Makroekonomický kontext a trendy směřování kohesní politiky

Makroekonomický kontext a trendy směřování kohesní politiky Prof. Michal Mejstřík PhDr. Petr Teplý, Ph.D. EEIP, a.s. ICC Czech Republic Institut ekonomických studií, Univerzita Karlova v Praze Evropské fondy v poločase – nové výzvy Kaiserštejnský palác, Praha 23. června 2011 Slide 1 www.eeip.cz

Obsah

1. Úvod 2. Globální a EU kontext 3. Současný stav české ekonomiky

4. Pakt Euro plus a podmínky kondicionality 5. Finanční perspektiva EU 2014+ 6. Závěr

Slide 2 www.eeip.cz

1. Úvod

Úvodní teze

Globální krize a importovaný dopad na ČR Reakce EU na krizi a problémy PIGS Je Strategie 2020 dostatečně uchopitelná? Pakt Euro plus (PEP) z března 2011 -> posilování konkurenceschopnosti EU Jaká je finanční perspektiva EU po 2014?  Vzroste úloha finančního inženýrství? Slide 3 www.eeip.cz

Obsah



Slide 4 www.eeip.cz

2. Globální a EU kontext

A co světový HDP? Je před námi V nebo W?

 Reálný HDP: čtvrtletní meziroční změna Zdroj: IMF Global Outlook April 2011

Slide 5 www.eeip.cz


A jaké problémy čekají investoři pro úvěrový trh v Evropě?

 Možné dopady bankrotu Řecka na banky: nezmění mateřské banky úvěrovou politiku bank v ČR? A co odpisy špatných aktiv?  Jak skončí situace v Řecku? Runy na banky následované nepokoji? Slide 6 www.eeip.cz

Zdroj: FITCH: European Senior Fixed‐Income Investor Survey Q211, květen 2011


Suverénní riziko EMU nyní investoři reflektují ve výnosech bondů! Investoři nerozlišovali riziko

Investoři rozlišovali riziko

Nulové FX riziko -> PIGS jako “safe heaven” Podcenění rizika!

16 14

Revize řeckého dluhu 10/2009)

Virtuální Euro (1/2009)

Kurzy zafixovány k Euru (5/1998)

Pád Lehman Bros (9/2008)

Vstup Řecka do Eurozóny (1/ 2001)

12 10 8 6

Konvergence úrokových sazeb

4

Německo

Španělsko

Portugalsko

Irsko

Řecko

Itálie

Belgie

Francie

Zdroj: EEIP podle Kohutikova (2011)

Slide 7 www.eeip.cz

4.11

4.10

4.09

4.08

4.07

4.06

4.05

4.04

4.03

4.02

4.01

4.00

4.99

4.98

4.97

4.96

4.95

4.94

4.93

4.92

4.91

2 4.90

Výnos 10Y vládních dluhopisů (%)

Suverénní riziko = FX + kreditní

Investoři opět rozlišují riziko! Přes úrokové sazby !


…CDS spready implikují různé kreditní riziko PIGS vs. CEE

 Credit Default Swap (CDS) spready (bázické body) Zdroj: MMF (2011), Raiffeisen Research (2011)

 Suverénní CDS (bázické body), Změna za posledních 12 měsíců (duben 2011 vs duben 2010) Slide 8 www.eeip.cz

Obsah



Slide 9 www.eeip.cz

3. Současný stav české ekonomiky

Evropská komise předpokládá „V“ v ČR

Slide 10 www.eeip.cz

Zdroj: European Commission (2011): European Economic Forecast Spring 2011


Silné a slabé stránky české ekonomiky Silné stránky  Integrace do globálního hodnotového řetězce  Významná destinace pro zahraniční investice ve Střední Evropě  Relativně nízký deficit BÚ, zahraniční dluh a dynamika úvěrů  Stále relativně nízký státní dluh

Slabé stránky  Ekonomika závislá na zahraniční poptávce  Strukturálně neviditelný deficit BÚ způsobený repatriaci zisků zahr. firem  Stárnoucí populace a vzdělanostní struktura  Neefektivní veřejný sektor Zdroj: EEIP, Coface (2011)



Global Competitiveness Index: problém 3i SR i ČR se nachází blízko průměrným hodnotám jako srovnatelné země, ale je patrný rozdíl v inovacích, infrastruktuře, a hlavně v institucích (problém 3i„s). Vazba na Pakt Euro plus! Zdroj: EEIP

Zdroj: WEF (2010)

Slide 12 www.eeip.cz 12

Obsah




4. Pakt Euro plus a podmínky kondicionality

Institucionální reakce EU na krizi  Integrovaný dohled nad finančními trhy (EFSF)  Posílení fiskální disciplíny (aktualizace Paktu o stabilitě a růstu)  Posílení makro dohledu (ESRB/ECB)  Evropský semestr (Strategie Evropa 2020 (slabá?), fiskální konsolidace a strukturální reformy)  Evropský val (Euro bulwark) a) European Financial Stabilisation Mechanism (EFSM < 2013) b) European Financial Stability Facility (EFSF < 2013) c) European Stability Mechanism (ESM > 2013)  Pakt Euro plus (bývalý Pakt pro konkurenceschopnost) Zdroj: Dědek (2011), Teplý, P. (2011). ROZPAD EUROZÓNY – REALITA NEBO FIKCE?, Univerzita Pardubice, prezentace 4.4.2011



Pakt Euro plus (PEP) z března 2011  Členové: Eurozóna + Bulharsko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Rumunsko (ČR ne, je to správné?)  Obecným cílem je posílit ekonomického pilíře HMU a přinést novou kvalitu koordinace hospodářských politik s cílem zvýšit konkurenceschopnost, a zajistit tak větší míru konvergence posilující naše sociálně tržní hospodářství.  Respektuje integritu jednotného trhu.  Členové PEP se zavazují přijmout veškerá nezbytná opatření ke splnění následujících cílů: 1) Podpořit konkurenceschopnost 2) Podpořit zaměstnanost 3) Přispívat k udržitelnosti veřejných financí 4) Posílit finanční stabilitu Zdroj: Evropská komise (2011)



Pakt Euro plus (PEP): makrokondicionality  Monitoring makrokondicionalit: souboru ukazatelů, které přijala Rada Evropy s ohledem na finanční možnosti EU.  ČR může PEP dodržovat dobrovolně! Je důležité, aby ČR dodržovala a plnila ukazatele PEP bez ohledu na to zda je či není členem -> o to usiluje strategie konkurenceschopnosti přijímána Vládou ČR  Každá země bude odpovědná za konkrétní politická opatření! (v budoucnu to otevře snadnou cestu k připojení se k PEP jako „poctivý“ člen)  Příklad ukazatelů konkurenceschopnosti: vývoje v oblasti mezd a produktivity a na základě potřebného přizpůsobení v oblasti konkurenceschopnosti (na úrovní ekonomiky i odvětví).  Příklad ukazatelů udržitelnosti VF: „dluhová brzda“, pravidlo týkající se primárního salda či výdajové pravidlo Zdroj: Evropská komise (2011)



Kondicionality = nástroj pro dodržování PEP  Kondicionality v kohezní politice EU 1) Makroekonomické 2) Ex-ante („horizontální“ kondicionality (vztahující se na více programů) nebo „tematické“ kondicionality (vztahující se k jedné rozvojové prioritě)).  Regulatorní  Strategické  Infrastrukturně-plánovací  Institucionální 3) Ex-post (výkonnostní) 4) Strukturální Zdroj: MMR (2011)



Příklady horizontálních kondicionalit (návrh MMR) 1) Nabytí účinnosti zákona o státní službě (oddělující výkon profesionálních úředníků od politiků, jejichž místa jsou obsazována podle politického klíče); 2) Transpozice směrnice o EIA (vztahuje se na všechny infrastrukturní projekty); 3) Existence funkčního systému územního plánování, včetně dostupnosti digitalizovaných dat o území a včetně veřejně přístupného registru pozemků a staveb apod.; 4) Zprovozněný systém elektronického zadávání veřejných zakázek. Zdroj: MMR (2011)



Příklad tematických kondicionalit (návrh MMR) 1) Doprava: existence (vládou) schválené strategie rozvoje dopravní infrastruktury státu i jednotlivých regionů, identifikující „nenávaznosti“ (přeshraniční i vnitrostátní a regionální), bariéry apod. a obsahující výčet potřebných investic, včetně časových a finančních parametrů + zapojení fondů EU; 2) Energetická účinnost: datum transpozice Směrnice o energetické náročnosti budov do práva ČR a zahájení fungujícího systému certifikovaného měření spotřeby energie v budovách; 3) Životní prostředí: existence funkčního systému věcného usměrňování cen dodávek vody, stočného, nakládání s odpady (sběr odpadů, recyklace) apod. Zdroj: MMR (2011)


Obsah




4. Finanční perspektiva EU 2014+

ČR jako TOP příjemce dotací v EU v 2007-2013

 ČR měla vysokou relativní alokaci v minulém období, ale jaká bude situace po roce 2014?  Důležitost plnění PEP i ČR jako nečlena…(vliv na dotace?) Zdroj: OECD, World Bank (2010), EEIP



Finanční perspektiva EU 2014+

 Multiannual Financial Framework (MFF) = plánovací proces v rámci EU  Co je důležité při plánování 2014+?  Potřeby vyšší flexibility  Potřeba předpovídatelnosti výdajů na dlouhodobé investice  Historický exkurz do období plánování MFF  De facto žádné změny od roku 1988  Revize nutná – potřeba sladit volební období Evropského parlamentu a Evropské komise  Různé varianty MFF po 2014: 1x5 vs. 1x7 vs. 2x5 vs. 7+2x5 (v letech) Zdroj: Havel, J., Teplý, P. Optimal Duration of the Multiannual Financial Framework Slide 22 www.eeip.cz (MFF), presentation for the European Parliament, November 2010


Nejlepší se zdá varianta 7 + 2x5 (tj. 2014-2020-2030)

1x7 1x5 2x5

7+ 2x5 2007

2008

2009

2010

2011 2012 2013 COMMISSION 1 PARLIAMENT 1 Budget period 1 (2007-2013) A. B. C. D.

2014

2015

2016 2017 2018 COMMISSION 2 PARLIAMENT 2

2019

2020

2021 2022 2023 COMMISSION 3 PARLIAMENT 3

Budget period 2 (?) 7-year 5-year 5-year

5-year 7-year

Slide 23 Zdroj: Havel, J., Teplý, P. (2010). Optimal Duration of the Multiannual Financial www.eeip.cz Framework (MFF), presentation for the European Parliament, November 2010

5-year

2024

2025


Nástroje finančního inženýrství 2007-2013  V programovém období 2007-13 umožnila EK využití tzv. nástrojů finančního inženýrství (NFI)  Definice v čl. 44 obecného nařízení: „Strukturální fondy

mohou jako součást operačního programu financovat výdaje na operace zahrnující příspěvky na podporu: a) nástrojů finančního inženýrství pro podniky, zejména malé a střední, jako jsou fondy rizikového kapitálu, záruční fondy a úvěrové fondy; b) fondů rozvoje měst, tj. fondů investujících do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a dalších projektů zahrnutých do integrovaného plánu pro udržitelný rozvoj měst; fondů nebo jiných programů podpory poskytujících úvěry, záruk na návratné investice nebo srovnatelných nástrojů pro energetickou účinnost a využití obnovitelné energie v budovách včetně stávajících obydlí.

Zdroj: Evropská komise, MMR (2011)



Rostoucí úloha finančního inženýrství 2014+ podle EK

 EK chce, aby členské státy a regiony v budoucnu NFI více používaly s tím, že budou lépe stanovena pravidla financování založená na grantech a pravidla upravující návratné formy pomoci.  Všeobecná finanční podpora firmám by měla být poskytována hlavně prostřednictvím nástrojů finančního inženýrství (granty používat ke spolufinancování oblastí, které vyžadují cílenou podporu),  Rozšíření rozsahu působnosti NFI  Navýšení objemu NFI Zdroj: Evropská komise, MMR (2011)



Rostoucí úloha finančního inženýrství 2014+ podle ČR  Obecný souhlas s návrhem EK za podmínky, že v nařízení je nutno stanovit jednoznačná a stabilní pravidla pro poskytování grantů a pravidla upravující návratné formy pomoci;  Musí být jasné, kdy je převážně nárok na dotaci a kdy by měla být podpora poskytována převážně návratným způsobem (ponechat určitý prostor pro členské státy a regiony k rozhodnutí o využití buď grantu a/nebo revolvingu neboli mixu odpovídajícího specifikům v daném členském státě a sektoru = tzv. blending)  Pro ČR je klíčové, aby byla národní legislativa s dostatečným předstihem podrobena analýze bariér, které by mohly (i ve světle zkušeností z tohoto programového období) ztížit čerpání pomocí finančních nástrojů. Zdroj: MMR (2011)


Obsah




5. Závěr

Co říci závěrem?

1) ČR může PEP dodržovat dobrovolně -> o to usiluje strategie konkurenceschopnosti přijímána Vládou ČR 2) Dlouhodobá strategie -> nutnost politického konsensu 3) Důležitost kohezní politiky ve Finanční perspektivě EU 2014+ (včetně podmínek/ kondicionalit) včetně rostoucí úlohy finančního inženýrství Slide 28 www.eeip.cz

Diskuse

Děkuji za pozornost. Nějaké otázky?


Kontakty Prof. Michal Mejstřík

PhDr. Petr Teplý, Ph.D.

Předseda představenstva

Institut ekonomických studií

EEIP, a.s.

Fakulta sociálních věd

Thunovská 12

Univerzita Karlova

110 00 Praha 1

Opletalova 26

Česká Republika

110 00 Praha 1

Tel.: + 420 224 232 754

Česká Republika

E-mail: [email protected]

Tel:+420 222 112 305

www.eeip.cz

E-mail: [email protected]

www.icc-cr.cz

http://ies.fsv.cuni.cz


Makroekonomický kontext a trendy směřování kohesní politiky

Recommend Documents