Minimální preventivní program školy Minimální preventivní program prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže pro ZŠ M. Alše pro školní rok 2013 / 2014 (akceptující Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, č.j.: 14 514/2000 – 51, Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j.: 20 006/2007-51, Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č.j.: 24 246/2008-6 a Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j.: 21291/2010-28)
I. Cíl a vymezení oblasti prevence Cílem prevence je zabránit vzniku a šíření sociálně patologických jevů a rizikového chování a zvýšit odolnost dětí a mládeže vůči těmto negativním vlivům. Důležitým faktorem je také snížení rizik a vlivů, které narušují zdravý osobnostní a sociální vývoj mládeže. Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství představuje aktivity ve všech oblastech: drogových závislostí, alkoholismu a kouření, kriminality a delikvence, virtuálních drog (netolismus, televize a video), patologického hráčství (gambling), záškoláctví, šikanování, vandalismu a jiných forem násilného chování, xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu. Tento program navazuje na snahy školy v oblasti prevence v předchozích letech a předpokládá návaznost v následujícím školním roce. Naší snahou je dosáhnout cílené prevence, která bude diferencovaná vzhledem k jednotlivým cílovým skupinám.
II. Formy realizace programu 1) Práce s dětmi
Prevence ve výchovně – vzdělávací činnosti Žáci by měli získat základní informace týkající se všech oblastí sociálně patologických jevů. Vedle informací, by měli získat základní dovednosti, jak čelit negativnímu vlivu vrstevníků, měli by mít rozvinutou schopnost vypořádat se s odmítnutím, zklamáním a selháním. Učitelé by měli také posilovat sebevědomí žáků, vést žáky k zdravému sebeprosazování a k efektivnímu využívání volného času jako nejúčinnější metodě prevence
-1-
sociálně patologických jevů (k tomu viz. níže). Důležité je, aby si učitelé získali důvěru dětí, aby jim mohli v případě potřeby pomoci. Žáci by také měli vědět, na koho se v případě obtíží mohou na škole obrátit (výchovní poradci, třídní či jiný učitel, apod.). Na prvním stupni se prevence zaměřuje na vytváření příznivého školního prostředí, výchovu ke zdravému životnímu stylu a prosociálnímu chování. Tato témata jsou rozvíjena v hodinách prvouky, ale jsou zařazována i do různých projektů mezipředmětového charakteru. Některá témata spadají do tématické celku Výchova ke zdraví. Na druhém stupni jsou některá z témat sociálně patologických jevů a rizikového chování přímo v osnovách jednotlivých předmětů (občanská výchova, rodinná výchova, přírodopis, chemie apod.) a tato témata jsou zařazena i do Školního vzdělávacího programu ať už v rámci jednotlivých předmětů nebo v rámci průřezových témat. V těchto hodinách by měl být dán prostor mimo jiné i diskusi, vlastní zkušenosti, předávání informací mezi žáky a vytváření vlastního názoru a postoje. V rámci třídnických hodin třídní učitelé řeší konkrétní problémy s dětmi a ve třídě.
Analýza současného stavu Ve II. pololetí školního roku 2012 / 2013 proběhlo na škole dotazníkové šetření pomocí sady dotazníků o.s.SANANIM, jehož výsledky jsou zohledněny při aktualizaci Minimálního preventivního programu pro letošní školní rok. V této strategii budeme pokračovat i v letošním školním roce, kdy nám dotazníkové šetření, které se uskuteční během školního roku 2013 / 2014 umožní lépe analyzovat současný stav v oblasti rizikového chování mezi žáky a tím pádem efektivněji zaměřit prevenci, a navíc bude možné na základě jasných kritérií hodnotit efektivitu zvolených prostředků v loňském školním roce.
Spolupráce s Prev-Centrem Občanské sdružení Prev-Centrum vede na škole již tradičně program všeobecné primární prevence nazvaný Prevence rizik a hlouposti, který je určen pro žáky 6. – 9. ročníků a trvá tři vyučovací hodiny v každém pololetí. Lektory programu jsou studenti VŠ a VOŠ vždy jedna dvojice pro všechny ročníky - kteří jsou proškoleni v dané problematice sociálně patologických jevů. Metodou diskusí, didaktických her, skupinové práce a dalších přinášejí mezi žáky témata jako komunikace, mezilidské vztahy a spolupráce, sebepoznání, problematika kouření, alkoholu a nelegálních návykových látek, ale otázky spojené s dospíváním či partnerskými vztahy. Již druhým rokem bude škole spolupracovat se stejnou dvojicí lektorů, od čehož si slibujeme další kvalitativní posun v rámci všeobecně preventivního působení. -2-
Prev-Centrum rovněž nabízí program sekundární prevence Spokojená třída, dále terciární prevenci a služby dětského psychologa. V případě potřeby škola tyto služby ráda přijme.
Spolupráce s Městskou policií Obdobně jako v případě Prev-Centra, rádi bychom v letošním roce, stejně jako v loňských letech, využili nabídku uceleného metodického programu pro 5. až 9. ročníky, který připravuje Útvar prevence Městské policie. Program má podobu jedno- až dvouhodinových setkání (podle věku žáků) s pracovníky Městské policie a v rámci těchto bloků je probírána nejrůznějšími formami a metodami práce (opět úměrně věku žáků) problematika sociálně patologických jevů, tentokrát ale z poněkud jiného úhlu. Pro ilustraci opět uveďme některá témata: šikana, kriminalita dětí, závislost očima zákona, základy právního vědomí. Programy nabízené Městskou policií se ukázaly jako efektivní a zejména komplexní co do pokrytí jak jednotlivých ročníků tak i probíraných témat. Naší snahou jak v rámci spolupráce s Prev-Centrem, tak i s Městskou policií je cílená prevence, tedy působení na všechny věkové kategorie žáků tak, aby každý absolvoval pokud možno všechny programy.
Přednášky pro žáky I v letošním roce připravíme pro žáky ve spolupráci s dalšími organizacemi přednášky k aktuálním tématům a budeme se snažit žákům zprostředkovat pozitivní vzory a modely chování také například v podobě návštěv filmových představení a festivalů, jako jsou Jeden svět či AntiFetFest.
Činnost mimo vyučování Mimoškolní aktivita na ZŠ M. Alše je dalším z pilířů prevence, jelikož součástí soustavné a systematické prevence je rovněž nabídka pozitivních alternativ využití volného času. Škola nabízí široké spektrum volnočasových aktivit v podobě specializovaných zájmových útvarů a kroužků. Kromě této nabídky mohou děti ještě využívat nabídky Domu dětí a mládeže na Suchdole.
-3-
2) Práce s dospělými
Rodiče Našim cílem je zapojit rodiče v maximální možné míře do dění ve škole, konkrétně je seznamovat s prevencí ve škole prostřednictvím třídních schůzek, dodávat jim základní informace týkající se sociálně patologických jevů, případně i upozorňovat na některá specifika s ohledem na věk žáků či aktuální možná rizika. V případě, že se ve škole objeví závažnější problém související s problematikou sociálně patologických jevů, pak je třeba situaci ihned řešit mimo jiné právě ve spolupráci s rodiči, čili je v zájmu školy, zajistit jim jako svým partnerům maximální míru informovanosti. V letošním školním roce se budeme snažit uspořádat přednášku pro rodiče na některé z témat prevence sociálně patologických jevů za pomoci například psychologů z Pedagogicko – psychologické poradny či jiných odborníků.
Učitelé Učitelé by měli v oblasti sociálně patologických jevů především vzájemně spolupracovat. Využívat činnosti výchovných poradců, metodika prevence, třídních, ale i ostatních učitelů. Důležité je si předávat nejen informace, ale i cenné zkušenosti. Třídní učitelé by pak měli v rámci vlastní výuky, ale i v rámci třídnických hodin pracovat se svými žáky, více je poznávat a včas odhalovat případné problémy a řešit je, všímat si vztahů ve třídě (lze využít sociometrických testů), včas odhalovat případné známky šikany (opět lze využít dotazníku na šikanu, či přímé diskuse, individuálních pohovorů s žáky apod.) či jiných sociálně patologických jevů. Pravidelné třídnické hodiny podporují kontakt žáků s třídním učitelem, řešení aktuálních problémů a prohlubují důvěru mezi žákem a učitelem.
3) Program proti šikanování
Šikanu považujeme za zvláště zákeřný druh násilí, jelikož se jedná o často skrytou formu, takže i při relativně nízké intenzitě může docházet k závažným psychickým traumatům s dlouhodobými následky. Vzhledem k tomu, že šikana se v zárodečných fázích vyskytuje téměř v každé škole a svým způsobem „patří“ k dynamice skupiny, je třeba věnovat tomuto jevu mimořádnou pozornost. Zejména by měl být kladen důraz na vytváření dobrých vztahů jak uvnitř třídních kolektivů, tak i mezi žáky a pedagogy. -4-
Charakteristika šikany Jako šikanování chápeme jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka či skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit.
Projevy šikany Verbální šikana: přímá a nepřímá, psychická šikana, kyberšikana (nadávky, pomluvy, vyhrožování, ponižování, útoky pomocí e-mailů a SMS zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod.) Fyzická šikana: přímá a nepřímá (fyzické útoky v podobě bití, vydírání, krádeže, ničení majetku oběti apod.) Smíšená šikana: kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.)
Krizový plán
Účelem tohoto krizového plánu je eliminovat či minimalizovat škody v případě, že k šikaně skutečně dojde. Tento plán stanovuje kompetence jednotlivých osob a způsoby řešení nastalých situací týkajících se šikany. Ze zákona vyplývá každému pedagogickému pracovníkovi školy povinnost šikanování mezi žáky předcházet, jeho projevy neprodleně řešit a každé jeho oběti poskytnout neprodleně pomoc. Pokud rodiče či případní další svědci
informují školu o podezření nebo o již
prokazatelných projevech šikany, je za odborné vyšetření záležitosti odpovědný ředitel školy. Při vyšetřování a nápravě šikanování je třeba spolupráce pověřeného zástupce vedení školy, školního metodika prevence, výchovného poradce, třídního učitele a zákonných zástupců jak oběti tak agresora. Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. Rozlišujeme dvě základní stadia – počáteční šikanu a pokročilou šikanu (včetně neobvyklých forem, např. výbuch skupinového násilí vůči oběti, třídní lynčování apod.). a) Postup v případě zjištění šikany v počátečním stadiu: 1.
Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili, a s oběťmi.
2.
Nalezení vhodných svědků. -5-
3.
Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (v žádném případě však ne konfrontace agresora s obětí).
4.
Zajištění ochrany obětem.
5.
Rozhovor s agresorem, případně konfrontace mezi agresory.
6.
Informování zákonných zástupců zúčastněných – oběti i agresora, přičemž je třeba dbát na taktní přístup a zejména na zachování důvěrnosti informací.
b) Postup v případě zjištění šikany v pokročilém stadiu: 1.
Bezprostřední záchrana oběti.
2.
Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování.
3.
Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi.
4.
Pokračující pomoc a podpora oběti.
5.
V takovémuto závažnější případě šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, ředitel školy oznámí bez zbytečného odkladu tuto skutečnost Policii ČR a orgánu sociálně právní ochrany dítěte. Stejně tak ředitel oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví žáka - oběti.
6.
Vlastní vyšetřování – postup viz. a). Při takto pokročilých, brutálních a kriminálních šikanách je nutné další postup koordinovat s dalšími institucemi, zejména s pedagogicko – psychologickou poradnou, střediskem výchovné péče, orgánem sociálně právní ochrany dítěte a Policií ČR. V mimořádných případech ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP případně místně příslušného diagnostického ústavu a podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou.
V obou případech se dále doporučuje pracovat s agresorem a v případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko – psychologické poradny, střediska výchovné péče či dalších odborníků (klinických psychologů, psychoterapeutů, psychiatrů). Pro potrestání agresorů lze užít i běžná výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele, snížení známky z chování, převedení do jiné třídy).
-6-
III. Evaluace minimálního preventivního programu
Na základě výsledků dotazníkového šetření, jehož realizace je plánována na říjen 2013, bude tento program aktualizován v listopadu 2013. Na konci 1. pololetí školního roku 2013 / 2014 bude stejně jako v předchozích letech vyhodnocen program primární prevence Prevence rizik a hlouposti. Formativní evaluace Minimálního preventivního programu (přípravy a procesu) proběhne koncem školního roku 2013 / 2014, evaluace výsledků pak v následujícím období.
-7-
