DRUHOVÉ SLOŽENÍ A ZMÌNY POÈETNOSTI AVIFAUNY NA RYBNÍCÍCH U ŠAFOVA V PRÙBÌHU ROKU

THAYENSIA (ZNOJMO) 2004, 6: 77–89.

ISSN 1212-3560

DRUHOVÉ SLOŽENÍ A ZMÌNY POÈETNOSTI AVIFAUNY NA RYBNÍCÍCH U ŠAFOVA V PRÙBÌHU ROKU SPECIES COMPOSITION AND ABUNDANCE CHANGES OF AVIFAUNA ON THE ŠAFOV FISHPONDS IN THE ANNUAL COURSE Martin V a l á š e k Fischerova 7, 669 02 Znojmo Abstract: Bird species richness and seasonality were investigated in the fishpond complex by Šafov, Southwestern Moravia, during a year-round study. This area, lying in the Czech-Austrian borderland, has been out of serious ornithological interest until present. Main aims of this work were (1) to find out the composition of bird fauna and bring some information on breeding and passage or roaming of non-breeders and (2) to express graphically the annual changes in the abundance of waterfowl on the four of the five fishponds separately (involving only species showing occurrence ferquency >25%). Data were collected between September 2002 and September 2003, with approximately three, however at least one check per month (except February). In total, 41 checks were made. 106 bird species were recorded in the study period, 81 (76.42%) of them breeding and 25 (23.58%) observed on the passage or in winter. As seen from the results, the breeding presence of Pintail (Anas acuta) on the Janský fishpond was unique. Abundance changes are shown in the diagrams for each fishpond. A brief faunistic comparison of the study area with the nearby Jaroslavice fishpond complex is discussed. In addition, some recommendations of possible future activities are given. Keywords: avifauna, bird species richness, seasonality, Šafov fishponds

ÚVOD Soustava rybníkù u Šafova, ležící na jihozápadní Moravì, náleží k ornitologicky málo známým lokalitám. Byla vybudována v 50. letech 20. století pro chov ryb a vzhledem k bezprostøední blízkosti státní hranice s Rakouskem byla až do konce 80. let navštìvována ornitology (a pøírodovìdci vùbec) jen ojedinìle. I pøes následné zpøístupnìní hranièního pásma však nebyla ze zoologického hlediska dosud podrobnìji studována. Kusé zmínky o avifaunì lokality lze nalézt v nìkterých souhrnných publikacích (napø. ŠASTNÝ et al. 1997, MARTIŠKO (ed.) 1994, 1997). KLEJDUS (1980) se zabýval touto lokalitou spíše okrajovì, nebo tìžištìm jeho zájmu byla pøedevším východní èást znojemského okresu, ve které pùsobil nejvíce. Také jeho novìjší práce (KLEJDUS 2002a), kromì odkazu na uvedenou starší práci, zmiòuje lokalitu pouze citováním souhrnu HUDEC (ed.) (2001), který uvádí tøi ojedinìlá pozorování Škorpíkové s chybným oznaèením kvadrátu. Do své další práce (KLEJDUS 2002b) nezaèlenil 77

Šafovské rybníky vùbec. Nepøesné informace o lokalitì a její avifaunì lze nalézt pod heslem Šafov v souèasném turistickém prùvodci (ANONYMUS 2003). Právì nedostatek poznání této opomíjené lokality je hlavním dùvodem vzniku pøedkládané práce. Jejím cílem je podat ucelený pøehled o složení avifauny a jejích zmìnách bìhem roku, a tak alespoò zèásti vyplnit mezeru ve znalostech a upozornit tím jak na samotnou existenci lokality, tak na bohatost její ptaèí fauny, jakož i navrhnout možnosti dalších aktivit. METODIKA Sledované území Soustava pìti rybníkù leží na Køeslickém potoce (pravostranném pøítoku Dyje) a jeho pøítocích, 420–440 m n. m., v blízkém okolí obce Šafov (48° 52’ N, 15° 44’ E), 6,5 km jihozápadnì od Vranova nad Dyjí pøi státní hranici s Rakouskem. Tvoøí ji rybníky (v závorce rozloha hladiny) Podvesný (22 ha), Celnièní (15 ha), Cihelný (3,5 ha), Janský (3 ha) a Hranièní (2,3 ha). Z jihu se vlévá do Celnièního rybníka potok Langauer Bach, vytváøející v krajinì pøirozenou spojku mezi Šafovskými rybníky a soustavou umìlých jezer Rote Seen v Rakousku, která vznikla zatopením povrchových hnìdouhelných dolù a je v souèasné dobì využívána zejména rekreaènì. Z “ptaèí perspektivy” tvoøí obì soustavy, spolu s Petøínským rybníkem na severu a dvìma zámeckými rybníky v Riegersburgu na východì, dohromady jeden krajinný celek vodních ploch. Území leží v kvadrátu 7160 mezinárodního síového mapování organismù a geomorfologicky se nachází v Bítovské pahorkatinì, která je souèástí Jevišovické pahorkatiny v jihovýchodní èásti Èeskomoravské vrchoviny. Povrch je mírnì zvlnìný a tvoøí jej pøedevším pole, v blízkosti rybníkù i skupiny stromù a keøù. Litorální porosty jsou rùznì široké, tvoøeny zejména rákosem obecným (Phragmites australis) a orobincem (Typha sp.), místy seèené (Podvesný rybník). Stromové a keøové lemy jsou rùzné u jednotlivých rybníkù. Janský rybník obklopují pøevážnì vzrostlé vrby (Salix sp.), zèásti keøe (zejména hloh, Crataegus sp.). Celnièní a Cihelný rybník jsou témìø bez stromového lemu, èásteènì obklopené køovinami. Podvesný rybník je obrostlý jen v nìkolika úsecích vrbou a olší lepkavou (Alnus glutinosa), jeho severozápadní èást se dotýká lesa navazujícího na údolí Køeslického potoka. Na rybníku je ostrov s vrbami. Hranièní rybník je obklopen stromy ze všech stran. Rybníky jsou vypouštìny obvykle na krátkou dobu jedenkrát roènì pøi podzimním výlovu. Pro úèely této práce je termínem rybník mínìna hladina vèetnì pøilehlé vegetace (rákosiny, keøe, stromy) a vzdušného sloupce nad tìmito prostory. Za lokalitu je považováno celé sledované území, tedy ètyøi kontrolované rybníky a otevøený terén, prozkoumávaný pøi pøesunech po silnicích mezi nimi (vyjma intravilánu obce). Lokalita (ani její èást) není a od svého vzniku nebyla chránìna žádným typem chránìného území. Metody sbìru dat a jejich vyhodnocení Lokalita byla kontrolována od záøí 2002 do záøí 2003 prùmìrnì tøikrát mìsíènì, nejménì však jednou (vyjma února, kdy nebyla provedena žádná kontrola). Pozorování byla provádìna (1) na ètyøech rybnících (Podvesný, Celnièní, Cihelný a Janský) ze standardních míst a (2) na zbytku lokality, tedy v terénu kolem silnic spojujících jednotlivé rybníky. Ptáci byli detekováni vizuálnì pomocí triedru 7×50 a akusticky. Denní doba pozorování byla rozložena nerovnomìrnì do rùzných denních hodin. Byly zaznamenány všechny druhy ptá78

Tab. I. Èasové rozložení sèítacích epizod na jednotlivých rybnících bìhem roku. Tab. I. Temporal distribution of count episodes on each fishpond during the year. rybník / mìsíc fishpond / month Janský Celnièní Cihelný Podvesný lokalita / site

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

1 1 1 1 1

3 2 2 3 3

4 4 4 4 4

4 4 4 2 4

1 2 1 1 2

0 0 0 0 0

5 5 5 5 6

6 5 6 5 6

4 4 3 3 4

3 3 3 3 3

VII VIII 1 0 1 1 1

4 4 4 4 4

IX

S

3 3 3 3 3

39 37 37 35 41

kù zjištìné v prùbìhu sledovaného období na lokalitì, pøièemž vodní ptáci byli na jednotlivých rybnících zaznamenáváni a sèítáni pøi každé kontrole. Ptáci na zbytku lokality nebyli pravidelnì sèítáni a nìkteré bìžné druhy – zejména pìvcù (zøejmé z tab. II) – nebyly vždy zaznamenávány. V nìkterých pøípadech byly poèty jedincù odhadovány – do databáze byly pak vloženy po standardizaci s ostatními (napø. zápis “minimálnì 7 ex.” byl uložen jako 7 ex.). U odhadù s rozmezím (napø. 150–200 ex.) byly uloženy prùmìry krajních hodnot (175 ex.). Za výjimeèných okolností, zvláštì pøi zhoršené viditelnosti (protisvìtlo, zataženo, velká vzdálenost atd.), byly nìkteré triedrem tìžko rozlišitelné druhy zahrnuty mezi ty nejpoèetnìjší (šlo zejména o nìkteré druhy kachen, zahrnuté ke kachnì divoké). Základní popisnou charakteristikou výskytu druhu je frekvence zástihù z celkového poètu návštìv lokality. U výše zmínìných druhù, které byly sice bìžnì zjišovány, avšak nebyly pøi každé kontrole zaznamenávány, tedy nemohla být frekvence výskytu vyjádøena. Další charakteristikou je poèetnost vodních ptákù. Pro druhy s frekvencí nad 25 % (každý rybník zvl᚝) jsou vytvoøeny grafy. K charakterizaci trendu poèetnosti byl použit tøíbodový klouzavý prùmìr. Ze záznamù o aktivitì a výskytu ptákù byly zjišovány stupnì prùkaznosti hnízdìní (B = možné, C = pravdìpodobné, D = prokázané; viz ŠASTNÝ et al. 1997) a zastávky (potravní i odpoèinkové) pøi prùtahu a potulkách nehnízdících druhù. Použité zkratky: ex = jedinec, m = samec, f = samice, juv = mladý pták, Z = západ, západnì, SZ = severozápad, severozápadnì, VJV = východojihovýchod, východojihovýchodnì.

VÝSLEDKY Celkem bylo na lokalitì provedeno 41 kontrol (= 41 sledovacích dnù), pøièemž Janský rybník byl zkontrolován 39 krát, Celnièní 37 krát, Cihelný 37 krát a Podvesný 35 krát (tab. I). Bylo zjištìno celkem 106 druhù ptákù, z nichž 81 (76,42 %) v souvislosti s hnízdìním, 25 (23,58 %) pouze pøi mimohnízdních pohybech (prùtah, potulky), z èehož dva druhy byly zaznamenány výhradnì v zimních mìsících. Celkový pøehled udává tab. II. Z kriticky ohrožených druhù (podle pøílohy III vyhlášky 395/1992 Sb.) byly v souvislosti s hnízdìním na lokalitì zjištìny (v závorce zjištìný stupeò prùkaznosti): ostralka štíhlá Anas acuta (C) a strnad luèní Miliaria calandra (B). Ze silnì ohrožených druhù to byly: èírka modrá Anas querquedula (C), zrzohlávka rudozobá Netta rufina (C), vèelojed lesní Pernis apivorus (B), krahujec obecný Accipiter nisus (B), ostøíž lesní Falco subbuteo (C), køepelka polní Coturnix coturnix (C), vodouš kropenatý Tringa ochropus (B), holub doupòák Columba oenas (C), kalous pustovka Asio flammeus (B), krutihlav obecný Jynx torquilla (B) a rákosník velký Acrocephalus arundinaceus (C). 79

Obr. 1. Zmìny poèetnosti u vodních ptákù s frekvencí výskytu nad 25 % na Podvesném rybníku bìhem roku. P = podzim (IX–XI), Z = zima (XII–II), J = jaro (III–V), L = léto (VI–VIII); pøerušovaná èára znaèí pøelom kalendáøního roku. Fig. 1. Changes in the abundance of waterfowl species showing frequency occurrence higher than 25% on the Podvesný fishpond in the sourse of a year. P = autumn (IX–XI), Z = winter (XII–II), J = spring (III–V), L = summer (VI–VIII); dashed line indicates the turn of the calendar year.

80

Tab. II. Druhy ptákù zjištìné bìhem sledovaného období na lokalitì Šafovské rybníky. F = frekvence (%, n = 41), O = období, P = podzim (IX–XI), Z = zima (XII–II), J = jaro (III–V), L = léto (VI– VIII), C = všechna roèní období, Lo = lokalita (mimo rybníky), Po = Podvesný, Ce = Celnièní, Ja = Janský, Ci = Cihelný rybník, H = stupeò prùkaznosti hnízdìní (B = možné, C = pravdìpodobné, D = prokázané), M = druh zjištìn pouze pøi prùtahu èi mimohnízdní potulce. Tab. II. Species of birds registered during the study period on the Šafov fishponds. F = frequency (%, n = 41), O = season, P = autumn (IX–XI), Z = winter (XII–II), J = spring (III–V), L = summer (VI–VIII), C = all seasons, Lo locality (outside the fishponds), Po = Podvesný, Ce = Celnièní, Ja = Janský, Ci = Cihelný fishpond, H = breeding category (B = possible, C = probable, D = confirmed breeding), M = species registered only at passage or non-breeding roaming. no. druh (species) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41

potáplice malá Gavia stellata potápka malá Tachybaptus ruficollis potápka roháè Podiceps cristatus kormorán velký Phalacrocorax carbo volavka bílá Egretta alba volavka popelavá Ardea cinerea èáp bílý Ciconia ciconia labu velká Cygnus olor husa velká Anser anser hvízdák eurasijský Anas penelope kopøivka obecná Anas strepera èírka obecná Anas crecca kachna divoká Anas platyrhynchos ostralka štíhlá Anas acuta èírka modrá Anas querquedula lžièák pestrý Anas clypeata zrzohlávka rudozobá Netta rufina polák velký Aythya ferina polák chocholaèka Aythya fuligula hohol severní Bucephala clangula vèelojed lesní Pernis apivorus orel moøský Haliaeetus albicilla moták pochop Circus aeruginosus moták pilich Circus cyaneus krahujec obecný Accipiter nisus kánì lesní Buteo buteo kánì rousná Buteo lagopus orlovec øíèní Pandion haliaetus poštolka obecná Falco tinnunculus døemlík tundrový Falco columbarius ostøíž lesní Falco subbuteo koroptev polní Perdix perdix køepelka polní Coturnix coturnix bažant obecný Phasianus colchicus chøástal vodní Rallus aquaticus slípka zelenonohá Gallinula chloropus lyska èerná Fulica atra èejka chocholatá Vanellus vanellus jespák bojovný Philomachus pugnax bekasina otavní Gallinago gallinago koliha velká Numenius arquata

F 4,9 24,4 75,6 48,8 51,2 80,5 2,4 85,4 65,9 2,4 48,8 29,3 92,7 19,5 17,1 7,3 9,8 51,2 68,3 9,8 2,4 2,4 24,4 2,4 2,4 – 4,9 2,4 – 2,4 9,8 4,9 2,4 14,6 4,9 9,8 68,3 26,8 2,4 2,4 2,4

O

Lo

Po

Ce

Ja

Ci

H

M

J J,L,P C C C C J C C J J,L,P C C J J J,L J,L J,L,P C J,P J P J,L,P P J C Z J C Z J,L,P J L C L,P J,L,P J,L,P J,L,P P L L

– – – + + + – + + – – – + – – – – – – – – + – + – + + + + – + – + + – – – + – – +

– + + + + + – + + – + + + – – + – + + + – – + – + + – – + – + – – + + – + + + + +

+ + + + + + + + + – + + + + + – + + + + + + + + – + – + + – + + – + – – + + – – –

– + – + + + – + + + + + + + + + + + + – – + + + – + + – + + + + + + + + + + – – –

– – + + + + – + + – + – + – + – – – + – – – – – – + – + + – – – – + – + + – – – –

– D D B

+ – – ± + ± – – – + – – – – – + – – – + – + – + – – + + – + – – – – + – – – + + +

B B D C C C D C C C D C B C B C C C C C C D D C

81

Tab. II. (pokraèování). Tab. II. (continuation). no. druh (species) 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87

82

vodouš šedý Tringa nebularia vodouš kropenatý Tringa ochropus vodouš bahenní Tringa glareola pisík obecný Actitis hypoleucos racek malý Larus minutus racek chechtavý Larus ridibundus racek bouøní Larus canus rybák èerný Chlidonias niger holub doupòák Columba oenas holub høivnáè Columba palumbus hrdlièka zahradní Streptopelia decaocto hrdlièka divoká Streptopelia turtur kukaèka obecná Cuculus canorus kalous pustovka Asio flammeus ledòáèek øíèní Alcedo atthis krutihlav obecný Jynx torquilla datel èerný Dryocopus martius skøivan polní Alauda arvensis bøehule øíèní Riparia riparia vlaštovka obecná Hirundo rustica jiøièka obecná Delichon urbica konipas bílý Motacilla alba støízlík obecný Troglodytes troglodytes bramborníèek èernohlavý Saxicola torquata kos èerný Turdus merula drozd kvíèala Turdus pilaris drozd zpìvný Turdus philomelos cvrèilka øíèní Locustella fluviatilis rákosník proužkovaný Acrocephalus schoenobaenus rákosník zpìvný Acrocephalus palustris rákosník velký Acrocephalus arundinaceus sedmihlásek hajní Hippolais icterina pìnice pokøovní Sylvia curruca pìnice hnìdokøídlá Sylvia communis pìnice slavíková Sylvia borin pìnice èernohlavá Sylvia atricapilla budníèek menší Phylloscopus collybita budníèek vìtší Phylloscopus trochilus lejsek šedý Muscicapa striata sýkora babka Parus palustris sýkora lužní Parus montanus sýkora uhelníèek Parus ater sýkora modøinka Parus caeruleus sýkora koòadra Parus major šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris moudivláèek lužní Remiz pendulinus

F

O

Lo

Po

Ce

Ja

Ci

12,2 4,9 2,4 2,4 2,4 41,5 2,4 12,2 7,3 26,8 2,4 4,9 4,9 2,4 9,8 2,4 2,4 – 7,3 – – 17,1 –

L,P J,L J L J C J J,L,P J,L J,L L J,L L J P,Z L P J,L L,P J,L,P J,L,P J,L,P J,P,Z

– – – – – – – – + + – – + – – + – + – + + – +

+ + – + – + + + – + + – + – + – – + + + + + +

– + – – + + – + – + – + – + + – + + – + – + –

– + + – – + – – – + – + – – – – – + + + – + –

– – – – – + – – – + – – – – – – – + – + – + +

D D D B

+ – + + + ± + + – – – – – – + – – – + – – – –

7,3 – 39,0 – 2,4

J,L C C J J

+ + + + +

– + + + –

– + – + –

+ + + + –

– + – – –

C C D C C

– – – – –

– J,L,P 14,6 J,L

– +

+ +

+ +

– +

+ –

D D

– –

17,1 4,9 7,3 14,6 2,4 – 4,9 2,4 2,4 – 2,4 2,4 – – – 2,4

– + – – + + – – + + – – + + + –

+ – + + – – + + – – + + – + + +

– – + + – + – – – + – – – – – –

– + + + – – – – – – – – + + – –

+ – – – – – – – – – – – – – – –

C B C D B B B B B C B B C D C B

– – – – – – – – – – – – – – – –

J,L J J,L J,L L J J,P J J L,P L L J,Z J,P,Z J J

H B

B C C C C C B B B C

M

Tab. II. (pokraèování). Tab. II. (continuation). no. druh (species) 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106

uhýk obecný Lanius collurio uhýk šedý Lanius excubitor sojka obecná Garrulus glandarius kavka obecná Corvus monedula havran polní Corvus frugilegus vrána obecná Corvus corone krkavec velký Corvus corax špaèek obecný Sturnus vulgaris vrabec polní Passer montanus pìnkava obecná Fringilla coelebs pìnkava jikavec Fringilla montifringilla zvonek zelený Carduelis chloris stehlík obecný Carduelis carduelis èížek lesní Carduelis spinus konopka obecná Carduelis cannabina èeèetka zimní Carduelis flammea strnad obecný Emberiza citrinella strnad rákosní Emberiza schoeniclus strnad luèní Miliaria calandra poèet druhù (number of species)

F

O

Lo

Po

Ce

Ja

Ci

H

M

4,9 2,4 – 4,9 4,9 – 4,9 – – – 4,9 – – 2,4 2,4 2,4 – 22,0 2,4

L J J J,P P C J J,P C J,Z P,Z C C J J J C J,P J

– + + + + + – + + + – + + – – + + – +

+ – – – – + – + + – – + + – – – + + –

– – – – + + – + – – – + + + + – + + –

– – + + – + + + + + + + + – – – + + –

– – – – – + + – – – – – – – – – + – –

D B B

C C B B B C C B

– – – + + – – – – – + – – – – – – – –

52

65

59

62

28

81

25

  

D B C C C

Druhy zjištìné pouze pøi mimohnízdních pøesunech jsou uvedeny rovnìž v tab. II. Z tìchto druhù pouze v zimì byla zjištìna dvakrát kánì rousná Buteo lagopus (21. 12. 2002 1 ex mezi Šafovem a Janským rybníkem a 29. 12. 2002 1 ex u Janského rybníka) a jednou døemlík tundrový Falco columbarius (8. 12. 2002 1 juv/f u Janského rybníka). Poèet druhù s frekvencí nad 25 % je 10 pro Podvesný rybník, 9 pro Celnièní, 7 pro Janský a 4 pro Cihelný. Grafické vyjádøení zmìn poèetnosti pro tyto druhy znázoròují obr. 1 až 4. DISKUSE Zhodnocení metodiky Nerovnomìrná distribuce návštìv lokality v èase k vytvoøení podrobné studie sezónní dynamiky ptákù na rybnících nestaèí, nebo tím dochází ke znaènému zkreslování trendu. Aby trendy poèetnosti mohly být správnì interpretovány, je pøi studiích sezónní dynamiky nutná také standardní denní doba sèítání (napø. BIBBY et al. 1992, LEKUONA, CAMPOS 1996, PACLÍK 2003, WELLER 1994), která byla v rámci této práce pohyblivá. Pro orientaèní charakter práce jsou však dosažené výsledky dostaèující, nebo v hrubých rysech alespoò pøibližnì odrážejí skuteèný trend poèetnosti. Pro svou praktiènost a vìtší pøehlednost byly výsledky z celé lokality prezentovány formou tabulky (jako napø. PACLÍK et al. 2003, REITER 2001), namísto komentovaného výètu druhù, vhodného spíše pro soubornìjší faunistické práce zahrnující delší èasové období (napø. ÈESÁK 1998, MARTIŠKO et al. 1995). 83

Zjištìné výsledky Zjištìný poèet druhù (106) nutno považovat za orientaèní, nebo vzhledem k rozdílné detektabilitì rùzných druhù v rùzném èase (sezónní zmìny vegetaèního krytu, zmìny aktivity druhù, zmìny ve využívání rùzných èástí rybníka atd.) není vylouèeno, že nìkteré z nich unikly pozornosti. Obdobnì je nutno nahlížet i na poèty ptákù na jednotlivých rybnících.

Obr. 2. Zmìny poèetnosti u vodních ptákù s frekvencí výskytu nad 25 % na Celnièním rybníku bìhem roku (legenda viz obr. 1). Fig. 2. Changes in the abundance of waterfowl species showing frequency occurrence higher than 25% on the Celnièní fishpond in the course of a year (see Fig. 1 for explanations).

84

Zajímavý je hnízdní výskyt zvláštì chránìných druhù (viz výsledky). Srovnáním se základními díly (ŠASTNÝ et al. 1987, 1997, MARTIŠKO (ed.) 1994, 1997, HUDEC (ed.) 1977, 1983, 1994 a KLEJDUS 1980), byly druhy ostralka štíhlá Anas acuta, zrzohlávka rudozobá Netta rufina, vodouš kropenatý Tringa ochropus, kalous pustovka Asio flammeus, krutihlav obecný Jynx torquilla, rákosník velký Acrocephalus arundinaceus a strnad luèní

Obr. 3. Zmìny poèetnosti u vodních ptákù s frekvencí výskytu nad 25 % na Janském rybníku bìhem roku (legenda viz obr. 1). Fig. 3. Changes in the abundance of waterfowl species showing frequency occurrence higher than 25% on the Janský fishpond in the course of a year (see Fig. 1 for explanations).

85

Obr. 4. Zmìny poèetnosti u vodních ptákù s frekvencí výskytu nad 25 % na Cihelném rybníku bìhem roku (legenda viz obr. 1). Fig. 4. Changes in the abundance of waterfowl species showing frequency occurrence higher than 25% on the Cihelný fishpond in the course of a year (see Fig. 1 for explanations).

Miliaria calandra zaznamenány na lokalitì (respektive v kvadrátu 7160) poprvé. Mezi nejvìtší pøekvapení celého sledování patøí hnízdní výskyt ostralky štíhlé na Janském rybníku. Aèkoliv byl pár (pozdìji pouze m) zjišován na lokalitì po dobu více než dvou mìsícù, hnízdìní se prokázat nepodaøilo. Pøítomnost zrzohlávky rudozobé v hnízdní dobì bylo možné oèekávat, nebo tento druh hnízdí na relativnì nedalekých Jaroslavických rybnících, vzdálených asi 35 km VJV od Šafova (vlastní údaje). U husy velké Anser anser bylo hnízdìní prokázáno v roce 2001 (vlastní údaje); bìhem výzkumu bylo zjištìno pouze dosažení stupnì C. V pøípadì kormorána velkého Phalacrocorax carbo, volavky popelavé Ardea cinerea a racka chechtavého Larus ridibundus se jedná zøejmì o nehnízdící jedince, aèkoliv splòují kritéria pro možné hnízdìní (proto je v tab. I u tìchto druhù uveden jak stupeò prùkaznosti hnízdìní, tak pøítomnost pouze pøi mimohnízdních zastávkách). Pøíležitostnì zde však zahnízdí nìkteré další ze zvláštì chránìných druhù, o èemž svìdèí údaje z minulých let – mezi významnìjší patøí: potápka rudokrká Podiceps grisegena – nález 1 juv 25. 8. 1997 na Celnièním rybníku pouze naznaèuje možnost hnízdìní (vlastní údaje), èáp èerný Ciconia nigra hnízdil v nedávné dobì v lese SZ Podvesného rybníka (FIALA in verb.), sokol stìhovavý Falco peregrinus byl v letech 1999 a 2000 zjišován v Z èásti lokality – 86

napø. 28. 8. 2000 3 ex (rodinka?) lovící nad polem mezi Janským a Celnièním rybníkem (vlastní údaje); možnost hnízdìní sokolù v širším okolí tak není zcela vylouèena – již v døívìjších letech hnízdili v okolí Vranova nad Dyjí a Bítova (HUDEC 1972, HUDEC (ed.) 1977, KLEJDUS 1980), sýkoøice vousatá Panurus biarmicus hnízdila v roce 1989 na blíže neupøesnìném místì u Šafova (SEDLÁÈEK ex ŠASTNÝ et al. 1996). Výrazným hnízdícím druhem dotváøejícím kolorit krajiny je vrána obecná Corvus corone (obì subspecie), sdružující se bìhem roku ve vìtší èi menší hejna. Mezi bìžnì hnízdící druhy na lokalitì nebo v jejím sousedství (napø. intravilán Šafova) patøí také rehek domácí Phoenicurus ochruros, který však nebyl ve sledovaném období, mimo zmínìný intravilán obce zaznamenán. Zástupci bahòákù (Charadriiformes) využívají Šafovské rybníky k potravním a odpoèinkovým zastávkám v mnohem menší míøe než již zmínìné rybníky u Jaroslavic (vlastní údaje). To mùže být dáno jednak (1) nedostatkem vhodných biotopových pøíležitostí – rybníky jsou vypouštìny jen na krátkou dobu mimo hlavní tahové období, a jednak tím, že (2) Šafovské rybníky leží – na rozdíl od Jaroslavických – mimo vliv tzv. tahového fenoménu Moravská brána (sensu CHYTIL 1999), díky nìmuž jsou ptáci, zvláštì v období jarního tahu “nasáváni” z panonských nížinných oblastí.

Obr. 5. Volavky bílé (Egretta alba) a racci chechtaví (Larus ridibundus) na polovypuštìném Podvesném rybníce 25. 10. 2003 (foto: autor). Fig. 5. The Great egrets (Egretta alba) and Black-headed gulls (Larus ridibundus) on the partly drained Podvesný fishpond on 25. October 2003 (photo by the author).

87

Z výraznìjších druhù zjištìných pøi prùtahu èi mimohnízdních potulkách v prùbìhu sledování lze zmínit napø. potáplici malou Gavia stellata, volavku bílou Egretta alba (obr. 5), orla moøského Haliaeetus albicilla, orlovce øíèního Pandion haliaetus, kolihu velkou Numenius arquata, vodouše šedého Tringa nebularia atp. Mimo rámec této studie byli na lokalitì nìkolikrát pozorováni napø. potápka èernokrká Podiceps nigricollis (vlastní údaje), jeøáb popelavý Grus grus (REITER in litt., FIALA in verb.) a další, po sledovaném období (podzim 2003) též morèák velký Mergus merganser a racek bìlohlavý Larus cachinnans (vlastní údaje). Zimních hostù je, kromì dvou již ve výsledcích zmínìných druhù, více, jejich výskyt však spadá i do jiných období než je zima (napø. pìnkava jikavec Fringilla montifringilla). V souvislosti se zimním zámrzem hladin se nìkteré vodní druhy, zejména roháèi, kormoráni a kachny pøemisují na nezamrzlé vodní plochy v okolní krajinì, kterými jsou zejména nedaleká Vranovská údolní nádrž a øeka Dyje v navazujícím Národním parku Podyjí (MARTIŠKO et al. 1995, vlastní údaje). Køivky poèetnosti v èase, vyjádøené pomocí tøíbodového klouzavého prùmìru, ilustrují trend využívání jednotlivých rybníkù jako plošek v krajinì, nereprezentují tedy dynamiku poèetnosti druhu v krajinì jako celku, pøièemž také odrážejí lokální zmìny (napø. zámrz hladiny, vypouštìní rybníkù, hnízdìní, nástup mláïat na hladinu, pohnízdní sdružování se v hejna atd.). Z grafù jsou u nìkterých druhù patrná výrazná letní až letnì podzimní maxima, rybníky slouží jako shromaždištì (napø. potápka roháè, kachna divoká, labu velká, lyska èerná, racek chechtavý). V pøípadì kormorána velkého je napøíklad patrný vliv zamrznutí hladiny (znemožnìní lovu potravy) na poèetnost. Podrobnìjší srovnání mezi roky bude možné až po získání vìtšího objemu dat v následujících letech. Cíle dalších aktivit Je nutné (1) vyjádøit stav poznání avifauny jakožto souhrn dosavadních poznatkù (viz napø. REITER 2001, PACLÍK et al. 2003). Tento krok není možné uèinit bez aktivní spolupráce mezi ornitology navštìvujícími lokalitu. Také je tøeba (2) zaèít monitorovat lokalitu jednotnými metodami, napøíklad pomocí tzv. “terénních formuláøù”, field-sheets (CYR, LARIVÉE 1979), kdy se pøi procházení trasy zaznamenávají všechny zjištìné druhy a další údaje, jako je úsilí, trvání pochùzky aj., nebo pomocí odchytu ptákù atd. Aby lokalita vešla do povìdomí odborné i širší veøejnosti, je tøeba zjištìné výsledky (3) publikovat v odborném i populárním tisku. Výzkum by tak mìl smìøovat k získání podkladù pro zvážení vhodnosti lokalitu nìjakým zpùsobem chránit. SUMMARY During the one-year period (September 2002 to September 2003) a research on the fishpond complex by Šafov in Southwestern Moravia (48° 52’ N, 15° 44’ E) was carried out, with aim to find out the species composition of bird fauna and to express annual abundance changes by more frequented (>25%) waterbird species. The results can be served for extending the knowledge about the bird fauna of this area, as well as to incite the discussion about the possibilities of nature protection. Data were collected during 41 controls throughout the year (= 41 observation days). There were 106 bird species recorded, 81 of them breeding and 25 only on passage or at non-breed roamings observed. Unique was the probable breeding of Pintail Anas acuta, found at the Janský fishpond. Annual abundance changes of waterbirds are shown on diagrams for each fishpond and discussed. Except the breeding role, Šafov fishponds serve also as food-stop for many passage migrants, but are exploited by waders less than the near-by Jaroslavice fishpond complex, situated in the influence of the so

88

called “Moravian Gate migration phenomenon”, which probably “absorbs” the especially spring migrants from Pannonia and surrounding lowlands. In conclusion some recommendations of possible activities in future are given, e.g. the necessity to assess the state of knowledge, monitoring with unified methods etc.

PODÌKOVÁNÍ Dìkuji všem, kteøí mi byli jakkoli nápomocni pøi vzniku této práce. Za pøeètení rukopisu, cenné pøipomínky k nìmu a rady, které pøispìly k jeho zkvalitnìní, bych rád jmenovitì podìkoval (v abecedním poøadí) Václavu Beranovi, Radku Hamplovi, Martinu Paclíkovi, Antonínu Reiterovi, Jitce Thelenové a Karlu Weidingerovi. V neposlední øadì dìkuji svým rodièùm za podporu pøi realizaci terénních výzkumù.

LITERATURA ANONYMUS (2003): Turistický prùvodce Znojemsko 2003. – Agentura Bravissimo, Znojmo. BIBBY C. J., BURGESS N. D., HILL D. A. (1992): Bird census techniques. – Academic Press, London. CYR A., LARIVÉE J. (1979): Significance of data collected on birds in Quebec, Canada, by non-standardized methods. – In: OELKE H. (ed.): Bird Census Work and Nature Conservation. – Proceed. VI. Int. Conf. On Bird Census Work, IV. Meet. Eur. Orn. Atlas Comm., Göttingen, Deutschland, 66–76. ÈESÁK J. (1998): Ptactvo Bohumileèského rybníka a jeho okolí. – Panurus, 9: 3–27. HUDEC K. (1972): Die Brutplätze des Wanderfalken (Falco peregrinus) auf dem Höhenzug Èeskomoravská vrchovina. – Zool. listy, 21: 157–163. HUDEC K. (ed.) (1977): Fauna ÈSSR – Ptáci 2. – Academia, Praha. HUDEC K. (ed.) (1983): Fauna ÈSSR – Ptáci 3(I, II). – Academia, Praha. HUDEC K. (ed.) (1994): Fauna ÈR a SR – Ptáci 1. – Academia, Praha. HUDEC K. (ed.) (2001): Hnízdìní husy velké (Anser anser) v Jihomoravském regionu v roce 2000. – Crex, Zpravodaj JMP ÈSO, 17: 21–27. CHYTIL J. (1999): Existuje fenomen tahu ptákù “Moravská brána”? – Sylvia, 35: 31–35. KLEJDUS J. (1980): Ptactvo Znojemska. – Zprávy MOS, 38: 7–83. KLEJDUS J. (2002a): Hnízdìní husy velké (Anser anser) v okrese Znojmo. – Crex, Zpravodaj JMP ÈSO, 19: 30–35. KLEJDUS J. (2002b): Hnízdìní motáka pochopa (Circus aeruginosus) na Znojemsku. – Crex, Zpravodaj JMP ÈSO, 19: 57–60. LEKUONA J. M., CAMPOS F. (1996): Seasonal dynamics of Grey Herons on a large river in Spain. – Colonial Waterbirds, 19(2): 214–219. MARTIŠKO J. (ed.) (1994): Hnízdní rozšíøení ptákù – Jihomoravský region. Èást 1. Nepìvci. – Moravské zemské muzeum Brno & ZO ÈSOP Palava, Brno. MARTIŠKO J. (ed.) (1997): Hnízdní rozšíøení ptákù – Jihomoravský region. Èást 2. Pìvci. – Moravské zemské muzeum Brno & ZO ÈSOP Palava, Brno. MARTIŠKO J., VAÈKAØ J., JAGOŠ B. (eds.) (1995): Ptáci Národního parku Podyjí. – Moravské zemské muzeum & ÈSOP, Brno. PACLÍK M. (2003): Sezónní dynamika poèetnosti vodních ptákù na rybnících u Lázní Bohdaneè – je sèítání na lokalitách vhodný pøístup ke studiu sezónní dynamiky? – [diplomová práce, ms. depon. in Katedra ekologie PøF UP Olomouc]. PACLÍK M., HOLUB A., KRAUSOVÁ H., HAMPL R. (2003): Stav poznání avifauny Bohdaneèského rybníka v letech 1995 až 2002 – byl dosavadní výzkum dostaèující? – Sylvia, 39: 53–66. REITER A. (2001): Stav poznání fauny obratlovcù v Národním parku Podyjí. – Thayensia, 4: 103–115. ŠASTNÝ K., RANDÍK A., HUDEC K. (1987): Atlas hnízdního rozšíøení ptákù v ÈSSR 1973–1977. – Academia, Praha. ŠASTNÝ K., BEJÈEK V., HUDEC K. (1997): Atlas hnízdního rozšíøení ptákù v Èeské republice 1985–1989. – H & H, Jinoèany. WELLER M. W. (1994): Seasonal dynamics of bird assemblages in a Texas estuarine wetland. – J. Field Ornithol., 65(3): 388–402.

89