Měnový kurs Přednáška kursu MEZINÁRODNÍ FINANCE
Obsah 1.Příčiny pohybu měnového kursu 2.Fundamentální analýza měnového kursu 3.Technická analýza měnového kursu 4.Systémy měnových kursů
Příčiny pohybu měnového kursu
Měnový kurs • Měnový kurs je cena zahraniční peněžní jednotky vyjádřená v domácích peněžních jednotkách. Zahraniční peněžní jednotka může mít formu valuty (hotovostní prostředky cizí měny) nebo devizy (bezhotovostní prostředky cizí měny).
• Měnový kurs není stabilní.
Množství domácích peněžních jednotek, které je přiřazováno jedné peněžní jednotce zahraniční měny se neustále mění tak, že růst kursu je střídán jeho poklesem. Mluvíme o oscilaci měnového kursu.
Zhodnocování a znehodnocování měny
•
•
Pohyb měnového kursu má buďto podobu zhodnocování domácí měny ve vztahu k měně zahraniční (apreciace) nebo znehodnocování domácí měny ve vztahu k měně zahraniční (depreciace). O zhodnocování domácí měny jde v případě, kdy absolutní hodnota kursu klesá, tzn. že se snižuje množství domácích peněžních jednotek, které je nutné vynaložit na získání zahraniční peněžní jednotky. Současně se zhodnocováním domácí měny dochází ke znehodnocování měny zahraniční.
Zhodnocování a znehodnocování měny
•
Ke znehodnocování (depreciaci) domácí měny dochází tehdy, jestliže se zvyšuje cena zahraniční peněžní jednotky, čili v případě, kdy absolutní h o d n o t a k u r z u r o s t e . S o u časně se znehodnocováním domácí měny dochází ke zhodnocování měny zahraniční.
Revalvace a devalvace měny
• • •
V případě , kdy dojde ke změně ústředního (oficiálního) kursu, mluvíme o devalvaci nebo revalvaci měny. Zvýší-li se absolutní hodnota ústředního kursu pak se domácí měna ve vztahu k měně zahraniční znehodnotí a mluvíme o devalvaci domácí měny. Pokud se absolutní hodnota ústředního kursu sníží dojde ke zhodnocení domácí měny ve vztahu k měně zahraniční , pak mluvíme o revalvaci domácí měny.
Příčiny oscilace měnového kursu Příčinou pohybu měnového kursu je změna vztahu mezi nabídkou zahraniční měny a poptávkou po zahraniční měně na devizovém trhu. K vysvětlení tohoto pohybu můžeme proto využít známého modelu nabídky a poptávky. Pro jednoduchost se v modelu uvažuje pouze s nabídkou deviz a poptávkou po devizách jako faktorech ovlivňujících pohyb devizového kursu.
Příčiny oscilace měnového kursu Vztah mezi nabídkou deviz a poptávkou po devizách je zachycen na obrázku :
ER1 ER0 ER2
Vliv změny devizového kurzu na změnu nabídky deviz a poptávky po devizách a obnovení rovnováhy na devizovém trhu
Příčiny oscilace měnového kursu V tomto modelu je na svislé ose množství nabízených deviz a množství deviz po kterých je poptávka (Q) a na vodorovné ose je devizový kurs (ER). Křivka poptávky po devizách D klesá zleva doprava, protože kupující se zvyšováním kursu (znehodnocování domácí měny) snižují poptávku po devizách. Nabídková křivka S roste zleva doprava, neboť prodávající se zvyšováním kursu zvyšují nabídku deviz. V bodě, kde se protíná křivka nabídky deviz s poptávkou po devizách je rovnovážný kurs ER0. Při tomto kursu se nabídka deviz rovná poptávce po devizách.
Příčiny oscilace měnového kursu
• Příčinou pohybu devizového kursu je změna
vztahu mezi nabídkou deviz a poptávkou po devizách jako výsledek působení jiných faktorů než je změna devizového kursu. Jde o ty faktory, které povedou k posunu křivek nabídky deviz a poptávky po devizách v modelu nabídky deviz a poptávky po devizách.
Příčiny oscilace měnového kursu •
•
Dojde-li, při dané úrovni devizového kursu, ke zvýšení nabídky deviz a nabídková křivka se posune směrem vlevo nahoru do S´, pak vznikne převis nabídky nad poptávkou. Za této situace bude docházet ke zhodnocování domácí měny. Na tuto skutečnost budou reagovat poptávající zvyšováním poptávky po devizách a nabízející budou omezovat nabídku. Devizový kurs se postupně ustálí na nové rovnovážné úrovni ER1. Obdobný proces by probíhal při poklesu poptávky po devizách a posunu poptávkové křivky směrem vlevo dolů do D´. Za této situace by docházelo ke zhodnocování domácí měny, neboť nabízející ve snaze umístit všechny devizy budou snižovat jejich cenu. Devizový kurs se postupně ustálí na nové rovnovážné úrovni ER2.
Příčiny oscilace měnového kursu Na změnu vztahu mezi nabídkou zahraniční měny a poptávkou po zahraniční měně, která vede ke změně měnového kursu, mají vliv:
fundamentální faktory chování subjektů na devizovém trhu.
Fundamentální analýza měnového kursu
Fundamentální analýza měnového kursu Cílem fundamentální analýzy je formulování ekonometrického modelu pro prognózování pohybu měnového kursu. Problémem prognózování měnového kursu je časová dostupnost jednotlivých dat – některá data (např. údaje o saldu platební bilance, HDP aj. ) jsou k dispozici pouze čtvrtletně a to ještě se zpožděním několika měsíců. Proto se často prognóza měnového kursu utváří na základě prognózy změn jiných fundamentálních faktorů.
Fundamentální analýza Fundamentální analýza vychází z makroekonomických statistik. K nejpodstatnějším z nich patří zejména hrubý domácí produkt (HDP), respektive jeho vzdálenost od potenciálního produktu, spotřebitelská inflace (CPI) a zahraniční obchod. Podstatný, i když druhořadý význam mají pro finanční trhy výrobní ceny v průmyslu (PPI), nezaměstnanost, maloobchodní tržby, spotřebitelský sentiment, deficit státního rozpočtu a průmyslová či stavební výroba. Správná prognóza makroekonomických ukazatelů je klíčová k odhalení dlouhodobých trendů na finančních trzích. Nicméně vzhledem k tomu, že makroekonomická data jsou zveřejňována jen několikrát za měsíc a kurzy se pohybují několikrát za minutu, je potřeba fundamentální analýzu doplnit. K tomu slouží technická analýza a psychologická analýza.
Fundamentální analýza Fundamentální analýza předpokládá, že v devizový trh nevyzpytatelný a informace nelze získat ihned, ceny jsou nekonzistentní a budou se měnit v závislosti na budoucích ekonomických podmínkách. Analytik využívá pro fundamentální analýzu finanční zpravodajství a ekonomické zprávy,, ekonomické údaje, úrokové sazby atd., společně s nefinančními informacemi, jako jsou politické zpravodajství, vývoj počasí atd., tak aby určil budoucí možné obchody. Studuje rovněž vnější faktory, které mohou mít vliv na nabídku a poptávku na trhu.
Fundamentální analýza Fundamentální analýza zahrnuje analýzu současné politické a ekonomické situaci v zemi zvolené měny. Analýza vychází z toho, že ekonomika země závisí na zejména na následujících konkrétních ukazatelích :
• • • • •
Úrokové sazby centrální banky Národní údaje o nezaměstnanosti Daňová politika a její změny Míra inflace Politické stabilita země (nepokoje atd.)
Fundamentální analýza měnového kursu Na pohyb kursu má vliv i chování ekonomických subjektů - jejich rozhodování je často ovlivněno očekáváním - pohyb kursu může ovlivnit i vláda (proexportní opatření, cla) - centrální banka – intervence na devizovém trhu - prohlášení politiků - změny v provádění fiskální a monetární politiky
Teorie měnového kursu O výklad vlivu fundamentálních faktorů se opírají jednotlivé teorie měnového kursu, které se nazývají podle toho, který z faktorů považují za rozhodující pro vysvětlení pohybu měnového kursu: 1. teorie parity kupní síly 2. teorie parity úrokové míry 3. platebně bilanční přístup ke kursu 4. monetární přístup ke kursu
Teorie parity kupní síly Teorie existuje ve dvou verzích – absolutní (úroveň devizového kursu) a relativní (příčiny pohybu) Absolutní verze parity kupní síly: - vychází ze zákona jedné ceny Podle zákona jedné ceny by každé jednotlivé zboží mělo mít v různých zemích po přepočtu měnovým kursem stejnou cenu. Uvedený zákon by měl platit obecně, tj. pro každé zboží a pro každou zemi. Je-li domácí cena zboží PD a zahraniční cena stejného zboží PZ, pak podle zákona jedné ceny platí PD = SRD/Z x PZ, Měnový kurs (SRD/Z ) podle zákona jedné ceny, lze vyjádřit takto:
Zbožová arbitráž Dojde-li k porušení této rovnováhy např. v důsledku zvýšení ceny zboží v zahraničí nastává zbožová arbitráž. To znamená, že bude docházet k růstu poptávky po zboží na domácím trhu, kde je cena nižší a k jeho prodeji na zahraničním trhu, kde je cena vyšší, s cílem dosažení zisku. Rostoucí poptávka po zboží na domácím trhu povede k růstu ceny tohoto zboží a naopak zvýšená nabídka daného zboží na zahraničním trhu vyvolá pokles jeho ceny. Současně se mění i nabídka a poptávka po zahraniční měně na devizovém trhu. Vývoz zboží do zahraničí se projeví růstem nabídky zahraniční měny na domácím devizovém trhu a tedy i znehodnocením této měny. Tento proces probíhá tak dlouho, dokud nedojde k obnovení rovnováhy.
Zbožová arbitráž Pokud by platila obrácená nerovnost a ceny zboží na domácím trhu by byly vyšší, pak by komoditní arbitražéři nakupovali zboží v zahraničí a prodávali ho na domácím trhu a to tak dlouho, dokud by nedošlo opět k obnovení rovnováhy. Zbožová arbitráž je však spojena s transakčními náklady, které tvoří především dopravné a clo a dále různé poplatky spojené s konverzí zahraniční měny do měny domácí. Proto arbitráž bude probíhat pouze tehdy, pokud cenový rozdíl u domácího a zahraničního zboží bude dostačující k pokrytí těchto nákladů a k dosažení zisku.
Platnost zákona jedné ceny
Posuzujeme-li význam zákona jedné ceny z hlediska jeho empirické platnosti, dojdeme k závěru , že jde pouze o teoretickou koncepci, která pro určité druhy zboží a služeb může platit, zatímco pro jiné – a těch je většina – nikoliv.
Absolutní verze parity kupní síly
•
• •
Absolutní verze parity kupní síly je určitým zobecněním zákona jedné ceny. Na rozdíl od tohoto zákona však nepožaduje stejnou cenu pro každé jednotlivé zboží, ale stejnou cenovou hladinu v jednotlivých zemích. Podle absolutní verze parity kupní síly by cenová hladina po přepočtu měnovým kursem měla být ve všech zemích stejná. Měnový kurs je, podle této teorie, roven poměru příslušných cenových hladin.
Absolutní verze parity kupní síly Cenová hladina se měří pomocí cen koše spotřebního zboží a měnový kurs pak lze vyjádřit takto
kde:
• P
x Wi je soubor zboží i vyjádřený v domácích cenách a domácí měně iD
• P
x Wi je stejný soubor zboží vyjádřený v zahraničních cenách a zahraniční měně iZ
Absolutní verze parity kupní síly
Poměr mezi tržním kursem (SR) a paritou kupní síly (SR PPP) je známý jako ukazatel ERDI ERDI (Exchange Rate Deviation Index) =
Vyjadřuje míru vlivu ostatních faktorů na úroveň kursu. Odlišnosti mohou vzniknout v důsledku použití rozdílné struktury spotřebního koše a také v důsledku použití různých cen. Tento ukazatel je v ekonomicky slabších zemích větší než 1.
Relativní verze parity kupní síly
Relativní verze parity kupní síly vychází rovněž ze zákona jedné ceny. Na rozdíl od absolutní verze se však nesnaží vymezit velikost měnového kursu, ale jeho relativní změnu to znamená, že usiluje o vymezení příčin, které vedou k pohybu měnového kursu.
Relativní verze parity kupní síly
Relativní změna měnového kursu podle této teorie nezávisí na peněžních vyjádřeních standardizovaného spotřebního koše, ale na vývoji cen (relativních změnách cenové hladiny) v obou ekonomikách. Tato teorie tak řeší problém standardizace spotřebního koše a to tím, že ho nepotřebuje vytvářet, neboť se opírá o vývoj cenových hladin, měřený pomocí indexu cen koše spotřebního zboží, kde spotřební koš vystupuje pouze jako váha.
Relativní verze parity kupní síly Jestliže vzroste cenová hladina v jedné zemi, pak klesá její exportní konkurenceschopnost a rostou dovozy do této země. To povede k poklesu nabídky zahraniční měny a zvýšení poptávky po této měně na vnitřním devizovém trhu a tím i ke znehodnocení domácí měny. Klesne-li cenová hladina v dané zemi, pak dojde k růstu exportní konkurenceschopnosti a k poklesu dovozu do této země. Zvýšená nabídka zahraniční měny na vnitřním devizovém trhu spolu s poklesem poptávky po této měně povedou ke zhodnocení domácí měny a ke znehodnocení měny zahraniční.
Relativní verze parity kupní síly Při výpočtu očekávané inflace (pe) se vychází z cenových indexů koše spotřebního zboží (CPI) a očekávaný měnový kurs SRe v čase t+1 je pak možné vyjádřit takto:
• SR • CPI • CPI • CPI • CPI
e
je očekávaný měnový kurz v čase t+1,
t+1
D D
t+1 t
je domácí cenový index koše spotřebního zboží v budoucím období
je domácí cenový index koše spotřebního zboží v stávajícím období
Z je t+1 Z t
zahraniční cenový index koše spotřebního zboží v budoucím období
je zahraniční cenový index koše spotřebního zboží v stávajícím období
Relativní verze parity kupní síly Po úpravě, kdy vycházíme z toho, že CPIt+1 lze vyjádřit jako CPIt (1 + pe), můžeme očekávaný měnový kurs v čase t+1 vyjádřit takto
kde: SRet+1 je očekávaný měnový kurz v čase t +1, SRt je měnový kurz ve výchozím období, peD je očekávaná inflace doma, peZ je očekávaná inflace v zahraničí.
Relativní verze parity kupní síly •
•
•
Úpravou tohoto výchozího vztahu můžeme vypočítat relativní změnu očekávaného měnového kursu v čase t+1 oproti výchozímu kursu v čase t:
Výraz na pravé straně je tzv. inflační diferenciál. Vzhledem k tomu, že výraz ve jmenovateli je blízký jedné, lze od něho abstrahovat a inflační diferenciál lze zjednodušit na peD-peZ. Takto upravená forma přibližného vyjádření relativní verze parity kupní síly je pro svou jednoduchost v praxi upřednostňována. Z výše uvedeného vyplývá, že relativní změna měnového kursu v čase t+1 oproti výchozímu kursu odpovídá rozdílu inflací doma a v zahraničí, tedy inflačnímu diferenciálu.
Platnost parity kupní síly
Empirická zkoumání neprokázala obecnou platnost parity kupní síly především z krátkodobého hlediska. Kursy propočtené na základě této teorie neodpovídají vždy kursům skutečným. Přes všechny výhrady, které k paritě kupní síly máme je nutné si uvědomit, že existují empirické výzkumy, které potvrzují paritu kupní síly z dlouhodobého hlediska.
Platnost parity kupní síly Důvodem pro omezenou platnost parity kupní síly je především to, že tato teorie, je založena na určitých výchozích předpokladech a čím více se liší skutečný vývoj od těchto předpokladů, tím více je i platnost této teorie omezena. Jde o teorii, která popisuje vztah mezi vývojem cenových hladin a změnami kursu v dlouhém období a proto její platnost nelze hodnotit na základě vztahu mezi změnou měnového kursu a změnou cenové hladiny v krátkém období. Příčinou odchylky skutečného měnového kursu od parity kupní síly může být i způsob zjišťování a vyhodnocování údajů o měnovém kursu a očekávané inflaci. V neposlední řadě mohou odchylky měnových kursů od parity kupní síly souviset i s celkovou hospodářskou politikou vlády, charakterem jednotlivých ekonomik a dalšími nemonetárními faktory ovlivňujícími měnové kursy.
Platnost parity kupní síly Mezi hlavní příčiny odchylky skutečného kursu od kursu propočteného na základě parity kupní síly patří:
•
•
problém sestavení standardizovaného koše spotřebního zboží v jednotlivých zemích tedy koše se stejnými komoditami ve stejné kvalitě a se stejnými vahami. To je obtížné především u zemí s různou ekonomickou úrovní. Měnový kurs propočtený podle parity kupní síly nadhodnocuje měny ekonomicky slabších zemí a to z důvodu nižší kvality zboží zahrnovaného do koše spotřebního zboží a tedy i nižší cenové hladiny v těchto zemích ve srovnání s ekonomikami vyspělých zemí. koš spotřebního zboží je sestavován na základě preferencí spotřeby v jednotlivých zemích a nikoliv podle struktury zahraničního obchodu. Změna ceny určitého zboží v obou zemích o stejné procento pak neznamená změnu cenové hladiny ve stejné výši, protože dané zboží nemá většinou stejný podíl na spotřebě v těchto zemích.
Platnost parity kupní síly •
•
•
ve spotřebním koši jsou zahrnuty komodity a služby, které nejsou předmětem zahraniční směny (nontradables) např. bydlení, veřejná doprava, různé služby atd., přičemž úroveň měnového kursu ovlivňuje pouze mezinárodně obchodované zboží (tradables) . jedním z předpokladů, ze kterých tato teorie vychází je dokonalá konkurence na mezinárodních trzích zboží. Ta je však ve skutečnosti narušována existencí společností s monopolním postavením, které prodávají své výrobky v různých zemích za různé ceny podle konkrétní ekonomické situace. V ekonomicky slabších zemích jsou ceny zpravidla nižší než ve vyspělých ekonomikách. dopravní náklady spojené s pohybem zboží zdražují zboží a znevýhodňují tak jeho pohyb mezi jednotlivými zeměmi.
•
•
Platnost parity kupní síly při ověřování platnosti teorie parity kupní síly je důležitá volba základního období. Měnový kurs v tomto základním období by měl odpovídat paritě kupní síly. Důležitá je i délka období, za které se propočet provádí. Čím je toto období delší, tím je i větší pravděpodobnost, že skutečný měnový kurs bude odpovídat kursu propočtenému na základě parity kupní síly. Parita kupní síly nedovede vysvětlit pohyby kursu v krátkém období, které mohou být i opačné, než by odpovídalo cenovému vývoji ve sledovaných zemích. parita kupní síly platí pouze v systému volně pohyblivých kursů, kdy centrální banka do jeho vývoje nezasahuje svými intervencemi. Předpokladem je rovněž volný pohyb zboží, který není narušován ze strany státu zaváděním opatření na podporu vývozu na straně jedné a restrikcemi na dovoz ve formě dovozních cel případně dovozních přirážek, na straně druhé.
Platnost parity kupní síly
Změna měnového kurzu je způsobena nejen cenovými pohyby, ale je výsledkem působení řady dalších faktorů, které parita kupní síly opomíjí. Jde o různé ekonomické a politické vlivy a rovněž i očekávání jak ekonomického vývoje tak očekávání změn cenové hladiny, úrokových měr a i samotného měnového kursu.
Nominální a reálný měnový kurs Nominální měnový kurs je cena jednotky zahraniční měny vyjádřená v jednotkách domácí měny. Reálný měnový kurs je cena jednotky zahraniční měny vyjádřená jako množství zboží, které lze za tuto měnu nakoupit v zahraničí ve srovnání s množstvím zboží, které lze za stejnou měnu nakoupit na domácím trhu.
Reálný měnový kurs Reálný měnový kurs (SRR) můžeme vyjádřit jako nominální kurs (SRN) násobený poměrem změny zahraniční cenové hladiny a domácí cenové hladiny. Představuje nominální kurs korigovaný převrácenou hodnotou vlivu inflace
kde symboly ped ,pez označíme domácí a zahraniční cenovou hladinu. Vztah pez/ped lze vyjárřit rovněž jako 1/ Ippp (index vlivu inflace na kurs).
Reálný měnový kurs Domácí měna se reálně zhodnotí tehdy, jestliže se hypotetická kupní síla domácího zboží ve vztahu k zahraničnímu zboží zvýší neboli domácí zboží se oproti zahraničnímu zdraží. Reálný měnový kurs je základním ukazatelem exportní konkurenceschopnosti země. Dojde-li k poklesu reálného kursu (SRR se sníží) pak se reálná kupní síla domácí měny v zahraničí zvyšuje zároveň je to signál snížení cenové konkurenceschopnosti domácího zboží na zahraničním trhu. A naopak dojde-li ke zvýšení reálného kurzu, pak se domácí měna reálně znehodnocuje a zlepšuje se exportní konkurence-schopnost domácí ekonomiky
Reálný měnový kurs V praxi se častěji než s absolutní hodnotou reálného měnového kursu pracuje s tzv. indexem reálného kursu Index reálného kursu
klesá-li index reálného kursu = zvyšuje se reálná kupní síla v zahraničí a snižuje se cenová konkurenceschopnost domácího zboží na zahraničním trhu.
Parita úrokové míry Podle teorie parity úrokových měr je příčinou pohybu měnového kursu rozdílná úroková míra v jednotlivých zemích, která vede k pohybu krátkodobého kapitálu. Teorie je založena na předpokladu investorů snahy o stejný výnos z aktiv denominovaných v různých měnách. Podmínkou je , že neexistují žádné překážky bránící volnému pohybu kapitálu mezi jednotlivými zeměmi.
Parita úrokové míry Investoři se při svém rozhodování o investovat, řídí očekávanou výnosností, kterou aktivum přinese. Očekávaná výnosnost aktiva závisí nejen na aktuálním měnovém kursu, úrokových měrách na domácí a zahraniční aktiva ale i na očekávaném měnovém kursu v čase t+1. Parita úrokové míry existuje ve dvou formách - nekrytá - krytá Při nekryté úrokové paritě se investor řídí: - rozdílem úrokových sazeb na domácí a cizí aktiva - rozdílem mezi SR v čase t a očekávaným v čase t+1
Nekrytá parita úrokové míry
Disponuje-li investor jednou peněžní jednotkou domácí měny, pak se může rozhodnout mezi dvěma investičními variantami: - domácí měnu může uložit jako depozitum s dobou splatnosti t+1 při úrokové míře na domácí aktiva i - nebo ji může převést do měny zahraniční při aktuálním měnovém kursu SRt, uložit jako depozitum s dobou splatnosti t+1 při úrokové míře na zahraniční aktiva i*.
Nekrytá parita úrokové míry Po převodu aktiva očekávaným kursem v čase t+1 by měla platit tato rovnice:
kde:
SRet+1
je očekávaný měnový kurs v čase t+1,
SR
je aktuální měnový kurs v čase t,
t
i
je úroková míra na domácí aktiva,
i*
je úroková míra na zahraniční aktiva.
Uvedená rovnice je označována jako podmínka nekryté parity úrokových měr, která je základem všech teorií determinace měnového kurzu založených na modelu trhu aktiv.
Nekrytá parita úrokové míry Z této rovnice můžeme očekávaný měnový kurz v čase t+1 vyjádřit takto:
V tomto případě je trh rovnovážný a nemá smysl preferovat jednu investiční variantu před druhou
Nekrytá parita úrokové míry Relativní změnu očekávaného měnového kursu v čase t+1 oproti aktuálnímu kursu v čase t lze vyjádřit jako:
Výraz na pravé straně rovnice je tzv. úrokový diferenciál. Jelikož ve jmenovateli je většinou číslo blížící se jedné, můžeme v našem vztahu používat aproximace a úrokový diferenciál vyjádřit jako rozdíl úrokové míry na domácí a zahraniční aktivum, tj. i – i*. Jde o přibližné vyjádření parity úrokových měr. Z výše uvedeného vyplývá, že relativní změna očekávaného měnového kursu v čase t+1 oproti aktuálnímu měnovému kursu v čase t odpovídá úrokovému diferenciálu.
Krytá parita úrokové míry
Při kryté úrokové paritě se investor řídí: - rozdílem úrokových sazeb na domácí a cizí aktiva - rozdílem mezi forwardovým kursem (FR) a aktuálním spotovým kursem
Fisherův efekt Při svém rozhodování na trhu aktiv se investor musí řídit nejen nominální úrokovou mírou, ale i mírou reálnou (r). Vztahem mezi reálnou a nominální úrokovou mírou se zabývá Irving Fisher. Podle něho závisí reálná úroková míra na: nominální úrokové míře i, očekávané míře inflace pe. Pak můžeme zapsat:
Fisherův efekt Jde o tzv. Fisherův efekt. Pokud ho využijeme v teorii determinace měnového kursu, můžeme úrokový diferenciál upravit takto:
Z výše uvedeného vyplývá, že diferenciál nominálních úrokových měr je roven součtu diferenciálu reálných úrokových měr a diferenciálu očekávaných inflací ve vnitřní ekonomice a v zahraničí.
Fisherův efekt
Podle mezinárodního Fischerova efektu lze v dlouhém období očekávat, že měny s vyšší úrokovou mírou budou vykazovat tendenci k depreciaci ve srovnání s měnami s nižší úrokovou mírou.
Technická analýza měnového kursu
Technická analýza měnového kursu
• získala mezi analytiky na popularitě v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let 20. stol.
• nezkoumá vliv makroekonomických veličin na pohyb kursu, ale snaží se odvodit budoucí vývoj kursu na základě jeho minulého vývoje
• fundamentálními analytiky je odmítána jako nevědecká
Technická analýza Výhody: Poskytuje nástroje pro krátkodobé rozhodování o vývoji trhu Je vhodná pro bezprostřední rozhodování účastníků devizového trhu, kteří nemají dostatek informací pro své rozhodování a pohybují se tak v určitém pásmu nejistoty. Částečně eliminuje nespolehlivost a teoretickou nejednoznačnost fundamentální analýzy, která se orientuje na prognózy ve středním a dlouhém období Nezkoumá dopady vývoje řady makroekonomických proměnných na kurs které nejsou jednoznačné – růst jedné veličiny může vést k apreciaci i k depreciaci měny – otázkou je který transmisní kanál je silnější.
Technická analýza Nevýhody: Odhaduje zvraty v chování subjektů na základě mimoekonomických faktorů , které odvozuje z minulosti s předpokládá stejné chování subjektů i do budoucnosti , což nemusí být vždy pravda Má značně omezené použití pro střední a dlouhé období
Technická analýza Technická analýza je založena na: 1.
analýze grafů a různých druhů grafických formací
2.
diferenciaci vývoje a objemu obchodů
3.
identifikaci nákupu a prodeje
4.
analyzování nejvyšší a nejnižší ceny
5.
otevření / zavření pozice
V závislosti na obchodním stylu, forex obchodník využívá technickou analýzu na denní bázi (5 minut, 15 minut, každou hodinu), event. týdenní nebo měsíční graf.
Technická analýza Technická analýza využívá předpoklad, že všechny informace o trhu a možné volatilitě měny, lze získat z cenového řetězce a objemu transkací. Účastník trhu, který využívá technickou analýzu, věří ve tři základní předpoklady:
• • •
trh se pohybuje v závislosti na všech faktorech, pohyb cen je účelový a je napojen na tyto události, historie má tendenci opakovat se znovu a znovu.
Jinými slovy, obchodník se ohlíží zpět na to, co už se stalo a rozhoduje se na základě přesvědčení, že volatilita bude mít obecně stejný vzor jako v minulosti.
Technická analýza •
• •
Technická analýza vychází z historických dat (zejména sleduje vývoj kurzu), na základě nichž předurčuje budoucnost. V minulosti byla technická analýza považována za pouhé vyhledávání shodných znaků minulosti a současnosti. Hledaly se grafické formace, které měly předpovědět budoucí vývoj kurzu. Moderní technická analýza sice stále vychází z historických dat, ale ty zpracovává na základě více či méně složitých statistických programů a výsledky následně graficky interpretuje. Moderní technická analýza využívající výkonných počítačů, a tak umožňuje nejen prognózu kurzu, ale také správně načasovat chvíli prodeje při obchodování s cennými papíry, komoditami i s měnami.
Metody technické analýzy Pro technickou analýzu se využívají metody:
• Grafické (tzv. chartizmus) • Statisticko-matematické • Trendové linie (spojnice mezi oběma matodami)
Indikátory Indikátory slouží k analýze vývoje daného trhu a k obchodním rozhodnutím, na základě vývoje a hodnot indikátorů. Indikátory vyhodnocují a zobrazí příslušnou hodnotu, na základě matematického výpočtu z ceny příslušného finančného instrumentu. Potom co vyšle indikátor signál signál ke vstupu do trhu, je nutno celkovou situaci zhodnotit a případně brát pozici s tím, že by cena a indikátor měli být v dostatečném souladu s grafem měnového páru.
Indikátory Jsou známy minimálně dvě základní skupiny indikátorů: Trendové indikátory - nám ukazují daný směr thru a to tím způsobem, že na základě matematických vzorců tvoří čitelnou linii, která slouží ke zhodnocení současného trendu. To znamená, že jsou tyto indikátory používány k měření tržních trendů jako takových. Mezi nejpoužívanější trendové indikátory patří např. MACD, různé typy klouzavých průměrů, Parabolic SAR atd. Oscilátory - určují sílu a rychlost pohybu cen - neboli momentum. Tyto indikátory se používají pro netrendové trhy a mimo jiné nás upozorňují na překoupené a přeprodané hladiny daného finančního instrumentu. Mezi nejpoužívanější oscilátory patří zejména CCI, RSI, Stochastic oscilator, Williams R % atd.
Trendové linie Trendové linie = pohyb kursu v rámci týdenních, denních či ještě kratších časových intervalech. Informuje o nejvyšší a nejnižší hodnotě během dne a o uzavíracím kurzu dne (horizontální pruh) rostoucí trend = nejnižší kursové hodnoty dne jsou rostoucí (býčí trh) klesající trend = nejvyšší hodnoty dne jsou klesající (medvědí trh) Protnutí trendové linie může signalizovat změnu trendu ale může znamenat jen pouhé rozšíření oscilace kursu při pokračujícím rostoucím nebo klesajícím trendu bod zvratu – rostoucí trend se do klesajícího láme (horní bod zvratu), v okamžiku, kdy se nejvyšší hodnota dne kursu dostane pod trendovou přímku (na býčím trhu)
Trendové linie Trendová analýza bývá doplněna analýzou objemu, která umožňuje určit, zda jde o slabý nebo silný trh – trh neurčuje jen cena ale i objem obchodů. Na základě objemu obchodů lze usuzovat o likviditě trhu a jak dalece náš vstup na trh (např. s větším objemem nabízené měny) může ovlivnit cenu. Technická analýza konstatuje existenci silného trhu, pokud růst ceny devizy je spojen s růstem poptávky po devizách (nikoliv poklesem nabídky) a slabého trhu, je-li pokles ceny deviz vyvolán poklesem poptávky po devizách (nikoliv zvýšením nabídky).
Filtr
• •
umožňuje stanovit optimální čas pro otevření nebo uzavření devizové pozice optimální chvíle nastává, pokud jsme v bodě lokálního minima nebo maxima tzn. v nejvyšších nebo nejnižších bodech oscilační křivky – tyto body je obtížné trefit a proto budeme čekat určitou dobu, až se potvrdí dlouhodobější změna pohybu.
Filtr Nastavení filtru ovlivňuje riziko transkace :
• Při větší citlivosti filtru (bližší číslo k nule)
riskujeme, že předpokládaný pohyb nebude dalším vývojem potvrzen.
• Při větším filtru (vetší odchylka od nuly)
riskujeme, že signály budou přicházet příliš pozdě a naše zisky z budoucího pohybu kursu budou minimální a při započtení transakčních nákladů můžeme realizovat i ztrátu.
Klouzavé průměry Klouzavé průměry (Moving Average – MA) stanoví a hodnotí konstrukci ceny z minulosti na základě různých, především lineárních kombinací, přičemž využívá různé koeficienty. Jejich součet je vždy roven jedné. MA jsou jednou z nejpoužívanějších a nejhodnotnějších metod technické analýzy na FX trzích. MA dobře mapují prudké výkyvy cen a skvěle identifikují dané trendy.
Klouzavé průměry - dávají
signál k otevření devizové pozice
sleduje průsečíky dlouhodobého a krátkodobého klouzavého průměru Když: - krátkodobý klouzavý průměr (např. 5-10 dní) protíná dlouhodobý (např. 15-20 dní) ze shora dolů (t1) - jde o příkaz k otevření krátké devizové pozice (deviza se znehodnocuje) - krátkodobý klouzavý průměr protíná dlouhodobý zespoda nahoru (t2)- jde o příkaz k otevření dlouhé devizové pozice (deviza se zhodnocuje)
Klouzavé průměry
Momentum
- dává signál k otevření krátké nebo dlouhé devizové pozice na základě rozdílu skkutečného kkursu oproti minulé hraniční hodnotě (minumum, anebo maximum)
- rozdíl dvou kursů okolo 0
MDIF=SRt-SRt-n osciluje
je –li rozdíl roven nule – je to signál k otevření pozice pokud je rozdíl větší než nula – deviza zhodnocuje a naopak
Momentum
Hodnocení technické analýzy • •
Z empirických analýz nelze učinit závěr o tom zda časové řady historických kursů jsou nositeli informací o jejich budoucím pohybu, což je důležitý základní teoretický předpoklad pro použití technické analýzy. Pokud jde o možnost dosahování mimořádných zisků pomocí některé z metod technické analýzy je mínění skeptické. Pokud by totiž daná metoda trvale přinášela nadprůměrné výsledky (resp. výnosy), pak by při jejím použití v „masovějším“ měřítku automaticky došlo k okamžitému posunu skutečných kursů na úroveň prognózovaných. Spotové kursy pak okamžitě dosáhnou svých očekávaných hodnot a obchodník využívající technickou analýzu by nestačil devizu včas nakoupit nebo prodat.“
Psychologická analýza Fundamentální a technická analýza se často doplňuje o psychologickou analýzu zkoumající sentiment investorů. Ta má smysl zejména ve chvílích, kdy se finanční trh chová iracionálně. Investoři na finančním trhu občas propadnou takovému optimismu či pesimismu, že dobré zprávy přeceňují a špatné podceňují. Kurzy tak mohou šplhat k novým maximům, aniž by tento růst měl podložené základy.
Psychologická analýza
Psychologická analýza Po návratu tržní situace k normálu se kurzy vracejí ke svým fundamentálně podloženým hodnotám. Ve chvílích, kdy finančním trhem hýbe davové chování, je proto vhodné využít psychologické analýzy, která se snaží pochopit lidské myšlení a sentiment vedoucí ke včasnému odhalení tržních maxim a minim. Psychologická analýza má nejlepší použití u investic do akcií, obchodování s komoditami a při obchodování na devizovém trhu.
Systémy měnových kursů
Systémy měnových kursů
• Klasifikace systémů měnových kursů • Systémy pevných měnových kursů • Systémy pohyblivých měnových kursů • Volba systému měnových kursů
Kriteria klasifikace Kvalita měny: směnitelnost měny – použití měny v běžných operacích (běžný účet PB) nebrání žádná devizová omezení (upravuje článek VIII. Statutu MMF) – u nás koruna směnitelná od 1.10.1995 (Devizový zákon 219/1995 Sb.) Způsob vymezení ústředního kursu ústřední kurs (centrální parita-CR-central rate) – hodnota, která by měla odrážet dlouhodobou rovnovážnou úroveň měnového kursu, může být určena:
- - -
podle poměru zlatých obsahů měn vztahem k jiné národní měně vztahem k měnovému koši (standardizovaný – SDR, individuální)
Kriteria klasifikace Způsob změny ústředního kursu - oficiální změna ústředního kursu =devalvace nebo revalvace Změny: - pravidelné nebo nepravidelné - skokem nebo postupně - po předchozím ohlášení nebo vyhlášením v době uskutečnění Intervence ze strany CB - intervence povinné nebo dobrovolné - pásma a rozsah intervence
Devizové intervence: - klíčový nástroj CB v ovlivňování měnového kursu - nákup či prodej deviz ze strany CB s cílem ovlivnit pohyb kursu - dealer CB – účastník devizového trhu, který nakupuje nebo prodává devizy na svůj účet (zde na účet CB) - marketmaker – na požádání zakótuje kurs a při něm nakoupí nebo prodá neomezené množství deviz
Devizové intervence: Technická stránka: dealer CB se stane marketmakerem na trhu – výjimečné výjimečné, protože CB chce vidět, jak se kurs vytváří působením tržních faktorů. Pokud by CB kótovala, všichni marketmakeři komerčních bank by kótovali stejně - pokud má CB kredibilitu dealer CB není marketmaker obchoduje s marketmakery komerčních bank na trhu (prodává a nakupuje od nich devizy)
Cíl devizových intervencí CB pouze snižuje volatilitu kursu (nezasahuje do jeho dlouhodobé úrovně) – méně ambiciózní cíl, volatilita ovlivněna šíří pásem oscilace
Pokud CB chce ovlivňovat dlouhodobější úroveň kursu jedná se o značně ambiciózní cíl:
kurs je v dlouhém období ovlivňován fundamentálními faktory (výše peněžní zásoby, vývoj domácí cenové hladiny, domácí IR, kursová očekávání, rizikové prémie, exogenní faktory
jestliže CB chce ovlivnit úroveň kursu, musí ovlivnit
některou z těchto veličin (kromě exogenních faktorů – jde o zahraniční veličiny, které domácí CB nemůže ovlivnit)
Druhy devizových intervencí nesterilizované:
• nejsou doprovázeny operacemi na volném trhu • mají dopad na měnovou bázi a na úrokovou sazbu
• efekty DI:
devizový měnový úrokový psychologický (vliv na očekávání)
Druhy devizových intervencí Sterilizované
• • •
jsou kompenzovány operacemi na volném trhu, které neutralizují jejich vliv na měnovou bázi a krátkodobou úrokovou míru (měnový a úrokový efekt) jsou neúčinné – devizový efekt působí velice krátkodobě a měnový a úrokový efekt se vynuluje Důvody uskutečňování ze strany CB : - CB se obává sekundárních efektů (problém s likviditou u KB) -CB se obává národohospodářských efektů (ekonomický růst)
Systém pevných měnových kursů Jedná se o pevně stanovený ústřední kurs a zpravidla i oscilační pásmo
• • • • • •
s pevnou vazbou na jednu národní měnu s pevnou vazbou na měnový koš s pravidelnými úpravami ústředního kursu (crawling band, crawling peg) s neodvolatelným ústředním kursem (řízený měnovou radou - currency board) systém měnového kursu v zemích, které využívají jako zákonné platidlo společnou měnu popř. používají cizí měnu jako zákonné platidlo
Liší se podle toho, zda se jejich ústřední kurs mění pravidelně nebo nepravidelně popř. je neodvolatelný. Pásma jejich oscilace mohou být užší nebo širší, příp. nejsou stanovena vůbec. Nejde o rigidní kursy, bez jakéhokoliv pohybu. Reagují na vývoj tržních faktorů, míra jejich vlivu je však limitována předem vymezenými hranicemi oscilace.
Systém s pevnou vazbou na jednu národní měnu (Brettonwoodský měnový systém) vazba národních měn na USD – oscilační pásmo ± 1 %
•
výhody:
- -
•
stabilní prostředí pro rozvoj zahraničně obchodní spolupráce omezení rizika v oblasti zahraničně obchodní směny nevýhody:
- - -
ztráta samostatnosti kursové politiky, omezená možnost využití kursu jako nástroje hospodářské politiky vymezení měnových parit – často neodpovídaly kupní síle náročnost na držbu devizových rezerv
Systém s pevnou vazbou na jednu národní měnu (Brettonwoodský měnový systém) Poučení z brettonwoodského měnového mechanismu - snaha o pružnější přístup k devalvacím a revalvacím ústředních kursů - používání širších oscilačních pásem - vazba na individuální měnové koše, neboť platby do zahraničí jsou diverzifikovány Projevem bylo hledání nových modifikací pevných měnových kursů, které by umožňovaly propojit jejich pevnost s relativně větší pružností. Vznikaly tak systémy s pravidelnými změnami parit a širšími oscilačními pásmy ale na druhé straně i daleko striktnější modifikace pevných kursů, které využívaly země s vysokou mírou inflace.
Systém měnového kursu s pravidelnými změnami ústředního kursu (crawling band / peg)
ke změně ústředního kursu, kolem kterého osciluje tržní kurs
v pásmu (band) nebo nemá stanoveno oscilační pásmo (peg) dochází plynule, v pravidelných a obvykle i v předem ohlášených krocích
změna je vázána na minulý nebo očekávaný vývoj vybraných ukazatelů, např:
• • • •
průměr tržního kursu v průběhu předchozího zvoleného období vývoj míry inflace v různých zemích skupina indikátorů – vývoj salda BÚ platební bilance, změna devizových rezerv aj. zpravidla uplatňován v zemích s vysokou mírou inflace
Systém měnového kursu s neodvolatelným ústředním kursem (currency board) Představuje absolutně pevný kurs bez pásma oscilace, kde se CB vzdává téměř veškerých svých nástrojů s výjimkou nesterilizovaných devizových intervencí. - domácí měna je směňována za zahraniční na základě pevného kursu tzn. že množství domácí měny musí být plně kryto devizovými rezervami - systém vychází z monetaristického přístupu k platební bilanci, podle kterého je příčinou nerovnováhy PB nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po penězích, čili převis nabídky nad poptávkou po penězích vede k deficitu PB a naopak - nesterilizované devizové intervence pak uvádějí do souladu nabídku a poptávku peněz Využívaný v zemích, kde CB ztratila kredibilitu v důsledku neúspěšného boje s inflací(např. Bulharsko, Litva, v minulosti Argentina- v roce 2001)
Systém měnového kursu v zemích, které využívají společnou měnu popř. používají cizí měnu jako zákonné platidlo Je využíván zeměmi, které jsou členy některého měnového seskupení či měnové unie a cizí měnu využívají z důvodu silného znehodnocení vlastní měny nebo velmi malé země, které využívají měnu svého silnějšího souseda. Patří sem: - 8 zemí WAMEU – Západoafrická monetární a hospodářská unie - 6 zemí CAMC – Středoafrické hospodářské a měnové společenství - využívají společnou měnu CFA frank – pevně vázaný na francouzský frank - 6 zemí ECCM – Východokaribský společný trh – východokaribský dolar pevně vázaný na USD
-
země, které jako zákonné platidlo využívají měnu jiné země (9 zemí) – dolarizace, euroizace
Systém měnového kursu v zemích, které využívají společnou měnu popř. používají cizí měnu jako zákonné platidlo
- společnou měnu jako zákonné platidlo
využívají země, které přijaly euro – národní CB eurozóny se tím vzdaly své vlaszní kursové a měnové politiky uvnitř eurozóny ,
- kurs eura k ostatním měnám se volně
pohybuje a je ovlivňován pouze zásahy ECB
Kursový mechanismus ERM II - základem je ústřední kurs národní měny k euro - oscilační pásmo ±15 % od ústředního kursu (normální pásmo ±2,25%) - centrální banky nemusí intervenovat, pokud by touto intervencí byl ohrožen prioritní cíl, kterým je cenová stabilita. - účast země v ERM II. dva roky před vstupem do eurozóny - nesmí dojít k devalvaci ústředního kursu dané měny k euro - udržení kursu v oscilačním pásmu bez výrazného napětí – bez nadměrných intervencí CB a netržních opatření
Systém pohyblivých měnových kursů Systém se vyznačuje tím, že měny nemají vymezen ústřední kurs ani oscilační pásmo:
• systém volně pohyblivého měnového kursu
• systém s řízenou pohyblivostí
Systém volně pohyblivého měnového kursu (floating) Měny se přizpůsobují změnám nabídky a poptávky na devizovém trhu a reagují přirozeně na vývoj inflace, úrokových sazeb a dalších faktorů, které determinují jejich rovnovážnou úroveň Očekávání:
• • • •
zmírnění nerovnováhu platebních bilancí oslabení dovozu inflace zmírnění závislosti rozvoje mezinárodních měnových a obchodních vztahů na míře mezinárodní likvidity zajištění větší nezávislosti národní měnové politiky
Systém volně pohyblivého měnového kursu (floating) Všechna očekávání se nesplnila: Pozitivní výsledky: - udržení směnitelnosti - nedošlo k zavedení rozsáhlejších omezení v oblasti obchodu a pohybu kapitálu Negativní výsledky: vyřešit problém nerovnováhy PB, inflace ani mezinárodní likvidity Po roce 1995 se prosazuje tendence relativního snižování podílu zemí s volně pohyblivým kursem ve prospěch zvyšování podílu zemí se systémem řízeného floatingu.
Systém s řízenou pohyblivostí Představuje kompromis mezi volně pohyblivými kursy a pevnými kursy pružnost kursů je řízena na základě intervencí, které CB provádí, aniž by k takovým opatřením byla zavázána pevně stanovenými a vymezenými pásmy oscilace intervence proti nestabilizující spekulaci prováděné na národním základě jsou však zcela neúčinné v případě, že proti domácí měně posiluje některá ze světových měn - intervence mohou být i nákladnější než u systému pevných měnových kursů, neboť zde chybí psychologický tlak na spekulanty v podobě předem stanovených pasem oscilace (námitka zastánců pevných MK) -
podle zastánců systému:
- umožňuje krátkodobě stabilizovat kurs, zabránit jeho neúměrným výkyvům a snížit rizika a nejistoty jak v mezinárodním obchodě, tak i investování - vytváří předpoklady k tomu, aby MK v dlouhém období odrážel inflační diferenciál a ostatní základní dlouhodobé determinanty kursu
Přehled sytémů měnových kursů
Volný floating Řízený floating Pevný /oscilující kurs v pásmu či postupně Cizí měna
Volba systému měnového kursu Při rozhodování o volbě vhodného systému měnového kursu by měly být zohledněny tyto faktory:
- - - - -
stupeň otevřenosti ekonomiky stav devizových rezerv flexibilita cen, mezd a pohyb výrobních faktorů výchozí makroekonomické podmínky a možnosti použití jiné kotvy (např. měnové agregáty) pro účely stabilizace institucionální faktory (účast v regionálních uskupeních zavazujících zemi k určité hospodářské politice a určitému systému MK)
Volba systému měnového kursu Neexistuje jediný vhodný systém pro všechny země a za všech podmínek. Volba adekvátního systému MK by měla vycházet z toho, jak daný systém podporuje stabilitu makroekonomického prostředí, tedy stabilitu cenové hladiny, produkce, spotřeby a dalších makroekonomických veličin. Podstatným kriteriem volby systému jsou i jeho mikroekonomické dopady. Každá země musí vždy pečlivě zvažovat náklady a přednosti zvoleného systému jak z hlediska svého hospodářství, tak i z hlediska institucionální připravenosti. Systém měnového kursu je pouze jedním z důležitých nástrojů měnové politiky.
Literatura Durčáková, J., Mandel, M.: Mezinárodní finance, Management Press, Praha 2010 kap. Kap. 3, 4, 5, 12
