Možnosti a limity postihu za drogové delikty

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra trestního práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Možnosti a limity postihu za drogové delikty Zpracoval: Robert Macháň UČO: 55054

Ak. rok: 2008/2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou prácina téma: „Možnosti a limity postihu za drogové delitky“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.

1

OBSAH: 1. Úvod 1.1. Cíl práce 1.2. Základní pojmy a členění 1.3. | Stručná historie drog 1.4. Drogová kriminalita 2. Drogové delikty dle současné právní úpravy 2.1. Základní vymezení 2.2. Rozbor jednotlivých drogových deliktů 3. Drogové delikty dle nového trestního zákoníku 3.1. Nový trestní zákoník 3.2. Rozbor jednotlivých drogových deliktů 4. Drogová problematika ve světě a v ČR 4.1. Drogová kontrola v mezinárodním kontextu 4.2. Současná situace v ČR 5. Závěr 6. Cizojazyčné resumé (angl.) 7. Seznam použité literatury 8. Přílohy

2

1. Úvod 1.1. Cíl práce Svoji práci jsem rozdělil do pěti základních částí. V první se snažím přiblížit základní pojmy jako je droga, drogová závislost, provést základní členění drog a drogové kriminality a také trochu přiblížit historii drog. Druhá část se věnuje současné právní úpravě drogových deliktů v České republice a na ni navazuje třetí část, ve které přibližuji úpravu dle nově přijatého trestního zákoníku, který bude účinný od 1. ledna 2010. Ve čtvrté části jsem se zaměřil na drogovou problematiku z mezinárodního úhlu pohledu a také přiblížil současnou situaci v České republice a závěr jsem věnoval možnostem řešení drogové problematiky a také jsem přidal některé vlastní návrhy de lege ferenda.

1.2. Základní pojmy a členění Úvodem bych chtěl definovat základní pojmy, se kterými v této práci budu dále pracovat. Nejdůležitějším je určitě droga. Pro slovo droga můžeme najít mnoho různých definic. Určitě tímto pojmem můžeme označit velmi obsáhlou oblast psychotropních látek, jejichž užívání může vést k závislosti na nich. Samotné pojmenování těchto látek pochází z nizozemského slova „droog“, které v doslovném překladu znamená žízeň. Drogy fungují na základě chemického principu, kdy pod vlivem některého z mnoha alkaloidů dochází k modifikaci synaptického přenosu, což vyvolává neobvyklé stavy chování a myšlení pro danou situaci. Podle stanoviska WHO (Světová zdravotnická organizace) z roku 1969 je za drogu pokládána jakákoliv látka, která, je-li vpravena do organismu, může pozměnit jednu nebo více jeho funkcí. Nebezpečnější drogy lze shrnout pod užší pojem „návyková látka“, kterou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací

3

schopnosti nebo sociální chování. 1 Drogy můžeme rozdělit podle jejich tolerování společností na legální a ilegální: ♦

základními přestaviteli legálních drog je alkohol, tabák (nikotin), kofein,

různé léky nebo těkavé látky (toluen) ♦ všechny ilegální drogy jsou taxativně vyjmenovány v přílohách 1 -7 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách Dle razantnosti působení se drogy mohou dělit na: ♦ měkké – s akceptovatelnou mírou rizika (např. alkohol, tabák, ale i marihuana, u které je zařazení do této kategorie minimálně problematické..) ♦ tvrdé – s neakceptovatelnou mírou rizika (např. kokain, heroin a další..) Další dělení drog je možné dle jejich účinků a původu vzniku: ♦ konopné drogy - představitelem této skupiny je rostlina s latinským názvem Cannabis sativa (konopí seté), z jejíž sušených listů a květenství samičích rostlin se získává marihuana, hašiš a také hašišový olej. Všechny formy drogy obsahují směs tzv. cannabinoidních látek, které vyvolávají psychotropní účinky konopí.

Za

nejúčinnější

z těchto

psychotropní

látku

je

považován

tetrahydrocanabinol (9 – THC)2. Aplikace se provádí většinou kouřením (v případě hašišového oleje se mísí pouze několik kapek s tabákem) ♦ halucinogeny – jedná se o drogy, které zásadně mění psychiku osoby, deformují vnímání objektivní reality a navozují různé falešné představy a halucinace. Mohou být přírodní i syntetické. Nejznámějším představitelem těch syntetických je LSD. Jedná se o dietylamid kyseliny lysergové, která byla náhodně objevena chemikem Albertem Hofmannem. Obvykle je LSD prodáváno ve formě papírků, tzv. tripů, které se aplikují vložením pod jazyk. Mezi zástupce přírodních halucinogenů patří některé rostliny z čeledi lilkovitých 1

Kuchta, J., Valková, H. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha : C.H.Beck, 2005, s. 422. 2 Chmelík, J. a kol. Rukověť kriminalistiky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s. 233.

4

jako např. durman obecný, rulík zlomocný nebo blín černý a dále také halucinogenní houby, zejména z rodu lysohlávek, které obsahují látku psilocybin. ♦ stimulanty - stimulují fyzické i psychické schopnosti organismu, a proto se využívají k odstranění únavy a k povzbuzení. Mohou to být jak přírodní, tak syntetické látky, na kterých snadno vzniká psychická závislost.

Mezi

nejznámější syntetické simulanty patří amfetamin, metamfetamin (pervitin) a jejich deriváty, z nichž je nejznámější derivát s dlouhým chemickým názvem Amethyl-3,4-methylendioxyamphetamin a známý především jako MDMA nebo extáze. Amfetamin a metamfetamin se aplikuje různými formami, od šňupání, inhalování až po nitrožilní podávání. V případě extáze jde o tablety, které se aplikují perorálně. Představitelem přírodních simulantů je droga zvaná kokain, která se získává z listů stromu Erythroxylon coca (koka pravá). Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších drog s velmi silnou psychickou závislostí. Nejčastější aplikací kokainu je jeho šňupání nosními dírkami, ale užívá se i nitrožilně nebo kouřením ve speciálních malých dýmkách (jedná se o odnož kokainu zvanou crack). ♦ opiáty - základním přirozeným zdrojem opia jsou nezralé tobolky rostliny Papaver somniferum L. (mák setý), ze kterých po naříznutí vytéká šedobílá šťáva zvaná právě opium, které obsahuje alkaloidy morfin nebo kodein. Dalším opiátem je derivát morfinu zvaný heroin. Aplikuje se injekčně, a to podkožně, buď do svalu nebo do žíly, dále je možné ho inhalovat pomocí brčka nebo i kouřit ve formě cigaret. ♦ léčiva s centrálně tlumivými účinky - do této skupiny patří tzv. sedativa a hypnotika (např. benzodiazepiny, barbituráty), které jsou aplikovány většinou perorálně. K rozvoji závislosti je obvykle zapotřebí nejméně několikaměsíčního denního užívání.3 3

Chmelík, J. a kol. Rukověť kriminalistiky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005, s. 239.

5

♦ solvencia - jako solvencia označujeme těkavé látky, jako jsou různá rozpouštědla nebo lepidla, z nichž je nejznámějším toluen. Tyto látky jsou zneužívány inhalací pod polštářem nebo nasazením mikrotenových sáčků na hlavu. Někdy bývá vyčleňována zvláštní skupina drog označovaná jako taneční drogy. Tato skupina zahrnuje stimulanty i halucinogeny a spadá do ní LSD, extáze, ale také třeba vdechování oxidu dusného (rajského plynu) z napuštěných balónků, které se v poslední době stalo hitem na různých taneční párty a této problematice se věnuje i Národní protidrogová centrála Služby kriminální policie a vyšetřování.4 Dalším důležitým pojmem je drogová závislost. Je to nemoc, která se projevuje nezvladatelnou touhou po opakovaném braní drogy, tendencí zvyšování dávek a abstinenčním syndromem.5 Podle charakteru abstinenčního syndromu poté rozlišujeme závislost fyzickou, kdy se nepřítomnost drogy v organizmu projevuje nepříjemnými tělesnými obtížemi, závislost psychickou, která je komplikovanější a abstinence u ní způsobuje extrémní výkyvy nálad a nepříjemné duševní stavy a závislost sociální, kdy narkoman vlivem užívání drogy ztrácí kontakt s normální realitou a pohybuje se v uzavřeném kruhu, kdy je jediným smyslem života sehnat peníze, sehnat drogu a tu poté aplikovat.

1.3. Stručná historie drog Látky, které dnes nazýváme drogami a problémy s nimi provázejí lidskou společnost od prvopočátku. Zmínky o nich najdeme ve Starém zákoně i starých náboženských knihách a provázeli snad všechny starověké civilizace. Tehdy šlo o drogy přírodní, hlavně získávané z rostlin konopí, máku nebo koky. Pro své psychotropní účinky byly důležitou součástí různých rituálů a kultovních obřadů 4

Samková, H. Podání stanoviska k oxidu dusnému („rajskému plynu“) [citováno 13.9.2002] Dostupný z: http://www.mvcr.cz 5 Stiburek, M. In Trávničková, I., Frouzová, M., Budina Z., Tyrlík, M. Drogy ze všech stran. Praha : Filia, 1995, s. 39.

6

a pro své léčivé účinky byly i hojně využívány k léčebným účelům. Díky jejich stimulačním účinkům byly také užívány k lepšímu snášení fyzické námahy a značný vliv měly drogy i na umění a kulturu. Kdo s nimi ale nedovedl zacházet, mohl jim snadno podlehnout a stát se jejich otrokem. Zaschlou šťávu z nezralých makovic máku, tedy opium, znali již staří Sumeřané a první zmínky o máku najdeme na sumerských tabulkách již ve 3. tisíciletí před našim letopočtem, kde byl pro něj používán stejný znak jako pro slovo „radost“. Odtud proniklo pěstování máku na Dálný východ a již kolem roku 1000 našeho letopočtu bylo opium hojně zneužíváno v Číně. Počátkem 19. století byl z opia izolován morfin a v roce 1875 byl objeven heroin, který byl v medicíně dlouho využíván pro své výborné analgetické účinky, než se zjistilo, že je také velmi jedovatý a návykový. Rostlina konopí je také známa již více než 5000 let. Její původní domovinou je jižní Asie a postupně se rozšířila do celého světa. V Evropě se konopí rozšířilo počátkem 19. století, kdy ho sem přivezla Napoleonova armáda z Egypta a brzy se stalo velmi oblíbené hlavně u různých umělců a spisovatelů. Psychotropní účinky koky pravé využívali indiáni v Jižní Americe ke svým rituálním obřadům odpradávna a v roce 1531 ji zde u nich objevili Španělé a již od té od té doby se stala prostředkem výnosných obchodů pro křesťany z Evropy. V roce 1860 byl v lístcích koky objeven alkaloid zvaný kokain, který byl využíván jak lokální anestetikum, ale také zneužíván jako droga. Zajímavostí je, že výtažky kokainu byly i jednou z hlavních přísad oblíbeného nápoje Coca-Cola a to od jeho počátku výroby v roce 1886 až do roku 1905, kdy byl nahrazen kofeinem. Velkým objevem, uvedeným na trh ve třicátých letech dvacátého století na trh, byly aminy - amfetamin, dexamfetamin a metamfetamin. Prodávaly se volně v lékárnách jako prostředky proti nevolnosti, depresi, obezitě nebo zánětu nosohltanu. A přitom se jednalo o simulanty desetkrát silnější než byl kokain a také za látky mnohem levnější než byl kokain. Protože dokázaly potlačit 7

jakoukoli depresi, tlumily ospalost, nevolnost, únavu a chuť k jídlu, byly ve velkém množství podávány vojákům ve 2. světové válce, a to na obou stranách. Po válce začaly být konzumovány hlavně staršími lidmi, studenty před zkouškami nebo ženami v domácnosti. S aminy je spojován i počátek dopingu ve sportu, zejména v cyklistice. Jen pro zajímavost, v roce 1950 bylo v USA vyrobeno jen pro vlastní potřebu několik tisíc tun aminů ročně. Oblíbenými drogami v této době byly také barbituráty. Podle tehdejších zákonů se nejednalo o omamné látky a byly k dostání po celém světě (v roce 1965 na nich bylo závislých asi 135 000 Angličanů). Barbituráty ve větších dávkách způsobují jistou smrt a proto se staly oblíbeným způsobem ukončení života pro sebevrahy. Předávkovat se ale člověk mohl lehce i pouhou náhodou. Uvádění syntetických drog probíhalo pokaždé stejně. Na trh byl uveden nový objev, lidé ho začali brát, postupně se na něm stali závislými a když už jich bylo moc, tak se prostředek zakázal. Mezi jednu z novinek této doby patřil i diethylamid kyseliny lysergové (neboli LSD 25). V roce 1938 ho z námelu syntetizoval švýcarský chemik Albert Hofmann a v roce 1943 byly objeveny jeho psychoaktivní vlastnosti. Záhy po svém objevu se pětadvacátý derivát kyseliny lysergové začal ze švýcarských laboratoří šířit do světa a stal se hitem psychiatrických a psychologických experimentů 50. a 60. let. Odborníci se s pomocí LSD snažili navodit experimentální psychózy, využívali ji při psychoterapii, léčbě alkoholových a opiátových závislostí, jako úlevu pro nevyléčitelně nemocné pacienty6. Tato látka byla také velmi oblíbenou u americké služby OSS (předchůdkyně dnešní CIA), která ji využívala zejména při výslechu podezřelých osob a disponovala neuvěřitelnými zásobami, kdy týdně nakupovala v průměru jeden milion dávek.

1.4. Drogová kriminalita 6

Třešňák, P. Od Alberta Hofmanna s láskou. Respekt, 2008, č. 19, s. 62

8

Drogovou kriminalitu je možné rozdělit podle osob, které trestnou činnost spojenou se zneužíváním drog páchají: ♦ osoby páchající přímo drogovou kriminalitu - většinou jde o osoby, které drogy samy nezneužívají, ale podílí se na jejich výrobě, distribuci, přechovávání pro jiného atd. Jde tedy o tzv. primární drogovou kriminalitu a pro tyto trestné činy jsou v trestním zákoně vymezeny tzv. drogové paragrafy: §§ 187, 187a, 188, 188a trestního zákona. ♦ osoby páchající trestnou činnost, protože požívají drogy (toxikomani) - v této souvislosti je nutné zdůraznit, že samotné požívání drog není v ČR trestné (vychází se ze zásady, že sebepoškozování zásadně není trestné). Skupinu těchto pachatelů tvoří osoby páchající trestnou činnost pod vlivem požívání drog (tj. v době intoxikace nebo během abstinenčního syndromu).7 Nejčastěji se jedná o násilné nebo mravnostní trestné činy, např. loupež, znásilnění, výtržnictví, ublížení na zdraví a také ohrožení pod vlivem návykové látky. Tuto skupinu doplňují ještě osoby, které trestnou činností majetkové povahy získávají finanční prostředky na zakoupení drogy a jedná se tedy o tzv. opatřovací kriminalitu anebo si případně drogy přímo obstarávají trestnou činností, kdy se například vloupou do lékárny nebo padělají lékařský předpis. Jedná se o tzv. sekundární drogovou kriminalitu. ♦ osoby páchající trestnou činnost na toxikomanech – tuto skupinu tvoří pachatelé, kteří využívají chorobného návyku na drogu u jiných osob. Mezi nejčastější delikty páchané těmito osobami patří zejména kuplířství, omezování osobní svobody, pohlavní zneužívání nebo vydírání.

7

Trávničková, I. Drogová kriminalita – včera, dnes a zítra. Kriminalistika, 2001, č. 4, s.280.

9

2. Drogové delikty dle současné právní úpravy 2.1. Základní vymezení Společenská regulace zneužívání drog má v České republice stejně jako ve většině jiných zemí dvě základní roviny, a to represivní a terapeutickou, které se navzájem prolínají a doplňují. Trestní odpovědnost a sankce za drogové delikty vymezuje trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní zákon), specificky v Hlavě IV. Trestné činy obecně nebezpečné v ustanoveních §§ 187, 187a, 188 a 188a. Významnou změnu v přístupu k řešení drogové problematiky znamenalo přijetí novely trestního zákona provedené zákonem č. 112/1998 Sb. (platné od 1. 1. 1999). Zákon nově upravil, byť v různé míře, téměř všechny skutkové podstaty, které primárně slouží k trestněprávnímu postihu pachatelů „drogové trestné činnosti“. Zásadní změnou, kterou přinesla novelizace, je trestnost držení drogy pro vlastní potřebu. Zůstala zachována beztrestnost aplikace drogy, tj. její užívání, pokud osoba není k užívání drogy nucena druhou osobou. Novelou byly podstatně zpřísněny trestní sankce za jednotlivé drogové trestné činy a byly rozšířeny okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby u těchto trestných činů.8 Přijetí této novely si vyžádala zejména vázanost ČR mezinárodními úmluvami a také měla přispět k ulehčení důkazní situace při prokazování trestné činnosti distribuce drog, protože pachatelé se do této doby hájili argumentem, že drogu, která u nich byla nalezena, mají pro svojí potřebu. Pojem droga nenalezneme v žádném ustanovení v trestním zákoně České republiky, ale v § 89/10 je zmiňován pojem návyková látka9. Podle ustanovení § 195 trestního zákona stanoví zvláštní zákon, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, nebo za prekurzory a vláda nařízením stanoví, co se 8

Trávničková, I. Drogová kriminalita – včera, dnes a zítra. Kriminalistika, 2001, č. 4, s.280. Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. 9

10

považuje za jedy ve smyslu §§ 187, 187a a 188. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, kde jsou v § 210 vymezeny všechny důležité pojmy jako např. co se rozumí návykovými látkami, přípravkem, prekursorem, pomocnou látkou, makovinou, konopím nebo keřem koka.

2.2. Rozbor jednotlivých drogových deliktů Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle ustanovení § 18711 trestního zákona (nedovolené nakládání s drogou pro jiného). 10

Pro účely tohoto zákona se rozumí a) návykovými látkami omamné látky a psychotropní látky uvedené v přílohách č. 1 až 7 tohoto zákona, b) přípravkem roztok nebo směs v jakémkoli fyzikálním stavu obsahující jednu nebo více návykových látek nebo jeden nebo více prekursorů, c) prekursorem látka uvedená v kategorii 1 přílohy I přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a) nebo v kategorii 1 přílohy přímo použitelného předpisu Evropských společenství2), d) pomocnou látkou látka uvedená 1. v kategorii 2 a 3 přílohy I přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a), nebo 2. v kategorii 2 a 3 přílohy přímo použitelného předpisu Evropských společenství2), e) makovinou všechny nadzemní části (kromě semen) máku setého (Papaver somniferum), jakož i jejich drť po sklizni, f) konopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopí, jejíž součástí je vrcholík, g) keřem koka všechny druhy keře rodu Erythroxylon a listem koka listy z keře koka, s výjimkou listů, z nichž byl extrahován všechen ekgonin, kokain a jiné ekgoninové alkaloidy,2a) h) konečným příjemcem prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství1) každá fyzická osoba nebo právnická osoba podle bezprostředně závazného předpisu Evropských společenství,2b) i) uváděním na trh dodání prekursorů a pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a), j) vývozem nebo dovozem návykových látek a přípravků je obsahujících jejich fyzické přemístění z jednoho státu do druhého.2a),2c) 11

(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let. (3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt,

11

Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku a prekursory12. Jedná se o ohrožovací trestný čin, který požaduje úmyslné zavinění. Toto ustanovení postihuje základní formy nedovoleného zacházení s omamnými a psychotropními látkami, zejména s jejich výrobou, dovoz, vývoz, nabídku, prodej a přechovávání těchto látek pro jiného. Trestná je výroba takové látky i pro vlastní potřebu.13 Jejich samotné užívání ani jejich přechovávání pro vlastní potřebu však nepostihuje. Za spáchání trestných činů podle tohoto ustanovení stanoví trestní zákon tresty odnětí svobody v trvání od 1 do 5 let (v prvním odstavci), resp. až na 15 let (ve čtvrtém odstavci). Závazek považovat tyto formy zacházení s omamnými a psychotropními látkami za trestné činy vyplývá rovněž z mezinárodních úmluv ratifikovaných Českou republikou. Pro naplnění skutkové podstaty tedy stačí, když pachatel jinému opatří nebo pro jiného přechovává drogu. Není zde podmínkou, že musí provádět činnost překupníka, rozdíl je poté pouze v hodnocení stupně společenské nebezpečnosti činu. Spadá sem tedy třeba i předání jednoho jointu marihuany v rámci společného užití ve skupině. V souvislosti s tímto ustanovením docházelo a ještě zřejmě bude v budoucnu docházet k dohadům, jestli je podle něj možné posuzováno i samotné pěstování konopí. Zda-li se zde již jedná o výrobu drogy či nikoliv. Velkou diskuzi ve společnosti vyvolalo zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.6.200614, ke kterému se odvolala dvojice obviněných pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle ustanovení § 187 trestního zákona, kdy měli společně vypěstovat celkem 499 b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. 12

Sotolář, A. a kol. Trestná činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Praha : Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR, 2002, s. 55. 13 Šámal, P. a kol. Trestní zákon. Komentář, Praha : C.H.Beck, 2001 s. 1005 14 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn.: 3 Tdo 687/2006

12

rostlin konopí setého. Nejvyšší soud v usnesení dospěl k závěru, že samotné pěstování rostliny konopí nelze ztotožňovat s pojmem výroby omamné a psychotropní látky dle § 187 trestního zákona. O takovou výrobu by se mohlo jednat jedině v případě, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování v procesu, v němž by jako vstupní komponent byla dále upravována, a to buď do stavu způsobilého již ke spotřebě (marihuana) nebo k získání psychotropní látky THC. Toto rozhodnutí bylo poté některými médii nepřesně interpretováno jako legalizace pěstování konopí, ale toto bylo v zápětí zástupci policie v médiích dementováno s tím, že rozhodnutí neznamená žádnou změnu stávajících postupů v posuzování pěstování rostlin konopí jako trestného činu. Prohlášení k tomuto poté vydal i Nejvyšší soud, který v něm konstatoval, že pěstování konopí je bez příslušného oprávnění stále nezákonné. Uvedl ale také, že nelze automaticky ztotožňovat pěstování konopí s výrobou drogy a soudy proto musí posuzovat zvlášť okolnosti každého případu a musí odpovědět na otázku, jestli pěstitel skutečně vyráběl z konopí marihuanu či jinou drogu. Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle ustanovení § 187a15 trestního zákona (držení drogy pro vlastní potřebu). Toto ustanovení bylo do trestního zákona zavedeno v roce 1998, a to novelou provedenou zákonem č. 112/1998 Sb. Jedná se o úmyslný trestný čin. Pro naplnění znaku přechovávání postačí po formální stránce jakýkoliv způsob držení omamné nebo psychotropní látky či jedu bez povolení pro sebe. Musí však jít o držení takové látky v množství převyšujícím dávku potřebnou pro držitele (podle stupně jeho závislosti), neboť držení jen jedné dávky konzumentem drog před jejich použitím není přechováváním, ale jen tzv. spotřební držbou a jednalo by se tedy o trestní postih konzumace drog a nikoli o 15

1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.

13

postih jejich přechovávání, jak vyžaduje skutková podstata. Stanovením orientačních hodnot množství většího než malého omamných a psychotropních látek se zabýval nejprve Závazný pokyn policejního prezidenta č. 39/1998, kterým se upravoval postup příslušníků Policie ČR při odhalování protiprávních jednání souvisejících s toxikomanií, který v příloze obsahuje tabulku s těmito maximálními hodnotami v gramech a také kolika dávkám zpravidla toto množství odpovídá. Tento pokyn nahradil v roce 2001 Závazný pokyn policejní prezidenta č. 64/2001, ve kterém jsou v příloze 1 vypsány orientační hodnoty nejčastěji se vyskytujících omamných a psychotropních látek, a to jak “množství větší než malé“ tak “větší rozsah“. Tato tabulka přesně kopíruje přílohu 1 Pokynu obecné povahy Nejvyššího státního zástupce č. 6/2000. Tento pokyn byl později nahrazen Pokynem obecné povahy NSZ č. 2/2006 a poté č. 1/200816, ale druhy omamných a psychotropních látek ani jejich hodnoty se v jejích přílohách nijak nezměnily. Závazný pokyn policejní prezidenta č. 64/2001 byl také nahrazen, a to v roce 2003 závazným pokynem č. 102/2003 a poté ještě v roce 2006 dosud platným závazným pokynem č. 86/200617. V těchto dvou pokynech se již tabulky s orientačními hodnotami omamných a psychotropních látek oproti té uvedené v pokynech obecné povahy NSZ v některých údajích odlišují. Není v nich uveden psilocybin, který obsahuje houba lysohlávka a místo účinné látky THC, která je obsažena v konopných drogách - marihuaně a hašiši, je hodnota u těchto drog uváděna v celé jejich hmotnosti (tedy například hmotnost celého jointu včetně papíru atd.). Množství uvedená ve všech těchto pokynech jsou ale pouze orientační, a proto nejsou pro soudy závazná. Přesto ale velmi výrazně ovlivňují praxi, protože orgány činné v přípravném řízení z nich zpravidla vycházejí. Výklad pojmu “množství větší než malé“ je totiž důležitý nejen pro stanovení spodní hranice trestní odpovědnosti, ale také jako znak odlišující trestný čin od přestupku dle § 30 odst. 1 písm. j) zákona o přestupcích, 16 17

viz. Příloha 1 – Příloha č. 2 Pokynu obecné povahy NSZ č. 86/2006 viz. Příloha 2 – Příloha č. 1 Závazného pokynu policejního prezidenta č. 1/2008

14

kde se píše, že přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku. Za tento přestupek je možné udělit pokutu až do výše 15.000,- Kč. Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle ustanovení § 18818 trestního zákona (nedovolené nakládání s předmětem způsobilým k výrobě). Skutkovým znakem „ve větším rozsahu“ se v tomto ustanovení rozumí, že pachatel vyrobí sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předměty určené k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu ve větším množství. Nepostačí tedy předmět jeden. Praxe mnohdy kromě množství a kvality předmětů určených k takové nedovolené výrobě ještě hodnotí také množství, druh a kvalitu látky, která mohla nebo měla být pomocí takových předmětů vyráběna. Ve vztahu k tomuto následku postačí nedbalost. Šíření toxikomanie dle ustanovení § 188a19 trestního zákona. Trestného činu šíření toxikomanie se dopustí ten, kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří. Jedná se o zákonné omezení ústavně zaručené svobody projevu v zájmu ochrany zdraví osob. Pojmy svádění, podporování, podněcování a šíření trestní zákon blíže nevymezuje. Sváděním se

18

(1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo c) získá-li takovým činem značný prospěch. 19

(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

15

dle výkladu rozumí úmyslné, nikoli jednorázové počínání podobné návodu dle § 10/1b) trestního zákona a podporováním úmyslné, zpravidla nikoli jednorázové počínání podobné pomoci dle § 10/1c) trestního zákona. Podněcováním a šířením se rozumí činnost, která zpravidla není zaměřena na individuálně určené osoby a vytváří příznivé podmínky pro zneužívání návykové látky. K naplnění zákonných znaků tohoto trestného činu není nutné, aby osoby, jimž je jednání pachatele popsané ve skutkové podstat určeno, jím byly skutečně ovlivněny. Jedná se o úmyslný trestný čin. Novelou trestního zákona č. 134/2002 byla kvalifikovaná skutková podstata doplněna o případ, kdy je tento trestný čin spáchán tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Touto novelou byl v roce 2002 implementován závazek článku 9 Společného postupu odsouhlaseného Radou Evropské unie, který vyžaduje, aby při postihu podněcování nebo vybízení k nezákonnému užívání nebo výrobě narkotik členské státy Evropské unie věnovaly zvláštní pozornost používání údajů zpracovaných na počítači a zejména na Internetu. Vedle šíření toxikomanie prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě, jakou je Internet, byly v odst. 2 písm. b) demonstrativním výčtem doplněny i další podobně účinné formy.

16

3 Drogové delikty dle nového trestního zákoníku 3.1. Nový trestní zákoník Trestní zákon č. 140/1961 Sb, který v současné době ještě platí na území České republiky, se v praxi užívá již čtyři desetiletí. Vzhledem k nesourodosti a nesystematičnosti řady dílčích i zásadních změn a doplňků, které v něm byly za tak dlouhou dobu provedeny, se v teorii i praxi již dlouho hovořilo o potřebě vytvořit nový trestní zákon. Komise ministra spravedlnosti vypracovala již v roce 1996 podkladový materiál pro zpracování věcného záměru reformy trestního práva, ve kterém definovala základní cíl rekodifikace: "Zásadně nové legislativní zpracování trestního práva hmotného bude vycházet z tradiční ochranné funkce tohoto odvětví, jakož i z osvědčených trestněprávních zásad, charakteristických pro demokratický stát. Jde zejména o následující zásady: žádný trestný čin, žádný trest bez zákona, pomocná úloha trestní represe, neodvratitelnost trestu, zákaz retroaktivity k tíži pachatele, individuální trestní odpovědnost fyzických osob, trestní odpovědnost právnických osob, odpovědnost za zavinění, přiměřenost trestu. Novou kodifikací trestního práva hmotného by měly být vytvořeny i předpoklady pro zjednodušení a zefektivnění trestního řízení, při respektování jeho základních zásad."20 Od této doby ale uplynulo ještě dalších třináct let, než se podařilo nový trestní zákoník schválit. Nový trestní zákoník byl poslaneckou sněmovnou schválen dne 11. listopadu 2008, a to velkou většinou 120 hlasů, kdy proti bylo jen 23 poslanců. Dne 8.ledna 2009 byl trestní zákoník beze změn schválen senátem, kdy pro něj hlasovalo 74 ze 76 přítomných senátorů a dne 27. ledna 2009 zákon podepsal prezident republiky Václav Klaus. Účinnosti nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. nabude dne 1. ledna 2010. Přijetím nového trestního zákoníku bylo třeba provést nutné změny i v dalších souvisejících právních předpisech, jako je zejména trestní řád, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, 20

Rekodifikace trestního práva hmotného v ČR (podklad zpracování věcného záměru reformy trestního práva hmotného), Karlovy Vary, 8. 3. 1996, str. 1.

17

zákon o přestupcích a mnoho dalších. Toto bylo vyřešeno přijetím zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku č. 41/2009 Sb., přičemž celková rekodifikace trestního práva procesního by měla proběhnout až v návaznosti na rekodifikaci trestního práva hmotného.

3.2. Rozbor jednotlivých drogových deliktů Drogové delikty jsou v novém trestním zákoníku upraveny v Hlavě VII. Trestné činy obecně nebezpečné, Díl I. a jsou číslovány §§ 283 – 289. Pouze trestný čin výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem dle ustanovení § 288 nebudu dále ve své práci rozepisovat, protože bych ho nezařadil mezi typický drogový delikt. Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle ustanovení § 28321 trestního zákoníku. Základní skutkovou podstatu tohoto trestného činu osnova přebírá beze změny. |Za výrobu se zde označují všechny procesy včetně produkce. Podle čl. 1 písm. t) Jednotné úmluvy o omamných látkách je pouhé vypěstování rostlin, které slouží k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, opatřením předmětu k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu ve smyslu § 286 21

(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, c) ve značném rozsahu, nebo d) ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu čtrnácti let. (3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, c) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo d) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu čtrnácti let. (4) Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. (5) Příprava je trestná.

18

odst. 1, pokud již samotná vypěstovaná rostlina není takovou látkou, neboť pak je třeba vypěstování považovat za opatření podle § 283 odst. 1 a její držení za přechovávání podle § 284 odst. 1 či 2. Vypěstování pro vlastní potřebu upravuje nová privilegovaná skutková podstata § 285. Osnova zde ale odstraňuje přepínání trestní represe u některých okolností, které podmiňují použití vyšší trestní sazby zavedením spodních hranic množství těchto látek poskytovaných dětem nebo osobám mladším čtrnácti let [§ 283 odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. d)]. Zvlášť přitěžující okolnosti týkající se k prospěchu byly na základě požadavků praxe upraveny tak, aby se nevztahovaly až k získání takového značného prospěchu nebo prospěchu velkého rozsahu, ale již jen k úmyslu takovýto prospěch získat, jenž bude možné dovodit z množství omamné nebo psychotropní látky nebo jedu. Problematika prekursorů je zde upravena přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, a to nařízeními Evropského parlamentu a Rady a nařízeními Komise.

Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu dle ustanovení § 28422 trestního zákoníku. U trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284) bylo realizováno částí odborné i laické veřejnosti požadované rozdělení omamných a psychotropních látek na „měkké“ a „tvrdé“ a pojem bez povolení byl nahrazen slovem neoprávněně, tak aby tato skutková podstata navazovala na § 283, kde je také tento pojem uveden. Na základě usnesení vlády České republiky č. 1177 ze dne 14. 11.2001 a č. 88 ze dne 22.1.2003 byly drogy rozděleny do dvou kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti, tj. podle negativních zdravotních a společenských dopadů 22

(1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku než uvedenou v odstavci 1 nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu.

19

v důsledku jejich zneužívání. Do první nejlehčí skupiny byly zařazeny konopné látky – kanabinoidy (rostlinné produkty obsahující THC). Dle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, byly tyto látky vymezeny podle přílohy 3 – konopí a pryskyřice z konopí a podle přílohy 4 – tetrahydrokanabinoly, všechny isomery a jejich stereochemické varianty. Tyto látky byly zařazeny do odstavce 1, zatímco ostatní látky byly zařazeny do odstavce 2. Přechovávání ve větším rozsahu zůstalo okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby ve vztahu k oběma samostatným skutkovým podstatám podle odstavce 1 i 2. Přibyla ještě jedna okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, a to spáchání tohoto činu ve značném rozsahu. Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku dle ustanovení § 28523 trestního zákoníku. Jedná se o zcela novou skutkovou podstatu, která byla zavedena v návaznosti na diferenciaci držení drog pro vlastní potřebu podle typu drogy, protože by měly existovat také rozdílné sankce pro pěstování těchto drog za účelem zásobení sama sebe, tedy že navazujícím krokem nebude distribuce drogy a s tím související ohrožení zdraví třetích osob, oproti sankcím pro „komerční“ pěstování, které díky privilegovanosti tohoto ustanovení bude nadále postihováno jako výroba drogy. Tato úprava také naplňuje záměr vlády, který vyjádřila v usneseních vlády České republiky č. 1177/01 a 753/03, že drogy budou legislativně rozděleny do dvou nebo tří skupin (bod 1 Přílohy 1177/01) a že bude zohledněn při rekodifikaci trestního práva hmotného (bod 4 Přílohy 1177/01). Smyslem tohoto

23

(1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém houbu nebo jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu.

20

bylo sice zachovat trestnost držení a pěstování psychotropních rostlin (a z nich zejména konopí) pro vlastní potřebu, ale zároveň vyřadit konzumenty konopných a dalších rostlinných drog a hub z účasti na trhu, na němž se vyskytují se srovnatelně mnohem více nebezpečnými drogami jako je kokain, pervitin nebo třeba heroin apod. Privilegovaná skutková podstata tohoto ustanovení pak umožňuje postihovat přísněji pěstování rostlin nebo hub obsahujících psychotropní nebo omamné látky za účelem výroby (např. kokový keř) a nikoli pro vlastní potřebu, a to dle skutkové podstaty ustanovení nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy. Tímto ustanovením však není kriminalizováno pěstování těch rostlin s psychotropním

účinkem,

které

dosud

žádnému

zákonnému

omezení

nepodléhají, jako je třeba muškátový oříšek nebo petúnie. Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu dle ustanovení § 28624 trestního zákoníku. U tohoto trestného činu osnova upřesňuje základní skutkovou podstatu, a to v souladu s Úmluvou OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami č. 62/1989 Sb. Také zde byla rozšířena sazba trestu odnětí svobody směrem dolů a více upřesněny okolnosti, které podmiňují použití vyšší trestní sazby. Šíření toxikomanie dle ustanovení § 28725 trestního zákoníku. U tohoto 24

(1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, c) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti, nebo d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. 25

(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) vůči dítěti, nebo

21

ustanovení byly pouze doplněny okolnosti, které podmiňují použití vyšší trestní sazby, a to pokud tento trestný čin spáchá pachatel jako člen organizované skupiny a také dopustí-li se ho vůči osobě mladší čtrnácti let. Smyslem ustanovení není postihovat jednání, které je vykonáváno za účelem zmírnění negativních

psychických, zdravotních a sociálních

dopadů

zneužívání

návykových látek na jejich uživatele, jako je například výměna injekčních stříkaček a jehel nebo toxikologické testování některých syntetických drog. Vymezení šíření toxikomanie navazuje na definici návykové látky v § 130, podle které se za návykovou látku považuje také alkohol, ale naproti tomu se za ní nepovažují jiné společností akceptovatelné látky, na které také může vzniknout návyk, ale na rozdíl od ostatních návykových látek nepříznivě neovlivňují psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování (např. tabák, káva, čaj nebo čokoláda). Společné ustanovení dle ustanovení § 28926 trestního zákoníku. Vzhledem k tomu, že se v současnosti velmi obtížně sjednocuje judikatura a postup orgánů činných v přípravném řízení trestním ohledně v zákoně stanoveného množství většího než malého u omamných a psychotropních látek a jedů, což má poté za následek nejednotnost v postupu orgánů činných v trestním řízení, je podle nového ustanovení tento problém řešen vládním nařízením, které stanoví, jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek a jedů a dále c) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítěti mladšímu čtrnácti let. 26

(1) Zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursory používané pro nezákonnou výrobu omamných nebo psychotropních látek. (2) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu § 283, 284 a 286 a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. (3) Vláda nařízením stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu § 285. (4) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je větší množství ve smyslu § 288, a co se považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu § 288.

22

také určuje rostliny nebo houby, obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé.

23

4. Drogová problematika ve světě a v ČR 4.1. Drogová kontrola v mezinárodním kontextu Začátky mezinárodní spolupráce jednotlivých států v otázce kontroly drog souvisí s neschopností států čelit vzrůstající expanzi drog samostatně. Za počátek mezinárodního systému kontroly drog můžeme považovat založení Mezinárodní komise pro opium, která vznikla z podnětu Spojených států amerických a Číny v roce 1909 v Šanghaji. Této konference se zúčastnilo 13 států a jejich zástupci byla přijata rezoluce omezující kouření opia a hlavně zastavení jeho dovozu do států, které s tím nesouhlasí. Celosvětová spolupráce v oblasti kontroly drog byla nejdříve zaštítěna Ligou národů a po 2. světové válce tento úkol převzala Organizace spojených národů. V roce 1961 byla v New Yorku sjednána Jednotná úmluva o omamných látkách, která vymezila omamné látky a přípravky podléhající kontrole a také stanovila rozsah této kontroly. Československo tuto dohodu ratifikovalo v roce 1965. Kontrolní opatření této úmluvy byla ještě zesílena vydáním Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961, který byl sjednán v Ženevě v roce 1972. Reakcí na poznatky o nepříznivém působení amfetaminů, halucinogenů,

barbiturátů

a

trankvilizérů

bylo

sjednání

Úmluvy

o

psychotropních látkách v roce 1971 ve Vídni. ČSSR ji ratifikovalo v roce 1988. Pro doplnění a posílení již existujících norem byla v roce 1988 na diplomatické konferenci sjednána Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Tato úmluva měla čelit zejména stále závažnějšímu a rozsáhlejšímu nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a také jeho prolínáním s dalšími formami organizované trestné činnosti. ČSFR se stalo její smluvní stranou v roce 1991. K úmluvám o kontrole drog se již připojilo více než 95% států OSN, které představují

99%

obyvatelstva

světa.

Za

vůdčí

stát

mezinárodního

protidrogového společenství jsou považovány USA, které důsledně pokračují ve 24

válce proti drogám a kritizují některé evropské země za jejich příliš liberální přístup

k drogové

problematice,

zejména

vzhledem

k uživatelům

a

malovýrobcům omamných nebo psychotropních látek., čímž jsou porušovány závazky vyplývající ze sjednaných úmluv. Nejpřísněji jsou drogové delikty postihovány v některých asijských státech, kde za ně často bývá udělen i trest smrti, jako je například Čína, Singapur nebo Thajsko. Zákony některých evropských zemí umožňují za tyto delikty udělit tresty odnětí svobody na doživotí. Jedná se třeba o Řecko nebo Turecko (zde bylo ještě v nedávné době možné uložit i trest smrti). Naproti tomu jsou v Evropě státy jako Švýcarsko nebo Nizozemí, které zastávají k drogové problematice velmi liberální přístup zaměřený na prevenci tzv. „harm reduction“ nebo-li omezení poškození. Je nutné ovšem podotknout, že s tímto mají řadu problémů a nejde jen o jejich kritiku ze strany Mezinárodního výboru pro kontrolu drog OSN (INCB) nebo jiných států jako jsou USA nebo Francie kvůli nedodržování mezinárodních úmluv, ale také v nich rapidně stoupají počty drogově závislých, a to i na tvrdých drogách (např. Holandsko má přepočteno na hlavu dvakrát více osob závislých na heroinu než Británie, která je známá tím, že z Evropy má s heroinem ona největší problém) a úměrně s tím stoupá i ostatní kriminalita páchaná pod vlivem drog jako jsou krádeže nebo loupežná přepadení. Zvláštností, na kterou narazíme pouze v Nizozemí, jsou provozovny nazývané „coffee shops“, ve kterých si zákazník může beztrestně zakoupit malé množství marihuany nebo hašiše. První coffee shop byl založen v roce 1975 v Amsterodamu a když v roce 1976 nizozemský parlament vydal zákon, podle kterého držení nejvýše 30 gramů marihuany nebo odpovídajícího množství hašiše (později bylo toto množství sníženo na 5 gramů) nebylo trestným činem, začaly vznikat další, ale až do roku 1980 byly stále ilegální. Po roce 1980 úřady jejich výskyt začaly tolerovat a došlo k jejich masovému rozšíření do celé země. Dnes se udává, že v Nizozemí funguje asi 750 těchto podniků, ale tento počet se stále snižuje, protože v 90. letech vláda zahájila restrikční opatření ke snížení 25

jejich počtu, začala pro ně vydávat povolení k provozu a při porušení předpisů došlo k jejich uzavření. Bylo totiž zjištěno, že tyto provozovny sloužily paralelně také k obchodu s heroinem. Každý coffee shop musí získat licenci a řádně odvádět daně, je do nich povolen vstup od 18 let a zakázáno požívat alkoholické nápoje nebo třeba i používat mobilní telefony. Celosvětovým problémem jsou státy jako Afghánistán nebo Kolumbie, kde je pěstování máku respektive koky jediným způsobem a možností obživy široké řady obyvatel a samotné vlády těchto zemí nejsou bez mezinárodní pomoci se situací schopné něco udělat. Možným řešením je financování rozvojových projektů, které by pěstitelům nabídly alternativní způsoby obživy.

4.2. Současná situace v ČR Až do konce 80. let byla ČSSR využívána převážně pro tranzit drog do západní Evropy. Nedostatek drog si proto toxikomani nahrazovali zneužíváním látek vyráběných nebo upravovaných podomácku. Nejčastější drogou byl pervitin, k jehož výrobě sloužil efedrin, který se čas od času ztratil z „efedrinky“, jak byl nazýván Výzkumný ústav antibiotik a biotransformace v Roztokách u Prahy, kde se efedrin od roku 1972 vyráběl (ČSSR patřila mezi tři největší výrobce efedrinu na světě s jeho roční produkcí kolem 100 tun). Pervitin v Čechách zdomácněl a řada lidí ho má za český vynález, ale pravdou je, že byl poprvé vyroben již v roce 1899 v Japonsku a například za druhé světové války ho používali pro dodání odvahy japonští piloti kamikadze. Před rokem 1989 neexistoval klasický černý trh s drogami, který známe dnes, protože v té době byla většina výrobců zároveň i konzumenty a drogy vyráběli pouze pro sebe a své známé. V současnosti je drogová scéna v ČR dobře organizovaná a ovládaná z velké části zločineckými organizacemi, často nadnárodními, jejichž organizovanost, konspirativnost, tvrdost a brutalita stále vzrůstá. Hlavně v Praze a dalších větších městech, je obchod s drogami typickou trestnou činností. Základní druhy drog jsou ale dostupné téměř bez problémů po celém území ČR, 26

přičemž nejdostupnější drogou je marihuana, jejíž užívání je rozšířeno ve všech regionech a sociálních skupinách. Vysoká latence tohoto druhu kriminality je spojená jednak s velkou profesionalitou pachatelů, kteří ji získali praxí v různých zemích Evropy, ale také s minimální snahou obětí trestnímu stíhání pomoci. Toto souvisí i s tím, že část konzumentů je drogovými gangy využívána k dealerství drog a tím se z nich stávají taktéž pachatelé, kteří nemají žádný důvod ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení. K obchodování s drogami jsou často využívány kontakty pomocí mobilních telefonů s anonymní předplacenou kartou, které dealeři navíc často mění a výrobci drog také často střídají svá bydliště a prostory k výrobě drog, kdy jsou schopni, aby bylo ztíženo jejich odhalení, v krátké době přesunout předměty určené k výrobě na jiné místo. Využíván je hojně i internet, kdy právě drogový dealeři jsou nejčastějšími rozesílateli kódovaných zpráv s cílem obcházet zákony, proprat „špinavé peníze“ získané z prodeje drog nebo koordinovat pašerácké zásilky. O vysoké latenci svědčí i to, že přes veškerou snahu Policie ČR a dalších orgánů zůstává dle odhadů expertů neodhaleno kolem 80% drogových deliktů a většina drog.27 Na drogové trestné činnosti se v České republice podílí i cizinci, a to v různých pozicích a na různých stupních řízení jednotlivých zločineckých organizací. Například obchodování s heroinem je na našem území doménou kosovských a makedonských Albánců, případně tureckých nebo bulharských organizovaných skupin. Přepravu kokainu do ČR organizují zpravidla občané jihoamerického původu a na obchodu s ním se podílí i osoby ze států na západoafrickém pobřeží. Extáze je na naše území také dovážena, a to hlavně z Nizozemí, ale také z Polska, Belgie nebo Slovenska. Většina spotřebované marihuany je v posledních letech pokryta domácí produkcí, kdy se stále více rozšiřuje hydroponní pěstování konopí. Dle zprávy Národní protidrogové centrály Policie ČR bylo v roce 2007 zjištěno 61 skrytých hydroponních pěstíren, zatímco v roce 27

Příloha č. 3 a 4 – Tabulka a graf množství zadržených OPL v ČR v roce 2008 (zdroj statistiky NPC PČR)

27

2006 jich bylo odhaleno jen 34. Droga vyprodukovaná v těchto pěstírnách obsahuje vysoké procento účinné látky THC, a to v rozmezí 18 – 20%, na rozdíl od marihuany vypěstované v našich klimatických podmínkách běžným způsobem, tedy venku v květináčích nebo na políčkách, kde se obsah THC pohybuje pouze někde kolem 5 – 8 %. Hydroponním pěstováním konopí se stále více zabývají vietnamští občané, kteří takto vyrobenou marihuanu distribuují nejen na území ČR, ale také ji vyváží do zahraničí, zejména do západní Evropy (z odhalených 61 pěstíren v roce 2007 jich na Asijce připadlo 53, zatímco ze 34 pěstíren v roce 2006 na ně připadly pouze 4).28 Pervitin dostupný na černém trhu je výhradně z domácí produkce, prekurzorem je buď dovážený efedrin nebo ve většině případů pseudoefedrin získaný z volně prodejných léků obsahujících zákonem povolené množství 30 mg pseudoefedrinu v jednotce (jmenovitě se jedná o Modafen, Paralen Plus, Nurofen Stop Grip a Panadol Plus Grip). Pervitin vyrobený v ČR se těší velké oblibě u zahraničních uživatelů, zejména z Německa a Rakouska, kteří za účelem jeho nakoupení Českou republiku často navštěvují. Ceny základních typů drog zůstávají v ČR stabilní, liší se pouze podle množství, které je od výrobce nebo dealera zakoupeno a také jsou patrné menší rozdíly v jednotlivých oblastech republiky.29

28 29

Příloha č. 5 - Tabulky počtu realizací a pachatelů TOXI v roce 2008 (zdroj statistiky NPC PČR) Příloha č. 6 - ceny OPL v ČR v roce 2008 (zdroj statistiky NPC PČR)

28

5. Závěr Drogy a problémy s nimi spojené provázejí lidstvo už mnoho tisíciletí a proto nemůžeme čekat, že naše společnost by si s nimi poradila definitivně už jednou provždy. V možnostech naší civilizace ale je, aby se s nimi pokusila co nejefektivněji bojovat a co nejvíce snížila jejich užívání a následné negativní dopady jak na jedince, kteří jim podlehli, tak na ostatní společnost. Nemalé finanční prostředky si totiž vyžádá nejen jejich zdravotní léčba kvůli následným onemocněním, ale také je třeba brát v potaz, že člověk závislý na tvrdých drogách většinou vypadne dříve nebo později z reálného života, čímž na dlouhou dobu, ne-li na pořád zmizí

jedna pracovní síla. Společnost určitě

zatěžuje i ostatní kriminalita spojená s drogami, ať již páchaná pod jejich vlivem nebo za účelem sehnat na ně peníze. Již z těchto důvodů se domnívám, že by mělo být v zájmu každého státu co nejpevněji dodržovat závazky vyplývající ze sjednaných úmluv pod hlavičkou OSN, což ovšem řada států vlivem jejich liberálního přístupu k drogové problematice nedělá. Prvním problémem je samotná situace v těchto státech, se kterou si možná tamní vlády pomalu přestávají vědět rady. Zavedení speciálních středisek, kde je možné bez postihu podávat závislým heroin a velmi silná propagační ofenzíva za legalizaci, zapříčinila ve Švýcarsku raketový vzestup osob na heroinu závislých. Místnosti pro injekční aplikaci drog nebo-li tzv. „shooting galeries“ („šlehárny“) byly zaváděny v rozporu s úmluvami OSN i v jiných rozvinutých státech, ale nikde pomocí nich nebyly problémy vyřešeny a vedly jen k větší toleranci vůči ilegálnímu užívání drog a obchodování s nimi a proto od nich bylo postupně upouštěno. Ještě markantnější je situace v Nizozemí, ze kterého se od roku 1976, kdy tam byl zaveden onen podivný experiment, stalo hlavní centrum obchodu s drogami v Evropě, a to nejen těch měkkých drog, které nizozemský parlament tehdy depenalizoval, ale i těch tvrdých, jako je heroin, kokain nebo extáze. Proč 29

tomu tak je, je jasné. Nízké tresty za drogové delikty a liberální postoj tamních soudců zapříčinil, že řada mezinárodních překupnických skupin operuje právě z Holandska. Zastáncům holandské politiky „coffee shopů“ se jejich zavedením navíc nepodařilo ochránit uživatele těchto měkkých drog od toho, aby se stali oběťmi zločinců, kteří prodávají tvrdé drogy a nabídkou atraktivní alternativy mladým lidem tyto obchodníky odříznout a vymítit je. Bohužel opak je pravdou, v Nizozemí vrostl jak počet závislých na heroinu, tak na extázi, protože od kouření marihuany měli mladí lidé už jen krůček k tomu, aby se pohnuli k názoru, že je také zcela v pořádku užívat halucinogenní látky. Myslím, že zde role marihuany jako vstupní drogy, zafungovala jedinečně. Druhým a podle mne závažnějším problémem je, že si různé liberalizační a legalizační lobby po celém světě berou z těchto zemí příklad bez toho, aby zodpovědně zhodnotily i všechna negativa, která to se sebou přináší. Toto můžeme pozorovat i v České republice, kde se ozývá stále více hlasů, které volají po legalizaci marihuany s tím, že není ani prokázána její škodlivost. První krok směrem k liberálnějšímu postupu vůči deliktům souvisejících s konopnými látkami můžeme spatřovat i v nově přijatém trestním zákoníku, který dělí drogy na měkké a tvrdé. A členové Strany zelených šli ve svém pozměňovacím návrhu nového trestního zákoníku ještě dále, kdy dokonce požadovali postavit konopné látky na úroveň alkoholu, což naštěstí nebylo přijato. Přitom Mezinárodní rada pro kontrolu narkotik (INCB) před tímto varuje s tím, aby státy zbytečně neopakovaly neúspěšné experimenty s tímto spojené. Naopak například ve Velké Británii začínají přemýšlet o přesunu marihuany zpět do skupiny látek, ve které jsou i amfetaminy, protože škodlivost marihuany byla prokázána v řadě studií, kdy bylo zjištěno, že má až třikrát více dehtu než obyčejná cigareta, způsobuje kuřácký kašel, bronchitidu nebo potíže s dýcháním, ale také že zhoršuje paměť a je spouštěčem duševních poruch a psychóz. Nový trestní zákoník ani zcela nesplňuje závazky vyplývající ze sjednaných mezinárodních úmluv, protože nadále netrestá držení drog v malém množství pro vlastní 30

potřebu a také užívání těchto látek, což úmluvy OSN žádají. Domnívám se, že jediným účinným postupem v boji s drogovou kriminalitou je zpřísnit postihy za drogové trestné činy, kdy by za prodej drog za přitěžujících okolností bylo možné udělit i doživotní trest odnětí svobody a tím odpojit nejvýznamnější zločince

z drogového systému. A tvrdé postihy by

určitě byly i řádným odstrašujícím příkladem pro všechny nově začínající dealery nebo výrobce drog. Škoda jen, že se nad tímto nezamysleli i tvůrci nového trestního zákoníku ČR, ve kterém tresty za drogové delikty zůstaly téměř nezměněny od současných. Změnit by se měl ale také postoj médií a sdělovacích prostředků k problematice, jejichž velká část se místo varování a odmítání nelegálních drog upoutává k pravému opaku, kdy problémy často bagatelizuje a v hraničních případech i některou z drog propaguje. To samé by si měly uvědomit i některé celebrity a měly by přestat být hrdé na to, že jsou závislé na drogách a tím negativně působit na jejich mladé obdivovatele. V souvislosti s tímto je ČR zmiňována i ve výroční zprávě OSN o drogách za rok 2008, kdy mladí Češi dle průzkumu věří, že užívání tabáku a alkoholu s sebou nese dokonce vyšší riziko než užívání marihuany a po Itálii a Španělsku jsme na třetím místě, co do úrovně rozšíření konopných drog mezi dospělými Evropany. Změně v tomto vnímání marihuany mezi mládeží jako něčeho, co není škodlivé, určitě reforma trestního zákoníku nepomůže, protože vytvořením samostatné kategorie pro konopné drogy jim vlastně částečně dávají za pravdu i zákonodárci, kteří tím jakoby říkají, že jsou tyto drogy menším problémem než ostatní ty ostatní. Podle této zprávy je Česká republika také hlavním zdrojem ilegálně vyráběného metamfetaminu v západní Evropě. Ve všech jiných evropských státech jsou totiž léky s pseudoefedrinem k dostání pouze na předpis a pervitin začíná být vnímán po celém světě jako velký problém České republiky. Podle České lékárnické komory bylo v roce 2007 prodáno 1,2 milionu balení těchto léků a až 90% z nich bylo zneužito k výrobě pervitinu. V Poslanecké sněmovně byla již v únoru roku 2009 novela Zákona o 31

návykových

látkách,

která

by

umožňovala

prodej

léků

obsahujících

pseudoefedrin pouze na lékařský recept schválena, ale poté ji v březnu Senát vrátil zpět k projednání s úpravami, podle nichž by se léky s obsahem pseudoefedrinu mohly prodávat po předložení občanského průkazu kvůli přiměřenosti takového nákupu. Osobně si myslím, že prodej těchto léků na občanský průkaz by byl vyhovující, ale je nutné vést evidenci o tom, v jakém množství a komu jsou tyto léky vydávány a také nastavit vhodné množstevní, časové a věkové limity. Varianta prodeje na lékařský předpis by totiž zbytečně naplnila čekárny praktických lékařů lidmi, kterým jde pouze o to, si zakoupit jedno balení aspirinu proti nachlazení. Na závěr jen věřím, že společným úsilím celé společnosti a vhodným působením jak represivním, tak samozřejmě i preventivním, se bude dařit výrobu a prodej drog a také s tím spojený počet zničených lidských životů neustále snižovat a jednou snad tento neduh lidské společnosti úplně vymítit.

32

6. Cizojazyčné resumé (angl.) Drugs and problems connected to drugs go along with humankind for many thousand years. Therefore we can not expect that our society would solve drug problems once and for all. What can be done is to try the most effective fight and maximally reduce its use and following negative impact both on individuals defeated by drugs and other society. We have to take into account that not only medical treatment of drug addicted costs our society considerable amount of money, but we should also realize that hard drug addicted people are off the real life and so there is actually one missing labour force in the labour market. Also other criminality connected to drugs burden society, no matter if it is committed under the influence of drugs or in order to win money to buy drugs. On that account I believe the governmental interest of all states should keep commitments from prearranged conventions under the auspices of the OSN. However, a lot of states do not keep it due to their liberal approach to drug problems. Another problem represent the various kinds of lobbies related to liberalization and legalization round the world, which do not take into account all negatives result from the above mentioned liberal approach to drug problems. I believe that the only effectual problem solving drug problems is giving heavier sentence for the crimes related to drugs. My proposal is life imprisonment for selling drugs under the aggravating circumstances – thus would be possible to disconnect the most important criminals from the drug system. Heavy sentence would also serve as a warning for possible future dealers or drug producers. Similarly, mass media should change their approach to this problem, it should advise people against drugs taking and refuse illegal drugs but instead of it mass media disparage and sometimes even propagate drugs. Nevertheless, I trust that joint effort of the whole society along with aiming at prevention and harder sentences for lawbreakers all together will reduce drugs dealing leading to the number of wasted human lives. 33

7. Seznam použité literatury • Kuchta, J., Valková, H. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha : C.H.Beck, 2005 • Chmelík, J. a kol. Rukověť kriminalistiky. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005 • Stiburek, M., Trávničková, I., Frouzová, M., Budina Z., Tyrlík, M. Drogy ze všech stran. Praha : Filia, 1995 • Escohotado, A. (překlad Janda, L.). Stručné dějiny drog. Praha : Volvox Globator, 2003 • Novotný, F., Růžička, M. a kol. Trestní kodexy. 2. doplněné vydání. Praha : Euronion, s.r.o., 2002 • Jelínek, J., Sovák, Z. Trestní zákon a trestní řád. 16. aktualizované vydání novelizovaných trestních kodexů. Praha : Linde a.s., 2001 • Sotolář, A. a kol. Trestná činnost spojená se zneužíváním drog a formy jejího řešení. Praha : Institut vzdělávání Ministerstva spravedlnosti ČR, 2002 • Borník, M. Drogy, co bychom o nich měli vědět. Praha : Tiskárna MV, 2001


Trávničková, I. Drogová kriminalita – včera, dnes a zítra. Kriminalistika, 2001, č. 4
Zeman, P. Vývoj rogistrované drogové kriminality a jejího postihu v České republice v letech 1996 – 2001. Kriminalistika, 2003, č. 3
Zeman, P. Pohled na některé aspekty trestněprávního přístupu k drogové kriminalitě v zahraničí. Trestní právo, 2003, č. 3
Třešňák, P. Od Alberta Hofmanna s láskou. Respekt, 2008, č. 19
Šámal, P. K problematice množství většího než malého u omamných a

34

psychotropních látek podle § 187a odst. 1 TrZ. Trestněprávní revue, 2003, č.1
Výroční zpráva OSN o drogách: Sto let mezinárodní kontroly drog – úspěchy a výzvy. Praha, 2009
Výroční zpráva Národní protidrogové centrály za rok 2007
Výroční zpráva Národní protidrogové centrály za rok 2008 ♦ Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon ♦ Zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád ♦ Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník ♦ Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách ♦ Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích ♦ Závazný pokyn policejního prezidenta č. 39/1998 ♦ Závazný pokyn policejního prezidenta č. 64/2001 ♦ Závazný pokyn policejního prezidenta č. 102/2003 ♦ Závazný pokyn policejního prezidenta č. 86/2006 ♦ Pokyn obecné povahy Nejvyššího státního zástupce č. 6/2000 ♦ Pokyn obecné povahy Nejvyššího státního zástupce č. 2/2006 ♦ Pokyn obecné povahy Nejvyššího státního zástupce č. 1/2008 ♦ Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp.zn.: 3 Tdo 687/2006  Internetové stránky www.portal.justice.cz  Internetové stránky www.drogy.net  Internetové stránky www.psp.cz  Internetové stránky www.drogy-info.cz  Internetové stránky www.mvcr.cz  Internetové stránky www.nsoud.cz  Intranetové stránky Policie ČR / Národní protidrogové centrály

35

8. Přílohy

Příloha č. 1 – Příloha č. 2 Pokynu obecné povahy NSZ č. 1/2008

Příloha č. 2 – Příloha č. 1 Závazného pokynu policejní prezidenta č. 86/2006

Příloha č. 3 – Tabulka množství zadržených OPL v ČR v roce 2008 (zdroj statistiky NPC PČR)

Příloha č. 4 – Graf množství zadržených OPL v ČR v roce 2008 (zdroj statistiky NPC PČR)

Příloha č. 5 – Tabulky počtu realizací a pachatelů TOXI v roce 2008 (zdroj statistiky NPC PČR)

Příloha č. 6 – Tabulka cen OPL v ČR v roce 2008 (zdroj statistiky NPC PČR)

36