Metodologicko-teoretické přístupy. k výzkumu CR

Metodologicko-teoretické přístupy k výzkumu CR • subdisciplíny geografie • směry, metody a nástroje výzkumu CR • inspirace pro seminární, bakalářské a diplomové práce či týmové grantové projekty

Mezioborový přístup k výzkumu vlivů CR

Vybrané koncepty výzkumu vlivů CR • teorie společenské směny: koncept „turistické iritace“, percepce dopadů CR – aplikace sociologie • evolucionistický přístup: koncept životního cyklu destinace – aplikace ekonomie • paradigma udržitelnosti: koncept únosné kapacity území pro rozvoj CR a kauzální model DPSIR – aplikace ekologie • některé prvky teorií jádro – periferie (polarizace rozvoje CR) a další geografické konstruky (typologie a potenciál území a předpoklady pro jeho aktivaci) – aplikace geografie

Ústřední postavení konceptu ŽCD - zaměření na vývojové aspekty - sledování, analýza a

příčinné objasňování změn vyvolaných CR v prostředí - pozice ŽDC na průniku ostatních teoretických konceptů - zatím jediný vlastní koncept v oblasti výzkumu CR, významná součást vznikající teoretické základny studií CR

Kriticko-realistická metodologie při výzkumu CR

Kriticko-realistická metodologie

Kriticko-realistická metodologie při výzkumu CR míra nutnosti zjištění empirického výzkumu

K O N K R É T N Í

U1 U2 U3

zjištění strukturální abstrakce (teoretizace)

U5

Un

KONKRÉTNÍ UDÁLOSTI aktivity vnitřních i vnějších destinačních aktérů

M1 A B S T R A K T N Í

U4

M2

M3

M4

Mn

KAUZÁLNÍ MECHANISMY •uznání hodnoty potenciálu území pro rozvoj CR (zařazení území do určitého prestižního souboru) •aktivace potenciálu •přesažení míry únosné kapacity a formy aktivace potenciálu STRUKTURY

S1

S2

S3

Sn

potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu, předpoklady pro aktivaci potenciálu, tržní síly, omezená únosná kapacita území pro rozvoj CR, existence neturistického land use

teoretická východiska, výsledky extenzivního výzkumu

Kriticko-realistická metodologie při výzkumu CR destinační struktura územní plánování, vlastnická struktura destinačních zdrojů demografické charakteristiky (např. věk, ekonomická aktivita) geografické charakteristiky (např. situovanost bydliště vzhledem k jádrové zóně destinace) psychografické charakteristiky (např. typ osobnosti, temperament)

„ochránáři“ zdrojů (památková péče a ochrana přírody

„rozvojáři“ zdrojů (soukromí podnikatelé, investoři) destinační zdroje

politická, ekonomická, legislativní situace technologický pokrok společenský vývoj

místní instituce, destinační management

návštěvníci

místní obyvatelé

geomorfologické charakteristiky

vnější (nahodilé) vazby vnitřní (strukturální) vztahy

Kauzalita dopadů s použitím modelu DPSIR Příroda a společnost reaguje

CR je umožněn HNACÍ SILOU

ODEZVOU

otevření hranic, transformační procesy, aktivita silné osobnosti s vizí, místní politika podpory cestovního ruchu, založení ČKRF, zápis do Seznamu UNESCO, založení České inspirace, příchod silného investora (hotelový řetězec)

vybydlování jádra, změna postojů obyvatel, změna volnočasového a nákupního chování obyvatel i návštěvníků, zvýšená aktivita ČOP (památkářské sdružení), změna v politice CR - zavedení destinačního managementu Změny ŽP mají

DOPAD CR působí TLAK na veřejné prostory (zejména destinační osa), dopravní systém (včetně dopravy v klidu), místní atmosféru, na úklid i bezpečnost města, stav řeky Vltavy a jejího okolí, na životní styl místních obyvatel (na možnosti nákupu a socializace v jádru města), míru funkční diverzity území historického jádra, na výkon památkové péče

větší možnosti kulturního vyžití, podnikatelských příležitostí a potenciálních příjmů, zhoršení životních podmínek obyvatel centra během sezóny, zhoršení životní situace starých obyvatel jádra obecně

Výsledkem tlaku je STAV kongesce v centru, snižování míry funkční diverzity (ústup obytné a základní obslužné funkce), pokles socializačních příležitostí, univerzalizace nabídky (marionetizace, muzealizace), krystalizace drogové lokality, jádrová a sezónní inflace, znečištění okolí jezů, vizuální znečištění výhledových míst parkováním, zlepšení vzhledu a stavu objektů v centru, snižování jejich památkové hodnoty

Systémový výzkum vlivů CR

Geografie CR • studium zákonitostí prostorových aspektů CR • zkoumání interakcí mezi CR a geografickým prostředím (různé řádovostní úrovně, hierarchie) • studium činitelů rozvoje a rozmístění CR

• analýza vlivu CR na změny struktury a rozmístění hospodářství v oblasti jeho realizace • hodnocení území z hlediska realizace CR s ohledem na přírodní, kulturně společenské podmínky, ochranu ŽP, územní rozvoj (potenciál CR) • využívá poznatky dalších vědních disciplín – ekologie, demografie, balneologie, územního plánování, urbanismu, sociologie, ekonomiky, statistiky, historie

Geografie časoprostoru (time-space geography) • způsob přístupu ke geografii, prostor a čas zvažovány jako zdroje a alokace těchto zdrojů je základem lidských aktivit (Lundská škola – T. Hägerstrand) • metoda - využití časoprostorových křivek ke znázornění chování subjektu CR v území a čase • aplikace v CR: sledování pohybu návštěvníků v destinaci (vzorec časoprostorového chování) a analýza (příčiny, faktory) zjištěných časoprostorových křivek

Geografie představení (geography of spectacles) • geografická analýza nejlukrativnějších míst masové rekreace a spotřeby, kterými jsou velké sportovní závody, festivaly, výstavy a veletrhy, tematické parky atd.

Geografie služeb • součást systematické geografie, studium vlivů na rozmístění služeb, jejich struktury, kvality, závislosti na zkušené pracovní síle a jejích znalostech, na tradici, na zákaznících • v CR ve struktuře základní a doplňkové služby CR, řetězce služeb, komplexní a vzájemně navazující služby (včetně jejich marketingu)

Geografie sportu • studium prostorové závislosti rozdílů realizace různých druhů sportů, dopadu sportovních aktivit na krajinu (negativní i pozitivní externality) • šíření sportu z místa jejich původu, oblastí zaměřených na určitý druh sportu atd.

Geografie volného času • součást

systematické geografie, studium vzorců chování lidí ve VČ, jejich změn v souvislosti se změnami životního stylu a dalšími vlivy • ve vyspělých zemích nárůst VČ a stírání hranice mezi VČ aktivitami a prací – faktory: ageing, trend pozdějšího vstupu mladých lidí do prac. procesu, zkracování prac. doby, vyšší podíl „svobodných“ zaměstnání atd. • faktory vzorců chování: nárůst reálných příjmů, technologické inovace, vlastnictví aut a domácích spotřebičů, (sub)urbanizace • účast na CR – jedna z nejvýznamnějších VČ aktivit

• zboží a služby nabízené rezidentům pro uspokojení jejich potřeb ve VČ = součást infrastruktury CR s tlakem na její rozvoj, neboť účastníci CR disponují zpravidla větší kupní silou než rezident

Historická geografie

• geografická subdisciplína, syntéza historického vývoje území a jeho souvislost se současným etnickým a politickým vývojem • historie geografického myšlení a geografických objevů, vytváření map, změn politických hranic atd. Aplikovaná geografie

• aplikace geografických znalostí a dovedností na řešení socioekonomických problémů • problémem aplikace častá absence souvislé teoretické základny • využívá se při plánovacích činnostech - v územně plánovací praxi, územním rozvoji, při tvorbě krajiny a ochraně ŽP atd. • založena na kvalitativních i kvantitativních přístupech

• behaviorální geografie

součást sociální geografie, zkoumá chování člověka v prostoru a proces shromažďování prostorových informací, způsoby rozhodování – zejm. výběr určitých míst pro určité aktivity, v CR např. analýza důvodů pro výběr destinací, sledování motivací jednotlivců i skupin, analýza jednání a prožitku z návštěvy • psychologie CR obor psychologie, který zkoumá psychologické aspekty CR • sociologie CR obor sociologie, který zkoumá sociologické aspekty CR • hodografie studium zkušeností a zážitků z cestování, součást výzkumu v CR, zčásti reakce na přemíru kvantitativního výzkumu v CR

Psychogeografie

• interdisciplinární obor - vztahy psychiky a prostoru. • prostor a objekty mohou být přenesené, zviditelněné předvědomé i nevědomé obsahy psychiky – zkušenosti a zvyky ve vnímání, obraz o sobě a o ostatních, pudová hnutí a afekty, konflikty, tzv. sebe-reprezentace a objektová-reprezentace atd.

• metodologické nástroje: mentální mapa, kognitivní mapa. Nekrogeografie

• studium hřbitovů, pohřebišť – jejich velikosti, umístění, počtu, vzhledu, souvislosti s kulturním a geografickým prostředím • pro CR (zejm. individuální) jsou hřbitovy, pohřebiště i obětiště zajímavým zdrojem informací o místních zvycích, vztahu hostitelské komunity ke svým předkům, ke světu a ke smrti.

Rekreologie vědní obor zabývající se formami rekreace, jejím průběhem, zákonitostmi, společenskou podmíněností atd.

Optimalizace dopadů CR • proces hledání a realizace nejlepšího možného kompromisu

mezi maximalizací přínosů CR (socio-ekonomických, rozvoji kultury, ochraně ŽP atd.) a minimalizaci záporných dopadů (zátěž ŽP, místní komunity atd.) • využívá se též přístupů ekonomické optimalizace, plánování rozvoje a vytváření pravděpodobných scénářů, vyvinutých např. v matematice, informatice, ekonomii (teorie her, lineární programování, teorie grafů, multiscénářové metody atd.)

In situ 1. „na místě“, označení zejména pro primární šetření a výzkumy prováděné přímo v terénu – v místě konkrétních atraktivit CR, v jednotlivých částech infrastruktury CR, hrdlových bodech destinace atd. 2. strategie ochrany přírodních druhů založená na zachování (resp. obnově – rekultivaci, revitalizaci) jejich původního prostředí (habitatu - stanoviště) a ochraně druhů (či celých ekosystémů) nebo introdukci (novém zavedení) druhů do tohoto prostředí

Etapy výzkumné práce fáze etapa

Obsah etapy a metodika

Výzkumná

Vymezení problému

Teorie – přehled přístupů, jejich diskuse

Empirická pozorování

Vyhledávání empirických pravidelností v časoprostorovém kontextu (dopady CR – prostorová pravidelnost, cykličnost) Identifikace jevů, jejich popis, uspořádání s vymezením kritérií dělení

Deskripce



Výzkumná

• hledání příčin, struktury, podmínek, souvislostí, faktorů • vytvoření hypotézy a apriori modelu (hledání příčinných mechanismů, nutných a náhodných Explanace podmínek atd.), extenzivní výzkum Ověřování hypotézy a hledání:  struktury (např. v sociální, institucionální oblasti) nahodilých podmínek (v časoprostorovém kontextu)  vnějších a vnitřních faktorů a podmínek funkce  univerzálně platné zákonitosti intenzivní výzkum – abstraktní a konkrétní, vysvětlování příčinnosti, v souvislosti s výsledky extenzivního výzkumu



Predikce - •Klíčové společenské hnací síly předpověď •Alternativní scénáře vývoje

aplikační

preskripce

Návrhy na optimalizaci procesů: •návrh mechanismů (případně konkrétních opatření), které by řešily (optimalizovaly) proces rozvoje CR a jeho dopady •dopady CR dělit spíše než na záporné a kladné na žádoucí a nežádoucí, resp. na vědomé a nezamýšlené

Primární výzkum (field research) • získávání informací a názorů od respondentů přímým kontaktem s nimi (užší pojetí – řízené, strukturované, standardizované rozhovory atd.), v širším pojetí též nepřímým kontaktem (telefon, e-mail atd.) • v CR jde o zdroj dat pro statistiky CR, pro marketingový výzkum (zjišťování preferencí, spokojenosti, útraty návštěvníků atd.)

O-D výzkum (Origin-and-Destination survey) • metoda získávání dat o výchozím místě a destinaci pasažérů motorových vozidel • dotazování náhodného vzorku cestujících (doma nebo zastavováním vozidel na komunikacích zkoumaného území)

Koncepčně metodická analýza vývoje CR Základní myšlenka: pro účely kompaktnosti politiky rozvoje CR přínosné vzájemně propojit následující koncepty:

1. modelování a řízení ŽDC (management změn) 2. únosná kapacita území pro rozvoj CR 3. monitorování a hodnocení míry žádoucnosti efektů vývoje CR 4. hodnocení potenciálu území pro rozvoj CR

Únosná kapacita Životní cyklus území pro rozvoj destinace CR optimalizace využití kapacity území pro CR (dimenzace, časoprostorová disperze aktivit CR)

nástroj pro preventivní strategii v rámci plánování, řízení a rozhodování destinačního managementu (podchycování, předvídání, objasňování a ovlivňování kritických změn – indikujících přechod mezi fázemi)

Monitoring a Hodnocení hodnocení dopadů potenciálu území rozvoje CR pro rozvoj CR vypracování a ověření indikátorů, hodnocení dopadů není vhodné násilně objektivizovat ve smyslu pozitivní – negativní, vycházet spíše z míry žádoucnosti dopadů CR z hlediska skupin klíčových aktérů při plánování rozvoje území

kvalifikované odhadování reálu, zjišťování míry jeho aktivace (aktuálu) a vypracování mapy reziduálu (neaktivovaný reál) – zjišťování rezerv daných územních jednotek v rámci jednotlivých typů (forem, druhů) CR

Únosná kapacita Životní cyklus území pro rozvoj destinace CR

Monitoring a hodnocení dopadů rozvoje CR

Hodnocení potenciálu území pro rozvoj CR

fyzická (dimenzační charakter )

územních plánovačů – provázanost na ostatní landusy, technické a dopravní sítě a ráz krajiny

fyzické prostředí (přírodní prostředí, infrastruktura, kulturněhistorická zástavba a prostranství) reál – územní předpoklady pro rozvoj jednotlivých typů (forem a druhů) CR aktuál – stávající počet a kapacita atraktivit a infrastruktury reziduál - územní rezervy (greenfields, brownfields)

změny v poměru mezi primární a sekundární infrastrukturou CR (suprastrukturou) , proces turistifikace místa, změny v podílu sezónních zařízení CR, univerzalizace (McDonaldizace) designu zařízení CR

Indikátory: míra zastavěnosti zařízeními CR, míra narušení krajinného rázu, prostorová koncentrace, počet lůžek/ha (obyv.)…

Únosná kapacita Životní cyklus území pro rozvoj destinace CR



ekologická (absorpční charakter)

ochranářů a památkářů eroze, poškození (snížení) záchrana, údržba (navýšení) přírodních a kulturněhistorických hodnot (ekosystémy, památkové objekty) daného území

limity vyplývající z ochrany území, historická či ekologická hodnota území, autenticita a jedinečnost primárních zdrojů CR, (ne)vhodnost území pro jednotlivé typy (formy a druhy) CR

změny v míře a způsobu exploatace primárních a vytváření sekundárních zdrojů CR (masovost, respekt krajinného rázu, stávajících landuse a zohlednění zájmů místních obyvatel)

Indikátory: úroveň biologické a kulturní diverzity, náklady na nápravu škod způsobených CR

Únosná kapacita území pro rozvoj CR

Životní cyklus destinace

ekonomická změny v tempu (optimalizačn růstu í charakter) absolutního i relativního výkonu CR, v hospodářské efektivitě i struktuře – v tempu procesu tercializace aktivit CR, míře ekonomické závislosti (podílu) na CR, výdajích na propagaci, podílu na trhu CR



ekonomů (developerů, investorů) nutno akcentovat hledisko dlouhodobého (nespekulativního) rozvoje

ekonomické prostředí (míra investic, reinvestic), úroveň destinačního managementu, instituciální prostředí, dostupnost finančních zdrojů (úroveň fundraisingu), spolupráce se zahraničními partnery, úroveň PPP (publicprivate partnership), kvalita lidských zdrojů, úroveň využívání stávající kapacity území

Indikátory: výkony CR, náklady (včetně negativních externalit), podíl na zákl. ekonomických ukazatelích včetně zaměstnanosti, rentabilita nákladů (investic) do rozvoje CR, (průměrná délka pobytu, denní útrata, opakovanost návštěv, segmentační struktura…

Únosná kapacita území pro rozvoj CR

Životní cyklus destinace



sociokulturní (toleranční charakter )

změny v kulturním prostředí: v životním stylu a kulturní identitě, ve vnímání poměru přínosy/zátěž CR (žádoucí/nežádouc í dopady) CR, nastartování procesů inscenizace, folklorizace, stereotypizace kultury, dualizace (marginalizace)…

místních obyvatel – kvalita života Indikátory – vztah k návštěvníkům (Doxeyho iritační index), kongesce, sociodiverzita, podíl zařízení CR provozovaných místními obyvateli, demonstrační efekt – pozorování, míra žádoucnosti dopadů CR – dotazníkové šetření…

úroveň osvěty a participace místní komunity a její postoje k CR, pohostinnost, výskyt sociálně patologických jevů (zločinnost, gamblerství, prostituce, toxikomanie…), míra provozování a zakládání tradic (pěstování uměleckých řemesel, folklóru), posilování sociální soudružnosti, místní identity

Únosná Životní cyklus kapacita destinace území pro rozvoj CR psycholog ická (percepční charakter)

změny ve vnímání poměru hodnota/cena, v segmentech návštěvníků z hlediska motivace a časoprostorové ho vzorce chování



návštěvníků – kvalita zážitku Indikátory – vzorec spotřebního chování Plogova (Cohenova) škála, percepční diverzita, míra spokojenosti dotazníkové šetření…

efekt módnosti (popularita destinace – nabídka touroperátorů – vysoká míra prodejnosti), stávající a potenciální segmenty, inverzní atraktivita (přítomnost a aktivity návštěvníků – známých osob), nekonfliktnost segmentační struktury

Koncepčně a metodicky orientované studium musí určit: • Základní územní jednotku – provést regionalizaci (území na základě klíčových regionálních procesů CR (aspekty – dostupnost dat, vztah k vymezení typických oblastí CR) • Časovou jednotku – možnosti: ¼ roku, měsíc, rok (aspekty – postižení sezónnosti, cena, objem – manipulovatelnost dat) • Jednotky měření (sledované ukazatele) – vybrat ukazatele klíčové pro sledování ŽCD a plnohodnotné využívání a saturaci únosné kapacity - počty turistů, příjmy na osobu za pobyt • Průběh a aktuální fáze ŽCD – rychlost, intenzita a charakter vývoje CR, stanovení míry zralosti destinace dle určitého symptomu (monitorovaného ukazatele) • Přitahované segmenty – provést územní typologizaci na základě dominantních atraktivit

Koncepčně a metodicky orientované studium musí určit: • způsob získávání dat s rozlišením na celoplošná, bodová šetření (extenzivní, intenzivní výzkum), online vstupy na WWW, povinnosti a motivace subjektů sledovat vybraná data - obce, kraje, MMR (ČCCR) • způsob zpracování dat (opět s rozlišením na celoplošná, místní) – s využitím IT • způsob vyhodnocení dat • způsob uchovávání, presentace dat - vizualizace, GIS • způsob zpřístupnění a distribuce primárních dat a výsledků výzkumu • ošetření autorských práv k výsledkům výzkumu (vzhledem k jejich další použitelnosti a distribuci) • způsob převedení mechanismu do praktické realizace CR – zajištění vysoké míry „apolitické kontinuity – legislativní, osvětové, ekonomické a organizačně technické nástroje

Marketingový výzkum CR • systematické zkoumání a analýza různých aspektů trhu CR, aktivit vlastních i aktivit konkurence, chování spotřebitelů, distribučních kanálů atd. • primární výzkum (field research) CR vychází z přímo zjištěných dat – např. z dotazníkových šetření a řízených pohovorů • sekundární výzkum (desk research) CR vychází z dat již publikovaných, agregovaných, zpracovaných • kvantitativní vs. kvalitativní výzkum CR • zpravidla kombinovány různé metody mkt. výzkumu CR

Analýza časových řad vývoje CR • statistický přístup, kdy jsou analyzována historická data CR, jejich trendy a souvislosti s různými vlivy, s cílem extrapolovat či ovlivňovat jejich další vývoj

• přístup je často využíván v CR v souvislosti s analýzou sezónnosti, zkoumání změn cen produktů v destinaci a chování konkurence na prodej vlastních produktů, vzorce chování návštěvníků

Anticipace • očekávaní a hypotézy aktérů CR, vycházející z předpokládaného vývoje CR • (příčinné) objasnění rozhodovacích procesů aktérů CR a předvídání jejich rozhodnutí

• svá očekávání aktéři CR formulují nejen na základě znalostí a zkušeností, ale také iracionálních a psychologických faktorů (např. předvídaná míra změny směnného kursu ovlivňuje plánování CK – co do množství, podmínek a prostorového rozložení nabídky zájezdů, módní trendy, vyhrocená politická či ekonomická situace atd.)

Delfská metoda (Delphi method) • expertní metoda pro podporu rozhodování, prevenci a řešení problémů, vývoj metodik a postupu bezprecentního zpravidla mezioborového výzkumu

• individuální vypracování názorů expertů na řešení určitého problému a postupné sbližování těchto názorů (zpravidla ve 3 kolech) • vhodné např. pro vývoj souboru indikátorů pro monitoring vývoje CR, metodu aplikace únosné kapacity

Vzorec chování návštěvníka charakteristiky vystihující spotřební chování určitého segmentu CR, zjištěné na základě pravidelných dotazníkových šetření, dat subjektů CR a správních orgánů, standardizovaných pozorování atd.: • průměrná délka pobytu v destinaci • typ vyhledávaných atraktivit a provozovaných aktivit • průměrné denní výdaje a jejich struktura • způsob dopravy do destinace i v ní • způsob využívání infrastruktury CR • opakovanost návštěvy atd.

Anketa • nereprezentativní výběrové statistické šetření, na

otázky položené v připraveném formuláři náhodně vybraným respondentům odpoví pouze část dotázaných • výsledky zatíženy systematickým zkreslením (šetření není prováděno nad celým základním souborem a nelze je proto na celý základní soubor zobecňovat)

Mentální mapa • způsob uložení obrazů fyzického světa a vztahů mezi objekty v mozku charakteristický individuální (subjektivní) deformací směrů, tvarů, vzdáleností atd. • pro CR

 MP výrazně ovlivňuje výběr destinace, podklad pro orientaci v terénu, uložený obraz destinace ovlivňuje vzorec chování v destinaci i způsob komunikace návštěvníka o ní (např. doporučení návštěvy destinace známým)  využitelnost pro výzkum percepce regionů CR návštěvníkem

Kognitivní mapa • vnitřní reprezentace vnější reality v mozku člověka – např. představa o Evropě, o vlasti, o rodném městě, o okolí svého domu • předchází zformování percepční mapy

• nejde o přesný odraz reality, různá zkreslení vzdáleností, úhlů atd., proces vytváření a využívání kognitivních map (získávání, kódování, ukládání, vyhledání, dekódování) označován jako kognitivní mapování • v CR může být vhodné ovlivňování tvorby KM využito v rámci DM

Percepční mapa • odraz vnějšího světa, vytvářený v mozku jako syntéza smyslových vjemů (počitků) a předchozí zkušenosti se zpracováním smyslových vjemů • předchází vytvoření kognitivní mapy, je individuální (odlišná kvalita smyslových orgánů, odlišný způsob zpracování v mozku), je součástí percepčního prostředí

Gravitace atraktivit CR • prostorový model zjišťující vzájemnou proporci přitažlivosti 2

atraktivit CR/destinací vzhledem k určitému zdrojovému území • zjištění podílu každé z atraktivit/destinací (A a B) na celkovém počtu návštěvníků (včetně nedojezdů!), proudících ze zdroje

• výsledná proporce přitažlivosti obou atraktivit/destinací přímo úměrná podílu empiricky zjištěných hodnot jejich atraktivnosti a nepřímo úměrná podílu čtverců vzdáleností (i dostupnost časová, cenová aj.) atraktivit od zdroje (někdy je vedle nepřímé úměrnosti na čtverci vzdálenosti zvažována i jiná závislost - exponenciální) • modifikací vzorce: zjišťování pravděpodobnosti navštívení určité atraktivity z určité zdrojové oblasti, vybrané z množiny potenciálních zdrojových území

• jedna z geografických aplikací Newtonova gravitačního zákona

Model intervenčních příležitostí •předpoklad: množství přesunů z vysílajícího do přijímajícího území je úměrné množství příležitostí v přijímajícím místě a je potlačováno intervenčními příležitostmi mezi vysílajícím a přijímajícím místem •doplňuje gravitační model o vzdálenosti na intenzitu migrace

zvážení vlivů na cestě a relativizuje vliv

•pro CR: počet cestujících z vysílajícího území do destinace (NC) je úměrný počtu obyvatel vysílajícího území (NV), součtu počtu atraktivit (ACD) v destinaci, vynásobených jejich přitažlivostí (PV) pro obyvatele vysílajícího území, a dostupností destinace (D), a je nepřímo úměrný součtu počtu atraktivit (AI) mezi vysílající a cílovou destinací, vynásobených jejich přitažlivostí pro obyvatele vysílajícího regionu

Kurtóza sezónnosti • aplikovaný statistický model, vyhodnocující průběh frekvenční distribuce - míru koncentrace hodnot v okolí daného bodu • v CR určení míry sezónnosti, (ne)rovnoměrnosti v rozdělení počtu návštěvníků dané destinace v průběhu celého roku - indikuje, do jaké míry se návštěvníci koncentrují do určitých částí roku a měří také míru odlišnosti od různých typů rozdělení počtu turistů během roku (Gaussovo rozdělení s 1 nebo 2 vrcholy) • Pro K=0 - návštěvnost rozdělena zcela rovnoměrně po celý rok • Pro K=3 - normální rozdělení návštěvnosti s jednou sezónou • leptokurtická křivka K>3 s relativně výrazným vrcholem(y), daná destinace značně přetěžována v určitém období roku • platykurtická křivka K<3 poměrně plochá s relativně rovnoměrným rozložením návštěvnosti do celého roku

Koeficient rekreační funkce území (KRF) • ukazatel, který hodnotí současný stav hustoty zatížení území rekreačními objekty, obvykle se používá při hodnocení stavu druhého bydlení a individuální rekreace, teoreticky ho lze použít i pro hodnocení stavu volného i vázaného CR, pro stanovování únosné kapacity území

• KRF = D(f) * R/RP (Defertova funkce vynásobená poměrem celkové plochy k rekreační ploše na sledovaném území)

Míra přitažlivosti atraktivity CR • ukazatel udávající, jak intenzivně působí atraktivita CR jako stimulační faktor na potenciální návštěvníky • míra působení je přímo úměrná a do značné míry významně ovlivněná (determinovaná) především mírou jedinečnosti atraktivity (jediná, největší, nejzápadnější atd.)

• závisí na její dostupnosti (časové, finanční, dopravní apod.), způsobu propagace atd. • jedinečné atraktivity procházejí proměnou z volného statku na vzácný statek, stávají se dědictvím se související nutností jejich ekonomizace nebo ochrany

Defertova (turistická) funkce • základní interval vymezen nulou (nulová lůžková kapacita) a nekonečnem (nulový počet obyvatel) • empir. interv.: (0,4), (4,10), (10,40), (40,100), (100,500), (500, ) • Tf < 4 téměř žádná aktivita turistů • Tf = 4 - 10 nevýrazná turistická aktivita nebo funkce CR rozpuštěna v ostatních funkcích území

• Tf v intervalu hodnot 10 - 40 významná, ne převažující funkce CR • Tf v intervalu 40 - 100 převážně turistická území • Pro hodnoty Tf = 100 - 500 - významná střediska CR • Tf > 500 hyperturistická střediska

Koeficient účasti na CR • část (podíl) vybrané populace, která se účastní CR, resp. určitých druhů CR, forem CR • hodnota koeficientu složitou funkcí nejen charakteristik dané populace (věková struktura, ekonomické možnosti, vzdělání, kultura, geografická poloha aj.), ale také typu nabídky a její dostupnosti

Koeficient účasti na CR – vybrané vlivy Populace

Motivace, módní efekt

Demografické faktory

Nabídka

Atraktivnost Dostupnost

Sociálněekon. skupiny

Příležitost

Dostupnost

Poptávka po CR

Percepce

Účast na CR Zkušenost

Zdroje CR

Kognitivní proces • proces získávání, zpracování, ukládání, využívání a transformace informací člověkem, jehož součástí je vytvořené percepční prostředí a behaviorální prostředí, paměť, symbolizace, uvědomování si kvality, kvantity a struktury fyzického světa obklopujícího jedince a jeho vnitřního světa • ovlivněn individuální percepcí, předchozí zkušeností (kulturní a sociální vlivy, vlivy životního prostředí atd.), strukturou vyšší nervové soustavy

Prostorové preference • individuální nebo skupinové vyhodnocení atraktivity prostorových jevů nebo prostorových alternativ • studovány v souvislosti s migrací, CR, urbanismem atd.

Papier computer • matice dopadů (portfolio) – matice složek prostředí vzhledem k jejich aktivnímu i pasivnímu působení v místním (eko)systému CR

• každá šipka matice (působící a ovlivňovaný) prvek systému) má 4 rozměry (směr, strmost, délku a pozici)

Papier computer

Papier computer

Papier computer

Prostorové učení v rámci orientace v neznámém prostředí, pro CR je důležitá znalost průběhu tohoto procesu u typického návštěvníka, za účelem minimalizace s orientací spojeného stresu při jeho pobytu

Konvergence časoprostoru (Time-Space Convergence) jev postupného zkracování doby přepravy mezi dvěma místy na Zemi spojený s vývojem dopravních prostředků, dopravních cest a zabezpečení dopravy. Je jedním z faktorů, který příznivě ovlivňuje mobilitu lidí včetně CR Časoprostorové stezky (Hägerstrandt) - možnost pro podchycení časoprostorového chování typického návštěvníka v destinaci - Ch. Cooper)

Odborné publikace • Annals of Tourism Research

kvalitní mezinárodní časopis: články z teorie a základního a aplikovaného výzkumu z různých oblastí CR. Možnost placeného on-line přístupu k plným verzím článků. Vydavatel Elsevier Science a Pergamon. URL = www.elsevier.nl/locate/issn/01607383 • International Journal of Tourism Research

kvalitní mezinárodní časopis zaměřený zejména na výzkum v oblasti CR: odborné články, rešerše, výstupy z konferencí aj. Vydavatel John Wiley & Sons, Inc. URL = www.interscience.wiley.com/jpages/1099-2340/ • Kompendium cestovního ruchu (WTO)

• Global Tourism Monitor (GTM)

Organizace CR •AIEST (Association Internationale ď Experts Scientifiques du Tourisme) = Mezinárodní sdružení vědeckých pracovníků v CR •ATLAS (European Association for Tourism and Leisure Education) = Evropská asociace pro vzdělávání v CR a rekreologii

•ELRA (European Leisure and Recreation Association) = Evropské sdružení pro volný čas a rekreaci •ETOUR (European Tourism Research Institute) = Evropský institut pro výzkum CR •IAT (International Academy of Tourism) = Mezinárodní akademie CR •ICER (International Centre for Ecotourism Research) = Mezinárodní centrum pro výzkum ekoturismu •WTTERC (World Travel and Tourism Environment Research Centre) = Světové výzkumné středisko cestování a CR

Studijní literatura • KITCHIN –– TATE (2000): Conducting Research in Human Geography. Theory, Methodology and Practice, Harlow, Prentice Hall • ROBINSON (1998): Methods and Techniques in Human Geography, John Wiley and Sons, Chichester, 556 str. • SAYER (1984): Method and Social Science: a Realistic Approach, Routlage, London, 313 str. • DOXEY (1975): Causation Theory of Visitor-Resident Irritants; Methodology and Research Inference. In: The Travel Research Association Conference No. 6, TTRA, San Diego (California), s. 195-198.

• HAHN, H. – KAGELMANN, H. J. (1993): Tourismuspsychologie und Tourismussociologie: ein Handbuch zur Tourismuswissenschaft, Quintessenz, München, 630 str. • PEARCE, D. G.: An Integrative Framework for Urban Tourism Research, Annals of Tourism Research, Vol. 28, No. 4, pp. 926–946, 2001 • WALLE, A. H.: Quantitative versus Qualitative Tourism Research, Annals of Tourism Research, Vol. 24, No. 3, pp. 524-536, 1997 • SQUIRE, S. J.: Accounting for cultural meanings: the interface between geography and tourism studies reexamined, Progress in Human Geography, Vol. 18, No.1, pp.1-16 • TRIBE, J.: The indiscipline of tourism, Annals of Tourism Research, Vol.24, No. 3, pp. 638-657

• URIELY, N.: Theories of Modern and Postmodern Tourism • WEBER, K. (2001): Outdoor Adventure Tourism. A Review of Research Approaches, Annals of Tourism Research, Vol. 28, No. 2, pp. 360–377 • VAN LIER, H. N. - TAYLOR, P. D (1993) : New challenges in recreation and tourism planning. Elsevier, Amsterdam PÁSKOVÁ, M. (1999): Negative Impacts of Tourism as an Alternative for Regional Development, Regionální prosperita a udržitelnost, sborník 3.mez. konference CONGEO ´99, Slavkov u Brna, str.155 – 167 • PÁSKOVÁ, M.. (2003): Změny geografického prostředí vyvolané rozvojem cestovního ruchu ve světle kritickorealistické metodologie. Dis. práce, UK Praha, 270 str. • KOL. AUTORŮ (2001a): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro území ČR. Zpráva výzkumného úkolu pro MMR ČR, Praha, Ústav územního rozvoje Brno, str.22 (bez grafických příloh).

Kontrolní otázky • Jaké znáte hlavní koncepty výzkumu CR? • Jak byste charakterizovali kriticko-realistickou metodologii výzkum? • Jak byste popsali systémový přístup k výzkumu CR? • Jaký je rozdíl mezi primárním a sekundárním výzkumem? • Co je to Papier-computer? • K čemu se používá kurtóza sezónnosti?

Domácí zadání • Rozmyslete si, jaké metody byste použili pro svůj výzkum v oblasti CR. • Jak byste přistoupili ke zjišťování vzorce chování typického návštěvníka Vaší oblíbené destinace? • Myslíte si, že studie CR představují rovnocennou vědeckou disciplínu? Zdůvodněte svou odpověď.

Související seminární práce • odvození časoprostorového vzorce chování typického návštěvníka vybraného území (s použitím časoprostorových křivek – T. Hägerstrandt) – viz COOPER (1981) • odvození matice složek prostředí vzhledem k jejich aktivnímu i pasivnímu působení v místním systému CR (tzv. Papiercomputer) na vybraném území (viz LIER - TAYLOR 1993, HOPFENBECK – ZIMMER 1993)

Masový CR a jeho dopady mají svou historii – pláž města Southport, 30. léta min. století

Metodologicko-teoretické přístupy. k výzkumu CR

Recommend Documents