THAYENSIA (ZNOJMO) 2004, 6: 7789.
ISSN 1212-3560
DRUHOVÉ SLOENÍ A ZMÌNY POÈETNOSTI AVIFAUNY NA RYBNÍCÍCH U AFOVA V PRÙBÌHU ROKU SPECIES COMPOSITION AND ABUNDANCE CHANGES OF AVIFAUNA ON THE AFOV FISHPONDS IN THE ANNUAL COURSE Martin V a l á e k Fischerova 7, 669 02 Znojmo Abstract: Bird species richness and seasonality were investigated in the fishpond complex by afov, Southwestern Moravia, during a year-round study. This area, lying in the Czech-Austrian borderland, has been out of serious ornithological interest until present. Main aims of this work were (1) to find out the composition of bird fauna and bring some information on breeding and passage or roaming of non-breeders and (2) to express graphically the annual changes in the abundance of waterfowl on the four of the five fishponds separately (involving only species showing occurrence ferquency >25%). Data were collected between September 2002 and September 2003, with approximately three, however at least one check per month (except February). In total, 41 checks were made. 106 bird species were recorded in the study period, 81 (76.42%) of them breeding and 25 (23.58%) observed on the passage or in winter. As seen from the results, the breeding presence of Pintail (Anas acuta) on the Janský fishpond was unique. Abundance changes are shown in the diagrams for each fishpond. A brief faunistic comparison of the study area with the nearby Jaroslavice fishpond complex is discussed. In addition, some recommendations of possible future activities are given. Keywords: avifauna, bird species richness, seasonality, afov fishponds
ÚVOD Soustava rybníkù u afova, leící na jihozápadní Moravì, náleí k ornitologicky málo známým lokalitám. Byla vybudována v 50. letech 20. století pro chov ryb a vzhledem k bezprostøední blízkosti státní hranice s Rakouskem byla a do konce 80. let navtìvována ornitology (a pøírodovìdci vùbec) jen ojedinìle. I pøes následné zpøístupnìní hranièního pásma vak nebyla ze zoologického hlediska dosud podrobnìji studována. Kusé zmínky o avifaunì lokality lze nalézt v nìkterých souhrnných publikacích (napø. ASTNÝ et al. 1997, MARTIKO (ed.) 1994, 1997). KLEJDUS (1980) se zabýval touto lokalitou spíe okrajovì, nebo tìitìm jeho zájmu byla pøedevím východní èást znojemského okresu, ve které pùsobil nejvíce. Také jeho novìjí práce (KLEJDUS 2002a), kromì odkazu na uvedenou starí práci, zmiòuje lokalitu pouze citováním souhrnu HUDEC (ed.) (2001), který uvádí tøi ojedinìlá pozorování korpíkové s chybným oznaèením kvadrátu. Do své dalí práce (KLEJDUS 2002b) nezaèlenil 77
afovské rybníky vùbec. Nepøesné informace o lokalitì a její avifaunì lze nalézt pod heslem afov v souèasném turistickém prùvodci (ANONYMUS 2003). Právì nedostatek poznání této opomíjené lokality je hlavním dùvodem vzniku pøedkládané práce. Jejím cílem je podat ucelený pøehled o sloení avifauny a jejích zmìnách bìhem roku, a tak alespoò zèásti vyplnit mezeru ve znalostech a upozornit tím jak na samotnou existenci lokality, tak na bohatost její ptaèí fauny, jako i navrhnout monosti dalích aktivit. METODIKA Sledované území Soustava pìti rybníkù leí na Køeslickém potoce (pravostranném pøítoku Dyje) a jeho pøítocích, 420440 m n. m., v blízkém okolí obce afov (48° 52 N, 15° 44 E), 6,5 km jihozápadnì od Vranova nad Dyjí pøi státní hranici s Rakouskem. Tvoøí ji rybníky (v závorce rozloha hladiny) Podvesný (22 ha), Celnièní (15 ha), Cihelný (3,5 ha), Janský (3 ha) a Hranièní (2,3 ha). Z jihu se vlévá do Celnièního rybníka potok Langauer Bach, vytváøející v krajinì pøirozenou spojku mezi afovskými rybníky a soustavou umìlých jezer Rote Seen v Rakousku, která vznikla zatopením povrchových hnìdouhelných dolù a je v souèasné dobì vyuívána zejména rekreaènì. Z ptaèí perspektivy tvoøí obì soustavy, spolu s Petøínským rybníkem na severu a dvìma zámeckými rybníky v Riegersburgu na východì, dohromady jeden krajinný celek vodních ploch. Území leí v kvadrátu 7160 mezinárodního síového mapování organismù a geomorfologicky se nachází v Bítovské pahorkatinì, která je souèástí Jeviovické pahorkatiny v jihovýchodní èásti Èeskomoravské vrchoviny. Povrch je mírnì zvlnìný a tvoøí jej pøedevím pole, v blízkosti rybníkù i skupiny stromù a keøù. Litorální porosty jsou rùznì iroké, tvoøeny zejména rákosem obecným (Phragmites australis) a orobincem (Typha sp.), místy seèené (Podvesný rybník). Stromové a keøové lemy jsou rùzné u jednotlivých rybníkù. Janský rybník obklopují pøevánì vzrostlé vrby (Salix sp.), zèásti keøe (zejména hloh, Crataegus sp.). Celnièní a Cihelný rybník jsou témìø bez stromového lemu, èásteènì obklopené køovinami. Podvesný rybník je obrostlý jen v nìkolika úsecích vrbou a olí lepkavou (Alnus glutinosa), jeho severozápadní èást se dotýká lesa navazujícího na údolí Køeslického potoka. Na rybníku je ostrov s vrbami. Hranièní rybník je obklopen stromy ze vech stran. Rybníky jsou vypoutìny obvykle na krátkou dobu jedenkrát roènì pøi podzimním výlovu. Pro úèely této práce je termínem rybník mínìna hladina vèetnì pøilehlé vegetace (rákosiny, keøe, stromy) a vzduného sloupce nad tìmito prostory. Za lokalitu je povaováno celé sledované území, tedy ètyøi kontrolované rybníky a otevøený terén, prozkoumávaný pøi pøesunech po silnicích mezi nimi (vyjma intravilánu obce). Lokalita (ani její èást) není a od svého vzniku nebyla chránìna ádným typem chránìného území. Metody sbìru dat a jejich vyhodnocení Lokalita byla kontrolována od záøí 2002 do záøí 2003 prùmìrnì tøikrát mìsíènì, nejménì vak jednou (vyjma února, kdy nebyla provedena ádná kontrola). Pozorování byla provádìna (1) na ètyøech rybnících (Podvesný, Celnièní, Cihelný a Janský) ze standardních míst a (2) na zbytku lokality, tedy v terénu kolem silnic spojujících jednotlivé rybníky. Ptáci byli detekováni vizuálnì pomocí triedru 7×50 a akusticky. Denní doba pozorování byla rozloena nerovnomìrnì do rùzných denních hodin. Byly zaznamenány vechny druhy ptá78
Tab. I. Èasové rozloení sèítacích epizod na jednotlivých rybnících bìhem roku. Tab. I. Temporal distribution of count episodes on each fishpond during the year. rybník / mìsíc fishpond / month Janský Celnièní Cihelný Podvesný lokalita / site
IX
X
XI
XII
I
II
III
IV
V
VI
1 1 1 1 1
3 2 2 3 3
4 4 4 4 4
4 4 4 2 4
1 2 1 1 2
0 0 0 0 0
5 5 5 5 6
6 5 6 5 6
4 4 3 3 4
3 3 3 3 3
VII VIII 1 0 1 1 1
4 4 4 4 4
IX
S
3 3 3 3 3
39 37 37 35 41
kù zjitìné v prùbìhu sledovaného období na lokalitì, pøièem vodní ptáci byli na jednotlivých rybnících zaznamenáváni a sèítáni pøi kadé kontrole. Ptáci na zbytku lokality nebyli pravidelnì sèítáni a nìkteré bìné druhy zejména pìvcù (zøejmé z tab. II) nebyly vdy zaznamenávány. V nìkterých pøípadech byly poèty jedincù odhadovány do databáze byly pak vloeny po standardizaci s ostatními (napø. zápis minimálnì 7 ex. byl uloen jako 7 ex.). U odhadù s rozmezím (napø. 150200 ex.) byly uloeny prùmìry krajních hodnot (175 ex.). Za výjimeèných okolností, zvlátì pøi zhorené viditelnosti (protisvìtlo, zataeno, velká vzdálenost atd.), byly nìkteré triedrem tìko rozliitelné druhy zahrnuty mezi ty nejpoèetnìjí (lo zejména o nìkteré druhy kachen, zahrnuté ke kachnì divoké). Základní popisnou charakteristikou výskytu druhu je frekvence zástihù z celkového poètu návtìv lokality. U výe zmínìných druhù, které byly sice bìnì zjiovány, avak nebyly pøi kadé kontrole zaznamenávány, tedy nemohla být frekvence výskytu vyjádøena. Dalí charakteristikou je poèetnost vodních ptákù. Pro druhy s frekvencí nad 25 % (kadý rybník zvlá) jsou vytvoøeny grafy. K charakterizaci trendu poèetnosti byl pouit tøíbodový klouzavý prùmìr. Ze záznamù o aktivitì a výskytu ptákù byly zjiovány stupnì prùkaznosti hnízdìní (B = moné, C = pravdìpodobné, D = prokázané; viz ASTNÝ et al. 1997) a zastávky (potravní i odpoèinkové) pøi prùtahu a potulkách nehnízdících druhù. Pouité zkratky: ex = jedinec, m = samec, f = samice, juv = mladý pták, Z = západ, západnì, SZ = severozápad, severozápadnì, VJV = východojihovýchod, východojihovýchodnì.
VÝSLEDKY Celkem bylo na lokalitì provedeno 41 kontrol (= 41 sledovacích dnù), pøièem Janský rybník byl zkontrolován 39 krát, Celnièní 37 krát, Cihelný 37 krát a Podvesný 35 krát (tab. I). Bylo zjitìno celkem 106 druhù ptákù, z nich 81 (76,42 %) v souvislosti s hnízdìním, 25 (23,58 %) pouze pøi mimohnízdních pohybech (prùtah, potulky), z èeho dva druhy byly zaznamenány výhradnì v zimních mìsících. Celkový pøehled udává tab. II. Z kriticky ohroených druhù (podle pøílohy III vyhláky 395/1992 Sb.) byly v souvislosti s hnízdìním na lokalitì zjitìny (v závorce zjitìný stupeò prùkaznosti): ostralka tíhlá Anas acuta (C) a strnad luèní Miliaria calandra (B). Ze silnì ohroených druhù to byly: èírka modrá Anas querquedula (C), zrzohlávka rudozobá Netta rufina (C), vèelojed lesní Pernis apivorus (B), krahujec obecný Accipiter nisus (B), ostøí lesní Falco subbuteo (C), køepelka polní Coturnix coturnix (C), vodou kropenatý Tringa ochropus (B), holub doupòák Columba oenas (C), kalous pustovka Asio flammeus (B), krutihlav obecný Jynx torquilla (B) a rákosník velký Acrocephalus arundinaceus (C). 79
Obr. 1. Zmìny poèetnosti u vodních ptákù s frekvencí výskytu nad 25 % na Podvesném rybníku bìhem roku. P = podzim (IXXI), Z = zima (XIIII), J = jaro (IIIV), L = léto (VIVIII); pøeruovaná èára znaèí pøelom kalendáøního roku. Fig. 1. Changes in the abundance of waterfowl species showing frequency occurrence higher than 25% on the Podvesný fishpond in the sourse of a year. P = autumn (IXXI), Z = winter (XIIII), J = spring (IIIV), L = summer (VIVIII); dashed line indicates the turn of the calendar year.
80
Tab. II. Druhy ptákù zjitìné bìhem sledovaného období na lokalitì afovské rybníky. F = frekvence (%, n = 41), O = období, P = podzim (IXXI), Z = zima (XIIII), J = jaro (IIIV), L = léto (VI VIII), C = vechna roèní období, Lo = lokalita (mimo rybníky), Po = Podvesný, Ce = Celnièní, Ja = Janský, Ci = Cihelný rybník, H = stupeò prùkaznosti hnízdìní (B = moné, C = pravdìpodobné, D = prokázané), M = druh zjitìn pouze pøi prùtahu èi mimohnízdní potulce. Tab. II. Species of birds registered during the study period on the afov fishponds. F = frequency (%, n = 41), O = season, P = autumn (IXXI), Z = winter (XIIII), J = spring (IIIV), L = summer (VIVIII), C = all seasons, Lo locality (outside the fishponds), Po = Podvesný, Ce = Celnièní, Ja = Janský, Ci = Cihelný fishpond, H = breeding category (B = possible, C = probable, D = confirmed breeding), M = species registered only at passage or non-breeding roaming. no. druh (species) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41
potáplice malá Gavia stellata potápka malá Tachybaptus ruficollis potápka roháè Podiceps cristatus kormorán velký Phalacrocorax carbo volavka bílá Egretta alba volavka popelavá Ardea cinerea èáp bílý Ciconia ciconia labu velká Cygnus olor husa velká Anser anser hvízdák eurasijský Anas penelope kopøivka obecná Anas strepera èírka obecná Anas crecca kachna divoká Anas platyrhynchos ostralka tíhlá Anas acuta èírka modrá Anas querquedula lièák pestrý Anas clypeata zrzohlávka rudozobá Netta rufina polák velký Aythya ferina polák chocholaèka Aythya fuligula hohol severní Bucephala clangula vèelojed lesní Pernis apivorus orel moøský Haliaeetus albicilla moták pochop Circus aeruginosus moták pilich Circus cyaneus krahujec obecný Accipiter nisus kánì lesní Buteo buteo kánì rousná Buteo lagopus orlovec øíèní Pandion haliaetus potolka obecná Falco tinnunculus døemlík tundrový Falco columbarius ostøí lesní Falco subbuteo koroptev polní Perdix perdix køepelka polní Coturnix coturnix baant obecný Phasianus colchicus chøástal vodní Rallus aquaticus slípka zelenonohá Gallinula chloropus lyska èerná Fulica atra èejka chocholatá Vanellus vanellus jespák bojovný Philomachus pugnax bekasina otavní Gallinago gallinago koliha velká Numenius arquata
F 4,9 24,4 75,6 48,8 51,2 80,5 2,4 85,4 65,9 2,4 48,8 29,3 92,7 19,5 17,1 7,3 9,8 51,2 68,3 9,8 2,4 2,4 24,4 2,4 2,4 4,9 2,4 2,4 9,8 4,9 2,4 14,6 4,9 9,8 68,3 26,8 2,4 2,4 2,4
O
Lo
Po
Ce
Ja
Ci
H
M
J J,L,P C C C C J C C J J,L,P C C J J J,L J,L J,L,P C J,P J P J,L,P P J C Z J C Z J,L,P J L C L,P J,L,P J,L,P J,L,P P L L
+ + + + + + + + + + + + + + + + +
+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +
+ + + + + + + + + + + + + + + +
D D B
+ ± + ± + + + + + + + + + + + +
B B D C C C D C C C D C B C B C C C C C C D D C
81
Tab. II. (pokraèování). Tab. II. (continuation). no. druh (species) 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87
82
vodou edý Tringa nebularia vodou kropenatý Tringa ochropus vodou bahenní Tringa glareola pisík obecný Actitis hypoleucos racek malý Larus minutus racek chechtavý Larus ridibundus racek bouøní Larus canus rybák èerný Chlidonias niger holub doupòák Columba oenas holub høivnáè Columba palumbus hrdlièka zahradní Streptopelia decaocto hrdlièka divoká Streptopelia turtur kukaèka obecná Cuculus canorus kalous pustovka Asio flammeus ledòáèek øíèní Alcedo atthis krutihlav obecný Jynx torquilla datel èerný Dryocopus martius skøivan polní Alauda arvensis bøehule øíèní Riparia riparia vlatovka obecná Hirundo rustica jiøièka obecná Delichon urbica konipas bílý Motacilla alba støízlík obecný Troglodytes troglodytes bramborníèek èernohlavý Saxicola torquata kos èerný Turdus merula drozd kvíèala Turdus pilaris drozd zpìvný Turdus philomelos cvrèilka øíèní Locustella fluviatilis rákosník proukovaný Acrocephalus schoenobaenus rákosník zpìvný Acrocephalus palustris rákosník velký Acrocephalus arundinaceus sedmihlásek hajní Hippolais icterina pìnice pokøovní Sylvia curruca pìnice hnìdokøídlá Sylvia communis pìnice slavíková Sylvia borin pìnice èernohlavá Sylvia atricapilla budníèek mení Phylloscopus collybita budníèek vìtí Phylloscopus trochilus lejsek edý Muscicapa striata sýkora babka Parus palustris sýkora luní Parus montanus sýkora uhelníèek Parus ater sýkora modøinka Parus caeruleus sýkora koòadra Parus major oupálek dlouhoprstý Certhia familiaris moudivláèek luní Remiz pendulinus
F
O
Lo
Po
Ce
Ja
Ci
12,2 4,9 2,4 2,4 2,4 41,5 2,4 12,2 7,3 26,8 2,4 4,9 4,9 2,4 9,8 2,4 2,4 7,3 17,1
L,P J,L J L J C J J,L,P J,L J,L L J,L L J P,Z L P J,L L,P J,L,P J,L,P J,L,P J,P,Z
+ + + + + + + +
+ + + + + + + + + + + + + + + +
+ + + + + + + + + + + +
+ + + + + + + + +
+ + + + + +
D D D B
+ + + + ± + + + +
7,3 39,0 2,4
J,L C C J J
+ + + + +
+ + +
+ +
+ + + +
+
C C D C C
J,L,P 14,6 J,L
+
+ +
+ +
+
+
D D
17,1 4,9 7,3 14,6 2,4 4,9 2,4 2,4 2,4 2,4 2,4
+ + + + + + + +
+ + + + + + + + + +
+ + + +
+ + + + +
+
C B C D B B B B B C B B C D C B
J,L J J,L J,L L J J,P J J L,P L L J,Z J,P,Z J J
H B
B C C C C C B B B C
M
Tab. II. (pokraèování). Tab. II. (continuation). no. druh (species) 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106
uhýk obecný Lanius collurio uhýk edý Lanius excubitor sojka obecná Garrulus glandarius kavka obecná Corvus monedula havran polní Corvus frugilegus vrána obecná Corvus corone krkavec velký Corvus corax paèek obecný Sturnus vulgaris vrabec polní Passer montanus pìnkava obecná Fringilla coelebs pìnkava jikavec Fringilla montifringilla zvonek zelený Carduelis chloris stehlík obecný Carduelis carduelis èíek lesní Carduelis spinus konopka obecná Carduelis cannabina èeèetka zimní Carduelis flammea strnad obecný Emberiza citrinella strnad rákosní Emberiza schoeniclus strnad luèní Miliaria calandra poèet druhù (number of species)
F
O
Lo
Po
Ce
Ja
Ci
H
M
4,9 2,4 4,9 4,9 4,9 4,9 2,4 2,4 2,4 22,0 2,4
L J J J,P P C J J,P C J,Z P,Z C C J J J C J,P J
+ + + + + + + + + + + + +
+ + + + + + + +
+ + + + + + + + +
+ + + + + + + + + + + +
+ + +
D B B
C C B B B C C B
+ + +
52
65
59
62
28
81
25
D B C C C
Druhy zjitìné pouze pøi mimohnízdních pøesunech jsou uvedeny rovnì v tab. II. Z tìchto druhù pouze v zimì byla zjitìna dvakrát kánì rousná Buteo lagopus (21. 12. 2002 1 ex mezi afovem a Janským rybníkem a 29. 12. 2002 1 ex u Janského rybníka) a jednou døemlík tundrový Falco columbarius (8. 12. 2002 1 juv/f u Janského rybníka). Poèet druhù s frekvencí nad 25 % je 10 pro Podvesný rybník, 9 pro Celnièní, 7 pro Janský a 4 pro Cihelný. Grafické vyjádøení zmìn poèetnosti pro tyto druhy znázoròují obr. 1 a 4. DISKUSE Zhodnocení metodiky Nerovnomìrná distribuce návtìv lokality v èase k vytvoøení podrobné studie sezónní dynamiky ptákù na rybnících nestaèí, nebo tím dochází ke znaènému zkreslování trendu. Aby trendy poèetnosti mohly být správnì interpretovány, je pøi studiích sezónní dynamiky nutná také standardní denní doba sèítání (napø. BIBBY et al. 1992, LEKUONA, CAMPOS 1996, PACLÍK 2003, WELLER 1994), která byla v rámci této práce pohyblivá. Pro orientaèní charakter práce jsou vak dosaené výsledky dostaèující, nebo v hrubých rysech alespoò pøiblinì odráejí skuteèný trend poèetnosti. Pro svou praktiènost a vìtí pøehlednost byly výsledky z celé lokality prezentovány formou tabulky (jako napø. PACLÍK et al. 2003, REITER 2001), namísto komentovaného výètu druhù, vhodného spíe pro soubornìjí faunistické práce zahrnující delí èasové období (napø. ÈESÁK 1998, MARTIKO et al. 1995). 83
Zjitìné výsledky Zjitìný poèet druhù (106) nutno povaovat za orientaèní, nebo vzhledem k rozdílné detektabilitì rùzných druhù v rùzném èase (sezónní zmìny vegetaèního krytu, zmìny aktivity druhù, zmìny ve vyuívání rùzných èástí rybníka atd.) není vylouèeno, e nìkteré z nich unikly pozornosti. Obdobnì je nutno nahlíet i na poèty ptákù na jednotlivých rybnících.
Obr. 2. Zmìny poèetnosti u vodních ptákù s frekvencí výskytu nad 25 % na Celnièním rybníku bìhem roku (legenda viz obr. 1). Fig. 2. Changes in the abundance of waterfowl species showing frequency occurrence higher than 25% on the Celnièní fishpond in the course of a year (see Fig. 1 for explanations).
84
Zajímavý je hnízdní výskyt zvlátì chránìných druhù (viz výsledky). Srovnáním se základními díly (ASTNÝ et al. 1987, 1997, MARTIKO (ed.) 1994, 1997, HUDEC (ed.) 1977, 1983, 1994 a KLEJDUS 1980), byly druhy ostralka tíhlá Anas acuta, zrzohlávka rudozobá Netta rufina, vodou kropenatý Tringa ochropus, kalous pustovka Asio flammeus, krutihlav obecný Jynx torquilla, rákosník velký Acrocephalus arundinaceus a strnad luèní
Obr. 3. Zmìny poèetnosti u vodních ptákù s frekvencí výskytu nad 25 % na Janském rybníku bìhem roku (legenda viz obr. 1). Fig. 3. Changes in the abundance of waterfowl species showing frequency occurrence higher than 25% on the Janský fishpond in the course of a year (see Fig. 1 for explanations).
85
Obr. 4. Zmìny poèetnosti u vodních ptákù s frekvencí výskytu nad 25 % na Cihelném rybníku bìhem roku (legenda viz obr. 1). Fig. 4. Changes in the abundance of waterfowl species showing frequency occurrence higher than 25% on the Cihelný fishpond in the course of a year (see Fig. 1 for explanations).
Miliaria calandra zaznamenány na lokalitì (respektive v kvadrátu 7160) poprvé. Mezi nejvìtí pøekvapení celého sledování patøí hnízdní výskyt ostralky tíhlé na Janském rybníku. Aèkoliv byl pár (pozdìji pouze m) zjiován na lokalitì po dobu více ne dvou mìsícù, hnízdìní se prokázat nepodaøilo. Pøítomnost zrzohlávky rudozobé v hnízdní dobì bylo moné oèekávat, nebo tento druh hnízdí na relativnì nedalekých Jaroslavických rybnících, vzdálených asi 35 km VJV od afova (vlastní údaje). U husy velké Anser anser bylo hnízdìní prokázáno v roce 2001 (vlastní údaje); bìhem výzkumu bylo zjitìno pouze dosaení stupnì C. V pøípadì kormorána velkého Phalacrocorax carbo, volavky popelavé Ardea cinerea a racka chechtavého Larus ridibundus se jedná zøejmì o nehnízdící jedince, aèkoliv splòují kritéria pro moné hnízdìní (proto je v tab. I u tìchto druhù uveden jak stupeò prùkaznosti hnízdìní, tak pøítomnost pouze pøi mimohnízdních zastávkách). Pøíleitostnì zde vak zahnízdí nìkteré dalí ze zvlátì chránìných druhù, o èem svìdèí údaje z minulých let mezi významnìjí patøí: potápka rudokrká Podiceps grisegena nález 1 juv 25. 8. 1997 na Celnièním rybníku pouze naznaèuje monost hnízdìní (vlastní údaje), èáp èerný Ciconia nigra hnízdil v nedávné dobì v lese SZ Podvesného rybníka (FIALA in verb.), sokol stìhovavý Falco peregrinus byl v letech 1999 a 2000 zjiován v Z èásti lokality 86
napø. 28. 8. 2000 3 ex (rodinka?) lovící nad polem mezi Janským a Celnièním rybníkem (vlastní údaje); monost hnízdìní sokolù v irím okolí tak není zcela vylouèena ji v døívìjích letech hnízdili v okolí Vranova nad Dyjí a Bítova (HUDEC 1972, HUDEC (ed.) 1977, KLEJDUS 1980), sýkoøice vousatá Panurus biarmicus hnízdila v roce 1989 na blíe neupøesnìném místì u afova (SEDLÁÈEK ex ASTNÝ et al. 1996). Výrazným hnízdícím druhem dotváøejícím kolorit krajiny je vrána obecná Corvus corone (obì subspecie), sdruující se bìhem roku ve vìtí èi mení hejna. Mezi bìnì hnízdící druhy na lokalitì nebo v jejím sousedství (napø. intravilán afova) patøí také rehek domácí Phoenicurus ochruros, který vak nebyl ve sledovaném období, mimo zmínìný intravilán obce zaznamenán. Zástupci bahòákù (Charadriiformes) vyuívají afovské rybníky k potravním a odpoèinkovým zastávkám v mnohem mení míøe ne ji zmínìné rybníky u Jaroslavic (vlastní údaje). To mùe být dáno jednak (1) nedostatkem vhodných biotopových pøíleitostí rybníky jsou vypoutìny jen na krátkou dobu mimo hlavní tahové období, a jednak tím, e (2) afovské rybníky leí na rozdíl od Jaroslavických mimo vliv tzv. tahového fenoménu Moravská brána (sensu CHYTIL 1999), díky nìmu jsou ptáci, zvlátì v období jarního tahu nasáváni z panonských níinných oblastí.
Obr. 5. Volavky bílé (Egretta alba) a racci chechtaví (Larus ridibundus) na polovyputìném Podvesném rybníce 25. 10. 2003 (foto: autor). Fig. 5. The Great egrets (Egretta alba) and Black-headed gulls (Larus ridibundus) on the partly drained Podvesný fishpond on 25. October 2003 (photo by the author).
87
Z výraznìjích druhù zjitìných pøi prùtahu èi mimohnízdních potulkách v prùbìhu sledování lze zmínit napø. potáplici malou Gavia stellata, volavku bílou Egretta alba (obr. 5), orla moøského Haliaeetus albicilla, orlovce øíèního Pandion haliaetus, kolihu velkou Numenius arquata, vodoue edého Tringa nebularia atp. Mimo rámec této studie byli na lokalitì nìkolikrát pozorováni napø. potápka èernokrká Podiceps nigricollis (vlastní údaje), jeøáb popelavý Grus grus (REITER in litt., FIALA in verb.) a dalí, po sledovaném období (podzim 2003) té morèák velký Mergus merganser a racek bìlohlavý Larus cachinnans (vlastní údaje). Zimních hostù je, kromì dvou ji ve výsledcích zmínìných druhù, více, jejich výskyt vak spadá i do jiných období ne je zima (napø. pìnkava jikavec Fringilla montifringilla). V souvislosti se zimním zámrzem hladin se nìkteré vodní druhy, zejména roháèi, kormoráni a kachny pøemisují na nezamrzlé vodní plochy v okolní krajinì, kterými jsou zejména nedaleká Vranovská údolní nádr a øeka Dyje v navazujícím Národním parku Podyjí (MARTIKO et al. 1995, vlastní údaje). Køivky poèetnosti v èase, vyjádøené pomocí tøíbodového klouzavého prùmìru, ilustrují trend vyuívání jednotlivých rybníkù jako ploek v krajinì, nereprezentují tedy dynamiku poèetnosti druhu v krajinì jako celku, pøièem také odráejí lokální zmìny (napø. zámrz hladiny, vypoutìní rybníkù, hnízdìní, nástup mláïat na hladinu, pohnízdní sdruování se v hejna atd.). Z grafù jsou u nìkterých druhù patrná výrazná letní a letnì podzimní maxima, rybníky slouí jako shromaditì (napø. potápka roháè, kachna divoká, labu velká, lyska èerná, racek chechtavý). V pøípadì kormorána velkého je napøíklad patrný vliv zamrznutí hladiny (znemonìní lovu potravy) na poèetnost. Podrobnìjí srovnání mezi roky bude moné a po získání vìtího objemu dat v následujících letech. Cíle dalích aktivit Je nutné (1) vyjádøit stav poznání avifauny jakoto souhrn dosavadních poznatkù (viz napø. REITER 2001, PACLÍK et al. 2003). Tento krok není moné uèinit bez aktivní spolupráce mezi ornitology navtìvujícími lokalitu. Také je tøeba (2) zaèít monitorovat lokalitu jednotnými metodami, napøíklad pomocí tzv. terénních formuláøù, field-sheets (CYR, LARIVÉE 1979), kdy se pøi procházení trasy zaznamenávají vechny zjitìné druhy a dalí údaje, jako je úsilí, trvání pochùzky aj., nebo pomocí odchytu ptákù atd. Aby lokalita vela do povìdomí odborné i irí veøejnosti, je tøeba zjitìné výsledky (3) publikovat v odborném i populárním tisku. Výzkum by tak mìl smìøovat k získání podkladù pro zváení vhodnosti lokalitu nìjakým zpùsobem chránit. SUMMARY During the one-year period (September 2002 to September 2003) a research on the fishpond complex by afov in Southwestern Moravia (48° 52 N, 15° 44 E) was carried out, with aim to find out the species composition of bird fauna and to express annual abundance changes by more frequented (>25%) waterbird species. The results can be served for extending the knowledge about the bird fauna of this area, as well as to incite the discussion about the possibilities of nature protection. Data were collected during 41 controls throughout the year (= 41 observation days). There were 106 bird species recorded, 81 of them breeding and 25 only on passage or at non-breed roamings observed. Unique was the probable breeding of Pintail Anas acuta, found at the Janský fishpond. Annual abundance changes of waterbirds are shown on diagrams for each fishpond and discussed. Except the breeding role, afov fishponds serve also as food-stop for many passage migrants, but are exploited by waders less than the near-by Jaroslavice fishpond complex, situated in the influence of the so
88
called Moravian Gate migration phenomenon, which probably absorbs the especially spring migrants from Pannonia and surrounding lowlands. In conclusion some recommendations of possible activities in future are given, e.g. the necessity to assess the state of knowledge, monitoring with unified methods etc.
PODÌKOVÁNÍ Dìkuji vem, kteøí mi byli jakkoli nápomocni pøi vzniku této práce. Za pøeètení rukopisu, cenné pøipomínky k nìmu a rady, které pøispìly k jeho zkvalitnìní, bych rád jmenovitì podìkoval (v abecedním poøadí) Václavu Beranovi, Radku Hamplovi, Martinu Paclíkovi, Antonínu Reiterovi, Jitce Thelenové a Karlu Weidingerovi. V neposlední øadì dìkuji svým rodièùm za podporu pøi realizaci terénních výzkumù.
LITERATURA ANONYMUS (2003): Turistický prùvodce Znojemsko 2003. Agentura Bravissimo, Znojmo. BIBBY C. J., BURGESS N. D., HILL D. A. (1992): Bird census techniques. Academic Press, London. CYR A., LARIVÉE J. (1979): Significance of data collected on birds in Quebec, Canada, by non-standardized methods. In: OELKE H. (ed.): Bird Census Work and Nature Conservation. Proceed. VI. Int. Conf. On Bird Census Work, IV. Meet. Eur. Orn. Atlas Comm., Göttingen, Deutschland, 6676. ÈESÁK J. (1998): Ptactvo Bohumileèského rybníka a jeho okolí. Panurus, 9: 327. HUDEC K. (1972): Die Brutplätze des Wanderfalken (Falco peregrinus) auf dem Höhenzug Èeskomoravská vrchovina. Zool. listy, 21: 157163. HUDEC K. (ed.) (1977): Fauna ÈSSR Ptáci 2. Academia, Praha. HUDEC K. (ed.) (1983): Fauna ÈSSR Ptáci 3(I, II). Academia, Praha. HUDEC K. (ed.) (1994): Fauna ÈR a SR Ptáci 1. Academia, Praha. HUDEC K. (ed.) (2001): Hnízdìní husy velké (Anser anser) v Jihomoravském regionu v roce 2000. Crex, Zpravodaj JMP ÈSO, 17: 2127. CHYTIL J. (1999): Existuje fenomen tahu ptákù Moravská brána? Sylvia, 35: 3135. KLEJDUS J. (1980): Ptactvo Znojemska. Zprávy MOS, 38: 783. KLEJDUS J. (2002a): Hnízdìní husy velké (Anser anser) v okrese Znojmo. Crex, Zpravodaj JMP ÈSO, 19: 3035. KLEJDUS J. (2002b): Hnízdìní motáka pochopa (Circus aeruginosus) na Znojemsku. Crex, Zpravodaj JMP ÈSO, 19: 5760. LEKUONA J. M., CAMPOS F. (1996): Seasonal dynamics of Grey Herons on a large river in Spain. Colonial Waterbirds, 19(2): 214219. MARTIKO J. (ed.) (1994): Hnízdní rozíøení ptákù Jihomoravský region. Èást 1. Nepìvci. Moravské zemské muzeum Brno & ZO ÈSOP Palava, Brno. MARTIKO J. (ed.) (1997): Hnízdní rozíøení ptákù Jihomoravský region. Èást 2. Pìvci. Moravské zemské muzeum Brno & ZO ÈSOP Palava, Brno. MARTIKO J., VAÈKAØ J., JAGO B. (eds.) (1995): Ptáci Národního parku Podyjí. Moravské zemské muzeum & ÈSOP, Brno. PACLÍK M. (2003): Sezónní dynamika poèetnosti vodních ptákù na rybnících u Lázní Bohdaneè je sèítání na lokalitách vhodný pøístup ke studiu sezónní dynamiky? [diplomová práce, ms. depon. in Katedra ekologie PøF UP Olomouc]. PACLÍK M., HOLUB A., KRAUSOVÁ H., HAMPL R. (2003): Stav poznání avifauny Bohdaneèského rybníka v letech 1995 a 2002 byl dosavadní výzkum dostaèující? Sylvia, 39: 5366. REITER A. (2001): Stav poznání fauny obratlovcù v Národním parku Podyjí. Thayensia, 4: 103115. ASTNÝ K., RANDÍK A., HUDEC K. (1987): Atlas hnízdního rozíøení ptákù v ÈSSR 19731977. Academia, Praha. ASTNÝ K., BEJÈEK V., HUDEC K. (1997): Atlas hnízdního rozíøení ptákù v Èeské republice 19851989. H & H, Jinoèany. WELLER M. W. (1994): Seasonal dynamics of bird assemblages in a Texas estuarine wetland. J. Field Ornithol., 65(3): 388402.
89