STUDIE O LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE

STUDIE O LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE

Zpracoval: Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Brno 2002

1

Obsah

1 Úvod

1

2 Metodický přístup

3

3 Funkce lesa ve Zlínském kraji

5

4 Charakteristika lesního hospodářství ve Zlínském kraji

18

5 Analýza vybraných ukazatelů hospodaření LČR, s.p. na území Zlínského kraje

40

6 Podnikatelské prostředí ve Zlínském kraji

60

7 Modelové stanovení nákladů a výnosů lesnického hospodaření LČR, s.p. na území Zlínského kraje

74

8 Některé právní aspekty přechodu (převodu) lesů

80

9 Realizace hospodářské a státní lesnické politiky ve Zlínském kraji

95

10 Závěr

107

11 Přílohy

108

2

1 Úvod Lesnictví se svým charakterem výrazně odlišuje od ostatních odvětví národního hospodářství. Jeho hlavním úkolem není pouze produkce dřeva, ale především péče o lesy, jako základní složky životního prostředí. Na produkci dřevní suroviny pak navazuje odvětví průmyslu zpracování dřeva. V České republice je lesnatost 33,4 %, na jednoho obyvatele připadá 0,25 ha lesa, lesní půda zaujímá rozlohu 2 632 tis. ha. Z této rozlohy státní lesy mají výměru 66 %, soukromé lesy 20,9 %, obecní lesy 12,4 % a lesní družstva 0,7 %. Lesní majetek se v zásadě odlišuje od ostatních druhů majetku. Před vlastním posouzením, jak na lesní majetek vůbec pohlížet, je nezbytné uvést některé aspekty a specifika, které tento majetek odlišují od ostatních druhů majetku. Les je komplikovanou geobiocenózou, jejíž základní složky tvoří lesní půda s podložím a lesním porostem včetně vzduchu a vodních ploch, jejichž živé složky – fytocenóza, s dominujícím postavením dřevin, a zoocenóza jsou ve stálé interakci rovněž s neživými složkami. Složitost lesa je dána skutečností, že je současně jak pracovním předmětem, pracovním prostředkem a výrobkem, tak i zároveň vlastní přírodní podmínkou lesní výroby. Je nejen výrobním, ale rovněž nevýrobním faktorem v národním hospodářství a v životě společnosti. Les je prací reprodukovatelným jměním a přírodním bohatstvím, je zároveň nepostradatelným environmentálním zdrojem ve společnosti, pro kterou má sociální a ekonomický význam. Z hlediska především mimoprodukčních funkcí je nejen soukromým, ale současně veřejným statkem. Vlastnictví lesa se vyznačuje především dvěma rysy, které do značné míry určují jeho povahu a na druhé straně určují a omezují způsoby nakládání s ním. Především je to mimořádně dlouhá produkční doba a potřeba vlastníka očekávat od tohoto majetku přibližně vyrovnaný a přitom trvalý výnos. Nutno dále zdůraznit, že návratnost kapitálu, vloženého do lesního majetku (na rozdíl od investic jiných typů majetku) dlouhodobě nepřesahuje 2 až 3 %. Základním legislativním rámcem usměrňujícím obhospodařování lesů je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), který označuje ve svém vstupním paragrafu lesy za národní bohatství tvořící nenahraditelnou složku životního prostředí. V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je les charakterizován jako významný krajinný prvek. Zachování tohoto bohatství pro budoucí lidská pokolení je etickým závazkem současné generace a základním cílem soudobé státní lesnické politiky, a to i při respektování skutečnosti, že lesní hospodářství je podnikatelskou činností, která je součástí otevřeného sektoru ekonomiky řízeného trhu. Koncepce lesního hospodářství České republiky vychází z mezinárodního rámce, který je dán tzv. pan-evropským procesem, započatým první ministerskou konferencí o ochraně lesů v Evropě, v roce 1990 ve Štrasburku a dalšími konferencemi stejného zaměření. Východiskem jsou rovněž „Zásady státní lesnické politiky“ schválené vládou. Základní myšlenkou je trvale udržitelné hospodaření v lesích, což znamená obhospodařování a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem, s takovou intenzitou, že zachová jejich biologickou diverzitu, produktivitu, schopnost reprodukce, vitalitu a zachová

3

potenciál k plnění těchto funkcí pro budoucnost. Bezpodmínečnou podmínkou je zachování jejich funkce ekologické, tj. ochrana lokálního životního prostředí, protierozní ochrana půdy, ochrana vodních zdrojů, ochrana krajiny před živelnými katastrofami a ochrana přírody; funkce ekonomické, tzn.obnovitelný přírodní zdroj mnohostranně využitelné dřevní suroviny a dalších lesních produktů, zdroj zaměstnání a příjmů zejména ve venkovských oblastech; funkce sociální a kulturní, tj. uchování krajiny, kulturního dědictví a rekreační funkce.

4

2 Metodický přístup Při zpracování studie se vycházelo ze Zakládací listiny, Organizačního řádu a Služebního řádu státního podniku Lesy České republiky. Potřebné údaje byly čerpány z Lesních hospodářských plánů zpracovaných pro jednotlivé LHC a datového skladu LČR. Ke zjištění značného množství dalších údajů byly použity Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR, podklady zpracované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, Statistické ročenky životního prostředí ČR, podkladové materiály z Českého statistického úřadu, Registru ekonomických subjektů ARES a Obchodního rejstříku. S ohledem na nejednotnost metody zpracování těchto materiálů nemohly být zpracovány všechny údaje v časové řadě pěti let, tj. za období let 1997-2001. Analýza vybraných ukazatelů hospodaření LČR, s.p. na území Zlínského kraje byla zpracována za období let 1999-2001. Další období nemohlo být zpracováno, neboť podnik Lesy České republiky má vytvořen a veden datový sklad až od roku 1999. Za účelem rozšíření časové řady vybraných ukazatelů hospodaření navrhujeme zpracovat a doplnit údaje za rok 2002. Toto zpracování jsou schopni zajistit v měsíci dubnu 2003. Nákladové a výnosové charakteristiky hospodaření podniku Lesy České republiky byly vybrány s ohledem na váhu a význam pro lesnické činnosti. Vycházelo se ze struktury nákladových a výnosových druhů vybraných výkonů - hlavní účetní knihy analytických účtů v plném rozsahu, v členění dle správ. Bylo provedeno vyčlenění dle zájmových lesních správ a byla provedena selekce vybraných výkonů. Vlastní analytická část byla zaměřena na kvantifikaci nákladů podle vybraných výkonů a výnosů, podle rozhodujících tržbonosných činností a dosaženého hospodářského výsledku. Veškeré nákladové položky pěstební činnosti byly konstruovány jako dodavatelské ceny fakturované stávajícími dodavatelskými organizacemi. V kalkulaci byly použity jako podklad normy spotřeby času na měrnou jednotku, mzdové tarify, obvyklé u těchto organizací na 1 hodinu práce pro jednotlivé profese. Náklady těžební činnosti nebyly kalkulovány. Rozsah měrných jednotek pěstební činnosti je odvozen od plošného rozsahu obnovních těžeb. V kalkulaci nejsou uvedeny režijní náklady. Výnosy byly kalkulovány jako násobek jednotkové ceny dříví na pni v členění podle skupin dřevin, kvalitativních znaků a hmotnatostních stupňů.

5

3 Funkce lesa ve Zlínském kraji Les je velmi složitý heterotypický systém, který lze chápat jako lesní ekosystém či lesní geobiocenózu nebo biocenózu či fytocenózu. Pro všechny uvedené systémy je společné to, že v jejich rostlinné složce tvoří základní determinační a edifikátorovou složku dřeviny stromového vzrůstu. Svažitost a členitost terénu v kraji výrazně omezuje zemědělské využití, proto zhruba 50 % území připadá na nezemědělskou půdu, v té tvoří hlavní podíl lesy. Zastoupení lesa ve Zlínském kraji je ovšem nerovnoměrné. Hlavní centrum se nachází na severovýchodě v okrese Vsetín, kde dosahuje 50 %, na druhou stranu menší zastoupení lesů je v jihozápadní části, kde rozsáhlejší komplex vytváří pouze Chřiby. Zlínský kraj má také velkou rozlohu chráněného krajinného území, přičemž dvě velkoplošná území (CHKO Bílé Karpaty a Beskydy) zahrnují zhruba 30 % kraje. Na základě zmíněných skutečností lze všeobecně říci, že produkční i mimoprodukční potenciál lesa je pro kraj velmi důležitý, zároveň je třeba obě skupiny funkcí lesa postavit na stejnou úroveň. Mimoprodukční funkce přírodních (environmentálních) zdrojů - a tedy i lesa - jsou pro člověka životně důležité, bez nich nemůže člověk žít, jsou životadárné. Na druhé straně můžeme s naprostou jistotou říci, že rovněž tak bez produkčních funkcí lesa nemůže člověk existovat. Trvale udržitelné poskytování produkční funkce lesa je veřejným zájmem nejvyššího stupně, tím spíše, jedná-li se o zdroje ekologické (jejichž suroviny zatěžují životní prostředí při produkci, zpracování, spotřebě a likvidaci podstatně méně než jiné) a navíc o zdroje trvale obnovitelné. Často se totiž zapomíná na to, že funkce produkční - tržní - má rovněž nesmírně důležité významy mimoprodukční - sociální. Funkce lesů jsou účinky a úloha lesů jako souboru ekosystémů, hospodářských procesů a objektů na lesních pozemcích. Mezi nejvýznamnější funkce, které plní lesy ve Zlínském kraji patří tyto: I. funkce lesů produkční − zejména produkce dřevní hmoty jako tradiční ekonomická funkce lesů, − výkon práva myslivosti. Z tohoto hlediska jsou ve Zlínském kraji velmi dobré podmínky. V zastoupení hospodářských souborů převažují živná stanoviště středních a vyšších poloh, což umožňuje pěstování ekonomicky žádaných dřevin (smrk, buk), které jsou součástí přírodě blízké skladby lesa v daných podmínkách. Přírodě blízká skladba ovlivňuje produkci také nepřímo, např. vyšší odolností vůči abiotickým faktorům, nebo možností efektivně využít přirozené obnovy.

6

Právo myslivosti, jako souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků je třeba chápat jako jednu z produkčních funkcí lesa. Ve Zlínském kraji, především v severovýchodní části, jsou vhodné podmínky pro chov vysoké zvěře. Po celém území kraje je typický výskyt spárkaté a také zvěře černé. Se stavem drobné zvěře je to horší, ale vyskytují se zajíc polní, koroptev polní a také bažant obecný. II. funkce lesů mimoprodukční 1. funkce lesů hydrická − ovlivňování vodního režimu v tocích zadržováním (retencí) a zpomalováním (retardací) odtoku srážkových vod v lesních ekosystémech a tím vliv lesů v povodí na rozložení odtoku v čase, − ovlivňování jakosti vody při jejím postupu lesním prostředím. 2. funkce lesů půdoochranná − funkční efekty lesů, které působí na ochranu půdy, především před různými druhy eroze (vodní, větrné, sněhové) a před svahovými pohyby (sesuvy). 3. funkce lesů rekreační − funkci rekreační mají téměř všechny veřejně přístupné lesy, − jedná se o soubor funkčních efektů lesů působící na osvěžení a zotavení člověka, návštěvníka lesa. 4. funkce lesů ekologická − účinky lesů pozitivně ovlivňující prostředí živých organismů. 5. funkce lesů krajinná − ochrana krajinného (přírodního a životního) prostředí, ekologické stability. 6. další mimoprodukční funkce lesa − klimatická, − kulturní, − léčebná, − estetická. Mimoprodukční funkce jsou v podstatě realizovány samotným výskytem lesa na daném území, dosáhne-li určité rozlohy a věku, bez ohledu na dřevinnou skladbu. Zdůraznit je třeba funkci půdoochrannou a hydrickou. Tyto funkce jsou v kraji velmi důležité a úzce spolu souvisí. Velkou část kraje pokrývá flyšové pásmo, které je vzhledem ke svažitosti území ohroženo sesuvy. Lesní porosty představují formu hospodaření, která zajišťuje stabilitu takových ploch. Půda je zpevňována kořenovým systémem a zároveň je nadzemní biomasou chráněna proti dopadové energii srážek, tedy možnému odnosu půdy. Celkově les ve Zlínském kraji, stejně

7

jako v celé ČR, představuje svojí existencí nejefektivnější způsob protierozní a protipovodňové ochrany na takto členitých územích.

3.1 Přírodní poměry Geologická charakteristika Podle regionálního geologického třídění území České republiky náleží Zlínsko k Západním Karpatům, které jsou součástí alpsko-karpatského pásma v Evropě - Alpid. Vznikly alpinským vrásněním v druhohorách a třetihorách. Na Moravu zasahuje část Západních Karpat, která se označuje jako Vnější (flyšové) Západní Karpaty a vněkarpatské postorogenní pánve (karpatská předhlubeň a vídeňská pánev). Zatímco flyšové horniny Vnějších Západních Karpat budují vrchoviny a hornatiny, postorogenní pánve tvoří nížiny (roviny) a nížinné pahorkatiny. Ve vztahu ke geologickým pochodům alpinské orogeneze je flyšové pásmo starší a postorogenní pánve mladší částí Západních Karpat na Moravě. Usazeniny flyšového pásma se vyznačují mnohonásobně opakovaným střídáním jílovců a pískovců, místy s polohami slepenců. Usazování probíhalo za horotvorného neklidu značnou rychlostí a významně se na něm podílely husté bahenní, tzv. turbiditní proudy. Flyšové usazeniny se proto vyznačují nedostatkem zkamenělin (mimo mikrofosilií). Na rozhraní mezi staršími a mladšími třetihorami byly během alpinského vrásnění intenzivně zvrásněné do vrásových příkrovů. Skupina vnějšího flyšového pásma je ve zlínském regionu zastoupena všemi třemi svými jednotkami, tj. ždánicko-podslezskou, slezskou i předmagurskou. Ždánicko-podslezskou jednotku tvoří povrch Chřibů a v Litenčické pahorkatině sahá až po jižní okraj Kroměříže. Většinu její plochy v popisovaném území zabírají podmelinitové a ždánicko-hustopečské souvrství. Ždánicko-hustopečské souvrství charakterizuje rytmické střídání světlešedých slabě zpevněných vápnitých pískovců a šedých vápnitých jílovců. Usazeniny ždánicko-podslezské jednotky mají svrchnokřídové až oligocenní stáří. V severní části území se před čelem magurského příkrovu nachází v úzkém pruhu slezská jednotka moravského flyše, a to v godulském vývoji. Sedimenty godulského a istebňanského souvrství budují jižní svahy Moravskoslezských Beskyd v okrese Vsetín. Nejmladším členem slezské jednotky je flyšové krosněnské souvrství. příkrovová stavba slezské jednotky se vytvářela ve dvou fázich v mladších třetihorách mezi karpatem a badenem a po spodním badenu (tzv. staro- a mladoštýrská fáze alpinského vrásnění). Předmagurská jednotka vystupuje v pruhu mezi slezskou a račanskou jednotkou východoseverovýchodně až východně od Holešova a dále před čelem magurského flyše v okrese Vsetín. Největší část popisovaného území východně a jihovýchodně od čáry Bohuslavice u Kyjova, Střílky, Tlumačov, Holešov, Chvalčov, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, Bílá zabírá magurská skupina flyšového pásma. Magurská skupina se člení na dílčí jednotky račanskou, bystrickou a bělokarpatskou, které mají charakter samostatných příkrovů. Typická flyšová sedimentace začala v račanském bazénu ve spodní křídě a je ukončena ve svrchním eocénu, místy až ve spodním oligocénu. Nejvyšší část v račanské jednotce zaujímá zlínské souvrství. Je členěno na vrstvy újezdské, luhačovické, rusavské a vsetínské. Sedimenty bystrické jednotky pocházejí z paleocénu a eocénu. BVystupují v úzkém pruhu o šířce 5 až 10 km od Bojkovic až do okolí Valašských Klobouk a Bylnice.

8

Bělokarpatská jednotka je rozšířena především v moravském úseku Bílých Karpat západně od Strážnice až po hranici Moravy a Slovenské republiky. Jednotka Bělokarpatská se člení na hlucký a vlárský vývoj. Hlucký vývoj je tvořen usazeninami spodní křídy až spodního eocénu, hlavní rozšíření má v jihozápadní části Bílých Karpat. Spodní polohy souvrství charakterizují černošedé až černé jílovce, vápnité jílovce a slíny. Ve vyšších polohách ubývá jílovců. Častěji se objevují vložky bělavě a hnědavě šedých, jemně až velmi jemně zrnitých, místy gradačně zvrstvených vápenců. Vlárský vývoj bělokarpatské jednotky zahrnuje usazeniny svrchní křídy až spodního eocénu. Člení se na kaumberské, javorinské a svodnické souvrství. V okolí nezdenického zlomového systému jsou na území bystrické a bělokarpatské jednotky soustředěny výskyty neovulkanitů charakteru andezitů a čedičů. Jedná se o výhradně podpovrchový vulkanismus. Dále se zde nacházejí komínové brekcie z úlomků vulkanitů a sedimentů a termicky přeměněné kontaktní rohovce - porcelanity. Postorogenní pánve se na Moravě vytvořily v závěrečných fázích vývoje Vnějších Západních Karpat. V zájmové oblasti vznikly v mladších třetihorách dvě pánve - vídeňská a karpatská mladotřetihorní předhlubeň. Vídeňská pánev zasahuje do popisovaného území od jihu do okresů Uherské Hradiště a Zlín, až k Napajedlům. Třetihorní pánevní výplň je porušena řadou zlomů poklesového rázu. Osu tvoří tzv. hradišťský příkop s výplní usazenin sarmatského a panenského stáří. Sladkovodní usazeniny panonu obsahují četné uhelné sloje. Z karpatských mladotřetihorních pánví zasahují ze severu do okresů Kroměříž a Zlín sedimenty stupňů karpatu a badenu. V okolí Kroměříže byla sedimentace v prostoru Litenčické pahorkatiny zakončena v období karpatu hrubými klastiky kroměřížského souvrství. Jejich valounový materiál pochází z čela nasouvajících se karpatských příkrovů.

Geomorfologická charakteristika Zlínský region se vyznačuje rozmanitým povrchem od rovin a nížinných pahorkatin až po hornatiny Bílých Karpat, Javorníků a Moravskoslezských Beskyd. Tato geomorfologicky mladá část České republiky náleží převážně do geomorfologické provincie Západní Karpaty a jen menší část mezi Uherským Hradištěm a Napajedly patří k provincii Západopanonská pánev. Západní Karpaty se na území Moravy dělí na Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty. Z Vněkarpatských sníženin zasahuje do popisovaného území geomorfologický celek Hornomoravský úval v okolí Kroměříže, Hulína a Napajedel. Jeho osu tvoří široká rovina Středomoravské nivy podél toku řeky Moravy. Na východ k Holešovu vybíhá Holešovská plošina. Středomoravské Karpaty tvoří západní část popisovaného území. Jejich osu představují úzké a zalesněné hřbety Chřibů, probíhající od údolí Kyjovky na jihozápadě až ke Kroměříži a Napajedlům na severovýchodě. Jejich tvary jsou určeny polohami pískovců a slepenců. Vrchem Brdo u obce Roštín dosahují Chřiby největší výšky 586,7 m n. m. V pískovcích a slepencích vznikly skalní útvary, jež jsou nyní chráněny zákonem, např. PP Kazatelna, PP Komínky a PP Kozel. Členitá vrchovina je rozřezána hlubokými údolími. Na severozápadě lemuje úpatí Chřibů nižší georeliéf Litenčické pahorkatiny. Členitá pahorkatina je složená z třetihorních usazenin překrytých spraší. Jihovýchodní úpatí Chřibů lemuje ve zlínském regionu úzký pruh Kyjovské pahorkatiny. Okolí rozvodnic této členité pahorkatiny jsou plochá a vkládají se do nich úvalovitá a neckovitá údolí potoků stékajících z Chřibů.

9

Geomorfologická podsoustava Moravsko-slovenské Karpaty zabírá jihovýchodní část popisovaného území mezi řekou Moravou a hranicí mezi Českou a Slovenskou republikou. Skládá se z vyšších pohraničních hřbetů Bílých Karpat a z nižší Vizovické vrchoviny. Bílé Karpaty jsou protáhlé pohraniční pohoří protažené od jihozápadu k severovýchodu. Hranice probíhá zhruba po hřbetnici. Pohoří začíná za Strážnicí a končí u Lyského průsmyku. Dělí se na několik navzájem odlišných částí. V popisovaném území se nachází nejvyšší část pohoří zvaná Javořinská hornatina s nejvyšším bodem Bílých Karpat, horou Velká Javořina (970 m n. m.) u obce Strání. Moravská část hornatiny je rozčleněná do úzkých hřbetů a hluboce zařezaných údolí. Dále na severovýchod pokračují Bílé Karpaty Lopenickou hornatinou. Pro hornatinu jsou příznačné široké zaoblené hřbety a hluboce zaříznutá údolí. Za Vlárským průsmykem navazuje na Lopenickou hornatinu poslední část Bílých Karpat Chmeľovská hornatina. Plochá hornatina má rovněž široké hřbety oddělené hlubokými údolími. Pokračováním pohraničních pohoří za Lyským průsmykem jsou Javorníky. Moravská část se dělí na Ráztockou a Pulčínskou hornatinu. Ráztocká hornatina představuje severovýchodní úsek moravské části. Masivnější je jihozápadní část Javorníků, která se nazývá Pulčínská hornatina. Rozsáhlé podhůří Bílých Karpat a Javorníků na Moravě představuje Vizovická vrchovina. Sahá od úpatí pohraničních pohoří až k Dolnomoravskému a jižní části Hornomoravského úvalu. Celkově je to členitá vrchovina, ale vyskytují se v ní i pahorkatiny a hornatiny. Na jihu a východě obklopuje Fryštáckou brázdu vyšší terén Zlínské vrchoviny. Je to členitá vrchovina o střední výšce 354 m. Hřbety tvoří většinou pískovce. Svahy postihují četné sesuvy. Na geomorfologickou podsoustavu Moravsko-slovenských Karpat navazuje na severu podsoustava Západních Beskyd. Do popisovaného území zasahují celky Hostýnsko-vsetínská hornatina, Rožnovská brázda a jižní svahy západní části Moravskoslezských Beskyd. Hostýnsko-vsetínská hornatina probíhá od Holešova na západě až po státní hranici u sedla Bumbálka. Dělí se na dva podcelky, a to Hostýnské vrchy na západě a Vsetínské vrchy na východě. Hostýnské vrchy mají ráz ploché hornatiny se zaoblenými hřbety se střední nadmořskou výškou 506 m. Nejvyšším bodem je Kelčský Javorník (864,7 m n.m.) jihozápadně od obce Podhradní Lhota. Okraje hornatiny jsou rozřezané hlubokými údolími vodních toků. Na jižních svazích pramení v nadmořské výšce 510 m řeka Dřevnice, na severních svazích pak Bystřička, Juhyně a Loučka. Za údolím řeky Vsetínské Bečvy navazuje na Hostýnské vrchy východní část hornatiny, která se nazývá Vsetínské vrchy. V půdorysu mají tvar trojúhelníku a jsou na jihovýchodě, jihu a západě omezeny údolím Vsetínské Bečvy a na severu Rožnovskou brázdou. Vsetínské vrchy mají ráz členité vrchoviny až ploché hornatiny se střední nadmořskou výškou 593 m n.m. Mezi Vsetínskými vrchy na jihu a západní částí Moravskoslezských Beskyd na severu leží protáhlá sníženina Rožnovské brázdy. Její dno má střední nadmořskou výšku 486 m. Je v celé délce protékána Rožnovskou Bečvou. Severně od Rožnovské brázdy zasahují do popisovaného území jižní svahy Moravskoslezských Beskyd. Při severním úpatí Hostýnsko-vsetínské hornatiny se táhne úzký pruh nižšího terénu Západobeskydského podhůří, který se na Moravě nazývá Podbeskydská pahorkatina. Z geomorfologické provincie Panonská pánev zasahuje do popisované oblasti pouze severní výběžek Dolnomoravského úvalu. Osu Dolnomoravského úvalu tvoří široká niva řeky Moravy, lemovaná říčními terasami a nížinnými pahorkatinami s měkkým georeliéfem na mladotřetihorních a čtvrtohorních usazeninách.

10

V červenci 1997 byla značná část Zlínska zasažena intenzivními srážkami. Zejména do severní části regionu zasahovalo tzv. beskydské srážkové centrum. Vysokých hodnot dosáhly srážkové úhrny v Radhošťské hornatině a Vsetínských vrších v okrese Vsetín (např. za první čtyři kritické dny bylo naměřeno ve Valašském Meziříčí 355 mm a v Rožnově pod Radhoštěm 388,5 mm srážek). Srážky aktivizovaly staré sesuvy a daly vzniknout novým. Na řadě míst velmi destruktivně působily sesuvy, méně stékání, ojediněle skalní řícení. Nejvíce byl poškozen okres Vsetín. Sesuvy poškodily a místy výrazně narušily infrastrukturu krajiny. Byly poškozeny obytné i rekreační budovy, silniční i místní komunikace, železnice, přehradní nádrž Bystřička, zdroje pitné vody, telefonní kabely, elektrické vedení, vysokotlaký plynovod, lesní porosty, zahrady, sady a pastviny. Na základě inventarizace svahových pohybů v postižených oblastech, prováděné v druhé polovině roku 1997 bylo registrováno nejvíce sesuvů v okrese Vsetín (250), v okrese Zlín (136), Uherské Hradišťě (51) a Kroměříž (18). Nejrozsáhlejším aktivizovaným sesuvným územím nejen ve zlínském regionu, ale i na Moravě je lokalita Vaculov - Sedlo v údolí potoka Bystřička (k.ú. Malá Bystřice, okres Vsetín). Délka sesuvného území je 4 km, šířka až 1,2 km. Vyskytuje se zde nejen sesouvaní, ale i další typy svahových deformací, které postihují deluviální sedimenty i skalní podloží. Mohutná akumulační čela sesuvů se střídají se zamokřenými depresemi (drobné jezírko). Na průzkum a sanaci sesuvů byly již vynaloženy značné finanční částky, ve většině případů se podařilo stabilizovat sesuvná území a odstranit způsobené škody. Přesto je však zapotřebí si uvědomit, že vznik a vývoj sesuvů je typický pro vrchovinnou a hornatinnou krajinu na flyšových horninách, která převládá ve zlínském regionu, a proto je s nimi zapotřebí počítat i do budoucna.

Klimatická charakteristika Základní rysy podnebí zlínského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebním pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním proudění v chladném pololetí. Klimatické charakteristiky jsou ovlivněny především specifickými přírodními podmínkami regionu. Vliv zeměpisné šířky jako diferenciačního činitele klimatu je možno vzhledem k malé rozloze území pominout. Z přírodních složek jsou ve zlínském regionu výraznými klimatickými činiteli: −

nadmořská výška území, která ovlivňuje velmi výrazně většinu klimatických charakteristik,

−

velká relativní členitost georeliéfu spolu se značnou rozdílností jeho nadmořských výšek (výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem reliéfu terénu je větší než 700 m),

11

−

převažující orientace hlavních horských hřbetů ve směru severovýchod jihozápad, tedy napříč převládajícímu větrnému proudění (významné projevy návětrných a závětrných efektů, popř. i slabších föhnových efektů),

−

charakter aktivních ploch (významné plošné zastoupení lesních, zemědělských a vodních ploch s rozdílnými klimatotvornými účinky).

Podle E. Quitta (1971, 1984) jsou ve zlínském regionu zastoupeny všechny tři klimatické oblasti: teplá, mírně teplá i chladná. Tab. 3.1

Klimatické charakteristiky Zlínského kraje

Klimatické oblasti T MT CH

prům. červencová teplota vzduchu (°C) 18 - 20 16 - 18 12 - 16

Klimatické charakteristiky prům. lednová počet dnů počet dnů teplota vzduchu letních mrazových (°C) -2 až -3 50 - 70 110 -2 až -5 20 - 50 110 - 140 -3 až -7 0 - 30 140 - 180

srážkový úhrn (mm) 500 - 700 550 - 800 850 -1200

Hydrologická charakteristika Zlínský region náleží převážně ke střední části povodí řeky Moravy, která se svými přítoky odvádí vody do Dunaje a dále do Černého moře. Malé území při západním okraji (asi 80 km2) je odvodňováno Kyjovkou a jejími přítoky, takže patří do povodí Dyje, což je největší pravostranný přítok řeky Moravy. Další okrajová část regionu (323 km2) u hranic se Slovenskou republikou přísluší do povodí Váhu a tudíž a tudíž také k úmoří Černého moře. Hlavní vodní tok zlínského regionu je řeka Morava. Přitéká na jeho území jihovýchodně od Kojetína a opouští v Milokošti s hydrologickými hodnotami (plocha povodí P = 8896,1 km2, délka toku L 188,6 km, průměrný průtok Qa 59,36 m3.s-1). Severovýchodní oblast zlínského regionu tvoří povodí Bečvy, která vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy a je největším levostranným přítokem Moravy. Koryta všech větších řek na území regionu byla v minulosti napřimována, ohrázována a zahlubována. Na vodních tocích zlínského regionu byly v minulosti také vybudovány rybníky a přehradní nádrže, které pozměnily původní odtokové poměry a znamenaly i proměny biologických procesů ve vodních tocích. V současné době je na území zlínského regionu asi 50 rybníků různé velikosti a slouží k různým účelům (např. jako místní zdroje vody, využívají se k chovu ryb a velmi důležité je jejich využití pro rekreaci). Větší hydrologický a vodohospodářský význam než rybníky mají přehradní nádrže. Významně ovlivňují režim toků a jsou důležitými zdroji vody. Ve zlínském regionu je devět přehradních nádrží a všechny jsou víceúčelové. Čistota vody v tocích na území zlínského regionu není vyhovující vinou trvajícího vypouštění značného množství odpadních vod ze sídel průmyslových i zemědělských objektů. Hydrogeologické podmínky zlínského regionu jsou závislé zejména na geologické stavbě a složení hornin, které budují jeho území. Převážnou část území regionu tvoří nepropustné paleogenní horniny magurské skupiny flyšového pásma, hydrogeologické poměry jsou proto méně příznivé pro větší akumulace podzemních vod než v některých jiných oblastech ČR. Největší zdroje podzemní vody jsou ve fluviálních sedimentech řeky Moravy a jejích přítoků, které byly vyhlášeny v roce 1982 chráněnou oblastí přirozené akumulace vod

12

s názvem „Kvartér řeky Moravy“. Ve zlínském regionu jsou i zdroje minerálních vod, jejichž výskyt je podmíněn pestrostí geologické stavby a tektonikou. Nejčastější jsou zřídla studených uhličitých kyselek a sirovodíkových vod.

Pedologická charakteristika Ve zlínském regionu je skladba půdních typů velmi rozmanitá v důsledku různorodosti půdotvorného substrátu, proměnlivých klimatických a geomorfologických podmínek. Zastoupena je skupina půd melanických (rankery, pararendziny), ve střední a západní části okresu Uherské Hradiště se vyskytují půdy molické (černozemě). Skupinu hnědých půd reprezentují kambizemě, lokálně v oblasti významných vodních toků se vyskytuje také skupina půd hydromorfních (gleje, pseudogleje) a nivních (fluvizemě). Z vývojově nejmladších půd (inciálních) se zde nachází litozem typická, v podmínkách humidního klimatu, na kyselých a minerálně chudých horninách s kyselým nadložním humusem se vyskytují půdy v jejichž vývoji se výrazně uplatňuje proces podzolizace. Půdy na Zlínsku jsou ohrožovány jak vodní, tak větrnou erozí. Větrná eroze je rozšířena především při úpatí Bílých Karpat v Hlucké pahorkatině, kde vznikají při jihovýchodním proudění padavé větry. Vlivem deflace dochází až ke vniku tzv. černých bouří.

Botanická charakteristika Pestrost flóry a vegetace zlínského regionu je dána jeho geografickou polohou na pomezí dvou fytogeografických jednotek. Od jihu sem proniká severozápadní cíp Panonie, na nějž je vázána teplomilná flóra a vegetace. Tuto část lze přiřadit k termofytiku. Pro tuto jednotku jsou zejména charakteristické teplomilné doubravy a dubohabřiny (buk se zde vyskytuje nanejvýš jako příměs) a různé typy teplomilné polopřirozené náhradní vegetace. Vyšší pahorkatiny a vrchoviny regionu, které geologicky náležejí k vnějšímu flyšovému pásmu Karpat, zabírá Karpatské mezofytikum. Setkáváme se tu s karpatským typem ostřicových dubohabřin, výše je nahrazují bučiny. Po jejich odlesnění vznikla druhově pestrá vegetace karpatských luk a pastvin s typickými lučními mokřady a prameništi, zejména na sesuvech. Do nevelké části na východě regionu zasahuje Karpatské oreofytikum. Typickou vegetací jsou horské květnaté bučiny, které na chudších substrátech doplňují acidofilní bučiny, v nejvyšších polohách se objevují i smrkové bučiny.

Zoologická charakteristika Suchozemská fauna Zlínska náleží naprostou většinou biogeografické podprovincii karpatské, pouze úzká Dyjsko-moravská niva náleží k podprovincii panonské. Stepní a teplomilná fauna, charakteristická pro centrum panonské podprovincie v ČR na jižní Moravě, je však v tomto úseku již výrazně ochuzená, protože niva řeky Moravy je silně zkultivovaná. K teplomilné fauně panonské podprovincie patří například ještěrka zelená (Lacerta viridis), z hmyzu kudlanka nábožná (Mantis religiosa) nebo martináč hrušňový (Saturnia pyri), z ptáků ještě donedávna ťuhýk menší (Lanius minor) a mandelík hajní (Coracias garrulus). Většina fauny karpatské podprovincie regionu patří běžným středoevropským formám pahorkatinné, podhorské až horské fauny. Z horských druhů se tu vyskytují mnohé druhy vyšších poloh, jako je ze savců například rejsek horský (Sorex alpinus), z ptáků datlík tříprstý

13

(Picoides tridactulus) nebo strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos). Specifikou polohy regionu je zatoulávání velkých šelem v návaznosti na jejich karpatské refugium na Slovensku – medvěda hnědého (Ursus arctos), rysa ostrovida (Lynx lynx) a kočky divoké (Felis silvestris). Všeobecně se dá říci, že v různých částech regionu se nacházejí vhodné biotopy pro další významné druhy bezobratlých a také obratlovců. Specifické karpatské prvky fauny jsou přirozeně nejvíce zastoupeny na hlavním hřbetu Bílých Karpat a jejich nižších výběžcích. Můžeme zde nalézt zástupce ve všech živočišných skupinách: plž vlahovka karpatská (Monachoides vicina), z motýlů vřetenuška smldníková (Zygaena cynarae) nebo perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate) aj.

3.2 Ochrana přírody Ve zlínském regionu se ochrana přírody jako systematická činnost objevuje na začátku 20. století. V té době zde Jan Liechtenstein zřídil přírodní rezervaci Javořinu (v roce 1909) na ochranu lesních porostů a zvěře. Stagnace ve vyhlašování chráněných území nastala za okupace (1939-1945). Po válce, zejména po vydání prvního zákona o ochraně přírody z roku 1956, dochází k podstatnému nárůstu počtu chráněných území. Do konce roku 1956 bylo jen v nynějším zlínském regionu vyhlášeno 27 přírodních rezervací. Dalších 79 lokalit bylo vyhlášeno do vydání nového zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Do celkového počtu jsou zahrnuty i dvě chráněné krajinné oblasti, které částečně přesahují do sousedních dvou regionů: Beskydy do ostravského a Bílé Karpaty do brněnského regionu. V devadesátých letech se rozšířil počet zvláště chráněných území o dalších 37 lokalit. Výsledná soustava zvláště chráněných území ve zlínském regionu zahrnuje celkem 143 území: Dvě chráněné krajinné oblasti, šest národních přírodních rezervací, tři národní přírodní památky, 34 přírodních rezervací a 100 přírodních památek. Mezi nejvýznamnější chráněná území ve zlínském regionu z pohledu této studie patří např.: −

CHKO Bílé Karpaty – zaujímá pohoří podél hranic mezi Českou a Slovenskou republikou, výměra 715 km2, okresy Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín.

Přírodní rezervace: − Čerňava – ukázka typického karpatského lesa pralesovitého charakteru, výměra 18,13 ha, okres Kroměříž, −

Kelečský Javorník – původní pralesovitý

porost horských bučin a javořin,

výměra 41,61 ha, okres Kroměříž, −

Obřany – přirozená společenstva suťového lesa, výměra 19,37 ha, okres Kroměříž,

−

Holý kopec – lesní komplex přirozených doubrav a bučin, výměra 92,09 ha, okres Uherské Hradiště,

−

Kolébky – lužní les, výměra 95,86 ha, okres Uherské Hradiště,

−

Prakšická vrchovina – teplomilné doubravy, výměra 44,825 km2, okres Uherské Hradiště. 14

Přírodní parky −

Hostýnské vrchy – lesy bukového a jedlobukového vegetačního stupně, výměra 204 km2, okresy Zlín a Kroměříž,

−

Chřiby – dubobukové a bukové porosty, výměra 63 km2, okres Kroměříž.

15

4 Charakteristika lesního hospodářství ve Zlínském kraji 4.1 Rámcová charakteristika lesů na území Zlínského kraje Plocha Zlínského kraje k 31. 12. 2001 činí 396 401 ha, což představuje 5,03 % celkové rozlohy České republiky. Pouze porostní půda (tj. pozemky trvale určené k pěstování lesa) na území Zlínského kraje zaujímá ke stejnému datu plochu 154 331 ha, což je 5,97 % celkové porostní půdy v České republice. Lesnatost (tj. podíl porostní půdy z celkové plochy) dosahuje na Zlínském kraji 38,93 %, přitom lesnatost celé České republiky je pouze 32,80 %. Vývoj těchto ukazatelů za posledních pět let je uveden v následující tabulce 4.1. Tab. 4.1

Plošné výměry, počet parcel a lesnatost Plochy

Stav k

Porostní půda

Kraj

Počet parcel

%

ha 31.12.1997 31.12.1998 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001

396 490 396 404 396 405 396 404 396 401

Lesnatost

153 305 153 346 153 716 154 320 154 331

60 956 60 956 67 128 71 416 72 603

38,67 38,68 38,78 38,93 38,93

Lesy v České republice se dle svého funkčního zaměření, které vyjadřuje jejich poslání, tedy společenský požadavek na přednostní plnění specifikovaných funkcí, člení na tři kategorie: ♦ ♦

♦

Kategorie 1 – lesy hospodářské: jsou lesy s hlavním posláním v produkci dřeva. Kategorie 2 – lesy ochranné: představuje lesy na exponovaných stanovištích, kde produkce není účelná, nebo možná pro nepříznivé přírodní podmínky. Kategorie 3 – lesy zvláštního určení: jsou lesy s posláním v mimoprodukční funkčnosti.

Vývoj ploch jednotlivých kategorií lesa za posledních pět let na území Zlínského kraje je uveden v následující tabulce 4.2. Tab. 4.2 Plochy kategorií lesa Stav k Plochy kategorií lesa

16

Kategorie 1 Kategorie 2 - lesy - lesy hospodářské ochranné

Kategorie 3 - lesy zvláštního určení

ha 31.12.1997 31.12.1998 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001

123 645 133 441 136 867 136 231 136 241

345 345 316 316 316

29 316 19 558 16 531 17 774 17 774

Plocha dřevin se zjišťuje z plochy porostní půdy výpočtem dle podílů zastoupení jednotlivých druhů dřevin rostoucích na porostní půdě. Střední věk je vážený aritmetický průměr skutečných věků jednotlivých lesních porostů se zohledněním jejich plošného zastoupení. Zakmenění je ukazatel stupně využití růstového prostředí porostu. Počítá se jako poměr skutečné výčetní základny porostu a výčetní základny tabulkové nebo také jako poměr skutečné a tabulkové porostní zásoby. Vývoj těchto ukazatelů za posledních pět let je uveden v následující tabulce 4.3. Tab. 4.3

Plochy dřevin, střední věk a zakmenění Plocha dřevin

Stav k

31.12.1997 31.12.1998 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001

Jehličnaté

Podíl

Listnaté

Podíl

ha

%

ha

%

90 521 90 178 90 394 90 027 90 029

59,05 58,81 58,81 58,34 58,34

61 202 61 874 62 059 62 861 62 870

39,92 40,35 40,37 40,73 40,74

Střední věk

Zakmenění

62 62 62 62 62

* 0,91 0,90 0,90 0,90

* Tato informace není k 31. 12. 1997 k dispozici.

Zásoba dřevní hmoty je tvořena celkovým objemem stromů jednotlivých dřevin porostu. Tato hodnota je dána zejména dřevinou, věkem a vlastnostmi stanoviště. Vývoj těchto ukazatelů za posledních pět let je uveden v tabulce 4.4. Tab. 4.4

Zásoby dřevní hmoty Zásoby dřevní hmoty

Stav k Jehličnaté

Listnaté

Celkem

Jehličnaté Listnaté

3

tis. m b.k. 31.12.1997 31.12.1998 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001

28 706,10 29 002,60 29 787,30 29 799,00 29 799,90

14 128,90 14 525,60 14 800,70 15 036,00 15 037,80

Celkem

3

m b.k./ha 42 835,00 43 528,20 44 588,00 44 835,00 44 837,70

17

317,12 321,62 329,53 331,00 331,00

230,86 234,76 238,49 239,19 239,19

282,32 286,27 292,47 293,25 293,25

Mezi nejdůležitější produkční ukazatele a ukazatele výše těžby se v lesnictví používají tyto tři přírůsty: Průměrný mýtní přírůst - PMP: je zvláštní případ věkového (ročního) průměrného přírůstu vztažený k obmýtní době. Vypočítá se jako podíl zásoby porostu v době obmýtní a obmýtní doby. Nezávisí tedy na věku porostu, pouze na stanovené době obmýtí. Jeho velikost se rovná tzv. normálnímu etátu. (Obmýtní doba je rámcová produkční doba jednotky lesa – hospodářského souboru). Celkový průměrný přírůst - CPP: představuje průměrný přírůst vztažený k hlavnímu i probírkovému porostu. Vypočítá se jako součet průměrného přírůstu hlavního porostu a průměrné probírky (podíl součtu všech probírek a příslušného věku). Celkový běžný přírůst – CBP: objemový běžný přírůst (rozdíl dvou hodnot objemové veličiny za určitý časový interval) vztahující se k hlavnímu i probírkovému porostu. Vypočítá se jako běžný přírůst pro daný časový interval (zde 10 let) zvětšený o součet objemu probírek do daného věku. Vývoj těchto ukazatelů za posledních pět let je uveden v následující tabulce 4.5.

18

Tab. 4.5

Přehled přírůstů Přírůsty

Stav k

PMP

CPP

CBP

3

tis. m za 10 let 31.12.1997 31.12.1998 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001

* 6 678 6 743 8 252 8 150

** 11 568 11 708 12 134 11 986

*** 13 467 13 607 14 832 14 833

*, **, *** Tyto informace nejsou k 31. 12. 1997 k dispozici.

V lesnictví probíhá tzv. uznávání lesních porostů. Jedná se o úřední schvalování porostů ke sběru osiva. Navazuje to na tzv. fenotypovou kategorizaci, jež je výsledek fenotypové selekce lesních porostů za účelem jejich uznávání ke sklizni osiva. Porosty starší 60 let, u douglasky tisolisté, jedle obrovské a vejmutovky starší 40 let, u olše, osiky, břízy a smrku v imisemi zatížených oblastech starší 30 let se podle fenotypových znaků s přihlédnutím k autochtonnosti, objemové produkci, zdravotnímu stavu, morfologickým znakům a jakosti dřeva třídí do čtyř kategorií: A

– hospodářsky vysoce hodnotné porosty: - je zde možné sklízet osivo i využít přirozenou obnovu. B – ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty: - je zde možné sklízet osivo i využít přirozenou obnovu. C

– porosty průměrné hodnoty: - zde není dovoleno sklízet osivo, přirozená obnova je možná. D – porosty hospodářsky nevhodné: - zde není dovoleno sklízet osivo, ani použít přirozenou obnovu.

Plochy fenotypových kategorií A a B v členění podle jednotlivých dřevin jsou uvedeny v následující tabulce 4.6.

19

Tab. 4.6

Evidence uznaných lesních porostů Evidence uznaných lesních porostů Plocha uznaných porostů Dřevina

Kategorie A

Kategorie B ha

Smrk ztepilý Borovice lesní Modřín opadavý Jedle bělokorá Douglaska tisolistá

431,73 3,05 22,40 40,59 3,67

4 336,99 88,68 201,21 166,63 10,42

Jehličnaté celkem

501,44

4 803,93

Dub letní Dub zimní Buk lesní Jasan ztepilý Jasany ostatní Jilm habrolistý Jilm drsný Javor klen Lípa malolistá Bříza bělokorá Habr obecný

17,19 17,51 865,49 0,00 4,80 0,00 0,22 3,50 1,45 0,00 0,00

344,71 49,80 2 702,67 100,76 28,57 0,14 1,01 39,98 1,97 21,16 14,33

Listnaté celkem

910,16

3 305,10

1 411,60

8 109,03

Celkem

Tab. 4.7

Evidence výběrových stromů Evidence výběrových stromů Dřevina

Počet stromů

Borovice lesní Modřín opadavý Jedle bělokorá Douglaska tisolistá

103 125 4 26

Jehličnaté celkem

258

Dub letní slavonský Buk lesní Jilm drsný Třešeň ptačí Listnaté celkem

40 37 89 184 350

Celkem

608

V lesnictví se pojmem výběrový strom označuje fenotypově vynikající jedinec, produkcí, jakostí a odolností převyšující stromy téhož druhu a věku na daném stanovištním 20

typu. V lesních porostech je trvale označen a chráněn. Je určen především pro odběr roubů. Počty výběrových stromů u jednotlivých dřevin na řešeném území jsou vypsány ve výše uvedené tabulce 4.7. Podíl lesních majetků dle typů vlastnictví na území Zlínského kraje je dán historickým vývojem místní lesní držby a je velmi odlišný od celostátních hodnot. V porovnání s těmito celostátními podíly je zde jak podíl státních tak i obecních lesů pouze zhruba poloviční, naopak podíl soukromých lesních majetků zde dosahuje dvou a půl násobku celostátního průměru. Přesné procentuální zastoupení jednotlivých vlastnických typů lesních majetků Zlínského kraje je zachyceno v následující tabulce 4.8. Tab. 4.8

Podíl lesních majetků dle typu vlastnictví státního %

Podíl lesního majetku

obecního

%

8,15

domácností

%

54,18

%

0,60

%

3,35

institucí

1)

soukromého 1) 2)

33,72

2)

Majetek institucí - církevní, nadačních společností a organizací apod. (jako služby obyvatelstvu) Majetek soukromý - slouží výhradně k podnikatelské činnosti (na rozdíl od domácností)

Průměrná velikost jednoho lesního majetku ve Zlínském kraji je 4,92 ha. Tento údaj je však velice zkreslující, protože rozložení četnosti velikosti majetků není symetrické. Naprostá většina vlastníků má majetek o velikosti do 1 ha, naopak největší majetky vlastní pouze několik majitelů. Je zde tedy převažující obecný trend, čím menší velikost lesního majetku, tím více takovýchto vlastníků. Podrobněji jsou vlastníci rozděleni do skupin dle velikosti svých lesních majetků v tabulce 4.9. Tab. 4.9

Počet vlastníků dle velikosti lesního majetku do 1 ha 23 897 od 1,01 do 2 ha 3 087 Počet vlastníků s od 2,01 do 5 ha 2 427 majetkem od 5,01 do 10 ha 748 od 10,01 do 20 246

Počet vlastníků s majetkem

Pokračování tab. 4.9 od 20,01 do 50 ha 361 od 50,01do 100 ha 343 od 100,01 do 500 ha 236 od 500,01 do 1 000 ha 10 nad 1 000,01 ha 5

Porostní půda jsou pozemky trvale určené k pěstování lesa. Holinou se označuje ta část porostní půdy, která je odlesněná řádnou mýtní těžbou, nebo nahodile v důsledku živelné pohromy a dosud není zalesněná. Jejich plochy jsou uvedeny v tabulce 4.10 Tab. 4.10 Plocha kraje, porostní půdy a holin Plocha

Holiny

21

Kraje

Porostní půda ha

396 401

ha 154 331

1 258

Lesy se také rozdělují do čtyř tzv. pásem ohrožení, a to dle stejné dynamiky vývoje zhoršování zdravotního stavu porostů zejména imisemi i ostatními nepříznivými faktory vyjádřenou dobou, která uplyne od začátku jejich působení do rozpadu porostů. Pásmo ohrožení A - předpokládá se doba rozpadu 20 let. Pásmo ohrožení B - předpokládá se doba rozpadu 40 let. Pásmo ohrožení C - předpokládá se doba rozpadu 60 let. Pásmo ohrožení D předpokládá se doba rozpadu 80 let. Imisními lesy se označují lesy, kde dochází k prokazatelnému působení imisí. Plochy jsou uvedeny v tabulce 4.11. Tab. 4.11 Plocha pásma ohrožení A a podíl imisních lesů Podíl imisních Pásmo ohrožení A lesů ha

%

0

81,81

Těžbou dřeva se v následující tabulce 4.12 rozumí celkový objem vytěženého dříví za poslední rok. Prořezávkou je zde zase označen výchovný zásah ve stádiu mlazin a někdy i tyčkovin, jehož účelem je v prvé řadě snížení hustoty porostu a dále úprava jeho zdravotního a jakostního stavu.

22

Tab. 4.12 Objem těžby dřeva a plocha prořezávek Těžba dřeva v m3/obyvatele

v m3/ha

1,52

5,93

Celkem

Plocha prořezávek

m3

ha

910 764

1 491

Hektarová zásoba je objem stromů, který je přepočten na plochu jednoho hektaru. Závisí na dřevině, věku a stanovišti. Prodej dřeva na pni je vlastně tzv. prodej dříví nastojato. Předpokládá odvození prodejní ceny porostu od hodnoty porostní zásoby snížené o předpokládané těžební a dopravní náklady. Průměrná realizace dříví je průměrné zpeněžení 1 m3 dříví v Kč. Hospodářský výsledek je rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady. Hodnoty pro Zlínský kraj jsou uvedeny v následující tabulce 4.13. Tab. 4.13 Hektarová zásoba, prodej na pni, realizace dříví a hospodářský výsledek Podíl prodeje Průměrná Hospodářský Hektarová zásoba dřeva na pni realizace dříví výsledek m3

%

Kč/m3

Kč/ha

290

83,5

791

727

V následující tabulce 4.14 jsou uvedeny základní charakteristiky počtu osob vlastnících lesní majetek, v lesnictví zaměstnaných a jejich průměrná měsíční mzda. Dotace na obhospodařované plochy jsou finanční příspěvky (podpory) poskytované obvykle ze státního rozpočtu jednotlivým subjektům k úhradě nedostatku finančních prostředků. Tab. 4.14 Počet vlastníků lesa, počet zaměstnanců v lesním hospodářství, průměrný měsíční výdělek a dotace na ha obhospodařované plochy. Dotace na Průměrný měsíční Počet Počet vlastníků obhospodařované výdělek a spoluvlastníků zaměstnanců v LH plochy lesa 1000 ha Kč/zaměstnance Kč/ha 31 360

2,94

12 706

462

V tabulce 4.15 se ročním těžebním etátem rozumí objem dřeva, který lze v souladu se zákonnými předpisy a s ohledem na dosažení stavu trvalosti a nepřetržitosti těžeb, s přihlédnutím k stávajícímu, především věkovému složení z lesa za období jednoho roku vytěžit. Průměrná hodnota lesního pozemku zde představuje průměrnou cenu lesních pozemků vypočtenou váženým aritmetickým průměrem na základě plošného zastoupení souborů lesních typů. A průměrnou výnosovou hodnotu lesa tvoří ocenění na bázi diskontovaných budoucích čistých výnosů viz. odborná literatura. Tab. 4.15 Roční těžební etát, průměrná hodnota lesního pozemku a průměrná výnosová hodnota lesa Průměrná Průměrná Roční těžební etát hodnota lesního výnosová hodnota pozemku lesa m3

Kč/ha

Kč/ha

156 727

45 101

123 754

23

4.2 Poslání státního podniku Lesy České republiky Obecná charakteristika státního podniku Státní podnik (dále též ,,podnik“) je zvláštní formou podnikání státu, upravenou specielním zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Je zřizován k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Mezi nejznámější státní podniky patří v současné době mimo Lesů České republiky i Vojenské lesy a statky, Česká pošta a České dráhy. Jedná se o právnickou osobu zapisovanou do obchodního rejstříku a mající postavení podnikatele. Zakladatelem je stát. Jeho jménem a se souhlasem vlády jej zřizuje ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání státního podniku. Zakládací listina obsahuje zejména: − − − − − − − − −

označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele, obchodní jméno a sídlo podniku, hlavní předmět podnikání, výši tzv. „kmenového jmění“ (obchodní majetek podniku k němuž má podnik právo hospodaření při svém vzniku) a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat, určení a ocenění majetku státu, k němuž má mít podnik právo hospodaření (tzv. „určený majetek“ - určení a ocenění tohoto majetku se provádí ke dni založení podniku, s určeným majetkem může podnik nakládat jen se souhlasem zakladatele), jméno a trvalý pobyt ředitele a jeho ověřený podpis, počet členů dozorčí rady, jejich jména a trvalý pobyt, výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která činí nejméně 10 % kmenového jmění (pokud zakladatel nestanoví jinak), a minimální výši, do které bude doplněn v průběhu podnikání, označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele. Při stanovení výše kmenového jmění a při ocenění určeného majetku se nepřihlíží k

povrchovým a podzemním vodám, lesním pozemkům a lesním porostům, ložiskům nerostných surovin a nerostů a jeskyním. Ministerstvo kromě zřizovatelské funkce plní i další povinnosti zakladatele, zejména: − −

ruší podnik včetně sloučení, splynutí či rozdělení, schvaluje jednací řád dozorčí rady, stanoví počet jejích členů, délku funkčního období a minimální počet schůzí za rok, − vymezí v příloze zakládací listiny určený majetek,

24

− − − − − −

může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, k němuž má podnik právo hospodaření k okamžiku svého založení nebo zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak, vydává statut podniku, který obsahuje např. zásady hospodaření podniku, rámcové vymezení spolupráce s regionálními orgány státní správy a vyššími územně samosprávnými celky, má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podniku a na kontrolu kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně, schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty), přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací; tento zůstatek je povinno převést do státních finančních aktiv.

Podnik provozuje podnikatelskou činnost s majetkem státu, ale vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. K tomuto majetku má podnik zároveň právo hospodaření. Podnik zásadně neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku. Obchodní jmění podniku tvoří obchodní majetek podniku (souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, k nimž má podnik právo hospodaření) a závazky vzniklé při jeho podnikatelské činnosti. Za závazky odpovídá podnik svým obchodním majetkem s výjimkou určeného majetku (viz. dále). Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku. Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku. Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody. Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada. Ředitel je statutárním orgánem podniku, tj. orgánem, který za podnik jedná. Řídí činnosti podniku, rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele. Je jmenován a odvoláván ministerstvem, popř. vládou v případech kdy si to vláda vyhradí. Ředitel jmenuje a odvolává jednoho nebo více svých zástupců, kteří jej v době jeho nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu. Jmenuje-li více zástupců, určí současně jejich pořadí. Dozorčí rada je orgánem kontrolním. Musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni. Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout škoda. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě. Dozorčí rada má tyto úkoly: −

schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko- -technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti (mimo určený majetek),

25

− − − − − − − − − −

projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku, dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou, vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení, sloučení, splynutí či rozdělení podniku, je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností, je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě, je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené, schvaluje auditora, může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku, vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám.

Ředitel podniku, jeho zástupce a členové dozorčí rady podléhají tzv. „zákazu konkurence“. Nesmějí tedy uzavírat obchody, které souvisejí s podnikatelskou činností podniku, zprostředkovávat pro jiné osoby obchody podniku, účastnit se na podnikání jiné právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností (s výjimkou vlastnictví akcií nabytých v kuponové privatizaci) a vykonávat funkci statutárního orgánu nebo člena dozorčí (správní) rady právnické osoby s obdobnou podnikatelskou činností (nejde-li o právnickou osobu, na jejímž podnikání se podnik účastní). Podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele, k němuž se vyžaduje předchozí souhlas vlády. Zákon stanoví taxativně důvody, na základě nichž je zakladatel povinen podnik zrušit.. Z těchto důvodů může podnik zrušit i soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Po zrušení podniku následuje majetková likvidace s výjimkou případů, kdy majetek podniku, k němuž má právo hospodaření, přechází na právního nástupce (sloučení, splynutí a rozdělení podniku). Jako právní subjekt zaniká podnik výmazem z obchodního rejstříku.

Úloha státního podniku Lesy České republiky Státní podnik Lesy české republiky (dále též „LČR“) byl založen s účinností od 1. ledna 1992 Ministerstvem zemědělství. Na založený státní podnik přešel tímto dnem veškerý majetek zejména z dřívějších krajských státních lesů. Sídlem LČR se stal Hradec Králové. Mezi hlavní cíle LČR patří: − − − − −

obhospodařování, správa a ochrana lesa a nemovitostí sloužících lesnímu hospodářství, které jsou ve vlastnictví nebo užívání České republiky, zajišťování plnění všech činností zabezpečujících plnění funkcí lesů (prostřednictvím podnikatelských subjektů nebo ve vlastní režii), kontrola užívání spravovaných lesů, trvalé zlepšování stavu lesů, zabezpečování prací spojených s uchováním genových fondů lesních dřevin,

26

− −

správa určených drobných vodních toků a vodohospodářských děl, zabezpečování myslivosti a rybářství v obhospodařovaných honitbách a rybářských revírech, − výkon činností odborného lesního hospodáře pro ostatní vlastníky lesa, − zajišťování vypracování lesních hospodářských plánů.

LČR zabezpečuje kromě svých hlavních cílů i spoustu vedlejších aktivit, což ostatně vyplývá i z výpisu z Obchodního rejstříku. Veškeré tyto aktivity by měly směřovat k lepšímu dosažení hlavních cílů podniku. Předmětem podnikání LČR, s.p. je tak mimo jiné: − − − − − − − − − − − − − −

poskytování software, silniční motorová doprava, opravy motorových vozidel, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, výroba a opravy zemědělských strojů, pálení dřevěného uhlí, dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, projektová činnost v investiční výstavbě, výroba pilařská a dřevařská, zemědělská výroba, výuka a provádění zkoušek z myslivosti, provozování vodovodů a kanalizací, stavitelství , nákup, prodej, půjčování, uschovávání a přeprava zbraní a střeliva do těchto zbraní podléhajících registraci, − provozování střelnic, − uspokojování restitučních nároků tam, kde je podle zvláštních právních předpisů podnik povinnou osobou, − operace na finančním trhu k optimálnímu zhodnocení dočasně volných finančních prostředků. Obecně se ovšem dá shrnout, že hlavní náplní činnosti LČR, s.p. je řádné obhospodařování více než 1,4 mil.ha lesního majetku ve vlastnictví státu a péče o téměř 20 tisíc km určených vodních toků. Všechny hlavní cíle podniku jsou zabezpečovány na základě principu trvale udržitelného rozvoje1, tak, aby byl vytvořen optimální vztah mezi plněním funkcí lesů a ekonomickými zájmy. Ve statutu LČR je zakotvena zásada spolupráce podniku s orgány státní správy lesů, ostatními státními orgány a s vyššími územně samosprávnými celky. Naposledy zapisovaná výše kmenového jmění (k 22. 9. 1997) činila 5 818,76 mil. Kč. Minimální výše kmenového jmění, kterou je podnik povinen zachovat je 5 500 mil. Kč. Ke

1

Trvale udržitelný rozvoj je definován v § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí jako takový rozvoj společnosti, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

27

stejnému dni činila výše rezervního fondu 1 025,92 mil. Kč. Výše, na kterou má být rezervní fond postupně doplněn činí 1 200 mil. Kč. Určeným majetkem jsou: − − −

pozemky určené k plnění funkcí lesa, stavby s pořizovací hodnotou vyšší než deset milionů Kč, nemovitý a movitý majetek prohlášený za kulturní památku.

4.3 Organizační uspořádání státního podniku Lesy České republiky Statutární a dozorčí orgány V čele LČR stojí generální ředitel. Je statutárním orgánem, který podnik řídí, odpovídá za jeho činnost a jedná jeho jménem ve všech věcech. Svými příkazy může své pravomoci delegovat na jiné osoby. Do funkce je jmenován a z ní odvoláván ministrem zemědělství ČR. Generální ředitel jmenuje a odvolává své zástupce a další sobě přímo podřízené pracovníky. Kontrolním orgánem je šestičlenná dozorčí rada, jejíž funkční období je čtyřleté. Dozorčí rada má povinnost scházet se minimálně třikrát za kalendářní rok. Rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. V případě LČR je na základě určení zakladatelem nutný její souhlas v následujících záležitostech: −

v zásadních otázkách koncepce rozvoje podniku, zejména strategii rozvoje výroby a služeb, − v programech společného podnikání s tuzemskými nebo zahraničními subjekty, − v nakládání s majetkovou účastí na podnikání právnických osob, k založení či vkládání majetku do podnikání těchto osob v situaci, že částka účasti v jednotlivém případě přesáhne 50 miliónů Kč, − při prodeji organizační složky jako části podniku. Ostatní pravomoci dozorčí rady vycházejí ze zákona o státním podniku. Členové dozorčí rady, kteří jsou zaměstnanci podniku nebo zakladatele a tajemník dozorčí rady provádějí tuto funkci v rámci pracovněprávního vztahu a nemají nárok na žádnou odměnu z titulu této funkce. Ostatní členové mají nárok jen na náhradu nezbytných nákladů spojených s výkonem člena dozorčí rady (např. cestovné a stravné dle zákona o cestovních náhradách).

Vnitřní organizační struktura Vlastní vnitřní organizační struktura LČR má dva stupně. První stupeň tvoří ředitelství členěné na odborné útvary a 17 regionálních pracovišť, tzv. oblastních inspektorátů. Druhý stupeň organizační struktury se skládá z jednotlivých provozních jednotek, a to z 85 lesních správ, pěti lesních závodů, šesti oblastních správ toků, jednoho semenářského závodu a jedné agentury projektů obnovy lesa.

28

Ředitelství Má za úkol zabezpečovat především jednotné lesnické a ekonomické řízení podniku další funkce spojené s právní subjektivitou LČR. Člení se na odborné útvary (úseky, odbory) a územní útvary (oblastní inspektoráty). Odborné útvary ředitelství LČR Odborné úseky slouží k zabezpečení odborných funkcí ředitelství LČR. V jejich čele stojí ředitelé jmenovaní a odvolávaní generálním ředitelem. Úseky se dále člení na jednotlivé odbory. Na generálním ředitelství navíc samostatně působí sekretariát generálního ředitele, organizující agendu ředitelství. Nejdůležitější činnosti, které provádějí jednotlivé úseky a odbory, jsou následující: A) Úsek generálního ředitele –

odbor personální a ekonomiky práce – provádí (s výjimkou závodů) agendu spojenou s pracovněprávními vztahy, personální a mzdovou politikou, kolektivní vyjednávání, školení zaměstnanců.

B) Úsek správního ředitele –

odbor majetkoprávní – zastupuje podnik v jednání před soudy, správními orgány a třetími osobami, zajišťuje vedení pozemkové evidence v souvislosti s katastrem nemovitostí, zabezpečuje práce spojené s restitucemi, vede agendu věcných práv ke svěřenému majetku, zajišťuje právní služby pro odborné útvary LČR, řídí právní služby oblastních inspektorátů a lesních závodů, – odbor lesnické inspekce – zabezpečuje inspekční činnosti LČR, vyřizuje podání fyzických a právnických osob, spolupracuje na realizaci výběrových řízení na dodavatele lesnických činností, – odbor lesnické politiky a vnějších vztahů – zajišťuje styk s veřejností a propagaci podniku. C) Úsek výrobně- technického ředitele –

odbor lesního hospodářství a ochrany přírody – zajišťuje koncepci a realizaci na úseku lesního semenářství, pěstební a těžební činnosti, ochrany lesa, obnovy lesa, meliorací myslivosti, rybářství, ochrany přírody a výkon funkce odborného lesního hospodáře, spolupracuje se státní správou při tvorbě nových legislativních norem, zabezpečuje využívání státních dotací, – odbor investic – zejména metodicky a koncepčně řídí investiční činnost LČR (stavební činnost, strojní vybavení), výběrová řízení na pořizování a opravy HIM, činnost na úseku nakládání s vodami, odpady a využívání ložisek nerostů, vyjadřuje se k územně plánovací dokumentaci, – odbor hospodářské úpravy lesa – zpracovává koncepce na úseku hospodářské úpravy lesa a rámcové zásady hospodaření, organizuje zpracování, kontrolu a schvalování lesních hospodářských plánů, zabezpečuje odbornou úroveň pracovníků organizačních jednotek v oblasti hospodářské úpravy lesů. D) Úsek ekonomického ředitele

–

odbor financování - navrhuje zásady finančního hospodaření LČR, zabezpečuje plnění finančních povinností vůči státu, zabezpečuje využití dočasně volných finančních prostředků, monitoruje finanční situaci LČR, provádí fakturaci dříví, 29

–

odbor obchodní a rozpočtový - zpracovává návrh rozpočtu LČR, zajišťuje poradenskou a školící činnost, připravuje podklady pro výběrová řízení a zabezpečuje uzavírání smluv s podnikatelskými subjekty, zabezpečuje smluvní a cenová jednání s je obchodními partnery , koordinuje cenovou politiku LČ R ve vztahu k podnikatelským subjektům, zpracovává kalkulace rozbory nákladů a výnosů, – odbor účetnictví - zabezpečuje vedení účetnictví u všech útvarů LČR, – odbor informatiky - zajišťuje zavádění a provozování informačních systémů a vybavení jednotlivých útvarů výpočetní technikou, organizuje poradenskou a školící činnost pro uživatele výpočetní tehniky, zajišťuje potřebný uživatelský software. Územní útvary ředitelství LČR Oblastní inspektoráty jsou regionálními pracovišti ředitelství LČR s územně ohraničenou působností. V jejich čele stojí oblastní inspektor jmenovaný a odvolávaný generálním ředitelem. Funkčně jsou podřízeny generálnímu řediteli, odborně a metodicky jednotlivým úsekům a odborům ředitelství LČR. Zabezpečují zejména realizaci lesnické politiky podniku v rámci své oblasti, provádějí celkovou kontrolu lesních správ, oblastních správ toků a lesních závodů, v mezích pověření realizují výběrová řízení a vedou smluvní a cenová jednání k obchodním smlouvám o provádění pěstebních činností a o prodeji a nákupu dříví, zajišťují pro lesní správy, lesní závody a oblastní správy toků právní služby. Provozní jednotky LČR Jedná se o zařízení bez právní subjektivity, zajišťující komplexní lesnické obhospodařování územních celků (lesní správy a lesní závody) nebo specializované činnosti a služby (semenářský závod a oblastní správy toků). Lesní správy Zajišťují komplexní lesnické obhospodařování v rámci jednoho nebo více lesních hospodářských celků (LHC), a to převážně prostřednictvím podnikatelských subjektů na základě smluv o dodávkách lesnických činností a služeb. V režijních honitbách zajišťují myslivecké hospodaření. Metodicky jsou podřízeny úsekům, odborům a oblastním inspektorátům, funkčně pak správnímu řediteli, popř. v některých záležitostech též oblastnímu inspektorovi. V čele lesní správy stojí lesní správce, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel. Lesní správce je podřízen řediteli správního úseku, v určitých záležitostech pak oblastnímu inspektorovi. Lesní správce plní funkci odborného lesního hospodáře ve smyslu lesního zákona. V době nepřítomnosti zastupuje lesního správce zástupce lesního správce. Na lesních správách působí rovněž referenti pro katastr a restituce, kteří zabezpečují veškerou agendu související s vlastnictvím nebo užíváním pozemků LČR, vedou operáty pozemkové evidence a evidenci všech druhů map, připravují podklady pro majetkové smlouvy a vyřizují žádosti o restituce. Lesní správy se člení na jednotlivé revíry, za které zodpovídají revírníci, podřízení lesnímu správci. Revírníkovi vypomáhají a v době jeho nepřítomnosti jej zastupují adjunkti lesní správy, kteří též mohou vypomáhat ostatním pracovníkům lesní správy. Lesní závody

30

Obdobně jako lesní správy zajišťují komplexní lesnické obhospodařování v rámci jednoho nebo více LHC, ovšem významná část lesnických prací je prováděna vlastními zaměstnanci. V čele stojí ředitel závodu, jmenovaný a odvolávaný generálním ředitelem a funkčně podřízený ekonomickému řediteli. Lesní závody jsou členěny na polesí, polesí pak na jednotlivé úseky. Semenářský závod V jeho čele stojí ředitel závodu, jmenovaný a odvolávaný generálním ředitelem a funkčně podřízený ekonomickému řediteli. Semenářský závod provádí obstarávání osiva, jeho luštění a skladování. Sídlí v Týništi nad Orlicí. Oblastní správy toků Zajišťují na vymezeném území správu určených vodních toků (jejich evidenci, péči o koryta, břehové porosty a vodohospodářská díla s těmito toky spojená). V čele stojí oblastní správce toků, jmenovaný a odvolávaný generálním ředitelem. Agentura projektů obnovy lesa Byla zřízena v roce 1998 a její sídlo se nachází v Teplicích. Zajišťuje přípravu a realizaci lesnicko-ekologických projektů spolufinancovaných Evropskou Komisí v rámci programu příhraniční spolupráce z fondu PHARE. Přejímá od něj svěřené finanční prostředky a je odpovědná za hospodaření s nimi. Dále spolupracuje při všech jednáních týkajících se řešení lesnických problémů v zájmových územích a koordinuje příhraniční spolupráci se zahraničními partnery.

Detailní obsahovou náplň jednotlivých pracovních funkcí LČR stanoví Služební řád Lesů České republiky, s.p. (dále též „Služební řád“). Je závazný pro všechny zaměstnance LČR v pracovním poměru. Jeho změny a doplnění je oprávněn vyhlašovat pouze generální ředitel LČR, s.p..

31

Obr. 4.1 Organizační struktura LČR, s.p. k 31.12.2001 (pramen: Výroční zpráva LČR 2001)

Ředitelství

Oblastní inspektoráty (17)

Lesní správy (85) Lesní závody (5) Semenářský závod (1) Oblastní správy toků (6) Agentura projektů obnovy lesa (1)

přímé řízení inspekční řízení

Mezi všeobecné služební povinnosti pracovníků LČR patří zejména: −

osobní zodpovědnost za řádné zabezpečení úkolů pracovníkovi jmenovitě uložených a úkolů příslušejících organizačnímu útvaru, který řídí, − dodržování právních norem při plnění služebních povinností, podpora zájmů LČR, podpora svých představených a řízení se jejich pokyny, − poskytování informací podřízeným, vytváření podmínek potřebných pro jejich práci a přezkoumávání jejich podnětů,

32

−

v mezích své působnosti soustavně kontrolovat pracovní disciplínu a kvalitu práce svých podřízených a v případě nedostatků zjednat co nejrychlejší nápravu, popř. podat zprávu svému nadřízenému, − úsilí o co nejlepší spolupráci s ostatními pracovníky a o koordinaci a jednotnost pracovních postupů, − dbát na hospodářské dopady svých rozhodnutí (každé rozhodnutí musí být předem finančně zabezpečeno). U jednotlivých pracovních funkcí jsou Služebním řádem stanoveny: − − −

kvalifikační předpoklady pro jejich výkon (vzdělání a odborná praxe), vztahy podřízenosti, práva a povinnosti z této funkce vyplývající, a to zejména na úseku tvorby lesa, správy majetku a personálních záležitostí, − pracovní náplně.

Služební řád je tedy jedním z nástrojů, pomocí kterého LČR jednotně zajišťuje vysokou odbornou úroveň svých zaměstnanců. Hlavním posláním státního podniku Lesy české republiky je péče o les, který se nachází ve vlastnictví nebo užívání České republiky. V souvislosti s tímto hlavním posláním vyvíjí LČR spoustu dalších činností, z nichž mnohé nejsou zaměřeny k dosažení zisku, ale k plnění celospolečenských funkcí. Právní forma, kterou podnik Lesy České republiky má, je z hlediska plnění jeho poslání i z hlediska zabezpečení jeho funkčnosti vyhovující. K pružnosti a operativnosti podniku přispívá statutární orgán tvořený jednou osobou s rozsáhlými pravomocemi. Zároveň je zde zabezpečena kontrola činnosti podniku dozorčí radou a zakladatelem. Zejména ingerence zakladatele umožňuje zabezpečovat plnění celospolečenských a veřejně prospěšných zájmů, tak jak to ostatně předpokládá i zákon o státním podniku. Při udělování ratingu společností CRA Rating Agency, a.s. (říjen 2001) tato společnost mimo jiné označila právní formu podniku LČR za jeden z faktorů dlouhodobě podporujících dobrou úroveň ratingového hodnocení. Organizační struktura je adekvátní poslání a rozsahu činnosti podniku. Podnik sám deklaruje snahu přizpůsobovat tuto strukturu podmínkám řízení a aktuální velikosti spravovaného majetku. Pozitivním prvkem je existence specializovaných inspekčních orgánů, oblastních inspektorátů, které mimo jiné zajišťují kontrolu kvality práce odvedené provozními jednotkami. U jednotlivých funkčních míst organizační struktury jsou definovány kvalifikační předpoklady a práva a povinnosti jednotlivých pracovníků. Je tak zajištěna jednotná odborná úroveň u všech funkčních míst podniku.

33

5 Analýza vybraných ukazatelů hospodaření LČR, s.p. na území Zlínského kraje 5.1 Analýza výrobně – ekonomických ukazatelů Výrobně ekonomické ukazatele lesního hospodářství jsou strukturovány podle hlavních činností. Patří k nim především pěstební činnost a výstupy produkčních a mimoprodukčních funkcí. Jmenovitě se jedná o produkci dříví, jež v podmínkách LČR, představuje prodej dříví na pni a navazující charakteristiky realizace dříví, výchova porostů, investiční činnost, vodní hospodářství, finanční účast státu na hospodaření v lesích apod. Přehled o uvedených charakteristikách podávají tabulky 5.1 – 5.16. Tab. 5.1 Rok 1998 1999 2000 2001 Tab. 5.2 Rok 1998 1999 2000 2001 Tab. 5.3

Prodej dříví na pni v m3 b. k. Prodej dříví na pni (v m3 b. k.) Jehličnaté dříví 264 434 257 865 245 918 291 106

Listnaté dříví 134 429 135 946 132 356 149 737

Celkem 398 863 393 811 378 274 440 843

Prodej dříví na pni v tis. Kč Prodej dříví na pni (v tis. Kč) Jehličnaté dříví Listnaté dříví 192 793 38 007 200 259 42 343 200 914 35 366 239 943 44 518

Celkem 230 800 242 602 236 280 284 461

Výchova porostů

Rok

Prořezávky

1998 1999 2000 2001

ha 1 427,49 1 289,24 1 315,26 1 226,57

Výchova porostů Probírky m3 b. k. 124 718,79 85 910,00 78 730,00 91 904,00

ha 4 886,71 3 656,69 3 268,18 3 410,41

Kvalitativní členění a členění do druhů těžeb, obsažené v následujících tabulkách, odpovídá systému lesní hospodářské evidence a členění ceníků dříví na pni, používanému u LČR, s.p. Záporné ceny u některých ceníkových kategorií vyjadřují rozdíl mezi vyššími těžebně-dopravními náklady a nižšími tržními cenami tržních sortimentů. Důvodem k těžbě takového dříví jsou pěstební potřeby a zájmy ochrany lesů.

35

Tab. 5.4

Průměrné ceny dříví na pni pro všechny dřeviny v období let 2000 až 2001 Průměrné ceny dříví na pni pro všechny dřeviny v období let 2000 až 2001

Dřevina: všechny Hmotnatost

Lesní správa

0 3

Průměrná cena (Kč/m ) Těžba celkem (m3)

Rožnov Vsetín Bystřice p.H. Luhačovice Buchlovice Celkem

Tab. 5.5

Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3)

1

2

5 8

3

19

29

49

69

99

100

Celkem

1 285

14 6 157

245 2 609

432 5 028

636 5 373

781 14 594

904 68 929

777 102 983

26 129 7 97

-124 160 1 5 11 24 1 156

-102 336 1 244 25 90 1 240

-20 1 624 4 535 -2 94 1 210

-28 13 168 -71 8 486 -60 9 631 -64 12 762

186 9 897 83 3 687 123 9 833 48 7 229

311 15 816 225 6 047 257 16 803 169 11 999

587 9 604 461 5 054 492 10 302 380 15 122

705 13 762 720 15 233 688 19 019 599 26 410

827 136 737 754 116 250 779 88 297 657 124 369

670 201 105 656 155 669 596 154 191 528 198 497

17 234

-56 345

-35 910

-11 2 748

-45 50 204

131 33 256

266 55 694

488 45 454

685 89 018

774 534 582

632 812 445

Průměrné ceny bukového dříví na pni v období let 2000 až 2001 Průměrné ceny bukového dříví na pni v období let 2000 až 2001

Dřevina: buk

36

Hmotnatost

Lesní správa

0 3

Průměrná cena (Kč/m ) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3)

Rožnov Vsetín Bystřice p.H. Luhačovice Buchlovice

Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3)

Celkem

Tab. 5.6

Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3)

1

2

3

5 5

74

12 79

19

29

49

69

99

100

12 1 463 -180 2 446

15 267 -78 2 818

-139 3 612 -89 1 436 -125 2 932 -119 11 890

Celkem

42 425 19 6 087

268 217 318 2 476

415 297 422 4 152

476 1 668 445 33 894

234 4 341 329 51 873

-83 1 399 -65 1 267 -34 1 952

88 1 503 65 5 179 109 3 108

305 1 107 272 2 783 281 4 829

406 2 329 383 2 375 371 5 737

321 30 401 291 20 372 382 50 084

261 40 425 231 33 412 328 68 643

-62 7 702

57 16 301

289 11 411

393 14 890

372 136 419

296 198 693

Průměrné ceny smrkového dříví na pni v období let 2000 až 2001 Průměrné ceny smrkového dříví na pni v období let 2000 až 2001

Dřevina: smrk Lesní správa

Hmotnatost 0

1

2

3

19

37

29

49

69

99

100

Celkem

Rožnov Vsetín Bystřice p.H. Luhačovice Buchlovice Celkem

Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3) Průměrná cena (Kč/m3) Těžba celkem (m3)

49 45 4 88

-124 160 1 5 18 14 1 132

-102 336 1 244 26 75 1 181

1 283 -20 1 624 4 531 12 71 1 170

19 134

-62 311

-38 836

-11 2 679

15 4 493 6 10 453 50 2 868 16 3 490 67 3 037

278 2 260 294 6 968 338 1 284 266 4 786 294 1 075

475 4 486 501 9 515 505 2 529 478 6 828 481 3 035

661 4 966 678 7 015 670 2 333 656 4 589 665 4 569

792 13 733 827 9 414 846 10 275 805 10 673 808 11 617

914 65 648 950 96 792 959 74 820 923 52 094 948 38 905

803 95 869 782 142 276 883 94 934 777 82 708 818 62 721

22 24 341

287 16 373

489 26 392

667 23 473

814 55 712

940 328 259

810 478 510

38

Zpětný odkup zajišťuje státnímu podniku možnost obchodovat prostřednictvím vybraných obchodních firem ( v současné době jen dceřinná akciová společnost HLDS, a.s.) významná množství komerčních sortimentů, tj. pilařské kulatiny a vlákniny. Současného standardního stavu dosáhl zpětný odkup až v roce 2000. Tab. 5.7

Zpětný odkup za rok 2000 Zpětný odkup 2000 (m3)

Dřeviny

Sortiment

BK,JV

II

AT

4 523

4 523

III.B

6 384

6 384

14 903

2 480

17 383

14 903

13 464

28 367

Agregát

19

III.A

21

280

301

III.B

43

348

391

2 141

2 141

2 769

2 852

Celkem z BO

83 Vláknina

Celkem z BŘ, OL

110

124

234

110

124

234

21

21

III.A

953

953

III.B

1 274

1 274

2 141

1 588

3 729

2 141

3 836

5 977

Celkem z DB Vláknina

Celkem z JS LP, VB, TO

862

862

862

862

Vláknina

Celkem z LP,VB, JS MD

II

75

435

510

75

435

510

48

2

50

III.A

1 632

393

2 025

III.B

482

432

914

2 162

827

2 989

2 370

Pokračování tab. 5.7 2 440

Celkem z MD

SM

19

II

Vláknina JS

Celkem

III.A

Vláknina

DB

SK

77

Celkem z BK,JV

BŘ, OL

CZ 77

Vláknina BO

Země určení

Agregát

70

III.A

4 423

22 806

27 229

III.B

978

11 092

12 070

2 454

2 454

17

25 625

25 642

5 488

64 347

69 835

25 749

85 318

SK Vláknina Celkem ze SM Celkem všechny dřeviny

Tab. 5.8

559

111 626

Zpětný odkup za rok 2001 Zpětný odkup 2001 (m3)

Dřeviny

Sortiment

BK,JV

II

7 858

III.B

9 229

9 229

18 773

4 994

23 766

18 773

22 182

40 955

Agregát

0

III.A

17

415

432

III.B

28

350

378

Vláknina

4

2 192

2 196

49

2 957

3 006

Vláknina

0

32

200

232

32

200

232

II

4

4

III.A

745

745

III.B

1 059

1 059

2 434

890

3 324

2 434

2 697

5 131

63

85

147

63

85

147

Vláknina Celkem z DB Vláknina

Celkem z LP, VB, TO

MD

Celkem

7 858

Celkem z BŘ, OL

LP, VB, TO

SK

III.A

Celkem z BO

DB

CZ

102

Celkem z BK,JV

BŘ, OL

AT

102

Vláknina BO

Země určení

II III.A III.B

35 1 949 867

Pokračování tab. 5.8 35 479 2 428 672 1 539

40

Vláknina Celkem z MD SM

2 851 II Agregát Dřev. III.A III.B SK Vláknina

Celkem ze SM Směs Celkem ze směsi

7 687 2 661 11 10 727

2 4 004

150 1 555 48 21 458 12 651 909 28 929 65 700

150 1 921 48 29 145 15 312 909 28 940 76 427

78 78

78 78

Vláknina

Celkem

Tab. 5.9

1 367

2 1 153

34 928

94 851

200

129 979

Plochy meliorací, hnojení, chemického a biologického ošetření Pozemky

Rok

Meliorace

Hnojení

Chemické a biologické ošetření

ha 1998 1999 2000 2001

0 2 18 0

0 0 8 5

366 393 440 206

Tab. 5.10 Přehled vynaložených nákladů - investice - dle druhů staveb v roce 2000 v mil.Kč Lesotechnické Projekty Ostatní Projekty Lesní meliorace – Byty hrazení Celkem budovy ostatní cesty hrazení bystřin bystřin LS Bystřice p.H. LS Luhačovice LS Buchlovice LS Rožnov p.R. LS Vsetín

0,073 0,023 0,573 1,757 2,508

OST Brno

0,009

4,000 2,777

0,025

0,237 0,728

0,310 4,751 3,359 1,757 3,111

0,578

27,997

1,628

29,625

Tab. 5.11 Přehled vynaložených nákladů - investice - dle druhů staveb v roce 2001 v mil.Kč Lesotechnické Projekty Ostatní Projekty Lesní meliorace – Byty hrazení Celkem budovy ostatní cesty hrazení bystřin bystřin LS Bystřice p.H.

0,943

0,001

0,015

41

0,012

0,971

LS Luhačovice LS Buchlovice LS Rožnov p.R. LS Vsetín

0,361 2,206 0,700 0,060

0,261 0,043

0,006

1,529

32,672

0,004 0,049

OST Brno

2,169

1,125

31,143

Tab. 5.12 Délka spravovaných vodních toků Oblastní Lesní správa V lese Mimo les správa toků LS Bystřice p.H. LS Luhačovice LS Buchlovice LS Rožnov p.R. LS Vsetín

0,018

0,622 2,255 0,704 3,421

OST Brno OST Brno OST Brno OST Frýdek OST Frýdek

Celkem

Celkem

196 655 137 820 632

49 280 16 300 281

245 935 153 1 120 913

2 440

926

3 366

Tab. 5.13 Náklady na odstraňování povodňových škod v roce 2000 a 2001 v mil. Kč – poměrná část na uvedené Lesní správy 2000 2001 Celkem Oblastní správa toků Brno Oblastní správa toků Frýdek

19 46

23 43

42 89

Celkem

65

66

131

Tab. 5.14 Náklady na výkon Oblastních správ toků v roce 2000 a 2001 v mil. Kč 2000 2001 Celkem Oblastní správa toků Brno Oblastní správa toků Frýdek Celkem

42 89

27 30

69 119

131

57

188

Tab. 5.15 Přijaté dotace v roce 2000 Přijaté dotace – rok 2000 LS-číslo

LS-název

116 117 117 117 134 134 136 136 138

Rožnov Vsetín Vsetín Vsetín Bystřice Bystřice Luhačovice Luhačovice Buchlovice

Akce Meliorační dřeviny LC Dolní Tetřeví LC Dolní Tetřeví Meliorační dřeviny Meliorační dřeviny Péče o krajinu Meliorační dřeviny Péče o krajinu Meliorační dřeviny

42

Dotační titul

Kč

Druh

§32 §46 §46 §32 §32 MŽP §32 MŽP §32

90 000 389 000 2 319 000 90 000 70 000 12 000 207 000 14 000 199 000

p i p p p p p p p

Kraj

Zlín

Celkem

3 390 000

Poznámka: Druh – p (provozní) Druh – i (investiční)

Tab. 5.16 Přijaté dotace v roce 2001 Přijaté dotace – rok 2001 LS-číslo

LS-název

116 116 117 117 134 134 136 136

Rožnov Rožnov Vsetín Vsetín Bystřice Bystřice Luhačovice Luhačovice

138 138 Kraj

Akce

Dotační titul

Meliorační dřeviny Péče o krajinu Meliorační dřeviny Péče o krajinu Meliorační dřeviny Péče o krajinu Meliorační dřeviny Péče o krajinu Buchlovice SS Buchlovice – Jeřáb břek Buchlovice Meliorační dřeviny Zlín

Celkem

Kč

Druh

§32 MŽP §32 MŽP §32 MŽP §32 MŽP

66 000 18 000 72 000 10 000 47 000 18 000 144 000 7 000

p p p p p p p p

§46

48 000

p

§32

243 000

p

673 000

Poznámka: Druh – p (provozní) Druh – i (investiční)

Další výrobně-ekonomické ukazatele týkající se zejména nahodilé těžby, obnovy lesa, škod zvěří a odměňování zaměstnanců jsou uvedeny v tabulkové podobě v příloze I.

5.2 Analýza nákladových a výnosových ukazatelů Analýza nákladových a výnosových charakteristik podniku Lesy České republiky, s.p. (LČR) v rámci Zlínského kraje byla provedena s použitím účetních údajů vybraných organizačních jednotek (OJ) – Lesních správ: Tab. 5.17 Organizační jednotky LČR na území Zlínského kraje Pozemková výměra OJ Absolutní podíl (ha) Plošný podíl (%) 138 134 136 116 117

LS Buchlovice LS Bystřice p. H. LS Luhačovice LS Rožnov p. R. LS Vsetín

95 80 100 100 100

14 729 15 663 17 047 8 328 14 093

43

Analyzované veličiny za období let 1999 – 2001 byly vyjádřeny absolutně a přepočteny na 1 ha výměry, jež dohromady činí 69 860 ha.

Struktura nákladů a výnosů lesnických činností Náklady charakterizují spotřebu výrobních faktorů vynaložených na tvorbu výnosů, vč. dalších nutných nákladů spojených s činností podniku. Druhové třídění nákladů vyjadřuje co bylo spotřebováno - vychází ze spotřeby výrobních faktorů, resp. stejnorodých skupin nákladů. V tomto smyslu jsou náklady členěny v účtové osnově podnikového účetnictví a ve výkazu zisků a ztrát. Součet nákladů dle nákladových druhů tvoří úplné vlastní náklady. Třídění nákladů podle výkonů umožňuje zjišťování nákladů podle jednotlivých položek produkce (výrobků, výkonů, služeb), tj. podle tzv. nositelů nákladů. Toto třídění umožňuje analyzovat výnosnost (rentabilitu) produkce

Vlastní třídění kalkulačních nákladů je zpravidla následující: −

přímý materiál,

−

přímé mzdy,

−

ostatní přímé náklady (např. přímá spotřeba energie, přepravné, přímé odpisy majetku)

−

zásobovací režie,

−

výrobní režie technologická (např. spotřeba režijního materiálu a energie, opravy a udržování, režijní odpisy majetku),

−

výrobní režie všeobecná,

−

správní režie,

−

odbytová režie. Struktura nákladů a výnosů podniku Lesy České republiky, s.p. vychází ze

skutečnosti, kdy smluvní podnikatelské subjekty dle smluvních územních jednotek (SÚJ) provádějí pro LČR dodavatelsky pěstební činnosti, smluvně je upraven prodej a nákup dříví. Z tohoto důvodu je struktura nákladů a výnosů LČR specifická. Lesní výroba se vyznačuje širokým spektrem výkonů jak výnosových (struktura lesní produkce) tak zejména u nákladů (nákladové výkony). Rozsah činností v lesním hospodářství

44

patří ke zvláštnostem lesní výroby. Přestože LČR nevykonávají celé spektrum lesnických činností (oddělení správní činnosti od hospodářských činností), šíři aktivit podává následující přehled o jednotlivých nákladových výkonech lesních činností: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Vyklizování ploch po těžbě Příprava půdy pro obnovu lesa Zalesňování síjí Zalesňování sadbou Zalesňování podsadbou Oplocování mladých lesních porostů Ochrana mladých lesních porostů proti zvěři Ochrana mladých lesních porostů proti buřeni Ochrana mladých lesních porostů proti hmyzím škůdcům Ochrana mladých lesních porostů proti hlodavcům a ostatním škodlivým vlivům Prořezávky Ostatní náklady na výchovu les. porostů do 40 let Ochrana lesa proti zvěři Ochrana lesa proti hmyzím a ostatním škůdcům Vyvětvování lesních porostů Opravy a údržba meliorační sítě Odstraňování následků povodní na lesní půdě Ostatní pěstební práce Opravy a udržování cest pro přibližování Opravy povodňových škod na cestách pro přibližován Opravy a udržování lesních cest Opravy povodňových škod na lesních cestách Společné náklady a výnosy těžební činnosti Sběr semen Provoz semen. sadů, klonových archívů a matečnic Aktivace vyluštěných semen Výroba sazenic Myslivost Pronájmy honiteb Pronájmy staveb a zařízení sloužících výkonu práva myslivosti Ubytovací služby pro myslivost Pronajaté provozní budovy a stavby Pronájmy pozemků Odborné lesnické služby Drobná lesní výroba Bytové hospodářství Rekreační zařízení Péče o vodní zdroje Péče o drobné stavby Péče o drobné objekty sloužící k odpočinku veřejnosti Informační systém pro veřejnost Opravy a udržování tras pro veřejnost Prodej investičního majetku Prodej zásob materiálu a DHM Ostatní provozní náklady

45

• • • • •

Výrobní režie všeobecná Reprezentační výdaje Úroky placené Manka a škody Ostatní mimořádné náklady

Náklady podle vybraných výkonů Ze struktury výkonů výrobní činnosti, vykonávané předmětnými OJ na území Zlínského kraje byly vybrány stěžejní výkony dle významu lesní výroby v pěstební činnosti a váhy nákladů ve struktuře: • • • • • • • • • • • • • •

Vyklizování ploch po těžbě Obnova lesa Ochrana porostů proti zvěři Oplocování lesních porostů Ochrana mladých lesních porostů proti buřeni Prořezávky a prostřihávky Ochrana lesa proti zvěři Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům Ostatní pěstební práce Opravy a udržování lesních cest Odborné lesnické služby Semenářství Školkařství - výroba sazenic Myslivost

Z režijních nákladů byl sestaven přehled: • • •

Výrobní režie všeobecná Doprava pracovníků Kancelářské náklady vč. spojů

Vyklizování ploch po těžbě zahrnuje práce výrobní povahy (komplexní odstraňování klestu vč. pálení, úklid klestu bez pálení, štěpkování vč.rozmetání na ploše, odstraňování klestu drtiči, dočišťování holin po těžbě) a zúčtování výrobní režie. Obnova lesa zahrnuje přípravu půdy pro obnovu lesa, obnovu lesa síjí a sadbou do připravené i nepřipravené půdy. Z hlediska nákladových druhů zde patří vlastní spotřeba semen, vlastní spotřeba sazenic, spotřeba surovin a materiálu, práce výrobní povahy Ochrana mladých lesních porostů proti zvěři zahrnuje ochranu mechanickou - přízí (koudelí), materiálem z plastických hmot, ochranu sazenic rozsochami, opichováním a ochranu chemickou - nátěry sazenic repelenty. Z hlediska nákladových druhů se jedná

46

spotřebu materiálu (chem. prostředků), opravy a udržování oplocenek a práce výrobní povahy. Oplocování lesních porostů představuje zřizování oplocenek z dřevěných dílců, z drátěných pletiv, z plastových pletiv. Z hlediska nákladových druhů zahrnuje práce výrobní povahy a odpisy hmotného majetku. Ochrana mladých lesních porostů proti buřeni zahrnuje práce výrobní povahy při chemické a zejména mechanické ochraně vyžínáním, výseku škodících dřevin. Zhrnuje také ochranu proti hlodavcům. Prořezávky a prostřihávky zahrnují zejména práce výrobní povahy při jehličnatých a listnatých prořezávkách, vč. rozčleňovacích linií. Ochrana lesa proti zvěři zahrnuje zejména práce výrobní povahy při mechanické ochraně (zraňováním, ovazováním klestem, ovazováním pletivem, ovazováním plasty) a ochraně chemické (nátěry repelenty). Ochrana lesa proti hmyzím a ostatním škůdcům představuje ochranu proti kůrovcům (asanace lapáků, asanace kůrovcové hmoty odkorněním, postřikem), ochranu proti ostat. hmyzím škůdcům, kladení lapáků a použití lapačů. Z hlediska nákladových druhů zahrnuje spotřebu surovin a materiálů a práce výrobní povahy. Ostatní pěstební práce představují vyznačování těžby, zpřístupnění porostů, údržbu majetkových hranic, údržbu rozdělovací sítě, náklady na likvidace oplocenek atd. Z hlediska nákladových druhů zahrnuje spotřebu surovin a materiálů a práce výrobní povahy. Opravy a udržování lesních cest zahrnuje opravy a udržování pro přibližování a opravy a údržbu lesní komunikační sítě. Z hlediska nákladových druhů zahrnuje spotřebu surovin a materiálů, opravy a udržování, odpisy, tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku a práce výrobní povahy. Semenářství představuje sběr semen ze stojících stromů či pokácených stromů, sběr semen určený ke krmení zvěře, výkup semen, sběr řízků a roubů, zakládání a provoz semenných sadů a klonových archívů, luštění semen. skladování semen. Z hlediska nákladových druhů zahrnuje spotřebu surovin a materiálů, přepravné, vlastní spotřebu semen a mezizávodové dodávky. Školkařství – výroba sazenic představuje zejména přípravu půdy, zřizování semenišť, hnojení půdy, síje na záhony, síje do substrátu, síje do obalů, roubování a řízkování, vyzvedávání semenáčků a roubovanců, školkování semenáčků, vyzvedávání sazenic pro expedici. Vedle toho zde patří kypření a pletí sadebního materiálu, aplikace heribicidů, fungicidů, insekticidů, rodenticidů, repelentů, moření semen a desinfekce půdy, závlahy na ploše, provoz klimatizačních skladů atd. Z hlediska nákladových druhů zahrnuje spotřebu surovin a materiálů, spotřebu paliv, opravy a udržování, přepravné, ostatní služby. Myslivost z nákladového hlediska představuje provoz režijních honiteb, zejména je zde údržba mysliveckých zařízení, kácení okusových dřevin a zvyšování úživnosti – myslivecká políčka, výsadba plodonosných dřevin a ostatní práce. Z hlediska nákladových druhů zahrnuje spotřebu surovin a materiálů, náhradu výdajů materiálové povahy a práce výrobní povahy.

47

Uvedené analyzované výkony byly vyjádřeny na úrovni vlastních nákladů tj. včetně příslušné výrobní režie a umožňují srovnání s celostátními statistickými údaji. Výrobní režie všeobecná obsahuje spotřebu surovin a materiálu, spotřebu paliv, spotřebu el.energie, spotřebu plynu, cestovné, ostatní služby, nájemné, mzdové náklady, zák.sociál.pojištění, pojištění majetku, mezizávodové dodávky. Doprava pracovníků je tvořena nákladovými druhy: spotřeba surovin a materiálů, spotřeba paliva, spotřeba drobného hmotného majetku, opravy a udržování, ostatní služby, majetkové pojištění, opravy – technické zhodnocení, odpisy. Kancelářské náklady vč. spojů představuje: spotřeba surovin a materiálu, služby telekomunikací, služby spojů, služby Internetu, ostatní služby. Přehled o nákladech podle vybraných výkonů v letech 1999 - 2001, je uveden v tabulce 5.18. Strukturu a váhu jednotlivých nákladových výnosů zobrazuje graf 5.1. V procentickém zastoupení za celé období představují největší podíl náklady na opravy a údržbu lesních cest (25 %), výrobní režie všeobecná (17 %), obnova lesa (14 %), ochrana mladých lesních porostů proti buřeni (13 %) a vyklizování ploch po těžbě (8 %). Pro posouzení výše nákladů na pěstební činnost je kromě stavové úrovně nákladů velmi důležitý rozsah a konkrétní podmínky těchto nákladových položek při obhospodařování lesního majetku. Pro srovnávání je dále problematické sjednocení metodiky struktury fixních a variabilních nákladů vč. vymezení podílu režijních nákladů. Tab. 5.18 Přehled a vývoj vybraných nákladů dle výkonů v letech 1999 – 2001 Výkon Vyklizování ploch po těžbě Obnova lesa Ochrana porostů proti zvěři Oplocování lesních porostů Ochrana ml. les. por. proti buřeni Prořezávky a prostřihávky Ochrana lesa proti zvěři Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům Ostatní pěstební práce Opravy a udržování lesních cest Odborné lesnické služby Semenářství Školkařství - výroba sazenic Myslivost Výrobní režie všeobecné Doprava pracovníků Kancel. náklady vč.spojů

1999 2000 2001 celkem (Kč) Kč/ 1 ha celkem (Kč) Kč/ 1 ha celkem (Kč) Kč/ 1 ha 12 066 895 23 251 316 6 732 946 5 819 847 23 308 370 7 785 127 447 410 1 565 188 3 559 189 39 975 403 5 771 097 571 567 1 364 538 606 881 32 526 113 1 204 576 1 441 393

173 333 96 83 334 111 6 22 51 572 83 8 93 9 466 17 21

13 364 398 23 367 855 7 447 878 5 131 791 21 640 293 8 539 295 753 424 2 692 476 5 061 125 38 578 488 6 681 463 596 089 1 762 628 423 126 32 362 824 1 430 464 1 230 735

191 334 107 73 310 122 11 39 72 552 96 9 120 6 463 20 18

Graf č. 5.1 Struktura vybraných nákladů dle výkonů za období 1999 – 2001

48

16 108 191 27 527 419 9 657 543 4 710 840 24 641 921 9 737 297 2 814 075 1 749 383 5 966 449 56 204 588 8 727 753 1 278 084 2 215 865 519 518 28 145 529 1 587 737 1 194 946

231 394 138 67 353 139 40 25 85 805 125 18 150 7 403 23 17

140 120 100 80

mil. Kč

60 40 20 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

Výkony

Legenda:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Vyklizování ploch po těžbě Obnova lesa Ochrana porostů proti zvěři Oplocování lesních porostů Ochrana mladých lesních porostů proti buřeni Prořezávky a prostřihávky Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům Ostatní pěstební práce Opravy a udržování lesních cest Odborné lesnické služby Školkařství – výroba sazenic Výrobní režie všeobecné Doprava pracovníků Kancelářské náklady vč.spojů

Analýza výnosů rozhodujících tržbonosných činností a výkonů Šíři činnosti lesního hospodářství odpovídá také široká struktura výnosů dle výkonů. V rámci podmínek Zlínského kraje představuje strukturu výnosů u LČR následující výčet: • • • • • • • • • • • •

Výnosy z pěstební činnosti Výnosy z těžební činnosti Ostatní výnosy těžební činnosti Výnosy ze smluvního prodeje dříví na pni-na stojato Prodej dříví Prodej semen Prodej sazenic Pronájmy honiteb Pronájem staveb a zařízení sloužících výkonu práva mysl. Ubytovací služby pro myslivost Pronajaté provozní budovy a stavby Ostatní výnosy jiných lesnických činností

49

• • • • • • • • • • • •

Pronájmy pozemků Odborné lesnické služby Drobná lesní výroba Bytové hospodářství Ostatní nevýrobní činnosti Rekreační zařízení Prodej investičního (dlouhodobého) majetku Prodej zásob materiálu a DHM Ostatní provozní náklady a výnosy Úroky přijaté Přijaté náhrady z mank a škod Ostatní mimořádné výnosy

Vybrané tržbonosné výkony byly vyhodnoceny ve struktuře: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

Prodej dříví na pni (na stojato) Pronájem honiteb Pronájem pozemků Výnosy z odborných lesnických služeb Prodej semen Myslivost tržby – výrobky Myslivost tržby – služby Přehled o výnosech podle vybraných výkonů v letech 1999 - 2001, je uveden v tabulce

5.19. Podíl jednotlivých výkonů na výnosech zobrazuje graf 5.2. Výroba a prodej dříví je rozhodujícím tržbonosným výkonem a představuje 89 % z celkových výnosů. V podmínkách LČR je tento dříví realizováno ve formě výnosů ze smluvního prodeje dříví na pni- nastojato. Výše a struktura obchodní činnosti a dodávek dříví je ovlivňována výší a strukturou (druhy) zadávaných těžeb dříví.

Tab. 5.19 Přehled a vývoj vybraných výnosů dle výkonů v letech 1999 – 2001 Výkon

1999 2000 2001 Celkem (Kč) Kč/ 1 ha Celkem (Kč) Kč/ 1 ha Celkem (Kč) Kč/ 1 ha

Prodej dříví na pni (nastojato) Pronájem honiteb Pronájem pozemků Výnosy z odborných les. služeb Prodej semen Myslivost tržby - výrobky Myslivost tržby - služby

241 719 786 3 460 5 686 920 81 2 560 539 37 9 339 289 134 169 615 2 233 302 3 111 912 2

50

235 942 216 3 377 6 015 931 86 1 966 916 28 9 344 612 134 271 912 4 255 619 4 127 664 2

283 642 819 4 060 49 071 940 702 3 509 189 50 9 754 497 140 290 247 4 356 566 5 172 138 2

Graf č. 5.2 Podíl vybraných výnosů za období 1999 – 2001

1%

3%

0,1 % 0,1 %

7%

0,05 %

88,75 % Prodej dříví na pni (na stojato) Pronájem pozemků Prodej semen Myslivost tržby - služby

Pronájem honiteb Výnosy z odborných lesnických služeb Myslivost tržby - výrobky

Hospodářský výsledek a vývoj hospodaření Přehled o tvorbě hospodářských výsledků za referenční období je patrný z tabulky 5.20. Je zde vyjádřen jako hospodářský výsledek před zdaněním – absolutně s uvedením celkových nákladů a celkových výnosů (včetně vnitropodnikových nákladů a výnosů) a přepočtený hospodářský výsledek na l ha. Tab. 5.20 Celkové náklady a výnosy, hospodářský výsledek v období 1999 – 2001 Náklady Rok Výnosy Hospodářský Hospodářský celkem celkem výsledek výsledek 1999 2000 2001

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

Kč/1 ha

242 989 225 691 280 441

282 946 279 643 381 446

39 956 53 952 101 005

572 772 1 446

Výkaz zisků a ztrát organizačních jednotek působících na území kraje a celého podniku LČR, s.p. je uveden v tabulce 5.21.

51

Tab. 5.21

Výkaz zisků a ztrát OJ LČR, s.p. na území kraje a celého podniku LČR, s.p. za rok 2001 Celkem Celkem Bez vnitropodnikových vztahů za kraj za Organizační jednotka LS OI dle OJ LČR Konsolidované výkazy zisků a ztrát organizačních jednotek

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehm. a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůst. cena prodaného dlouh. majetku a materiálu Zúčt. rezerv a čas. rozlišení provozních výnosů Tvorba rezerv a čas. rozlišení provozních nákladů Zúčtování opravných položek do provozních výnosů Zúčtování opravných položek do provozních nákladů Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z cen. papírů a vkladů v podn. ve skupině Výnosy z ost. dlouhodobých cen. papírů a vkladů Výnosy z ostatního dlouhodobého finanč. majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Zúčtování rezerv do finančních výnosů Tvorba rezerv na finanční náklady Zúčtování opravných položek do finanč. výnosů Zúčtování opravných položek do finanč. nákladů Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Hospodářský výsledek z finančních operací Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Hospodářský výsledek za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný hospodářský výsledek Převod podílu na hospod. výsledku společníkům Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek před zdaněním

-25 0

0 0

111 884 102

-4 051

0

0

102

0

0 0 0 312 415 311 189 1 191 35 144 202 9 557 134 645 168 213 32 012 23 178 0 8 237 597 6 073 21 041 3 115 1 419 740 1 181 522 1 378 1 032 2 660 0 0 107 858 0 0 4 0 0 4 0 0 0 0 0 62 0 0 91 0 0 -25 0 0 0 107 833 102 0 0 0 0 102

111 986 111 986

-4 051 -4 051

107 935 107 935

0 312 415 311 189 1 191 35 143 484 9 250 134 234 168 931 28 843 20 871

0 0

718 307 411 -718 3 169 2 307

7 410 562 6 065 20 730 2 997 1 419 740 1 181 522 1 378 958 2 623

827 35 8 311 118

111 909

-4 051

4

0

74 37

4

62

91

52

6 536 5 318 1 218 5 301 183 5 295 941 -6 557 11 799 3 403 430 288 764 3 114 666 1 898 971 883 003 636 642 224 101 22 260 133 464 390 480 51 976 20 508 2 456 158 2 354 213 19 495 8 762 186 827 84 319

738 678 6 488 955 6 564 450 8 977 72 8 905 90 186 1 025 5 427 35 769 12 634 64 327 71 21 200 28 049

99 808 246 878 227 588 19 290 591 608 5 265 1 993 353 353 2 919 594 527 841 758

6 Podnikatelské prostředí ve Zlínském kraji V rámci Zlínského kraje, stejně jako v celé republice proběhla v roce 1992 transformace bývalých podniků státních lesů. Majetek k zabezpečování vlastní lesnické činnosti byl privatizován převážně kupónovou metodou. Vedle privatizovaných subjektů vznikla celá řada soukromých společností zabývajících se lesnickou a dřevařskou činností. V současné době se již na trhu lesnických prací vytvořilo ostré konkurenční prostředí, které má pozitivní vliv na zvyšování kvality poskytovaných služeb i na ceny prováděných lesnických služeb. V oblasti Zlínského kraje působilo podle dat Českého statistického úřadu v roce 2000 5624 podnikatelských subjektů. Jedná se o subjekty s počtem zaměstnanců do 199. Studie podchycuje podnikatelské subjekty působící v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu z několika pohledů: - právní formy, - činnosti (Odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ), - počtu pracovníků.

6.1 Právní forma subjektů Právní řád jako nejvýznamnější společenský normativní systém se ve všech směrech velmi úzce dotýká problematiky podnikání. Právní předpisy upravují jak samotný pojem podnikání a podnikatel, tak i problematiku oprávnění k podnikatelské činnosti, účast v hospodářské soutěži, oblast obchodních závazkových vztahů, vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, právní režim pohybu dřeva a výrobků z něj přes hranice a dlouhou řadu dalších oblastí. Východiskem celé právní úpravy podnikání je legální definice pojmu „podnikání“ resp. „podnikatel“ obsažená v § 2 obchodního zákoníku. Podle ní je podnikáním soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Platí, že pokud jakákoliv činnost nesplňuje byť jen jediný z uvedených pěti znaků, není podnikáním, což má zásadní význam pro odvození dalších práv a povinností. Podnikatelem je podle téhož zákona: - osoba zapsaná v obchodním rejstříku, - osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, - osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, - fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů (evidenci vedou obecní úřady). Výběr právní formy podnikání patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím, které je ovlivněno několika kritérii (způsob a rozsah ručení, oprávnění k řízení, počtu zakladatelů,

53

nároky na počáteční kapitál, administrativní náročnost založení podniku, účast na zisku, finanční možnosti, daňové zatížení, zveřejňovací povinnost). Základními právními formami podnikání jsou: 1. 2. a) b) 3. a) b) 4. 5. 6.

samostatný podnikatel (fyzická osoba – živnostník), obchodní společnosti osobní: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, obchodní společnosti kapitálové: společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstva, státní podniky, ostatní.

Vyskytující se právní formy subjektů působících v oblasti Zlínského kraje jsou tyto: - fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku, - fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku, - samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku, - fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a o samost. hosp. rolnících nezapsaná v obchodním rejstříku, - veřejná obchodní společnost, - společnost s ručením omezeným, - komanditní společnost, - akciová společnost, - družstvo, - příspěvková organizace, - zahraniční osoba, - sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Přehled počtu jednotlivých právních forem je uveden v příloze II, tabulka II 1

6.2 Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) Jedním z hlavních požadavků statistické práce je existence systému, který umožňuje vhodně zpracovat široký rozsah statistických dat za účelem jejich prezentace a analýzy. Předmětem odvětvové klasifikace ekonomických činností jsou všechny pracovní činnosti vykonávané ekonomickými subjekty. Obecně je činnost dána kombinací práce, výrobní techniky, informační sítě, materiálů, výrobků a vede k vytvoření specifických výrobků nebo výkonů (služeb). Jednotlivá odvětvová seskupení ekonomických činností lze poměrně spolehlivě definovat co do jejich náplně charakteristickými výsledky těchto činností, tzn. těmi 54

skupinami výrobků, prací a výkonů, v nichž jsou výsledky pracovních činností z jednotlivých seskupení klasifikovány. Je však vždy nezbytné vzít v úvahu popis činnosti, neboť v některých případech se jedná spíše o použitý výrobní proces nebo suroviny než o výsledný produkt. Klasifikace je univerzální v tom smyslu, že musí umožnit odvětvové zařazení jak státní správy a činnosti vlád, místní správy, tak i velkých hospodářských a společenských organizací i drobných podnikatelů. Rozdělení na tržní a netržní činnosti není třídicím kriteriem. Konstrukce: Pro třídění činnosti je využita kombinace alfabetického číselného kódu, která umožňuje vytvářet různé účelové agregace činností. Třídicí klíč je sestaven následovně: A .......... kategorie, (A. Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, D. Zpracovatelský průmysl),

AA ....... subkategorie (D.D Dřevozpracující průmysl).

Hlavním účelem odvětvové klasifikace je poskytnutí hierarchického třídění ekonomických činností, které je možno využít pro rozčlenění informací podle těchto činností pro analytické práce. Z hlediska podobnosti činností, které provozují, lze jednotlivé organizační jednotky seskupovat do příslušných celků. V našem případě máme dvě kategorie, lesnictví a dřevozpracující průmysl. Třídění slouží pro členění ekonomických subjektů (nikoliv tedy přímo pro členění výrobků a služeb, které poskytují). Zkoumané subjekty byly roztříděny podle jejich zařazení do Odvětvové klasifikace ekonomické činnosti. Jedná se o opatření Českého statistického úřadu podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ze dne 1. prosince 1993 o zavedení Odvětvové klasifikace ekonomických činností (částka 77/1993 Sb.) Opatřením ČSÚ ze dne 4. 12. 1995 proběhla aktualizace OKEČ (částka 77/1993 Sb.) a ze dne 17.9. 1998 (částka 80/1998 Sb.) proběhla druhá. Zkoumané podnikatelské subjekty tedy můžeme rozdělit do dvou kategorií podle vyskytujících se OKEČ ve Zlínském kraji: I. Lesnictví - lesnictví,těžba dříví a přidružené činnosti, - pěstování lesa,

55

-

pěstování lesa a těžba dříví, přidružené činnosti při pěstování lesa, přidružené činnosti při těžbě dříví, přidružené činnosti výrobní povahy v lesnictví a při těžbě dříví, těžba dříví.

II. Dřevozpracující průmysl - průmysl dřevařský a korkařský kromě výroby nábytku, výroba košů a proutěného zboží, - výroba dřevěných obalů vč. palet, - výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků, - výroba jiného zboží ze dřeva, výroba zboží z korku, výroba košíkářská, - výroba košíkářská, - výroba ostatních výrobků ze dřeva, - výroba pilařská a impregnace dřeva, - výroba stavebně truhlářská a tesařská, - výroba stavební truhlářská, - výroba tesařská a výroba dřevostaveb vč. prvků pro montované stavby, - výroba zboží z korku, výroba košů a ostatního proutěného zboží. Tab. 6.1

Počet subjektů v kategorii Lesnictví

Odvětvová klasifikace činnosti Lesnictví,těžba dříví a přidružené činnosti Pěstování lesa Pěstování lesa a těžba dříví Přidružené činnosti při pěstování lesa Přidružené činnosti při těžbě dříví Přidružené činnosti výrobní povahy v lesnictví a při těžbě dříví Těžba dříví Celkový součet Tab. 6.2

Počet subjektů 43 67 462 23 141 256 363 1355

Počet subjektů v kategorii Dřevozpracující průmysl

Odvětvová klasifikace činnosti Průmysl dřevařský a korkařský kromě výroby nábytku, výroba košů a proutěného zboží Výroba dřevěných obalů vč. palet Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků Výroba jiného zboží ze dřeva, výroba zboží z korku, výroba košíkářská Výroba košíkářská Výroba ostatních výrobků ze dřeva Výroba pilařská a impregnace dřeva Výroba stavebně truhlářská a tesařská Výroba stavební truhlářská Výroba tesařská a výroba dřevostaveb vč. prvků pro montované stavby Výroba zboží z korku, výroba košů a ostatního proutěného zboží Celkový součet

56

Počet subjektů 8 32 5 497 35 322 391 658 1651 655 15 4269

6.3 Třídění podle počtu zaměstnanců Za základní kritérium pro identifikaci podnikatelských subjektů můžeme pokládat velikost podnikatelského subjektu podle počtu zaměstnanců v základním členění uvedeném v následujícím přehledu. Ve Zlínském kraji jsou evidovány u podnikatelských subjektů tyto počty zaměstnanců: -

počet zaměstnanců neuveden, subjekt bez zaměstnanců, subjekt s 1 - 5 zaměstnanci, subjekt s 6 - 9 zaměstnanci, subjekt s 10 - 19 zaměstnanci, subjekt s 20 - 24 zaměstnanci, subjekt s 25 - 49 zaměstnanci, subjekt s 50 - 99 zaměstnanci, subjekt s 100 - 199 zaměstnanci.

Tab. 6.3 Třídění subjektů podle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců Počet subjektů Počet zaměstnanců neuveden 845 Subjekt bez zaměstnanců 4418 Subjekt s 1 – 5 zaměstnanci 220 Subjekt s 6 – 9 zaměstnanci 54 Subjekt s 10 – 19 zaměstnanci 55 Subjekt s 20 – 24 zaměstnanci 5 Subjekt s 25 – 49 zaměstnanci 14 Subjekt s 50 – 99 zaměstnanci 8 Subjekt s 100 – 199 zaměstnanci 5 Počet subjektů celkem 5624

Podrobnější charakteristika subjektů rozdělených podle počtu zaměstnanců je uvedena v příloze II. Subjekty s neuvedeným počtem zaměstnanců a subjekty bez zaměstnanců nebyly vzhledem k objemnosti dat zkoumány. Subjekty s počtem zaměstnanců 1 – 5 jsou v tabulkové podobě uvedeny v příloze II (tabulka II 3), s uvedením následujících údajů (identifikační číslo, právní forma, obchodní název, odvětvová klasifikace činnosti, adresa místa podnikání). Subjekty s počtem zaměstnanců větším než 5 jsou uvedeny v příloze II podle výše vylišených kategorií. Jsou charakterizovány podrobněji, s uvedením následujících položek: Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání: Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti (Předmět podnikání): V současnosti je odhad budoucích trendů vývoje lesnictví a dřevařství rozhodně nelehkým úkolem. Z uvedených tabulek počet subjektů v lesnictví a počet subjektů 57

v dřevozpracujícím průmyslu vyplývá, že počet subjektů působících v lesnictví je 1355. Rozloha Zlínského kraje činí 396 404 ha, z čehož 154 320 ha ( 38,6%) jsou podle oficiálních údajů lesní pozemky. Při poměru výměry lesa a působících subjektů na nich (soukromé a obecní vlastnictví lesa nebereme v úvahu) na jeden subjekt podnikající v lesnictví připadá 113,8 ha lesa. Při této výměře lesa musíme předpokládat, že ne všechny subjekty jsou schopny na trhu přežít. Z uvedeného je zřejmé, že v regionu panuje silné konkurenční prostředí mezi subjekty jejichž OKEČ spadá do kategorie lesnictví. V tomto prostředí přežijí jen pružné společnosti, které jsou v kraji známé jako zavedené firmy a mají již dokonale vytvořenou síť stálých dodavatelů dřevní hmoty nebo disponují vlastními surovinovými zdroji. Ve Zlínském kraji je v oblasti lesnictví zaregistrováno 33 subjektů (vlastníků nebo nájemců lesů), hospodařících na ploše minimálně 200 ha lesa. Největším vlastníkem jsou Statky a lesy Tomáše Bati, které se rozkládají zejména na území vsetínského okresu a mají přibližně 3 000 ha. Při zamyšlení se nad celkovou výměrou lesa ve Zlínském kraji a celorepublikovým průměrem těžby dříví z 1 ha lesa, který je 5,48 m3 dojdeme k výpočtu přibližné celkové těžby za Zlínský kraj. Ten je tedy 842 364 m3. V dřevozpracujícím průmyslu působí 4269 subjektů. Při poměru celkové těžby a počtu zpracovatelů dříví vychází na jednoho zpracovatele 197,3 m3 ročně, což nám dokazuje, že v kraji není dostatek regionálních zdrojů pro takové množství subjektů, které se teď v kraji nachází. Stejně jako v lesnictví tedy panuje i mezi zpracovateli dříví velmi silné konkurenční prostředí.

6.4 Smluvní partneři Lesů České republiky, s.p. Lesy České republiky, s.p. se sídlem v Hradci Králové zadávají více jak 90% objemu lesnických činností, (provádění pěstebních prací, prodej surového dříví převážně na pni) privátním podnikatelským subjektům na základě uzavřených obchodních smluv. Smlouvy na komplexní dodávky lesnických činností jsou uzavírány na soubory činností odpovídající potřebám konkrétních území, vylišených LČR, s.p. v rámci jednotlivých lesních správ. Nositelem smlouvy v lesích v obhospodařování LČR, s.p. je tzv. smluvní územní jednotka. Rozloha Zlínského kraje činí přibližně 396 401 ha, z čehož 154 331 ha ( 38,93 %) jsou lesní pozemky. Státní podnik LČR, s.p. spravuje 52 040 ha lesních pozemků, tj. přibližně 33,72 % lesních pozemků na území kraje. Celková těžba na smluvních územních jednotkách LČR, s.p. za Zlínský kraj činila v roce 2001 440 843 m3. V oblasti působí 9 smluvních partnerů Lesů České republiky, s.p. Subjekty jsou charakterizovány opět identifikačním číslem,obchodním jménem, právní formou, adresou místa podnikání a předmětem podnikání. Subjekt: IČO: 45193011 (zaniklý subjekt) obchodní jméno: Foresta a.s. 58

právní forma: základní jmění: sídlo: datum zániku:

121 - Akciová společnost 232 833 300.00 Kč Velké Karlovice č.p. 307, Velké Karlovice 11.03.2002

Předmět podnikání: dřevařská výroba projektová činnost v investiční výstavbě provádění bytových a občanských staveb stavitel (provádění jednoduchých staveb a subdovávek pro stavby) automatizované zpracování dat poskytování software (smluvní prodej nebo vlastní) zprostředkování obchodu a služeb koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej (vyjma činností uvedených v příloze č. 1, 2 a 3 zák. č. 455/91 Sb. o živnostenském podnikání) truhlářství tesařství opravy motorových vozidel výroba a opravy zemědělských strojů silniční motorová doprava nákladní činnost účetních poradců činnost organizačních a ekonomických poradců provádění služeb a prací pro vlastníky a uživatele lesa průmyslovým způsobem, zahrnující obor živnosti Lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti v rozsahu: pěstební činnost v lese těžba dřeva lesní doprava poskytování služeb v myslivosti nákup a prodej nezpracovaných lesních výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje prodej dříví výroba a prodej keřů, okrasných dřevin, vánočních stromků a ozdobného klestu provádění drobné lesní výroby mytí silničních vozidel práce se zemními a stavebními stroji myslivost a rybářství ubytovací služby Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: základní jmění: sídlo:

25391399 Lesy Rožnov a.s. 121 - Akciová společnost 1 500 000.00 Kč Bezručova 211, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm

Předmět podnikání: výroba pilařská a impregnace dřeva

59

lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví velkoobchod silniční motorová doprava nákladní vnitrostátní - vozidly nad 3,5 tuny celkové hmotnosti mezinárodní - vozidly nad 3,5 tuny celkové hmotnosti Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: základní jmění: sídlo: datum zániku:

46974652 (zaniklý subjekt) Lesní společnost Jihomoravské lesy, a.s. 121 - Akciová společnost 632 243 000.00 Kč Jezuitská 13, 656 38 Brno 01.03.2002

Předmět podnikání organizační zajišťování nebo provádění těžby, přibližování, odvozu a prodeje dříví a ostatních výrobků z provozovaných činností organizační zajišťování nebo provádění pěstebních lesnických prací včetně školkařství údržba genových základen lesních dřevin a hospodaření v lesích zvláštního určení dodávky sazenic a přesazování vzrostlé zeleně v rámci ozeleňování měst a venkova myslivost v obhospodařovaných honitbách a rybářství v obhospodařovaných rybářských revírech poskytování dalších služeb v lesnictví a myslivosti provozování rekondičního a rehabilitačního zařízení provozování školících zařízení, pořádání kurzů a seminářů obchodní činnost, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostřekovatelská a obstaravatelská činnost silniční motorová doprava opravy motorových vozidel a karoserií provoz mycí linky, pneuservis, nabíjení akumulátorů výroba a opravy lesnických a zemědělských strojů stavba strojů s mechanickým pohonem práce se stavebními mechanismy provádění trhacích prací dřevařská výroba - provoz pily, výroba řeziva, truhlářství, výroba stolařská a nábytkářská kovobrábění, zámečnictví zajišťování oprav a údržby práce s motorovou pilou, kácení stromů ubytovací služby v ubytovacích zařízeních, hostinská činnost rozmnožovací práce xerografické pronájem movitých a nemovitých věcí pronájem bytových a nebytových prostor včetně poskytování jiných služeb než základních správa nemovitostí pronájem motorových vozidel

60

nákup, prodej a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na 1 kus balení provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy výroba, montáž, generální opravy a rekonstrukce vybraných zdvihacích zařízení zakládání a údržba zeleně výkon činnosti odborného lesního hospodáře nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin provozování dráhy - vlečky činnost prováděná hornickým způsobem montáž, opravy, údržba, vybraných elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí provádění staveb včetně jejich změn, udržování prací na nich a jejich odstraňování výroba hroznového vína podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: sídlo:

48444545 Tomáš Janský 103 - Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku K Bezedníku 97, 763 17 Lukov

Předmět podnikání: pěstování lesa a těžba dříví těžba dříví maloobchod se smíšeným zbožím ostatní maloobchod se smíšeným zbožím Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: základní jmění: sídlo:

26115271 LESS a.s. 121 - Akciová společnost 22 500 000.00 Kč Bohdaneč 136, 285 25 Bohdaneč

Předmět podnikání: zprostředkovatelská činnost

61

obstaravatelská činnost činnost organizačních a ekonomických poradců marketingová činnost poskytování software poskytování služeb v oblasti informatiky reklamní a propagační činnost činnost realitní kanceláře koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zemědělství silniční motorová doprava nákladní činnost účetních poradců, vedení účetnictví opravy pracovních strojů lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti činnost odborného lesního hospodáře ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví výroba pilařská a impregnace dřeva výroba dřevěných výrobků ( kromě truhlářských a tesařských, nábytku a hraček) truhlářství přípravné práce pro stavby ubytovací služby provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy výroba nápojů Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: sídlo:

48528960 Soukromá lesní správa KLÁŠŤOV, v.o.s.,zkráceně SLS Klášťov, v.o.s. 111 - Veřejná obchodní společnost Ublo 25, 763 12 Vizovice

Předmět podnikání: hospodářská činnost v lesích silniční motorová doprava poradenská služba v lesním hospodářství oceňování lesů nákup, prodej a přeprava střeliva přeprava, nákup a prodej zbraní pěstitelské a těžební práce v lese, přibližování dřeva velkoobchod specializovaný maloobchod maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti výkon činnosti odborného lesního hospodáře nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin

62

Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: základní jmění: sídlo:

48173509 TK COMP spol. s r.o. 112 - Společnost s ručením omezeným 100 000.00 Kč Na ostrově 440, 562 01 Ústí nad Orlicí

Předmět podnikání: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: základní jmění: sídlo:

46974644 Lesní společnost Buchlovice, a.s. 121 - Akciová společnost 75 948 000.00 Kč Náměstí Svobody 598, 687 08 Buchlovice

Předmět podnikání: opravy motorových vozidel dřevařská výroba myslivost v obhospodařovaných honitbách a rybářství v obhospodařovaných rybářských revírech lesnická činnost v obhospodařovaných lesích zemědělství hostinská činnost obchodní živnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: základní jmění: sídlo: datum vzniku:

43762751 SOLITERA spol. s r.o. 112 - Společnost s ručením omezeným 200 000.00 Kč Palackého nám. 77, 268 01 Hořovice 02.12.1991

Předmět podnikání truhlářství tesařství lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti velkoobchod specializovaný maloobchod

63

maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny silniční motorová doprava nákladní - vnitrostátní a mezinárodní provozovaná vozidly bez omezení celkové hmotnosti opravy pracovních strojů opravy silničních vozidel opravy ostatních dopravních prostředků opravy karoserií Uvedené společnosti byly smluvními partnery Lesů České republiky, s.p. v roce 2000 a 2001. V roce 2002 dvě z nich (Foresta a.s., Lesní společnost Jihomoravské lesy, a.s.) byly sloučeny pod následující subjekt: Subjekt: IČO: obchodní jméno: právní forma: základní jmění: sídlo:

48533700 CE WOOD, a.s. 121 - Akciová společnost 870 978 490.00 Kč Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín

Předmět podnikání: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zprostředkovatelská a obstaravatelská činnost v oblasti obchodu a služeb činnost účetních, organizačních a ekonomických poradců vedení účetnictví automatizované zpracování dat poskytování software manažerská a marketingová činnost poskytování služeb v oblasti informatiky agenturní činnost podnikání v oblasti lesnictví, těžby, zpracování dřeva a výroby ze dřeva včetně poskytování služeb v myslivosti podnikání v oblasti ubytovacích služeb a hostinské činnosti a poskytování služeb souvisejících s provozem rekreačních zařízení podnikání v oblasti stavebnictví, včetně projektové a realitní činnosti, správy a údržby nemovitostí a činností s tím spojených podnikání v oblasti opravárenství, servisní a strojní výroby, zahrnující elektrická a elektronická zařízení, včetně poskytnutí služeb s tím spojených provádění trhacích a ohňostrojových prací silniční motorová doprava osobní vnitrostátní příležitostná silniční motorová doprava nákladní vnitrostátní, provozovaná vozidly do 3,5 tuny i nad 3,5 tuny celkové hmotnosti a mezinárodní, provozovaná vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti směnárenská činnost Dne 01.03.2002 na společnost CE WOOD, a.s., se sídlem Zlín, Zlínské Paseky 3662, PSČ 760 01, IČ: 48 53 37 00, jako nástupnickou společnost přešlo jmění zanikajících

64

společností Lesy Mělník, a.s., se sídlem Praha 10, Na Křečku 365, PSČ 109 04, IČ: 46 35 59 87, FORESTINVEST Brno, a.s., se sídlem Zlín, Zlínské Paseky 3662, PSČ 760 01, IČ: 48 53 37 51, FORESTINVEST Praha, a.s., se sídlem Zlín, Zlínské Paseky 3662, PSČ 760 01, IČ: 48 53 37 26, Lesy Krnov a.s., se sídlem Krnov, Revoluční 55, IČ: 45 19 30 29, Lesy FrýdekMístek a.s., se sídlem Frýdek-Místek, Krátká 1177, IČ: 45 19 31 26, Foresta a.s., se sídlem Velké Karlovice č.p. 307, IČ: 45 19 30 11, Šternberské lesy a.s., se sídlem Šternberk, Dvorská 15, IČ: 45 19 31 51, TILIA - LDS a.s., se sídlem Město Albrechtice, nám. ČSA 26/12, PSČ 793 95, IČ: 45 19 29 95, Vítkovské lesy a.s., se sídlem Vítkov, Opavská 25, IČ: 47 15 12 26, Lesní společnost Jihomoravské lesy, a.s., se sídlem Brno, Jezuitská 13, PSČ 656 38, IČ: 46 97 46 52, LDP Vltava, a.s., se sídlem Vlašim, Pláteníkova 48, PSČ 258 01, Okres Benešov, IČ: 46 35 59 44, Lesy Spálené Poříčí, a.s., se sídlem Spálené Poříčí, Zámecká 410, PSČ 335 61, Okres Plzeň-jih, IČ: 45 35 19 70, Lesní společnost Jaroměřice, a.s., se sídlem Jaroměřice nad Rokytnou, Kaunicova 193, PSČ 675 51, IČ: 46 97 46 36.

65

7 Modelové stanovení nákladů a výnosů lesnického hospodaření LČR, s.p. na území Zlínského kraje Oblast

kalkulace

předpokládaných

nákladů

na

lesnické

činnosti

vychází

z následujících předpokladů: a) Veškeré náklady byly kalkulovány jako dodavatelská cena fakturovaná dosavadními dodavateli prací. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že pokud by byly prováděny ve vlastní režii vlastníka lesa, nákladová náročnost by se ne nepodstatně snížila. b) Veškeré výnosy byly kalkulovány jako cena dříví na pni, to je ve stejné výši jakou fakturuje s.p. Lesy České republiky Hradec Králové svým odběratelům. c) Průměrná roční těžba s ohledem na nejednotnost časové platnosti Lesních hospodářských plánů jednotlivých LHC jako předpoklad s respektem k potřebě jejich vyrovnanosti a s přihlédnutím k možnosti snížení nahodilých těžeb (které se v hodnocených letech vymykaly z normálu) v celkové výši 403 tis. m3, z čeho připadá na porosty ve stadiu obnovy v rozsahu 298,2 tis. m3 a 104,8 tis. m3 na těžby v předmýtních porostech. Předpokládá se dále, že nahodilé těžby (bez ohledu na věk porostů) nepřekročí výši 30 % t ročního úhrnu realizovaných těžeb. d) Kalkulovaná výše těžeb respektuje jak potřeby porostů (obnova, výchova, ochrana proti škodlivým činitelům), tak jejich těžební možnosti s ohledem na stávající zásobu a očekávaný přírůst. e) Náklady na jednotlivé výkony pěstební činnosti byly kalkulovány ve výši objektivně nutné, přičemž pouze výkon pálení klestu se jeví jak z hlediska ekologického, tak z hlediska ekonomického jako zbytný. Byl kalkulován ve výši 80 % hmoty vytěžené v porostech určených k obnově v celkové výši 1 617 tis. Kč. Komentář k výsledným hodnotám nákladů a výnosů. Výnosy Výnosy dosáhly ve sledovaných letech průměrného zpeněžení (na lokalitě na pni) 632 Kč za m3, které je přiměřené celostátnímu průměru vztaženému ke konkrétní dřevinné a sortimentní skladbě regionu Zlínského kraje a nesporné kvalitě porostů (zejména na Lesních správách Rožnov, Vsetín především, ale i na ostatních správách ze značné části). Předpokládá 66

se zvýšení průměrného zpeněžení na 656 Kč za 1 m3, které vyplývá jednak z očekávaného poklesu nahodilých těžeb (z vykázaných 72 % na předpokládaných 30 %), jednak ze zvýšení podílu obnovních těžeb s nižším výskytem vad, než jak se vyskytovaly v letech k nimž byla kalkulace vztažena (r. 2000 a 2001) při předpokládané výši těžeb v rozsahu 403 000 m3. S ostatními výnosy z lesního hospodářství (prodej klestu, vánočních stromků, sazenic a případných dalších komodit) nebylo ve výnosech kalkulováno pro jejich výši, které celkové hospodaření ovlivňuje jen zcela nepatrně. Rozhodující ziskotvornou položkou je surové dříví, které tvoří podstatný podíl výnosů, často vyšší než 98 %. Náklady Ve studii jsou obsaženy především náklady pěstební činnosti, tedy činnosti bez které není možná úspěšná obnova, ochrana mladých porostů před škodlivými činiteli a jejich úspěšná výchova k maximální kvalitě, tedy celkový rozvoj

lesa v regionu. Jen dobře

kultivovaný les je schopen plnit současně (mimo svoji roli hospodářskou) všechny ostatní environmentální a sociální funkce, které zejména v současné době nabývají na důležitosti a významu. Náklady jsou uvedeny v tabulkách 7.1 až 7.3 a jsou pro přehlednost uspořádány podle výkonů ale co je důležité i podle jednotlivých věkových stupňů (věkový stupeň je desetiletá věková perioda, stupeň 0 je holinou, stupeň 1 má věk od 1 do 10 let, stupeň 2 má rozsah od 11 do 20 let atd.). Tímto uspořádáním se stává rozvržení prací velmi přehledným a srozumitelným, protože podporuje uchopitelnost problematiky všem uživatelům, tedy nejenom lesníkům. Celková výše předpokládaných ročních nákladů činí 85 545 tis. Kč za všechny výkony a věkové stupně. Výše nákladů podle jednotlivých výkonů je zobrazena v tabulce 7.2. Členění těchto nákladů podle věkových stupňů (za všechny výkony obsažené ve věkovém stupni) jsou obsaženy v tabulce 7.3. Z takto kalkulované úhrnné výše nákladů představují zbytné náklady, tedy náklady které mohou být v zájmu zlevnění výroby a v zájmu nižšího zatížení atmosféry skleníkovými plyny ze spalování klestu, sníženy ročně průměrně o cca 1,2 mil. Kč.

67

Tab. 7.1

Standardní roční objemy výkonů v m.j. a náklady na ně v tis. Kč VÝKONY

Úklid klestu Pálení klestu Úprava přirozené obnovy Redukce pomocných dřevin Odvodnění porostů Příprava půdy pro zalesnění Přirozená obnova První síje První sadba

Věkový stupeň

M.j. m3

Náklady v tis. Kč

Objem m.j.

Kč/m.j.

ha ha ha ha ha ha ha

5 219 208 754 1 670 167 003 59 38 118 60 59 7 80 4 91 38 47 6 23 325 415

25 10 1 540 1 980 9 100 20 350 2 370 7 190 56 200

1

ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha

14 5 961 22 261 5 061 3 438 123 199 4 005 68 45

2 104 3 528 1 278 1 370 50 98 483 24 14

7 440 57 450 6 310 3 960 2 510 2 480 2 040 8 290 2 800 3 300

Tvarování korun Ochrana kultur proti vytloukání Prořezávka Ochrana porostů proti ohryzu zvěří

2

ha ha ha ha

31 107 4 615 2 366

11 27 557 557

2 800 3 920 8 290 4 250

Prořezávka Ochrana porostů proti ohryzu zvěří

3

ha ha

2 282 410

384 115

5 940 3 560

Ochrana porostů proti ohryzu zvěří Vyvětvování porostů

4

ha ha

492 71

138 23

3 560 3 100

Ochrana porostů proti ohryzu zvěří Vyvětvování porostů Ochrana porostů proti kůrovci

5

ha ha ha

196 45 116

55 21 2 329

3 560 2 120 50

Ochrana porostů proti ohryzu zvěří Vyvětvování porostů Ochrana porostů proti kůrovci

6

ha ha ha

275 72 162

77 33 3 247

3 560 2 210 50

Ochrana porostů proti hmyzu Ochrana porostů proti kůrovci

7

ha ha

109 174

81 3 477

1 350 50

Ochrana porostů proti hmyzu Ochrana porostů proti kůrovci

8

ha ha

78 174

58 2 490

1 350 70

Síje opakovaná Sadba opakovaná Ochrana kultur proti buřeni Ochrana kultur proti okusu zvěří Ochrana kultur proti klikorohu Ochrana kultur proti hlodavcům Prostřihávka Prořezávka Tvarování korun Ochrana porostů proti ohryzu zvěří

3

m

0

68

VÝKONY

Věkový stupeň

Pokračování tab. 7.1 Náklady Objem M.j. v tis. Kč m.j.

Kč/m.j.

Ochrana porostů proti kůrovci Příprava půdy pro přiroz. obnovu

9

ha ha

393 114

3 272 45

120 2 535

Ochrana porostů proti kůrovci Příprava půdy pro přiroz. obnovu

10

ha ha

417 116

3 477 46

120 2 535

Ochrana porostů proti kůrovci Příprava půdy pro přiroz. obnovu

11

ha ha

278 80

2 316 32

120 2 535

Ochrana porostů proti kůrovci Příprava půdy pro přiroz. obnovu

12

ha ha

203 61

1 690 24

120 2 535

Ochrana porostů proti kůrovci Příprava půdy pro přiroz. obnovu

13

ha ha

113 24

940 13

120 1 860

Ochrana porostů proti kůrovci Příprava půdy pro přiroz. obnovu

14

ha ha

41 10

343 5

120 1 860

Ochrana porostů proti kůrovci Příprava půdy pro přiroz. obnovu

15

ha ha

21 6

172 3

120 1 860

Ochrana porostů proti kůrovci Příprava půdy pro přiroz. obnovu

16

ha ha

21 2

172 1

120 1 860

Ochrana porostů proti kůrovci Příprava půdy pro přiroz. obnovu

17

ha ha

20 5

163 2

120 1 860

ha

x x x x

Výměra Těžba mýtní (úmyslná i nahod.) celkem Těžba předmýtní (úmyslná i nahod.) Těžba celková

3

m

m3 m3

NÁKLADY (tis. Kč)

85 545

Přehled věkových stupňů je uveden v příloze III.

69

65 118 314 816 88 184 403 000

x x x x

Tab. 7.2

Náklady na výkony celkem VÝKONY

M.j.

tis.Kč

Objem m.j.

Průměr Kč/m.j.

Odvodnění porostů Úklid klestu Pálení klestu Příprava půdy pro přiroz. obnovu Příprava půdy pro zalesnění První sadba První síje Sadba opakovaná Síje opakovaná Přirozená obnova Úprava přirozené obnovy Ochrana kultur proti buřeni Ochrana kultur proti hlodavcům Ochrana kultur proti klikorohu Ochrana kultur proti okusu zvěří Ochrana kultur proti vytloukání Prořezávka Prostřihávka Ochrana porostů proti hmyzu Ochrana porostů proti kůrovci Ochrana porostů proti ohryzu zvěří Redukce pomocných dřevin Tvarování korun Vyvětvování porostů

ha

59 5 219 1 670 418 80 23 325 47 5 961 14 91 59 22 261 123 3 438 5 061 107 10 902 199 187 2 132 3 785 118 99 189

7 208 754 167 003 172 4 415 6 104 2 38 38 3 528 50 1 370 1 278 27 1 424 98 139 24 086 956 60 35 77

9 100 25 10 2 436 20 350 56 200 7 190 57 450 7 440 2 370 1 540 6 310 2 480 2 510 3 960 3 920 7 656 2 040 1 350 89 3 958 1 980 2 800 2 451

NÁKLADY (tis. Kč)

3

m

m3

ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha ha

85 545

70

Tab. 7.3

Sumář nákladů podle věkových stupňů

Sumář nákladů podle věkových stupňů

Věkový stupeň

Kč

0

30 667

460

66 703

1

41 176

4 835

8 517

2

7 118

5 568

1 278

3

2 693

3 843

701

4

564

4 608

122

5

358

4 264

84

6

510

6 562

78

7

283

6 936

41

8

253

5 071

50

9

507

6 241

81

10

533

6 105

87

11

358

4 206

85

12

264

3 134

84

13

137

1 734

79

14

51

664

76

15

26

339

78

16

23

221

104

17

24

327

74

85 545

65 118

1 314

Celkem

71

Výměra v ha

Kč/ha

8 Některé právní aspekty přechodu (převodu) lesů 8.1 Podmínky a meze potenciálního převodu lesního majetku státu na kraje vyplývající z ústavního pořádku ČR Z hlediska hierarchického uspořádání pramenů práva podle právní síly je případný převod lesního majetku státu na kraje zapotřebí analyzovat v první řadě z hlediska jeho přípustnosti podle ústavního pořádku ČR.

Kraj jako subjekt vlastnického práva První otázkou, kterou je nutno v souvislosti s potenciálními majetkovými převody klást, je otázka, zda jsou kraje vůbec způsobilé k tomu, aby jako subjekt vlastnického práva vystupovaly. Odpověď na ni je v Ústavě zakotvena a je jednoznačně kladná, což je vyjádřeno přímo v textu jejího čl. 101, odst. 3 (,‚Kraje jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu“). Totéž pak vyplývá i z § 1, odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (,‚Kraj má vlastní majetek a hospodaří s ním samostatně za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.“).

Výlučný majetek státu Je však zapotřebí zodpovědět otázku jinou - je převod či přechod lesa z vlastnictví státu do vlastnictví kraje podle ústavního pořádku ČR vůbec možný? Výchozím ustanovením v tomto směru je čl. 11, odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého „zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společností, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob“. Na toto ustanovení odkazuje rovněž § 8,odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, které současně obsahuje obdobnou formulaci a další odkaz na zvláštní zákon. Právní teorií bývá naplnění ustanovení čl. 11, odst. 2 Listiny základních práv a svobod zpravidla spatřováno v ustanovení § 5, odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), kde je za majetek státu výslovně prohlášeno nerostné bohatství („Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví České republiky.“), a v ustanovení § 47 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kde je totéž řečeno o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních stolních minerálních vod („Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod stolních jsou ve vlastnictví státu.“). Pokud by český právní řád obsahoval obdobné výslovné a obecné ustanovení i ve vztahu k lesům (přinejmenším k těm, které jsou ve vlastnictví státu), byl by převod či přechod vlastnictví na kraje zcela vyloučen. Tak tomu však v současné době není (v době přijetí Listiny základních práv a svobod ovšem byla situace jiná), což vede k 72

závěru, že převod (přechod) lesa z vlastnictví státu do vlastnictví kraje podle ústavního pořádku ČR principiálně možný je. Tato možnost však není absolutní. Vedle obou uvedených případů existuje totiž další majetek, který zákonodárce svěřil do výlučného vlastnictví státu a který je v řadě případů majetkem lesním – jde o majetek nacházející se na území vojenských újezdů. Výlučné vlastnictví státu je založeno v § 31, odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišt‘ování obrany České republiky („Majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen ve vlastnictví státu.“). Dále nalezneme přinejmenším čtyři právní normy speciální, které lze rovněž za nepřímé prohlášení určité části lesního majetku za výlučné vlastnictví státu považovat,byt‘ jde o názor, který zatím pravděpodobně nebyl publikován a který proto může být předmětem polemik. První tři ze zmíněných právních norem jsou obsaženy v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a všechny se týkají lesa na území zvláště chráněných území. Jde o § 23 („Lesy, lesní půdní fond, vodní toky a vodní plochy na území národních parků, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci“) a obdobně konstruované § 32 („Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci“) a 35, odst. 3 zákona („Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci“). I když citovaná ustanovení z hlediska gramatického výkladu pouze blokují převody státního majetku na jiné osoby a neobsahují výslovnou deklaraci o výlučném vlastnictví státu, jak by odpovídalo požadavku vyslovenému v čl. 11, odst. 2 Listiny základních práv a svobod, lze z hlediska výkladu systematického a zejména teleologického (účelového) konstatovat, že § 23, 32 a 35, odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. vyjadřují vůli zákonodárce les nacházející se na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek v trvalém vlastnictví státu ponechat, nepřevažuje-li na deetatizaci významnější veřejný zájem, kterým je zájem na odčinění některých v minulosti spáchaných majetkových křivd. Nelze totiž opominout, že Listina základních práv a svobod v čl. 11, odst. 2 nevytváří pouze možnost, aby určitý majetek byl zákonem svěřen státu (obci etc.) do výlučného vlastnictví. Ústavodárce se zde současně vyjadřuje i o účelu, ke kterému má majetek tento státu (a jiných tam jmenovaných subjektů) sloužit — jde o zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoj národního hospodářství nebo veřejný zájem. Že přitom ochrana přírody slouží k zabezpečení veřejných potřeb, lze dovodit z čl. 7 Ústavy ČR, podle kterého „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“ (ochrana přírody je plněním této povinnosti státu), vyjadřuje to preambule Ústavy („My, občané České republiky ... odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní ... bohatství ...“ ) a vyplývá to konečně i z preambule zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, kde vůli k ochraně přírody (resp. životního prostředí) vyjadřují představitelé moci zákonodárné („Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky ... vědomo si své odpovědnosti za zachování příznivého životního prostředí budoucím generacím a zdůrazňujíc právo na příznivé životní prostředí jakožto jedno ze základních práv člověka.“). Současně je ochrana přírody i veřejným zájmem, což je rovněž vyjádřeno v právním předpisu, a to v § 43 zákona č. 114/1992 Sb. („Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, 26, 29, 34 a § 35 odst. 2 může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody, který je příslušný k vyhlášení ochrany“). Odkaz na předpisy o majetkové restituci obsažené § 23 a 32 zákona č. 114/1992 Sb. nelze přitom v případě krajů (ve prospěch převodu) nijak využít. Důvodem není skutečnost, že poznámka pod čarou, která je v zákoně č. 73

114/1992 Sb. na tomto místě obsažena, odkazuje na neaplikovatelné předpisy (poznámka pod čarou není součástí právního předpisu, což opakovaně potvrdil Ústavní soud např. v nálezu sp. zn. II US 485/98). Kraje nemohou být oprávněny z předpisů o majetkové restituci zejména proto, že jde o útvary nové, které vlastníky žádného majetku nikdy v minulosti nebyly, a obnova vlastnických vztahů (tj. majetková restituce) u nich proto nepřipadá v úvahu.

Les jako potenciální předmět výlučného vlastnictví státu Z citovaného článku 7 Ústavy stanovícího státu povinnost dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů lze vyvodit ještě jeden závěr, týkající se lesa všeobecně, tj. nejen toho, který je zařazen do některého ze jmenovaných zvláště chráněných území: Jakýkoliv les je ve smyslu či. 11, odst. 2 Listiny základních práv a svobod způsobilý být předmětem zákonem určeného výlučného vlastnictví státu, jelikož díky svým obecně prospěšným funkcím slouží k zabezpečování zájmů společnosti a je s ním neoddělitelně spjata řada veřejných zájmů. Toto tvrzení lze odůvodnit jednak rozvinutím již použité argumentace svědčící o skutečnosti, že veřejným zájmem a současně zabezpečováním potřeb celé společnosti je ochrana přírody a krajiny, neboť ochrana přírody a krajiny podle § 4, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. spočívá též v ochraně významných krajinných prvků, kterými jsou podle § 3, písm. b) téhož zákona i všechny lesy, jednak argumentací zcela samostatnou. Ta se opírá o: −

skutečnost, že les je přírodním zdrojem (§ 7 zákona č. 17/1992, o životním prostředí), takže je povinností státu dbát na jeho šetrné využívání v souladu s čl. 7 Ústavy,

−

to, že obsah neurčitému pojmu „veřejný zájem“ byl ve vztahu k lesu mj. dán usnesením vlády č. 249/1994, k zásadám státní lesnické politiky, v němž je v rámci tzv. dlouhodobých zásad lesního hospodářství vyjádřen mj. veřejný zájem na obnově a udržení stabilních lesních ekosystémů, zvýšení druhové diverzity lesních dřevin a přiblížení se k přirozené skladbě lesů s přiměřeným uplatněním produkčně vhodných, zachování a ozdravení lesních porostů v imisně poškozených oblastech a udržení a rozvoji genofondu lesních dřevin,

−

to, že nepochybně existuje dlouhodobý veřejný zájem na zachování rozlohy lesa, což bylo osvědčeno jak dřívějšími právními předpisy a na nich vzniklou judikaturou (např. na základě lesního zákona č. 250/1852 RGBl. vydaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu Boh. A 5624/26 označující za veřejný zájem zájem na zachování lesní půdy) a vyplývá to i z § 1 zákona č. 289/1995 Sb..

74

8.2

Podmínky a meze potenciálního převodu lesního majetku státu na kraje vyplývající ze zákonů a podzákonných předpisů

Vlastnické právo a jeho převod Vlastnické právo, byt‘ je jeho ochrana zakotvena i v předpisech ústavního, tedy veřejného práva, je soukromoprávním institutem, jehož obsah je definován v § 123 občanského zákoníku („Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním“). Občanský zákoník (§ 132) rovněž vymezuje způsoby, kterými lze vlastnické právo nabýt. Jsou to: −

kupní, darovací nebo jiná smlouva,

−

dědění,

−

rozhodnutí státního orgánu,

−

na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

Uvedené vymezení způsobů nabytí vlastnického práva (tedy nabytí majetku) zavazuje i kraje. Pro případ nabytí lesního majetku od státu se ovšem v této části analýzy má smysl zabývat pouze nabytím na základě smlouvy nebo rozhodnutí státního orgánu, nebot‘ dědění jako nabývací titul je v případě lesa ve vlastnictví státu zcela vyloučeno a ‚jiné skutečnosti stanovené zákonem“, mezi které bývá řazeno nabytí vlastnictví přírůstkem, zpracováním nebo nabytí vlastnictví přímo ex lege, jsou bud‘ rovněž prakticky vyloučeny (přírůstek, zpracování) nebo jsou v analýze nezhodnotitelné pro svou nepředvídatelnost (jde o nabytí ex lege – do budoucna není vyloučeno přijetí předpisu, který analyzovaný právní stav zcela změní, tak jako kraje nabyly dosud státní majetek podle zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, a podle zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.)

Možnosti převodu (přechodu) vlastnického práva ke státnímu lesu a praktický význam analýzy Oba naznačené způsoby nabytí lesa ve vlastnictví státu kraji, které by proběhly podle stávajících předpisů, nikoliv přijetím zvláštního zákona nebo novelizací zákona č. 157/2000 Sb. nebo zákona č. 290/2002 Sb., tj. nabytí smluvní a nabytí rozhodnutím státního orgánu, se mohou lišit podle typu právnické osoby, která je oprávněna s lesy ve vlastnictví státu hospodařit (v souladu s § 4 zákona č. 289/1995 Sb. žádná jiná právní forma než právnická osoba nepřipadá v úvahu). Takové typy jsou celkem čtyři, přičemž první typ (organizační složka státu), je uveden z právní opatrnosti, nebot‘ nebylo ověřováno, zda všechny střední školy zřízené podle zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol oprávněné

75

hospodařit s majetkem státu zařazeným do tzv. školních polesí, (u nichž jedině toto organizační zařazení připadá v úvahu) jsou ve všech případech příspěvkovými organizacemi: −

organizační složky státu (lesy, k nimž vykonávají právo hospodaření školy, zařazené do sítě škol podle zákona č. 29/1984 Sb.),

−

příspěvkové organizace (správy národních parků, Lesní správa Lány a školy, zařazené do sítě škol podle zákona č. 29/1984 Sb.),

−

Pozemkový fond České republiky a

−

státní podniky (Lesy České republiky, s.p. a Vojenské lesy a statky, s.p.).

Potenciální převody (přechody) lesa ve vlastnictví státu, ke kterému vykonávají právo hospodaření státní podniky, podléhá ustanovením těchto předpisů: −

zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby,

−

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých dalších zákonů,

−

zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění,

−

zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, v platném znění a

−

zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

Uvedené předpisy musí být posuzovány co do možností, které pro převod (smlouvou) nebo přechod (rozhodnutím státního orgánu) majetku státu na kraje připadají v úvahu. Zákon č. 95/1999 Sb. sleduje především arondační a komasační cíle a upravuje možnosti převodu tzv. odloučených lesních pozemků ve vlastnictví státu a některých jeho menšinových spoluvlastnických podílů na pozemcích. Jde o pozemky vymezené v § 17 zákona. Převod lesa ve vlastnictví státu na kraje není podle zákona č. 95/1999 Sb. možný, nebot‘ dle jeho § 4, odst. 3 může být nabyvatelem lesních pozemků pouze obec nebo veřejná vysoká škola. Výjimku z nemožnosti aplikovat uvedený zákon na kraje představuje Praha, která je současně obcí i krajem (viz argumentaci uvedenou výše). Praktický význam této výjimky však bude mizivý, ne-li nulový. Podle zbývajících zákonů připadá převod (přechod) lesa ve vlastnictví státu, s nímž hospodaří státní podniky, v úvahu pouze na základě právního úkonu (půjde tedy vždy o převod). Základním obecným pravidlem platným v takových případech je ustanovení § 4, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. vyžadující k platnosti právních úkonů, kterými se nakládá se státními lesy, předběžný souhlas ministerstva zemědělství („Právní úkony, kterými se nakládá 76

se státními lesy, zejména smlouvy .... o převodu vlastnictví, vyžadují ke své platnosti předběžný souhlas Ministerstva zemědělství ... Ustanovení zvláštních předpisů nejsou tím dotčena.“). Převod vlastnictví ke státnímu lesu na kraje by pak byl v souladu s ustanovením § 45, odst. 1, věta první zákona č. 92/1991 Sb. možný ve dvojím právním režimu: 1. v režimu zákona č. 77/1997 Sb. ve spojení se zákonem č. 219/2000 Sb. (do doby případného vydání rozhodnutí o privatizaci) — tento právní režim postihuje především převody jednotlivých věcí ve vlastnictví státu (včetně pozemků) na jiné osoby (dále označován jako „převod mimo privatizaci“) nebo 2. v režimu zákona č. 92/1991 Sb. jako převod v rámci privatizace (od doby vydání případného rozhodnutí po privatizaci) — tento právní režim postihuje především převody celých podniků nebo jejich částí jako hromadných věcí (§ 5, odst. 2 obchodního zákoníku) (dále označován jako „privatizace“). Převod mimo privatizaci je, jak bylo uvedeno, upraven zákonem č. 77/1997 Sb. ve spojení se zákonem č. 219/2000 Sb.. Druhdy jmenovaný zákon pro nakládání s majetkem státu plní roli obecné normy a podle § 54, odst. 1 věta druhá se jím vedle zvláštních zákonů při své činnosti řídí i státní podniky. To je znovu uvedeno v § 55, odst. 2 téhož zákona, kde je pro platnost právních úkonů státních podniků vyžadováno povolení, výjimky, schválení nebo předchozí souhlas vydané v souladu s tímtéž zákonem (nutnost existence povolení, výjimky, schválení a předchozího souhlasu vyplývá i z § 16, odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb.). Ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona o státním podniku lze tak pro převod lesa ve vlastnictví státu, s nímž hospodaří státní podniky, na kraje učinit tyto dílčí závěry (které jsou však s ohledem na ne zcela jasným způsobem vymezený vztah mezi zákonem č. 219/2000 Sb. a zákonem č. 77/1997 Sb. spojeny s určitým stupněm nejistoty): -

Les ve vlastnictví státu do vlastnictví krajů by bylo možné převést pouze v případě, že by představoval věc pro stát trvale nepotřebnou (§ 21, odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.),níž by neprojevila zájem některá organizační složka státu (§ 19, odst. 3 zákona č.219/2000 Sb.), neudělí-li vláda ze závažných důvodů a na zdůvodněnou a doloženou žádost státního podniku provázenou vyjádřením ministerstva zemědělství jako (§ 44, odst.2 zákona č. 2 19/2000 Sb.) výjimku podle § 21, odst. 2 téhož zákona.

-

Zájem krajů by nepochybně směřoval k převodu bezúplatnému. Ten připadá v úvahu pouze v případech, kdy je převod ve veřejném zájmu nebo jde o hospodárnější způsob naložení s majetkem státu (§ 22, odst. 2 zákona č. 2 19/2000 Sb.).

-

Smlouva o převodu lesa by pro svou platnost podléhala obecnému schválení ministerstvem financí (§ 22, odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb.), pokud by nešlo o les nacházející se v některém ze zvláště chráněných území podle § 14 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., kdy je vyžadováno schválení ministerstvem životního prostředí (§ 22, odst.5 zákona č. 219/2000 Sb.), pokud by si převod nevyhradila vláda podle § 23 zákona č.219/2000 Sb.. Schválení je v obou případech udělováno na zdůvodněnou a doloženou žádost státního podniku provázenou vyjádřením zakladatele, tj. ministerstva zemědělství(§ 44, odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb.).

-

Les (lesní pozemky) ve vlastnictví státu, s nímž státní podnik hospodaří, tvoří tzv.určený majetek podle § 2, odst. 5 zákona č. 77/1997 Sb.. Jakékoliv majetkové

77

dispozice s tímto majetkem podléhají schválení zakladatele, tj. ministerstva zemědělství (§ 17, odst.2 zákona č. 77/1 997 Sb.). -

Státní podnik je oprávněn s státním lesem hospodařit (§ 2, odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb.). Les mu tak může být odejmut pouze ministerstvem zemědělství a pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem (§ 16, odst. 8 zákona č. 77/1997 Sb.). Tyto případy jsou v zásadě dva — buď k odejmutí dochází se zrušením podniku s likvidaci nebo bez likvidace, ke kterému je zapotřebí souhlasu vlády a které může nastat pouze za určitých přesně definovaných podmínek vymezených v § 6, odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. nebo k odejmutí dochází změnou vymezení určeného majetku z důvodu naléhavých hospodářských nebo bezpečnostních zájmů státu podle § 17, odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb..

Privatizace lesa ve vlastnictví státu na kraje podléhá pravidlům stanoveným v zákoně č. 92/1991 Sb.. Základem procesu je rozhodnutí Vlády ČR, která by les ve vlastnictví státu (patrně spolu s celým majetkem státního podniku) vybrala jako vhodný k privatizaci podle § 5, odst. 1 zákona č. 92/199 1 Sb.. Poté by došlo k vypracování privatizačních projektů (privatizačního projektu) a na jejich základě by bylo opět vládou rozhodnuto o privatizaci (§ 5, odst. 2 a § 10 zákona č. 92/1991 Sb.). Státní podnik by byl následně zrušen bez likvidace nebo by z něj byla vyjmuta část majetku (v případě částečné privatizace), dnem zrušení podniku nebo vynětí majetku by les ve vlastnictví státu přešel na Fond národního majetku, který by jej pak použil k privatizaci některým ze zákonem stanovených způsobů. Pro případ převodu na kraje v zákoně žádný zvláštní způsob privatizace upraven není; s ohledem na skutečnost, že výčet způsobů privatizace je pouze demonstrativní (§ 12, odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb.) by však bylo možné postupovat způsobem analogickým tomu, který se týká převodů majetku na obec (písm. c) uvedeného ustanovení). Převod majetku z Fondu národního majetku na kraje by se uskutečnil na základě smlouvy uzavřené v souladu s § 14, odst. 1 zákona č.92/1991 Sb.. Za popsaných podmínek je i převod lesa na kraje formou privatizace technicky možný. Je však zapotřebí respektovat, že privatizace lesa by se nemohla týkat lesa, který přešel na stát po 25.2.1948 z vlastnictví církví, řádů, kongregací a náboženských společností, nebo majetku, který má být vrácen právnickým osobám podle zvláštních předpisů (např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého), což expressis verbis vyplývá z § 3, odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb.. To by způsobilo obdobné problémy, jaké by vznikly při převodu (přechodu) lesa do vlastnictví krajů bez změny zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny — muselo by dojít bud‘ k dokončení církevních restitucí nebo ke změně zákona č. 92/199 1 Sb. a k jejich definitivnímu zamítnutí tak, aby majetek přešel na kraje celý, nebo by musela nadále existovat osoba, která bude s lesy „zbylými“ díky politické nerozhodnosti ve vlastnictví státu hospodařit. Současně lze soudit, že k převodu v rámci privatizace je zapotřebí předchozí souhlas ministerstva zemědělství, vyžadovaný § 4, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.. Toto ustanovení je totiž ustanovením speciálním, které z pohledu zásady „les specialis derogat legi generali“ nebylo zákonem č. 92/1991 Sb. zrušeno. O privatizaci sice rozhoduje vláda a ministerstvo zemědělství by v takovém případě bylo povinno zajistit zpracování privatizačního projektu, nelze však tvrdit, že z obou těchto projevů souhlas ministerstva zemědělství vyplývá nebo že 78

je jimi takový souhlas dokonce nahrazen. Vláda rozhoduje ve sboru (čl. 76, odst. 1 Ústavy ČR) a ministr zemědělství zde může být v postavení ministra disentujícího, což bude zachyceno v protokolu z hlasování vlády; zajištění zpracování privatizačního projektu (§ 7, odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb.) je povinností ministerstva a v žádném případě z něj nelze dovodit jeho souhlas s uzavřením budoucí smlouvy. Jak v případě převodu státního lesa mimo privatizaci, tak v případě privatizace, při nichž by došlo k převodu lesa z vlastnictví státu na kraje, by bylo vyloučeno, aby hospodaření v lesích nadále zajišt‘ovaly státní podniky (koncepce, podle níž by vlastníkem lesa byl kraj, ovšem hospodaření na celém území státu by bylo zajišt‘ováno jednou právnickou osobou): Tyto podniky jsou totiž povolány k tomu, aby provozovaly podnikatelskou činnost a hospodaření s majetkem státu, nikoliv krajů (§ 2, odst. 1 a 2 zákona č. 77/1997 Sb.), což by bylo zvlášt‘ zřejmé v případě Lesů České republiky, s.p., jejichž hlavním předmětem podnikání je, zjednodušeně řečeno, právě správa státního lesního majetku. V případě smluvního převodu státního lesa do vlastnictví kraje nelze pominout, že smlouva je právním úkonem dvoustranným a že pro její uzavření je vyžadován nikoliv pouze souhlas státu jako převádějícího, nýbrž i souhlas kraje jako nabyvatele. Tento souhlas podle § 36, písm. a) zákona č. 129/2000 Sb. uděluje zastupitelstvo kraje.

8.3

Právní důsledky potenciálního převodu (přechodu) lesního majetku státu na kraje

Důsledky z hlediska předpisů upravujících hospodaření v lesích Přestože je české lesní právo postaveno na zásadě rovnosti všech forem vlastnictví a všech vlastníků, přinesl by případný převod (přechod) majetku ve vlastnictví státu na kraj, jako na vlastnický subjekt zákonu č. 289/1995 Sb. neznámý, z pohledu práv a povinností vlastníka několik významných faktických změn: -

liberalizaci nakládání s majetkem značné rozlohy, nebot‘ případné převody lesa ve vlastnictví krajů na jiné osoby nejsou v zákoně č. 289/1995 Sb. podmiňovány žádnou formou souhlasu státu (vyjma dělení lesních pozemků podle § 12, odst. 3 uvedeného zákona); u těchto lesů by se současně zcela otevřela možnost jejich pronájmu a podnájmu za účelem hospodaření,

-

v lesích převedených (přešlých) do vlastnictví krajů by ztratil závaznost jeden ukazatelů lesních hospodářských plánů, a to minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do čtyřiceti let věku, který je závazný pouze státní lesy a lesy ve vlastnictví obcí (§ 24, odst. 2, věta pátá zákona č. 289/1995 Sb.),

-

bylo by potenciálně ohroženo zajištění odborné úrovně hospodaření odborným lesním hospodářem v lesích drobných vlastníků, kteří si jej sami nevybrali podle § 37, odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., nebot‘ zánik nejvýznamnější právnické osoby 79

pověřené nakládat se státními lesy nebo významné omezení a bylo vyvolal potřebu ustavit odborné lesní hospodáře jiné, -

na zaměstnance, kteří by hospodařili s lesy ve vlastnictví krajů, by se přestalo vztahovat ustanovení § 52 zákona č. 289/1995 Sb. o povinnostech odborných lesních pracovníků, nebot‘ tyto se vztahuj pouze na zaměstnance právnických osob hospodařících ve státních lesích (,‚Zaměstnanci právnické osoby ... jsou povinni při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesa a řádného hospodaření v něm“). Převod (přechod) státního lesa na kraje by současně zpochybnil nezávislost krajů při

rozhodování ve věcech státní správy, které by s lesem v jejich vlastnictví souvisely (zejména v oblasti státní správy lesů podle § 48a zákona č. 289/1995 Sb.) — kraje by totiž v nemalém počtu případů v přenesené působnosti (a tedy jménem státu) rozhodovaly o vlastních právech a povinnostech. To by bylo významné zejména při schvalování lesních hospodářských plánů nad 1.000 ha podle § 48a, odst. 2, písm. b) zákona č. 289/1995 Sb. (kraje by si schvalovaly plány samy pro sebe) či obecného dozoru nad dodržováním právních předpisů podle § 48a, odst. 2, písm. d) téhož zákona. Vznikl by tak nežádoucí (nutno však podotknout, že v českém právu nikoliv zcela výjimečný) stav „organizační podjatosti“. Lze v této souvislosti namítat, že postavení krajů je zcela analogické postavení, které má v tomto směru v současné době sám stát - i on fakticky kontroluje při výkonu svého vlastnického práva sám sebe. Právě totožnost subjektu kontrolovaného a kontrolujícího však stát v historickém vývoji přiměla ke zřízení celé řady vnitřních kontrolních mechanismů, která mají za cíl zamezit „benevolenci“ státu při kontrole sebe sama (např. existence tří nezávislých složek státní moci, existence Nejvyššího kontrolního úřadu apod.) a která krajům buď zcela chybí nebo se nacházejí in statu nascendi (jde zejména o kontrolu ministerstvem vnitra podle § 81 a násl. zákona č. 219/2000 Sb.). Je-li pak v případě státu totožnost kontrolujícího a kontrolovaného v řadě případů i přesto zdrojem řady problémů, není obecně důvod dávat novým problémům a ve zvýšené míře vzniknout ještě na jiných úrovních státoprávního uspořádání.

Důsledky z hlediska možného dalšího nakládání s majetkem kraje Převod (přechod) státního lesa do vlastnictví krajů by byl spojen se změnou právního režimu v možnostech dalšího nakládání s lesy. Majetkové dispozice s lesem ve vlastnictví kraje by se řídily prakticky výlučně zákonem 129/2000 Sb., o krajích (s výjimkou Prahy a ‚jejího“ zákona č. 131/2000 Sb., který však obsahuje analogickou úpravu), přičemž nakládání

80

a hospodaření s majetkem kraje vykonává kraj samostatně (§ 1, odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb.). Kraji náleží právo na samosprávu, nazývanou též „samostatná působnost“ (§ 1, odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb.). Do samostatné působnosti kraje patří dle systematiky zákona č. 129/2000 Sb. též hospodaření s vlastním majetkem (§ 17 a násl. zákona č. 129/2000 Sb.), což ve spojení s čl. 8 Ústavy („Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků“) vede k závěru, že kraj nemůže být při nakládání s vlastním majetkem omezován žádnými příkazy či pokyny státu – kraj zde totiž není státu přímo podřízen, jako je tornu např. při výkonu přenesené působnosti (§ 92 zákona č. 219/2000 Sb.). To je ve vztahu k lesům významné konstatování, nebot‘ podstatně omezuje možnosti k prosazování státní lesnické politiky (jako produktu především státní moci výkonné) pro lesy ve vlastnictví krajů – v zásadě jedinou možností usměrňování krajů při hospodaření v lesích by byl výkon státní správy (s existencí shora naznačené „organizační podjatosti“) a zákonodárství, které ovšem musí právo na samosprávu vyplývající z čl. 8 Ústavy velmi citlivě respektovat, nemá-li se vystavit riziku neúspěchu v řízení o ústavní stížnosti nebo řízení o zrušení právního předpisu před Ústavním soudem podle čl. 87, odst. 1 Ústavy. Vlastní nakládání s majetkem kraje je upraveno v § 17 – 23 zákona č. 129/2000 Sb.. Podle nich musí být majetek kraje využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti; kraj je přitom povinen majetek evidovat, pečovat o jeho zachování a rozvoj, chránit jej před zničením, poškozením, odcizením, zneužitím a neoprávněnými zásahy (§ 17 zákona). Při převodu lesů, jejich nájmu nebo výpůjčce je kraj povinen tento záměr zveřejnit, jinak je případně učiněný právní úkon neplatný (§ 18, odst. 1 zákona). S případným prodejem lesů ve vlastnictví kraje musí vyslovit souhlas zastupitelstvo kraje (§ 36, písm. a) zákona), smlouvy o nájmu a výpůjčce uzavírá rada (§ 59, odst. 1, písm. 1) zákona). Liberalizace vlastnických dispozic s lesem případně převedeným (přešlým) na kraje však nevyplývá jen ze samostatného postavení kraje při nakládání s vlastním majetkem. Z hlediska zajištění veřejných zájmů na lesích je významné, že převodem (přechodem) státních lesů do vlastnictví krajů stát ztratí administrativní kontrolu nad právními úkony při výkonu vlastnických oprávnění krajů, která pro lesy ve vlastnictví státu dosud existuje v podobě již zmiňovaného předchozího souhlasu ministerstva zemědělství k právním úkonům, jimiž se nakládá se státními lesy podle § 4, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. a jenž je podmínkou platnosti uvedených právních úkonů. Současně se uvolní možnost lesy ve vlastnictví krajů (jako bývalé lesy státní) pronajímat a dávat do podnájmu za účelem hospodaření, zablokovaná dosud ustanovením § 5, odst. 1 uvedeného zákona. Zánik těchto omezení, kterými stát preventivně omezil sám sebe jako hlavního garanta zajišt‘ování veřejného zájmu, vede k závěru, že pro zachování stávající rozlohy lesa ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů budou při převodu (přechodu) státního lesa do vlastnictví krajů existovat řádově nižší právní záruky. Z analýzy provedené v této kapitole vyplývá následující shrnutí: -

Za stávajícího právního stavu by mohl být do vlastnictví krajů byl převeden pouze státní les, se kterým hospodaří Lesy České republiky, s.p. (dále též „převoditelný státní les“). Převod by mohl být uskutečněn bud‘ mimo privatizaci podle pravidel platných pro běžné nakládání s nemovitým majetkem státu nebo jako převod privatizační podle pravidel zakotvených v předpisech o tzv. velké privatizaci.

81

-

-

-

-

-

-

-

-

Převod převoditelného státního lesa do vlastnictví krajů mimo privatizaci lze provést pouze z důvodu naléhavých hospodářských nebo bezpečnostních zájmů státu (§ 17, odst. 1 zákona č. 77/1997 Sb.). Převod převoditelného státního lesa do vlastnictví krajů mimo privatizaci nelze provést bez toho, že by Lesy České republiky, s.p. samy převod iniciovaly tím, že by zdůvodněně a doloženě požádaly o udělení výjimky z nepotřebnosti majetku vládu podle § 21, odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. a o schválení příslušné smlouvy ministerstvo financí podle § 22, odst. 3 téhož zákona. Převod převoditelného státního lesa do vlastnictví krajů mimo privatizaci lze provést pouze za předpokladu, že vláda udělí výjimku z nepotřebnosti majetku podle § 21, odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., se smlouvou o převodu vysloví předchozí souhlas ministerstvo zemědělství podle § 4, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb. a totéž ministerstvo vysloví souhlas podle § 17, odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., smlouva bude schválena ministerstvem financí podle § 22, odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., nebo, půjde-li o les nacházející se v některém ze zvláště chráněných území, ministerstvem životního prostředí (§ 22, odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb.), nevyhradí-li si schválení vláda podle § 23 zákona č. 219/2000 Sb.. Pokud by byl převod převoditelného státního lesa do vlastnictví krajů mimo privatizaci bezúplatný, bylo by zapotřebí zdůvodnit, proč je převod ve veřejném zájmu nebo v čem jde o hospodárnější způsob naložení s majetkem státu (§ 22, odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb.). Veškeré převody převoditelného státního lesa na kraj jsou právně extrémně komplikované a za veškerá rozhodnutí při nich učiněná nesou zúčastněné osoby plnou právní odpovědnost včetně odpovědnosti trestněprávní (§ 46 a násl. zákona č. 219/2000 Sb.). To je významné zejména s ohledem na skutečnost, že převod převoditelného státního lesa mimo privatizaci by vyžadoval přijetí celého řetězce velmi nestandardních rozhodnutí a řady výjimek. Převod převoditelného státního lesa do vlastnictví krajů privatizací je možno uskutečnit na základě smlouvy za předpokladu, že vláda převoditelný státní les označí jako vhodný k privatizaci (§ 5, odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb.) a schválí příslušný privatizační projekt, k převodu je zapotřebí předchozího souhlasu ministerstva zemědělství podle § 4, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.. Převod převoditelného státního lesa do vlastnictví krajů privatizací se za stávajícího právního stavu nemůže týkat lesa, který přešel na stát po 25. 2. 1948 z vlastnictví církví, řádů, kongregací a náboženských společností, nebo majetku, který má být vrácen právnickým osobám podle zvláštních předpisů (např. zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého). Jakýkoliv smluvní převod převoditelného státního lesa do vlastnictví krajů podléhá souhlasu zastupitelstva kraje (§ 36, písm. a) zákona č. 129/2000 Sb.). Při převodu (přechodu) státního lesa na kraje dojde k liberalizaci pravidel hospodaření v těchto lesích, nebot‘ jejich právní režim v systému lesního práva bude shodný s režimem lesa ve vlastnictví soukromých vlastníků (na rozdíl od lesa ve vlastnictví státu a obcí). Při převodu (přechodu) státního lesa na kraje dojde ke vzniku situace, kdy budou kraje v přenesené působnosti rozhodovat o vlastních právech povinnostech vyplývajících z některých právních předpisů – dojde ke vzniku „organizační podjatosti“. Lze jen velmi obtížně (pokud vůbec) zamezit dalším převodům vlastnického práva k lesu z krajů na další subjekty - veškerá dosud existující administrativní i

82

-

legislativní omezení týkající se převodů a nakládáním s lesem ve vlastnictví státu (§ 4 a 5 zákona č. 289/1995 Sb.) zaniknou. Je zapotřebí zdůraznit, že veškeré zmíněné aspekty a překážky převodu (přechodu) státního lesa na kraje mohou být odstraněny přijetím nové zákonné úpravy se současnou změnou nebo vyloučením zákonné úpravy stávající, kterými by k přechodu došlo ex lege, tedy ze zákona (bud‘ přijetím jakéhosi „zákona o přechodu lesa ve vlastnictví státu na kraje a o změně některých zákonů“ nebo novelizací stávajícího zákona č. 157/2000 Sb. nebo zákona č. 290/2002 Sb..

83

9 Realizace hospodářské a státní lesnické politiky ve Zlínském kraji 9.1 Východiska realizace krajské lesnické politiky Termínem lesnická politika zpravidla označujeme soubory aktivit, jimiž společnost zabezpečuje realizaci svých, tj. společenských zájmů na plnění funkcí lesů. Kraj jako územně samosprávní celek je určitý výsek ze státního celku, alokovaný do konkrétních přírodních, občansko–sociálních, kulturních a historických poměrů a lze proto oprávněně předpokládat, že do těchto konkrétních poměrů by měla být alokována i státní lesnická politika. Optimální krajská lesnická politika se ovšem nemůže omezit na pouhý transfer jmenovitých položek politiky státní, ale musí obsahovat i složky zaměřené na specifické lokální možnosti a potřeby. Jako každá společenská aktivita v demokratickém politickém systému musí i krajská lesnická politika respektovat ústavou zaručené osobní svobody, práva a povinnosti vázané na všechny formy vlastnictví lesů, jednotnou působnost zákonů České republiky na celém území státu a nakonec i skutečnost, že realizace lesnické politiky je spojena s náklady. Východiskem pro následující vymezení rozhodujících úkolů a možností krajské lesnické politiky jsou: −

mezinárodní závazky České republiky realizovat na svém území zásady trvale udržitelného rozvoje lesů,

−

práva a povinnosti státní správy lesů přenesené příslušnými zákony na kraje a pověřené obce,

−

integrovaný přístup k lesům kraje, to znamená požadavek, aby společensky uznávané funkce lesů plnily optimálním způsobem všechny lesy bez ohledu na formy jejich vlastnictví. Nezbytnou podmínkou realizace tohoto požadavku je optimalizaci vztahů mezi vlastníky lesů, organizacemi spravujícími soukromé, obecní a státní lesy a společenským požadavkem na plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesů na jedné straně a individuálními i skupinovými zájmy občanů (myslivost, sport, atd.) na straně druhé,

−

zabezpečování optimálního vztahu mezi lesním hospodářstvím, zemědělstvím, dřevozpracujícím průmyslem, dopravou a životním prostředím na území kraje,

−

respektování a podpora tržní ekonomiky vytvářením optimálního podnikatelského prostředí pro podnikání spojené s lesním hospodářstvím, dřevozpracujícím průmyslem a obchodem s dřívím,

84

−

v dohledné době nenahraditelná potřeba poskytovat vlastníkům lesů pomoc při zajišťování dobrého stavu lesa a plnění jeho funkcí a to jak finančně (dotace) tak bezplatnými službami (např. letecká protipožární služba, postřiky proti škůdcům, osvětové a vzdělávací akce),

−

potřeba zajistit efektivní plnění úkolů odborných lesních hospodářů,

−

omezenost finančních (rozpočtových) zdrojů kraje, z nichž je možno uvedené úkoly krajské lesnické politiky financovat.

S ohledem na nepříznivé organizační, personální a finanční aspekty přechodného období budování krajských struktur považujeme za nejbližší základní úkoly a možnosti praktické lesnické politiky kraje: 1. Zajištění všech funkcí státní správy lesů, přenesených příslušnými zákony na kraje a pověřené obce. 2. Účast na předcházení a řešení rozporů mezi − lesním hospodářstvím a institucemi ochrany životního prostředí při podnikatelském a občanském využívání lesního a zemědělského půdního fondu (např. pro sportovní účely), − lesním hospodářstvím, zemědělstvím, dřevozpracujícím průmyslem, dopravou a jinými hospodářskými, kulturními a společenskými aktivitami na území kraje. 3. Reformu odborné správy lesů její privatizací (tj. převodem z LČR, s.p. na privátní subjekty, schopné a ochotné realizovat funkce odborné správy za nižší náklady než by kraj byl povinen hradit LČR, s.p.. 4. Podporovat vlastníky lesů pomoc při zajišťování dobrého stavu lesa a plnění jeho funkcí a to jak finančně (dotace) tak bezplatnými službami (např. letecká protipožární služba, postřiky proti škůdcům, osvětové a vzdělávací akce). 5. Iniciování vzniku krajského fondu rozvoje lesního hospodářství, do něhož by přispívali přiměřeným peněžním odvodem za každý vytěžený m3 všichni vlastníci lesů v kraji. Prostředky fondu by měly být využívány na legislativně vymezené účely v rámci kraje Do doby vzniku takového fondu iniciovat vznik interních regionálních fondů LČR, s.p., naplňovaných peněžním odvodem za každý vytěžený m3 v kraji. Prostředky z regionálních fondů by byly vynakládány LČR, s.p. na účely odpovídající prioritám krajské lesnické politiky. 6. Iniciování projektů orientovaných na získání podpor ze strukturálních fondů EU pro rozvoj druhotného zpracování dříví (řeziva) na území kraje v malých a středních podnicích. Vzhledem k velkému zastoupení a relativně nízké komerční kvalitě listnatých dřevin zaměřit projekty na jejich využití. Lze předpokládat ochotu LČR k odborné a finanční spoluúčasti na vypracování takových projektů v požadované kvalitě. 7. Zajištění účasti zástupců kraje v komisích, jimiž LČR, s.p. realizují svá výběrová řízení v oblasti těžební a pěstební činnosti, výstavby a údržby lesních cest a objektů na vodních tocích. 8. Zapojení zástupců kraje do regionálního plánování státního podniku LČR.

85

Mezi úkoly krajské lesnické politiky nebyly zařazeny kroky, směřující k získání vlastnických nebo užívacích práv k lesům ve vlastnictví státu, zejména proto, že z hlediska plnění kontrolních, schvalovacích a sankčních funkcí státní správy lesů, jejichž nejvýznamnější část byla přenesena z ministerstev na kraje, by vedly ke vzniku prostředí zatíženého různými aspekty konfliktu zájmů. Nicméně, v zájmu komplexnosti studie, následující dvě kapitoly jsou věnovány problematice právních forem a daňových aspektů eventuelní existence krajských lesů.

9.2 Alternativy právních forem existence krajských lesů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve svém § 23 stanoví, že územní samosprávný celek může k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a popř. k zabezpečení veřejně prospěšných činností zřizovat tyto organizace: 1) vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, 2) příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, 3) obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, 4) obecně prospěšné společnosti. Dále se může územní samosprávný celek spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.

Organizační složky územního samosprávného celku Jedná se o zařízení bez právní subjektivity. Vznikají rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření má územní samosprávný celek volit pro takové činnosti, které: − − − −

nevyžadují velký počet zaměstnanců, nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.

O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat zákonem stanovené údaje. Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele. Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti. Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Územní samosprávný celek

86

dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje. Na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto

prostředky

poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky. Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku. Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku. Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky.

Příspěvkové organizace územního samosprávného celku Územní samosprávný celek má zřizovat příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Příspěvková organizace se zapisuje na rozdíl od organizační složky do obchodního rejstříku. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže: a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele nebo c) porušila rozpočtovou kázeň. Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. Příspěvková organizace má zákonnou povinnost vytvářet tyto peněžní fondy: a) rezervní fond, b) investiční fond, 87

c) fond odměn, d) fond kulturních a sociálních potřeb. Způsob jejich tvorby a použití stanoví zákon, popř. zřizovatel. Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru jen po předchozím souhlasu zřizovatele. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími rozpočtovanými výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku. Příspěvková organizace je oprávněna přijímat na sebe závazek ručitele jen na základě předchozího souhlasu zřizovatele, a to jen jde-li o ručení za dlužníka, jímž je zřizovatel nebo jím zřízená či založená právnická osoba. Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím souhlasu zřizovatele. Akcie či jiné cenné papíry není oprávněna nakupovat. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen se souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb.

Obchodní společnosti územního samosprávného celku a) Společnost s ručením omezeným S.r.o. je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Náleží do kategorie obchodních společností kapitálového typu, to znamená, že rozhodující je zde především kapitálová účast společníků na podnikání společnosti, nikoliv jejich účast osobní. Ručení společníků za závazky společnosti je zde omezené. Společnost je povinna vytvářet základní kapitál v minimální požadované výši. Ten je tvořen peněžitými, popř. nepeněžitými vklady společníků. Tato forma podnikání je vhodnější spíše pro malé a střední podniky s menším počtem společníků. Hodí se pro ty podnikatelské aktivity, při nichž se již neomezené osobní ručení společníků (jako např. u v.o.s. nebo k.s.) stává nepraktické a riskantní. Naopak kvůli jednodušší právní úpravě a menším požadavkům na formálnost její činnosti je této formě dávána přednost před formou akciové společnosti. Podnikání ve formě s.r.o. je v našich podmínkách velmi rozšířené a tuto formu často využívají i subjekty působící v oblasti lesního hospodářství. Výhody této formy podnikání: −

Omezené ručení společníků. Jedná se patrně o největší výhodu této formy podnikání. − Společnost primárně odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Pokud by tento majetek nepostačoval k uspokojení závazků společnosti, ručí společníci společně a nerozdílně (solidárně) pouze do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Jestliže však byly vklady splaceny, zaniká tím osobní ručení společníků zcela. − Společnost může založit a vlastnit pouze jedna osoba. − Společnost může být založena i k jiným než podnikatelským účelům.

88

−

Přestože právní regulace této formy společnosti je již dosti podrobná (zejména ve srovnání s v.o.s. a k.s.), stále je zachována značná míra dispozitivnosti, která umožňuje vyřešit vnitřní uspořádání a fungování společnosti dle konkrétních potřeb. − Za podmínek stanovených zákonem je dána možnost fúze společnosti s jiným subjektem, rozdělení společnosti, popř. změny právní formy.

Nevýhody této formy podnikání: − −

S.r.o. musí vytvářet základní kapitál ve výši minimálně 200 000 Kč. Pokud je vlastnictví společností v rukou 1 společníka, nemůže být tato společnost jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti. To omezuje možnost případného zakládání dceřinných společností. − S.r.o. je povinna (na rozdíl od v.o.s. či k.s.) ve stanovené výši vytvářet rezervní fond. − Zákon stanoví (na rozdíl od v.o.s. či k.s.), že společnost má tyto orgány: valnou hromadu, jednatele a pokud se tak rozhodne, i dozorčí radu. Práva a povinnosti těchto orgánů jsou stanoveny zákonem, popř. společenskou smlouvou či stanovami. − Omezené ručení společníků může vést ke snížení důvěryhodnosti s.r.o. u potencionálních obchodních partnerů. b) Akciová společnost

Jedná se o společnost kapitálového typu, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet cenných papírů (akcií) o určité jmenovité hodnotě a jejíž společníci (akcionáři) neručí za závazky společnosti. Podstatu společnosti tvoří kapitálová účast společníků, kteří pro společnost nemusejí nutně pracovat ani se účastnit činnosti jejích výkonných orgánů. Forma akciové společnosti je typická pro větší až velké podniky s vysokou potřebou kapitálu. Tento kapitál mohou teoreticky shromáždit od předem známých zájemců nebo emisí akcií na kapitálovém trhu. Vzhledem k větší finanční náročnosti jejího vzniku a složitějšímu vnitřnímu systému správy společnosti se tato forma u menších společností nepoužívá. Výhody této formy podnikání: − − − − − −

Akcionáři neručí za závazky akciové společnosti. Volná vazba majitele akcií na společnost. Akcie lze prakticky bez omezení prodat, pokud se akcionář rozhodne, že se na společnosti nebude nadále podílet. Možnost přístupu dodatečného kapitálu a akcionářů. Za stanovených podmínek je možno zvýšit základní kapitál emisí nových akcií. Společnost může být založena i k jiným než podnikatelským účelům. Možnost nabídnout zaměstnancům společnosti část akcií za zvýhodněných podmínek a tím je zainteresovat na hospodářských výsledcích společnosti. Má-li společnost jen 1 akcionáře, nemusí se konat valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento akcionář.

Nevýhody této formy podnikání: − Akciová společnost musí vytvářet základní kapitál minimálně ve výši 2 000 000 Kč (jedná-li se o společnost založenou bez veřejné nabídky akcií), resp. 20 000 000 Kč (jedná-li se o společnost založenou s veřejnou nabídkovou akcií). − Právní úprava vzniku, existence a zániku a.s. je ve srovnání s ostatními formami obchodních společností výrazně podrobnější a kogentnější (⇒ malá možnost odchýlit

89

− − −

−

se při uspořádání a řízení společnosti od pevně stanovených norem obchodního zákoníku). Relativně složité uspořádání společnosti. Společnost povinně zřizuje jako své orgány valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Práva a povinnosti těchto orgánů jsou podrobně a vesměs pevně stanovena obchodním zákoníkem. Nutnost respektovat práva minoritních akcionářů (pokud existují). Možnost zneužití práv minoritními akcionáři. Pokud má společnost jen 1 akcionáře a tento akcionář zároveň jedná jménem a.s., musí mít smlouvy uzavřené mezi a.s. a tímto akcionářem formu notářského zápisu anebo písemnou formu za podmínky, že tato listina je podepsána před orgánem pověřeným legalizací. Společnost je povinna vytvářet ze svého zisku rezervní fond ke krytí případných ztrát. Velikost tohoto fondu je větší než u společnosti s ručením omezeným.

Obecně prospěšná společnost Upravena je zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Jelikož je zakládána pro poskytování obecně prospěšných služeb pro veřejnost a její hospodářský výsledek nesmí být použit ve prospěch zakladatele, nepřichází tato právní forma v úvahu. Co se týče účasti územního samosprávného celku na podnikání jiných obchodních společností (např. kooperace s lesními majetky jiných krajů), zákon to sice umožňuje, ovšem kraje zřejmě o takovou spolupráci nebudou mít z praktických důvodů zájem.

9.3 Některé daňové aspekty převodu (přechodu) lesů a dalších nemovitostí z majetku státu do majetku krajů Daň z příjmů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 3 odst. 4 písm. a) stanoví, že předmětem daně z příjmů nejsou mj. příjmy získané darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva. Z toho vyplývá, že při bezúplatném převodu lesa z majetku státu do majetku krajů na základě případné darovací smlouvy by tato skutečnost nebyla z pohledu daně z příjmů daňově zohledněna a kraj by nemusel z nabytého lesního majetku daň platit. Otázkou je, co by se stalo v případě převodu úplatného. Zákon o daních z příjmů tuto situaci výslovně neřeší, ovšem z definice předmětu daně z příjmů právnických osob uvedené v § 18 odst. 1 (předmětem daně jsou příjmy /výnosy/ z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak) a z výslovného vynětí darovaných nemovitostí z předmětu daně lze usuzovat, že by cena nabytého lesního majetku tvořila v příslušném zdaňovacím období součást základu daně. Ovšem i kdyby bylo nutno z nabytého majetku platit daň z příjmů, finanční dopad pro kraj by byl nulový, poněvadž dle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj (s výjimkou daně

90

vybírané srážkou podle zvláštní sazby). Z toho vyplývá, že odvedená daň by zůstala v rozpočtu kraje.

Daň z přidané hodnoty Dle § 2 odst. 1 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, se rozumí zdanitelným plněním mimo jiné i převod nemovitostí, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření. Tento převod ovšem musí být ovšem uskutečněn v rámci podnikání (popř. při činnosti vykazující všechny znaky podnikání, kromě toho, že je prováděna podnikatelem). Zákon zde odkazuje na § 2 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, kde je v odst. 1 definováno podnikání jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Jelikož by se při případném převodu nemovitostí jednalo o činnost jednorázovou (není splněn znak soustavnosti), nebyl by tento převod zdanitelným plněním. Z definice zdanitelného plnění dále vyplývá, že ani případný přechod by zdanitelným plněním nebyl.

Daň darovací a z převodu nemovitostí Tyto dvě daně jsou upraveny zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu (§ 6 odst. 1). Předmětem daně z převodu nemovitostí je především úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem (§ 9 odst. 1 písm. a)). Předmětem daně darovací nejsou dle § 6 odst. 3 písm. a) bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem. Toto vynětí z předmětu daně by našlo uplatnění v případě přijetí specielního právního předpisu, na základě kterého by lesní majetek přecházel do vlastnictví krajů ex lege. Od daně darovací je dle § 20 odst. 1 písm. b) osvobozeno bezúplatné nabytí majetku územními samosprávnými celky. V hypotetickém případě uzavření darovací smlouvy, na základě které by byl lesní majetek převáděn do vlastnictví krajů, by se tedy daň darovací nevybírala. Od obou daní (tj. od daně darovací i z převodu nemovitostí) jsou dále osvobozeny převody a přechody vlastnictví k majetku z Fondu národního majetku ČR a z Pozemkového fondu ČR na nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci (dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ) a při převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu podle zvláštního předpisu (např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby).

Daň z nemovitostí V souvislosti se nabytím lesních majetků kraji je nutno si uvědomit, že kraje by musely z nemovitého majetku odvádět daň z nemovitostí, ať již by tento majetek byl ziskový či nikoli. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí se vztahuje na pozemky a stavby. Pozemky hospodářských lesů ve vlastnictví kraje jsou sice od této daně dle § 4 odst. 1 písm. t) od daně osvobozeny, ale jen za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány (odst. 3 výše uvedeného paragrafu). Obdobná konstrukce platí i při zdanění staveb (§ 9 odst. 1 písm. t) a odst. 5). Předmětem daně by nebyly pouze:

91

− lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, − vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, − pozemky určené pro obranu státu, − stavby přehrad, stavby, jimiž se upravuje vodní tok, stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby, určené k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním do kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi, stavby k zavlažování a odvodňování pozemku, − stavby sloužící veřejné dopravě (těmito stavbami se rozumějí mj. i stavby silnic, místních komunikací, veřejných účelových komunikací, stavby drah a na dráze, stavby vodních cest a přístavů, pokud užívání stavby k veřejné dopravě vyplývá z rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, nebo z dříve vydaných rozhodnutí o užívání stavby). Osvobozeny by byly: − − − − −

pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny (s výjimkou chráněných krajinných oblastí, kde jsou osvobozeny jen pozemky zařazené do jejich I. zóny), pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně, lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě, části pozemků, na kterých jsou zřízeny měřické značky, signály a jiná zařízení geodetických bodů, a pásy pozemků v lesích, vyčleněné pro rozvody elektrické energie a topných plynů, stavby sloužící výlučně ke zlepšení stavu životního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí ČR po dohodě s Ministerstvem životního prostředí ČR.

92

10 Závěr Zpracovaná studie o hospodaření v lesích na území Zlínského kraje obsahuje charakteristiku lesního hospodářství, analýzu vybraných ukazatelů hospodaření LČR, s.p. v daném regionu, včetně jejich předpokládaného vývoje do roku 2010. Pojednává o podnikatelském prostředí v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu kraje. Závěrem jsou uvedena východiska realizace krajské lesnické politiky. Lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl představuje specifický sociálně ekonomický výrobní potenciál, jehož základem je produkce a využití dříví. Studie by především měla sloužit zastupitelům Zlínského kraje jako podklad při jejich hospodářském a politickém rozhodování.

Brno, listopad 2002

Zpracoval:

Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Doc. Ing. František KALOUSEK, CSc. CSc. vedoucí ústavu děkan

93

Prof. Ing. Vladimír SIMANOV,

11 Přílohy Seznam příloh: I Ekonomické ukazatele hospodaření LČR, s.p. II Podnikatelské prostředí ve Zlínském kraji III Přehled cílových hospodářských souborů, věkových stupňů a věkových tříd IV Zastoupení oblastních inspektorátů a lesních správ LČR, s. p. na území Zlínského kraje V Situační řešení uspořádání oblastních inspektorátů a příslušných lesních správ Zlínského kraje – mapa VI Seznam tabulek a grafů

94

I Ekonomické ukazatele hospodaření LČR, s.p. Tab. I 1 Rok

Nahodilá těžba celkem Nahodilá těžba celkem Zpracování od počátku roku

Zbývá ke zpracování

3

(v m b.k.) 1998 1999 2000 2001

Tab. I 2 Rok

93 429 132 793 98 539 131 772

6 935 6 555 3 235 0

Nahodilá těžba živelná Nahodilá těžba živelná Zpracování od počátku roku

Zbývá ke zpracování

3

(v m b.k.) 1998 1999 2000 2001

Tab. I 3 Rok

71 570 118 223 75 296 111 922

2 375 2 335 1 235 0

Nahodilá těžba exhalační Nahodilá těžba exhalační Zpracování od počátku roku

Zbývá ke zpracování

3

(v m b.k.) 1998 1999 2000 2001

Tab. I 4 Rok

26 0 0 0

0 0 0 0

Nahodilá těžba hmyzová Nahodilá těžba hmyzová Zpracování od počátku roku

Zbývá ke zpracování

(v m3 b.k.) 1998 1999 2000 2001 Tab. I 5 Rok

7 244 5 531 8 937 3 617

60 20 500 0

Nahodilá těžba ostatní Nahodilá těžba ostatní Zpracování od počátku roku

Zbývá ke zpracování

95

(v m3 b.k.) 1998 1999 2000 2001

Tab. I 6 Rok

14 589 9 039 14 306 16 233

Stav pozemků určených k obnově lesa Stav pozemků určených k obnově lesa (v ha) k 1. 1. sledovaného roku

k 31. 1. sledovaného roku

376,49 413,13 375,63 369,70

413,13 375,53 369,70 404,03

1998 1999 2000 2001

Tab. I 7 Rok

1998 1999 2000 2001

Tab. I 8

Přírůstek pozemků určených k obnově lesa od počátku roku Přírůstek pozemků určených k obnově lesa od počátku roku (v ha) Z těžby

Z neúspěšné obnovy

346,57 399,02 399,25 392,83

63,42 47,27 67,38 43,45

Z majetkových přesunů 9,74 12,28 3,45 4,70

Ze živelných pohrom

Převody, přeměny, rekonstrukce

Celkem

84,63 27,20 47,90 103,06

4,18 8,00 2,63 0,00

504,36 485,77 517,98 544,04

Úbytek pozemků určených k obnově lesa od počátku roku Úbytek pozemků určených k obnově lesa od počátku roku (v ha)

Rok

Umělou obnovou

1998 1999 2000 2001

399,56 390,46 377,34 345,57

Tab. I 9

4 500 4 200 1 500 0

Přirozenou obnovou

Z majetkových přesunů, delimitací a změn v evidenci pozemků

Celkem

9,23 18,19 3,10 12,11

471,90 531,37 526,54 509,71

63,11 122,72 146,10 152,03

Obnova lesa celkem Obnova lesa ve sledovaném roce celkem (v ha) Dřevina

Smrk ztepilý Smrk pichlavý a ostatní introdukované smrky

Rok 1998

1999

2000

2001

157,49

148,68

152,16

138,91

0,00

0,00

0,00

0,00

96

Jedle bělokorá Jedle obrovská a ostatní introdukované jedle Douglaska Borovice Vejmutovka Modřín Kosodřevina Ostatní jehličnaté

10,70

14,06

19,03

16,45

0,00

0,00

0,00

0,00

1,40 4,20 0,00 8,67 0,00 0,00

1,35 4,09 0,00 8,36 0,00 0,00

0,18 3,22 0,00 8,49 0,00 0,00

1,22 2,30 0,00 8,54 0,00 0,00

Jehličnaté celkem

182,46

176,54

183,08

167,42

Dub letní a zimní Ostatní duby Buk Habr Javor Jasan Jilm Akát Bříza Olše Lípa Topoly a osika Vrba Ostatní listnaté

53,04 0,37 108,95 0,00 11,23 34,28 0,29 0,00 0,00 1,92 5,75 0,00 0,00 1,27

42,39 1,24 98,16 0,00 9,67 49,71 1,84 0,00 0,00 3,27 6,99 0,35 0,00 0,30

63,00 0,00 82,70 0,10 10,11 26,68 1,00 0,00 0,00 4,06 5,95 0,04 0,00 0,62

50,94 0,00 86,97 0,00 10,83 21,20 0,42 0,00 0,00 2,93 4,46 0,00 0,00 0,40

Listnaté celkem

217,10

213,92

194,26

178,15

Jehličnaté a listnaté úhrnem

399,56

390,46

377,34

345,57

Tab. I 10

Obnova lesa sadbou Obnova lesa ve sledovaném roce sadbou (v ha) Dřevina

Smrk ztepilý Smrk pichlavý a ostatní introdukované smrky Jedle bělokorá Jedle obrovská a ostatní introdukované jedle Douglaska

Rok 1998

1999

2000

2001

157,49

148,68

152,16

138,91

0,00

0,00

0,00

0,00

10,70

14,06

19,03

16,45

0,00

0,00

0,00

0,00

1,40

1,35

0,18

1,22

97

Borovice Vejmutovka Modřín Kosodřevina Ostatní jehličnaté

4,20 0,00 8,67 0,00 0,00

4,09 0,00 8,36 0,00 0,00

3,22 0,00 8,49 0,00 0,00

2,30 0,00 8,54 0,00 0,00

Jehličnaté celkem

182,46

176,54

183,08

167,42

Dub letní a zimní Ostatní duby Buk Habr Javor Jasan Jilm Akát Bříza Olše Lípa Topoly a osika Vrba Ostatní listnaté

50,32 0,00 108,95 0,00 11,16 34,28 0,29 0,00 0,00 1,92 5,75 0,00 0,00 0,00

42,39 1,24 98,16 0,00 9,67 49,71 1,84 0,00 0,00 3,27 6,99 0,35 0,00 0,30

63,00 0,00 82,70 0,10 10,11 26,68 1,00 0,00 0,00 4,06 5,95 0,04 0,00 0,02

49,24 0,00 86,97 0,00 10,83 21,20 0,42 0,00 0,00 2,93 4,46 0,00 0,00 0,40

Listnaté celkem

212,67

213,92

193,66

176,45

Jehličnaté a listnaté úhrnem

395,13

390,46

376,74

343,87

Tab. I 11

Obnova lesa síjí Obnova lesa ve sledovaném roce síjí (v ha) Dřevina

Smrk ztepilý Smrk pichlavý a ostatní introdukované smrky Jedle bělokorá Jedle obrovská a ostatní introdukované jedle Douglaska Borovice Vejmutovka Modřín Kosodřevina

Rok 1998

1999

2000

2001

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

98

Ostatní jehličnaté

0,00

0,00

0,00

0,00

Jehličnaté celkem

0,00

0,00

0,00

0,00

Dub letní a zimní Ostatní duby Buk Habr Javor Jasan Jilm Akát Bříza Olše Lípa Topoly a osika Vrba Ostatní listnaté

2,72 0,37 0,00 0,00 0,07 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,27

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,60

1,70 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Listnaté celkem

4,43

0,00

0,60

1,70

Jehličnaté a listnaté úhrnem

4,43

0,00

0,60

1,70

Tab. I 12

Spotřeba sazenic při obnově lesa Spotřeba sazenic při obnově lesa (v tis. ks) Dřevina

Smrk ztepilý Smrk pichlavý a ostatní introdukované smrky Jedle bělokorá Jedle obrovská a ostatní introdukované jedle Douglaska Borovice Vejmutovka Modřín Kosodřevina

Rok 1998

1999

2000

2001

656

628

630

567

0

0

0

0

53

65

84

74

0

0

0

0

6 37 0 32 0

4 35 0 27 0

2 29 0 29 0

4 22 0 28 0

Ostatní jehličnaté

0

0

0

0

Jehličnaté celkem Dub letní a zimní Ostatní duby

784 491 0

759 429 8

774 556 0

694 483 0

99

Buk Habr Javor Jasan Jilm Akát Bříza Olše Lípa Topoly a osika Vrba Ostatní listnaté

937 0 60 209 3 0 0 8 36 0 0 0

832 0 51 297 12 0 0 15 44 1 0 3

673 1 58 163 6 0 0 21 36 0 0 1

732 0 48 123 2 0 0 13 25 0 0 4

Listnaté celkem

1 744

1 692

1 515

1 430

Jehličnaté a listnaté úhrnem

2 528

2 451

2 289

2 125

Tab. I 13

Těžba dřeva včetně samovýroby Těžba dřeva včetně samovýroby (v m3 b.k.) Dřevina

Rok 1998

1999

2000

2001

234 878

228 727

221 105

263 506

0

0

190

8

3 954

3 743

4 411

5 361

0

0

8

0

512 9 289 17 15 890 0

250 10 270 10 15 280 0

918 7 311 8 14 731 0

364 7 847 30 15 996 0

Ostatní jehličnaté

0

0

0

0

Jehličnaté celkem Dub letní a zimní Ostatní duby Buk Habr Javor Jasan

264 540 19 368 12 88 424 5 461 2 923 7 093

258 280 17 606 4 98 508 4 917 2 242 5 134

248 682 21 652 95 88 658 3 445 1 771 9 770

293 112 22 196 12 112 777 4 688 1 407 2 970

Smrk ztepilý Smrk pichlavý a ostatní introdukované smrky Jedle bělokorá Jedle obrovská a ostatní introdukované jedle Douglaska Borovice Vejmutovka Modřín Kosodřevina

100

Jilm Akát Bříza Olše Lípa Topoly a osika Vrba Ostatní listnaté

86 264 2 992 1 656 3 381 2 570 126 102

124 467 2 113 892 1 948 1 824 145 81

71 209 1 532 748 1 952 3 433 162 129

149 131 1 619 577 2 118 1 583 53 126

Listnaté celkem

134 458

136 005

133 626

150 406

Jehličnaté a listnaté úhrnem

398 998

394 285

382 308

443 518

Tab. I 14 Stav k

Plocha lesních školek Lesní školky cekem ha

31.12.1998 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001

Tab. I 15

6 6 6 6

Škody zvěří Škody zvěří

Rok

tis. Kč

1998 1999 2000 2001

Tab. I 16 Rok

34 402 1 048 687

Plocha a počet lesních požárů Lesní požáry Plocha ha

1998 1999 2000 2001

2 1 3 2

Počet 3 2 11 2

101

Tab. I 17 Rok 1998 1999 2000 2001

Počet zaměstnanců, mzdy celkem a průměrná roční mzda Průměrná roční Mzdy celkem Počet zaměstnanců mzda 121 123 120 120

v tis. Kč

Kč / zaměstnance

18 068 19 189 20 192 20 840

149 322 156 008 168 267 173 667

102

Výkaz zisků a ztrát LČR, s.p. v plném rozsahu k 31. 12. 2001 (v tis. Kč) Č. ř.

Název Období

Sledované 1

Minulé Tržby za prodej zboží 6 536

6 873 2

Náklady vynaložené na prodané zboží

3

Obchodní marže (ř. 01-02) Výkony

5 318

4

5 428 1 218

(ř. 05+06+07) 599 5

1 445 5 301 183

5 227

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 5 295 941 Změna stavu vnitropodnik. zásob vlastní výroby -6 557 Aktivace

6 7

5 209 419 9 688 11 799

9

8 492 Výkonová spotřeba (ř. 09+10) Spotřeba materiálu a energie

10

Služby

8

3 403 430

3 483 914 288 764

319 197 3 114 666

3 164 717 Přidaná hodnota (ř. 03+04-08) Osobní náklady (ř. 13 až 16)

11 12

1 898 971

1 745 130 883 003

851 294 13

Mzdové náklady 636 642

15

625 924 Odměny členům orgánů společnosti a družstva 0 Náklady na sociální zabezpečení

16

Sociální náklady

17

4 595 Daně a poplatky

14

0 224 101

220 775 22 260

133 464 124 623 Odpisy dlouhodob. nehmot. a hmot. majetku 390 480 Tržby z prodeje dlouhodob. majetku a materiálu 51 976 Zůst. cena prod. dlouhodob. majetku a materiálu 20 508 Zúčt. rezerv a čas. rozlišení provozních výnosů 2 456 158 Tvorba rezerv a čas. rozlišení provoz. nákladů 2 354 213 Zúčtování opravných položek do provoz. výnosů 19 495 Zúčtování opravných položek do provoz. nákladů 8 762 Ostatní provozní výnosy

18 19 20 21 22 23 24 25

398 951 254 580 102 987 2 477 695 2 445 576 68 654 15 580 186 827

214 950

103

26

Ostatní provozní náklady 84 319 96 888

27

Převod provozních výnosů 0 0

28

Převod provozních nákladů 0 0

29

Provozní hospodářský výsledek

30

Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů

31

Prodané cenné papíry a vklady

32

37

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 8 977 Výnosy z cen. papírů+vkladů v podn. ve skupině 72 Výnosy z ostat. dlouhodob. cenných pap.a vkladů 0 Výnosy z ostat. dlouhodob. finančního majetku 8 905 Výnosy z krátkodobého finančního majetku 90 186 Zúčtování rezerv do finančních výnosů

38

Tvorba rezerv na finanční náklady

39

41

Zúčtování opravných položek do finanč. výnosů 35 769 Zúčtování opravných položek do finanč. nákladů 12 634 Výnosové úroky

42

30 030 Nákladové úroky

43

14 Ostatní finanční výnosy

738 678

725 110

6 488 955

8 542 102 6 564 450

33 34 35 36

8 565 007 9 822 99 0 9 723 147 017

1 025

0 5 427

40

1 025 0 35 769 64 327

71

21 200 9 459 44

Ostatní finanční náklady 28 049 24 071

45

Převod finančních výnosů

46

0 Převod finančních nákladů

0

0 0 47

Hospodářský výsledek z finančních operací

48 49+50) 49

Daň z příjmů za běžnou činnost

99 808

112 544 (ř.

246 878

246 359

- splatná 227 588 237 539

50

- odložená 19 290 8 820

51 0 0 Hosp. výsledek za běžnou činnost 591 608 Mimořádné výnosy

52 29+47-4) 53

(ř. 591 295 5 265

5 184

104

54

Mimořádné náklady 1 993 -7 672

55

Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56+57)

56

353

404

- splatná 353 404

57

- odložená 0

58 59 60 61 62

0 Mimořádný hospodářský výsledek (ř. 53-54-55) Převod podílu na hosp. výsl. společníkům (+/-) 0 Hosp. výsledek za účet.období(+/-) (ř. 52+58-59) 594 527 Hosp. výsledek před zdaň.(+/-) (ř. 29+47+53-54) 841 758 Kontrolní číslo

2 919

12 452 0 603 747 850 510 43 494 542

47 845 808

105

Rozvaha LČR, s.p. v plném rozsahu k 31. 12. 2001 (v tis. Kč) Č.ř.

Název Běžné období Brutto

Minulé Korekce

Netto

Netto 1

AKTIVA CELKEM -8 842 747 65 639 565 66 078 342 2 Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 0 0 3 Stálá aktiva 04+12+22) 69 690 596 -8 765 010 60 925 586 4 Dlouhodobý nehmotný majetek -75 626 143 563 5 Zřizovací výdaje 0 0 0 6 Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 0 0 7 Software 43 995 -19 414 8 Ocenitelná práva 0 0 0 9 Jiný dlouhodobý nehmotný majetek -56 212 55 646 10 Nedokončený nehmotný dlouhodobý majetek 0 58 058 11 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmot. majet 0 5 278 2 025 12 Dlouhodobý hmotný majetek 69 220 820 -8 688 384 60 532 436 13 Pozemky 53 672 073 0 54 630 990 14 Stavby 14 337 446 -8 013 427 15 Samostatné movité věci a jejich soubory -634 172 244 817 233 858 16 Pěstitelské celky trvalých porostů 122 -55 76 17 Základní stádo a tažná zvířata 445 -334 111 18 Jiný dlouhodobý hmotný majetek 54 946 -40 396 14 550 19 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 0 271 033 20 Poskyt. zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 0 5 766 21 Opravná položka k nabytému majetku 0 0 22 Dlouhodobý finanční majetek 250 587 -1 000 249 587 23 Podíl. cen. papíry+vklady v podn. s rozh. vlivem 0 0 24 Podíl. cen. papíry+vklady v podn. s podst .vlivem 0 100 154 90 670 25 Ostatní dlouhodobé cenné papíry a vklady 0 445 26 Půjčky podnikům ve skupině 0 0 4 200 27 Jiný dlouhodobý finanční majetek 149 988 -1 000 148 988 28 Oběžná aktiva 333 -77 737 4 653 596 4 046 837

106

(ř. 02+03+28+55)

74 482 312 0 0 (ř.

61 929 322 219 189 94 071 0 0 0 24 581

14 268 0 111 858

56 004 58 058 21 774 5 278

61 320 054 53 672 073

6 324 019

6 218 584 878 989

67

140 16 149 271 033 219 257 5 766 1 000 0 0 515 197 0 0 100 154 445 211 360 0

208 967 (ř. 29+36+42+51)

4 731

29

Zásoby

(ř. 30 až 35) 151 982

0

151 982

145 882 30

Materiál

31 64 051 32

61 097 47 359 Nedokončená výroba a polotovary 0 Výrobky 24 305

0

61 097

64 051

68 708

0

24 305

26 469 33

Zvířata 230 272

34

Zboží

35

2 294 3 062 Poskytnuté zálohy na zásoby 5 12

36

0

0

38 39 40 41

42 43 476 44 45

46 47

48 49 50

51 52

53 54 55 56 57

2 294

0

5

Dlouhodobé pohledávky 0 Pohledávky z obchodního styku 0 Pohledávky ke společníkům a sdružení 0 Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem 0 Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem 0 Jiné pohledávky 0 0 Krátkodobé pohledávky 1 212 783 -65 103 1 147 680 Pohledávky z obchodního styku -65 103 1 054 373 Pohledávky ke společníkům a sdružení 0 Sociální zabezpečení 0 0 0 Stát - daňové pohledávky 3 152 0 Odložená daňová pohledávka 0 0 0 Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem 0 Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem 0 1 800 Jiné pohledávky 88 352 0 64 417 Finanční majetek 3 351 374 -12 634 Peníze 3 334 3 238 Účty v bankách 1 682 647 0 Krátkodobý finanční majetek 1 665 393 -12 634 1 652 759 Ostatní aktiva-přechodné účty aktiv 0 60 383 Časové rozlišení 53 739 0 Náklady příštích období 2 433 0 15 194

37

230

107

(ř. 37 až 41) 22 410

15 194

15 194 15 194

22 410 0 0

0

0

0 0 0 0

0

0

0

(ř. 43 až 50) 1 070 785 1 119 1 002 249 3 64

3 0

3 152

2 255

0 0 0 1 800

0 1 800 88 352

(ř. 52 až 54) 3 338 740

2 807 760

0

3 334

1 682 647 2 670 764 (ř. 56+60) 102 183

133 758

60 383

53 739 2 433

(ř. 57 až 59) 43 058 3 496

58 59 60 998

Příjmy příštích období 45 879 Kursové rozdíly aktivní 5 427 Dohadné účty aktivní 6 644 Kontrolní číslo 297 922 604

0

45 879

38 537

0

5 427

1 025

0

6 644

59 125

262 551 616

264 254

-35 370 988

243

108

Č.ř.

Název Stav období běžné

61 62

PASIVA CELKEM 65 639 565 Vlastní kapitál

63

Základní kapitál

64

Základní kapitál

65 66 70) 67

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 0 Kapitálové fondy 53 428 884 Emisní ažio

68

Ostatní kapitálové fondy

69

53 428 884 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku 0

minulé (ř. 62+79+105)

66 078 342 62 549 149

62 822 962

5 816 149

5 624 632

5 816 149

5 624 632 0 (ř. 67 až 54 469 718 0

0 54 469 718

0

70 0 71 72+73+74) 72

2 709 589 Zákonný rezervní fond

73

Nedělitelný fond

74

Statutární a ostatní fondy

0 (ř.

Fondy ze zisku 1 299 728 1 251 283

1 200 000 0

0

1 458 306 Hospodářský výsledek minulých let 0 825 137 76 Nerozdělený zisk minulých let 0 77 Neuhrazená ztráta minulých let 0 78 Hospodářský výsledek běžného účet .období (+-) 594 527 603 747 79 Cizí zdroje 80+84+91+101) 3 018 907 3 196 524 80 Rezervy (ř. 81+82+83) 2 496 168 81 Rezervy zákonné 2 394 267 82 Rezervy na kursové ztráty 5 427 83 Ostatní rezervy 96 474 84 Dlouhodobé závazky 0 85 Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem 0 86 Závazky k podnikům s podstatným vlivem 0 0 87 Dlouhodobé přijaté zálohy 0 88 Emitované dluhopisy 0 89 Dlouhodobé směnky k úhradě 0 90 Jiné dlouhodobé závazky 0 91 Krátkodobé závazky 522 739 602 813 92 Závazky z obchodního styku 348 762 93 Závazky ke společníkům a sdružení 28

99 728

75

109

(ř. 76+77)

825 137 0

(ř.

2 593 711 2 496 212 1 025 96 474 (ř. 85 až 90) 0 0

0 0 0 0 (ř. 92 až 100)

365 854 28

94 95 96 97 98 99 100

Závazky k zaměstnancům 25 526 Závazky ze sociálního zabezpečení 25 478 Stát - daňové závazky a dotace 39 699 Odložený daňový závazek 83 115 Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem 0 Závazky k podnikům s podstatným vlivem 0 0 Jiné závazky

24 723 25 470 122 792 63 826 0

131 101 102 103 104 105 106 až 109) 107 108 109 110 999

Bankovní úvěry a výpomoci 0 Bankovní úvěry dlouhodobé 0 Běžné bankovní úvěry 0 Krátkodobé finanční výpomoci 0 Ostatní pasiva-přechod. účty pasiv 71 509 Časové rozlišení 61 010 Výdaje příštích období 34 759 Výnosy příštích období 26 223 Kursové rozdíly pasivní 28 Dohadné účty pasivní 10 499 Kontrolní číslo

120 (ř. 102 až 104)

0 0 0 (ř. 106+110) 0 58 856 (ř. 107 28 643 7 432 21 157 54 30 213 261 953 234

110

263 679 408

Přehled o peněžních tocích LČR, s.p. k 31. 12. 2001 (v tis. Kč) Označení Text řádek P.

2001

2000

1999

Stav peněžních prostředků a ekvivalentů na začátku období 136 996

114 027

01 414 276

PENĚŽNÍ TOKY Z HLAV. VÝDĚL. ČINN. (PROVOZ. ČINN.) Z.

02

Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním 838 486

03

837 655

781 021

A.1.

Úpravy o nepeněžní operace

A.1.1.

Odpisy stál. aktiv s výjimkou zůst. ceny prodaných st.aktiv apod.

04 401 203

340 658

250 206

78 675

-26 403 05

387 262

A.1.2.

Změna stavu oprav. položek, rezerv, zůst. přechodných účtů akt. a pas. ap.

A.1.3.

Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv

A.1.4.

Výnosy z dividend a podílů na zisku (s výjimkou inv. spol. a fondů)

06

-56 681

-103 203 -256 197 07 -77 A.1.5.

-4 358

-124 406 -91 566 08

-4 694

Vyúčtované nákladové úroky s výjimkou kapitaliz. úroků, vyúčt. výnos. úrok09 -30 016

A. *

-29 983

-64 256

-61 208

Čistý peněžní tok z provozní činosti před zdaněním a změnami 1 088 692 916 330

10

754 618

A.2.

Změna potřeby pracovního kapitálu

A.2.1.

Změna stavu pohledávek a finančního majetku z provozní činnosti

11

1 245 169 -20 542

543 219 12

1 215 456 -394 566 305 346 A.2.2.

Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti

A.2.3.

Změna stavu zásob

A. **

Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimoř. položkami

861

895 788

A.3.

Výdaje z plateb úroků s výjimkou kapitalizovaných úroků

35 813

13

380 926

217 918

14

-6 100

2 333 16

-14

-19

Přijaté úroky s výjimkou podniků s investiční činností (investiční spol. a fondy) 64 327

A.5.

19 955

15

1 297 837 -71

A.4.

-6 902

30 030

17

61 227

Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměr.daň za min.období

18

-246 878 -246 359 -202 455 A.6.

Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými úč.případy - mimořádný hosp. výsledek 14 297

A. ***

19

2 919

2 007

Čistý peněžní tok z provozní činnosti 20

2 154 158 693 742

1 158 597

PENĚŽNÍ TOKY Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI 21 B.1.

Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv

B.2.

Příjmy z prodeje stálých aktiv

B.3.

Půjčky a úvěry spřízněným osobám

22

-616 502 -866 633 -1 077 778 23

42 045

211 847

107 642

24 B. ***

Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti

25

-574 457 -654 786 -970 136

111

PENĚŽNÍ TOKY Z FINANČNÍCH ČINNOSTÍ 26 C.1.

Změna stavu dlouhodobých, popřípadě krátkodobých závazků

C.2.

Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky

0

0 -30 793

27

0 28

-20 345

-493 404

C.2.1.

Zvýšení peněžních prostředků a ekvivalentů z titulu zvýšení zákl. kapitálu

C.2.2.

Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům

-1 828

30 0

0

Peněžní dary a dotace do vlastního kapitálu a další vklady společníků 0

C.2.4.

-3 600

-481 313 0

C.2.3.

29

0

0

32

0

31

Úhrada ztráty společníky 0

0 C.2.5.

Přímé platby na vrub fondů

C.2.6.

Vyplacené dividendy či podíly na zisku, vč. zaplacené srážkové daně

33 0 C.3.

0

-488 710

1 548 985 22 969

-300 249

Stav peněžních prostředků a ekvivalentů na konci období 1 685 981 136 996

114 027

Skutečný stav peněžních prostředků na konci období 40

R.-S.

36

-15 987

Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků

38 S.

35

4 694

Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti

37 R.

-12 091 34

0

4 358 -30 716

F.

-18 517

Přijaté dividendy a podíly na zisku s výjimkou investičních společností a fondů 77

C. ***

-27 193

1 685 981 136 996

114 027

Rozdíl peněžních prostředků (výpočet - skutečnost) 0

41 0

0

112

II Podnikatelské prostředí ve Zlínském kraji Tab. II 1

Přehled počtu právních forem subjektů

Forma Právní forma 101

P. subjektů

Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku

4748

102

Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku

103

Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku (OR)

30

105

Fyz. os. podnikající dle jiných zákonů než živnost. a o samost. hosp. roln. nezapsaná v OR

4

111

Veřejná obchodní společnost

8

112

Společnost s ručením omezeným

546

201

113

Komanditní společnost

2

121

Akciová společnost

6

205

Družstvo

331

Příspěvková organizace

19 1

421

Zahraniční osoba

36

701

Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.)

23

Celkem počet subjektů

Tab. II 2

5624

Počet subjektů podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

Počet subjektů

Lesnictví,těžba dříví a přidružené činnosti

43

Pěstování lesa

67

Pěstování lesa a těžba dříví

462

Průmysl dřevařský a korkařský kromě výroby nábytku, výroba košů a proutěného zboží Přidružené činnosti při pěstování lesa

8 23

Přidružené činnosti při těžbě dříví

141

Přidružené činnosti výrobní povahy v lesnictví a při těžbě dříví

256

Těžba dříví

363

Výroba dřevěných obalů vč. palet

32

Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků Výroba jiného zboží ze dřeva, výroba zboží z korku, výroba košíkářská Výroba košíkářská

5 497 35

Výroba ostatních výrobků ze dřeva

322

Výroba pilařská a impregnace dřeva

391

Výroba stavebně truhlářská a tesařská

658

Výroba stavební truhlářská

1651

Výroba tesařská a výroba dřevostaveb vč. prvků pro montované stavby Výroba zboží z korku, výroba košů a ostatního proutěného zboží Celkem počet subjektů

Tab. II 3

655 15 5624

Subjekty s počtem pracovníků 1 - 5

113

Tabulka je v excelovském souboru „Priloha II ke kap6 Podik_prostr.xls“

114

Pokračování tabulky II 3 je v excelovském souboru „Priloha II ke kap6 Podik_prostr.xls“

115

Pokračování tabulky II 3 je v excelovském souboru „Priloha II ke kap6 Podik_prostr.xls“

116

Pokračování tabulky II 3 je v excelovském souboru „Priloha II ke kap6 Podik_prostr.xls“

117

Pokračování tabulky II 3 je v excelovském souboru „Priloha II ke kap6 Podik_prostr.xls“

118

Pokračování tabulky II 3 je v excelovském souboru „Priloha II ke kap6 Podik_prostr.xls“

119

Subjekty s počtem zaměstnanců 6 – 9: Subjekt č.1 IČO: 11176482 obchodní jméno: Petr Machala - EKOMA právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Zděchov 134, 756 07 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba jiného zboží ze dřeva, výroba zboží z korku, výroba košíkářská Subjekt č.2 IČO: 18096808 obchodní jméno: Milan Navrátil - PILNAS právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Kateřinice 305, 756 21 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.3 IČO: 18502032 obchodní jméno: Josef Cedidla právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Seninka 50, 756 11 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.4 IČO: 18960723 obchodní jméno: Pavel Onheiser, ing. - PONEX právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: 5. května 1557, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská

Subjekt č.5

120

IČO: 12295566 obchodní jméno: Petr Chromek právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Tyršova 853, 763 02 Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.6 IČO: 12437051 obchodní jméno: Ing.Věra Nová právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Zlín 192, 760 01 Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.7 IČO: 13093177 obchodní jméno: František Liška - Dřevovýroba právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Štítná nad Vláří – Popo 79, 763 33 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.8 IČO: 10571922 obchodní jméno: Ing. Miroslav Kašpar - MIKA právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: K. Světlé 488, 760 01 Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba ostatních výrobků ze dřeva

Subjekt č.9 IČO: 10592407 obchodní jméno: Dušan Voch právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona

121

nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Roštín 459, 768 03 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.10 IČO: 13417941 obchodní jméno: Karel Kulich právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Trávníky 219, 768 61 Bystřice pod Hostýnem Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.11 IČO: 14655560 obchodní jméno: Petr Sedlář - Stolářství právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Stará cesta 32, 763 14 Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.12 IČO: 40365425 obchodní jméno: Leo Moráček právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Pod Bartovcem 832, 768 61 Bystřice pod Hostýnem Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba jiného zboží ze dřeva, výroba zboží z korku, výroba košíkářská

Subjekt č.13 IČO: 18131352 obchodní jméno: Michal Procházka právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku

122

adresa místa podnikání: Lípa 127, 763 11 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.14 IČO: 42618487 obchodní jméno: Radek Laciga právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Zlín 6, 763 02, Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.15 IČO: 49477145 obchodní jméno: Václav Kulenda právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Kamenec 684, 763 02 Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.16 IČO: 61406112 obchodní jméno: Vít Šild - INTERI právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Kramolišova 203, 766 01 Valašské Klobouky Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská

Subjekt č.17 IČO: 65820533 obchodní jméno: Václav Arnoš právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Hliníky II 137, 687 24 Uherský Ostroh

123

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.18 IČO: 67678645 obchodní jméno: Jaroslav Kuchno právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Mírova 208, 757 01 Valašské Meziříčí Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.19 IČO: 42792738 obchodní jméno: Miroslav Černošek právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Zd.Fibicha 1200, 757 01 Valašské Meziříčí Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.20 IČO: 10572562 obchodní jméno: Jiří Kohoutek právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Dr. Horníčka 679, 763 62 Tlumačov Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba ostatních výrobků ze dřeva

Subjekt č.21 IČO: 13092731 obchodní jméno: Jiří Skácil - lovecké služby, dřevo, výroba-prodej právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Šanov 185, 763 22 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti:

124

výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.22 IČO: 47822473 obchodní jméno: Miroslav Hřiva - pilařská výroba právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Zašová 124, 756 51 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.23 IČO: 15423590 obchodní jméno: Oldřich Pořízka - dřevomont právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Fügnerova 17, 757 01 Valašské Meziříčí Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.24 IČO: 10588132 obchodní jméno: Vlastimil Chytil právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Skopalíkova 1642, 767 01 Kroměříž Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba tesařská a výroba dřevostaveb vč. prvků pro montované stavby

Subjekt č.25 IČO: 12220329 obchodní jméno: Jan Kulišťák právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Zlín 351, 760 01 Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti:

125

výroba stavební truhlářská Subjekt č.26 IČO: 48412171 obchodní jméno: Oldřich Novák právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Pol 254, 757 01 Valašské Meziříčí Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.27 IČO: 70235538 obchodní jméno: Ing. Robert Koman právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Na Příkopě 382, 757 01 Valašské Meziříčí Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.28 IČO: 15419282 obchodní jméno: Petr Kuběja - DIAMANT STAV právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Branky 27, 756 45 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba tesařská a výroba dřevostaveb vč. prvků pro montované stavby

Subjekt č.29 IČO: 45225729 obchodní jméno: Aleš Hromada právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Halenkov 631, 756 03 Halenkov Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva

126

Subjekt č.30 IČO: 13630954 obchodní jméno: Alois Pohůnek- PODŘEV - Truhlářství právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Střelná 179, 756 12 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.31 IČO: 14640490 obchodní jméno: Dušan Vojáček - EBEN - dřevovýroba právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Tyršovo nábřeží 762, 760 01 Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.32 IČO: 48411027 obchodní jméno: František Solanský - SONA - VÝROBA právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: 1.máje 571, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská

Subjekt č.33 IČO: 13689754 obchodní jméno: Karel Mana - K + M právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Česká 4759, 76005 Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba tesařská a výroba dřevostaveb vč. prvků pro montované stavby Subjekt č.34 IČO: 48493813

127

obchodní jméno: Josef Hradil ing., správa lesních singulárních podílů právní forma: Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Růžová 777, 763 12 Vizovice Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: přidružené činnosti výrobní povahy v lesnictví a při těžbě dříví Subjekt č.35 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

49973509 "GUSTO", veř. obch. spol Veřejná obchodní společnost Smetanovy sady 52, 769 01 Holešov

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.36 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

48911763 DŘEVO-UNION, spol. s r. o. Společnost s ručením omezeným Nezdenice 162, 687 54

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská

Subjekt č.37 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

60726130 BEKR TEAM, spol. s r. o. Společnost s ručením omezeným Hradišťská 57, 687 08 Buchlovice

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.38 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25315676 FORBYT - nábytek s.r.o. Společnost s ručením omezeným Tylova 716, 768 24 Hulín

128

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.39 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25344030 TRUHLÁŘSTVÍ - KVADRO, s r. o. Společnost s ručením omezeným Ostrožská Lhota 413

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.40 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

47679395 JOCHEC spol.s r.o Společnost s ručením omezeným Nový Hrozenkov 757, 756 04

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská

Subjekt č.41 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25508083 OKNO -dřevovýroba s.r.o. Společnost s ručením omezeným Zlín 78, 763 11 Zlín

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.42 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25840916 JAM Vsetín, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Smetanova 973, 755 01 Vsetín

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti:

129

výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.43 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

63491711 Lesy Pitín, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Pitín 18, 687 71

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: těžba dříví Subjekt č.44 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25332481 ToSe s.r.o. Společnost s ručením omezeným Nedakonice 200, 687 38

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská

Subjekt č.45 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25339184 "KARPATIEN WOOD", spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Hlavní ulice 180, 687 25 Hluk

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.46 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

47678054 Městské lesy Vsetín, s. r. o. Společnost s ručením omezeným Semetín čp. 1464, 755 01 Vsetín

130

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: pěstování lesa a těžba dříví Subjekt č.47 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

60323027 Městské lesy Rožnov, spol.s r.o Společnost s ručením omezeným Rožnov pod Radhoštěm 1831, 756 61

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: pěstování lesa a těžba dříví Subjekt č.48 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

00545414 SFR, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Lazy I/5 3360, 760 01 Zlín

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba ostatních výrobků ze dřeva

Subjekt č.49 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

26219557 EURO-okna s.r.o. Společnost s ručením omezeným Babice, 687 03

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.50 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

49606301 PILA CEDR spol. s r. o. Společnost s ručením omezeným Malá Bystřice 2191/1, 756 27

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva

131

Subjekt č.51 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25526685 TVAR s.r.o. Společnost s ručením omezeným Dlouhá 74, 687 63 Boršice

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.52 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25535943 DATO-FOREST, s. r. o. Společnost s ručením omezeným Pod Světlovem 939, 687 71 Bojkovice

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: pěstování lesa a těžba dříví

Subjekt č.53 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

26247542 DBS Prusinovice s.r.o. Společnost s ručením omezeným Lesní 133, 768

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.54 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

26257734 STEELWOOD,s.r.o. Společnost s ručením omezeným Moravníky 1392, 686 01 Uherské Hradiště

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva

132

Subjekty s počtem zaměstnanců 10 – 19: Subjekt č.1 IČO: 11177641 obchodní jméno: Antonín Liška právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Lužná 48, 756 11 Lužná Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.2 IČO: 12416274 obchodní jméno: František Křivda - Truhlářství právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Veletiny 169, 687 33 Veletiny Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.3 IČO: 10095802 obchodní jméno: Jiří Novák - truhlář právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Bánov 500, 687 54 Bánov Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.4 IČO: 10097716 obchodní jméno: Marek Hejda - MH - WOOD právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Michalská 1675, 686 03 Staré Město Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.5 IČO: 11498412

133

obchodní jméno: Břetislav Polišenský ATYP stolařstí právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Tyršova 364, 768 02 Zdounky Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.6 IČO: 13696033 obchodní jméno: František Křivda - Truhlářství právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Veletiny 169, 687 33 Veletiny Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.7 IČO: 42346011 obchodní jméno: Dušan Ondráš - HOČ TRUHLÁŘSTVÍ právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Na mrmově 17, 686 01 Uherské Hradiště Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská

Subjekt č.8 IČO: 47335211 obchodní jméno: Oldřich Knoll - LIMIGA právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Bělidla 1118, 768 61 Bystřice pod Hostýnem Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba ostatních výrobků ze dřeva Subjekt č.9 IČO: 47351314 obchodní jméno: Pavel Abrhám právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Kněžpole 175, 687 12 Kněžpole

134

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.10 IČO: 63004135 obchodní jméno: Jolana Orlová - DŘEVEX právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Čs. Armády 1166, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.11 IČO: 65817982 obchodní jméno: Josef Smetana - KASMEN právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Pořádí 34, 687 51 Nivnice Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.12 IČO: 10092021 obchodní jméno: František Martinák právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Zlechovská 1956, 686 03 Staré Město Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva

Subjekt č.13 IČO: 10592156 obchodní jméno: Alois Stískal - DŘEVOVÝROBA právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Martinice 61, 769 01 Martinice Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti:

135

výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.14 IČO: 15423832 obchodní jméno: Milan Baroš právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Hutisko-Solanec 628, 756 62 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.15 IČO: 47824034 obchodní jméno: Miroslav Vrba - Harry právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Kateřince 69, 756 21 Kateřinice Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.16 IČO: 47331321 obchodní jméno: LADISLAV KLESNIL právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Žabárna, 763 16 Fryšták – Dolní Ves Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.17 IČO: 11516437 obchodní jméno: Miroslav Vylíčil - Zakázková košíkářská výroba právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Prasklice 31, 768 33 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba košíkářská Subjekt č.18

136

IČO: 13414496 obchodní jméno: JINDŘICH FIALA - DŘEVO-KŮŽE právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Podhradní Lhota 168, 768 71 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.19 IČO: 48741612 obchodní jméno: Roman Štvrtecký - PILA - DŘEVOVÝROBA právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Bzové 612, 756 06 Velké Karovice Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.20 IČO: 12295728 obchodní jméno: Jiří Čala - PODHÁJÍ DŘEVAŘSKÁ FIRMA právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Lutonina 138, 763 12 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.21 IČO: 61404942 obchodní jméno: Jiří Rozehnal - ROAL HOLZ právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Podzámčí 863, 763 31 Broumov-Bylnice Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.22 IČO: 42604702 obchodní jméno: Břetislav Jelínek právní forma: Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Věžky 36, 768 33

137

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: přidružené činnosti při pěstování lesa Subjekt č.23 IČO: 48444545 obchodní jméno: Tomáš Janský právní forma: Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: K Bezedníku 97, 763 17 Lukov Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: pěstování lesa a těžba dříví Subjekt č.24 IČO: 10569715 obchodní jméno: Václav Mrázek právní forma: Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Sazovice 135, 763 01 Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská

Subjekt č.25 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

41085108 Staněk a Kovář, v.o.s. Veřejná obchodní společnost Jablůnka, 756 23

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba ostatních výrobků ze dřeva Subjekt č.26 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

48528960 Soukromá lesní správa KLÁŠŤOV, v.o.s. Veřejná obchodní společnost Ublo 25, 763 12

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: pěstování lesa a těžba dříví

138

Subjekt č.27 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

45806527 B.F.P., Lesy a statky Tomáše Bati Společnost s ručením omezeným Loučka, 756 44 Loučka u Valašského Meziříčí

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: lesnictví,těžba dříví a přidružené činnosti Subjekt č.28 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

61972355 LIGRUS s.r.o Společnost s ručením omezeným Jasenka 772, 755 01 Vsetín

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská

Subjekt č.29 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

48396281 PERAD, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Bystřička 185, 756 24

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba jiného zboží ze dřeva, výroba zboží z korku, výroba košíkářská Subjekt č.30 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

46976973 KŘIDLO,spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Rusava 170, 768 45

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: pěstování lesa a těžba dříví Subjekt č.31 IČO: 60742615 obchodní jméno: EKODOMY MORAVA,spol.s r.o. právní forma: Společnost s ručením omezeným

139

adresa místa podnikání: Trávníky 249, 768 61 Bystřice pod Hostýnem Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba tesařská a výroba dřevostaveb vč. prvků pro montované stavby Subjekt č.32 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25547089 BOSPOL CZ s.r.o. Společnost s ručením omezeným Zlín 95, 763 02 Zlín

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská

Subjekt č.33 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

47903554 Lesy pod Javorníkem s.r.o. Společnost s ručením omezeným Loukov 109, 768 75

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: pěstování lesa a těžba dříví Subjekt č.34 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25555715 Kloboucká dřevařská, s.r.o. Společnost s ručením omezeným Čs. Armády 248, 766 01 Valašské Klobouky

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.35 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25340506 KL STUDIO s.r.o. Společnost s ručením omezeným Mlýnská ulice 510, 687 37 Nedakonice

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská

140

Subjekt č.36 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25832794 LENHARD, s.r.o. Společnost s ručením omezeným Karolinka 94, 756 05 Karolinka

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba tesařská a výroba dřevostaveb vč. prvků pro montované stavby

Subjekt č.37 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

62302230 FREDOS, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Ohrada 1878, 755 01 Vsetín

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba ostatních výrobků ze dřeva Subjekt č.38 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25541935 TOPDOORS, s.r.o. Společnost s ručením omezeným Klukova 227, 686 03 Staré Město

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.39 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25551957 SIDÉ s.r.o. Společnost s ručením omezeným Nivnická 527, 687 62 Dolní Němčí

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.40 IČO: 25594788 obchodní jméno: MONDIAL INFISSI s.r.o.

141

právní forma: Společnost s ručením omezeným adresa místa podnikání: Zlín 34, 763 14 Zlín Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská

Subjekt č.41 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

60730099 P L A T, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Biskupce 140, 763 41

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.42 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

60730251 ACTIV PARTNER s.r.o. Společnost s ručením omezeným Kopánky 271, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.43 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25548115 KDK - dřevo, spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným Dvořákova 105, 768 61 Bystřice pod Hostýnem

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků Subjekt č.44 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

26216001 WOODART s.r.o. Společnost s ručením omezeným Vlčnov 913, 687 61 Vlčnov

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti:

142

výroba stavební truhlářská

Subjekt č.45 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

46994874 INTEX, spol. s r. o. Společnost s ručením omezeným Topolná 177, 687 11

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.46 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

18055338 DIRECT, SPOL. S RUČ.OMEZ. Společnost s ručením omezeným Školní statek SZŠ, 756 61 Rožnov pod Radhostěm

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba ostatních výrobků ze dřeva Subjekt č.47 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

60744910 Malenovická pila, s.r.o. Společnost s ručením omezeným 3. května 273, 76302 Zlín

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.48 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25543849 DV MORAVA, s.r.o. Společnost s ručením omezeným Ostrožské Předměstí 179, 68724 Uherský Ostroh

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba ostatních výrobků ze dřeva

Subjekt č.49

143

IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25528688 MASIV trend s.r.o. Společnost s ručením omezeným Zlín 12106, 763 14 Zlín

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavební truhlářská Subjekt č.50 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25534041 HORÁK - stolařství, s.r.o. Společnost s ručením omezeným Lipnická 1117, 76861 Bystřice pod Hostýnem

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba stavebně truhlářská a tesařská Subjekt č.51 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25551345 KONDR spol. s r.o. Společnost s ručením omezeným V Cihelně 686, 763 26 Luhačovice

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.52 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25838156 PILA-Rožnovsko, s.r.o. Společnost s ručením omezeným Vigantice 278, 756 61

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva

Subjekt č.53 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25839497 PILA BRODSKÁ, s.r.o. Společnost s ručením omezeným Nový Hrozenkov 831, 756 04

144

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva Subjekt č.54 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

25391399 Lesy Rožnov a.s. Akciová společnost Bezručova 211, 75661

Rožnov pod Radhoštěm

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: těžba dříví Subjekt č.55 IČO: obchodní jméno: právní forma: adresa místa podnikání:

60735368 FORESTA WOOD, a.s. Akciová společnost Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín

Odvětvová klasifikace ekonomické činnosti: výroba pilařská a impregnace dřeva

145

Subjekty s počtem zaměstnanců 20-24: Subjekt č.1 IČO: 43610757 obchodní jméno: Radomír Halamíček - DENDROS právní forma: 101 - Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Zubří 549, 756 54 Zubří Předmět podnikání: výroba jiného zboží ze dřeva; výroba zboží z korku; výroba košíkářská

Subjekt č.2 IČO: 40333191 obchodní jméno: Karel Michalík - KAMI právní forma: 101 - Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Vidče 410, 756 53 Vidče Předmět podnikání: výroba jiného zboží ze dřeva; výroba zboží z korku; výroba košíkářská výroba zámků a kování výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely Subjekt č.3 IČO: 44959974 obchodní jméno: Ludvík Novák právní forma: 103 - Samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Komňa 172, 687 71 Komňa Předmět podnikání: rostlinná výroba včetně zelinářství a zahradnictví pěstování lesa a těžba dříví těžba dříví přidružené činnosti při těžbě dříví maloobchod se smíšeným zbožím jiná pozemní doprava ostatní pozemní doprava osob

Subjekt č.4

146

IČO: 64618935 obchodní jméno: Požární servis MR s. r. o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 100 000.00 Kč sídlo: Králova 1285, 757 01 Valašské Meziříčí Předmět podnikání: zprostředkovatelské služby obchodní činnost v rozsahu: koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej vyjma činností uvedených v příloze 1, 2 a 3 zák. č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání truhlářství Subjekt č.5 IČO: 63487781 obchodní jméno: Lesní družstvo Osvětimany, družstvo právní forma: 205 - Družstvo základní jmění: 1 000 000.00 Kč sídlo: Osvětimany 268, 687 42 Osvětimany Předmět podnikání: lesnictví, včetně prodeje nezpracovaných lesních výrobků zpracování nebo dalšího prodeje obchodní činnost lesnictví,těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti

147

za

účelem

Subjekty s počtem zaměstnanců 25-49: Subjekt č.6 IČO: 10099794 obchodní jméno: Vladimír Zálešák - Výroba nábytku právní forma: 101 - Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Bánov 679, 68754 Bánov Předmět podnikání: výroba stavebně truhlářská Subjekt č.7 IČO: 47987871 obchodní jméno: L+L BEČVA v.o.s. právní forma: 111 - Veřejná obchodní společnost sídlo: ul. Na Hůrce 1199, 756 54 Zubří Předmět podnikání: obchodní činnost v rozsahu: koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej - vyjma činností uvedených v příloze 1,2 a 3 zák. č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání zpracování dřeva pořezem Subjekt č.8 IČO: 48910066 obchodní jméno: HAUSNER s.r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 460 000.00 Kč sídlo: Nádražní 797, 768 05 Koryčany Předmět podnikání: obchodní činnost výroba pilařská a impregnace dřeva provozování zemědělské a lesní výroby truhlářství Subjekt č.9 IČO: 25372131 obchodní jméno: VSETÍNSKÁ MODELÁRNA s.r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 200 000.00 Kč sídlo: Jiráskova čp. 691, 755 01 Vsetín Předmět podnikání:

148

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej výroba modelového zařízení výroba gumárenských a platikářských přípravků v kovoobráběčství řezání dřeva na pile, hoblování a impregnace dřeva

rozsahu:

konstrukce,

Subjekt č.10 IČO: 25379283 obchodní jméno: EDEL - nábytek, spol. s r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 105 000.00 Kč sídlo: Lačnov čp. 3, 756 12 Horní Lideč Předmět podnikání: truhlářství čalounictví koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Subjekt č.11 IČO: 49448382 obchodní jméno: ContiMade, spol. s r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 120 000.00 Kč sídlo: Kaňovice 104, 763 41 Kaňovice Předmět podnikání: truhlářství výroba dřevěných výrobků ( kromě truhlářských hraček ) velkoobchod specializovaný maloobchod zprostředkování obchodu zprostředkování služeb provádění staveb, jejich změn a odstraňování skladování zboží a manipulace s nákladem

a

tesařských,

Subjekt č.12 IČO: 46962174 obchodní jméno: BRODEX, spol. s r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 8 550 000.00 Kč sídlo: Vlčnovská 689, Uherský Brod Předmět podnikání: obchodní činnost provoz pily

149

nábytku

a

Subjekt č.13 IČO: 64615723 obchodní jméno: Městské lesy a zeleň, s. r. o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 17 240 000.00 Kč sídlo: Na Příkopě 726 , Valašské Meziříčí Předmět podnikání: tržní oceňování majetku zahradní architektura zprostředkovatelské služby úprava měst a obcí lesnictví, těžba dřeva a přidružené činnosti pilařská výroba obchodní činnost v rozsahu: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej vyjma činností uvedených v přílohách 1, 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání poradenská činnost v rozsahu: vyjma činností uvedených v přílohách 1, 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání práce s motorovou pilou opravy ostatních dopravních prostředků

Subjekt č.14 IČO: 49606964 obchodní jméno: AGO BENE spol. s r. o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 100 000.00 Kč sídlo: Podlesí 262, 757 01 Valašské Meziříčí Předmět podnikání: neuveden zamítnutí návrhu na konkurz, platnost usnesení: od 17.10.2000

Subjekt č.15 IČO: 25399489 obchodní jméno: MAGENTA production, s.r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 34 000 000.00 Kč sídlo: Závodí 386, 756 04 Nový Hrozenkov Předmět podnikání: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování

150

Subjekt č.16 IČO: 25847597 obchodní jméno: TP EUROokna s.r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 100 000.00 Kč sídlo: Velké Karlovice 578, 756 06 Velké Karlovice Předmět podnikání: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej truhlářství Subjekt č.17 IČO: 60739681 obchodní jméno: CHEDOS,s.r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 7 598 000.00 Kč sídlo: Velehradská 1905, 686 02 Staré Město Předmět podnikání: silniční motorová doprava truhlářství koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Subjekt č.18 IČO: 47677961 obchodní jméno: Pila MSK, a.s. právní forma: 121 - Akciová společnost základní jmění: 112 100 000.00 Kč sídlo: Velké Karlovice 970, 756 06 Velké Karlovice Předmět podnikání: výroba pilařská truhlářství koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej silniční a motorová doprava Subjekt č.19 IČO: 63468417 obchodní jméno: GEOSTAV - zakládání staveb, a.s. právní forma: 121 - Akciová společnost základní jmění: 40 000 000.00 Kč sídlo: Vlachovice 370, 763 24 Vlachovice Předmět podnikání: provozování pily pořez dřeva

151

Subjekty s počtem zaměstnanců 50-99: Subjekt č.20 IČO: 18811906 obchodní jméno: Ladislav Kovařík právní forma: 101 - Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku Adresa místa podnikání: Vodní 4208, 760 01 Zlín Předmět podnikání: výroba stavebně truhlářská a tesařská maloobchod se smíšeným zbožím ostatní maloobchod se smíšeným zboží

Subjekt č.21 IČO: 15463559 obchodní jméno: Zdeněk Štůsek - dřevovýroba právní forma: 102 - Podnikatel - fyzická osoba - zapsaný v obchodním rejstříku místo podnikání: Valašská Bystřice č. 539, 756 27 Valašská Bystřice Předmět podnikání: drobné dřevařské výrobky obchodní činnost kovoobrábění

Subjekt č.22 IČO: 60318163 obchodní jméno: TIMBER PRODUCTION s.r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 1 000 000.00 Kč sídlo: okr.Vsetín , Velké Karlovice 578 Předmět podnikání: výroba drobných dřevařských výrobků koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodeJ - vyjma činností uvedených v příloze č. 1 - 3 zák. č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání truhlářství zprostředkovatelská činnost přibližování dřeva, dřevorubecké a lesotechnické práce

Subjekt č.23 IČO: 63485079

152

obchodní jméno: Trachea, s.r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 200 000.00 Kč sídlo: Tovární 1209, 769 01 Holešov Předmět podnikání: truhlářství koupě zboží za účelem jeho živnosti) zprostředkovatelská činnost

dalšího

prodeje

a

prodej

(v

Subjekt č.24 IČO: 48533157 obchodní jméno: MOREX, spol. s r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 102 000.00 Kč sídlo: Náměstí čp.39, Morkovice Předmět podnikání: košíkářství obchodní činnost

Subjekt č.25 IČO: 00214264 obchodní jméno: "CANKA EXIM,spol. s r. o." právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 4 105 000.00 Kč sídlo: Kašava 40, 763 19 Kašava Předmět podnikání: řeznictví a uzenářství hostinská činnost zprostředkování obchodu zprostředkování služeb velkoobchod specializovaný maloobchod maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny silniční motorová doprava nákladní výroba pilařská a impregnace dřeva

Subjekt č.26 IČO: 63323508

153

rozsahu

volné

obchodní jméno: WALFER spol. s r. o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 120 000.00 Kč sídlo: Halenkov 051, 756 03 Halenkov Předmět podnikání: zprostředkovatelské služby v rozsahu: v oblasti obchodu a služeb obchodní činnost v rozsahu: koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej - vyjma činností uvedených v příloze l, 2 a 3zák. č. 455/9l Sb., o živnostenském podnikání truhlářství Subjekt č.27 IČO: 48530298 obchodní jméno: LIGNIS s.r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 100 000.00 Kč sídlo: Kvítkovice 1522, 765 02 Otrokovice Předmět podnikání: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej prvotní dřevovýroba silniční motorová doprava truhlářství

154

Subjekty s počtem zaměstnanců 100-199: Subjekt č.28 IČO: 15462641 obchodní jméno: Jiří Janošík právní forma: 101 - Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku adresa místa podnikání: Valašské Příkazy, 756 12 Valašské Příkazy Předmět podnikání: výroba pilařská a impregnace dřeva výroba stavebně truhlářská výroba jiného zboží ze dřeva; výroba zboží z korku; výroba košíkářská ostatní specializovaný maloobchod v prodejnách Subjekt č.29 IČO: 48392936 obchodní jméno: TOP WOOD Windows, s.r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 10 000 000.00 Kč sídlo: Zašová č.p. 660, 756 51 Zašová Předmět podnikání: truhlářství obchodní činnost - nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej stavitel Subjekt č.30 IČO: 44005474 obchodní jméno: FAGUS, spol. s r.o. právní forma: 112 - Společnost s ručením omezeným základní jmění: 9 775 000.00 Kč sídlo: Dostihová ul. , 763 15 Slušovice Předmět podnikání: zámečnictví hostinská činnost výroba obytných kontejnérů odborné lesnické práce v těžbě a pěstování lesa zemědělská a lesnická činnost kovářství stavitel provádění bytových a občanských staveb revize elektrických zařízení truhlářství stavba člunů a lodí, s výjimkou nemotorových lodí činnost organizačních a ekonomických poradců

155

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej těžba a zpracování dřevní hmoty Subjekt č.31 IČO: 46974644 obchodní jméno: Lesní společnost Buchlovice, a.s. právní forma: 121 - Akciová společnost základní jmění: 75 948 000.00 Kč sídlo: Náměstí Svobody 598, 687 08 Buchlovice Předmět podnikání: opravy motorových vozidel dřevařská výroba myslivost v obhospodařovaných honitbách a rybářství v obhospodařovaných rybářských revírech lesnická činnost v obhospodařovaných lesích zemědělství hostinská činnost obchodní živnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Subjekt č.32 IČO: 00031283 obchodní jméno: P O R T Á Š výrobní družstvo Valašská Bystřice právní forma: 205 - Družstvo základní jmění: 300 000.00 Kč sídlo: Valašská Bystřice č. 365, 756 27 Valašská Bystřice Předmět podnikání: kovářství zámečnictví kovoobrábění truhlářství silniční motorová doprava sklenářství obchodní činnost drobné dřevařské výrobky výroba řeziva výroba textilních výrobků

156

Tab. II 4

Počet právních forem subjektů podle Odvětvových klasifikací ekonomických činností

Tabulka je v excelovském souboru „Priloha II ke kap6 Podik_prostr.xls“

157

Pokračování tabulky je v excelovském souboru „Priloha II ke kap6 Podik_prostr.xls“

158

Rozbor číselného kódu OKEČ A. ZEMĚDĚLSTVÍ A MYSLIVOST, LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 02 LESNICTVÍ, TĚŽBA DŘÍVÍ A PŘIDRUŽENÉ ČINNOSTI 02.0 Lesnictví, těžba dříví a přidružené činnosti 02.01 Pěstování lesa a těžba dříví 02.01 1 Pěstování lesa Tato podskupina zahrnuje: výsadbu, přesazování, školkování, prořezávání a ochranu lesa a průseků ♦

pěstování podrostu a vlákninového dříví

♦

pěstování vánočních stromků

Tato podskupina zahrnuje také: ♦

sběr rostoucího lesního materiálu: − gutaperče a jiných, kaučukovníku podobných druhů − korku, pryskyřic, balzámů − rostlinných vláken zákrutichy zavité − žaludů, koňských kaštanů − mechů a lišejníků

Do této podskupiny nepatří: ♦

pěstování a sběr hub a lanýžů, viz 01.12

♦

sběr bobulovin a ořechů, viz 01.13

♦

činnost lesních školek na kontrakt, viz 02.02 1

02.01 2 Těžba dříví Tato podskupina zahrnuje: ♦

těžbu dříví:

159

− kácení a produkci surového dříví, jako jsou důlní podpěry, štípaná kulatina, laťové a palivové dříví Do této podskupiny nepatří: ♦

výroba štěpek ze dřeva, viz 20.10

02.02 Přidružené činnosti výrobní povahy v lesnictví a při těžbě dříví 02.02 1 Přidružené činnosti při pěstování lesa Tato podskupina zahrnuje: ♦

činnost lesních školek na kontrakt

♦

činnosti související s lesnictvím: − evidence lesa, hodnocení dříví − protipožární ochrana

Tato podskupina zahrnuje také: ♦

sběr lesních plodin a hub

02.02 2 Přidružené činnosti při těžbě dříví Tato podskupina zahrnuje: ♦

činnosti související s těžbou dříví: − dopravu klád v lese

160

DD DŘEVOZPRACUJÍCÍ PRŮMYSL 20 PRŮMYSL DŘEVAŘSKÝ A KORKAŘSKÝ KROMĚ VÝROBY NÁBYTKU; VÝROBA KOŠŮ A PROUTĚNÉHO ZBOŽÍ

20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 20.10 Výroba pilařská a impregnace dřeva Tato skupina zahrnuje: ♦

řezání, hoblování a obrábění

♦

výrobu dřevěných železničních pražců

♦

výrobu nepoložené dřevěné podlahové krytiny

♦

výrobu dřevěné vlny, dřevěného prachu, třísek apod.

Tato skupina zahrnuje také: ♦

sušení dřeva

♦

impregnaci nebo chemickou úpravou dřeva konzervačními a jinými prostředky

♦

výrobu briket z dřevní suroviny

Do této skupiny nepatří: ♦

těžba surového dříví, viz 02.01

♦

výroba šindelů, obkladů, lišt, viz 20.30

20.2 Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků 20.20 Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků 20.3 Výroba stavebně truhlářská a tesařská 20.30 Výroba stavebně truhlářská a tesařská 20.30 1 Výroba stavebně truhlářská Tato podskupina zahrnuje: ♦

výrobu dřevěného zboží určeného především pro použití ve stavebnictví: − trámy, krokve, střešní podpěry

161

− dveře, okna, okenice a jejich rámy − schody, zábradlí − dřevěné obruby a lišty, šindele − parketové podlahové bloky nebo pásy apod., montované do panelů 20.30 2 Výroba tesařská a výroba dřevostaveb vč. prvků pro montované stavby Tato podskupina zahrnuje: ♦

výrobu prefabrikovaných budov nebo jejich prvků ze dřeva

Do této podskupiny nepatří: ♦

výroba nemontované dřevěné podlahoviny vč. parketových podlah, viz 20.10

20.4 Výroba dřevěných obalů včetně palet 20.40 Výroba dřevěných obalů vč. palet Tato skupina zahrnuje: ♦

výrobu obalových beden, krabic, klecí, bubnů a pod. obalů ze dřeva

♦

výrobu palet, ohradových palet a jiných nákladových podložek ze dřeva určených pro přepravu

♦

výrobu barelů, sudů, kádí, rour a jiných bednářských výrobků ze dřeva

♦

výrobu dřevěných cívek na kabely

Do této skupiny nepatří: ♦

výroba zavazadel, viz 19.20

♦

výroba beden z proutí a pod. materiálů, viz 20.52

20.5 Výroba jiného zboží ze dřeva; výroba zboží z korku; výroba košíkářská 20.51 Výroba ostatních výrobků ze dřeva Tato skupina zahrnuje:

162

♦

výrobu různých dřevěných výrobků: − dřevěné držáky pro nástroje, košťata, kartáče − dřevěná obuvnická kopyta, věšáky na šaty, domácí nástroje a nářadí a kuchyňské výrobky ze dřeva, police na šaty a klobouky − dřevěné sošky a ozdoby, dřevěné marketerie, dřevěné vykládání − dřevěná pouzdra a skříňky, stěžňové spojky, vřetena a pod. zboží z kulatiny − další výrobky ze dřeva

Do této skupiny nepatří: ♦

výroba zavazadel, viz 19.20

♦

výroba skříněk na hodiny, viz 33.50

♦

výroba nábytku, viz 36.1

♦

výroba svítidel a příslušenství, viz 31.50

♦

výroba dřevěné obuvi, viz 19.30

♦

výroba dřevěných hraček, viz 36.50

♦

výroba bižuterie, viz 36.61

♦

výroba košťat a kartáčů, viz 36.62

♦

výroba vycházkových holí a deštníkových držadel, viz 36.63

♦

výroba zápalek, viz 36.63

20.52 Výroba zboží z korku, výroba košů a ostatního proutěného zboží 20.52 1 Výroba korkařská Tato podskupina zahrnuje: ♦

zpracování přírodního korku

♦

výrobu zboží z přírodního aglomerovaného korku 163

20.52 2 Výroba košíkářská Tato podskupina zahrnuje: ♦

výrobu slaměného pletiva a výrobků z něho: − rohože, rohožky, zástěny atd.

♦

výrobu košíkářského zboží a košatin

Do této podskupiny nepatří: ♦

výroba rohožek a rohoží z textilních materiálů, viz 17.51

♦

výroba nábytku, viz 36.1

164

III Přehled cílových hospodářských souborů, věkových stupňů a věkových tříd Cílové hospodářské soubory: 13 Přirozená borová stanoviště 19 Lužní stanoviště 21 Exponovaná stanoviště nižších poloh 23 Kyselá stanoviště nižších poloh 25 Živná stanoviště nižších poloh 27 Oglejená chudá stanoviště nižších a středních poloh 29 Olšová stanoviště na podmáčených půdách 31 Vysychavá a sušší acerózní a bazická stanoviště středních poloh 35 Živná bazická stanoviště středních poloh 39 Podmáčená chudá stanoviště 41 Exponovaná stanoviště středních poloh 43 Kyselá stanoviště středních poloh 45 Živná stanoviště středních poloh 47 Oglejená stanoviště středních poloh 51 Exponovaná stanoviště vyšších poloh 53 Kyselá stanoviště vyšších poloh 55 Živná stanoviště vyšších poloh 57 Oglejená stanoviště vyšších poloh 59 Podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh 71 Exponovaná stanoviště horských poloh 73 Kyselá stanoviště horských poloh 75 Živná stanoviště horských poloh 77 Oglejená stanoviště horských poloh 79 Podmáčená stanoviště horských poloh

Věkové stupně: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Holina Věkový stupeň 1 – 10 let Věkový stupeň 11 – 20 let věkový stupeň 21 – 30 let věkový stupeň 31 – 40 let věkový stupeň 41 – 50 let věkový stupeň 51 – 60 let věkový stupeň 61 – 70 let věkový stupeň 71 – 80 let věkový stupeň 81 – 90 let věkový stupeň 91 – 100 let věkový stupeň 101 – 110 let 165

12 13 14 15 16 17

věkový stupeň 111 – 120 let věkový stupeň 121 – 130 let věkový stupeň 131 – 140 let věkový stupeň 141 – 150 let věkový stupeň 151 – 160 let věkový stupeň 161 a více let

Věkové třídy I II III IV V VI VII VIII

Holina Věková třída 1 – 20 let Věková třída 21 – 40 let Věková třída 41 – 60 let Věková třída 61 – 80 let Věková třída 81 – 100 let Věková třída 101 – 120 let Věková třída 121 – 140 let Věková třída 141 a více let

166

IV Zastoupení oblastních inspektorátů a lesních správ LČR, s. p. na území Zlínského kraje Tab. IV 1 Zastoupení oblastních inspektorátů a lesních správ LČR, s. p. na území Zlínského kraje Podíl ve Absolutní Oblastní Zlínském Lesní správa podíl inspektorát kraji LS Rožnov pod Radhoštěm LS Luhačovice LS Vsetín LS Buchlovice LS Bystřice pod Hostýnem LS Strážnice LS Bučovice LS Prostějov

Frýdek – Místek Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Brno Brno

%

ha

100 100 100 95 80 12 5 3

8 328 17 047 14 093 14 729 15 663 1 913 1 249 291

Všechny následující údaje o lesích ve vlastnictví státu jsou zpracovány pouze pro prvních pět výše uvedených lesních správ: LS Rožnov pod Radhoštěm, LS Luhačovice, LS Vsetín, LS Buchlovice a LS Bystřice pod Hostýnem. Těchto pět LS zaujímá 95,29 % státních lesů na území Zlínského kraje, naopak těchto pět lesních zpráv má 6,00 % své rozlohy mimo území Zlínského kraje. 4,71 % státních lesů na území Zlínského kraje přísluší LS Strážnice, LS Bučovice a LS Prostějov, tyto tři LS nejsou dále již zpracovány. Situační řešení uspořádání oblastních inspektorátů a příslušných lesních správ Zlínského kraje je uvedeno na následující mapě v příloze V.

167

V Situační řešení uspořádání oblastních inspektorátů a příslušných lesních správ Zlínského kraje Mapa Zlínského kraje

168

VI Seznam tabulek a grafů Tab. 3.1 Klimatické charakteristiky Zlínského kraje Tab. 4.1 Plošné výměry, počet parcel a lesnatost Tab. 4.2 Plochy kategorií lesa Tab. 4.3 Plochy dřevin, střední věk a zakmenění Tab. 4.4 Zásoby dřevní hmoty Tab. 4.5 Přehled přírůstů Tab. 4.6 Evidence uznaných lesních porostů Tab. 4.7 Evidence výběrových stromů Tab. 4.8 Podíl lesních majetků dle typu vlastnictví Tab. 4.9 Počet vlastníků dle velikosti lesního majetku Tab. 4.10 Plocha kraje, porostní půdy a holin Tab. 4.11 Plocha pásma ohrožení A a podíl imisních lesů Tab. 4.12 Objem těžby dřeva a plocha prořezávek Tab. 4.13 Hektarová zásoba, prodej na pni, realizace dříví a hospodářský výsledek Tab. 4.14 Počet vlastníků lesa, počet zaměstnanců v lesním hospodářství, průměrný měsíční výdělek a dotace na ha obhospodařované plochy. Tab. 4.15 Roční těžební etát, průměrná hodnota lesního pozemku a průměrná výnosová hodnota lesa Tab. 5.1 Prodej dříví na pni v m3 b. k. Tab. 5.2 Prodej dříví na pni v tis. Kč Tab. 5.3 Výchova porostů Tab. 5.4 Průměrné ceny dříví na pni pro všechny dřeviny v období let 2000 až 2001 Tab. 5.5 Průměrné ceny bukového dříví na pni v období let 2000 až 2001 Tab. 5.6 Průměrné ceny smrkového dříví na pni v období let 2000 až 2001 Tab. 5.7 Zpětný odkup za rok 2000 Tab. 5.8 Zpětný odkup za rok 2001 Tab. 5.9 Plochy meliorací, hnojení, chemického a biologického ošetření Tab. 5.10 Přehled vynaložených nákladů – investice - dle druhů staveb v roce 2000 v mil.Kč Tab. 5.11 Přehled vynaložených nákladů – investice - dle druhů staveb v roce 2001 v mil.Kč Tab. 5.12 Délka spravovaných vodních toků Tab. 5.13 Náklady na odstraňování povodňových škod v roce 2000 a 2001 v mil. Kč – poměrná část na uvedené Lesní správy

170

Tab. 5.14 Náklady na výkon Oblastních správ toků v roce 2000 a 2001 v mil. Kč Tab. 5.15 Přijaté dotace v roce 2000 Tab. 5.16 Přijaté dotace v roce 2001 Tab. 5.17 Organizační jednotky LČR na území Zlínského kraje Tab. 5.18 Přehled a vývoj vybraných nákladů dle výkonů v letech 1999 – 2001 Tab. 5.19 Přehled a vývoj vybraných výnosů dle výkonů v letech 1999 – 2001 Tab. 5.20 Celkové náklady a výnosy, hospodářský výsledek v období 1999 – 2001 Tab. 5.21 Výkaz zisků a ztrát OJ LČR, s.p. na území kraje a celého podniku LČR, s.p. za rok 2001 Tab. 6.1 Počet subjektů v kategorii Lesnictví Tab. 6.2 Počet subjektů v kategorii Dřevozpracující průmysl Tab. 6.3 Třídění subjektů podle počtu zaměstnanců Tab. 7.1 Standardní roční objemy výkonů v m.j. a náklady na ně v tis. Kč Tab. I 1

Nahodilá těžba celkem

Tab. I 2

Nahodilá těžba živelná

Tab. I 3

Nahodilá těžba exhalační

Tab. I 4

Nahodilá těžba hmyzová

Tab. I 5

Nahodilá těžba ostatní

Tab. I 6

Stav pozemků určených k obnově lesa

Tab. I 7

Přírůstek pozemků určených k obnově lesa od počátku roku

Tab. I 8

Úbytek pozemků určených k obnově lesa od počátku roku

Tab. I 9

Obnova lesa celkem

Tab. I 10 Obnova lesa sadbou Tab. I 11 Obnova lesa síjí Tab. I 12 Spotřeba sazenic při obnově lesa Tab. I 13 Těžba dřeva včetně samovýroby Tab. I 14 Plocha lesních školek Tab. I 15 Škody zvěří Tab. I 16 Plocha a počet lesních požárů Tab. I 17 Počet zaměstnanců, mzdy celkem a průměrná roční mzda Tab. II 1 Přehled počtu právních forem subjektů Tab. II 2 Počet subjektů podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností Tab. II 3 Subjekty s počtem pracovníků 1 – 5

171

Tab. II 4 Počet právních forem subjektů podle Odvětvových klasifikací ekonomických činností Graf č. 5.1

Struktura vybraných nákladů dle výkonů za období 1999 – 2001

Graf č. 5.2

Podíl vybraných výnosů za období 1999 – 2001

Obr. 4.1 Organizační struktura LČR, s.p. k 31.12.2001

172