MLOK 1.11.2003 ODPADY Zákony a vyhlášky, které se vztahují k odpadové a obalové problematice: Zákon 185 / 2001 Sb., o odpadech. Plné znění www.env.cz. Zákon 477 / 2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) Plné znění www.env.cz.
VYHLÁŠKY: • • • • • • • • • • •
Vyhláška 376 / 2001 MŽP, o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Vyhláška 381 / 2001 MŽP, kterou se stanoví katalog odpadů a další seznamy odpadů Vyhláška 382 / 2001 MŽP, o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Vyhláška 383 / 2001 MŽP, o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška 384/ 2001 MŽP, o nakládání s PCB. Vyhláška 115 / 2002 MPO, o podrobnostech nakládání s obaly. Vyhláška 116 / 2002 MPO, o způsobu označování vratných zálohovaných obalů. Vyhláška 117 / 2002 MŽP, o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence. Vyhláška 237 / 2002 MŽP, o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. Plné znění www.env.cz. Webové stánky Ministerstva životního prostředí. Vyhláška statutárního města Brna č. 23 / 2001 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území města Brna (vyhláška o odpadech). Plné znění www.brno.cz. Webové stránky Magistrátu města Brna.
Plné znění: www.env.cz Několik zajímavostí ze zákona185/2001 Sb. , o odpadech: -část 3, §12 povinnosti při nakládání s odpady Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku a míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady je zakázáno. -oddíl 2- sběr a výkup odpadů,,§18- povinnosti při sběru a výkupu odpadů 1)Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen: a) zařazovat odpady podle druhů a kategorií, h) sbírané nebo vykupované odpady soustřeďovat utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií
2) pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustředění nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupk odpadů SE SOUHLASEM příslušného okresního úřadu upustit. §21- zvláštní ustanovení pro skládkování odpadů 1) provozovatel skládky je povinen: a) při provozování skládky vytvářet a vést finanční reservu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcími právními předpisy b) zabezpečit po ukončení provozu skládky její asanaci, rekultivaci a následnou péči a zamezit negativnímu vlivu skládky na ŽP, tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a prostředků finanční reservy po dobu nejméně 30 let. 5) vyhláška: seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku,…, technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu Nebezpečné odpady: Vyhláška 381/2001 Sb., seznam i v knize A.Máchal: Ekologické desatero Barvy, laky, tmely, mořidla, znečištěné piliny, rozpouštědla, ztvrdlé štetce, kyseliny, louhy (zásady), oleje(motorové i z kuchyně), maziva, tuky, zaolejované hadry, vývojky, ustalovače, barviva, bělidla,inkousty, postřiky, chladící a hydraulické kapaliny, zářivky, tužidla, odlakovače, přelivy, barvy, laky, krémy, akumulační baterie, suché články, spojkové kotouče, věci s azbestem a dehtem, antikorozní materiály, léky( nevypotřebované léky, prázdné lékovky bychom měli odevzdávat do lékáren), zdravotnický materiál. POZN.: obec má za povinnost zajistit pro své občany svoz/výběr nebezpečného odpadu alespoň 2x ročně. OBALY:
Zákon 477 / 2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) Zákonou povinnost producentů obalů zpětně obaly odebírat v ČR naplňuje firma EKOKOM ( www.ekokom.cz). Zjednodušeně: Ekonom vybírá peníze od firem produkující obaly a ty přerozděluje obcím. Peníze obce dostávají hlavně podle množství správně vytříděného odpadu. Firmy tak vlastně nepřímo podporují třídění odpadů. Firma, která má s Ekonomem podepsanou smlouvu, používá na svých obalech ochrannou značku Zelený bod (která má oproti německé značce Die grúne Punkt své opodstatnění) . Dle zákona také platí povinnost na obalu uvést, z jakého materiálu je vyroben.
Trvale udržitelný rozvoj a Agenda 21: Coje to Agenda 21? Je to dokument, který spatřil světlo světa v roce 1992 v brazilském Rio de Jančáru, kde se sešlo 10 000 oficiálních delegátů z více než 170 zemí světa, z toho 116 vrcholných hlav států a 15 000 občanů a aktivistů na paralelním globálním fóru. Setkání se konalo pod hlavičkou OSN a bylo nazváno ,,Konference OSN o životním prostředí a rozvoji,,(UNCED) nebo také ,,Summit Země,,. Důležité dokumenty, které byly přijaty a podepsali je také představitelé tehdejšího Československa: a)Deklarace z Rio de Janeira o ŽP a rozvoji. b)Rámcová úmluva Spojených národů o změně klimatu c) Úmluva o biologické rozmanitosti d) Prohlášení k principům globální dohody o využívání, ochraně a trvale udržitelném rozvoji všech typů lesů, e) Agenda 21 Agenda je slovo latinského původu a znamená program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle.
Agenda 21 znamená program pro 21. století, ukazující cestu k udržitelnému rozvoji na naší planetě. Je to komplexní návod globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit přechod na udržitelný rozvoj. Je to koncepční podklad pro vytvoření MÍSTNÍ AGENDY 21. V červnu 1997 proběhlo v New Yorku setkání ,,Rio + 5,, nebo také Summit Země II, přijalo dokument nazvaný ,,Program další realizace Agendy 21“ , kde je největší důraz kladen na několik klíčových témat: -ochrana atmosféry a změna klimatu -ochrana vodních zdrojů -energetika -doprava -vztah obchodu a ochrany ŽP -změna způsobů výroby a spotřeby ( ekoefektivnost) -transfer čistých technologií -vztah ŽP a zdraví -vzdělání a výchova pro udržitelný rozvoj Otázky na zamyšlení: Jak může každý z nás omezit tvorbu odpadů? Co děláš běžně ty? Jaké je zastoupení jednotlivých složek odpadu u vás doma?
Odpady v ČR: grafy, grafy, grafy…+další spousta zajímavostí je ve statistické ročence ŽP : www.env.cebin.cz/publikace/3
Tab. A3.2 Produkce odpadů podle kategorií v územním členění na kraje, 19982000 Waste production according to category in territorial classification according to regions, 1998-2000 Produkce 1998 Kraj
Celkem Total
Hlavní město Praha
Production (t)
1999
z toho: nebezpečn é of which: Hazardous waste
Celkem Total
2000
z toho: nebezpečn é of which: Hazardous waste
Celkem Total
Nebezpečn é odpady Hazardous waste
Ostatní odpady Nonhazardous waste
Region
10 613 739
423 894
7 508 045
364 879
9 656 018
227 682
9 428 336 Capital City of Prague
Středočeský
4 610 410
440 074
4 693 448
244 525
4 835 005
274 522
4 560 483 Středočes ký
Jihočeský
2 057 898
76 785
1 929 951
69 505
1 986 117
194 660
1 791 457 Jihočeský
Plzeňský
2 554 058
152 143
2 391 614
114 982
2 862 817
194 064
2 668 753 Plzeňský
703 637
51 516
692 858
28 263
773 959
28 332
2 849 529
119 738
2 486 431
88 659
3 136 772
127 076
Liberecký
354 516
37 466
585 589
96 115
440 003
78 219
361 784 Liberecký
Královéhrade cký
984 002
39 599
1 020 838
49 946
948 573
44 329
904 244 Královéhr adecký
1 421 843
58 617
1 846 056
26 268
1 187 731
30 015
1 157 716 Pardubick
Karlovarský Ústecký
Pardubický
745 627 Karlovars ký 3 009 696 Ústecký
ý Vysočina
1 775 209
35 030
1 933 541
33 140
1 877 675
26 278
1 851 397 Vysočina
Jihomoravsk ý
5 132 502
184 964
3 867 295
126 202
4 512 972
153 429
4 359 543 Jihomora vský
Olomoucký
1 710 382
80 309
1 614 003
82 301
1 415 204
90 971
1 324 233 Olomouc ký
Zlínský
1 364 055
73 247
1 710 892
52 648
1 408 017
88 115
1 319 902 Zlínský
Moravskoslez ský
7 989 959
1 626 086
5 807 902 1 002 738
5 122 008
1 045 645
ČR celkem
44 121739 3 399468
38 088463 2 380171 40 162871 2 603 337
4 076 363 Moravsko slezský 37 559534 CR Total
!!!!dle původu viz net: www.env.cebin.cz/publikace/3 ročenka2001
Tab. A3.3 Dovoz a vývoz odpadů ze Žlutého a Červeného seznamu odpadů podle komodit, 1999-2000 Import and export of wastes in the Amber and Red Lists of waste according to commodities, 1999-2000 Množství odpadů Amount of waste (t) Komodita
Dovoz Import 1999
Commodity
Vývoz Export
2000
1999
2000
Odpady s obsahem PCB
0
0
251,2
231 Waste containing PCBs
Rozpouštědla
0
0
388,0
407 Solvents
Odpadní oleje
0
0
0
Hliníkové stěry
274,6
1 075
755,9
Odpady plastů
5 767,4
1 345
641,8 11 985 Waste plastics
Textil, oděvy
0 Waste oils 2 078 Aluminum skimmings
16 618,9
3 998
1 639,2
Elektrotechnické zařízení
0
0
20,8
41 Electrotechnical equipment
Kal ze srážecích procesů
0
0
39,9
43 Sludge from precipitation processes
Popel, struska, škvára ze spalovacího zařízení
0
0
6 236,7
Alkálie blíže nespecifikovaná
0
0
50,4
0 Alkalies, unspecified
Odpad s obsahem halogenovaných rozpouštědel
0
0
71,0
0 Waste containing halogen solvents
10 892,0 11 473
0
0 Tires
4 291,9 18 238
0
0 Ash from burning coal
Pneumatiky Popílek ze spalování uhlí Kabely
436,1
0
0
Prach oxidu hlinitého
467,6
0
0
60,0
0
0
171,9
0
0
Prach s obsahem zinku Odpad z úpravy solných strusek
316 Textiles, clothing
0 Ash, slag, cinders from combustion equipment
1 074 Cables 0 Aluminium oxide dust 294 Dust containing zinc 0 Waste from treatment of salt slags
Autovraky
0
0
0
1 400 End-of-life vehicles
Olověné akumulátory
0
656
0
0 Lead accumulators
0
226
0
Ostatní Celkem
719 Others
38 980,4 37 011 10 094,9 18 588 Total Zdroj: ČEÚ Source: ČEÚ
Tab. A3.4 Dovoz a vývoz nebezpečných odpadů sledovaných dle Basilejské úmluvy, 1995-2000 Import and export of hazardous waste pursuant to the Basel Convention, 1995-2000 Množství odpadů Total amounts of wastes
Rok Vyvezených z ČR Year Dovezených do ČR Imported to the CR Exported from the CR vt 1994
t
14 165
16 180
1995
519
1 925
1996
1 203
1 603
1997
0
1 193
1998
39
1 370
1999
0
813
2000
656
905
Pozn.: Údaje nejsou metodicky srovnatelné s dovozem a vývozem nebezpečných odpadů podle českých předpisů, protože podle českého Katalogu odpadů je považováno více druhů odpadů za nebezpečné. Note: Data are not comparable with data obtained according to the Czech regulations, because more kinds of waste are considered hazardous according to the Czech Waste Catalogue.
Tab. A3.8 Produkce odpadů ve vybraných odvětvích podle OKEČ v letech 19992000 Waste generation: by selected CZ-NACE activity, 1999-2000 1999
2000
v tom odpady Odvětví
Celkem Total
nebezpečné Hazardous
Waste
ostatní Nonhazardous vt
v tom odpady Celkem Total
nebezpečné Hazardous
Waste
ostatní Nonhazardous
CZ-NACE
t
Produkce odpadů v 38 088 464 2 380 171 35 708 293 40 162 871 2 603 337 37 559 534 Total waste ČR celkem generation z toho: 01 zemědělství, myslivost a související činnosti 10 dobývání černého a hnědého uhlí, rašeliny 14 dobývání a úprava ostatních nerostů 15 výroba potravin a nápojů 17 textilní průmysl 18 oděvní průmysl, zpracování a
which of: 12 442 903
33 438
12 409 465
11 817 324
33 562
11 783 762 Agriculture, hunting and related activities
2 392 470
6 130
2 386 340
2 584 304
8 651
2 575 653 Mining of coal and lignite; extraction of peat
91 883
1 944
89 939
83 902
1 122
82 780 Mining and quarrying of other minerals
1 637 022
120 415
1 516 607
1 407 856
125 293
1 282 563 Manufacture of food products and beverages
88 007
6 702
81 305
91 541
7 292
9 397
529
8 868
10 901
661
84 249 Textile industry 10 240 Clothing industry, fur dressing and dyeing
barvení kožešin 19 činění a úprava usní; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi
18 691
3 603
15 088
15 996
2 272
20 průmysl dřevařský a korkařský kromě výroby nábytku, výroba košů a proutěného zboží
322 589
3 916
318 673
627 609
4 048
21 výroba vlákniny, papíru a lepenky
654 670
43 202
611 468
555 504
47 027
22 vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek
44 937
1 646
43 291
55 241
2 315
23 koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin
78 747
64 614
14 133
65 269
51 740
24 výroba chemických výrobků
544 453
156 603
387 850
861 151
166 982
694 169 Manufacture of chemical products
25 výroba pryžových a plastových produktů
144 055
15 700
128 355
117 161
30 663
86 498 Manufacture of rubber and plastic products
26 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
451 552
15 592
435 960
616 323
37 609
578 714 Manufacture of other non-metallic mineral products
27 výroba kovů vč. hutního zpracování
3 755 231
868 635
2 886 596
3 624 415
873 451
28 výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a zařízení
204 186
33 739
170 447
259 341
44 649
214 692 Manufacture of fabricated metal products, except machinery and equipment
29 výroba strojů a zařízení pro další výrobu
385 574
105 692
279 882
406 897
84 020
322 877 Manufacture of machinery and equipment for further production
464
76
388
636
28
30 výroba kancelářských strojů a počítačů
13 724 Tanning and dressing of leather; manufacture of luggage, handbags, saddlery, harness and footwear 623 561 Woodworking and cork industry, except production of furniture; production of baskets and wicker work 508 477 Manufacture of pulp, paper and paper products 52 926 Publishing, printing and reproduction of recorded media
13 529 Manufacture of coke, petroleum refining, production of nuclear fuel and radioactive elements and compounds
2 750 964 Production of metals including metallurgy
608 Manufacture of office machinery and equipment
(včetně přístrojů na zpracování dat)
(including data processors)
31 výroba elektrických strojů a přístrojů
205 403
65 183
140 220
235 865
74 659
32 výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů
72 965
13 647
59 318
12 302
1 658
33 výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů
9 485
2 016
7 469
9 898
2 866
34 výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů
277 663
101 091
176 572
343 059
63 990
35 výroba ostatních dopravních zařízení
36 889
4 875
32 014
52 008
3 596
48 412 Manufacture of other transport equipment
36 výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl
94 501
7 697
86 804
99 489
6 348
93 141 Manufacture of furniture; other processing industry
37 zpracování druhotných surovin
69 525
2 750
66 775
148 078
5 752
40 výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody, výroba chladu
6 944 879
224 491
6 720 388
7 966 697
459 345
41 úprava a rozvod vody
1 145 849
1 575
1 144 274
1 324 915
6 792
45 stavebnictví
4 834 683
294 518
4 540 165
5 083 060
160 324
19 389
76
19 313
15 382
72
65 920
1 583
64 337
72 764
741
477 804
16 964
460 840
385 278
17 870
28 601
1 070
27 531
16 153
346
74 služby převážně pro podniky
6 911
441
6 470
46 112
40 349
85 zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
104 919
20 682
84 237
107 452
18 790
90 odstraňování odpadních vod a pevného odpadu, čištění města
361 453
141 771
219 682
967 563
210 297
32 774
6 372
26 402
61 834
6 953
velkoobchod se zbytkovým materiálem, odpadem a šrotem 55 pohostinství a ubytování 60 doprava 64 telekomunikace
93 ostatní služby
161 206 Manufacture of electrical machines and instruments 10 644 Manufacture of radio, television and communication equipment and apparatus 7 032 Manufacture of medical, precision and optical instruments, watches and clocks 279 069 Production of twotrack motor vehicles, trailers and semitrailers
142 326 Recycling
7 507 352 Production and distribution of electricity, gas, steam and hot water; refrigeration 1 318 123 Water treatment and distribution 4 922 736 Construction 15 310 Wholesale trade in residual material, waste and scrap metal 72 023 Hotels and restaurants 367 408 Transportation 15 807 Telecommunication 5 763 Services, mainly for enterprises 88 662 Health care, veterinary and social services 757 266 Removal of waste water and solid waste, urban sanitation 54 881 Other services
Pozn.: Nejsou uvedena odvětví s méně než 4 vykazujícími jednotkami. Note: CZ-NACE branches with number of statistical units less than 4 are not published.
Tab. A3.10 Nakládání s komunálním odpadem v České republice, 1998-2000 Management of municipal waste in the Czech Republic, 1998-2000 Množství Amount (t)
Způsob nakládání 1998 Celková produkce Úprava a/nebo využití fyzikálními a chemickými postupy
1999
4 534 729 4 200 273 4 508 858 Total production 68 974
72 553
625 686
539 723
Zneškodnění spalováním
4 196
7 511
Zneškodnění spalováním s využitím tepla
176 128
320 940
Úprava a/nebo využití biologickými metodami
Skládkování Skladování Využití jako druhotná surovina
185 838 Treatment and/or utilization of physical and chemical procedures 460 245 Treatment and/or utilization of biological procedures 9 944 Disposal by incineration 327 555 Disposal by incineration with heat recovery
2 109 535 2 720 290 2 803 136 Landfilling 57 238
190 321
340 464
313 982
2
30 224
Uloženo do podzemních prostor Nakládání celkem
Manner of management 20001)
58 529 Storage 249 067 Use as secondary raw material 0 Deposited underground
3 382 223 4 195 544 4 094 314 Managed, total
1)
předběžné hodnoty Preliminary data Zdroj: ČEÚ Source: ČEÚ
Tab. A3.11 Přehled zařízení pro úpravu, využívání a zneškodňování odpadů k 31. 12. 2000 Survey of facilities for waste treatment, use and disposal as of December 31, 2000 Zařízení k úpravě, využití a zneškodnění odpadů Úprava a/nebo využití fyzikálními a chemickými postupy
Česká republika Czech Republic Počet Number 54
Kapacita (t.r-1) Capacity (t p.a.)
Facilities for waste treatment, utilization and disposal
1 722 124 Treatment and/or utilization by physical and chemical methods
– třídění
11
243 130
– recyklace, získávání složek
42
1 522 089
– recycling, obtaining components
– regenerace (kyselin, zásad apod.)
16
6 400
– regeneration (acids, bases, etc.)
8
67 014
53
728 033
– solidifikace, vitrifikace – chemická úprava Úprava a/nebo využití biologickými metodami
5
– separation
– solidification, vitrification – chemical treatment
712 500 Treatment and/or utilization by biological methods
– kompostování
18
248 100
– composting
– biologická dekontaminace
54
261 188
– biological decontamination
– anaerobní rozklad Zneškodnění Spalovny
1
10 000
–
– anaerobic decomposition Disposal
4
1 480 Incinerators
Spalovny s využitím tepla
65
115 888 Incinerators with heat utilization
Ostatní zařízení pro spalování
60
1 200 Other facilities for incineration
Cementářské pece
4 Počet Number
Skládky celkem
386
Cement plant furnaces Kapacita projektovaná (m3) Planned capacity (m3) 212 436 070 Landfills total
Z toho: skupina S I
84
16 090 026 Of which: Group SI
skupina S II
69
49 103 739
skupina S III
185
114 322 809
Group SIII
skupina S IV
29
13 963 896
Group SIV
Group SI
skupina S I + II
4
615 000
skupina S I + II + III
2
1 161 000
Group SI + II + III
skupina S II + S III
4
2 614 950
Group SII + SIII
9
14 564 650
Group SIII + IV
22
38 583 460
Sludge beds
skupina S III + IV odkaliště
Group SI + II
Pozn.: V tabulce jsou uváděny více skupinové skládky (např. S I + S II), tzn. že skládka je konstrukčně rozdělena na samostatné sekce s různým způsobem technického zabezpečení a provozování této sekce, které odpovídá příslušné skupině skládky. Note: The table lists landfills with combined groups (e.g. S I + S II), i.e. the landfill is structurally divided into separate sections with various means of technical safeguarding and operation of each section, corresponding to the relevant landfill group.
+ zabezpečení skládek viz materiály od Včelky +Otázka na zamyšlení? Myslíte si, že je u všech druhů odpadů nejlepší recyklace? , Co se recyklovat nedá a u čeho je recyklace finančně náročná?
Odpady v Brně více na www.sako.cz, www.asa-cz.cz
Svoz komunálního odpadu ve městě Brně Na základě alarmující situace ve svozu SKO (jednu ulici svážely až čtyři svozové společnosti), která trvala do roku 1998, pověřilo město Brno v roce 1999 společnost SAKO Brno, a.s., která je ve 100% vlastnictví města, převzetím povinnosti nakládání s komunálním odpadem v rámci celého města Brna. Vzhledem ke kapacitním možnostem naší společnosti proběhl výběr nejvhodnějšího subdodavatele na svoz ve vybraných, logicky uspořádaných oblastech. Na základě tohoto výběru provádí svoz SKO v určitých částech města Brna společnosti SAKO Brno, a.s. cca 60 % města, .A.S.A. spol. s r. o. cca 25 % města a van Gansewinkel, a. s. cca 15 % města.
Podnikatelské subjekty si mohou vybrat v jakém intervalu chtějí odpad z nádob vyvážet, volí z následujících možností 1 - 5x týdně, 1x za 14 dní nebo po dohodě si nechají individuálně přistavit kontejner pro jednorázový odvoz. Podrobnosti o systému nakládání s odpady na území města Brna upravuje vyhláška statutárního města Brna č. 23/2001 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území statutárního města Brna (vyhláška o odpadech) ve znění pozdějších změn a doplňků. „Zbytkový odpad“ část komunálního odpadu, který vznikne po vytřídění využitelných složek odpadu, nebezpečných odpadů a objemných odpadů, mohou občané ukládat do sběrných nádob na zbytkový odpad. Velikost a počet těchto nádob k jednotlivým nemovitostem stanoví dle produkce zbytkového odpadu (doporučená produkce zbytkového odpadu je 4l/osobu /den) a dle četnosti svozu Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna, který též vyřizuje žádosti o změny. Na ukládání odpadu zajišťujeme pro zákazníky různé typy nádob. Jsou to plastové nádoby 60 l, 110 l, 120 l, 140 l, 240 l, 1 100 l a velkoobjemové kontejnery 7 m3, 10 m3 a také nádoby speciální na sklo, papír, plasty. Všechny typy nádob je možné zakoupit nebo pronajmout. V případě pronájmu zajišťujeme bezplatnou výměnu při poškození nebo zničení nádoby.
SBĚRNÁ STŘEDISKA NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA
Městská část
Ulice
Provozní doba
liché týdny: Po-Čt 8:30-12:30, 13:00-17:30, Pá,So 8:30-15:00 sudé Brno-střed Hybešova týdny: Po-Čt 8:30-12:30, 13:0017:30, Pá,So zavřeno sudé týdny: Po-Pá 9:00-15:00, So Brno-střed Křídlovická 9:00-12:00 liché týdny: Po-Čt 9:0015:00, Pá,So zavřeno Po 13:00-17:00, Út-Pá 8:00-12:00, Brno-střed Plynárenská 13:00-17:00, So 8:00-12:00 JílováPo 13:00-17:00, Út-Pá 8:00-12:00, Brno-střed Vídeňská 13:00-17:00, So 8:00-12:00 Po 13:00-17:00, Út-Pá 8:00-12:00, Brno-střed Veveří 13:00-17:00, So 8:00-12:00 Po 13:00-17:00, Út-Pá 8:00-12:00, Brno-střed Vaňkovo nám. 13:00-17:00, So 8:00-12:00 1.5.-31.10.: Po 15:00-19:00, Út-Pá Žabovřesky Sochorova 9:00-12:00, 15:00-19:00, So 9:30-
Provozovatel
Kontakt
SAKO Brno, a.s.
543 246 913
SAKO Brno, a.s.
543 246 435
SAKO Brno, a.s.
607 642 351 604 431 296
SAKO Brno, a.s.
732 377 828
SAKO Brno, a.s.
604 431 359
SAKO Brno, a.s.
728 917 099
.A.S.A., spol. s r.o. 607 562 375
12:00, 15:00-19:00, Ne 15:00-19:00
Žabovřesky Korejská
Královo Pole Milíčova
Brno-sever
Dusíkova
Brno-sever
Kaloudova
Brno-sever
Bieblova
Brno-sever
Okružní
Brno-sever
Útěchovská
Brno-sever
Jana Svobody
Židenice
Nezamyslova
Židenice
Rokytova
Černovice
Blatouchova
Černovice
Húskova
Černovice
Mírová
Brno-jih
Bratří Žůrků
Brno-jih
Kšírova
Brno-jih
Košuličova
1.11.-30.4.: Po 14:00-18:00, Út-Pá 9:00-12:00, 14:00-18:00, So 9:3012:00, 14:00-18:00, Ne 14:00-18:00 Po 14:00-18:00, Út-Pá 9:00-12:00, 14:00-18:00, So 9:00-12:00, Ne 14:00-18:00 1.11.-31.3.: Po 12:00-17:00, Út-Pá 10:00-17:00, So,Ne 9:30-12:00 1.4.31.10.: Po 12:00-18:00, Út-Pá 10:00-18:00, So,Ne 9:30-12:00 Po 14:00-18:00, Út-Pá 7:30-12:00, 14:00-18:00, So 8:00-12:30, polední přestávka 11:00-11:30 Po 13:00-17:00, Út-Pá 8:00-12:00, 13:00-17:00, So 8:00-12:00 Po 14:00-18:00, Út-Pá 7:30-12:00, 14:00-18:00, So 7:30-12:00, Ne 15:00-18:00 Po 14:00-18:00, Út-Pá 7:30-12:00, 14:00-18:00, So 8:00-12:30, polední přestávka 11:00-11:30 Po-Pá 14:00-18:00, So 9:00-13:00 Po 13:00-17:00, Út-Pá 8:00-12:00, 13:00-17:00, So 8:00-12:00 1.4.-31.10.: Po-So 10:00-17:00; 1.11.-31.3.: Po-So 9:00-16:00 1.4.-31.10.: Po-So 10:00-17:00; 1.11.-31.3.: Po-So 9:00-16:00 1.11.-31.3.: Út-So 9:00-12:00, 14:00-17:00 1.4.-31.10.: Út-So 9:0012:00, 15:00-18:00 1.11.-31.3.: Út-So 9:00-12:00, 14:00-17:00 1.4.-31.10.: Út-So 9:0012:00, 15:00-18:00 1.11.-31.3.: Út-So 9:00-12:00, 14:00-17:00 1.4.-31.10.: Út-So 9:0012:00, 15:00-18:00 Po 13:00-17:00, Út-Pá 8:00-12:00, 13:00-17:00, So 8:00-12:00 Po 13:00-17:00, Út-Pá 8:00-12:00, 13:00-17:00, So 8:00-12:00 Po 12:00-16:00, Út-Pá 8:00-16:00, So 8:00-12:00
.A.S.A., spol. s r.o.
548 538 822 547 423 751
SITA Moravia a.s.
544 425 033 544 425 023
RPS Ekologie, s.r.o.
776 027 416
SAKO Brno, a.s.
605 717 098
ECOTECHNIEK CZ spol. s r. o.
548 221 042
RPS Ekologie, s.r.o.
548 221 041
RPS Ekologie, s.r.o.
548 527 345
SAKO Brno, a.s.
605 741 259 737 323 398
TASO Macháčková TASO Macháčková
606 155 233 544 230 568
.A.S.A., spol. s r.o.
548 538 822 547 423 751
.A.S.A., spol. s r.o.
548 538 822 547 423 751
.A.S.A., spol. s r.o.
548 538 822 547 423 751
SAKO Brno, a.s.
548 138 203 548 138 167
SAKO Brno, a.s.
602 504 780
SAKO Brno, a.s.
737 849 222
Bohunice Starý Lískovec Starý Lískovec Nový Lískovec
Ukrajinská Vltavská Točná Oblá
Kohoutovice Žebětínská
Bystrc
U ZOO
Út-Pá 9:30-12:30,13:00-18:00, So 8:30-12:30, 13:00-17:00 Po 14:00-18:00, Út-Pá 9:00-12:00, 14:00-18:00, So 9:30-12:00 Po 14:00-18:00, Út-Pá 9:00-12:00, 14:00-18:00, So 9:30-12:00 Po 13:00-17:00, Út-Pá 8:00-12:00, 13:00-17:00, So 8:00-12:00 Po 13:00-17:00, Út-Pá 9:00-17:00, So 8:00-12:00 1.11.-31.3.: Út-Pá 8:00-12:00, 13:00-17:00, So 13:00-17:00, Ne 9:00-12:00 1.4.-31.10.: Út-Pá 8:00-12:00, 14:00-18:00, So 14:00-18:00, Ne 9:00-12:00
Maloměřice, Slaměníkova Obřany
602 571 288 Po14:00-18:00, Út-Pá 9:30-13:30 14:00-18:00, So 9:30-13:30, Ne14:00-18:00 Po-So 11:00-17:00 Po 13:00-17:00, Út-Pá 9:00-17:00, So 8:00-12:00 Po 14:00-18:00, Út-Pá 8:00-12:00, 14:00-18:00, So 8:00-12:00
Líšeň
J.Faimonové
Po-Ne 8:00 - 19:00
Líšeň
Líšeňská
Slatina
Mikulčická
Slatina
ZemanovaČernozemní
Slatina
Černovičky
Tuřany
Malínská
Bystrc
Páteřní
Komín
Pastviny
Medlánky
Rysova
Po-Pá 8:00-12:00, 13:00-16:00, So 9:00-12:00, 14:00-17:00, Ne 14:0017:00 1.4.-31.10.: Po-Pá 9:00-12:00, 13:00-17:00, So 9:00-15:00, 1.11.31.3.: Po-Pá 9:00-12:00, 13:0016:30, So 9:00-15:00 1.4.-31.10.: Po-Pá 9:00-12:00, 13:00-17:00, So 9:00-15:00, 1.11.31.3.: Po-Pá 9:00-12:00, 13:0016:30, So 9:00-15:00 1.4.-31.10.: Po-Pá 9:00-12:00, 13:00-17:00, So 9:00-15:00, 1.11.31.3.: Po-Pá 9:00-12:00, 13:0016:30, So 9:00-15:00 Po 14:00-18:00, Út-Pá 8:00-12:00, 12:30-16:30, So 9:00-12:00, 12:30-
ECOTECHNIEK CZ spol. s r. o.
547 217 066
.A.S.A., spol. s r.o. 604 543 500 .A.S.A., spol. s r.o. 728 370 616 SAKO Brno, a.s.
732 906 495
SAKO Brno, a.s.
548 138 203 548 138 167
ECOTECHNIEK CZ spol. s r. o.
602 571 288
ECOTECHNIEK CZ spol. s r. o.
602 571 288
SAKO Brno, a.s.
541 223 108
SAKO Brno, a.s.
732 906 591
SAKO Brno, a.s.
548 138 203 548 138 167
ECOTECHNIEK CZ spol. s r. o.
544 234 879
.A.S.A., spol. s r.o.
548 538 822 547 423 751
Technické služby Slatina
545 216 475
Technické služby Slatina
545 216 475
Technické služby Slatina
545 216 475
ECOTECHNIEK CZ spol. s r. o.
545 232 638
Tuřany
Sladovnická
Chrlice
Zámecká
Bosonohy
Pražská
Žebětín
Pod Kopcem
Ivanovice
Atriová
Jehnice
Plástky
Ořešín
Drozdí
Útěchov
Adamovská
16:30 Po 13:30-16:30, Út,Čt,Pá,So 8:0012:00, 12:30-16:30, St 9:30-12:00, 12:30-18:00 Út-So 8:00-12:00, 13:00-17:00, Ne a Po zavřeno Po 14:00-18:00, St 9:00-12:00, 14:00-18:00, So 8:00-12:00
ECOTECHNIEK CZ spol. s r. o.
545 232 634
SAKO Brno, a.s.
737 481 722
RPS Ekologie, s.r.o. ECOTECHNIEK Po-So 10:30-13:.30, 14:00-18:00 CZ spol. s r. o. ECOTECHNIEK Út-So 8:30-12:00, 13:00-17:30 CZ spol. s r. o. ECOTECHNIEK Út,Čt 16:00-19:00, So 9:00-13:00 CZ spol. s r. o. Út, Čt 16:00-19:00, So 9:00-12:00 ÚMČ Brno-Ořešín ECOTECHNIEK Po,St,Pá 16:30-19:00, So 9:30-12:00 CZ spol. s r. o.
548 527 345 546 217 697 541 229 271 602 571 288 541 237 257 602 571 288
Spalování odpadů – brněnská spalovna Radiační ochrana V prosinci roku 1999 byl nainstalován před vstup na vážní zařízení Spalovny detekční systém, který má za cíl zabránit nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí při nelegálním a nežádoucím transportu zdrojů ionizujícího záření a omezit tak následky nehod. Radiační ochranou se rozumí takový systém technických a organizačních opatření, který omezí pravděpodobnost ozáření dalších osob a životního prostředí. Nainstalovaný systém odhalí zářiče ionizujícího záření nestíněné i stíněné odpadem, stavební sutí i jinými materiály, a to i takové, které jsou uzavřeny v přepravním olověném stínění. Tímto opatřením je zabezpečena ochrana naší společnosti před nedovolenou manipulací s radioaktivními materiály.
Spalování a I. stupeň čištění
Stavba byla řešena jako uzavřený ucelený komplex s prvním stupněm čištění spalin, tj. odloučení pevného úletu ze spalin na elektrostatických odlučovačích. Kotelna je osazena třemi kotli s válcovými rošty (6 válců) systém Düsseldorf s následujícími technickými parametry: • • • • • • • •
maximální spalovací výkon roštu 15 t/hod.; minimální spalovací výkon 8 t/hod.; maximální parní výkon 45 t/hod.; jmenovitý parní výkon 40 t/hod.; minimální parní výkon 28 t/hod. při dodržení emisních parametrů; jmenovitý tlak přehřáté páry 1,47 MPa; jmenovitá teplota přehřáté páry 230 ?C;
•
Konstrukčně jsou kotle řešeny jako tzv. kotle třetí generace, tj. s maximálním snížením průtočných rychlostí spalin výhřevnými plochami, uvolněním všech vnitřních prostor z důvodů zanášení a otěru, se snahou o docílení maximálního parního výkonu kotlů. Pro všechny tři spalovací kotle byl navržen jeden komín s výškou 125 metrů. Schematický nákres brněnské spalovny podává základní charakteristiky technologie spalování, čištění spalin a úpravu konečných produktů z čištění spalin.
jmenovitá teplota napájecí vody 105 ?C.
Škvára se ukládá na zabezpečené skládce odpadů určené pro tuto skupinu odpadů. Elektromagneticky vyseparované železo je prodáváno jako druhotná surovina. Z velína je řízen a kontrolován proces spalování a čištění spalin. Jedná se o "mozek" celé spalovny.
Ve snaze snížit množství škodlivých látek emitovaných do ovzduší bylo rozhodnuto o vybudování dalšího stupně čištění spalin, založeného na polosuché vápenné metodě čištění spalin spolu s technickými a provozními opatřeními k řešení problematiky těžkých kovů, dioxinů a jiných persistentních organických polutantů, označené jako stavba druhého stupně čištění spalin. Emisní limity pro jednotlivé sledované škodliviny platné u nás jsou srovnatelné s emisními limity v průmyslově vyspělých zemích Evropy. Přitom je třeba podotknout, že složení SKO u nás je pro účely spalování výrazně nepříznivější než ve vyspělých zemích Evropy, protože tam je zcela běžný separovaný sběr SKO, který již na vstupu snižuje koncentrace škodlivin v produktech spalování a
tím snižuje náročnost na celý čisticí proces spalin. Po uvedení do provozu druhého stupně čištění spalin se brněnská spalovna zařadila svými parametry mezi evropské ekologické stavby s cílem pozitivně působit na životní prostředí.
DRUHÝ STUPEŇ ČIŠTĚNÍ Do objektu druhého stupně čištění jsou spaliny z kotlů přivedeny kouřovody a čištění probíhá ve dvou paralelních na sobě nezávislých linkách polosuchou vápennou metodou. Principem metody je řada chemických reakcí
probíhajících mezi souproudem plynných horkých (210-260°C) kyselých složek spalin a alkalickým sorbentem, kterým je aerosol vápenného mléka. Tyto složky spolu reagují za postupného odpaření vody. Výsledným produktem reakce je velmi jemný prášek, který je odseparován ze spalin na tkaninových filtrech. K posledním chemickým reakcím dochází v nahromaděných vrstvách, ulpělých na těchto filtrech. Do kouřovodu mezi absorbéry a tkaninové filtry se tlakově vhání aktivní uhlí (4-5 kg/hod), na němž se adsorbují další nežádoucí složky ze spalin, které nemohly být předchozími reakcemi odstraněny. Jedná se především o těžké kovy a perzistentní organické polutanty typu PCDD/F, PCB a PAU. Takto vyčištěné spaliny před vstupem do komína jsou podrobeny kontinuální analýze. Celý proces je řízen řídícím systémem automaticky tak, aby na výstupu byla konstantní teplota spalin a zbytkový obsah škodlivin byl minimálně 2x nižší, než jsou přípustné emisní limity.
OBJEKT SOLIDIFIKACE
Popílek i odpadní produkt z druhého stupně čištění spalin obsahuje množství solí a těžkých kovů, které by mohly být na deponiích vyluhovány vlivem kyselých dešťových srážek. Vyluhování se proto zabraňuje tzv. solidifikací. V objektu solidifikace se smíchává popílek z prvního stupně čištění spalin s odpadním produktem z druhého stupně čištění spalin a jako pojivo se používá cement a voda.
Chemické složení odpadního produktu závisí na chemickém složení spalin (tedy na skladbě SKO), je přibližně následující - 60 % chloridu vápenatého, 20 % siřičitanu vápenatého, 3 % síranu vápenatého, asi 3-9 % zkarbonizovaného a nezreagovaného
vápenného hydrátu. Solidifikovaný produkt v kašovité formě je
odvážen speciálními auty na deponie, kde tuhne v litých vrstvách do 48 hodin. V tomto alkalicky reagujícím prostředí jsou těžké kovy nerozpustné a veškeré škodliviny jsou zabetonovány a je tak zabráněno jejich vyluhování do okolí deponie. Emisní limity Emisní limity pro jednotlivé sledované škodliviny platné dle našich právních norem jsou srovnatelné s emisními limity v průmyslově vyspělých zemích Evropy.
Měsíční průměry emisí vztažené na stanovené referenční podmínky, vyhodnocené z kontinuální analýzy Spalovny TKO firmy SAKO Brno a.s. (2003)
2003 měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec průměr
O2
HCl
SO2
obj. % 12,5 12,9 13,1 13,3 13,6 13,7 12,9 12,9
mg/m3 9,0 10,0 11,7 10,4 11,5 11,2 9,2 10,1
mg/m3 21 33 20 16 23 16 11 14
tuhé látky mg/m3 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,3 0,4
CO
TOC
OS
mg/m3 39 39 37 30 31 35 33 43
mg/m3 3,1 1,6 1,3 1,6 1,9 2,1 1,9
m3 103/h 101,70 112,62 115,68 129,60 131,66 158,47 163,73 142,05
13,1 10,1 19 0,5 36 1,9 Emisní limity požadované zákonem 86/2002 Sb. <6 > 30 > 300 > 30 > 100 > 20
132,37
Měsíční průměry emisí vztažené na stanovené referenční podmínky, vyhodnocené z kontinuální analýzy Spalovny TKO firmy SAKO Brno a.s. (2002)
2002
O2
HCl
SO2
tuhé látky
CO
TOC
OS
měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec průměr
obj. % mg/m3 mg/m3 mg/m3 mg/m3 mg/m3 m3 103/h 13,5 3,8 9 0,7 36 1,4 101,30 13,3 6,0 11 0,7 32 2,7 105,66 13,8 8,0 12 0,7 37 1,9 99,70 13,4 9,2 28 0,6 33 2,1 96,85 13,5 12,4 29 0,7 35 2,4 105,24 13,5 14,5 46 0,7 26 1,8 103,48 12,7 10,6 22 0,7 41 1,9 77,99 12,9 11,9 35 0,7 54 4,0 77,13 13,5 6,3 19 0,8 60 8,3 80,46 12,9 10,0 22 0,7 43 2,7 83,45 12,5 8,9 22 1,8 36 3,5 85,18 12,8 11,2 28 1,7 33 3,4 112,95 13,2 9,4 24 0,9 39 3,0 94,11 Emisní limity požadované zákonem 309/91 Sb. a 86/2002 Sb. <6 > 30 > 300 > 30 > 100 > 20
Měsíční průměry emisí vztažené na stanovené referenční podmínky, vyhodnocené z kontinuální analýzy Spalovny TKO firmy SAKO Brno a.s. (2001)
2001 měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec průměr
tuhé CO TOC látky obj. % mg/m3 mg/m3 mg/m3 mg/m3 mg/m3 13,2 4,2 35 2,1 54 0,7 13,4 5,7 45 2,2 65 0,9 13,7 4,5 22 2,2 54 0,7 14,1 4,7 20 1,6 47 0,7 14,0 6,4 17 1,6 49 13,5 8,7 13 1,5 51 13,3 10,1 15 0,9 66 12,9 13,6 19 0,7 37 12,9 7,8 16 0,7 28 13.2 5,8 14 0,7 32 13,5 3,8 9 0,7 36 1,4 13,6 6 11 0,7 32 2,7 13,4 4,9 10 0,7 34 2,1 Emisní limity požadované zákonem 309/91 Sb. <6 > 30 > 300 > 30 > 100 > 20 O2
HCl
SO2
OS m3 103/h 86,81 96,72 87,84 89,45 87,87 91,83 81,89 88,66 93,04 104,35 101,30 105,66 103,48
Porovnání emisí některých spaloven ve Švýcarsku, SRN, Rakousku, Francii a ČR hodnoty jsou uvedeny v mg/Nm3 (11 % O2, suchý plyn)
Měření
tuhé emise NO 2 CO C org. SO2 HCl HF NH3 Pb Zn Pb& Zn Cd Hg Ni Cr Cu PCDD/F ng TE/Nm3
spalovna spalovna spalovna spalovna spalovna spalovna směrnice EU emisní spalovna spalovna Limmattal Bern St. Hagen Vídeň Brive 89/369 limity ČR Malešice SAKO Curych (CH) Gallen (SRN) Spittelau (F) spalovny 309/91 Sb. (CZ) Brno,a.s. (CH) (CH) (A) komunálního (CZ) odpadu červen 15.1998 30.11.24.01.1996 18.03.1998 04.1994 07.1997 1993 (?) 17.10. (průměrné 4.12. 1997 hodnoty 4 1998 linek) 0.02<1 1,1 1 0,6 1,73 30 30 5,8 1,0 0.04 62 67 35 85-120 25,0 272 nevyžaduje 350 321 271 14 34 23 20-30 30,6 82 100 100 20,3 44 <2 <2 <2 4-7 0,3 3,98 20 20 0,6 3,2 8 9 < 0.2 1.6.2014 3,1 80,96 300 300 16,0 49 0.2510 2 0,7 2,1 1,86 50 30 3,1 6,92 0.50 0,33 0,22 < 0.1 neudáno 0,3 2,04 2 2 0,77 0,62 2,5 0,7 3,9 neudáno 1,6 1 < 0,01 < 0,1 0,05 0,011 0.2445 0,02 < 0,1 0,22 0,057 0,02 < 0,2 0,27 < 0,001 < 0,01 0,003 0,001 0.0146 2 0.0010,02 < 0,040 0,011 0,004 0.2 1 0.2 1 0.07725 1 0,0002 1 0.004 0.008 1 0.0028 3 13 22 0.00045 2 0,007 2 0.130325 0,001 53 53 3 0.001 2 *)
*)
*)
*): Úředně neměřeno - ve poznámka Švýcarsku není stanoven emisní limit
neudáno
0.020.06 1: Ni, As 2: Co
0,014 3 neměřeno nevyžaduje nevyžaduje 1: Pb, Cr, Cu, Mn 2: Cd, Hg 3: Ni, As
1: Hg, Cd 2: Ni, As 3 : Pb, Cr, Cu, Mn
1: Cd, Hg, Tl 2: As, Co, Ni, Cr 3: Pb, Cu, Mn
1,54
0,043
1: Cd, Hg, Tl 2: As, Co, Ni, Cr 3: Pb, Cu, Mn
1:Cd, Hg, Tl 2:As, Co, Ni, Cr 3:Pb, Cu, Mn
Úspora neobnovitelných energetických zdrojů pro výrobu tepelné energie při termickém zneškodnění odpadu ve společnosti SAKO Brno, a. s., s následným využitím tepla.
Zbytky po spalování hnědého uhlí přináší zisk…www.odpady.ihned.cz
Odpadní látky z výroby elektrické energie -popílek, struska nebo energosádrovec mohou nalézat další uplatnění.
Pokud tyto materiály splňují nároky na kvalitu a mají udělený certifikát, je možné s nimi obchodovat a následně je využívat v celé škále dalších produktů a stavebních prvků. Proto se stávají objektem obchodních aktivit. Aby bylo možné s popílkem i sádrovcem obchodovat, je nutné, aby měly potřebné vlastnosti, které jsou stvrzeny certifikátem produktu. U popílku se hodnotí chemické složení a fyzikální vlastnosti po zpracování. Například Elektrárna Mělník I má dvě certifikace: jednu od Technického zkušebního stavebního ústavu pro hnědouhelný popílek, který je možné využívat jako neaktivní směs do betonu, výrobu pórobetonu a malt a jako aktivní směs pro výrobu betonu a cementu. Sádrovec obdržel certifikát pro použití ve výrobě stavebních hmot. O popílek z mělnické elektrárny mělo v loňském roce zájem celkem 13 klientů. Největšími odběrateli jsou zcela logicky velké stavební firmy. Celkem bylo v roce 2002 prodáno téměř 26 000 tun popílku. Z teplárny v Praze-Malešicích odebírá popílek jediná firma, která jej využívá pro tzv. vyplňovací suspenze (pro tyto účely není nutná certifikace). Mělnický energosádrovec odebírá rovněž jediná společnost. Ta v loňském roce nakoupila celkem 41 459 tun této suroviny. Obecně se dá říci, že odběrateli jsou větší stavební firmy, které tyto produkty po spalování dále zpracovávají. Obchodování s produkty po spalování má však jednu velkou nevýhodu: sezónnost produkce se bohužel vůbec nekryje s potřebami stavebnictví. To znamená, že v zimních měsících, kdy je produkce sádrovce a popílku nejvyšší, je zájem stavebních firem nízký, a naopak. V létě, kdy probíhá stavební boom, je produkce nízká, stále však zcela dostačující pro současné dodávky stavebním firmám. Skladovací možnosti jsou samozřejmě limitované, což ovlivňuje množství produktů, se kterým lze obchodovat. Produkty, které nejsou zobchodovány, jsou deponovány na úložištích. Zdeněk Černý (Zdroj: Zpravodaj Pražské teplárenské, a. s., 1/2003)
Popílek Vedlejší produkt spalování uhlí. Chemicky inertní materiál, složený převážně z oxidů křemičitého, hlinitého, železitého, vápenatého a hořečnatého. Využívá se při výrobě pórobetonu, malty, asfaltových hydroizolačních pásů a cementu.
Energosádrovec Finální produkt procesu odsiřování, kdy se plynný oxid siřičitý vypírá k kouřových plynů vápennou suspenzí při pH 5,4-5,6. Vzniklý roztok hydrogensiřičitanu vápenatého se oxiduje vzdušným kyslíkem. Vzniká čistý energosádrovec, což je dihydrát síranu vápenatého. Má povolený určitý podíl částic popílku, siřičitanu vápenatého a nezreagovaného vápence. Od přírodního sádrovce se v podstatě neliší. Předpona - energo označuje způsob vzniku. Používá se při výrobě sádrokartonových desek, pórobetonu a cementu.
Plasty PŘEHLED: Vznik polymerací, základní surovina je ropa nebo uhlí, výzkum se zaměřuje na vytvoření biodegradabilních plastů (rozložitelné díky činnosti bakterií). Monomer= základní stavební jednotka polymeru, která se stále opakuje. Pro znázornění polymeru se napíše chemický vzorec monomeru mezi pomlčky do hranatých závorek U jednotlivých druhů plastů je napsáno číslo, které odpovídá číslu ve značce pro jednotlivé druhy odpadu (trojúhelník) Nebezpečnost plastů: * ekologicky nejlepší, *****nejhorší Čím více je sloučenina rozvětvená a čím více cyklů, tím nebezpečnější,u cyklů hrozí, že se pospojují a vytvoří se tak velmi nebezpečné a stabilní sloučeniny. Při spalování a zpracování látek, které obsahují chlór, hrozí nebezpečí, že se bude uvolňovat chlór nebo i vysoce nebezpečné a jedovaté dioxiny…viz PVC
PE (polyethylen) – nízkohustotní( řetězce nejsou pravidelně uspořádané, proto zabírají více prostoru a jednotlivé řetězce se špatně skládají na sebe. V jednotce objemu je méně monomeru) PE-LD, 4, ekologická nebezpečnost * -vysokohustotní (řetězce jsou pravidelně uspořádané, dobře se na sebe skládají a monomerů je v jednotce objemu více. PE-HD, 2, *
PP (polypropylen) - oproti PE je na hlavním řetězci monomeru postranní řetězec - 5, **
PET (polyethylentereftalát) - tento plast je složen ze dvou monomerů, které se střídají: ethylen a kyselina tereftalová( 6-ti četný cyklus a na něm 2x skupina –COOH (na cyklu navázány proti sobě) -1, ***
PVC (polvinylchlorid) - opět základem ethylen a na něm vázaný v postranním řetězci chlór ( proto je PVC absolutně nevhodný obalový materiál a velmi nebezpečný. Při spalování mohou vznikat dioxiny, z nichž některé patří mezi vůbec nejjedovatější sloučeniny ) - na jeho měkčení se používají rovněž nebezpečné látky- dibutylftalát, trikresolfosfát - 3, ***** PS (polystyren) - základem ethylen a na něm navázaný 6-ti četný cyklus - 6, ****
Podrobněji k některým plastům PVC Informace z letáku Hnutí duha, Není plast jako plast- PVC je životu nebezpečné: -Příměs PVC způsobuje problémy při recyklaci ostatních plastů a většinou je nutno ji ze směsi odstraňovat -Některé země (Belgie, Dánsko) uvalily na výrobu PVC daň, jinde se PVC na obaly nepoužívá( Švýcarsko, Nizozemí), Švédsko je dokonce 1. zemí, kde platí obecný zákaz používání PVC -PVC se používá třeba na výrobu populárních plastových oken, na obaly potravin, tapety, žaluzie, hračky, pláštěnky, kreditní karty, trubky(Novodur), podlahové krytiny(linoleum), obklady, kabely… -součástí plastu může být až 60% ftalátů, používaných jako změkčovadla. Tyto látky unikají při namáhání výrobku do okolí. Ftaláty způsobují poruchy ledvin, jater a reprodukčního systému. Zvláště nebezpečné jsou proto hračky z PVC. -Dioxiny jsou silně toxické látky, které mají schopnost se hromadit v organismu. Nejtoxičtější z nich( TCDD) je rakovinotvorný a další jsou podezřelé. Dále způsobují hormonální poruchy (neplodnost, potraty), poškození plodu, imunitní poruchy. PET Vše (nebo určitě téměř vše) o PET lahvích na www.petrecycling.cz Ohledně třídění PET lahví mi z brněnského SAKA odpověděli, že je lepší sešlápnuté PET lahve odevzdávat bez etiket a víček (i kroužek na hrdle je lepší odstranit), zároveň je zajištěno dotřídění a dodělání těchto věcí v Chráněné dílně Přístav(CHD). -CHD dle informací z roku 1999 zpracovala 3,5-5t PET lahví za měsíc (celkem za rok 1999 to činilo 30,62 t, ale při stabilnějších dodávkách by prý dílna byla schopna zpracovat až 3t PET lahví za TÝDEN !!!. V CHD pracovalo v roce 1999 15 lidí, třídily lahve dle barvy, oddělovali uzávěry i jejich zbytky na hrdle lahve. Dále CHD zajišťovala sekání lahví na nožovém mlýně na frakce pod 15 mm a pytlování. Takto upravený materiál putoval na výrobu polyesterových vláken v podniku Silon a.s. Planá nad Lužnicí. -kontakt na CHD: Chráněná dílna ,,Přístav“ Heyrovského 13 635 00 Brno – Bystrc
[email protected] na netu: www.petrecycling.cz –literární a internetové odkazy-presentace o.s. SvratkaChráněná dílna Přístav
Perspektivy biodegradabilních plastů ….www.odpady.ihned.cz Materiály s novými vlastnostmi získávají každým rokem významnější podíl na trhu. Jejich uplatnění je nejširší zejména tam, kde biodegradabilita nabízí jasnou výhodu zákazníkovi i životnímu prostředí.
Ukázkovými příklady využití biodegradabilních materiálů jsou obaly, kompostovatelné pytle na bioodpad, zemědělské fólie a ochranné nátěry. Pokud mají tyto novinky najít širší uplatnění na trhu, musí vyhovět standardním testovacím metodám (DIN 54900, CEN, ISO, ASTM, JIS), být lehce zpracovatelné a mít vlastnosti srovnatelné s běžnými druhy plastů. Především však musí mít konkurenceschopnou cenu a dobrou distribuční síť. Jedním z prvních výrobců těchto nových materiálů je společnost BASF. Již v roce 1990 začala toto společnost zpracovávat studii využitelnosti biodegradabilních a kompostovatelných plastů pro výrobu obalů. Studie odhalila, že nejdůležitějšími podmínkami úspěšného komerčního využití biodegradabilních plastů jsou cena, vlastnosti, dostupnost monomerů/polymerů a možnost využití již existujících továrních zařízení. Na základě těchto předběžných zjištění začala společnost BASF hledat vhodné monomery na laboratorní úrovni a v roce 1997 začala s komerční výroba biodegradabilního kopolyesteru založeného na syntetických surovinách pod značkou Ecoflex. Při produkci Ecoflexu využívá BASF technologii výroby polymerů poly(butylenterenftalátu) (PBT). Zapojení výroby tohoto nového materiálu do již existujícího integrovaného výrobního systému společnosti BASF umožnilo dosažení příznivých výrobních nákladů. Nicméně optimistické prognózy velkého rozšíření těchto materiálů se nepotvrdily. Příčinou je jednak cena, která je srovnatelná nebo vyšší jako u běžných plastů, jednak právě nedostatečná distribuční a výrobní síť. Tu však nelze vytvořit, není-li odbyt, čímž se výrobek dostává do začarovaného kruhu. Modulární
jednotky
Ecoflex je alifaticko-aromatický kopolyester založený na kyselinách tereftalové, adipové a 1,4butandiolu. Biodegradibility je dosaženo precizním spojením těchto molekulárních struktur s tzv. modulárními jednotkami. Tento modulární systém umožňuje začlenění hydrofilních monomerů větvením, což vede k prodloužení řetězce, a tím i ke zvýšení molekulární váhy. Mechanické vlastnosti Ecoflexu jsou srovnatelné s vlastnostmi nízkohustotního polyethylenu. Fólie jsou odolné vůči mechanickému poškození, jsou pružné a nenaruší je ani změny vlhkosti. PE-LD fólie překonává Ecoflex zejména ve vysoké odolnosti. Oba materiály se liší také ve svých ochranných vlastnostech. Ecoflex je prodyšný díky schopnosti propouštět vodní páry. Využití Nejvhodněji lze Ecoflex využít při výrobě kompostovatelných pytlů na organický odpad, fólií pro zemědělské účely, fólií pro domácnosti, obalů nebo laminace (např. papíru) a obalového materiálu, produktů na bázi škrobu (např. tácky, kalíšky) pro průmysl rychlého občerstvení a catering. Biodegradabilní plast splňuje požadavky kladené na kompostovatelné pytle, což zahrnuje konkrétně odolnost fólie vůči vodě, dále dobu, po kterou zůstává pytel stabilní vzhledem k organickému odpadu a otázku bezproblémového zpracování v kompostárně. Podle zkoušek kompostovatelnosti se fólie z tohoto materiálu odbourávají ve vyzrálém kompostu při 58 °C za 14 dní více než z 50 %. Mulčovací fólie vyrobené z biodegradabilního materiálů je možno po sklizni jednoduše zaorat společně se zbytky rostlin do země, kde se fólie postupně zcela rozloží. Dalším zajímavým využitím těchto materiálů je laminace materiálů, zejména papíru, pro zvýšení odolnosti vůči vodě a tuku. Takto upravené výrobky je možno bezproblémově skládkovat, kompostovat nebo energeticky využívat Konkrétní možnosti využití představují proto obaly na kterých zůstávají zbytky jídla
-tedy například papírové sáčky, kelímky na pití, obaly v zařízeních rychlého občerstvení nebo krabice na mražené potraviny. Podobně jako další termoplastické polyestery i Ecoflex vykazuje velice dobré mechanické vlastnosti typické pro orientované fólie. Z toho plyne, že výroba monofilamentů a orientovaných fólií představuje zajímavý způsob využití Ecoflexu, přičemž biodegradabilita je výhodou (např. při výrobě pletených sítí). Přidáním zvláštních přísad a úpravou výrobních podmínek lze vytvořit i průhledné fólie, použitelné dobře pro balení potravin, včetně masa, zeleniny a ovoce v obchodních domech. Škrobové
směsi
Škrob je finančně nenáročná surovina, která je k dispozici ve velkých množstvích. Nevýhodou ovšem je, že přírodní škrob nelze zpracovávat stejně jako termoplastové materiály bez užití přísad. Navíc mají škrobové materiály omezené možnosti využití, zejména kvůli svým výrazným vlastnostem absorbovat vodu. Smísením škrobu s hydrofobním polymerem je možné tyto nedostatky odstranit. Pokud ovšem chceme vytvořit zcela biodegradabilní škrobové směsi, je nutné použít biodegradabilní hydrofobní polymery. Fólie vyráběné ze škrobu v kombinaci s biodegradabilními plasty vykazují dobré mechanické vlastnosti jako například velkou pevnost a odolnost vůči ohybu, jsou antistatické, prostupné pro kyslík a vodní páry, je možné na ně tisknout, neprodyšně je spojit a jsou příjemně měkké na dotek. Využití biodegradabilních materiálů umožňuje rozvoj systémů, které se jinak potýkají s technickými obtížemi, jako je například komunální sběr biologických odpadů (viz článek v časopise Odpady č. 6 o řešení této problematiky v provincii Miláno, Itálie). Využití těchto nových materiálů může být i řešením pro enormní nárůst plastového odpadu v hypermarketech, městech a obcích. -mph(Zdroj: BASF, zahraniční literatura)
Autor/ři: Zdeněk Černý
Obaly rozpustné ve vodě
Biologicky odbouratelné obaly z polyvinylalkoholu (PVAL) rozpustného ve vodě, mohou v budoucnu snížit objem plastových odpadů, nahradit plastové obaly z polyolefinových fólií a umožnit nová recyklační řešení. Ze známého polymeru PVAL připravila britská firma Environmental Polymers materiál Depart s řadou pozoruhodných řešení pro průmyslové konstrukční aplikace a pro nové obaly, které se likvidují rozpuštěním ve vodě. Rozpustnost PVAL v různě teplé vodě se může lišit podle účelu použití: existují typy pro teplotu 20 oC, 60 oC a 80 oC a dobu rozpuštění 2 až 20 min. Po rozpuštění vzniká neškodný a netoxický roztok polyvinylalkoholu a malého podílu glycerinu, které se odbourávají stykem s mikroorganismy v půdě a v čistírnách odpadních vod na CO2 a vodu nejpozději do
30
dnů.
Fólie z materiálu rozpustného ve vodě při 60 oC je až třikrát pevnější než fólie z nízkohustotního polyethylenu (LDPE), používané např. na odnosné tašky. Má i dobré bariérové vlastnosti: fólie tloušťky 30 µm propouští při normální teplotě, tlaku a 50% relativní vlhkosti jen 0,24 - 1,85 cm3.m-2den-1 kyslíku a propustnost dusíku je srovnatelná s hliníkem. Připomeňme, že 12 µm fólie z PET s bariérovým povlakem Al2O3 má za podobných podmínek propustnost mezi 0,8 - 3 cm3.m-2den-1 kyslíku. Po překonání problémů, které dosud provázely zpracování PVAL, se z nového materiálu vyrábí granulát, zpracovatelný vstřikováním na tvarové výrobky, vytlačováním na obalové fólie a v blízké budoucnosti i vyfukováním na duté obaly. Vstřikováním se vyrábí tvarové výrobky, které se následně používají jako vložky či jádra k vytvoření dutin ve formě při vyrábění dutých plastových výrobků zastřikováním hodnotnějšími plasty. Dutina se ve výrobku vytvoří rozpuštěním jádra z PVAL v teplé vodě. Na rozdíl od používání dělených výstřiků a jejich spojování jde o jednodušší a v podstatě bezodpadovou technologii. Nejzajímavější způsoby užití však nabízí vyfukované obaly a fólie. Misky a fólie z PVAL pro spotřebitelská balení potravin - masa, ovoce a zeleniny, pečiva aj., dosud vyráběné z PS, PP, PET a PE, není nutno separovat, ale lze je odstraňovat za přítomnosti vlhkosti samovolným rozpadem a biologickým odbouráním nebo zpracovat jako organický odpad např. kompostováním. Bylo prokázáno, že se PVAL obaly rozpouštějí i v myčkách nádobí. Jako biodegradabilní se nabízí PVAL fólie a obaly i pro kompostovatelný odpad v zemědělství a v zahradnictví. Plastové pytle z PVAL fólií na jedno použití lze užívat v nemocnicích ke sběru prádla a oblečení před praním. V prádelnách je možno prát prádlo i s pytli, neboť pytle se během praní rozpustí a vzniklé produkty, jak bylo zjištěno, působí navíc jako detergent. Tento způsob zlepšuje hygienu a do značné míry snižuje riziko infekcí.
Papír -výroba: Vlákna pro výrobu papíru jsou převážně rostlinného původu ( dřevo, bavlna, konopí). Vlákna z rozdrceného dřeva a sběrového papíru se promísí s vodou a přísadami (např. kaolín nebo křída pro vyšší bělost, klih- aby se na papír lépe psalo a nerozpíjely se barvy, nebo barvy při výrobě barevného papíru) a tato směs se v papírenských strojích vylisuje do tenkých listů, odstraní se voda a vyrovná se jejich povrch. Ze směsi na výrobu 1kg papíru je třeba odstranit asi 99kg vody! Na výrobu papíru se spotřebuje asi 1/3 těžby dřeva. Papír se obvykle vyrábí z těch částí stromů, které jsou nepoužitelné pro stavební účely a ze zbytků z pily. - papírový odpad se nepoužívá na výrobu obalů, které přijdou do přímého styku s potravinami, ale využívá se při výrobě krabic a kartonů určených k přepravě a na další produkty. - další informace o úsporách při recyklaci papíru,…www.papir.arnika.org , www.sdruzeniARNIKA.cz
Informace z Brna
Separace papíru
Papírové a lepenkové obaly jsou základním nepostradatelným obalovým materiálem na trhu pro balení výrobků. Základní vlastností materiálu je jeho dobrá recyklovatelnost. V domovním odpadu jsou zastoupeny asi z 20 %. Sběrový papír je v celé papírenské historii využíván jako surovina, nikoli jako odpad, poněvadž v okamžiku, kdy se shromáždí za účelem dalšího využití, logicky ztrácí charakter odpadu a stává se surovinou. Procento využití se neustále zvyšuje, jak z důvodů environmentálních, tak z důvodů ekonomických. Sběrový papír je jako surovina s ohledem na recyklovatelnost a na náklady zpracování levnější než ostatní materiály (hlavně dřevo). Nutno ale říci, že pro výrobu mnoha druhů papíru se sběrový papír nedá využít a nekonečná recyklace je také nemožná, protože v procesu zpracování se papírenská vlákna ničí. Za posledních pět let vzrostla spotřeba papíru ze 767 tis. tun na 926 tis. tun, což je o 21 %. Ještě vyšší byl nárůst ve využití sběrového papíru a to o 40 %, z 261 tis. tun na 366 tis. tun v roce 2000. V současní době je procento recyklace papíru v České republice kolem 45 %, průměr zemí Evropské unie je asi 50 %. Balící materiály z papíru a lepenek tvoří zhruba 43 % všech vyráběných papírů a lepenek, při jejich výrobě se spotřebuje nejvíce sběrového papíru. Údaje z roku 1998 ze zemí CEPI (Evropské konfederace papírenského průmyslu) dokumentují, že v případě materiálů na vlnité lepenky představuje sběrový papír dokonce 89,9 % spotřeby vláken. Druhým největším „spotřebitelem“ recyklovaných vláken je výroba toaletních a hygienických papírů s 63,8% podílem recyklátu. V českém papírenském průmyslu je sběrový papír prakticky výhradní surovinou pro výrobu materiálů na vlnité lepenky, zatím co do ostatních druhů papíru (kromě toaletního a hygienického papíru) je spotřeba menší. Sběrový papír u nás zpracovává na nové papírenské výrobky celkem 22 papíren. Mezi největší zpracovatele patří výrobci vlnitých lepenek (Duropack Bupak Obaly, KAPPA Karton Morava), výrobce materiálů pro vlnité lepenky (Frantschach Pulp & Paper) a výrobce novinového papíru (Norske Skog Štětí). Papírenský průmysl je založen na využití obnovitelných zdrojů a z hlediska recyklovatelnosti svých produktů bezkonkurenčně zastává první místo. Je tedy průmyslem s vysokou mírou ekoefektivnosti a udržitelnosti.
Situace na území města Brna Na sběrných střediscích odpadu je sběrový papír separovaně ukládán do speciálních velkoobjemových krytých kontejnerů (18,5 m3) na nosiče AVIA. Ve městě Brně bylo na sběrných střediscích odpadu a v rámci některých sběrových dnů sesbíráno v roce 1999 celkem 424 tun, v roce 2000 to bylo 515 tun v roce 2001 necelých 540 tun a v roce 2002 celkem 668 tun sběrového
papíru. Je zde tedy zřejmý nárůst. V květnu 2002 byly na území města Brna rozmístěny speciálně upravené modré sběrné nádoby o objemu 1 100 litrů na separovaný sběr papíru, do kterých může občan odkládat noviny, časopisy, letáky, krabice, ostatní papírové obaly, kancelářský papír, staré sešity ap. Do kontejneru nepatří papír znečištěný nebo mastný, povoskovaný, s příměsí plastů a jiných materiálů. Do speciálních sběrných nádob na separovaný sběr papíru se v roce 2002 vyseparovalo celkem 1 120 tun papíru. Rozšířením systému separace papíru se od května 2002 do konce roku 2002 vyseparovalo celkem 897 tun papíru.
Sklo -amorfní ztuhlá tavenina (táním měkne a plynule přechází do kapalného stavu) -nerozpustné ve vodě -vzniká tavením SiO2 + Na2CO3 + CaCO3 v poměru 6:1:1 za vzniku taveniny Na2O. CaO. 6 SiO2 + 2 CO2 - na modifikaci fyzikálních a chemických vlastností se používají různé příměsi: Al2O3 PbO ( ovlivnění indexu lomu) B2O3, P2O5 (zvýšení odolnosti proti kyselinám) - barvení skel: CoO –modrá Fe2O3, FeS- hnědá FeO, sloučeniny chromu- zelená - využití vytříděnych střepů: dotřídění dle barev ( optické přístroje) drcení odseparování kovového a magnetického odpadu (sběrné magnety) odstanění lehkých materiálů (fukar) - nadrcené střepy se smíchají s ostatními přísadami a vznikne tzv. kmen, který se v peci taví přibližně při 1460 stupních Celsia. Tavenina poté postupuje k výrobním strojům, kde se tvarují vlastní láhve a další obaly. Hotové výrobky se ochlazují v chladící peci, projdou výstupní kontrolou a jsou připraveny k novému použití. Lahve, které obsahují kousky neroztaveného materiálu jsou při kontrole vyřazeny a jdou zpět do drtičky.
Informace z Brna
Separace a následná recyklace obalového skla Obalové sklo se uplatňuje zejména u průmyslových výrobců potravinářského zboží a odpadem se stává především u drobných spotřebitelů – občanů, kteří zkonzumují obsah skleněného obalu a následně se jej potřebují zbavit. Recyklace skleněných obalů je pokládána za jeden z úspěchů moderní ekologické
ekonomie. Ne všechny obalové materiály mají totiž takovou vlastnost jako sklo, že je lze stoprocentně recyklovat bez újmy na kvalitě výsledného produktu. To znamená, že ze skleněných lahví a konzervových sklenic i po nesčetném opakovaném vstupu do výroby jako druhotné suroviny lze vyrábět znovu láhve a sklenice se stejnými užitkovými vlastnostmi, včetně zdravotní nezávadnosti. Separovaný sběr skla s následným využitím získaných složek je rozvinut ve všech vyspělých evropských státech, a proto pod tlakem legislativy i veřejného mínění od října 1998 probíhá separace skla i ve městě Brně. I v rámci celé České republiky bylo při separaci dosaženo pokroku, o čemž svědčí i údaje z let 1994 1999, které ukazují navýšení sběru a zpracování obalového skla o více než 280 %, jak uvádí Chýský (2000) z Vetropack Moravia Glass a. s.
Situace ve městě Brně Sklo se podílí na celkovém objemu komunálního odpadu z cca 6 %. Při spalování odpadu prochází sklo spalovací komorou bez energetického využití a navíc zde zatěžuje výsledný produkt technologie spalování - škváru. Sběr a svoz separovaného skla ve městě Brně provádí pro SAKO Brno, a. s. od 1.1.2000 společnost RPS Ekologie, s.r.o. Na území města Brna byly rozmístěny sběrné nádoby na sběr skleněných střepů, všechna stanoviště byla stanovena ve spolupráci s jednotlivými úřady městských částí. V současné době je cca 800 stanovišť, na kterých jsou umístěny dvojice plastových sběrných nádob o objemu 240 l a cca 420 kontejnerů o objemu 0,9 – 1,4 m3 . Nádoby jsou opatřeny nálepkou s informacemi a jsou vyprazdňovány pravidelně dle svozového harmonogramu. Plastové nádoby byly vybaveny otvory pro vhazování a zámky z toho důvodu, že si někteří občané zaměňovali tyto nádoby se sběrnými nádobami na zbytkový komunální odpad. Separované sklo je odváženo na překladiště RPS Ekologie v Sokolnicích, kde je dotřiďováno od nežádoucích příměsí – komunálního odpadu (průměr v roce 2002 byl 9 %), který je následně zneškodňován ve spalovně nebo na skládce. Vytříděné sklo je nakládáno na vagóny ČD a dopravováno do společnosti Vetropack Moravia Glass, a. s. Kyjov.
V roce 2000 bylo ve městě Brně vyseparováno celkem 1 170 t skla, z toho 336 t bílého a 834 t barevného skla.
V roce 2001 bylo ve městě Brně vyseparováno celkem 1 319 t skla, z toho 338 t bílého a 981 t barevného skla. V roce 2002 bylo ve městě Brně vyseparováno celkem 1 260 tun skla, z toho 271 t bílého a 989 t barevného. Recyklace skla Výrazně ke zlepšení situace v recyklaci skla v České republice přispělo vybudování moderní recyklační linky přímo v kyjovské sklárně a její následné rozšíření o optické třídění, které přispívá ke zvýšení kvality výsledného produktu. Vezmeme-li v úvahu složení sklářského kmene, t. j. směsi pro výrobu obalového skla, zaujímají největší podíl, a to bezmála 50 % sklenění střepy. Vytříděný odpad je tudíž technologicky důležitou sklářskou surovinou. Přitom je nutno zmínit, že podíl skleněných střepů ve sklářském kmenu může dosáhnout u zelené skloviny až plných 100 %, u bílé skloviny v závislosti na kvalitě střepů až 80 %. A tím docházíme k charakteristice skla jako matriálu „ přátelskému“ k životnímu prostředí. Opětovným využitím starého skla pro výrobu nových skleněných obalů se šetří jak energie, tak přírodní suroviny, které tvoří ostatní komponenty při výrobě skla – sklářský písek, dolomit, živec, vápenec a soda. Pro následné zpracování je důležitá kvalita střepů. Z tohoto pohledu se musí zabezpečovat dostatečná informovanost občanů o tom, které druhy skla do sběru nepatří. Jedná se především o olovnatá skla, borosilikátová (televizní obrazovky a zářivkové trubice), skla opálová, barvená, lepené a drátová. Skleněné střepy nesmí být znečištěny žáromateriály, chromity, korundem a porcelánem.
Perspektivy biodegradabilních plastů ….www.odpady.ihned.cz Materiály s novými vlastnostmi získávají každým rokem významnější podíl na trhu. Jejich uplatnění je nejširší zejména tam, kde biodegradabilita nabízí jasnou výhodu zákazníkovi i životnímu prostředí.
Ukázkovými příklady využití biodegradabilních materiálů jsou obaly, kompostovatelné pytle na bioodpad, zemědělské fólie a ochranné nátěry. Pokud mají tyto novinky najít širší uplatnění na trhu, musí vyhovět standardním testovacím metodám (DIN 54900, CEN, ISO, ASTM, JIS), být lehce zpracovatelné a mít vlastnosti srovnatelné s běžnými druhy plastů. Především však musí mít konkurenceschopnou cenu a dobrou distribuční síť. Jedním z prvních výrobců těchto nových materiálů je společnost BASF. Již v roce 1990 začala toto společnost zpracovávat studii využitelnosti biodegradabilních a kompostovatelných plastů pro výrobu obalů. Studie odhalila, že nejdůležitějšími podmínkami úspěšného komerčního využití biodegradabilních plastů jsou cena, vlastnosti, dostupnost monomerů/polymerů a možnost využití již existujících továrních zařízení. Na základě těchto předběžných zjištění začala společnost BASF hledat vhodné monomery na laboratorní
úrovni a v roce 1997 začala s komerční výroba biodegradabilního kopolyesteru založeného na syntetických surovinách pod značkou Ecoflex. Při produkci Ecoflexu využívá BASF technologii výroby polymerů poly(butylenterenftalátu) (PBT). Zapojení výroby tohoto nového materiálu do již existujícího integrovaného výrobního systému společnosti BASF umožnilo dosažení příznivých výrobních nákladů. Nicméně optimistické prognózy velkého rozšíření těchto materiálů se nepotvrdily. Příčinou je jednak cena, která je srovnatelná nebo vyšší jako u běžných plastů, jednak právě nedostatečná distribuční a výrobní síť. Tu však nelze vytvořit, není-li odbyt, čímž se výrobek dostává do začarovaného kruhu. Modulární
jednotky
Ecoflex je alifaticko-aromatický kopolyester založený na kyselinách tereftalové, adipové a 1,4-butandiolu. Biodegradibility je dosaženo precizním spojením těchto molekulárních struktur s tzv. modulárními jednotkami. Tento modulární systém umožňuje začlenění hydrofilních monomerů větvením, což vede k prodloužení řetězce, a tím i ke zvýšení molekulární váhy. Mechanické vlastnosti Ecoflexu jsou srovnatelné s vlastnostmi nízkohustotního polyethylenu. Fólie jsou odolné vůči mechanickému poškození, jsou pružné a nenaruší je ani změny vlhkosti. PE-LD fólie překonává Ecoflex zejména ve vysoké odolnosti. Oba materiály se liší také ve svých ochranných vlastnostech. Ecoflex je prodyšný díky schopnosti propouštět vodní páry. Využití Nejvhodněji lze Ecoflex využít při výrobě kompostovatelných pytlů na organický odpad, fólií pro zemědělské účely, fólií pro domácnosti, obalů nebo laminace (např. papíru) a obalového materiálu, produktů na bázi škrobu (např. tácky, kalíšky) pro průmysl rychlého občerstvení a catering. Biodegradabilní plast splňuje požadavky kladené na kompostovatelné pytle, což zahrnuje konkrétně odolnost fólie vůči vodě, dále dobu, po kterou zůstává pytel stabilní vzhledem k organickému odpadu a otázku bezproblémového zpracování v kompostárně. Podle zkoušek kompostovatelnosti se fólie z tohoto materiálu odbourávají ve vyzrálém kompostu při 58 °C za 14 dní více než z 50 %. Mulčovací fólie vyrobené z biodegradabilního materiálů je možno po sklizni jednoduše zaorat společně se zbytky rostlin do země, kde se fólie postupně zcela rozloží. Dalším zajímavým využitím těchto materiálů je laminace materiálů, zejména papíru, pro zvýšení odolnosti vůči vodě a tuku. Takto upravené výrobky je možno bezproblémově skládkovat, kompostovat nebo energeticky využívat. Konkrétní možnosti využití představují proto obaly, na kterých zůstávají zbytky jídla -tedy například papírové sáčky, kelímky na pití, obaly v zařízeních rychlého občerstvení nebo krabice na mražené potraviny. Podobně jako další termoplastické polyestery i Ecoflex vykazuje velice dobré mechanické vlastnosti typické pro orientované fólie. Z toho plyne, že výroba monofilamentů a orientovaných fólií představuje zajímavý způsob využití Ecoflexu, přičemž biodegradabilita je výhodou (např. při výrobě pletených sítí). Přidáním zvláštních přísad a úpravou výrobních podmínek lze vytvořit i průhledné fólie, použitelné dobře pro balení potravin, včetně masa, zeleniny a ovoce v obchodních domech. Škrobové
směsi
Škrob je finančně nenáročná surovina, která je k dispozici ve velkých množstvích. Nevýhodou ovšem je, že přírodní škrob nelze zpracovávat stejně jako termoplastové materiály bez užití přísad. Navíc mají škrobové materiály omezené možnosti využití, zejména kvůli svým výrazným vlastnostem absorbovat vodu. Smísením škrobu s hydrofobním polymerem je možné tyto nedostatky odstranit. Pokud ovšem chceme vytvořit zcela biodegradabilní škrobové směsi, je nutné použít biodegradabilní hydrofobní polymery. Fólie vyráběné ze škrobu v kombinaci s biodegradabilními plasty vykazují dobré mechanické vlastnosti jako například velkou pevnost a odolnost vůči ohybu jsou antistatické prostupné pro kyslík a vodní páry
je
možné
na
ně
tisknout,
neprodyšně
je
spojit
a
jsou
příjemně
měkké
na
dotek.
Využití biodegradabilních materiálů umožňuje rozvoj systémů, které se jinak potýkají s technickými obtížemi, jako je například komunální sběr biologických odpadů (viz článek v časopise Odpady č. 6 o řešení této problematiky v provincii Miláno, Itálie). Využití těchto nových materiálů může být i řešením pro enormní nárůst plastového odpadu v hypermarketech, městech a obcích. -mph(Zdroj: BASF, zahraniční literatura)
Autor/ři: Zdeněk Černý
Obaly rozpustné ve vodě
Biologicky odbouratelné obaly z polyvinylalkoholu (PVAL) rozpustného ve vodě, mohou v budoucnu snížit objem plastových odpadů, nahradit plastové obaly z polyolefinových fólií a umožnit nová recyklační řešení. Ze známého polymeru PVAL připravila britská firma Environmental Polymers materiál Depart s řadou pozoruhodných řešení pro průmyslové konstrukční aplikace a pro nové obaly, které se likvidují
Plastové pytle z PVAL fólií na jedno použití lze užívat v nemocnicích ke sběru prádla a oblečení před praním. V prádelnách je možno prát prádlo i s pytli, neboť pytle se během praní rozpustí a vzniklé produkty, jak bylo zjištěno, působí navíc jako detergent. Tento způsob zlepšuje hygienu a do značné míry snižuje riziko infekcí.
Hliník - základní surovinou je hlavně bauxit ( opravdu je to s T), je to hydratovaná forma oxidu hlinitého, také korund-Al2O3, kryolit Na3(AlF3) - výroba: -bauxit se žíhá uhličitanem sodným nebo se zahřívá pod tlakem s koncentrovaným roztokem NaOH. - dochází k loužení vzniklých produktů vodou za vzniku roztoku NaAlO2. Z něho se odstraní nerozpustné nečistoty. -roztok se podrobí kalcinaci při 1200 stupních celsia za vzniku Al2O3. - Al2O3 se rozpustí v kryolitu za teploty 950 st. Celsia a následně se podrobí elektrolýze. Elektrolýza : Katoda = Fe vana vyložená uhlíkem Anoda= C bloky zavěšené v tavenině Al se vyluhuje na katodě, to znamená, že se hromadí na dně van Na anodě se vyvíjí O2 a C, to částečně zreaguje na CO2 aCO, vzniká i trochu CF4 Takto vzniklý Al je 99,5% a obsahuje velké množství příměsí – hl. Fe, Si, čistoty 99,999% dosáhneme při elektrolýze Al v elektrolytu roztavených solí BaCl, AlF3, NaF při 800 st. Celsia- opět energeticky vysoce náročné. Cílem popisu výroby Al nebylo , abych vám znechutila chemii. Jen si zkuste ten popsi projít a spočítat, kolik reací probíhá při teplotě nad 500 st. Celsia a jaké různé odpadní látky vznikají. Myslím, že vám pak bude jasné, proč je celá výroba tak energeticky náročná a hliníkem je ne obaly škoda plýtvat. POZN.: Al se dobře rozpouští v kyselém prostředí ( pokus-dejte kousek alobalu do octa a pozorujte jak rychle ,,ubývá“=rozpouští se Vytříděné hliníkové folie u nás využívá firma Ekometal Recycling, Rýmařov-Mníšek pod Brdy, nelze ho přetavit na jednolitý kov, využívá se jako antioxidační činidlo při výrobě oceli.
Kombinované materiály -označení na obalech: c/ za lomítkem je napsána hlavní složka kombinovaného materiálu -Nejznámější Tetra-pack ( až 4 vrstvy- PE folie, papír, Al, PE), ty jsou k sobě slisovavé, při recyklaci neoddělitelné. V současné době pravděpodobně není v ČR firma,která by Tetrapack zpracovávala. Firma Novapack, která tento obal využívala na výrobu desek, nábytku,…uz asi ukončila činnost.
Weby: -Sako www.sako.cz -Všechny zákony www.zakony.idnes.cz -Spousta zajímavostí, odkazů (nejen na odpady a zákony k nim se vztahující)- stránky Ministerstva ŽP www.env.cz - Český ekologický úřad www.ceu.cz – pro dotazy- odkaz Informační systémy- právo na informace - informace o ekologicky šetrných výrobcích(seznamy, firmy, směrnice-odkaz Odborné činnosti- EŠV ekolabeling -Statistická ročenka ŽP- odkaz odborné činnosti- Středisko veřejných informačních služeb pro ŽP- ročenka, poradenská služba…. - Český statistický úřad- www.czso.cz – zajímavé odkazy pod ŽP a zemědělstvím-inf o ŽP v roce 1996-2001 - www.enviweb.cz - www.odpady.ihned.cz/ - www.petrecycling.cz/ - www.ekokom.cz - www.papir.arnika.org
