Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta. Bakalářská práce

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta

Bakalářská práce

Brno 2007

Tereza Černá

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd

Motivace seniorů ke studiu na univerzitě třetího věku

Brno 2007

Vedoucí diplomové práce :

Vypracovala:

Mgr. Zuzana Šimberová

Tereza Černá

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Filozofické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Tereza Černá

3

Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Zuzaně Šimberové za konzultace a za pomoc při psaní této práce, a dále také Ing. Blance Jankovské z Univerzity Pardubice za informace o U3V v Pardubicích.

4

Obsah 1. Úvod..............................................................................................................................6 2. Celoživotní vzdělávání..................................................................................................7 2. 1. Vzdělávání dospělých ...........................................................................................9 3. Vzdělávání seniorů......................................................................................................11 3. 1. Motivace..............................................................................................................14 3. 2. Univerzity třetího věku .......................................................................................15 3. 3. Obecné informace o studiu na U3V ....................................................................17 3. 4. Vývoj univerzit třetího věku ...............................................................................17 3. 5. Asociace univerzit třetího věku (AU3V) ............................................................19 4. Univerzita třetího věku v Pardubicích.........................................................................22 4. 1. Univerzita volného času......................................................................................23 4. 2. Vědecko - technická sekce Univerzity třetího věku v Pardubicích.....................24 4. 3. Univerzita třetího věku v Pardubicích – humanitní sekce ..................................24 5. Dotazníkové šetření.....................................................................................................27 5. 1. Dotazník ..............................................................................................................28 5. 2. Výsledky šetření..................................................................................................29 5. 3. Shrnutí výzkumu .................................................................................................46 6. Diskuze........................................................................................................................47 7. Závěr ...........................................................................................................................49 Použitá literatura: ............................................................................................................51 Příloha č.1 .......................................................................................................................54 Příloha č.2 .......................................................................................................................56 Příloha č.3 .......................................................................................................................57 Příloha č. 4 ......................................................................................................................58

5

1. Úvod Dramatický demografický vývoj, který vrcholí na přelomu 20. a 21. století, hlavně v hospodářsky vyspělých státech, a sním související demografická revoluce, učinili ze stáří dlouhou realitu, která významně ovlivňuje kvalitu a vyznění života každého jedince. Součástí demografické revoluce je stárnutí populace. Ve společnosti tak přibývá seniorů relativně, absolutně a především prodlužováním života ve stáří, což je známkou zvyšování kvality života. Jedním z důležitých kritérií kvality života je uspokojování potřeb fyziologických, psychických i sociálních. V seniorském věku je důležitá potřeba být i nadále aktivní, mít pocit užitečnosti a nebýt tak vyčleněn ze společenského dění. K uspokojení těchto potřeb významně přispívají vzdělávací aktivity, které u seniorů vedou k pocitu důstojnosti, životního uspokojení a k možnosti seberealizace. Jednou z forem vzdělávání seniorů jsou univerzity třetího věku, a právě na motivaci seniorů ke studiu na univerzitách třetího věku se zaměřím v této bakalářské práci. Jedním z důvodů, proč se touto problematikou zabývám je fakt, že neexistuje mnoho výzkumů, které by uváděly, proč senioři navštěvují tyto vzdělávací aktivity. Práce má charakter teoreticko – empirický. Vzdělávání seniorů je jednou z možností dalšího vzdělávání dospělých a je součástí koncepce celoživotního učení. Oba tyto pojmy osvětlím na počátku teoretické části. Dále se zabývám nejnáročnější formou vzdělávání seniorů, univerzitami třetího věku. Nejprve tuto vzdělávací aktivitu obecně charakterizuji, uvedu historii univerzit třetího věku a konec teoretické části věnuji institucím, které koordinují a sdružují zájmy univerzit třetího věku. Pro mé výzkumné šetření je důležitý pojem motivace, proto v teoretické části věnuji k osvětlení tohoto pojmu samostatnou kapitolu. Empirická část bakalářské práce je zaměřená na konkrétní univerzitu třetího věku, na Univerzitu třetího věku v Pardubicích. Pro své výzkumné šetření jsem použila metodu dotazníku. Šetření jsem provedla na humanitní sekci U3V v Pardubicích. V dalších kapitolách empirické části prezentuji výsledky tohoto šetření a v závěru práce, diskuzi, se pokusím výsledky porovnat s teoretickou částí této práce. Zkoumání pramenů, případová studie a dotazníkové šetření jsou metody, které byly při zpracovávání bakalářské práce použity. Cílem práce a zároveň výzkumnou otázkou je zjistit, co motivuje seniory ke studiu na Univerzitě třetího věku v Pardubicích.

6

Teoretická část 2. Celoživotní vzdělávání K vykreslení pojmu celoživotní vzdělávání bych ráda použila definici z Pedagogického slovníku (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 33), kde si myslím, je tento jev velice pěkně popsán. „V posledních desetiletích se ve vzdělávací politice v celosvětovém měřítku prosazuje koncepce, že lidé se musí učit a vzdělávat v průběhu celého života. Nejde při tom o prodlužování povinné školní docházky či rozšiřování stávajících vzdělávacích systémů, ale o zásadně nový pohled na roli vzdělávání pro jednotlivce a veškeré lidstvo.“ Je mnoho důvodů, v dnešní době je to hlavně ekonomická stránka, které vedou k tomu, aby občané v kterémkoli věku měli možnost dostupnosti vzdělání, s ohledem na jejich potřeby či zájmy. Proto je také nutné vytvářet motivaci lidí všech věkových kategorií k celoživotnímu učení. Můžeme tedy mluvit o předpokladu dlouhodobé perspektivy celoživotního vzdělávání, směřujícího k ideji učící se společnosti. Učící se společnost je dnes velice prosazovanou koncepcí, podle které rozvoj naší civilizace závisí na podpoře faktu, že všichni lidé se v průběhu celého svého života vzdělávají. Hnacím motorem, který nutí stále širší skupiny společnosti k učení, je především informační exploze, rozvoj věd a nových technologií. Můžeme říci, že: „Učící se společnost je tedy takový stav lidské civilizace, kdy se celoživotní učení stává součástí způsobu života.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 260) Celoživotní učení je také spojujícím článkem individuálního a společenského rozvoje člověka ve všech směrech: •

v rámci formalizovaném – tedy ve školních institucích, v zařízeních odborné přípravy, terciárním vzdělávání, vzdělávání dospělých,

•

v neformálním prostředí – doma, v zaměstnání, v jiných společenských celcích.

V definici OCED z roku 2000 je celoživotní vzdělávání charakterizováno takto: „Jedná se o systémový přístup: zaměřuje se na standardy vědomostí a dovedností, které platí pro všechny děti od nejútlejšího věku k učení po celý život a koordinovat snahy o zajištění příslušných možností pro všechny dospělé, bez ohledu na zaměstnané usilující o postoupení na vyšší kvalifikační stupeň či nezaměstnané, kteří se potřebují rekvalifikovat.“

7

Jeden z dokumentů, ve kterém se můžeme dočíst o problematice celoživotního vzdělávání je Memorandum EU o celoživotním učení z listopadu roku 2000, ve kterém se hovoří o všeživotním učení, které soustředí svou pozornost na rozvoj učení tak, aby probíhalo v kterémkoli věku – bez ohledu na životní etapu, místo, čas, či formu učení.

Další dokumenty, ve kterých také můžeme nalézt informace o celoživotním vzdělávání v ČR: •

Bílá kniha (2001)

•

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR (2002) Memorandum o celoživotním učení – Závěrečná zpráva o konzultačním procesu

•

v ČR (2001) •

Strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR ( 2003)

•

Národní akční plán zaměstnanosti

•

Sektorový operační program (2002)

Koncepce celoživotní výchovy a vzdělávání koresponduje také s výzkumy v oblasti psychologie. Ty dokazují, že: „ Člověk je schopen se učit nejen v mládí, ale i ve střední a pozdní fázi svého života, v produktivním i v postproduktivním věku.“ (Skalka, Výchova a vzdělávání dospělých v kontextu pedagogiky a celoživotní výchovy, 1987, s. 18) Idea celoživotního vzdělávání bere učení jako činnost, která je normální a nutnou činností člověka v každém věku jeho života. Lidé v kterémkoli věku mají možnost či potřebu obnovovat, doplňovat, rozvíjet, používat dříve osvojené znalosti a dovednosti, rozšiřovat si kulturní rozhled a úroveň, rozvíjet duševní obzor, morální a charakterové vlastnosti, získávat novou odbornost či specializaci, nebo se ve své odbornosti více a více zdokonalovat. Důležité místo v procesu celoživotního vzdělávání zaujímá vzdělávání dospělých, jehož význam se v důsledku vývoje naší společnosti stále více zdůrazňuje a prosazuje, proto se tomuto pojmu blíže věnuji v další kapitole.

8

2. 1. Vzdělávání dospělých Nedílnou součástí koncepce celoživotního učení je vzdělávání dospělých. Obecně můžeme říci, že tento pojem v sobě zahrnuje všechny edukační procesy, v nichž dospělí získávají buď základní školní vzdělání, které nemají z doby, než se stali dospělými, nebo další vzdělávání, které navazuje a rozvíjí vzdělání již získané. Jde tedy o aktivní, systematické a kontinuální učení za účelem změny a rozvoje znalostí, schopností, názorů. Vzdělávání dospělých můžeme chápat také jako poskytnutí druhé šance pro ty, kteří z různých důvodů nevyužili svou první příležitost ke vzdělání. K vymezení pojmu vzdělávání dospělých bych ráda nejprve použila zřejmě nejširší přijímanou definici z roku 1976, poté tento jev přiblížím z hlediska účastníka a na závěr této kapitoly uvedu kategorie vzdělávání dospělých.

Definujme nyní vzdělávání dospělých pomocí dokumentu UNESCA z roku 1976, Recomendation on the Development of Adult Education: „Pojem “vzdělávání dospělých“ označuje celkový souhrn organizovaných vzdělávacích procesů jakéhokoliv obsahu, úrovně a metody, formálního či jiného, které prodlužují nebo nahrazují prvotní vzdělávání na školách, kolejích a univerzitách či v učňovských zařízeních, v nichž osoby, považované ve společnosti za dospělé, rozvíjejí své způsobilosti, obohacují znalosti, zdokonalují své technické a profesní kvalifikace, případně se orientují jiným směrem, mění své postoje a chování s cílem znásobení perspektivy plného osobního rozvoje a účasti na harmonickém a nezávislém sociálním, ekonomickém a kulturním rozvoji.“ Vzdělávání dospělých můžeme vymezit také z hlediska účastníka. Použijme Benešovu definici dospělosti (1997, s. 38): „Dospělým, ve smyslu vzdělávání dospělých, je osoba, jejíž hlavní sociální role se dají charakterizovat statusem dospělého a která zároveň ukončila

svou

vzdělávací

dráhu

ve

formálním

vzdělávacím

systému.

Institucionalizované učení není hlavní náplní životní činnosti života účastníka vzdělávání dospělých. Vzdělávající se dospělý není redukován na žáka nebo studenta, jeho hlavní sociální role jsou ty, které vyplňuje v práci, rodině a společenském životě.“

9

Kategorie vzdělávání dospělých: •

Základní vzdělávání dospělých – doplňuje to vzdělání, které nebylo realizováno v dětství, dospělý získává elementární dovednosti, vědomosti.

•

Kontinuální vzdělávání dospělých (další vzdělávání) – všeobecné či odborné vzdělávání, navazující na vzdělávání dosažené již v předchozím cyklu formálního vzdělávání. Další vzdělávání má několik forem: profesní vzdělávání, zájmové vzdělávání, studium při zaměstnání, distanční vzdělávání.

Jak je vidět, v současném rozvoji civilizace má vzdělávání dospělých významné místo, a to všechny jeho formy, které dávají možnost lidem v kterémkoli věku dále rozvíjet své vědomosti, a tak zdokonalovat svou osobnost. Pro někoho to může být jedna z cest, jak se stát „lepším“. Z mnoha forem vzdělávání dospělých jsem si vybrala vzdělávání seniorů, a právě tomuto tématu věnuji zbytek své bakalářské práce.

10

3. Vzdělávání seniorů Představa, že výchova a vzdělání člověka jsou činnosti omezené pouze na období dětství a mládí, je už dávno překonána. V současnosti se prosazuje koncepce celoživotního vzdělávání, což znamená, že příležitost ke vzdělání je dána opravdu všem po celou dobu jejich života, tedy i lidem postproduktivního věku. Je sice známo, že se člověk může a má učit i ve starším věku, ale dlouho byly tyto vzdělávací potřeby seniorů ignorovány. Zlom přichází až v 60. letech dvacátého století, kdy se v oblasti vzdělávání dospělých objevuje nová cílová skupina, na kterou je vzdělávání zaměřeno. Jsou to lidé postproduktivního věku. Co je to vlastně stáří? „Stáří je obecným označením pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu života. Je důsledkem a projevem geneticky podmíněných involučních procesů, modifikovaných dalšími faktory a je spojeno s řadou významných změn sociálních.“ (Mühlpachr, 2001, str. 9) Mohli bychom rozlišit tři druhy stáří. Prvním je biologické stáří, které je označeno konkrétními mírami involučních změn, obvykle propojeno se změnami způsobenými chorobami, které se vyskytují ve vyšším věku. Dále existuje stáří sociální, které je dáno změnou rolí, životního způsobu. Zde o stáří můžeme mluvit jako o třetím věku, tedy postproduktivním období. Poslední forma stáří se nazývá chronologické stáří. „Je vymezeno dosažením určitého, arbitrárně stanoveného věku, od kterého se empiricky obvykle nápadněji projevují involuční změny.“ (Mühlpacher, 2001, str. 10) Chronologické stáří můžeme rozčlenit: •

mladí senioři – 65 až 74 let, zde se projevuje problém s adaptací na penzionování, aktivit, seberealizace,

•

staří senioři – 75 až 84 let, změna funkční znalosti, choroby,

•

velmi staří senioři – 85 a více, sledování soběstačnosti.

Stářím a procesem stárnutí se zabývá řada oborů, vědních disciplín. Ty nejzákladnější bych nyní ráda charakterizovala:

Gerontologie – jde o multidisciplinární souhrn poznatků o stáří a stárnutí. Můžeme jí rozčlenit do tří základních proudů:

11

1. gerontologie biologická – zabývá se otázkami proč a jak živé organismy stárnou, 2. gerontologie sociální – zabývá se vztahem mezi starým člověkem a společností, tím, co staří lidé od společnosti potřebují. Jde o širokou problematiku zahrnující demografii, psychologii, sociologii, ekonomii, pedagogika a jiné vědy, 3. gerontologie klinická – zabývá se zdravotním stavem a chorobami ve stáří, aspekty jejich výskytu, průběhu, léčení i sociálních souvislostí.

Geriatrie – v širším slova smyslu klinická gerontologie, v některých státech samostatný specializační lékařský obor, zabývající se i problémy rehabilitačními, neurologickými, ošetřovatelskými a propojením primární péče se sociálními službami.

Geragogika – pedagogická disciplína zabývající se vzděláváním seniorů. „Geragogika je v širším slova smyslu chápána jako teoreticko empirická disciplína zabezpečující péči, pomoc a podporu seniorům při uspokojování jejich potřeb.“

(Mühlpachr, 2001,

s. 12)

Gerontopedagogika (gerontagogika) – jeden z oborů pedagogiky, který se zabývá učením a vzděláváním seniorů. Pedagogický slovník ( Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 68) tento pojem vysvětluje: „Ústřední snahou gerontagogiky je zpřístupňovat vzdělávání bez ohledu na věkové stupně pro všechny členy učící se společnosti.“

V procesu stárnutí je důležitá subjektivní a individuální kategorie, kategorie kvality života. Do posuzování kvality života se promítají nejrůznější faktory, věk, pohlaví, životní úroveň, vzdělanostní úroveň, zdravotní stav a s ním spojená fyzická a psychická výkonnost. „Subjektivní prožívání kvality života v postproduktovním věku ovlivňují i životní aspirace jedince, hodnotové orientace, zejména pak hodnoty spojené s kultivací osobnosti.“ (Mühlpacher, 2001, s. 27) Obecně tedy můžeme říci, že nejdůležitějším kritériem kvality života je možnost uspokojování potřeb, ať už fyziologických, psychických nebo sociálních. K pocitu životního uspokojení přispívají i vzdělávací aktivity v postproduktivním věku. Vzdělávání ve starším věku se stává nutností k pochopení života ve stále se měnícím světě. Livečka (1982, s. 297) shrnuje funkce

12

vzdělávání v seniorském věku na preventivní funkce, anticipační, rehabilitační a posilovací funkce. „Preventivní funkce je naplňována různými opatřeními, které za předpokladu, že jsou prováděny v určitém předstihu, pozitivně ovlivňují průběh stárnutí a stáří. Anticipační funkce přispívá k pozitivní připravenosti na změny ve stylu života, k nimž dochází zejména ve spojení s odchodem do důchodu.“ (Mühlpachr, 2001, s. 28) Rehabilitační funkce souvisí s udržováním fyzických a duševních sil. Posilovací funkce je považována za nejdůležitější, přispívá k rozvoji zájmů a schopností seniorů a k podpoře jejich aktivity. Pro vzdělávání seniorů je důležitá existence rozmanité nabídky vzdělávacích forem různého charakteru. Mezi základní formy patří: •

Lidové univerzity

•

Kluby aktivního stáří

•

Akademie třetího věku

•

Univerzity třetího věku

Lidové univerzity jsou charakteristické tím, že starší lidé absolvují vzdělávací program společně s mladými posluchači. Největším pozitivem je zde vzájemné ovlivňování dvou generací. Tradici v našich podmínkách mají Kluby aktivního stáří a Akademie třetího věku. Obě tyto formy jsou organizovány pod záštitou různých organizací či institucí. Charakteristická je pro ně přístupnost výkladu a přizpůsobování potřebám a individuálním zájmům občanů postproduktivního věku. Kluby aktivního stáří k tomu ještě kladou důraz na trvalejší neformální vztahy, rozvíjení osobních zájmů seniorů a uspokojování potřeby sociálního kontaktu. Univerzity třetího věku jsou nejnáročnější formou vzdělávání seniorů, umožňují jim studium na vysokoškolské úrovni v nejrůznějších oborech. V další části své práce se věnuji pouze jedné formě vzdělávání seniorů a to univerzitám třetího věku. Nejprve tuto vzdělávací aktivitu obecně charakterizuji, popíši její historii a organizace, které se U3V věnují. Empirická část je zaměřena na konkrétní U3V, Univerzitu třetího věku v Pardubicích, na které jsem provedla své dotazníkové šetření, zaměřené na motivaci seniorů ke studiu U3V. Jelikož pojem motivace je stěžejním bodem mého výzkumu, věnuji procesu motivace následující kapitolu, kterou jsem doplnila i o výzkum Petřkové, která se problémem vzdělávání seniorů zabývala.

13

3. 1. Motivace Motivace je psychologický proces, usměrňující naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Vyjadřuje souhrn všech skutečností – radost, zvídavost, pozitivní pocity, radostné očekávání, které buď podporují nebo tlumí jedince, aby něco konal či nekonal. Proces motivace je spojován s aspektem dynamiky, podněty k aktuálnímu charakteru chování pak můžeme najít buď ve struktuře osobnosti, nebo ve vnějším prostředí. Každý člověk je specifický ve svých pohnutkách, které jsou součástí motivační struktury osobnosti. Tato motivační struktura osobnosti je složena z vrozených a získaných charakteristik zaměřenosti osobnosti, ty se pak projevují při působení podnětů v činnostech jako vzbuzené motivy. „Motivy jsou psychologické příčiny chování a motivace je proces vzniku a setrvání určité aktivity. V tomto smyslu je každá reakce organismu motivovaná.“ (Nakonečný, 1973, s. 106) Proces motivace má tři základní znaky: 1, zaměření motivovaného chování na určitý cíl, které může být vědomé či nevědomé 2, intenzita motivovaného chování 3, persistence, což je setrvávání motivovaného chování. Zdroje motivace se nacházejí obvykle potřebách organismu. Jestliže existují vnitřní motivační dispozice jedince a podněty, které tuto motivační dispozici aktualizují, může dojít k motivovanému chování. Motivace má důležitou úlohu i v procesu osvojování si nových skutečností, tedy v učení. V souvislosti se seniory a jejich motivací ke vzdělávání na U3V bych se ráda zmínila o výzkumu Petřkové, 1998, která se touto problematikou zabývala. Její výzkumná data byla získána obsahovou analýzou úvahy na téma : Můj návrat do role studenta. Výzkumný vzorek tvořilo 56 studentů (91,1% žen, 8,9% mužů), nejvíce zástupců zde měla skupina studentů ve věku 56 - 60 let, a více než polovina posluchačů měla úplné střední vzdělání a druhou nejpočetnější skupinu tvořili senioři s vysokoškolským vzděláním. Petřková ve svém výzkumu sledovala mnoho faktorů, které ovlivňují a působí na seniory ve vzdělávacím procesu, studenti si měli všímat průběhu studia, jeho obsahové stránky, vztahy mezi účastníky, měli vyjadřovat své pocity z učení a také měli vyjádřit důvody, které je vedly k rozhodnutí studovat. Pro můj výzkum je důležitá motivace seniorů ke studiu, proto z výzkumu Petřkové uvádím pouze výsledky, týkající se motivace seniorů k účasti na vzdělávacích aktivitách. Tyto výsledky v závěru práce porovnám s výsledky mého dotazníkového šetření.

14

•

Kognitivní potřeby a zájmy – potřeba prohloubit či doplnit stávající vědomosti, získat nové informace, potřeba orientovat se v současném společenském dění.

•

Sociální potřeby – potřeba kontaktu s vrstevníky, interakce s vysokoškolskými pedagogy, překonat pocit osamocení.

•

Potřeba aktivity, produktivnosti, smysluplné činnosti, být užitečný.

•

Potřeba kompenzovat pociťované nedostatky, ve sféře intelektuální i emocionální.

Z výzkumu vyplývá, že nejčastější motivy, které seniory vedou k účasti na vzdělávacích aktivitách U3V, jsou především potřeby: doplňovat si vědomosti, být v sociálním kontaktu s druhými lidmi, potřeba být aktivní a potřeba kompenzace pociťovaných nedostatků. Nyní se podívám na charakteristiku jedné z forem vzdělávání dospělých, na univerzity třetího věku obecně.

3. 2. Univerzity třetího věku Univerzity třetího věku se v posledních letech těší velké popularitě zejména díky stále se zvyšujícímu průměrnému věku obyvatelstva, hlavně ve vyspělých státech, kde je věnována patřičná péče propagaci zdravého životního stylu. Lidé se tedy dožívají vyššího věku v lepší fyzické i duševní kondici, než tomu bylo v dřívějších dobách. Důležité pro udržení fyzické kondice je nutné stálé cvičení a nejinak je to i s udržením stavu duševního. Nezanedbatelným faktorem rozvoje univerzit třetího věku (dál jen U3V) je také touha řady seniorů doplnit si své vědomosti, které z nejrůznějších důvodů ve svém mládí nezískali. I pocit seberealizace či toho, že lidé důchodového věku nejsou pro společnost nepotřební, zde hraje podstatnou roli. Pro mnohé návštěvníky jsou tyto kurzy vítanou společenskou událostí. Pedagogický slovník popisuje tuto vzdělávací aktivitu takto: „ Univerzita třetího věku je specifická forma vzdělávání dospělých, určená pro vzdělávání seniorů. Realizuje se jako cykly přednášek nebo jako ucelené studium (i několika semestrové) v různých oborech humanitních, společenskovědních i přírodních. Vyučují vysokoškolští a jiní odborníci. Neposkytuje akademické tituly, vzdělání je zde hlavně prostředkem aktivního naplnění života.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 265) Univerzity třetího věku jsou součástí celoživotního vzdělávání,

15

jejichž základní charakteristikou je, že poskytují seniorům vzdělání na nejvyšší možné úrovni. Hlavní cíle U3V, které se vykrystalizovaly v posledních letech minulého století jsou tyto: •

seznámit starší občany s vědeckými poznatky,

•

prohloubit jejich sebepoznání,

•

pomoci jim získat nadhled a tím ulehčit jejich přizpůsobování a orientaci ve stále se měnícím světě.

V posledních letech se k těmto cílům přidává i cíl vytváření předpokladů pro setkávání generací a tím výměnu zkušeností. Jde o sociálně - psychologický aspekt vzdělávání starších lidí, kdy je důležité nevyčleňovat starého člověka z běžného života a uchovávat tak kvalitu jeho života. Hlavní poslání U3V je spatřováno v zabezpečování práva seniorů na vzdělávání na současné vědecké úrovni. Univerzita Palackého v Olomouci na svých internetových stránkách například vyzdvihuje sociální funkci univerzit třetího věku a popisuje tuto vzdělávací aktivitu obecně takto: „Univerzita třetího věku svým posláním rozšiřuje možnost uspokojování vzdělávacích potřeb občanů třetího věku (tedy seniorů), zpřístupňuje jim vhodnou formou nové poznatky, vědomosti a zkušenosti, které mohou studenti-senioři využívat pro svůj osobní rozvoj, jakož i ku prospěchu celé společnosti. Významnou roli sehrává také možnost sociálního kontaktu s podobně smýšlejícími a věkově blízkými lidmi, navazování nových přátelství, překonávání pocitu osamělosti, izolovanosti či nepotřebnosti, vědomé zpomalování procesu stárnutí, udržování psychické svěžesti, vhodné a kvalitní naplnění volného času.“ Jinak tomu je třeba v případě U3V na Karlově univerzitě, která ve svých všeobecných informacích, kromě sociální složky, klade důraz na možnost se na univerzitní úrovni seznamovat s nejnovějšími poznatky v oblasti kultury, vědy, techniky apod. I když každá U3V je svým způsobem specifická, může mít jiné zaměření, rozdílné priority, tak v obecných věcech, týkajících se vedení, studia atd., se často shodují. Tyto společné znaky se pokusím shrnout v další kapitole.

16

3. 3. Obecné informace o studiu na U3V Prvním společným rysem U3V jsou studenti – jsou to zpravidla lidé postproduktivního věku, senioři ve starobním důchodu. V podmínkách pro přijetí ke studiu se ale univerzity neshodují. Mohli bychom tak rozdělit U3V na: 1. U3V, které vyžadují k přijetí ukončené středoškolské vzdělání s maturitou (např. U3V při Karlově univerzitě v Praze, U3V Masarykovy univerzity) 2. U3V, kde přijetí není vázáno na dosažený stupeň vzdělání (např. U3V Palackého univerzity) Společnou podmínkou pro přijetí je ale přihláška a zaplacení registračního poplatku na akademický rok či semestr, jehož výše se pohybuje mezi 100 Kč – 500 Kč. U3V poskytují seniorům vzdělání na nejvyšší možné, tedy univerzitní úrovni. Účastníci univerzity třetího věku mají statut posluchače univerzity, nejsou však studenty ve smyslu zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách a všech navazujících a doplňujících zákonů a ustanovení. Vyučujícími na U3V jsou přednášející učitelé, profesoři, docenti fakult univerzit, další odborníci. Studium má výlučně charakter osobnostního rozvoje, nikoli profesní přípravy. Kurzy na U3V jsou většinou tříleté, dělené do semestrů (6 semestrů). Počet přednášek a jejich četnost (jednou týdně, jednou za čtrnáct dní..) si určuje konkrétní U3V sama. Úspěšným absolventům je vydáno osvědčení o absolvování univerzity třetího věku.

3. 4. Vývoj univerzit třetího věku Konec 20. století je v rozvinutých zemích charakteristický růstem počtu seniorů, kteří vedou kvalitní život i v tomto pozdním věku. Z toho vyplývá požadavek této skupiny obyvatel na další sociální a kulturní rozvoj v zájmu udržení fyzické a hlavně

17

intelektuální formy co nejdéle. Jako odpověď na tyto potřeby byla v roce 1973 v Toulous ve Francii založena první univerzita třetího věku. Tato U3V byla zřízena profesorem práv a ekonomických věd P. Vellasem s cílem, vytvořit vzdělávací příležitosti pro stárnoucí populaci a nabídnout takový program, který by odpovídal potřebám této věkové skupiny. Tento vzdělávací fenomén se pak rychle rozšířil nejen ve Francii, ale také po celém světě. Některé země se zaměřily pouze na vzdělávání seniorů, jiné rozvíjely koncepci rozvoje osobnosti bez ohledu na věk jedince, po celou dobu jeho života, tedy koncepci univerzit každého věku, některé země zvolily model univerzit volného času. Počátek českých univerzit třetího věku můžeme datovat od roku 1986, kdy Karlova univerzita, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích či Univerzita Palackého v Olomouci začaly organizovat první kurzy pro seniory. Velký rozmach seniorského vzdělávání nastává po roce 1992, kdy se otevřely možnosti navázat kontakty s podobnými organizacemi v zahraničí. Rok 2000 přináší další důležitý zlom v systému vzdělávání seniorů, kdy technicky zaměřené české vysoké školy otvírají kurzy z oblastí moderních technologií. S rychlým rozvojem přetechnizované společnosti se objevuje i heslo iniciativy vzdělávat seniory v nových technologiích: plnohodnotný život seniorů vyžaduje spojení se současnou společností. To znamená, že ten kdo se chce účastnit společenského života, musí se naučit ovládat současné technologie, od počítačů, mobilů, přes dopravní systémy atd. Lidé ve věku nad šedesát let toto vše za svého produktivního života nepoznali. Vzdělávání seniorů proto není jen o rozšiřování vědomostí, znalostí a dovedností, ale o celkovém zlepšení kvality života seniorů. Zajímavostí je, že od roku 1991 existuje univerzita třetího věku v rozhlasové podobě. Tento pořad s názvem Rozhlasová akademie třetího věku vysílá Český rozhlas 2 – Praha. Jde o rozhlasový cyklus přednášek, seminářů či besed, který vedou vysokoškolští učitelé, zvláště z Univerzity Karlovy. Vysílací čas je stálý, každé úterý od 21 hod. Smyslem tohoto pořadu je udržovat mozek v aktivní činnosti i ve vyšším věku. K zaregistrování do této akademie třetího věku stačí poslat korespondenční lístek se jménem, příjmením, rokem narození, adresou a názvem oboru, k jehož studiu se chce senior přihlásit. Posluchači vypracovávají písemné odpovědi na zadané otázky, které lektoři vyhodnocují. Absolventi akademie získávají diplom. S pořadem jsou spojeny i další aktivity společenského charakteru, např. schůze posluchačů Akademie, tematické zájezdy seniorů atd.

18

Obory, na které je možno se v letošním roce přihlásit: •

Vodní ekosystémy

•

Jak si udržet duševní kondici

•

Myšlenky moudrých

V roce 1977 vzniklo z podnětu koordinovat aktivity rostoucího počtu univerzit třetího věku Mezinárodní sdružení univerzit třetího věku AIUTA (Internation Association of the Universities of the Third Age), které sídlí v Toulouse ve Francii. Rovněž v České republice bylo zapotřebí řídit zájmy a potřeby českých U3V, proto byla v roce 1993 založena Asociace Univerzit třetího věku České republiky, kterou přiblížím v následující kapitole.

3. 5. Asociace univerzit třetího věku (AU3V) Univerzity si uvědomují, že vzdělávání seniorů je prestižní záležitostí, a to i v České republice. Proto z iniciativy několika dobrovolníků, kteří se na svých univerzitách zabývali vzděláváním občanů v postproduktivním věku a mapovali tuto problematiku v zahraničí, vznikla roku 1993 Asociace univerzit třetího věku. Jde o občanské sdružení institucí, které pořádají vzdělávací kurzy na úrovni vysokoškolského vzdělávání, určené občanům České republiky v důchodovém věku. AU3V má na starost tři hlavní úkoly: (Shromáždilová, 2007, online) •

zabezpečit vzájemnou informovanost svých členů

•

postarat se o mezinárodní kontakty AU3V s vedoucími evropskými organizacemi - AIUTA (Internation Association of the Universities of the Third Age), EFOS (European Federation of Older Students)

•

usilovat o ustavení dlouhodobě udržitelného systému financování seniorského vzdělávání.

19

A jak je to s finančním zabezpečením tohoto typu vzdělávání? Do roku 2004 MŠMT nedisponovala žádnými dotačními prostředky pro vzdělávání seniorů, univerzity si peníze musely hledat jinde. Změna nastala v roce 2004, od tohoto roku MŠMT vyhradila dotaci ve výši 15 miliónů korun a těchto peněz využívá 20 univerzit. Tato dotace je právě zásluhou Asociace univerzit třetího věku, která vypracovala projekt na vybudování internetových pracoven. Klíčové bylo to, že se našel vhodný způsob, jak peníze určené seniorům efektivně využít. Šlo tedy o to, že v době, kdy ve studovnách nebyli senioři, kteří na jejich využívání měli prioritu, mohly s počítači pracovat běžní studenti. „Valné shromáždění AU3V letos v lednu dospělo k závěru, že seniorské vzdělávání za poslední léta doznalo v České republice značného rozkvětu, což lze považovat za přirozenou reakci na zvyšující se podíl seniorů v populaci. Současně je to důkazem narůstajícího vlivu vysokých škol na společenské dění. Je přirozené, že zvýšený objem nabízených vzdělávacích aktivit přináší řadu problémů legislativního, organizačního i akademického charakteru. Považujeme proto za potřebné zahájit dialog s kompetentními pracovníky MŠMT o potřebných změnách v legislativě i vnitřních předpisech jednotlivých vysokých škol.“ (Bočarová, 2006, online) Obecně tedy můžeme říci, že AU3V je neziskové sdružení zájemců o vzdělávání seniorů na univerzitní úrovni. AU3V má v současné době 31 aktivních členů (viz příloha č. 1). Na Valném shromáždění AU3V dne 20. 2. 2007 bylo zvoleno předsednictvo, které vede činnost AU3V (viz příloha č. 2) . Sekretariát AU3V bychom nalezli v Centru VUT, Antonínská 1, v Brně. Jak jsem již zmiňovala výše, AU3V spolupracuje s mezinárodními organizacemi AUITA a EFOS. Ráda bych na konec této kapitoly tyto dvě sdružení stručně charakterizovala: AUITA - Internation Association of the Universities of the Third Age (Mezinárodní sdružení asociací univerzit třetího věku) – toto sdružení vzniklo roku 1977, sídlí v Toulouse ve Francii. Organizace má za úkol sdružovat a koordinovat zájmy všech univerzit třetího věku. Hlavní cíle AUITA: (Mühlpachr, 2001, s. 29) •

podporovat zakládání a další růst U3V po celém světě,

•

navazovat a udržovat kulturní a vědecké kontakty mezi členy,

20

•

podporovat navazování styků v oblasti regionálních zájmů,

•

koordinovat činnost mezi členy, zejména vzdělávání, studium a výzkum,

•

poskytovat členům informační služby,

•

spolupracovat s organizacemi, jejichž činnost se týká vyššího vzdělávání a životních podmínek starší generace.

EFOS - European Federation of Olders Students at the Universities (Evropská federace studujících seniorů na univerzitách) – je mezinárodní sdružení se sídlem v Bruselu a jednatelstvím ve Vídni. Jeho hlavním úkolem je vytvoření základny pro výměnu zkušeností s organizováním aktivit v oblasti vzdělávání seniorů jako součásti celoživotního vzdělávání. Hlavní cíle EFOSu: (Shromáždilová, 2007, online) •

Podporovat studium seniorů a dát jim možnost dále se vzdělávat na univerzitách a institucích vyššího vzdělávání a umožnit jim též studium společně s juniory .

•

Zajistit přístup k institucionálnímu vzdělávání všem zájemcům, pro které lze organizovat úvodní kurzy, zaměřené příp. k přípravě na přijímací zkoušky.

•

Zastupovat politicko-vzdělávací zájmy seniorů na veřejnosti.

•

Zlepšovat kvalitu života a pozvedat sebevědomí a společenskou pozici seniorů účastí na specifických gerontologických diskusích v evropské společnosti.

•

Požadovat po autonomních regionálních organizacích, aby výše uvedené požadavky prosazovaly, protože získané poznatky a schopnosti seniorů jsou pro společnost prospěšné.

Tímto bych uzavřela teoretickou část a přešla k části empirické, kde se již zabývám konkrétní U3V, Univerzitou třetího věku v Pardubicích. Výsledky dotazníkového šetření, které jsem prováděla na humanitní části této U3V, prezentuji v kapitole 5. 2. Výsledky šetření a srovnání teoretické s praktickou částí popisuji ke konci celé práce, v diskuzi.

21

Empirická část 4. Univerzita třetího věku v Pardubicích Když jsem se rozhodla zařadit do své práce část o Univerzitě třetího věku v Pardubicích, netušila jsem, s jakým zajímavým problémem se zde setkám. Po nastudování webových stránek této U3V jsem si domluvila schůzku s Ing. Blankou Jankovskou, která má sekci celoživotního vzdělávání – humanitní sekci na Univerzitě Pardubice na starost. Chtěla jsem se dozvědět bližší informace o studiu na U3V a také se zúčastnit jedné z přednášek humanitní sekce, kde bych studujícím předložila k vyplnění dotazník, který bude stěžejním bodem mé výzkumné části bakalářské práce. Z představy o jednoduché bezproblémové práci jsem byla ihned vyvedena. Hned po prvních otázkám při mé návštěvě na Univerzitě Pardubice mě Ing. Jankovská musela celou situaci s U3V objasnit. Pod pojmem Univerzita třetího věku v Pardubicích nalezneme vzdělávací aktivity, které se však od klasického modelu U3V liší. U3V v Pardubicích se dělí na dvě sekce. První je vědecko – technická a druhá humanitní sekce. Obě jsou však pouze jakousi kulturní akcí. Jedním ze základních znaků U3V jako takové je, že jde o víceletý cyklus, na jehož konci účastníci získávají osvědčení o absolutoriu. A právě toto U3V v Pardubicích nesplňuje, zde jde o jednoletý cyklus přednášek, bez jakéhokoliv výstupu. Také tu není věkové či vzdělanostní omezení k přijetí. Uchazeči pouze vyplní přihlášku, zaplatí registrační poplatek a docházejí na jednotlivé přednášky. Typickou U3V se všemi charakteristickými znaky bychom na Univerzitě Pardubice našli pod názvem Univerzita volného času. Tady už se jedná o tříletý cyklus zakončený osvědčením o absolvování U3V. Blíže o všech třech typech U3V píši v následujících kapitolách. Nejvíce se zaměřím na humanitní sekci U3V v Pardubicích, jelikož zde provádím dotazníkové šetření, jehož výsledky jsou prezentovány v kapitole Dotazníkové šetření. Ing. Blanka Jankovská mi také sdělila, že si jsou vědomi zavádějícího názvu Univerzity třetího věku v Pardubicích, proto poté, až se vykrystalizuje přesné vymezení, strukturalizace a charakteristika akcí podobného typu, cyklus přejmenují. Možné

22

jednání o názvu by mohlo proběhnout už v červnu tohoto roku na konferenci Asociace univerzit třetího věku, která se bude konat v Jihlavě.

4. 1. Univerzita volného času Univerzita volného času v Pardubicích odpovídá svojí náplní a charakterem klasické U3V. Pořádá jí Filozofická fakulta Univerzity Pardubice. Letos tato fakulta nabízí svým zájemcům již druhý tříletý cyklus Univerzity volného času v Pardubicích. V rámci tříletého studia (6 semestrů) se koná celkem osmnáct přednáškových bloků, po třech přednáškách v každém semestru. Přednášky jsou koncipované jako dvouhodinové (1 vyučovací hodina = 45 minut) a konají se jednou za dva týdny, v čase od 13.00 do 18.00 hod. Pardubická Univerzita volného času je jedna z těch U3V, které mají za podmínku k přijetí ke studiu ukončené středoškolské vzdělání. Další podmínkou k přijetí na Univerzitu volného času je řádně vyplněná přihláška a zaplacení registračního poplatku, který činí 300 Kč na jeden semestr. Zájemci o studium mohou absolvovat libovolný počet semestrů, jelikož se hlásí na každý semestr zvlášť. Jednotlivé semestry jsou ukončeny esejí, kterou účastníci napíší na dohodnuté téma dle pokynů přednášejícího. Ten poté práci stručně písemně zhodnotí. Na začátku třetího ročníku Univerzity volného času v Pardubicích si účastníci studia zvolí téma své závěrečné práce, která má charakter odborné studie v rozsahu 20 – 30 stran. Následuje obhajoba práce před dvoučlennou komisí. Úspěšní absolventi celého tříletého cyklu obdrží při slavnostním obřadu osvědčení o absolutoriu Univerzity volného času. V případě, že se student rozhodne ukončit studium bez jakýchkoli výstupních prací, neobdrží osvědčení, pouze potvrzení o účasti. Přednáškové cykly, které jsou vypsány na jarní semestr 2006/ 2007: •

Problematické a mezní jevy na české náboženské scéně

•

Národy na prahu 21. století

•

Vybrané kapitoly z česko-německých dějin

23

4. 2. Vědecko - technická sekce Univerzity třetího věku v Pardubicích Univerzita Pardubice ve spolupráci s Domem techniky Pardubice připravila v akademickém roce 2005/2006 cyklus přednášek v rámci Univerzity třetího věku. Zde se právě setkáváme s nesrovnalostmi v názvu. Tato U3V vystupuje jako vědecko technická sekce Univerzity třetího věku v Pardubicích, ale svou náplní a charakterem neodpovídá klasickému modelu U3V. Jde spíše o zájmovou činnost, kulturní akci pro zájemce, kteří se chtějí dále vzdělávat a získávat nové informace z oblasti vědy a techniky. Témata přednášek na akademický rok 2005/2006 byla zaměřena na historii textilního průmyslu, velké průmyslové havárie, optické záření a moderní dopravní systémy. Přednášejícími této sekce byli odborníci z řad pedagogů a vědeckých pracovníků Fakulty chemicko – technologické a Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Podmínkou pro přijetí bylo zaslání patřičně vyplněné přihlášky. V každém semestru se konalo pět přednášek, které proběhly v Domě techniky Pardubice jednou měsíčně, vždy v úterý od 16:00 do 18:00 hod. V letošním roce 2006/2007 nebyla tato vědecko - technická sekce U3V otevřena kvůli nedostatečnému počtu přihlášených. Přednášky, které byly vypsány na letní semestr 2006: •

K historii textilního průmyslu v českých zemích.

•

Dokážeme se poučit z velkých průmyslových havárií?

•

Vznik a pozoruhodné vlastnosti optického záření.

•

Energetické materiály, jejich využívání v životě lidí.

•

Progresivní dopravní systémy a možnosti jejich využití v regionu Pardubicko.

4. 3. Univerzita třetího věku v Pardubicích – humanitní sekce Druhou sekcí U3V v Pardubicích, vedle sekce vědecko – technické, je sekce humanitní, pořádaná Univerzitní knihovnou. I tato humanitní větev U3V v Pardubicích je jen zájmovou aktivitou a nenese v sobě všechny prvky typické pro U3V. Tento vzdělávací program je určen zejména humanitně orientovaným zájemcům, jelikož cyklus 10 vypsaných přednášek na akademický rok 2006/2007 (v každém semestru pět

24

přednášek) je svým tématem zaměřen především na oblast historie, literatury a náboženství. Přednášejícími jsou pedagogové a odborníci Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Uchazeči o studium se hlásí na jeden celý akademický rok, tedy na dva semestry. Po podání přihlášky ke studiu na U3V (viz příloha č. 3) následuje uhrazení poplatku, který byl na tento akademický rok 2006/2007 stanoven na 300 Kč. Studenti humanitní sekce U3V v Pardubicích tak získají průkaz posluchače Univerzity třetího věku, který je zároveň opravňuje k bezplatnému vystavení čtenářského průkazu do Univerzitní knihovny Pardubice. Je zde ale i možnost nepravidelné návštěvy jednotlivých přednášek, pak jednorázový vstup činí 30 Kč. Studující nejsou omezeni věkem ani dosaženým vzděláním. Přednášky se konají jednou měsíčně, vždy ve středu od 15:00 hodin v Kongresové hale, v 3. patře budovy rektorátu Univerzity Pardubice. V tomto akademickém roce 2006/2007 se ke studiu přihlásilo 130 účastníků, průměrný věk odpovídá 66 letům, nejmladšímu účastníkovi U3V – humanitní sekce je 51 let, nejstaršímu pak 86 let.

Přednášky, vypsané na letní semestr akademického roku 2006/2007: • Shakespearova dramata u nás 1790-1945 • Americký mormonismus a jeho misie ve světě • Knihovny ve 3. tisíciletí • Americký film jako kulturní fenomén • Náboženství v zemích Evropské unie Kurzy humanitní sekce U3V v Pardubicích se těší velké návštěvnosti, což dokazují počty účastníků uvedené níže. Statistiku uvádím od roku 2002, kdy byl tento vzdělávací kurz Univerzitní knihovnou pořádán poprvé. Počty účastníků U3V v Pardubicích, humanitní sekce, v letech 2002 – 2007: •

Letní semestr 2002 - 123 účastníků

•

2002/2003 - 98 účastníků

•

2003/2004 - 121 účastníků

25

•

2004/2005 - 142 účastníků

•

2005/2006 - 164 účastníků

•

2006/2007 – 130 účastníků

A právě humanitní sekci Univerzity třetího věku v Pardubicích jsem si vybrala pro své dotazníkové šetření, zaměřené na motivaci seniorů ke studiu na U3V. V následujícím oddíle 5. Dotazníkové šetření shrnuji důvody, proč jsem si k výzkumnému šetření vybrala právě tuto U3V, dále zde přiblížím dotazníkovou metodu obecně a pak se zaměřím na můj konkrétní dotazník, který jsem předložila posluchačům U3V v Pardubicích. Výsledky dotazování prezentuji formou tabulek s odpověďmi seniorů, ke kterým jsem přidala komentář. Jak už napovídá název kapitoly 5. 3. Shrnutí výzkumu, zde se pokusím shrnout výsledky dotazníkového šetření a porovnám je s hypotézou.

26

5. Dotazníkové šetření Své dotazníkové měření jsem se rozhodla provést na Univerzitě třetího věku v Pardubicích – humanitní sekci. K výběru právě této vzdělávací aktivity mě vedlo hned několik důvodů. Jedním z nich byl velice zajímavý výběr přednášek, které mě svými tématy zaujaly. Také mi zde vyšli nejvíce vstříc. Na Univerzitě volného času či technická sekce U3V mi neodpovídali na e-maily či telefonáty, bližší kontakt tu byl dosti složitý. Naopak Ing. Jankovská z humanitní části U3V v Pardubicích byla velice ochotná, sama mi nabídla osobní konzultace, na kterých mi sdělila zajímavé informace o humanitní sekci U3V, poskytla mi statistiky s počty studujících a také doporučila přednášku, kterou bych mohla navštívit a provést zde dotazníkové šetření. Výzkum jsem se rozhodla provést na humanitní sekci U3V v Pardubicích i přes komplikovanost s názvem, kdy výzkumnou část věnuji U3V, která v sobě nenese některé charakteristiky typické pro U3V. Snažila jsem se najít přesnou definici U3V, která by vyloučila dotazování na vybrané humanitní sekci U3V v Pardubicích, ale všechna vymezení mluví o U3V jako o vzdělávacích aktivitách pro seniory, takovou nejširší definici najdeme v Pedagogickém slovníku od autorů Průcha, Walterová, Mareš (tuto definici uvádím v kapitole 3. 1. Univerzity třetího věku), která však svým obsahem humanitní sekci U3V v Pardubicích nevylučuje. Jelikož neexistuje ani přesné vymezení jakýchsi „kulturních akcí“, kterým by spíše U3V v Pardubicích odpovídala, domnívám se, že humanitní sekce U3V v Pardubicích spadá do vymezení univerzit třetího věku, a proto zde provádím dotazníkové šetření. K návštěvě mi byla doporučena přednáška Americký film jako kulturní fenomén Mgr. Šárky Bubíkové Ph .D., která se měla uskutečnit 21. 3. 2007, ale bohužel byla tato přednáška v den konání zrušena pro nemoc přednášející. Proto jsem své dotazníkové šetření musela přeložit na v pořadí další přednášku Americký mormonismus a jeho misie ve světě Mgr. Miloše Mrázka, z katedry religionistiky a filozofie, která se uskutečnila 25. 4. 2007, a to v Kongresové hale, 3. patro rektorátu Univerzity Pardubice, od 15:00 do 17:00 hod. Na začátku přednášky jsem k účastníkům kurzu promluvila, vysvětlila jim dotazníky a poděkovala za jejich vyplnění. Dotazníky jsem posluchačům rozdala o přestávce. Celou dobu jsem byla na přednášce přítomna, takže jsem byla připravená případné dotazy účastníků kurzu zodpovědět. Na kurz 25. 4. 2007 se dostavilo 90

27

seniorů, z toho 82 přihlášených na celý akademický rok a 8 seniorů, kteří navštívili pouze tuto přednášku a zaplatili tzv. jednorázový vstup.

5. 1. Dotazník Výzkumnou metodu, kterou jsem v šetření použila, byl dotazník. Dotazník je sociometrická metoda, která se používá především k hromadnému získávání údajů (při velkém počtu osob). Jde o ekonomickou a asi nejfrekventovanější výzkumnou metodu. Základem dotazníku je písemné kladení otázek a získávání písemných odpovědí od respondentů, tedy osob, vyplňujících dotazník. Délka dotazníku by měla být přiměřená, ne příliš krátká, aby došlo k získání všech potřebných údajů, ne příliš dlouhá, aby respondenta dotazník neunavoval. Otázky by měly být stylizované tak, aby byly jasné, srozumitelné a významově jednoznačné. Otázky v dotazníku se dělí na otevřené, to jsou takové, které dávají možnost volné stylizace odpovědi, a uzavřené, které počítají s jednoznačnými odpověďmi, které si respondent vybere z nabídky. Na začátku dotazníku by měl být návod, jak dotazník vyplnit a stručné vysvětlení, které respondenta informuje o cílech a úkolech dotazníku. Důležité kritérium pro zpracování dotazníku je jeho návratnost, což je poměr mezi rozdanými dotazníky a počtem vrácených vyplněných dotazníků. Dotazník (viz příloha č. 4), který jsem předložila posluchačům U3V humanitní sekce v Pardubicích, obsahuje 13 otázek, ke každé otázce mají studující na výběr z několika odpovědí, jestliže si nevyberou žádnou z nabízených odpovědí, mají možnost do dotazníku vepsat svojí vlastní odpověď. Jinak koncipovaná je pouze otázka šestá, kde dotazovaní senioři k otázce vepíší, jaká témata je zajímají a jaká jim v kurzu chybí. Úvod dotazníku tvoří uvedení do problému a informace, jak dotazník vyplňovat, závěr pak poděkování za vyplnění a spolupráci, a také kontakty na mou osobu pro případné dotazy. Myslím si, že dotazník je velice srozumitelný, což mi bylo potvrzeno tím, že během vyplňování nebyly žádné dotazy ohledně nepochopení nějaké otázky. Věk bohužel všichni dotazovaní nevyplnili, proto by bylo těžké určit průměrný věk atd., proto se obracím výše ke kapitole 4. 3. kde je tato statistika zpracována pro všechny přihlášené účastníky U3V v Pardubicích pro akademický rok 2006/2007.

28

Výzkumnou otázku můžeme formulovat takto: Co motivuje seniory k účasti na kurzech Univerzity třetího věku v Pardubicích? Hypotéza: Senioři navštěvují kurzy Univerzity třetího věku v Pardubicích za účelem dalšího vzdělávání.

5. 2. Výsledky šetření Své dotazníkové šetření jsem provedla 25. 4. 2007, v Kongresovém sále Univerzity Pardubice, na přednášce Mgr. Miloše Mrázka, Americký mormonismus a jeho misie ve svět. Použitou výzkumnou metoda je dotazník. Výzkumný vzorek tvořilo 90 seniorů, kteří navštívili tuto přednášku humanitní sekce U3V v Pardubicích. Dotazníků bylo rozdáno 90, zpět ke zpracování se mi jich dostalo 70. Návratnost je 77, 7%. Nedosažení stoprocentní návratnosti bylo zapříčiněno například tím, že někteří posluchači U3V odešli v průběhu přednášky a neodevzdali dotazník, šest dotazníků se mi vrátilo nevyplněných, po ukončení přednášky také zůstalo v sále na stolech ležet několik prázdných dotazníků, a je možné, že někteří ze seniorů si dotazník odnesli domů. Dále tedy pracuji se 70 dotazníky. Velice zajímavým výsledkem dotazníkového šetření je fakt, že mezi posluchači přednášky, kteří vyplnili dotazník, bylo 5 mužů a 65 žen. Tuto skutečnost můžeme připsat několika faktorům. Jako první bych zmínila průměrnou délku života, kdy ženy se dožívají vyššího věku něž muži, proto možná můžeme na kurzech U3V potkat více žen. Další důvod, proč ženy navštěvují U3V v Pardubicích více než muži, může být v zaměřením této U3V. Jde vlastně o humanitní sekci, takže zde nalezneme přednášky z filozofie, náboženství a literatury, nikoliv témata technického rázu, o které mají muži jistě větší zájem. Myslím si také, že ženy v tomto věku více než muži vyhledávají sociální kontakt, proto toto pohlaví převažuje ve většině aktivitách, určených seniorům. Zajímavostí, kterou jsem na přednášce humanitní sekce U3V v Pardubicích vypozorovala, bylo to, že tři z pěti mužů přišli v doprovodu

ženy,

tedy

v páru,

předpokládám,

29

že

v manželském

páru.

Je

pravděpodobné, že muži navštívili tuto přednášku z podnětu, vycházejícího od jejich životních partnerek. Otázka č. 1: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, základní

1

1,4%

2, středoškolské

5

7,1%

bez maturity 3, středoškolské s 47

67,1%

maturitou 4, vysokoškolské

17

24,3%

5, jiné

0

0%

Celkem

70

99,9%

* pozn. : Nedosažení 100% připisuji odchylkám v zaokrouhlování.

První tabulka nám ukazuje výsledky, týkající se dosaženého vzdělání posluchačů U3V. Jak vidíme, nejvíce jsou zde zastoupeni senioři se středoškolským vzděláním zakončeným maturitou – 67,1%. Poté následují vysokoškolsky vzdělaní senioři – 24,3%, středoškolsky vzdělaní bez maturity – 7,1%, a 1,4% zastupuje žena, která v dotazníku zaškrtla možnost první, tedy základní vzdělání. Myslím si, že tato otázka má souvislost s otázkou č. 3 (Proč jste se rozhodl/a navštěvovat tyto kurzy U3V?), jelikož v této tabulce nám dvě nejsilnější skupiny zastupují lidé s vysokým vzděláním, a otázka číslo 3 přinesla výsledek, že lidé v postproduktivním věku navštěvují tyto kurzy U3V za účelem dalšího vzdělávání. Proto vidím spojitost mezi těmito otázkami, lidé s vyšším vzděláním mají potřebu dále získávat nové informace, rozvíjet již získané vědomosti a rozšiřovat své rozhledy.

30

Otázka č. 2: Jak jste se o Univerzitě třetího věku dozvěděl/a ? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, od přátel

45

64,3%

2, z novin

10

14,3%

3, z internetu

5

7,1%

4, z letáků a jiných

2

2,9%

5, z rádia

5

7,1%

6, z televize

3

4,3%

7, jiné

0

0%

Celkem

70

100%

propagačních materiálů

Nejvíce seniorů, a to konkrétně 64,3%, se o Univerzitě třetího věku v Pardubicích dozvědělo od svých přátel, což dokazuje, že vlastní pozitivní zkušenost blízké osoby a její doporučení je „nejlepší reklamou“. Dále nejvíce procent získala v pořadí druhá odpověď, z novin. V našem městě vychází denník Pardubické noviny, měsíčník Pardubický zpravodaj, kde se objevují články s tematikou týkající se vzdělávání seniorů, proto zde posluchači U3V mohli najít potřebné informace o Univerzitě třetího věku v Pardubicích. Stejný počet odpovědí, 7,1%, získaly možnosti z internetu a z rádia. O studiu na U3V se z rádia mohli senioři dozvědět například prostřednictvím pořadu Rozhlasová akademie třetího věku, o které se zmiňuji v kapitole 3. 4. Vývoj univerzit třetího věku. Mé očekávání v případě použití internetu ke zjištění informací o U3V bylo větší, než zjištěný výsledek. Je možné, že návštěvníci kurzu U3V nemají tolik zkušeností s používáním nových technologií, nebo tento výsledek můžeme přičíst faktu, že kurz navštěvují především ženy, a je možné, že ty dávají přednost v získávání informací sociálnímu kontaktu než přístroji. 4,3% získala odpověď číslo 6, televize. Z letáků a jiných propagačních materiálů se o U3V dozvědělo 2,9% dotazovaných, což mi přijde také jako malé číslo, jelikož Univerzita Pardubice klade důraz na propagaci této U3V, letáčky jsou vyvěšeny například v Krajské knihovně, v Informačním centru Pardubice atd.

31

Otázka č. 3: Proč jste se rozhodl/a navštěvovat tyto kurzy U3V? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, ze zvědavosti

3

4,3%

2, z dostatku volného času

0

0%

3, mám hodně volného

7

10%

60

85,7%

5, jiné

0

0%

Celkem

70

100%

času, jsem rád/a v kontaktu s lidmi 4, z potřeby se dále vzdělávat

V pořadí další tabulka nám ukazuje rozložení odpovědí na otázku, proč se lidé v postproduktivním věku rozhodli navštěvovat kurzy U3V. Převážné zastoupení, a to 85,7%, má odpověď číslo 4, z potřeby se dále vzdělávat. O mnoho méně dotazovaných, 10%, odpovědělo možností číslo 3, mám hodně volného času, jsem rád/a v kontaktu s lidmi. Zajímavé je, že i když dotazovaní senioři měli zatrhnout pouze jednu z možností odpovědí, tak některé odpovědi číslo 4 byly doplněny podtržením druhé části odpovědi číslo 3, tedy jsem rád/a v kontaktu s lidmi. Je možné, že kdyby jedna z odpovědí byla formulována spojením těchto dvou, například takto: z potřeby se dále vzdělávat a

být v kontaktu s lidmi, dosáhla by pak tato odpověď vysokého

procentuelního zastoupení. Vraťme se ještě k této tabulce, první odpověď – ze zvědavosti – dosáhla 4,3%, tuto možnost označili ti posluchači, kteří právě absolvují svůj první kurz na U3V, a nevědí přesně, co od kurzu čekat. Možnost odpovědí 2 a 5 nevyužil žádný ze seniorů. Jak jsem již zmiňovala u otázky a výsledkové tabulky číslo1, vidím spojitost mezi odpověďmi na otázky číslo 1 a 3, kdy lidé s vyšším vzděláním chtějí dále zdokonalovat své vědomosti, což mimo jiné potvrzují i výsledky výzkumu Petřkové, o kterém se zmiňuji v kapitole o motivaci. Pro vykreslení přidávám tabulku, která popisuje kolik procent seniorů určitého vzdělání odpovědělo na otázku číslo 3 (Proč jste se rozhodl/a navštěvovat tyto kurzy U3V?) odpovědí číslo 4, z potřeby se dále vzdělávat.

32

Dosažené

Počet seniorů,

Počet odpovědí Počet

vzdělání

kteří dosáhli

č. 4, z potřeby se odpovědí

tohoto vzdělání dále vzdělávat

%

1, základní

1

1

1,7%

2, středoškolské

5

1

1,7%

42

70%

v

bez maturity 3, středoškolské s 47 maturitou 4, vysokoškolské

17

16

26,7%

Celkem

70

60

100,1%

* pozn. : Nedosažení 100% připisuji odchylkám v zaokrouhlování.

Jak je vidět z tabulky, 16 vysokoškolsky vzdělaných seniorů ze 17 odpovědělo na třetí otázku možností číslo 4, z potřeby se dále vzdělávat. Takto odpovědělo i 42 seniorů s úplným středoškolským vzděláním. Tuto odpověď si ale vybrala pouze jedna posluchačka U3V, která dosáhla středoškolského vzdělání bez maturity a jediná posluchačka se základním vzděláním. V odpovědích této otázky došlo vlastně k potvrzení hypotézy a k zodpovězení na výzkumnou otázku, jelikož opravdu většina seniorů navštěvuje kurzy U3V za účelem dalšího vzdělávání.

33

Otázka č. 4: Je kurz, který právě navštěvujete, Vaším prvním kurzem na U3V, nebo kurzy navštěvujete opakovaně a proč? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, ano, je to můj

21

30%

49

70%

70

100%

první kurz na U3V 2, navštěvuji kurzy opakovaně Celkem

Zde je vidět, že U3V v Pardubicích – humanitní sekce má své stálé posluchače, více než polovina seniorů, 70%, se již v dřívější době zúčastnila kurzů pořádaných U3V v Pardubicích. Pro 30% návštěvníků U3V je tento kurz jejich prvním kurzem na U3V a připadá jim užitečný či zajímavý, jelikož po bližším prostudování dotazníků jsem zjistila, že 20 seniorů z 21, pro které je tento kurz prvním, se v budoucnu chystá zúčastnit dalších kurzů U3V (otázka č. 11). V druhé odpovědi měli posluchači U3V možnost vepsat do dotazníku, proč navštěvují kurzy opakovaně. Vepsané odpovědi jsou zajímavé, jednak se zde utvořily dvě velké skupiny důvodů, proč senioři navštěvují kurzy U3V opakovaně, mimo to se tu objevily i jednotlivé odpovědi a dokonce odpovědi humorné. Desetkrát zůstala tato odpověď nevyplněna. Nyní tyto vlastní odpovědi posluchačů shrnu. Nejvíce se objevovala odpověď: „Chci se dále vzdělávat.“ A to celkem devatenáctkrát, což nám podporuje hypotézu o motivaci seniorů ke studiu na U3V. Dvanáct posluchačů U3V vepsalo odpověď: „Kurzy mě zaujaly, líbí se mi, že vždy je jiné téma přednášky.“ Tyto odpovědi můžeme vidět ve spojitosti s odpověďmi na následující otázku, kdy těchto dvanáct seniorům které kurz zaujal a líbí se jim, že pokaždé je jiné téma, odpovědělo na otázku číslo 5 (Jste spokojeni s výběrem témat přednášek?) odpovědí číslo 1, ano, naprosto. Dále dva posluchači odpověděli na otázku, proč navštěvují kurzy U3V opakovaně: „Získávám tak nové informace.“ Tato odpověď by se dala v podstatě chápat také jako potřeba se dále vzdělávat. Jednotlivě se zde objevily odpovědi: „Ráda pro sebe něco dělám.“ „Cvičím tak svou paměť.“ „Chci být v kontaktu s lidmi.“ „Důchodci mají málo možností se vzdělávat, proto vítám U3V.“ „Nechci duševně zakrnět.“ „Abych neshnila.“ I výsledky této otázky nám podporují předpoklad, že senioři navštěvují kurzy U3V nejčastěji za účelem dále se vzdělávat, dále potřebují být v kontaktu s lidmi, a být i nadále aktivní. 34

Otázka č. 5: Jste spokojeni s výběrem témat přednášek? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, ano, naprosto

23

32,9%

2, jak kdy

46

65,7%

3, ne

0

0%

4, jiné

1

1,4%

Celkem

70

100%

Tato tabulka s odpověďmi na otázku číslo 5 nám ukazuje, že přes 65% seniorů, navštěvujících kurzy na U3V v Pardubicích – humanitní sekci, není vždy spokojeno s výběrem témat přednášek. Tento výsledek je závislý na individuálním zájmu každého z posluchačů, je těžké vybrat téma, které by bylo blízké všem návštěvníkům U3V. Musíme brát v úvahu také to, že tyto kurzy U3V pořádá Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, proto témata jsou zaměřena převážně humanitně, na oblast historie, filozofie a literatury. Myslím, že můžeme prolnout tuto otázku z otázkou následující (Jaká témata Vás zajímají? Jaká témata Vám v nabídce chybějí?), ve které se dozvíme, jaká témata by návštěvníci na kurzech U3V uvítali. Řešením by mohl být kompromis mezi požadavky studujících na U3V a možnostmi pořádající univerzity. Senioři by mohli navrhnout některá témata přednášek a pořadatelé kurzů U3V by zhodnotili, zda mají možnost zajistit odborníky v těchto navržených oblastech. Z dotazníku dále vyplývá, že 32,9% posluchačů je zcela spokojeno s výběrem témat, jedna návštěvnice tohoto kurzu si vybrala odpověď číslo 4 a do dotazníku vepsala, že: „Letos jsem s výběrem témat méně spokojena než v předchozím cyklu U3V.“ Nikdo však nebyl s výběrem témat zcela nespokojen.

35

Otázka číslo 6: Jaká témata Vás zajímají? Jaká témata Vám v nabídce chybějí? Šestá otázka obsahuje dvě otevřené odpovědi, kde posluchači U3V měli možnost vyjádřit se k tomu, jaká témata je zajímají a jaká témata jim v kurzech chybí. Své vlastní odpovědi vepsali všichni dotazovaní, posluchači U3V se ale často shodovali v odpovědích, proto výsledky uvádím v pořadí od nejpočetnějších k méně početným odpovědím: Jaká témata Vás zajímají?

Jaká témata Vám v nabídce chybějí?

- historie

- psychologie

- historie Pardubic

- zdravotnictví

- literatura

- historie Pardubic

- zdravotnictví

- hudba

- umění

- umění

- film, filmová zpracování lit. děl

- 1. a 2. světová válka

- česká architektura

- cestopisná témata

- ekonomie

- životopisy známých osobností

- politika

- zeměpisná témata

- sociologie

- lékařské poznatky

- filozofie

- cizí jazyky

- soudnictví

- komunismus – o čem se dříve

- osobnosti spisovatelů

nemluvilo

- zeměpis

- výpočetní technika

36

Když jsem prošla nabídku témat přednášek v předchozích letech a minulém semestru, nejvíce se zde objevovala témata historická, filozofická, náboženská a témata z literatury. Podle výsledku je vidět, že dva z těchto nejvíce obsazovaných tematických okruhů se objevily i v nejčastějších odpovědích dotazovaných posluchačů U3V, na otázku, jaká témata Vás nejvíce zajímají? Seniorům naopak na přednáškách chybí nejvíce informace z oblastí zdravotnictví, psychologie a z historie Pardubic, kdy toto poslední zmiňované téma většina dotazovaných označila i za téma, které je nejvíce zajímá. Myslím, že některé okruhy, týkající se například psychologie, umění, životopisů známých osobností nebo již zmiňované historie Pardubic, by nebylo tak těžké do výuky zařadit, protože věřím, že Filozofické fakulta disponuje odborníky v těchto oblastech. Naopak témata zeměpisná, poznatky z lékařské vědy či výpočetní techniku bych v humanitní sekci U3V ani neočekávala. Tyto výsledky by mohly být inspirací pro pořadatele U3V, ti se mohou pokusit zařadit některé z těchto žádaných a chybějících témat, tím vyjít vstříc seniorům a zvýšit tak jejich zájem o přednášky.

37

Otázka č. 7: Jak vítáte nové technologie ve výuce (prezentace, dataprojektory..)? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, líbí se mi takto

59

84,3%

8

11,4%

0

0%

4, jiné

3

4,3%

Celkem

70

100%

doplněná přednáška 2, jsem na nové technologie zvyklá/ý 3, nevyhovuje mi takto vedená přednáška

Z této tabulky je vidět, že většina seniorů vítá přednášky, kde jim jsou některé materiály zprostředkované prostřednictvím nových technologií. Nenašel se zde nikdo, komu by nevyhovovala takto vedená přednáška a tři posluchači U3V označili odpověď číslo 4 a vepsali tak svou vlastní odpověď. Dva muži vepsali, že: „Nové technologie se používají na přednáškách málo“. To nemohu posoudit, jelikož jsem navštívila jen jednu z přednášek, ale na té opravdu přednášející nevyužil možností technologií a používal pouze tabuli flipchart. Inženýrka Jankovská mě však utvrdila v tom, že většina přednášejících má připravenou powerpointovou prezentaci nebo jiné materiály, které pak promítají na plátno. Jsem názoru, že přednášky by měly být doplněny požíváním projektorů, prezentací atd., senioři se touto cestou mohou seznámit s těmito technologiemi, a jak je vidět z výsledků, většina seniorů si přeje takto vedené přednášky. Výjimkou je jen jedna posluchačka U3V, která do dotazníku vepsala: „Moc mi technologie nevyhovují, nevidím dobře a často na text nedohlédnu.“ Myslím, že s tímto omezujícím faktorem se u skupiny lidí v postroduktivním věku musí počítat, proto je nutné seniorům přizpůsobit například velikost písma atd.

38

Otázka č. 8: Do jaké míry splňují kurzy Vaše očekávání? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, jsem zcela

47

67,1%

2, měla bych malé 22

31,4%

spokojen

výhrady 3, kurz nesplnil

1

1,4%

70

99,9%

mé očekávání Celkem

* pozn. : Nedosažení 100% připisuji odchylkám v zaokrouhlování.

Spokojeno s kurzy U3V je 67,1% posluchačů, 31,4% seniorů má malé výhrady k přednáškám a jedna návštěvnice kurzů U3V zatrhla odpověď číslo 3, tedy že kurz nesplnil její očekávání. Bohužel ale svoji odpověď nezdůvodnila. Z 22 seniorů, kteří zatrhli druhou odpověď, jen 11 vepsalo konkrétní výhrady, které ke kurzům mají. Tyto výhrady nyní vypíši i s četností, kolikrát se vyskytly. Třikrát se objevila odpověď: „Vadí mi nezajímavost některých témat.“ Dvakrát byla vepsána výhrada: „Nevyhovující učebna.“ Jednotlivě se pak objevily vepsané odpovědi: „Bylo by dobré na konci zopakovat důležité body z přednášky.“ „Úzký výběr témat, převažuje filozofie.“ „Lektoři si zřejmě neuvědomují, že přítomní už mají určité znalosti o daných tématech.“ „Nefunguje nápojový automat a výtah.“ „Občas není rozumět dotazům posluchačů, pomohl by mikrofon.“ „Dříve byli na přednášky zváni lidé z různých oborů, ti pak odpovídali na zajímavé dotazy, tím byla přednáška obohacena.“ Jak je vidět, většina účastníků U3V je s kurzy spokojena, malé výhrady byly spíše technického rázu, nebo se týkaly témat a vedení přednášek. Změna učebny není z kapacitních důvodů možná, k technickému vybavení sálu patří i mikrofon, tudíž je možné ho při dotazech posluchačů nechat kolovat. Nefunkčnost výtahu a nápojového automatu byl však největší problém, věřím ale, že se jednalo jen o dočasnou závadu, přeci jen výstup do 3. patra způsoboval některým seniorům značné potíže. Nejzajímavější bylo pozorovat, jaký rozruch mezi seniory o přestávce způsobila informace o rozbitém nápojovém automatu. Jiné výhrady se týkaly témat přednášek, o tom jsem se zmiňovala již u otázky šesté. To, že někteří lektoři své téma rozebírají od základů, které se mohou zdát jasné, bych jako problém neviděla, na přednášce může být přítomný někdo, kdo o probírané 39

věci nemá žádné informace, proto je důležité je objasnit. Je to velice individuální. Přednášející by měl určitě uvést základní charakteristiky tématu, ale také se věnovat věcem zajímavým, neznámým a takovým, které nám dají podnět k přemýšlení. K zpestření kurzů by jistě došlo tím, kdyby na přednášku byli zváni i jiní odborníci než ti z řad pedagogů Filozofické fakulty Univerzity Pardubice, s tímto názorem zcela souhlasím. Spokojenost účastníků U3V s kurzy se promítá i ve výsledcích otázky číslo 11, zda senioři uvažují o tom, že se v budoucnu zúčastní i dalších kurzů, jelikož 90% posluchačů je odhodlaná pokračovat v kurzech U3V – humanitní sekce.

40

Otázka č. 9: Co si myslíte o ceně kurzů, zdá se Vám přiměřená? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, ano, cena je přiměřená

61

87,1%

2, nevím, nemám ponětí,

8

11,4%

1

1,4%

4, jiné

0

0%

Celkem

70

99,9%

jak se ceny takových to kurzů pohybují 3, ne, cena je nepřiměřená

* pozn. : Nedosažení 100% připisuji odchylkám v zaokrouhlování.

Cena kurzu U3V – humanitní sekce v Pardubicích je stanovena pro akademický rok 2006/7 na 300 Kč. Tato cena platí pro oba semestry a zahrnuje tedy 10 přednášek, v každém semestru pět. Ve srovnání s jinými univerzitami třetího věku nebo i s Univerzitou volného času, kde poplatek 300 Kč hradí pouze jeden semestr, mi cena kurzů U3V – humanitní sekce připadá adekvátní. A co si o ceně myslí účastníci těchto kurzů U3V v Pardubicích? 87,1% seniorů nemá k ceně kurzu výhrady, 11,4% sice neví, jaké jsou ceny takovýchto kurzů, ale v podstatě proti výši ceny nic nenamítá a pouze jedné návštěvnici těchto kurzů připadá cena nepřiměřená, ale bohužel svou odpověď nezdůvodnila.

41

Otázka č. 10: Myslíte si, že to, co se na kurzech dozvíte, upotřebíte v životě, nebo jde spíše o jakousi „nástavbu“ ve vzdělání? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, ano, mnohé informace

8

11,4%

5

7,1%

55

78,6%

4, jiné

2

2,9%

Celkem

70

100%

z kurzů upotřebím v životě 2, asi ano, ale ještě jsem neměl/a tu možnost použít něco z kurzů v praxi 3, ne, jde spíše o nástavbu ve vzdělání

Převážná většina dotazovaných, 78,6%, je názoru, že to, co se v kurzech U3V dozví, je jakousi nástavbou ve vzdělání. To je dle mého názoru zapříčiněno tematickým zaměřením přednášek, přeci jenom poznatky z filozofie či náboženství tolik neovlivňují chod běžného života. Naopak 11,4% seniorů se domnívá, že mnohé informace z kurzů upotřebí v životě. Skupinu, která si myslí, že to, co se na kurzech naučí, upotřebí v životě, ale ještě neměla tu možnost něco použít v praxi, tvoří 7,1% seniorů. Dva posluchači využili možnosti volné odpovědi a do dotazníku vepsali vlastní názor: „Jde o všeobecnou informovanost.“ „Je to jen zopakování dřívějších poznatků.“ Myslím, že tato otázka je velice subjektivní a jde o věc názoru.

42

Otázka č. 11: Uvažujete o tom, že se v budoucnu zúčastníte i dalších kurzů? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, ano, zúčastním

63

90%

2, nejsem si zcela

7

10%

3, ne, nezúčastním

0

0%

4, jiné

0

0%

Celkem

70

100%

jist/a

Ze sedmdesáti dotazovaných účastníků U3V nikdo nevyloučil možnost zúčastnit se kurzů i v budoucnu. Převážná většina seniorů, 90%, je rozhodnuta zúčastnit se dalších kurzů a 10% seniorů o této možnosti ještě uvažuje. Co láká občany v postproduktivním věku k návštěvám kurzů U3V se dozvídáme v následující tabulce s odpověďmi na otázku, proč se chcete zúčastnit dalších kurzů na U3V? Výsledky této otázky mají souvislost s odpověďmi otázky číslo 8, kde většina posluchačů U3V odpověděla, že je s kurzy

U3V spokojena. Nerozhodnost

7 účastníků U3V bych připisovala

nespokojenosti s tématy přednášek, což souvisí s výsledky u otázky číslo 5, kde 65,7% dotazovaných označilo odpověď druhou, jak kdy, na otázku, jste spokojeni s výběrem témat přednášek?

43

Otázka č. 12: Proč se chcete zúčastnit dalších kurzů na U3V? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, chci se dále

48

68,6%

20

28,6%

1

1,4%

4, jiné

1

1,4%

Celkem

70

100%

vzdělávat 2, kurz mne zaujal, přednášky byly zajímavé 3, je to pro mne způsob, jak trávit svůj volný čas

Na tuto otázku odpovědělo všech 70 respondentů, jelikož v předchozím bodě dotazníku nikdo nevyloučil možnost zúčastnit se v budoucnu dalších kurzů na U3V. Jak je možno vidět, opět se nám potvrdil předpoklad, že lidé navštěvují U3V za účelem dalšího vzdělávání, tuto možnost označilo 68,6% seniorů. 28,6% posluchačů U3V kurz zaujal, proto se chtějí zúčastnit dalších kurzů. Jedna z návštěvnic U3V označila odpověď číslo 3, je to pro mne způsob, jak trávit svůj volný čas. Volné odpovědi bylo také využito, jeden ze seniorů vepsal do dotazníku, že: „Kurzů se zúčastním podle předložených témat.“ To nám dokazuje, že jedním z faktorů, ovlivňujících návštěvnost U3V, je pro seniory zajímavost nabízených témat. Nejčastějším motivem, proč se dále účastnit kurzů U3V, je tedy potřeba vzdělávání.

44

Otázka č. 13: Myslíte si, že takových to vzdělávacích aktivit pro seniory by mělo být více? Odpověď

Počet odpovědí

Počet odpovědí v %

1, ano

38

54,3%

2, nabídka v našem

28

40%

3, ne, není to třeba

0

0%

4, jiné

4

5,7%

Celkem

70

100%

městě je dostačující

Závěrečná tabulka podává informace o tom, jak jsou uspokojeny vzdělávací potřeby seniorů v Pardubicích. Přes polovina dotazovaných, 54,3%, by ráda uvítala více vzdělávacích aktivit v pardubickém regionu, 40% seniorů považuje nabídku za dostačující, a nikdo není názoru, že vzdělávacích aktivit pro seniory je dostatek. Čtyři posluchači U3V označili odpověď číslo 4 a vepsali svůj názor. Jedna z návštěvnic vepsala do kolonky 4, jiné: „Nevím.“ Tuto odpověď chápu tak, že dotazovaná posluchačka U3V nemá přehled o vzdělávacích aktivitách v Pardubicích. Další dva senioři, kteří zatrhli čtvrtou možnost odpovědi vepsali do dotazníku: „Dojíždím, jsem z malé vesnice, kde je nabídka nedostačující.“ Je jasné, že na malé vesnici bude nabídka aktivit pro seniory minimální, ale jak je vidět, když má člověk chuť a motivaci se dále vzdělávat, má možnost využít těchto aktivit alespoň ve městech, jako jsou například Pardubice. Ještě se v dotazníku objevila jedna vlastní odpověď: „ Navštěvuji přednášky ve VČ galerii, v Krajské knihovně a jiné.“ Tuto odpověď bychom mohli zařadit i do odpovědi číslo 2, nabídka v našem městě je dostačující, jelikož posluchačka U3V vypsala do dotazníku i jiné možnosti vzdělávání seniorů v Pardubicích. Ano, opravdu U3V v Pardubicích a Univerzita volného času nejsou jediné vzdělávací aktivity pro seniory v Pardubicích. Mimo již zmíněné možnosti bychom v Pardubicích mohli navštívit přednášky v Domě techniky, aktivity pořádané Klubem seniorů. Na druhou stranu jsem v nabídce aktivit nenašla například kurzy výuky práce na počítačích nebo jazykové kurzy určené přímo seniorům. Myslím si, že v otázce vzdělávání nebude nabídka nikdy dostačující, aby byly pokryty všechny zájmy a potřeby seniorů.

45

5. 3. Shrnutí výzkumu Dotazníkové šetření nám poukázalo na zajímavé výsledky. Hned v případě poměru návštěvníků ženského a mužského pohlaví nám dotazník odhalil fakt, že převažující skupinu na kurzech U3V tvoří ženy. Tento výsledek mě překvapil, mé očekávání sice bylo, že ženy na kurzu budou převažovat, ale rozhodně ne v takovém množství. Myslela jsem, že na složení posluchačů humanitní sekce U3V v Pardubicích se promítne například i neotevření vědecko – technické sekce U3V v tomto roce, což se ale nestalo. První výsledková tabulka ukázala, že největší zastoupení na kurzech U3V má skupina posluchačů, kteří dosáhli středoškolského vzdělání

s maturitou. Tato

skupina je následována skupinou s nejvyšším možným dosaženým vzděláním, tedy s vysokoškolským. Z výsledků vyplývá, že tito vzdělaní lidé navštěvují kurzy U3V za účelem dalšího vzdělávání. Lidé seniorského věku získávají informace o U3V především od svých přátel, 65,7% seniorů je jen jak kdy spokojeno s výběrem témat přednášek a 84,3% posluchačů vítá na přednáškách použití nových technologií. Seniory nejvíce zajímají témata z oblastí historie, literatury a zdravotnictví. Do přednášek by rádi zařadili témata z psychologie, historie Pardubic a ze zdravotnictví. 67,1% seniorů je zcela spokojeno s kurzy U3V a převážná většina návštěvníků těchto kurzů si myslí, že cena kurzu je přiměřená. 78,6% lidí postproduktivního věku je názoru, že to, co se v kurzu dozví, neupotřebí v běžném životě, 90% jich je rozhodnuto zúčastnit se dalších kurzů na U3V a 54,3% seniorů je přesvědčeno, že vzdělávacích aktivit pro seniory by mělo být více. Otázky číslo 3, 4, a 12 jsou pro mě důležité hlavně z hlediska motivace seniorů, proč se rozhodli navštěvovat kurzy U3V, a co je vede k tomu, aby tyto kurzy navštívili i v budoucnu. V otázce číslo 3 (Proč jste se rozhodl/a navštěvovat tyto kurzy U3V?) 85,7% posluchačů odpovědělo: z potřeby se vzdělávat. V otázce čtvrté jsem se seniorů dotazovala na to, zde je tento kurz, který právě navštěvují jejich prvním kurzem, nebo přednášky navštěvují opakovaně a proč. 70% seniorů navštěvuje kurzy opakovaně, a nejvíce důvodů, proč tak činí, bylo: chci se dále vzdělávat. Otázka 12, která se táže na to, proč se senioři chtějí v budoucnu zúčastnit dalších kurzů U3V, přináší odpověď 68,6% seniorů: chci se dále vzdělávat. Jak je vidět, výsledky dotazování podtrhují můj předpoklad, a tudíž došlo k potvrzení hypotézy. Největší motivací ke studiu na U3V je pro seniory opravdu potřeba se dále vzdělávat.

46

6. Diskuze Bakalářská práce je zaměřena na motivaci seniorů ke studiu na univerzitách třetího věku. Empirická část se už týká konkrétní U3V, a to Univerzity třetího věku v Pardubicích – humanitní sekce, kde jsem prováděla dotazníkové šetření. Z výsledků tohoto šetření se nyní zaměřím pouze na otázky, týkající se motivace seniorů ke studiu. Jedná se o otázky číslo 3, 4 a 12. Ve všech těchto otázkách, zaměřených na motivaci, bylo dosaženo výsledku, že senioři navštěvují kurzy U3V v Pardubicích z potřeby se dále vzdělávat, že ti, kteří kurzy navštěvují opakovaně tak činí proto, že se chtějí dále vzdělávat, a že důvodem, proč se senioři chtějí v budoucnu zúčastnit kurzů U3V je potřeba se dále vzdělávat. V teoretické části se zmiňuji o tom, že motivace je psychologický proces, který usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Můžeme říci, že motivované chování většiny seniorů, v tomto případě návštěva kurzů U3V v Pardubicích, se děje za účelem dosažení cíle – dále se vzdělávat. Zdroje motivace se nacházejí v potřebách člověka a jak je vidět, jednou z potřeb lidí v seniorském věku je potřeba se dále vzdělávat. A právě tuto potřebu vzdělávat se, být aktivní, kultivovat a rozvíjet osobnost člověka v postproduktivním věku vidí Livečka (1982, s. 297) jako jednu z nejvýznamnějších funkcí vzdělávání seniorů. Nazývá ji posilovací funkcí. I z výzkumu Petřkové, o kterém jsem psala v kapitole o motivaci, vyplývá, že pokud jde o motivaci seniorů k účasti na vzdělávacích aktivitách, převažují potřeby a motivy: rozšířit, doplnit či prohloubit stávající poznatky, potřeba získat nové informace, potřeba orientovat se v současném světě. Z těchto výsledků můžeme dojít k závěru a potvrdit hypotézu či odpovědět na výzkumnou otázku, že senioři navštěvují kurzy U3V za účelem dalšího vzdělávání. Ale abych neopomněla i další motivy, které byly uvedeny v mém dotazníku jako odpovědi na otázky, proč senioři navštěvují kurzy U3V v Pardubicích. Tyto motivy a potřeby se objevily v malé míře, byly zde uvedeny odpovědi ze zvědavosti a mám hodně volného času, chci být v kontaktu s lidmi. Sociální potřeby seniorů jsou i dle výzkumu Petřkové druhou nejčastější možností, proč se senioři účastní vzdělávacích aktivit. Obecně je sociální kontakt důležitým faktorem ve starším věku, a vzdělávací situace vytvářejí příležitosti pro jeho posilování. Další charakteristikou, ve které se výzkum provedený na U3V v Pardubicích shoduje s výsledky výzkumu Petřkové, je dosažené vzdělání účastníků kurzů U3V. Stejně jako u

47

Petřkové i mé výsledky potvrzují, že na kurzy se nejčastěji hlásí senioři s úplným středoškolským vzděláním a další velkou skupinu tvoří vysokoškolsky vzdělaní senioři. I výsledky týkající se poměru mužů a žen, kteří navštěvují kurzy U3V, se s výzkumem Petřkové shoduji. Převážnou většinu účastníků těchto kurzů tvoří ženy, možné důvody, proč tomu tak je, uvádím na počátku výsledků dotazníkového šetření. Stále častěji se mluví o učící se společnosti, tato společnost by měla zahrnovat všechny její členy, tedy i seniory. Jak je vidět z výzkumů, lidé v seniorském věku stále touží po tom získávat nové informace a dále se vzdělávat, proto by jim měla být poskytnuta široká nabídka vzdělávacích aktivit, která by uspokojila jejich potřebu po seberealizaci.

48

7. Závěr Stárnutí je přirozený biologický proces, nenalezneme příklad živého organizmu, který by nepodléhal stárnutí. Když si člověk uvědomil, že život je konečný, snažil se tuto skutečnost nějak zvrátit. Získání nesmrtelnosti je nesplnitelným cílem, proto se lidé zaměřili na snahu prodloužit si život. Především jde o prodloužení aktivního věku a zlepšování kvality života seniorů, a tím zmírnění příznaků stáří. Jedna z možností, jak udržet seniory aktivní a snažit se uspokojit jejich potřeby, tkví ve významu vzdělávání seniorů. Vzdělávání jim naznačuje novou životní perspektivu, nabízí jim kromě informací také orientaci na rozvoj a osobní růst v postproduktivní etapě života. Vzdělávací aktivity v seniorském věku přispívají k pocitu důstojnosti, životního uspokojení, začlenění do společnosti a k fyzickému i duševnímu zdraví. Vzdělávání ve starším věku se tak stává nutností k pochopení života ve stále se měnícím světě. Je nutné si uvědomit, že i přes existenci specifických problémů a potřeb seniorského věku, jsou jednotliví senioři až do nejzazšího věku především sami sebou a pak teprve starými lidmi. Z toho plyne, že společenská opatření vůči seniorské populaci by měla být individualizovaná, vycházející z přání a potřeb seniorů. Výchova a vzdělávání jsou chápány jako proces celoživotní, jedním z požadavků celoživotního vzdělávání je, aby příležitost k němu měli skutečně všichni. Úkolem společnosti je vytvořit takové podmínky a vzdělávací příležitosti, aby lidé cítili potřebu se vzdělávat a mohli tuto potřebu uspokojit v průběhu celého života, tedy i v postproduktivním věku.

49

50

Použitá literatura: BENEŠ, M. Úvod do andragogiky. Praha: Karolinum, 1997, s. 38. ISBN 80-7184-381-4

BOČKOVÁ, V. Aktuální problémy výchovy a vzdělávání dospělých II. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995.

BOČKOVÁ, V. Úvod do teorie vzdělávání dospělých. Olomouc: Rektorát Univerzity Palackého v Olomouci, 1983.

HOMOLA, M. Otázky motivace v

psychologii. Praha: Státní pedagogické

nakladatelství, 1969.

LIVEČKA, E. Výchova ke stáří a ve stáří. In Wolf, J. a kol. Umění žít a stárnout. Praha: Svoboda, 1982, s. 297.

MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80210-3345-2

MÜHLPACHR, P., STANÍČEK, P. Geragogika pro speciální pedagogy. Brno: Masarykova Univerzita, 2001, s. 9, 10, 12, 27, 28, 29. ISBN 80-210-2510-7

NAKONEČNÝ, M. Emoce a motivace. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973, s. 106.

PAVLÍK, O. Vzdělávání dospělých: výtah z dokumentů a publikací. Praha: Ústav pro informace ve vzdělání, 1997.

PETŘKOVÁ, A. Senioři jako účastníci vzdělávacích aktivit. In. Člověk a společnost na přelomu tisíciletí. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Olomouc: Univerzita Palackého, 1998, s. 154 – 156.

51

POSPÍŠIL, O. Pedagogika dospělých - andragogika. Praha: Univerzita Karlova, 2001. ISBN 80-7290-064-1.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Portál, 2001, s. 33, 68, 260, 265, 308 – 9. ISBN 80-7178579-2 SKALKA, J. Výchova a vzdělávání dospělých v kontextu pedagogiky a celoživotní výchovy. Praha: Academia, 1987.

Elektronické zdroje: BOČAROVÁ, Z. Senioři v lavicích. 2006, [online]. [cit. 2007-03-26] Dostupný z:

SHROMÁŽDILOVÁ, L. Evropská federace studujících seniorů na univerzitách. 2007, [online]. [cit. 2007-03-15] Dostupný z:

SHROMÁŽDILOVÁ, L. Asociace třetího věku. Internetový zpravodaj, 2007, [online]. [cit. 2007-04-08] Dostupný z:

ŠPATENKOVÁ, N. Univerzita třetího věku. 2006, [online]. [cit. 2007-03-15] Dostupný z :

52

Předsednictvo Asociace univerzit třetího věku v ČR. 2007, [online]. [cit. 2007-03-15] Dostupný z

Adresář aktivních členů Asociace U3V České republiky. 2007, [online]. [cit. 2007-03-15] Dostupný z:

Celoživotní učení Definice OCED, 2000, [online]. [cit. 2007-03-15] Dostupný z:

Univerzita třetího věku. 2006, [online]. [cit. 2007-04-08] Dostupný z:

53

Příloha č.1 Adresář aktivních členů Asociace U3V České republiky (Aktualizace 5.3.2007) Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta UK Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy v Praze Filozofická fakulta UK Přírodovědecká fakulta UK Matematicko-fyzikální fakulta UK Fakulta sociálních věd UK Fakulta tělesné výchovy a sportu UK Fakulta humanitních studií UK České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu, Jindřichův Hradec Česká zemědělská univerzita v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Kulturní dům Vltavská, Vysoké učení technické v Brně

54

Masarykova univerzita v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Západočeská univerzita v Plzni Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava – U3V Fakulta hornicko-geologická VŠB-TU Ostrava Slezská univerzita v Opavě Technická univerzita v Liberci Univerzita Pardubice Univerzita Hradec Králové Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola v Plzni Vysoká škola polytechnická v Jihlavě

Zdroj: Adresář aktivních členů Asociace U3V České republiky Dostupný z

55

Příloha č.2

Předsednictvo Asociace univerzit třetího věku v ČR (Zvolené na Valném shromáždění AU3V dne 20. 2. 2007.)

Předseda: Prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc.

Tajemník: Lenka Shromáždilová

Členové: Doc. PhDr. Jana Šemberová, CSc. Doc. PhDr. Iva Jedličková,CSc. Doc. MUDr. Helena Zavázalová, CSc. Ing. Božena Mannová, M. Mat. Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. Prof. Ing. Roman Prokop, CSc. Ing. Jan Hán, PhD.

Zdroj: Předsednictvo Asociace univerzit třetího věku v ČR Dostupný z

56

Příloha č.3

Zdroj:

57

Příloha č. 4 Dotazník pro účastníky Univerzity třetího věku v Pardubicích Vážení posluchači, tento dotazník bude součástí bakalářské práce na téma Motivace seniorů ke studiu na univerzitě třetího věku, kterou zpracovává studentka Masarykovy univerzity v Brně, Tereza Černá. Dotazník je zaměřen především na zjištění, co Vás motivuje ke studiu na U3V. Pod každou otázkou je uvedeno několik uzavřených odpovědí. Vy si prosím vyberte vždy jen jednu odpověď. Jestliže Vám žádná z odpovědí nevyhovuje, máte možnost vepsat do dotazníku ke každé otázce svoji vlastní odpověď. Datum vyplnění: Věk: Pohlaví: žena - muž Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 1. základní 2. středoškolské bez maturity 3. středoškolské s maturitou 4. vysokoškolské 5. ____________________________________________ Jak jste se o Univerzitě třetího věku dozvěděl/a? 1. od přátel 2. z novin 3. z internetu 4. z letáků a jiných propagačních materiálů 5. z rádia 6. z televize 7. ____________________________________________ Proč jste se rozhodl/a navštěvovat tyto kurzy U3V? 1. ze zvědavosti 2. z dostatku volného času 3. mám hodně volného času, jsem rád/a v kontaktu s lidmi 4. z potřeby se dále vzdělávat 5. ____________________________________________ Je kurz, který právě navštěvujete, Vaším prvním kurzem na U3V, nebo kurzy navštěvujete opakovaně a proč? 1. ano, je to můj první kurz na U3V 2. navštěvuji kurzy opakovaně – proč? ________________________________________

58

Jste spokojeni s výběrem témat přednášek? 1. ano, naprosto 2. jak kdy 3. ne 4. ____________________________________________ Jaká témata Vás zajímají? Jaká témata Vám v nabídce chybějí? 1. zajímají mne témata: ____________________________________________ 2. v nabídce mi chybí témata: _______________________________________

Jak vítáte nové technologie ve výuce (prezentace, dataprojektory..)? 1. líbí se mi takto doplněná přednáška 2. jsem na nové technologie zvyklá/ý 3. nevyhovuje mi takto vedená přednáška 4. ____________________________________________ Do jaké míry splňují kurzy Vaše očekávání? 1. jsem zcela spokojen/a 2. měl/a bych malé výhrady (můžete je vepsat)______________________________________ 3. kurz nesplnil mé očekávání Co si myslíte o ceně kurzů, zdá se Vám přiměřená? 1. ano, cena je přiměřená 2. nevím, nemám ponětí, jak se ceny takových to kurzů pohybují 3. ne, cena je nepřiměřená 4. ____________________________________________ Myslíte si, že to, co se na kurzech dozvíte, upotřebíte v životě, nebo jde spíše o jakousi „nástavbu“ ve vzdělání? 1. ano, mnohé informace z kurzů upotřebím v životě 2. asi ano, ale ještě jsem neměl/a tu možnost použít něco z kurzů v praxi 3. ne, jde spíše o nástavbu ve vzdělání 4. ____________________________________________ Uvažujete o tom, že se v budoucnu zúčastníte i dalších kurzů? 1. ano, zúčastním 2. nejsem si zcela jist/a 3. ne, nezúčastním 4. ____________________________________________ Proč se chcete zúčastnit dalších kurzů na U3V? 1. chci se dále vzdělávat 2. kurz mne zaujal, přednášky byly zajímavé 3. je to pro mne způsob, jak trávit svůj volný čas 4. ____________________________________________

59

Myslíte si, že takových to vzdělávacích aktivit pro seniory by mělo být více? 1. ano 2. nabídka v našem městě je dostačující 3. ne, není to třeba 4. ____________________________________________

Vážení účastníci kurzů Univerzity třetího věku v Pardubicích, chtěla bych Vám velice poděkovat za vyplnění dotazníků. V případě dotazů se na mě můžete obrátit: Tereza Černá Tel.: 605415330 e-mail: [email protected]

60