Management rozvoje optometrie

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav zdravotnického managementu

Lenka Musilová

Management rozvoje optometrie Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D.

Olomouc 2012

ANOTACE Instituce:

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav zdravotnického managementu

Název práce: Název práce v AJ:

Management rozvoje optometrie Management of development of optometry

Příjmení a jméno autora: Lenka Musilová Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Mikšová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Jana Bellová, Ph.D. Rozsah: Datum zadání: Datum odevzdání:

84 s., 3 příl. 2011-01-30 2012-05-15

Klíčová slova:

optometrie, optometrista, kompetence, registrace, legislativa, nelékařský zdravotní pracovník, oční optik, celoživotní vzdělávaní, Evropská rada optiky a optometrie, Evropský diplom z optometrie

Keywords:

optometry, optometrist, competence, registration, legislation, health professional, dispensing optician, lifelong education, European Council of Optometry and Optics, European Diploma of Optometry

Abstrakt:

Diplomová práce se zabývá problematikou oboru optometrie v České republice v evropském kontextu, a to s ohledem především na vzdělávání. Základem práce je výzkumná část, která byla založena na dotazníkovém šetření. Zaměřuje se na reflexi studia optometrie jeho absolventy s přihlédnutím k vývoji legislativního rámce oboru v čase a také stanovení a analýzu nedostatků ve studiu vzhledem k potřebám praxe.

Abstract:

The thesis deals with optometry in the Czech republic in the european context, while its main scope is aimed at education. The core of the work is in the research part that has been based on a survey. Its focus is on the studies reflection of optometry graduates considering a legislature development of the subject field in time and also on determining and analyzing drawbacks in the structure of the studies in comparison to the needs in working routine.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

V Olomouci 14.5.2012

Děkuji Mgr. Zdeňce Mikšové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce a cenné připomínky. Rovněž děkuji RNDr. Františkovi Pluháčkovi, Ph.D. za podnětné připomínky a rady, které mi poskytnul v rámci konzultací a v neposlední řadě také za jeho vstřícnost a trpělivost.

OBSAH

ANOTACE………………………………………………………………………....

2

OBSAH………………………………………………………………………………

5

ÚVOD……………………………………………………………………………......

7

1

OPTOMETRIE V ČESKÉ REPUBLICE……………………….. 9

1.1

Vymezení základních pojmů…………………………………………………… 9

1.2

Historie a současnost oboru………………………………………….... 10

1.3

Legislativní rámec oboru………………………………………………. 11

1.4

Vzdělávání v optometrii………………………………………………………. 14

1.5

Profesní organizace a dobrovolná sdružení…………………………………… 17

1.6

Příbuzné obory……………………………………………………………….. 20

2

OPTOMETRIE V EVROPĚ………………………………………... 25

2.1

Současný stav oboru v Evropě……………………………………………… 25

2.2

Evropská rada optometrie a optiky, Evropská akademie optometrie a optiky.. 30

2.3

Harmonizace optometrie v Evropě…………………………………………… 32

2.4

Optometrie ve Velké Británii…………………………………………………. 34

2.4.1 General Optical Council……………………………………………….....…. 35 2.4.2 Vzdělávání v oboru optometrie ve Velké Británii….……………………….... 36

3

MANAGEMENT ROZVOJE OPTOMETRIE………………. 40

4

VÝZKUMNÁ ČÁST – REFLEXE STUDIA OPTOMETRIE…………………………………………………………..

43

4.1

Předmět výzkumu a formulace hypotéz………………………………………. 43

4.2

Metodika výzkumného šetření………………………………………………... 45

4.3

Výsledky………………………………………………………………........... 48

4.4

Diskuze……………………………………………………………………….. 62

ZÁVĚR……………………………………………………………………………..

67

LITERATURA A PRAMENY..................................................................... 69 5

ROZŠIŘUJÍCÍ BIBLIOGRAFIE………………………………………….. 74 SEZNAM ZKRATEK………………………………………...........................

75

SEZNAM OBRÁZKŮ………………………………………………………... 76 SEZNAM TABULEK………………………………………………………… 77 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………….. 78 PŘÍLOHY………………………………………………………………………….

6

79

ÚVOD

Diplomová práce je věnována problematice oboru optometrie v České republice s přihlédnutím především k legislativnímu rámci a vzdělávacímu systému se zaměřením na možnosti jeho rozvoje. V širším slova smyslu optometrie představuje obor, ve kterém se prolínají vědecké poznatky optiky a oftalmologie. Jejich společným jmenovatelem je pak ekonomické prostředí, sociální politika, finanční dostupnost i role managementu, které umožňují využití všech těchto civilizačních vymožeností i v běžném životě. Obor optometrie v posledních letech zaznamenal značnou dynamickou progresi, která byla ovlivněna vícero činiteli. Nejen nové přístupy k pojetí vzdělávání a zdravotní péče v Evropě, ale také harmonizační snahy v oboru, podpora vědeckého výzkumu a nové technologie patří mezi faktory, které v současnosti významným způsobem ovlivňují vzdělávání v optometrii. Právě harmonizace optometrie v Evropě může hrát klíčovou roli v dalším rozvoji tohoto oboru, nejen u nás, ale i v zahraničí. Na úrovni České republiky byly příčinou zmiňované progrese také změny v národní legislativě. Práce je tedy zaměřena na jednotlivé aspekty, které mohou specifickým způsobem ovlivňovat nejen vzdělávání v optometrii, ale celý obor. Pro rozvoj inovačních strategií s cílem zefektivnění studia s ohledem na současné potřeby praxe, ale také sekundárně k zajištění volného pohybu optometristů a možnosti podnikání v Evropské unii, je zapotřebí nejprve analýza současného vzdělávání v oboru optometrie. Pro tuto analýzu byla účelově zvolena forma reflexe studia jeho absolventy s přihlédnutím k vývoji legislativy v čase. Neméně důležitým cílem je i stanovení a analýza nedostatků ve studiu vzhledem k potřebám praxe, což může vést po implementaci inovačních postupů ve vzdělávání ke zvýšení konkurenceschopnosti absolventů, a to nejen v České republice. K dosažení vytyčeného cíle byla zvolena forma kvantitativního výzkumu, a to v podobě dotazníkového šetření s cílem zajistit dostatečný počet respondentů. Dotazník byl určen pro optometristy – absolventy vzdělávání vedoucí k získání příslušné odborné způsobilosti. Dotazník byl anonymní a koncipován s důrazem na výstižnost, aby byla zaručena co možná největší návratnost. První tři kapitoly představují teoretický základ pro potřebnou orientaci a porozumění specifikům tohoto oboru. Zvláště pak znalost optometrie ve Velké Británii, která v Evropě reprezentuje nejvyšší úroveň tohoto oboru, může být v mnoha 7

ohledech inspirativní, zejména v návaznosti na standardy a kritéria kvality pro vzdělávání, monitoring a evidenci kompetencí apod. Poslední část této diplomové práce je věnována vymezení konkrétních výzkumných cílů, stanovení odpovídajících hypotéz, prezentaci metodiky a výsledků výzkumu včetně odpovídající diskuze v širších souvislostech. Součástí je též shrnutí možných návrhů pro rozvoj vzdělávání v oboru optometrie. Další detailní prohloubení zjištěných skutečností již není předmětem této práce, naopak závěrečná diskuze může vytvořit dostatečnou platformu pro následná výzkumná šetření.

8

1

OPTOMETRIE V ČESKÉ REPUBLICE

1.1

Vymezení základních pojmů Nejenom laická veřejnost se někdy hůře orientuje v oblasti zrakové péče. Pro

snadnější orientaci v přístupu ke zrakové péči i jednoznačnější pochopení následujícího textu je vhodná definice základních pojmů. Optometrie představuje nelékařský zdravotnický obor, jehož primárním cílem je péče o lidský zrak. Optometristé tak patří mezi nelékařské zdravotnické pracovníky poskytující primární zrakovou péči na základě vyšetřování zrakové ostrosti, refrakce oka, měření zrakových funkcí a následné korekce ametropií. Na základě tohoto souboru vyšetření stanoví pro pacienta optimální dioptrickou hodnotu pro potřebnou korekci jeho vady. Rovněž volí vhodnou korekční pomůcku pro danou refrakční vadu, a to v podobě brýlí včetně doporučení vhodných brýlových čoček nebo kontaktních čoček včetně jejich aplikace. 1 Nejen tato kompetence samostatného měření parametrů zraku a aplikace kontaktních čoček odlišuje optometristy od často zaměňované profese očního optika.2 Legislativou vymezené kompetence jsou podrobněji uvedeny v kap. 1.3. Oční optiku můžeme definovat jako odvětví výroby a služeb, jež patří mezi živnostenské profese. Tuto profesi vykonávají specialisté - oční optici (popř. též v minulosti někdy nazývaní oční technici). Oční optik je tedy specialista, který primárně zhotovuje korekční brýlovou pomůcku pro konkrétního zákazníka na základě výsledků vyšetření a měření optometristy či oftalmologa. Zhotovování korekční pomůcky předchází výběr vhodné obruby a její individuální anatomické a optické přizpůsobování danému uživateli. Zároveň poskytuje odborné poradenství při výběru optimálních brýlových čoček pro danou brýlovou obrubu. V dnešní době neustálého technologického pokroku je nabídka těchto produktů poměrně obsáhlá a je nutno využít odborných rad pro správný výběr a následnou realizaci těchto pomůcek, jež zaručí v prvé řadě cílený zrakový komfort. Nedílnou součástí vhodné brýlové korekce je

1 2

Srov. Katedra optiky PŘF UP v Olomouci [online]. Dostupné z WWW: . Srov. SYNEK, S., a PETROVÁ, S., Možnosti vzdělávání v oborech oční optika – optometrie, Jemná mechanika a optika, 2008, č. 2, s. 44.

9

i estetické a funkční hledisko, které právem může ovlivňovat kvalitu každodenního života nositelů. Předmět výkonu povolání očního optika tedy charakterizuje péče o kvalitní zrakový vjem, a to pouze ve smyslu zhotovení brýlí a další optických pomůcek. Zásadní rozdíl v profesích očního optika a optometristy tkví v možnosti měření parametrů zrakového aparátu a následné analýzy získaných dat vedoucí k návrhu nejoptimálnější korekce. V dnešní době přísluší tato pravomoc z výše uvedených možností výhradě optometristům na základě platné legislativy České republiky (dále jen ČR), z čehož vyplývají i rozdílné požadavky na vzdělání, jež jsou podrobněji popsány v dalších kapitolách této práce. Často se však v praxi, většinou v provozovnách očních optik, můžeme setkat s odborníkem, který vykonává obě profese v jedné osobě, neboť většinou svoje střední (či vyšší odborné) vzdělání v oboru oční optiky doplnil o další vzdělání, a to v oboru optometrie.3 V některých případech jsou optometristé chybně zaměňováni za oftalmology. Část výkonů jejich povolání je sice totožná, avšak definice a především rozsah výstupních kompetencí se značným způsobem liší. Oftalmologie je podrobněji charakterizována v kap. 1.6.

1.2

Historie a současnost oboru optometrie Při zpětném pohledu do historie lze konstatovat, že samotný obor optometrie je

u nás vyučován již od roku 1986. V této době bylo na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Oční klinikou FN v Olomouci a dalšími externími odborníky zahájeno magisterské studium Optika a optoelektronika se zaměřením na aplikovanou optiku a optometrii. Přestože koncepce studia se výrazně odlišuje od té dnešní, znamenala pro soudobou optometrii nejen na této univerzitě významný mezník, neboť představovala první formu vysokoškolského studia optometrie v tehdejším Československu. Absolventi tohoto studia v dalších letech významným způsobem ovlivnili vývoj oboru optometrie v České republice i na Slovensku.4 Bakalářská forma studia optometrie navázala v roce 1993, kdy se optometrie stala samostatným studijním oborem. Jednalo se o dálkové studium, 3 4

Srov. PANENKA, J., Společenstvo českých optiků a optometristů, Brýle plus, 2007, č. 1, s. 4. Srov. WAGNER, aj. Optometrie pod logem UP, Česká oční optika, 2009, č. 2, s. 16.

10

garantem studia byla Katedra optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Se změnou legislativy bylo nutné provést i změnu koncepce stávajícího studia, poslední absolventi složili státní bakalářské zkoušky v roce 2005.5 V akademickém roce 1993/1994 bylo rovněž zahájeno bakalářské studium v oboru oční optiky - optometrie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium je v současné době garantováno Katedrou optometrie a ortoptiky. Po roce 1992 v rámci ekonomické integrace Evropského společenství se očekávala potenciální změna průběhu vývoje optometrické profese v Evropě. Hlavním cílem této integrace bylo vytvořit v Evropě takové prostředí, ve kterém budou evropští odborníci moci vykonávat svoji profesi, uplatňovat svoje znalosti a dovednosti, kdekoliv v rámci Evropského společenství bez jakýchkoliv profesionálních překážek.6

1.3

Legislativní rámec oboru Vymezení oboru optometrie a náplň této zdravotnické profese jsou definovány

a vymezeny prostřednictvím legislativního rámce České republiky. Soubor vybraných právních předpisů uvedených v této kapitole stanovuje nejen činnosti optometristy, ale rovněž popisuje možnosti získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v ČR a podmínky pro získání, resp. prodloužení osvědčení k výkonu povolání. Zahrnuje také definici celoživotního vzdělávání včetně charakteristiky jednotlivých forem.

Optometrista jako nelékařský zdravotnický pracovník Obor optometrie a náplň práce tohoto zdravotnického povolání je dána platnými právními předpisy České republiky. Primární definice oboru je uvedena v zákoně č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů, který konkrétně hovoří o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících

5

Srov. WAGNER, J., a PLUHÁČEK, F., Studium optometrie na Univerzitě Palackého, Jemná mechanika a optika, 2006, č. 2, s. 50. 6 Srov. ŠEBEK, P., Konference o harmonizaci optického a optometrického vzdělávání v Evropě, Česká oční optika, 2005, č. 3, s. 18–19.

11

s poskytováním zdravotní péče. V souladu s těmito předpisy patří optometrista mezi nelékařské zdravotnické pracovníky bez odborného dohledu, přičemž pro výkon své profese musí získat příslušnou odbornou způsobilost. Navíc pro samostatný výkon profese, tj. výkon bez odborného dohledu, je nutné získat tzv. Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.7 Výkonem povolání bez odborného dohledu se rozumí výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý a ke kterým získal Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Zákonem jsou přesně stanoveny činnosti, které zdravotník může vykonávat bez odborného dohledu a bez indikace8 a taktéž činnosti, které může vykonávat pod odborným dohledem očního lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie. Naproti tomu výkon povolání pod odborným dohledem představuje výkon činností zdravotnického pracovníka či jiného odborného pracovníka, ke kterým je způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí.9 Činnosti

jednotlivých

zdravotnických

pracovníků

a

jiných

odborných

pracovníků definuje vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Tyto činnosti rozděluje na obecné a specifické.10 Registr zdravotnických pracovníků Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujích osob (dále jen „registr“) zpracovává a eviduje jednotlivé žádosti pro vydání nebo prodloužení osvědčení. Vedení registru a další nezbytné náležitosti upravuje § 72 zák. č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vlastní

registr

je

spravován

a

zpracováván

Národním centrem

ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) a je součástí

7

Srov. zákon 96/2004 Sb. Dle § 2 zák. č. 96/2004 Sb. se indikací rozumí pověření k výkonu činnosti na základě pokynu, ordinace, objednávky nebo lékařského předpisu. 9 Srov. vyhláška 55/2011Sb., § 10. 10 Srov. vyhláška 55/2011Sb. 8

12

Národního zdravotnického informačního systému.11 Počet registrovaných osob v oboru optometrie v rozmezí let 2004 – 2011 uvádí tab. 1. Tab. 1 - Počet registrovaných optometristů v letech 2004 – 201112 Zdravotnický obor Optometrie Počet

rok 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

20

24

481

583

681

731

764

825

registrovaných

Další související předpisy K výkonu povolání optometristry jako zdravotnického povolání se vztahuje celá řada souvisejících předpisů, jedná se např. o vymezení pojmu nestátního zdravotnického zařízení, o povinnou mlčenlivost a další. Obor optometrie je dále úzce provázán s profesí oční optik. Optometrista může živnost v oboru oční optiky vykonávat, tj. může být kromě zdravotnického pracovníka též osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). 13 Podnikání v oční optice Definici živnosti a specifikaci jednotlivých podmínek podnikání a jejich následnou kontrolu vymezuje Živnostenský zákon – zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle § 2 tohoto zákonu se živností rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Z pohledu předmětu podnikání patří oční optika mezi vázané živnosti. Odborná způsobilost je zvláštní podmínkou provozování vázaných živností. V případě zájmu podnikat v tomto oboru je jednou z akceptovatelných požadovaných odborných

11

Srov. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů [online]. Dostupné z WWW: . 12 NCO NZO, Interní informace na vyžádání. 13 Srov. zákon 455/1991 Sb., příl. 2.

13

způsobilostí způsobilost k výkonu zdravotnického povolání optometristy dle platného právního předpisu. Odborná způsobilost se dokladuje uznáním příslušné odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem (Ministerstvem zdravotnictví) dle zákona o uznání odborné kvalifikace. 14 Neméně významnou součástí výše vymezeného legislativního rámce je i vzdělávání v oboru optometrie, této problematice je věnována samostatná následující kapitola, viz kap. 1.4.

1.4

Vzdělávání v optometrii Odrazem vyspělé společnosti je i dobrá úroveň vzdělávání, zvláště pak ve

zdravotnictví. Kvalitní vzdělávání by mělo adekvátně reflektovat současné poznatky a trendy v dané oborové oblasti a zároveň by tak tedy mělo tvořit základní kámen pro odbornou práci a následný profesní rozvoj, kariérní postup, dostatečnou seberealizaci a konkurenceschopnost zdravotnického pracovníka. Dle legislativního rámce ČR optometristé patří do skupiny zdravotnických pracovníků, kteří v současné době získávají odbornou způsobilost pouze na základě vzdělávání v příslušném akreditovaném bakalářském oboru, přičemž pro něj musí být vydáno též souhlasné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR. Minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání upravuje vyhláška č. 39/2005 Sb. Tato vyhláška stanovuje u výše zmíněných akreditovaných programů obsah teoretické výuky a praktického vyučování nebo praxe. Praktická část výuky pro obor optometrie činí nejméně 240 hodin. Přesné znění minimálních požadavků na programy k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání Optometrista vymezuje §10 výše zmíněné vyhlášky.15 Je nutná vyváženost a koordinace mezi teoretickou a praktickou částí výuky, tak aby profesní znalosti a dovednosti byly získány odpovídajícím způsobem. Přitom teoretická část výuky zabezpečuje získávání vědomostí a profesních dovedností, které jsou nezbytné pro plánování, poskytování a vyhodnocování zdravotní péče v příslušném 14 15

Srov. zákon 455/1991 Sb. Srov. vyhláška 39/2005 Sb.

14

oboru a danou činnost s touto zdravotní péčí související. Praktická část výuky pak zajišťuje získávání dovedností v přímém a nepřímém kontaktu se zdravými a nemocnými jedinci. Student se rovněž učí být členem profesního týmu, poskytovat informace, edukovat a také přebírat odpovědnost za poskytovanou zdravotní péči. Praktické vyučování probíhá převážně ve školních laboratořích a zdravotnických zařízeních.16 Za organizaci a odbornou úroveň této praktické části výuky jsou odpovědné pověřené osoby, které splňují požadavky na výkon zdravotnického povolání, popřípadě také pedagogického povolání podle zvláštního právního předpisu a jsou způsobilé k provádění činností, jež jsou obsahem praktického vyučování. Je však přípustné zapojení i jiných odborníků do praktické výuky. Studenti se spoluúčastní výkonu činností na příslušném pracovišti takovým způsobem, aby realizované činnosti přispívaly k jejich vzdělávání a umožnily jim naučit se přebírat odpovědnost za poskytovanou zdravotní péči. Za praktické vyučování lze považovat i výuku realizovanou na pracovištích škol nebo školských zařízení, určených pro praktické vyučování, které můžeme označit jako školní laboratoře Ty však musí odpovídat náplni příslušného oboru. Za úroveň praktické výuky ve školních laboratořích mohou odpovídat i jiní než zdravotničtí pracovníci. Praktická výuka je zakončena hodnocením praktických dovedností. 17 V ČR je možné v současné době studovat optometrii na Přírodovědecké fakultě Palackého univerzitě v Olomouci, Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a Fakultě Biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně.18 Ve všech případech se jedná o prezenční tříleté bakalářské studium. Dle platných právních předpisů tak absolventi tohoto typu studia získávají odbornou způsobilost k výkonu povolání „optometrista“. Ve studiu optometrie lze pokračovat v navazujícím magisterském studiu, které dle vysokoškolského vzdělávacího systému navazuje na bakalářský studijní program. Standardní dobou navazujícího studia optometrie jsou dva roky. Absolventům je po řádném složení závěrečných zkoušek a obhajobě diplomové práce udělen titul magistr –

16

Srov. vyhláška 39/2005 Sb., § 3 Tamtéž. 18 Srov. Společenstvo českých optiků a optometristů [online]. Dostupné z WWW: < http://scoo.cz/vzdelavani>. 17

15

Mgr. Absolvováním magisterského studia se však již nezískává další odborná způsobilost, ani se ve smyslu legislativy nerozšiřují kompetence pro výkon profese. Celoživotní vzdělávání Povinnost celoživotního vzdělávání platí pro všechny zdravotnické i jiné odborné pracovníky19. Na jeho nezbytnost poukazuje vzhledem k rychlému rozvoji oboru sama praxe. Z pohledu zákona tento pojem vymezuje platná legislativa, přesněji řečeno zák. č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 53 tohoto zákona je celoživotní vzdělávání definováno jako: „průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky.“20 Povinnost celoživotního vzdělávání je plněna prostřednictvím kreditního systému, na jehož základě jsou ohodnoceny jednotlivé formy vzdělávání určitým počtem kreditů. Kredit tedy můžeme definovat jako bodovou jednotku hodnocení jednotlivých forem celoživotních vzdělávání. Vydání či prodloužení platnosti osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu je pak podmíněno získáním stanoveného počtu kreditů. Minimální stanovený počet kreditů za jedno registrační období (tj. za dobu 10 let) je 40. Kreditní systém stanovuje vyhláška č. 423/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to vyhlášky č. 321/2008 Sb. a vyhlášky č. 4/2010 Sb. Jednotlivé formy a náležitosti celoživotního vzdělávání dále podrobněji popisuje § 54 výše uvedeného zák. č. 96/2004 Sb. Vedení evidence kongresů, konferencí, sympozií a dalších vzdělávacích akcí náleží profesní organizaci „Společenstvu českých optiků a optometristů“, které zároveň vydává souhlasná stanoviska. Tyto informace jsou poskytovány Ministerstvu zdravotnictví do 30 dnů od vydání souhlasného stanoviska.21 Za celoživotní vzdělávání lze považovat také studium navazujících studijních programů, čímž se rozumí pro účely tohoto zákona akreditovaný doktorský studijní program, akreditovaný magisterský nebo bakalářský studijní obor nebo studijní obor vyšší odborné školy, který má zdravotnické zaměření nebo svým zaměřením úzce 19

Srov. zákon 96/2004 Sb., § 53, odst. 2. Zákon 96/2004 Sb., § 53, odst. 1. 21 Srov. zákon 96/2004 Sb., § 54, odst. 2. 20

16

souvisí s odborností příslušného zdravotnického pracovníka a je absolvován po předchozím získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.

22

Evidence celoživotního vzdělávání Pořadatelé jednotlivých forem celoživotního vzdělávání provádí záznam do průkazu odbornosti, popřípadě vydávají na vyžádání účastníků potvrzení. Do průkazu odbornosti je nutné uvést název a datum konání akce, formu celoživotního vzdělávání, délku trvání, druh účasti, číslo jednací vydaného souhlasného stanoviska včetně názvu profesního sdružení a povolání, pro která bylo souhlasné stanovisko vydáno. Vydaná potvrzení musí obsahovat rovněž výše uvedené náležitosti včetně jména, příjmení a data narození účastníka akce.23 Pro tento případ slouží k zaznamenávání délky a formy získaného celoživotního vzdělávání tzv. průkaz odbornosti.24

1.5

Profesní organizace a dobrovolná sdružení Profesním sdružením se rozumí profesní organizace nebo odborná společnost,

která je právnickou osobou nebo organizační složkou právnické osoby a která sdružuje fyzické osoby s odbornou nebo specializovanou způsobilostí vykonávající zdravotnické povolání za účelem podpory odborné úrovně svých členů.25 Společenstvo českých optiků a optometristů Od roku 1990 působí na našem území profesní organizace, která nese název Společenstvo českých optiků a optometristů (dále jen SČOO), své sídlo má v Praze. Představuje příspěvkovou organizaci, která sdružuje fyzické a právnické osoby podnikající nebo vykonávající profesi optometristy nebo očního optika na území České republiky. V současné době tato organizace čítá cca 600 členů z řad optometristů a

22

Srov. zákon 96/2004 Sb., § 54, odst. 3. Srov. zákon 96/2004 Sb., § 54, odst. 6. 24 Srov. zákon 96/2004 Sb., § 65, odst. 1. 25 Srov. zákon 96/2004 Sb., § 2, písm. k. 23

17

očních optiků, což představuje cca 50 % z celkového počtu těchto odborníků v České republice. 26 Mezi hlavní úkoly a cíle, které si SČOO vytyčilo a zahrnulo do svých stanov, patří komplexní podpora nejen podnikatelských, ale i profesních zájmů svých členů, jako např. podávání na vyžádání nebo z vlastní iniciativy živnostenským úřadům a jiným orgánům státní správy návrhy, stanoviska a informace o živnostech oboru oční optiky, dále pak součinnost v jednání především se zdravotními pojišťovnami při realizaci či změnách smluv mezi pojišťovnami a podnikateli v oboru oční optiky, hodnocení výrobků a poskytování služeb v oboru oční optiky a optometrie. Za nezbytnou aktivitu lze rovněž považovat úsilí o náležitou odbornou výuku pro výkon profese optometristy i očního optika. Společenstvo je rovněž vydavatelem odborného časopisu Česká oční optika.27 Mezi orgány SČOO patří valná hromada, představenstvo v čele s prezidentem a revizní komise. Statutárním orgánem je představenstvo, které je devítičlenné. Jeho funkční období je čtyřleté, přípustná je i jeho opakovaná volba na další funkční období. Představenstvo volí ze svých řad prezidenta Společenstva a taktéž jednoho nebo dva viceprezidenty. Kontrolní orgán představuje revizní komise, která je tříčlenná v čele s předsedou a její funkční období taktéž čtyřleté. Opakovaná volba je také možná.28 Řádný člen SČOO má právo být zúčastněným ve všech činnostech tohoto profesního sdružení, jeho valné hromady, podávat návrhy pro programy valných hromad či schůzí orgánů. Rovněž mezi jeho práva patří vznášení připomínek k činnostem sdružení a jeho jednotlivým orgánům a požadovat projednání svých podnikatelských či zaměstnaneckých záležitostí v rámci orgánu Společenstva. Řádné členství vzniká na základě přihlášení a uhrazení členského příspěvku, jehož roční výše je v současnosti 500 Kč. V rámci stanov SČOO může být na základě návrhu představenstva uděleno prezidentem společenstva čestné členství, a to i zahraniční osobě. Čestný člen nemá hlasovací právo a nemůže být volen do orgánu tohoto profesního sdružená, rovněž nepřispívá ročním členským příspěvkem.29 Majetkové fondy Společenstva jsou tvořeny z členských příspěvků, dotací a darů věnovaných Společenstvu, rovněž také z výnosů akcí organizovaných Společenstvem. 26

Srov. Společenstvo českých optiků a optometristů [online]. Dostupné z WWW: . Srov. SČOO, Stanovy. [online]. Dostupné z WWW: . 28 Tamtéž. 29 Tamtéž. 27

18

V posledních letech je rozpočet vyrovnaný. Výkaz o stavu hospodaření je součástí zprávy představenstva pro valnou hromadu. Valná hromada představuje nejvyšší orgán Společenstva a koná se nejméně jednou za dva roky, za poslední období zpravidla při konání veletrhu oční optiky, optometrie a oftalmologie Opta, jež probíhá každoročně na brněnském výstavišti. Na organizaci se podílí SČOO ve spolupráci s Veletrhy Brno, a.s., v tomto roce proběhl již sedmnáctý ročník. Nadpoloviční většina hlasů přítomných členů je nutná k přijetí usnesení valné hromady, přičemž každý člen má jeden hlas. Zánik SČOO je možný na základě rozhodnutí valné hromady o jeho rozpuštění, sloučením s jiným sdružením či rozdělení na dva nebo více samostatných celků.30 Další

organizací

úzce

provázanou

s oborem

optometrie

je

Česká

kontaktologická společnost (dále jen ČKS), která je dobrovolným sdružením optometristů, oftalmologů a dalších odborníků, jež jsou činní ve výrobě, vývoji, distribuci a aplikaci kontaktních čoček. Tato společnost si klade za cíl rozvoj kontaktologie, jež spatřuje zejména v expanzi a neustálém vývoji poznatků získaných na základě aplikací kontaktních čoček. Svou pozornost soustřeďuje rovněž na zvyšování odborné úrovně znalostí svých členů a podporu vědecko-výzkumné činnosti v této oblasti. 31 ČKS má vlastní radu, valnou hromadu a revizní komisi, které představují orgány této společnosti. Sídlo má v Praze a je organizačně funkční na základě stanov, vytvořených tímto občanským sdružením32, jež jsou stručnější obdobou stanov SČOO. Společnost vydává od roku 2005 periodikum Kontaktologické listy.33 V polovině března roku 2012 vzniklo občanské sdružení Mezinárodní sdružení pro optiky a optometristy, jež si předsevzalo za hlavní cíl propagaci jednotlivých produktů a služeb v tomto oboru osvětovou formou, nejlépe s celorepublikovou působností. Je připravována osvětová kampaň „Bezpečnost za volantem“, která by měla být podnětem pro větší pozornost k stávajícímu alarmujícímu stavu refrakční korekce 30

Srov. SČOO, Stanovy. [online]. Dostupné z WWW: . Srov. Česká kontaktologická společnost [online]. Dostupné z WWW: < http://www.cks.cz/o-spolecnosti/>. 32 Srov. ČKS, Stanovy, [online]. Dostupné z WWW: < http://www.cks.cz/doc/stanovy_2009.pdf>. 33 Srov. Česká kontaktologická společnost [online]. Dostupné z WWW: < http://www.cks.cz/kontaktologicke-listy/>. 31

19

našich řidičů. Jedním z hlavních důvodů založení tohoto občanského sdružení je příznivější možnost aktivně se podílet na medializaci oboru a stávajících řešených odborných problematik či trendů v tomto oboru.34

1.6

Příbuzné obory

S optometrií je provázána řada dalších oborů. Avšak mezi obory s nejužší vazbou na optometrii lze považovat lékařskou specializaci v oftalmologii a obor oční optiky. Vymezení hranic mezi výše uvedenými obory není limitní. V případě optometrie a oftalmologie dochází k překryvu v oblasti měření refrakce a dalších metrických měření a aplikaci kontaktních čoček. Společným cílem optometrie a oční optiky je především optimální řešení pro nápravu refrakčních vad, a to z pohledu technologické realizace a úpravy dané korekční pomůcky. Pro koncového zákazníka, popř. pacienta může tato provázanost specializovaných profesí skýtat značné výhody v podobě kvalitního zrakového vnímání na základě zhotovení korekční pomůcky, která bude maximálně vyhovovat jeho individuálních požadavkům a potřebám v propojenosti s užitím nejmodernějších technologických možností.

Obor oftalmologie Oftalmologie neboli oční lékařství je oborem medicíny, jež se zabývá výzkumem, diagnózou a léčbou očních chorob a chirurgií vizuálního aparátu.35 Mezi činnosti výkonu profese, které se shodují v oborech oftalmologie a optometrie, patří stanovení refrakční vady a optimální korekce. Oftalmolog však pacientům předepisuje tzv. Poukaz na brýle a optické pomůcky. Na základě tohoto předpisu jsou hrazeny plně či částečně náklady realizace dané korekce ze systému zdravotního pojištění

36

výkony oftalmologa jsou zahrnuty do systému financování zdravotnické péče.

34

Srov. Mezinárodní sdružení pro optiky a optometristy [online]. Dostupné z WWW: . 35 Srov. VOKURKA, a M., HUGO, J., Velký lékařský slovník, s. 737. 36 Srov. Číselník VZP – Zdravotnické prostředky: Metodika, 2012.

20

a rovněž

Prostřednictvím specializačního vzdělávání v oboru oftalmologie lékaři získávají specializovanou způsobilost na základě osvojení potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti prevence, diagnostiky a terapie. Rovněž zařazení do systému specializačního vzdělávání předurčují minimální požadavky na specializační vzdělávání. V případě oboru oftalmologie k minimálním požadavků náleží odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře ukončením nejméně šestiletého prezenčního studia na lékařské fakultě, která obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékařství. Nutností je zařazení do oboru, absolvování základního oftalmologického kmene (24 měsíců), specializovaného výcviku (36 měsíců) a úspěšné složení atestační zkoušky. Toto vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání dle odpovídajícího rozsahu, a to pouze na akreditovaných pracovištích (ustanovení §13 zákona č. 95/2004 Sb.). Celková doba specializačního vzdělávání je minimálně 5 let. Požadované teoretické znalosti, praktické dovednosti a požadované výkony musí být evidovány, a to prostřednictvím vedení záznamu o provedených výkonech (logbook) a v průkazu odbornosti lékaře (specializační index). Absolventi tohoto specializačního vzdělávání v oboru oftalmologie získávají specializovanou způsobilost v oboru, jež je opravňuje k samostatné práci v ambulantním a lůžkovém zařízení.37 Počty lékařů – oftalmologů Ke konci roku 2010 bylo v České republice evidováno v Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů celkem 39 272 lékařů. Rovněž dlouhodobým úkazem je zvyšování průměrného věku lékařů, který odpovídá v úhrnu pro obě pohlaví 47,7 let. Celkem pracuje v oboru oftalmologie s hlavním oborem činnosti 1 263 lékařů, přičemž cca 75 % tvoří ženy.38 Tab.2 - Průměrný věk lékařů – oftalmologů 39 Hlavní obor činnosti

Muži

Ženy

Celkem

Oftalmologie

46,8

46,6

46,7

37

Srov. Věstník MZ ČR, částka 4, 2011. Srov. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti 2010, Zdravotnická statistika. s. 1-15. 39 Srov. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti 2010, Zdravotnická statistika. s. 14. 38

21

Vzájemný vztah optometrie a oftalmologie Soubor teoretických znalostí a praktických dovedností, jež se prolínají s optometrií a mají oporu v legislativě, jsou uvedeny níže: 40 

Základní znalost odebírání anamnézy a vedení dokumentace



Znalosti korekce refrakčních vad, včetně korekce kontaktními čočkami



Základní vyšetřovací techniky v oboru: štěrbinová lampa (přímá a nepřímá oftalmoskopie) vyšetřování refrakce určování zrakové ostrosti perimetrie, Amslerova mřížka



Základní znalosti z optiky a brýlové optiky, zvláště podrobné znalosti o refrakčních vadách, jejich stanovování, zásady předpisu korekce



Teoretické

osvojení

škály

optických

pomůcek

pro

nevidomé

a slabozraké Zvláště pak stanovení refrakční vady a optimální korekce je v některých případech značně náročné na čas, což v současné situaci může činit v oftalmologické praxi potíže. Ideální vzájemná spolupráce mezi optometristou a oftalmologem může být nastavena tak, že oftalmolog odesílá svoje pacienty pro korekci refrakční vady k registrovanému optometristovi a v opačném případě optometrista při jakémkoliv negativním výsledku či náznaku jiného charakteru než refrakční vady odesílá vyšetřovaného k oftalmologovi. Další příbuzné obory Mezi další velmi úzce spjaté profese s optometrií patří ortoptika a profese zrakového terapeuta. Pole působnosti obou těchto profesí náleží také k výkonům

40

Srov. MZ ČR - Vzdělávací program oboru oftalmologie, [online]. Dostupné z WWW: .

22

nelékařských zdravotnických povolání, které rovněž vymezuje zákon č. 96/2004 Sb. veznění pozdějších předpisů. Zdravotnický pracovník – ortoptik Výkonem povolání ortoptisty se rozumí činnosti v rámci preventivní, léčebné a diagnostické péče poskytované ve spolupráci s lékařem pacientům s motorickými či senzorickými očními poruchami. Do souboru činností patří i samotná prevence těchto poruch.41 Odbornou způsobilost k výkonu tohoto povolání lze získat absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu ortoptistů. Dále také na základě absolvování studijního oboru pro přípravu všeobecných sester dle §5 výše uvedeného zákona a pomaturitního specializačního studia ortoptika - pleoptika, a to jen v případě, že bylo studium prvního ročníku pomaturitního specializačního studia zahájeno nejpozději ve školním roce 2006/2007. Další možnou variantou získání odborné způsobilosti je možné absolvováním studijního oboru pro přípravu všeobecných sester rovněž dle §5 výše uvedeného zákona a dlouhodobé přípravy v ortoptice a pleoptice, v případě, že bylo studium prvního ročníku pomaturitního specializačního studia zahájeno nejpozději v roce 1994.42 Zdravotnický pracovník – zrakový terapeut Rovněž zrakový terapeut patří do skupiny zdravotnických nelékařských profesí. Činnosti, které může vykonávat zrakový terapeut, jsou definovány § 24 vyhlášky č. 55/2011 Sb. Pod odborným dohledem klinického zrakového terapeuta a bez indikace lékaře může např. vykonávat oftalmopedickou prevenci a poradenství s cílem dosažení kvalitního vývoje zraku, provádět zácvik v postupech zrakové rehabilitace, navrhovat a doporučovat úpravy prostředí pacienta podporující rozvoj a rehabilitaci zrakových funkcí, prostorovou orientaci a samostatný pohyb aj. Na základě indikace lékaře a taktéž pod odborným dohledem, může navíc např. provádět rehabilitaci a stimulaci zrakových funkcí u kojenců, dětí v neverbálním období, u osob nekomunikujících a osob obtížně

41 42

Srov. zákon 96/2004 Sb., § 12, odst. 3. Srov. zákon 96/2004 Sb., § 12, odst. 1, písm. b,c.

23

vyšetřitelných z důvodu vícečetného postižení atd.43 V České republice pracují ve zdravotnictví pouze 4 zrakoví terapeuti.44 Od roku 2007 existuje Asociace zrakových terapeutů, která byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra ČR, jako odborné profesní sdružení.45 Ke konci roku 2010 měla tato asociace celkem 30 členů. 46

43

Srov. vyhláška 55/2011 Sb., § 24. Srov. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnictví České republiky 2010 ve statistických údajích. 45 Srov. Asociace zrakových terapeutů[online]. Dostupné z WWW: . 46 Srov. Asociace zrakových terapeutů[online]. Dostupné z WWW: < http://www.iazt.cz/vyrocni_zpravy/Vyrocni%20zprava%202010.pdf >. 44

24

OPTOMETRIE V EVROPĚ

2

Profese optometrie v Evropě se významně odlišuje od amerického pojetí, neboť legislativa převážné většiny států USA umožňuje optometristům nejen diagnostikovat, ale i aplikovat farmaceutické prostředky. Možnost léčby očních onemocnění pomocí farmaceutik je pro optometristy uzákoněna ve většině států USA. Profese optometristy se tak více přibližuje k oftalmologii. Tento rozdíl vůči optometrii v Evropě vychází z odlišného historického vývoje. Z tohoto důvodu budou následující kapitoly věnovány pouze evropskému pojetí optometrie.

2.1

Současný stav oboru v Evropě

Obor optometrie se velice rychle rozvíjí, přesto však v různých zemích Evropy můžeme zaznamenat rozdílnou úroveň tohoto vývoje. Proto je velmi obtížné jednotně definovat obor optometrie v rámci celé Evropy. Všeobecný základ optometrie vychází z optického oboru. Původní vzdělání optiků bylo rozšířeno o klinické předměty, což vedlo následně i k rozšíření rozsahu výkonů v praxi. Z původně technické profese se tedy optometrie postupem času přetransformovala v profesi zdravotnickou. Oční optici nadále zhotovují, upravují a opravují korekční pomůcky na základě předpisu očních lékařů či optometristů. V případě předpisu receptů optometristy závisí situace zcela na kompetencích v jednotlivých zemích.

47

V posledních letech hraje významnou roli v Evropě právě rozvoj vzdělávání v oboru optometrie, zejména na univerzitách. Navíc se stále více projevuje snaha harmonizovat optometrii v rámci Evropy prostřednictvím Evropského diplomu optometrie, viz kap. 2.3. Na základě této vize harmonizace by optometristé mohly vykonávat svoji profesi napříč celou Evropou. S růstem nákladů na zdravotní péči a snižujícími se počty oftalmologů v některých zemích Evropy je primární zraková péče

47

Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. s. 3-6.

25

stále více transponována optometristům. Avšak poskytování primární zrakové péče není jednotné, odlišnosti jsou vymezeny požadavky jednotlivých zemí.48 Z historického hlediska jsou optometrie a oční optika provázanými profesemi. Ve většině evropských zemí jsou však jejich oblasti odborných činností odděleny a existují tak dvě samostatné profese. Optometrii přísluší klinická měření lidského oka, předpis optických pomůcek (brýle, kontaktní čočky) sloužící ke korekci zrakových vad, a také následná péče a poradenství.49 V některých případech na základě rozpoznání příznaků možných chorob, poškození a abnormalit zrakového aparátu odesílají pacienta k lékaři.50 Např. ve Velké Británii mohou optometristé navíc používat diagnostická farmaka a dokonce i léčiva, jejichž rozsah je ale velmi striktně vymezen. Oční optika se zaměřuje především na zhotovování a poradenství v oblasti brýlových pomůcek, popř. jiných speciálních optických pomůcek. Některé země (např. Rakousko, Německo) však představují určité výjimky, kdy oční optici provádějí dílčí měření zrakového aparátu, vedoucí výhradně k určení refrakčního stavu oka a odpovídající korekce vhodnými optickými pomůckami, v žádném případě ale jejich činnosti nezahrnují rozpoznávání patologických stavů oka.51 V současnosti je měření zraku za účelem korekce optickými pomůckami v mnoha zemích hrazeno plně pacientem nebo hrazeno částečně v rámci sociálního a zdravotního systému a spoluúčasti pacienta (např. ve Velké Británii, Německu). Nicméně většina zdravotnických systémů stále hradí vyšetřovaní zraku u dětí, a to buď plně, nebo částečně. Výjimkou je v tomto případě např. Kypr a Dánsko. Většinou jsou také uhrazeny dětem příspěvky na optické pomůcky.52 Zatímco ve většině zemí patří mezi kompetence optometristů jednoznačně zhotovení a prodej brýlové korekční pomůcky, existují země, ve kterých je např. měření refrakce a předpis korekční pomůcky mezi kompetence začleněno pouze částečně nebo vůbec (např. Bulharsko, Řecko, Turecko). Mezi konkrétní činnosti výkonu povolání obvykle patří primární oční vyšetření, jako je oftalmoskopie, tonometrie a perimetrie.

48

Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. s. 3-6. 49 Srov. THOMAS, D., WEEGEN, L., Comparative Analysis of Delivery of Primary Eye Care in Three European Countries. s. 10. 50 Tamtéž. 51 Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. s. 31. 52 Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. s. 39.

26

Užití diagnostických farmak je povoleno pouze v malém počtu zemí (Irsko, Nizozemí, Norsko, Velká Británie). Používání terapeutik je optometristům dovoleno pouze ve Velké Británii. Jistá omezení v rámci kompetencí lze zaznamenat u činností jako je testování zraku u řidičů či zrakově postižených pacientů (slepota, pacienti se zbytky zraku), které nelze zahrnout do kompetencí optometristů většiny zemí. Zpravidla však optometristé doporučují pacientům v nezbytných případech návštěvu lékaře. Volba a prodej korekčních kontaktních čoček není v řadě zemí regulována, např. ve Finsku, Nizozemí, Švýcarsku atd. Některé země (Rakousko, Dánsko, Velká Británie) vyžadují pro aplikaci a prodej kontaktních čoček mimo profesi optometrie další odbornou kvalifikaci.53 Vývojem se obory optometrie a oční optika stále více odkláněly od řemeslného základu ke zdravotnické profesi. Profese optometrie je regulovaná národní legislativou, ačkoli podstata regulace je v jednotlivých zemích značně rozdílná. Pravidelná reregistrace pro praktický výkon profese je požadována pouze v některých zemích.54 Vzdělávání v optometrii je z evropského pohledu značně komplikované. V některých zemích (Belgie, Dánsko aj.) je nutné před začátkem tříletého vysokoškolského studia optometrie absolvovat jednoroční odborný přípravný kurz na univerzitě. Ve většině zemí (Nizozemí, Norsko, Polsko aj.) však zájemci o studium optometrie po ukončení středoškolského vzdělání musí nejprve získávat praktické zkušenosti, a to v průběhu jednoho roku. Až poté je možné pokračovat v samotném studiu optometrie. Ve Velké Británii je naopak k získání odborné způsobilosti zapotřebí jednoroční praxe pod supervizí po absolvování tříletého vysokoškolského studia (více viz kapitola 2.4.2).55 Počty optometristů poukazují na dostupnost této profese v jednotlivých zemích. Zajímavým ukazatelem může být také srovnání počtu optometristů a očních optiků (viz obr.1,2). Např. v Dánsku, Finsku, Irsku a Velké Británii jednoznačně převyšuje počet optometristů nad očními optiky, v Norsku, Polsku či Švédsku je počet odborníků v těchto profesích přibližně stejný. Ve zbývajících zemích Evropy počet očních optiků převyšuje počet optometristů.56 53

Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. s. 39. 54 Tamtéž, s. 16-23. 55 Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. s. 39 56 Tamtéž.

27

Obr. 1 – Počet optometristů na 10 000 obyvatel v jednotlivých evropských zemích57

Obr. 2 – Počet očních optiků na 10 000 obyvatel v jednotlivých evropských zemích 58 57

Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. s. 39. 58 Tamtéž, s. 10.

28

Neméně důležitým a zajímavým ukazatelem je pak i množství oftalmologů (viz obr. 3) a studentů optometrie (viz obr. 4) i provozoven očních optik. Je však nutné brát v úvahu velké rozdíly v procentuálním vyjádření a následném srovnání primární zrakové péče, která je vykonána oftalmology nebo optometristy. Všeobecně řečeno, tato různorodost je odrazem nejen relativního počtu oftalmologů, ale také politické situace a aktuálního stavu oboru optometrie v jednotlivých zemích. Velmi malým počtem oftalmologů disponuje např. Dánsko, Irsko, Nizozemí, Norsko, Švédsko a Velká Británie, což se pak přímočaře odráží v počtech optometristů. Naopak v Řecku, Turecku a Bulharsku pak převážnou část primární zraková péče zaštiťují oftalmologové.59

Obr. 3 – Počet oftalmologů na 10 000 obyvatel v jednotlivých evropských zemích 60

59

Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. s. 16-23. 60 Tamtéž, s. 12.

29

Obr. 4 – Počet studentů optometrie na 10 000 obyvatel v jednotlivých evropských zemích 61

2.2

Evropská rada optometrie a optiky, Evropská akademie optometrie a optiky

Evropská rada optometrie a optiky (European Council of Optometry and Optics, dále jen ECOO) představuje konfederaci profesních organizací jednotlivých evropských zemí, které zastupují profesní zájmy optometristů a očních optiků. Hlavními činnostmi a cílem ECOO je zajišťovat a udržovat vysoký standard profesního vzdělávání a služeb v oblasti optometrie a oční optiky, spolupracovat s národními úřady a institucemi Evropské unie, zastupovat názory, prosazovat a chránit zájmy optometrické a optické profese v rámci Evropy. Tato konfederace je uznávána národními zastupitelskými úřady a komisí Evropské unie v Bruselu. V současné době toto společenství čítá členy z 30

61

Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. s. 13.

30

zemí.62 Dalším významným počinem ECOO bylo vytvoření zkouškového systému, nazvaným Evropský diplom z optometrie, podrobněji viz kap. 2.3. Evropská akademie optometrie a optiky (European Academy of Optometry and Optics, dále jen EAOO) je mezinárodní organizací, jež slučuje členy na základě vědecké, výzkumné a pedagogické činnosti v oborech optometrie a optiky se snahou o celosvětovou spolupráci. Byla založena ve Švýcarsku roku 2009 při zasedání ECOO.63 Mezi strategické cíle EAOO patří: 64  Podpora vědeckého výzkumu 

Prohlubování a podpora vzdělávání v oblasti optometrie, optiky a příbuzných oborech



Rozvoj a podpora výzkumu v oblasti optometrie, optiky a příbuzných oborech



Podpora veřejného prospěchu na základě vědeckých a praktických znalostí v oboru optometrie a optiky

EAOO hraje v současnosti základní roli na poli rozvoje a podpory výzkumu a vzdělávání v oblasti optometrie, optiky a příbuzných oborech. Každoroční vědecké a vzdělávací sympozium je důležitou událostí nejen pro optometristy, optiky, vzdělavatele, ale také výzkumníky a vědce z těchto oborů v rámci Evropy. To představuje podpůrný element současných výzkumných aktivit, čímž se stává klíčovým vodítkem podpory práce a činností jednotlivých členů, a to prostřednictvím šíření a sdílení výzkumných informací a poznatků z praxe. 65

62

Srov. ASSOCIATION OF OPTOMETRISTS. Optometry red book - non-clinical, legal and regulatory aspects of optometric practice in the UK. s. 27-29. 63 Srov. European Academy Of Optometry and Optics [online]. Dostupné z WWW: < http://www.eaoo.info/en/about-us/index.cfm>. 64 Tamtéž. 65 Srov. European Academy Of Optometry and Optics [online]. Dostupné z WWW: < http://www.eaoo.info/en/about-us/education-committee.cfm>.

31

2.3

Harmonizace optometrie v Evropě Profese optometrie je v současnosti v Evropě harmonizována prostřednictvím

Evropského diplomu z optometrie (dále jen EDO). Vytvořila jej Evropská rada optiky a optometrie s cílem harmonizovat a sjednotit úroveň vzdělávání v optometrii a zároveň umožnit tak průchodnost působení optometristů v rámci Evropy. V současné době je tento diplom nejvyšším vzdělávacím standardem optometrie v Evropě. 66 Pro úspěšné získání EDO musí kandidáti složit jak písemnou, tak i praktickou část zkoušky, a to z následujících 3 oborových oblastí: 67 A) Optika a optické přístroje B) Vyšetřování a korekce zrakových vad C) Zdravotní vědy Pro získání diplomu musí uchazeči rovněž prezentovat dostatečné portfolio klinických zkušeností. Po absolvování zkoušek Evropského diplomu se automaticky uznává absolventům jejich dosavadní optometrické vzdělání v rámci celé Evropské unie. Optometristé, kteří úspěšně absolvovali zkoušky všech částí EDO, tímto prokázali svoje znalosti, praktické dovednosti a zkušenosti na základě kterých jsou oprávněnými poskytovateli primární zrakové péče. Zkoušky EDO je možné vykonat v anglickém, francouzském a německém jazyce, probíhají v Německu a Francii. Organizačně se na těchto zkouškách podílí ECOO ve formě devítičlenného výboru.68 Vzhledem k náročnosti tohoto procesu přistoupila ECOO k dalšímu konceptu Evropského diplomu v podobě akreditace EDO konkrétním školám, které budou splňovat odpovídající kritéria.69

66

Srov. ŠEBEK, P., Úspěch Univerzity Palackého ve vzdělávání optometrie, s. 60 Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS, ECOO European Diploma in Optometry: Candidade Guidlance. [online]. Dostupné z WWW: < http://www.ecoo.info/mm/Dipl_E_Regulations.pdf>. 68 Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS, ECOO European Diploma in Optometry: Candidade Guidlance. [online]. Dostupné z WWW: < http://www.ecoo.info/mm/Dipl_E_Regulations.pdf>. 69 Srov. ŠEBEK, P., Úspěch Univerzity Palackého ve vzdělávání optometrie, Česká oční optika, 2012, č. 1, s. 60. 67

32

Akreditace Evropského diplomu z optometrie Evropský diplom vychází z bakalářské úrovně a poskytuje příslušnou kvalifikaci Optometrické praxe, která rovněž spadá do třetí kategorie čtyřfázového modelu Světové rady optometrie (World Council of Optometry). Pro úspěšný proces harmonizace je nutné, aby struktura EDO byla v maximálně možné míře implementována ve studijních plánech příslušných studijních oborů evropských zemí v duchu Boloňské deklarace. Pro podporu této harmonizace byla zřízena tzv. akreditační komise, mezi jejíž základní činnosti patří právě srovnávání výukových programů konkrétních vzdělávacích institucí s konceptem EDO. Cílem je udělení výjimek absolventům akreditovaných programů z jednotlivých, popř. všech částí zkoušky EDO, viz výše. Získání akreditace EDO může také posílit a podpořit v budoucnu další akreditace příslušných programů v konkrétních zemích, neboť budou založeny na evropském standardu. Jak již bylo výše zmíněno, různorodost výuky optometrie v rámci Evropy spočívá v rozdílných, legislativně vymezených kompetencí jednotlivých zemí. Důraz proto bude kladen spíše na kvalitu absolventa, než na detaily výukového procesu.70 Česká republika byla zařazena do pilotního programu akreditace Evropského diplomu z optometrie. Do první fáze tohoto programu byly zapojeny další dvě země, Norsko a Švýcarsko. V České republice má EDO podporu i v rámci SČOO, které jej zároveň propaguje. 71 Samotná akreditace představuje časově náročný proces. Nejprve daná vzdělávací instituce musí vyplnit obsáhlé dotazníky určené k autoevaluaci oboru. Po analýze těchto dotazníků následuje třídenní návštěva akreditační komise na konkrétní vzdělávací instituci. V rámci této akreditační návštěvy členové komise komunikují nejen se vzdělavateli a dalšími spolupracovníky podílející se na chodu studijního oboru, ale také se studenty každého ročníku, absolventy a zaměstnavateli těchto absolventů. Nedílnou součástí je rovněž návštěva samotné výuky, zhodnocení výukových a dalších prostor. Zvláštní důraz je pak kladen na praktickou výuku, včetně monitoringu jednotlivých kompetencí. Poté je vzdělávací instituci zaslán podrobný zápis z akreditační návštěvy

70

Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS, ECOO European Diploma in Optometry: Candidade Guidlance. [online]. Dostupné z WWW: < http://www.ecoo.info/mm/Dipl_E_Regulations.pdf>. 71 Srov. ŠEBEK, P., Úspěch Univerzity Palackého ve vzdělávání optometrie, Česká oční optika, 2012, č. 1, s. 60.

33

k připomínkování. Finální akreditační zpráva schválená při zasedání ECOO pak formálně uděluje výjimky ze zkoušek EDO.72

2.4

Optometrie ve Velké Británii V současnosti představuje optometrie ve Velké Británii plnohodnotnou

a nedílnou součást zdravotního systému. Pro vymezení odpovídající pozice a organizace optometrie ve Velké Britániii je nejprve zapotřebí získat povědomí o samotném zdravotním systému této země. Již od konce 50. let minulého století zde funguje jako model zdravotnického systému Národní zdravotní služba (NHS). Na základě tohoto systému je zajištěna zdravotní péče pro všechny občany bez ohledu na jejich platební schopnosti. Financována je především z daní, ze státního rozpočtu.73 Ministerstvo zdravotnictví zodpovídá za veřejné zdravotnictví a sociální péči. Je jedním z největších ministerstev ve vládě a rovněž představuje jednoho z největších zaměstnavatelů v Evropě, neboť čítá více než milion zaměstnanců.74 Primární péčí se rozumí zdravotní péče poskytovaná odborníky z řad praktických lékařů, všeobecných sester, porodních asistentek, optometristů, zubařů a farmaceutů. Více než 95 % britské populace je registrováno u praktických lékařů, které v průměru nemění během 12 let. Pacienti vyžadující služby (péči) specialistů jsou zpravidla odkázáni na sekundární péči (více než 10 % populace je ročně odesláno k nemocniční péči, 50 % využívá služeb pohotovosti). Ministerstvo zdravotnictví v rámci Národní zdravotní služby upřednostňuje kvalitu a efektivitu, standardy kvality jsou všude přítomné. Odpovědnost za kvalitu zahrnuje také zlepšování klinické péče, efektivní využívání finančních prostředků a zvyšování standardů v oblasti péče.75 Pro optometrii existuje samostatný regulační orgán v podobě General Optical Council.

72

Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS, ECOO European Diploma in Optometry: Candidade Guidlance. [online]. Dostupné z WWW: < http://www.ecoo.info/mm/Dipl_E_Regulations.pdf>. 73 Srov. GLADKIJ, I., aj. Management ve zdravotnictví, s. 36. 74 Srov. ASSOCIATION OF OPTOMETRISTS. Optometry red book - non-clinical, legal and regulatory aspects of optometric practice in the UK. s. 10. 75 Tamtéž.

34

2.4.1 General Optical Council General Optical Council (dále jen GOC) představuje statutární orgán, který reguluje praxi optometristů i očních optiků ve Velké Británii. GOC je jedním ze třinácti regulátorů zdravotní a sociální péče, kteří dohlížejí na profese z této oblasti prostřednictvím regulace jednotlivých odborníků. GOC registruje optometristy a oční optiky, kteří mají právo vykonávat praxi ve Velké Británii. Rovněž však registruje i studenty těchto oborů. Základní funkcí GOC je ochrana veřejnosti prostřednictvím prosazování vysokých standardů ve vzdělávání, vedení a kontrola optometristů a očních optiků. Registrace tak zodpovídá za odbornou způsobilost optometristů, očních optiků a přípravu studentů, kterou zaštiťují odpovídající statutární celky. GOC pravidelně navštěvuje a kontroluje vzdělávací instituce s cílem zajistit výuku připravujících se optometristů a očních optiků na své povolání.76 Ve Velké Británii jsou optometristé oprávněni testovat zrak, aplikovat kontaktní čočky, nabízet a prodávat optické přístroje a speciální optické pomůcky. Také někteří oční optici a praktičtí lékaři, kteří získali dodatečnou kvalifikaci, mohou aplikovat kontaktní čočky. Optometristé jsou odpovědní za zjištění, diagnózu a léčbu očních nemocí a rehabilitaci zrakového systému. Jsou poskytovateli převážné většiny primární zrakové péče ve Velké Británii.77

Registrace optometristů GOC vede registry optometristů, očních optiků, studentů optometrie a oční optiky, specializovaných praktických lékařů a profesní organizace. V současné době je celkem registrováno cca 24 tisíc optometristů, očních optiků a studentů. Optometrista, který není registrován GOC, nemá oprávnění k praktickému výkonu profese. Tato pravomoc vychází ze zákona Opticians Act (z roku 1989; novelizován v roce 2005). Hlavním účelem je ochrana a podpora zdraví a bezpečnosti veřejnosti. Po ukončení

76

Srov. ASSOCIATION OF OPTOMETRISTS. Optometry red book - non-clinical, legal and regulatory aspects of optometric practice in the UK. s. 27-29. 77 Srov. QUALITY ASSURANCE AGENCY FOR HIGHER EDUCATION. Optometry 2007. s. 1-3.

35

studia optometristé musí pracovat v tzv. preregistračním období, které odpovídá min. jednomu roku pod supervizí registrovaného optometristy.78 Pro úspěšnou registraci GOC specifikuje získání kompetencí z následujících požadovaných oblastí: komunikační dovednosti a profesionální přístup, měření refrakce, optické pomůcky, vyšetřovací techniky, oční abnormality, kontaktní čočky, binokulární vidění. Po skončení preregistračního období pod supervizí je nutno předložit záznamy o celkových počtech provedených refrakcí, poradenství v oblasti korekčních pomůcek a aplikací kontaktních čoček. Tyto záznamy musí být certifikovány supervizorem.79 Jsou požadovány tyto celkové počty:80 Provedení refrakce

750

Poradenství v oblasti korekčních pomůcek

575

Aplikace kontaktní čočky

30

Registrovaní optometristé mají také povinnost účastnit se celoživotního vzdělávání. 81 2.4.2 Vzdělávání v oboru optometrie ve Velké Británii GOC vytvořilo odpovídající standardy a kritéria kvality pro vzdělávání a získání tak potřebné kvalifikace k zajištění odpovídající péče a služeb v oblasti optometrie a oční optiky. V rámci odpovídajících studijních programů by měli studenti získat znalosti a dovednosti z několika základních oblastí: biologie člověka, nauky o zraku, psychologie, optiky. Další součásti studijních plánů představují geometrická a fyziologická optika, oční choroby a abnormality, farmakologie, celková onemocnění atd. Mezi specifické dovednosti patří komunikace, schopnost práce s informačními technologiemi, znalost statistiky k porozumění výsledků klinických studií, vedení odpovídajících záznamů, time-management, organizační schopnosti aj. 82

78

Srov. ASSOCIATION OF OPTOMETRISTS. Optometry red book - non-clinical, legal and regulatory aspects of optometric practice in the UK. s. 27-29. 79 Srov. GENERAL OPTICAL COUNCIL. Handbook for the Approval of Schemes for Registration of United Kingdom Trained Optometrists. s. 9-10. 80 Tamtéž. 81 Srov. QUALITY ASSURANCE AGENCY FOR HIGHER EDUCATION. Optometry 2007, s. 3-10. 82 Tamtéž.

36

Na základě vzdělávacích standardů musí studenti, kteří jsou oprávnění k samostatnému výkonu profese nebo vstupují do preregistračního období, prokázat:83 

Schopnost efektivní komunikace s pacientem, kolegy



Schopnost

aplikovat

znalosti,

dovednosti,

stanovené

postupy

a vyšetřovací techniky v optometrii 

Provedení odpovídajícího testování a vyšetřování zrakového aparátu bezpečným a efektivním způsobem



Komplexní přístup k vyšetřovacímu postupu a následnému řešení problému, který zahrnuje nejen aplikaci teoretických znalostí, ale i praktický dovedností



Schopnost analyzovat a kriticky zhodnotit diagnostické a terapeutické postupy



Systematické porozumění klíčových aspektů v optometrii k výkonu klíčových kompetencí definovaných GOC



Konceptuální porozumění výsledkům současných výzkumných studií v optometrii a příbuzných oborech aj.

Ve Velké Británii existuje nejen bakalářský studijní program optometrie, ale i magisterská forma. Studenti magisterského studia navíc musí splnit požadovanou praxi na oční klinice (5 měsíců) a odborném optometrickém pracovišti (5 měsíců). Dále pak prokázat vyšší úroveň znalostí a kompetencí s ohledem v rámci oftalmologických vyšetření a aplikace očních terapeutik. 84 V současnosti GOC uznává pro registraci 9 univerzit, které poskytují kurzy v oboru optometrie, a 6 institutů, které nabízejí odpovídající přípravu pro povolání v oboru oční optiky, viz níže: 85

Univerzity: 

Anglia Ruskin University



Aston University

83

Srov. QUALITY ASSURANCE AGENCY FOR HIGHER EDUCATION. Optometry 2007, s. 3-10. Tamté, s. 3-4. 85 Srov. General Optical Counsil [online]. Dostupné z WWW: < http://annualreport10-11.optical.org/training-courses-in-optics/>. 84

37



University of Bradford



Cardiff University



City University



Glasgow Caledonian University



University of Manchester



Plymouth University



University of Ulster

Instituty: 

ABDO Distance Learning Institute



Anglia Ruskin University



Bradford College



City and Islington College



City University London



Glasgow Caledonian University

Aston, City, Manchester a Glasgow Caledonian University navíc nabízejí akreditované specializované kurzy pro aplikaci léčiv pro optometristy, ABDO Distance Learning Institute a City and Islington College pak akreditované specializované kurzy pro aplikaci kontaktních čoček pro oční optiky.86 Od roku 2005 musí být rovněž všichni studenti optometrie registrováni, neboť během studia přicházejí do kontaktu s pacienty. Studenti, kteří nejsou registrováni, tak porušují zákon a nemohou se pak účastnit výuky na klinických pracovištích do té doby, než obdrží potvrzení o registraci.87 Zásadním požadavkem GOC v rámci vzdělávacích standardů je vedení tzv. logbook, který zahrnuje kompletní záznamy všech klinických zkušeností každého studenta třetího ročníku bakalářského studia. Tento logbook je na konci každého vyšetření předán k revizi supervizorům ve výuce nebo manažerovi oční kliniky.

86

Srov. General Optical Counsil [online]. Dostupné z WWW: < http://annualreport10-11.optical.org/training-courses-in-optics/>. 87 QUALITY ASSURANCE AGENCY FOR HIGHER EDUCATION. Optometry 2007, s. 1-2.

38

Je povinností a zodpovědností studenta zachovávat mlčenlivost o osobních údajích pacientů.88 I v rámci výuky jsou stanovené minimální počty praktických kompetencí:89 Primární zraková péče – min. 18 pacientů Aplikace kontaktních čoček – min. 12 pacientů Analýza binokulárního vidění/ortoptika – min. 8 pacientů Specializovaná vyšetření (např. dyslexie, diabetický screening, glaukom, katarakta) – min 8 pacientů Poradenství v oblasti korekčních pomůcek – min. 18 pacientů GOC provádí inspekce prostřednictvím nezávislé poroty, která vykonává pravidelné akreditační návštěvy výše zmíněných univerzit a institutů s cílem udržet kvalitu ve vzdělání a zabezpečovat tak adekvátní znalosti a dovednosti absolventů pro bezpečné vykonávání jejich profese.90

88

Srov. CITY UNIVERSITY LONDON. General Guide to the Clinics, s. 1–3. Tamtéž. 90 Srov. GENERAL OPTICAL COUNCIL. Handbook for the Approval of Schemes for Registration of United Kingdom Trained Optometrists. s. 3-5. 89

39

3

MANAGEMENT ROZVOJE OPTOMETRIE Samotný obor i jeho následný rozvoj může ovlivňovat hned několik aspektů,

jako např. rozsah výuky a legislativy, profesní organizace, relativní počty optometristů, očních optiků a oftalmologů, spolupráce a také vzájemné postoje těchto odborníků, politické záměry a vlivy a další.

91

Pro větší názornost je v příloze č. 1 uvedena

myšlenková mapa rozvoje optometrie, která prezentuje jednotlivé faktory, které se mohou větší či menší měrou podílet na rozvoji tohoto oboru. Mezi základní aspekty, které ovlivňují rozvoj optometrie v dané zemi, patří: 92 -

Role profese ve zdravotnictví

-

Rozsah výkonu povolání (kompetence)

-

Charakter profese

-

Vzdělávání

-

Počet optometristů

-

Počet oftalmologů

Právě vzdělávání představuje klíčovou roli pro rozvoj oboru. Stěžejní je tedy pro další rozvoj této profese, aby byli optometristé vzrůstající měrou vzděláváni v rámci vysokoškolského studia, jehož základní součást bude klinická praxe pod odpovídající supervizí. Školský management a inovace Celkový systém řízení školství v zemi, od centrálního makrořízení přes střední články až po řízení na lokální úrovni, zahrnuje v tomto širším smyslu všechny činnosti a instituce, které vytvářejí nebo realizují vzdělávací politiku. Konkrétní školu či obor si lze představit jako organizační celek, který lze vnímat jako transformační systém. Mezi základní transformační procesy lze zařadit udržování a rozvoj dané školy, rovněž však

91

Srov. EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe, s. 8-39 92 Tamtéž.

40

řízení, vedení a zabezpečování kvality. Určitou formu kvality představuje výstupní hodnota v podobě absolventa školy.93 Na základě aplikace současných definic managementu lze tedy z určitého pohledu chápat management rozvoje optometrie jako soubor doporučení a metod vedoucí k rozvoji vzdělávacího procesu s cílem vysoké efektivity s ohledem k současným potřebám praxe. Školské prostředí je ovlivňováno řadou faktorů, které jsou nejen politického, ekonomického, demografického či konkurenčního, ale rovněž i technologického charakteru. Z tohoto pohledu je žádoucí, aby škola vykazovat aktivní přístup, a to např. v podobě spolupráce s podniky, spoluúčasti v mezinárodních projektech atd. Na základě dostatečné komunikační sítě dokáže škola, popř. daný obor relativně pružně reagovat na podstatné změny v oboru a tím pak udržovat žádoucí úroveň konkurenceschopnosti absolventů na trhu vzdělávání. I rozvoj vzdělávání v oboru optometrie lze na základě dobře definovaných cílů plánovat a řídit. Nutností je zaměřit se nad specifikací dlouhodobých cílů a plánů, při čemž nám k tomu mohou významně pomoci znalosti a požadavky kladené přítomností, avšak i orientace v profesní oblasti jiných zemí pro utváření možné představy budoucích úkolů. Fischer a Schratz předkládají určitý způsob řešení inovace ve vzdělávacím procesu, viz následující schéma:94 Rovina cílů, plánování ↓ Obrazy vedení, vize ↓ Rovina rozhodování, rozvoj strategií ↓ Rovina konkretizace a kontroly ↓ Uvedení do skutečnosti Obr. 5 – Schéma inovace ve vzdělávacím procesu95

93

Srov. PRÁŠILOVÁ, M., Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické pracovníky, s.189–196. 94 Srov. FISCHER, A. W., a SCHRATZ, M. Vedení a rozvoj školy: do budoucnosti s novou kulturou řízení. s. 85.

41

Primárním úkolem je tedy analýza současné situace, popř. problému v daném prostředí, k čemuž je potřebné rozpoznávat vývojové tendence a volit odpovídající postupy nutné pro rozvoj. Neméně důležitou součástí tohoto procesu je analýza účinku této inovace včetně analýzy předpokládaných rušivých faktorů a plánu jednotlivých postupů. Konkretizace cílů a specifikace vizí tak vytváří následující možnosti a podněty pro další rozvoj, a to nejen v rovině managementu, ale i v rovině jejich vlastní implementace. Pro úspěšnou inovaci musí být formulace cílů srozumitelná a pozitivní. V tomto případně může hrát významnou roli pro možnou inovaci zpětná vazba. Nové strategie mohou být např. podpořeny o nové trendy a technologie, aktuální potřeby praxe konkrétního oboru, spolupráci s firmami atd. V tomto směru je proto podstatná autonomie školství, která umožňuje účinnější management rozvoje. V rovině konkretizace je pak zapotřebí dostatečné množství odpovídajících prostředků pro samotnou realizaci, ať už v rovině lidských zdrojů, tak i těch finančních.96 Zpětná vazba, autoevaluace Ke zvýšení efektivity a kvality vzdělávacích procesů lze využít tzv. autoevaluaci jako systematický a cíleně řízený proces hodnocení a posuzování jednotlivých jevů. Evaluace může představovat formu vědeckého výzkumu s cílem získání poznatků či proces určité sebereflexe, plánování a dalšího rozvoje. Právě tato forma hodnocení skýtá největší předpoklady přínosu přímých podnětů pro další rozvoj určité školy, popř. daného oboru. Metody a postupy lze určitým způsobem přejímat, při čemž výsledky mohou posloužit jako podklad pro zlepšení konkrétní situace v jednotlivé škole.97

95

Srov. PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické pracovníky. s. 194. 96 Srov. FISCHER, A. W., a SCHRATZ, M. Vedení a rozvoj školy: do budoucnosti s novou kulturou řízení. s. 85 97 Srov. RÝDL, K. aj. Sebehodnocení školy: jak hodnotit kvalitu školy. s. 5

42

4

VÝZKUMNÁ ČÁST – REFLEXE STUDIA OPTOMETRIE

Proces vzdělávání, jeho kvalita i výsledky přímočaře ovlivňují nejen uplatnění absolventů v praxi, ale sekundárně i úroveň konkrétního oboru a jeho následný rozvoj. Především připravenost absolventů pro výkon profese může být stěžejní pro zhodnocení vhodnosti a potřebnosti inovace studia. Ta pak významným způsobem může ovlivnit konkurenceschopnost absolventů na trhu práce. Inovaci studia je možné realizovat jednak na základě analýzy aktuálních potřeb praxe, ale také změn legislativního rámce vymezující kompetence těchto nelékařských pracovníků či zhodnocení současného stavu výuky oboru optometrie prostřednictvím konkrétní školy.

4.1

Předmět výzkumu a formulace hypotéz Výzkumná část analyzuje současný stav optometrie v oblasti vzdělávání

a zhodnocení současného profilu absolventa optometrie a možnosti inovace vzdělávání v oboru optometrie. Vymezená tématika reprezentuje oblast managementu rozvoje optometrie se zaměřením na vzdělávání. Výstupem vhodně inovovaného vzdělávacího procesu budou kvalitně připravení absolventi. Ti budou přínosní nejen pro celý obor optometrie, ale taktéž přispějí ke zkvalitnění primární zrakové péče pro širokou veřejnost. Zároveň zvyšují svoji osobní i firemní konkurenceschopnost. Cílem realizovaného výzkumu v rámci praktické části této diplomové práce bylo provedení reflexe studia jeho absolventy s přihlédnutím k vývoji legislativního rámce oboru v čase. Dalším cílem bylo stanovení a analýza nedostatků ve studiu vzhledem k potřebám praxe. Výzkumný problém tak představuje zjištění uplatnitelnosti a efektivní využitelnosti absolventa v praxi a následné možnosti inovace vzdělávání vedoucí k získání odborné způsobilosti „optometrista“. Na základě získaných dat lze zhodnotit úroveň připravenosti absolventů pro praxi, její vývoj v čase a rovněž stanovit a analyzovat problematické oblasti ve vzdělávání. Studijní plány tak mohou být efektivně inovovány, popř. upraveny na základě analýzy získaných dat takovým

43

způsobem, aby profil absolventa co nejvíce odpovídal požadavkům praxe. Na základě vymezeného cíle byly stanoveny následující výzkumné otázky a hypotézy. Výzkumné otázky: Mění se připravenost absolventů v průběhu času pro výkon profese? Závisí uplatnění v praxi absolventů na kvalitě jejich přípravy ve škole? Mění se preference absolventů k rozšiřování kompetencí optometristů v ČR v průběhu času? Ve kterých oblastech vnímají absolventi největší nedostatky ve vzdělávání v oboru optometrie? Stanovené hypotézy: Na základě definování výzkumných otázek byly stanoveny následující (statistické) hypotézy.

I.

H0: Připravenost absolventa do praxe se v průběhu času nemění. HA: Připravenost absolventa do praxe se v průběhu času mění.

II.

H0: Uplatnění v praxi nezávisí na připravenosti absolventů do praxe. HA: Uplatnění v praxi závisí na připravenosti absolventů do praxe.

III.

H0: Preference rozšíření kompetencí se s časem se nemění. HA: Preference rozšíření kompetencí se s časem se mění.

IV.

H0: Absolventi vnímají nedostatky v připravenosti pro praktický výkon profese ve všech základních oblastech oboru ve stejné míře. HA: Absolventi nevnímají nedostatky v připravenosti pro praktický výkon profese ve všech základních oblastech oboru ve stejné míře.

44

4.2

Metodika výzkumného šetření Výzkumná část této práce byla založena na metodě dotazování, a to

prostřednictvím jedné z jejich základních forem - dotazníku.98 Pro potřebnou reflexi studia v oboru optometrie byl vytvořen dotazník pro optometristy. Skupinu respondentů představovali optometristé - absolventi vzdělávání vedoucího k získání odborné způsobilosti „optometrista“, kteří aktivně vykonávají svoji profesi. Předpokládaný rozsah výběru byl 109 navrácených dotazníků. Dle roku ukončení studia respondentů lze určit, jakou formu vzdělávání respondenti absolvovali a rovněž tak zhodnotit možnosti uplatnění získaných údajů pro inovaci současného vzdělávání. Dotazníky byly předány respondentům dvěma způsoby, a to prostřednictvím elektronické pošty a osobně. V případě distribuce dotazníku prostřednictvím elektronické pošty byl dotazník doplněn o doprovodný dopis, který obsahoval stěžejní informace o předmětu a cíli výzkumu, pro který byl dotazník sestaven, včetně základních instrukcí pro vyplnění dotazníku a údajů o následném zpracování dat. Jako nejvýhodnější, co se týče návratnosti dotazníků, se ukázalo osobní předávání těchto dotazníků. Avšak stinnou stránkou této formy předávání byla její značná časová náročnost. Dotazník V dotazníku převažovaly položky obsahové, avšak záměrně byly použity i položky funkcionální, kontrolní, kontaktní a filtrační s cílem optimalizování průběhu dotazování. Na základě formy požadované odpovědi lze použité položky rovněž dělit na otevřené a uzavřené. Převažovaly položky uzavřené (strukturované) s určitým počtem předem připravených odpovědí. Pro řazení jednotlivých položek byla použita tzv. technika nálevky.99 Pro zvýšení úspěšnosti získání pravdivějších odpovědí byly vždy oba tyto dotazníky použity jako anonymní. Dotazník obsahoval celkem 15 položek. Originál dotazníku je zařazen v příloze.

98 99

Srov. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. s. 163–170. Tamtéž, s. 170.

45

Vlastnímu

dotazníkovému

šetření

předcházelo

ještě

provedení

tzv.

předvýzkumu100, přičemž navržený dotazník byl odzkoušen na vzorku 25 respondentů. Tento předvýzkum se ukázal jako velice cenný, neboť na jeho základě byly některé použité položky formulačně upraveny pro větší srozumitelnost a jednoznačnost. Pozměněny také byly některé možnosti odpovědí, popř. byly dodány na základě osobní rozpravy s respondenty. Rovněž byly dvě položky z dotazníku zcela vypuštěny. Způsob zpracování dat Vlastní

analýze

dat

předcházelo

zkontrolování

vyplněných

dotazníků.

Vyloučeno bylo šest dotazníků, a to z důvodu neúplného nebo nesprávného vyplnění, např. zvolení více odpovědí při požadavku pouze jedné. Rovněž byli z dotazníkového šetření vyřazeni respondenti, kteří v současné době nepracují v oboru, přestože získali odbornou způsobilost. Jak bylo uvedeno výše, jedním z kritérií byla právě aktivní činnost v oboru k zajištění co možná nejvyšší objektivity při zkoumání aktuálních potřeb praxe. Primárně byla před vlastním statistickým zpracováním výsledků provedena pečlivá kategorizace odpovědí, které byly získány v rámci tohoto dotazníkového šetření. Ke zpracování dat získaných pomocí dotazníkového šetření bylo využito testu dobré shody a testu nezávislosti chí-kvadrát. Cílem bylo rozhodnout, zda existuje závislosti mezi proměnnými, které byly zjišťovány pomocí tohoto nominálního měření. Výsledky, které byly získány v rámci tohoto šetření, byly uspořádány do příslušných grafů a kontingenčních tabulek. Uvedené hodnoty v těchto tabulkách odpovídají četnostem určitých odpovědí v kombinaci konkrétních otázek, v některých případech i včetně jejich procentuálních vyjádření. Součástí každé uvedené kontingenční tabulky jsou i marginální hodnoty četností, které vyjadřují součty četností jak v řádcích, tak i sloupcích dané tabulky. Pro hypotézu I, II byl použit zvláštní případ kontingenční tabulky, tzv. čtyřpolní tabulka, která disponuje dvěma řádky a dvěma sloupci.101 Testové kritérium Χ2 bylo stanoveno na základě následujícího vztahu: ,

100 101

Srov. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. s. 175. Tamtéž, s. 82.

46

kde

a

jsou pozorované a očekávané četnosti v i-tém řádku a j-tém sloupci

kontingenční tabulky o r řádcích a s sloupcích. Přitom pro očekávanou četnost

platí:

. Výše uvedený vztah pro výpočet testového kritéria Χ2 je možné zjednodušit pro následující schéma čtyřpolní tabulky (viz obr. 6), , kde a,b,c,d jsou pozorované četnosti.

a

b

a+b

c

d

c+d

a+c

a+d

n

Obr. 6 – Schéma čtyřpolní tabulky V tomto schématu čtyřpolní tabulky

představují dvě možné úrovně

,

znaku , resp. β, tzn. dvě možné odpovědi na danou otázku. Vypočtené

hodnoty

Χ2

představují

míru

rozdílů

mezi

skutečnostmi

a vyslovenými nulovými hypotézami. Pro určení kritických hodnot jednotlivých testových kritérií ve statistických tabulkách bylo zapotřebí si určit hladinu významnosti a vypočítat počet stupňů volnosti. Pro čtyřpolní tabulku platí jeden stupeň volnosti, pro jiné alternativy kontingenční tabulky o r řádcích a s sloupcích pak stupeň volnosti vypočteme z následujícího vztahu: . Nulové hypotézy byly zamítnuty, jestliže příslušné vypočtené hodnoty testových kritérií byly vyšší než hodnoty kritické. Znamená to tedy, že byly prokázány statisticky významné souvislosti mezi příslušnými odpověďmi na jednotlivé otázky vztahující se k daným hypotézám. Kritické hodnoty testového kritéria chí-kvadrát jsou součástí přílohy č. 3.

47

Pro veškerou organizaci a analýzu dat byl použit vhodný software v podobě programu Microsoft Excel. Interpretace výsledků se zakládala na statistickém zpracování dat, včetně odpovídajícího doplnění sestrojených grafů, které vizuálně přibližují získané kvantitativní informace.

4.3

Výsledky Výběrovým souborem byli optometristé, kteří aktivní způsobem vykonávají

svoji profesi. Tito byli požádáni o vyplnění dotazníku s cílem zjistit jejich názory a postoje ke vzdělání, které absolvovali a rovněž k současným aspektům praxe. Celkem se toho dotazníkového šetření účastnilo 109 optometristů z České republiky. Převážná většina dotázaných, tj. 79 % respondentů, vykonává tuto profesi v roli zaměstnanců, druhou skupinu tohoto dělení představují osoby samostatně výdělečně činné, které zahrnují 21 % všech dotázaných (viz obr. 7). Pro komplexní přehled je rovněž uvedena charakteristika každodenní náplně pracovní činnosti (viz obr 8). Mezi nejfrekventovanější úkony patří měření refrakce a následné korekce (43 %) a výběr korekční pomůcky včetně poradenství (21 %). Následuje aplikace kontaktních čoček včetně následných kontrol (18 %). Další činnosti jako je administrativa, zhotovovaní a opravování korekčních pomůcek vykazují nižší procentuální hodnoty, (viz obr. 8). Možnost odpovědi jiná v otázce vztahující se ke každodenní pracovní činnosti zvolilo pouze 8 respondentů. Jako další pracovní činnosti uvedli poradenství, obsluha laserů při refrakčních zákrocích, optické koherentní tomografie, výukové a výzkumné aktivity. Další významnou informaci poskytují data o registraci k výkonu zdravotnickému povolání. Dle předpokladů rapidně převažují registrovaní optometristé (88 %), což zároveň přímo úměrně ovlivňuje jejich zapojování do celoživotního vzdělávání. Pasivní účast v celoživotním vzdělávání vykazuje 75 % dotázaných, naproti tomu 4 % respondentů se celoživotního vzdělávání neúčastní vůbec (viz obr.10). Dotazníkového šetření se zúčastnilo 62 % absolventů Univerzity Palackého v Olomouci, 26 % absolventů Masarykovy univerzity v Brně, 8 % absolventů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 4 % respondentů absolvovalo kurz optometrie na NCO NZO v Brně. Z hlediska výzkumných otázek a následně formulací hypotéz byly absolventi rozděleni dle roku ukončení studia vedoucího k získání odborné 48

způsobilosti optometrista do dvou skupin. Mezníkem byl záměrně rok 2007, kdy vůbec poprvé odcházeli do praxe absolventi akreditovaných studijních oborů optometrie s přesně vymezenými kompetencemi dle nového legislativního rámce, a to konkrétně dle zák. 96/2004 Sb. Respondenti, kteří absolvovali v letech 2007 – 2011, přestavují skupinu o 65 % z celkového počtu dotázaných. Druhou skupinu představují respondenti, kteří ukončili vzdělání v oboru optometrie před rokem 2007. Detailnější charakteristiku respondentů přibližují následující grafy.

21%

OSVČ

79%

zaměstnanec

Obr. 7 – Forma pracovního zařazení (poměru) respondentů

jiná administrativa zhotovování a opravování korekčních pomůcek výběr korekční pomůcky, včetně poradenství vyšetřování a korekce binokulárního vidění aplikace kontaktních čoček, včetně následných kontrol měření refrakce a následné korekce 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Obr. 8 – Charakteristika každodenní pracovní činnosti respondentů – absolutní četnosti odpovědí 49

90

12%

registrovaný neregistrovaný

88%

Obr. 9 – Registrace optometristů

2% 19%

4%

aktivně (vedení kurzu, přednášející) pasivně (posluchač, účastník kurzu)

75%

aktivně i pasivně nezapojuji se

Obr. 10 – Forma zapojení absolventů do celoživotního vzdělávání

Kategorizace odpovědí I. hypotéza Na základě stanovené výzkumné otázky vztahující se k připravenosti absolventů v průběhu času pro výkon profese, byly v dotazníku uvedeny dvě položky, a to č. 5, 14. Pomocí získaných dat byla sestrojena odpovídající kontingenční tabulka, viz níže. H0: Připravenost absolventa do praxe se v průběhu času nemění. HA: Připravenost absolventa do praxe se v průběhu času mění. 50

Tab. 3 – Znění položek č. 5, 14 pro ověření hypotézy 5. Domníváte se, že znalosti a dovednosti, které jste 14. Rok ukončení studia získali během studia, byly plně dostačující pro praktický výkon Vaší profese? (vypisovací položka)

ano ne

Všechna potřebná získaná data dotazníkovým šetřením byla uspořádána do následující čtyřpolní kontingenční tabulky. Obsahují počty (četnosti) absolventů, kteří odpověděli určitým způsobem na otázku č. 5 a č. 14. Na konci řádků a sloupců jsou uvedeny celkové počty (četnosti).

Tab. 4 – Kontingenční tabulka (připravenost : rok ukončení studia)

Připravenost pro praktický výkon profese

Absolventi – studium ukončeno v rozmezí let 2007 - 2011 Absolventi – studium ukončeno před rokem 2007 celkem

počet % počet % počet %

ano

ne

celkem

39 54,9 9 23,7 48 44,0

32 45,1 29 76,3 61 56,0

71 100% 38 100% 109 100%

Pro tuto čtyřpolní tabulku byla vypočtena hodnota testového kritéria Χ2:

Χ2= 9,805

Tato hodnota byla posléze srovnávána s kritickou hodnotou testového kritéria chí-kvadrát pro 1 stupeň volnosti a zvolenou hladinu významnosti 0,01 ve statistických tabulkách. Vypočtená hodnota Χ2 je větší než hodnota kritická

= 6,635, a tudíž

odmítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Připravenost absolventa pro praktický výkon profese závisí na roku ukončení studia. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl v připravenosti absolventů, kteří ukončili studium před rokem 2007 a těmi, kteří tak učinili v rozmezí let 2007 – 2011. 51

II. hypotéza Výzkumná otázka vztahující se k uplatnění absolventů v praxi byla provázána v dotazníku s položkami č. 5, 9. Odpovídající hypotézy včetně získaných výsledku jsou uvedeny níže. H0: Uplatnění v praxi nezávisí na připravenosti čerstvých absolventů do praxe. HA: Uplatnění v praxi závisí na připravenosti čerstvých absolventů do praxe. Tab. 5 – Znění položek č. 5, 9 pro ověření hypotézy 5. Domníváte se, že znalosti a dovednosti, které jste získali během studia, byly plně dostačující pro praktický výkon Vaší profese?

9. Bylo pro Vás obtížné uplatnit se v oboru bezprostředně po ukončení studia?

ano

ano

ne

ne Data uvedená v následující čtyřpolní kontingenční tabulce obsahují výsledky

odpovědí k položkám č. 5, 9, včetně celkových četností a procentuálního vyjádření. Tab. 6 – Kontingenční tabulka (uplatnění v praxi : připravenost absolventa)

Uplatnění v praxi po ukončení studia

dostatečně připravení absolventi nedostatečně připravení absolventi celkem

počet % počet % počet %

ano

ne

celkem

1 2,1 1 1,64 2 1,8

47 97,9 60 98,36 107 98,2

48 100% 61 100% 109 100%

Pro tuto čtyřpolní tabulku byla vypočtena hodnota testového kritéria Χ2:

Χ2= 0,029

Výsledná hodnota byla rovněž srovnávána s kritickou hodnotou testového kritéria chí-kvadrát pro 1 stupeň volnosti a zvolenou hladinu významnosti 0,01 52

ve statistických tabulkách. Vypočtená hodnota Χ2 je menší než hodnota kritická = 6,635, proto přijímáme nulovou hypotézu. Zaměstnatelnost absolventů tedy nezávisí na jejich připravenosti pro praktický výkon profese. Rozdíl v uplatnění po ukončení studia mezi absolventy, kteří se po ukončení studia cítili připraveni pro praxi a těmi, kteří tuto situaci vyhodnotili negativně, je statisticky nevýznamný.

III. hypotéza Další výzkumná otázka byla zaměřena na postoje absolventů k rozšíření kompetencí. Cílem bylo zjistit, jak tuto možnost vnímají dvě skupiny absolventů (rozdělení absolventů je uvedeno výše, a to na základě roku ukončení studia). Pro tuto výzkumnou otázku byly v dotazníku koncipovány položky č. 12, 14. Odpovídající nulová a alternativní hypotéze viz níže: H0: Preference rozšíření kompetencí se s časem se nemění. HA: Preference rozšíření kompetencí se s časem se mění. Tab. 7 – Znění položek č. 12, 14 pro ověření hypotézy 12. Domníváte se, že kompetence optometristy v ČR jsou v současnosti dostačující?

14. Rok ukončení studia

ano, kompetence jsou plně dostačující (A)

(vypisovací položka)

ne, je žádoucí doplnění možnost předpisu „Poukaz na brýle a optické pomůcky“ (B) ne, je žádoucí doplnění o aplikaci diagnostických farmak (C) jiné (uveďte které) (D) Následující kontingenční tabulka přibližuje získaná data pro vytyčené položky č. 12, 14. Uvedené odpovědi v tabulce č. 9 byly v kontingenční tabulce nahrazeny písmeny A, B, C, D. Hodnota O popisuje očekávanou četnost, která je uvedena pro každé pole tabulky. 53

Tab. 8 – Kontingenční tabulka (kompetence : rok ukončení studia) Rozšíření kompetencí A Absolventi – studium ukončeno v rozmezí let 2007 - 2011 Absolventi – studium ukončeno před rokem 2007 celkem

počet O počet O počet

B

22 24,09 14 11,91 36

39 41,49 23 20,51 62

C 20 17,40 6 8,60 26

D 8 6,02 1 2,98 9

celkem 89 44 133

Pro tuto kontingenční tabulku byla vypočtena hodnota testového kritéria Χ2: Χ2= 4,138 Vypočtená hodnota testového kritéria byla porovnána s kritickou hodnotou testového kritéria chí-kvadrát pro 3 stupně volnosti a zvolenou hladinu významnosti 0,01 ve statistických tabulkách. Vypočtená hodnota Χ2 je menší než hodnota kritická = 11,341, tudíž přijímáme nulovou hypotézu. Postoje k rozšíření kompetencí se v průběhu času u absolventů nemění. Rozdíl v postoji vůči rozšíření kompetencí mezi absolventy je statisticky nevýznamný. Procentuální vyjádření jednotlivých odpovědí prezentuje následující graf. 7% 27%

19%

kompetence dostačující kompetence poukaz kompetence diagnostika kompetence jiné

47%

Obr. 11 – Preference rozšíření kompetencí

54

IV. hypotéza Pro výzkumnou otázku, která byla zaměřena na nedostatky v připravenosti pro praktický výkon profese, byla použita v dotazníku položka č. 6. Cílem bylo určit, zda jsou výrazné rozdíly v základních odborných oblastech v připravenosti absolventů pro následnou praxi. Byly vysloveny následující hypotézy: H0: Absolventi vnímají nedostatky v připravenosti pro praktický výkon profese ve všech základních oblastech oboru ve stejné míře. HA: Absolventi nevnímají nedostatky v připravenosti pro praktický výkon profese ve všech základních oblastech oboru ve stejné míře.

Tab. 9 – Znění položky č. 6 pro ověření hypotézy 6. Uveďte, ve kterých z níže uvedených oblastí jste po ukončení vzdělávání vnímal/a nedostatky pro praktický výkon profese: teoretické znalosti

praktické dovednosti refrakce kontaktní čočky binokulární vidění brýlová technologie, vč. poradenství v oblasti korekčních pomůcek komunikace s klientem/pacientem ekonomika a legislativa psychologie prodeje management a marketing jiná (uveďte která)

Níže uvedená tabulka prezentuje výsledná data, která byla získána dotazníkovým šetřením v rámci položky č. 6. Tato položka byla určena pouze respondentů, kteří vnímali po ukončení studia jisté nedostatky pro praktický výkon profese. V rámci tohoto dotazníkového šetření se k této položce vyjadřovalo 61 respondentů. Možnosti 55

odpovědí byly seřazeny dle znění položky i v následující tabulce. Uvedené hodnoty P a O představují pozorovanou a očekávanou četnost pro každé pole tabulky. Pro testování hypotéz byl použit test dobré schody chí-kvadrát. Tab. 10 – Test dobré shody chí-kvadrát - teoretické znalosti

odb. oblast –teorie znalosti

pozorovaná očekávaná četnost P četnost O

P-O

(P - O)2

refrakce

3

11,4

-8,4

71,309

6,165

kontaktní čočky

8

11,4

-3,4

11,864

1,010

binokulární vidění

9

11,4

-2,4

5,975

0,503

brýlová technologie

2

11,4

-9,4

89,198

7,721

komunikace

17

11,4

5,6

30,864

2,740

ekonomika a legislativa

18

11,4

6,6

42,975

3,806

psychologie prodeje

16

11,4

4,6

20,753

1,849

management a marketing

28

11,4

16,6

274,086

24,078

jiná celkem

2 103

11,4 103

-9,4

89,198

7,721 55,594

Pro výše uvedenou tabulku byla vypočtena hodnota testového kritéria Χ2:

Χ2= 55,594

Tab. 11 – Test dobré shody chí-kvadrát - praktické dovednosti

odb. oblast –teorie znalosti

pozorovaná očekávaná četnost P četnost O

P-O

(P - O)2

refrakce kontaktní čočky binokulární vidění

35 38 48

26,3 26,3 26,3

8,7 11,67 21,7

75,111 136,111 469,444

2,852 5,169 17,827

brýlová technologie

8

26,3

-18,3

336,111

12,764

komunikace ekonomika a legislativa

18 28

26,3 26,3

-8,3 1,7

69,444 2,778

2,637 0,105

psychologie prodeje management a marketing jiná celkem

29 31 2 237

26,3 26,3 26,3 237

2,7 4,7 -24,3

7,111 21,778 592,111

0,270 0,827 22,485 64,937

Pro výše uvedenou tabulku byla vypočtena hodnota testového kritéria Χ2:

56

Χ2= 64,937

Vypočítané hodnoty testového kritéria byly porovnány s kritickou hodnotou testového kritéria chí-kvadrát pro 8 stupňů volnosti a zvolenou hladinu významnosti 0,01 ve statistických tabulkách.102 Na základě tohoto testování hypotéz byly vypočítané hodnoty Χ2 větší než hodnota kritická

= 20,090 a proto v obou případech

(teoretické znalosti a praktické dovednosti) zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Výsledky jsou statisticky významné, nelze si je tedy vysvětlovat na základě náhody. Na položku č. 6 v dotazníku přímočaře navazovaly další položky, a to č. 7 a 8. Tyto položky náležely výhradně pro respondenty, kteří negativně zodpověděli otázku připravenosti pro praktický výkon profese. Cílem bylo určit oblasti a charakter převažujících nedostatků, které absolventi vnímali po ukončení studia a nástupu do praxe. Pro komplexnost informací byli respondenti dotazováni na příčiny uvedených nedostatečných znalostí a dovedností, stejně tak jako na formu, kterou považují za nejprospěšnější pro jejich doplnění po nástupu do praxe. Následující grafy prezentují všechny získané výsledky. Níže jsou uvedeny a rozděleny jednotlivé nedostatky, a to jak teoretické, tak i praktické. Ve všech specifických oblastech převažují praktické nedostatky nad teoretickými. Nejvyšší počet respondentů uvedlo nedostatečné praktické dovednosti z oblasti binokulárního vidění (48 respondentů), kontaktních čoček (38 respondentů) a refrakce (35 respondentů). Neuspokojivé teoretické znalosti jsou pak nejvýraznější v oblasti managementu a marketingu (28 respondentů), ekonomiky a legislativa (18 respondentů) a komunikace (17 respondentů), viz obr. 12.

102

Srov. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. s. 72.

57

60 50 40 30 20 praktické nedostatky 10

teoretické nedostatky

0

Obr. 12 – Praktické a teoretické nedostatky ve výuce vnímaných respondenty – absolutní četnosti odpovědí

Mezi nejčastější příčiny neúplných znalostí a dovedností respondenti zařadili nedostatečnou hodinou dotaci praktické výuky, následně pak nevyváženost teoretické a praktické výuky a nedostatečné studijní materiály. K možnosti odpovědi jiná se vyslovilo 7 respondentů, kteří navíc uvedli úplnou absenci jednotlivých předmětů, nedostatečnou aplikaci předmětu na obor optometrie, nespojitost některých předmětů s optometrií, nevyhovující a nedostatečná skladba sylabů, avšak i nedostatečný zájem ze strany vyučujících, viz obr. 13.

58

jiná nedostatek vl. zájmu a motivace v době studia neodpovídající odbornost přednášejících a cvičícíh nedostatečné studijní materiály nedostatečná provázanost mezi jednotl. předměty nevyváženost teoret. a prakt. výuky nedost. hod. dotace praktické výuky nedost. hod. dotace teoretické výuky 0

5

10

15

20

25

30

35

40

Obr. 13 – Příčiny nedostatečných znalostí a dovedností – absolutní četnosti odpovědí

Respondenti vyhodnotili samostudium a vlastní praxi (33 %) a informace od kolegů (32 %) jako nejprospěšnější možnost, jak si doplnit nedostatečné znalosti a dovednosti, viz obr. 14.

33%

21% interní školení na pracovišti informace od kolegů

14%

32%

celoživotní vzdělávání samostudium a vlastní praxe

Obr. 14 – Preference jednotlivých možností pro doplnění nedostatečných znalostí a dovedností

59

45

K této výzkumné otázce náležela i položka č. 13, která si předsevzala za cíl zjistit, jakou formu školní výuky absolventi vyhodnocují jako nejpřínosnější pro získání praktických dovedností. Jako nejúčinnější se jeví praktická cvičení na školním pracovišti s reálnými figuranty/pacienty (41 %) a praxe na externím odborném pracovišti (38 %). Jako další alternativu dotázaní uvedli praxi v zahraničí, viz obr. 15.

1% prakt. cvičení ve šk. laboratořích a vyšetřovnách

20% 38%

prak. cvičení na šk. pracovišti s reál. figuranty/pacienty praxe na externím odborném pracovišti

41%

jiná

Obr. 15 – Preference jednotlivých forem výuky pro získávání praktických dovedností

Pro další možnosti rozšíření profesních oblastí ve vzdělání byly mapovány odborné oblasti, ve kterých absolventi nejčastěji vyhledávají a získávají nové informace a poznatky. Žádoucí bylo rovněž zjistit, zda získávání nových poznatků je nepostradatelnou

součástí

výkonu

jejich

profese.

K tomuto

záměru

byly

do dotazníkového šetření začleněny položka č. 10, 11. Většina dotázaných (80 %) uvedlo, že nezbytné pro charakter jejich práce získávat nové poznatky z oboru. Absolventi získávají nejvíce poznatků z oblasti kontaktních čoček, binokulárního vidění včetně ortoptiky. V rámci této položky bylo možné individuálně uvést další alternativu odpovědi, této možnosti využilo 6 respondentů, kteří tento výčet odpovědí doplnili o oftalmologii. Podrobnější vyhodnocení výsledků nabízí následující grafy, viz obr. 16, 17.

60

1%

19% nové poznatky jsou žádoucí částečné uplatnění nových znalostí

80%

nepotřebuji nové poznatky

Obr. 16 – Získávání nových poznatků

80 70 60 50 40 30 20 10 0

Obr. 17 – Preference jednotlivých odborných oblastí pro získávání nových poznatků – absolutní četnosti odpovědí

61

4.4

Diskuze Na základě analýzy dat získaných prostřednictvím dotazníkového šetření lze

konstatovat, že optometristé pracující převážně v roli zaměstnance, při čemž jejich každodenní pracovní náplň zahrnuje na prvním místě měření refrakce a následné korekce, poté pak výběr korekční pomůcky s odpovídajícím poradenstvím a aplikaci kontaktních čoček včetně následných kontrol. Tato charakteristika náplně práce plně odpovídá jednotlivým vymezeným činnostem nelékařského zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí „optometrista“ (viz výše dle § 10 vyhlášky č. 55/2011 Sb.). Mezi další činnosti patří administrativní úkony, výuka, výzkumné aktivity a poradenství v oblasti optometrie. Mezi další specializované činnosti lze uvést diagnostická vyšetření prostřednictvím optické koherentní tomografie a obsluhu laserů při refrakčních zákrocích. Lze předpokládat, že tyto specifické úkony probíhají již na specializovaných pracovištích, a to v centrech refrakční chirurgie, kde optomeristé úzce spolupracují s oftalmology. Charakter zdravotnického zařízení tedy udává specifika pracovní náplně jednotlivých optometristů, které mohou být v určitých případech velmi různorodé. Přestože mohou optometristé vykonávat svoji profesi i pod odborným dohledem oftalmologa či registrovaným optometristou, většina dotázaných uvedla, že jsou registrovanými optometristy. Při čemž u neregistrovaných převládají mezi pracovními činnosti právě výběr korekční pomůcky, poradenství a administrativa. Této skutečnosti odpovídá i zapojení těchto nelékařských zdravotnických pracovníků do celoživotního vzdělávání. Výrazná většina se zapojuje pasivním způsobem, v roli posluchače či účastníka kurzů CŽV. Jako velmi pozitivní lze vyhodnotit procentuální hodnoty aktivního zapojení dotázaných do CŽV, kteří představují významnou část efektivní platformy tohoto vzdělávacího systému, jehož primární funkcí by měla být efektivní obnova a rozšíření znalostí a dovedností v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a potřebami praxe. Při testování hypotéz v rámci výzkumné otázky připravenosti absolventa v závislosti na čase, byla přijita alternativní hypotéza, tzn. že připravenost absolventa se v průběhu času mění. Ukázal se statisticky významný rozdíl v připravenosti mezi absolventy, kteří ukončili studium optometrie před a po roce 2007. Jak již bylo uvedeno v teoretické části této práce, v současné době minimální požadavky na studijní programy upravuje platná legislativa. Rok 2007 tak byl prvním rokem absolutoria 62

akreditovaného bakalářského studia oboru optometrie. Optometristé, kteří ukončili studium před rokem 2007, vykazují na základě výsledků dotazníkového šetření nepřipravenost pro praktický výkon profese v 76,3 %, oproti tomu druhá skupina absolventů (rok ukončení studia v rozmezí let 2007 – 2011) výrazně nižší hodnotu, a to 45,1 %. Lze tedy usuzovat, že se stanovení minimálních požadavků výrazně promítlo do změny obsahu jak teoretické, tak i praktické výuky, čímž pozitivním účinkem přispělo i zlepšení připravenosti absolventů pro nástup do praxe. Přestože připravenost absolventů pro praktický výkon profese vykazuje zlepšení, na jejich uplatnění v praxi to nemá vliv. V této souvislosti byly testovány odpovídající hypotézy. Nulová hypotéza byla zamítnuta. Rozdíl v zaměstnatelnosti absolventů v závislosti na jejich připravenosti je statistiky nevýznamný. Tuto skutečnost si lze vysvětlit tím, že trh práce ještě není zdaleka nasycen těmito odborníky. Přestože optometrie je v České republice poměrně mladým oborem, dá se očekávat, že poptávka po této profesi na trhu práce bude časem zákonitě klesat. Mezi další faktory, které tuto situaci mohou ať už méně či více významným způsobem ovlivnit, patří zajisté další legislativní možné změny, průměrný věk a počty oftalmologů a v neposlední řadě i efektivní spolupráce mezi samotnými optometristy i oftalmology v rámci primární zrakové péče. Rovněž se dá očekávat, že v budoucnosti bude lépe připravený absolvent vykazovat vyšší konkurenceschopnost na trhu práce. Tyto potřeby by měly také školy průběžně aktivně reflektovat ve vzdělání mimo pevně daných minimálních požadavků na studijní program optometrie, nejlépe na základě autoevaluce studijního oboru, např. podobným dotazníkovým šetřením pro své absolventy (s detailnějším rozklíčováním jednotlivých nedostatků/ specifickým zaměřením). Otázka rozšiřování kompetencí je v dnešní době stále velmi diskutována, a to hned z několika pohledů. Jedním z nich je možnost předpisu „Poukaz na brýle a optické pomůcky“. K tomuto předpisu jsou v současnosti oprávněni pouze oftalmologové, avšak kompetence optometristů, jsou adekvátní k určení a doporučení správné korekční pomůcky. Nicméně otázkou zůstává, zda je žádoucí rozšíření kompetencí optometristů právě tímto způsobem nebo bude vhodnější definitivní zrušení těchto předpisů, což by jistě přispělo k větší spoluúčasti pacienta v primární péči o zrak. Tento fakt by se také určitým způsobem mohl přispět k úsporným opatřením pro nekonečně se zvyšující náklady na zdravotní péči a ke snížení časové zátěže většiny oční lékařů. Další potenciální možnosti rozšíření kompetencí by mohly být vysloveny na základě trendů 63

a legislativních změn upravující kompetence optometristů v zahraničí. Této záležitosti je však nutné věnovat zvýšenou pozornost, neboť tyto změny a trendy (např. používání diagnostických a jiných farmak) vycházejí z přesně definovaného legislativního rámce konkrétní země a tudíž nerozvažná snaha aplikovat stejné postupy by mohla oboru svými následky spíše uškodit. Proto je velmi potřebná pečlivá rozvaha nad současnou situací oboru optometrie, její budoucí rolí v systému zdravotní péče a efektivnější spoluprací mezi optometristy a oftalmology. Z výše uvedených důvodu byly v rámci dotazníkového šetření také zjišťovány postoje absolventů k rozšiřování kompetencí a jejich závislost na roku ukončení studia. Na základě testování hypotéz vyplývá, že postoje optometristů k rozšíření kompetencí se v průběhu času nemění, rozdíl mezi dvěma vymezenými skupinami absolventů není statistiky významný. Byla přijata nulová hypotéza. Kompetence jako plně dostačující vnímá 27 % dotázaných. Pro rozšíření kompetencí o možnost předpisu korekční pomůcky se vyslovilo 47 % absolventů a pro možnost užití diagnostických farmak pak 27 %. Alternativu odpovědi jiné využilo 7 % dotázaných, kteří uvedli jako další možnost rozšíření kompetencí vyšetřování dětí včetně aplikace kontaktních čoček. Výsledné procentuální hodnoty si lze vysvětlit několika způsoby. Absolventi mohou vnímat jako zásadní především nejednotnost v předpisu korekční pomůcky (viz výše), zvláště pak pokud pracují v nestátním zdravotnickém zařízení a mezi jejich hlavní pracovní činnosti patří právě měření refrakčního stavu oka, následné určení korekce, včetně poradenství v oblasti korekčních pomůcek, jak ostatně vyplynulo i z tohoto dotazníkového šetření. To vše ještě může umocnit fakt, že většina nestátních zdravotnických zařízení je zřizována při očních optikách, což může vést k vytvoření potenciálního obrazu primárního „přílivu“ pacientů, sekundárně pak zákazníků a následnému navýšení tržeb a zisku. Zájem o rozšíření kompetencí možností použití diagnostických farmak lze vyhodnotit jako inspiraci novými trendy a legislativními změnami v zahraničí, které by eventuálně mohli někteří absolventi vnímat jako možný budoucí směr optometrie pro následující období. I v tomto případě by bylo žádoucí při koncepci možného rozvoje nejprve zohlednit aktuální stav oboru a to především v oblasti vzdělávání. V rámci testování hypotéz vztahující se k samotným nedostatkům, které vnímají absolventi pro praktický výkon profese, lze konstatovat, že nedostatky ať už teoretického či praktického charakteru v jednotlivých oblastech nejsou zastoupeny ve stejné míře. Navíc, nedostatečné praktické dovednosti významně převyšují nedostatky 64

teoretického charakteru. Nejvýraznější nedostatky v teoretických znalostech byly zaznamenány v oblasti managementu a marketingu, ekonomiky a legislativy a také komunikace. V případě praktických dovedností byly vyhodnoceny největší nedostatky z oblasti binokulárního vidění, kontaktních čoček a rovněž i refrakce. Příčiny těchto nedostatků absolventi spatřují v nedostatečné hodinové dotaci praktické výuky, v její nevyváženosti s teoretickou výukou a nedostatečných studijních materiálech. Jako nejvhodnější formu školní výuky pro získání praktických dovedností absolventi považují praktická cvičení na školním pracovišti s reálnými figuranty/pacienty a praxi na externím odborném pracovišti. Na základě všech těchto uvedených skutečností byl vytvořen soubor možných návrhů pro rozvoj oboru optometrie se zřetelem ke vzdělávání. V obecné rovině by mělo být vzdělávání založené na kompetencích, což vychází z požadavků Evropského diplomu z optometrie v a je rovněž v souladu se vzdělávacím systémem optometrie ve Velké Británii, podrobněji zmíněno v kap. 2.4 a 2.4.1. Základní dílčí kompetence by bylo vhodné získávat již ve školních podmínkách, popř. na odborném externím pracovišti, které by byly vhodným způsobem monitorovány (formuláře jednotlivých kompetencí s předem určeným, pevným počtem figurantů/pacientů). To by přispělo ke schopnosti absolventů aplikovat již ve školních podmínkách získané kompetence následně v praxi. Zvláště pak monitoring kompetencí by měl představovat zásadní změnu dosavadních akreditačních materiálů. Zároveň by z těchto inovovaných akreditačních materiálů mělo být zřejmé, kdy jsou v průběhu studia příslušné kompetence získávány a jakým způsobem je kontrolováno jejich dosažení. Vzhledem k systému výuky v České republice by mělo být uvedeno, v rámci jakého konkrétního předmětu se jaké kompetence získají, jakým způsobem jsou monitorovány a archivovány atp. Samozřejmě by takto navržený systém měl kontrolován, zda koresponduje s požadovanými kompetencemi a taktéž zda je ve studijní praxi skutečně dodržován. Připravenost pro realizaci takovéto výuky, která by byla založená na kompetencích, by mohla být při první akreditaci oboru posuzována dle vybavení výukového pracoviště (odpovídající laboratoře, personální zázemí – registrovaní optometristé, oftalmologové, atd.), dále dle propojení a spolupráce s externími odbornými pracovišti, kde se mohly potencionálně realizovat externí praxe, dle stávající propojenosti s klinickým pracovištěm, kde se bude výuka odehrávat atd. Dodržování 65

kontrolního systému by mělo podléhat pravidelným kontrolám, které by měla vykonávat nejlépe akreditační komise nebo ministerstvo zdravotnictví, případně zmocněný orgán, kterým je např. ve Velké Británii General Optical Counsil (viz kapitola 2.4.1) a kterému v ČR vzdáleně odpovídá Společenstvo českých očních optiků (viz kapitola 1.5). Shrnutí možných návrhů pro rozvoj vzdělávání v oboru optometrie: o posílení hodinové dotace praktické výuky, a to převážně v předmětech z oblasti

binokulárního

vidění,

kontaktních

čoček

a

refrakce

(popř. korekce zraku) o harmonizace teoretické výuky v oblasti managementu a marketingu, ekonomiky a legislativy a psychologie prodeje o koncepce sylabů s co největší provázaností jednotlivých předmětů o tvorba odpovídajících výukových materiálů (skripta, e-learning, výuková videa) o podpora praktické výuky ve formě cvičení s reálnými figuranty („školní klinika“) o zvýšená hodinová dotace povinné praxe na externím odborném pracovišti o odpovídající monitoring získaných kompetencí a následná kontrola získaných kompetencí o posílení konkrétních prvků ve výukových programech se zřetelem k preferovaným oblastem při vyhledávání nových poznatků

66

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo vytyčit a charakterizovat jednotlivé aspekty, které se mohou podílet na rozvoji oboru optometrie. Stěžejní část práce pak byla zaměřena na reflexi samotného studia, včetně stanovení jednotlivých nedostatků ve studiu v korespondenci s potřebami praxe. Pro tuto formu analýzy studia optometrie bylo rovněž zohledněno časové hledisko legislativního rámce. K orientaci a pochopení celé problematiky této práce byla první kapitola věnována optometrii v České republice. Následující část práce pak přibližovala situaci oboru optometrie v Evropě, zejména pak ve Velké Británii. Toto má své opodstatnění jednak ve vysokém britském standardu vzdělávání v oboru, ale také v tamním rozsahu kompetencí této profese. Výše uvedené lze považovat za mezní pozici oboru optometrie v Evropě v kladném slova smyslu. Jak již bylo dříve zmíněno, například monitoring jednotlivých kompetencí ve školním prostředí, praktická výuka ve formě cvičení s reálnými figuranty pod odbornou supervizí, možnost užití diagnostických farmak nejsou zcela obvyklé ve většině zemí evropského kontinentu. Třetí kapitola zprostředkovala v žádoucí míře určitý manažerský náhled na jednotlivé faktory, které se mohou daným způsobem uplatňovat a podílet na potencionálním rozvoji oboru optometrie. Na základě analýzy dat dotazníkového šetření vyplynuly tyto možnosti rozvoje optometrie se zaměřením na vzdělávání: posílení hodinové dotace praktické výuky, její podpora ve formě cvičení s reálnými figuranty, koncepce sylabů s důrazem na maximální provázanost mezi jednotlivými předměty, zvýšení hodinové dotace povinné praxe na externím pracovišti a další. Implementace těchto inovací na konkrétních školách pak může připravit vhodné podmínky pro akreditaci Evropského diplomu z optometrie. Zároveň byly respondenty vymezeny konkrétní oblasti nedostatků ve studiu, kdy jednoznačně převažují praktické nad teoretickými, a to konkrétně v oblastech binokulárního vidění, kontaktních čoček, refrakce, ale také managementu, marketingu, ekonomiky, legislativy, aj. V dnešní době velmi diskutovaná otázka rozšiřování kompetencí byla také záměrně konfrontována s respondenty tohoto dotazníkového šetření. Aktuálním tématem odborné veřejnosti je zejména možnost předpisu korekční pomůcky, pro kterou se vyslovila téměř polovina respondentů dotazníkového šetření. 67

Tato diplomová práce může být přínosem pro všechny studenty a absolventy studia optometrie, ale i zájemce z řad příbuzných oborů, kteří chtějí získat ucelený informační zdroj o oboru optometrie a upevnit si, popřípadě zvětšit svůj profesní rozhled. Zároveň mohou být jednotlivé kapitoly cenným informačním zdrojem a výsledky výzkumné části podpůrným elementem pro možnou inovaci studia optometrie.

68

LITERATURA A PRAMENY

Asociace zrakových terapeutů [online]. [cit. 2012-01-10] Dostupné z WWW: . Asociace zrakových terapeutů, Zpráva o činnosti Asociace zrakových terapeutů o.s. za rok 2010 [online]. [cit. 2012-01-07] Dostupné z WWW: .

ASSOCIATION OF OPTOMETRISTS. Optometry red book - non-clinical, legal and regulatory aspects of optometric practice in the UK. 1. vyd. London: Association of Optometrists, 2001. 144 s. ISBN 0-9541272-0-X.

CITY UNIVERSITY LONDON. General Guide to the Clinics, 2011. Česká kontaktologická společnost [online]. [cit. 2012-03-22] Dostupné z WWW: < http://www.cks.cz/o-spolecnosti/>. Česká kontaktologická společnost [online]. [cit. 2012-03-22] Dostupné z WWW: . Číselník VZP – Zdravotnické prostředky: Metodika. Verze 830, 2012. ČKS, Stanovy, [online]. [cit. 2011-10-19] Dostupné z WWW: . European Acadamy Of Optometry and Optics [online]. [cit. 2011-04-03] Dostupné z WWW: < http://www.eaoo.info/en/about-us/index.cfm>. European Acadamy Of Optometry and Optics [online]. [cit. 2011-04-06] Dostupné z WWW: < http://www.eaoo.info/en/about-us/education-committee.cfm>.

69

European Council Of Optometry And Optics, ECOO European Diploma in Optometry: Candidade Guidlance. [online]. [cit. 2012-02-10] Dostupné z WWW: < http://www.ecoo.info/mm/Dipl_E_Regulations.pdf>.

EUROPEAN COUNCIL OF OPTOMETRY AND OPTICS. Blue Book: Optometry and Optics in Europe. 1. vyd. London: European Council of Optometry and Optics, 2009. 45 s. FISCHER, A. Walter, a SCHRATZ, Michael. Vedení a rozvoj školy: do budoucnosti s novou kulturou řízení. 1. vyd. Brno: Paido, 1997. 173 s. ISBN 80-85931-34-6.

GENERAL OPTICAL COUNCIL. Handbook for the Approval of Schemes for Registration of United Kingdom Trained Optometrists. 2008. GLADKIJ, Ivan, aj. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 380 s. ISBN 80-7226-996-8. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 272 s. ISBN 978-80-274-1369-4. Katedra optiky PŘF UP v Olomouci [online]. [cit. 2011-02-14] Dostupné z WWW:. Mezinárodní sdružení pro optiky a optometristy [online]. [cit. 2012-04-19] Dostupné z WWW: . MZ ČR, Vzdělávací program oboru oftalmologie, [online]. [cit. 2012-03-16] Dostupné z WWW:. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů [online]. [cit. 2011-03-19] Dostupné z WWW: . 70

PANENKA, J., Společenstvo českých optiků a optometristů, Brýle plus. Praha: SČOO. ISSN 1802-4246. 2007, č. 1, s. 4. PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické pracovníky, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 207 s. ISBN 80-244-1415-5.

QUALITY ASSURANCE AGENCY FOR HIGHER EDUCATION. Optometry 2007. Gloucester, 2007. 13 s. RÝDL, Karel, aj. Sebehodnocení školy: jak hodnotit kvalitu školy. 1. vyd. Praha: Strom, 1998. 71 s. ISBN 80-86106-04-7. SČOO, Stanovy. [online]. [cit. 2011-10-12] Dostupné z WWW: . Společenstvo českých optiků a optometristů [online]. [cit. 2012-04-08] Dostupné z WWW: . Společenstvo českých optiků a optometristů [online]. [cit. 2012-04-08] Dostupné z WWW: . SYNEK, S., a PETROVÁ, S., Možnosti vzdělávání v oborech oční optika – optometrie, Jemná mechanika a optika. Olomouc: SLO UP a FZÚ AV ČR. 2008, č. 2, s. 44. ŠEBEK, P., Konference o harmonizaci optického a optometrického vzdělávání v Evropě, Česká oční optika. Praha: SČOO. ISSN 1211-233X. 2005, č. 3, s. 18–19. ŠEBEK, P., Úspěch Univerzity Palackého ve vzdělávání optometrie, Česká oční optika, Praha: SČOO. ISSN 1211-233X. 2012, č. 1, s. 60.

71

THOMAS, D., WEEGEN, L., aj. Comparative Analysis of Delivery of Primary Eye Care in Three European Countries. Essen: Institut fuer Betriebswirtschaft und Volswirtschaft. 2011. 257 s. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Zdravotnictví České republiky 2010 ve statistických údajích. 1. vyd. Praha: ÚZIS ČR, 2011. 96 s. ISBN 978-80-7280-943-1. ÚZIS ČR, Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti 2010. 2011.160 s.ISBN 978-80-7280-972-1 Věstník MZ ČR, částka 4, 2011. VOKURKA, Martin, a HUGO, Jan. Velký lékařský slovník, 9. vyd. Praha: Maxdorf, 2009. 1160 s. ISBN 978-80-7345-202-5. Vyhláška č. 39/2005 Sb., Vyhláška, kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, v znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Roč. 2005, částka 008. Vyhláška č. 55/2011Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, v platném znění. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Roč. 2011, částka 020. WAGNER, aj. Optometrie pod logem UP, Česká oční optika. Praha: SČOO. ISSN 1211-233X. 2009, č. 2, s. 16. WAGNER, J., a PLUHÁČEK, F., Studium optometrie na Univerzitě Palackého, Jemná mechanika a optika, Olomouc: SLO UP a FZÚ AV ČR. 2006, č. 2, s. 50. Zákon č. 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Roč. 1991, částka 087.

72

Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Roč. 2004, částka 030.

73

ROZŠIŘUJÍCÍ BIBLIOGRAFIE

BACÍK, František, aj. Úvod do teorie a praxe školského managementu II. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 160 s. ISBN 80-7184-025-4. IVANOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2. PUNCH, Keith F. Úspešný návrh výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 232 s. ISBN 978-80-7367-468-7. PUNCH, Keith F. Základy kvantitavního šetření. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 152 s. ISBN 978-80-7367-381-9.

74

SEZNAM ZKRATEK

2. LK UK

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

CŽV

celoživotní vzdělávání

ČKS

Česká kontaktologická společnost

ČR

Česká republika

EAOO

Evropská akademie optometrie a optiky

ECOO

Evropská rada optometrie a optiky

GOC

General Optical Council

EDO

Evropský diplom z optometrie

FN

Fakultní nemocnice

MU

Masarykova univerzita v Brně

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

NCO NZO

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů

SČOO

Společenstvo českých optiků a optometristů

UP

Univerzita Palackého v Olomouci

USA

Spojené státy americké

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky

VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna

75

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 – Počet optometristů v přepočtu na populaci 10 000 obyvatel v jednotlivých evropských zemích……………………………………………28 Obr. 2 – Počet očních optiků v přepočtu na populaci 10 000 obyvatel v jednotlivých evropských zemích……………………………………………28 Obr. 3 – Počet oftalmologů v přepočtu na populaci 10 000 obyvatel v jednotlivých evropských zemích……………………………………………29 Obr. 4 – Počet studentů optometrie v přepočtu na populaci 10 000 obyvatel v jednotlivých evropských zemích……………………………………………30 Obr. 5 – Schéma inovace ve vzdělávacím procesu…………………………………….41 Obr. 6 – Schéma čtyřpolní tabulky…………………………………………………….47 Obr. 7 – Forma pracovního zařazení (poměru) respondentů…………………………..49 Obr. 8 – Charakteristika každodenní pracovní činnosti respondentů – absolutní četnosti odpovědí ……………………………………………………………49 Obr. 9 – Registrace optometristů ……………………………………………………...50 Obr. 10 – Forma zapojení absolventů do celoživotního vzdělávání………………… ..50 Obr. 11 – Preference rozšíření kompetencí…………………………………………….54 Obr. 12 – Praktické a teoretické nedostatky ve výuce vnímaných respondenty – absolutní četnosti odpovědí………………………………………………..58 Obr. 13 – Příčiny nedostatečných znalostí a dovedností - absolutní četnosti odpovědí …………………………………………………………………….59 Obr. 14 – Preference jednotlivých možností pro doplnění nedostatečných znalostí a dovedností …………………………………………………………………59 Obr. 15 – Preference jednotlivých forem výuky pro získávání praktických dovedností……………………………………………………………………60 Obr. 16 – Získávání nových poznatků………………………………………………….61 Obr. 17 – Preference jednotlivých odborných oblastí pro získávání nových poznatků – absolutní četnosti odpovědí………………………………….......61 76

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 – Počet registrovaných optometristů v letech 2004 – 2011…………………….13 Tab. 2 – Průměrný věk lékařů – oftalmologů…………………………………………..21 Tab. 3 – Znění položek č. 5, 14 pro ověření hypotézy…………………………………51 Tab. 4 – Kontingenční tabulka (připravenost : rok ukončení studia)……………..........51 Tab. 5 – Znění položek č. 5, 9 pro ověření hypotézy…………………………………..52 Tab. 6 – Kontingenční tabulka (uplatnění v praxi : připravenost absolventa)…………52 Tab. 7 – Znění položek č. 12, 14 pro ověření hypotézy………………………………..53 Tab. 8 – Kontingenční tabulka (kompetence : rok ukončení studia)…………………..54 Tab. 9 – Znění položky č. 6 pro ověření hypotézy…………………………………….55 Tab. 10 – Test dobré shody chí-kvadrát - teoretické znalosti…………………………56 Tab. 11 – Test dobré shody chí-kvadrát - praktické dovednosti……………………...56

77

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 – Myšlenková mapa rozvoje optometrie………………………………………..81 Příl. 2 – Dotazník pro optometristy……………………………………………………82 Příl. 3 – Kritické hodnoty testového kritéria chí-kvadrát……………………………...85

78

PŘÍLOHY

79

Příloha 1 – Myšlenková mapa rozvoje optometrie

Legislativa

Rozvoj optometrie

Kooperace s příbuznými obory

SČOO

Vzdělávání Zvýšení kvality zraková péče v ČR

Věda a výzkum

MZ

80

MŠMT

Příloha 2 – Dotazník pro optometristy

81

Příloha 2 – Dotazník pro optometristy

82

Příloha 2 – Dotazník pro optometristy

83

Příloha 3 – Kritické hodnoty testového kritéria chí-kvadrát

Zdroj: CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. s. 248.

84