Mlok 15.11.2003 Půda, ekologické zemědělství Z čeho jsem čerpala: www.env.cz (stránky MŽP) www.bezpecnostpotravin.cz www.kez.cz (Kontrola ekologického zemědělství) výroční zprávy, seznam certifikovaných podnikatelů, bioproduktů a biopotravin, informace pro spotřebitele, formuláře, přehledy, poradenství, výsledky kontrol www.pro-bio.cz (Svaz ekologických zemědělců) seznam ekozemědělců, prodejen, zpracovatelů www.szpi.gov.cz (Česká státní zemědělská a potravinářská inspekce) www.agronavigator.cz www.ukzuz.cz (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) www.mze.cz ( Ministerstvo zemědělství) dotace a programy, legislativa
Zákony: Legislativa týkající se půdy: www.env.cz-půdy-legislativa Legislativa týkající se zemědělství: www.mze.cz-zemědělství-legislativa v úseku Zákon o ekologickém zemědělství 242/2000 Sb., 263/2003 vyhláška
1. Půda + daleko podrobněji a obsáhleji: odkaz půdy (www.ceu.cz, www.env.cz)
Co je to půda? Půdu lze definovat jako samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů. Je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin. Je regulátorem koloběhu látek, může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek.Půda je dynamický, stále se vyvíjející živý systém. Přežití a prosperita všech suchozemských biologických společenstev, přirozených i umělých, závisí na tenké vrchní vrstvě Země.Půda je proto bezesporu nejcennější přírodní bohatství. Je přirozenou součástí národního bohatství každého státu. Půdu je proto nutné chránit nejen pro současnou dobu ale se značným výhledem do budoucna.
Jaké jsou funkce půdy? V důsledku složitých vazeb jichž se půda v ekosystémech účastní není možné jednoznačně specifikovat jednu nejdůležitější funkci půdy. Půda je nezastupitelná v plnění těchto funkcí: • •
Půda je základním článkem potravního řetězce a současně substrátem pro růst rostlin. Půda je životně důležitou zásobárnou vody pro suchozemské rostliny a mikroorganismy a je filtračním čistícím prostředím, přes které voda prochází. • Mikroorganismy žijící v půdě jsou obrovskou a nedoceněnou zásobárnou genetické informace a umožňují průběh důležitých procesů v ekosystémech. Cyklus vody, uhlíku, dusíku, fosforu, a síry probíhá v půdě prostřednictvím interakcí mikrobiální složky s fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Půdní organická hmota je hlavní suchozemskou zásobárnou uhlíku, dusíku, fosforu a síry a bilance a přístupnost těchto prvků je neustále ovlivňována mikrobiální mineralizací a imobilizací. • Půda hraje zcela zásadní a nezastupitelnou roli ve stabilitě ekosystémů a v ovlivňování bilancí látek a energií. Působí jako environmentální pufrační medium, jež mimo jiné zadržuje, degraduje, ale za určitých podmínek i uvolňuje potenciálně rizikové látky. • Z půdy pochází mnoho základních složek stavebních materiálů a surovin, současně půda poskytuje prostor pro umisťování staveb, pro rekreační činnost a další aktivity člověka. • Půda je prostředím, v němž probíhá archeologický a paleontologický výzkum.
Jak půda vzniká? Vznik, stavba a složení půdy jsou výsledkem působení klimatu, podzemní vody, živých organismů žijících v půdě i na jejím povrchu a lidské činnosti na výchozí substrát v určitém čase. Tyto faktory jsou tedy faktory půdotvorné a jejich působením půda vzniká a vyvíjí se na rozhraní litosféry, atmosféry, biosféry a hydrosféry. Proces vzniku půdy se obecně nazývá zvětrávání a podle převahy daného faktoru je zvětrávání
Z čeho se skládá půda? Půda tvoří složitý otevřený systém, ale svou schopností autoregulace vnitřních procesů i systém relativně samostatný. Protože zahrnuje všechny tři fáze skupenství, nazývá se též systém trojfázový.
Složky půdy:Minerální - anorganická (kameny, štěrk, písek, prach, jílové částice) , Organické hmota , Voda (půdní roztok), Plyny , Živé organismy (červi, hmyz, bakterie, prvoci, háďátka, houby, řasy).
Jaké jsou hlavní půdotvorné procesy? Při vzniku a vývoji půdy, tedy při činnosti půdotvorných faktorů, probíhají různé typy procesů v půdě, jejichž povaha je závislá především na fyzikálních a chemických vlastnostech substrátu, na klimatických faktorech a biotické složce. Každý půdotvorný proces je nepřetržitý, nekončí vznikem půdního typu, ale je jeho součástí. Jde tedy o dynamické a komplikované procesy, které se mění tak, jak se mění podmínky vývoje půd. Elementárních procesů je velké množství a jsou sdružovány do několika kategorií.
Jaké jsou základní půdní vlastnosti? Pro charakteristiku stanoviště, především z hlediska agronomického a ekologického, se používají soubory parametrů, které slovně nebo číselně charakterizují danou půdní vlastnost. Soubory parametrů jsou stanovovány jednak přímo v terénu (subjektivním ohodnocením půdoznalcem či jednoduchými přístroji) nebo po odběru vzorků laboratorními analýzami.
Morfologická charakteristika
Barva- Barva je důležitou charakteristikou při popisu půdního profilu. Vztahuje se k individuálním diagnostickým horizontům. Zjišťuje se odhadem nebo přesněji podle Munsellovy barevné škály, kde je srovnáváním se stanovenými stupnicemi určována barva, odstín a sytost. Struktura- Hodnotí tvar, vyvinutost a stav povrchu půdních agregátů. Určuje se pro jednotlivé horizonty. Textura (zrnitost)- Podle různých klasifikací je hodnoceno zastoupení jednotlivých zrnitostních tříd (frakcí). U nás se nejvíce používá Novákova klasifikace půdní zrnitosti. Zařazením půdy podle zrnitosti je dán půdní druh. Novákova klasifikace půdního druhu procento jílnatých částic < 0,01 mm
označení půdního druhu
0 - 10
písčitá
p
10 - 20
hlinitopísčitá
hp
20 - 30
písčitohlinitá
ph
30 - 45
hlinitá
h
45 - 60
jílovitohlinitá
jh
60 - 75
jílovitá
jv
> 75
jíl
j
Vlhkost půdy- V terénu se určuje pocitem, který zemina vyvolává stiskem v dlani. Je též důležitým doprovodným znakem pro charakteristiku barvy a konzistence. Používá se pětistupňová základní stupnice: 1.
vyprahlá
2.suchá
3.vlahá
4.vlhká
5.mokrá
Základní fyzikální vlastnosti půd
Zrnitost (textura)- Zrnitost se velmi významně podílí na průběhu pedogenetických procesů, ale i na agronomické a ekologické charakteristice půdy. Používají se různé klasifikace zrnitosti. Po laboratorním rozboru je možné půdu přesně zařadit do skupiny zrnitosti podle poměru jednotlivých frakcí. V terénu se zrnitost odhaduje prstovou zkouškou a k vyjádření se používá Novákova klasifikační stupnice zrnitosti. Pórovitost- Vyjadřuje celkové procentuální množství volného prostoru, který není vyplněný pevnými částicemi půdy. Velmi důležité je zastoupení jednotlivých skupin pórů podle velikosti (nekapilární, semikapilární, kapilární). Chemické vlastnosti půd
Chemické složení minerálního podílu půdy- Elementární složení minerálního podílu půdy je závislé na půdotvorném substrátu. Koncentrace prvků v různých půdách jsou proto velmi variabilní. Přesto je možno alespoň orientačně uvést průměrné obsahy a rozsahy koncentrací hlavních makro a mikroprvků, které se vyskytují v půdách ČR, s výjimkou půd na geochemických anomáliích (tabulka). Výsledky analýz chemického složení minerálního podílu půdy slouží k hodnocení pedochemických procesů, k hodnocení agronomických vlastností půdy (zásoby přijatelných živin) i k hodnocení ekologických vlastností půd (obsahy potenciálně rizikových prvků). Průměrné koncentrace prvků v půdách podle literárních údajů Prvek
Průměrná koncentrace
Rozsah
mg.kg-1
Al
71 000
10 000 - 300 000
As
6
0,1 - 40
Cd
0,1
0,01 - 3,0
Co
8
1 - 40
Cr
100
5 - 3 000
Cu
20
2 - 100
Fe
38 000
7 000 - 550 000
Hg
0,03
0,01 - 0,3
Mn
850
100 - 4 000
Mo
2
0,2 - 5
Ni
40
10 - 1 000
Pb
20
2 - 200
Sn
10
2 - 200
Tl
0,5
0,05 - 1,1
V
100
20 - 500
Zn
50
10 - 300
Obsah humusu- Obsah humusu (organické hmoty) je velmi důležitým parametrem ovlivňujícím úrodnost půdy i funkci půdy v ekosystému. Zjišťuje se stanovením oxidovatelného organického uhlíku (COX) a vynásobením přepočítacím koeficientem 1,724 na humus. Tento přepočet platí za předpokladu, že humus obsahuje 58% uhlíku. Obsah humusu se vyjadřuje v % a v humusovém horizontu normálních půd (vyjma organické půdy) se pohybuje od několika desetin % po více než 5%. Důležitým parametrem je kvalitativní složení humusu, které se vyjadřuje poměrem uhlíku k celkovému dusíku v půdě nebo poměrem humínových kyselin a fulvokyselin. U poměru uhlíku k celkovému dusíku (C : N) je číslo < 10 považováno za ukazatel dobré kvality humusu. čím je číslo větší než 10, tím je humus méně kvalitní. poměr humínových kyselin a fulvokyselin je spolehlivějším ukazatelem kvality. např. u podzolových půd se tento poměr pohybuje do 0,5, u černozemních půd je většinou větší než 2. Hodnocení obsahu humusu Obsah humusu v %
zásoba humusu
< 0.5
extrémně nízká
0,5 - 1,0
velmi nízká
1,0 - 2,0
nízká
2,0 - 3,0
střední
3,0 - 5,0
dobrá
> 5,0
velmi dobrá
Půdní reakce- Půdní reakce se označuje číslem pH, které je záporným logaritmem koncentrace vodíkových iontů. Sorpční vlastnosti- Patří mezi nejdůležitější charakteristiky půd z hlediska vazby původních i dodávaných živin v půdě a z hlediska vazby potenciálních kontaminujících látek.
Oxidačně-redukční potenciál půdy- Tato veličina charakterizuje oxidační a redukční procesy v půdě Vyjadřuje se milivoltech (mV) jako napětí elektrického proudu (rozdíl potenciálů) mezi dvěma elektrodami umístěnými v půdě nebo v půdním roztoku. Jeho velikost závisí na koncentraci a vzájemném poměru oxydantů (látka schopná přijmout elektron) a reduktantů (látka schopná odevzdat elektron). Biologické vlastnosti půd V půdě se vyskytuje velký počet mikroorganizmů i makroorganizmů, které se souhrnně nazývají půdní edafon. Na 1 m2 se vyskytuje 1 - 200 tisíc jedinců makrofauny a miliardy jedinců mikrofauny. Na 1 ha se nachází 2 - 10 t živé půdní hmoty, což je asi 0,05 - 0,5 % z hmoty půdy
Využití sedimentů z rybníků a drobných vodních toků k zúrodnění zemědělských půd Gergel, J., Kolář, L., Kuklík, M.
Při zpracování tohoto metodického materiálu bylo využito výsledků výzkumného úkolu CEZ J06/98:122200002-1, který je řešen na pracovišti Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V České republice je 42 tis ha rybničních ploch ve kterých je uloženo 197 mil. m3 usazenin, 33260 km drobných vodních toků a závlahových kanálů, ve kterých je uloženo 5 mil. m3 usazenin a 12275 km odvodňovacích kanálů ve kterých je uloženo 0,8 mil m3 . Materiál vytěžený ze dna těchto prvků hydrografické sítě je výsledkem přírodních procesů v povodí ve velkém, geologickém oběhu, který trvá od nepaměti a utváří morfologii zemského povrchu. Podle rychlosti proudění, sedimentačních rychlostí a hloubky vody se jedná o štěrkopísky a písky v proudných úsecích toků nebo jílovitohlinitý až jílovitý materiál, ve většině případů s vysokým podílem organické hmoty, v rybnících. Podle zrnitostního složení se využívá ve stavebnictví, k nejrůznějším zemním úpravám nebo k zúrodňování zemědělských půd. V 80. letech minulého století se zjistilo, že usazeniny v pomalu tekoucích tocích či rybnících jsou výborné hnojivo.
Co je to úrodnost půdy? - Úrodnost půdy je její schopnost poskytovat rostlinám takové životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a půdní vzduch po celé vegetační období a tak zabezpečit jejich úrodu. Je to souhrnná vlastnost, která je dána celým souborem fyzikálních, biologických a chemických charakteristik celého půdního profilu. Úrodnost půdy není absolutní veličinou, ale je relativní hodnotou vzhledem k daným podmínkám, pěstovaným plodinám a vkladům do půdy při procesu jejího obhospodařování.Orientačně je možno stanovit rozpětí optimálních hodnot hlavních agrochemických vlastností z hlediska půdní úrodnosti. Optimální parametry agrochemických vlastností úrodné orné půdy Vlastnost
Rozpětí hodnot
Druh rozboru
Obsah humusu
1-3%
celkový
Kvalita humusu
1-3
poměr hum.kyseliny-fulvokyseliny
Kvalita humusu
10
poměr C : N
N minerální
20 - 50 mg.kg-1
NH 4+ + NO3-
Ca
500 - 4000 mg.kg-1
výměnný
Fe
8 - 75 mg.kg
pH
5,5 - 7,6
-1
výluh DTPA výměnné
Jaké jsou negativní vlivy působící na půdu?- Funkce půdy definované z hlediska prospěšnosti pro lidskou populaci mohou být poškozovány i v přírodních, člověkem nedotčených podmínkách. K zásadním negatívním změnám na půdním fondu však dochází působením lidské aktivity.Historicky prvním stadiem destrukce původního prostředí a degradace půd je nadměrné odlesňování s následnou silnou erozí. Důsledkem byly mj. záplavy a ničení lidských sídel. Při dalším vývoji osidlování a industrializace krajiny dochází k celé řadě činností, které nepříznivě ovlivňují stav a vývoj půdního fondu.
Eroze půd- Půdní eroze je přírodní proces, probíhající na všech půdách. Činnost člověka ovšem tento proces urychluje. Eroze snižuje mocnost ornice, v extrémních případech je zcela zlikvidována orniční vrstva i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy. Rychleji dochází k poškozování povrchových a podzemních vod. Snižuje se zadržování vody (retence) a regulační funkce půdy v hydrosféře. Omezuje se produkční schopnost půdy tj. schopnost produkce biomasy. Neméně důležité jsou i vedlejší účinky eroze. Jedná se o zanášení toků a nádrží, obohacování vody živinami atd.V ČR je potenciálně ohroženo přes 50 % půd vodní erozí. (tabulka)Aktuální vodní erozí je postiženo 40 % orných půd. Větrná eroze poškozuje téměř 10 % orných půd. Potenciální ohrožení zemědělské půdy vodní erozí na území ČR Stupeň ohrožení vodní erozí (t.ha.r-1)
Plocha zemědělské půdy (ha)
%
Velmi slabé ohrožení
méně než 1,6
134 041
3
Slabé ohrožení
1,6 - 3,0
1 094 507
2
Střední ohrožení
3,1 - 4,5
1 054 905
2
Silné ohrožení
4,6 - 6,0
728 972
1
Velmi silné ohrožení
6,1 - 7,5
484 365
1
Extrémní ohrožení
více než 7,5
782 601
1
4 279 391
1
Součet
Ztráty organické hmoty- Půdní organická hmota je nezbytná k udržení půdní struktury a k zadržování vody. Je zdrojem důležitých makro i mikroprvků, působí jako pufr (chemický návazník) a je důležitá k optimálnímu biologickému životu. K úbytkům dochází tam, kde ztráty převyšují tvorbu (vodní a větrná eroze, špatné způsoby hospodaření). Přísun organické hmoty do zemědělských půd závisí na způsobu hospodaření a na produkci organických hnojiv.
Zhutňování půdy a degradace půdní struktury
- Příčinou zhutňování půdy
(pedokompakce) je pohyb těžké mechanismů s vysokým měrným tlakem. Velkou roli hraje vlhkost a druh půdy.V některých půdách dochází ke genetickému zhutňování, které je dáno povahou půdotvorného substrátu - především zrnitostí. Je tedy přírodního charakteru. V praxi obvykle dochází ke kombinaci výše uvedených zhutnění. Důsledkem zhutnění je zvyšování objemové hmotnosti půdy, což vytváří nepříznivé podmínky pro růst rostlin. Zhutnělé půdy mají sníženou retenční schopnost pro vodu. Urychluje se tak povrchový odtok a zvyšuje se eroze. Zvyšuje se vysýchání půd, neboť je omezen přísun vody ze spodiny. Po silných deštích se v rovinatých oblastech tvoří jezera, čímž se stav půdy ještě zhoršuje. Značně omezen je koloběh živin a plynů. Na zemědělských půdách se snižuje rostlinná produkce o 10 - 20 %. Např. u obilovin dochází k menšímu odnožování, snižuje se počet klasů v ploše. U cukrovky dochází k nadměrnému větvení kořene, snižuje se cukernatost.Zhutnění půdy neznamená nevratnou degradaci. Přirozeně se ruší hlubokým promrznutím (alespoň 50 - 60 cm). V řepařských oblastech se dříve používalo umělé prohlubování pomocí speciálních pluhů. Dnes se již nepoužívá, neboť energetická náročnost převyšuje efekt ze zvýšené produkce.
Acidifikace (okyselení) půd- Proces acidifikace je změnou chemismu půdy, která je
způsobena zvýšeným přísunem aniontů, převážně SO4- a NO3 -. Tyto anionty jsou doprovázeny kationty H+ a NH4+, kdy NH4+ je dále oxidován na NO3- .Takto dochází k vyplavování bazických kationtů z půdy a jejich nahrazování na adsorpčních místech ionty H+, dochází tedy ke snižování pH půdy. Acidifikaci je možné rozdělit na primární a sekundární. Primární je přírodní proces, který probíhá pozvolna, zejména v
klimaticky drsnějších polohách a na kyselých půdotvorných substrátech. Je problémem vyskytujícím se jak na zemědělské, tak i na lesní půdě. Nevhodný typ vegetace (smrkové monokultury) proces zesilují. Sekundární acidifikaci způsobuje člověk. Děje se tak zvláště u následujících aktivit: • • • •
nesprávné hospodaření - ladem ležící pozemky, nízké stavy skotu ... nadměrné používání kysele působících hnojiv nevhodná skladba porostů průmyslová výroba s emisí oxidů síry a dusíku
Jedním z hlavních faktorů omezujících růst rostlin v kyselých půdách je obsah volného hliníku. Nadbytek Al 3+ zhoršuje větvení kořenů a snižuje jejich růst, omezuje rozklad organické hmoty (některá Rhizobia jsou citlivější než hostitelské rostliny). Volný hliník proniká do podzemních i povrchových vod, kde působí toxicky na vodní organismy.
Úprava půdního pH- Půdní kyselost je možno snižovat dodáváním vápníku. Experimentálně bylo zjištěno, že zemědělství ročně sklizní odebírá cca 30 kg/ha vápníku. Pro neutralizaci atmosférického spadu, zejména sloučenin síry je nutné až 170 kg/ha/rok. Pomineme-li kompenzace na kysele působící hnojiva a vymývání vápníku z půdního profilu, je nutné výše uvedené množství v zájmu dobrých funkcí půdy nahradit vápněním. Hnojení vápníkem se liší od hnojení jinými živinami. Vápenatá hnojiva se používají jako hnojiva nepřímá ke zlepšení vlastností půdy. Vytvoří se tím příznivé podmínky nejen pro výživu rostlin vápníkem, ale i pro výživu ostatními živinami. Vápník má z výše uvedených důvodů ochranou úlohu před fytotoxickými účinky některých prvků. Je výhodné při vápnění použít dolomitické vápence. Sníží se tak nasycení půdy Al3+ a v půdním roztoku bude dostatek iontů vápníku a hořčíku. Vápnění současně s vhodnou kultivací půd (zabránění vzniku redukčních podmínek v půdách) je ve většině případů jedinou dostupnou možností jak snížit toxicitu těžkých kovů v poškozených půdách. Současně by bylo vhodné organicky hnojit, případně ve speciálních případech zvýšit sorpci půd (např. bentonity). Na lesních půdách je situace ještě komplikovanější. V minulosti se některé porosty letecky vápnily. Vyhodnocení těchto akcí je značně problematické a nedává jednoznačné výsledky. Do budoucna bude nutné postupně nahrazovat smrkové monokultury smíšeným lesem a vrátit se k šetrnému hospodaření.
Kontaminace půd Stav kontaminace půd v ČR- Systematicky je v půdách ČR sledován stav a vývoj obsahů látek, jež mají persistentní charakter působení a jejichž rozšíření je víceméně plošné: I.
Anorganické látky rizikové prvky (As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, Tl, V, Zn) II. Organické látky • polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), sleduje se seznam vybraných 16 nebo 12 individuálních uhlovodíků • polychlorované bifenyly (PCB) • persistentní organochlorové pesticidy a jejich metabolity (DDT, DDE, HCH, HCB). •
Tato sledování jsou prováděna prostřednictvím programů bazálního monitoringu zemědělských půd a registru kontaminovaných ploch. Základní statistické zpracování výsledků těchto programů poskytuje informace o úrovních obsahů potenciálně rizikových látek v půdě a o jejich plošném rozšíření. Databáze registru kontaminovaných ploch obsahuje souřadnicově identifikované plochy odběru vzorků a příslušné hodnoty obsahů rizikových prvků v půdě. Základní přehled o
lokalitách se zjištěnými nadlimitními obsahy rizikových prvků v půdě poskytují mapy registru kontaminovaných ploch. Databáze je průběžně doplňována výsledky nových šetření. Další látky uvedené ve vyhlášce č. 13/94 Sb. jsou sledovány lokálně, při haváriích, zejména při riziku kontaminace podzemních nebo povrchových vod.
Vstupy látek do půdy- Nejdůležitějšími plošnými antropogenními zdroji rizikových látek v půdě jsou používání hnojiv, atmosférická depozice a aplikace kalů ČOV na zemědělskou půdu. Pro podmínky v ČR byla provedena kvantifikace těchto zdrojů pro čtyři rizikové prvky. Průměrné hodnoty vstupů rizikových prvků do půdy nejdůležitějšími zdroji pro celou plochu ZPF (g.ha-1.rok-1) g.ha-1.rok-1 Cd Cr
Pb
Hg
Hnojiva
0,6397,6101,624
0,004
Atmosférická depozice
1,3127,13230,790
0,200
Aplikace kalů ČOV
0,0584,2501,790
0,060
Legislativa týkající se půdy: www.env.cz-půdy-legislativa Legislativa týkající se zemědělství: www.mze.cz-zemědělství-legislativa v úseku
2. Ekologické zemědělství Základní pojmy EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu (z. č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. EKOFARMA - uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a případně i hospodářská zvířata sloužící k ekologickému zemědělství. BIOPRODUKT - surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená na základě osvědčení podle § 22 k výrobě biopotravin.
BIOPOTRAVINA - potravina vyrobená za podmínek uvedených v tomto zákoně a splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy (například zákon č. 110/1997 Sb.), na niž bylo vydáno osvědčení o biopotravině (§ 22). EKOLOGICKÝ PODNIKATEL - osoba, která na ekofarmě zemědělsky podniká a je registrována podle tohoto zákona. Registrace, kterou popisuje zákon v § 5 - § 9 se tedy provádí nikoliv k zemědělskému podniku (právnické nebo fyzické osobě), ale také k jasně definované ekofarmě, která musí být přesně vymezena a od ostatní zemědělské činnosti podnikatele prokazatelně oddělena. Jde tedy o registraci ekologického podnikatele k ekologickému zemědělství na ekofarmě. Oddělení ekofarmy je třeba chápat v úrovni: EKOLOGICKÝ CHOVATEL VČEL - osoba, která není ekologickým podnikatelem, chová včely v ekologickém zemědělství a je registrována v souladu s tímto zákonem. VÝROBCE BIOPOTRAVIN - osoba, která vyrábí biopotraviny za účelem jejich uvádění do oběhu. UVÁDĚNÍ DO OBĚHU - uváděním do oběhu se rozumí nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě skladování, balení, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz za účelem prodeje. INSPEKCE - inspekce je podle ČSN EN 45004 činnost, kterou provádí inspekční orgán v zájmu klientů s cílem poskytovat informace týkající se shody s předpisy, normami nebo specifikacemi. V případě KEZ o.p.s. se jedná o posouzení (zjištění shody se zákonem č. 242/2000 Sb. a vyhláškou č. 53/2001 Sb. a také dle požadavků Standardů KEZ).
Proč ekologické zemědělství-
Současné zemědělství se potýká s řadou problémů (nadprodukce, existenční problémy rolníků, vylidňování venkova, znečišťování životního prostředí, vnášení cizorodých látek do potravního řetězce, údržba krajiny apod.).
Ekologické zemědělstvíEkologičtí zemědělci se programově zříkají ekologicky a zdravotně rizikových prostředků intenzivního, chemizovaného zemědělství s cílem produkce kvalitních potravin a krmiv, udržení dlouhodobé úrodnosti půdy, šetrného hospodaření v krajině, vytváření pracovních příležitostí a udržení osídlení venkova. Ekologičtí zemědělci neznečišťují prostředí, protože agrochemikálie nepoužívají, nevyrábí nadprodukci, protože výnosy plodin a užitkovost zvířat jsou nižší, vytváří pracovní příležitosti, protože ekologické hospodaření je pracnější (přispívají k vyšší přidané hodnotě produkované na venkově a tím nepřímo k udržení osídlení venkova). To ovšem není zadarmo – ceny biopotravin jsou vyšší.
Cíle ekologického zemědělství - udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy a její ekologickou funkci (zvyšovat obsah organické hmoty a humusu v půdě, zlepšovat její fyzikální stav a umožnit bohatý rozvoj společenstva půdních organismů), • • •
• •
•
•
vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ze zemědělského podnikání (využití všech odpadů pro výrobu organických hnojiv), pracovat v co nejvíce uzavřeném systému, využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty, produkovat kvalitní potraviny a krmiva (kvalita není dána jen přítomností nutričně hodnotných látek, ale znamená také praktickou absenci cizorodých látek, dobrý vzhled, jakostní chuť a vůni a vhodnost pro skladování a další zpracování), minimalizovat používání neobnovitelných zdrojů (odmítnutí syntetických hnojiv a přípravků na ochranu rostlin), hospodářským zvířatům vytvořit podmínky odpovídající jejich fyziologickým a etologickým potřebám (způsob chovu musí zvířatům umožnit přirozené chování a jejich zdravý růst, vývoj a reprodukci), umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce (ekologický způsob hospodaření vyžaduje hluboký zájem a odpovědnost) udržet osídlení venkova a tradiční ráz kulturní zemědělské krajiny
Přínosy ekologického zemědělství-
Ekologické zemědělství představuje jeden z možných systémových přístupů k řešení strukturální politiky a současných agro - ekologických, ekonomických a sociálních problémů venkova v České republice.
Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska-
S ohledem na šetrné nakládání s přírodními zdroji, např. celosvětové zásoby fosforu využitelného pro výrobu hnojiv vystačí při současné spotřebě pouze asi na 40-60 let. Ekologické zemědělství může být právě díky úspoře nákladů za hnojiva, pesticidy a další externí vstupy ekonomicky výhodnější, tedy konkurenceschopnější již dnes, což potvrzují srovnávací studie nejen ve světě, ale i studie zadané Ministerstvem zemědělství v České republice.
JAK ZÁKAZNÍK BIOPOTRAVINU POZNÁ ? Pravé a certifikované biopotraviny jsou označené grafickým znakem BIO (případně jeho schválenými modifikacemi) s nápisem “Produkt ekologického zemědělství”. Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od výrobce až ke konečnému spotřebiteli. Správně označený bioprodukt nese i číslo kontrolní organizace: CZ-KEZ. Označování biopotravin a bioproduktů upravuje § 23, § 24 a § 25 zákona č. 242/2000 Sb. Označování biopotravin se řídí také zákonem č. 119/2000 Sb.
KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE Přehled podnikatelských subjektů, se kterými MZe ČR zahájilo správní řízení podle § 33 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve věci klamavého označování potravin.
Výrobek
Porušení zákona č. 242/2000 Sb. a vyhlášky č. 53/2001 Sb.
Výrobce/dovozce
uvádí do oběhu výrobek, na který nebylo vydáno osvědčení o biopotravině a tento výrobek označuje slovem "BIO" (pokuta dle § 33 odst. 6 zákona) 22.10.2001 zahájeno správní řízení MZe 22.11. 2001 uložena pokuta 50 000,-. Opakované zjištění porušení § 33 odst. 10 zákona uváděním do oběhu téhož výrobku 31.5.2002 zahájeno správní řízení MZe 30.7.2002 uložena pokuta 150 000,-. Musí být odstraněno označení BIO.
Jogurtové krémy s probiotickou kulturou
RAJO Bohemia spol. s.r.o. Kováků 9, 150 21 Praha Smíchov
Rostlinný řepkový Píolej
SAFFRON, spol. s r.o. I.P.Pavlova 22 779 00 Olomouc ICO: 47680113
porušení § 24 zákona č. 242/2000 Sb. KEZ o.p.s. podala návrh na uložení zvláštního opatření a pokuty ve výši 50 000 Kč - firma označuje potravinu slovy BIO CONTROL SYSTEM, na kterou nebylo vydáno osvědčení o biopotravině, což je klamavé označování potravin
Pivo
Pivovar Litovel a.s. Palackého 934, 784 05 Litovel, ICO: 47676914
porušení §24 zákona č. 242/2000 Sb. - KEZ o.p.s. podala návrh na uložení zvláštního opatření a pokuty ve výši 50 000 Kč - firma označuje potravinu slovy BIO CONTROL SYSTEM, na kterou nebylo vydáno osvědčení o biopotravině, což je klamavé označování potravin
Carrefour Česká republika s.r.o. Podbabská 17, 160 00 Praha 6
uvádí do oběhu výrobek, na který nebylo vydáno osvědčení o biopotravině (pokuta dle § 33 odst. 6 zákona)- ProBio jogurtový krém s probiotickou kulturou (dovozceRAJO Bohemia) 22.10.2001 zahájeno správní řízení MZe 22.11.2001 uložena pokuta 30 000,--. Opakované zjištění porušení § 33 odst. 10
zákona uváděním do oběhu téhož výrobku 31.5.2002 zahájeno správní řízení MZe 30.7.2002 uložena pokuta 300 000,--. Tesco Stores ČR a.s. Národní 26, 110 00 Praha 1
uvádí do oběhu výrobek "EKOVEJCE - 6 EKOVAJEC z chovu na podestýlce", na který nebylo vydáno osvědčení o biopotravině od dodavatele EUROPOTRAVINY s.r.o. 31.5.2002 zahájeno správní řízení MZe 30.7.2002 uložena pokuta 150 000,-.
EKOVEJCE
EUROPOTRAVINY s.r.o. K CHÝNI 1250 253 01 Hostovice
Uvádí do oběhu výrobek "EKOVEJCE - 6 EKOVAJEC z chovu na podestýlce", na který nebylo vydáno osvědčení o biopotravině. 31.5.2002 zahájeno správní řízení MZe 30.7.2002 uložena pokuta 50 000,--.
Nektar z černého rybízu s příchutí šípku
SODKO, a.s. Žerotínova 37/1141 Praha 3 IČO: 60192011
Uvedená společnost uvádí na trh v ČR výrobek "Nektar z černého rybízu s příchutí šípku" od výrobce Mc Agro a.s. označený Bio Activ, na který nebylo vydáno osvědčení o biopotravině. KEZ o.p.s. podala návrh na zahájení správního řízení.
Čaje označené VITTO Tea, spol. s r.o. Uvedená společnost uvádí na trh v ČR čaje označené "Bio Intensive", na které Bio Intensive P.O.BOX 71 nebylo vydáno osvědčení o biopotravině. 741 01 Nový Jičín KEZ o.p.s. podala návrh na zahájení správního řízení. 13.10.2003 zahájeno správní řízení MZe Potraviny A.S. IMPEX, s.r.o. označené BioX Záběhlická 33/131 106 00 Praha 10
Uvedená společnost uvádí na trh v ČR potraviny označené "BioX", na které nebylo vydáno osvědčení o biopotravině. KEZ o.p.s. podala návrh na zahájení správního řízení. 13.10.2003 zahájeno správní řízení MZe
Možno použít v EZ Jedná se o program osvědčování (certifikace) produktů a výrobků vhodných pro použití v ekologickém zemědělství. KEZ o.p.s. osvědčuje, resp. poskytuje právo k užívání loga BIO s textem "Možno použít v ekologickém zemědělství". Produkty, které lze přihlásit k osvědčení musí pocházet z ekol. zemědělství. Jedná se o produkty ekofarmy, které nejsou určeny k výrobě biopotravin - např. sadba zelenin, statková hnojiva, farmářská krmiva, zástavová, chovná a plemenná zvířata. Výrobky, které lze přihlásit k osvědčení mohou být vyrobeny ze zemědělských i nezemědělských surovin. Suroviny zemědělského původu pocházející z ekol. zemědělství (např. krmné obilí nebo obilí určité odrůdy v procesu uznávání osiva) a nezemědělské suroviny jsou jasně definovány jako vstupy povolené pro ekol. zemědělství (např. surové nerostné látky, určité čisté anorganické soli, určité konzervační látky...). Mezi konečné výrobky patří především komerční zabalená osiva, sadba, hnojiva, krmiva a dále pak krmné doplňky, různé pomocné látky a přípravky na ochranu rostlin.
Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO • •
• •
•
je celostátní nevládní organizace sdružující rolníky, zpracovatelské a obchodní organizace, spotřebitele, školy a podniky služeb orientující se na ekologické zemědělství a uplatnění jeho produktů poskytuje komplexní služby svým členům, počínaje pomocí s přechodem na ekologický systém hospodaření, přes pomoc při řešení odborných i administrativních problémů, až po podporu prodeje, propagaci bioproduktů, vzdělávání a zastupování zájmů vůči kontrolní organizaci či státním orgánům má blízko ke svým členům - o to se stará deset regionálních center svazu na celém území ČR má v současné době 510 členů (stav k 22.9.2003), z toho 400 zemědělských podniků, které obhospodařují na 126 tisíc hektarů zemědělské půdy (stav k 31.12.2002); PRO-BIO Liga ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství má v současnosnosti 126 členů - spotřebitelů (stav k 22.9.2003) podporuje spolupráci se spotřebiteli a přáteli ekologického zemědělství prostřednictvím PRO-BIO Ligy
My - rolníci, zpracovatelé, obchodníci, zástupci škol, nevládních organizací, spotřebitelé a přátelé přírody, cítící odpovědnost za budoucnost zdravého životního prostředí, jehož jsme všichni součástí, a usilující o prosperitu své práce, jsme se rozhodli sdružit ve svazu PRO-BIO. Naší cílem je trvale udržitelným ekologickým zemědělstvím chránit životní prostředí, přírodu a její zdroje, produkovat kvalitní biopotraviny a spoluvytvářet harmonickou kulturní krajinu. Chceme pečovat o pestrost života, vytvářet slušné životní podmínky pro člověka a chovaná zvířata a tím udržet zemědělství jako tradiční obor lidské činnosti.
Kontrola a certifikace •
Každý kdo chce označovat své produkty logem BIO se musí řídit Zákonem o ekologickém zemědělství a podrobit se nezávislé kontrole
•
Kontrolu zajišťuje KEZ, o.p.s. zvlášť vyškolenými inspektory. KEZ je kontrolní organizace pověřená Ministerstvem zemědělství ČR.
•
Kromě každoroční celkové kontroly podniku se provádí neohlášené kontroly (kontrola zahrnuje celý podnik tj. pozemky a kultury, stáje a zvířata, stroje, technologická zařízení a technologie, sklady a ostatní provozní prostory, obaly a etiketaci, skladovou a účetní evidenci)
Kontrola ekologického zemědělství obecně prospěšná společnost KEZ o.p.s. zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství. KEZ o.p.s. je nevládní nezisková organizace, která byla založena v roce 1999 jako obecně prospěšná společnost podle zákona č.248/1995 Sb. Kontrola a certifikace podnikatelů, jejich produktů a výrobků (osvědčování) je prováděna na základě pověření MZe podle § 29 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v rozsahu tohoto zákona a prováděcího právního předpisu. KEZ o.p.s. je způsobilá na základě akreditace u Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. - ČIA k těmto činnostem: Kontrola žadatelů o registraci, ekologických podnikatelů, ekologických včelařů, výrobců biopotravin a osob uvádějících bioprodukty a biopotraviny do oběhu v rozsahu zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Kontrola a osvědčování bioproduktů v rozsahu zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Kontrola a osvědčování biopotravin v rozsahu zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Kontrola a osvědčování výrobků a produktů pro EZ. Kontrola a osvědčování bioproduktů v zemích střední a východní Evropy pro dovoz do České republiky. Dále Vám můžeme nabídnout na základě dokončené akreditace u IFOAM v rámci programu "Standardy KEZ": Kontrola a osvědčování podle Standardů KEZ KEZ o.p.s. dále:
Spravuje a ochraňuje grafický znak “BIO – produkt ekologického zemědělství” a jeho modifikace a uděluje právo na jeho užívání v souladu se zákonem 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Zajišťuje odborné vzdělávání nezávislých inspektorů. Zajišťuje propagaci a osvětu v oblasti ekologického zemědělství s cílem zvýšení ekologického povědomí obyvatel v oblasti zemědělství, potravinářství, výživy a ochrany životního prostředí v zemědělství. Provádí ediční činnost. Pořádá školení a semináře v oblasti ekologizace zemědělství a ochrany přírody. Zastupuje zájmy českého ekologického zemědělství. Zpracovává a zveřejňuje Výroční zprávu o činnosti a hospodaření KEZ o.p.s. vždy do 30.6. následujícího roku.
Grafický znak pro označování bioproduktů Pravé biopotraviny jsou označené grafickým znakem BIO (případně jeho schválenými modifikacemi) s nápisem "Produkt ekologického zemědělství". Manuál pro používání grafického znaku Bio s grafickou přílohou Loga Bio. Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od výrobce až ke konečnému spotřebiteli. Správně označený bioprodukt nese i znak kontrolní organizace: CZ-KEZ. U nebaleného zboží musí prodejce prokázat původ svého zboží originálem platného osvědčení o původu biopotraviny či bioproduktu.
Ochranná známka svazu
Členové svazu PRO-BIO mají možnost aktivně používat ochrannou známku svazu při propagaci svých produktů. Mnoho zákazníků známku PRO-BIO již zná, nebo alespoň ví kam ji zařadit, čehož by producenti a prodejci mohli využít při tvorbě propagačních materiálů a tuto známku na ně umísťovat. Svaz vydal grafický manuál pro používání ochranné známky PRO-BIO, v němž jsou popsány barevné varianty, možnosti používání a další podrobnosti týkající se známky. Tento manuál je svazem na požádání distribuován všem členům.
Bioprodejny Další prodejny
Vyhledávání v Bioprodejnách
Předchozí prodejny PODNIK
MÍSTO Brno Divišova čtvrť
-
Motyčka Roman Viktor, BIOPOTRAVINY SPIRÁLA Mgr.,
Ing.,
Zdravá
ULICE
TELEFON
Kosatcová 1
548 220 161
Makovského nám. 2
541 321 270 kl. 145
Brno Žabovřesky
Vítková Jarmila, výživa u Rubínu
BrnoHusovice
PÍ-CENTRUM BRNO, Doláková Soňa
Nováčkova 58
545 211 848
Brno
Kocmanová Jindřiška, ZDRAVÁ VÝŽIVA
Křížová 8
543 211 804
Brno
Syslová Hana, NATURA VIVA
Koliště 5
545 578 701
MANNA
-
PRO-BIO LIGA- členství Do řad PRO-BIO LIGY mohou vstoupit jednotlivci i organizace, kteří chtějí svým postojem přispět k rozvoji ekologického zemědělství a bezpečných potravin v České republice. Budeme potěšeni, když podpoříte aktivity PRO-BIO LIGY svým členstvím, dle možnosti aktivním přístupem a v neposlední řadě členským příspěvkem, který je dobrovolný, minimálně však činí 365 Kč ročně (alespoň 1 Kč na ekologii denně). Jsme nevládní nezisková organizace, a proto uvítáme jakýkoli příspěvek podporující naši činnost.
¾
Jako člen podporujete:
• • • • • •
Své vlastní zdraví Rozvoj ekologického zemědělství v ČR Produkci kvalitních, bezpečných a zdravých potravin Chov zvířat bez týrání Ochranu životního prostředí Ekologicky šetrný životní styl
Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR 15.08.2003 Rok
Počet kontrolovaných podniků celkem
Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství v ha
Podíl ekologicky obhospodařované půdy z celkového ZPF v ČR (v %)
1990
3
480
-
1991
132
17 507
0,41
1992
135
15 371
0,36
1993
141
15 667
0,37
1994
187
15 818
0,37
1995
181
14 982
0,35
1996
182
17 022
0,40
1997
211
20 239
0,47
1998
348
71 621
1,67
1999
473
110 756
2,58
2000
563
165 699
3,86
2001
654
218 114
5,09
2002
721
235 136
5,50
Inf.: www.kez.cz Modifikováno 12.11.2003 08:10
Tisková zpráva KEZ o.p.s. Chrudim vydaná dne 11. listopadu 2003 Výskyt BSE u krávy na ekologicky hospodařícím podniku Václav Kovář, farma Záblatí Kráva poražená dne 16.10. 2003, č. zvířete CZ 000045560/246 byla zjištěna pozitivní na BSE. Byla narozena 15.6.1995 a před poražením na jatkách byla chována u pana Václava Kováře na jeho ekofarmě. Kontrolou bylo prokázáno, že se narodila v konvenční části podniku pana Kováře, jako dcera dojné krávy, kde byla krmena i nakupovanými konvenčními krmivy – mléčná směs IN K1E, ČOT B, DOVP a SKB IV. Pan Kovář před rokem 2001 nevedl oddělenou evidenci o zvířatech mezi konvenčním chovem a ekofarmou. Kráva BSE pozitivní byla oficiálně přihlášena do ekologického chovu podáním „ Žádosti o registraci pro ekologické zemědělství na ekofarmě podle zákona č. 242/2000 Sb.“ na MZe ČR, a to až se soupisem hospodářských zvířat ze dne 9.5.2001. I když byla část zemědělského podniku pana Kováře přihlášena do systému ekologického zemědělství již od 2.8.1991, nebyl tomuto hospodářství vydáván certifikát na chov skotu až do 2.5.2002, z důvodů neexistence vnitřního předpisu o oddělení věcné a finanční evidence v soustavě účetnictví, kdy nebyly vedeny záznamy o přesunech zvířat mezi ekologickým a konvenčním chovem. Protože v České republice většina ekofarem s chovem skotu vznikla převodem konvenčních zvířat, což umožňuje zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství i Nařízení Rady EU č. 2092/91, nelze jednoznačně vyloučit možnost zjištění BSE i v ekologickém chovu.
Struktura ploch, na kterých se hospodaří systémem ekologického zemědělství Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR Rok
Počet kontrolovaných podniků celkem
Výměra zemědělské půdy v EZ v ha
Procentický podíl ze zem. půdního fondu
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
3 132 135 141 187 181 182 211 348 473 563 654 717
480 17 507 15 371 15 667 15 818 14 982 17 022 20 239 71 621 110 756 165 699 218 114 235 136
0,41 0,36 0,37 0,37 0,35 0,40 0,47 1,67 2,58 3,86 5,09 5,50
Struktura půdního fondu v ekologickém zemědělství ČR
r. 2001 Plochy
podíl v
r. 2002
podíl v
%
výměra v ha
%
výměra v ha
Orná půda
19 164
8,78%
19 536
8,31%
TTP
195 633
89,69%
211 924
90,13%
Trvalé kultury (sady, vinice)
963
0,45%
898
0,38%
Ostatní plochy
2 354
1,08%
2 778
1,18%
Celkem
218 114
100%
235 136
100 %
Přehled registrovaných pozemků a pozemků zařazených v přechodném období podle kultur v roce 2002 pozemky registrované v přechodném období Celkem
orná půda 13 164
TTP 142 910
trvalé kultury 326
ostatní pozemky 960
celkem 157 360
6 372
69 014
572
1 818
77 776
19 536
211 924
898
2 778
235 136
Počet podniků zařazených v EZ k 31.12.2002 Podnikatelské subjekty podle předmětu činnosti
r. 2001
r. 2002
Ekologičtí podnikatelé, žadatelé o registraci Výrobci biopotravin (včetně vlastní distribuční činnosti) Osoby uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu
654 75 49
717* 92 164
Celkem
779
973
* z toho 473 registrovaných ekologických podnikatelů, 244 žadatelů o registraci s pozemky v přechodném období
GMO -Jsou potraviny vyrobené z GMO označovány ? Potraviny obsahující GMO nebo vyrobené z GMO musí být označovány. Tato povinnost a způsob značení jsou dány zákonem č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících předpisů, dále zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (na GMO se vztahuje zejména novelizace zákonem č. 306/2000 Sb.), podrobnosti značení upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 24/2001 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 324/1997 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, o přípustné odchylce od údajů o množství výrobku označeného symbolem “e”. Povinně se označují všechny potraviny obsahující GMO nebo z nich vyrobené, pokud je obsah materiálu pocházejícího z GMO vyšší než 1 %. Označuje se na obalu slovy „geneticky modifikováno“ nebo „obsahuje geneticky modifikovaný organismus“, popřípadě „vyrobeno z geneticky modifikované (-ho) …“ + názvem použité suroviny. Značení GMO kontroluje Česká inspekce životního prostředí, značení potravin kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, pokud by se jednalo o potraviny živočišného původu, pak i Státní veterinární správa. Pokuty za neoznačené GMO mohou dosáhnout až 1 mil. korun. Inspekce již v několika případech pokutu uložila. -Jaké GMO se u nás pěstují ? Žádné GMO se u nás komerčně nepěstují. Probíhá pouze několik vědeckých a šlechtitelských pokusů na malých plochách na přesně stanovených lokalitách. Sklizené rostliny a zrno z těchto ploch musí být po vyhodnocení pokusů předepsaným způsobem zlikvidovány tak, aby se nemohly dostat do potravin nebo krmiv anebo do životního prostředí mimo stanovené pozemky. Pro každý pokus je předepsána izolační vzdálenost od
porostů stejné plodiny, aby nemohlo dojít ke kontaminaci. Od data vstupu do EU odpadne povinnost registrace u ÚKZUZ u odrůd již registrovaných v EU, což se týká i geneticky modifikované kukuřice MON810 (Bt kukuřice). -Jaké GMO se mohou vyskytovat v potravinách a krmivech ? V České republice je pro využití v potravinách a krmivech dosud povolen pouze jeden GMO, a to geneticky modifikovaná sója (tzv. Roundup Ready sója firmy Monsanto). Genetická modifikace této sóji spočívá v tom, že rostliny jsou odolné proti herbicidu s účinnou látkou glyphosate (tedy Roundup a další herbicidy obsahující látku glyphosate – Glialka 36, Kaput, Tajfun 360, Folar 525 FW). Pěstování je tedy jednodušší – pole se po vzejití plodiny a plevele postříká tímto herbicidem, plevele (včetně vytrvalých !) zahynou a sója díky genetické modifikaci přežije. Geneticky modifikovaná sója není odolná vůči jiným nespecifickým herbicidům a je tedy snadné ji zničit. Zdravotní nezávadnost této GM sóji byla důkladně testována. Jiné GMO povoleny nejsou. Jelikož v některých státech jsou povoleny další GM plodiny (zejména kukuřice), nelze vyloučit, že se v dovezených produktech mohou vyskytnout. Výskyt nepovolených GMO již byl v ČR prokázán jak v potravinách tak i krmivech (kukuřice). -Kde se dozvím podrobnější informace ? Seznamy povolených GMO a seznam institucí a podniků, které pracují s GMO, platné právní předpisy a další informace jsou průběžně zveřejňovány na internetu na stránkách Ministerstva životního prostředí, adresa www.env.cz, odkaz na GMO. Informace o GMO schválených pro potravinářské účely jsou k dispozici na Ministerstvu zdravotnictví. Pokud nemáte přístup k internetu, MŽP i MZ informace poskytne na požádání. Odbor environmentálních rizik MŽP také pořádá různé akce pro seznámení veřejnosti s problematikou GMO. - Proč pěstovat / používat GMO ? K čemu je to dobré ? Jaká jsou rizika ? Farmacie, medicína: Příklady léčiv, která byla dříve získávána ze zvířecích tkání a dnes je vyrábíme pomocí geneticky modifikovaných mikroorganismů Klasickým příkladem je inzulín pro diabetiky, který byl získáván z prasečích i hovězích slinivek. Zvířecí inzulín má pro člověka s cukrovkou léčebný účinek, ale od lidského inzulínu se přeci jen trošku liší. Tento rozdíl u některých lidí stačí k tomu, aby se jejich imunitní systém stal na zvířecí inzulín citlivý. Je samozřejmé, že není možné vyrábět lidský inzulín ze slinivek zemřelých lidí (jen v USA je 8 milionů diabetiků a spotřebu inzulínu nelze tímto způsobem pokrýt). Je však možné vpravit gen pro lidský inzulín do neškodné lidské střevní bakterie a tu pak pěstovat ve velkých uzavřených nádobách. Bakterie vyrábějí lidský inzulín, který z nich lze získávat zcela čistý a v dostatečném množství. Ještě složitější byla situace u léčby poruch růstu u dětí (tzv. nanismus). Tyto děti si v těle nevyrábějí dost vlastního růstového hormonu. Zvířecí náhražka ale nepřipadá v tomto případě v úvahu, protože zvířecí růstový hormon v těle člověka nepůsobí. Pro léčení takto postižených dětí byl proto používán hormon izolovaný z části mozku (tzv. hypofýzy) mrtvých lidí. Bohužel, stalo se i to, že byl léčebný preparát vyroben z mozku lidí, kteří byli postiženi tzv. Creutzfeldt-Jakobovou chorobou. To je smrtelné a nevyléčitelné onemocnění vyvolávané bílkovinou zvanou prion (stejná bílkovina vyvolává u skotu „nemoc šílených krav“). Nemocný člověk má priony v mozku ještě předtím, než se u něj choroba projeví. Pokud takový člověk zemřel například při autonehodě, byl považován za zdravého a jeho hypofýza byla v dobré víře použita pro výrobu léku. Je známo více než sto dětí, které se tak nakazily smrtelnou Creutzfeldt-Jakobovou chorobou a zemřely. Geneticky modifikované bakterie s genem pro lidský růstový hormon vyrábějí lék bez sebemenšího rizika podobných tragických nehod. Farmacie, medicína: Využití geneticky modifikovaných zvířat Při léčbě řady chorob je nemocný odkázán na podávání bílkovin, jež mu v jeho vlastním nemocném těle chybějí. Řadu těchto bílkovin (např. inzulín) mohou vyrábět levně a s garancí zdravotní nezávadnosti geneticky modifikované bakterie. Některé lidské bílkoviny ale bakterie nedokáže vyrobit v potřebné kvalitě. Na to je vývojová propast mezi bakterií a člověkem příliš hluboká. Příkladem takové bílkoviny je srážlivý faktor nutný pro léčbu lidí stižených chorobnou krvácivostí neboli hemofilií. Bakterií vyrobený srážlivý faktor neléčí. Řešení této obtíže nabízejí geneticky modifikovaná zvířata (např. kozy, ovce nebo krávy), která díky lidskému genu vnesenému do jejich dědičné informace produkují kvalitní léčebnou lidskou bílkovinu v mléce. Z mléka lze bílkovinu snadno získat ve formě vhodné pro podávání nemocným. Malé stádečko ovcí či krav by dokázalo pokrýt celosvětovou spotřebu léku. Takový způsob výroby léků je levný a navíc ho neprovází riziko přenosu virových chorob, který zatěžuje například výrobu srážlivých faktorů z lidské krve. V současné době jsou v klinických zkouškách léky získávané od geneticky modifikovaných zvířat pro zmírnění těžkých plicních poruch vyvolaných cystickou fibrózou, lék pro hemofiliky i lék, který brání srážení krve ohrožujícího
pacienty po infarktu či mozkové cévní příhodě. Dalším použitím genetických modifikací v lékařském výzkumu jsou geneticky modifikovaná laboratorní zvířata (nejčastěji myši a potkani), která umožňují lepší studium chorob a vývoj léků. Zemědělství: Výhody GM zemědělských plodin Současné genetické modifikace ovlivňují většinou technologické vlastnosti organizmů. Mají tedy význam pro farmáře nebo zpracovatele – odolnost herbicidům, houbovým a virovým chorobám, škůdcům, více oleje. Po mnohaletých zkušenostech nejen na americkém kontinentu, ale i v Asii (zejména v Číně) se prokázalo, že plodiny rezistentní k hmyzím škůdcům podstatně sníží spotřebu insekticidů a tím i náklady a pracnost pěstování. Plodiny rezistentní k herbicidům vyloučí nutnost používat proti plevelům dlouho se rozkládající chemikálie, umožňují určitý vzrůst plevelů před jejich likvidací a tím snižují negativní vliv na společenstvo živočichů a erozi půdy. Připravují se však organismy s vlastnostmi zvýhodňujícími spotřebitele – kvalita oleje, bílkoviny bez dráždivých účinků, pevnější a kvalitnější textilie a další možnosti, o kterých dnes ještě nemáme představy. Do produkce se již dostává „zlatá“ rýže – s obsahem karotenu v celém zrnu – ve východních zemích může pomoci řešit problém nedostatku vitamínu A – nemoci beri-beri. Zemědělství: Rizika při použití GM zemědělských plodin Pěstování GM plodin může vést k redukci biodiverzity (biologické rozmanitosti) zemědělských plodin vzhledem k tomu, že jsou komerčně pěstovány jedna až dvě GM odrůdy. To zvyšuje riziko selekce agresivních populací zejména původců chorob rostlin a škůdců. Ovšem negativní důsledky pro biologickou rozmanitost má každé intenzivní zemědělství (omezený počet pěstovaných odrůd). Dalším rizikem je možný vznik rezistentních plevelů při používání stále stejných herbicidů (GM plodiny odolné vůči herbicidům jsou vyvíjeny několika málo firmami). Genetická modifikace (transgen) může být přenesena na nemodifikované rostliny stejného druhu nebo na příbuzné rostliny, což mohou být i plevele. Nevyjasněná zůstává možnost tzv.horizontálního přenosu transgenu z posklizňových zbytků (strniště, kořenů a kořenových výměšků) v půdě na jiné organismy (edafon). Jaké mohou být důsledky pěstování GMO pro ekologické zemědělce ? Současná právní úprava ekologického zemědělství nepřipouští používání GMO, ani jejich náhodné příměsi. Ovšem ustanovení o „nulovém“ obsahu genetických modifikací (byť i pylu!) je v některých plodinách v dnešním světě obtížně realizovatelné. Pro náhodné nebo nevyhnutelné příměsi povolených GMO by měly být i v produktech ekologického zemědělství stanoveny určité limity, stejně jako je tomu u jiných látek v potravinách. To by umožnilo koexistenci standardního zemědělství, ekologického zemědělství i pěstování GMO bez problémů. O podmínkách využívání všech těchto zemědělských postupů současně se nyní diskutuje v EU. Jelikož u nás probíhají prozatím jen omezené pokusy s GM plodinami, řeší se tato otázka projednáním s orgány místní správy, která má zajistit podmínky pokusu tak, aby ekologičtí zemědělci nebyli poškozeni. Jako jedno z řešení se nabízí doporučení minimální izolační vzdálenosti mezi ekofarmou a farmou pěstující GMO tak, aby nedocházelo ke kontaminaci produktů ekologického zemědělství. Podle podmínek zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství hrozí totiž ekofarmáři při prokázané přítomnosti GMO v produktu ekologického zemědělství nejen odebrání certifikátu na produkci, ale i pokuta až do výše 50 000 Kč, nebo zrušení registrace pro ekologické zemědělství. Slovníček odborných pojmů používaných v zákoně a vyhláškách o nakládání s GMO geneticky modifikovaný organismus – podle zákona č. 153/2000 Sb.: organismus, kromě člověka, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací; Nepřesně se též používá výraz „geneticky manipulovaný organismus“. Jde o to, odlišit „umělé“ zásahy do dědičné informace od přirozených, jako jsou mutace, nebo tradičních, jako je šlechtění výběrem. Někdy se rovněž používá výraz transgenní organizmus.