Metodika hodnocení účinnosti podpory jazykové gramotnosti – vzdělávací program
Modul 3
Modul 3 – Indikátory ke sledování jazykové gramotnosti Modul 3 popisuje základní přístup k volbě nových indikátorů pro sledování podpory rozvoje jazykové gramotnosti, uvádí východiska pro jejich výběr, jejich základní rozdělení a zapracování do nových nástrojů pro sledování jazykové gramotnosti. Klíčová slova modulu indikátor – dílčí ukazatel – hodnoticí škála Co se rozumí indikátorem Obecně je indikátor (ukazatel) míra, která svědčí o určitém jevu, slouží jako „vodítko“, s jehož pomocí bude úroveň dosažených cílů prokazatelná. Určuje přesný popis žádoucí kvality neboli toho, jak má vypadat realita. Indikátory jsou tedy určitým způsobem měřitelné (statistické) údaje a vypovídají o současném stavu sledovaného jevu. Představují objektivní argumenty pro rozhodování, na jehož základě můžeme vyhodnotit tento stav jako uspokojivý nebo jako zralý pro změnu. Indikátory mohou být jak kvalitativní, tak kvantitativní (případně strukturální, procesuální nebo výsledkové). Indikátory jazykové gramotnosti Indikátory pro sledování podpory jazykové gramotnosti jsou vytvořeny a zpracovány dle didaktických a metodických principů současného přístupu k výuce cizích jazyků. K jejím hlavním cílům patří rozvoj (interkulturní) komunikační kompetence, která klade důraz na funkční pojetí jazyka, užívání autentického jazykového materiálu a vyváženost rozvoje všech čtyř řečových dovedností (tj. poslechu a čtení s porozuměním, mluveného a psaného projevu) včetně používání cílového jazyka ve vyučovacím procesu. Akcentováno je dále zaměření na žáka a jeho učení, mnoho/vícejazyčnost, rozmanitost výukových metod a postupů, rozmanitost organizačních forem výuky, důležitost správnosti jazykového projevu, zohledňování zkušeností žáka s učením se jazykům, zohledňování individuálních rozdílů mezi žáky apod. Soubory indikátorů Indikátory pro podporu jazykové gramotnosti jsou rozděleny do tří souborů, podle toho, zda náleží k podmínkám pro rozvoj gramotnosti, k procesu jejího rozvoje či jeho výsledkům. První soubor indikátorů sledující podmínky rozvoje gramotnosti zahrnuje jednak materiální a prostorové podmínky, jednak podmínky personální. Indikátory druhého souboru zaměřeného na proces rozvoje gramotnosti charakterizují obecné znaky výuky, činnost učitele a činnost žáka. Indikátory výsledků rozvoje gramotnosti, které jsou součástí třetího souboru, charakterizují jednak rozvoj dovedností, jednak také rozvoj znalostí.
1/6
Metodika hodnocení účinnosti podpory jazykové gramotnosti – vzdělávací program
Modul 3
Hodnoticí škály Většinu indikátorů lze kvantifikovat dichotomicky (ano/ne), četností výskytu („kolikrát během hodiny nastal jev X“) či procentuálním podílem (např. podíl aprobovaných učitelů jednotlivých cizích jazyků). Pro každý indikátor je zároveň definována minimální očekávaná, standardní a vynikající úroveň jeho naplnění. Sledování indikátorů a záznam dat Dle společného schématu jsou indikátory jazykové gramotnosti sledovatelné ve třech rovinách/kategoriích: indikátor je sledovatelný ve škole hodnotitelem (ředitelem, vedoucím předmětové komise, hodnotitelem/školním inspektorem atd.), ale také mimo školu např. na základě posouzení přístupných dokumentů školy či o škole, tj. bez přímé přítomnosti hodnotitele/školního inspektora ve škole (DIST), indikátor je sledovatelný hodnotitelem/školním inspektorem, přítomnost hodnotitele ve škole je nutným předpokladem pro posouzení úrovně indikátoru (PREU), indikátor je sledovatelný poučeným hodnotitelem/školním inspektorem ve výuce, přítomnost hodnotitele ve výuce je nutným předpokladem pro posouzení úrovně indikátoru (PREI). Každý indikátor je tedy sledovatelný vždy alespoň v jedné kategorii, nicméně většina z nich je sledovatelná ve všech třech kategoriích (záleží na specifičnosti daného indikátoru). U každého indikátoru jsou pro každou kategorii navrženy vždy konkrétní příklady, jak se může daný indikátor v dané kategorii projevovat, je tedy blíže specifikováno, jaký typ dat lze očekávat, sledovat a následně zaznamenávat. Ukázka – přehled sledovaných oblastí a hlavních indikátorů 3.1
Podmínky rozvoje gramotnosti
3.1.1
Materiální a prostorové podmínky
3.1.1.1 Učebnicové soubory a další materiály pro výuku cizích jazyků 3.1.1.2 Zajištění přístupu žáků k internetu při výuce cizích jazyků a při plnění dalších úkolů s ní souvisejících 3.1.1.3 Zajištění interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků 3.1.1.4 Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, jazyková učebna/jazykové učebny a žákovská cizojazyčná knihovna) 3.1.2
Personální podmínky
3.1.2.1 Splnění kvalifikačních předpokladů pro výuku cizího jazyka včetně předmětové specializace 3.1.2.2 Vytváření podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) 3.1.2.3 Vytváření podmínek pro působení rodilého mluvčího ve škole a jeho kontakt s žáky i učiteli
2/6
Metodika hodnocení účinnosti podpory jazykové gramotnosti – vzdělávací program
Modul 3
3.2
Průběh vzdělávání (Proces rozvoje gramotnosti)
3.2.1
Obecné znaky výuky
3.2.1.1 Vztah jazykové gramotnosti, ŠVP a očekávaných výstupů dle RVP 3.2.1.2 Strategie výuky cizích jazyků 3.2.1.3 Zajištění návaznosti výuky cizího jazyka na předcházející vzdělávání 3.2.1.4 Plánování výuky cizího jazyka v různých časových horizontech 3.2.1.5 Podpora jazykové rozmanitosti širokou nabídkou cizích jazyků 3.2.1.6 Jazykově podnětné prostředí 3.2.1.7 Integrovaná výuka cizího jazyka a odborného předmětu (CLIL) 3.2.2
Činnost učitele
3.2.2.1 Vytváření a udržování pozitivní učební atmosféry 3.2.2.2 Podpora rozvoje tvořivosti a fantazie žáků 3.2.2.3 Stanovení cíle hodiny a jeho naplňování 3.2.2.4 Užití metod a forem práce ve vztahu ke stanovenému cíli hodiny 3.2.2.5 Obsahově a odborně správné vedení výuky 3.2.2.6 Uplatňování diferencovaného přístupu k žákům 3.2.2.7 Uplatňování metod a forem ve vztahu ke vzdělávacím potřebám žáků se SVP a žáků mimořádně jazykově pokročilých 3.2.2.8 Propojení výuky s ostatními vzdělávacími oblastmi/ obory/ předměty 3.2.2.9 Využití znalostí a dovedností z reálného života žáků 3.2.2.10 Využití znalostí z již dříve osvojených jazyků a zkušeností s jejich učením 3.2.2.11 Uplatňování metod podporujících mnohojazyčnost / usnadňujících učení se více jazykům 3.2.2.12 Rozvoj interkulturní komunikační kompetence 3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) 3.2.2.14 Využití vhodných učebnicových souborů a dalších materiálů 3.2.2.15 Využití interaktivních médií a ICT ve výuce 3.2.2.16 Soulad didaktických pomůcek s cíli výuky 3.2.2.17 Vedení hodiny v cílovém jazyce 3.2.2.18 Projektová metoda jako součást výuky cizího jazyka 3.2.2.19 Zapojení školy do národních projektů 3.2.2.20 Zapojení školy do partnerství a projektů na mezinárodní úrovni 3.2.3
Činnost žáka
3/6
Metodika hodnocení účinnosti podpory jazykové gramotnosti – vzdělávací program
Modul 3
3.2.3.1 Žák má pozitivní vztah k cizímu jazyku/cizím jazykům 3.2.3.2 Žák má příležitost (samostatně) se intelektuálně rozvíjet 3.2.3.3 Žák má potřebu aktivně používat cizí jazyk během výuky i mimo ni 3.2.3.4 Žák má zájem objevovat zákonitosti jazyka i mezi jazyky navzájem 3.2.3.5 Žák má možnost účasti na mezinárodně uznávané jazykové zkoušce 3.2.3.6 Žák má možnost účasti na národním či mezinárodním projektu 3.3
Výsledky rozvoje gramotnosti
3.3.1
Rozvoj dovedností
3.3.1.1 Vyvážený rozvoj receptivních a produktivních řečových dovedností 3.3.1.2
Sledování výsledků hodnocení výuky cizích jazyků ředitelem školy
3.3.1.3
Diagnostika dosažené úrovně rozvoje dovedností
3.3.2
Rozvoj znalostí
3.3.2.1 Vyhodnocení úspěšnosti/neúspěšnosti žáků a školních výsledků v jazykovém vzdělávání v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání 3.3.2.2 Využití interních a externích nástrojů hodnocení ke zjišťování dosažené úrovně jazykové gramotnosti v cizích jazycích v uzlových bodech vzdělávání 3.3.2.3 Podíl žáků, kteří absolvovali mezinárodní jazykovou zkoušku, účastnili se olympiády v cizím jazyce, národního či mezinárodního projektu apod. 3.3.2.4 Diagnostika dosažené úrovně rozvoje znalostí Způsoby vyhodnocování Každý indikátor pro sledování jazykové gramotnosti obsahuje podrobnou charakteristiku. Na základě této charakteristiky a v návaznosti na konkrétní pozorování či další metody a techniky zjišťování (inspekční hospitační záznam, dotazníky, rozhovor s učitelem apod.) je následně daný indikátor vyhodnocen z hlediska míry naplnění tohoto indikátoru a je mu přidělen příslušný stupeň hodnocení. Indikátor je vyhodnocen na škále minimální úroveň – standardní úroveň – vynikající úroveň. Každá tato úroveň hodnocení (stupeň hodnocení) je podrobně popsána a specifikována, aby byl zajištěn rovný a pokud možno co nejvíce objektivní přístup k hodnocení prováděnému hodnotitelem. Ukázka – indikátor, stanovení indikátoru, jeho vazby na další dílčí ukazatele, způsoby sledování 3.1.1.3 Název indikátoru: Zajištění interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků Popis účelu indikátoru: Indikátor popisuje, jak škola zajišťuje doplňující interaktivní média k tištěným učebnicovým souborům jako podmínku pro rozvoj jazykové gramotnosti,
4/6
Modul 3
Metodika hodnocení účinnosti podpory jazykové gramotnosti – vzdělávací program
popisuje provázanost rozvoje jazykové a počítačové gramotnosti při výuce prvního a dalšího cizího jazyka. Definuje možnost využití dalších rozšiřujících interaktivních softwarů jako dalších zdrojů jazykových materiálů pro rozvoj jazykové gramotnosti všech žáků včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Způsob sledování a získávání dat: DIST: ŠVP obsahuje informace o využívaných interaktivních médiích k učebnicovému souboru pro první i další cizí jazyk ve vztahu k rozvoji jazykové gramotnosti. ŠVP definuje možnosti využití interaktivních médií při zabezpečení vzdělávání žáků se SVP a žáků s mimořádným nadáním. PREU: Škola informuje žáky i jejich zákonné zástupce o dostupnosti a možnosti využití interaktivních médií a ICT pro výuku cizích jazyků také u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (e-učebnice, software pro tablety aj.) a žáků s mimořádným nadáním. Škola má učebny určené pro výuku cizích jazyků vybavené interaktivními médii. Škola zpřístupňuje moderní technologie cíleně podle předpokladů a potřeb konkrétních skupin žáků. Učitelé využívají pro rozvoj jazykové gramotnosti a přímou výuku interaktivní média a materiály s cílem individualizace jazykové výuky ve škole. Žák má možnost si k samostudiu zapůjčit vybrané médium (např. tablet). Žák (se SVP) má ve zdůvodněných případech k dispozici interaktivní verzi tištěné učebnice nebo její části. PREI: Žák má během výuky k dispozici moderní technologie. Žák využívá během výuky školní počítače, tablety a další elektronická média. Učitel zapojuje do výuky a/nebo samostudia žáků aktivity založené na práci s moderními technologiemi. Způsob kvantifikace: Žáci bez SVP používající ve výuce IA média: ano/ne Žáci se SVP používající ve výuce IA média: ano/ne Popis dosažených hodnot indikátoru: MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola využívá pro výuku cizích jazyků interaktivní média. STANDARDNÍ ÚROVEŇ DOSAŽENÍ INDIKÁTORU: Škola využívá ve výuce všech cizích jazyků interaktivní média, zejména e-učebnici. Škola podporuje využívání interaktivních médií u žáků se SVP a s mimořádným nadáním. VYNIKAJÍCÍ ÚROVEŇ INDIKÁTORU: Škola využívá učebnicový soubor doplněný o e-učebnici; rozvoj jazykové gramotnosti se děje v souladu s rozvojem počítačové gramotnosti a vzájemně se podmiňuje. ŠVP obsahuje koncepci vzájemně provázaného rozvoje obou gramotností. Škola podporuje využívání interaktivních médií u žáků se SVP
5/6
Modul 3
Metodika hodnocení účinnosti podpory jazykové gramotnosti – vzdělávací program
a s mimořádným nadáním. Žák má možnost si k samostudiu zapůjčit vybrané médium (např. tablet). Časové určení indikátoru: indikátor se sleduje po celou vzdělávací dráhu žáka MATEŘSKÁ ŠKOLA – FAKULTATIVNĚ: Škola využívá interaktivní média s odpovídajícím jazykovým softwarem. Interaktivní média jako zdroj jazykového vzoru využívají také děti se SVP. ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. STUPEŇ: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Škola vytváří příležitosti pro využití interaktivních médií všemi žáky s respektováním jejich případně odlišných vzdělávacích potřeb. ZÁKLADNÍ ŠKOLA II. STUPEŇ: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Škola vytváří příležitosti pro využití interaktivních médií všemi žáky s respektováním jejich případně odlišných vzdělávacích potřeb. STŘEDNÍ ŠKOLA: Škola využívá elektronická interaktivní média pro výuku cizích jazyků. Škola vytváří příležitosti pro využití interaktivních médií všemi žáky s respektováním jejich případně odlišných vzdělávacích potřeb. Perioda sledování: při každé inspekční činnosti Vazba na další indikátory: 3.1.1.2 Zajištění přístupu žáků k internetu při výuce cizích jazyků a při plnění dalších úkolů s ní souvisejících 3.1.1.4 Zajištění prostorových a materiálních podmínek na podporu rozvoje jazykové gramotnosti (kabinet cizích jazyků, jazyková učebna/jazykové učebny a žákovská cizojazyčná knihovna) 3.2.1.6 Jazykově podnětné prostředí 3.2.2.13 Uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů (texty, nahrávky) 3.2.2.15 Využití interaktivních médií a ICT ve výuce
6/6
