TÉMA 4 Renata Mudrová
Protekcionismus Teorie mimo hlavní proud Moderní teorie
Obsah tématu Protekcionistický pohled Teorie mimo hlavní proud
Hypotéza imitačního zpoždění Teorie výrobkového cyklu Linderova teorie překrývající se poptávky
Moderní teorie a doplňky IIT trade Krugmanův model
Tradiční a moderní teorie
Tradiční teorie
Klasická teorie
Neoklasická teorie obecně
Teorie komparativních výhod H-O Model
Alternativní teorie
Odbourávají některé z tradičních předpokladů Mohou analyzovat i tyto situace:
Dynamické změny technologií a poptávky Vnitrooborová vs. mezioborová směna zboží Rostoucí výnosy z rozsahu
Protekcionistický pohled
Dlouhá tradice
Ekonomický nacionalismus Jiný přístup – normativní charakter – co je nutno udělat, aby naše země rostla rychleji než ostatní Hlavním bodem není vysvětlení struktury obchodu Základní otázky:
Merkantilismus (1500 – 1750) Teorie „nezralého průmyslu“ (19.stol) Novější teorie, periferní ekonomika (pol.20.st.)
Jak může být MO vždy přínosný, když se jedná o konkurenci (hrozbu!!) našim výrobcům? Jak obchod ovlivňovat, aby prospíval vývoji domácí ekonomiky a nenarušoval jej?
Nesnaží se většinou o propracovaný teoretický pohled
Merkantilismus The ordinary means therefore to increase our wealth and treasure is by foreign trade trade,, wherein we must observe this rule; rule; To sell more to strangers yearly than we consume of theirs. Thomas Mun (1664) Svou „ekonomickou úroveň“ můžeme zvýšit prostřednictvím obchodu, musíme však vždy více vyvážet než dovážet.
16.-18. století, politika budování silného 16.centralizovaného státu Neformalizovaný a heterogenní přístup, je obtížné mluvit o jednotné „škole“ Autoři – např. Thomas Mun, J.B. Colbert Zdroj bohatství – peníze, zejména ve formě drahých kovů, zdrojem peněz může být obchod – pokud máme přebytek Obchod = hra s nulovým součtem Protekcionismus – cla, dotace, zákony o plavbě, monopoly Současně ale i snaha dovážet levné suroviny a vyvážet hodnotnější (a dražší) produkty, hodily se i nízké mzdy
Teorie nezralého průmyslu
19. st. – autoři z Německa (F.List) a USA (A.Hamilton), snaha dohnat vyspělou Británii Friedrich List (1789 – 1846) Klasická teorie vyhovuje pouze vyspělým zemím, které jí argumentují, když se jim to hodí, ovšem pro méně vyspělé země, které se chtějí rozvíjet, má ochrana trhu smysl a proto je nutné zavádět cla pro výchovu a posílení domácího nerozvin. průmyslu Národní systém politické ekonomie (1841) Důraz na národ a národní ekonomiku Vývoj ekonomik probíhá ve stádiích Obchod je dobrý, ale ne pro všechny ekonomiky a za všech okolností –zejména jedná jedná--li se o přechod do vyššího stádia Vylučuje Smitha – Smith chce svobodný obchod, když je to výhodné pro Anglii, ale i ta se v rozhodujících momentech chovala protekcionisticky Doporučení: Méně rozvinutá země by měla chránit svůj průmysl dokud nebude konkurenceschopný, ochrana však nesmí být větší než je potřeba
Werner Sombart (1863 – 1941)
Klesající význam mezinárodního obchodu
Novější argumenty pro protekcionismus
Renesance protekcionismu je spojena se snahou řešit problémy RZ (50.léta 20 stol.) Autoři zejména z RZ popř. z organizací OSN(např. Raúl Prebish, Singer) Teorie závislosti, teorie periferní ekonomiky Negativní vliv vývoje reálných směnných relací – ceny výrobků, které naopak RZ byly schopny vyvážet Hlavní idea: - volný obchod za současného uspořádání tento vývoj podporuje a vede tak k růstům rozdílů (jak mezi ekonomikami, tak uvnitř ekonomik) Řešení: ochrana a rozvoj vlastního průmyslu, snížení závislosti na RTE, popř. až snaha o soběstačnost
Teorie periferní ekonomiky
Spadá do moderních protekcionistických teorií Spojeny se snahou řešit problémy RZ 50. léta 20. st. Autoři zejména z rozvojových zemí, popřípadě z organizací OSN
Raúl Prebish
Teorie periferní ekonomiky RTE
centrum, RZ periferie Je v nesouladu s rolí, kterou RZ přisuzovaly statické komparativní výhody Volný obchod vede k růstu rozdílů, nikoliv ke konvergenci Nutnost podporovat vlastní průmysl a chránit ho
Negativní vliv reálných směnných relací – ceny výrobků, které RZ dovážely rostly rychleji než ceny komodit, které naopak RZ byly schopny vyvážet Hlavní myšlenka – volný obchod za současného uspořádání tento vývoj podporuje a vede tak k růstům rozdílů (mezi i uvnitř ekonomik) Řešení – ochrana a rozvoj vlastního průmyslu, snížení závislosti na RTE, popř. až snaha o soběstačnost
Problémy protekcionismu
Až příliš zjednodušená logika, často spíše ideologie než pokus o analýzu Problém s úsudkem „ z části celek“ – pokud něco škodí jednomu (mému!) odvětví, pak to přeci nemůže být prospěšné naší ekonomice Většinou pohled ze strany výrobce, opomíjení nákladů a užitku spotřebitelů Ochranářství většinou vede spíše ke zhoršování efektivity (chybí tlak konkurence) Ochranu si spíše mají šanci vybojovat již existující významná odvětví v problémech než nová a nerozvinutá odvětví
Teorie mimo hlavní proud
Hypotéza imitačního zpoždění
Michael V. Posner, 1961 Předpoklady: Prodlevy v přenosu technologií mezi zeměmi, podobně jako u poptávky Imitation lag: Objeví Objeví--li se jedné v zemi díky výzkumu nový výrobek, bude ve druhé zemi trvat určitou dobu, než jej také dokáže vyrábět Demand Lag – Doba mezi příchodem výrobku na trh v zemi A a vznikem poptávky v zemi B. Odstraňuje předpoklad identických technologií Ukazuje důvody k obchodu v situaci dynamických změn technologií
Příklad V zemi B je demand lag 6 měsíců a imitation lag 17 měsíců V období mezi 6 a 17 měsícem je v zemi B poptávka po novém výrobku, ale domácí výrobci jej nemohou nabídnout ⇒ Země B je proto dovozcem a země A vývozcem
Teorie výrobkového cyklu
Raymond Vernon, 1966 Navazuje na hypotézu imitačního zpoždění Více předpokladů tradiční teorie, ucelenější Spojení životní cyklu výrobku a MO Dochází ke změně obchodních toků – Jak výrobek stárne, mění se struktura jeho spotřebitelů i místo výroby Dynamická komparativní výhoda Z pohledu amerických transnacionálních korporací Výroba nových výrobků ve třech stádiích
Stádium nového výrobku
Stádium dospívajícího výrobku
Původní výrobce ztrácí komparativní výhodu založenou na technické převaze, masová výroba, USA vyvážejí výrobek do zemí s vysokým příjmem, kde je již po něm poptávka, možnost výhody i u zahraničního výrobce díky levnějším nákladům hlavně na pracovní sílu
Stádium standartizovaného výrobku
Monopolní výhoda založená na technické převaze, výrobek se vyrábí a spotřebovává jen v USA
Výroba je běžná, výrobek známý spotřebitelům i výrobcům, přesun výroby do rozvojových zemí
Kritika: U všech výrobků nelze registrovat tendenci ke standardizaci (stroje, zastarávání), vznik moderních průmyslových odvětví i v některých RZ (NIZ), Japonsko a SRN – přiblížení se v inovačním úsilí k USA
Výrobkový cyklus
Produkce Spotřeba
Spotřeba
Vývoz
Dovoz
Produkce
čas I.
II.
III.
Linderova teorie překrývající se poptávky
S. B. Linder, 1961 Vysvětlení struktury obchodu s průmyslovými výrobky přes poptávku Základ – země bude vyvážet ty průmyslové výrobky, pro které má uplatnění na domácím trhu Preference spotřebitelů jsou determinovány jejich důchodem-- vliv HDP na obyvatele důchodem Preference „reprezentativního spotřebitele“ generují přiměřenou nabídku Export souvisí s domácí strukturou výroby Země obchodují, pokud se poptávky překrývají
Příklad Země A má určité HDP/obyv., že spotřebitelé poptávají zboží A,B,C,D,E Země B má vyšší HDP/obyv. produkuje zboží C,D,E,F,G. F a G jsou kvalitní drahé komodity, které zákazníci v zemi A nekupují ⇒ Vzájemný obchod pouze v komoditách C,D,E, kde se poptávky překrývají Závěr MO s průmyslovými výrobky bude intenzivnějjší mezi zeměmi s podobnou úrovní HDP na obyv. Obchod je obousměrný, tj. vnitrooborový Kritika Pochybností myšlenka, že výrobce nebude přihlížet k potřebě přizpůsobit se zahraniční poptávce Může vysvětlovat obchod mezi zeměmi s velkým domácím trhem, nikoliv u zemí Singapur, HongHong-Kong
Proč vůbec potřebujeme další modely? modely ?
Tradiční teorie a empirická data
Tradiční teorie (Ricardo (Ricardo,, Heckscher Heckscher--Ohlin Ohlin))
Hledá motivaci k obchodu v rozdílech mezi ekonomikami Rozdíly v používaných technologiích nebo ve vybavenosti výrobními faktory Velmi podobné země by měly mít relativně malou motivaci obchodovat
Vede k obchodu založenému na specializaci
Nemělo by se stávat, že země vyváží a současně dováží stejný typ výrobku
Možná vysvětlení: velikost zemí
Empirická data: data: konflikt s čistou tradiční teorií
Podobné země spolu ve skutečnosti obchodují (a velmi intenzivně) Situace, kdy země vyváží a současně dováží stejné či velmi podobné komodity, jsou velmi časté
Např.: ČR a automobily
Home market effect: existuje vztah mezi velikostí trhu a exporty
Co s tím?
Potřebujeme: Empirické přístupy jak analyzovat rozsah podobného typu obchodních vztahů Teoretické a empirické modely schopné s tímto typem obchodních vztahů pracovat a vysvětlit jej.
Vývoj teorie mez. obchodu
Do 70. let 20. století: století:
Konec 70. a 80. léta – revoluce (new trade theory)
Neoklasické modely Dokonalá konkurence Konstantní výnosy z rozsahu (CRS) Podstata: obchod založen na rozdílech (v technologiích nebo ve vybavenosti výrobními faktory) Modely založené na modelech „industrial organization“ (IO) a teorii her, ale stále ještě homogenní firmy Nedokonalá konkurence Rostoucí výnosy z rozsahu Častým výsledkem je intraintra-industry trade
Po roce 2000 – nová změna („new“ new trade theory)
Modely s heterogenními firmami Melitz (2003) – model, ve kterém se jen vybrané velmi efektivní firmy pouští do zahraničního obchodu
Vnitroodvětvová směna Intra-industry trade (IIT) Intra Na rozdíl od tradičního obchod založeného na specializaci je čím dál tím více obchodu ve formě směny velmi podobným výrobků
Tj. nikoliv víno (Portugalsko) za sukno (Británie) Ale např. auta (ČR) za auta (Německo)
Typy IIT a diferenciace výrobků Horizontální – podobné výrobky ve stejné kvalitativní a cenové třídě Vertikální – podobné výrobky, které se ale liší kvalitou a cenou Příklady?
Empirická analýza vnitrovnitro-odvětvové směny Grubell & Lloydův Lloydův index Založen na podrobných datech o struktuře obchodu Jednoduchá verze pro 1 sektor: sektor:
I = 1−
Xi − Mi
Xi + Mi
Verze zahrnující podrobnější data o více podsektorech n Sektor i Podsektory j (1 až k)
Ii
X ∑ = 1− ∑ (X j =1 n
ij
j =1
ij
− M ij
+ M ij )
Problémy GrubelGrubel-Lloydových indexů? Závisí na agregaci Ovlivněn existencí přebytků/deficitů obchodní bilance
Vnitroodvětvový obchod
Hraje velmi významnou roli v ZO vyspělých ekonomik Možné důvody pro existenci IIT: IIT:
Diferenciace výrobků Stupeň agregace a podrobnost definice výrobků ve statistikách Dopravní náklady, role geografických faktorů Inovace a dynamické komparativní výhody Rozdíly v příjmech a rozdělení příjmu
Empirická analýza (Balassa 1986):
Rozsah IIT pozitivně koreluje s výškou důchodu na obyvatele, výškou národního důchodu, otevřeností ekonomiky a s existencí společné hranice mezi danými obchodními partnery Rozsah IIT negativně koreluje se vzdáleností daných obchodních partnerů (tj. s dopravními náklady)
Dokonalá vs. nedokonalá konkurence
Dokonalá konkurence Homogenní, zcela identické výrobky Dostatečně velké množství hráčů, každý z nichž věří, že nemůže přímo ovlivnit rovnováhu na trhu
Nedokonalá konkurence
Některý ze zmíněných předpokladů neplatí Buď
se jedná o trh s diferencovanými výrobky Nebo na tomto trhu je příliš málo hráčů
Typy nedokonalé konkurence
Monopol
Oligopol
Několik málo nabízejících, popř. 1 dominantní nabízející
Monopolistická Monopolistic ká konkurence
Jen 1 nabízející na celém trhu
Mnoho nabízejících Diferencovaný produkt Nejbližší dokonalé konkurenci
Monopson
1 poptávající na celý trh, „monopol na straně poptávky“
Porovnání typů konkurence Dokonalá konkurence
Monopol
Oligopol
Monopolistická konkurence
Počet firem
Velmi mnoho
Jeden
Několik
Mnoho
Produkt
Homogenní
Hom./Difer.
Hom./Difer.
Diferencovaný
Bariéry vstupu do odvětví
Ne
Velké
Existují
Přímý vliv na cenu
Ne
Významný
Významný
Omezený
MR = MC
MR = MC
MR = MC
MR = MC
P = MC
P > MC
P > MC
P > MC
Podmínka optima výrobce Cena a mezní náklady
Ne (Dlouhé období)
Monopolistická Monopolistic ká konkurence Speciální typ nedokonalé konkurence s mnoha nabízejícími (výrobci) a volným vstupem do odvětví Každý z výrobců nabízí svoji vlastní verzi výrobku (služby)
V krátkém období je jeho pozice podobná monopolu V dlouhém období zde však jsou vždy konkurenti, kteří vyrábějí podobný výrobek a tlačí ceny dolů – podobné dokonalé konkurenci
Rostoucí výnosy, nedokonalá Rostoucí konkurence a modely mezinárodního obchodu
Výnosy z rozsahu
Zákon klesajících mezních výnosů se týká toho, co se děje při změně objemu využití jednoho z výrobních faktorů Ale co když měníme využití všech z nich současně? současně ?
Konstantní výnosy z rozsahu (CRS)
Klesající výnosy z rozsahu (DRS)
2x vstupy ⇒ 2x objem produkce 2x vstupy ⇒ nový objem produkce ≤ 2x původní úroveň
Rostoucí výnosy z rozsahu (IRS)
2x vstupy ⇒ nový objem produkce ≥ 2x původní úroveň
Krugmanův model Jednoduchá verze
Jednoduchý “Krugmanův Krugmanův”” model
Základní rys: rys:
Monopolistická konkurence
Konkrétní předpoklady týkající se konkurence
Mnoho firem Snadný vstup do odvětví a odchod z něj
Nulový ekonomický zisk v dlouhém období
Diferencované výrobky (horizontální diferenciace) Každá z firem pokládá cenu svých konkurentů za danou Firmy jsou homogenní/symetrické (identická poptávka a nákladové funkce)
Krugmanův model – jednoduchá verze • Výnosy z rozsahu (interní)
Li = α + β ⋅ Qi
Ci = F + c ⋅ Qi
• Každá z firem se setkává 1 s touto poptávkou: Q = S ⋅ −b⋅ P − P
n
(
• Podrobnosti o této formě poptávky: Salop (1979) • Spotřebitelé mají rozdílné preference • Firmy nabízejí variety šité na míru jednotlivým segmentům trhu
)
• “Pomocný” předpoklad: celková poptávka na trhu nezávisí na průměrné ceně
CC: Průměrné náklady a počet firem • CC – vztah mezi počtem firem na trhu (n) a průměrnými náklady typické firmy – Pokud všechny firmy účtují stejnou cenu:
– Pak:
F F AC = + c = n ⋅ + c Q S
– CC: AC jsou rostoucí funkcí n
S Q= n
PP: Množství firem a cena
Poptávku můžeme přepsat takto: takto: S Q = + S ⋅b ⋅ P − S ⋅b ⋅ P n
Chová-li se firma optimálně Chováoptimálně:: MR = MC Přičemž:
MC =
∂C =c ∂Q
∂ (P ⋅ Q ) ∂P 1 1 MR = = ⋅Q + P = ⋅Q + P = ⋅Q + P ∂Q ∂Q − S ⋅b ∂Q ∂P
Q MR = MC ⇒ P − =c S ⋅b
PP: Množství firem a cena
Dosadíme Q = S/n: P = c + Q = c + 1
PP:
S ⋅b
b⋅n
1 P =c+ b⋅n
Cena je klesající funkcí n Logi Logika ka
Vyšší n znamená vyšší konkurenci (a nižší cenu)
Tržní rovnováha
Rovnováha:: Rovnováha Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový ekonomický zisk, tj. AC = P Graficky: rovnováha = průsečík CC a PP
Trh s monopolistickou konkurencí - rovnováha F CC : AC = n ⋅ + c S
P AC
1 PP : P = c + b⋅n P = AC
PP CC
n Počet firem a variet výrobku
Počet firem (n)
Rovnováha: matematické řešení
Rovnováha:: Rovnováha
Dlouhodobá rovnováha implikuje nulový ekonomický zisk, tj. AC = P
F 1 AC = n ⋅ + c = P = c + S b⋅n F 1 n⋅ + c = c + S b⋅n
S n= b⋅F
Co se stane, pokud se trh rozšíří? F CC : AC = n ⋅ + c S
P AC
1 PP : P = c + b⋅n
P = AC P’ CC PP
CC’
n
n'
Počet firem (n)
Komparativní statika
Závislost počtu firem na velikosti trhu: trhu:
∂n 1 = ⋅ ∂S 2 ⋅ b ⋅ F
1 1 = 2⋅b⋅ F ⋅ n S b⋅F
∂n 0< <1 ∂S
Počátek Po čátek volného obchodu dvou zemí jako rozšíření trhu?
Výsledný společný trh F CC : AC = n ⋅ + c S
P AC
1 PP : P = c + b⋅n
8 PP CC
10
n
Co se stane při rozšíření?
Klesnou ceny Na trhu se udrží více firem, než bylo dříve na každém z obou trhů samostatně (ale méně, než by odpovídalo prostému součtu původních počtů firem)
V důsledku toho: Na trhu je větší konkurence Každá z přeživších firem je větší než bývala
Co nevíme?
Které z firem rozšíření přežijí
Vývoj počtu firem při rozšíření: P AC
CC
CC’
P P’ P’’ PP
n
n'
n‘’
Počet firem (n)
Welfare analýza
Dopad rozšíření trhu na spotřebitele Nižší ceny Větší množství variet výrobku = větší výběr
Závěr: obchod by měl mít pozitivní dopad na spotřebitele Zaj Zajímavá ímavá okolnost: relativní přínos pro spotřebitele bude tím menší, čím byl původní trh větší
Možné reakce státu/firem
Domácí vláda:
Může se snažit pomoci domácím firmám přežít (např. pomocí dotací)
Firmy
Mohou anticipovat zintenzivnění konkurence a připravit se na něj:
Fůze a akvizice Tvorba kartelů
Závěr:
Pokud mají být realizovány všechny možné pozitivní přínosy rozšíření trhu, je nutné přijmout pravidla týkající se:
Regulace státní pomoci firmám (stejné podmínky pro všechny) Politika na ochranu hospodářské soutěže
Dopad omezení konkurence formou kartelů: P AC
CC
CC’
P P’ P’’ PP
n
n'
n‘’
Počet firem (n)
Krugmanův model: závěry • Pro: • Vnitroodvětvový obchod! • Interakce mezi počtem firem (a výběrem) a velikostí trhu • Zajímavé závěry pro analýzu integračních procesů • Proti: • Předpokládá monopolistickou konkurenci, mnoho sektorů má však spíše oligopolní strukturu • V této verzi jsme se zabývali jen jedním sektorem, tradiční přístupy vždy popisovaly celkový zahraniční obchod analyzované ekonomiky • Nejistota ohledně selekce firem, které přežijí!
Evropská integrace a Krugmanův model
Instituce ES/EU počítali s pozitivním dopadem prohlubování integrace na konkurenci a ceny
EU klade velký důraz na pravidla státní pomoci firmám a na ochranu hospodářské soutěže
Např. predikce dopadu SEA: Cecchini Report (1988)
Sledování fůzí, zákaz tvorby kartelů a cenových dohod
V průběhu prohlubování evropské integrace
Další Dal ší směr vývoje?
Krugman, Fujita, Venables – přispěli ke vzniku moderní ekonomické geografie
NEG (New Economic Geography) modely Podobné
předpoklady (nedokonalá konkurence), ale jiný předmět zájmu:
Rozmístění výroby v prostoru
Hlavní směr vývoje teorie MO: modely s heterogenními firmami (Melitz) a inovacemi
Reference
Brakman et al. (2006): CrossCross-Border Mergers & Acquisitions: The Facts as a Guide for International Economics Economics Fontagné,, Freudenberg, and Gaulier (2006): A Fontagné Systematic Decomposition of World Trade into Horizontal and Vertical IIT. Review of World Economics, 2006, Vol 142 (3) Feenstra:: Advanced International Trade Feenstra Krugman & Obstfeld Obstfeld:: International Economics Appleyard & Field Field:: International Economics
Děkuji za pozornost
