Moderní umělecké směry v české literatuře na přelomu 19. a 20. století..................................................1 Společensko – historická situace .......................................................................................................................1 Literatura přelomu století ....................................................................................................................................1 Umělecké skupiny ....................................................................................................................................................2 Česká moderna .....................................................................................................................................................2 Moderní revue.......................................................................................................................................................2 Nový kult .................................................................................................................................................................2 Almanach na rok 1914 ......................................................................................................................................2 Čeští impresionisté a symbolisté ..................................................................................................................2 Hlavní představitelé ................................................................................................................................................3 Josef Svatopluk Machar .....................................................................................................................................3 Otokar Březina ......................................................................................................................................................3 Antonín Sova..........................................................................................................................................................4 Karel Hlaváček ......................................................................................................................................................4 Viktor Dyk ...............................................................................................................................................................4 František Gellner .................................................................................................................................................5 Fráňa Šrámek ........................................................................................................................................................5 Petr Bezruč .............................................................................................................................................................6 Stanislav Kostka Neumann ..............................................................................................................................6 Jiří Karásek ze Lvovic .........................................................................................................................................7
MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ
V ČESKÉ
LITERATUŘE
NA
SPOLEČENSKO – HISTORICKÁ SITUACE Rozvoj průmyslu přináší migraci obyvatel do měst. Česká společnost konce 19. století prochází řadou přeměn. Stupňuje se národně politický zápas s Vídní a radikalizuje se inteligence a dělníci. Vzrůstá nacionalismus, anarchismus i antisemitismus. Krizi zažívá celá česká politika. Po vypuknutí 1. světové války museli čeští vojáci bojovat v rámci rakouské armády proti svým tradičním přátelům. Zesílila protičeská persekuce a zatýkání. Prohlášením samostatnosti v říjnu roku 1918 byly položeny základy k budování demokratického Československa.
LITERATURA PŘELOMU STOLETÍ Do uměleckého života vstupuje nová generace ovlivněna moderními proudy, dochází k ostrým rozporům se starší generací. Předehrou byl zápas o Rukopisy, které jsou prohlášeny za padělky. V roce 1895 je založena Česká moderna. Na přelomu století vystupuje generace buřičů a anarchistů.
UMĚLECKÉ SKUPINY ČESKÁ MODERNA 1895 – Manifest České moderny – publikován v časopise Rozhledy, za autory jsou považováni J. S. Machar, F. X. Šalda, podpis připojili další umělci – O. Březina, A. Sova, V. Mrštík, aj. Hlavní programové body: rozchod s dřívější generací – lumírovci, ruchovci, realismus; ostrá kritika politika mladočechů; boj za práva dělníků a žen; prosazení všeobecného hlasovacího práva; v umění prosazení individualismu a uznání kritiky jako umění; literatura může být národní a přitom nemusí být vlastenecká – návaznost na Nerudu; skupina měla jen krátké trvání. MODERNÍ REVUE seskupení českých dekadentů, odmítali všechny dosavadní morální a estetická normy, záliba v nechutných tématech, pocit úpadku, opovržení přízemní každodennosti. Vynikající grafická úprava textů. Šéfredaktorem časopisu Moderní revue byl Arnošt Procházka. K představitelům české dekadence patří Jiří Karásek ze Lvovic a Karel Hlaváček. NOVÝ KULT seskupení českých anarchistických buřičů. Spojuje je negativní postoj vůči společnosti, anarchismus, (směr respektující absolutní neomezenou svobodu jedince, odmítající autoritu státu a dalších společenských institucí), antimilitarismus (odmítání války), sociální cítění, civilismus (obdiv k technice a s tím spojenému způsobu života). Tato generace neodmítá tvorbu starších autorů. Centrum byla vila S. K. Neumanna na Olšanech a časopis Nový kult. Později jednotliví autoři nalézají jistoty v socialismu a komunismu (S. K. Neumann), v lásce k vlasti V. Dyk), v sociální poezii (P. Bezruč), ve vitalismu (F. Šrámek). Představitelé: S. K. Neumann, F. Šrámek, V. Dyk, F. Gellner, P. Bezruč ALMANACH NA ROK 1914 odmítají Českou modernu, dekadenci a symbolismus. obrací se ke světu moderní civilizace. Autor nemá být individualitou, ale občanem. Představitelé: bratři Čapkové. ČEŠTÍ IMPRESIONISTÉ A SYMBOLISTÉ nevytvářejí zvláštní umělecká seskupení, zapojují se do jiných uměleckých skupin. Získávají ve světě největšího uznání.
Představitelé: A. Sova, O. Březina, F. Šrámek.
HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ JOSEF SVATOPLUK MACHAR pocházel z Kolína, asi 30 let působil ve Vídni jako úředník, udržoval velmi úzké kontakty s Čechami, spoluautor Manifestu České moderny. Od vzniku ČSR generální inspektor čs. armády. V závěru života se rozchází s T. G. Masarykem pro své krajně pravicové názory, odchází do ústraní. Confiteor I – III – (Zpovídám se) – společenské a politická lyrika, odsouzení falešné měšťácké morálky a politiky. Jakási autorova zpověď, ve které převládá nedůvěra ke společenským hodnotám Tritium Vindobona – (Žalozpěvy z Vídně) vliv Ovidia, vyjadřuje lásku k vlasti a podrobuje kritice českou politiku. Zde by měly kvést růže – soubor veršovaných příběhů, kritika otrockého postavení žen - v měšťácké společnosti Magdaléna – veršovaný román, poslanecký kandidát Jiří obětuje své kariéře štěstí prostitutky Lucy, ta se raději sama vrací do nevěstince – soudobou společnost nelze napravit ani křesťanskou láskou, ani kroky politiků, její morálka je horší než morálka prostitutky. Svědomím věků – básnický cyklus, inspirovaný tvorbou Vrchlického a Huga, prochází dějinami a hledá výjimečné osobnosti, hledá ztělesnění lidského ideálu, vyslovuje svůj názor na smysl dějin, chce vystihnout povahu doby, ne přiblížit události. OTOKAR BŘEZINA vlastním jménem Václav Jebavý pocházel z Českomoravské Vysočiny, zasáhla ho smrt obou rodičů působil jako učitel na Moravě byl samotář, ale udržoval kontakt s děním v Praze, podepsal Manifest České moderny jeho básně často připomínají náboženské meditace byl symbolistou světového významu Tajemné dálky – sbírka, v níž se odráží jeho neradostné dětství, ztráta rodičů, chudoba i nenaplněná milostná touha. Svítání na západě – titul sbírky je tzv. oxymóron = protimluv, západ = práh mezi životem a smrtí, může být svítáním čili vysvobozením z pozemského utrpení. Bolest a smrt jsou prostředky poznání utajené podstaty života. Větry od pólů – nejabstraktnější sbírka, vrchol snahy oprostit se od pozemského života, snaha splynout se silami ovládajícími vesmír, filosofická témata – bytí, čas, prostor.
Stavitelé chrámů – chrám = symbol posvátného prostoru, znamení duše, při stavbě chrámů se lidé sjednocují v naději na lepší život. Ruce – ruce miliónů lidí = symbol duchovního sbratření. lidé svou prací, krví a smrtí vykupují svět. ANTONÍN SOVA ovlivněn smrtí matky a dalším manželstvím otce přátelství se sestrami Jaroslava Vrchlického redaktor Ottova slovníku ředitel pražské městské knihovny představitel impresionismu a symbolismu, dosáhl evropské úrovně Květy intimních nálad – impresionisticky laděná sbírka přírodní lyriky, verše jsou plné stesku Z mého kraje – od protikladů a nedostatků ve společnosti opět uniká do svého rodného kraje, výrazná hudebnost veršů. Zlomená duše – kniha sedmi monologů, ve kterých útočí na společnost, fiktivní části z deníku předčasně zemřelého přítele Údolí nového království – nový svět a nové, harmonické království mají přivolat proroci, hlasatelé mravního přerodu člověka. Užívá náboženské symboly. Bídu, zoufalství, rozklad vidí všude kolem sebe. Zpěvy domova – reakce na 1. světovou válku, láska k vlasti, obavy o osud národa. KAREL HLAVÁČEK pocházel z dělnické rodiny velmi nadaný sportovec malíř a ilustrátor pro Moderní revue předčasná smrt na TBC Sokolské sonety – sbírka napsaná v duchu sokolských zásad, zdůrazněn pozitivní vztah k životu, zdraví, pravdě Pozdě k ránu – melancholie, neurčitost, výrazná hudebnost veršů, scenérie sbírky – neskutečná krajina, snový měsíc, přelom mezi dnem a nocí Mstivá kantiléna – 12 balad, motiv povstání zchudlých nizozemských Geusů. VIKTOR DYK novinář, za vlastenecké projevy vězněn po válce politická činnost, byl zvolen senátorem tragická smrt – zahynul v Jaderském moři
básník, prozaik a dramatik představitel anarchistických buřičů Marnosti – vliv symbolismu a dekadence Satiry a sarkasmy – sbírka poukazuje na nedostatky české povahy Milá sedmi loupežníků – balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě, vliv romantismu Krysař – novela, čerpá ze staré německé pověsti o krysaři, za osvobození města od krys nedostal zaplaceno, a proto zvukem píšťaly odvedl do propasti všechny obyvatele města – kromě dítěte a blázna = naděje na nový život. Zmoudření dona Quijota – drama, inspirován Cervantesem, don Quijote po prohlédnutí = zmoudřením ztrácí smysl života a umírá. FRANTIŠEK GELLNER bohémský život, provokatér v životě i umění redaktor Lidových novin v Brně – ilustrátor, karikaturista, básník, redaktor po odchodu na frontu v roce 1914 se ztrácí, prohlášen za nezvěstného Po nás ať přijde potopa ! – ironický a výsměšný postoj vůči společnosti, blízko lidovému popěvku, užití refrénu, citace kupletů, blízko k próze, hovorové řeči, šokující otevřenost. FRÁŇA ŠRÁMEK s rodiči se často stěhuje jednoroční dobrovolná služba mu byla za antimilitarismus prodloužena o další rok sblížil se se skupinou okolo S. K. Neumanna, v roce 1905 uvězněn za účast na studentských demonstracích 1. světovou válku prožil na různých frontách Po válce názorově blízko bratrům Čapkovým Nezařadil se žádné skupině, představitel impresionismu i v próze a dramatu a vitalismu Života bído, přec tě mám rád – osudy vyděděnců, vliv anarchismu, vojenská témata, slavná báseň Píšou mi psaní – ostře antimilitaristická, odbojná Modrý a rudý - odpor proti válce, anarchistická vzpoura proti rakouskému militarismu, báseň Raport – forma vojenského hlášení, paralele umírajícího vojáka a koně, prvky hovorového jazyka. Splav – zaznamenává chvíle citového a smyslového opojení, souznění s přírodou, oživení slovanských mýtů, vliv vitalismu Rány a růže – odpor k fašismu a láska k vlasti
Stříbrný vítr – impresionistický román, příběh citového dospívání studenta Jeníka Ratkina a jeho střet se společností, plnou přetvářky, falše a lži. Konflikt čistého mládí a necitelného světa dospělých lze překonat pouze pomocí hlasu „stříbrného větru“ = symbol věčného mládí a naděje. Měsíc nad řekou – impresionistická divadelní hra, sjezd abiturientů na malém městě, ironický nadhled nad někdejšími plány, ostrý kontrast světa synů a dcer, schopnost nadšení mládí, smyslového okouzlení životem a přírodou, zachycení momentální atmosféry. PETR BEZRUČ vlastním jménem Vladimír Vašek narodil se rodině národního buditele ve Slezsku pracoval jako poštovní úředník za 1 sv.války byl vězněn pro podezření z protistátní činnosti Slezské písně – básně nejprve vycházely v časopisech, později knižní vydání, které Bezruč několikrát přepracovával. Hlavní téma – obraz národnostního a sociálního útisku slezského lidu, výzva ke vzpouře, vytvoření mýtu o vzdoru a revoltě slezského lidu, autorova autostylizace do barda vymírajícího kmene – báseň „Já“, “Ostrava“, užití alegorie – báseň „Červený květ“ = symbol vzpoury, ale také vystižení svého osudu, srovnává sebe sama s květem kaktusu, nový typ sociální balady – „Maryčka Magdonova“ Stužkonoska modrá – zamyšlení nad uplynulým životem, hořkost stáří STANISLAV KOSTKA NEUMANN pocházel z rodiny pražského advokáta v 18 letech odsouzen v procesu s Omladinou organizátor uměleckého života vila na Olšanech centrum anarchistických buřičů, vydává jejich časopis Nový kult spolupracoval s Moderní revue žil ve Vídni, 10 let na Moravě, kde působí v redakci Lidových novin a jeho tvorba je ovlivněna vitalismem a civilismem 1. sv. válku prožívá na frontě, po válce vstupuje do KSČ Po 2. sv. válce se jeho tvorba stává vzorem komunistického básníka Prošel složitým uměleckým vývojem od anarchismu, dekadence a symbolismu přes civilismus a kritický realismus až k proletářské poezii Jsem apoštol nového žití, Satanova sláva mezi námi – vliv symbolismu a dekadence, utiskovaný lid nenachází Boha, ale Satana jako symbol vzpoury, síly a radosti
Kniha lesů, vod a strání – vliv naturalismu, vitalismu – smyslové okouzlení přírodou, radost ze života, parafráze modliteb Nové zpěvy – vliv civilismu, oslava technických vynálezů, velkoměsta, lidského kolektivu, volný verš. Rudé zpěvy – proletářská poezie. Sonáta horizontálního života – varování před fašismem. Bezedný rok – reakce na Mnichov. Zamořená léta – doba okupace. JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC Básník, prozaik, publicista; Sbíral výtvarné umění a knihy; Sexus necans – verše plné vášně, morbidní erotiky