Životní cyklus destinace coby výzkumný model geografie CR a nástroj k porozumění a ovlivňování vývoje CR
Obsah • popis a vysvětlení Butlerova modelu • alternativní pojetí modelu • interpretace jednotlivých fází a kritická diskuse tvaru křivek životních cyklů destinace (ŽCD) vzhledem k řádovostní úrovni CR, destinačním typu atd.
Ekonomický koncept životní cyklus produktu 1. z hlediska marketingu: fáze výrobku po dobu existence na trhu: – – – –
zavádění produktu na trh zralost (nejlepší pozice na trhu, nejvyšší tržby) pokles (snižování tržeb) inovace produktu
2. z hlediska vlastní produkce a spotřeby, často využíváno jako environmentální nástroj (LCA analýza – Life cycle assessment): • • • •
vývoj produktu výroba spotřeba (údržba, servis) recyklace (likvidace) po skončení životnosti
Důvod k použití konceptu v CR •
•
• •
užitečný konceptuální rámec pro sledování dynamiky destinačního prostředí – změn způsobených primárně CR vhodná platforma pro ověřování a aplikaci dalších konceptů, jejich provázanosti, při reflektování mezioborovosti a komplexity zkoumaného problému jediný vlastní teoretický koncept studií CR (Wall 1982) vysoká deskriptivní a explanační hodnota, vhodná základna pro výzkum, rámec a nástroj pro objasnění konkrétního destinačního vývoje a jeho kauzality
Teoretický rámec konceptu a jeho aplikace pro CR •
•
•
teoretický („hypotetický“) model, poskytuje konceptuální rámec pro studium (základní i aplikovaný výzkum) vývoje destinace a představuje tak jednu z mnoha aplikací klasické křivky ŽC výrobku, (ekonomové Polli a Cook 1969) tradičně používanou v marketingu trajektorie ŽCD - křivka, která podchycuje vývoj hodnot základních ukazatelů vývoje potenciálu a stavu CR v destinaci (kapacity území pro rozvoj CR) ústřední postavení konceptu ŽC ve výzkumu environmetálních vlivů CR
Ústřední pozice konceptu ŽC ve výzkumu environmetálních vlivů CR
Teoretický rámec konceptu a jeho aplikace pro CR sleduje se zejména: • vývoj velikosti a míry využití potenciálu území pro rozvoj CR • vývoj velikosti a míry dosažení únosné kapacity území pro rozvoj CR používané indikátory: • vývoj návštěvnosti, poměru počtu lůžek a místních obyvatel (Defertovy funkce), postoje obyvatel k návštěvníkům (iritačního indexu), příjmů z CR/obyv., míry využití ubytovací kapacity, počtu uživatelů (návštěvníků a místních obyvatel) na jednotku plochy, množství odpadu, úroveň hlučnosti, míry sezónnosti, vzorce časoprostorového a spotřebního chování typického návštěvníka, názoru obyvatel na vývoj CR, způsob DM
Teoretický rámec konceptu a jeho aplikace pro CR •
většina autorů (zejména geografů a ekonomů) po Butlerově (1980) vzoru popisuje cyklus o 6 fázích (např. Goodall 1992, Young 1983), jiní pouze 3 či 4 fází (např. Hovinen 1981, Getz 1992)
•
aplikační komplikace: prostorové vymezení relativně izolované destinace, abstrakce od mnoha vnějších faktorů, dostupnost historických statistických dat atd.) - nejsnáze se překonávají v případě pobřežních a zejména ostrovních destinací (ostrovní geografie ostrovy představují relativně uzavřené systémy
ŽCD: Butler (1980), Noronha (1976), Plog (1973) Indikátory vývoje cest. ruchu
Omlazení
Adaptace
Stagnace Kritické rozmezí únosné kapacity Konsolidace (saturační interval)
Stabilizace
Pokles
Noronhovy fáze
Odhalení destinace
Místní kontrola
Institucionalizace Úpadek
Rozvoj
Objevování
Vtažení čas
Plogova segmentace
allocentrik
mid (mezo)centrik
psychocentrik
Butlerův (1980) koncept ŽCD • objevení, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace a poststagnace • indikátory vývoje CR: změna počtu návštěvníků, podílu turistů, počtu konkurenčních destinací), průměrných výdajů návštěvníků; segmentační struktury, tržního podílu; intenzity a způsobu propagace (náklady, účast na mezinárodních veletrzích) a cenové inflace tažené CR • model v odborné literatuře často uváděn a diskutován a ověřován v konkrétních destinacích, přičemž v mnohých případech dochází k jeho výrazné modifikaci, resp. k jeho určité specializaci – např. Wolfe (1983), Miossec (1976) • prolíná se s koncepty dalších (sub)disciplín (např. sociální směna, únosná kapacita a teorie jádro – periferie)
Butlerův koncept ŽDC - fáze objevení • fáze objevitelská, poměrně malý počet neorganizovaných individuálních návštěvníků, převážně inovativního typu • dobrodružnější forma cestování, vlastní organizace cesty • podle Christallera (1963) se zpravidla jedná o návštěvníky ze vzdálenějších zdrojových oblastí, kteří jsou do destinace přitahováni jejími jedinečnými a odlišnými přírodními a kulturními charakteristikami • návštěvnost území prozatím nevykazuje žádné známky pravidelnosti • téměř žádná suprastruktura CR, vysoká míra využívání primární infrastruktury a intenzita kontaktu návštěvníků s místními obyvateli
Butlerův koncept ŽDC - fáze objevení • návštěvnický typ: alocentrici (Plog 1973) /„objevovatelé“ (Cohen 1972), zpravidla intenzivní poznávání jazyka i místní kultury a místní komunitou obvykle příznivě přijímáni • Doxeyho (1975) iritační index: entuziasmus /„nadšené přijetí“ (embracement) (Ap – Crompton 1998) • na fyzickou strukturu a sociální prostředí destinace mají návštěvníci relativně malý vliv, ale zprostředkováním své zkušenosti dávají rozhodující impuls pro zvyšování návštěvnosti destinace náročnějším segmentem, vyhledávajícím relativně větší komfort a jistotu, i inovativním investorům
Butlerův koncept ŽDC - fáze vtažení • spolu s nárůstem objemu a pravidelnosti návštěvnosti destinace se někteří místní obyvatelé začínají realizovat v podnikání CR, poskytují služby a vybavenost obecně převážně či dokonce výlučně pro návštěvníky • místní iniciativa v destinaci v této fázi vzrůstá přímo úměrně zvyšujícím se nárokům návštěvníků • kontakt mezi návštěvníky a místními obyvateli zůstává stále relativně intenzivní a dochází k jeho komercializaci • Doxeyho (1975) iritační index: kombinace entuziasmus apatie
Butlerův koncept ŽDC - fáze vtažení • postupně se formuje propagace CR a začínají též zřetelně krystalizovat zdrojové oblasti destinace • začínají se projevovat sezónnost a změny v místní sociální struktuře, zejména vzrůstající rozdíl mezi obyvateli vtaženými do procesu rozvoje CR a zbytkem populace • rozvoj CR začíná nabývat jisté úrovně organizovanosti, začínají se projevovat první tlaky na samosprávu a veřejné instituce ve smyslu zabezpečení infrastruktury CR
Butlerův koncept ŽDC - fáze rozvoje • lokalita už disponuje dobře vymezeným okruhem zdrojových oblastí formovaným částečně důraznou propagací CR • výrazně klesá aktivita místních obyvatel a jejich kontrola nad rozvojem CR • některá místně provozovaná zařízení CR jsou vytlačena zařízeními, provozovanými vnějšími subjekty • atraktivity CR rozvíjeny či dokonce uměle generovány a výrazně propagovány, původní atraktivity zpravidla komercializovány a doplňovány uměle vytvořenými atraktivitami (často nezapadajícími do koloritu destinace)
Butlerův koncept ŽDC - fáze rozvoje • znatelné změny ve fyzickém vzhledu území ne vždy přijímány místními obyvateli • masový a exogenní CR nežádoucí dopady na ekonomické, fyzické, ekologické, socio-kulturní i percepční prostředí • nutnost systematického plánování rozvoje CR na lokální, regionální i národní úrovni za účelem kontroly zamezit přesažení hranice únosné kapacity území pro rozvoj CR či snížování absorpční schopnosti destinace • kulminace intenzity CR (návštěvnosti) • v hlavní sezóně počty návštěvníků převyšují počet místních obyvatel, masovost CR a diverzifikace nabídky
Butlerův koncept ŽDC - fáze rozvoje • kontrola rozvoje do rukou zahraničních podnikatelů, nárůst nároků na standard služeb import surovin, materiálů i pracovní (zejména sezónní) síly • rozvoj v destinaci dříve se nevyskytujících služeb (prádelny, fitness centra atd.), sportovních a kulturnězábavních služeb změna životního stylu obyvatel • návštěvnický typ: midcentrik (Plog 1973)/individuální masový návštěvník“ (Cohen 1972) • Doxeyho iritační index: posun k apatii, „tolerování návštěvníků v destinaci (Ap – Crompton 1998)
Butlerův koncept ŽDC - fáze rozvoje • 2 etapy této fáze (Ryan 1991) – raná etapa - nabídka packagů specializovaných CK, jejichž služeb využívají zatím spíše alocentrici – pozdní etapa - z výklenkových CK se stávají masové CK, napojené na vnější (národní i zahraniční) partnery a místně provozované podniky jsou marginalizovány • začíná se výrazně projevovat proces komercializace vztahu návštěvníků k místním obyvatelům (odstup, vzdálenější kontakt, obchodní motivace jednání)
Butlerův koncept ŽDC - fáze konsolidace • zřetelné zpomalování tempa růstu návštěvnosti, i když absolutní počet návštěvníků ještě stále roste a celkový denní počet návštěvníků převyšuje počet stálých obyvatel • převážná část místní ekonomiky vázána na CR, ten stává tzv. bazickým odvětvím (viz Johnston a kol. 1981) • aktivity CR pro území životně důležité z hlediska příjmů i zaměstnanosti • narůstá suprastruktura CR turisticky monokulturní charakter (často i vznik turistických ghett) • nárůst poboček významných hotelových i pohostinských řetězců, málo místních provozoven, vytlačení (potlačení) běžných funkcí (části) sídla komerční funkcí, úzce zaměřenou nabídku služeb CR, turistická inflace, snížení dostupnosti zboží běžné denní spotřeby, kongesce veřejných komunikací a prostranství atd.
Butlerův koncept ŽDC - fáze konsolidace • nárůst intenzity marketingu a propagace, snaha rozšířit návštěvnickou sezónu i zdrojové oblasti destinace • organizování masového CR, typ návštěvníka bez zájmu o reálný život rezidentů: kvazipsychocentrik (Plog 1973), destinace popisovaná a prodávaná CK a CA jako „turistický ráj“ • stále vysoký objem návštěvníků a infrastruktury CR růst nespokojenosti obyvatel, zejména těch, kteří z CR neprofitují • Doxeyho iritační index: „znechucení“/„přizpůsobení se obyvatel přítomnosti a aktivitám návštěvníků v destinaci“ (Ap - Crompton 1998), tento stav vyúsťuje v jisté omezování a regulaci návštěvnických aktivit
Butlerův koncept ŽDC - fáze konsolidace • někteří návštěvníci přestávají destinaci vyhledávat, protože ji začínají vnímat jako podřadnou, přelidněnou a již neschopnou poskytnout jim neobyčejné zážitky, které vyžadují (Ioannidis 1995) • Butler (1980) poukazoval na takovéto vývojové trendy v destinacích, jako jsou oblasti Karibiku a severního Středomoří • destinace v této fázi se vyznačují zřetelně vymezeným „rekreačním podnikatelským okrskem“
Butlerův koncept ŽDC - fáze stagnace • nejkritičtější etapa ŽCD - rozhoduje o tom, která z variant poslední fáze se stane skutečností • počet návštěvníků stagnuje, průměrná délka pobytu a průměrná útrata návštěvníka zpravidla vykazují klesající tendenci • díky značné časové a prostorové koncentraci návštěvnosti a nedostatečné kvalitě DM, zejména managementu zdrojů CR, dochází k nasycení většiny rozměrů únosné kapacity destinace, od tohoto okamžiku se změny v destinačním prostředí stávají výrazně nežádoucími a zpravidla nevratnými • destinace má velice pevně zakotvenou image, ale již není moderní
Butlerův koncept ŽDC - fáze stagnace • DM a další subjekty zainteresované v CR se spoléhají především na již zavedenou klientelu a zaměřují se zejména na konferenční formy CR • ubytovací kapacita již ani v sezóně plně využita značné úsilí k udržení i tohoto stupně návštěvnosti • primární atraktivity postupně vytlačeny uměle vytvořenými atrakcemi, pokles atraktivnosti území, návštěvnický typ: kvazipsychocentrik (Plog 1973)/“organizovaný masový návštěvník“( Cohen 1972 • Doxeyho iritační index: „znechucení“„nepřátelství“, nárůst antagonistických postojů obyvatel k rozvoji CR i u obyvatel angažovaných v CR (pokles přínosů z CR při nárůstu nežádoucích vlivů na prostředí)
Butlerův koncept ŽDC - fáze poststagnace v závislosti na předchozím vývoji 4 základní varianty: úpadek, stabilizace, adaptace a omlazení • úpadek – výsledek vyčerpání zdrojů destinace, poklesu kvality ŽP, degradace místního životního stylu, ztráty genia loci – kromě nepřiměřené exploatace destinačních zdrojů tento stav často výsledkem válečných konfliktů, epidemií či přírodních katastrof – postupný útlum turistické funkce, zpravidla zapříčiněný překročením únosné kapacity destinace pro rozvoj CR a nedostatečnými investicemi do údržby a inovace infrastruktury CR
Butlerův koncept ŽDC - fáze poststagnace • stabilizace - udržování stabilní úrovně návštěvnosti destinace poté, co se jí podařilo vyrovnat s předcházejícím poklesem • adaptace - jistá modifikace rozvoje CR a přizpůsobení únosné kapacitě území, přičemž pokračující ochrana zdrojů CR umožní jistou míru růstu návštěvnosti • omlazení - výsledek promyšleného DM, vedoucího ke změně image destinace a zvýšení její únosné kapacity pomocí efektivních metod řízení, inovací, nových technologií atd., začíná nový ŽCD a opětovný vzrůst návštěvnosti
Vývoj konceptu
Christaller (1963) • ve svém výzkumu turisticky periferních evropských lokalit v kontextu dostupné literatury zřejmě prvním, kdo přišel s myšlenkou, že turistická letoviska ve svém vývoji procházejí předvídatelnými a vzájemně odlišnými fázemi • jako typický vývoj destinace popisuje přechod od místa zprvu turisticky neznámého a objeveného v první fázi především umělci, bohémy a dobrodruhy k lokalitě masového CR, hromadně navštěvované konzumně orientovanou klientelou
Plog (1973)
• psychografické kontinuum: inovátorský návštěvník (dobrodruh, objevitel) „alocentrik“ relativně přizpůsobivý a poznání chtivý návštěvník „mezocentrik“ do sebe uzavřený, komfort a jistotu preferující „psychocentrik“ • neznámá a poněkud riskantní destinace přitahuje velmi malé procento návštěvníků (individuální CR), s nabývající popularitou vzrůstá její organizovanost a infrastrukturální zajištění a přitažlivost pro konzervativnější segment návštěvníků • destinace tak postupně ztrácí genius loci a autenticitu, dochází k poškození primárních destinačních zdrojů, zejména díky rozvoji sekundárních zdrojů • různé destinace na světě mohou být identifikovány z hlediska jejich pozice v tomto kontinuu
Psychografické rozdělení návštěvníků. Zdroj Plog 1973
kvazipsychocentrik psychocentrik
midcentrik
kvaziallocentrik
Procentuelní podíl návštěvníků destinace
allocentrik
Miossec (1976) • ve své geografické studii předkládá inovativní evoluční modely geografie CR • jako jeden z prvních geografů CR se systematicky zabývá prostorovou i časovou evolucí destinačních oblastí,tvrdí, že v každé vývojové fázi destinace se efekty CR různí • jak destinace prochází ŽCD, dochází ke kvalitativnímu i kvalitativnímu růstu infrastruktury CR a změnám v chování a postojích místních obyvatel a politiků i návštěvníků • podchycuje prostorovou dynamiku CR pomocí čtyř hlavních prvků: střediska CR, doprava, chování návštěvníků, postoj zprostředkovatelů CR k místní komunitě; podchycuje též vztahy mezi jednotlivými fázemi vývoje CR a změnami v každém z čtyř prvků
Miossec (1976) navrhuje 4 fáze vývoje destinací • pionýrské destinace (globální návštěvnost – pól rozvoje CR) – velmi omezená dopravní síť, využívání střediska návštěvníky s globálním vnímáním turistických příležitostí • multiplikace destinací (jejich difúze v prostoru) – lepší dopravní spojení, větší informovanost o destinaci • hierarchizace a specializace destinací (v počátcích) – výletnictví, segregace návštěvníků a místních obyvatel • završení procesu hierarchizace a specializace destinací – masový CR, saturace destinačních zdrojů, vyspělá dopravní infrastruktura
Wolfe (1983) - alternativní model ŽCD • environmentálně orientovaná alternativa modelu ŽCD: tzv. Ellisova křivka • znázorňuje vývoj vztahu mezi environmentálními a ekonomickými změnami vyvolanými CR v prostředí destinace, na rozdíl od Butlerova (1980) modelu se výslovně zabývá dopadem CR na ŽP destinace • v počátečních fázích má CR spíše kladné dopady na ŽP (vodorovná osa) i na její ekonomickou sféru (svislá osa); s narůstající návštěvností začíná mít CR na ŽP spíše nepříznivý dopad, přičemž ekonomický efekt zůstává stále pozitivní; na konci ŽCD se stávají nepříznivými i ekonomické dopady
Wolfe (1983) - alternativní model ŽCD
index environmentálního dopadu potenciální trajektorie index ekonomického dopadu
Kritické body konceptu ŽCD popis problému
citace vybraných autorů
skepticismus k použitelnosti jediného univerzálně platného Cohen (1979:24), Prosser (1995:38), Bianchi modelu (1994:186), Choy (1992) destinačně specifický model (nízká míra zobecnitelnosti) Haywood (1986), Cooper – Jackson (1989), Cooper (1994), Hovinen (2002), Young (1983:41) konceptuální limitace Wall (1982), Prosser (1995:38) omezená aplikovatelnost modelu životního cyklu produktu na Agarwal (1994), Prosser (1995:38), Choy destinace cestovního ruchu (1992) nedostatek empirického zázemí – hypotetický charakter Wall (1982), Wilkinson (1987), Cooper modelu, zatím nízká úroveň verifikace, subjektivní posuzo- (1994), Shaw – Williams (1994:165) vání absence orientačních časových intervalů pro jednotlivé fáze Wall (1982), Haywood (1986), Agarwal (1994) destinačního vývoje omezená praktická využitelnost modelu pro plánování Wall (1982:190), Agarwal (1994) , Young rozvoje cestovního ruchu (1983:41), Cooper (1992a), Haywood (1986) omezená prediktivní schopnost Hovinen (1981, 2002), Wall (1982:190), Cooper – Jackson (1989), Cooper (1994) omezená preskriptivní funkce Young (1983:41)
Kritické body konceptu ŽCD značný rozdíl mezi aplikací modelu na urbanizované území Wall (1982:190), Roberts (1991:444), Priesta převážně přírodní (rekreační) území ley – Mundet (1998) obtížné získávání srovnatelných dat (časové řady) Cooper (1994), Haywood (1986) obtížné určování inflexních bodů Cooper – Jackson (1989), Ryan (1991:53), Haywood (1986) obtížné „odizolování“ efektů působení cestovního ruchu od Shaw – Williams (1994:89) ostatních procesů obtížný výběr vhodných indikátorů změn Young (1983:41), Prosser (1995:38) relativita žádoucnosti CR způsobených změn z hlediska Young (1983:41) různých aktérů nejasné geografické měřítko Hovinen (1981, 2002), Agarwal (1997) deterministické pojetí modelu Haywood (1986) nedostatečné zohlednění procesu přirozeného výběru ve Haywood (1986) vývoji destinace odlišnost mezi destinacemi CR a klasicky chápanými Prosser (1995:38), Choy (1992) produkty otázka postcyklického stavu destinace Young (1983:41), Brougham – Butler (1981:570)
Studijní literatura • Agarwal, S. (2002): Restructuring Seaside Tourism: The Resort Lifecyle. Annals of Tourism Research No. 1, vol. 29, pp. 25-55 • Agarwal, S. (1997): The Resort Cycle and Seaside Tourism: An Assessment of its Applicability and Validity. Tourism Management No. 18, vol. 2, pp. 65–73 • Agarwal, S. (1994): The resort cycle revisited: Implications for resorts. In C. Cooper, & A. Lockwood, Progress in Tourism. Recreation and Hospitality Management No. 5, pp. 194-207, Chichester UK
Studijní literatura • Butler, R. W. (1980): The Concept of a Tourism Area Cycle of Evolution: Implication for Management of Resources. Canadian Geographer No. 24, vol. 1, pp. 5–12 • Butler, R. W. (1993): Tourism: An evolutionary perspective. In J. Nelson, R. W. Butler, & G. Wall, Tourism and sustainable development: Monitoring, planning, managing. Publication Series No. 37. Waterloo: The University of Waterloo, Department of Geography, pp. 27-43, • Cohen, E. (1972): Towards a Sociology of International Tourism. Social Research 39: 164-182
Studijní literatura • Cooper, C. (1992): The life cycle concept and strategic planning for coastal resorts. Built Environment, No. 18, vol. 1, pp. 57-66 • Cooper, C. (1990): The life-cycle concept and tourism. Paper presented to the "Tourism in the 1990s conference, University of Durham, UK • Doxey, G.V.A (1975): Causation Theory of VisitorResident Irritants; Methodology and Research Inference. Paper given at San Diego, California, The Travel Research Association Conference No. 6, TTRA, pp. 195-198
Studijní literatura • Haywood, M.K. (1991): Can the Tourist-Area Life Cycle Be Made Operational? In Medlik, S. (ed.): Tourism Managing. Butterworth-Heinemann, Oxford, pp. 31-38 • Hovinen G. R. (2002): Revisiting the Destination Lifecycle Model. Annals of Tourism Research No. 1, Vol. 29, pp. 209–230 • Jansen-Verbeke M. (1998): Tourismification of Historical Cities. Annals of Tourism Research, Vol.25, No.3, pp. 739-769
Studijní literatura • Pásková, M. (2001): Environmental Tourism Impacts in Český Krumlov. In Proceedings from 6th International Conference on Travel Trade, Regional Development and Education; South Bohemian University – Tourism Department in Tabor, pp. 167–172 • Plog, S.C. (1973): Why Destinations Rise and Fall in Popularity. Cornell Hotel and Restaurant Administration Quarterly (Nov.), pp. 13-16 • Priestley G. - Mundet L. (1998): The post-stagnation phase of the resort cycle. Annals of Tourism Research No. 25, vol. 1, pp. 85-111 • Russo A. P. (2002): The “Vicious Circle” of Tourism Development in Heritage Cities. Annals of Tourism Research No. 1, Vol. 29, pp. 165-182
Studijní literatura • Stansfield, C. A. (1978): Atlantic City and The Resort Cycle: Background to the Legislation of Gambling. Annals of Tourism Research, No. 5, Vol. 2, pp. 238-51 • Švehla, M. (1996): Arrowtown - The perceived Impacts of Tourism by residents. University of Otago (dissertation work). • Wall, G. (1982): Cycles and Capacity: Incipient Theory or Conceptual Contradiction? Annals of Tourism Research No. 9, pp. 52–56
Kontrolní otázky • Jaký je původ konceptu ŽCD? • Z jakých fází se skládá ŽCD (dle Butlera)? • Jaké jsou varianty poststagnační fáze? Charakterizujte je stručně a výstižně. • Jaké jsou problémy aplikace ŽCD? • Jak byste popsali Miossecův model ŽCD? • V čem spočívá Wolfeho alternativní model ŽCD? • V čem je přínos psychografického přístupu v aplikaci ŽCD a kdo jej do této oblasti zavedl? • Jakou hraje roli ve sledování ŽCD ukazatel iritačního indexu, kdo jej zavedl?
Domácí zadání • Jaké předpokládáte obtíže a naopak výhody při sledování ŽC pražské destinace_ • Volili byste při takovém výzkumu území celé Prahy (region Praha) nebo jejího historického jádra? Proč?
Související seminární práce Podchycení životního cyklu vybrané destinace (včetně kritické diskuse vybraných dosavadních přístupů), podchycení a interpretace jednotlivých fází, faktory a determinanty, diskuse ukazatelů indikujících kritické změny v časoprostoru destinace), návrhy na opatření pro destinační management – viz BUTLER, R. W. (1980) hloubkové šetření (intenzivní výzkum) vnímání dopadů aktivit CR místními obyvateli a jejich postoje k rozvíjeným aktivitám CR na vybraném území s akcentací vztahu rezidentů k návštěvníkům (iritační index) - viz DOXEY 1975, BRYON 2002