Biologické vědy - morfologické o stavba a tvar lidského těla o anatomie anatemnó = rozřezávám stavba a uložení orgánů pracovní metoda - pitva o 1. pitva - Aristoteles (300 let před Kristem) o 1. pitva v Čechách Jessenius (1600) anatomická o konzervované tělo o studijní a vědecké účely o nutný souhlas zemřelého patologická o čerstvě zemřelé tělo o ověření diagnózy soudní o čerstvě zemřelé tělo o všechny násilné činy o histologie nauka o tkáních využívá mikroskop obor cytologie nauka o buňce - funkční o činnost organismu o biofyzika fyzikální podstata životních projevů obor fyziologie funkce jednotlivých orgánů a organismu
Buňka Stavba a funkce buňky - v těle je cca 30 bilionů buněk - základní jednotka života - objevitel J. E. Purkyně o buněčná teorie všechny živé organismy jsou z buněk - latinsky cellula, řecky kytos - mimobuněčný (extracelulární) - nitrobuněčný (intracelulární) - koncovka názvů buněk: - cyt - většina buněk má schopnost rozmnožování (reprodukce) - nerozmnožují se erytrocyty a neurony - v buňce se vyskytují funkční struktury = buněčné organely - 4 základní systémy o řídící jádro, jadérko, chromozomy o transportní buněčná a jaderná membrána, cytoplazma aj. přenos látek o sekreční ribozomy, Golgiho komplex, lysozomy vylučování látek (sekretu) o energetický mitochondrie, centrioly získávání energie pro buněčné funkce
Markéta Dominika Pecharová
Strana 1
Somatologie
Buněčný řídící systém - jádro (nucleus) o jaderný obal charakter buněčné membrány přes obal transport látek (cytoplazma - jádro) o chromatin a chromozomy DNA + navázaná bílkovina výskyt v jádře lze využít k určení pohlaví pro lidské buňky je typické mitotické dělení přímé dělení (amitóza) je u lidí vzácné (pouze v kostních buňkách a při hojení ran) chromozomy dvě kratší a dvě delší raménka jejich základem je šroubovice DNA (helix) o jadérko kulovitá organela s RNA a bílkovinou jaderné funkce diferenciace a vyzrávání buněk kopírování a následný přenos genetické informace do nové buňky syntéza nových RNA - karyotyp o chromozomy 1 buňky seřazené podle velikosti o na jeho podkladě můžeme určit hlubší genetické poruchy chromozom chybí chromozom přebývá deformace chromozomu Transportní systém - cytoplazmatická membrána o trojvrstevná o dvě vrstvy tuku a jedna vrstva bílkoviny (základ iontových kanálků) o umožňuje transport látek - cytoplazma o vodní roztok bílkovin - cytoskelet o elastická kostra buněk - endoplazmatické retikulum o hrubé syntéza bílkovin (proteosyntéza) o hladké detoxikační činnost Sekreční systém - ribozomy o posouvají se po řetězci mRNA a tvoří nový bílkovinný řetězec - Golgiho aparát o koncentruje výměšek a následně jej uvolňuje mimo buňku - lysozomy o likvidují choroboplodné zárodky v buňce - peroxizomy o odstraňují peroxidy z buněk a tím je chrání Energetický systém - mitochondrie o v těle v různém množství, které odráží intenzitu metabolismu daného orgánu o 2 membrány, mezi nimi dýchací enzymy, které zachycují energii uvolněnou oxidací živin za současné tvorby ATP - centrioly o tvořeny kanálky o účastní se reprízy dělení buněk o na začátku mitózy se zdvojují a přesouvají na opačné póly jádra
Markéta Dominika Pecharová
Strana 2
Somatologie
Základy genetiky - gen o základní jednotkou dědičnosti o úsek molekuly DNA o část chromozomu o uložen v buněčném jádře - genotyp o soubor genů jednoho organismu, které určují vývojové možnosti jedince - fenotyp o soubor morfologických a funkčních znaků organismu o znaky, které jsou zjistitelné na jedinci o je podmíněn genetickou výbavou o tělesné rozměry, barva očí, typ krevní skupiny… - každý vlastnost je určená dvěma geny: jeden od matky a jeden od otce - homozygot o jedinec, který má na chromozomech stejné geny pro danou vlastnost dominantní dědičná vloha převládne nad jinou vlohou ČČ recesivní dědičná vloha potlačena jinou vlohou bb - heterozygot o jedinec, který má na chromozomech různé geny pro danou vlastnost Čb A0 - zakladatel genetiky je Johann Gregor Mendel (1822 - 1884) o 1. Mendelův zákon křížíme - li dva homozygoty, vznikají jedinci se stejným genotypem i fenotypem o 2. Mendelův zákon křížíme li tyto dva homozygoty dále, objevují se jedinci, u kterých převládají znaky jednoho z rodičů
Krevní skupiny Fenotyp Genotyp
A AA, AO
B BB, BO
AB AB
0 00
AA: dominantní homozygot A0: heterozygot BB: dominantní homozygot B0: heterozygot AB: kodominace (= dominace dvou tolerantních genů) 00: recesivní homozygot Zevním projevem genotypu je fenotyp. M: A (AA; A0) O: B (BB; B0) D: ? AA + BB AB, AB, AB, AB AA + B0 AB, A0, AB, A0 A0 + BB AB, AB, B0, B0 A0 + B0 AB, A0, B0, 00 Tito rodiče mohou mít děti všech krevních skupin!!!
Markéta Dominika Pecharová
Strana 3
Somatologie
Genetika člověka - vyhledávání a prevence vrozených genetických vad - dědičnost krevních skupin - dědičnost kožních vrstev - daktyloskopie (Purkyně) - sledování rodokmenu - pohlavně vázaná dědičnost (na chromozom X se vážou geny pro barvoslepost) - tvorba 8. a 9. faktoru krevní srážlivosti o je - li ho málo, rozvíjí se zhoubná krvácivost (hemofilie) žena je přenašečkou, projevuje se pouze u mužů - sledování vícečetných těhotenství o jednovaječná dvojčata jedno vajíčko oplozenou jednou spermií, vajíčko se rozdělí na dva samostatné zárodky dvojčata jsou na pohled identická, mají stejné pohlaví o dvojvaječná dvojčata jedno vajíčko oplozeno dvěma spermiemi každý plod má samostatnou placentu, nemusí si být podobni
Funkční morfologie tkání - buňka buněčný soubor tkáň orgán orgánová soustava organismus - tkáň = soubor buněk podobného tvaru a funkce o výstelková tkáň (epitel) o pojivová tkáň o specializovaná tkáň Epitel - buňky těsně přiřazeny k sobě - minimální mezibuněčné prostory - buňky nasedají na tenkou vazální membránu - kryjí volné tělní povrchy a vystýlají tělní dutiny - nemá vlastní cévní zásobení - výživa zajišťována difúzí (= prolínáním) Epitely dle počtu vrstev a tvaru buněk - jednovrstevný o plochý dlaždicovitý cévní stěny, pobřišnice o kubický štítná žláza o cylindrický bez řasinek trávicí trubice s řasinkami dýchací cesty řasinky posunují hlen (sputum) směrem ven z těla - vícevrstevný o dlaždicovitý rohovatějící pokožka nerohovatějící trávicí trubice o cylindrický dýchací cesty o přechodný močový měchýř je elastický (pružný) o trámčitý játra o síťovitý (retikulární) zevnitř hrudního koše
Markéta Dominika Pecharová
Strana 4
Somatologie
Epitely podle funkce - krycí a výstelkový o k čemu by tak asi mohl být… - řasinkovitý o pohybem řasinek se sputum dostává ven z těla - žlázový o tvoří výměšek (sekret) o tři druhy sekrece exkrece tvorba sekretu do vývodu, který ústí na povrch těla pot vlastní sekrece tvorba sekretu do vývodu, který ústí do orgánových dutin žaludeční šťávy inkrece vnitřní vyměšování (endokrinní sekrece) tvorba sekretu (hormonu) přímo do krve - vstřebávací o vstřebává látky (nečekaně…) o klky tenkého střeva - smyslový o registruje specializované podněty o smyslové orgány - dýchací (respirační) o výstelka plicních sklípků o velmi tenký o umožňuje výměnu dýchacích plynů Pojivová tkáň - základní funkce: spojovací, oporná, metabolická - vazivo, chrupavka, kost - tvořena buňkami, vlákny a mezibuněčnou hmotou Vazivo - základní buňka je fibrocyt o fibra = vlákno, kytos = buňka - vlákna o klihovité (kolagenní) velmi pevné o elastické velmi pružné o síťovité (retikulární) - mezibuněčná hmota je tvořena koloidním roztokem - tuhé o pevné o tvoří vazy (ligamenta) o zpevňuje klouby a svalové šlachy - řídké o vyplňuje štěrbiny mezi orgány - elastické o slabší vazy páteře, stěny některých dutých orgánů - tukové o tukové buňky o bílý tuk (běžný) o hnědý tuk (okolí lopatek u novorozenců) - lymfoidní o lymfocyty o vznik uzlin
Markéta Dominika Pecharová
Strana 5
Somatologie
Chrupavka - řecky chondros - základní buňka: chondrocyt - složena z chondrocytů, mezibuněčné hmoty a vláken - bez cév a nervů - na povrchu vazivová blána (perichondrium) bohatě cévně a nervově protkaná vyživuje chrupavku - sklovitá (hyalinní) o velmi tvrdá o porcelánově bílá o kloubní povrchy kostí - elastická o žlutavá o ušní boltec o hrtanová příklopka (epiglotis) - vazivová chrupavka o matně bílá o velmi odolná na tlak a tah o nitrokloubní a meziobratlové destičky o meziobratlové ploténky (disci intervertebrales) Kostní tkáň - kostní tkáň je specializovaná, pevná, pojivová tkáň - kost - latinsky os - základní buňka osteocyt - složení o kolagenními vlákna a mezibuněčná hmota o organické látky (ossein (osteocyty) a vlákna) o anorganické látky (CaCO3, Ca3PO4) o v dětství převažuje ossein, kosti jsou pružné a relativně málo se lámou o ve stáří převažují soli - kosti jsou tvrdší a snadněji se lámou, jsou křehké - fractura = zlomenina - kost je významnou zásobárnou Ca a P v těle - vlastní kost není inervována o na povrchu je vazivová blána okostice (periost), která je bohatě cévně a nervně zásobena - rozdělení kostí o dle struktury vrstevnaté (lamelární) většina kostí v těle vláknité (fibrilární) tvoří výběžky kostí o dle tvaru dlouhé kosti femur kloubní konce (epifýza) středová část (diafýza) krátké ossa metacarpi ploché scapula nepravidelné mandibula
Markéta Dominika Pecharová
Strana 6
Somatologie
Složení vrstevnatých kostí - zevní hutná část (kompakta) o Haversovy lamely centrálně uložená céva + osteocyty - vnitřní houbovitá část (trámčina, spongióza) o vyplňuje kloubní hlavice a dřeňovou dutinu (kostní dřeň - červená krvetvorba (erytropoeza)) Osifikace - přeměna buněk v osteocyty - desmogenní osifikace o přeměna vazivových buněk osteoblastu - chondrogenní osifikace o přeměna chrupavčitých buněk Růst kostí - 2 směry o do délky růstové chrupavky na pomezí přechodu diafýzy a epifýzy o do šířky novotvořením kostních lamel
Svalová tkáň - základní vlastnost je schopnost smrštění se (kontrakce) - sval (musculus, řecky mys) - základní buňkou je myocyt - 3 druhy svaloviny o hladká o srdeční o příčně pruhovaná Hladká svalovina - tvořena vřetenovitými buňkami - tyto svaly nejsou vůlí ovladatelné - útrobní svaly o pracují jako celek, pomalu, prakticky bez únavy o trávicí, vylučovací soustava, děloha, cévy rozšíření cévy (vazobilatace) zúžení cévy (vazokonstrikce) o významně ovlivňují krevní tlak - více jednotkový hlavní sval o např. oko o zajišťuje cílený a velmi jemný pohyb - inervace hladké svaloviny je zajištěna vegetativními nervy Srdeční sval (myokard) - střední vrstva srdeční - stavebně připomíná příčně pruhovanou svalovinu, funkčně hladkou - typické síťovité uspořádání vláken - dokonalé vedení vzruchu (impulzu) - stah srdce o kontrakce = systola o ochabnutí = diastola
Markéta Dominika Pecharová
Strana 7
Somatologie
Kosterní svalstvo - příčně pruhované - červené o velké množství červeného barviva (myoglobin) o pracují pomalu o šíjové svaly - bílé o pracují velmi rychle o energeticky náročné o okohybné svaly - smíšené o většina kosterních svalů - základní stavební jednotkou kosterního svalu je svalové vlákno (myofibrila) - příčné pruhování je vyvoláno dvěma odlišně lomnými hmotami o světlejší hmota je jednolomná o tmavší hmota je dvojlomná - sval je tvořen o 75% voda o 20% bílkoviny 2 typy bílkovin kontraktilní o aktin a myozin regulační o troponin a trypomyozin o 5% anorganické a organické látky Vlastní svalová kontrakce - probíhá na neurosvalové ploténce, kde hybný nerv převede vzruch na svalové vlákno, což způsobí vazbu vápníku na troponin a tropomyozin, to aktivuje aktin a myozin a dochází k zasouvání tenčích vláken aktinu do soustavy vláken myozinu - izometrický stah o statická činnost svalu o zvyšuje se svalové napětí (překonávání hmotnosti) - izotonický stah o kinetická činnost o zkrácení svalových vláken Nervová tkáň - základní jednotkou je neuron o buněčné tělo (soma) výběžky neurit o dlouhý až 1 m o může být kryt myelinovou pochvou o vede informaci odstředivě (eferentně) dendrity o je jich mnoho o krátké o vedou informaci dostředivě (aferentně)
-
základní funkční projev neuronu je reflex REECEPTOR – (aferentní dráha) – CENTRUM – (eferentní dráha) – EFEKTOR čidlo mozek, mícha výkonný orgán
Markéta Dominika Pecharová
Strana 8
Somatologie
Anatomické roviny a směry - mediánní rovina o svislá o dělí tělo na dvě poloviny - sagitální rovina o svislá o rovnoběžná s mediánní o dělí tělo na dvě části - frontální rovina o svislá o prochází čelem o kolmá na předchozí dvě - transverzální rovina o příčná, horizontální o kolmá k mediánní a sagitální -
superior = horní inferior = dolní anterior = přední posterior = zadní mediální = vnitřní, blíže střední rovině laterální = vnější, boční ventrální = břišní dorzální = zádový craniální = směrem k lebce caudální = směrem ke kostrči externí = zevní interní = vnitřní dexter = pravý sinister = levý proximální = směrem k trupu distální = směrem k prstům ulnární = malíková strana radiální = palcová strana
Základní pojmy u kostí - foramen = otvor - canalis = kanál - caput = hlavice kosti - processus = výběžek kosti - crista = hřeben kosti - spina = trn kosti - sutura = šev kosti - cervics = krček (dělohy) - collum = krček (kosti) - orbita = očnice
Markéta Dominika Pecharová
Strana 9
Somatologie
Kostra člověka - cca 230 kostí Lebka (Cranium) - tvar lebky, stavba a utváření jejích jednotlivých kostí a dutin jsou výsledkem dlouhodobého vývoje - schránka pro mozek a základní smyslové orgány - 14 kostí o obličejová část (8) o mozková část (6) - 3 párové otvory, z nich vychází pátý hlavový nerv (trojklaný - nervus trigeminus) nadočnicový oblouk (foramen superorbitale) o z něho vystupuje první větev trigeminu - čelní nerv (nervus frontalis) - podočnicový oblouk (foramen intraorbitale) o z něho vystupuje druhá větev trigeminu - nerv horní čelisti (nervus maxillaris) - bradový otvor (foramen mentale) o z něho vystupuje třetí větev trigeminu - nerv dolní čelisti (nervus mandibularis) Obličejová část (Splanchnocranium) - maxilla o horní čelist o párová kost o dásňové výběžky pro zuby o na řezu kostí vedlejší nosní dutiny - os zygomaticum o kost lícní, jařmová o párová kost o tvoří stěny očnice o s os temporalis tvoří jařmový oblouk - vomer o kost radličná o nepárová kost na spodině lebky o tvoří část přepážky nosní - os palatinum o patrová kost o párová kost o s maxillou se podílí na tvorbě horního patra - os nasale o nosní kost o párová kost o podílí se na tvorbě kostěné části nosu - os lacrimale o slzná kost o párová kost o na vnitřní části očnice o probíhá jí slzovod - mandibula o nepárová kost o výběžky pro zuby o dva velké výběžky svalový processus coronideus směrem k zubům kloubní processus condylaris pro spojení s os temporalis - os hyoideum o jazylka o nepárová kost o uložená pod mandibulou o úpon krčních svalů
Markéta Dominika Pecharová
Strana 10
Somatologie