Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informační studií a knihovnictví
MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE
2014
Bc. Eva Králíčková
Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informační studií a knihovnictví
Bc. Eva Králíčková
Přístup k elektronickým informačním zdrojům pomocí mobilních zařízení Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Martin Krčál, DiS. 2014
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
V Brně 30. dubna 2014
…………………………………………….. Bc. Eva Králíčková
Podpis vedoucího práce: …………………………………………….. PhDr. Martin Krčál, DiS.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Martinovi Krčálovi, DiS. za ochotu, trpělivost, odborné vedení, cenné rady a připomínky během psaní práce. Poděkování za odborné rady patří také Mgr. Martinu Dostálovi, Ph.D., Martinu Koptovi a Ondřeji Fabiánovi, Ph.D. a také těm, kteří se zúčastnili uživatelského testování Mgr. Tereze Miškechové, Ing. Lukáši Malinovi, Bc. Drahomíru Hájkovi, Bc. Ondrovi Lukášovi, Bc. Tomáši Markovi, Mgr. Branislavu Náterovi, Mgr. Igoru Hlaváčovi, Bc. Tomáši Klajbanovi, Bc. Martinu Sucháčkovi, Zdeňkovi Martináskovi Ph.D., Tomáši Kratochvílovi, Vaškovi Hodinovi a Ing. Michalovi Trzošovi. Poděkování za podporu a trpělivost patří také mé rodině a přátelům.
Bibliografický záznam KRÁLÍČKOVÁ, Eva. Přístup k elektronickým informačním zdrojům pomocí mobilních zařízení. Brno, 2014. 131 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Martin Krčál, DiS. Abstrakt Práce „Přístup k elektronickým informačním zdrojům pomocí mobilních zařízení“ se zabývá problematikou přístupu uživatelů k EIZ pomocí zařízení jako jsou chytré telefony nebo tablety a také postojem knihoven k této problematice. V práci jsou také nastíněny problémy související s ochranou digitálního obsahu. Teoretická část také popisuje metody a techniky pro dosažení a hodnocení použitelnosti jako je uživatelské testování, System Usability Scale apod. Praktická část práce popisuje přípravu, průběh a vyhodnocení uživatelského testování aplikací ebrary, EBSCOhost a Scopus. Klíčová slova: Použitelnost, hodnocení použitelnosti, aplikace EBSCOhost, aplikace Scopus, aplikace ebrary, m-Library, elektronické informační zdroje, mobilní zařízení, správa digitálních práv, uživatelské testování, System Usability Scale SUS
Abstract The master thesis „Access to electronic information resources via mobile devices“ deals with user access to electronic information resources by handheld devices such as smartphones, tablets and so on. Further, the thesis describes the libraries attitude to this technology and the issues related to the protection of digital content. The theoretical part also describes methods and techniques used to achieve and evaluate the usability such as user testing, system usability scale, etc. The practical part describes the preparation, process and evaluation of user testing three applications, namely ebrary, EBSCOhost and Scopus. Keywords: Usability, usability evaluation, EBSCOhost app, Scopus app, ebrary app, m-Library, electronic information resources, mobile devices, Digital Rights Management, user testing, System Usability Scale SUS
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Elektronické informační zdroje........................................................................................... 3 1.1.
EBSCO ........................................................................................................................ 5
1.2.
ebrary ........................................................................................................................... 9
1.3.
Scopus ........................................................................................................................ 11
Mobilní zařízení ................................................................................................................ 15 2.1.
Smartphony ................................................................................................................ 16
2.2.
Operační systémy: ..................................................................................................... 22
m-Library a postoje knihoven. .......................................................................................... 24 3.1.
Příklad zahraniční aplikace ........................................................................................ 31
3.2.
Prognózy a trendy v oblasti m-Library ...................................................................... 32
Zabezpečení obsahu .......................................................................................................... 37 4.1.
Způsoby autentizace v testovaných aplikacích a ochrana osobních údajů, DRM ..... 37
4.2.
Legislativa ................................................................................................................. 46
Použitelnost a uživatelské testování .................................................................................. 49 5.1.
Přístupnost ................................................................................................................. 50
5.2.
Uživatelské testování ................................................................................................. 53
5.3.
Doporučení pro tvorbu mobilních a dotykových prostředí ....................................... 55
Návrh testování ................................................................................................................. 60 6.1.
Příprava ...................................................................................................................... 60
6.2.
Plán průběhu testování............................................................................................... 62
6.3.
Metody a metriky....................................................................................................... 62
Výsledky testování a jejich zhodnocení ............................................................................ 67 7.1.
Průměrné časy a počet chyb a úspěšnost ................................................................... 68
7.2.
Úspěšnost ................................................................................................................... 69
7.3.
Chyby......................................................................................................................... 71
7.4.
Časy ........................................................................................................................... 73
7.5.
SUS vyhodnocení ...................................................................................................... 74
7.6.
Nejčastější problémy ebrary ...................................................................................... 77
7.7.
Nejčastější problémy EBSCO ................................................................................... 83
7.8. 8.
Nejčastější problémy Scopus ..................................................................................... 88
Návrhy zlepšení testovaných aplikací ............................................................................... 92 8.1.
Doporučení pro ebrary ............................................................................................... 93
8.2.
Doporučení pro EBSCO ............................................................................................ 94
8.3.
Doporučení pro Scopus ............................................................................................. 95
Závěr......................................................................................................................................... 96 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 97 Přílohy .................................................................................................................................... 110 Příloha 1. Scénáře ............................................................................................................... 110 Příloha 2. Zadání úkolů ...................................................................................................... 118 Příloha 3 Plán testování ...................................................................................................... 119 Příloha 4 Vstupní řeč pro testující ...................................................................................... 122 Příloha 5: chyby a jejich počty ........................................................................................... 123 Příloha 6: Příklad otázek kladených moderátorem testování ............................................. 125 Příloha 7: Souhrnná tabulka se získanými daty z testování, splnění úkolů, časy a chyby jednotlivých participantů .................................................................................................... 126
Úvod Rozšířenost mobilních zařízení jako jsou chytré telefony nebo tablety čím dál tím více ovlivňuje náš každodenní život. Pomocí těchto zařízení komunikujeme, využíváme je v práci nebo ve volném čase pro zábavu, a také je využíváme k přístupu k informacím. Aktuálním tématem tedy je i přístup k elektronickým informačním zdrojům. 2/3 středoškolských a vysokoškolských studentů v ČR používá internetové připojení v mobilním telefonu.1 Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část, kde je popsáno celkem 5 kapitol, a praktickou část, která přináší 3 kapitoly. První kapitola popisuje elektronické informační zdroje, kde lze nalézt popis vývoje elektronických informačních zdrojů a představení databází, které budou v diplomové práci testovány (EBSCO, ebrary a Scopus). Ve 2. kapitole jsou popsány přístupy k elektronickým informačním zdrojům. V této kapitole budou popsána vybraná mobilní zařízení umožňující přístup k EIZ. Dále budou rozebrány hardwarové a softwarové vlastnosti vybraných mobilních zařízení, která budou použita při uživatelském testování. Testovaná zařízení budou vybrána tak, aby zahrnula nejběžněji mobilní zařízení (tablety, chytré telefony) a operační systémy (Android, iOS). V rámci třetí 3. kapitoly bude rozebrána problematika m-Library a postoje knihoven. Tato kapitola se bude zabývat problematikou m-Library, mOPAC (mobile OPAC) a půjčování mobilních zařízení jako jsou tablety a e-čtečky v knihovnách. Dále kapitola 4 pojednává o ochraně digitálního obsahu, Digital Rights Management (DRM), zabezpečení související s EIZ (autentizace jednotlivých uživatelů, ochrana osobních údajů atd.). Poslední kapitola 5 představuje problematiku použitelnosti a uživatelského testování. V této kapitole bude teoreticky popsáno, co to je použitelnost, jaké jsou její prvky, metody, zásady a nové trendy. V rámci kapitoly bude také popsáno uživatelské testování, které je stěžejní pro praktickou část diplomové práce. V kapitole bude částečně popsána i přístupnost, heuristická analýza, SUS a podobně. 1
DOČEKAL, Daniel. Infografika: 2/3 českých studentů používá Internet v mobilu. JustIT.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.justit.cz/wordpress/2013/10/16/infografika-23-ceskych-studentu-pouzivainternet-v-mobilu/
1
Praktická část bude postupně rozepsána do následujících tří kapitol. V rámci 6. kapitoly bude představen samotný návrh testování. Tato kapitola se bude zabývat návrhem, tvorbou a přípravou testovacích scénářů a zvolení metodologie. Dále 7. kapitola představí výsledky testování a jejich zhodnocení. Tato kapitola prezentuje výsledky uživatelského testování a měla by odhalit slabé a silné stránky testovaných aplikací. A 8. kapitola představí návrhy na zlepšení testovaných aplikací. Tato kapitola přinese návrhy na zlepšení a odstranění nedostatků testovaných aplikací. V závěru práce jsou předložena podstatná zjištění a výsledky této diplomové práce.
2
1. Elektronické informační zdroje Přístup k informacím je neodmyslitelně spojen s vědeckým bádáním a rozvojem lidské civilizace. V éře internetu je navíc možné šířit informace velmi rychle a s relativně nízkými náklady. Informační zdroj chápeme jako informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele.2 Elektronický informační zdroj pak můžeme chápat jako informační zdroj, který je uchováván v elektronické podobě a je dostupný v prostředí počítačových sítí nebo prostřednictvím jiných technologií distribuce digitálních dat.3 Elektronické zdroje můžeme rozdělit na bibliografické (obsahující pouze bibliografické záznamy), plnotextové (obsahující plné texty dokumentů) nebo faktografické (obsahující faktografické informace). Dále můžeme EIZ dělit na placené a volně dostupné. Není nutně podmínkou, že by databáze poskytované za úplatu musely být kvalitnější. I mezi volně přístupnými databázemi se najdou kvalitní zdroje – jedním z velmi kvalitních volně dostupných zdrojů je například databáze Národní lékařské knihovny USA MEDLINE. Mezi producenty informačních zdrojů můžeme řadit mimo knihovny (zejména národní nebo specializované) také soukromé komerční firmy, neziskové nebo mezinárodní organizace. Jako předchůdce nynějších databází můžeme chápat referátové časopisy, které obsahovaly tištěné soubory bibliografických záznamů dokumentů pro dané vědecké disciplíny. Mezi nejstarší referátové časopisy patří například Index Medicus vydávaný od roku 1871 (od roku 1966 databáze Medline), Engineering Card Service vydávaný od roku 1884 (od roku 1969 databáze COMPENDEX) nebo referátový časopis Chemical Abstracts vydávaný od roku 1907 (od roku 1967 databáze Chemical Abstracts).4 Právě i díky této dlouhé tradici mohou být záznamy postupně retrospektivně doplňovány. Studenti nebo vědečtí pracovníci často využívají pro přístup k EIZ služeb knihoven. Přístup k licencovaným elektronickým zdrojům bývá lokálně omezen na prostředí dané instituce (knihovny) na základě licence. Pro větší komfort uživatelů, vyšší přístupnost a využívanost EIZ lze však za určitých podmínek využít technologie tzv. vzdáleného přístupu (Access
2
CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD. 3 CELBOVÁ, Ludmila. Elektronický zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000872&local_base=KTD. 4 FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Zlín : [s.n.], 2009 [cit.2013-03-19]. Dostupné z WWW:< http://knihovna.tul.cz/E-kniha--Elektronicke-informacni-zdroje--(autor-Ondrej-Fabian)-160021.php >.
3
Management, Remote Access Management). Pro vzdálený přístup se využívá technologie Virtual Private Network (VPN), proxy (ezProxy) nebo je možno využít služby Shibboleth, která přímo neposkytuje vzdálený přístup jako takový, ale efektním způsobem řeší autentizaci v rámci organizace i napříč organizacemi. Obliba informačních zdrojů v elektronické podobě mezi studenty i vědeckými pracovníky roste, a tak se staly již před nějakou dobou nedílnou složkou knihovního fondu. A to především díky jejich nesporným výhodám jako je dostupnost 24/7, snadná správa a práce s nimi, fulltextové vyhledávání a jednoduchá replikace. V současnosti nastupuje trend v přístupu k elektronickým informačním zdrojům pomocí menších mobilních zařízení, jako jsou chytré telefony, tablety nebo v současnosti stále oblíbenější phablety (zařízení s dotykovým displejem o úhlopříčce 5" až 6,9", které kombinuje vlastnosti smartphonu a tabletu5). Prodejnost takovýchto zařízení mezi uživateli roste a to především kvůli jejich nižší ceně oproti klasickým stolním počítačům a notebookům. Překážkou v přístupu k EIZ však stále zůstávají vysoké pořizovací náklady u databází. Tyto výlohy ve většině případů hradí knihovna nebo vědecká instituce. Užitečným nástrojem pro správu EIZ může být Electronic Resource Management System (ERMS), který podporuje správu, efektivní výběr, hodnocení, akvizici, uchovávání, obnovování licencí apod. Současná politika ohledně EIZ, kdy autoři článků platí za zveřejnění v odborné publikaci a pak ještě instituce platí za zpřístupnění studentům a vědeckým pracovníkům, je pro knihovny nevýhodná. I proto vznikla iniciativa Open Access (OA), která se snaží o zpřístupnění výsledků vědeckého bádání pomocí takzvané zlaté a zelené cesty. Velmi zjednodušeně, v případě zlaté cesty je dílo publikováno v tzv. otevřeném časopise, v případě zelené se využívá institucionálního repozitáře. OA podporuje i politika Evropská unie. Například tím, že od roku 2008 musí být některé výsledky financované z prostředků EU realizovaných v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj v letech 2007-2013 zveřejňovány v režimu OA. Platí to především pro recenzované publikované výsledky výzkumu projektu, průběžné či závěrečné projektové zprávy.6 Představitelé EU tedy zastávají názor, že za výsledky financované z veřejných prostředků by neměla veřejnost znovu platit.
5
KRČMÁŘ, Petr. Phablety jsou populární: loni se jich prodalo 20 milionů. Root.cz: informace nejen ze světa Linuxu [online]. 2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/phablety-jsou-popularni-lonise-jich-prodalo-20-milionu/ 6 Projekt EU na povinné zveřejňování výsledků grantových projektů. ÚK ČVUT [online]. c2010 [cit. 2013-0318]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access/projekt-eu.html
4
Publikování v OA režimu přispívá k rozvoji vědy i k vyšší citovanosti autora.7 Samozřejmě i publikování v otevřených časopisech zpravidla předchází recenzní řízení, zatímco v případě zelené cesty jsou často zveřejňovány i nerecenzované články. Současná doba se nazývá informačním věkem,8 naše společnost se nazývá informační.9 Občas se může zdát, že jsme informacemi až přehlceni. Vychází desítky tisíc vědeckých časopisů a producenti nabízí stovky databází. Proto jsem nemohla do svého uživatelského testování zahrnout všechny elektronické informační zdroje, které vyvinuly vlastní aplikaci. Pro svoji práci jsem vybrala pouze EBSCO, ebrary a Scopus. Mezi další služby, které nabízejí aplikace, případně mobilní stránky, patří například Academic Universe (Lexis-Nexis), ARTstor Mobile, EndNote App, Google Book Search - Mobile, JSTOR Mobile Beta, Web of Knowledge, Worldcat10 nebo bX Hot Articles od Ex Libris, PubMed – Unbound MEDLINE a mnoho dalších. Pro platformu Windows je dostupná aplikace PubMed, ostatní producenti vyvíjejí své aplikace především pro iOS a Android.
1.1. EBSCO EBSCO je jedním z největších multioborových zdrojů zahrnující cca 12 000 časopiseckých fulltextových titulů a řadu specializovaných bibliografických a abstraktových bází nabízených v několika speciálních kolekcích. Podstatu zdroje tvoří dvě nejdůležitější databáze Academic Search Complete a Business Source Complete. Další podstatnou část tvoří databáze GreenFILE, která se zaměřuje na ekologii. Academic Search Complete je multioborová databáze poskytující přístup k více než 7 100 časopisům, z toho více než 6 100 recenzovaných v plném textu. Mimo to databáze nabízí indexaci a abstrakty pro více než 11 200 časopisů a stovky publikací, včetně monografií atd. Retrospektiva sahá u některých titulů až do roku 1887.
7
KRÁLOVÁ, Jaroslava. Vybrané digitální repozitáře s otevřeným přístupem se zaměřením na akademické prostředí [online]. 2009 [cit. 2014-04-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Věra Jurmanová Volemanová. Dostupné z:
. 8 DRÁBKOVÁ, Kateřina. Vybrané fenomény informačního věku formující nový vztah k vědění. InFlow [online]. 2008, č. 0 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/vybrane-fenomenyinformacniho-veku-formujici-novy-vztah-k-vedeni 9 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 802461037x 10 Mobile Access to Library Resources. University of Wisconsin-Stevens Point: University Library [online]. 2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://libraryguides.uwsp.edu/mobile
5
Business Source Complete je kolekce v oblasti byznysu, marketingu, managementu, účetnictví, financí a ekonomiky. Retrospektiva sahá až do roku 1886. V databázi je možné vyhledávat citační reference pro více než 1 200 časopisů, obsahuje rovněž přes 25 000 autorských profilů pro nejcitovanější autory v databázi. 11 EBSCO Discovery Service je poměrně "nová" služba (vývoj od 2008, spuštění 2010, k lednu 2012 mělo službu implementováno 350 institucí po celém světě), která umožňuje centrální vyhledávání založené na principu vytvoření centrálního indexu spojeného s vyhledáváním z jednoho pole. Index může integrovat vnitřní i vnější zdroje. V rámci testovacího zkušebního přístupu měla MU tuto službu zpřístupněnu do konce října 2011, předplácí ji pak od února 2014.12 V současnosti má EDS také předplacenu například Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích nebo Národní knihovna v Praze. Aplikace EBSCOhost Aplikace, která vznikla již v roce 2011, nabízí uživatelům obdobné služby jako desktopová verze: výběr prohledávaných databází, zúžení výsledků na plné texty nebo recenzovaná periodika, řazení dle relevance nebo dat, zobrazováni plných textů ve formátech HTML a PDF, ukládaní výsledků, přeposílání na e-mail, uložení až 25 předchozích vyhledávání, náhled obrázků, značkování (tagování) nebo využití služby My EBSCOhost.1314 EBSCO rovněž nabízí i e-knihy a audio e-knihy, ve kterých lze vyhledávat i v rámci aplikace. Nevýhodou je, že uživatel se nemůže přihlásit ke svému účtu, to znamená, že například uložená předchozí vyhledávání nejsou přístupná v jiném zařízení.15 Aplikace je podporována běžnými operačními systémy a zařízeními iPhone, iPad, iPod touch, BlackBerry, Android OS, Windows mobile OS, Dell Axim, Palm, Pocket atd., Android 2.1 a vyšší, Apple iOS 3.0.16 Aplikaci je možné zdarma stáhnout z Google play nebo App Store. Pro zprovoznění aplikace je nutné získat ověřovací kód, který má devítiměsíční expirační 11
EBSCO. Portál elektronických informačních zdrojů [online]. Brno, 2005 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?id=22&lang=cs 12 EDS - nová služba vyhledávání v EIZ. In: Portál elektronických informačních zdrojů [online]. 2014 [cit. 201404-29]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/aktuality.php?lang=cs 13 EBSCOhost Mobile Frequently Asked Questions. EBSCO [online]. c2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://support.epnet.com/knowledge_base/detail.php?id=4431 14 EBSCOhost Mobile. Ústav vědeckých informací [online]. c2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://knihovna.lf2.cuni.cz/wp-content/upload/EBSCOhost-mobile.pdf 15 BLEVINS, Amy E. EBSCOhost Mobile App for iPhone. Version 3.0. Journal of the Medical Library Association : JMLA[online]. 2012, vol. 100, issue 4, s. 326-327 [cit. 2014-02-03]. DOI: 10.3163/15365050.100.4.023. 16 Mobile 2.0 Access Now Available: EBSCO Goes Everywhere You Go. EBSCO [online]. c2012 [cit. 2014-0205]. Dostupné z: http://www.ebscohost.com/academic/mobile-access
6
lhůtu. Kód lze zaslat e-mailem jen uživateli přihlášenému do služby EBSCO a tento e-mail musí být otevřen v zařízení, na kterém chceme aplikaci spustit. Mimo aplikaci EBSCO nabízí i mobilní verzi webu. Uživatel tedy nemusí nutně stahovat aplikaci pro přístup k tomuto zdroji pomocí svého telefonu. K mobilní verzi se uživatel může přihlásit stejným způsobem jako k desktopové, např. i pomocí služby Shibboleth.
Obrázek 1: Ukázka graficko-uživatelského rozhranní EBSCO z Google play
Aplikace x mobilní stránky EBSCO Asi největším rozdílem, který jsem vypozorovala, je, že na mobilních stránkách uživatel může přímo procházet mezi databázemi, které má jeho instituce předplaceny, zatímco pokud využívá aplikaci, musí si tyto databáze autorizovat zvlášť. Aplikace také nepodporuje službu EBSCO Discovery Search (EDS). Výběr databází na mobilních stránkách probíhá po výběru služby nebo při zadávání vyhledávacího dotazu na úvodní stránce (v aplikaci v záložce Settings), u vyhledávacího pole je přímo možnost vybrat vyhledávání dokumentů s dostupným plným textem. Také se zde objevuje funkce „References Available“ (která vybírá články, které mají uvedeny zdroje, což je dobrá služba pro uživatele, kteří by si chtěli ověřit původ myšlenek17). Volba Search Options nabízí mimo možnosti aplikace (fulltext, peer-rewied, časové omezení, počet výsledků) další možnosti nastavení např. výběr vyhledávacího módu (boolean/fráze, celá fráze, část fráze), speciální omezení pro Academic Search Complete, EconLit, Art Source nebo eBook Collection a další. Tato volba se potvrzuje tlačítky Update nebo Cancel (v aplikaci není). Na mobilních stránkách se v pravém horním rohu nachází ikony Home, Folder (podporována pouze po přihlášení k My EBSCOhost) a Settings, kde se uživatel může přihlásit k My EBSCOhost účtu, možnost řazení výsledků, počet výsledků na stránku, jazyk. Ani v mobilních stránkách nechybí sekce Help a Legal. Navíc mobilní stránky podporují uložení dokumentu přímo z listu záznamů (pomocí ikony 17
LibAnswers. In: COM Library [online]. 2013 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://asklibrary.com.edu/a.php?qid=106615#.U1duhPl_uuI
7
složky s +) a volba „Refine results“ podporuje omezení výsledků i pomocí fulltextu, data atd. Co nejvíce oceňuji je, že položky jako Source type, Subject, Publications jsou v podobě rozbalovacího menu a ne prostého dlouhého seznamu jako v aplikaci. Pokud bych si měla vybrat mezi používáním mobilních stránek nebo aplikace, asi bych spíše používala mobilní stránky, sice se musím vždy přihlašovat, ale mobilní stránky jsou intuitivnější a více se podobají webovým stránkám, se kterými jsem zvyklá pracovat, a nabízejí o mnoho větší funkcionalitu než aplikace. EBSCOhost ve verzi 3.0 (dostupná pro iOS, na Google play je dostupná stále verze 1.01) umožňuje uložit PDF do dalších aplikací v zařízení (např. Dropbox, iBooks, Kindle, Stanza atd.18), hromadně uložit nebo odeslat všechny uložené články nebo citace z výsledků vyhledávání e-mailem a další vylepšení.19
Obrázek 2: Práce s výsledky aplikace a Práce s výsledky mobilní web.
18
BLEVINS, Amy E. EBSCOhost Mobile App for iPhone. Version 3.0. Journal of the Medical Library Association : JMLA[online]. 2012, vol. 100, issue 4, s. 326-327 [cit. 2014-02-03]. DOI: 10.3163/15365050.100.4.023. 19 EBSCOhost. ITunes Preview [online]. c2013 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: https://itunes.apple.com/us/app/ebscohost/id433269587?mt=8
8
1.2. ebrary Pro potřeby sledování přístupu k elektronickým knihám jsem vybrala informační zdroj od vydavatele ProQuest ebrary. Společnost ebrary byla založena v roce 1999.20 Ebrary je multioborová kolekce více než 439 507 knih (údaj ze září 2013) od více než 520 vydavatelů 21. Databáze, která tematicky pokrývá oblasti ekonomie a obchodu, humanitních a přírodních věd, lékařství, informačních technologií, pedagogiky, práva atd., je průběžně aktualizována a rozšiřována. Masarykova univerzita má předplacenou část této kolekce ebrary Academic Complete. Jedná se o polytematickou kolekci více než 80 000 (leden 2013) odborných elektronických monografií předních vydavatelů (např. Cambridge University Press, MIT Press, Springer/Kluwer a další). Součástí nabídky je 2 100 map a referenční díla. Služba umožňuje vyhledávat dostupné knihy podle různých kritérií, čtení online i offline (po stažení do souboru či externího zařízení), po vytvoření účtu navíc funkce zvýrazňování částí textu a vytváření vlastních poznámek a odkazů, vytváření osobních knihoven včetně nahrávání vlastních textů nebo stahování plných textů ve formátu PDF nebo Adobe Digital Editions. Pro stahování plných textů je však nutné být přihlášen ke svému osobnímu účtu (studenti MU se přihlašují pomocí UČO a sekundárního hesla).22 Aplikace ebrary Ebrary obdobně jako EBSCO nabízí volně ke stažení mobilní aplikaci pro snadnější přístup k databázi pomocí mobilních zařízení. Existuje ve verzi 1.3.1 pro iPad i iPhone (4.3 nebo vyšší, aktualizována v červnu 2013) i telefony s operačním systémem Android (2.1 a vyšší, aktuální verze 1.3 aktualizovaná v květnu 2013). Ebrary, na rozdíl např. od EBSCO, nemá uzpůsobeny webové stránky pro přístup ze zařízení s menším displejem, proto se dá předpokládat, že práce s aplikací bude pro uživatele příjemnější. A to i vzhledem k vysoké funkcionalitě služby, která s sebou přináší spoustu ovládacích prvků. Aplikace ebrary je uživateli Google play hodnocena hůře (maximální počet bodů je 5, hodnocení EBSCOhost mobile je 3,5, ebrary 2,0, SciVerse ScienceDirect 2,8 bodu stav
20
Náš partner: Ebrary. Albertina icome Praha: Produkty a služby [online]. c2003-2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.aip.cz/partner.php?partner=87 21 Ebrary. Albertina icome Praha: Produkty a služby [online]. c2003-2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.aip.cz/titul.php?titul=1665 22 Ebrary Academic Complete. Portál elektronických informačních zdrojů [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=337
9
k 18. 3. 2013)23. Stav k 28. 1. 2014 je pro ebrary 2,4 (z 207 hodnocení), EBSCOhost 3,6 (ze 139 hodnocení) a SciVerse ScienceDirect 2,6 (ze 134 hodnocení). Pro srovnání bX Hot Articles od Ex Libris je hodnocena uživateli na Google play 4,5 body. Bohužel obdobné statistiky a hodnocení z App Store nejsou k dispozici. Aplikace, stejně jako desktopová verze, umožňuje jednoduché i pokročile vyhledávaní, online/offline čtení, stahování knih, import vlastních PDF atd. Také podporuje přihlášení přes Facebook, kdy je však nutné propojit jej s účtem u ebrary např. přes Shibboleth, a z jazyků angličtinu a španělštinu.24 V rámci aplikace je dostupná služba DASH!™(Data Sharing, Fast).25 Knihy lze předplatit pomocí dvojí licence SUPO nebo MUPO. SUPO (Single-User-only Perpetual license) je určena pro jednotlivce, zatímco u MUPO (Multi-User Perpetual licence) není počet současných výpůjček knih omezen. Pro stažení části nebo celého dokumentu je nutné mít vytvořen u ebrary osobní účet, mít nainstalován program Adobe Digital Editions a vytvořený Adobe ID. Na neomezenou dobu je možné stáhnout až 60 stran dokumentu (závisí na jednotlivých vydavatelích). Celý dokument je možné si „vypůjčit“ na dobu až 14 dnů s možností dřívějšího vrácení. Uživatel (student MU) může mít vypůjčeno najednou maximálně 10 e-knih z ebrary a knihy je možné půjčovat opakovaně, tutéž knihu si jeden uživatel může souběžně vypůjčit na více zařízení (notebook, smartphone atd.), musí se však na všech zařízeních autorizovat jednotným Adobe ID.
U zařízení Apple je možné použít mimo vlastní aplikace i službu Bluefire
Reader.26 V roce 2012 si uživatelé NK ČR v rámci ebrary zobrazili 531 446 stránek, 6 361 stránek zkopírovali a 13 341 stránek vytiskli. Od března 2012 do prosince 2012 si také z ebrary vypůjčili 2 314 e-knihy a uložili 6 860 kapitol ve formátu PDF.27
23
Google play [online]. c2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: https://play.google.com/store Ebrary Ships New Mobile App for Accessing Authoritative Content from Multiple Sources, Enables Facebook Sign-in. Ebrary [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/newspdf/ebrary_mobile_app.pdf 25 DASH!™ (Data Sharing, Fast). Ebrary [online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/dash.jsp 26 Ebrary - vypůjčky e-knih do čtečky. Národní knihovna ČR [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju/ebrary-vypujcky 27 Najděte si svoji oblíbenou e-knihu. KOŠŤÁLOVÁ, Karolína. Národní knihovna ČR [online]. 2012 [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju/ebrary-top10 24
10
Obrázek 3: Aplikace ebrary a její náhled na Google play.
1.3. Scopus Scopus je v současnosti největší světová citační a abstraktová databáze nizozemského vydavatele Elsevier. Databáze je integrována do platformy SciVerse, která obsahuje bibliografické záznamy více než 20 500 titulů od 5 000 vydavatelů z oblasti například přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Obsahuje 49 milionů záznamů, 78 % s abstraktem. Dále přes 5,3 milionů konferenčních příspěvků.28 Každý rok přibývají přibližně 2 miliony nových záznamů. V prvním kvartálu roku 2013 odstartoval Scopus tříletý projekt na rozšíření záznamů monografií – knih, sborníků, vysokoškolských učebnic atd. Ke stávajícím 75 tisícům titulů z 340 edičních řad má každý rok přibýt 10 tis. nových záznamů včetně jejich hodnocení. Projekt se má zaměřit především na monografie z oblasti sociálních a humanitních věd a umění. Scopus indexuje pouze seriály, knižní edice s přiděleným mezinárodním identifikátorem ISBN (International Standard Serial Number) a dále některé konferenční příspěvky publikované v rámci dokumentu s přiděleným ISBN.29 „Dále Scopus obsahuje přes 23 miliónů záznamů o patentech, záznamy článků ve sbornících konferencí, službu "Articles in Press" pro 3000 časopisů, a mnohé další informace.“30 Pomocí databáze Scopus může uživatel zjistit citovanost svého díla, analyzovat citace pro konkrétní vydání žurnálu, čísla nebo rok, zjistit kteří autoři nebo žurnály jsou přední v oboru, nalezení relevantních publikací z oboru, sledování práce jiných autorů, sledování trendů
28
Scopus. Sciverse [online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.info.sciverse.com/scopus/ What does Scopus cover?. Sciverse [online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.info.sciverse.com/scopus/scopus-in-detail/facts 30 SCOPUS. Portál elektronických informačních zdrojů [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=54 29
11
a získání spojení s ostatními výzkumníky (autory).31 Dále slouží jako citační rejstřík k evaluaci vědeckých výsledků, hodnocení univerzit a vysokých škol. Scopus disponuje také funkcí Citation Tracker, která zpracovává citační přehledy jednotlivých autorů a institucí, pro eliminaci případné autocitace. Na rozdíl od citačního rejstříku WoS, jehož je SCOPUS přímím konkurentem, není vyčíslován impact factor, ale SJR a SNIP. SCimago Journal Rank je volně dostupný ukazatel, který byl vyvinut skupinou SCimago Research Group pod vedením profesora Felixe de Moyi z Universidad de Granada v Madridu. Snahou identifikátoru je srovnání vědeckých časopisů z různých vědeckých oborů (jsou všeobecně známé rozdíly v počtu publikací napříč obory). Taktéž volně dostupný citační identifikátor SNIP hodnotí citační údaje časopisu podle jednotlivých vědeckých oborů. SNIP pracuje s dvěma dílčími složkami – „RIP (Raw Impact per Paper), jehož výpočet je velmi podobný jako u impact faktoru, a RDCP (Relative Database Citation Potential). Tento údaj, jehož výpočet je značně komplikovaný, představuje právě onen citační potenciál časopisu odvozený podle citačních zvyklostí daného oboru.“32 K dispozici je i tzv. Hirschův index (h-index), který slouží k hodnocení kvality vědeckých článků určitého autora. Tento nástroj dokáže eliminovat problémy spjaté s nevyváženým podílem účasti na tvorbě článku (využívá jej i WoS). Přístup k plným textům záleží na tom, zda je má domovská instituce uživatele předplaceny. Scopus byl v roce 2008 Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace postaven na stejnou úroveň jako Web of Science při vykazování výsledků vědy a výzkumu. Mobilní aplikace Scopus nenabízí upravené mobilní webové stránky a práci uživatelům s menšími displeji komplikuje mnoho ovládacích prvků. Je však dostupná aplikace SciVerse Scopus Alerts. Pro platformu SciVerse je dostupná ještě aplikace SciVerse ScienceDirect, která je určena pouze institucionálním předplatitelům. Mobilní aplikace SciVerse Scopus Alerts nabízí uživatelům obdobné služby jako desktopová verze. Umožňuje vyhledávání (zobrazuje 50 záznamů) a ukládání článků, vytváření alertů
31
For Academia. Sciverse [online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.info.sciverse.com/scopus/why-scopus/academia 32 FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Zlín : [s.n.], 2009 [cit.2013-03-19]. Dostupné z WWW:< http://knihovna.tul.cz/E-kniha--Elektronicke-informacni-zdroje--(autor-Ondrej-Fabian)-160021.php >.
12
(pro mé citované články nebo „oblíbené autory“) a poznámek, sdílení článků e-mailem nebo na Twitteru. Aplikace je dostupná ve verzi 1.1 (updatovaná 11. října 2013) pro iOs 4.3 a vyšší ve dvou verzích (pro institucionální předplatitele a ostatní) a pro telefony s operačním systémem Android 1.6 a vyšší ve verzi 2.0.2 Od podpory pro Blackberry se v současnosti upouští). Pro předplatitele je dostupná zdarma, pro ostatní je dostupná 30denní zkušební verze, s následným ročním poplatkem $19.99.33 Bohužel aplikace nepodporuje institucionální přihlášení pomocí Athens nebo Shibboleth. Další nevýhodou je, že nedokáže propojit aplikaci a desktopovou verzi – tedy články uložené pomocí mobilní aplikace nejsou uložené u desktopové. Podle Scopusu je z jednoho zařízení přístupno více účtů, ale účet nelze mezi zařízeními přenášet.34 Mně se však podařilo být pod jedním účtem přihlášena zároveň na dvou různých zařízeních. Nevýhodou je, že se v aplikaci nesynchronizují např. uložené články. K aplikaci SciVerse Scopus Alerts se mi dosud nepodařilo přihlásit. Dlouhou dobu se mi nedařilo přihlásit ani do aplikace SciVerse ScienceDirect. Předpokládám, že problém byl v tom, že při registraci jsem zadala svůj univerzitní email. Postup pro přihlášení je takový, že uživatel si zřídí účet u Scopusu (ideálně v univerzitní síti pod libovolným e-mailem (ne školní). Při přihlašování do aplikace jej použít a následně jako univerzitní mail zadat
@mail.muni.cz. Na tento univerzitní mail přijde (za cca půl hodiny) žádost o potvrzení (odkaz, na který je potřeba kliknout nebo jej zadat do prohlížeče). Když se jednou přihlašovací údaje špatně zadají, tak už to nelze opravit (nelze odmazat všechny znaky hesla, nelze se ani odhlásit). Pak je ale nutné celou aplikaci odinstalovat a nainstalovat znovu. Jakoukoliv správu účtu aplikace postrádá.
33
SciVerse Scopus Alerts. Google play [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.service2media.Scopus&feature=related_apps#?t=W251bGws MSwxLDEwOSwiY29tLnNlcnZpY2UybWVkaWEuU2NvcHVzIl0. 34 Scopus Mobile. Sciverse [online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.info.sciverse.com/scopus/mobile
13
Obrázek 4: Zobrazení výsledků v aplikaci Scopus na Google play.
Je vidět, že producenti EIZ se snaží držet krok s dobou a nabízet svým uživatelům stále nové a nové produkty a služby. Například služba typu discovery Summon verze 2.0. díky propojení s tezaury dokáže vyhledávat i synonyma. Je velmi pravděpodobné, že stejně jako notebooky (ne tak dávno) nahradily klasické stolní počítače, stanou se menší mobilní zařízení, jako jsou chytré telefony, e-čtečky a tablety, podstatnou položkou v rámci prodávaných elektronických zařízení. Už v roce 2011 se prodalo 487 milionů chytrých telefonů, to je více než prodaných notebooků, stolních počítačů a tabletů dohromady.35 Mobilní přístroje jsou nejčastěji využívány k surfování na webu a užívání aplikací. A čím více se rozšiřují, tím více se využívají tato zařízení ve vzdělávání a roste i počet přístupů k EIZ pomocí těchto mobilních zařízení.
35
PELECH, Tadeáš. Loni se poprvé prodalo více smartphonů než počítačů. Computerworld: Ucelený informační zdroj pro IT profesionály [online]. Praha: IDG Czech, a.s, 2012 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://computerworld.cz/analyzy-a-studie/loni-se-poprve-prodalo-vice-smartphonu-nez-pocitacu-44537
14
2. Mobilní zařízení V polovině minulého století nastala jedna z největších revolucí v lidském vývoji od vynálezu knihtisku. Objevily se první sálové počítače (mainframy), které pro svoje potřeby sdílelo několik uživatelů. Poté nastala éra osobních počítačů, kdy jedna persona užívala jedno výpočetní zařízení. Zlom nastal, když se tato zařízení stala mobilní (notebooky). Doba, kdy se prodalo více stolních PC, nežli přenosných notebooků, ustala již před nějakým časem. Teď se nacházíme v dalším období, kdy na jednu osobu připadá několik přístrojů (Ubiquitous computing, též zváno ubicomp). Tím dalším, co pravděpodobně nastává, je Wearable computers (body-borne computers). To znamená Google Glass, chytré hodinky a spousta dalších zařízení, která zatím existují jen jako prototypy, a taková, o kterých bychom ještě před ne příliš dlouhou dobou ani neuvažovali. Nicméně trhu nyní vládnou chytré telefony a tablety. V roce 2011 připadalo v české republice na jeden prodaný tablet jedenáct notebooků. V roce 2012 připadaly na jeden tablet pouze tři notebooky. (Za celý rok 2012 se prodalo zhruba 253 tisíc kusů tabletů nebo elektronických čteček.36). A na konci roku 2013 se tento poměr vyrovnal. 37 10 % v České republice, 16 % v Německu, 29 % přístupů k internetu v USA bylo v lednu 2014 realizováno pomocí mobilního zařízení.38 Změny, jakými prochází způsob konzumování obsahu na internetu a vzrůstající důležitost mobilních telefonů a tabletů, popisuje studie společnosti Google The New Multi-Screen World. Ve většině případů totiž pro různé aktivity používáme více zařízení (platforem), ať už v podobě sekvenční (přejdeme z jedné platformy na druhou), nebo simultánní (v tutéž chvíli používáme více zařízení). Například v případě vyhledávání začne 65 % aktivit na smartphonech a v 60 % se pokračuje na osobním počítači, a pouze ve 4 % na tabletu. Na PC začínáme zpravidla komplexnější aktivity jako je plánování cest, správa financí, například. Na
36
LÁSKA, Jan. Loni se v Česku prodalo čtvrt milionu tabletů. In: Mobilmania [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:http://www.mobilmania.cz/bleskovky/loni-se-v-cesku-prodalo-ctvrt-milionu-tabletu/sc-4-a1323142/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=mobilmania&utm_campaign=copylink 37 Ve světě končí nadvláda iPadů, v Česku je za nimi Samsung a Prestigio. In: Technet.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://notebooky.idnes.cz/ipady-konci-cx1/vyrobci.aspx?c=A130314_162240_vyrobci_vse 38 MICHÁLEK, Martin. Mobilní zařízení a responzivní webdesign. WUG [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://www.wug.cz/praha/akce/628-Mobilni-zarizeni-a-responzivni-webdesign
15
tabletech ve vyšší míře začínají aktivity jako je nakupování online či plánování cest, ale obecně jsou ze zařízení prozatím používány nejméně.39 2.1. Smartphony Chytré telefony tvoří nejpočetnější skupinu alternativních zařízení. Vznikly kombinací PDA a mobilních telefonů. Vyznačují se ne nezbytně dotykovým displejem, napájením baterií, procesorem a operačním systémem (OS), který poskytuje standardizované rozhraní a platformu pro vývojáře aplikací. Využívají různé aplikace. OS musí podporovat multitasking prostředí a uživatelské rozhraní, které dokáže zpracovat více aplikací současně.40 Osvojili si různé funkce, např. přehrávač médií, fotoaparát, GPS navigace a především možnost připojení k internetu. Většina smartphonů podporuje připojení USB, které umožňuje uživatelům synchronizovat data s jejich počítači a aktualizovat software svých chytrých telefonů.41 Před několika lety se v chytrých telefonech začala používat technologie NFC. NFC je komunikační bezdrátová technologie pro krátké vzdálenosti (několik centimetrů). NFC je také vhodné jako komunikační prostředek pro mikroplatby a autentizační protokoly. První zařízení, které můžeme označit za smartphone, spatřilo světlo světa v roce 1992. Na trh jej uvedla v roce 1994 firma IBM pod názvem Simon.42
Tento přístroj disponoval
procesorem Vadem tepající frekvencí 16 MHz, operační pamětí 1 MB a s interní pamětí též 1 MB. Komunikaci s uživatelem zajišťoval 4,5“ palcový displej. Váha telefonu byla přes půl kilogramu, tloušťka 38 mm. Telefon byl schopen přijímat hovory a dokonce posílat zprávy SMS a emaily. Disponoval standardními aplikacemi jako kalendář, adresář, kalkulačka a poznámkový blok pro ručně psané poznámky. Pro IBM Simon, který běžel na OS ROM-DOS, byla historicky vytvořena jediná aplikace DispatchIt, která stála 2 999 $, a manažeři mohli díky ní sledovat a řídit své zaměstnance. 43
39
DOČEKAL, Daniel. Jedna obrazovka už nestačí, svět počítačů se mění k nepoznání. In: JustIT [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.justit.cz/wordpress/2012/08/31/jedna-obrazovka-uz-nestaci-svetpocitacu-se-meni-k-nepoznani/ 40 IT Glossary: Smartphone. Gartner [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.gartner.com/itglossary/smartphone/ 41 Smartphone. Techterms.com [online]. 2010 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.techterms.com/definition/smartphone 42 SAGER, Ira. Before IPhone and Android Came Simon, the First Smartphone. Bloomberg [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.businessweek.com/articles/2012-06-29/before-iphone-and-android-camesimon-the-first-smartphone 43 OPLETAL, Jiří. První smartphone na světě spatřil světlo světa přesně před 20 lety. Svět androida [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.svetandroida.cz/ubehlo-20-let-od-uvedeni-prvniho-smartphonuna-svete-201211
16
Označení smartphone použil až v roce 1997 švédský Ericsson. Firma tehdy představila prototyp modelu GS88. Přístroj se však nakonec nikdy nedostal do prodeje a zůstalo pouze u prototypu, takže je dnes ze všech historických chytrých telefonů nejvzácnější. V roce 1999 byl představen a v roce 2000 na trh uveden také Ericsson R380, který se proslavil nejen svou pevnou konstrukcí a dotykovým displejem s flipem, ale především faktem, že to byl první chytrý telefon s operačním systémem Symbian. Také šlo o první zařízení na trhu, které se prodávalo jako smartphone. První chytrý telefon s barevným displejem byla Nokie 9210 s operačním systémem Symbian. V roce 2007 pak přišla událost, která svět chytrých telefonů změnila daleko více než cokoli předtím. Apple totiž po letech spekulací v lednu představil svůj iPhone.44 První myšlenky na zařízení, které dnes známe jako iPhone, se objevily již v polovině 90tých let minulého století. I označovalo Internet phone (telefon s připojením k internetu). Apple začal na iPhonu pracovat v roce 2005 a finální prototyp byl vytvořen v polovině roku 2006. Jedná se o telefonní zařízení, které kombinuje pokročilý operační systém a snadného snadný a rychlý přístupu k zábavě. Aplikace se staly novou formou mobilní spotřeby. 45 A s tím souvisí App Store. Applu se podařilo přijít s takovým obchodním modelem, který umožňuje svým uživatelům jednoduše (na pár kliků) přístup k obsahu nebo aplikacím a jednoduše za ně zaplatit. Předtím bylo nutné nejprve aplikaci najít na webu, najít, kdo ji prodává, a zaplatit pomocí kreditní karty, stáhnout do PC, přetáhnout do mobilního telefonu a instalovat.46 Tím, že Apple nabídl svým uživatelům snadnou cestu k obsahu, (s kombinací uzavřenosti politiky Applu), nemají pak jeho zákazníci takovou potřebu získávat věci nelegálně. Firma Apple tímto svým počinem započala éru masového prodeje dotykových chytrých telefonů. Další dotykové telefony se objevily v roce 2008 (od LG, Motorola, HTC). Tato firma také klade zvláštní důraz nejen na estetickou funkci přístroje, ale i UX a přístupnost (zvláště pro zrakově postižené - VoiceOver). Na fenomenální úspěšnost navázal před 4 roky iPad, který změnil celý segment spotřební elektroniky. Celkový počet iPadů mezi lidmi se blíží 200 milionům kusů.47
44
tamtéž GOGGIN, Gerard. Global mobile media. New York: Routledge, 2011, xi, 224 p. ISBN 04-154-6918-X. 46 tamtéž 45
17
V současnosti trhu s chytrými telefony zcela dominují Apple s iPhonem a Samsung s jeho přístroji s operačním systémem Android. Mezi systémy je to ještě výraznější, v podstatě nikdo jiný než Android a iOS není schopen se na trhu ve větší míře prosadit. Na vzestupu mají zásluhu zejména platformy Android a iOS. Loňský rok by měl být vůbec prvním v mobilní historii, kdy se chytrých telefonů prodá více než těch obyčejných. Podle odhadů IDC (International Data Corporation) v roce 2013 by mělo být vyrobeno 918,6 milionu kusů smartphonů, což bude představovat 50,1 procenta celkového globálního trhu s mobilními telefony. A tento trend bude v následujících letech pokračovat. V roce 2017 by mělo být dodáno celosvětově okolo 1,5 miliardy smartphonů, což by představovalo dvě třetiny celkového trhu. Největším trhem se smartphouny se podle prognóz stane Čína, kde by se mělo letos prodat více než 300 milionů chytrých telefonů, především těch levnějších s operačním systémem Android. Doposud byl za největší trh s chytrými telefony považován trh v USA. Nesmíme však opomíjet kupní sílu obyvatel v rozvíjejících se ekonomikách Indie nebo Brazílie. Právě tam se předpokládá strmý růst podílu chytrých telefonů. Rapidně klesající cena zařízení, široká nabídka produktů, rozšířeni 4G sítí jsou hlavními důvody atraktivnosti těchto všestranně použitelných zařízení pro uživatele.48 Pro účely své diplomové práce jsem vybrala smartphone Samsung Galaxy nexus i9250 a Apple iPhone 4S. Samsung Galaxy Nexus i9250 Samsung i9250 Galaxy Nexus je zařízení vyvinuté společnostmi Samsung a Google. Po modelech Nexus One a Nexus S jde o třetí telefon z řady Nexus a druhý, který vznikl ve spolupráci
zmíněných
společností.
Jeho
představení
proběhlo
v
říjnu
2011
49
v Hongkongu zároveň s představením Androidu 4.0. (Ice Cream Sandwich).
48
Smartphones Expected to Outship Feature Phones for First Time in 2013, According to IDC. IDC Corporate USA [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS23982813#.UVFqBBw02uK 49 SRB, Jindřich. Takhle byl představen nový Samsung Galaxy Nexus. Mobilizujeme [online]. 2011 [cit. 201404-25]. Dostupné z: http://mobilizujeme.cz/clanky/takhle-byl-predstaven-novy-samsung-galaxy-nexus/
18
Zařízení disponuje HD 4,65" kapacitním displejem typu Super AMOLED o rozlišení (720x1280 px). Displej zobrazuje 16 milionů barev, a je vytvořen z tvrzeného a zakřiveného skla.50 Svými uživateli je hodnocen velmi kladně, jako telefon s kvalitním zpracováním a dobrou výdrží. Další předností tohoto zařízení je Super AMOLED displej s HD rozlišením, což zaručuje velmi velkou jemnost, a který věrně a rychle vykresluje barvy. Jeden z recenzentů si pochvaloval, že displej tolik nezáří (jakási papírovost), což je dobré pro čtení dokumentů či novin. A že vzhledem k rozlišení a velikosti displeje se na telefonu opravdu skvěle píše.51 Dále recenzenti kladně hodnotili i zpracování a design, rychlost systému nebo výkonný fotoaparát. Jako nedostatky někdy označovali systémová tlačítka na displeji, velké okraje okolo displeje, absenci paměťových karet (telefon má vnitřní paměť 16 GB, což někomu stačí, někomu ne).52 Apple iPhone 4S Tento chytrý telefon, stejně jako předcházející Nexus, byl na trh uveden v říjnu 2011. Zařízení disponuje 3,5“ retina displejem s rozlišením 640x960 a technologií TFT IPS, jejímž přínosem jsou výborné pozorovací úhly, kde i při větším úhlu nedochází k degradaci barevného spektra. Samotný kontrast i sytost barev jsou na přijatelné úrovni. Barvy jsou realistické a nedosahují přesycenosti AMOLED displejů.53 Kapacitní displej zobrazuje 16 milionů barev. U iPhone 4S bylo odstraněno kritizované kolísání a vypadávání (které se objevilo u iPhone 4) pomocí dvou spár, které oddělují antény. iPhone 4S rovněž přinesl revoluci v oblasti hlasového ovládání. S tímto telefonem byla poprvé představena aplikace Siri. Uživatelé i recenzenti kladně hodnotí především kvalitní zpracování (zařízení je vyrobeno z materiálů jako je kov a sklo), parametry fotoaparátu, výkonnost hardware, zejména grafický akcelerátor, rychlost systému a rozlišení nebo vlastnosti displeje.
50
Srovnání vybraných produktů. Mobilmania.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.mobilmania.cz/katalog-mobilu/sc-63-c-1/default.aspx?catcomp=1&itemlist=32364%2c32360 51 Samsung Galaxy Nexus: Ideálně vyvážený společník. Mobilmania.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.mobilmania.cz/uzivatelske-recenze/detail-recenze/sc190/default.aspx?reviewdetail=1&id_review=2502 52 Uživatelské recenze: Samsung Galaxy Nexus. Mobilmania.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.mobilmania.cz/uzivatelske-recenze/detail-recenze/sc190/default.aspx?reviewdetail=1&id_review=2502 53 KOSTKA, Michal. Reklama Recenze Apple iPhone 4S: inovovaná duše. Mobilenet.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://mobilenet.cz/clanky/recenze-apple-iphone-4s-inovovana-duse-7992
19
Na druhou stranu bývá vytýkán chybějící USB Mass storage a absence podpory paměťových karet. Fotoaparát má téměř nulové možnosti nastavení.54 Tablet můžeme chápat jako počítač ve tvaru desky s dotykovou obrazovkou, nebo polohovací zařízení sloužící k přenosu kreseb rukou přímo do počítače nebo také jako mezistupeň mezi notebookem a kapesním počítačem (Tablet PC).55 Pro účely práce můžeme za tablety považovat malá a lehká zařízení s dotykovým displejem, který obstarává vstup i výstup, virtuální klávesnicí a s vcelku dostatečnou výdrží baterie (v závislosti na modelu až 8 h). Mezi nevýhody patří především poměrně malá paměť, a v porovnání s notebooky malý displej. Jako předchůdce tabletů můžeme chápat zařízení Digital desk od firmy Xerox, který se objevil již v roce 1991. Za ním následovalo zařízení PDA společně vyvinuto společnostmi Palm a Apple v roce 1992. Skutečný přelom nastal v dubnu 2010, kdy firma Apple vydala iPad. Tento krok znamenal skutečný posun v účelu těchto zařízení. Spolu se zvýšenou použitelností, životností baterie, jednoduchostí, nižší hmotností, cenou a celkovou kvalitou s ohledem na předchozí tablety, vytvořil novou třídu spotřební elektroniky a vytvaroval komerční trh pro tablety v následujících letech.56 Minulé 3 roky patřil k nejprodávanějším tabletům iPad. Pozornost se ale přesouvá k levnějším zařízením s operačním systémem Android. V roce 2013 bylo poprvé prodáno více tabletů s tímto open source operačním systémem než s iOS. Mezi dalšími operační systémy patří Windows 8 nebo Ubuntu. V České republice se v roce 2012 prodej tabletů zvýšil o 237 % na 253 tisíc kusů. Nejprodávanější značkou byl iPad od společnosti Apple, druhou nejprodávanější značkou je Samsung.57
54
tamtéž Tablet. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet 56 GRUMAN, Galen. The iPad's victory in defining the tablet: What it means. Infoworld [online]. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.infoworld.com/d/mobile-technology/the-ipads-victory-in-defining-thetablet-what-it-means-431 57 Ve světě končí nadvláda iPadů, v Česku je za nimi Samsung a Prestigio. Technet.cz [online]. 2013 [cit. 201404-25]. Dostupné z: http://notebooky.idnes.cz/ipady-konci-cx1-/vyrobci.aspx?c=A130314_162240_vyrobci_vse 55
20
Samsung tab 2 10.1 P5110 Tento tablet disponuje 10,1“ PLS LCD displejem s HD rozlišením (rozlišení 1280x800, 149PPI), které je chráněno technologií Gorilla Glass. Oproti předchozímu Samsung Tab 10.1 má větší úhlopříčku a větší rozlišení. Stejně jako předchozí Nexus využívá Android 4.0 Ice cream Sandwich s grafickou nadstavbou TouchWiz.58 K vestavěné paměti 16 GB podporuje sloty pro Micro SD karty. Pohání jej dvoujádrový procesor Samsung Exynos 4210 (1 GHz) s 1 GB operační paměti. Zařízení, které bylo uvedeno na trh na začátku roku 2012 na MWC disponuje dvěma fotoaparáty (zadní s rozlišením 3 Mpx, který zvládá natáčet i Full HD videa a přední s rozlišením 0,3 Mpx). Dva stereo reproduktory jej nejen odlišují od konkurence, ale také poskytují kvalitní audio výstup. Uživateli bývá hodnocen lehce nadprůměrně. Bývá mu vytýkána levná plastová konstrukce (na rozdíl např. od iPadu), absence klasického USB konektoru nebo micro USB, kdy je nutno pořídit redukci. Oproti tomu je pochvalován za displej, výdrž (díky 10 000 mAh baterii až 8 hodin) a nabídku miniaplikací.59 Tablet je dobře designově zpracovaný, ale výsledný dojem kazí špatná optimalizace.60 Ipad - The New iPad (3. generace) The New iPad byl uveden na trh v březnu 2012, disponuje retina displejem s technologií IPS LCD a úhlopříčkou 9,7“. Při uvedení využíval iOS 5.1, ale lze použít až iOS 7.1. Pohání jej 1 GHz dual-core Apple A5X (výkon je čtyřnásobný ve srovnání s předchozím iPadem). Stejně jako předchozí tablet nabízí dva fotoaparáty zadní iSight 5MPx (2 592 × 1 944), přední 0.3MPx (640 × 480). Toto zařízení se prodává s vestavěnou pamětí 16, 32 nebo 64 GB.61 Uživateli je kladně hodnoceno především kvalitní zpracování, výkon, výdrž a displej. Kritizována je naopak cena a omezená paměť nebo také poměr stran displeje (16:10 namísto
58
CHROUST, Martin. Samsung Tab 2 10.1: jen kosmetické změny. Mobilmania.cz [online]. 2012 [cit. 2014-0425]. Dostupné z: http://samsungmania.mobilmania.cz/clanky/samsung-tab-2-101-jen-kosmeticke-zmenypreview/sc-309-a-1319749 59 Samsung Galaxy Tab 2 (10.1): skvělý displej, excelentni výdrž na baterii. Mobilmania.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/uzivatelske-recenze/detail-recenze/sc190/default.aspx?reviewdetail=1&id_review=2662 60 VINTER, Vojtěch. Samsung Galaxy Tab 2 10.1 – tablet, který se povedl jen napůl. Netovinky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://netovinky.com/2013/04/15/samsung-galaxy-tab-2-10-1-tablet-kteryse-povedl-jen-napul/ 61 Apple iPad (3. generace). Mobilmania [online]. c2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/katalog-mobilu/apple-ipad-3-generace/sc-63-ci-37839-c-6/default.aspx
21
obvyklých 16:9) a absence přisvětlovací diody.62 Také vyšší hmotnost, dlouhá doba nabíjení a verze bez 3G nemá GPS.63 Když Jakob Nielsen hodnotil aplikace určené pro
iPad z pohledu použitelnosti, došel
k závěru, že jsou nekonzistentní a neumožňují objevování funkcí a často dochází k chybám díky tomu, že uživatel náhodně vytvoří gesto. Přehnaně silná vazba na asociace s papírem a podivné
interakce
stylů
působí
další
problémy
s
použitelností.64 Uživatelské
rozhraní iPadu podle něj trpí třemi hrozbami, které způsobují výrazné matení uživatelů:
Malá možnost objevování: Uživatelské rozhraní je většinou skryto za estetickou stránkou designu bez možnosti si všimnout nastavení.
Malá možnost zapamatovatelnosti: Gesta jsou pomíjivá a obtížně zapamatovatelná, pokud nejsou využívána konzistentně mezi aplikacemi.
Neplánovaná aktivace: To se stává, když se uživatel omylem dotkne věcí nebo udělá neplánovaně gesto, které spustí funkci.
Když zkombinujete tyto tři problémy dohromady, výsledkem je, že uživatel neví, co se stalo nebo jak má zopakovat příslušnou akci, aby dostal stejný výsledek. Ještě horší je, že uživatelé neví, jak vrátit předchozí stav, protože neexistuje konzistentní operace Undo (Vrátit změny), podobně jako u prohlížeče funguje tlačítko Zpět.65
2.2. Operační systémy: Android Android je open source platforma určená pro mobilní technologie, která zahrnuje monolitický operační systém založený na linuxovém jádře, middleware, uživatelské rozhranní a aplikace. Jádro Androidu je navrženo tak, aby běželo na různé hardwarové architektuře, ale přitom se platforma zaměřuje především na hand-held zařízení (mobilní telefony, smartphony, tablety), 62
Uživatelské recenze: Apple iPad (3. generace). Mobilmania [online]. c2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.mobilmania.cz/uzivatelske-recenze/sc-190/default.aspx?item=50039 63 KURUC, Jiří a Michal POLITZER. Nový iPad: třetí vítězství Applu [recenze]. Mobilmania [online]. c2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/clanky/novy-ipad-treti-vitezstvi-applu-recenze/sc-3-a1320334/default.aspx 64 IPad App and Website Usability. Nielsen Norman Group [online]. 2013 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z:http://www.nngroup.com/reports/ipad-app-and-website-usability/ 65 Použitelnost iPadu: První výsledky testování uživatelů. Idaret.cz [online]. 2010 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://idaret.cz/news/Pouzitelnost-iPadu-Prvni-vysledky-testovani-uzivatelu/
22
čímž je myšleno na šetření energie, menší výkonnost a nižší paměť. Android je nabízen nejen jako kompletní operační systém pro výrobce hand-held zařízení, ale také jako vývojové prostředí pro tvoření uživatelských aplikací široké komunitě. O vývoj platformy Android se stará firma Google a konsorcium Open Handset Alliance. V současné době existuje již verze Android 4.4 (KitKat). 66 iOS iOS je operační systém primárně určený pro mobilní zařízení firmy Apple, především iPhone, iPad nebo také iPod Touch. Zjednodušeně se jedná o odlehčenou verzi operačního systému Mac OS X. Pojmenování iOS se používá až od čtvrté verze tohoto systému (předtím iPhone OS). Systém se dělí na čtyři základní vrstvy, které zajišťují základní funkčnost a poskytují vývojářům API a frameworky potřebné k vývoji aplikací. Vrstva Cocoa Touch obsahuje nejdůležitější frameworky pro vývoj aplikací, media layer umožňuje vytváření graficky a zvukově propracovaných aplikací, vrstva Core OS poskytuje nízkoúrovňové funkce ostatním technologiím, které jsou na ní postaveny, a vrstvu Core Services layer.67 iOS je poměrně uzavřený systém, který neumožňuje uživateli přístup do systému, a také omezuje možnost instalace aplikací. Všechny aplikace je nutno stahovat přes App store, jehož obsah firma Apple kontroluje. Namísto klasického úložiště využívá iCloud.68 U Androidu je menu k aplikaci nahoře, u iOS by podle guidelines mělo být dole.
Obrázek 5: Rozvržení aplikací u různých operačních systémů pro mobilní zařízení.69
66
Android - 4.4 KitKat. Android [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.android.com/versions/kit-kat-4-4/ 67 About the iOS Technologies. Developer.apple.com [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: https://developer.apple.com/library/ios/documentation/miscellaneous/conceptual/iphoneostechoverview/Introduc tion/Introduction.html#//apple_ref/doc/uid/TP40007898-CH1-SW1 68 IOS 7. Apple.com [online]. c2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.apple.com/cz/ios/what-is/ 69 NEIL, Theresa. Mobile design pattern gallery. 1st ed. Sebastopol, CA: O'Reilly, c2012, xii, 261 s. ISBN 14493-1432-5
23
3. m-Library a postoje knihoven. Tato kapitola se bude zabývat problematikou m-Library, mOPAC (mobile OPAC) a půjčování mobilních zařízení jako jsou tablety a e-čtečky v knihovnách. Stejně jako producenti databází si i knihovny nemohly nevšimnout rapidně zvyšujícího se podílu svých čtenářů disponujících mobilním zařízením s internetovým připojením. Podle nejnovějších průzkumů 2/3 českých studentů středních a vysokých škol používá internet v mobilu. Nejčastěji tak činí kvůli vyhledávání informací, návštěvě sociálních sítí a e-mailu.70 Posláním knihoven je poskytovat informační služby a snažit se co nejvíce vycházet vstříc svým uživatelům. I ony by měly podporovat služby pro mobilní zařízení, právě proto, že stále větší část jejich uživatelů vyhledává elektronické dokumenty a pokud možno vzdálený přístup k elektronickým informačním zdrojům z těchto zařízení. Významně se zvyšuje podíl uživatelů, kteří to, co dříve dělali pomocí osobního počítače, provádějí nyní pomocí mobilního zařízení. Mobilní technologie výrazně ovlivňují nejen náš každodenní život, ale také komunikaci a přístup k informacím. Nyní je na knihovnách, aby poskytovali kvalitní služby i touto cestou. Prozatím je nemnoho knihoven, které tak činí, ale jejich počet bude stále narůstat. Navíc je potřeba brát v potaz, že pro mnoho lidí, především v rozvojových zemích, je mobilní telefon často hlavním a jediným přístupovým bodem k internetu. Řešením je úprava webového rozhraní pro menší displeje mobilních zařízení nebo vývoj aplikací přímo pro mobilní operační systémy. Ale nelze to udělat jen zmenšením stránky, je nutné obsah přizpůsobit, upravit je na míru uživatelskému prostředí smartphonů a tabletů. Je nutné vzít v potaz dotykové displeje těchto zařízení, a to například z toho důvodu, že práce a nimi není tak přesná jako práce pomocí kurzoru myši. Navíc je podstatné, aby se uživatelé k informacím dostali pomocí několika málo kliků, ideálně jednoho až dvou. Uživatelé také často používají mobilní zařízení v pohybu, např. při chůzi, mají volnou jen jednu ruku apod. Klíčové je v mobilní verzi zdůraznit to, co je pro uživatele relevantní, to, co opravdu potřebuje, a skrýt to, co je méně důležité. Na malý displej se totiž nevejde všechno, co lze umístit na desktopové verzi stránky, a většinou to není ani potřeba. Je nutné si uvědomit, že mobilní aplikace jsou
70
DOČEKAL, Daniel. Infografika: 2/3 českých studentů používá Internet v mobilu. JustIT.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.justit.cz/wordpress/2013/10/16/infografika-23-ceskych-studentu-pouzivainternet-v-mobilu/
24
používány nesouvisle, proto musí být velmi snadné jejich okamžité použití.71 Je vhodné stránku zjednodušit (méně možností je někdy více) a používat relevantní nástroje. Podstatné je i testování a evaluace a rovněž je užitečné se inspirovat od jiných knihoven.72 Neméně důležité je zjistit, kdo budou uživatelé, jaká zařízení nejčastěji používají, co chtějí a považují za důležité – přístup ke katalogu, kalendář akcí, navigaci v knihovně a fondu, informace o volných počítačích, další způsob komunikace s knihovnou atd.73 Mobilní webové stránky nezávisí na platformě (iOS, Android), mají omezený přístup k hardwaru zařízení, obtížnější personalizaci, lze je použít pouze online, a jejich velkou výhodou je, že se velmi podobají desktopovým stránkám74. Vývoj mobilní webové stránky bývá z pravidla rychlejší a levnější, také je jednodušší na správu. Navíc dnes s využitím webových technologií je možné vytvořit mobilní web, který funguje i offline, využívá pokročilých funkcí, např. GPS navigace, nebo může částečně využívat přístup k fotoaparátu, kameře nebo mikrofonu.75 Nativní aplikace může být používána i offline, je závislá na platformě, poskytuje snadnější přístup k hardwaru zařízení, ale může se lišit od desktopových stránek – pro uživatele něco nového nebo neznámého. Tyto aplikace jsou dostupné skrze různé online obchody s aplikacemi a dovolují snadnější personalizaci.76 Ale je nutné ji vyvíjet pro každý operační systém zvlášť, také distribuce a správa je složitější, pokud dojde ke změně aplikace, musí si ji uživatelé aktualizovat. Někdy se vyčleňuje ještě skupina hybridních aplikací, které používají app-embedded prohlížeče. Prohlížeč je součástí aplikace. Stejný design pro iOS i Android.77
71
NIELSEN, Jakob. IPhone Apps Need Low Starting Hurdles. In: Nielsen Norman Group [online]. 2010 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/mobile-apps-initial-use/ 72 WOODBURY, David. LIBRARY IN YOUR POCKET: STRATEGIES AND TECHNIQUES FOR DEVELOPING SUCCESSFUL MOBILE SERVICES. Educause [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.educause.edu/library/resources/library-your-pocket-strategies-and-techniques-developing-successfulmobile-services 73 LA COUNTE, Scott. Going mobile: developing apps for your library using basic HTML programming. Chicago: American Library Association, 2012, vi, 52 s. 74 SHEIKH, Hassan a Keren KEREN. Meeting the needs of Library users on the mobile web. In: NEEDHAM, Edited by Mohamed Ally and Gill. M-libraries 3: transforming libraries with mobile technology [online]. London: Facet Pub, 2012 [cit. 2014-02-06]. ISBN 9781856047760. Dostupné z: http://oro.open.ac.uk/37811/ 75 MAŇÁK, Michal. Chcete mít vlastní mobilní aplikaci? Začněte s webovou, je levnější. Podnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/chcete-mit-vlastni-mobilni-aplikacizacnete-s-webovou-je-levnejsi/ 76 SHEIKH, Hassan a Keren KEREN. Meeting the needs of Library users on the mobile web. In: NEEDHAM, Edited by Mohamed Ally and Gill. M-libraries 3: transforming libraries with mobile technology [online]. London: Facet Pub, 2012 [cit. 2014-02-06]. ISBN 9781856047760. Dostupné z: http://oro.open.ac.uk/37811/ 77 BUDIU, Raluca. Mobile: Native Apps, Web Apps, and Hybrid Apps. Nielsen Norman Group: Evidence-Based User Experience Research, Training, and Consulting [online]. 2013 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/mobile-native-apps/
25
Responzivní web design (Responsive web design) je pojem, který jako první ve stejnojmenném článku označil Ethan Marcotte již v roce 2010. Účelem responzivního designu je vytvořit pomocí speciálního způsobu stylování HTML obsah dostupný na všech zařízeních a rozlišeních s důrazem na uživatele. Především díky vlastnosti Media Queries lze rozpoznat vlastnosti zařízení, na kterém je stránka prohlížena, a přizpůsobit tak samotnou stránku a její obsah. Responzivní web design má mino Media Queries ještě dvě základní úrovně: Flexibilní struktura a Flexibilní obrázky.78 Podle definice je m-Library knihovna poskytující své služby v mobilním prostředí, tedy pomocí mobilních telefonů, PDA, tabletů a podobně. Taková služba by měla poskytovat informace o otevírací době knihovny, kontaktní a jiné informace, vyhledávání, novinky, aktuální události, nápovědu a podporu. V dřívějších dobách, kdy zařízení nebyla tak výkonná a přístup k internetu nebyl pomocí mobilního zařízení samozřejmostí, některé knihovny poskytovaly některé své služby (upomínky nebo novinky) pomocí sms, wap apod. Časté je i využití geolokace a různých prvků ze sociálních sítí, QR kódů atd. Možnými překážkami pro poskytování mobilních služeb knihovny může být nedostatek financí na vytváření aplikací/upravených stránek, náročnost na lidské zdroje, vytváření tutoriálů apod., nespolupráce vydavatelů databází – neochota se přizpůsobit, problém s licencemi a DMR (digital rights managemet), různé měnící se platformy a operační systémy.79 Knihovny mají velký prostor ve 3 oblastech: 1. Mobilizace obsahu – materiály pro studenty (přednášky, podcasty), materiály pro postižené studenty – knihovny se musí věnovat i tomuto specifickému typu uživatelů, zpřístupnit obsah tam, kde jej potřebují, například v terénu, tedy i offline, 2. Mobilizace služeb a systémů – nejen online katalog, ale také instrukce jak používat mobilní systémy, 3. Mobilizace prostředí – půjčování zařízení, prostor pro vlastní zařízení (notebook, telefon), dostatek zásuvek, technickou podporu, studovny pro skupinky s dostatečným vybavením atd.
78
MARCOTTE, Ethan a [foreword by Jeremy KEITH]. Responsive web design. New York: A Book Apart, 2011. ISBN 978-098-4442-577. 79 LIPPINCOTT, K. Mobile Technologies, Mobile Users: Implications for Academic Libraries. ARL: A Bimonthly Report on Research Library Issues and Actions from ARL [online]. 2008, č. 261 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://old.arl.org/bm~doc/arl-br-261-mobile.pdf
26
Knihovna se může mobilizovat buď na úrovni knihovny samotné nebo v rámci celé instituce, například univerzity.80 Knihovny zde mají velký prostor. Pomocí mobilních zařízení mohou nabízet například své referenční služby (dotazování, chat s informačním pracovníkem atd.) nebo „nadstavby“ pro OPAC, tzv. mOPAC (mobilní OPAC). Navíc takto mohou snadno se svými uživateli sdílet informace o své instituci a aktuality. Bohužel je tento trend více znatelný v zahraničních knihovnách než u nás. Problematikou m-Library se u nás zabývá pouze několik knihoven, např. NTK (kromě mobilní verze knihovna vytvořila aplikaci TECH/NTK pro iOS, verze pro Android se připravuje81) a NKP, Městská knihovna v Praze a služba Ptejte se knihovny. Přesto i v české republice se najde několik vydařených aplikací. Jako jedna z prvních vznikla už na konci roku 2011 aplikace PoNaK (Poklady Národní knihovny České republiky), za kterou stojí Národní knihovna v Praze. Jedná se o nástroj k zpřístupnění zdigitalizovaných dokumentů ze sbírek NK (např. třicet vzácných rukopisů, barokních grafik, cestopisů a historických map z oblasti střední Evropy). Aplikace je zdarma dostupná pro iOS i Android.82 Následující graf na obrázku 6 ilustruje počet návštěv, unikátních návštěvníků atd. k aplikaci PoNak.
80
LIPPINCOTT, K. Mobile Technologies, Mobile Users: Implications for Academic Libraries. ARL: A Bimonthly Report on Research Library Issues and Actions from ARL [online]. 2008, č. 261 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://old.arl.org/bm~doc/arl-br-261-mobile.pdf 81 Mobilní aplikace TECH/NTK. In: Národní technická knihovna [online]. 17. 2. 2014 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/ 82 POŠVIC, Kamil. Národní knihovna má aplikaci pro mobilní zařízení. Root.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/narodni-knihovna-ma-aplikaci-pro-mobilni-zarizeni/
27
Obrázek 6: Počet návštěv k aplikaci PoNak.
Národní knihovna v Praze stojí i za projektem Ptejte se knihovny. Od začátku dubna 2013 je tato oblíbená služba dostupná ve verzi pro tablety a chytré telefony. iOS verze pro iPhone a iPad je dostupná zdarma v AppStore.83 Verze pro Android měla být spuštěna do konce roku 2013, ale na Google play jsem ji nenašla. Od svého vydání byla aplikace stažena 360 krát (ke dni 21. 2. 2014). Firma Lanius 30. ledna 2013 zveřejnila aplikaci SMARTkatalog pro mobilní zařízení. Je určena pro všechny knihovny užívající tento knihovní systém a knihovnu je nutné navolit. Aplikace je zdarma dostupná ve verzi pro iOS i Android.84 Jedná se o mobilního klienta pro knihovní systém Clavius. Pomocí něj lze vyhledávat knihy, zajišťovat rezervaci, zobrazovat stav čtenářského účtu či sledovat novinky v knihovnách. Podle ISBN kódu knihy je možné vystopovat knihu v oblíbené knihovně a ihned rezervovat. Přednastavit lze dvě stálé
83
Služba Ptejte se knihovny vstoupila na mobilní telefony. Ikaros [online]. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/sluzba-ptejte-se-knihovny-vstoupila-na-mobilni-telefony 84 ŠILHA, Jiří. Smartkatalog: katalog pro mobilní zařízení. Lanius [online]. 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/smartkat.htm
28
knihovny, které lze měnit podle potřeby.85 V říjnu 2013 se v novém designu objevil SMARTkatalog 2.86 Městská knihovna v Praze zvolila cestu mobilního webu (m.mlp.cz). Stránky byly spuštěny 24. září 2012. Funkčnost byla omezena pouze na služby, které nevyžadují přihlášení ke čtenářskému kontu – tedy jen vyhledávání v on-line katalogu s možností zpřesnění výsledků dle autora, roku vydání nebo dostupnosti. V detailu knihy je možné zjistit dostupnost titulu v pobočkách knihovny. Seznam poboček je doplněn o otevírací dobu a polohou znázorněnou na Google maps. V rámci služby je možné získat informace o akcích knihovny nebo zobrazit seznam e-knih dostupných volně ke stažení, rezervovat knihy, zobrazit seznamy titulů, nahlédnout do čtenářského konta a prodloužit výpůjčky on-line.87 Zajímavé je i propojení služby s Wikipedií, kdy se u autorů zobrazuje odkaz na tento oblíbený web. Google Analytics napočítalo 2,8 milionu návštěv webu Městské knihovny v Praze, z toho 180 709 pomocí mobilních telefonů a 67 692 přístupů uživatelů tabletu. Oproti roku 2012 je to cca 50% nárůst užívání mobilních zařízení. Nejčastěji uživatelé přistupovali v roce 2013 k webu pomocí zařízení Apple iPad (46 776 návštěv) a Apple iPhone (39 974 návštěv).88 On-line katalog univerzitní knihovny Univerzity v Hradci Králové je nyní k dispozici i ve verzi pro mobilní telefony. Umožňuje vyhledávání i rozšířené z více polí, přihlášení ke svému kontu (předpokládám, že i funkce s tím spojené, tedy přehled vašich aktuálně probíhajících výpůjček, rezervací, žádanek a upomínek, změna hesla). K tomu nabízí informace o knihovně včetně otevíracích hodin a zobrazení na mapě. Uživatelé jistě ocení možnost vyhledávání z různých zdrojů – nejenom katalogu Univerzitní knihovny v Hradci Králové, ale i v katalogu NKP nebo Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové.89 Cestou aplikace vyrobené na zakázku se vydala Knihovna UTB. Doba vývoje takové aplikace se pohybuje v řádu měsíců (v případě této její vývoj trval 4 měsíce) a stojí několik set tisíc korun. Pomocí aplikace může uživatel vyhledávat v katalogu nebo se přihlásit do svého
85
SMARTkatalog. Google play [online]. c2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=lanius.smartkatalog&feature=search_result#?t=W251bGwsMSwy LDEsImxhbml1cy5zbWFydGthdGFsb2ciXQ.. 86 SMARTkatalog 2. Google play [online]. c2012 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=lanius.smartkatalog2 87 Mobilní web. Městská knihovna v Praze [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/novinky/391-mobilni-web/ 88 E-mailová korespondence s Jakubem Jebavým [online], 21. 2. 2014, [email protected] 89 Univerzitní knihovna - Univerzita Hradec Králové [online]. ©1993-2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://arl.uhk.cz/arl-hk/m-cs/menu/
29
čtenářského konta. mKatalog UTB je dostupná pro iOS i Android.90 Uživatelé jistě velmi ocení u jednotek nejen informace o dostupnosti, patro a signaturu, ale především navigaci k jednotlivým knihám v regálu (znázorněním regálu na plánku patra).91 Aplikaci si od ledna, kdy byla spuštěna, stáhlo již 150 uživatelů.
Obrázek 7: mKatlalog z Google play.
Moravská zemská knihovna v Brně zprostředkovává přístup k zajímavé aplikaci PressReader. Aplikace nevyžaduje žádné přihlašování, stačí být v dosahu MZK wifi sítě. Uživatel si takto může přečíst až 5 titulů během 24 hodin. PressReader nabízí několik zajímavých funkcí, např. režim čtení SmartFlow, který je optimalizovaný pro tablety, tisk celé stránky nebo článku, sdílení článků pomocí sociálních sítí, poslech článku, uložení článku do aplikací jako např. Evernote a Instapaper či překlad do 12 jazyků. Aplikace je dostupná pro zařízení s operačními systémy iOS, Android, Windows 8 nebo BlackBerry 10.92 Od konce května 2013 si tuto aplikaci stáhlo téměř 200 uživatelů. Což není vysoký počet, ale knihovna brzy plánuje větší propagaci elektronických zdrojů obecně, což by mohlo mít na statistiky pozitivní vliv. Knihovna také chystá vlastní aplikaci pro online katalog. Z trochu jiného pohledu řeší problematiku m-Library aplikace SmartLib, která začala vznikat už před třemi lety v rámci diplomové práce studenta doktorského studia na FI Masarykovi univerzity Jonáše Ševčíka. V současnosti je vyvíjena jako projekt MUNI33/012013 a je šířena
90
Mobilní katalog knihovny. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně [online]. 2014 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.utb.cz/o-univerzite/mobilni-katalog-knihovny-1 91 MKatalog UTB. Google play [online]. c2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.utb.k.katalog.m 92 Noviny do mobilů, tabletů a čteček. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. 2013 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/aktuality/noviny-do-mobilu-tabletu-ctecek
30
pod licencí GNU/AGPL.93 Aplikace umožňuje přístup do fakultních knihovních katalogů knihoven na Masarykově univerzitě a přidává k nim prvky sociálních sítí. Aplikace je dostupná ve verzi pro Android, Windows mobile i Apple iOS. Aplikace skenuje kód ISBN, podle kterého knihu vyhledá, aplikaci lze tedy využít i mimo prostory knihovny, například v knihkupectví je možné si ověřit, zda je kniha dostupná v univerzitní knihovně. Knihu nebo její část lze zobrazit i pomocí služby Google books, se kterou je aplikace propojena. Knihy lze v rámci aplikace hodnotit a přidávat k nim komentáře nebo vytvářet vlastní seznamy. Aplikace umožňuje i vyhledávání pomocí názvu knihy, autora, ISBN nebo popularity. Na dalších rozšiřujících funkcích tým čítající další 4 lidi dále pracuje.94
Obrázek 8: Smartlib na Google play.
3.1. Příklad zahraniční aplikace Velmi zajímavým projektem při využití mobilních zařízení v knihovnách je projekt Bavorské státní knihovny. Ta nejenže vyvinula vlastní mobilní aplikaci i upravené webové stránky, ale svým uživatelům nabízí přístup z mobilního zařízení k digitalizovaným sbírkám Famous Books - Treasures of the Bavarian State Library (sbírka unikátních cca 50 starých tisků, realizováno v červenu 2010) a Oriental Books - Oriental Treasures of the Bavarian State Library (sbírka cca 20 orientalistických a islamistických náboženských knih, realizováno v květnu 2011). Tyto digitální dokumenty se pyšní špičkovou kvalitou zpracování. Navíc jsou dostupné ve fulltextu a zdarma. Aplikace je volně dostupná ve verzi pro iPhone nebo iPad v Apple Store. Bavorská státní knihovna také ve spolupráci s archivy a muzei vytvořila aplikaci Ludwig II. Jedná se o projekt spojující prvky mobilních technologií, 3D, možnosti rozšířené reality a geolokace s multimediálním obsahem. Aplikace se dá využít i jako
93
Schválené projekty k financování. Fakulta informatiky [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/research/student_projects/projects.xhtml.cs#hrabal 94 SmartLib. Smartlib [online]. 2012? [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://smartlib.eu/
31
turistický průvodce nebo výuková pomůcka. Knihovna také mimo technologie využívající rozšířenou realitu experimentuje s technologií 3D a ovládání pomocí gest.95
Obrázek 9: Aplikace Ludwig II z AppStore.
Toto je možná ta cesta, jakou by se měly knihovny ubírat. Bavorská státní knihovna je dobrým příkladem, jak knihovny mohou využívat nových technologií. Jen tak se knihovny i v budoucnu
mohou
stát
využívaným
centrem
vzdělávání.
Knihovny
se
musí
přizpůsobit sílícímu trendu mobilního internetu a v rozvojových zemích je tento trend obzvláště silný i díky málo rozvinuté pevné internetové infrastruktuře (např. v Egyptě je 70 % přístupu k internetu uskutečněno pomocí mobilních zařízení.96) Mobilní technologie jsou pro knihovny výzva i příležitost. 3.2. Prognózy a trendy v oblasti m-Library Podle výroční zprávy American Library Association za rok 2012 přes 67 % knihoven nabízí stáhnutelné e-knihy a 28 % umožňuje půjčení e-čteček (a dalších mobilních zařízení jako netbooky). Problém mají ale knihovny s tím, že někteří vydavatelé nejsou ochotni prodávat e-knihy do knihoven, případně se snaží omezit počet výpůjček. 97
95
CEYNOWA, Klaus. Mobile Applications, Augmented Reality, Gesture-Based Computing and more – Innovative Information Services for the Internet of the Future: the Case of the Bavarian State Library. World Library and Information Congress : 77th IFLA General Conference and Assembly [online]. 2011 [cit. 2013-0420]. Dostupné z: http://conference.ifla.org/ifla77 96 GIERSBERG, Dagmar. „Parcifal“ ve smartphonu – knihovny v době mobilního internetu. Goethe institut [online]. 2011 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.goethe.de/ins/cz/pra/kul/bib/sbi/dis/cs7918021.htm 97 State of America's Libraries Report 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.ala.org/news/sites/ala.org.news/files/content/StateofAmericasLibrariesReport2012.pdf
32
Podle výroční zprávy z roku 2013 stoupl počet Američanů starších 16 let, kteří přečetli e-knihu z 16 % na 23 %, zatímco počet „klasických“ čtenářů klesá. Zajímavé je, že v roce 2011 bylo více čtenářů než čtenářek, zatímco v roce 2012 se zvýšil počet čtenářek a předběhly tak čtenáře.98 Vysvětlila bych si to prvotním větším technickým nadšením mužů, ale větším čtenářstvím žen. Nárůst těchto čtenářů odpovídá nárůstu vlastníků čteček a tabletů (z 18 % v roce 2011 na 33 % v roce 2012). Taktéž vzrostl počet knihoven, které půjčují e-knihy na 76% (o 9% více než v roce 2012). Zvýšil se i počet uživatelů, kteří vědí, že jejich knihovny půjčuje e-knihy. Zhruba třetina (34.7 %) amerických knihoven nabízí aplikaci pro mobilní zařízení, ale podle výzkumu zveřejněnému v této zprávě by mnohem více (63 %) uživatelů starších 16 let uvítalo aplikaci pro (app-based) přístup ke knihovním zdrojům a programům. A přibližně stejný počet by uvítal GPS aplikaci, která by pomohla najít dokumenty v knihovně.99 V české republice přístroj umožňující čtení e-knih vlastní 71 % internetové populace (nejčastěji se jedná o počítač nebo notebook, mobilní telefon, v pětině případů o tablet a v devíti procentech o e-čtečku). Polovina z těch, kteří už někdy četli nějakou e-knihu, tak činí na notebooku, necelá třetina na mobilním telefonu, 26 % na stolním počítači, stejné procento na čtečce elektronických knih a 25 % na tabletu.100
Některé knihovny podporují přístup k EIZ tím, že půjčují mobilní zařízení, například tablety nebo e-čtečky. Takto to funguje například na Masarykově univerzitě v Ústřední knihovna Pedagogické fakulty nebo v ústřední knihovně filozofické fakulty. Zařízení půjčuje také Národní knihovna v Praze, v knihovně Jiřího Mahena v Brně, v MZK nebo v knihovně FF Univerzity Karlovy. Například v ÚK FF MU to vypadá tak, že uživatel složí zálohu v určité výši a může si e-čtečku vypůjčit na standardní dobu dvou týdnů. Zařízení lze rezervovat pomocí knihovního katalogu obdobně jako knihu. V knihovně je jeden kus Kindle 3 dostupný
98
E-book Reading Jumps; Print Book Reading Declines. RAINIE, Lee a Maeve DUGGAN. PEW INTERNET & AMERICAN LIFE PROJECT [online]. 2012 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://libraries.pewinternet.org/2012/12/27/e-book-reading-jumps-print-book-reading-declines/ 99 State of America's Libraries Report 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.ala.org/news/state-americas-libraries-report-2013 100 Elektronické, nebo papírové? E-knihy uživatele internetu netáhnou. LIdovky.cz [online]. 2014 [cit. 2014-0227]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/papirova-nebo-elektronicka-e-knihy-uzivatele-internetu-netahnou-pyf/media.aspx?c=A140124_190920_ln-media_hm
33
prezenčně.101 Tato služba se těší mezi studenty velké oblibě. Obdobná politika platí i v ostatních knihovnách. Tato metoda může například napomoci snižování vytíženosti stolních počítačů. Tato zařízení jsou levnější, a tak by jich mohlo být nakoupeno více. V rámci práce jsem se ptala participantů na jejich názor ohledně půjčování takovýchto zařízení. Participanti hodnotili tuto službu pozitivně, ale např. třetí participant upřednostňuje spíše klasické tištěné knihy a dokumenty, ale pokud by daný dokument nebyl k dispozici, tuto službu by uvítal. Dva participanti tuto služby již využili, jeden dokonce jako první na FF. Pátý participant dokonce tuto službu považuje za nutnou, protože je to již běžné, ale tuto službu nevyužil, protože takové zařízení již vlastní. Osmý participant tento typ služby považuje pouze za dočasnou záležitost, protože si myslí, že zanedlouho takové zařízení bude vlastnit téměř každý.
To, že problematika přístupu k informacím pomocí mobilních zařízení je pro knihovny důležitá, ukazují i konané konference. První mezinárodní konference International m-Libraries Conference byla uskutečněna již v roce 2007. Prozatím poslední, v pořadí 4., se konala v roce 2012 v Milton Keynes ve Velké Británii. 5. se bude konat 27-30 května 2014 na Chinese University of Hong Kong. Informační pracovníci a knihovníci se budou zabývat tím, jak mohou knihovny poskytovat služby pomocí mobilních a hand-held devices. Tato konference hledá odpovědi na otázky nejlepší praxe pro zavádění mobilních technologií a inovací v knihovnách, vztah mobilních technologií a Open Educational Resources (OER), dopad všudypřítomných a nositelných technologií (ubiquitous and wearable technologies) na budoucnost knihoven, budoucnost nových technologií při výuce a učení nebo možnost využití těchto technologií jako prostředků zlepšující přístup k informačním zdrojům.102
Kolem roku 2009 byl ve Velké Británii (Cambridge University a The Open University) proveden výzkum ohledně propojení mobilních technologií knihoven. Nejvíce uživatelů uvedlo, že používají svůj mobilní telefon pro otevírací dobu knihovny a pak pro lokaci a kontakt – tedy pasivně získávané informace. Cca 30 % dotazovaných uvedlo, že pomocí 101
Půjčování elektronických čteček knih. Ústřední knihovna FF MU [online]. c2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/kindle 102 5th International m-libraries Conference 2014. M-libraries [online]. 2014 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.m-libraries.org/
34
mobilního telefonu přistupuje k elektronickým článkům, knihám nebo databázím103 (podobné číslo se objevilo i ve studii The ECAR National Study of Undergraduate Students and Information Technology z roku 2011104), což můžeme považovat za aktivní získávání informací. Je to docela vysoké číslo, protože je nutné si uvědomit, že v roce 2009 nebyly chytré telefony s relativně velkým dotykovým displejem a připojením k internetu tak rozšířené jako nyní. Byla to doba, kdy se telefony používaly především k telefonování, psaní sms, případně jako fotoaparáty a mp3 přehrávače. Taktéž mobilní internet byl drahý a pomalý. Výzkum ohledně využití přístupu ke knihovním zdrojům prováděla univerzitní knihovna Kent State University Library v Kentu v roce 2009. Výzkum byl prováděn pomocí focus group. To, že téma přístupu k EIZ pomocí mobilních zařízení je vysoce aktuální, dokazuje fakt, že z výzkumu vyplynulo, že sekce vyhledávání (v aplikaci knihovny) byla označena za nejdůležitější část mobilní webové stránky (předběhla services i about us). Někteří participanti uvedli, že většinou ke zdrojům knihovny přistupují z mobilního zařízení na začátku výzkumného projektu. Uváděli, že tuto službu využívají např. pokud nejsou u počítače a potřebují urgentně něco najít, následně pak oceňují, pokud si mohou výsledky vyhledávání znovu projít později. Některým přišlo takové vyhledávání nepohodlné a nevyužívají této možnosti. Přesto obecně považovali za dobré mít možnost přístupu k vyhledávání ve zdrojích i z mobilního zařízení. Vyhledávání (prvotní průzkum) nebo čtení kratších článků participanti vítají, ale čtení dlouhých článků jim přijde nepohodlné. Dále z výzkumu vyplynulo, že uživatelé by přivítali více personalizace – účty, vlastní oblíbené databáze apod.105 Z dalšího výzkumu vyplývá, že majitelé různých typů telefonů vyhledávají informace různým způsobem. Většina vlastníků chytrých mobilních telefonů vyhledává pomocí klíčových slov, ale vlastníci iPhone a Android využívají i alternativní způsoby, např. svého geografického umístění, pomocí mluvených klíčových slov, obrázků z jejich telefonu či čárových kódů.
103
MILLS, Keren. M-Libraries: Information use on the move: A report from the Arcadia Programme. University of Cambridge[online]. 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.dspace.cam.ac.uk/bitstream/1810/221923/1/Mills_report.pdf 104 RUTH, David Michael, Thomas M. MASTRE a Ron FRICKER. A Study of Mobile Learning Trends at the U.S. Naval Academy and the Naval Postgraduate School. Educause review online [online]. 2013 [cit. 2014-0217]. Dostupné z: http://www.educause.edu/ero/article/study-mobile-learning-trends-us-naval-academy-andnaval-postgraduate-school 105 SEEHOLZER, Jamie a Joseph A. SALEM, JR. Library on the Go: A Focus Group Study of the Mobile Web and the Academic Library. College & Research Libraries [online]. 2011 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/72/1/9.full.pdf
35
Uživatele systémů Android a iOS můžeme vzhledem k jejich rozšíření považovat za prediktory budoucího chování. Také se projevují nové formy způsobu čtení u některých mladých lidí. Průměrná doba, kterou uživatelé tráví čtením e-knih a e-časopisů památek je velmi krátká (typicky 4-8 minut). Takovýto uživatelé prozkoumávají dokument horizontálně, zaměřují na oblasti jako je obsah, abstrakty, a tak hledají rychlé odpovědi.
21
Především
uživatelé mobilních zařízení využívají přístup na mobilní web pro získání specifické informace nebo ke splnění konkrétních úkolů.106 Z tohoto výzkumu vzešlo několik doporučení a to, že instruktoři informační gramotnosti by se měli seznámit s novými metodami vyhledávání a pomoci studentům je efektivně a účinně používat. Také jak hodnotit informace, zvláště pokud jsou prezentovány v netradiční formě, např. aplikace. U studentů je třeba podporovat kritické zhodnocení výsledků rešerše, především při psaní akademických prací. Někteří studenti také mohou potřebovat pomoc při transformaci informační gramotnosti z desktopového do mobilního prostředí.107
106
ALDRICH, Alan. Universities and Libraries Move to the Mobile Web. Educause review online [online]. 2010 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.educause.edu/ero/article/universities-and-libraries-move-mobile-web 107 YARMEY, Kristen. Student Information Literacy in the Mobile Environment. Educause review online [online]. 2011 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.educause.edu/ero/article/student-informationliteracy-mobile-environment?time=1304757902
36
4. Zabezpečení obsahu Tato kapitola pojednává o problematice zabezpečení obsahu (autentizace jednotlivých uživatelů, ochrana osobních údajů atd.) a Digital Rights Management (DRM) V případě placených databází si poskytovatelé databází svůj „cenný“ obsah bedlivě chrání a umožňují přístup do systému pouze určenému uživateli případně množině uživatelů. K tomuto účelu slouží autentizace, tedy jednoznačné určení uživatele, který přistupuje k systému. Tento proces probíhá většinou pomocí vnitřních mechanismů (nejčastěji databázového serveru). Uživatelé se mohou k systému přihlašovat pomocí uživatelského jména a hesla nebo využít alternativních metod, např. hardwarová zařízení (čipové karty), jednorázová hesla nebo biometrická identifikace.108 Bezpečnostní správce (administrátor) má většinou oprávnění právo k připojení systému přidělit, odebrat nebo časově omezit, ale také zablokovat uživatelský účet nebo odebrat různá oprávnění. S tím souvisí další proces ve většině případů navazující na autentizaci - autorizace. Pod tímto termínem se rozumí „proces ověření přístupových oprávnění uživatele vstupující do informačního systému“. Tedy zjištění rozsahu oprávnění k provedení rozličných akcí v systému.109 Pro přihlašování (autentizaci) se poslední dobou hojně využívá účet na sociálních sítích (facebook 46 %, google+ 34 %). Liší se oblast od oblasti a geograficky, například v B2B sféře je často používaný účet na Linkedin, v Brazílii a Indii nebo Číně, kde Facebook nemá dominantní postavení, se využívají lokální sociální sítě jako Orkut, Sina Weibo nebo Renren. V oblastech herních a e-shopech dominuje Facebook.110 V oblasti vědy se využívá např. již Shiboleth, ale také např. ebrary pro svou aplikaci podporuje přihlašování přes Facebook. 4.1. Způsoby autentizace v testovaných aplikacích a ochrana osobních údajů, DRM EBSCO využívá k přihlašování do aplikace toho, že nový uživatel si musí ze stránek odeslat potvrzovací email. Autentizace je tedy řešena v rámci webového rozhraní služby.
108
Autentizace uživatelů. Ústav Nových technologií a aplikované informatiky [online]. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.nti.tul.cz/~satrapa/vyuka/site/cv/hesla-sifry.pdf 109 Autentizace a autorizace. Web4company [online]. 2005-2013 [cit. 2013-04-20]. ISSN 1213-0702. Dostupné z: http://www.web4company.cz/bezpecnost-autentizace-autorizace/ 110 OLSON, Michael. Social Login Trends Across the Web for Q1 2013. Janrain [online]. 2013 [cit. 2013-0428]. Dostupné z: http://janrain.com/blog/social-login-trends-across-the-web-for-q1-2013/
37
Podle licenčních podmínek EBSCO shromažďuje a interně používá pouze informace dobrovolně
poskytnuté
uživatelem
(ale
pro
využívání
služby
musíte
souhlasit
s podmínkami).111 EBSCO sbírá různé informace (osobní – jméno a příjmení, fyzickou adresu, emailovou adresu, telefonní číslo, ale také IP adresu nebo Web-server log files). EBSCO také může umístit "cookie" nebo jiné zařízení pro sledování nebo shromažďování informací používané v průmyslu v souborech prohlížeče na počítači uživatele (used in the industry in the browser files of a user's computer). Díky tomu je EBSCO schopno pouze detekovat typ operačního systému a verze prohlížeče, který uživatel používá. Tyto sbírané údaje z cookies jsou opět pouze agregovány a nejsou spojeny s konkrétními identitami uživatelů. Uživatelé mají možnost zrušit používání cookies.112 Poskytovatel si rovněž vyhrazuje právo odhalit osobní údaje uživatele, pokud je k tomu oprávněný důvod (pokud to vyžaduje zákon, nebo v dobré víře, že zveřejnění informací je nezbytné pro výkon právních procesů nebo ochranu práv nebo majetku bezpečnosti společnosti EBSCO nebo veřejnosti atd.). Některé agregované demografické informace mohou být poskytnuty obchodním partnerům, sponzorům či firmám, které jsou pod kontrolou EBSCO information services apod. Zabezpečení a ochrana osobních údajů EBSCO Information Services (EIS) užívá standardizované a ověřené kryptografické a šifrovací technologie. Například při přenosu dat mezi uživatele a EIS. Dále je EIS zabezpečeno i fyzickými ochranami proti ztrátě, zneužití či neoprávněné změně uchovávaných informací ze stránek EIS. Pouze omezený počet administrátorů má přístup k základním informacím o elektronickém bezpečnostním systému a ochraně pomocí hesel. EIS poskytuje linky i k webovým stránkám, které nemají stejná bezpečnostní pravidla ohledně ochrany soukromí. Tyto externí webové stránky jsou opatrně vybírány, ale EIS nepřebírá zodpovědnost za jejich obsah, ochranu soukromí a bezpečnost.113 Z aplikace se lze dozvědět, že EBSCO přistoupilo k dohodě US-EU Safe Harbor Framework.
111
EBSCO Information Services Privacy Policy. EBSCO [online]. c2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/app/Pages/privacypolicy.aspx 112 tamtéž 113 tamtéž
38
ebrary – pro přihlášení do aplikace využívá buď stávající účet nebo Facebook, v kombinaci s Adobe ID Ebrary se řídí politikou ProQuest. Politika ProQuest i tato firma zjišťuje informace o tom, co její uživatelé dělají různými cestami. Po uživatelově svolení sbírá
jméno a příjmení,
e-mailovou adresu, fyzickou adresa, název instituce atd., dále finanční informace a další informace, které uživatel poskytne. Některé stránky skupiny Proquest nesbírají téměř žádné osobní údaje. Pokud si však uživatel chce zřídit uživatelský účet nebo je nutná jednoznačná identifikace uživatele, musí jisté osobní údaje poskytnout. Pokud se uživatel přihlašuje pomocí třetí strany (např. ebrary umožňuje přihlášení přes Facebook), může ProQuest shromažďovat i údaje od těchto třetích stran. Například, pokud se připojíte k ProQuest přes Facebook, může ProQuest shromažďovat určité informace z účtu Facebook, které mohou zahrnovat ID uživatele, příspěvky na Facebooku včetně komentářů a „like“, Facebook přátel, určité demografické informace a další informace, které jsou zpřístupněny veřejnosti na Facebooku. Taktéž ProQuest může sdělit OÚ třetím stranám např. pokud je to vyžadováno zákonem nebo při vyšetřování a podobně, nebo pokud je to nezbytné pro ochranu před hrozícím poškozením práv, majetku nebo bezpečnosti společnosti ProQuest, jejích uživatelů nebo veřejnosti. Všechny ProQuest stránky sbírají cookies (cookies nebo jiné nástroje lze využít ke sledování údajů, jako jsou přihlašovací údaje nebo předchozí návštěvy atd.). Navíc při návštěvě ProQuest stránek jejich servery automaticky zaznamenávají a mohou i shromažďovat informace, které odesílá prohlížeč uživatele. Část shromážděných údajů (návštěvnost, celková velikost databáze, měsíční přihlášení a další) mohou být sesbírány a použity pro různé účely, např. vnitřní správu a administraci, (včetně poskytnutí informací poskytovatelům obsahu atd.), ale bez osobních údajů. Firma ProQuest získává osobní údaje rozličnými cestami, např. při uzavření smlouvy opravňující k přístupu ke službám a výrobkům (včetně zkušebních verzí), pří vytváření nebo přihlašování k účtu, při registraci, vytváření profilů, při vyplnění průzkumů nebo při účasti v soutěži, při objednávce služby nebo výrobku, při sdílení obsahu (např. přes sociální sítě) nebo z diskuzí.
39
Je nutné si uvědomit, že při vytváření profilu mohou být některé informace dohledatelné i pomocí webových vyhledávačů, proto by si měli uživatelé dát pozor u zveřejňování některých informací. To platí i u deaktivovaných účtů. ProQuest přijal bezpečnostní opatření, a to takové, že uchovává data na zabezpečeném serveru (v USA, někdy v Kanadě případně v UK – to je důležité, protože každá země má jiné podmínky ochrany osobních údajů, v EU jsou na práci s OÚ ještě přísnější požadavky) za firewallem,s využitím standardních šifrovacích technologií, jakož i fyzických bezpečnostních opatření na ochranu proti neoprávněnému přístupu k systémům. ProQuest bohužel však sám přiznává, že žádná ochrana není 100% bezpečná. 114 ProQuest
také
přistoupil
vk
dohodě
US-EU
Safe
Harbor
Framework
(http://www.export.gov/safeharbor/), Jedná se o soubor pravidel, „podle nichž se americké společnosti mohou stát z pohledu evropského práva vyhovujícími pro práci s údaji evropských uživatelů“115 Jedná se o to, že na ochranu osobních údajů se v rámci EU klade větší důraz než v USA. Scopus – jako jediná z databází dovoluje zkušební přístup, pro autentizaci využívá účtu vytvořeného ve webové aplikaci. Scopus se řídí politikou Elsevier, která sbírá řadu osobních i technických informací (např. IP adresy, verze prohlížeče, verze OS atd.), k tomu využívá dočasné „session“ a statické cookies. Cookies, které jsou uloženy na uživatelském PC, neobsahují osobní identifikační informace, ale pouze uchovávají např. info logování, historie průchodu stránek atd. Uživatel má možnost blokovat některé cookies, nicméně některé funkce či do konce přihlášení na stránky nemusí být umožněno. Přístup k osobním informacím uživatelů produktů společnosti Elsevier mají jen zaměstnanci Elsevieru, poskytovatelé služeb a strany představující nakladatele atd. Elsevier deklaruje, že osobní informace jsou ochráněny před ztrátou, odcizením a zneužitím a neoprávněným přístupem, zveřejněním, změnou a zničením, pomocí příslušných správních, fyzických a technických bezpečnostních opatření.
114
Privacy Policy. ProQuest [online]. c2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.proquest.com/enUS/site/privacy.shtml 115 Díky Google Apps můžete i s vysoce chráněnými daty Evropanů pracovat globálně. Netmail.com [online]. c2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://netmail.cz/diky-google-apps-muzete-i-s-vysoce-chranenymi-datyevropanu-pracovat-globalne/
40
Osobní informace mohou být zpracovány i v zemích, kde je jiná právní úprava ochrany soukromí (souhlas s přenosem informací dává uživatel při použití služby). Nicméně Elsevier zajišťuje opatření, aby data byla náležitě ochráněna i v těchto zemích. Elsevier neposkytne informace třetím stranám a partnerům pokud mu k tomu uživatel nedá souhlas. Elsevier si vyhrazuje právo odhalit osobní informace, pokud mu je to soudně uloženo, pokud data jsou důležitá při vyšetřování ilegálních činností nebo pokud Elsevier, jeho stránky či divize jsou přeskupeny či sloučeny s jinou společností. 116 Čím rozšířenějším se stává digitální obsah, tím častěji je třeba řešit specifické otázky autorských práv a práv s nimi souvisejících. V případě tištěných knih, časopisů atd. vychází právní praxe z dlouholetých zkušeností, zatímco u poměrně nových elektronických autorskoprávně chráněných děl systém práva reaguje spíše pomalu. Koupíte si například tištěnou knihu, stáváte se jejím vlastníkem a podle zákona máte určitá práva, jak s ní nakládat. Můžete ji půjčit rodině, přátelům a v případě, že se vám již nehodí, ji můžete prodat například na populárních službách jako je eBay nebo Aukro. Pokud si však zakoupíte knihu v elektronické podobě, mohou vyvstat s takovýmto konáním problémy. Digitální revoluce podstatně změnila pohled na možnosti chápání rozmnožování, rozšiřování i publikaci autorskoprávně chráněných děl. Termín Digital Rights Management (DRM) nebo někdy také odpůrci nazývaný Digital Restrictions Management, lze přeložit jako správa digitálních práv nebo řízení digitálních práv, případně správa zabezpečeného obsahu. DRM je zastřešujícím pojmem pro technické metody, jejichž účelem je kontrolovat či omezovat neoprávněné použití především multimediálního digitálního obsahu (hudby, e-knihy, počítačové hry nebo filmy v elektronické podobě), softwaru nebo datových souborů (databáze apod.) V právních systémech bývá termín DRM (termín DRM jako takový se nikde nevyskytuje) nahrazován jako technické prostředky ochrany práv nebo informace o správě práv. 117
116
Elsevier website privacy policy. Elsevier [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.elsevier.com/legal/privacy-policy 117 MYŠKA, Matěj. Právní a sociokulturní aspekty technických prostředků ochrany autorských práv [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/102870/pravf_m/DP_Myska_DRM.pdf. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
41
"DRM je nutno chápat jako reakci majitelů autorských práv a práv souvisejících s právem autorským na zvýšené nezákonného rozmnožování zejména hudebních a audiovizuálních děl, které bylo umožněno rozvojem digitálních technologií a informační sítě internet.“118 Cílem této ochrany je primárně zajistit užívání digitálního obsahu v souladu s autorskými právy, respektive v souladu s licenčními podmínkami a zabránit nelegálnímu užití. DRM může být použito také pro účely ochrany práv duševního vlastnictví, obchodního nebo vojenského tajemství apod.119 Pomocí DRM lze dílo identifikovat nebo i spravovat platby související s jeho distribucí.120 Systém DRM většinou sestává z technických ochranných opatření a databáze práv, která určuje zásady nebo použití pro každý soubor a uživatele. Technická vrstva typicky zahrnuje šifrovací vrstvu a vrstvu ochrany proti kopírování.121
Rozdělení Digital Rights Management Pojem DRM není v zásadě pevně specifikován, a proto i terminologie je nestálá. V zásadě však můžeme rozeznávat tvrdé DRM a tzv. sociálního DRM (někdy též nazýváno neinvazivním DRM). Tvrdé DRM označuje způsob, jak kontrolovat nebo omezovat používání digitálního obsahu. Většinou se jedná o omezení tvorby kopií, tisku nebo sdílení, povolení přehrání a případně počtu přehrání, kontrola nad vytvářením zálohování, časové licence (délka trvání licence, expirace licence po prvním užití nebo expirace po určité době od prvního užití). Případně může být licence automaticky smazána, pokud uživatel změní na svém přehrávači čas za účelem neoprávněného prodloužení platnosti licence.122 Běžně je uživateli dovoleno stažení pouze jedné kopie (případně i pouze jednoho formátu) nebo je licence vázána k určité IP adrese. Asi nejznámějším DRM schématem je Adobe DRM, dále existují proprietární řešení od Amazonu, Apple a Barnes & Noble. Ne vždy mezi nimi existuje plná kompatibilita, může
118
tamtéž WHAT IS DIGITAL RIGHTS MANAGEMENT?. THE OFFICIAL WORLD WIDE WEB LIBRARY SITE FOR DIGITAL RIGHTS MANAGEMENT [online]. 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.drm.uk.com/ 120 MYŠKA, Matěj. Právní a sociokulturní aspekty technických prostředků ochrany autorských práv [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/102870/pravf_m/DP_Myska_DRM.pdf. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 121 WHAT IS DIGITAL RIGHTS MANAGEMENT?. THE OFFICIAL WORLD WIDE WEB LIBRARY SITE FOR DIGITAL RIGHTS MANAGEMENT [online]. 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.drm.uk.com/ 122 DRM Aplikace: Ochraňte Váš unikátní obsah proti nežádoucímu kopírování nebo sledování zdarma!. Live box [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.livebox.cz/drm/ 119
42
se tedy stát, že ne na každém zařízení lze soubor spustit.123 V horizontu jednoho roku se na trhu objeví nová verze Adobe DRM. Adobe již spustilo novou verzi Content Serveru (konkrétně 5.0), která má zajistit bezpečnější Adobe DRM s větší ochranou proti prolomení. Tato však může znamenat velké problémy pro majitele starších zařízení, protože aplikace si bez upgrade nové DRM nepřečte. Kompatibilita opačným směrem by měla být zachována. Takže čtečka s podporou nového DRM bude umět číst knihy se starým DRM. Pro distributory i uživatele však vyvstává problém podpory dvou formátů.124 Jako reakce na problémy související s tvrdým DRM vzniklo sociální DRM, kdy k souboru je připojena specifická informace (zápatí knihy, formou vodoznaku nebo zcela skrytě), která identifikuje majitele. Výhodou sociálního DRM je, že neomezuje uživatele na konkrétní platformu. V současnosti se jedná o nejrozšířenější formu ochrany e-knih.125 V roce 2013 vznikl systém SiDiM (zkratka zabezpečení dokumentů individuálním značením), který využívá nepatrných změn v textu (obdoba digitálního vodoznaku).126 Avšak tato ochrana je drahá (což by mohlo navýšit cenu e-knih) a stejně jako ostatní DRM systémy ne příliš účinná. DRM dále můžeme dělit například podle typu nosiče na ty, které jsou integrovány do fyzických nosičů (tj. do CD či DVD tzv. offline médií – využívá se např. Content Scramble System (CSS), Advanced Access Content Systém (AACS), Data Cactus Shield, Copy Control, Media Guard a již zmíněný Sony XCP nebo MediaMax CD-3) a do obsahů šířených online, jako například elektronických knih a digitální hudby (online médií – například Microsoft s Windows Media DRM, Apple s DRM Fairplay, který kvůli problémům s interoperabilitou přestal Apple v roce 2009 používat).127 V případě e-knih se jedná především o DRM firmy Adobe, který používají desítky knižních obchodů, jak ve formátu PDF tak v ePub.128 DRM systém Adobe využívá i služba Knihy Google Play.129
123
Krátce o DRM. Elektronické knihy - internetové knihkupectví Databook [online]. c2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.databook.cz/DRM 124 Nové Adobe DRM: co to bude znamenat. Palmknihy.cz: blog [online]. c2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://blog.palmknihy.cz/2014/02/nove-adobe-drm-co-to-bude-znamenat.html 125 SABADKOVÁ, Dana, Bc. DRM a elektronické kniha. Áno či nie. Brno: Masarykova univerzita, Filozofické fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2013, s.100 126 Malé změny v textech knih jako alternativa k tvrdému DRM. Root.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/male-zmeny-v-textech-knih-jako-alternativa-k-tvrdemu-drm/ 127 MYŠKA, Matěj. Právní a sociokulturní aspekty technických prostředků ochrany autorských práv [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/102870/pravf_m/DP_Myska_DRM.pdf. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 128 DOČEKAL, Daniel. DRM ano či ne. Bookz.cz: E-knihy (E-books) klasické knihy (ne)nahradí [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.bookz.cz/wordpress/2010/09/26/drm-ano-ci-ne/
43
Historie DRM První komerční online DRM systémy se začaly používat nedlouho po konferenci Technological Strategies for Protecting Intellectual Property in the Networked Multimedia Environment konané v roce 1994.130 Za první komerční DRM systémy můžeme považovat InfoMarket od IBM, který zvolil softwarový přístup, a systém, založený na end-to-end hardwarovém řešení, který vyvinula firma Electronic Publishing Resources (EPR nyní InterTrust). Tyto systémy se ale příliš neprosadily. Jako třetí důležitý zdroj myšlenky DRM je považována kniha Dr. Marka Stefika Letting Loose the Light: Igniting Commerce in Electronic Publication. Podstatné je, že v knize je popsán jazyk Digital Property Rights Language (DPRL), který popisuje práva aplikovaná na autorsky chráněný obsah. A na jehož základě byl vytvořen Extensible Rights Markup Language (XrML), který se dnes stal technologickým standardem.131 XrML (eXtensible Rights Markup Language) mimo jiné umožňuje definovat práva, cenu a podmínky svázané s daným obsahem pomocí standardizované terminologie. Popsaná práva zahrnují kopírování, zapečetění, dočasné použití nebo částečné použití v odvozeném díle.132 Problémy DRM V současné době sílí trend upouštět od DRM, alespoň co se digitální hudby týká. Tato ochrana se zdá kontraproduktivní a neefektivní, protože podle kritiků spíše vybízí k nelegálnímu stahování a obsah získaný nelegálním způsobem takovou ochranou netrpí a spíše „šikanuje“ poctivé uživatele, kteří si nemohou vytvořit kopii legálně koupeného CD, přestože podle zákona na to mají právo. DRM může omezovat i volbu a svobodu způsobu nebo místa poslechu, četby či sledování. Problémem může být, že některé obsahy nelze přehrát na libovolném zařízení (consumer lock-in effect). Někdy se může jednat dokonce o porušování hospodářské soutěže, zvláště pokud slouží k upevnění postavení firmy na trhu 129
KRČMÁŘ, Petr. Knihy Google Play startují v Česku i s Adobe DRM. Root.cz: informace nejen ze světa Linuxu [online]. 2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/knihy-google-play-startuji-vcesku-i-s-adobe-drm/ 130 MYŠKA, Matěj. Právní a sociokulturní aspekty technických prostředků ochrany autorských práv [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/102870/pravf_m/DP_Myska_DRM.pdf. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 131 ILLAN, Michal a Jan NĚMEC. Digital Rights Management. PCWorld [online]. 2004 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://pcworld.cz/internet/digital-rights-management-14605 132 KAY, Russell. DRM: Správa digitálních práv. Computerworld [online]. 2003 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://computerworld.cz/archiv/drm-sprava-digitalnich-prav-20324
44
(příkladem může být například proprietární software). Další pochybnosti může vyvolávat spojení DRM s narušením soukromí. Příkladem může být kauza se společností Sony BMG v roce 2005. Při prvním spuštění se bez vědomí uživatele instaloval program tzv. rootkit, který nejenže odesílal data firmě Sony o tom, jak dlouho si CD nosič přehrávali, ale navíc zvyšoval i riziko ohrožení počítače. Tento počítačový program výrazně zpomaloval počítač a učinil jej náchylnějším k útokům pomocí trojských koňů a počítačových virů. Na tuto firmu byly kvůli tomuto incidentu podány 3 hromadné žaloby. Spor skončil mimosoudním vyrovnáním. Prvním případem řešícím problematiku účinnosti technologických prostředků v Evropě byla kauza „Finské DeCSS“, kdy byl problém s operačním systémem Linux ve Finsku v roce 2005.133 Jednalo se o žalobu dvou finských aktivistů za tvorbu a distribuci produktů k obcházení ochrany proti kopírování, v tomto případě CSS. Soud je však shledal nevinnými. Na základě znaleckých posudků bylo dokázáno, že ochrana CSS byla prolomena už v roce 1999 a vzniklo již nespočet volných i komerčně prodávaných aplikací, které CSS chráněná DVD kopírují. Tato ochrana byla prohlášena za neúčinnou (bude popsáno dále).134 Negativní ohlasy vyvolal i Amazon v roce 2009, kdy smazal svým uživatelům Orwellovy knihy.135 Možnost DRM kontrolovat uživatelem konzumovaný obsah v něm může vyvolávat tzv. Foucaltův efekt Panoptika, kdy podvědomá vnitřní překážka konzumace kontroverzních děl může v některých případech vyústit až k unifikaci kulturní nabídky.136 V roce 2014 den boje proti DRM připadá na 6. května. Tuto akci vyhlašuje organizace Free Software Foundation ve snaze upozornit na problémy, které různé protipirátské ochrany způsobují.137
133
MYŠKA, Matěj. Právní a sociokulturní aspekty technických prostředků ochrany autorských práv [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/102870/pravf_m/DP_Myska_DRM.pdf. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 134 Průlomové(?) rozhodnutí soudu ve Finsku o prolamování ochran. Diit.cz [online]. 2007 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://diit.cz/clanek/prulomove-rozhodnuti-soudu-ve-finsku-o-prolamovani-ochran 135 POGUE, David. Amazon.com Plays Big Brother With Famous E-Books. The New York Times [online]. 2009 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://bits.blogs.nytimes.com/2009/07/17/amazoncom-plays-big-brother-with-afamous-e-book/?_php=true&_type=blogs&_r=0 136 MYŠKA, Matěj. Právní a sociokulturní aspekty technických prostředků ochrany autorských práv [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/102870/pravf_m/DP_Myska_DRM.pdf. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 137 Day Against DRM is May 6th, 2014. Defective By Design [online]. 2014 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: https://www.defectivebydesign.org/dayagainstdrm
45
4.2. Legislativa Časem se ukázalo, že DRM technická ochrana není dostačující a bývá často dříve či později prolomena, také proto je chráněna legislativou. Naneštěstí v různých státech platí jiné zákony a zákonné licence. Ve většině evropských zemí platí mj. výjimka soukromého kopírování pro vzdělávací a vědecké účely, pro účely citace, pro parodie nebo recenze. Tyto licence ale nejsou nárokem, ale možností, nemůžeme si je tedy nárokovat u soudu, ale můžeme se na ně odvolávat, pokud nás někdo nařkne z porušování autorských práv. Důležité je tedy se řídit i licenčními podmínkami. V rozsudcích týkajících se porušování autorských práv k digitálnímu obsahu je mnoho rozdílů a většinou se posuzují případ od případu, země od země. Většinou se DRM ochrana nesmí obcházet nebo porušit, je i zakázáno komerčně distribuovat pomocný prostředek umožňující obcházení systému DRM. Toto bylo ustanoveno Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském (WCT)“ a „Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech (WPPT)“ Česká republika k oběma smlouvám přistoupila 10. října 2002. Z těchto smluv vyplývá několik základních, technicky neutrálních podmínek, které určují, kdy požívají technické prostředky ochranu právem. Stěžejní podmínkou je účinnost, tedy technické prostředky, které lze např. jednoduše nebo náhodou obejít, nejsou řádně funkční nebo nedostatečně zabezpečeny a je možné je považovat za neúčinné, by neměly požívat právní ochrany. U děl, která nejsou chráněna autorským právem (například volná díla) by DRM neměla být chráněna zákonem a obcházení takovéhoto systému by mělo být bez postihu. Taktéž není povinnost chránit DRM u děl, u nichž autor svolil k takovémuto obcházení nebo je DRM obcházeno za účelem užití díla právem dovoleným způsobem, tj. výkon volného užití a zákonných licencí.138 Avšak podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES z roku 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (EUCD) neúmyslné obcházení nelze postihovat.139 Legislativa v České republice V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. listopadu 1998 č. 98/84/ES o právní ochraně služeb s podmíněným přístupem a služeb tvořených podmíněným přístupem 138
MYŠKA, Matěj. Právní a sociokulturní aspekty technických prostředků ochrany autorských práv [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/102870/pravf_m/DP_Myska_DRM.pdf. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 139 tamtéž
46
přijala Česká republika zákon č. 206/2005 Sb. o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti. Podle něj se fyzické i právnické osoby dopouští přestupku nebo správního deliktu tím, že „pro obchodní účely vyrábí, dováží, šíří, prodává, pronajímá nebo přechovává nedovolená zařízení, provádí instalaci, údržbu nebo náhradu nedovolených zařízení a přímo nebo nepřímo propaguje jakýmkoliv způsobem nedovolená zařízení.“140 To se netýká zařízení nebo systémů, které nejsou primárně určeny k obcházení DRM – například počítače (§ 43 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským). Podle stejného paragrafu do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné technické prostředky ochrany práv. „Jedná o objektivní soukromoprávní odpovědnost, při které není rozhodný účel jednání. Nemusí se tedy jednat o čin motivovaný hospodářským prospěchem ani tímto porušením nemusí být zasaženo do práva autorského.“141 Na druhou stranu autorský zákon ukládá autorovi povinnost na základě určitých stanovených podmínek (rozmnožování na papír, knihovní licence apod.) zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla a to i např. poskytnutím prostředků k odstranění DRM ochrany atd. Podstatné je, že k těmto výjimkám nepatří právo na pořízení rozmnoženiny pro vlastní potřebu. Což u mnoho lidí vyvolává odpor k DRM. Někdy bývá „schopnost DRM vyloučit zhotovení si rozmnoženin pro osobní potřebu považována za nelegitimní, jelikož právě za účelem si tuto rozmnoženinu zhotovit, byť se zohledněním faktu, že jsou použity DRM, je vybírána paušální odměna ve smyslu vyhlášky č. 488/2006 Sb.“ 142 To, že je obsah chráněn DRM systémem musí být uvedeno (Podle § 9 zákona o ochraně spotřebitele, Prodávající musí řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků atd.).143 DRM bývají označována jako „defective by design“ tedy „nefunkční ze své podstaty“. Tedy neplní funkci, pro kterou jsou primárně určeny (omezení ilegálních kopií). V podstatě 140
Česká republika. O ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti. In: Sbírky zákonů. 2005, 74/2005. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=60130&nr=206~2F2005&rpp=15#local-content 141 MYŠKA, Matěj. Právní a sociokulturní aspekty technických prostředků ochrany autorských práv [online]. Brno, 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/102870/pravf_m/DP_Myska_DRM.pdf. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 142 tamtéž 143 tamtéž
47
všechny DRM ochrany byly dříve či později prolomeny. Navíc DRM je nutno chápat i jako vyjádření opovržení a nedůvěry k uživateli ze strany majitelů autorských práv. DRM je totiž v podstatě vybudováno na presumpci viny, tedy že každý uživatel bude pořizovat ilegální kopie. Jak už bylo řečeno vzhledem k problematičnosti a diskutabilnosti se od DRM alespoň v souvislosti s hudebním obsahem pomalu upouští. Odlišnou situací jsou audiovizuální díla, která většinou shlédneme pouze jednou (ne opakovaně jako hudbu, také hudba se přenáší na různá zařízení z počítače na mp3 přehrávače do telefonů apod.). Jistým optimálním modelem by mohlo být online streamování nebo předplatné, které by však muselo využít nějakého typu DRM ochrany, tento sytém již funguje v USA.
48
5. Použitelnost a uživatelské testování V této kapitole bude teoreticky popsáno, co to je použitelnost, jaké jsou její prvky, metody, zásady a nové trendy. V rámci kapitoly bude také popsáno uživatelské testování, které je stěžejní pro praktickou část diplomové práce. V kapitole bude částečně popsána i přístupnost, heuristická analýza a podobně. První počítače se objevily v polovině minulého století. Jednalo se o velké sálové počítače s nevalnou výpočetní kapacitou. V 50. letech zařízení používali povětšinou vědci a inženýři, kteří se se složitostí systému byli nuceni smířit. Ale v době, kdy výpočetní zařízení jsou všeobecně dostupná, je nutné přejít od System-Centered Design (SCD) k User-Centered Design (UCD). Je to dáno tím, že funkcionalita výrobků je poměrně stejná a to co pomáhá prodávat je přívětivé uživatelské rozhraní a použitelnost. Jedním z prvních z termínů, které se objevily, je Human Factors (HF). Jedná se o velmi obecnou disciplínu interakce člověka se stroji, která se do praxe snaží zařadit poznatky z psychologie, ergonomie nebo vnímání fyzických schopností člověka. Jedním z novějších termínů je User eXperience (UX) nebo User eXperience Design (UeD). Snad nejznámějším termínem je Human-Computer Interaction (HCI). Použitelnost je klíčový koncept oboru komunikace člověk-počítač. Ústředním tématem HCI je bezpečnější, jednoduchý k naučení a snadno použitelný systém. HCI se stará o pochopení, design, evaluaci a implementaci interaktivních počítačových systémů pro užívání člověkem. V hlavním zájmu HCI je vyvinout nebo zdokonalit bezpečné, užitečné, efektivní, účinné a použitelné uživatelské rozhraní. Jedná se o multidisciplinární obor, který se dotýká kognitivní psychologie, ergonomiky, designu, umělé inteligence, lingvistiky a mnoha dalších. Počítačová věda poskytuje znalosti okolo technologie, softwarových nástrojů a metod pro usnadnění designu a vývoje. Kognitivní psychologie zkoumá možnosti a limity uživatelů. Sociální psychologie pomáhá vysvětlit strukturu a funkce organizace využívající například etnometodologii.144
Etnometodologie je sociologický směr,
který
se
zaměřuje
na
analýzu každodenních sociálních interakcí a rozbor metod, které lidé zkoumané skupiny sami používají k tomu, aby porozuměli světu. Název směru dal Harold Garfinkel v roce 1967.145 Ergonomie sleduje vliv hardware a software na fyzickou stránku člověka (norma ISO 9241). Kognitivní psychologie pomáhá zlepšit design systému tím že, zkoumá, co uživatelé mohou a
144
PREECE, Jenny. Human computer interaction. Harlow: Addison-Wesley, c1994, xxxviii, 775 s. ISBN 0201627698. 145 KLENER, Pavel, ed. et al. Velký sociologický slovník. 1., A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 80-7184-164-1
49
nemohou očekávat, identifikuje a vysvětluje povahy a příčiny problémů, se kterými se uživatelé setkávají. Zaměření na použitelnost a UX přináší společnosti vyšší zisky z prodeje více produktů, lepší firemní reputaci. Šetří výdaje na interní produkty (v případě, že se produkt používá interně), podporu a náklady na školení a aktualizace (snaha používat „jeden“ vhodný software co nejdelší dobu). Při vývoji s ohledem na použitelnost je jednodušší vytvářet dokumentaci a také je tento systém snadný k naučení.146
5.1. Přístupnost S použitelností velmi souvisí termín přístupnost, jedná se o metody, kdy objekty a prostředí jsou navrhovány tak, aby byly použitelné pro co možná nejvíce lidí (někdy nazýván bezbariérový design). Je brán ohled na smyslové schopnosti uživatelů (využití redundantních kódovacích metod, uzpůsobení pro čtení vsedě i ve stoje, kompatibilitu s přístupovými zařízeními včetně asistativních technologií). Také na jejich fyzické schopnosti - minimalizací fyzického úsilí, použitím vhodných afordancí a omezení, využitím např. pomocných bezbariérových technologií, ovládacích prvků po sedící i stojící uživatele. Přístupný design je srozumitelný, uzpůsobený mentálním schopnostem uživatele (zkušenostem, gramotnosti, koncentraci), eliminuje zbytečné složitosti, má jasné a konzistentní kódování, taktéž využívá zpětné vazby. Systém je také shovívavý, minimalizuje výskyt chyb a jejich případných následků. Původně tento termín označoval přizpůsobování zdravotně postiženým, nyní jej lze vnímat jako přístupnost co největšímu počtu lidí. S přístupností souvisí mimo jiné i čitelnost a čtivost.147 Rozdělení metod a technik souvisejících s problematikou HCI, designu, použitelností atd. je nepřeberné množství. Pro účely mé práce rozděluji tyto metody a metriky na ty pro dosažení a ověření použitelnosti a ty pro hodnocení použitelnosti. Linie mezi tímto dělením je neostrá.
146
DUMAS, Joseph S a Janice REDISH. A practical guide to usability testing. Rev. ed. Portland, Or.: Intellect Books, c1999, xxii, 404 p. ISBN 18-415-0020-8. 147 LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 9788025135402.
50
Metody a techniky pro dosažení a ověření použitelnosti - obecné principy
- vždy
záleží na kontextu použití, např. 8 zlatých pravidel (konzistence,
respektování širokého spektra uživatelů, zpětná vazba, navigace, předcházení chybám, umožnění uživateli vrátit se zpět a tolerance k jeho chybám, vytváření předvídatelného uživatelského rozhraní, nepřetěžování uživatelovy krátkodobé paměti a přehlednost), forma následuje funkci, metafory (přenášení významu na základě vnější podobnosti), mentální modely (vnitřní reprezentace světa, typicky se dělí na mentální model struktury a funkce), mapování (vztah mezi ovládacím prvkem a ovládaným objektem), zpracování informací (omezená lidská krátkodobá a dlouhodobá paměť a tvarová psychologie), do této kategorie lze zařadit také různé heuristiky (všeobecně platná doporučení použitelnosti, která vedou návrháře během jeho pokusů o návrh). Mezi nejznámější heuristiky patří 10 heuristik Jakoba Nielsena, nebo návrhové heuristiky, např. 9 principů návrhu (od S.Greenberga), které zahrnují jednoduchý a přirozený dialog, jazyk uživatele, minimalizace paměťových nároků na uživatele, konzistence, poskytnutí zpětné vazby, jasně označené východy, zkratky, pozitivní zacházení s chybami, poskytnutí pomoci) Mezi obecné principy lze zařadit i modely chování člověk-počítač. Rozlišujeme nízkoúrovňové, které lze použít pro předvídání lidské výkonnosti (např. Fittův zákon, Hick-Hymanův zákon reakční doby). Mezi vysokoúrovňové řadíme Syntakticko/semantický model (Shneiderman) nebo Etapy interakce (Norman), které oba vycházejí z psychologie. Normanův model se zaměřuje na uživatelův pohled na rozhraní. Zjednodušený model má 4 etapy – záměr, výběr, provedení hodnocení. V první etapě zformování záměru si uživatel charakterizuje cíle (případně podcíle). Tato akce se podobá se vyjádření sémantiky úlohy. V druhé fázi uživatel zváží možné akce a vybere nejvhodnější. Podobné je mapování mezi úlohou a počítačovou sémantikou. V třetí etapě uživatel za pomoci počítače provede akci (obdobné mapování mezi sémantikou a syntaxí). V poslední fázi vyhodnocení výstupu uživatel porovná výsledky provedení akce s očekáváním. To vyžaduje vnímání, interpretaci a inkrementální vyhodnocení. Norman k tomuto modelu připojuje termíny příkop (propast) provedení a vyhodnocení. Příkopem označuje množství úsilí vynaloženého na transformaci záměru na zvolené a provedené akce. Pomocí tohoto modelu můžeme určit, jak snadno může uživatel určit funkce a stav systému, určit mapování mezi záměrem a výběrem, stav systému atd.
51
Shneidermanův
syntakticko/semantický model
využívá
uživatelské mapování
mezi
počítačovou syntaxí, počítačovou sémantikou a sémantikou úlohy.148149 - specifické principy pro danou platformu – user interface guidelines, omezení daná hardwarem, web má mnohem méně daná specifika než Windows a iOS, své guidelines má i Andoid, Korporátní Human Interface Guidelines/Styleguide (u velkých projektů) - specifická doporučení pro dotykové zařízení - přímá manipulace, principy vyobrazení reálného světa, trvalá viditelnost objektů a akcí, okamžitá odezva a vratnost akcí je potřeba podpořit metaforami, vizuální reprezentací a dobrým mapováním, důraz je kladen na minimalismus, funkcionalitu (80% user rule), jedna funkce-jedna cesta, nalézání funkčních metafor, minimalizace modality a hierarchičnosti, plocha displeje je snadno stává velmi limitující. - používané metody – inspekční, pozorovací, dotazovací, experimentální. Například expert review (standart inspection) je inspekční metoda, kdy na základě definovaného standardu nebo pravidel je vytvořen výstup v podobě souboru nedostatků a nápravných opatření. Obrázkový test je podobný 5 vteřinovému testu, má charakter dotazovací a hodnotící, účastník má za úkol rozeznat a popsat funkcionalitu aplikace, stránky či formuláře pouze ze snímku obrazovky. Metody a techniky pro hodnocení použitelnosti Explorační (Exploratory) – typicky ve vývojové fázi projektu, mají za úkol zjistit především, zda náš nápad je správný, prozkoumat, vybrat z možností, nasměrovat, využívá maket a prototypů, mezi používané metody patří průchod (walk-through), interview, focus-group, pen-and-pencil. Hodnotící (Assessment) - zřejmě nejfrekventovanější typ, typicky v průběhu vývoje projektu, důraz plnění úloh uživateli, měla by převažovat kvantitativní data, používá metody jako je A/B testování, dotazníky (standardizované, individuální) a různé observační metody. Validační (Validation) - typicky v pozdní fázi projektu, též po nasazení, mezi verzemi atd, jedná se o metodu, která používá komplexní přístup s důrazem na formální provedení (důraz
148
MULLET, Kevin a Darrell SANO. Designing visual interfaces :communication oriented techniques. Englewood Cliffs, NJ: SunSoft Press, 1995. xv, 273 p. ISBN 0-13-303389-9 149 PREECE, Jenny. Human computer interaction. Harlow: Addison-Wesley, 1994. xxxviii, 7. ISBN 0-20162769-8
52
na proces, metody, metodiku, zpracování výstupů a validitu), mezi používané metody patří experimentální výzkum (v principu stejné či podobné metody i oblastech mimo použitelnost). Ex-post studie – mezi ně patří studie po uvedení produktu, Follow-up studie nebo provozní studie (Field Study). Ve své práci jsem jako metodu hodnocení použitelnosti zvolila uživatelské testování ve formě prezenčního testování spolu se systémem System Usability Scale. V následující části práce podrobněji představím tyto termíny spolu s heuristickou analýzou, která se hojně využívá při dotahování použitelnosti.150 5.2. Uživatelské testování Steve Krug popisuje uživatelské testování jako sledování lidí, jak se snaží používat to, co vytváříte, navrhujete nebo budujete, se záměrem, abychom lidem umožnili snadnější používání nebo prokázali, že se to používá lehce.151 Primárně je uživatelské testování zaměřeno na zvýšení použitelnosti výrobku nebo služby. Participanti by měli představovat skutečné uživatele, kteří plní skutečné úkoly. Na základě dat, která jsou získána sledováním toho, co participanti dělají a říkají, jejich následnou analýzou, by měly být diagnostikovány skutečné problémy a navržena doporučení změn jak tyto problémy odstranit.152 Před samotným testováním musí být jasné co, jak a proč se bude testovat. Tedy které aspekty produktu se budou zkoumat, jaké budou participanti plnit úkoly, jaké informace se budou sbírat při pozorování, jak se následně tato data budou analyzovat a jak se s těmito daty následně naloží. Úkoly vycházejí z toho, jak je produkt používán samotnými uživateli. Je důležité se zaměřit na to, zda se jedná o nový nebo upravený produkt, na frekvenci používání, zda s produktem pracuje pod tlakem, jaké jsou kritické aspekty pro fungování produktu atd. Data, která při uživatelském testování získáme, mohou být jak kvalitativní tak kvantitativní. Mezi kvantitativní může patřit počet akcí a chování, které můžeme vidět – čas splnění úkolu, čas strávený se čtením manuálu, čas strávený opravou chyb, počet špatných voleb, počet chyb, počet nahlédnutí do manuálu atd. Mezi kvalitativní mohou patřit informace získané pozorováním uživatelovy frustrace, zmatenosti, spokojenosti, jeho názory a úsudky.
150
DOSTÁL, Martin. Základy tvorby uživatelského rozhraní. Olomouc: s.n., 2010 Krug, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet. Brno: Computer Press, 2010. 165 s. ISBN 978-80-251-2923-4 152 DUMAS, Joseph S a Janice REDISH. A practical guide to usability testing. Rev. ed. Portland, Or.: Intellect Books, c1999, xxii, 404 p. ISBN 18-415-0020-8 151
53
Zkoumat, měřit a hodnotit se dá leccos, např. čitelnost/nečitelnost, snadnost použití produktu, snadnost instalace, nápomocnost nápovědy, snadnost nalezení informací v manuálu, snadnost pochopení informací, užitečnost příkladů v nápovědě, preference a důvody preference k předchozí verzi, ke konkurenčnímu produktu. Predikce chování a jeho důvody, zda by si produkt koupil, zda by zaplatil extra peníze za manuál, kolik by za produkt zaplatil. A různé spontánní reakce, např. Jsem naprosto ztracen, to bylo jednoduché, nerozumím této zprávě, mám toho dost. Významnou roli v průběhu testu hraje moderátor celého testování (na testování se může podílet mnoho osob od managementu přes techniky, zadavatele testování apod.), který svým chováním může test velmi ovlivnit. Při testování je důležité být objektivní, používat neutrální výrazy, volit vhodné otázky, nepoužívat zavádějící otázky. Příklady jak klást otázky v průběhu testování jsou uvedeny v příloze.
SUS System Usability Scale (SUS) je jednou ze stěžejních metod hodnocení aplikací v mé práci. Jedná se o „Quit and dirty“ metodu pro hodnocení použitelnosti. Tato metoda byla objevena Johnem Brookem již v roce 1986. SUS má velmi univerzální použití, dá se aplikovat na software i hardware, webové stránky i aplikace. SUS se skládá z 10 otázek s 5stupňovou škálou odpovědí. Skóre nad 68 lze považovat za nadprůměrné (tedy se tam vejde EBSCO 75 a Scopus 71). Ebrary se skóre 28,5 je hodnocena jako silně podprůměrná.153 SUS se zaměřuje na efektivnost (zda mohou uživatelé úspěšně dosáhnout svých cílů), účinnost (kolik úsilí a zdrojů je vynaloženo k dosažení těchto cílů) a spokojenost (zda byl zážitek pro uživatele uspokojivý). Obdobnou dotazníkovou metodou pro hodnocení použitelnosti je SUMI, která ale má mnohem více otázek, je tedy náročnější na čas uživatele. Dělala se srovnání a SUS i SUMI mají přibližně stejnou vypovídající hodnotu.154
153
SAURO, Jeff. Measuring Usability With The System Usability Scale (SUS). Measuring Usability [online]. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.measuringusability.com/sus.php 154 SAURO, Jeff. How Much Does The Usability Test Affect Perceptions Of Usability?. Measuring Usability [online]. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.measuringusability.com/task-effect.php
54
Heuristická analýza Heuristická analýza byla poprvé představena v roce 1990 v článku Improving a humancomputer dialogue dvěma vědci J. Nielsenem a R. Mohlichem.155 Hodnotí použitelnost na základě určitých pravidel použitelnosti tzv. heuristik. (viditelnost stavu systému, shoda mezi systémem a reálným světem, uživatelská kontrola a svoboda, konzistence a standardizace, prevence chyb, rozpoznání spíše než zapamatování, flexibilita a efektivita, estetika a minimalistický design).156 Pro zabývání se obecnými principy návrhu designu bohužel není v této práci dostatek místa, proto bych se zaměřila na specifické aspekty mobilních zařízení. Popis klasické aplikace a webové aplikace je podrobněji popsán ve 3. kapitole m-Library. Dobré uživatelské rozhraní dodržuje standardy a zásady, je intuitivní (funkce a odpovědi by měly být tam, kde je intuitivně očekáváme, vhodně uspořádány a rozloženy, jsou obsaženy funkce, které opravdu potřebujeme), je konzistentní (uživatelé mají rádi, když si mohou zkušenosti z jednoho programu přenášet do jiného a nemusí se stále učit novým věcem, jednotná terminologie a pojmenování, umístění tlačítek a klávesové zkratky), je flexibilní, pohodlné (ošetření chyb, rychlost zpracování), je správné (rozhraní dělá to, co má) a je užitečné (omezení zbytečných nebo nesmyslných funkcí, declustering – odstraňování nadbytečných vizuálních informací), snadno se učí (pokud je něco dostatečně intuitivní a konzistentní, snadno se to naučíme). 157 5.3. Doporučení pro tvorbu mobilních a dotykových prostředí Webové stránky speciálně vytvořené pro mobilní zařízení zvyšují použitelnost. Existují 3 důležité aspekty při vývoji mobilní aplikace. Jaký je kontext mobilního návštěvníka? Jaké jsou jeho cíle? Jaké úkoly bude pravděpodobně i méně pravděpodobně dělat na mobilním zařízení? Mobilní rozhraní se od běžných webových nebo desktopových liší. A to nejen velikostí obrazovky (také je podstatné rozlišení obrazovky a variabilní šířky), také ovládáním gesty a absencí hardwarové klávesnice, společenským očekáváním. Výhodou je, že mobilní telefon 155 MOLICH, Rolf a Jakob NIELSEN. Improving a human-computer dialogue. Communications of the ACM [online]. roč. 33, č. 3, s. 338-348 [cit. 2013-03-18]. ISSN 00010782. DOI: 10.1145/77481.77486. Dostupné z: http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=77481.77486 156 NIELSEN, Jakob a Robert L MACK. Usability inspection methods. New York: Wiley, c1994, xxiv, 413 s. 157 PATTON, Ron. Testování softwaru: automatické i ruční testování, testování použitelnosti, lokalizace i kompatibility produktů nejen pro manažery softwarových projektů a testery, praktická cvičení na konci kapitol. 1. vyd. Praha: Computer Press, c2002, xiv, 313 s. ISBN 8072266365.
55
máme stále u sebe, je stále zapnutý (čím dál častěji i online).
158
Lidé nejčastěji při práci
s dotykovou obrazovkou používají tři základní gesta, a to poklepnutí, mihnutí a sbalení/roztažení (tap, flick a pinch/spred).159 Jedinou vážnější nevýhodou mobilních rozhraní oproti desktopovým spočívá v menší velikosti displeje, který je na mobilních zařízení dostupný. Menší velikosti displeje degradují tato rozhraní především ze dvou důvodů. Za prvé, uživatel v daném okamžiku vidí vždy méně zobrazených informací a také se musí více soustředit při procházení aplikací a spoléhat na svoji paměť, když se snaží pochopit zobrazený kontext informací v omezeném prostoru (méně kontextu). Druhým problémem je pohyb uživatele po aplikaci např. pomocí skrolování. Tato činnost vyžaduje více uživatelova úsilí a také zabere více času než při pohybu v aplikaci zobrazené na velkém displeji.160 Důležité pro konkurenceschopnost je poznat svého uživatele, jeho běžné úlohy a podle toho optimalizovat rozhraní. Autor by si také měl být jistý, čím je aplikace pro uživatele přínosná. Měla by mít dobře organizovaný obsah (information architecture). Aplikace by měla být pro uživatele intuitivní, pokud uživatel dlouho přemýšlí a váhá nad krokem, aplikace není navržena dobře. Mikropřestávky jsou velmi typické pro uživatele mobilních zařízení. Lidé mají trochu času, nudí se apod. Chtějí udělat něco konstruktivního nebo zábavného, ale ví, že nemají dost času na nějakou dlouhotrvající aktivitu. Typicky zkontrolují emaily, zprávy, shlédnou krátké video, provedou rychlé vyhledávání na webu, čtou e-knihu nebo hrají krátkou hru. Klíčové je tedy, aby aktivita byla jednoduchá a rychlá, aplikace byla rychle spustitelná, a pokud je to možné využít autentizaci již z dřívějška (uložení, aby se nemusel pořád přihlašovat) atd. Používané prvky mobilního designu Některé níže uvedené prvky pro zachování původního pojmu nejsou přeloženy do češtiny či ani neexistuje přímý český ekvivalent překladu.
158
TIDWELL, Jenifer. Designing interfaces. 2nd ed. Sebastopol: O'Reilly, c2011, xxv, 547 s. ISBN 9781449379704 159 MAŇÁK, Michal. Chcete mít vlastní mobilní aplikaci? Začněte s webovou, je levnější. Podnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/chcetemit-vlastni-mobilni-aplikaci-zacnete-s-webovou-je-levnejsi/ 160 NIELSEN, Jakob. Mobile Content Is Twice as Difficult. Nngroup [online]. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.nngroup.com/articles/mobile-content-is-twice-as-difficult/
56
Jedním ze základních prvků mobilního designu je menu, kdy je nutné dodržovat určitou velikost tlačítek (tzv. fat fingers). Dotykové obrazovky jsou sice nejrychlejší, ale také nejméně přesné161. Při zobrazování obsahu je lepší využít prostor ve vertikální ose a omezení horizontálního skrolování. Někdy lze využít např. tzv One-window drildown(využívá např. EBSCO), tedy otevření nového okna ze seznamu výsledků na konkrétní záznam, a pak se vrátit zpátky, tento prvek je velmi vhodný pro malé obrazovky, poskytuje uživateli přehlednost, nevýhodou je, že pokud uživatel prochází více výsledků, musí se často vracet zpátky, což se ale dá omezit např. šipkami v pravém horním rohu. Thumbnail grid nebo jen grid je uspořádání vizuálně zajímavých položek do mřížky (používá např. ebrary), jedná se o atraktivní prezentaci mnoha položek (aplikací, obrázků, funkcí atd.) na relativně malém prostoru, kdy položky představují snadno „zasažitelný cíl“. Pro zobrazení položek lze využít i Carousel (např. zobrazení výsledků v horizontální poloze v aplikaci EBSCO), kdy uživatel může listovat (i dozadu) mezi položkami. Pokud je to vhodné lze zvýraznit středovou položku. Výhodou tohoto zobrazení je, že uživatel může vidět následující i předcházející položky, nevýhodou naopak to, že tento prvek je velmi náročný na horizontální prostor. Thumbnail-and-text list je prvek, který kombinuje text a ikony v seznamu (dobře zvolené ikony pomáhají uživateli identifikovat aplikaci, může být doplněno informacemi i hodnocení, aktuálnosti apod.). Pro snadnější orientaci v seznamu může designér použít tzv. Row striping, tedy oddělit jednotlivé položky pomocí vhodně zvolených barev (více k této problematice lze najít pod heslem zebra striping). Pokud jsou seznamy příliš dlouhé, lze využít tzv. Infinite list, tedy uživatel si sám zvolí kdy načíst další sadu výsledků, takové pozvolné zobrazování obsahu klade menší nároky na rychlost aktualizace stránky (termín lazy loading). Mezi další prvky, které lze v mobilním prostředí využívat, řadíme Touchtools (nástroje nebo klíče apod. se zobrazí po určitém gestu nebo sekvenci gest, toho využívá např. ebrary, tento prvek se využívá v aplikacích pro čtení nebo prohlížení fotografií, protože tam je vhodné mít co největší prohlížecí plochu). Právě menší displeje by měly využívat prvků, jako jsou Prominent „done“ button (výrazné velké a dobře označené tlačítko, které dokončuje transakci na konci vizuálního proudu (visual flow) – s tím má problém např. aplikace Scopus, kdy její 161
PREECE, Jenny. Human computer interaction. Harlow: Addison-Wesley, c1994, xxxviii, 775 s. ISBN 0201627698.
57
potvrzovací tlačítko pro vyhledávání není dostatečně zvýrazněno) nebo Text clear button (kdy uživatel má možnost smazat na jeden klik celé pole).162 Na principy mobilního rozhraní lze pohlížet i z širšího hlediska. Mobilní telefony jsou velmi osobní věc, aplikace by měla být přátelská a spolehlivá, méně je někdy více. Podstatné je se zaměřit na opravdu důležité a potřebné věci a být originální. Můžeme rozlišit 3 typy uživatelů – znuděný, zaneprázdněný, ztracený (na cestách, v neznámém prostředí), každý z nich vyžaduje něco jiného. Gesta jsou neviditelná, proto je nutné najít správný způsob, jak je ukázat uživateli, brát v úvahu gesta dělaná více prsty nebo oběma rukama. Orientace na výšku je nejvíce preferovaná, v případě, že je to vhodné např. při psaní dlouhých textů, doplňte orientací na šířku. První dojem je opravdu důležitý. Ikona je spíše vizitka než umělecké dílo, důležité je, aby se uživatel, který aplikaci užívá poprvé, rychle seznámil s aplikací.163 Při vytváření aplikací mohou vývojáři nebo designéři využít Human Interface Guidelines (HIG). Jedná se o soubor doporučení pro danou platformu (Windows, Androis, iOS). Cílem je zajistit konzistentní a intuitivní rozhraní. Prvním z takovýchto manuálů byl pro Macintosh. 10 designových doporučení od MWBP a iPhone Human Interface Guidelines 1. Hierarchie – nejvíce používaný obsah umístit nahoře, méně používaný dole, uživatel by se měl dostat k obsahu na ne více než 3 kliknutí, užití metody "drill-down". 2. Odkazy – u odkazů, které odkazují ne „nemobilní“ stránku přidat popisnou ikonu, z telefonních čísel vytvořit automaticky volané odkazy 3. Navigace – minimalizovat rolování na stránkách navigace, dát nejpoužívanější navigační části "nad přelom stránky". V horní části obrazovky ponechat základní navigaci (home a zpět) a nejlépe na jednom řádku, sekundární navigaci (související odkazy) umístit v dolní části stránky. 4. Patička stránky – obsahuje odkaz na „klasické“ webové stránky a odkaz na zpětnou vazbu. 5. Názvy stránek, navigační odkazy a adresy URL – nepoužívejte názvy stránek a navigační odkazy delší než 15 znaků, snažte se o krátkou a snadno zapisovatelnou adresu URL, minimalizujte nealfanumerické znaky.
162
TIDWELL, Jenifer. Designing interfaces. 2nd ed. Sebastopol: O'Reilly, c2011, xxv, 547 s. ISBN 9781449379704 163 The 10 principles of mobile interface design. Creative Bloq [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.creativebloq.com/mobile/10-principles-mobile-interface-design-4122910
58
6. Obsah stránky - často používaný obsah a téma stránky umístěte nahoru, snažte se o rovnováhu mezi počtem stránek a rolováním. 7. Rozvržení stránky - vyhněte se používání rámců a tabulek, Nepoužívat měřítka v počtu pixelů a jejich absolutní hodnoty. Nespoléhejte se na podporu fontu s použitým stylem ani na stylesheets pro organizaci obsahu. 8. Formuláře - upřednostňujte drop downs, přepínací tlačítka nebo zaškrtávací políčka před textovými poli, tím minimalizujete psaní, minimalizujte počet klávesových zkratek, uvádějte předem nastavené hodnoty, pokud je to možné a žádoucí, označte všechny ovládací prvky formuláře náležitě a explicitně jim přiřaďte štítky s ovládacími prvky formuláře. 9. Obrázky a barvy - použijte logo, které může pracovat na více velikostech obrazovky, použijte zredukovanou verzi vašeho barevného schématu, minimalizujte počet obrázků, případně je vhodné použít v malé velikosti, obsah snímků by neměl být větší než 80 % z šířky obrazovky. 10. Velikost obrazovky - vytvořte 2 návrhy, pro klasické telefony a druhý pro chytré. Jeden návrh by se měly zaměřit 176x220 a elegantně degradovat, aby se vešly na 128x160. Jiný design by se měly zaměřit 320x480.164 Existuje mnoho dalších doporučení a návodů jak vytvořit použitelné rozhraní pro mobilní a dotyková zařízení. Vývojáři aplikací nebo designéři a programátoři by však měli nejprve dodržovat obecná pravidla a kontext použití a potom se zaměřit na specifická pravidla pro danou platformu a podobně. Tato pravidla nejsou omezením, ale návodem jak vytvořit uživatelsky přívětivé a použitelné rozhraní.
164
GRIGGS, Kim, Laurie M. BRIDGES a Hannah Gascho REMPEL. Library/mobile: Tips on Designing and Developing Mobile Web Sites Mobile applicatio. Code 4 lib journal [online]. 2009, č. 8 [cit. 2013-04-20]. ISSN 1940-5758. Dostupné z: http://journal.code4lib.org/articles/2055
59
6. Návrh testování Tato kapitola se bude zabývat návrhem, tvorbou a přípravou testovacích scénářů a zvolení metodologie. Dále jsou zde popsány konkrétní metody a metriky. Přístup k elektronickým informačním zdrojům je vysoce aktuální téma, které teprve začíná nabývat na významu. Stále více producentů databází nebo i samotných knihoven vytváří stále nové aplikace nebo mobilní webové stránky, případně vytvářejí další verze stávajících aplikací. Význam využití mobilních zařízení pro přístup k informacím například potvrzují i data Městské knihovny v Praze, kdy téměř 10 % návštěvníků jejich webu tvoří uživatelé mobilních telefonů a tabletů a oproti roku 2012 zaznamenali cca 50% nárůst užívání mobilních zařízení. Aktuální stav, přehledy aplikací a postoje knihoven k této problematice jsou podrobně popsány v první a třetí kapitole v teoretické části. Nicméně zde chybí podrobnější výzkum, který se zabývá i jejich použitelností. K testování použitelnosti aplikací pro přístup k EIZ jsem vybrala široce používané databázové systémy EBSCO, ebrary a Scopus. Jednak proto, že se dá předpokládat, že je využívá velké množství studentů, a také proto, že v době, kdy jsem si téma práce zvolila (rok 2012), ještě mnoho aplikací s tímto účelem neexistovalo. Aplikace budou testovány v nejnovějších verzích. V rámci testování jsem se zaměřila pouze na rozhraní mobilní aplikace přímo určené pro chytré telefony a tablety s operačním systémem iOS a Android. Porovnání aplikace, desktopové a mobilní verze je popsáno v teoretické části práce.
6.1. Příprava Samotnému testování předcházelo nastudování metodologie a metod uživatelského testování a zpracování literatury související s uživatelským testováním aplikací a použitelností (teoreticky popsáno v 5. kapitole Použitelnost a uživatelské testování). Dále následovalo seznámení s použitými zařízeními a jejich technickou a softwarovou specifikací a funkcionalitou (podrobně popsáno v 2. kapitole Přístupy k elektronickým informačním zdrojům). S ohledem na rozsah testování byly vybrány mobilní telefony a tablety s operačními systémy Android a iOS, jakožto zástupci běžně dostupných zařízení na trhu v České republice. Zařízení byla zapůjčena z různých zdrojů nebo v případě tabletu použito vlastní.
60
Na základě několika kritérií bylo vybráno 12 osob, které mají představovat cílovou skupinu uživatelů. Jednalo se o osoby, které mají zkušenosti s využitím elektronických informačních zdrojů, což je prvním kritériem. Zkušenosti testovaného s EIZ jsou podstatným faktorem, a to např. jaké elektronické zdroje používají, z jakých zařízení k nim obvykle přistupují a v jakých situacích. Protože dřívější zkušenosti mohou ovlivnit výsledky srovnávání, lze očekávat že, jinak se bude chovat uživatel, který již má nějaké zkušenosti s přístupem k EIZ nežli nezkušený uživatel. Testující jsou především studenty nebo absolventy magisterských nebo postgraduálních programů různého zaměření na Vysokém učení technickém v Brně a Masarykově univerzitě. Druhým kritériem byla zkušenost s používáním mobilního zařízení. Každý z participantů testoval všechny tři aplikace (EBSCO, ebrary a Scopus), také proto, aby je mohl mezi sebou porovnat. Testující byli rozděleni do 4 skupin po 3 lidech. První skupina testovala aplikace na tabletu s iOS, druhá na mobilním telefonu s týmž operačním systémem. Třetí skupina používala tablet s operačním systémem Android a poslední skupina mobilní telefon taktéž s Androidem. Zařízení byla vybrána i s ohledem na srovnatelné technické parametry, aby nedocházelo ke zvýhodnění jednoho nebo druhého operačního systému. Toto testování by mělo pomoci zjistit způsoby získání aplikace (vyhledání na stránkách poskytovatele služby, pomocí Google.com, případně přímo na Google Play či App Store), a jak funguje zalogování do aplikace (způsob autentizace). Testování bude také zjišťovat použití nápovědy, navigaci v rámci aplikace a její intuitivnost. Testovací scénáře jsou zaměřeny na běžné úlohy, se kterými se uživatel může setkat, jako je vyhledávání, práce s výsledky a textem (vyhledávání v textu apod.). Pro větší autentičnost se testování bude skládat ze dvou částí. První část (úkol 1) se zaměří na počáteční práci s aplikací (způsob získání aplikace a přihlášení). Druhá část se bude skládat ze 2 dílčích úloh. První z nich (úkol 2) bude spočívat ve vyhledání informací (zadání dotazu apod.) a druhý (doplňující otázka) se zaměří na práci s textem (vyhledávání informací v textu, odeslání e-mailem apod.) Participanti neměli pro splnění úkolu limitovaný čas. Kdykoliv mne mohli požádat o radu nebo úkol nedokončit. Testovací scénáře viz Příloha 1, zadání úkolů viz Příloha 2, plán testování viz Příloha 3 a sepsaná úvodní řeč pro testující viz Příloha 4.
61
6.2. Plán průběhu testování Po přípravě navazuje samotný průběh testování s participanty, který se skládá z následujících částí: 1. Pronesení úvodní řeči pro testující, seznámení s průběhem testování a upozornění participanta na pořízení audiovizuálního záznamu pro potřeby vyhodnocení 2. Nastavení záznamového zařízení a předání úkolů a příslušných zařízení testujícímu. 3. Provedení dílčích testů EBSCO, ebrary a Scopus: a. Zahájení dílčího testování. b. Průběh testování, pozorování participantů, podpora participantů, interakce s participanty, podpora metody přemýšlení nahlas c. Předložení poúkolového dotazníku a jeho vyplnění testujícím. 4. Předložení závěrečného potestového dotazníku a jeho vyplnění testujícím, týkající se závěrečného zhodnocení aplikací, dotazu týkajícího se problematiky m-library a jejich připomínky k testování. Tento dotazník také bude zjišťovat osobní údaje a další informace.
6.3. Metody a metriky Pro testování použitelnosti jsem vybrala jednu z nejrozšířenějších metod, a to uživatelské testování ve formě prezenčního testování, kdy testování probíhá pomocí uživatelů systému. Samotnému ostrému testování předcházelo pilotní testování, které mi pomohlo udělat si představu, jak testování bude probíhat se skutečnými participanty. Na základě pilotního testování jsem také upravila scénář pro EBSCO a ebrary, už nepředpokládám, že uživatel se bude chtít přihlásit ihned po spuštění aplikace, ale teprve až zjistí, že pro nepřihlášené uživatele nabízí aplikace jen omezenou funkcionalitu. Výstupem testování budou různé typy dat, např. seznam chyb, kvantitativní data jako úspěšnost, čas potřebný pro splnění úkolu, počet chyb, ale také kvalitativní data jako subjektivní hodnocení participantů a další hodnocení poúkolových a potestových dotazníků. Před samotným testováním seznámím participanty s průběhem samotného testování pomocí krátké úvodní řeči, viz Příloha 4. Při průběhu testování využiji metody přemýšlení nahlas
62
(think aloud method, tedy uživatelé popisují své myšlenky, zatímco procházejí rozhraním), což mi spolu se záznamem testování a poznámkami pomůže testování zhodnotit. K hodnocení použitelnosti použiji System Usability Scale (SUS) s pětistupňovou škálou (naprosto nesouhlasím, spíše nesouhlasím, nevím, spíše souhlasím a naprosto souhlasím) a čtyřmi doplňujícími otázkami. SUS bude následovat po dokončení úkolů k jednotlivé databázi (postúkolový dotazník). Odpovědí participanta porovnám s pozorováním. V případě výrazných rozporů odpovědí s pozorováním (například pokud bude tvrdit, že našel rychle a snadno vše co potřeboval, ale vypozoruji, že tomu tak nebylo) dám větší váhu pozorování.
Tabulka 1: Dotazník SUS.
naprosto spíše nesouhlasím nesouhlasím Myslím, že bych často používal tuto aplikaci Zjistil jsem, že aplikace je zbytečně složitá (ve smyslu na použití) Myslím, že aplikace byla snadno použitelná Myslím, že budu potřebovat podporu (technické osoby), abych mohl používat tuto aplikaci Zjistil jsem, že různé funkce v této aplikaci byly dobře integrovány(např. vyhledávaní, řazení výsledků apod.) Myslím si, že v aplikaci je příliš mnoho nekonzistentností /není příliš konzistentní Dokážu si představit, že většina lidí se naučí velmi rychle využívat tuto aplikací Používání aplikace bylo velmi těžkopádné Cítil jsem se velmi jistý při používání aplikace Potřeboval jsem se naučit spoustu věcí, než jsem mohl pracovat s touto aplikací
nevím
spíše naprosto souhlasím souhlasím
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
63
Doplňující (otevřené otázky): -
Chybí vám nějaká funkce v aplikaci?
-
Přebývá vám nějaká funkce v aplikaci?
-
Co byste aplikaci vytkli?
-
Máte ještě nějaké postřehy?
Na závěr celého testování jsou předloženy Obecné otázky (pro jednotlivé participanty na konci testování): tzv. potestový dotazník
-
Osobní údaje - Jste student/pracující apod., věk, vzdělání?
-
Jaké používáte zařízení, s jakým operačním systémem?
-
Jaké využíváte EIZ a jak často?
-
Máte zkušenosti s přístupem k EIZ pomocí mobilního zařízení, případně jakého?
-
Kterou z aplikací byste používal ve svém zařízení? A proč?
-
Co si myslíte o trendu půjčování alternativních zařízení (tabletů, čteček) v knihovnách, využili jste již této služby?
-
Co by podle vás měla umět „každá“ aplikace, otázka na „ideální“ aplikaci (související s EIZ)?
-
Máte nějaké podněty k průběhu testování (nebo k úlohám)?
Při vytváření metriky jsem vycházela z běžných postupů používaných v praxi. Použitá metrika sleduje úspěšnost (zda byl uživatel schopný úkol dokončit, patří k nejjednodušším metrikám použitelnosti), čas, který je potřeba k vykonání úkolu, chybovost a subjektivní spokojenost (zastupuje SUS). Úspěšnost – částečná úspěšnost (pokud uživatel splní jen část úkolu, nebo ho budu muset navést jak úkol dokončit), plná úspěšnost (uživatel splní celý úkol bez nutnosti nápovědy), neúspěch (uživatel úkol nesplní)
64
Tabulka 2: Seznam chyb a příslušné minusové body.
minusové body 0,5
závažné chyby, u kterých je potřeba přímé asistence
záznam
navedení participanta, že pro citace a reference musí rozkliknout záznam
odkaz
navedení participanta kde hledat odkaz v EBSCU
knihovna
navedení participanta, že se musí nejdříve přihlásit do služby pomocí instituce
eappstažení
navedení participanta, kde stáhnout aplikaci
rarydownload
navedení participanta, že pro označení textu musí mít knihu staženou
fullguide
navedení participanta, že pro vyhledávání knihy musí použít záložku search online
setup
navedení participanta, kde si v ebrary propojit účet s mobilním zařízením
0,25
menší chyby
nápověda
navedení participanta, aby využil nápovědu
vnápověda
participant sám hledá v nápovědě nebo na jiných stránkách
references
vyložení významu references
údaje
upozornění participanta, že zadává špatné údaje, překlepy (např. mobility usability)
unápověda
navedení participanta, kde je nápověda
reebrary
navedení participanta, kde na stránce ebrary najít sign in
fullebrary
navedení participanta, jak vyhledávat v knize ve fulltextu
svýsledky
navedení participanta, kde najít volbu pro vytvoření upozornění (ve scopusu)
0b vzdal
participant úkol vzdal
fail
participant si myslel, že splnil úkol, ale nebylo tomu tak
65
Chyby – nejčastější chyby jsou popsány u vyhodnocení, seznam všech chyb je uveden v příloze Tabulka 3: Návrh tabulky pro vyhodnocení jednotlivých úloh.
úspěšnost Ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.) práce s dokumentem (uložení dokumentu) doplňující otázka (odeslání záznamu) Scopus stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty) nalezení relevantních výsledků (citace, zdroje) doplňující otázka (alert) doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
66
čas
chyby
7. Výsledky testování a jejich zhodnocení Tato kapitola prezentuje výsledky uživatelského testování a měla by odhalit slabé a silné stránky testovaných aplikací. Testování přineslo několik zajímavých výsledků, které jsou uvedeny v následujícím textu. Z testování například vyplynulo, že elektronické informační zdroje participanti využívají poměrně zřídka – především při psaní akademických prací (EBSCO, Jstor atd.) nebo v průběhu svého doktorandského studia či vědecké činnosti (Scopus, IEEE Xplore Digital Library). Někteří se setkali s EIZ při výuce, především studenti právnických oborů (ASPI). Jak už bylo uvedeno v teoretické části, 2/3 českých studentů středních a vysokých škol přistupuje k internetu z mobilního zařízení. Žádný z participantů však ještě k EIZ z takovéhoto zařízení nepřistupoval a v průběhu testování si to zkusili poprvé. Většina participantů vyhledávala dané aplikace pomocí služeb Google Play nebo v případě iOS pomocí App store. Úmyslné vyhledání aplikace pomocí webového vyhledávače nebo na stránkách služby zvolili pouze dva participanti. V případě iPadu nebylo možné v AppStoru nalézt aplikace EBSCO a Scopus (nejspíše z důvodu, že aplikace nejsou určeny pro toto zařízení), proto je participanti vyhledávali pomocí webového prohlížeče. Především na stánkách služby měli participanti problém odkaz nebo jakoukoliv informaci o aplikaci nalézt. Informace o aplikaci ebrary lze na stránkách nalézt pod záložkou Technology v sekci Mobile, avšak pro přihlášené uživatele jsou tyto informace přímo na úvodní stránce. Jedním z největších problémů bylo přihlašování do aplikací. Bylo to způsobeno tím, že participanti neměli příliš zkušeností (nebo žádné) s testovanými databázemi a vzdáleným přístupem k EIZ, nesprávnou prací s nápovědami a manuály, které odmítali používat, zcela nepřečetli nebo je chybně interpretovali. Všichni participanti si stěžovali na složitost přihlašování a množství vytváření potřebných účtů, ale zároveň dodávali, že tímto procesem si prochází jen poprvé a pak je užívání aplikace příjemnější.
67
7.1. Průměrné časy a počet chyb a úspěšnost Tabulka 4: Tabulka s průměrnou úspěšností, časem a chybami pro jednotlivé úlohy.
Úspěšnost Čas v% v mm:ss
chyby
ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) Průměr za všechny úkoly EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.) práce s dokumentem (uložení dokumentu) doplňující otázka (odeslání záznamu) Průměr za všechny úkoly Scopus stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
95,8 33,3
1:38 10:35
0 1,8
79,2 100 100 81,7
3:38 0:24 0:09 2:42
2 0,1 0 0,78
100 100
1:49 1:35
0,1 1,1
nalezení relevantních výsledků (citace, zdroje)
66,7
3:18
2,6
doplňující otázka (alert) doplňující otázka (nalezení spoluautorů) Průměr za všechny úkoly
81,3 100 89,6
2:12 0:11 1:49
2,8 0,3 1,38
95,8 6,3 95,8 72,9 79,2 91,7 73,6
2:25 17:14 2:16 8:04 6:08 0:30 6:06
0 1,6 0,6 0,1 1,5 1 0,8
Nejvyšší průměrnou úspěšnost (princip počítání úspěšnosti je popsán v předcházející kapitole) ve splnění všech úkolů má aplikace Scopus (89,6 %) a za ní aplikace EBSCO (81,7 %), nejnižší průměrnou úspěšnost má ebrary (73,6 %). U ebrary se také vyskytl úkol, který zvládlo nejméně participantů, pouze 6,3 %. Do průměrného času nejsou započítávány časy, kdy se participant vzdal nebo „fail“. Nejvíce času strávili participanti s aplikací ebrary, především kvůli zdlouhavému přihlašování. Výsledek může být zkreslený, protože u Scopusu neprobíhalo přihlašování. Dlouhý časový úsek věnovali participanti i vyhledání určité části dokumentu a to především kvůli nedokonalému vyhledávání ve fulltextu v aplikaci ebrary. K nejméně časově náročným úkolům patřilo nalezení spoluautorů v aplikaci Scopus nebo odeslání záznamu v aplikaci EBSCO. Přestože má aplikace Scopus nejvyšší úspěšnost při splňování úkolů, participanti při práci s touto aplikací dělali nejvíce chyb (především při 68
hledání citací a vytváření alertů). Naopak při stahování aplikací nedělali participanti téměř žádné chyby (pouze jeden participant vypnul aplikaci Scopus tlačítkem zpět). Také odeslání záznamu se obešlo bez chyb. 7.2. Úspěšnost Tabulka 5: Úspěšnost pro jednotlivé úkoly.
nejnižší ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.) práce s dokumentem (uložení dokumentu) doplňující otázka (odeslání záznamu)
nejvyšší mediám
0,5 0 0,5 0,75 0,5 0
1 0,25 1 1 1 1
1 0 1 0,75 0,75 1
0,5 0
1 0,75
1 0,25
0 1 1
1 1 1
1 1 1
Scopus stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
1 1
1
1
1
1
nalezení relevantních výsledků (citace, zdroje)
0,25
1
0,75
doplňující otázka (alert) doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
0 1
1 1
1 1
Celkově nejnižší úspěšnost měly úkoly přihlášení do aplikace ebrary a EBSCO. 9 z 12 participantů vzdalo pokus o přihlášení do aplikace ebrary, vyhledání dokumentu v ebrary vzdali dva participanti (2 a 6), participant 12 vzdal úkol, který se týkal zjištění data vrácení knihy. U aplikace EBSCO vzdal pouze participant 4 úkol s nalezením relevantních výsledků. U aplikace Scopus dokončili všichni participanti úkoly, aniž by se vzdali. Co se týká úkolů, jež považovali participanti za úspěšně vyřešené, ale nebylo tomu tak – první participant si myslel, že si vytvořil alert na nové citace, ale ne na autorku. 11. participant si autorizoval pouze databázi E-books u EBSCA (tento problém je popsán níže). Nejčastější větší chybou 69
byla nutnost navedení 9 participantů, kde hledat odkaz v EBSCU. V 5 případech bylo nutné navést uživatele, že pro zobrazení citací a referencí je nutné rozkliknout záznam. V 7 případech bylo nutné navést uživatele, že pro úspěšné přihlášení do aplikace se musí přihlásit pomocí instituce (3 ebrary, 4 EBSCO). 2x bylo nutné navést uživatele, že pro označení textu musí mít knihu staženou, a po jednom případu navedení uživatele, že pro vyhledávání knihy musí použít záložku search online a kde si v ebrary propojit účet s mobilním zařízením. Menší chyby, za které se odečítaly body: U ebrary pouze 2 participanti nepoužili nápovědu, u EBSCA 4 a nápovědu pro aplikaci Scopus použil pouze jeden participant. 6 paticipantům byl osvětlen význam pojmu references, 4 byli navedeni jak vyhledávat v knize ve fulltextu, 3 byli upozorněni, že zadávají špatné údaje, překlepy (např. mobility usability), taktéž 3 byli navedeni, kde najít volbu pro vytvoření upozornění (ve Scopusu). Jeden participant byl naveden, kde nalézt nápovědu.
ebrary: Úspěšnost v % 120 100 80 60 40 20 0 stažení, instalace a spuštění aplikace
přihlášení do aplikace
nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu)
práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu)
práce s dokumentem (odeslání části textu)
doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení)
EBSCO: Úspěšnost v % 120 100 80 60 40 20 0 stažení, instalace a spuštění aplikace
přihlášení do aplikace
nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.)
70
práce s dokumentem (uložení dokumentu)
doplňující otázka (odeslání záznamu)
Scopus: Úspěšnost v % 120
100 80 60 40 20 0
stažení, instalace přihlášení do a spuštění aplikace aplikace
nalezení nalezení doplňující otázka doplňující otázka relevantních relevantních (alert) (nalezení výsledků (další výsledků (citace, spoluautorů) dokumenty) zdroje)
Obrázek 10: Vyhodnocení úspěšnosti.
7.3. Chyby Tabulka 6: Chyby pro jednotlivé úkoly.
nejnižší
nejvyšší
medián
0 0 0 0 1 0
0 4 2 1 2 3
0 1 0 0 1,5 0
ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.) práce s dokumentem (uložení dokumentu) doplňující otázka (odeslání záznamu)
0 0
0 4
0 2
0 0 0
4 1 0
2 0 0
Scopus stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
0 0 0
1 0 3
0 0 1
nalezení relevantních výsledků (citace, zdroje)
0
4
3
doplňující otázka (alert) doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
0 0
5 3
3 0
71
Nejvíce chyb (5) udělal při plnění jednoho úkolu (vytvoření alertu) participant č. 9. Nejméně chyb dělali participanti u úkolů jako je instalace aplikace, vyhledání určité části dokumentu v ebrary, uložení článku a odeslání v EBSCO nebo nalezení spoluautorů ve Scopusu. Nejvíce chyb v ebrary bylo při přihlašování do aplikace (průměr 1,6, medián 1) a odeslání části textu (průměr 1,5, medián 1,5). V EBSCU nejvíce participantů dělalo chybu při hledání relevantních výsledků (průměr 2, medián 2 – způsobené refine a date) a přihlášení do aplikace (průměr 1,8, medián 2). Ve Scopusu bylo nejvíce chyb u vytváření alertu (průměr 2,8, medián 3 – zalerts atd.) a nalezení citací a zdrojů (průměr 2,6, medián 3 – chyba citations). Více o chybách je popsáno u jednotlivých aplikací.
ebrary: průměrný počet chyb 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 stažení, instalace přihlášení do a spuštění aplikace aplikace
nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu)
práce s práce s doplňující otázka dokumentem dokumentem (vypůjčení knihy, (vyhledání určité (odeslání části datum vrácení) části textu) dokumentu)
EBSCO: průměrný počet chyb 2,5 2 1,5 1 0,5 0 stažení, instalace a spuštění aplikace
přihlášení do aplikace
nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.)
72
práce s dokumentem (uložení dokumentu)
doplňující otázka (odeslání záznamu)
Scopus: průměrný počet chyb 3 2,5 2 1,5 1 0,5
0 stažení, instalace a spuštění aplikace
přihlášení do aplikace
nalezení nalezení doplňující doplňující relevantních relevantních otázka (alert) otázka (nalezení výsledků (další výsledků (citace, spoluautorů) dokumenty) zdroje)
Obrázek 11: Vyhodnocení průměrného počtu chyb.
7.4. Časy Tabulka 7: Časy pro jednotlivé úkoly.
ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.) práce s dokumentem (uložení dokumentu) doplňující otázka (odeslání záznamu)
nejnižší
nejvyšší
medián
0:52 12:22 0:18 3:20 0:21 0:05
6:04 23:26 7:53 13:38 14:00 6:46
1:50 15:56 1:45 8:11 5:40 0:27
0:40 6:00
4:45 16:13
0:46 9:46
1:00 0:05 0:05
8:11 1:45 0:27
3:25 0:14 0:05
Scopus stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
0:42 0:21
3:40 2:31
1:34 1:49
nalezení relevantních výsledků (citace, zdroje)
0:05
6:23
3:33
doplňující otázka (alert) doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
0:17 0:05
4:07 1:10
2:29 0:05
73
Údaje o času stažení a nainstalování aplikace mohou být zkresleny tím, že aplikace EBSCO a Scopus nemohli participanti nalézt v Appstoru a museli je hledat pomocí vyhledávače. Údaj 6:46 u posledního úkolu v ebrary je dán tím, že participant použil pro kopírování části textu screenshot a čas byl navýšen o čas strávený stažením knihy (tedy vytvoření Adobe ID apod.). Velmi rozdílné časy mezi nejnižším a nejvyšším časem (např. nalezení citací ve Scopusu, omezení záznamů v EBSCO) jsou dány předchozí znalostí databáze nebo aplikace. 7.5. SUS vyhodnocení Tabulka 8: SUS vyhodnocení pro jednotlivé participanty.
participant 1 participant 2 participant 3 participant 4 participant 5 participant 6 participant 7 participant 8 participant 9 participant 10 participant 11 participant 12 průměr
ebrary EBSCO SCOPUS 32,5 32,5 57,5 17,5 60 72,5 25 27,5 72,5 40 42,5 55 62,5 75 72,5 20 90 95 35 77,5 62,5 45 55 57,5 27,5 27,5 55 30 72,5 67,5 25 72,5 80 20 72,5 72,5 28,59848 75,11364 71,06061
Vyhodnocení otázek: Myslím, že bych často používal tuto aplikaci - nejméně často by participanti používali aplikaci ebrary (3 naprosto nesouhlasím, 6 spíše nesouhlasím), naopak nejvíce často pak aplikaci EBSCO (2 naprosto souhlasím, 7 spíše souhlasím) Zjistil jsem, že aplikace je zbytečně složitá (ve smyslu na použití) - nejvíce složitá přišla participantům aplikace ebrary (5 naprosto souhlasím, 4 spíše souhlasím), za nejméně složitou z porovnávaných aplikací označili participaci aplikaci Scopus (1 naprosto nesouhlasím, 9 spíše nesouhlasím) Myslím, že aplikace byla snadno použitelná
74
- za snadno použitelné aplikace považovali účastníci testování aplikaci Scopus (1 naprosto souhlasím, 7 spíše souhlasím) a EBSCO (0 naprosto souhlasím, 7 spíše souhlasím), oproti tomu ebrary (5 naprosto nesouhlasím, 4 spíše nesouhlasím, že aplikace byla snadno použitelná) Myslím, že budu potřebovat podporu (technické osoby), abych mohl používat tuto aplikaci - s nutností potřeby podpory (technické osoby) u Scopusu 2 participanti naprosto nesouhlasili a 10 spíše nesouhlasilo, u EBSCO 1 participant naprosto nesouhlasil a 7 spíše nesouhlasilo, potřebu podpory u ebrary 1 participant naprosto nesouhlasil a 4 spíše nesouhlasilo Zjistil jsem, že různé funkce v této aplikaci byly dobře integrovány (např. vyhledávaní, řazení výsledků apod.) - jako aplikaci s nejlépe integrovanými funkcemi uvedli participaci aplikaci Scopus (1 naprosto souhlasím, 8 spíše souhlasím), nejhůře byla opět hodnocena ebrary (1 participant naprosto nesouhlasil a 6 spíše nesouhlasilo s tím, že jsou funkce dobře integrovány) Myslím si, že v aplikaci je příliš mnoho nekonzistentností /není příliš konzistentní - jako konzistentní byly hodnoceny aplikace Scopus a EBSCO, bohužel aplikace ebrary jako spíše nekonzistentní (1 naprosto nesouhlasím a 0 spíše nesouhlasím, oproti tomu 5 spíše souhlasím a 1 naprosto souhlasím, že aplikace není příliš konzistentní) Dokážu si představit, že většina lidí se naučí velmi rychle využívat tuto aplikací - jako nejsnáze naučitelnou považují participaci aplikaci Scopus (7 spíše souhlasím, 1 naprosto souhlasím) a EBSCO (6 spíše souhlasím, 1 naprosto souhlasím), většina participantů nesouhlasila s tím, že lidé se naučí velmi rychle využívat aplikaci ebrary (5 naprosto nesouhlasím, 4 spíše nesouhlasím – Scopus 0 naprosto nesouhlasím, 1 spíše nesouhlasím) Používání aplikace bylo velmi těžkopádné - za nejméně těžkopádná byla označena práce s aplikací Scopus (0 naprosto nesouhlasím, 9 spíše nesouhlasím), práci s ebrary považovali participaci v 5 případech za spíše těžkopádnou a v 3 případech za naprosto těžkopádnou
75
Cítil jsem se velmi jistý při používání aplikace - nejvíce jistí si byli participaci při používání aplikace Scopus (8 spíše souhlasím, 0 naprosto souhlasím), zajímavé jsou výsledky u aplikace EBSCO (5 spíše nesouhlasím, 2 nevím, 3 spíše a 2 naprosto souhlasím – tedy tak nějak napůl) a ještě zajímavější u ebrary (6 naprosto a 6 participantů spíše nesouhlasilo s tím, že se cítili jistě při používání aplikace ebrary) Potřeboval jsem se naučit spoustu věcí, než jsem mohl pracovat s touto aplikací - potřebu naučit se spoustu věcí před používáním aplikace projevili participanti spíše u aplikace ebrary (1 naprosto souhlasím, 5 spíše souhlasím), oproti tomu Scopus (3 naprosto nesouhlasím, 7 spíše nesouhlasím) a EBSCO (0 naprosto nesouhlasím, 9 spíše nesouhlasím)
76
0
5
10
15
ebrary Myslím, že bych často používal tuto… Zjistil jsem, že aplikace je zbytečně… Myslím, že aplikace byla snadno použitelná Myslím, že budu potřebovat podporu… Zjistil jsem, že různé funkce v této… Myslím si, že v aplikaci je příliš mnoho… Dokážu si představit, že většina lidí se … Používání aplikace bylo velmi těžkopádné Cítil jsem se velmi jistý při používání… Potřeboval jsem se naučit spoustu věcí,… EBSCO Myslím, že bych často používal tuto… Zjistil jsem, že aplikace je zbytečně… Myslím, že aplikace byla snadno použitelná Myslím, že budu potřebovat podporu… Zjistil jsem, že různé funkce v této… Myslím si, že v aplikaci je příliš mnoho… Dokážu si představit, že většina lidí se … Používání aplikace bylo velmi těžkopádné Cítil jsem se velmi jistý při používání… Potřeboval jsem se naučit spoustu věcí,…
naprosto nesouhlasím spíše nesouhlasím nevím spíše souhlasím
Scopus Myslím, že bych často používal tuto… Zjistil jsem, že aplikace je zbytečně… Myslím, že aplikace byla snadno použitelná Myslím, že budu potřebovat podporu… Zjistil jsem, že různé funkce v této… Myslím si, že v aplikaci je příliš mnoho… Dokážu si představit, že většina lidí se … Používání aplikace bylo velmi těžkopádné Cítil jsem se velmi jistý při používání… Potřeboval jsem se naučit spoustu věcí,…
Obrázek 12: Zhodnocení SUS.
7.6. Nejčastější problémy ebrary Přihlašování – Jak už bylo zmíněno výše, velkým (největším) problémem pro participanty bylo přihlášení do aplikace. Část participantů se podle návodu přihlásilia do ebrary přes knihovnu (instituci) a pak se rovnou bez vytvoření účtu přihlašovala do aplikace, protože očekávali, že už jsou na zařízení přihlášeni. Participanti 3 a 6 si vytvořili ebrary účet, ale nebyli sami schopen si jej propojit se svou institucí (účet si vytvářeli na stránkách ebrary bez 77
přihlášení přes instituci). Tři participaci (8, 9 a 12) si zřídili účet (postup byl stejný, jakým jsem si vytvářela účet a pod kterým se běžně přihlašuji), ale nešlo se jim do aplikace pod tímto účtem přihlásit, ani na mém ani na jejich zařízení (aplikace hlásila „no response from ebrary“). Aplikaci jsem zkusila i odinstalovat a znovu nainstalovat, ale ani to nepomohlo. Jeden z účastníků řekl, že než by si zřizoval Adobe ID, našel by si jinou aplikaci. User Guide - pro iOS se automaticky otevírá nápověda při prvním spuštění aplikace, ale uživatelé pak mají problém se z ní dostat (participant 6.: „Musí být na konci nějaký klikátko, já přestanu mít rád iPhone, já bych to zhodil a spustil znova, když to nejde zavřít, žádný off nebo něco, ta aplikace se jim opravdu moc nepovedla“, participant 10.: „Tady musí být nějaké zpět, jak se dostanu zpět?“). V guidu prostě nemohli nalézt, jak se aplikace ovládá. Oproti tomu někteří uživatelé nemohli guide v záložce downloads nalézt. Ovládací prvky aplikace – jak už bylo zmíněno, zobrazení ovládacích prvků aplikace nebylo pro participanty příliš intuitivní (participant 5.: „No to nevím, Jsem to 2x klikl, aby se to zvětšilo, teď jsme na to 2x klikl, aby se to zmenšilo, a to se mi tam objevilo, takže jsem asi omylem o něco zavadil“) Participant č. 11 si myslel, že pro zobrazení ovládacích prvků musí kliknout nahoře v aplikaci (přišel na to tak, že klikl nahoře (zároveň uprostřed) a ovládací prvky se mu zobrazily, když pak klikl nahoru (ale do strany), byl nemile překvapen)
Obrázek 13: Návod na vyvolání menu z User guide.
Zobrazování výsledků - u iOS se zobrazují výsledky ve formě listu, zatímco u zařízení je defaultní nastavení ve formě gridu. V gridovém zobrazení nelze u některých titulů přečíst 78
název titulu. Participanti proto buď zpřesnili dotaz, nebo zkusili první výsledek. Participant 12 zkoušel přetočení displeje do vodorovné polohy, (participant 8.: „to je krasný, a co s tím mám dělat jako?“, participant 2.: „je to strašně malý, na to nevidím“). K přepnutí režimu docházelo náhodou v průběhu testování a uživatelé uznávali, že negridové zobrazení je lepší. Viz obrázek 14, který představuje zobrazení výsledků na tabletu a iPhonu.
Obrázek 14: Zobrazení výsledků na tabletu a iPhonu.
Settings – při používání mobilního telefonu s OS Android ve vertikální poloze není nabídka menu kompletní, a není to ani nijak vyznačeno, záložka Settings tak zůstává uživateli skryta. Vyhledávání v textu – všichni uživatelé použili pro vyhledání určité části textu vyhledávání ve fulltextu a to v kombinaci s vyhledáváním v obsahu nebo listováním. Listování v textu - především při procházení textu na menším displeji je posouvání na liště nepřesné, šipky přeskočí na další kapitolu (participant 8.: „jo to je po kapitolách, tak z toho jsem taky trošku zmatenej“). Vyhledávání ve fulltextu - v nestaženém dokumentu aplikace špatně vyhledává, přeskakuje slova (participanti byli velmi zmateni, když jim aplikace našla na dotaz „response“ výsledek na straně 228 nebo 263, stejně tak slovo time na straně 251 nebo 257 – určený text byl na straně 254) a špatně zvýrazňuje výsledky (hledali slova, která měla být zvýrazněná, ale nebyla (participant 10.: „tak mělo by být nějak zvýrazněné ne?“), při zadávání dotazu je nutné použít nejdříve OK z klávesnice (ikona lupy vedle vyhledávacího dotazu nefunguje, a aplikace při použití šipek vyhledává předchozí dotaz viz obrázek 15), participantům se šipkami u 79
vyhledávání špatně pohybovalo (někteří nechtěně dávali zpět místo dopředu), v nestažené verzi není prolinkování obsahu, viz obrázek 15, ve vyhledávacím poli response, vyznačeno for, výsledek vyhledávání (response není vyznačeno, protože se na této straně nenachází)
Obrázek 15: Ukázka špatného vyhledávání aplikace ve fulltextu.
Kopírování a označování textu - především byl problém s tím, že v nápovědě nebyl dostatečně zdůrazněn fakt, že dokument musí být stažený, označování textu činilo participantům problémy, klikali na aplikaci, ale bez odezvy. Aplikace špatně reagovala na uživatelovy akce. Stahování dokumentu – u mobilního telefonu Android není zobrazen průběh stahování v otevřeném dokumentu (průběh stahování je vyznačen, pouze pokud chce uživatel znovu zvolit funkci download, je změněno na downloading nebo v záložce download), uživatel tedy neví, zda se už soubor stahuje (participant 8.: „Teď čekám, jestli uvidím, že se to někde stahuje“). U ostatních zařízení je průběh stahování vyznačen průběhovým diagramem. Participant č. 1 považoval za plus upozornění na velikost souboru při stahování.
80
Obrázek 16: Průběh stahování dokumentu na telefonech s iOS a Android.
Načítání knihy – i pokud je kniha stažená, dlouho se načítá, dokonce se pomalu načítá i guide, v průběhu testování participanta 2 se aplikace vypnula (tablet android), a u participantů 6 a 11 zamrzl chod iPhonu. Vlastní postřehy – poznámky - do textu nelze vkládat poznámky nebo jiné značky, Vrácení knihy – při smazání knihy se kniha nevrátí, ale uživatel má jen omezené možnosti zjistit, které knihy má vlastně vypůjčené, některým nebylo zřejmé expres – zda je to datum do kdy knihu vrátit. Chyby, které uživatelé dělali v průběhu testování aplikace ebrary - stažení aplikace – bez chyb. - přihlašování – někteří participanti se pokoušeli přihlašovat bez předchozího vytvoření účtu (např. pod UČO sekundární heslo, vlastní Facebook), s vytvořeným účtem, který ale nebyl propojen s institucí a aplikací, někteří také marně hledali vytváření účtu přímo v aplikaci. - nalezení relevantních výsledků – několik překlepů, participanti 2, 7 a 8 hledali menu pod ikonou přepínání zobrazovacího režimu v ebrary. - práce s dokumentem (odeslání části textu) – 1, 4, 5 ,6, 7, 10, 11 se pokoušeli označit text, aniž by měli knihu staženou. 81
- doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) – participanti 8 a 12 hledali údaje o vrácení knihy při označení knihy, 4 participanti hledali tyto údaje v záložce download, 3 v záložce settings a jeden pod ikonou info. Shrnutí odpovědí z dotazníků od uživatelů Chybí vám nějaká funkce v aplikaci? Participantům 2 a 11chybí snazší sdílení části dokumentu nebo přímo specifická funkce pro sdílení. Participant 3 by se chtěl registrovat přímo v aplikaci, participantovi č. 5 chybí možnost operandů při vyhledávání v textu knihy. Participant 7 nezaregistroval možnost vyhledávat v textu a také by si přál lepší zoom pro výsledky nalezených knih. Participant č. 12 postrádá funkce přetočení pro lepší zobrazení výsledků. Osmý participant postrádá menu k titulu přímo v downloads. Přebývá vám nějaká funkce v aplikaci? Žádnému z participantů nepřebývá žádná funkce v aplikaci.
Co byste aplikaci vytkli? Participantovi 1 vadí dlouhé načítání knih, to že nápověda není přístupná z menu (lépe přístupná nápověda) a nutnost Adobe ID. Participant 2 by vytkl aplikaci, že používá ikonu „hamburger“ pro změnu režimu zobrazení a ne jako menu, jak bývá zvykem. Participant 3 si postěžoval na složitou registraci a velmi špatné vyhledávání ve fulltextu. Participant 4 by uvítal zvýraznění v nápovědě, že až po stažení se dá z knihy kopírovat a lépe vyhledávat. Participantům 5, 6, 7, 10, 11, 12 vadila stejně jako uživateli 3 složitá registrace. Participantovi přišlo složité a neintuitivní ovládání aplikace, přál by si logičtější ovládání, např. zavřít manuál, když se posune nahoru. Participant 7 a 8 si ještě stěžoval na špatně integrované tlačítko SEARCH (dvoje pod sebou je matoucí). Osmý participant by ještě vytkl malé covery knih a při vytváření hesla k účtu „enter passcode“ mě to nutí odeslat ještě jednou. Máte ještě nějaké postřehy? Participant 4 uvedl k této otázce, že vyhledávání v textu nefunguje (před stažením). Participant 5, že uživatel se nemůže v aplikaci podívat, zda je kniha dostupná, pokud není přihlášen (ve webové verzi lze vyhledávat i bez přihlášení). Participant 7 uvedl, že poprvé je ebrary nepříjemným zážitkem. Při seznámení a získání autentizacích údajů je již užitečným nástrojem. Participant 8 poznamenal, že je to aplikace z pekla. 82
SUS analýza Výsledné SUS skóre : 28,6 Tabulka 9: Vyhodnocení odpovědí participantů k aplikaci ebrary. ebrary
naprosto nesouhlasím Myslím, že bych často používal tuto 3 aplikaci Zjistil jsem, že aplikace je zbytečně 1 složitá (ve smyslu na použití) Myslím, že aplikace byla snadno 5 použitelná Myslím, že budu potřebovat podporu 1 (technické osoby), abych mohl používat tuto aplikaci Zjistil jsem, že různé funkce v této 1 aplikaci byly dobře integrovány(např. vyhledávaní, řazení výsledků apod.) Myslím si, že v aplikaci je příliš mnoho 1 nekonzistentností /není příliš konzistentní Dokážu si představit, že většina lidí se 5 naučí velmi rychle využívat tuto aplikací Používání aplikace bylo velmi 0 těžkopádné Cítil jsem se velmi jistý při používání 6 aplikace Potřeboval jsem se naučit spoustu věcí, 0 než jsem mohl pracovat s touto aplikací
spíše nevím nesouhlasím 6 2
spíše souhlasím 1
naprosto souhlasím 0
1
1
4
5
4
2
1
0
4
3
2
2
6
2
3
0
0
5
5
1
4
1
2
0
2
2
5
3
6
0
0
0
4
2
5
1
7.7. Nejčastější problémy EBSCO Autentizace - hledání odkazu pro autentizaci aplikace bylo pro participanty příliš složité a nepřehledné (9 z celkového počtu 12 participantů jsem musela navést, kde odkaz hledat), uživatel by neměl být nucen (zvláště pak u menších displejů) zobrazovat plnou verzi stánek, velká část participantů hledala možnost přihlášení přímo v aplikaci, někteří hledali odkaz na úvodní stránce aplikace, klikali dole (participant 7.: „protože je to tam napsáno, že odkaz je dole“), nebo často hledali v settings (participant 8.: „protože to tam bývá, tady nic jiného nevidím, tady nějaké uložené věci, tady nějaká nápověda, tady asi nějaké kecy od právníků…. Takže logicky mě to nahnalo do těch settings“ k tomu ještě dodává „ já to totiž nečtu, čekám, že mě ta aplikace bude navigovat, předpokládám, že když budu pak něco potřebovat, tak mě to navede jinak, než že mi to řekla na začátku…oni vůbec nepočítají, že by se mohl někdo
83
přihlašovat pomocí mobilu…hlavně ten odkaz je pod takovou srandou, pokud někdo vyhledává ve všech těch polích tak bych ho chtěl potkat“)
Obrázek 17: Úvodní strana k EBSCO host.
Odkaz pro autorizaci (autentizaci) - účastníci 4 a 12 si mysleli, že je tento odkaz odkáže na stránku pro stažení aplikace. Participant 6 se bál, že mu odkaz podá pouze informace o aplikaci. Participant 7 si myslel, že jej to přepne na mobilní verzi stránek. Participant 11 zadal svůj email pod databází EBSCO eBooks, čímž si v aplikaci autentizoval pouze sbírku e-knih. Autentizace přes email – participanti ocenili, že autentizace proběhla vcelku jednoduše jen kliknutím na odkaz v emailu, avšak např. participant 1 si nebyl jistý, zda je přihlášen a potřeboval si ověřit, zda má přístup k dalším databázím, participant 10 si po kliknutí na odkaz v emailu myslel, že se dostal na stránku, kde musí něco potvrdit, tedy nerozpoznal, že se nachází již v aplikaci. Omezení výsledků – 10 z 12 participantů při omezování výsledků zvolilo volbu Refine, která uživateli zobrazí pouze dlouhý seznam předmětových hesel atd., a to i přesto, že někteří z nich již předtím zobrazili záložku Settings, participant 4 se vyjádřil, že nastavení vyhledávání v záložce Settings je pěkná ptákovina. Polovina uživatelů také použila funkci Date, tedy seřazení výsledků podle data.
84
Obrázek 18: Zobrazení výsledků a zobrazení refine.
Settings – pouze 2 uživatelé správně odhadli, že omezení výsledků se nachází pod záložkou Settings, většina participantů reagovala podobně jako participant 10.: „tak settings, ale to je blbost že jo, já myslel, že to bude k tomu účtu víš“), také se shodli na tom, že lepší by bylo nastavení přímo u vyhledávání. Polovina účastníků testování také hledala nějaké potvrzení své volby (u nastavení data potvrzení je, ale u celkového nastavení filtrů není) (obrázek Settings v aplikaci a v mobilní verzi je v kapitole 1). Procházení výsledků – žádný z participantů nevyužil šipek pro procházení mezi záznamy, pokud přecházeli mezi záznamy, používali funkci zpět. Save – 11 z 12 participantů zvolilo pro uložení button Save, participant 5 si vůbec nebyl jistý, zda se mu uložilo PDF nebo jen abstrakt a kam, ikona PDF je možná nadbytečná, pokud funkce Save ukládá články ve formátu PDF, během testování zařízení s OS iOs se vyskytl problém se Save to – prostě to nefunguje, aplikace zamrzne? Grafika - Pro iPad nekvalitní grafika (jakoby roztáhnutá aplikace pro iPhone), aplikace nutí uživateli své vlastní otočení (hlavní menu je striktně ve vertikální poloze).
85
Vlastní postřehy – zdá se mi nevhodné umístit tlačítko „cancel“ vedle vyhledávacího pole, kde by uživatel mohl hledat spíš „OK“, při použití iOS se mi stalo, že jsem omylem dala cancel namísto search (participant č. 4 málem také udělal tutéž chybu), Aplikace připomíná Mac email na iPhonu, Zobrazení výsledků v režimu naležato je nevyhovující, navíc při návratu na úvodní stranu se zpátky přetočí, při rozkliknutí možností Help a Legal se stávají „novou úvodní obrazovkou“ a kliknutí na Home nebo zpět se otevře Help nebo Legal. Poté je nutné dát další zpět, aby se uživatel dostal na „původní úvodní obrazovku“.
Obrázek 19: Cancel a horizontální zobrazení výsledků.
Chyby, které uživatelé dělali v průběhu testování aplikace EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace – 0 chyb přihlášení do aplikace – 9 z 12 participantů se snažilo najít odkaz pro autorizaci aplikace přímo v ní, participant 7 si myslel, že kliknutím na logo EBSCO na úvodní straně aplikace se mu odešle klíč (na otázku proč si to myslí, odpověděl „Protože to tam psali“, naprosto ignorovali první odrážku, což dělalo hodně participantů), nebo že odkaz najde na stránkách své knihovny, další bloudili po stránkách EBSCO, především ti, kteří testovali na jiném zařízení než je iPad netušili, že by se měli přepnout do plné verze stránek. nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.) – jak už bylo zmíněno výše, 10 z 12 účastníků testování zvolili volbu Refine, polovina uživatelů také použila funkci Date a hledala potvrzení. práce s dokumentem (uložení dokumentu) – uložení dokumentu nečinila participantům žádné problémy, vcelku rychle zvolili volbu Save. 86
doplňující otázka (odeslání záznamu) – stejně jako uložení dokumentu byl tento úkol pro participanty snadno vykonatelný. Shrnutí odpovědí z dotazníků od uživatelů Chybí vám nějaká funkce v aplikaci? Participant č. 2 postrádá podrobné (rozšířené) vyhledávání, ale ne v nastavení, třetí participant by uvítal možnost registrace přímo v aplikaci. Participantům 7, 10 a 12 chybí potvrzování filtrů pomocí OK nebo Cancel. Přebývá vám nějaká funkce v aplikaci? Položku Legal označil participant č. 7 za nadbytečnou a matoucí.
Co byste aplikaci vytkli? První participant si stěžoval na špatně zvolené názvosloví pro nastavení vyhledávání, stejně tak participant 2 a 8. Druhý, třetí a sedmý participant by aplikaci vytkl složité přihlašování. Participantovi č. 4 nevyhovoval návod na obdržení klíče a označení linku na jeho stažení, a také absence pokročilého vyhledávání. 5. participant nemohl aplikaci vyhledat na App Storu. Participanti 3 a 6 nebyli spokojeni s tím, jak aplikace pracuje při ukládání dokumentu (Save to…). Máte ještě nějaké postřehy? Participanti 3 a 12 zmínili špatnou grafiku aplikace, Participantovi č. 7 nevyhovovalo, že po rozkliku článku je pod názvem abstrakt a autoři jsou uvedeni až po abstraktu a uživatel musí srolovat dole. Participant č. 8 podotkl, že link k autentizaci není na mobilním webu a první participant si pochvaloval pamatování předchozích dotazů.
87
SUS analýza Výsledné SUS skóre : 75 Tabulka 10: Vyhodnocení odpovědí participantů k aplikaci EBSCO. EBSCO
naprosto nesouhlasím Myslím, že bych často používal tuto 2 aplikaci Zjistil jsem, že aplikace je zbytečně složitá 1 (ve smyslu na použití) Myslím, že aplikace byla snadno použitelná 1 Myslím, že budu potřebovat podporu 1 (technické osoby), abych mohl používat tuto aplikaci Zjistil jsem, že různé funkce v této aplikaci 2 byly dobře integrovány(např. vyhledávaní, řazení výsledků apod.) Myslím si, že v aplikaci je příliš mnoho 1 nekonzistentností /není příliš konzistentní Dokážu si představit, že většina lidí se 0 naučí velmi rychle využívat tuto aplikací Používání aplikace bylo velmi těžkopádné 1 Cítil jsem se velmi jistý při používání 0 aplikace Potřeboval jsem se naučit spoustu věcí, než 0 jsem mohl pracovat s touto aplikací
spíše nevím nesouhlasím 1 0
spíše souhlasím 7
naprosto souhlasím 2
6
2
1
2
3 7
1 1
7 2
0 1
1
1
5
3
4
3
2
2
3
2
6
1
7 5
2 2
2 3
0 2
9
0
3
0
7.8. Nejčastější problémy Scopus Verze – SciVerse Scopus Alerts jako jediná z aplikací byla testována v trial verzi (důvod je popsán v 1. Kapitole), trial je pro iOS zvlášt, pro Android dohromady existuje pouze jedna verze a v té si uživatel zvolí režim. Problémy s funkčností – aplikace často nelze spustit, (u participanta č. 9 se aplikace zhroutila). Úvodní obrazovka - funkce vyhledávání by měla být výraznější, polovina participantů zvolila špatně (search alerts namísto search scopus).
88
Obrázek 20: Úvodní strana a práce se záložkou favourites a zobrazení citací.
Search - při zadávání dotazu (u zařízení s OS Android) nereaguje klávesnice (enter), uživatel pak musí hledat „search“ kdesi nahoře, jeden z participantů si dokonce potvrzení vyhledávání spletl se záložkou Search Ostatní - čtvrtý participant si stěžoval na ošklivou grafickou úpravu aplikace, první participant se vyjádřil, že aplikaci s takovým hodnocením (na Google Play) by si ani nestáhl, participanti 1 a 9 se divili, proč knihovní aplikace potřebuje GPS polohu, přestože to uživateli nepřináší žádnou výhodu Vlastní - Do oblíbených se může přidat pouze článek (s oblíbenými položkami se kromě smazání, případně změny řazení položek v seznamu nedá nic dělat)
Chyby, které uživatelé dělali v průběhu testování aplikace Scopus stažení, instalace, spuštění aplikace a přihlášení do aplikace - SciVerse Scopus Alerts jako jediná z aplikací byla testována v trial verzi (důvod je popsán v 1. Kapitole), proto v této části nedělali účastníci testování téměř žádné chyby (pouze první participant vypnul aplikaci tlačítkem zpět), problémy měli pouze s výběrem verze aplikace (pro institucionální a neistitucionální předplatitele)
89
nalezení relevantních výsledků (další dokumenty) – Polovina participantů zvolila na úvodní straně aplikace položku Search alerts (vyhledávání v alertech) namísto Search scopus pro vyhledávání v databázi, osmý participant potvrdil vyhledávání ve scopusu záložkou search dole v rohu, 3 ze 6 testujících zařízení s operačním systémem Android použilo done nebo ok na klávesnici u Androidu, která nefunguje pro potvrzení vyhledávání. 11. participant při zadávání dotazu nepřepnul na Autor (případně All), proto mu to našlo jen jeden výsledek. nalezení relevantních výsledků (citace, zdroje) – 7 participantů se pokoušelo najít citace autorky ve vyhledávání, 9 participantů tyto údaje hledalo v záložce Citations, 9 participantů také zvolilo nesprávně volbu Options u výsledků pro nalezení citací nebo spoluautorů. 3 participanti se pokoušeli nalézt citace v abstraktu článku. Pouze 1 (10) z 12 participantů neudělal při tomto úkolu chybu. doplňující otázka (alert) – 9 participantů nevhodně zvolilo záložku Alerts pro vytvoření upozornění na další články autorky, 3 participanti si vytvořili upozornění na citace článku (ne na autorku), 2 participanti hledali vytvoření upozornění v záložce About a 4 v záložce Favourites, 1 dokonce ve vyhledávání. Pouze jeden (11) zvládl tento úkol bez chyb. doplňující otázka (nalezení spoluautorů) – Většina participantů dokončila tento úkol bez chyb, pouze participanti 1 a 11 hledali údaje o dalších spoluautorech pod Options. První participant se také pokoušel nalézt tyto údaje pomocí vyhledávání.
Dotazníky od uživatelů Chybí vám nějaká funkce v aplikaci? Prvnímu participantovi chyběla v aplikaci možnost úpravy vyhledávání. Druhý participant by ocenil jasnější nápovědu (vysvětlivky) a podrobnější vyhledávání ve více polích (stejně tak participant 12). Participanti 7 a 11 postrádali prolink na autora nebo článek jako v desktopové verzi a možnost zjistit další údaje z databáze Scopus. Osmý participant si postěžoval, že záložka search se plete s tlačítkem search, stejně tak participant 12 vytkl nepřehledné pole pro vyhledávání na úvodní straně aplikace (mělo by být více vidět, ztrácí se mezi odkazy) Přebývá vám nějaká funkce v aplikaci? Žádnému z participantů nepřebývala funkce v aplikaci.
90
Co byste aplikaci vytkli? Participanti 7 a 11 opět zmínily absenci propojení autora s databází a s odkazy na článek. Participanti 2 a 5 označili za příliš složitou práci s alerty. Druhý participant: „abyste mohli používat alerty musíte to nejdřív najít, když je to prázdné čumíš jak puk.“ Pátému participantovi přišlo složité vytvoření alertu na nové publikace autorky (špatně nalezitelné). Osmý participant si stěžoval, že se aplikace vypíná při použití hardwarového tlačítka zpět. Také jej mátlo, že (v citacích u článku) je první vyznačena modře a má stejné písmo jako další citace, avšak první citace je popisek vlastního článku a až další jsou citace z dalších děl na článek. Participant si myslel, že jsou to dvě citace. Máte ještě nějaké postřehy? Prvního participanta zarazilo, proč aplikace vyžaduje polohu uživatele, když mu to nepřináší žádné výhody.
Výsledné SUS skóre : 71 Tabulka 11: Vyhodnocení odpovědí participantů k aplikaci Scopus. Scopus
naprosto nesouhlasím Myslím, že bych často používal tuto aplikaci 0 Zjistil jsem, že aplikace je zbytečně složitá 1 (ve smyslu na použití) Myslím, že aplikace byla snadno použitelná 0 Myslím, že budu potřebovat podporu 2 (technické osoby), abych mohl používat tuto aplikaci Zjistil jsem, že různé funkce v této aplikaci 0 byly dobře integrovány(např. vyhledávaní, řazení výsledků apod.) Myslím si, že v aplikaci je příliš mnoho 1 nekonzistentností /není příliš konzistentní Dokážu si představit, že většina lidí se naučí 0 velmi rychle využívat tuto aplikací Používání aplikace bylo velmi těžkopádné 0 Cítil jsem se velmi jistý při používání 0 aplikace Potřeboval jsem se naučit spoustu věcí, než 3 jsem mohl pracovat s touto aplikací
91
spíše nevím nesouhlasím 1 3 9 0
spíše souhlasím 6 2
naprosto souhlasím 2 0
3 10
1 0
7 0
1 0
2
1
8
1
5
6
0
0
1
3
7
1
9 1
1 3
2 8
0 0
7
2
0
0
8. Návrhy zlepšení testovaných aplikací Tato kapitola popisuje návrhy na zlepšení a odstranění nedostatků testovaných aplikací. Nejprve je ale shrnuto základní hodnocení aplikací od participantů a vyjádření jejich ochoty danou aplikaci využívat. Hodnocení a ochota používání aplikací mimo testování: Téměř polovina (5) participantů není ochotno z rozličných důvodů žádnou z aplikací v budoucnu používat. Participant 12, protože k těmto databázím přistupuje z webu, je to pro něj pohodlnější. První participant si myslí, že všechny jsou špatné. Šestý účastník testování si myslí, že tento způsob přístupu k EIZ (např. pomocí mobilního telefonu) není vhodný kvůli malému displeji. („žádnou, ono to pro ty mobily není dobrý, ono je to strašně malinký“). Druhému participantu vadilo složité přihlašování, ale ocenil dostupné plné texty a proto by aplikaci možná využíval. Možné používání aplikace připustili i participanti 5 (protože se mu zdá aplikace podobná jako desktopová verze) a 10, protože po přihlášení není práce s aplikací nijak složitá. Pro relativní rychlost, pohodlnost a jednoduchost by si aplikaci nainstalovali participanti 7 a 8. Aplikaci ebrary jsou ochotni používat 3 participanti. Participant 3 uvedl jako důvod to, že si knihu může půjčit z pohodlí domova (tedy klíčové je pro něj co služba nabízí). Podobné důvody uvedl i participant 4 a 7. Žádný z participantů neuvedl, že by v budoucnu používal aplikaci Scopus. Je to pravděpodobně dáno jejím specifickým zaměřením (pouze citační databáze).
Požadavky participantů na ideální aplikaci pro EIZ, které vyplynuly z aplikací: Jednoduchou registraci a přihlašování preferují participanti 2, 3 a 8. Důraz na vyhledávání kladli participanti 1, 2, 5, 12 (vyhledávat z více zdrojů, jedno search pole, upřesnění pomocí dalších polí), participant 4 (vyhledávat, vyhledávat ve fulltextu) i participant 6 (intuitivní vyhledávání). Osmý participant si myslí, že „ideální aplikace“ by měla vypadat jako Google, pokud to bude vypadat jako EBSCO (v plné verzi), nikdo to používat nebude, uživatel by měl jednoduše najít a stáhnout to, co potřebuje. Podobného názoru je i druhý participant (rychle najít a stáhnout) a participant 11 (jako Google scholar, jednoduché vyhledávání s propojením na plné texty).
92
Požadavky na práci s výsledkem definovali participanti 5 (odkaz na fulltext, možnost odeslat na email a uložit si vyhledané publikace), 4 (export citací), 1 (možnost si dokument stáhnout, zobrazení citací). Participant 10 si myslí, že aplikace by umět nebýt zbytečně komplikovaná, oproti tomu participant 7 preferuje komplexní settings („někdy je jednoduchost aplikace na škodu“). Participanti 9 a 7 ještě zmínili potřebnost intuitivní nápovědy. To jsou tedy požadavky na „ideální aplikaci“ účastníků uživatelského testování. Obecně lze aplikacím doporučit co nejjednodušší autentizaci. Participanti by například uvítali vytvoření účtu přímo v aplikaci. Participanta 11 napadlo, že pokud by si stahoval aplikaci pod přihlášením z ebrary, mohla by už obsahovat autentizační údaje. Lidé všeobecně instalují více aplikací, než skutečně používají. Proto samotný počet stažení nemusí být směrodatný. Abychom mohli měřit úspěch aplikace, musíme měřit její skutečné využití. Pokud lidé používají něco párkrát a pak to nepoužijí, značí to o špatném designu aplikace. Je nutné si uvědomit, že mobilní aplikace jsou používány nesouvisle, proto musí být velmi snadné jejich okamžité použití. A podle Jakoba Nielsena by aplikace neměla vyžadovat registraci před tím, než uživatel zjistí její výhody. Uživatel začíná s velmi nízkou úrovní angažovanosti pro aplikaci. Pokud to není opravdu skvělá aplikace, která přináší hodnotu , doplnila bych ještě, pokud to není Facebook, e-mail nebo aplikace pro počasí, lidé ji nebudou používat dost dlouho na to, aby prošli registračním procesem. Což u aplikací k placenému obsahu není tak jednoduché. 165 Aplikace by měly podporovat propojení aplikace s plnou verzí služby pomocí uživatelského účtu. EBSCO by zase mělo počítat s tím, že část uživatelů může při hledání odkazu přistupovat ke stránkám pomocí mobilního zařízení a nutnost přepnout do full verze dostatečně zdůraznit. Aplikace by měla také dbát na zobrazení na tabletu, a lépe podporovat škálovatelnost rozlišení zobrazení. Knihovnám a institucím bych také doporučila větší propagaci EIZ.
8.1. Doporučení pro ebrary Nápověda – user guide nebyl participantům při jejich snažení příliš nápomocný, na první straně guidu bych určitě upřednostnila návod na ovládání aplikace před ukázkou zvětšení 165
NIELSEN, Jakob. IPhone Apps Need Low Starting Hurdles. In: Nielsen Norman Group [online]. 2010 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/articles/mobile-apps-initial-use/
93
textu. Celkově participanty odrazoval obsáhlý text nápovědy. Problémy s nalezením případně opuštěním nápovědy byly popsány výše. Gridové zobrazení výsledků – stejně jako u iOS bych doporučovala výchozí zobrazení výsledků ve formě listu namísto gridu. Vrácení knihy - jak už bylo zmíněno výše, pokud uživatel knihu smaže, zároveň ji nevrátí, a je velmi obtížné (ne-li nemožné) zjistit, které knihy má uživatel vypůjčeny, možná by v nastavení mohl mít na výběr tuto možnost, aplikace by také měla upozornit uživatele, že knihu už má staženou apod. Nekorektní vyhledávání ve fulltextu – aplikace by měla buď začít korektně vyhledávat ve fulltextu i v nestažených knihách nebo tuto informaci uživateli dostatečně zdůraznit např. dialogovým oknem, aplikace by také měla podporovat u vyhledávání lupu jako ikonu. Vyhledávání frází – aplikace by měla podporovat vyhledávání frází (např. v uvozovkách) Listování v textu - někteří uživatelé by ocenili přímo napsat přímo číslo stránky. Download – u zařízení s menším displejem (mobilní telefony s Android) nebyl dostatečně zvýrazněn průběh stahování. Aplikace na rozdíl od webové verze nepodporuje stažení pouze určité části textu. Načítání – aplikace by měla rychleji zobrazovat dokumenty, pomalu zobrazuje dokonce User Guide. Settings – pro uživatele mobilních telefonů s OS Android je ve vertikální poloze zařízení skryt tak podstatný prvek systému jako je Settings, to, že záložky jsou 4 a ne pouze 3 by mělo být uživateli vyznačeno právě ve vertikální poloze, protože se dá předpokládat, že tato poloha je pro uživatele mobilních telefonů výchozí, „Grafický návrh by měl neustále nabízet vizuální a funkční podporu pro všechny možnosti, které uživatel má.“166 Poznámky – určitě bych podporovala poznámky nebo zvýraznění textu. 8.2. Doporučení pro EBSCO Úvodní obrazovka – na úvodní obrazovce by mělo být více zdůrazněno, že se jedná o po sobě následující kroky, tedy, že uživatel se nejdříve musí přihlásit do služby pomocí své instituce a tam hledat autorizační klíč, namísto odrážek by postačovalo číslování. Odkaz – odkaz by měl být lépe vyznačen a pojmenován, tento problém je podrobněji popsán v předchozí kapitole.
166
LYNCH, Patrick J a Sarah HORTON. Základní průvodce webdesignem: obecné principy tvorby webových stránek. Vyd. 1. Brno: Zoner press, 2004, xiv, 224 s. ISBN 8086815056
94
Nastavení vyhledávání – široce kritizovaný název záložky Settings by se měl buď změnit, nebo nastavení vyhledávání by mělo být přímo u výsledků, možnost Refine považuji pro běžného uživatele za nadbytečnou a zbytečně matoucí, pro uživatele by také bylo přínosnější upřednostnit omezení výsledků před výběrem databází. Potvrzení výsledků – polovina participantů u nastavení výsledků hledala možnost potvrzení své volby, u času potvrzení je, u celkových výsledků žádné potvrzení není. Save – možnost Save může být pro uživatele matoucí, protože pokud uživatel nemá práva k přístupu k plnému textu, aplikace se jej stejným dialogovým oknem (jako když tato práva má) zeptá, zda chce uložit článek. Uživatel by mohl nabýt mylného dojmu, že článek má stažený ve svém zařízení. Postačilo by pozměnit dialog na, chcete uložit článek do uložených článků – nebo podobně. Vynucení polohy zařízení – úvodní obrazovka aplikace EBSCO si vynucuje vertikální polohu zařízení, což by neměla. Vertikální zobrazení výsledků – při vertikálním zobrazení výsledků by u záznamu mohlo být více informací, jinak se jedná o zbytečné plýtvání místa, navíc se mezi výsledky v tomto módu zobrazení špatně pohybuje. 8.3. Doporučení pro Scopus Úvodní obrazovka – pokud je hlavním cílem aplikace vyhledávat záznamy ve Scopusu, měla by úvodní obrazovka tomu být uzpůsobena. Polovina participantů špatně zvolila namísto možnosti Search Scopus položku Search Alerts. Search – umístění volby Search by mělo být po toku uživatelových akcí, nebo by aplikace měla podporovat OK z klávesnice u zařízení s OS Android. Alerts a Citations – tyto záložky by mohly podporovat ve volbě edit možnost přidat nové upozornění např. podle posledního vyhledávání apod. Řada participantů tuto možnost takto hledala. Vypnutí aplikace tlačítkem zpět – je to velmi nepříjemné a tento nedostatek by měli odstranit. Propojení s desktopovou verzí – studenti doktorského studia, kteří běžně databázi Scopus používají, by uvítali propojení aplikace s desktopovou verzí a více informací o autorovi.
95
Závěr Diplomová práce se zabývala problematikou přístupu k elektronickým informačním zdrojům pomocí mobilních zařízení. V teoretické části byly popsány vybrané databáze EBSCO, ebrary a Scopus a aplikace, které byly testovány v praktické části. Práce také popisuje zařízení, na kterých bylo testování prováděno a krátce popisuje jejich operační systémy (Android a iOS). Snahou bylo představit nejen testované aplikace, ale také aplikace nebo mobilní webové stránky, které vytvořili sami knihovny. V práci jsou také nastíněny tendence týkající se obecně přístupu k internetu pomocí mobilních zařízení nebo ke službám knihoven. Práce také rozebrala jednotlivé metody zabezpečení obsahu a osobních údajů pro jednotlivé aplikace, DRM, legislativu atd. Poslední kapitola teoretické části popisovala metody a techniky pro dosažení a hodnocení použitelnosti, základy tvorby mobilního designu, uživatelské testování apod. Praktická část práce se zaměřuje na testování mobilních aplikací tří významných EIZ aplikací, konkrétně ebrary, EBSCO a Scopus. Pro samotné testování byly vybrány vhodné metriky a metody, které byly posléze aplikovány na výsledky testování 12 participantů, kteří řešili zadané úlohy blízké běžného používání. Testování bylo moderováno a monitorováno řešitelem práce, tak aby bylo získáno co nejvíce korespondentních dat, např. zaznamenání chyb testujícího, časy řešení dílčích úloh a úspěšnost jejich provedení. Kromě toho byly jednotlivé testované aplikace ohodnoceny participanty i pomocí dotazníků SUS a jejich subjektivních hodnocení a názorů. Z jednotlivých odpovědí podle metodiky SUS byly jednotlivé aplikace vyhodnoceny. Aplikace ebrary získala 28,5 bodů, aplikace EBSCO získala 75 bodů a aplikace Scopus získala 71 bodů. Testování odhalilo i několik slabých funkcionalit u jednotlivých aplikací, které dělaly participantům problémy. Na základě zjištěných nedostatků jednotlivých aplikací, byla navržena patřičná doporučení změn.
96
Seznam použité literatury 1.
5th International m-libraries Conference 2014. M-libraries [online]. 2014 [cit. 201402-16]. Dostupné z: http://www.m-libraries.org/
2.
About the iOS Technologies. Developer.apple.com [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné
z:
https://developer.apple.com/library/ios/documentation/miscellaneous/conceptual/ipho neostechoverview/Introduction/Introduction.html#//apple_ref/doc/uid/TP40007898CH1-SW1 3.
ALDRICH, Alan. Universities and Libraries Move to the Mobile Web. Educause review
online [online].
2010
[cit.
2014-02-17].
Dostupné
z:
http://www.educause.edu/ero/article/universities-and-libraries-move-mobile-web 4.
Android
-
4.4
KitKat. Android [online]. 2014
[cit.
2014-04-25]. Dostupné
z: http://www.android.com/versions/kit-kat-4-4/ 5.
Apple iPad (3. generace). Mobilmania [online]. c2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/katalog-mobilu/apple-ipad-3-generace/sc-63-ci-37839-c6/default.aspx
6.
Autentizace a autorizace. Web4company [online]. 2005-2013 [cit. 2013-04-20]. ISSN 1213-0702.
Dostupné
z:
http://www.web4company.cz/bezpecnost-autentizace-
autorizace/ 7.
Autentizace uživatelů. Ústav Nových technologií a aplikované informatiky [online]. 2012
[cit.
Dostupné
2013-04-20].
z:
http://www.nti.tul.cz/~satrapa/vyuka/site/cv/hesla-sifry.pdf 8.
BLEVINS, Amy E. EBSCOhost Mobile App for iPhone. Version 3.0. Journal of the Medical Library Association : JMLA[online]. 2012, vol. 100, issue 4, s. 326-327 [cit. 2014-02-03]. DOI: 10.3163/1536-5050.100.4.023.
9.
BUDIU, Raluca. Mobile: Native Apps, Web Apps, and Hybrid Apps. Nielsen Norman Group:
Evidence-Based
Consulting [online].
User
2013
Experience [cit.
Research,
2014-02-27].
Training,
and
Dostupné
z:
http://www.nngroup.com/articles/mobile-native-apps/ 10. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 802461037x 11. CELBOVÁ, Ludmila. Elektronický zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-
97
2013-03-12]. Dostupné
[cit.
z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000872&local_base=KTD. 12. CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 20032013-03-12]. Dostupné
[cit.
z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD. 13. CEYNOWA, Klaus. Mobile Applications, Augmented Reality, Gesture-Based Computing and more – Innovative Information Services for the Internet of the Future: the Case of the Bavarian State Library. World Library and Information Congress : 77th IFLA General Conference and Assembly [online]. 2011 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://conference.ifla.org/ifla77 14. Česká republika. O ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti. In: Sbírky zákonů. 2005, 74/2005. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=60130&nr=206~2F2005&rpp= 15#local-content 15. DASH!™ (Data Sharing, Fast). Ebrary [online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/dash.jsp 16. Day Against DRM is May 6th, 2014. Defective By Design [online]. 2014 [cit. 201403-08]. Dostupné z: https://www.defectivebydesign.org/dayagainstdrm 17. Díky Google Apps můžete i s vysoce chráněnými daty Evropanů pracovat globálně. Netmail.com [online].
c2014
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z: http://netmail.cz/diky-google-apps-muzete-i-s-vysoce-chranenymi-daty-evropanupracovat-globalne/ 18. DOČEKAL, Daniel. DRM ano či ne. Bookz.cz: E-knihy (E-books) klasické knihy (ne)nahradí [online].
2010
[cit.
2013-04-28].
Dostupné
z:
http://www.bookz.cz/wordpress/2010/09/26/drm-ano-ci-ne/ 19. DOČEKAL, Daniel. Infografika: 2/3 českých studentů používá Internet v mobilu. JustIT.cz [online].
2013
[cit.
2014-04-07].
Dostupné
z:
http://www.justit.cz/wordpress/2013/10/16/infografika-23-ceskych-studentu-pouzivainternet-v-mobilu/ 20. DOČEKAL, Daniel. Jedna obrazovka už nestačí, svět počítačů se mění k nepoznání. In: JustIT [online].
2012
[cit.
98
2014-04-24].
Dostupné
z: http://www.justit.cz/wordpress/2012/08/31/jedna-obrazovka-uz-nestaci-svetpocitacu-se-meni-k-nepoznani/ 21. DOSTÁL, Martin. Základy tvorby uživatelského rozhraní. Olomouc: s.n., 2010 22. DRÁBKOVÁ, Kateřina. Vybrané fenomény informačního věku formující nový vztah k
vědění. InFlow [online].
2008,
č.
0
[cit.
2014-04-24].
Dostupné
z: http://www.inflow.cz/vybrane-fenomeny-informacniho-veku-formujici-novy-vztahk-vedeni 23. DRM Aplikace: Ochraňte Váš unikátní obsah proti nežádoucímu kopírování nebo sledování
zdarma!. Live box [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:
http://www.livebox.cz/drm/ 24. DUMAS, Joseph S a Janice REDISH. A practical guide to usability testing. Rev. ed. Portland, Or.: Intellect Books, c1999, xxii, 404 p. ISBN 18-415-0020-8. 25. E-book Reading Jumps; Print Book Reading Declines. RAINIE, Lee a Maeve DUGGAN. PEW INTERNET & AMERICAN LIFE PROJECT [online]. 2012 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://libraries.pewinternet.org/2012/12/27/e-book-readingjumps-print-book-reading-declines/ 26. Ebrary - vypůjčky e-knih do čtečky. Národní knihovna ČR [online]. 2013 [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-liczdroju/ebrary-vypujcky 27. Ebrary Academic Complete. Portál elektronických informačních zdrojů [online]. 2013 [cit.
Dostupné
2013-03-20].
z:
http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=337 28. Ebrary Ships New Mobile App for Accessing Authoritative Content from Multiple Sources, Enables Facebook Sign-in. Ebrary [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.ebrary.com/corp/newspdf/ebrary_mobile_app.pdf 29. Ebrary. Albertina icome Praha: Produkty a služby [online]. c2003-2013 [cit. 2014-0424]. Dostupné z: http://www.aip.cz/titul.php?titul=1665 30. EBSCO Information Services Privacy Policy. EBSCO [online]. c2013 [cit. 2013-0428]. Dostupné z: http://www2.ebsco.com/cs-cz/app/Pages/privacypolicy.aspx 31. EBSCO. Portál elektronických informačních zdrojů [online]. Brno, 2005 [cit. 201303-18]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?id=22&lang=cs 32. EBSCOhost Mobile Frequently Asked Questions. EBSCO [online]. c2013 [cit. 201303-18]. Dostupné z: http://support.epnet.com/knowledge_base/detail.php?id=4431
99
33. EBSCOhost Mobile. Ústav vědeckých informací [online]. c2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://knihovna.lf2.cuni.cz/wp-content/upload/EBSCOhost-mobile.pdf 34. EBSCOhost. ITunes Preview [online]. c2013 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: https://itunes.apple.com/us/app/ebscohost/id433269587?mt=8 35. EDS - nová služba vyhledávání v EIZ. In: Portál elektronických informačních zdrojů [online].
2014
[cit.
Dostupné
2014-04-29].
z: http://ezdroje.muni.cz/aktuality.php?lang=cs 36. Elektronické,
nebo
papírové?
netáhnou. LIdovky.cz [online].
2014
E-knihy [cit.
uživatele
internetu
Dostupné
2014-02-27].
z:
http://www.lidovky.cz/papirova-nebo-elektronicka-e-knihy-uzivatele-internetunetahnou-pyf-/media.aspx?c=A140124_190920_ln-media_hm 37. Elsevier website privacy policy. Elsevier [online]. 2010 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.elsevier.com/legal/privacy-policy 38. E-mailová
korespondence
s Jakubem
Jebavým
[online],
21.
2.
2014,
[email protected] 39. FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Zlín : [s.n.], 2009 [cit.2013-03-19]. Dostupné z WWW:< http://knihovna.tul.cz/E-kniha--Elektronickeinformacni-zdroje--(autor-Ondrej-Fabian)-160021.php >. 40. For
Academia. Sciverse [online].
c2013
[cit.
2013-03-20].
Dostupné
z:
http://www.info.sciverse.com/scopus/why-scopus/academia 41. GIERSBERG, Dagmar. „Parcifal“ ve smartphonu – knihovny v době mobilního internetu. Goethe
institut [online].
2011
[cit.
2013-04-20].
Dostupné
z:
http://www.goethe.de/ins/cz/pra/kul/bib/sbi/dis/cs7918021.htm 42. GOGGIN, Gerard. Global mobile media. New York: Routledge, 2011, xi, 224 p. ISBN 04-154-6918-X. 43. Google
play
[online].
c2012
[cit.
Dostupné
2013-03-20].
z:
https://play.google.com/store 44. GRIGGS, Kim, Laurie M. BRIDGES a Hannah Gascho REMPEL. Library/mobile: Tips on Designing and Developing Mobile Web Sites Mobile applicatio. Code 4 lib journal [online]. 2009, č. 8 [cit. 2013-04-20]. ISSN 1940-5758. Dostupné z: http://journal.code4lib.org/articles/2055 45. GRUMAN,
Galen.
The
means. Infoworld [online].
iPad's
victory in
2011
100
[cit.
defining
the
tablet:
2014-04-25].
What
it
Dostupné
z: http://www.infoworld.com/d/mobile-technology/the-ipads-victory-in-defining-thetablet-what-it-means-431 46. CHROUST,
Martin.
Samsung
změny. Mobilmania.cz [online].
Tab
2012
2 [cit.
10.1:
jen
kosmetické
2014-04-25].
Dostupné
z: http://samsungmania.mobilmania.cz/clanky/samsung-tab-2-101-jen-kosmetickezmeny-preview/sc-309-a-1319749 47. ILLAN, Michal a Jan NĚMEC. Digital Rights Management. PCWorld [online]. 2004 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://pcworld.cz/internet/digital-rights-management14605 48. IOS
7. Apple.com [online].
c2014
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z: http://www.apple.com/cz/ios/what-is/ 49. IPad App and Website Usability. Nielsen Norman Group [online]. 2013 [cit. 2014-0227]. Dostupné z:http://www.nngroup.com/reports/ipad-app-and-website-usability/ 50. IT Glossary: Smartphone. Gartner [online]. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.gartner.com/it-glossary/smartphone/ 51. KAY, Russell. DRM: Správa digitálních práv. Computerworld [online]. 2003 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://computerworld.cz/archiv/drm-sprava-digitalnichprav-20324 52. KLENER, Pavel, ed. et al. Velký sociologický slovník. 1., A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 80-7184-164-1 53. KOSTKA,
Michal.
Reklama
duše. Mobilenet.cz [online].
Recenze 2011
Apple [cit.
iPhone
4S:
2014-04-25].
inovovaná Dostupné
z: http://mobilenet.cz/clanky/recenze-apple-iphone-4s-inovovana-duse-7992 54. KRÁLOVÁ, Jaroslava. Vybrané digitální repozitáře s otevřeným přístupem se zaměřením na akademické prostředí [online]. 2009 [cit. 2014-04-24]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Věra Jurmanová Volemanová. Dostupné z: . 55. Krátce o DRM. Elektronické knihy - internetové knihkupectví Databook [online]. c2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.databook.cz/DRM 56. KRČMÁŘ, Petr. Knihy Google Play startují v Česku i s Adobe DRM. Root.cz: informace nejen ze světa Linuxu [online]. 2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/knihy-google-play-startuji-v-cesku-i-s-adobe-drm/ 57. KRČMÁŘ, Petr. Phablety jsou populární: loni se jich prodalo 20 milionů. Root.cz: informace nejen ze světa Linuxu [online]. 2014 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: 101
http://www.root.cz/zpravicky/phablety-jsou-popularni-loni-se-jich-prodalo-20milionu/ 58. Krug, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet. Brno: Computer Press, 2010. 165 s. ISBN 978-80-251-2923-4 59. KURUC,
Jiří
a
Michal
POLITZER.
[recenze]. Mobilmania [online].
Nový
c2012
iPad:
[cit.
třetí
vítězství
2014-04-25].
Applu
Dostupné
z: http://www.mobilmania.cz/clanky/novy-ipad-treti-vitezstvi-applu-recenze/sc-3-a1320334/default.aspx 60. LA COUNTE, Scott. Going mobile: developing apps for your library using basic HTML programming. Chicago: American Library Association, 2012, vi, 52 s. 61. LÁSKA, Jan. Loni se v Česku prodalo čtvrt milionu tabletů. In: Mobilmania [online]. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:http://www.mobilmania.cz/bleskovky/loni-se-vcesku-prodalo-ctvrt-milionu-tabletu/sc-4-a1323142/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=mobilmania&utm_cam paign=copylink 62. LibAnswers.
In: COM
Library [online].
2013
[cit.
2014-04-23].
Dostupné
z: http://asklibrary.com.edu/a.php?qid=106615#.U1duhPl_uuI 63. LIDWELL, William, Kritina HOLDEN a Jill BUTLER. Univerzální principy designu: 125 způsobů jak zvýšit použitelnost a přitažlivost a ovlivnit vnímání designu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 272 s. ISBN 9788025135402. 64. LIPPINCOTT, K. Mobile Technologies, Mobile Users: Implications for Academic Libraries. ARL: A Bimonthly Report on Research Library Issues and Actions from ARL [online].
2008,
č.
261
[cit.
2014-02-06].
Dostupné
z:
http://old.arl.org/bm~doc/arl-br-261-mobile.pdf 65. LYNCH, Patrick J a Sarah HORTON. Základní průvodce webdesignem: obecné principy tvorby webových stránek. Vyd. 1. Brno: Zoner press, 2004, xiv, 224 s. ISBN 8086815056 66. Malé změny v textech knih jako alternativa k tvrdému DRM. Root.cz [online]. c2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/male-zmeny-v-textechknih-jako-alternativa-k-tvrdemu-drm/ 67. MAŇÁK, Michal. Chcete mít vlastní mobilní aplikaci? Začněte s webovou, je levnější. Podnikatel.cz [online].
2013
[cit.
2014-02-26].
Dostupné
http://www.podnikatel.cz/clanky/chcete-mit-vlastni-mobilni-aplikaci-zacnete-swebovou-je-levnejsi/ 102
z:
68. MARCOTTE, Ethan a [foreword by Jeremy KEITH]. Responsive web design. New York: A Book Apart, 2011. ISBN 978-098-4442-577. 69. MICHÁLEK, Martin. Mobilní zařízení a responzivní webdesign. WUG [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z:http://www.wug.cz/praha/akce/628-Mobilni-zarizeni-aresponzivni-webdesign 70. MILLS, Keren. M-Libraries: Information use on the move: A report from the Arcadia Programme. University of Cambridge[online]. 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.dspace.cam.ac.uk/bitstream/1810/221923/1/Mills_report.pdf 71. MKatalog UTB. Google play [online]. c2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.utb.k.katalog.m 72. Mobile
2.0
Access
Go. EBSCO [online].
Now
Available:
c2012
EBSCO
[cit.
Goes
Everywhere
You
Dostupné
z:
2014-02-05].
http://www.ebscohost.com/academic/mobile-access 73. Mobile Access to Library Resources. University of Wisconsin-Stevens Point: University
Library [online].
2014
[cit.
2014-01-27].
Dostupné
z:
http://libraryguides.uwsp.edu/mobile 74. Mobilní aplikace TECH/NTK. In: Národní technická knihovna [online]. 17. 2. 2014 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: https://www.techlib.cz/cs/ 75. Mobilní katalog knihovny. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně [online]. 2014 [cit. 201402-13]. Dostupné z: http://www.utb.cz/o-univerzite/mobilni-katalog-knihovny-1 76. Mobilní web. Městská knihovna v Praze [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.mlp.cz/cz/novinky/391-mobilni-web/ 77. MOLICH,
Rolf
a
Jakob
NIELSEN.
Improving
a
human-computer
dialogue. Communications of the ACM [online]. roč. 33, č. 3, s. 338-348 [cit. 2013-0318].
ISSN
00010782.
DOI:
10.1145/77481.77486.
Dostupné
z:
http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=77481.77486 78. MULLET, Kevin a Darrell SANO. Designing visual interfaces :communication oriented techniques. Englewood Cliffs, NJ: SunSoft Press, 1995. xv, 273 p. ISBN 013-303389-9 79. MYŠKA, Matěj. Právní a sociokulturní aspekty technických prostředků ochrany autorských
práv [online].
Brno,
2009
[cit.
2013-04-20].
http://is.muni.cz/th/102870/pravf_m/DP_Myska_DRM.pdf. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
103
Dostupné
Diplomová
z:
práce.
80. Najděte si svoji oblíbenou e-knihu. KOŠŤÁLOVÁ, Karolína. Národní knihovna ČR [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://text.nkp.cz/katalogy-adb/licencovane-db/prehled-lic-zdroju/ebrary-top10 81. Náš partner: Ebrary. Albertina icome Praha: Produkty a služby [online]. c2003-2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.aip.cz/partner.php?partner=87 82. NEIL, Theresa. Mobile design pattern gallery. 1st ed. Sebastopol, CA: O'Reilly, c2012, xii, 261 s. ISBN 14-493-1432-5 83. NIELSEN, Jakob a Robert L MACK. Usability inspection methods. New York: Wiley, c1994, xxiv, 413 s. 84. NIELSEN, Jakob. IPhone Apps Need Low Starting Hurdles. In: Nielsen Norman Group [online].
2010
[cit.
Dostupné
2014-02-03].
z:
http://www.nngroup.com/articles/mobile-apps-initial-use/ 85. NIELSEN, Jakob. Mobile Content Is Twice as Difficult. Nngroup [online]. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.nngroup.com/articles/mobile-content-is-twiceas-difficult/ 86. Nové Adobe DRM: co to bude znamenat. Palmknihy.cz: blog [online]. c2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://blog.palmknihy.cz/2014/02/nove-adobe-drm-co-tobude-znamenat.html 87. Noviny do mobilů, tabletů a čteček. Moravská zemská knihovna v Brně [online]. 2013 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/aktuality/noviny-do-mobilu-tabletuctecek 88. OLSON,
Michael.
2013. Janrain [online].
Social
Login
2013
Trends [cit.
Across
the
2013-04-28].
Web
for
Dostupné
Q1 z:
http://janrain.com/blog/social-login-trends-across-the-web-for-q1-2013/ 89. OPLETAL, Jiří. První smartphone na světě spatřil světlo světa přesně před 20 lety. Svět
androida [online].
2012
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z: http://www.svetandroida.cz/ubehlo-20-let-od-uvedeni-prvniho-smartphonu-nasvete-201211 90. PATTON, Ron. Testování softwaru: automatické i ruční testování, testování použitelnosti, lokalizace i kompatibility produktů nejen pro manažery softwarových projektů a testery, praktická cvičení na konci kapitol. 1. vyd. Praha: Computer Press, c2002, xiv, 313 s. ISBN 8072266365. 91. PELECH,
Tadeáš.
Loni
se
poprvé
prodalo
více
smartphonů
než
počítačů. Computerworld: Ucelený informační zdroj pro IT profesionály [online]. 104
Praha:
IDG
Czech,
a.s,
2012
[cit.
Dostupné
2014-02-03].
z:
http://computerworld.cz/analyzy-a-studie/loni-se-poprve-prodalo-vice-smartphonunez-pocitacu-44537 92. POGUE, David. Amazon.com Plays Big Brother With Famous E-Books. The New York
Times [online].
2009
[cit.
2014-04-28].
Dostupné
z: http://bits.blogs.nytimes.com/2009/07/17/amazoncom-plays-big-brother-with-afamous-e-book/?_php=true&_type=blogs&_r=0 93. POŠVIC, Kamil. Národní knihovna má aplikaci pro mobilní zařízení. Root.cz [online]. 2011 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.root.cz/zpravicky/narodni-knihovnama-aplikaci-pro-mobilni-zarizeni/ 94. Použitelnost iPadu: První výsledky testování uživatelů. Idaret.cz [online]. 2010 [cit. 2014-04-25].
Dostupné
z:http://idaret.cz/news/Pouzitelnost-iPadu-Prvni-vysledky-
testovani-uzivatelu/ 95. PREECE, Jenny. Human computer interaction. Harlow: Addison-Wesley, c1994, xxxviii, 775 s. ISBN 0201627698. 96. Privacy
Policy. ProQuest [online].
c2013
[cit.
2013-04-28].
Dostupné
z:
http://www.proquest.com/en-US/site/privacy.shtml 97. Projekt
EU
ČVUT [online].
na
povinné
zveřejňování
c2010
[cit.
výsledků
grantových
2013-03-18].
projektů. ÚK
Dostupné
z:
http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access/projekt-eu.html 98. Průlomové(?) rozhodnutí soudu ve Finsku o prolamování ochran. Diit.cz [online]. 2007 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://diit.cz/clanek/prulomove-rozhodnuti-souduve-finsku-o-prolamovani-ochran 99. Příručka spotřebitele k řízení digitálních práv [online]. 2006 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.indicare.org/tiki-download_file.php?fileId=199 100. Půjčování elektronických čteček knih. Ústřední knihovna FF MU [online]. c2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/kindle 101. RUTH, David Michael, Thomas M. MASTRE a Ron FRICKER. A Study of Mobile Learning Trends at the U.S. Naval Academy and the Naval Postgraduate School. Educause review online [online]. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.educause.edu/ero/article/study-mobile-learning-trends-us-naval-academyand-naval-postgraduate-school
105
102. SABADKOVÁ, Dana, Bc. DRM a elektronické kniha. Áno či nie. Brno: Masarykova univerzita, Filozofické fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2013, s.100 103. SAGER,
Ira.
Before
IPhone
and
Smartphone. Bloomberg [online].
Android
2012
Came
[cit.
Simon,
2014-04-25].
the
First
Dostupné
z: http://www.businessweek.com/articles/2012-06-29/before-iphone-and-androidcame-simon-the-first-smartphone 104. Samsung Galaxy Nexus: Ideálně vyvážený společník. Mobilmania.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://www.mobilmania.cz/uzivatelske-recenze/detailrecenze/sc-190/default.aspx?reviewdetail=1&id_review=2502 105. Samsung
Galaxy
Tab
2
(10.1):
baterii. Mobilmania.cz [online].
skvělý
2012
displej,
[cit.
excelentni
výdrž
na
Dostupné
2014-04-25].
z: http://www.mobilmania.cz/uzivatelske-recenze/detail-recenze/sc190/default.aspx?reviewdetail=1&id_review=2662 106. SAURO, Jeff. How Much Does The Usability Test Affect Perceptions Of Usability?. Measuring
Usability [online].
2011
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z: http://www.measuringusability.com/task-effect.php 107. SAURO,
Jeff.
(SUS). Measuring
Measuring
Usability
Usability [online].
With
The
2011
[cit.
System
Usability
2014-04-25].
Scale
Dostupné
z: http://www.measuringusability.com/sus.php 108. SciVerse Scopus Alerts. Google play [online]. [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.service2media.Scopus&feature=rel ated_apps#?t=W251bGwsMSwxLDEwOSwiY29tLnNlcnZpY2UybWVkaWEuU2Nv cHVzIl0. 109. Scopus
Mobile. Sciverse [online].
c2013
[cit.
2013-03-20].
Dostupné
z:
http://www.info.sciverse.com/scopus/mobile 110. SCOPUS. Portál elektronických informačních zdrojů [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=54 111. Scopus. Sciverse [online].
c2013
[cit.
2013-03-20].
Dostupné
z:
http://www.info.sciverse.com/scopus/ 112. SEEHOLZER, Jamie a Joseph A. SALEM, JR. Library on the Go: A Focus Group Study of the Mobile Web and the Academic Library. College & Research Libraries [online].
2011
[cit.
http://crl.acrl.org/content/72/1/9.full.pdf 106
2013-04-20].
Dostupné
z:
113. SHEIKH, Hassan a Keren KEREN. Meeting the needs of Library users on the mobile web. In: NEEDHAM, Edited by Mohamed Ally and Gill. M-libraries 3: transforming libraries with mobile technology [online]. London: Facet Pub, 2012 [cit. 2014-02-06]. ISBN 9781856047760. Dostupné z: http://oro.open.ac.uk/37811/ 114. Schválené projekty k financování. Fakulta informatiky [online]. 2012 [cit. 2013-0328].
Dostupné
z:
http://www.fi.muni.cz/research/student_projects/projects.xhtml.cs#hrabal 115. Služba Ptejte se knihovny vstoupila na mobilní telefony. Ikaros [online]. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/sluzba-ptejte-se-knihovny-vstoupilana-mobilni-telefony 116. SMARTkatalog 2. Google play [online]. c2012 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=lanius.smartkatalog2 117. SMARTkatalog. Google play [online]. c2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=lanius.smartkatalog&feature=search_res ult#?t=W251bGwsMSwyLDEsImxhbml1cy5zbWFydGthdGFsb2ciXQ.. 118. SmartLib. Smartlib [online]. 2012? [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://smartlib.eu/ 119. Smartphone. Techterms.com [online].
2010
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z: http://www.techterms.com/definition/smartphone 120. Smartphones Expected to Outship Feature Phones for First Time in 2013, According to
IDC. IDC
Corporate
USA [online].
2013
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z: http://www.idc.com/getdoc.jsp?containerId=prUS23982813#.UVFqBBw02uK 121. SRB,
Jindřich.
Takhle
Nexus. Mobilizujeme [online].
byl
představen
2011
[cit.
nový
Samsung
2014-04-25].
Galaxy Dostupné
z: http://mobilizujeme.cz/clanky/takhle-byl-predstaven-novy-samsung-galaxy-nexus/ 122. Srovnání vybraných produktů. Mobilmania.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné
z:http://www.mobilmania.cz/katalog-mobilu/sc-63-c-
1/default.aspx?catcomp=1&itemlist=32364%2c32360 123. State of America's Libraries Report 2012 [online]. 2012 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.ala.org/news/sites/ala.org.news/files/content/StateofAmericasLibrariesRep ort2012.pdf 124. State of America's Libraries Report 2013 [online]. 2013 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.ala.org/news/state-americas-libraries-report-2013 125. ŠILHA, Jiří. Smartkatalog: katalog pro mobilní zařízení. Lanius [online]. 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.lanius.cz/smartkat.htm 107
126. Tablet. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet 127. The 10 principles of mobile interface design. Creative Bloq [online]. 2012 [cit. 201404-25].
Dostupné
z:http://www.creativebloq.com/mobile/10-principles-mobile-
interface-design-4122910 128. TIDWELL, Jenifer. Designing interfaces. 2nd ed. Sebastopol: O'Reilly, c2011, xxv, 547 s. ISBN 9781449379704 129. Univerzitní knihovna - Univerzita Hradec Králové [online]. ©1993-2013 [cit. 201303-26]. Dostupné z: http://arl.uhk.cz/arl-hk/m-cs/menu/ 130. Uživatelské recenze: Apple iPad (3. generace). Mobilmania [online]. c2014 [cit. 201404-25].
Dostupné
z:http://www.mobilmania.cz/uzivatelske-recenze/sc-
190/default.aspx?item=50039 131. Uživatelské recenze: Samsung Galaxy Nexus. Mobilmania.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25].
Dostupné
z:http://www.mobilmania.cz/uzivatelske-recenze/detail-
recenze/sc-190/default.aspx?reviewdetail=1&id_review=2502 132. Ve světě končí nadvláda iPadů, v Česku je za nimi Samsung a Prestigio. In: Technet.cz [online].
2013
[cit.
2014-04-24].
Dostupné
z: http://notebooky.idnes.cz/ipady-konci-cx1/vyrobci.aspx?c=A130314_162240_vyrobci_vse 133. VINTER, Vojtěch. Samsung Galaxy Tab 2 10.1 – tablet, který se povedl jen napůl. Netovinky.cz [online].
2013
[cit.
2014-04-25].
Dostupné
z: http://netovinky.com/2013/04/15/samsung-galaxy-tab-2-10-1-tablet-ktery-sepovedl-jen-napul/ 134. VOKÁČ, Luděk. Smartphonům je 20 let. Projděte si jejich historii. IDnes.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:http://mobil.idnes.cz/smartphonum-je-20-letprojdete-si-jejich-historii-fus-/mob_tech.aspx?c=A121028_220246_mob_tech_vok 135. What does Scopus cover?. Sciverse [online]. c2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.info.sciverse.com/scopus/scopus-in-detail/facts 136. WHAT IS DIGITAL RIGHTS MANAGEMENT?. THE OFFICIAL WORLD WIDE WEB LIBRARY SITE FOR DIGITAL RIGHTS MANAGEMENT [online]. 2009 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.drm.uk.com/ 137. WOODBURY, David. LIBRARY IN YOUR POCKET: STRATEGIES AND TECHNIQUES
FOR
SERVICES. Educause [online].
DEVELOPING 2010 108
[cit.
SUCCESSFUL 2013-04-20].
MOBILE Dostupné
z:
http://www.educause.edu/library/resources/library-your-pocket-strategies-andtechniques-developing-successful-mobile-services 138. YARMEY,
Kristen.
Student
Information
Literacy
in
the
Mobile
Environment. Educause review online [online]. 2011 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.educause.edu/ero/article/student-information-literacy-mobileenvironment?time=1304757902
109
Přílohy Příloha 1. Scénáře 1. scénář - pro ebrary úkol 1: Stažení aplikace, přihlášení a seznámení se s aplikací cíl: Cílem tohoto úkolu je zjistit, kde a jak aplikaci uživatel získá a jakým způsobem se do ní přihlásí. Předpokládaný průběh (hypotézy): Uživatel využije přímo služby Google Play nebo iTunes Store pro stažení aplikace. Participant pro přihlášení využije přihlášení pomocí služby Facebook, protože u ebrary nemá zřízen účet. Poté se přihlásí i svým Adobe účtem. Nebude chtít ztrácet čas s připraveným manuálem (po přihlášení do aplikace je dostupný průvodce aplikací v PDF), a proto jej ignoruje. uvedení do situace: Pořídil jste si nové mobilní zařízení a chcete si vyzkoušet nějaké nové aplikace, které by mohly být užitečné pro vzdělávání/práci. doplňující otázky: problémové oblasti: Použitelnost
Znalost služby (uživatel službu nezná a nedokáže se v ní orientovat).
Ovládací prvky (přihlášení).
Srozumitelnost použitého jazyka (specifická terminologie - login)
Uživatelský prožitek
Efektivitu (dostane uživatel rychle, co potřebuje?).
Pochopitelnost (je proces přihlášení snadno srozumitelný?)
úkol 2: Nalezení relevantních dokumentů + nalezení konkrétní informace cíl: Cílem je simulovat průběh vyhledání, zobrazování výsledků, rychlost vyhledávání apod. Takto zjistíme, jak snadno a rychle umožňuje služba uživateli najít požadované dokumenty a jakým způsobem mu výsledky vyhledávání prezentuje (zobrazení a 110
řazení výsledků apod.) Dále zjistíme, jak snadno a rychle umožňuje služba uživateli najít konkrétní informaci v textu. A jakým způsobem mu vyhledaný text prezentuje (zvýraznění textu apod.). Pak zjistíme, zda si uživatel dokáže knihu vypůjčit a dále s ní pracovat (zjistit dobu vypůjčení, odeslat část textu e-mailem). Předpokládaný průběh (hypotézy): Pro uživatele nebude samotné zadávání dotazu příliš složité a využije spíše jednoduchého nežli pokročilého vyhledávání. Avšak bude mít problém se zobrazením výsledků. To je dáno především tím, že ve výsledcích jsou zobrazeny obálky knih, které se dlouho načítají a názvy knih jsou hůře čitelné (právě proto jsem zvolila knihu jejíž obálka je špatně čitelná). Proto přepne na tabulkový režim zobrazení. Pro uživatele bude text zobrazený na menším displeji a menším písmen méně přehledný a bude v něm složitěji hledat určitou část textu (např. delší dobu oproti desktopovému zobrazení). Předpokladem je, že buď je pro něj písmo příliš malé, nebo bude muset častěji skrolovat. Nejprve začne knihou listovat, poté se pokusí najít rychlejší metodu (buď narazí na posuvnou lištu, nebo zadá dotaz do vyhledávacího pole). A protože participant nečetl manuál, neví, že pokud chce označit část textu a zkopírovat ji, musí mít knihu staženou. V případě tabletu (Android) může použít funkci screen obrazovky. V ostatních případech bude potřeba participanta odkázat na manuál nebo mu napovědět. Navíc bude participant postrádat hardwarovou myš a klávesové zkratky Ctrl+C a Ctrl+V, aby mohl jednoduše označit, zkopírovat a vložit do e-mailu danou část textu. Další problém bude mít s tím, že pro sdílení označené části textu není explicitní „tlačítko (funkce)“ a chvíli mu bude trvat, než použije vlastního e-mailového klienta. uvedení do situace: Spolužák, se kterým pracujete na projektu, vás poprosil, zda byste mu e-mailem přeposlal část z knihy „Design for Software“ od Erika Klimczaka. Kniha je dostupná ve službě ebrary. Konkrétně potřebuje informaci o toleranci uživatele ke zpětné vazbě, které se nacházejí někde mezi stranami 230-260. doplňující otázky: V případě, že jste si knihu již neuložili, učiňte tak („vypůjčete“si ji) a zjistěte, do kdy knihu musíte „vrátit“. 111
Problémové oblasti: Použitelnost • Znalost služby (uživatel službu nezná a nedokáže se v ní orientovat). • Ovládací prvky (posunování se v textu, vyhledávání). • Srozumitelnost jazyka (specifická terminologie – advanced and simple search). • Konzistence (řeší se podobné úkony podobným způsobem?). • Navigace (snadnost nalezení odkazu na vypůjčení) Uživatelský prožitek • Pochopitelnost (je ovládání webu snadno srozumitelné?). • Reakční dobu webu (rychlost zobrazování výsledků). • Efektivitu (dostane uživatel rychle, co potřebuje?). • Osvojitelnost (orientuje se po chvíli uživatel na webu?)
2. scénář pro EBSCOhost úkol 1: Stažení aplikace, přihlášení a seznámení s aplikací cíl: Cílem tohoto úkolu je zjistit, kde a jak aplikaci uživatel získá a jakým způsobem se do ní přihlásí.
Předpokládaný průběh (hypotézy): Uživatel využije přímo služby Google Play nebo iTunes Store pro stažení aplikace. Po spuštění aplikace zjistí, že k autorizovanému přístupu musí ještě získat autorizační kód, který mu podle pokynů na obrazovce má být zaslán e-mailem po přihlášení skrze knihovnu/instituci, jako se přihlašuje běžným způsobem. Uživatel se tedy přihlásí do desktopové verze služby (nejspíše pomocí Shibboleth). Poté bude chvíli pátrat po odkazu v dolní části webové stránky. Když zjistí, že požadovaný odkaz se na úvodní stránce nenachází, zkusí vybrat jednu ze služeb (EBSCOhost Web nebo Art Source + Art Index Retrospective apod.). Zde už žádaný odkaz nalezne pod „Aplikace pro iPhone a Android“ (nebo v případě EBSCO Music Databases je to odkaz „iPhone and Android apps“). V pop-up okně zadá svou emailovou adresu. Poté klikne na odkaz zaslaný v emailu a otevře se mu aplikace.
112
uvedení do situace: Pořídil jste si nové mobilní zařízení a chcete si vyzkoušet nějaké nové aplikace, které by mohly být užitečné pro vzdělávání/práci. doplňující otázky: problémové oblasti: Použitelnost
Znalost služby (uživatel službu nezná a nedokáže se v ní orientovat).
Ovládací prvky (přihlášení).
Srozumitelnost použitého jazyka (specifická terminologie - login)
Uživatelský prožitek
Efektivitu (dostane uživatel rychle, co potřebuje?)
Pochopitelnost (je proces přihlášení snadno srozumitelný?)
úkol 2: Nalezení relevantních dokumentů + nalezení konkrétní informace cíl: Cílem je simulovat průběh vyhledání, zobrazování výsledků, rychlost vyhledávání a simulovat práci s výsledky apod. Takto zjistíme, jak snadno a rychle umožňuje služba uživateli najít požadované dokumenty. A jakým způsobem mu výsledné výsledky prezentuje (zobrazení a řazení výsledků apod.) a jak snadno a rychle umožňuje služba uživateli pracovat s výsledky (omezení výsledků vyhledávání, stažení dokumentů, přeposílání odkazů na články pomocí e-mailu apod.). Předpokládaný průběh (hypotézy): Pro uživatele nebude samotné zadávání dotazu příliš složité. Pro zadání dotazu zvolí vyhledávací pole v horní části obrazovky, ale bude mít problém se zobrazením velkého počtu výsledků, které se mohou pomalu načítat, a uživatel bude muset dlouho skrolovat. Selekce výsledků bude uživateli činit menší problémy. Nejdříve zkusí volbu Refine, která jej odkáže na upřesnění dotazu pomocí klíčových slov, výběru zdroje apod. Pak nalezne správný odkaz (nazvaný Settings), kdy mu však bude nabídka na selekci pomocí data, fulltextu apod. ukryta pod výběrem databáze. Navíc mu po zadání parametrů pro vyhledávání bude chybět potvrzovací tlačítko. Následně bude mít
113
problém na to se vrátit na výsledky vyhledávání. Protože při použití hardwarového tlačítka zpět se vrátí na „úvodní obrazovku“ a musí zadat dotaz znovu. Vhodnější volbou je tlačítko Search. Při procházení výsledků si nevšimne šipek (určených pro přesun mezi jednotlivými výsledky) vpravo nahoře a bude používat hardwarové tlačítko zpět při přecházení na další články. Pro uživatele nebude samotné vybrání výsledku k odeslání složité. Odkaz na dokument jednoduše odešle pomocí ikony v podobě obálky. uvedení do situace: Vyučující vám zadal úkol na vypracování seminární práce na téma „usability“. Máte chvíli času, a zdá se vám užitečné provést předběžnou rešerši v databází EBSCO. Potřebuje najít 5 relevantních dokumentů pro napsání seminární práce, ale máte u sebe jen telefon, případně tablet. Výsledků je příliš, proto je omezte na recenzované a ty, které jsou novější cca 5 let. Dále vyberte jen ty, které jsou v plném textu, a stáhněte si je do zařízení, abyste si je mohl přečíst po cestě domů. doplňující otázky: Můžete spolužákovi poslat odkaz na vámi jeden vybraný článek emailem (vyberte pomocí abstraktu?) Problémové oblasti: Použitelnost • Znalost služby (uživatel službu nezná a nedokáže se v ní orientovat). • Ovládací prvky (posunování se v textu, vyhledávání, ikona obálky). • Srozumitelnost jazyka (specifická terminologie). • Konzistence (řeší se podobné úkony podobným způsobem?) • Navigace (snadnost nalezení odkazu na vypůjčení) Uživatelský prožitek • Pochopitelnost (je ovládání webu snadno srozumitelné?). • Reakční dobu webu (rychlost zobrazování výsledků). • Efektivitu (dostane uživatel rychle, co potřebuje?). 114
• Osvojitelnost (orientuje se po chvíli uživatel na webu?) 3. Scénář pro Scopus úkol 1: Stažení aplikace, přihlášení a seznámení se službou cíl: Cílem tohoto úkolu je zjistit, kde a jak aplikaci uživatel získá a jakým způsobem se do ní přihlásí. Předpokládaný průběh (hypotézy): Uživatel využije přímo služby Google Play nebo iTunes Store pro stažení aplikace. A přihlásí se pomocí svého účtu a školního emailu nebo využije bezplatnou zkušební verzi aplikace. uvedení do situace: Pořídil jste si nové mobilní zařízení a chcete si vyzkoušet nějaké nové aplikace, které by mohly být užitečné pro vzdělávání/práci. doplňující otázky: problémové oblasti: Použitelnost
Znalost služby (uživatel službu nezná a nedokáže se v ní orientovat).
Ovládací prvky (přihlášení).
Srozumitelnost použitého jazyka (specifická terminologie)
Uživatelský prožitek
Efektivitu (dostane uživatel rychle, co potřebuje?).
Pochopitelnost (je proces přihlášení snadno srozumitelný?)
úkol 2: Nalezení relevantních dokumentů + nalezení konkrétní informace cíl: Cílem je simulovat průběh vyhledání, zobrazování výsledků a rychlost vyhledávání apod. Takto zjistíme, jak snadno a rychle umožňuje služba uživateli dojít k požadovanému výsledku. A jakým způsobem mu výsledky prezentuje (zobrazení a řazení výsledků apod.) Zjistíme, zda uživatel dokáže nalézt informace o dalších publikacích, spoluautorech, vytvořit upozornění, seznamy oblíbených atd. Předpokládaný průběh (hypotézy): Pro uživatele bude na úvodní obrazovce váhat,
115
kterou z nabízených možností vybrat (možnosti search alerts, station alerts mají bílou barvu, Search Scopus, favorite articles a about scopus zelenou). Po uvážení možností zvolí Search Scopus. Poté zadá jednoduše dotaz, trochu se zarazí u přednastaveného vyhledávání (Title, abstrakt, keywords), ale to je spíše proto, že má podle zadání vyhledávat podle jména. (Dá se předpokládat, že kdyby měl vyhledávat podle klíčového slova, ani by nabídku nerozklikl.) Volbu Title, abstrakt, keywords změní na Author. Pro uživatele nebude samotné zadávání dotazu příliš složité. Trochu mu bude činit problém nezvykle umístěné tlačítko Search nad polem pro zadávání dotazu v pravém horním rohu. A může se i stát, že bude klikat na tlačítko Search v levém dolním rohu, které představuje záložku vyhledávání. Participant bude mírně překvapen, že přestože hledal osobu a zobrazí se mu seznam článků apod. místo seznamu osob. Následně rozklikne jeden ze záznamů a bude procházet možnosti (citations, articte details, options nebo references). To, že „krok zpět“ v aplikaci se jmenuje neustále jinak (Search, Favorites, Abstract atd.) bude pro něj mírně stresující, přestože je řešeno ve formátu šipky zpět/tzn. doleva. Proto se dá předpokládat, že spíše využije hardwarového tlačítka na zařízení. Samotné získávání údajů o citacích a zdrojích bude pro uživatele intuitivní. Ale předpokládám, že alespoň jeden člověk, když bude chtít citaci nebo upozornění klikne na dolní lištu. A když se bude chtít vrátit zpět, použije tlačítko na tabletu, čímž se aplikace vypne (při použití tlačítko na tabletu se aplikace vypíná). K nalezení dalších spoluautorů využije toho, že tyto údaje zahlédl na stránce s výsledky, tento krok proto pro něj bude snadný. Vytváření upozornění na další publikace – dá se předpokládat, že část uživatelů již dříve klikne na tlačítko Options (u zobrazení výsledků) a tím najde volbu Save as alert. A úkol pro ně nebude nijak složitý. Avšak myslím si, že část participantů si nabídku Options vybere zrovna při zobrazení nějakém záznamu a tím si vytvoří upozornění na citaci onoho článku. Případně bude zkoušet záložku Alert dole v liště. Pro uživatele bude nekomfortní, pokud omylem klikne na Options musí dát cancel nebo tlačítko zpět na zařízení a nestačí jen kliknout do plochy, aby nabídka zmizela.
116
uvedení do situace: Jste na přednášce Dana Chisnell, spoluautorky knihy „Handbook of usability testing“. Zajímalo by vás, jaké jsou její další publikace, případně dokumenty, ve kterých je citována nebo ze kterých sama cituje. doplňující otázky: Najděte další spoluautory autorky a vytvořte si upozornění na její další publikace. Problémové oblasti: Použitelnost • Znalost služby (uživatel službu nezná a nedokáže se v ní orientovat). • Ovládací prvky (posunování se v textu, vyhledávání). • Srozumitelnost jazyka (specifická terminologie – alert apod.). • Konzistence (řeší se podobné úkony podobným způsobem? – tlačítko zpět). • Navigace (spodní lišta, orientace kde se uživatel zrovna nachází) Uživatelský prožitek • Pochopitelnost (je ovládání webu snadno srozumitelné?). • Reakční dobu webu (rychlost zobrazování výsledků). • Efektivitu (dostane uživatel rychle, co potřebuje?). • Osvojitelnost (orientuje se po chvíli uživatel na webu?)
117
Příloha 2. Zadání úkolů ebrary 1. Stáhněte a nainstalujte si aplikaci ebrary 2. Spusťte aplikaci 3. Nalezněte v knize „Design for Software“ od Erika Klimczaka. Konkrétně informaci o toleranci uživatele ke zpětné vazbě (časové limity), které se nacházejí někde mezi stranami 230-260. 4. Přepošlete tuto část z knihy svému spolužákovi např. pomocí emailu 5. V případě, že jste si knihu již neuložili, učiňte tak („vypůjčete“si ji) a zjistěte, do kdy knihu musíte „vrátit“.
EBSCO 1. Stáhněte a nainstalujte si aplikaci EBSCO (EBSCOhost) 2. Spusťte aplikaci 3. Nalezněte v aplikaci EBSCO 5 relevantních dokumentů na téma „usability“. 4. Omezte výsledky na recenzované a ty, které jsou novější cca 5 let. Dále vyberte jen ty, které jsou v plném textu 5. Těchto několik záznamů si stáhněte si do zařízení 6. Odešlete odkaz na libovolný článek e-mailem Scopus 1. Stáhněte a nainstalujte si aplikaci SciVerse Scopus Alerts 2. Spusťte aplikaci 3. Nalezněte další
publikace „Dana Chisnell“, spoluautorky knihy „Handbook of
usability testing“ 4. Případně nalezněte dokumenty, ve kterých je citována nebo ze kterých sama cituje. 5. Najděte další spoluautory autorky 6. Vytvořte si upozornění na její další publikace. 7. Přidejte si autora do oblíbených.
118
Příloha 3 Plán testování ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace - uživatel použije ke stažení aplikace některý z marketů (Google Play nebo App Store) přihlášení do aplikace - uživatel se přihlásí do aplikace po spuštění nebo - uživatel se do aplikace přihlásí až poté co zjistí, že pro nepřihlášené uživatele aplikace nabízí jen omezenou funkcionalitu (nepodporuje online vyhledávání) - pro přihlášení využije služby Facebook, případně si u ebrary zřídí účet - poté si vytvoří Adobe účet (Adobe ID)(v případě, že jej nemá) nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) - uživatel pro vyhledání dokumentu využije jednoduché nebo pokročilé vyhledávání, do vyhledávacího pole zadá název knihy nebo jméno autora (případně obojí) - ze seznamu výsledků vybere konkrétní titul. Kniha byla vybrána tak, aby její obálka byla v defaultním nastavení (zobrazení pouze obálek knih, bez dalších informací) málo čitelná a uživatel byl donucen změnit režim zobrazení. To se provádí ikonou (bílý obdélník s černými vodorovnými pruhy) vpravo nahoře. Tento prvek nemusí uživatel ihned jasně identifikovat. práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) - pro vyhledávání v dokumentu může uživatel využít buď funkce search nebo knihou listovat (po jednotlivých stránkách nebo posuvnou lištou po kapitolách), případně se prokliknout přes obsah práce s dokumentem (odeslání části textu) - aby mohl uživatel část knihy zkopírovat, musí mít knihu uloženou (tuto informaci se dozví v manuálu) - pokud to zařízení dovoluje, může využít screen obrazovky - zkopírovaný text může uživatel odeslat pomocí emailu nebo jiné služby doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) - u tabletů je ikona stažení i info (pro zjištění data vrácení) přímo zobrazena, u mobilních telefonů musí uživatel rozkliknout nabídku (tři tečky pod sebou)
EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace - uživatel použije ke stažení aplikace některý z marketů (Google Play nebo App Store) přihlášení do aplikace 119
- uživatel se přihlásí do aplikace po spuštění nebo - uživatel se do aplikace přihlásí až poté co zjistí, že pro nepřihlášené uživatele aplikace nabízí jen omezenou funkcionalitu (vyhledávání pouze v databázi GrenFILE, na což je upozorněn dialogem po výběru možnosti přihlásit se jako „Guest“) - postup vytvoření účtu spočívá v přihlášení do desktopové verze služby EBSCO a odeslání autorizačního emailu (autorizační kód, který podle pokynů na obrazovce má být zaslán emailem po přihlášení skrze knihovnu/instituci, jako se přihlašuje běžným způsobem. Uživatel se tedy přihlásí do desktopové verze služby (nejspíše pomocí Shibboleth). Poté bude chvíli pátrat po odkazu v dolní části webové stránky. Když zjistí, že požadovaný odkaz se na úvodní stránce nenachází, zkusí vybrat jednu ze služeb (EBSCOhost Web nebo Art Source + Art Index Retrospective apod.). Zde už žádaný odkaz nalezne pod „Aplikace pro iPhone a Android“ (nebo v případě EBSCO Music Databases je to odkaz „iPhone and Android apps“). V pop-up okně zadá svou emailovou adresu. Poté klikne na odkaz zaslaný v emailu a otevře se mu aplikace) nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.) - do vyhledávacího pole zadá uživatel svůj dotaz, po zobrazení výsledků zadá možnost „Setings“, vybere požadované filtry a volbou „Search“ se vrátí zpět na zobrazení výsledků. Možné komplikace: uživatel může považovat „Setings“ jako nástroj pro nastavení aplikace ne vyhledávání, zatímco volba „Refine“ filtruje výsledky pouze tematicky, možnosti jako fulltext nebo datum publikování je až pod seznamem databází, což může některé uživatele zmást, stejně tak návrat na výsledky vyhledávání, kdy volbou zpět (namísto „Search“) se uživatel dostane na úvodní stranu a dotaz musí zadávat znovu (naštěstí se nastavení vyhledávání ukládá a uživatel tak dostane požadované výsledky) - k procházení výsledků může využít šipek pro plynulý přechod mezi záznamy nebo se bude vracet zpět na seznam výsledků práce s dokumentem (uložení dokumentu) - pro stažení dokumentu do svého zařízení použije ikonu PDF - případně použije tlačítko „Save“ doplňující otázka (odeslání záznamu) - uživatel odešle záznam jednoduše pomocí ikony obálky
Scopus stažení, instalace a spuštění aplikace 120
- uživatel použije ke stažení aplikace některý z marketů (Google Play nebo App Store) přihlášení do aplikace - uživatel využije trial verze bez přihlášení - nebo si na stránkách Scopusu zřídí účet (postup je popsán v teoretické části) nalezení relevantních výsledků (další dokumenty, citace) - po zvolení možnosti „Search Scopus“ do vyhledávacího pole zadá dotaz, pokud bude vyhledávat podle jména autora, změní možná (spíše ne)volbu „Title, abstrakt, keywords“ na „Author“. Protože potvrzení dotazu na klávesnici zařízení aplikace nefunguje, zvolí „Search“ nad polem pro zadávání dotazu v pravém horním rohu. S určením dalších počinů autorky nebude mít uživatel problém, protože jsou zobrazeny jako výsledky vyhledávání. - citace zjistí jednoduše procházením záznamů (pod položkou „citations“), stejně tak zdroje (položka „References“) - k procházení výsledků může využít šipek pro plynulý přechod mezi záznamy nebo se bude vracet zpět na seznam výsledků doplňující otázka (alert - vytvořit alert na autora) - na stránce s výsledky vyhledávání, nabídka „Options“ a „Save as Alert“ - možné komplikace: zvolení nabídky Options při zobrazení nějakého záznamu a tím si vytvoří upozornění na citaci onoho článku, nebo uživatel zvolí záložku „Alert“, která slouží jen pro zobrazení uložených alertů při použití zpět se aplikace vypíná, doplňující otázka (nalezení spoluautorů) - zjistí jednoduše procházením záznamů
121
Příloha 4 Vstupní řeč pro testující Dobrý den, ráda bych Vás přivítala na uživatelském testování, které provádím v rámci své diplomové práce. Jedná se o testování mobilních aplikací pro přístup k elektronickým informačním zdrojům. Testuji tedy tyto aplikace, ne Vás. Proto se prosím zaměřte právě na ně. V rámci testování si aplikace stáhnete a nainstalujete do zařízení, které si vyberete (Android/iOS, telefon/tablet). Po přihlášení vám dám několik jednoduchých úkolů např. nalezení článku apod. a následně bude prostor na zhodnocení aplikace. Testování bude probíhat ve 4 částech a bude trvat asi 60 až 90 minut. 1. Část ebrary 2. Část EBSCO 3. Část Scopus 4. Závěrečné zhodnocení všech aplikací Z testování bude pro pořízen audio záznam pro mé interní potřeby. Testování je anonymní. Máte nějaké dotazy?
122
Příloha 5: chyby a jejich počty bez účtu
překlep hotovo oEBSCO oapp refine date relevance zpět citvyh citations opvýsledky avyh zalerts username FB vko vkd vks epot usability done osett oebrary ebrarymenu ebraryinfo salerts sko skd sabstrakt scca sabout onk sfx
zadávání přihlašovacích údajů bez předchozího vytvoření účtu, po přihlášení do služby očekává, že je přihlášen v aplikaci překlep ve vyhledávacím dotazu po označení zvolil volbu hotovo namísto kopírovat hledání odkazu na špatných místech v EBSCU hledání odkazu na registraci nebo vytvoření účtu v aplikaci (založky legal, settings) volba refine při omezení výsledků volba date při omezení výsledků volba relevance při omezení výsledků vypnutí aplikace pomocí volby zpět na zařízení hledání citací ve vyhledávání záložka citations - myslel že je to funkce pro zobrazení citací nesprávná volba options u výsledků pro nalezení citací, nebo spoluautorů hledání spoluatorů ve vyhledávání použití záložky alerts pro vytvoření upozornění na další články autorky ve službě ebrary participant zadával email do pole username zadávání přihlašovacích údajů bez předchozího propojení FB s ebrary hledání údajů o vrácení knihy při označení knihy hledání údajů o vrácení knihy v záložce download hledání údajů o vrácení knihy v záložce settings hledání potrvzovacího tlačítka u nastavení vyhledávání v Ebru zadávání názvu knihy do vyhledávacího pole, nesprávný dotaz ve scopusu použití done nebo ok na klávesnici u androidu, nefunguje pro potvrzení vyhledávání ve scopusu použití volby settings pro odeslání části textu v ebrary hledání registrace na špatných stránkách v ebrary uživatel hledal menu pod ikonou přepínání zobrazovacího režimu v ebrary uživatel hledal stažení knihy pod ikonou i(info) na úvodní straně scopusu zvolil záložku search alerts namísto search scopus (při vyhledávání autorky) hledání stažení knihy v obsahu hledání stažení knihy v download hledání citací v abstraktu ve scopusu vytvoření upozornění na citace článku (ne na autorku) vytváření na upozornění v záložce about (ve scopusu) označování nestažené knihy při ukládání článku v EBSCU zvolil možnost zkontrolovat 123
1,4,5, 10, 12
1,8 1,2,4,6, 7,8,9,11,12
1,2,4,5,6,7,8,9,10,1 1 1,3,4,5,6,9 1,2,7,8,9, 1,4,5,8,9,10,11 2,3,4,5,6,8,10,11,12 1,2,4,5,8,9,10,11,12 1 1,2,3,4,5,6,7,10,12 12 4,7,12 8,12, 2,8,10,12 2,10,12 2,5,6,7,10,12 12 2,9,12 3,6,12 6,8, 2,7,8 2 2,3,4,6,9,11 3 3 3,5,10 1,3,10, 3,6, 1,4,5,6,7,10,11 5
favorites oinf recent button
sknihovna searchout searchguide vkc aoptions searchdown nabidka Fblog share keywords neúčet roh upvyh ….
fulltext namísto odeslat použití záložky favorites pro vytvoření upozornění na další články autorky použití volby info při odeslání části textu v ebrary zvolení záložky recent při omezování výsledků v EBSCU uživatel si myslel, že kliknutím na logo EBSCO na úvodní straně aplikace se mu odešle klíč (na otázku proč si to myslí, odpověděl Protože to tam psali, naprosto ignorovali tu první odrážku) uživatel hledal klíč k EBSCU na stranách knihovny uživatel se odkazem v ebrary dostal na support a tam vyhledával knihu uživatel se snažil vyhledávat knihu v guidu v poli pro vyhledávání ve fulltextu hledání údajů o vrácení knihy v obsahu nesprávná volba options u záznamu pro vytvoření alertu na autorku uživatel zadával vyhledávací dotaz v záložce download (vyhledával ve stažených) scopus - uživatel si nevšiml, že pokud má rozkliknutou nabídku options, musí ji nejprve zavřít a pak muže jít dál zadávání přihlašovacích údajů pro FB do pole email/password hledání funkce share nebo odeslat při zadávání dotazu nepřepl na autor, proto mu to našlo jen jeden výsledek uživatel si vytvořil účet, ale neautorizoval si zařízení uživatel potvrdil vyhledávání ve scopusu záložkou search dole v rohu hledání vytvoření upozornění ve scopusu ve vyhledávání
124
5,6,7,10 8,9,10, 6,7, 7
7,11 10 10 10 10,9 9 9 11 11 11 8 8 8
Příloha 6: Příklad otázek kladených moderátorem testování Správně chybně Můžeš mi říct, na co teď Myslíš na …? myslíš? Co se snažíš udělat? Chceš udělat …?
Na co myslíš? Můžeš mi Proč jsi …? vysvětlit, co se chystáš Snažíš se o… protože ….? udělat? Proč jsi udělal právě Snažíš se…? toto? Zdál se ti produkt lehký nebo těžký na používání? Byly instrukce jasné nebo matoucí? Byly zprávy o chybě nápomocné nebo zdržovali?
Zdál se ti produkt lehký na použití? Zdál se ti složitý? Byly zprávy o chybě (chybové hlášení) nápomocné?
Jak se cítíš? Jak si se cítil, Cítíš se zmatený, Cítíš se když si dělal…? frustrovaný?
Změnil by jsi něco na produktu/designu..? Jsou nějaké změny, které by napomohly ke snadnějšímu používání zařízení?
Mysliš si, že produkt? změníme…myslíš produkt bude použitelný?
Co si myslíš o rozmístění obrazovky/manuálu atd.? Jak na tebe působily chybové hlášky/rozmístní obrazovky/ manuál? máš nějaké komentáře vzhledu, velikosti, zpětné vazbě?
Byly chybové hlášky/manuál matoucí? Mátly tě hlášky/manuál ? Líbí se ti vzhled/velikost, zpětná vazba…?
125
…zlepší Když si, že snadněji
Proč Příliš navádějící. Není dobré participantovi „vkládat slova do úst“, ani když si myslíte, že víte na co myslí. Není vhodné, aby participant znal názor moderátora. Když se ptáte participanta, proč něco udělal, může nabýt dojmu, že chceme ospravedlnit jejich akci. Navíc si mohou myslet, že postupují špatně Důležité se ptát na klady i zápory zároveň. Pokud participant odpoví např. zdál se mi těžký, můžeme se ho zeptat proč. Je to lepší než když odpovídá jen ano nebo ne. Každý se cítí jinak, proto je dobré nechat participanta popřemýšlet, jak se vlastně cítí a nevnucovat mu nějaký pocit. Nikdy nenavrhujte změny, o kterých by participant mohl mluvit. Nechejte participanta vyjádřit vlastní pocity. Případné návrhy je možno použít až potom co se participant vyjádří. Opět, i když si myslíte, co si uživatel myslí, nechte jej vyjádřit se vlastními slovy. Chcete znát uživatelův vlastní názor, tyto otázky jsou navádějící.
Příloha 7: Souhrnná tabulka se získanými daty z testování, splnění úkolů, časy a chyby jednotlivých participantů úspěšnost
testující 1
testující 2
testující 3
testující 4
testující 5
testující 6
1
0,5 (eappstažení)
1
0(vzdal)
1 0 (vnápověda + FB +vzdal)
1
0 (vzdal)
1 0 (nápověda + reebrary+vzdal)
0 (vzdal)
0(reebrary + vzdal)
1
1
1
1
1
1
0,75 (nápověda)
0,75 (fullebrary)
0,75 (fullebrary)
1
0 (vzdal)
0,75 (vnápověda)
0 (vzdal) 0,5 (nápověda, unápověda)
1 (screen)
0,75 (nápověda)
0,5 (rarydownload)
0,75 (vnápověda)
1
1
1
1
1
1
1
1 0,25 (vnápověda, knihovna)
0,5 (eappstažení)
1
0,5 (odkaz)
1 0 (knihovna, odkaz)
0,5 (odkaz)
0,75 (vnápověda)
1 0,25 (vnápověda + odkaz)
ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.)
0,75 (vnápověda)
1
1
0 (vzdal)
1
1
práce s dokumentem (uložení dokumentu)
1
1
1
1
1
1
doplňující otázka (odeslání záznamu)
1
1
1
1
1
1
stažení, instalace a spuštění aplikace
1
1
1
1
1
1
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
trial
trial
trial
trial
trial
trial
1 0,25 (záznam, references)
1
1
1
1
1
0,5 (záznam)
1
0,5 (záznam)
0,75 (refernces)
0 (fail)
1
0,75 (svýsledky)
1
1
1 0,5 (vnápověda + svýsledky)
1
1
1
1
1
1
Scopus
citace, zdroje doplňující otázka (alert) doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
126
úspěšnost
testující 7
testující 8
testující 9
testující 10
testující 11
testující 12
1 0(vnápověda, vzdal)
1 0 (vnápověda + reebrary + setup)
1 0 (vnápověda + knihovna + vzdal)
1
1
0 (vnápověda + vzdal)
1 0,25 (vnápověda + knihovna)
0,25 (knihovna, údaje)
1
1
1
0,5 (fullguide)
1
1
1
0,75 (fullebrary)
0,75 (fullebrary)
1
1
1
1
1
0,75 (nápověda)
0,5 (rarydownload)
1 (screen)
1 (screen)
1
1
1
1
1
0 (vzdal)
1 0 (knihovna + odkaz)
1
1 0,25 (vnápověda + odkaz )
1 0 (vnápověda + knihovna + odkaz)
1
0,75 (vnápověda)
1 0,25 (vnápověda + odkaz)
0,5 (odkaz)
ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.)
0,75 (údaje)
1
1
1
0 (fail) odkaz e-books
1
práce s dokumentem (uložení dokumentu)
1
1
1
1
1
1
doplňující otázka (odeslání záznamu)
1
1
1
1
1
1
stažení, instalace a spuštění aplikace
1
1
1
1
1
1
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
trial
trial
trial
trial
trial
trial
1
1
1
1
0,75 (references)
1 0,25 (záznam + references)
1
citace, zdroje
1 0,25 (záznam + references)
1
0,75 (references)
doplňující otázka (alert)
1
1
0,75 (údaje)
0,75 (svýsledky)
1
1
doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
1
1
1
1
1
1
Scopus
127
testující 1 [mm:ss]
testující 2
testující 3
testující 4
testující 5
testující 6
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu)
vzdal po 12:40:00
vzdal po cca 6 min.
vzdal po 16:21:00
vzdal po 6:34:00
vzdal po 12:05:00
vzdal cca po 20 min.
1:24
0:35
1:45
1:38
2:05
11:08
2:30 vzdal po cca 7 minutách
9:47
13:38
7:45
vzdal po cca 20 min.
práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení)
13:15
14:00
8:42
6:35
9:35
0:19:00
0:35
0:31 5:53:00 (samotné i 0:05)
0:07
0:05
0:05
čas ebrary
EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace
0:42
0:43
1:50
4:45
3:38
2:10
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.)
6:00
15:30
13:26
9:55
6:02
16:13
5:20
3:05
1:57
vzdal po 3:24
4:05
4:05
práce s dokumentem (uložení dokumentu)
0:25
0:25
0:05
0:40
1:45
0:39
doplňující otázka (odeslání záznamu)
0:27
0:05
0:10
0:17
0:15
0:05
stažení, instalace a spuštění aplikace
1:21
0:50
3:20
3:40
2:05
2:05
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
0:00
0
0
0:00
0:00
0:00
2:18
1:20
0:46
2:01
0:21
2:31
4:01 nesplněno cca3 min.
5:34
4:35
3:59
4:21
0:57
1:26
0:23
0:30
3:41
4:03
1:10
0:05
0:05
0:05
0:05
0:05
Scopus
citace, zdroje doplňující otázka (alert) doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
128
testující 7
testující 8
testující 9
testující 10
testující 11
testující 12
vzdal po cca 15 min.
23:26
vzdal po cca 15 min.
vzdal po cca 13 min.
12:22 (autentizace FB)
15:56
1:53
0:18
3:28
7:53
0:40:00
1:28
4:58
10:48
8:38
4:52
5:47
3:20
2:31
3:17
4:45
8:37
1:31
0:21
0:05
1:05
0:50
1:25
6:46 (samotné i 0:05)
vzdal po cca 6:16:00
stažení, instalace a spuštění aplikace
0:41
0:40
2:24
0:40
0:50
0:42
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.)
12:57
9:37
7:36
9:37
13:23
6:44
3:45
2:05
8:11
2:55
0:13
1:00
práce s dokumentem (uložení dokumentu)
0:05
0:10
0:10
0:15
0:05
0:13
doplňující otázka (odeslání záznamu)
0:05
0:05
0:05
0:05
0:05
0:10
stažení, instalace a spuštění aplikace
0:49
0:54
1:48
3:28
0:55
0:42
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
0:00
0
0
0
0
0:00
0:40
1:48
1:50
1:52
1:17
2:27
citace, zdroje
0:05
3:07
6:23
2:52
2:34
1:18
doplňující otázka (alert)
2:36
1:09
4:07
2:29
0:17
3:35
doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
0:05
0:05
0:05
0:05
0:22
0:05
čas ebrary přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení)
EBSCO
Scopus
129
testující 1
testující 2
testující 3
testující 4
testující 5
testující 6
0
0
0
0
0
0
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu)
bez účtu
0
oapp + překlep
bez účtu
bez účtu
oebrary
překlep
0
překlep
0
0
0
0
0
0
překlep
0
práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení)
hotovo + onk
0 ebrarymenu, ebraryinfo
osett
onk
onk
onk + osett
0
vkd, vks
sko + skd
0
0
0
0
0
0
0
0
0
oEBSCO, oapp
oapp + oEBSCO
oapp
oapp + oEBSCO
oapp
refine, date
refine + epot
date
refine + date
date + refine + epot
oapp + oEBSCO date + recent + refine + epot
práce s dokumentem (uložení dokumentu)
0
0
0
0
sfx
0
doplňující otázka (odeslání záznamu)
0
0
0
0
0
0
stažení, instalace a spuštění aplikace
zpět
0
0
0
0
0
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
0 použití trial
0
0
0
0
0
0 citvyh + citations + opvýsledky zpět + zalerts + scca avyh + zpět + opvýsledky
salerts + done civyh + citations +opvýsledky zalerts + zpět + salerts
salerts
0 citations + opvýsledky + citvyh + sabstrakt
salerts
citations + sabstrakt
salerts citvyh + opvýsledky + citations
scca + zalerts + sabout
zalerts
zalerts + favorites
citations zalerts + salerts + favorites + sabout
0
0
0
0
0
chyby ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace
EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.)
Scopus
citace, zdroje doplňující otázka (alert na další publikace) doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
130
testující 7
testující 8
testující 9
testující 10
testující 11
testující 12
0
0
0
0
0
0
oapp + FB
oapp + ebrarymenu + neúčet + oebrary
0
oapp + překlep + bez účtu
Fblog
FB + bez účtu + username
ebrarymenu
0
searchdown + překlep
searchguide + searchout
0
0
0
0
0
0
0
0
onk
oinf + hotovo
oinf
oinf + onk
share + onk
osett
0
vkd + vko
0
vks + vkd + vkc
0
vko + vks + vkd
0 oapp + button + sknihovna + oEBSCO
0
0
0
0
oapp + oEBSCO
oEBSCO
0
0 oapp + sknihovna + oEBSCO
oEBSCO
refine + recent + epot
refine
date + refine + překlep
refine + epot
0
epot
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
stažení, instalace a spuštění aplikace
0
0
0
0
0
0
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (další dokumenty)
0
0
0
0
0
0
0 0 zalerts + zpět + favorites + about
roh citations + opvýsledky + citvyh zpět + citations + upvyh +
salerts + zpět + done opvýsledky + zpět + citvyh zpět + done + aoptions + nabidka + překlep
0 citvyh + opvýsledky + citations + sabstrakt zalerts + aoptions + scca + favorites
salerts + keywords citations + opvýsledky + citvyh
usability + done citations + opvýsledky
0
zalerts
0
0
0
0
opvýsledky
0
chyby ebrary stažení, instalace a spuštění aplikace
přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (vyhledání dokumentu) práce s dokumentem (vyhledání určité části dokumentu) práce s dokumentem (odeslání části textu) doplňující otázka (vypůjčení knihy, datum vrácení) EBSCO stažení, instalace a spuštění aplikace přihlášení do aplikace nalezení relevantních výsledků (5 záznamů, s určitým datem atd.) práce s dokumentem (uložení dokumentu) doplňující otázka (odeslání záznamu)
Scopus
citace, zdroje doplňující otázka (alert na další publikace) doplňující otázka (nalezení spoluautorů)
131