Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií

Soubor zpravodajských textů s ekologickou tematikou A Set of News Texts on Ecology (bakalářská diplomová práce)

Barbora Měchurová 274134

Brno 2010

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii.

V Brně dne 5.1.2011

2

Za vznik této práce chci poděkovat zejména mému vedoucímu Jaroslavu Čuříkovi, který mne při psaní provázel svými dobrými radami, nadhledem a bohatými zkušenosti. Dík patří také členům redakce MF Dnes a iDnes.cz, kteří si vždy ochotně a laskavě našli čas na kvalitativní rozhovory a udělili i nejednu cennou radu.

3

Anotace Práce nabízí soubor patnácti zpravodajských článků s ekologickou tematikou. Zároveň v teoretické a reflexní části nastiňuje problém nazírání na ekologii v příloze deníku Mladá Fronta Dnes pro Pardubický kraj. Metodou práce v teoretické části jsou kvalitativní rozhovory se třemi lidmi z praxe – redaktorem, editorem a vedoucím redakce. Články (produkt) jsou reflektovány také s odbornou literaturou.

Summary This work offers its reader a set of 15 news articles on ecological issues. In its theoretical and reflective part, at the same time, it outlines the problem of how ecology is being looked on in Mladá fronta‘s tabloid for the Pardubice region. The work methods include qualitative interview with three news professionals - a redactor, an editor and an editor in chief.

4

Klíčová slova Tvůrčí práce – zpravodajství – Pardubický kraj – ekologie – životní prostředí – článek – redaktor – čtenář – publikum – MF Dnes – deník – internetové zpravodajství – iDnes.cz

Keywords Creative work - news - Pardubice Region - ecology - environment - article - Editor - readers the audience - MF Dnes – daily news - internet news

5

Obsah 1

Úvod a cíle práce ................................................................................................................ 7

2

Metody práce ..................................................................................................................... 8

3

Zpravodajství a zpravodajské žánry ................................................................................. 11

4

MF Dnes a její regionální přílohy ...................................................................................... 21

5

Internetové zpravodajství iDnes.cz a regionální weby .................................................... 23

6

Problematika životního prostředí..................................................................................... 25

7

Zpravodajství s ekologickou tématikou............................................................................ 27

8

Produktová část bakalářské práce ................................................................................... 29

9

Reflexe praktického výstupu bakalářské práce ................................................................ 37

10

Závěr ................................................................................................................................. 45

11

Použitá literatura .............................................................................................................. 47

12

Jmenný rejstřík ................................................................................................................. 48

13

Přílohy............................................................................................................................... 50

Rozsah teoretické části práce: 10 094 slov Rozsah praktické části práce: 2 430 slov

6

1

Úvod a cíle práce

Problematika životního prostředí je dnes stále velmi diskutovaným tématem. Mnohé autority1 hovoří o manipulování médií s informacemi o ekologických katastrofách a o stavu životního prostředí vůbec. V této bakalářské práci jakožto žurnalistka přináším soubor zpravodajských textů s ekologickou tématikou. Cílovým médiem je pro mě regionální příloha celostátního deníku Mladá Fronta Dnes2 a regionální web pardubice.idnes.cz. Práce je rozdělena do dvou částí, praktické a teoretické. V teoretické části autorka charakterizuje tištěné médium MF Dnes a jeho internetovou odnož iDnes.cz, zejména jeho regionální přílohu a regionální internetové stránky pro Pardubický kraj, které se práce týká. Nastiňuje také metody práce, kterou budou zejména kvalitativní rozhovory se členy redakce a rešerše. Součástí teoretické části je také vymezení zpravodajských žánrů a jejich místo v MF Dnes a základní nástin problematiky životního prostředí. K ekologii má autorka blízko, protože je to její druhý studijní obor. V kontextové části je proto využito poznatků ze studia environmentalistiky na FSS MU. Praktická část přináší soubor samotných článků, které autorka napsala v období březenduben 2010 a říjen-listopad 2010. S pomocí odborné literatury a výše zmíněnými rozhovory se členy redakce tuto práci také reflektuje. Praktickým přínosem práce je soubor článků s ekologickou tematikou. Ty je možné zveřejnit v cílovém médiu. Díky rozhovorům se členy redakce a rešerší v databázi článků práce také nabízí nazírání regionální přílohy MF Dnes pro Pardubický kraj na ekologické problémy. Praktická část je určená pro cílové čtenáře regionální přílohy MF Dnes pro Pardubický kraj.

1 2

Například prezident ČR Václav Klaus Dále jen MF Dnes

7

2

Metody práce

Pro vypracování bakalářské práce jsem zvolila dvě hlavní metody. Práce se opírá zejména o kvalitativní hloubkové rozhovory se členy redakce, které byly vedeny v březnu a říjnu 2010. Autorka také čerpá z vlastních empirických zkušeností z působení v redakci papírových novin v období srpen 2009 – červen 2010 a redakci iDnes.cz v období červenec – listopad 2010. Náhled na pojetí ekologických problémů v redakci vytvořila autorka rešerší textů z databáze Newton Media Search. Newton je databáze výběru článků z rozhlasu, tisku, televize a agenturního zpravodajství. Pomocí rozšířeného vyhledávání za použití klíčových slov zde lze například vyhledat články s ekologickou tematikou pro regionální přílohu MF Dnes v Pardubickém kraji za požadovaný časový úsek. Databáze Newton není přístupná každému, za přístup k ní organizace Mafra platí. V praktické části práce jsem pracovala s běžnými žurnalistickými postupy, jak je uvádí odborná literatura a lidé z praxe.3 Nejprve jsem si vyhledala téma článku na internetu, rešerší starších článků a jejich rozvinutím, nebo na základě tiskové zprávy, kterou mi poslali mluvčí institucí elektronickou poštou. Téma jsem zformulovala, zkonzultovala s vedoucím redakce a zpracovala. To znamená, že jsem kontaktovala relevantní zdroje, zjistila informace, napsala zprávu. K získávání informací jsem použila rozhovor se zdroji, zprávu obvykle doplnil background získaný rešerší informací na internetu či v databázi Newton. Hotový produkt později ještě jednou zkontroloval vedoucí redakce či editor a následně byl vydán v deníku MF Dnes. Při psaní zpráv jsem se snažila řídit pravidly uvedenými v teoretické části této práce. K vytvoření teoretického rámce a tedy i pravidel pro psaní zpráv mi pomohly novinářské příručky, odborné publikace a rozhovory se členy redakce. 2.1 Kvalitativní rozhovory Hlavním podkladem práce jsou rozhovory se třemi členy redakce papírových novin – s editorem, vedoucím redakce a redaktorem a s vedoucím redaktorem projektu regiony serveru iDnes.cz. Při dotazování byla použita metoda rozhovoru s expertem. Důraz byl kladen zejména na první část, tedy přehledový rozhovor. Tazatel klade dotazovanému obecné otázky, které mají vztah k aktuálnímu pohledu na oblast. Expert tak podá přehled problémové oblasti. „Tazatel se zaměřuje hlavně na konceptuální znalosti, protože chce 3

Viz výzkumné rozhovory se členy redakce

8

získat zkušenost a cit, jaké expert používá koncepty a fakta, když řeší úkol.“4 Řešením úkolu bude v tomto případě tvorba novinového článku, respektive celé regionální přílohy. Otázky jsou strukturovány elicitačně do různých úrovní od obecného ke konkrétním příkladům. Tak lze získat detailnější vhled do dané problematiky. Earl Babbie ve své knize The Practice of Social Research uvádí, že je pro kvalitativní dotazování je třeba mít předem připravené okruhy a témata, ale není nutné striktně se držet předem definovaných otázek. Kvalitativní rozhovor je tedy podle něj především konverzace, ve které tazatel stanoví jasný směr a témata, ale v rámci těchto pravidel může plynout víceméně volně.5 I v kvalitativních rozhovorech vedených pro tuto práci byla jasně daná témata rozhovorů (například tvorba článků, výběr témat, práce v redakčním týmu), ale otázky byly často formulovány specificky podle toho, jak se rozhovor vyvíjel. Babbie také uvádí, že tazatel nemá být pasivním přijímatelem otázek, ale musí umět reagovat a vhodně pokládat doplňující otázky. Kvalitativní dotazování totiž umožňuje klást i doplňující otázky. Podle Earla Babbieho jsou dokonce velmi žádoucí a jejich znění může být například: Jak je to možné? Jak to myslíte? Můžete uvést příklad?6 Kvalitativní metoda navíc umožňuje určitou pružnost a možnost reakce tazatele. Podle Keitha F. Punche je obtížné vytvořit v kvalitativním výzkumu předem jasně daný plán, podle kterého bude výzkumník postupovat. Může navrhnout jakýsi pružný plán, který se bude v průběhu realizace pozměňovat v souvislosti s vývojem výzkumu.7 Této možnosti jsem využila při tvorbě jednotlivých výzkumných rozhovorů, kdy jsem si nejprve určila okruhy a otázky, na které je třeba nalézt odpověď a po prvních rozhovorech jsem tyto okruhy upravila tak, abych se zbytečně neptala dvou lidí na tentýž zjevný fakt. Na druhou stranu jsem se snažila brát v úvahu možnou rozdílnost pohledů dvou lidí na jednu věc a na nejasné či názorové záležitosti a procesy jsem se ptala více lidí. Každý dotazovaný proto dostal otázku, která se týkala podoby a obsahu zpravodajství tak, jak ji vnímá on a také jeho konkrétního pohledu na zpravodajství s ekologickou tématikou. Na druhou stranu odpověď na některé procesní záležitosti v redakci mi stačila od jednoho respondenta. 4

Hendl 2005: 189 Babbie 2010: 320, volný překlad autorky 6 Babbie 2010: 320, volný překlad autorky 7 Punch 2006: 108 5

9

2.2 Rešerše literatury a novinových článků Reflexe praktické části i teoretická část bakalářské práce vychází z české i zahraniční odborné literatury. Mezi nejdůležitější publikace patří redakční příručka deníku MF Dnes, publikace Zpravodajství od Tomáše Trampoty, Žurnalistika od Stephana Ruß-Mohla a Hany Bakičové, Zpravodajství v médiích od kolektivu autorů, Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace, z cizojazyčných potom Print journalism, a critical introduction editované Richardem Keeblem a Local journalism and local media editované Bobem Franklinem. K vytvoření přehledu o frekvenci výskytu článků s ekologickou tématikou v příloze MF Dnes pro Pardubický kraj sloužila rešerše prostřednictvím databáze Newton. K této databázi mají přístup zaměstnanci skupiny Mafra a redakční externisté. Obsahuje všechny mediální výstupy všech českých a některých zahraničních médií, pro potřeby této práce však bude stačit pouze archivace MF Dnes v Newtonu. Při vyhledávání článku byla v takzvaném rozšířeném vyhledávání zvolená jako médium Mladá fronta Dnes. V kolonce „v rubrice/pořadu“ jsem vyplnila pardubický a později hradecký a vysočina, protože jsem vyhledávala články z těchto regionálních příloh. Kolonky jako klíčová slova či autor jsem nechala prázdné. Nevyplňovala jsem je proto, že oblast ekologie je velmi široká a není jasné, které klíčové slovo je nutné použít. Samotná slovo „ekologie, ekologický“ se v těchto článcích vyskytuje jen velmi zřídka. Jako spolehlivější metodu jsem proto určila tu, kde jsem nechala vyhledat všechny články v daném periodiku v určeném časovém období a na základě jejich přečtení vybírala ty s ekologickou tématikou. V časovém vymezení jsem určila data od srpna do prosince 2009. Databáze našla až několik tisíc článků odpovídajících zadání. Dle titulků jsem z nich potom vybírala ty, které souvisí se životním prostředím a podrobným přečtením je posoudila jako ty, které se skutečně týkají, či skutečně netýkají, životního prostředí. Definice oblasti ekologie či životního prostředí bude následovat v kapitole 6.

10

3

Zpravodajství a zpravodajské žánry

Zpravodajství je součástí lidského života už od počátku tvoření lidských pospolitostí. Lze jím souhrnně označit jakékoliv informování veřejnosti o novinkách, zajímavých nebo důležitých věcech a událostech. Zpravodajství jako žánr se však vymezuje vůči jiným, nejčastěji tzv. publicistickým, žánrům. Hlavním odlišujícím rysem zpravodajství od ostatních žánrů je absence názorových prvků v článcích. Podle Tomáše Trampoty je zpravodajství považováno za specifický mediální žánr s výjimečným postavením, který reflektuje aktuální dění ve společnosti. Nemá šířit jen informace a fakta, ale také hodnoty a normy dané společnosti.8 „Zpravodajství je jeden z mála žánrů, který je pro média téměř vždy původní, nepřejatý, vytvářený přímo v mediální organizaci, která ho zveřejňuje. Z výzkumu obsahu zpravodajství tak můžeme vyvozovat hodnoty, které konkrétní médium zastává.“9 Z této myšlenky vychází také redakční příručka Mladé Fronty Dnes, která je v redakci k dispozici všem redaktorům. Podle příručky by měl redaktor nejen čtenářům „sdělit, co se stalo, ale také odpovědět na všechny otázky, které nová zpráva nastoluje a čím se dotýká přímo čtenářů“.10 Pro redaktory iDNES.cz slouží tzv. Slovník iDNES.cz s podtitulem „Můžete nám věřit“, který také shrnuje základní pravidla psaní zpráv a je podrobnější verzí redakční příručky MF Dnes. Podle základního redakčního pravidla je ovládnutí pravidel slovníku předpokladem práce v redakci iDNES.cz a MF Dnes. Pro čtenáře může být zpravodajství důležité v jejich osobním i profesním životě. Na základě zpráv v novinách, si totiž lidé často tvoří úsudek, rozhodují se, jednají.

11

Novinář

proto píše především pro své publikum. Podle editorky MF Dnes Lenky Reichové jde však dnešní úloha novin ještě dál. Noviny totiž podle ní nemají čtenáře vzdělávat nebo jim přinášet osvětu. „My píšeme srozumitelně o tom, co lidi baví tak, aby to každý chápal. To je styl dnešních novin.“12 Blízkost čtenáři zdůrazňuje ve své publikaci Print Journalism (a critical introduciton) i autorka Sarah Niblock. Podle ní by mělo být mantrou novináře rčení, že zpravodajství je spíše 8

Trampota 2006: 19 Trampota 2006: 12 10 Redakční příručka MF Dnes 11 Burns 2004: 62 12 Viz rozhovor s Lenkou Reichovou 9

11

o lidech než o věcech. Čtenářsky přitažlivé jsou podle ní zprávy o dětech, celebritách a neobvyklých lidech. Důležitá je podle ní také aktuálnost. Podle Niblock není důvod psát o včerejší události v dnešním tisku. Čtenáři už mohou o události vědět z televize, rádia nebo jiných médií, v horším případě od konkurentů.13 S výběrem převážně čtenářsky zajímavých témat souhlasí i redaktor MF Dnes Martin Filip, podle kterého těžiště zpravodajství nespočívá v tom, co je podstatné a důležité, ale v tom, co je zábavné a sdělitelné. Některé zajímavé věci jsou podle něj natolik složité, že se v novinách raději neobjeví.14 3.1 Obsah zpráv Obsahem zprávy může být téměř cokoliv. Neexistuje pravidlo, které by určilo obsah zpráv, protože publikum, pro které novinář píše, může zajímat cokoliv. Důležité je, aby zpráva přinášela něco nového, novou informaci, nebo nový pohled na věc.15 Zprávou se tedy může stát cokoliv, co je výjimečné, nevšední a aktuální. Zejména poslední jmenovaná hodnotaaktuálnost - je v dnešním zpravodajství čím dál důležitějším kritériem. Aktuálnost znamená časovou bezprostřednost.16 V internetovém zpravodajství se při každém novém posunu může použít aktualizace článku. „Je to doplnění nových informací do textu. Při aktualizacích je potřeba pracovat s celkem, nestačí jen slepě připlácnout nové sdělení.“17 Podle redaktora Filipa je dalším kritériem úspěšné zprávy také zábavnost. Noviny jsou podle něj komerčním médiem, jehož cílem je prodej reklamy na základě prodeje informací. Jelikož zábavné zprávy čtou čtenáři raději, je výhodné je upřednostňovat před ostatními.18 Při rozhodování o tom, co se stane zprávou, jsou důležité také takzvané zpravodajské hodnoty. Základní zpravodajské hodnoty podle Lynette Sheridan Burns jsou: dopad, časový rozměr, blízkost, konflikt, naléhavost, novost a relativita. Zprávy jsou pro lidi přitažlivé, pokud mají velký dopad, jsou aktuální, blízké, naléhavé.19

13

Niblock 2005: 77, volný překlad autorky Viz rozhovor s Martinem Filipem 15 Burns 2004: 62 16 Ruß-Mohl 2005: 48 17 Slovník iDNES.cz, 2010 18 Viz rozhovor s Martinem Filipem 19 Burns 2004: 63 14

12

S těmito hodnotami souhlasí i autorka Sarah Niblock. Přidává k nim ještě malou komplikovanost, zprávy podle ní mají být jednoduše srozumitelné, zarámované do širšího kontextu.20 Podle Trampoty jsou události jaksi „vně médií“, kde čekají na zaznamenání a dobrý novinář je nejprve musí objevit. Při tom však vybírá ty události, které se budou dobře interpretovat, a také sám vybere, kteří aktéři děje budou v médiích vystupovat a které zamlčí. „Na všech úrovních výběru navíc musejí novináři zohledňovat naplňování celé řady dobově a sociálně podmíněných požadavků – např. normativních, estetických, představ o předpokládaném publiku, které sdílejí s vydavatelem.“21 Událost, o níž novinář pojednává, je potom podle Trampoty jen jakousi inspirací, na jejímž základě redaktor vytvoří událost jako stylistický útvar. Je možné, že i událost, která ke vzniku zprávy inspirovala, byla vybrána tak, aby vyhověla výše zmíněným požadavkům.

22

Mediální realitu tak tvoří novináři a jejich

předpoklad o cílovém publiku. Podle Trampoty se zprávy s určitou pravidelností opakují a lze je tedy dělit podle jejich typologie a časového zakotvení. Typologie zpráv se zaměřuje na jejich tematické ukotvení. Základními tématy jsou: politické události, ekonomické události, zahraniční události, domácí události, příležitostné události a sport. V jednotlivých typech zpráv se potom v praxi opakují zaběhlé způsoby jejich zpracování. Podle časového ukotvení zpráv je lze rozdělit na takzvané horké novinky a doplňující informace, bezprostřední zprávy, vyvíjející se zprávy a průběžné zprávy.23 Hlavní dva typy zpráv v současných médiích jsou potom podle Trampoty tzv. „hard news“ a „soft news“. Hard news jsou horké novinky, které je nutné mít z nějakého důvodu okamžitě zpracované a zařazené do zpráv, patří mezi ně například jednání a sdělení vlády, nehody, neštěstí, vraždy. Soft news se oproti tomu týkají spíše každodenního života a jejich bezprostřední zachycení není nutné. Zjednodušeně řečeno hard news se zabývají věcmi důležitými, soft news věcmi zajímavými. Podle Trampoty v žurnalistice začínají převažovat soft news.24 V internetové novinařině to však neplatí.

20

Niblock 2005: 76, volný překlad autorky Trampota 2006: 25 22 Trampota 2006: 26 23 Trampota 2006: 30 24 Trampota 2006: 31 21

13

V regionální žurnalistice potom podle Shirely Harrison může podobu zpráv ovlivňovat i to, že se ve městě znají novináři s tiskovými mluvčími a ti potom mohou vystihnout správný okamžik a vhodným jednáním docílit napsání zprávy podle jeho informací.25 Na tuto taktiku upozorňuje i vedoucí regionální přílohy MF Dnes pro Pardubický kraj Martin Biben. Podle něj si zkušený novinář během let praxe vytvoří vlastní síť kontaktů a zdrojů, ale musí mít neustále na paměti, že mu informátoři dávají informace z vlastních zištných důvodů. „Důležité je být pořád kritický, podezřívavý a opatrný ke všemu. Často se může stát, že se nekritický reportér stane loutkou.“26 3.2 Podoba zpráv Zprávy by měly být výstižné, jasné a bez komentářů. Měly by čtenáři odpovědět na sedm základních otázek: kdo? Co? Kdy? Kde? Jak? Proč? Odkud?.27 Podle Sharon Wheeler jsou zprávy psané naprosto odlišným stylem než ostatní útvary. Autor totiž musí na velmi omezeném prostoru nastínit problém se všemi dopady, dát prostor všem stranám sporu a popsat to srozumitelně a jednoznačně.28 Většina odborných publikací se potom shoduje na stavbě zprávy ve tvaru takzvané obrácené pyramidy. Na špičce, tedy už v titulku textu, musí stát nejdůležitější sdělení. V první, často tučně vytištěné části – tedy perexu – by měl autor stručně a výstižně odpovědět na všechny výše zmíněné základní otázky. Začátek, neboli otevření zprávy, by mělo podle Sharon Wheeler splňovat následující kritéria: mělo by mít od patnácti do třiceti slov, mělo by být jasné, nekomplikované, úderné, vystihnout podstatu události, koncentrovat se na jeden prvek, jména mohou přijít později, nezačínat citací, časem nebo místem, zapomenout na žargon nebo příliš oficiální a kostrbaté věty.29 V dalším textu zprávy potom autor vše probere detailněji, přidá jména a další části události, případně nastíní pozadí událostí. Zpráva ve tvaru obrácené pyramidy by se měla dát krátit odzadu a přitom příliš neztrácet na obsahu.30

„Zpráva je sestavena z konkrétních a

specifických faktů a z nich vyplyne hlavní myšlenka. Sdělení vyplývá z výběru a uspořádání oněch specifických a konkrétních detailů.“31

25

Harrison 2006: 183 Viz rozhovor s Martinem Bibenem 27 Ruß-Mohl 2005: 51 28 Wheeler 2005: 84, volný překlad autorky 29 Wheeler 2005: 88, volný překlad autorky 30 Ruß-Mohl 2005: 53 31 Burns 2004: 121 26

14

S tím v podstatě souhlasí i lidé z praxe. Podle vedoucího redakce MF Dnes pro Pardubický kraj Martina Bibena musí titulek vždy alespoň trochu překvapit a dívat se na věc z jiného pohledu, který člověk nezná. Titulky mají být jen tak dlouhé, jak je to nezbytně třeba.32 Perex lze podle Bibena vynechat, není to nezbytná součást článku. Tento výrok odpovídá vývoji layoutu v deníku MF Dnes, kdy se perex několik let vůbec nepoužíval a od března 2010 byl opět zaveden jako častá a důležitá součást textů. 3.3 Jazyk zpráv I přes to, že lze dnes vyjádřit událost obrazem, videem, fotografií, či grafem, zůstal jazyk nejdůležitějším nástrojem novinářů.33 Novinářský styl je odlišný od stylů literárních či vědeckých, forma je většinou předem daná, ve zpravodajství vládnou standardizované prvky a struktury. Podle Ruß-Mohla to znamená, že novinář musí zjednodušovat, vyvarovat se žargonu a psát co nejvíce srozumitelně. Při používání příliš komplikovaných vět a slov by se totiž čtenář mohl cítit vyřazený z dění. Novinář se proto musí snažit jazykem co nejvíce přiblížit „obyčejným“ lidem. „Novináři musí odborný jazyk a profesní a jiný slang přeložit do srozumitelné řeči. Měli by to ale provést zcela korektně, tedy bez ztráty informační hodnoty nebo beze změny významu. Volně mohou podávat precizní zprávy jen o tom, čemu sami porozuměli. Předpokladem je proto dostatečné odborné vzdělání a vědomí souvislostí v oblastech, o kterých novinář píše. Znalost příslušné odborné terminologie je neodmyslitelná, i když by ji novinář měl používat co nejméně.“34 Vhodnou volbou slov novinář zároveň může ovlivňovat cílové publikum. Manipulovat se dá jak výběrem slov, tak jejich řazením, srovnáními, metaforami a jinými jazykovými prostředky. Jelikož novináři a hlavně jejich produkty působí na široké obecenstvo, měli by se podle RußMohla vyvarovat tomu, co označuje jako úpadek jazyka. Indicie tohoto stavu jsou například mnohoúčelová, bezobsažná a přizpůsobivá slova, dále slova nafukující význam, floskule a stereotypy, špatné používání přívlastků, či používání cizích slov, obzvláště amerikanismů.35 Správný způsob psaní by potom měl být co nejsrozumitelnější. K tomu slouží krátké a výstižné věty, červená nit linoucí se celým textem, absence odboček. K udržení pozornosti čtenáře potom mohou sloužit různé prostředky vzbuzující zvědavost, zvyšující napětí, 32

Viz rozhovor s Martinem Bibenem Ruß-Mohl 2005: 70 34 Ruß-Mohl 2005: 71 35 Ruß-Mohl 2005: 74 33

15

udržující zájem. Mohou to být novinky, překvapení nebo nezodpovězené otázky, ale novinář by jimi neměl plýtvat. Ve zpravodajství je také nemyslitelné psát zprávu v první osobě, používat zkratky, klišé.36 3.4 Zpráva podle příručky pro redaktory iDNES.cz a MF Dnes Zprávu tvoří několik prvků, jako je perex, citace, background, domicil, podpis, infografika, apod. „Zpravodajsky přívětivý“ článek by měl být podle příruček členěný na odstavce. Grafického členění se dá dosáhnout také fotkami, mezititulky nebo infografikou. Délka je podle příruček špatně odhadnutelná, ale platí pravidlo, že jakmile začne článek čtenáře nudit, je načase ho ukončit. V článku by neměly být nesrozumitelné pojmy a zkratky, naopak by neměl chybět kontext. „Komplikovaná data je lepší převést na obraz – použít graf nebo tabulku.“37 Autorizace, neboli odsouhlasení zveřejňovaného textu zdrojem informace, se v MF Dnes a na iDNES.cz dělá jen velmi výjimečně. „Přichází v úvahu jen v citlivých kauzách, kde bychom jinak rozhovor nezískali. S autorizací a priori nepočítáme a už vůbec ji nenabízíme.“38 Zdroji dávají redaktoři k autorizaci pouze jeho výroky, nikoli kompletní text. Titulek Titulek je na článku to hlavní. Podle titulku se čtenář obvykle rozhoduje, jestli je pro něj článek lákavý a jestli ho začne číst. „Titulek by měl být lákavý, může být odvážný i vyzývavý, ale neměl by být bulvární. Příklady se uvádějí těžko, záleží na situaci.“39 Podle příručky by měl titulek pokud možno obsahovat sloveso a to zajímavější by mělo být na začátku. Uvozovkami by se mělo v titulku šetřit. Podle některých autorů odborných publikací se dnes titulek pod vlivem internetových médií stává samostatným žánrem, který je schopný nést plnohodnotnou informaci a odpovědět na základní zpravodajské otázky.40 Lidé, kteří se novinařinou denně zabývají v praxi potom uvádějí, že ideální znění titulku nelze definovat. Pravidla pro jeho psaní se mohou měnit v závislosti na konkrétních případech. Někdy je například zajímavý i titulek bez slovesa.41

36

Ruß-Mohl 2005: 78 Slovník iDNES.cz, 2010 38 Slovník iDNES.cz, 2010 39 Slovník iDNES.cz, 2010 40 Kolektiv autorů 2005: 31 41 Viz rozhovor s Martinem Filipem 37

16

Perex Na internetu se uvádí vždy, v novinách může být kratší článek bez perexu. „Je to první odstavec článku. Je v něm hlavní sdělení.“42 S touto definicí souhlasí i Praktická encyklopedie žurnalistiky a masové komunikace, perex má podle ní být stručným úvodem k dalšímu textu, který obsahuje nejdůležitější informace.43 V některých médiích44 se perex nepoužíval vůbec, nebo ho nahrazuje podtitulek.45 Domicil Je označení místa události. V novinách se umisťuje na začátek zprávy po perexu a je tištěný tučným písmem. Internetové zpravodajství iDNES.cz domicil neuvádí, místo události autor napíše přímo do titulku nebo perexu. Citace Citace je přímá řeč v textu oddělená uvozovkami a doplněná zdrojem informací. „Dodává na věrohodnosti. Citacemi by se nemělo plýtvat, autor musí mít cit pro to, co je lepší napsat jako obecný fakt a co je lepší použít jako citaci. Do citací patří především svědectví, názory a postoje (osobní i oficiální).“46 V článcích lze citovat i to, co zdroj řekl cizím médiím, vždy je ale nutné uvést, komu zdroj odpovídal primárně. Pokud chce redaktor iDNES.cz nebo MF Dnes citovat přímo konkurenční médium, musí si to nejprve nechat schválit členem šéfredakce. „Platí pravidlo, že pokud jsme schopní pokrýt konkurenční informaci z vlastních zdrojů, potom konkurenci necitujeme.“47 Informaci lze (s uvedením příslušného zdroje) převzít v následujících případech: konkurent sám je součástí zprávy, konkurent udělal vlastní výpočet či výzkum, konkurent investigoval a jeho zjištění nelze ověřit, konkurent sám se stal očitým svědkem události, konkurent získal v rozhovoru s někým klíčové vyjádření.48 Background Background je pozadí události. Jde o stručné připomenutí předchozího vývoje nebo souvisejícího tématu. Obvykle patří až na konec článku, lze ho také postupně rozvrstvit za 42

Slovník iDNES.cz, 2010 Osvaldová, Halada a kol. 2007: 144 44 Například v MF Dnes do března 2010 45 Viz rozhovor s Martinem Filipem 46 Slovník iDNES.cz, 2010 47 Slovník iDNES.cz, 2010 48 Slovník iDNES.cz, 2010 43

17

jednotlivé odstavce. Na internetu si lze pomoci odkazy na předchozí nebo související články. Podle Praktické encyklopedie žurnalistiky je background nutný k pochopení oznamované skutečnosti. Při jeho tvorbě se často využívají dříve vydané a archivované zprávy či v dokumentačních databázích zpracované a tematicky utříděné faktografické údaje.49 Infografika Má různé podoby. Může to být fotka nebo obrázek doplněný popisky nebo graf. „Je nezbytná zejména u článků, kde vyžadujeme od čtenáře představu děje či místa.“50 Podle příruček lze na infografice postavit samostatný článek. Může totiž mít větší vypovídající hodnotu, než text. Mezititulek Slouží k lepšímu členění textu, čtenář se v „rozbitém“ článku lépe orientuje, než když jde o souvislou masu vět. Podle Praktické encyklopedie žurnalistiky má mezititulek také uvozovat následující pasáž, oddělovat od sebe dvě nepříliš související části, upoutat čtenářovu pozornost a neměl by opakovat informace z titulku.51 Autor V MF Dnes a na iDnes.cz novinář může zvolit při podpisu svého článku ze tří různých možností. U kratších novinových článků se obvykle používá zkratka autora umístěná v závorce za domicilem. U delších novinových článků se autor obvykle podepisuje celým jménem. Když na článku spolupracuje více autorů, podepíší se zkratkou vedle sebe, či celými jmény pod sebe. Pokud článek psal z větší části jeden autor a druhý mu pouze pomáhal, používá se podpis ve tvaru „XZ s přispěním XY“. U internetových článků je podpis autora vždy dole pod příspěvkem. Kromě zkratky a celého jména může využít ještě variantu podpisu s fotografií.

3.5 Zpravodajství v regionální příloze MF Dnes v Pardubicích Podkladem pro popsání zpravodajství v regionální příloze MF Dnes byly pro mne zejména rozhovory se členy redakce a studium novin.

49

Osvaldová, Halada a kol. 2007: 31 Slovník iDNES.cz, 2010 51 Osvaldová, Halada a kol. 2007: 120 50

18

Při rozdělení psané žurnalistiky na publicistiku a zpravodajství lze říci, že se regionální příloha MF Dnes zabývá zejména zpravodajstvím. Publicistiku tvoří pouze malý sloupek na druhé straně vpravo nahoře, který slouží komentářům redaktorů a je označen jako rubrika „K věci“.52 Sem píší redaktoři či editoři krátké komentář či glosy vztahující se k aktuálnímu dění či aktuálním textům v daném vydání novin. Čistě zpravodajské články tvoří většinou horní polovinu novin - takzvané otevírací články, v podvalech53 bývají zařazeny žánry jako story nebo reportáž. Obsah zpravodajských článků se různí. Kromě aktuálních zpráv, které bezprostředně zachycují dění v regionu, se v příloze často objevují také články s nadčasovými tématy, které bývají přiřazené k těm aktuálním. Jde o takzvanou „přidanou hodnotu pro čtenáře“. Ta je v novinách důležitá a každý redaktor by měl vymyslet co nejvíce prvků, kterými svůj článek obohatí.54 V novém konceptu psaní zpráv pro MF Dnes je vyzdvihovaný především takzvaný balíček, který tvoří samotný článek, box s čísly a základními údaji a doplňující článek s konkrétními zkušenostmi konkrétního člověka, který má k danému tématu co říci. Titulek zpráv v novinách má být jasný a má vtáhnout čtenáře do děje.55 Podle Ondřeje Tolara může být navíc v novinách titulek tvořený formou otázky, výkřiku nebo citace. Na webu se tyto nepoužívají.56 V perexu by potom měl redaktor shrnout nejdůležitější informace. Zprávu je vhodné otevřít neotřelým a originálním způsobem, který má být pokaždé jiný a jeho cílem je upoutat čtenáře.57 Z výzkumných rozhovorů vedených se členy redakce MF Dnes a iDnes vyplynulo, že zpráva v novinách se píše ve tvaru obrácené pyramidy, ale může si dovolit lehce oddálit pointu. Oproti tomu na internetu musí být striktně ty nejdůležitější informace na začátku, aby čtenář, který zprávu nedočte, stejně odcházel s pocitem, že se něco dozvěděl.58

52

Viz rozhovor s Lenkou Reichovou Podval = spodní část novinové strany 54 Takovými prvky je například infografika, boxy, přídavný článek se story o člověku, kterého se téma týká, fotky, atd. 55 Viz rozhovor s Lenkou Reichovou. 56 Viz rozhovor s Ondřejem Tolarem 57 Viz rozhovor s Martinem Bibenem 58 Viz rozhovor s Ondřejem Tolarem 53

19

3.6 Zpravodajství na regionálním webu pardubice.idnes.cz Internetové zpravodajství se od novinového liší zejména aktuálností a časovou bezprostředností. „Informace zprostředkovává v reálném čase, okamžitě může aktualizovat své texty v těsném závěsu za průběhem událostí, ale co je důležitější, tyto aktuální texty se dají kdykoliv vyvolat zpět na obrazovku monitoru.“59 Zpravodajství na regionálním webu pardubice.idnes.cz z velké míry vychází z obsahu papírové přílohy MF Dnes pro Pardubický kraj. Krajské webové stránky má na starosti jeden redaktor (v případě Pardubického kraje je to právě autorka této práce), který vybírá podle svého uvážení články z novin, upravuje je a umisťuje na stránky. Komunikuje s ostatními redaktory papírové redakce, spoluutváří či sám vytváří články a rozhoduje, na kterém místě stránky je umístí. Vše konzultuje s regionálním editorem iDNES.cz. Internet umožňuje autorovi vložit do článku obohacující prvky, jako je například anketa, mapa s vyznačením místa děje, fotogalerie, či odkaz na související článek. Zpravodajství na regionálním webu pardubice.idnes.cz tvoří zhruba z poloviny zprávy s „krimi“ tematikou – nehody, soudy, vraždy, krádeže. Každý den se na web „nalévají“ alespoň dva články z novin. Redaktoři iDNES.cz obvykle pracují v redakci u počítače a spolupracují s kolegy z novinových redakcí, kteří sledují události v terénu. Společně a komunikací přes telefon nebo internet potom vytvářejí aktuální zpravodajství.

59

Kolektiv autorů 2005: 107

20

4

MF Dnes a její regionální přílohy

Deník MF Dnes patří mezi české seriózní deníky. Vydavatelem je společnost Mafra. Deník vychází každý den kromě neděle, tři dny v týdnu také obsahuje přílohu v podobě magazínu.60 V roce 2009 byl průměrný náklad listu 260 tisíc prodaných výtisků denně, podle čtenosti je MF Dnes druhým nejčtenějším deníkem v ČR. Šéfredaktorem byl v době psaní této práce Robert Čásenský. Od 22. března 2010 vychází deník v nové grafické podobě a s obsahovými změnami. Podle filozofie společnosti Mafra by měl tištěný deník podávat vysvětlení k událostem a nový pohled na ně, zatímco internetový zpravodajský server idnes.cz, který Mafra rovněž vlastní, by měl podávat rychlé a bezprostřední informace. Redaktoři deníku by se měli kauzám více věnovat, lépe je popsat, zevrubněji zkoumat. Hlavní myšlenkou deníku je nezávislost. „MF Dnes je jakožto nezávislý list zavázána k demokratické činnosti. Není spjata s žádnou stranou ani s žádným stranickým programem. MF Dnes se rozvinula v celostátně i mezinárodně uznávaný deník. Svou novinářskou kvalitou a politicko-společenskou suverenitou nastavuje ve své třídě měřítka platná pro celý český novinový trh. Vypracovává koncepce budoucnosti moderního deníku a řídí se poptávkou svých inteligentních a náročných čtenářů po fundované informaci, zábavě na úrovni a praktické užitné hodnotě. Jasná analýza, exkluzivní zprávy – kombinované s přesvědčivým zařazením a tvůrčími, jakož i odvážně vyjádřenými názory, – to vše se navzájem doplňuje v nezaměnitelný novinový produkt, jehož hospodářská síla se zakládá na synergii redakce, inzerce, distribuce a techniky.“61 Podle Etického kodexu MF Dnes musí noviny přinášet pravdivé a nezkreslené informace. Pokud je zřejmé, že noviny přece jen zveřejnily nepravdivé informace, ihned musí dojít k jejich opravě. Redaktoři dále smí chránit své zdroje informací, musí vždy uvést účel, za kterým informace sbírají, nesmí se dostat do konfliktu zájmů, psát PR články a přijímat výhody, které plynou z jejich práce.62

60

V pondělí magazín pro ženy Ona Dnes, ve čtvrtek Magazín MF Dnes, v pátek magazín Víkend. Redakční příručka MF Dnes 62 Etický kodex MF Dnes a idnes.cz, viz Příručka iDNES.cz 2010 61

21

4.1 Regionální redakce MF Dnes má 14 regionálních redakcí, v každém kraji republiky jednu. Redakce sídlí v krajském městě a mají obvykle okolo deseti až čtrnácti členů. Jejich úkolem je naplnit strany regionálních příloh deníku MF Dnes, tedy obvykle 3 strany zpravodajství, jednu stranu ekonomických událostí, jednu kulturní a regionální sport. Regionální redakce v Pardubicích má 13 členů, z toho 4 se střídají na pozici editorů. Tři editoři zároveň také píší články. Vedoucím redakce je v současné době Martin Biben. Pardubická příloha vyšla poprvé 11. září 2000 a čtenáři v ní najdou zpravodajství ze čtyř okresů kraje: pardubického, chrudimského, ústeckoorlického a svitavského. „První tři strany přílohy se věnují největším událostem a klíčovým trendům ze světa politiky, zdravotnictví, školství, dopravy a kriminality, strana čtyři slouží publicistice a seriálům, pětka kultuře a šestá strana sportu.“63 Cílem regionální redakce je přinášet zpravodajství z místa, blízké lidem, kteří v regionu žijí. Podle některých redaktorů se však regionální zpravodajství příliš orientuje na dění v krajském městě a menší města tak dostávají méně prostoru. Redaktoři mají v redakci rozdělené oblasti působení (například někdo se orientuje zdravotnictví, další má školství, aj.) a okresy v kraji. Obvykle pracují z redakce a svým zdrojům telefonují, jednou až dvakrát týdně potom vyrazí ven na nějakou tiskovou konferenci nebo na reportáž. Práce v regionální redakci začíná kolem deváté hodiny ráno, kdy redaktoři přijdou do práce a začnou pracovat na prvním nástinu svých článků, tzn. obvolají některé zdroje a vytvoří si tak představu o budoucí podobě textu. Každý si také přečte aktuální vydání novin. To se hodnotí na poradě v deset hodin. Na poradě také vždy jeden redaktor, který má zrovna službu, sdělí ostatním, co píší ostatní deníky v kraji. Zhodnotí se aktuální vydání, probere se denní plán – kdo co bude psát, jak to s kauzami vypadá, jaké k tomu budou fotky, atd. Poté redaktoři pracují na svých článcích. Editor jim v průběhu dne rozdá prostor na stránkách, hotové články s nimi zkonzultuje a tzv. zalomí text na stránku. Redaktoři před odchodem domů napíší plán článků na další den, každý by měl přinést alespoň dvě témata.64

63 64

Zdroj: internetové stránky skupiny Mafra, www.mfdnes.cz Rozhovor s Martinem Filipem

22

5

Internetové zpravodajství iDnes.cz a regionální weby

V rámci organizace Mafra vznikl v roce 1998 zpravodajský server iDnes.cz, první zpravodajské články si čtenáři mohli přečíst 12. ledna 1998. Podle údajů na internetových stránkách mafra.cz navštíví server iDnes.cz více než 3,5 milionu čtenářů měsíčně. Jeho cílem bylo a stále je přinášet čtenáři informace o událostech bezprostředně po tom, co se staly. Během let fungování serveru přibyly různé zpravodajské a magazínové rubriky.65 Těmi se ve své práci zabývat nebudu. Protože centrální redakce iDnes.cz se příliš nezabývala regionálními událostmi, v září 2010 spustil iDnes.cz regionální weby v jednotlivých krajích. Jejich úkolem je informovat čtenáře o dění v regionu, ve kterém žije. Na každý kraj připadá jeden regionální redaktor iDnes.cz, který sám píše a dále edituje a vybírá vhodné články z regionálních příloh MF Dnes na web. Regionální redakce MF Dnes a regionální weby iDnes.cz jsou proto velmi propojené. Zároveň jsou propojení regionální redaktoři iDnes.cz s centrální redakcí v Praze. Každý článek totiž konzultují s centrálním editorem pro regiony a pro konečné umístění výstupu na web musí mít jeho souhlas.66 Při přebírání a editaci článků, které vyšly nebo vyjdou v novinových přílohách MF Dnes pro regiony, musí internetový redaktor požádat o souhlas vedoucího novinové redakce. Týká se to zejména přebírání větších témat či článků, které má MF Dnes exkluzivně.67 Každý den proto mezi regionálním redaktorem iDnes.cz a vedoucím regionální redakce MF Dnes musí proběhnout dvě porady, jedna ráno a druhá odpoledne. Při poradách se navzájem informují o zpravodajském plánu na daný den a konzultují spolu, které články umístí na regionální web iDnes.cz. Nejdůležitějšími tématy je rozsah přebíraného textu a čas publikace. Úkolem regionálních redaktorů iDnes.cz je přinášet čtenářům bezprostřední informace o událostech z jejich okolí. O těchto událostech se redaktoři dovídají ze svodek od policistů a hasičů, tiskových materiálů radnic, krajského úřadu a dalších institucí, monitorováním agenturních zpráv a monitorováním konkurenčních médií.68 Nalezené konkrétní téma potom redaktor konzultuje s centrálním editorem pro regiony v Praze, po schválení tématu ověří informace (nejčastěji telefonicky) nejlépe z několika zdrojů a vytvoří zprávu podle pravidel 65

Například ONA, Xman, technet, apod. Viz rozhovor s Ondřejem Tolarem 67 Exkluzivně = nepíší o nich ostatní média 68 Viz rozhovor s Ondřejem Tolarem 66

23

příručky redaktora iDnes.cz. Tu potom pošle opět centrálnímu editorovi v Praze, který ji přečte, může upravit či doporučit rozšíření a nakonec ji vydá, tedy umístní on-line na web. Jakmile je zpráva vydaná, redaktor s ní může pracovat, může si ji dát do poutacího boxu označeného „Z vašeho kraje“, což může zvýšit její čtenost a také si ji umístí na homepage, neboli domovskou stránku, své regionální rubriky. Místo na homepage určuje redaktor sám podle atraktivnosti zprávy a články může na domovské stránce přeskupovat podle aktuálních údajů o čtenosti. IDnes.cz garantuje na stránce pardubice.idnes.cz zhruba kolem sedmi tisíc čtenářů denně ve všední dny a kolem tří tisíc ve víkendové dny souhrnně pro všechny články.69 Protože při spuštění regionálních webů iDnes.cz hrozil odliv čtenářů z dosavadních rubrik iDnes.cz, přistoupilo se k systému tzv. přeukládání článků. Článek napsaný a vložený do rubriky regiony.idnes.cz70 v této rubrice zůstane, dokud nesplní určitý počet kliků od čtenářů. Po dosažení zhruba 4 tisíc kliků (limit hlídá robot) dostane editor v centrální redakci v Praze zprávu, že je dotyčný článek úspěšný a lze ho přeuložit. Tím sbírá kliky jiné rubrice. Tzv. kliky71 jsou hlavním ukazatelem pro inzertní partnery webu, podle jejich počtu se platí za reklamu a každá rubrika iDnes.cz garantuje inzerentům určitý počet kliků čtenářů a tím pádem určitou čtenost.

69

Zdroj: garance čtenosti v redakčním systému Oris, přístupné jen pro zaměstnance skupiny Mafra Např. pardubice.idnes.cz nebo hradec.idnes.cz 71 Klik myší 70

24

6

Problematika životního prostředí

Jako životní prostředí lze označit soubor všech faktorů, které tvoří prostor pro život jedinců a populací. Lze do něj tedy zahrnout přírodu i lidmi vytvořené systémy. V posledních letech se mluví o krizi životního prostředí, jeho znečišťování, vyčerpávání přírodních zdrojů, devalvaci.72 Ekologie a environmentalistika jsou vědy, které stav životního prostředí zkoumají, popisují a navrhují teorie pro jeho záchranu. Životní prostředí vymezuje například ekolog Mojmír Vlašín takto: „Životní prostředí je prostor, ve kterém organismus žije, a jeho systém vazeb k prostředí; je to souhrn všech vnějších vlivů (přírodních i kulturních), které jedince obklopují (sociální komunitu, populaci, společnost ap.) a umožňují mu podmínky k životu. Životní prostředí je složitě provázaným systémem, jehož obyvatelé jsou nejen objektem, součástí, ale i aktivním spolutvůrcem. Ohrožení životního prostředí je v současnosti jedním z hlavní globálních problémů lidstva.“73 Ekologie se zabývá zejména vztahy mezi organismy navzájem, tím, jak se ovlivňují a jak ovlivňují vztahy v přírodě.74 Ekologie bývá chápána spíše jako přírodní věda, zatímco environmentalistika se zaobírá životním prostředím humanitně. To znamená, že sleduje ochranu životního prostředí historicky, její vývoj a trendy, zaobírá se sociálními, psychologickými a dalšími dopady vlivu životního prostředí na činnost člověka a naopak. Pro zjednodušení však budu brát pojmy ekologie a environmentalistika jako synonyma. Protože zkoumají dopad veškerých činností člověka na životní prostředí, je záběr těchto věd široký. Na základě určených problémů se potom většina autorů zabývá tím, co je potřeba učinit pro takzvaný trvale udržitelný život nebo trvale udržitelný rozvoj. Z těchto doporučení lze nejlépe odvodit oblasti zájmu ekologie. Jsou to: energetika, vyčerpatelné a nevyčerpatelné zdroje, odpadové hospodářství, ochrana přírody a krajiny, ochrana druhů a jejich rozmanitosti, doprava, ekologická legislativa. V současnosti se mnohé vědecké kapacity nemohou shodnout na tom, co je skutečně k přírodě šetrné zda jsou tzv. ekologické problémy skutečně tak vážné, jak nastiňují média.75

72

Např. Moldan 1992: 9 – „Snad v žádném směru nelze situaci našeho životního prostředí označit jako dobrou:je buď špatná, nebo velmi špatná, a v některých známých regionech je katastrofální.“ 73 Mojmír Vlašín: Slovník pojmů a důležitých definic (podklady pro studium ochrany biodiverzity) 74 Storch, Mihulka 2000: 9 75 Např. nedávný objev o škodlivosti biopaliv, kauza s táním ledovců

25

Oponentem, který zpochybňuje vážnost klimatických změn a krizi životního prostředí, je například prezident České Republiky Václav Klaus, kterého jsem zmínila již v úvodu. Podle něj je nastolena jedna, politicky korektní, pravda, podle které se všichni řídí. Krizi životního prostředí tak, jak o ní mluví někteří vědci, považuje za účelovou propagandu, podporovanou masmédii.76 Úkolem této bakalářské práce není věnovat se sporu mezi obhájci a odpůrci ekologické krize. Nastínění obou stran „sporu“ však považuji za důležité zejména pro vyváženost, což je jedna z hlavních zpravodajských hodnot. Zjevným faktem však zůstává to, že ochrana životního prostředí je v dnešní době velmi diskutovaným tématem a proto je třeba jí věnovat v médiích adekvátní prostor. 6.1 Problémy životního prostředí v Pardubickém kraji Pro nástin největších problémů životního prostředí v Pardubickém kraji jsem oslovila Františka Kašpara z odboru životního prostředí krajského úřadu pro Pardubický kraj. Mailovou korespondencí, jejíž přepis je v příloze, mi sdělil, že se v kraji až do roku 2008 dělaly analýzy stavu životního prostředí, nyní se od nich ale kvůli finanční náročnosti a potřebě šetřit upustilo. Problémy však podle něj přetrvávají tak, jak jsou ve zprávě z roku 2008 uvedené. „Hlavními problémy zůstávají emise a hluk z dopravy (chybí obchvaty obcí) a efektivní odstraňování odpadů (stále je nejvýhodnější skládkování).“

76

Václav Klaus: Modrá, nikoliv zelená, planeta

26

7

Zpravodajství s ekologickou tématikou

Na základě výše zmíněných definic ekologie a zpravodajství se pokusím nastínit pohled na zpravodajství s ekologickou tématikou. Zpravodajské články jsou ty, které přináší nové informace, nový pohled na událost či děj, v regionální příloze musí být z daného místa (regionu). Ekologie se zabývá problémy životního prostředí v nejširším smyslu. Jako zpravodajské články s ekologickou tématikou lze tedy chápat ty, které se nějakým způsobem dotýkají životního prostředí. Zajímavými tématy může být například energetika, odpadové hospodářství, politika životního prostředí, ochrana druhů. V poslední době oblíbená jsou témata bio zemědělství, bio potravin a ekologicky šetrného bydlení či turistiky. 7.1 Ekologické zpravodajství v regionální redakci MF Dnes pro Pardubický kraj V regionální redakci MF Dnes pro Pardubický kraj (dále jen: redakce) mají redaktoři rozdělené oblasti působení. Ekologii se má podle rozpisu jednotlivých oblastí věnovat redaktor Martin Filip, který však podle svých slov tuto oblast poněkud zanedbává, protože si vůči ní připadá nekompetentní.77 Sám občas přijde s nějakým tématem, ale uznává, že je to velmi zřídka. Ekologii se tak věnují ostatní redaktoři náhodně, pokud na toto téma narazí, například při tiskové konferenci nebo při prohledávání webů za účelem psaní plánu témat na další dny. O ekologii se podle členů redakce také píše vždy, když se něco aktuálního stane. Podle vedoucího redakce Martina Bibena však není oblast ekologie v regionální příloze MF Dnes pro Pardubický kraj nijak zanedbávána. Srovnává ji například s oblastí zemědělství. Ostatní členové redakce s ním však příliš nesouhlasí. Například podle editorky Lenky Reichové závisí volba témat na zaměření a zájmech jednotlivých redaktorů a v redakci v době psaní této práce nebyl nikdo, koho by ekologie zajímala nebo bavila. V minulosti působil v redakci novinář, kterého tato oblast zajímala a ekologické články byly proto čtenější. „Teď píšeme o životním prostředí vždy, když se něco stane, když je nějaký posun nebo se objeví nové informace.“78 Frekvenci výskytu článků s ekologickou tématikou jsem zmapovala rešerší za období srpen 2009 až prosinec 2009 (včetně). Za ekologický článek byl považován text, který se nějakým

77 78

Viz rozhovor s Martinem Filipem Viz rozhovor s Lenkou Reichovou

27

způsobem dotkl problematiky životního prostředí, například způsobu odstraňování odpadů, alternativních zdrojů energie, ekologické výchovy, v létě i kvality vody, ovzduší, atd. Do rešerše nebyly zařazeny krátké zprávy, uveřejňované po stranách novinových stran. Rešerše je součástí přílohy. Během pěti měsíců bylo v Pardubické regionální příloze MF Dnes napsáno 73 textů, které se dotýkaly životního prostředí. Některé byly převzaté ze sousední redakce MF Dnes pro Královéhradecký kraj, vesměs měly rozdílné autory. Podle vedoucího redakce se ekologické články píší nejčastěji tehdy, když vznikne nějaký spor.79 Velkou kauzou, která velmi navýšila počet těchto článků, byla možná výstavba spalovny nebezpečného odpadu u Pardubic. Redakce jí věnovala několik otvíracích článků na titulní straně a tzv. témat, což je ucelený soubor několika textů o jednom tématu, které se navzájem doplňují. Spalovna sloužila jako námět pro 31 zpravodajských textů. Podle ohlasů a přítomnosti lidí na akcích, které kauzu spalovna provázely, je tento velký počet textů adekvátní. Ve srovnání s některými dalšími regionálními přílohami MF Dnes byl i přes velkou kauzu „spalovna“ počet textů v Pardubické příloze spíše podprůměrný. V Královéhradeckém kraji bylo za stejné období napsáno 96 textů, v kraji Vysočina potom 89 textů. Oba kraje přitom sousedí s krajem Pardubickým.80 Samotné zaměření textů bylo také pestřejší, než v kraji Pardubickém, což je opět dáno velkým tématem spalovny.

79 80

Rozhovor s M. Bibenem, 24.3.2010 Viz rešerše článků s ekologickou tematikou

28

8

Produktová část bakalářské práce

Články, které jsou určené k umístění na webové stránky pardubice.idnes.cz mohou být lehce odlišné od těch, které jsou určené k publikaci v regionální příloze MF Dnes pro Pardubický kraj. Prvních pět článků bylo zveřejněno MF Dnes, dalších šest na zpravodajském serveru pardubice.idnes.cz. Články pro server pardubice.idnes.cz vznikaly a vycházely během října a listopadu 2010. Dny Země: sbírání odpadků i kroužkování ptáků Vysoké Mýto, Pardubice – Kroužkování ptáků, tvoření mandaly z víček od PET lahví, sázení stromů. Oslavy Dne Země, který připadá na tento čtvrtek, vypadají různě, pojí je však ekologický podtext. Den Země je mezinárodní svátek, který se po celém světě slaví od konce sedmdesátých let a jeho účelem je poukázat na zhoršující se stav životního prostředí a pobídnout k jeho ochraně. K oslavám se v poslední době připojuje stále více měst a organizací, letos se bude slavit snad v každém větším městě v kraji. Zajímavý program si připravilo například město Vysoké Mýto. Na náměstí Přemysla Otakara II. si lidé pod heslem Svoboda = možnost volby budou moci například koupit místní potraviny, vytvořit žížalu Mejťandu z prázdných kelímků od jogurtu nebo se pokusí překonat národní rekord ve sběru použitých baterií. „Každou svobodnou volbou dává člověk možnost šetřit životní prostředí. Například při cestování, nakupování a jiných činnostech,“ vysvětlila slogan akce Stanislava Jetmarová z odboru životního prostředí města. V Mýtě budou moci lidé ve středu také nakoupit na bleším trhu nebo odevzdat použité nenositelné šatstvo, které se později stane palivem do cementárny. Lidé budou na strom věšet vzkazy Zemi Nevšední zážitek mohou zájemci prožít také na pardubickém Dnu Země, který se uskuteční v sobotu na Nemošické stráni. Ornitologové tu budou totiž chytat a kroužkovat ptáky, čímž nabídnou přítomným zajímavou podívanou. Lidé tu také budou moci sázet stromy, sbírat odpadky a opékat špekáčky. „Máme připravené i hry a program pro děti,“ řekl pořadatel Josef Hrstka, jehož kniha o přírodě v okolí Pardubic se v sobotu bude také křtít. V Chrudimi pořádají Den Země přímo ve čtvrtek. Lidé si na Resslově náměstí budou moci poskládat mandalu z víček od PET lahví, zkusit si některé z lidových řemesel nebo si zajít 29

do kina na film s ekologickou tématikou. „Na pódiu bude také stát strom, na nějž mohou návštěvníci věšet lístky se vzkazem Zemi,“ dodala koordinátorka programu Šárka Trunečková. Ve Svitavách, Chocni a Moravské Třebové oslaví Den Země zejména žáci škol různými ekologickými hrami a soutěžemi. V Třebové se například uskuteční Miss Tříděný odpad, soutěž krásy v „oblečení“ z recyklovatelných materiálů. Barbora Měchurová

Bioplynová stanice zpracuje seno i hnůj Moravská Třebová – Kukuřice, kterou neměli kde zpracovat a hnůj, který neměli kam vozit nyní zemědělcům v Moravské Třebové vydělávají peníze. Nedávno tu totiž spustili bioplynovou stanici, která nepotřebné odpady přemění na elektrickou energii. Zemědělci sem mohou vozit například hnůj, kukuřici, seno nebo trávu ze sečení městských travnatých ploch. „Důvodem ke stavbě byl jednak požadavek na využití energie z obnovitelných zdrojů a jednak problém s odbytem zemědělských komodit,“ vysvětlil Ladislav Pavlík z firmy PavlíkEnergo, která stanici vybudovala. Městu stanice vyřeší problém s likvidací některých druhů odpadu a vyplatí se nejen kvůli výrobě energie. Kapalný zbytek z výroby firma totiž vyveze na pole jako hnojivo. „Předpokládám, že ušetříme 60% na nákup průmyslových hnojiv,“ nastínil Pavlík. Obsluha stanice je přitom velmi jednoduchá, přítomnost pracovníka je nutná jen hodinu ráno a hodinu odpoledne, jinak je vše řízené počítačem. Jednu kilowatthodinu stanice vyrobí z osmi až deseti tun hnoje a dvaceti pěti až třiceti pěti tun kukuřice. Firma získala na výstavbu bioplynové stanice příslib dotací od Evropské unie, celkové náklady byly zhruba sto milionů korun. Ty se investorům vrátí zhruba za pět let. Firma plánuje, že by stanice mohla v budoucnu zpracovávat i sypké materiály, jako jsou piliny, štěpka nebo zrno. „Uvažujeme i o stanici, která by mohla zpracovávat jatečné odpady,“ uvedl Pavlík. Možné je podle něj i využití plynu jako pohonné látky do traktorů. „Existuje na to český patent,“ dodal provozovatel elektrárny. Barbora Měchurová

30

Chrudim: naši úředníci jsou ekologičtí Chrudim (meb) - Úředníci na chrudimském městském úřadě by neměli nechávat zbytečně téct vodu a rozsvěcet světla. Město se totiž jako jediné v republice dostalo do takzvaného registru EMAS, čímž se zavázalo k ekologickému chování. EMAS je mezinárodním registrem podniků a organizací, které se zavázaly k ekologicky šetrnému chování. V České republice do něj patří především podniky s technologickou výrobou, které se snaží přizpůsobit provoz životnímu prostředí. Nyní se o podobný cíl pokusí i radnice v Chrudimi. „Zavedli jsme nová pravidla, která by zaměstnanci měli dodržovat, například zhasínat světla, zbytečně nepouštět vodu, třídit odpad,“ řekla Kateřina Mrózková z odboru životního prostředí Chrudimi. Město později také vymění okna nebo izolaci budov. Známku EMAS, která je podle pracovníků české informační agentury životního prostředí prestižní, však získalo celé město. „Ekologické postupy se budou z úřadů postupně šířit do příspěvkových organizací města, například do škol,“ vysvětlila Tereza Havránková z agentury.

V cestě se našly kousky nebezpečné stavební suti Červená Voda (meb) – Bourání školy v Červené Vodě, které proběhlo před dvěma lety, zřejmě nebylo tak bezproblémové, jak se zdálo. Lidé totiž nyní nachází na cestách u svých domů stavební suť s kousky nebezpečného eternitu a azbestu. Starosta tvrdí, že je to nesmysl. Vše šetří inspekce životního prostředí. Lidé si zvláštních kousků suti v cestě všimli před několika dny a upozornili na to starostu. „Do cesty jsme nenavezli stavební suť, ale cihly. To tam musel dát někdo jiný. Při demolici před lety jsme to vezli na skládku,“ tvrdí starosta Červené Vody Miroslav Švestka. Souhlasí s ním i jednatel firmy, která demolici zprostředkovávala, Zdeněk Votava. „Mám doklad o tom, že jsme to vezli na skládku,“ uvedl. Přesto však inspektoři České inspekce životního prostředí našli kousky nebezpečného materiálu. „Při pochůzce jsem našel malé kousky eternitu. Vedení města tvrdí, že azbest zlikvidovali. Připadá mi, že je to spíše nedbale roztříděné,“ uvedl Josef Jenčovský z Inspekce a dodal, že další závěry vyvodí až z podrobného šetření. Eternit je stavební materiál, který se dříve používal při výrobě střešních krytin. Dnes je zakázaný, protože se prokázal jeho negativní vliv na lidské zdraví.

31

Výstava ukázala, že i stavebníci dbají na ekologii Pardubice (meb) – Patnáctá stavební výstava návštěvníkům ukázala, že stavební materiály nemusí být jen praktické nebo estetické, ale i užitečné. Mohou totiž také šetřit životní prostředí. Letošní ročník se proto trochu lišil od těch předchozích. Velká část ze sto osmdesáti vystavovatelů totiž vsadila na propagaci svých produktů v rámci vládního programu Zelená úsporám. A slavili úspěch. Od čtvrtka do dneška se lidé procházeli mezi stánky a vybírali potřebné produkty. „Kdo staví, ten na této výstavě sežene všechno na jednom místě. Já si tady například vybírám mezi slunečními kolektory,“ vysvětlil návštěvník výstavy Václav Krampera z Pardubic a dodal, že by chtěl využít právě podpory z programu Zelená úsporám. O programu Zelená úsporám, který umožní lidem stavícím vlastní obydlí na dotacích ušetřit až desítky tisíc korun, se mohli návštěvníci informovat přímo na stánku Státního fondu životního prostředí. V dalších stáncích se potom mohli dozvědět například o odvlhčování staveb, speciálních druzích zateplení, oknech, dveřích, podlahách, truhlářských výrobcích, bazénech nebo zahradní architektuře. Širokou škálu výrobků letos spojovala právě snaha o co nejšetrnější přístup k životnímu prostředí. Podpora z programu Zelená úsporám se přitom bude mnohým stavitelům hodit, protože ekologicky šetrné výrobky jsou často mnohem dražší, než ty zastaralé. Cena však zájemce neodradila. „Poptávka lidí je tak obrovská, že si to výrobci mohou dovolit. Projektanti zdražili, auditoři i výrobci polystyrénu, všichni zdražili,“ řekl Radek Loučka z pardubického poradenského centra Zelená pomoc, který radí lidem, aby se nenechali ošidit. S cenou souvisí i kvalita výrobků, která se rok od roku zlepšuje. Podle Václava Pejchy, který se zabývá návrhy a stavbou nízkoenergetických staveb, je vývoj materiálů a technologií nebývalý. „Výstavy se účastním pravidelně a vidím, jak se posunují technické vlastnosti oken, dveří a vnějších fasád,“ řekl. Lidé se mohou přijít na výstavu podívat do dnešních sedmnácti hodin.

Po maďarské havárii hasiči kontrolují nebezpečná odkaliště v kraji Po nedávné havárii odkalovací nádrže plné nebezpečných jedů v Maďarsku začali s preventivními kontrolami i čeští hasiči. Dnes zkontrolují dvě velké nádrže nedaleko Semtína na Pardubicku, výsledky zveřejní do konce října. 32

Hasiči se zaměří zejména na bezpečnost odkališť a možnost jejich protržení. Podobná havárie, jaká se stala v Maďarsku, může totiž hrozit i u nás. Svědčí o tom více než třicet let stará událost z Dříteče na Pardubicku. Pamatuje si ji například dnešní starosta obce Jozef Petrenec. „Když se tenkrát hráz protrhla, byl jsem ještě malý. Pamatuju si ale, jak se vlna popílku přivalila do obce a zasáhla deset až patnáct domů. V některých bylo až tři čtvrtě metru popílku,“ popsal události z roku 1976 Petrenec. Právě kvůli zabránění dalším pohromám dnes hasiči začali objíždět všech pět odkališť v kraji, která by mohla znamenat hrozbu. „Naši odborníci kontrolují technický stav příjezdových cest, zda jsou odkaliště dobře dostupná, dále technickou dokumentaci a proškolení personálu,“ uvedla mluvčí hasičů Vendula Horáková s tím, že očekává dobré výsledky. Teoreticky by největší hrozbu mohlo znamenat odkaliště u masokombinátu v Poličce, které je podle loňského vyjádření vodohospodářů silně problematické. Je totiž největším znečišťovatelem řeky Svratky. U Semtína zase leží dvě největší odkaliště v kraji, ve kterých jsou uložené staré ekologické zátěže z dob, kdy ještě podnik plně fungoval. Autor: meb, iDNES.cz

Farmáři nabídli lidem ekologické výrobky přímo v pardubickém pivovaru Dnes dopoledne si lidé z Pardubic a okolí mohli poprvé nakoupit čerstvé a bio výrobky přímo od pěstitelů a farmářů. Selské trhy v areálu pardubického pivovaru budou od nynějška každou sobotu až do Vánoc. „Originální produkty, které byly původem z regionu, lidem nabízelo pětačtyřicet stánkařů. Zájem byl o ovoce, zeleninu včetně bio výpěstků, mléčné výrobky, kozí sýry a kosmetiku, maso, uzeniny, perníky a další,“ uvedla Vanda Rektoriosová z Regionální agrární komory Pardubického kraje. Trhy navštívily odhadem stovky lidí a spokojení byli i prodejci. „Myslím, že se to hodně povedlo. Byli jsme spokojení a lidé slibovali, že si nás příště zase najdou,“ pochvaloval si řezník a uzenář Pavel Hubený z Bylan na Chrudimsku. Tvůrci myšlenky selských trhů už před první akcí avizovali, že nepůjde jen o možnost k nákupu. Lidé se na trhu měli setkávat a bavit. Vedle prodejních stánků byly proto v pivovaru i lavičky, stánky s občerstvením a hrála živá hudba. „Ta hudba mi trochu vadila,

33

není to přímo můj vkus. A bylo tam příliš mnoho lidí. Myšlenku trhů oceňuji, ale tyto mne nezaujaly,“ řekl návštěvník Pavel Bilik, kterého podle svých slov zklamala atmosféra. Selské trhy v pivovaru mají konkurovat farmářským trhům, které se konají už od letošního jara každou druhou sobotu na sídlišti v Polabinách. Další trhy v okolí Pardubic lze příležitostně navštívit v Chrudimi, Valech u Přelouče či v Litomyšli. Autor: meb

Proti kácení stromů u Pastvin bojují i celebrity U silnice mezi Mladkovem a Pastvinami na Orlickoústecku má kvůli rozšíření silnice padnout více než sto padesát vzrostlých starých stromů. Kácet se má začít už za týden, nyní však proti němu začaly bojovat silné osobnosti – tým v čele s Martinem Kadrmanem a Olgou Sommerovou, kteří nedávno zachránili nádraží v Ústí nad Orlicí. Kadrman a Sommerová společně vytvořili petici, která putuje po okolí obou vesnic a verbují i další známé osobnosti. Podle starostů se však stromy vykácet musejí, vesměs jsou všechny nemocné nebo nevyhovující. Kácení má začít prvního listopadu. „Podle evropských norem má strom stát tři metry od silnice, tyhle stromy stojí téměř přímo na cestě. Kořenovým systémem zasahují do vozovky a mohou poničit její nový povrch,“ vysvětlil Teodor Šmok, starosta Mladkova, na jehož území má padnout přes 130 stromů. Zbytek je na území Pastvin. I podle ředitele Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslava Němce je vše v pořádku. „Ten projekt spolufinancuje a schválila ho Evropská unie. A ta by neschválila nic, co by významně narušovalo životní prostředí. Navíc je naplánovaná výsadba nových stromů,“ uvedl s tím, že nové stromy budou stát podle norem tři metry od silnice. Kadrman je však rozhodnutý za staré stromy bojovat. "Stromy jsou ve stejném stavu jako nádraží v Ústí nad Orlicí. To bylo před demolicí a stromy jsou před skácením. V základu to má všechno společného jmenovatele i s Karlovým mostem: nezájem odborníků, laxnost, podcenění celého problému a ututlávání," říká Martin Kadrman a naráží tak na případy, které vyřešil v minulosti: zanedbané zábradlí na Karlově mostě a nádraží v Ústí nad Orlicí, které zachránil před demolicí. Podle svých slov věří, že dokáže zachránit i stromy. Autor: Barbora Měchurová, iDNES.cz

34

Petičníkům se podařilo odsunout kácení stromů u Pastvin Prvního listopadu se stromy u silnice z Pastvin do Mladkova kácet nebudou, slíbil lidem krajský úřad. Kvůli petici, kterou zorganizoval aktivista Martin Kadrman s Olgou Sommerovou, úředníci odložili mýcení na jaro. K petici se zatím přidalo přes tisíc lidí, rozhodnutí pomohla i známá jména jako Čáslavská či Hutka. „Jsme tady z toho dost zděšení. Vedení obcí nám vůbec nedalo vědět, že se něco takového chystá. Jsem rozhodně proti kácení, určitě se to dá vyřešit i jinak,“ řekla jedna z obyvatelek Kostelce nad Orlicí, obce kousek od Mladkova. Sama pod petici přidala svůj podpis. Ne všichni podepsaní však znají alej starých vzrostlých stromů u silnice stejně dobře, jako místní. Například známá sportovkyně Věra Čáslavská připustila, že místem jen několikrát projížděla. Přesto svůj podpis připojili. Starostu Mladkova Teodora Šmoka to udivuje. „Já jsem tu petici neviděl a nikdo o ní se mnou nemluvil. A že ji podepsali slavní lidé, to snad ani nebudu komentovat. Zajímalo by mě, jestli tady vůbec někdy byli,“ řekl poněkud rozčarovaně starosta. Mezi podepsanými jsou i tací, kteří mohou na starostovu otázku odpovědět ano. Není jich však mnoho. „Znám to tam dobře, jezdíme na Pastviny na chatu. Ty stromy jsou krásné, proto jsem proti kácení,“ řekl například písničkář Slávek Janoušek. Krajský úřad nyní kácení odložil a projedná, co bude s místem dál. „Na petici jsme odpověděli zákonným způsobem a já neumím předjímat, jak se bude celá ta věc vyvíjet dál. Musí se sejít krajská rada a projednat to,“ řekl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Autor: Barbora Měchurová, iDNES.cz

Na jezírku v Pardubicích uhynuly tři labutě, další bojují o život Už tři labutě na pardubickém jezírku Bajkal od minulého týdne uhynuly. Dalších pět bojuje o život v Záchranné stanici Pasíčka na Chrudimsku. Záchranáři se kloní k tomu, že jsou otrávené. "Podle mě to není konečný stav, tam je nějaký problém a my musíme zjistit, co za tím stojí," řekl Josef Cach ze stanice.

35

Labutě jsou podle něj oslabené, nereagují, nemají reflexy, některé se kývají ze strany na stranu nebo se opírají zobákem o zem. "Vypadá to na otravu botulotoxinem, ale výsledky ještě nemáme. Na druhou stranu problém s botulotoxinem bývá spíše v létě, je to produkt tlejících zbytků," vysvětlil Cach. Se záchranou labutí včera pomáhali i hasiči. "Spolu se záchranáři na gumovém člunu převezli přiotrávené labutě na břeh," popsala záchranu mluvčí hasičů Vendula Horáková. Autor: meb, iDNES.cz

36

9

Reflexe praktického výstupu bakalářské práce

Výše uvedené zpravodajské texty jsem napsala v roce 2010 jako externí redaktorka redakce MF Dnes pro Pardubický kraj a později jako regionální redaktorka iDnes.cz. Všichni lidé, se kterými jsem mluvila, mi poskytli informace, které se později objevily v uvedených médiích. Texty byly před publikováním upraveny editory. 9.1 Rozsah Zpravodajství je natolik rozmanitý žánr, že nelze určit optimální délku jednotlivých článků, v novinách však výstupům s podobnými tématy, které jsem zvolila, bývá věnován tří až čtyř sloupcový prostor. Podobný rozsah jsem se snažila dodržet i u výše uvedených výstupů. Pouze pokud je téma významné (o čemž rozhoduje editor či vedoucí redakce), je vhodné napsat takzvaný otvírací článek stránky či celé přílohy, který je i dvakrát delší, než výše uvedené texty. Žádné z uvedených témat však nebylo povýšeno na otevírací text. Snažila jsem se dodržet pravidlo editorky Lenky Reichové, podle kterého má autor psát tak dlouho, dokud mu téma připadá nevyčerpané a zajímavé.81 Na webu je rozsah libovolně dlouhý, má jen jedno kritérium: nesmí čtenáře nudit. Podle zástupce šéfredaktora pro regiony iDnes.cz má však mít optimální článek pro web délku zhruba čtyř až šesti odstavců, což odpovídá přibližně dvěma až třem stovkám slov.82 9.2 Témata Nejobtížnější při práci novináře i při práci na této bakalářské práci bylo hledání vhodných témat. Redaktoři v MF Dnes hledají témata na konci pracovního dne pro den následující, mohou však zpracovávat i aktuální události, které se stanou v průběhu jednotlivých dní.83 Zpravodajství sice pracuje s aktuálními událostmi, i ty je však podle Trampoty potřeba najít, správně uchopit a zpracovat.84 Zpráva je totiž podle něj něco hmatatelného vně redakce, co musí správný novinář objevit. I když (nebo možná právě proto) jsem měla daný okruh, kterým se musím zabývat – tedy životní prostředí – bylo občas obtížné najít vhodné téma ke zpracování. Podle editorů a vedoucího redakce MF Dnes je totiž ekologie téma náročné na zpracování a nevděčné ke čtení. Témata jsem hledala na celostátních i krajských webech, 81

Viz rozhovor s Lenkou Reichovou v příloze Viz rozhovor s Ondřejem Tolarem 83 Viz rozhovor s Martinem Filipem 84 Trampota 2006: 30 82

37

které se zajímají o ekologii (článek o stavební výstavě), na tiskových konferencích (článek o bioplynové stanici) a z hasičských a policejních svodek (článek o kontrole odkalovacích nádrží). Na tiskové konference jsem jezdila často jako externí redaktorka MF Dnes do všech čtyř okresních měst v kraji. Informace tam poskytované jsem dostávala společně s novináři ostatních regionálních médií. Většinou tedy nešlo o exkluzivní texty, podobné informace, i když mnohdy jinak pojaté a jinak zpracované, se objevily i v ostatních regionálních médiích. Jen jednou se stalo, že mě zdroj kontaktoval sám, bylo to v případě petice proti kácení stromů. S Martinem Kadrmanem jsem totiž v kontaktu už od minulé kauzy a pravidelně mi posílá své tiskové zprávy. Tady mi tedy pomohlo mé delší působení v redakci a vytvořené styky a kontakty. Vzhledem k tomu, že Martin Kadrman rozesílá své informace a tiskové zprávy všem regionálním novinářům, které zná, nešlo ani tady o exkluzivní kauzu. Známost Kadrmana mi však umožnila mít článek na webových stránkách pardubice.idnes.cz stejně rychle nebo o něco málo rychleji, než konkurenční zpravodajské portály. Kdybych se s ním neznala, pravděpodobně bych k tématu došla až po screeningu85 konkurenčních médií. Policejní a hasičské svodky kontroluji v práci několikrát denně a i ony jsou občas zdrojem či inspirací pro napsání zpravodajského textu. Všechny výše uvedené zdroje sloužily k napsání praktických výstupů pro tuto bakalářskou práci. U článků pro internetové stránky pardubice.idnes.cz převládaly jako prvotní zdroj informací policejní a hasičské svodky, u článků pro noviny jsem si musela témata spíše hledat sama na různých tiskových konferencích. Témata byla vždy předem prodiskutována s vedoucím redakce, editorem novin, či editorem iDnes.cz v centrální redakci v Praze. Všichni témata schválili a dali tak souhlas s napsáním a pozdějším uveřejněním článků. Při schvalování jsem nejprve napsala titulek a perex a potom jsem s tím šla za jedním z výše uvedených pracovníků společnosti Mafra. Konzultací a s drobnými úpravami vždy témata schválili. 9.3 Zdroje a vyváženost Každá zpráva má alespoň dva zdroje, čímž naplňuje kritérium vyváženosti a relevance. Podle Ondřeje Tolara nestačí vzít informaci ze svodky a přepsat ji do zprávy, informaci musí

85

Vyhledávání témat, které konkurence má a daný web nemá

38

redaktoři ověřovat a případně i rozšiřovat.

86

Zdroje jsem volila tak, aby obsáhly buď obě

strany sporu (v případě sporu) nebo vyjádření oficiální instituce a běžného člověka (v případě připravované události či akce). Citace jsem se snažila krátit co nejvíce a dbala jsem, aby nepopisovaly zjevné skutečnosti. U některých zdrojů bylo zjevné, že se snaží na média vyvíjet tlak a snaží se mě přimět, abych napsala text tak, jak si to oni představují. Nejvíce to bylo cítit v kauze kácení stromů u Pastvin, kde na mě tlačil aktivista Kadrman, který chtěl událost co nejvíce zviditelnit a vyzdvihnout krásu starých stromů i starostové obou zainteresovaných obcí, kteří se snažili vyzdvihnout naopak potřebu širší komunikace a nebezpečnosti blízko u silnice stojících stromů. Obě strany používaly silně citově zabarvená slova, z jejich projevů byla cítit emoční zainteresovanost. U tohoto článku jsem tím důrazněji dbala na vyváženost a snažila se oslovit co nejvíce zainteresovaných lidí. Editorem média byly články vyhodnoceny jako vyvážené. Dobrým příkladem postupného rozšiřování zprávy o další zdroje a informace je článek o labutích, které z neznámých důvodů hynou na jezeře v Pardubicích. Prvotní informaci poslala hasičská mluvčí ve svodce, bylo v ní pouze uvedeno, že hasiči pomáhali zachránit čtyři otrávené labutě. Dalším telefonátem s pracovníkem Záchranné stanice jsem zjistila, že je problém rozsáhlejší, že trvá už delší dobu a pravděpodobně ještě trvat bude. Díky tomu se mi podařilo napsat zprávu informačně hodnotnější a přitažlivější, než bylo pouhé původní konstatování o tom, že na jezeře hynou labutě. 9.4 Jazyk Ve zpravodajství s ekologickou tematikou mezi sebou stojí dva trendy: novinářské zjednodušování a přepisování slov do srozumitelné formy a ekologické pojmy, které jsou pro běžného čtenáře často nepochopitelné a těžko rozluštitelné. Podle Ruß-Mohla má však být čtenář tlumočníkem do srozumitelné řeči a nemá používat žargon. Na druhou stranu má sám odborné termíny znát.87 S porozuměním pojmům v tiskových zprávách nebo vyjádření odborníků jsem vzhledem k mému ekologickému vzdělání problém neměla. Pro čtenáře jsem složitá nebo cizí slova buď opsala, nebo jsem pojem vysvětlila na počátku článku a dále jsem používala cizího výrazu. Přesto jsem se při psaní potýkala se složitými pojmy jako například odkaliště nebo bioplynová stanice. Jde o natolik složitá zařízení, že jejich popis by vydal na několik samostatných článků. Omezila jsem se proto na co 86 87

Viz rozhovor s Ondřejem Tolarem Ruß-Mohl 2005: 71

39

nejjednodušší, nejsrozumitelnější a nejkratší popis, často na úkor přesnosti a přesného vyjádření stavu nebo procesu věci. V novinách i v internetovém zpravodajství je však toto běžnou praxí. Také podle odborné literatury je vhodné odborné termíny přepsat a zjednodušit, ale nesmí to být na úkor srozumitelnosti.88 Toto pravidlo jsem porušila v článku o bioplynové stanici a odkalištích. Sama jsem se však musela se složitými termíny seznámit, abych je mohla vhodně opsat či zjednodušit. Toto doporučuje ve své příručce i odborník Ruß-Mohl.89 Vysvětlení složitých pojmů jsem hledala na internetu, v odborných publikacích a nezřídka mi pomohly také zápisky z přednášek či vědomosti získané studiem humanitní environmentalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V mých textech se objevovaly i určité jazykové manipulace, například slovní spojení „nebezpečná odkaliště“, „alej vzrostlých stromů“, „kousky nebezpečné stavební suti“, „silné osobnosti“. Použila jsem tak slova, která hodnotí a svým tónem vypovídají o postoji autora či o tom, jak by se mělo chovat publikum.90 Tato manipulace je podle Ruß-Mohla přijatelná. Souhlasí si s tím i editorka MF Dnes Lenka Reichová. „Článek musí mít vlastní vyznění. Není to tak, že tím autor prezentuje svůj vlastní názor, ale na základě zjištěných poznatků se k něčemu přikloní a podle toho postaví text.“91 Toto kritérium tvoření zpráv jsem se snažila naplnit a přikláněla jsem se k němu. Použila jsem také taktiku, kterou používá i redaktor Martin Filip a v redakci je označená jako přijatelná: některé citace zdrojů jsem lehce upravila. Zejména se úpravy týkaly krácení textů, zjednodušování, vypíchnutí podstatného. Příkladem je například citace ze článku o hynoucích labutích: "Vypadá to na otravu botulotoxinem, ale výsledky ještě nemáme. Na druhou stranu problém s botulotoxinem bývá spíše v létě, je to produkt tlejících zbytků," řekl Josef Cach ze záchranné stanice. Ve skutečnosti mluvil Cach zhruba pět minut o tom, jakými složitými procesy vzniká jed botulotoxin, přímo jmenoval několik chemických reakcí včetně vstupních a výstupních chemických prvků a popsal podrobně vznik jedu. Pro čtenáře jsem popis omezila na konstatování, že botulotoxin vzniká při tlení zbytků.

88

Ruß-Mohl 2005: 72 Ruß-Mohl 2005: 73 90 Ruß-Mohl 2005: 71 91 Viz rozhovor s Lenkou Reichovou 89

40

9.5 Aktuálnost a rychlost zpracování Aktuálnost a rychlost je podle většiny autorů nejhlavnějším kritériem zprávy; pro internetové zpravodajství to platí ještě více, než pro tisk.92 Témata jsem proto zpracovávala bezprostředně po tom, co jsem se o nich dozvěděla. Zejména zprávy psané pro web pardubice.idnes.cz splňují to, co odborník Tomáš Trampota nazývá „hard news“. Jsou to horké novinky, které bylo nutné z nějakého důvodu okamžitě zpracovat a zařadit do zpráv.93 Mezi tyto „hard news“ se řadí článek o labutích, článek o nebezpečné stavební suti, o kontrolách odkališť i o kácení stromů. Hlavním kritériem nutnosti okamžitého zpracování byla v redakci zejména nutnost mít zprávu dříve, než konkurence a tím pádem nutnost informovat čtenáře „našeho“ média jako první. Ostatní články se řadí mezi to, co Trampota nazývá „soft news“, tedy články zabývající se spíše problémy spojenými s každodenním životem lidí.94 Rychlé kontaktování zdrojů, rychlé psaní, snaha o srozumitelnost a zjednodušení potom mohou za některé nepřesnosti a nedostatečné vysvětlení některých procesů a událostí popsaných v textu. Tyto nesrozumitelnosti jsem se snažila minimalizovat pozdější úpravou, některé však v textech zůstaly, zejména v těch textech, které byly psány pro internetové stránky pardubice.idnes.cz. Na rychlost a s ní spojené nepřesnosti upozorňuje i zástupce vedoucího redakce iDnes.cz pro regiony Ondřej Tolar. „Internetový redaktor nemá čas na vyhledávání tolika souvislostí a analyzování situace v takovém rozsahu, jako to dělají noviny.“95 Na aktuálnost doplatil například článek o hynoucích labutích na jezeře Bajkal v Pardubicích. Téma je zajímavé a podle mých zkušeností pro většinu Pardubáků natolik přitažlivé, že by si možná zasloužilo více prostoru. Vhodný by byl například box s charakteristikou a účinky botulotoxinu případně více informací o možných otravách volně žijících zvířat tímto jedem. Internetový redaktor však na takové rozšiřování informací většinou nemá kapacitu. 9.6 Objektivita I když podle většiny autorů nelze být ve zpravodajství storpocentně objektivní, snažila jsem se objektivitu co nejvíce zachovat. Nepoužívala jsem proto citově zabarvená slova, snažila se

92

Viz rozhovor s Onřejem Tolarem Trampota 2006: 30 94 Trampota 2006: 31 95 Viz rozhovor s Ondřejem Tolarem 93

41

o vyváženost a neinteresovala jsem se v jednotlivých událostech osobně. Na druhou stranu jako člověk, který není k ekologické problematice skeptický jsem řadila text tak, aby vynikla jeho závažnost. Jak říká Lenka Reichová, tomu se autor neubrání a většinou tak do článku promítá své ego.96 I redaktor Martin Filip připouští, že nelze být v textu zcela objektivní. „Snaha o objektivitu je hra, na kterou si musíme hrát, ale nikdy ji úplně neuhrajeme.“97 S tímto výrokem se ztotožňuji. Já jsem své subjektivní názory promítla do článků použitím některých citově zabarvených slov (viz kapitola 9.4 Jazyk). Například slovní spojení „stavebníci ukázali, že dbají na ekologii“ má dát čtenářům najevo, že ekologie je něco, na co je třeba dbát. Slovo nebezpečný ve spojitosti se stavební sutí mělo zase dát čtenářům najevo, že nejde o zanedbatelný problém, ačkoliv to tak někteří odborníci prezentují. Jednotlivé články Materiály na článek o Dni Země ve Vysokém Mýtě jsem dostala na pravidelné tiskové konferenci města. Na ni také přišly všechny zdroje, které ve zprávě hovoří. S napsáním jsem neměla problém, snažila jsem se zprávu otevřít výběrem zajímavých činností, které lidé mohou na akci zažít nebo vykonat a tím jsem se snažila naplnit požadavek editorů na originální a zároveň informačně bohaté otevření zprávy.98 Článek měl v konečném layoutu jeden mezititulek, který jsem zanechala i ve verzi pro bakalářskou práci. Článek je vzhledem ke zvolenému tématu poměrně dlouhý (delší než většina ostatních) – je to proto, že editor měl v den jeho vydání mnoho prázdného místa na stránce. K napsání článku o bioplynové stanici v Moravské Třebové také sloužil materiál získaný na tiskové konferenci města. Zpráva je oproti radám autorů odborných publikací i lidí z praxe99 jednozdrojová, přesto v jejím uveřejnění neviděl editor problém. Podle vedoucího redakce Martina Bibena není vždy nutné vyhledávat více zdrojů, pokud jeden stačí k napsání plnohodnotné zprávy. Ani v případě bioplynové stanice neexistuje veřejně známá skupina odpůrců nebo opozice, která by ji striktně odmítala. Jak jsem psala výše, v textu jsem se potýkala se složitými procesy, které jsem v původní verzi článku popisovala a vysvětlovala více. Editor se však rozhodl pro co největší zjednodušení a některé pojmy přepsal, jiné úplně škrtl. Otevření zprávy jsem se snažila udělat co nejvíce atraktivní pro lidi, které zajímá vždy 96

Viz rozhovor s Lenkou Reichovou Viz rozhovor s Martinem Filipem 98 Viz rozhovor s Lenkou Reichovou 99 Viz například rozhovor s Lenkou Reichovou 97

42

dopad na jejich životy. Místo obyčejného „V Třebové vyroste bioplynová stanice“ jsem proto zvolila titulek, který říká, že stanice zpracuje seno i hnůj. Taková informace by mohla některé čtenáře (například z řad zemědělců) oslovit. U stanice jsem se více než u jiných témat zaměřila na její dopad na lidi, protože ne všem je fungování a přínos bioplynových stanic známé. Téma o ekologicky šetrných úřednících v Chrudimi jsem si vyhledala sama na internetu. Vedoucí redakce Martin Biben se k němu stavěl skepticky, nakonec mu vyhradil dlouhé jedno sloupcové místo na podvalu druhé strany. To, že se úředníci chovají ekologicky, totiž obyčejného člověka, alespoň podle Bibena, nezaujme. Informace z tiskové zprávy na internetových stránkách chrudimského úřadu jsem telefonicky ověřila se dvěma pracovnicemi. Článek jsem nakonec napsala delší, než bylo potřeba a musel se krátit. Článek o kouscích nebezpečné suti v cestě vznikl díky zdroji, který se redakci ozývá pravidelně – Martinu Kadrmanovi. I když on sám nakonec v článku nevystupuje, prvotní informace, že v Červené Vodě se vedení obce snaží zamlčet fakt o kouscích nebezpečné látky v cestě, vyšla od něj. Do redakce zatelefonoval. Informaci jsem potom ověřila z několika nezávislých zdrojů a napsala krátkou zprávu, kterou bylo třeba formulovat tak, aby nešířila paniku, ale zároveň ukázala, že jde o významný problém. Úvod této zprávy mi editor změnil, původně jsem ji otevírala výčtem nebezpečných vlastností eternitu, což mu přišlo pro čtenáře příliš alarmující. Oproti tomu článek o ekologických postupech na stavební výstavě není ničím kompromitujícím. Při jeho tvorbě ani později při editaci jsem nenarazila na výraznější problémy. Článek vyšel na podvalu, kde bylo ten den mnoho místa, možná si ho tolik nezasloužil. Článek o kontrole odkališť v kraji byl další z těch obtížnějších. Samotné vysvětlení pojmu „odkaliště“ je natolik složité, že by zabralo několik stránek. Měla jsem tuto definici rozepsanou více, než nakolik nakonec v textu zůstala. Článek jsem postavila na nedávné havárii odkaliště v Maďarsku, která kontroly spustila a většina lidí o ní věděla. Článku velmi pomohl pamětník havárie odkaliště u Dříteče, který své zážitky barvitě popsal. Farmářské trhy, jako námět dalšího článku, jsou v Pardubicích velmi oblíbené. Svědčí o tom počet návštěvníků, a protože čtenáře toto téma zajímá, zpracovala jsem ho pro web. Téma bylo jednoduché, stačilo navštívit trh a mluvit s lidmi, ani při editaci jsem nenarazila na problémy. 43

Kácení stromů u Pastvin bylo jiné. Na problematiku opět upozornil oblíbený zdroj Martin Kadrman a kauza se během několika dnů velmi rozvinula od malé petice několika nadšenců do velké akce s demonstrací osobností jako je Olga Sommerová. Při tvorbě článku pro web mi pomáhal kolega Martin Filip, jeho pasáže jsem pro potřeby této práce z článků vyjmula. V konfliktu jsou jasné dvě strany sporu – starostové a petičníci. Přiznávám, že pro mne bylo těžké psát tuto kauzu „od stolu“, protože nebyl čas jet se na místo podívat a já jsem stromy viděla až po napsání článku na fotografiích. S konečným uveřejněním však nebyly problémy, editoři článek schválili bez větších úprav. Článek o labutích vznikl na základě hasičské svodky. Snažila jsem se ho otevřít originálně větou „Labutě na pardubickém jezírku Bajkal někdy viděl nebo krmil snad každý Pardubák. Je možné, že tato kratochvíle brzy skončí, labutě totiž hubí neznámá choroba.“. Editor mi však začátek změnil za více zpravodajský, uvedl všechna fakta a srdceryvnou pasáž o krmení škrtl.

44

10 Závěr Cílem práce bylo přinést soubor zpravodajských textů s ekologickou tématikou, které bude možné zveřejnit v regionální příloze MF Dnes pro Pardubický kraj a na zpravodajském serveru pardubice.idnes.cz. Všechny texty skutečně zveřejněné byly a hlavního cíle práce tak bylo dosaženo. Druhotným cílem bylo přinést pohled na nazírání ekologické tématiky v příloze MF Dnes pro Pardubický kraj a mediální interpretaci tohoto tématu ve výše jmenované příloze. Rešerší jsem zjistila, že pardubická příloha věnuje článkům s ekologickou tematikou nepatrně méně prostoru, než regionální přílohy dvou sousedních krajů. Z rozhovorů s editorkou a vedoucím redakce daného média potom vyplynulo, že fakticky v redakci chybí člověk, který by sám přicházel s nabídkou témat z této oblasti a poutavě je předával čtenářům. V redakci nikdo aktivně nevyhledává nadčasová ekologická témata, která by mohl zpracovat, podobně jako je to běžné například v oblasti zdravotnictví či školství. Členové redakce si během výzkumných rozhovorů uvědomili, že této oblasti věnují méně prostoru a času, než jiným. I z tohoto pohledu může tato práce přispět k reflexi a možná i zlepšení poměrů v redakci. Reflexe praktického výstupu ukázala, že ne vždy lze všechny teoretické poučky pro psaní textů uvést v praxi a že někdy je vhodnější některou porušit, například použitím citově zabarvených slov.100 Někdy také redaktor nemá dostatek času, který by mohl článku věnovat. Dochází tak k různým zkreslením, možná i zjednodušením či zlehčením tématu, které si mnohdy zaslouží být zpracované více plnohodnotně. Vzhledem k tempu práce, množství denních úkolů každého redaktora a objemu napsaných textů v poměru k počtu členů redakce je však tento problém v současném složení redakce zřejmě neodstranitelný. Práce pak také přináší další zajímavý poznatek, který lidé z praxe několikrát opakovali a který může být u nováčků předmětem určité deziluze. Panuje totiž všeobecný názor, že média mají lidem přinášet zajímavé informace, vzdělávat je, rozšiřovat jim obzory. U oblasti ekologie se to jeví jako logické, protože jak už bylo řečeno výše, je to oblast složitá, neprozkoumaná a v poslední době bohatá na nové postřehy a poznatky. Ve vědeckých kruzích vzbuzuje dlouhé debaty. Posláním novin je však naplňovat požadavky inzerentů na počet čtenářů a skrze tuto strategii se tedy nejvíce přiblížit tomu, co chce čtenář číst. Sdělení potom má být napsané

100

Viz reflexe

45

jednoduše a srozumitelně, aby ho čtenář pochopil. V oblastech jako školství, zdravotnictví, či kultura se lze dle mého mínění lépe lidem přiblížit, než v oblasti ekologie. Výše zmíněnými oblastmi totiž čtenáři prochází často, dotýkají se jich, zatímco problémy životního prostředí mohou lidé vnímat jako něco vzdáleného a neurčitého. Úkolem redaktora je potom tato témata uchopit vhodně tak, aby se lidem co nejvíce přiblížil. Například článkem o ekologických odkalištích je podle mne těžké se zavděčit, protože toto zařízení má ve svém okolí jen málo čtenářů a další si hrozby s ním spojené ani nechtějí připustit. Proto se s takovými tématy špatně dostává na titulní strany. Přesto považuji za úspěch, že se na internetovém portálu pardubice.idnes.cz tento článek objevil, protože podle mého názoru spíše poučný, než zajímavý a čtenáři chtěný. Naopak oblíbené jsou farmářské trhy a různé Dny Země, ale v těchto případech je naopak složité uchopit téma nově a zajímavě, protože se o něm v posledních letech psalo mnohokrát. V práci jsem díky výzkumných rozhovorům a rešerši také zmapovala nazírání dvou propojených médií na zpravodajství s ekologickou tématikou. Dotkla jsem se i odlišností práce redaktora v novinách a v internetovém zpravodajství, nastínila jsem různý výběr témat, postup schvalování a následného uveřejnění. V praxi se podle mých zkušeností potvrdilo tvrzení odborníka Tomáše Trampoty, který říká, že v novinách dostávají čím dál více prostoru takzvané „soft news“, které přináší spíše zajímavé informace a na internetu se naopak spíše prosazují „hard news“, které přináší důležité informace. Práce jako celek také může být podnětem k dalšímu zkoumání nazírání médií na ekologii a životní prostředí.

46

11 Použitá literatura Babbie, Earl. 2010. The Practise of social research. Wadsworth – Cengage Learning Burns, Lynette Sheridan. 2004. Žurnalistika. Praha: Portál Franklin, Bob. 2006. Local Journalism and Local Media. Making the local news. London: Routledge Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál Klaus, Václav. 2007. Modrá, nikoli zelená planeta. Praha: Dokořán Kolektiv autorů. 2005. Zpravodajství v médiích. Praha: Karolinum Kolektiv autorů. Redakční příručka MF Dnes. Praha Kolektiv autorů. Slovník redaktora iDNES.cz. Můžete nám věřit. Praha Moldan, Bedřich. 2001. Ekologická dimenze trvale udržitelného rozvoje. Praha: Karolinum Osvaldová, Barbora – Halada, Jan – kolektiv autorů. 2005. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha: Libri Punch, Keith F. 2008. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál Ruß-Mohl, Stephan – Bakičová, Hana. 2005. Žurnalistika. Praha: Grada Storch, David – Mihulka, Stanislav. 2000. Úvod do současné ekologie. Praha: Portál Trampota, Tomáš. 2006. Zpravodajství. Praha: Portál Vlašín, Mojmír. 2010. Slovník Biodiverzity. http://www.vlasin.cz Wheeler, Sharon – Niblock, Sarah – Keeble, Richard. 2005. Print journalism (a critical introduction). London: Routlegde

Internetové zdroje: Webové stránky společnosti Mafra. http://www.mafra.cz (nedatováno) Interní

stránky

společnosti

Mafra

dostupné

pouze

z firemních

počítačů.

http://intranet.mafra.cz (nedatováno)

47

12 Jmenný rejstřík B

K

Babbie, Earl, 8

Kadrman, Martin, 33, 34, 37, 38, 42, 43

Bakičová, Hana, 9

Kašpar, František, 25, 70

Biben, Martin, 13, 14, 18, 21, 26, 27, 41, 42, 55

Keeble, Richard, 9

Bilik, Pavel, 33

Klaus, Václav, 6, 25

Burns, Lynette Sheridan, 10, 11, 13

Krampera, Václav, 31

Bursík, Martin, 59

L C

Loučka, Radek, 31

Cach, Josef, 34, 35, 39

M Č Čáslavská, Věra, 34

Měchurová, Barbora, 29, 33, 34, 70 Mihulka, Stanislav, 24 Moldan, Bedřich, 24

D

Mrózková, Kateřina, 30

Dosoudil, Pavel, 51

N F

Filip, Martin, 11, 15, 16, 21, 26, 36, 39, 41, 43, 52, 57

Němec, Miroslav, 33, 34 Niblock, Sarah, 10, 11, 12

Franklin, Bob, 9

O H

Osvaldová, Barbora, 16, 17

Halada, Jan, 16, 17

P

Harrison, Shirley, 13 Havránková, Tereza, 30

Pavlík, Ladislav, 29

Hendl, Jan, 8

Pejcha, Václav, 31

Horáková, Vendula, 32, 35

Petrenec, Josef, 32

Hrstka, Josef, 28

Punch, Keith F., 8

Hubený, Pavel, 32

R

Hutka, Jaroslav, 34

J Janoušek, Slávek, 34

Reichová, Lenka, 10, 18, 26, 36, 39, 41, 49 Rektoriosová, Vanda, 32 Ruß-Mohl, Stephan, 9, 11, 13, 14, 15, 38, 39

Jenčovský, Josef, 30 Jetmarová, Stanislava, 28

48

S

Trunečková, Šárka, 29

V

Sommerová, Olga, 33, 34, 43 Storch, David, 24 Vlašín, Mojmír, 24

Š

Votava, Zdeněk, 30

W

Šmok, Teodor, 33, 34 Švestka, Miroslav, 30 Wheeler, Sharon, 13

T

Z

Tolar, Ondřej, 18, 22, 36, 37, 38, 40, 58 Trampota, Tomáš, 9, 10, 12, 36, 40, 45

Zlinský, Milan, 57

49

13 Přílohy 13.1 Rozhovory se členy redakce MF Dnes v Pardubicích vedené ve dnech 24.26.3. 2010 a 24.-26.11. 2010

Jméno: Mgr. Lenka Reichová Povolání: editorka MF Dnes, v redakci působí 8 let Vzdělání: Univerzita Palackého v Olomouci, česká filologie, historie a žurnalistika

Co je podle vás zpravodajství? Zpravodajství je něco, co by teoreticky mělo ukazovat nějaký problém a mělo by ukázat všechny strany toho problému. Většina čtenářů si myslí, že do zpravodajství autor promítá své názory, ale já si myslím, že to tak úplně není a to je správně. Zpravodajství vzniká tak, že se autor snaží oslovit všechny zainteresované strany a získat protichůdné názory. Článek také musí mít vlastní vyznění. Není to tak, že tím autor prezentuje vlastní názor, ale na základě zjištěných poznatků se k něčemu přikloní a podle toho postaví text. Samozřejmě, že vlastní ego autora nelze úplně potlačit, protože se odráží ve stavbě textu, titulku, perexu a už v samotné volbě tématu. Také v tom, jak autor informace řadí a hlavně jaké si vybírá zdroje. Správný autor ale musí ukázat všechny strany sporu a dát jim adekvátní prostor. Tomu se potom dá říkat vyvážený článek. Účel zpravodajství je, aby bylo objektivní, ale když se podíváte na různé tituly různých novin, které samozřejmě zaměstnávají různé lidi, tak je vidět, že tomu tak úplně není a nemůže být. Vyznění věcí může být jiné právě podle toho, koho člověk osloví. Ve zpravodajství je zásadně špatně, když nějakou stranu sporu nevyslyšíme a nedáme jí prostor, to je špatně a tak by to být nemělo. Na vlastní subjektivitu může dojít v komentáři, což je druhý základní žurnalistický útvar našich novin.

Jak by měl vypadat správný zpravodajský titulek? Bohužel v novinách, kde je grafika předem omezená, je titulek dost omezený prostorem. MF Dnes má nyní takový layout, ve kterém se titulek dá tvořit opravdu dobře, protože se tam vejdou klidně jedna nebo dvě věty. Máme titulky dvou i tří řádkové a v tom už se dá dobře pracovat. Byly doby, kdy byl titulek jednořádkový a musel se přizpůsobit textu. Například při 50

čtyř sloupcovém článku tak zbývalo na titulek patnáct znaků, což jsou maximálně čtyři krátká slova. Tyto doby jsou naštěstí za námi. Dnes se to dělá tak, že autor jako první navrhne titulek, tedy to, co chce článkem sdělit, a editor tomu potom může lehce přizpůsobit layout. Pokud se předem titulek neví, tvoří se raději větší šablona, aby měl autor větší prostor. Co se týče obsahu titulku, měl by být úderný, vyjadřovat podstatu sdělení, mělo by v něm být sloveso. Všechno jsou to ale jen teoretické předpoklady, protože v dnešním směřování MF Dnes se klade důraz hlavně na originalitu a to, aby člověka zaujal na první pohled. Nějaká striktní pravidla proto nelze určit.

Jak je to s podtitulkem, perexem? Podtitulek a perex se mohou navzájem nahrazovat, v praxi se používá jeden nebo druhý. Podtitulek a perex dovysvětlují titulek, to, co se do titulku nevejde a shrnují gró celého textu. V podstatě jde o shrnutí celého sdělení článku, natlačené do několika málo vět. To, jestli zvolíme titulek nebo perex záleží na podobě stránky, podle toho, jak by to v rámci celého layoutu vypadalo.

Jak má redaktor nejlépe začínat, otevírat, zprávu? Samozřejmě klasická poučka je, že tam má být to nejhlavnější, tedy co, kde, kdy, jak, proč, za kolik a s kým. Styl MF Dnes ještě udává, že to musí být originální a zajímavé, aby to čtenáře bavilo a aby ho to vtáhlo. Takže to musí být to nejdůležitější a ještě to musí být napsané ne nudně, aby to člověka donutilo pokračovat.

Jak má být celá zpráva postavená? Jak je známo, články vznikají ve tvaru obrácené pyramidy. Tedy tak, aby se daly krátit odzadu. Záleží také na tom, co je to za útvar. Jinak se začíná story nebo reportáž a jinak zpravodajský článek, který by se měl především držet fakt.

Dá se určit ideální délka článku? Pro redaktora je ideální délka článku co nejdelší. Protože není těžké napsat dlouhý text, těžké je nacpat sdělení do krátkého textu. Nejobtížnější jsou krátké útvary – dostat na malou plochu všechny informace, které tam mají být, může někomu činit potíže. Krátké články, řekněme třicet textů, ve kterých mají být všechny informace a ještě mluvit několik zdrojů, to 51

může být problém. Devadesát řádků naopak skýtá dostatek prostoru. Jako editor jsem samozřejmě limitovaná prostorem. Někdy je v novinách hodně inzerce a hodně zajímavých témat, která se musí krátit, jindy jsou zase stránky inzerátů prosté a málo témat. Snažím se redaktorům říkat, že dokud je to zajímavé, ať píšou, že to tam nějak dostanu. Někdy ale musím redaktorovi říct, že na něj mám tento tří sloupcový prostor a víc na něj prostě není. On s tím potom musí pracovat a nějak se do prostoru vejít. To je bohužel problém deníku, že je každý den jiný a každý den s tím lidé v redakci musí pracovat a přizpůsobovat se. Někdy se také texty odsouvají na další dny.

Jakou váhu mají podle vás v MF Dnes pro Pardubický kraj články s ekologickou tématikou? Ačkoliv by to tak nemělo být, hodně to záleží na tom, jak promítají redaktoři svoji osobnost, to co je zajímá. Redaktoři totiž každý den vymýšlí a posílají plán, čemu se budou věnovat následující den. Dokud tu byl kolega Dosoudil, který je teď v ČTK, tak tu byly články s ekologickou tématikou mnohem častěji, než teď. On se o to totiž zajímal, bavilo ho to a v novinách se to objevovalo mnohem častěji, než teď. Ve chvíli, kdy odešel, stala se z této tématiky taková Popelka. Teď o životním prostředí píšeme vždy, když se něco stane, když je nějaký posun nebo se objeví nové informace. Když byla kauza spalovny, tak se o tom psalo pořád. Ale vím, že třeba centrální redakce v Praze tomu také nepřikládá velký důraz, že jsme se s těmito články těžko prosazovali do deníku, do celostátní části. Hodně to souvisí s tím, jak kdo svá témata tlačí. Naše redakce je spíše sportovní, vedoucí má rád hokej a basketbal a na výběru článků je to vidět. Na druhou stranu je potřeba říct, že lidé sportovní články také hodně čtou a je otázka, jak by uvítali více těch ekologických. Pravdou je, že my neděláme mezi našimi čtenáři osvětu, nevzděláváme je, ale píšeme srozumitelně o tom, co je baví tak, aby to každý chápal. To je styl dnešních novin.

52

Jméno: Mgr. Martin Filip Povolání: redaktor MF Dnes, v redakci působí 3 roky (2 roky předtím pracoval v redakci MFD v Hradci Králové) Vzdělání: Univerzita v Hradci Králové, sociální politika a sociální práce

Co to je zpravodajství? Zpravodajství je zprostředkovávání informací novináři – profesionály, kteří mají čas se dané problematice věnovat veřejnosti. Je otázka, jak by informace měly být a jaké jsou. Těžiště zpravodajství nespočívá v tom, co je důležité podstatné, ale v tom, co je sdělitelné a zábavné. Což asi není dobře, ale tak to je. Občas chce někdo prostřednictvím tisku informovat o věci, na, kterou dostal grant, je zajímavá, ale je natolik složitá, že je čtenáři nesdělitelná.

Jaké by mělo zpravodajství být? Je důležité odhalovat nepravosti, které se dějí a informovat o tom veřejnost. Takové zprávy potom přimějí úředníky, politiky, apod., aby se o tu věc zajímaly a napravily ji. Tím plní zpravodajství a noviny svoji roli. Noviny jsou ale komerční média, které se zabývají prodejem reklamy na základě prodeje informací. V důsledku toho je důležité, aby naše informace byla zajímavější, než informace ostatních médií. To je mechanismus, který určuje zpravodajství současné doby. V současné žurnalistice je podle mě důležité to, aby to bylo zábavné, než aby to bylo významné. Pak je tu otázka objektivity a vyrovnanosti zpravodajství. Občas mi někdo dopředu řekne, ať jsem objektivní. Myslím si, že člověk nemůže být úplně objektivní a já ani nechci. Tím nechci říct, že zpravodajství není vyrovnané. Dávám prostor oběma stranám stejně. V některých článcích si ale redaktor může dovolit být subjektivní, například ve storce nebo v reportážích. Snaha o objektivitu je hra, na kterou si musíme hrát, ale nikdy ji neuhrajeme. Jsou žánry, ve kterých je dobré to pustit a být subjektivní.

Jaké je zpravodajství v regionální příloze MF Dnes pro Pardubický kraj? Je zaměřeno hodně na zpravodajství z krajského města. Když se bude dít něco v hlavní části Pardubic, tak z toho bude otevírací článek, když se něco bude dít s náměstím v Ústí nad Orlicí, tak z toho bude menší článek. Myslím si, že oproti některým jiným regionálním 53

přílohám MF Dnes má Pardubická vyšší úroveň. Myslím, že se to tu snažíme dělat vyrovnaně a střízlivě, nenafukujeme zprávy. Zároveň je tu tlak na to, aby zpravodajství nebylo servilní vůči autoritám a institucím, což je dobře.

S jakými zdroji by měli redaktoři pracovat? Hlavně s lidmi. Mít síť kontaktů v institucích a na radnicích, které jsou schopné si povídat i neformálně. Důležitým zdrojem je obecně ulice a život redaktora ve městě, to, co redaktor vidí, co mu říkají známí. Často jsou zajímavé zprávy, které se týkají přímo života. Zdroje jsou i oficiální věci, jako internetové stránky nebo dokumenty radnic. Pro mě jsou zdroje zpravodajské servery v jednotlivých městech. Informaci, kterou u nich případně objevím, se snažím posunout dále, dát ji do širšího kontextu apod.

Jaká by měla být zpráva po formální stránce? Titulek, perex… Podle nového layoutu budou titulky delší, což je dobře. Dlouhý titulek umožní nezkresleně zprávu poutat. Krátké titulky často zkreslují. Titulek by měl být jazykově zajímavý, bez klišé, který člověka přiměje k tomu, aby si zprávu přečetl. S použitím otazníku v titulku souhlasím, ale ne ve smyslu, že celý titulek je otázkou. Protože když je celý titulek otázkou, tak to napovídá, že ve článku není žádné zásadní sdělení. Když je v titulku otazník, měla by tam být i odpověď. Zažil jsem v MF Dnes pravidlo, že v titulku musí být sloveso – myslím si, že to je módní trend. Titulku sloveso hodně pomáhá, ale i bez něj tam může být nějaké dějové sdělení. Perex se v MF Dnes dlouho nepoužíval a teď se znovu zavádí. Já si myslím, že perex patří spíš do publicistiky, do něčeho, co je delší, upovídanější. Myslím si, že v MF Dnes je perex vlastně delší podtitulek. Slabinou perexu je to, že článek má vlastně dva začátky, dvě otevření, což není dobře. Nejdůležitější je pro mě první odstavec, kterým se snažím o nějakou originalitu. Potom se snažím, aby ve druhém, třetím odstavci bylo to nejzajímavější sdělení. Záleží na typu zprávy. Například ve story bude pointa na konci. Co se týče citací – snažím se vybírat z rozhovoru zajímavá sdělení, jak jazykově, tak obsahově. Je dobré citovat hlavní sdělení. Sdělení upravuju jazykově, upravuju slovosled. Občas to napíšu jinými slovy, ale spíš jen tak, že nahradím příliš hovorový výraz jiným. Obvykle se však sdělení snažím zachovat co nejautentičtěji. 54

Jak vypadá váš pracovní den? Obvykle při příchodu do práce vím, co budu psát, pokud to později nezmění nějaká aktuální událost. Den začíná poradou, před kterou musím mít přečtené naše noviny, které na poradě hodnotíme a diskutujeme o nich. Na poradě si upřesníme plán na konkrétní den, čili to, co budeme psát. Každý redaktor by měl napsat dva články denně. Během dopoledne se snažím obtelefonovat co největší část zdrojů, které potřebuji pro psaní článku. Zároveň zkonzultuji s editorem rozsah článku. Občas se se zdroji setkám osobně. Potom článek napíšu a výsledek konzultuji s editorem, případně s vedoucím redakce. Podle jejich připomínek případně články opravím. Na konci pracovního dne je třeba napsat plán na den následující. Pokud nemám náměty na články pro další den z předchozí práce, hledám je ve zdrojích, jako je internet, konkurenční noviny, televize, apod. Nejméně jednou týdně jezdím na nějakou tiskovou konferenci. Občas jezdím na reportáže.

Jak vypadá v MFD pro Pardubický kraj zpravodajství zaměřené na životní prostředí? Toto téma mám v redakci na starosti já, ale věnuji se mu minimálně. Například jsem zpracovával téma povinné pro všechny regionální redakce MF Dnes o kvalitě ovzduší v Pardubickém kraji. Podle mě je toto konkrétní téma složité a rozsáhlé, které se dá zpracovat diplomovou prací a ne několika novinovými články. Při způsobu práce, kdy píšu denně dva články o dalších tématech a nemám čas pracovat víc dní na zadaném tématu o ovzduší, si myslím, že to nelze seriózně uchopit. Další věcí je, že si připadám k tomuto tématu nekompetentní. Nicméně jsem například psal témata o třídění odpadu, zpracování bioodpadu, vždy s konkrétními příklady postavené na konkrétních aktuálních událostech. Například ve Vysokém Mýtě zřídili bioplynovou stanici, kde zpracovávají bioodpad z domácností. To jsem rozšířil o popis dalších možností zpracování bioodpadu v Pardubickém kraji. Články s problematikou životního prostředí píší ostatní redaktoři náhodně, když na to téma narazí. Objevují se o mnohem méně, než články ze zdravotnictví, školství. V naší příloze se přestala psát obecná témata, která nejsou postavena na aktuální události. Proto se oblasti životního prostředí věnujeme víceméně jen pokud se stane něco konkrétního, co má spojitost s touto oblastí.

55

Zdroje: když píšu články o životním prostředí, používám i zdroje z neziskového sektoru, například ze sdružení Duha a z ekocentra Paleta. Relevance na stránce: nejčastěji OT trojky

Jméno: Ing. Martin Biben Povolání: vedoucí regionální redakce MF Dnes, v MFD působí 14 let Vzdělání: Vysoká škola v Ostravě, biochemie

Co je podle vás zpravodajství? Je to činnost, kterou přináší lidé, kteří se v dané oblasti pohybují a mají informace, které předávají ostatním.

Jaké by zpravodajství podle Vás mělo být? Rychlé, přesné, co nejobjektivnější. Sdělené pestrou a zajímavou formou, aby nenudilo. V regionální příloze se tomu snažíme co nejvíc přiblížit. Mínusy naší práce spočívají v tom, že není tak rychlá, zábavná a objektivní, jak by mohla být.

S jakými zdroji by měli redaktoři ideálně pracovat? Se všemi, které jsou k dispozici, žádnému bych se nevyhýbal. Lepší je více neoficiálních zdrojů. Ti, co pracují s oficiálními zdroji jsou ve škatulce „nudní, otravní, agenturní“ a nikdo je nečte. Ti, co mají svoje výjimečné zdroje, to jsou ti správní novináři. Tiskové zprávy slouží jen jako inspirace, na co se podívat pořádně. Zdroje by měli novináři shánět hlavně tím, že se budou pohybovat mezi lidmi. Čím déle novinář píše, tím má kontaktů víc a některé se potom vyvinou v informátory. Ti to nedělají většinou z lásky k žurnalistovi, ale z vlastního zištného zájmu. Na to je dobré myslet a být opatrný k informacím. Důležité je být pořád kritický, podezřívavý a opatrný ke všemu. Často se může stát, že nekritický reportér se stane loutkou.

Jak má vypadat zpráva v novinách? Zpráva musí zaujmout titulkem. V titulku nesmí být banální a obecně známá věc. Titulek by měl vždycky trochu překvapit a dívat se na událost nebo trend z jiného pohledu, který člověk nezná. Delší titulky v novém layoutu jsou dobré, ale občas hrozí, že budou ukecané. 56

Doporučoval bych titulky dělat jen tak dlouhé, jak je nezbytně nutné a nevyplňovat prostor zbytečnými slovy. Proti otázkám v titulkách nejsem, dovedu si představit užitečnou otázku v titulku. Jeden čas byly otázky úplně zakázané. Na perex nemám vyhraněný názor, nevadí mi, ale ani je nemiluju. Perex nedělá zprávu, je to detail, je to oblečení článku, někde se hodí, někde ne. Zpráva by se měla otevírat vždycky jinak, nezačínat pořád stejně. Skladba textu na stránce musí být pestrá. Teď je moderní začínat příběhem člověka, tak se dá poutavě napsat i nepříliš záživné téma. Příběh člověka se může proplétat celým článkem. Ideálně musí zpráva začínat tak, aby lákala čtenáře k dalšímu čtení. Stavba zprávy jako obrácená pyramida je klasika, kterou by se měl naučit každý začátečník. Klíčová věc ve zprávě je background, který se dával až na konec zprávy, což podle mě není dobře. Background by se neměl dávat na konec zprávy, ani doprostřed celý. Měl by být nenuceně rozptýlený v celé zprávě a neunavovat čtenáře. Dá se rozptýlit do vedlejších vět tak, aby to člověk přečetl nenuceně. Zpráva má mít podstatné na začátku, má zaujmout čtenáře tak, aby četl dál, zároveň nemá unavovat backgroundem na jednom místě. Ideální délka zprávy je taková, že člověka pořád baví číst. Je to subjektivní, ale nějaký průměr se dá najít. Zpráva nemá být ukecaná, ideální délka je individuální. Počet zdrojů je u každé zprávy jiný. U některých článků stačí i jeden zdroj, u komplikovaných kauz je důležité mít hodně zdrojů. Každá zpráva by měla mít citáty, ale ne moc dlouhé. Do citátu se musí najít něco štěpného, originální názor. Redaktor by měl být co nejvíc venku, ale bohužel při dnešní rychlosti vytváření novin se více telefonuje, což podle mě není dobře. Ale tlak vydavatelů a velikosti týmu je velký. Kdyby měl redaktor zdroje vidět a mluvit s nimi, tak by se noviny nestihly vyrobit.

Jakou váhu má zpravodajství s ekologickou tématikou v regionální příloze MF Dnes v Pardubicích? Neumím to posoudit. Například oproti zemědělství jsou články s ekologickou tématikou zařazovány poměrně často.

57

Relevance na stránce? Díky kauze se spalovnou jsme měli hodně otvíráků. Když jsou případy, které vzbudí nevoli veřejnosti, tak se to píše dobře a často a končí to na otvírácích.´

Je někdo, kdo se má v redakci věnovat oblasti životního prostředí? Je to Martin Filip. Díky kauze se spalovnou psal ale hodně ekologických článků i Milan Zlinský.

Jaká ekologická témata se objevují nejčastěji? Nejčastěji jsou to spory. Někdo chce něco vybudovat, lidem se to nelíbí…Nebo něco stávajícího smrdí, hlučí, řve, lidé píšou petice. Všechno jsou to víceméně spory podnikatelských subjektů s veřejností, alespoň u nás v regionální příloze.

58

Jméno: Ondřej Tolar Povolání: zástupce vedoucího redakce iDNES.cz pro regiony Vzdělání: maturita na francouzském gymnáziu

Jak má vypadat zpravodajství na internetu? Ten rozdíl mezi novinami a internetem je viděl na první pohled. V novinách si editoři a redaktoři mohou pohrát se složením stránky, s doplňkovými prvky, fotkami a infografikou a tím vším přitáhnout čtenáře. Na internetu musí zaujmout především titulek, protože ten určí, zda si čtenář článek rozklikne a přečte. Internet je průtokové médium, zprávy tam tečou a prodává hlavně titulek. Protože děláme zpravodajství, titulky musí být zpravodajské. To znamená, že tam musí být patrná ta akce, změna stavu, událost musí být patrná na první pohled. V novinách jsou více omezení prostorem, než my, proto sloveso někdy mohou vypustit. Máme vyzkoušené, že lidé na internetu hledají, co se stalo. Otevřou si počítač ráno v práci nebo odpoledne a chtějí vědět, co se kolem nich děje. Méně už fungují složitější útvary jako jsou třeba analýzy. I když tyto články někdy z novin bereme, musíme vždycky změnit titulek a někdy i perex, aby tam byla patrná právě ta akce, ta změna stavu. Máme však vyzkoušené, že tyto články naši čtenáři nedočítají.

Jaká je skladba článku na internetu? Jiná, než v novinách. On-line redaktor má menší prostor pro originalitu, protože na prvním místě musíme bezpodmínečně mít nejdůležitější informace. Musíme počítat s tím, že čtenář si rozklikne článek, přečte si dva odstavce, potom ho zaujme něco jiného a odejde. I takový čtenář ale musí odcházet s pocitem, že se něco dozvěděl a byl spokojený. Proto i perex vypadá jinak než v novinách, musíme tam mít zhuštěné informace. V titulku musí být sloveso, protože to právě značí tu změnu stavu, tu akci. V novinách mají na titulek menší prostor, proto mohou sloveso vypouštět, mohou tam dávat různé výkřiky, otázky, citace, protože v novinách to působí na čtenáře jinak. My máme vyzkoušené, že tyto titulky na internetové čtenáře nefungují. Ideální délka titulku se nedá určit. Dřív byl na internetu omezený na jeden řádek, nyní můžeme psát ideálně dvouřádkové titulky. Tam už je větší prostor. Někdy je to však mínus v tom, že větší prostor nenutí redaktory dostatečně si pohrát s titulkem. Také není dobré, když je na stránce pod sebou více dvouvětých titulků. Víme, že čím jednodušší a údernější titulek, tím víc funguje. 59

Jaká je ideální délka článku pro web? To není jednoznačné. Musíme pracovat s tím, že čtenáři stráví na našich stránkách omezené množství času, v průměru je to necelých deset minut na jednoho čtenáře. V tomto čase chce čtenář přečíst několik článků a ještě odcházet s pocitem, že se něco dozvěděl. Proto ve zpravodajství nepíšeme články příliš dlouhé, čtenář by je nedočítal. Ideální je takových pět, šest odstavců. Samozřejmě s tím, že nejdůležitější informace jsou na začátku. Články musí být stručné, jasné, srozumitelné, bez nějakých složitých popisů a úvah.

Kolik zdrojů má internetový zpravodajský článek mít? Minimálně dva na sobě nezávislé zdroje, v případě sporu musíme pokrýt všechny strany sporu. IDnes pracuje s agenturním zpravodajstvím, její využívání je sice omezené, ale v případě potřeby jej lze také využít. Spolupracujeme i s reportéry MF Dnes, kteří jsou v terénu. Informace od těchto reportérů považujeme za svoje vlastní a dál už je neověřujeme. Internetové zpravodajství je o rychlosti a aktuálnosti, ale i tak se snažíme zjistit co nejvíce informací a podrobností. Základní informace například od mluvčích policie nebo hasičů ověřujeme a doplňujeme, lze to dělat i v době, kdy už zpráva „visí“ na webu.

Jak často se na regionálním webu objevují články s ekologickou tématikou? Vždycky to záleží na tom, co se děje aktuálního, co je za nový objev, posun kauzy. Záleží také na aktuálním vedení měst, krajů a celé země. Dokud byl na ministerstvu Bursík, který se tomu věnoval, posílal tiskové zprávy, dělo se něco nového, tak byly články s ekologickou tématikou na webu častější než dnes, kdy se toho děje méně. Když píšeme o této tématice, musí to vždycky souviset s nějakou akcí. Například s peticí, kdy lidé protestují proti kácení stromů. Že bychom samovolně vyhledávali témata a řekli, že dneska třeba napíšeme o tom, jak lidé třídí odpad, to ne. Jsme zpravodajský server a proto se to odvíjí od těch událostí. Poměr k ostatním tématům, jako je krimi, zdravotnictví atd. lze těžko určit. Odvíjí se to i od toho, že ministerstvo životního prostředí je spíše okrajovým ministerstvem, které nemá tak velkou agendu a záleží na konkrétních lidech a mluvčích, jak se těm věcem dokážou věnovat a prezentovat je navenek.

60

Jak internetový redaktor vyhledává témata, události? I to se liší od novin. Noviny vychází den po tom, co se události staly. Internetu většinou stačí jen zaznamenat událost tak, jak se právě děje a v této podobně ji zveřejnit na stránkách. Případně se na to dá reagovat vlastními nápady a pokračovat v tématu. Je nutné, aby i internetový redaktor přicházel s vlastními nápady, protože ne vždy je událostí „zvenku“ dost a ne vždy jsou tak nosné, aby se daly držet na předních příčkách stránek. My přinášíme primárně zpravodajství a k tomu případně vlastní témata. Noviny to mají přesně opačně. Internetový redaktor nemá čas na vyhledávání tolika souvislostí a analyzování situace v takovém rozsahu, jako to dělají noviny. Výhodu máme v tom, že do zpravodajského článku můžeme dát odkaz na například technický popis věci na jiném (magazínovém) webu na iDnesu a čtenář, kterého to zajímá, se tam prokliká. Redaktor musí mít přehled o tom, co se děje, sleduje plány agentur, plány redakcí novin MF Dnes. Redaktor by se také měl koukat kolem sebe a být vnímavý k podnětům z okolí. I zajímavý rozhovor vyslechnutý v metru může být námětem pro článek. Na internetu máme výhodu zpětné vazby čtenářů. Díky různým počítadlům čtenosti víme přesně, jaká témata se čtou více, jaká méně. V diskuzích a přímých odkazech na autora nám také mohou jednoduše sdělit svůj názor.

61

13.2 Rešerše článků s ekologickou tématikou: Pardubická příloha 3. srpna – Hejtman: Vrtule hyzdí a kolektory jsou úlet – téma Dnes o alternativních zdrojích energie Větrníky vadí, peníze za ně ne Slunce topí celé rodině. A půlku energie ještě prodá 11. srpna – Pták chřástal může zastavit výstavbu vleku: článek o chráněném druhu ptáka, který zkomplikoval výstavbu vleku v Orlickém Záhoří 12. srpna – Borůvkáři nemají co sbírat: článek o ochraně přírody v Krkonoších před ilegálními sběrači borůvek 13. srpna – Hasiči: rok ničivých bouřek: článek o abnormálních bouřkách. Autor se dotýká i vlivu lidských zásahů do krajiny na bouřky. 15. srpna – Labský kanál opět ve hře: článek o plánu splavnění Labe až do Pardubic, které je sporné kvůli ochraně živočišných druhů (ti by přišli o své teritorium) 20. srpna – Libchavská firma tvrdí, že do roka postaví elektrobus – článek stavbě ekologického autobusu 21. srpna – Voda se nekazí, koupat se dá všude – článek o kvalitě vody v přírodních koupalištích 26. srpna – Polské lanovky ohrožují přírodu Orlických hor 27. srpna – Biopotraviny? Kupujte od zdroje: téma MF Dnes (3 články o biopotravinách přímo z farem) 29. srpna – Lesní stezkou provedou komiksové postavičky: článek o přírodní stezce v lese 31. srpna – Mladí netopýři často míří do panelákových bytů

3. září – Pardubicím hrozí, že zaplatí odstranění černé skládky Kůrovec přivře Prachovské skály 11. září – Šrotovné nám pomůže, ale je to utrácení, míní firmy 12. září – Proti povodni jsme bezbranní: opatření proti přírodním katastrofám v Ústí nad Orlicí 16. září – Začal týden pěších a cyklistů: o výzvě ekologických organizací lidem, kteří by tak měli jezdit do práce na kole nebo chodit pěšky 62

17. září – Chrudim ukáže péči o stromy: krátký článek 18. září – Velká spalovna u Opatovic znovu na scéně: článek o spalovně komunálního odpadu 19. září – Roste obrovská elektrárna: velký text o solární elektrárně v Ústí nad Orlicí 22. září – Lidé z kraje válcují Evropu v třídění odpadu: velké téma MF Dnes 23. září – Adršpach chce regulovat turisty: článek o tom, že ochranáři chtějí omezit počty návštěvníků 24. září – Primátor: spalovna bude potřeba 29. září – Ropná mokřina zmizí za 80 milionů: článek o likvidaci staré ekologické zátěže

1. října – Hlinsko má opět vodu z Hamrů 5. října – Díky krizi vypouštějí továrny méně škodlivin: delší text 10. října – Odpad u silnic? Seberou děti: otvírák o recyklační soutěži pro školáky 12. října – Kanál na Labi bojuje o ministerskou výjimku 15. října – Přístav zhorší životní prostředí: dopis čtenáře MF Dnes 19. října – Stát bude chránit dalších 14 přírodních lokalit – velký text 20. října – Stavitelé spalovny vítězí, Nevzdáme se. Spalovnu nechceme: dva velké texty o spalovně nebezpečného odpadu v Pardubicích 24. října – Úřady se přou o děti sbírající odpad v příkopech: pokračování kauzy 29. října – Fotografie s větrníky straší Lanškroun: text o fotomontáži s větrnými elektrárnami nad Lanškrounem K zázračné studánce vede alej: o výsadbě nových stromů ve Mžanech 30. října – V Bělé vznikne ekoškola přírodě 31. října – Nová pumpa zemního plynu nabízí levné palivo

4. listopadu – Klíčový boj proti spalovně vypukne 10. listopadu: dlouhý text o spalovně 5. listopadu – Překlenou údolí obří mosty? : článek o řešení silnice u Březové nad Svitavou 10. listopadu – Zastaví lidé spalovnu? : pokračování kauzy Musíme bojovat všichni společně: další text o spalovně plus anketa s politiky 11. listopadu – Boj o spalovnu míří do arény: 3 články, pokračování kauzy spalovna 12. listopadu – Proti spalovně i s Hradcem: pokračování kauzy spalovna Lidé z Prosetína: Větší lom nechceme 63

13. listopadu – Pardubice svítí, ale šetrně: velké téma o malém světelném znečištění v kraji 14. listopadu – Petici o spalovně už mají i poslanci: pokračování kauzy spalovna 19. listopadu – Boj o spalovnu uvidí aréna 20. listopadu – Úředníci se kvůli spalovně hádají s politiky 23. listopadu – Proti spalovně neudělali politici téměř nic – téma Dnes – 3 velké texty Řeky nosí do vodních elektráren i psy s boudou: článek o inovaci vodní elektrárny na Labi 24. listopadu – AVE: spalovna vám pomůže Bývalý inspektor: zařízení se nesmí povolit 27. listopadu – Betonová hráz ochrání Mýto před povodní

5. prosince – Lázně u spalovny nechceme Desatero pro a proti ve sporu o spalovnu 7. prosince – Diskuse o spalovně? Jako na hokeji Politici lobbují proti spalovně Na jednání může přijít 11 tisíc lidí – pokračování kauzy spalovna 8. prosince – Část Ústí už zvládne povodeň Kontrola skládek bude stát miliony 9. prosince – U spalovny už hořelo: článek o požáru nebezpečného odpadu Dnes vypukne boj o spalovnu 10. prosince – Proti spalovně stála plná hala – téma Dnes – 3 články o veřejném projednávání spalovny nebezpečných odpadů Po hurikánu sázeli milion stromů 11. prosince – Proti spalovně bojovali až do noci – téma Dnes – celá druhá strana a OT první strany věnovány spalovně 14. prosince – Nikdo neví, co spalovna vypustí 16. prosince – Boj o spalovnu nekončí. Co chystají zastánci a odpůrci – téma Dnes – 3 články o spalovně 21. prosince – Bílí nosorožci už jsou v Africe – článek o pokusu zachránit druh ve volné přírodě 29. prosince – Explosia = semtex i romantika – článek o zákoutích továrny Explosia, největším znečišťovateli v kraji 64

Hradecká příloha Trutnov prodá své horské lesy Správci národního parku svítí ekologicky Školám v Trutnově vydělá slunce Kvůli stavbě zmizí alej stromů V Krkonoších hořel les velký jako půl hřiště Cidlina už není nejšpinavější Auto zlikvidujte ekologicky V Krkonoších hořelo půl hektaru lesa Ze skal se ozývá SOS V Krkonoších zničil požár část mladého lesa Stezka připomíná dřevaře Nutrie - oblíbená atrakce - zmizely Sever oslaví patnáctiny výstavou Bojí se páchnoucí továrny Obyvatelům vesnice vadí zápach Kompostárnu nechtějí Sluneční elektrárny? Popelky Plachta: kácet nebo ne? Kůrovec uzavře část Prachovských skal Lesy v Labském dole se uzdravují Festival končí kvůli hluku Ve skalách je o svátcích plno Lesní stezkou provedou komiksové postavičky Kůrovcová kalamita kraji nehrozí Kůrovec - politická superstar V Krkonoších pozor na kočky Polské lanovky hrozí přírodě Největší škůdci v Českém ráji? Tříkolky Rybníky byly po letech obnoveny Radnice obnovuje park v Podhůří Stavba srubů je hotová věc? 65

Bude se dálnice bourat? Hradečnice - vzor cyklostezek Hnutí Duha bude na Bojišti Cestu ke studánce budou lemovat lípy Vichr vyvracel stromy a lámal větve Labský kanál je opět ve hře Horší voda je teď v Rozkoši i v Jinolicích Kdo postaví solární park? Adršpach: už žádné parkování na louce O elektrárnách někdy rozhodují i netopýři Pelikán přiletěl až z Rakouska Červencová bouře způsobila škody za miliony Sázet nové stromy v parku pomohou i děti Jičín ochrání hráze proti stoleté vodě Borůvkáři v Krkonoších nemají co sbírat Pták chřástal může zastavit výstavbu vleku Po trase hradeckými lesy Město bude mít více zeleně O třídění odpadu doma je zájem Voda se v kraji mírně zhoršila Smrk, král Jizerských hor Jizerka nemá proud kvůli ptákům Neplatíte, nestavíme Debatu o spalovně ukončil dav Boj o spalovnu u Pardubic nekončí Město Náchod chce odpad víc třídit Do Krkonoš se vrací rys K zázračné studánce vede alej Zbavit se jedů? Za miliony Kvůli kanalizaci padnou další desítky stromů Přehrada se otevře turistům Na horách už hrozí laviny 66

Zasypat, nebo zachránit řeku? Lidé bojují o Starou Řeku Maršovská lípa se uchází o titul Strom roku S likvidací jedů pomůže kraj Do pece by mohly jezdit vlaky V Hradci vznikne nový park Ve skalách je nová rezervace V provozu je další sluneční elektrárna Díky krizi vypouštějí továrny na Pardubicku méně škodlivin Škrtání přehrad je chyba Město pokácí lípy na náměstí Správci národního parku svítí ekologicky Evropa nás učí chránit přírodu Kvalita ovzduší se zlepšila V rezervacích smí běžkaři jen na značené cesty Starostové chtějí přehradu Českoskalický EkoKocourkov Spalovně budu bránit až do konce Ztracené labutě ornitologové našli v Hradci Na nábřeží v Hradci sázejí stromy Betonová hráz ochrání Mýto před povodní Výrobce solárních systémů posiluje Korado vystavuje úspornější radiátory Poničili stromy a skáceli je Na náměstí vysadí nové lípy Dětenice budou mít novou čističku vod Debatu o spalovně ukončil dav Lidé šli zatopit majitelům pasivních domů Zaneseným ramenem Orlice zase poteče voda Na Čistou Jizeru už jsou peníze Labutě na Labi dostanou nové "prstýnky" Firma nahradila pokácené stromy 67

Pozor, v lesích padají větve

Příloha pro kraj Vysočina Skládku nahradí zeleň Tradiční biojarmark je spojen s ochutnávkou "Natěrači" vyrazili s bílou barvou do aleje mezi Třeští a Růženou Naučná stezka kolem Zelené hory se začne dělat na jaře Třídíme nejvíc odpadu Ekofarmy odolávají krizi lépe Nechte auto doma, nabádal Pelhřimov Cesta k roztočení větrníků bude dlouhá Bramborová slavnost s bio-produkty a hudbou Vlak se smetím by měl 85 kilometrů Sluneční svit dokáže zajistit zisk i v krizi Na území Jihlavy vzniklo skoro 600 černých skládek Teplo z biomasy je levnější než z plynu či z uhlí Skládka se zatím nemůže zvětšit Linka vytřídí jihlavské odpadky Strážníci likvidovali zdravotní odpad Celé náměstí bude bio a eko Ať globální oteplování trvá, zní před zimou z radnic Některým rybníkům už se raději vyhněte Biozemědělský den láká také na zvířata Čápi a další ptáci už čekají na odlet Učitelé se přijedou do želivského kláštera školit v ekologii Úsporné zářivky? Časem hůř vidíte! Radnice začala s inventurou zeleně Odbahnění rybníků spolyká miliony Netopýři mají rádi uklizeno Loučtí kopírují Třebíč, taky chtějí krotit řeku Na Velkém Špičáku zatěžují les mufloni 68

Vír a úhyn ryb: Povodí vinu necítí Na dvou místech uhynuly ryby Rohozná jaderný odpad nechce Památné parky a aleje zkrásní Ve Zlatém potoce uhynuly stovky ryb Vzácné rybníky a rašeliniště jsou na suchu Základní dotaz: Kam s palivem? Místo uranu přijde zemní plyn Obec chce čistírnu vod a kanalizaci Náměstí je plné nových stromů Vichřice zpustošily lesy, teď do nich nikdo nesmí Úsobí bude mít čistírnu odpadních vod i kanalizaci Vrtule rozsvítí tisíce domácností Odpad půjde pod zem Nejhorší vzduch je u Bosche a cesty na Znojmo Lípy u hřbitova v Kamenici musí k zemi ČEZ staví 2 větrné elektrárny Lípy a javory olemují cestu do Rychnova V Bíteši zmodernizovali ropovod Laguna je přírodní památkou Alej u Žižkova Pole se pokácet nesmí Protipovodňová opatření: Rovné získalo dotaci Mateřská škola topí čerpadlem Lidé chtějí větrné elektrárny Třebíč zatopí jen biomasou Stavět trasu pro cyklisty na lukách bylo dost složité Na Javořici žloutne jehličí Skládka zeminy připadne cyklistům Bude obří zásobník na plyn? Mahlerovu parku chybí stromy Zemědělci nabízí bio na jarmarku Obce řekli úložišti NE, přesto mohou čekat geology 69

Biologický odpad patří do kompostárny Kazimírův rybník stál radnici půl milionu Neházejte stromeček z okna Přebírají plasty, sklo i rybí kosti Přemnožené holuby čekají klece Budoucí ochránce přírody má šest titulů v boxu Ochránci přírody přišli o klubovnu Na střeše bude jen jedna elektrárna Zázračná studánka dá vodu každým dnem Dodatečné čištění odpadních vod chybí ještě v sedmi obcích Na hřbitově ubyde zeleně Z Polanky zmizely stromy Kompostéry nebudou, nejsou peníze Bioplynová stanice zpracuje část odpadků Na místě bývalé skládky dráha vyrůst nemůže U Lipničky by mohla vyrůst elektrárna Let labutě skončil u Heroltic Odpad nejlépe třídí obec na Třebíčsku Nad tunelem vzniká jezírko s lávkou K přehradě povede stezka Postaví vrtule. Ale budou se točit? Bioodpad měl premiéru Památnou alej u Žižkova Pole bude lépe vidět Studánce, z níž měl pít i císař, už zánik nehrozí Stížnosti na provoz lomu asi zůstanou nevyslyšeny Elektroodpad se dá vyhodit na úřadě Zahrádkáři kazí vzduch Elektrárnu si můžete prohlédnout skrznaskrz Radnice zlikvidovala skládku

70

Mailová korespondence s Františkem Kašparem z odboru životního prostředí krajského úřadu pro Pardubický kraj: Dobrý den, obracím se na Vás jako studentka mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně (zároveň pracuji pro zpravodajství iDnes.cz) s prosbou ohledně mé bakalářské práce. Tématem práce je vypracování novinářských článků s ekologickou tématikou pro cílové publikum v Pardubickém kraji. Abych mohla vyhledat témata, kterých se články budou týkat, musím alespoň okrajově znát největší problémy životního prostředí v kraji. Prosím Vás tedy o odpověď na otázku: Jaké jsou (obecně) největší problémy životního prostředí v Pardubickém kraji? (například ovzduší, staré ekologické záteže, apod.) Předem Vám moc děkuji. Barbora Měchurová

Dobrý den, Ještě za rok 2008 byly pod vedením Agentury životního prostředí CENIA Praha zpracovány zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích. Z důvodů omezování financí bylo od této činnosti ustoupeno. Poslední zpráva je tedy za r 2008. Problémy prakticky přetrvávají tak, jak jsou ve zprávě uváděny. Hlavními problémy zůstávají emise a hluk z dopravy (chybí obchvaty obcí) a efektivní odstraňování odpadů (stále je nejvýhodnější skládkování). S pozdravem František Kašpar

71