Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Pardubického kraje

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Pardubického kraje Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Josef Lenoch, Ph.D.

Tomáš Roch

Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Pardubického kraje vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

Podpis studenta:

Abstrakt Jméno: Tomáš Roch Název práce: Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Pardubického kraje Tato práce se zabývá marketingovou studií spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Pardubického kraje. Výzkum se zaměřoval na dřevostavby zkolaudované v letech 1995–2013 a zjišťoval základní informace o jejich uživatelích, typ stavby a motivy vedoucí k její výstavbě. Na základě získaných zkušeností byly dále specifikovány výhody a nevýhody tohoto typu bydlení. Vzhledem ke studiu oboru regionálního rozvoje je tato práce více zaměřena na socioekonomický faktor před faktorem dřevařským. Závěr této studie obsahuje celkové hodnocení dřevostavby, charakteristiku jejího typického uživatele a doporučení pro dodavatele a místní samosprávu. Klíčová slova: dřevostavba, uživatel, dotazník, výzkum, spokojenost, Pardubický kraj, marketing, regionální rozvoj

Abstract Name: Tomáš Roch Title: Marketing study of satisfaction among timber structure users in Pardubicky region This thesis is to summarize satisfaction of timber structure users in Pardubicky region. The research was focused on timber structures built between years 1995 and 2013; and was gathering basic information of their users, type of building and intensions which led to its construction. Advantages and disadvantages of this type of living/housing were specified based on earned experience. This thesis is more focused on socio-economical factor rather than woodworking due the field of study. The conclusion of this study contains global evaluation of timber structures, its typical user and recommendation for suppliers and local authorities. Key words: timber structure, user, questionnaire, research, satisfaction, Pardubicky region, marketing, regional development

Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Josefu Lenochovi, Ph.D. za odborné vedení a podporu při vytváření této bakalářské práce. Děkuji také Petře Hájkové a Tadeáši Míčkovi za pomoc u absolvování terénního šetření. Velký dík také patří respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a nechali mne nahlédnout do jejich osobních životů a zkušeností.

Obsah 1 Úvod ......................................................................................................................... 11 2 Cíl práce .................................................................................................................. 12 3 Literární přehled .................................................................................................. 13 3.1

Dřevostavby.......................................................................................................................................13

3.1.1 Historie dřevostaveb..............................................................................................................13 3.1.2 Typologie dřevostaveb .........................................................................................................14 3.1.3 Výhody dřevostaveb...............................................................................................................14 3.1.4 Nevýhody dřevostaveb .........................................................................................................15 3.1.5 Ekonomika dřevostaveb ......................................................................................................15 3.2

Marketing ............................................................................................................................................17

3.2.1 Marketing obecně ....................................................................................................................17 3.2.2 Marketingový výzkum ..........................................................................................................18 3.2.3 Marketing a regionální rozvoj..........................................................................................19 3.3

Publikované marketingové studie v oblasti dřevostaveb .....................................20

4 Materiál................................................................................................................... 23 4.1

Základní charakteristika kraje ...............................................................................................23

4.2

Popis obyvatelstva Pardubického kraje ...........................................................................25

4.2.1 Demografický vývoj obyvatelstva ..................................................................................25 4.2.2 Sociální vývoj obyvatelstva ................................................................................................26 4.3

Ekonomický vývoj Pardubického kraje a charakteristika stavebnictví........28

4.4

Charakteristika bydlení v Pardubickém kraji ...............................................................30

5 Metodika ................................................................................................................. 31 6 Řešení a výsledky práce ...................................................................................... 32 6.1

Podrobné výsledky práce ..........................................................................................................32

6.1.1 Otázka č. 1: Věková kategorie v době kolaudace stavby..................................33 6.1.2 Otázka č. 2: Majitelé ................................................................................................................34 6.1.3 Otázka č. 3: Vzdělání...............................................................................................................34 5

6.1.4 Otázka č. 4: Obor profese.....................................................................................................35 6.1.5 Otázka č. 5: Předchozí bydlení (v čem vyrostli) ....................................................36 6.1.6 Otázka č. 6: Pochází z (dětství) ........................................................................................37 6.1.7 Otázka č. 7: Typ dřevostavby............................................................................................38 6.1.8 Otázka č. 8: Typ projektu.....................................................................................................39 6.1.9 Otázka č. 9: Dodavatel stavby...........................................................................................40 6.1.10 Otázka č. 10: Počet pater .....................................................................................................40 6.1.11 Otázka č. 11: Počet místností ............................................................................................41 6.1.12 Otázka č. 12: Rok kolaudace ..............................................................................................42 6.1.13 Otázka č. 13: Vybavení ..........................................................................................................42 6.1.14 Otázka č. 14: Vytápění ...........................................................................................................43 6.1.15 Otázka č. 15: Odkud jste se dozvěděli o dřevostavbě? ......................................43 6.1.16 Otázka č. 16: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli ..........................................44 6.1.17 Otázka č. 17: Co jste očekávali od dřevostavby? ...................................................47 6.1.18 Otázka č. 18: Na základě zkušeností – výhody dřevostaveb..........................47 6.1.19 Otázka č. 19: Na základě zkušeností – nevýhody dřevostaveb ....................49 6.1.20 Otázka č. 20: V čem dřevostavba příjemně překvapila? ..................................53 6.1.21 Otázka č. 21: V čem dřevostavba zklamala? ............................................................54 6.1.22 Otázka č. 22: Celkové hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě.........56 6.1.23 Otázka č. 23: Pořídili byste si s dnešními zkušenostmi dřevostavbu? ....57 6.1.24 Otázka č. 24: Myslíte si, že ..................................................................................................57 6.1.25 Otázka č. 25: Obecné hodnocení dřevostavby........................................................58 6.2

Souhrn výsledků..............................................................................................................................59

6.2.1 Lidé ...................................................................................................................................................59 6.2.2 Dřevostavba.................................................................................................................................59 6.2.3 Zájem ...............................................................................................................................................59 6.2.4 Zkušenosti ....................................................................................................................................59

6

7 Realizační výstup .................................................................................................. 61 8 Diskuse.................................................................................................................... 62 9 Summary................................................................................................................. 63 10 Závěr ........................................................................................................................ 64

7

Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa Pardubického kraje dle okresů ................................................................... 24 Obrázek 2: Okresy dotazníkového šetření .................................................................................. 32 Obrázek 3: Velikost obcí a počet v nich získaných respondentů ................................... 32 Obrázek 4: Věková kategorie – muži............................................................................................... 33 Obrázek 5: Věková kategorie – ženy ............................................................................................... 33 Obrázek 6: Majitelé .................................................................................................................................... 34 Obrázek 7: Vzdělání – muži................................................................................................................... 34 Obrázek 8: Vzdělání – ženy ................................................................................................................... 35 Obrázek 9: Obor profese – muži......................................................................................................... 35 Obrázek 10: Obor profese – ženy ...................................................................................................... 36 Obrázek 11: Předchozí bydlení – muži .......................................................................................... 36 Obrázek 12: Předchozí bydlení – ženy........................................................................................... 37 Obrázek 13: Pochází z – muži .............................................................................................................. 37 Obrázek 14: Pochází z – ženy............................................................................................................... 38 Obrázek 15: Typ dřevostavby ............................................................................................................. 38 Obrázek 16: Typ projektu ...................................................................................................................... 39 Obrázek 17: Dodavatel stavby ............................................................................................................ 40 Obrázek 18: Počet pater.......................................................................................................................... 40 Obrázek 19: Počet místností ................................................................................................................ 41 Obrázek 20: Rok kolaudace .................................................................................................................. 42 Obrázek 21: Vybavení .............................................................................................................................. 42 Obrázek 22: Vytápění ............................................................................................................................... 43 Obrázek 23: Odkud jste se o dřevostavbě dozvěděli............................................................. 43 Obrázek 24: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – cena pořízení ........................... 44 Obrázek 25: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – cena provozu........................... 44 Obrázek 26: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – kvalita a komfort................... 45 Obrázek 27: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – ekol. hledisko pořízení ...... 45 Obrázek 28: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – rychlost výstavby ................. 45 Obrázek 29: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – moderní životní styl............ 46 8

Obrázek 30: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – reference.................................... 46 Obrázek 31: Co jste od dřevostavby očekávali ......................................................................... 47 Obrázek 32: Výhody dřevostaveb – cena pořízení ................................................................. 47 Obrázek 33: Výhody dřevostaveb – kvalita a komfort bydlení....................................... 48 Obrázek 34: Výhody dřevostaveb – rychlost výstavby........................................................ 48 Obrázek 35: Výhody dřevostaveb – moderní životní styl .................................................. 48 Obrázek 36: Výhody dřevostaveb – nízké provozní náklady........................................... 49 Obrázek 37: Nevýhody dřevostaveb – cena pořízení ........................................................... 49 Obrázek 38: Nevýhody dřevostaveb – vysoké provozní náklady ................................. 50 Obrázek 39: Nevýhody dřevostaveb – krátká životnost ..................................................... 50 Obrázek 40: Nevýhody dřevostaveb – plíseň ............................................................................ 50 Obrázek 41: Nevýhody dřevostaveb – zápach .......................................................................... 51 Obrázek 42: Nevýhody dřevostaveb – praskliny..................................................................... 51 Obrázek 43: Nevýhody dřevostaveb – nízká akumulace tepla ....................................... 51 Obrázek 44: Nevýhody dřevostaveb – slabá zvuková izolace, vrzání......................... 52 Obrázek 45: Nevýhody dřevostaveb – hmyz.............................................................................. 52 Obrázek 46: V čem dřevostavba překvapila – cena pořízení ........................................... 53 Obrázek 47: V čem dřevostavba překvapila – nízké provozní náklady..................... 53 Obrázek 48: V čem dřevostavba překvapila – kvalita a komfort bydlení................. 53 Obrázek 49: V čem dřevostavba překvapila – kvalita práce při výstavbě ............... 54 Obrázek 50: V čem dřevostavba zklamala – cena pořízení ............................................... 54 Obrázek 51: V čem dřevostavba zklamala – vysoké provozní náklady ..................... 55 Obrázek 52: V čem dřevostavba zklamala – krátká životnost......................................... 55 Obrázek 53: V čem dřevostavba zklamala – kvalita a komfort bydlení..................... 55 Obrázek 54: V čem dřevostavba zklamala – kvalita práce při výstavbě ................... 56 Obrázek 55: Hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě ............................................... 56 Obrázek 56: Pořídili byste si s dnešními zkušenostmi dřevostavbu........................... 57 Obrázek 57: Srovnání ceny dřevostavby a zděné stavby ................................................... 57 Obrázek 58: Srovnání kvality dřevostavby a zděné stavby .............................................. 58 Obrázek 59: Celkové hodnocení dřevostavby ........................................................................... 58 9

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní charakteristiky okresů Pardubického kraje (stav k 31. 12. 2012)........................................................................................................................................................................ 24 Tabulka 2: Demografický vývoj obyvatelstva v Pardubickém kraji v letech 2007– 2012.......................................................................................................................................................................... 25 Tabulka 3: Sociální vývoj obyvatelstva v Pardubickém kraji v letech 2007–2012.. 26 Tabulka 4: Ekonomický vývoj v Pardubickém kraji v letech 2007–2012 ..................... 28 Tabulka 5: Charakteristika bydlení v Pardubickém kraji podle sčítání lidu z let 1970–2011 ........................................................................................................................................................... 30

10

1 Úvod Dřevo jako obnovitelná surovina je jedním z nejstarších materiálů, které se člověk naučil používat ke stavbě svých obydlí. V dnešní době je v České republice často zbytečně nahrazováno materiály z neobnovitelných zdrojů. Ale proč? Lidé mají vůči stavbám ze dřeva předsudky ohledně jejich nízké životnosti, požární odolnosti nebo špatné ochraně před chladem a vlhkostí. Přitom v mnoha státech se dřevostavby podílejí na bytové výstavbě i více jak z 60 %. I když je u nás v posledních letech možné zaznamenat nárůst počtu dřevostaveb, stále zde chybí určitá osvěta ohledně technologií výstavby, její fyziky, designu nebo kvalitě provedení. Tato práce je zaměřena na marketingovou analýzu spokojenosti uživatelů dřevostaveb, protože spokojenost je tím nejdůležitějším faktorem, kvůli kterému se lidé pro výstavbu jakéhokoliv typu bydlení rozhodují. Aby bylo možné tento faktor hodnotit, bylo zapotřebí osobně navštívit dřevostavby a seznámit se s jejími uživateli. Formou dotazníkového šetření byl zjišťován typický uživatel dřevostaveb, který blíže specifikoval důvody, proč se pro dřevostavbu rozhodoval, jaká měl očekávání a jak byla tato očekávání naplněna. Po vyhodnocení těchto informací byla vytvořena doporučení pro místní dodavatele a lokální autority v oblasti výstavby dřevostaveb. Práce je rozdělena na dvě části. V části teoretické je blíže popsána historie, typologie, výhody, nevýhody a ekonomický faktor dřevostaveb. Také je v ní možné nalézt základní informace o marketingu, marketingovém výzkumu, spojení pojmů marketing a regionální rozvoj, ale i o publikovaných marketingových studiích zabývajících se dřevostavbami. Dále se zaměřuje na charakteristiku Pardubického kraje, jeho obyvatelstva, hospodářství, stavebnictví a bydlení. V praktické části jsou pak zpracovány výsledky z dotazníkového šetření formou grafů a jejich slovní interpretací. Vzhledem ke studovanému oboru regionálního rozvoje byla tato práce zpracována více z pohledu socioekonomického, než dřevařského.

11

2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zpracování marketingové studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb v Pardubickém kraji formou terénního šetření. To bylo provedeno osobním dotazováním přímo v místě bydliště. Práce je zaměřena na vymezení typického uživatele a nejčastějšího typu dřevostavby. Studie se také zajímá o způsob, jakým se lidé o dřevostavbě dozvědí a co od ní očekávají. Na základě zkušeností uživatelů jsou dále definovány výhody a nevýhody dřevostaveb, překvapení a zklamání s tímto typem bydlení a porovnání dřevostavby se zděnou stavbou. Ze získaných dat je specifikován závěr a doporučení pro dodavatele a stavební společnosti, které se dřevem jako stavebním materiálem zabývají. Tato práce zohledňuje faktor regionálního rozvoje regionu a obsahuje tak i doporučení pro lokální autority. Z tohoto pohledu má výzkum sloužit k podpoře a rozvoji Pardubického kraje v oblasti bydlení a ekonomiky. Dílčím cílem práce je přiblížení tématu dřevostaveb čtenáři, aby se více dozvěděl o tomto typu bydlení a vytvořil si na něj díky zkušenostem dotazovaných uživatelů ucelenější pohled.

12

3 Literární přehled 3.1 Dřevostavby 3.1.1 Historie dřevostaveb Vzhledem k charakteru dřeva a jeho přírodnímu původu vedou nejstarší dokazatelné stopy dřevěných staveb již do pravěku, kde se nežilo pouze v jeskyních, ale také v primitivních chýších kruhového typu z větví stromů. Velký rozvoj staveb ze dřeva je zaznamenán v mladší době kamenné a je spjatý s přechodem od kočovného způsobu života a s rozvojem zemědělství a pastevectví. Tehdy se stavěly první skutečné dřevěné stavby pro bydlení. Jednalo se o tzv. „dlouhé domy“, které měly životnost až 20 let. K pokroku ve stavebnictví na bázi dřeva dále docházelo v období starověkého Řecka a Říma. Z této doby se dochovaly rozsáhlé dřevěné stavby především na území Číny a Japonska, které jsou téměř 3 000 let staré. V Evropě a na našem území archeologické nálezy dokazují výstavbu velkých dřevěných opevnění, tzv. oppid, z dob keltského osidlování (5. stol. před n. l.). Uvnitř oppid byly domy s dřevěnou nosnou konstrukcí a kamennými nízkými stěnami. Keltové poté byli na území střední Evropy vystřídáni Germány, kteří zde až do 5. století stavěli menší dřevěné obydlí. Až do středověku se na našem území budoval stejný typ domů, které stavěli Keltové. Tento typ dřevěného obydlí následně vystřídaly roubené stavby, které měly relativně vysokou životnost a některé objekty fungovaly i po několik staletí. V německy mluvících oblastech převažovaly hrázděné stavby z krátkých trámů z listnatého dřeva, které se vlivem kolonizátorů postupně rozšířily po celé Evropě. Z důvodu větší životnosti, robustnosti i požární odolnosti se však ve středověkých městech začaly více rozšiřovat zděné domy. Dřevo tak bylo na dlouhou dobu odsouzeno spíše na stavbu méně náročných konstrukcí. V posledních 20 letech se ve střední Evropě dřevo jako stavební materiál opět začíná dostávat do zájmu investorů i veřejnosti a čím dál víc dochází k růstu podílu dřevostaveb na bytové výstavbě. Česká republika však stále nedostatečně využívá potenciál dřeva ve stavebnictví a dřevostavby se u nás podílí na bytové výstavbě necelými 5 %. Jinak tomu je v Severní Americe, kdy pod náporem velkého množství přistěhovalců bylo zapotřebí rychle postavit co největší počet obydlí. Nejjednodušší a nejrychlejší způsob se jevilo využití dřeva jako stavebního materiálu. Tento trend v USA a Kanadě trvá dodnes a podíl dřevostaveb se na 13

výstavbě rodinných domů podílí až 80 %. Ve skandinávských zemích je tento podíl 60 %. Dřevostavby jsou zde národní tradicí vzhledem k velkému množství rozsáhlých lesů a charakteru krajiny. 3.1.2 Typologie dřevostaveb Nejstarším typem dnes používaných konstrukcí dřevostaveb jsou masivní stavby, mezi které patří roubenky a sruby. Tyto domy se skládají ze silných trámů nebo kulatiny, které jsou vodorovně formovány podle zvoleného návrhu. Díky masivním dřevěným stěnám jsou odolnější proti vodě a mají dobré akustické i tepelně akumulační vlastnosti. Nevýhodou tohoto typu dřevostaveb je vysoká pořizovací cena, energetická náročnost stavby a s tím spojené vyšší provozní náklady. Tradiční srubové a roubené stavby se hodí do horských oblastí a na venkov, jelikož mají vysoké ekologické hledisko a nenarušují přirozený ráz krajiny. Dalším typem jsou rámové dřevostavby. Tato kategorie zahrnuje velké množství používaných technologií a stavebních postupů. Většinou se rozdělují na skeletové a panelové dřevostavby. Skeletové dřevostavby jsou charakteristické tím, že se stavba nejčastěji provádí přímo na místě a jsou architektonicky tvárné. Skelet domu je tvořen z fošen či trámů. Fošinkové konstrukce jsou vyplněné izolací a stěny jsou obloženy deskami, překližkou nebo sádrokartonem a dům je tak často nerozeznatelný od toho zděného. Tato stavba je lehká, levná a rychle postavitelná. Pokud je skelet stavěn z trámů, dochází ke zvýšení doby výstavby i ceny stavby, protože tesaři musejí více dbát na detaily. Konstrukce je těžší a dovoluje stavbu více podlaží. Mezi trámy se vkládá izolace a zvenčí se dům obkládá dřevem nebo plechem. U panelových dřevostaveb dochází k opracování dřeva a výrobě panelů přímo v továrně. Z těchto panelů se připraví hrubá stavba ještě ve výrobním závodě, která se doveze na staveniště a je během několika dní sestavena, čímž se zkrátí doba stavby. Panelové dřevostavby se dělí na lehké a masivní montované domy. U lehkého montovaného domu jsou stěny tvořeny z dřevěných desek a izolace a ve většině případů se jedná o typizované domky. Jsou levné a mají vysokou rychlost výstavby. Montáž z masivních panelů trvá déle, ale několikavrstvé desky vykazují vyšší pevnost a velmi dobré akustické i tepelně akumulační vlastnosti. Tato konstrukce se hodí na stavbu nízkoenergetických a pasivních domů. 3.1.3 Výhody dřevostaveb Velkou výhodou staveb na bázi dřeva je velmi operativní stavební technologie. Jednotlivé prvky domu se dají nainstalovat za poměrně krátkou dobu a vzhledem k tomu, že se stěnové i vnitřní panely zpravidla vyrábí v několika variantách, je možné stavbu přizpůsobit dle individuálních přání zákazníka. 14

Další výhodou při stavbě dřevostavby je variabilita tloušťky stěn a tím i účinnost tepelné izolace. Pokud si tedy zákazník přeje ušetřit za výstavbu domu, může volit levnější a méně zateplenou stavbu s vyššími náklady. Naopak tepelné ztráty lze snížit větším množstvím použitého materiálu. Dřevo také oproti ostatním materiálům při srovnatelných tepelných odporech zabírá menší prostor a v dřevostavbě je tak až o 10 % podlahové plochy více. Dřevěné konstrukce mají nižší hmotnost, čímž dochází k úspoře dopravních i pracovních nákladů, a tím se umožňuje realizace stavby na méně stabilním podloží i hůře dostupných místech. Navíc je dřevostavbu možné stavět celý rok bez ohledu na přízeň počasí díky suchému procesu výstavby, který také omezuje množství stavebního odpadu. Dřevostavba je šetrná k životnímu prostředí. Při její výrobě se spotřebovává menší množství energie a i případná likvidace stavby je energeticky nenáročná a méně nákladná. Dřevo je obnovitelná surovina a za dobu životnosti dřevostavby dokáže v lese vyrůst dřevo až na dvě nové. 3.1.4 Nevýhody dřevostaveb Nevýhodou dřevostaveb je nižší tepelně akumulační schopnost. Dům se sice rychleji vytopí, ale teplota rychleji klesne, pokud je topidlo vypnuté. Dřevostavby mají také horší akustické vlastnosti, především z důvodu kročejové neprůzvučnosti stropu. Stavby na bázi dřeva mají nižší životnost oproti zděným stavbám, které lze používat o mnoho déle (o 25–40 %). Menší je i požární odolnost dřevostaveb, kterou je ale možné za pomocí opláštění nosných konstrukcí nebo při použití velkoplošných materiálů výrazně zvýšit. Většina požárů však vzniká vznícením jiných materiálů, například textilií, nábytku, plastů, apod., jako důsledek nezodpovědného zacházení s otevřeným ohněm nebo neodborné manipulace s energetickými rozvody. V kritické situaci dřevo hoří předvídatelně a splňuje všechny protipožární normy. Dřevostavby, a to zejména ty stavěné svépomocí, jsou také méně stabilní při povodních nebo jiných živelných pohromách. Další nevýhodou je náchylnost dřevostaveb na plísně při nedodržování správných podmínek užívání nebo v místech s vyšší vlhkostí. Vlivem vlhkosti může navíc docházet k objemovým či tvarovým změnám. Na dřevě mohou být patrné i vady jako jsou boule nebo praskliny. Těmto nedostatkům lze předejít vhodným druhem konstrukce a kvalitní technologií výroby. 3.1.5 Ekonomika dřevostaveb Před výběrem stavby je zapotřebí brát v úvahu její finanční stránku pořízení a provozu. Provozní hledisko se hodnotí především dle životního cyklu stavby, 15

zvoleného typu vytápění a způsobu ohřevu užitkové vody. Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí před realizováním stavby je tak výběr typu domu a zdroje energie. Náklady životního cyklu staveb lze považovat za dynamický systém, který je členěn do 4 fází:  Předinvestiční fáze – stanovení cíle a způsob řešení stavby  Investiční fáze – zadání realizace stavby, příprava projektu, realizace stavby a její odzkoušení  Provozní fáze – vlastní užívání stavby  Likvidační fáze – všechny práce spojené s likvidací stavby a vzniklých odpadů Náklady vznikají v průběhu všech uvedených fází, avšak nejvyšší jsou ve fázi investiční a provozní. Od fáze provozní až do ukončení užívání stavby může docházet i k výnosům. Typy rodinných domů, a tedy i dřevostaveb, lze rozdělit na tři základní typy:  Bungalov – lehký, jednopatrový dům s pravidelným půdorysem  Tradiční vícepatrový dům – samostatná dvoupatrová stavba složená z obytného přízemí a podkroví  Pasivní dům – budova s roční spotřebou tepla nepřesahující 15 kWh na čtvereční metr domu Pro hodnocení celkových nákladů spojených s užíváním dřevostavby je důležité počítat s faktory jako je životnost, velikost domu a způsob vytápění. U dřevostaveb dochází k obecnému trendu snižování průměrných ročních provozních nákladů na energie na m2 s narůstající velikostí domu. U bungalovů se tyto náklady snižují více oproti vícepatrovým domům a pasivní domy mají tyto náklady ještě nižší. Zkracování životnosti dřevostavby se pak projevuje zvyšováním průměrných nákladů na energie u všech zmíněných typů staveb. Nejvyšší průměrné roční náklady spojené s vytápěním se vyskytují u tuhých paliv spalovaných ve vlastním kotli při započtení vlastní práce. Největší rozptyl hodnot je zaznamenán u pasivních domů a nejmenší u bungalovů. Pokud vlastní práce do nákladů není započtena, vychází vytápění tuhými palivy velmi levně a podobně. U průměrných ročních celkových nákladů na m2 užitné plochy je rozpětí mezi způsoby vytápění výrazně menší než u nákladů na energie. Při vyšší životnosti dřevostavby má varianta vytápění na celkové náklady větší vliv. Čím je 16

dřevostavba větší, tím se snižuje nevýhoda větších nákladů při kratší životnosti domu. (Lenoch, J., 2012)

3.2 Marketing 3.2.1 Marketing obecně Marketingové chování je sice stejně staré jako obchod samotný, ale marketing sám o sobě vznikl až v 18. století v USA při rozmachu strojové výroby. V této době docházelo k tomu, že nabídka převládala nad poptávkou a nově vzniklé způsoby propagace položily základy marketingu. Lidé ho však považují za fenomén objevující se až v druhé polovině dvacátého století. Toto období je spojováno se zavedením pojmu marketingový mix, který poprvé použil v roce 1964 Neil Borden, nebo s analytickým přístupem k marketingovému řízení. Vznikl také velký počet nejrůznějších studií a prací, zabývajících se právě marketingem. Nicméně jejich koncepce výrobně-orientovaného marketingového mixu měla vážné nedostatky. Zákazník byl brán pouze jako osoba, pro kterou se vyrábí a to bez ohledu na jeho potřeby a užitek. V současnosti si lidé pod slovem marketing často představují pouze reklamu a prodej. Moderní marketing však musíme chápat ve významu uspokojování potřeb zákazníka, který je hlavní složkou marketingového systému. Nejjednodušší definice říkají, že marketing znamená uspokojení zákazníka se ziskem. Cílem je přilákat nové zákazníky slibem vyšší hodnoty a udržet si zákazníky současně tím, že jim přineseme užitek. Celkově je nyní marketing definován jako společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot. (Kotler P., Keller K. L., 2007) Kotler (2007) dále upozorňuje na to, že marketing kombinuje mnoho aktivit, ať jde o marketingový výzkum, vývoj a distribuci produktů, cenovou politiku, reklamu a další činnosti, které mají za cíl vycítit, vykonat a vyplnit potřeby zákazníků a současně naplnit cíle společnosti. Klíčové koncepce marketingu zahrnují:  potřeby, přání a poptávku  výrobky a služby  hodnotu, uspokojení a kvalitu  směnu, transakce a vztahy  trhy S těmito pojmy pracuje každá marketingová strategie. Vždy je zapotřebí sladit silné stránky firmy se zákazníky a velice dobře znát prostředí, ve kterém společnost působí. Jakmile je zvolena celková marketingová strategie společnosti, 17

je důležité plánování jednotlivých složek marketingového mixu. Philip Kotler (2004) definuje marketingový mix jako soubor taktických marketingových nástrojů, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu. Námi známou koncepci 4P navrhl Jerome McCarthy v roce 1960. Tato koncepce zahrnuje cenovou politiku (price), produktovou politiku (product), komunikační politiku (promotion) a distribuční politiku (place). Cenou se rozumí to, co zákazníci za produkt zaplatí. Produktem jsou všechny výrobky a služby, které společnost na trhu nabízí. Komunikační politika zahrnuje aktivity propagující přednosti produktu a přesvědčuje cílové zákazníky o koupi. Distribuční politika pak představuje činnosti, díky kterým je produkt dostupnější. 3.2.2 Marketingový výzkum Marketingový výzkum ve formě poznávání zákazníka a trhů se objevuje již od počátků lidské společnosti. První obchodníci nepochybně sledovali, jak si zákazníci vybírají zboží i jak na něj reagují. S přibývajícím časem se postupy tohoto poznávání stále více zdokonalovaly a dnes jsou nepostradatelnou složkou marketingových aktivit společností. První marketingový výzkum se uskutečnil v roce 1824 u amerických prezidentských voleb a zabýval se chováním a rozhodováním voličů. Co vlastně marketingový výzkum je vystihují tyto definice: „Marketingový výzkum specifikuje požadované informace podle vhodnosti k řešení těchto problémů, vytváří metody pro sběr informací, řídí a uskutečňuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje zjištěné poznatky a jejich důsledky.“ (Malý, V., 2004) „Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům.“ (McDaniel, C., Gates, R., 2002) „Marketingový výzkum spočívá ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací, které slouží jako podklad pro rozhodování v procesu marketingového řízení.“ (Zbořil, K., 1998) „Marketingový výzkum definujeme jako systematické plánování, shromažďování, analyzování a hlášení údajů a zjištění jejich důležitosti pro specifickou marketingovou situaci, před níž se ocitla firma“ (Kotler, P., Keller, K. L., 2007) Marketingový výzkum lze dělit z mnoha hledisek. Základní dělení je na výzkum primární a sekundární. Primárním marketingovým výzkumem rozumíme celý proces samotného zjišťování dat a informací, přičemž sekundární výzkum zahrnuje statistické zpracování shromážděných hodnot. Marketingový výzkum dále členíme na základní výzkum, který se zabývá teoretickým řešením dané 18

problematiky, a na výzkum aplikovaný, zaměřující se na sběr údajů zkoumaného problému a následný návrh jeho praktického řešení. (Foret, M., Stávková, J., 2003) Na sběr dat marketingového výzkumu se využívají tři základní techniky:  dotazování  pozorování  experiment Dotazování je považováno za nejrozšířenější techniku výzkumu a uskutečňuje se za pomocí dotazníků, anket nebo záznamových archů. Je u něj zapotřebí vhodný kontakt s respondentem, který může probíhat buď písemným kontaktem, osobním rozhovorem nebo telefonickým dotazováním. Pozorováním se získávají informace tím způsobem, že nedochází k přímému kontaktu pozorovatele a pozorovaného objektu a zachovává se tak objektivita pozorovatele. Experimentální výzkum se zaměřuje na vliv jednotlivých jevů na druhé a může probíhat v laboratorním nebo v přirozeném prostředí. V této práci se budu zaměřovat na výzkum spokojenosti zákazníků, v mém případě uživatelů dřevostaveb. Tento typ výzkumu se zaměřuje na získávání informací, které nám přiblíží, jak je zákazník spokojen s poskytovanými produkty nebo službami. Spokojenost je subjektivním pocitem člověka určeným naplněním jeho potřeb a přání. Při tomto výzkumu se zaměřuji na osobní názory a vztahy přímo s výrobkem, ale také s doprovodnými službami s ním společnými. 3.2.3 Marketing a regionální rozvoj Regionální rozvoj je poměrně novým oborem, který se vyvinul zhruba v 30. letech 20. století. Hlavním cílem regionálního rozvoje je snižování rozdílů mezi regiony a co nejefektivnější využívání jejich zdrojů. Tato vědní disciplína zahrnuje velké množství oborů jako je geografie, ekonomie, územní plánování, sociologie nebo demografie. Regionální rozvoj je také aplikační rovinou regionální politiky. (Krejčí, T., 2010) Prvotní koncepty regionální politiky byly zaměřeny směrem k hospodářskému a ekonomickému rozvoji regionů. Postupně však bylo vytvořeno velké množství typů regionálních politik, které využívají mnoho nástrojů pro jejich realizaci, a tento vývoj neustále probíhá. (Foret, M., 2013) Nejdůležitější součástí regionální politiky jsou strategie regionálního rozvoje, které se stále více zaměřují na udržování zákazníků na svém území v dlouhodobém horizontu, čímž dochází k prolínání regionální politiky a marketingu. Tyto dva obory mají společné čtyři oblasti.

19

Prvním společným bodem je prolínání tržního charakteru marketingu s potřebou uspokojování potřeb obyvatelstva. Zákazník je tak brán jako kupující a uživatel výrobků i služeb a lze ho chápat i ve smyslu obyvatele regionu. Marketing služeb nebo sociální marketing tvoří podstatnou část rozvojového potenciálu regionálních a místních samospráv. Další přiblížení marketingu s municipální politikou dochází v oblasti služeb, na které se marketing v moderní době stále více orientuje. Oba dva obory rozšiřují své aktivity, metody a postupy zaměřené na specifické vlastnosti veřejných služeb. Třetí společnou oblastí je územní faktor marketingového mixu služeb, který je důležitou součástí při využívání veřejných služeb. Tím se marketing ještě více přibližuje regionální politice. Čtvrtá společná oblast spočívá v marketingové orientaci. Vývoj orientace regionální politiky je podobný. Ubírá se k zákazníkům, tedy konkurenci ve formě krajů a obcí a zaměřuje se na vnitřní koordinaci v daném území. V této souvislosti se objevuje pojem teritoriální (územní) marketing. Územní marketing se dále dělí na regionální, městský, lokální a neziskový. Marketing na regionální úrovni zastřešuje stát, kraje a mikroregiony. Lokální marketing se zaměřuje na pozemky, územní části měst, obce, průmyslové zóny a rekreační oblasti. Nejvíce podobný podnikovému marketingu je neziskový marketing zabývající se marketingem sociálním, interním a veřejných služeb. „Teritoriální marketing je integrované řízení sociálních procesů v území, které utváří a udržují změny postojů či chování ekonomických i správních subjektů k určité lokalitě, území v souladu s hospodářskými a sociálními cíli vytyčenými v regionálních rozvojových dokumentech.“ (Kotler, P., Armstrong G., 1992)

3.3 Publikované marketingové studie v oblasti dřevostaveb Na téma marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb již byly v předchozích letech vypracovány čtyři bakalářské práce. Kostečková (2013) se zaměřovala na uživatele dřevostaveb v Kraji Vysočina. Na základě výsledků charakterizovala typické uživatele dřevostaveb v kraji, kterými jsou dvojice ve věku 36–50 let se středoškolským vzděláním s maturitou pocházející z obcí do 20 tisíc obyvatel, kde dříve žili v panelovém domě. V Kraji Vysočina se nejčastěji vyskytují rámové konstrukce dřevostaveb s izolační výplní, které byly vyrobeny přímo na místě dle individuálních projektů, a to velkými firmami s více než 25 zaměstnanci. Převažují přízemní domy s podkrovím o počtu místností 5+1. Nejvyužívanějšími zdroji vytápění jsou dřevo a zemní plyn, popř. varianta těchto dvou. Nejdůležitějšími faktory hrající roli v rozhodování o výstavbě dřevostavby byly cena pořízení, rychlost výstavby, cena provozu a ekologické 20

hledisko pořízení. Uživatelé dřevostaveb v Kraji Vysočina definovali jako výhody dřevostaveb cenu pořízení, rychlost výstavby a kvalitu a komfort bydlení. Za zásadní nevýhodu označili faktor slabé zvukové izolace. Celkově byla dřevostavba hodnocena jako cenově srovnatelná, ale méně kvalitní než stavba zděná. Všichni respondenti v Kraji Vysočina by si však dřevostavbu pořídili znovu. Další práce byla zpracována na území Jihomoravského kraje, ve kterém si dřevostavby pořizují nejčastěji ženy ve věku 26–35 let a muži ve věkové kategorii 36–50 let. Předchozí bydlení převládaly zděné rodinné domy ve městech o počtu obyvatel 100 001–500 000 nebo v obcích pod 5 000 obyvatel. Nejvyskytovanějším typem dřevostaveb byly opět individuální rámové konstrukce s izolační výplní vyrobené na místě. Ve většině případů se také jednalo o přízemní domy s podkrovím, tentokrát však s počtem místností 4+1. V Jihomoravském kraji byly jako dodavatelé voleny spíše menší firmy s méně než 25 zaměstnanci. Nejčastějšími důvody k výstavbě dřevostaveb byly rychlost výstavby, cena provozu a cena pořízení. Na základě zkušeností jihomoravští uživatelé spatřují výhody dřevostaveb v nízkých provozních nákladech, ceně pořízení a kvalitě a komfortu bydlení. Nevýhody vidí ve slabé zvukové izolaci, prasklinách a krátké životnosti. Více jak 75 % dotazovaných v tomto kraji by si do budoucna pořídilo dřevostavbu se stejnou technologií výstavby a pouze 6 % respondentů by si ji znovu postavit nechtělo. (Šrámková, O., 2013) Studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb proběhla také na území okresů Brno město a Brno-venkov. Většinovými zákazníky v těchto okresech jsou páry ve věku 26–35 let s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou. Znovu převládaly dřevostavby s rámovou konstrukcí a izolační výplní vyrobené přímo na místě o velikosti 5+1 místností. Za nejčastější druh vytápění zde lidé volili elektrokotel. Ve většině případů zajišťovaly realizaci staveb v kraji velké firmy s více jak 25 vlastními zaměstnanci. Uživatelé dřevostaveb v těchto okresech shledávají největší výhody v pořizovací ceně, nízkých provozních nákladech nebo kvalitě a komfortu bydlení. Za nevýhody naopak považují krátkou životnost, výskyt plísní a zápach. Mírným zklamáním byla také nízká akumulace tepla a slabá zvuková izolace. Dřevostavbu však při použití správných technologií hodnotí jako výhodné a kvalitní bydlení, které je srovnatelné se stavbou zděnou a pořídili by si ji znovu. (Václavek, L., 2013) Poslední dosud publikovaná práce na toto téma se zajímala o uživatele dřevostaveb ve Zlínském kraji. Tato studie se od ostatních odlišuje tím, že zahrnuje aspekty oboru regionálního rozvoje a obsahuje tak i doporučení pro místní samosprávu. Ve Zlínském kraji si dřevostavby nejvíce pořizovali dvojice se středoškolským vzděláním s maturitou ve věku 36–50 let, kteří pocházeli z obce s 1 001–5 000 obyvateli. Stejně jako u předchozích studií byla v tomto kraji nejvyskytovanějším typem dřevostavby rámová konstrukce s izolační výplní 21

zhotovená na místě dle individuálního projektu. I zde se nejčastěji jednalo o přízemní dům s podkrovím s počtem místností 4+1. Nejtypičtějším způsobem získávání tepla bylo vytápění dřevem, které se obvykle vyskytovalo v kombinaci s jiným zdrojem tepla, zejména zemním plynem. Za největší výhody dřevostaveb lidé označili rychlost výstavby, cenu pořízení, nízké provozní náklady a kvalitu a komfort bydlení. Nejzmiňovanějšími nevýhodami byly faktory: nízká akumulace tepla, výskyt hmyzu a praskliny. I ve Zlínském kraji by se většina současných uživatelů znovu vracela k životu v dřevostavbě. (Hahn, P., 2013)

22

4 Materiál Materiálem pro tvorbu této bakalářské práce byli zvoleni uživatelé dřevostaveb na území Pardubického kraje. V této kapitole se zaměřím na základní charakteristiky kraje, popis a vývoj obyvatelstva, ekonomický vývoj a charakteristiku bydlení v kraji.

4.1 Základní charakteristika kraje Pardubický kraj je svou rozlohou 4 519 km2 pátým nejmenším krajem v České republice. Nachází se ve východní části Čech, kde sousedí s krajem Královehradeckým, Olomouckým, Jihomoravským, Středočeským a s krajem Vysočina. Na severovýchodě kraje také leží česko-polská státní hranice. V kraji žije okolo 516 tisíc obyvatel, což jej řadí na čtvrtý nejméně lidnatý kraj, přičemž ani v hustotě zalidnění činící 114 obyvatel/km2, na tom není lépe. Pardubický kraj je členěn do čtyř okresů. Konkrétně se jedná o okres Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy, ve kterých leží 451 obcí, z nichž 15 je obcí s rozšířenou působností a 26 s pověřeným obecním úřadem. Hlavní krajskou metropolí je město Pardubice, ve kterém žije 17,3 % obyvatelů kraje. Pardubický kraj je znám množstvím přírodních památek a zajímavostí, mezi které patří Chráněné krajinné oblasti Železné hory, Žďárské vrchy a Orlické hory, oblast Polabí nebo masiv Kralického Sněžníku, který je svou nadmořskou výškou 1 423 metrů třetím nejvyšším pohořím v České republice. V kraji je také možné nalézt nespočet architektonických památek, jako jsou středověké hrady, zámky nebo zříceniny. Mezi nejvýznamnější patří sídla rodu pánů z Pernštejna – hrady Litice nad Orlicí a Kunětická hora. Za zmínku samozřejmě stojí zámecký areál ve městě Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán do Seznamu světového kulturního přírodního dědictví UNESCO. V kraji si své najdou i fanoušci sportu. Nejvíce známý je areál pardubického závodiště, kde se každoročně koná Velká pardubická steeplechase. Nesmím také zapomenout na pardubické tenisové kurty, na kterých vyrostla většina českých vrcholových tenistů, nebo na zdejší hokejové družstvo. Kraj má pestrou strukturu průmyslu. Nejvyšším podílem v kraji se na celostátní produkci pyšní chemický průmysl. Mezi nejsilnější obory patří všeobecné strojírenství, textilní, oděvní a kožedělný průmysl. Významnou roli hraje také zemědělský sektor. Z celkové výměry kraje je 60,75 % zemědělské půdy, 29 % lesů a 1,35 % vodních ploch. Pro Pardubický kraj a jeho rozvoj je velmi důležitý fakt, že se zde nachází 542 km železničních tratí. Mezi hlavní železniční uzly patří města Pardubice a Česká Třebová, která je součástí evropského železničního koridoru Berlín-Praha-Brno-Vídeň. 23

Nezaměstnanost se v Pardubickém kraji stabilně drží pod průměrem České republiky. K 31. 12. 2012 bylo v kraji 9,16 % nezaměstnaných, což je šestá nejnižší nezaměstnanost u nás. V posledních letech docházelo k útlumu bytové výstavby napříč celým krajem. Počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel byl druhý nejnižší od roku 2000.

Obrázek 1: Mapa Pardubického kraje dle okresů (zdroj: www.pardubickykraj.cz) Tabulka 1: Základní charakteristiky okresů Pardubického kraje (stav k 31. 12. 2012)

Okres

Rozloha (km2)

Počet obcí

Počet obyvatel

Nezaměstnanost (%)

Zahájené byty

Pardubice

880

112

168 237

7,16

428

Chrudim

993

108

104 206

10,26

270

Ústí nad Orlicí

1 267

115

139 026

9,04

235

Svitavy

1 379

116

104 971

11,53

163

Zdroj: www.czso.cz

24

4.2 Popis obyvatelstva Pardubického kraje 4.2.1 Demografický vývoj obyvatelstva Tabulka 2: Demografický vývoj obyvatelstva v Pardubickém kraji v letech 2007–2012

2007 Počet obyvatel 511 400 v tom: muži 251 418 ženy 259 982 Přirozený přírůstek 575 Přírůstek stěhováním 3 074 Celkový přírůstek 3 649 Obyvatelstvo k 31. 12. ve věku 0–14 let 75 354 15–64 let 360 216 65 a více 75 830 Průměrný věk k 31. 40,2 12.

2008

2009

2010

2011

2012

515 185 253 973 261 212 665 3 120 3 785

516 329 254 545 261 784 641 503 1 144

517 164 255 117 262 047 401 434 835

516 411 254 961 261 450 –53 204 151

516 440 255 018 261 422 –18 47 29

74 997 362 393 77 795

75 260 361 150 79 919

76 015 359 758 81 391

77 030 354 670 84 711

77 616 351 073 87 751

40,4

40,6

40,8

41,0

41,2

Zdroj: www.czso.cz

V Pardubickém kraji k 31. 12. 2012 žilo 516 440 obyvatel, z toho 255 018 mužů a 261 422 žen. Pardubický kraj patří mezi šest krajů České republiky s kladným přírůstkem obyvatelstva. Celkový přírůstek byl způsoben migrací, díky níž i přes přirozený úbytek obyvatelstva od roku 2007 došlo ke zvýšení počtu obyvatel o 5 040. Celkový přírůstek obyvatel se stále zmenšuje. V roce 2012 se do kraje přistěhovalo 47 obyvatel. To je o 157 osob méně než v roce 2011 a o 3 073 osob méně než v roce 2008, kdy migrace v kraji dosáhla svého maxima. Z pohledu přirozeného přírůstku došlo v posledních letech k rapidnímu poklesu. V letech 2011 a 2012 se již dostal do záporných čísel, přičemž v roce 2008 činil tento přírůstek 665 osob. Zajímavostí je, že v kraji v posledních letech ubývá ženské populace. Pardubický kraj není výjimkou a i jeho obyvatelstvo v posledních letech stárne, i když se podíl nejmladší věkové kategorie zvyšuje. V roce 2007 byly osoby v nejstarší věkové kategorii poprvé početnější než osoby v kategorii nejmladších. V roce 2012 to již bylo o více než deset tisíc osob. Vzhledem ke zvyšování podílu populace nejstarších roste také průměrný věk obyvatelstva.

25

4.2.2 Sociální vývoj obyvatelstva Tabulka 3: Sociální vývoj obyvatelstva v Pardubickém kraji v letech 2007–2012

2007 Obyvatelstvo ve věku 15 a více 433,4 let (tis. osob) Z toho podle dosaženého vzdělání (%) základní a bez vzdělání 18,8 střední bez maturity včetně 41,9 vyučených střední s maturitou 31,0 vysokoškolské 8,3 Zaměstnaní v NH podle sektorů: (%) zemědělství 4,9 průmysl a stavebnictví 45,0 služby 50,1 Míra ekonomické aktivity (%) 58,0 v tom: muži 67,9 ženy 48,6 Míra nezaměstnanosti (%) 4,4 v tom: muži 3,4 Ženy 5,8

2008

2009

2010

2011

2012

437,7

440,9

440,9

439,6

439,2

17,4

16,9

16,0

16,3

16,0

41,5

40,5

39,6

38,5

39,3

31,3 9,7

31,7 11,0

33,6 10,8

32,9 12,3

33,1 11,6

4,6 46,0 49,5 58,1 67,6 49,1 3,6 2,3 5,4

4,7 45,6 49,7 57,8 66,7 49,3 6,4 5,3 7,9

4,4 44,9 50,7 57,5 67,0 48,4 7,2 6,0 9,0

4,7 44,8 50,5 57,4 65,7 49,4 5,6 4,4 7,0

5,1 44,2 50,7 58,5 67,3 50,1 7,7 6,2 9,7

5,4

6,0

9,6

9,9

8,4

9,2

Průměrná hrubá měsíční mzda (Kč)

21 519

23 381

24 119

23 537

22 792

23 230

v tom: muži ženy

23 886 18 264

26 208 19 545

27 260 19 995

26 400 19 852

25 143 19 885

25 367 20 501

Míra registrované nezaměstnanosti (%)

Zdroj: www.czso.cz

S trendem stárnutí populace jde ruku v ruce vývoj pracovní síly, která v posledních letech zaznamenává úbytek. I přes tento fakt došlo v roce 2012 k nárůstu o 4,7 tisíc osob. Tento nárůst byl způsoben menším počtem osob odcházejících do penze, a to i přes současný trend odchodu do předčasného důchodu. Na pracovní síle mají největší podíl vystudovaní středoškoláci bez maturity. Vysokoškolsky vzdělaní se v kraji na pracovní síle podíleli pouze 14 %, což je oproti republikovému průměru o 6 % méně. Míra ekonomické aktivity v kraji vzrostla v roce 2012 na hodnotu 58,5 % a u mužů rostla více než u žen. Z dlouhodobého hlediska však má ekonomická aktivita spíše klesající tendenci. Oproti ostatním krajům je v Pardubickém kraji nadprůměrná zaměstnanost v primárním i sekundárním sektoru. Oba sektory jsou svým podílem na třetím 26

místě v České republice. Zemědělství a lesnictví je zastoupeno 5,1 %, stavebnictví a průmysl 44,2 %. To se promítá v druhé nejnižší zaměstnanosti ve službách (50,7 %). Míra nezaměstnanosti v roce 2012 vzrostla, a to o více než 5 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla 7,7 % a mírně převýšila republikový průměr. Míra registrované nezaměstnanosti se však hodnotou 9,2 % stále pod celostátním průměrem drží. Mzdy v kraji se drží na nejnižších příčkách u nás. Průměrnou hodnotou hrubé měsíční mzdy, která činila 23 230Kč, se kraj umístil na čtvrtém nejhorším místě. Za republikovým průměrem mzdy zaostávaly o 1 395 Kč. Nominální mzda sice zaznamenala oproti letům předchozím meziroční nárůst, ale vlivem zvyšování spotřebitelských cen způsobené inflací, došlo k poklesu reálné průměrné mzdy o 0,5 %. Ve vzdělání má Pardubický kraj v České republice druhý nejvyšší počet osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených. Vysokoškolsky vzdělaných bylo v kraji v roce 2012 pouze 11,6 %, což je hluboko pod republikovou úrovní. Stejně jako dlouhodobě přibývá počet vystudovaných vysokoškoláku, v kraji roste i množství lidí se středoškolským vzděláním s maturitou, kteří již tvoří 33,1 % obyvatelstva nad 15 let.

27

4.3 Ekonomický vývoj Pardubického kraje a charakteristika stavebnictví Tabulka 4: Ekonomický vývoj v Pardubickém kraji v letech 2007–2012

m.j.

2007

2008

HDP na 1 obyvatele Kč 297 475 300 531 průměr ČR = 100 % 83,8 81,4 Hrubá přidaná mil. Kč 136 584 139 601 hodnota v tom sektory: primární % 3,9 3,8 sekundární % 43,8 43,7 terciární % 52,2 52,6 ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělská mil. Kč 8 355 8 532 produkce celkem LESNICTVÍ Podíl lesů % 29,50 29,52 Zalesňování ha 832 821 Těžba dřeva m3 b. k. 693 795 1 164 212 PRŮMYSL Průměrný počet počet 143 147 subjektů (50+ zam.) Tržby mil. Kč 189 526 180 478 STAVEBNICTVÍ Průměrný počet počet 55 45 subjektů (50+ zam.) Základní stavební mil. Kč 6 549 7 527 výroba celkem STAVEBNÍ POVOLENÍ A OHLÁŠENÍ Orientační hodnota mil. Kč 14 050 13 972 staveb celkem Vydaná stavební počet 5 266 5 790 povolení Zahájené byty počet 2 498 1 733 Dokončené byty počet 1 866 1 847

2009

2010

2011

2012

290 687 291 190 297 755 81,1 80,8 81,7

-

135 246 135 770 138 484

-

3,5 43,2 53,3

2,6 44,1 53,3

3,6 44,8 51,5

-

7 171

7 296

8 856

-

29,56 29,57 29,61 29,65 1 168 1 425 1 202 1 004 889 943 919 329 824 771 845 854 150

140

137

141

160 571 194 306 202 294 206 292 44

43

39

37

6 813

7 027

5 925

5 861

17 354

18 967

12 035

9 504

5 035

4 967

5 568

5 103

2 078 1 612

1 251 1 644

1 376 1 274

1 096 1 295

Zdroj: www.czso.cz

I ekonomickou výkonností je Pardubický kraj jeden z nejhorších krajů u nás. Od roku 1999 podíl kraje na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) České republiky stabilně klesá, přičemž v letech 2008–2011 se ustálil na 4 %. Jedná se o 28

třetí nejnižší podíl mezi kraji. HDP na 1 obyvatele, kromě roku 2009, zaznamenával v kraji růst. Tempo růstu je však pomalejší oproti tomu republikovému. Charakter hospodářství kraje je určován zejména sekundárním sektorem, který v roce 2011 vzrostl a podílel se na hrubé přidané hodnotě 44,8 %. To bylo způsobeno většími tržbami v průmyslu. Primární sektor dosáhl také meziročního nárůstu, a to díky vyšší sklizni rostlinných produktů. Zastavil se tak jeho útlum z minulých let. Naproti tomu došlo ke stagnaci sektoru služeb, jehož podíl byl v roce 2011 o skoro dva procentní body nižší, než v roce předchozím. V oblasti lesnictví dochází v kraji k mírnému nárůstu lesních pozemků. V roce 2012 se lesy na výměře kraje podílely 29,65 %, což je stále o více jak 4 % méně, než je celostátní průměr. Pardubický kraj každoročně patří mezi kraje s nejnižší těžbou dřeva. Výjimkou byl rok 2008, kdy došlo oproti roku předchozímu o téměř dvojnásobné zvýšení těžby dřeva. To se projevilo ve větší míře zalesňování území v letech 2009–2011. Stavebnictví v roce 2012 pokračovalo v úpadku a navíc zaznamenalo nejvyšší pokles zaměstnanců za posledních šest let. Počet subjektů zaměstnávajících více než 50 zaměstnanců se snížil na 37. I stavební výroba klesala, pokles byl ovšem mírnější, než v roce 2011. Pokračovalo také snižování počtu vydaných stavebních povolení, kterých meziročně přibylo pouze v roce 2011. I nadále dochází k útlumu bytové výstavby, kde po mírném nárůstu opět došlo k poklesu jak u bytů (o více než 20 %), tak u bytů v rodinných domech (o 13 %). Mezi nejvýznamnější dodavatele dřevostaveb v kraji patří: 

CHB dřevostavby s.r.o.



BARTOŠ DŘEVOSTAVBY s.r.o



EKOPANELY CZ s.r.o.



AITIA s.r.o.



Petr Havlíček - dřevostavby



CEDAR HOME s.r.o.



Telnar s.r.o.

29

4.4 Charakteristika bydlení v Pardubickém kraji Tabulka 5: Charakteristika bydlení v Pardubickém kraji podle sčítání lidu z let 1970–2011

Domy celkem Trvale obydlené domy z toho rodinné Byty celkem Trvale obydlené byty Počet osob na 1 byt Celková plocha na 1 byt (m2)

1970

1980

1991

2001

2011

103 818 96 168 86 893 154 109 148 018 3,26 -

109 537 97 757 86 778 184 415 168 940 3,01 70,0

113 612 95 651 84 400 197 030 175 443 2,88 74,6

118 714 96 680 86 696 213 069 182 943 2,75 80,5

128 618 104 850 94 008 233 798 196 288 2,54 89,0

Zdroj: www.czso.cz

V Pardubickém kraji je podle dat ze sčítání lidu v roce 2011 celkově 128 618 domů. V rodinných domech žijí přibližně tři pětiny obyvatel, a to z toho důvodu, že se většina bytů nachází právě v těchto domech. Z celkového počtu 233 798 bytů je to více než 55 %, což je o téměř 12 % více, než je tomu u celostátního průměru. Nejvíce bytů je v kraji obydleno dvěma osobami (29 %), ale je také velké množství bytů, ve kterých bydlí pouze jedna osoba (27 %). Velikost bytů neustále roste a s hodnotou 89 m2 je v České republice nadprůměrná. Pokud však jde o technické vybavení domů a bytů, tak na tom Pardubický kraj není příliš dobře. Na kanalizační síť je připojeno pouze 54 % domů a podíl napojených bytů je nejnižší v rámci České republiky (70,1 %). V obcích do 500 obyvatel je to dokonce méně než čtvrtina bytů. Nejčastěji se v kraji vytápí plynem. Tento typ je použit u více než 40 % bytů. Dále je hojně využito vytápění pevnými fosilními palivy, jako jsou uhlí, koks nebo uhelné brikety. Přibývá také bytů, které topí dřevem. V malých obcích do 200 obyvatel to je dokonce více jak čtvrtina domácností. V kraji je obydlených přes čtyři pětiny domů a bytů. Více než polovina neobydlených bytových domů pak slouží pro rekreaci. Z důvodu přestavby není obydleno 1 078 domů a téměř 1 600 je pak nezpůsobilá k bydlení.

30

5 Metodika Po zadání bakalářské práce byl vytvořen dotazník pro všechny obdobné studie, aby po jejich zhotovení bylo možné zpracovat ucelenou marketingovou analýzu spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území České republiky. Tento dotazník byl schválen vedoucím práce a je k nahlédnutí jako Příloha č. 1 této práce. Skládá se ze čtyř základních částí a celkově obsahuje 25 otázek. První část dotazníku nazvána lidé je zaměřena na majitele dřevostaveb, jejich věkovou kategorii v době kolaudace stavby, vzdělání, obor profese, předchozí bydlení, velikost obce, ze které pochází a zda je majitelem jednotlivec či dvojice. Tato část byla rozdělena tak, aby své odpovědi mohli vyplnit muži i ženy zvlášť. Druhá část s názvem dřevostavba obsahuje otázky zjišťující typ dřevostavby, typ projektu a dodavatele stavby. Dále se dotazuje konkrétně na počet pater a místností, rok kolaudace, způsob vytápění, a zda má dům nějaké dodatečné vybavení jako je sklep, garáž či přístřešek na auto. Třetí část blíže specifikuje zájem dotazovaného o dřevostavby, odkud se o dřevostavbě dozvěděl, proč se pro její výstavbu rozhodl a co od ní očekával. Část čtvrtá pak zjišťuje získané zkušenosti s dřevostavbou. Na základě těchto zkušeností respondent definuje výhody a nevýhody dřevostaveb, v čem ho dřevostavba příjemně překvapila či naopak zklamala a zda by si ji pořídil znovu. Tato část obsahuje také srovnání dřevostavby se stavbou zděnou. Pro tuto práci byli zvoleni uživatelé dřevostaveb na území Pardubického kraje, ve kterém byly osloveny místní stavební úřady a firmy zabývající se dřevostavbami s cílem získat kontakty a bližší informace o místech a adresách vlastníků dřevostaveb. Bohužel tyto informace z důvodu ochrany osobních údajů nebyly poskytnuty a bylo tak zapotřebí absolvovat terénní šetření na vlastní pěst. Hledání dřevostaveb probíhalo formou dotazování místních obyvatel, a to ve třech etapách. První etapa započala v srpnu 2012 na území okresu Svitavy a Ústí nad Orlicí a lze ji označit za nejúspěšnější z důvodu největších časových možností. Druhá a třetí etapa pak proběhla v červenci, respektive prosinci roku 2013 a jejich účelem bylo získat co nejrelevantnější počet dotazníků v okresech Pardubice a Chrudim. Vzhledem k časové i finanční náročnosti zvoleného typu výzkumu se podařilo získat 48 dotazníků. Tyto informace byly dále zpracovány v elektronické podobě za pomocí programu MS Excel. Ke každé položené otázce byl vytvořen graf, ze kterého je nejlépe možné výsledky interpretovat a vytvořit tak závěr této marketingové studie.

31

6 Řešení a výsledky práce 6.1 Podrobné výsledky práce Jak již bylo zmíněno, v dotazníkovém šetření bylo osloveno celkem 48 uživatelů dřevostaveb v Pardubickém kraji. Tento výzkum probíhal napříč krajem a bylo snahou získat co nejrelevantnější výsledky. Bohužel mi nebyly poskytnuty informace o možných lokalitách, kde se dřevostavby nacházejí, a proto bylo nutné provádět šetření přímo osobním dotazováním, přičemž hledání dřevostaveb bylo takto úspěšné jen díky informacím od místních obyvatel. Vzhledem k tomuto charakteru výzkumu se podařilo nalézt poměrně malé množství dřevostaveb ve městech nad 20 000 obyvatel. Větší část tak proběhla převážně v menších obcích kraje. I přesto považuji získaný vzorek dotazovaných za reprezentativní.

Obrázek 2: Okresy dotazníkového šetření

Obrázek 3: Velikost obcí a počet v nich získaných respondentů

32

6.1.1 Otázka č. 1: Věková kategorie v době kolaudace stavby

Obrázek 4: Věková kategorie – muži

Obrázek 5: Věková kategorie – ženy

Z výše uvedených grafů je patrné, že nejčastější věkovou skupinou pořizující si dřevostavby v Pardubickém kraji je skupina lidí ve věku 36–50 let, která je zastoupena více jak 51 % a to jak u mužů, tak u žen. Tato skupina obyvatelstva již často bývá sociálně zabezpečená, má starší děti a chce si tak zařídit obydlí do budoucna pro jejich pokročilejší věk. U mužů se ve větší míře vyskytuje věková kategorie 51–65 let. Jedná se především o jednotlivce, kteří si pořizují klidné bydlení mimo velká města, kam by mohli jezdit za odpočinkem. Ženy pak mají 40% zastoupení ve věku 26–35 let, což je oproti mužům o hodně vyšší hodnota. Celkově mají ženy v dřevostavbách nižší věk, a to z toho důvodu, že většinou bývají mladší z dvojice majitelů.

33

6.1.2 Otázka č. 2: Majitelé

Obrázek 6: Majitelé

Tento graf jasně ukazuje, že většina majitelů dřevostaveb jsou dvojice a to z 69 %. Většinou se jedná o manželské páry, které nemovitost spoluvlastní v rámci společného jmění manželů. Zbylých 31 % jsou majitelé jednotlivci. To však neznamená, že v dřevostavbě bydlí sami. Vlastnictví pak bývá určeno především způsobem financování. Není však neobvyklé, že dřevostavbu vlastní jednotlivec za účelem rekreace a odpočinku. 6.1.3 Otázka č. 3: Vzdělání

Obrázek 7: Vzdělání – muži

34

Obrázek 8: Vzdělání – ženy

Z grafů vzdělání můžeme vyčíst, že si dřevostavby nejvíce pořizují lidé středoškolsky vzdělaní s maturitou. U mužů se jedná o 43,6 % dotazovaných a u žen 31,4 %. Zajímavé je zjištění počtu vysokoškolsky vzdělaných žen, kde hodnota dosahuje téměř 43 %, kdežto u mužů je to pouze 28,2 %. Lze však předpokládat pokles této hodnoty při vyšším počtu respondentů. Nemalý počet uživatelů dřevostaveb má také středoškolské vzdělání bez maturity. Jedná se o 23,1 % u mužů a 22,9 % u žen. I přesto lze konstatovat, že si dřevostavbu pořizují spíše lidé s vyšším vzděláním v kraji a tedy i vyššími příjmy. 6.1.4 Otázka č. 4: Obor profese

Obrázek 9: Obor profese – muži

35

Obrázek 10: Obor profese – ženy

V zaměstnání se muži nejčastěji živí podnikáním. Tento obor profese jich vyplnilo 57,9 %. Žen podnikatelek je podstatně méně a to 31,4 % dotazovaných. Velký podíl zaměstnaných je také v soukromém sektoru, kde je zaměstnáno 31,6 % mužů a u žen se tato hodnota blíží 43 %. Nejméně respondentů pracuje v nesoukromém sektoru. Bohužel se mi nepodařilo získat dostatečné množství odpovědí na konkrétní obory profesí, a proto by jejich srovnání nemělo relevantní vypovídací hodnotu. Chtěl bych proto zmínit aspoň některé. U podnikání se jednalo o obory IT, stavebnictví, strojírenství či služby. V soukromém sektoru byli dotazovaní zaměstnání také v oborech IT a stavebnictví, ale i v obchodu či školství. V nesoukromém sektoru se pak jednalo o práci ve veřejné správě. 6.1.5 Otázka č. 5: Předchozí bydlení (v čem vyrostli)

Obrázek 11: Předchozí bydlení – muži

36

Obrázek 12: Předchozí bydlení – ženy

Grafy předchozího bydlení jsou u mužů i žen téměř identické. Skoro polovina dotazovaných před dřevostavbou trávila život v panelovém domu, 34 % procent ve zděném rodinném domě a 14 % ve zděném bytě. Pouze jeden muž a jedna žena uvedli jako předchozí bydlení dřevostavbu. To jen potvrzuje fakt, že dřevostavby byly v poslední době velmi opomíjené a lidé se k tomuto typu bydlení teprve navracejí. 6.1.6 Otázka č. 6: Pochází z (dětství)

Obrázek 13: Pochází z – muži

37

Obrázek 14: Pochází z – ženy

U otázky odkud uživatelé dřevostavby pochází, jasně vede velikost obce 5 001– 20 000 obyvatel. Tento výsledek není nijak překvapivý, jelikož větší města v kraji, vyjma Pardubic a Chrudimi, spadají právě do této kategorie. Muži častěji než ženy prožili mládí ve městech nad 20 000 obyvatel, i když 20% zastoupení žen původem z obce 50 001–100 000 obyvatel není zanedbatelné. Zde však vyšší hodnota šla očekávat, jelikož tato velikost obce v kraji přísluší pouze městu Pardubice jako hlavního centra regionu. Ženy naopak více pocházejí z obcí pod 5 000 obyvatel a to z 34,3 %, kdežto muži pouze z 21 %. Překvapivé je zjištění, že více jak 13 % mužů pochází z obce nad 100 000 obyvatel a museli se tedy do kraje přistěhovat. Za zmínku také stojí to, že žádný z oslovených uživatelů dřevostaveb nepochází z hlavního města Prahy. 6.1.7 Otázka č. 7: Typ dřevostavby

Obrázek 15: Typ dřevostavby

Nejrozšířenějším typem dřevostaveb jsou rámové konstrukce s izolační výplní, u kterých jasně převládají ty s výrobou na místě (47,9 %). Stavebnicové systémy 38

nejsou příliš oblíbené, a to kvůli malé možnosti přizpůsobení stavby dle individuálních potřeb. Tento typ zvolilo pouze 14,6 % respondentů. Velké obliby se také těší roubenky, které si postavilo 25 % majitelů dřevostaveb. Takto vysoké číslo je především z toho důvodu, že velká část získaných dotazníků je z menších obcí, kde si lidé chtěli postavit bydlení, které se více hodí k okolní krajině. Nejméně vyskytujícím typem dřevostavby v Pardubickém kraji jsou sruby. Tyto stavby bývají zejména na odlehlejších místech a často je není lehké najít, a to i přes jejich lehkou rozpoznatelnost. V některých srubech a roubenkách jsem nezastihl své majitele, jelikož se hojně využívají jako chaty pro rekreaci. 6.1.8 Otázka č. 8: Typ projektu

Obrázek 16: Typ projektu

Více jak 4/5 dotazovaných uživatelů dřevostaveb dala přednost individuálního projektu před sériovou výrobou. Tento výsledek je logickým vyústěním z individuálních přání zákazníků, kteří se nechtějí spokojit pouze s již naprojektovaným domem. Téměř každý má své vlastní požadavky na to, jak by chtěl, aby jeho budoucí dům vypadal, a snaží se své představy do realizované stavby zahrnout. Unifikovaný projekt, nabízený především velkými stavebními firmami, bývá zvolen v těch případech, kdy je upřednostňována rychlost výstavby a úspora peněz.

39

6.1.9 Otázka č. 9: Dodavatel stavby

Obrázek 17: Dodavatel stavby

Nejčastěji zvolenými dodavateli dřevostaveb, skoro v polovině případů, jsou menší firmy. Z 32,7 % se jednalo o malé firmy s vlastními zaměstnanci realizující pouze stavbu a z 14,3 % o malé firmy zajišťující převážně subdodávky. Velké procento staveb, konkrétně 22,4 %, bylo postaveno svépomoci, a to z toho důvodu, že se velká část výzkumu uskutečnila na území menších obcí, kde pro majitele dřevostaveb nebyla rozhodující rychlost výstavby a chtěli si své bydlení postavit sami. Jako výpomoc byla v jednom případě zvolena možnost jiné – živnostníci. Pro větší firmy se dotazovaní rozhodli ve 28 % případech a tyto společnosti se většinou zodpovídaly jak za výrobu, tak i stavbu domu. Velké firmy najaté pouze za účelem stavby byly pouze ve 4 % případů. 6.1.10 Otázka č. 10: Počet pater

Obrázek 18: Počet pater

40

Více jak 64 % dřevostaveb bylo vybudováno jako přízemní dům s podkrovím. Tento model bývá zpravidla rozdělen na spodní obývací část, v níž lidé tráví většinu částí dne a podkroví, kde se nachází ložnice. Druhým nejčastějším řešením jsou bungalovy, které byly zastoupeny ve 23 % případů. Bungalov bývá zvolen z důvodu nižší energetické náročnosti a snadnější údržby domu. Pouze 10,4 % dřevostaveb mělo dvě patra a jen 2 % domů bylo třípatrových. Více pater neměla žádná stavba, což se dá vysvětlit technickou náročností stavby a vysokými provozními náklady. 6.1.11 Otázka č. 11: Počet místností

Obrázek 19: Počet místností

Nejvyskytovanějším rozvržením dřevostavby z pohledu místností je model 5+1. Tento model většinou zahrnuje obývací pokoj, ložnici, dva dětské pokoje a jídeln u nebo pracovnu + kuchyni. Z 27 % se pak jedná o 4+1, které postrádají právě jídelnu nebo pracovnu. Model 3+1 byl zvolen u 12,5 % domů, a to především bungalovů. Tyto domy mývají zpravidla pouze jeden dětský pokoj a větší obývací místnost. Více jak 6 místností mělo necelých 15 % dřevostaveb, což zhruba odpovídá vícepatrovým domů, kterých bylo 12,4 % (viz. Otázka č. 10).

41

6.1.12 Otázka č. 12: Rok kolaudace

Obrázek 20: Rok kolaudace

Při dotazování na rok kolaudace je rozpětí odpovědí vcelku velké. Nejstarší dům, který jsem navštívil, byl zkolaudován v roce 2000. Do roku 2008 pak bylo zkolaudováno necelých 30 % staveb. Poté došlo k nárůstu výstavby dřevostaveb korelující s vyšším počtem zahájených bytů v kraji celkem. Více jak polovina dřevostaveb byla tedy zkolaudována v letech 2008–2010. Převládá rok 2009, kdy se zkolaudovalo 25 % domů. Mezi lety 2011 a 2013 je zaznamenán jistý úpadek. V tomto období došlo ke kolaudaci pouze 12 % dřevostaveb, což je možné vysvětlit horší hospodářskou situací a poklesem bytové výstavby v kraji. 6.1.13 Otázka č. 13: Vybavení

Obrázek 21: Vybavení

Navštívené dřevostavby neměly ve 44 % žádné dodatečné vybavení. Přístřešek na auto byl nejčastěji zvoleným typem příslušenství, pro který se rozhodlo 34 % 42

uživatelů. Sklep a garáž jako součást stavby se vyskytovala pouze u 14 %, respektive 8 % domů. 6.1.14 Otázka č. 14: Vytápění

Obrázek 22: Vytápění

Jednoznačně nejvyužívanějším zdrojem vytápění je dřevo , kterým se topí ve více jak 52 % oslovených domácnostech. Pokud k tomu přičteme i dřevostavby, které využívají kombinovaného vytápění dřeva s elektrokotlem, popř. solárními panely, jedná se o téměř 79 % domů. Druhým nejčastějším typem získávání tepla je elektrokotel zastoupený 16,7 %. Za zmínku ještě stojí topení zemním plynem, jež používá 8,3 % uživatelů. Ostatní druhy vytápění jako jsou tuhá paliva nebo tepelné čerpadlo se objevují velmi zřídka, ne-li vůbec. Je tedy zřejmé, že se majitelé dřevostaveb rozhodli spíše pro ekologické způsoby vytápění svých obydlí. 6.1.15 Otázka č. 15: Odkud jste se dozvěděli o dřevostavbě?

Obrázek 23: Odkud jste se o dřevostavbě dozvěděli

43

U této otázky často docházelo ke kombinaci možností. Největší množství lidí, konkrétně 35,4 %, se o dřevostavbě dozvědělo na internetu, což není žádné překvapení, vzhledem k povaze tohoto zdroje informací. Významným způsobem se také o zisk prvních zkušeností s dřevostavbou zasloužili známí oslovených uživatelů, a to ve 33,3 %. Z různých časopisů o bydlení a stavebnictví se o tomto typu bydlení dozvědělo 16,7 % respondentů, přičemž na veletrhu pouze 2 %. Velké zastoupení 29,2 % měla u této otázky odpověď jiné. Jednalo se o odpovědi typu vlastní nápad a iniciativa, vizuální zkušenost s dřevostavbou u nás či v zahraniční, různé typy letáků nebo práce ve stavebnictví. 6.1.16 Otázka č. 16: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli

Obrázek 24: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – cena pořízení

Obrázek 25: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – cena provozu

44

Obrázek 26: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – kvalita a komfort

Obrázek 27: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – ekol. hledisko pořízení

Obrázek 28: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – rychlost výstavby

45

Obrázek 29: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – moderní životní styl

Obrázek 30: Proč jste se pro dřevostavbu rozhodli – reference

Z výše uvedených grafů vyplývá, že největší mírou se na rozhodování o pořízení dřevostavby podílel faktor rychlosti výstavby, který měl u 52 % respondentů silný a u 23 % dokonce nejsilnější vliv. Druhým nejčastějším důvodem stavby byla očekávaná kvalita a komfort bydlení. Nejsilněji a silně tento důvod označilo 43,75 % uživatelů a střední vliv na ně měl ve 46 % případů. Nezanedbatelný podíl měli na rozhodování i cena pořízení a cena provozu. Středně až ne jsilněji působil na více než 60 % oslovených lidí. Naopak více jak 60 % majitelů dřevostaveb označila bez vlivu nebo slabě moderní životní styl a reference uživatelů a reklamu. Poslední možnou variantou této otázky bylo ekologické hledisko pořízení. Vzhledem k subjektivní podstatě tohoto faktoru jsou i odpovědi víceméně rovnoměrně rozvrstveny napříč možnostmi.

46

6.1.17 Otázka č. 17: Co jste očekávali od dřevostavby?

Obrázek 31: Co jste od dřevostavby očekávali

U této otázky docházelo ve velké míře ke kombinaci odpovědí, což je již dáno jejím charakterem. Každý nemá pouze jediné očekávání od svého budoucího bydlení. Nejčastější odpovědí bylo v 69 % očekávání levného, rychlého a kvalitního bydlení. Ze 41,7 % převládala chuť zkusit něco netradičního a necelých 15 % respondentů pak zaškrtla odpověď něco moderního, být IN nebo možnost jiné, kde lidé uváděli především ekologické bydlení s návratem k přírodě. 6.1.18 Otázka č. 18: Na základě zkušeností – výhody dřevostaveb

Obrázek 32: Výhody dřevostaveb – cena pořízení

47

Obrázek 33: Výhody dřevostaveb – kvalita a komfort bydlení

Obrázek 34: Výhody dřevostaveb – rychlost výstavby

Obrázek 35: Výhody dřevostaveb – moderní životní styl

48

Obrázek 36: Výhody dřevostaveb – nízké provozní náklady

Uživatelé dřevostaveb na základě zkušeností definovali její výhody. Největší výhodou je dle odpovědí rychlost výstavby, což byl i nejvýznamnější faktor proč se pro stavbu rozhodovali. Nejsilněji byla tato možnost zvolena ve 41,7 % případů a silně ve 31 %. Druhou velkou výhodou dřevostaveb je dle respondentů stejně jako u důvodu o výstavbě kvalita a komfort bydlení. Tuto možnost jako silně neb o nejsilněji volilo více než 55 % lidí. Za výhody dřevostaveb se dají také považovat nízké provozní náklady a cena pořízení, kde většina odpovědí měla váhu středně až nejsilněji. Za nejmenší výhodu potom uživatelé považují moderní životní styl, kde téměř 40 % odpovědí měla váhu 1, tedy bez vlivu. 6.1.19 Otázka č. 19: Na základě zkušeností – nevýhody dřevostaveb

Obrázek 37: Nevýhody dřevostaveb – cena pořízení

49

Obrázek 38: Nevýhody dřevostaveb – vysoké provozní náklady

Obrázek 39: Nevýhody dřevostaveb – krátká životnost

Obrázek 40: Nevýhody dřevostaveb – plíseň

50

Obrázek 41: Nevýhody dřevostaveb – zápach

Obrázek 42: Nevýhody dřevostaveb – praskliny

Obrázek 43: Nevýhody dřevostaveb – nízká akumulace tepla

51

Obrázek 44: Nevýhody dřevostaveb – slabá zvuková izolace, vrzání

Obrázek 45: Nevýhody dřevostaveb – hmyz

V otázce č. 19 byly následně definovány nevýhody dřevostaveb. U odpovědí se téměř nevyskytuje parametr nejsilněji a dá se tedy konstatovat, že mnou oslovení uživatelé dřevostaveb spíše spatřují výhody, než nevýhody tohoto typu bydlení. Za podstatné nevýhody se pak dají považovat krátká životnost, nízká akumulace tepla a slabá zvuková izolace. Poslední zmiňovaná možnost je brána za právě tu největší nevýhodu. Odpovědi s váhou 4 a 5, tedy silně a nejsilněji u ní byly zvoleny v necelých 19 % případech. Jako mírnou nevýhodu se dají ještě označit praskliny, kde možnost bez vlivu zvolilo 45,8 %. U dalších nabízených odpovědí převažuje nad ostatními z více jak poloviny právě hodnota 1 – bez vlivu a dle zkušeností oslovených uživatelů dřevostaveb o nich nelze mluvit jako nevýhodě.

52

6.1.20 Otázka č. 20: V čem dřevostavba příjemně překvapila?

Obrázek 46: V čem dřevostavba překvapila – cena pořízení

Obrázek 47: V čem dřevostavba překvapila – nízké provozní náklady

Obrázek 48: V čem dřevostavba překvapila – kvalita a komfort bydlení

53

Obrázek 49: V čem dřevostavba překvapila – kvalita práce při výstavbě

Za nejpříjemnější překvapení uživatelé dřevostaveb zvolili kvalitu a komfort bydlení. Součet vah parametrů silně a nejsilněji je u této odpovědi více jak 58 %. V nízkých provozních nákladech se dá také spatřovat překvapení, i když se zde vyskytuje pouze ve 4 % váha nejsilněji. Vysoké procento lidí však bylo náklady překvapeno silně (39,6 %) a středně (23 %). U kvality práce při výstavbě pak více jak u poloviny případů byla volena váha 3 – středně. U ceny pořízení bylo zaznamenáno nejmenší překvapení, kdy slabě a bez vlivu označilo tuto odpověď téměř 48 % dotazovaných. 6.1.21 Otázka č. 21: V čem dřevostavba zklamala?

Obrázek 50: V čem dřevostavba zklamala – cena pořízení

54

Obrázek 51: V čem dřevostavba zklamala – vysoké provozní náklady

Obrázek 52: V čem dřevostavba zklamala – krátká životnost

Obrázek 53: V čem dřevostavba zklamala – kvalita a komfort bydlení

55

Obrázek 54: V čem dřevostavba zklamala – kvalita práce při výstavbě

Pokud se jedná o otázku, v čem dřevostavba zklamala, tak nebylo zaznamenáno žádné výrazné zklamání. Ze záporného hlediska lze tak u některých případů vnímat pouze kvalitu práce při výstavbě, u které dosáhl součet odpovědí středně, silně a nejsilněji 23 % a krátkou životností, kterou jako slabé a střední zklamání zvolilo 43,75 % uživatelů dřevostaveb. Jedná se především o ty případy, kdy se v dřevostavbě začalo objevovat vrzání, praskliny nebo plíseň. U zbylých možností převažuje parametr bez vlivu a nedá se o nich mluvit jako o zklamání. Obecně lze tedy říci, že většina respondentů je s dřevostavbou spokojena. 6.1.22 Otázka č. 22: Celkové hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě

Obrázek 55: Hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě

Jak již bylo zmíněno, většina oslovených uživatelů je s dřevostavbou velmi spokojena a hodnocení oproti zděné stavbě tedy není nijak překvapivé. Více jak polovina respondentů si myslí, že výhody dřevostaveb oproti zděné stavbě převažují. Ve 33,3 % byly zvoleny mírně a ve 20,8 % silně převažující výhody. 43,75 % lidí sdílejí názor, že dřevostavby a zděné stavby jsou srovnatelné. V mém 56

výzkumu se našel pouze jediný člověk, který vidí v dřevostavbě silně převažující nevýhody. 6.1.23 Otázka č. 23: Pořídili byste si s dnešními zkušenostmi dřevostavbu?

Obrázek 56: Pořídili byste si s dnešními zkušenostmi dřevostavbu

Na otázku zda by si uživatelé s dnešními zkušenostmi opět pořídili dřevostavbu, byla přesně v polovině odpověď ano – stejný dodavatel i stejná technologie. Stejnou technologii, ale od jiného dodavatele by si pořídilo 20,8 % dotazovaných. Dalších 25 % respondentů by chtělo do příště jinou technologii dřevostavby a pouze 4 % by si ji již nechtělo pořídit znovu. I tento graf tedy potvrzuje zjištění o spokojenosti majitelů dřevostaveb. 6.1.24 Otázka č. 24: Myslíte si, že  Dřevostavba stojí méně, stejně nebo více než zděná stavba?

Obrázek 57: Srovnání ceny dřevostavby a zděné stavby

57

 Dřevostavba je méně, stejně nebo více kvalitní než zděná stavba

Obrázek 58: Srovnání kvality dřevostavby a zděné stavby

U srovnání ceny i kvality dřevostavby oproti zděné stavbě dochází k téměř stejným výsledkům. V 81,25 % odpovědí převládá názor, že jsou tyto dva typy bydlení rovnocenné. Necelých 17 % respondentů považuje dřevostavbu za levnější a pouze 2 % za více nákladný typ bydlení. Z pohledu kvality je pak dřevostavba více kvalitní podle 8,3 % odpovědí a 10,4 % lidí ji považuje za méně kvalitní. 6.1.25 Otázka č. 25: Obecné hodnocení dřevostavby Myslíte si, že: 1. Dřevostavba je vždy kvalitní bydlení 2. Dřevostavba je kvalitní bydlení, musí být ale zvolena kvalitní technologie a poctivá výroba i stavba 3. Dřevostavba je oproti zděné stavbě vždy podřadnější

Obrázek 59: Celkové hodnocení dřevostavby

58

Tento výsledek není překvapivý, a to již z důvodu podstaty své otázky. Nikdy nelze s jistotou konstatovat nejvyšší kvalitu nebo podřadnost jakéhokoliv typu bydlení. Je samozřejmé, že kvalita, ať se jedná o jakýkoliv typ stavby, je závislá na použité technologii a zároveň na poctivosti výroby dodavatele a realizátora stavby.

6.2 Souhrn výsledků 6.2.1 Lidé Typickými uživateli dřevostaveb v Pardubickém kraji jsou dvojice ve věku 36–50 let se středoškolským vzděláním s maturitou. U žen se ve velké míře objevuje i vzdělání vysokoškolské. Jedná se o skupinu obyvatelstva s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Muži jsou převážně podnikatelé a ženy bývají nejvíce zaměstnané v soukromém sektoru. Největší procento lidí pochází z obce 5 001–20 000 obyvatel, kde žili v panelovém domě. 6.2.2 Dřevostavba Nejčastějším typem dřevostavby je rámová konstrukce s izolační výplní s výrobou na místě. Lidé více volili individuální projekty od menších firem a často také stavěli svépomocí. Převažují přízemní dřevostavby s podkrovím o počtu místností 5+1. Většinou dům nemá žádné dodatečné vybavení nebo má přístřešek pro auto. Nejvíce domů bylo zkolaudováno v letech 2008–2010 a je vytápěno dřevem. 6.2.3 Zájem O dřevostavbě se lidé dozvídali především na internetu a od známých. Pro její výstavbu se pak rozhodovali z důvodu rychlé výstavby a kvality a komfortu bydlení. Důležitými faktory byla také cena výstavby a cena provozu. Majitelé od dřevostavby očekávali levné, rychlé a kvalitní bydlení. 6.2.4 Zkušenosti Jako výhody dřevostaveb byly na základě zkušeností uživatelů dřevostaveb vyhodnoceny faktory rychlost výstavby, kvalita a komfort bydlení, nízké provozní náklady a cena pořízení. Za nevýhody je potom považována krátká životnost, slabá zvuková izolace a nízká akumulace tepla. Nejpříjemnějším překvapením byla kvalita a komfort bydlení, nízké provozní náklady a kvalita práce při výstavbě, která se dá považovat také za největší zklamání. Dřevostavba byla se stavbou zděnou hodnocena jako rovnocenná nebo jako stavba s mírně převažujícími výhodami.

59

Téměř všichni uživatelé by si dřevostavbu pořídili znovu, a to většinou od stejného dodavatele se stejnou technologií výstavby. Myslí si, že je dřevostavba stejně kvalitní i cenově dostupná jako zděná stavba, musí být však zvolena kvalitní technologie a poctivá výroba i stavba.

60

7 Realizační výstup Tato kapitola obsahuje nejdůležitější informace a doporučení pro dodavatele dřevostaveb a pro autority Pardubického kraje v oblasti jejich výstavby. Život v dřevostavbách není v České republice oproti jiným evropským zemím příliš oblíbeným a voleným způsobem bydlení. Jak dokazuje tato studie, většina současných uživatelů dřevostaveb spatřuje spíše výhody dřevostaveb a pořídila by si ji znovu. Je tedy zapotřebí dostat se do podvědomí lidí. Nejdůležitějším zdrojem informací, odkud se mohou zájemci o dřevostavbě dozvědět je bezesporu internet. V současné době má připojení skoro každý a dodavatelé dřevostaveb by se na webu měli co nejaktivněji prosazovat a propagovat své produkty. Nejčastějším druhem dřevostavby je rámová konstrukce s izolační výplní s možností individualizace projektu a nejpreferovanějším druhem vytápění je dřevo. Lidé od dřevostavby především očekávali levné, rychlé a kvalitní bydlení. Každá stavební firma by měla pracovat na odstranění nedostatků dřevostaveb, které jsou ve většině případů způsobeny kvalitou práce v procesu výroby a výstavby. Ať už se jedná o slabou zvukovou izolaci (vrzání), praskliny či krátkou životnost, všechny tyto zmiňované nevýhody se dají odstranit při použití správných technologií a poctivé stavbě domu. Vždy je nejdůležitějším cílem spokojený zákazník, který při pozitivní zkušenosti bude dále bydlení v dřevostavbě doporučovat svým známým. Tento typ šíření informací je velmi důležitý. Známí, jako zdroj informací, měli téměř stejný význam jako internet. V oblasti výstavby dřevostaveb by bylo vhodné podpořit dřevozpracující průmysl a lesnictví, čímž by se místním stavebním firmám zpřístupnil materiál pro realizaci dřevěných konstrukcí. Došlo by tak ke snížení dopravních nákladů a k soběstačnosti regionu ve výrobě dřevostaveb. Jelikož se dřevostavbami zabývá poměrně velké množství menších stavebních firem a podnikatelů, bylo by zapotřebí těmto subjektům pomoci investicí do stavebního průmyslu formou podpory ekologického způsobu výstavby dřevostaveb. Díky této podpoře by došlo k rozvoji místních stavebních společností a tedy i růstu zaměstnanosti. Tyto kroky by tak měli pozitivní dopad na růst regionálního rozvoje v kraji v oblasti ekonomiky a bydlení.

61

8 Diskuse Vzhledem k náročnosti zvoleného typu osobního dotazování a neochotě pracovníků stavebních úřadů a firem v kraji poskytnout bližší informace o uživatelích dřevostaveb bylo získáno 48 vyplněných dotazníků. Tento nepříliš velký počet byl způsoben rozlehlostí území, na kterém byl výzkum prováděn, ale také proto, že dřevostaveb pořád není příliš mnoho k vidění a nejsou vždy na první pohled rozeznatelné od staveb zděných. I přes menší počet respondentů bych označil výsledky výzkumu za relevantní, a to z toho důvodu, že šetření proběhlo ve všech čtyřech okresech Pardubického kraje a zahrnuje různé věkové skupiny i typy dřevostaveb. Vzhledem k velikosti výzkumu byla data zpracovávána z globálního hlediska a nebyly zohledňovány faktory jako vztahy k jednotlivým skupinám obyvatelstva, regionům či velikostem obcí. Z výsledků lze jednoznačně vyvodit vysokou spokojenost dotazovaných s dřevostavbou, což dokladuje fakt, že téměř každý by si dřevostavbu pořídil znovu. Dle mého názoru však ve společnosti stále přetrvávají předsudky o nevýhodách dřevostaveb, které stále většinu lidí od realizace dřevostavby odrazuje. V České republice tak chybí kvalitní osvěta v této problematice.

62

9 Summary The objective of this bachelor thesis is to summarize satisfaction of timber structure users in Pardubicky region; the thesis should be used as a source of information by suppliers of timber structures. The study also takes into consideration regional development of the region. The research was done by personal questioning among the users in all four counties of Pardubicky region. The questionnaire consisted of four parts – personal, timber structure, interest and experience. The results of the research were statistically studied and shown in graphs; which were further used as a conclusion of this thesis and recommendation for suppliers and local authorities. The most common users of timber structures are couples in the age between 36 and 50 years, with high school finished by government exam. University degree is quite common among many of the female subjects of the research. Male subjects are mostly entrepreneurs and females are employed in private secto r. Most of the timber structure users used to live in flat building in the city with population of 5 to 20 thousand. The most common type of timber structure is frame construction with insulation made on site. Users preferred individual projects made by smaller companies and very often built the structures themselves. Majority are single-story structures with 5 rooms + kitchen. The structures don’t have any additional facilities nor covered car parking in majority of the cases. Primary source of getting to know about timber structures was internet and friends. The biggest factor in favour of timber structure was its fast building time and comfort of living. Important factors were also price and running cost. The expectation of the users was to have affordable, quickly built and quality living. Based on the experience of the users the most important factors speaking in favour of the timber structures were speed of building, low running cost, and purchasing price. The major disadvantages are considered short lifetime, poor sound insulation and low accumulation of heat. Overall the timber structure is evaluated as equal or slightly advantageous, when compared to regular brick made buildings. Almost all of the users would decide to go for the timber structure again, using the same supplier and type of building. The general opinion is the same quality as brick building, accessible at same cost; however good technique of manufacturing and building is a necessary requirement.

63

10 Závěr Cílem této práce bylo analyzovat spokojenost uživatelů dřevostaveb na území Pardubického kraje. Tohoto cíle bylo dosaženo za pomocí dotazníkového šetření, které proběhlo na území celého kraje a zahrnuje odpovědi od různých věkových i vzdělanostních skupin obyvatelstva. Z tohoto hlediska je možné označit vzorek výzkumu za reprezentativní. Z výsledků studie lze konstatovat, že většina oslovených uživatelů dřevostaveb je velmi spokojena s pořízením dřevostavby a spatřuje spíše výhody, než nevýhody toho typu bydlení a do budoucna by si jej pořídili znovu. Dřevostavba je na základě zkušeností uživatelů brána stejně kvalitní i cenově dostupná při zvolení správné technologie výroby i stavby. Lidé se o dřevostavbě dozvídali nejvíce na internetu a od svých známých a očekávali od ní levné, rychlé a kvalitní bydlení. Na základě těchto výsledků byly definovány doporučení pro dodavatele i lokální autority v oblasti výstavby dřevostaveb, které by měly přispět ke zlepšení regionálního rozvoje regionu v oblasti bydlení a ekonomiky.

64

Seznam použité literatury 1. BAKER, Michael John a Michael SAREN. Marketing theory: a student text. 2nd ed. Los Angeles: SAGE, 2010, xvii, 428 s. ISBN 18-492-0466-7. 2. CARL MCDANIEL, Jr. Marketing research: the impact of the Internet. 5th ed. New York: John Wiley, 2002, 727 s. ISBN 978-047-0003-572. 3. Druhy dřevostaveb - sruby, montované panelové domy či rámová konstrukce. Uspornedomy.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: 4. Dřevostavby – 1. díl – historie, výhody a nevýhody. Český kutil.cz [online]. 2008 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: < http://www.ceskykutil.cz/stavba/drevostavby/drevostavby-1-dil-historievyhody-a-nevyhody> 5. Dřevostavby – 2. díl. Český kutil.cz [online]. 2008 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: 6. Dřevostavby: tradice a historický vývoj. Dřevo&Stavby [online]. 2011 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: 7. FORET, Miroslav a Jana STÁVKOVÁ. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2003, 159 s. ISBN 80-247-0385-8. 8. FORET, Miroslav. Management v regionálním rozvoji. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 141 s. ISBN 978-80-7375-740-3. 9. HAHN, Petr. Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Zlínského kraje: bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2013. 89 l. Vedoucí bakalářské práce Ing. Josef Lenoch, Ph.D. 10. Historie dřevostaveb. Svět dřevostavby [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: 11. Charakteristika Pardubického kraje (údaje za rok 2011). Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z:

65

12.

KOLB, Josef a Bohumil KOŽELOUH. Dřevostavby: systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 317 s. ISBN 978-80-2474071-3.

13. KOSTEČKOVÁ, Monika. Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území kraje Vysočina: bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, 2013. 59 l. Vedoucí bakalářské práce Ing. Josef Lenoch, Ph.D. 14. KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. 15. KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateĺstvo, 1992, 441 s. ISBN 80-080-2042-3. 16. KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. 1. vyd. Praha: Grada, c2004, 855 s. ISBN 80-247-0513-3. 17. KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. 18. KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 155 s. ISBN 978-80-7375-414-3. 19. LENOCH, Josef. Ekonomika nákladů životního cyklu dřevostaveb dle variant vytápění: Economics of life cycle cost of wooden buildings by heating options : recenzovaná monografie. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012, 208 s. ISBN 978-80-7375-709-0. 20. LENOCH, Josef a František KALOUSEK. Ekonomická analýza dřevostaveb: recenzovaná monografie = Economic analysisi of wood structures. Brno: Mendelova univerzita, 2010, 142 s. ISBN 978-80-7375-473-0. 21. LOKAJ, Antonín. Dřevostavby a dřevěné konstrukce. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, x, 309 s. ISBN 978-80-7204-732-1. 22. MALÝ, Václav. Marketingový výzkum: teorie a praxe. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2008, 181 s. ISBN 978-80-245-1326-3. 23. O kraji. Pardubický kraj: Region budoucnosti 2014/2015 [online]. 2011 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: 24. Regionální a municipální marketing. Royal HaskoningDHV [online]. 2006 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: < http://www.dhv.cz/regstrat/vav/dvz3_regiomarketing.pdf>

66

25. ŠRÁMKOVÁ, Olga. Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Jihomoravského kraje s výjimkou Brna a okresu Brno-venkov: bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, 2013. 52 l. Vedoucí bakalářské práce Ing. Josef Lenoch, Ph.D. 26. Typy dřevostaveb. Bydlení - magazín o bydlení a zahradě [online]. 2012 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: 27. Typy dřevostaveb. PURLIVE [online]. 2013 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: 28. VÁCLAVEK, Lukáš. Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Brna a okresu Brno-venkov. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, 2013. 58 l. Vedoucí bakalářské práce Ing. Josef Lenoch, Ph.D. 29. Výhody a nevýhody dřevostaveb. ASB-portal.cz - odborný stavební portál [online]. 2010 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: 30. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Pardubického kraje v roce 2012. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: 31. ZBOŘIL, Kamil. Marketingový výzkum: Metodologie a aplikace. 1.vyd. Praha: VŠE, 1998, 171 s. ISBN 80-7079-394-5.

67

Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník spokojenosti uživatelů dřevostaveb

68