Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav českého jazyka
Magisterská diplomová práce
2015
Tereza Kopecká
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura
Tereza Kopecká
Nářeční slovní zásoba na Poličsku se zaměřením na řemeslnickou terminologii Magisterská diplomová práce
PhDr. Jarmila Vojtová, Ph.D. 2015
2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím osobně získaného materiálu a uvedené literatury. ......................................................
3
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce paní PhDr. Jarmile Vojtové, Ph.D., za čas věnovaný této práci, množství rad a připomínek a v neposlední řadě za trpělivost.
4
Obsah:
1 Úvod........................................................................................................................................ 7 2 Historie zkoumaných lokalit ................................................................................................ 8 3 Tradice řemesel ve zkoumaných lokalitách ...................................................................... 11 4 Nářeční charakteristika zkoumaných lokalit ................................................................... 13 4.1 Českomoravská nářeční podskupina v dialektologické literatuře .................................. 13 4.2 Charakteristika českomoravské nářeční podskupiny ..................................................... 16 5 Cíl a metoda práce............................................................................................................... 18 6 Způsob zpracování slovníku a stavba heslového odstavce .............................................. 20 7 Seznam použitých zkratek.................................................................................................. 23 8 Slovníková část .................................................................................................................... 24 8.1 Čalounictví a sedlářství .................................................................................................. 24 8.2 Klempířství..................................................................................................................... 38 8.3 Kuchařství ...................................................................................................................... 52 8.4 Mlynářství ...................................................................................................................... 71 8.5 Řezbářství a zpracování dřeva........................................................................................ 88 8.6 Řeznictví....................................................................................................................... 109 8.7 Ševcovství .................................................................................................................... 127 8.8 Včelařství ..................................................................................................................... 150 8.9 Zednictví....................................................................................................................... 169 9 Seznam respondentů ......................................................................................................... 194 10 Závěr................................................................................................................................. 195 11 Seznam použité literatury............................................................................................... 201 12 Přílohy .............................................................................................................................. 204 12.1 Přepisy rozhovorů ...................................................................................................... 204 12.1.1 Čalounictví a sedlářství ....................................................................................... 204 12.1.2 Klempířství.......................................................................................................... 208 12.1.3 Kuchařství ........................................................................................................... 212 12.1.4 Mlynářství ........................................................................................................... 216 12.1.5 Řezbářství............................................................................................................ 220 12.1.6 Zpracování dřeva................................................................................................. 225 12.1.7 Řeznictví.............................................................................................................. 226
5
12. 1.8 Ševcovství .......................................................................................................... 231 12.1.9 Včelařství ............................................................................................................ 237 12.1.10 Zednictví I. ........................................................................................................ 246 12.1.11 Zednictví II. ....................................................................................................... 255 12.2 Obrazová příloha ........................................................................................................ 259 12.2.1 Klempířství.......................................................................................................... 260 12. 2.2 Řezbářství a zpracování dřeva............................................................................ 261 12. 2.3 Včelařství ........................................................................................................... 262 12. 2.4 Zednictví............................................................................................................. 264
6
1 Úvod Předkládaná práce se zabývá nářeční slovní zásobou na Poličsku (konkrétně v obcích Rohozná, Svojanov a Bystré) se zaměřením na řemeslnickou terminologii. Zkoumáno bylo deset řemesel: čalounictví, klempířství, kuchařství, mlynářství, řezbářství a zpracování dřeva, řeznictví, sedlářství, ševcovství, včelařství a zednictví. Byla vybrána tradiční řemesla, jejichž terminologii bylo možno ještě zaznamenat. S obcí Rohozná, která se nachází na hranici Čech a Moravy, je spjato několik generací mé rodiny. Od dětství jsem však prostřednictvím rodinných vazeb byla v kontaktu s lidmi, kteří žili v oblastech geograficky jednoznačně vymezených jako české a moravské. To mi umožnilo uvědomit si specifika jazyka, jímž se mluví v mé rodné obci. Na českém území byla moje mluva vnímána jako „moravská“, zejména pro tzv. moravskou krátkost a užívání slovesa být ve tvaru su. Naopak na území moravském jsem byla vždy upozorňována (s jistou nelibostí posluchačů) na jevy, které jsou typické pro českou nářeční skupinu. Později během studia na Masarykově univerzitě jsem měla možnost absolvovat dialektologické semináře. Díky tomu jsem si uvědomila, nakolik je oblast, z níž pocházím, jazykově zajímavá. Tyto skutečnosti se staly hlavní motivací při výběru tématu mé diplomové práce. Práce sestává z části teoretické a z části praktické. V části teoretické je nejdříve představena historie zkoumaných lokalit a tradice řemesel v obcích. Poté je provedena nářeční charakteristika zkoumaných lokalit a popis způsobu tvorby slovníku. Poté následuje praktická část práce. Jádrem práce je slovník nářeční terminologie vybraných řemesel. Za každou slovníkovou částí následuje věcněvýznamový heslář a výsledné shrnutí shromážděného materiálu formou tabulky a grafu. Součástí práce jsou přepsané rozhovory, které byly vedeny s respondenty, a zvukový záznam těchto rozhovorů na přiloženém CD. K práci byla použita literatura dialektologická a literatura týkající se zkoumaných lokalit a zkoumaných řemesel.
7
2 Historie zkoumaných lokalit Obce Rohozná, Svojanov a Bystré se nacházejí na hranici mezi Čechami a Moravou a jsou součástí Pardubického kraje. Jejich administrativní příslušnost se v minulosti měnila stejným způsobem. Obce byly nejdříve součástí okresu Litomyšl, následně okresu Polička, posléze okresu Boskovice a nakonec okresu Svitavy. Při popisu jejich historie začneme obcí Svojanov, protože zbývající obce byly od svého vzniku součástí svojanovského panství. Události v těchto třech obcích se tak často prolínaly a do jisté míry lze jejich historii vnímat jako společnou. Vycházet budeme především z knihy Stanislava Konečného Poličsko.1
Obec Svojanov
Název obce Svojanov vznikl z vlastního jména osobního. Jednalo se buď o jméno Svojmír, nebo Svojslav, jejichž zkrácená podoba zněla jako Svojan. Svojan byl podle pověsti ptáčník, který získal darem pozemek, na němž se Svojanov rozkládá. Obec Svojanov a její historie jsou neodmyslitelně spjaty s hradem, který nese stejný název. Hrad Svojanov byl vybudován Přemyslem Otakarem II. za účelem ochrany obchodní Trstenické stezky. První písemnou zmínku o hradě nacházíme ve Zbraslavské kronice. Jedná se o záznam z roku 1287. Hrad je zde jmenován jako Fürstenberg (Knížecí hora) a je zmiňován v souvislosti se Závišem z Falkenštenja, tehdejším majitelem panství. První písemná zmínka o obci se objevuje až roku 1320. Po dlouhá léta bylo svojanovské panství v rukou pánů z Boskovic, za jejichž vlády byl hrad obléhán husity. Z dalších významných rodů, v jejichž správě se hrad nacházel, je třeba uvést Trčky z Lípy, Žehušické z Nestajova a Záruby z Hustířan. Hrad i obec postihlo několik nešťastných událostí – dva požáry (1569 a 1842) a vyplenění ze strany Švédů (1642 a 1645). V 19. století se na svojanovském panství vystřídala řada krátkodobých majitelů hradu. Posledním soukromým majitelem hradu byl Antonín František Haasche, od něhož koupilo hrad roku 1910 město Polička. Město Polička je vlastníkem hradu dodnes. Události 20. století se dotkly Svojanova stejně jako ostatních obcí. Obě světové války si vyžádaly daň v podobě lidských životů a bídy. Změny ve společnosti po roce 1948 se týkaly především znárodňování soukromého majetku. 1
KONEČNÝ, Stanislav. Poličsko. 1. vydání. Tišnov: Sursum, 2005.
8
V současnosti čítá Svojanov okolo 370 obyvatel. Kromě hradu je dominantou Svojanova barokní kostel sv. Petra a Pavla, fara pocházející z roku 1777 a radnice postavená roku 1833. Svojanov se stal inspirací pro řadu českých umělců. Za všechny je nutné zmínit alespoň Jaroslava Vrchlického, do jehož děl se promítl svojanovský kraj (např. básně Svojanovské granáty či Svojanovský křižáček).
Obec Rohozná
Název obce Rohozná vznikl z přídavného jména rohozný („rákosový“). Rákos se jako symbol Rohozné objevuje i v současném znaku obce, což souvisí s jeho hojným výskytem u rohozenských rybníků. První písemná zmínka o obci Rohozné se nachází v dopise pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který byl směřován papeži Klementovi VI. roku 1349. Od počátku své existence byla Rohozná součástí svojanovského panství. Změny, které probíhaly v obci Svojanov, tak dopadaly i na Rohoznou. Od svojanovského panství se Rohozná oddělila roku 1850, kdy se stala součástí okresu Litomyšl. Za 1. světové války se obyvatelům Rohozné žilo velmi špatně, což ještě zkomplikovala epidemie španělské chřipky. Do války narukovalo celkem 900 mužů, z nichž 51 padlo. Později byla v důsledku Mnichovské dohody Rohozná zabrána fašistickým vojskem. Podařilo se však zařídit, aby byla Rohozná z původně zamýšlené koncepce záboru vyňata. V době 2. světové války tak Rohozná nebyla okupována, avšak život v obci byl omezen (např. byly zrušeny spolky Sokol a Orel). Do koncentračních táborů bylo posláno 12 osob. Po roce 1948 bylo v obci zřízeno jednotné zemědělské družstvo, které přetrvávalo i po roce 1989. V poválečné době začal soustavně klesat počet obyvatel, což je jev přetrvávající do dnešních dnů. V současnosti žije v Rohozné okolo 630 obyvatel. Dominanty obce jsou gotický kostel sv. Erasma a roubená stavení z 1. poloviny 19. století, která jsou ukázkou lidové architektury. V rohozenské škole se narodil spisovatel Bohuslav Březovský, který věnoval část své tvorby zdejšímu kraji a jemuž je věnována pamětní deska umístěná na škole.
9
Obec Bystré
Název obce Bystré vznikl z pojmenování potoka, u něhož byla obec založena. První písemná zmínka o Bystrém pochází ze stejné listiny jako první zmínka o Rohozné, tedy z roku 1349. Bystré náleželo stejně jako Rohozná a řada dalších okolních obcí ke svojanovskému panství. Od Rohozné a ostatních vesnic, které byly podřízeny Svojanovu, se však Bystré odlišovalo svým statusem „městečka“. To zajistilo obci určitá práva (např. právo na vaření piva, právo na vybírání mýtného apod.). Bystré se navíc stálo na svojanovském panství nezávislým mnohem dříve než Rohozná. Již roku 1583 se od svojanovského panství oddělilo a později se k němu nikdy nepřipojilo. Události 17. století byly pro Bystré převratné. V letech 1618–1620 se obyvatelé Bystrého zúčastnili stavovského povstání, za což byli potrestáni. Součástí trestu bylo odebrání řady práv a zavedení roboty. Roku 1645 byl švédskými vojáky poničen renesanční zámek. V 19. století se však právě bysterský zámek stal pod správou Ernestiny z Langetu kulturním centrem Bystrého. Tato etapa bysterských dějin však netrvala dlouho. Smrtí Ernestiny z Langetu vymřel roku 1869 rod Hohenembsů, který zámek spravoval. V současné době je zámek využíván pro sociální účely. Přesto je společně s gotickým kostel sv. Jana Křtitele a barokní farou dominantou Bystrého dodnes. V současnosti žije v Bystrém okolo 1660 obyvatel. Podobně jako Svojanov či Rohozná je i Bystré spojeno se jmény slavných literátů. Kromě již zmiňovaného Jaroslava Vrchlického je třeba zmínit Terézu Novákovou, která právě do Bystrého zasadila děj svého románu Na Librově gruntě. S Bystrým svázal svou tvorbu i režisér Vojtěch Jasný, který zde natočil film Všichni dobří rodáci a který sem v nedávné době natrvalo přesídlil.
10
3 Tradice řemesel ve zkoumaných lokalitách Rohozná, hlavní centrum výzkumu, byla orientovaná především na zemědělství. Přesto se zde rozvíjela určitá řemesla. K nejvíce rozšířeným řemeslům patřilo tkalcovství, které mělo sloužit jako přivýdělek k běžnému zaměstnání obyvatel. Látky, které byly v rohozenských domácnostech utkány, směřovaly do textilních závodů na Svitavsku. Textilní průmysl byl na Svitavsku velmi rozšířen a představoval tak odbytiště pro látky utkané v Rohozné. Domácí tkalcovství probíhalo mnohdy na nekvalitních strojích: „Z otevřených oken chaloupek se ozývalo ‚na cukr na kafe‘. To zněly rytmické tóny tkalcovských stavů, často doma vyrobených.“2 Řemeslo bylo nazýváno „kalčení“ a ve velmi zmodernizované podobě je v obci živé dodnes prostřednictvím malé soukromé textilní továrny. Kromě tkalcovství bylo v Rohozné velmi rozšířeno také pokrývačství. Pro řemeslníky však nebyl v obci dostatek práce, takže většina pokrývačů odcházela za prací do jiných měst a obcí: „Rohozenští pokrývači byli viděni na střechách po celé republice.“3 Častým cílem jejich nového působiště se stávala zejména Česká Třebová, která se rychle rozvíjela vlivem železničního uzlu. Pokrývačské řemeslo má své pokračovatele v Rohozné dodnes. Jedná se však především o zástupce mladé generace. Ludvík Škranc se v rohozenské kronice zmiňuje kromě pokrývačů, kteří odcházeli za prací, i o rohozenských zednících. Zedníků byl podobně jako pokrývačů v Rohozné nadbytek, a proto museli taktéž odcházet za prací. V současné době je v Rohozné zednictví stále aktivně provozováno. Obce Svojanov a Bystré jsme připojili k našemu výzkumu, abychom se mohli zabývat mlynářským a ševcovským řemeslem. Ve Svojanově se nacházely čtyři vodní mlýny, které byly postaveny při řece Křetínce. První zmínky o mlýnech pocházejí z 18. století. Mlýny a v nich užívaný systém mletí se pozvolna vyvíjely. Postupnou modernizaci mlýnů si mnohdy vynucovaly přírodní podmínky, jak dokládá informace z roku 1921: „Potoky i horské prameny vyschly a vesnice majíce málo vody byly úplně bez vody. Lidé vozili vodu z dáli. Mlýny nemlely vodou, mlynáři pořizovali motory benzinové pro pohon mlýnu.“4 V současné době jsou dva mlýny zcela přestavěny a zbývající dva, přestože je část jejich vybavení zachována, nejsou z hlediska mlynářské produkce funkční. 2
ŠKRANC, Ludvík. Rohozná: Pohled do minulosti. Rohozná: [Soukromým nákladem], 1999, s. 76. Tamtéž, s. 77. 4 MATĚJKA, Ivan a Václav PETŘÍČEK. Svojanovské letopisy. 1. vydání. Praha: Corona Communications, 2007, s. 267. 3
11
Bystré bylo k výzkumu připojeno pro velkou tradici ševcovského řemesla. Ševcovství se v Bystrém začalo rozvíjet v 19. století a záhy se zde stalo nejrozšířenějším řemeslem. Na počátku 20. století bysterští ševci působili v centrální továrně pana Lípy i v četných domácích dílnách. O tom, nakolik bylo ševcovství v Bystrém rozšířeno, svědčí následující údaje. Je doloženo, že před rokem 1929 působilo v Bystrém 600 ševců. Zároveň je doloženo, že počet obyvatel roku 1910 čítal 2213 lidí. Výrobky bysterských ševců byly proslulé a dostávaly se daleko za hranice Bystrého: „S jistou nadsázkou lze říci, že bysterští ševci obouvali značnou část Evropy.“5 Ve 30. letech však začala obuvnická produkce slábnout. V současnosti se v Bystrém nachází minimuzeum ševcovského řemesla, které je umístěno v tzv. Brtounově chalupě. Stavba nese název podle svého majitele Jana Brtouna, který byl jedním z mnoha bysterských ševců. Jan Brtoun se stal jedním z hrdinů románu Terézy Novákové Na Librově gruntě. Ve zkoumaných lokalitách se z námi vybraných řemesel stále v plné míře provozuje kuchařství, řezbářství, řeznictví, včelařství a zednictví. V omezené míře se provozuje klempířství a ve velmi omezené míře se provozuje ševcovství, čalounictví a sedlářství. Poslední námi zvolené řemeslo, mlynářství, se ve zkoumané lokalitě aktivně neprovozuje.
5
O slávě i bídě ševcovského řemesla v Bystrém [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z:
.
12
4 Nářeční charakteristika zkoumaných lokalit
4.1 Českomoravská nářeční podskupina v dialektologické literatuře Obce Rohozná, Svojanov a Bystré patří z hlediska územní samosprávy mezi obce Pardubického kraje, mikroregionu Poličsko.6 Z jazykového hlediska spadají obce do českomoravské nářeční podskupiny. Nacházejí se v její severovýchodní části, v blízkosti hranice se středomoravskou nářeční skupinou.7 V díle Základové dialektologie československé8 řadí Alois Vojtěch Šembera zkoumané lokality do nářečí moravského: „Řeč moravská, pokud lid ji sám tak nazývá, jde od Poličky v Čechách k Borovnici nad Jimramovem tak, že na cípu země České okolo Svojanova a Bystrého moravsky se mluví.“9 V užším smyslu se podle Šembery jedná o podřečí západní, konkrétně různořečí podhorské s přesahy k různořečímu horskému a k českému nářečí. To dokládá několika rysy: diftongizací í/ý v ej a zachováváním hlásek h, ch, k, r v množném čísle přídavných jmen (drahý kupci, jihlavský mešťani). Přes zařazení lokality mezi nářečí moravská si tak všímá typického mísení moravských a českých znaků. Z vymezení Aloise Vojtěcha Šembery vychází v díle Poličsko10 učitel, kronikář Poličky a autor vlastivědných prací o Poličsku Jan Alois Cupal. Pojednání doplňuje i svými osobními postřehy. Všímá si také vlivu němčiny, s níž byli obyvatelé Poličska vzhledem k obklopení německými obcemi v denním styku. Tento vliv považuje Cupal za negativní: „Přímý styk zdejšího lidu s obyvatelstvem německým ode dávna škodlivě působí na obecnou mluvu. Lid mnoho užívá slov německých s českými koncovkami. Mnoho se zde mluví též německy s českými slovy.“11 Německých oblastí uvnitř moravského nářečí si všímá
6
Mikroregion Poličsko je administrativně-geografické označení pro sdružení čítající dvacet jedna obcí na Poličsku. 7 Mapa českých nářečí s vyznačením českomoravské nářeční podskupiny a zkoumaných lokalit je přiložena v obrazových přílohách. 8 ŠEMBERA, Alois Vojtěch. Základové dialektologie československé. Vídeň: [Alois Vojtěch Šembera], 1864. 9 Tamtéž, s. 34. 10 CUPAL, Jan Alois. Poličsko. Polička: Jindřich Popelka, 1908. 11 Tamtéž, s. 45.
13
i Šembera. Vliv svitavské oblasti, která byla osídlena Němci a která sousedila s oblastí poličskou, však nespecifikuje.12
Samostatnou publikaci českomoravské nářeční podskupině věnoval významný český dialektolog 20. století Slavomír Utěšený. V díle Nářečí přechodného pásu českomoravského13 se zaměřuje na oblast mezi českými nářečími v užším smyslu a mezi nářečími hanáckými. Důraz klade na diferenční rysy českomoravských nářečí ve vztahu k sousedním oblastem a na průběh jejich hranic. Tuto skutečnost si podle Utěšeného vyžádal přechodný charakter českomoravských nářečí. Geografické vymezení oblasti, které provádí Utěšený, je oproti vymezení výše zmíněných autorů mnohem přesnější. Utěšený důsledně rozlišuje mezi pojmy přechodný česko-moravský pás (širší pojetí) a českomoravská nářečí (užší pojetí): „Vlastní českomoravská nářeční oblast uvnitř tohoto širšího přechodu je pak dána maximem systémových moravských znaků na vlastní české nářeční základně.“14 Česko-moravský pás Utěšený vymezuje na západě izoglosou česko-moravských rozdílů v kvantitě (typ rána/rana) a na východě izoglosou hanáckých samohlásek e, o proti českým samohláskám i, u (typ ribu/rebo). Česko-moravský pás tak chápe šířeji, než jak byl do vydání publikace tradičně chápán (v rámci vlastního českého nářečního typu na západ od izoglosy ej, ou/é, ó až k izoglose šť/šč). Českomoravská nářečí Utěšený definuje pomocí západní izoglosy typu do školi/do škole a pomocí východní izoglosy typu dlouhej/dlóhé. Utěšený si všímá také dalšího specifika českomoravských nářečí, jímž je uchovávání archaických jevů: „Vedle základního rázu postupného přechodu od nářečních typů čistě českých k typům čistě hanáckým má pak celá tato oblast vůči českému i moravskému sousedství zároveň ráz typicky okrajový, což se projevuje především tím, že zde chybí řada inovací českého i hanáckého centra a že se tu udržuje řada okrajových archaismů.“15 Pozornost je věnována také velmi pestré vnitřní diferenciaci českomoravských nářečí, jejíž počátky Utěšený spatřuje jednak v přírodních podmínkách, jednak v dřívější přítomnosti německy osídlených obcí. Podobně jako výše zmínění autoři tak neopomíjí bývalou německou oblast na Svitavsku. Na rozdíl od Cupala se však spíše než na přímý vliv němčiny na mluvu poličské oblasti soustředí na soustavné bránění volnému pronikání jazykových jevů, 12
Během výzkumu jsme si povšimli vlivu němčiny na řemeslnickou terminologii, k čemuž jsme se vyjádřili v závěru práce. 13 UTĚŠENÝ, Slavomír. Nářečí přechodného pásu česko-moravského. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 14 Tamtéž, s. 10. 15 Tamtéž, s. 10.
14
které německá oblast na Svitavsku způsobovala. V takovéto roli přítomnost německé oblasti nemá v porovnání s Cupalovým pojetím pouze negativní dopad: „Podobně to platí i o jihovýchodní, výrazně českomoravské části okresu poličského na Svojanovsku, jež se udržela podnes v takovém stavu na rozdíl od nivelizovaného západního Poličska jen proto, že byla od ostatních Čech izolována jihozápadním cípem ostrova svitavského.“16 V souladu s výzkumy, na něž Utěšený navazuje, vyděluje dva základní úseky českomoravských nářečí: centrální (novoměstský) a jižní (jemnický). Obce Rohozná, Svojanov a Bystré přiřazuje k úseku centrálnímu. Jaromír Bělič v díle Nástin české dialektologie17 zařazuje sledované území do nářeční skupiny české v užším smyslu, do jihovýchodočeské (českomoravské) podskupiny. Tato nářečí definuje jako pás na jihovýchodním okraji české nářeční skupiny: „Proti severovýchodočeským a středočeským nářečím sahají na sever zhruba po Poličku, Svratku a Přibyslav, proti jihozápadočeské podskupině na západ do blízkosti Třeště, Telče a Dačic. Jejich východní hranicí jsou jižnější úseky nářeční hranice česko-středomoravské.“18 Pojmy rozlišované Utěšeným (česko-moravský pás a českomoravská nářečí) Bělič nepoužívá. Bělič si všímá znaků společných s ostatními podskupinami nářeční skupiny české v užším smyslu i znaků společných s východnějšími nářečími. Některé znaky společné s moravskými nářečími tvoří podle Běliče hranici proti ostatním českým podskupinám: zejména skupina šč (dešč, ščípat), shodné skloňovací koncovky tvrdých a měkkých typů některých podstatných jmen v některých pádech (pekařa, rúža), měkké sklonění podstatných jmen se slovním základem na -s, -z, -l a podstatných jmen typu kúlňa, pekárňa. Běličova charakteristika je tak do značné míry shodná s aktuální charakteristikou českomoravské nářeční podskupiny, kterou uvádíme níže. V Českém jazykovém atlase19 je jedna ze zkoumaných lokalit (obec Rohozná) uvedena jako samostatný bod (502). Výzkum v obci Rohozná prováděli Luděk Bachmann a již zmiňovaný Slavomír Utěšený. Pro Slavomíra Utěšeného představovalo Poličsko, rodný kraj jeho matky, jeden z hlavních cílů jeho dialektologického bádání.20
16
UTĚŠENÝ, Slavomír. Nářečí přechodného pásu česko-moravského. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, s. 20. 17 BĚLIČ, Jaromír. Nástin české dialektologie. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 18 Tamtéž, s. 236. 19 BALHAR, Jan a Pavel JANČÁK. Český jazykový atlas. 1. vydání. Praha: Academia, 1992. 20 JANČÁK, Pavel. Zemřel Slavomír Utěšený. Naše řeč 1989, roč. 72, č. 5, s. 261.
15
Pro zajímavost uvedeme ještě jednoho autora, který se soustavně zabýval mluvou jedné ze zkoumaných lokalit (obce Rohozné). Jedná se o rohozenského učitele Václava Kopeckého, který pravidelně uveřejňoval své příspěvky v časopise Od Trstenické stezky.21 Kopecký se zaměřoval zejména na shromažďování lexika. Vycházel především z materiálu, který sám sesbíral.22 Mluvu obyvatel Rohozné charakterizuje jako „jakési rohozenské nářečíčko, drsné, sukovité – jak už je lid sám“.23
4.2 Charakteristika českomoravské nářeční podskupiny Charakteristiku nářečí zkoumané oblasti popisujeme v souladu s Encyklopedickým slovníkem češtiny,24 jenž zachycuje znaky českých dialektů nejaktuálněji. Českomoravská nářeční podskupina je vymezena jako pás na východním okraji české nářeční skupiny. Jedná se tedy o přechodovou oblast mezi českými a moravskými nářečími. Na západě sousedí s nářečími severovýchodočeskými, středočeskými a jihočeskými. Na východě sousedí se středomoravskými nářečími. V českomoravské nářeční podskupině najdeme dva okrajové úseky. Prvním z nich je typ žďársko-bystřický, jenž má některé znaky společné s nářečími severovýchodočeskými. Druhým okrajovým úsekem je typ jemnický, jenž má některé znaky společné s jihozápadočeskými nářečími a zároveň se středomoravskými nářečími. Českomoravská nářeční podskupina je součástí české nářeční skupiny. S touto skupinou má také společné základní rysy.
Znaky shodné s českou nářeční skupinou:
1. diftongizace ý (popř. í) > ej a ú > ou 2. úžení é > í 3. splynutí y s i 4. protetické v před o21
Od Trstenické stezky: vlastivědný sborník okresu litomyšlského a poličského. Litomyšl: Redakční sbor, 1922– 1933. Jedná se o příspěvky: Kterak se u nás mluví. Rohozná, O povaze a mluvě „Rouzeňáků“ a Rohozenský slovníček. 22 Během výzkumu jsme některá slova zapsaná Kopeckým zaznamenali jako stále používaná (např. kadlátka, hulánek). 23 KOPECKÝ, Václav. O povaze a mluvě „Rouzeňáků“. Od Trstenické stezky 1923/1924, roč. 3, č. 1, str. 143. 24 KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002, s. 393–396.
16
5. progresivní asimilace u skupiny sh 6. zánik souhlásky l v příčestí minulém, u sloves typu tisknout dubletní tvary 7. u tvrdých adjektiv vyrovnání tvarů v lok. a instr. sg. mask. a neut. ve prospěch lok. 8. nerozlišování kategorie životnosti v nom. pl. adjektiv a zčásti i rodových zájmen a naopak nenáležité životné tvary zájmen on, ona, ono v pl. 9. vynechávání auxiliáru v 1. os. minulého času 10. v pasivní konstrukci vyjadřující výsledný stav užívání jmenného tvaru příčestí, u slovesných základů obsahujících ryze zdokonavující předponu její odstranění 11. koncovky -ma, -ama, -ema v instr. pl. u všech typů sklonění
Vzhledem ke specifické poloze na hranici mezi Čechami a Moravou jsou pro českomoravskou nářeční podskupiny charakteristické i prvky moravských nářečí. Těchto prvků přibývá směrem k východu.
Znaky shodné s moravskými nářečími:
1. tzv. moravská krátkost 2. výslovnost skupiny šť jako šč 3. shodné koncovky tvrdých a měkkých substantiv v gen., dat. sg. mask. a v nom., akuz., vok., instr. fem. 4. měkké sklonění substantiv končících na -s, -z, -l a fem. typu kúlňa, pekárňa 5. u sloves s imperativem zakončeným na -i analogické tvary v pl. 6. u existenciálního slovesa být v 1. os. sg. tvar su a v imperativu biď, biďme 7. v 3. os. pl. sloves 4. třídy tvary prosijou, ležijou 8. ve funkci spony tvar seš a jako osobní morf v minulém čase příklonné –s 9. na rozdíl od středomoravských nářečí u životných maskulin tvar nom. ve funkci akuz.
17
5 Cíl a metoda práce Výběr obcí, řemesel a respondentů
Jádrem práce bylo na základě jazykového materiálu, shromážděného samostatným výzkumem ve třech obcích na Poličsku, sestavit slovník nářeční terminologie vybraných tradičních řemesel. Nářeční terminologie je chápána jako „terminologická složka lexika a vrstva označení vztahujících se k venkovské materiální kultuře a k tradičním krajovým řemeslům vůbec“.25 Do nářeční terminologie daných řemesel jsme zahrnuli i výrazy spisovné. Nejedná se tedy o slovník diferenční, ale relativně úplný. Pro výzkum byly zvoleny tři obce: Rohozná, Svojanov a Bystré. Obec Rohozná byla pro výzkum vybrána jako první. Následně byla tato lokalita doplněna o dvě sousední obce (Svojanov je od Rohozné vzdálen zhruba čtyři kilometry, Bystré okolo dvanácti kilometrů). Důvodem byla snaha získat pro výzkum větší počet respondentů i zajímavější výběr řemesel. Před vlastním nářečním výzkumem bylo nutné seznámit se s tradicí řemesel ve zkoumaných lokalitách a aktuální situací v obcích. S pomocí představitelů obcí (starosta, kronikář) i dalších obyvatel byl sestaven přehled nejstarších řemeslníků. V některých případech byl výzkum znemožněn zdravotním stavem respondentů. Z tohoto důvodu byla v průběhu výzkumu vyřazena dvě tradiční řemesla (pokrývačství a tkalcovství). Výzkumu se zúčastnilo celkem jedenáct respondentů. Kritériem pro jejich výběr byl především věk, který musel být vyšší než šedesát let. Dalším kritériem pro výběr byl jejich pobyt v zkoumaných obcích. Většina respondentů se ve zkoumaných lokalitách narodila. Dva respondenti, kteří se narodili jinde, však v obcích prožili velkou část života a vykonávali zde své řemeslo (viz Seznam respondentů).
Metoda získávání materiálu
Materiál byl získáván od srpna roku 2014 do března roku 2015. Nejdříve bylo vždy nutné seznámit se s daným řemeslem prostřednictvím patřičné literatury. Následně byl s její pomocí vytvořen seznam možných okruhů k rozhovoru s respondenty. Tyto okruhy se týkaly
25
VOJTOVÁ, Jarmila. K problematice vinařské nářeční terminologie. In Jazyk a jeho proměny. 1. vydání. Brno: Host, 2008, s. 246–252.
18
osob provádějících řemeslo, používaných nástrojů, využívaných materiálů, pracovních postupů, výsledných výrobků apod. Rozhovor s respondentem byl veden v jeho domě či dílně. Respondent byl nejdříve obeznámen s výzkumem a následně dotazován na několik otázek nepřímo souvisejících s výzkumem. Jednalo se o otázky zaměřené na okolnosti, za jakých začal provozovat své řemeslo apod. Záměrem bylo uvolnit atmosféru výzkumu a přimět respondenta, aby prostřednictvím reprodukce vzpomínek mluvil přirozeně. Poté následovaly otázky bezprostředně se týkající výzkumu. Použity byly metody řízeného rozhovoru a přímého dotazování. Zařazeny byly taktéž již vypracované dotazníky pro některá řemesla (zednictví a nářadí na opracování dřeva). Celý rozhovor byl se souhlasem respondentů nahráván a následně přepsán pomocí zjednodušeného fonetického přepisu. Poté byly z daných přepisů excerpovány patřičné termíny. Nahrávky i přepisy vybraných rozhovorů jsou přiloženy v přílohách.
Zpracování slovníku
Z excerpovaných termínů byly následně sestaveny slovníky (viz Stavba heslového odstavce). Slovníky jsou rozděleny podle jednotlivých řemesel. Za každou slovníkovou částí následuje věcněvýznamový heslář a vyhodnocení shromážděného materiálu formou tabulky a grafu. Jedna slovníková část je sestavena z materiálu vztahujícího se ke dvěma řemeslům (čalounictví a sedlářství). Důvodem je skutečnost, že k daným řemeslům poskytl jazykový materiál tentýž respondent a získaná terminologie se do značné míry překrývala. Součástí slovníku řezbářské terminologie jsou výrazy betlémářského řemesla. Výrazy jsme se rozhodli ponechat v rámci terminologie řezbářské a nevydělovat je jako samostatnou slovníkovou část.
19
6 Způsob zpracování slovníku a stavba heslového odstavce Heslová slova jsou zapsána tučně pomocí zjednodušeného fonetického přepisu a uvedena v základním tvaru. Poté následuje gramatická charakteristika heslového slova. V případě, že byla zjištěna hlásková varianta heslového slova, je tato varianta uvedena za heslovým slovem a oddělena lomítkem (např. beton/betón). Pokud má varianta heslového slova odlišné počáteční písmeno (např. lžica/žlica), je ve slovníku zaznamenána dvakrát: za heslovým slovem oddělena lomítkem a poté pod patřičným písmenem s odkazem na příslušné heslo. Výjimku tvoří slova zaznamenaná s některým nářečním rysem, který byl respondenty dodržován téměř důsledně (protetické v-, diftongizace í/ý v ej a úžení é v í). Tyto podoby jsme upřednostnili a přizpůsobili jsme jim řazení hesel ve slovníku. Například slova, která mají protetické v-, jsou řazena pod písmenem v, přestože v některých případech byla občas používána i podoba bez protetické hlásky. Podoba bez protetické hlásky je uvedena za lomítkem (vomítka/omítka). V jiných případech podoba bez protetické hlásky není uvedena vůbec, protože není pravděpodobné, že by ji mluvčí ze zkoumané lokality použil (vocílka). U malého množství případů je tomu naopak (olovňice). Obdobná je situace i v případě slov podléhajících diftongizaci a úžení.
U substantiv je po základním tvaru (nominativ singuláru) zaznamenán genitiv singuláru a rod (m. – maskulinum, f. – femininum, n. – neutrum). V případě, že se jedná o jméno hromadné či jméno pomnožné, je zaznamenána i tato informace (sgt. – jméno hromadné, plt. – jméno pomnožné). Pokud se nejedná o jméno pomnožné, ale o jméno užívané zejména v plurálu, je připsána zkratka zprav. v pl.
U adjektiv je po základním tvaru (nominativ singuláru mužského rodu) uvedena zkratka pro adjektiva (adj.). V případě, že se jedná o adjektivum, které není součástí slovního spojení, má heslový odstavec podobu jako u jiných heslových slov (význam, příklad užití, porovnání se SSJČ). Pokud je adjektivum součástí slovního spojení, je tento případ řešen jako jiná víceslovná pojmenování (viz níže).
20
U verb je po základním tvaru (infinitiv) zaznamenána 1. osoba singuláru prézentu, 2. osoba singuláru imperativu, 3. osoba singuláru préterita, dějové substantivum a vid slovesa (impf. – nedokonavé sloveso, pf. – dokonavé sloveso).
U adverbií je uvedena zkratka pro adverbia (adv.).
Jednotlivá slova z víceslovných pojmenování jsou zaznamenána jako samostatná hesla. Jedno slovo je vždy vybráno jako řídicí: substantivum ve spojení adjektiva a substantiva (africká tráva), řídicí substantivum ve spojení dvou substantiv (opsah popela), verbum ve spojení verba a substantiva (ďerovat kúži), verbum ve spojení verba a adverbia (viďet trojrozmňerňe) a adjektivum ve spojení adjektiva a adverbia (šitej ručňe). U ostatních slov je uveden odkaz na příslušné řídící slovo pomocí zkratky viz. U řídícího slova je na víceslovné pojmenování odkazováno pomocí zkratky ve spoj.
Na druhém řádku heslového odstavce je uveden význam heslového slova. Pokud se heslové slovo vyskytuje v SSJČ, je význam vysvětlen s jeho pomocí. V případě, že se heslové slovo v SSJČ nevyskytuje, je význam vysvětlen spisovným ekvivalentem, popřípadě opisem. U některých hesel je u významu uveden odkaz na obrázek v příloze. V heslovém odstavci je dále uveden příklad na užití heslového slova, pokud bylo slovo při výzkumu zachyceno ve vhodném kontextu. Příklady užití jsou zapsány kurzívou. Na dalších řádcích heslového odstavce jsou uvedena případná deminutiva (zkratka dem.) a prefigované varianty sloves (zkratka var.). Formální deminutiva tvoří samostatná hesla. Podobně jsou jako samostatná hesla uvedeny prefigované varianty sloves, pokud prefix výrazně mění význam heslových slov. Dále následují případná synonyma (zkratka syn.) a slova, jejichž význam věcně souvisí s heslovým slovem (zkratka srov.). V závěru heslového odstavce je ještě uvedeno porovnání heslového slova se SSJČ.26 Pokud se slovo v SSJČ vyskytuje, je zaznamenána pouze zkratka SSJČ. K těmto slovům řadíme i ty výrazy, které se liší od spisovné podoby pravidelnou nářeční hláskoslovnou obměnou. Na slova odlišující se nepravidelnou hláskoslovnou obměnou a slova odlišující se slovotvorně je upozorněno za zkratkou SSJČ (např. knedla – SSJČ jen knedlík). Jestliže je v SSJČ u slova uvedena stylistická charakteristika, je připsána také. V případě, že se slovo v SSJČ vyskytuje v odlišném významu než ve významu zjištěném při výzkumu, je
26
HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého I–VIII. 2. vydání. Praha: Academia, 1989.
21
zaznamenána zkratka SSJČ j.v. Pokud se slovo v SSJČ vyskytuje v obecném významu, je zaznamenána zkratka ob. v. V případě, že se slovo v SSJČ nevyskytuje, není informace o porovnávání uvedena. Slovní spojení byla řešena obdobně. Pokud se však nepodařilo najít celé slovní spojení, byla hledána alespoň jeho řídicí část. Pokud byla nalezena, byla uvedena za zkratkou SSJČ s označením, že se nejedná o identický význam (např. hruškoví mazáňí – SSJČ jen mazání (ob. v.)).
22
7 Seznam použitých zkratek adj. – adjektivum adv. – adverbium biol. – biologie bot. – botanika dem. – deminutivum dřev. – dřevařství expr. – expresivně f. – femininum fyz. – fyzika hovor. – hovorově chem. – chemie
plt. – jméno pomnožné poněk. – poněkud potrav. – potravinářství řem. – řemeslnický výraz řidč. – řidčeji sgt. – jméno hromadné slang. – slangově spoj. – spojení srov. – srovnej SSJČ
–
Slovník
spisovného
jazyka
českého impf. – nedokonavé sloveso j. v. – jiný význam kožel. – koželužství kuch. – kuchařství les. – lesnictví m. – maskulinum miner. – mineralogie mlyn. – mlynářství mor. – moravský výraz motor. – motorismus n. – neutrum nář. – nářečně ob. – obecně česky
stav. – stavebnictví syn. – synonymum tech. – technika var. – varianta včel. – včelařství výr. – výroba výtv. – výtvarnictví zahr. – zahradnictví zast. – zastarale zbož. – zbožíznalství zeměd. – zemědělství zprav. – zpravidla
ob. v. – obecný význam obl. – oblastně obr. – obrázek obuv. – obuvnictví odb. – odborně pf. – dokonavé sloveso pl. – plurál
23
8 Slovníková část
8.1 Čalounictví a sedlářství africkej, adj. viz tráva anglickej, adj. viz chomout 2 buben, -bnu, m. část stroje na zpracování čalounických a sedlářských výplňových materiálů Má to buben, do toho se to strká, vono se to točí a to prosťe načechrává ti žíňe. srov. mláťička SSJČ ob. v. butílka, -i, f. menší nádoba na čalounické lepidlo Potom s tech kanistrú si to leju do butílek [lepidlo]. srov. kanistr/kánistr cífka, -i, f. váleček k navíjení čalounické či sedlářské nitě Vona ta cífka, vona bila možná takle velká a stála pjeťistofku. SSJČ ob. v. cpat, -u, -i, -al, -aňí; impf. plnit čalounické a sedlářské výrobky vtlačováním výplňových materiálů var. nacpat, vicpat SSJČ ob. v. čalouňit, -ím, -i, -il, -eňí; impf. vycpávat nábytek či jej potahovat SSJČ čiňenej, adj. viz kúža/kúže 2, 5 dřevotříska, -i, f. materiál vyráběný z rozštěpeného dřeva ve formě desek, užívaný na vnitřní konstrukce nábytku Gdiš tam třeba je dřevotříska, tak tam dám prosťe hřebík. srov. překliška ďerovací, adj. viz klešťe ďerovač, -e, m. nástroj na vytváření otvorů v kůži syn. prúbojňík srov. (ďerovací) klešťe SSJČ tech. 24
ďerovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. ve spoj. d. kúži vytvářet otvory v koželužsky zpracované zvířecí kůži SSJČ jen děrovat (ob. v.) eletrickej, adj. viz núški hrana, -i, f. viz seříznout 1 hranořízek, -sku, m. nástroj na seřezávání ostrých okrajů kůže Abi tihleti hrani, abi to nedřelo do ruki, tak se veme hranořízek a tim takle seřízne tudle hranu. srov. seřezávat 1 hřebík, -u, m. tenký kovový kolíček na jednom konci zašpičatělý, na druhém opatřený hlavičkou, používaný v čalounictví jako spojovací materiál dem. hřebíček srov. (nastřelovací) sponka SSJČ ob. v. chomout, -a/-u, m. 1. část postroje navlékaná na šíji zapřaženým tažným zvířatům Podle toho, jakej má kúň krk, to musí do toho chomouta přesňe pasovat. srov. pobočňice, postroj 1, voprať/oprať SSJČ 2. ve spoj. anglickej ch. část postroje navlékaná na šíji koním táhnoucím povoz s lidmi syn. (kočárovej) chomout SSJČ jen chomout (ob. v.) 3. ve spoj. kočárovej ch. část postroje navlékaná na šíji koním táhnoucím povoz s lidmi syn. (anglickej) chomout SSJČ jen chomout (ob. v.) 4. ve spoj. kulatej ch. část koňského postroje navlékaná na šíji mající kruhový tvar SSJČ jen chomout (ob. v.) 5. ve spoj. špičatej ch. část koňského postroje navlékaná na šíji zakončená hrotem SSJČ jen chomout (ob. v.) chrom, -u, m. viz kúža/kúže 2 jehla, -i, f. ve spoj. zahnutá j. zakřivený čalounický a sedlářský nástroj k šití SSJČ jen jehla (ob. v.) kanistr/kánistr, -u, m. plechová nádoba na čalounické lepidlo To mňe choďí f patnácťilitrovejch tech a já si to potom takle přeleju támle do kánistru [lepidlo]. srov. butílka SSJČ jen kanystr (ob. v.)
25
klaďivo, -a, n. nástroj k zatloukání hřebíků do dřevěných konstrukcí nábytku dem. klaďífko SSJČ ob. v. klapkovej, adj. viz vohláfka/ohláfka 2 klešťe, -í, plt. ve spoj. ďerovací k. nástroj na vytváření otvorů v kůži srov. ďerovač, prúbojňík SSJČ odb. klešťina, -i, f. 1. dřevěná konstrukce vyztužující chomout Podle toho zase, jakej ten chomout je, tak se do toho viřízne klešťina. srov. ťílko, šikmina SSJČ j. v. 2. ve spoj. vohejbat k. viz vohejbat klín, -u, m. viz seříznout 2 kočárovej, adj. viz chomout 3 kónickej, adj. viz špalek koňík, -a, m. nástroj umožňující při šití kůže její upevnění To je koňík, na tom se fšechno šije. SSJČ j. v. koženka, -i, f. umělá hmota podobná kůži Musim to nejdříf tam vevňitř pořádňe spravit a pak to múžu teprf potáhnout, používám hlavňe látki anebo koženki. SSJČ krájet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. ve spoj. k. kúži dělit koželužsky zpracovanou zvířecí kůži na kousky SSJČ jen krájet (ob. v.) kulatej, adj. viz chomout 4, šidlo/šídlo 2 kúža/kúže, -e, f. 1. koželužsky zpracovaná zvířecí kůže A pak zas ješťe navíc ti kúže sou rúzňe vod řezňíkú pořezaní, jak to stahujou. srov. vepřovice SSJČ 2. ve spoj. chromem čiňená k. kůže zpracovaná pomocí stříbrobílého prvku Buťto sou kúže tříslem čiňení a pak sou chromem čiňení. SSJČ jen kůže (ob. v.)
26
3. ve spoj. postrojová k. materiál vhodný na výrobu výstroje pro tažná zvířata SSJČ jen kůže (ob. v.) 4. ve spoj. probarvená k. kůže napuštěná barvou Neska kúže stojí šest cet korun kilo probarvená. SSJČ jen kůže (ob. v.) 5. ve spoj. tříslem čiňená k. kůže zpracovaná pomocí přípravku z rozemleté kůry SSJČ jen kůže (ob. v.) 6. ve spoj. ďerovat k. viz ďerovat 7. ve spoj. krájet k. viz krájet 8. ve spoj. zeslabit k. viz zeslabit lak, -u, m. ve spoj. sedlářskej l. nátěrová hmota vyrobená z pryskyřice sloužící k ochraně sedlářských výrobků a zlepšení jejich vzhledu Laki sem používal na ti postroje, sedlářskej lak. SSJČ ob. v. lať, -e, f. 1. plochá dřevěná tyč tvořící vnitřní konstrukci nábytku Já tam přišroubuju ňákou lať, ta se sková a vúbec neňí viďet. SSJČ ob. v. 2. ve spoj. nosná l. dřevěná tyč podpírající celou konstrukci nábytku Voňi třeba uďelaj jednu lať, nosnou, která nese celí to sezeňí. SSJČ jen lať (ob. v.) lepidlo, -a, n. tekutý prostředek užívaný ke spojování čalounických materiálů SSJČ ob. v. ležatej, adj. viz pružina 2 madrac/madrace, -e, f. 1. silná a pružná vložka do lůžka Voňi neska sou ti madrace rúzňe, že jo, liďi maj víbjer. SSJČ jen madrace (ob.) 2. ve spoj. slamňená m. vložka do lůžka naplněná vymláceným suchým obilím syn. slamňík SSJČ jen madrace (ob. v.) 3. ve spoj. žíňená m. vložka do lůžka naplněná vlákny z ocasu koně Ti madrace se dřív ďáli žíňení nebo s tej africkej trávi a to se teťka vúbec neďelá. SSJČ jen žíněná matrace mašina, -i, f. šicí stroj SSJČ poněk. zast. ob. a expr. mláťička, -i, f. stroj na zpracování čalounických a sedlářských výplňových materiálů srov. buben SSJČ j. v.
27
molitan, -u, m. pěnový polyuretan používaný v čalounictví jako výplňový materiál srov. sláma, (africká) tráva, žíňe nastřelovací, adj. viz sponka nastřelovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. připevňovat či spojovat části nábytku pomocí spojovacího materiálu aplikovaného speciálním nástrojem (pistolí) srov. přibít SSJČ j. v. nosnej, adj. viz lať 2 núški, -žek, plt. ve spoj. eletrickí n. ruční nástroj složený ze dvou čepelí sloužící ke stříhání a poháněný elektřinou SSJČ jen nůžky (ob. v.) ňiť, -e, f. 1. upředené vlákno k šití Spravuju tašku, tak nemúžu černou tašku třeba spravovat svjetlejma ňiťema. SSJČ 2. ve spoj. sedlářská ň. materiál k šití sestávající z několika vláken srov. pramínek SSJČ jen niť (ob. v.) 3. ve spoj. voskovaná ň. vlákno k šití napuštěné tvárnou látkou, na omak mastnou SSJČ jen niť (ob. v.) péro, -a, n. 1. kovová součást matrací a pohovek Sem ďál takovou starodávnou sedačku a křesla a tam bili ješťe ti péra ohromňe visokí. syn. pružina 1 SSJČ 2. ve spoj. vázat p. viz vázat pérovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. tlumit nárazy (o matraci či pohovce) syn. pružit SSJČ pila, -i, f. nástroj s ocelovým pásem opatřeným zuby na řezání dřevěných konstrukcí nábytku dem. pilka SSJČ ob. v. pistole, -e, f. nástroj umožňující rychlou aplikaci spojovacích materiálů srov. (nastřelovací) sponka SSJČ j. v.
28
pobočňice, -e, f. část koňského postroje vedoucí od chomoutu po bocích koně srov. chomout, postroj 1, voprať/oprať SSJČ zeměd. poprsňí, adj. viz postroj 2 postroj, -e, m. 1. soustava řemenů pro zvíře užívané k tahu srov. chomout, pobočňice, voprať/oprať SSJČ 2. ve spoj. poprsňí p. soustava řemenů navlékaná tažnému zvířeti přes prsa Todle sou poprsňí [postroje], voňi řikali, že se f tom prej dusí ti koňe. syn. (uherskej) postroj SSJČ zeměd. 3. ve spoj. uherskej p. soustava řemenů navlékaná tažnému zvířeti přes prsa syn. (poprsňí) postroj SSJČ jen postroj (ob. v.) postrojovej, adj. viz kúža/kúže 3 potah, -u, m. povlak, jímž je pokryt nábytek SSJČ potáhnout, -u, -i, -ul, -uťí; pf. pokrýt nábytek povlakem Třeba si koupí sedací soupravu a chcou třeba k tomu potáhnout ušáka. SSJČ pramínek, -nku, m. vlákno, z jehož seskupení vzniká sedlářská niť To se dá rosplést [sedlářská niť] a tam se viďí, kolik to má pramínkú. srov. ňiť 2 SSJČ ob. v. probarvenej, adj. viz kúža/kúže 4 provázek, -zku, m. viz vošpicovat prúbojňík, -u, m. nástroj na vytváření otvorů v kůži syn. ďerovač srov. (ďerovací) klešťe SSJČ tech. pružina, -i, f. 1. kovová součást matrací a pohovek syn. péro 1 SSJČ
29
2. ve spoj. ležatá p. kovová součást matrací a pohovek umisťovaná do nich ve vodorovné poloze SSJČ jen pružina (ob. v.) 3. ve spoj. stojatá p. kovová součást matrací a pohovek umisťovaná do nich ve svislé poloze SSJČ jen pružina (ob. v.) pružit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. tlumit nárazy (o matraci či pohovce) syn. pérovat SSJČ tech. přaska, -i, f. spona na konci pásku koňského postroje srov. uďidlo, uzda, vohláfka/ohláfka SSJČ ob. v. (poněk. zast.) překliška, -i, f. deska sklížená z několika vrstev dýh lepených na sebe, užívaná na vnitřní konstrukce nábytku Ta překliška jako má pevnost, jo, tak ta sponka drží. srov. dřevotříska SSJČ dřev. přibít, -ju, -j, -il, -iťí; pf. připevnit či spojit části nábytku zatlučením hřebíku srov. nastřelovat SSJČ ob. v. púlka, -i, f. kravská kůže z poloviny těla srov. štik SSJČ j. v. řezanec, -nce, m. znehodnocení kůže způsobené neopatrným odřezáváním kůže z těla zvířete Gdiš je tadidle řezanec vod řezňíka, no tak ten řezanec mňe to úplňe skazí. SSJČ j. v. sedlařina, -i, f. řemeslo zabývající se výrobou předmětů z kůže (zejména sedel na koně a koňských postrojů) Ďelám jako vot toho, vot tej sedlařini, ale to se musim domluvit ze zákazňíkem, aš jak to bude. SSJČ ob. sedlářskej, adj. viz lak, ňiť 2 seříznout, -u, -ňi, -ul, -uťí; pf. 1. ve spoj. s. hrani odstranit ostré okraje kůže srov. hranořízek SSJČ jen seříznout (ob. v.) 2. ve spoj. s. do klínu opracovat kůži do tvaru zužujícího se do špice
30
Gdiš to potřebuju seříznout do klínu, gdiš třeba přídou dva proťi sobje, tak musí bit voba dva seříznutí. SSJČ jen seříznout (ob. v.) 3. ve spoj. s. na sílu odstranit svrchní vrstvu kůže syn. šerfovat, zeslabit SSJČ jen seříznout (ob. v.) síla, -i, f. viz seříznout 3 sklad, -u, m. útvar vzniklý několikerým přeložením látky Třeba je tam víc tech skladú, tak tam dám prosťe hřebík. SSJČ ob. v. sláma, -i, f. vymlácené suché části obilí používané v čalounictví jako výplňový materiál srov. molitan, (africká) tráva, žíňe SSJČ ob. v. slamňenej, adj. viz madrac/madrace 2 slamňík, -u, m. vložka do lůžka naplněná vymláceným suchým obilím dem. slamňíček syn. madrac/madrace 2 SSJČ sponka, -i, f. ve spoj. nastřelovací s. spojovací materiál aplikovaný pomocí speciálního nástroje (pistole) srov. hřebík, pistole SSJČ jen sponka (ob. v.) stojatej, adj. viz pružina 3 suk, -u, m. 1. uzel na niti Tadi si to napíchnu [kůži], skovám suk, jo, abi nebil viďet. SSJČ obl. mor. 2. kaz ve dřevě způsobený větví zarostlou do kmene Lať a ta má suk a f tom suku to praskne. SSJČ svjerák, -u, m. část nástroje (koníka) umožňujícího při šití kůže její upevnění Tadi to má svjerák, takle se to do toho sevře [kůže]. SSJČ ob. v. šerfovačka, -i, f. stroj na odstranění svrchní vrstvy kůže syn. zeslabovačka
31
šerfovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. odstranit svrchní vrstvu kůže syn. seříznout 3, zeslabit šidlo/šídlo, -a, n. 1. nástroj pro vypichování otvorů v kůži pro šití Podle toho, jaká taki je síla tej kúže, tak podle toho to šiju tema šidlama. SSJČ jen šídlo 2. ve spoj. kulatí š. nástroj pro vypichování otvorů pro šití zakončený oblým hrotem Šidla jsou vostrí anebo sou šidla kulatí. SSJČ jen šídlo (ob. v.) 3. ve spoj. vostrí š. nástroj pro vypichování otvorů pro šití zakončený špičatým hrotem SSJČ jen šídlo (ob. v.) šikmina, -i, f. zakřivení vnitřní konstrukce chomoutu Tou pilkou sem řezal tu šikminu, to se musí ďelat na míru. srov. klešťina, ťílko SSJČ j. v. špalek, -lku, m. ve spoj. kónickej š. dřevo kuželovitého tvaru sloužící při výrobě chomoutů SSJČ jen špalek (ob. v.) špičatej, adj. viz chomout 5 štik, -u, m. kravská kůže z poloviny těla bez končetin Voňi to řežou teťka, řikaj tomu štiki, uřežou ti nohi a ten prostředek bes tech noch prodávaj. srov. púlka SSJČ j. v. tráva, -i, f. ve spoj. africká t. palmové listí používané v čalounictví jako výplňový materiál Dříf se ďáli třeba slamňíčki s tej africkej trávi. srov. molitan, sláma, žíňe SSJČ tříslo, -a, n. viz kúža/kúže 5 ťílko, -a, n. část chomoutu obalující dřevěnou konstrukci Nejdříf se musí uďelat ťílko a to se cpe slámou. srov. klešťina, šikmina SSJČ j. v. uďidlo, -a, n. kovová část uzdy, kterou je kůň ovládán srov. přaska, uzda, vohláfka/ohláfka 1 SSJČ
32
uherskej, adj. viz postroj 3 ušák, -u, m. křeslo s vysokým opěradlem, na němž jsou výčnělky k opření hlavy SSJČ ob. uzda, -i, f. část postroje koně skládající se z udidla, ohlávky a otěží srov. přaska, uďidlo, vohláfka/ohláfka 1 SSJČ vázat, -žu, važ, -al, -áňí; impf. ve spoj. v. péra upevňovat pružiny uvnitř nábytku SSJČ jen vázat (ob. v.) vepřovice, -e, f. kůže z prasete srov. kúža/kúže 1 SSJČ vohejbat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. v. klešťini zakřivovat dřevěnou konstrukci chomoutu pomocí páry SSJČ jen ohýbat (ob. v.) vohláfka/ohláfka, -i, f. 1. součást uzdy nasazovaná na hlavu F Pardubicích sem viďel vohláfki na koňe, tak i s uďidlem a s přaskama a s prácí stála taki šestcet korun. srov. přaska, uďidlo, uzda SSJČ 2. ve spoj. klapková v. součást koňského postroje na hlavu mající stínítko na oči SSJČ jen ohlávka (ob. v.) voprať/oprať, -e, f. řemen na řízení spřežení srov. chomout, pobočňice, postroj 1 SSJČ voskovanej, adj. viz ňiť 3 vostrej, adj. viz šidlo/šídlo 3 vošpicovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; pf. ve spoj. v. provázek utvořit na konci šicího vlákna ostrý konec pro lepší navlékání do jehly Provázek musim vošpicovat, abich to dostal do té jehli. vzorňík, -u, m. ukázkový soubor potahových látek Já jenom na to vobjednám látku podle vzorňíku [na nábytek]. SSJČ ob. v.
33
zahnutej, adj. viz jehla zeslabit, -ím, -0, -il, -eňí; pf. ve spoj. z. kúži odstranit svrchní vrstvu kůže syn. seříznout 3, šerfovat SSJČ jen zeslabit (ob. v.) zeslabovačka, -i, f. stroj na odstranění svrchní vrstvy kůže syn. šerfovačka žíňe, -e, f. materiál z ocasu koně používaný v čalounictví jako výplňový materiál srov. molitan, sláma, (africká) tráva SSJČ ob. v. žíňenej, adj. viz madrac/madrace 3
34
1. Činnosti: cpat, čalouňit, ďerovat kúži, krájet kúži, nastřelovat, pérovat, potáhnout, pružit, přibít, seříznout hrani, seříznout do klínu, seříznout na sílu, šerfovat, vázat péra, vohejbat klešťini, vošpicovat provázek, zeslabit kúži
2. Jiné: butílka, cífka, kanistr/kánistr, pramínek, sklad, suk, vzorňík
3. Materiály: •
Konstrukční materiály: dřevotříska, překliška
•
Kůže: kúže chromem čiňená, kúže postrojová, kúže probarvená, kúže tříslem čiňená, púlka, řezanec, štik, vepřovice
•
Nátěrové materiály: lak sedlářskej
•
Potahové materiály: koženka, potah
•
Spojovací materiály: hřebík, lepidlo, ňiť, ňiť sedlářská, ňiť voskovaná, sponka nastřelovací
•
Výplňové materiály: molitan, sláma, tráva africká, žíňe
4. Nástroje, nářadí a náčiní: •
Části nástrojů: svjerák
•
Nástroje, nářadí a náčiní: ďerovač, hranořízek, jehla zahnutá, klaďivo, klešťe ďerovací, koňík, núški eletrickí, pila, pistole, prúbojňík, šerfovačka, šidlo/šídlo, šidlo/šídlo kulatí, šidlo/šídlo vostrí, špalek kónickej, zeslabovačka
5. Názvy řemesla: sedlařina
6. Stroje: •
Části strojů: buben
•
Stroje: mašina, mláťička
7. Výrobky: •
Části výrobků: klešťina, lať, lať nosná, péro, pobočňice, pružina, pružina ležatá, pružina stojatá, přaska, šikmina, ťílko, uďidlo, uzda, vohláfka/ohláfka, vohláfka/ohláfka klapková, voprať/oprať
•
Výrobky: madrac/madrace, madrac/madrace slamňená, madrac/madrace žíňená, slamňík, ušák 35
•
Výrobky (pro koně): chomout, chomout anglickej, chomout kočárovej, chomout kulatej, chomout špičatej, postroj, postroj poprsňí, postroj uherskej
36
Čalounictví a sedlářství Počet: Substantiva:
54
Verba:
8
Slovní spojení:
36
Celkem:
98
Čalounictví a sedlářství
36,7% Substantiva: Verba: Slovní spojení: 55,1%
8,2%
37
8.2 Klempířství barva, -i, f. ve spoj. olovnatá b. nátěrový materiál na plech obsahující olovo, dnes zakázaný srov. suřík SSJČ ob. v. bočňí, adj. viz lišta, plechováňí 1 borga, -i, f. typ plechu s povrchovou úpravou (apelativizací z názvu výrobce) Neska sou hodňe ďelaní tidle plechi s povrchofkou, tagzvaná borga, a rúzní barvi to má. srov. plech 1, povrchofka bouchat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. mírnými údery opracovávat plech A teť se to votočilo ťimhle štirhranem k tomu a zase se uš ten vohnutej znovu bouchal. var. zbouchat syn. klepat SSJČ j. v. cín, -u, m. ve spoj. letovací c. 1. stříbrobílý prvek sloužící k spojování kovových součástí srov. (letovací) pájka SSJČ jen cín (ob. v.) 2. ve spoj. praskat c. viz praskat čelo, -a, n. část koryta nacházející se na jeho začátku a konci (Obr. 1) Každí korito musí mít čela, že jo, sou s krajú, s koncú. srov. koleno 1, kotlík, svod SSJČ jen čelo žlabu českej, adj. viz žlab 2 doraz, -u, m. část nástroje sloužícího ke strojovému stříhání velkých plátů plechu (stolových nůžek) syn. pravítko SSJČ j. v. doťesňovací, adj. viz tmel 2 druhej, adj. viz vohib 2 falc, -e/-u, m. ohnutý okraj plechu vzniklý při spojování plechů Tema falcama se takle zbouchli [plechy], uďál se pás. SSJČ ob. v.
38
falcovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. ohýbat okraj plechu za účelem spojení plechů To znamená ti pási, kerí se dávali na střechu, tak se falcovali tagzvaňe. srov. přeložňík, šolajzna SSJČ tech. a stav. slang. hák, -u, m. 1. ve spoj. střešňí h. zakřivený předmět upevňující koryto ve vodorovné poloze Ten hák je na střechu, f kerím seďí to korito, jo, to je střešňí hák. SSJČ jen hák (ob. v.) 2. ve spoj. vobjímkovej/objímkovej h. zakřivený předmět upevňující koryto ve svislé poloze Pak bejvaj háki objímkoví teda, támle na ti svodi, to vobejme tu trupku. SSJČ jen hák (ob. v.) hlavňí, adj. viz koleno 2 hliňíkovej, adj. viz plech 2 hřebík, -u, m. tenký kovový kolíček na jednom konci zašpičatělý, na druhém opatřený hlavičkou používaný ke spojování a připevňování plechů srov. nejt 1, příchitka, šroub 1, vrut SSJČ ob. v. kiselina, -i, f. 1. ve spoj. převařená k. látka upravená varem, používaná k leptání kovů za účelem jejich snadnějšího spojení SSJČ jen kyselina (ob. v.) 2. ve spoj. k. solná vodný roztok plynného chlorovodíku používaný k leptání kovů SSJČ ob. v. 3. ve spoj. vostrá k. látka neupravená varem, používaná k leptání kovů za účelem jejich snadnějšího spojení SSJČ jen kyselina (ob. v.) 4. ve spoj. převářet k. viz převářet klaďivo, -a, n. ve spoj. viklepávací k. nástroj k opracování plechu pomocí mírných úderů dem. klaďífko SSJČ jen kladivo (ob. v.) klempíř, -e, m. 1. řemeslník zhotovující předměty z plechu SSJČ 2. ve spoj. stavebňí k. řemeslník zhotovující předměty z plechu sloužící k běžnému užívání To sou stavebňí klempíři, kterí ďelaj po venku. SSJČ jen klempíř (ob. v.) 3. ve spoj. umňeleckej k. řemeslník zhotovující předměty z plechu mající estetickou hodnotu Pak sou takoví ti umňeleckí klempíři, ďelaj ňákí ti pjekní tvari všech tech rúznejch vjecí. SSJČ jen klempíř (ob. v.)
39
klempířina, -i, f. řemeslo zaměřené na zpracování plechu a zhotovení výrobků z něj srov. plechařina klepat, -u/-ám, klep/-ej, -al, -áňí; impf. mírnými údery opracovávat plech var. naklepat, sklepat, viklepat srov. bouchat SSJČ ob. v. klešťe, -í, plt. ve spoj. vohejbací k. nástroj, jehož základem jsou dvě kloubově spojená ramena, sloužící k tvarování plechu Sebou si človjek bere drobní nářaďí, jako sou núški, vohejbací klešťe, klaďífka. dem. klešťički syn. vohejbački SSJČ j. v. koleno, -a, n. 1. ohbí koryta (Obr. 1) srov. čelo, kotlík, svod SSJČ ob. v. 2. ve spoj. hlavňí k. ústřední ohbí soustavy koryt SSJČ jen koleno (ob. v.) 3. ve spoj. vívodoví k. ohbí koryta umožňující vyústění vzduchu či vody ven SSJČ jen koleno (ob. v.) komín, -a, m. viz plechováňí 2 kopito, -a, n. část nástroje (přeložníku) sloužícího na překládání plechu Tadi vzadu je kopito, určitej vejški, jo, podle toho, jak se ti falce ďelaj visokí. SSJČ j. v. korito, -a, n. zařízení na odtok vody Na tech zámkách ti svodi tech korit, jo, neňi to tam k tomu, abi tam tekla voda, ale je to na parádu. dem. korejtko syn. žlab 1 SSJČ kornout, -u, m. výrobek z plechu určený pro zakrytí trubek (z praktického i estetického důvodu) Mi sme to [zinkový plech] používali spíš třeba na kornouti kolem zábradlí na balkonech. dem. kornoutek SSJČ j. v. kotlík, -u, m. část koryta, do něhož směřuje voda před odtokem (Obr. 1) Pak sou korita se fšema ťema kotlíkama, čelama.
40
srov. čelo, koleno 1, svod SSJČ j. v. koza, -i, f. podstavec na sestavování koryt dem. kozička SSJČ ob. v. kružítko, -a, n. nástroj sestávající ze dvou ramen majících hroty, sloužící k rýsování kružnic a oblouků na plech To kružítko je nastavitelní, že jo, tagže si tam človjek namňeří tu míru a prosťe si to vorísuje. SSJČ j. v. křížovej, adj. viz šroub 2 letovací, adj. viz cín 1, pájka letovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. spojovat kovové součásti roztavenou slitinou var. sletovat, zaletovat srov. navařit, svařit SSJČ levej, adj. viz núški 1 lišta, -i, f. ve spoj. bočňí l. kovový pás umisťovaný pod krajní pruh střešní krytiny syn. plechováňí 1 SSJČ jen lišta (ob. v.) mňeďenej, adj. viz plech 3 morafskej, adj. viz žlab 3 mosaznej, adj. viz plech 4 mustr, -u, m. kovový plát určitého tvaru sloužící jako vzor při zhotovování klempířských výrobků SSJČ ob. v. navařit, -ím, -0, -il, -eňí; pf. nanést kov v roztaveném stavu na povrch jiného kovu srov. letovat, svařit SSJČ tech. nejt, -u, m. 1. součástka sloužící k nerozebratelnému spojení kovů srov. hřebík, příchitka, šroub 1, vrut SSJČ
41
2. ve spoj. trhací n. součástka sloužící k nerozebratelnému spojení kovů, používaná v případech, kdy je potřebný spoj přístupný pouze z jedné strany SSJČ jen nýt (ob. v.) nejtovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. spojovat a připevňovat plechy pomocí součástek sloužících k nerozebratelnému spojení kovů var. přinejtovat SSJČ nerezovej, adj. viz plech 5 núški, -žek, plt. 1. ve spoj. leví n. nástroj složený ze dvou čepelí, sloužící ke stříhání plechu levým směrem Tam je takovejch záhibú, že čovjek musí použít jedni núški leví. SSJČ jen nůžky (ob. v.) 2. ve spoj. pákoví n. nástroj složený ze dvou čepelí, mající stříhací břity na pákách (Obr. 2) SSJČ tech. 3. ve spoj. praví n. nástroj složený ze dvou čepelí, sloužící ke stříhání plechu pravým směrem Ťema pravejma núškama bi to [plech] človjek aňi neustřích. SSJČ jen nůžky (ob. v.) 4. ve spoj. stoloví n. nástroj sloužící ke strojovému stříhání velkých plátů plechu (Obr. 3) Na tu stavebňí klempířinu se používaj teda núški stoloví v ďílňe. SSJČ jen nůžky (ob. v.) oksidovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. podléhat procesu, který způsobuje znehodnocení vlivem vlhkého prostředí (o plechu) Gdiš potom se mezi plech dostala vlchkost, tag bilo viďet, že taditen flek bil vlchkej a začal oksidovat. srov. rezaťet SSJČ ob. v. olovnatej, adj. viz barva pájka, -i, f. ve spoj. letovací p. nástroj sloužící ke spojování kovových součástí roztavenou slitinou srov. (letovací) cín SSJČ jen pájka (j. v.) pákovej, adj. viz núški 2 palička, -i, f. nástroj k tvarování plechu Tadi to má takovou rovinu a přes to se paličkou ťuká prvňí vohip [přes přeložník]. SSJČ ob. v. parapetňí, adj. viz plech 6 pás, -u, m. ve spoj. p. plechu užší pruh kovového plátu No to [falcování] spojovalo ti pási plechu k sobje.
42
srov. rula, tabule (plechu) SSJČ jen pás (ob. v.) pásovica/pásovina, -i, f. ocel vyráběná stříháním ocelových pruhů zastudena paš, -e, f. mezera mezi dvěma plochami (např. na střeše), která se spojuje pomocí plechu Kolem komínú a diš je tam ňegde ňáká paš, tak tam se teda dává plech. syn. úžlabí pertl, -u, m. výsledná podoba plechu, která vznikne po jeho zakřivení syn. vohib 1 plech, -u, m. 1. tenký, ohebný kovový plát Prosťe ubejvá tej práce s tim plechem a nahrazujou to tidle noví prfki kriťin. dem. plíšek srov. borga SSJČ 2. ve spoj. hliňíkovej p. kovový plát z lehkého, kujného prvku stříbrobílé barvy SSJČ jen plech (ob. v.) 3. ve spoj. mňeďenej p. kovový pláz z dobře vodivého prvku červenavé barvy Pak bil zákoňiťe mňeďenej plech, s kterím dneska ďelaj strašňe málo, protože bi to bilo drahí. SSJČ jen plech (ob. v.) 4. ve spoj. mosaznej p. kovový plát ze slitiny mědi a zinku žluté barvy SSJČ 5. ve spoj. nerezovej p. kovový plát z ocele nepodléhající znehodnocení vlivem vlhkého prostředí SSJČ jen plech (ob. v.) 6. ve spoj. parapetňí p. kovový plát používaný na zakrytí zídky pod oknem Samozřejmňe parapetňí plechi k oknúm se dávaj, i gdiš neska uš to taki nahrazujou plastovejma. SSJČ jen plech (ob. v.) 7. ve spoj. pozinkovanej p. kovový plát opatřený vrstvou prvku bělavé barvy Třeba pozinkovanej plech se musel uskladňit f suchím prostřeďí, abi nezvlhnul. SSJČ jen plech (ob. v.) 8. ve spoj. rezatej p. kovový plát znehodnocený působením vlhkého prostředí SSJČ 9. ve spoj. titanozinkovej p. kovový plát ze slitiny několika prvků mající přírodní barvu syn. titanozinek SSJČ jen plech (ob. v.) 10. ve spoj. zinkovej p. kovový plát z prvku bělavé barvy Ešťe bil zinkovej plech, to bil takovej mňekej, šikovnej na rúzní tvarováňí. SSJČ 11. ve spoj. pás p. viz pás 12. ve spoj. síla p. viz síla 13. ve spoj. stáčet p. viz stáčet
43
14. ve spoj. stříhat p. viz stříhat 15. ve spoj. tabula/tabule p. viz tabula/tabule 16. ve spoj. tvrdost p. viz tvrdost 17. ve spoj. vohejbat p. viz vohejbat plechařina, -i, f. práce s kovovými pláty srov. klempířina plechováňí, -í, n. 1. ve spoj. bočňí p. kovový pás umisťovaný pod krajní pruh střešní krytiny Tidle taški, co tadi se neska dávaj, ti maj hodňe prfkú, kerí třeba nahrazujou tadito bočňí plechováňí. syn. (bočňí) lišta 2. ve spoj. p. ke komínu kovový pás umisťovaný k zařízení na odvod kouře při topení 3. ve spoj. p. ke zďi kovový pás umisťovaný k plošné části stavební konstrukce plechovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. pobíjet kovovým plátem SSJČ podbíjet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. ve spoj. p. střechu opatřovat přesah střechy plechem SSJČ jen podbíjet (ob. v.) podbiťí, -í, n. ve spoj. p. střechi oplechování přesahu střechy Dicki se to mňeřilo na střeše, jakí bude podbiťí. povrchofka, -i, f. svrchní úprava plechu zajišťující jeho vyšší odolnost srov. borga pozinkovanej, adj. viz plech 7 praskat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. p. cín zjišťovat, kolik olova se nachází v cínu určeném k letování SSJČ jen praskat (ob. v.) pravej, adj. viz núški 3 pravítko, -a, n. část nástroje sloužícímu ke strojovému stříhání velkých plátů plechu (stolových nůžek) syn. doraz SSJČ ob. v. protlak, -u, m. prvek vytvořený v plechu za použití síly, sloužící jako výztuž i ozdoba syn. prúlis, vítlak SSJČ j. v.
44
prúlis, -u, m. prvek vytvořený v plechu za použití síly, sloužící jako výztuž i ozdoba syn. protlak, vítlak prvňí, adj. viz vohib 3 přeložňík, -u, m. nástroj na ohýbání plechu za účelem spojení plechů Ten centimetr [plechu] se přehl a to se takle zbouchalo a pak se votočil ten přeložňík k tomu. syn. šolajzna srov. falcovat SSJČ tech. převařenej, adj. viz kiselina 1 převářet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. ve spoj. p. kiselinu horkem zpracovávat směs kyseliny solné s částmi zinkového plechu za účelem jejího použití k leptání kovů SSJČ jen převářet (ob. v.) příchitka, -i, f. pásek z plechu sloužící k připevnění plechů A teť ten pás se dal na střechu, jo, přichit se příchitkama. srov. hřebík, nejt 1, šroub 1, vrut SSJČ ob. v. rádijus, -u, m. poloměr plechových výrobků Tidle žlabi sou asi nejmíň ve třech velikostech, to znamená rúznej rádijus. SSJČ ob. v. rezatej, adj. viz plech 8 rezaťet, -ím, -0, -el, -eňí; impf. stávat se znehodnoceným vlivem vlhkého prostředí (o plechu) Gdibi to tam bilo třeba díl, tak to začne úplňe rezaťet a mohlo bi se to vihoďit. srov. oksidovat SSJČ řidč. rula, -e, f. spojené kovové pláty stočené do válečku Neska uš sou pási fcelku, jo, čili to je ta rula. srov. pás (plechu), stáčečka, stáčet (plech), tabule (plechu) SSJČ j. v. seďet, -ím, -0, -el, -zeňí; impf. být umístěn a přichycen v hácích (o korytě) SSJČ ob. v.
45
signa, -i, f. stroj umožňující vytvářet v plechu prvky sloužící jako výztuž i ozdoba Potom projede tou signou a ti kolečka vám tam uďelaj takovej prúlis a vono to spevňí ten vírobek. syn. signovačka signovačka, -i, f. stroj umožňující vytvářet v plechu prvky sloužící jako výztuž i ozdoba Signovačka uš je nástroj, kerej má rúzní kolečka vimňeňitelní, kerí dokážou f tom plechu uďelat rúzní vítlaki, protlaki. syn. signa síla, -i, f. ve spoj. s. plechu vlastnost kovových plátů vypovídající o jejich mohutnosti srov. tvrdost (plechu) SSJČ jen síla (ob. v.) silikón, -u, m. organická sloučenina křemíku sloužící v klempířství jako spojovací materiál Silikónú je kupa, kerí sou na rúzní upotřebeňí, ať už vňitřňí nebo venkovňí. srov. tmel 1 SSJČ ob. v. solnej, adj. viz kiselina 2 stáčečka, -i, f. stroj na smotávání plechu do válců (Obr. 4) Pak sme si zajeli do Polički, tam mňeli stáčečku a ta mašina to stočila. srov. rula SSJČ j. v. stáčet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. ve spoj. s. plech smotávat kovové pláty do válců srov. rula SSJČ jen stáčet (ob. v.) stavebňí, adj. viz klempíř 2 stojanovej, adj. viz vrtačka stolovej, adj. viz núški 4 střecha, -i, f. viz podbíjet, podbiťí střešňí, adj. viz hák 1 stříhat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. s. plech zpracovávat kovové pláty pomocí nůžek var. nastříhat, prostříhat, rostříhat, vistříhat SSJČ
46
suřík, -u, m. látka přidávaná do nátěrových materiálů na plech za účelem antikorozního efektu Dříf se používali olovnatí barvi, ešťe se do toho dával suřík. srov. (olovnatá) barva SSJČ ob. v. svařit, -ím, -0, -il, -eňí; pf. spojit kovy zahřátím k bodu tavení na stykových plochách srov. letovat, navařit SSJČ tech. svjerák, -u, m. nástroj na upevňování plechů při jejich opracovávání SSJČ ob. v. svod, -u, m. část koryta odvádějící vodu srov. čelo, koleno 1, kotlík SSJČ j. v. šavla, -e, f. plech nedostatečně zajištěný při stříhání a tímto stříháním zkroucený, znehodnocený SSJČ j. v. šolajzna, -i, f. nástroj na ohýbání plechu za účelem spojení plechů Jeden plech přez druhej [se ohýbal] a pomáhala k tomu tagzvaná šolajzna. syn. přeložňík srov. falcovat šroub, -u, m. 1. součástka s vnějším závitem používaná ke spojování a připevňování plechů syn. vrut srov. hřebík, nejt 1, příchitka SSJČ ob. v. 2. ve spoj. křížovej š. spojovací součástka mající ve své horní části vytlačený tvar kříže SSJČ jen šroub (ob. v.) tabula/tabule, -e, f. ve spoj. t. plechu širší pruh kovového plátu srov. pás (plechu), rula SSJČ zbož. titanozinek, -nku, m. kovový plát ze slitiny několika prvků mající přírodní barvu Ten titanozinek taki má sví vlastnosťi, že neňí pevnej. syn. plech 9 titanozinkovej, adj. viz plech 9
47
tmel, -u, m. 1. látka sloužící v klempířství jako spojovací materiál srov. silikón SSJČ ob. v. 2. ve spoj. doťesňovací t. látka používaná v klempířství k vyplňování mezer a spár SSJČ jen tmel (ob. v.) trhací, adj. viz nejt 2 tvarofka, -i, f. součást potrubí sloužící k změně směru či průměru a ke spojování SSJČ tech. tvrdost, -ťi, f. ve spoj. t. plechu vlastnost kovových plátů vypovídající o jejich ohebnosti Neska uš se to trošku sjednoťilo, že ten plech nemá takoví velkí rozďíli f tej tvrdosťi. srov. síla (plechu) SSJČ jen tvrdost (ob. v.) umňeleckej, adj. viz klempíř 3 úžlabí, -í, n. mezera mezi dvěma plochami (např. na střeše), která se spojuje pomocí plechu syn. paš SSJČ j. v. viklepávací, adj. viz klaďivo vítlak, -u, m. prvek vytvořený v plechu za použití síly, sloužící jako výztuž i ozdoba syn. protlak, prúlis SSJČ j. v. vívodovej, adj. viz koleno 3 vobjímkovej/objímkovej, adj. viz hák 2 vohejbací, adj. viz klešťe vohejbački, -ček, plt. nástroj, jehož základem jsou dvě kloubově spojená ramena, sloužící k tvarování plechu Tagže si koupíte pás, prosťe si to položíte na prkna vječinou, vemete ti vohejbački. syn. (vohejbací) klešťe vohejbat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. v. plech zakřivovat kovové pláty var. navohejbat SSJČ jen ohýbat (ob. v.)
48
vohib, -u, m. 1. výsledná podoba plechu, která vznikne po jeho zakřivení syn. pertl SSJČ ob. v. 2. ve spoj. druhej v. končená fáze zakřivování plechu pomocí nerovné části speciálního nástroje (kopyta přeložníku) SSJČ jen ohyb (ob. v.) 3. ve spoj. prvňí v. počáteční fáze zakřivování plechu pomocí rovné části speciálního nástroje (přeložníku) SSJČ jen ohyb (ob. v.) vokap/okap, -u, m. spodní okraj střechy, který za deště zachycuje a odvádí vodu SSJČ vostrej, adj. viz kiselina 3 vrtačka, -i, f. ve spoj. stojanová v. statický stroj k vytváření děr v kovu SSJČ tech. vrut, -u, m. součástka s vnějším závitem používaná ke spojování a připevňování plechů syn. šroub 1 srov. hřebík, nejt 1, příchitka SSJČ j. v. zeď, zďi, f. viz plechováňí 3 zinkovej, adj. viz plech 10 žlab, -u, m. 1. zařízení na odtok vody syn. korito SSJČ 2. ve spoj. českej ž. zařízení na odtok vody mající jeden okraj zakroucený směrem dovnitř a druhý okraj zakroucený směrem ven SSJČ jen žlab (ob. v.) 3. ve spoj. morafskej ž. zařízení na odtok vody mající oba okraje zakrouceny směrem dovnitř SSJČ jen žlab (ob. v.)
49
1. Činnosti: bouchat, falcovat, klepat, letovat, navařit, nejtovat, oksidovat, plechovat, podbíjet střechu, praskat cín, převářet kiselinu, rezaťet, seďet, stáčet plech, stříhat plech, svařit, vohejbat plech
2. Jiné: mustr, paš, rádijus, úžlabí
3. Materiály: •
Nátěrové materiály: barva olovnatá
•
Ostatní materiály: cín letovací, kiselina převařená, kiselina solná, kiselina vostrá, silikón, suřík, tmel, tmel doťesňovací
•
Plech a druhy plechu: borga, pás plechu, pásovica/pásovina, plech hliňíkovej, plech mňeďenej, plech mosaznej, plech nerezovej, plech parapetňí, plech pozinkovanej, plech rezatej, síla plechu, plech titanozinkovej, tvrdost plechu, plech zinkovej, povrchofka, rula, šavla, tabula/tabule plechu, titanotinek
•
Spojovací materiály: hřebík, nejt, nejt trhací, šroub, šroub křížovej, vrut
4. Nástroje, nářadí a náčiní: •
Části nástrojů: doraz, kopito, pravítko
•
Nástroje, nářadí a náčiní: klaďivo viklepávací, klešťe vohejbací, koza, kružítko, núški leví, núški pákoví, núški praví, núški stoloví, pájka letovací, palička, přeložňík, svjerák, šolajzna, vohejbački, vrtačka stojanová
5. Názvy řemesla: klempířina, plechařina
6. Názvy řemeslníků: klempíř, klempíř stavebňí, klempíř umňeleckej
7. Stroje: signa, signovačka, stáčečka
8. Výrobky: •
Části výrobků: čelo, falc, hák střešňí, hák vobjímkovej/objímkovej, koleno, koleno hlavňí, koleno vívodoví, kotlík, pertl, protlak, prúlis, příchitka, svod, tvarofka, vítlak, vohib, vohib druhej, vohib prvňí
•
Výrobky: korito, kornout, lišta bočňí, plechováňí bočňí, plechováňí ke komínu, plechováňí ke zďi, podbiťí střechi, vokap/okap, žlab, žlab českej, žlab morafskej 50
Klempířství Počet: Substantiva:
50
Verba:
11
Slovní spojení:
51
Celkem:
112
Klempířství
44,6%
45,5%
Substantiva: Verba: Slovní spojení:
9,8%
51
8.3 Kuchařství amoleta, -i, f. smažený pokrm z jemného lítého těsta syn. smažinka srov. svítek SSJČ ob. bílej, adj. viz polifka/polífka 2 blboun, -a, m. vařené moučné jídlo mající náplň v podobě kousků ovoce syn. knedlík 6 SSJČ slang. bramborovej, adj. viz knedlík 2, ťesto 2 cedňík, -u, m. kuchyňské náčiní propouštějící tekutinu a zachycující pevné součástky SSJČ cibulovej, adj. viz vomáčka 2 citronka, -i, f. druh letního nakyslého jablka syn. jakupka srov. japko, kiseláč, kožeňák deko, -a, n. přípravek používaný při nakládání zeleniny Pak už bilo deko, to uš i moje matka nakládala do toho. srov. salicil SSJČ j. v. dranžírák, -u, m. ruční nástroj používaný na vykosťování masa syn. núž 2 drobeňí, -í, n. rozmělněné nudlové těsto jako zavářka do polévky syn. drtki, strouháňí srov. kapáňí, rejž 2, zavářka SSJČ drtki, -tek, plt. rozmělněné nudlové těsto jako zavářka do polévky syn. drobeňí, strouháňí srov. kapáňí, rejž 2, zavářka
52
ďíža, -e, f. dřevěná nádoba na mísení těsta srov. kopist, zaďelávačka SSJČ falďíček, -čku, m. záhyb na mase, který je třeba před jeho zpracováním vymýt srov. prát (maso) SSJČ ob. v. francle, -í, plt. roztřepené části masa vzniklé špatným vykostěním No musíš, abis anatomiji toho zvířecího ťela znala, abis jela podle tej kosťi, abi sis nenaďála franclí. srov. rozříznout 1, 2 SSJČ ob. v. haluška, -i, f. knedlík ze syrových brambor No tak haluški, to bili bramboroví, z brambor ze sirovejch, knedlíki. srov. knedlík 2 SSJČ ob. v. houskovej, adj. viz knedlík 3 hrnčířskej, adj. viz polifka/polífka 3 hrnkovej, adj. viz knedlík 4 hruškovej, adj. viz mazáňí 2 hřbet, -u, m. viz rozříznout 1 hulán, -u, m. placka ze strouhaných syrových brambor dem. hulánek srov. pekáček 2, (kočičí) svarba SSJČ j. v. husák, -u, m. větší podlouhlá nádoba určená na pečení srov. pánvice, pekáček 1 SSJČ j. v. chlebovej, adj. viz polifka/polífka 4 jakupka, -i, f. druh letního nakyslého jablka syn. citronka srov. japko, kiseláč, kožeňák
53
SSJČ j. v. janek, -nka, m. název pro křemenáč březový (Leccinum versipelle) Mi sme řikali janki, to sou křemenáče. srov. kuřátko, modrák, podhříbek, pravák SSJČ j. v. japko, -a, n. plod jabloně Nakrájelo se to japko, uvařilo se to a pak se to zavařilo smetanou. srov. citronka, jakupka, kiseláč, kožeňák, šidlička SSJČ ob. játrovej, adj. viz knedlíček 1, rejž 2 jíška, -i, f. zapražená mouka sloužící k zahušťování pokrmů To se zas ta cibule nechala z jíškou, pak se to rozvařilo vívarem. srov. rozmícháňí SSJČ kabelka, -i, f. papírový pytlík používaný k úschově potravin srov. škarbelica SSJČ j. v. kadlátka, -i, f. plod švestky srov. ringle, špendlik, (paví) vejce SSJČ nář. kapáňí, -í, n. řídké vaječné těsto kapané do vařící se polévky srov. drobeňí, drtki, rejž 2, strouháňí, zavářka SSJČ kinutej, adj. viz knedlík 5 kiseláč, -e, m. jablko mající chuť připomínající ocet Japka sme mňeli kiseláče, to bilo tak na kompot. srov. citronka, jakupka, japko, kožeňák knedla, -i, f. vařené moučné jídlo, zpravidla kulovitého tvaru Zahusťilo se to smetanou, knedla k tom nebo mi sme vječňe brambori jedli k tomu. dem. knedlička syn. knedlík SSJČ jen knedlík
54
knedlička, -i, f. kulička z různých přísad vařená v polévce syn. knedlíček 1, 2 SSJČ jen knedlíček knedlíček, -čku, m. 1. ve spoj. játrovej k. kulička z jater a dalších přísad vařená v polévce syn. knedlička SSJČ 2. ve spoj. kvasňicovej k. kulička z kvasnic a dalších přísad vařená v polévce syn. knedlička SSJČ jen knedlíček (ob. v.) knedlík, -u, m. 1. vařené moučné jídlo, zpravidla kulovitého tvaru dem. knedlíček syn. knedla SSJČ 2. ve spoj. bramborovej k. vařené moučné jídlo připravené z bramborového těsta srov. haluška SSJČ 3. ve spoj. houskovej k. vařené moučné jídlo připravené z těsta doplněného o kousky pečiva SSJČ 4. ve spoj. hrnkovej k. moučné jídlo vařené v malých nádobách určených primárně k pití SSJČ jen knedlík (ob. v.) 5. ve spoj. kinutej k. vařené moučné jídlo připravené z těsta, při jehož přípravě byly použity kvasnice SSJČ 6. ve spoj. ovocnej k. vařené moučné jídlo mající náplň v podobě kousků ovoce syn. blboun SSJČ jen knedlík (ob. v.) 7. ve spoj. tvarohovej k. vařené moučné jídlo připravené z tvarohového těsta SSJČ kočičí, adj. viz svarba kopist, -ťi, f. dřevěná tyč užívaná na mísení těsta srov. ďíža SSJČ kopka, -i, f. hořejší plocha kamen nebo pece srov. uhlák SSJČ nář. kořínek, -nku, m. ve spoj. kúzlečí k. vnitřnosti z mláděte kozy používané k přípravě pokrmů Anebo i na papriku se dal ten kúzlečí kořínek. srov. pajšl, vokruží
55
SSJČ jen hovězí, telecí, vepřový kořínek (potrav.) kost, -ťi, f. viz rozříznout 2 kožeňák, -u, m. druh jablka dozrávajícího na podzim, majícího velmi tvrdou slupku srov. citronka, jakupka, japko, kiseláč SSJČ j. v. kredenc, -e, f. skříň na nádobí a příbory srov. vařenka SSJČ kroužek, -šku, m. ve spoj. lomňickej k. cukroví dříve pečené na Vánoce, vytvořené z kvasnicového těsta a máčené v kávě Lomňickí krouški, ti se pekli každí Vánoce. srov. lineckí, pracka, (tvarohovej) šáteček, zázvorka SSJČ jen kroužek (j. v.) křidla, -e, f. poklice na přikrývání hrnců SSJČ nář. kuba, -i, m. vánoční pokrm z vařených krup a sušených hub Kuba, to bilo z vařenejma kroupama na Vánoce. srov. pražeňica SSJČ kuřátko, -a, n. název pro lišku obecnou (Cantharellus cibarius) srov. janek, modrák, podhříbek, pravák SSJČ nář. kúzlečí, adj. viz kořínek kvasňice, -0, plt. droždí užívané ke kynutí těsta To bilo mislim s kvasňicama ťesto. SSJČ kvasňicovej, adj. viz knedlíček 2 kvedlačka, -i, f. kuchyňské náčiní s hvězdicovitě rozšířeným koncem srov. kvedlat SSJČ
56
kvedlat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. vrtivým pohybem rozmíchávat var. roskvedlat SSJČ lineckí, -ho, n. cukroví pečené na Vánoce, vytvořené z tzv. lineckého těsta a promazané marmeládou srov. (lomňickej) kroužek, pracka, (tvarohovej) šáteček, zázvorka SSJČ jen linecký koláček litrofka, -i, f. nádoba o objemu jeden litr používaná při zavařování ovoce a zeleniny To bili ti skleňice litrofki z gumičkou. SSJČ ob. makovej, adj. viz mazáňí 3 marjánka, -i, f. sušená kvetoucí nať byliny s vonnými okrouhlými lístky, používaná jako koření srov. paduján SSJČ ob. máselňica, -e, f. nádoba na stloukání živočišného tuku z mléka srov. voctřeďifka/octřeďifka, šráček SSJČ máslo, -a, n. 1. ve spoj. přepušťení m. živočišný tuk vyrobený z mléka v tekutém stavu, používaný společně s rumem k natírání již upečených místních koláčů (půďáků) Na todle poťíráňí, tak musí bít přepušťení máslo. srov. mlíko, varmuža/varmužna SSJČ 2. ve spoj. zmňeklí m. živočišný tuk vyrobený z mléka v polotuhém stavu, používaný do těsta i náplní místních koláčů (půďáků) SSJČ jen máslo (ob. v.) maso, -a, n. viz prát mašinka, -i, f. stroj na mletí masa, ořechů, strouhanky apod. SSJČ ob. v. mazáňí, -í, n. 1. náplň do koláčů Ti hruškoví [koláče] se ďáli tadi, to je takoví krajoví, to mazáňí. SSJČ zast. ob. 2. ve spoj. hruškoví m. tradiční náplň do místních koláčů (půďáků) SSJČ jen mazání (ob. v.) 3. ve spoj. makoví m. jedna ze tří možných náplní do místních koláčů (půďáků)
57
SSJČ jen mazání (ob. v.) 4. ve spoj. tvarohoví m. jedna ze tří možných náplní do místních koláčů (půďáků) SSJČ jen mazání (ob. v.) mičák, -u, m. dřevěný stůl na čištění nádobí srov. vajling mlíko, -a, n. řídká část přepuštěného másla, která se teplem oddělí od tuku syn. varmuža/varmužna srov. máslo 1 SSJČ j. v. modrák, -u, m. název pro hřib kovář (Boletus luridiformis) srov. janek, kuřátko, podhříbek, pravák SSJČ expr. nohavica, -e, f. označení pro nerozkrájený závin syn. štricla srov. prdílka, štrúdl SSJČ j. v. nudle, -í, zprav. v pl. ve spoj. n. na sucho těstoviny ve tvaru úzkého proužku podávané s mákem a máslem SSJČ jen nudle (ob. v.) núž, nože, m. 1. ruční nástroj ke krájení, skládající se z čepele a střenky srov. vocílka SSJČ 2. ve spoj. špičatej n. ruční nástroj používaný na vykosťování masa syn. dranžírák SSJČ 3. ve spoj. zoupkovanej n. ruční nástroj používaný na krájení dezertů SSJČ jen nůž (ob. v.) ovocnej, adj. viz knedlík 6, polifka/polífka 5 paduján, -u, m. prášek z plodů badyáníku pravého používaný jako koření srov. marjánka SSJČ jen padyán (nář.) pajšl, -u, m. zvířecí vnitřnosti používané k přípravě pokrmů Kúzlečí hlava a pajšl a jako na papriku se to uďálo. srov. (kúzlečí) kořínek, vokruží
58
SSJČ pánvice, -e, f. mělká kulatá nádoba s dlouhým držadlem určená na smažení srov. husák SSJČ pařáček, -čku, m. nádoba s dírkovaným dnem, kudy proniká pára a ohřívá pokrmy SSJČ jen pařák (kuch.) paví, adj. viz vejce pekáček, -čku, m. 1. malá podlouhlá nádoba určená na pečení srov. husák SSJČ 2. placka z vařených brambor podávaná s povidlím nebo rozvařeným ovocem Pekáčki, ti se ďelaj z vařenejch brambor taki a pekli se dříf na plotňe jenom. srov. hulán, (kočičí) svarba SSJČ ob. v. perňík, -u, m. ve spoj. strouhanej p. nadrobno rozmělněné pečivo s medem a kořením, používané k posypání místních koláčů (půďáků) Posipe se ten střet [koláče] strouhaním perňíkem, no a pak se to múže pocukrovat. SSJČ peroutka, -i, f. husí křídlo sloužící k vymetání kuchyňských kamen srov. pírko SSJČ zast. a obl. pírko, -a, n. náčiní z husích per sloužící k potírání pečiva vajíčkem nebo máslem srov. peroutka SSJČ ob. v. pišingr, -u, m. zákusek SSJČ j. v. plecháček, -čku, m. kovový hrneček na mléko srov. puclák SSJČ j. v. podhříbek, -pku, m. název pro suchohřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus) srov. janek, kuřátko, modrák, pravák
59
polifka/polífka, -i, f. 1. tekutý pokrm, zpravidla teplý, se zavařenými přísadami Trošku se to přisolilo, ta polifka, pak se to zavařilo smetanou nebo mlíkem. SSJČ 2. ve spoj. bílá p. tekutý pokrm zahuštěný světlou jíškou SSJČ 3. ve spoj. hrnčířská p. dříve připravovaný tekutý pokrm zahuštěný světlou jíškou či moukou rozpuštěnou ve vodě či mléku SSJČ jen polívka (ob. v.) 4. ve spoj. chlebová p. dříve připravovaný tekutý pokrm ze ztvrdlého pečiva SSJČ 5. ve spoj. ovocná p. dříve připravovaný tekutý pokrm z jablek či švestek Mi sme vařili doma i ovocní polifki. SSJČ jen polívka (ob. v.) 6. ve spoj. zamíchaná p. tekutý pokrm zahuštěný moukou rozpuštěnou ve vodě či mléku (rozmícháním) srov. rozmícháňí SSJČ jen polívka (ob. v.) popežňík, -u, m. kameninová nádoba používaná na uskladnění mléka, sádla apod. pracka, -i, f. cukroví pečené na Vánoce, ochucené skořicí a tvarované do podoby zvířecí tlapy srov. (lomňickej) kroužek, lineckí, (tvarohovej) šáteček, zázvorka SSJČ jen pracička (kuch.) prát, peru, per, pral, praňí; impf. ve spoj. p. maso vodou očišťovat maso var. viprat maso, voprat maso srov. falďíček SSJČ jen prát (ob. v.) pravák, -u, m. název pro hřib dubový (Boletus reticulatus) srov. janek, kuřátko, modrák, podhříbek SSJČ j. v. pražeňica, -e, f. pokrm z hub a smažených vajíček srov. kuba SSJČ j. v. prdílka, -i, f. koncová část závinu srov. nohavica, štricla, štrúdl SSJČ j. v. prsňí, adj. viz rozříznout 2
60
přepusťit, -ím, -0, -il, -šťeňí; pf. rozehřát tuk SSJČ přepušťenej, adj. viz máslo 1 puclák, -u, m. oblý hrneček na čaj či kávu srov. plecháček SSJČ j. v. púďák, -u, m. tradiční místní koláč čtvercového tvaru, nejčastěji s hruškovou náplní (též makovou a tvarohovou), sypaný strouhaným perníkem, pečený původně na svatby, dnes i na jiné slavnostní příležitosti Púďáki, to je tadi tradičňí jídlo, koláče svadebňí. srov. voko radílko, -a, n. ozubené kolečko na násadě, užívané k vykrajování drobného pečiva z těsta SSJČ jen rádýlko rejž, -e, f. 1. loupané obilky trávy s latou drobných kvítků SSJČ nář. 2. ve spoj. játrová r. zavářka do polévky z prolisovaných jater Nebo rejš játrová s tech knedliček se uďelá přes struhátko. srov. drobeňí, drtki, kapáňí, strouháňí, zavářka SSJČ ringle, -e, f. plod slívy Mi sme zavařovali třešňe, třeba sto skleňic matka zavařovala, a ti zelení ringle. srov. kadlátka, špendlik, (paví) vejce SSJČ rozmícháňí, -í, n. mouka rozpuštěná ve vodě či mléku sloužící k zahušťování pokrmů Aňi sme třeba jíšku neďáli, jen rozmícháňí. srov. jíška, polifka/polífka 6 rozříznout, -nu, -ňi, -nul, -nuťí; pf. 1. ve spoj. r. po hřebu první ze dvou možných způsobů vykosťování kuřete srov. francle SSJČ jen rozříznout (ob. v.) 2. ve spoj. r. po prsňí kosťi druhý ze dvou možných způsobů vykosťování kuřete srov. francle SSJČ jen rozříznout (ob. v.)
61
salicil, -u, m. druh kyseliny používaný při zavařování ovoce Dříf, gdiš nebili ti konzervanti, bil jenom salicil. srov. deko SSJČ výr., zbož. síťka, -i, f. pletivo umisťované na vlasy v kuchyních sloužících veřejnosti SSJČ ob. v. smažinka, -i, f. smažený pokrm z jemného lítého těsta syn. amoleta srov. svítek SSJČ ob. strouhanej, adj. viz perňík strouháňí, -í, n. rozmělněné nudlové těsto jako zavářka do polévky syn. drobeňí, drtki srov. kapáňí, rejž 2, zavářka SSJČ struhátko, -a, n. kuchyňské náčiní s ostře vyraženými otvory k rozmělňování tuhých hmot SSJČ j. v. sucho, -a, n. viz nudle svarba, -i f. ve spoj. kočičí s. pokrm z bramborů, zelí a škvarků Kočičí svarba sme tom řikali, brambori zelím, teť tom řikaj ňák ináč. srov. hulán, pekáček 2 SSJČ jen svarba (ob. v.) svítek, -tku, m. pokrm z jemného lítého těsta s borůvkami pečený v troubě srov. amoleta SSJČ j. v. šáteček, -čku, m. ve spoj. tvarohovej š. cukroví dříve pečené na Vánoce, naplněné tvarohem a tvarované do podoby trojúhelníku srov. (lomňickej) kroužek, lineckí, pracka, (tvarohová) taška, zázvorka SSJČ jen šáteček (ob. v.) šidlička, -i, f. plod hrušky vhodný na sušení srov. japko
62
škarbelica, -e, f. plechová nádoba používaná k úschově potravin srov. kabelka škarupina, -i, f. vaječná skořápka šnitlich, -u, m. trubičkovité listy cibulnaté rostliny, pažitka špajz, -u, m. chladná místnost k uložení a uchování potravin, spižírna dem. špajzek SSJČ ob. špendlik, -u, m. žlutozelený plod slívy srov. kadlátka, ringle, (paví) vejce SSJČ jen špendlík (zahr.) špičatej, adj. viz núž 2 šráček, -u, m. lis na tvaroh srov. máselňica, voctřeďifka/octřeďifka SSJČ jen šráčky štamprle, -ete, n. malá sklenka na alkohol SSJČ ob. štricla, -e, f. označení pro nerozkrájený závin syn. nohavica srov. prdílka, štrúdl štrúdl, -u, m. pečivo ze zavinutého těsta s jablečnou náplní srov. nohavica, prdílka, štricla SSJČ ob. štvrťinka, -i, f. jeden ze dvou možných způsobů, na něž je možné servírovat místní koláč (půďák) – na 4 díly Pak se rozďelí buťto na štvrťinki nebo na osminki, gdiš se podává na stúl. srov. vosminka SSJČ jen čtvrtinka (ob. v.) šťouchadlo, -a, n. kuchyňské náčiní pro rozmačkání uvařených brambor srov. šťouchat
63
šťouchat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. rozmačkávat uvařené brambory srov. šťouchadlo SSJČ jen šťouchané brambory taška, -i, f. ve spoj. tvarohová t. pokrm vařený ve všední dny, naplněný tvarohem a tvarovaný do podoby čtverce Pak třeba tvarohoví taški, to je ťesto z mouki, z vajíčka, viválení, naplňení tvarohem a vařit. dem. (tvarohová) tašťička srov. (tvarohovej) šáteček SSJČ jen taška (ob. v.) tvarohovej, adj. viz knedlík 7, mazáňí 4, šáteček, taška, ťesto 3 ťesto, -a, n. 1. polotuhá hmota z mouky a vody, mléka apod., zadělaná zpravidla na pečivo To bilo takoví vobičejňejší ťesto, vikrájeli se s toho takoví krouški, to se upeklo. SSJČ 2. ve spoj. bramboroví ť. polotuhá hmota s příměsí syrových či vařených brambor Pak zase z bramborovího ťesta viválet a naplňit povidlím. SSJČ jen těsto (ob. v.) 3. ve spoj. tvarohoví ť. polotuhá hmota s příměsí tvarohu SSJČ jen těsto (ob. v.) 4. ve spoj. votpalovaní ť. polotuhá hmota vařená za stálého míchání tak dlouho, až zhoustne a nechytá se na stěny nádoby Matka ďála s toho votpalovaního ťesta takoví bochánki. SSJČ ťopka, -i, f. označení pro krůtu SSJČ obl. uhlák, -u, m. prostor v kuchyňských kamnech sloužící pro uskladnění topiva srov. kopka SSJČ j. v. umejvačka, -i, f. pomocná síla v kuchyni zabývající se většinou čištěním nádobí SSJČ ob. v. vajling, -u, m. část dřevěného stolu na čištění nádobí, do níž se nádobí vkládalo srov. mičák varmuža/varmužna, -i, f. řídká část přepuštěného másla, která se teplem oddělí od tuku syn. mlíko srov. máslo 1
64
vařejka, -i, f. kuchyňské náčiní s plochým, kruhovitě rozšířeným koncem na míchání pokrmů SSJČ nář. vařenka, -i, f. skříňka, v níž je umístěno nádobí (případně pokrmy) srov. kredenc SSJČ j. v. vejce, -e, n. ve spoj. paví v. fialový plod blumy srov. kadlátka, ringle, špendlik SSJČ j. v. vocílka, -i, f. ocelový brousek No a vocílku na broušeňí, to teda jako nepoužívám. srov. núž 1 SSJČ voko, -a, n. část místního koláče (půďáku), jíž prosvítá náplň srov. púďák SSJČ j. v. vokruží, -í, n. telecí střeva používaná k přípravě pokrmů Mi sme jedli i vokruží, to bili vičišťení střeva ze sajícího telete. srov. (kúzlečí) kořínek, pajšl SSJČ potrav. vokurkovej, adj. viz vomáčka 3 vomáčka/omáčka, -i, f. 1. polotekutý pokrm, který se připravuje k masu SSJČ 2. ve spoj. cibulová v. polotekutý pokrm k masu z cibule, jíšky a vývaru SSJČ 3. ve spoj. vokurková v. polotekutý pokrm k masu z okurek, másla a jíšky SSJČ vosminka, -i, f. jeden ze dvou možných způsobů, na něž je možné servírovat místní koláč (půďák) – na 8 dílů srov. štvrťinka SSJČ ob. v. voštenec, -nce, m. nedůkladným očištěním zachovalý pozůstatek peří na syrovém drůbežím mase Kuřecí [maso], no tak vobrat, abis nemňela ňegde ňákí zbitki tech voštencú.
65
votpalovanej, adj. viz ťesto 4 voctřeďifka/octřeďifka, -i, f. přístroj na oddělení smetany od mléka srov. máselňica, šráček SSJČ ob. v. zaďelat, -ám, -ej, -al, -áňí; pf. připravit a vypracovat těsto Zaďelá se ťesto, nechá se to, aš je hlatkí. srov. zaďelávačka SSJČ zaďelávačka, -i, f. mísa na přípravu a vypracování těsta srov. ďíža, zaďelat SSJČ zamíchanej, adj. viz polifka/polífka 6 zavářka, -i, f. přísada, kterou se zahušťuje polévka srov. drobeňí, drtki, kapáňí, rejž 2, strouháňí SSJČ závotka, -i, f. kuchyně náležející k firmě, továrně SSJČ slang. zázvorka, -i, f. cukroví dříve pečené na Vánoce, ochucené zázvorem Dříf se pekli zázvorki a lomňickí krouški, to bilo starí cukroví, to sme ďelali. srov. (lomňickej) kroužek, lineckí, pracka, (tvarohovej) šáteček SSJČ ob. v. zbjeračka, -i, f. kuchyňské náčiní k nabírání tekutin SSJČ zelňák, -u, m. kynuté pečivo plněné dušeným zelím Zelňáki, to bilo, gdiš se krouhalo zelí, tak ťesto jak na buchti a naplňilo se to zelím dušením. SSJČ ob. zemlbába, -i, f. moučník z plátků housek a jablek nebo tvarohu syn. žemlofka SSJČ poněk. zast. ob. zmňeklej, adj. viz máslo 2
66
zoupkovanej, adj. viz núž 3 železňák, -u, m. kovový hrnec uvnitř smaltovaný SSJČ ob. žemlofka, -i, f. moučník z plátků housek a jablek nebo tvarohu syn. zemlbába SSJČ žica, -e, f. prohloubené náčiní k nabírání tekutin nebo sypkých látek Muselas namočit žicu do tej vodi. SSJČ jen lžíce
67
1. Činnosti: kvedlat, prát maso, přepusťit, rozříznout po hřbetu, rozříznout po prsňí kosťi, šťouchat, zaďelat
2. Jiné: deko, kabelka, nohavica, prdílka, salicil, škarbelica, škarupina, štricla, štvrťinka, ťopka, voko, vosminka, voštenec
3. Materiály: •
Houby: janek, kuřátko, modrák, podhříbek, pravák
•
Koření: marjánka, paduján
•
Maso a vnitřnosti: falďíček, francle, kořínek kúzlečí, pajšl, vokruží
•
Ovoce a zelenina: citronka, jakupka, japko, kadlátka, kiseláč, kožeňák, ringle, šidlička, šnitlich, špendlik, vejce paví
•
Polotovary: jíška, mazáňí, mazáňí hruškoví, mazáňí makoví, mazáňí tvarohoví, rozmícháňí
•
Suroviny: kvasňice, máslo přepušťení, máslo zmňeklí, mlíko, perňík strouhanej, rejž, varmuža/varmužna
4. Místa k provozování řemesla: •
Části kuchyně: kopka, kredenc, mičák, špajz, uhlák, vajling, vařenka
•
Místa k provozování řemesla: závotka
5. Nástroje, nářadí a náčiní: •
Nádobí a nádoby: ďíža, husák, litrofka, pekáček, plecháček, popežňík, puclák, štamprle, zaďelávačka, železňák
•
Nástroje, nářadí a náčiní: cedňík, dranžírák, kopist, křidla, kvedlačka, máselňica, mašinka, núž, núž špičatej, núž zoupkovanej, pánvice, pařáček, peroutka, pírko, radílko, struhátko, šráček, šťouchadlo, vařejka, vocílka, voctřeďifka/octřeďifka, zbjeračka, žica
6. Názvy řemeslníků: umejvačka
7. Oblečení a ochranné pomůcky řemeslníků: síťka
68
8. Výrobky: •
Knedlíky: blboun, haluška, knedla, knedlík, knedlík bramborovej, knedlík houskovej, knedlík hrnkovej, knedlík kinutej, knedlík ovocnej, knedlík tvarohovej
•
Moučníky a cukroví: amoleta, kroužek lomňickej, lineckí, pišingr, pracka, púďák, smažinka, svítek, šáteček tvarohovej, štrúdl, zázvorka
•
Omáčky: cibulová, vokurková
•
Pokrmy: hulán, kuba, nudle na sucho, pekáček, pražeňica, svarba kočičí, taška tvarohová, zelňák, zemlbába, žemlofka
•
Polévky: bílá, hrnčířská, chlebová, ovocná, zamíchaná •
Přísady na zahuštění polévky: drobeňí, drtki, kapáňí, knedlička, knedlíček játrovej,
knedlíček kvasňicovej, rejž játrová, strouháňí, zavářka •
Těsta: bramboroví, tvarohoví, votpalovaní
69
Kuchařství Počet: Substantiva:
110
Verba:
4
Slovní spojení:
37
Celkem:
151
Kuchařství
24,5%
Substantiva: Verba: Slovní spojení:
2,6% 72,8%
70
8.4 Mlynářství aspiratér, -u, m. stroj na čištění obilí sestávající z několika sít Postupním vívojem se k tomu přidávali další síta a nakonec potom vzňikl aspiratér. automatickej, adj. viz váha bjehoun, -u, m. svrchní pohyblivý mlýnský kámen srov. kámen 5 SSJČ mlyn. českej, adj. viz kámen 1 čisťit, -ím, -i, -il, -šťeňí; impf. ve spoj. č. vobilí odstraňovat nežádoucí příměsi a nečistoty od obilných zrn var. vičisťit SSJČ ob. v. domílat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. dokončovat mlecí proces SSJČ drť, -i, f. nahrubo rozmělněná obilná zrna No a s tej drťi se potom ňeco ďelalo, třeba s toho pekli ňákí placki. srov. šrot SSJČ zeměd. drťit, -ím, -0, -il, -ceňí; impf. tlakem rozmělňovat obilná zrna var. podrťit, rozdrťit SSJČ ob. v. dřevoplinovej, adj. viz motor 1 eletrickej, adj. viz motor 2 elevátor, -u, m. ve spoj. korečkovej e. zařízení na nakládání a přemisťování obilí syn. kapsovej vítah SSJČ tech. francouskej, adj. viz kámen 2 hasačert, -a, m. mlýnské zařízení na prosévání mouky otřásáním pytle
71
Hasačert, to bil takovej pitlík z řitčího plátna, do kterího to padalo, a ta mouka se přes to sipala. srov. visévač/visívač 1 SSJČ hlatkej, adj. viz mouka 2 hnát, ženu, žeň, hnal, hnaňí; impf. ve spoj. h. vodu vést vodu ke mlýnu náhonem Část tej vodi se hnala náhonem takle k tomu mlínu přes to vodňí kolo. SSJČ horňí, adj. viz kolo 2, voda 1 hrana, i, f. 1. ve spoj. přepadová h. část stroje na nakládání a přemisťování obilí, přes kterou obilí přepadlo To bježí a dostane se to sem a tadi je přepadová hrana. syn. šustátor SSJČ j. v. 2. ve spoj. sekat h. viz sekat hranolovej, adj. viz viséváč/visívač 2 hrubej, adj. viz mouka 3 chasa, -i, f. ve spoj. mlínská ch. lidé zaměstnaní ve mlýně Ti liďi, keří f tom mlejňe ďelali, tak se jim řikalo mlínská chasa. srov. mládek, mlinář, pan (otec), prášek, stárek SSJČ jen mlynářská chasa chlebovej, adj. viz mouka 4 ječmen, -e, m. obilnina s několikařadým klasem, s velmi dlouhými drsnými osinami a s okoralými obilkami To se ďelali kroupi s toho ječmene a to se musí ta slupka s toho votstraňit. srov. proso 1, pšeňice, žito SSJČ ječnej, adj. viz mouka 5 jez, -u, m. vodní stavba napříč řečištěm k umělému zvýšení hladiny toku syn. splav SSJČ kámen, -e, m. 1. ve spoj. českej k. druh mlýnského kamene českého původu z pískovce Tagže ťemi českími kameni se to nahrubo rozdrťilo.
72
syn. pískofcovej k. SSJČ jen kámen (ob. v.) 2. ve spoj. francouskej k. druh mlýnského kamene francouzského původu z jaspisu A tak se potom začali dovážet ti francouskí kameni. SSJČ jen kámen (ob. v.) 3. ve spoj. mlecí k. kámen používaný ve mlýně k drcení obilí SSJČ 4. ve spoj. pískofcovej k. druh mlýnského kamene českého původu z pískovce syn. českej k. SSJČ jen kámen (ob. v.) 5. ve spoj. spodňí k. dolní nepohyblivý mlýnský kámen srov. bjehoun SSJČ jen kámen (ob. v.) 6. ve spoj. umňelej k. druh mlýnského kamene jiného než horninového původu SSJČ j. v. kapsa, -i, f. 1. část vodního kola na horní vodu, v níž se udržuje voda Ta voda šla taditudi a tekla do tech kapes. syn. koreček 1 srov. zaráška SSJČ tech. 2. část stroje na nakládání a přemisťování obilí, v níž se udržuje obilí Ten produkt padá sem a ta prázdná kapsa jede taditudi dolu. syn. koreček 2 SSJČ j. v. kapsovej, adj. viz vítah klas, -u, m. horní část stébla se semeny (u obilí) srov. stéblo, zrno SSJČ kolo, -a, n. 1. ve spoj. vodňí k. mlýnské kolo poháněné vodou F ťech dávnejch dobách se začali používat vodňí kola. SSJČ 2. ve spoj. k. na horňí vodu mlýnské kolo, na nějž voda dopadala shora Kola na horňí vodu, tak ti tam mňeli kapsi. SSJČ jen kolo (ob. v.) 3. ve spoj. k. na prostředňí vodu mlýnské kolo se středním nátokem vody Ňekerí s ťech kol na prostředňí vodu mňeli kapsi. SSJČ jen kolo (ob. v.) 4. ve spoj. k. na spodňí vodu mlýnské kolo, pod nímž tekla voda SSJČ koreček, -čku, m. 1. část vodního kola na horní vodu, v níž se udržuje voda syn. kapsa 1
73
srov. zaráška SSJČ tech. 2. část stroje na nakládání a přemisťování obilí, v níž se udržuje obilí Jak to bježí tadihle, tak s toho korečku se to visipe. syn. kapsa 2 SSJČ j. v. korečkovej, adj. viz elevátor korito, -a, n. žlab pro odtok vody To kolo se votáčelo f koriťe. SSJČ koukol, -u/-e, m. štíhlá šedozelená bylina s červenofialovým květem, rostoucí hlavně v obilí jako plevel Sou vjeci menší než zrno, nečistoti, třeba jako koukol a rúzní semena. SSJČ krmítko, -a, n. část stroje na čištění obilí, v níž se shromažďují nečistoty Tam uš se to neudrží a vipadne to a spadne to s toho krmítka. SSJČ j. v. krmnej, adj. viz mouka 6 kroupa, -i, f. ječné zrno omíláním zbavené slupky SSJČ krupice, -e, f. 1. hrubší úlomky vnitřku obilného zrna vznikající při mletí a vytříděné jako zvláštní mlynářský produkt dem. krupička srov. mouka 1 SSJČ 2. ve spoj. vitříďit k. viz vitříďit loupačka, -i, f. loupací stroj, který odstraňuje slupku z obilného zrna Pokud bi to bil třeba ječmen, ze kterího se ďelali kroupi, tak to šlo na loupačku. SSJČ ob. v. loupat, -u/-ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. l. proso zbavovat slupky obilky prosa setého Proso a tadito, tak tam se to jenom loupe. SSJČ jen loupat (ob. v.) lušťit, -ím, -i, -il, -eňí; impf. zbavovat mletím krupici obalových zbytků
74
SSJČ mlyn. melivo, -a, n. meziprodukt vznikající při mlynářském zpracovávání zrna Současňe s ťim vzňikla potřeba lepšího proséváňí toho meliva. SSJČ mlyn. míchací, adj. viz stroj 1 míchačka, -i, f. stroj na míchání obilí Neska má každej druch mouki svou míchačku a ťim pádem se neustále kontroluje ta kvalita. syn. stroj 1 SSJČ j. v. mládek, -tka, m. mladší mlynářský tovaryš Třeťí, to bil mládek, kterej vlastňe říďil chot ťech strojú, seřizoval to. srov. mlinář, (mlínská) chasa, pan (otec), prášek, stárek SSJČ mlecí, adj. viz kámen 3, účinek mlejn/mlín, -a, m. 1. budova se zařízením na rozemílání obilí Vot pradávna bila ve mlíňe hierarchije. SSJČ 2. ve spoj. válcovej m. mlýn opatřený válci na rozemílání obilí No a ta doba šla prosťe neustále dopředu a najednou se objevili válcové mlíni. SSJČ tech. 3. ve spoj. vjetrnej m. mlýn poháněný větrem Tadi f českejch zemích se vjetrní mlíni moc neujali. SSJČ 4. ve spoj. vodňí m. mlýn poháněný vodou Takoví nejjednoduší rozlišeňí je, že bili buťto vodňí, anebo vjetrní mlíni. SSJČ mlet/mlít, melu, mel, mlel, mleťí; impf. 1. ve spoj. m. vobilí drtit obilí třením nadrobno (o mlýně i o mlynáři) var. semlet SSJČ 2. ve spoj. m. do zásobi mlít mouku s předstihem a následně ji skladovat Tadi u nás se nemlelo do zásobi, ale bilo tadi minimálňí mnošství na vímňenu. SSJČ jen mlít (ob. v.) mlinář, -e, m. majitel mlýna Obvikle to bil majitel a musel to bít viučení mlinář [pan otec]. srov. mládek, (mlínská) chasa, pan (otec), prášek, stárek SSJČ
75
mlínskej, adj. viz chasa motor, -u, m. 1. ve spoj. dřevoplinovej m. motor poháněný prostřednictvím zplynovaného dřeva, který nahradil vodní pohon mlýnů srov. pohon 1, turbina/turbína SSJČ jen motor (ob. v.) 2. ve spoj. eletrickej m. motor poháněný elektřinou, který nahradil vodní pohon mlýnů Po druhé svjetové válce se tadi nasaďil motor elektrickej. srov. pohon 1, turbina/turbína SSJČ ob. v. mouka, -i, f. 1. výrobek vzniklý mletím obilných zrn, užívaný k přípravě základních potravin No a tak se to začalo spracovávat tak, abi se s toho dostalo víc mouki. srov. krupice 1 SSJČ 2. ve spoj. hlatká m. mouka vymletá na jemné zrnění SSJČ zbož. 3. ve spoj. hrubá m. mouka vymletá na největší zrnění Jesi chcete hodňe hrubé mouki a polohrubí mouki, tak ti válce stáhnete víc k sobje. SSJČ zbož. 4. ve spoj. chlebová m. typ pšeničné či žitné mouky s vyšším obsahem popela SSJČ 5. ve spoj. ječná m. mouka vyráběná z ječmene Ječná mouka se ňák ekstra neďelá. SSJČ 6. ve spoj. krmná m. mouka určená ke zkrmování SSJČ 7. ve spoj. otrubňí m. mouka obsahující otruby SSJČ jen mouka (ob. v.) 8. ve spoj. polohrubá m. mouka vymletá na střední zrnění Tam vzňiká nejvječí poďíl té hrubé a polohrubé mouki. SSJČ zbož. 9. ve spoj. pšeňičná m. mouka vyráběná z pšenice SSJČ 10. ve spoj. žitná m. mouka vyráběná z žita srov. vejraška/víraška SSJČ náhon, -u, m. kanál, kterým se žene voda od hlavního toku ke mlýnu Tagže třeba tadi u nás, gdiž bilo teda velkí kolo, tak jsme tadi mňeli osm set metrú náhon. SSJČ opsah, -u, m.ve spoj. o. popela měřítko jakosti mouky To číslo znamená, jakej to má opsach popela. SSJČ jen obsah (ob. v.)
76
oškrt, -u, m. nástroj k hrubému opracování mlýnského kamene Ten oškrt, to bilo takoví vostrí klaďivo. srov. pemrlice, sekat (hrani), vikřesat (kamen) SSJČ tech. otec, -ce, m. viz pan otrubňí, adj. viz mouka 7 pan, pána, m. ve spoj. p. otec mlynář, majitel mlýna Prvňí, gdo stál f čele toho mlína, tomu se řikalo pan otec. srov. mládek, mlinář, (mlínská) chasa, prášek, stárek SSJČ zast. plášť, -e, m. 1. část stroje na čištění obilí obalující válec SSJČ j. v. 2. ve spoj. smirkovej p. část stroje na loupání obilného zrna obalující válec Tagže na tom smirkovím plášťi se to vodře, ta slupka. SSJČ jen plášť (ob. v.) pemrlice, -e, f. nástroj opatřený hroty k opracování mlýnského kamene Gdešto pemrlice, to bilo štvercoví klaďivo, tagže to mňelo povrchovou strukturu jak palička na maso. srov. oškrt, sekat (hrani), vikřesat (kamen) SSJČ tech. pískofcovej, adj. viz kámen 4 pitel, -tle, m. podlouhlý obal, obyčejně z pytloviny, na mouku SSJČ pitlovací, adj. viz stroj 2 pitlovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. plnit mouku do pytlů Gdiš se to pitlovalo do pitlú, no tak tam se musel každej pitel zvážit. SSJČ odb. pleva, -i, f. šupinovitý odpad při čištění obilí (z obalu zrna v klasu) Tagže gdiš tam ten ňákej produkt přišel, ňákí to obilí, tak se s toho odstraňili plevi. srov. slupka, votruba/otruba SSJČ
77
pohon, -u, m. 1. přenos energie od hnacího stroje na zařízení hnané, zařízení pro tento přenos F potstaťe nejdúležiťejší je vždicki pohon [ve mlýně]. srov. motor 1, 2, turbina/turbína SSJČ tech., motor. 2. ve spoj. vodňí p. pohon využívající vodu jako zdroj energie SSJČ polohrubej, adj. viz mouka 8 popel, -a, m. viz opsah porcelánovej, adj. viz válec 2 prášek, -ška, m. mladý mlynářský pomocník nebo učeň Posledňí, kerej f tom figuroval, to bil prášek. srov. mládek, mlinář, (mlínská) chasa, pan (otec), stárek SSJČ propad, -u, m. část meliva, která se proseje při čištění mouky A ti šli buťto přepadem anebo propadem prič [nečistoty]. srov. přepad SSJČ j v. prosévat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. čistit zrní či mouku přes síto SSJČ proso, -a, n. 1. obilnina s metlovitou latou, proso seté srov. ječmen, pšeňice, žito SSJČ bot. 2. ve spoj. loupat p. viz loupat prostor, -u, m. ve spoj. skladovací p. část mlýna, kde se skladovalo obilí F té dobje nebili ňejak extra velkí skladovací prostori. SSJČ ob. v. prostředňí, adj. viz kolo 3, voda 2 přepad, -u, m. část meliva, která se neproseje při čištění mouky srov. propad SSJČ mlyn. přepadovej, adj. viz hrana 1
78
příjem, -jmu, m. ve spoj. p. vobilí prvotní fáze mlecího procesu Příjem vobilí, to bila dost zásadňí vjec f tom celím procesu. SSJČ jen příjem (ob. v.) pšeňice, -e, f. obilnina s válcovitým nebo hranolovitým klasem a s lesklými červenohnědými obilkami Pokut je to pšeňice, tak ta se uš potom pusťí dál, do toho dalšího procesu. srov. ječmen, proso 1, žito SSJČ pšeňičnej, adj. viz mouka 9 ráď, -e, f. nádoba na míchání obilí K tomu sloužila taková velikánská bedna, řikalo se tomu ráť. reforma, -i, f. stroj na čištění krupice To se vitříďí a de to na další stroj, ten se menuje reforma. SSJČ mlyn. remiš, -e, m. záměrně vytvořená rýha v mlýnském kameni Nám vždicki řikali ve škole, že se tom říká vjetrňíki, ale fšichňi tom řikali remiše. syn. vjetrňík rovinej, adj. viz visévač/visívač 3 sejto/síto, -a, n. nářadí s pletivem k prosévání obilí či mouky Prosťe povješení sejto, kerí se takle kejvalo. SSJČ sekat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. s. hrani opracovávat mlýnský kámen srov. oškrt, pemrlice, vikřesat (kamen) SSJČ jen sekat (ob. v.) skladovací, adj. viz prostor skříň, -e, f. část stroje na drcení obilí, v níž jsou umístěny válce SSJČ j. v. slupka, -i, f. pevnější, zpravidla tenká a loupáním oddělitelná vrstva obilného zrna Abi část tech slupek s toho zrna přišla bokem. srov. pleva, votruba/otruba SSJČ
79
smirek, -rku, m. drobně zrnitá odrůda korundu užívaná ve strojích k loupání obilného zrna S tří pjeťin je tam smirek a ti dvje pjeťini je ďerovanej plech. SSJČ miner. smirkovej, adj. viz plášť 2, válec 3 spád, -u, m. výškový rozdíl mezi dvěma úrovněmi vody A tadi bila víška štiri sta devadesát, teda deset metrú spádu. SSJČ odb. splav, -u, m. vodní stavba napříč řečištěm k umělému zvýšení hladiny toku Tadi uďelali přehradu takovou, splaf se tomu řikalo. syn. jez SSJČ spodňí, adj. viz kámen 5, kolo 4, voda 3 stárek, -rka, m. starší mlynářský tovaryš Druhej f tom pořaďí bil stárek, taki viučenej mlinář s velkejma skušenostma. srov. mládek, mlinář, (mlínská) chasa, pan (otec), prášek SSJČ stavidlo, -a, n. deskovitý uzávěr zahrazující a regulující průtok v řece Tadi na začátku toho náhonu, tak tam bilo stavidlo. SSJČ stéblo, -a, n. nevětvený dutý stonek rozdělený v místě, kde nasedají listy, plnými kolénky v články Gdiš tam bili kusi stébel a takovíti vjeci, tak to přepadlo prosťe prič. srov. klas, zrno SSJČ bot. stopskouška, -i, f. zkouška, jejímž cílem je určit, jaké množství obilí se semele za určitý čas Za nás to bilo tak, že na konci sme si dali pitel a ďáli sme takzvaní stopskouški. srov. (automatická) váha stroj, -e, m. 1. ve spoj. míchací s. stroj na míchání obilí Postupem dobi, jak se zvíšila kapacita toho mlína, tak sme si poříďili míchací stroj. syn. míchačka SSJČ tech. 2. ve spoj. pitlovací s. stroj na plnění mouky do pytlů Bili tam teda ti pitlovací stroje. SSJČ tech.
80
šalanda, -i, f. čeledník ve mlýně Nebil tam žádnej internát nebo ubitovna, ale bila tam šalanda. SSJČ šnek, -u, m. část stroje na čištění obilí, jíž odcházejí nečistoty Šnek, ten to prosťe vitáhne prič, tagže tam vostane f potstaťe čistí zrno. SSJČ j. v. špicovat, -uju, -uj, -oval, -áňí; impf. odstraňovat slupky z ječných zrn šrot, -u, m. rozdrcené zrno obilovin Ti, co bili nejňíš, tak ti holt se živili tadiťimhleťim šrotem. srov. drť SSJČ mlyn. šrotovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. rozmělňovat obilné zrno na válcích SSJČ mlyn. šustátor, -u, m. část stroje na nakládání a přemisťování obilí, přes kterou obilí přepadlo Normálňe f tom mlinářskím žargonu se tomu řikalo šustátor. syn. hrana 1 trijér, -u, m. stroj k čištění a třídění obilných zrn a semen podle tvaru syn. vikulovač SSJČ zeměd. turbina/turbína, -i, f. rotační lopatkový motor, který sloužil jako pohon mlýnů F třicátejch letech, tak té vodi bilo dost, tak sme si poříďili turbínu. srov. motor 1, 2, pohon 1 SSJČ tech. účinek, -nku, m. ve spoj. mlecí ú. výsledek, kterého se dosáhne mletím Abi se ten mlecí účinek zlepšil a zvíšil, tak se otáčeli richleji a docházelo k lepšímu mleťí. SSJČ jen účinek (ob. v.) umňelej, adj. viz kámen 6 váha, -i, f. ve spoj. automatická v. váha umožňující určit, jaké množství obilí se semele za určitý čas No a v začátku toho mlecího procesu, tam je automatická váha. srov. stopskouška
81
SSJČ tech. válcovej, adj. viz mlejn 2 válec, -lce, m. 1. zařízení válcových mlýnů sloužící k drcení obilí SSJČ j. v. 2. ve spoj. porcelánovej v. část stroje zbavujícího krupici obalových zbytků To sou obvikle porcelánoví válce, nejsou hlatkí, ale sou takoví trošku drsní. SSJČ jen válec (ob. v.) 3. ve spoj. smirkovej v. část stroje na odstraňování slupek z ječných zrn F potstaťe je to stroj, kterej má smirkovej válec [loupačka]. SSJČ jen válec (ob. v.) vikřesat, -šu, -š/-ej, -al, -áňí; pf. ve spoj. v. kamen upravit mlýnský kámen Každej mlinář musel bít kameňíkem taki, protože musel umňet vikřesat kameni. srov. oškrt, pemrlice, sekat (hrani) SSJČ jen vykřesat (ob. v.) vikulovač, -e, m. stroj k čištění a třídění obilných zrn a semen podle tvaru syn. trijér vejraška/víraška, -i, f. nejkvalitnější mouka vzniklá prvním mletím žita srov. mouka 10 SSJČ visévač/visívač, -e, m. 1. vysévací stroj na prosévání mouky No a pak na konci uš přišli visévače, kterí se používaj teda dodnes. srov. hasačert SSJČ mlyn. 2. ve spoj. hranolovej v. stroj sestávající z několika sít zavěšených na rámech No a pak přišli na řadu hranoloví visévače, kterí už bili f určitím sklonu. SSJČ jen vysévač (ob. v.) 3. ve spoj. rovinej v. stroj sestávající z několika vodorovně zavěšených sít Ten princip toho roviního visívače je, že to ďelá takovejhle kruhovej pohip. SSJČ jen vysévač (ob. v.) vítah, -u, m. ve spoj. kapsovej v. zařízení na nakládání a přemisťování obilí syn. korečkovej elevátor SSJČ jen výtah (ob. v.) vitříďit, -ím, -0, -il, -eňí; pf. ve spoj. v. krupice oddělit krupice od ostatního meliva F tech prvňích dvou, ňegdi ve třech [fázích šrotování], tak se vitříďí krupice. SSJČ jen vytřídit (ob. v.)
82
vjetrnej, adj. viz mlejn 3 vjetrňík, -u, m. záměrně vytvořená rýha v mlýnském kameni syn. remiš SSJČ j. v. vobilí/obilí, -í, n. 1. vymlácená zrna trávy pěstované pro obilky Spíš ťem lidem prosťe stačilo, že to obilí ňákím spúsobem podrťili. SSJČ 2. ve spoj. zapaření v. obilí porušené kvality vlivem tepla, vzduchu a vlhkosti Musel čichem a hmatem poznat, jestli to neňí zapaření, to vobilí. SSJČ 3. ve spoj. čisťit v. viz čisťit 4. ve spoj. mlet/mlít v. viz mlet/mlít 1 5. ve spoj. příjem v. viz příjem voda, -i, f. 1. ve spoj. horňí v. voda dopadající na mlýnské kolo shora SSJČ jen voda (ob. v.) 2. ve spoj. prostředňí v. střední nátok vody na mlýnské kolo SSJČ jen voda (ob. v.) 3. ve spoj. spodňí v. voda tekoucí pod mlýnským kolem SSJČ j. v. 4. ve spoj. hnát v. viz hnát vodňí, adj. viz kolo 1, mlejn 4, pohon 2 votruba/otruba, -i, f. slupka ze semletého obilí srov. pleva, slupka SSJČ zapařenej, adj. viz vobilí/obilí 2 zaráška, -i, f. část vodního kola na spodní vodu, v níž se udržuje voda Tam nebili taditidleti kapsi, ti korečki, ale bili tam zaráški. srov. kapsa 1, koreček 1 SSJČ j. v. zásoba, -i, f. viz mlet/mlít 2 zásobňík, -u, m. část stroje na čištění obilí, v němž bylo shromážděno obilí před vyčištěním dem. zásobňíček SSJČ j. v.
83
zástava, -i, f. voda shromážděná do zásoby regulací vodního toku Vječina ťech mlejnú nemňela možnost si uďelat ňákou velkou zástavu. SSJČ j v. zrno, -a, n. plod obilnin srov. klas, stéblo SSJČ žitnej, adj. viz mouka 10 žito, -a, n. obilnina s osinatým klasem a s šedavými obilkami U žita, tam je to jednoduší [dělení mouky]. srov. ječmen, proso 1, pšeňice SSJČ
84
1. Činnosti: čisťit vobilí, domílat, drťit, hnát vodu, loupat proso, lušťit, mlet/mlít vobilí, mlet/mlít do zásobi, pitlovat, prosévat, sekat hrani, špicovat, šrotovat, vikřesat kamen
2. Jiné: opsah popela, pitel, příjem vobilí, smirek, stopskouška, účinek mlecí
3. Materiály: •
Části obilí: klas, kroupa, slupka, stéblo, votruba/otruba, zrno
•
Obilí: ječmen, proso, pšeňice, vobilí/obilí, vobilí zapaření, žito
•
Plevely: koukol, pleva
4. Místa k provozování řemesla: •
Části mlýnů: kolo vodňí, kolo na horňí vodu, kolo na prostředňí vodu, kolo na spodňí vodu, mlejn/mlín, pohon vodňí, prostor skladovací, šalanda
•
Druhy mlýnů: mlejn válcovej, mlejn vjetrnej, mlejn vodňí
•
Okolí mlýnů: jez, korito, náhon, spád, splav, stavidlo, voda horňí, voda prostředňí, voda spodňí, zástava
5. Nástroje, nářadí a náčiní: •
Mlýnské kameny: bjehoun, kámen českej, kámen francouskej, kámen mlecí, kámen pískofcovej, kámen spodňí, kámen umňelej, remiš, vjetrňík
•
Nádoby: ráď
•
Nástroje, nářadí a náčiní: oškrt, pemrlice, sejto/síto
6. Názvy řemeslníků: chasa mlínská, mládek, mlinář, pan otec, prášek, stárek
7. Stroje: •
Části strojů: hrana přepadová, kapsa, koreček, krmítko, plášť, plášť smirkovej, skříň, šnek, šustátor, zaráška, zásobňík
•
Stroje: aspiratér, elevátor korečkovej, hasačert, loupačka, míchačka, motor dřevoplinovej, motor eletrickej, pohon, reforma, stroj míchací, stroj pitlovací, trijér, turbina/turbína, váha automatická, válec, válec porcelánovej, válec smirkovej, vikulovač, visévač/visívač, visévač/visívač hranolovej, visévač/visívač rovinej, vítah kapsovej
85
8. Výrobky: •
Jiné produkty: drť, krupice, melivo, propad, přepad, šrot
•
Mouky: mouka, mouka hlatká, mouka hrubá, mouka chlebová, mouka ječná, mouka krmná, mouka otrubňí, mouka polohrubá, mouka pšeňičná, mouka žitná, vejraška/víraška
86
Mlynářství Počet: Substantiva:
64
Verba:
7
Slovní spojení:
54
Celkem:
125
Mlynářství
43,2% Substantiva: Verba: 51,2%
Slovní spojení:
5,6%
87
8.5 Řezbářství a zpracování dřeva barva, -i, f. 1. nátěrová hmota upravující vzhled dřevěných výrobků Gdiž ho potom natřete [dřevěného panáčka], tak si tam ti voči, ústa, knoflíki a takovíti rúzní vjeci natřete uš jenom přímo barvou. srov. lak 1 SSJČ ob. v. 2. ve spoj. lihová b. nátěrová látka na dřevo obsahující hořlavou těkavou kapalinu SSJČ jen barva (ob. v.) 3. ve spoj. volejová b. nátěrová látka na dřevo obsahující vazkou kapalinu mastné povahy SSJČ betlém, -u, m. 1. plastické zobrazení Kristova narození U ťech figurek, kerí jako se ďelaj třeba do betlému, tak tam bi ti leta jako vaďili. dem. betlémek srov. chlív/chlév, pozaďí SSJČ 2. ve spoj. pohiblivej b. plastické zobrazení Kristova narození, jehož jednotlivé části mění polohu Sou ňekerí, že ten betlém je pohiblivej, já ho mám, že si ho múžu stavjet pokaždí jinak. SSJČ jen betlém (ob. v.) bezbarvej, adj. viz lak 2 bočňí, adj. viz řezivo 2 borovej, adj. viz dřevo 2 brousek, -sku, m. ve spoj. kamenej b. nástroj na ostření řezbářských dlát, vyrobený z kusu horniny Na tidleti slabí dlátka řezbářskí, tam se ďelaj hlavňe kamení brouski. srov. brousit 2, pilňík SSJČ jen brousek (ob. v.) brousit, -ím, brus, -il, -šeňí; impf. 1. uhlazovat drsný povrch dřeva var. vibrousit syn. šmirglovat srov. glospapír, (smirkovej) papír, šmirgl SSJČ ob. v. 2. ve spoj. b. dláto ostřit nástroj sloužící k hloubení útvarů do dřeva srov. (kamenej) brousek, pilňík SSJČ bukovej, adj. viz dřevo 3
88
bušit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. pravidelně opakovanými údery tlouci paličkou do dláta A potom sou k tomu palički dřevjení, gde teda bušíte do toho dláta. srov. dláto 1, palička SSJČ ob. v. coulka, -i, f. prkno o šířce asi dva a půl centimetru (= jeden coul) SSJČ jen coul (j. v.) čelo, -a, n. vápnem natřená přední plocha kmene stromu, narovnaného na hromadě dalších kmenů za účelem jeho vyschnutí Se naťíraj ti čela vápnem, abi ta prutkost toho slunce tam nebila. srov. vápno SSJČ j. v. čtiřstranej, adj. viz hoblofka darovňík, -a, m. figurka umístěná v betlému, znázorňující člověka nesoucího pozornost Kristu To máte záklat a k tomu základu sou darovňíci, to znamená, že přinášeli tomu Ježíškovi dárki. srov. ofce, ofčák, pastevec dát, dám, dej, dal; pf. ve spoj. d. do pomňeru při překreslování výrobku z nákresu na dřevo upravit míry podle jednotného měřítka Si to namaluju [výrobek] a pak si to zvječuju, jak to chcu, dám to do pomňeru. SSJČ jen dát (ob. v.) díha, -i, f. tenké prkénko, kterým se obkládá nábytek dem. díška srov. laťofka SSJČ díhovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. obkládat tenkými prkénky nábytek var. vodíhovat srov. laťofka SSJČ dlab, -u, m. otvor vytvořený do dřevěné sochy kvůli zamezení následného praskání dřeva Gdiž viďíte f kostelích ti velkí sochi, tam se ďelá že ešťe, abi to nepraskalo, tak se ďelaj do toho dlabi. srov. skelet SSJČ j. v. dlabat, -u/-ám, -0/-ej, -al, -áňí; impf. hloubit útvary ve dřevě za účelem zhotovení výrobku
89
Ten materijál [řezbář] drží levou rukou a pravou dlabe. SSJČ dláto, -a, n. 1. ocelový nástroj v dřevěné rukojeti sloužící k hloubení útvarů do dřeva Ňegdo používá převážňe dláta, ňegdo holt [pracuje] tema vrtačkama. dem. dlátko srov. bušit, palička SSJČ 2. ve spoj. púlkulatí d. nástroj sloužící k hloubení útvarů do dřeva, mající ostří ve tvaru části kruhu SSJČ jen dláto (ob. v.) 3. ve spoj. rovní d. nástroj sloužící k hloubení útvarů do dřeva, mající ostří přímého tvaru SSJČ jen dláto (ob. v.) 4. ve spoj. řezbářskí d. nástroj sloužící k hloubení útvarů do dřeva, používaný v řemesle zabývajícím se vyřezáváním ze dřeva Dláta se používaj jak teda truhlářskí, tak řezbářskí. srov. (truhlářskí) dláto SSJČ 5. ve spoj. skosení d. nástroj sloužící k hloubení útvarů do dřeva, mající ostří zešikmeného tvaru SSJČ jen dláto (ob. v.) 6. ve spoj. truhlářskí d. nástroj sloužící k hloubení útvarů do dřeva, používaný primárně v řemesle zabývajícím se výrobou nábytku a částí staveb ze dřeva, sekundárně v řemesle zabývajícím se vyřezáváním ze dřeva srov. (řezbářskí) dláto SSJČ 7. ve spoj. brousit d. viz brousit 2 dřevo, -a, n. 1. materiál rostlinného původu z kmenů a větví, zbylý po odloupání kůry Aš teda máte dřevo, tak si musíte vimislit nápat, co budete ďelat. SSJČ 2. ve spoj. boroví d. materiál z kmenů a větví jehličnatého stromu (Pinus) SSJČ jen dřevo (ob. v.) 3. ve spoj. bukoví d. materiál z kmenů a větví listnatého stromu (Fagus) SSJČ 4. ve spoj. duboví d. materiál z kmenů a větví listnatého stromu (Quercus) SSJČ 5. ve spoj. jarňí d. světlejší a měkčí část letokruhu Tak u tej lípi je to prosťe celiství, že neňí viďet ten pomňer toho jarňího a letňího dřeva. srov. (letňí) dřevo SSJČ jen dřevo (ob. v.) 6. ve spoj. jasanoví d. materiál z kmenů a větví listnatého stromu (Fraxinus) SSJČ 7. ve spoj. javoroví d. materiál z kmenů a větví listnatého stromu (Acer) SSJČ 8. ve spoj. jedloví d. materiál z kmenů a větví jehličnatého stromu (Abies) SSJČ 9. ve spoj. letňí d. tmavší a tvrdší část letokruhu
90
srov. (jarňí) dřevo SSJČ jen dřevo (ob. v.) 10. ve spoj. lipoví d. materiál z kmenů a větví listnatého stromu (Tilia), často používaný v řezbářství Já teda ďelám z lipovího dřeva, to je materijál, kerej je vláčnej, je mňekej. SSJČ 11. ve spoj. modřínoví d. materiál z kmenů a větví jehličnatého stromu (Larix) SSJČ 12. ve spoj. prosmolení d. materiál rostlinného původu z kmenů a větví, který je prostoupen pryskyřicí SSJČ 13. ve spoj. rezonančňí d. materiál rostlinného původu z kmenů a větví, vhodný pro výrobu hudebních nástrojů S toho javoru se třeba používá na hudebňí nástroje, ale musí to bit rezonančňí dřevo. SSJČ jen rezonance dřeva 14. ve spoj. siroví d. nevyschlý materiál rostlinného původu z kmenů a větví srov. (vischlí) dřevo SSJČ 15. ve spoj. smrkoví d. materiál z kmenů a větví jehličnatého stromu (Picea) SSJČ 16. ve spoj. topoloví d. materiál z kmenů a větví listnatého stromu (Populus), často používaný v řezbářství SSJČ 17. ve spoj. vischlí d. materiál rostlinného původu z kmenů a větví, který pozbyl vlhkost To dřevo musíte mít, abi bilo vischlí, protože ze sirovího se pjekňe ďelá, ale uš jako potom to praská. srov. (siroví) dřevo SSJČ 18. ve spoj. volšoví d. materiál z kmenů a větví listnatého stromu (Alnus), často používaný v řezbářství SSJČ jen dřevo (ob. v.) dráťenej, adj. viz rukavice dubovej, adj. viz dřevo 4 eletrickej, adj. viz pila 3 fčelí, adj. viz vosk figurka, -i, f. 1. menší postava vyřezaná ze dřeva Običejňe gdiž ďeláte figurku, tak si to musíte namalovat. srov. plastika, socha SSJČ 2. ve spoj. řezbovaná f. menší postava vyřezaná ze dřeva, jejíž detaily jsou zhotoveny výlučně pomocí dlát Záleží, jakou tu figurku chcete ďelat, gdiž ďeláte jenom řezbovanou, tak každej řezbář má svou techniku. SSJČ jen figurka (ob. v.)
91
fošna, -i, f. silné prkno Padesátka fošna mohla mít na jednom metru dva součki. syn. prkno SSJČ glospapír, -u, m. nástroj opatřený vrstvou drobně zrnité odrůdy korundu, používaný k obrušování Ňegdo ti figurki, gdiš je viřeže s tema dlátama a vibrousí, tak to brousí glospapírem. syn. (smirkovej) papír, šmirgl srov. brousit 1, šmirglovat haluz, -e, f. část stromu vyrůstající z kmene Haluze a tak, tam uš tech sukú bilo daleko víc. syn. vjetev srov. kmen, vodenek SSJČ hňiloba, -i, f. rozklad dřeva způsobený činností bakterií, plísní a hub ve vlhkém prostředí Ta část s tou hňilobou se musí jako vindat ven. srov. novotvar, suk SSJČ ob. v. hoblík, -u, m. ruční nástroj k vytváření hladkých ploch při obrábění dřeva Tam máte ten hoblík použít, gdiž ďeláte třeba ňeco na prkínku. SSJČ řem. hoblina, -i, f. tenký delší zatočený odřezek vznikající při obrábění dřeva srov. pilina, tříska SSJČ hoblofka, -i, f. ve spoj. čtiřstraná h. stroj obráběcí dřevo ze čtyř ploch SSJČ jen hoblovka (ob. v.) hoblovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. obrábět dřevo SSJČ chlív/chlév, -a, m. část betlému, v níž je umístěna figurka Krista Ta základňí skupina [betlému] je svatá roďina, chlíf. srov. betlém 1, pozaďí SSJČ j. v. jarňí, adj. viz dřevo 5
92
jasanovej, adj. viz dřevo 6 javorovej, adj. viz dřevo 7 jedlovej, adj. viz dřevo 8 Jezulátko, -a, n. figurka umístěná v betlému, znázorňující novorozeného Krista syn. Ježíšek srov. Josef, Marije, (svatá) roďina SSJČ ob. v. Ježíšek, -ška, m. figurka umístěná v betlému, znázorňující novorozeného Krista syn. Jezulátko srov. Josef, Marije, (svatá) roďina SSJČ Jozef, -a, m. figurka umístěná v betlému, znázorňující otce novorozeného Krista Taki sem viřezával Mariji, Jozefa. srov. Jezulátko, Ježíšek, Marije, (svatá) roďina SSJČ ob. v. katr, -u, m. řezací stroj na dřevo mající řezací část zasazenou v rámu Mi sme tadi mňeli katr, to se hnalo přez vodňí kolo. syn. (rámová) pila SSJČ tech. slang. kamenej, adj. viz brousek klada/kláda, -i, f. silnější kmen stromu zbavený větví a zpravidla i kůry Takle bila ta kláda, tak se to řezalo takle kolmňe. srov. klát, špalek SSJČ jen kláda klát, -u, m. kratší kus silného pně Máte jako ten velkej klát nebo špalek, s kerího budete ďelat sochu nebo ňeco takovího. syn. špalek srov. klada/kláda klín, -u, m. kus kovu opracováním zúžený v ostrou hranu, sloužící k rozštěpování dřeva Rošťípnete si tu kladu nebo ten špalek sekerama anebo klínama. SSJČ
93
kmen, -e/-u, m. dřevnatý, nerozvětvený stonek stromů Nejkvalitňejší dřevo bilo s toho spotku toho kmene. srov. haluz, vjetev, vodenek SSJČ kolej, -e, f. část rámové pily umožňující posun dřeva srov. rohatka, (podávací) válec SSJČ j. v. krajinka, -i, f. odpad vznikající při řezání prken z kulatiny Ten otpad bil akorát taditahleta záležitost, tadita krajinka. syn. otkorek SSJČ kulaťina, -i, f. dlouhé a silné kmenové dříví Třeba truhláři, tak ti chťeli dřevo ze středovej čásťi kulaťini. srov. řezivo 1 SSJČ les. lak, -u, m. 1. nátěrová hmota vyrobená z pryskyřice, sloužící k ochraně dřeva a jeho vzhledu srov. barva 1 SSJČ ob. v. 2. ve spoj. bezbarvej l. nátěrová hmota sloužící k ochraně dřeva a jeho vzhledu, nedodávající dřevu žádné zabarvení SSJČ jen lak (ob. v.) 3. ve spoj. základňí l. první z několika vrstev nátěrové hmoty, sloužící k ochraně dřeva a jeho vzhledu Ta figurka, gdiš máte natřenou jen základňím lakem, tak jako dřevo viňikne. SSJČ jen lak (ob. v.) lakovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. nanášet na dřevo nátěrovou hmotu vyrobenou z pryskyřice var. nalakovat srov. naťírat SSJČ ob. v. laťofka, -i, f. silná deska vyrobená překlížením středu ze skládaných hraněných latí dýhovým pláštěm srov. díha, díhovat SSJČ dřev., řem. lepit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. 1. připevňovat či spojovat části dřevěného výrobku pomocí tekutého prostředku Nebo potom se ďelává to, abi vám socha nepraskala, že se to lepí dohromadi [dřevo]. var. přilepit, slepit
94
SSJČ ob. v. 2. zacelovat poranění kmene či větve (o stromu) var. zalepit SSJČ j. v. letňí, adj. viz dřevo 9 leto, -a, n. roční přírůstek dřeva, projevující se na příčném průřezu kmene jako kruh Každí dřevo má, jak přirústá, tak tagzvaňe leta, že jo. SSJČ jen léto lihovej, adj. viz barva 2 lipovej, adj. viz dřevo 10 list, -u, m. ve spoj. pilovej l. ocelový pás pily opatřený zuby, jímž se provádí vlastní řezání srov. rám SSJČ tech. lupenkovej, adj. viz pila 4 Marije, -e, f. figurka umístěná v betlému, znázorňující matku novorozeného Krista srov. Jezulátko, Ježíšek, Jozef, (svatá) roďina SSJČ ob. v. modřínovej, adj. viz dřevo 11 motorovej, adj. viz pila 5 nahrubovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; pf. opracovat dřevěný výrobek nedůkladně (v první fázi jeho výroby) srov. polotovar Nahrubuju to venku, potom doma to doďelávám. napoušťet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. nasycovat dřevo tekutou látkou pro zvýšení trvanlivosti nebo pro lepší vzhled srov. terpentín, (fčelí) vosk SSJČ naťírat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. opatřovat dřevo barvou Gdiš ňegdo chce figurku [barevnou], múže se naťírat. srov. lakovat SSJČ novotvar, -u, m. změněný tvar stromu způsobený chorobou nebo cizopasníkem
95
Protože každí dřevo, gdiš roste a má tam ňákej novotvar nebo se začíná tam suk, tak vono vám to dláto potom ujížďí. srov. hňiloba, suk SSJČ bot. núž, nože, m. ruční nástroj k řezání do dřeva dem. nožíček SSJČ ob. v. ofce, -e, f. figurka umístěná v betlému, znázorňující menšího přežvýkavce dem. ovečka srov. darovňík, ofčák, pastevec SSJČ ob. v. ofčák, -a, m. figurka umístěná v betlému, znázorňující člověka zabývajícího se chovem ovcí syn. pastevec srov. darovňík, ofce SSJČ ob. v. otkorek, -rku, m. odpad vznikající při řezání prken z kulatiny syn. krajinka SSJČ palec, -lce, m. ochranný návlek na nejsilnější prst ruky srov. prst, (dráťená) rukavice SSJČ j. v. palička, -i, f. nástroj umožňující pravidelně opakovanými údery tlouci do dláta (Obr. 10) Ti palički sou s tvrdího dřeva, abi to bilo lepší. srov. bušit, dláto 1 SSJČ ob. v. pantok, -u, m. větší úzká sekera s dlouhým toporem Pantok, to bila nejpoužívaňejší sekera, kerá se používala na to šťípáňí. srov. sekera/sekira 1, širočina, teslice SSJČ nář. papír, -u, m. ve spoj. smirkovej p. nástroj opatřený vrstvou drobně zrnité odrůdy korundu, používaný k obrušování syn. glospapír, šmirgl srov. brousit 1, šmirglovat SSJČ zbož.
96
pastevec, -fce, m. figurka umístěná v betlému, znázorňující člověka zabývajícího se chovem ovcí syn. ofčák srov. darovňík, ofce SSJČ ob. v. pila, -i, f. 1. řezací nástroj na dřevo s ocelovým pásem nebo kotoučem opatřeným zuby Je buť takovej hrubej [pilník], ten se používá na sekeru a pilu. dem. pilka SSJČ 2. místo, kde se zpracovává dřevo na řezivo U každího mlejna bívala pila, gdiž dlouho nebilo co mlet, tak abi se dalo řezat. SSJČ 3. ve spoj. eletrická p. řezací nástroj na dřevo poháněný elektřinou Jinak se používaj pilki vobičejní, no a jinak motoroví pili anebo sou to eletrickí. SSJČ jen pila (ob. v.) 4. ve spoj. lupenková p. řezací nástroj na dřevo mající rám ve tvaru písmene „U“ (Obr. 5) SSJČ jen lupenková pilka 5. ve spoj. motorová p. řezací nástroj na dřevo poháněný hnacím strojem Gdiš se ďelá vječí socha, tak se používá motorová pila, abi se to snáš teda ďelalo. SSJČ 6. ve spoj. rámová p. řezací stroj na dřevo mající řezací část zasazenou v rámu (Obr. 6) Rámoví pili mňeli jeden pilovej list a bilo to poháňení vodňím kolem. syn. katr SSJČ 7. ve spoj. ručňí p. řezací nástroj na dřevo bez pohonu SSJČ pilař, -e, m. majitel místa, kde se zpracovává dřevo na řezivo To záleželo na skušenosťi toho pilaře, abi si to rostříďil, abi s toho bilo co nejvíc [dřeva]. SSJČ pilina, -i, f. nejdrobnější odpad při zpracování dřeva srov. hoblina, tříska SSJČ pilňík, -u, m. nástroj opatřený na povrchu ostrými křižujícími se záseky, užívaný k ostření kovových řezbářských nástrojů srov. (kamenej) brousek, brousit 2 SSJČ ob. v. pilovej, adj. viz list plastika, -i, f. dřevěný výrobek vyvolávající prostorový vjem Gdiš máte plastiki, tak si uďeláte prkínko a potom do toho prkínka to virejváte.
97
srov. figurka, socha SSJČ ob. v. podávací, adj. viz válec pohiblivej, adj. viz betlém 2 polichromije, -e, f. mnohobarevná úprava dřevěných výrobků SSJČ ob. v. polotovar, -u, m. dřevěný výrobek nacházející se ve fázi rozpracování srov. nahrubovat SSJČ ob. v. ponk, -u, m. řemeslnický pracovní stůl umožňující upevnění dřeva při jeho opracování Dříf se tomu řikalo ponk, neska truhlářská stolice, a to se ďelává, že si tam upínáte do toho [dřevo] a ten materijál neujížďí. syn. (truhlářská) stolice SSJČ ob. v. pořez, -u, m. řezání dříví na pile Naložili kladi, přivezli to na pořes. SSJČ dřev. pozaďí, -í, n. část betlému umístěná za figurkami a celým výjevem zrození Krista Ďeláňí betlémú to sou figurki, k tomu je pozaďí. srov. betlém 1, chlív/chlév SSJČ ob. v. praskat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. pozbývat celistvosti, dostávat trhliny (o dřevě) Máte materijál čerstvej a ten teda praská. SSJČ ob. v. prasklina, -i, f. úzká táhlá mezera vznikající podélným porušením v povrchu dřeva SSJČ ob. v. prkno, -a, n. dřevěná deska vznikající podélným rozřezáváním kmene stromu To prkno se dořezávalo až do konce. srov. fošna SSJČ prosmolenej, adj. viz dřevo 12
98
prst, -u, m. ochranný návlek na útvar zakončující ruku srov. palec, (dráťená) rukavice SSJČ j. v. púlkulatej, adj. viz dláto 2, rašple 2 rám, -u, m. část pily, do které se napíná pilový list srov. (pilovej) list SSJČ tech. rámovej, adj. viz pila 6 rašple, -e, f. 1. druh pilníku k opracování dřeva No a jinak ješťe potom používáte rašple, to je na ubíráňí dřeva, abiste nemusela tolik ďelat. SSJČ ob. v. 2. ve spoj. púlkulatá r. druh pilníku k opracování dřeva, mající ostří ve tvaru části kruhu SSJČ jen rašple (ob. v.) 3. ve spoj. rovná r. druh pilníku k opracování dřeva, mající ostří přímého tvaru SSJČ jen rašple (ob. v.) rejt, -u, -0, ril, riťí; impf. vytvářet rýhy ve dřevě za účelem zhotovení výrobku var. virejt SSJČ rezonančňí, adj. viz dřevo 13 ríha, -i, f. čára vytvořená ve dřevě úmyslně za účelem zhotovení výrobku dem. ríška SSJČ ob. v. roďina, -i, f. ve spoj. svatá r. soubor figurek v betlému (Jezulátko/Ježíšek, Marie, Josef) Vi uďeláte figurki, základňí je svatá roďina, podle tradic přenocovali f tom chlévje. srov. Jezulátko, Ježíšek, Jozef, Marije SSJČ ob. v. rohatka, -i, f. část rámové pily umožňující automatický návrat kusu dřeva k opětovnému řezání Pozďejc gdiš ňegdo přišel na to, že bi tam mohla bít rohatka, tak se to potom samo vo sobje posunovalo. srov. kolej, (podávací) válec SSJČ j. v. rovnej, adj. viz dláto 3, rašple 3
99
ručňí, adj. viz pila 7 rukavice, -e, f. ve spoj. dráťená r. ochranná pomůcka na ruku při práci s dlátem Jako třeba řezňíci maj ti dráťení rukavice, tak to múže ten řezbář taki používat. srov. palec, prst SSJČ jen rukavice (ob. v.) řezat, -žu/-ám, řež/-ej, -al, -áňí; impf. ostrým nástrojem zpracovávat dřevo Jinak se řeže s každího dřeva, lípa je jako nejsnaší. var. dořezat, nařezat, pořezat, rozřezat, uřezat, viřezat, vořezat SSJČ ob. v. řezbář, -e, m. řemeslník zabývající se vyřezáváním výrobků a uměleckých předmětů ze dřeva Proto ti řezbáři maj zásobi dřeva u baráku, že to tam schne. srov. řezbařit SSJČ řezbařeňí, -í, n. řemeslo zaměřené na vyřezávání výrobků a uměleckých předmětů ze dřeva Nejvíc se používaj teda dláta, že jo, pro řezbařeňí. syn. řezbařina SSJČ jen řezbářství řezbařina, -i, f. řemeslo zaměřené na vyřezávání výrobků a uměleckých předmětů ze dřeva syn. řezbařeňí SSJČ ob. řezbařit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. provozovat řemeslo zaměřené na vyřezávání výrobků a uměleckých předmětů ze dřeva srov. řezbář SSJČ ob. řezbářskej, adj. viz dláto 4 řezbovanej, adj. viz figurka 2 řezivo, -a, n. 1. dříví vyrobené podélným řezáním z kulatiny srov. kulaťina SSJČ dřev. 2. ve spoj. bočňí ř. dříví zbývající po odřezání středu kulatiny Chťeli viříznout třeba tři fošni a zbitek bilo bočňí řezivo. SSJČ jen řezivo (ob. v.) sekat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. údery rozdělovat dřevo na části
100
var. rossekat, visekat, vosekat SSJČ sekera/sekira, -i, f. 1. klínovitý nástroj k sekání dřeva Sekerou se vosekávaj takoví ti vječí kouski, abi se nemuselo tolik zabírat. dem. sekerka srov. pantok, širočina, teslice SSJČ ob. v. 2. ve spoj. šťípací s. klínovitý nástroj k sekání dřeva po vrstvách (Obr. 8) SSJČ 3. ve spoj. vodvjetvovací s. klínovitý nástroj k odstraňování haluzí SSJČ jen sekera (ob. v.) schnout, -u, schňi, -ul, -uťí; impf. pozbývat vlhkosti (o dřevě) Musíte to mít přikrití [dřevo], abi prutkí slunce na to nešlo, a musí to pozvolna schnout. var. vischnout SSJČ ob. v. sirovej, adj. viz dřevo 14 skelet, -u, m. socha s otvorem vytvořeným kvůli zamezení následnému praskání dřeva Abi vona nepracovala tolik [socha], tak se viřízne vevňitř taková prostora, že socha je skelet. srov. dlab SSJČ j. v. skosenej, adj. viz dláto 5 smirkovej, adj. viz papír smola, -i, f. pryskyřice Musíte na tom katru hodňe prolejvat vodou, protože jinak se vám ti pilki vobalí smolou. SSJČ poněk. zast. a odb. smrkovej, adj. viz dřevo 15 socha, -i, f. větší postava vyřezaná ze dřeva Nařežou se fošni, ti se slepí dohromadi a pak teprv ďelaj sochu. srov. figurka, plastika SSJČ stáhnout, -u, -ňi, -ul, -uťí; pf. spojit dřevo rozdělené prasklinou pomocí šroubu Ti se používaj [šrouby], že to stáhnete, gdiž vám to praskne, abi dál to nepraskalo. srov. temovat SSJČ ob. v.
101
stolice, -e, f. ve spoj. truhlářská s. řemeslnický pracovní stůl umožňující upevnění dřeva při jeho opracování syn. ponk SSJČ jen stolice (ob. v.) suk, -u, m. část větve zarostlá do dřeva kmene Gdiž ďeláte s tej lípi nebo z jakíhokoli stromu, tak je potřeba, abi bilo bes sukú. dem. souček srov. hňiloba, novotvar SSJČ svatej, adj. viz roďina širočina, -i, f. sekera s širokým břitem (Obr. 7) Jinak bili ješťe širočini, krásňe se zabíralo, široká sekera, a tak se to pjekňe sekalo. srov. pantok, sekera/sekira 1, teslice SSJČ odb. šmirgl, -u, m. nástroj opatřený vrstvou drobně zrnité odrůdy korundu, používaný k obrušování syn. glospapír, (smirkovej) papír srov. brousit 1, šmirglovat SSJČ ob. šmirglovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. uhlazovat drsný povrch dřeva var. vošmirglovat syn. brousit 1 srov. glospapír, (smirkovej) papír, šmirgl SSJČ ob. špalek, -lku, m. kratší kus silného pně Dřív bili, pokud de vo tohleto šťípáňí tech špalkú, to se používali sekeri, kerí už dneska nejsou. dem. špalíček syn. klát srov. klada/kláda SSJČ šroub, -u, m. součást s vnějším závitem sloužící k spojování dřeva rozděleného prasklinou Gdiš teda tu sochu uďeláte, tak abi se udržela, tak sou neska ti vruti nebo šroubi. syn. vrut SSJČ šťípací, adj. viz sekera/sekira 2
102
šťípat, -u/-ám, -ej, -al, -áňí; impf. sekerou dělit dřevo po vrstvách var. rošťípat SSJČ temovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. spojovat dřevo rozdělené prasklinou pomocí směsi lepidla a pilin var. zatemovat srov. stáhnout SSJČ j. v. terpentín, -u, m. látka získavaná z pryskyřice jehličnatých stromů, používaná k napouštění dřevěných výrobků Terpentín a fčelí vosk, to smíchám dohromadi a ťim tu figurku naťírám a vona pjekňe voňí. srov. napoušťet, (fčelí) vosk SSJČ ob. v. teslice, -e, f. sekera s úzkou, mírně zahnutou čepelí (Obr. 9) Třeba korita se ďelali s topolú, tam se potom používali teslice. srov. pantok, sekera/sekira 1, širočina SSJČ řem. topolovej, adj. viz dřevo 16 trojrozmňerňe, adv. viz viďet truhlářskej, adj. viz dláto 6, stolice tříska, -i, f. tenká podlouhlá odštípnutá část dřeva To sou velkí tříski a pilini, to fšechno lítá. srov. hoblina, pilina SSJČ válec, -lce, m. ve spoj. podávací v. část rámové pily umožňující automatické přemisťování dřeva srov. kolej, rohatka SSJČ jen válec (ob. v.) vápno, -a, n. hmota bělavé barvy vyrobená pálením vápence, používaná k natírání přední plochy kmene stromu, narovnaného na hromadě dalších kmenů za účelem jeho vyschnutí srov. čelo SSJČ ob. v. viďet, -ím, viz, -el, -eňí; impf. ve spoj. v. trojrozmňerňe nezbytná schopnost řezbáře představit si zamýšlený výrobek prostorově Dřevo je materijál dobrej, ješťe musíte mít přectavivost, musíte viďet trojrozmňerňe. SSJČ jen trojrozměrné vidění
103
vischlej, adj. viz dřevo 17 vjetev, -tve, f. část stromu vyrůstající z kmene Každej strom roste, to znamená má vjetve. syn. haluz srov. kmen, vodenek SSJČ vodenek, -nku, m. spodní část kmene stromu To chce ten špalek nebo ten materijál, kerej budete mít, hlavňe s toho vodenku. srov. haluz, kmen, vjetev SSJČ les. vodvjetvovací, adj. viz sekera/sekira 3 volejovej, adj. viz barva 3 volšovej, adj. viz dřevo 18 vosk, -u, m. ve spoj. fčelí v. látka získavaná jako produkt včel, používaná k napouštění dřevěných výrobků srov. napoušťet, terpentín SSJČ ob. v. vrtačka, -i, f. stroj k hloubení útvarů do dřeva, nahrazující v některých případech dláto Gdiš třeba se do ňekerejch míst nemúžete dostat nebo abiste si zjednodušila tu práci, tak je to vobičejná vrtačka. srov. vrták SSJČ ob. v. vrták, -u, m. část stroje k hloubení útvarů do dřeva srov. vrtačka SSJČ ob. v. vrut, -u, m. součást s vnějším závitem sloužící k spojování dřeva rozděleného prasklinou syn. šroub SSJČ tech. zábjer, -u, m. vlastnost dláta vypovídající o množství dřeva, které je schopno jedním tahem oddělit SSJČ j. v. základňí, adj. viz lak 3
104
zásťera, -i, f. součást pracovního oděvu řezbářů, vyrobená z materiálu odolného vůči drobnému odpadu ze dřeva Každej řezbář má zásťeru, abi ten materijál, kerej votpadává dolú, nebil po celím vobleku. SSJČ ob. v.
105
1. Činnosti: brousit, brousit dláto, bušit, dát do pomňeru, díhovat, dlabat, hoblovat, lakovat, lepit, nahrubovat, napoušťet, naťírat, praskat, rejt, řezat, řezbařit, sekat, schnout, stáhnout, šmirglovat, šťípat, temovat, viďet trojrozmňerňe
2. Jiné: hňiloba, pořez, zábjer
3. Materiály: •
Části stromů: haluz, kmen, vjetev, vodenek
•
Druhy dřeva: boroví, bukoví, duboví, jasanoví, javoroví, jedloví, lipoví, modřínoví, smrkoví, topoloví, volšoví
•
Dřevo: coulka, čelo, díha, dřevo jarňí, dřevo letňí, dřevo prosmolení, dřevo rezonančňí, dřevo siroví, dřevo vischlí, fošna, klada/kláda, klát, kulaťina, laťofka, leto, novotvar, prasklina, prkno, řezivo, řezivo bočňí, smola, suk, špalek
•
Nátěrové materiály: barva, barva lihová, barva volejová, lak, lak bezbarvej, lak základňí, terpentín, vápno, vosk fčelí
•
Spojovací materiály: šroub, vrut
4. Nástroje, nářadí a náčiní: •
Dláta: púlkulatí, rovní, řezbářskí, skosení, truhlářskí
•
Nástroje, nářadí a náčiní: brousek kamenej, glospapír, hoblík, klín, núž, palička, papír smirkovej, pilňík, ponk, rašple, rašple púlkulatá, rašple rovná, stolice truhlářská, šmirgl, vrtačka, vrták
•
Pily: eletrická, lupenková, motorová, rámová, ručňí
•
Sekery: pantok, sekera/sekira šťípací, sekera/sekira vodvjetvovací, širočina, teslice
5. Názvy řemesla: řezbařeňí, řezbařina
6. Názvy řemeslníků: pilař, řezbář
7. Oblečení a ochranné pomůcky řemeslníků: palec, prst, rukavice dráťená, zásťera
8. Stroje: •
Části strojů: kolej, list pilovej, rám, rohatka, válec podávací
•
Stroje: hoblofka čtiřstraná, katr 106
9. Výrobky: •
Betlém a jeho části: betlém, betlém pohiblivej, darovňík, chlív/chlév, Jezulátko, Ježíšek, Jozef, Marije, ofce, ofčák, pastevec, pozaďí, roďina svatá
•
Odpady: hoblina, krajinka, otkorek, pilina, tříska
•
Úpravy dřeva: dlab, polichromije, ríha
•
Výrobky: figurka, figurka řezbovaná, plastika, polotovar, skelet, socha
107
Řezbářství a zpracování dřeva Počet: Substantiva:
82
Verba:
20
Slovní spojení:
50
Celkem:
152
Řezbářství a zpracování dřeva
32,9% Substantiva: Verba: 53,9%
Slovní spojení:
13,2%
108
8.6 Řeznictví anglická, -ej, f. vykostěný, prosolený a uzený vepřový bůček Neska uš teda je to tak, že se neuďí skoro ňic, jenom anglická a takovídle vjeci. syn. (anglická) slaňina srov. karamel, uzení 1 anglickej, adj. viz slaňina barvit, -ím, -i, -il, -eňí; impf. ve spoj. b. kroupi mísit ječné zrno s krví var. vobarvit srov. chitat (krev) SSJČ jen barvit (ob. v.) bok, -u, m. 1. vepřové maso z postranní části těla dem. búček SSJČ zbož. 2. ve spoj. prázdnej b. vepřové maso z postranní části těla bez kosti SSJČ jen bok (ob. v.) bourač, -e, m. člověk, který dělí maso na části a vykosťuje je Řiká se jim vírobáci, jatečáci a bourači. srov. jatečák, vírobák SSJČ j. v. bourárna, -i, f. místo, kde se dělí maso na části a vykosťuje se Potom si je [hovězí půlky] berou na bourárnu na košťeňí uš. srov. chlaďírna, jatki, masna, uďírna, víroba bourat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. dělit maso na části a vykosťovat je srov. virábjet SSJČ slang. brak, -u, m. dobytek s nekvalitním masem SSJČ j. v. českej, adj. viz salám 2 čtvrť/štvrť, -e, f. 1. čtvrtina poraženého kusu hovězího dobytka Kosťej se púlki i čtvrťe. srov. púlka
109
SSJČ jen čtvrt (potrav.) 2. ve spoj. předňí š. přední část poraženého kusu hovězího dobytka syn. hovjezí 1 SSJČ jen čtvrt (ob. v.) 3. ve spoj. zadňí š. zadní část poraženého kusu hovězího dobytka syn. hovjezí 2 SSJČ jen čtvrt (ob. v.) čtvrťit/štvrťit, -ím, -0, -il, -ceňí; impf. rozdělit poražený hovězí dobytek na čtvrtiny var. rosčtvrťit srov. púlit SSJČ jen čtvrtit dijetňí, adj. viz párek 2 dikofka, -i, f. druh nožů dovážený z Německa A nože sou nejznámňejší dikofki. srov. držet (vostří), vocílka držet, -ím, -0, -el, -eňí; impf. ve spoj. d. vostří zůstávat po nabroušení dlouho ostrým (o noži) To sou prosťe bezvadní nože, kterí držej vostří. srov. dikofka, vocílka SSJČ jen držet (ob. v.) eletrickej, adj. viz klešťe, pila 1 gothaj, -e, m. druh salámu vařeného ve střevě srov. salám 1 hever, -u, m. ruční zdvihadlo na vytažení poraženého zvířete na zavěšovací zařízení srov. rína, trojnoška SSJČ ob. v. hlava, -i, f. část těla dobytka sloužící k výrobě pokrmů Hlava vepřová se dá uvařit na tlačenku. SSJČ ob. v. holinka, -i, f. vysoká bota, chránící holenní kost a lýtka srov. loďička, pepito SSJČ ob. hovjezí, -ího, n. 1. ve spoj. předňí h. přední část poraženého kusu hovězího dobytka
110
syn. čtvrť/štvrť 2 SSJČ jen hovězí (ob. v.) 2. ve spoj. zadňí h. zadní část poraženého kusu hovězího dobytka syn. čtvrť/štvrť 3 SSJČ jen hovězí (ob. v.) chitat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. ch. krev shromažďovat krev z poraženého zvířete do nádoby Chitá kref [řezník] a použije kref na krvavou tlačenku anebo na ti kroupáki. srov. barvit (kroupi), votkrvit SSJČ jen chytat (ob. v.) chlaďař, -e, m. člověk, který na jatkách chrání maso před teplem srov. uďírenskej chlaďírna, -i, f. místo na jatkách, kde se chrání maso před teplem Po vikucháňí se znovu eletrickou pilou rozříznou na dvje púlki [poražená zvířata] a pochodujou do chlaďírni. srov. bourárna, jatki, masna, uďírna, víroba SSJČ chlaďit, -ím, -0, -il, -zeňí; impf. chránit maso na jatkách před teplem SSJČ ob. v. jatečák, -a, m. člověk, který poráží dobytek srov. bourač, vírobák jatki, -tek, plt. místo, kde se poráží dobytek srov. bourárna, chlaďírna, masna, uďírna, víroba SSJČ játra, jater, plt. žláza uložená poblíž bránice v těle dobytka, sloužící k výrobě pokrmů A z játer se ďelá pašťika játrová. srov. střevo 1, vňitřnost SSJČ ob. v. jazik, -a, m orgán v tlamě dobytka, sloužící k výrobě pokrmů A jazik, jednou začas se viuďí. SSJČ ob. v. jelito, -a, n. masný výrobek z vepřové krve, rozsekaného masa, krup nebo žemlí, naditých do vepřového střeva
111
Tak se daj do toho [do polévky] vařit jelita a jitrňice. srov. jitrňice, kroupák, prejt SSJČ jitrňice, -e, f. masný výrobek z rozsekaných drobů, masa a žemlí, naditých do vepřového střeva To právje uďelá tu polifku polifkou, gdiš tam praskne jitrňice a kroupák do toho. srov. jelito, kroupák, prejt SSJČ karamel, -u, m. roztok z páleného cukru, v němž se barví anglická slanina srov. anglická, (anglická) slaňina SSJČ ob. v. kejta, -i, f. horní část zadní končetiny dobytka A aš je na kaši hotoví [maso], tak se do ňej nasipou pjet krát pjet kostki liboví s kejti. srov. (kvjetová) špička SSJČ ob. klešťe, -í, plt. ve spoj. eletrickí k. nástroj na usmrcení dobytka Prasata se naženou do vohradi a po jednom se zabíjej eletrickejma klešťema. srov. (řezňická) pistol SSJČ jen kleště (ob. v.) kliška, -i, f. klihovité maso z nohy dobytka Kliška, no to je gulášová vjec. syn. nožina SSJČ koleno, -a, n. ohbí nohy dobytka, kloub mezi stehnem a bércem sloužící k výrobě pokrmů Na tlačenku použije [řezník] ješťe koleno. SSJČ ob. v. kombajn, -u, m. zařízení na odstranění štětin z dobytka Aš se vopařej [poražená zvířata], tak dou do kombajnu, gde je to vodře s chlupú. srov. (pařící) vana, vopařit SSJČ j. v. kontrolňí, adj. viz váha kosťit, -ím, -i, -il, kosťeňí/košťeňí; impf. odřezávat maso od nosné části těl poraženého dobytka var. vikosťit SSJČ
112
kotleta, -i, f. plátek masa na žebírku Kotleta je velice dobrá na říski. syn. pečeňe SSJČ krev, krve, f. viz chitat krkovice, -e, f. masitá část krku a přední část hřbetu jatečných zvířat SSJČ kroupa, -i, f. 1. ječné zrno používané k výrobě pokrmů na domácí zabijačce SSJČ ob. v. 2. ve spoj. barvit k. viz barvit kroupák, -u, m. obarvené kroupy nadité do vepřového střeva srov. jelito, jitrňice krupon/krupón, -u, m. hřbetní část kůže dobytka [Prasata] zaháknou za kúži a tahaj z ňich krupon. SSJČ kruponovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. seřezávat hřbetní část kůže z poraženého dobytka krvavej, adj. viz tlačenka 2 kuchat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. vyvrhovat vnitřnosti var. vikuchat SSJČ kutr, -u, m. rozmělňovač masa Hovjezí se na tom kutru rozjede úplňe na kaši. srov. řezačka SSJČ tech. kvjetovej, adj. viz špička libovej, adj. netučný (o mase) To [maso z kýty] je pro liďi, kerí maj ráďi úplňe bes jeďiního tuku, protože to je úplňe liboví. srov. tlustej SSJČ
113
loďička, -i, f. pokrývka hlavy nošená řezníky A na hlavje bílou loďičku. srov. holinka, pepito SSJČ j. v. loupanej, adj. viz plec 2 loveckej, adj. viz salám 3 lovečák, -u, m. uzenářský výrobek z jemně sekaného sušeného masa syn. salám 3 masna, -i, f. závod na zpracování svaloviny zvířat srov. bourárna, chlaďírna, jatki, uďírna, víroba mezisklad, -u, m. místo v závodě na zpracování masa, kde se uchovávají výrobky z masa morafskej, adj. viz uzení 2 naloženej, adj. umístěný před uzením do láku či soli (o mase) A gdiš ta se dá [rychlosůl], tak stačí, gdiš je maso naložení nejdíl do tejdne. srov. praganda, proleženej, richlosúl, sanejtr naložit, -ím, -0, -il, -eňí; pf. umístit před uzením maso do láku či soli Rozďelí prase na jednotliví čásťi, jo, nechá vichlaďit a potom ňekerí se naloží na uzeňí. srov. praganda, richlosúl, sanejtr, uďit SSJČ naráška, -i, f. stroj na vměstnávání masa do vepřového střeva A s toho kutru to [rozmělněné maso] de k naráškám. srov. střevo 2 SSJČ výr. slang. naraženej, adj. vměstnaný ve vepřovém střevě (o mase) A aš todle je fšechno takle naražení, tak to de do uďíren. srov. střevo 2 narážet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. vměstnávat do vepřového střeva A v naráškách ženckí narážej na jednotliví druhi. srov. střevo 2 SSJČ j. v.
114
noška, -i, f. 1. končetina poraženého dobytka SSJČ ob. v. 2. ve spoj. předňí n. přední končetina poraženého dobytka SSJČ jen nožka (ob. v.) 3. ve spoj. zadňí n. zadní končetina poraženého dobytka SSJČ jen nožka (ob. v.) nožina, -i, f. klihovité maso z nohy dobytka No a na plecku je nožina, čili kliška. syn. kliška panenka, -i, f. nejjemnější část vepřového masa, ležící pod hřbetem syn. svíčková 1 panenskej, adj. viz svíčková 1 párek, -rku, m. 1. uzenky spojené po dvou Pak sou párki spišskí, dijetňí a običejní. srov. salám 1 SSJČ 2. ve spoj. dijetňí p. uzenka s nízkým obsahem tuku SSJČ jen párek (ob. v.) 3. ve spoj. spišskej p. uzenka vyráběná podle receptu ze Slovenska SSJČ jen párek (ob. v.) pařící, adj. viz vana pásovej, adj. viz pila 2 pečeňe, -e, f. plátek masa na žebírku Mi tomu řikáme pečeňe, ale f krámňe se tomu řiká kotleta. syn. kotleta SSJČ j. v. pepito, -a, n. kostkovaný řeznický kabát srov. holinka, loďička SSJČ j. v. píchnout, -u, -ňi, -ul, -uťí; pf. porazit dobytek Potom je píchnou [dobytek], votkrvjej a potom se převješujou. SSJČ ob. expr.
115
pila, -i, f. 1. ve spoj. eletrická p. nástroj na porcování poraženého dobytka Z vikucháňí jdou zase kousek dál [poražená zvířata] a tam je eletrickou pilou rozříznou. SSJČ jen pila (ob. v.) 2. ve spoj. pásová p. nástroj na porcování poraženého dobytka v závodech na zpracování masa A púlki rozřezávaj [řezníci] na jednotliví čásťi na pásovejch pilách. SSJČ pistol, -e, f. ve spoj. řezňická p. nástroj na usmrcení dobytka A tam má [řezník] tu řezňickou pistol a to prase střelí do čela. srov. (eletrickí) klešťe SSJČ jen pistol (ob. v.) plec, -e, f. 1. maso z části zad nad lopatkou syn. plecko srov. šťítek SSJČ potrav. 2. ve spoj. loupaná p. maso z části zad, které se získává vyloupnutím lopatky SSJČ jen plec (ob. v.) plecko, -a, n. maso z části zad nad lopatkou Plecko, to se hoďí na rúzní plátki a takovídle vjeci. syn. plec 1 srov. šťítek SSJČ potrav. polifka/polífka, -i, f. ve spoj. zabijačková p. vývar z masa, které se použíje na tlačenku syn. prdelačka 1 SSJČ polskej, adj. viz salám 4 praganda, -i, f. druh soli používaný při nakládání masa pro urychlení procesu V masňe se používá takzvaná richlosúl nebo praganda. syn. richlosúl srov. naloženej, naložit, sanejtr pravej, adj. viz svíčková 2 prázdnej, adj. viz bok 2 prdelačka, -i, f. 1. vývar z masa, které se použíje na tlačenku syn. (zabijačková) polifka/polífka
116
2. ve spoj. červená p. zabijačková polévka obohacená o obarvené kroupy Daj si uvařit do toho [do zabijačkové polévky] kroupi a s toho je ta krásná červená prdelačka. prejt, -u, m. náplň do jitnic a jelit srov. jelito, jitrňice SSJČ proleženej, adj. naložením změklý, dozrálý (o mase) A za pjet neďel je to [maso] proležení a múže se to uďit. srov. naloženej SSJČ jen proleželý proležet, -ím, -0, -el, -eňí; pf. ležením změknout, dozrát (o mase) Musí se nechat pak ješťe ňákou hoďinu proležet, abi nebil šeďivej, ale ťim je šunkovej hotovej. SSJČ předňí, adj. viz čtvrť/štvrť 2, hovjezí 1, noška 2 púlit, -ím, pul, -il, -eňí; impf. rozdělit poražený vepřový dobytek na polovinu Prasata se púlej, dou f púlkách, a krávi se štvrťej. srov. čtvrťit/štvrťit SSJČ ob. v. púlka, -i, f. polovina poraženého kusu vepřového dobytka Tagže púlka vepřová začíná vod hlavi. srov. čtvrť/štvrť 1 SSJČ ob. v. richlosúl, -soli, f. druh soli používaný při nakládání masa pro urychlení procesu syn. praganda srov. naloženej, naložit, sanejtr SSJČ jen sůl (ob. v.) rína, -i, f. konstrukce pro zavěšení poraženého zvířete Aš se zabijou [zvířata na jatkách], tak se za nohu povjesí na rínu. srov. hever, trojnoška SSJČ j. v. rošťená, -ej, f. hovězí hřbet syn. rošťenec
117
SSJČ potrav. rošťenec, -nce, m. hovězí hřbet syn. rošťená SSJČ potrav. rukavička, -i, f. ve spoj. síťovaná r. ochranná pomůcka pro řezníka srov. (síťovaná) zásťerka SSJČ jen rukavička (ob. v.) řezačka, -i, f. stroj na krájení masa A de to [maso] do ohromnej řezački, která to přeřeže. srov. kutr SSJČ tech. řezňickej, adj. viz pistol řezňík, -a, m. člověk, který poráží a zpracovává dobytek Tagže čím lepší nože a vocílka, ťím se řezňík míň nadře. SSJČ salám, -u, m. 1. uzenářský výrobek z jemně sekaného masa stlačeného do širokého střeva srov. gothaj, párek 1, spojka, střevo 2 SSJČ 2. ve spoj. českej s. uzenářský výrobek z jemně sekaného masa vařený ve střevě SSJČ jen salám (ob. v.) 3. ve spoj. loveckej s. uzenářský výrobek z jemně sekaného sušeného masa syn. lovečák SSJČ jen salám (ob. v.) 4. ve spoj. polskej s. uzenářský výrobek z jemně sekaného masa vařený ve střevě SSJČ jen salám (ob. v.) 5. ve spoj. slovenckej s. uzenářský výrobek z jemně sekaného masa vařený ve střevě SSJČ jen salám (ob. v.) 6. ve spoj. šunkovej s. uzenářský výrobek z jemně sekaného masa vařený ve střevě SSJČ 7. ve spoj. točenej s. uzenářský výrobek spirálovitého tvaru syn. točák srov. tičovina SSJČ jen salám (ob. v.) sanejtr, -u, m. dusičnan draselný používaný při nakládání masa Dává se súl, čistá, a přidá se trošičku sanejtru. srov. naloženej, naložit, praganda, richlosúl
118
sekáč, -e, m. nástroj na dělení masa na části Veme sekáč a prase rosekne [řezník]. SSJČ síťovanej, adj. viz rukavička, zásťerka slaňina, -i, f. ve spoj. anglická s. vykostěný, prosolený a uzený vepřový bůček Anglická slaňina, to se máčí f karamelu. syn. anglická srov. karamel, uzení 1 SSJČ potrav. slovenckej, adj. viz salám 5 smola, -i, f. pryskyřice používaná pro odstranění štětin z poraženého dobytka srov. vosmolovat, zvonek SSJČ ob., poněk. zast. a odb. spišskej, adj. viz párek 3 spojka, -i, f. rozemleté maso, které tvoří základ salámů srov. salám 1, střevo 2 SSJČ j. v. střevo, -a, n. 1. měkký trubicovitý orgán uložený v břišní dutině dobytka srov. játra, vňitřnost SSJČ ob. v. 2. ve spoj. umňelí s. obal, do něhož se umisťuje salámová náplň srov. naráška, naraženej, narážet, salám 1, spojka SSJČ jen střevo svíčková, -ej, f. 1. ve spoj. panenská s. nejjemnější část vepřového masa, ležící pod hřbetem A u toho vepřovího ta panenská svíčková, ta se teda hoďí na minutki. syn. panenka SSJČ kuch. 2. ve spoj. pravá s. nejjemnější část hovězího masa, ležící pod hřbetem SSJČ jen svíčková (potrav.) šňupák, -u, m. čenich dobytka Gdiž je neposední [prase], tak mu daj dovňitř do šňupáku provas. SSJČ ob. expr.
119
špička, -i, f. ve spoj. kvjetová š. maso z kuželovitého svalu hovězí kýty srov. kejta SSJČ potrav., kuch. štvrť, -e, f. viz čtvrť štvrťit, -ím, -0, -il, -ceňí; impf. viz čtvrťit šťítek, -tku, m. část hovězí pleci srov. plec 1, plecko SSJČ j. v. šunkovej, adj. viz salám 6 tičovina, -i, f. salám rovného tvaru srov. salám 7, točák SSJČ j. v. tlačenka, -i, f. 1. výrobek z nakrájeného vařeného vepřového masa naditého do širokého střeva A teť s tech vňitřnosťí uďelá [řezník] kroupáki, jitrňice, tlačenku. SSJČ 2. ve spoj. krvavá t. výrobek z nakrájeného vařeného vepřového masa naditého do širokého střeva, do něhož je přidána krev SSJČ jen krevní tlačenka tlustej, adj. tučný (o mase) srov. libovej SSJČ točák, -u, m. uzenářský výrobek spirálovitého tvaru syn. salám 7 srov. tičovina točenej, adj. viz salám 7 trojnoška, -i, f. konstrukce pro pověšení prasete při domácí zabijačce srov. hever, rína uďírenskej, -ího, m. člověk, který kouřem konzervuje maso srov. chlaďař
120
uďírna, -i, f. místo, kde se kouřem konzervuje maso A f tom se to namočí [maso v karamelu] a dá se to jenom voschnout do uďírni. srov. bourárna, chlaďírna, jatki, masna, víroba SSJČ uďit, -ím, -0, -il, -zeňí; impf. kouřem konzervovat maso var. viuďit srov. naložit SSJČ umňelej, adj. viz střevo 2 uzení, -ího, n. 1. maso konzervované kouřem srov. anglická, (anglická) slaňina SSJČ 2. ve spoj. morafskí u. maso konzervované kouřem s tmavým povrchem SSJČ uzeňina, -i, f. masný výrobek konzervovaný kouřem SSJČ váha, -i, f. ve spoj. kontrolňí v. přístroj na určování hmotnosti masa v závodech zpracovávajících maso A de to aš dopředu [masné výrobky] a pak to de na kontrolňí váhu. SSJČ jen váha (ob. v.) vana, -i, f. ve spoj. pařící v. nádoba, v níž je poražený dobytek poléván horkou vodou Tam se píchnou [zvířata na jatkách], votkrvjej a dou do pařící vani. srov. kombajn, vopařit SSJČ jen vana (ob. v.) víkupák, -a, m. člověk, který hodnotí dobytek dle kvality masa vikupovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. hodnotit dobytek dle kvality masa a sjednávat jeho prodej do závodu na zpracování masa SSJČ ob. v. virábjet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. vytvářet produkty z masa v závodě na zpracování masa srov. bourat SSJČ ob. v. víroba, -i, f. místo, kde se vytvářejí produkty z masa
121
srov. bourárna, chlaďírna, jatki, masna, uďírna SSJČ j. v. vírobák, -a, m. člověk, který vytváří produkty z masa v závodě na zpracování masa srov. bourač, jatečák vňitřnost, -ťi, f., zprav. pl. orgány těla poraženého dobytka, sloužící k výrobě pokrmů srov. játra, střevo 1 SSJČ ob. v. vocílka, -i, f. ocelový brousek na broušení nožů No tak se používaj vocílki na broušeňí. srov. dikofka, držet (vostří) SSJČ voháňka, -i, f. ocas poraženého dobytka, sloužící k výrobě pokrmů U hovjezího je ješťe voháňka vzádu, s kterej je nedosťižitelná polifka. SSJČ ob. v. vopařit, -ím, -0, -il, -eňí; pf. polít poražený dobytek horkou vodou kvůli odstranění štětin srov. kombajn, (pařící) vana SSJČ vosmolovat, -uju, -uj, -il, -eňí; impf. obalovat poražený dobytek pryskyřicí kvůli odstranění štětin Tagže von [řezník] to vosmoluje tak, abi nechal fprostřet obdélňík jako krupón. srov. smola, zvonek SSJČ jen osmoliti vostří, -í, n. viz držet votkrvit, -ím, -0, -il, -eňí; pf. zbavit poražený dobytek krve No prase lehne, tak řezňík ho zas votkrví. srov. chitat (krev) SSJČ zabijačka, -i, f. domácí porážka a zpracování prasete SSJČ zabijačkovej, adj. viz polifka/polífka zadňí, adj. viz čtvrť/štvrť 3, hovjezí 2, noška 3
122
zásťerka, -i, f. ve spoj. síťovaná z. ochranná pomůcka pro řezníka Na bourárňe, gdiš se ďelá, tak je síťová zásťerka. srov. (síťovaná) rukavička SSJČ jen zástěrka (ob. v.) zvonek, -nku, m. nástroj na seškrábání štětin dobytka Noški namočí do belíku [řezník] a pak takovejma zvonkama to fšechno zeškrabe. srov. smola, vosmolovat SSJČ j. v. žebro, -a, n., zprav. pl. obloukovitá kost obepínající a zpevňující trup dobytka SSJČ ob. v.
123
1. Činnosti: barvit kroupi, bourat, čtvrťit/štvrťit, držet vostří, chitat krev, chlaďit, kosťit, kruponovat, kuchat, naložit, narážet, píchnout, proležet, púlit, uďit, vikupovat, virábjet, vopařit, vosmolovat, votkrvit
2. Jiné: libovej, naloženej, naraženej, proleženej, smola, tlustej, váha kontrolňí
3. Materiály: •
Části těla dobytka: bok, bok prázdnej, čtvrť/štvrť, čtvrť/štvrť předňí, čtvrť/štvrť zadňí, hlava, hovjezí předňí, hovjezí zadňí, játra, jazik, kejta, kliška, koleno, kotleta, krkovice, krupon/krupón, noška, noška předňí, noška zadňí, nožina, panenka, pečeňe, plec, plec loupaná, plecko, púlka, rošťená, rošťenec, střevo, svíčková panenská, svíčková pravá, šňupák, špička kvjetová, šťítek, vňitřnost, voháňka, žebro
•
Druhy dobytka: brak
•
Suroviny: karamel, kroupa, praganda, richlosúl, sanejtr
4. Místa k provozování řemesla: bourárna, chlaďírna, jatki, masna, mezisklad, uďírna, víroba
5. Nástroje, nářadí a náčiní: dikofka, hever, klešťe eletrickí, pila eletrická, pistol řezňická, rína, sekáč, trojnoška, vocílka, zvonek
6. Názvy řemeslníků: bourač, chlaďař, jatečák, řezňík, uďírenskej, víkupák, vírobák
7. Oblečení a ochranné pomůcky řemeslníků: holinka, loďička, pepito, rukavička síťovaná, zásťerka síťovaná
8. Stroje: kombajn, kutr, naráška, pila pásová, řezačka, vana pařící
9. Výrobky: •
Části výrobků: spojka, střevo umňelí
•
Domácí zabijačka: jelito, jitrňice, kroupák, polifka/polífka zabijačková, prdelačka, prdelačka červená, prejt, tlačenka, tlačenka krvavá, zabijačka
124
•
Výrobky: anglická, gothaj, lovečák, párek, párek dijetňí, párek spišskej, salám, salám českej, salám loveckej, salám polskej, salám slovenckej, salám šunkovej, salám točenej, slaňina anglická, tičovina, točák, uzení, uzení morafskí, uzeňina
125
Řeznictví
Substantiva:
Počet: 78
Adjektiva: Verba:
5 17
Slovní spojení:
36
Celkem:
136
Řeznictví
26,5% Substantiva: Adjektiva: Verba: 57,4%
Slovní spojení:
12,5% 3,7%
126
8.7 Ševcovství acetón, -u, m. jednoduchá ketonická sloučenina, do níž se namáčely části boty při jejich výrobě Potom uš se používali špički, kerí se namáčeli jenom do acetónu. SSJČ ob. v. amanda, -i, f. materiál umisťovaný do předních částí bot pro jejich vyztužení Bila amanda, kerá se [dávala] jako do špice, abi to bilo tvrdí. anglickej, adj. viz šidlo/šídlo 2 barvit, -ím, -i, -il, -eňí; impf. ve spoj. b. kúži dodávat kůži zabarvení var. nabarvit srov. (vepřová) krev SSJČ jen barvit (ob. v.) baťofka, -i, m. druh šicího stroje nazývaný podle Tomáše Bati Tadi sme mňeli na cvikáňí mašini, to bili baťofki. srov. mašina 1, ramenofka, sloupofka bílej, adj. viz smola 2 bít, jsem, buď, bil, biťí; impf. ve spoj. b. na vobuťí být dokončený a připravený pro zákazníka (o botě) A potom se tam dovňitř vlepovala stélka uš parádňí, tagže to už bilo na vobuťí. SSJČ jen být (ob. v.) bota, -i, f. 1. obuv různého typu To se dalo takle na nohu a ta bota držela takle na noze. SSJČ 2. ve spoj. celokožená b. obuv mající všechny části vyrobeny z kůže SSJČ jen celokožená obuv 3. ve spoj. dámská b. obuv určená pro ženy Žádná fabrika tadi neďála dámskí boti. SSJČ jen bota (ob. v.) 4. ve spoj. ďecká b. obuv určená pro děti Gdiš sem se učil, tak sme tam ďáli ďeckí boti. SSJČ jen bota (ob. v.) 5. ve spoj. ďirkovaná b. obuv mající v části přes nárt ozdobné otvory srov. lochajzňa, slzička, viťukávat (ďirki) SSJČ jen bota (ob. v.) 6. ve spoj. b. na nazouváňí obuv nemající šněrování srov. šňerováňí SSJČ jen bota (ob. v.)
127
7. ve spoj. pracovňí b. obuv uzpůsobená pro práci SSJČ jen pracovní obuv 8. ve spoj. ručňí b. obuv vyrobená bez použití strojů Mi uš musíme jenom fspomínat, protože ručňí boti se už vlastňe...neska se to valí semka s toho víchodu. SSJČ jen ručně šitá bota 9. ve spoj. třikrát šitá b. obuv šitá tradičním ručním způsobem natřikrát SSJČ jen bota (ob. v.) 10. ve spoj. vojencká b. obuv určená pro vojáky A to bili vojenckí boti, co se ďálo pro vojáki. SSJČ jen bota (ob. v.) 11. ve spoj. zimňí b. obuv nošená v zimě SSJČ jen zimní obuv 12. ve spoj. krémovat b. viz krémovat 13. ve spoj. midlit b. viz midlit 14. ve spoj. spravovat b. viz spravovat celokoženej, adj. viz bota 2 cífka, -i, f. váleček k navíjení nití a drátů používaných v ševcovství To bil na cífce drát, to šlo přes mašinu a kramličkama se to takle přiďálo tadi. syn. špulka SSJČ ob. v. cvično, -a, n. plátno, tkanina z příze To je vepřovica tadito šedí a tadihlen je plátno, to je cvično. cvikat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. napínat kůži na kopyto var. nacvikat SSJČ cvok, -u, m. krátký hřebík s širší kulatou hlavičkou vtlačovaný do bot za účelem spojení materiálu i za účelem ozdobení boty dem. cvoček srov. flok, hřebíček, kramlička, šroubek, teksla/teksle SSJČ ob. v. černej, adj. viz smola 3 česanej, adj. viz kúže 2 česat, -šu/-sám, češ/-sej, -al, -áňí; impf. 1. ve spoj. č. dratev upravovat obuvnickou niť před šitím var. vičesat srov. smolit (dratev) SSJČ jen česat (j. v.)
128
2. ve spoj. č. kúži upravovat poškozenou kůži var. vičesat syn. drásat (kúži) SSJČ jen česat (j. v.) čiňit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. ve spoj. č. kúži upravovat surovou kůži na useň var. vičiňit SSJČ výr. dámskej, adj. viz bota 3 decimetr, -u, m. míra, na niž se odměřovala kůže Ta kúže se mňeřila na decimetr. SSJČ ob. v. derba, -i, f. druh pánských společenských bot Jak bili derbi, tak to bilo zešití, ten nárt s tou patou. srov. maďarka, polobotka drásanej, adj. viz kúže 3 drásat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. d. kúži upravovat poškozenou kůži var. vodrásat syn. česat 2 SSJČ j. v. dratev, -tve, f. 1. smolená obuvnická niť z konopí Dratve bili, to bilo podle rúznej síle. dem. dratvička srov. ňiť SSJČ 2. ve spoj. silonová d. obuvnická niť z umělé hmoty (polyamidu) SSJČ jen dratev (ob. v.) 3. ve spoj. česat d. viz česat 1 4. ve spoj. smolit d. viz smolit dřevjenej, adj. viz kopito 2 dvousloškovej, adj. viz lepidlo ďeckej, adj. viz bota 4 ďelat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. ď. na horkou jehlu zhotovit obuv rychle a nekvalitně Neska uš se fšechno ďelá na mašinách, že jo, fšechno uš se to ďelá na horkou jehlu.
129
SSJČ jen dělat horkou jehlou ďirka, -i, f. viz viťukávat ďirkovanej, adj. viz bota 5 entl, -u, m. druh stehu používaný na nártových částech boty U vrchú je to entl, že jo, a co bil [steh] na spotki... srov. steh 2 entlovat, -uju, -uj, -oval, -áňí; impf. obšívat stehem používaným na nártových částech boty Tam se muselo entlovat taki a zapotšívat [na nártových částech boty]. var. oentlovat srov. šít SSJČ ob. v. faktorka, -i, f. nevelká obuvnická dílna provádějící práce pro velké obuvnické firmy Tadi bilo tech faktorek ke dvaceťi. SSJČ j. v. fidlovačka, -i, f. nástroj na vyhlazení kůže Tenkrát to musela bejt hlatká kúže, vihlazení nahoře, tak to bila fidlovačka. srov. hlaďit (kúži), hlaďítko SSJČ flok, -u, m. dřevěný nýtek k upevňování podešví Ale ti floki, ti se používali na kúži, protože do gumi, to bi nemňelo vúbec žádnou cenu. srov. cvok, hřebíček, kramlička, šroubek, teksla/teksle SSJČ ob. flokáč, -e, m. obuvnický výrobek zpevněný pomocí dřevěných nýtků flokovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. připevňovat podešev pomocí dřevěných nýtků Ale potom, gdiš se třeba spravovali boti, tak to se potom zbrousilo, přilepilo a to se flokovalo. var. proflokovat, voflokovat srov. hřebíčkovat SSJČ ob. futro, -a, n. obal na úzké ševcovské nože sloužící k jejich lepšímu uchopení dem. futírko SSJČ j. v.
130
guma, -i, f. pružná hmota získaná vulkanizací přírodního kaučuku nebo vyrobená uměle a používaná pro výrobu některých částí bot Taková guma, na to lepidlo nešlo, akorát ti vobičejní takoví lepidla a tim se to lepilo. SSJČ ob. v. gumák, -u, m. bota chránící holenní kost a lýtka syn. holinka srov. pérko SSJČ j. v. gumárna, -i, f. dílna na zpracování kaučuku a na výrobu gumových výrobků To sme šli do tej gumárni, to bil takovej strašnej smrat. srov. koželužna SSJČ haďí, adj. viz kúže 4 hindikuš, -e, m. typ turistické boty Potom se ďáli hindikuše, to bilo taki celokožení. srov. pohorka hlaďit, -ím, -0, -il, -zeňí; impf. ve spoj. h. kúži nástrojem jemně přejíždět kůži a činit ji hladkou srov. fidlovačka, hlaďítko SSJČ jen hladit (ob. v.) hlaďítko, -a, n. nástroj na hlazení kůže Ješťe potom sou takoví hlaďítka, že se to hlaďilo. srov. fidlovačka, hlaďit (kúži) SSJČ hlatkej, adj. viz kúže 5 hokejka, -i, f. typ boty používaný při výrobě bruslí Hokejki, to je boti na brusle, tak to sme napínali. SSJČ j. v. holinka, -i, f. bota chránící holenní kost a lýtka Holinki, to sem neďál, tak to nemúžu vokolo toho mluvit. syn. gumák srov. pérko SSJČ ob.
131
horkej, adj. viz ďelat hovjezina, -i, f. vyčiněná hovězí kůže Tadi špulku kúže s tech hovjezin [jsem měl]. srov. skiboks, teleťina, vepřovica SSJČ hřebíček, -čku, m. tenký kolíček na jednom konci zašpičatělý, na druhém opatřený hlavičkou vtlačovaný do bot za účelem spojení materiálu Voňi ti hřebíčki se vobjevili, ta barva se s toho svlíkla [po očištění]. srov. cvok, flok, kramlička, šroubek, teksla/teksle SSJČ ob. v. hřebíčkovat, -uju, -uj, -oval, -áňí; impf. spojovat části boty pomocí tenkých zašpičatělých kolíčků var. vohřebíčkovat srov. flokovat jazik, -a, m. výkrojek kůže přišitý pod šněrováním A takovíti [kůže] na jaziki, tak to uš se ďálo třeba podřadní. SSJČ jehla, -i, f. 1. nástroj na šití opatřený na jednom konci ostrou špičkou, na druhém konci malým otvorem k provlečení niti SSJČ 2. ve spoj. ďelat na horkou j. viz ďelat 3. ve spoj. nahřívat j. viz nahřívat 4. ve spoj. ťukat j. viz ťukat kahan, -u, m. zařízení k nahřívání ševcovských jehel srov. nahřívat (jehle) SSJČ ob. v. klaďífko, -a, n. nástroj k úpravě nahřátých ševcovských jehel srov. ťukat (jehle) SSJČ ob. v. knejp, -u, m. obuvnický nůž To se vokrajovalo nožem, ale tomu sme řikali knejp. srov. kudlička SSJČ řem.
132
kolovrátek, -tku, m dřevěný domácí nástroj na smotávání nití v silné dratve To bilo ze šterch ňiťí smotaní a to se ďálo na kolovrátku [silná dratev]. srov. krouťit (ňiťe) SSJČ ob. v. kopito, -a, n. 1. forma na obuv Tak se to nacvikalo na kopito [kůže]. SSJČ 2. ve spoj. dřevjení k. forma na obuv vyrobená ze dřeva SSJČ jen kopyto (ob. v.) 3. ve spoj. kovoví k. forma na obuv vyrobená z kovu SSJČ jen kopyto (ob. v.) 4. ve spoj. péroví k. forma na obuv mající pružnou kovovou součást umožňující vyjmutí kopyta z vyráběné boty Ale dneska uš sou kopita, kerí sou teda péroví. srov. péro SSJČ jen kopyto (ob. v.) 5. ve spoj. umňelí k. forma na obuv vyrobená z umělé hmoty SSJČ jen kopyto (ob. v.) 6. ve spoj. lámat k. viz lámat kovat, -u/-ám, -ej, -oval, -áňí; impf. zpevnit některé části boty za pomocí kovových součástek var. vokovat SSJČ ob. v. kovovej, adj. viz kopito 3 koželužna, -i, f. místo na zpracování surových kůží Anebo [jsme šli] do tej koželužni, já sem povidal, jak ti liďi tam múžou ďelat. srov. gumárna koženej, adj. viz stélka 2 krájet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. ve spoj. k. kúži dělit nožem kůži na části var. vikrájet, vokrájet srov. sekat (kúži) SSJČ kramflek, -u, m. 1. podpatek F kramfleku, to bili takoví zlatí hřebíčki. srov. pata, vopatek/opatek SSJČ ob. 2. ve spoj. mustr na k. viz mustr 2 3. ve spoj. postavit k. viz postavit
133
kramlička, -i, f. železný materiál pro spojování jednotlivých částí boty Tadi gdiž bila ta stélka, tak se přiďála kramličkama. srov. cvok, flok, hřebíček, šroubek, teksla/teksle SSJČ j. v. krémovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. ve spoj. k. boti ošetřovat boty pomocí speciálního krému var. nakrémovat srov. midlit (boti) SSJČ ob. krev, krve, f. ve spoj. vepřová k. materiál používaný pro výrobu ševcovských barviv To se namáčelo do barvi [kožené části boty] a ta barva se ďála z vepřovej krve. srov. barvit (kúži) SSJČ ob. v. krouťit, -ím, kruť, -il, -ceňí; impf. ve spoj. k. ňiťe točením vytvářet z nití dratev srov. kolovrátek SSJČ jen kroutit (ob. v.) kruháč, -e, m. pásová část stroje pro strojovou výrobu bot krupón, -u, m. část kůže zpravidla hřbetní To se ďáli podráški kožení jako, to se ďálo s krupónu. SSJČ jen krupon (kožel.) kudlička, -i, f. zavírací kapesní nůž na krájení kůže srov. knejp SSJČ ob. v. kúže, -e, f. 1. zpracovaná zvířecí kůže určená pro výrobu bot To diš tu kúži s ťim přejel [fidlovačkou], to se lesklo jak toto. dem. kúška, kúžička SSJČ ob. v. 2. ve spoj. česaná k. poničená kůže po úpravě umožňující další zpracování syn. (drásaná) kúže srov. (hlatká) kúže SSJČ jen kůže (ob. v.) 3. ve spoj. drásaná k. poničená kůže po úpravě umožňující další zpracování syn. (česaná) kúže srov. (hlatká) kúže SSJČ jen kůže (ob. v.) 4. ve spoj. haďí k. materiál napodobující povrch hadího těla
134
Vona bila zelená, aji taková šedá, modrá, řikali sme tomu haďí kúže, ale to pravá haďí kúže nebila jako samozřejmňe. SSJČ j. v. 5. ve spoj. hlatká k. zvířecí kůže vysoké kvality Kúže se ďelí na hlatkou, potom je česaná. srov. (česaná) kúže, (drásaná) kúže SSJČ jen kůže (ob. v.) 6. ve spoj. sirová k. zvířecí kůže před zpracováním umožňujícím další práci Ti siroví kúže tam házeli na kupu, tříďili to [v koželužně]. srov. (vičiňená) kúže SSJČ jen surová kůže 7. ve spoj. svrchová k. typ kůže určený na výrobu nártových částí bot Svrchová kúže, to už bilo jako chemicki ošetření. SSJČ jen kůže (ob. v.) 8. ve spoj. vičiňená k. zvířecí kůže po zpracování umožňujícím další práci srov. (sirová) kúže SSJČ jen kůže (ob. v.) 9. ve spoj. vihlazená k. zvířecí kůže upravená fidlovačkou SSJČ jen kůže (ob. v.) 10. ve spoj. barvit k. viz barvit 11. ve spoj. česat k. viz česat 2 12. ve spoj. čiňit k. viz čiňit 13. ve spoj. drásat k. viz drásat 14. ve spoj. hlaďit k. viz hlaďit 15. ve spoj. krájet k. viz krájet 16. ve spoj. sekat k. viz sekat 17. ve spoj. tříďit k. viz tříďit lámat, -u/-ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. l. kopito ohýbáním rozdělovat kopyto za účelem jeho vyjmutí z vyráběné boty Bili kopita, kerí se dali lámat, to uš sou ti novjejší. SSJČ jen lámat (ob. v.) látka, -i, f. ve spoj. samolepicí l. tkaný výrobek mající z jedné strany nastříkané lepidlo SSJČ jen látka (ob. v.) lepidlo, -a, n. ve spoj. dvousloškoví l. tekutý prostředek užívaný ke spojování částí boty zajišťující vysokou soudržnost slepeného materiálu Neska uš se používaj lepidla dvousloškoví, protože uš ti materiáli sou takoví, že to nemúže bejt ňákej tohlen. srov. pop SSJČ jen lepidlo (ob. v.) lepit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. ševcovským lepidlem spojovat části boty var. přilepit, slepit, vlepit SSJČ ob. v.
135
lochajzňa, -i, f. nástroj umožňující dělat ozdobné otvory do boty To se menovalo lochajzňa a to bilo takoví železní todlen. srov. bota 5, slzička, viťukávat (ďirki) maďarka, -i, f. druh zavřené boty sahající pod kotníky, na vysoké podrážce srov. derba, polobotka mašina, -i, f. 1. šicí stroj Gdiš sem přišel do Polički, tak já sem teda tam jezďil vipomáhat na mašini. srov. baťofka, ramenofka, sloupofka SSJČ poněk. zast. ob. a expr. 2. ve spoj. rovná m. šicí stroj umožňující pouze rovné vedení stehu Na púďe mám rovnou mašinu, ale co sem spravoval, tak to uš sou ramenofki. SSJČ jen mašina (ob. v.) 3. ve spoj. viklápjecí m. šicí stroj mající šicí zařízení uložené ve vyklápěcí skříňce SSJČ jen mašina (ob. v.) mechofka, -i, f. mechová guma používaná při výrobě obuvi SSJČ ob. mezipodešev, -šve, f. vnitřní vložka v podrážce (mezi stélkou a vlastní podešví) srov. podešev, podráška 1, šnit SSJČ řem. midlit, -ím, -i, -il, -eňí; impf. ve spoj. m. boti ošetřovat boty pomocí mýdla To se midlilo, neš sem šel ven, tak sem vzal mejdlo, kartáček na zubi a namidlil. var. namidlit srov. krémovat (boti) SSJČ jen mydlit (ob. v.) mokasína, -i, f. typ bot na nazouvání napodobující tradiční indiánskou obuv Tinlenti mokasíni, tak tadi vepředu, to se prošívalo takovím stehem. molitan, -u, m. 1. pěnový polyuretan připevňovaný na některé ševcovské materiály To bila látka a na tom molitan. 2. ve spoj. potšífka z m. viz potšífka 2 mříška, -i, f. výplň ve tvaru mříže umožňující cirkulaci vzduchu v botě Mňeli tam mříški [boty vyráběné pro francouzský trh], skrátka abi to dejchalo drobek lepší. SSJČ j. v.
136
mustr, -u, m. 1. vzor na výrobu jednotlivých částí boty dem. mustřík SSJČ poněk. zast. ob. 2. ve spoj. m. na kramfleki vzor na výrobu podpatků SSJČ jen mustr (ob. v.) 3. ve spoj. m. na podráški vzor na výrobu plátu připevněného na podešvi SSJČ jen mustr (ob. v.) 4. ve spoj. vrchovej m. vzor na výrobu nártových částí boty SSJČ jen mustr (ob. v.) nahřívat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. n. jehle přidržovat ševcovské jehly nad kahanem, aby bylo možné je tvarovat dle potřeby To bili jehle, takovíhle asi jehle, a ti se nahřívali. srov. kahan SSJČ jen nahřívat (ob. v.) napa, -i, f. useň oboustranně barvená (podle města Napa v Kalifornii) srov. semiška 1 SSJČ kožel. nárt, -u, m. část obuvi na hořejšku chodidla [Kůže] vod hřbetu, to se dávalo spíš jako na špice, na nárti. syn. vrch srov. spodek SSJČ nástřik, -u, m. vrstva nanesená stříkáním na kůži vytvářející zčásti kožený, zčásti umělý materiál na výrobu bot Třeba támle Ňemci, ti uš přišli na to, že to vodrásli a potom nahoru dali nástřik, tagže uš to bila taková kúže napolo umňelá, napolo kožená no. SSJČ ob. v. nazouváňí, -í, n. viz bota 6 ňemeckej, adj. viz šidlo/šídlo 3 ňiť, -e, f. 1. upředené vlákno na šití bot srov. dratev 1 SSJČ ob. v. 2. ve spoj. krouťit n. viz krouťit pantofla, -e, f. typ obuvi pro domácí nošení No a haďí kúže bila, taková jemná kúžička, tadi mám uďelaní pantofle s toho.
137
parádňí, adj. viz steh 2, stélka 3 pásek, -sku, m. část boty ve tvaru pruhu, obepínající nárt dem. páseček SSJČ ob. v. pata, -i, f. část boty obepínající patu Ti floki, to se hodňe používalo tadi do pati. srov. kramflek 1, vopatek/opatek SSJČ pérko, -a, n. typ jezdecké boty Pérka tadi po stranách bili gumoví. srov. gumák, holinka SSJČ j. v. péro, -a, n. pružná kovová součást ševcovského kopyta umožňující jeho vyjmutí z vyráběné boty srov. kopito 4 SSJČ ob. v. pérovej, adj. viz kopito 4 podešev, -šve, f. plát tvořící spodek obuvi, na který se připevňuje podrážka Tak se dala kožená podešef, jo, a ta se přišila. srov. mezipodešev, podráška 1, šnit SSJČ podráška, -i, f. 1. plát připevněný na podešev obuvi Tadi vzňikla takle tlustá podráška, to bili parádňí boti, já sem mňel ale troje. srov. mezipodešev, podešev, šnit SSJČ 2. ve spoj. mustr na p. viz mustr 3 pohorka, -i, f. turistická bota (do hor) Co sme ďáli pro Francouzi ti pohorki, tak oňi uš teda používali noví [materiály]. srov. hindikuš SSJČ polobotka, -i, f. zavřená obuv sahající pod kotníky Na rovnej mašiňe já polobotki ušiju, ale f tej paťe uš to mám opťížní. srov. derba, maďarka SSJČ
138
pop, -u, m. obuvnické lepidlo Lepidlo bilo jako pop a to bila taková pomúcka jako, abi to přidrželo. srov. (dvousloškoví) lepidlo SSJČ ob. postavit, -ím, -0, -il, -eňí; pf. ve spoj. p. kramflek vyrobit podpatek SSJČ jen postavit (ob. v.) potkovička, -i, f. kování ve tvaru podkov na podpatcích bot SSJČ potšífka, -i, f. 1. materiál, kterým se podšívá rub obuvi Gdiž bila taková podřadná [kůže], tak vono se to dávalo do potšífki, gde to neňí tak viďet. SSJČ 2. ve spoj. p. z molitanem rubový materiál doplněný o pěnový polyuretan SSJČ jen podšívka (ob. v.) potšívat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. všívat látku či kůži pod rub obuvi var. zapotšívat SSJČ ob. v. poťeh, -u, m. řemen na přidržování obuvi při ruční obuvnické práci Gdiš se to šilo, tak sme museli mít poťech. SSJČ pourek, -rku, m. druh rovného ševcovského šídla srov. šidlo/šídlo 1 pracovňí, adj. viz bota 7 prořez, -u, m. ztráta materiálu při řezání kůže Uďelám si mustřík z novin a to potom dám na gumu, abich nemňel moc velkej prosek nebo prořes. syn. prosek SSJČ ob. v. prosek, -u, m. ztráta materiálu při řezání kůže syn. prořez přaska, -i, f. kovová ozdoba na botě v podobě spony
139
To se ďáli polovisokí takoví [boty], tadi bili přaski. SSJČ poněk. zast., řidč. přibíjet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. připevňovat zatlučením (o různých ševcovských spojovacích materiálech) A to se přibíjelo temadle flokama. SSJČ ob. v. rádílko, -a, n. ozubené kolečko na násadě užívané při práci s horkým voskem To bilo rádílko a to se vobjelo a tam to uďálo takovej vzorek do toho vosku. srov. vosk, žehlička SSJČ ob. v. rámek, -mku, m. proužek usně spojující svršek obuvi se spodkem A ti rámki se ďáli dvoje, voňi se šili taklen dovňitř a potom bili tihlen rámki nahoru. dem. rámeček srov. stélka 1 SSJČ výr. ramenofka, -i, f. šicí stroj s ramenem A ramenofki, to bilo spíš na takoví opravi. srov. baťofka, mašina 1, sloupofka rámovat, -uju, -uj, -oval, -áňí; impf. opatřovat boty proužkem usně spojujícím svršek a spodek obuvi Mi diš sme ďáli ti pohorki tadi, tak to se rámovalo. SSJČ ob. v. rašpla/rašple, -e, f. druh pilníku k opracování některých ševcovských spojovacích materiálů Ti floki bili přes tu stélku, tak to bila rašple a to se muselo virašplovat, abi to nedřelo do nohi. SSJČ ob. v. rašplovat, -uju, -uj, -oval, -áňí; impf. opracovávat ševcovským druhem pilníku var. virašplovat SSJČ ob. v. richločiňeňí, -í, n. činění kůže zrychlenou metodou SSJČ výr. rovnej, adj. viz mašina 2 ručňe, adv. viz šitej 1 ručňí, adj. viz bota 8
140
samolepicí, adj. viz látka sekat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. s. kúži údery dělit kůži na části Ta kúže, diš nepřišla jako teťka uš, tak sem sekal s toho. var. visekat srov. krájet (kúži) SSJČ jen sekat (ob. v.) semiška, -i, f. 1. kůže nebo její napodobenina s jemně drsným povrchem Ale voňi to vodrásali [kůži] a tomu se řikalo semiški. srov. napa SSJČ jen semiš 2. bota z kůže s jemně drsným povrchem SSJČ hovor. silonovej, adj. viz dratev 2 sirovej, adj. viz kúže 6 skiboks, -u, m. hovězí kůže A co kúže jako, tak kúže třeba bila hovjezina, skiboks, jo. srov. hovjezina, teleťina, vepřovica sloupofka, -i, f. šicí stroj mající svislý pilíř A potom sou sloupofki, to sou šicí mašini. srov. baťofka, mašina 1, ramenofka slzička, -i, f. ozdobný otvor strojově vytlačovaný do boty ve tvaru slzy A buťto sou kulatí nebo slzička nebo zase takoví podlouhlí [ozdobné otvory v botě]. srov. bota 5, lochajzňa, viťukávat (ďirki) SSJČ j. v. smola, -i, f. 1. přirozená nebo teplem upravená pryskyřice používaná při úpravě dratve SSJČ ob. v. 2. ve spoj. bílá s. pryskyřice světlé barvy Buťto bílá nebo černá bila smola. SSJČ jen smola (ob. v.) 3. ve spoj. černá s. pryskyřice tmavé barvy SSJČ j. v. smolit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. ve spoj. s. dratev natírat dratev pryskyřicí Ti dratve, to se muselo vičesat, potom se to muselo smolit. var. nasmolit
141
srov. česat 1 SSJČ spodek, -tku, m. spodní podešvová část To se ďáli kožení boti, ti spotki jako, no a potom už guma. srov. nárt, vrch SSJČ spráfka, -i, f. oprava obuvi Já sem bil rát, že sem to mňel [ramenovku], protože na ňákí ti spráfki… SSJČ ob. v. spravovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. ve spoj. s. boti uvádět poškozenou obuv do předešlého stavu SSJČ jen spravovat (ob. v.) steh, -u, m. 1. část nitě mezi dvěma vpichy jehly, patrná na povrchu látky To se šilo a tam vzňikali stehi. SSJČ 2. ve spoj. parádňí s. ozdobný steh na nártových částech boty Ti parádňí stehi, ti se ďáli jenom čisťe na tenlech vrchách. srov. entl SSJČ jen steh (ob. v.) stélka, -i, f. 1. vnitřní díl obuvi, který spojuje svršek se spodkem A vona zase se tam dávala stélka, tagže vono to netlačilo potom. srov. rámek SSJČ řem. 2. ve spoj. kožená s. díl uvnitř boty vyrobený z kůže SSJČ jen stélka (ob. v.) 3. ve spoj. parádňí s. díl uvnitř boty umístěný nakonec SSJČ jen stélka (ob. v.) 4. ve spoj. umňelá s. díl uvnitř boty z nepřírodního materiálu SSJČ jen stélka (ob. v.) strojovje, adv. viz šitej 2 svrchovej, adj. viz kúže 7 šefcovat, -uju, -uj, -oval, -áňí; impf. dělat obuvnickou práci SSJČ ob. šefcovina, -i, f. obuvnické řemeslo Neska uš je ta šefcovina vo ňečem jiním.
142
SSJČ ob. šerfovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. zeslabovat kůži var. vošerfovat šidlo/šídlo, -a, n. 1. špičatý, mírně zahnutý nástroj k vypichování otvorů pro šití v kůži To bili takoví velikánckí šídla a to se muselo nadvakrát, protože to bi bejvalo nepropích. srov. pourek SSJČ jen šídlo 2. ve spoj. anglickí š. delší nástroj k vypichování otvorů pro šití v kůži SSJČ jen šídlo (ob. v.) 3. ve spoj. ňemeckí š. kratší nástroj k vypichování otvorů pro šití v kůži SSJČ jen šídlo (ob. v.) šít, -ju, -j, -l, -ťí; impf. spojovat části boty v celek F padesátejch letech sem šil v Gotvaldovje, neska to je Zlín. var. přišít, sešít, ušít, vošít srov. entlovat SSJČ ob. v. šitej, adj. 1. ve spoj. š. ručňe zhotovený tradičním způsobem (o obuvi) Vono ti pohorki, to bilo ručňe šití a šidlem se to šilo. SSJČ 2. ve spoj. š. strojovje zhotovený moderním způsobem (o obuvi) SSJČ šnit, -u, m. opracovaný okraj podešve Ti šniti, tak vono se to volízlo potom na mašiňe. srov. mezipodešev, podešev, podráška 1 SSJČ obuv. slang. šňerováňí, -í, n. tkanice sloužící k stažení obuvi Na nazouváňí jenom, bes šňerováňí [gumové boty]. srov. bota 6 SSJČ špice, -e, f. přední část boty Amanda, to co se dávalo do tech špic. dem. špička SSJČ špulka, -i, f. váleček k navíjení nití a drátů používaných v ševcovství
143
Tech špulek bilo třeba f krabici deset nebo vosum. syn. cífka SSJČ ob. v. šroubek, -pku, m. součástka s vnějším závitem sloužící k spojování jednotlivých částí bot A do tech špiček, tak to bili šroupki. srov. cvok, flok, hřebíček, kramlička, teksla/teksle SSJČ ob. v. šroubovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. spojovat jednotlivé části bot pomocí součástek s vnějším závitem Potom potkovički, to se šroubovalo, že jo, do pati, do špice. var. prošroubovat SSJČ j. v. tahat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. t. podešve provádět kvalitativní zkoušku obuvi To bili skouški, to se tahali podešve, to se laplo a to muselo vidržet sto dvacet kil. SSJČ jen tahat (ob. v.) teksla/teksle, -e, f. spojovací materiál používaný pří výrobě bot Temahle tekslama sme to přibíjeli jako [boty určené pro výrobu bruslí]. srov. cvok, flok, hřebíček, kramlička, šroubek teleťina, -i, f. vyčiněná telecí kůže Vona bila teleťina taki jako na vrchi. srov. hovjezina, skiboks, vepřovica SSJČ traktora, -i, f. druh obuvi s členěnou gumovou podešví dem. traktorka SSJČ jen traktorka (zbož.) tříďit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. ve spoj. t. kúže rozdělovat surovou kůži podle určitých hledisek (v koželužně) SSJČ jen třídit (ob. v.) třikrát šitej, adj. viz bota 9 tuplovat, -uju, -uj, -oval, -áňí; impf. přišívat podešve k rámku Potom gdiš se to uš tuplovalo, to uš se ďálo na mašiňe. SSJČ obuv. slang. ťukat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. ť. jehle zpracovávat nahřátou ševcovskou jehlu kladívkem do požadovaného tvaru
144
To bili jehle a ti se klaďífkem ťukali a voňi dostali tvar podle toho šidla jako. srov. klaďífko SSJČ j. v. umňelej, adj. viz kopito 5, stélka 4 umňelina, -i, f. ševcovský materiál či obuv nepřírodního charakteru Neska to je fšechno umňelina, neska potšífki sou umňelí, vrchi sou umňelí. vepřovej, adj. viz krev vepřovica, -e, f. vyčiněná vepřová kůže Tihle vepřovice se vječinou dávali do potšífki, co bila vevňitř jako. srov. hovjezina, skiboks, teleťina SSJČ vičiňenej, adj. viz kúže 8 vihlazenej, adj. viz kúže 9 viklápjecí, adj. viz mašina 3 viťukávat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. v. ďirki vytvářet v botě ozdobné otvory To se ďáli zase ďirkovaní boti a to se viťukávalo. srov. bota 5, lochajzňa, slzička SSJČ jen vyťukávat (ob. v.) vobuťí, -í, n. viz bít vojenckej, adj. viz bota 10 vopatek/opatek, -tku, m. část obuvi kolem paty To nebili taklen vistrčení, ti kramfleki, ale to bilo zároveň pomali s opatkem. srov. kramflek 1, pata SSJČ vosk, -u, m. tvárná látka, na omak mastná, organického původu používaná na okraje podešví To bil rospušťenej vosk barevnej a to se muselo natřít [šnyty]. srov. rádílko, žehlička SSJČ ob. v. vrch, -u, m. část obuvi na hořejšku chodidla Mňeli kožení teda jako vrchi, ale vevňitř prosťe mňeli takoví umňelini [pohorky]. dem. vršek
145
syn. nárt srov. spodek SSJČ j. v. vrchovej, adj. viz mustr 4 zimňí, adj. viz bota 11 žehlička, -i, f. nástroj, jímž se s využitím jeho teploty fixoval vosk na okrajích podešví To bili žehlički a to se muselo vobjet a musel vopatrňe. srov. rádílko, vosk SSJČ ob. v.
146
1. Činnosti: barvit kúži, cvikat, česat dratev, česat kúži, čiňit kúži, drásat kúži, ďelat na horkou jehlu, entlovat, flokovat, hlaďit kúži, hřebíčkovat, kovat, krájet kúži, krémovat boti, krouťit ňiťe, lámat kopito, lepit, midlit boti, nahřívat jehle, postavit kramflek, potšívat, přibíjet, rámovat, rašplovat, sekat kúži, smolit dratev, spravovat boti, šefcovat, šerfovat, šít, šroubovat, tahat podešve, tříďit kúže, tuplovat, ťukat jehle, viťukávat ďirki
2. Jiné: acetón, bít na vobuťí, cífka, decimetr, entl, flokáč, futro, mustr, mustr na kramfleki, mustr na podráški, mustr vrchovej, nástřik, prořez, prosek, richločiňeňí, slzička, smola, smola bílá, smola černá, spráfka, steh, steh parádňí, šitej ručňe, šitej strojovje, špulka, vosk
3. Materiály: •
Kůže: hovjezina, krupón, kúže česaná, kúže drásaná, kúže haďí, kúže hlatká, kúže sirová, kúže svrchová, kúže vičiňená, kúže vihlazená, napa, semiška, skiboks, teleťina, vepřovica
•
Ostatní materiály: amanda, cvično, guma, krev vepřová, látka samolepicí, mechofka, molitan, potšífka, umňelina
•
Spojovací materiály: cvok, dratev, dratev silonová, flok, hřebíček, kramlička, lepidlo dvousloškoví, ňiť, pop, šroubek, teksla/teksle
4. Místa k provozování řemesla: faktorka, gumárna, koželužna
5. Nástroje, nářadí a náčiní: •
Kopyta a jejich části: kopito dřevjení, kopito kovoví, kopito péroví, kopito umňelí, péro
•
Nástroje, nářadí a náčiní: fidlovačka, hlaďítko, jehla, kahan, klaďífko, knejp, kolovrátek, kudlička, lochajzňa, poťeh, pourek, rádílko, rašpla/rašple, šidlo/šídlo, šidlo/šídlo anglickí, šidlo/šídlo ňemeckí, žehlička
6. Názvy řemesla: šefcovina
7. Stroje: baťofka, kruháč, mašina, mašina rovná, mašina viklápjecí, ramenofka, sloupofka
8. Výrobky: •
Části bot: jazik, kramflek, mezipodešev, mříška, nárt, pásek, pata, podešev, podráška, potkovička, přaska, rámek, spodek, stélka, stélka kožená, stélka parádňí, stélka umňelá, šnit, šňerováňí, špice, vopatek/opatek, vrch 147
•
Druhy bot: bota celokožená, bota dámská, bota ďecká, bota ďirkovaná, bota na nazouváňí, bota pracovňí, bota ručňí, bota třikrát šitá, bota vojencká, bota zimňí, derba, gumák, hindikuš, hokejka, holinka, maďarka, mokasína, pantofla, pérko, pohorka, polobotka, semiška, traktora
148
Ševcovství Počet: Substantiva:
99
Verba:
15
Slovní spojení:
64
Celkem:
178
Ševcovství
36,0% Substantiva: Verba: Slovní spojení: 55,6% 8,4%
149
8.8 Včelařství aceton, -u, m. jednoduchá ketonická sloučenina sloužící jako rozpouštědlo léčiva proti varoáze Gdiš uš se vochlaďí, tak vono to zamrzá, tak se místo vodi dává aceton. SSJČ ob. v. aerosol, -u, m. soustava obsahující léčivou kapalinu proti varoáze rozptýlenou ve formě malých částic v plynu Mi to ďeláme dvakrát přes ti páski anebo se to ďelá aerosolem. SSJČ ob. v. akátovej, adj. viz med 2 budečák, -u, m. typ úlu s přístupem ze zadní strany (Obr. 12) srov. ležan, úl 2, univerzál, (kočovnej) vúz buňka, -i, f. šestiboký ohraničený malý prostor ve včelím plástu A gdiš ti buňki sou napadení taditim morem, tak ti buňki nejsou potom rovní, ale takoví propadení sou. SSJČ ceďák, -u, m cedník na cezení medu či vosku SSJČ ob. v. ceďit, -ím, -0, -il, -zeňí; impf. lít med či vosk přes cedník var. přeceďit SSJČ ob. v. cementovej, adj. viz med 3 citronovej, adj. viz kiselina 1 cukernaťet, -ím, -0, -il, -eňí; impf. stávat se hrudkovitým (o medu), ve včelařství nepřesné označení pro krystalizování medu var. scukernaťet srov. kristalizovat SSJČ cukernej, adj. viz rostok cukr, -u, m. ve spoj. mednej c. krmivo pro včely
150
Anebo se jim múže dat mednej cukr, jo, rospusťí se do vodi anebo já to ďelám normálňe zastudena. srov. (cukernej) rostok, (medocukroví) ťesto SSJČ jen cukr (j. v.) černej, adj. viz fčela 2 česno, -a, n. vstupní otvor do úlu (Obr. 13) SSJČ včel. doprovodňí, adj. viz fčela 3 ďelňice, -e, f. včela vykonávající pro včelstvo potřebné práce Jenom ďelňice má žihadlo. syn. létafka srov. matka, mladuška, trubec SSJČ včel. ďílo, -a, n. 1. vše, co včela v úlu vytvoří To starí ďílo múže nést rúzní nemoci. SSJČ včel. 2. ve spoj. stavjet ď. viz stavjet fčela, -i, f. 1. společenský hmyz chovaný člověkem pro bohatství medu v plástvích Do fčel jako neňí radno choďit, abi bil s tebe cejťit alkohol. SSJČ 2. ve spoj. f. černá plemeno včely původní pro zkoumanou lokalitu Tadi spíš bila fčela černá. SSJČ jen včela (ob. v.) 3. ve spoj. doprovodňí f. hmyz doprovázející a krmící matku při její přepravě Tak ti fčeli, kerí sou ti doprovodňí, tak musí krmit tu matku, abi přežila. SSJČ jen včela (ob. v.) 4. ve spoj. f. kraňská plemeno včely pocházející z alpských zemí syn. kraňka SSJČ včel. 5. ve spoj. f. samotářka hmyz žijící vně včelstva I z normálňích fčel se stávaj samotářki. SSJČ včel. 6. ve spoj. zimňí f. hmyz vylíhnutý koncem srpna či začátkem září Zimňí fčeli, ti se líhnou koncem srpna. SSJČ jen včela (ob. v.) 7. ve spoj. rosšířit f. viz rosšířit 8. ve spoj. vochlaďit f. viz vochlaďit fčelař, -e, m. chovatel společenského hmyzu
151
To záleží, jak ten fčelař si dovede pohlídat, abi se ti fčeli nevirojili. SSJČ fčelařit, -ím, -0, -il, -eňí; imf. chovat společenský hmyz pro bohatství medu v plástvích SSJČ ob. fčelařskej, adj. viz klešťe, klobouk, kukla, rukavice fčelí, adj. viz mor, vosk 1 fčelstvo, -a, n. společenstvo hmyzu v jednom úle Je to [rojení] daní genetikou toho fčelstva celkovje. SSJČ flaška, -i, f. nádoba, do níž se dává krmivo pro včely SSJČ ob. v. formidol, -u, m. léčivo proti nosematóze, dnes zakázané Spíš to léčili formidolem. srov. gabon, mavrik, síra, varidol fruktóza, -i, f. monosacharid doprovázející glukózu v medu srov. glukóza SSJČ chem. gabon, -u, m. léčivo proti varoáze (název vznikl apelativizací) Gaboni se tam nechávaj zhruba mňesíc. srov. formidol, mavrik, síra, varidol glukóza, -i, f. cukr hroznový srov. fruktóza SSJČ chem. hučet, -ím, -0, -el, -eňí; impf. vydávat silný a temný jednotvárný zvuk (o včelách) Fčelám to nevaďí, ti začnou akorát hučet. SSJČ ob. v. chomáč, -e, m. ve spoj. zimňí ch. shluk včel vytvořený za účelem udržení potřebné teploty v zimě Jinak na tu zimu ti fčeli se stahnou do zimňího chomáče. SSJČ včel.
152
choroš, -e, m. houba rostoucí na kmenech stromů používaná jako náplň do přístroje k vyvíjení kouře (kuřáku) srov. jehličí, troud SSJČ ob. v. jehličí, -í, n. listí jehličnatých stromů používané jako náplň do přístroje k vyvíjení kouře (kuřáku) srov. choroš, troud SSJČ ob. v. kašička, -i, f. ve spoj. mateří k. látka produkovaná včelami pro krmení dalších včel Začnou krmit to vajíčko mateří kašičkou [včely]. srov. med 1, propolis, vosk 1 SSJČ jen kašička (j. v.) kiselina, -i, f. 1. ve spoj. k. citronová sloučenina používaná při vyváření vosku SSJČ jen kyselina citrónová (ob. v.) 2. ve spoj. k. mravenčí sloučenina používaná při léčbě varoázy Tak se dávaj takoví deski – ti sou napušťení kiselinou mravenčí. SSJČ ob. v. klást, kladu, klaď, kladl, kladeňí; impf. produkovat vajíčka (o včele) Matka klade vajíčka oplozená a neoplozená. var. naklást, zaklást SSJČ klešťe, -í, plt. ve spoj. fčelařskí k. nástroj na vytahování vnitřních částí úlu Na vitahováňí rámkú jsou fčelařskí klešťe. SSJČ jen kleště (ob. v.) klícka, -i, f. ve spoj. přepravňí k. pomůcka na přemisťování včel SSJČ jen klícka (ob. v.) klobouk, -u, m. ve spoj. fčelařskej k. ochranná pomůcka hlavy při včelaření (Obr. 11) Klobouk je takovej talíř, dáš si ho na hlavu a dolu je síť, černá síť. srov. (fčelařská) kukla, (fčelařská) rukavice SSJČ jen klobouk (ob. v.) kočovnej, adj. viz vúz kolíček, -čku, m dřevěný špalíček, kterým jsou od sebe oddáleny rámky v úlu Dávaj se tam štiři kolíčki, na ten rámeček.
153
syn. mezerňík SSJČ j. v. konev, -nve, f. nádoba používaná při vytáčení medu SSJČ ob. v. košilka, -i, f. ostatek po vylíhnuté včele, který zůstává v buňce Každá fčela nechá f tej buňce košilku. SSJČ j. v. kouřit, -ím, kuř, -il, -eňí; impf. zklidňovat včely pomocí dýmu var. pokouřit SSJČ j. v. králofskej, adj. viz medovina 2 kraňka, -i, f. plemeno včely pocházející z alpských zemí syn. fčela 4 SSJČ včel. kraňskej, adj. viz fčela 4 kristalizovat, -uju, -uj, -oval, -áňí; impf. stávat se hrudkovitým (o medu) Ten akátovej met vidrží nejdíl nekristalizovat. var. skristalizovat srov. cukernaťet SSJČ chem., miner. krmit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. podávat potravu včelám (o včelaři i včelách) Já teda krmim ve flaškách zhruba štirlitrovejch. SSJČ ob. v. křídlo, -a, n. část těla včely dem. křidílko srov. sosák, žihadlo SSJČ ob. v. kukla, -i, f. ve spoj. fčelařská k. ochranná pomůcka hlavy při včelaření (Obr. 11) srov. (fčelařskej) klobouk, (fčelařská) rukavice SSJČ
154
kuřák, -u, m. přístroj k vyvíjení dýmu, užívaný při práci s včelstvem Do kuřáku se múže používat trout. SSJČ včel. kvasit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. rozkládat se chemicky působením mikroorganismů (o medu) var. skvasit SSJČ ob. v. kvjetovej, adj. viz med 4 larva, -i, f. vývojové stadium včely mezi vajíčkem a dospělým hmyzem dem. larvička SSJČ ob. v. létafka, -i, f. včela vykonávající pro včelstvo potřebné práce Neš se z ňí stane létafka, tak je mladuška. syn. ďelňice srov. matka, mladuška, trubec SSJČ včel. ležan, -u, m. nízký široký úl srov. budečák, úl 2, univerzál, (kočovnej) vúz SSJČ včel. líhnout se, -u, -i, -ul, -uťí, impf. přicházet na svět (o včele) Fčela se líhne zhruba osumadvacet dnú. var. vilíhnout se SSJČ loučka, -i, f. horní prkno v úlu SSJČ j. v. louh, -u, m. látka užívaná k dezinfekci úlů Rámki se dezinfikujou louhem. SSJČ ob. v. matečňík, -u, m. buňka pro mateřskou larvu Prvňí matka, kerá se vilíhne, tak zlikviduje ti matečňíki. SSJČ včel. mateří, adj. viz kašička
155
matka, -i, f. včela mající jako jediná z včelstva vyvinuté pohlavní orgány Ta matka je vječí, ta je proťi fčelám delší a silňejší. srov. ďelňice, létafka, mladuška, trubec SSJČ včel. mavrik, -u, m. léčivo proti napadení blýskáčkem řepkovým (název vznikl apelativizací) srov. formidol, gabon, síra, varidol med, -u, m. 1. hustá sladká šťáva připravená včelami z rostlinných šťáv a z pylu Met gdiš se uskladňuje, tak nesmí bít ve vlchku. srov. (mateří) kašička, propolis, vosk 1 SSJČ 2. ve spoj. akátovej m. druh květového medu (z akátů) SSJČ jen med (ob. v.) 3. ve spoj. cementovej m. druh medovicového medu (z jedlí) Gdiš meduje třeba jedle, tak tom řikaj cementovej met. SSJČ jen med (ob. v.) 4. ve spoj. kvjetovej m. hustá sladká šťáva připravená včelami z květů Ten kvjetovej met je lechčejc stravitelnej a víc víživnej. SSJČ 5. ve spoj. medovicovej m. hustá sladká šťáva připravená včelami z sladkého povlaku na listech Medovicovej met, ten má správnou barvu aš takovou černofijalovou. SSJČ včel. 6. ve spoj. pampeliškovej m. druh květového medu (z pampelišek) SSJČ jen med (ob. v.) 7. ve spoj. pasterizovanej m. hustá sladká šťáva zbavená pylových zrn SSJČ jen med (ob. v.) 8. ve spoj. vínos m. viz vínos 9. ve spoj. vitáčet m. viz vitáčet mednej, adj. viz cukr medňík, -u, m. část úlu, do které včely ukládají hustou sladkou šťávu (Obr. 13) Tam to vitáčeli i z medňíkama sakumprásk. srov. ploďišťe SSJČ včel. medocukrovej, adj. viz ťesto medomet, -u, m. 1. odstředivka, kterou se vytáčí hustá sladká šťáva z úlu S toho medomedu to teče do hrncú. SSJČ včel. 2. ve spoj. zvratnej m. moderní typ odstředivky na vytáčení medu, na elektrický pohon SSJČ jen medomet (ob. v.)
156
medovat, -uju, -uj, -oval, -áňí; impf. vylučovat sladkou šťávu (o rostlinách) Múžou medovat javori, jehličnani. SSJČ bot. medovice, -e, f. sladký povlak na listech, výměšek mšic a červů z nespotřebovaných rostlinných šťáv Na medovice má vlif rok přettim. SSJČ včel. medovicovej, adj. viz med 5 medovina, -i, f. 1. alkoholický nápoj získaný kvašením husté sladké šťávy připravené včelami Pak se to jeďiňe dá použít jako medovina a tej medovini je strašnejch druhú. SSJČ 2. ve spoj. králofská m. alkoholický nápoj získaný kvašením husté sladké šťávy, přírodní, bez další příchuti SSJČ jen medovina (ob. v.) mezerňík, -u, m. dřevěný špalíček, kterým jsou od sebe oddáleny rámky v úlu syn. kolíček SSJČ včel. mezisťena, -i, f. voskový list se základy buněk vtlačenými po obou stranách Jak začnou kvést ribízi a třešňe, tak se jim podle síli fčelstva přidává jedna až dvje mezisťeni do úlu. SSJČ včel. míra, -i, f. ve spoj. rámková m. rozměr vyjímatelného zařízení ohraničujícího plást, který včelař používá To záleží, jakej fčelař v jakej rámkovej míře fčelaří. SSJČ jen míra (ob. v.) mladuška, -i, f. včela krmící larvy Mladuški vitváří mateří kašičku. srov. ďelňice, létafka, matka, trubec SSJČ včel. mor, -u, m. ve spoj. fčelí m. nemoc způsobující hromadné hynutí včel srov. motolice, nosematóza, varoáza 1 SSJČ jen mor (ob. v.) motolice, -e, f. cizopasný hlíst ničící plásty v úlech Ta motolice zežere veškerej vosk.
157
srov. (fčelí) mor, nosematóza, varoáza 1 SSJČ mravenčí, adj. viz kiselina 2 mříška, -i, f. pomůcka zabraňující matce vstoupit do části úlu, kde včely ukládají med (Obr. 13) Ta mříška se používá s toho dúvodu, abi matka nemohla do medňíku. SSJČ ob. v. nálada, -i, f. ve spoj. rojová n. stav předcházející hromadnému vylétání včel A gdiš uš je jako velká rojová nálada a ten fčelař nezabráňí […]. SSJČ jen nálada (j. v.) nástafkovej, adj. viz úl 2 neoplozenej, adj. viz vajíčko 2 nosematóza, -i, f. průjmové onemocnění včel srov. (fčelí) mor, motolice, varoáza 1 oplozenej, adj. viz vajíčko 3 páčidlo, -a, n. nástroj k vyvrácení rámků SSJČ ob. v. pampeliškovej, adj. viz med 6 pasterizovanej, adj. viz med 7 pasterizovat, -uju, -uj, -oval, -ace; impf. zbavovat med pylových zrn SSJČ patro, -a, n. oddíl v úle Tak já na ti dvje patra dávám zhruba dvacet kil cukru na jedno fčelstvo. SSJČ ob. v. peroutka, -i, f. pomůcka na odmetení překážejících včel Při vitáčeňí medu se používá peroutka. srov. smetáček, šťetec SSJČ j. v. pil, -u, m. 1. jemný, zpravidla žlutavý prášek v prašníku rostlin
158
Fčeli zbíraj nejenom šťávu s tech kvjetú a s toho, ale zbíraj i pil. SSJČ 2. ve spoj. zbírat p. viz zbírat pilovej, adj. viz plást 2, zrno plást, -u, m. 1. oboustranná vrstva voskových buněk s medem, pylem nebo plodem Von pak stuhne f tech plástech, f tech jednotlivejch buňkách a to nevitočíš skrátka [cementový med]. SSJČ včel. 2. ve spoj. pilovej p. oboustranná vrstva voskových buněk obsahující žlutavý prášek z rostlin SSJČ jen plást (ob. v.) 3. ve spoj. zavíčkovanej p. oboustranná vrstva voskových buněk obsahující med připravený k vytočení SSJČ jen plást (ob. v.) plod, -u, m. 1. souhrnný název pro vývojová stadia včel (vajíčka, larvy a kukly) Ta matka naklade hodňe plodú. SSJČ včel. 2. ve spoj. vošetřovat p. viz vošetřovat 3. ve spoj. zahřívat p. viz zahřívat ploďišťe, -e, n. oddíl úlu k osazování buněk vajíčky (Obr. 13) To se dává mezi ploďišťe a medňík [výkluz]. srov. medňík SSJČ včel. popadat, -ám, -ej, -al, -áňí; pf. uhynout (o včelách) Abi ti fčeli, co sou na kraji, neschladli a nepopadali, tak ti fčeli se po čase sami mňeňí. SSJČ j. v. propolis, -u, m. pryskyřičná látka s léčivými účinky produkovaná včelami srov. (mateří) kašička, med 1, vosk 1 přepravňí, adj. viz klícka puklice, -e, f. cizopasný hmyz žijící na rostlinách a vyrábějící medovici Kolik je puklice, určuje, jestli bude medovice, nebo nebude. SSJČ rádlo, -a, n. ozubené kolečko na násadě, užívané při práci s nahřátým voskem mezistěny dem. radílko SSJČ ob. v.
159
rámek, -mku, m. 1. vyjímatelné zařízení, které ohraničuje plást (obr. 13) Dibi tam vlezla matka, tak vona si třeba sčásťi zaklade ten rámek a uš se to nedá vitáčet. dem. rámeček SSJČ včel. 2. ve spoj. stavebňí r. prázdné vyjímatelné zařízení ohraničující plást (bez mezistěny) SSJČ jen rámek (ob. v.) 3. ve spoj. žemlovej r. vyjímatelné zařízení ohraničující plást částečně znečištěné ostatky po vylíhnutých včelách SSJČ jen rámek (ob. v.) rámkovej, adj. viz míra refraktometr, -u, m. přístroj na měření množství vody v medu SSJČ j. v. rezistentňí, adj. viz varoáza 2 roj, -e, m. velké společenstvo včel Tak to dám pot ten roj, trochu do toho drbnu a ti fčeli sami dou vječinou do toho rojáčku. SSJČ rojáček, -čku, m. bednička upravená k pochytání vylétlého včelího společenstva (Obr. 14) Ti fčeli, gdiš se chiťí, tak se dávaj do rojáčkú. SSJČ včel. rojit se, -ím, -0, -il, -eňí; impf. hromadně vylétat a vytvářet nové včelí společenstvo var. virojit se SSJČ včel. rojovej, adj. viz nálada rosšířit, -ím, -0, -il, -eňí; pf. ve spoj. r. fčeli přidat do úlu nové rámky Fčelař je vot toho, abi tomu zabráňil, abi ti fčeli dostatečňe rosšířil zafčas. SSJČ jen rozšířit (ob. v.) rostok, -u, m. ve spoj. cukernej r. krmivo pro včely To se vešlo asi zhruba dva litri cukerního rostoku. srov. (mednej) cukr, (medocukroví) ťesto SSJČ rukavice, -e, f. ve spoj. fčelařská r. ochranná pomůcka na ruce při včelaření srov. (fčelařskej) klobouk, (fčelařská) kukla
160
SSJČ jen rukavice (ob. v.) samotářka, -i, f. viz fčela 5 sát, -ju, -j, -ál, -áňí; impf. přijímat šťávu z květů (o včelách) var. nasát SSJČ ob. v. sejto/síto, -a, n. nářadí s pletivem na pročištění medu při jeho vytáčení dem. sejtko SSJČ ob. v. síra, -i, f. nekovový prvek žluté barvy používaný v úlech proti motolici Tagže na podzim, gdiš se to vitočí, tak se dá k tomu síra. srov. formidol, gabon, mavrik, varidol SSJČ ob. v. sířit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. provádět dezinfekci v úlech proti motolici var. nasířit, visířit SSJČ ob. v. skristalizovanej, adj. přeměněný ze stavu beztvarého v hrudky (o medu) A ten, gdiš hodňe dlouho, tak vječinou do štrnácťi dnú uš je skristalizovanej [květový med]. skřipec, -pce, m. pomůcka na uchopení včel Teť tam uviďim matku a chcu tu matku odďelat, tak je na to skřipec. SSJČ ob. v. slunečňí, adj. viz tavidlo smetáček, -čku, m. pomůcka na odmetení překážejících včel srov. peroutka, šťetec SSJČ j. v. snúška, -i, f. zisk husté sladké šťávy připravené včelami za určité období syn. vínos (medu) SSJČ včel. sosák, -u, m. část ústrojí včely k nasávání tekuté potravy Fčela nemá tak dlouhej sosák jak třeba čmelák. srov. křídlo, žihadlo SSJČ ob. v.
161
stavebňí, adj. viz rámek 2 stavjet, -ím, -0, -jel, -jeňí; impf. ve spoj. s. ďílo vyvíjet konstrukční činnost v úle (o včele) var. vistavjet SSJČ včel. šťetec, -tce, m. pomůcka na odmetení překážejících včel srov. peroutka, smetáček SSJČ j. v. šum, -u, m. povrchová vrstva medu či vosku s nečistotami SSJČ ob. v. tavidlo, -a, n. ve spoj. slunečňí t. zařízení na rozpouštění vosku prostřednictvím slunce SSJČ jen tavidlo (j. v.) tmelit, -ím, -0, -il, -eňí; impf. připevnit prostřednictvím vlastních vyprodukovaných látek prvky v úle (o včele) var. přitmelit SSJČ j. v. trubec, -bce, m. včelí sameček, který nepracuje, nýbrž jen oplodňuje včelí matku Trupci slouží jenom k oplozeňí matek a zahříváňí plodu. srov. ďelňice, létafka, matka, mladuška SSJČ včel. trupčina, -i, f. včelí prvky v úle složené ze samčích buněk Dám do toho rámek, nejlepší je s trupčinou trošku. SSJČ včel. troud, -u, m. staré zetlelé a vyschlé dřevo používané jako náplň do přístroje k vyvíjení kouře (kuřáku) srov. choroš, jehličí SSJČ ob. v. ťesto, -a, n. ve spoj. medocukroví ť. krmivo pro včely Diš nemaj zásop, tak se jim dává medocukroví ťesto. srov. (mednej) cukr, (cukernej) rostok SSJČ jen těsto (j. v.) úl, -e/u, m. 1. zařízení, ve kterém se chovají včely F tom úle je zima a voňi ten prostor musí vihřát.
162
SSJČ 2. ve spoj. nástafkovej ú. shora přístupné zařízení, ve kterém se chovají včely, jehož plodiště a medník jsou postaveny na sobě Nejideálňejší sou neska nástafkoví úli. srov. budečák, ležan, univerzál, (kočovnej) vúz SSJČ včel. univerzál, -u, m. typ úlu s úsekem pro přístup včel (Obr. 12) Univerzál se lišil ťím, že mňel takle zboku chodbičku a ti fčeli choďili jednou stranou. srov. budečák, ležan, úl 2, (kočovnej) vúz vajíčko, -a, n. 1. zárodečná samičí pohlavní buňka Jsou vajíčka a začne s toho rúst larvička. SSJČ biol. 2. ve spoj. neoplození v. samičí buňka nedoplněná o samčí pohlavní buňku S oplozenejch se líhnou fčeli, z neoplozenejch se líhnou trupci. SSJČ jen vajíčko (ob. v.) 3. ve spoj. oplození v. samičí buňka doplněná o samčí pohlavní buňku Ta matka klade vajíčka oplozená a neoplozená. SSJČ jen vajíčko (ob. v.) varidol, -u, m. léčivo proti varoáze (název vznikl apelativizací) A potom se léčí ešťe varidolem. srov. formidol, gabon, mavrik, síra varoáza, -i, f. 1. infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor To léčivo se votpaří a likviduje se zase ta varoáza. srov. (fčelí) mor, motolice, nosematóza 2. ve spoj. rezistentňí v. infekční onemocnění včel odolné vůči dostupným léčivům Pokuď bi to tam bilo díl, tak ta varoáza bi si mohla na to zviknout a mohla bi vzňikat rezistentňí varoáza. vičeřit se, -ím, -0, -il, -eňí; pf. vlněním se zbavit zákalu (o medu) No a ten met se nechá, naleje se do toho a von se ješťe vičeří. SSJČ ob. v. víčko, -a, n. voskový kryt včelí buňky Ti víčka, to je fšecko lechčejší neš ten met. SSJČ včel. víčkovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. uzavírat dozrálý med v buňkách (o včelách) var. vodvíčkovat, zavíčkovat SSJČ včel.
163
vidlička, -i, f. nástroj na odstranění voskového krytu z včelí buňky A tou vidličkou ti víčka vodvíčkuješ. SSJČ včel. víkluz, -u, m. zařízení dovolující včelám pouze vyletět Gdiž jdu vitáčet met, tak musím ti víkluzi do toho úle dát. SSJČ včel. vínos, -u, m. ve spoj. v. medu zisk husté sladké šťávy připravené včelami za určité období Neňí tak bodavá a má vječí vínosi medu [včela kraňská]. syn. snúška SSJČ včel. vitáčet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. ve spoj. v. med vymetat hustou sladkou šťávu připravenou včelami Vitáčíš to i s ťím medem a musí se to přeceďit, abi f tom nebilo tolik toho vosku. SSJČ včel. vivářet, -ím, -ej, -el, -eňí; impf. ve spoj. v. vosk připravovat vosk k dalšímu zpracování (o včelaři) SSJČ jen vyvářet (ob. v.) vochlaďit, -ím, -0, -il, -zeňí; pf. ve spoj. v. fčeli nešetrným zásahem změnit teplotu v úlu a zbrzdit rozvoj včel SSJČ jen ochladit (ob. v.) vosk, -u, m. 1. ve spoj. fčelí v. tvárná látka, na omak mastná, vznikající jako produkt včel Fčelí vosk, ten se používá na vírobu svíček. srov. (mateří) kašička, med 1, propolis SSJČ 2. ve spoj. vivářet v. viz vivářet vošetřovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. ve spoj. v. plod činnost včel dělnic zaměřená na péči o novou generaci srov. zahřívat (plod) SSJČ jen ošetřovat (ob. v.) vošťina, -i, f. prázdné voskové buňky nebo celé prázdné plásty; jejich úlomky SSJČ včel. votpařovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. zbavovat nasbíraný materiál přebytečné vody (o včele) Tak voňi to votpařujou, že to je řitká šťáva. SSJČ j. v.
164
vúz, vozu, m. ve spoj. kočovnej v. pojízdná souprava úlů Kočovní vozi, to se trošku vomezilo. srov. budečák, ležan, úl 2, univerzál SSJČ jen vůz (j. v.) zahřívat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. z. plod činnost včel dělnic zaměřená na péči o novou generaci srov. vošetřovat (plod) SSJČ jen zahřívat (ob. v.) zavíčkovanej, adj. viz plást 3 zazimovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; pf. připravit včely na zimu SSJČ ob. v. zbírat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. z. pil shromažďovat částečky žlutavého prášku z rostlin SSJČ zimňí, adj. viz fčela 6, chomáč zimovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. 1. přečkávat chladné roční období (o včelách) SSJČ včel. 2. přechovávat včely přes chladné roční období (o včelaři) Ňegdo zimuje i ve třech patrech. SSJČ zrno, -a, n. ve spoj. piloví z. částečka žlutavého prášku z rostlin To je veškerí zbaveňí pilovejch zrn [pasterizace medu]. SSJČ bot. zvratnej, adj. viz medomet 2 žemlovej, adj. viz rámek 3 žihadlo, -a, n. bodavý orgán včel Matka nemá žihadlo. srov. křídlo, sosák SSJČ ob. v.
165
1. Činnosti: •
Činnosti: cukernaťet, kristalizovat, kvasit, medovat, vičeřit se
•
Činnosti včel: hučet, klást, krmit, líhnout se, popadat, rojit se, sát, stavjet ďílo, tmelit, víčkovat, vošetřovat plod, votpařovat, zahřívat plod, zbírat pil, zimovat
•
Činnosti včelařů: ceďit, fčelařit, kouřit, krmit, pasterizovat, rosšířit fčeli, sířit, vitáčet med, vivářet vosk, vochlaďit fčeli, zazimovat, zimovat
2. Jiné: •
Jiné: choroš, jehličí, kiselina citronová, medovice, míra rámková, nálada rojová, pil, puklice, troud, zrno piloví
•
Nemoci včel a léčiva: aceton, aerosol, formidol, gabon, kiselina mravenčí, louh, mavrik, mor fčelí, motolice, nosematóza, síra, varidol, varoáza
•
Těla včel: křídlo, sosák, žihadlo
•
Včely a druhy včel: ďelňice, fčela černá, fčela doprovodňí, fčela kraňská, fčela samotářka, fčela zimňí, fčelstvo, chomáč zimňí, kraňka, létafka, matka, mladuška, roj, trubec
•
Vývoj včel: košilka, larva, plod, vajíčko, vajíčko neoplození, vajíčko oplození
3. Nástroje, nářadí a náčiní: •
Druhy úlů: budečák, ležan, úl nástafkovej, univerzál, vúz kočovnej
•
Krmiva pro včely: cukr mednej, rostok cukernej, ťesto medocukroví
•
Nástroje, nářadí a náčiní: ceďák, flaška, klešťe fčelařskí, konev, klícka přepravňí, kuřák, medomet, medomet zvratnej, páčidlo, peroutka, rádlo, refraktometr, rojáček, sejto/síto, skřipec, smetáček, šťetec, tavidlo slunečňí, vidlička, víkluz
•
Úly a části úlů: buňka, česno, kolíček, loučka, matečňík, medňík, mezerňík, mezisťena, mříška, patro, plást, plást pilovej, plást zavíčkovanej, ploďišťe, rámek, rámek stavebňí, rámek žemlovej, trupčina, víčko, vošťina
4. Názvy řemeslníků: fčelař
5. Oblečení a ochranné pomůcky řemeslníků: klobouk fčelařskej, kukla fčelařská, rukavice fčelařská
166
6. Výrobky: •
Med: fruktóza, glukóza, med akátovej, med cementovej, med kvjetovej, med medovicovej, med pampeliškovej, med pasterizovanej, skristalizovanej, snúška, šum, vínos medu
•
Ostatní výrobky: medovina, medovina králofská
•
Produkty včel: ďílo, kašička mateří, propolis, vosk fčelí
167
Včelařství Počet: Substantiva:
78
Adjektiva:
1
Verba:
22
Slovní spojení:
49
Celkem:
150
Včelařství
32,7% Substantiva: Adjektiva: Verba: 52,0%
14,7%
Slovní spojení:
0,7%
168
8.9 Zednictví armatúra, -i, f. ocelová výztuž železobetonových konstrukcí Uďála se do toho armatúra ze železa a zalilo se to celí betónem. srov. šaluňk, vjenec SSJČ stav. bantam, -u, m. druh kola, které je součástí nářadí sloužícího k dopravě stavebních materiálů po stavbě Bili z vobičejním kolečkem [korby], s ouskim, pak už bili z bantamem. srov. kolečko 1, korba SSJČ j. v. barák, -u, m. stavení, zpravidla obytné Pak se ďál brizolit, to je bježní, co na tech barákách bejvalo. syn. dúm srov. chalupa SSJČ ob. expr. beton/betón, -u, m. velmi tvrdé stavivo připravené promíšením cementu, písku, vody a štěrku Tagže na kubík betonu padlo šestnáct koleček písku, štiri pitle cementu a to dalo kubík betónu. srov. malta 1 SSJČ betonárka, -i, f. místo na stavbě, kde se připravuje velmi tvrdé stavivo Na vječí mnošství betonu bili betonárki dříf na stavbách. srov. karbovna betonář, -e, m. kdo staví z velmi tvrdého staviva srov. vopkladač/opkladač SSJČ betonovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. vytvářet, stavět z velmi tvrdého staviva No a na to [armaturu] se pak betonovali ti vlastňí schodi. var. vibetonovat, zabetonovat srov. stojka SSJČ betonovej, adj. viz dlažba 2, podezďífka 2, zálifka blok/cédéblok, -u, m. celek cihel používaný místo jednotlivých kusů srov. cihla 1
169
SSJČ ob. v. brizolit, -u, m. druh omítky používaný na vnějších stěnách Uďála se hrubá vomítka a na to se ďál brizolit. srov. fasáda březovej, adj. viz košťe cédéblok, -u, m. viz blok cédéem, neskl. druh cihly s dírami syn. vošťinka cement, -u, m. pojivá stavební hmota vyrobená pálením a rozemletím hlinitých vápenců To znamenalo štiri kolečka písku a pitel cementu. SSJČ cihla, -i/-e, f. 1. stavební materiál, zpravidla z hlíny Gdiš se zďilo, tak se rovnali cihli na rohách. srov. blok/cédéblok, příčkofka SSJČ 2. ve spoj. dutá c. odlehčený stavební materiál Tidle dutí cihli se používali na příčki. SSJČ 3. ve spoj. plná c. stavební materiál používaný na nejpevnější části stavby Tidle plní cihle se používali na nosní zďivo. SSJČ jen cihla (ob. v.) 4. ve spoj. šamotová c. žáruvzdorný stavební materiál Zďili se vječinou s šamotovejch cihel [komíny]. SSJČ 5. ve spoj. sekat c. viz sekat dlažba, -i, f. 1. povrchový kryt cest nebo prostranství Ďáli se s toho f chodbách dlažbi nebo schoďišťe se s tim ďáli [z dlaždic]. srov. dlažďice SSJČ 2. ve spoj. betonová d. povrchový kryt zhotovený uměle Pak bili třeba betonoví dlažbi, to sou takoví ti bježní do zahrat. SSJČ jen dlažba (ob. v.) 3. ve spoj. keramická d. povrchový kryt zhotovený uměle za vysokých teplot SSJČ jen dlažba (ob. v.) 4. ve spoj. terasová d. uměle zhotovený povrchový kryt s broušenou povrchovou úpravou z kamene SSJČ jen dlažba (ob. v.)
170
dlažďice, -e, f. deska, zpravidla kamenná nebo keramická, určená na podlahy, k obkládání stěn apod. srov. dlažba 1 SSJČ dřevjenej, adj. viz hoblík 2, lešeňí 2 dúm, domu, m. 1. stavení, zpravidla obytné Tidleti starí domi, gde se zďilo s kameňí. dem. domek syn. barák srov. chalupa SSJČ 2. ve spoj. potsklepenej d. stavení mající pozemní místnost, sloužící k ukládání věcí Jestli bili potsklepení domi, vječinou tenkrát jo, tak se uďál šaluňk. SSJČ jen dům (ob. v.) dutej, adj. viz cihla 2 ďíra, -i, f. ve spoj. vápená ď. otvor, v němž se hasila hmota bělavé barvy srov. hasit 1, vápno 1 SSJČ jen díra (ob. v.) esofka, -i, f. zednická lžíce s držadlem ve tvaru písmene „S“ Esofki, ti se používali hodňe na omítki a na fasádi jako takoví. srov. lžica/žlica SSJČ j. v. fanka, -i, f. nářadí k nabírání malty Tak si do toho tou fankou nalil [maltu]. syn. nabjeračka, žufan SSJČ stav. slang. fasáda, -i, f. konečná úprava vnějších stěn budovy srov. brizolit, slída, škrabat/škrábat, vlis SSJČ filc, -u, m. nástroj s plstí používaný k uhlazení omítky srov. filcovat, glejťák, hoblík 1 SSJČ ob. v. filcovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. uhlazovat omítku pomocí nástroje s plstí Uďála se hrubá vomítka a na to se natahoval ten štuk a to se filcovalo.
171
srov. filc futro, -a, n. dveřní nebo okenní rám SSJČ ob. glejtovanej, adj. viz podlaha 2 glejťák, -u, m. kovový nástroj používaný k uhlazení omítky Cementová omítka, ta se pak tim glejťákem jako zahlaďila. srov. filc, hoblík 1, podlaha 2 gracka, -i, f. nástroj s dvěma otvory používaný k promíchávání malty srov. hrábje SSJČ j. v. haďicovej, adj. viz vodováha 2 hasit, -ím, -0, -il, -šeňí; impf. 1. dodáváním vody měnit vápno v kaši var. nahasit srov. (vápená) ďíra, vápno 1 SSJČ 2. působením vody se měnit v kaši (o vápně) Gdiž bilo vápno kvalitňí, tak teda hasilo richle. srov. vápno 1 SSJČ hašenej, adj. viz vápno 2 hidraulickej, adj. viz vápno 3 hlatkej, adj. viz vomítka/omítka 2 hloupka, -i, f. ve spoj. zámrzová h. svislá vzdálenost, do níž se kopají základy domů Tadi u nás se počitá vosumdesát až devadesát centimetrú zámrzovou hloupku. srov. základi SSJČ jen hloubka (ob. v.) hoblík, -u, m. 1. nástroj používaný pro vytváření hladkých ploch (např. omítky) srov. filc, glejťák SSJČ ob. v. 2. ve spoj. dřevjenej h. nástroj používaný pro vytváření hladkých ploch vyrobený ze dřeva SSJČ jen hoblík (ob. v.) 3. ve spoj. novodurovej h. nástroj používaný pro vytváření hladkých ploch vyrobený z plastické hmoty
172
SSJČ jen hoblík (ob. v.) holanckej, adj. viz vazba 2 hrábje, hrabí, plt. nástroj s mnoha otvory k promíchávání malty srov. gracka SSJČ ob. v. hrubej, adj. viz vomítka/omítka 3 hurdiska, -i, f. dutá tvárnice z pálené hlíny, užívaná zvláště pro stropní konstrukce Ta hurdiska se do toho pjekňe zamáčkla a ďálo to dóle tu rovinu. SSJČ stav. chalupa, -i, f. menší prosté venkovské obytné stavení srov. barák, dúm SSJČ japonka, -i, f. dvoukolový vyklápěcí vozík na dopravu malty a betonu srov. kolečko 1, korba SSJČ stav. kalfas, -u, m. větší nádoba na maltu SSJČ slang. kamenej, adj. viz podezďífka 3 kameňivo, -a, n. sypký přírodní materiál používaný ve stavebnictví F projektu je daná hloupka základú, šířka základú a struktúra, jakej beton, jakí kameňivo do toho přidávat. SSJČ stav. karbovna, -i, f. dřevěná nádoba na ruční míchání malty Tak se pot karbovnu dalo sejto a přes to sejto se to s tej karbovni poušťelo. srov. betonárka, míchačka katr, -u, m. prohazovačka na písek Na zďivo a na vomítki moh bejt jako takovej hrupší [písek], přesejval se přes katr. syn. sejto srov. přesejvat SSJČ stav. slang.
173
keramickej, adj. viz dlažba 3 kíbl, -u, m. kbelík Neska zedňíkoj stačí kolečko, kíbl a malá žlica z malím glejťákem. SSJČ ob. klaďivo, -a, n. ve spoj. zedňickí k. nástroj sloužící z jedné strany k zatloukání hřebíků, z druhé strany k sekání cihel dem. zedňickí klaďífko srov. kvantlík, lavičňík, sekat (cihli), zďít 3 SSJČ stav. klást, kladu, klaď, kladl, kladeňí; impf. ve spoj. k. stropi vytvářet vodorovné nosné konstrukce uzavírající shora místnost No a balkóni bili zas součásťí stropu, jo, jak se kladli stropi. SSJČ jen klást (ob. v.) klenba, -i, f. oblouková stropní konstrukce sestavená z malých částí, klenutí syn. strop 2 SSJČ klenutej, adj. viz strop 2 klobouk, -u, m. závěrečná část stavby komína Kolem se to vobezďívalo [komín] a nahóře se pak ďál klobouk. SSJČ j. v. kolečko, -a, n. 1. nářadí s jedním kolem a držadly k ruční dopravě písku, cihel apod. Tou dlouhou [fankou] se vječinou házela malta nahoru do kolečka. syn. korba srov. bantam, japonka SSJČ 2. jednotka, na niž se na stavbě odměřoval materiál Nalila se voda, do toho se nasipalo ňekolik koleček vápna. srov. pitel SSJČ j. v. kopanej, adj. viz písek 2 kopat, -u/-ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. k. základi uvolňováním hlíny hloubit jámu, v níž se bude umístěna nejspodnější část stavby Tagže vječinou se základi kopali na zámrzovou hloupku. var. dokopat základi, vikopat základi srov. krumpáč, lavička SSJČ
174
korba, -i, f. nářadí s jedním kolem a držadly k ruční dopravě písku, cihel apod. syn. kolečko srov. bantam, japonka SSJČ j. v. košťe, -ete, n. ve spoj. březoví k. svazek prutů podélně složených a připevněných obyčejně na holi, používaný k výrobě omítky Brizolit jako takovej uďál řítkej a stříkalo se to přes košťe, to bili košťata starí, březoví. srov. stříkat, vomítka/omítka 5 SSJČ kotva, -i, f. zařízení, jímž se připevňuje lešení k fasádě Bili kotvi, kerí se zašroubovali, abi nevodešlo [lešení] s tema zedňíkama. srov. koza, lešeňí 1, podláška, žapka SSJČ j. v. koza, -i, f. podstavec z trámů ke stavbě lešení srov. kotva, lešeňí 1, podláška, žapka SSJČ stav. krumpáč, -e, m. nářadí na kopání v tvrdé půdě srov. kopat (základi) SSJČ křížovej, adj. viz vazba 3 kubík, -u, m. kubický metr Tagže vono to ňeco bilo, neš narovnal kubík zďiva. srov. metr, metrák SSJČ ob. a slang. kusovej, adj. viz vápno 4 kvantlík, -u, m. část, čtvrtka cihly Se s té dlouhé cihli votsekával kvantlík. srov. (zedňickí) klaďivo, sekat (cihli), zďít 3 SSJČ stav. lavička, -i, f. zařízení upevňující kolíky, které vytyčují stavbu srov. kopat (základi) SSJČ j. v.
175
lavičňík, -u, m. kovaný hřeb s plochým okem místo hlavy srov. (zedňickí) klaďivo SSJČ řem. lechkej, adj. viz lešeňí 3 lešeňí, -ího, n. 1. konstrukce umožňující práci ve výšce, zpravidla ve stavebnictví Tak s toho lešeňího to držel vlastňe přet sebou [brizolit] a stříkal. srov. kotva, koza, podláška, žapka SSJČ 2. ve spoj. dřevjení l. konstrukce umožňující práci ve výšce vyrobená z prken SSJČ jen lešení (ob. v.) 3. ve spoj. lechkí l. konstrukce umožňující práci ve výšce, používaná při dělání fasád SSJČ jen lešení (ob. v.) 4. ve spoj. trupkoví l. konstrukce umožňující práci ve výšce vyrobená ze železa SSJČ jen lešení (ob. v.) 5. ve spoj. ťeškí l. konstrukce umožňující práci ve výšce, používaná při zdění SSJČ jen lešení (ob. v.) libela, -i, f. přístroj k určování vodorovné polohy ploch syn. vodováha 1 srov. nivelák, olovňice SSJČ fyz. lopata, -i, f. ruční nářadí určené k nabírání a přemisťování sypkých hmot apod. SSJČ lžica/žlica, -e, f. nástroj k nabírání a nahazování malty při omítání Cement nabral na žlicu a to do té spári zatách. srov. esofka SSJČ jen lžíce (stav.) majzlík, -u, m. náčiní na zpracovávání zdiva pomocí úderů syn. sekáč srov. rourovák SSJČ řem. slang. malta, -i, f. 1. směs písku, vody a vápna užívaná zejména k spojování stavebních prvků Takže ten prúduch bil vimazanej maltou, že nebil přetpoklat, že to ňegde bude profukovat. srov. beton SSJČ 2. ve spoj. tepelná m. směs mající kromě funkce spojovací i funkci izolační SSJČ jen malta (ob. v.)
176
metr, -u, m. 1. základní jednotka délkové míry A zďivo šlo na vejšku třeba tech dva a púl metru. srov. kubík, metrák SSJČ 2. ve spoj. skládací m. měřítko dlouhé jeden metr (někdy i delší), které může být složeno SSJČ 3. ve spoj. svinovací m. měřítko dlouhé jeden metr (někdy i delší), které může být stočeno SSJČ jen metr (ob. v.) metrák, -u, m. metrický cent To se hasilo do ďíri [vápno], třeba padesát metrákú, sto metrákú. srov. kubík, metr SSJČ ob. míchačka, -i, f. stroj, v němž se spojuje směs v maltu Gdisi f ťech padesátejch, šedesátejch letech tech míchaček nebilo. srov. karbovna SSJČ míchárna, -i, f. místnost nebo část závodu, kde se připravují stavební hmoty Uš na to bili míchárni a kupoval se hotovej [brizolit]. SSJČ ob. v. montovanej, adj. viz schod 2 most, -u, m. ve spoj. tepelnej m. místo v konstrukci, kde dochází k většímu průchodu tepla a jeho následnému úniku SSJČ jen most (ob. v.) nabjeračka, -i, f. nářadí k nabírání malty syn. fanka, žufan SSJČ stav. nadzemňí, adj. viz zďivo 2 nadezďífka, -i, f. část zdiva ležící nad jiným zdivem srov. podezďífka 1 SSJČ stav. nahazovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. nanášet na zeď stavební materiál srov. natahovat, vomítat/omítat SSJČ
177
natahovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. pokrývat vrstvou malty hrubé zdivo syn. vomítat/omítat srov. nahazovat SSJČ ob. v. nehašenej, adj. viz vápno 5 nivelák, -u, m. novější přístroj k určování vodorovné polohy ploch srov. libela, vodováha 1 nosnej, adj. viz zďivo 3 nosňík, -u, m. pevná konstrukce podepřená, zavěšená nebo vetknutá a namáhaná hlavně ohybem SSJČ stav. novodurovej, adj. viz hoblík 3 olovňice, -e, f. měřicí nářadí, olověné závaží zavěšené na šňůře k určování svislého směru Pak bila olovňice, to je kus toho železa na šňúře. srov. libela, vodováha 1 SSJČ tech. pálenej, adj. viz vomítka/omítka 4 palička, -i, f. nástroj používaný k tlučení a roztloukání SSJČ patka, -i, f. 1. spoj mezi tvárnicemi Ta patka, jak se nalepila, namázla se navrch taki maltou. srov. traverza SSJČ j. v. 2. ve spoj. rosklepnout p. viz rosklepnout pásek, -sku, m. viz zďít 2 pemrlice, -e, f. kamenické kladivo opatřené hroty k opracování tvrdého kamene Ten stašofskej kámen, tak von mňel vostrí hrani, tak se vzala pemrlice. srov. šlochovat SSJČ tech. pila, -i, f. řezací nástroj opatřený zuby, sloužící při vytváření sgrafit dem. pilka
178
srov. zgrafito SSJČ ob. v. písek, -sku, m. 1. sypká zemina žlutá, až šedivá ze zcela drobných, zpravidla křemitých zrnek Na to se navozila škvára nebo písek a pak se ďáli teprve betonoví podlahi. SSJČ 2. ve spoj. kopanej p. sypká zemina jemnějšího zrna Kopanej písek se používal na zďivo, na vomítki. SSJČ 3. ve spoj. plavenej p. sypká zemina hrubšího zrna syn. (říčňí) písek SSJČ jen písek (ob. v.) 4. ve spoj. říčňí p. sypká zemina hrubšího zrna Říčňí píski se používali hlavňe na betóni. syn. (plavenej) písek SSJČ stav. pískovna, -i, f. místo, kde se dobývá nebo též upravuje sypká zemina Kopanej písek, vječinou to bilo tadi s tech pískoven vot Svitaf. srov. vápenka SSJČ pitel, -tle, m. 1. podlouhlý obal na různý sypký nebo kusový materiál SSJČ 2. jednotka, na niž se na stavbě odměřoval materiál To se vodmňeřovalo buť na kolečka nebo na pitle. srov. kolečko 2 SSJČ j. v. platle, -e, f. železný nástavec připevnění za účelem navaření dalšího železa Musel jenom zabetonovat platle do toho spotku, abi si moch pak navařit další. plavenej, adj. viz písek 3 plnej, adj. viz cihla 3 podesta, -i, f. odpočívadlo na schodišti Ti ramena se usazovali z jedné podesti na druhou. srov. rameno, schodňice SSJČ stav. podezďífka, -i, f. 1. zděná stavba nebo zeď, zpravidla nízká, na níž spočívá jiná konstrukce syn. sokl, zďivo 2 srov. nadezďífka
179
SSJČ 2. ve spoj. betonová p. zděná stavba, na níž spočívá jiná konstrukce, vyrobená z velmi tvrdého staviva SSJČ jen podezdívka (ob. v.) 3. ve spoj. kamená p. zděná stavba, na níž spočívá jiná konstrukce, vyrobená z přírodního materiálu SSJČ podlaha, -i, f. 1. rovně upravená spodní plocha místnosti Betoni se dávali na podlahi. SSJČ 2. ve spoj. glejtovaná p. spodní plocha místnosti vytvořená z betonu a uhlazená kovovým nástrojem srov. glejťák SSJČ jen podlaha (ob. v.) podláška, -i, f. nosná část lešení srov. kotva, koza, lešeňí 1, žapka SSJČ j. v. potsklepenej, adj. viz dúm 2 potsklepovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. vybudovat prostory pod stavbou SSJČ stav. prachovej, adj. viz vápno 6 prestojeřáb, -u, m. malé zařízení k zdvihání a přemisťování materiálu na stavbě Nepoužívaj se malí prestojeřábi, ten se postavil k šachťe a tahali se jen takoví menší nádobi z hlínou. srov. sklopka, (stavebňí) vítah SSJČ jen jeřáb (tech.) prostup, -u, m. zařízení umožňující zavádět do stavby energie apod. Ďáli se tam prostupi pro vodu, pro kanalizaci. SSJČ j. v. prúvlak, -u, m. nosný trám podporující jiné trámy srov. překlad SSJČ stav. překlad, -u, m. nosný trámec kladený přes otvor ve zdivu Z betonu se ďáli překladi.
180
srov. prúvlak SSJČ stav. přesejvat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. pročišťovat písek na sítu srov. katr, sejto SSJČ příčka, -i, f. nenosná stěna rozdělující prostory mezi nosnými zdmi srov. štorcka, zďivo 3, 4 SSJČ stav. příčkofka, -i, f. cihla napříčku Ti příčkofki bejvali ješťe potom štiri centimetri silní. srov. cihla 1 SSJČ stav. přilba, -i, f. ochranná pokrývka hlavy používaná na stavbách Na velkejch stavbách se museli používat ochraní přilbi. SSJČ ob. v. pucífka, -i, f. povrchová vrstva omítky No a na pucífku, na tu uš se přesejval na jemnejch sejtech [písek]. syn. štuk 2, vomítka/omítka 6 rameno, -a/-e, n. šikmá část schodiště se stupni Pokaď bili montovaní [schody], tak se ďáli ramena a pak schodňice. srov. podesta, schodňice SSJČ stav. rosklepnout, -nu, -ňi, -nul, -nuťí; pf. ve spoj. r. patku upravit spoj mezi traverzami tak, aby bylo možné je do sebe zasunout srov. traverza roskvést, -kvetu, -kveť, -kvetl, -kveteňí; pf. nachýlit se nebo sesunout vlivem špatného stavebního materiálu (o stavbě) Poňevač vono se to na tom komíňe začalo pak hasit [vápno], tagže to nabilo, ta malta, a komín roskvetl. SSJČ j. v. rourovák, -u, m. nástroj na prorážení děr ve zdivu Na prorážeňí ďer, tomu se řikalo rourovák. srov. majzlík, sekáč
181
říčňí, adj. viz písek 4 řiďina, -i, f. málo hustý stavební materiál SSJČ j. v. sejto, -a, n. prohazovačka na písek syn. katr srov. přesejvat SSJČ sekáč, -e, m. náčiní na zpracovávání zdiva pomocí úderů Bili sekáče, že jo, na zďivo na kamen. dem. sekáček syn. majzlík srov. rourovák SSJČ sekat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. s. cihli upravovat stavební materiál na požadovanou velikost Gdiš se sekali cihli, tak podle toho, co se zďilo, jak se zďilo. srov. (zedňickí) klaďivo, kvantlík, zďít 3 SSJČ jen sekat (ob. v.) schod, -u, m. 1. stupeň pro výstup nebo sestup, obyčejně jako součást schodiště Ešťe se vopčas přidávali armatúri do tech schodú. SSJČ 2. ve spoj. montovanej s. stupeň vyrobený předem a zedníky pouze sestavený Schodi buť se betonovali na mísťe anebo bili montovaní. SSJČ schodňice, -e, f. šikmý nosník, který podpírá nezazděné konce stupňů (schodů) Na tu hranu se posaďila tadleta další schodňice a zas se betonovalo dál. srov. podesta, rameno SSJČ stav. skládací, adj. viz metr 2 sklopka, -i, f. malý nákladní automobil na dopravu materiálu na stavbě srov. prestojeřáb, (stavebňí) vítah skrífka, -i, f. odhrnutí humusu před započetím stavby Gdiš se bude stavjet na zelenej louce, tak se prvňe musí uďelat skrífka. SSJČ j. v.
182
slída, -i, f. průhledný, lesklý nerost, snadno štěpitelný na tenké lístky, používaný do fasád Tam bila i ta slída, že se to blejskalo. srov. fasáda SSJČ ob. v. sokl, -u, m. zděná stavba nebo zeď, zpravidla nízká, na níž spočívá jiná konstrukce To je spojitost s ťim kamenem a ten se používal na to zďeňí soklú. syn. podezďífka 1, zďivo 2 SSJČ stav. spára, -i, f. úzká mezera (popř. místo styku) mezi konstrukčními prvky Na jednej straňe se uďála skobička, háček, kerej se zarazil do spári, do toho zďiva. SSJČ stav. spárovačka, -i, f. nářadí k vyplňování úzkých mezer mezi konstrukčními prvky maltou nebo cementem SSJČ tech., stav. spárovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. vyplňovat úzké mezery mezi konstrukčními prvky maltou nebo cementem var. vispárovat syn. vimazávat SSJČ stav. stavebňí, adj. viz vítah stojka, -i, f. sloupek podpírající bednění při betonování srov. betonovat SSJČ stav. strhávat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. ve spoj. s. vomítki vytvářet omítku pomocí dřevěného prkna Podle toho se pak strhávali vomítki, k tomu se používali laťe, to se řikalo strhovačka. srov. strhovačka SSJČ jen strhávat (ob. v.) strhovačka, -i, f. dřevěné prkno používané při výrobě omítky srov. strhávat (vomítki) strop, -u, m. 1. vodorovná nosná konstrukce uzavírající shora místnost nebo jiný vnitřní prostor budovy To bilo obvodoví zďivo, na tom leželi stropi. SSJČ 2. ve spoj. klenutej s. oblouková stropní konstrukce sestavená z malých částí, klenutí Ďáli se klenutí stropi, na to museli bejt kloudní cihli.
183
syn. klenba SSJČ 3. ve spoj klást s. viz klást stříkanej, adj. viz vomítka/omítka 5 stříkat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf.. vytvářet omítku z řídkého brizolitu prostřednictvím březového koštěte To se do toho namočilo, do té malti, a přes klacek se to stříkalo. srov. (březoví) košťe, vomítka/omítka 5 SSJČ ob. v. sťerka, -i, f. nářadí k stírání vápna, sádry, barvy nebo k vyrovnávání nerovností povrchu apod. syn. špachtle SSJČ odb. svinovací, adj. viz metr 3 šalovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf. obkládat, pobíjet prkny, bednit No a buťto to bilo volní, tak se šalovali i boki anebo to bilo mezi zďima, tak se višaloval jen ten spodek. var. potšalovat, višalovat, vošalovat SSJČ stav. slang. šaluňk, -u, m. bednění, obložení Šaluňk se pak votkril, vodďál, ale armatúra vostala f tom betónu. srov. armatúra, vjenec šamotovej, adj. viz cihla 4 šár, -u, m. řada cihel Mezi ňe [cihly] se kuli spevňeňí po pár šárech fkládal prut železa. SSJČ zast. a nář. škrabák, -u, m. nástroj k úpravě vnějších stěn budovy To bili škrabáki voceloví a tim se voškrabalo, že jo, a vono to ďálo tu zrňitost. SSJČ ob. v. škrabat/škrábat, -u/-ám, škrab/-ej, -al, -áňí; impf. upravovat vnější stěny budovy pomocí ocelového nástroje var. viškrábat, voškrabat srov. fasáda SSJČ ob. v.
184
šlauchváha, -i, f. přístroj k určování vodorovné polohy ploch pomocí spojených nádob syn. vodováha 2 šlochovat, -uju, -uj, -oval, -ováňí; impf.. zaoblovat ostré hrany kamene No a ten kámen, jak se voklepával, to vostří, tak se řikalo šlochovat, vošlochovat ho. var. vošlochovat srov. pemrlice špachtle, -e, f. nářadí k stírání vápna, sádry, barvy nebo k vyrovnávání nerovností povrchu apod. syn. sťerka SSJČ ob. v. štorcka, -i, f. druh tenké nenosné stěny Štorcka bila jenom na sílu tech šest sedm centimetrú. srov. příčka štuk, -u, m. 1. hmota z vápna a písku k provádění jemných omítek, ozdob, plastik apod. Už do toho štuku se dával bílej cement místo normálňe tmavího. SSJČ stav. 2. povrchová vrstva omítky Vňitřňí vomítki nebili rozliční, jo, to bilo hrubá vomítka a štuk. syn. pucífka, vomítka/omítka 6 SSJČ stav. štukovej, adj. viz vomítka/omítka 6 šťerkopísek, -u, m. směs roztlučeného kamení a sypké zeminy používaná k výrobě betonu Bil šťerkopísek, kerej se používal na beton. SSJČ ob. v. šupák, -u, m. zátka nádoby na hašení vápna Vona mňela uzávjer, šupák. SSJČ j. v. švink, -u, m. stroj, který dopravuje na potřebné místo na stavbě maltu nebo beton Ten švink to haďicí dopravuje třeba do třeťího patra a na to místo, gde to je potřeba. tepelnej, adj. viz malta 2, most teras, -u, m. přírodní nebo umělý stupeň ve svahu, před stavbou apod. SSJČ řidč. a poněk. zast.
185
terasovej, adj. viz dlažba 4 traverza, -i, f. ocelový nosník s průřezem podobným tiskacímu písmenu „I“ Vona bila patka a ta se rosklepla a na tu traverzu se takle z vobou stran nasunula. srov. patka, rosklepnout (patku) SSJČ trupkovej, adj. viz lešeňí 4 tříčtvrtka, -i, f. viz zďít 3 ťeškej, adj. viz lešeňí 5 vápenej, adj. viz ďíra vápenka, -i, f. závod na výrobu vápna To přišlo z vápenki vlastňe kusoví [vápno], tak to se hasilo. srov. pískovna SSJČ vápno, -a, n. 1. hmota bělavé barvy vyrobená pálením vápence Tak prvňí co bilo vikopat jámu na to vápno, nahasit vápno. srov. (vápená) ďíra, hasit 1, 2 SSJČ 2. ve spoj. hašení v. hmota bělavé barvy změněná dodáváním vody v kaši SSJČ 3. ve spoj. hidraulickí v. hmota bělavé barvy schopná tvrdnout pod vodou Jinak bilo hidraulickí vápno, to bilo na spúsop cementu, to moch používat hnet. SSJČ jen vápno (ob. v.) 4. ve spoj. kusoví v. hmota bělavé barvy nezměněná dodáváním vody v kaši syn. (nehašení) vápno SSJČ 5. ve spoj. nehašení v. hmota bělavé barvy nezměněná dodáváním vody v kaši syn. (kusoví) vápno SSJČ 6. ve spoj. prachoví v. hmota bělavé barvy, kterou není nutné hasit dlouhou dobu Pak bilo i prachoví vápno, to uš se dalo hasit třeba dva dňi dopředu jenom. SSJČ jen vápno (ob. v.) vazba, -i, f. 1. způsob skládání stavebních dílů cihlových, kamenných, dřevěných apod. SSJČ stav. 2. ve spoj. holancká v. způsob skládání cihlových dílů prostřednictvím střídání krátkých a delších cihel (Obr. 15) SSJČ jen vazba (ob. v.) 3. ve spoj. křížová v. způsob skládání cihlových dílů do kříže (Obr. 16) SSJČ stav.
186
vimazávat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. dávat cement do spár syn. spárovat SSJČ ob. v. vítah, -u, m. ve spoj. stavebňí v. zařízení k dopravě materiálu srov. prestojeřáb, sklopka SSJČ vjenec, -nce, m. zpevňující horizontální část nosné konstrukce No a gdiž bilo todleto, uďál se zase ten vjenec na spevňeňí, no a zďilo se dál. srov. armatúra, šaluňk SSJČ stav. vlis, -u, m. ozdobný, zpravidla vodorovný pruh na stěně stavby Ďáli se vlisi třeba kolem ťech voken, barevní, ti dva tři centimetri a púl centimetra hlubokí. srov. fasáda SSJČ vobezďívat/obezďívat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. opatřovat, obklopovat, obstavovat zdí apod. SSJČ vobvodovej/obvodovej, adj. viz zďivo 4 vodováha, -i, f. 1. přístroj k určování vodorovné polohy ploch syn. libela srov. nivelák, olovňice SSJČ fyz., tech. 2. ve spoj haďicová v. přístroj k určování vodorovné polohy ploch pomocí spojených nádob syn. šlauchváha SSJČ jen vodováha (ob. v.) vomítačka/omítačka, -i, f. stroj, který vyrábí beton nebo maltu a stříká je na potřebné místo Vomítačka, to bila míchačka, kerá virábjela zrovna haďicou beton nebo maltu a stříkalo se to na zďivo. SSJČ stav. vomítat/omítat, -ám, -ej, -al, -áňí; impf. opatřovat hrubé zdivo vrstvou malty syn. natahovat srov. nahazovat SSJČ
187
vomítka/omítka, -i, f. 1. vrstva malty, kterou se pokrývá hrubé zdivo Uďáli se vomítki a najednou to vistřelilo [vápno], taková pecka, jo, a uďála se ďirka. SSJČ 2. ve spoj. hlatká v. vrstva malty, kterou se pokrývá hrubé zdivo, složená ze dvou vrstev, uhlazená SSJČ jen omítka (ob. v.) 3. ve spoj. hrubá v. vrstva malty, kterou se pokrývá hrubé zdivo, jednovrstvá, neuhlazená SSJČ 4. ve spoj. pálená v. vrstva malty, kterou se pokrývá hrubé zdivo, z cementu, uhlazená Gdisivá se dost ďáli pálení vomítki, takle v prádelnách, koupelnách, kotelnách. SSJČ jen omítka (ob. v.) 5. ve spoj. stříkaná v. vrstva malty, kterou se pokrývá hrubé zdivo, z řídkého brizolitu nanášeného přes březové koště srov. (březoví) košťe, stříkat SSJČ jen omítka (ob. v.) 6. ve spoj. štuková v. povrchová vrstva omítky Tam se ďáli ti štukoví vomítki jenom a ti se barvili, po pár letech se naťírali. syn. pucífka, štuk 2 SSJČ 7. ve spoj. strhávat v. viz strhávat vomítňík/omítňík, -u, m. pás, podle kterého se vede zarovnávací lať při opatřování hrubého zdiva vrstvou malty SSJČ stav. vopklad/opklad, -u, m. pokrývání stěn, stropů a jiných ploch stavebním materiálem Buť se ďáli betonoví [podezdívky] a lepili se na to pak ňákí vopkladi anebo se ďáli kamení. SSJČ stav. vopkladač/opkladač, -e, m kdo provádí pokrývání stěn a stropů stavebním materiálem srov. betonář SSJČ vošťinka, -i, f. druh cihly s dírami syn. cédéem základ, -u, m., zprav. pl. 1. nejspodnější část stavby uložená v zemi Meziťím nám vihráp nahrubo základi po obvodu [bagr]. srov. (zámrzová) hloupka SSJČ 2. ve spoj. kopat z. viz kopat zálifka, -i, f. ve spoj. betonová z. nános velmi tvrdého staviva ve velkém množství No a na to se pak ďáli betonoví zálifki ješťe pro spevňeňí.
188
SSJČ jen cementová zálivka zámrzovej, adj. viz hloupka zďít, -ím, -i, -il, -eňí; impf. 1. stavět z malty a z cihel nebo z kamene Ňegdo si zďil i kamení komíni na tech vilkách takle. var. vizďít, vobezďít SSJČ 2. ve spoj. z. na páski stavět z cihel, mezi něž se vkládá úzký pruh jiné cihly Proto se víceméňe zďilo na páski, páč tam vlastňe skonzumoval fšecko. SSJČ jen zdít (ob. v.) 3. ve spoj. z. na tříčtvrtki stavět z osekaných cihel srov. (zedňickí) klaďivo, kvantlík, sekat (cihli) SSJČ jen zdít (ob. v.) zďivo, -a, n. 1. konstrukce zdi z přírodních nebo umělých staviv spojených maltou Do kubíku zďiva techhletech cihel padlo dvjesťevosumdesát. SSJČ stav. 2. ve spoj. nadzemňí z. zděná stavba nebo zeď, zpravidla nízká, na níž spočívá jiná konstrukce syn. podezďífka 1, sokl SSJČ jen zdivo (ob. v.) 3. ve spoj. nosní z. konstrukce, která podpírá stavbu syn. vobvodoví/obvodoví zďivo srov. příčka SSJČ jen zdivo (ob. v.) 4. ve spoj. vobvodoví/obvodoví z. konstrukce, která podpírá stavbu syn. nosní zďivo srov. příčka SSJČ jen zdivo (ob. v.) zedňickej, adj. viz klaďivo zgrafito, -a, n. výzdoba stěny provedená škrabáním v omítce, pod níž je vrstva jiné barvy No a pak se ti zgrafita viškrabávali pilkama na železo. srov. pila SSJČ výtv. zrňitost, -i, f. vlastnost písku Tak se vječinou ďál taki s toho říčňího písku [brizolit], páč von mňel lepší struktúru i zrňitost. SSJČ žapka, -i, f. spojovací část lešení srov. kotva, koza, lešeňí 1, podláška SSJČ j. v.
189
žlica, -e, f. viz lžica žufan, -u, m. nářadí k nabírání malty syn. fanka, nabjeračka SSJČ ob. mor.
190
1. Činnosti: betonovat, filcovat, hasit, klást stropi, kopat základi, nahazovat, natahovat, potsklepovat, přesejvat, rosklepnout patku, roskvést, sekat cihli, spárovat, strhávat vomítki, stříkat, šalovat, škrabat/škrábat, šlochovat, vimazávat, vobezďívat/obezďívat, vomítat/omítat, zďít, zďít na páski, zďít na tříčtvrtki
2. Jiné: futro, hloupka zámrzová, kubík, metrák, patka, pitel, prestojeřáb, sklopka, skrífka, vítah stavebňí
3. Materiály: •
Cihly: blok/cédéblok, cédéem, cihla dutá, cihla plná, cihla šamotová, kvantlík, příčkofka, šár, vazba, vazba holancká, vazba křížová, vošťinka
•
Materiály: beton/betón, cement, dlažba betonová, dlažba keramická, dlažba terasová, dlažďice, hurdiska, kameňivo, malta, malta tepelná, platle, řiďina, slída, šťerkopísek, traverza, zálifka betonová
•
Písky: písek kopanej, písek plavenej, písek říčňí, pískovna, zrňitost
•
Spojovací materiály: lavičňík
•
Vápna: ďíra vápená, šupák, vápenka, vápno hašení, vápno hidraulickí, vápno kusoví, vápno nehašení, vápno prachoví
4. Místa k provozování řemesla: betonárka, míchárna
5. Nástroje, nářadí a náčiní: •
Části nástrojů: bantam
•
Lešení: kotva, koza, lešeňí dřevjení, lešeňí lechkí, lešeňí trupkoví, lešeňí ťeškí, podláška, žapka
•
Měřicí nástroje: libela, metr skládací, metr svinovací, nivelák, olovňice, šlauchváha, vodováha, vodováha haďicová
•
Nádoby: karbovna, kíbl
•
Nástroje, nářadí a náčiní: esofka, fanka, filc, glejťák, gracka, hoblík, hoblík dřevjenej, hoblík novodurovej, hrábje, kalfas, katr, klaďivo zedňickí, košťe březoví, krumpáč, lavička, lopata, lžica/žlica, majzlík, míchačka, najberačka, palička, pemrlice, pila, rourovák, sejto, sekáč, spárovačka, stojka, strhovačka, sťerka, škrabák, špachtle, švink, vomítačka/omítačka, vomítňík/omítňík, žufan
•
Nástroje na dopravu materiálů: japonka, kolečko, korba 191
6. Názvy řemeslníků: betonář, vopkladač/opkladač
7. Oblečení a ochranné pomůcky řemeslníků: přilba
8. Výrobky: •
Části staveb: armatúra, klenba, klobouk, most tepelnej, nadezďífka, nosňík, podesta, podezďífka, podezďífka betonová, podezďífka kamená, podlaha, podlaha glejtovaná, prostup, prúvlak, překlad, příčka, rameno, schod, schod montovanej, schodňice, sokl, spára, strop, strop klenutej, šaluňk, štorcka, teras, vjenec, základ, zďivo, zďivo nadzemňí, zďivo nosní, zďivo vobvodoví/obvodoví
•
Dům: barák, dúm, dúm potsklepenej, chalupa
•
Omítky a úpravy stěn: brizolit, fasáda, pucífka, štuk, vlis, vomítka/omítka hlatká, vomítka/omítka hrubá, vomítka/omítka pálená, vomítka/omítka stříkaná, vomítka/omítka štuková, vopklad/opklad, zgrafito
192
Zednictví Substantiva:
Počet: 124
Verba: Slovní spojení:
17 54
Celkem:
195
Zednictví
27,7%
Substantiva: Verba: Slovní spojení: 8,7%
63,6%
193
9 Seznam respondentů muž, nar. 1949, Bystré – čalounictví a sedlářství (vyučen v oboru, řemeslo vykonával celý život)
muž, nar. 1949, Bystré – klempířství (vyučen v oboru, řemeslo vykonával celý život)
žena, nar. 1936, Rohozná – kuchařství (vyučena v oboru, řemeslo vykonávala celý život)
žena, nar. 1943, Manova Lhota – kuchařství (vyučena – jiný obor, řemeslo vykonávala celý život)
muž, nar. 1943, Svojanov – mlynářství a zpracování dřeva (vyučen v oboru, řemeslo vykonával celý život)
muž, nar. 1938, Rohozná (během svého života pobýval v severovýchodních Čechách) – řezbářství (vyučen – jiný obor, řemeslo vykonával celý život)
muž, nar. 1943, Rohozná – řeznictví (vyučen v oboru, řemeslo vykonával celý život)
muž, nar. 1944, Bystré – ševcovství (vyučen v oboru, řemeslo vykonával celý život)
muž, nar. 1954, Rohozná – včelařství (vyučen – jiný obor, řemeslo vykonával celý život)
muž, nar. 1946, Bystré – zednictví (vyučen v oboru, řemeslo vykonával celý život)
muž, nar. 1945, Nyklovice – zednictví (vzdělání s maturitou v oboru, řemeslo vykonával celý život)
194
10 Závěr V předkládané práci jsme se zabývali nářeční slovní zásobou na Poličsku. Zaměřili jsme se na řemeslnickou terminologii deseti tradičních řemesel: čalounictví, klempířství, kuchařství, mlynářství, řezbářství a zpracování dřeva, řeznictví, sedlářství, ševcovství, včelařství a zednictví. Úkolem bylo shromáždit co nejvíce výrazů, které se k daným řemeslům vztahují. Na základě jazykového materiálu, který byl sesbírán samostatným výzkumem, jsme sestavili slovník.
Celkem bylo shromážděno 1297 slov a slovních spojení. Zastoupení jednotlivých slovních druhů souvisí s tím, že byla shromažďována nářeční terminologie. V největším počtu jsou zastoupena substantiva, která čítají 739 slov (57 %). Počet substantiv se odvíjí od velkého množství nástrojů a pomůcek, které jsou v řemeslech používány. Na druhém místě se s počtem 431 položek nacházejí slovní spojení (33,2 %), která jsou tvořena různými kombinacemi slovních druhů. Nejčastěji se jedná o typ adjektivum + substantivum a verbum + substantivum. Objevují se ale i typy substantivum + substantivum (opsah popela), verbum + adverbium (viďet trojrozmňerňe) a adjektivum + adverbium (šitej ručňe). Částečně jsou přítomna i slovní spojení sestávající ze tří slov (chromem čiňená kúže). Verba jsou zastoupena počtem 121 slov (9,3 %) a zahrnují výrazy pro pracovní postupy, které řemeslníci vykonávají. Nejméně bylo zaznamenáno adjektiv (6 slov; 0,5 %). Většina adjektiv je v řemeslnické terminologii spojena s konkrétním substantivem a tvoří slovní spojení.
Zastoupení jednotlivých slovních druhů Substantiva:
739
Adjektiva:
6
Verba:
121
Slovní spojení:
431
Celkem:
1297
195
Zastoupení jednotlivých slovních druhů
33,2% Substantiva: Adjektiva: Verba: 57,0% 9,3%
Slovní spojení:
0,5%
Nejvíce slov se podařilo získat v oblasti zednictví (195 slov). Následuje ševcovství (178 slov), řezbářství a zpracování dřeva (152 slov), kuchařství (151 slov), včelařství (150 slov), řeznictví (136 slov), mlynářství (125 slov) a klempířství (112 slov). Nejméně slov a slovních spojení bylo shromážděno v oblasti čalounictví a sedlářství (98 slov). Velmi dobrý výsledek v oblasti zednictví byl předpokládán, protože se jedná o řemeslo, které je stále aktivně provozováno. Zednictví podléhá stejně jako jiná řemesla modernizaci, přesto jsou do značné míry stále zachovávány tradiční nástroje a pracovní postupy a s nimi i nářeční řemeslnická terminologie. Podobně je tomu i u kuchařství: jeho terminologie je stále užívána při běžném každodenním chodu domácností, a je tedy živá. Velký počet slov a slovních spojení shromážděných v oblasti ševcovství souvisí s dlouhověkou tradicí, kterou má toto řemeslo v jedné ze zkoumaných lokalit (obec Bystré). Malé zastoupení terminologie čalounické a sedlářské svědčí o tom, že je řemeslo na značném ústupu. Čalounictví a sedlářství jsou dnes provozovány v malé míře, a jejich nářeční řemeslnická terminologie tudíž mizí.
196
Zastoupení jednotlivých řem esel
Čalounictví a sedlářství 15,0%
7,6%
Klempířství
8,6%
Kuchařství
11,6%
11,6%
Mlynářství Řezbářství a zpracování dřeva Řeznictví
9,6%
13,7% 10,5%
Ševcovství Včelařství
11,7%
Zednictví
Srovnání se SSJČ potvrzuje, že většina shromážděných výrazů je nespisovná, tudíž náleží k nářeční řemeslnické terminologii. Zjistili jsme, že 421 výrazů SSJČ vůbec nezaznamenává. 137 výrazů je v SSJČ uvedeno v jiném významu a 181 výrazů je v SSJČ uvedeno v obecném významu. Celkem 233 výrazů se v SSJČ nachází s určitou stylistickou charakteristikou. Jedná se především o charakteristiky odkazující k danému řemeslu (dřev. – dřevařství, kuch. – kuchařství, mlyn. – mlynářství, obuv. – obuvnictví, včel. – včelařství, stav. – stavebnictví), doplněné mnohdy o zkratku slang., která naznačuje, že se jedná o slangismy. Dále se jedná o charakteristiky, které potvrzují naše zaměření na nářeční lexikum (nář. – nářečně, obl. – oblastně). 325 výrazů je v SSJČ uvedeno jako spisovných. K těmto slovům řadíme i výrazy, které se liší od spisovné podoby pravidelnou nářeční hláskoslovnou obměnou. Porovnání se SSJČ
Jsou uvedeny v SSJČ jako spisovné 25,1%
32,5%
Jsou uvedeny v SSJČ v jiném významu Jsou uvedeny v SSJČ v obecném významu
10,6% 18,0%
14,0%
Jsou uvedeny v SSJČ s určitou stylistickou charakteristikou Nejsou uvedeny v SSJČ
197
Z jednotlivých věcněvýznamových heslářů vyplývá, že největším počtem slov a slovních spojení jsou zastoupeny okruhy, které obsahují výrazy pro nářadí, nástroje, stroje a jejich části, dále výrazy pro činnosti, výrazy pro materiály a výrazy pro výrobky a jejich části. Méně jsou zastoupeny okruhy, které zahrnují výrazy pro názvy řemesel, řemeslníků, oblečení a ochranných pomůcek. Důvod pro velký počet výrazů, které označují nářadí a jeho části, je následující. V řadě řemesel jsou používány soubory nástrojů stejného typu (např. soubory dlát v řezbářství, nůžek v klempířství apod.). Tyto nástroje se odlišují jen nepatrně a umožňují tak částečně specifikovat pracovní postup. Kvůli jednoznačné identifikaci vyžadují jednotlivé typy nástrojů specifická pojmenování, čímž je rozšiřována řemeslnická terminologie. Pojmenování osob, zabývajících se řemeslem, a řemesel příliš početná nejsou. To patrně souvisí s tradičním způsobem vykonávání řemesla. Bývalo zvykem, že řemeslník vykonával všechny práce související s jeho řemeslem. Později v souvislosti s přenesením výroby do továren byla práce rozdělena a stejně tak osoby, které ji vykonávaly. To potvrzuje náš výzkum v oblasti řeznictví, kam částečně pronikly slangismy a profesionalismy používané v závodech na zpracování masa (např. bourač, jatečák, vírobák apod.).
Podle informací uvedených v SSJČ se v shromážděném materiálu nachází mnoho slov německého původu (např. mustr, šmirgl, štik apod.). Přestože původ slovní zásoby nebyl předmětem výzkumu, uvedeme dvě vysvětlení, která se pro tuto skutečnost nabízejí. Prvním vysvětlením je již zmiňovaný vliv německých obcí, které zkoumané lokality v minulosti obklopovaly. Kontakt obyvatel zkoumaných lokalit a příslušníků německé národnosti byl nevyhnutelný, avšak podle dobových svědectví nepříliš vyhledávaný oběma stranami. Pravděpodobnější je tak druhé vysvětlení, které souvisí s vlivem němčiny na českou řemeslnickou terminologii. Počátky tohoto vlivu sahají do dob, kdy čeští řemeslníci odcházeli do Německa či Rakouska na vyučení. Německou řemeslnickou terminologii poté používali i po svém návratu do Čech a nenahrazovali ji českými ekvivalenty, jako tomu bylo u německého lexika neterminologické povahy: „Lze předpokládat, že se na adaptaci odborného termínu nepodílí tolik mluvčích, jako je tomu u jiných okruhů slovní zásoby.“27
27
KLOFEROVÁ, Stanislava. O názvech německého původu v české nářeční zemědělské terminologii. Naše řeč 1994, roč. 77, č. 4, s. 179–185.
198
Potvrzením skutečnosti, že byla shromážděna nářeční terminologie, je i synonymie jednotlivých nářečních termínů (např. ďerovač/prúbojňík ‚nástroj na vytváření otvorů v kůži‘, šerfovačka/zeslabovačka ‚stroj na odstranění svrchní vrstvy kůže‘, citronka/jakupka ‚druh letního nakyslého jablka‘, remiš/vjetrňík ‚záměrně vytvořená rýha v mlýnském kameni‘, krajinka/otkorek ‚odpad vznikající při řezání prken z kulatiny‘ apod.). Sporadicky jsme zaznamenali i polysémii (např. rámek označuje v ševcovství proužek usně spojující svršek obuvi se spodkem, zatímco ve včelařství vyjímatelné zařízení ohraničující plást).
Rysem shromážděné terminologie je také tendence k univerbizaci, která souvisí s velkým zastoupením slovních spojení (např. vohejbací klešťe/vohejbački ‚nástroj sloužící k ohýbání plechu‘, míchací stroj/míchačka ‚stroj, v němž se spojuje směs v maltu‘, loveckej salám/lovečák ‚uzenářský výrobek z jemně sekaného sušeného masa‘, točenej salám/točák ‚uzenářský výrobek spirálovitého tvaru‘, fčela kraňská/kraňka ‚plemeno včely pocházející z alpských zemí‘). Jedná se o univerbizovaná pojmenování vzniklá ze spojení adjektiva a substantiva. Ojediněle jsme zaznamenali substantivizaci adjektiv (např. anglická slaňina/anglická ‚vykostěný, prosolený a uzený vepřový bůček‘) a zkracování (signa/signovačka ‚stroj umožňující vytvářet v plechu prvky sloužící jako výztuž i ozdoba‘).
Během výzkumu jsme si všímali také znaků českomoravské nářeční podskupiny (viz Nářeční charakteristika zkoumaných lokalit). U respondentů se projevovaly znaky shodné s českou nářeční skupinou i znaky shodné s moravskými nářečími v souladu s popisem českomoravské nářeční podskupiny v Encyklopedickém slovníku češtiny.28 Ze znaků shodných s českou nářeční skupinou byly téměř důsledně dodržovány tyto znaky: diftongizace ý v ej (pozinkovanej plech, přikrejt kornoutkem), úžení é v í (nerospušťení máslo, tvarohoví taški) a protetické v před o- (vobičejní pilki, vod dlát). Částečně se objevovala i diftongizace ú v ou (s ouskim kolečkem). U skupiny sh- jsme si všimli střídání asimilace progresivní a regresivní. Ze znaků shodných s moravskými nářečími jsme si povšimli zejména tzv. moravské krátkosti (nebilo co mlet, šidlem se to šilo). Částečně se objevovalo užívání shodných koncovek tvrdých a měkkých substantiv v některých pádech maskulin i feminin (takovou 28
KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002, s. 393–396.
199
kúžu). Téměř důsledně bylo užíváno existenciální sloveso být v 1. os. sg. ve tvaru su a méně důsledně v imperativu ve tvaru biď, biďme. Výslovnost skupiny šť jako šč jsme nezaznamenali vůbec. U některých respondentů jsme si povšimli též znaků žďársko-bystřického okrajového úseku českomoravské nářeční podskupiny. Konkrétně se jednalo o výslovnost hlásky v jako polosamohlásky u (rounej) a změnu n > nn > dn (dřevjednej).
Náš výzkum ukázal, že mluva řemeslníků sestává z dialektismů, profesionalismů, slangismů i výrazů spisovných. Vysledovat lze tři typy dialektismů:29 vlastní lexikální (např. šolajzna ‚přeložník‘, pucífka ‚štuk‘), sémantické (např. koňík ‚nástroj umožňující při šití kůže její upevnění‘, ťílko ‚část chomoutu obalující dřevěnou konstrukci‘) a specifické (mičák ‚dřevěný stůl na čištění nádobí‘, voštenec ‚nedůkladným očištěním zachovalý pozůstatek peří na syrovém drůbežím mase‘).
Výzkum prokázal, že tradiční nářeční řemeslnická terminologie pozvolna mizí. To dokládá i skutečnost, že některá námi zaznamenaná slova byla zastaralá již v době vzniku SSJČ, jak naznačuje jejich stylistická charakteristika (např. mazáňí ‚náplň do koláčů‘, šár ‚řada cihel‘). Řadu tradičních výrazů znají řemeslníci pouze pasivně, mladší generace řemeslníků je během výkonu řemesla vůbec nepoužívá a mnohdy ani nezná. Důvodem je zánik reálií souvisejících s řemeslem, popřípadě nahrazení nástrojů, materiálů i celých pracovních postupů moderními technologiemi: „Tradiční nářeční termíny patří k nejrychleji zanikající části lexika. Příčinou zde není působení spisovného jazyka, ale fakt, že spolu se zánikem reálií vycházejí z užívání i jejich označení. Názvy tedy mizí v souvislosti se zánikem tradičních řemesel.“30 Naopak se v řemeslech objevují nové výrazy, které pojmenovávají nové skutečnosti. Po zkušenostech získaných během výzkumu a po absolvování rozhovorů s řemeslníky se tedy domníváme, že sesbírat jazykový materiál tohoto typu bude brzy velmi nesnadné. Jsme tedy rádi, že jsme mohli alespoň malou měrou přispět k zaznamenání a uchování tradiční nářeční terminologie řemesel.
29
SOCHOVÁ, Zdeňka. Nářeční lexikografie. In Manuál lexikografie. 1. vydání. Jinočany: H & H, 1995, s. 257– 258. 30 VOJTOVÁ, Jarmila. K problematice vinařské nářeční terminologie. In Jazyk a jeho proměny. 1. vydání. Brno: Host, 2008, s. 246–252.
200
11 Seznam použité literatury BALHAR, Jan. Vývoj nářeční slovní zásoby, zvláště zemědělské terminologie. Naše řeč 1994, roč. 77, č. 5, s. 246–251.
BALHAR, Jan a Pavel JANČÁK. Český jazykový atlas. 1. vydání. Praha: Academia, 1992.
BĚLIČ, Jaromír. Nástin české dialektologie. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972.
CUPAL, Jan Alois. Poličsko. Polička: Jindřich Popelka, 1908.
FLORIÁNOVÁ, Olga. Kůže. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005.
HAŠKOVEC, František. Čalouněný nábytek. 2. vydání. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1989.
HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého I–VIII. 2. vydání. Praha: Academia, 1989.
JANČÁK, Pavel. Zemřel Slavomír Utěšený. Naše řeč 1989, roč. 72, č. 5, s. 261.
JEŽEK, Aleš. Klempířství. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003.
KARLÍK, Petr, Marek NEKULA a Jana PLESKALOVÁ. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002.
KLOFEROVÁ, Stanislava. O názvech německého původu v české nářeční zemědělské terminologii. Naše řeč 1994, roč. 77, č. 4, s. 179–185.
KOHOUT, Jaroslav a Antonín TOBEK. Zednictví. 8. vydání. Praha: Grada Publishing, 1998.
KONEČNÝ, Stanislav. Poličsko. 1. vydání. Tišnov: Sursum, 2005.
201
KOPECKÝ, Václav. Kterak se u nás mluví. Rohozná. Od Trstenické stezky 1921/1922, roč. 1, č. 6, s. 96.
KOPECKÝ, Václav. O povaze a mluvě „Rouzeňáků“. Od Trstenické stezky 1923/1924, roč. 3, č. 9, s. 142–143.
KOPECKÝ, Václav. Rohozenský slovníček. Od Trstenické stezky 1923/1924, roč. 3, č. 10, s. 160.
MATĚJKA, Ivan a Václav PETŘÍČEK. Svojanovské letopisy. 1. vydání. Praha: Corona Communications, 2007.
MĚŠŤAN, Radomír. Klempířské práce na stavbách. 1. vydání. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1989.
MINÁŘ, Marek. Řezbářství. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005.
Od Trstenické stezky: vlastivědný sborník okresu litomyšlského a poličského. Litomyšl: Redakční sbor, 1922–1933.
PATŘIČNÝ, Martin. Pracujeme se dřevem. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 1999.
PAVLIŠ, Miroslav. Mlynářství I pro 1. a 2. ročník SOU. 1. vydání. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1983.
SOCHOVÁ, Zdeňka. Nářeční lexikografie. In Manuál lexikografie. 1. vydání. Jinočany: H & H, 1995, s. 257–258.
ŠEMBERA, Alois Vojtěch. Základové dialektologie československé. Vídeň: [Alois Vojtěch Šembera], 1864.
ŠKRANC, Ludvík. Rohozná: Pohled do minulosti. Rohozná: [Soukromým nákladem], 1999.
ŠKROBAL, Dimitrij. Včelařův rok. 3. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1970. 202
UTĚŠENÝ, Slavomír. Nářečí přechodného pásu česko-moravského. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.
VESELÝ, Vladimír. Včelařství. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Brázda, 2003.
VOJTOVÁ, Jarmila. K problematice vinařské nářeční terminologie. In Jazyk a jeho proměny. 1. vydání. Brno: Host, 2008, s. 246–252.
Elektronické zdroje:
O slávě i bídě ševcovského řemesla v Bystrém [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: .
Mapa zkoumaných lokalit [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: .
203
12 Přílohy
12.1 Přepisy rozhovorů
12.1.1 Čalounictví a sedlářství Tadi na to čalouňictví, tadi sou spíš potřeba, já nevim, núški, tadidleta pistole, že jo, lepidlo a sponki takovíti nastřelovací do tej pistole. Místo jak se dřív dávali ti hřebíčki. A na to sedlářství sou potřeba kúže, pak ti rúzní šidla, že jo, jehli na šiťí. Ňekterí čalouňíci se zabívaj vírobou, že jo, tech sedacích soupraf a rúznejch, já nevim, a já ďelám čisťe takovíto vopravárenství, jo. Že uš ta sedačka bila použitá nebo židle, tak já jenom na to vobjednám látku podle vzorňíku. Tech mám spoustu. Každej si vibere látku, já si to zmňeřim, kolik toho potřebuju, a přesňe na to si vobjednám látku. [A nářaďí, co nejvíc používáte?] Tak mašinu, tadi, šidlo na šiťí a pak núški. Mám taki takoví eletrickí núški, ale ti sem používal, gdiš sem ďál pro Dřevotvar židle. Toho nářaďí tak moc nepotřebuju. Ňákí klaďífko. [Ti dřevjení konstrukce taki ďeláte?] Taki. Já tam přišroubuju ňákou lať, nebo ňeco, ta se sková a vúbec neňí viďet. To je taková tesařina. Ale musí to bit, jo, protože voňi to maj ti konstrukce, ďáli takoví halabala. A gdiš nechci, abich mňel ňákou reklamaci… Voňi třeba uďelaj jednu lať, nosnou, která nese celí to sezeňí a ta má suk a f tom suku to praskne, že jo. A teť sem ďál rúzní takoví pohofki, tak musim to nejdříf tam vevňitř pořádňe spravit a pak to múžu teprf potáhnout. Používám hlavňe látki anebo koženki. [A čim to vicpáváte?] Ňákej molitan. Dříf se ďáli třeba slamňíčki s tej africkej trávi. To se sem vozilo. Tak ňegdo sem tam to taki ješťe chťel, ale to je úplná vímka. [A co pružini?] Taki sem používal, taki, taki. Voňi neska sou ti madrace rúzňe, že jo, liďi maj víbjer. Ale ňeco sem ješťe ďelal s tech pružin. Voňi sou ňekterí ležatí pružini a ňekterí sou, ňekterí sou takovíti stojatí. A teď voňi maj určití rozmňeri. Já teť spravuju ňákí ti kufri nebo mám potahovat zase, ten tadi mňel křeslo. A taki ďelám jako vot toho, vot tej sedlařini, ale to se musim domluvit ze zákazňíkem, aš jak to bude, co bude…
204
Neska kúže stojí šestcet korun kilo, probarvená, a támle f Pardubicích sem viďel vohláfki na koňe, tak i s uďidlem a s přaskama a s prácí stála taki šestcet korun. Tak neňí s kúže, že jo. Nejdříf musí si zákazňík ňeco koupit takovítí aušusoví vjeci a pak teprf příde, abich mu to uďál kloudňe. [A jak jsme se bavili vo ťech sponkách, používáte i ňákí jiní ti spojovací materiáli?] Tak sem tam ňákej hřebíček. Třeba tadi do roha nebo gdiš sou třeba takoví rúzní dřevotříski. Tadito je třeba překliška, tak ta překliška jako má pevnost, jo, tak ta sponka drží. Ale gdiš tam třeba sou taková ňáka dřevotříska, do roha, třeba je tam víc tech skladú, tak tam dám prosťe hřebík. [A lepidlo?] No, taki používám. Na ten molitan takle ňeco. To mňe choďí f patnácťilitrovejch tech a já si to potom takle přeleju támle do tech. Nejdříf do kánistru a potom s tech kanistrú si to leju do takovejch butílek a s toho teprf jenom tak. [A laki taki?] Laki sem používal na ti postroje. Takovej sedlářskej lak. [A gdiš šijete?] Tak tadi na tu mašinu sou barevní ňiťe. Sou fšechni stejní, ale barevní, že jo, černí, svjetlí… Podle toho, co ďelám, že jo. Nemúžu třeba… Spravuju tašku, tak nemúžu černou tašku třeba spravovat svjetlejma ňiťema, že jo. Musí na to bít černí. Nebo zas ňeco svjetlího, ňákou madrac nebo ňeco. Ždicki abi se to k tomu materiálu jako hoďilo, no. Ale pak tadidleti sedlářskí ňiťe, to se šije ručňe. Podle toho, jaká taki je síla tej kúže, tak podle toho to šiju tema šidlama. Teť sou takovídle ňiťe a voňi maj takle pramínki, jo. Ti sou já nevim kolikapramínkoví, dvou nebo tří. To se dá rosplést a tam se viďí, kolik to má pramínkú. Anebo sem si doves s Itálije, to uš sou takoví jako voskovaní a ti zas spíš na to čalouňeňí. No na ledaco to používám. Vona ta cífka, vona bila možná takle velká a stála pjeťistofku. Pak používám šídla takle. Zas podle síli, podle toho, co šiju. Jinak to mám ješťe po ďedečkoj, von bil Rakousko-Uhersko, jo. Sem ťim šil řemeni. Jako dříf se hodňe používali takle, já nevim, na pilu nebo na ňákej šroťák takovíti plochí řemeni. [A řiká se ťem šídlúm ňák jinak, jak se vodlišujou?] Von to spíš menoval jako ňemecki. Používám takovoule třeba šerfovačku, jo, zeslabovačku, gdiš to potřebuju jako seříznout do klínu. Gdiš třeba přídou dva proťi sobje, tak musí bit voba dva seříznutí, abi to…
205
Pak se ďáli teda ti chomouti. Na to je potřeba takovej špalek. To se vitloukalo na tom špalku. Von má takovej tvar jako kúň. Von je kónickej, že jo. A pak mám mašinku, kterou uš teda tak nepotřebuju. Na tom se právje dříf ta africká tráva nebo gdiš se do… To je taková jako mláťička. Má to vozubenej buben, do toho se to strká, vono se to točí a to prosťe načechrává ten, ti žíňe anebo tu… Ti madrace se dřív ďáli žíňení nebo s tej africkej trávi a to se teťka vúbec neďelá. Vám vokážu třeba takovou kúžu. Celá kráva nebo púlka krávi. S toho já to potom řežu. [Musíte to ješťe ňejak vošetřit?] Já to seříznu a potom používám takovejhle… Vono je to kúli tomu. Dřív bili takovíti vopraťe na koňe, že jo, a abi tihleti hrani, abi to nedřelo do ruki, gdiš se to jako… Tak se veme hranořízek a tim takle seřízne tudle hranu. A vona je taková…neňi vostrá. No a pak mám tidleti prúbojňíki, rúzní síli. [Prúbojňík se to…?] Prúbojňík. Nebo ďerovač. Pak mám tidleti klešťe. A s ňima se votáčí a podle toho, jakou si tam nastavim tu vzdálenost, tak vono to ďelá tihleti ďírki. Pak používám takovou křivou jehlu. Je zahnutá. [A tamhleto máte ňákí pilki?] No, to sem zase používal na viřezáváňí tech klešťin. To sou vohejbaní klešťini. To je lať a ta je vohnutá f páře. Protože gdibi to bilo viříznutí, tak to ulítne. A ta se na ten chomout jako seřezává. Tou pilkou sem řezal tu šikminu. To se musí ďelat na míru. Podle toho, jakej má kúň krk. To musí do toho chomouta přesňe pasovat. [Tagže to se do toho dá aš pak?] Nejdříf se musí uďelat tenleten, takoví ťílko, jak se tomu říká, jo, a to se cpe slámou. Podle toho zase, jakej ten chomout je, velkej, malej, tak se do toho viřízne klešťina. Je to složitá vjec. [A ti chomouti, rozlišujete to ňejak?] Chomouti buď bili špičatí, kulatí. A pak bili teda jako postrojoví anebo bili ješťe zase do kočáru, anglickí, voňi tomu řikaj kočároví. Tadi s takovejma parádama, vohláfki, … [Taditomu se říká jak?] To sou takoví jako pobočňice. Tadi klapkoví ohláfki, na vočích. Tadito sou zase uherskí, tadi to sou chomoutkoví a todle sou takoví poprsňí. Voňi řikali, že se f tom prej dusí ti koňe. [Todleto je uzda?] Jo. [A je ňák víc druhú té kúže?] 206
F tom je právje ten rozďíl. Buťto sou kúže tříslem čiňení a pak sou chromem čiňení. Tidleti sou vodolní voďe. A tidle ne, tidle se namočí třeba... [Ti s ťim chromem?] Ti s ťim chromem. Taki sou daleko pevňejší. A teť sou rúzní síli. Je buťto dvoumilimetrová kúže, pak je tří a púl milimetrová, no a pak sou čtiri a púl milimetroví, pjeťimilimetroví. Ale to se kupuje fšechno buťto na púlki anebo na celí krávi. To se nekupuje jen jako… Nebo voňi to řežou teťka, řikaj tomu štiki. Uřežou ti nohi a ten prostředek bes tech noch prodávaj. A pak zas ješťe navíc ti kúže sou rúzňe vod řezňíkú pořezaní, jak to stahujou. A ti kúže sou vobodovaní. Třeba padesát procent kvaliti až devadesát procent. Gdiš je to devadesát procent kvaliti, no tak je spolech na to, že se prosťe s toho dá ňeco ďelat. Ta padesáťiprocentňí, to je takle pořezaní vod řezňíkú a to spíš bi se musela pak dat takle jako třeba, gdiš se šijou třeba dvje do sebe. Pak bi to bit mohlo. Ale gdiš je tadidle řezanec vod řezňíka, no a teť já bich tadi chťel uďelat ňákou tu voprať nebo ňeco takovího, no tak ten řezanec mňe to úplňe skazí. [A to je fšechno krafská kúže?] No to sou vječinou nebo vepřovice taki. [A ješťe bich se zeptala, tadi v rohu za ťema chomoutama?] Jo, to je koňík. Na tom se fšechno šije. Tadi to má svjerák. Teť se do toho daj dvje kúže. Takle se to do toho sevře. Provázek musim vošpicovat. Naďelat si špice, abich to dostal do té jehli. Teť si vemu šidlo. Šidla jsou takle vostrí anebo sou šidla kulatí. Tadi si to napíchnu, skovám suk, jo, abi nebil viďet. Naďelám ďirki a šiju. Gdiš to chci jako ukončit, tak si vemu taditen, kulatí, abich, gdiš tam píchnu, si to neprořís. [A to kulatí se teda používá jenom k tomu ukončováňí?] K ukončováňí anebo ňegdi, gdiš ňeco, třeba spravuju tašku, abi se to pak ňák netrhalo. To ďelám taki kulatím. [Tadi jak máte ti nože, to máte taki asi ňejakí zvláštňí?] Ti sou buťto rovní anebo támleti zahnutí. Tenle se používá takle na ňákí to seřezáváňí a tenle se používá hlavňe na krájeňí. [A musíte tu kúži ňejak mňekčit?] Ne, buť sou kúže slabí anebo teda postrojoví. [A koženka?] To je tekstil, má to takovej ňák tekstilňí potklat a na to je nastříkaná ta ňáká hmota. Sou teda koženki jako prkno anebo sou koženki takoví jako tahaví. Ti tahaví, s tech se ďelá lepší, jo, protože voňi sou takoví pružňejší. [S čim tak nejčasťejc sem liďi choďí?] 207
Třeba si koupí sedací soupravu a chcou třeba k tomu potáhnout ušáka, abi to bilo stejní, nebo ňákou kostku. Nebo sem ďál takovou starodávnou sedačku a křesla a tam bili ješťe ti péra ohromňe visokí. A to pérovalo a to se váže normálňím prováskem do kříže.
12.1.2 Klempířství Asi bi se dalo říct, že to sou stavebňí klempíři, kterí ďelaj po venku. Pak sou takoví ti umňeleckí klempíři. Ti umňeleckí sou…ďelaj ňákí ti pjekní tvari všech tech rúznejch vjecí, s kerejma se neska človjek vúbec nesetká. Protože to vopravdu viďel možná, gdiš sem se učil tak kdesi támle, gdiš sem šel ňegde do ďílni starej, tak pan mistr tam mňel cosi. To bili takoví ti džbáni mňeďení, jo, a z rúzního materiálu, mosazní, pjekní. Uďelat to, to je uš teda mistrofskej kousek, se dá říct, jo. Nebo na tech zámkách takoví rúzní ti umňeleckí vítvori, tak to sou jako ti umňeleckí klempíři. Nebo gdiš tak človjek si fspomene na tech zámkách, teť ti svodi tech korit, jo, to je fšechno jako…jako neňi to tam k tomu, abi tam tekla voda, ale je to na parádu. Teťka sou ti stavebňí, gde prosťe se ďelaj na stavbách rúzní vohibi nebo plechováňí, kerí teda slouží k tomu, abi tam nezaťíkalo. Já to kolikrát přirovnávám k nářaďí zubařki. Ďelám vo plechu a gdiš ďeláme třeba…ďáli sme i kosteli rúzní, tadi v Bistrím taki, a po vokolí, čili s tou mňeďí. Tam je takovejch záhibú, že čovjek musí použít jedni núški, leví, praví, jo. A to gdiš sme začínali támle na kostele v devadesátím roce a ti leví nebili, jo. To až gdiš sme zjisťili, že egzistujou, tak sme si je sehnali, protože pravejma múže takle a levejma múže takle. Čili to ohromňe pomohlo tej práci, protože ťema pravejma bi to človjek aňi neustřích. Tagže to střídám jak ta zubařka. Furt beru ňeco do ruki. Jedni núški, malí klešťički, vjetčí klešťički, todle, jo. Co sme to? [Múžete pokračovat o nářaďí.] Na tu stavebňí klempířinu se používaj jak teda núški stoloví v ďílňe, tak potom vohejbački ručňí. Neska uš třeba i elektrickí, v rúznejch dílkách, jo. Čili se dá vohejbat plechováňí, nastříhá, navohíbá. Pak se vječinou de na tu stavbu a tam se to ňák dává dohromadi. Sebou si človjek bere drobní nářaďí, jako sou núški, vohejbací klešťe, klaďífka. Ti ekzistujou teda taki rúzní, bježní přes aš takovíti viklepávací. Taki nesmíme zapomenout…neska uš se to málo používá, protože dříf se hodňe jak se řiká falcovalo. To znamená ti pási, kerí se dávali na střechu, připravili se třeba dole, pak se vitáhli na střechu, tak se falcovali tagzvaňe. To znamená jeden plech přez druhej. A pomáhala k tomu tagzvaná šolajzna, přeložňík, jo. Takovej kus železa. Tadi to má takovou rovinu a přes to se paličkou ťuká prvňí vohip. A pak
208
tadi vzadu je takovíto kopito. To je takovej štirhran, určitej vejški, jo, podle toho, jak se ti falce ďelaj visokí. Tagže to je ten druhej vohip, jo. [A to falcováňí sloužilo teda k čemu?] No to spojovalo ti pási toho plechu k sobje. Metrovej pás vječinou bejval, jo, ten se na zemi…nebo dříf se to ďálo s tabulí, že se ti tabule prvňe museli navohejbat, pláti do sebe, tema falcama se takle zbouchli, uďál se pás. Neska uš sou pási fcelku, jo, čili to je ta rula tagzvaná. Tagže si koupíte pás, prosťe si to položíte na prkna vječinou, vemete ti vohejbački. Tam se narísuje buť na plech anebo přímo na ti núški, mňeli sme to na núškách, čárku, určitá míra, třeba tři štiri centimetri a to se vohejbá. A teť ten pás se dal na střechu, jo. Přichit se takovejma příchitkama, plechovejma, vistříhlejma a dal se druhej, jo. A zase se dali ti příchitki a pochitalo se to. Tadi máme štiri centimetri, takle mám tři, jo, a ten centimetr se přehl a to se takle zbouchalo. A pak se votočil ten přeložňík k tomu. Tadi to má takoví držadlo, takovou lopatku, tadi je vzadu takovej štirhran navařenej. To je svaření fšechno, jo. A teť se to votočilo ťimhle štirhranem k tomu a zase se uš ten vohnutej znovu bouchal, jo. Takle se položil a zase se zmáčkl. Čili to bil ten druhej falc, jo. A tim pádem to takle drží pohromaďe, jo. Tomu se říká teda ti falce. S tech vjecí sou to rúzní názvi tech lišt. Ať je to bočňí lišta, pot eternit nebo plechováňí ke komínu nebo hřebenáče třeba plechoví. Fšechni plechi maj svúj názef, abi se vjeďelo, gdiš chce ňegdo ňeco podat nebo uďelat, tak abi se vjeďelo…tak uďelej mňe bočňí plechováňí nebo takle ke zďi. [A třeba ňákí nástroje na mňeřeňí?] Jako kružítko, ale z vobou stran to má hroti, jo. To kružítko je nastavitelní, že jo, tagže si tam človjek namňeří tu míru a prosťe si to vorísuje, jo. Takle si to dá, chitne se za kraj a jede. Na tom plechu to uďelá malou drášku, že ju viďí. A jinak zas bježnej metr. [A gdiš to porovnáte dříf a teť to nářaďí?] Hodňe klempířskí práce…tidle taški, co tadi se neska dávaj, protože ti maj hodňe prfkú, kerí třeba nahrazujou tadito bočňí plechováňí. Gdiš se poďíváte támle na tu střechu, tak ta prvňí taška vot kraje má rantlík takle do boku, jako jo, takle visokej. To je místo tej lišti, kerá se dřív bježňe ďála s plechu. Pot eternit teda. Neska uš se hodňe dávaj taški, že jo. Ten eternit se skoro nedává, protože to je materijál, kerej je špatnej, zdraví škodlivej. Nahrazuje se ňákím beternitem. Ale hodňe málo se to používá. Používaj se spíš tidle taški nebo jiní plechováňí uš s povrchofkou, jo. A jinačí tvari to má. Todle falcováňí, jo, a ti klešťe vohejbací, todle bilo na deňím stiku s ťim človjek. Neska to ubejvá natolik, že gdiž du ňegde támle, uš se prosťe málo plechuje. Možná v garáži, jo, kerá 209
je rovná nebo malej spát má, tak to se plechuje, klasicki, že jo, že se dává plech, ale na barákách se uš toho plechu používá hodňe málo. Kolem komínú a diš je tam ňegde ňáká ta paš, jo, jak se říká, úžlabí, jo. Tak tam se teda dává plech, že jo. Ale jinak prosťe ubejvá tej práce s tim plechem a nahrazujou to tidle noví prfki kriťin. [A ješťe k ťem materiálúm…ti plechi…ňákí základňí druhi plechú nebo třeba charakteristickí vlastnosťi, na co se kterej hoďí?] Dříf teda ekzistovalo jenom málo druhú. Takovej pozinkovanej plech bil klasika, že jo. Pak bil zákoňiťe mňeďenej plech, s kterím dneska ďelaj strašňe málo, protože bi to bilo drahí. Ešťe bil zinkovej plech, kerej se používal…to bil takovej mňekej, šikovnej na rúzní tvarováňí, jo. Ďáli se z ňej rúzní ti vozdobi nebo konve. Mi sme to používali spíš třeba na ňákí takoví ti kornouti kolem zábradlí na balkonech, gde se ti trupki museli zaletovat do toho plechu, jo jako. Tam se dal plech takle, prostříhalo se pro tu trupku. Rúzňe se to pak muselo přikrejt tim kornoutkem, kerej bil přesňe na trupku. Tadi se to sletovalo prosťe na todle, jo. A jiní plechi…samozřejmňe mosazní. Mosaz má barvu takovou svjetlejší. Mňeť má dohňeda barvu, potom zezelená, že jo. To viďíme na tech budovách starších, kostelích a podobňe. Neska uš tech materiálú je hodňe novejch, ale to asi aňi nebudu znat, jo. Tagže sem se setkal s titanozinkem. To je bezbarvej plech, jakobi přírodňí. Samozřejmňe hliňíkovej plech, tenkrát bil taki. Sou rúzní síli taki ťech plechú. Ten titanozinek taki má sví vlastnosťi, že neňí pevnej, jo. Támle sem s ňím ďál takoví malí stříški na ti elektrorozvaďeče a plinoví butki, jo, a lechko se trhal, jo. Pak sou to povrchoví materiáli. Neska sou hodňe ďelaní tidle plechi s povrchofkou. Tagzvaná borga a rúzní barvi to má, jo. Múže to mít vot hňedej tmavo svjetlo, cihlová, no možná že i další, jo. [A gdiš si teda dete vibírat na ňeco plech, jakí ti vlastnosťi sou pro vás dúležití?] Neska uš se to trošku sjednoťilo, že dodavatel je vječinou postejnavej, že ten plech nemá takoví velkí rozďíli, jo, f tej tvrdosťi. Samozřejmňe nesmí bít viďitelňe poňičenej, ať uš rezatej… [A krom ťech plechú ješťe ňejakí spojovací materiáli nebo náťeroví materiáli? Co používáte takle?] Spojovací materiáli sou bježní. Ať uš to sou hřebíki rúzní, vruti. Neska je hodňe vrutú s tema křížovejma šroubama, že jo. Silikónú je kupa, kerí sou na rúzní upotřebeňí, ať už vňitřňí nebo venkovňí. F tí klempířiňe ekzistujou tmeli doťesňovací. Náťeroví materiáli, to je alchimije neska sama vo sobje. Protože co dřív bilo, neska vúbec neňi. Dříf se používali olovnatí barvi. Ešťe se do toho dával suřík. Mňelo to takovou vlastnost, že to díl vidrželo. Neska to máte pomalu vodou řeďitelní, jo, ňekerí barvi. 210
[A kam se ten plech ješťe dává?] Samozřejmňe parapetňí plechi k oknúm se dávaj. I gdiš neska uš to taki nahrazujou plastovejma. Pak sou korita i svodi se fšema ťema kotlíkama, čelama. Háki taki bejvaj k tomu… [Ťím hákem se to jako upevňuje?] Ten hák je na střechu, f kerím seďí to korito, jo. To je střešňí hák. Pak bejvaj háki objímkoví teda, támle na ti svodi. To vobejme tu trupku. Zase sou hliňení, titanozinkoví, ten sortiment žlabú nebo vokapú. [A řiká se ťem zahnuťím ňejak?] Tidle žlabi sou asi nejmíň ve třech velikostech. To znamená rúznej rádijus. Rádijus je tvar toho korita. Každí korito musí mít čela, že jo, sou s krajú, s koncú. Zase neska uš je to stavebňice. Mi sme to dříf museli, že jo, vistřihnout si podle šabloni, kerou sme si uďáli nebo se zďeďila. Pjekňe fšechno viklepat a sklepnout a zaletovat. [Vi spracováváte ten plech jenom ručňe nebo i strojovje?] Dicki se to mňeřilo na střeše, jakí bude podbiťí, namalovat si to a dopsat si k tomu míri, jo. Tagže si to prosťe nastříhám a pak f tej vohejbačce se to vohnulo do tohodle tvaru. To bila příprava. A pak se šlo na tu stavbu. Jinak signovačka ješťe je. To sou…že se neska uš málo používaj. Dříf v zimňe nebilo tolik práce, tak se nakoupili tabule, rostříhali se na míru třicet tři celích tři nebo tak ňejak, ta tabula, abi bila na tři ďíli, protože bila metrová. Pak sme si zajeli do Polički. Tam mňeli elektrickou tu stáčečku. Tagže mi sme to tam najeli takle do kulaťini a ta mašina to stočila a vzňikla s toho takovádle trubička. [A ta signovačka, to taki ten plech stáčelo?] Signovačka uš je nástroj, kerej má rúzní kolečka vimňeňitelní, kerí dokážou f tom plechu uďelat rúzní vítlaki, protlaki, jo. Ďelá to spíš jako vokrasi. Dá se říct, že to částečňe i vistuží ten případnej plech. Gdiž biste ďála hrnec, jo, tak gdiš človjek veme ten válec, kerej si stočí… Potom projede tou signou a ti kolečka vám tam uďelaj takovej prúlis buď dovňitř nebo do venku. Záleží, jak se ten plech tam dá. A vono to spevňí ten vírobek. [A ten plech musíte přetťim ňák ošetřit, třeba před mrazem?] Ne. Postaru třeba pozinkovanej plech se musel uskladňit f suchím prostřeďí, abi nezvlhnul. Gdiš potom se mezi plech dostala vlchkost, tag bilo viďet, potom na tom pozinku, že taditen flek bil vlchkej a začal oksidovat. Gdibi to tam bilo třeba díl, tak to začne úplňe rezaťet a mohlo bi se to vihoďit. Ale neska uš tidle časi sou prič.
211
12.1.3 Kuchařství Púďáki, to je tadi tradičňí jídlo, koláče svadebňí. Že se to už ďelá, já nevim, iks let, jo, že to je taková tradice, že se to dříf jako peklo takle. Tak co na to padne. Tak hlatká mouka, polohrubá, mlíko, máslo nerospušťení, kostki cukru. Ti se dávaj nevim proč rospoušťet do mlíka. To je tak, že se to vot starejch kuchařek přebírá, ten postup. Žloutki, celí vejce, rum, sádlo, súl, kvasňice, vanilka, kúra, muškátovej oříšek. Zaďelá se ťesto. Nechá se to, aš je hlatkí, tak víc jak hoďinu se to nechá kinout, že to je docela ťeškí, to ťesto. Nechá se to vikinout. Pak se naváží po určitejch dekách na každej koláč, abi bili postejnaví. A rozválí se to, potře se to náplňí. Buť povidlová, tadi se ďáli ješťe ti hruškoví tradičňí, maková, povidlová aňi ne, spíš tvarohová, hrušková, maková. Ti hruškoví se ďáli tadi, že to je takoví krajoví, to mazáňí. To se viválí, tim se to potře, spojí se to, štiri rohi, že, přendá se to zas na plech, nechá se to zas kinout. Pak se to potře rošlehaním vajíčkem, no a dá se to upect do troubi, že. A upečení se zas potře rospušťením máslem a rumem a posipe se ten střet strouhaním perňíkem. No a pak se to múže pocukrovat. [A ti náplňe, jak se chistaj?] Tak to je mletej mák se dá uvařit do mlíka, že, a přidá se cukr, vanilka, skořice. A do hrušek se dá…jag bich ťi to…i ten postup vod hruški? [Múžeš.] Dříf se hruški sušili jen. Nechali se ve stavu usušením. Pak přet použiťím se hoďili uvařit, jo, votrhali se stopki, pomleli se a do toho se přidal, jo a rum ješťe do toho máku, a do toho se přidal rum, cukr, badiján, hřebíček. Možná i skořice, jo, to záleží na chuťi. No a do tvarohu se daj siroví vajíčka, vanilka, máslo. To máslo se přidává do fšoho, trošku másla nerospušťeního, abi ta náplň bila taková jemná a ozvláštňená, no svátečňí. [A gdiš to máslo se rospoušťí, já vim, že tomu se ňák řiká tej řitčí čásťi?] Varmuža. Tomu spodňímu se řikalo varmuža nebo varmužna. Do toho se dává nerospušťení máslo, do koláčú. To se dává jen zmňeklí, tře se jako ze žloutkama. Ale na todle poťíráňí, gdiš uš potom se dává, tak musí bít přepušťení máslo, abi bila ta varmuža, to mlíko jako zbití f tom, to podmáslí, abi to bilo zvlášť. Abi to bil čistej tuk a ťim se pomažou jako upečení. [A ešťe potom, gdiš ten púďák uš je hotovej, tak řiká se ťem částem ňák? Takovíto, jak kouká ta náplň?] Tak abi ti voka bili viďet. A pak se rozďelí buťto na štvrťinki nebo na osminki, jo, gdiš se podává na stúl. To je jasní, štverec. [K púďákúm ješťe ňeco ťe napadne?]
212
Že musí bit fšechni surovini před zaďeláňím, abi mňeli teplotu jako v místnosťi. Přet tim zaďeláňím toho ťesta. Potom i samozřejmňe ti náplňe a to fšecko, abi to mňelo teplotu jako v místnosťi, abi to prosťe nebilo studení. Abi třeba nebili vejce studení, že to pak nekine. Dřív hruški se usušili na křížali, abi bili, a nechali se třeba přes celou zimu, že bili f tom suchím stavu. A pak neš se používali, tak se to vipralo, uvařilo, pomlelo a dochuťilo. [Tak múžem k tom vařeňí. Nástroje f kuchiňi. Normálňe bježní, co máš f kuchiňi a na co.] Co mám. Nože, vidlički, zbírački nebo nabjeračku, cedňík, struhátko, šťouchadlo na brambori, mačkadlo na brambori, vařečki. [Co ňákí ti nože, ďelí se to ňák?] Zoupkovanej núš na krájeňí moučňíkú. Potom třeba špičatej núš na prošpikováňí masa a na vikošťeňí. Voňi řikali dranžírák dříf. No a vocílku na broušeňí, to teda jako nepoužívám. Pak sekáček na maso, paličku na naklepáváňí masa, pařáček na vohříváňí knedlíkú třeba. Mlejnki na mleťí, masovej mlínek a mlínek na strouhánku a na vořechi. [Co ňákí nádobi?] No kastrólki menší, pánvice, hrnki, pekáč nebo husák se řikalo dříf, že. [Múžeš i z ďectví, f čom se tak vařilo.] Dřív bil třeba železňák a kameňinoví hrnce. Do toho se třeba mlíko dávalo nebo gdiš potom se ďál tvaroch. [Pak ňákí jídla. Třeba maso, úprava. Co fšechno, ešťe než začneš vařit, co s ňím musíš uďelat?] Tak musíš ho voprat, že, a gdiš teda kuřecí, no tak vobrat, abis nemňela ňegde ňákí zbitki tech voštencú. Řikali sme voštenec, takoví ti základi peří, kerí třeba vostanou ešťe, gdiž voškubeš. A další masa, buťto si to vikosťit, že, vomeješ. Prosolilas to, vokmínovala. No a dalo se to fcelku píct. Gdiš na říski, tak si to nakrájíš na plátki, gdiš na sekanou, tak pomlet. [A gdiš se to kosťí, tak má to ňákí pravidla?] No musíš, abis anatomiji toho zvířecího ťela znala. Abis jela podle tej kosťi, abi sis nenaďála takovejch franclí ňejakejch, že. Tak to kuře buť se múže rozříznout po hřbetu anebo po tej prsňí kosťi. [Pak ňákí přílohi. Třeba druhi knedlíkú.] No tak haluški, to bili bramboroví, z brambor ze sirovejch, knedlíki. Potom houskovej knedlík. Noki ňákí. Tak ďála, žicou narejpávala noki. Z vařenejch brambor se taki daj ďelat knedlíki. To se ďáli taki takoví nočki. Se uďál váleček, nakrájeli se takovídleti a vařilo se to takle jako nok nebo fcelku. Dalo se vajíčko, mouka, súl, do vařící vodi se to zavářelo. Muselas namočit žicu do tej vodi. 213
[A ňákí polifki třeba?] Mi sme vařili doma i ovocní polifki, jo. Jednu sme ďáli…takoví sme mňeli tam kiselí japka, nakrájelo se to japko, uvařilo se to a pak se to zavařilo smetanou. A brambori k tom. Bilo to k večeři. Nebo ze švestek to samí, jo. Nebo bramborovou polifku. To se do vodi brambori, houbi, zeleňinu, pak jíškou zahusťit, česnek, majoránku, súl, pepř, kmín. Nebo bílí polifki, zamíchaní, že, kapustoví. [Ta švestková a jablečná, to nemňelo žádní názvi?] No možná... Bilo to takoví jenom chutší, ale k večeři se to ďálo. Na štvrtki se japko, trošku se to přisolilo, ta polifka, pak se to zavařilo smetanou nebo mlíkem, roskvedlat. A co…hrachová, kapustová, masová. Omáčki taki, sme ďáli třeba okurkovou vomáčku, jo. Vosmažili se trošku vokurki na másle, nechalo se to uvařit, pak sme to zamíchali. Aňi sme třeba jíšku neďáli, jen rozmícháňí ve smetaňe. Nebo cibulovou omáčku. To se zas ta cibule nechala z jíškou, pak se to rozvařilo vívarem. [Pak ješťe slatkí jídla a dezerti, co ťe napadnou.] Svítek, ten víš, jak se ďelá, že. Žemlofka. Pak třeba tvarohoví taški, jo, to je ťesto z mouki, z vajíčka, viválení, naplňení tvarohem, jo, a vařit. A pak zase z bramborovího ťesta, z vařenejch brambor, jo, ťesto uďelat, ňeco podobního jak na ti knedlíki, ale viválet a naplňit povidlím. Bramboroví pekáčki, ti se ďelaj z vařenejch brambor taki, mouka a pekli se dříf na plotňe jenom. A taki se to mohlo pomazat. Dříf se to poťíralo sádlem, že, teťka třeba máslem a povidlí na to. Anebo dušení japka na to sme si z Mařenkou ďáli, že. Knedlíki švestkoví buď z bramborovího ťesta nebo z votpalovaního ťesta. Anebo s tvarohovího ťesta knedlíki. Amoleti nebo omeleti, lívance. [A pak ňákí jídla z hup?] Pražeňice, že. Toho kubu, to bilo z vařenejma kroupama na Vánoce. No a rúzní omáčki a do tech přidávat houbi. [A houbi co tadi se zbíraj?] Mi sme řikali janki, to sou křemenáče. Liški, kuřátka tadi se tomu řiká. Praváki, no. Modráki, to bili ti kováři. [A skus zavspomínat, co ste jedli, gdižz bila malá.] Co sme jedli. Mi sme jedli i vokruží. A víš, co to bilo? To bili vičišťení střeva ze sajícího telete. Víš, jak to bilo dobrí? Vovařilo se to, buť se s toho ďála omáčka nebo říski. No a co sme…kočičí svarba sme tom řikali. Brambori zelím, teť tom řikaj ňák ináč. Zelňáki, jo, to
214
bilo, gdiš se krouhalo zelí, tak asi ťesto jak na buchti a naplňilo se to zelím dušením. Siroví zelí se ňák trošku podusilo a naplňili se ťim buchti. Huláni, to je do teťka. [A co s ťech vňitřnosťí třeba se jedlo?] Pajšl. Plíčka, teť tom řikaj, pajšlu, že. Celí ti vňitřnosťi se dali uvařit s kořeňím, pepř, bopkovej list, noví kořeňí. To se uvařilo, pak se to nakrájelo na kouski, i zeleňina kořenová se k tomu mohla dat, zahusťilo se to smetanou. Knedla k tom nebo mi sme vječňe brambori jedli k tomu. Anebo i na papriku se dal ten kúzlečí kořínek, se tomu řikalo. Kúzlečí hlava a pajšl a jako na papriku se to uďálo. Telecí ledvini pečení. Pajšl, tak z vepřovího bil nejlepší. No a játra. [Pak ješťe svátečňí jídla. Co se ďálo na Vánoce, Velikonoce, na pouťe?] Na Vánoce vánočka. Mi sme kapra ňigdi nemňeli. Mi sme mňeli zaječí říski. Salát k tom. [A ňákí ti slatkí, cukroví?] Pracki, ti tvarohoví šátečki mi sme ďelávali, že, lineckí. Pak matka ďála s toho votpalovaního ťesta takoví bochánki. Dříf se tak ňák nevipíkalo. A košíčki možná. A dříf se pekli zázvorki a lomňickí krouški. To bilo starí cukroví, to sme ďelali. Ti se upekli, to bilo takoví vobičejňejší ťesto, vikrájeli se s toho takoví krouški, to se upeklo, upečení se to namočilo do kafe a vobalilo f cukru. Lomňickí krouški, ti se pekli každí Vánoce. To bilo mislim s kvasňicama ťesto. [Ješťe sem zapomňela se zeptat u tech polivek, co fšechno se do ňich múže dát na zahušťeňí kromňe nudlí?] Strouháňí, drobeňí, no a jíškou, gdiž bramboračka nebo takoví. Nebo i koprová, rozmícháňí ve smetaňe. Knedlíčki k tomu. Nebo rejš játrová s tech knedliček se uďelá přes struhátko. Kapáňí. [Pak ješťe bich se zeptala na zavařováňí a ďeláňí marmelát.] Mi sme zavařovali třešňe, třeba sto skleňic matka zavařovala, a ti zelení ringle takoví, jo. Tak třešňe, ringle, švestki, hruški, ňegdi i japka. Japka sme mňeli takoví kiseláče, to bilo tak na kompot. To bili ti skleňice litrofki z gumičkou. No a na marmeládi. Dříf, gdiš nebili ti konzervanti, bil jenom salicil. To bilo, abi se to nekazilo. Vokurki se nakládali. Pak už bilo to deko, to uš i moje matka nakládala do toho.
215
12.1.4 Mlynářství Von ten vívoj toho mlína je dost takovej…páč vlastňe je to jedno z nejstarších řemesel. Tagže vlastňe od té dobi, co přestali bít ňákí ti zbjerači, co zbírali ňákí ti semena, tak tam je začátek tech mlejnú. F potstaťe takoví nejjednoduší rozlišeňí je, že bili buťto vodňí, anebo vjetrní. Tadi f českejch zemích se vjetrní mlíni, vijma tam ňegde na Valašsku, moc neujali. Vječinou to bili vodňí mlíni. A ten počátek…to mleťí se prováďelo kameni, jo. Ti bili buťto umňelí anebo teda s tej horňini ňejakej. Vječinou u nás tadi bili pískofcoví a pak fšelijakí rúzní podle toho, co se na tom mňelo mlet. Probíhalo to tak. Ti mlecí kameni…jeden bil teda spodňí, ten bil vječinou stacionárňí. A nahoře, tam bil bjehoun, se tomu řikalo. Podle toho určeňí, tak buťto bili teda jak sem řikal ti umňelí anebo s toho pískofcovího kamene. Tadi teda se používal ten pískovec. To bila sice dobrá horňina, ale mňela jednu velkou nevíhodu. Že při tom mleťí se vidrolovalo a f tom zrňí bili třeba kamínki rúzní nebo ňákí nečistoti. No a pochopitelňe ten písek se s toho dostával do mouki. A tak se potom začali dovážet ti francouskí kameni, se tomu řikalo. Ti bili takoví pevňejší a pak vječinou se používali na to, že…já musím říct ze začátku ješťe jednu vjec. Spíš ťem lidem prosťe stačilo, že to obilí ňákím spúsobem podrťili. No a vlastňe s tej drťi se potom ňeco ďelalo. Třeba s toho pekli ňákí placki. No ale pozďeji, jak se to začalo ďelit na rúzní vrstvi, že jo, f tí společnosťi, no tak ti, co bili nejňíš, tak ti holt se živili tadiťimhleťim šrotem. A ti, co bili vejš, tak mňeli potřebu mít tu mouku bjelejší. No a tak se to začalo spracovávat tak, abi se s toho dostalo víc mouki. Abi část tech slupek s toho zrna přišla bokem. Tagže ťemi českími kameni se to nahrubo rozdrťilo. Vitáhla se s toho ta část, která bila schopná dalšího spracováňí. No a s toho se ďelali ti rúzní mouki a prosťe uš to bilo takoví čistčí. No a ta doba šla prosťe neustále dopředu. A najednou se objevili válcové mlíni. Ti mňeli válce. Jednak se točili richleji... A ti kameni, abi se ten mlecí účinek zlepšil a zvíšil, tak se otáčeli richleji a docházelo k lepšímu mleťí. Současňe s ťim vzňikla potřeba lepšího proséváňí toho meliva teda. Spočátku f ťech dobách ťech kamenú a tak tam bil takovej hasačert. To bil takovej pitlík z řitčího plátna, do kterího to padalo, a ta mouka se přes to sipala. No a pak přišli na řadu hranoloví visévače, kterí už bili f určitím sklonu, že jo. Na tí straňe, která bila víš, tak tam se to sipalo a votáčelo se to. Tagže ten prosejvací účinek bil lepší. No a pak na konci uš přišli normálňí visévače, kterí se používaj teda dodnes. Uš to sou moderňí mašini, ale ten princip toho roviního visívače je, že to ďelá takovejhle kruhovej pohip a ten prosejvací účinek je richlejší.
216
[Gdibiste moch navázat částmi toho mlína vodňího.] F potstaťe nejdúležiťejší je vždicki pohon. F ťech dávnejch dobách se začali používat vodňí kola. To bilo vodňí kolo na horňí vodu, prostředňí vodu a spodňí vodu. Kola na horňí vodu a ňekerí s ťech kol na prostředňí vodu, tak ti tam mňeli takoví kapsi. A ta voda šla taditudi a tekla do tech kapes, že jo. Fizika, že jo…délka ramene a váha. A postupňe tou váhou té vodi se to kolo začalo otáčet. Mňelo to obrofskou víhodu f tom, že tidleti kola se dali použít i na míň vodi. Stačilo, já nevim, třicet litrú. A tak pochopitelňe na to nebil potřeba ňákej ekstra silnej potok. Tagže vlastňe rohozenskej potok bi to klidňe utách. Pak bili teda na tu středňí vodu. A na spodňí vodu, tam nebili taditidleti kapsi, ti korečki, ale bili tam jenom takovídle zaráški. A to kolo se votáčelo f koriťe. No a vižadovalo to, abi tam bilo hodňe vodi, že jo. A ťim pádem nebil problém, abi se to točilo. Je to nejjednoduší spúsob pohonu. Ale bil strašňe závislej na tom, jestli bilo sucho, nebo jestli bila voda. Vječina ťech mlejnú nemňela možnost si uďelat ňákou velkou zástavu. Tagže třeba tadi u nás, gdiž bilo teda velkí kolo, tak jsme tadi mňeli osmset metrú náhon. To nám vistačilo třeba na dvje hoďini mleťí a pak se muselo čekat, aš se to naplňí. Tagže fšichňi přemejšleli, jak to uďelat, abi nebilo to závislí na mnošství vodi. Tak vimíšleli, vimíšleli. Pak přišlo období pári, tagže bilo možní použít parňí stroje. Jednak ti stroje bili příliš drahí a ten provoz bil taki strašňe drahej. A ňegdi v roce devatenácet jedenáct bila Zemská prúmislová vístava f Kromňeříži. Ďedek tam mňel bratra, ten tam učil na učitelskím ústavu, tak se tam vipravil a zjisťil, že tam je dřevoplinovej motor. Tak ho tam koupil. No a ťim pádem sme bili naprosto nezávislí na mnošství vodi. Neš se s tim naučili pracovat, tak to taki bilo docela… No a najednou bili vivinutí turbíni rúzní. No jenomže to taki bilo závislí na mnošství vodi. No ale zhruba f té dobje, f třicátejch letech, tak té vodi bilo dost, tak sme si poříďili turbínu. F Pardubicích vobjednali dvje turbini, tak to tadi postavili a pak zas uš nebila voda. Pak teda, že jo, po druhé svjetové válce se tadi nasaďil motor elektrickej a ťim pádem to prosťe bilo viřízení. To je ta prvňí část – pohon. Druhá vjec, ta technologije. Bil to příjem vobilí. To bila dost zásadňí vjec f tom celím procesu, protože f té dobje nebili ňejak extra velkí skladovací prostori. Tagže ten človjek, kterej to přijímal, tak musel čichem a hmatem poznat, jaká je vlchkost, jestli to neňí zapaření, to vobilí, nebo zatuchlí a tak. Tagže to bilo dost takoví dúležití. To vobilí se přijalo a teť se to muselo vičisťit. F každím tom mlíňe je sistém. Tenkrát se tom řikalo kapsoví vítach, neska to je korečkoví elevátor. Jednoduše řečeno na tom sou přiďelaní takoví kapsi, do kterích se sipe ňejakí sipkí materiál. Ať uš je to obilí anebo mouka nebo cokolif. Má to určitou teda richlost. A tam se to překlápí. To bježí a dostane se to sem a tadi je přepadová hrana. Normálňe f tom mlinářskím žargonu se tomu řikalo šustátor. Jak to bježí 217
tadihle, tak s toho korečku se to visipe, ten produkt padá sem a ta prázdná kapsa jede taditudi dolu. Čili tadidle se to nasipalo a vivezlo to do patra ňekam, gde bili ti stroje na čišťeňí obilí. Ťech je ňekolik druhú. Spočátku to bila taková jednoduší zařízeňí. Jenom prosťe povješení sejto, kerí se takle kejvalo. Postupním vívojem se k tomu přidávali další síta a nakonec potom vzňikl aspiratér. To bil stroj, kterej mňel ňekolik sít a vzduchotechniku. Tagže gdiš tam ten ňákej produkt přišel, ňákí to obilí, tadi bil ňákej zásobňíček, tak se s toho odstraňili ňákí třeba plevi a takovíti vječí čásťi. Tadi bilo síto, kterí mňelo nejvječí otvori. To obilí propadlo ťemi otvori dolu, ale gdiš tam bili čásťi klasú, kusi stébel a takovíti vjeci, tak to přepadlo ňákím ťim kanálkem prosťe prič. Teď bilo další síto, na kterím se vitříďil třeba písek a ňákí takoví přímňesi, kterí tam f tom nemňeli co ďelat. A ti šli buťto přepadem anebo propadem prič, jo, to záleželo… A pak bilo třeťí síto, gde došlo ke konečnímu vičišťeňí tech čásťí, kterí se dali na ťech sítech viřaďit. Pak to přecházelo dál. Tomu se řikalo vikulovače. Jinak teda se tomu říká trijéri mezi mlináři. To je takovejdle válec, kterej má tadi na tom středu takoví krmítko, ve kterim je šnek. Je to skloňení. Tadi se do toho nasipe to zrňí a jak se to votáčí, tak tam ten plášť toho válce…f tom sou rúzní votvori podle druhú obilí, kterí se tam má čisťit. A jak se to votáčí, tak co sou vjeci menší než zrno, ale stejňe velkí jak ti dúlki na tom plášťi, tak ti nečistoti, třeba jako koukol a rúzní semena… A teťka to uťíká takle vzhúru, aš to příde do techletech míst a tam uš se to neudrží a vipadne to a spadne to s toho krmítka, gde je šnek. Ten to prosťe vitáhne prič, tagže tam vostane f potstaťe čistí zrno. Další postup je takovej. Pokut je to pšeňice, tak ta se uš potom pusťí dál, do toho dalšího procesu. Pokud bi to bil třeba ječmen, ze kterího se ďelali kroupi, tak to šlo na loupačku. F potstaťe je to stroj, kterej má smirkovej válec. S tří pjeťin je tam smirek a ti dvje pjeťini je ďerovanej plech. To se točí s ťim obilím, kerí do toho spadne. To se ďelali kroupi s toho ječmene a to se musí ta slupka s toho votstraňit. Tagže na tom smirkovím plášťi se to vodře, ta slupka. Ti voďerki, to vottáhne prič. Říká se tom taki špicováňí. Pak s tadidletoho to de do šrotováňí. Tenleten postup se skládá z ňekolika fází. Prvňí je šrotováňí. To sou obvikle štiři chodi toho šrotováňí. F tech prvňích dvou, ňegdi ve třech, to záleží na tom jag gde, tak se vitříďí hrubé krupice. S tema se potom bude ješťe dál pracovat. To vostatňí se postupňe mele. A pak uš tam na tom posledňím se s toho vlastňe vitříďí to, co je ješťe možno použít do mouki. Jako pro spotřebu lickou anebo krmní mouki a otrubi a ťim pádem to prosťe končí. To je jedna fáze šrotovací. Ale ti krupice postupujou dál a dou na řadu do takzvaních lušťeňí. To sou obvikle porcelánoví válce. Nejsou hlatkí, ale sou takoví trošku drsní. A podle toho, co fšechno s tech 218
hrubejch krupic chcete dostat… jesi chcete hodňe hrubé mouki a polohrubí mouki, tak ti válce stáhnete víc k sobje. Pokut chcete víc ďeckej krupički, tak holt se daj víc vot sebe. No a ťím pádem tej mouki s toho neňí tolik, ale zas je čim krmit ďeťi. To se vitříďí a de to na další stroj. Ten se menuje reforma. Tam je zase soustava sít a bjehaj tam kartáče zespodu, kterí ti oka f ťech sítech vičisťí. Tam vzňiká nejvječí poďíl té hrubé a polohrubé mouki a zbitek, kterej se nedá použít zaťím ješťe…jako krmná. A postupuje to dál na domíláňí a tam se to rozdrťí. To, co je vhodní do mouk, tak de do mouk a zbitek... Gdiš to vezmu podle ťech názvú… Každej mlinář musel bít kameňíkem taki, protože musel umňet vikřesat kameni. Ten kamen vipadal asi taghle. Nám vždicki řikali ve škole, že se tom říká vjetrňíki, ale fšichňi tom řikali remiše. Ten kámen, jak se točil, tak tou votstřeďivou silou se to zrňí dostávalo do ťech vokrajú a tam se to rosťíralo. Nástroje na křesáňí ťech kamenú, to se menovalo oškrt a pemrlice. Ten oškrt, to bilo takoví vostrí klaďivo. Ťim se sekali taditidleti hrani. Gdešto pemrlice, to bilo štvercoví klaďivo. Tagže to mňelo povrchovou strukturu jak palička na maso. A s ťim se to prosťe vihlaďilo fšecko. Jinak vot pradávna bila ve mlíňe hierarchije. Prvňí, gdo stál f čele toho mlína, obvikle to bil majitel a musel to bít viučení mlinář, tomu se řikalo pan otec. Druhej f tom pořaďí bil stárek. Taki viučenej mlinář s velkejma skušenostma, kterej vlastňe dohlížel na celkovej chot toho mlína společňe s ťím majitelem. Třeťí, to bil mládek, kterej vlastňe říďil chot ťech strojú, seřizoval to. Posledňí, kerej f tom figuroval, to bil prášek. To bil učedňík vlastňe. To bil prášek, protože vječinou bil povjeřenej, aspoň s toho začátku, že musel zametat a uklízet a ďelat pořádek. Ti liďi, keří f tom mlejňe ďelali, tak se jim řikalo mlínská chasa. To bil ustálenej víras aspoň teda po celejch Čechách, co sem vobešel mlejni. Vječina z ňich f tom mlejňe ňákím spúsobem přebívala. Nebil tam žádnej internát nebo ubitovna, ale bila tam šalanda. [A ta mouka, gdiš se skladovala, tak ti nádobi se menovali ňejak?] Záleželo v jakím mlíňe. Tadi u nás se nemlelo do zásobi. Ale bilo tadi minimálňí mnošství na vímňenu… [Žena: A ti dřevjení ti? Jak se tomu řikalo? Jak se do toho choďilo pro mouku?] Já vim… F ťech prvotňích dobách, abi ta mouka k ňečemu bila, abi to mňelo aspoň částečňe kvalitu, tak se to muselo míchat. K tomu sloužila taková velikánská bedna, řikalo se tomu ráť. A dřevjenejma lopatama se to rúzňe míchalo. Postupem dobi, jak se zvíšila kapacita toho mlína, tak sme si poříďili míchačku, míchací stroj. Tam se to zamíchalo. Neska má každej druch mouki svou míchačku a ťim pádem se neustále kontroluje ta kvalita. [A gdiš je potřebu tu mouku vodvážit?] 219
V tech moderňích mlejnech sou na vístupu váhi. No a v začátku toho mlecího procesu, tam je automatická váha, gde si stopnete, kolik za minutu a potažmo za hoďinu semelete toho obilí. Za nás to bilo tak, že na konci sme si dali pitel a ďáli sme takzvaní stopskouški. Stopli sme si, kolik za minutu nám tam napadalo té mouki a spočitali sme si, jestli to je podle normi tak, jak to má bít. Gdiš se to pitlovalo do pitlú, no tak tam se musel každej pitel zvážit. To bila dost nepříjemná práce. Bili tam teda ti pitlovací stroje. [A ti druhi mouki? Asi podle druhu obilí a ješťe ňejak se to tříďilo?] Přesňe tak. Pšeniční mouki. Je to hrubá krupice, potom je hrubá mouka, polohrubá mouka, pak je hlatká a pak je chlebová, potom je krmná a otrubňí. Hrubá mouka, to je tip á čtirista padesát, polohrubá je pjetcet padesát, hlatká je šescet padesát, chlebová je ťisíc padesát. To číslo znamená, jakej to má opsach popela. Odváďí se určití mnošství, dá se to spálit do pece, pak se zváží popel a zjisťí se opsach minerálňích látek. A tohleto bi to nemňelo přestoupit. To je u pšeňice. U žita, tam je to jednoduší. Tam je tip á pjetcet, to je víraška. Pak je tip á devjecet třicet, to je chlebová. A pak sou opjet krmná mouka, otrubňí. U ječmene…ječná mouka se ňák ekstra neďelá, vječinou ti kroupi. Co se tíká ostatňích vjecí…proso a tadito, tak tam se to jenom loupe. [A ten přívot vodi, museli jste to ňák regulovat?] To bil docela problém. Bil potok púvodňí. Tadi stál mlejn. Tadi bila víška, střelim od boku, pjetcet metrú. A tadi bila víška štirista devadesát. Teda deset metrú spádu. Tadi uďelali přehradu takovou, splaf se tomu řikalo nebo jes, a část tej vodi se hnala náhonem takle k tomu mlínu přes to vodňí kolo. No a ottut se to vráťilo spátki do toho hlavňího toku. Tadi na začátku toho náhonu, tak tam bilo stavidlo. Bilo nutní zachovat ten prútok vodi f tom hlavňím toku.
12.1.5 Řezbářství Nejvíc se používaj teda dláta, že jo, pro řezbařeňí. No a dláta se používaj jak teda truhlářskí, tak řezbářskí. Ti dláta, kerí sou truhlářskí, no tak ti sou rouní a rúzní šířki, že jo, jag zabíraj. Pak sou teda ti řezbářskí a ti sou púlkulatí, skosení, abi ten řezbář si moch na tom materiálu lepší ňeco najít a lepší se mu to řezalo. Abi nemusel fšechno nožíčkem. A nebo hlavňe núš taki. [A nože taki ňák rozďelujete?] Nože ne. Akorát sou malí, vječí, podle toho jakej ten materiál je a jak se do toho dlabe.
220
[A používáte ňejakou pilku?] Tak samozřejmňe. Gdiš se ďelá vječí socha, tak se používá motorová pila, abi se to snáš teda ďelalo. Neš se pusťíme do toho dlátama, tagže motorovou pilou si vořezáváme hlavňí tvar. Nebo sekerou se vosekávaj takoví ti vječí kouski, abi se nemuselo tolik zabírat, protože dláto přece jenom v ruce je takoví ťeškí, jako mislim pracňejší. Tagže sekera a pilka. Jinak se používaj pilki vobičejní, kerí sou bježní, no a jinak motoroví pili. Anebo sou to eletrickí. Tam u tej eletrickej, gdiš to máte vječí sochu, neďelá to tolik kravál. To holt je takoví, že si postavíte ten špalek ňegde na venek, abiste neďála doma nepořádek a na venku si to potom natáhne. Gdiš potom máte ten špalek ňegde dál, tak tam se používá teda motorová pila. [A ti sekirki, to používáte bježní?] No na to sou takoví buť malí anebo velkí. Na tomle se tech sekerek moc nepoužívá. To jenom gdiž biste chťela, máte jako ten velkej klát nebo špalek, s kerího budete ďelat sochu nebo ňeco takovího, a potřebovala ste si to připravit a nepotřebujete tolik materijálu, tak se to šťípe. Rošťípnete si tu kladu nebo ten špalek sekerama anebo klínama. A ťim pádem se to zmenší, ten prostor toho dřeva a potom se uš múžete do toho pusťit a ďeláte z vostatňim nářaďím. Nejhlavňejší potom bejvá, gdiš uďeláte nahrubo, tak vemete velkí dláta. Sou rúzní prúmňeri. A potom sou k tomu palički dřevjení, gde teda bušíte do toho dláta. Protože to se neďelá, dláto, abiste do toho bušila sekerkou nebo tak. To bi jako se rošťípalo. A tak to ďeláte takovou dřevjenou paličkou. No a ti palički sou buť s tvrdího dřeva, abi, gdiš to klepete, abi to bilo lepší. [A ňákí hoblíki třeba taki používáte?] Jenom jednoduchí. Protože na tomdletom, gdiš se ďelaj sochi, tak se običejňe ňic neďelá. Tam máte ten hoblík použít, gdiž ďeláte třeba jenom ňeco na prkínku. Nebo gdiš máte plastiki, tak si uďeláte prkínko, že jo, a potom do toho prkínka to virejváte. Tak abi se to srovnalo, tak ten hoblík tam je, že jo. No a jinak ješťe potom používáte rašple. To je na ubíráňí zase dřeva, abiste nemusela tolik ďelat, tak rašple. A rašple zase sou púlkulatí anebo rouní. No a to ubíráte dřevo. [A ňákí ti pilňíki?] Ti se používaj hlavňe na broušeňí dlát. Protože máte pilňík…je buť takovej hrubej, ten se používá na sekeru a pilu. Tam používáte vječí pilňíki, že jo. Na tidleti slabí dlátka řezbářskí, tam se ďelaj hlavňe kamení brouski, gde teda voptahujete. Ďeláte to potom, voptahujete si to na tom kameňi, brousku. Ťim pádem to má lepší vostří. [A ňákí papíri vihlazovací?]
221
To já teda neďelám. Ďelám vlastňe. Gdiž ďelám ňekerí figurki…protože záleží, jakou tu figurku chcete ďelat. Gdiž ďeláte jenom řezbovanou, tak abi to vipadalo, že to je vod dlát, tak každej řezbář má svou techniku. Ňegdo ti figurki, gdiš je viřeže s tema dlátama a vibrousí, tak to brousí glospapírem. Nebo řečeno smirkovej papír, abi sme se vijádřili česki. No a tam se to potom lešťí. No a aš todle se fšechno uďelá, tak ti figurki, ďelaj na tom povrchovou úpravu. Já ďelám terpentín a fčelí vosk. To smíchám dohromadi a ťim tu figurku naťírám a vona pjekňe voňí, že jo. A má to ješťe lepší takovej matnej lesk a je to takoví příjemňejší. To dřevo samo vo sobje voňí a gdiž dáte ješťe povrchovou úpravu na tom, tak je to ješťe takoví mazaňejší. [A ňákí nástroje na vrtáňí?] Jo, taki sou. Protože gdiš třeba se do ňekerejch míst nemúžete dostat nebo abiste si zjednodušila tu práci, tak je to vobičejná vrtačka. Buť elektrická nebo sou takoví malinkí vrtáčki. Třeba gdiš máte mezi noškama, abiste tam nemusela fšechno vibrousit anebo se tam dostávat dlátama, vono to je… Tak ťim vrtákem normálňí vrtački, kerí sou, tak se používaj. [A mňeřeňí?] To fšechno vodhaduju. Običejňe gdiž ďeláte figurku, tak si to musíte namalovat. Si to namaluju a pak ten pomňer si dávám a zvječuju si to, jak to chcu. Dám to do pomňeru. [A je třeba ňákí nářaďí, co se používalo gdisi a teťka vúbec?] Dřív bili, pokud de vo tohleto šťípáňí tech špalkú, to se používali sekeri, kerí už dneska nejsou. To bili…japak vono se to menovalo safra…pantoki! To je taková velká sekera, skoro klín. To se rosekávalo a ten materijál se trhal. Pantok, to bila nejpoužívaňejší sekera, kerá se používala na to šťípáňí. Jinak sekeri sou fšelijakí šťípací, vodvjetvovací. Já používám klasickou sekeru. [A jak ste mluvil vo tom vostřeňí, že teda vostříte ťema pilňíkama, tak jak ješťe jinak to nářaďí udržujete?] Hlavňe to musíte udržovat, nedávat to do vlchka, abi to nebilo rezatí, že jo. Taki to vobičejňe, gdiš se to skončí, tak to natřete trošku volejem, abi to, gdiš to necháte f tej ďílňe nebo šaháte na to, tak mohlo bi to rezaťit. Tak potom po ukončeňí tej práce to natřete volejíčkem. Máte hadírku z volejíčkem a natřete to. [Pak ješťe bich se zeptala na spojovací materijáli?] Jo, to se používaj. Protože ňegdi, gdiž ďeláte sochi, tak záleží na materijálu, jakej to je. Máte materijál buť čerstvej a ten teda praská. No a abi vám to nepraskalo nebo gdiš teda tu sochu uďeláte, tak abi se udržela, tak sou neska ti vruti nebo šroubi, jak tomu gdo říká. Tak ti se používaj, že to stáhnete, gdiž vám to praskne, tak to stáhnete, abi dál to nepraskalo. Nebo 222
potom se ďelá to, že máte ti lepidla. Nebo gdiž ďeláte figurku a vono vám to ujede a uříznete ňeco, co tam mňelo bejt, tak si to musíte zase přilepit. [Pak ješťe ňákí ošetřovací materijáli… Vi uš ste řikal ten vosk.] Potom sou rúzní laki. Sou bezbarví laki nebo potom, gdiš ňegdo chce figurku, múže se naťírat. Dáváte i barvi. Ta figurka, gdiš máte natřenou jen základňím lakem, tak vona je, jako dřevo viňikne, že jo. A gdiš to máte…záleží zase na tom řezbářoj, jak se to hoďí. Tak si ti figurki vlastňe namaluje, jo, vobmaluje je, tagže pjekňe vipadaj. Neska gdiž viřezáváte, tak tam musíte každej detajl viříznout. Gdešto s tou barvou, gdiž ho potom natřete, tak si tam ti voči, ústa, knoflíki a takovíti rúzní vjeci, to si natřete uš jenom přímo barvou. Tagže nejňi to taková pracnost. [A ješťe skuste říct tak ňejak úplňe od začátku, od dřeva, co fšechno teda ďeláte.] Prvňe musíte mít dřevo. A to dřevo musíte mít, abi bilo vischlí. To je další vjec. Protože ze sirovího se pjekňe ďelá, ale uš jako potom to praská. A u nás jako řezbařina, pokut se ďelá, nebo já teda ďelám z lipovího dřeva. To je materijál, kerej je zaprvé vláčnej, je mňekej, dá se pjekňe ďelat a nejsou na tom viďet leta. Protože každí dřevo má, jak přirústá, tak sou tagzvaňe leta, že jo. A na tom jiním dřevje sou dost viďet. A u ťech figurek, kerí jako se ďelaj třeba do betlému nebo do ňečeho jiního, tak tam bi ti leta jako vaďili. Tak u tej lípi je to prosťe celiství, že neňí viďet ten pomňer toho jarňího a letňího dřeva. Aš teda máte dřevo, tak si musíte vimislit nápat, co budete ďelat. Potom si vemete materijál. Nahrubuju to venku. Protože to sou velkí tříski a pilini, to fšechno lítá. Potom doma to doďelávám. [Musíte si to dřevo ňák uchiťit?] Na to sou, dříf se tomu řikalo ponk, neska truhlářská stolice. A to se ďelává, že si tam upínáte do toho a ten materijál neujížďí. Ti menší vjeci držíte v ruce. To zase musíte ďelat vopatrňe, protože je to vostrí fšechno, tak abiste se neřízla. [A máte třeba ňejakí ochraní ňeco…?] Nepoužívám, ale ďelá se to. Tak maj buť palec anebo ten prst si ďelávaj, jako třeba řezňíci maj ti dráťení rukavice, tak to múže ten řezbář taki používat. Ten materijál drží levou rukou a pravou dlabe. Anebo teda mi ďeláme ješťe jednu vjec, že teda každej řezbář má zásťeru. Abi ten materijál, kerej votpadává dolú, nebil po celím vobleku, tagže to po tej zásťeře sjížďí no. [A pak ňáká ta finálňí úprava toho dřeva, to zdobeňí?] Polichromije, gdiš se to naťírá, tak ňejak. Jinak je to bježní napoušťeňí tim voskem anebo ňečim takovim. [Ješťe na to dřevo bich se zeptala. Jak ho ďelíte?] 223
Gdiž ďeláte s tej lípi nebo z jakíhokoli stromu, tak je potřeba, abi bilo bes sukú. Protože každej strom roste, to znamená má vjetve. Musíte viříznout tu část, kerou si budete brat, tak viříznout, abi nemňela suki. Abi to bilo hlatkí a abi se dobře ďelalo. Protože každí dřevo, gdiš roste a máte tam ňákej ten novotvar nebo se začíná tam suk, tak vono vám to dláto potom ujížďí. Tak to chce ten špalek nebo ten materijál, kerej budete mít, hlavňe s toho vodenku. Z vjetví se to običejňe neďelá. [A ňákí ti otpadi s toho dřeva?] Sou to hoblini, pilini. [A ňákí ti kazi na tom dřevje? To ste řikal ti suki a je tam ješťe ňeco, co bi vaďilo?] Sou to buď zarostlí vjeci, kerí tam sou, hňiloba, kerá je, nebo poraňeňí toho kmene. Protože ten strom, gdiš roste a vodře se, tak se snaží tu bolest zalepit. Zatahuje tim materijálem, zarústá. Gdiš potom zarúste to, tak vevňitř vostane vlastňe kas. A ten kas se projeví. Navenek si mislíte, že máte špalek pjeknej, rovnej, čistej a gdiš se potom do toho řízne, tak najednou zjisťíte, že tam je hňiloba. Ta část s tou hňilobou se to musí jako vindat ven. Tam de hlavňe vo to, gdiš teda ti řezbáři ďelaj, tak de vo tu techniku. Ňegdo používá převážňe dláta, ňegdo holt tema vrtačkama. Sou rúzní teda a to potom je zábjer. Dřevo je materijál dobrej. Ješťe musíte mít přectavivost. Musíte viďet trojrozmňerňe, jak se říká. Jinak pokud de vo ti úpravi. Sou ti tipi řezbářú… Gdiž viďíte f kostelích ti velkí sochi, tam se ďelá že ešťe, abi to nepraskalo, tak se ďelaj do toho dlabi. Zezadu, gdiš si tu sochu votočíte, tak abi vona nepracovala tolik, tak se viřízne vevňitř taková prostora, že socha je skelet. Nebo potom se ďelává to, že ďelaj, abi vám socha nepraskala, že se to lepí dohromadi. Nařežou se fošni, ti se slepí dohromadi a pak teprv ďelaj sochu. Ťim pádem zamezíte veškerímu pracováňí toho dřeva. Protože každí dřevo zraje delší dobu. Voňi řikaj, že cenťák a púl vischne za rok. Gdiš ten špalek má třicet centimetrú, tak vono to chvilku ďelá. Proto ti řezbáři maj zásobi dřeva u baráku, že to tam schne. Musíte to mít přikrití, abi prutkí slunce na to nešlo, nebo se naťíraj ti čela vápnem, abi ta prutkost toho slunce tam nebila a musí to pozvolna schnout. Jinak já sem se teda zamňeřil spíš na ďeláňí betlémú. To sou figurki, k tomu je pozaďí. Ta základňí skupina je svatá roďina, chlíf. Támleti hoďini, tam viďíte to naťíráňí. To uš je ďelaní barvama. Sou fšelijakí barvi, volejoví, lihoví, … Jinak se řeže s každího dřeva. Lípa je jako nejsnaší. Jinak sou volše, třeba taki je mňeká, topol je mňekej. Dřív bilo do hospodářství, třeba korita se ďelali s topolú. Tam se potom používali 224
teslice. To bila taková jako motika, že se vikopával vlastňe ten tvar vevňitř. Jinak bili ješťe širočini, krásňe se zabíralo, široká sekera, a tak se to pjekňe sekalo. [A jak ste mluvil vo ťech betlémech, říká se ňák ťem jednotlivejm částem?] Prostorovje? To potom si stavíte. Vi uďeláte figurki. Základňí je svatá roďina. Podle tradic přenocovali f tom chlévje, gde se to naroďilo, to Jezulátko. To máte záklat. A k tomu základu sou darovňíci. To znamená, že šli ti ofčáci gdisi tam a přinášeli tomu Ježíškovi dárki. No a mi sme si to zjednodušili, že tam máme taki ti ovečki a pastefce a dodáváme k tomu takovej ten rás vesňickej, že si vimejšlíme rúzní řemesla. Máme tam truhlařinu, máme tam tesaře, kováře, mlín tam máme. Sou ňekerí, že ten betlém je pohiblivej. Já ho mám, že si ho múžu stavjet pokaždí jinak. Taki sem viřezával Mariji, Jozefa.
12.1.6 Zpracování dřeva U každího mlejna bívala pila. Gdiž dlouho nebilo co mlet, tak abi se dalo třeba řezat. Ten prvopočátek zpracováňí dřeva, tak nejdřív bili ňákí ručňí pili. A pak postupňe, gdiš uš se vinalezlo kolo ve mlíňe a tak, tak se začali provozovat dřevjení rámoví pili, kterí mňeli jeden pilovej list a bilo to poháňení vodňím kolem. A ti púvodňí, to bili horizontálňí. Takle bila ta kláda, tak se to řezalo takle kolmňe. Tenkrát si ješťe netroufli na to, abi to postavili. A zjisťili, že to neňí aš tak dobrá záležitost a tak potom postupňe teda postavili ten rám kolmo. To uš pak bilo ňeco jiního. Jednak kuli tomu, že se to prkno dořezávalo až do konce… Tadi bil problém f tom, že se ťeško reguloval posun toho řezu. Nedořízli aš uplňe do konce. Gdešto gdiš to postavili, tak ten rám… Tadihle bila kolej, bil to vobičejňe ňákej takovej žlap. Vono to mňelo jednu nevíhodu, že to řezalo vždicki jen jedno prkno. Gdiš uřízli jedno prkno, tak to museli vráťit celí spátki, posunout to třeba vo tři centimetri a zas to potom do toho strkali. Pozďejc gdiš ňegdo přišel na to, že bi tam mohla bít rohatka, tak se to potom samo vo sobje posunovalo. Ale to už zas tadi museli dat podávací válce a bilo to prosťe takoví složití. Ňicméňe bil to velkej pokrok. Pak se začali ďelat teda katri, gde uš teda bili horňí a spodňí válce, kterí tu kulaťinu drželi. Mohla ste si tu richlost toho posunu mňeňit. Gdiš človjek řezal třeba tvrdí dřevo, tak pochopitelňe musel ubrat na richlosťi. Bilo tam třeba pjet deset pilek, tagže na jeden prúchod se pořezala celá kláda. Jenomže to bilo daleko energeticki víc nároční. Mi sme tadi mňeli katr, to se hnalo přez vodňí kolo, ale bilo to strašní. Pak ňegdo zarazil vodu a von zústal stát f poloviňe kládi.
225
Ten sistém toho pohonu bil souvislej s ťim pohonem tech mlínú. Samostatná pila, to stálo málogde. To bilo vždicki společňe s mlejnem. [A to spracováňí toho dřeva vipadalo jak? To vám přivezli celí stromi?] Ta mechanizace tenkrát nebila taková, jak je dneska. Naložili kladi, přivezli to na pořes. [A co se s ťim nejdříf muselo uďelat?] Hlavňe ste musela vjeďet, co s toho chcete. Třeba truhláři, tak ti chťeli dřevo ze středovej čásťi kulaťini. Tak chťeli viříznout třeba tři fošni a zbitek bilo ňákí bočňí řezivo. Ten otpad bil akorát taditahleta záležitost, tadita krajinka. To záleželo na skušenosťi toho pilaře, abi si to rostříďil, abi s toho bilo co nejvíc. [A používali se i ňejakí jemňejší nástroje?] Mi sme tadi mňeli ješťe čtiřstranou hoblofku. [A tomu otpadu se ňejak řikalo?] No řikalo se otkorek nebo krajinki. [Ješťe bich se zeptala na ti dřeva, jak se to ďelí.] Ďelí se to určiťe jehličnani a listnáče. Z jehličnanú tadi nejpoužívaňejší je smrk, borovice, jedle. Potom modřín. Ten je hodňe trvanlivej, ale zas je hodňe prosmolenej. Tagže gdiš se řeže, tak musíte na tom katru hodňe prolejvat vodou, protože jinak se vám ti pilki vobalí smolou. Z listnáčú dup, buk, jasan, javor. S toho javoru se třeba používá na hudebňí nástroje, housle. Ale musí to bit rezonančňí dřevo. [A tříďí se to i podle toho, s kterej čásťi kmene to je?] Samozřejmňe. U tech fošen, padesátka fošna mohla mít na jednom metru dva součki. Nejkvalitňejší dřevo bilo s toho spotku toho kmene. Potom čím víš to šlo, potom začínalo vjetveňí, haluze a tak, tam uš tech sukú bilo daleko víc. Ti truhláři uďelali s toho tagzvanou laťofku. Ono to mňelo jednu obrofskou víhodu, že se to uš potom, to dřevo, nehlo. Páč to bilo visušení, rozřezaní, slepení znovu dohromadi a uš to nemňelo tendenci se rúzňe krouťit. A pak se to třeba vodíhovalo, ňečim, ňákou díškou a bil to takovej lechkej konstrukčňí materijál.
12.1.7 Řeznictví Tag začnem od nohouch? Holinki, voblek pepito, se to menuje. Pepito sou ti štverečkoví takoví. No a buť pepita nebo bílej plášť, no. A na hlavje bílou loďičku. To je fšechno, jo, k oblečeňí. [A ňákí třeba jako ochraní pomúcki?]
226
Na bourárňe, gdiš se ďelá, tak je to síťová zásťerka. No, síťová sme tomu řikali. Jako síť, tak taková zásťerka. A jinak…jo, ješťe na bourárňe síťovou rukavičku, na levej ruce, jo. F pravej mám núš a na levej síťovou tu, kdibi to, tak abi to řízlo do tej rukavički. [A to je ďelaní teda s čeho?] Z ňákího specielňího drátu. Dráťení je to. To je na bourárňe. Ve vírobje žádní ochraní ti… holínki a to fšude, jo, tenle voblek…a na jatkách teda. Jen na tej bourárňe sou ti ochraní ti, prostřetki. [Potom bich se zeptala řezňíci třeba jak se ďelí? Podle toho jak jste řikal, gde třeba pracujou…] Řiká se jim vírobáci, jatečáci a bourači. [A múžete řikat postup tí práce, jak třeba nářaďí, co se používá? Gdiš se teda to zvíře ňák spracovává?] Tag začnem vod jatek, protože to začíná vod jatek. Prasata se naženou do vohradi a po jednom se zabíjej elektrickejma klešťema. Aš se zabijou, tak se za nohu povjesí na rínu. Tam se votkrvjej, píchnou, votkrvjej a dou do pařící vani, která furt de, ta vana, a s trubek se na ňe leje horká voda, sama vot sebe. Aš se vopařej, tak dou do kombajnu, gde je to vodře s chlupú. Takoví packi gumoví je vodřou s chlupú. Tam vocať dou na stúl, gde je chlapi voholej. Abi to bilo uplňe čisťounkí, tak je nožema voholej. Tam vocaď dou znovu nahoru na rínu. Potom z ňich stáhnou krupon eletrickejma klešťema, zaháknou za kúži a tahaj z ňich krupon. Potom dou po lince dál, gde je chlapi vikuchaj, a tam vocať z vikucháňí jdou zase kousek dál a tam je eletrickou pilou rozříznou. A ťim je konec. Nebo púlki votcházej a do chlaďírni potom, jo. No to je vepřoví a hovjezí taki, jo. Tak hovjezí se opjet nažene do vohrat. Tam vocať se uličkama, abi se krávi tam vešli, nebo to zaženou do takovího…no abi tam mohli střelit. Aš je střelej, tak je povjesej za jednu nohu, vitáhnou do vzduchu. Potom je píchnou, votkrvjej a potom se převješujou na nohi dvje, jo. A potom se z ňich stáhne kúže, s toho hovjezího, a dou znovu jako prasata dál, gde se vikuchaj, a po vikucháňí se znovu eletrickou pilou rozříznou na dvje púlki a pochodujou do chlaďírni, jo. Tak to sou jatki. Koňe se skoro neďelaj, jinak bi se ďáli stejňe jak hovjezí, ale koňe se neďelaj, ofce se neďelaj, tagže todle ne. A nechávaj se do řádního vichlazeňí f tej chlaďírňe viset, jo. A tak bisme mohli navázat na to, že po řádním vichlazeňí se rosčtvrťej a potom si je berou na bourárnu na košťeňí uš. No jatki bi bili hotoví asi ťímto. A bourárna. Kosťej se púlki i čtvrťe. To sou dva pási na to. A púlki rozřezávaj na jednotliví čásťi na pásovejch pilách, jo, a ti čásťi potom dou po páse a jednotliví čásťi si liďi votchitávaj. Furt maj tu svou část, ňegdo kejti, plecko, kotletu a todleto, jo, to si votchitávaj a 227
vikošťujou a vikošťení maso házej znovu na pás. A vzádu je jedna osoba, která to hází do vozejku, a vodváží se to do chlaďíren. Hovjezí se ďelá uplňe stejňe. Rozřezává zase tou pilou, jak řikám, a zas to de po páse a zase si chlapi votchitávaj. Ňegdo ďelá celejch vosum hoďin třeba kejti, ňegdo ďelá u hovjezího rošťenec, tam je to kotleta, u hovjezího rošťenec, a takle si to ďelej jednotliví čásťi, jo, a vikošťení házej znovu na pás. A vječinou to bejvá žencká, která stojí na konci pásu a rozhazuje to podle jednotlivejch druhú buď do vozejkú nebo do beden. To je bourárna asi fšechno. A víroba. No tak na to sou tam na zďi normi a podle norem se tam dá třeba hovjezí, předňí nebo zadňí, do vozejčkú se dá hovjezí, předňí nebo zadňí, a k tomu se dá vepřoví. Podle toho, co je to za druh, buť tlustí nebo liboví, jo, jednotliví druhi. A de to do ohromnej řezački, která to přeřeže, a potom to de do takzvaního kutru. Ten to rozmňelňí úplňe najemno. A s toho kutru to de k naráškám, jo, zas podle druhú. Ti chlapi uš to znaj, co fšechno to. A v naráškách ženckí narážej na jednotliví druhi, že jo, polskej salám a točenej salám a párki a jemní párki, ti slabí. To ďelaj ženckí, jo. A aš todle je fšechno takle naražení, tak to de do uďíren. F uďírnách vjeďí chlapi, jak dlouho se má co uďit a vařit. Neska uš teda je to tak, že se neuďí skoro ňic, jenom anglická a takovídle vjeci, ale co se salámi… co je ve střevách, tak se jenom vaří, protože vječinou se dávaj ti umňelí střífka a ti nepropusťej kouř, tagže tam bi bilo uzeňí zbiteční, tak se to vaří. No a aš to projde uďírnama, takle všechni druhi komplet, jo…ješťe potom to jako je morafskí uzení, anglická slaňina, to se máčí f karamelu. Karamel takovej, že co je f pivovaře na černí pívo, tak se dá do vaňiček. A f tom se to namočí a dá se to jenom voschnout do uďírni. No a pak to de fšechno jak uzeňina, tak todle de do takzvaního meziskladu. Tam vocať to berou a vozej to do ekspedice, gde je jich asi pjet za sebou tech lidu, a každej dává ten svúj druch, třeba pjet druhú nebo vosum druhú každej dává. A de to aš dopředu a pak to de na kontrolňí váhu. A s kontrolňí váhi uš to de na auto a na rozvos. Já si mislim, že to je fšechno. [A gdiž se to prase zabíjí doma, ta zabijačka jak je?] Tak domácí zabijačka je následující. Prosťe příde k ňekomu řezňík na dvúr, že jo. Domácí viženou prase s chlífka. Gdiž je neposední, tak mu daj dovňitř do šňupáku provas, smičku, abi prase stálo, a pusťí ho na dvúr. A tam má tu pistol, kulatou řezňickou pistol, a to prase střelí do čela. No prase lehne, tak řezňík ho zas votkrví. A po votkrveňí musí začít nosit vodu, která musí vařit, a použije smolu. Ta se používá na to, abi ti chlupi šli lepší dolú. Tagže von to vosmoluje tak, abi nechal fprostřet obdélňík jako krupón. Noški namočí do belíku a pak takovejma zvonkama to fšechno zeškrabe. A musí mít
228
buť ňákej ručňí hever nebo ňeco. A tam si postaví tu trojnošku anebo diš má strom tam nebo ňeco a vitáhne prase nahoru. A opjet je to samí jag v masňe. Prosťe prase vikuchá. Ale až ho vikuchá, tak tadi nemá žádní řezáňí, tak veme sekáč a prase rosekne. A teť s tech vňitřnosťí uďelá kroupáki, jitrňice, tlačenku, jo. Na tlačenku použije ješťe koleno a ňákí takovídleti, kerí se ňikam nehoďej. A do jitrňic to samí, no…copak sem neřek. Jo, chitá kref a použije kref na krvavou tlačenku anebo na ti kroupáki, jo. No a potom to samí jag v masňe. Rozďelí prase na jednotliví čásťi, jo, nechá vichlaďit a potom ňekerí se naloží na uzeňí. Na pjet tídnú se to nakládá, jo. Dává se súl, čistá, a přidá se trošičku sanejtru. A za pjet neďel je to proležení a múže se to uďit. V masňe se používá takzvaná richlosúl nebo praganda, se tomu říká. A gdiš ta se dá, tak stačí, gdiš je maso naložení nejdíl do tejdne. Vono je to nezdraví teda. To je asi taki fšechno vo domácí zabijačce. [A ješťe třeba ňákí ti jídla bi vás napadli, co se ďelaj? Ňákí ti polifki třeba?] No zabijačková polifka je taková, že gdiš se vaří do tlačenki maso a do jitrňic a do toho, tak se to običejňe dává do toho kotlíku, jak ženckí vivářej prádlo, jo, do toho velkího. A fšechna polifka, co tam zbide, takzvaná prdelačka, tak se daj do toho vařit jelita a jitrňice, do tej polifki. Voňi ňákí prasknou, ale to neňí na škodu, protože to právje uďelá tu polifku polifkou, gdiš tam praskne jitrňice a kroupák do toho, jo. No a to je polifka hotová a gdo má zájem, tak… Jo a ješťe se barvjej kroupi taki. A gdiš se ti kroupi vobarvej, tak potom si ňekterí liďi ďelaj takzvanou červenou prdelačku. To znamená, že si daj do hotovej polifki, ne do celího kotle, ale vodďelaj si, a daj si uvařit do toho kroupi a s toho je ta krásná červená prdelačka. Ale sou liďi, že jí polifku jen s toho masa, jak se uvaří, jo. [A k ňákejm ťem nožúm, jakí se používaj?] No tak se používaj vocílki, na broušeňí, kerí se tahaj s cizini a todleto, protože… Vocílka je pro řezňíka nerozlučná vjec. To musí mít, protože podle toho, jak si nabrousí nože, tak se buť nadře, nebo nenadře. A nože sou nejznámňejší dikofki a vocílki taki dikofki. To sou prosťe bezvadní nože, kterí držej vostří, jo. Tagže čím lepší nože a vocílka, ťím se řezňík míň nadře, jo. [A nářaďí? Je třeba ňeco, co se používalo dříf, a teťka uš se to vúbec jako nepoužívá?] Buben na seřezáváňí krupónú. Co se stáhlo, tak se seřezával krupon. To si nosil řezňík sebou, takovej bubínek, a dal to na to a seřezával to, jo. Neska uš se nemusí kruponovat, uš se múže vopařit prase celí. Uš se kruponi neďelaj, tagže tenle bubínek uš jako neekzistuje, jo. Pak bich třeba moch říct jeden druh salámu. Řekňeme takovej…dáme šunkovej. Uďelá se takzvaná spojka. To znamená hovjezí se na tom kutru, jak sem o ňem řikal, rozjede úplňe na 229
kaši, jo. A aš je na kaši hotoví, tak se do ňej nasipou pjet krát pjet kostki liboví s kejti. A to se nechá zamíchat, jo. A ťim je šunkovej vlastňe hotovej. Musí se nechat pak ješťe ňákou hoďinu proležet, abi nebil šeďivej, ale ťim je šunkovej hotovej. [A pak ňákí další salámi? Múžete menovat druhi?] Druhú řeknu hrozňe moc, ale víroba je podobná jak u toho šunkovího, jo. Tagže začneme tičovinou třeba, jo. Tak je to gothaj, je to českej, trvanlivej, loveckej. No to stačí asi s tičovini. A teť jedeme slovenskej je točenej, polskej točenej anebo tičovina, pak sou párki spišskí, dijetňí a običejní. To sou ti silňejší. [Ješťe k druhúm masa…] Fšechni znám. Tak celou púlku vepřovou a celou hovjezí. Tagže púlka vepřová začíná vod hlavi, to je hlava. Pak je krk, krkovice. Pak je, mi tomu řikáme pečeňe, ale f krámňe se tomu řiká kotleta a búček pot kotletou a na tom búčku je plec, plecko, jo. A pak to de dozadu. A plecko je malá plec, velká plec, loupaná plec a nožina, jo, čili kliška. A pak se de dozadu, kotletu máme, bok máme. Za tim je kejta a tam je předňí noška ješťe u plecka a pak je kejta a na tej kejťe je vrchňí část, spodňí část a kvjetová špička. A na tech kotletách je panenská svíčková. To je nejdraší maso s prasete, jo. Hovjezí je opjet hlava. Vono to bude stejní pomalu. Opjet krk, jo. Potom plecko, že jo. A ješťe múžu pak rozvést jednotliví ti. Tam je malá plec, velká plec, loupaná plec a šťítek. No a na konci je, tam neňí noška, tam je noha. No a jedeme dál. Tam sou žebra, jo, nad žebrama je rošťená a v rošťenej seďí úplňe nejdraší maso, kerí je, pravá svíčková, jo. No a za ťim je kejta, za rošťencem a za žebrama, je kejta. Na tej kejťe je to pomenovaní stejňe jak u toho vepřovího. A opjet zadňí noha. A ťim teda masa bi bili takle. [A na co se co hoďí?] Krk je dobrej na guláš strašňe. Plecko, to se hoďí na rúzní plátki a takovídle vjeci, jo. No a na plecku je nožina, čili kliška, no a to je gulášová vjec, že jo. Potom teda dem na kejtu. S kejti maso zadňí, to je pro liďi, kerí maj ráďi úplňe bes jeďiního tuku, protože to je úplňe liboví. A je tam znovu ta kliška, kerá neska zdražila jako prase. Z hovjezího to je takle fšechno. A teť to vepřoví. Hlava vepřová se dá uvařit na tlačenku a ňeco s toho třeba do tech jitrňic anebo takoví to podřadňejší. Pak je krk, s toho jsou dobrí říski velice. Ňegdo je má uplňe nejrači s celího prasete, s krku. Pak je búček, ten je jeďiňe ideálňí na pečeňí. Pak je kotleta a kotleta je znovu velice dobrá na říski. U toho hovjezího je ješťe ta pravá svíčková, kerá se hoďí na tatarskej biftek a takovídle specialiti fšechni. Je to hrozňe drahí maso, že jo. A u toho vepřovího ta panenská svíčková, ta
230
se teda hoďí na minutki, protože to je za tři čtiři minuti hotovej biftek ňákej. U hovjezího je ješťe voháňka vzádu, s kterej je nedosťižitelná polifka. [A ti prasata a krávi se ňák ďelí?] Na to sou víkupáci, kerí gdiš přivezou autama do masni, tak to de přez víkup. A tam sou chlapi, uš leťití znalci, vemou núški a bezbolestňe jim vistříhaj třídu, jo, na tu kúži. A je to á, á jedna, á dva a pak je brak. To je hrozňe mizerní maso. Neska uš to nevistřihujou, neska uš maj nabití eletrickí to. Voňi to takle přiloží a vono se to tam vipálí. Dál…prasata se púlej, dou f púlkách, a krávi se štvrťej. Předňí štvrť, zadňí štvrť. Jinak tadi je búček, búček s kosťí, prázdnej bok, tadi je koleno. A jazik. Jednou začas se viuďí. A z játer se ďelá pašťika játrová. Ledvinki ti dou jenom na prodej. Plíce se vihazujou.
12. 1.8 Ševcovství Lepidlo bilo jako pop a to bila taková pomúcka jako, abi to přidrželo. A dál, jak bich to řek... Tenkrát f šedesátejch letech... Múžu začít takle? Tak gdiš sem začal takle práci, tak mi sme ďelali ručňe boti. To bili jako...jak voňi tomu řikali. To bili polobotki...maďarki! A to bila čisťe ručňí práce vot začátku. Vrški, to se ušilo, že jo. Přišel na ďílnu. Tam se pak muselo nacvikat, to se řikalo při krájeňí. Tak se to nacvikalo na kopito. To bili kožení stélki. Nejprf se to ďálo pourkama. To bili takoví jehle, že se to nacvikalo, natáhlo, tvarovalo podle toho kopita. No samozřejmňe přettim se to muselo...bila amanda, kerá se třeba špički, jako do špice, abi to bilo tvrdí. Pak se to muselo promazat. Tekstil se tam dal, promazal se zase ešťe tekstil a potom se to slepilo s tou potšífkou jako, jo. Potom vono to bilo takoví jako poddajní a to se muselo richle nacvikat, abi se to vitvarovalo pjekňe. Potom vopatek samozřejmňe. To se dávali tenkrát kožení vopatki. Neska uš to sou lepení s papíru jako, jo, lisovaní. Tenkrát to muselo bít...to bila kožená, skrátka pocťivá kožená bota. A gdiš se to teda nacvikalo, tak se to, jak bich to řekl... Vono ti pohorki, to bilo ručňe šití a šidlem se to šilo. Bili šidla ňemeckí a ti bili jenom taklen jako a potom bili anglickí šídla a tam bil zase jen takovej stonek. To bili rozďílní šídla. Potom gdiš se to teda vošilo, rámek, to bilo taki kožení, potom k tomu museli bejt dratve. To se šilo dratvema. To se uďála míra. To bilo akorát, abi to višlo do tech botú, že jo. Tak to se uďála taková míra. Muselo se s tech dvou stran vičesat. To bili jehle, takovíhle asi jehle, a ti se nahřívali a ti se tak jako klaďífkem jako ťukali a voňi dostali tvar podle toho šidla jako, jo. To moch s každej strani strčit a to se šilo a tam vzňikali stehi. To se vošilo, ten rámek se přišil. No podle toho jakí se ďelali ti boti. Gdiš to bili s kramflekem, tak to se jenom
231
kramflek ďál a to se jenom vokovalo, jo, ten rámeček. To se postavil, s kúže se postavil kramflek, jo, a gdiš se teda ďelal po celej straňe, tak se dala kožená podešef, jo, a ta se přišila. K tomu bili pomocní lepidla, takovíti jako pop nebo ňeco takovího a to se přilepilo a vošilo se to ešťe jednou. To se už do toho rámku...takle to bilo dvakrát šití a potom ešťe potřeťí. To se šilo třikrát. To bilo rámeček, potom mezipodešef a potom podešef ešťe se k tomu přišívala. A gdiš se přišívala podešef, to bilo teda jako todle. Ale potom, gdiš se třeba spravovali boti, bilo to fšechno kožení, tak to se potom zbrousilo, přilepilo a to se flokovalo. To bil zase jak sem řikal tihlen jehle takoví, tak to bilo takoví to...a dávali se tam dřevjední takoví špalíčki, floki. To se voflokovalo. Tak potom se to zabrousilo takovou rašplou, po vrchu, a potom, gdiš se to vizulo uš, tak stejnak se muselo, ta stélka, protože ti floki bili přes tu stélku, tak to bila zase delší taková rašple a to se muselo virašplovat, abi to nedřelo do nohi. A potom se tam dovňitř vlepovala stélka uš parádňí, tagže to už bilo na vobuťí. Co bich ješťe k tomu... Gdiš se to šilo, tak sme museli mít poťech. To se dalo takle na nohu a ta bota držela takle na noze a to se vlastňe šilo. To bilo fšechno pod ťim poťehem, se to ďálo. Co bich ješťe řekl jako... Gdiš se vokrajovalo ten šnit, ti kraje, tak gdiš se to vokrajovalo nožem, ale tomu sme řikali knejp, jo. To bil takovej jako mírňe zahnutej. Co bich ješťe vokolo toho... Tenkrát to musela bejt hlatká kúže, vihlazení nahoře. Tak to bila fidlovačka. To bil takovej púlmetrovej klacek vohlazenej do placata. To bilo vopravdu hlatkí. To diš tu kúži s tim... To muselo bejt vischlí, jo, a gdiš to ťim přejel, to se lesklo jak toto. Vono potom se to taki ješťe barvilo. F kramfleku, to bili takoví zlatí hřebíčki, no zlatí. Vono to nebilo zlatí. Taklen ten kramflek, jo, a to se barvilo. A potom musel po doďeláfce vzít a vopucovat to a voňi ti hřebíčki se vobjevili. Ta barva se s toho svlíkla. Tenkrát to bila paráda, jo. To bilo řemeslo, kerí teda bilo ručňí jako, jo. Neska uš fšechno se lepí, jo. Mi diš sme ďáli ti pohorki tadi, tak to se taki ješťe šilo, ale podruhí to se rámovalo, ale potom gdiš se to uš tuplovalo, to se řikalo tuplováňí vokolo, to uš se ďálo na mašiňe, jo. Ti traktori se, ti gumoví...to už bili docela dobrí lepidla. Potom potkovički, to se šroubovalo, že jo, do pati, do špice. A potom ta celá podešef s tim kramflekem, to už bilo lítí, že jo, tak vono se to ešťe zespodu anebo zvrchu se to prošroubovalo, abi to udrželo samozřejmňe, protože to lepidlo bi to neudrželo. Jako ti pohorki, to bilo gór. Mi sme tadi ďáli pohorki, potom se ďáli hindikuše. To bilo taki celokožední. To se ďáli takovídle klíni. To se muselo prošívat dicki nadvakrát. To bili takoví velikánckí šídla a to se muselo nadvakrát, protože to bi bejvalo nepropích, protože to nebilo možní. 232
Gdiš sem přišel do Polički, tak já sem teda tam jezďil vipomáhat na mašini, protože sem se učil jako ručňí, ale aji na strojoví. Tak potom se vječinou ďálo na strojích, tak vlastňe sem tam choďil pomáhat. F tej Poličce, tam uš se vlastňe fšechno ďálo na strojích. To se nacvikalo na strojích, přilepilo...to bili fstřikoví, vono to fstříklo pot tu a potom to přilepilo skrátka. Pár hřebíčkú. Bili ti kovoví kopita, jo. Tam ten hřebíček se rozrazil, no a drželo to a uš potom se to dávalo do lisu. A to nastříkalo tu podešef celou, jo, tu botu to nastříkalo najednou. Neska uš to je fšechno lepení, podráški a to. To se ďáli podráški kožení jako. To se ďálo s krupónu, to bilo z hovjezího masivňího. To se ďáli kožení boti, ti spotki jako. No a potom už guma. To uš je teda takovíto módňí no. A co kúže jako, tak kúže třeba bila hovjezina, skiboks, jo. A to bili pohorki, to bili celokožední. Potom bila vepřovica. To zase bila taková jemňejší kúže. Tak ta se dávala do potšífki. Neska to je fšechno umňelina. Neska potšífki sou umňelí, vrchi sou umňelí. Tihle vepřovice se vječinou dávali do potšífki, co bila vevňitř jako, jo. Vono to tenkrát bilo tak, že ta bota, bilo to s přírodňího materiálu. Ta noha dejchala. Co sme ďáli pro Francouzi ti pohorki, tak oňi uš teda používali noví. Mňeli kožední teda jako vrchi, ale vevňitř prosťe mňeli takoví umňelini. Ale zase koukali na to, mňeli tam takoví mříški, skrátka abi to dejchalo drobek lepší jako, jo. Ješťe potom sou takoví hlaďítka, že se to hlaďilo. Ti šniti, tak vono se to volízlo, potom na mašiňe a potom, abi to bilo hlatkí...mi sme tom řikali hlaďítko, ale jako špeciálňí ňákej názef, to ne. Neska uš se fšechno ďelá na mašinách, že jo, fšechno uš se to ďelá na horkou jehlu, jak se říká, na jedno použiťí. No a haďí kúže bila. Taková jemná kúžička. Tadi mám uďelaní pantofle s toho. Vona bila zelená, aji taková šedá, modrá. To bilo vobarvení, ale řikali sme tomu haďí kúže. Ale to pravá haďí kúže nebila jako samozřejmňe. Neska uš je ta šefcovina vo ňečem jiním. Já sem přišel na ďílnu, tam se visekávalo. Spíš se to vikrajovalo nožem. Takle malinkej nožejk a to se podle formi vikrájelo. Potom se to vošerfovalo. Gdiš se to vošerfovalo, tak se to sešilo dohromadi a bil s toho vršek. Ješťe takle bich to řek...kúže se ďelí na hlatkou, potom je česaná. A to se ďálo proto, protože se nakupovali kúže f Argentíňe a tak, skrátka v ciziňe, a tam bil volňe žijící dobitek a tam vot tech keřú a fšeho, tak vono to bilo podrápaní. A voňi diš to vičiňili, tu kúži. Spíš to muselo bejt v zemi. To se dávalo do zeme, gdiš se to ďálo jako za stara. A potom richločiňeňí a to uš je ňeco jiního. A ten vrch, ten líc bil poškrabanej. Tak oňi přišli na to, že bi to mohli vodrásat, ten líc. Vona ta kúže se prakticki znehodnoťila, protože ten vrch to držel. Ale voňi to vodrásali a tomu se řikalo semiški. Gdiš se to kartáčkem vopucovalo, tak vono to vidrželo 233
dlouho. Ale gdiš to ňegdo nakrémoval, abi to mňel čistí, tak vono to zaschlo. Tidle kúže se ďáli proto, abi zakrili malí ti, tak abi se to zaďelalo. Třeba támle Ňemci, ti uš přišli na to, že to vodrásli a potom nahoru dali nástřik a to bila uš umňelina. Tagže uš to bila taková kúže napolo umňelá, napolo kožedná no. To bili takoví fígle. Támle třeba napa, jako s teleťini. Vona bila teleťina taki jako na vrchi, jo. Gdiž bila taková podřadná, tak vono se to dávalo do potšífki, gde to neňí tak viďet. To je slabounká kúžička, jo. Kozina, ale to se boti s toho neďáli. To se ďelalo tak rukavički. Ta kúže se mňeřila na decimetr. Ta kúže, diš nepřišla jako teťka uš, tak sem sekal s toho. Tadi špulku kúže s tech hovjezin. To bilo velikí. To bilo dvje sťe devadesát na sto osmdesát decimetrú a s toho vod hřbetu, to se dávalo spíš jako na špice, na nárti, jo. To muselo bejt nejkvalitňejší. Potom dál, to se dávali ti do pati. A takovíti na jaziki, tak to uš se ďálo třeba podřadní, že se to táhlo. Tadi vot toho břicha se to táhlo ze fšech stran. Protože to diš sekal, tak musel skrátka tu kúži taklen projmout, abi vjeďel, jesi to tam múže, ten nárt, dat anebo ten zadek. Protože to se muselo táhnout jenom dólú. Na dílku se to nemohlo ďelat, protože to bi zdeformoval ten vršek. Amanda, to co se dávalo do tech špic. Potom uš se používali špički, kerí se namáčeli jenom do acetónu, jo. To bil takovej. Ten, co to, to strčil pod zadek a dával to druhímu a ten to natahoval zase na kopito. Tech lepidel je strašná spousta taki. Neska uš se používaj lepidla dvousloškoví, že to musí dat dvje sloški, protože uš ti materiáli sou takoví, že to nemúže bejt ňákej tohlen. Anebo na umňelí hmoti. Taková guma, na to lepidlo nešlo. Akorát ti vobičejní takoví lepidla a tim se to lepilo. Dejdar to mňel ve filmu. To sme ďáli f Poličce. To bili takoví podráški, to bilo bílí. To bilo balení jako, jo. To se přišilo, takle se to přeložilo, viplňilo taklen ten ten a přilepilo. Tadi vzňikla takle tlustá podráška. To bili parádňí boti. Já sem mňel ale troje. Já sem ďelal takovího haura, diš sem šel. Vono to šlo do cizini fšechno. To se midlilo. Neš sem šel ven, tak sem vzal mejdlo, kartáček na zubi a namidlil, abi diš se to zašpiňilo... Gdiš sem přišel dom, tak sem to namočil, zase kartáčkem a vono to mejdlo se smilo. Nevidrželo to taki vječňe. To zežloutlo. Človjek na to rát fspomíná, protože mi uš musíme jenom fspomínat, protože ručňí boti se už vlastňe... Neska se to valí semka s toho víchodu. Je to škoda, protože ti parametri, co se tenkrát, co vižadovali se, tak to bili skouški. To se tahali podešve. To se laplo a to muselo vidržet sto dvacet kil. A to kolikrát ten materiál se rozerval, ale to lepidlo drželo. Neska človjek de jednou ven a vono se to takle vodlepí. [A bili ješťe ňejakí jiní ti spojovací materiáli?] Dratve, to se šilo, že jo. Hřebíčki, samozřejmňe, teksle, ale to se málo používalo. To už diš se spravovalo. Ale teksle, třeba diš sme ďáli hokejki, jo, tak to sme ďelali, že sme to napínali. Hokejki, to je boti na brusle. Tak to sme napínali a temahle tekslama sme to přibíjeli jako, jo. 234
To bili kopita, to se vohnulo. A vona zase se tam dávala stélka, tagže vono to netlačilo potom, jo. Spojovací...lepidlo no. Copak jiního ješťe. Ale ti floki, ti se používali na kúži. Protože do gumi, to bi nemňelo vúbec žádnou cenu jako, jo. A do tech špiček, tak to bili šroupki. Ňiťe, to je na vrchi, to se šilo. [A ješťe bich se zeptala na to kopito. Ňejak ti čásťi nazívali se?] Bili kopita, kerí se dali lámat. To uš sou ti novjejší. Ale bili kopita, že se tenhlenten nárt...to bilo takle vodříznutí a tam bila taková sponka a to se vodďálo a ten nárt, abi to šlo lechčejc vizout. Že se to vodďálo a lepší se to vizulo. Ale dneska uš sou kopita, kerí sou teda péroví. To zlomí se. Gdiš se bota vizouvala, tak to se zlomilo a lechčejc to šlo viďelat s toho. To funguje furt, aji ti kopita, co sou teťka s umňelej hmoti. Tenkrát se to ďálo ze dřeva. Tadi je trhaví péro, tagže proto to taklen lítá. Tadi gdiž bila ta stélka, tak se přiďála takovejma kramličkama. To bilo na cífce drát, to šlo přes mašinu a kramličkama se to takle přiďálo tadi. To se musel trefit no. [A kromňe té dratve, tak ješťe ňákí ňiťe?] Dratve bili, to bilo podle rúznej síle. Ňegdi se ďáli takoví jemňejší práce, tak to bili takoví dratvički. Na ti pohorki, tak to bilo ze šterch ňiťí smotaní. To se ďálo na kolovrátku. Tech špulek bilo třeba f krabici deset nebo vosum a s toho vedlo a voňi přišli na to, že to je lepší... Vono se to mňelo krouťit jako a abi to ručňe se nekrouťilo na koleňe, tak se to ďálo, že se používali tihle kolovrátki starí. Potom uš se ďáli silonoví. Mám taki na púďe ješťe ti klubíčka takoví. To sou taki motaní. [A ješťe k tí kúži bich se zeptala. Diš ste ji dostali, museli ste ji ňák ošetřit nebo ňeco?] Svrchová kúže, tak to bili paleti a to bilo narovnaní. A to už bilo jako chemicki ošetření. Protože to bi se do toho dostali brouci. A co bili kožení spotki, tak to se muselo namáčet. Anebo ti rámečki, co bili kolem dokola, se šili, tak to se muselo namáčet. A kolikrát se aji barvili. To se namáčelo do barvi. A ta barva se ďála z vepřovej krve, jo. Barvi na kúži, to se ďálo z vepřovej krve. S té krávi se použilo úplňe vlastňe fšechno. Tadi jak mám, to je vepřovica tadito šedí. Tadihlen je plátno, to je cvično. Mi sme tomu řikali cvično. A ti rámki se ďáli dvoje. Voňi se šili taklen dovňitř a potom bili tihlen rámki nahoru a to bili třikrát šití boti. Todle je z hovjezini, todle je skiboks, se mňe zdá, že to je. Ti floki, to se hodňe používalo tadi do pati. A to se přibíjelo temadle flokama. Ale to nebili taklen vistrčení, ti kramfleki, ale to bilo zároveň pomali s opatkem. Neš sme votcházeli s práce, tak sme si ďáli každej dvoje boti. Mám ješťe doma. A to bili vojenckí boti. Co se ďálo pro vojáki. A tadihle to, to uš se lilo. To už bila forma. A mi sme
235
tenkrát chťeli, abi se to dalo spravit. Tak mi sme si vimisleli, ať nám pot ten fstřik daj mechofku. [A krom tí kúže a toho plátna ješťe ňejakí takoví materiáli?] To bili samolepící. To na té látce bilo nastříkaní lepidlo. Potšífki...voňi bili potom z molitanem. To bila látka a na tom molitan. F padesátejch letech sem šil v Gotvaldovje, neska to je Zlín. Tam se mňe líbilo. Tam je škoda tej fabriki. Gumáki...to sme šli do tej gumárni, to bil takovej strašnej smrat. Anebo do tej koželužni. Tam se nedalo. Já sem povidal, jak ti liďi tam múžou ďelat. Diš ti siroví kúže tam házeli na kupu, tříďili to. Bich to neďál aňi tohle. [U toho šiťí se rozlišujou ňejakí druhi stehú?] U vrchú je to entl, že jo. Tam se muselo entlovat taki a zapotšívat. A co bil na spotki...tinlenti mokasíni, tak tadi vepředu, to se prošívalo takovím stehem. A diš já si nefspomenu, jak se to menuje. To musel vošit nahoru a potom se to...to bila taková paráda, ale bilo to spojení prakticki tim. Neska ti mašini. To dá do kruháču. To bili taklen pási. Barvilo se. Nejprf se to muselo, ti šniti, nabarvit, potom voskem na to...to bil rospušťenej vosk barevnej a to se muselo natřít šťetečkem. To bili takoví žehlički a to se muselo vobjet. A musel vopatrňe, abi to uďálo souvislou... No a potom ješťe do toho se ďáli...rádílko. To bilo takoví rádílko a to se vobjelo a tam to uďálo takovej vzorek do toho vosku jako, jo. Ti parádňí stehi, ti se ďáli jenom čisťe na tenlech vrchách. [A ješťe ňejak jinak se ďáli ti ozdobi?] To se ďáli zase ďirkovaní boti. To se menovalo lochajzňa. To bilo takoví železní todlen. A buťto sou kulatí nebo jako taková slzička nebo zase takoví podlouhlí. A to se viťukávalo. A to se ďáli ťim... Jak bili derbi, tak to bilo zešití, ten nárt s tou patou. A tak abi to díl vidrželo, tak se tam dávali takoví železní cvočki. To se musela uďelat ďírka, cvoček, zmáčklo a to taki uďálo parádu. [A ješťe třeba ňákí druhi bot, co biste si fspomňel?] Mi sme ďáli mokasíni, pro vojáci, ti maďarki, polobotki, potom ti pohorki, hindikuše. Pracovňí boti se ďáli jako a to se ďálo... Pérka, tadi po stranách bili gumoví. Guma na vobou dvou stranách a to se natahovalo jako pérka. Na nazouváňí jenom, bes šňerováňí. Holinki, ale to sem neďál, tak to nemúžu vokolo toho mluvit. Tadi se ďálo pro vojáci, ale to ješťe nebila Botana. Tadi bilo tech faktorek ke dvaceťi. Gdiš sem se učil, tak sme tam ďáli ďeckí boti. To se ďáli polovisokí takoví, tadi bili přaski. Ale to bilo jako zimňí boti spíš. Ale pro ďeťi jako. Ale žádná fabrika tadi neďála dámskí boti. 236
Na púďe mám rovnou mašinu, ale co sem spravoval, tak to uš sou ramenofki. A potom sou sloupofki. To sou šicí mašini. Na rovnej mašiňe já polobotki ušiju, ale f tej paťe uš to mám opťížní. Proto sou tihlenti sloupofki. A ramenofki, to bilo spíš na takoví opravi. Já sem bil rát, že sem to mňel, protože na ňákí ti spráfki. Neska voňi uš sou viklápjecí. Ale tadi sme mňeli na cvikáňí mašini, to bili baťofki. A furt šli. Sme si uďáli mustri, mustr jak na kramfleki, tak na podráški. Já gdiš spravuju, tak podle starího si uďelám mustřík z novin a to potom dám na gumu, abich nemňel moc velkej prosek nebo prořes. Mustri bili aji vrchoví. A s tej kúže musel visekat co nejvíc. Abi nebil ňákej otpat. [A ťech nožú na vikrajováňí bilo taki víc druhú?] Mi sme mňeli takoví ti širší, ti knejpi. A potom bili takoví a ti se dávali do takovího futírka, abi to lepší bilo do ruki. Ti dratve, to se muselo vičesat. Potom se to muselo smolit. To sem zapomňel říct, to se muselo nasmolit celí. Buťto bílá nebo černá bila smola.
12.1.9 Včelařství [Používáte ňejakí ochraní pomúcki?] Ochraní pomúcki se používaj rukavice, oblečeňí. To oblečeňí bis mňela nosit víhradňe jenom ke fčelám, ňigde jinde. Pak se používaj rúzní kukli. Kukla celistvá a pak sou klobouki. Klobouk je takovej talíř, dáš si ho na hlavu a dolu je síť, černá síť. Přes tu černou síť viďíš lepší. Dibi bila bílá, tak se ťi to vodráží a neviďíš přes to. A ti kukle jsou taki stříkaní. Je to takoví dráťení pleťivo a nahoru ješťe na hlavu to dráťení pleťivo. A přes to zase to černí, abi bilo lepší přes to viďet. No používaj se na vitahováňí rámkú…jsou fčelařskí klešťe. Pak je páčidlo. To je zase gdiš se potřebuješ poďvat do fčel. A máš úli, kerí sou přístupní zvrchu. Tak je takoví páčidlo, vitáhneš si zadňí rámek, trochu si ho votpáčíš, vitáhneš. Já to rači nechci moc vitahovat, protože ti fčeli na ti rámki přitmelí, abi mňeli stabilitu f tom úle. Co za nářaďí ješťe…kuřák. Kuřák se používá…deš třeba do fčel a fčeli sou trošku vostřejší, jo, tak pokouříš a voňi daj pokoj. Ví, že se ňeco s ňima ďeje a uš vječinou jako nechaj ťe na pokoji. Do fčel jako neňí radno choďit, abi bil s tebe cejťit alkohol a spocenej hlavňe. No a pak teda při vitáčeňí medu, tak se používá vidlička. To je takle já nevim šest centimetrú široká. A s ťim ti zavíčkovaní plásti se…diš fčeli maj uzrálej met, tak ho zavíčkujou. Poznám,
237
že ten met je uš hotovej, uzrálej a dá se točit. A tou vidličkou ti víčka, řiká se tom víčka, to vodvíčkuješ. No a pak se to vitáčí z medomedu, že jo. Zas ti medomedi jsou rúzní. Neska uš je to fšecko zmodernizovaní nebo dost fčelařú si to zmodernizovalo. Sou to medomedi buť jenom na eletrickej pohon a moderňejší jsou ešťe zvratní medomedi. To je, že v medomedu je takovej koš. Točí se to doleva a doprava. Je to naprogramovaní. Prakticki to dáš do toho medomedu, nastavíš si, jak dlouho chceš točit. Vono se to samo zastaví, začne se to točit obráceňe a ťím prakticki to urichluje, usnadňuje práci. S toho medomedu to teče zase do hrncú, f kterejch sou buť jedno nebo dvje síta. To záleží na fčelařoj, kerej jak to má uďelaní. Prodávaj to z dvouma, prodává se to proto z dvouma, že horňí síto ťi zachitává…gdiš to vodvíčkováváš, tak ťi vostává…jednak ňákí tí víčka se potrhaj. Vitáčíš to i s ťím medem a musí se to přeceďit, abi f tom nebilo tolik toho vosku. Pak zase teda gdiš to nalejváš do ťech nádop. Neska sou nerezoví nádobi nebo konve, jo, to záleží gdo co nebo plastoví konve sou nebo i sudi, třeba dvjesťelitroví, to uš pak záleží. No a ten met se nechá, naleje se do toho a von se ješťe vičeří. Ti víčka, to je fšecko lechčejší neš ten met. Lajcki jinak se říká vičeřit. Tak ti víčka viplavou navrch a vostanou navrchu a pak se to sebere. A met je čistej. [No a k tomu nářaďí…je třeba ňeco, co se používalo dříf a teť už bi to vúbec nebilo?] Já mislim, že ne. Že ti medomedi akorát že se zmodernizovali, zvječili se objemi. Spíš bili jenom třírámkoví medomedi, neska uš sou štiř, šesťi, osmi a vječí ešťe, jo. To už se zabívaj tim profesionálové. Třeba sem viďel f Americe, to mám na kazeťe, že tam to vitáčeli to i z medňíkama sakumprásk. Postaru spíš bili rámki, nebo i ti úli bili budečáki. To bilo jenom na vitahováňí. Bila velká bedna nahoru a f tom bili, to zas záleží, jakí sou rozmňeri tech rámkú. A fšecko se muselo vitahovat zezadu, jo. Bilo to strašňe pracní, pomačkalas i víc fčel. No a teť jak sou nástafkoví úli, tak uš je to lepší, že vodďeláš si celí patro, jak potřebuješ, a poďiváš se, kam chceš. Je to snaší. Ešťe se teda používaj se mříški. Ta mříška se používá s toho dúvodu, abi matka nemohla do medňíku, jo. Protože tou mříškou prolezou jenom fčeli, trupci ne, jenom fčeli a ti nosí met nahoru. Dibi tam vlezla matka, tak vona si třeba sčásťi zaklade ten rámek a uš se to nedá vitáčet. [A vona je teda vječí a tak tam neproleze, jo?] Ta matka je vječí, ta je proťi fčelám delší a silňejší. Pak sou trupci a ti sou zase vo ňeco taki vječí neš fčela, ale ješťe mohutňejší. Copak ješťe. [Tak múžete říct, jak ta práce vipadá celoročňe.] 238
Diš to vemu vod jara, tak prvňí prohlítki se ďelaj tak, abi bilo aspoň tech deset stupňú tepla venku, ideálňí třeba ješťe je patnáct. No a to se kontroluje, jak maj zásop, ti fčeli. Diš nemaj zásop, tak se jim dává medocukroví ťesto. Múže se jim dávat, to je na potporu richlejšího rozvoje pro ti fčeli. Anebo se jim múže dat mednej cukr, jo, rospusťí se do vodi anebo já to ďelám normálňe zastudena. Nasipu cukr, zamíchám s tim a jak ho votočim, tak vono sedne dolu. A jak voňi to votsávaj, tak se to rospusťí. A hlavňe na jaře pak, jak začnou kvést ribízi a třešňe, tak se jim podle síli fčelstva přidává jedna až dvje mezisťeni do úlu. Dává se to přet plot, za plot, jo, abich to fčelstvo nevochlaďil. Protože dibich to dal dovňitř a ti fčeli zrovna ješťe nebili f takovej kondici, abich je moch rosšířit, jo, tak je vochlaďim a zbrzďim si rozvoj fčelstef a ťímpádem i vínos medu. Potom hlavňe u tech úlú nástafkovejch je dobrí to, že se prohazujou. Ňegdi sou ti fčeli v horňím patře. Gdiš sou v horňím, tak se celej ten medňík veme a dá se dolu a ten, co je dole, se dá nahoru. Ťim ta matka, vona se tlačí nahoru, začne víc klást nahoře a zvíším si počet fčel f tom úle. A pak záleží na počasí, jakí je. Gdiš je dobrí a sou silní fčeli, no tak i přinesou. [Žena: Řekňi, co potřebuješ, gdiš s fčelařeňím začínáš.] No tak potřebujeme úli. Nejideálňejší sou neska moderňejší nástafkoví úli. Pak do tech úlú se dávaj rámečki. To záleží, jakej fčelař v jakej rámkovej míře fčelaří. A ta horňí laťka, ta se říká loučka. Abi mňe držela f tom mezisťena, tak já třeba mám třicet devjet dvacet štiři rozmňer rámkú a do toho štiřikrát provlíkám drát, jo. Drátek fprostřetku, abi se mňe ta mezisťena, gdiš ju tam dám, abi se mňe nekrouťila nebo nešla mňe k jednej straňe, protože bi to zamezovalo v rozvoji fčel. Ta matka bi mňe to nekladla, jo, a bil bi ten rámek takovej dá se říct znehodnocenej. [Žena: A jak se přiďelává ta mezisťena.] Spíš se ďelalo to, se rozhřejvalo takoví zubatí kolečko, jako radílko, a nahřejvalo se. Mňelas třeba dvje nebo tři. Vřelá voda dala se na kamna, to se vohřálo a tim radílkem jelas po tej mezisťeňe ťim drátkem a ťims to, jak to bilo teplí, ten vosk se rospoušťel, rospustil a zatavils ten rám tou mezisťenou do toho drátku. To má zamotaní na kolíčkách. Ti kolíčki, říká se tom správňe mezerňíki, je to centimetr šířka a to je akorát mezera mezi jednotlivejma rámkama. A tem fčelám nevaďí. Voňi choďí zleva i sprava a ten centimetr je míra, kerou voňi potřebujou, abi mohli na tom pracovat, plot vošetřovat, pil dávat, zbírat do toho, ti mladuški, larvički... Vono to tadi neňí viďet, ale tadi dicki dole je ten propolis a ťim voňi to přitmelí, ten rámeček, k tomu úlu. Dávaj se tam štiři kolíčki, na ten rámeček, protože gdiš ten rámek dám k sobje, abich vopřel vo ten další rámeček a ťim tam mám tu centimetrovou mezeru. 239
[Žena: Ješťe trout.] Do kuřáku se múže používat trout. To je starej strouchňivjelej strom třeba nebo pařes, jo. Prakticki je to to schnilí a musí to vischnout. Anebo se daj používat jehličí, napjechovat do toho kuřáku anebo používaj ješťe ti chorože. Jak sou na stromech, jak to rúste. To uschne a to taki díl vidrží a kouří to taki dobře. Jinak gdiš máme ti rámi, tak staví to hlavňe fčeli mladuški. Voňi si vitváří takoví drobní šupinečki a s tech šupineček se staví. Proto gdiš nemaj dostatek místa, gde to stavjet, nedaj se jim tam mezisťeni, dáváme jim tam ješťe prázdní rámki, bez mezisťeni. Tom se říká stavebňí rámki. To je holej rámek bez ňičeho. Bez drátkú, bez mezisťeni. A na tom zase vistaví jenom zjara trupčinu, protože ta matka klade vajíčka oplozená a neoplozená. S oplozenejch se líhnou fčeli, z neoplozenejch se líhnou trupci. [Žena: Ješťe peroutku taki potřebuješ. Anebo smetáček. A šťetec. To je na vometáňí ťech fčel.] Při vitáčeňí medu se používá peroutka. Voklepnou se fčeli a ťech pár, co tam zbide, takle vometu a dávám to do bedinek, do rojáčkú. [A ti celoročňí práce?] Já sem mluvil vo tom jaru. To sem řikal, že se začínaj přidávat mezisťeni. Ťech fčel je f tom úle daleko víc a já ti fčeli múžu rostáhnout třeba na třeťí patro uš. Úli jsou ležani, bili budečáki, univerzáli. Univerzál se lišil ťím, že mňel takle zboku chodbičku a ti fčeli choďili jednou stranou. Krmilo se tam…tam bili takoví uďelaní zvrchu korejtka. To se vešlo asi zhruba dva litri cukerního rostoku. Ale nevíhodou toho bilo, že ti fčeli se f tom topili. Tagže to bilo špatní, no. Dávali se tam sice takoví sejtka, abi fčeli mohli po tom vilízat, ale topili se f tom. Potom jak kvete řepka, tak po otkvjetu řepki, po otkvjetu stromú, gdiš je dobrej raňí rozvoj, dobrí teplo, tak ti fčeli sou schopní, gdiš sou f sile, i štiřicet kilo donest medu. Gdiš je to fčelstvo slabí, tak třeba maj jenom deset. To záleží, jak ten fčelař si dovede pohlídat, abi se ti fčeli nevirojili. Fčeli se rojí z dúvodu…jedna vjec, je to daní genetikou, jo, toho fčelstva celkovje. Voňi maj daní f tech genech, že potřebujou se taki rozmnožit. Tak se rojí. Ale je to spúsobeno dost, že ti fčeli sou na menším prostoru. Voňi se potřebujou rosšířit. Ta matka naklade hodňe plodú, neuvolňí se jim místo, dostanou rojovou náladu a ti fčeli skrátka se virojí. Fčelař je vot toho, abi tomu zabráňil. Abi ti fčeli dostatečňe rosšířil, zafčas, a gdiš to chitne zas tu rojovou náladu, tak buť najít matku… Ti matki se značí barevňe na hruť. Je to pjet baref, červená,
240
bílá, modrá, zelená, žlutá. Je to daní. Letos je červená. Každej rok má svou barvu. To se točí furt dokola. Ďelá se to buť tuškou nebo sou takoví čísílka a to se přilepí na hruť. Ten druhej zpúsop je, že buť vemu celej ten, gdiš mám takoví úli, tak dám si tam dvje mříški, protože třeba ve dvou patrech mám ploďišťe. Rozďelim si to mříškama a poďvám se tam za tíden, nebo za dva dňi, nebo za tři dňi a viďim, f kterím tom medňíku nebo f tom ploďišťi mňe ta matka klade. Gdiž ho nemúžu najít, tak vemu celej ten medňík, dám ho prič. Stačí třeba deset metrú dál. Starí fčeli se mňe vráťí do toho úlu, gde bili. Je tam nechanej čerstvej plot. Gdiš nemám noví matki, rezervňí, vichovaní sám, tak buť se múžou koupit ot profesionálú, kerí se ťim zabejvaj, anebo to nechávám na volnej spúsob, že voňi si narazí sami matečňíki. Zase ti matečňíki, to je miska a f tom mladuški vitváří mateří kašičku. A jak začnou krmit, fčela jak klade vajíčka, tak jak začne klást, jak začnou krmit to vajíčko mateří kašičkou, tak se z ňí nestane fčela, ale stane se z ňí matka. No a tím vona prodlouží... Voňi, jak začne rúst, tak voňi ten matečňík prodlužujou, až vona dostane určitej délki. De to aš si mislim tři centimetri, možná víc ješťe. Tak ho zavíčkujou a za osumnáct dňí se líhne matka. Pokud tech matek tam je víc, tak buť prvňí matka, kerá se vilíhne, tak zlikviduje ti matečňíki. A gdiš uš je jako velká rojová nálada a ten fčelař nezabráňí, abi tam ťech matečňíkú bil jenom jeden, nebo dva maksimálňe, tak vilítnou i třeba šest osum matek, se stalo, že vileťí pohromaďe. No a zas je dobrí, ti fčeli, gdiš se chiťí, tak se dávaj do rojáčkú. Voňi třeba sednou na strom nebo i stane se na zem, na plot, jo, na sloupek. Tak podle toho má zrichtovaní rojáčki. Gdiš je to na stromňe, tak má víko na vodďeláňí zvrchu. Dám do toho rámek, nejlepší je s trupčinou trošku. K tomu ti fčeli dou líp, než gdiš tam dáš holej rámek. A dávám tam ňegdi jeden rámek třeba se zásobama. No a gdiš tam deš s tou trupčinou, tak to dám pot ten roj, trochu do toho drbnu a ti fčeli sami dou vječinou do toho rojáčku. Anebo to ďelaj ješťe taki jinak. Aňi nedávaj rojáček, svážou tři nebo štiři rámki do sebe, přiďelaj to na klacek nebo na rachno ňejakí a ti rámki zvednou, jo. Takle to propojí z vobou stran, uvážou to, zvednou nahoru a ti fčeli nalezou na to a sundaj to i bez rojáčku. Ten rojáček je víhoda f tom, že pokud to je roj, že gdiš tam je hodňe matek a vilítne jich hodňe najednou, tak voňi si do druhího dne si skrátka, jak se říká, uďelaj pořádek a zústane tam jenom jedna. [Žena: Klícku řikals? To je další pomúcka.] Neřikal. Klícek je zase ňekolik druhú. Múžou bejt třeba tadidleti plastoví. Je to jednoduchí. Je to zrichtovaní fšecko. Buť při přepravje fčel se múže použít. Jedna strana je zasíťovaná, druhá je z ďírkama, abi lepší ti fčeli tam mohli tu matku krmit. Gdiš se posílaj ti matki, tak se tam dává zhruba až deset fčel jako doprovodňích a f tom sou zásobi. Dává se tam zas to 241
medocukroví ťesto, gdiš se to nahne, abi to neteklo. Je to hustí. To je tak jak kaša, jo. Múže se to posílat i poštou, to je dovolení. Tak ti fčeli, kerí sou ti doprovodňí, tak musí krmit tu matku, abi přežila. Pak gdiš teda chcu přidat tu matku do toho fčelstva, tak tam nesmí bít žádnej otevřenej plot. Protože kdibich tam dal otevřenej plot, tak voňi neraďi třeba přijímaj cizí matki, a gdiš tam je uš jenom zavíčkovanej plot, tak snáz tu matku přijmou, než dibi tam nebil. Nejlíp se přidávaj matki buť na jaře, protože to je put sebezáchovi, abi mňeli dostatek zásop na zimu. Anebo pak aš úplňe na podzim, gdi uš tam zas neňí žádnej otevřenej plot a tem fčelám prakticki, pokud chcou přežít a nemaj tam matku, tak voňi uš si nemúžou vichovat novou matku, tak tu matku přijmou taki. To sou pak ješťe takoví skřipce, jo. Diž budu mít na rámku, gde mám fčeli, a teť tam uviďim matku a chcu tu matku odďelat, tak je takovej skřipec. Takle to na ňu dám a pusťim to a ono se to zavře a mám ju hnetkej f tom. Anebo ju musim chiťit do ruki a pak ju teprv dat do klícki nebo do toho skřipce. Ešťe se daj používat, gdiš se vitáčí met, řikaj tom takoví víkluzi. To se dává mezi ploďišťe a medňík. Fčeli s toho medňíku múžou do ploďišťe, ale spátki uš nevlezou, jo. Takoví je to kulatí, f tom je kruch a f tom sou uďelaní takle chodbički. Takle do boku sou chodbički. Ti fčeli do ťech chodbiček zvrchu vlezou, ale zespodu do ťech chodbiček uš nevlezou, abi šli nahoru. Gdiž jdu vitáčet met, tak musím ti víkluzi do toho úle dát. A ti medňíki mám prakticki prázdní. Nedá mňe to zas tolik sklepáváňí a čišťeňí. Vitáčí se podle snúški pravidelňe aš třeba třikrát zhruba do roka. Já třeba, teť mňe to tadi višlo po dva nebo po tři roki jenom dvakrát. Je to ten prvňí met. Ten prvňí met, to je kvjetovej met. Je to z rúznejch kvjetú. Tadi třeba gdiš to vemu u nás, tak sou to třeba stromi jabloňe, hruški, třešňe. Rúzní kvítka co kvetou. Pak tadi na ťech Drahách pak máme pampeliški, že jo. Tak gdiš víde počasí, je teplo, tak fčeli donesou i pampeliškovej met. A řepka. To je dohromadi s tim. Tak je to kvjetovej met. A ten, gdiš hodňe dlouho, tak vječinou do štrnácťi dnú uš je skristalizovanej. Říká se kristalizovat, ne cukernaťet. Cukernaťí cukr, met kristalizuje. Já akorát si pletu, v jednom je glukóza, v druhím je fruktóza. Ten kvjetovej met je lechčejc stravitelnej a víc víživnej. Je to s kvjetú. Ten medovicovej met, to je prakticki…mšice nakouše buť listi anebo jehličí a ti fčeli…vono to príšťí. Vona ta medovice produkuje takovou slatkou šťávu. A s ťim dohromadi to fčeli zbíraj a ten met je potom tmavej. Múžou medovat cokolif. Múžou medovat javori, jehličnani. A teď záleží, co vede, tak to má chuť. Gdiš meduje třeba jedle, tak tom řikaj cementovej met, jo. Ten met, jak se prošvihne, tak von pak stuhne f tech plástech, f tech jednotlivejch buňkách 242
a to nevitočíš skrátka. Medovicovej met, ten má správnou barvu aš takovou černofijalovou. Gdiš je čistej, uplňe samotnej. Gdiš uš je to tmafší met, tak f tom je, gdiš uš kvete malina, jetel. Ale u jetele, von má dlouhí ti pesťíki nebo, jak voňi řikaj, kalichi. A fčela nemá tak dlouhej sosák jak třeba čmelák. Tak vona, gdiš je hodňe mokro, tak narústou velkí hlavički, a ta fčela si s toho ňic nebere. [Žena: Tak to bilo vitáčeňí a teď budem připravovat na zimu fčeli.] Po vitočeňí…jestli mám říct i vo léčeňí? Protože rozmohla se varoáza. To je takovej útvar zhruba jak lňení semínko. Nožički to má z jednej strani. A to se živí na plodu fčel. Tak gdiš je to hodňe napadení, ti fčeli, tak… Jsou vajíčka, začne s toho rúst larvička, ti fčeli to zavíčkujou a ta varoáza, neš ti fčeli to zavíčkujou ťesňe, tak ona vleze do tej buňki a živí se tou krví toho plodu. Ťim ta fčela, kerá se s toho má vilíhnout, tak buť nemá křidílka nebo nedožívá se takovího vjeku, jak se má dožívat. Ti fčeli, ti se dožívaj maksimálňe do dvou mňesícú. Víc nemaj, protože ta fčela se prakticki upracuje, udře. Zimňí fčeli, ti se líhnou koncem srpna, začátek září. Zimňí generace. A ti sou až do prakticki, jak votkvetou stromi. Ti sou púl roku zhruba. Gdiš se vilíhne fčela, je jako mladuška. Mislim že štrnáct dňí, nebo dvacet dňí. Neš se z ňí stane létafka, tak je mladuška a ta spracovává veškerí zásobi, co fčeli donesou. Tak voňi to votpařujou. Že to je řitká šťáva, tak to otpařujou. [Žena: No a teď dopovjez to léčeňí.] Spíš ta varoáza tadi vúbec nebila. Bila, maksimálňe se vobjevovala nosematóza. To je tak, jak gdiš človjek má prújem. A spíš to léčili formidolem. A teť uš je to zakázanej prostředek, že to ňeco opsahuje a že se to pak i dostávalo do medu. Tak se to neďelá. Je zas ta varoáza. Tak se dávaj buť takoví deski. Ti sou napušťení kiselinou mravenčí. To se fkládá po vitočeňí medu na podzim se to fkládá na dno úlu. A nesmí se to dávat, gdiš je strašňe velkí teplo, protože pak se to richle votpaří a ti fčeli bi človjek prakticki moch vihnat ven. Protože tam je silná koncentrace tí kiselini mravenčí. Je to zatavení ve fólijích a na tej fóliji se uďelá pjet takovejch otvorú a ti se postupňe odďelávaj. Je to proťi tej varoáze i proťi tej nosee. Potom se dávají, sou to gaboni. To je taková desťička díhová. Dávaj se dva páski do úlu. To se zavješuje. Malinko se povottáhne jednotlivej rámek a dává se to zhruba přet plot a za plot. Dávaj se tam dva. Na takoví háčki to se takle zavjesí, abi to nemohlo spadnout dolu. A fčeli, jak po tom lezou, tak to přenáší a hubí to, tu varoázu. Gaboni se tam nechávaj zhruba mňesíc. Pokuď bi to tam bilo díl, tak ta varoáza bi si mohla na to zviknout a mohla bi vzňikat rezistentňí varoáza a to bi ti fčeli úplňe zdegenerovalo.
243
Gdiš je to jako strašňe silňe napadení, tak to ti fčelstva úplňe zlikviduje. Gdiš ňegdo špatňe léčí, nebo bráňí se tomu, tak ti fčeli sou voslabení. A put tech fčel je, že musí mít dostatečnej počet zásop. A spotřebujou veškerou zásobu medu, co mají. Ješťe sem neřek taki, že fčeli zbíraj nejenom šťávu s tech kvjetú a s toho, ale zbíraj i pil. A ten pil spracovávaj a krmí s tim ti larvički tech fčel. Proto je to i nezbitní, ten pil, pro rozvoj fčelstef. [Žena: Ješťe se léčí dál.] Ti gaboni se dávaj zhruba začátek srpna, tak jak se sundávaj medňíki a vitáčí se. Nechá se to tam zhruba mňesíc. To je začátkem září nebo prvňí tejden v září tak se to musí vodďelat. Krs tu rezistenci. A potom se léčí ešťe varidolem. To sou kapki. Dávaj se na páski. To sou takoví papírki, ti se zapálí. Voňi nehoří, ale jenom doutnaj a kouří. Dávaj se dvje kapki a ťim, jak se to dá do ťech fčelstef, tak se to léčivo se votpaří a likviduje se zase ta varoáza. Protože uš se to dává f tu dobu, abi tam bilo pokut možno co nejmíň plodú. Gdiš tam je málo plodú nebo nejlepší vúbec žádnej, tak…protože fčelám to nevaďí, ti začnou akorát hučet potom a padá na zem ta varoáza. Na dno se dávaj podloški, jo, zasíťovaní, abi ti fčeli nemohli tu varoázu vinest ven a fčelař mňel přehlet, kolik tej varoázi tam má. Jako dá se to zjisťit úplňe jednoduchím spúsobem. Vezme se ten…po tom léčeňí se to tam nechá třeba tíden, vitáhnou se podloški a dá se to do nádobi, třeba do kelímku vod jogurtu. Vezme se normálňe vobičejnej stolňí olej. Vosk to fšecko de dolú a ta varoáza plave nahoře. Todle se ďelá třikrát s ťim varidolem. Protože abi se zasťihnul veškerej vívoj fčeli. Fčela se líhne zhruba osumadvacet dnú, tak je potřeba to rozďelit na tři etapi. Mi to ďeláme dvakrát přes ti páski anebo se to ďelá aerosolem. To je zas takovej přístroj, kerej se žene přes kompresor. Gdiš uš se vochlaďí, tak vono to zamrzá, tak se místo vodi dává aceton. Ale zase tem fčelám to nevaďí. Ješťe neřek sem vo tom krmeňí. Zas je ňekolik spúsobú, jag gdo krmí. Ňegdo krmí f kíblikách, ňegdo krmí f tech rúznejch korejtkách. Já teda krmim ve flaškách tech zhruba štirlitrovejch. A to se dá koupit víčka, ti sou proďirkovaní. A ňegdo ten cukr rospusťí a nalejvá to do toho. Ňegdo to vaří, abi bil rospušťenej. Já to neďelám. Mňe tenkrát poraďili, že se to dá ďelat i zastudena. Tak já studenou vodu dám, do tej flaški dávám dvje a púl kila cukru, zaleju to, párkrát zamíchám. Tu flašku takle votočim na to víčko a postavim to do úlu. F tom úle sou kolečka na sílu tech víček. Záleží na tom, gdo jak zimuje. Jestli zimuje v jednom patře, nebo ve dvouch patrech. Ňegdo zimuje i ve třech patrech. Tak já na ti dvje patra dávám zhruba dvacet kil cukru na jedno fčelstvo. 244
Jinak na tu zimu ti fčeli se stahnou říká se tom do zimňího chomáče. Mňeli bi vopsaďit f tom úle prostor, kerej tam maj. Nemňel bi ten prostor bít strašňe velikej, protože čím maj vječí prostor f tom úle, tak f tom úle je zima a voňi ten prostor musí vihřát. A fčeli, jak ňegdo říká, že fčeli přes zimu spí, to neňí pravda. Ti fčeli sou furt celou zimu f činosťi. Akorát ťím, že se jim sňíží objech tej krve. Ale f tom chomáči, co maj ten zimňí chomáč, tak musí mít osmadvacet stupňú tepla. Abi ti fčeli, co sou na kraji, neschladli a nepopadali, tak ti fčeli se po čase sami mňeňí. Ešťe teda sem neřek vo trupcích. Trupci slouží jenom k oplozeňí matek a zahříváňí plodu. Jinak tam prakticki na ňic jiního nejsou. A na zimu nemaj žádní trupce. Skrátka ti fčeli na podzim je naženou dozadu, gde nejsou žádní zásobi, jo, tam je nechaj vihladovjet a normálňe je vihází ven. To je takovej put sebezáchovi tech fčel. Protože ten trubec bi jim přes zimu ňic nedal, jenom bi jim ujídal zásop. A ta matka zase na jaře…voňi si tam vistaví tu trupčinu, jak se říká, nebo to sou vo malinko vječí buňki, než sou ti buňki… [Žena: Ješťe kočovní vozi…] No kočovní vozi, to se trošku vomezilo. Ta varoáza, s ťim se trošku dá vipořádat, ale horší je mor plodu, protože ten plot hňije skrátka. A vono to strašňe smrďí. A gdiš ti buňki sou napadení taditim morem, tak ti buňki nejsou potom rovní, ale takoví propadení sou. Tak gdiš to vodďelá, tak to namotává a táhne se to jako sopel. To je likvidace. Fšecko se musí spálit. Gdiš se vilíhnou fčeli f tech buňkách, tak každá fčela nechá f tej buňce košilku, se říká. Čili je f tej buňce víc košilek, čili víc se tam vilíhne tech generací tech fčel a vo ti košilki se ta buňka zmenšuje. Proto je dobrí, abi se ti rámki mňeňili. Zase to má názef ti rámki, žemloví, to sou takoví trošku tmafší. No a černí, to uš je jako moc, protože ťech košilek uš je tam potom moc a to ďílo je celí vistavjení a je uplňe tmaví. Pak ti fčeli sou f tom jedna vjec menší a nehleďe na to, že to starí ďílo múže nést rúzní nemoci. Proto je lepší to vobmňeňovat a dezinfikovat. Rámki se dezinfikujou louhem. Medi sou ješťe akátoví. Ten akát, gde se viskituje, to je buť jižňí Slovensko nebo Maďarsko. Ten akátovej met vidrží nejdíl nekristalizovat. Přitom je svjetlej, je to kvjetovej met. Je povolení Evropskou unijí pasterizace medu. To je veškerí zbaveňí pilovejch zrn a ťímpádem ten met vúbec nekristalizuje a je pořát řítkej. Neska k tomu je ten refraktometr. To je pomúcka na určeňí vodi v medu. Spíš to ti fčelaři nemňeli. Met gdiš se uskladňuje, tak nesmí bít ve vlchku. Met natahuje pachi a vodu a začne kisat, kvasit. Pak se to jeďiňe dá použít jako medovinu a zas tej medovini je strašnejch druhú. Múže bít medovina králofská, taková ta přírodňí. Pak múžou bít rúzní medovini, já nevim, vořechová, vanilková, to uš potom co k tomu gdo přidá. 245
Na medovice má vlif rok přettim. Záleží, jakej je podzimek. To rozhoduje, jesi příšťí rok bude medovica, nebo nebude. Vitváří se na jehličí nebo na vjetvičkách je takzvaná puklice. Kolik je puklice, tak určuje, jestli bude medovice, nebo nebude. [Žena: A ješťe sou taki rúzní druhi fčel.] Jo, jsou fčeli samotářki. A stávaj se i z normálňích fčel, se stávaj samotářki. To ňigdo jako nedovede visvjetlit proč. Tadi spíš bila fčela černá. Ta mňela pozdňí rozvoj na jaře. Nemňela takoví medňí vínosi, bila vostřejší, víc bodala. Teť je fčela kraňská. Zase sou tam rúzní ti kmeni. Ta má richlej rozvoj na jaře, neňí tak bodavá a má vječí vínosi medu. [Žena: Pak matka nemá žihadlo, trubec nemá žihadlo, jenom ďelňice má žihadlo.] Jo a gdiš vostanou ňegde vistavjení rámki a nemňeli bi to ošetření proťi motolici… To je taková múra, kerá naklade vajíčka do ťech plástú, a ta motolice zežere veškerej vosk. A zlikviduje ťím veškerí ďílo. Tagže se to na podzim, gdiš se to vitočí, tak se dá k tomu síra. Dva tři ti prouški tej síri a nasíří se to. Todle se ďelá a visiřuje se to tak třikrát štiřikrát přes tu zimu, abi se zlikvidovala veškerá ta motolice. Dál. Fčelí vosk, ten se používá na vírobu svíček, ďelaj se s toho ti mezisťeni, na vírobu lékú, do kosmetiki. Potom na jarňí léčeňí se používá mavrik. To se řeďí z vodou. Jo a nejoptimálňejší dolet pro zbjer medu je do pjeťi kilometrú. Voňi jako doleťej i dál, ale to, co nasajou, spotřebujou. No a ješťe sme neřikali česno.
12.1.10 Zednictví I. Gdisi f ťech padesátejch, šedesátejch letech tech míchaček nebilo. Tak se míchalo vesmňes ručňe, že jo. Tak se používala hlavňe karbovna. To bilo dřevjedná taková velká, to mohlo mít tak metr a púl na dva metri jakkolif, jo, a zhruba třicet centimetrú visokí. A f tom se míchala malta ručňe. Buď hrábje nebo gracka. Bilo to ňeco jako plní hrábje. Gdiš si vemete železní hrábje, no tak to bil kus plechu, jo, a bili f tom dva votvori, abi ta malta se tim lepší protáhla. Tagže tomu se řikalo gracka. Jinak se používali k tomu hrábje železní. Pak bila fanka, to je taková jako, bich řek, ňeco jak nabjeračka na polifku, ale vječí, jo. A bili ručňí do ruki jenom… [Žena: Neska se tomu říká jinak?] Ne, fanka. Vono se tomu řiká nabjeračka. Lidovje se tomu řikalo fanka. Anebo bili na húlce. S tej karbovni anebo gdiš to házeli třeba uš na lešeňí, že jo. [A ta na húlce, to furt bila fanka? Tom se neřikalo jinak?]
246
Furt fanka. Nabjeračka, ale mi sme tomu řikali ždicki fanka, jo, ať to bila malá s krátkou násadou, tak i dlouhá, tak jak na lopaťe násada. Tou dlouhou se vječinou házela malta nahoru do kolečka nebo… Krumpáč to bil krumpáč, lopata bila lopata. [Ňákí lžíce nebo dláta nebo…?] Jo jisťe. Bili sekáče, že jo, na zďivo na kamen. To se řikalo majzlík. Pak bili kulatí na prorážeňí ďer. Tomu se řikalo rourovák. Já aňi nevim, jak se tomu řikalo správňe, jako spisovňe, mi sme řikali rourovák. To bila taková zubatá korunka, takovádle duťina, jinak to bil plnej ten… Majzlík, rourovák… Palička bila palička. [Žena: Špachtle.] No špachtle. To sou ti sťerki, se tomu říká. Mi sme tomu řikali špachtle. [Žena: Vodováhi.] Vodováha. Odborňe to je libela nebo takle, jinak vodováha. Pak bila olovňice. To je kus toho železa na šňúře, že jo. [A to sloužilo jako k čemu?] Gdiš se zďilo, tak se s ťim rovnali cihli na rohách. To se stloukávalo podle toho. To viselo pjekňe rovňe, pokať nefoukal vítr, že jo, a podle toho se rovnal roch zďiva. [Žena: Já bich řekla jako svislí ti, že jo, a vodováha…] A vodováha bila na vodorovní tihle… [A ňákí nástroje jako na dopravu toho materiálu tam? Třeba čim ste si to tam vozili?] No vječinou bilo kolečko, korba. Zas spisovňe kolečko, normálňe sme řikali korba. Bili dřevjední gdisi. Pak uš to bilo kovoví nebo plechoví, že jo. Bili z vobičejním kolečkem, s ouskim. Pak už bili z bantamem, to už bilo ňeco aspoň. Co dál…míchački, že jo, to bila míchačka, gdiž začli. Kalfas, japak se tomu řikalo správňe…já taki nevim, ždicki sme řikali kalfas. To bilo jako kolečko, ale bes koleček. To se dalo nosit v rukách. Dva to čapli na každej straňe. To bejvalo vječinou na lešeňí. Do toho se dávala malta. [Žena: Taková bedna.] No taková spíš bedna jako. [Žena: Z držákama.] [A to lešeňí, gdiš se stavjelo, tak tom se ňák řikalo, ňák tem částem?] No tak jako ano. Bili to kozi, že jo, lešenoví. No jinak se ďáli i dřevjední lešeňí, že jo, to se ďálo… A pak tam sloupki. A teť jak se tomu vúbec řikalo…já uš si to aňi kloudňe človjek neuvjedomuje. No řikám, lešeňí bilo dřevjední nebo pak bilo kovoví a to bili kozi anebo bilo trupkoví lešeňí, že jo, k tomu bili žapki a bili sponki a todle tagže… [A ti žapki a sponki, to bili ňákí ti kovoví čásťi teda?] 247
Taki kovoví no. [Ňákí nástroje na mňeřeňí, vážeňí třeba? F čem se vodvažovalo nebo přemňeřovalo?] Na to rovnáňí sem řikal ta vodováha a ta olovňice. No pak vječinou normálňe metr. Bili svinovací, bili skládací. No a jako jiní vodvažováňí tam fcelku nebilo. Poňevač to se víceméňe vodmňeřovalo buť na kolečka, nebo na pitle, že jo. Třeba se ďála beton, tak jedna ku čtiřem. To znamenalo štiri kolečka písku, že jo, a pitel cementu. Tagže na kubík betonu padlo šestnáct koleček písku, štiri pitle cementu a to dalo kubík betónu. Diš se omítalo, používali se omítňíki, se tomu řikalo. To se naházeli takoví páski, svisle, jo, srovnali se laťí, strhovačkou, a ti se ďáli tak zhruba metr od sebe, jo, a zas potom se do toho vomítalo a strhávalo se to laťí. Anebo se používali, jeden čas sme používali kovoví omítňíki. To bil kus, třeba dvoumetrovej kus kulaťini a na jednej straňe se uďála skobička, jako jo háček, kerej se zarazil do spári, do toho zďiva. No a podle toho se pak strhávali už vomítki. K tomu se používali laťe. To se vječinou řikalo strhovačka. Bilo to kus hoblovanej rovnej laťe. Pak bili hoblíki. Bil dřevjednej hoblík, bil glejťák, bil novodurovej hoblík, že jo, na nanášeňí malti no. Glejťáki se vječinou používali, to bili plechoví, jo, takoví menší, ti se používali na rovnáňí betónu. Gdiš se ďáli glejtovaní podlahi, cementoví, anebo gdisivá se dost ďáli pálení vomítki, takle v prádelnách, koupelnách, kotelnách. To bila cementová omítka. Ta se pak tim glejťákem jako zahlaďila a ješťe se to upravovalo jako papírem, dohlaďilo. [A ňákí třeba nářaďí, jestli si fspomenete, co se používalo gdisi a co uš teťka třeba vúbec neviďíte, že bi ňegdo použil, že uš uplňe…?] No co jako vimizelo, bili s tech lžic, bili esofki. Ti se používali hodňe na omítki a na fasádi jako takoví, vevňitř i na fasádách. To bila vječí žlica, vječí otvor, a mňela držadlo jako do tvaru es. Vona bila taková, jako že se na ňu víc nabíralo, tak bila vivážená ťím pádem. Poňevač držela nat středem té vlastňí žlice. Jinak žlica jako taková bila normálňí. [A to uš se nepoužívá, že uš je místo toho ňeco jiního?] Já si mislim, že uš to neska ňigdo aňi nezná. Poňevač vječinou vomítki, diš to čovjek viďí, tak se ďelaj jenom pod hoblík a lepidla, že jo. Tagže to uš se tahá malejma hoblíkama. Co tam k temhletem vomítkám… [A cihli třeba? Fspomňel biste si ňákí druhi nebo jaká se k čemu používala?] No cihli bili… Bila normálňí cihla plná. Ta mňela dvacet devjet krát štrnáct a púl krát šest a púl nebo sedm to bilo. Toho samího tvaru bili dvouďeroví cihli dutí. Tidle plní cihle se používali na nosní zďivo, jo, to bilo obvodoví zďivo, středoví příčki, gde bili, na tom leželi stropi, že jo. Tidle dutí cihli se používali na příčki, ať uš třeba patnáctku příčku nebo štorcku, jo. Štorcka bila jenom na sílu tech šest sedm centimetrú, patnáctka bila na tech štrnáct a púl 248
plus vomítka. Tak se řikalo patnáctka. Pak bili vošťinki nebo cédéem, správňe řečeno, ale řikali se tomu vošťinki. Ta mňela dvacet pjet na jedenáct a púl na jedenáct a púl. A bila jako ďerovaná, jo, tam bilo kupa ďer, abi bila vodlechčená. No a pak se ďáli bloki, jako cédébloki správňe řečeno, mi sme tomu řikali skráceňe bloki. A ti bili třeba třicet na pjetadvacet a na pjetadvacet, jo, to bili uš takoví… A to se používalo taki na nosní zďivo, jo, tidleti. Ti příčkofki bejvali ješťe potom štiri centimetri silní a bila třicet na tech pjetadvacet mám dojem, že to bilo. Ale bili jenom štiri centimetri silní. Mezi ňe se kuli spevňeňí třeba po pár šárech fkládal prut železa nebo ňáká slapší pásovina, abi to dost spevňilo prosťe. [A třeba písek? Taki se ňák jako rosčleňoval, ňákej třeba jemňejší pro ňeco, hrupší?] Bil písek kopanej, bil písek plavenej nebo říčňí, že jo. Kopanej písek se používal na zďivo, na vomítki. Říčňí píski se používali hlavňe na betóni. Kopanej písek, vječinou to bilo tadi s tech pískoven vot Svitaf, tadi s Kunštátu, že jo, s Prosečska. A zas tam na zďivo a na vomítki moh bejt jako takovej hrupší. Přesejval se přes normálňí sejto, přes katr. No a na pucífku, na tu uš, na štuk, se přesejval ešťe na jemnejch sejtech, třeba dvje a púl zrňeňí nebo tři milimetri zrňeňí, jo, a takle. [A ta pucífka, to bil ten štuk?] To bil ten štuk. To uš ta bila povrchová úprava. Uďála se hrubá vomítka a na to se natahoval ten štuk a to se filcovalo. To se používal filc, na takovím taki hoblíku malím. No a máčelo se to vodou a filcovalo. [A ješťe teda jestli biste mňe moch popsat, jak se ďála ta malta?] No tak ti pomňeri bili rúzní. Voda, písek, cement, hašení vápno. A s toho se vitvořila prosťe taková řeknu kaše, no, malta. Na zďivo se používala třeba hustčí. Na vomítki uš se ďála trochu řitčí, abi se to na tej zďi lechčejc rostáhlo. [A vod betonu se to lišilo…ten se dával na podlahi?] Betoni se dávali na podlahi, z betonu se ďáli překladi, jo. Gdiš todle uš potom bili překladi se normálňe s Prefi dováželi. Ďáli se vjence, jo, gdiš se vizďilo hrubí zďivo, tak se barák nebo ta stavba vošalovala. Uďál se ze dřeva šaluňk, uďála se do toho armatúra ze železa a zalilo se to celí betónem. A ten barák tim je vlastňe jako staženej, spevňenej. [A ten šaluňk a ta armatúra, to je teda ňák součást toho vjence?] Šaluňk se pak votkril, vodďál, jo, ale armatúra vostala f tom betónu. To je součásťí toho vjence. Ta nebila vúbec viďet. To bilo zabetónovaní prosťe. [A dlážďeňí? Taki ste ďelal ňákí dlažbi a takoví? A jestli jsou ňákí druhi dlažeb?] Sou, sou. Sou keramickí dlažbi, sou cementoví dlažbi, no a jinak asi ne. Keramickí a betonoví, no cementoví. Pak bili jenom třeba betonoví dlažbi, to sou, řeknu, ďáli se dvacet na 249
dvacet, třicet na třicet, padesát na padesát. To sou takoví ti bježní do zahrat nebo to. Pak bili terasoví dlažbi, jo. To bila betonová dlažďice, ale mňela povrchovou úpravu na tej lícňí čásťi. Ďáli se s toho f chodbách dlažbi nebo schoďišťe se s tim ďáli. To bilo broušení takoví kameňivo vlastňe na tom. Uďála se betonová dlažďice a na to se uďál kameňinovej povlak a ten se zabrousil, tagže to bilo prakticki hlatkí, jo. Ďálo to takovou zrňitou struktúru. [A gdiš se staví takoví ňákí zvláštňí vjeci jako schodi, komín nebo balkón?] Schodi taki, no, buť se betonovali, jak se říká, na mísťe anebo bili montovaní. To pokaď bili montovaní, tak se ďáli ramena a pak schodňice. Ti ramena se usazovali z jedné podesti na druhou, jo, a do toho se potom sázeli ti vlastňí schodi, ti schodňice, jo, jedna za druhou. To uš muselo bejt přesňe rozmňeření. Naďáli je f Prefje. Jinak gdiš sme betonovali na mísťe, jo, tak taki, že jo, řeknu tadi ze zeme na ten stúl. Tak se uďálo, potšalovalo se to dřevem, celá taková jako plocha. No a buťto to bilo volní, tak se šalovali i boki anebo to třeba bilo v barákách, f chalupje, tak to bilo mezi zďima, tak se višaloval jen ten spodek, ta šikmina, a do toho se zas muselo uďelat přesňe podle projektu armatúra. No a na to se pak betonovali ti vlastňí schodi. Ďáli se, jednotliví stupňe se ďáli s prken, jo, že mňel prkno takle, k tomu bilo čelo, vibetonoval se kus té… Dalo se prvňí, vibetonovala se jako plocha a na todle se, na tu hranu, se posaďila tadleta další schodňice a zas se betonovalo dál, jo. A do toho pod ťím bil beton s tou armatúrou a ešťe se vopčas přidávali armatúri do tech vlastňích schodú, takle do toho. A u komínú co bich řek… Komíni bila prakticki součást třeba obvodovího zďiva nebo středové příčki. Komínovej prúduch se buť nechával čistej, cihelnej, čtvercovej, nebo se vimazávali. To při tom zďeňí, jo. A pro ulechčeňí sme mejvali buť špalek dřevjednej, jo, třeba řeknu púl metra nebo i metr, jo, a ten se do toho posaďil a jak se zďilo, tak se kolem ňej dávala malta. No a pak se s ňím zakrouťilo, popojelo vejš a jelo se dál. Takže ten prúduch bil vimazanej maltou, že nebil přetpoklat, že to ňegde bude profukovat. No a pak dál se dávali vloški takoví keramickí, jo. To bili púlmetroví, podle síli komína, jakej mňel bejt, bili třeba patnáctki nebo dvacítki, jo, pjetadvacítki. Takoví jako keramickí rouri, jo, a ti se stavjeli na sebe a kolem se to vobezďívalo, jo. A nahóře se pak ďál betonovej klobouk bich řek. [To bilo to, co bilo jako viďet?] Ten vjenec nahóře, ten bil viďet uš a ďál se jako, jak bich to řek, komín, že jo. Tak von přesahoval, abi ta voda, gdiš pršelo, nesťíkala přímo po komínu. Pak tam se do toho dávali komínoví dvířka dole a ňegde f púdňích prostorách kvúli čišťeňí. Dóle kvúli vibíráňí sazí, že jo, f púdňích prostorách vječinou kvúli čišťeňí, abi tam komiňík moch. No a balkóni bili zas součásťí řeknu třeba stropu, jo, jak se kladli stropi a ňegdo chťel ten balkón potom f tom poschoďí, tak gdiš se ďáli keramickí stropi nebo s travers, jo, tak pro ten 250
balkon uš se visazovali podle potřebi na tu dílku nebo šířku balkonu, se visazovali uš ti traverze ven. A do toho se zas pak fkládali vloški a pak se to celí zabetonovalo. Tam bila víhoda, že na tí traverze moch uš si navařit přípravek pro udržeňí zábradlí, že jo. Pro ti, gdiš to bili keramickí nosňíki, tak musel jenom zabetonovat ňákí platle do toho spotku, abi si moch pak navařit další… [Žena: Co sou to platle?] No kus ňákího železa, že jo, řeknu, kus železa s tičkou ňákou. No a to čouhalo pak s toho betónu, balkonu a na to se pak navařilo to vlastňí zábradlí. [A gdiš ta stavba vzňiká, tak ňák ti čásťi, jak se nazívaj postupňe?] Jak bich to tak ňáko… No takle. Každej stavbje přetchází projektová dokumentace, že jo. To je jasní. A tej bi se mňel každej stavebňík nebo stavař držet. No a teť teda řeknu, začnem základama, jo. F projektu je daná hloupka základú, šířka základú a struktúra, jakej beton, jakí kameňivo do toho přidávat, že jo. Tagže vječinou se základi kopali na zámrzovou hloupku. A ta je rúznorodá. Co kraj má jinou. Tadi u nás se počitá vosumdesát až devadesát centimetrú základovou, teda zámrzovou hloupku. A to se říďí, podle toho se říďí hloupka základu. Zároveň se podle toho říďí i hloupka pro vodovodňí řát, jo. Nemňel bi jít vejš, jak nat tu zámrzovou hloupku a takovídleti vjeci. Gdiš se vibetonovali základi, gdiš se vibetonovali do úrovňe zemini, že jo, terénu… No a na to se podle projektu, podle toho jak třeba chťel, jestli bili potsklepení domi, vječinou tenkrát jo, tak se uďál šaluňk, jo, zas. Višalovalo se ze dřeva, že jo, s prken a do toho se vibetonoval zas ešťe takovej jako vjenec a na to uš se třeba zďilo. A zďivo šlo, to bil suterén, se řikalo, že jo, na vejšku třeba tech dva a púl metru. Uďál se prvňí záklop strop a jak řikám, buťto to bili keramickí stropi nebo to bili mijako vloški a bili cementoví, betonoví íčka, jo, prúvlaki. Do toho se dávali škvároví vloški. No anebo bili traverzi a hurdiski, pálení. To bili takoví jako cihelní… Ona bila řeknu metr dlouhá, třicet široká, mňelo to pjet ďír, abi bila vodlechčená, že jo. Na tu traverzu vlastňí bili takoví patki, se tomu řikalo. Vona bila jako patka a ta se rosklepla a na tu traverzu se takle z vobou stran nasunula, nalepila maltou a na druhou traverzu, do toho se… Voňi bili sešikmení a ti hurdiski taki, tagže ta patka, jak se nalepila, namázla se navrch taki maltou a ta hurdiska se do toho pjekňe zamáčkla a ďálo to dóle tu rovinu. No a na to se pak ďáli betonoví zálifki ješťe pro spevňeňí. Ňegdi se to zamázlo jenom řítkím, todle, betonem, abi se to jako spevňilo trochu. Na to se navozila škvára nebo takovej ňákej písek a to a pak se ďáli teprve betonoví podlahi. No a gdiž bilo todleto, uďál se zase ten vjenec, jak jsem řikal, takovej, jo, na spevňeňí, no a zďilo se dál, třeba další poschoďí, jo. Tagže začínalo se základama, prvňí ten bil suterén, se
251
řikalo, no a pak šlo přízemí, patro, druhí patro. Nebo gdiš to bil roďinej domek tak sklepeňí, přízemí a třeba potkroví nebo takle. [Třeba ješťe k ťem vomítkám, co vás napadá? Jestli bilo třeba víc druhú?] Vňitřňí vomítki nebili rozliční, jo, to bilo hrubá vomítka a štuk, jo, ale na fasádi, tam ano. Tam se ďáli buť taki, jak řikám, ti štukoví vomítki jenom a ti se barvili. Po pár letech se naťírali. Pak se ďál brizolit. To je bježní, co na tech barákách bejvalo, na tech chalupách, že jo. Uďála se hrubá vomítka a na to se ďál brizolit. Buť se míchal na mísťe na stavbje anebo, gdipak to tak začalo, uš na to bili míchárni a kupoval se hotovej. Jinak gdiš se míchal na mísťe, tak se vječinou ďál taki s toho říčňího písku, páč von mňel lepší struktúru, že jo, soudržnost a to, ten říčňí písek i zrňitost. A to se škrábalo. To bili škrabáki voceloví a tim se voškrabalo, že jo, a vono to ďálo tu zrňitost. Viškrábali se s toho ňákí ti, visipali ňákí ti kamínki a podle, jakí f tom bili, bila zrňitost todle. No a teť se barvili. Třeba uďál plochu řeknu svjetle, přírodňí, do toho vedle uďál pás třeba ňákej hňedej nebo zelenej. Tak jak gdo to chťel. Ďáli se vlisi, ti páski třeba kolem ťech voken, barevní, ti dva tři centimetri a púl centimetra hlubokí. A neska… [Žena: Viškrabáváňí ne?] Dalo se viškrabávat rúzní ti zgrafita. Tadidle jak je ten panskej dvúr, tak to sou ti zgrafita, nebo na zámku. Ti zgrafita, to sme na tom panskím domňe právje ďáli taki. To se uďála vomítka bílá. To se dávalo do povrchu, už do toho štuku se dával bílej cement místo normálňe tmavího, šedího. No a pak se ti zgrafita viškrabávali, jo, vostrím, prosťe pilkama na železo. Vona to bila hrozná práce, to nebila legrace. Mi sme s tim ňákí velkí skušenosťi nemňeli. Copak gdipak se to naposled ďálo, gdisivá na tech zámkách. A přišli s tim, no tak sme povidali, risknem to. Pudem do toho a hotovo. No a jako povedlo se to. Tagže todle bili ti zgrafita, ti škrabaní. Jinak na tech brizolitech taki dokázalo, se dalo ďelat rúzní ornamenti. Ale to už bilo vjecí spíš toho majitele, jak gdo se na to ďíval. Jestli chťel nebo nechťel. [Žena: I rúzná ta hrubost, že jo.] No to bilo podle zrňitosťi písku. Jak gdo chťel. Gdiš todle, tak se i přidalo jako hrupšího. Třeba na ňákej ten pás nebo to. To uš prosťe… [Žena: Slída se taki…] Tam se dávala i slída, ano. Správňe řikáš. Tam bila i ta slída. Že to se blejskalo. [Žena: Ňegdo toho tam má aš moc.] Bilo to pjekní, ale taki zas. Gdiš toho bilo hodňe. To se ďáli tidleti. Brizolit, normálňí ta filcovaná, že jo, pak sme ďáli stříkanou. To se zas uďála hlatká vomítka a pak se brizolit jako takovej uďál řítkej, to bila řiďina, taková kaše jenom a stříkalo se to přes košťe. To bili 252
prouťení košťata, starí, březoví. To si ješťe musel upravit, abi to nebilo, jo, rostřepaní. To musel vostříhat. To se do toho namočilo, do té malti, a přes klacek se to stříkalo. Ale jinak to bil vlastňe brizolit jako takovej. Pak na to začali bejt takoví strojki, taková mašinka. To bil takovej bubínek s klikou a f tom bili takoví voceloví páski. Tak si do toho tou fankou nalil. Na držeňí to nebila legrace. To se třeba ze žebříku nedalo ďelat jen tak. Tak s toho lešeňího to držel vlastňe přet sebou a jak na flašinet a stříkal. Tagže to bilo todleto. To je ta stříkaná. No neska uš se ďelaj fšechno tahaní vomítki, že jo. Nalepjej brizolit, zatáhnou to lepidlem a na to sou tidleti vomítki. Neska uš aňi ňigdo nemíchá, to uš se kupuje. Je to heskí. Sou to pjekní fasádi, mňe se to jako líbí. Je to jednoduší potstatňe, neňí to tak pracní. Jak řikám, neska zedňíkoj stačí kolečko, kíbl, vrtačka z metlou a hotovo. A malá žlica z malím glejťákem. A má vistaráno. U komínú v budovje nebo f chalupje komín normálňe nahozenej, že jo, nat střechou sme spárovali, jo. Zďili se vječinou s šamotovejch cihel, jo, nat střechou, vot střechi vejš, ti šamotoví cihle, a to se spárovalo. To bila spárovačka, bilo to zas, dala se koupit, mi sme si je vječinou ďáli taki. Kus kulaťini, drátu, takle vohnul, takle vohnul, viklepal, jo. Cement nabral na žlicu, cementovou kašu a tou spárovačkou to do té spári zatách, protách a šťetkou ješťe pak přejel a celí takle vispároval a pak se navrch ďál ten betonovej klobouk. Jinak co, nářaďí, já nevim, tam bilo zedňickí kladífko, že jo. To je z jednej strani takřka normálňí kladífko, tim se dali zatlouct řebíki. No a na druhé straňe to mňelo jako sekáček. Tim se sekali cihli, že jo. Gdiš se sekali cihli, tak podle toho, co se zďilo, jak se zďilo. Ďáli se na páski, vazba nebo na tříčtvrtki, jo. Tagže gdiš řeknu, mňel jsem třicítku normálňí cihlu plnou a zďili sme, že jo. Tak se dala cihla takle, cihla takle a mezi to se dal takovej pásek z další cihli. No a pak se cihli votáčeli, abi to prosťe překrejvalo. Nesmňeli ti spári jít na sebe, jo, a zas. Pásek a zas. A gdiš to bilo na tříčtvrtku, tak se s té dlouhé cihli votsekával takovej kvantlík, jo. Kvantlík a ten zbitek té cihli bil vlastňe, ta cihla bila pak tříčtvrtka nebo devítka. [A ten kvantlík, to bil ten zbitek?] To bil ten zbitek. Ten šel prakticki vňiveč. Proto se víceméňe zďilo na páski, páč tam vlastňe skonzumoval, spotřeboval fšecko. Tam jako… Vazbi cihel tech bilo nespočet. To aňi uš čovek ti názvi… Holancká, křížová a já uš aňi nevim, co to fšecko bilo. Zďivo vječinou bilo čtiricet pjet, obvodoví zďivo na čtiricet pjet sílu. Poňevač bili ta třicet dlouhá cihla a k ňí se přikládala ješťe vopačňe na patnáct a zas pak vopačňe, jo. Do kubíku zďiva techhletech cihel, jak řikám, padlo dvje sťe vosumdesát, to skonzumovalo. Tagže vono to ňeco bilo, neš narovnal kubík zďiva. Síli zďiva bili rúzní. Vječinou to bila ta pjetačtiricítka, na chalupách, na tech domkách, co se ďálo. Šedesátki uš málo. To bilo vječinou tidleti starí domi, gde se zďilo 253
s kameňí, no tak holt abi todle... A středoví příčki se ďáli vječinou třicet, co bili nosní. Pak takle ti se ďáli patnáct anebo na štorcku jenom ti vosmički, desítki. Nadzemňí zďivo, jako sokle, jo, podezďífki a to, se ďáli kamení. Buť se ďáli betonoví a lepili se na to pak ňákí vopkladi anebo se ďáli kamení. Tam se používal vječinou zderaskej kamen, žulovej. No nebo se používal se i stašofskej kámen, černej, a ten se prosťe ješťe upravoval, abi ti hrani… Gdiš to bil ten hlavňe stašofskej kámen, tak von mňel vostrí hrani. Tak se vzala pemrlice, to bila palička, ale na spúsop jak na maso, zubatá. Vona nemňela vostrí zubi, takoví ploší… [Žena: To uš neska ňigdo vopravdu nezná.] Tomu se řikala pemrlice. No a ten kámen, jak se voklepával, to vostří, ta vostrá hrana, vono ho to trochu zavoblilo. Tak kuli spárováňí potom to bilo i lepší. Tak se řikalo šlochovat, vošlochovat ho. [Žena: To je názvú…] To je vo to si fspomenout. K tomudle se človjek dostal dost málo uš tenkrát, k tomudle kameňi. Ďelal sem to taki, ale řikám, dost málo. Tagže pemrlice, šlochováňí, to je spojitost s ťim, toho kamenem a ten se používal, jak řikám, na to zďeňí ťech terasú nebo soklú u chalup, jo. Ňegdo si zďil i kamení komíni na tech vilkách takle. Klenbi se ďáli, že jo, ďáli se klenutí stropi nebo, ale mi uš jako málo. Na to museli bejt kloudní cihli, kloudňe pálení. [Ješťe na vápno bich se vás zeptala…] Hašení vápno bilo s kusú, že jo. To přišlo z vápenki vlastňe kusoví, kameni a to, tak to se hasilo. Nechávalo se tak minimálňe rok, nahasit, uhašení, poňevač jinak bila tendence… Gdiš třeba to použil na vomítki nebo to, do zďiva to tak aňi nevaďilo, ale do vomítek. Voňi f tom sem tam ňákí pecki vostali a vono to střílelo pak. Uďáli se vomítki a najednou to vistřelilo, taková pecka, jo, a uďála se ďirka. Tagže minimálňe rok se nechávalo hasit uhašení jako. To se hasilo do ďíri, do zeme, jo, třeba padesát metrákú, sto metrákú, a to se míchalo taki f tech karbovnách, jo. Nalila se voda, do toho se nasipalo ňekolik koleček vápna. Nesmňel to přehnat, pak nestačil nosit vodu. Poňevač gdiž bilo vápno kvalitňí, tak teda hasilo richle. No a musel to taki hrabat jak tu maltu, rozhrnovat. No a aš to přestalo vlastňe vařit, protože to se normálňe vařilo, to i střílelo, jo. To bilo nebespečné. Tak gdiš to přestalo pak vařit, tak se pot karbovnu dalo sejto a nat tu ďíru, tu vápenou ďíru, a přes to sejto se to s tej karbovni poušťelo. Vona mňela uzávjer, takovej šupák, no a vililo se to do té ďíri a pak kameňí se zbilí hoďilo prič. A hasilo se další. Pak bilo i prachoví vápno, nehašení, to uš se dalo hasit třeba asi dva dňi dopředu jenom, do ňákího sudu a to… Jinak bilo hidraulickí vápno, to bilo na spúsop trochu cementu, to moch používat hnet, no a… S timdle prachovím vápnem sme získali jednou skušenost takovou. Sme ďáli f Poličce a uš sme zďili komín a přišlo nám todle 254
prachoví vápno. A ňigdo nevjeďel, nemňeli sme s tim skušenosťi. Povídáme, tak namícháme maltu na komín. A mi sme druhej den přišli a komín bil roskvetlej. Poňevač vono se to na tom komíňe začalo pak hasit, tagže to nabilo, ta malta, a komín roskvetl. Tak teprve sme vjeďeli, vo co de. A ňigdo neřek, prosťe musí se to hasit. Jinak…haki-lešeňí bila ta skládačka taková, kozi, na to se dávali uš pak jenom fošni. Dál…dveře. Tak sou kovoví zárubňe neska, dříf to bili dřevjední, to se řikalo futra. No… Já sem začínal vječí stavbu, sme mňeli to kino. Tak prvňí co bilo vikopat jámu na to vápno. Nahasit vápno. Meziťím nám vihráp nahrubo základi po obvodu. Mi sme to pak uš museli dočisťit, dokopat. Ďáli se tam prostupi pro vodu, pro kanalizaci. Gde to mňelo bejt, tak se nechávali, ďáli se truhlíki dřevjední. Ti se tam do tech základú zabetonovali a tim se pak tahala kanalizace, voda, elektrika a todle fšecko.
12.1.11 Zednictví II. Tak sou zedňíci a sou opkladači, tak to bilo dříf. Neska uš sou zvlášť řemesla, kerí ďelaj třeba sádrokartoni, ale to bich řek, že to zedňíci nejsou. Tak sou zedňíci a vopkladači. Možná sou i betonáři, dřív bili na stavbách. No to bi tak asi bilo. A ti co ďelaj s kamenem třeba, kameňíci. To taki ďelali zedňíci. [Oblečeňí nebo ochraní pomúcki, co se tak používá?] Na velkejch stavbách se museli používat ochraní přilbi. Já sám sem f tom ňigdi v živoťe neďál a sem rát, že sem se tomu vihnul. [Pak teda základňí nářaďí a nástroje.] Základňí nářaďí pro zedňíka je zedňická lžíce, nabjeračka, ňemecki žufan se řikalo, zedňické klaďífko a olovňice. To bilo základňí zedňickí. Pak dál sou třeba palička, majzlík a na vomítku bilo dřevjené hlaďítko, novodurové hlaďítko, rúzná ocelová hlaďítka sou, zubatá, hlatká, filc, molitan. To sou fšecko hlaďítka, kerí sou nalepení na dřevjenej podlošce. Neska už zas při tech novejch pracích sou potřeba rúzní hoblíki na provedeňí strukturi tej vomítki. Třeba dříf se stříkalo košťetem. Uďála se fasáda, tak se používali košťata. A pak bili takoví strojki na to, ti se dali koupit. Na brizolit bili škrabáki, rúzní pilki na rovnáňí, no a hlavňe taki laťe zedňickí, kerejma se ďelala rovina na rohu, zedňickí háčki, rúzní gbelíki, zedňickí kolečko, kalfasi, no a dál sme potřebovali lešeňí taki. Lechkí lešeňí, gdiš se ďála fasáda, ťeškí lešeňí, gdiš se zďilo. Bila vječí váha, abi ti zedňíci s tim materijálem nespadli, tak to bilo
255
tagzvaní ťeškí lešeňí. No a dříve bilo dřevjení. Ďálo se dřevjení lešeňí, pak gdiš přišla novjejší doba, tak bilo trupkoví lešeňí. Pak bilo novjejší haki-lešeňí, kombinovalo se s trupkovím. [A říká se ňák třeba ťem částem, gdiš se to lešeňí staví a spojuje?] Tak gdiš sou dřevjení lešeňí, tak sou stojki a pak sou další nosní prfki. Gdiš sou trupkoví lešeňí, tak sou trupki rúzní délki a spojuje se to žapkama. A pak bili spojovací ďíli. A na to bili specijelňe virobení podláški, kerí museli mít určitou nosnost. Na to bila norma a ti podláški museli bit z předepsanej tloušťki prken a musel tam bit správnej počet hřebíkú. No na to bila skrátka norma. Haki-lešeňí se skládá ze stojki, příčňík, podélňík a vistužující lana. Ti se dávali křížem, abi lešeňí jako nespadlo. A ješťe kotevňí prfki do fasádi. Bili kotvi, kerí se zašroubovali, a pak se to zajisťilo, abi nevodešlo s tema zedňíkama. No a neska to novodobí lešeňí, to uš se montuje, to sou takoví ďíli. [A nástroje na mňeřeňí, vážeňí?] V dřívjejších dobách to bila olovňice. Neska uš se používaj rúzní vodováhi, kerejma se váží na vodorovno i na svislo. A potom neska uš sou lejzroví mňeřidla, kerejma se přenese vodorovná rovina, neš se začne ďelat podlaha. Dříf se to ďelalo tagzvanou haďicovou vodováhou, to sou spojené nádobi, ňemecki šlauchváha. Tak to se ďálo dříf šlauchváhou a neska uš sou na to ti rúzní niveláki. Tim si dá vejšku a nemusí přenášet a ďelat čárki. Vodorovní dopravňí prostřetki bili dříf ti stavebňí kolečka. Dříf ješťe bili japonki. To bili vječí takoví dvoukoloví kočári nebo jag bich to řekl. Používali se rúzní haďicoví dopravňíki, že to bil švink nebo vomítački. To bila míchačka, kerá virábjela zrovna haďicou beton nebo maltu a stříkalo se to na zďivo. [Pak ješťe bich se zeptala na vječí stroje na stavbách.] Smňesi se virábjeli v míchačkách. Sou rúzní tipi. Na vječí mnošství betonu bili betonárki dříf na stavbách, rozváželo se to třeba nákladňím autem se sklopkou. Neska uš sou centrálňí betonárki a rozváží se to autodomíchávačem. A dopravuje se to, sou stroje švink, s toho domíchávače se to sipe do takovej násipki a ten švink to haďicí dopravuje třeba do třeťího patra a na to místo, gde to je potřeba. No a jinak sou stavebňí vítahi. Pak sou rúzní druhi stavebňích jeřábú. Malí prestojeřábi a pak sou velkí jeřábi. A materijál se převáží velkejma nákladňíma autama sklopkama. [Ješťe bich se zeptala na nářaďí, ňeco, co teťka uš se vúbec nepoužívá.] Nepoužívaj se malí prestojeřábi. Ten se postavil k šachťe a tahali se jen takoví menší nádobi z hlínou. Rúzní rourováki, do kerejch se muselo tlouct paličkou a rukou otáčel a ďelal otvor. To neska viřeší fšecko vrtački. [A cihli. Určiťe sou mezi ňema rozďíli?] 256
Dříf se hlavňe zďilo s pálenejch cihel. Ti sou potřeba na izolačňí příčki. Nebo sou virábjení neska pohledoví cihle. Ale jinak se vječinou ďelá s cihelnejch blokú. To třeba nahrazuje pjet cihel nebo devjet cihel. A sou tepelňe izolačňí. Pak sou vápeno-pískoví cihle. Ti se používaj třeba na ňákí sloupki nebo na ňákí komíni nebo vjeci, kerí odolávaj povjetrnostňím vlivúm. No a pak se přešlo na ten itonk. Novjejší materijáli maj dobrou tepelnou odolnost. Na tu se v dnešňí dobje hleďí. Pak se k tomu používaj malti tepelní, tagže nejsou žádní tepelní mosti, jako mi dříf sme viplňovali jag vodorovní, tak svislí spári vápenocementovou maltou a ťím ti zďi nebili tak tepelňe izolačňí. [Múžem navázat tou maltou. Múžete říct postup, jak se ta malta ďelá?] Dříf se ďelala malta s písku, vápna a cementu. A voda samozřejmňe. Na zďivo bila potřeba jiná a na vomítki taki jiná. A pak teda se ďál beton. Ten taki podle toho, kam se dával. [Ješťe bi sem se zeptala na píski. Jak se to ďelilo?] Tak bil kopanej písek, ten se používal vječinou na zďeňí. A bil šťerkopísek, kerej se používal na beton. Písek má rozhodující vlastnosťi na kvalitu toho betonu. Gdiš musel bit dobrej beton, ješťe se do toho přidávali drťe. [A vápno?] Vápno bilo kusoví a granulovaní a mletí. Aš se postavili noví vápenki, tak pak už bilo mletí vápno. To bilo f pitlích. Bilo vápno na hašeňí a vápení hidrát. Vápení hidrát je pálení vápno. To uš se nemusí hasit, to se jenom namáčí. Víhodu mňel vápení hidrát, že se mohlo s toho okamžiťe zďít. Vápna na hašeňí se museli den přetťim, gdiš to bili prachoví vápna, tak stačilo den přetťim uhasit a mohlo se pracovat. Kusoví vápno se muselo uhasit a nechat třeba tíden vodležet. Granulovaní vápno, to neňí kusoví, ale má rúznou zrňitost. [A mohli bi sme to vzít ňák od základú, gdiš se staví dúm?] Gdiš se bude stavjet na zelenej louce, tak se prvňe musí uďelat skrífka. Přijede bagr nebo buldozer a uďelá skrífku. Odhrne humus, zeminu ukliďí. Pak se vimňeří stavba. K tomu se používá nivelák. Lavički se uďelaj, na to se nanesou víški. Uďelá se púdoris toho baráku. Tam se fšechni ti zďiva zamňeří. No a pak přijde kopáňí základú. Buť je barák potsklepenej, tak se vikopou celí sklepi. A hnet se pak vikopou základové pási f tej stavebňí jámňe. Gdiš se nepotsklepuje, tak se vikopou pási pro hlavňí zďivo. Bagr ješťe uďelá základi pro hlavňí nosní příčki. Pro rozďelovací příčki pak uš sou základi na potkladovej desce. Zabetonujou se základi. Ďelá se celá základová deska, to znamená hrubí beton po celé stavbje.
257
No a pak uš se múže zďít. Vizďí se hlavňí zďivo, uďelaj se otvori, na to se daj překladi, pak se uďelaj stropi. Ukončí se to zďivo prvňího patra ňákím železo-betonovím vjencem. Ten vjenec stahuje tu stavbu a zajišťuje ňákí nerovnomňerní sedáňí. Na vjenec se uďelaj stropi. Na vrchu se uďelá zase ňákej potkkladňí beton, abi se po tom dalo choďit. Ti stropi musí stuhnout a pak se pokračuje dál. Tak se vizďí šťíti. Vizďí se bočňí zďivo, pokut je nadezďífka, a uš se připravuje vazba. Pak přijdou tesaři, pokrejvači. A ťim máme jaksi hrubou stavbu. Je dobře, gdiš projde zimou. Vimrzne, povolí. Na jaře se začnou ďelat vomítki, vopkladi, nakonec se ďelaj betoni. [A co schodi, gdiš se ďelaj?] Schodi sou rúzní. Třeba montovaní, terasoví na traverzách, múže mít monolitickí. Potšaluje se to a zabetonuje se to. Pak se stupňe obloží dřevem nebo se voptáhnou pvc. Já bich propagoval betonoví schodi monolitickí, kerí se zabetonujou na mísťe. To se teda uďelá bedňeňí, musí se uďelat šaluňk. [A dlažba? Rozlišujou se druhi?] Záleží, kam je ta dlažba. Dlažbi sou rozďelení podle obrusnosťi. Sou glazovaní. Jinak dlažba se lepí na beton. Dříf se to lepilo na cement.
258
12.2 Obrazová příloha Mapa s vyznačením zkoumaných lokalit31
Mapa českých nářečí s vyznačením českomoravské nářeční podskupiny a jedné ze zkoumaných lokalit (obce Rohozná – bod 502)32
31 32
[online] [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: . BALHAR, Jan a Pavel JANČÁK. Český jazykový atlas. 1. vydání. Praha: Academia, 1992, s. 43.
259
12.2.1 Klempířství33
Obr. 1 Části žlabu
Obr. 2 Pákové nůžky
33
Zdroje obrázků: JEŽEK, Aleš. Klempířství. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003., MĚŠŤAN, Radomír. Klempířské práce na stavbách. 1. vydání. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1989.
260
Obr. 3 Stolové nůžky
Obr. 4 Stáčečka
12. 2.2 Řezbářství a zpracování dřeva34
Obr. 5 Lupenková pila
Obr. 6 Rámová pila 34
Zdroj obrázků: MINÁŘ, Marek. Řezbářství. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005.
261
Obr. 7 Širočina
Obr. 8 Štípací sekyra
Obr. 9 Teslice
Obr. 10 Řezbářská palička
12. 2.3 Včelařství35
Obr. 11 Včelařská kukla a včelařský klobouk
35
Zdroje obrázků: VESELÝ, Vladimír. Včelařství. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Brázda, 2003., ŠKROBAL, Dimitrij. Včelařův rok. 3. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1970.
262
Obr. 12 Úly univerzál (nahoře) a budečák (dole)
Obr. 13 Části úlu (1 – medník, 2 – mřížka, 3 – rámek, 4 – plodiště, 5 – česno)
Obr. 14 Rojáček
263
12. 2.4 Zednictví36
Obr. 15 Holandská vazba
Obr. 16 Křížová vazba
36
Zdroj obrázků: KOHOUT, Jaroslav a Antonín TOBEK. Zednictví. 8. vydání. Praha: Grada Publishing, 1998.
264