MLYNÁØSKÁ ROÈENKA 2013
ISSN 1214 - 6374 © MLYNÁØSKÉ NOVINY 2013
Váení ètenáøi, dostává se Vám do rukou ji dvacáté vydání tradièní Mlynáøské roèenky. Najdete v ní dùleité statistické údaje, stanoviska a informace o novinkách v technologii i výrobním sortimentu. V uplynulých dvou letech ná obor proil a dosud proívá velmi sloité a nepøíznivé období. Pøíèinou je trní situace, kdy se nedaøí v dostateèné míøe promítnout relativnì vysoké ceny obilovin do cen finálních výrobkù. Silný boj o rozdìlení trhu s moukou a pekárenskými výrobky stlaèuje ceny a pod výrobní náklady. Ve vìtinì mlýnských podnikù, ale i v pekárnách, dochází ke ztrátovému hospodaøení. Také vzniká investièní deficit, který zpomaluje inovaèní procesy, a tím ohrouje nai konkurenceschopnost v evropském mìøítku. Obdivuhodné je úsilí podnikových kolektivù, jak se vyrovnávají s potíemi, a sniují dùsledky krizových jevù. V této souvislosti je nutné podotknout, e situace vyaduje i netradièní øeení, a v nìkterých pøípadech také spoleèný postup. K tomu, aby se podaøilo souèasné potíe pøekonat, pøeji vem mlynáøùm a jejich spolupracovníkùm mnoho úspìchù.
Ing. PAVEL HRDINA pøedseda Svazu prùmyslových mlýnù ÈR
5
2013 LEDEN
ÚNOR
BØEZEN
1 ÚT Nový rok
1 PÁ Hynek
1 PÁ Bedøich
2 ST Karina
2 SO Nela/Hromnice
2 SO Anežka
3 ÈT Radmila
3 NE Blažej
3 NE Kamil
4 PÁ Diana
4 PO Jarmila
4 PO Stela
5 SO Dalimil
5 ÚT Dobromila
5 ÚT Kazimír
6 NE Tøi králové
6 ST Vanda
6 ST Miroslav
7 PO Vilma
7 ÈT Veronika
7 ÈT Tomáš
8 ÚT Èestmír
8 PÁ Milada
8 PÁ Gabriela
9 ST Vladan
9 SO Apolena
9 SO Františka
10 ÈT Bøetislav
10 NE Mojmír
10 NE Viktorie
11 PÁ Bohdana
11 PO Božena
11 PO Andìla
12 SO Pravoslav
12 ÚT Slavìna
12 ÚT Øehoø
13 NE Edita
13 ST Vìnceslav
13 ST Rùžena
14 PO Radovan
14 ÈT Valentýn
14 ÈT Rút/Matylda
15 ÚT Alice
15 PÁ Jiøina
15 PÁ Ida
16 ST Ctirad
16 SO Ljuba
16 SO Elena/Herbert
17 ÈT Drahoslav
17 NE Miloslava
17 NE Vlastimil
18 PÁ Vladislav
18 PO Gizela
18 PO Eduard
19 SO Doubravka
19 ÚT Patrik
19 ÚT Josef
20 NE Ilona
20 ST Oldøich
20 ST Svìtlana
21 PO Bìla
21 ÈT Lenka
21 ÈT Radek
22 ÚT Slavomír
22 PÁ Petr
22 PÁ Leona
23 ST Zdenìk
23 SO Svatopluk
23 SO Ivona
24 ÈT Milena
24 NE Matìj
24 NE Gabriel
25 PÁ Miloš
25 PO Liliana
25 PO Marián
26 SO Zora
26 ÚT Dorota
26 ÚT Emanuel
27 NE Ingrid
27 ST Alexande
27 ST Dita
28 PO Otýlie
28 ÈT Lumír
28 ÈT Soòa
29 ÚT Zdislava
29 PÁ Taťána
30 ST Robin
30 SO Arnošt
31 ÈT Marika
31 NE Kvido
6
Nedìlì velikon.
2013 DUBEN 1 PO Hugo
KVÌTEN
ÈERVEN
1 ST Svátek práce
1 SO Laura
2 ÚT Erika
2 ÈT Zikmund
2 NE Jarmil
3 ST Richard
3 PÁ Alexej
3 PO Tamara
4 ÈT Ivana
4 SO Kvìtoslav
4 ÚT Dalibor
5 PÁ Miroslava
5 NE Klaudie
5 ST Dobroslav
6 SO Vendula
6 PO Radoslav
6 ÈT Norbert
7 NE Heøman/Hermína
7 ÚT Stanislav
7 PÁ Iveta
8 PO Ema
8 ST Státní svátek
8 SO Medard
9 ÚT Dušan
9 ÈT Ctibor
Pondìlí velikon.
9 NE Stanislava
10 ST Darja
10 PÁ Blažena
10 PO Gita
11 ÈT Izabela
11 SO Svatava
11 ÚT Bruno
12 PÁ Julius
12 NE Pankrác
12 ST Antonie
13 SO Aleš
13 PO Servác
13 ÈT Antonín
14 NE Vincenc
14 ÚT Bonifác
14 PÁ Roland
15 PO Anastázie
15 ST Žofie
15 SO Vít
16 ÚT Irena
16 ÈT Pøemysl
16 NE Zbynìk
17 ST Rudolf
17 PÁ Aneta
17 PO Adolf
18 ÈT Valérie
18 SO Nataša
18 ÚT Milan
19 PÁ Rostislav
19 NE Ivo
19 ST Leoš
20 SO Marcela
20 PO Zbyšek
20 ÈT Kvìta
21 NE Alexandra
21 ÚT Monika
21 PÁ Alois
22 PO Evženie
22 ST Emil
22 SO Pavla
23 ÚT Vojtìch
23 ÈT Vladimír
23 NE Zdeòka
24 ST Jiøí
24 PÁ Jana
24 PO Jan
25 ÈT Marek
25 SO Viola
25 ÚT Ivan
26 PÁ Oto
26 NE Filip
26 ST Adriana
27 SO Jaroslav
27 PO Valdemar
27 ÈT Ladislav
28 NE Vlastislav
28 ÚT Vilém
28 PÁ Lubomír
29 PO Robert
29 ST Maxmilián/Maxim
29 SO Petr a Pavel
30 ÚT Blahoslav
30 ÈT Ferdinand
30 NE Šárka
31 PÁ Kamila
7
2013 ÈERVENEC
SRPEN
ZÁØÍ
1 PO Jaroslava
1 ÈT Oskar
1 NE Linda/Samuel
2 ÚT Patricie
2 PÁ Gustav
2 PO Adéla
3 ST Radomír
3 SO Miluše
3 ÚT Bronislav
4 ÈT Prokop
4 NE Dominik
4 ST Jindøiška
5 PÁ Cyril a Metodìj
5 PO Kristián
5 ÈT Boris
6 SO Mistr Jan Hus
6 ÚT Oldøiška
6 PÁ Boleslav
7 NE Bohuslava
7 ST Lada
7 SO Regína
8 PO Nora
8 ÈT Sobìslav
8 NE Mariana
9 ÚT Drahoslava
9 PÁ Roman
9 PO Daniela
10 ST Libuše/Amálie
10 SO Vavøinec
10 ÚT Irma
11 ÈT Olga
11 NE Zuzana
11 ST Denisa
12 PÁ Boøek
12 PO Klára
12 ÈT Marie
13 SO Markéta
13 ÚT Alena
13 PÁ Lubor
14 NE Karolína
14 ST Alan
14 SO Radka
15 PO Jindøich
15 ÈT Hana
15 NE Jolana
16 ÚT Luboš
16 PÁ Jáchym
16 PO Ludmila
17 ST Martina
17 SO Petra
17 ÚT Nadìžda
18 ÈT Drahomíra
18 NE Helena
18 ST Kryštof
19 PÁ Èenìk
19 PO Ludvík
19 ÈT Zita
20 SO Ilja
20 ÚT Bernard
20 PÁ Oleg
21 NE Vítìzslav
21 ST Johana
21 SO Matouš
22 PO Magdaléna
22 ÈT Bohuslav
22 NE Darina
23 ÚT Libor
23 PÁ Sandra
23 PO Berta
24 ST Kristýna
24 SO Bartolomìj
24 ÚT Jaromír
25 ÈT Jakub
25 NE Radim
25 ST Zlata
26 PÁ Anna
26 PO Ludìk
26 ÈT Andrea
27 SO Vìroslav
27 ÚT Otakar
27 PÁ Jonáš
28 NE Viktor
28 ST Augustýn
28 SO Václav
29 PO Marta
29 ÈT Evelína
29 NE Michal
30 ÚT Boøivoj
30 PÁ Vladìna
30 PO Jeroným
31 ST Ignác
31 SO Pavlína
8
státní svátek
2013 ØÍJEN
LISTOPAD
PROSINEC
1 ÚT Igor
1 PÁ Felix
1 NE Iva
2 ST Olívie/Galina
2 SO Památka zesnulých
2 PO Blanka
3 ÈT Bohumil
3 NE Hubert
3 ÚT Svatoslav
4 PÁ František
4 PO Karel
4 ST Barbora
5 SO Eliška
5 ÚT Miriam
5 ÈT Jitka
6 NE Hanuš
6 ST Libìna
6 PÁ Mikuláš
7 PO Justýna
7 ÈT Saskie
7 SO Ambrož
8 ÚT Vìra
8 PÁ Bohumír
8 NE Kvìtoslava
9 ST Štefan
9 SO Bohdan
9 PO Vratislav
10 ÈT Marina
10 NE Evžen
10 ÚT Julie
11 PÁ Andrej
11 PO Martin
11 ST Dana
12 SO Marcel
12 ÚT Benedikt
12 ÈT Simona
13 NE Renáta
13 ST Tibor
13 PÁ Lucie
14 PO Agáta
14 ÈT Sáva
14 SO Lýdie
15 ÚT Tereza
15 PÁ Leopold
15 NE Radana/Radan
16 ST Havel
16 SO Otmar
17 ÈT Hedvika
17 NE Mahulena
18 PÁ Lukáš
18 PO Romana
18 ST Miloslav
19 SO Michaela
19 ÚT Alžbìta
19 ÈT Ester
20 NE Vendelín
20 ST NIkola
21 PÁ Dagmar
21 PO Brigita
21 ÈT Albert
21 SO Natálie
22 ÚT Sabina
22 PÁ Cecílie
22 NE Šimon
23 ST Teodor
23 SO Klement
23 PO Vlasta
24 ÈT Nina
24 NE Emílie
24 ÚT Adama a Eva
25 PÁ Beáta
25 PO Kateøina
25 ST Boží hod
26 SO Erik
26 ÚT Artur
26 ÈT Štìpán
27 NE Šarlota/Zoe
27 ST Xenie
27 PÁ Žaneta
28 PO Státní svátek
28 ÈT René
28 SO Bohumila
29 ÚT Silvie
29 PÁ Zina
29 NE Judita
30 ST Tadeáš
30 SO Ondøej
30 PO David
31 ÈT Štìpánka
16 PO Albína st. svátek
17 ÚT Daniel
31 ÚT Silvestr
9
1. sv. ván.
2. sv. vánoèní
Svaz prùmyslových mlýnù ÈR
10
MLÝNSKÝ PRÙMYSL V MARKETINGOVÉM ROCE 2012/2013 Pavel Filip Hospodáøská situace Hospodáøská situace mlýnù v tomto marketingovém roce je charakterizována jako nejhorí od roku 1990. Pøíèinou je trní situace na stranì surovin i na stranì výrobkù na bázi mouky, tedy chleba a peèiva, tìstovin, mouèných smìsí i výrobkù gastronomie. Ji tøetím rokem po sobì se nepodaøilo prosadit rùst cen mlýnských výrobkù v závislosti na rùstu cen obilí. Cenové nùky se rozevøely natolik, e od srpna do konce roku 2012 prakticky neexistoval mlýn, který by nevykazoval ztráty v hospodaøení. Vznikla paradoxní situace, e èím více mlýn semlel, tím vyí vykázal ztrátu. Ceny obilí nemùeme ovlivnit. Jsou pod pøímým vlivem cen evropských a svìtových. O èeské obilí je navíc obrovský zájem ze zahranièí, co pùsobí na zvyování jeho ceny. Naopak na stranì výrobkù je obrovský tlak na sniování cen, který je podporován pøebytkem výrobních kapacit pekáren. Vývoj navíc ovlivnil pøipravovaný prodej nejvìtí pekárenské spoleènosti United Backery. K tomu ale nedolo. Ná vnitøní trh stále není stabilizován a je jisté, e souèasný stav pøispìje k øadì bankrotù pekáren a navazujících mlýnù. Jako nespravedlnost pak mùeme vnímat skuteènost, e obchodní øetìzce nevybírají pro své zásobování podniky, které investovaly do výrobní základny a do systé11
mu øízení kvality a bezpeènosti potravin, ale podniky zastaralé a nevyhovující. Jsou vak ochotné dodat své výrobky za nií cenu. Probíhá zde boj oslabující celou dodavatelskou vertikálu. Ve patné hospodáøské situaci jsou také pekárny, tìstárny i dalí obory obilní vertikály. Výjimkou nejsou ani zemìdìlské podniky zasaené suchem a holomrazy v loòském roce. Vysoké ceny obilovin se pak projevují v cenách krmiv a tím také cenách masa, mléka i dalích výrobkù, které se stávají nekonkurenèními. Nelze odhlédnout od skuteènosti, e na èeský trh pùsobí globální trendy. Jsou to pøedevím: rùst spotøeby, rùst poètu obyvatel, úbytek orné pùdy, podmínky volného trhu bez regulací a také zájem finanèních investorù o tento sektor, co zpùsobuje extrémní cenové výkyvy. Výroba V roce 2012 zpracoval mlýnský prùmysl v ÈR pøiblinì 1250 tis. tun penice, 100 tis. tun ita, 2 tis. tun jeèmene, 5 tis. tun kukuøice, 15 tis. tun ovsa a 2 tis. tun ostatních obilovin. Bylo vyrobeno pøes 1050 tis. tun penièné a itné mouky a 15 tis. tun ostatních mlýnských výrobkù. Objemy zpracování penice se v marketingovém roce 2012/2013 mírnì sníily, ale jsou vyí ne pìtiletý prùmìr. Zpracování ita se mírnì zvýilo v dùsledku dostatku kvalitní domácí suroviny. Postupnì se stále zvyuje zpracování ostatních obilovin. Výrobní kapacity Konkurenèní boj mezi èeskými mlýny je v souèasné dobì mimoøádnì silný, ale neexistují pro to objektivní pøíèiny. Pøebytek výrobních kapacit penièných mlýnù je mírnì pøes 20%, co je z teoretického hlediska hranice, kdy zaèínají fungovat trní mechanismy. A tento výpoèet je navíc 12
hodnì teoretický, protoe nìkteré mlýny nevyuívají svou výrobní kapacitu a melou napøíklad pouze 2 smìny a nìkolik dnù v týdnu, zatímco kapacitu poèítáme dle metodiky Mezinárodní asociace mlýnù Evropy na 3 smìny a 300 provozních dnù v kalendáøním roce. Ano, je známo, e nìkteré z naich mlýnù vyuívají svou výrobní kapacitu i na více ne 300 provozních dnù, napøíklad na 330. Ale na výsledku to nic nemìní. Denní výrobní kapacita penièných mlýnù je 4970 tun, tj. 1.491 tis. tun za rok a pøi semelku 1250 tis. tun je vyuití kapacity 83,8%. U itných mlýnù je situace výraznì horí. Jejich denní výrobní kapacita je 900 tun, roènì 270 tis. tun, co pøi semelku 100 tis. tun pøedstavuje vyuití výrobní kapacity na 37%. To je ovlivnìno klesající spotøebou itné mouky. Celkem je v provozu 44 provozoven penièných a itných mlýnù. K tomu jsou navíc specializované mlýny na zpracování kukuøice, pohanky, ovsa, jeèmene a bioproduktù. Proti minulému roku se sníila kapacita penièných i itných mlýnù a o 5 klesl i poèet provozoven.V hodnoceném období se zastavily dalí prùmyslové mlýny, napøíklad penièný mlýn Malesice u Plznì a peniènoitný mlýn Pardubice. Stav výrobnì technické základy se sice v posledních deseti letech výraznì zlepil, ale za poslední dva roky vzniká citelný investièní deficit, který mùe mít za následek pokles naí konkurenceschopnosti. Stále máme rezervy ve stavu stavebních konstrukcí, v pøeívajících døevìných zásobnících a nedostateèném vybavení podvýrobními technologiemi. Naopak na velmi dobré úrovni je technologie èitìní obilí pøed mletím, vlastní mlýnské zpracování a vybavení laboratoøí, které je nezbytné pro výrobu mouky na míru podle uivatelských charakteristik. Hlavní konkurenèní výhodou mezi jednotlivými mlýny stále zùstává schopnost dosáhnout nií prùmìrné ceny 13
surovin. Na druhém místì je to vyuití kapacity výroby. S vyím vyuitím kapacity se sniují pøímé i nepøímé náklady. Dùleitou polokou jsou také náklady na elektrickou energii, kde existují rozdíly a 50% na jednotku výroby. I kdy na tuto spotøebu pùsobí nìkolik neznámých (napøíklad podíl výroby hrubé mouky a krupic, objemy drobného spotøebitelského balení a pytlování, celková výrobní kapacita a její vyuití), lze zde uetøit dost penìz. Je ale potøeba analyzovat kadý spotøebiè, nalézat a umìt vyuít ztráty. Uetøit se dá i na sníení prostojù a dobøe nastavené preventivní údrbì. Pøi tom vem ale musíme mít v naprostém poøádku nezbytné pøedpoklady pro výrobu bezpeèných výrobkù. V dalím vývoji lze pøedpokládat dalí tlaky na zlepení hygieny výroby i výrobkù. Zcela nezbytné je zvýit podíl výrobkù s vyí pøidanou hodnotou, kterými jsou napøíklad mouky na míru, fortifikované mouky a mouèné smìsi. Struktura sortimentu výrobkù Struktura výrobního sortimentu mlýnù není pøíli pøíznivá. Pøevauje výroba základního sortimentu mouk a mlýnských krmiv. Zajímavý je rùst výroby krupic a hrubých mouk, který souvisí do jisté míry s prùmyslovou výrobou tìstovin a knedlíkù. V posledních dvou letech dolo rovnì k mírnému nárùstu drobného spotøebitelského balení, ale v prognózách je tøeba naopak poèítat spíe s jejich poklesem. Velmi tìce se prosazují hotové smìsi, fortifikované mouky i moderní technologie tepelné úpravy mlýnských výrobkù. Souhrnnì øeèeno, chybí nové speciální výrobky, aby se mohla zvýit výnosovost a rentabilita. Vzhledem k tomu, e velké mnoství mlýnských podnikù je spojeno s pekárnami nebo s prùmyslovou výrobou tìstovin, je zhodnocení mlýnských výrobkù zajitìno. Ale to platí s podmínkou dostateèné tvorby zisku na finálních výrobcích. Mlýny, kde ta14
to vertikální kombinace neexistuje, mohou do budoucna ztrácet svou konkurenceschopnost, pokud se jim nepodaøí více zhodnotit svou produkci jiným zpùsobem. Moností inovací v sortimentu mlýnských výrobkù je dostatek, a proto vìøme, e je dokáeme správnì uchopit a realizovat. Trh s obilím Jak známo, ceny základních obilovin prakticky nemùeme ovlivnit. Svìtový trh je volný a bez regulací. Ná vnitøní trh je ovlivòován svìtovými a evropskými cenami, i pohybem kurzù mìn. Obilí se stalo velmi vyhledávanou komoditou finanèních trhù, co prohlubuje jeho cenové výkyvy. Svìtová spotøeba obilovin a zejména penice roste. Stejnì tak roste i produkce, která je ale navíc významnì ovlivnìna nepøízení klimatických zmìn. To se také projevilo v roce 2012. K obecným trendùm dále patøí sniování výmìry orné pùdy a rùst svìtové populace. Zemìdìlství se stává strategickým sektorem, protoe se stále více hovoøí o potravinové krizi a potravinové sobìstaènosti. Strategickými faktory se stává pùda a voda. Bìné je kupování pùdy v jiných zemích. S nástupem biopaliv, kdy je napøíklad v USA vyuívána kukuøice více pro výrobu biopaliv ne pro potraviny a krmiva, se zaèíná projevovat propojování trhu potravin s energetickým trhem. Svìtová bilance vech obilovin a zvlá penice byla pro uplynulý marketingový rok 2012/2013 deficitní a vývoj cen do jisté míry opìt ovlivnily i spekulace obchodníkù a finanèníkù. Také produkce rýe a brambor byla nií. Ceny penice na svìtových burzách dosáhly v období skliznì 2012 na severní polokouli úrovnì v pøepoètu 7 tis. korun za tunu. Pozdìji nastal jejich mírný pokles, pak rùst na rovinu 6,5 tis. korun za tunu a v dubnu zaèaly opìt klesat pod úroveò 6 tis. korun za tunu. 15
Výsledky skliznì obilovin a øepky v ÈR ádný rok není stejný. Také u nás výsledky skliznì 2012 ovlivnilo nepøíznivé poèasí v prùbìhu vegetace. Sucho a mráz zlikvidovalo relativnì velké plochy porostù. Byla to nejnií sklizeò od roku 2007 a o 15% nií proti pìtiletému prùmìru. U penice byla úroda nií o 26%, co znamená, e sklizeno bylo cca 3,6 mil. tun. V bilanci je potøeba 1,25 mil. t pro potraviny, 1,45 mil. tun pro krmiva, 0,2 mil. tun pro osiva a zbývajících 0,2 mil. tun pro technické úèely a 1,1 mil. t export. Export bude urèitì nií ne v pøedchozím roce. Do konce bøezna bylo vyvezeno 807 tis. tun penice. I pøesto vnitøní spotøeba bojovala s nabídkami cen obchodníkù ze zahranièí, co mìlo vliv na zvyování cen. Prùmìrný výnos penice 2012 se sníil z loòských 5,78 t/ha na 4,52 t/ha. V Jihomoravském kraji dosáhly výnosy pouhých 2,59 t/ha. Kritická situace byla v okrese Bøeclav. Mezi regiony vak byly velké rozdíly. V jiných krajích byly výsledky prùmìrné i dobré. Pokozeno bylo 21% osetých ploch. Nejhùøe je postien Jihomoravský kraj s 57% ploch (okresy Znojmo, Hodonín, Bøeclav). Plzeòský kraj ztratil 33% ploch, Støedoèeský a Praha 30% ploch a Olomoucký kraj 28% ploch. Zaoráno bylo 10 tis. ha osevních ploch. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Zatímco vnitøní bilance penice byla v uplynulém marketingovém roce mírnì napjatá, u ita to není tak dramatické. Pøesto je potøeba upozornit na údaje z bilance zahranièního obchodu ita, z kterých je zøejmé, e zde existují dlouhodobé obchodní vztahy a vyváí se relativnì velké mnoství. Proto je pro kadého zpracovatele dùleité zajistit si obilí na celý marketingový rok. Podle zkueností ale víme, e 16
17
Øepka
401 319
401 108
99,95
1 120 503
15 425
5 756 138
197 099
177 267
146 279
1 259 047
398 659
283 603
3 294 184
Celkovì sklizeno (t)
Ostatní obiloviny
99,69
98,63
98,49
99,01
99,96
99,65
98,72
99,86
Podíl skliz. ploch (%)
783 268
1 319 185
43 593
50 004
30 253
284 214
97 660
68 490
744 971
Sklizeno (ha do 08 vèetnì
Kukuøice
1 323 238
44 200
Tritikále
Zákl. obiloviny celkem
50 770
284 326
Jeèmen jarní
Oves
98 004
Jeèmen ozimý
30 557
69 379
Penice jarní
ito
746 002
Celkovì ke sklizni (ha)
Penice ozimá
Komodita
Výsledky skliznì obilovin a øepky v ÈR v roce 2012
2,79
1,31
7,15
4,35
4,46
3,49
4,79
4,43
4,07
4,09
4,42
Prùmìrný výnos (t/ha)
rámcové smlouvy nestaèí. Proto je potøeba nalézat dalí nástroje k udrení potøebného mnoství penice a ita v republice. Platí to i pro dalí obiloviny. Napøíklad ovsa nae mlýny zpracují roènì cca 15 tis. tun a sklízí se ho 21 tis. tun. U malokapacitních plodin by bylo vhodné do dlouhodobých vztahù kromì cen na celý marketingový rok zakotvit také kvalitativní hlediska, odrùdy a dodrování agrotechnických postupù. Je potøeba zvýit aktivity vyjednávání a minimalizovat hrozící ztráty v hospodaøení. Není toti jisté, zda se v budoucnu budou opakovat období, kdy bylo moné vzniklé ztráty pøedchozích období následnì dohnat. V dlouhodobém vývoji se potvrzují prognózy o trvalém rùstu spotøeby i cen. Kvalita skliznì chlebových obilovin v ÈR Výsledky mìøení kvality penice ukazují na velmi dobrou kvalitu, vysoký obsah lepku, ale také vysoké èíslo poklesu a nízkou objemovou hmotnost zrna. Roèník byl také rizikovìjí na výskyt mykotoxinù. Výsledky skliznì ita 2012 byly oproti pøedchozího roku dobré. Pro bilanci poèítáme cca 150 tis. tun ita. Osevní plochy se zvýily o 2% na 30 557 ha. Výnos dosáhl 4,92 t/ha. Kvalita byla dobrá. Chlebové obilí z nové skliznì pøesto pøineslo problémy ve velmi nevyrovnaných reologických ukazatelích. Zvýené úsilí technologù a zejména potøeba vyladìní receptur byly nevyhnutelné. U penice se na trhu objevily velmi silné mouky, na které nejsme zvyklí. Vìtinou se ale projevila nízká tanost lepku a nízká energie, co vede k ménì pruným a tuím tìstùm. U ita byla velmi nízká amylolytická aktivita. Prùmìrné ukazatele kvality jsou uvedeny v tabulkách. 18
19
5,3 % 78,3 kg/hl 13,1 % 50 ml 303 s
Pøímìsi a neèistoty
Objemová hmotnost
Obsah N-látek v su.
Sedimentaèní index
Èíslo pokles
Objemová hmotnost
68 %
Podíl nadlimitních vzorkù
1%
105 µg/kg
Podíl pozitivních vzorkù
Prùmìr (µg/kg)
2010
Ukazatel
Obsah deoxynivalenolu v pšenici
202 s
5,1 % 74,9 kg/hl
Pøímìsi a neèistoty
Èíslo pokles
Èechy
Ukazatel
Žito v roce 2012
Èechy
Ukazatel
Pšenice v roce 2012
1%
156 µg/kg
70 %
2011
170 s
73,9 kg/hl
7,0 %
Morava
292 s
51 ml
14,1 %
77,5 kg/hl
6,2 %
Morava
4%
318 µg/kg
64 %
2012
181 s
74,2 kg/hl
6,3 %
Prùmìr ÈR
296 s
51 ml
13,7 %
77,8 kg/hl
5,9 %
Prùmìr ÈR
Odhady svìtové bilance obilovin Podle IGC v roce 2012/13 dosáhla svìtová produkce obilovin úrovnì 1 767 mil. tun a spotøeba 1 806 mil. tun. Z toho svìtová produkce penice byla v r. 2012/13 odhadována ve výi 656 mil. t, spotøeba má dosáhnout 675 mil. t. Koneèné zásoby´penice klesnou na 180 mil. t (199 mil. t v r. 2011/12). Bilance produkce obilovin a penice byla tedy deficitní. Odhad svìtové produkce kukuøice v r. 2012/13 je ve výi 857 mil. t, spotøeba 864 mil. t a koneèné zásoby se sníí na 125 mil. t (129 mil. t v r. 2011/12). Svìtová produkce penice tvrdé dosáhla dle odhadu IGC v r. 2012/13 36,3 mil. t (36,7 mil. t v r. 2011/12). Spotøeba se má zvýit na 36,4 mil. t (36,5 mil. t v r. 2011/12) a koneèné zásoby budou na úrovni 7,4 mil. t (7,5 mil. t v r. 2011/12). Svìtová bilance jeèmene má být vyrovnaná 131 mil. t pokles oproti loòsku, zásoby zùstanou na 5 letém prùmìru. DG AGRI uvádí bilanci obilovin pro EU 27 na r. 2012/13 tak, e vyuitelná produkce byla ve výi 271,4 mil. t, dovoz 15,4 mil. t a spolu s poèáteèními zásobami ve výi 37 mil. t bylo celkové dostupné mnoství obilovin odhadováno na 323,8 mil. t (tj. meziroènì -12,9 mil. t). Celková spotøeba má být ve výi 268,3 mil. t (tj. meziroènì -3 mil. t), koneèné zásoby (k 30.6.2013) jsou odhadovány na 30,8 mil. (tj. meziroènì -6,2 mil. t), výe zásob k 30.11.2012 byla odhadována na 187,4 mil. t. Plochy obilovin pro r. 2012/13 byly na 56,9 mil. ha, tj. +1 mil. ha oproti r. 2011/2012. Informace o cenovém vývoji ve svìtì Svìtové vývozní ceny penice se znovu skokovì zvýily v dùsledku odhadované pasivní bilance. Pøipomnìlo to rok 20
2007/2008, ale rozdíl je ve výi zásob, které jsou vyí. Proto také ceny klesly a dále klesají i na konci marketingového roku. Pøesto jsou vysoké a z dlouhodobého hlediska rostou. Evropské vývozní ceny penice jsou mírnì vyí ne svìtové a jsou vyí ne loni. Mírnì zakolísaly v listopadu v dùsledku zastavení exportu z Ukrajiny, ale v prosinci opìt klesly na pùvodní úroveò. Z cenového hlediska je horí situace u nás, protoe oproti roku 2007 byla u nás v roce 2012 nií produkce a vysoký export. Z uvedených tabulek je zøejmé, jak cena penice stále roste. Rozdíly v údajích SZIF, obchodních burz a mlýnù jsou zpùsobeny prùmìrováním cen od zemìdìlských podnikù, velkokapacitních sil a v neposlední øadì také zahrnutím nákladù na pøepravu. Reálná cena penice ve mlýnì proto byla po celý marketingový rok v rozmezí 6000 6400 Kè/t. Velkým problémem je stagnace cen mouky, pekaøských výrobkù a tìstovin. Organizace OSN pro výivu a zemìdìlství (FAO) oznámila, e svìtové ceny potravin se vrátily k rùstu po pøedchozích tøech poklesech za sebou. Varovala, e existuje nebezpeèí vzniku nové potravinové krize, pokud zaènou zemì omezovat export. Podle FAO by navíc index mohl pokraèovat v rùstu. Pøed pìti lety ve svìtì vypukla potravinová krize, kdy prudké zdraení potravin vyvolalo v nìkterých zemích nepokoje. Index FAO se nyní nachází pod rekordním maximem 238 bodù z loòského února, je vak blízko úrovní z období potravinové krize. Proto jsou ekonomové i politici ostraití. Je to dalí z krizí, které provázejí souèasný svìt. Finanèní a dluhová krize pokraèuje krizí zadluenosti obyvatelstva a také poklesu spotøeby, sniování prùmyslové výroby a rùstu nezamìstnanosti. Potraviny se znovu urèitì do21
stanou do støedu pozornosti. Nakonec nás mohou èekat globální opatøení proti výkyvùm cen, co není nic jiného ne regulace. Prognózy na nový marketingový rok 2013/2014 V kvìtnu zveøejnil USDA pøedbìný odhad bilance obilovin na r. 2013/14: svìtová produkce penice se odhaduje na 701 mil. t, spotøeba na 695 mil. t (nií ceny povedou k vyí spotøebì zejména v Indii) a koneèné zásoby stoupnou na 186 mil. t. Produkce penice v EU má v r. 2013/14 stoupnout na 139 mil. t (odhad pro r. 2012/13 je 132 mil. t) a nárùst se oèekává i u ostatních velkých producentù kromì USA, kde se v r. 2013/14 oèekává propad na 56 mil. t (odhad pro r. 2012/13 je 62 mil. t). Pøedbìný odhad svìtové produkce kukuøice na r. 2013/14 je 966 mil. t (v USA se oèekává rekordní produkce 359 mil. t), spotøeba se odhaduje na 937 mil. t (= nárùst proti r. 2012/13 daný oèekávaným zvýeným vyuitím kukuøice na ethanol a krmiva v USA). Koneèné zásoby mají dosáhnout 155 mil. t. V EU se pøedpokládá nárùst produkce na 64 mil. t (odhad pro r. 2012/13 je 56 mil. t). Zveøejnìní bilanèní zprávy USDA zpùsobilo doèasný pokles vývozních cen obilovin na svìtových trzích, který vak byl následován opìtovným nárùstem cen. V mìsíci kvìtnu 2013 dolo k ostøejímu nárùstu jen u cen kukuøice, a to vzhledem k omezené nabídce a opodìné výsadbì. Ceny kukuøice stouply v USA, Argentinì, Èernomoøské oblasti, a rozdíl mezi cenami kukuøice v EU a USA tak klesl na cca 8 €/t. Burzovní kotace pro penici US SRW (Chicago) a US HRW (Kansas) z nové záøijové skliznì vzrostly po zveøejnìní kvìtnové bilanèní zprávy USDA, co reflektuje odhadovaný pokles produkce v USA. Ceny penice jsou ovlivnìny protichùdnými faktory: stav penice US HRW (Kansas) není ideální, nicménì jarní 22
osevy jsou uspokojivé. Pozitivním signálem je stabilní export penice z nové skliznì (velký objem v posledních 2 týdnech koupila Èína z USA) a rovnì dobrý stav obilovin z nové skliznì je v Èernomoøské oblasti. Nárùst cen kukuøice ve svìtì vede k prohloubení rozdílu mezi cenami ve svìtì a v EU, ceny v EU jsou nyní nií ne v US. Vývozní ceny penice z EU pomìrnì výraznì klesají shodnì s vývojem svìtových cen a rozdíl mezi cenami EU a US se sníil na 20 €/t: FR Class 1 Rouen 238 €/t (-11 €/t), UK Feed East Coast 224 €/t (-8 €/t), pro srovnání US SRW Fob Gulf 218 €/t. Vývozní ceny jeèmene v prùbìhu posledního mìsíce klesají díky dobrým klimatickým podmínkám a v dùsledku poklesu vývozní poptávky: FI Dlvd Naantali feed 185 €/t (cena z 21.5.2013); FR Dlvd Rouen feed 199 €/t (-8 €/t), FR Dlvd Rouen malting 219 €/t (cena z 21.5.2013). Vývozní ceny kukuøice z EU jsou narozdíl od svìtových cen pomìrnì stabilní. Vzhledem k ostrému rùstu svìtových cen jsou nyní ceny v EU výraznì nií ne US ceny: FR Bordeaux 213 €/t (cena z 21.5.2013), HU Budapest 198 €/t, pro srovnání US 3YC Gulf FOB 235 €/t (+12 €/t). Burzovní kotace kukuøice v EU (Paøí): ceny krátkodobých kontraktù za poslední 2 týdny mírnì klesly, zato ceny dlouhodobých kontraktù klesly výraznìji, èím se ceny krátkodobých a dlouhodobých kontraktù nyní témìø vyrovnají: (listopad 2013: 188 €/t, listopad 2014: 190 €/t). Odhad ploch EU 28 na r. 2013/14: navýení ploch o cca 500 tis. ha na 57,9 mil. ha (+1,5% meziroènì). Odhad vyuitelné produkce obilovin v EU 28 na r. 2013/14 je 291,3 mil. t (+5,4% meziroènì), z toho penice obecná 127,9 mil. t (+3,3% meziroènì), tvrdá penice 8,9 mil. t (+6%), jeèmen 56,6 mil. t (+4,4%), kukuøice 66,2 mil. t (+13,6%). Odhad produkce v ÈR na r. 2013/14 se u vech sledovaných obilovin pohybuje kolem 5tiletého prùmìru kromì kukuøice, kde se odhaduje pokles 23
produkce o 5-10%. Odhad obilovin v EU 28 na r. 2013/14: poèáteèní zásoby 31,9 mil t (-15% meziroènì), vyuitelná produkce 291,3 mil. t (+5%), celkovì dostupné obiloviny 335,9 mil. t (+1%), spotøeba 272,8 mil. t (+1,5%), vývoz 26,1 mil. t (-10%), koneèné zásoby 34,8 mil. t (+9%). Cenový vývoj v EU bude ovlivnìn monostmi exportu z EU do tøetích zemí a také skuteènými výsledky skliznì. Na naich polích to z dneního pohledu vypadá dobøe, ale dalí vývoj poèasí mùe ve zmìnit. Nepøíjemná je skuteènost, e dosavadní prùbìh poèasí podporuje rizika mykotoxinù. Sklizeò se také urèitì zpozdí. Teploty se na jaøe pohybovaly výraznì pod prùmìrem a letoní bøezen byl jeden z nejchladnìjích. V tabulkách jsou uvedeny ceny penice u termínovaných obchodù, ale jak se tyto ceny budou shodovat se skuteèností nemùeme vìdìt. Jsou ale dùleitým signálem. Nejvýznamnìjí spoleènosti GoodMills Èesko a.s. je souèástí GoodMills Group GmbH koncernu, který tvoøí nejvìtí mlýnské uskupení v Evropì a jeho sídlo je v Rakousku. Zahrnuje 29 mlýnù v 7 zemích. Celkový roèní objem zpracovaného obilí dosahuje 3 miliony tun. Pøes 2 750 zamìstnancù generuje roèní prodeje v hodnotì více ne jedna miliarda eur. V ÈR provozuje ètyøi prùmyslové mlýny: Litomìøice, Mladá Boleslav, Pardubice, Kyjov a míchárnu smìsí ve mlýnì Pardubice. Vechny provozovny mlýnù jsou na vysoké technické a technologické úrovni, plnì zvládají výrobu mouky s upravovanými uivatelskými vlastnostmi. Pøevauje èeská technologie, ve mlýnì Kyjov je pro mletí penice instalována technologie od firmy Bühler. Podle výrobních kapacit je GoodMills Èesko a.s. nejvìtím mlýnským podnikem v ÈR. 24
PENAM a.s. mlýnskopekárenský podnik vlastnìný skupinou AGROFERT tím je spojený s podniky Zemìdìlského zásobování a nákupu, které ovládají pøes 70% skladovacích kapacit na obilí v ÈR. Provozuje 4 prùmyslové mlýny (Kromìøí, Znojmo, Vojkovice a Brnìnec), 12 pekáren (Martinov, Olomouc, Prostìjov, Zlín, Rosice, Bøeclav, Tøebíè, umperk, Brno, Klimentov, Èeské Budìjovice a Herink), 1 prùmyslovou výrobu strouhanky (Èeské Budìjovice), 1 cukrárnu (Ostrava Martinov) a nìkolik specializovaných výrob napøíklad jemného peèiva, perníkù, instantní mouky a dìtské krupièky. PENAM a.s. je nejvìtím mlýnskopekárenským podnikem v ÈR. Ve mlýnech je plnì zvládnuta technologie výroby mouky s upravenými uivatelskými parametry, mlýny pouívají technologii firmy Bühler. Koncern vlastní také prùmyslové pekárny v Nìmecku. Mlýn Perner Svijany, spol. s r.o. provozuje nejmodernìji vybavený penièný mlýn od firmy Bühler na území ÈR a specializuje se na výrobu mouky pro speciální výrobky a trvanlivého peèiva. Je zde plnì zvládnuta technologie výroby mouky s regulovanými uivatelskými vlastnostmi. Má specializovanou linku na mletí jeèmene a linku na praení penièných klíèkù. V souèasné dobì disponuje výrobní kapacitou penice ve výi 390 t/24 h. Europasta SE. provozuje dva prùmyslové mlýny (Bøezí a Borov) a tøi tìstárny (Bøezí, Adriana a Rosice) s roèní produkcí cca 60 tis. tun tìstovin za rok. Akcie vlastní fyzické osoby z Èech, ze panìlska a z Portugalska. MILLBA CZECH, a.s. ve skupinì provozuje 1 prùmyslový mlýn Louny a spolupracuje s itným mlýnem Køesín a penièným mlýnem Raspenava L.Klímy. MILLBA koordinuje obchod prùmyslových pekáren a ve spojení s odby25
tovým drustvem MP Produkt je na tøetím místì v pekárenské výrobì ÈR. Mlýny J. Voenílek Pøedmìøice n/L, spol. s r.o. - provozuje dva prùmyslové mlýny Automat Pøedmìøice a Budín. Mlýn Automat byl komplexnì rekonstruován s pouitím technologie od firmy Bühler. Dodává bìné mouky, mouky na míru a také speciální fortifikované mouky Zdravíèka. Mlýn Kojetín, spol. s r.o. - komplexnì modernizovaná provozovna se specifickým postavením na trhu. Má dvì samostatné linky pro mletí penice a ita. Technologie je na pièkové úrovni, výroba mouk na míru je rovnì zvládnuta. Je spojen s prùmyslovou pekárnou Pøerov. MALITAS s.r.o. provozuje dva prùmyslové mlýny (Slatinice a Vìrovany) a tìstárnu ve Vìrovanech. Oba mlýny jsou komplexnì modernizované s vyuitím tuzemské i zahranièní technologie od firmy Bühler. Mlýn Herber Palhanec, spol. s r.o. provozuje penièný a kukuøièný mlýn a specializuje se na výrobu mouky pro prùmysl trvanlivého peèiva. Vyuívá technologii od firmy Bühler, kterou je pièkovì vybaven mlýn Palhanec. V posledních letech modernizoval provozovnu mlýna Holasovice, kde je umístìn kukuøièný a itný mlýn. Statistické informace o mlýnském prùmyslu ÈR a vývoji obilního trhu v èíslech uvádíme na konci tohoto vydání Mlynáøské roèenky. V následujícím bloku pøedstavujeme vìtinu existujících mlýnských podnikù.
26
Mlýn Perner Svijany MLÝN PERNER SVIJANY, spol. s r.o., Svijany 17, 463 46 Pøíovice tel.: 485 177 129 fax: 482 728 011 e-mail:
[email protected]
27
Mlýn Litomìøice GoodMills Èesko a.s. Èeskomoravská 2420/15, 190 93 Praha 9 tel.: 242 454 914 fax: 242 454 909 e-mail:
[email protected] www.goodmills.cz
28
Mlýny Kyjov
Mlýn Mladá Boleslav 29
Mlýn Kromìøíž - Penam
PENAM, a.s., Cejl 38, 602 00 Brno tel.: 545 518 111 fax: 545 518 141 e-mail:
[email protected]
30
Mlýn Znojmo - Penam
Mlýn Vojkovice - Penam 31
Mlýn Brnìnec - Penam
32
Mlýn Louny, Benátky 276, 400 01 Louny tel./fax: 415 652 093 MILLBA-CZECH, a.s., Janáèkova 972/11, 400 07 Ústí nad Labem tel.: 475 210 419 fax: 475 201 480 e-mail:
[email protected] e-mail:
[email protected]
33
Mlýn Budín 34
Mlýn Pøedmìøice nad Labem
Mlýny J. Voenílek, spol. s r.o., Prùmyslová 107, 503 02 Pøedmìøice nad Labem tel.: 495 581 312 fax: 495 581 182 e-mail:
[email protected]
35
Pšenièný mlýn Bøezí Europasta SE U sila 246, 373 82 Borov nad Vltavou tel.: 387 201 164 fax: 387 201 163 e-mail:
[email protected] www.europasta.eu
36
Žitný mlýn Boršov
Boršov silo
37
Mlýn Kojetín Mlýn Kojetín, spol. s r.o., Mlýnská 280, 752 30 Kojetín tel.: 581 762 601 fax: 581 762 604 e-mail:
[email protected]
38
Mlýn Vodièka s.r.o.
Kombinovaný pšenièný a žitný mlýn Mirotice
Mlýn Vodièka s.r.o. K Cihelnì 383, 264 01 Sedlèany tel.: 318 822 635 fax: 318 822 697 e-mail:
[email protected]
39
Pšenièný mlýn Palhanec MLÝN HERBER spol. s r.o., Mlynáøská 1, 747 73 Vávrovice tel.: 553 793 260 tel./fax: 553 780 500 e-mail:
[email protected] www.mlynpalhanec.cz
40
Pšenièný mlýn Havlíèkùv Brod
Mlýn Havlíèkùv Brod spol. s r.o., Na Valech 137, 580 40 Havlíèkùv Brod tel.: 569 433 505-06 fax: 569 425 378 e-mail:
[email protected]
41
Žitný mlýn Køesín 42
Pšenièný mlýn Raspenava, tel./fax: 482 319 324 L. Klíma automatické mlýny Køesín Libochovice s.r.o. Køesín èp. 35, 410 02 Lovosice 416 591 431, 416 591 432 www.automatickemlyny.cz Zpracování penice, ita a jeèmene na mlýnské výrobky vèetnì výrobkù BIO Mlýn Raspenava, Luhová 103, 463 61 Raspenava
43
Mlýn Janderov spol. s r.o.
Mlýn Janderov
Mlýn Janderov spol. s r.o. Janderov 189, 537 01 Chrudim II. tel.: 469 681 331 e-mail:
[email protected] www.mlyn-janderov.cz
44
Pšenièný mlýn Šternberk MJM Litovel, a.s. Cholinská 1048/19, 784 01 Litovel Provoz Mlýn ternberk, Dvorská 19, 785 01 ternberk tel.: 585 011 748, 585 012 707 e-mail:
[email protected] www.mjm.cz
45
Kombinovaný pšenièný a žitný mlýn Náchodský mlýn, a.s., Bílkova 2, 547 01 Náchod tel./fax: 491 426 493 e-mail:
[email protected] [email protected]
46
Mlýn Èistá, spol. s.r.o.
Pšenièný mlýn Èistá
Mlýn Èistá, spol. s r.o., Èistá 49, 270 34 Èistá u Rakovníka tel.: 313 549 430 tel./fax: 313 549 529 e-mail:
[email protected] www.mlyncista.cz
47
Pšenièný mlýn Kelè
Petr Vavøík, Mlýn Kelè, spol. s r.o., 756 43 Kelè tel.: 571 641 105 fax: 571 641 538 e-mail:
[email protected]
48
MLÝN HEROLD spol. s r.o.
Pšenièný mlýn Hoštice-Heroltice MLÝN HEROLD spol. s r.o., Bulharská 1049/52, 612 00 Brno Provoz: Hotice-Heroltice 44, 683 26 Hotice-Heroltice tel.: 517 361 224 fax: 517 362 241 e-mail:
[email protected]
49
J.A. Langer a synové, spol. s r.o.
Žitný mlýn Brodce nad Jizerou
J.A. Langer a synové, spol. s r.o., 294 73 Brodce nad Jizerou 198 tel.: 326 312 132 fax: 326 312 203 e-mail:
[email protected]
50
Mlýn Pouzdøany - zpracování pšenice, žita, jeèmene a kukuøice Nadìda Feithová ALFA mlýn a balírna, U Mlýna 238, 691 26 Pouzdøany tel.: 519 415 351, 519 415 331 tel./fax: 519 415 312 e-mail:
[email protected] e-mail:
[email protected] www.mlynalfa.cz
51
Ing. Jiøí Pekárek - Pekárkùv mlýn
Kombinovaný pšenièný a žitný mlýn Ing. Jiøí Pekárek - Pekárkùv mlýn Rantíøov 15, 588 41 Vyskytná nad Jihlavou tel.: +420 567 276 192 fax: +420 567 276 260
[email protected] www.pekarkuv-mlyn.cz
52
Kombinovaný pšenièný a žitný mlýn Valcha Firma Faulhammer s.r.o., Trek 38, 570 01 Litomyl tel.: 461 614 740 fax: 461 615 481 e-mail:
[email protected] www.faulhammer.cz
53
Pejùv mlýn Sedlèany spol. s r.o.
Pšenièný mlýn Sedlèany Pejùv mlýn Sedlèany spol. s r.o. Ing. Jan Peja Potoèní 911, 264 01 Sedlèany tel.: 318 820 120 fax: 318 586 255 e-mail:
[email protected] [email protected]
54
Jaroslav ebek, Mlýn Kasanice
Kombinovaný mlýn Kasanice Jaroslav ebek Mlýn Kasanice, Kasanice 10, 285 22 Zruè nad Sázavou tel./fax: 327 323 231 mobil: 723 812 435 e-mail:
[email protected]
55
Konkordia, spol. s r.o. Mrzkovice 34, 582 91 Svìtlá nad Sázavou tel./fax: 569 456 236 mobil: 777 879 237 e-mail:
[email protected] www.kukuricnymlyn.cz
[email protected]
56
Jaroslav Chochole DELTA - obchodní podnik
Pšenièný mlýn a výroba køupek, Praha Jaroslav Chochole DELTA - obchodní podnik Marie Cibulkové 21, 140 00 Praha 4 tel.: 261 001 134 mobil: 602 282 623 e-mail:
[email protected] www.chochole.cz
57
MALITAS s.r.o.
Mlýn Vìrovany 58
Mlýn Slatinice MALITAS s.r.o. Slatinice 134, PSÈ 783 42 e-mail:
[email protected] tel.: 585 944 611 www.malitas.cz Mlýn Slatinice penièný a itný mlýn Slatinice 134, PSÈ 783 42 Mlýn Vìrovany penièný mlýn a výroba tìstovin Vìrovany 166, PSÈ 783 76
59
Pèenièný mlýn Týnec nad Labem Èeský mlynáø s.r.o. Pivovarská 137 281 26 Týnec nad Labem tel.: 321 781 104 fax: 321 781 369 e-mail:
[email protected]
60
Prokop mlýn Borovy, s.r.o.
Pšenièný mlýn Prokop mlýn Borovy, s.r.o. Borovy 19, 334 01 Pøetice tel.: 376 393 308 tel./fax: 376 393 515 e-mail:
[email protected] www.prokopmlyn.cz
61
Mlýn a krupárna MRSKO, s.r.o.
Pšenièný mlýn a krupárna Mlýn a krupárna MRSKO, s.r.o. U Jatek 127, 341 01 Horaïovice tel.: 376 512 617 fax: 376 513 717 e-mail:
[email protected] www.mlynmrskos.cz
62
VESCO spol. s r.o.
Pšenièný mlýn Veselí nad Lužnicí VESCO spol. s r.o. Sokolská 114, 391 81 Veselí nad Lunicí tel.: 381 581 205, 381 581 436 fax: 381 581 046 e-mail:
[email protected] www.mlyn-veseli.cz
63
L. PELANT mlýn Suice s.r.o.
Žitný mlýn a extruze pšenièných a žitných klíèkù L. PELANT mlýn Suice s.r.o. Na Fufernách 8/2, 34201 Suice tel.: 376 528 884, 376 523 350 fax: 376 523 350 e-mail:
[email protected] www.mlynpelant.cz
64
RANEROVA PEKÁRNA s.r.o.
Kombinovaný pšenièný a žitný mlýn Vyškov
RANEROVA PEKÁRNA s.r.o. Suilova 6, 68201 Vykov tel.: +420 517 347 484 e-mail:
[email protected] www.pekarstvi.rasner.sweb.cz
65
IK TRADE, s.r.o.
Pšenièný mlýn Køemýž IK Trade, s.r.o. Døínov 109, 273 71 Zlonice tel.: +420 602538534, fax: +420 315695462 Provozovna: Mlýn Køemý 36, 415 01 Teplice tel.: 723555244, 417825455 e-mail:
[email protected] www.iktrade.cz
66
Výroba mlýnských strojù PROKOP INVEST, a.s. Dìlnická 35, 533 01 Pardubice tel.: +420 466 655 300 fax: +420 466 655 301 GSM: +420 724 995 248
[email protected] www.prokop.cz
67
Pšenièný mlýn Bøezník CEREATEAM, s.r.o. M. Horákové 390, 674 01 Tøebíè tel.: +420 568 423 641 tel.: +420 601 572 496
[email protected]
68
Mlýn Píseèná Zemìdìlské drustvo AGROHOLDING se sídlem v Bernarticích Bernartice 111, 790 57 Bernartice tel.: +420 584 458 560 tel./fax: +420 584 442 104 e-mail:
[email protected] www.agroholding.cz
69
FYZICKÉ OSOBY Brachtl Josef Okruní 5, 779 00 Olomouc-Samotiky tel.: 602 594 146 Mlýnský technolog a specialista. V souèasné dobì pracuje pro spoleènost MALITAS. Filip Pavel Dr. Nad Kazankou 45, 171 00 Praha 7 tel.: 602 152 120, fax: 241 401 893 e-mail:
[email protected] Mlýnský technolog, projektant, ekonomický poradce a certifikovaný auditor systémù kvality a bezpeènosti potravin. Zpracovává podnikatelské zámìry, ádosti o dotace. Spoluzakladatel svazu a redaktor Mlynáøských novin. Perner Bohumil Ing. CSc. Ohrazenice 195, 51101 Turnov tel.: 481 321 300, mobil: 602 364 503, e-mail:
[email protected] Poradenská èinnost: navrhování a zavádìní výroby mouk se specifickými vlastnostmi, výbìr vhodných prostøedkù pro úpravu mouk. V období 2001 - 2005 byl pøedsedou svazu. Pavel Skøivan Ing. CSc. Mattioliho 3272/9, 106 00, Praha - Zábìhlice tel.: 724 778 755 e-mail:
[email protected] Poradce a konzultant, zpracování odborných studií a posudkù. Vypracování technických návrhù, vývoj nových výrobkù a technologií.
70
Py Miloslav Mlýn O. Svinov, K Okovici 57/6, 708 00 Ostrava-Svinov tel.: 596 963 482, 602 793 061, fax: 596 963 484 e-mail:
[email protected] Mlýnský odborník a manaér. Dlouholetý vedoucí mlýna Svinov. Dnes poradce a obchodník s mlýnskými výrobky. Rupert Martin Ing. Sluneèná 1547, 252 28 Èernoice tel.: 224 911 913 fax: 224 922 304 e-mail:
[email protected] Významný mlýnský odborník, technik a technolog. Dnes zástupce firmy Bühler. Spoluzakladatel a pøedseda Svazu prùmyslových mlýnù ÈR v letech 1999 - 2001. Schaffer Petr Ing. Lidická 370, 530 09 Pardubice tel.: 603 224 523 e-mail:
[email protected] Mlýnský technolog a specialista. Odborný poradce a obchodník s obilím a moukou. Dnes je angaován v provozu mlýna Janderov. Vítek Josef Ing. Branická 86, 147 00 Praha 4 tel.: 242 454 921, 605 945 954 e-mail:
[email protected] Významný mlýnský odborník, technik, výzkumník, projektant a technolog. Pùsobil v Sudánu, Iránu, USA a dalích zemích. Spoluzakladatel a dlouholetý funkcionáø Svazu prùmyslových mlýnù ÈR.
71
Proko-Syter, spol. s r.o.
Proko-Syter, spol. s r.o. V Ráji 1188, 530 02 Pardubice tel.: + 420 466 304 112 fax: + 420 466 304 113 e-mail:
[email protected] e-mail:
[email protected] www.proko-syter.cz
72
O.K.SERVIS BioPro, s.r.o. Boøetická 2668/1, 193 00 Praha 9 tel.: +420 281 091 460 fax: +420 281 866 264 e-mail:
[email protected]
73
INOVACE V ANALYTICE A STUDIE
76
ZÍSKÁNÍ LEPÍHO POROZUMÌNÍ KØIVKY MIXOLAB® Úvod Penièná mouka je velmi vhodná pro výrobu chleba, pro její jedineèné reologické vlastnosti. V prùbìhu tohoto procesu dochází k èetným fyzikálnì-chemickým zmìnám. Jde o zmìny vech sloek mouky - pøedevím proteinù a krobu. Reologické vlastnosti mouky se analyzují jak pro výzkum, tak pro kadodenní pouití. Výsledky laboratorní analýzy jsou relevantní pouze, pokud jsou reprezentativní a simulují skuteèný výrobní proces. To je dùvod, proè pouze reologické analýzy s vyuitím makro-deformací se pouívají v obilnáøském prùmyslu. Tyto zkouky nám umoòují zkoumat interakce mezi analyzovanými viskoelastickými vlastnostmi mouky pokud jde o zpùsob, jakým se chovají v prùmyslu (tedy pøedpovìdìt, jak se tìsto bude chovat na výrobní lince). Souvislost mezi studií a cílem Mixolab sleduje reologické vlastnosti mouky vlivem namáhání hnìtením a teplotou. Pøístroj Mixolab se pouívá k vyhodnocení úèinkù hnìtení a teploty na lepek a krob mìøením toèivého momentu vzniklého mezi lopatkami míchadla v závislosti na èase a teplotì. Získaná data jsou bohatým zdrojem informací. Nová data z práce provádìné C. Donem (Food Physica) a C.M. Rosellem (IATA) slouí k lepímu pochopení fyzikálnì-chemických zmìn ovlivòujících lepek a krob bìhem analýzy na Mixolabu. 77
Bìhem této studie byla zkouka na Mixolabu zastavována v rùzných klíèových momentech. Tìsto bylo odebíráno a testováno (extrahování bílkovin a mikroskopická analýza). Prvky obsaené v tomto dokumentu mají za cíl zajistit úplnou analýzu køivky z Mixolabu. Získání lepího porozumìní køivky z Mixolabu. Nová data pøináejí lepí porozumìní fyzikálnì-chemických zmìn majících vliv na strukturu bílkovin a krobu pøi analýze na Mixolabu.
MIXOLAB fotografie pøístroje a naznaèení charakteristické køivky 78
Výsledky a diskuze Chování v C1, pøi 30 °C (prvních 8 minut Chopin + protokolu) Chování tìsta (doba vývinu, stabilita, atd.) závisí na tom, jak dobøe se bílkoviny mohou shlukovat, a tudí na jejich obsahu gluteninu (prunost) a gliadinu (tanost). Pøi 30 °C se bílkoviny, pokud jsou vystaveny úèinkùm hnìtení, shlukují do bílkovinných struktur (GMP - Gluten Makro Polymer). GMP index se zvyuje a vytváøí se lepková sí, co umoòuje rychlý nárùst toèivého monetu do C1. Ve stejné dobì se podíl rozpustných bílkovin (o nízké molekulové hmotnosti) sniuje. Shlukují se s frakcemi s vyí molekulovou hmotností. Tato jednotka bude tvoøit bílkovinnou sí, schopnou zadret CO2, vzniklý bìhem kynutí. Chování mezi C1 a C2, mezi 30 °C a 50 °C (mezi 8. a 15. minutou Chopin + protokolu) Obr. 1
79
Mezi C1 a C2 pokraèuje koncentrování vysoce dispergované bílkovinné sítì za tvorby shlukù. V tomto okamiku krob nemazovatí. (Pøítomnost charakteristických køíù - viz obr. 1). Je moné rozeznat dva typy krobu: typ A s velkými granulemi a typ B s malými granulemi. Mezi C1 a C2, se granule krobu nafouknou, v návaznosti na zvýení teploty. Bílkovinná sí, která se velmi dobøe rozprostírá okolo granulí v C1, má tendenci se shlukovat v C2 a obklopuje granule krobu ménì intenzivnì (viz obr. 2). To odpovídá poklesu toèivého momentu zaznamenaného Mixolabem. Shlukování bílkovin se zrychluje a do 45 °C - 50 °C, v dùsledku postupné aktivace slabých vazeb (vodíkové mùstky, iontová). To se podílí na posilování lepkové sítì. Mezi 45 °C a C2 mùe být proces shlukování vratný (sníení GMP), a tak zaèíná fáze naruování superstruktury. To je v souladu s jinými studiemi, které ukazují, e dochází
Obr. 2 80
k reverzibilnímu pøeruení nejslabích vazeb na této úrovni teploty. V této fázi tìsto povoluje. To odpovídá zaèátku fáze peèení: tvorba plynu zrychluje (uvolnìní stále více vodní fáze do fáze plynné, amylázová aktivita), lepková sí se deformuje a objem se zvyuje. Bílkovinná sí je stále pomìrnì dobøe dispergovaná a je schopna udret plyn. Chování mezi C2 a C3, mezi 55 °C a 60 °C (mezi 15. a 22. minutou Chopin + protokolu) Mezi C2 a C3 jsou krobová zrna výraznì deformována. Zaèíná mazovatìní, co má za následek významný a rychlý nárùst viskozity, a tudí i toèivého momentu zaznamenaného Mixolabem. Teplota mazovatìní je nií u B krobù. Nejmení granule (typ B) jsou ve skuteènosti zcela zmazovatìlé, zatímco ty nejvìtí (typ A) jsou stále v této fázi viditelné (viz obr. 3).
Obr. 3 81
Pomìr krobových zrn A/B má proto vliv na kinetiku mazovatìní (C2-C3, beta). Obecnì platí, e penice s vyí kvalitou krobu, a/nebo s nií amylázovou aktivitou, bude mít vyí C3. Je také dùleité poznamenat, e bílkovinná hmota je ménì spojitá v této etapì. Voda se pravdìpodobnì uvolòuje ze krobu do bílkovin. Mezi C1 a C2 pokraèuje koncentrování vysoce dispergované bílkovinné sítì za tvorby shlukù. Chování mezi C3 a C4, pøi teplotì 90°C (mezi 23. a 32. minutou Chopin + protokolu) Mezi 55°C a 90°C se bílkoviny dále shlukují (viz obr. 4). Shluky nemizí, ale jsou mnohem ménì reaktivní. Po 55°C lepek ztrácí schopnost vytváøení vnitøních vazeb a tìsto odpoèívá. To zcela jasnì objasòuje denaturaci bílkovin, které ji nebudou tvoøit souvislou vazbu. Disulfidické mùstky se pøeruují pøi více ne 50°C, co mùe vysvìtlit sníení mnoství GMP.
Obr. 4 82
Jakmile se tìchto teplot dosáhne, struktura je závislá na krobovém podílu tìsta. Mìøený toèivý moment tedy v podstatì pochází ze zmazovatìlého krobu. Mezi C3 a C4 se mazovatìní krobu dokonèuje. Granule krobu jsou velmi deformované a zabírají vìtinu struktury. Objevují se shluky krob/bílkoviny. Èím vìtí je C3-C4 rozdíl, tím vìtí je amylázová aktivita. Mazovatìní krobu je dùleité pro vytvoøení struktury støídy. Záleí na pomìru amylóza/amylopektin. Velmi malé hodnoty C3, C4 a C5 musí logicky vést k produkci chleba s nízkým objemem a lepivou støídou. Bylo prokázáno, e zpracování voskové penice (obsahující jen velmi málo amylózy) vede k získání chleba s mìkkou a lepkavou støídou. Samozøejmì, stejné druhy obilí analyzované na Mixolabu mají velmi nízké C3, C4 a C5 hodnoty. Chování mezi C4 a C5, mezi 90°C a 50° C (mezi 33. a 45. minutou Chopin + protokolu)
Obr. 5 83
Rekrystalizace amylopektinu je nejdùleitìjím parametrem vysvìtlení retrogradace. Nicménì amylóza, která retrograduje nejdøíve (fáze pøízrakù), pøedurèuje budoucí chování amylopektinu. Pøi analýze na Mixolabu znovuobjevení pøízrakù (viz obr. 5) mezi C4 a C5 dokazuje, e tato fáze nepochybnì odpovídá retrogradaci amylózy. Granule se skládají pøedevím ze krobu s bílkovinami vyplòujícími mezery. Pøi analýze pomocí elektronického mikroskopu to vypadá jako chlebová støída. Retrogradaèní rychlost odpovídá rychlosti stárnutí peèiva. Vzhledem k tomu, e retrogradace amylopektinu je ovlivnìna rychlostí retrogradace amylózy, nárùst toèivého momentu mezi C4 a C5 je velmi dobrým ukazatelem rychlosti stárnutí peèiva. Doplòkové informace o krobu l Granule A a B
Granule B mají specifický povrch 0,788 m2/g, narozdíl od 0.265 m2/g u granulí A. A/B pomìr má vliv na absorpci vody (C1). Pro výrobu chleba bylo nalezeno optimum (25-35) % B granulí (malé). Velikost granulí je také pravdìpodobnì spojena s hmotností peèiva (55 %) a jeho tvarem (H/l) (48 %). Bylo prokázáno, e vìtí mnoství A granulí vytváøí více provzdunìnou støídu. Pokles mezi C3 a C4 mùe být spojen s tímto pomìrem, který pøímo souvisí s vlastnostmi koneèných produktù. l Pokození krobu
Úèinky pokozeného krobu jsou jasnì viditelné na køivce z Mixolabu. Tím je zpùsobeno zvýení absorpce vody (C1) a zesiluje útok amylázy a fermentaci (sníení hodnoty C3 ukazuje rychlejí degradaci granulí). 84
Té se zvyuje C3-C4 rozdíl ve vztahu k úplnému mazovatìní krobu. Nakonec, pokozený krob zvyuje trvanlivost produktu. Køivka z Mixolabu vykazuje nií rozdíl C5-C4, co ukazuje na vìtí omezení retrogradace. Pokud je nadmìrné mnoství pokozeného krobu, vede to k výrobì plochého, naèervenalého chleba. Jakmile teploty dosáhnou hodnoty (55°C), struktura závisí na kvalitì krobu. Závìry Mixolab je schopen poskytnout komplexní analýzu reologických vlastností mouky. Vyhodnocuje kvalitu bílkovin a krobu. Rovnì vysvìtluje sloité interakce, které øídí chování tìsta bìhem hnìtení a peèení. Výe uvedené údaje ukazují sloitost pøísluných jevù. Studie na bílkovinách a mikroskopické analýzy jsou zcela v souladu s pozorováním na køivce Mixolabu. Tj.: 1. Vliv bílkovinné sítì hlavnì seskupením do superstruktury. 2. Pøechod ze závislosti na bílkovinné struktuøe na závislost na krobové struktuøe. Tato pozorování, provedená v laboratoøi, jsou zcela v souladu s údaji v prùmyslovém prostøedí. Mìjte kontrolu s pøístrojem MIXOLAB® od CHOPIN Technologies.
85
REOLOGICKÉ PØÍSTROJE PRO POSOUZENÍ VLIVU PØÍDAVKÙ NETRADIÈNÍCH PLODIN Doc. Ing. Marie Hruková, CSc. Ing. Ivan vec, PhD. VCHT Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6 Prùmyslová výroba chleba a peèiva vyaduje vyrovnanou kvalitu mouky popsanou souborem jakostních znakù s odlinou vypovídací schopností. Technologickou jakost mlýnských surovin blíe popisují uzanèní reologické charakteristiky. Nejsou závazné a mezi mlýnem a pekárnou jsou pøedmìtem smluv a následné deklarace. Prùmyslové mlýny mají pøevánì vybavení reologickými pøístroji farinograf, extenzograf / alveograf nebo alveokonsistograf a amylograf. Dnes se k hodnocení vyuívá také mixolab, kde je souèasnì popisováno chování lepkové i krobové sloky. Reologické pøístroje rovnì simulují chování penièného tìsta v jednotlivých technologických fázích. Farinograf popisuje vlastnosti penièné mouky pøi pøípravì tìsta (ISO 5530-1). Extenzograf nebo alveograf popisují viskoelastické vlastnosti standardnì pøipraveného tìsta z penièné mouky a solného roztoku pøi øízené deformaci (ISO 5530-2 nebo ISO 5530-4). Amylograf (ICC 126/1) zaznamenává èasový prùbìh vlastností mouèné suspenze pøi zahøívání. Mixolab (ICC 173) hodnotí reologické chování penièné mouky jako funkci míchání a popisuje vlivy teplotní zmìny - zvýení, stabilita a pokles. 86
Uití reologických pøístrojù je pro získání reprodukovatelných výsledkù popisujících kvalitu penièné hladké mouky vázáno na dodrování postupù podle platných ISO a ICC norem. Protoe jde o uzanèní zkouky, je pro referenèní stanovení potøeba dodrovat pøedepsané podmínky mìøení. Reologické pøístroje mají èasté uplatnìní pøi hodnocení vlivu recepturních komponent na zpracovatelnost tìsta a charakteristiky finálních výrobkù (Dhingra a Jood 2004, Hruková a vec 2009). Zmìny parametrù pøídavkem aktivních látek, tvoøících souèást pekaøských zlepovacích pøípravkù, jsou prùbìnì provìøovány (Hruková a Novotná 2003, Sroan a Kaur 2004, Kubalová 2008). Inovace sortimentu pekaøských výrobkù je èasto spojena s uitím mlýnských výrobkù z netradièních plodin (Xue et al. 1997, Wang et al. 2002, vec a Hruková 2004, Flander et al. 2007). Nejvíce recepturních variant je publikováno pro zkouení na farinografu a extenzografu nebo alveografu, nové monosti nabízí hodnocení pomocí mixolabu. V cereálním oboru patøí z dùvodù nutrièních pøínosù mezi novì vyuitelné suroviny napø. mlýnské produkty z konopí, rosièky a alvìje. Konopí seté (C. sativa) je pìstované ve dvou subspeciích, a to ssp. culta a ssp. indica. Druhé jmenované se oznaèuje jako konopí hainé, je surovinou pro pøípravu omamných látek (Perlín, 2002) a od 1.4.2013 má omezené legální uití pro léèebné úèely. Sloení konopné mouky se lií podle pouité suroviny (závisí na odrùdì a lokalitì pìstování), zpùsobu pøípravy a odtuènìní. Uvádí se zastoupení 30-33 % bílkovin, 7-13 % tuku a cca 40 % krobu. Obsahuje významné mnoství beta-karotenu a vitamínù B1 a E. Z minerálních látek je pøínosem vyí obsah eleza a zinku (Peè a Duek, 2008). Bílkoviny konopné mouky jsou typické tím, e cca dvì tøetiny tvoøí edestin, patøící mezi nízkomolekulární globuliny. Konopná mouka je pøirozenì bezlepková, vhodná pro nemocné celiakií. 87
Rosièka krvavá (Eragrostis tef) patøí do skupiny obilovin èeledi Lipnicovité (Poaceae, Gramineae). Hlavním pìstitelem je Etiopie s roèní produkcí kolem 1 mil. t (Gomez a Gupta, 2003), co tvoøí cca 20 % tamní roèní skliznì obilovin. Hlavní zpùsob uití je plochý chléb injera (ingera), pøipravovaný z øídkého fermentovaného tìsta s pøídavkem penièné mouky. Protoe zrno rosièky je velmi drobné, charakterizuje celozrnnou mouku vysoké mnoství obalových vrstev a klíèku, které se podílí na vyím obsahu nerozpustných polysacharidù. Bílkoviny mají nelepkový charakter a vzhledem k pøevaujícímu zastoupení prolaminù patøí mezi lehce stravitelné. Z hlediska nutrièního pøínosu je uvádìn vysoký podíl minerálních látek (zejména eleza, vápníku, fosforu a mìdi) a vitaminu B1. Chia neboli alvìj panìlská (Salvia hispanica) patøí do èeledi hluchavkovitých a pochází z Mexika. Mezi hlavní producenty se nyní øadí Argentina, Bolivie, Kolumbie a Peru. alvìj je pomìrnì nároèná na kvalitu pùdy i podnebí a ideální podmínky najdeme pouze v Jiní Americe. Pìstuje se ve dvou variantách, s bílými nebo fialovými kvìty. Podle typu rostliny mají semínka hnìdou èi bílou barvu. Rozdíly v nutrièních hodnotách rùznì zbarvených semínek jsou minimální. Obsahují 20,7 - 21,2 % bílkovin s 8 esenciálními aminokyselinami, 37,5 - 41,8 % sacharidù zastoupených jednoduchými cukry a 31,7 - 32,8 % tukù. Jejich obsah je témìø z 80 % tvoøen omega 3- a 6- mastnými kyselinami. Z dalích nutrièních sloek je významné zatoupení vitamínù s antioxidaèními úèinky (C, E, D). Obsah vápníku (714 mg /100 g) je pìtinásobný proti mléku. Bílá chia semena s názvem salba chrání registrovaná známka, pìstují se ménì a jsou draí. Cílem práce bylo hodnocení vlastností smìsí penièné mouky svìtlé s pøídavky mlýnských komponent na bázi konopí, rosièky a chia semen. Vliv na reologické chování byl 88
Obr. 1a Rostlina a semena konopí setého 89
Obr. 1b Rostlina a semena rosièky krvavé 90
Obr. 1c Rostlina a semena alvìje panìlské 91
sledován pomocí farinografu, extenzografu, mixolabu a amylografu. Pouité suroviny a metody hodnocení Pro popis vlivu substituce penièné mouky svìtlé M (s obsahem popela 0,59 %) ze skliznì 2011 na reologické chování byly pouity mlýnské výrobky ze semen konopí setého (produkce ÈR), rosièky krvavé (produkce VB) a chia salba (produkce Mexiko). Podíl tìchto netradièních surovin s nutrièním pøínosem v kompozitních moukách èinil 2,5 - 30 % ve formì laboratornì pøipravené hladké mouky. Oznaèení a sloení kompozitní smìsi: q konopná mouka K1-5, K1-10, K1-15, K1-20 q rosièková mouka R1-10, R1-20, R1-30 q chia mouka CH1-2,5, CH1-5 (pøídavek 5 % je limitován
Rozhodnutím 2009/827/ES ).
Sloení kompozitní mouky je vyjádøeno obsahem bílkovin, Zelenyho sedimentaèní hodnotou a èíslem poklesu. Nutrièní pøínos popisuje obsah vlákniny potravy. Zmìny ve vlastnostech mouèné suspenze, resp. nefermentovaného tìsta, byly sledovány pomocí amylografu, farinografu, extenzografu a mixolabu. Rozbory byly provedeny podle standardizovaných postupù. Charakteristiky kompozitních vzorkù Obsah bílkovin stanovený podle Kjehldala (ÈSN 56 05 12-12) se prùkaznì zvyuje pøídavky konopné mouky - pro 20% pøídavek na 16,2 proti 12,4 % penièné mouky. Rosièka krvavá ani mouka z chia semen nemají na obsah bílkovin kompozitní mouky prùkazný vliv. Podle Obr. 2 se vak kvalita bílkovin z pekaøského hlediska sniuje s rostoucí výí pøídavku. Z hodnoty Zelenyho testu (41 ml) pro peniènou 92
93
Obr. 2 Obsah bílkovin a Zelenyho test kompozitní mouky
mouku je zmìna nejnií vlivem Chia a promítá se vliv nízké povolené míry obohacení. Èíslo poklesu se sníilo pouze pøídavkem konopné mouky, ale zmìna není prùkaznì závislá na pøidaném mnoství. Kompozitní mouky ze semen rosièky a Chia mají opaèný vliv a o nárùstu rozhoduje výe pøídavku (Obr. 3). Nutrièní pøínos hodnocených kompozitních vzorù lze vyjádøit obsahem vlákniny. Podle Tab. 1 je více zastoupena nerozpustná sloka IDF a stejnì jako v pøípadì rozpustné SDF je zvýení závislé na druhu a mnoství pøídavku. Zvýení proti základní penièné mouce je prùkazné pro vechny recepturní varianty a vyí celkový obsah vlákniny mají kompozitní mouky s konopím. Pøínos i nízkého pøídavku Chia na sloky vlákniny kompozitní smìsi byl potvrzen. Reologické chování kompozitních vzorkù Farinografické hodnocení kompozitní mouky Farinogram základní penièné mouky potvrzuje dobrou pekaøskou kvalitu, danou vysokou vazností (63,2 %), prùmìrnou dobou vývinu (3 min.) a dlouhou stabilitou (6 min.). Pøídavek konopné a rosièkové mouky výraznì nemìní vaznost vody sledovaných kompozitních vzorkù. Zvýení o cca 2 % je zpùsobeno pøídavkem CH1. Dobu vývinu tìsta prodluují vechny sledované komponenty v závislosti na pøidaném mnoství, pro nejvyí pøídavky cca na dvojnásobek proti penièné mouce. Z Obr. 4 je patrná také zmìna stability tìsta, kde rosièková mouka sniuje tento znak témìø lineárnì v rozsahu koncentrací 10 - 30 %. Toleranci vùèi pøehnìtení nemìní pøídavek konopné mouky, ale zvýení bylo zjitìno pro smìs s více ne 20 % rosièkové mouky. Kompozitní mouky s chia slokou jsou ménì odolné vùèi pøehnìtení. 94
95
Obr. 3 Èíslo poklesu kompozitní mouky
Tab. 1. Vláknina kompozitní mouky Vzorek
IDF %
SDF %
TDF %
M
2,08
1,02
3,21
K1-5
2,58
1,36
3,84
K1-10
2,83
1,52
4,29
K1-15
3,15
1,68
4,73
K1-20
3,43
1,84
5,17
R1-10
2,33
1,17
3,63
R1-20
2,58
1,36
4,05
R1-30
2,83
1,47
4,46
CH1-2,5
2,57
1,20
3,88
CH1-5
3,08
1,40
4,56
Farinogramy uvedených kompozitních mouk jsou proti standardu prùkaznì odliné a pro popis chování mouèných smìsí pøi pøípravì tìsta dávají uiteèné informace. Extenzografické hodnocení kompozitní mouky Extenzogram základní penièné mouky potvrzuje standardní viskoelastické vlastnosti tìsta pøi jednorozmìrné deformaci. Pomìr prunosti a tanosti se vlivem doby odleení zvyuje (3,0 proti 2,0), ale výraznìjí trend vykazuje ex2 tenzografická energie (z 118 na 153 cm ). Pøídavky netradièní komponenty se mìní sledované charakteristiky v zá96
97
Obr. 4 Farinografická vaznost kompozitní mouky
vislosti na typu a pøidaném mnoství. Pevnost tìsta byla proti penièné mouce nií a byl také zjitìn pokles tanosti pro sledované kompozitní smìsi. Nejvíce obì charakteristiky ovlivnil pøídavek R1. Napø. 30% mnoství sníilo tanost tìsta na polovinu ve srovnání s nefortifikovanou moukou. Diferencované zmìny prunosti a pevnosti tìsta z kompozitních smìsí se projevily poklesem pomìrového èísla pro pøídavek R1, a naopak zvýením pro K1 a CH1, kde se delí dobou odleení tyto hodnoty zvýily. Zmìny obou charakteristik se projevují zeslabením lepkové struktury, a tedy poklesem extenzografické energie, kde pøidaná rosièková mouka vykazuje nejvyí vliv. Pøi 30 % je patrné sníení cca na ètvrtinu proti hodnotì pro peniènou mouku (Obr. 5). Pøi delí dobì odleení tìsta (60 min. proti 30 min.) je zeslabování tìsta vech sledovaných sloení ménì výrazné a pro pøídavek CH1 je patrné zvýení energie. Extenzogramy kompozitní mouky lze pouít pro informaèní identifikaci jejich viskoelastického chování v závislosti na druhovém i recepturním sloení. Hodnocení kompozitní mouky na mixolabu Chování tìsta na mixolabu je zaloeno na popisu konzistence bìhem hnìtení pøi teplotním reimu 30-90 °C. Nejprve je pøi konstantní teplotì 30 °C mouka pøídavkem vody hydratovaná na optimální konzistenci tìsta (1,1 Nm). Tìsto se tvoøí otáèením 2 nekových segmentù s rychlostí 80 rpm a prùbìnì je registrovaná torzní síla. Následuje zahøívání na 90 °C rychlostí 4 °C/min., prodleva 15 min. a chlazení na 50 °C stejným teplotním gradientem jako pøi zahøívání. Bìhem zkouky je mìøena konzistence tìsta a registrovány zmìny vlivem nastaveného teplotního profilu. Výsledné køivky popisuje absorpce vody (pouze v pøípadì, pokud se ne98
99
Obr. 5 Extenzografická energie kompozitní mouky
pracuje s konstantní hydratací) a 5 hodnot torzní síly (C1-C5), které odpovídají vlastnostem bílkovinné a krobové sloky mouky. Význam jednotlivých parametrù uvádí norma ICC 173. Mìøením na mixolabu byly získány odliné køivky kompozitní mouky s komponentami K1, R1 a CH1 (Obr. 6 a, b, c). Hodnoty torzní síly jsou pøevádìny programem pøístroje na bezrozmìrné velièiny ve standardizovaném mìøítku 0 - 10, které lze pouít pro vyjádøení napø. formou paprskového grafu. Jednotlivým charakteristikám (vaznost, C1 - C5) odpovídají parametry spojené s kvalitou bílkovin (oznaèení jako vaznost, míchání, lepek+) a krobu (oznaèení jako viskozita, amyláza, retrogradace). Vliv pøídavkù jednotlivých netradièních komponent na základní sloky penièné mouky je demonstrován na paprskových grafech (Obr.7a, b, c). Pøídavek konopné mouky ovlivòuje vechny parametry v závislosti na pøidaném mnoství a nejvìtí hodnoty vykazují znaky lepek+ a viskozita. Charakteristiky krobové frakce nejvíce ovlivnila koncentrace 5 %. Pøídavek mouky z rosièky ovlivòuje také vechny parametry C z mixolabu, avak hodnoty pro kompozitní mouky s 10 a 20 % nejsou prokazatelnì odliné. Nejvìtí hodnoty vykazují znaky míchání a viskozita. Nepøítomnost lepkových bílkovin byla znázornìna jako minimální pro znak lepek+. Nízké pøídavky Chia proti ostatním netradièním plodinám ovlivnily vechny znaky mixolab profilu, kromì amylázy vak nebyl rozdílnì prokázán vliv koncentrace 2,5 a 5 %. Jako v pøípadì ostatních kompozitních vzorkù, nejvyí hodnoty vykazuje znak viskozita. Mixolab profily kompozitní mouky lze pouít pro informaèní identifikaci jejich chování v závislosti na druhovém i recepturním sloení. 100
101
Obr. 6a Køivky z mixolabu pro kompozitní mouky s pøídavkem konopí K1
102
Obr. 6b Køivky z mixolabu pro kompozitní mouky s pøídavkem rosièky R1
103
Obr. 6c Køivky z mixolabu pro kompozitní mouky s pøídavkem Chia CH1
Obr. 7a Mixolab profil pro kompozitní mouky s pøídavkem konopí
Amylografické hodnocení kompozitní mouky Amylogram suspenze penièné mouky potvrzuje uspokojivé chování krobu pøi zahøívání (maximum 340 AJ). Sledovanými pøídavky celozrnné mouky bylo zjitìno zvýení tohoto parametru - pro konopnou a do 10 % (na 450 AJ) a rosièkovou a do 30 % (na 620 AJ). Chia mouka se neprojevila zmìnou tohoto parametru v závislosti na koncentraci, ale hodnoty maxima jsou nejni104
Obr. 7b Mixolab profil pro kompozitní mouky s pøídavkem rosièky
í ve sledovaném souboru. Uvedené rozdíly mezi druhy pøidané netradièní mouky jsou patrné z Obr. 8. Teploty pøi poèátku ovlivòují ve smyslu sníení (z 58 °C na 55 °C), a max. mazovatìní naopak zvýení (z 86 °C na 88 °C) pouze pøídavky chia mouky. Amylogramy kompozitní mouky lze pouít pro informaèní identifikaci jejich viskozitního chování v závislosti na druhovém i recepturním sloení. 105
Obr. 7c Mixolab profil pro kompozitní mouky s pøídavkem chia
Vztahy mezi sledovanými znaky kompozitní mouky Korelace mezi základními znaky kompozitní mouky a charakteristikami C1-C5 z mixolabu (Tab. 2a) ukazují, e kvalita bílkovin popsaná Zelenyho testem prùkaznì ovlivòuje nejvíce z nich. Logické jsou kladné závislosti s obsahem lepku (C2) a retrogradací (C5). Znak míchání (C1) je v zápornì prùkazném vztahu k obsahu bílkovin a v kladném s èíslem poklesu. 106
107
Obr. 8 Amylografické maximum kompozitní mouky
Tab. 2a Korelace mezi analytickými znaky a parametry z mixolabu C1 Bílkoviny (%)
C3
-0.81**
Zeleny test (ml) Èíslo poklesu (s)
C2
C4
C5
-0.59* 0.63*
0.71**
0.71**
0.66**
0.58*
Zkouka na mixolabu odpovídá v prvé èásti farinografickému hodnocení tìsta ve fázi jeho tvorby a za adekvátní lze oznaèit znaky C1 - C3. Z korelaèní analýzy (Tab. 2b) tomu odpovídají prùkazné závislosti vaznosti, doby vývinu a stupnì zmìknutí na tìchto parametrech. Logicky nebyla nalezena statisticky prùkazná závislost ádného farinografického znaku s hodnocením krobové frakce (C4 a C5). Tab. 2b Korelace mezi znaky z farinografu a mixolabu C1 Vaznost vody Doba vývinu
C2
C3
0,72*
0,67*
-0,81**
-0,68*
C4
C5
-0,71*
Stabilita tìsta Stupeò zmìknutí
Hodnocení na mixolabu ve fázích zmìny teploty pøi hnìtení informuje o chování tìsta za podmínek relativnì podobných mìøení na amylografu. Podle korelaèní analýzy (Tab. 2c) byla zjitìna na úrovni 95 % záporná korelace amylografického maxima se znakem C1 - C4. Jde o logický vztah ke vem parametrùm zjitìným na mixolabu s výjimkou znaku C5 (retrogradace). 108
Tab. 2c Korelace mezi znaky z amylografu a mixolabu C1
C2
C3
C4
Teplota pøi poè. mazovatìní
-0.65*
Amylografické maximum
-0.67* -0.69* -0.58* -0.58*
C5
-0.59*
Závìr V mlýnsko - pekárenském oboru patøí výroba a uití penièných mouk k základním a sledování jejich reologických vlastností je dnes nedílnou souèástí jakostní deklarace mezi mlýny a pekárnami. V souvislosti s poadavky na zdravìjí pekaøské výrobky se zvyuje uplatnìní mouk z netradièních semen, a dopady na technologické zmìny chování se øeí napø. uíváním enzymových mixù. Pomocí základních reologických pøístrojù bylo na modelových vzorcích penièné mouky s konopnou, rosièkovou a Chia popsáno jejich chování pøi pøípravì tìsta a jeho deformaci. Vedle reologických pøístrojù firmy Brabender (farinograf, extenzograf a amylograf) byl testován v mlýnském oboru ménì frekventovaný mixolab (Chopin). Podle korelaèní analýzy byla i v omezeném souboru kompozitní mouky potvrzena korelace mezi nìkterými znaky mixolabu a charakteristikami získanými na farinografu a amylografu. Pøekvapivì mnoho statistických souvislostí bylo zjitìno pro hodnoty Zelenyho testu a zkoukou na mixolabu. Pomocí laboratorních zkouek s rùzným sloením smìsné kompozitní mouky lze simulovat technologické chování v pekárnì a urèit výi akceptovatelných pøídavkù vzhledem k jakosti pekaøských výrobkù s nutrièními pøínosy.
Citovaná literatura je k dispozici na
[email protected] Práce byla vypracována v rámci projektu QI 111B053.
109
TECHNOLOGIE
110
NOVÉ TRENDY V MLÝNSKÉ TECHNOLOGII
Pavel Filip Poadavky na mlýnskou technologii Vývojové trendy mlýnského oboru ovlivòují pøedevím potøeby a pøání zákazníkù. Obecnì jde vdy o uivatelské parametry výrobkù, jejich hygienickou bezpeènost a v neposlední øadì cenu ovlivnìnou vnitøní rentabilitou výroby. Pøední odborníci se shodují, e pro úspìnou práci mlýna je dùleité naplòovat pìt hlavních pøedpokladù: q Zaprvé je to optimalizace výrobních nákladù. Té lze
dosahovat zvyováním úèinnosti technologie, a naopak sniováním spotøeby energie na jednotku výroby. Obecnì platí, e èím vyí je kapacita výroby, tím je dosahováno vyích efektù, protoe lze lépe tøídit a samostatnì zpracovávat mlýnské meziprodukty podle jejich kvality a èistoty. V úsporách energie je to pak vyuívání výkonù pouívaných elektromotorù na výrobním zaøízení, uplatnìní prvkù automatické regulace a také hledání a odstraòování ztrát energie. Patøí sem také dispozièní øeení výrobních objektù minimalizující poadavky na transportní zaøízení a obestavìný prostor. Rozsáhlé a staticky nároèné konstrukce výrobních objektù s sebou také pøináejí dalí náklady na jejich údrbu a péèi. V neposlední øadì sem patøí kvalita suroviny, nebo systémy preventivní údrby, aby nevznikaly výrobní prostoje. 111
q Zadruhé jsou to otázky spojené s bezpeèností produk-
tu. Pøestoe nás ji tato problematika unavuje, a to pøedevím z dùvodu èasto nesmyslných a neodborných poadavkù, je jisté, e i na mlýnské výrobky budou kladeny èím dál tím vyí nároky na hygienickou èistotu. Jde o sniování celkového obsahu mikroorganismù, plísní a jimi produkovaných toxických látek. Není tak docela pravdou, e se ve spálí pøi peèení nebo jiné tepelné úpravì. Mouka práí, a tento prach roziøuje spory plísní a mùe kontaminovat výrobky tam, kde to ani neoèekáváme. q Zatøetí je to zajiování efektivnosti výroby, kde je dominantní výtìnost pøedních druhù mouky a také výroba produktù s vyí pøidanou hodnotou. q Zaètvrté se vyaduje spolehlivost provozu, co souvisí s konstrukcí strojù a také s ji zmínìnou preventivní údrbou. q Zapáté se hovoøí o potøebì trvalého investování do technologie, aby se stále zdokonalovaly výrobní procesy na základì posledních vìdeckých poznatkù. Hlavním inovaèním smìrem je stále bezpeènost potravin. Pøestoe jsou mlýnské výrobky podle platné evropské legislativy z mikrobiologického hlediska nerizikové, zákazníci vyadují jejich stále vyí mikrobiologickou èistotu. Záleí na tom, k jakému pouití je mlýnský výrobek urèen. Citlivá je pøedevím výroba èerstvých tìst, výroba tìstovin, trvanlivého peèiva a kuchyòských polotovarù jako jsou knedlíky, noky, palaèinky a podobnì. Ve vech jmenovaných technologiích se vyuívá k mikrobiostatickému oetøení relativnì nízká teplota, proto jsou na suroviny urèené pro jejich výrobu kladeny vyí poadavky. Také rostou poadavky na mikrobiologickou èistotu mlýnských krmiv. K redukci obsahu mikroorganismù jsou urèeny pøedevím procesy pøípravy 112
zrna pøed mlýnským zpracováním. Bìná redukce obsahu mikroorganismù probíhá v pøedèistírnì o 25% (odstranìní hlinìného prachu a hrubých neèistot), v èerné èistírnì o 50% (obilní prach, lehká zrna, zrna plevelù a pùlky zrn), bílé èistírnì o 20% (odstranìní kontaminací ulpívajících na povrchu zrna a v rýze, odstranìní povrchových vrstev zrna) a pøi mlýnském zpracování o 5% (kontaminace v otrubách). Z tìchto poadavkù vycházejí i nové konstrukce strojù a automatické systémy øízení výrobních i technologických procesù. V celkovém øeení projektù nových mlýnù jsou napøíklad navrhovány nové systémy regulace vzduchu v prostøedí mlýna. Cílem je odstranìním rozdílù teplot a zabránìní kondenzace, a tím rùstu plísní. I to souvisí s hygienou provozu. Jsou navreny nové koncepce stavebních konstrukcí, kabelových instalací a vzduchotechniky. Èitìní obilí Dekontaminace zrna pøed mlýnským zpracováním patøí mezi hlavní inovaèní smìry. Reprezentanty tìchto inovací jsou nové konstrukce aspiraèních kanálù k odstranìní prachu a lehkých neèistot ji pøed uloení do sil a dále prakticky po kadém èistírenském stroji a zásobníku. Velkým pøínosem jsou stroje schopné rozdìlit tìký, smíchaný a lehký produkt na základì rozdílné mìrné hmotnosti a aerodynamické charakteristiky. Známé jsou dvousítové odkaménkovaèe, tzv. kombinovaný èistírenský stroj spojující funkci èitìní a tøídìní na sítech s odkaménkováním, dále ménì známý Gravomat od firmy Bühler (síta a vzduch) schopný vyèistit smíchaný produkt. Zajímavé je rovnì hledání vhodného zpùsobu pohybu sít. Dosud pøevaující vibraèní pohyb je u nìkterých výrobcù nahrazován pohybem kruhovým. Dùvodem je pouití kovových rámù sít, které u vibraèního pohybu není moné, a proto se pouívají rámy døevìné. Kon113
strukce s kruhovým pohybem také umoòuje umístìní více sít nad sebou a tím spojení èistících a tøídících funkcí. Pøíkladem je vysokovýkonný tøídiè Vega od firmy Bühler, který je mono zaøadit jako první stroj v èistírnì. Významnou inovací je optické tøídìní. Známý je optický tøídiè Sortex. Jeho úèinnost a význam pro dekontaminaci je vysoký a neoddiskutovatelný. Nový typ je oznaèován jako precizní, vychází z konceptu Z, ale k názvu je pøipojeno písmeno A. Pøedpokládá se, e bude mít vechny typy kamer, tedy pro svìtlé a tmavé odchylky, dále pro specifické defekty. Tmavými defekty se rozumí cizí pøedmìty a neádoucí semena, námel a zbarvená zrna. Svìtlými defekty jsou sláma, svìtlý vousek, zrna s odhaleným endospermem, zrna plesnivá a fuzáriová. Specifickými defekty jsou kaménky, sklo, plasty, nemocná zrna a dalí. To umoòují kamery INGAS. V Èeské republice ji pracuje takový stroj na èitìní oøechù od skoøápek a také sueného ovoce od nejrùznìjích neèistot. Je moné nastavit funkce a pro 30 materiálù s odlinými povrchy. Dokáe odstranit i kaménky od 0,3 mm do 1 mm. Ale záleí na jejich specifické hmotnosti. Ejektor (systém na odstraòování odchylek) je upraven podle produktu. Normální je urèen pro obiloviny a iroký pro vìtí semena nebo jiné produkty. Optický tøídiè bude také moné souèasnì vyuít i k analýze obsahu bílkovin a pøípadné regulaci odstranìním pøímìsí nevyhovujících pro pøísluné uití. Dalím inovaèním smìrem jsou stroje na intenzivní povrchové opracování zrna odíráním, loupáním a brouením. Pro nás jsou ji známé nové typy odíracích strojù urèených zejména pro bílou èistírnu doplnìných aspiraèní skøíní. Ménì známe peeling, který je sice energeticky nároèný, ale je velmi úèinný. Navrhován je jako lehký pøi spotøebì 2 kWh/t, nebo intenzivní se spotøebou 5 kWh/t. Normální odírání má 114
spotøebu 0,5 1 kWh/t. Význam intenzivního odírání a peelingu je vysoký. Bílá èistírna je pak vybavena odíracím strojem, pøípadnì peelingem s aspiraèní skøíní a sterilizátorem na zrno, aspiraèní skøíní a magnetickým separátorem. Pak teprve druhým stupnìm vlhèení zrna, zásobníkem a váhou pøed 1. rotem. Zkouení prokázalo významné sníení obsahu fuzáriových toxinù a celkového poètu mikroorganismù. Pøesto byly vyvinuty tepelné procesy pro sterilizaci mouky. Zajímavé je také nové øeení odleovacích zásobníkù. Po nakropení se odleuje cca 1,5 h, pak zrno pøechází pøes aspiraèní skøíò do hlavních odleovacích zásobníkù. Tato úprava eliminuje problémy vypadávání vlhkého zrna z odleovacích zásobníkù, ale souèasnì odstraòuje pøebyteènou povrchovou vlhkost a uvolnìné upinky z obalových vrstev zrna, kde se vyskytuje nejvìtí mnoství mikroorganismù. Inovován je také automatický systém øízení vlhkosti zrna pøed mletím. Pro mìøení vlhkosti se vyuívá mikrovlnný systém. Zaøízení je kompletnì v nerezovém provedení a umoòuje pouití horké vody. Pøi navrhování diagramu èistírny obilí pøed mlýnským zpracováním je ale obecnì moné doporuèit vybavení také dalími stroji se specifickými funkcemi, které se mohou a nemusí vyuívat. Rozhoduje skuteèné zneèitìní zrna. Mlýnské zpracování Inovace pro mlýnské zpracování se týká trvalého vývoje mlecích válcových stolic do bezobsluných provozù. Doplòovány jsou prvky kontroly a regulace provozních podmínek. Novinkou je instalování senzorù na kontrolu teploty loisek a teploty válcù. Inovace rovinných vysévaèù se týká pøedevím materiálù v pøímém styku s produkty. V nerezových tepelnì izolovaných skøíních jsou umístìny plastové rámy a také nerezové vkládací rámeèky se síty, bez jakých115
koliv roubkù èi spojek. Do jednoho dílu rovinného vysévaèe je moné umístit více pasáí, èím se sniuje obestavìný prostor. Pohony mají vyí otáèky, které umoòují zvýit pøíèné zrychlení èástic a zvyují úèinnost tøídících funkcí. Nové èistièky krupic jsou opatøeny boèními kryty pro ochranu sbìrného labu propadù sít. Dùvodem je údajnì ochrana pøed kontaminací cizími pøedmìty z prostøedí mlýna. Tím je ale moné sníit kategorizaci hygienické zóny prostøedí mlýna. Souvisí to s pracovními obleky a ochrannými prostøedky, i s poadavky na provozní a osobní hygienu. Pro zvýení hygieny je významná i filtrace technologického vzduchu, respektive jeho recyklace a rekuperace v uzavøeném systému. Má to význam pro vyuívání odpadního tepla z technologických procesù. V inovacích je rovnì zajímavá nová konstrukce redlerù pro dopravu mouky a mlýnských meziproduktù. Výhodou je vìtí výkon, malé rozmìry, ale zejména èistota. Konstrukce vyuívá plastových stíracích lit, které dokonale èistí dopravní lab. Redlery nahrazují také sbìrné neky na moukách. Novinkou mlecích procesù je nabídka technologie výroby ATRIÈNÍ mouky. Jde o mouku s mechanicky naruenými krobovými zrny s cílem zvýit vaznost vody. Tato mouka se ale pouze pøidává do bìné mouky. Pekaøi mají zájem o zvýení vaznosti, protoe se tím zvyuje výtìnost jejich výrobkù, a dokonce zde existuje vliv na prodlouení doby spotøeby a èerstvosti pekaøských výrobkù. Pøi klasickém mlecím procesu rovnì dochází k pokození krobu. Více je to u technologií Bühler, kde se ve vìtí míøe pouívají hladké válce. Ménì je to u èeské technologie s pøevaujícím mletím do krupic. Ale ATRIÈNÍ mouka je skuteènì o nìèem jiném. Ve své podstatì existují dvì varianty. Velmi energeticky nároèná je varianta s pouitím kolíkových mlý116
nù. Firma Bühler pouívá mlecí válcovou stolici se samostatnou pasáí (C1A = nae 1L). Hrubé krupice procházejí speciálnì upravenou mlecí válcovou stolicí s hladkými válci, kde pùsobí vysoký tlak. Stolice je k tomu upravena. Vznikají vloèky (mouèné placièky), které se rozbíjejí na následujícím kolíkovém mlýnì a poté postupují na vysévací systém. Materiál je nutné chladit pomocí vzduchu. Výkon je 400 kg/h/1 m válcù. Pokození krobu je 25% a vaznost této mouky je 88 90%. Bìná penièná mouka svìtlá má vaznost mírnì pøes 60% a pokození krobu je do 10%. Pøidáním ATRIÈNÍ mouky do bìné mouky napøíklad v mnoství 10% se zvýí její vaznost, a pøitom se neporuí dalí dùleité vlastnosti lepku, které jsou ve zpracovatelském procesu potøebné. ATRIÈNÍ mouku lze vyrábìt pøímo v prùbìhu hlavního mlecího procesu, nebo následnì z vybraných produktù umístìných v zásobníku. Po výrobì se tato mouka mùe dávkovat podle potøeby a poadavkù zákazníkù do arí, které jsou pro nì urèeny. Ve výrobkové èásti je hlavní inovací sterilizace výrobkù mechanicky nebo tepelným procesem. Sterilizace teplem se provádí horkým vzduchem v pneumatické dopravì (termopneumatika), kdy krátkým pùsobením tepla nedochází k pokození reologických vlastností mouky. Dále se vyuívá extruze pro celozrnné produkty a otruby. Technologie vloèkování pak pùsobí pomocí ohøívaèe produktu a vloèkovací stolice. Pro mechanickou sterilizaci se vyrábìjí sterilizátory urèené na obilí, na hladké mouky a na krupice nebo hrubé mouky. Lií se kontrukcí, výkonem i spotøebou energie. Sledovatelnost produktù Neopomenutelným a dnes podle Naøízení ES è.178/2002 také legislativním poadavkem, je vnitøní sledovatelnost produktù. Zabezpeèení tohoto úkolu si nelze 117
pøedstavit bez rùzných typù vah a dávkovaèù. Mají rùzné konstrukèní provedení a podle toho se logicky lií i jejich pøesnost. Vány výsypné váí 100% produktu, váení je velice pøesné i pøi kolísavém prùtoèném mnoství. Prùtok produktu je pøeruován na vpádu a výpadu. Proti tomu diferenciální váhy se pouívají jako regulátor prùtoku, nebo na dávkování produktu do strojù a zaøízení, které potøebují kontinuální pøítok materiálu, anebo jako mìøiè prùtoku. Ty mají sice mení pøesnost, ale nové typy jsou stále pøesnìjí. Bez vah si moderní mlýnský provoz nelze pøedstavit. Hmotnostní bilance se ve mlýnech kontrolovala a evidovala vdy. Hodnotila a stále se hodnotí také výtìnost jednotlivých druhù mlýnských výrobkù. Ne vdy vak byly výsledky dostupné vèas. Nebyla k dispozici zaøízení s dostateènou pøesností, a tak se výsledky musely ovìøovat vìtinou a s èasovým odstupem. V souèasné dobì ji máme k dispozici taková zaøízení, kde známe vìtinu potøebných údajù ihned. Navíc nám v jejich zpracování, sbìru a uchovávání pomáhá výpoèetní technika. Dnením poadavkem na váení a dávkování je, e musí probíhat tak pøesnì a konstantnì, jak je to jen moné. Novinkou je jejich pouívání v technologických procesech pro dávkování, mísení meziproduktù a koneèných produktù. Sledovatelnost ve mlýnì zaèíná pøíjmem obilí. Kontroluje a eviduje se kadá vozová jednotka. Do databáze vstupuje hmotnost dodávky, pùvod produktu a také výsledky vstupního rozboru. Hmotnost se mìøí na mostní váze, ale praktické jsou také výsypné váhy pøed pøedèitìním. Dosahují vysoké výkony a jejich pøesnost váení je ± 0.15%. Podobné typy vah se pouívají na mìøení hmotnosti výrobkù na výdeji v expedici. V kadém pøípadì pak je obilí uskladnìno ve vybrané buòce sila, kde se postupnì vytváøí smìsná are sloená z jednotlivých vozových jednotek. Aby to 118
nebylo jednoduché, tak z jednotlivých bunìk se obilí dávkuje do smìsi na zámel, která je výslednou arí vstupující do výroby. Toto dávkování mùe být rovnì hmotnostní. K tomu se pouívají regulátory prùtoku (nárazové desky), které pracují s pøesností ± 1%. V dalí mlýnské technologii se pouívají také diferenciální dávkovací váhy pro volnì proudící produkty. Mohou být pouity jako regulátory prùtoku jako mìøièe prùtoku pro mìøení toku produktu a pracují s pøesností ± 1%. Do jisté míry novinkou je gravimetrický dávkovací nek, který pracuje s pøesností 0,35%. Pouívá se pro mìøení toku, napøíklad pøi plnìní pøepravníkù mouky, nebo jako regulátor prùtoku. Pokud jde o sledovatelnost, tak od taení na zámel, po výstup výrobkù od mlýna, je proces kontinuální. Zdrení v odleovacím zásobníku pøi kontinuálním zpùsobu odleování, je mìøitelné a eviduje se. Je ale tøeba stanovit jak veliká má být are výrobkù. Èím je mení, tím je to výhodnìjí z hlediska pøípadného stahování výrobku z trhu pøi jeho vadách. Bìnì se ale pouívá jednodenní are. To umoòuje výrobky naskladnit do oddìlených (denních) zásobníkù a zmìøit jejich parametry. Dalí míchání a dávkování je vytváøením dalích arí. Úspory elektrické energie Zvyování cen energií vyvolává nové pohledy na podnikání i podnikatelské strategie. Spotøeba energií vdy pøedstavuje významnou nákladovou poloku, která si ji dnes vyaduje samostatná i komplexní øeení. To znamená, e kromì jiného bude nezbytné øeit sniování energetické nároènosti a zvyování úèinnosti výrobních technologií. Vechny analýzy spotøeby elektrické energie ve mlýnech dospìly ke stejným závìrùm a jejich øeení. Tìmito problémy jsou: 119
1. Systémy aspirace, pneumatické dopravy a tlakového vzduchu: q úniky vzduchu netìsností potrubí, q optimalizace výroby vzduchu a potrubních sítí, q regulace v potrubí (uzavírání potrubí, které není nutno
q q q q
odsávat, nebo regulace vìtví sací pneumatické dopravy podle skuteèného mnoství produktu), lepí øízení filtrù (sníení frekvence ofukování filtraèních hadic), rozdìlení pøetlakové pneumatické dopravy (mùe sníit spotøebu), optimalizace velikosti vzduníkù, instalace klapek na sacím potrubí ventilátorù potøebných pro sníení zatíení motorù pøi jejich rozbìhu.
2. Zefektivnìní velikosti a øízení elektrických pohonù q pøepoèítání potøebného výkonu, q náhrada za motory o niím pøíkonu, q uplatnìní systémù frekvenèního øízení elektrických po-
honù,
q pouívání pohonù vyí tøídy efektivity.
3. Kompenzace q instalace pøístrojù pro sledování a øízení odbìru elektric-
ké energie,
q instalace regulátorù jalového výkonu, q dalí opatøení ke zvýení úèinnosti kompenzace.
Komplexní pohled na dalí oblasti Zpracování obilovin zahrnuje také technologie, které vyuívají páru nebo horký vzduch. K jejich výrobì se pouívají rùzná zaøízení, kde je zdrojem plyn nebo ropné produkty. Výkony kotlù a vyvíjeèù páry v podmínkách tìchto provozù 120
vìtinou nepøesahují zákonem stanovené limity, které by vyadovaly povinné analýzy úèinnosti (celkovou roèní spotøebou vyí ne 35000 GJ). Ale i zde existují nemalé rezervy. Pøíkladem mohou být systémy vyuívání odpadního tepla v pekárnách i jiných provozech. Také existují nová øeení pøechodu tepla do produktu, která pøináejí nemalé úspory. V mlýnské technologii, zejména v tzv. povýrobních operacích pøi technologických úpravách vlastností produktù, se tepelné procesy èím dál tím více prosazují. Proto je výnosné se analýzou jejich úèinnosti zabývat. Rozbor hospodaøení s energií a návrh na opatøení k dosaení energetických úspor zpracovává øada odborných firem. Avak je jasné, e lze takovou analýzu provést i vlastními pracovníky. Jen se lépe dívat a poèítat. Kde hledat rezervy pro vlastní úspory nám tyto pøíklady mohou naznaèit. Koneckoncù vechny poadavky na bezpeènost potravin, zvyování produktivity práce i úèinnosti technologií vedou ke zvyování instalovaného pøíkonu a spotøeby energie. Jde vlastnì o uzavøený kruh. Bez hledání úspor se neobejdeme. Trvalé investování Pro udrení konkurenceschopnosti je trvalé investování nezbytnou podmínkou. Pokud bychom porovnávali pouze ukazatele spotøeby elektrické energie, tak nejlepí mlýn spotøebuje pouze 60% nákladù na elektrickou energii proti prùmìrnému mlýnu. A u horích mlýnù je tento rozdíl daleko vyí. Pøitom ten nejlepí má vyí instalovaný pøíkon, protoe uplatòuje pøetlakovou pneumatickou dopravu výrobkù a celý mlýn je klimatizován. Pøíèinou efektivnìjího vyuití energie je vysoká výrobní kapacita, její stoprocentní vyuití a také uplatnìní prvkù automatické regulace, vèetnì moderní konstrukce elektromotorù.
121
Nový koncept èistìní obilí Cíle: Konstantní a vysoká kvalita koneèných výrobkù Sníení kodlivých neèistot Úèinné povrchové èistìní Optimální pøíprava pro mlecí proces Optimalizace výrobních nákladù
Prostøedky: Precizní odstranìní neèistot a tøídìní obilí Tøídìní podle specifické hmotnosti Precizní optické tøídìní Intenzivní povrchové èistìní
BÜHLER PRAHA s.r.o. Vyskoèilova 1442/1b, 140 00 Praha 4 Tel.: 224 911 913, Fax: 224 922 304 e-mail:
[email protected] www.buhlergroup.com 122
Vysokovýkonný tøídiè obilí Vega MTVA
Hrubé neèistoty: kukuøice, sojové boby, sluneènicová semena Drobné neèistoty: písek, semena plevelù Lehké neèistoty: prach, plevy, scvrknutá zrna Volitelnì: tøídìní obilí podle velikosti zrna 123
Precizní optické tøídìní SORTEX A-MSOB
svìtlé defekty:
svìtlý vousek, palda, sláma rùzné defekty: tmavé defekty: cizí semena, námel, zbarvená zrna
kaménky, sklo, plasty, mykotoxiny, pokozená a nemocná zrna 124
Nový diagram èerné èistírny
125
Intenzivní povrchové èistìní
Peeling - MHXM-W Výroba hotových produktù s velmi nízkou kontaminací: Celá zrna, speciální mouky, snídaòové cereálie, atd.
Odstraòuje 0,5 1,5 %hmotnosti z povrchu zrna pøi spotøebì 7,0 9,0 kWh/t. Vyaduje pøesné mìøení prùtoku a vlhèení zrna. Odírání - odírací stroj MHXS Pro výrobu standardních mouk ze zdravého obilí. Aplikace s nejnií spotøebou energie a nejniími investièními náklady. Odstraòuje 0,05 – 0,1 % hmotnosti z povrchu zrna pøi spotøebì 0,5 – 1,0 kWh/t.
126
Nový diagram bílé èistírny - lehký Peeling
Lehký Peeling - MHXL-WL Pro zvýenou bezpeènost produktu. Aplikace s nejlepím pomìrem cena - výkon. Odstraòuje 0,2 0,5 % hmotnosti z povrchu zrna pøi spotøebì 2,0 5,5 kWh/t.
127
Novinky mlecí válcové stolice Antares MDDR/MDDT
Sledování teploty válcù Teplotní èidla jsou umístìna v krátké vzdálenosti od válcù a jsou napojena na øídící jednotku.
Sledování teploty loisek Teplotní èidla na loiskách válcù, napojena na øídící jednotku.
128
Nový vysévaè Seginus MPAS q Pro vysévání,
q
q
q q
q
q
q
tøídìní a kontrolní vysévání Nejvyí prùtok na malé pùdorysu Rámy se síty NOVAPUR pro nejvyí sanitaci Vysévací modul vysoký 1.4 m A do 14 rámù se síty, s vysévací 2 plochou 5.6 m O 20% vyí kapacita vysévání O 30% mení pùdorys ne u srovnatelných vysévaèù Integrovaný pohon ve spodku vysévaèe, 65 mm zdvih, 280 ot/min 129
130
131
133
134
LEGISLATIVA Pøehled závazných parametrù pro mlýnské výrobky z vyhláky 182/2012 Sb., kterou se mìní vyhláka è. 333/1997 Sb., pro mlýnské obilné výrobky, tìstoviny, pekaøské výrobky a cukráøské výrobky na tìsta.
135
136 485/nejménì 96 162/nejvýe 15
Mouky hrubé
0,50
0,50
1,1
0,65
1,15
0,75
*2 minerální látky (popel) nespalitelné látky, které zùstanou po spálení vzorku za stanovených podmínek
*1 granulace velikost podílu èástic, které propadají sítem o stanovené velikosti ok
366/nejménì 96 162/nejvýe 75
Mouky polohrubé
257/nejménì 96 162/nejménì 75
penièná chlebová
itná svìtlá (chlebová)
257/nejménì 96 162/nejménì 75
itná svìtlá (výraková)
257/nejménì 96 162/nejménì 75
penièná polosvìtlá
0,60
nejvýe
nejménì - nejvýe 257/nejménì 96 162/nejménì 75
Minerální látky (popel) *2 (% hmotnosti v suinì)
Granulace *1(ìm/%) (velikost ok/propad)
penièná svìtlá
z toho:
Mouky hladké
Podskupina
Tabulka 1:
137
bílá s naloutlým odstínem bílá se lutoedým nebo naedlým odstínem hnìdavý, naèervenalý nebo tmavoèervený odstín bílá edobílá se zelenomodrým odstínem
penièná
penièná chlebová
penièná celozrnná
itná svìtlá (výraková)
itná tmavá (chlebová)
pøíjemná, charakteristická pro mouku z dané obiloviny, bez cizích pachù a pøíchutí
Vùnì a chu
Podmínky skladování na podlákách nejménì ve vzdálenosti 5 cm od stìny a pøi nejvyí relativní vlhkosti 75%.
Mouky: Vlhkost mouk ze vech druhù obilovin, pohanky a rýe smí být nejvýe 15,0%. Kukuøièné mouky a krupice smí obsahovat nejvýe 3,0% tuku v suinì. Mouky nesmìjí být bìleny chlorem. Celozrnné mouky smí obsahovat nejvýe 1,9% minerálních látek.
Barva
Název mouky
Tabulka 2: - byla doplnìna vùnì a chuť
138 0,50
0,90
0,50
krupice kukuøièná
krupice jemná penièná dehydrovaná
0,50
Minerální látky v% hmotnosti v suinì nejvýe
Krupice penièná jemná
krupice penièná hrubá
Druh
Tabulka 3: Krupice
12,0
15,0
15,0
15,0
Vlhkost v% hmotnosti nejvýe
485/nejménì 96 257/nejvýe 15
485/nejménì 96 257/nejvýe 15
485/nejménì 96 257/nejvýe 15
853/nejménì 96 446/nejvýe15
Granulace (ìm/%) (velikost ok/propad) nejménì nejvýe
139 14,0 14,0 14,0 14,0
penièné
itné
jeèné
ostatní
nejvýe
nejvýe
0,2
0,2
0,2
0,2
-
-
0,2
0,2
0,1
0,2
0,2
v%
v%
0,1
Obsah èástí stébel, pluch a oplodí
Podíl nerozmaèkaných zrn
*3 èerné vloèky se zmìnìnou barvou na více než 50% povrchu
12,0
12,0
nejvýe
v%
Vlhkost
ovesné drcené
ovesné
Druh
Tabulka 4: Vloèky
-
-
-
-
0,50
0,5
nejvýe
v%
*3
Èerné vloèky
140 1,0 2,0
kroupy malé
kroupy ostatní
nejvýe
nejvýe
0,1
0,1
-
0,15
0,15
0,15
0,15
v%
v%
-
Minerální neèistoty *4
Podíl pluch a slupek
*4 minerální neèistoty kaménky, písek, hrudky zeminy, prach, v pøípadì rýže i mastek
1,0
1,0
nejvýe
v%
lámanka
perlièky
Druh
Podíl èásteènì obrouených nebo neobrouených zrn
Tabulka 6: Kroupy a lámanka
15,0
15,0
15,0
15,0
nejvýe
v%
Vlhkost
141
- 30/3500 70/3500 15/3000 40/3000 2/2000 95/3000 5/2000 85/2000 1/1000 98/3000 1/1000
kroupy støední
kroupy zabíjaèkové
kroupy malé
perlièky
lámanka
% propadu / prùmìr kruhových ok (ìm) - nejménì nejvýe
3,0 %
kroupy velké
Tøídìní dle velikosti
Tabulka 7:
podíl nerozdrcených zrn
1,9 % v suinì
15,0
vlhkost
minerální látky
Hodnota nejvýe
Ukazatel
Tabulka 5: Trhanka
142
v%
Chu
Barva
slabì nahoøklá, charakteristická pro pohanku slabì nasládlá, charakteristická pro proso
pohanka
jáhly
-
lutá, lutooranová a lutohnìdá
-
2,0
jáhly
-
0,20
1,0
nejvýe
v%
Obsah neloupaných zrn a zlomkù
svìtle hnìdá a hnìdá, na lomu jasnì bílá
15,0
ostatní
0,15
0,2
v% nejvýe
v% nejvýe 0,15
Obsah cizích semen a slupek
Minerální neèistoty
pohanka loupaná
15,0
jáhly
Tabulka 9:
15,0
nejvýe
pohanka loupaná
Druh
Vlhkost
Tabulka 8: Jáhly, pohanka
143
nejvýe 10,0 %
Vlhkost
nejvýe 14,0 % nejvýe 1,0 % nejvýe 1,0 % nejvýe 0,15 %
Vlhkost
Zlomky *5
Pøímìsi *6
Minerální neèistoty
*6 pøímìsi zrna pøíslušného druhu obilovin s odlišnou jakostí snižující celkovou hodnotu výrobku nebo technologicky neodstranitelná zrna a semena jiných než pøíslušných druhù obilovin
*5 zlomky èásti zrna pøíslušné obiloviny, zùstalo-li ménì než polovina obilky
hodnota
nejvýe 15,0 %
klíèky tepelnì neupravené
Ukazatel
Tabulka 11: Obiloviny pro pøímou spotøebu
klíèky dehydrované
Ukazatel
Tabulka 10: Klíèky
144
vyrovnaná, po pouitých surovinách
pøíjemná, pøirozená, odpovídající charakteru pouitých sloek a ochucovadla
Barva
Vùnì a chu
14,0 14,0 14,0
na penièné peèivo bìné
na penièné peèivo jemné
Vlhkost v% nejvýe
na chlebové výrobky
Smìsi pro vyuití
3,0
3,0
4,0
2,5
3,0
4,0
-
100
140
0,15
0,15
0,15
Obsah Popel Titrovatelné Minerální NaCl neèistoty v% kyseliny v% v% nejvýe m.mol/kg nejvýe nejvýe
sypká smìs, mení snadno roztíratelné hrudky nejsou na závadu
Konzistence
Tabulka 13: Fyzikální a chemické požadavky
Vyjádøení
Ukazatel
Tabulka 12: Smìsi z obilovin – müsli a sypké smìsi Smyslové požadavky
145
Vlhkost v% nejvýe 10,0 15,0 11,0 11,0 15,0 14,0 15,0 15,0
Smìsi pro vyuití
na dortové korpusy
na ostatní cukráøské peèivo
na bábovky
na pøípravu trvanlivého peèiva vè.perníkù
na pøípravu knedlíkù
na pøípravu smaených výrobkù
na pøípravu obilné kae
na pøípravu mouèníkù bez cukru
3,0
5,0
5,0
2,0
2,0
3,0
3,0
3,0
-
-
3,0
3,0
2,5
2,5
2,5
2,5
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0,15
0,15
0,15
0,15
0,15
0,15
Obsah Popel Titrovatelné Minerální NaCl neèistoty v% kyseliny v% v% nejvýe m.mol/kg nejvýe nejvýe
Tabulka 13: Fyzikální a chemické požadavky - pokraèování
146
nejvýe 0,1 %
Dr * 10
*4 minerální neèistoty kaménky, písek, hrudky zeminy, prach, mastek
*10 drť propad sítem s kruhovými otvory o velikosti 1,4 mm
*9 pøímìsi zlomky, vadná zrna, neloupaná zrna
*8 neèistoty organické cizí semena, èásti slámy, stébla, plevy
nejvýe 0,15 %
nejvýe 0,2 %
Neèistoty minerální * 4
bez limitní hodnoty
nejvýe 1,0 %
Neèistoty organické *8
zrna neoloupaná
nejvýe 15,0 %
Vlhkost
Pøímìsi celkem * 9
Hodnota
Ukazatel
Fyzikální a chemické požadavky na jakost :
Pøíloha è. 3: Rýže
147
- 10 % -5% -4% -3% -2% -1%
do 50g 51 120 g 121 - 250 g 251 1000 g 1001 2500 g nad 2500 g
Odpovídající trnímu druhu, spotøebitelské balení neobsahuje pøímìs jiných tvarù tìstovin nad 1%. Povrch hladký, kompaktní, bez trhlin. U válcovaných tìstovin a u tìstovin, kde vìtina povrchu je tvoøena øezem (napø. u tzv. hvìzdièek), mùe být povrch mírnì drsný a mouèný. Podíl zlomkù mùe být maximálnì 10%. Tìstoviny se pøi dodrení podmínek uvedených v návodu nerozvaøují, nejsou lepkavé a zachovávají si tvar i po uvaøení.
Svìtlá, rovnomìrná v rùzných odstínech luté, u vajeèných tìstovin odpovídající poètu pouitých vajec, u semolinových tìstovin jantarová nebo v rùzných tmavích odstínech luté, u ostatních druhù odpovídá pouitým surovinám nebo pøídatným látkám nebo látkám urèeným k aromatizaci.
Pøíjemná, tìstovinová, odpovídající pouitým surovinám.
Vzhled a tvar
Barva
Vùnì a chu po uvaøení
Tabulka 1: Smyslové požadavky
Pøípustná odchylka
Hmotnost balení
Pøíloha è. 4: Pøípustné záporné hmotnostní odchylky
148
20%
- balené vakuovì èi v inertní atmosféøe
- 6% - 4% - 2% - 1%
do 250g
251 500g
501 2000g
nad 2000g
hmotnostní balení
pøípustná odchylka
20%
- zmrazené
Pøíloha è. 7: Pøípustné záporné hmotnostní odchylky
Vlhkost
20%
- suené
- nesuené
nejménì
tìstoviny
Tabulka 2: Fyzikální a chemické požadavky
38%
38%
-
13%
nejvýe
149
Ochratoxin A
Suma aflatoxinù B1, B2, G1, G2
5 ìg/kg
nezpracované obiloviny
vechny produkty pocházející z nezpracovaných obilovin, vèetnì zpracovaných výrobkù z obilovin a obilovin urèených 3 ìg/kg k pøímé lidské spotøebì kromì potravin urèených dìtem a pro speciální úèely
10 ìg/kg
obiloviny kromì otrub, klíèkù, penice a rýe
vechny druhy obilovin a vechny výrobky pocházející z obilovin vèetnì zpracovaných výrobkù z obilovin kromì 4 ìg/kg produktù urèených pro dìtskou výivu
vechny druhy obilovin a vechny výrobky pocházející z obilovin vèetnì zpracovaných výrobkù z obilovin komì 2 ìg/kg produktù urèených pro dìtskou výivu a kukuøice
Aflatoxin B1
max. limity
Potravina
Kontaminant
Naøízení komise 1881/2006 a 1126/2007, kterými se stanoví limity nìkterých kontaminujících látek v potravinách
KONTAMINUJÍCÍ LÁTKY
150
Fumonisiny
(ZEA)
Zearalenon
(DON)
Deoxynivalenol
Kontaminant
pokraèování
1250 ìg/kg 1750 ìg/kg
nezpracované obiloviny, jiné ne penice tvrdá, oves a kukuøice nezpracovaná penice tvrdá a oves
100 ìg/kg
nezpracovaná kukuøice kromì nezpracovaná kukuøice urèené 4000 ìg/kg ke zpracování mokrým mletím
nezpracovaná kukuøice kromì nezpracovaná kukuøice urèené 350 ìg/kg ke zpracování mokrým mletím
obiloviny urèené k pøímé lidské spotøebì, obilná mouka, otruby ve formì koneèného výrobku uvádìného na trh pro pøímou 75 ìg/kg lidskou spotøebu a klíèky kromì produktù urèených pro dìtskou výivu a kukuøice a výrobky z kukuøice
nezpracované obiloviny jiné ne kukuøice
obiloviny urèené k pøímé lidské spotøebì, obilná mouka (vèetnì kukuøièné mouky, kukuøièné krupièky a kukuøièné krupice), otruby ve formì koneèného výrobku uvádìného na trh pro 750 ìg/kg pøímou lidskou spotøebu a klíèky kromì produktù urèených pro dìtskou výivu
nezpracovaná kukuøice kromì nezpr.kukuøice urèené ke 1750 ìg/kg zpracování mokrým mletím
max. limity
Potravina
151
0,1 mg/kg 0,2 mg/kg
obiloviny kromì otrub, klíèkù, penice a rýe
otruby, klíèky, penice a rýe
0,03 mg/kg 0,05 mg/kg
mouka obiloviny
obiloviny a výrobky z obilovin
0,05 mg/kg
obiloviny pro pøímou spotøebu a zpracované obilí, kromì tvrdé 0,5 mg/kg penice
deoxynivalenol
zearalenon
vechny druhy obilovin a vechny výrobky pocházející z obilovin vèetnì zpracovaných výrobkù z obilovin komì produktù 2 ìg/kg urèených pro dìtskou výivu a kukuøice
Aflatoxin B1
rtu
0,2 mg/kg
Lutìniny, obilné klíèky
kadmium
max. limity
Potravina
Kontaminant
Vyhláška 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich pøípustné množství v potravinách
Kadmium
0,2 mg/kg
obiloviny, luskoviny a olejniny
Olovo
max. limity
Potravina
Kontaminant
pokraèování
VIZE PRO BUDOUCNOST
152
MLÝNSKÉ PROCESY, VÝROBKY A JEJICH BUDOUCNOST Ing. Pavel Skøivan, CSc. Mlýnská technologie je v dnením smyslu slova jednou z prvních technologií, kterou lidé vyvinuli. V naem civilizaèním okruhu se zejména ve støedovìku a v prvních stoletích novovìku vyvíjelo strojní zaøízení mlýnù jednou z posledních zásadních principiální zmìn byl pøechod od vertikálních mlecích sloení k horizontálním válcovým stolicím v devatenáctém století. Obecnì øeèeno od té doby se jednotlivé stroje ve svých principech pøíli nemìnily. Vývoj nových mlýnských strojù smìøoval spíe k optimalizaci efektivity procesù, zejména výtìnosti jednotlivých produktù a k zajitìní jejich poadované spotøebitelské a zpracovatelské kvality. Podíváme-li se na vývoj v posledních padesáti letech, dá se øíci, e jak se postupnì promìòovaly stravovací návyky, tudí poptávka po jednotlivých druzích a typech mouk, mlýnská technologie se jim pøizpùsobovala, a to nikoli pøímo v konstrukci strojù, která je prakticky univerzální, ale v nastavení jejich jednotlivých parametrù, a zejména v technologických schématech a vymílacích klíèích. Stravovací návyky týkající se mlýnských výrobkù, chleba, peèiva, tìstovin a dalích produktù cereální technologie se èasto po dlouhá desetiletí mìnily pøevánì pozvolna, 153
a proto se v jednotlivých regionech drí mnohé tradice pevnìji ne v nìkterých jiných potravináøských odvìtvích. Pøesto k urèitému vývoji vdy docházelo a dochází, avak nikoli rovnomìrnì. Doby relativní stagnace støídají období více èi ménì hlubokých zmìn. V èeském mlýnském prùmyslu nastalo období velkých promìn v devadesátých letech minulého století, a lze s vysokou pravdìpodobností odhadovat, e toto období jetì zdaleka neskonèilo. Zmìny, které probíhají, nebo je mùeme oèekávat v dohledné budoucnosti (zhruba v pøítích deseti a dvaceti letech), jsou zaloeny na tøech základních faktorech. Zaprvé na stále intenzivnìjím kontaktu v rámci irích regionù (støední Evropa, Evropa jako celek), i v rámci globálním, co má za následek vzájemné prùniky a míení a splývání pùvodních regionálních tradic, zadruhé na nových poadavcích na efektivitu vedoucí k vyí specializaci mlýnù a ke sniování jejich celkové kapacity, a zatøetí na nových poadavcích na kvalitu se zøetelem na hygienické a výivové aspekty mlýnské produkce. Èeská tradice Èeská mlýnská technologie je pomìrnì velmi specifická, a to i v rámci územnì malého regionu, jakým je støední Evropa. Charakteristické je pøedevím vysoké taení krupièných mouk (hrubá a polohrubá), pøièem polohrubá mouka je skuteènì ojedinìlým výrobkem, který nejen ve svìtì, ale ani v naem blízkém a historicky spøíznìném okolí (s výjimkou Slovenska) nemá obdoby. Druhým, by ménì jedineèným aspektem èeského mlynáøství, je relativnì vysoká výroba a spotøeba mouk v malospotøebitelském balení. (Právì v této kategorii výrobkù hraje polohrubá mouka svou dùleitou tradièní roli.) 154
Oba uvedené znaky souvisejí s tradicí, která se udruje pøedevím na venkovì, a to s domácí pøípravou tradièních èeských a moravských knedlíkù a mouèníkù na bázi tøených a lehaných tìst, ale není výjimkou, e se polohrubá mouka pouívá i na pøípravu kynutých tìst. Ve mìstech se ve vìtí míøe k domácímu vaøení a peèení pouívají polotovary ve formì hotových sypkých smìsí, ale i zde je vìtinou základem polohrubá mouka. Naopak, co èeská tradice sdílí se svými støedoevropskými sousedy, a èím se naopak celý region odliuje od západní a jiní Evropy, je výroba itných mouk. Nástin budoucího vývoje Podívejme se nyní na moný budoucí vývoj z hlediska zákazníkù. V posledních dvaceti letech nastal pomìrnì výrazný odklon od zavedených stravovacích zvyklostí, by je tøeba podotknout, e v devadesátých letech mnozí oèekávali mnohem zásadnìjí promìny a potlaèení letitých tradic. Dùvody pro tyto zmìny jsou dobøe známé zaprvé otevøení hranic, které vedlo k tomu, e drtivá vìtina obyvatel vycestovala a stále cestuje do západní a jiní Evropy, a naopak do Èeska pronikly a pronikají cizí kuchynì, potravináøské suroviny a výrobky, a zadruhé rostoucí povìdomí o ne zcela optimálních zdravotních dopadech tradièního èeského stravování (zejména pak jeho podoby, která se ustavila v prùbìhu edesátých a sedmdesátých let). Pøímý dopad do naeho oboru mìl pøedevím masivní rùst spotøeby tìstovin a zároveò rychlý nástup tìstovin italského typu (z tvrdé penice). Fakt, e italské tìstoviny v pravém smyslu jetì v osmdesátých letech na èeském trhu prakticky neexistovaly, se dnes zdá být témìø neskuteèný. Vedle toho se zmìnila také struktura sortimentu chleba, peèiva i cukráøských výrobkù. A, co je pro nás mlynáøe 155
velmi zásadní, dolo k obrovskému vzestupu dostupnosti polotovarù a hotových výrobkù. To pøesnì odpovídá potøebì, která vyplývá na jedné stranì ze zásadním zpùsobem zvýeného pracovního vytíení velkého mnoství obyvatel, a zejména en, na stranì druhé ze stejnì tak zmìnìného pohledu na vyuití volného èasu, které je pøedevím podstatnì intenzivnìjí ne døíve. Vechny tyto faktory vedou k tomu, e klesá objem domácího vaøení a peèení. Zatímco pøed tøiceti lety se vaøilo a peklo ve vìtinì domácností nejen o víkendech, ale i v týdnu, a vaøilo se ze základních surovin, dnes je tomu zcela jinak. Vaøení a peèení se sice stává tvùrèím koníèkem rostoucího poètu en i muù, ale vìtinou v tìchto pøípadech nebývá pravidelné, a u vùbec ne kadodenní. Naopak, pravidelné vaøení teplých jídel, zejména veèeøí v pracovních dnech, které bývalo samozøejmé, postupnì mizí a udruje se jen v konzervativnìjích kruzích, spíe na venkovì a tam, kde jsou eny v domácnosti. Èím dále tím více lidí si zvyká veèeøet pouze velmi lehce (napø. saláty), nebo také vùbec. Jde se o trend, který je nezpochybnitelný, v mnoha ohledech pøíznivý (napø. z hlediska zdravotního), a pokud nedojde k zásadním sociálnì politickým zvratùm, bude tento trend pokraèovat. Situace se vak mìní, by ne tak rychle, i u zpracovatelù mouk. Do znaèné míry to koresponduje s uvedenými fakty. Jakkoli stoupá výroba tìstovin, jde nyní z naeho pohledu prakticky pouze o vzestup spotøeby semoliny z tvrdé penice, kterou ádný z èeských mlýnù pravidelnì nevyrábí. Naopak výroba tìstovin z mouky z mìkké penice a zejména vajeèných tìstovin spíe klesá. Na stabilní úrovni se drí prùmyslová výroba knedlíkù, avak i zde, jakkoli se to zdálo døíve prakticky nemoné, se podobnì jako v tìstárnách zaèíná vìtí mìrou uplatòovat hladká mouka s nízkým obsahem popela. Toté se týká tøených a lehaných hmot v cukráøské výrobì. 156
Masivní nárùst výroby mraených pekaøských polotovarù na úkor èerstvého peèiva se sice v celkovém objemu na mlýnské produkci neprojevuje, ale podílí se na trvajícím poklesu výroby klasického kvasového penièno-itného chleba. Kdy to ve shrneme, lze konstatovat následující: ze strany spotøebitelù klesá a bude klesat poptávka po balených moukách, po polohrubé mouce obecnì (to jest i pro prùmyslové zpracování), po chlebové mouce tmavé (T 1000), i po moukách itných (zde je pokles ji velmi razantní.) Naopak, poptávka zøetelnì a enormnì roste po svìtlých a velmi svìtlých hladkých penièných moukách pro prùmyslové zpracování, po semolinì z tvrdé penice, a v okrajové, leè ne zcela nevýznamné míøe, po paldové mouce, moukách z jiných nechlebových obilovin, po moukách celozrnných. Bio mouky, hojnì pouívané napø. v Rakousku si prozatím ve vìtí míøe cestu na èeský trh nenaly (a vzhledem k racionálnì skeptické povaze naeho obyvatelstva si ji budou i nadále hledat obtínìji). Pro nás, mlynáøe, z toho plyne fakt, e s pomìrnì rychlými zmìnami ve struktuøe poptávky stoupá a bude stoupat tlak na vymílací klíèe a potamo technologická schémata, ale také obecnì na nae obchodní postavení na trhu, a bude velmi záleet na nás, jak se s nimi zvládneme vyrovnat. Celá vìc má toti více aspektù. Základní promìny, které lze oèekávat Zaènìme polohrubou moukou. Ta se, podobnì jako øada jiných èeských specifik, stává v jistém smyslu obrannou èi ochranáøskou zbraní. Jednodue kdo neumí polohrubou mouku, nemá na èeském trhu co dìlat. Sám jsem ostatnì tímto argumentem obèas u svého bývalého nadnárodního zamìstnavatele odráel nápady na dovoz mouky z Nìmecka. Nicménì v hloubi due jsem si èím dál více 157
uvìdomoval, e mùj argument je a zejména bude v mnoha ohledech lichý. U balených mouk to je (a jetì dlouho bude) pravda. Ale u prùmyslových zpracovatelù mùe napøíklad nìmecká svìtlá hladká mouka T 405 nai polohrubou v mnoha pøípadech bez problémù nahradit. A balených mouk bude postupnì také ubývat. Pokud jsme ji zmínili Nìmecko a podíváme-li se na výrobu balených mouk, zjistíme, e zatímco u nás na deset miliónù obyvatel se jí stále konzumuje pøes sto tisíc tun, ve Spolkové republice je to na osmdesát miliónù obyvatel pouze necelých pùl milionu tun. Nìmky a Nìmci ménì vaøí a peèou doma ze základních surovin, a není dùvod, proè by je Èeky a Èei nemìli v dohledné budoucnosti následovat. Zdá se tedy, e objem výroby polohrubé mouky je u nás do budoucna odsouzen k poklesu, a to významnému. Podobný osud ji zcela zjevnì potkal itnou chlebovou mouku, ale zøejmì zasáhne také tmavou peniènou T 1000. Její spotøeba je sice v posledních letech prakticky stabilní, ale pravdìpodobnì proto, e výraznì stoupl její podíl v penièno-itných chlebech (a k 80 % z pùvodních 55 %), avak celková výroba tìchto chlebù klesá. Cesta k pøijetí zmìn K naznaèeným faktùm, jak ji bylo øeèeno, mohou èeské mlýny pøistoupit rùznì. Sám povauji za nejpravdìpodobnìjí specializaci ne nepodobnou té, která probìhla napøíklad v pivovarnictví. Postupnì se oddìlí prùmysloví výrobci, jejich vymílací klíèe budou jednoduí a podstatnì blií napøíklad tìm nìmeckým naprostá pøevaha hladkých mouk v jednoduché skladbì. Konkurenèní výhodou pak bude pøedevím schopnost nakoupit levnìjí obilí a vyrábìt s maximální výtìností a efektivitou obecnì. V této sféøe také poroste zastoupení kombinovaných linek, schopných podle potøeby zpracovávat i ito. 158
Co nejjednoduí vymílací klíèe a mlýnská schémata, kombinované linky, to ve vytváøí prostor pro maximální efektivitu výroby, ale také pro sníení investièních nárokù pøi rekonstrukcích nebo výstavbì nových linek. Zatímco døíve byly kombinované linky zpravidla ne pøíli dokonalým východiskem z nouze, a mlynáøi jimi ponìkud pohrdali, dnes svìtoví výrobci mlýnských strojù taková øeení nabízejí. Pokud se dodrí podmínka jednoduchého systému mletí penice bez nárokù na krupièné mouky a, jak bylo øeèeno, s co nejjednoduím vymílacím klíèem, lze sestavit technologické schéma takové kombinované linky pracující nejen s vysokou výtìností a efektivitou obecnì, ale i pøi zachování standardních jakostních parametrù. Naopak, místní tradici a výrobu krupièných mouk, stejnì jako speciálních mouk, budou zastávat jednotlivé mení mlýny. Zde je tøeba øíci, e dìlicí èára mezi vìtím a mením mlýnem je u nás, kde se kapacity nejèastìji pohybují v úzkém rozmezí mezi 100 a 250 tunami za den, tìko vymezitelná. Spíe pùjde o to, kam se mlýny samy zamìøí a jak úspìnì najdou své portfolio zákazníkù. Zatímco velké prùmyslové mlýny pùjdou cestou jednoduchých, co nejménì nákladných schémat, ance meních mlýnù bude naopak v tom, e poptávka po tradièních výrobcích se v urèité míøe udrí, anebo se naopak objeví poptávka po nových speciálních výrobcích, která vak nebude pøíli velká, nebo pùjde o sloitìjí technologické procesy, a pro velké hráèe tudí nebude zajímavá. V souèasnosti zatím dìlají prakticky vichni vechno, co nebude dlouhodobì udritelné. Mlýnský prùmysl ve støední Evropì nyní prochází hlubokou krizí. Nìkterá jiná odvìtví potravináøského prùmyslu ji mají nìco podobného za sebou. Mlýny a pekárny vak jetì èekají tìké èasy. 159
V pøítích letech èást výrobních jednotek zcela zmizí, u zbylých nastanou hluboké strukturální zmìny. Ale po krizi pøijde nakonec katarze, trh se proèistí a mlýny, které budou mít zavèas jasnou vizi, na který segment trhu se zamìøit, nakonec zvítìzí. Celiakie Pokud hovoøíme o trendech, a troufáme si prognózovat dalí vývoj v naem oboru, nelze se také nedotknout jednoho problému, který se jeví jako èím dál palèivìjí, toti glutenová enteropatie neboli celiakie, a celá skupina alergií, jejich pùvodcem jsou proteiny endospermu penice, ita a nìkterých dalích obilovin (jeèmen). Tato choroba, nebo spíe celá skupina chorob se spoleèným jmenovatelem a rùznými, nìkdy i velmi tìkými a fatálními symptomy a dùsledky, je fenomén, jeho dosah si moná stále zcela neuvìdomujeme. Její nástup a íøení v populaci je toti alarmující. Na zaèátku osmdesátých let, kdy jsem se cereální chemií a technologií zaèal zabývat, se objevovaly ji varovné zprávy z rùzných èástí svìta, ale stále jsme celiakii povaovali za vzácnou nemoc. Dnes, obávám se, zejména ve mìstech, budeme ji brzy tìko hledat kolní tøídu, kde alespoò jedno z dìtí nemá problém s trávením proteinù lepku. Celiakie a nesnáenlivost vùèi proteinùm lepku se navíc èasto projeví i v dospìlém vìku. Zkoumání pøíèin nechme odborníkùm. Nicménì je tøeba, abychom vzali na vìdomí, e postavení tradièních chlebových obilovin jako základní sloky naí potravy se mùe ponìkud komplikovat. Zejména pak, vezmeme-li v úvahu také fakt, e díky sociálním sítím a sdìlovacím prostøedkùm se negativní informace íøí velice rychle, a nedùvìra vùèi zejména peniènému lepku se zaèíná stávat psychologickým jevem. Prùvodním a typickým pøíznakem je to, e pøed tøiceti lety málokdo vìdìl, co 160
je lepek (pøísnì vzato, málokdo to ví i dnes, ale vìtina lidí ji zná ono slovo a spojuje si je s peèivem a èímsi negativním). A kromì odborné veøejnosti prakticky nikdo neznal slovo celiakie, co dnes ji také zdaleka není pravda. Faktem zùstává, e odhadnout dnes, jakým zpùsobem a do jaké míry se v následujících letech tento problém fakticky projeví, si netroufám. A e se projeví, vak nepochybuji. Otruby Je tu jetì jedna nesmírnì významná oblast mlýnské výroby, kterou nemùeme pominout, pokud se zabýváme pohledem do budoucna. Otruby, jejich uplatnìní jako sloky krmiv a alternativní vyuití. Právì tato èást naí produkce byla v posledních letech a desetiletích nejvíce zasaena problémy, a racionální øeení alternativního vyuití otrub je jak velkou výzvou, tak naprostou nezbytností. V Èeské republice se roènì vyprodukuje zhruba 270 tisíc tun otrub za rok, z èeho se pouze nìco více ne 100 tis tun uplatní v místním krmiváøském prùmyslu. Dalích zhruba 100 tisíc tun se vyveze ke zkrmení pøedevím do Polska a Nìmecka, a zbytek se v pøeváné míøe spálí v elektrárnách a teplárnách. To, oè bìí, je, jak alespoò významnou èást otrub, které se neuplatní v krmných smìsích, zhodnotit a vyuít lépe ne palivo. Nabízí se celé spektrum moného uplatnìní, jak technického, tak v rostlinné i ivoèiné výrobì. Ale ani v lidské výivì otruby jetì neøekly své poslední slovo. Alternativní vyuití otrub je jednou z velkých výzev, která pøed výzkumem a vývojem v oblasti mlýnské technologie stojí.
161
SLIBNÉ PØEDPOVÌDI PRO EVROPSKÉ ZEMÌDÌLSTVÍ Z materiálù World Grain 2013 zpracoval ing. Josef Vítek Zpráva Evropské komise pøedpovídá relativnì pozitivní výhled pro rostlinnou výrobu v Evropské unii v pøítím desetiletí jako výsledek silných svìtových vlivù na vývoj cen. Ve zprávì Vyhlídky pro zemìdìlský trh a pøíjmy v Evropské unii v letech 2012-2022, vydané 18. ledna 2013, Evropská komise øíká, e se ve støednìdobém horizontu oèekává stabilní cena zemìdìlských komodit, za podpory faktorù, jako jsou rùst globální poptávky po potravinách, vývoj v oblasti biopaliv i dlouhodobého poadavku na rùst výroby potravin. Evropská komise poznamenala, e výhled je zaloen na pøedpokladu vývoje budoucího ekonomického trhu a politiky,stejnì jako na normálních povìtrnostních podmínkách, stabilních trendech výnosù a otázkách bezpeènosti potravin. Tato zpráva není zamýlená jako pøedpovìd¡budoucích výsledkù, ale jako popis, co se mùe stát, jako specifický soubor pøedpokladù a okolností, pravdìpodobných v dobì jejího zpracovávání. Plodiny na orné pùdì Støednìdobý výhled pro cereální trh Evropské unie charakterizují napjaté podmínky na trhu, nízká úroveò zásob 162
a ceny, které zùstanou nad historickou úrovní. Tento vývoj je øízen mírným rùstem nabídky pøi dosaení produkce cereálií 309 milionu tun v roce 2022 jako výsledek nízké roèní sazby rùstu výnosù (v prùmìru 0,9% roènì) a zvýení domácího vyuití cereálií v EU. Nejpozoruhodnìji poroste poptávka cereálií pro prùmyslovou výrobu etanolu a zpracování biomasy dle smìrnice EU o obnovitelné energii. Oèekává se pøerozdìlení mezi plodinami v kontextu celkovì stabilní cereální oblasti. Zpráva øíká, e se zvýí podíl kukuøice proti penici (ze 17% a na 42%) a obdobnì i u dalích cereálií. Rostoucí poptávka po rýi bude spojená se zvýením importu, a tím dalím sníením sobìstaènosti EU a na 56%. Podobné vztahy budou úèinkovat pro støednìdobé vyhlídky trhu olejnin v EU, který ukazuje pozitivní výhled pro výrobu se silnou poptávkou a vysokými cenami rostlinného oleje. Rùst nabídky je podporován mírným rùstem výnosù a v mení míøe mírnì se roziøující oblastí olejnin. Oèekávané zvýení tuzemského vyuití olejnin by také ovlivnilo dalí poptávky na rostlinné oleje a suroviny pro biomasu. Trendy pro vyuívání pùdy V pøípadì vyuití pùdy pro obiloviny dolo v EU v posledních letech k mírnému poklesu. Tempo poklesu bylo obvykle nií ne tempo zvýení výnosù vedoucí ke zvýení celkové cereální produkce. Evropská komise øíká, e obdobný vývoj se oèekává i v následující dekádì. Nejvìtí zvýení vyuití zemì je pro øepku, pøípadnì dalí cereálie. V pøípadì øepky je to dáno vývojem evropské výroby biodieselu, zaloeného na øepkovém oleji, Pro dalí cereálie je nepozoruhodnìjí posun u rýe. V nadcházející dekádì je vidìt, e vývoj v této oblasti a výnosy vech plodin jsou mnohem blíe k sobì, ne v minulosti. Pøepokládá se, e k posunùm ve prospìch konkrétních plodin nedojde. Nic163
ménì se oèekává, e u pùdy plánované pro penici, kukuøici a olejniny dojde ke zvýení, zatímco pro ostatní plodiny ke sníení. Pokud jde o vývoj budoucích výnosù, oèekává se témìø stagnace rùstu výnosù penice, která na základì nedávných pozorování neukazuje ádné podstatné zvýení v hlavních produkèních zemích, jako jsou Francie, Nìmecko a Velká Británie. Pozitivní je , e výnosy rostou nadìjnì pro sluneènicová semena, kukuøici a øepku, stejnì jako v blízké minulosti. Nedávný vývoj na trhu V roce 2011 dosáhla sklizeò cereálií v Evropské unii hodnoty celkem 285,7 milionu tun vzhledem k pøíznivé sklizni hlavnì u kukuøice, která meziroènì vzrostla o 8,7%. Bìhem marketingového roku 2011-12 se dovoz zvýil proti minulé sezonì o 1 milion tun a vývoz poklesl o 6,1 milionu tun. Zásoby krmiv mírnì poklesly na 167 milionù tun, co má za následek témìø nezmìnìnou celkovou roèní spotøebu 271,3 milionù tun. Obdobnì zásoby obilovin byly odhadnuty na nízké úrovni okolo 36,9 milionù tun na konci èervna 2012, zhruba na stejné úrovni jako pøedchozí marketingový rok, co se rovná 13,6% celkové roèní spotøeby. V roce 2012 byla cereální sklizeò okolo 3% nií ne v roce 2011 s upotøebitelnou produkcí 276,2 milionù tun. Nejprudí pokles byl u kukuøice s upotøebitelnou produkcí sníenou o 15,5% na 57,5 milionù tun, kvùli mnohem niím výnosùm, zpùsobených suchem v Rumunsku, Maïarsku a Bulharsku. Také penice pouitelná pro výrobu klesla o 2,4% na 125,6 milionù tun hlavnì v dùsledku niích výnosù. Na druhé stranì jeèmen zvýil celkovì produkci na 54,4 milionù tun. Bìhem souèasného marketingového roku se oèekává import na nízké úrovni, obdobnì jako v minulém roce. Oèekává se pokles výroby vepøového masa v kombinaci 164
s oèekávanými vysokými cenami krmiv, které sniují poptávku a vedou k celkovì nií poptávce po krmivech. Evropská komise konstatuje, e støednìdobé vyhlídky pro cereální trh EU jsou charakterizovány relativnì pevnými trními podmínkami, nízkými zásobami a cenami, které se pohybují nad dlouhodobým prùmìrem. To znamená, e EU zùstane èistým vývozcem cereálií, ale vzhledem k rostoucí domácí poptávce se tento rozdíl zúí. Zpráva Evropské komise øíká, e kukuøice v EU jasnì dominuje vyhlídkám na krmivové poadavky. Dnes dobì se v EU z více ne 80% pouívá na krmiva. Vzhledem k oèekávanému nárùstu vyuití kukuøice jako suroviny na výrobu etanolu se pøedpokládá pokles pouití kukuøice na krmiva a na 72% z celkové skliznì. Aèkoliv výroba kukuøice se v EU zvyuje rychleji ne u ostatních cereálií, je jetì stále nedostatek kukuøice z hlediska celkové poptávky, a EU poèítá s tím, e zùstane dovozcem kukuøice i v dalím období. Celkovì Evropská komise prognózuje, e cereální trh bude i nadále napjatý. Oèekává se zlepení z aktuálnì velmi napjaté situace, ale zásoby pro domácí vyuití zùstanou v EU pro hlavní cereálie pod prùmìrnými hodnotami. To znamená, e ceny mohou reagovat silnìji na schodek v produkci cereálií v EU, nebo i v hlavních zásobovacích regionech ve svìtì, jako jsou Jiní Amerika nebo oblast Èerného moøe. Pokud jde o olejniny, zpráva øíká, e produkce se v EU znaènì zvyuje bìhem poslední dekády, a dalí rozíøení se oèekává i v pøítí dekádì. Nicménì EU zùstává i nadále významným importérem olejnin, zvlátì sojových bobù, podíl sojových bobù v importu je nyní okolo 73%. S ohledem na zvýení výroby øepky se její podíl v celkovém mnoství potøebných olejnin zvyuje a na konci nynìjí dekády se oèekává kolem 53% celkové spotøeby olejnin v EU. 165
Celková bilance cereálií v letech 2012-2022 V milionech tun rok
celková produkce spotøeba
import
export
2012
279,3
276,2
14,0
21,6
2013
294,5
277,2
12,1
25,8
2014
296,9
280,1
11,7
26,5
2015
297,7
282,4
11,5
25,7
2016
299,5
286,2
12,3
24,4
2017
300,7
289,7
12,4
24,4
2018
302,0
294,0
14,2
22,8
2019
303,6
296,3
15,0
22,8
2020
305,5
298,3
15,2
22,7
2021
307,5
298,4
14,6
23,7
2022
309,0
299,1
14,1
24,0
Z materiálù World Grain 2013 zpracoval ing. Josef Vítek
166
MLÝNY ÈR A OBILNÍ TRH V ÈÍSLECH
167
168 48 48 47 47 48 46 48 44
2006/07
2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
2012/13
52
2003/04
2005/06
54
2002/03 50
59
2001/02
2004/05
Poèet mlýnù (provozoven)
Rok
1.761.000 tun
1.893.000 tun
1.705.500 tun
1.879.500 tun
1.867.500 tun
1.809.000 tun
1.933.500 tun
1.897.500 tun
2.085.000 tun
2.109.000 tun
2.157.000 tun
2.050.200 tun
Kapacita t/24 h x 300 provozních dnù
1.350.000 tun
1.340.000 tun
1.340.000 tun
1.210.000 tun
1.340.000 tun
1.350.000 tun
1.260.000 tun
1.320.000 tun
1.425.000 tun
1.342.000 tun
1.410.000 tun
1.415.000 tun
Semelek skuteèný v daném roce
Poèty pšenièných a žitných mlýnù a jejich celková kapacita dle metodiky Mezinárodní asociace mlýnù EU = denní výrobní kapacita za 24 hodin provozu x 300 provozních dnù v roce.
76,66 %
70,79 %
78,6 %
64,4 %
65,3 %
74,6 %
65,2 %
69,6 %
68,4 %
63,6 %
65,4 %
69,0 %
Vyuití kapacity celkem
169
2004/5 1250 975 24,2 9,4 780,0 32,3 175 131 0,5 0,06 27,5 12,9
2005/6 1150 858 9,9 16,8 1277,6 23,9 170 132 1,8 0,3 86,1 11,8
2006/7 1150 897 7,7 28,2 767,0 64,3 110 86 2,4 0,6 25,5 77,1
2007/08 2008/09 2009/10 2011/12 2012/13 1210 1150 1080 1250 1250 944 866 842 975 975 11,2 14,4 6,4 23,9 33,8 42,2 51,0 38 899,6 1595,3 1338,3 1784,2 807* 30,6 44,7 32,3 39,6 47* 140 120 110 90 100 109 94 86 70 78 2,2 0,6 1,8 0,3 0,6 1,6 34,2 33,1 33,7 34,9 18,5* 5,4 5,5 5,2 22,4 24,8*
*údaje od 1.7.2012 do 31.3.2013
Souèasná celková denní kapacita penièných mlýnù je 4970 t/24 h, roèní 1.491 tis.t, pøi semelku 1250 tis.t je vyuití kapacity 83,8%. Souèasná celková denní kapacita itných mlýnù je 900 t/24 h, roèní 270 tis.t, pøi semelku 100 tis. t je vyuití kapacity 37%.
Zpracovaná penice Penièná mouka Vývoz pen. mouky Dovoz pen. mouky Vývoz penice Dovoz penice Zpracované ito itná mouka Vývoz itné mouky Dovoz itné mouky Vývoz ita Dovoz ita
Objem zpracovávané (semelek) pšenice a žita, vývoz a dovoz mouky (v tis. tunách)
170
tis. t
Poèáteèní zásoby
tis. t tis. t
- krmiva
- technické uití
tis. t
Z toho - potraviny tis. t
tis. t
Domácí spotøeba
- osiva
tis. t
Celková nabídka
tis. t
tis. t
Výroba
Dovoz celkem
t/ha
Výnos
I)
tis. ha
4,49
781,5 4,88
811,0 5,77
802,3 5,24
831,3 4,99
833,6
5,69
863,1
4,39
815,4
64,3
713,3 65,0
549,4 30,0
701,3 32,3
783,2
23,5
924,0
39,6
985,1
65,0
1 118,5
175,0
188,0
192,0
185,0
195,0
195,0
190,0
14,4
10,5
20,0
125,0
130,0
155,0
150,0
150,0
1700,0 1632,0 1650,0 1450,0 1 285,0 1 370,0 1 400,0 1 450,0
190,0
1200,0 1150,0 1150,0 1200,0 1 250,0 1 285,0 1 290,0 1 250,0
3104,4 2967,5 3008,0 2967,0 2 850,0 3 005,0 3 035,0 3 040,0
5150,5 4283,9 4569,8 5367,8 5 173,6 5 109,1 5 937,7 4 761,3
23,9
981,6
4145,0 3506,3 3955,4 4631,5 4 358,1 4 161,6 4 913,0 3 577,8
5,05
820,4
Jedn. 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
Osevní plocha
Ukazatel
Bilanèní tabulka pšenice
171
tis. t tis. t tis. t tis. t % %
Prodej int. zásob
Zùstatek int. zásob
Celkové uití
Koneèné zásoby
Kon. zás./celkové uití
Kon. zás./dom. spotø.
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
32,0
32,0
61,3
0,0
61,3
0,0
61,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
18,51
14,71
549,4
Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vèetnì SSHR *pøedpoklad
22,98
16,08
713,3
24,03
18,37
701,3
26,40
17,05
783,2
32,42
21,74
924,0
32,78
23,89
985,1
36,85
23,21
1 173,5
20,11
14,73
611,3
4437,2 3734,5 3 817,6 4 594,3 4 246,6 4 124,0 4 819,2 4 150,0
55,2
189,0
244,2
1 595,3 1 338,3 1 180,3 1 784,2 1 110,0
tis. t
899,6
Intervenèní nákup
767,0
tis. t
Vývoz celkem
1277,6
Jedn. 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
Ukazatel
Bilanèní tabulka pšenice - (pokraèování)
172 tis. t tis. t
- technické uití
tis. t
Z toho - potraviny
- krmiva
tis. t
Domácí spotøeba
tis. t
tis. t
Celková nabídka
- osiva
tis. t
Dovoz celkem
6,0
20,0
15,0
163,0
204,0
304,0
11,8
95,4
5,7
12,5
7,0
110,0
135,2
165,8
77,1
13,9
0,0
2,0
9,0
140,0
151,0
188,0
5,4
5,1
177,5
0,0
2,0
9,8
140,0
151,8
218,1
5,5
2,8
209,8
0,0
2,0
9,5
135,0
146,5
216,5
5,2
33,2
178,1
4,63
0,0
12,0
8,0
122,0
142,0
177,1
22,6
36,3
118,2
3,91
0,0
4,0
5,0
95,0
104,0
150,4
22,4
9,5
118,5
4,74
0,0
4,0
6,0
100,0
110,0
173,8
16,0
11,5
146,3
4,79
30,6
tis. t
74,8
4,83
25,0
Poèáteèní zásoby
196,8
4,73
30,2
tis. t
3,33
38,5
Výroba
4,19
43,4
t/ha
37,5
Výnos
22,5
tis. ha
Osevní plocha 46,9
Jedn. 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
Ukazatel
Bilanèní tabulka žita
173
tis. t tis. t tis. t % %
Zùstatek int. zásob
Celkové uití
Koneèné zásoby
Kon. zás./celkové uití
Kon. zás./dom. spotø.
3,78
3,18
5,1
160,7
Pramen: I) ÈSÚ; Celní statistika; MZe ÈR, Poznámka: Zásoby jsou uvedeny vèetnì SSHR
6,79
4,78
13,9
290,1
1,86
1,52
2,8
185,2
21,86
17,95
33,2
184,9
24,76
20,13
36,3
180,2
6,71
5,69
9,5
o167,6
11,02
8,25
11,5
138,0
30,71
24,13
33,8
140,0
30,0
34,9
tis. t
25,6
Prodej int. zásob
33,7
33,1
tis. t
34,2
Intervenèní nákup
25,5
tis. t
Vývoz celkem
86,1
Jedn. 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
Ukazatel
Bilanèní tabulka žita - (pokraèování)
174
VI.
VII.
VIII.
IX.
X. 2,83
XI. 2,94
XII. 2,89
7,99
6,25 8,01
6,09 7,93
6,12 7,79
5,98 7,79
5,93
7,60
5,81
7,65
5,78
7,38
5,76
7,01
5,70
VI.
VII.
VIII.
IX.
X. 3,47
XI. 3,58
XII. 3,66
7,26
5,88
7,48
6,09
7,42
6,08
7,40
6,09
7,55
6,00
7,55
6,07
7,49
6,23
7,17
6,28
7,54
6,48
33,60 33,92 34,11 34,46 33,89 38,24 41,08 42,13 43,40 40,83 41,86 43,06
7,40
5,85
CPV 24,52 24,47 24,33 24,16 24,13 24,38 26,43 28,22 28,07 28,00 27,84 27,85
3,13
Peèivo penièné bílé
2,86
SC
2,97
Peèivo penièné bílé
2,97
SC
7,12
V. 2,96
Penièná mouka hladká
5,80
7,18
IV. 2,92
CPV
5,82
III. 2,94
Penièná mouka hladká 00 extra
II. 2,89
I. CZV
Penice potravináøská
2,86
2006
33,19 32,90 32,58 32,57 32,51 32,72 32,57 32,15 32,04 34,22 34,01 34,11
7,90
6,46
CPV 25,96 26,03 26,11 25,94 25,99 25,98 25,93 25,71 25,58 25,43 25,12 24,91
2,65
Peèivo penièné bílé
2,56
SC
2,56
Peèivo penièné bílé
2,60
SC
8,26
V. 2,67
Penièná mouka hladká
6,48
8,23
IV. 2,73
CPV
6,48
III. 2,74
Penièná mouka hladká 00 extra
II. 2,88
I. CZV
Penice potravináøská
2,95
2005
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v letech 2005 až 2013 v Kè/kg (1. èást)
175
VII.
VIII.
IX.
X. 5,59
XI. 5,82
XII. 6,27
8,46
6,67 8,62
6,86 8,70
6,76 8,75
6,79
8,79
6,92
7,65
8,24 9,23 10,36 10,89
7,26
--
8,80
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X. 3,83
XI. 3,55
XII. 3,28 9,62
9,11
8,73
52,79 54,31 55,72 55,89 54,10 54,68 54,02 54,57 52,62 54,51 51,32 52,39
12,26 12,15 11,47 12,88 13,30 13,65 13,37 13,74 13,49 13,25 12,54 11,87
9,83 10,15 10,15 10,12 9,97 10,01 9,83
SC
3,93
CPV 34,31 34,44 34,34 33,96 33,80 33,89 33,84 33,90 33,87 33,89 33,36 33,22
4,41
Peèivo penièné bílé
5,83
Peèivo penièné bílé
6,04
SC
6,21
CPV
9,58
IV. 6,21
Penièná mouka hladká
9,11
III. 6,10
Penièná mouka hladká 00 extra
II. 6,02
I. CZV
Penice potravináøská
5,88
2008
41,15 40,70 40,64 42,21 43,23 43,03 42,67 41,37 41,54 43,20 54,43 54,61
8,31
6,68
CPV 27,75 27,79 27,74 27,79 27,78 27,80 27,82 27,81 27,77 27,80 31,53 33,78
5,13
Peèivo penièné bílé
4,44
SC
4,03
Peèivo penièné bílé
8,08
VI. 4,08
SC
6,41
V. 4,09
CPV 8,17
IV. 4,15
Penièná mouka hladká
6,44
III. 4,10
Penièná mouka hladká 00 extra
II. 3,92
I. CZV
Penice potravináøská
3,78
2007
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v letech 2005 až 2013 v Kè/kg (2. èást)
176
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X. 2,70
XI. 2,61
XII. 2,66
9,62
7,16
9,22
6,81
9,16
6,47
9,04
6,36
8,90
6,47
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
8,29
7,99
7,99
8,59
8,88 10,03 10,37
33,78 33,66 33,51 32,27 33,19 33,30 33,21 33,38 31,89 33,02 34,91 38,37
CPV 26,29 25,63 25,02 24,74 24,69 24,62 24,72 24,60 24,44 24,28 25,65 27,40
8,50
Peèivo penièné bílé
8,67
SC
8,38
Peèivo penièné bílé
8,73
SC
Penièná mouka hladká
8,41
CPV 6,533 6,160 6,131 5,984 5,922 5,866 5,707 5,882 6,092 6,269 7,176 7,745
III.
Penièná mouka hladká 00 extra
II.
CZV 2,661 2,733 2,756 2,741 2,731 2,810 2,916 3,426 4,218 4,510 4,558 4,649
Penice potravináøská
I.
2010
50,13 46,17 44,77 45,48 42,27 37,82 33,45 32,06 32,52 32,96 34,00 33,87
9,38
7,52
7,42
7,49
7,66
7,63
11,62 11,06 10,45 10,18 10,59 9,69
CPV 33,22 32,61 31,38 30,89 30,45 29,70 29,26 28,67 28,46 27,79 26,99 26,30
2,69
Peèivo penièné bílé
2,82
SC
3,09
Peèivo penièné bílé
3,07
SC
3,01
Penièná mouka hladká
7,63
IV. 3,03
CPV
8,48
III. 3,06
Penièná mouka hladká 00 extra
II. 2,99
I. CZV
Penice potravináøská
2,93
2009
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v letech 2005 až 2013 v Kè/kg (3. èást)
177
V.
VI.
2011 VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
SC
CPV 27,71 27,85 27,73 29,16 32,49 33,29 33,61 33,61 33,61 34,14 33,60 33,85
Peèivo penièné bílé
Peèivo penièné bílé
5,37
5,65
5,77
5,83
5,93
XII.
7,92
7,91
8,25
8,26
8,11
8,27
8,65
8,92
9,27
45,50 45,55 46,07 44,06 43,15 46,12 42,89 41,80 41,85 41,84 45,99 44,11
11,56 11,33 11,33 10,53 10,63 10,55 10,56 11,26 11,75 12,60 12,85 12,82
8,05
CPV 33,50 33,16 32,80 32,80 32,32 32,69 32,81 32,79 32,79 32,83 33,85 33,31
5,16
XI.
Peèivo penièné bílé
5,01
X.
SC
4,79
IX.
SC
4,53
VIII.
Peèivo penièné bílé
4,34
VII.
Penièná mouka hladká
8,15
VI.
2012
CZV
4,17
V.
CPV
8,31
IV.
Penièná mouka hladká 00 extra
4,06
III.
Penice potravináøská
II.
I.
37,66 37,64 37,75 38,45 45,88 45,99 45,97 46,10 46,08 46,08 46,08 45,99
SC
Penièná mouka hladká
10,71 11,24 11,24 11,41 11,83 11,79 11,62 11,04 11,24 11,30 11,57 11,47
CZV 4,816 5,280 5,610 5,629 5,687 5,634 5,348 4,808 4,551 4,527 4,430 4,16
IV.
CPV 8,237 8,673 9,064 8,910 8,930 9,496 9,237 9,160 8,791 8,629 8,590 8,370
III.
Penièná mouka hladká 00 extra
II.
Penice potravináøská
I.
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v letech 2005 až 2013 v Kè/kg (4. èást)
178
9,34
CPV 33,23 33,23 33,23
Peèivo penièné bílé
Pramen: ÈSÚ CZV = ceny zemìdìlských výrobcù CPV = ceny prùmyslových výrobcù SC = spotøebitelské ceny Do prùmìrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny
43,95 43,95 43,95
SC
Peèivo penièné bílé
13,33 13,36 13,48
8,24
9,34
6,12
SC
CPV
Penièná mouka hladká 00 extra
6,12
6,03
III.
Penièná mouka hladká
CZV
Penice potravináøská
II.
I.
IV.
V.
VI.
2013 VII.
VIII.
IX.
X.
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u pšenice potravináøské v letech 2005 až 2013 v Kè/kg (5. èást)
XI.
XII.
179 CPV CPV SC
CZV CPV CPV SC
Chléb konzumní kmínový
Chléb konzumní kmínový
ito
itná mouka chlebová
Chléb konzumní kmínový
Chléb konzumní kmínový
SC
Chléb konzumní kmínový
itná mouka chlebová
CPV
Chléb konzumní kmínový
CZV
CPV
itná mouka chlebová
ito
CZV
ito 5,62
2,64
II. 5,54
2,38
III. 5,52
2,39
IV. 5,46
2,21
V. 5,39
2,28
VI.
2005 VII. 5,30
2,23
VIII. 5,30
2,24
IX. 5,26
2,21
X. 5,28
2,37
XI. 5,28
2,35
XII. 5,21
2,42
5,28
2,52
II. 5,28
2,56
III. 5,26
2,69
IV. 5,24
2,67
V. 5,21
2,68
VI.
2006 VII. 5,26
2,63
VIII. 5,59
2,75
IX. 5,59
2,98
X. 6,19
3,23
XI. 6,40
3,48
XII. 6,62
3,58
6,99
3,75
II.
6,81
3,75
III.
7,04
3,99
IV.
6,96
4,03
V.
6,96
4,03
VI.
2007 VII. 6,81
4,09
VIII. 6,80
4,03
IX. 6,81
4,40
X. 7,63
5,06
XI. 8,33
5,36
XII. 8,34
5,59
17,41 17,57 17,16 17,36 18,61 18,86 18,76 18,82 19,28 18,80 21,90 23,20
14,00 14,01 13,92 13,91 13,89 14,08 14,22 14,19 14,18 14,19 15,70 16,46
6,57
3,74
I.
15,01 14,83 14,70 14,79 15,19 16,33 17,23 17,47 17,20 17,36 17,50 17,00
12,29 12,21 12,27 12,07 12,02 12,10 13,04 13,94 13,90 13,85 13,89 13,90
5,31
2,46
I.
15,22 15,09 14,94 15,03 15,02 15,04 14,73 14,66 14,86 15,08 15,10 15,06
12,93 12,94 12,92 12,76 12,77 12,74 12,69 12,59 12,53 12,47 12,38 12,31
5,73
2,57
I.
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u žita potravináøského v letech 2005 až 2013 v Kè/kg (1. èást)
180 CPV CPV SC
CZV CPV CPV SC
Chléb konzumní kmínový
Chléb konzumní kmínový
ito
itná mouka chlebová
Chléb konzumní kmínový
Chléb konzumní kmínový
SC
Chléb konzumní kmínový
itná mouka chlebová
CPV
Chléb konzumní kmínový
CZV
CPV
itná mouka chlebová
ito
CZV
ito 8,55
5,42
II. 8,54
5,42
III. 8,66
5,55
IV. 8,56
5,68
V. 8,70
5,64
VI.
2008 VII. 8,51
5,56
VIII. 5,54
4,35
IX. 8,30
3,86
X. 7,81
3,78
XI. 7,42
3,61
XII. 7,01
3,11
6,40
2,93
II. 6,35
2,84
III. 6,02
2,67
IV. 5,98
2,74
V. 5,90
2,59
VI.
2009 VII. 5,90
2,88
VIII. 5,91
2,50
IX. 5,82
2,51
X. 5,61
2,31
XI. 5,44
2,30
XII. 5,43
2,41
II.
III.
IV.
V.
VI.
2010 VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
17,83 18,89 18,89 18,84 18,22 18,39 17,73 17,43 17,69 17,69 18,87 19,85
14,78 14,74 14,44 14,34 14,28 14,18 14,18 14,23 14,26 14,30 15,19 15,84
5,379 5,353 5,288 5,346 5,354 5,343 5,344 5,322 5,573 6,024 6,556 6,960
2,245 2,299 2,282 2,369 2,294 2,299 2,355 2,643 3,315 3,794 3,820 4,506
I.
ÈSÚ dále nesleduje
16,59 16,36 16,22 15,88 15,73 15,51 15,40 15,16 15,14 14,89 14,74 14,69
6,75
3,06
I.
ÈSÚ dále nesleduje
16,91 16,96 17,00 16,64 16,63 16,75 16,80 16,80 16,90 16,85 16,68 16,62
8,57
5,50
I.
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u žita potravináøského v letech 2005 až 2013 v Kè/kg (2. èást)
181
CZV CPV CPV SC
CZV CPV CPV SC
ito itná mouka chlebová Chléb konzumní kmínový Chléb konzumní kmínový
ito itná mouka chlebová Chléb konzumní kmínový Chléb konzumní kmínový
III. 5,085 8,319 17,44 23,34
I. II. III. 5,390 5,450 5,250 8,40 8,50 8,40 17,61 17,61 17,61 23,33 23,33 23,33
II. 4,943 8,295 17,73 22,75
I. 4,680 8,296 17,98 22,78
III. 5,583 8,357 16,04 19,05
IV.
IV. 5,011 8,297 17,42 23,30
IV. 5,408 8,590 16,52 19,48
V.
V. 5,099 8,337 17,40 22,72
V. 5,099 8,636 17,65 22,52
2011 VI. 4,960 8,596 17,99 22,70 2012 VI. 5,005 8,359 17,37 22,76 2013 VI. VII.
VII. 5,000 8,330 17,44 22,51
VII. 4,705 8,617 18,09 22,12
IX. 4,170 8,445 18,34 22,94
X. 4,689 8,380 18,34 22,92
XI. 4,437 8,380 18,00 22,94
XII. 4,837 8,450 18,28 22,96
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
VIII. IX. X. XI. XII. 5,358 5,16 5,30 5,38 5,38 8,367 8,400 8,386 8,48 8,40 17,39 17,40 17,49 17,37 17,77 22,68 22,73 22,75 22,76 23,19
VIII. 4,245 8,568 18,35 22,63
Pramen: ÈSÚ, CZV = ceny zemìdìlských výrobcù, CPV = ceny prùmyslových výrobcù, SC = spotøebitelské ceny, Do prùmìrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny
CZV CPV CPV SC
ito itná mouka chlebová Chléb konzumní kmínový Chléb konzumní kmínový
II. 4,519 8,133 16,05 19,15
I. 4,296 7,283 10,09 19,17
Porovnání prùmìrných spotøebitelských cen, cen zemìdìlských a prùmyslových výrobcù u žita potravináøského v letech 2005 až 2013 v Kè/kg (3. èást)
182
5.870,8
3.445,5
39.432,3
1.6. 30.6.
celkem
32,4
1.1. 31.1.
1.5. 31.5.
163,2
1.12.-31.12.
3.177,7
656,4
1.11-30.11.
1.4. 30.4.
6.480,7
1.10-31.10.
833,3
2.372,3
1.9. 30.9.
1.892,6
8.816,3
1.8. 31.8.
1.3. 31.3.
5.691,1
1.7. 31.7.
1.2. 29.2.
Dovoz 2011/12
Mìsíc
73.566,8
83.247,9
118.162,6
191.319,0
192.176,6
183.158,7
163.604,2
178.164,6
174.768,7
204.747,4
114.344,2
37.218,3
Vývoz 2011/12
60.556,9
80.360,8
95.321,5
66.342,7
111.263,0
99.966,0
113.224,4
126.217,4
53.836,6
Vývoz 2012/13
47.140,6 1.714.479,0 807.089,3
1.035,4
3.526,8
2.841,7
5.575,8
6.512,2
8.354,3
6.659,7
6.238,8
6.395,9
Dovoz 2012/13
Penice
21.052,6
3.711,1
1.479,6
2.324,9
2.560,2
1.308,3
275,2
996,3
1.820,0
3.117,8
2.475,0
498,7
485,5
Dovoz 2011/12
Export a import chlebových obilovin 2011/2012 a 2012/13 v tunách
24.841,9
2.419,5
2.148,5
2.445,1
1.615,4
2.264,4
2.647,9
2.893,4
6.024,2
2.383,5
Dovoz 2012/13
2.066,2
1.898,4
1.973,8
3.707,0
5.222,9
3.319,4
1.609,6
3.478,0
3.103,1
4.188,6
1.480,2
1.569,6
Vývoz 2011/12
33.616,8
ito
18.523,1
1.506,8
798,9
2.147,5
2.444,6
2.360,4
1.509,2
2.556,6
2.891,6
2.307,5
Vývoz 2012/13
183 15.
13.
5 672 5 074
6 103 4 867 5 347
Penice potravináøská
Penice krmná
ito
5 929
5 454
5 961
ito
Týden
5 059
4 715
Penice krmná
5 756
35.
5 113
25.
Penice potravináøská
Týden
5 557
6 043
16.
5 354
5 417
5 891
42.
5 535
6 133
18.
5 398
5 874
6 252
49.
5 094
5 539
6 008
19.
5 337
6 062
1.
4 963
6 048
20.
5 551
6 334
6.
Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2012 a 2013
5 299
5 333
5 951
21.
5 355
5 954
6 119
12.
184
2 289,0 2 708,7 2 192,3 282,3 503,1
Produkce
Nabídka
Utilizace
Obchod
Koncové sklady
2008/09 683,8 824,2 646,1 139,7 174,4
Svìtový trh s cereáliemi
Produkce
Nabídka
Utilizace
Obchod
Koncové sklady
Svìtový trh s pšenicí podle FAO
2008/09
Svìtový trh s cereáliemi
527,5
276,0
2 241,2
2 768,9
2 265,8
2009/10
(mil.t)
197,4
130,3
660,6
860,0
685,7
2009/10
(mil.t)
Svìtový trh s cereáliemi podle FAO
188,4
124,7
664,7
853,1
655,7
2010/11
499,9
281,5
2 277,4
2 782,0
2 254,5
2010/11
183,2
146,8
696,7
886,9
701,5
2011/12
521,5
317,2
2 327,1
2 853,7
2 353,7
2011/12
164,1
139,0
685,4
842,8
659,6
2012/13 odhad
505,1
304,4
2 331,8
2 827,1
2 305,6
2012/13 odhad
186
135
698
884
680
2013/14 predikce
--
260
--
2 411
1 906
2013/14 predikce
185
Cereálie celkem
Kukuøice
Penice 652 78
Spotøeba
Hlavní exportéøi
86 821 1 800 240 1 769 172
Obchod
Spotøeba
Produkce
Obchod
Spotøeba
Hlavní exportéøi
820
128
Obchod
Produkce
679
Produkce
2009/10
Odhady svìtové produkce cereálií – duben 2013
138
1 786
243
1 753
844
93
829
72
657
126
653
2010/11
(mil. t)
126
1 841
264
1 841
870
94
866
71
688
143
695
2011/12
97
1 817
258
1 781
864
93
851
52
674
138
655
2012/13 odhad
136
1 875
260
1 906
912
98
939
58
695
135
701
2013/14 predikce
186
14.3.
25.4.
16.5.
30.5.
210,98 229,23 230,81
212,55 214,43
246,21 202,84 233,53 235,19 224,75 228,33 214,48 210,68
259,50
227,16 234,94 237,11 228,39
237,30 233,10 242,90 244,10 244,35 250,98 236,00 234,36 226,36 236,00
178,65 178,43 173,17 170,55 167,43 157,21
223,24 201,52 207,84 209,96
219,10 203,90 209,17 211,61 211,60 213,73 214,60 204,00 205,92 202,64
179,48 161,81 176,97 173,05
229,00 223,00 228,00 240,00 236,00 230,00 212,00 204,00 195,00 195,00 180,00
232,75 212,10
ÈR Brno
191,15
208,69 215,73 213,36 225,96
212,00
198,24 218,60
Polsko Slaski
Slovensko
210,55 228,32 225,17 229,09 232,46 240,99 252,06 256,64 250,94 247,81 242,81 236,41 222,68
Nìmecko Hamburg
ito potravináøské
Slovensko
ÈR Brno
Rakousko Vídeò
Polsko Slaski
Maïarsko Transdanubia
267,00 264,00 277,00 273,00 268,00 256,00 253,00 260,00 253,00 244,00
229,00 265,00 265,00 266,00 267,00 280,50 272,00 266,00 252,00 247.00 249,00 240,00 226,00
256,66 256,58 240,01 238,44 242,37 247,30
28.2.
Nìmecko Hamburg
27.9. 25.10. 29.11. 20.12. 24.1.
232,00 279,00
30.8.
222,00 257,00 263,93 259,86 260,79
26.7
Belgie Antverpy
28.6.
Francie Rouen
Penice potravináøská
Zemì mìsto
Vývoj cen EUR/t na evropských burzách 2012/2013
187
26.8.
6307
6018
Penice
Kukuøice
16.12.
5856
5970
27.1.
5744
5783
24.2.
6078
5531
17.3.
5644
5624
5.5
6349
6829
5612
5710
6007
6703
5663
5663
12.5.
6153
6789
5978
5655
19.5.
6440
7220
6109
5727
26.5.
6971
6873
30.9. 14.10. 28.10. 11.11. 25.11.
28.4.
5 139 5 823 6 985 7 192 6 849
12.8.
Kukuøice
29.7.
5 406 5 803 6 944 7 171 6 929
1.7.
Penice
24.6.
SVÌTOVÉ TRHY - Vývoj svìtových cen Chicago – za pohotové zboží (Kè/t) v roce 2012/13
188
5 201 5 298
Záøí 2013
Prosinec 2013
4 913 4 440 4 246
Èervenec 2013
Záøí 2013
Prosinec 2013
Kukuøice
5 153
Èervenec 2013
Penice
21.4.
4 085
4 246
4 830
5 207
5 100
5 038
28.4.
4 260
4 459
5 090
5 354
5 248
5 180
5.5.
4 141
4 337
4 977
5 330
5 201
5 142
12.5.
SVÌTOVÉ TRHY - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody v roce 2013
4 129
4 420
5 188
5 249
5 127
5 070
19.5.
4 243
4 482
5 199
5 301
5 201
5 149
26.5.
189
5 389 5 376
Listopad 2013
Leden 2014
5 577 4 833
Srpen 2013
Listopad 2013 11 238 11 030 11 037
Srpen 2013
Listopad 2013
Únor 2014
Øepka
5 544
Èerven 2013
Kukuøice
5 389
Srpen 2013
Penice
28.4.
10 878
10 878
11 135
4 986
5 686
5 654
5 468
5 474
5 474
5.5.
10 773
10 767
10 940
4 817
5 551
5 538
5 370
5 377
5 377
12.5.
EVROPSKÉ TRHY - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t)
11 097
11 110
11 291
4 903
5 649
5 649
5 351
5 351
19.5.
11 095
11 147
11 291
4 915
5 717
5 730
5 339
5 339
26.5.
OBSAH
5 Úvodem
Pavel Hrdina
6 Kalendáø 11 Mlýnský prùmysl v marketingovém roce 2012/2013
Pavel Filip
27 Pøedstavení mlýnských podnikù, èlenù svazu a spolupracujících organizací 77 ZÍskání lepího porozumìní køivky Mixolab® 86 Reologické pøístroje pro posouzení vlivu pøídavkù netradièních plodin Doc. Ing. Marie Hruková, CSc., Ing. Ivan vec, PhD., VCHT Praha 111 Nové trendy v mlýnské technologii 190
Pavel Filip
136 Legislativa pro mlýny a tìstárny zpracoval Pavel Filip 153 Mlýnské procesy, výrobky a jejich budoucnost Ing. Pavel Skøivan, CSc. 162 Slibné pøedpovìdi pro evropské zemìdìlství Z materiálù World Grain 2013 zpracoval Ing. Josef Vítek 168 Mlýny ÈR a obilní trh v èíslech zpracoval Pavel Filip
Za odbornou a jazykovou správnost odpovídají autoøi Kvalita barevných snímkù je odvislá od dodaných pøedloh
191
MLYNÁØSKÁ ROÈENKA 2013 Jako pøíloha Mlynáøských novin vychází od roku 1994. Pro své èleny a jejich zamìstnance vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi. Úvodní slovo Pavel Hrdina, redakce Pavel Filip. Sazba DTP Rudolf Schuber. Vytiskla Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o., Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov, Tel.: 565 332 338, e-mail:
[email protected] Svaz prùmyslových mlýnù ÈR Marie Cibulkové 394/19 140 00 Praha 4 Tel.: 241 401 892, fax: 241 401 893 e-mail:
[email protected]
192