MEZINÁRODNÍ MIGRACE A MIGRACE V ÈESKÉ REPUBLICE

MEZINÁRODNÍ MIGRACE A MIGRACE V ÈESKÉ REPUBLICE Jana Veselá Ústav veøejné správy a práva, FES, Univerzita Pardubice

Abstrakt: Tento èlánek je vìnován problematice mezinárodní migrace, typùm pracovních migrací v Èeské republice, mezinárodní spolupráci a pøístupu ÈR k EU v oblasti migrace. Klíèová slova: migrace, dùvody migrace, pracovní migrace Abstract: This text is devoted to the explanation of problems connected with the international migration as well as international cooperation and the Czech Republic position to EU in the sphere of migration. Key words: migration, causes of migration, work-migration 1

Úvod

Stìhování obyvatel – zmìna obce trvalého bydlištì – je v Èeské republice ve srovnání s jinými zemìmi ménì rozšíøeno, obyvatelstvo ÈR je územnì stabilní. Od prùmyslové revoluce v 19. století je charakteristickým rysem migrace na území ÈR stìhování obyvatelstva z venkova do mìst. Tento proces trvá i v souèasnosti, je však modifikován smìøováním migrace do vnìjších èástí mìstských aglomerací, nikoli do vlastních mìst. Zejména nejvìtší mìsta ve svých administrativních hranicích obyvatelstvo ztrácejí vlivem migrace do nejbližšího okolí. Celkový objem vnitøní migrace po roce 1945 v ÈR dlouhodobì klesá, v druhé polovinì devadesátých let stagnoval. 2

Mezinárodní migrace

S mezinárodní migrací souvisí otázka uteèencù, problematika mezinárodních a vnitrostátních váleèných konfliktù (Angola, Uganda, Èad, Mosambik, Rwanda, Burundi) s etnickým pozadím, ale rovnìž pøesuny z dùvodù pracovních pøíležitostí (do Francie, Nìmecka, Saúdské Arábie, Libye, USA, Japonsko, Švédsko). Tento druh migrace má dnes již viditelné dopady do oblasti politické, ekonomické, ekologické, demografické, geografické, sociologické, psychologické morální a právní. Mezinárodní migrace zaèíná být postupnì považována za další z globálních problémù lidstva. 3

Typy pracovních migrací

Na trhu práce vÈeské republice lze odlišit rùzné typy pracovních migrací. Migraèní typy se odlišují podmínkami výkonu zamìstnání, rozsahem, strukturou pracovních èinností a možnostmi regulace poètu cizincù, kteøí na trhu práce v Èeské republice pùsobí. První a nejrozšíøenìjší migraèní typ pøedstavují obèané Slovenské republiky. Zamìstnání a podnikání obèanù Slovenské republiky je vázáno na povolení k dlouhodobému pobytu v Èeské republice, pokud se nejedná o obèany SR s povolením k trvalému pobytu. Slovenští zamìstnanci nepotøebují, na rozdíl od cizincù z jiných zemí, povolení k zamìstnání. Zamìstnavatel se sídlem v Èeské republice je ale povinen ohlásit pøíslušnému úøadu práce, že zamìstnává slovenské obèany a v jakém poètu. Cizinecká policie rozhoduje o vystavení povolení k dlouhodobému pobytu za úèelem zamìstnání na základì pøedložení registraèní karty vydané územním orgánem práce (úøadem práce).

160

Druhý migraèní typ pøedstavují cizinci s povolením k zamìstnání v Èeské republice. Povolení zamìstnávat cizince vydá úøad práce na základì žádosti zamìstnavatele pouze v pøípadì, že na místním trhu práce nejsou vhodní domácí zájemci o nabízená pracovní místa. Povolení k zamìstnání vystavené cizincùm je vázáno na konkrétní pracovní místo a lokalitu. V pøípadì zmìny zamìstnavatele, druhu práce èi místa výkonu zamìstnání je tøeba opakovat celou proceduru spojenou s vystavením povolení k zamìstnání cizince. Povolení k zamìstnání je podkladem pro vystavení povolení k dlouhodobému pobytu. Povolení k dlouhodobému pobytu za úèelem zamìstnání vydává cizinecká policie v místì, kde se cizinec o práci uchází. Poèet cizincù s povolením k zamìstnání v Èeské republice je možno regulovat prostøednictvím bilaterálních úmluv o vzájemném zamìstnávání obèanù ÈR a jiného státu. Poèet zájemcù o zamìstnání je v nìkterých pøípadech regulován kvótou, která stanoví, kolik cizincù z urèité zemì mùže být v Èeské republice v daném roce zamìstnáno. O výši roèní kvóty rozhoduje ministerstvo práce a zahranièních vìcí na základì komplexní analýzy o vývoji na trhu práce. Tøetí migraèní typ pøedstavují podnikatelé. Ti jsou vázáni obecnými zákonnými podmínkami, které urèují pravidla podnikání v Èeské republice. Pokud nepodnikají na území prostøednictvím zákonného zástupce (kterým mùže být obèan Èeské republiky, anebo cizinec s povolením k trvalému pobytu v Èeské republice, který ovládá èeský jazyk), jsou povinni žádat o povolení k pobytu. Dokladem pro vydání povolení k pobytu je ohlášení živnostenského podnikání na živnostenském úøadì kdekoli na území Èeské republiky. Poèet cizincù podnikajících na základì ohlášené živnosti není nijak omezován, ani není zákonem vymezena oblast a lokalita, ve které mohou cizinci rozvíjet podnikání. Cizí podnikatelé pùsobí na území celé Èeské republiky. 4

Pracovní imigrace

Cizí pracovní síla proudí do Èeské republiky zejména ze sousedních zemí støední a východní Evropy. Trendy ve vývoji zamìstnanosti cizincù podle zemí pùvodu nejsou vždy shodné s celkovými trendy vývoje zamìstnanosti cizincù. Tlak na èeský trh práce z urèitých zemí je nadále silný a poklesl jen v nìkterých pøípadech. Pozornost bude vìnována cizincùm, jejichž zastoupení je na trhu práce v Èeské republice vysoké, anebo jejichž poèet rychle stoupá, pøestože byl v dobì vzniku státu nulový, anebo zcela zanedbatelný. Vývoj pracovních migrací z rùzných zemí pùvodu cizincù závisí nejen na situaci na trhu práce vÈeské republice, ale i na situace na trhu práce okolních zemí. Roli zde sehrává øada historických a politických událostí, jejichž analýza pøesahuje rámec tohoto èlánku. 1 Nejsilnìjší migraèní proud smìøuje na území Èeské republiky tradiènì ze Slovenska, jak dokládá pøedchozí analýza vybraných migraèních typù. Pracovní migrace ze Slovenské republiky do Èeské republiky se zásadním zpùsobem odlišují od jiných svojí historií, rozsahem i kvalitou. Geografická blízkost, kulturní a jazyková podobnost, historické i souèasné úzké vazby, obdobné ekonomické prostøedí, jakož i mìkèí legislativní podmínky pro zamìstnávání slovenských obèanù v ÈR na rozdíl od cizincù jiných zemí vytváøejí pøedpoklady pro jejich dlouhodobý rùst. Druhou nejèetnìji zastoupenou skupinou cizincù pøedstavují Ukrajinci. Poèet pracovních povolení vystavených povolení Ukrajincùm v posledních letech prudce narùstal. Proto byly uèinìny kroky k regulaci jejich poètu. Reakcí na snahu èeských úøadù omezit poèet pracovních povolení pro obèany Ukrajiny bylo, že rychle vzrostl poèet Ukrajincù podnikajících v ÈR na základì živnostenského oprávnìní. Uvedený fakt nelze interpretovat jako pøíznivý ukazatel rozvoje drobného podnikání této národnostní skupiny v ÈR, ale mnohé zkušenosti signalizují, že je tímto zpùsobem pouze obcházena legislativa. Mnozí z tzv. živnostníkù vykonávají ve skuteènosti 1

Blíže viz: Horáková, M. vývoj pracovních migrací. Výzkumný ústav práce a sociálních vìcí, 1998, str. 33

161

závislou ekonomickou èinnost a nikoli podnikání ve smyslu zákona. Jedná se v podstatì o skryté zamìstnance, za nìž ten, kdo je angažuje, právnì neodpovídá. Poèet podnikatelských subjektù z øad ukrajinských obèanù vzrostl od konce roku 1995 do konce roku 1996 zpoètu 809 osob na 2 670 osob a poté dále stoupal. Na konci roku 1997 bylo evidováno celkem 8 696 ukrajinských podnikatelù a na konci prvního pololetí 1998 to bylo 8 968. Podobné tendence ve vývoji zamìstnanosti cizincù lze pozorovat i v pøípadì obèanù i jiných státù. Nejvýraznìji je patrný pøeliv cizích pracovníkù zamìstnaných na základì pracovních povolení do oblasti živnostenského podnikání u Vietnamcù. Na konci prvního pololetí 1998 podnikalo na území Èeské republiky na základì živnostenského oprávnìní témìø 16 000 vietnamských obèanù. Poslední výraznou skupinou cizincù na trhu práce v ÈR pøedstavují obèané Polska. Jejich poèet v prùbìhu posledních let stoupá. Vìtšina polských obèanù je zamìstnána na základì pracovního povolení vystaveného v rámci kontraktu polské a èeské firmy. Nejvýraznìjší skupinou cizincù z vyspìlých zemí pøedstavují na trhu práce v Èeské republice od poèátku obèané USA. Jejich pøíliv ale podstatnì slábne. Vprùbìhu let se snižuje zejména poèet obèanù USA s povolením k zamìstnání, ale narùstá poèet tìch, kteøí podnikají. Poèet cizincù na trhu práce Èeské republice ze zemí EU se vyvíjí odlišnì od zemí støední a východní Evropy. Celkovì lze shrnout, že vývoj nepodléhá tak výrazným a patrnì i náhodným výkyvùm jako v pøípadì zemí bývalého socialistického bloku. Je to patrnì zpùsobeno odlišným charakterem pracovních aktivit obèanù EU, kteøí jsou zamìstnáváni obvykle ve vysoce kvalifikovaných profesích jako experti anebo klíèový zamìstnanci firem èi jejich poboèek se sídlem na území Èeské republiky. Jejich poèet je více ménì stabilizovaný. 5

Pracovní emigrace

Odliv pracovníkù z Èeské republiky za hranice je nižší nežli pøíliv cizincù na èeský trh práce a postupnì slábne. Je to jednak v dùsledku restriktivních opatøení chránících trh práce èlenských státù EU pøed pøílivem pracovních imigrantù z jiných než èlenských zemí, ale i v dùsledku poklesu zájmu èeských obèanù o práci za hranicemi. Úplné statistické údaje o celkovém poètu èeských obèanù, kteøí vyhledali pracovní pøíležitost za hranicí státu nejsou k dispozici. Statisticky je zachycena pouze èást pracovních migrací smìøujících do Nìmecka. Poèet èeských obèanù zamìstnaných v Rakousku není statisticky sledován. Lze pøedpokládat, že poèáteèní zájem èeských obèanù za hranicemi obecnì ochabl anebo se promìnil v zájem platonický. Osoby migrující za prací hledají obvykle ekonomicky výhodnìjší zamìstnání. Komplikace s vyhledáváním práce, životní náklady a relativní pokles v rozdíl ve výši mzdy doma a za hranicemi již mohou dnes odrazovat. Mimoto øada èeských obèanù shledala, že po návratu domù není snadné ihned získat nové zajímavé zamìstnání a ti, kteøí myslí více do budoucna, dávají pøednost kariéøe doma a zaèínají si vážit dobrého pracovního místa. 6

Mezinárodní spolupráce v oblasti migrace

Aktivity Èeské republiky na mezinárodním poli v oblasti migrace probíhaly v roce 2000 jak po bilaterální linii, zejména s partnerskými orgány sousedních státù, tak po multilaterální linii, pøedevším v rámci Evropské unie a èinnosti tzv. Budapeš•ské skupiny. Èeská republika participovala i na dalších mezinárodních akcích a semináøích poøádaných pøíslušnými institucemi a partnerskými orgány. Kontakty po linii Evropské unie byly vìnovány pøedevším aplikaci schengenské provádìcí dohody v praxi a výmìnì informací o nelegální migraci a vízové praxi. Tato spolupráce má znaèný význam pro postupné zaèleòování Èeské republiky do evropských struktur. V rámci

162

Rady Evropy zástupci Èeské republiky pùsobí v jednotlivých výborech, které se zabývají migraèní a uprchlickou problematikou a integrací imigrantù do spoleènosti. Èeská republika se rovnìž zapojila do èinnosti tzv. Budapeš•ského procesu2. Uskuteènila se øada jednání na rùzné úrovni k problematice migrace, vízové politiky, ochranì hranic apod. Jejich smyslem bylo nejenom získat informace o situaci v jednotlivých zemích, ale i prezentovat èeská stanoviska k projednávaným problémùm. Èeská republika je v rámci Budapeš•ského procesu vysoce aktivní a je tak vnímána i oceòována zahranièními partnery. Znaèný význam má i spolupráce s Mezinárodním centrem pro výzkum migraèních politik, které se zabývá pøedevším migrací ve státech støední a východní Evropy a zároveò informuje zemì tohoto regionu o nových migraèních trendech v èlenských státech Evropské unie. Pro øešení azylové problematiky mìly význam kontakty Èeské republiky s Úøadem vysoké komisaøky OSN pro uprchlíky. Bilaterální jednání se sousedními státy byla zamìøena zejména na problematiku malého pohranièního stavu, odbavování v silnièní, železnièní a vodní dopravì, výmìnu informací o stavu ochrany spoleèných státních hranic, kontrolu pøeshranièního provozu, fungování hranièních pøechodù a pøekraèování státních hranic. Spolupráce probíhala i s dalšími státy; jednalo se napøíklad o kontakty s Francií jejichž cílem bylo seznámit se s øešením cizinecké problematiky v zemi a s fungováním informaèního systému ve vztahu k cizincùm. V rámci bilaterálních stykù byla napøíklad sjednána smlouva mezi Èeskou republikou a Spolkovou republikou Nìmecko o spolupráci policejních orgánù a orgánù pùsobících pøi ochranì státních hranic v pøíhranièních oblastech, v prosinci 2000 byly vymìnìny ratifikaèní listiny ke smlouvì mezi Èeskou republikou a Spolkovou republikou Nìmecko o ulehèení pohranièního odbavování v silnièní, železnièní a vodní dopravì. 7

Pøístup Èeské republiky k Evropské unii v oblasti migrace

Èeská republika usiluje o vstup do Evropské unie. Proces integrace je provázen zvýšenou pozorností èlenských státù EU na dodržování zásadních principù a postupù pøijatých Radou Evropy, mezi nìž patøí zejména pluralitní demokracie, ochrana lidských práv a principù právního státu, vylouèení všech forem znevýhodòování jednotlivcù i sociálních skupin. vèetnì ochrany práv migrujících pracovníkù legálnì zamìstnaných v zemi. V rámci integraèních procesù bude tøeba øešit i problémy spojené s volným pohybem pracovních sil ve spoleèném prostoru zemí Evropské unie a migrací cizincù z tzv. tøetích zemí, které nepatøí k zemím Evropské unie. Existence spoleèného trhu vyžaduje odstranìní bariér, které znemožòují volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Spoleèné evropské obèanství dává každému obèanu Evropské unie právo svobodnì se pohybovat a usídlovat kdekoli ve spoleèném prostoru zemí Evropské unie a participovat na politickém životì èlenského státu, kde má trvalý pobyt. Souèasná cizinecká a vízová politika zemí Evropské unie je výsledkem imigraèního tlaku, jemuž je vystavena vìtšina èlenských státù. Maastrichtská smlouva o harmonizaci imigraèní a azylové politiky zdùrazòuje nezbytnost základních restriktivních opatøení vùèi migracím tzv. tøetích zemí, které nejsou èleny Evropské unie. Pøizpùsobování migraèní politiky Èeské republiky standardùm zemí Evropské unie patøí k významným úkolùm dneška. Migraèní politiky ovlivòují domácí i zahranièní trhy práce. Proto je tøeba, aby byly harmonizovány. Opatøení pøijatá zemìmi Evropské unie v souvislosti s volným pohybem osob mají pro Èeskou republiku øadu významných konsekvencí, které se netýkají pouze zmìn v oblasti legislativy, ale i širších souvislostí. Migraèní procesy probíhající v Èeské republice v období pøed vstupem do Evropské unie procházejí strukturální a kvantitativní promìnou. Liberální a relativnì otevøená politika vùèi 2

Budapeš•ský proces – zabývá se prevencí a potíráním nelegální migrace

163

zamìstnávání cizincù na trhu práce vÈR uplatòovaná do konce roku 1996 reaguje již dnes na migraèní politiku Evropské unie. Jsou pøijímána regulaèní opatøení, jimiž je usmìròován pøíliv zahranièní pracovní síly. Dalším dùvodem pro redukci cizí pracovní síly je zhoršující se situace na domácím trhu práce. Zahranièní pracovní síla tvoøí dnes pøirozenou souèást trhu práce Èeské republiky, stejnì jako je tomu v jiných evropských zemích. Cizinci získávají pracovní místa v nenasycených odvìtvích národní ekonomiky a vyplòují strukturální deficity trhu práce regionù, okresù, lokalit, odvìtví, oborù a profesí. Obvykle pøedstavují levnìjší, nenároènou a výkonnou pracovní sílu. Bývají zamìstnáni na termínované pracovní smlouvy, po jejichž ukonèení nemají vùèi nim jejich zamìstnavatelé žádné trvalé závazky. Proto jsou pro podnikatelskou sféru atraktivní a poptávka po cizí pracovní síle na trhu práce je stále vysoká. Cizinci jsou zamìstnáváni na základì pracovní smlouvy anebo podnikají na základì živnostenského oprávnìní (nezávislé samostatné podnikání vykonávané na vlastní jméno a odpovìdnost s využitím vlastních prostøedkù a materiálu). Zamìstnávání cizincù se øídí právními pøedpisy Èeské republiky. Èeská republika reguluje poèet cizincù na trhu práce pomocí standardních mechanismù užívaných v zemích Evropských spoleèenství, k jejichž pøièlenìní smìøuje. Základním nástrojem k regulaci pracovních migrací je institut povolení k zamìstnání. Postupnì jsou uzavírány bilaterální dohody se zemìmi, jejichž obèané hledají ve vìtší míøe pracovní uplatnìní v ÈR. Rychlý pøíliv cizí pracovní síly z urèitých zemí je regulován omezováním poètu povolení k zamìstnání, které je možno pro zamìstnance dané zemì vystavit. Stanovené roèní kvóty se øídí situací na trhu práce v Èeské republice. 8

Závìr

Èeská republika patøí mezi zemì, v nichž si studium migrace zaslouží mimoøádnou pozornost. Jako malá zemì ve støedu Evropy a bezprostøednì na hranici Evropské unie se stává prùseèíkem migraèních proudù, smìøujících z východu na západ i z jihu na sever a postupnì i cílovou zemí. Poèty uprchlíkù, bìžencù, žadatelù o azyl strmì stoupají a sílí i zájem cizincù dlouhodobì nebo trvale se vÈeské republice usadit. Pøitom je zøejmé, že ani obyvatelstvo Èeské republiky, ani státní orgány nejsou zatím na poèínající migraèní pøíliv pøipraveny. Navíc souèasná velmi nízká porodnost v ÈR spolu s oèekávaným nedostatkem kvalifikovaných pracovníkù v nìkterých oborech vede k úvahám politikù o posílení imigrace do ÈR. Vláda ÈR se již zaèala zabývat pøípravou programu systematické regulované imigrace ze zahranièí. Není ovšem jedinou evropskou vládou, která podobný program pøipravuje a pøitažlivost èlenských zemí Evropské unie je pro potenciální imigranty silnou motivací. Jako reálná se jeví i perspektiva doèasného, ale i trvalého vystìhování mnoha obyvatel ÈR do migraènì atraktivnìjších evropských zemí – a je pravdìpodobné, že to budou lidé patøící k nejvzdìlanìjším, nejkvalifikovanìjším. Rozporné jsou zatím zejména názory na migraèní situaci ÈR po pøedpokládaném vstupu ÈR do Evropské unie. Výrazné zmìny jsou zaznamenávány i v migraci uvnitø ÈR. Velká mìsta vèetnì hlavního mìsta Prahy zaèala v posledních letech zaznamenávat migraèní úbytek, poèet vystìhovalých je vyšší než poèet pøistìhovalých, patrné je naopak migraèní smìrování do venkovských zázemí velkých mìst. Rozsah a smìry migrace vÈR jsou zatím dány rozmístìním bytové výstavby, na zmìny pracovního trhu migrace reaguje až pøíliš pomalu. Podmínky diktované trhem s byty jsou protikladné podmínkám trhu s pracovními pøíležitostmi. To je zákonitost, daná normální situací: tam, kde je více atraktivních pracovních pøíležitostí, je atraktivnìjší, a proto i dražší bydlení a naopak. Dosud napø. nejsou patrné migraèní pøesuny vìtšího poètu obyvatel z oblastí s vyšší mírou nezamìstnanosti do oblasti s více pracovními pøíležitostmi.

164

Rozdíly ukazatelù nezamìstnanosti mezi okresy vzrùstají, a až na výjimky nejsou vyrovnávány migrací. Bezprostøední pøíèinou je nespornì tradièní lpìní na dosavadním bydlišti, pùsobení této psychologické pøíèiny by však rychle zesláblo, pokud by bylo kompenzováno pøijatelnou nabídkou bydlení v místì nebo okrese potenciálního nového pracovištì. Nedostatek disponibilních a finanènì dostupných bytù limituje a mnohdy pøímo znemožòuje migraci za pracovními pøíležitostmi. Rozhodující vliv pro intenzitu a smìry vnitøní migrace je dlouhodobý útlum bytové výstavby. Cílem èlánku bylo zhodnotit dùvody vnitrostátního stìhování obyvatelstva. Èeská statistika zjiš•uje od roku 1966 u obèanù dùvody pøestìhování. Statisticky jsou podchyceny tyto vybrané dùvody (pøiblížení se k pracovišti, zmìna pracovištì, studium, sòatek, rozvod, bytové dùvody, zdravotní stav, následování rodinného pøíslušníka, jiné dùvody), ke kterým má migrant možnost se pøihlásit. Jde tedy spíše o subjektivní rozhodování pøi vážení øady dùvodù, které mohou vést k migracím. Jak se vpraktické èásti ovìøilo nejèastìji uvádìným dùvodem vÈeské republice jsou bytové dùvody (31%). Dále následovalo studium (22%), sòatek/rozvod (15%), následování rodinného pøíslušníka (12%), jiné dùvody (10%), pøiblížení se k pracovišti (5%), zmìna pracovištì (3%), zdravotní stav (2%). Na statistickém hlášení o stìhování je vykazována i pøíèina stìhování každé jednotlivé osoby. Migranti jsou žádáni o vyjádøení svého postoje, nejde o objektivnì danou skuteènost, jakou je pohlaví, vìk, ale o individuální subjektivní postoj. Protože obèan není povinen v tomto pøípadì svùj postoj vyjadøovat, velký podíl mezi zjištìnými pøíèinami tvoøí „jiné dùvody“. Tím, že na hlášení obèan vyznaèil právì rubriku „jiné dùvody“, vìtšinou dává najevo svou nechu• skuteènou pøíèinu uvádìt. Je to legitimní postup a vysoký podíl „jiných dùvodù“ je nutno respektovat. Od roku 1986 je mezi pøedtištìnými pøíèinami stìhování „následování rodinného pøíslušníka“. Její zaøazení bylo logické, protože je jediným dùvodem stìhování napø. vìtšiny dìtí. O vlastním motivu stìhování rodiny ovšem tato kategorie nevypovídá a struktura pøíèin stìhování do roku 1985 není plnì srovnatelná se strukturou v pozdìjších obdobích. Bytové dùvody a „následování rodinného pøíslušníka“ jsou nejèastìji uvádìnými dùvody stìhování v Èeské republice. Výraznì klesl poèet stìhování, zdùvodnìných zmìnou pracovištì, naopak mírnì vzrostl podíl zdravotních dùvodù. Nápadný je postupný rùst výskytu pøíèiny „jiné dùvody“. Vyplývá pravdìpodobnì z rostoucí nechuti obèanù svìøovat „úøadùm“ své subjektivní postoje, z pocitu, že rubrikou na statistickém hlášení je narušována ochrana jejich soukromí. Odpovídá tomu i skuteènost, že „jiné dùvody“ se pravidelnì nejèastìji vyskytují u vystìhovalých z Prahy, jejichž obava z porušování soukromí bývá nejrozšíøenìjší. Mechanické zaškrtnutí nic neøíkající rubriky je pøirozenou reakcí. Stìhování obyvatel – zmìna obce trvalého bydlištì – je v Èeské republice ve srovnání s jinými zemìmi ménì rozšíøeno, obyvatelstvo ÈR je územnì stabilní. Od prùmyslové revoluce v 19. století je charakteristickým rysem migrace na území ÈR stìhování obyvatelstva z venkova do mìst. Tento proces trvá i v souèasnosti, je však modifikován smìøováním migrace do vnìjších èástí mìstských aglomerací, nikoli do vlastních mìst. Zejména nejvìtší mìsta ve svých administrativních hranicích obyvatelstvo ztrácejí vlivem migrace do nejbližšího okolí. Celkový objem vnitøní migrace po roce 1945 v ÈR dlouhodobì klesá, v druhé polovinì devadesátých let stagnoval. V prùbìhu devadesátých let výraznì klesla intenzita migrace mladých mužù ve vìku 20-24 let, kteøí jsou trvale migraènì nejmobilnìjší skupinou. Vedle poklesu bytové výstavby se zde projevuje zmìna koncepce základní vojenské služby. Ještì v osmdesátých letech byla migrace mladých mužù z nìkdejšího trvalého bydlištì do místa, kde prožili vojenskou službu a kde èasto uzavøeli sòatek a nalezli si nové zamìstnání, bìžná. Zkrácení základní vojenské služby a zejména její výkon v blízkosti místa bydlištì tuto motivaci migrace podstatnì omezila.

165

Pro svùj malý objem souèasné migrace v ÈR zatím dostateènì neplní své sociálnìekonomické funkce, zejména vyrovnávání pracovního potenciálu. Nezmìnilo na tom nic ani nepatrné zvýšení jejího objemu v posledních letech. Migrace zatím nepøispívá významnìji ani k tlumení regionálních rozdílù v míøe nezamìstnanosti. Migrace nezamìstnaných za pracovními pøíležitostmi nabízenými ve vzdálenìjších územích je nepatrná, jejímu rozvinutí brání bytová situace. 9

Literatura

[1] ALEŠ, M.: Objem a struktura vnitøní migrace v Èeské republice. Demografie 3/2000 [2] DIAMANT, J.: Psychologické problémy emigrace. Praha, Grada Publishing 1994 [3] HORÁKOVÁ, M.: Vývoj mezinárodních pracovních migrací v Èeské republice. Praha, VÚPSV 1998 [4] SRB, V.: Dùvody stìhování v Èeské republice 1991 – 1995. Demografie 3/1997 [5] Populaèní, ekonomický a národnostní vývoj pohranièních okresù ÈSR od roku 1930 do roku 2010. Praha 1989 [6] Pøírùstek obyvatelstva podle oblastí, krajù a okresù. Praha 2000

Kontaktní adresa: PhDr. Jana Veselá, CSc. Univerzita Pardubice, Ústav veøejné správy a práva Studentská 84, 532 10 Pardubice tel.: 466 036 168 e-mail: [email protected], [email protected] Recenzoval: doc. RNDr. Jan Vítek, Pedagogická fakulta, Univerzita Hradec Králové

166