací, zstanou platnými až do vydání nového zákona potud, § sluší
pokud tímto prozatímným zákonem se 8.
Rozvržení konkurenních
úadm
o
stavb
silnic
nezrušují.
píspvk
v okresích, jakož
politickým, které povolávají k tomu po jednom
i
ízení prací
splnomocnnci
z
pí-
každé
obce. § 9. Proti onm, kdož se protiví, zakroují politické úady jen na základ pedpis, které platí pro vymáhání veejných povinností a státních bemen. piknutého § 10. Rekursy pispíváním povinných noodkládaji odvádní píspvku. Zárove prohlásil snm vykonané druhé tení za tení také tetí, aljy snesení
—
Moravský "^^híoti?;"*
mlo konenou platnost. Na snmu moravském
byl
již
roku 1848.
uinn
poslancem Piskovským návrh,
aby ze zemského fondu ubytovacího se vystavly kasárny pro jízdu. To nešlo tak z istá jasná, nebot naped rozešena býti musila otázka, komu fond tento náleží ve vlastnictví. V píin té navrhl jménem úetního výboru snmovního zpravodaj Krinner na 11<Š. sezení dne 11. ledna 184!)., aby moravský zemský fond ubytovací byl ministrem vnitních záležitostí uznán
a
prohlášen za vlastnictví
onch
berních
225
—
stav, jož k nmu byly pispívaly, a aby upotebení jeho, a níkíi, ponecháno bylo snmu moravskému. Poslanci Cibulka a Buclibergir chtli
mstm
a
mstysm,
jež
prý k
ministerstvo bylo požádáno
za
nmu
znaný
to za souhlasu vlast-
fond tento pivlastniti jednotlivým
pispívaly.
uznání vlastnictví
Snna
fondu
se však usnesl, aby ubytovacího ve smyslu
shora uvedeném. hlavního msta Brna podali snmu žádost, aby školy vysoké Olomouce do Brna. Když se o této žádosti na snmovním sezení 118. dne 11. ledna jednalo, vysvtloval pedseda Dr. Koppel snmu, že obecní výbor olomoucký rozhodn se proti žádosti msta Brna ohradil, že skoro 174 panství a mst a asi 1000 obcí za ponechání university v Olomouci bylo žádalo, a že otázka tato zpsobila neobyejné rozilení v obyvatelstvu. 1 arcibiskup olomoucký
Obyvatelé
peloženy byly
Peložení
král. z
university 7.
Olomouce do Brna.
se do toho vložil, tak že jednání o této záležitosti z nejvyššího rozkazu se odložilo. I
snm
odložil tuto záležitost
na vždy.
Na 120. sezení dne 13. ledna 1849. uinil poslanec Frebort návrh, aby snm povolil poslancm mst zálohu na diety z domestikálního fondu, jinak že se snm sám rozejde, an nedostatek diet nutí poslance mst, aby snm opustili. Z pvodního ustanovení stavovského ješt snmu, aby diety poslancm vyplácely volební okresy a msta, hrozila snmu po delší as již katastrofa. Jednotlivé okresy a msta
Otázka
odroení
snmu.
ani nevolily poslance, jiné je odvolaly výslovn, tetí pak neplacením diet zvolené poslance donutily k odchodu ze sumu. Pravda, že snm dlouho trval a chudým že nebylo lze zdoliti vydání až do tisíce zlatých na jednoho okresm i
mstm
poslance; než
ti
oni volii cynicky se
a
práv snad prostedk hmotných nemli píin k
veejn
vychloubali,
diet a odvoláním poslanc opovrhovatelé ústavním zízením co do nemístné a opovržení hodné skrblivosti.
ješt neplacením
tito
Poslanec Jiíek upozornil pedsedu, že návrh Frebortv souvisí vlastn návrhy, jež podal sám a s ním i jiní, na odroení snmu; za tou píinou lze raditi, aby pedsednictvo všecky tyto návrhy jako nutné ihned uvedlo na poádek denní. Hebík na hlaviku trefil však poslanec Buchbefger, vyjádiv se, že nedostatek diet není pravou píinou hlas pro zakonení snmu, nýbrž zúžaiá psobnost' snmu.
s
Snm
tchto návrzích má se jednati najednou a to hned. aby snm, vyídiv rozpoet zemský na rok 1849., se odroil. Poslanec Kudla vytasil se s návrhy, aby rozpoet domestikálního fondu byl prozkoumán, aby osnova o vyuování, nejdležitjší to pedmt pro rovné právo národa eského ve školách, byla vyízena, aby íšskému snmu byla vyslovena dvra, aby se stalo usnesení v píin nového svolání snmu, a aby odroení zemského snmu záviselo na potvrzení nového výboru zemského. Odvoduje své návrhy, pravil poslanec Kudla, že snm mže býti odroen jen za podmínek dstojných a závazky, jež byli pevzali poslanci, vypliíujicích. Moravský snni si vydobyl, jak se obecn uznává, velkých zásluh; nutnou ale jest vcí, aby všecky práce dležité ukonil. Hlavn jedná se tu o školství. Vyslovení dvry íšskému snmu jest potebí za píinou snesení moravského snmu v záležitostech robotových a desátkových, v nichž se musí konen zakroiti. A také o nové svolání snmu musí býti postaráno, ponvadž nevíme, co se stane po odroení snmu. Chceme-li však ekati na potvrzení nového výboru zemského, jedná se nám o to, abychom šli dom v jistot, že snesení snmovní budou také provedena. (Pochvala.) Poslanec
rozhodl, že o všech
Jiíek
navrhoval,
Poslanec Jiíek zavrhl v rokování všecky návrhy Kudlovy, stoje na svém, aby nejdéle do konce ledna snm byl odroen. (Pochvala.) Mluveno sem, mluveno tam. V rokování sem tam padlo také slovo pedsedajícího rytíe Vojkovského, že 16
Obmezení psobnosti snmovní.
—
22B
—
snmu, že však phvodni práva a pfisohnos moravského snímu nedoznala se rozšíení; o{)ak toho že jest pravdou, jak z vyjádení nynjšího ministerstva vychází na jevo.
so uskutenilo sice rozšíené zastoupení na
Snm
se na konec usnesl vtšinou víco než dvoutetinovou, ai)y koncem ledna
na neuritou dobu se odroil. Zárove se usnesl snm velkou vtšinou na tom, aby byly ješt vyízeny rozpoet domestikálního fondu a osnova o vyulo-vání. Návrh Kudlv na vyslovení díivry snmu íšskému padl. Nežli se mlo hlasovati o tom, aby snm vykal potvrzení nového výboru zemského, prohlásil Vojtch baron IVidmann, že nový zemský výbor byl zvolen proti zákonu, nebof snm nedbal pi volb, že jsou jisté tídy (šlechta) na snmu zastoupeny, proto také nebyl nový zemský výbor vládou potvrzen. Pedseda rytí Vojkovský vyjádil moravský
snm
:
Píina
ne-
nového výboru zem-
v ten smysl, že díve se nesml snm z vlastní vle shromážditi, nýbrž že k žádosti pedsedy výboru zemského, guvernéra nebo zemského hejtmana, povolovala dvorská kancelá, aby snm se sešel. Zemský výbor nemá vbec práva na se
snmu. Rytí Chlumecký pipojil k tomu, že svolání snmu jest právem vlády. Co se tvrzení barona Widmanna dotýká, ubezpeoval rytí Chlumecký z dobrého pramene snm, že vláda chce potvrditi nový výbor zemský. Poslanec Cibulka upozornil svolání
snm
snm
jest právem koruny. Poslanec Dr. Friedl se slavn by nový výbor zemský býval nezákonn zvolen. Snm jest zákonný, jeho usnesení nelze nazývati nezákonnými. Když již rokování mli do sytá, usnesl se snm na tom, aby zemský výbor, když toho uzná potebu, aneb kdj^ž 43 poslanc o to požádá, vymohl na ministerstvu optné svolání snmu.
na
to,
že svolávání
ohradil proti tomu, že
Fond "iTž^remi!"
Tak zvaný moravský fond úsporní byl vlastn ástí fondu domestikálního. Rozhodnutím císae Josefa II. z r. 1783. ustanoveno, aby úrok z fondových kapitál bylo užíváno ve prospch obecného !)laha na Morav, tak ku píkladu ve prospch nemocnic v Brn a Olomouci. Kesoluce dvorské kanceláe z roku 1792., jíž rozhodnutí císae Josefa bylo porušeno, moravští stavové nikdy neuznali. Rozhodnutím císae a krále Ferdinanda z roku 1846. potvrzeno stavm totéž právo, jako roku 1783.; poukázáno jen na to, aby stavové v nakládání s úroky fondu úsporního neopomenuli též nemocnic v Brn a Olomouci. Moravský zemský výbor však rozhodl dne 22. kvtna 1848., že veškerých úrok fondu úsporního má býti užíváno ve prospch nemocnice brnnské, stavové moravští celých šedesát let se ohrazovali proti naízenému nakládání s úroky fondu úsporního ve prospch nemocnic, stojíce na tom, ahy v té píin byli volni.
a
Na
schzi své dne
121.
15.
ledna 1849. jednal
snm
o této záležitosti v
druhém
a tetím tení a rozhodl, jak následuje:
Jen
snmu moravskému
úsporního a
s
veškerými úroky
písluší z
nakládání
nho Na
rok
s
kmenovým
1849. budiž
z
kapitálem
fondu
úrok fondových
3440 zl. kamerální pokladn pro nemocnice odvedeno, píšt pak musejí nemocnice co rok se ucházeti u snmu o podobné píspvky. Horalm moravským a slezským snmem stavovským dne 10. bezna 1848. povolená podpora 5000 zl. z fondu úsporního se dodaten schvaluje. Nynjší úroky 17.685 zl. fondu úsporního butež ve zvláštním pehledu udržovány pro snm moravský a jeho poteby. Stát
zemf^diuh.
Vedle ministeriálního vynesení, daného dne 6. záí 1848., naídil snm na svém dne 17. ledna 1849. zemské útárn a pokladn, aby požadavek zem 29.852 zl. na stát, naproti tomu však také dluh zem státu 74.304 zl. jako kompensaci ve fondu dominikálním odepsaly. Právníci rzní totiž byli náhledu toho, že v této záležitosti nelze vésti spor s úspchem naproti státu.
sozoní 123
227 Poslanec UElvert vj^svtlil záležitost tuto snmu. prý likvidním, pokud se týká dan pozemkové. Za
Požadavek zain na stát nároky zem nejsou úpln jasné. Když byl totiž moravský tribunál rozšíen, položila císaovna Maria Terezia podmínku, aby zem vydržovala osoby, o nž tribunál rozmnožen byl, ponvadž tribunál jako moravský soud apelaní rozšíenou svou psobností prospívá zemi, jež se díve musila ve sporech obraceti na druhou stolici v Praze. Dále ustanoveni tak zvaní priivodní komisai, pracující v záležitostech pípežových a vojenskj'ch pro zem a také od zem placení. Pozdji byli tito komisai pikázáni krajským úadm.
jest
Roku
to ale ostatní
císaovna Maria Terezia, aby úty kontribuenských fondu útárnou moravskou, následkem ehož musil býti rozmnožen
1749. naídila
se prohlížely
státní
poet úedník, jež však vj^držovala zem. A kd}'ž roku 1784. moravský výbor zemský císaem Josefem II. byl zrušen.^ pešlo jeho ízení na c. k. gubernium, u nhož za tou píinou pro záležitosti zemské ustanoveni dva noví sekretái a dva koncipisté, jež vydržovala také zem. Císa Leopold roku 1792. znovu ustanovil moravský
ty
výbor zemský, za kteroužto píinou ml plat onch úedník guberniálních zemí býti zastaven; to se však stalo až roku 1830. Za dobu od roku 1792. až do roku 1830. má tudíž zem požadavek na stát, neinila však na nj posud žádných nárok. Na každý zpsob ml by dle D'Elverta stát požadavek 2000 zl. na zem, lze jen pijati kompensaci hoejší, ministerstvem nabídnutou. proto Snm
vdn
ji
také pijal.
Rozpoet domestikálního vyízen na
1849.
položen v základ
fondu,
125. a 126. sezení
hlavního
to
snmovním dne
majetku 19.
zem
Moravy, na rok
a 20. ledna 1849.
skutený výsledek hospodáství v roku
1847.
a
Rozpotu
1848.,
až
na
zmny.
nutné
Píjmy fondu domestikálního
se páily na 62.320 zl. úrok, 91.825 zl. ádného kamerální pokladny, 50 zl. náhrady, 14.736 zl. rzných pijmuv a 909 zlvýtžku z Lužánek, tedj^ celkem na 169.840 zl. Roku 1848. byl rzný píjem o 18.000 zl. vyšší, jež zem byla utržila od vojenského aeráru za prodanou jemu budovu moravské akademie stavovské v Olomouci, která byla penesena do Brna. Vyuovalo se na ní eskému, francouzskému a vlašskému jazyku, hospodáství, šermu, tanci a ježdní na koni.
píspvku
z
Vydání fondu
se
skládalo
ovšem
z
více
položek, nežli píjem.
Píspvky
ádné rzným pokladnám páily se na 21.595 zl. V tom byl zahrnut také základní píspvek roní 1000 (z 3000) zl. první moravské spoiteln v Brn, jež se práv poala zakládati, píspvek 650 zl. k platm profesor práv v Olomouci, vydání na nadace ve vojenských ústavech a na robotárnu.
K dalšímu
vydání náleželo 50.650 zl. na služné zemských úedník a zízenc, na výslužné, 3764 zl. na provise, dary z milosti a píspvky na výchovu, 200 zl. odbytného. Co do mzdy navrhoval úetní výbor snmovní, aby se pro tento rok dalo naposledy dvorskému agentovi ve Vídni ješt 100 zl., za to však aby se škrtla odmna 50 zl. právnímu zástupci v Brn, 96 zl. pro hudebníky, kteí pi zahajování stavovských troubili a bubnovali, což nyní odpadlo, a 50 zl. 15.950
zl.
snm
píspvku brnnskému dómu Cyrilla a
za slavnou mši svatou ve svátek zemských
patron
Methodje.
Snm vešel na návrhy tyto až na 50 zl. dómu ve sv^átek svatých Cyrilla a Methodje, jež na pímluvu poslanc Nárožiié/w, Heidlera a D' Elverta povoleny. Celkem se páily mzdy a odmny na 285 zl. 15*
Rozpoet ního fondu °* ^- '849.
228
Na požitkv (omolumentv) povoleno
Moravský
snmem
15.2:í!)
zl.
V
rokování o této po-
zahrnuty byly také požitky písedících moravského výboru zemského, uvedl poslanec D' Elvert snmu na pamf, žo zemský výljor se náramn již ztenil, scházejí, z osmi písedících již však jen jsou ti, ani nejvyšší oficíi zemští v Z tchto posledních však písedící Fcifalik jejichž volební doba ješt nevypršela. jako poslanec na íšský snm není ani v Brn pítomen. Když i snm nemže
^^'^^'í
ložce,
v
níž
nm
aneb nechce míti vlivu na jmenování oficír zemských, jest na výbor, nebof vcí jest pochybnou, bude-li nový výbor zemský ústavy potvrzen ili nic.
ase doplniti zemský ped sankcí zemské
Pedsedající, rytí Vojkovský^ upozornil na to, že dle dosavadního zvyku oni zemského výboru, jejichžto doba volební byla vypršela, úadovali až do
písedící
nov
že nový výbor zemské ústavy, že nemá tudíž na nj schválení ústavj' nižádného vlivu Rytí Lambut vyzval snm, aby optn ministerstvo ku potvrzení nového výboru zemského, již 5 záí 1848. zvoleného, popohnal. Poslanec Nározný sdlil se snmem úední vyjádení ústní ministra vnitních záležitostí, vedle nhož ministr jako zodpovdný za správu veejnou se musí naped zabezpeiti, nežli nový výbor zemský potvrdí, ponvadž výboru zemskému
stvrzení
zvolených.
Petr rytí Chlumecký zase poznamenal,
zemský byl ustanoven pouze na dobu
náleží do jisté
Snm
míry
až do sankce
též administrativní
se skoro jednohlasn
ízení
státní.
usnesl na tom,
vyložiti ministerstvu stav
vcí
a
nového výi)oru zemského. Kdyby ale mimo nadání snesení snmovní o znovuzízení zemského výboru nebylo schváleno, nastoupí dne 5. záí nov zvolení lenové zemského výboru, a sice rytí Laminet, Dr. Wilspožádati ho za rychlé potvrzení
tiorf,
rytí
Chluiiiecký,
rytí Vojkovský^ Ndrožtiý a Cibulka na místa
onch
písedících
zemského výboru, jejichž volební doba bud již vypršela nebo vyprší, a stupem dle hlas, jež bj^li obdrželi ve volb. Zemský výbor pak jménem oznámí tyto nové leny zemského výboru k nejvyššímu potvrzení.
to po-
snmu
Dále schválil snm vydání domestikálního fondu, a sice 10.459 zl. na dary, zl. na kanceláe, 0378 zl. na odmny a adjuta, 2323 zl. na budovy a opravy jejich, 3735 zl. na cestovné a diety, 707 zl. na nájemné a píbytené a 5347 zl. na udržování Lužánek. 5421
Lužánky
V
a
^"odníml pomníky,
rokování O poslední
položce
položil
poslanec Ant.
Lubick na
snm
dotaz,
j^^ý ^® vlastn mají úel Františkov a Lužánky? Poslanec Sc/twab se dotazoval zasc, kdo Že jest vlastníkem Františkova a Lužánek? Zpravodaj Kriniur dal v odpovd, že Františkov býval pozemkem fortifikaním, stavové moravští vystavli pomník míru. Roku 1818. císa Ferdinand Dobrotivý, tehda ješt korunní princ, položil základní kámen pomníku tohoto. Od doby té se uhrazuje vydání na Františkov z fondu domestikálního; také jsou k tomu ureny zvláštní kapitály. Lužánky, dívjší to klášterní zahrada jesuitská, darovány císaem Josefem II. obecenstvu. Od delší doby spravují moravští stavové
na
nmž
tyto sady.
Když byl poslanec Schiuab navrhl, aby se zem tchto sad ambala se pimlouval, aby hostinec v Lužánkách se pronajal
vzdala, a poslanec
a pole, v novjší v zahradu upravené, aby bjdo osíváno ve prospch chudých, ujal se slova poslanec D'Eheri^ vyzývaje snm, abj^ se v posuzování tchto vcí postavil na stanovisko vyšší, jež odpovídá dstojnosti zem a její zástupc. Nejedná se tu o Brno, jedná se o dva národní pomníky, Lužánky a Františkov, zrovna tak cenné, jako jest pomník u Slavíkovic, zvující místo, na nmž velký císa Josef II. sám byl táhl brázdu. Šlechetný tento lidumil nevnoval Lužánky Brnu, vnoval je obe-
dob
—
229
—
oznaiv tak rovné právo všech. Lužánky náleží celému národu byly upraveny na státní náklad, stát pispívá dosud na jejich udržování. Lužánky jsou pomníkem, jejž byl postavil velký císa svému lidu. Lužánky patí národu, snm af neznosvcuje slavné vnování Lužánek povznášením otázky o vlastnictví. Františkov pak povstal z píspvkíi dobrovolných a z píspvkti celé zem. Pomník oslavuje vítzství nad hrdou tísní moci Napoleonovjr, Františkov má míru na jméno císae P^rantiška a jeho spojenc. Pozemky jeho byly kdysi fortifikaní, sady však na Františkov náleží djinám, náleží zemi. J-'rohešil by se na obou tchto pomnících, kdo by se jich chtl vzdáti. Poslanec D'Elvert navrhl konen, aby Lužánky a Františkov byly proliláseny snmem za národní pomníky, jimiž také jsou, a aby byly postaveny pod ochranu a es Bern. (Všeobecná pochvala.) censtvu, lidu,
;
nm
Rytí Laminet pomníky však
jsou
vzpomínky každého národa za nejkrásnjší znamením a oporou tchto vzpomínek. Pobyv v Praze, závidl
prohlásil historické
vi
tomu, co Cechíini jejich hlavní msto; i mnohý pehmat odpouští Cechm velkolepého byli vykonali pro Prahu. V Brn a na Morav vbec jest prý málo pomník, a ty, co máme, nesmí býti ponechány samy sob. Nebudiž boeno, k emu
památky
se tak krásné vížou
Snm
!
vtšinou více než dvoutetinovou Lužánky, Františkov a pomník u Slavíkovic na vky za pomníky národní, postaviv je pod ochranu a esf celé zem. Když snesení toto prohlášeno, zadunla hromová pochvala snmovnou moravskou. Dále povoleno a
2.42(3 zl.
na
prohlásil
to
snmem
možného schodku
zl. rzného vydání, novin zemských.
5.721 z
12.926
zl.
vydání na
snm
Výbor úetní zárove navrhoval, aby rozpotených l.tiOO zl. na djezpyt njiny ^em. položky bjdo vj^necháno. Opt se ujal slova poslanec D'Elvert, žádaje jménem cti a slávy zem, aby tchto L600 zl. pro djezpyt bylo povoleno snmem. Morava nemá posud pimeného díla o djinách svých, o dívjších osudech zem a národa nemáme žádné knihy. Zesnulý archivá Boek po léta piln a bedliv sbíral prameny; dívjší stavové chtli cennou sbírku Bokovu odkoupiti za 5.000 zl., Xems^iý výbor budiž tudíž záležitost tato však dosud nedospla ku svému konci. z
vyzván, aby koupi teriál
ml
by se
s
státi
vdovou po archivái Bokovi uzavel. Sebrauý Bokem maostatn každému pístupným, aby se probudily síly djepisné.
.lak známo, vydával Boek Codex listin, jenž dospl však jen k dílu tvrtému. Pátý svazek jest sice pipraven do tisku, než vyjednávání o tisk nemlo dosud výsledku píznivého. Za úelem tímto, jakož i za úelem roního vydávání jednoho nebo dvou svazk Bokova Codexu, budiž upotebeno rozpotených l.tíOO zl.
návrh D'Elvertv, vydal svdectví pravd, že povsí vlasteneckého, pilného sbratele a neobyejn inného muže, a nebylo by možno ani zodpovídati, kdyby snm Bokem nasbírané poklady listinové nezachoval zemi. Zástupcové lidu nemohou pece zstati za Poslanec
archivá
Boek
Nárožný, podporuje zanechal
dívjšími stavy, kteí
o
zkoumání djin
zem
tak velkodušnou vedli péi.
Rytí Chlumecký uvedl snmu na pam, že jako v rodinách jsou krásné vzpomínky a památky na iny pedk a jak tu šlechetné vzory k následování se ctí a svtí, tak musí i národ své iny, své muže a své dje uctívati. Anglian a Francouz nosí s sebou hrdost velkého národa, tato však spoívá na jeho djinách. Národ bez djin jest národem surovým, o nmž jen známo, že žije. Národ zanedbávající své djiny, blíží se svému rozkladu, nevit již v djiny. l^odobný národ opovrhuje
umním
a
vdou,
a
pece
jsou to kídla svobody.
;
—
230
—
Morava má své djiny. eník pipomnl Svatopluka, Betislava, rody Žerotính a Také nesmí býti zapomínáno na rok 1848., kdy zem vidla své zástupce snmovati. I pro nás nebude vcí lhostejnou, jak vypadne soud djin, s jakého pohlížeti budou píšt stanoviska na našo snažení pro blaho vlasti. Zapísahal snm jménem vdy, umní, vzdlanosti a touto podmínné svobody, aby se ujal listin I
Cimburkfi.
Bokem
nasbíraných a zachoval je zemi.
snm
na Cechy, co se tam všecko koná vydává nákladem zemským djiny ('ech jazykem eským a nmeckým. I na Morav konojtež se pípravy! Budiž zakoupena sbírka Bokova, al)ychom mli materiál pro sepsání djin Moravy v obou jazycícli Poslanec Dr. Schlemlein
pro djiny
eského
upozornil
království. Palacký tu
zemských.
snm
jednohlasn usnesl na tom, aby dosud ustanovená a na nejschválená položka 2(X)0 zl. pro djezpyt moravský na nkolik rok byla povolena, hlavn na pokraování v Bokovu diplomatái, a aby zemský výbor byl vyzván, by zakoupil bez meškání Bokovu sbírku rukopisv a knih.
Po
té se
vyšším míst
již
snmem ješt vydání 100 zl., naež schváleno, pedložila ministerstvu ku potvrzení. Vydání domestikálního
Na opravu budov povoleno aby se snesení
tato
fondu dle toho bylo o nkolik Ilned na
Snesení
schzi \nimovní ped o rocenim.
poátku
rytí Chlumecký, sdliv se slušelo
tisíc
127. sezení
by sumu, aby se
menší, nežli píjem.
snmovního dne
22.
ledna
ujal
se
slova Petr
snmem,
že mnozí poslanci chtjí se domíi odebrati. Ne-
rozpadl,
k usnášení jsa neschopný. Af se tudíž ustanoví
^q^^ j^jy jjude sczení poslodní, do té doby však se každý poslanec zaruiž svou ctí a dstojností snmu, že vytrvá. Poslanec Jiíicek po té navrhl, aby posledn se
shromáždil
snm
ve stedu dne
den na
24. ledna,
to
ve tvrtek aby se však konaly
slavné služby Boží.
Poslanec Kudla vyjádil svj souhlas
s
návrhem Jiíkovým,
a snm
má
právo, ekati na schválení svých snesení. Poslanci venkovských obcí nebyli s tmito návrhy spokojeni, žádajíce za pedcházející vyízení všech záležitostí v píin
bemen, aby se mohli u voli ospravedlniti. Když se hlasovalo, bylo ovšem pohromad již jen 80 povtšinou nad dv tetiny aby ve stedu dne 24. ledna se konalo shromáždní snmu poslední, slanc, Ve tvrtek na to at se konají slavné nežli se snm odroí na dobu neuritou. roboty a ostatních rozhodl
—
snm
—
služby Boží. Zákon o "vijska^a'
pipeži.
Na '^
127. a 128.
ubytování vojska a
Dominik
schzi snmovní dne 22. a 23. ledna vyízen snmem zákon pípeii druhým tetím tením. Zpravodajem l)yl poslanec i
Spati?ika.
Osnova zákona ítala 23 paragraf, hlavní zásady pak byly tyto: Povinnost, tíží všecky poplatníky dle výše daní pímých povinnost pak, dávati osobám a stranám vojenským naturální byt, jest bemenem na domech íslovaných v mstech, mstysech a ddinách, jakož i na samotách, ubytovati vojsko a konati pípež,
Tatáž povinnost jest tudíž bemenem na velkostatcích, jež z roku 1748. byly osvobozeny, na vrchnostenských zámcích a bytech, dvorech, pivovarech, hospodách a palírnách jakož i na soukromých poštách, vbec na všech dominikálních a rustikálních pozemcích, a£ náleží
dle prostory a jakosti.
pravidly o ubytování vojska
komukoliv. Osvobození od této povinnosti Osvobozeny jsou od povinnosti této
mže
všecky
se
díti
státní
jen zákonem zemským. a zemské ústavy,
budovy
obytné duchovních všech vyznání a budovy úední, vychovávací, vzdlávací a dobroinné ústavy, státní továrny, strojírny a dílny a prachovny s domy souvislými.
—
231
—
Za ub}'-tování dfistojník y mstech i ua venkov budiž vždy pravé bytné vyšeteno komisí, složenou ze len obce a politického úedníka, a obcím nebo ubytovatelm vyplaceno. Kde jsou kasárny^ opatí vojenský aerár veškeré náadí a stolový píbor pro mužstvo v nich ubytované; budovu samu udržuje a opravuje obec. Na pochodu budiž za každého dstojníka denn za každou svtnici v let 15, v zim 20 kr. ubytovateli vyplaceno. Za mužstvo v soukromých domech ubytované, na pochodu v posádce, budiž za každého muže pchoty 2 kr., za každého muže
ty
i
jízdy též 2 kr. a
Pipeb
1
kr.
za každého
kon
vyplaceno ubytovateli, jako nocležné.
bemenem
na všech nemovitostech, jež k hospodaení mají zapotebí tažného dobytka (jen koníj. Za obyejnou pípež pro dstojníka a vojenské strany, na vojenské vci movité a aerární zboží platí se bez rozdílu, nepesahuje-li náklad 10 centní, za jednoho kon a jednu míli 30 kr. k. m. Mimo-
ádné jímají.
naturální jest
s nákladem vtším nežli 10 centní a Za povoz, který musí ekati, platí se denn
lury
delší 1
zl.
cestou za
kon
se
veejn
Poslové dostanou za vedení ordonancí a ukázání cesty za míli 12 kratší
jedné míle 6
prona-
jednoho. kr.,
za cestu
kr.
Rozdlení naturálního ubytování a pípeže mezi ony, kdož jich zavázáni, jest záležitostí obcí
jsou
ke
konání
samých.
Transporty vojenské^ movité vci a zboží aerární, Iiiianci na postrku a trestanci butež, kde jen možno, dopravovány dráhou. Schodek ze všeho pocházející budiž rozvržen na všechny poplatníky v zemi dle daní.
—
Dum. Spatiuka navrhoval za komisi také paragraf zákona, vedle niiož nocležné a fond na vystavní kasáren mly náležeti celé zemi, ponvadž bemeno ubytování a pípeže rovrženy byly na všecky poplatníky v zemi, a jen na vystavní kasáren pro jízdu na venkov mly býti vynaloženy. Snm však vynechal paragraf tento, an odporoval usnesení, dne 11. ledna v píin fondu ubytoZ[)ravodaj
vacího uinnému. Všecky ti fondy, fond nocležného, fond ubytovací a fond na V3'stavní kasáren, spravovány dosud zemí odlouen. Stavové moravští roku 1748. pijali totiž po ukonení válek novou soustavu vojenskou a kamerální, jak ji navrhla císaovna Maria Terezia, a opatení prostedk na ni za obecné bemeno státní.
Vojenský aerár však neplatil nieho za kasárny a ub3rtování, až teprv od roku 181',t. poínajíc. Do doby té platila všecko zem a msta. Vláda vídeská chtla si pes to pivlastniti fond ubytovací, proti emuž se však stávcové moravští rozhodn stavli. Všecky ti fondy, jež byly povstaly z pebytk, když se na bemena vojenská vybíraly zvláštní ješt platy v zemi, náležely zemi. Otázka vystavní kasáren z tchto fond již na snmu moravském roku 1848. zamstnávala vážn poslance venkovských obcí. Uskutenna však byla mnohem pozdji.
Na 120. schzi snmovní dne 24. ledna usnesl se snm naped na zásad, aby kontribuenské fondy se rozdlily mezi obce. Proti tomuto snesení protestovali poslanci D'Elvert, Krinner a 'Jiiek, ponvadž snm nemže rozhodovati o majetku soukromém. Na to snm zvrátil toto snesení vtšinou nad dv tetiny, rozhodnuv znovu, aby ministerstvo bylo požádáno za odevzdání kontribuenských fond do samosprávy obci, jimž náleží. I tato záležitost byla teprv mnohem pozdji na Morav ^ _-'-zákonn vyízena.
Kontnbu-
Na poslednírrwJ^30^_od^al©átTnr^zení snmu dne 24. ledna ls4',i. pišla na Brn. Hrab Scrényi podával v této píin zprávu snmu o odnášejících se k této záležitosti sdleních moravského výboru zemského.
Technický
adu
záležitost zízeni techniky v
Vondv^ ''°
samo-
"obcí.^
vyuoVaci v Brn.
232
V
celém jednáni o zízení technického ústavu v
Brn
náležela hlavní zásluha
praolátu svatotomskému Cyrillu Nappovi. v^^tavové moravští již 27.
kvtna
1S4G. byli
císae Ferdinanda, al)y v Brn hyl státním nákladem zízen technický ústav, j)odoljný polytechnice vídeské, nabídnuvše pro pípad, že technický ústav v Brn se zídí do tí rokti, vlád podporu 120XKJ0 zlatých. žádali
Nejvyšším rozhodnutím, daným dne 28. listopadu ls47., pijal císa podporu naídiv zárove, aby založení technického ústavu v Brn se urychlilo. V píorganisacc ústavu schválil císa nejvyšším rozhodnutím, daným dne :{(). bezna 1848., osnovu vyuování, již byla vypracovala studijní komise dvorská. Vedlo této osnovy skládal se technický ústav v Brn z dvou oddlení, reálky totiž o dvou ronících a skuteného oddlení technického. Na reálce se vyuovalo nál)OŽenství, nmeckému a eskému jazyku, elementární matematice, zempisu, živoichopisu, tuto,
in
rostlinopisu, nerostopisu, krasopisu, kreslení
literatue.
Na technickém oddlení
mly
pípravnému,
se konati
nmeckému
pednášky
z
slohu a
následujících
eské ped-
vyšší matematiky, praktického mictví, kreslení mického, mechaniky, statiky, hydrauliky, nauky o strojech, kreslení perspektivního a strojnického, silo-
mtíi:
z
vd
vbec, lesnictví, stavitelství, rýsování zpytu, luby, zemóznalství, pírodních staveb, slohu obchodního, úetnictví kupeckého, nauky o zboží, útovdy,
vdy
obchodní, práva obchodního a
smnkového, jakož
pednášky
obou zemských jazyku. Moravská akademie stavovská mla býti spojena s ústavem technickým, tak že by se vyuovalo na technice také ješt nauce o hospodáství, francouzskému a lesnictví se mlo vj^uovati ve dvou ronících, dv a vlašskému jazyku. až deset hodin týhodn. Profesor mechaniky ml býti zavázán nedlními pednáškami mimoádnými, profesor hospodáství populárními pednáškami o ovocuictví, vinaství a hedbávnictví, profesor luby pednáškami o lub hospodáské. i
z
Lub
Platy uitelských se odpoítaly 3(300
zl.
sil vypoítány roním nákladem 17.;560 na platy profesor stavovské akademie
se stát pijati na sebe 13.760
Mimo sumu
zl.,
z
nichž,
když
moravské, uvovil
zl.
vnovali na techniku brnnskou moravští pro ústav tento, jež s úroky msto Brno nabídlo pak stavební místo, chtíc jiných
120.000 zlatých k. m.,
stavové, byla tu ješt nadace barona
již
Rothschilda
dostoupila již výše 45.000 zl.; ješt pinésti obtí. Otevení technického ústavu, prozatím v místnostech najatých, i
nestálo nic v cest, ana i o uitele nebyla nouze, nebof ministerium vyuování upotebí radji uitel z rozpuštné techniky Ivovské v Brn, nežli aby jim ve
Lvov
vyplácelo výslužné.
Za pomr tchto uvalila by se velká odpovdnosC na zastupitelstvo zemské, kdyby se nesehnalo zmínných 120.000 zl. a tak promeškala se lhta tíletá.
Dívjší stavové moravští chtli sice slíbený píspvek 120.000 zl. rozvrhnouti na dominikální pozemky; to však jest dnes vcí nemožnou, nebot dominikale více není, ano pestala i urbární da. Technický ústav v Brn jest však dobrodiním nejen jednotlivých tíd, nýbrž zem celé; proto navrhl moravský vj'bor zemský, aby onch 120.000 rok inilo pirážku
zl.
rozvrhlo na pímé dan v celé zemi, což by na jeden na jeden zlatý dan, na ti roky však roní pirážku "/mi
se
-*'/iixi
na jeden zlatý dan, ili
nco
více nežli
ravských, vyzval
Brn
'/s
krejcaru.
stav mohrab Serényi snm, aby své porady zakonil zízením ústavu
Prohlásiv technický ústav v
za nejkrásnjší odkaz bývalých
Brn, nebof nezanechá snm lepší památky, než když technickým ústavem pispje k povznesení vzdláni a blahobytu v zemi. Povoliž snm na ti roky roní pirážku *'/ioo na každý zlatý pímé dan, aby splatiti mohla zem 120.000 zl. tohoto v
— za podmínkou
na
tou,
vné
nj na
233
r. 1849. technický ústav v Brn zídí a náklad na sebe. Budiž tento návrh moudrosti snmu a jeho
že vláda ješt
asy pijme
doporuen! (Pochvala.)
lásce k vlasti
rytí Chhiinecký podporoval velo návrh tento. Nynjší stav zem naproti minulosti lze prý nazvati šfastným, pozemnosti jsou vyváženy z bemen, vda svobodou tisku prospívá; jedná se jen o základy pro povznesení prmyslu a emesla, a to se státi miiže jen vzdláním technickým. Na vzdlání jedin zakládá 1'etr
Vláda a Brno pinášejí velkých obtí vzdlání technického, snm zemský však posud prospl zemi jen záporn zrušením Ijemen, jež na pozemcích vázla. Snm af i kladná uiní opatení, aby se lidé nauili užívati svobody. Vzdlání, vda a umní musí se zdemokratisovati; první snm lidový na Morav musí býti hrdým také tím, žo psobil pro vzdlání lidu. Víra penáší hory, vzdlání však urovnává cestu svobod, penášejíc iiory hlouposti a surovosti. V poslední hodince nemže snm zakoniti své jednání dstojnji a slavnji, nežli zízením technického ústavu v Brn. (Velká pochvala.)
se mravní rozvoj národa a jeho blahobyt.
v
rozšíení
H
Elvcrt a Cibulka bez. obalu podporovali Když byli po té poslanci Nárožný, návrhy na zízení technického ústavu v Brn, ujal se slova poslanec Hubík, vyjádiv se jen proti zpsobu rozvržení nákladu na techniku. Navrhoval, aby jedna zl. byla rozvržena na bývalé dominikální pozemnosti (bývalé druhá pak na veškeré dan v zemi, i na úedníky. Poslanec Frebort obrátil se proti tomu, aby tak dležité rozhodnutí dalo se v posledním okamžiku a tím se uvalovalo na zem nové bemeno Pda a pozemek jsou sice již svobodny, placení náhrady za robotu a desátky jest ale také velkým bemenem. Pokud toto bemeno nebude odstranno, nemže snm také schváliti dnešní návrhy. Jménem 15.000 zastoupených duší ohradil se Frebort proti ukládání každého bemena no-
polovice ze 120.0*30
vrchnosti),
vého na
Zízení ústavu technického v
lid
Brn
ponecháno budiž
snmu
píštímu.
Kudla
podporoval vele všecky návrhy na zízení technického ústavu v l?rn, lituje však toho, že snm nejednal také o školství oliecném, nebof všecky školy vyšší nebudou míti žádného úinku, nebude-li díve upraveno dokonale má se školství obecné. Dle osnovy vyuovací pravil dále poslanec Kudla Poslanec
—
vyuovati na technickém nedostauje. Ustav sám znanými penzi. Plným jimž mluví velká vtšina
ústavu jazyku
—
eskému
jako
pouhému pedmtu.
To
bude ústavem zemským, jejž národ podporovati má právem íudiž žádá tento národ, aby také eským jazykem, obyvatelstva v zemi, na technickém ústavu se vyuovalo. Nebylo-li by to snad hned možnou vcí v pedmtech všech, tedy prozatím staniž se, co jest možnou vcí. Af se však klestí dráha rovnoprávnému vyuování obma jazyky zemskými!
Morava jest spojena jazykem a mravy s uherským Slováckem a také urena aby tam rozšiovala vzdlání, hlavn technické. To se stane však možnou vcí jen tehda, bude-li se vyuovati na brnnské technice též jazykem eským. Proto navrhl poslanec Kudla, aby na technickém ústavu brnnském bylo provedeno ve vyuováni plné rovné právo obou jazyk zemských. k tomu,
Jiiek rozhodn se zasazoval za zízení techniky, uvádje všecky Dkoval zvlášt poslancm z hor, že se neobrátili proti zízení techni-
Poslanec
výhody
její.
ústavu, ohlížejíce se snad za píinou velkého nákladu na své volie. Poslanec Hubík odporuoval, aby se polovice nákladu rozvrhla na bývalé vrchnosti, polovice na zem. však nepotebuje žádné pomoci od vrchností, zásadou
ckého
Zem
eníka
jest:
rovná práva, rovná bemena,
dotýká opomenutého
snmem moravským
rovné také povinnosti.
jednání
o
školství,
Co se pak
upozornil poslanec
Rovné právo jazykové na technice
brnnské.
— Jiíok na povšechnou povahu
234
—
pedlohy
této
osnovy;
a
af
se
vyízení ponechá
jon viáilo, a to pro všecky zonie najednou. Ostatn nepracuje prý snm poslední dobu s onou tuhou vytrvalostí, jakou se díve vyznamenával, jsa díve také pesvden, že zákony, na nichž se byl snesl, nabudou také platnosti. ^""^"' mo-
snmu
ravského o technického ústavu
pmvx^^denr jazykové "^^
o^^nT"
nm.
Snm pikroil ku hlasování. Moravský siim zemský na '
tíe Vojkovski-lw,]Q\\z
pesvdiv
()oslední
sám
své schzi, za pedsednictví Karla ry-
se byl také pimlouval za zízení technického
ústavu V Brn, schválil naped skoro jednohlasn zásadu, aby 120.001) zl., potebných na zízení technického ústavu Brn, bylo rozvrženo na pímé dan v zemi moravský také, když pedseda rytí Vojkovský byl vyjádil své pecelé. svdení, že ministerstvo provede rovné právo jazykové na brnnské technice, schválil velikou vtšinou návrh Kudlv, aby na technickém ústav v Brn rovné právo obou
Snm
jazyk zemských
ministerstvem
Schválen
bylo proiedeno.
snmem konen
i
návrh
hrabte Serényiho a moravského výboru zemského, aby 120.000 zl. jako základní píspvek zem na technický ústav v Brn bylo zjednáno pirážkou ke všem pímým daním v celé zemi, a to po ti léta ron "*'/ioo na každý zlatý dan pímé, a aby tento základní píspvek odevzdán byl vlád s podmínkou, že ješt roku 1849. zídí v Brn technický ústav, a že stát vydání dle osnovy vyuovací. Poslední akord vyznl tudíž na snmu
pijme na sebe
mocn,
i
režijní
náklad a jiná
ve prospch rovného práva
jazyka eského. Odroení d"ob"u"ne-*
uritou.
pedseda Karel rytí Vojkovský a s ním celý snm — bylo aby jménem pedsedy Dr. Koppela a námstka Cibulky jakož jménem vlastním vzdal díky zemskému snmu za jeho píli a trplivosf v rzném konání snmovním, peje ze srdce celého, aby veškeré konání snmovní prospívalo blahu vlasti, a prose za vdnou pam. Na základ snmovního snesení z 13. ledna \'ó\\). prohlásil pedseda snm moravský za odroený na dobu neuritou, až ministerstvo povolí, aby zemský snm se opt sešel. Poslanci UElvert, Cibulka a Chlumský proslovili po té srdené ei na rozlouenou, naež zadunlo snmovnou hromové Sláva a Hoch císai Františku
Na
to
povstal
ješt 89 poslanc jednání pítomno
—
i
Josefu I., císai Ferdinatidu Dobrotivému, vlasti moravské a císaství. Poslanec Heidler provolal ješt Slávu slovanským obyvatelm Moravy, poslanec Kudla po té nmeckým obyvatelm Hoch, dkuje zárove za to, že v tomto snmu bylo dáno moravský sloužiti bude za vzor tak že rovné právo Slovanm i
Nmcm;
snm
a píklad doby, jak spravedliv se
má oceovati
právo rovné.
novodobý snm moravský, zákonným zpsobem ze staletého zastupitelstva zemského, stav moravských. Vykonal shromáždní i sezení celkem 130. Nesešel se více Na 125. sezení dne 19. ledna navrhl Petr rytí Chlumecký, aby na zakonení Skoro osm plných
msíc
se shromaždoval první
vyrostlý SLavné služby Bo2í
na zákon
ísnmu.
slaveny byly slavné služby Boží v chrámu svatotomském vedle zemského domu. Snm jednomysln schválil tento návrh smrem tím, aby v díkinní za šastné dokonání díla snmovního se poslanci in corpore odebrali ze snmovny do sousedního chrámu Pán, a aby tam dkovali Pánu Bohu za udlenou jim pro veškeré konání milos, spojivše s díky prosebnou modlitbu za požehnání a zdar ve blaho vlasti. Slavné služby Boží, aby konal, budiž požádán nkterý z praelát zemských, ke snmu náležejících. Dkan pi dóme brnnském Josef rytí Vokál se v to uvolil.
snmu
Slavné
tyto
služby
konány ve tvrtek dne
Boží za
25.
pítomnosti
ledna 1849.
všech poslanc v
Brn
dlících
vy-
Pílohy moravského snémování
I.
II.
Základy zízení
snmu
Poádek
posl
volení
posl
ku
Seznam
len
a
k III.
IV.
V.
volení
Dodatek
k
zemského ku
snmu
poslanc
snmu
v v
1848. -4Q.
markrabství moravském. markrabství moravském, instrukce
a volební okresy
snmu
r.
mstské.
moravského roku 1848.— 49.
volebnímu poádku.
Osnova ústavního zízení markrabství moravského, daná dne 20. záí 1848.
;
;
Pílohy moravského snmování roku 1848.-49.
od ministerstva dle dopisu pana ministra dotnácich od lo. kvtna t. r. potvrzeného zízení stimu zemského v niarkrabstvi moravském dle usnesení pán stav moravských z' shromázdéní dne 2y. dubna 18^8.
áklady prozaiímité/io, záležitostí
C^
1.
Uzavené od pán stav
moravského, v
nmž
poteby asu nové zízení zemského
dle
má
zastoupen býti
národ
i
všeliké interesy
zem
snmu
na základ
voliství a volitelnosti co možná nejširším, bude co provisorium trvati tak dlouho, až íšský se usnese o pimených asu promnách posavadního zízení
snm
zemského, kteréž
mu snm zemský
usnesení svolá definitivn zízený 2.
a) ze
Moravští stavové záležejí ze
ty
zástupc velkých grunt
statk;
ili
ze zástupc obcí
ze zástupc obcí venkovských;
zástupc
c.
oddlení, inících jednu komoru,
tolio
totiž:
mstských
b) c)
d) ze
sestavený pedloží, a až se dle zemský.
takto
snm
university olomoucké.
k.
3. Za velkou majetnost gruntovní považuje se všeliké panství a statek, v moravské desky zemské neb desky manské vložen)-, jestli s ním spojeno provozování právomocnosti patrimoniální.
Každý
má
na
držitel
snmu
po
hlas
mei
virilní,
pekážky, na jeho miste
jednoho neb více v desky vložených panství neb statk, a mže jej dávati bud sám, aneb jestli v tom njaké
nejbližší
zákonný ekanec.
Taktéž zastupuje držitele statku nejbližší píbuzný po mei, jest-li statek, spojen jest virilní hlas, v držení osoby ženské neb osoby nezletilé.
Jedna a
tatáž osoba
pi osob, nýbrž pi
nemže
zastupovati více
hlas
virilních.
Aby nkdo mohl
míti hlas virilní
pi snmu zemském, potebí, by
v úplném požívání obanství rakouského
b)
úpln zpsobilý k
zastávání práv svých;
nímž
Stavovství není
statku.
a)
s
byl:
;
— c)
—
nebyl býval odsouzen pro zloin jakýkoliv, ani pro tžký pot. j. pestupek, vykonaný ze zištnosti;
zachovalý, licejní
d)
2:?8
;
ml
by
rok vku
plných 2Í
svého.
Více spcludržitel panství neb statku ustanoví k zastoupení jednoho ze sebe.
Pi panstvích a statcích, jenž jsou v držení klášter, má hlas a místo pedstavený, pi statcích pak, jenž náležejí korporacím neb obcím, posel, jejž si korporace neb obce samy svobodn vyvolí; musí vsak míti svrchupsané vlastnosti. Jako výminkou a bez všeliké dslednosti vzhledem pravidel vyslovených, zstanou dstojníci zemští na as tohoto provisoria ve své innosti a svých právech. 4. Pi zastoupení obcí mstských a venkovských bere se za základ lidnatost, majetnost a inteligence (rozumnost.)
a)
Každé královské msto pošle nejmén jednoho, má-li poet obyvatel dá temi na zlomky nehledí. 3000, tolik posl, kolikrát se
6)
ale více
obyvatel, než
tisíci dliti,
pi
emž
se
Msta venkovská se 3000 obyvatel pošlou po jednom, niají-li ale svou vlastní právomocnost (magistrát) a mén než 3000 obyvatel, dv dohromady po jednom poslu. Divisor 3000 platí též pi mstech venkovských, jež mají více než 3000 obyvatel, by by i nemly vlastní právomocnost; jakož se zlomky i
pi 5. rt)
nich nepoítají. C. k. universitu
olomouckou bude zastupovati následujících
rektor magniíikus, jenž toho
ó)
posel od každé z tí fakult a lékarsko-hojiského studia.
c)
Tito 6.
pt údv:
asu bude
tyi poslové musejí býti K zastoupení ostatních, v
profesoi neb graduovaní údové fakulty.
pedešlých láncích nezastoupených tíd lidu obyvatel jeden zástupce. Z obyvatelstva vyluují so obyvatelé zastoupených, a pak se vj^pátrá lidnatost a vypadající dle ní poet
pošle se na 15000
mst
zvláš již zástupc podle kraj. Volení dje se podle dkanát.
Zpsob
volení.
V
mstech, jež mají právo voliti vlastní zástupce, volí se na každých 200 obyvatel jeden voli pvodním volením, a kolegium voli ili volistvo takto zízené
volí posly.
V
okrscích dekanátních volí se podle obcí. Každá obec, jež má pes 300 obyvatel, volí jednoho volie; menší obce volí s nejbližší obcí spolen. Vtší obce volí na každých 300 obyvatel volie, tedy tolik voli, kolik jich vypadá, když se dlí lidnatost obce temi sty, pi emž se na zlomky nebere ohled. Místo k volení krom mst samostatn zastoupených, ustanoví krajský úad, kterýž i
volení ídí.
Aby nkdo mohl
býti velitelem, jest potebí
a)
v úplném požívání obanství rakouského;
d)
fysicky plnoletý;
c)
d)
e)
/)
vbec, by
byl:
úpln zpsobilý k zastávání práv svých by nebyl býval odsouzen vbec pro zloin jakýkoli, dobe zachovalý, j. ani pro tžký policejní pestupek, vykonaný ze zištnosti usedlý nejmén rok (maje statek aneb pebývaje v okrsku volebním); samostatnj'; (proež vyluují se eledínové, osoby podlované chudým penízem, ;
t.
dlníci ve fabrikách, tovaryši a uedníci).
:
;
—
239
;
;
—
Zvlášt potebí:
da
1.
by
platil
2.
by
se vykázal, že
'ó.
by
se zvlášt zanášel
direktní (gruntovní ili kontribuci,
(vymení
všeho censu
má
c)
d)
.
zl.
st. stálého
ízením obecním
;
domovní neb výdlení);
roního píjmu, nebo
za tou
píinou
jsou volitelové beze
platu)
výboru obecního pedstavení a správcové ústavíi obecn prospšných farní duchovenstvo všelikého vyznání a veejní uitelové neb intelligence (rozumnosf\ osvdená stupnm doktorskjí^m uených íakult beze v?eho censu). Aby nkdo mohl býti volen za posla, musí:
a) lidové />)
200
1.
býti
;
sám
volitel,
ne však
práv v tom okresu, kde se Morav požadují;
voh',
nýbrž
(též
vbec,
a musí míti vlastnosti, které se k voliství v
musí býti plných 30 rok starý. Poslové nesmjí ani od voli, ani od koho jiného pijmouti instrukci k jednání
2.
snmovnímu. Toto prozatímn zízení moravského zemského snmu,
dubna 1848 uzavené, vnitních záležitostí od 10. kvtna t. r., následkem ehož se první sedni provisorn sestaveného snmu zemského ustanovuje na den 81. kvtna b. r. v král. hlavním Brn.
ztvrzeno jest od ministerstva dle oznámení pana
27.
ministra
mst
údové snmu nebudou se svolávati. Rád volení a instrukce nalézá se v tisku a co nejdíve se oznámí. Udovó snmu vyzývají se, aby nejdéle 30. kvtna 1848. v Brn se vynalezli a oznámili jméno píbytek svj v stavovské praesidiální kancelái v dikasteJednotliví
i
riálním
dom.
V Brn
Ui.
Poádek
volení
kvtna
1848.
posl ku
siicniu
v niarkrabsivi moravskán, kteréhož
siiiiim
nové
prozatíniné zízeni povoleno jesi. I.
1.
§
Právo volební. Pro majetníky velkých grunt.
Pi
jenž jsou v držení klášter, má hlas a místo Korporace a obce, jež jsou v držení pan.ství neb statk, volí svoposla ili doputovaného, kterýž má místo a hlas ve snmu. Posel takový 1.
panstvích a statcích,
pedstavený.
bodn
musí míti následující vlasnosti: a) /')
c)
musí úpln požívati obanství rakouského musí býti schopen, zastávati práv svých musí býti muž zachoval}'"-, t. j. takový, jenž nebyl odsouzen pro zloin jakýkoli ani pro tžký policejní pestupek, spáchaný ze zištnosti;
d) musí 2.
mu býti plných msta a obce
Pro
24
let.
venkovské.
§ 2. Každé královské msto pošle jednoho, má4i ale pes 3000 obyvatel, tolik posl, kolikrát se dá poet obyvatel dliti temi tisíci; na zlomky se pi tom
ohled nebere. §
jednom
3.
Jiná
poslu,
msta, mají-li
jež ale
mají vlastní právomocnost a 3000 obyvatel, pošlou po než 3000 obyvatel, tedy dohromady po
mén
dv
Píloha
11.
;
;
— Divisor IWOO platí
jodnom.
mají-li více
24(il
pi tchto i pi
i
než I30U0 obyvatel; a
i
;
—
pi mstech
i)oz
nich nehledí se
vlastní právomocnosti,
na zlomky.
§ 4. Pi ostatních tídách lidu, jež nejsou zvlášf zastoupeny, pipadne jeden posel na ló.UCKJ duší. Tento poet lidu a vypadajících dle nho zástupcíi ili posl vypátrá se podle kraj, pi emž se obyvatelé zvlášf již zastoupených mst vylouí. Volení :{.
§
dje
dkanát.
se podle
Pro vysoké školy olomoucké. C. k. universita
5.
olomoucká bude zastoupena následujícími pti údy:
a) rektorem raagnifikem, jenž toho 6)
poslem každé
asu bude;
tí fakult a lékasko-chirurgického studium.
z
Tito
tyi
posli
musejí býti professoi neb graduovaní údové fakulty. II.
Zpsob
volení.
Msta, jež mají právo, pro sebe ku snmu zástupce voliti (§ 2. a 3.\ volí na každých 200 obyvatel jednoho volie pvodn (t. j. tak, že každý volí, kdo má vlastnosti § 8); voliové takto vyvolení volí pak posla ili doputovaného. § 7. V okrscích dekanátních volí se podle obcí. Každá obec, jež má pes §
3(X)
(i.
obyvatel,
Vtší obce
volí
jednoho volie;
volí
tolik
voli,
menší obce volí spolen s obcí nejbližší. dá poet obyvatel dliti temi sty na
kolikrát se
;
kterém míst se má voliti, krom mst samostatn zastoupených, ustanoví krajský úad, kterýž i volení ídí. III. Kdo mže voliti a kdo. mže býti volen v mstech a obcích venkovských.
zlomky
též se tu nehledí.
V
Aby nkdo mohl
§. 8.
voliti, jest
potebí:
A) vbec:
aby byl v úplném požívání obanství rakouského; aby byl fysicky plnoletý; 3. by byl schopen zastávati práva svého; by nebyl býval odsouzen pro zloin jakýkoli anol) 4. by byl zachovalý, t. j pro tžký policejní pestupek, spáchaný ze zištnosti 5. aby byl nejmén rok usedlý (ml statek aneb pebýval v okrsku volebním); 6 aby byl samostatný; (vyluují se tedy eledínové, lidé, jenž dostávají almužnu z chudé kasy, dlníci ve fabrikách, tovaryši a uedníci). 1.
2.
£) zvlášt: 1.
2. 3.
aby platil da direktní (gruntovní, domovní neb výdlení) nebo aby vykázal, že má ron 20:) zl. st. stálého píjmu, aneb mohou tedy býti volii bez ohledu že se zvlášt zanáší ízením obecním ;
na census a) />)
c)
4.
(vymení
platu):
údové výboru obecního pedstavení a správcové všeužitených ústav farní duchovenstvo všelikého vyznání a veejní uitelové. Inteligence osvdená dstojností doktorskou uených fakult,
na census
Aby nkdo mohl býti volen, musí býti: sám voli, ne však práv jen v tom okrsku, kde maje vlastnosti k voliství v Morav potebné. §
též bez ohledu
(plat).
9.
1.
2.
IV.
musí míti plných 30
let
vku
se volí, nýbrž voli
vbec,
svého.
Všeobecná ustanovení.
§ 10. Poslové
nesmjí
k jednání snmovnímu.
ani od
voli
ani
od koho jiného pijmouti insrukci
—
241
—
Byl-li l)y posel ku snmu zemskému vyvolený též vyvoion za posla íšskému, nebude moci obojí místo zastávati, nýbrž bude se muset rozhodnouti pro jedno neb pro druhé.
§ 11.
ku
snmu
§ 12. Voleno budiž podle piložené instrukce.
Od velkého
výlioru, usnesením
snmovním
od
27.
dubna 1Š48 ís.
p.
9U zvlášt
splnomocnného.
V Brn
13.
kvtna
Kníže Salm, pednosta.
1848.
Dr. Mandelbiiih.
Instrukce k voleni
posl
kii
zemskému, provisorn zízenému
snmu
do Brna.
Pro korporace co velké maj etniky.
I.
§ 1. Korporace, která jest v držení panství neb statku, v deskách vloženého a dávajícího právo k zastoupení na snmu musí se k volení zástupc v takovém
úd
potu
shromážditi,
kolik
jich
dle
zízení korporace té potebí,
aby usnesení
bylo platné. § 2. Zástupce volený musí míti vlastnosti v § 1. poádku volebního uvedené a tolik hlas, kolik jich dle zízení korporace poteba k volení plnomocníka.
s
dorozumjí se zástupci vyvolení
§ 3. Stran útrat cesty a diet (stravného) korporací. Zástupce obdrží od korporace list,
osvdenou,
obyejnými podpisy opatený, na
že jest vyvolenec.
Pro obce k volení posl, zastupujících velkou majetnost.
II.
§ 1. V obcích, jež jsou v tabularním držení statku, s nímž jest spojeno právo k zastoupení na snmu, volí zástupce výbor komunální, kde jest složený ze 24
úd;
volení pak ídí pedsedící vyslanec magistrátní.
§
2. Záleží-li
výbor komunální
z
mén
než 24 osob, budiž
pvodním volením
na 24 osob doplnn. §
3.
Pi
volení musí
b3''ti
souasn pítomno
24 volitei a pedsedící.
§ 4. Volení dje se cedulkami hlasovacími, které každý podepíše. Pednosta je pijímá, a když jsou všechny odevzdány, oteve, naež se do protokolu volebního
voli
i
vyvolený posel
§
5.
§
6.
dle jména,
píjmení a charakteru náležit
Posel vyvolený musí míti vlastnosti v §
Aby
tedy nkterý
z
1.
zapíše.
poádku volebního
udané.
bylo platné, jest potebí absolutní vtšiny hlas. Kdyby volených neml alespo o jeden hlas více, než co obnáší polovice volení
velitel pítomných,
musí se znovu tak dlouho
voliti,
až se takové
vtšiny hlas
docílí.
§
7.
Jakmile jest posel vtšinou hlas vyvolen, zapíše se do protokolu, volení úd komise.
se uzave, a protokol podepíše se od všech
§ 8. Výbor komunální neprodlen prohlásí veejn, na koho volení padlo, a vyvolenému dá se list ode všech úd podepsaný a peetí obecní opatený na potvrzenou, že jest vyvolenec. § 9. Útraty cesty a diety pro posla ustanoví naped výbor komunální, a vyhotoví se na zvláštní list i výkaz, že je mže posel po náležité likvidaci z obecní
n
kasy vyzdvihnouti. Pro msta.
III.
A) Volení voli. § lebních
1.
Každé msto rozdlí se podle potu obyvatel ve více not) (distrikt), tak al)y každý ml nejmén 200 obyvatel.
mén
okres
16
vo-
—
§
má
Hlas
2.
§
vlastnosti
v §
8.
muže volie
a
poádku
—
každý oliyvatol takového okresu, jonž má
volebního uvedené.
Volitolové jistého
3.
voliti
242
okresu mohou
jen
voliti
osoby, jež v okresu jejich
pebývají.
V píin
veejném návští udati vlastnosti toho, kdo jmenovati listy neb dokumenty, jimiž se osvdí právo volitcbní, má se pipraviti k nahlédnutí poznamenání volitelíi v každém okrsku, kteíž dle vj^^še uvedených kategorií mají právo hlasovati, a má se ustanoviti lhta pimená k reklamaci, po jejíž vybhnutí nižádné námitce místa se nedá. §
mže
4.
voliti a
volení mají se u
vyvolen
býti,
5. Volení vede výbor obecní neb komunální a rozhoduje nad reklamacemi, kterémuž rozhodnutí nižádného odvolání není); on ustanoví pro každý volební okrsek komisi volební, záležející z vyslance magistrátního neb soudního co pedosob z obyvatelstva, jež nosty, alespo ze dvou úd výboru obecního a ze mají ty vlastnosti, by mohly voleny býti. Tito údové komise však práva hlasování nepozbudou, nýbrž mohou též hlasovati.
§
(proti
ty
Komise
za to odpovídá,
aby se volení svdomit vykonalo.
voliti, jako i den volení a hodina, do kteréž § se cedulkj'- volební mají odevzdati, buJtež veejn oznámeny.
Místo okrsku, kde se bude
6.
§ 7. Volitelové obdrží list legitimaní podle formuláe •/• piloženého. § 8. Každ}' velitel dostaví se v ustanovené lht osobn u volební komise a vloží legitimaní list ili kartu u pítomnosti komise do uzavené urnjr (nádob^ONa tom listu musejí býti poznamenáni voliové od nho vyvolení, kolik jich vy-
padne na jeho volební okrsek, dle jména, píjmení a charakteru a od
nho §
musí býti
list
podepsán. 9.
Volitel
nemže
za sebe poslati zástupce, sice
nebude k odevzdání hlasu
pipuštn. § 10. Komise volební zavede dkladný volební protokol, v jména všech volitel, jenž pišli, aby hlasy odevzdali.
nmž
se
uvedou
§ 11. Komise volební nesmí ani schvalováním, ani návrhy, aniž jakýmkoli jiným zpsobem obmezovati svobodu volební hlasujících. § 12. Když jest po volení, oteve komise volební na míst urnu a cedulky
a poítá
i
§ 13.
rejstruje hlasy.
Aby
hlas, rozhodne
voli platné, postauje vtšina hlas, a k jehož tažení komise volební pozv^e ty, jichž se
bvlo volení
jestli
los,
tj^ká.
rovnost
§ 14. Nastane-li rozepe, jest-li nkdo z tch, jenž k hlasování pišli, zpsobilý k hlasování, rozhodne ji hned komise volební vtšinou hlas, aniž má odvolání místa; vezmouli se ale v pochybnost práva obanská nkterého volilele, mže avšak nemže se tím ani volení zastažádati, aby o tom rozhodl píslušný úad viti, aniž to úinkuje nazpt. ;
§ 15. Na koho volení padlo, oznámí se veejn, a každý voli obdrží list, ode všech úd komise volební podepsaný a peetí obecní opatený, že jest za volie ustanoven. Zpsob listu ukazuje pipojený formulá ://: § 10. Voliství mže se voli jen z velmi dležit3'ch píin odeknouti, o nichž rozhodne volební komise. V této pípadnosti, aneb kdyl>y voli zemel, bude voliem ten, kdo má po pedešlém nejvíce hlas. § 17. Leží-li místo, kdo se má voliti posel, mimo pebývají volii, musejí se jim naliraditi útraty cesty a
volební dietj' z
okrsek,
v
obecní kasj-
nmž mst,
— kteráž voli, po stejných ástech
voliové musejí
jíti
;
243
—
ona pak obec mstská dá peníze naped,
z
kteréž
na urité místo volení.
§ IS!. Protokoly volební podepíšou se ode všech údíi komise volební, odevzdají se výlioru komunálnímu a každému so ponechá na vli, nahlédnouti do nich.
B) Volení posl. li). Volení posl v mstech, jež volí pro sebo, í"ídí výbor komunální volícího msta, v mstech ale, ježto dv spolen volí jednoho posla, výbor komunální toho msta, kteréž má více obj'vatcl. Aby se pedešlo všelikým sporíim, piloženo poet posl, kolik každé jest v :///: poznamenání mst, kteráž a kde se volí,
§
i
místo volí. § 20. Komise volební, složená z komunálního výboru, má záležeti výborových. magistrátu neb úadu, jakožto pedsedícího a ze 12
vyslance
z
úd
Voliové, z výboru komunálního vyvolení, nesmjí býti údy komise kdyby ve výboru komunálním nebylo dostatek úd ke zízení komise volební, musili by so ti, jenž by se nedostávali, doplniti z velitelstva vtšinou § 21.
volební,
a
hlas obecních výbor. ^ 22.
K
volim
s
posl ustanoví komise volební
místo, den a hodinu a oznámí v uritou hodinu pišli, sice by za to musili odpovídati a útraty volení, kdyby jejich vinou se zmailo, nahraditi.
to
volení
tím doložením,
aby
dozajista
§ 'l'.S. Aby bylo volení posl platné, potebí, by nejmén ti tvrtiny voli bylo pospolu; kdyby více než tetina voli nepišlo, musil by se ustanoviti jiný
den k volení. § 24. Každý voli musí sám pijíti a list volební svj na jiného penésti a díve odejíti, až je po volení.
pinésti, nikdo nesmí hlas
§ 25. Poslové volí se cedulkami volebními, kteréž každý voli je odevzdají pedsedícímu, kterýž je pijme a vloží do urny k
Voliové
podepíše.
tomu
usta-
novené. § 2G. Než voliové cedulky volební odevzdají, mohou odstoupiti a umluviti se stran posla, kteréhož by vyvolili, aby se volení nemusilo opakovati.
koli
§ 27.
Komise volební nesmí
jiným
zpsobem obmezovati volie hlasující u svobod volení. Pi volení posl nejsou volii vázáni na o.soby volitelné,
§ 28.
v jejich okrsku neb poslem v Morav, af § lebního
2!).
ale ani schvalováním ani navrhováním, aniž
nýbrž mže se voliti každý, pebývá v kterémkoli okrsku.
mst,
kdo
Když volii cedulky volební odevzdají, otevrou se, jméno, píjmení, charakter so jméno volie
zapíše
vyvoleného od
i
nho
jest
jakým-
jež pebývají zpsobilý býti
a do protokolu voa
místo pel)ývání
posla.
§ liO. Pi volení posl požaduje se absolutní vtšina hlas; kdyby tedy vyvolenec neml alespo o hlas více, než vynáší polovice pítomných voli, musí se tak dlouho znovu voliti, až se docílí taková vtšina hlas. § 31. Má-li se pro
msto
voliti
každém zvlášt. hlas vyvolí, a komise voleljní proti voliuzave se volení, protokol a poznamenání voli se podepíše a odevzdá výboru komu-
více posl, hlasuje se o
§ 32. Jakmile se poslové vtšinou telnosti jejich nic nemá k namítání,
úd komise a nálnímu volícího msta.
hlas od
tokol b}'!
nejmén
šesti
§ 33. Výbor komunální oznámí, jak volení vypadlo, uloží na jistém míst provolební, by každý do nho mohl nahlédnouti a dá každému poslu list, že
vyvolen, podepsaný ode všech
úd
komise a opatený obecní peetí. 16*
— § 34. Útraty
msta
a diety ustanoví
costy
na ne poslíim zvláštní
na njž
list,
volícího vyzdvihnouti.
msto
kurující
polovici útrat
IV. Pro obce
244
si
— výbor komunální naprod, a vyhotoví náležité likvidací z kasy obecní i)0
mohou
jo
Kde dv msta spolen posílají posla, nahradí konvydaných kaso obecní msta vololmího.
venkovské a msta poddaná, nesamostatn zastoupená.
Ustanovení všeobecná. §
snmu
Volení posl ke
1.
volení voiiíi ídí
i
c.
k.
úadové
krajští.
Okrskové volební vymí se podle dekanátíi, a sice tak, aby na každj''' § okrsek po vylouení obyvatelstva mst, již zvláš zastoupených, vypadlo lá.OOUduší. 2.
§ z
Okrskové volební takto vypátraní sepíší se v dkladné poznamenání, To poznamenání dá jest, které obce se každému okrsku pidávají.
3.
nhož vidti
se každé obci a
veejn
Ustanovení
zvláštní.
se oznámí.
A) Volení voli. §
§ okres;
mén
C. k.
4.
k volení
úadové
voli v
krajští rozdlí okrsky menší okresy.
dkanát
vypátrané,
Každá obec, která má 300 neb více obyvatel, iní pro sebe takový s nejbližší v okres jeden, tak ale, aby okres neml
5.
menší obce spojí se než 300 obyvatel.
§
Každý obyvatel okresu
6.
volebního pedepsané, § vají
podle
voleltní,
v §
má
hlas,
a
jenž
volebního,
mže
tedy
voliti
Velitelov jistého okresu mohou jen
7.
má
vlastnosti
v §
8.
poádku
volie.
voliti
takové osoby, které pebý-
jejích okresu volebním.
V píin
8.
volení mají se u
veejném
nkdo mohl osvdí právo k by
ohlášení uvésti
dkladn
a obšírn
neb volen býti, mají se udati listy volení, pipraviti v každém okresu k naili dokumenty, jimiž se hlédnutí poznamenání velitel, kteí mají dle hoejších kategorií právo hlasovati, a ustanoviti pimená lhta k zadání reklamací, po jíž vypršení žádné námitky vlastnosti, jichž
potebí,
voliti
více initi nelze. § 9. Volení ídi a rozhoduje nad všelikými reklamacemi (proti kterémuž rozhodnutí odvolání žádného není) komise volební volebního okresu. Tuto ustanovuje pro každý okres c. k. krajský úad záležít pak z vyslance úadu co pedsedícího ;
a ze
(i
k tomu zpsobilých
úd
obce volebního okresu.
odpovídá za svdomité vykonání volení,
Tato komise
pro toto ustanovení nepozbudou práva hlasování, nýbrž
avšak údové komise
mohou
též hlasovati.
kde se bude v okresu voliti, jakož i den a hodinu volení, ustanoví c. k. krajský úad, komise volební oznámí to veejn a vyzve velitele, aby se v den a hodinu k volení urenou na ustanoveném míst osobn vynalezli a § 10. Místo,
hlas
svj
odevzdali.
§ 11.
Každý musí odevzdati
hlas sám,
zástupcové k odevzdání hlas se ne-
pipouštjí. §
k
12.
nmuž
Každý
hlasující
navrhniž
tolik
voli,
kolik jich
má
ustanoviti okres,
náleží.
§ 13. Hlasování dje se takto: hlasující zapíše do register založených jména osob navržených, jejich stav neb emeslo, a podepíše se aneb pidá znamení runí (kížky); mže to též dát zapsati za své pítomnosti písai protokolu.
— § 14.
jménem koli
—
245
Komise volební zavede dkladný protokol volební, do nhož k odevzdání hlas byli pišli.
se zapíší
všichni volitelové, jenž
§ 15. Komise volební nesmí ani schvalováním ani ponavrhováním, aniž jakýmjiným zpsobem obmezovati velitele u svobod volení. 16.
í;
§ 17.
Když
Abv
po volení, sítá komise hned na míst volební hlasy.
jest
voli
bylo volení
rovnost hlas, rozhodne
platné,
postauje
vtšina hlas
relativní
;
jest-li
k jehož tažení pozve komise volební ty, jichž se týká.
los,
nkteré, rozhodne ho kterémuž rozhodnutí žádného odvolání není. mže ten, koho se to týká, Vzala-li by se však v pochybnost obanská práva, žádati, aby o tom výrok uinil píslušný úad; nemže se tím ale ani volení zastaviti, aniž to mže úinkovati nazpt. § Iš. Nastane-li spor
komis
o zpsobnosf k hlasování osoby
volební vtšinou hlas,
proti
veejn
c. k. krajskému úadu; ode všech úd komise volební podepsaný a peetí obecní opatený, jímž se stvrzuje vyvolení jeho.
§ 19. Jak volení vypadlo,
•//.
se ohlásí, a oznámí
každému pak volii dá se podle formuláe
list,
^ 20. Voliství mže se voli jen z dležitých píin odíci, o kterýchž rozhodne komise volební. V pípadnosti této, aneb kdyby voli zemel, ustanoví se za volie, kdo má po pedešlém nejvíce hlas. § 21. Neleží-li místo volebního okrsku, kdežto se mají voliti poslové, v okrsku pebývají volii, musejí se jim nahraditi útraty cesty a diety volebním, v
nmž
z z
kasy obecní obcí volících po stejných ástkách; ta pak obec dá peníze naped, kteréž voliové jdou na místo, k volení ustanovené.
úd
komise, § 22. Protokoly volební podepíšou se ode všech komisi volebního okrsku, a každému se dovolí, nahlédnouti do nich.
odevzdají se
B) Volení posl. 2li.
§
K
volení
v každém volebním okrsku c. k. krajský úad v poznamenání míst volebních.
posl ustanoví
nejpíhodnjší místo a zapíše
jej
§ 24. Krajský úad sestaví k ízení volby (volení) slance úadu, jakožto pedsedícího, a ze 12 zvláštní
komisi,
dvry
jež
z
vy-
úd
roz-
záleží
požívajících
liných, k okrsku volebnímu náležejících obcí.
pi
§ 25. Udové této komise volení posl. ij
to
nesmjí
býti volii,
a nemají tedy práva,
hlasovati
Don a hodinu k volení posl ustanoví též c. k. krajský úad, a oznámí komise volební a volim s tím doložením, aby v ustanovenou hodinu
2(3.
údm
by za
dozajista pišli^
sice
jejich vinou se
zmailo.
§ 27.
pospolu
;
K
to musili
platnosti volení
kdyby tedy
odpovídati
posl potebí,
více než tvrtina
a nahraditi útraty volení,
nejmén
aiiy liyly
voli
nepišlo,
ti tvrtiny
kdyby
voli
by pedsedící uriti
musil
jiný den k volení. §
2!S.
Každý voli musí
pijíti
hlas na jiného penésti, a nesmí
sám
a pinésti
ped ukonením
list
volební
;
nikdo
nemá
právo,
volení odejíti.
§ 29. Poslové volí se cedulkami volebními, jež každý voli podepíše. Voliové odevzdají cedulky pedsedícímu, kterýž je pijme a do urny k tomu ustanovené vloží. § 150. Než voliové odevzdají volební cedulky, mají na vli, odstoupiti umluviti se stran posla, jejž l)y vyvolili, aby se volení nemuselo opakovati. § 31. Komise volební nesmí ale sobem obmezovati volie u svobod
ani
navrhováním,
volení.
ani
a
jakýmkoli jiným zp-
—
246
—
§ 32. Pi volení posl nejsou vázáni voliové na osoby volitelné, pebývající ve volebním okrsku, nýbrž mohou voliti každého, kdo jest zpíisobný (schopný), býti poslem v Morav, a£ pebývá v kterémkoli okrsku. § 33. Když volii cedulky volební odevzdají, otevrou se, a do protokolu volebního zapíše se jméno volie i jméno, píjmení, charakter a místo pebývání
vyvoleného
posla.
Pi
§ 34.
neml alespo
volení
posl potebí
by se
tak dlouho voliti poznovu, až
Když
§ 35.
absolutní
vtšiny hlas; kdyl)y tedy vyvolenec voli pítomných, muselo by se taková vtšina hlas.
než vynáší polovice
o hlas více,
se posel vtšinou
docílila
hlas vyvolí a komise volební
jeho nic nenamítne, uzave se volení, a podepíše se protokol od úd komise a nejmén 6 voli.
proti volitclnosti
poznamenání hlas
i
§ 30. Komise volební ohlásí veejn, jak volení vypadlo, oznámí to krajskému úadu, položí na jistém míst protokol volební, by každý do nho mohl nahlédnouti, a dá každému poslovi list vyvolení, podepsaný ode všech úd komise a opatený peetí obecní místa volebního okrsku. § 37. Útraty cesty a diety pro posla ustanoví voliové ped volením, a vyzvláštní list, na kterýž si je mže po náležité likvidaci z obecní kasy hotoví na
n
místa volebního okrsku vyzdvihnouti. je
naped
dala,
nahraditi, a sice podle
Ostatní obce musejí tyto útraty obci, kteráž
potu voli jim
pináležejících
a k volení
vyslaných. V. Pro
z
c.
holomouckou.
k. universitu
Volení koná se za pedsodícího rektora magniíika tí fakult a pro lékasko-hojiské studium. §
1.
§
2.
uvedené, §
3.
Voliti jsou-li
a voleny býti mohou všechny osoby v § zpsobilé k zastávání práv svých.
Oznámí se jim den a hodina volení
s
zvláSt
pro
poádku
5.
tím doložením,
aby do
každou
volebního
té
doiiy
dle zízení university odevzdali hlasy.
§ 4. Když se posel podle statut vyvolí, doruí opatený obyejnými podpisy university. §
5.
O
náhradu útrat cesty a o diety
Od velkého, usnesením snmovním od
mocnného výboru. V Urn dne 13. kvtna
1848.
poslm 27.
mj
se
mu
list
vyvolení jeho,
péi sama universita. p. . DO zvlášt zplno-
dubna 184S.
Kníže Salni, pedsedící. Dr. .Mandelbluh.
Vo V
kraji
1
o
lj
n
í
okresy mstské.
247
V
kraji
—
—
248
Hrab BclcrcdtV.s^^eTí — Líše a Imravov. Hrab Bclrupt Ondej — (nol)o také hrab
—
(iustav)
manské
statky
Všechovice a 1'rovodovice.
—
Hralj Blankenstein Karel Hatelov. Svoljodný pán Bretton Uktavian Zlín. Krtiny a Hralt Bubna Ferdinand
—
—
—
l'etr
Hrab Chorinský Bedich — Dvoáek Jan, dvorský
Dr.
Vídni
—
Rytí Rytí
Maíž.
Feistiitantel
— —
Karel
—
starší
ský statek Životice ve Slezsku.) na Morav. Kníže Lobkovic Ludvík
Hugo
Svobodný pán Loudon pod Hostýnem.
manmor. obvodech
Hrab Hrab
Magnis
Filip
— za IG panství — Vázaný. — Fryšava. — Bezolupy. A. — Bystice
—
—
—
Pernštýn.
armády
jako rytmistr, ohlásiv své vystoupení
snmu.)
Napp Cyrill, praelát starobrnnský Nové Hvzdlice a Sardice.
Poslanci korporací
Elsinger Jan
—
Dr. Friedl Jan
kr.
—
msto
Mor.
a
—
mst
'
Stará
—
Tešf. Hrab Stemberg Leopold — Malenovice. Svobodný pán ^//////vV Filip Vyzovice.
Hrab
Strachivic
Moic
—
—
Sebetov.
praelát rajhradský
Schlossar Viktor,
Schindler XnioaÍTí
Seka Ferdinand, Nová íše.
Hrab
—
—
Blá
—
Theodor Rekovice. praelát novoíšský
—
Veíter-LilieYiacenc
Svobodný pán
— Pestavlky. Klement
Vorst-Gudenau
Žadlovice.
Wachtler Josef
pán
Svobodný
—
Vsetín.
Vojtch
—
Widmann Antonín
—
VVidntaun
pán
Luka.
Rytí Vojkovský Karel, nejvyšší písa zemský jako oficír zemský na základ své dstojnosti.
—
Hrab
Vrbna Rudolf
—
Holešov.
v držení velkostatkíl. (Poetem
—
kr.
18.)
msto Lnov. Kromíži
JUDr. Lachnit Jan, advokát v
— Kromíž
Hoffmann Josef — Prostjov. JUDr. rytí Holle Jindich, praelát
—
statek
Svobodný pán Stcmbach Ferdinand
Koller Ferdinand
Znojmo.
Tebová.
Fux Bedich - Tebí.
moucký
manský
Plavec.
Strážnice.
Miírovský Vladimír
B')
—
Josef
— Luhaovice. — Višová.
Divnice.
Svobodný
Bohdalice.
(Vstoupil v prosinci 1848. do
ze
Hiskupice.
Tišnov.
Kunvaldy.
Spiegel Ferdinand
Šlechtic
Rytí Manner Michal
—
Stáhl
Rytí Linhart Ferdinand Logothetty
Blansko a Rajec.
Josefa
Rytí
—
Klášter
Rajhrad a Domášov.
Kníže Liechtenstein Alois
Hrab
—
Kníže Sahn Hugo
Hrai>o Schaafgotschc
—
\'\\\\)
—
Rantíov.
(v
Saint-Genois
Hradisko.
Serényi .lan Alfons
Larisch-Mórinich Jindich
lirnn-
iiiskuj)
Chrlice.
Schindler Emil
Visenberk.
—
—
Hrab Hrab
—
Hrab
Schaafgotschc Ant.,
Tšany.
Chory. Rytí Holle Stepán Svobodný pán Honrichs K. — Kunštát.
—
—
Brno.
Lysice.
J.
Klein František
Piza Krystián Konice a Stražisko. Kníže Schénburg-Haríensteiu A. Staré
Schell
— manský statek Kostelec. — Jaromice. Hrab Herberstein Herring Jan — Habrovany.
— Citov.
— —
Svobodný pán
Hentschl
Rytí Laminet Josef
z Drachenthalu Tobiáš Polanský Adolf Josonec.
Pauspertl
Hrab
Veselí.
advokát ve
Svobodný pán Dalberg Karel Daice. Hrab Dubský Emanuel
nice.
ský
Ríkovice.
— Nezd-
Pauspertl z Drachenthalu Jan
Hrab
Zábrdovice.
Rytí Chlumecký
—
(za
manské
statky.)
—
olo-
a Haovice.
Lausch Josef Píbor (za manské statky Petrovice a Vésku.) Neissl Karel
—
kr. hlavní
msto
Olomouc.
:
:
— JUDr.
Pražák,
Alois
—
v Uher. Hradišti
Hradišt. Peinsel
Ludvík
(za statek
veejn}'"
agent
msto
kr.
249
Uher.
—
kr. Iilavní
msto
Brao
—
—
Streit Ignát, magist.
C)
msto Jihlava. snmu. Náhradník
rada
v .liblav
—
Rytí
D) Poslanci za kraji
král. hlavní
msta
msto
Brno 15:
5).
Josef, rektor universitní.
Spousta
František
(za
lékasko-
77.)
Venclicke A., advokát. Weeger Leopold, továrník.
Feifalik Jan, magistrátní rada. (Zvolen
3.
do íšského snmu. Náhradník jeho Krinner Ignát, stav. zemský úetní.)
4.
Hemiig Antonín, c. k. apelaní rada. Dr. Mayer Kajetán, advokát. (Zvolen do íšského snmu. Náhradník jeho Dr. Schlemlein Eugen, advokát.) Menzel Vincenc, mšfan. Pitíner Petr, majitel
z
Turecek Karel, obchodník.
Boskovice:
zemský Za msto Hodonín: Fuák Karel, mšfan. Za msto Hustopei:
rada.
Wilsdorf Antonín.
Za msto Dr.
AIikuloi> 3
Samson,
Hirsch
zemský
rabín
v Mikulov. Lahner3?iXi. (Náhradník jeho ZipfelS?ia.)
MDr. Gotz František. (Náhradník jeho
domu na rynku.
Schóller Filip, továrník.
Za msto
MDr. 5.
Všickni
Brna.
Cibulka Josef,
Bartel Rudolf.) 6.
Steinbreclier Vincenc, kupec. 7.
Za msta Podivín a Dvoáek Filip. Za msto Vyškov:
Jiíek škov.
Dr. Ulrich Edvard, advokát. (Náhrad-
ník jeho Haberler Antonín.)
František,
Tišnov:
syndikus ve Vy-
kraji olomouckém:
Za msta Beroun a Dvorce: Harbicli Philip, syndikus v Beroun. Za msta Bezovou a Litovel: Honheiser Josef.
3.
Malý
kapitulní
Dr.
Heinrich Albin, profesor.
2.
dkan
Josef,
Podolí.
moravská. (Potem
2.
V
Mohi'lnice (za statek
brnnském:
ížek .fosef, mšfan. UElvert Kristián, komisa krajského úadu v Brn.
II.
—
ciiirurgické oddlení.)
Bauer Theodor, továrník.
1.
Vokhil
Brn —
v
Dr.
Za
,Iosef
Stítež.)
Fiirstenberg Bedich (za bohosloveckou fakultu.) Dr. Koppel Jan (za právnickou fakultu.)
Lantkrab
1.
Jirice.
Weisbrkk
Dr.
V
Litovel.
Poslanci za vysoké školy olomoucké. (Potem
Franz Bedich
I.
jeho Ertl Jan.)
—
Wemíiritt Vincenc, probošt mikulovský
(za filosofickou fakultu.)
Dr.
(Zvolen do íšského
kr.
—
Pavel Šumperk. SchuppUr Florián kr. msto Kyjov. (Náhradník jeho Kožený František.) Scliolz
—
Trávniek Jakub
Kuím.)
:
Dr. Mandelbliih František, advokát.
Osolsob Karel. Szábel Baltazar. 5.
Za msto Jevíko: Wólheliii Josef, syndikus v Jevíku. (Náhradník jeho Kudla Antonín ) 4. Za král. hlavní msto Olomouc 4 Faschank Jan.
Za msto
Kojetín
Pískovský Karel. tí.
Za msto Mohelnici: Wildfer Vilém.
7.
Za msto Prostjov 3: Ábel Ferdinand. (Odešel ze
snmu.
.
:
:
.
—
250
Volba jeho 4. íjna zrušena. Náhradníkem jeho byl Hundsfeld Vincenc.
V
lednu 1849.
opt
Za msto Šternberk
10.
Golda Vincenc,
syndikus vo
1 1
berk. Za msto Šumperk
Mekiska Jan starší. (Volba jeho 4. íjna zrušena. V lednu 1849. opt
12.
OberUithner Edvard. Za msto Mor. Tebovou
zvolen poslancem).
jeho Horák Josef). 13. Za král. msto Uncov
zrušena.
V
lednu 1849.
opt
íjna zvolen
4.
poslancem).
Za msto Rímaov: Blaschke
purkmistr.
František,
Steinbrecher
František.
Štern-
:
(Náhradník
Roller František.
(Ná-
hradník jeho Hdnnigschinicd Alois). 9.
2:
Fiedler Florian.
zvolen poslancem.)
Ficker Antonín. (Volba jeho
8.
:
:
Za msta Zábeh
14.
Za msto Svitavy.
a Lostice:
ScIiónJóffer Karel.
Werner Jan. III.
V
kraji
perovském;
1
Za msta Bnáperk a Valašské Meziili
2.
Dvoák Jan, syndikus. Za msto Budišov. Richter
Raimund.
:
Fentle Jan. 8.
jeho
(Náhradník
Steiger Jan). 3.
5.
Vilém.
Vojtíšek Alois, sj^ndikus.
10.
Za msto Fulnek: Thiery Antonín, mšfan. Za msto Nový Jiín 2:
V
12.
kraji uher. hradištskéin
král.
msto Píbor:
4.
Za
král.
msto
Kyjov:
Kratochvíla Karel.
Za msto Holešov:
Za
Za
:
5.
msto
Za msto
Strážnice;
Machálek Pavel. (Také Jan Maier byl jako náhradník asi poslancem
(Náhradník jeho
Antonín.
Prusinovský Tomáš). 3.
lu-
Knzck Dominik, mšfan.
Za msto Uherský Brod:
Hartlánek
(Náhradník jeho
Gogela Jakub.
Nárožný Jan. 2.
jeho
rovský Vojtch).
Za msto Hranice:
IV.
(Náhradník
Krámer František.) Za msto Perov:
11.
Friedl Jakub.
1.
Vilém.
Kostrošic
Schenk Alois. Tempele Josef. 6.
Za msto Lipník: Za msto Libavou: Klement Josef, mšfan. Za msto Mor. Ostravu:
9.
Za msto FrenHát: Schifster
4.
Za msto Kromíž:
7.
msta
Uher. Hradišt:
Strážnice).
Kráiner František, mšfan. V. 1.
V
kraji jihlavském
Raab Bernard. Šrámek Jakub.
Za msto Bystici Siersch Jan.
n. P. a Nové Msto: (Náhradník jeho Sablik
Vanilek
Jií). 2.
Za msto Daice a
Slavonice:
4.
Stark František. 3.
král. msto Jihlavu 5 Brandtner Karel.
Za
Dr.
Judex František.
5.
Za msto
.lan.
Velké
Meziíí:
Kaláb František. Za msto Tel: Vondrák Jos. (Jeho náhradník protokolista apelaní rady v Brn J. Zídek.)
:
251
Za msto Tebí:
6.
— 7.
VI,
kraji z)wji:mskiii
msta
Za
1.
V
:
Budjovice
A/or.
Krumlov
Mor.
a
2.
Za msto Ivanice
3.
Za
-.
Franzl František. (Zvolen do snmu íšského. Jeho náhradník Oderský
7j2l
msto
Ernst Michal.
V
kraji opavském:
Osoblaliu
-.
Á7t7ít/!;«;- Ferdinand. (^Náliradník
iO Poslanci za
jeho Frant. Zimmermaiin.)
venkovské
— Nový Pcousinov (vo— Jemnice, okres
Adamec Vácslav
ií okres totiž.) JUDr. Beck Josef le!
5.
znojemského. (Zvolen do íšského snmu. Náhradník jeho Heidler vol.
kraje
Ferdinand.) Bo/utisch
—
Josef
Fulnek, vol.
okres
llukovice, Starý Jiín, Fulnek a Kun-
valdy. Náhradník joho Blaschke Jan.)
—
Berger
Antonín Hranice, vol. okres Hranice a Spálov. (Náhradník jeho Vrbik Antonín.)
Bliiek Jan
—
Pi.
vol.
okres
—
—
rovského. Brosig Ferdinand
—
Krásná v perov.
— Klolionky Valašské v
hrad.
kraji.
—
cích
—
Zarošice.
—
Dvoák Jan
Daice.
(Vollia zru-
ho-
—
Jan, rychtá v Dlouliomilov Doubravice na Mohelnicku. (Náhradník jeho Kušil Jan Dominik.) Elsinger František Znojmo, 1. vol.
—
okres.
Floder František vol.
—
Židlochovice,
6.
okres kraje brnnského.
—
Frebort Jií Bezovico. Frey Jakub, gruntovník v
—
—
Nové Vsi
— Janovice. — Lednice,
Grogler Alois
Grill František
—
14.
vol.
Strážnice,
10.
vol.
okres
Gromes Josef, gruntovník v Linharlicích
—
Mor.
Tebová. Rudolf
—
Bzenoc,
5.
volební
okres kraje hradišf. Handl Jan Mor. Krumlov.
—
Hebnar .lakub
—
Nenakonice.
— Ostravice,
fren-
štátský vol. okr. kraje perov.
—
Nový
Jiín,
vol.
okres panství novojiínského a jaseneckého. Hloch František
—
[Jnov. jeho Gabriel František.)
Hložek Josef
Dieíl Vincenc
Hnilo Jan
Jihlava.
vol.
3.
kraje brnn.
okres kraje hrad Cásek Josef Plumlov v kraji olom.
—
[junství
Dvoák
llinner František
okres kraje perovského.
—
Iloštálkov,
šfálkovské.
Heinanský František
šena. Opt uznán poslancem.) Chlumský Jan Imravov. Cuker František Pravice,
ambala Tomáš
Dobeš Antonín, tvrtláník v Nasodlovi-
Gottzvald
kraji.
—
KKi.)
Trošt.
Bláha Matj Tel. Boženek Antonín volební okres kloboucký. (Volba dne 2S. íjna zrušena.) Bradik Josef, rychtá v Žalkovicích Rokotnico, 13. vol. okres kraje pe-
Breit František
(Potem
obce.
•
— Vyzovice,
kraje hradišfského.
Bureš Jan
Blažek František. král. msto Znoj inu 2: Btichberger Antonín.
Vácsla\\)
VII.
Za msto Zár: Chládek P^rantišek, mšfan.
Budišovský Jan.
—
— Napajedla Brumov.
i
Náhradník
v hrad. kraji.
252
— Brtnice,
Hónig František
0. vol.
okres
Muller František, eznický mistr a tvrt-
vol.
Buve Starých Hvzdlicích ovice. (.leho náhradník Reich Vácslav). Muller Ignát Losin Velký, 12. vol.
—
Hradišt,
IMior.
1.
—
okres kraje hrad. Rajhrad. ivoopold
Hrza
—
llubík .íosof
—
okres kraje olom.
Holešov, za dkanství
—
Jtíliiiik l
dkanství
ivajec, za
jcdovnické. Jurajda Michal - Kožnov, valaško-mezihcský. Olomouc, 1'.). háek Josef
—
—
kraje
1'hor.
hradišf.
Antonín,
vol.
okres
Brod,
vol.
(i.
náhradník
(Jeho
oznámil
5.
ledna
na snm). Beclava (Volba zrušena Kaliáík Jan opt poslancem uznán). Hukvaldy a Stará Ves. Kleka Petr že již více nepijde
—
—
—
Konený Jan
z
pod Host. v Kornherr Jan Kotela Jií
—
—
Prusiaovic
perovském
Bystrice
kraji.
Pohoelice.
—
Vsetín,
14.
vol.
okres
—
Vincenc
za panství Letovice,
Ketín a Boskovice. Hranice, Kjibnda Jií
—
Kel mlyná
Hustopee,
Kuchyka
—
8.
Antonín,
vol.
okres
Louka, Branky,
kraje perov., panství Podolí,
v Domšicích
—
—
Kvasnicka Josef
Zdounky. opavské enklávy ve
— —
Lubich Antonín
Krumperky. (Náhra-
—
Lubich Vincenc
Šilperk,
8.
vol. okres
Mor. Krumlov v znoj. kraji.
—
Olešnice.
—
Neincrád Jakub
Nmec
Jan,
—
Mazel Josef Meixner .lan,
Dlouhá Dolní
—
Nováek denl
Beroun,
14.
vol.
okres
kraje olom. (Jeho náhradník Schneider
Osl.,
n.
!l.
Stu-
okres
kraje znoj.
Penka František, majitel selského statku
—
tyicet Lán, v Staré Vsi okres kraje olom. Hrotovice. Piruchta Josef
— — Simon —
Poiger František
Stítary.
Pospíšil
Haiíovice,
;i vol.
vol.
18.
—
Velké Meziíí. Píhoda Josef Hada F"ilip — Jevišovice v znoj. Richter Jan
kraje
-
Chrlice,
brnnského.
—
František
Sídlo
kraji.
okres
vol.
21.
(Náhradník
jeho
Uher.
Hradišt,
2.
okres kraje hradišt. Mor. Ostrava. Síp František Schneider Josef Hevlín.
—
—
—
Schubert Isidor
—
Kuím
tvrtláník
—
Šternberk,
15.
olom.
—
Schivab Engelbert
—
Kyjov,
vol.
4.
Borotín.
—
okres kraje hradišt-
— Slavkov, vol. okres
starorousinovský.
—
Srnec Šebestian
Stafa Antonín
Rosice.
—
—
Uher. Ostroh.
Dolní Kounice,
2tí.
vol.
brnnského.
Stanzl Vácslav
(Pejškov).
ve Slížanech
Zdislavice v hradišf. kraji.
Mirov.
Sclmlmeister Engelbert
okr. kraje
Konstantin).
Micánek Josef
ve vol.
pololáník
František,
— Námst
Srnec Martin
vol. okr. kraje olom.
—
—
rychtá ve Vaconovicích
Lipník, 12. vol. okres kraje perov.
Spatinka Dominik
Žár.
Louka
1tí.
echy.
— Tovaov.
ského.
kraje olom.
Jan,
—
.lan
Sommer Vácslav, tvrtláník ve Vracov
dník jeho Kopp František).
Minx
.]a.n
vol. okr. kraje
Slezsku.
Sovinec,
Mandl Mucha
vol.
Kunstfeld Josef, gruntovník v Podolí H. Úsov, 7. vol. okres kraje olom.
Laufer Karel
ob-
iNáhrulník jeho
Richter Antonín.)
atd.
Lechovice.
Mick Karel
vodech ve Slezsku.
okres kraje olom.
kraje hradišf.
Ková
rychetník v Ma-
Díví Hrady v mor.
Neumann Jakub
Jahn Antonín
184'.).,
—
Lohnert Karel).
okres
vol.
kraje olom.
Procházka
ddiný
Miinzer Josef,
tjovicích.
holešovské.
okr.
—
láník
kraje jihlavského.
Urna Ignát
—
—
Drnoholec.
Siolfa Gabriel, gruntovník v Ivanovicích
—
Ddice.
—
— —
Opatovice. Stíž Karel Olomouc, Strohal Jakub
—
—
253
U/ilíi-
20. vol. okres
kr.
c.
Tottfar
— Mutnice. Tebí a Budišov.
Tesa
Matj —
—
František
—
Tropper Jan
—
Urban Jan
Uhlí Josef
—
bucl,
okros
—
Simon.)
Lysice.
Potštát.
Bludov.
Wunii Josef
—
Klobouky
Vank
—
Sloup.
Josef
u Brna.
Lomnice.
2"/.
a 28. cei~ma
j8^S.
r.
má ^
11 volebnilio
PHloha
IV.
dle nového spsobení zníti:
snmu zemskému volený snmu íšskému vyvolen byl,
„Nemže-li k
posel,
že též k
v
volební okres, jenž
sedí,
vol.
5.
Luhaovice. (Zvolen ilo íšského snmu. Jeho náhradník Pelila
Vítek Martin
Následkein snmovního usnesení od
poádku
Moravec,
—
železniní inženýr
Letovice. Topentik Karel
—
Winkler Norbert Staré Msto, 10. vol. okres kraje olom. (Náhradník jeho Langliammer Antonín.)
kraje olom.
Tnixa Karel,
Josof
kraje jihlavského.
jej
poslal,
má
bud pro pilnou práci
snmu zemském
právo, náhradníka
sedti,
z
povolání,
msto, nebo
voliti.
Každý náhradník jen na as nepítomnosti posla, jehož místo drží, v snmu a poslovi jest zanecháno, práva poselského pi každém svém dostavení užívati."
K
§
9. lil.
msta má
odstávky u volební instrukce pro
se pidati:
„Okresy, jenž jsouce k tomu dle § 8. poádn vyzvány, voliti nechtjí, odeknou se tím svého práva k volení, a voliové ostatních okres mají právo, posla celého okrsku právoplatn voliti."
§ 23. instrukce pro
msta má
„K
posl zapotebí, aby byly nejmén ti tvrtiny
platnosti volení
zníti:
dle §§ 8. volených voli pospolu; když tedy více než tvrtina se nedostaví, volení na druhý den se naídí, pi emž pišlí voliové bez ohledu na poet svj posla platn voliti mohou."
a
9.
K
§ 11. IV. odstávky u volební instrukce
má
se pidati:
„Okresy, jenž jsouce k tomu dle § 10. poádn vyzvány, voliti nechtjí, odeknou se tím svého práva volebního, a voliové ostatních okres mají právo posla pro celý okrsek právoplatn voliti." § 27. IV. odstávky
má
„K
posl zapotebí, aby byly nejmén ti tvrtiny
platnosti volení
zníti:
dle §§ 10. volení
IL volených voli pospolu; když tedy více než tvrtina se nedostaví, na druhý den se naídí, pi emž pišlí voliové bez ohledu na poet svj platn voliti mohou." a
V Brn
28.
ervna
1848.
Streit,
zatímní pednosta
posla
snmu.
Wieser, sekretá. *
* *
Osnova ravském d7ie
íistavního
zízení markrabství moravského^ tetím tením na a 20. záí 18^8. pijatá.
snmu
mo-
15.^ 16., iS., ip.
I.
Všeobecná ustanovení.
§
1.
Markrabství moravské jest
rakouským a
to
ústrojn spojená.
zem
samostatná, jen
s
konstituním císastvím
Piíloha V.
—
254
—
§ 2. Zemi náleží právo svézákonnosti a samosprávy zízení zemských a prostedku k tomu potebných.
príin veškerých
v
§ 3. Právo svézákonnosti a samosprávy obsahuje povolování dané na vydání zemská, vnitní správu politickou, záležitosti vojenské, dchody komorní, záležitosti úetní, kultus a vyuování ohlodem na zvláštní pomry zemé, komunikaci zemskou, stavby veejné, úvr zemský, záležitosti bezpenosti veejné a vykonávání trestního i
obanského práva. § 4. Hranice zemské nemohou
§ 5. Kmenu slovanskému a jeho národnosti a právo rovné.
zmnny
snmu.
býti bez svolení
nmeckému zem zarueny
neporušitelnost
jsou
Zem
moravská podrží svj dosavadní orb zemský, totiž orlici zlat a Harvy poli kostkovanou, na právo hledící a korunovannu zemské jsou zlatá a ervená. §
(i.
erven
jen
:
modrém
v
§
7.
Zaízené v zemi školy vysoké
§
8.
Všechny íondy zemské
úelm
at trvají dále.
af se jen
zemí spravují a
k
at se jich
§ D. V zemi moravské pestává navždy šlechta se svými pednostmi a nesmí více žádné šlechtictví nové býti udlováno. §
10.
zemským
užívá.
zem
Základní práva obyvatel
moravské obsažena jsou
i
titulem,
ústav íšské.
v
§ 11. Státní moci v zemi, totiž:
A] zákonodárná,
B) výkonná, a
to
ob smry
v §§
2.
a
3.
uvedenými, a
6) soudcovská, vykonávající se vedle ustanovení následujících. II.
A) §
aemský
O
státních
mocích v zemi.
Moc zákonodárná. 12. Moc zákonodárnou
spolen
s
smry
v §§
2.
a
3.
snm
vyknutými vykonává
císaem.
§ 13.
Snm
§ 14.
Snmovna
snmovny
zemský se skládá jen ze tato
tvoí se
zpsobem
tím, že
jedné.
\ždy na 10.000 duší veškerého
obyvatelstva se zvolí poslanec jeden. § 15. poslance.
Krom
toho
mají zemské školy
vysoké právo,
každý rakousk)' oban státní, který a neúhonný, to jest pro zloin estný skutek odsouzen nebyl, a který bud pozemek, drží živnost, aneb své vzdlání dosažením úadu veejného, aneb složením zkoušky státní byl osvdil. § 10.
H rok
rav
Voliem
jest
stár, svéprávnj'^ jest
dm
v
snmu
k
vyslali
Morav
ádn
dva
bydlí,
aneb nkterý jiný neaneb dani podrobenou hodnosti akademické,
§ 17. Volitelným za poslance jest každý rakouský oban státní, který v Mobydlí aneb dle § 10. zde statek má, v obou pípadech 24 rok stár,
ádn
svéprávný jest. Doba volební obsahuje ti
neúhonnj'^ a
§ IS.
§
19.
§ 20. Jen
snm
§ 21.
Snm
§ 22.
Zákonem
zpsob
léta.
Náhradníci za poslance se nepipouštjí.
volení.
má
rozhoduje o platnosti voleb právo,
zaíditi
zvláštním
len
svých, jakož
vyšetování o záležitostech
ustanoví
se
rozdlení zorn
i
o
ped
ádu
jednání.
ním jsoucích.
v okresy
volební
a
;
—
255
—
Snm volí svého pedsedu, dva místopedsedy Snm shromažuje se obyejn první pondh' musí se snm sejíti v dob msíce jednoho.
§ 23.
a své úedníky.
§ 24.
msíce kvtna. Zeme-li
císa,
§ 25. Právo odroiti snm, ale ne déle nežli na msíce dva, náleží císai. Též sám mijže se odroiti, žádají-li za to -'m lenfi pítomných, avšak nikoliv déle
snm nežli
na msícíi
šest.
Snm
rozpuštn:
jest
na konci doby volební; tomu ^/4 len pítomných c) z naízení císaova. V pípad a) musí v poslední dva msíce pod ukonením doby vololiní nové volení býti pedsevzato; v pípadech /') a c) ale musí v píští dva msíce po rozpuštní nový snm býti svolán a se sejíti. a)
)
í;
chtjí-li
2(i.
Je-li
více než polovice všech
býti a absolutní
len snmu
pítomno,
§ 27. Právo navrhovati zákony, náleží jak císai tak §
2.S.
mže snm
zahájen
vtšinou hlas platná initi snesení.
snmem
Všechny návrhy zákon,
snmu. pravomoci pijaté,
v mezích jeho
pedkládají se císai ku schválení.
Každý císaem schválený zákon
zemský
musí hejtmanem
zemským
býti
spolupodepsán.
Právo císae, odepíti schválení bude naproti snmu íšskému. § 29.
Snmu mže
býti
(veto),
stejn obmezeno
pítomen komisa vlády íšské,
jest,
jak obmezeno
hlasem po-
ale jen s
radným. §
30.
Snm
má
právo, když jest
jistých prací ustanoviti § 31. z
Cleny
náhled na
nm
výbor
snmu
len
odroen neb rozpuštn, potu vedle
svých, co do
nelze zodpovídáním stíhati ani
z
dle
vle své
k ízení
liiiosti.
hlasování v
snmu,
ani
vyslovenj^ch.
Po dobu zasedání nelze žádného lena, le že by pedcházelo svolení k tomu, pro zloin krom zastižení pi skutku samém, aneb pro pein soudn Postižení lena snmu pi skutku samém budiž stíhati, aneb pro dluhj' zatknouti. ihned snmu oznámeno. § 32.
snmu
§ 33. Každý poslanec, který se uváže v úad veejný neb soukromý, v prvjším postoupil, musí ze snmu vystoupiti a nové volb se podrobiti. ale optn zvolen, není žádné pekážky, aby znovu vstoupil do snmu. § 34.
aby
aneli Byl-li
Dedníku veejnému, který byl za poslance zvolen, nesmí dovolená, mohl do snmu, býti odepena.
vstoupiti
§ 35. Útraty za cestu a diety poslanc zapravují se zemí. a výška jejich ustanoví se zákonem zvláštním.
B)
Zpsob
rozvržení
Moc výkonná.
Výkonnou moc v zemi plní na pedním míst císaem jmenovaný, obou jazyk zemských mocný hejtman zemský aneb jeho námstek. § 36.
Hejtman zemský jest ze svého úadování zemi zodpovdný, o nmž podává zprávu zemi; snmu náleží právo, dáti hejtmana zemského vobžalolm v míe té, jak ustanoveno bude snmem íšským o ministrech. § 37.
ron
§ 38. Hejtman
zemský povinen
jest,
podávati
snmu
ke každé jeho žádosti
—
250
—
zprávu o pomóroch zemských; k své žádosti musí hejtman slyšán l)ýti. On muže též k snmu odeslati komisae, kteí ale, jak hejtman sám, poradný jen mají hlas. § H9. Hejtman zemský svolává, zahajuje, zavírá snm jmonom císaovým, odroujo aneb rozpouští snm z naízení císaova. Obor psobnosti a or<j;anisaco iiad, zomskóimi liojtmanu podízených, sj 40. ustanoví se mocí íšskou. vj
41.
Zvláštním zákonem ustanoví se zízení obcí.
QMoc
soudcovská.
§ 42. Moc soudcovskou jménem císae vykonávají soudy. Soudy jsou neodvislé, a žádné jiné autorit nejsou podrobeny Rozsudky se vydávají jménem císae. § 43. Soudní moc v obanských a trestních záležitostech stolicích zvláštními soudy v zemi moravské.
nežli
zákonu.
vykonává se ve
všech
§ 44. obžaloby.
Trestní
ízení
vbec
jest
veejné a
§ 45. Soudci jmenují se vedle ustanovení,
porotní,
snmem
a
zakládá se na
íšským
Žádného soudce nelze, le že by pedcházely obžaloba úadu zbaviti, aneb proti vli jeho peložiti. § 46.
§ 47. Organisace a obor psobnosti § 48. Státní a obecní úedníci
soud
mohou
zásad
pijatých. a odsouzení jeho,
ustanoví se zákony íšskými.
také pro porušení zákona,
úedním
jed-
náním spáchané, u soud píslušných býti obžalováni a souzeni. § 49.
Na zmnách, vysvtleních nebo
Izo se snésti jen
Dáno v
dvma
Brn
dne
dodatcích k ústavnímu zízení pijatých,
tetinami hlas všech 20.
len snmu.
záí 1848. Koppel
v.
r.
pedseda.
Salm. Petr Chlumecký, zpravodaj komisse pro zízení zemské.
Rejstík jmen a vci. (Lisla znamenají stranu.)
Ábel Ferdinand, poslanec 137. Absolutismus (pevrat shora) 72.
Adamec
Vácslav, poslanec 175. stav. snmu císai Ferdinan87; odpov v ni 88; adresa stav.
Adresa dkovací dovi
snmu
spojení
proti
Moravy
s
echami 94
až 97; adresa snmu císai Ferdinandovi do Inomostí 147, 148; adresa dkovací za návrat do Vidn 155; odpov císae Ferdinanda v ni 155; adresa snmu armád v Itálii a maršálkovi Radeckému 155; adresa íšskému snmu 201, 202; adresa císai za píinou Vídn 203; adresa národní gard a vojsku v Brn 205; adresa císai za milos Vídni 206. Aigner Josef 17, 52. Agitace proti zemskému snmu 202. Akademická legie ve Vídni 17, 45.
Bach Alexander 12, 44, 45,
snmem
208
108,
116,
124,
188,
80,
11,
84,
85,
156, 166, 170,
174, 176, 179, 180, 184, 206. Becher Julius 52.
Beck Antonín Dr. 36, Berlínská revoluce 26. Blíek Jan, poslanec 200. Bílka Petr 93, 111.
píin
;
msto Moravy 168. Brnnský ozbrojený sbor Bruck Karel
šlechtic,
mšan
205.
ministr 60.
Brner
Zeitung, zemské noviny 181, 185. Buchberger Antonín, poslanec 79, 140, 141, 19.
Cásek Josef, poslanec 140, 169, 171, 181, 186,
54, 60, 70.
172,
nm
;
Bakunin 37. Barata Karel rytí 82, 85, 120, 127. Barvy zemské 169. Bartenstein Josef svob. pán 140. Batthyány Ludvík hrab, pedseda uherského
100,
Breit František, poslanec 137. Bretton Klaudius svob. pán 146, 147. Brno král. hlavní msto, íjnové nepokoje znovuv žádos jeho v 50, 51 zízení stavovského snmu 80 ; výtržnosti beznové 89; zastupitelstvo jeho proti spojení Moravy s echami 97; Brno, hlavní
Bukuvky hrab
Dr., ministr spravedlnosti
ministerstva 17, 44. Bauer Theodor, poslanec 206. Belcredi Egbert hrab, poslanec
Boek, archivá 229. Bradik Josef, poslanec 200. Brauner Dr., íšský poslanec 196.
160, 212, 225.
Albrecht, arcikníže 14, 16. Auersperg hrab generál 48, 194, 195.
Autonomie zemská, její opouštní ministerstvo a autonomie 222.
Blažek František, poslanec 204. Bloudek 47, 65. Blum Robert 51.
206, 222, 224. Cechovní poádky 209. Centralisace, reakce proti ní 43. Chládek František, poslanec 200. Chlumecký rytí Petr, poslanec 77, 108, 118, 125,
137,
165,
173,
177,
181,
182,
183,
185,
187,
178, 190,
217, 234.
218,
221,
226,
228,
229, 230, 233,
Chlumský Jan, pcslanec
166,
179, 234.
185,
186,
192,
179,
180,
197, 207,
167, 169, 172, 197, 200, 219, 222,
Chorváté 39, 44. Cibulka Josef, poslanec
138, 164, 165, 166, 167, 169, 170, 17i, 174, 175, 177, 180, 182. 181, 184, 187, 192, 212, 217, 219, 225, 226, 228, 233, 234. Císaské vojsko v Uhrách 44.
17
;
1^58
FeifaUk Jan, magistrátní rada a poslanec 77,
Colloredo hrab 13, 17. Cordou Trantišek baron,
generál
ministr
a
války GO. Cainbala Tomáš, poslanec 1()5, 169, 171, 172, 17
81, 85, 87, 140, 157, 228. Ferdinand, císa a král 15, 21, 26; do Inomostí 34, 45, 48; do Olomouce 49; vzdal se list
trnu 66, 67, 88, 218 až 221; kabinetni Pražanm 91; patent Vídeanm 149,
195
228.
apka, purkmistr vídeský 14. echové Moravanm v píin s
—
Moravou
ech
93.
eské eský
noviny zemské 185. jazyk na Morav, pednášky v Brn a Olomouci 58; rovnost eského jazyka s nmeckým 108 až 112; eský jazyk na snmu 183.
ižek Josef, poslanec lenové obce 214.
(opustil
Víde);
v Židlochovicích 198,
nazýván Dobrotivým 219. 200, 201 Ficker Antonín, poslanec 137. Ficquelmont hrab, ministr 16, 31, 34. Fischhof Adolf Dr., íšský poslanec 12, ;
spojeni
200.
17,
13,
193.
Floder František, poslanec 200.
Fondy zemské
169, 188 Francie, povstání 6.
Frankfurtský parlament nmecký 6, 25; agitace a volby na Morav 28 až 30, 34 optné volby 46 frank, parlament a Rakousko 53 volby a mor. snm stavovský 113 až 125; protest mor. snmu proti jeho usnesením a upuštní od protestu 207. František Josef, arcikníže 36, 49, 66. František Josef, císa a král 67; úvodní manifest 68, 69; nastoupeni na trn 218 až 221. František Karel, arcikníže 12, 19, 49, 150, 204. ;
;
Dan,
snmem moravským
157 roku 1848. inžovní a na tídní 159; dan na rok 1849. snmem íšským 162; rozvrženi jejich 163; výše až
])ovolo\ání jich
da pozemková Morav 158; da domovní, ltj2,
dani
r.
218;
1848.
190.
Dávky
zrušení jejich 145:
naturální a práce, sankce císaská 146.
Djiny Moravy
Františkov, pomník národní 228. Franz Bedich Dr., poslanec 176, 218.
229.
poslanec
142,
171,
178,
180, 181, 189, 208, 231, 233, 234. Demel, íšský poslanec 202.
227,
228,
229,
D'Elvert Krystián, 179,
Deputace snmovní do Inomostí 149; odpov císae Ferdinanda deputaci 150; v Olomouci a v Praze u císa Františka Josefa I. a Ferdinanda 220 a 221. 146. Desátky, zrušeni jejich 143, náhrada za Desátky horní, zrušení jejich na Morav 217.
n
Deym Bedich hrab Deym Vojtch hrab
9.
8,
36.
Diety a cestovné poslanc universitu olomouckou
Dluh zem státu 226 Doblhof baron, ministr
poslanc
153:
157,
150, 155,
8), 82, 84.
Jan, poslanec 139, 141,
Dvoáek
Jan
149.
Dr., [joslanec 19, 36,
93,
16,
18, 43,
77.
,
Hanuš Dr. 11, 44, 54,
15,
Giskra Karel Dr. 12, 17, 53, 54. Goldmark Josef Dr íšský poslanec 13, 194. Gorgei 55. Gottwald Rudolf, poslanec 203. Haberler Antonín, poslanec 181, 206.
157, 194.
Dvoák
Garda národní
za
180, 187.
Domestikální fond, rozpoet jeho 227 až 230. Dovolená veejných úedník jako poslanc 180.
Dubský Emanuel hrab Dudík B. Dr. 165.
Frebort Jií, poslanec 171, 191, 200, 202, 222, 225, 233. Friedl Jan Dr., poslanec 200, 226. Frischaisen, podplukovník 65. Fiister Dr., íšský poslanec 12, 17, 194. Fu.x Bedich, poslanec 200.
111,
167, 173, 175.
43, 58.
Harbich Filip, poslanec 188. Haupt Leopold 79, 86, 87. Havlíek Karel 28, 196. Hebnar Jakub, poslanec 200. Heidler Ferdinand, poslanec 227, 234. Heinrich Albín profesor, poslanec 109, 112, 153, 164, 165, 166, 167, 169, 171, 186, 191, 211. Hejtman zemský na Morav, jeho kontrasigna-
novinách 186. Eichhof Josef svobodný pán 76, 77, 84.
tura 178, 180. Helcelet Jan MDr. 43, 58. Helfert Josef Dr. 61. Hennig Antonín, posl. 140, 168, 176, 181, 182.
Erb zemský 169.
Herring Jan 86.
Edikty úední,
jejich
uveejování v zemských
Evropa, revoluní hnuti v ni
Faschank Jan, poslanec FBSter Petr 11, 93.
5,
79, 85.
6.
Hodža
47.
Holle Jindich rytí, praelát 83, 88, Holle Štpán rytí 83.
Holomoucké Noviny 43.
1.39,
148.
— Hompesch hrab
259
— Kraus
120.
Honebui zákon prozatimný pro Moravu 156. Honheiser Josef, poslanec 178. Honrichs K. svob. pán 140. Honig František, poslanec 222. HiJnigschmied Alois, poslanec 210. Hornbostl, ministr obchodu 44, 54, 194. Hrabovský generál 40, 41. Hranice zemské 168. Hrdelni právo, outraty jeho na Morav 1 60. Hrza Leopold, poslanec 222. Hubik Josef, poslanec 149, 192, 196, 220, 233.
Hurban Josef, fará 47, 65, 93. Hypotení ústav zemský na Morav
64,
ministr
baron,
Fijip
financi
31,
44,
195.
Krinner Iguát,
poslanec 157,
162,
189, 211,
Kiibeck Alois baron 16, 26, 89. Kudla Antonín, poslanec 33, 138,
225, 230,
228, 231.
2.33,
234.
Kudlich Hanuš 15, 45, 54. Kiilmer František baron, ministr 67. Kunstfeld Josef, poslanec 188.
Kvasnika
Josef, poslanec
\S4, 200.
Lachnit Jan Dr., po.slanec 188. 154.
Lamberg hrab
41, 45, 49.
Laminet Josef rytí, poslanec 82, 83,86, 117,
Jan arcikníže 42, Jeitteles Alois
Jelai bán
1
128, 142, 147, 173, 178, 179,
50.
MDr.
185.
184,
25, 39, 41, 42, 44, 45, 46, 55, 56.
Jelínek Heman Dr. 52. Jelowicki Edvard 52. Jiiek František, poslanec 139, 170, 17], 172, 176, 201, 203, 204, 206, 210, 219, 224, 225, 230, 231, 233. Inkompatibilita poslanc 180. Instrukce voli poslancm 83 instrukce k volení posl ku snmu zemskému "41 až 246. ;
Inzaghi Karel hrab 16, 158. Itálie 5 válka a povstání v ní 35 Lombardsko a Benátsko 44, 59, 112. Judex František Dr., poslanec 155, 164, 169, 170, 172, 182, 189, 204, 206. ;
;
echm
Kabinetní list císae Ferdinanda 23. Kalina Dr. 164. Kalužík Jan 187. Karel Albert král 36. Kasárny pro jízdu 224. Klácel Fr. Blatouš 19, 36, 43, 58, 153, 186. Klaudy Dr., íšský poslanec 196. Klecanský Josef, dvorský rada 38, 140.
Kleka
Petr, poslanec
Klement
1
hrab Komisa íšské
16,
17,
snmu
178.
Kongrua katolickjch duchovních 163. Kontribuenské fondj-, odevzdání jich obcím 281. Konstituce v habsburských královstvích a zemích (ústavní zízeni) 7, 8, 16, 77. Konigsbrunn baron 59. Kopal, plukovník 44. Koppel Jan Dr., poslanec a pedseda snmu 138,
142, 157, 168, 169, 173, 175, 177, 178, 183, 187, 191, 192, 203, S:04, 205, 208, 216, 218, 219, 221, 222, 225 Košut Lajoš 6, II, 17, 46, 55, 69.
Krajské
úady na Morav
167,
184,
180,
170, 200,
222, 228, 229. Atonín, poslanec 180. Latour, ministr války 41, 44, 49, 54, 193.
Lažauský Leopold hrab
.
86,220,222
19, 85,
až 224.
Leiningeu
kníže 208.
Lichnowský kníže
46.
Liechtenstein Alois
kníže, poslanec 76, 77, 81,
82, 83, 84, 88, 100, 141, 148, 149.
104,
126,
123,
127,
Lobkovic kníže 204, 221. Ldhner, íšský poslanec 194. Lubich Antonín, poslanec 228. Lubich Vincenc, .poslanec 150, 191. Ludvík arcikníže 11, 26. Lužánky, pomník národní 228. 58. Lvov, povstání v
nm
Maier Jan, poslanec 200, 210. Mandelbliih František Dr., poslanec 81, 85, 140, 155, 162, 166, 167, 173, 175, 177, 179, 180, 181, 182, 187, 204, 206.
178,
Manner Michal rytí 29, 30. Manner Eaimund rytí 77, 88. generál 14. Dr., poslanec 54, 63, 65, 141, 142, 147, 149, 192, 193, 199, 203. Mazel Josef, poslanec 200. Mekiska starší, poslanec 137. šl.,
Menzel Vincenc, poslanec 170, 171, 185, 192,
26.
vlády na
162,
183,
Maver Kajetán
88.
Koller Ferdinand, poslanec 168, 174, 17 7, 179, 180, 181, 188, 196, 197, 200, 208, 210, 213, 216, 217, 219, 222.
Kolovrat
154,
181,
Langhammer
Matoušek
143.
Josef, poslanec
150,
185.
197, 202, 205, 207, 208, 210, 212.
Messenhauser 48, 52. Mészáros, uherský ministr války 41. Msta venkovská na Morav, zastoupeni jejich na
snmu
82.
královská na Morav 76, 77 zastoupení jejich 30 hlas3' na snmu stavovském 79;
Msta
;
poslanci jejich 82.
Mšanský Metternich le,
17,
stav 77. kníže, státní
kanclé
6, 10, 11, 15,
76.
Mikšíek Matj
47, 66. Ministerstvo rakouské první 16.
17*
;
—
2(30
Ministerstvo Scliwai-zenbergovo, jjrogram jeho (>1, 64; diivra ministerstvu 217 a 218. Ministerstvo uherské první 17. Minx Jan, poslanec 200. Mitrovský Vladimír hrab, poslanec
82,
10,
Moga, generál 48, 55. Morava, pomry 18; dikinni Moravy
králi
18; oslava beznových vymoženosti 19 až 21; samostatnost její 166 až 168. Moravská Jednota v Brn 4tí. Moravské Noviny 43, 186. Moravský stavovský poslední 31, 75 až 129; složení jeho 75, 76; znovuzizení snmu 80 až 85; první novodobý 35, 72,
snm
snm
133 až 234; volby do nho 133; složení jeho 135; úedníci snmovní 136, 177; zahájení jeho 136; jednací ád jeho 188, 177; pedsednictvo snmu 177; kdy se snm schází 177; odroení a rozpuštní snmu
schopnos usnášeti se 177; proklamace
Moravanm
197, 198; deputace mor. u císae v Židlochovicích 201 pesthováni snmu do stai-é snmovny 206 odroení snmu na neuritou dobu 230, 234. Moravský snm stavovský r. 1847, císaské potvrzení rozvrhu snesení jeho 158.
jeho
zemští
76;
virilní
snmu
145.
Múller Ignát, poslanec 222.
snmu 78, 79, 83; poslanci peložení jejich do Brna 225. Osolsob Karel, poslanec 222.
Náhradníci za poslance Cyrill,
Národní
Pa-íž, povstání 6.
Penka František, poslanec 187. Permaneuce snmu moravského 153. Petice ku suému 151. František
PillersdoríF
baron,
34, 44, 64, 87, 89, 90,
praelát 87, 89,
zízení
142, 232.
v záloha 500.000 stavovskému Národní výbor v Praze 30. banka,
filiálky
Nárožný Jan, poslanec 167, 187, £08, 210,
218,
222,
168, 227,
Brn snmu 181,
228,
86; 87.
184, 229,
233.
Nedotknutelnos
poslanc
a
soudní
stíhání
179.
Pískovský Karel, poslanec 224. Pius IX., papež 36, 59. Poádek volení posl ku snmu 239 až 241.
moravskému
Porota 182. Poslanci nedbalí 163, poslanci sumu moravského, seznam jejich 247 až 253. Pospíšil Šimon, poslanec 200. Postrkové útraty, rozvrženi jejich 216. Potting Emanuel hrab 29, 30.
Nmecko, snahy o jeho jednotu 6. Neporušitelnost národnosti 169. Nepetržitost' práva ústavního na Morav
A. 36, 38.
Noviny zemské eské a nmecké 153. Obecni zízení 181; pro Moravu 218 až 216. 149.
Obnovené zízení zemské Ferdinanda 11. 7, 9. Oderský Vácslav, poslanec 212. Odroení snmu zemského 225. Odvolávání poslanc ze snmu 155, 183, 216. Ofifermann Karel 79, 86.
Rajai
Josef, patriarcha 40,
Regulování
ek
Morav
na
141,
71.
190.
snm
72.
Oberleitner, poslanec
79, 81, 82, 85,
Raab Bernard, poslanec 221. Radecký hrab, polní maršálek 35, 44, 59; odpov jeho snmu moravskému 156.
62, 64,
31,
Neuwall Albert rytí 8?, 83, 85, 118. Neuwall Leopold rytí 78, 100, 119, 122.
hrab
71,
102, 103, 120, 124, 128, 142, 143, 144, 148, 153, 196, 199. Pražské svatodušní boue 37, 38. Píslušníci obce 214. Prusinovský Tomáš, poslanec 184, 186. 97,
Repeal, tajný spolek v Praze 10. Revers stavm moravským 162. Rieger Fr. L. Dr. 28, 36, 38, 63, 93, 196. íšský ve Vídni 43, 45 v Kromíži
Nehabilitovaní majitelé statk 78. Neissl Karel, poslanec 204.
Nostic
ministr 16, 31, 112, 140, 143, 146,
158.
94,
177.
53,
zl.
:•).•',
na 188;
jejich
jejicli
Palacký Fr. proti frankfurtskému parlamentu 26 až 28; 36, 61, 230.
Pražák Alois Dr., poslanec
Náboženský ond moravský 164.
jejich
ua
jejich
82. Ohéral Jan, redaktor Týdenníka 33. Okresní obce 215, 216. Okresy nevolící poslance 216.
;
Miiller František, poslanec
Napp
jilasy
snmu
Olomoucké školy vysoké, zastoupení
178, 191, 200, 206, 213.
17 7;
Oticíi
;
67
íšský snm uherský
55, 69.
Robota, zrušení její 35, 45, 89; petice za zrušeni roboty a odpov stav moravských k ní 105 až 108; zrušení její za náhradu 139 až 145; patent císae Ferdinanda zrušující robotu 139; náhrada za robotu 144; schválení císaovo sneseni snmovních 145. Robotárna, nahrazená vydání vlád 218. 59. Rossi, zavraždní jeho v Roth, generál 41.
ím
Rovnoprávnost jazyk na Morav 34, 35 petice Moravan na slovanském snmu v Praze rovnost jazyk zemku snmu 151 ských na Morav 164, 169; uveejováni ;
;
depeši 219.
obma
jazyky 200
oslovení císae
zbi-ojeni
38, 52, 58.
121,
12(i,
Schell svobodný pán 82, 84, 85, 97, 99, 115. Selský stav, zastoupeni jeho na snmu 78. 58, 109, 112, 184,
19, 33, 4.3,
164. Senice v Uhrách 199. Serényi Jan Alfons hrab, poslanec 150, 163, 171, 200, 204, 206, 218, 222, 223, 231. Scherzer, íšský poslanec 195. Schubert Isidor, poslanec 204. Schwarzenberg kníže Felix, pedseda mini-
197,
198,
200, 210,
212,
217,
280.
Maarm
snmu
Šmolka, pedseda íšského stavovští,
úpadek
63.
jejich 10; svolání
jejich 16.
Snmové zemští v Rakousku 82 snm zemský na Morav a jeho složeni 172 až 176. ;
Snesení snmovní, jejich pedkládání císai v obou zemských jazycích 149; jejich neschvalování 221.
Sommaruga
baron, ministr 16.
Soramerau-Bekh, arcibiskup olomoucký 62. Soudcovská moc a soudy na Morav 181; soudc jmenování a nesesaditelnos 182. Špatinka ^Dominik, poslanec 135, 191, 2.S0, Spojeni
31
;
113,
82, 83, 85,
baron
Stiflft
123, 128.
13.
Steinbrecher Vincenc, poslanec 170.
Stockau hrab 84, 85, 122. Stratimirovi Jií 40, 41. Streit Ignát,
poslanec 79, 82, 101, 102, 103,
122, 138. Strobach Antonín,
v
Kromíži
praesident íšského 196.
Cech s Moravou a Slezskem 22, 23, spolenými snmy 90 až 106.
snmu
63, 64, 65,
Strohal Jakub, poslanec 141, 153, 168, 169. Štpán, arcikníže 17, 21, 44, 45.
Štúr Ludevít 86, 47, 65, 93. Šupljikac- Vítz
Štpán
40, 41, 44, 45, 71.
Schuselka, íšský poslanec 65, 194. 34.
Bedich hrab Moravy s echami
Sylva-Taroucca
pro
19,
58;
98,
99,
100,
Schwab Engelbert, poslanec 228. Svatováclavské lázn v Praze, schze
m-
spojení
102, 103.
šan
11.
Svézákonnost a samospráva Moravy 168. Svitava, její regulování 154,
Svoboda tisku
190.
77.
16,
Szabel Baltazar, obchodník a poslanec 7 87, 88, 148, 149.
83,
82,
141,
Jii 184.
Slováci v boji proti 47, 52, 57, 65, 66. Slovanský sjezd v Praze 36, 37.
Snmové
8 až 10.
spolené porady Stavovské zízení ústavní 7 stav ve Vídni 85. Stavové moravští Moravanm proti spojení Moravy s echami 104, 105 právo jejich na spolupsobení v zákonodárství 119. Stella Dr., poslanec snmu stavovského 81,
Sušil Fr., pi-ofessor
sterstva 60.
Schwarzer, ministr veejnýi h prací 44. Sicílie, povstání 5. Silnice okresní, zákon o udržování jich 224. Šimuni, generál 55, 56, 57. Školy na Blorav, stav jejich 191. Škorpík František, fará 29, 30, 58. Slavíkovice, pomník u nich 229. Šlechta na Morav, zrušení její 170 až 172. Schlemlein Eugen Dr., poslanec 155, 171, 177, 188,
echách
;
99,
186, 138, 146, 149, 172, 176, 184. Sašové v Sedmihradech 52. Sedlnioký Antonín hrab, praesideat mor.-sl. apelaniho práva 158. Sedlnický hrab, policejní praesident 11, 16.
Slota
179.
;
149.
140,
Šafaik Pavel Josef 36, 37, 93. Salm Hugo knize 85, 87, 88,
Šembera A. V.
obor psob-
Stavové moravští, jejich dívjší
Stavovské hnuti v
112.
hrab
Saint Genois
180,
nosti
Rumuni v Sedmihradech Rusko,
;
'2(\\
100,
121,
9,
81
123, 137
122,
Taaffe hrab, ministr 17.
Technický ústav vyuovací v Brn, zízení a rovnoprávnost na 231 až 234. Tempele Josef, poslanec 188.
nm
Tesa
František, poslanec 147, 180.
Thiery Antonín, poslanec 165, 172, 179, 182, 184, 211, 217. Thinnfeld Ferdinand
Thun Lev hrab
šl.,
ministr 60.
30, 38.
Toufar Matj, poslanec 204, 212. Trestní ízeni 182. Trojan Dr., íšský poslanec 196. Týdenník Ohéralv v Brn 18 a 19, 43, 92, 183.
Ubytovací fond moravský 224. Ubytování vojska a pípež, zákon o nich 230. Uitelské platy, zlepšeni jejich 191 naturální ;
Spousta František Dr., poslanec 200. Srbové 39, 58, 71. Stadion 224. Stadion
hrab
František, ministr 60, 208, 222,
dávky uitelm 217. Uherské deputace ve Vídni 46.
Uhlí
Josef, poslanec 200.
Uhry, koruna svatoštpánská 6, 1 6, 22 sankce uherských zákon 21 vj'povzeni války ;
hrab Rudolf
11,
30, 36.
Stanzl Yácslav, poslanec 188.
;
Uhrám
65.
— Uherský snui stavovský 8 snm íšský TJlrich Eduard Dr., poslanec 147, 150. ;
2(;2
55.
—
Výpomocná pokladna v Brn 86. Vysoké školy na Morav 169; zastoupení
TIrban, jilukovnik 41, 44. Urbárni daú, její zrušení 180.
jich na snmu 172. Vrbík Antonín, poslanec 200.
Úady zemské 180. Úedník státních a
Weingarten Josef baron, dvorský kanclé
obecních souzení 182.
Úsporní fond moravský 226. Ústava íšská oktrojovaná z 25. dubna 31 Morava o ní 32 a 33; odvoláni její 34. Ústava zen)ská platná, Ferdinandovo obnovené zízení zemské 88; moravská ústava zemská 165 až 182; j)edložení její ku schválení 182; ústavního zízení osnova 253 až 256.
;
Venkovské
obce,
zastoupení
jejich
na
snmu
83.
Veto císaovo 178. Vetter hrab, editel
je-
16,
140, 158.
Wessenberg Jan baron, ministr Wilsdorf Antonín MDr., 175,
184,
201,
191,
44, 150, 204.
poslanec 202, 203,
174. 206,
167, 204,
228.
Widmann Vojtch
svob. pán 19, 119, 126, 162, 165, 175, 127, 200, 226. Windischgnitz knize 36, 37, 38, 48, 49, 51, deputace snmovní k 205. 54, 55, 56 Wildfer Vilém, poslanec 176, 180, 208, 211, 122,
139,
nmu
;
212.
snmu
stavovského 113,
129.
jiteni v ní 11, 12; revoluce beznová 12 až 16; demonstrace dubnové 26; kvtnové události ve Vídni 34 optné nepokoje 45 íjnová vzpoura 47, 48, 51, 62; mor. snm stavovský proti anarchii ve Vídni 125. Vídeské události beznové a Morava 17 až vídeské události íjnové a snm mo21 ravský 192 až 199; vídeské obecní rady dík snmu moravskému 206. Virilni hlasy velkostatkáské na snmu 81. Vítek Martin, poslanec 150. Vokál Josef rytí, praelát a poslanec 234. Volební právo na snm 83. Volitelnos na snm 83. Vojkovský Karel rytí, poslanec a místopedseda snmu 19, 119, 124, 138, 149, 158, 169, 179, 180, 183, 184, 189, 198, 200, 201, 207, 225, 226, 228, 234. Volební ád snmovní 83, 84 schvalování voleb 177; volební okresy 177; volební okresy
Víde,
,•
Wolkenstein Karel hrab, editel a pedseda mor. snmu stavovského 76, 77, 87, 89, 112.
Wurm 179,
Josef,
180,
poslanec 182,
184,
142, 185,
165, 191,
166, 192,
169, 199,
207, 210, 220, 221.
;
;
Zach Fr. 47, 65. Základy zízení snmu moravského 237 až 239. Základní práva obyvatel zem moravské 172. Zanini Petr, ministr války 17, 31. Zákonodárná moc 172; právo zákony navrhovati 178. Zemský svazek, protest proti zrušeni jeho 190. Zemský výbor 178, 179, 183; píina nepotvrzeni jeho 226; zrušeni jeho a nové ustadoplování znovuzízení a novení 227; jeho 228. Zemští úedníci, jejich volitelnos za poslance 157.
Zízeni obnovené zemské Ferdinandovo
7, 9,
22.
;
mstské 246
a 247
;
dodatek
k volebnímu
ádu 253. Volební ád snmovní pro Cechy 91. Volební právo aktivní 176. Volitelnos na snm 76. Volební doba 176. Výbor snmovní dvanácti osob 179;
národ rakouských 22
24; Chorvát 25
22,
Moravan
23,
za spojeni
;
Nmc
Moravy
s
až 25;
Cech
Polák 24; žádosti Pražan 26 echami 90, 91. 24;
;
Žák V.
58, 164. Židlochovice, píjezd oís,ae Ferdinanda do nich
1
poslanc 179.
Žádosti
198, 200, 201.
výbor
Živnostenský ád, zásadj' jeho 208 až 213.
Universiry of British Columbia Librarv
DÁTE DUE
VOiT/^-^
UNIVERSITY OF B C LIBF
lili
lim
I
lim
II
iiii
liliiiii
3 9424 01255 0007
