Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav jazykovědy a baltistiky
Magisterská diplomová práce
2013
Bc. Zdeňka Jechová
0
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky
Obecná jazykověda
Bc. Zdeňka Jechová
Ke stratigrafii převzaté slovní zásoby švýcarské rétorománštiny Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: prof. RNDr. Václav Blaţek, CSc. 2013 1
Prohlašuji, že svou magisterskou práci jsem vypracovala samostatně, pouze s využitìm pramenů uvedených v bibliografii. Bc. Zdeňka Jechová ..……………………………… 2
Tímto bych chtěla poděkovat prof. RNDr. Václavu Blaţkovi, CSc. za vedení mé magisterské diplomové práce a za poskytnutí všech odborných materiálů, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Bc. Zdeňka Jechová
3
Obsah Úvod .........................................................................................................................................................5 Část A. – Informace o rétorománštině Jazyková situace ve Švýcarsku ............................................................................................................6 Graubündenská rétorománština ...........................................................................................................7 Historie vs. současnost rétorománštiny ...............................................................................................9 Rétorománské dialekty ......................................................................................................................10 Jednotný rétorománský jazyk Rumantsch Grischun .........................................................................11 Část B. – Rétorománské výpůjčky Výpůjčky ...........................................................................................................................................12 Rejstřík jazyků...................................................................................................................................13 Seznam symbolů a zkratek ................................................................................................................16 Seznam zkratek jazyků ......................................................................................................................16 Hornoněmecké výpůjčky ...................................................................................................................21 Italské výpůjčky z italštiny ..............................................................................................................105 Galo-románské výpůjčky ................................................................................................................233 Závěr ....................................................................................................................................................250 Prameny ................................................................................................................................................252
4
Úvod Kaţdý jazyk procházel a prochází nějakým vývojem. Tento vývoj je určen slovní zásobou, která se neustále mění, a to hlavně díky přejímaní slov do jazyka z jazyků ostatních. Tato diplomová práce je zaměřena na popis rétorománské slovní zásoby, která byla přejata z ostatních jazyků. Hlavním zdrojem této práce je kniha Handwörterbuch des Rätoromanischen, která obsahuje slovní zásobu spisovných jazyků zahrnujících jednotný rétorománský jazyk zvaný Rumantsch Grischun a další údaje o rozšiřování a původu tohoto jazyka. Tato kniha byla vydána spolkem Società Retorumantscha v roce 1994. Důvodem výběru tohoto tématu je můj zájem o Švýcarsko a jeho kulturu, tudíţ i moje bakalářská práce se týkala jednoho ze švýcarských národních jazyků, a to rétorománštiny. Diplomová práce je rozčleněna na část teoretickou, která obsahuje základní informace o švýcarské rétorománštině, o její historii, dialektech a jejím současném stavu, a část praktickou, která je rozčleněna dle druhů výpůjček, a to na výpůjčky hornoněmecké, italské a galo-románské. Je potřeba uvést několik informací o zemi, ve které je rétorománština uznána od roku 1938 jako čtvrtý národní jazyk a od 10. 3. 1996 zde má status národního jazyka. Švýcarsko je vnitrozemský evropský stát leţící mezi Bodamským jezerem na severovýchodě, Ţenevským jezerem na západě, Horním a Alpským Rýnem na východě, Jurou na severu a jiţními Alpami. Tato federace má celkem 26 kantonů. Často se o Švýcarsku říká: 26 kantonů, 26 dialektů.. (http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/679793) Obr. 1 Mapa švýcarských kantonů
Ukázka textu o Švýcarsku napsaném v rétorománštině: (http://commons.wikimedia.org/wiki/Atlas_of_Switzerland) La Svizra – Confederaziun svizra La Confederaziun svizra è in pajais da l’Europa centrala, fundà l’onn 1291 entras in Patg Federal. Sia chapitala è Berna. Las linguas uffizialas èn il tudestg, il franzos, il talian ed il rumantsch. Cunfinescha cun la Frantscha el vest, la Germania el nord, l’Austria ed il Liechtenstein egl ost, e l’Italia el sid. La pli auta muntogna è il Monte Rosa en il Vallais; il pli lung flum il Rain.
5
Část A. – Informace o rétorománštině Jazyková situace ve Švýcarsku Švýcarsko si jiţ v 19. století vyhlásilo rovnoprávnost všech jazyků původního ţijícího obyvatelstva, coţ znamenalo, ţe byla zákonem dána moţnost komunikace s úřady ve všech čtyřech jazycích. Těmito jazyky jsou ve Švýcarsku němčina, italština, francouzština a v neposlední řadě také rétorománština. Díky integraci cizinců je zde velmi rozšířeným jazykem i angličtina. Němčinou ve Švýcarsku mluví zhruba 63 % obyvatel. Je hlavním úředním jazykem na severu, ve středu a na východě Švýcarska (celkem ve 13 kantonech a 6 polokantonech včetně kantonu Graubünden) a dále druhým úředním jazykem v kantonech Fribourg a Wallis. (http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko) V částech, kde se mluví německy, se běţně pouţívá alemánský dialekt němčiny, přesněji řečeno švýcarská němčina. Dalším pouţívaným jazykem je francouzština, kterou mluví přibliţně 20 % obyvatel. Je úředním jazykem celkem v šesti kantonech - Fribourg, Jura, Neuchâtel, Vaud, Wallis, Ţeneva. Italsky ve Švýcarsku hovoří asi 7 % všech obyvatel v kantonu Ticino. Zároveň je druhým úředním jazykem kantonu Graubünden. Podle webového portálu ethnologue.com dnes jako svůj hlavní jazyk pouţívá rétorománštinu přibliţně 35100 lidí, coţ je asi 0,5 % obyvatel Švýcarska. (http://www.ethnologue.com/show_ country.asp?name=Switzerland) Obr. 2 Mapa jazykových oblastí ve Švýcarsku
6
Počet obyvatel ve Švýcarsku se z 2,9 milionu v roce 1880 zvýšil na 6,3 milionu v roce 1970 (v roce 2006 byl počet obyvatel 7,2 milionu). (Kalivoda 2006 : 7) Podle počtu obyvatel se měnila i jazyková situace: (Lutz, Arquint 1952 : 309)
1888 (v %) 1910 1941 1960 1970 1980
němčina 69,7 69,1 72,6 69,3 64,9 65,0
francouzština 21,8 21,1 20,7 18,9 18,1 18,4
italština 5,3 8,1 5,2 9,5 11,9 9,8
rétorománština 1,3 1,1 1,1 0,9 0,8 0,8
ostatní 2 6 4 1,4 4,3 6
Graubündenská rétorománština Kanton Graubünden je jediným švýcarským územím, ve kterém se hovoří rétorománsky. Největší, nejnavštěvovanější a nejméně osídlený švýcarský kanton se rozkládá na východu země, kde sousedí s kantony St. Gallen, Glarus, Uri a Ticinem. Jako jediný ze švýcarských kantonů má Graubünden hned tři úřední jazyky – z jeho necelých 193000 obyvatel mluví 68 % německy, 10 % italsky a 15 % rétorománsky, tedy řečí původních rétských kmenů lišících se údolí od údolí, která má pět dialektů, coţ komunikaci všech Rétorománů značně komplikuje. (Kraslová 2012 : 6) Se třemi úředními jazyky souvisí i více oficiálních názvů tohoto kantonu. Německy se nazývá Graubünden, rétorománsky Grischun, italsky Grigioni, neoficiálně se mu říká francouzsky Grisson a latinsky Grisonia. Rétorománština se řadí do rodiny indoevropských jazyků, ale její zařazení a definování je značně problematické. S určitostí totiţ nelze říct, zda se jedná o jeden jazyk s mnoha dialekty, nebo zda jde o jeden z rétorománských jazyků. Rétorománština je hodnocena velmi rozdílně – na jedné straně upírají někteří vědci status jazyka všem třem variantám (rétorománština, ladinština, furlanština), a na straně druhé jiní lingvisté uznávají švýcarskou, dolomitskou a furlánskou variantu jako tři samostatné jazyky. (Price 2002 : 362)
7
Porovnání jazykové situace v kantonu Graubünden v roce 1860 a v roce 2000: Obr. 3 Rozšíření oficiálních jazyků v roce 1860
Obr.4 Rozšíření oficiálních jazyků v roce 2000
8
Historie vs. současnost rétorománštiny Kdyţ si Římané v roce 15 n.l. podrobili oblast, která tehdy zahrnovala území nynějšího západního Rakouska, nazvali ji Provincia Raetia podle kmene Rétů, jazykově snad spřízněného s Etrusky. Domácím jazykem se stala varieta hovorové latiny. V 5. století byla tato rakouská románsky mluvící oblast zcela zgermanizována kmenem Alemanů. Zbytek Raetie byl za několik desetiletí podroben Ostrogóty. V 6. století dobyli toto území Frankové, takţe započal proces germanizace, coţ vedlo k zeměpisné separaci těch, z nichţ se stala populace hovořící romanši. (Price 2002 : 364) V letech 1367 a 1436 se obyvatelé švýcarského kantonu Graubünden spojili do tří svazů – jeden z nich byl v severozápadní oblasti, která zahrnuje Chur, současné hlavní město kantonu, tzv. Grauer Bund – šedý spolek, odtud název Graubünden. (Price 2002 : 365) V roce 1794 se tyto svazy rozhodly uznat jako úřední jazyky němčinu, italštinu a dvě variety rétorománštiny, surselvan a ladin. Toto rozdělení tří spolků je patrné i v dnešní době – Graubüdenská vlajka je sloţena ze tří vlajek. Ke švýcarské konfederaci byl celý Graubünden připojen definitivně v roce 1803. V dnešní době je většina Rétorománů bilingvní převáţně s němčinou jako druhým jazykem. V roce 1919 byla zaloţena Rétorománská liga (Lia Rumantscha), která se snaţí o reprezentaci rétorománštiny, vydávání rétorománských slovníků, popřípadě organizaci výuky tohoto jazyka. Zajímavým způsobem řešila uţívání jednotlivých forem spisovného jazyka – v sudých letech se psalo valladerem, v lichých surselvštinou. Uznání jazyka romanši v roce 1938 jako čtvrtého národního jazyka přispělo k tomu, ţe jazyk měl nárok na federální podporu pro kulturní a další výchovné účely. (Price 2002 : 366) Dalším důleţitým datem pro rétorománštinu byl 10. březen 1996, kdy se díky změně ústavy tento jazyk stal jazykem úředním pro vztahy mezi švýcarskou konfederací a rétorománsky mluvícími občany. Rétorománština se vyučuje v prvních šesti ročnících na základních školách, ale ve vyšších ročnících je studium omezeno na maximálně tři hodiny týdně. Na základě referenda se kaţdá obec rozhoduje, zda má být vyučovacím jazykem v její škole jen rétorománština. Mimo rétorománské oblasti se tento jazyk nevyučuje, kromě pedagogického institutu v Churu, kde je oddělení pro učitele romanši, profesury romanši na univerzitách ve Fribourgu a Curychu, a univerzitního studia romanši v Bernu, Ţenevě a St. Gallenu. (Price 2002 : 367) I přesto, ţe je hlavní město kantonu Graubünden Chur německy hovořící město, nachází se zde rétorománské gymnázium.
Obr. 5 Vyučovací jazyky v Graubündenu
vyučování v rétorománštině vyučování v rétorománštině a němčině vyučování v němčině s dvěmi hodinami rétorománštiny týdně
9
Rétorománské dialekty Švýcarsko je evropská alpská země o rozloze 41.293 km ² a s populací něco málo přes osm milionů. Je to federální stát se čtyřmi úředními jazyky: němčinou, francouzštinou, italštinou a rétorománštinou. Švýcarsko se dělí na tzv. kantony, kterých je celkem dvacet šest. Kantonem s největší rozlohou je Graubünden, který se rozkládá na ploše 7106 km ² a má asi 180.000 obyvatel. Graubünden je často označován jako "kanton sto padesáti údolí". V těchto alpských údolích se rétorománsky mluvilo přes dva tisíce let, během nichţ si zde mnoho obcí vyvinulo své vlastní výrazné dialekty. Dnes je zde stále ještě kolem dvou tuctů nářečí rétorománštiny. Z tohoto mnoţství dialektů bylo celkem pět variet úspěšně normalizováno v psané formě. Dvě z nich jsou blízce příbuzné dialekty, jimiţ se hovoří v údolí Předního Rýna (západnějšího ze dvou toků tvořících Rýn). (Price 2002 : 364) Prvním z dialektů je tzv. surselvština, která má přibliţně 20000 mluvčích v okolí Flimského lesa, druhá je sutselvština s 1500 mluvčími v oblasti města Andeer na zadním Rýnu. V Engadinu (tj. údolí Innu) mezi Svatým Mořicem a rakouskou hranicí existují dvě formy ladinu, a to horní engadiština neboli puter, kterou mluví asi 3500 mluvčích na jihozápadě, a dolní engadinština známá jako vallader, která má přibliţně 6000 uţivatelů. (Price 2002 : 364) Stejný počet mluvčích jako dialekt puter má pátý z rétorománských dialektů, a to je surmirština. Hovoří se jí v okresech Julia a Albula ve středním Graubündenu. obr. 6 Přehled dialektů v kantonu Graubünden
10
Jednotný rétorománský jazyk Rumantsch Grischun Z důvodu sjednocení pěti nářečních variant rétorománštiny byla v roce 1982 na ţádost Rétorománské ligy vytvořena lingvistou Heinrichem Schmidem jednotná forma rétorománštiny zvaná Rumantsch Grischun. Tato forma není zaloţena na jednom konkrétním dialektu, ale na statickém přístupu, jehoţ základem je srovnání surselvského, surmirského a valladerského slovníku. Není problém, pokud tyto tři dialekty pouţívají stejné slovo, ale pouţívá-li jeden dialekt jiný tvar neţ zbývající dva, je pouţita jako základ normy druhá moţnost: (Price 2002 : 367)
klìč rostlina, strom kolo nit
Sursilvan
Surmiran
Vallader
Rumantsch Grischun
clav plonta roda fil
clav planta roda feil
clav planta rouda fil
clav planta roda fil
Tak se snaţil Schmid vytvořit jazyk, jemuţ by rozuměla většina mluvčích rétorománštiny, aniţ by se tento jazyk musela učit. Záměrem je, ţe by se Rumantsch Grischun měl pouţívat pouze pro úřední účely, kde je třeba jediného jazyka srozumitelného všem mluvčím romanši, zatímco existující standardizované variety by se dále uţívaly pro účely literární. (Price 2002 : 368) Obr. 7 Rozšíření pouţívání Rumantsch Grischun v kantonu Graubünden z března 2012
Oblasti, jeţ pouţívají RG jako vyučovací jazyk Oblasti, které jako vyučovací jazyk pouţívají regionální dialekty Oblasti, jeţ zavedly RG, ale časem se rozhodly vrátit se ke svým původním dialektům
11
Část B. – Rétorománské výpůjčky Výpůjčky – rozšiřování slovní zásoby pomocí přejatých slov Kaţdý jazyk má svou slovní zásobu, která představuje soubor všech slov a slovních spojení. Tato zásoba se vyvíjí v závislosti na mluvčích a jejich potřebách. Jiţ na základní škole se ţáci učí základní způsoby, kterými se slovní zásoba jazyka rozšiřuje a obohacuje. Patří mezi ně skládání slov, odvozování slov, zkracování slov a přejímání slov z cizích jazyků. Právě obohacování pomocí přejímání slov z cizích jazyků je předmětem této diplomové práce. Všechny typy jazyků mezi sebou navazují určité vztahy a navzájem si takzvaně půjčují slova. V důsledku širšího kontaktu, a to zejména v oblastech, které jsou bilingvní, vzrůstá mnoţství výpůjček z celé jazykové skladby, kterými se přejímá nejen slovní zásoba, nýbrţ i gramatika. (Comrie 2007 : 34) Zdrojem přejetí slov je nejčastěji adstrát, méně často substrát či superstrát. Adstrát - výsledek působení jazyka, dialektu nebo variety při jazykovém kontaktu v rámci jednoho státního celku (Belgie, Švýcarsko) na strukturu jiného jazyka bez zániku příslušného jazyka na daném území; (Bachmannová 2002 : 26) Substrát - výsledek působení původního, domácího jazyka, dialektu nebo variety při jazykovém kontaktu na strukturu imigrovaného jazyka, který se v důsledku ekonomických nebo politických okolností prosadil, popř. byl na daném území vnucen jako jazyk dominantní; (Bachmannová 2002 : 468) Superstrát - výsledek působení imigrovaného jazyka, dialektu nebo variety při jazykovém kontaktu na strukturu původního, domácího jazyka, třebaţe domácí jazyk je v dané době a na daném území dominován imigrovaným jazykem, nedochází k jeho zániku; Cílem této práce je rozlišit rétorománské výpůjčky na tři základní skupiny, a to na výpůjčky hornoněmecké, italské a galo-románské. Některé názvy dialektů a geografických oblastí jsou ponechány v jejich původním znění pro absenci jejich ekvivalentů v češtině. Výjimečně bylo nutné pouţít německé významy některých rétorománských slov, kdy se český překlad jevil jako nejednoznačný.
12
Rejstřík jazyků Hornoněmecké výpůjčky altalemannisch altbayrisch alemannisch altschweizerdeutsch bavorština
stará alemánština stará bavorština alemánština => skupina dialektů němčiny; stará švýcarská němčina => mezi tímto jazykem a spisovnou němčinou je rozdíl především ve výslovnosti; bavorštinou mluví zhruba 12 milionů obyvatel Bavorska, Rakouska a Jiţního Tyrolska;
bündnerdeutsch => tento termín zahrnuje německé dialekty švýcarského kantonu Graubünden;
jihoněmecký dialekt němčina ostschweizerdeutsch österreichisch
východní švýcarská němčina rakouská němčina => toto nářečí se dost odlišuje od spisovné němčiny; středohornoněmecký dialekt => historické období němčiny v letech 1050-1350; dialekt údolí Schons, Schamsertal => údolí v největším švýcarském kantonu Graubünden, ve kterém se převáţná většina obyvatelstva dorozumívá německy; schweizerdeutsch švýcarská němčina => švýcarská němčina je termín, který obvykle zahrnuje mnoho variet v německy mluvících částech Švýcarska, kde se pravidelně střídá s alemanskou varietou hovorové němčiny blízkou spisovnému standardu, coţ vytváří situaci dvou forem jazyka, tj. diglosii (Price 2002 : 306); tyrolština => vedle alemánštiny a bavorštiny je tyrolština nejméně spisovná forma němčiny; Walserdeutsch, walserisch => dialekty švýcarské němčiny v kantonu Valais;
Italské výpůjčky
altbergamaskisch altiatalienisch altlombardisch alpinlombardisch
stará bergamština stará italština stará lombardština => subdialekt lombardštiny;
ampezánština => italské nářečí v oblasti Udine; dialekt oblasti Val Anzasca => údolí Val Anzasca se nachází v italské provincii Verbano-CusioOssola v regionu Piemont; altoberitalienisch dialekt oblasti Arbedo => Arbedo je oblast v italofonním švýcarském kantonu Ticino;
13
benátština => románský jazyk, kterým se mluví zejména v regionu Veneto, kde je vedle italštiny druhým oficiálním jazykem, v oblasti východního Trentina a podél pobřeţní oblasti Friuli-Venezia; bergamština => nářečí italské provincie Bergamo, která se nachází v oblasti Lombardie; bergelština => Bergell je údolí na pomezí Itálie a Švýcarska, místní dialekt je odvozen z lombardštiny a je podobný dialektům sousední rétorománštiny; bleniesisch => Blenio je oblast ve švýcarském kantonu Ticino; borminisch
=> Bormio je oblast v italské provincii Sondrio v lombardském regionu na severu Itálie; dialekt oblasti von Brescia => provincie Brescia je největší provincií v lombardském regionu; nářečí italské provincie Como => provincie Coma se nachází na severu Itálie a sousedí se švýcarskými kantony Grigioni a Ticino; dialekt oblasti Cremona => Cremona je provincie v oblasti Lombardie; emilianisch => tímto dialektem se mluví v regionu Emilia-Romagna, v lombardských provinciích Pavia a Mantova, v Toskánsku v městech Pontremoli a Carrara (Lunigiana), stejně jako v severní části florentské provincie a v San Marinu ; dialekt Ferrara => nářečí italské provincie Ferrara leţící na severu země; genuesisch janovština => dialekt italského města Janov; italština dialekt oblasti Leventina => údolí Leventina je oblast ve švýcarském italsky mluvícím kantonu Ticino; lombardština => lombardské dialekty zabírají střední část údolí Pádu a přilehlou část Alp (Price 2002 : 180); zhlediska oblastí se rozlišují lombardské jazyky západní, kam patří oblast Milána, Como a švýcarský kanton Ticino, a oblast východní, která zahrnuje Bergamo, Bresciu a část Cremonské a Mantovské provincie; dialekt oblasti Val Maggia => údolí Val Maggia je oblast v povodí řeky Maggia v italsky mluvícím kantonu Ticino ve Švýcarsku; mailändisch milánské nářečí => nářečí italského města Miláno; dialekt oblasti von Mantua => provincie Mantua se nachází na severu Itálie v oblasti Lombardie; dialekt oblasti Mesolcina => Mesolcina je alpské údolí ve švýcarském kantonu Graubünden v oblasti řeky Moesa, kde se převáţná většina obyvatel dorozumívá italsky; oberitalienisch
14
dialekt oblasti Parma => Parma je italská provincie v oblasti Emilia-Romagna; dialekt oblasti Pavia piemontesisch
=> Pavia je italská provincie v oblasti Lombardie; piemontština => tímto dialektem se hovoří v srdci Piemontu, coţ je jedna z dvaceti italských provincií;
puschlaverisch => oblast Puschlav (Val Poschiavo) se nachází v italsky mluvící části Švýcarského kantonu Graubünden; severoitalský dialekt dialekt kantonu Tessin/Ticino => Ticino je nejjiţnější švýcarský kanton, kde je úředním jazykem italština; trentinisch => Trentino je italská autonomní provincie v oblasti Trentino-Alto Adige; dialekt oblasti Veltlins => Veltlin je lombardské území na severu Itálie sousedící se Švýcarskem; veronský dialekt => společně s benátským a padovským dialektem patří veronské nářečí mezi dialekty severoitalské; dialekt oblasti Val Verzasca => Val Verzasca je údolí v oblasti Locarna ve švýcarském kantonu Ticino; Galo-románské výpůjčky francouzština gaskoňština => galo-románský jazyk, kterým se mluví v oblasti gaskoňské provincie na jihozápadě Francie a v Aranském údolí v Katalánsku; je to varianta okcitánštiny, která má zhruba 250000 mluvčích (Comrie 2007 : 212); mittelfranzösisch => historické období francouzštiny v letech 1340 – 1611;
15
Seznam symbolů a zkratek adj. adv. arch. fam. fem. hist. indef. interj. itr. koll. konj. mask. mod. pej. pl. prep. pron. refl. relig. tranz.
adjektivum adverbium archaismus familierní výraz femininum historismus indefinitní interjekce itranzitivní sloveso kolektivum konjunkce maskulinum modální pejorativ plurál prepozice pronominum reflexivum náboţenské tranzitivní sloveso
= ~ < ≡
význam slova v němčině moţná varianta slova v některém z rétorománských dialektů původ výpůjčky synonymum
Seznam zkratek jazyků aalem. abayr. abergam. ait. alem. alomb. alpinlomb. ampez. anz. aoit. arb. aschw. bav. bdt. ben. berg. bergam. blen. borm. bresc. com. crem. emil.
altalemannisch (stará alemánština) altbayrisch (stará bavorština) altbergamaskisch (stará bergamština) altiatalienisch (stará italština) alemannisch (alemánština) altlombardisch (stará lombardština) alpinlombardisch ampezánština dialekt oblasti Val Anzasca altoberitalienisch dialekt oblasti Arbedo (Tessin) altschweizerdeutsch (stará švýcarská němčina) bavorština bündnerdeutsch benátština bergelština bergamština bleniesisch borminisch dialekt oblasti von Brescia nářečí italské provincie Como dialekt oblasti Cremona emilianisch 16
eng. ferr. fr. gask. genov. grisch. it. jn. lev. lomb. magg. mail. mantov. mes. mfr. něm. oit. ostschw. öst. parm. pav. piem. pusch. RG shn. scho. schw. sit. surm. surs. suts. tess. tir. trent. velt. venez. veron. verz. vmü. wals.
engadinština (rétorománský dialekt) dialekt Ferrara francouzština gaskoňština genuesisch centrální Grischun italština jihoněmecký dialekt; dialekt oblasti Leventina lombardština dialekt oblasti Val Maggia mailändisch – milánský dialekt dialekt oblasti von Mantua dialekt oblasti Mesolcina mittelfranzösisch němčina oberitalienisch ostschweizerdeutsch (východní švýcarská němčina) österreichisch (rakouská němčina) dialekt oblasti Parma dialekt oblasti Pavia piemontesisch puschlaverisch Rumantsch Grischun středohornoněmecký dialekt Schons, Schamsertal schweizerdeutsch (Schwyzerdüütsch) - švýcarská němčina severoitalský dialekt; surmirština (rétorománský dialekt) surselvština (rétorománský dialekt) sutselvština (rétorománský dialekt) dialekt kantonu Tessin/Ticino tyrolština trentinisch dialekt oblasti Veltlins dialekt oblasti Venedig veronský dialekt dialekt oblasti Val Verzasca valmüsterské nářečí (rétorománské nářečí) Walserdeutsch, walserisch
17
Obr. 8 Mapa německých dialektů
obr. 9 Rozšíření staré alemánštiny a staré bavorštiny
18
Obr. 10 Mapa italských dialektů
19
Obr. 11 Mapa francouzských dialektů
20
Hornoněmecké výpůjčky ạber = konj. aber, jedoch (ale, avšak); ~ surm. ạber; < z něm., schw. ab(e)r; abersac = mask. Tornister (torna, aktovka); ~ surm. abersac; < ze schw. Habersack ≡, pusch. abersach ≡, popř. fr. havresac (taška na nářadì); abolt = eng. arch. Geschworener (zatvrzelost); < z tir. Anwalt (advokát); abonnament = mask. Abonnement (předplatné); ~ grisch. abunamạint, RG abunament; < z něm. Abonnement, it. abbonamento, popř. fr. abonement ≡; abonnar = tr. abonnieren (předplatit si); ~ grisch. abunar (-escha); RG abunar (-escha); < z něm. abonnieren, it. abbonarsi, popř. fr. s´abonner ≡; abstracziụn = surs., eng. fem. abstrakter Begriff (abstraktnì výraz); ~ surm. abstracziụn, RG abstracziụn; < z něm. Abstraktion, popř. fr. abstraction ≡; acceptar = tranz. sloveso akzeptieren, annehmen (akceptovat, schválit) ~ surm. acceptar (-escha), suts. aczeptar, RG acceptar; < z něm. akzeptieren, popř. fr. accepter; accord = eng., surs. mask. Übereinstimmung (shoda, souhlas); ~ surm. accord, suts. acord, RG accord; < z něm. Akkord, it. accordo, popř. fr. accord ≡; act = surs., eng. mask. Handlung, Tat (čin, skutek); ~ surm. act, RG act; < z něm. Akt, popř. it. atto ≡; acziụn = surs., eng. fem. Handlung, Tat (čin, skutek); ~ surm. acziụn, suts. acziùn, RG acziụn; < z něm. Aktion; adatg = mask. Aufmerksamekit (pozornost, opatrnost); interj. Achtung! (pozor); ~ surm. adatg, suts. adaitg, RG adatg; < ze shn. Aufmerksamkeit; 21
adressar = tranz. adressieren, richten an (adresovat, nasměřovat); ~ grisch. adressar (-escha), RG adressar (-escha); < z něm. adressieren advocat = mask. Rechtsanwalt (advokát); < z něm. Advocat, popř. it. avvocato; ạgen = adj. eigen, eigenartig, eigentümlich (vlastnì, osobitý, typický); ~ surm. ạgen (atgna), suts. aigen (aitgna)/ạgen (atgna), RG ạgen (atgna); < z něm. eigen; agir = eng. itr. handeln, verfahren, vorgehen (smlouvat, projet, postupovat); ~ surm. ager (agescha), RG agir (agescha); < z něm. agieren, it. agire, popř. fr. agir; agitar = tranz. reizen, nerven (lákat, podněcovat, lézt na nervy), reflex. sich aufregen (rozčilovat se); ~ grisch. agitar (-escha), RG agitar; < z něm. agitieren, popř. it. agitare; ạiṣel = adj. arbeitsam (čilý, pracovitý); < z tir. haislich (domácì); alarm = surs., eng. mask. Alarm; ~ RG alarm; < z něm. Alarm, it. allarme, popř. fr. alarme ≡; alarmar = tranz. die Polizie alarmieren, rufen (zalarmovat policii, zavolat); ~ RG alarmar (-escha); < z něm. alarmieren, it. allarmare, popř. fr. alarmer ≡; alpinist(a) = surs., eng. mask. Bergsteiger, Bergsteigerin (); ~ suts. alpinist(a), RG alpinist(a); < z něm. Alpinist, fr. alpiniste, popř. it. alpinista ≡; also = adv. also (tedy); < z něm. also ≡; ama = vmü. fem. Biene (včela); < z tir. Imme; ampla = surs., eng., fem. (arch.) Öllampe, Lampe (olejolampa, lampa); ~ surm. ampla; < z něm. Ampel; 22
ampla = surs., eng. fem. Verkehrsampel (semafor); ~ RG ampla; < z něm. Ampel ≡; amulẹins = mask. Einmaleins (násobilka); ~ surm. amulạins, suts. amulagn, RG amulạin; < ze schw., tir. Amoleins, Amaleins ≡; andẹchel = surm. mask. Schüttelstange (šejkr); < ze schw. Andegle, Antegel ≡; angriöbla = fem. Karotte, Rüebli (karotka); < ze schw. Gäälrüebli, popř. Gealrieble; annullar = eng. tranz. annulieren, aufheben, löschen (anulovat, zrušit, smazat); ~ surm. annular (-escha), RG annular (-escha); < z něm. annullieren , it. annulare, popř. fr. annuler ≡; antẹvgia = fem. Gewitztheit (mazanost); < z bdt. Tiff (bystrost), popř. tifig (zdatnost); aparti = adj. eigenartig, eigentümlich, merkwürdig (svérázný, osobitý, podivuhodný); ~ grisch. aparti; < ze schw. aparti(g) ≡; appelaz = surs., eng. mask. Appellationsgericht, Berufungsgericht (odvolacì soud); ~ surm. appellaz; < ze schw. Appellatz ≡; appetit = surs., eng. mask. Appetit (apetit); ~ surm. appatet, suts. apetit, RG appetit; < z něm. Appetit, it. appetito, popř. fr. appétit ≡; apricoṣa = surs., eng. fem. Aprikose (meruňka); ~ surm. apricoṣa, RG apricoṣa; < ze schw. Aprikose(n) ≡; armạu = adj. Eisenbeton (železobeton); ~ surm. betun armọ, RG betun armà; < z něm. armiert; arranṣchar = tranz. arrangieren (atanžovat), einrichten (instalovat), veranstalten (uspořádat); ~ surm. arranṣchar (-escha), suts. aranschar (arànṣcha), RG arranṣchar; 23
< z něm. arrangieren; arrundar = tranz. arrondieren, zusammenlegen (poskládat); ~ surm. arrundar, suts. arundar (-escha), RG arrundar (-escha); < z něm. arrondieren ≡; art = mask. Art, Weise (způsob, metoda); < ze schw. Art; aṣil = surs., eng. mask. Asyl (azyl); ~ surm. aṣil, suts. asil, RG asil; < z něm. Asyl, popř. it. asilo ≡ aspa = eng. fem. Zitterpappel, Espe (osika); < z tir. Asp, Aspenbaum; aspirar = tranz. anstreben (aspirovat); ~ RG aspirar; < z něm. aspirieren ≡; attacca = fem. Angriff (útok); ~ surm. attatga, suts. atatga, RG attatga; < z něm Attacke, popř. fr. attaque ≡; attaccar = tranz. angreifen, überfallen (útočit, přepadnout); ~ surm. attatger, suts. atatgẹar, RG attatgar; < z něm. attackieren, it. attaccare, popř. fr. attaquer; ạunz = mask. Garbenschicht (vrstva snopů); < ze schw. Jan ≡; ạuto = mask. Auto, Wagen (auto, vůz); < z něm. Auto, popř. fr. auto ≡; autoriṣar = eng. tranz. bevollmächtigen, ermächtigen (zmocnit, opravňovat); ~ RG autoriṣar (-escha); < z něm. autorisieren, popř. fr. autoriser ≡; avanzar = itr. vorrücken (postoupit); ~ surm. avanzar, suts. avanzar, RG avanzar; < z něm. avancieren , it. avanzare, popř. fr. avancer; avna = fem. Kochtopf (hrnec); 24
< z jn. Hafen ≡; bagaṣcha = fem. Gepäck (zavazadlo), Gesindel, Pack (lůza, holota); < ze schw. Bagaschi ≡; bah = adj. sauber, gepflegt, hübsch (čistý, upravený, vzhledný); < z tir. wach ≡; bahạultscha = fem. Geschwätz, Aufschneiderei, Geschrei (klepy, chvástánì, nářek); < ze schw. chautsche(n) (klafat); bahẹida = fem. Geschwätz, Wortschwall, Aufschneiderei (klepy, změť slov, chvástánì); ~ suts. bahẹita; < ze schw. chide(n) (zaznìt); bahuta = fem. Eile, Hast (kvap, mìt naspěch); ~ RG bahuta; < z ostschw. hotte(n) (dřìt se); bạlchen = mask. Mähbalken (nosnìk žacì lišty); ~ grisch. bạlchen; < z něm. Balken; balcun = mask. Balkon (balkon); ~ surm. balcon, suts. balcùn, RG balcun; < z něm. Balkon, popř. fr. balcon ≡; balgimuọt = mask. Dost (dobromysl), Baldrian (kozlìk lékařský); < z něm. Wohlgemut (kadeřavá máta); banda = fem. Bande, Schar, Gesindel (banda, hejno, chátra); < ze schw. Bande(n) ≡; bạndel = vmü. mask. runder, ovaler Korb (kulatý/vejčitý koš); < z tir. Wandl; baracca = fem. Baracke, verfallenes Haus (barák, chátrajìcì dům), Trinkgelage, Sauferei (pitka); ~ surm. baracca, suts. baraca, RG baracca; < z něm. Baracke ≡, popř. it. baracca; barhom = eng. mask. Barchent (barchet – druh textilu); ~ suts. barhom ~ bartgom; < ze shn. barchand; 25
barlạngias = eng. fem. pl. kleine Heuhaufen auf der Wiese (kupka sena na louce); ~ surm. barlạngias ~ marlạngias, suts. mask. pl. barlagns; < z aalem. birlinga; barta = fem. Fleischaxt (sekera na maso); ~ surm. barta (halapartna); < ze shn. barte (sekerka, sekera); basta = interj. genug! (dost); < ze schw., popř. it. basta ≡; bạul =adv. bald, früh, beizeiten (brzy, včas), fast, beinahe (skoro, bezmála); ~ surm. bod, suts. bὸld, RG bạud; < ze shn. bald, popř. balde (odvážný, udatný); baz = mask. Batzen (kopa peněz); < ze schw. Batze(n); bazida = eng. fem. Melkeimer, Saugeimer (dojačka); < z abayr. Batzida; beneventar = tranz. willkommen heissen (vìtat), begrüssen (pozdravit); ~ surm. beneventar, suts. banavantar, RG beneventar (-escha); < z něm. beneventieren; bẹnghel = mask. Stock, Prügel (klacek), grosse Person (velká osoba); < ze schw. Bengel ≡; benzin = mask. Benzin (benzìn); < z něm. Benzin; betun = mask. Beton (beton); ~ surm. betun, RG betun; < z něm. Beton; biret = mask. Barett (baret); < z něm. Barett, popř. fr. béret (baret); bistụoc = mask. Weste, Gilet (kamizola, dámská vesta), Brusttuch (šátek přes prsa); ~ surm. brastụi, scho. brastụir, RG brastoc; < ze schw. Brusttuech;
26
blah = mask. Heutuch; < ze schw. Blahe, Blache ≡; blaha = eng. fem. Wagendecke (vozová plachta), Blache (plachta); ~ surm. blatga, suts. blaha ~ blatga, RG blatga; < ze schw. Blahe, Blache (plachta) blamar = tranz. blossstellen (zostudit), refl. sich blamieren (zesměšnit se); ~ suts. blamar(-escha), RG blamar (-escha); < z něm. blamieren, popř. fr. blâmer ≡; blẹchas = eng. fem. pl. Reihen ausgebreiteten Flachses (řady rozprostřeného lnu); < ze schw. Bleiche (); bled = mir ist nicht wohl, mir ist übel (necìtìm se dobře, je mi špatně); < ze schw. blööd; blessar = tranz. verletzen, verwunden (ranit, poranit); ~ surm. blessar (-escha), suts. blassar (-escha), RG blessar; < ze schw. blessiere(n); blịec = mask. (pl.) Block, Klotz (ranit, poranit); ~ grisch. bloc, RG bloc; < z alem., popř. tir. Bloch ≡; blihir = tranz. bleichen (bělit); ~ suts. blihir (-escha), RG blitgir (-escha); < ze schw. bleike(n), bleiche(n) ≡; bloccar = tranz. blockieren, versperren (zahradit, uzavřìt); ~ surm. bloccar (-escha), suts. blocar (-escha), RG bloccar; < z něm. blockieren; blụder = surm. mask. Moorbeere (bažinové bobule); < z bdt. Bludere (bažinná borůvka); blụzcher = mask. Blutzger (druh mince s malou hodnotou); ~ surm. blọztger, suts. blụztger; < ze schw. Blutzger; boga = fem. Bogen (klenba); ~ surm. bọua, suts. bova; < ze schw. Boge(n); 27
bọiler = mask. Boiler (bojler); ~ RG bọiler; < z něm. Boiler; bọker = eng. mask. Schlitten (sáňky); < z tir. Pok, popř. schw. Bock, Bockschlitten ≡; bona = eng. fem. Bohne (bob, zenko); < z něm. Bohne; bor = die Meinung sagen (řìci svůj názor); < ze schw. woor (pravdivý, skutečný); braha = fem. Flachsbreche, Hanfbreche (trdlice); ~ suts. braha; < ze schw. Breche ≡; brat = eng. mask. gebratener Zieger; ~ grisch. brat; < ze schw. Brät (jemně nasekané syrové maso); brẹgnas = fem. pl. Männertreu (oddanì muži); ~ suts. bregnẹtas; < z wals. Brändji ≡; briẹt = eng. adj. flink (mrštný), munter (bdělý); < z tir. fruetig (živý, temperamentnì); brisch = adj. angefault (nahnilý); < ze schw. brüüsch (zpuchřelý, křehký); brocca = eng. fem. Kirchenbank (kostelnì lavice); < z tir. Bruck´n (most); brüạr = tranz. brühen (vřìt, napařit); < ze schw. brüejen ≡; brust = mask. Brust (hruď), Busen (prsa); ~ surm. brost, suts. brust; < z něm. Brust; buc = mask. Buchsbaum (zimostráz); 28
~ surm. buc, RG fẹglia-buc; < ze schw. Buchs ≡; buẹli = mask. Baumkante (oblina prkna); < ze schw. Bówëll, Bówëlig (podlouhlé zaoblenì); bụis = fem. Büchse (krabice); ~ grisch. bụis; < ze schw. Büchs, Buchs ≡; bụis = fem. Flinte, Gewehr (brokovnice, puška); ~ grisch. bụis, RG bụis; < ze schw. Büchs, Buchs ≡; bụob = mask. Bub, Knabe (chlapec, hoch); ~ grisch. bụab, RG bụob; < ze schw. Bueb, popř. tir. Pueb; buọnder = mask. Neugier (zvědavost); < ze shn. wunder (věc obdivu); bụordi = eng. mask. Bürde, Last (břemeno); ~ grisch. burdi, RG bụrdi; < ze schw. Burdi, popř. tir. Burden ≡; burgaz = mask. Abführmittel (projìmadlo); ~ surm. purgịaz, suts. purgịez; < ze schw. Burgaz ≡; bustab = mask. Buchstabe (pìsmeno); ~ grisch. bustab, RG bustab; < ze shn. buochstab; buzla = eng. fem. Dreck, Schlamm (špìna, bahno); ~ surm. puzla (kávová sedlina); < z bdt. Buzle(n); calẹnder = mask. Kalender (kalendář); ~ grisch. calẹnder, RG chalẹnder; < z něm. Kalender; camélla = fem. Kamille (heřmánek); < z něm. Kamille;
29
camifọ = adv. wie es gehört (jak se slušì); ~ surm. comifọ, suts. camifọ; < ze schw. komifoo ≡; camiụn = mask. Lastwagen (nákladnì auto); ~ surm. camiụng, suts. camiùn, RG camiụn; < ze schw. Camion, popř. fr. camion ≡; camod = adj. bequem, praktisch, angenehm (pohodlný, praktický, přìjemný); ~ suts. cumod ~ camod, RG commod; < z bdt. kamót; campar = itr. kampieren, zelten (kempovat); ~ surm. campar, suts. campar (-escha), RG campar (-escha); < z něm. campen ≡; canẹdels = mask. pl. Knödel (knedlìky); ~ surm. canẹdels ~ nọdels, suts. cnẹdels, RG canẹdels; < z něm. Knödel, popř. tir. Knedel; canli = adj. einverstanden sein (souhlasit); ~ surm. canli; < ze schw. channtlich (znatelný, známý); caput = adj. futsch, kaputt (pryč, ztracený); < z něm. kaputt; carạun = mask. Kurve, Rank (zatáčka, oblouk); ~ surm. cranz, suts. cràn ~ caràn, RG carạun; < ze schw. Chrank ≡; cardifiọl = eng. mask. Blumenkohl (květák, karfiol); ~ surm. cartafiọl ~ carfiọl, RG cardafiọl; < z něm. Karfiol, bdt. Kardifiool, schw. Kartefiol ≡, popř. lomb. (mail.) cavolfiór ≡; carotta = fem. Karotte, Rüebli (mrkev); ~ surm. carotta, suts. carota, RG carotta; < z něm. Karotte, popř. it. carota ≡; carretta = fem. Schubkarren (kolečko, trakař); ~ surm. carretta, suts. careta, RG charetta; < ze schw. Garette(n) ≡;
30
casac = eng. mask. Kasack (koktejl); < z něm. Kasack (halenka do pasu); caspretta = surm. fem. Käfig, Vogelkäfig (klec, ptačì klec); < ze schw. Chäspli (malý box); cassa = fem. Kasse (kasa, pokladna); < z něm. Kasse, popř. it. cassa ≡; cast = surm. mask. Haue, Hacke (motyčka); < z něm. Karst (motyčka s plochými hroty) cẹdel = mask. Zettel (lìstek, cedule); ~ surm. cẹdel, suts. zẹdel, RG cẹdel; < ze schw. Zedel ≡; cefra = fem. Ziffer, Zahl (cifra, čìslo); ~ surm. cefra, suts. zefra, RG cifra; < z něm. Ziffer, popř. it. cifra ≡; cement = mask. Zement (cement); ~ surm. cement, suts. ziment, RG cement; < z něm., tir. Zement, popř. schw. Zimänt; cẹntner = eng. mask. Zentner (metrický cent); ~ sut. zẹntner; < z něm. Zentner; cẹrchel = mask. Zirkel (kružìtko); ~ surm. cịrchel, suts. zẹrcel, RG cịrchel; < z něm. Zirkel; cetra = fem. Zither (citera); ~ surm. citra, RG citra; < ze schw., tir. Zither; chanzla = eng. fem. Kanzel (kazatelna); ~ surm. canzla, suts. tgànzla ~ cànzla, RG chanzla; < z alem. Chanzel, popř. tir. Kǫnzl ≡; chingli = mask. Kaninchen (králìk); < ze schw. Chüngel, popř. Chüngeli ≡;
31
chista = vmü. fem. Kiste, Kasten (truhla, bedna); ~ surm. chista, suts. cesta, RG chista; < z alem. Kiste(n) ≡, popř. tir. Kišt´n ≡; circa = adv. etwa, ungefähr (asi, přibližně); ~ surm. circa, suts. zirca, RG circa; < z něm. zirka, popř. it. circa ≡; circular = itr. zirkulieren, kursieren, in Umlauf sein (obìhat, být v oběhu); ~ surm. circular (-escha), suts. zircular (-escha), RG circular (-escha); < z něm. zirkulieren, popř. it. circolare ≡; citrona = mask. Zitrone (citron); ~ suts. zitrona, RG citrona; < z něm. Zitrone; claffa = eng. fem. Klappertopf; ~ surm. clefa, RG claffa; < ze schw. Chlaffe(n) ≡; clạfter = eng. mask. Klafter (sáh); < ze schw. Chlafter, popř. tir. Klǫfter ≡; clanc = eng. mask. Stichelei, Seitenhieb (posmìvánì, pošklebovánì se); ~ suts. clanc; < ze schw. Chlank (finta, pletichy); clavịer = mask. Klavier (klavìr); ~ grisch. clavịer; < z něm. Klavier; clech = eng. adj. wohlschmeckend (pikantnì); ~ surm. cletg (dobromyslný); < ze schw. G´leck (pohlazenì); cletg = mask. Glück, Glücksfall (štěstì); ~ grisch. cletg, RG cletg; < z něm. Glück; clịec = adj. empfindlich, schwächlich, kränklich (citlivý, křehký); < ze schw. G´leck (pohlazenì); clọmper = mask. Eisenklammer, Spange (svorka, spona); 32
< z tir. Klǫmper (klip); cluntga = fem. Priem (kousek žvýkacìho tabáku); ~ suts. cluntga; < ze schw. Chlungge(n) (klubko); clụpper = eng. mask. Wäscheklammer (kolìček na prádlo); ~ surm. clụpper, suts. clụper, RG clụpper; < ze schw. Chluppe, Chlupper ≡; cnịker = eng. adj. (fam.) knauserig, geizig (lakomý); < z bdt. Gnigger (lakomec); cofra = fem. Koffer (pouzdro); < ze schw. Goffere(n), Gufere ≡; coga = adj. invar. verflixt, verflucht (zatracený); < ze schw. Chog(en) ≡; coli = mask. Rappe (vraný kůň); < ze schw. Choli ≡; collecta = fem. Geldsammlung (výběr peněz); ~ surm. collecta, suts. colecta, RG collecta; < z něm. Kollekte ≡; concentrar = tranz. konzentrieren, vereinigen (koncentrovat, soustředit), refl. sich sammeln, sich konzentrieren (koncentrovat se); ~ suts. conzentrar (-escha), RG contentrar (-escha); < z něm. konzentrieren, it. concentrare, popř. fr. concentrer ≡; condịter = mask. Zuckerbäcker, Konditor (cukrář); < z něm. Konditor; conduct = mask. Leitung (vedenì, správa); ~ grisch. conduct, RG conduct; < z něm. Kondukt ≡; confirmar = tranz. konfirmieren (konfirmovat); ~ surm. confirmar (-escha), suts. cunfirmar (-escha), RG confirmar (-escha); < z něm. konfirmieren; confus = adj. verwirrt, verworren (zmatený), undeutlich (zřetelný); 33
< z něm. konfus, popř. it. confuso ≡; confuṣiụn = fem. Verwirrung, Durcheinander (zmatek); ~ surm. confuṣiụng, RG confuṣiụn; < z něm. Konfusion, popř. it. confusione; consumar = tranz. konsumieren, verbrauchen (zkonzumovat, spotřebovat), plagen (trápit, sužovat); ~ surm. consumar (-escha), suts. consumar (-escha), RG consumar; < z něm. konsumieren ≡, it. consumare, popř. fr. consommer ≡; controlla = fem. Kontrolle (dozor, dohled); ~ surm. controlla, suts. controla, RG controlla; < z něm. Kontrolle; controlla = fem. Kontrolle (dozor, dohled); ~ surm. controlla, suts. controla, RG controlla; < z něm. Kontrolle; controllar = tranz. überprüfen, kontrollieren (přezkoušet, kontrolovat), beaufsichtigen, überwachen (dohlìžet, kontrolovat); ~ surm. controllar, suts. controlar, RG controllar; < z něm. kontrollieren, it. controllare, popř. fr. contrôler ≡; copular = eng. tranz. verbinden (držet pohromadě), trauen (důvěřovat); ~ grisch. copular (-escha), RG copular (-escha); < z něm. kopulieren (roubovat); copulaziụn = fem. Paarung, Begattung (pářenì); ~ surm. copulaziụn, suts. copulaziùn, RG copulaziụn; < z něm. (arch.) Kopulation ≡; cozza = fem. Decke (deka), Bettdecke (přikrývka), Schicht (vrstva); ~ surm. cozza (požár); < ze shn. kotze(n) (vlněné věci); crabot = eng. mask. Stotterer, Stammler (kokta); < z tir. Krawót (Slovinec); cral = eng. mask. Hacke (motyčka); < z tir. Kral (vidle); cranz = eng. mask. Kranz (věnec, pletenec); ~ surm. cranz, suts. crànz, RG cranz; < z něm. Kranz; 34
credit = mask. Kredit (úvěr, dluh); ~ grisch. credit, RG credit; < z něm. Kredit ≡; cregn = eng. mask. Meerrettich (křen polnì); < z tir. Krên; cres = eng. mask. (arch.) Kreis, Bezirk (kraj, okres); ~ surm. cres; < ze schw. Chreis ≡; crét = suts. mask. lärmige Unterhaltung (hlučná zábava); < ze schw. G´ret, G´reed, Gerede; creza = fem. Traggestell (nosná kostra); ~ surm. creza; < ze schw. Chrätse(n), Chreze(n) (nůše), popř. tir. Krętzl ≡; cripla = eng. fem. Hühnerkäfig (kuřecì klec); < z tir. Kriple zu Krippe; cruonzlar = tranz. verprügeln, durchprügeln (zmlátit, zbìt); < z tir. krǫnzlen zu krǫnzen ≡; crut = eng. mask. Kraut (zelì); ~ grisch. crut, RG crut; < ze schw. Chrut, popř. tir. Kraut; csot = vmü. mask. Häcksel (řezanka); < z tir. G´sôt, G´sout ≡; cuafför = eng. mask. Coiffeur (kadeřnìk); ~ RG coiffeur; < z něm. Coiffeur, popř. fr. coiffeur ≡ cuafföṣa = eng. fem. Coiffeuse (kadeřnìk); ~ RG coiffeuṣa; < z něm. Coiffeuse, popř. fr. coiffeuse ≡; cuccar = itr. gucken, schauen (koukat se, vidět); ~ RG cuccar; < z něm. gucken;
35
cucụmera = mask. Gurke (okurka) ~ grisch. cucụmera, RG cucụmera; < ze schw. Guggummere ≡; culịer = mask. (pl.) Kragen (lìmec); ~ grisch. culịer, RG culịer; < ze shn. kollier ≡; culli = mask. Kugelschreiber (kuličkové pero); ~ RG culli; < ze schw. Kulli ≡; cumà = mask. Abtritt (odchod), Abort (potrat); ~ suts. cumah; < ze schw. G´mach ≡; cụmet = mask. Kummet (chomout); ~ surm. cọmet, suts. cụmet, RG cụmet; < ze shn. komat ≡; cumissiụn = fem. Kommission (komise); ~ surm. cumischung, suts. cumissiùn, RG cumissiụn; < z něm. Kommission, popř. it. commissione, fr. commission; cumplet = adj. vollständig, vollzählig, ganz (kompletnì, celý); ~ grisch. cumplet, RG cumplet(ta); < z něm. komplett, popř. it. completo ≡; cun = eng. mask. Zug (vdechnutì – při kouřenì), Schluck (doušek); < z tir. Kunz, Kunze, ein Weinmass; cunfar = mask. Getue, Geschäftigkeit, Betragen, Benehmen (chovánì, počìnánì); ~ grisch. cunfar; < z bdt. G´fächt (pečlivost); cunsami = mask. Verkehr, Umgang (vztah),Gesprächt (rozhovor); ~ suts. cunṣami; < z bdt. Chundsami (znalost); cunzina = fem. Auftrag, Befehl (nařìzenì, přìkaz), Verweis, Rüffel (důtka, výtka); ~ surm. cunsegna; < ze schw. Kunziine (nařìzenì, návod);
36
cupliạr = tranz. verkuppeln (dát dohromady někoho s někým); ~ grisch. cupliar; < z něm. kuppeln; curar = tranz. heilen, kurieren (léčit, uzdravit); ~ surm. curar (-escha), suts. curar, RG curar; < z něm. kurieren, popř. it. curare ≡; curaṣcha = mask. Mut (odvaha, statečnost); ~ surm. curaṣchi, suts. curaṣcha, RG curaṣchi; < ze schw. Guraaschi ≡, fr. courage; curiọs = adj. merkwürdig, sonderbar (divné), eigenartig, seltsam (zvláštnì), komisch (komický); ~ surm. curiọus, suts. curiụs, RG curiụs; < z něm. kurios, popř. it. curioso ≡; cutscha = fem. Ofenbank (sporák); ~ grisch. cutschi, RG cutschi; < ze shn. gutsche (erhörte Ofenbank); cutta = eng. fem. Herde (stádo krav); < z tir. Kutt, Kutte, Kutta ≡; cutter = eng. mask. Teppich (koberec); ~ RG cụtter; < ze shn. kulter (lemovaná přikrývka); decorar = tranz. schmücken, ausstatten, verzieren (zdobit, vybavit); ~ grisch. decorar (-escha), RG decorar (-escha); < z něm. dekorieren, popř. it. decorare ≡; decotg = mask. Sud, Absud (vývar, odvar); ~ RG decotg; < z něm. Dekokt (odvar), popř. it. decotto ≡; definir = eng. tranz. definieren, bestimmen (definovat, určit); ~ surm. definẹir (-escha), RG definir (-escha); < z něm. definieren, popř. it. definire ≡; demolir = tranz. niederreisen, abbrechen (strhnout, zbořit), zerstören (demolovat); ~ RG demolir (-escha); < z něm. demolieren, popř. it. demolire ≡;
37
dessert = mask. Nachspeise, Dessert (dezert); ~ RG dessert; < ze schw. Dessert, popř. fr. dessert ≡; dialect = mask. Dialekt, Mundart (dialekt, nářečì); < z něm. Dialekt; difficil = adj. schwierig (obtìžně); ~ surm. diffịcil, RG difficil; < z něm. diffizil, popř. it. difficile ≡; ding = mask. Dings (pan XY); ~ suts. ding ~ dings; < z něm. Ding(s); direct = adj. direkt, gerade (přìmo, jen); ~ surm. direct, RG direct; < z něm. direkt; discrepanza = fem. Abweichung, Unstimmigkeit (odchylka, nesrovnalost); ~ surm. discrepanza, RG discrepanza; < z něm. Diskrepanz, popř. it. discrepanza ≡; discussiụn = fem. Diskussion, Erörterung, Besprechung (diskuse, projednávánì, rozmluva); ~ surm. discussiụng, suts. discussiùn, RG discussiụn; < z něm. Diskussion, it.discussione, popř. fr. discussion ≡; discutar = tranz. diskutieren, erörtern, besprechen (diskutovat, projednávat, rozmlouvat); ~ suts. discutar (-escha), RG discutar; < z něm. diskutieren; distanza = fem. Abstand, Entfernung (vzdálenost); ~ surm. distanza, suts. distànza, RG distanza; < z něm. Distanz, popř. it. distanza ≡; dọcter = mask. Doktor, Arzt (doktor, lékař); ~ surm. dọcter, suts. dọhter, RG dọcter; < z něm. Doktor ≡; domicil = mask. Sitz, Wohnsitz (sìdlo, bydliště); ~ surm. domicil, suts. domizil, RG domicil; < z něm. Domizil, popř. it. domicilio ≡;
38
drag = mask. Drache (drak); ~ surm. drag, suts. drac; < ze schw. Drak, Dragg ≡; drenadi = fem. Trockenlegung, Entwässerung, Drainage (odvodněnì); ~ suts. drenascha, RG drenaṣcha; < z něm. Dränage; drenar = tranz. trockenlegen (vysušit, odvodnit); ~ suts. drenar (-escha), RG drenar (-escha); < z něm. dränieren; dressar = tranz. dressieren, abrichten (drezìrovat, vycvičit); ~ surm. dressar (-escha), suts. drassar (-escha); < z něm. dressieren; dṣchuf = mask. Holzeimer (dřevěná lžìce); ~ surm. ṣchoff; < ze shn. schuofe (Schöpfgefäss); eba = adv. eben (právě, zrovna); ~ grisch. eba; < ze schw. ebe(n) ≡; economịa = surs., eng. fem. Wirtchaft, Ökonomie (ekonomika); ~ suts. economẹia, RG economia; < z něm. Ökonomie, popř. it. economia ≡; edir = eng. tranz. herausgeben, verlegen (odložit); ~ surm. edẹir (-escha), suts. edir (-escha), RG edir (-escha); < z něm. edieren ≡; effect = mask. Wirkung, Wirksamkeit (působenì, účinnost); ~ surm. effect, suts. efect, RG effect; < z něm. Effekt, popř. it. effetto ≡; ẹffel = mask. Haken (hák, skoba); ~ suts. hefli; < z něm. Heftel, schw. Häftli; eg·la = eng. fem. Eichel (žalud); < z něm. Eichel;
39
energịa = surs., eng. fem. Energie (energie); ~ grisch. energẹia, RG energịa; < z něm. Energie, popř. it. energia ≡; engaṣchar = tranz. anstellen, engagieren (zaměstant, zapojit), refl. sich einsetzen, sich engagieren (zasadit, se, angažovat se); ~ surm. angaṣchar(-escha), suts. angaṣchar, RG engaṣchar; < z něm. engagieren, popř. fr. engager ≡; engrossa = in grossen Mengen (ve velkých množstvìch); < z něm., popř. schw. engros; enta = fem. Ente (kachna); < z něm. Ente; epidemịa = surs., eng. fem. Epidemie, Seuche (epidemie, onemocněnì); ~ surm. epidemịa, suts. epidemẹia, RG epidemịa; < z něm. Epidemie, popř. it. epidemia ≡; eroplan = eng. mask. Flugzeug (letadlo); ~ surm. aeroplan, RG eroplan; < z něm. Aeroplan, popř. it. aeroplano ≡; esparsetta = fem. Esparsette (vičenec); ~ RG esparsetta; < z něm. Esparsette; evacuạr = eng. tranz. evakuieren, räumen (evakuovat, vyklidit); ~ RG evacuạr; < z něm. evakuieren, popř. it. evacuare ≡; exact = adj. sorgfältig, genau (pečlivě, přesně); < z něm. exakt ≡; explodir = (i)tranz. explodieren, platzen (explodovat, bouchnout); ~ surm. explodẹir (-escha), suts. explodir, RG explodir (-escha); < z něm. explodieren; exportar = tranz. ausführen, exportieren (vyvážet, exportovat); ~ surm. exportar (-escha), suts. expurtar (exporta), RG exportar (-escha); < z něm. exportieren, popř. fr. exporter ≡; fabrica = fem. Fabrik (fabrika); 40
~ surm. fabrica, suts. fabreca, RG fabrica; < z něm. Fabrik, popř. it. fabbrica ≡; falc = adj. gelblich, falb (nažloutlý, plavý); ~ surm. falc; < ze schw. falch, popř. tir. falch ≡; falla = surs., eng. fem. Klinke (klika); ~ surm. falla, suts. fala, RG falla; < ze schw. Falle(n) ≡; fandra = surs., eng. fem. Lavendel (levandule); ~ grisch. fandra, surm. ~ flandra, RG lavandra; < ze schw. Lavander, popř. it. lavanda ≡; fardanet = mask. Pfannenknecht (kobliha, omeleta); < z něm. Pfannenknecht; fạrer = mask. Pfarrer (farář, duchovnì); ~ grisch. fạrer; < z něm. Pfarrer; farniclet = eng. mask. Pfannenknecht; ~ surm. farnaclet; < z něm. Pfannenknecht; farvẹndel = mask. Gurt (pás); < ze schw. Verbändel (zasazenì), popř. verbändle(n) (olemovat stuhami); faṣan = eng. mask. Fasan (bažant); ~ RG faṣan; < z něm. Fasan ≡, lomb. fasan; faṣịerli = adj. seltsam, merkwürdig, sonderbar (zvláštnì, divné); ~ surm. faṣịerli (faṣịerla); < ze schw. visierlich (milý, přìjemný); fat(ta) = eng. adj. fad, ungesalzen, schal (nezajìmavý, fádnì); ~ grisch. fat, RG fat(ta); < z bdt. fad, fatt ≡, popř. oit. Fat ≡; fazalet = mask. Taschentuch, Nastuch (kapesnìk); ~ suts. fazalet ~ zafalet, RG fazielet; < ze schw. Fazzelét (< z it. fazzoletto); 41
fẹcler = mask. Schutzhütte (útulek); < ze schw. Figler (útulek pro pasáky ovcì); féf = mask. Zweier (dvojka - vìna); < ze schw. Pfiff (hvizd); fẹgher = mask./fem. Kerl, Mordskerl (statný chlapìk); ~ surm. fẹgher, RG fẹgher; < ze schw. Feeger ≡; feht = mask. Lust, Verlangen (chuť, touha); ~ surm. fect, suts. feht; < ze schw. G´fäch (velká láska k něčemu); fendli = mask. Fähnchen, Standarte (prapor, standarta); < ze schw. Fäändli (prapor); fers = Umstände machen (dělat drahoty); < ze schw. G´färch, G´färch(t)s (toulánì); fersạchel = mask. Flösserhaken, Feuerhaken (pohrabáč); ~ surm. fersạchel, suts. fierzọcel; < ze schw. Flöözhooggen(n); feruct = adj. verrückt (pomatený); ~ grisch. feruct; < ze schw. verruckt ≡; fịehti(a) = adj. feucht, nass (vlhké, mokré); ~ surm. fịecht; < ze schw. füecht, füechtig ≡; fịeter = mask. Futter (krmenì); < ze schw. Füeteri ≡; fiffa = fem. Querpfeife (pikola); ~ suts. fifa, RG fiffa; < ze schw. Pfiife(n) ≡; figura = fem. Gestalt, Figur (vzhled, postava), Bild (obraz); ~ surm. figura, suts. figura, RG figura; < z něm. Figur, popř. it. figura ≡;
42
finạnzas = fem. pl. Finanzen (finance, finančnìci); ~ suts. finànzas, RG finạnzas; < z něm. Finanzen, popř. it. finanze; fiọusser = mask. Alpvogt, Weibel; < z tir. (arch.) Vieser (obecnì sluha); firgon = vmü. mask. Vorhang (závěs, opona); < z tir. Fîrhǫng ≡; fiṣi = mask. Flinte, Gewehr (flinta, puška); ~ surm. fem. fiṣa, suts. fiṣi, RG fiṣi; < ze schw. Füsi ≡; fixar = eng. tranz. festsetzen, festlegen, bestimmen (stanovit, určit); ~ grisch. fixar (-escha), RG fixar (-escha); < z něm. fixieren, popř. fr. fixer ≡; flạnder = eng. mask. herumlungern (potloukat se, poflakovat se); < z tir. flanderlen, fländerlen, popř. schw. flandere(n) ≡; flattar = eng. tranz. schmeicheln (lichotit, pochlebovat); ~ surm. flattar (-escha), suts. flatar (-escha), RG flattar (-escha); < ze schw. flattiere(n) ≡; flecha = eng. fem. Lappen, Fetzen (hadr, cár); ~ surm. fletg; < z něm. Fleck(en), Flick ≡; flenta = fem. Flinte, Schrotflinte (flinta, brokovnice); ~ surm. flinta, suts. flenta, RG flinta; < ze schw. Flinte(n); flescha = fem. Flasche (láhev); ~ surm. flescha; < ze schw. Flasche(n), Fläsche(n), popř. tir. Flǫsche(n) ≡; flexịbel = adj. flexibel (flexibilnì); ~ RG flexibel (-bla); < z něm. flexibel; flicar = eng. tranz. flicken (záplatovat); < ze schw. flicke(n), popř. tir. flick´n; 43
flịeta = eng. fem. (arch.) Aderlasseisen (pouštěnì žilou); ~ surm. fleta; < ze shn. fliedeme, popř. fliedmen ≡; flissi = adj. (arch.) fleissig (pilný); ~ surm. flẹissa; < ze schw. fleissig; flomma = fem. Flaum, Daunen (chmýřì, prachové peřì); < z tir. Flamen; flot(ta) = adj. flott (obratný), tipptopp (tip-ťop), schneidig (rázný), flink, rasch (mrštný, rychlý); ~ suts. flot; < z něm. flott; flum = mask. Flaum, Daunen (chmýřì, prachové peřì); ~ surm. flom, suts. flum, RG flom; < ze schw. Fluum; flutsch = eng. mask. Schneebrei, Schneematsch (sněhová kaše); < ze schw. Flutsch, G´flotsch ≡; flux = mask. Flut (přìliv, povodeň); ~ surm. flux, RG fluss; < z něm. Fluss, popř. lomb. flüss ≡; forella = eng. fem. Forelle (pstruh); ~ surm. forella; < z něm. Forelle; formular = eng. tranz. formulieren, ausdrücken, in Worte fassen (formulovat, vyjádřit slovy); ~ surm. formular (formulescha), RG formular (formulescha); < z něm. formulieren, popř. it. formulare ≡; fọrster = eng. mask. Förster (lesnìk); ~ surm. förster; < z něm. Förster; fort = adv. fort, weg (pryč); < z něm. fort; fracla = fem. Glas (sklenice k pitì); < z tir. Frákǝl(e) (osminka); 44
frạnzlas = fem. pl. Franse (třepenì), Fetzen, Lappen (hadr, cár); ~ surm. frạnslas, suts. frànzlas, RG frạnzlas; < ze schw. Fransle(n), Franse(n); franzos = adj. französisch (francouzský); ~ grisch. franzos, RG franzos; < ze schw. Franzos (Francouz); freh = surs., eng. adj. dreist, unverfroren (drzý, troufalý); < z něm., schw. freh ≡; freṣa = fem. Fräse, Kreissäge (fréza, kotoučová pila); < ze schw. Frääse(n) ≡; fri = adj. frei (volný); ~ surm. frẹia, suts. adv. fri (celkem); < ze schw. frii; frịessen = mask. Ausschlag (vyrážka); ~ surm. frịes, suts. frịesel; < z něm. Friesel, Frisel ≡; frilla = eng., vmü. fem. Elritze (střevle potočnì); ~ RG frilla; < z tir. Pfrillen ≡; frisch = eng. adj. gesund (zdravý); ~ surm. frisch; < z tir., schw. frisch ≡; friụn = eng. mask. (arch.) Schutzwehr, Burg (ochranná hradba, hrad); < ze shn. vrîunge (azyl); fuditgar = kol. Feilspäne (piliny); < ze schw. Fäule(n), Föle(n) ≡; fun = mask. Pfund (libra, půl kila); ~ surm. fond, suts. fund; < z něm. Pfund; fuọr = mask. Bande (banda), Pack, Gesindel (holota, lůza); < z tir. Fuer, popř. schw. Fuur (fůra);
45
furgun = surs., eng. mask. Gepäckwagen (zavazadlový vůz); ~ surm. furgung ~ fargung, suts. furgùn, RG fargun; < z něm. Fourgon; furtem = mask. Ragout, Gulasch (dušené maso, guláš); ~ surm. fartem, suts. fartemf, RG fratem; < z bdt. Vertämpf(t) ≡; furụnchel = mask. Furunkel (bolák); ~ RG furụncul; < z něm. Furunkel, popř. it. furuncolo ≡; fux = adj. fuchsrot, rotbraun (ryšavý), mask. Fuchs (liška); ~ surm. focsch (tmavě červený); < ze schw. Fuchs (hnědočervený kůň); gạlas = fem. pl. Geschwulst, Knoten (uzel); < ze schw. Galle(n) ≡; gamascha = fem. Gamasche (kamaše); ~ RG gamascha; < z něm. Gamasche; garantir = eng. tranz. zusichern, garantieren (jistit, ručit); ~ surm. garantẹir (garantescha), suts. garantir (-escha), RG garantir (-escha); < z něm. garantieren ≡, it. garantire, popř. fr. garantir; garnir = eng. tranz. schmücken, verzieren (ozdobit, vyzdobit); ~ surm. garnẹir (-escha), suts. garnir (-escha), RG garnir (-escha); < z něm. garnieren, popř. it. guarnire ≡; gạrter = mask. Gitter, Gatter (mřìž, plot); ~ surm. giạtter, suts. gạter, RG giạtter; < ze schw. Gatter, popř. Gätter ≡; gassa = fem. Gasse (ulice); ~ grisch. giạssa, suts. ~ gassa, RG giạssa; < ze schw. Gass(en); gast = mask. Gast (host); ~ grisch. giạst; < z něm. Gast, popř. berg., pusch., com. gašt;
46
gastarịa = fem. Festessen, Gelage (banket, hostina); ~ surm. giastarẹia, suts. giastarẹia ~ gastarẹia; < ze schw. Gasterii ≡; gatti = mask. Art (chovánì), Anschein (zevnějšek); ~ surm. gatta, suts. gati; < ze schw. Gatti(n)g ≡; gaụmer = mask. (hist.) Wächter, Aufseher (dozorce); < ze schw. Gaumer ≡; gẹgia = fem. Geige (housle); ~ surm. gẹia, RG gía; < ze shn. gīge; gẹlg(ua) = adj. gel (žlutý); < ze shn. gëlw- ≡; gẹlgia = fem. Lilie, Paradieslilie (lilie); ~ grisch. gẹlgia, RG gịlgia; < ze schw. Gilge ≡; geng·li = adj. beweglich (čilý); < ze schw. gäng, popř. gänglich (rychlý); gep = eng. mask. Gips (sádra); ~ RG gip; < z něm. Gips; geppa = fem. Bluse (halenka); ~ surm. mask. gep, suts. gepa, RG gippa; < ze schw. Juppe(n), Jüppe(n), Gippe(n) ≡; gesticular = eng. itr. gestikulieren, mit den Armen fuchteln (gestikulovat); ~ RG gesticular (-escha); < z něm. gestikulieren ≡, it. gesticolare, popř. fr. gesticuler; gẹtter = mask. Dietrich, Nachschlüssel (paklìč); ~ RG gẹtter; < ze schw. Dietri(ch) ≡; ghẹisla = fem. Geissel, Peitsche (bič); ~ surm. giạschla, suts. ghesla ~ ghislạ, RG giạischla; 47
< ze schw. Geisle(n); ghella = fem. Jauche, Gülle (močůvka); ~ suts. ghela; < ze schw. Gülle(n); gihir = itr. keuchen (těžce oddychovat); < ze schw. chiiche(n) ≡; giọmer = mask. Jammer, Wehklagen (žal, nářek); ~ surm. giọmar, suts. giọmer; < ze schw. Jamer ≡; giụncher = mask. Junker (mladý šlechtic); ~ surm. giụncher, suts. giụncer, RG giụncher; < z něm. Junker (mladý Adeliger); giụnfra = fem. Fräulein (slečna); < z něm. Jungfer, popř. schw. Jumpfere; g·las = mask. Glas (sklenice); ~ grisch. g·las; < z něm. Glas; g·lẹi = mask. Kettenglied (řetězový článek); < ze schw. Gleich ≡; g·lẹiti = adv. bald, demnächst (brzy); < ze schw. g(e)leiti(g); gliẹnda = fem. Linde (lìpa); ~ surm. glenda ~ glịenda, suts. glienda; < z něm. Linde; g·lịsner(a) = mask. (fem.) Schmeichler, Schmeichlerin (lichotnìk, lichotnice), Heuchler, Heuchlerin (pokrytec); ~ grisch. g·lịsner(a), RG g·lịsner(a); < ze schw. Glisner ≡; gol = mask. Tor (branka – ve sportu); < ze schw. Gool, popř. öst. Goal ≡; grad = adv. gerade, soeben (právě, akorát); < ze schw. g(e)rad ≡; 48
grad = mask. (pl.) Rang, Stufe, Grad (stav, stupeň); ~ surm. grad, suts. gro ~ grad, RG grad; < z něm. Grad ≡, popř. it. grado ≡; gram = mask. Gramm (gram); < z něm. Gramm, popř. it. grammo ≡; grạmper = eng. mask. Geleisearbeiter (dlěnìk pracujìcì na kolejìch); < ze schw. Gramper (pracovnìk); gratular = eng. itr. beglückwünschen, gratulieren (blahopřát, gratulovat); ~ grisch. gratular (-escha), RG gratular (-escha); < z něm. gratulieren ≡; grẹffel = mask. Griffel (pisátko); ~ surm. grẹffel, RG griffel; < z něm., schw. Griffel ≡; grest = mask. Gerüst (konstrukce); < z něm. Gerüst, popř. schw., tir. Grüst; grẹufli = mask. Krampf (křeč); ~ surm. grạmfel, suts. gramfli, RG gramli; < ze schw. Chrämpfli ≡; gril = surs., eng. mask. Bratrost, Grill (rožeň, gril); < z něm. Grill, popř. fr. gril ≡; grop(pa) = adj. grob, roh (hrubý); ~ surm. grop(pa), suts. grop, RG grop(pa); < z něm. grob ≡; grubi = adj. steif, starr (nehybný); < z tir. grüfrig ≡; gruppa = surs., eng. fem. Gruppe, Haufen (halda, hromada); ~ surm. gruppa, suts. grupa, RG gruppa; < z něm. Gruppe; guạlṣer = surs., eng. mask. Walser, Walserin (obyvatel/ka švýcarského kantonu Valais); ~ surm. guạlṣer, RG guạlṣer (guạlṣra); < z něm. Walser;
49
guẹss = adj. (arch.) sicher, gewiss (ovšem, jistě); ~ surm. guẹss, suts. guẹs(sa); < ze schw. g´wiss, g´wüss ≡; guịnchel = eng. mask. Mundwinkel (ústnì koutek); < z něm. Winkel (hrana); gummi = mask. Gummi (guma); ~ RG gummi; < ze schw., něm. Gummi; gụoter = mask. Flasche (láhev); ~ surm. gọtter, suts. gụter, RG gụtter; < ze schw. Gutter ≡; gust = mask. Geschmack (chuť, přìchuť); ~ surm. gost, suts. gust, RG gust; < z schw. Gust, Chust ≡, popř it. gusto; gutta = fem. Zapfen (pìpa); < z tir. Kutt, Kutte, Kutta (hejno); guva = fem. Haarnadel, Haarspange (sponka do vlasů); ~ surm. g·lọua, suts. g·loba ~ g·luva, RG g·luva; < ze shn. glufe(n); hạghels = mask. pl. Hagelkörner, Schrotkörner (šrout, kroupy); < ze schw. Hagel ≡; hahla = fem. Hafen, Topf, Krug (hrnec, džbán); < ze schw. Chachle(n), Kachel, Ofenkachel, popř. tir. Kǫchl; hạida = fem. Buchweizen (pohanka); ~ RG hạida; < ze schw. Heide(n), Heiden(n)-korn; halla = surs., eng. fem. Halle (hala); ~ surm. halla; suts. hala; RG halla; < z něm. Halle; halt = adv. mod. halt, eben (inu, právě); < ze schw. halt;
50
halt = interj. halt!(stůj); < z něm. halt; hạlter = mask. Fischkasten, Wasserfassung, Reservoir (sádka, odběr vody, jìmka); ~ surm. cạlter; < ze schw. G´halter ≡, popř. tir. Kǫltər ≡; hạndel = mask. Zeug, Kram, Plunder (haraburdì); < ze schw. Handel popř. tir. Hǫndl; hantịeri = Durcheinander („páté přes deváté“); ~ surm. antịeri; < ze schw. Hantieri(n)g (manipulovánì, zacházenì); hara = fem. Rollbett (dětská postel na kolečkách); < ze schw. Charre(n), popř. Bettcharre(n); hara = fem. Lärm, Streit (rozruch, spor), Mühe, Plage (námaha, souženì); ~ grisch. hara; < ze schw. Gehärr (rychlý, splašený běh), popř. G(e)chär (nudné, neustálé mluvenì; žádosti, stìžnosti); hardụmbel = surs., suts. mask. Plunder, Kram (harampádì); eng., surm. Lärm, Krach (rámus, hluk); ~ surm. cardọmbel, suts. hardụmbel, RG hardụmbel; < ze schw. Char-Tum(m)el (zmatek, hluk, rachocenì); harlechin = mask. Geck, Lackaffe (hejsek, švihák); ~ suts. harlecign; < z něm. Harlekin, popř. it. arlecchino (šašek); harta = fem. Spielkarte (hracì karta); Heiligenbild (svatý obrázek), surs. Gemälde (malba); ~ suts. tgarta, RG charta; < ze schw. Charte(n); hass = mask. Hass (manipulace), Gehässigkeit (zášť); ~ suts. hass; < z něm. Hass; hạzer = surs., grisch. adj. riesig, gewaltig (nesmìrný, mocný); eng., grisch. adj. verflixt (mrzutý), adv. sehr (velmi); surs., grisch., eng. mask./fem. aufgeweckte Person (čilá osoba); ~ surm. tgạzzer (tgazra), suts. tgẹazer (tgẹazra), RG chạzzer (chazra); < ze schw. Chätzer (kacìř); hebamma = surs., eng. fem. Hebamme (porodnì asistentka); 51
~ suts. hebama; < z něm. Hebamme (porodnì asistentka), popř. schw. Hebann; hefti = adj. heftig, stark (prudký, vznětlivý, silný) < ze schw. heftig ≡; hẹighel = mask. Kegel (kužel); ~ surm. tgẹtel, suts. tgẹghel, RG tgẹiel; < ze schw. Chegel, popř. něm. Kegel; hẹinza = fem. Heinze (stojan na sušenì sena na louce); ~ grisch. hạinza; < ze schw. Heinze(n), popř. tir. Hainz´n ≡; hẹngiart = mask. Kiltgang (nočnì návštěva dìvky);
52
hobi = mask. Pferd (kůň, herka, kobyla); < z něm. Hobi (valach); họcher = mask. Schwindler, Betrüger, Gauner (podvodnìk, gauner); < ze schw. Hâgger ≡; họia = fem. Rammbock (beran, býk, beranidlo); < ze schw. Huie(n) ≡; honta = fem. Kanne (konev, konvice); ~ surm. tganta, suts. tgànta, RG chanta; < ze schw. Chante(n) ≡; honzeli = adj. freundlich, umgänglich (přátelský, přìvětivý); ~ suts. honzeli; < ze schw. holdselig ≡; horem = mask. Chorhemd (alba); < z něm. Chorhemd; hoṣi = mask. Ziegerrost (alpské jìdlo – s chlebem nebo moukou smažené na másle); < ze schw. Chosi(-Mosi), Chusi(-Mösi) (různorodá směs: např. tekutá a tuhá strava) hotel = mask. Hotel (hotel); < z něm. Hotel, popř. fr. hôtel ≡; họttas = fem. pl. Zügel (oprať. uzda); ~ suts. họtas; < ze schw. Hotte(n) ≡; họtten = sich fügen müssen (muset se podrobit); < ze schw. hotte(n); hozla = surm. fem. unordentliche Frau (nepořádná žena); < ze schw. Hotzle(n) ≡; hrẹnzli = suts. mask. Geschlinge, Gekröse (okružì); < ze schw. Chränzli ≡; hrom = mask. Kram, Plunder (haraburdì); ~ surm. crom, suts. hrom; < ze schw. Chram, Chrǫm, popř. tir. Krâm, Krûm ≡; 53
hụder = mask. Lappen, Lumpen (hadr), Fetzen (cár); ~ grisch. hụder; < ze schw. Huder(e) ≡; hüẹrtel = eng. mask. Sauferei, Trinkgelage (pitka); < ze schw. Ürte(n); human = adj. menschlich (lidský); < z něm., popř. schw. human; hụora = eng. adv. verdammt (zatracený); fem. Hure, Luder (prostitutka, potvora); ~ grisch. hụora; < ze schw. Huer; hurṣcha = eng. fem. Krach, Streit (hádka, spor); ~ grisch. hurṣcha; < ze schw. Hursche(n) ≡; hurti = adj. schnell, flink, lebhaft (rychlý, mrštný, živý); ~ suts. hurti (hụrtia); < ze schw. hurtig ≡; husli = adj. fleissig, emsig (pilný, horlivý); ~ suts. husli; < ze schw. huusli(ch), huuslig ≡; hụtlas = fem. pl. Kutteln (dršťky); ~ surm. cọtlas, suts. hụtlas, RG cụtlas; < ze schw. Chuttle(n), popř. tir. Kuttlęn; hutler = mask. Lausbub, Schlingel (uličnìk, darebák); < ze schw. Hudler ≡; hutli = mask. charakterloser Mensch (lump); ~ suts. hutli; < ze schw. Hudli, Huttli ≡; hutscha = surs., eng. fem. unordentliche Frau (nepořádná žena); ~ grisch. Hutscha, RG hutscha; < ze schw. Hutsche(n); huz = mask. Teufel (čert); ~ surm. huz, RG huz; 54
< ze schw. Chuuz, Chutz; iba = surs., eng. fem. Eibe (tis); < ze schw. Iibe(n) ≡; idẹa = eng. fem. Idee, Einfall (myšlenka, nápad); ~ surm. idẹa, suts. idẹia, RG idẹa; < z něm. Idee, popř. it. idea ≡; illegitim = adj. unrechtmässig, illegitim (nelegitimnì); ~ surm. illegitim, RG illegitim; < z něm. illegitim, popř. it. illegittimo ≡; illustrar =eng. tranz. veranschaulichen, illustrieren (znázornit, ilustrovat); ~ suts. ilustrar (-escha), RG illustrar (-escha); < z něm. illustrieren, it. illustrare, popř. fr. illustrer; impertinent = adj. frech, anmassend (drzý, arogantnì); ~ surm. impertinent, suts. impertinạint, RG impertinent; < z něm. impertinent, popř it. impertinente ≡; impertinenza = fem. Frechheit, Anmassung (drzost); < z něm. Impertinenz, it. impertinenza ≡; importar = tranz. einführen, importieren (dovézt, importovat); ~ surm. impurtar (-escha), suts. impurtar (importa), RG importar; < z něm. importieren, popř. it. importare ≡; impreg·nar = eng. tranz. imprägnieren (impregnovat); ~ RG impreg·nar; < z něm. imprägnieren; insla = fem. Insel (ostrov); < z něm. Insel; installar = eng. tranz. installieren, einbauen, einrichten (instalovat, namontovat); ~ surm. installar (-escha), suts. instalar (-escha), RG installar (-escha); < z něm. installieren, popř.it. installare; intelligent = adj. intelligent (inteligentnì), klug (chytrý); ~ suts. inteligiạint, RG intelligent; < z něm. intelligent ≡, popř. it. intelligente;
55
interessar = tranz. interessieren (zajìmat), refl. sich interessieren (zajìmat se); ~ suts. interessar, RG interessar; < z něm. interesieren, popř. it. interessare; investar = tranz. investieren, Geld anlegen (investovat); ~ grisch. investar (-escha); < z něm. investieren, popř. it. investire ≡; investir = eng. tranz. investieren, Geld anlegen (investovat); ~ RG investir (-escha); < z něm. investieren ≡; iṣolar = eng. tranz. absondern, aussperren (izolovat, vyloučit); ~ grisch. iṣolar (-escha), RG iṣolar (-escha); < z něm. isolieren, it. isolare, popř. fr. isoler ≡; ịtem = interj. nun gut! (budiž); < ze schw. item, popř. it. item,; jaröbla = fem. Karotte, Rüebli (mrkev) < ze schw. Gäälrüebli, popř. z tir. Gealrieble; jarüclar = tranz. verprügeln (boxovat, zbìt); < z tir. derittlen ≡; juhé = mask. (fam.) Schlafzimmer (ložnice); ~ suts. juhé (horská louka) < ze schw. Juhé („tam kde lišky a zajìci dávajì dobrou noc“); keclarịas = eng. fem. Kleinigkeiten (drobnosti); < ze schw. Gäggeli-, Gänggeli(züüg); kẹfer = eng. mask. Käfer (brouk); < z tir. Käfer; kilo = mask. Kilo, Kilogramm (kilogram); ~ surm. kilo ~ chilo; suts. cilo; < z něm. Kilo, popř. it. chilo ≡; kindel = mask./fem. Kind (dìtě); < ze schw. Chindli; popř. z tir. Kindl ≡;
56
kübel = mask. (arch.) Milcheimer (dìžka na mléko – s uchem a poklopem); mask. (dnešní podoba) Eimer, Kessel (kbelìk, nádoba); ~ surm. tgẹbel; < ze schw. Chübel≡; lạiṣa = fem. Durchgang (průchod); < ze schw. Leis, Leise(n) (rozchod kol); lạisch = mask. Leisten (kopyto); ~ surm. lesch, suts lest; < ze schw. Leist ≡; lạitra = fem. Wagenleiter (vozový dispečer); ~ grisch. letra; < ze schw. Leitere(n) ≡; lampa = fem. Lampe (lampa); < z něm. Lampe; landamma = eng. mask. Landammann, Kreispräsident (soudce); ~ surm. landamna, suts. landama; < ze schw. Landamme(n) ≡; langẹgar = eng. mask. (arch.) Landjäger, Polizist (četnìk, policista); ~ surm. langẹgar, suts. langẹgher, RG langẹgher; < ze schw. Landjäger, popř. tir. Londjäger ≡; languịt = mask. Wiesbaum (lučnì strom); < ze schw. Langwiid, popř. tir. Longwied ≡; lassi = adj. träge (lenivý), liederlich (lehkovážný); < ze schw. lässig, ablässig (lehkovážný); latta = eng. jemandem nicht leiden mögen; < ze schw. Latte (n): uf de Latte(n) haa(n) ≡; lạuta = fem. Laute (loutna); ~ RG lạuta; < z něm. Laute ≡; leci = mask. Konfitüre (džem); < ze schw. Letzi (rozloučenì);
57
led = eng. mask. Trauer, Leid (smutek, utrpenì); ~ suts. led, RG led; < z něm. Leid ≡; ledi = adj. unverheiratet, ledig (svobodný); ~ suts. ledi (lẹdia); < z něm. ledig ≡; lefz = mask. Lippe (ret); ~ surm. lef ~left, suts. lẹavz, RG lef; < ze shn. lefs ≡; lègher = surm. mask. Lagerplatz (tábořiště); < ze schw. Läger ≡; legitim = adj. legitim, rechtmässig (legitimnì, legálnì); ~ surm. legitim, RG legitim; < z něm. legitim, popř. it. legitimo ≡; lẹina = fem. Geländer (zábradlì); < ze schw. Lëne(n) ≡; lella = mask./fem. Säugling, Kleinkind (dìtě, batole); < ze schw. Lälle(n) (jazyk); lera = surs., eng. fem. Singsang, Litanei (monotónnì zpěv, žalozpěv); ~ grisch. lira; < ze schw. Liire (n) ≡; lesti = adj. listig, verschlagen (mazaný, prohnaný); < ze schw. listig; levza = fem. Lippe (ret); ~ suts. lẹavza; < ze schw. Lëfze(n) ≡; leztga = fem. Aufgabe, Schulaufgabe (úkol, školnì úkol); ~ suts. letzga, RG lẹzia; < ze schw. Lëtzge(n) ≡; libroc = mask. Weste, Gilet (kabátek, vesta); ~ surm. libroc, RG libroc; < ze schw. Liibrock (pánský redingot, frak); 58
lift = surs., eng. mask. Lift, Skilift (dráha, vlek); ~ RG lift; < z něm. Lift ≡; limita = fem. Grenzei, Schranke (hranice, bariéra); < ze schw. Limite(n), popř. it. limite ≡; lịsmer = surs., eng. mask. Pullover (svetr); < ze schw. Lismer ≡; loiạl = eng. adj. loyal (loajálnì, oddaný); ~ RG loiạl; < ze schw. lojaal ≡; loṣchar = itr. übernachten (přenocovat), tranz. beherbergen (poskytnout nocleh); ~ RG lọschar (-escha); < ze schw. loschiere(n) ≡ loṣchi = mask. Unterkunft, Logis (ubytovánì); < ze schw. Loschii ≡; luc(ca) = adj. locker, lose, schlaff (volné); ~ surm. luc(ca), suts. luc, RG luc(ca); < ze schw. lugg ≡; lucca = fem. Lücke (skulina); ~ surm. locca; < ze schw. Lucke(n) ≡; lucerna = fem. Luzerne (vojtěška); ~ surm. lucerna, RG lucerna; < z něm. Luzerne; luft = mask. Wind (vìtr); ~ surm. loft, suts. luft; < ze schw. Luft (vzduch); lulli = mask. Schnuller (dudlìk, šidìtko); ~ grisch. luli, RG lulli; < ze schw. Luller, popř. Lulli ≡; lumpa = fem. Lappen (hadr), Staubtuch (prachovka); ~ surm. lompa; 59
< ze schw. Lumpe(n) ≡; lumparịas = surs., eng. fem. pl. Dummheiten, Streiche (hloupost); ~ surm. lomparẹias, suts. lumparẹias, RG lumparịas; < ze schw. Lumpereie(n) ≡; luna = fem. Laune, Stimmung (nálada); ~ grisch. luna, RG luna; < ze schw. Luune(n) ≡; mag·net = mask. Magnet (magnet); < z něm. Magnet; maioran = mask. Majoran (majoránka); < z něm. Majoran; maioritad = fem. (pl.) Mehrheit (většina); ~ surm. maioritad, RG maioritad; < z něm. Majorität, popř. it. maggiorità ≡; mạis = mask. Bund, Bündel (svazek, svazeček); < ze schw. Mais ≡; malẹzia = fem. Boshaftigkeit, Hinterlist (jìzlivost, lest); ~ grisch. maletzga, suts. ~ malẹzia, RG malịzia; < z it. malizia ≡; malusti = suts. adj. schmutzig, unrein (špinavý. nečistý); < ze schw. u(n)lustig (nepřìjemný); malva = suts. fem. Malve (sléz); ~ RG malva; < ze schw. Malve(n) ≡; mandarina = fem. Mandarine (mandarinka); ~ surm. mandarina, RG mandarina; < z něm. Mandarine, popř. it. mandarino ≡; mạndel = mask. Mandel (krčnì mandle); ~ surm. mạndel, RG mạndel; < ze schw. Mandle(n) ≡; mandla = fem. Rachenmandel (nosnì mandle); 60
< ze schw. Mandle(n) ≡; mangola = fem. Baumwolle (bavlna); ~ grisch. mangola, RG mangola; < z něm. Baumwolle; mangold = mask. Mangold (cvikla); ~ suts. mangieult; < z něm. Mangold; manịera = fem. Art, Weise (způsob); ~ grisch. manịera, RG manịera; < z něm. Maniere(n), popř. it. maniera ≡; manipular = eng. tranz. hantieren (manipulovat, zacházet s); ~ surm. manipular (-escha), RG manipular (-escha); < z něm. manipulieren, it. manipolare, popř. fr. manipuler ≡; mạntel = mask. Mantel (kabát); ~ surm. mạntel, RG mạntel; < z něm. Mantel; marca = fem. Kennzeichnen (označenì), Zeichnen (kreslenì), Marke, Briefmarke (poštovnì známka); ~ surm. martga ~ marca, suts. marca, RG marca; < z něm. Marke, popř. it. marca ≡; marcar = eng. tranz. bezeichnen, markieren (vyznačit, označit); ~ surm. martger ~ marcar (-escha), suts. marcar, RG marcar; < z něm. markieren, it. marcare, popř. fr. marquer ≡; margarita = fem. Wucherblume (kopretina); ~ grisch. margarita, RG margaritta; < z něm. Margerite, popř. it. margherita ≡; marịghel = mask. Rudel, Meute (stádo, smečka), Knäuel (klubko), Büschel (chomáš, svazek); < ze schw. Brägel (množstvì); marsch = mask. Marsch (pochod, pěšì túra); < z něm. Marsch ≡; marschar = itr. schreiten (kráčet), marschieren (pochodovat); ~ grisch. marschar, RG marschar; < z něm. marschieren;
61
mạṣcher = mask. Maserung (žilkovánì dřeva); < z bdt. Mäscher ≡; maschina = fem. Maschine (stroj), Traktor (traktor); ~ surm. maschina, suts. maschegna ~ maschina, RG maschina; < z něm. Maschine ≡; mazzacrar = tranz. abschlachten, massakrieren (zabìjet, zmasakrovat); ~ surm. mazzacrar, suts. mazacrar, RG mazzacrar; < z něm. massakrieren, it. massacrare, popř. fr. massacrer ≡; mecạniker = eng. mask. Mechaniker (mechanik); ~ surm. mecạnicher, suts. mecạnicer; < z něm. Mechaniker; mecta = adv. ziemlich (dost); < ze schw. mächti(g) (velký); mẹini = mask. Meinung, Ansicht (mìněnì, názor); ~ surm. mẹini, suts. meni; < ze schw. Meinig ≡; mẹister = mask. Lehrmeister, Meister (učitel, mistr); ~ grisch. mẹister, RG mạister; < ze schw. Meister (učitel); melti = adj. feucht (vlhký), mild (mìrný, shovìvavý); < ze schw. milt ≡; meltra = eng. fem. Milcheimer (dìžka na mléko); ~ surm. miọutra; < ze schw. Melchtere(n) (dojačka); menstruaziụn = fem. Regel, Menstruation (menstruace); ~ RG menstruaziụn; < z něm. Menstruation ≡; mẹrṣchel = suts. mask. Mörser (hmoždìř); < ze schw. Mörschel, Mörscher; mertg = surm. mask. Kennzeichen, Merkmal (poznávacì znamenì, vlastnost), Art (chovánì), Getue (okázalé chovánì); < ze schw. Merk (pozornost); 62
mesch = mask. (arch.) Messing (mosaz); ~ grisch. mesch, RG mesch; < ze schw. Mösch ≡; mezca = eng. fem. Metzgerei (řeznictvì); ~ surm. meztga, suts. meztga ~ mẹzia, RG meztga; < ze schw. Metzg ≡; mẹzcher = mask. Metzger (řeznìk); ~ suts. mẹztger; < ze schw. Metzger ≡; millermọler = vmü. mask. Schmetterling (motýl); < z tir. Millęermolęr ≡; minim = adj. klein (malý), minimal (minimálnì); < ze schw. minim, popř. fr. minime ≡; minịster = eng. mask. (arch.) Pfarrer (farář); ~ surm. manịster; < z něm. Minister (služebnìk); ministrar = itr. ministrieren (ministrovat); ~ RG ministrar (-escha); < z něm. ministrieren; minoren(na) = eng. adj. minderjährig (nezletilý); ~ surm. minoren(na), suts. minoren, RG minoren(na); < z něm. minorenn, popř. it. minorenne; minoritad = fem. (pl.) Minderheit, Minorität (menšina, minorita); ~ grisch. minoritad, RG minoritad; < z něm. Minorität; mischlos = mask. Vorhängeschloss (visacì zámek); ~ surm. mischles ~mischlịas ~ mischlos, suts. marschloss, RG marschlos ~ maschlos; < ze shn. malsloz, popř. schw. Marschloss ≡; miṣeron = mask. Majoran (majoránka); ~ surm. maṣaron, suts. maṣarom, RG miṣeron; < ze schw. Maseroo(n) ≡; miṣes = mask. Maiensäss; 63
< ze schw. Maie(n)säass ≡; moda = fem. Mode (móda), Art, Weise (způsob); < z něm. Mode, popř. it. moda (móda); mọdel = mask. Form, Hohlform (forma); ~ grisch. mọdel; < ze schw. Moodel ≡; monoton = adj. eintönig (fádnì, jednotvárný); ~ RG monoton; < z něm. monoton; montar = eng. tranz. montieren (montovat); ~ suts. montar (-escha), RG montar (-escha); < z něm. montieren; muc = jemandem nicht leiden mögen; ~ grisch. muc; < ze schw. Mugg (komár); mucs: = kein Wort sagen (nic neřìkat); ~ surm. betga far mucs, suts. betg far mucs; < ze schw. mux; mument = mask. Augenblick, Moment (okamžik, moment), Zeitpunkt (doba, chvìle); ~ surm. mument, suts. mumạint, RG mument; < z něm. Moment, popř. it. momento; mung·lar = eng. itr. sollen, müssen (muset), tranz. brauchen, notwendig haben (potřebovat); ~ surm. mang·lar, suts. mang·lar (màng·la), RG mang·lar; < ze schw. mangle(n) ≡; mụoder = mask. Mieder, Korsett (živůtek); ~ surm. mụder ~ mụoder, suts. mụader; < ze shn. muoder ≡; mụoma = fem. Leckermaul (mlsná pusa); ~ suts. mụama; < ze schw. Mueme(n) (lichotnice); mụoṣa = fem. Mus, Brei (kaše); < ze schw. Mues ≡;
64
muọt = mask. Alpenbärwurz; < ze schw. Mutte(n) ≡; muọti(a) = adj. übermuttig, mutwillig (svévolný); < ze schw. muetig ≡, popř. tir. muetig (zlomyslný); mụrchel = mask. kurzer Blockbalken; < z bdt. Murgge(n) ≡; mụscal = mask. Muskel (sval); ~ surm. mụscal, suts. fem. muscla, RG mask. mụscul; < z něm. Muskel, popř. it. muscolo ≡; mụster = fem. Muster, Probe (vzot, vzorek); ~ surm. mọster, suts. mustra, RG mụster; < ze schw., popř. něm. Muster; mustra = fem. Musterung (prohlédnutì), Aushebung (vyhloubenì); ~ surm. mostra, RG mustra; < ze schw. Muster, Musteri(n)g ≡; mutsch = eng. mask. Trotzkopf (paličák), Ochse (vůl); ~ grisch. mutsch; < ze schw. Mutsch, popř. tir. Motsch (paličák); narr = adj. närrisch, verrückt, wahnsinnig (bláznivý, pomatený, šìlený); mask./fem. Verrückter, Verrückte (blázen); ~ grisch. nar, RG nar(ra); < ze schw. Narr; naschịer = mask. pl. Nachttopf (nočnìk); ~ grisch. naschịer; < ze schw. Nachtg(e)schir(r) ≡; nẹghel = mask. Gewürznelke (hřebìček); ~ surm. nẹgel, suts. nẹghel, RG nẹghel; < ze schw. Nägeli ≡; neg·la = fem. Nelke (karafiát); ~ surm. gneg·la, suts. neg·la, RG neg·la; < ze schw. Nägeli; nẹher = adj. schwach (slabý); 65
< ze schw. nüechter; nẹsser = suts. mask. Schaf (ovce); < z něm. Nösser; netsch = mask. Borstgras (štětinová tráva); < ze schw. Nätsch ≡; nez = mask. Nutzen (užitek); ~ grisch. nez, RG niz; < ze shn. nu(t)z ≡; niclạin(a) = mask./fem. Enkel, Enkelin (vnuk, vnučka); < z tir. Enichlein ≡; Niculạus = mask. St. Nikolaus (Mikuláš); < z něm. Nikolaus; nịehter = adj. nüchtern (střìzlivý, chladný); ~ grisch. nịehter; < ze schw. nüechter ≡ nitta = fem. Nagel, Dachnagel (nehet); < z něm. Niet, popř. schw. Niete(n); nord = mask. Norden (sever); < z něm. Nord(en), popř. it., fr. nord; not: = etwas begehren, verlangen (prahnou po něčem, vyžadovat); ~ surm. far not ad ensatgị; < ze schw. Noot (nezbytnost); nụdels = mask. pl.nụdlas, fem. pl. Nudeln (nudle); < ze schw. Nudle(n); oberkẹit = mask. (arch.) Obrigkeit (vrchnost); ~ surm. oberkẹit; < ze schw. Oberkeit; ọbstal = mask. (arch.) Klauenpflegestand (péče o kopyta – u skotu) ~ surm. Abstal; suts. ocstal; RG abstal; < ze schw. Notstall ≡;
66
ọder = konj. oder (nebo); < z schw. popř. tir. oder; offa = eng. fem. Hopfen (chmel); ~ surm. offa; < ze schw. Hopfe(n); offerir = tranz. anbieten (nabìzet); refl. sich anerbieten (nabìdnout, propůjčit se); ~ surm. offerẹir (-escha); RG offrir; < z schw. offerieren, popř. it. offrire ≡; offerta = surs., eng. fem. Angebot, Kostenvoranschlag (nabìdka, odhad nákladů); ~ surm. offerta; suts. oferta; RG offerta; < z něm. Offerte ≡, popř. it. offerta; officịer = mask. Offizier (důstojnìk); ~ surm. ufficịer; RG uffizịer; < z něm. Offizier; ọller = eng. mask. Ochse (vůl); < z tir. Hoaler; onza = fem. (arch.) Unze (unce – váhová jednotka); ~ surm. onza; < ze schw. Unze(n) ≡; oranṣcha = fem. Orange (pomeranč, oranžová barva) ~ surm. oranṣcha; suts. orànṣcha (srov. pumarànza); RG oranṣcha; < ze schw. Orange(n), popř. it. arancia ≡; organiṣar = surs., eng. tranz. organisieren, veranstalten (organizovat, uspořádat); ~ C organiṣar; RG organiṣar (-escha); < z něm. organisieren, popř. fr. organiser ≡; ost = mask. Osten (východ); < ze schw. popř. Ost, Osten; pacanẹgal = eng. mask. Nagel (hřebìk, nehet); ~ suts. capanẹghel; < ze schw. Chappe(n)nagel cun cappanegals; palissạdas = fem. pl. Pfahlbauten (kůlna); ~ surm. palissạdas, RG palissạdas; 67
< z něm. Palisade, popř. fr. palissade (Pfahlwerk); pantofla = fem. Hausschuch (bačkora); < ze schw. Bantóffel (bačkora), popř. it. pantofola; papla = fem. Pappel (sléz); ~ grisch. papla, RG papla; < z něm. Pappel ≡; paraliṣa = fem. Lähmung (obrna, ochrnutì); < z něm. Paralyse ≡; parcar = tranz. parken (parkovat); ~ surm. parcar, suts. parcar (-escha), RG parcar (-escha); < z něm. parken, popř. schw. parkieren; parfịnchel = mask. Fink, Buchfink (pěnkava); ~ surm. parfịnchel, suts. parfịncel; < z něm. Buchfink (pěnkava); paziẹnt = mask. Patient (pacient); ~ grisch. paztgạint, suts. ~ paziạint, RG paziẹnt; < z něm. Patient, popř. it. paziente ≡; pec = mask. Bäcker (pekař); < ze schw., popř. tir. Beck, Becker; pedel = mask. Abwart, Schulabwart (domovnìk, školnìk), Hausmeister (domovnìk); < z něm. Pedell; pelerina = fem. Pelerine (pláštěnka); ~ surm. pelerina, suts. pelaregna, RG pelerina; < z něm. Pelerine ≡; pella = fem. Pille (prášek); ~ surm. pilla, RG pirla; < z něm. Pille, popř. it. pillola ≡; penṣiunar = eng. tranz. pensionieren, in den Ruhestand versetzen (dát do důchodu, poslat na odpočinek); ~ suts. penṣiunar (-escha)¸RG penṣiunar (-escha); < z něm. pensionieren ≡; penta = fem. Kneipe, Pinte (hospoda); 68
~ surm. pinta, suts. penta, RG pinta; < ze schw. Pinte(n) ≡ pẹntel = mask. Bündel (balìk, svazek), Hausrat, Sack und Pack (domácì nářadì); ~ grisch. pẹntel; < z bdt. Püntel ≡; periọda = fem. Periode (perioda, cyklus), Regel, Menstruation (menstruace); ~ suts. periọda, RG periọda; < z něm. Periode; pèrla = fem. Perle (perla); ~ surm. perla, suts. pearla, RG perla; < z něm. Perle; perspectiv = mask. Feldstecher, Fernrohr (triedr, dalekohled); ~ surm. perspectiv, RG perspectiv; < ze schw. Pesrpektiiv/Perspektiivrohr ≡; pẹssas = eng. fem. pl. Mangold (mangolt); < z tir. Biessen, Piessen (bìlý mangolt); pesta = fem. Pest (mor); < z něm. Pest; pẹter = adj. bitter, herb (hořký, trpký); ~ grisch. pẹter (petra), RG pịter (pitra); < z něm. bitter; petsch = mask. Schmutz (špìna); ~ surm. petsch, suts. patsch; < z bdt. Pätsch (hmota z těsta); petschịer = mask. Petschaft, Siegelring (pečetidlo, pečetidlo); ~ surm. pitschịer, suts. patschịer ~ pitschịer, bitschịer, RG petschịer; < z něm. Petschier ≡; pịer = mask. Bier (pivo); ~ grisch. pịer; < z bav., alem. Bier ≡; pietigot = mask. Lebewohl (rozloučenì); ~ surm. pitigot, suts. pietigot; < ze schw. b´hüet Di Gott ≡; 69
pịnter = eng. mask. Küfer (bednář); < z tir. Pinter ≡; pinzar = tranz. beschneiden (ořezávat - stromy); < z něm. pinzieren; pit = adv. ganz still sein (být v klidu), sich nicht regen (nehýbat se); < z tir. pittę; plan = mask. Plan (plán, osnova), Absicht, Vorhaben (záměr, úmysl); ~ surm. plan, suts. plàn, RG plan; < z něm. Plan; plạster = mask. Pflaster, Heftpflaster (náplast); ~ surm. plạster, suts, flạster, RG plạster; < ze schw. Pflaster, popř. tir. Pflóštr ≡; plat = mask. Sägeblatt (kotouč pily); ~ suts. plat, RG plat da la rẹṣgia; < z něm. Blatt; plumbar = tranz. plombieren (plombovat); ~ surm. plombar (-escha), suts. plumbarr (-escha), RG plumbar; < z něm. plombieren; plụnder = mask. Plunder, Kram (veteš, haraburdì); ~ RG plunder; < ze schw., popř. tir. Plunder ≡; pneu = mask. Pneu, Reifen (pneumatika); ~ RG pneu; < ze schw. Pnöö ≡; portret = eng. mask. Portrait (portrét), Bild, Gemälde (obraz, malba); ~ RG purtret; < z něm. Portrait, popř. fr. portrait; posta = fem. Post (pošta); < z něm. Post, popř. it. posta ≡; port = mask. Tragbahre (nosìtka), Totbahre (máry); ~ suts. bor; < z aschw. Bọr ≡; 70
pot = mask. Briefträger, Postbote (listonoš); ~ grisch. pot, RG pot; < ze schw. Bott (posel); preṣa = fem. Prise (kořist); ~ grisch, preṣa, RG preṣa; < ze schw. Brise(n), Prese(n) ≡; pretenṣiụs = adj. anspruchsvoll (náročný); ~ surm. pretenṣiọus (-ṣa), suts. pratenziụs (-ṣa), RG pretenṣiụs (-ṣa); < z něm. prätentiös, popř. it. pretenzioso, pretensioso ≡; prịntgas = anstossen (zakopnout, narazit); ~ surm. prẹntgas, suts. prẹngias, RG far prịntgas; < z něm. ich bring dir´s, popř. schw. i(ch) bring(en) der´s; producir = tranz. erzeugen, herstellen, produzieren (vyrobit, vytvořit, vyprodukovat); ~ surm. produtgịer (-escha), suts. produtgẹar ~ produzir (-escha), RG producir (-escha); < z něm. produzieren ≡; product = mask. Erzeugnis, Produkt (výrobek, produkt); ~ suts. product, RG product; < z něm. Produkt; profẹsser = mask. (fem.) Professor, Professorin (profesor, profesorka), Lehrer, Lehrerin (učitel, učitelka); < z něm. Professor; project = mask. Projekt, Entwurf (návrh, nákres), Absicht, Vorhaben (záměr, úmysl); ~ grisch. project, RG project; < z něm. Projekt, popř. it. progetto ≡; pruọder = mask. (fem.) Kamerad, Kameradin (kamarád, kamarádka), guter Kerl (dobrý chlap); < ze schw. Brueder, popř. tir. Pru(e)der; pruzza = eng. fem. Gaul (herka, kobyla), Kuh (kráva), Klapperkiste, Rosthaufen (rachotina – auto, stroj); < z tir. Prouz´n (zweirädriger Schleifwagen); pumaranza = fem. Orange (pomeranč); ~ surm. pomeranza, suts. pumarànza; < ze schw. Pummeranz, Pummeranze(n) ≡; pumpa = fem. Pumpe (pumpa, čerpadlo); ~ suts. pumpa, RG pumpa; 71
< z něm. Pumpe; punạchel = mask. Eisenklammer (železná svorka); < z něm. Bundhaken, popř. schw. Bundhoogge(n); punctar = tranz. bewerten (ocenit, hodnotit); ~ grisch punctar (-escha), RG punctar (-escha); < z něm. punktieren; puntga = fem. Meissel (dláto); ~ grisch. puntga, RG puntga; < ze shn. punze ≡; pur(a) = eng. mask. (fem.) Bauer, Bäuerin (hospodář, hospodářka), Landwirt, Landwirtin (agronom); ~ surm. pour(a), suts. pur(a), RG pur(a); < ze schw. Puur ≡, popř. tir. Paur ≡; pur = adj. rein, echt (ryzì. nefalšovaný); ~ surm. pur, RG pur; < z něm. pur, popř. it. pür ≡; pụschel = mask. Büschel (trs), Strauss (kytice), Wisch (povřìslo); ~ grisch. pụschel, RG pụschel; < ze schw. Puschel, pl. Püschel; pustar = tranz. bestellen, kommen lassen (objednat); ~ grisch. pustar (posta), RG empustar (emposta); < ze schw. poste(n) (dělat pochůzky); putla = eng. fem. Moorbeere; < z bdt. Budle(n) ≡; pütra = eng. fem. tragbares Fässchen (přenosný soudek); < z tir. Pitra ≡; putsch = eng. mask., fem. Hausschuh (bačkora); < z tir. Pǫtsch´n, Hauspǫtsch´n ≡; puzagạgal = vmü. mask. Purzelbaum (kotrmelec); < z tir. Burzegagl ≡; puzpan = eng. mask. Buchsbaum (zimostráz); < z tir. Buksbam ≡; 72
quạc = mask. Rabe, Kolkrabe (havran, krkavec); ~ suts. quạc; RG quạc; < ze schw. Gwagg ≡; qualitad = fem. Qualität, Sorte (kvalita, jakostnì třìda) ~ surm. calitad; RG qualitad; < z něm. Qualität, popř. it. qualità ≡; quantitad = fem. Quantität, Menge, Anzahl (kvantita, množstvì) ~ surm. quantitad (cantitad); RG quantitad; < z něm. Quantität, popř. it. quantità ≡; quẹrcli = mask. Schoppen (doušek, sklenička, žejdlìk); < ze schw. Quärtli (Viertel), Quart; rạcher = mask. (fem.) Geizhals, Knauser (lakomec, skrblìk); ~ surm. rạcher (racra), RG rạcher; < ze schw. Ragger (držgrešle); rạis = mask. Ansammlung, Wucherung (hromaděnì, bujenì), Fundstelle (naleziště); < ze schw. Chreis (kružnice, kruh); rama = Rahmen, Einfassung (rám, zasazenì); ~ suts. rama; < ze schw. Rahmne(n); rams = zugrunde gehen, verenden (pojìt, zdechnout); ~ RG rams; < ze schw. Rams (druh karetnì hry); randa = fem. Rande (rande); ~ suts. randa; < ze schw. Rande(n); ranụnchel = eng. mask. Hahnenfuss (pryskyřnìk); ~ suts. ranùncel, RG ranụnchel; < z něm. Ranunkel; rap = mask. Rappen (vranìci); < ze schw. Rapp, Rappe(n) ≡; rappar = eng. tranz. reiben (otřìt, vytřìt, vyleštit); ~ surm. rapar; 73
< ze schw. rappe(n) ≡; rapportar = (i)tranz. berichten, Bericht erstatten (podat zprávu); ~ RG rapportar; < z něm. rapportieren ≡, it. rapportare, popř. fr. rapporter; rassa = fem. Rock (kabát), Talar (talár); < ze shn. arras, arrasz (lehká vlněná tkanina); rạuer = mask. Afterklaue (paspárek), Knöchel (kotnìk); < ze schw. Chrau(w)er, Chräu(w)el (dráp), popř. Chlauwe(n) (dráp); reạl = eng. adj. echt, wirklich, real (pravý, skutečný, reálný); ~ suts. reạl, RG reạl; < z něm. real (pravý), popř. it. reale ≡; realiṣar = eng. tranz. realisieren, verwirklichen, ausführen (zrealizovat, uskutečnit, vykonat); ~ grisch. realiṣar (-escha), RG realiṣar (-escha); < z něm. realisieren, it. realizzare, popř. fr. réaliser; recli = adj. ehrlich (poctivý, čestný), redlich, anständig (spořádaný, slušný); ~ grisch. recli (rẹclia); < ze schw. redli ≡, popř. něm. redlich; recụorer = itr. Beschwerde erheben, appellieren (apelovat, podat stìžnost); ~ surm. recọrrer (recurrign), suts. recụrer, RG recụrrer; < něm. rekurrieren ≡; recụors = eng. mask. Beschwerde, Klage, Einspruch (stěžovánì, bědovánì, námitka); ~ suts. recurs, RG recurs; < z něm. Rekurs, popř. it. ricorso ≡; reducir = tranz. verringern, reduzieren (zmenšit, ztredukovat); ~ surm. redutgịer (-escha), suts. redutgẹar (-escha), RG reducir (-escha); < z něm. reduzieren, popř. it. rudurre ≡; rẹffel = mask. Flachskamm (plochý hřeben), Heidelbeer- (borůvka); < z ostschw. Reff (plochý hřeben); refla = fem. Bande (tlupa, banda), Pack, Gesindel (holota, lůza); ~ suts. refla; < ze schw. Riffel (zlobivý, neposlušný);
74
refuṣar = tranz. abweisen, abschlagen (odbýt), verweigern (odepřìt); ~ grisch. refuṣar (-escha), RG refuṣar (-escha); < z něm. refüsieren, popř. fr. refuser ≡; regịster = mask. Verzeichnis (seznam, soupis); ~ surm. regịster, RG regịster; < z něm. Register, popř. it. registro; reg·la = fem. Regel (perioda), Menstruation (menstruace); < z schw. Regle(n), it. regola, popř. fr. règle (perioda); reg·lar = tranz. regulieren, ordnen, regeln (regulovat, uspořádat, řìdit); ~ surm. reg·lar (-escha), suts. reg·lar, RG reg·lar; < ze schw. regle(n); regular = eng. adj. regelmässig, gleichmässig (pravidelný, stejnoměrný); ~ surm. regular, RG regular; < z něm. regular, popř. it. regolare ≡; reh = adj. reich, vermögend (bohatý, majetný); ~ surm. retg, suts. reh, RG ritg; < ze schw. riich, popř. it. ricco ≡; rẹitla = mask. Knebel (roubìk), Querholz, Riegel (přìčka); ~ surm. rẹitel; < ze shn. reidel (klacek, kyj); remiṣa = fem. Abstellraum (komora), Schuppen (kůlna); ~ grisch. remiṣa, RG remisa; < ze schw. Rémiis(e) ≡; rẹmpia = fem. Weiche (bok), Lende (bedra); < ze schw. Lämpe(n) (lalok); rempli = mask. Geizhals (lakomec); < ze schw. Grämp(l)er (drobný obchodnìk, vetešnìk); rensch = mask. Gulden (holandský zlatý - měna); ~ surm. ransch, suts. rạinsch, RG rentsch; < ze schw. rinsch (rýnský) reparar = eng. tranz. beheben, reparieren, wiederherstellen (opravit, obnovit); ~ surm. reparar (reparescha), suts. reparar, RG reparar (reparescha); 75
< z něm. reparieren, it. riparare, popř. fr. réparer ≡; representar = tranz. vertreten, darstellen (představit, představovat); ~ surm. repreṣchantar (-ạinta), suts. rapreṣchantar (-ạinta), RG repreṣchentar; < z něm. repräsentieren, it. rappresentare, popř. fr. représenter; reps = mask. Krebs (korýš, rak), Krebskrankheit (rakovina); ~ surm. creps; < ze schw. Chreps ≡; res = mask. Spitzensaum (lem krajky); ~ surm. cres, suts. hres; < ze schw. Chrös (krčnì ortéza); résta = fem. Feinfaser, Reiste (jemné vlákno – ze lnu nebo konopì); ~ surm. resta, RG resta; < ze schw. Riiste(n) (chomáč lnu); resti = mask. Wäsche (prádlo), Leibwäsche (spodnì prádlo); ~ grisch. resti, RG resti; < ze schw. Rüsti(n)g (rytìřské brněnì); resultar = eng. itr. hervorgehen, sich ergeben, resultieren (vznikat, vzejìt); ~ RG resultar; < z něm. resultieren, it. risultare, popř. fr. résulter ≡; resultat = mask. Ergebnis (výsledek – např. jednánì); ~ RG resultat; < z něm. Resultat, it. risultato, popř. fr. résultat ≡; retscha = fem. Reihe, Folge, Zeile (řada); ~ grisch. retscha, RG retscha; < ze schw. Rieschel(l)e(n) (řada); rẹufla = fem. Heuloch, Streuloch; ~ suts. rạufla ~ rofla; < z wals. Rauffele(n) ≡; reussir = itr. gelingen, glücken (podařit se, poštěstit se); ~ surm. reuschẹir (-escha), RG reussir (-escha); < z něm. reüssieren, popř. it. riuscire ≡; revoltar = itr. revoltieren (protestovat, bouřit se), rebellieren, sich auflehnen (rebelovat, vzepřìt se); ~ RG revoltar (-escha); 76
< z něm. itr. revoltieren, popř. it. refl. rivoltarsi ≡; rida = fem. Kreide (křìda); ~ surm. crẹida, suts. rida ~ hrida, RG crida; < ze schw. Chriide, popř. tir. Graide ≡; rịebla = fem. Karotte (karotka); ~ suts. rịebla; < ze schw. Rüebli, popř. tir. Rieble ≡; rịel = eng. mask. Riegel (závora, zástrčka); ~ grisch. rẹiel; < ze schw. Rigel, popř. tir. Rîgl; rigurus = adj. streng, hart (přìsný, tvrdý), unerbittlich (neoblomný); ~ RG rigurus (-ṣa); < z něm. rigoros, popř. it. rigoroso ≡; rin = mask. Ring, Kreis (kruh, kružnice); ~ grisch. rentg, RG rintg; < ze schw. Ring; rincla = eng. fem. Ring, Eisenring (kruh, železný kruh); < ze schw. Ringel (malý kroužek); rintga = fem. Ohrring (náušnice); ~ suts. rentga, RG rintga (d´urẹglia); < ze schw. Ringge(n) ≡; ris = mask. Reis (rýže); ~ surm. rẹis, suts. ris, RG ris; < ze schw. Riis, popř. it. riso; riṣar = surm. tranz. reizen, aufwiegeln (provokovat, navádět); < ze schw. uufreise(n) ≡; risch = eng. mask. Holzriese (); < z tir. Ris(e), popř. bdt. Risi ≡; rischa = fem. Reuse (rybářská vrš); ~ suts. rischla ~ reschla; < ze schw. Rüüsche(n) ≡;
77
rischit = mask. Richtscheit (zednické pravìtko); < ze schw. Richtschiit ≡; rischla = eng. fem. Streifen, Reihe (pás, řada); < ze schw. Rieschel(l)e(n) (řada) risplị = mask. (pl.) Bleistift (tužka); ~ grisch. ris·plẹi, suts. ~ ris·plign, RG ris·pli; < ze schw. Riss-Bli, popř. tir. Rais-Blai; ritscharọlas = fem. pl. Räderwerk (soukolì); ~ surm. ritschirọlas ( < ze schw. Litze(n)-Rolle(n); riz = mask. Rizinus (ricìn); ~ RG riz; < ze schw. Riz(in)öl (Trun), popř. oit. rìĝen ≡; rịzzer = mask. Kreuzer (křižnìk); ~ surm. crẹzer, RG crịzer; < ze schw. Chrüüzer ≡; robi = mask. Hausrat, Plunder (haraburdì); ~ grisch. robi; < ze schw. Robi; rol = mask. Rohr, Röhre (roura); ~ suts. rol ~ ror; < z něm. Rohr; rol = eng. mask. Schelle (sponka, třmen); < z tir. Rollę (umělý pramìnek vlasů); rom = eng. mask. Rahmen (rám); ~ grisch. rom, RG rom; < ze schw. Rahme(n); rona = fem. Rande (rande); ~ suts. rona, RG rona; < ze schw., tir. Rahne (červená řepa); ronza = fem. Untersatz (podložka); < ze schw. Chranz (kruhová čelenka); 78
rucla = fem. Kugel (koule); < ze schw. Chrugel ≡, popř. Chugel ≡; rufinạu = adj. gerissen, durchtrieben, verschlagen (prohnaný, vychytralý); ~ grisch. rafinọ (-ada), RG raffinà (-ada) (rafinovaný, promyšlený); < z něm. raffiniert, popř. it. raffinato ≡; ruh = adj. rauh, grob (drsný, hrubý); ~ surm. roc, suts. ruh; < ze schw. ruuch ≡; ruinar = eng. tranz. beschädigen, verderben (poškodit, zkazit); ~ suts. ruinar (ruẹgna), RG ruinar; < z něm. ruinieren, it. rovinare, popř. fr. ruiner ≡; rullar = tranz. rollen, wickeln (srolovat, svinout); ~ suts. rular, RG rullar (rolla); < z něm. rollen, popř. schw. rolle(n) ≡; rumir = eng. tranz. räumen, wegräumen (odklidit); ~ suts. rumir (-escha), RG rumir (-escha); < ze shn. rumen ≡; rụog = mask. Krug (džbán), Topf (hrnec); ~ surm. crug, suts. hrụac ~ hrụi; < ze schw. Chrueg ≡; sạbel = mask. Säbel (šavle); < ze schw. Sabel ≡; sacristịa = fem. Sakristei (sakristie); ~ RG sacristịa; < z něm. Sakristei, popř. it. sacrestia ≡; safrạuna = mask. Safran (šafrán); ~ surm. safran, suts. safràna, RG mask. safran; < z něm. Safran, popř. it. zafferano ≡; sại = mask. Docht (knot); < z tir. Zâche ≡; sạih = mask. Unsinn, Mist (hloupost, nerozum); < ze schw. Saich (moč); 79
salamạnder = mask. Salamander, Alpensalamander (mlok, alpský mlok); ~ RG salamạnder; < z něm. Salamander; salm = mask. Salm, Lachs (losos); < z něm. Salm; ṣblach = adj. blass, bleich (bledý, pobledlý); ~ surm. ṣblatg, suts. ṣbleh, RG ṣblatg; < ze schw. bleich ≡; scapulịer = mask. (pl.) Skapulier (škapulìř), Schultertuch (šátek); ~ surm. scapulịer, RG scapulịer; < z něm. Skapulier; scarnuz = mask. Papiersack, Tüte (papìrový pytel, sáček); ~ surm. scarnoz, suts. scarnuz, RG stgarnuz; < z tir. Skarnuz, popř. Skarnizel, Starnizel ≡; scarteca = fem. Wälzer (bichle), Schmöker (brak, škvár); < z něm. Scharteke ≡; schabịert = suts. mask. Scheusal, Fratze (nestvůra, obluda), Gespenst (přìzrak, strašidlo); < z bdt. Tschappert (kabát s kapucou); ṣchagl = mask. Zugscheit (rozpor); < z tir. Schaitl (štěpina); schạider = eng. mask. Scheissdreck (výkaly); < ze shn. schiter (tenký, hubený); schạita = fem. Eisenkeil; < ze schw. Scheide(n) ≡; schạmper = adj. schäbig, erbärmlich (bìdný, žalostný), bedauernswert (politovánìhodný); < ze schw. schamper (škodlivý); schanza = fem. Chance (šance); ~ surm. schanza, suts. schànza, RG schanza; < z něm., schw. Chance; s-chartatsch = mask. Kardätsche (hrubý kartáč); 80
~ surm. ṣgartatsch, suts. scartatsch ~ ṣgartatsch, cartatsch; < ze schw. Kartätsche(n) ≡; schelb = adj. windschief (mimoběžný); ~ surm. schelb, suts. schelp; < z bdt. schälb ≡; schẹller = eng. mask. Schäleisen (loupačka); ~ surm. schẹller; < ze schw., popř. tir. Scheller ≡; schelter = eng. mask. Baugerüst, Lehrgerüst (lešenì, šablonové bedněnì); < z tir. Schelti (dřevo); schẹmmel = mask. Schimmel (bělouš, šiml) ~ surm. schịmmel, suts. schẹmel; < z něm., popř. schw. Schimmel; ṣchenar = tranz. belästigen, stören (obtěžovat, narušovat), refl. sich genieren, gehemmt sein (být obtěžován, být bržděň); ~ suts. ṣchanar (-escha), RG ṣchenar; < ze schw. scheniere(n); ṣcher = mask. grosser Alpstall; ~ grisch. ṣcher; < z bdt. Schere(n) ≡; ṣchetta = fem. Speckseite (krytinová deska z lepenice); ~ surm. iṣchetta, suts. iṣcheta, RG iṣchetta; < ze schw. (Speck-) Siite(n) ≡; schiba = fem. Scheibe (disk), Schiessscheibe (terč na střìlenì); ~ surm. tscheba ~ scheba, suts. schiba, RG schiba; < ze schw. Schiibe(n), popř. tir. Schaibn ≡; schicanar = eng. tranz. plagen, schikanieren (soužit, týrat); ~ grisch. schicanar, RG schicanar; < z něm. schikanieren; schịeber = eng. mask. Sensenstiel (kosiště); ~ surm. tschẹber ~ schẹber, suts. schịeber ~ schịever; < z bdt. Schieber ≡, popř. tir. Schięwer ≡; schina = fem. Schiene (kolejnice); 81
< ze schw., popř. tir. Schiene(n); schintla = eng. fem. Schindel (šindel); ~ grisch. schendla; < ze schw. Schindle(n); schiranc = eng. mask. Strassensperre (zátaras); < z tir. Schrǫnk ≡; schlaga = surm. fem. Riegel (zástrčka); < ze schw. Schlag (dveře, záklopka); schlagar = tranz. schlagen (bìt); ~ surm. schlagar; < z něm. schlagen; schlạmper = mask. unordentlich, unzuverlässiger Mensch (nepořádná, nespolehlivá osoba); ~ suts. ~ schlampạmper; < z něm. Schlamper ≡; schlappa = fem. Haube (kapota, kryt); ~ surm. schlappa, suts. schlapa, RG schlappa; < fem. Haube (); schledra = fem. grobes, krautiges Gras (hrubá tráva); < z bdt. G´schlüder ≡; schlegn = mask. Riegel (zástrčka); ~ surm. slentg (kurzer Glockenschlag); < z bdt. Schlängge(n) (Schliessvorrichtung); schlem = mask. Schleim (hlen, sliz); ~ surm. mask. pl. schlems (Brunstsäfte), suts. sgliẹm; < ze schw. Schliim (hlen, sliz); schletra = fem. Schlitten, Pferdeschlitten (sáně, sáně za koně); ~ surm. schlitta, RG schlitra ~ schlitta; < ze schw. Schlitte(n) ≡; schlịngia = fem. Halstuch, Binde (šátek, páska), Schlinge (léčka); ~ surm. schlẹngia, suts. schlịngia; < z bdt. Schlinge(n) ≡, popř. schw. Schlinge(n) (léčka);
82
schlịngia = eng. fem. Steinschleuder (katapult); ~ RG schlịngia; < ze schw. Schlinge(n) (katapult, prak); schlora = eng. fem. liederliche Frau, Luder, Hure (lehkovážná žena, mrcha, běhna); < z tir. Schlóaren ≡; schlorga = fem. abgemagertes Tier (vyhublé zvìře), Klapperkiste, Rosthaufen (rachotina); < z bdt. Schlargge(n) (nepořádná žena); schluc = mask. Schluck (doušek); < z něm. Schluck; schlụonza = fem. liederliche Frau, Luder, Hure (lehkovážná žena, mrcha, běhna); < z bdt. Schluenze(n) ≡; schmịelza = suts. fem. Milz (slezina); < ze schw. Milzi ≡; schmierar = itr. schmieren (natìrat), sudeln (mazat); ~ surm. smarar; < z něm. schmieren; schmit = mask. Zwick; < z tir. Schmitz (rána bičem); schnat = eng. adj. invar. (fam.) (riesig, zünftig); < z tir. Schnǫtz (skvrna na šátku); schnec = mask. Schnecke (šnek, hlemýžď); ~ suts. schnec ~ schnetg; < ze schw. Schnegg ≡; schnecla = fem. Schnitte, Schnitz (krajìc, skýva chleba); ~ suts. schnezla, RG snicla; < ze schw. Schnitli (krajìc); schnẹder = eng. mask. (fem.) Schneider, Schneiderin (krejčì, krejčová); ~ surm. schnẹder (schnidregna), suts. schnẹdr (schnadregna); < ze schw. Schniider; schnics = mask. pl. Apfelschnitze (plátky jablek); 83
~ RG mask. pl. snics; < ze schw., popř. tir. Schnitz (kousìček); schnuz = eng. mask. Schnauz, Schnurrbart (knìrek), Schnauze (rypák); ~ suts. schnuz; < ze schw. Schnuuz ≡, popř. tir. Schnauz (vousy); schon = adv. schon, bereits (již); ~ surm. schont, suts. schon; < z něm. schon; schoz = surm. mask. Schuss (doušek); < ze schw. Schutz (odpal, odstřel), popř. bdt. Holzbahn; schrecs = mask. pl. Schrotkörner (broky); ~ suts. schrecs; < z aschw. Schröt, popř. Schröts ≡; schreg = adj. schräg (šikmý, kosý); < ze schw. schreg ≡; schronca = fem. Schranke (bariéra); < z něm. Schranke; schuạlma = fem. Schwalbe (vlaštovka); ~ surm. scalma, suts. schuạlma; < z něm. Schwalbe; schuba = fem. Rock (sukně); ~ surm. schuba; < ze schw. Schube(n) ≡; ṣchụber = adj. sauber, rein, reinlich (ryzì, čistý); ~ surm. ṣọber (-bra), suts. ṣchụber(-bra), RG ṣchụber (-bra); < ze schw. suuber ≡; schuẹngia = fem. Werg (těsnicì koudel); < ze shn. aswing(e) ≡; schuẹun = mask. Schwung (kyv); ~ suts. schvùnc; < ze schw. Schwung ≡;
84
ṣchuffa = fem. Ziegermasse; ~ surm. ṣchoffa ~ ṣchụffar; < ze shn. sufe (odvar, vývar); schuịla = fem. Schusterstift, Schusternagel (obuvnický čep, obuvnický hřebìk); < ze schw. Schwille(n) ≡; ṣchụmber = mask. Trommel (buben, válec); ~ surm. ṣchọmber, suts. ṣchụmber, RG ṣchụmber; < ze shn. sumber (bubìnek); ṣchumbrar = tranz. trommeln (bubnovat); ~ grisch. ṣchumbrar, RG ṣchumbrar; < ze shn. sumbern ≡; schuọm = mask. Schwamm (plavat), Feuerschwamm, Zunder (troud); ~ surm. svom, suts. schvum; < ze schw. Schwumm ≡; sclingir = (i)tranz. lauten, klingeln (znìt, zvoněnì); < z něm. klingen; scluṣa = eng. fem. Schleuse (propust, kanalizace); ~ suts. scluṣa, RG scluṣa; < z něm. Schleuse; scrạuv = mask. Schraube (šroub, vrtule); < z tir. Straufm ≡; scrima = eng. fem. Strieme (proužek); < z něm., popř. tir. Strieme(n) (pruh, pás); scriptisch = eng. mask. Schreibtisch (psacì stůl); < ze schw. Schriibtisch ≡; secret = mask. Abort, Toilette (záchod, toaleta); ~ surm. sacret, suts. secret, RG secret; < ze schw. Sekret, popř. it. segreto ≡; ṣẹlber = adv. knapp bei Kasse sein (mìt málo peněz); < z bdt. serw(e)le(n) (chřadnout, odumìrat);
85
s’emancipar = refl. sich emanzipieren, sich befreien (osvobozovat, vysvobodit); ~ surm. ṣ´emancipar, RG s´emancipar (-escha); < z něm. sich emanzipieren, popř. fr. s´émanciper ≡; senf = mask. Senf (hořčice); < z něm. Senf; senṣịbel = adj. empfindlich, reizbar (citlivý, vznětlivý); ~ surm. senṣịbel (-bla), RG senṣịbel (-bla); < z něm. sensibel ≡; serviẹtta = fem. Serviette (ubrousek); ~ surm. serviẹtta, suts. serviẹta¸RG serviẹtta; < z něm. Serviette; setschẹcher = refl. sich anstellen (zařìdit si); < ze schw. sich schicke(n) (počìnat si); sez = mask. Sitz (sedadlo); ~ grisch. séz, RG sez; < z něm. Sitz; ṣgiạzla = surm. fem. Elster (straka); < ze schw. Hatzle(n) ≡; sgnappar = tranz. Luft schnappen (lapat vzduch); ~ RG sgnappar; < z bdt. schnappe(n), popř. tir. schnapp´n ≡; sgnocca = fem. Witz (vtip, žert), Stichelei (doráženì), Seitenhieb (rána do boku); ~ surm. sgnocca, suts. sgnoca ~ schnoca, RG sgnocca; < z bdt. Schnaagge(n), popř. Schnoogge(n) (vtip, žert); sgnuflar = itr. schnaufen (funět), schnuppern (větřit); ~ suts. schnuflar (-ẹgia); < ze schw. schnufle(n) (těžce dýchat); ṣgrot(ta) = eng. mask. (fem.) Tropf, Wicht (hlupák, darebák); ~ surm. sgarot (lump); < z bdt. Skrotz (zvláštnì strom); sid = mask. Süden (jih); ~ grisch. sid, surm. ~ sud, RG sid; 86
< z něm. Süd(en) ≡; ski = mask. Ski (lyže); ~ surm. ski, suts. sci, RG ski; < z něm. Ski, it. sci, popř. fr. ski ≡; sladrir = itr. etwas verlottern lassen (něco nechat zpustnout); < ze schw. lottere(n) (viklat se), popř. verlottern (nepohodnout se); smincar = tranz. schminken (lìčit, krášlit), refl. sich schminken (lìčit se); ~ suts. smincar, RG smincar; < z něm. schminken; smizza = fem. Weberkleister (tkadlecovské lepidlo); ~ surm. smenza, suts. schminza, RG smizza; < z něm. Schmitze ≡; sortir = tranz. sortieren, aussondern (třìdit, vyloučit); ~ surm. sortẹir (-escha), suts. sortir, RG sortir; < z něm. sortieren; sovisọ = adv. sowieso (stejně, beztak); < z něm. sowieso; sparg·la = fem. Spargel (chřest); ~ surm. spạrgia, suts. sparg·la, RG spạrgia; < ze schw. Spargle(n), popř. něm. Spargel; spars = mask. Rasenhaue (motyka na drn); ~ surm. spars; < ze schw. Spatt (rýč, lopata); spass = mask. Scherz, Witz, Spass (legrace, vtip, žert); < z něm. Spass; spec = mask. Speck (slanina, špek); < z něm. Speck; specular = eng. itr. spekulieren (spekulovat, hloubat); ~ RG specular (-escha); < z něm. spekulieren; spelunca = fem. Kneipe, Pinte (hospoda, krčma); 87
~ surm. spelunca (brloh, doupě); < z bdt. Spelunke(n) (brloh, doupě); sperra = fem. Bremse (brzda), Spannkette (rozpìnacì řetěz) ~ surm. spera (Holzriese); < ze schw. Sperre(n) (zarážecì zařìzenì); spẹṣas = fem. pl. Auslagen, Spesen, Kosten (výdaje, náklady, výlohy); ~ surm. spẹiṣas, suts. spẹṣas, RG spẹṣas; < ze schw. Spese, popř. it. spese ≡; spẹtger = surm., scho. mask. Schlafzimmer (ložnice); < z bdt. Spiicher (komůrka na spanì v hořejšìm patře); spezarịas = fem. pl. Gewürze (kořenì); ~ grisch. speztgarẹias, RG spezarịas; < ze schw. Spezeriie(n) ≡, popř. it. spezierie ≡; spinat = mask. Spinat (špenát); ~ surm. spinat, RG spinat; < z něm. Spinat; spir = eng. mask. Mauersegler (rorýs); < ze schw. Spiir(e), Spiire(n) ≡; spiṣa = fem. Speise, Essen, Kost (jìdlo, pokrm, strava); ~ surm. spẹiṣa, suts. spiṣa, RG spạiṣa; < ze schw. Spiis ≡; spital = mask. Krankenhaus, Spital (nemocnice); ~ suts. spital, RG ospital ~ spital; < ze schw. Spitaal, Spitǫǫl, tir. Spitól, popř. it. ospedale; spiunar = eng. tranz. bespitzeln, auskundschaften (slìdit, doptat se), itr. spionieren (špehovat, slìdit); ~ grisch. spiunar (-escha), RG spiunar (-escha); < z něm. spionieren; splịnter = eng. adj. kurzsichtig, fast blind (krátkozraký, skoro slepý); < z něm. blind, popř. Blinder; sprẹzi(a) = adj. unbändig (nesmìrný), brüchig, spröde (drobivý); ~ suts. sprẹzi(a); < ze schw. sprützig ≡;;
88
sprịnger = tranz. bespritzen, besprengen (postřìkat, pokropit), streuen (rozptýlit); ~ surm. springịer, suts. springir (sprẹngia), RG springir; < z bdt. spränge(n) ≡; stabi = suts. adj. steif, starr (nehybný); < ze schw. stabig ≡; stag·nar = itr. stehen (stát), sich stauen (nahromadit se), stagnieren (stagnovat); ~ RG stag·nar; < z něm. stagnieren≡; stambuọch = mask. Steinbock (kozoroh); ~ surm. stagnbuc, suts. stambuc, RG stambutg; < z něm. Steinbock ≡; stan = mask. Stand, Zustand (stav, poměry); < z něm. Stand, Zustand (); stan = mask. Marktbude (tržnì stánek), Stand (stav); ~ grisch. stand, RG stan; < z něm. Stand; stat = mask. Staat (stát); ~ surm. stat; < z něm. Staat, popř. it. stato ≡; ste = mask. Stich (bodnutì); ~ surm. stetg; < z něm., popř. schw. Stich; stech = eng. mask. Gemse (kamzìk), Spiesser (měšťák, neohrabanec); < z bdt. Stecher (hovězì dobytek); stedi = adj. regelmässig (pravidelný), häufig (hojný), ausdauernd (vytrvalý), fleissig (pilný); ~ surm. stedi (stẹdia), RG stedi (stẹdia); < ze schw. stäätig ≡; stemplar = stempeln (orazìtkovat); < z něm. stempeln; steri = adj. steif, starr (nehybný, strnulý); ~ surm. stẹric, RG steri (stẹria); < z bdt. stärrig ≡; 89
steriliṣar = eng. tranz. sterilisieren (sterilizovat), einmachen (nakládat); ~ grisch. steriliṣar (-escha), RG steriliṣar (-escha); < z něm. sterilisieren, it. sterilizzare, popř.fr. steriliser ≡; stẹtgel = mask. Stock, Prügel (klacek, kyj), Stange (bidlo, tyč); ~ surm. stetgel, suts. stẹcel; < z bdt. Stëckli ≡, tir. Stékl ≡; stịccal = eng. mask. grosses Stück (velký kus); ~ surm. stecli ~ sticli (legrace, šibalstvì); < z tir. Stikkl (kousek), popř. schw. Stückli ≡; stịec = mask. Butterballen (máslové koule); ~ surm. stoc; < ze schw. Stock ≡; stiẹrna = eng. fem. Kopfhaut (skalp); < z tir. Stîrn (čelo); stinv = eng. mask. Strumpf (punčocha); < z tir. Stimpf ≡; stizza = fem. Messkännchen (karafy); < ze schw. Stiize(n) (džbán); stol = mask. Erbteil (dědický podìl); < ze schw. Stolle(n) ≡; stosch = eng. mask. Streit, Zwist, Uneinigkeit (spor, hádka, neshoda); < z něm. Stoss ≡; stozza = fem. Humpen, Bierkrug (korbel, džbán na pivo); ~ surm. stozza, RG stozza; < z bdt. Stotze(n), popř. tir. Stotzn (kbelìk); strac = adj. müde, matt (unavený, malátný); ~ surm. strac (-ca), suts. strac, RG strac (-ca); < z něm. strack (natažený), popř. it. stracco ≡; strefla = fem. Streifen (proužek); ~ surm. strefla, suts. strivla ~ stribla, RG strivla; < ze schw. Striife(n) ≡;
90
stregn = adj. anstrengend, mühsam (namáhavý, pracný); ~ surm. strantg; < ze schw. sträng, popř. tir. streng ≡; streh = mask. Strich (linka, pruh); ~ surm. strétg, suts. streh, RG stritg; < ze schw. Strich ≡; strihar = tranz. streichen, bestreichen (natìrat, potřìt), streifen, leicht berühren (lehce se dotknout), streicheln (hladit, pohladit); ~ surm. stritgịer (stretga), suts. strihẹar (streha) ~ strischẹar (strescha), RG stritgar; < ze schw. striiche(n) (natìrat); strọnzel = eng. mask. (fem.) Scheissdreck (výkaly); < z tir. Stronz ≡; struba = fem. Schraube (šroub, vrtule); ~ surm. struba ~ strub, suts. struba, RG struva; < z bdt. Struube(n), popř. Schruube(n) ≡; struha = fem. Schnupfen (rýma, šňupat); ~ surm. stroca, suts. struha, RG struca; < z bdt. Struhe(n) ≡; struozchar = (i)tr. schleppen, schleifen (táhnout, tahat), refl. kriechen (lézt); ~ surm. struztgịer (stroztga); < z tir. strûzn (vléct); strüzla = eng. fem. Berliner (berlìnský); < z tir. Strizl; stuc = mask. Streich, Ulk, Spass (žert, šprým, legrace); ~ RG ~ fem. stucca; < ze schw., popř. tir. Stuck ≡; studegiạr = (i)tr. studieren, lernen (studovat, učit se), denken, nachdenken (myslet, přemýšlet); ~ surm. stibgịer (stẹbgia), suts. stivgẹar (stẹvgia) ~ studagẹar (-ẹgia), RG studegiạr; < ze schw. studiere(n) ≡, popř. it. studiare ≡; stụors = mask. Blech (plech); ~surm. sturs, suts. sturz, RG sturs; < ze schw. Sturz (-Blech) ≡;
91
stupid = adj. dumm, albern (blbý, hloupý), mask. Dummkopf (hlupák), Esel (osel), Huhn (slepice); ~ RG stupid; < ze schw. stupiid, popř. it. stupido ≡; stuschar = itr. anstossen (narazit), angrenzen (hraničit), tranz. stossen, schieben, rücken (sunout, postrčit), refl. sich stossen (pozastavi se), sich drängen (nutit se); ~ surm. stuschẹir (stoscha), suts. stuschar (stoscha), RG stuschar (stạuscha); < z něm. stossen; supermarcạu = mask. Einkaufszentrum, Supermarkt (nákupnì středisko, supermarket); ~ RG supemartgà; < z něm. Supermarkt, it. supermercato, popř. fr. supermarché ≡; surmạister = eng. mask. Lehrer, Lehrerin (učitel, učitelka); ~ suts. surmẹster(-tra); < z něm. Schulmeister; suviẹrn = eng. mask. Zwirn (nit); < z něm., popř. tir. Zwirn; tạffer = adj. lebhaft, munter (živý, bdělý); ~ surm. tạffer (tafra); < ze schw. tapfer (schopný); tạglia = fem. Taille, Wuchs (postava, vzrůst); < z něm. Taille, popř. fr. taille ≡; Taliạner = mask. (fem.) Italiener, Italienerin (Ital, Italka); ~ surm. Tagliạnger (Tagliạngra), suts. Taliạner (Taliạnra); < ze schw. Taliääner ≡ tamar = fem. Baldrian (kozlìk lékařský); ~ suts. (risch) talmac, RG tamạrgia; < z bdt. Tammarg, Dammarg, popř. Danmarga, Dammarga ≡; tamf = mask. Dampf (pára, výpar); ~ grisch. tamf; < ze schw. Dampf; tampa = einfältige Person (prostá osoba); < ze schw. Tamp, Tampi ≡; tanc = adj. schlecht gebacken (špatně upečený); 92
~ surm. tanc, suts. tànc; < ze schw. tangg (chrabrý); tancar = tranz. tanken (tankovat); ~ grisch. tancar (-escha), RG tancar (-escha); < z něm. tanken; tạncstel = eng. fem. Tankstelle (čerpacì stanice); < ze schw. Tankstelle(n); tanta = eng. fem. Tante (teta); < ze schw. Tante(n) ≡; tapet = mask. Deckbett (svrchnì přikrývka); ~ surm. tarbet, suts. talbet ~ taibet ~ tapet, RG tarpet; < z bdt. Deckbett; tapezar = eng. tranz. tapezieren (tapetovat); ~ suts. tapezar (-escha), RG tapezar (-escha); < z něm. tapezieren, popř. it. tappezzare ≡; tassa = fem. Tasse (šálek); ~ grisch. tassa; < ze schw. Tasse(n), popř. it. tazza ≡; tastga = fem. Einschnitt, Einkerbung (výkop, brázda); < z bdt. Täsch (úder); tạuṣa = eng. fem. Milchtanse; < ze schw. Tause(n) ≡; tạuschna = eng. fem. Hornhülle; < z tir. Tǫschn (taška); taxa = fem. Taxe, Gebühr (poplatek); < z něm. Taxe; taxar = eng. tranz. schätzen, einschätzen (odhadnout, ohodnotit); ~ surm. taxar (-escha), RG taxar (-escha); < z něm. taxieren (vyměřit poplatek); te = mask. Tee (čaj); ~ surm. té, suts. tee, RG té; 93
< z něm. Tee, popř. it. tè; teclarịas = fem. pl. Kleinigkeiten (drobnosti), Kurzwaren (textilnì galanterie); ~ surm. taclarẹias, suts. teclarẹias ~ taclarẹias, tinclarẹias, RG taclarịas; < ze schw. Gäggeli-, Gänggelizüüg; telefon = mask. Telefon (telefon); < z něm. Telefon, popř. fr. téléphone ≡; telefonar = tranz. anrufen, telefonieren (zavolat si, telefonovat); ~ surm. telefonar, suts. telefonar (-escha), RG telefonar; < z něm. telefonieren, it. telefonare, popř. fr. téléphoner ≡; telpi = mask. Dummkopf (hlupák); < ze schw. Tölpel, Tölpi ≡; tenta = fem. Tinte (inkoust); ~ grisch. tenta, RG tinta; < ze schw. Tinte(n) ≡; teppi = mask. Teppich (koberec); ~ surm. teppi; < ze schw. Teppich; terc = Mais (kukřice); ~ grisch. terc, RG tirc; < ze schw. Türgg ≡ termomẹter = mask. Fiebermesser (teploměr); ~ RG termomẹter; < z něm. Thermometer; teschạmber = mask. Sakristei (sakristie); ~ surm. ischcạmber, suts. teschạmber; < ze schw. Tristkammer ≡; test = eng. mask. Pfanne (pánev); < ze shn. tëst (hrnec), popř. tir. Testn (pánev bez rukojeti); tẹtel = mask. Titel, Überschrift, Anrede (titul, název); ~ grisch. tẹtel, RG titel; < z něm. Titel, popř. it. titolo ≡;
94
tezla = fem. Täfelchen (tableta); ~ surm. tesra ~ tezra, suts. tezla ~ tessra, RG tezla (poznámka); < ze schw. Tässle(n) ≡, popř. it. tessera (rozpoznávánì znaků); tgiplitar = surm. refl. sich streiten (hádat se); < z bdt. kapitle(n) (vyhubovat); tguli = mask. Pferd (kůň); ~ grisch. tguli; < ze schw. Tscholi ≡; tịer = eng. mask. (pl.) Typ (typ, vzor), Kerl (mizera), Tier (zvìře); < ze schw. Tier ≡; ting·lar = tranz. klopfen, dengeln (ťukat, klepat); < ze schw. tängle(n) (klepat); tip = mask. Typus, Typ (druh, typ); < z něm. Typ, popř. it. tipo ≡; tịṣel = vmü. mask. (fam.) Unpässlichkeit (indispozice); < z tir. Tisl (onemocněnì s horečkou); tola = suts. fem. Mulde, Vertiefung (prohlubeň); < ze schw. Tole(n) ≡; tolca = fem. Klecks (kaňka, skvrna); < ze schw. Tolgg, Tolgge(n) ≡; tom = surm. mask. Gestank (puch, zápach); < ze schw. Tampf (vlhký vzduch); toppa = fem. Pfote, Tatze, Pranke (tlapa, pracka); ~ surm. toppa ~ tapa, suts. tapa ~ topa, RG toppa; < ze schw. Taape(n), Toope(n) ≡; törcha = fem. Mais (kukuřice); < tir. Türck´n ≡; tọrchel = eng. mask. Weinpresse (vinařský lis); ~ surm. tọrchel, suts. tọrcel, RG tọrchel; < z bdt. Torkel ≡; 95
total = eng. adj. völlig, total (úplný, totálnì); ~ grisch. total, RG total; < z něm. total, popř. it. totale ≡; tọttel = eng. adj. dumm (hloupý), mask. (fem.) Tölpel, Trottel (hlupák, trotl); < z tir. Tottl (ťulpas, trotl); tọzzel = Dutzend (tucet); ~ surm. tozza, suts. tọzel, RG tọzzel; < ze schw. Totze(n)d, tractur = mask. Traktor (traktor); ~ RG tractur; < z něm. Traktor; trạglia = eng. fem. Heubündel (svazky sena); ~ surm. trẹglia; < z tir. Trâgl (břemeno); trạhter = mask. Trichter (nálevka); < ze schw. Trachter ≡; trạia = fem. Drechselbank (soustruh); ~ grisch. traja, RG traja; < z bdt. Dräji ≡; trạmpel = eng. mask. Trottel (trotl, hlupák); < z tir. Trampel ≡; transportar = eng. tranz. transportieren, befördern (transportovat, přepravit); ~ suts. transportar, RG transportar; < z něm. transportieren, popř. fr. transporter ≡; traplar = tranz. niedertreten, zerstampfen (pošlapat, rozdupat); < z bdt. trapple(n), trable(n) (něco rozdrtit); tratga = fem. Gericht, Speise (jìdlo); ~ grisch. tratga, RG tratga; < ze schw. Tracht (servìrované k jìdlu); trax = mask. Trax (pásové stroje); ~ RG trax; < ze schw. Trax (pásové stroje); 96
trella = fem. Bohrwinde, Brustleier (kolovrátek); ~ suts. trela ~ mask. trel, RG trịglia da mạun; < ze schw. mask. Trüller, popř. fem. Trülle(n) ≡; trenar = eng. tranz. trainieren, üben (trénovat, cvičit); ~ suts. trenar (-escha), RG trenar (-escha); < z něm. trainieren ≡; tricọnis = eng. mask. pl. Nagelschuhe (značka obuvi); < ze schw. Trigguuni ≡; trọccas = fem. pl. Tarock (taroky); ~ RG dar trọccas; < z něm. Tarock, popř. it. tarocco ≡; troma = fem. Balken, Tragbalken (kláda, nosný trám); ~ surm. troma, suts. trama, RG troma; < ze schw. Traame(n) ≡; trọsser = eng. mask. Hirtenbub (pastýřský chlapec); ~ surm. trọsser, RG trọsser; < ze schw. Trosser (pacholek); trottuạr = mask. Trottoir, Gehsteig (chodnìk, cesta pro pěšì); ~ RG trottuạr; < ze schw. Trotwaar ≡; trụa = eng. fem. Truhe, Kasten (truhla, bedna); < z tir. Truh´n ≡; trụa = eng. fem. Schubkarren (zednické kolečko); < z bdt. Truhe(n) (truhla s držadly); trucca = fem. Truhe, Kasten (truhla, bedna); ~ surs. truca; < ze schw. Trucke(n) ≡; trụri(a) = adj. traurig (smutný); ~ surm. trọula, suts. trụli(a); < ze schw. truurig ≡; trut(ta) = mask. (fem.) Tölpel, Trottel (hlupák, trotl) ~ suts. trut(a); 97
< ze schw. Truud ≡; tschabracca = fem. Haus (dům); < ze schw. Schbracken(n) ≡; tschacca = fem. Klaue, Huf (dráp, pazneht); ~ surm. tschacca, suts. tschaca, RG tschacca; < ze schw. Tschagge(n) ≡; tschaf = eng. mask. Bast (lýko); < ze shn. saf, popř. něm. Saft; tschạffen = mask. Mühe haben (mìt potìže); ~ surm. avẹir da tschạffen; < ze schw. z´schaffe(n) ha(n) (mìt potìže); tschéc(ca) = adj. schick (elegantnì), artig (milý),anständig (slušný); ~ RG schic; < z bdt. g´schickt (slušný); tschèc(ca) = adj. scheckig, gefleckt (strakatý, kropenatý); ~ grisch. tschec(ca); < ze schw. g´schägget, popř. tir. schecket, tschegget ≡; tschef = mask. Wasserschiff (loď); < z něm., popř. schw. Schiff ≡; tschefla = fem. Weberschiffchen (tkalcovský člunek); ~ suts. tschefla ~ schefla, RG tschifla; < ze schw. Schiffli ≡; tschẹhti(a) = suts. adj. artig, anständig (milý, slušný); < z bdt. Schichti (způsob); tschentaloṣcha = fem. Herbstzeitlose (naháč); ~ surm. tschitaloṣa, scho. Mask. tschitilos; < z bdt. Zitlose(n)≡ tschiạinder = mask. (fem.) Zigeuner, Zigeunerin (cikán, cikánka); ~ surm. tschiạngher ~ schiạnger; < ze schw. Zigüüner, popř. tir. Zigander ≡; tschịep = mask. (pl.) Jacke, Kittel (bunda, halena); 98
~ grisch. tschop, RG tschop; < ze shn. schope (bunda); tschuffa = eng. fem. Schopf, Holzschopf (pačesy), Verschlag (bedněnì); < z tir. Schupfen ≡; tschùnca = suts. fem. Schinken (šunka); < z bdt. Tschungge(n) ≡; tschụppel = mask. Menge, Haufen (množstvì, halda); < z bdt. Tschuppe(n), popř. Tschuppel (určitý počet); tualetta = fem. Toilette (toaleta); ~ grisch. tualeta, RG tualetta; < z něm. Toilette; tuạrgia = fem. Holundersaft (bezinková šťáva), Konfitüre (džem); ~ surm. lugạrgia ~ ludvạrgia, ladurgiạ, duạrgia, tuạrgia, suts. tuạrgia ~ tuạria, RG tuạrgia; < z něm. Latwerge ≡; tuba = fem. Taube (holub); ~ suts. tuba; < ze schw. Tuube(n) ≡; tubac = mask. Tabak (tabák); ~ grisch. tubac, RG tubac; < ze schw. Tabak, Tubak ≡; tüblạina = vmü. fem. Taube (holub); < z tir. Taubelen ≡; tucca = fem. Stichelei, Seitenhieb (popichovánì, zákeřná rána); ~ surm. tucca, suts. tuca; < ze schw. Tucke(n) ≡; tup(pa) = adj. dumm, einfältig (hloupý, prostý); ~ surm. tup(pa), suts. tup, RG tup(pa); < ze schw. tuub ≡; turba = fem. Torf, Torfmull (rašelina); < ze schw. Turbe(n) ≡, popř. it. torba; turban = eng. mask. Türkenbund (turecký svaz); 99
< z něm. Turban ≡; turli = mask. Knirps (mrňous); < z bdt. Turle(n) ≡; turnịster = mask. Tornister (torna); < z něm. Tornister; uạdel = mask. Weihwasserwedel (kropáč se svěcenou vodou), Span (štěpina); < ze shn. Wedel (kropáč, mop); uạlti = adv. ziemlich (dost,celkem, pořádný); ~ suts. uạlti; < ze schw. g´waltig ; uẹrbel = adj. rührig, munter, lebhaft (hbitý, svěžì, čilý); < ze schw. wirbelig, popř. Wirbel; uịest = adj. brachliegend (nevyužitý); < ze schw. wals, wüest ≡; umcir = mask. Gespenst, Ungeheuer (přìzrak, obluda); < ze schw. Ung´hüür ≡; uniụn = fem. Vereinigung, Verein (sdruženì, spolek); ~ surm. uniụng, suts. uniùn, RG unir (-escha); < z něm. Union, it. unione, popř. fr. union,; uọppen = mask./fem. Wappen (); ~ surm. voba, suts. vapa, RG vopna; < ze schw. Wǫǫpe(n), popř. tir. Wǫppm ≡; ụor = mask. Wuhr, Wehr; ~ surm. vur, suts. vụer ~ gụer; < ze schw. Wuer ≡; urta = fem. Taxe, Gebühr (taxa, poplatek); < ze schw. Ürte(n) (přìspěvek); vạcher = adj. wacker, tüchtig, kräftig (zdatný, schopný, silný); ~ surm. vạtger (vacra), suts. vạcer (-cra); < ze schw. wacker, popř. tir. wǫcker;
100
vadrüsch = eng. mask. Widerrist (kohoutek); ~ surm. vadrẹisch; < z něm. Widerrist; vagasal = mask. Schmierfett (mazivo); < z něm. Wage(n)salb ≡; varịar = eng. tranz. schwanken, variieren (váhat, kolìsat); ~ RG variạr (-escha); < z něm. variieren, fr. varier, popř. it. variare; vaṣa = fem. Vase (váza); ~ suts. vaṣa, RG vaṣa; < z něm. Vase ≡; vehịchel = mask. Fahrzeug (loď); ~ surm. vehịchel, suts. vehịcel, RG vehịchel; < z něm. Vehikel, popř. it. veicolo ≡; velo = mask. Fahrrad (kolo); < ze schw. Velo ≡; ventilaziụn = surs., eng. fem. Lüftung (ventilace); ~ surm. ventilaziụn, RG ventilaziụn; < z něm. Ventilation, fr. ventilation ≡, popř. it. ventilazione; verdò = adv. sich nicht rühren (nehýbat se); ~ surm. verdọ, suts. verdò/verdà; < ze schw. wër doo (kdo tu); vernisch = surs., eng. mask. Lack, Anstrich (lak, nátěr); ~ surm. vernẹisch, RG vernisch; < ze schw. Firniess ≡, popř. it. vernice; verṣạu = adj. erfahren, beschlagen, kundig, versiert (zběhlý, zkušený); ~ grisch. verṣọ (-ada), RG verṣà (-ada); < z něm. versiert, fr. versé, popř. it. versato; vest = mask. Westen (západ); < z něm. West(en); veterinari = mask. Tierarzt (zvěrolékař); < z něm. Veterinär, it. veterinario, popř. fr. vétérinaire ≡; 101
vetga = fem. Birnbrot, Weissbrot (bìlé pečivo); < ze schw. Wegge(n); vica = eng. fem. Wicke (hrachor); < z něm. Wicke; vịeti(a) = adj. wütend, zornig (rozzuřený, rozhněvaný); ~ suts. vịeti(a); < ze schw. wüetig/wüetrich ≡; vịezla = fem. Sauerkirsche, Weichselkirsche (višně); ~ suts. vịezla, RG vạizla; < ze schw. Wiechsle, popř. tir. Wáįksl; viọla = eng. fem. Stiefmütterchen (maceška); ~ RG viọla; < z něm. Viọla; viṣar = tranz. visieren (cìlit); ~ surm. viṣar (vẹiṣa), suts. viṣar, RG viṣar; < z něm. visieren ≡; viṣavị = adv., prep. gegenüber (oproti, vzhledem); < z něm. vis-à-vis ≡; viz = eng. mask. Witz (vtip); < z něm. Witz; zagrẹnder = mask./fem. Zigeuner(in) (cikán); ~ surm. zighịngher (-ra), suts. zẹngher (-ra); RG zagrẹnder < ze schw. Zigüüner ≡; zại = adj. zäh (tuhý, pevný); ~ RG zại; < ze schw. zääch, zääi, popř. tir. zaach ≡; zạunga = fem. Zange (kleště); ~ surm. zanga, suts. zànga, RG zanga; < ze schw. Zange(n); zehti = suts. adj. züchtig (počestný,), bescheiden (skromný); < z něm. züchtig;
102
zẹmfer = suts. adj. zimperlich (přecitlivělý), geziert (dělat cavyky); < ze schw. zümpferlig ≡; zibeba = suts. fem. Weinbeere, Rosine (hrozen vìna, hrozinka); < z něm. Zibebe ≡; ziclar = tr. kneifen (štìpnout); ~ suts. ziclar (zecla); < ze schw. ziggle(n) ≡; zịeghel = mask. pl. Ziegel, Backstein (cihla, střešnì taška); ~ suts. zịeghel; < ze schw., tir. Ziegel; zinn = mask. Zinn (cìn); ~ grisch. Zegn, RG zin; < z něm. Zinn; zisli = mask. Zeisig (čìžek); ~ suts. zisli; < ze schw. Zisli, popř. tir. Zaisl; ziti = suts. mask. Zeitung (noviny); < ze schw. Zütig ≡; zoh(a) = mask./fem. Dummkopf, Trottel (blázen, idiot); < z tir. Zoch; zuạr = adv. zwar (sice); ~ surm. zvar; < z něm., popř. schw. zwar ≡; zụcher = mask. Zucker (cukr); ~ surm. sẹtger, suts. zụcer, RG zụtger; < z něm. Zucker, popř. it. zucchero ≡; zuẹila = fem. Zwillich (šátek); ~ surm. suẹltg, suts. zuẹla; < ze schw. Zwilch, Zwillich; zuẹsca = fem. Zwetschge (švestka); ~ surm. zvesca; < ze schw. Zwetschge(n); 103
zuịc = mask. Zwitter (hermafrodit); ~ grisch. zvic, RG zvic; < ze schw. Zwick ≡; zumba = fem. Holzgefäss (dřevěná nádoba); ~ surm. somba, suts. zumba; < ze schw. Zumme(n), popř. tir. Zumme, Zumbel; zun = adv. sehr, überaus (velmi, náramně); ~ surm. zont, suts. zund, RG zunt; < ze schw., popř. shn. sunder; zunft = suts. fem. Stammtisch (stůl pro stálé hosty); < ze schw. Zunft, popř. Zunftstub;
104
Italské výpůjčky aboccamạint = mask. Aussprache (výslovnost); < z it. abboccamento; fig. Unterredung (rozhovor); abonnament = mask. Abonnement (předplatné); ~ grisch. abunamạint, RG abunament; < z it. abbonamento, fr. abonement ≡, popř. něm. Abonnement; abonnar = tr. abonnieren (předplatit si); ~ grisch. abunar (-escha); RG abunar (-escha); < z it. abbonarsi, fr. s´abonner ≡, popř. něm. abonnieren; abort = mask. Abtreibung (potrat); ~ surm. abort, RG abort; < z it. aborto ≡; abundont = adj. reichlich, ergiebig, üppig, gut (bohatý, vydatný, hojný, dobrý); ~ surm. abundant, suts. abundànt, RG abundant; < z it. abbondante; abundonza = fem. Überfluss, Übermass, Ergiebigkeit (nadbytek, přemìra, vydatnost); ~ surm. bundanza, suts. bundànza, RG abundanza; < z it. abbondanza ≡; abus = mask. Missbrauch (zneužitì); ~ surm. abus, RG abus; < z it. abuso ≡; abuṣar = tranz. missbrauchen (zneužìt); ~ surm. abuṣar (-escha), RG abuṣar; < z it. abusare ≡; accọglier = eng. tranz. empfangen (přijmout, přivìtat); < z it. accogliere ≡; accord = eng., surs. mask. Übereinstimmung (shoda, souhlas); ~ surm. accord, suts. acord, RG accord; < z it. accordo, fr. accord ≡, popř. něm. Akkord; accumadar = tranz. anpassen, beilegen (přizpůsobit, přiložit), reflexivum sich anpassen (přizpůsobit se); ~ surm. accumodar (-escha), RG accumadar; < z it. accomodare; 105
accumpignar = tranz. begleiten (doprovodit); ~ surm. accumpagner, RG accumpagnar; < z it. accompagnare; act = surs., eng. mask. Handlung, Tat (čin, skutek); ~ surm. act, RG act; < z it. atto ≡, popř. něm. Akt; adattar = tranz./refl. anpassen/sich anpassen (přizpůsobit se/přizpůsobit se komu, čemu); ~ surm. adattar (-escha), suts. adattar (-escha), RG adattar (-escha); < z it. adattare ≡; adonta = eng. prep. adonta da quại/trotzdem (přesto); < z it. ad onta di ≡; adüer = tranz. anführen, erbringen (uvést, citovat) < z it. addurre (addotto) ≡; adurar = tranz. anbeten, verehren (uctìvat, zbožňovat); ~ surm. adorar (-escha), suts. adurar (-escha), RG adurar; < z it. adorare, popř. fr. adorer ≡; adverṣari = mask. Gegner, Feind (protivnìk, nepřìtel), adj. gegnerisch, feindlich (protivný, nepřátelský); < z it. avversario, popř. fr. adversaire ≡; advocat = mask. Rechtsanwalt (advokát); < z it. avvocato, popř. něm. Advocat; affar = eng. mask. Geschäft, Handel, Laden, Angelegenheit (obchod, obchodovánì, záležitost); ~ surm. affar, RG affar; < z it. affare; affar/affer = refl. passen, zumpassen (hodit se, hodit se k sobě); < z it. affarsi; affirmar = tranz. bejahen, bestätigen (potvrdit, přisvědčit); ~ surm. affirmar (-escha), RG affirmar (-escha); < z it. affermare, popř. fr. affirmer; affittar = tranz. vermieten, verpachten, in Pacht geben (pronajmout, pronajìmat); ~ surm. affitar (-escha), RG affittar; < z it. affittare;
106
affonza = fem. Kindheit (dětstvì); ~ surm. unfanza, suts. unfànza/ufànza, RG uffanza; < z it. infanzia ≡; agir = eng. itr. handeln, verfahren, vorgehen (smlouvat, projet, postupovat); ~ surm. ager (agescha), RG agir (agescha); < z it. agire, fr. agir, popř. něm. agieren; agitar = tranz. reizen, nerven (lákat, podněcovat, lézt na nervy), reflex. sich aufregen (rozčilovat se); ~ grisch. agitar (-escha), RG agitar; < z it. agitare, popř. něm. agitieren; agöl = eng. mask. Schnutstift (ouško, poutko); < z oit. aguy, agǭy (trn, osten); alarm = surs., eng. mask. Alarm; ~ RG alarm; < z it. allarme, něm. Alarm, popř. fr. alarme ≡; alarmar = tranz. die Polizie alarmieren, rufen (zalarmovat policii, zavolat); ~ RG alarmar (-escha); < z it. allarmare, něm. alarmieren, popř. fr. alarmer ≡; alletar = tranz. locken, anlocken (vábit, lákat); < z it. allettare ≡; allevar = tranz. aufziehen (pěstovat); ~ surm. allevar, RG allevar; < z it. allevare ≡; allogi = eng. mask. Unterkunft, Logis (byt, nocleh); ~ RG alloṣchi; < z it. alloggio ≡; allogiạr = itr. übernachten (přenocovat), tranz. beherbergen (ubytovat); ~ RG alloṣchar; < z it. alloggiare ≡; allontanar = tranz. entfernen, wegräumen (odstranit, odklidit); ~ surm. allontanar (-escha), RG allontanar; < z it. allontanare ≡; alluṣiụn = surs., eng. fem. Andeutung, Anspielung (narážka); 107
~ RG alluṣiụn; < z it. allusione, popř. fr. allusion ≡; alpinist(a) = surs., eng. mask. Bergsteiger, Bergsteigerin (horolezec, horolezkyně); ~ suts. alpinist(a), RG alpinist(a); < z it. alpinista ≡, něm. Alpinist, popř. fr. alpiniste; amalà = adj. krank, leidend (nemocný, churavý); ~ surm. amalọ (-ada); < z it. ammalato ≡; amar = eng. adj. bitter, herb (hořký, trpký); ~ surm. amar, RG amar; < z it. amaro ≡; ambịent = mask. Umgebung (okolì); ~ RG ambiẹnt; < z it. ambiente ≡; ambir = tranz. anstreben (usilovat); < z it. ambire ≡; popř. latinismus; ambruṣiạna = adv. nachlässig (nedbalý); ~ surm. all´ambroṣiạna; < z it. ambrosiano, popř. mail. ambrosiano; ạmet = mask. Stärke (intenzita); ~ surm. ạmet, RG ạmet; < z it. amido ≡; amicẹzia = fem. Freundschaft (přátelstvì); ~ surm. amiceztga, suts. amizeztga, RG amicịzia; < z it. amicizia ≡; amortiṣar = suts., eng. tranz. abzahlen, amortisieren (splatit, odpisovat); ~ RG amortiṣar; < z it. ammortizzare ≡; amuntar = refl. betragen, ausmachen (obnášet, činit); < z it. ammontare ≡; ạnghel = mask. Winkel (kout); ~ surm. ạnghel, suts. ànghel, RG ạngul; < z it. angolo ≡; 108
ạnim = surs., eng. mask. Schwung, Energie (aktivita, energie); ~ surm. ạnim, RG ạnim; < z it. animo ≡; annada = surs., eng. fem. Jahrgang (ročnìk); ~ surm. annada, suts. anada, RG annada; < z it. annata ≡; anniverṣari = mask. Jahrestag, Geburtstag (výročì, narozeniny); ~ surm. anniverṣari, RG anniverṣari; < z it. anniversario ≡; annullar = eng. tranz. annulieren, aufheben, löschen (anulovat, zrušit, smazat); ~ surm. annular (-escha), RG annular (-escha); < z it. annulare, fr. annuler ≡, popř. něm. annullieren; antenats = mask. pl. Vorfahren, Ahnen (předkové); ~ surm. antenats, RG antenats; < z it. antenati ≡; anteriụr = surs., eng. adj. ehemalig (dřìvějšì), vorhergehend (bývalý); ~ RG anteriụr; < z it. anteriore, popř. fr. antérieur ≡; antic = surs., eng. adj. alt, uralt (starý, starobylý); ~ surm. antic, RG antic; < z it. antico ≡; anzi = adv. vielmehr, eher (spìše, dřìve); < z it. anzi; apicultur = mask. pl. Imker (včelař); ~ surm. apicultọur, RG apicultur; < z it. apicoltore, popř. fr. apiculteur ≡; apparẹntamein = adv. scheinbar, anscheinend (zdánlivě, patrně); ~ surm. apparẹntamaintg, RG apparẹntamain; < z it. apparentemente ≡; appetit = surs., eng. mask. Appetit (apetit); ~ surm. appatet, suts. apetit, RG appetit; < z it. appetito, fr. appétit ≡, popř. něm. Appetit;
109
appuntaụ = mask. Gefreiter (svobodnìk); ~ surm. appunto, suts. apunto, RG appuntà; < z it. appuntato ≡; apunta = adv. eben, wie gesagt (právě, tak řečeno); < z it. appunto ≡; aquẹn = mask. Anzahlung (záloha); ~ surm. achint, suts. aquẹnt, RG aquịnt; < z it. acconto, popř. fr. acompte ≡; arbạgia = fem. Lorbeer (vavřìn); ~ surm. arbạia, suts. arbaja, RG arbaja; < z oit. orbaga ≡; ạrdea = eng. fem. Fischreiher, Graureiher (volavka popelavá); < z it. ardea ≡; ardẹṣia = eng. fem. Schiefer (břidlice); < z it. ardesia ≡; ardiment = mask. Lust, Verlangen (chuť, touha); surs. Eifer (pìle), eng., surm. Kühnheit (odvaha); ~ surm. ardimạint, RG ardiment; < z it. ardimento (mysl, odvaha); význam slova souvisí s itr./ tranz. ạrder (hořet, shořet); ardöffel = eng. mask. Kartoffel (brambora); ~ surm. artẹffel, suts. ardẹfel/hardẹfel; < ze schw. Herdöpfel ≡; ardur = surs., eng. fem. Glut, Inbrunst, Eifer (zápal, zanìcenì, horlivost); ~ surm. ardọur, suts. ardur, RG ardur; < z it. ardore ≡; ạria = fem. Luft (vzduch); ~ grisch. ạria, RG ạria; < z it. aria ≡; artagl = eng. mask. Span, Holzspan (štěpina, dřìvko); ~ RG retagls; < z it. ritaglio (odstřižený); artificiạl = surs., eng. adj. künstlich (umělecký); ~ grisch. artificiạl, RG artificiạl; 110
< z it. artificiale; artiṣchan = mask. Handwerker, Kunsthandwerker (řemeslnìk); ~ RG artiṣan; < z it. artigiano ≡; aṣchụnṣcher = tranz. anfügen, beifügen, hinzufügen (připojit, dodat, doložit); ~ surm. aṣchọnṣcher, suts. aṣchụnṣcher, RG agiụnṣcher; < z it. aggiungere ≡; aṣchuntar = tranz. anfügen, beifügen, hinzufügen (připojit, dodat, doložit); ~ surm. agiuntar (-escha), suts. aṣchuntar, RG agiuntar; < z it. aggiuntare ≡; aṣil = surs., eng. mask. Asyl (azyl); ~ surm. aṣil, suts. asil, RG asil; < z it. asilo ≡, popř. něm. Asyl; asp = eng. mask. Haspel (naviják); ~ surm. asp, RG asp; < z oit. aspo ≡; assassin = mask. Mörder (vrah); ~ surm. assaschign, RG assassin; < z it. assassino, popř. oit. šašin ≡; astut = eng. adj. listig, schlau (lstivý, chytrý); < z it. astuto ≡; atrez = eng. mask. (arch.) Gerät (aparát); < z it. attrezzo ≡; atschegnar = tranz. andeuten (naznačit); < z it. accennare ≡; attaccar = tranz. angreifen, überfallen (útočit, přepadnout); ~ surm. attatger, suts. atatgẹar, RG attatgar; < z it. attaccare, fr. attaquer, popř. něm. attackieren; attempạu = adj. alt, betagt (starý, letitý); ~ RG attempà (-ada); < z it. attempato (-a) ≡;
111
attenziụn = fem. Aufmerksamkeit (pozornost); ~ surm. attenziụn, suts. atenziùn, RG attenziụn; < z it. attenzione ≡; attrer = tranz. anziehen, anlocken (vábit, lákat); ~ RG attrạir, tvar v part. perf. surs., RG attratg, eng. attrat; < z it. attrarre ≡; augurar = eng. tranz. Glück wünschen (přát štěstì); ~ surm. augurar (-escha), RG augurar; < z it. augurare ≡; auguri = surs., eng. mask. (arch.) Vorzeichen, Omen (předzvěst, znamenì); ~ surm. auguri, RG auguri; < z it. augurio ≡; Ạustria = fem. Österreich (Rakousko); < z it. Austria ≡; autrọ = adv. anderswo (jinde); ~ grisch. utrọ, RG utrò; < z it. altrove ≡; babütta = eng. fem. Verkleidung, Maske (přestrojenì, maska); < z oit. (ben., trent., emil.) bauta, bavuta, bavotta ≡; bacca = fem. Beere (bobule); < z it. bacca ≡; baccan = eng. mask. Lärm, Gepolter (hluk, rachot); < z it. baccano ≡; bacharịa = eng. fem. Metzgerei (řeznictvì); < z oit. becheria, popř. it. beccheria ≡; bacher = eng. mask. Metzger (řeznìk); ~ surm. batger, RG batger; < z oit. becher ≡ (vedle oit. bech, it. becco (kozel); badar = tranz. bemerken, beachten (povšimnout si, postřehnout); ~ surm. badar (-escha), suts. badar, RG badar; < z it. badare (dávat pozor, být opatrný, mìt se na pozoru);
112
baffa = eng. fem. Speckseite (krytina z lepenky); ~ RG baffa; < z oit. baffa ≡; bagagl = mask. Gepäck (zavazadlo); < z it. bagaglio ≡; bagorda = fem. Verkleidung, Maske (přestrojenì, maska); ~ surm. biọda, suts. bagorda; < z it. bagordo (výstřednost); bagụos = mask. Kabis, Kohl (kapusta); < z oit. gabus ≡; bạita = fem. Baracke, Hütte (barák, bouda); ~ suts. ~ bẹita; < z lomb. baita ≡; balantschin = mask. Zugscheit (rozpora); ~ RG balantschin; < z it. bilancino ≡; balchar = tranz. besänftigen, beschwichtigen (uklidnit, ukonejšit), lindern (tišit), refl. sich legen (položit se); < z oit. balká ≡; balẹis = adj. geschickt, flink (obratný, mrštný), fähig (schopný, nadaný); < z lomb. belase (pomalý); ballins = mask. pl. Schrotkörner (šrot - zrnì); ~ RG ballins; < z lomb. ballin ≡; balocca = suts. fem. Quaste (bambule); ~ RG barlocca; < z oit. balocco, balocca; balurd = adj. albern (hloupý, pošetilý), übermütig (svévolný); ~ surm. balurd, suts. balurd, RG balurd; < z it. balordo ≡; bambasch = mask. Baumwolle (bavlna); < z oit. bombaš ≡;
113
banca = fem. (arch.) Sitzbank (lavice); < z it. banca (banka); bandịera = fem. Fahne, Flagge (prapor, vlajka), windiger Kerl (větrný muž), Lump (darebák); ~ grisch. bandịera, RG bandịera; < z it. bandiera (vlajka, prapor); bandunar = tranz. verlassen, aufgeben (opuštět); ~ surm. bandunar (bandunga), suts. bandunar (bandùna), RG bandunar ~ abandunar; < z oit. bandonar ≡; baracca = fem. Baracke, verfallenes Haus (barák, chátrajìcì dům), Trinkgelage, Sauferei (pitka); ~ surm. baracca, suts. baraca, RG baracca; < z it. baracca, popř. něm. Baracke ≡; barbachan = mask. Stützmauer (opěrná zeď); < z it. barbacane ≡; barbis = mask. Schnurrbart (knìr); ~ grisch. barbis (), RG barbis; < z lomb. barbis ≡ barca = fem. Boot, Kahn, Schiff (loďka); ~ grisch. bartga, RG bartga; < z it. barca ≡; bardada = surm. fem. Saumlast; < z oit. (mail.) bardà (einem Pferd das Geschirr anlegen); barlanda = suts. fem. (pej.) Kuh (kráva); < z oit. (borm., verz., anz.) balandra (lenoch, budižkničemu, vagabund); barlic = eng. mask. Teufel (čert), dummer Kerl (hloupý muž); < z it. berlic, berlicche; barlot = mask. Hexensabbat (čarodějnický sabat); ~ surm. ~ baralot; < z oit. (mail.) barilott, (com.) bar(i)lot, (berg.) barlott, (mes.) berlot ≡; barrịera = fem. Schranke, Schlagbaum, Sperre (bariéra); ~ suts. barịera, RG barrịera; < z it. barriera ≡;
114
baruffa = fem. Rauferei, Schlägerei, Kelerei (bitka, pranice); ~ surm. baruffa, suts. barufa ~ brifa, RG baruffa; < z it. baruffa (bitka); baruntschè = eng. mask. (pl.) Stocknagel (štìtek na hůl); < z oit. (mail.) baronscèll, (parm.) baronzell; baṣcha = surs. fem. Tessinerbrot (ticinský chléb), Anschuss (nástřel); < z oit. (verz.) bóža, báza; bas-chizi = emg. mask. Ekel, Abscheu (odpor); ~ surm. bistgez; < z oit. (borm.) beškizi ≡, (com.) beschizi (nálada); baṣchüt = adj. verschmiert (emulgujìcì), schmutzig (špinavý); < z it. bisunto; basta = interj. genug! (dost); < z it., popř. schw. basta ≡; bastiment = mask. Schiff (loď); ~ grisch. bastimạint, RG bastiment; < z it. bastimento ≡; battuọiri = eng. adj. seltsam, verschroben (divný, pomatený), mask. Spinner (snìlek); < z oit. batὸir ≡; bavul = eng. mask. Holzkoffer, Truhe (truhla); < z it. baule ≡; bec = surs. mask. Schnabel (zobák); ~ surm. bec, RG bec; < z it. becco ≡; bec = eng. mask. Schnecke (šnek), Nacktschnecke (slimák); < z oit. (emil.) bek (cvrček, prcek), (com.) bega (zahradnì hlemýžď), (tess.) bégule (slimák); belma = eng. fem. Schlamm (bahno), Belag (obklad, obloženì); ~ surm. balma, suts. belma, scho. bịelma, RG belma; < z oit. (tess.) belma ≡; besla = eng. fem. Teller (talìř); 115
< z oit. (emil.) besla, (bergam.) básola, (lomb.) basla (mìsa, dìže); betla = fem. Kneipe, Pinte (hospoda); ~ surm. bẹtula; < z it. bettola ≡; biadar = refl. sich wehren, um seine Existenz kämpfen (bránit se, bojovat o svoji existenci); < z it. abbiadare (krmit ovsem); biancarịa = eng. fem. Wäsche (prádlo), Leibwäsche (spodnì prádlo); ~ surm. biancarẹia, RG biancarịa; < z it. biancheria ≡; bịera = eng. fem. Bier (pivo); ~ grisch. bịera, RG bịera; < z it. birra ≡; bifurchar = refl. sich verzweigen (šìřit se, rozvětvit se), sich gabeln (nabrat); < z it. biforcarsi ≡; bigiạt = mask. Mehlsieb (sìto na mouku), Schüttelsieb (natřásacì sìto); ~ grisch. biạt, RG biạt; < z lomb. bügat ≡; bigiatar = (i)tranz. beuteln (prosìvat, protřepat), rütteln (zatřást); ~ grisch. biatar, RG biatar; < z lomb. bügattar ≡; bigna = eng. fem. Tessinerbrot (ticinský chléb); < z oit. (trent.) bina, (bresc., bergam.) bina de pa; billa = eng. fem. Galle (žluč – ve významu „hnout žlučì“), Wut (vztek); < z it., popř. fr. bile ≡; binari = mask. Geleise (kolej, kolejnice); ~ surm. binari, RG binari; < z it. binario ≡; biretta = fem. Haube (přilba, dámský čepec); ~ suts. bareta; < z oit. baretta (dámský čepec); biṣbigliạr = itr. flüstern (šeptat), lispeln (šišlat), säuseln (ševelit); 116
~ surm. biṣbiglịear (-escha), RG biṣbigliạr; < z it. bisbigliare ≡; biscar = tranz. (arch.) ärgern, reizen (rozhněvat, dráždit), zornig machen (rozzlobit); < z oit. (emil., bergam., piem.) biscà (rozzuřit se); biscutin = mask. Wecken (dalamánek); ~ grisch. biscutign; < z it. biscottino (sušenka); bisnon = eng. fem. Urgrossvater (pradědeček); < z it. bisnonno ≡; bisnona = eng. mask. Urgrossmutter (prababička); < z it. bisnonna ≡; blạis = schielen (šilhat); < z lomb. (berg.) guardar in bleis ≡; blasmar = tranz. tadeln, rügen (kárat, hanit); ~ grisch. blasmar, RG blasmar; < z it. biasimare ≡; blassar = itr. schmatzen (mlaskat), schlürfen (srkat); < z lomb. (borm.) blasar, (com.) biasa (žvýkat, kousat); blatta = eng. fem. Schabe (struhadlo); ~ RG blatta; < z it. blatta ≡; bögia = eng. fem. Sauerschottenfass; < z alpinlomb. (magg.) bóğa (kontejner na mouku); bọier = mask. Scharfrichter, Henker (kat, mistr popravčì); ~ surm. bọier, RG bọjer; < z it. boia ≡; bos = eng. mask. Büchse (krabice); < z it. bosso ≡; brac(ca) = adj. klein, aber kräftig (malý, ale silný); ~ surm. bratg, suts. brac, RG bratg; < z it. bracco, gask. brac (krátký); 117
brajẹssas = eng. fem. pl. Hosen (kalhoty); < z ben. Braghese; bramar = eng. tranz. begehren, verlangen (dychtit, žádat), sich sehnen (toužit); ~ surm. bramar (brama ~ broma), RG bramar; < z it. bramare ≡; branṣina = fem. Kuhlglocke; ~ grisch. brunṣegna, suts. ~ branṣegna, RG brunṣina (rolnička); < z oit. bronzina ≡; brạntschas = eng. fem. pl. Kiemen (žábry); ~ suts. bràntschas, RG brạntschas; < z it. branchie ≡; brastular = tranz. rösten (namáčet); < z it. brustolare ~ brustolire ≡; bratschelet = mask. Armband (náramek); ~ surm. braslet ~ bratschlet, RG bratschlet; < z it. braccialetto ≡; brav = eng. adj. brav, wacker, tüchtig (pořádný, řádný, schopný), rechtschaffen (řádně); ~ grisch. brav, RG brav; < z it. bravo ≡; brịglia = eng. fem. Zaum (uzda), Zügel (otěže); < z it. briglia ≡; bronz = mask. Bronze (bronz); ~ surm. bronz, suts. brùnz, RG bronz; < z it. bronzo ≡; brunclar = itr. brummen, murren (brblat, reptat); ~ surm. brunclar, RG brunclar; < z it. brontolare ≡; bruntuler = eng. itr. brummen, murren (brblat, reptat); < z it. brontolare ≡; brut(ta) = adj. mürrisch (mrzutý), barsch, schroff (hrubý, drsný); ~ surm. brut(ta), suts. brut, RG brut(ta); < z it. brutto, popř. lomb. brüt (špatný); 118
buganza = eng. fem. Frostbeule (ozmrzlina); ~ surm. buganza, RG buganza; < z oit. büganza (omrzliny); bulba = fem. Knolle (hlìza), Blumenzwiebel (cibuloviny); < z it. bulbo ≡; bumbaṣcha = fem. Baumwolle (bavlna), Flaum (vlna); < z it. bambagia (bavlna); bumperfatscha = interj. guten Appetit! (dobrou chuť) ~ suts. bunparfatscha, RG bumperfatscha; < z oit. bun prὸ faccia (na zdravì!); bunamana = fem. Trinkgeld (spropitné); ~ surm. bunamanga, suts. bunamàn, RG bunaman(a); < z it. buonamano, popř. lomb. bonamaŋ ≡; burasca = fem. Unwetter, Sturm (bouře); ~ surm. burasca, suts, burastga, RG burasca; < z it. burrasca ≡; burdel = mask. Heidenlärm (pekelný rámus), Bordell (nevěstinec); ~ surm. burdel, RG burdel; < z oit. bordèl (pekelný rámus); burel = mask. Holzklotz (pařez, špalek); < z lomb. borel ≡; burghẹis = adj. bürgerlich (občanský), mask. (fem.) Bürger, Bürgerin (občan/ka); ~ surm. burghẹis (-ẹiṣa), suts. burghes (-eṣa), RG burgạis (-ạiṣa); < z it. borghese; burla = eng. fem. Posse, Spass (fraška, žert); < z it. burla ≡; bụṣer = eng. mask. Schlingel, Lausbub (dareba, uličnìk); ~ surm. bụṣer; < ze sit. bὸzer ≡; bụṣerar = itr. schiefgehen, misslingen (kazit se, nezdařit se); ~ surm. sbuṣarar (sbuṣra); < z oit. buzzerare (zhanobit); 119
busta = eng. fem. Briefumschlag (obálka na dopisy); ~ RG busta; < z it. busta ≡; butin = mask. Beute (kořist, lup); ~ RG butin; < z it. bottino ≡; buttega = fem. Laden, Geschäft (obchod, kšeft), Marktbude, Stand (tržnì stánek); ~ grisch. butẹia, RG butịa; < z it. bottega (sklad, krám); buttẹglia = fem. Flasche geben (dát láhev); < z it. bottiglia ≡; cadalet = eng. mask. Totenbahre (máry); < z it. cataletto (nemocničnì nosìtka); cadrega = fem. Klapperkiste, Rosthaufen (rachotina); < z lomb. cadrega, cadriga (křeslo); caffè = mask. Kaffee (káva); ~ surm. café, suts. cafẹ, RG café; < z it. caffè, popř. něm. Kaffee; calamita = fem. Magnet (magnet), Zauber, Bann (magie, kouzlo); ~ surm. calameta; < z it. calamita ≡; calastrịa = fem. (arch.) Mangel, Not (nedostatek), Teuerung (drahota); ~ surm. calastrẹia; < z it. carestia (drahota); calmar = eng. tranz. beruhigen, besänftigen (uklidnit), refl. sich beruhigen (uklidnit se), nachlassen (zmìrnit se); ~ surm. calmar, RG calmar; < z it. calmare ≡; calzadụir = mask. Schuhlöffel (lžìce na boty), Stiefelknecht (zouvák); ~ surm. calzadọir, suts. calzadụir, RG chalzadụir; < z oit. calzador ≡; cambi = surs., eng. Geldwechsel (směnárna), Wechselkurs (výměnný kurz); 120
< z it. cambio ≡; cambrola = fem. Purzelbaum (salto); ~ surm. tgimirola; < z oit. gambarola ≡ camerịer(a) = mask. (fem.) Kellner, Kellnerin (čìšnìk, čìšnice); ~ surm. camerịer(a), suts. camarịer(a), RG camarịr(a); < z it. cameriere ≡; caminar = suts. itr. eilen, sich beeilen (pospìchat, pospìšit si), eng., surm. gehen, laufen, schreiten (chodit, běhat, kráčet); ~ surm. tgaminar ~ caminar, RG chaminar; < z it. camminare (chodit, běhat); campẹster = adj. ländlich (venkovský); ~ surm. campẹster (-tra), RG champẹster (-tra); < z it. campestre ≡; campiụn = mask. Meister (mistr, přebornìk); ~ surm. campiụng, suts. campiùn, RG campiụn; < z it. campione ≡; canạglia = surs., grisch. fem. Gesindel, Pack (chátra, holota), eng. Lump, Gauner (lump, gauner); < z it. canaglia (chátra, holota); candelịer = mask. (pl.) Kerzenhalter, Leuchter (svìcen); ~ grisch. candalịer, RG chandalịer; < z it. candeliere ≡; canella = fem. Zimt (skořice); ~ surm. canela, suts. canẹala, RG chanella; < z it. canella ≡; caparra = fem. Anzahlung, Handgeld (záloha); ~ surm. tgaparra ~ caparra, suts. capara, RG chaparra; < z it. caparra; capir = tranz. verstehen (rozumět), begreifen (porozumět); ~ surm. tgapẹir (-escha), suts. capir (-escha), RG chapir (chapescha); < z it. capire ≡; capitar = itr. geschehen, sich ereignen, vorkommen, passieren (stát se, udát se); ~ grisch. capitar (capeta), RG capitar; 121
< z it. capitare (přijet); capo = surs., eng. mask. Chef, Leiter (vedoucì, vůdce); ~ surm. capo; < z it. capo ≡; caprezi = mask. Eigensinn, Trotz (tvrdohlavost, vzdor), Laune (rozmar), Einfall (nápad) ~ grisch. caprezi, RG chaprizi; < z lomb. caprizi ≡; cardifiọl = eng. mask. Blumenkohl (květák, karfiol); ~ surm. cartafiọl ~ carfiọl, RG cardafiọl; < z lomb. (mail.) cavolfiór ≡, něm. Karfiol, bdt. Kardifiool, popř. schw. Kartefiol ≡; carflur = mask. Blumenkohl (květák); ~ suts. carflur; < z lomb. (mail.) cavolfiór ≡ cariạnza = fem. Anstand, Benehmen (slušnost, chovánì); ~ surm. creạnza, suts. creànza, RG creạnza; < z it. creanza ≡; carotta = fem. Karotte, Rüebli (mrkev); ~ surm. carotta, suts. carota, RG carotta; < z it. carota ≡, popř. něm. Karotte; carrotscha = fem. Kutsche (drožka); ~ surm. carrotscha, suts. carotscha, RG charrotscha; < z oit. (mail.) carὸccia, popř. it. carrozza ≡; carta = eng. fem. Karte, Postkarte (karta, pohlednice); ~ surm. carta; < z it. carta ≡; cascada = fem. Wasserfall (vodopád); ~ surm. cascada, RG cascada; < z it. cascata ≡; caschigna = surm. fem. Hütte (chalupa); < z it. cascina (sýrárna, mlékárna); caṣchot = suts. mask. kleiner Heustadel (malá stodola); < z it. casotto (bouda);
122
cass = mask. Fall, Vorfall, Ereignis (událost, přìhoda); ~ grisch. cass, RG cas; < ze sit. casso ≡; cass = adj. abtretend (postoupenì); < ze sit. casso (propustit); cassa = fem. Kasse (kasa, pokladna); < z it. cassa ≡, popř. něm. Kasse; cassacca = fem. Frack, langer Männerrock (frak); ~ surm. cassatga (taška), suts. cassaca ~ cassatga, RG cassatga; < z it. casacca (rockovějšì); cạuṣa = fem. Ursache, Grund (přìčina, důvod), Rechsstreit, Prozess (proces); ~ surm. cạuṣa, RG cạuṣa; < z it. causa ≡; cavrịel = mask. (pl.) Reh, Rehbock (srnec); ~ grisch. tgavrịel, surm. ~ capriọl, suts. ~ cavrịel, RG chavrịel; < z oit. (lomb.) cavriöl ≡; cedla = eng. fem. Zettel (cedule, lìstek); ~ RG cedla; < z oit. (venez.) tsétola (štětina); cefra = fem. Ziffer, Zahl (cifra, čìslo); ~ surm. cefra, suts. zefra, RG cifra; < z it. cifra ≡, popř. něm. Ziffer; cẹrchel = mask. Kreis, Personenkreis (kruh, skupina lidì); ~ surm. cịrchel, suts. zẹrcel, RG cịrcul; < z it. circolo ≡; ceremọnias = Umstände machen (okolkovat), sich bitten lassen (dát se prosit); ~ suts. far saramọgnas, RG far ceremọias; < z it. cerimonie (cavyky, okolky); cert(a) = adj. indef. gewiss, bestimmt (jistý, určitý); < z it. certo ≡; chadrịa = fem. Stuhl (židle); < z lomb. cadrega, cadriga (křeslo); 123
chagnọula = eng. fem. Teig (těsto); < z oit. (crem.) chignol, (mail.) chignö (klìnovitý tvar dortu nebo sýru); chalamandrin = eng. mask. Vergissmeinnicht (pomněnka); ~ surm. fem. calamandrigna, RG chalamandrin; < z oit. calamandrina (Gamander); chaler = eng. tranz. treffen (potkat se), verwunden (ranit, zarmoutit); < z oit. calare ≡; charestịa = eng. fem. (arch.) Mangel, Not (nedoststek, nouze), Teuerung (drahota); ~ surm. carastẹia; < z it. carestia (drahota); charozzina = eng. fem. Kinderwagen (kočárky); ~ surm. carrotschigna; < z it. carrozzina ≡; chascha = eng. fem. Kiste, Kasten (bedna, truhla); ~ surm. tgascha, RG chascha; < z oit. (genov.) cascia, (piem.) kásya (bedna, truhla); chass = adj. null und nichtig (neplatný); < ze sit. casso (nicotný, prázdný, lichý); chazzöla = eng. fem. Maurerkelle (zednická lžìce); ~ surm. cazzola; < z lomb. katsóla ≡; chicha = eng. fem. Kichererbse (cizrna); < z it. cece ≡; chicra = surs., eng. fem. Tasse (šálek), Glasschale, Porzellanschale (skleněná mìsa, porcelánová mìsa); ~ surm. chicra, RG chicra; < z it. chicchera (sálek); chinetta = fem. Strassengraben (silničnì přìkop); ~ surm. chinetta, suts. cineta, RG chinetta; < z it. cunetta (kanál pro vypouštěnì vody); cicọria = eng. fem. Wegwarte (cikorka), Löwenzahn (pampeliška); ~ grisch. zicọrgia, RG cicọria; < z lomb. tsikória ≡; 124
cign = mask. Schwan (labuť); ~ suts. zign, RG cign; < z it. cigno ≡; cigogna = fem. Storch (čáp); ~ surm. cigogna, suts. zigogna, RG cigogna; < z it. cigogna, popř. fr. cigogne ≡; circa = adv. etwa, ungefähr (asi, přibližně); ~ surm. circa, suts. zirca, RG circa; < z it. circa ≡, popř. něm. zirka; circuịt = mask. Kreis, Bezirk (kraj, okres); ~ surm. circuịt, suts. zirguịt, RG circuịt; < z it. circuito ≡; circumstạnzia = fem. Umstand (okolnost), Verhältnis (vztah); ~ suts. zircumstanztga, RG circumstanza; < z it. circostanza, popř. fr. circonstance ≡; cità = fem. (pl.) Stadt (město); ~ RG citad; < z it. città ≡; clavarun = eng. mask. Zecke (klìště); < z oit. galavron, glavaron (sršeň); collega = mask./fem. Kollege, Kollegin (kolega, kolegyně); ~ suts. colega, RG collega; < z it. collega ≡; colligiạr = tranz. verbinden, verknüpfen, vereinigen (připojit, spojit, sjednotit); ~ suts. culiẹar (culẹia), RG colliạr; < z it. collegare ≡; colrava = eng. fem. Kohlrabi (kedluben); ~ suts. colrava, RG colrava; < z oit. caolo rava ≡; cọmad = keine Umstände machen (žádné okolkovánì), passen (hodit se); ~ surm. far a comat (vzájemně si pomáhat); < z it. (fare) comodo ≡;
125
concẹder = tranz. (adm.) billigen (schválit), gewähren, bewilligen (poskytnout); ~ surm. concẹder, RG concẹder; < z it. concedere ≡; concentrar = tranz. konzentrieren, vereinigen (koncentrovat, soustředit), refl. sich sammeln, sich konzentrieren (koncentrovat se); ~ suts. conzentrar (-escha), RG contentrar (-escha); < z it. concentrare, něm. konzentrieren, popř. fr. concentrer ≡; condot = eng. mask. Leitung (vedenì, správa); < z it. condotto ≡; confidar = eng. tranz. anvertrauen (svěřit), refl. sich jemandem anvertrauen (svěřit se někomu); ~ surm. confidar (-fẹida), suts. cunfidar, RG confidar; < z it. confidare ≡; confus = adj. verwirrt, verworren (zmatený), undeutlich (zřetelný); < z it. confuso ≡, popř. něm. konfus; confuṣiụn = fem. Verwirrung, Durcheinander (zmatek); ~ surm. confuṣiụng, RG confuṣiụn; < z it. confusione, popř. něm. Konfusion; conquistar = tranz. erobern, einnehmen (dobýt); ~ surm. conquistar (-escha), suts. conquistar, RG conquistar; < z it. conquistare ≡; considerar = eng. tranz. erwägen, bedenken (uvážit); ~ surm. considerar (-escha), RG considerar (-escha); < z it. considerare, popř. fr. considérer ≡; consort(a) = mask. (fem.) Gatte, Gattin/Ehemann, Ehefrau (manžel, manželka); ~ surm. consort(a), suts. cunsort(a), RG consort(a); < z it. consorte ≡; consorzi = mask. Arbeitsgemeinschaft, Konsortium (pracovnì kolektiv, sdruženì); ~ RG consorzi; < z it. consorzio ≡; consumar = tranz. konsumieren, verbrauchen (zkonzumovat, spotřebovat), plagen (trápit, sužovat); ~ surm. consumar (-escha), suts. consumar (-escha), RG consumar; < z it. consumare, fr. consommer ≡, popř. něm. konsumieren ≡;
126
contenuto = eng. mask. (arch.) Inhalt, Gehalt (obsah); < z it. contenuto ≡; contribuịr = (i)tranz. beitragen, beisteuern (přispìvat); ~ surm. contribuẹir (-escha), suts. contribuịr (-escha), RG contribuịr (-escha); < z it. contribuire ≡; controllar = tranz. überprüfen, kontrollieren (přezkoušet, kontrolovat), beaufsichtigen, überwachen (dohlìžet, kontrolovat); ~ surm. controllar, suts. controlar, RG controllar; < z it. controllare, něm. kontrollieren, popř. fr. contrôler ≡; contụorn = mask. pl. Gegend, Umgebung (okolì); ~ surm. conturn, RG conturn; < z it. contorni ≡; copiạr = tranz. kopieren (kopìrovat), abschreiben (přepsat); ~ suts. cuptgẹar ~ copiạr (coptga), RG copiạr; < z it. copiare, popř. fr. copier ≡; corazza = eng. fem. Panzer, Harnisch (brněnì); ~ surm. corazza; < z it. corazza ≡; corder = mask. Seiler (provaznìk); ~ surm. corder; < z oit. kųrdęr ≡; cordiạl = eng. adj. herzlich (srdečný); ~ grisch. cordiạl, RG cordiạl; < z it. cordiale, popř. fr. cordial ≡; cortegi = eng. mask. Zug (vlak, průvod), Umzug (průvod); ~ RG cortegi; < z it. cortoggio (doprovod); corva = eng. fem. Holzgefäss (dřevěná nádoba); ~ surm. corva (káď); < z it. corba (košìk); creaziụn = fem. Schöpfung, Erschaffung (tvorba); ~ surm. creaziụn, RG creaziụn; < z it. creazione, popř. fr. création ≡;
127
credịbel = mask. Holzgefäss (dřevěná nádoba); ~ grisch. credit, RG credit; < z něm. Kredit ≡; crẹdit = eng. mask. Kredit (úvěr, kredit), Ansehen (zřetel), Ehre (čest); ~ surm. crẹdit; < z it. credito ≡; cregn = eng. mask. Rosshaarmatratze (žìněnka); < z lomb. kriŋ (žìně); crẹspat = surm. mask. Verschlag (bedněnì); < z berg. tréḭšpat ≡; creva = surm, fem. Riss, Sprung (trhlina, prasklina); < z berg. kréva ≡; crịedi = mask. Ansehen (zřetel), Ehre (čest), Prestige (prestiž); ~ surm. credi, RG credi; < z it. credito ≡; criticar = tranz. kritisieren, bemängeln (kritizovat); ~ surm. crititgịer (-escha), suts. crititgẹar (-escha), RG crititgar (-escha); < z it. criticare, popř. fr. critiquer ≡; crollar = refl. sich rühren (hýbat se); < z it. crollare (kymácet se); cucagna = eng. fem. Überfluss, Fülle (nadbytek, množstvì); ~ surm. cucagna, RG cucagna; < z it. cuccagna, popř. fr. cocagne (zaslìbená země); cudighin = mask. Wurst (klobása, buřt); < z lomb. codeghin ≡; cudugn = mask. Quitte (kdoule); ~ RG cudugn; < z oit. codogn ≡; culana = fem. Halskette (náhrdelnìk, řetìzek); ~ surm. culanga, RG culạuna; < z it. collana ≡;
128
culmạina = eng. fem. Firstbalken, Dachfirst (hřeben střechy); ~ surm. culmogna; < z oit. culmegna, culmögna, culmeña ≡; cult = mask. Kult (uctìvánì); < z it. culto ≡; cultrin = mask./fem. Vorhang, Gardine (záclona, závěs); < z oit. (veron.) coltrina (závěs, opona); cumadar = tranz. reparieren, flicken (opravit); ~ surm. cumadar (-escha), RG cumadar (cumoda); < z it. comodare (dát do pořádku); cumar = eng. fem. Patin (kmotra), Schwatzbase (klepna); ~ grisch. cumar, RG cumar; < z oit. comar ≡; cumbrịcula = eng. fem. Bande, Gesindel, Sippschaft (banda, tlupa, chátra, sebranka), Klüngel (parta); < z it. Combriccola (tlupa, sebranka); cumissiụn = fem. Kommission (komise); ~ surm. cumischung, suts. cumissiùn, RG cumissiụn; < z it. commissione, fr. commission, popř. něm. Kommission; cumpar = eng. mask. Pate (kmotr); ~ grisch. cumpar, RG cumpar; < z oit. compar ≡; cumplet = adj. vollständig, vollzählig, ganz (kompletnì, celý); ~ grisch. cumplet, RG cumplet(ta); < z it. completo ≡, popř. něm. komplett; cumpliọn = mask. Geburtstag (narozeniny); < z it. compleanno ≡; cunfar = refl. passen, übereinstimmen (hodit se, shodovat se); ~ surm. cunfar, RG cunfar; < z it. confarsi ≡; cungiment = fem. Würze, Gewürz (kořenì); ~ suts. cungimạint, RG cundiment; < z it. condimento ≡; 129
cunom = eng. mask. Familienname (přìjmenì); < z it. cognome ≡; cunterbanda = fem. Schmuggel (pašeráctvì); ~ surm. cunterbanda, RG cuntrabanda; < z it. contrabbando ≡; cuntradi = adj. invar. entgegengesetzt, gegenteilig (naopak, narozdìl od); < z (a)it. contradio ≡; cuolpir = tranz. verwunden (ublìžit, zarmoutit), treffen (zasáhnout); ~ surm. culpẹir (-escha), RG culpir; < z it. colpire ≡; cuọsp = mask. Holzschuh (dřevák), Schneeklumpen (hrouda ze sněhu); < z oit. cospo, (com.) cosp, (borm.) kǫšp (dřevák); cupicharọula = eng. fem. Purzelbaum (salto); ~ RG cupitgarola; < z oit. gamabrola ≡; cural = mask. Koralle (korále); ~ surm. cural (perla), suts. pl. curals, RG cural; < z it. corallo (korále); curar = tranz. heilen, kurieren (léčit, uzdravit); ~ surm. curar (-escha), suts. curar, RG curar; < z it. curare ≡, popř. něm. kurieren; curiọs = adj. merkwürdig, sonderbar (divné), eigenartig, seltsam (zvláštnì), komisch (komický); ~ surm. curiọus, suts. curiụs, RG curiụs; < z it. curioso ≡, popř. něm. kurios; curnisch = fem. Zierleiste (ozdobná lišta), Fries (obruba); ~ surm. curnẹisch¸RG curnisch; < z it. cornice (rámec); curtes = adj. höflich (zdvořilý); ~ RG curtạis; < z it. cortese ≡; curteṣịa = fem. Höflichkeit (zdvořilost); ~ grisch. curtaṣchẹia, RG curtaṣchịa; 130
< z it. cortesia ≡; cuschin = eng. mask. Kissen (polštář, poduška); < z it. cuscino ≡; cussin = mask. Nähkissen (polštářek na šitì); ~ grisch. cussign, surm. ~ cusching, RG cussin; < z it. cuscino (polštář), popř. fr. coussin; dại = im Nu (hned), interj. los!, vorwärts! (připravit-pozor-teď!, vpřed!); ~ surm. dại, RG dại; < z it. dàgli; daja = fem. Degen (kord), Schwertscheide (pochva na meč); < z it. daga (kord); damigiạna = fem. Korbflasche (demižon); < z it. damigiana ≡; dat = mask. Würfel (kostka); ~ RG dat; < z it. dado ≡; dẹbel = adj. schwach, kraftlos (slabý, bezmocný); ~ surm. dẹbel (debla), suts. dẹbel (debla), RG dẹbel (debla); < z it. debole ≡; deblezza = eng. fem. Schwäche, Kraftlosigkeit (slabost bezmocnost); ~ surm. deblezza, RG deblezza; < z it. debolezza ≡; decịder = tranz. entscheiden, beschliessen (rozhnodnout),refl. sich entscheiden, sich entschliessen (rozhodnout se); ~ surm. decịder, suts. dazẹder, RG decịder; < z it. decidere ≡; decorar = tranz. schmücken, ausstatten, verzieren (ozdobit, vyzdobit); ~ grisch. decorar (-escha), RG decorar (-escha); < z it. decorare ≡, popř. něm. dekorieren; decotg = mask. Sud, Absud (vývar, odvar); ~ RG decotg; < z it. decotto ≡, popř. něm. Dekokt (odvar);
131
decụors = mask. Lauf, Verlauf (běh, průběh); ~ surm. decurs, RG decurs; < z it. decorso ≡; deẹssa = eng. fem. Göttin (bohyně); ~ surm. deẹssa, RG deẹssa; < z it. deessa ≡; definir = eng. tranz. definieren, bestimmen (definovat, určit); ~ surm. definẹir (-escha), RG definir (-escha); < z it. definire ≡, popř. něm. definieren; demolir = tranz. niederreisen, abbrechen (strhnout, zbořit), zerstören (demolovat); ~ RG demolir (-escha); < z něm. demolieren, popř. it. demolire ≡; deport = eng. mask. Betragen, Benehmen (chovánì); ~ surm. deport; < z it. diporto ≡; dẹscal = adj. schwach, schmächtig (slabý, hubený); < z it. discolo (zvrhlý); deṣchina = eng. fem. Zehn (deset); < z it. diecina ≡; desiderar = tranz. wünschen, ersehnen (přát si, toužit); ~ surm. desiderar (-escha), RG desiderar (-escha); < z it. desiderare ≡; dessegn = mask. Zeichnung (kresba); ~ surm. dessegn, suts. dissegn, RG dissegn; < z it. disegno ≡; dessignar = tranz. zeichnen, malen (kreslit, malovat); ~ surm. dessignịer (dessegna), suts. dissignẹar, RG dissegnar; < z it. disegnare ≡; destin = mask. Schicksal (osud, úděl); ~ surm. destign, suts. dastegn, RG destin; < z it. destino ≡; destinar = tranz. bestimmen, vorbestimmen (určit, předem stanovit); 132
~ surm. destinar (-escha), RG destinar (-escha); < z it. destinare ≡; difficil = adj. schwierig (obtìžně); ~ surm. diffịcil, RG difficil; < z it. difficile ≡, popř. něm. diffizil; digerir = tranz. verdauen (strávit potravu); ~ RG digerir (-escha); < z it. digerire ≡; digià = adv. schon, bereits (už); < z it. di già ≡; diligent = adj. fleissig (pilný); ~ surm. diligent, RG diligent; < z it. diligente ≡; discrepanza = fem. Abweichung, Unstimmigkeit (odchylka, nesrovnalost); ~ surm. discrepanza, RG discrepanza; < z it. discrepanza ≡, popř. něm. Diskrepanz; discussiụn = fem. Diskussion, Erörterung, Besprechung (diskuse, projednávánì, rozmluva); ~ surm. discussiụng, suts. discussiùn, RG discussiụn; < z it.discussione, fr. discussion ≡, popř. něm. Diskussion; disfigurar = tranz. verunstalten, entstellen (znetvořit); ~ surm. disfigurar (-escha), suts. sfigirar (-escha), RG sfigurar (-escha); < z it. disfigurare, sfigurare ≡; diṣgrạzia = fem. Unglück (neštěstì); ~ grisch. diṣgratzga, suts. ~ diṣgrạzia, RG diṣgrazia; < z it. disgrazia ≡; diṣgust = mask. Ekel, Widerwille (hnus, odpor); ~ surm. diṣgost, suts. diṣgust, RG diṣgust; < z it. disgusto ≡; distaccar = tranz. loslösen (odpojit); ~ surm. dastatger, suts. distatgear, RG distatgar; < z it. distaccare ≡; distanza = fem. Abstand, Entfernung (vzdálenost); ~ surm. distanza, suts. distànza, RG distanza; 133
< z it. distanza ≡, popř. něm. Distanz; distribuịr = tranz. austeilen, verteilen (rozdávat, rozdělit); ~ surm. distribuẹir (-escha), RG distribuịr (-escha); < z it. distribuire ≡; disturbar = tranz. belästigen, stören (obtěžovat,narušovat); ~ grisch. disturbar, RG disturbar; < z it. disturbare ≡; disturbi = mask. Belästigung, Störung (obtěžovánì, rušenì); < z it. disturbo ≡; divertir = tranz. unterhalten, belustigen (pobavit); ~ surm. divertẹir (-escha), suts. divertir (-escha), RG divertir; < z it. divertire, divertirsi ≡; divịder = tranz. zerlegen, teilen (rozložit, rozdělit); ~ surm. divịder, RG divịder; < z it. dividere ≡; divorzi = mask. Ehescheidung (rozvod); ~ surm. divorzi, RG divorzi; < z it. divorzio ≡; domicil = mask. Sitz, Wohnsitz (sìdlo, bydliště); ~ surm. domicil, suts. domizil, RG domicil; < z it. domicilio ≡, popř. něm. Domizil; doverus = adj. gebührend, schuldig (vinný); < z it. doveroso ≡; dresch = mask. Wacholderdrossel (drozd kvìčala); < z oit., com. drês, mail. drèss, pav. Dress ≡; drizzar = tranz. ausrichten, anpassen (vyřìdit, upravit); ~ surm. drizzar (drezza), suts. drizar (dreza), RG drizzar; < z it. d(i)rizzare (urovnat, srovnat); dụnque = adv. folglich, also, somit, demnach (a proto, tedy); < z it. dunque ≡; dunṣena = in Kost gehen, in Kost sein (jìt na jìdlo); 134
~ surm. dunṣagna, RG dunsena; < z oit. dozéna, donzénɑ ≡; dunzạina = eng. fem. Dutzend (tucet); ~ surm. dunṣagna, RG dunsạiana; < z lomb. donzénɑ ≡; duront = prep. während (zatìmco); ~ surm. durant, suts. durànt, RG durant; < z it. durante ≡; economịa = surs., eng. fem. Wirtchaft, Ökonomie (ekonomika); ~ suts. economẹia, RG economia; < z it. economia ≡, popř. něm. Ökonomie; edifeci = mask. Bau, Gebäude (výstavba, stavba); ~ surm. edifeci, RG edifici; < z it. edificio, edifizio ≡; edra = enf. fem. Efeu (břečťan); < z it. edera; educar = eng. tranz. erziehen, bilden (vzdělávat, formovat); ~ surm. edutgịer (-escha), suts. edutgẹar ~educar (-escha), RG educar (-escha); < z it. educare, popř. fr. éduquer ≡; educaziụn = fem. Erziehung, Bildung (výchova, vzdělávánì); ~ surm. educaziụn, suts. educaziùn ~ educaztgùn, RG educaziụn; < z it. educazione, popř. fr. éducation ≡; effect = mask. Wirkung, Wirksamkeit (působenì, účinnost); ~ surm. effect, suts. efect, RG effect; < z it. effetto ≡, popř. něm. Effekt; eguạl = eng. adj. gleich, ebenbürtig (stejné, rovné); ~ surm. egal, suts. eguạl, RG eguạl; < z it. eguale ≡; elevar = eng. tranz. erhöhen (zvýšit); ~ RG elevar; < z it. elevare ≡; embellir = tranz. verschönern, schmücken (zkrášlit, vyzdobit); ~ surm. ambellẹir (-escha), suts. embellir (-escha), RG embellir (-escha); 135
< z it. imbellire, popř. fr. embellir ≡; embrugliạr = tranz. verwickeln, verwirren (zmást, zamotat); ~ surm. ambruglịer, RG embrugliạr; < z it. imbrogliare ≡; empagliạr = tranz. ausstopfen (vycpat); ~ suts. ampagliẹar, RG empagliạr; < z it. impagliare ≡; empurtar = bedeuten (naznačit); ~ grisch. ampurtar (-porta), RG empurtar (-porta); < z it. importare ≡; encuraṣchar = tranz. ermutigen, anspornen (povzbudit, pobìdnout); ~ surm. ancuraṣcher (-escha), suts. ancuraṣchar, RG encuraṣchar; < z it. incoraggiare, popř. fr. encourager ≡; energịa = surs., eng. fem. Energie (energie); ~ grisch. energẹia, RG energịa; < z it. energia ≡, popř. něm. Energie; epidemịa = surs., eng. fem. Epidemie, Seuche (epidemie, onemocněnì); ~ surm. epidemịa, suts. epidemẹia, RG epidemịa; < z it. epidemia ≡, popř. něm. Epidemie; equilịber = surs., eng. mask. Gleichgewicht (rovnováha); ~ surm. equilịber, RG equilịber; < z it. equilibrio ≡; erizun = mask. Igel (ježek); ~ suts. erizùn, RG erizun; < z it. riccio ≡; eroplan = eng. mask. Flugzeug (letadlo); ~ surm. aeroplan, RG eroplan; < z it. aeroplano ≡, popř. něm. Aeroplan; eṣitar = itr. zögern, zaudern (váhat); ~ surm. eṣitar (-escha), RG eṣitar (-escha); < z it. esitare ≡; età = fem. (pl.) Alter (věk); < z it. età ≡; 136
evacuạr = eng. tranz. evakuieren, räumen (evakuovat, vyklidit); ~ RG evacuạr; < z it. evacuare ≡, popř. něm. evakuieren; eveniment = mask. Ereignis (událost, přìhoda); ~ grisch. evenimạint, RG eveniment; < z it. avvenimento, popř. fr. événement; evitar = eng. tranz. meiden, vermeiden (stranit se, vyhýbat se); ~ surm. evitar (-escha), RG evitar (-escha); < z it. evitare, popř. fr. éviter ≡; fabrica = fem. Fabrik (fabrika); ~ surm. fabrica, suts. fabreca, RG fabrica; < z it. fabbrica ≡, popř. něm. Fabrik; fabricar = tranz. herstellen, anfertigen (vyrobit, zohotovit); ~ surm. fabritgịer (-escha), suts. fabritgẹar (-escha), RG fabritgar (-escha); < z it. fabbricare ≡; fạcil = surs., eng. adj. leicht, nicht schwierig (lehký) ~ RG fạcil; < z it. facile ≡; fạcilmaing = eng. adv. mühelos, leicht (snadný); < z it. facilmente ≡; facultad = fem. Vermögen, Besitz (vlastnictvì, majetek); ~ grisch. facultad, RG facultad; < z it. facoltà, popř. fr. faculté ≡; fagot = mask. Bündel, Pack (svazek); < z it. fagotto ≡; falegnam = eng. mask. Schreiner (truhlář); < z it. falegname ≡; falliment = mask. Konkurs, Bankrott (konkurz, bankrot); ~ surm. fallamạint, suts. falamạint, RG fallament; < z it. fallamento (absence), popř. fallimento ≡; fallonza = fem. Busse, Geldstrafe (náhrada škody, pokuta); ~ surm. fallanza, suts. falànza, RG fallanza; 137
< z ait. Fallanza (omyl, chyba); fandra = surs., eng. fem. Lavendel (levandule); ~ grisch. fandra, surm. ~ flandra, RG lavandra; < z it. lavanda ≡, popř. schw. Lavander; farrer = eng. mask. Schmied, Hufschmied (kovář); ~ surm. farrer, RG ferrer; < z lomb. ferrer ≡; faṣan = eng. mask. Fasan (bažant); ~ RG faṣan; < z lomb. fasan, popř. něm. Fasan ≡; faṣchöl = mask. (pl.) Bohne (fazole); ~ surm. kol. faṣchol, suts. fiṣchela; < z lomb. faschöl, faschol ≡; fastedi = mask. Kummer, Verdruss, Leid (souženì, mrzutost, zármutek); ~ grisch. fastedi, RG fastidi; < z oit. Fastidi ≡; fat(ta) = eng. adj. fad, ungesalzen, schal (nezajìmavý, fádnì); ~ grisch. fat, RG fat(ta); < z oit. Fat ≡, popř. bdt. fad, fatt ≡; fatschada = eng. fem. Vorderseite, Fassade (přednì strana, fasáda); ~ surm. fatscheda, suts. fatschada, RG fatschada; < z it. facciata ≡; fatschenta = fem. Sache, Angelegenheit (předmět, záležitost); ~ surm. fatschenta, suts. fatschenda, RG fatschenta; < z it. faccenda ≡; fattüra = eng. fem. (arch.) Anfertigung (zhotovenì), Erzeugnis (výtvor); ~ surm. fattura; < z it. fattura ≡; fautur = mask. (pl.) Gönner (mecenáš); ~ RG fautur; < z it. fautore ≡; fazöl = mask. (pl.) Tuch (šátek); ~ grisch. fazịel (šátek na hlavu), RG fazịel; 138
< z ait. fazzuolo ≡; feda = fem. Achtung, Aufmerksamkeit (pozor); ~ surm. feda; < z it. fede (vìra, důvěra); fẹndṣcher = itr. sich verstellen (přetvařovat se); < z it. fingere, infingere ≡; fenta = mask. Täuschung, Vorwand, List (klam, záminka, lest); ~ grisch. finta, surm. ~ fenta, RG finta; < z it. finta ≡; fera = fem. Felchen, Blaufelchen; ~ surm. fera, RG fer(r)a; < z it. fera ≡; ferida = eng. fem. Wunde, Verwandung (rána); ~ surm. firẹida, RG ferida; < z it. ferita ≡; ferir = tranz. verwunden, verletzen (poranit); ~ surm. fireir (-escha); < z it. ferire (zranit); fiạc(ca) = adj. matt, müde (malátný, unavený); ~ surm. fiạc(ca), RG fiạc(ca); < z it. fiacco ≡; fidar = itr. trauen, vertrauen (důvěřovat), tranz. anvertrauen (pověřit); ~ grisch. fidar, RG fidar; < z it. fidare ≡; fidel = eng. adj. treu, getreu (věrný) < z it. fedele ≡; fidelins = mask. pl. Suppennudeln (polévkové nudle); < z oit. (genov.) fedelini, fidellini ≡; fiffa = eng. fem. Angst, Schiss (strach); < z oit. (com.) fifa, (borm.) fifa, fufa, (bergam.) föfa ≡; figlialonza = fem. Nachkommenschaft, Kinder (potomstvo, děti); 139
~ surm. figliolanza, suts. feglialànza; < z it. figliolanza ≡; figura = fem. Gestalt, Figur (vzhled, postava), Bild (obraz); ~ surm. figura, suts. figura, RG figura; < z it. figura ≡, popř. něm. Figur; fila = fem. Reihe (řada); ~ surm. fila, RG fila; < z it. fila ≡; filadè = eng. mask. (pl.) Spinnrad (kolovrat); ~ surm. fridel; < z oit. (tess., piem.) filarel, filadel, firidel, firadel ≡; filfiẹr = mask. Draht, Stacheldraht (drát, ostnatý drát); < z lomb. fil de ferr ≡; filomela = fem. Nachtigall (slavìk); < z it. filomela, filomena ≡; fin = prep. bis (do); ~ surm. fịgnen, RG fin; < z it. fino ≡; finạnzas = fem. pl. Finanzen (finance, finančnìci); ~ suts. finànzas, RG finạnzas; < z it. finanze, popř. něm. Finanzen; finanziạr = eng. tranz. finanzieren (financovat); ~ surm. finanztger (-escha), suts. finanztgẹar (-escha), RG finanziar (-escha); < z it. finanziare ≡; finotg = mask. Fenchel (fenykl); ~ surm. finotsch, suts. finotg ~ fanugl, RG finotg; < z oit. (anz.) fnuğ, (pusch.) finoč ≡; firmar = eng. tranz. unterschreiben, unterzeichnen (podepsat se, podepsat); ~ suts. firmar, RG firmar; < z it. firmare ≡; fissar = itr. jemanden anstarren (zìrat na někoho); < z it. fissare ≡;
140
fit = eng. mask. Zins, Miete (nájemné); ~ surm. fit, RG fit; < z it. fitto (nájem); fittar = tranz. mieten, pachten (pronajmout si, najmout); ~ surm. fittar, RG fittar; < z it. (af)fittare ≡; flạunc = mask. Flanke, Weiche (bok); ~ surm. flanc, RG flanc ~ f. flanca; < z it. fianco ≡; fliṣella = mask. (pl.) Band (stuha), Litze, Tresse (šňůrka); ~ surm. friṣel, suts, friṣela, RG filiṣchella; < z oit. Firisêl (přìze z odpadu z přìrodnìho hedvábì); flöder = eng. mask. Hafer (oves); ~ surm. flịeder; < z oit. (pusch., veltl.) flö(u)der ≡; floss = eng. adj. aufgedunsen, schlaff (oteklý, odulý), locker (ochablý); < z oit. Floss ≡; flottar = tranz. flössen (plavit); ~ surm. flottar (-escha), RG flottar (-escha); < z it. flottare, popř. fr. flotter ≡; flux = mask. Flut (přìliv, povodeň); ~ surm. flux, RG fluss; < z lomb. flüss ≡, popř. něm. Fluss; föcler = eng. mask. Feuerstelle, Herd (sporák, výheň); ~ surm. fuclar, RG foclar; < z it. focolare ≡; fomina = fem. Hungersnot (hladomor); ~ RG fomina; < z it. famina ≡; fọrber = tranz. abwischen, putzen (otřìt, vyčistit); < z it. forbire (očistit); forestịer = adj. fremd, ausländisch (cizì, zahraničnì); 141
~ surm. forestịer ~ fulastịer, RG fulaster; < z it. forestiro (-a) ≡; formular = eng. tranz. formulieren, ausdrücken, in Worte fassen (formulovat, vyjádřit slovy); ~ surm. formular (formulescha), RG formular (formulescha); < z it. formulare ≡, popř. něm. formulieren; fortẹzia = fem. Festung, Befestigungsanlage (pevnost, opevněnì); ~ surm. fortezza, suts. forteztga ~ fortẹzia, RG fortezza; < z it. fortezza ≡; fortuna = fem. Glück (štěstì), Vermögen (jměnì, moc); ~ surm. furtegna, suts. furtuna, RG fortuna; < z it. fortuna ≡; foṣcha = fem. Form, Gestalt (forma, vzhled); < z it. foggia ≡; fracass = mask. Krach, Lärm (rámus, hluk), Getöse (rachocenì); ~ surm. fracasch, RG fracass; < z it. fracasso, lomb. frakáš ≡; frạiṣchel = eng. adj. zerbrechlich, spröde (křehký), feingliedrig (útlý. drobný); ~ surm. frạṣchel (-ṣchla), RG frạṣchel (-ṣchla); < z it. fragile (křehký); framassun = mask. Freimaurer (svobodný zednář); ~ surm. framassung, suts. framassùn, RG framassun; < z it. frammassone ≡; frances = eng. adj. französisch (francouzský), Franzose, Französin (Francouz, Francouzka); < z it. francese ≡ frappa = surm. fem. Übermut (nadutost); < z it. frappa (žvaněnì, chvástánì, lež) frar = eng. mask. Bruder (bratr); ~ grisch. frar, RG frar; < z aoit. Frar ≡; fraṣa = fem. Redensart (fráze, slovnì obrat); ~ surm. fraṣa, RG fraṣa (věta); < z it. frase, frasi, popř. fr. phrase ≡;
142
fras-chera = fem. Heutragrahmen; < z lomb. (com., bergam.) fraschera, (borm.) frǫškéįra ≡; fraslar = surm. tranz. prügeln, durchprügeln (bìt, ztlouci); < z oit. sfrasclar ≡; frịevel = eng. mask. Brosame, Krümel (drobek); < z lomb. frìgųl(a) ≡; fringuẹl = eng. mask. Fink, Buchfink (pěnkava); ~ surm. frạnghel, RG fringhel; < z it. fringuello, popř. oit. frángol ≡; frizza = eng. fem. Pfeil (šìp, šipka); ~ surm. frezza, RG frizza; < z oit. friza ≡; Frontscha = fem. Frankreich (Francie); ~ suts. Fràntscha, RG Frantscha; < z it. Francia ≡; frotta = fem. Bande, Horde (tlupa, horda); < z oit. frotta (množstvì); fruda = fem. Wasserfall, Sturzbach (vodopád, bystřina); < z lomb. froda ≡; fruọ(la) = adj. mürbe (drobivý), mehlig (moučný), locker (kyprý); < z it. frollo ≡; früst = eng. adj. abgenutzt, abgetragen (opotřebovat); < z it. frusto (roztržený, rozbitý); früstar = tranz. peitschen (pobìzet bičem); < z it. frustare ≡; fugsch = surm. aufgedunsen, aufgebläht, schwammig (odulý, nadmutý); < z lomb. fuŋk., funš (houba); fuja = eng. fem. Begierde, Brunst (řìje, chtìč); ~ surm. fụia, suts. fọia; < z it. foia (řìje); 143
func = eng. angefaultes Holz (shnilé dřevo); < z oit. fuŋk (houba); fundach = eng. mask. Bodensatz, Niederschlag (usazenina); ~ grisch. fundatsch, RG fundatsch; < z it. fondaccio ≡; funeral = mask. Begräbnis, Beerdigung (pohřeb); ~ surm. funeral, RG funeral; < z it. funerale ≡; funiculara = eng. fem. Seilbahn (lanová dráha); ~ grisch. funiculara, RG funiculara; < z it. funicolare, popř. fr. funiculaire ≡; funsch = eng. mask. Pilz (houba); < z lomb. funč ≡; furb = eng. adj. schlau, listig (mazaný, lstivý); ~ surm. fụrber(-bra), RG fụrber (-bra); < z it. furbo ≡; furbaz = surs., eng. mask. Schlaumeier, Schelm (chytrá hlava, čtverák); ~ surm. furbaz, suts. furbazi, RG furbaz; < z oit. furbaz (darebák, bìdák); fụria = fem. Wut, Raserei (vztak, zuřivost), Eile, Hast (spěch); < z it. furia ≡; furmantun = surs., eng. mask. Mais (kukuřice); ~ surm. furmantung, suts. furmantùn; < z oit. furmentóŋ ≡; furnel = eng. mask. (pl.) Backofen (trouba), Kochherd (kamna, plotna); ~ grisch. furnel, RG furnel; < z it. fornello ≡; furụnchel = mask. Furunkel (bolák); ~ RG furụncul; < z it. furuncolo ≡, popř. něm. Furunkel; fuṣchina = eng. fem. Schmiede (kovárna); ~ surm. fuṣchigna, RG fuṣchina; 144
< z it. fucina ≡; fustagn = eng. mask. Barchent (barchet – druh látky), Zwillich (cvilich – druh látky); ~ surm. frustana, RG fustagn; < z it. fustagno, frustagno ≡; futa = fem. Wut, Zorn (vztek, hněv); ~ surm. futta ~ futra, suts. fota; < z it. fotta, popř. oit. futa ≡; fụter = mask. (fem.) Schelm, Spitzbube (čtverák, rošťák); ~ surm. fụter; < z oit. fútar, fótar ≡; gabella = eng. fem. Abgabe (daň); < z it. gabella ≡; gagliạrd = adj. forsch, waghalsig (odhodlaný, odvážný); ~ grisch. gagliạrd, surm. gaglerd, RG giagliạrd; < z it. gagliardo ≡; gagliọffa = fem. Tasche (taška); ~ surm. gagliọffa, RG giagliọffa; < z it. gaglioffa; gala = fem. Leder (kůžr); < z it. galla ≡; galdin = mask. Truthahn (krocan); ~ surm. galdign, suts. galdegn, RG galdin; < z it. gallo d´India ≡; galera = fem. Galeere (galéra); < z it. gallera; galịa = fem. (arch.) Galeere (galéra), Zuchthaus (káznice); < z oit. galia, popř. it. galea ≡; galiọt = eng. mask. (arch.) Galeerensträfling (galejnìk), Spitzbube, Schelm (rošťák, šibal); ~ grisch. galiọt, RG galiọt; < z it. galeotto ≡; galiọtta = eng. fem. Karren (kára); 145
< z oit. galeọtta, galiotta ≡; gamba = ein flotter Kerl (chlapìk); < z it. gamba, essere in gamba ≡; garantir = eng. tranz. zusichern, garantieren (jistit, ručit); ~ surm. garantẹir (garantescha), suts. garantir (-escha), RG garantir (-escha); < z it. garantire, fr. garantir, popř. něm. garantieren ≡; garanzịa = fem. Zusicherung (ujištěnì); ~ grisch. garanzẹia, RG garanzịa; < z it. garanzia ≡; garflun = mask. Herzkirsche (třešňové srdce); < z oit. (piem.) grafiun, (mail.) galfiôn ≡; gạrgias = fem. pl. Kiemen (žábry); < z it. gargia, gargie ≡; garnir = eng. tranz. schmücken, verzieren (ozdobit, vyzdobit); ~ surm. garnẹir (-escha), suts. garnir (-escha), RG garnir (-escha); < z it. guarnire ≡, popř. něm. garnieren; garṣun = mask. (arch.) Geselle, Wanderbursche (tovaryš); ~ surm. giarṣung, RG giarṣun; < z it. garzone ≡; gartella = fem. Bratrost (rožeň); ~ RG gradella; < z it. gratella, popř. oit. gradella ≡; gaṣetta = fem. Zeitung (noviny); ~ surm. gaṣetta, suts. giaṣeta ~ gaṣeta, RG gaṣetta; < z it. gazzetta ≡; gẹner = mask. Gattung (druh); ~ surm. gẹner, RG gẹner; < z it. genere ≡; general = adj. allgemein (obecný); ~ grisch. general, RG general; < z it. generale ≡;
146
generus = adj. grosszügig, freigiebig (štědrý); ~ surm. generọus, RG generus; < z it. generoso ≡; genira = fem. pej. Kinder, Kinderschar (děti, zástup dětì); ~ surm. gianịera ~ ṣchanịera, suts. gianira, RG genira; < z it. genía (banda, chátra); geniturs = mask. pl. Eltern (rodiče); ~ surm. genitọurs, suts. geniturs, RG geniturs; < z it. genitori ≡; gentil = adj. höflich, freundlich (zdvořile, laskavě); ~ surm. gentil, RG gentil; < z it. gentile ≡; genziạna = fem. Frühlingsenzian (Gentiana verna – hořec jarnì); ~ RG genziạna; < z it. genziana ≡; gera = fem. Kies (štěrk); < z lomb. gerra ≡; gerla = fem. Rind (hovězì dobytče); < z oit. (berg.) ghèrla, (mes.) žgérlɑ, sghèrla ≡, (velt.) gherle (ošklivá žena); Germạnia = fem. Deutschland (Německo); < z it. Germania ≡; gervoṣa = surs., eng. fem. (arch.) Bier (pivo); ~ surm. gervoṣa, RG gervoṣa; < z it. cervosa, cervogia ≡; gèst = mask. Geste, Gebärde (gesto, posunek); ~ surm. gest, RG gest; < z it. gesto, popř. fr. geste ≡; gesticular = eng. itr. gestikulieren, mit den Armen fuchteln (gestikulovat); ~ RG gesticular (-escha); < z it. gesticolare, fr. gesticuler, popř. něm. gestikulieren ≡; ghegna = fem. Visage, Fratze (vizáž, vzezřenì); ~ grisch. ghigna, RG ghigna; 147
< z it. ghigna ≡; ghetta = fem. Nachtwache (nočnì hlìdka); ~ surm. ghetta (nočnì hlìdač); < ze sit. Guaita (hlìdka); ghetta = fem. (arch.) Gamasche (kamaše); ~ surm. ghetta (nočnì hlìdač); < z it. ghetta ≡; giabus = mask. Kabis, Kohl (kapusta); ~ surm. gibos, suts. gibuss, RG giabus; < z oit. gabus; giạcca = fem. Jacke (bunda); ~ surm. giạcca, suts. giạca, RG giạcca; < z it. giacca ≡, popř. něm. Jacke; giạlv = eng. adj. Gelbsucht (žloutenka); < z it. giallo, popř. lomb. giald (žlutý); gianoscha = eng. fem. Kiefer (borovice), Kinnlade (čelist); ~ surm. ganascha, suts. gianossa, RG gianoscha; < z it. ganascia ≡; giarbat = eng. adj. kräftig, wacker (mocný, poctivý); < z it. garbato (půvabný, lìbezný); giardin = eng. mask. Garten (zahrada); ~ surm. giardign; < z it. giardino ≡, popř. ben. zardin ≡; giarzöl = eng. mask. Schössling, Trieb (odnož, výhonek); < z lomb. garzõ ≡; giavazzer = eng. tranz. verprügeln, durchprügeln (zmlátit, zbìt); < z veltl. giavazà ≡; giạza = eng. fem. Elster (straka); < z it. gazza ≡; gingilar = itr. die Ziet vertrödeln (marnit čas); < z it. gingillare, gingillarsi ≡; 148
giọmber = eng. mask. Krebs (rakovina); ~ surm. giạmber, suts. giọmber, RG giọmber; < z it. gambero ≡; gir = mask. Gang, Rundgang (chůze, procházka); ~ surm. giro, RG gir; < z it. giro; girar = itr. laufen, kreisen (cirkulovat), tranz. drehen, umdrehen (kroutit, otáčet); ~ surm. girar, RG girar; < z it. girare ≡; gitan(a) = mask./fem. Zigeuner, Zigeunerin (cikán, cikánka); < z it. gitano (-a) ≡; giudezi = mask. Urteil (posudek); ~ grisch. giudezi, RG giudizi; < z it. giudizio ≡; giudicar = (i)tranz. urteilen, beurteilen (kritizovat, odsoudit); ~ surm. giuditgịer (-escha), suts. giuditgẹar (-escha), RG giuditgar (-escha); < z it. giudicare ≡; giumạint = eng. mask. Saumtier, Lasttier (soumar); < z it. giumento ≡; giuvenot = mask. jung, blutjung (mladý, mladičký); ~ surm. giovenot, RG giuvenot; < z it. giovanotto, giovinotto ≡; glimạia = fem. Schnecke (šnek); ~ surm. glimạia ~ limạia, suts. glimaja, RG glimaja; < z oit. (emil.) lumega, (lomb.) lumaga, (anz.) limaga ≡; glimari = surs. a suts. mask. grosses Tier (velké zvìře), surs. grosse Person (velká osoba), grisch. Grobian (hrubián), eng. Schwein (prase); ~ surm. glimeri, suts. glimari ~limari < z oit. (piem.) animal, (lomb.) (a)nimal, (bergam., tess., mes.) animali, (berg.) limari (prase); gliṣchun = mask. Hecht (štika); ~ surm. gliṣchung, suts. gliṣchùn, RG gliṣchun; < z oit. (mail.) lüsc, lüss ≡;
149
glüṣter = eng. adj. glänzend (lesklý), lackiert (lakovaný), mask. Glanz, Schmimmer (jas, třpyt); < z oit. lüstar (leštidlo na obuv); gob = adj. bucklig (hrbatý); < z it. gobbo ≡; gof(a) = eng. adj. unbeholfen, ungeschickt (nemotorný, neohrabaný); < z it. goffo ≡; gosch = eng. mask. Kropf (struma, vole); ~ surm. gosch; < z oit. (lomb., piem.) gos, (posch., borm.) gǫš ≡; grad = mask. (pl.) Rang, Stufe, Grad (stav, stupeň); ~ surm. grad, suts. gro ~ grad, RG grad; < z it. grado ≡, něm. Grad ≡; gram = mask. Gramm (gram); < z it. grammo ≡, popř.něm. Gramm; grat = eng. adj. dankbar (vděčně); < z it. grato ≡; grattachül = eng. mask. Weissdorn (osten); < z oit. grattacül ≡; grạvida = eng. adj. schwanger (těhotná); < z it. gravida; gravidonza = fem. Schwangerschaft (těhotenstvì); ~ surm. gravidanza, suts. gravidànza, RG gravidanza; < z it. gravidanza ≡; grạzia = fem. Gnade, Gunst (milosrdenstvì, milost); ~ grisch. gratzga, suts. ~ grạzia, RG grạzia; < z it. grazia; grịglia = eng. fem. Bratrost, Grill (rožeň. gril); ~ RG grịglia (mřìž); < z it. griglia ≡; grọffel = eng. mask. Gewürznelke (hřebìček), Nelke (karafiát); 150
~ surm. grọffel, RG grọffel; < z oit. garóful ≡; grola = eng. fem. Alpendohle; < z oit. (mantov., veron.) grola ≡; gruppa = fem. Kruppe (koňský hřbet); ~ surm. groppa; < z it. groppa, oit. (mail.) crôpa ≡; guanella = eng. fem. Pullover (svetr); < z it. gonnella (ženský háv); guạrdia = fem. Wache, Wächter (hlìdka, strážce); ~ surm. guạrdia, suts. guạrgia, RG guạrdia - guạrdgia chatscha; < z it. guardia ≡; guarir = eng. itr. gesund werden (být zdravý); ~ surm. guarẹir (-escha), suts. gurir (-escha), RG guarir (-escha); < z it. guarire ≡; guạst = eng. adj. verdorben, verfault (být zdravý); ~ surm. gast; < z it. guasto ≡; gudignar = tranz. verdienen (vydělávat); ~ surm. gudagner (gudogna), suts. gudagnẹar (gudogna), RG gudagnar (-ogna); < z it. guadagnare ≡; güdisch = eng. mask. Richter (rozhodčì, soudce); < z it. giudice ≡; guẹra = adv. kaum sotva, stěžì); < z it. guari (dlouhý); guịd = mask. Führer (vůdce); ~ surm. guịd, RG guịd - guịd da muntogna (horský průvodce); < z it. guida ≡, popř. fr. guide; guidar = tranz. lenken, führen (řìdit, vést); ~ surm. guidar, RG guidar; < z it. guidare ≡;
151
guịndel = eng. mask. Winde, Garnwinde, Haspel (kladka, naviják); ~ surm. ghẹndel; < z it. guindolo ≡; gular = surm. mask. Verbindungsriemen (spojovacì pás); < z it. collare (náhrdelnìk); gün = eng. mask. Juni (červen); < z it. giugno ≡; gụota = fem. Nagel, Stift (hřebìk, kolìk); ~ surm. gotta, RG gutta; < z it. aguto ≡; gust = mask. Geschmack (chuť, přìchuť); ~ surm. gost, suts. gust, RG gust; < z it. gusto, popř. schw. Gust, Chust ≡; guvernagl = mask. Steuer, Lenkrad (volant); ~ surm. guvernagl, RG guvernagl; < z it. governaglio, governale (kormidelnì veslo); guvernar = eng. (i)tranz. verwalten, regieren (spravovat, vést); ~ surm. guvernar, RG guvernar; < z it. governare ≡; hạbel = adj. fähig, tauglich (nadaný, schopný); ~ surm. ạbel (abla); RG ạbel (abla); < z it. abile ≡; habitar = eng. itr. wohnen, hausen, leben (bydlet, žìt); surselvské tranz. bewohnen (obývat); ~ surm. abitar (-escha); suts. abitar (-escha) (srov. avdar); RG abitar; < z it. abitare popř. fr. habiter ≡; habitaziụn = fem. Wohnung (byt); ~ surm. abitaziụn; RG abitaziụn; < z it. abitazione popř. fr. habitation ≡; harlechin = mask. Geck, Lackaffe (hejsek, švihák); ~ suts. harlecign; < z it. arlecchino (šašek), popř. něm. Harlekin; hortulan(a) = mask./fem. Gärtner, Gärtnerin (zahradnìk, zahradnice); 152
~ surm. ortulan(a), suts. ortulàn(a), RG ortulan(a); < z it. ortolano ≡; idẹa = eng. fem. Idee, Einfall (myšlenka, nápad); ~ surm. idẹa, suts. idẹia, RG idẹa; < z it. idea ≡, popř. něm. Idee; ignorar = tranz. unbeachtet lassen, ignorieren (nechat nepovšimnuté, ignorovat); ~ grisch. ignorar (-escha), RG ignorar (-escha); < z it. ignorare ≡; illegitim = adj. unrechtmässig, illegitim (nelegitimnì); ~ surm. illegitim, RG illegitim; < z it. illegittimo ≡, popř. něm. illegitim; illustrar =eng. tranz. veranschaulichen, illustrieren (znázornit, ilustrovat); ~ suts. ilustrar (-escha), RG illustrar (-escha); < z it. illustrare, fr. illustrer, popř. něm. illustrieren; imạgen = fem. Bild, Abbild (obraz, vyobrazenì); ~ RG imạgen; < z it. immagine ≡; imbüttar = tranz. vorwerfen (vyčìtat); < z oit. imbütá, imbutá, impütá ≡; imitar = tranz. nachahmen, imitieren (napodobit, napodobovat); ~ grisch. imitar (-escha), RG imitar (-escha); < z it. imitare ≡, popř. něm. imitiere(n); immediạt = adj. unmittelbar, sofortig (bezprostředně, okamžitě); ~ surm. immediạt, RG immediạt; < z it. immediato ≡; impach = mask. Zwischenfall (přìpad), Störung (porucha); ~ surm. ampatg, suts. ampaitg, RG empatg; < z it. impaccio (překážka); impediment = mask. Hindernis (překážka); ~ grisch. impedimạint, RG impediment; < z it. imepdimento ≡; impedir = tranz. hindern, verhindern, behindern (bránit, zamezit); ~ surm. impidẹir (-escha), suts. impedir (-escha), RG impedir (-escha); 153
< z it. impedire ≡; impedịu = adj. behindert, invalid (postižený, invalida), mask./fem. Behinderter, Behinderte, Invalider, Invalide (invalida); ~ RG impedí (-ida); < z it. impedito ≡; impegnar = tranz. verpfänden, versetzen (dát do zástavy), refl. sich engagieren (angažovat); ~ surm. impinar (impegna), RG impegnar; < z it. impegnare ≡; impertinent = adj. frech, anmassend (drzý, arogantnì); ~ surm. impertinent, suts. impertinạint, RG impertinent; < z it. impertinente ≡, popř. něm. impertinent; impertinenza = fem. Frechheit, Anmassung (drzost); < z it. impertinenza ≡, popř. něm. Impertinenz; impiegà = mask./fem. Angestellter, Angestellte (úřednìk, zaměstnanec); ~ grisch. impiegọ, RG impiegà; < z it. impiegato (-a) ≡; impipar = refl. auf etwas pfeifen (na něco pìskat); ~ surm. ṣ´ampipar, RG s´empipar; < z it. impiparsi di qc ≡; impizzar = tranz. anzünden (zapalovat), refl. sich entzünden (zapálit si); < z oit. (lomb.) impitsá, impisá; ampez. impitsá ≡; implạster = surs., eng. mask. Pflaster, Heftpflaster (náplast); ~ surm. amplọster, RG implạster; < z it. impiastro; implont = mask. Anlage, Werk (vytvořenì, výtvor); ~ surm. implant, RG implant; < z it. impianto ≡; import = surs., eng. mask. Betrag, Total (obnos); ~ RG import; < z it. importo; importar = tranz. einführen, importieren (dovézt, importovat); ~ surm. impurtar (-escha), suts. impurtar (importa), RG importar; < z it. importare ≡, popř. něm. importieren; 154
imposta = eng. fem. Steuer, Abgabe (daň); ~ surm. imposta, RG imposta; < z it. imposta ≡; impreṣa = fem. Unternehmen, Firma (podnik, firma); ~ surm. impreṣa; < z it. impresa ≡; impronta = surs., eng. fem. Abdruck, Fingerabdruck (otisk prstu); ~ RG impronta; < z it. impronta ≡; improviṣar = eng. tranz. improvisieren (improvizovat); ~ suts. improviṣar (-escha), RG improviṣar (-escha); < z it. improvvisare ≡, popř. něm. improvisieren; impurtont = adj. wichtig, bedeutend (důležitý, významný); ~ surm. impurtant, suts. impurtànt, RG impurtant; < z it. importante ≡; impusṣibel = eng. adj. unmöglich, ausgeschlossen (nemožné); ~ surm. impussẹbel (-bla), RG impussịbel (-bla); < z it. impossibile ≡; incap = mask. Zwischenfall, Störung (přìhoda, porucha); ~ surm. incap, RG incap; < z it. incappo ≡; incassar = tranz. kassieren (kasìrovat), einziehen, eintreiben (zatáhnout, zarazit); ~ grisch. incassar, RG incassar; < z it. incassare, popř. fr. encaisser; incendi = surs., eng. mask. Brand, Feuersbrunst (oheň, požár); ~ surm. incendi, RG incendi; < z it. incendio ≡; inchalamar = eng. tranz. pfropfen, aufpfropfen (zazátkovat); < z it. incalmare ≡; incumadar = tranz. lästig sein (být dotěrný) ~ RG incumadar (incumoda); < z it. incomodare ≡;
155
incumbenṣa = fem. Auftrag, Aufgabe, Pflicht (přìkaz, úkol); ~ surm. incumbensa, RG incumbensa; < z it. incombenza ≡; incuntrari = eng. Gegenteil, vielmehr (naopak); < z it. all´incontrario; indezạint = eng. adj. unanständig (neslušný); ~ RG indecent; < z it. indecente ≡; indigen = adj. einheimisch (domorodý), mask./fem. Einheimischer, Einheimische (domorodec); ~ surm. indigen, RG indigen; < z it. indigeno, popř. fr. indigène; infidel = eng. adj. untreu, treulos (nevěrný); ~ surm. infidẹvel, RG infidel; < z it. infedele ≡; infin = eng. prep. in...bis (až do); ~ surm. anfịgnen, suts. enfin, RG enfin; < z it. infino (a) ≡; influenzar = eng. tranz. beeinflussen (ovlivnit); ~ suts. influenzar (-escha), RG influenzar (-escha); < z it. influenzare ≡; informar = tranz. benachrichtigen (informovat), refl. sich erkundigen (informovat se); ~ grisch. infurmar (-escha), RG infurmar (-escha); < z it. informare ≡, popř. něm. informieren; infra = eng. prep. binnen, innert (během); < z it. infra ≡; inimicẹzia = fem. Feindschaft (nepřátelstvì); ~ surm. inmiceztga, suts. anamizeztga, RG inimicịzia; < z it. inimicizia ≡; innocent = adj. unschuldig (nevinný), harmlos (neškodný); ~ surm. innocent, suts. inozạint, RG innocent; < z it. innocente ≡; inoltrar = eng. tranz. einsenden, einreichen (poslat, doručit); 156
~ RG inoltrar (-escha); < z it. inoltrare; inquiẹt = adj. unruhig, ruhelos (neklidný); ~ surm. inquiẹt, RG inquiẹt; < z it. inquieto ≡; inṣchign = mask. Geschicklichkeit, Gewandtheit (dovednost); ~ surm. anṣchign, suts. anṣchegn, RG inṣchign; < z it. ingegno ≡; inscuntrar = tranz. treffen, antreffen, begegnen (potkat, narazit na někoho), refl. (s někým se setkat); ~ RG inscuntrar; < z it. inscontrare ≡; insè = eng. adv. eigentlich, im Grunde genommen (vlastně); < z it. in sé (k sobě); insịster = itr. auf etwas bestehen, beharren (vytrvat); < z it. insistere ≡; installar = eng. tranz. installieren, einbauen, einrichten (instalovat, namontovat); ~ surm. installar (-escha), suts. instalar (-escha), RG installar (-escha); < z it. installare, popř. něm. installieren; instradar = eng. tranz. in die Wege leiten (vést po cestě); ~ surm. anstradar (-escha), RG anstradar (-escha), RG instradar (-escha); < z it. instradare, istradare ≡; instrafottar = refl. sich einen Dreck um etwas kümmern (dát si na něco pozor); < z it. strafottersene ≡; instupir = refl. sich verwunden (poranit se); < z it. stupirsi ≡; insumma = adv. überhaupt (všeobecně); ~ surm. ansomma, suts. anzuma, RG insumma; < z it. insomma ≡; intelligent = adj. intelligent (inteligentnì), klug (chytrý); ~ suts. inteligiạint, RG intelligent; < z it. intelligente, popř. něm. intelligent ≡;
157
intent = mask. Vorhaben, Absicht, Plan (plán, úmysl); < z it. intento ≡; intenziụn = fem. Vorhaben, Absicht, Plan (plán, úmysl); ~ surm. intenziụn, suts. intenziùn, RG intenziụn; < z it. intenzione ≡; interessar = tranz. interessieren (zajìmat), refl. sich interessieren (zajìmat se); ~ suts. interessar, RG interessar; < z it. interessare, popř. něm. interesieren; interpreṣa = fem. Unternehmen, Firma (podnikánì, firma); ~ grisch. interpreṣa, RG interpreṣa; < z it. intrapresa ≡; intivar = itr. vorkommen (přihodit se); < z oit. intivar, ben. intivar; intrigar = eng. itr. intrigieren (intrikovat); ~ grisch. intrigar, RG intrigar; < z it. intrigare, popř. něm. intrigieren ≡; inudị = adj. unglaublich, ungehört (nepochopitelný); < z it. inaudito ≡; inundaziụn = eng. fem. Überschwemmung (povodeň); ~ surm. inundaziụn, suts. inundaziùn, RG inundaziụn; < z it. inondazione, popř. fr. inondation ≡; investar = tranz. investieren, Geld anlegen (investovat); ~ grisch. investar (-escha); < z it. investire ≡, popř. něm. investieren; invezza = prep. statt, anstatt, anstelle von (namìsto, v zastoupenì); ~ surm. anvezza; < z lomb. invezze ≡; invliner = eng. tranz. reizen, aufstacheln (podněcovat); < z it. invelenire (popudit); irun = mask. Fischreiher, Graureiher (volavka popelavá); ~ suts. irùn, RG irun; < z it. airone, popř. fr. héron ≡; 158
iṣolar = eng. tranz. absondern, aussperren (izolovat, vyloučit); ~ grisch. iṣolar (-escha), RG iṣolar (-escha); < z it. isolare, fr. isoler ≡, popř. něm. isolieren; Itạlia = fem. Italien (Itálie); ~ surm. Itạlgia, suts. Itaglia, RG Itạlia; < z it. Italia ≡; ịtem = interj. nun gut! (budiž); < z it. item, popř. schw. item; kilo = mask. Kilo, Kilogramm (kilogram); ~ surm. kilo ~ chilo; suts. cilo; < z it. chilo≡, popř. z něm. Kilo; labra = eng. fem. Nasenspiegel (nos); < z it. labbra (rty); lactant = Säugetier (savec); ~ RG lactant; < z it. lattante ≡; lagn = eng. mask. Tadel, Rüge (pokáránì, napomenutì); < z it. lagno (úzkost); lagner = eng. tranz. tadeln, rügen (kárat, pokárat); < z it. lagnarsi (stěžovat si); lama = eng. fem. Klinge (čepel, kord); ~ surm. loma, RG loma; < z it. lama ≡; landa = eng. fem. (arch.) Steppe, Heide (step, pláň); < z it. landa ≡; lard = eng. mask. Speck (slanina); < z it. lardo ≡; lastra = eng. fem. Backblech (plech na pečenì); ~ surm. lastra, RG lastra; < z it. lastra (kotouč, disk);
159
latgarịa = fem. Molkerei, Milchladen (mlékárna); ~ grisch. latgarẹia, RG latgarịa; < z it. latteria ≡; latmilch = mask. Schlagrahm (šlehačka); ~ surm. latg meltg; < z oit. (mail.) latimel, (berg.) lak mìlak, (pusch.) lai(t) mélik ≡; latun = mask. (arch.) Messing (mosaz); < z oit. Lottone, popř. it. ottone ≡; lạura = fem. Lorbeer (vavřìn); < z it. laura ≡; lavandarịa = eng. fem. Waschhaus (prádelna); ~ grisch. lavandarẹia, RG lavandarịa; < z it. lavanderia ≡; lavandin = eng. mask. Waschbecken, Lavabo (umyvadlo, dřez); ~ RG lavandin; < z it. lavandino ≡; lavetsch = mask. (arch.) Kochtopf (pánev); < z oit. lavezo, (borm.) löìč, (blen.) lavẹịš, com. lavegg, magg. lavẹnž; lavonda = fem. Wäsche (prádelna); < z it. lavanda (pranì, mytì); leạl = adj. aufrichtig, redlich (upřìmný, čestný); < z it. leale ≡; legitim = adj. legitim, rechtmässig (legitimnì, legálnì); ~ surm. legitim, RG legitim; < z it. legitimo ≡, popř. něm. legitim; legnamer = surm. mask. Zimmermann (tesař); < z lomb. lẹñamẹ ≡; legums = mask.pl. Gemüse (zelenina); ~ surm. legums, RG legums; < z it. legumi, popř. oit. legüm;
160
lenta = fem. Linse, Lupe (pbjektiv, zvětšovacì sklo); ~ surm. lenta, RG lenta; < z it. lente ≡; popř. neologismus; leṣcha = fem. Gesetz (zákon); ~ grisch. leṣcha, RG leṣcha; < z it. legge ≡; less = eng. Siedfleisch (vařené maso); < z it. lesso; leva = eng. fem. Hebebaum (sochor, páka); ~ surm. leva; < z it. leva ≡; licenziạr = tranz. entlassen (propustit); ~ surm. licinztgịer (-escha), RG licenziạr (-escha); < z it. licenziare ≡; liger = eng. adj. leicht (lehký); ~ surm. ligịer, RG liger; < z it. leggero ≡; lịgia = fem. Bündnis, Bund (jednota, spolek); ~ grisch. lẹia, RG lịa; < z it. lega ≡; lima = surm. koll. Hülsenfrüchte (luštěniny); < z oit. leme, (piem.) lęmm (hrášek), (bresc.) lim (zelenina); lịmit = eng. mask. Grenze, Schranke (hranice, bariéra); ~ surm. lịmit, RG lịmit; < z it. limite ≡; limun = eng. mask. Zitrone (citron); ~ surm. limung; < z it. limone ≡; lingịer = adj. beweglich, flink (pohyblivý, mrštný); ~ suts. lingịer; < z lomb. lenger, linger ≡; lịngua = eng. fem. Sprache (řeč); 161
~ RG lịngua; < z it. lingua ≡; lippar = itr. durchbrennen, fliehen (uprchnout, utéct); ~ surm. leppa, suts. lepa/lipar; < z it. leppare ≡; liquidar = eng. tranz. erledigen (postarat se o...); ~ surm. liquidar (-escha), RG liquidar (-escha); < z it. liquidare ≡; lira = fem. Leier (lyra); < z it. lira ≡; listess = eng. adv. gleich, ebenso (rovněž), trotzdem (přesto); ~ surm. glistess; < z oit. (lomb., ben.) istess ≡; liụn = mask. Löwe (lev); ~ surm. liụng, suts. liùn, RG liụn; < z it. leone ≡; lịut = mask. Laute (loutna); < z it. liuto ≡; livè = eng. mask. (arch.) Last, Hypothek (břemeno, zatìženì, hypotéka); < z it. livello (pronájem pozemků); livel = mask. Stand, Niveau (hladina, úroveň), Wasserwaage (vodováha); < z it. livello ≡; liviẹra = eng. fem. Hebel, Hebeisen, Hebebaum (páka); ~ surm. glivịera ~ livịera, suts. livera, RG livịera; < z it. liviera, popř. oit. livera ≡; lodola = fem. Lerche, Feldlerche (skřivan); ~ grisch. lodola, RG lodola da prada; < z it. allodola ≡; lontan = eng. adj. fern, entfernt (daleký); ~ surm. lontan, RG lontan; < z it. lontano ≡;
162
lozza = fem. Dreck, Schlamm (špìna, bahno); ~ surm. lozza, suts. loza, RG lozza; < z oit. lozza; lügl = eng. mask. Juli (červenec); < z oit. lül, lüi ≡; lungatg = mask. Sprache (řeč); ~ surm. lungatg, suts. lungaitg, RG linguạtg; < z it. linguaggio ≡; luṣịngias = sich einschmeicheln (vlichotit se); < z it. lusinga ≡; macaruns = mask. pl. Teigwaren (těstoviny); ~ surm. macarungs, suts. macarùns, RG macaruns; < z it. maccheroni (makaróny); magari = eng. adv. vielleicht (možná), recht (pravý), gar (dokonce), ziemlich (značný, pořádný); ~ grisch. magari, RG magari; < z it. magari (i když); mạgia = med. fem. Bildchen, Heiligenbild (obrázek, svatý obrázek); < z lomb. immáğin, imázana (svatostánek); magl = eng. mask. Rammbock (beranidlo), Schlegel (dřevěná palice), Holzhammer (dřevěné kladivo); < z it. maglio ≡; magnang = surm. mask. Kesselflicker (drátenìk); < z oit. (lomb.) maňáŋ (drátenìk); maioritad = fem. (pl.) Mehrheit (většina); ~ surm. maioritad, RG maioritad; < z it. maggiorità ≡, popř. něm. Majorität; maladitsch = eng. adj. kränklich (churavý), schwächlich (neduživý); ~ suts. maladetsch, RG maladitsch; < z it. malaticcio ≡; malaṣcha = mask. Mühe (úsilì, námaha), Unwille, Widerwille (nevole, nechuť); ~ surm. malaṣcha; < z it. malagio (averze);
163
malatịa = eng. fem. Krankheit (nemoc); ~ grisch. malatẹia; < z it. malattia ≡; malgrad = prep. trotz, ungeachtet (navzdory, bez ohledu na); ~ grisch. malgro, RG malgrà; < z it. malgrado ≡; mamifer = mask. Säugetier (savec); ~ RG mamifer; < z it. mammifero ≡; manc = surm. adv. weniger (méně); < z oit. manc ≡; mandar = tranz. stopfen (nacpat, pěchovat), Löcher flicken (záplatovat); ~ surm. mandar; < z oit. mendá ≡; mandra = eng. fem. Viehherde (stádo dobytka); < z it. mandra ≡; mangiạr = tranz. essen, speisen (jìst); ~ RG mangiạr; < z oit. manğá ≡; mangiatịvas = eng. fem. pl. Lebensmittel, Esswaren (potraviny); < z it. mangiativo (jedlý); mangogna = fem. Grippe (chřipka), Übel (zlo), Leiden (nemoc); ~ suts. magogna; < z it. magagna (nedostatek, chyba); manịera = fem. Art, Weise (způsob); ~ grisch. manịera, RG manịera; < z it. maniera ≡, popř. něm. Maniere(n); manipular = eng. tranz. hantieren (manipulovat, zacházet s); ~ surm. manipular (-escha), RG manipular (-escha); < z it. manipolare, fr. manipuler ≡, popř. něm. manipulieren; maniṣchar = tranz. lenken, steuern (řìdit), itr. wirtschaften (hospodařit); ~ surm. manager (-ẹgia), suts. maniṣchar, RG maniṣchar; 164
< z it. maneggiare (ovládat, manipulovat), popř. oit. manesà (ovládat, manipulovat); manster = mask. Handwerk (řemeslo), Beruf (povolánì); ~ surm. mastịer; < z it. mestiere ≡; mantin = eng. mask. Lätzchen (bryndáček); ~ grisch. mantegn (ubrousek); < z it. mantino (krátký plášť); mantinada = fem. pl. Unterhaltung der Dorfjugend (zábava vesnické mládeže); ~ surm. mintinạdas; < z it. mattinata (dopoledne); manviạla = fem. Kurbel (ručnì klika); ~ RG manvella; < z it. manovella ≡; marangun = eng. mask. Zimmermann (tesař); < z ben. Marangon ≡; marca = fem. Kennzeichnen (označenì), Zeichnen (kreslenì), Marke, Briefmarke (poštovnì známka); ~ surm. martga ~ marca, suts. marca, RG marca; < z it. marca ≡, popř. něm. Marke; marcanzịa = fem. Ware (výrobek, produkt), Handelsware (obchodnì zbožì); ~ grisch. marcanzẹia, surm. ~ mercanzẹia, RG martganzia; < z it. mercanzia ≡; marcar = eng. tranz. bezeichnen, markieren (vyznačit, označit); ~ surm. martger ~ marcar (-escha), suts. marcar, RG marcar; < z it. marcare, fr. marquer ≡, popř. něm. markieren; marchantar = tranz. handeln, feilschen (obchodovat, smlouvat); < z it. mercantare ≡; marchapè = eng. mask. Gehsteig (chodnìk, cesta pro pěšì); < z it. marciapiede ≡; marchar = itr. schreiten (kráčet), marschieren (pochodovat, mašìrovat); < z it. marciare, popř. oit. marcià ≡; mạrcurdi = mask. Mittwoch (středa); 165
< z oit. męrkuldì, męrkurdì ≡; marella = eng. fem. Lupe (lupa), Linse (čočla, objektiv); ~ surm. marella, suts. marẹala, RG marella; < ze sit. (berg.) maréla ≡; marenda = fem. Hodensack (šourek); < z oit. (pusch., veltl., arb.) marenda (zevnì pohlavnì orgány ovcì); margarita = fem. Wucherblume (kopretina); ~ grisch. margarita, RG margaritta; < z it. margherita ≡, popř. něm. Margerite; marlasch = eng. fem. grosses Fleischmesser (nůž na velké maso); < z oit. maráš ≡, martel = surm. mask. Buchsbaum (zimostráz); < z oit. (piem., bresc., tess.) martel ≡; martellar = tranz. schlagen, hämmern (bìt, bušit); ~ RG martellar; < z it. martellare ≡; martuf = mask. Einfaltspinsel, Trottel (pošetilec, trotl); ~ sus. martuf ≡; < z oit. martuf ≡; marun = mask. Kastanie (kaštan), Marone (jedlý kaštan); ~ surm. marung, suts. marùn, RG marun; < z it. marrone ≡; marus = eng. mask. (fem.) Schatz (zlatìčko), Geliebter, Geliebte (milenec, milenka); ~ surm. marọus (maruṣa), suts. marus (-ṣa), RG marus (-ṣa); < z oit. morὸs(a) ≡; mascra = fem. Maske (maska), Verkleidung (převlek); < z it. maschera ≡; maṣịult = adj. muffig, abgestanden (zatuchlý), fem. maṣolta (slaný lák); < z oit. mesolt, misolt (solený); matẹrgia = eng. fem. Eiter (hnis); ~ grisch. matẹrgia, RG matẹrgia; 166
< z it. materia ≡; matrimoni = eng. mask. Ehe, Heirat (manželstvì); ~ surm. matrimoni, RG matrimoni; < z it. matrimonio ≡; matriza = fem. Gebärmutter (děloha); < z it. matrice ≡; maz = eng. mask. Strauss (kytice); < z it. mazzo ≡; mazlarịa = fem. Metzgerei (jatky, řeznictvì); ~ grisch. mazlarẹia, RG mazlarịa; < z it. macelleria ≡; mazler = mask. Metger (řeznìk); ~ surm. mazler, suts. mazler, RG mazler; < z it. macellaio, macellaro ≡; mazocla = eng. fem. Quaste (střapec), Zäpfchen (čìpek); < z oit. (ben., trent.) mazocola (střapec); mazzacrar = tranz. abschlachten, massakrieren (zabìjet, zmasakrovat); ~ surm. mazzacrar, suts. mazacrar, RG mazzacrar; < z it. massacrare, fr. massacrer ≡, popř. něm. massakrieren; mazzot = mask. Hammer, Fäustel (kladivo, kladìvko); ~ surm. mazzot, suts. mazot; < z it. mazzotta (palice, těžké kladivo); mẹdia = fem. Durchschnitt (průměr); < z it. media ≡; menta = fem. Minze, Pfefferminze (máta, máta peprná); < z it. menta ≡; merluz = mask. Dorsch, Kabeljau (treska), Stockfisch (sušená treska); ~ surm. merluz, RG merluz; < z it. merluzzo, popř. oit. merlös; mes-chin = adj. gemein (obecný), schäbig, lumpig (ošuntělý, roztrhaný); < z it. meschino ≡; 167
mess = mask. Bote (posel); ~ suts. mess, RG mess; < z it. messo ≡; mịglia = fem. Meile (mìle); < z it. miglia ≡; migliurar = itr. besser werden, bessern (zlepšit se), heilen (vyléčit), verheilen (zahojit); ~ grisch. migliurar (-escha); < z it. migliorare,, megliorare ≡; minchun = eng. adj. albern, dumm (pošetilý, hloupý), mask. Tölpel, Dummkopf (ťulpas, hlupák); < z lomb. minčuŋ ≡; mịnim = adj. geringst, mindest (nejmenšì); < z it. minimo ≡; minoren(na) = eng. adj. minderjährig (nezletilý); ~ surm. minoren(na), suts. minoren, RG minoren(na); < z it. minorenne, popř. něm. minorenn; miọla = fem. (arch.) Steingut (kamenina); ~ surm. magiọla, suts. majola, RG maiọla; < z it. maiolica (majolika); miọp = adj. kurzsichtig (krátkozraký); ~ RG miọp; < z it. miope ≡; mira = fem. Ziel (cìl), Zweck, Absicht (účel, záměr); ~ surm. mẹira, suts. mira, RG mira; < z it. mira ≡; mirạcul = eng. mask. Wunder (div, zázrak); ~ RG mirạcul; < z it. miracolo ≡; misclar = tranz. mischen (smìchat); ~ surm. misclar ~ masclar (mescla); < z it. mescolare ≡; mità = fem. (pl.) Hälfte (polovina, půlka); < z it. metà ≡; 168
mọbel = eng. mask. Ding (krám, haraburdì), Gegenstand, Gerät (předmět, nástroj); < z it. mobile (domácnost); moda = fem. Mode (móda), Art, Weise (způsob); < z it. moda (móda), popř. něm. Mode; moderar = eng. tranz. abschwächen, mässigen (zmìrnit, zjemnit), refl. sich mässigen (zmìrnit se); ~ RG moderar (-escha); < z it. moderare ≡; mora = fem. Rappe (vraný kůň); < z it. moro (-a) (tmavý, černý); morv = fem. Rotz (sopel), Staupe (psinka); ~ surm. morva, RG morva; < z it. morbo ≡; möṣa = fem. Mus, Brei (kaše); < z oit. (trent.) mosa, (borm.) mǭza ≡; mọster = eng. mask. (fem.) aufgeweckte Person (probuzená osoba); ~ surm. mọster (mostra); < z it. mostro (špatný, zlomyslný); motiv = mask. Ursache, Grund (přìčina, důvod); ~ surm. mutẹiv, suts. motiv, RG motiv; < z it. motivo ≡; motivar = eng. tranz. motivieren (motivovat), begründen (zdůvodnit), anspornen (podporovat); ~ surm. mutivar (-escha), suts. motivar (-escha), RG motivar (-escha); < z it. motivare ≡; mọuden = eng. mask. Form, Hohlform (forma); < z it. modano (měřìtko); movịbel = adj. beweglich (pohyblivý); ~ surm. movịbel (-bla), RG movịbel (-bla); < z it. movibile ≡; muc = surm. adj. stumpf (otupělý); < z oit. (lomb.) mok, muk (zbytek svìčky);
169
mulestar = tranz. belästigen, plagen (zatěžovat, trápit), stören (rušit, vyrušovat); ~ surm. mulestar ~ molestar, suts. mulastar (mulesta), RG mulestar; < z it. molestare ≡; mulẹstia = fem. Belästigung, Störung (obtěžovánì, rušenì); < z it. molestia ≡; mulet = mask. Scherenschleifer (brusiš nůžek), pl. Kesselflicker (drátenìk); < z oit. muleta, moleta (brusič nůžek); mulissịer = mask. (arch.) Unterhändler, Makler (vyjednavač, makléř); ~ surm. mulassier, suts. malosser, RG mulassịer; < z oit. (lomb., emil.) malὸs, marὸs, marossèr ≡; multifari = adj. mannigfaltig, vielfältig (pestrá, rozmanitá); ~ surm. multifari, RG multifar; < z it. multifario; mument = mask. Augenblick, Moment (okamžik, moment), Zeitpunkt (doba, chvìle); ~ surm. mument, suts. mumạint, RG mument; < z it. momento, popř. něm. Moment; muncar = itr. weg sein, fehlen (být pryč, chybět), tranz. verpassen (promeškat), verfehlen (propásnout); ~ surm. mantger (mantga ~ manca), suts. mancar (mànca), scho. mantgẹar (mànca), RG mancar; < z it. mancare ≡; munconza = fem. Mangel, Fehlen (nedostatek); ~ surm. mancanza, suts. mancànza, RG mancanza; < z it. mancanza ≡; munir = eng. tranz. versehen (vykonat), ausrüsten, ausstatten (vybavit, zařìdit); ~ surm. munẹir (-escha), RG munir (-escha); < z it. munire ≡; muọsch = adv. leise, sachte (tiše); ~ suts. musch; < z oit., pusch. Mosc (němý), com. moccio, bresc. móčo (tichý, klidný); muọstra = fem. Ausstellung (výstava); < z it. mostra ≡; murbigns = eng. fem. Wuderwerk, Wunder (zázrak), Pracht (nádhera); < z oit. morbino (radost, živost); 170
murẹina = fem. Sauerkirsche (višně), Weichselkirsche (višeň); ~ surm. marena, RG murạina; < z it. amarena ≡; murịa = fem. Pest (škůdce); ~ grisch. murẹia, RG murịa; < z it. moria (umìrajìcì); mụscal = mask. Muskel (sval); ~ surm. mụscal, suts. fem. muscla, RG mask. mụscul; < z it. muscolo ≡, popř. něm. Muskel; mustarda = fem. Senf (hořčice); < z it. mostarda ≡; mustazs = eng. mask. pl. Schnurrbart, Schnauz (knìr); ~ surm. mustaz, RG mustaz; < z oit. mostaz ≡, popř. it. mustacchi ≡; mutsch = mask. Sack (taška); < z oit. (piem., lomb.) müč (houf, dav); nanin = mask. Heinzelmännchen, Zwerg (šotek, trpaslìk); ~ grisch. nanign, RG nanin; < z it. nano; nassa = eng. fem. Reuse (rybářská vrš); < z it. nassa ≡ natalezi = mask. Geburtstag (narozeniny); < z it. natalizio ≡; natta = eng. fem. Narbe (jizva); ~ surm. natta, RG natta; < z it. natta (slupka, stažená kůže); naziụn = surs., eng. fem. Nation (národ); ~ surm. naziụn, suts. naziùn, RG naziụn; < z it. nazione ≡; necessari = surs., eng. adj. notwendig, nötig (nutný, nezbytný); ~ surm. necessarii, RG necessari; < z it. necessario ≡; 171
necessitad = fem. Notwendigkeit (nutnost); ~ surm. necessitad, RG necessitad; < z it. necessità ≡; negar = surs., eng. tranz. verneinen (odpovědět); ~ surm. negar (-escha); < z it. negare ≡; neg·ligir = tranz. vernachlässigen (zanedbánì); ~ surm. neg·ligịer, suts. neg·ligẹar, RG neg·lịger; < z it. negligiere ≡; negozi = mask. Laden, Geschäft (krám, obchod); ~ surm. negozi, RG negozi; < z it. negozio ≡; nel(la) = eng. in (v); < z it. nel(lo), nella ≡; net(ta) = surs., eng. adj. sauber, rein (čistý, ryzì); ~ surm. net(ta), suts. net, RG net(ta); < z it. netto ≡; nimịa = adv. doch nicht, nicht etwa (ale ne); < ze sit. ne miga (nic); non = eng. mask. Grossvater (dědeček); ~ RG non; < z it. nonno ≡; nonna = eng. fem. Grossmutter (babička); ~ RG nona; < z it. nonna ≡; nord = mask. Norden (sever); < z it., popř. fr. nord, popř. z něm. Nord(en); notar = tr. aufzeichnen, notieren (nakreslit, zaznamenat); < z it. notare ≡; novitad = fem. pl. Nachricht (informace), Neuigkeit (novinka); ~ grisch. novitad, RG novitad; < z it. novità ≡; 172
nụbil = eng. adj. unverheiratet, ledig (svobodný); ~ RG nụbil (nụbila); < z it. nubile ≡; nucca = eng. fem. Nacken (šìje); < z it. nuca ≡; nulla = fem. Null (nula); ~ surm. nolla, suts. nola, RG nulla; < z it. nulla (nic); nụmer = mask. Nummer (čìslo), Zahl, Anzahl (čìslice, počet); ~ surm. nọmer, suts. fem. dumbra/numbra, RG mask. numer < z it. numero ≡; nurant = surm. adj. dumm, einfältig (hloupý, bláhový); < z it. ignorante ≡; nuschmiscat = fem. Muskatnuss (muškát); ~ surm. nọuschnuscat, suts. nuschnustgat, RG nusch-mustgat; < z it. noce moscata ≡; occaṣiụn = fem. Gelegenheit, Anlass (přìležitost, důvod) ~ surm. occaṣiụng; suts. occaṣiùn; RG occaṣiuṇ; < z it. occasione ≡; odiạr = tranz. hassen, anfeinden (nenávidět, nevražit); ~ surm. odiịer (-escha); RG odiạr (-escha); < z it. odiare ≡; odur = fem. (pl.) Geruch, Duft (pach, vůně); ~ surm. odọur; suts. odur; RG odur; < z it. odore ≡; offerir = tranz. anbieten (nabìzet); refl. sich anerbieten (nabìdnout, propůjčit se); ~ surm. offerẹir (-escha); RG offrir; < z it. offrire ≡, popř. schw. offerieren; offerta = surs., eng. fem. Angebot, Kostenvoranschlag (nabìdka, odhad nákladů); ~ surm. offerta; suts. oferta; RG offerta; < z it. offerta, popř. něm. Offerte ≡; offerta = eng. fem. (relig.) Opfer (oběť); 173
< z it. offerta ≡; offeṣa = fem. Beleidigung, Kränkung (urážka, ublìženì); ~ surm. offẹiṣa; RG offạisa; < z it. offesa ≡; ọgnas = fem. pl. Fladen (placka – „těsto pečené na tuku nebo v troubě“); < z it. lasagne; opiniụn = surs., eng. fem. Meinung, Auffassung, Ansicht (mìněnì, chápánì, názor); ~ surm. opiniụng; RG opiniụn; < z it. opinione, popř. fr. opinion ≡; oranṣcha = fem. Orange (pomeranč, oranžová barva) ~ surm. oranṣcha; suts. orànṣcha (srov. pumarànza); RG oranṣcha; < z it. arancia ≡, popř. schw. Orange(n); origin = mask. Ursprung, Herkunft (počátek, původ); ~ surm. orịgen/urịgen; suts. origi; RG origin; < z it. origine ≡; v oblasti Surselvy je pravděpodobný původ z fr. origine ≡; ossari = eng. mask. Beinhaus („dům na noze“); ~ RG ossari; < z it. ossario ≡; ostinadezza = eng. fem. Sturheit, Halsstarrigkeit (neústupnost); < z it. ostinatezza ≡; pacịfic = adj. gemütlich, friedlich (přìjemný, pokojný), behaglich, bequem (pohodlný, poklidný); ~ surm. pacịfic ~ patgịfic, suts. patschịfic, RG patgịfic; < z it. pacifico ≡; padriöl = eng. mask. Trichter (trychtýř); < z lomb. pẹdriöl ≡; pạgina = fem. Blatt, Seite (arch, stránka); ~ surm. pạgina, RG pạgina; < z it. pagina ≡; pagura = surm. fem. Angst (strach); < z lomb. pagurai, pagüra ≡; pạiver = eng. adj. faul, träge (lìný, lenivý); 174
~ surm. pẹghe (pegra); < z oit. pigro, pigru, pìger ≡; palafịttas = eng. fem. pl. Pfahlbauten (stavba na kůlech); < z it. palafitta (hemoroidy); palạnder = mask. träger Mensch (lenoch), Trödler (louda, váhavec); ~ suts. palàndẹr; < z oit. (lomb.) balandrar ≡; palandrar = itr. schlendern, herumlungern (flákat, potloukat se); ~ surm. palandrar (palendra), suts. palandrar, RG palandrar; < z oit. (lomb.) balandrar ≡; pale = eng. mask. Bühne, Podium (jeviště, pódium); < z it. palco (strop); pallid = adj. bleich, fahl (bledý, sivý); ~ surm. palid, RG pallid; < z it. pallido ≡; palpebra = fem. Wimper (řasa, brva); ~ surm. palpevra, suts. mask. palpẹader; < z it. palpera (očnì vìčko); palpitar = itr. schlagen, pochen (bìt, bušit); ~ surm. palpitar (-escha), RG palpitar; < z it. palpitare, popř. fr. palpiter ≡; paltrun = mask. Faulpelz (lenoch); ~ surm. pultrung, RG pultrun; < z it. poltrone ≡; panar = surm. tranz. büssen (pykat, činit pokánì), straffen (napnout); < z it. penare (trpět); pantan = eng. mask. Pfütze, Lache (kaluž, louže); < z it. pantano ≡; pantigan = fem. Ratte (krysa, potkan); < z oit. (trent., ben., lomb.) pantegana ≡; pantofla = fem. Hausschuch (bačkora); 175
< z it. pantofola, popř. schw. Bantóffel (bačkora); panuọcha = fem. Rispengras (lipnice); < z it. pannocchia (řasa); panza = fem. Bauch, Wanst (břicho, bachor); ~ surm. panza, RG panza; < z lomb. pansa, popř. it. pancia ≡; panzetta = eng. fem. Speck (slanina, špek); ~ surm. pancetta, RG panzetta; < z lomb. pansetta ≡ panzịeri = mask. Sorge (trápenì), Kummer (souženì); ~ surm. pansịer ~ pissịer, suts. panzịer, RG pensịer; < z it. pensiero; paparella = eng. fem. Frühlingskrokus (krokus jarnì); < z it. peperella (řeřicha); papạver = mask. Mohn (mák); ~ suts. papạver, RG papạver; < z it. papavero ≡; parentella = fem. Verwandschaft, Sippe (přìbuzenstvo); ~ surm. parantella, suts. parantela, RG parentella; < z it. parentela ≡; pareri = mask. Meinung, Ansicht, Auffassung (mìněnì, názor, chápánì); ~ grisch. pareri, RG parạiri; < z it. parere ≡; pareta = fem. Aussehen (vzhled), Anschein (zevnějšek); ~ grisch. pareta, RG parita; < z ait. paruta ≡; parisol = mask. Regenschirm (deštnìk), Sonnenschirm (slunečnìk); ~ surm. parisol, suts. prisol ~ parisol, RG parisol; < z it. parasole ≡; parpajöla = eng. fem. drei Blutzger (stará mince); < z it. parpagliola, parpaiola (stará mince v hodnotě tři toskánských soldi);
176
partenza = fem. Abreise, Abfahrt (odjezd); < z it. partenza ≡; partị = mask. (pl.) Partei (strana); < z it. partito ≡ particularitad = fem. Eigenheit, Eigenart (zvláštnost, osobitost); ~ RG particularitad; < z it. particolarità, popř. fr. particularité ≡; parüschla = eng. fem. Meise, Kohlmeise (sýkorka); < z venez. Parúsola ≡; pạscul = eng. mask. Weide (pastvina); < z it. pascolo ≡; pascular = itr. weiden (pást), tranz. abweiden (spást); ~ grisch. pascular (-escha), RG pascular (-escha); < z it. pascolare ≡; passager = eng. adj. vergänglich, vorübergehend (dočasný, přechodný); < z it. passeggero ≡; pastịnas = fem. pl. Suppeneinlage (polévková zavářka); ~ RG pastinas; < z it. pastina ≡; patenta = fem. Fahrausweis, Führerschein (jìzdenka, řidičský průkaz); < z it. patente ≡; patgna = fem. Wabe (plást); ~ surm. patgna ~ pagnla, suts. patgna, RG patgna; < z trent. ampàgine, ampàgina; patocha = eng. fem. Dreck, Schlamm (bahno, bláto); < z it. patacca (kaňka); patracca = fem. Mischmasch, Wirrwarr (zmatek, chaos); ~ surm. mask. patrac, suts. patraca; < z oit. (piem.) patracca (chaos); patria = mask. Gedanke (myšlenka); 177
~ surm. partratg, suts. partratg ~ patratg, RG patratg; < z it. patria ≡; patuffar = eng. tranz. verprügeln, verhauen (boxovat, zbìt); < z oit. (venez.) petufár ≡; pạvi = adj. scheu (plachý, bojácný); < z oit. (ben.) spavio, (lomb.) spavi ≡; pazẹia = fem. Mühe, Plage (starost, svìzel); < z it. pazzia (šìlenstvì); paziẹnt = adj. geduldig, duldsam (trpělivý, shovìvavý); ~ grisch. paztgạint, suts. ~ paziạint, RG paziẹnt; < z it. paziente ≡; paziẹnt = mask. Patient (pacient); ~ grisch. paztgạint, suts. ~ paziạint, RG paziẹnt; < z it. paziente ≡, popř. něm. Patient; paziẹnzia = fem. Geduld, Duldsamkeit (trpělivost, shovìvavost); ~ grisch. pazịenztga, suts. ~ paztgenztga ~ pazịenzia, RG pazịenza; < z it. pazienza ≡; pennel = mask. (pl.) Pinsel (třapec); ~ surm. penel, suts. pinel, RG penel; < z it. pennello ≡; pẹrdita = fem. Verlust (ztráta, prohra), Einbusse (škoda, ztráta, prodělek); ~ surm. pẹrdita, RG pẹrdita; < z it. perdita ≡; perfetg = adj. vollkommen, tadellos, perfekt (dokonalý, bezchybný); ~ grisch. parfetg, RG perfetg; < z it. perfetto, popř. fr. parfait ≡; periclitar = eng. tranz. bedrohen, gefährden (ohrozit, vydat v nebezpečì); ~ surm. periclitar (-escha), RG periclitar (-escha); < z it. periclitare ≡; permẹtter = tranz. bewilligen, gestatten, erlauben (projevit souhlas, dovolit), zulassen (připustit); ~ surm. permẹtter, RG permẹter; < z it. permettere ≡;
178
permiss = eng. mask. Erlaubnis, Bewilligung (schválenì, dovolenì), Zulassung (připuštěnì); ~ RG permiss; < z it. permesso ≡; però = eng. konj. aber, doch, jedoch (ale, přece, avšak); ~ surm. perὸ, RG perὸ; < z it. perὸ ≡; perschuạder = tranz. überzeugen (přesvědčit), überreden (přemlouvat); ~ surm. persvạder, suts. parschuạder, RG persvạder; < z it. persuadere ≡; perschuaṣiun = fem. Überzeugung, Gewissheit (přesvědčenì, jistota); ~ surm. persvaṣiung, suts. parschuaṣiùn, < z it. persuasione (přesvědčenì); perscrutar = eng. tranz. forschen, erforschen (bádat, zkoumat); ~ surm. perscrutar (-escha), suts. parscrutar (-escha), RG perscrutar (-escha); < z it. perscrutare ≡; persequitar = tranz. verfolgen (pronásledovat), nach jemandem fahnden (pátrat po někom); ~ surm. persequitar (-escha), RG persequitar (-escha); < z it. perseguitare ≡; pẹrṣic = mask. Pfirsich (broskev); ~ grisch. pẹrṣic, RG pẹrsic; < z oit. (lomb.) pérsik ≡; petla = eng. fem. Schuppe (lupy); ~ surm. pecla (Rotzklumpen); < z oit. pétola ≡; pezzi = mask. Prise (kořist); < z oit. piz (špička); picca = fem. Arger, Wut (vztek, zlost); ~ surm. picca, suts. pica, RG picca; < z it. picca ≡; picca = fem. Spiess, Lanze (kopì, oštěp); < z it. picca ≡; pictur = mask. (pl.) Maler (malìř); 179
~ surm. pittọur ~ pictọur, suts. pictur, RG pictur; < z it. pittore ≡; pictura = fem. Malerei (malovánì), Bild, Gemälde (obraz, malba); ~ RG pictura; < z it. pittura ≡; piculezza = eng. fem. Kleinigkeit (drobnost, maličkost); ~ surm. piculezza, RG piculezza; < z it. piccolezza ≡; pidacca = surm. fem. weisser Gänsefuss; < z it. piè d´oca ≡; pidra = eng. fem. Holztrichter; < z lomb. pìdria ≡; pigiament = mask. festgestampfter Boden, festgetrentene Erde (uježděná půda, ušlapaná země), Pflaster (náplast); ~ surm. pimạint; < z it. pavimento (podlaha); pigliạtta = eng. fem. junge Henne (mladá slepice); < z oit. (veltl.) pojata ≡; pignatta = fem. Krug, Topf (džbán, hrnec), Kupferkessel (měděný kotel), Kochtopf (hrnec na vařenì); ~ surm. pignatta; < z it. pignatta ≡; pigrer = mask. Schafhirt, Schäfer (ovčák, pastýř); < z lomb. pegorèr ≡; pila = eng. fem. Beige (béžová barva), Stapel (hromada, stoh); ~ surm. pilla; < z lomb. pila ≡; pindel = mask. (pl.) Band, Zierband (pentle, ozdobná páska); ~ surm. bindel, suts. pindel, RG bindel; < z it. bindello ≡; pipa = eng. fem. Pfeife (dýmka); ~ grisch. pipa, RG pipa; < z it. pipa ≡;
180
pịṣoul = eng. mask. Schläfchen, Nickerchen (zdřìmnutì); < z it. pisolo ≡, popř. tranz. piṣoler (málo spát); pisser = eng. mask. Sorge, Kummer (trápenì, zármutek); ~ surm. pissịer ~ pansịer; < z it. pensiero ≡; pistun = surs. mask. Saugkolben (sacì pìst); ~ surm. pistung, RG pistun, RG pistun (pìst); < z it. pistone ≡; pitạuna = fem. Hure, Dirne (běhna, prostitutka); ~ surm. pitanga, suts. pitàna, RG pitauna; < z it. puttana ≡; pitoc = mask. Bettler (žebrák); < z it. pitocco (žebrák); piva = eng. fem. (arch.) Schnuller (šidìtko); < z oit. piva (dudy); pivạttas = eng. fem. pl. Hanffasern (vlákna konopì), Flachs (len); < z oit. (com.) püvata (přeslice); pivịer = eng. mask. Regenpfeifer; ~ suts. pivịer; < z it. piviere ≡; pivir = tranz. erleiden, erdulden (vytrpět, snášet); < z lomb. paìr (zažìvat, trávit); plazzal = mask. Baustelle (staveniště); ~ RG plazzal; < z it. piazzale (vzdálené mìsto); plẹura = fem. Brustfell, Rippenfell (pohrudnice); ~ RG plẹura; < z it. pleura ≡; plic = eng. mask. Bund (svazek – karet); < z it. plico ≡;
181
plitost = adv. eher, vielmehr, lieber (spìše, raději); ~ surm. pitost, suts. pletost, RG plitost; < z it. piuttosto ≡; pomidor = eng. mask. Tomate (rajče), Tomatenpüree (rajčatové pyré); ~ surm. pomador; < z it. pomi d´oro (rajčata); ponderar = tranz. erwägen, überlegen (uvažovat), nachdenken (přemýšlet); ~ surm. ponderar (-escha), suts. pundarar (-escha), RG ponderar (-escha); < z it. ponderare ≡; por = mask. Lauch (pórek); ~ grisch. por, RG por; < z it. porro ≡; poṣiziụn = eng. fem. Stellung, Lage (poloha), Haltung (postoj); ~ surm. poṣiziụn, suts. poṣiziùn ~ poṣiztgùn, RG poṣiziụn; < z it. posizione ≡, popř. něm. Position; possa = fem. Kraft, Macht (sìla, moc); ~ grisch. possa, RG possa; < z it. possa ≡; possẹder = tranz. besitzen, haben (mìt); ~ eng. posses, RG possess ~ possedí; < z it. possedere ≡; possess = mask. Besitz, Eigentum (drženì, vlastnictvì); < z it. possesso ≡; post = mask. Posten (hlìdka), Anstellung (pracovnì poměr), Stelle (pracovnì mìsto), Amt (úřad); < z it. posto ≡, popř. něm. Posten; posta = fem. Post (pošta); < z it. posta ≡, popř. něm. Post; posteriụr = adj. nachmalig, später (pozdějšì, pozdnì); ~ surm. posteriọur, RG posteriụr; < z it. posteriore, popř. fr. postérieur ≡; postin = eng. mask. Briefträger, Postbote (listonoš); ~ RG postin; 182
< z it. postino ≡; postiz(za) = adj. falsch (chybný), nachgemacht (dodatečně dělaný), provisorisch (provizornì); < z it. posticcio (chybný); prạiṣa = eng. fem. Fang, Beute (úlovek, kořist); < z it. presa ≡; precipezi = mask. Abgrund, Felswand (strž, skalnì stěna); ~ surm. precipezi, RG precipizi; < z it. precipizio ≡; precis = adj. sorgfältig, genau (pečlivý, důkladný), pünktlich, präzis (dochvilný, přesný); ~ surm. precis, suts. prezis, RG precis; < z it. preciso ≡, popř. něm. präzis; premi = mask. Preis, Auszeichnung (cena, označenì), Belohnung (odměna); < z it. premio ≡; premura = fem. Eifer, Fleiss (úsilì, pìle), Hingabe, Sorgfalt (oddanost, svědomitost); < z it. premura ≡; premurus = adj. eifrig, beflissen (horlivý, vytrvalý); ~ RG premurus; < z it. premuruso ≡; preparar = tranz. bereiten, vorbereiten, bereitmachen (připravit, chystat, přichystat); ~ surm. preparar, suts. preparar (-escha), RG preparar; < z it. preparare, popř. fr. préparer ≡; prepotent = mask. Pfarrer (duchovnì, farář), Pfaffe (páter); ~ surm. prepotent, RG prepotent; < z it. prepotente ≡; prescha = fem. Eile, Hast (kvap, spěch); ~ surm. prescha, suts. prẹascha, RG prescha; < z oit. prèscia ≡; preṣentar = tranz. vorweisen, darstellen (ukázat, představit), refl. sich vorstellen (představit se), sich zeigen, sich enfinden (projevit se); ~ grisch. preṣchantar (-ạinta), RG preṣchentar; < z it. presentare ≡;
183
president(a) = Präsident, Präsidentin (prezident, prezidentka); < z it. presidente ≡, popř. něm. Präsident; pressapạuc = adv. zirka, ungefähr (asi, přibližně); ~ surm. pressapac, suts. pressapoc, RG pressapạuc; < z it. pressappoco ≡; pressar = eng. tranz. pressen, auspressen (lisovat, vymačkat); ~ RG pressar; < z it. pressare ≡, popř. něm. pressen; pressiụn = fem. Druck (tlak); ~ surm. pressiụng, suts. pressiùn, RG pressiụn; < z it. pressione, popř. fr. pression ≡; prestar = tranz. leisten (poskytnout), refl. sich leisten, sich gönnen (dopřát si); ~ surm. prestar, suts. prastar (presta), RG prestar; < z it. prestare (propůjčit, poskytnout); pretạisa = eng. fem. Anspruch, Forderung, Anforderung (nárok, požadavek, pohledávka), Behauptung (tvrzenì); ~ surm. pretẹiṣa ~ pratẹiṣa, RG pretạiṣa; < z it. pretesa ≡; pretẹnder = tranz. fordern, erfordern (požadovat, vyžadovat), etwas verlangen, beanspruchen (dychtit po něčem, požadovat), behaupten (tvrdit); ~ surm. pretẹnder (-tandagn), suts. pratẹnder (-tandagn), RG pretạis ~ pretendí; < z it. pretendere ≡; pretenṣiụn = fem. Anspruch, Forderung, Anforderung (nárok, požadavek, pohledávka), Behauptung (tvrzenì); ~ surm. pretenṣiụng, RG pretenṣiụn; < z it. pretensione ≡; pretenṣiụs = adj. anspruchsvoll (náročný); ~ surm. pretenṣiọus (-ṣa), suts. pratenziụs (-ṣa), RG pretenṣiụs (-ṣa); < z it. pretenzioso, pretensioso ≡, popř. něm. prätentiös; prezi = mask. Preis, Wert (cena, hodnota); ~ surm. prịetsch, suts. prezi, RG pretsch; < z oit. prezi ≡, popř. it. pregio ≡; principi = mask. Prinzip, Grundsatz (princip, zásada); ~ surm. prancepi, suts. prinzipi, RG princip; < z it. principio ≡; 184
privar = tranz. entziehen (odebrat, odejmout), refl. sich um etwas bringen (něco si přinést); ~ surm. privar (-escha), RG privar; < z it. privare, popř. fr. priver ≡; procurar = tranz. besorgen, verschaffen (zajistit, obstarat); ~ grisch. procurar (-escha), RG procurar; < z it. procurare/procurarsi, popř. fr. procurer ≡; prodot = eng. mask. Erzeugnis, Produkt (výrobek, produkt); < z it. prodotto ≡; professiụn = fem. Beruf (povolánì); ~ surm. professiụng, RG professiụn; < z it. professione, popř. fr. profession ≡; professur = mask. Professor (profesor), Lehrer (učitel); < z it. professore, popř. fr. professeur ≡; profitar = tranz. profitieren, ausnutzen (profitovat, mìt zisky); ~ grisch. profitar (-escha), RG profitar; < z it. profittare ≡, popř. něm. profitieren; promt = adj. bereit, fertig (připravený, hotový), baldig, schnell (spěšný, rychlý); ~ surm. pront, suts. prunt, RG pront; < z it. pronto, popř. fr. prompt ≡; pronunziạr = tranz. aussprechen (vyslovit, artikulovat), refl. sich äussern (projevit se, vyslovit se); ~ surm. pronunztgịer, suts. pronunztgẹar ~ pronunziạr (-escha), RG pronunziạr; < z it. pronunciare, pronunziare ≡; propi = eng. adv. wirklich, tatsächlich, wahrhaftig (skutečný, opravdový), eigentlich (vlastně), im Grunde genommen (v podstatě, celkem vzato); ~ grisch. propi, RG propi; < z oit. (piem.) propi (skutečně); proposta = fem. Vorschlag (návrh); < z it. proposta ≡; propri = adj. eigen, eigentümlich (osobitý, svérázný); < z it. proprio ≡; proprietad = fem. Eigentum, Besitz (vlastnictvì, drženì); ~ grisch. proprietad, RG proprietad; 185
< z it. proprietà ≡; prosperar = eng. itr. gedeihen (dařit se); ~ surm. prosperẹir (-escha), RG prosperar (-escha); < z it. prosperare ≡, popř. něm. prosperieren; protecziụn = fem. Schutz (kryt); ~ surm. protecziụn; < z it. protenzione, popř. fr. protection ≡; protẹger = tranz. schützen, beschützen (hájit, chránit); ~ surm. protẹger, RG protẹger; < z it. proteggere ≡; protestar = eng. itr. protestieren (protestovat), Einspruch erheben (namìtat); ~ suts. protestar, RG protestar; < z it. protestare, popř. něm. protestieren; provẹder = itr. vorsorgen (postarat se), tranz. versorgen, versehen (zásobovat, zaopatřit); ~ eng. provist; < z it. provvedere ≡; provediment = mask. Versorgung (zásobovánì), Vorsorge (opatřenì), Fürsorge (péče); ~ surm. provedimạint, RG provediment; < z it. provvedimento ≡; provegnịetscha = fem. Herkunft, Abstammung (vznik, původ); ~ surm. provignịentscha, suts. parvagnịentscha, RG provegnịentscha; < z it. provenienza ≡; provgnir = eng. itr. herkommen, abstammen, entstammen (pocházet, mìt původ); ~ RG provegnir (-vegn); < z it. provenire ≡; provin = eng. mask. Fiebermesser (teploměr); < z it. provino (Gehaltsmesser); provocar = tranz. provozieren, herausfordern (dráždit, provokovat); ~ surm. provotger (-escha), suts. provotgẹar (-escha), RG provocar (-escha); < z it. provocare, popř. fr. provoquer ≡; prọxim = adj. nächste (dalšì), folgender (následujìcì); ~ surm. prọxim, RG prọxim; < z it. prossimo ≡; 186
prudent = adj. vorsichtig, umsichtig, besonnen (obezřetný, prozìravý, prozřetelný); ~ grisch. prudạint, surm. ~ prudent, RG prudent; < z it. prudente ≡; prudịentscha = fem. Vorsicht, Umsicht, Besonnenheit (obezřetnost, prozìravost, prozřetelnost); ~ grisch. prudịentscha, RG prudịentscha; < z it. prudenza ≡; publicar = tranz. publizieren, veröffentlichen (publikovat, uveřejnit), herausgeben (vydat, dát nazpět); ~ surm. publitgiẹr (-escha), suts. publitgeạr (-escha), RG publitgar (-escha); < z it. pubblicare ≡; pulạster = mask. Poulet (kuře), Hühnerfleisch (slepičì maso); ~ surm. pulạster, RG pulạster; < z it. pollastro (Masthuhn); pulenta = fem. Maisbrei (kukuřičná kaše), Polenta (polenta); < z it. polenta ≡; pulir = tranz. putzen, säubern, reinigen (očistit, vyčistit, vycìdit); ~ surm. pulẹir; < z it. pulire ≡; pulit = adj. brav (hodný), nett, ordentlich, anständig (úhledný, pořádný), ziemlich, recht (obstojný, dobrý); < z oit. pulit ≡; pulmun = eng. mask. Lunge (plìce); ~ surm. pl. pulmungs; < z it. polmone, polmoni ≡; pumpịers = mask. pl. Feuerwehr (hasiči); ~ grisch. pumpịers, RG pumpịers; < z it. pompieri, popř. fr. pompiers ≡; punṣer = eng. mask. Gewicht (váha, hmotnost); ~ surm. punṣal; < z oit. (com.) ponzè, (abergam.) ponzer ≡; punta = eng. fem. Meissel (dláto); < z it. punta (špička); pur = adj. rein, echt (ryzì. nefalšovaný); ~ surm. pur, RG pur; 187
< z it. pür ≡, popř. něm. pur; purtgarịa = fem. Schweinerei (sprosťáctvì); ~ surm. portgarẹia ~ piertgarẹia, RG purtgarịa; < z it. porcheria ≡; puṣada = fem. Besteck (přìbor); ~ grisch. puṣada¸RG puṣada; < z it. posata ≡; quadrar = eng. itr. passen, zusammenpassen (hodit se, shodovat se); ~ RG quadrar; < z it. quadrare ≡; quadrel = mask. Ziegel, Backstein (cihla, pálená cihla); < z it. quadrello ≡; quạglia = eng. fem. Wachtel (křepelka); ~ surm. quạglia; RG quạglia; < z it. quaglia ≡; quạlche = eng. indef. adj. irgendein (jakýsi); < z it. qualche ≡; qualchosa = indef. pron. etwas (něco); < z it. qualcosa ≡; qualchün(s) = eng. indef. pron., adj. sg. jemand, irgend jemand (kdo, kdosi, někdo); pl. manche, einige (nějaké, některé); < z it. qualcuno, qulacheduno ≡; qualitad = fem. Qualität, Sorte (kvalita, jakostnì třìda) ~ surm. calitad; RG qualitad; < z it. qualità ≡; popř. něm. Qualität; qualụnque = eng. indef. pron. jeder/s, beliebige (jakýkoli, libovolný) < z it. qualunque; quantitad = fem. Quantität, Menge, Anzahl (kvantita, množstvì) ~ surm. quantitad (cantitad); RG quantitad; < z it. quantità ≡, popř. něm. Quantität; quạṣi = adv. beinahe, fast (bezmála, téměř); 188
~ surm. quạṣi/squạṣi; RG quạṣi; < z it. quasi ≡; quatịer = mask. Unterkunft, Quartier (ubytovánì, nocleh); ~ surm. cutịer/quartịer; suts. catịer/quartịer; RG quartịer; < z it. quartiere ≡; questiụn = fem. Frage (otázka, dotaz); ~ surm. quistiụn; suts. questiùn; RG questiụn; < z it. questione, popř. franc. question ≡; quiẹt = adj. ruhig, still (klidný, tichý); ~ surm. quiẹt/chiẹt; RG quiẹt; < z it. quieto ≡; quietar = tr. beruhigen, besänftigen (uklidnit, ukonejšit), refl. sich beruhigen (uklidnit se); ~ RG quietar; < z it. quietare ≡; quintal = eng. mask. Zentner (cent); ~ RG quintal; < z it. quintale ≡; quotidiạn = eng. adj. täglich (denně); ~ surm. quotidiạng; RG quotidiạn; < z it. quotidiano ≡; rabạiza = fem. Nagel (hřebìk, nehet); ~ surm. rabạiza, suts. rabeza; < z oit. Rebàissa; rabotta = eng. fem. Sauferei, Zechgelage (pijáctvì, popìjenì); < z it. ribotta ≡; raccolta = fem. Ernte, Lese (sklizeň, vinobranì); ~ surm. raccolta, suts. racolta, RG racolta; < z it. racolta ≡; raccoltar = tranz. ernten, pflücken (sklidit, česat); ~ surm. raccoltar, RG racoltar; < z it. raccoltare ≡; racọglier = tranz. ernten, pflücken (sklidit, česat); ~ RG racọglier; 189
< z it. raccogliere (raccolto) ≡; radunar = tranz. versammeln (shromáždit), refl. sich versammeln (shromáždit se); ~ grisch. radunar (-escha), RG radunar; < z it. radunare ≡; ramassar = tranz. sammeln (sbìrat), einsammeln (posbìrat); ~ RG ramassar; < z it. rammassare, popř. fr. ramasser ≡; rampchar = itr. klettern (šplhat, lézt); < z it. rampicare, rampicarsi ≡; rampignar = itr. klettern (šplhat, lézt); ~ RG rampignar; < z it. rampicare, rampicarsi ≡ rampin = mask. List, Kniff, Trick (lest, trik); ~ surm. rampign, suts. rampegn, RG rampign; < z it. rampino (rukojeť); rampun = eng. mask. Stollen (štola, podzemnì chodba); ~ surm. rampung; < z it. rampone (háček); ramulat = eng. mask. Meerrettich (křen), Radieschen (ředkvička); < z oit. ramoláz ≡; ramüttel = eng. mask. Eigenbrötler (podivìn, samotář); < z it. romitolo ≡; randulina = eng. fem. Schwalbe (vlaštovka); ~ RG randulina; < z oit. randulìna, rundinìna ≡; ranṣchar = eng. refl. sich zu helfen wissen (vědět si rady); ~ surm. rạnṣcher, suts. ranṣchar (rànṣcha); < z it. arrangiare (uspořádat); rapina = fem. Raub, Beute (loupež, kořist); ~ surm. rapigna, RG rapina; < z it. rapina ≡;
190
rapinar = eng. tranz. rauben (uloupit, ukrást); ~ surm. rapinar, RG rapinar; < z it. rapinare ≡; rapir = eng. tranz. rauben (uloupit), entführen (unést, odnést); < z it. rapire (-isce); rapla = eng. fem. Runzel, Falte (vráska, záhyb); ~ grisch. rapla, RG rapla; < z oit. rappa ≡; rapport = mask. Bericht, Berichterstatung (zpráva, zpravodajstvì), Beziehung (vztah); ~ RG rapport; < z it. rapporto, popř. fr. rapport ≡; rapportar = (i)tranz. berichten, Bericht erstatten (podat zprávu); ~ RG rapportar; < z it. rapportare, fr. rapporter, popř. něm. rapportieren ≡; raṣina = eng. fem. Traube (hrozen); < z oit. (trent.) razin ≡; rat(ta) = adj. steil (přìkrý, strmý); < z oit. rat ≡; rat = steif, fest (tuhý); < z it. rato (výslovně); ratatụglia = fem. Gesindel, Pack (lůza, holota); ~ surm. rattatụglia; < z oit. (com.) ratatoia, (lev.) ratatọya ≡; ratter = eng. tranz. das Vieh verschiedenen Alpen zuteilen; < z it. ratare; ravanị = mask. (pl.) Radieschen (ředkvička); ~ surm. ravanel, suts. ravanị (pl. ravanẹals), RG ravanè; < z it. ravanello (ředkvička); ravịuls = mask. pl. Krautkräpflein; ~ surm. riviọuls, suts. ravieuls, RG ravieuls; < z it. ravioli (ravioli);
191
raz = eng. mask. Strahl, Sonnenstrahl (záře, paprsek); < z it. razzo ≡; razza = fem. Rasse (rasa), Art (způsob), Schlag (rána, úder); ~ surm. razza, suts. raza, RG razza; < z it. razza ≡; reagir = eng. itr. reagieren (za/reagovat); ~ suts. reagir (-escha), RG reagir (-escha); < z it. reagire, fr. réagir ≡; reạl = eng. adj. echt, wirklich, real (pravý, skutečný, reálný); ~ suts. reạl, RG reạl; < z it. reale ≡, popř. něm. real (pravý); realiṣar = eng. tranz. realisieren, verwirklichen, ausführen (zrealizovat, uskutečnit, vykonat); ~ grisch. realiṣar (-escha), RG realiṣar (-escha); < z it. realizzare, fr. réaliser, popř. něm. realisieren; rebumbar = itr. widerhallen, erschallen (ozývat se, rozléhat se); ~ surm. rabumbar; < z lomb. rebombâ ≡; recamar = tranz. sticken, besticken (vyšìt, vyšìvat); ~ surm. recamar, RG retgamar; < z it. ricamare ≡; recav = mask. Ertrag, Erlös (výnos, tržba); ~ surm. retgav, RG retgav; < z it. ricavo ≡; rechalchar = tranz. abpausen (obkreslit, okopìrovat); < z it. ricalcare ≡; recumpensar = tranz. entschädigen, entgelten, belohnen (odškodnit, zaplatit); ~ surm. recumbenṣar (-escha), RG recumpenṣar (-escha); < z it. ricompensare ≡; recụors = eng. mask. Beschwerde, Klage, Einspruch (stěžovánì, bědovánì, námitka); ~ suts. recurs, RG recurs; < z it. ricorso ≡, popř. něm. Rekurs; reducir = tranz. verringern, reduzieren (zmenšit, ztredukovat); 192
~ surm. redutgịer (-escha), suts. redutgẹar (-escha), RG reducir (-escha); < z it. rudurre ≡, popř. něm. reduzieren; refrestg = mask. Erfrischung, Stärkung (osvěženì, posìlenì); ~ surm. rafrestg, suts. refrestg, RG refrestg; < z it. rinfresco ≡; regal = mask. Geschenk (dárek); < z it. regalo ≡; regalar = tranz. geben, schenken (dát, darovat), verschenken (darovat); ~ surm. regalar (-escha), RG regalar; < z it. regalare ≡; regenza = mask. Regierung (vládnutì); ~ suts. regenza, RG regenza; < z it. reggenza (regentstvì); regina = eng. fem. Königin (královna, panovnice), Dame (dáma – v karetnì hře); ~ surm. regigna, suts. rigegna (včelì královna), RG regina; < z it. regina ≡; regịster = mask. Verzeichnis (seznam, soupis); ~ surm. regịster, RG regịster; < z it. registro, popř. něm. Register; reg·la = fem. Regel (perioda), Menstruation (menstruace); < z it. regola, fr. règle (perioda), popř. schw. Regle(n); regular = eng. adj. regelmässig, gleichmässig (pravidelný, stejnoměrný); ~ surm. regular, RG regular; < z it. regolare ≡, popř. něm. regular; reh = adj. reich, vermögend (bohatý, majetný); ~ surm. retg, suts. reh, RG ritg; < z it. ricco ≡, popř. schw. riich; rẹissa = Umstände machen (okolkovat); < z it. rissa (hádka, spor); relaziụn = fem. Verhältnis, Beziehung (poměr, vztah); ~ surm. relaziụn, suts. relaziùn ~ relaztgùn, RG relaziụn; < z it. relazione, popř. fr. relation ≡;
193
rema = fem. Reim (rým); ~ grisch. rema, RG rima; < z it. rima ≡; reminent = übrigens, ausserdem (ostatně, kromě toho); ~ surm. reminent, RG reminent; < z it. rimanente (zbytek); remplazzar = tranz. vertreten (zastupovat), ersetzen (nahradit); ~ surm. ramplazzar (-escha), suts. ramplazar, RG remplazzar; < z it. rimpiazzare ≡; remunerar = eng. tranz. entschädigen (odškodnit), belohnen (odměnit); ~ surm. remunerar (-escha), RG remunerar (-escha); < z it. rimunerare, remunare, popř. fr. rémunérer ≡; remuọrch = mask. Anhänger (stoupenec); ~ RG fem. remortga; < z it. rimorchio, popř. fr. remorque ≡; rena = fem. Meisterwurz; ~ surm. renna, suts. rena, RG rena; < z it. erba rena ≡; renfatschar = tranz. jemandem etwas vorwerfen (někoho z něčeho obvinit); ~ surm. ranfatscher, RG renfatschar; < z it. rinfacciare ≡; renviạr = tranz. zurückweisen (odmìtnout), verweisen (vytýkat); ~ surm. ranviịer (-escha), suts. ranviẹar (-escha), RG renviạr; < z it. rinviare ≡; reparar = eng. tranz. beheben, reparieren, wiederherstellen (opravit, obnovit); ~ surm. reparar (reparescha), suts. reparar, RG reparar (reparescha); < z it. riparare, fr. réparer ≡, popř. něm. reparieren; repoṣar = itr. ruhen, ausruhen (odpočìvat); < z it. riposare ≡; reprẹnder = eng. tranz. vorwerfen (předhazovat); < z it. riprendere ≡; representar = tranz. vertreten, darstellen (představit, představovat); 194
~ surm. repreṣchantar (-ạinta), suts. rapreṣchantar (-ạinta), RG repreṣchentar; < z it. rappresentare, fr. représenter, popř. něm. repräsentieren; reputaziụn = fem. Ruf, Ansehen (pověst, reputace), Image (image); ~ grisch. reputaziụn, RG reputaziụn; < z it. reputazione, popř. fr. réputation ≡; reṣi = mit grösster Mühe (s velkými obtìžemi), unter Lebensgefahr (v nebezpečì ohroženì života); < z oit. (genov.) reisego, (com.) résega (riziko); respectar = tranz. respektieren, achten, ehren (respektovat, vážit si); ~ grisch. respectar, RG respectar; < z it. rispettare ≡; resultar = eng. itr. hervorgehen, sich ergeben, resultieren (vznikat, vzejìt); ~ RG resultar; < z it. risultare, fr. résulter ≡, popř. něm. resultieren; resultat = mask. Ergebnis (výsledek – např. jednánì); ~ RG resultat; < z it. risultato, fr. résultat ≡, popř. něm. Resultat; reunir = eng. tranz. vereinigen (spojit), refl. sich versammeln, sich vereinigen (shromáždit se, spojit se); ~ RG reunir (-escha); < z it. riunire, popř. fr. réunir ≡; reussir = itr. gelingen, glücken (podařit se, poštěstit se); ~ surm. reuschẹir (-escha), RG reussir (-escha); < z it. riuscire ≡, popř. něm. reüssieren; revoltar = itr. revoltieren (protestovat, bouřit se), rebellieren, sich auflehnen (rebelovat, vzepřìt se); ~ RG revoltar (-escha); < z it. refl. rivoltarsi ≡, popř. něm. itr. revoltieren; ridicul = adj. lächerlich (směšný); ~ RG ridicul; < z it. ridicolo ≡, popř. fr. ridicule; rignar/serignar (refl.) = tranz. schelten, rügen (nadávat, pokárat), refl. streiten (střetnout se); ~ suts. rignẹar (regna); < z it. rignare, ringhiare (vycenit zuby); riguạrd = mask. Hinsicht, Bezug, Beziehung (úhel pohledu, zřetel, ); ~ RG reguạrd; 195
< z it. riguardo (ohled, zřetel); riguardar = tranz. berücksichtigen (zohlednit), betreffen, angehen (týkat se); < z it. riguardare ≡; rigur = fem. Strenge, Härte (přìsnost, tvrdost); ~ RG rigur; < z it. rigore ≡; rigurus = adj. streng, hart (přìsný, tvrdý), unerbittlich (neoblomný); ~ RG rigurus (-ṣa); < z it. rigoroso ≡, popř. něm. rigoros; rimprọver = eng. mask. Vorwurf (výtka, výčitka); < z it. rimprovero ≡; rinfatschamạint = eng. mask. Vorwurf (výtka, výčitka); ~ surm. ranfatschamạint; < z it. rinfacciamento ≡; rinforzar = eng. tranz. stärken, kräftigen (posìlit), verstärken (zpevnit); ~ surm. ranforzar (-escha), RG rinforzar; < z it. rinforzare ≡; rinfras-char = tranz. erfrischen, erquicken (osvěžit, občerstvit); ~ RG rinfrestgar; < z it. rinfrescare ≡; ris = mask. Reis (rýže); ~ surm. rẹis, suts. ris, RG ris; < z it. riso, popř. schw. Riis; riscar = itr. Gefahr laufen, riskieren (riskovat); ~ surm. riscar ~ riṣgịer (-ẹscha), suts. ristgẹar (restga), RG ristgar; < z it. risicare, rischiare ≡; riṣchura = fem. Alpmeisterin (alpská mistryně); < z lomb. rẹĝọr (alpský mistr); risco = eng. mask. Wagnis, Risiko (odvážný čin, riziko); ~ surm. risco, RG rịsico; < z oit. risco ≡;
196
riṣguardar = tranz. berücksichtigen, beachten (zohlednit, dbát); ~ surm. riṣguardar (-escha), suts. riṣguardar, RG reṣguardar; < z it. risguardare (vzìt na vědomì); risposta = fem. Antwort (odpověď); ~ grisch. rasposta, RG resposta; < z it. risposta ≡; ritsch = eng. adj. lockig, gelockt (kadeřavý); ~ surm. fem. ritsch, RG mask. ritsch ~ fem. ritscha; < z it. riccio ≡; riz = mask. Rizinus (ricìn); ~ RG riz; < z oit. rìĝen ≡, popř. schw. Riz(in)öl (Trun); rizza = eng. fem. Igel (ježek); < z it. riccio ≡; rodạia = fem. Schiene (lišta); ~ surm. rodạia; < z it. rotaia ≡; ronsla = surm. fem. Schwalbe (vlaštovka); < z berg. róndzla ≡; roṣedi = eng. mask. Tau (rosa), Raureif (jinovatka); < z it. rosata ≡; rossignol = mask. Nachtigall (slavìk); < z it. rosignolo, popř. fr. rossignol ≡; rost = mask. Braten (pečeně); < z it. arrosto ≡; rubar = tranz. rauben, stehlen (uloupit, ukrást); ~ grisch. rubar (-escha); < z it. rubare ≡; rufinạu = adj. gerissen, durchtrieben, verschlagen (prohnaný, vychytralý); ~ grisch. rafinọ (-ada), RG raffinà (-ada) (rafinovaný, promyšlený); < z it. raffinato ≡, popř. něm. raffiniert;
197
ruinar = eng. tranz. beschädigen, verderben (poškodit, zkazit); ~ suts. ruinar (ruẹgna), RG ruinar; < z it. rovinare, fr. ruiner ≡, popř. něm. ruinieren; rumanzina = eng. fem. Tadel, Zurechtweisung (důtka, pokáránì); < z it. ramanzina ≡; ruminar = (i)tranz. grübeln, Gedanken wälzen (hloubat); < z it. ruminare (omìlat staré věci); ṣà = adv. ohnehin, sowieso (beztak, stejně); < z oit. (venez.) za ≡; saccagiạr = tranz. plündern, ausplündern (loupit, krást); < z it. saccheggiare ≡; s’accordar = refl. miteinander auskommen, sich vertragen (snášet se, smìřit se), übereinkommen, einig werden (dohodnout se, shodnout se); ~ surm. ṣ´accordar (-escha), RG s´accordar (-escha); < z it. accordarsi ≡; sacotscha = fem. Sack, Tasche (pytlìk, taška); ~ suts. sacossa; < z it. saccoccia ≡; sacristịa = fem. Sakristei (sakristie); ~ RG sacristịa; < z it. sacrestia ≡, popř. něm. Sakristei; safrạuna = mask. Safran (šafrán); ~ surm. safran, suts. safràna, RG mask. safran; < z it. zafferano ≡, popř. něm. Safran; sajetta = eng. fem. Blitz (blesk), Wetterleuchten (blýskánì na časy); < z oit. sajetta (šipka) ≡; sala = eng. fem. Saal (hala, sìň); ~ grisch. sala, RG sala; < z it. sala ≡; salata = fem. Salat (salát); < z oit. salata ≡;
198
salda = ruhig bleiben (zůstat klidný), still halten (udržet se v klidu); ~ surm. salda; < z it. saldo (celistvý, pevný) saldar = tranz. eine Rechnung begleichen (vyrovnat účet); ~ surm. saldar (solda), suts. saldar (-escha), RG saldar; < z it. saldare ≡; saldar = tranz. löten (pájet, letovat); < z it. saldare ≡; saliṣchar = tranz. pflastern (zaplátovat); < z oit. (ben.) salaǧár, salažár ≡; saliva = eng. fem. Speichel (slina); ~ surm. salẹiva; < z it. saliva ≡; salmun = eng. mask. Salm, Lachs (losos); ~ surm. salmung, RG salmun; < z it. salmone ≡; salutẹivel = adj. heilsam (hojivý), begrüssenswert (potěšitelný, vìtaný); ~ surm. salutẹvel (-vla), suts. salidẹvel, RG salutạivel (-vla); < z it. salutevole ≡; sanar = tranz. kastrieren (kastrovat), verschneiden (kleštit); ~ surm. sanar; < z oit. sanà ≡; sapchạint = eng. adj. bewusst, wissentlich (vědomý, úmyslný); < z it. sapiente ≡; sapiẹnza = eng. fem. Weisheit (moudrost); < z it. sapienza ≡; sarament = mask. Eid, Schwur (přìsaha); ~ grisch. saramạint, RG sarament; < z ait. sacramento ≡; sarṣir = tranz. stopfen (zašìt), Löcher flicken (záplatovat); < z lomb. sarzir ≡;
199
sazi = eng. adj. überdrüssig (unavený, omrzelý), satt (sytý); ~ surm. saṣa; < z oit. sazi, popř. it. sazio ≡; saziạr = tranz. sättigen (nasytit); ~ RG saziạr (-escha); < z it. saziare ≡; ṣbadà = adj. schlampig, unordentlich (lajdácký, nepořádný); < z it. sbadato (rozptýlený); ṣbadagl = eng. mask. Zugscheit (rozpora); < z oit. (borm.) šbadáḭ del feŋ; ṣbalurdir = tranz. betäuben (ohlušit); < z it. sbalodire ≡; ṣbalz = mask. Sprung (prasklina), Satz (sedlina); < z it. sbalzo ≡; ṣbandir = tranz. verbannen, ausweisen (vypovědět, vykázat), des Landes verweisen (vykázat ze země); ~ RG bandir (-escha); < z it. sbandire ≡; ṣbara = ausfahren, übers Land fahren (vyjet, vyjet ze země); < z lomb. sbara (máry, nosìtka); ṣbarrar = tranz. einen Schuss abgeben; ~ surm. ṣbarrar; < z it. sparare ≡; ṣbaṣchir = vmü. tranz. gänzlich zerstören (úplně demolovat); < z it. sbasire, basire (být omráčený); ṣbavarin = eng. mask. Lätzchen (bryndáček, slintáček); < z oit. (venet.) bavalìn ≡; ṣbiạcca = eng. fem. Tünche (povrchnì nátěr); < z oit. sbiaca (olověná běloba); ṣbịer = mask. Scherge, Häscher (biřic, dráb); ~ suts. ṣberl ~ ṣbịer, suts. ṣbịer, RG ṣbir; 200
< z it. sbirro ≡; ṣborgna = fem. Rausch, Dusel, Suff (opilost, opojenì, omámenì); < z it. sbornia ≡; ṣboz = mask. Entwurf, Skizze (nákres, nárys); ~ grisch. ṣboz, RG ṣboz; < z it. sbozzo ≡; ṣbrega = fem. (fam.) Einbildung, Überheblichkeit (domýšlivost, arogance), Stolz (pýcha, grdsot), Prahler (chvástal); ~ surm. ṣbrega (chlouba); < z oit. (parm.) sbrèga (chvástal); ṣbrigar = eng. itr. fliehen, flüchten (utìkat, uprchnout), sich davonmachen (upláchnout); ~ surm. ṣbrigar; < z it. sbrigare (likvidovat), popř. sbrigarsi (pospìšit si, chvátat); ṣbuccar = itr. münden, einmünden, ausmünden (ústit, vyúsťovat); ~ surm. ṣbuccar, suts. ṣbutgear (sbuca) ~ ṣbucar, RG ṣbuccar; < z it. sboccare ≡; ṣburdar = tranz. abschürfen (odìrat, odřìt); < z it. sbrucare (odkornit); ṣbursar = tranz. auszahlen (vyplácet, vyplatit); ~ surm. ṣbursar (-escha), suts. ṣbursar, RG ṣbursar (vydat); < z it. sborsare ≡; scabella = mask. (pl.) Hocker, Schemel (stolička, podnožka); ~ surm. fem. scabella, suts. scabela, RG mask. stgabè; < z oit. scabel ≡; scabiọṣa = fem. Skabiose, Grindkraut; ~ RG scabiọṣa; < z it. scab(b)iosa ≡, popř. něm. Skabiose; scạder = itr. verfallen, fällig werden (chátrat, být prošlý); ~ surn. scạder, RG scạder; < z it. scadere ≡; scagn = mask. Betstuhl (klekátko); < z oit. (lomb., piem.) scagn, (ben.) scagno (banka);
201
scagnịel = mask. (pl.) Hüftknochen (pánevnì kost); < z lomb. škañél ≡; scaldin = mask. Kaffeewärmer, Kaffeehaube (kryt na kávovou konvici), Bettflasche, Wärmerflasche (ohřìvacì láhev); < z it. scaldino (vlažnost); scalfin = mask. Hausschuh (bačkora); ~ surm. scalfign, suts. scalfegn, RG stgalfin; < z oit. (mail.) scalfin (nožnì část punčochy); scambi = eng. mask. Wechsel, Tausch, Austausch (výměna, směna, záměna); < z it. scambio ≡; scappar = itr. entwischen, entkommen (uniknout, uprchnout), fliehen, ausreisen (prchnout, odjet); ~ surm. scappar, suts. scapar, RG scappar; < z něm. Skapulier; scarlat(ta) = adj. scharlachrot (šarlatově rudý); ~ suts. cọtschen stgarlata, RG stgarlat(ta); < z it. scarlatto ≡; scarlatta = fem. Scharlach (nach, šarlat); ~ surm. scarlatta ~ scarlattigna, suts. stgarlatta ~ scarlatta, RG stgarlattina; < z it. scarlattina (spála); scarpa = fem. Böschung, Abhang (spád, svah); < z it. scarpa ≡; scarpada = fem. Böschung, Abhang (spád, svah); < z it. scarpata ≡; scarpitschar = itr. stolpern, straucheln (klopýtnout, dopustit se chyby), refl. anstossen (narazit); ~ surm. scarpitschịer, suts. scarpitschẹar (-escha), RG stgarpitschar; < z oit. (lomb.) škarpüšá, škarpušì, škarpušá ≡; scarsiạla = fem. Klappertopf, Hirtentäschelkraut; ~ suts. scarsẹala, RG claffa-stgarsella pailuṣa; < z it. scarsella (peněženka); scart = Karten spielen (hrát karty); < z it. scarto (stranou položené karty);
202
scartar = tranz. wegwerfen, fortwerfen (vyhodit, zahodit), aussondern (vyloučit); ~ surm. scartar; < z it. scartare ≡; scarun = mask. Rheinlanke; ~ surm. scarung, suts. scarùn; < z it. scaro (Papageifisch); scarvatg = mask. Hirschkäfer (roháč), Käfer (brouk); ~ suts. scarvatg; < z it. scarafaggio (brouk); scatla = fem. Schachtel (krabička), Büchse (plechovka); ~ surm. scatla ~ scarla, suts. stgatla (~scatla), RG stgatla; < z it. scatola ≡; s-chadagnar = tranz. losbinden (odvázat), sich entladen (vyložit); < z it. scatenare (rozpoutat); s-chalaffar = itr. in schallendes Gelächter ausbrechen (propuknout v smìch); < ze schw. caleffare (posmìvat se, vysmìvat se); s-chaliter = eng. mask. Zuckerbäcker, Konditor (cukrář); < z oit. (venez.) scaleter ≡; ṣchalus = adj. eifersüchtig (žárlivý); ~ surm. ṣchalọus, suts. ṣchalus, RG ṣchigliụs; < z it. geloso ≡; ṣchambun = mask. Schinken (šunka); ~ surm. ṣchambung, suts. ṣchambùn, RG < z oit. (lomb., piem.) ǧambun ≡; s-champütschar = itr. stolpern, straucheln (klopýtnout, dopustit se chyby) < z oit. (lomb.) škarpüšá, škarpušì, škarpušá ≡; ṣchani = mask. Kerl (mizera), Typ (typ, vzor); < z oit. (ben.) zani (jméno postavy z italských frašek); s-chantschịa = eng. fem. Schrank, Kasten (skřìň, bedna); < z it. scansía, scancía (regál);
203
s-chap = eng. mask. Stengel, Halm (lodyha, stéblo); < z it. scapo ≡; s-charpa = eng. fem. Schuh (bota); < z it. scarpa ≡; schaschinar = tranz. schinden, quälen (trápit, týrat); ~ surm. schischinar (-escha); < z oit. šašinar, šišiner (usmrtit, zabìt); schech = eng. mask. Eimer, Kübel (kbelìk, vědro); < z oit. seč ≡; schẹglier = eng. tranz. auswählen (volit, vybrat); < z it. scegliere ≡; ṣchensch = eng. mask. Namensvetter (jmenovec); ~ RG ṣchensch; < z venez. zenso, senso ≡; ṣchenta = kol. Gesindel, Pack (chátra, holota); ~ surm. ~ genta (vesnická mládež); < z it. gente (lidé); ṣchentsch = mask. Ingwer (zázvor); ~ suts. ṣchensch, RG ṣchensch; < z it. zenzero ≡; ṣcherminar = itr. keimen, spriessen (klìčit, pučet, rašit); < z it. germinare ≡; s-chet(ta) = adj. echt, rein, klar (nefalšovaný, ryzì); ~ grisch. stget, RG stget(ta); < z it. schietto ≡; s-chif = eng. mask. Ekel, Abscheu (nechuť, odpor); < z it. schifo ≡; s-chiffus = eng. adj. ekelhaft, eklig, widerlich (hnusný, odporný); ~ surm. stgivọus; < z it. schifoso ≡;
204
schimur = eng. fem. Rotz (vozhřivka); < z oit. ciamór, ciumór ≡; schirella = fem. Flaschenzug (kladkostroj); ~ suts. schirela, RG schirella; < z it. girella (kolo z kladkostroje); schit(ta) = adj. hübsch, nett (hezký, pěkný), adv. sachte, leise (jemný, něžný); < z oit. sito, čito (klidný, tichý); schmạina = fem. Drang (nutkánì), Verlangen, Begierde (dychtěnì, chtìč); < z it. smània ≡; schmarir = itr. verblassen, ausbleichen (blednout, vyblednout); ~ surm. smirẹir (-escha), suts. schmarir (-escha); < z oit. smarir ≡; schnagrar = suts. tranz. verunstalten, entstellen (znetvořit, zhyzdit); < z oit. (bergam.) snigrá (očernit); schocca = fem. Rock (sukně); < z lomb. šὸcca ≡; schọglier = eng. tranz. lösen, auflösen (rozpustit, uvolnit); < z it. scogliere ≡; schuẹnda = fem. Holzriese; ~ RG schuẹnda; < z oit. sovenda, süenda, seguenda (Holzschleife); ṣchuldạu = mask. (pl.) Soldat (voják); ~ surm. ṣuldọ, suts. schuldo ~ suldo, RG schuldà (-ats); < z it. soldato ≡; schurma = eng. fem. Schar, Menge, grosse Anzahl (hojnost, množstvì); ~ surm. schorma; < z it. ciurma ≡; ṣchurnada = eng. fem. Taglohn, Taggeld (dennì mzda, diety); ~ grisch. ṣchurnada, RG ṣchurnada; < z it. giornata ≡;
205
ṣchurnalịer(a) = mask. (fem.) Taglöhner, Taglöhnerin (nádenìk, nádenice); ~ grisch. ṣchurnaliẹr(a), RG ṣchurnalịer(a); < z it. giornaliero (-a) ≡; sclutrieu = eng. adj. schlau, verschlagen, listig (chytrý, lstivý, prohnaný); < z it. scaltrito ≡; scomadar = tranz. stören, belästigen (vyrušovat, obtěžovat); < z it. scomodare ≡; scomar = tranz. eichen (cejchovat); < z it. sagomare ≡; scopo = mask. Zweck, Ziel, Absicht (účel, plán, úmysl); ~ surm. scopo, RG scopo; < z it. scopo ≡; scort = eng. adj. gescheit, klug (chytrý, bystrý); ~ grisch. scort, RG scort; < z ait. scorto (opatrný, obezřetný); scroc = eng. mask. Schurke, Schuft, Gauner (darebák, lotr, lump); ~ grisch. scroc, RG scroc; < z oit. scroch ≡; scrollar = refl. sich rühren, sich regen (hýbat se, pohnout se); < z it. scrollarsi, crollarsi ≡; scumbigliạr = tranz. verwirren, durcheinanderbringen (poplést, pomìchat), verwechseln (splést); ~ surm. scumbagler (scumbẹglia) ~ scumpagler (scumpẹglia), suts. scumpagliẹar (scumpẹglia) ~ scumbagliẹar (scumbẹglia), RG scumbigliạr; < z it. scompigliare ≡; scumẹtter = eng. tranz. wetten (sázet si, vsadit si); ~ surm. scumẹtter, suts. scumẹter, RG scumẹtter; < z it. scommettere ≡; scumissa = eng. fem. Wette (sázka); ~ grisch. scumessa, RG scumessa; < z it. scommessa ≡; scurlar = tranz. schütteln, rütteln (zatřást, drncat); ~ surm. scurlar (-escha), suts. scurlar (scrola); 206
< z aoit. scorlar ≡; ṣdiṣchager = eng. tranz. verunstalten, entstellen (zhyzdit, zdeformovat); < z it. disagiare (obtěžovat, vyrušovat); ṣdrajar = refl. sich hinlegen (lehnout si); < z it. sdraiarsi ≡; seccant = eng. adj. lästig, mask. Intrigant (intrikant); < z it. seccante ≡; seccar = tranz. belästigen, schikanieren (obtěžovat, šikanovat); ~ surm. zaccar ~ saccar; < z it. seccare ≡; secumadar = refl. sich bequemen, sich anpassen (podřìdit se, přizpůsobit se); < z it. accomodarsi ≡; secund = prep. nach, gemäss, laut (po, podle, dle); ~ surm. sagond, suts. savund, RG segund; < z it. secondo ≡; seguịr = eng. tranz. folgen, nachfolgen, befolgen (následovat); ~ RG seguịr; < z it. seguire ≡; selvicultur = mask. (pl.) Förster (lesnìk, hajný); ~ surm. silvicultọur, RG selvicultur; < z it. selvicoltore ≡; sẹmper = adv. immer (pořád); ~ grisch. sẹmper; < z it. sempre ≡; s’empitschar = refl. sich kümmern um (starat se o), sich in etwas einmischen (přimìchat se do něčeho); ~ surm. ṣ´ampatger, RG s´empatgar; < z it. impacciarsi, impicciarsi ≡; semulina = fem. Griess (hrubý pìsek, jemný štěrk); ~ suts. samulegna, RG semulina; < z it. semolino ≡; s’enṣchignar = refl. etwas geschickt anpacken (něco šikovně popadnout); 207
~ surm. ṣ´anṣchignịer, suts. s´anṣchignẹar, RG s´inṣchignar; < z it. ingegnarsi ≡; separar = eng. tranz. trennen, aussondern (oddělit, vyloučit); ~ surm. separar (-escha ~ separa), suts. separar, RG separar; < z it. separare, popř. fr. séparer ≡; sepulir = eng. tranz. bestatten, begraben (pohřbìt), beisetzen (pochovat); ~ RG sepulir (-escha); < z it. seppellire ≡; sepultura = fem. Begräbnis, Beerdigung (pohřeb); ~ surm. sepultura, RG sepultura; < z it. sepoltura ≡; sequẹnt = eng. adj. folgende(r, -s), nächste(r, -s) (následujìcì, dalšì); ~ surm. sequẹnt, RG sequẹnt; < z it. seguente ≡; serebalzar = refl. sich auflehnen (vzepřìt se); ~ surm. ṣa rebalzar; < z it. ribaltarsi ≡; seri = adj. ernst, ernsthaft (vážný, serióznì); < z it. serio ≡; seriụs = adj. ernst, ernsthaft (vážný, serióznì); ~ surm. seriọus, suts. seriụs, RG seriụs < z it. serioso ≡; sever = adj. streng (striktnì, přìsný); ~ RG sever; < z it. severo ≡; sfalsificar = tranz. fälschen, verfälschen (falšovat, padělat); ~ surm. sfalsifitgịer (-escha), suts. sfalzifitgẹar (-escha), RG (s)falsifitgar (-escha); < z it. falsificare ≡; sfidar = tranz. herausfordern (provokovat, vyprovokovat); ~ RG sfidar; < z it. sfidare ≡; sfidonza = fem. Misstrauen (nedůvěra, podezřenì); ~ surm. disfidanza, suts. sfidànza, RG disfidanza; 208
< z it. disfidanza ≡; sfierar = tranz. leicht anritzen (lehce naštìpnout), leicht ankratzen (lehce seškrábat); < z it. sfiorare (oškrabat šlupku); sfruṣar = tranz. schmuggeln (pašovat), freveln (zhřešit, provinit se), unterschlagen (zpronevěřit); ~ grisch. sfruṣchar; < z oit. sfrosá ≡; sfrüttar = tranz. nutzen (využìt), ausbeuten (vykořisťovat); < z it. sfruttare ≡; ṣgattar = tranz. ausholzen, lichten (vysekat, prosekávat); < z it. svettare (obřezat, odřìznout); ṣghiẹrla = fem. Durchfall (průjem, běhavka); ~ surm. ṣgerla; < z oit. (com.) sghirla ≡; ṣguạrd = mask. Blick (pohled, podìvaná); ~ suts. ṣguạrd, RG ṣguạrd; < z it. guindolo ≡; ṣguazzar = tranz. verschwenden, vergeuden (promrhat, prohýřit); < z it. sguazzare ≡; ṣguazzar = surm. itr. waten (brodit se); < z it. sguazzare ≡; ṣguịndel = eng. mask. Winde, Garnwinde, Haspel (kladka, naviják); < z it. guindolo ≡; siblar = itr. zischen (syknout), kreischen (syčet); < z it. sibilare (pìskat); sigurin = mask. Waldaxt; ~ surm. sigurign, suts. siguregn; < z lomb. segürìŋ ≡; silenzi = mask. Stille, Ruhe (bezvětřì, klid); ~ surm. silenzi, RG silenzi; < z it. silenzio ≡;
209
s’imaginar = refl. sich vorstellen (představit se), sich etwas einbilden (něco si namlouvat); ~ surm. ṣ´imaginar, RG s´imaginar; < z it. immaginare ≡; sịmil = eng. adj. derartige(r, -s) (takový/á/é); < z it. simile ≡; s’inamurar = refl. sich verlieben (zamilovat se); ~ surm. ṣ´inamurar (-escha), RG s´inamurar (-escha); < z it. innamorarsi ≡; sincer = adj. ehrlich, aufrichtig (poctivě, upřìmně); ~ surm. sincer, RG sincer; < z it. sincero ≡; sindal = eng. mask. Schleier (clona); ~ suts. zindal ~ sindal; < z oit. zendale (lehký hedvábný materiál); ski = mask. Ski (lyže); ~ surm. ski, suts. sci, RG ski; < z it. sci, něm. Ski, popř. fr. ski ≡; slontsch = mask. Schwung (kyv, máchnutì); ~ surm. slantg, suts. schlàntsch, RG schlantsch; < z it. slancio ≡; smaledet(ta) = adj. verflucht, verdammt (proklatý, ztracený); ~ surm. smaladet(ta), RG smaledet(ta); < z it. maledetto (-a) ≡; sminuịr = tranz. verringern, verkleinern (zmenšit, redukovat), refl. sich verringern (zmenšit se); ~ surm. sminuẹir (-escha), suts. schminuịr (-escha), RG sminuịr (-escha); < z it. sminuire, diminuire ≡; smort = adj. matt, glanzlos (matný, nelesklý); ~ surm. smort, RG smort; < z it. smorto (pohaslý, vybledlý); sọlit = gewöhnlich, in der Regel (běžný, pravidelný), adj. gewohnt, gewöhnlich (obvyklý, běžný); ~ surm. sọlit, RG sọlit; < z it. al, di, per il solito ≡;
210
sortir = itr. hinausgehen, herauskommen (jìt ven, vycházet); ~ surm. sortẹir (sortescha), suts. sortir, RG sortir; < z it. sortire, popř. fr. sortir ≡; spaghẹttis = mask. pl. Spaghetti (špagety); ~ RG spaghetti; < z it. spaghetti ≡, popř. něm. Spaghetti; Spagna = eng. fem. Spanien (Španělsko); ~ grisch. Spagna, RG Spagna; < z it. Spagna ≡; spalancar = weit aufsperren, weit öffnen (rozevřìt); ~ surm. spalancar (-escha), RG spalancar (-escha); < z it. spalancare ≡; spạrger = surm. tranz. einen Blick werfen (hodit pohled, házet záblesk); < z it. spargere (rozevřìt); sparir = eng. itr. verschwinden (zmizet, zaniknout); ~ surm. sparẹir (-escha), suts. sparir (-escha), RG sparir (-escha); < z it. sparire ≡; sparpagliạr = tranz. zerstreuen, auseinandertreiben (rozptýlit, rozehnat), refl. sich zerstreuen, auseinandergehen (rozptýlit se, rozcházet se); ~ suts. sparpagliẹar (-ẹglia), RG sparpagliạr; < z it. sparpagliare ≡; spars = adj. verstreut, zerstreut (rozptýlený, roztroušený); < z it. sparso ≡; spars = eng. mask. Spargel (chřest); ~ surm. spars; < z oit. spars, sparč ≡; spass = spazieren, spazierengehen (procházet se, jìt na procházku); < z it. spasso (zábava); spazi = mask. Raum, Platz (prostor, mìsto), Zeitraum (časové obdobì, časový úsek); < z it. spazio ≡; spẹcia = fem. Art, Sorte, Gattung (způsob, druh, typ); ~ grisch. speztga, RG spẹzia; 211
< z it. specie ≡ spedir = eng. tranz. absenden, verschicken (odeslat, rozeslat), wegschicken, entlassen, fortschicken (poslat, propustit); ~ surm. spidẹir, suts. spedir (-escha), RG spedir (-escha); < z it. spedire (poslat); spezcha = eng. fem. Gewürz, Würze (kořenì, mladina), fem. pl. Gewürze (kořenì); ~ suts. speztga; < z it. spezie ≡; spidun = mask. Bratspiess (rožeň, špìz); ~ RG spidun; < z it. spiedone (velký špìz); spiegar = tranz. (fam.) erklären (vysvětlit, zdůvodnit); ~ surm. spiegar (-escha); < z it. spiegare ≡; spinatsch = eng. mask. Spinat (špenát); < z it. spinacio ≡; spiragl = mask. Zugloch, Luftloch (průduch, sopouch); < z it. spiraglio ≡; spital = mask. Krankenhaus, Spital (nemocnice); ~ suts. spital, RG ospital ~ spital; < z it. ospedale, schw. Spitaal, Spitǫǫl, popř. tir. Spitól; splendur = fem. Glanz, Schein (třpyt, lesk); ~ surm. splendọur, suts. splendur, RG splendur; < z it. splendore ≡; spogna = fem. Luzerne (vojtěška), Wiese mit Luzernen (louka s vojtěškami); ~ suts. spogna; < z it. spagna ≡; spranga = fem. Türriegel (dveřnì zámky); < z it. spranga (traverza); spropọṣits = mask. pl. ungereimtes Zeug schwatzen (tlachat); ~ surm. spropọṣits, RG spropọṣits; < z it. sproposito (chyba, omyl);
212
spụngia = eng. fem. Schwamm (mořská houba, mycì houba); ~ surm. spọngia, RG spụngia; < z oit. (alomb., com., pusch.) sponga ≡; spuntar = itr. aufgehen (vycházet – u slunce), anbrechen (nastat); ~ surm. spuntar, RG spuntar; < z it. spuntare ≡; spuṣalezi = mask. Verlobung (zasnoubenì); ~ grisch. spuṣalezi, RG spuṣalizi; < z it. sposalizio (svatba); squạdra = eng. fem. Mannschaft, Trupp (mužstvo, skupina); ~ suts. squạdra, RG squạdra; < z it. squadra ≡; srantunar = itr. krachen, poltern (vrzat, rachotit), tosen (burácet, hlučet); ~ suts. sfrantunar (sfrantùna); < z it. sfrantumare, popř. frantumare ≡; stạbels = eng. mask. pl. Liegenschaften, Immobilien (pozemky, nemovitosti); < z it. stabili ≡; stabiliment = mask. Anlage, Bau (zařìzenì, konstrukce), Gebäude (budova, dům); ~ grisch. stabilimạint, RG stabilimạint; < z it. stabilimento ≡; stachar = tranz. abkoppeln, losmachen (odpojit, oddělit); ~ surm. statger, RG statgar; < z it. staccare ≡; stagiụn = fem. Jahreszeit (ročnì obdobì), Saison (sezóna); ~ surm. staṣchụng, suts. stagiùn, RG stagiụn; < z oit. stagione ≡; stallun = eng. mask. Hengst, Zuchthengst (hřebec, chovný hřebec); < z it. stallone ≡; stampar = eng. tranz. drucken (vytisknout); ~ grisch. stampar, RG stampar; < z it. stampare ≡; starlịera = fem. Anprall, schwerer Fall (náraz, těžký pád); 213
~ surm. starlera, suts. starlịera; < z lomb. sderlera (ťuk); stat = mask. Staat (stát); ~ surm. stat; < z it. stato ≡, popř. něm. Staat; statut = mask. Statut, Satzung (řád, předpis); ~ surm. startetg, suts. statut, RG statut; < z it. statuto ≡, popř. něm. Statut; staziụn = fem. Station (stanice), Bahnhof (nádražì); ~ surm. staziụn, suts. staziùn ~ staztgun, RG staziụn; < z it. stazione ≡; steriliṣar = eng. tranz. sterilisieren (sterilizovat), einmachen (nakládat); ~ grisch. steriliṣar (-escha), RG steriliṣar (-escha); < z it. sterilizzare, fr. steriliser ≡, popř. něm. sterilisieren; stess = adv. selbst (sám); < z it. stesso ≡; stgavo = interj. tschau (čau); < z it. ciao, popř. oit. schiavo (čau); stgẹiv = suts. adj. wählerisch, anspruchsvoll (vybìravý, náročný), heikel (choulostivý, ožehavý); < z it. schivo (choulostivý); stignar = tranz. hineinstopfen, hineinpferchen (vecpat, natlačit), refl. sestignar (být nehybný); ~ surm. ṣa stagner, RG stagnar; < z it. stagnare (zůstat stát); stirar = tranz. bügeln, glätten (žehlit, uhladit); ~ suts. stirar, RG stirar; < z it. stirare ≡; stival = eng. mask. Stiefel (boty); ~ surm. stivagl, suts. stival, RG stival; < z it. stivale ≡; stọrgia = fem. Witz, Anekdote, Posse (vtip, žert); ~ surm. stọrgia; < z it. storia (dějepis, historie), popř. storie (pohádka);
214
strac = adj. müde, matt (unavený, malátný); ~ surm. strac (-ca), suts. strac, RG strac (-ca); < z it. stracco ≡, popř. něm. strack (natažený); stradin = eng. mask. Strassenarbeiter (cestář); ~ surm. stradign; < z it. stradino ≡; strapazzar = tranz. strapazieren, überanstrengen (namáhat, opotřebovat), refl. sich überanstrengen (přemáhat se, namáhat se); ~ surm. strapatscher, suts. strapazar, RG strapatschar; < z it. strapazzare ≡, oit. strapacciare ≡, popř. něm. strapazieren straschinar = tranz. schleppen, schleifen (smýkat, klouzat), itr. refl. schwer arbeiten, schuften (těžce pracovat, dřìt se); < z it. strascinare (smýkat, klouzat); stratsch(a) = mask. (kol.) Lappen, Lumpen (hadr, cár), Fetzen (útržek); ~ grisch. ṣdratsch(a), RG ṣdratsch(a); < z it. straccio ≡; strạuni(a) = adj. sonderbar, merkwürdig, eigenartig (podivný, osobitý); ~ surm. strona; < z oit. (alomb.) stranio, (com.) strani ≡; stravagant = adj. extravagant, ausgefallen (extravagantnì, neobvyklý); ~ surm. stravagant, suts. stravagànt, RG stravagant; < z it. stravagante ≡; stravẹrer = tranz. vortäuschen, heucheln (simulovat, předstìrat); < z it. stravedere (vidět všechno); strẹpits = eng. toben (burácet, běsnit), sich energisch widersetzen, nicht einwilligen wollen (důrazně odporovat); < z it. strepito (hluk, duněnì); stroli = adj. seltsam, komisch (zvláštnì, komický), eigensinnig (tvrdohlavý), mask. Spassvogel, Spitzbube (šprýmař, rošťák), komischer Kauz (podivìn); ~ surm. stroli (strọlia), RG stroli (strọlia); < z oit. stroleg (zvláštnì); strọschas = surm. fem. pl. Mühe, Anstrengung (námha, úsilì), Umstände (okolnosti, poměry); < z oit. (com.) strùscia ≡;
215
studegiạr = (i)tr. studieren, lernen (studovat, učit se), denken, nachdenken (myslet, přemýšlet); ~ surm. stibgịer (stẹbgia), suts. stivgẹar (stẹvgia) ~ studagẹar (-ẹgia), RG studegiạr; < z it. studiare ≡, popř. schw. studiere(n) ≡; stuffi = adj. überdrüssig, satt (sytý), stark sättigend (vysoce sytìcì); ~ surm. stuf(fa) ~ stofi, suts. stufi, RG stuffi; < z it. stufo (omrzelý); stumi = mask. Magen (žaludek); ~ surm. stoma ~ stomi, suts. stumi, RG stumi; < z oit. stómego, stómek, stómi ≡; stunar = itr. falsch tönen (znìt falešně), tranz. verstimmen (rozladit, rozzuřit); < z it. stonare ≡; stupent = adj. herrlich, ausgezeichnet, vorzüglich (nádherný, skvělý, výtečný); ~ grisch. stupent, RG stupent; < z it. stupendo ≡; stupid = adj. dumm, albern (blbý, hloupý), mask. Dummkopf (hlupák), Esel (osel), Huhn (slepice); ~ RG stupid; < z it. stupido ≡, popř. schw. stupiid; stupir = eng. itr. staunen, verblüfft sein (žasnout, být ohromený); ~ surm. stupẹir (-escha), suts. stupir (-escha); < z it. stupire ≡; sturnel = mask. Star (hvězda); ~ surm. sturnegl, suts. sturnel, RG sturnir; < z it. stornello ≡; subit = adv. sofort, sogleich (okamžitě, ihned), augenblicklich (bezprostředně); ~ surm. adv. subit (ihned, okamžitě); < z it. subito ≡; success = mask. Erfolg (úspěch, prospěch); ~ surm. success, suts. suczess, RG success; < z it. successo ≡; sumari = mask. Saumtier, Lasttier (tažné zvìře); ~ surm. somari, suts. schumari; < z it. somaro ≡;
216
supẹrbia = fem. Stolz (hrdost), Hochmut, Eitelkeit (pýcha, ješitnost); ~ surm. supẹrgia, suts. supẹrbgia, RG supẹrbia; < z it. superbia ≡; supermarcạu = mask. Einkaufszentrum, Supermarkt (nákupnì středisko, supermarket); ~ RG supemartgà; < z it. supermercato, fr. supermarché ≡, popř. něm. Supermarkt; suprastonza = fem. Vorstand (představenstvo); ~ surm. suprastanza, suts. suprastànza, RG suprastanza; < z it. (arch.) soprastanza ≡; surprẹnder = tranz. überraschen (překvapit); ~ suts. surprẹnder (-prandagn), RG surprẹnder; < z it. sorprendere (přistihnout); surpreṣa = fem. Überraschung (překvapenì); ~ surm. surprẹiṣa, suts. ṣurpreṣa, RG surprạiṣa; < z it. sorpresa ≡; survitur = mask. (pl.) Diener (sluha), Dienstbote (služebnictvo); ~ surm. servitọur, suts. servitur, RG servitur; < z it. servitore ≡; sussurar = itr. summen (shrnout), rasuchen (šumět, šustit); ~ grisch. sussụrar; < z it. sussurrare ≡; suttamẹtter = tranz. unterwerfen (podrobit se), refl. sich unterwerfen (podřìdit se); ~ surm. sottamẹtter, suts. ṣutamẹter, RG suttạmẹtter; < z it. sottomettere (etwas unter eine Sache legen); ṣvanir = eng. itr. verschwinden, vergehen (zmizet, uplynout); ~ surm. ṣvanir (-escha), suts. ṣvanir (-escha), RG ṣvanir (-escha); < z it. svanire (vypařit se); ṣvapurar = eng. itr. verdampfen, verdunsten (odpařovat, vypařovat se); ~ surm. ṣvaporar (-escha) ~ vaporar (-escha), RG ṣvapurar (-escha); < z it. svaporare ≡; ṣvariạr = itr. verschieden sein (být jiný), abweichen (lišit se); < z it. variare ≡;
217
ṣvegliarin = mask. Wecker (budìček, zvonek); ~ surm. ṣvegliarign, suts. ṣvegliaregn, RG ṣvegliarin; < z it. svegliarino ≡; ṣvelt = adj. schnell, flink (rychlý, čiperný), geschwind, rasch (rychlý, hbitý); < z it. svelto ≡; ṣvẹrgul = eng. adj. verzogen, gekrümmt (zakřivený); ~ surm. ṣvẹrghel; < z oit. (mail.) svèrgol (šikmý); ṣversch = surm. adj. schief, geneigt (šikmý, nakloněný); < z lomb. žgṵérč ≡; ṣvilup = mask. Entwicklung (rozvoj, růst); < z it. sviluppo ≡; ṣviluppar = tranz. entwickeln, entfalten (vypracovaný, rozvinutý), refl. sich entwickeln, sich entfalten (vypracovat se, rozvìjet se); ~ surm. ṣviluppar (-escha), suts. ṣvilupar (-escha), RG ṣviluppar (-escha); < z it. sviluppare, svilupparsi ≡ Svizra = fem. Schweiz (Švýcarsko); < z it. Svizzera ≡; svịzzer = adj. schweizerisch (švýcarský); ~ surm. svịzzer (svizra), suts. svịzer (svizra), RG svịzzer (svizra); < z it. svizzero (-a), popř. schw. Schwiizer (Schwiizeri(n)); ṣvolazzar = itr. flattern, wehen (vlát, foukat); < z it. svolazzare ≡; taccar = itr. kleben (lepit), tranz. ankleben (nalepit); ~ surm. tatger, suts. tatgẹar, RG tatgar; < z it. attaccare ≡; tach = eng. mask. Absatz (odbyt); ~ surm. tac, RG tatg; < z it. tacco ≡; tagliarins = mask. pl. Nudeln (nudle); ~ grisch. tagliarigns, RG tagliarins; < z it. taglierini (polévkové nudle); 218
taglịer = mask. (pl.) Teller (talìř); ~ grisch. taglịer, RG taglịer; < z it. tagliare (kuchyňská deska); taliạn = eng. adj. italienisch (italština); ~ surm. taliạng, suts. taliàn, RG taliạn; < z it. italiano ≡; Taliạn = mask. (fem.) Italiener, Italienerin (Ital, Italka); ~ RG Taliạn; < z it. Italiano ≡; tamazi = mask. Dummkopf (hlupák, trouba); < z oit. tamazi ≡; tambur = mask. Trommler (bubenìk), Trommel (buben); < z it. tamburo ≡; tampastịnas = eng. fem. pl. Bonbons (bonbony; ~ surm. (kol.) tampastigna; < z oit. (pusch.) tampestini (svatebnì konfety); tapet = eng. mask. Teppich (koberec); < z it. tappeto ≡; tapezar = eng. tranz. tapezieren (tapetovat); ~ suts. tapezar (-escha), RG tapezar (-escha); < z it. tappezzare ≡, popř. něm. tapezieren; tappalori = mask. Dummkopf (hlupák); ~ grisch. tabalori ~ tapalori, RG tabalori; < z oit. tabalori ≡; tarma = eng. fem. Motte (mol), Made (červ); < z it. tarma ≡; tarnetta = Spitzenbesatz (krajkový lem); ~ surm. tarnetta, suts. tarneta; < z it. trinetta; tartagliạr = itr. stammeln, stottern (koktat); < z it. tartagliare ≡;
219
tartaruga = fem. Schildkröte (želva); < z it. tartaruga ≡ taṣchin = eng. mask. Hirt (pastýř); ~ surm. taṣchign, suts. taṣchegn; < z lomb. tažìn; tassa = fem. Tasse (šálek); ~ grisch. tassa; < z it. tazza ≡, popř. schw. Tasse(n); tavolin = mask. Stammtisch (stůl štamgastů); ~ RG tavulin; < z it. tavolino (stolek); te = mask. Tee (čaj); ~ surm. té, suts. tee, RG té; < z it. tè, popř. něm. Tee; tégl = mask. Linde (lìpa); ~ surm. tegl ~ fem. tẹglia, suts. mask. tégl, RG tigl; < z it. tiglio ≡; telefẹrica = eng. fem. Seilbahn (lanová dráha); < z it. teleferica ≡; telefonar = tranz. anrufen, telefonieren (zavolat si, telefonovat); ~ surm. telefonar, suts. telefonar (-escha), RG telefonar; < z it. telefonare, fr. téléphoner ≡, popř.něm. telefonieren; temporal = eng. mask. Gewitter (bouřka); ~ surm. temporal, RG temporal; < z it. temporale ≡; tenent = eng. mask. Leutnant (poručìk); < z it. tenente (oberlajtnant); tẹner = adj. zart, weich (hebký, jemný); ~ RG tẹner; < z it. tenero ≡; tenor = prep. laut, gemäss, nach (podle); ~ surm. tenor, RG tenor; 220
< z it. tenore (postoj); terminar = tranz. befristen, bergrenzen (časové omezit, ohraničit); ~ RG terminar; < z it. terminare ≡; terren = mask. Boden, Land (země, půda); ~ surm. tarragn, suts. taragn, RG terren; < z it. terreno, popř. fr. terrain ≡; terrịbel = adj. furchtbar, fürchterlich (strašný, děsný); ~ surm. terrịbel (-bla), suts. trịbel (tribla), RG terrịbel (-bla); < z it. terribile, popř. fr. terrible ≡; terrur = fem. (pl.) Schrecken, Entsetzen (zděsit se, vyděsit se); ~ RG terrur; < z it. terrore ≡; testa = fem. Kopf (hlava), Spitze (hrot); < z it. testa ≡; testar = eng. tranz. vermachen (odkázat), bestätigen, bescheinigen (potvrzovat, potvrdit); ~ surm. testar (-escha), RG testar (-escha); < z it. testare ≡; testard = eng. adj. trotzig, stur (vzdorovitý, tvrdohlavý); ~ surm. testard, RG testard; < z it. testardo ≡; tezla = fem. Täfelchen (tableta); ~ surm. tesra ~ tezra, suts. tezla ~ tessra, RG tezla (poznámka); < z it. tessera (rozpoznávánì znaků), popř. schw. Tässle(n) ≡; tgạu = interj. hallo, tschau (ahoj); ~ surm. tgạu; < z it. ciao ≡; tgutg = eng. adj. einfältig, dumm (bláhový, naivnì, hloupý); ~ grisch. tgutg, RG tgutg; < z oit. ciuco (osel); tiba = fem. Alphorn (alpský roh); ~ grisch. tiba, RG tiba (klakson); < z it. tuba (tuba - nástroj); 221
tịevla = fem. Ziegel, Dachziegel (střešnì taška, krytina); ~ grisch. tịevla, RG tịevla; < z it. tegola ≡; tip = mask. Typus, Typ (druh, typ); < z it. tipo ≡, popř. něm. Typ; tola = fem. Blech (plech), Kaffeekanne (konvice na kávu); < z oit. tola (plech); tomata = fem. Tomate (rajče); < z oit. tomata ≡, popř. něm. Tomate; torrent = mask. Wildbach, Sturzbach (bystřina); ~ RG torrent; < z it. torrente ≡; tortscha = fem. Armleuchter (vìceramenný svìcen); < z it. torcia (pochodeň); torturar = tranz. foltern, peinigen (mučit, trýznit); ~ grisch. torturar (-escha), RG torturar (-escha); < z it. torturare, popř. fr. torturer ≡; total = eng. adj. völlig, total (úplný, totálnì); ~ grisch. total, RG total; < z it. totale ≡, popř. něm. total; trabac = surm. mask. altes Gewehr (puška, flinta); < z oit. trabácola, popř. borm. trabácola; trabüchar = eng. itr. hinfallen, stolpern (natáhnout se, klopýtnout); < z oit. trabücià ≡; tracager = eng. (i)tranz. in die Lage ziehen (přesunout na mìsto); < z it. traccheggiare (váhat); tracot = eng. mask. Bettler (žebráci); < z oit. tracot ≡ tractar = tranz. behandeln (zacházet), durchnehmen (probrat); ~ surm. trattar, suts. tractar (-escha), RG tractar; 222
< z it. trattare, trattarsi (zacházet); tradüer = tranz. übersetzen (překládat); < z it. tradure ≡; trạffic = mask. Verkehr (provoz, doprava), Betrieb (provoz, pohon); ~ surm. trạffic, suts. trafi ~ trạfic, RG trạffic; < z it. traffico (provoz); trafficar = tranz. hantieren, arbeiten (pracovat); ~ surm. traftger (-escha), suts. trafitgẹar (-escha) ~ traficar, RG traffitgar (-escha); < z it. trafficare ≡; tralaschar = tranz. unterlassen (opomenout); ~ surm. tralascher, suts. tralaschar, RG tralaschar; < z it. tralasciare ≡; tramuntar = itr. untergehen (zapadat – o slunci); ~ RG tramuntar; < z it. tramontare ≡; tramurtị = adj. eingeschlafen (spìcì); < z it. tramortito ≡; trapunt = eng. mask. Steppstich (prošìvaný steh); ~ RG pitg da trapunt/trapitg; < z it. trapunto ≡; trat = eng. mask. Gericht, Speise (jìdlo); < z it. tratto ≡; tratener = tranz. aufhalten, binhalten (zadržet. zdržet); ~ surm. tratignẹir, RG sa trategnạir (zdržet se); < z it. trattenere ≡; travagliạr = eng. itr. hart arbeiten (tvrdě pracovat), sich abmühen (lopotit se); ~ surm. travagler, suts. travagliẹar, RG travagliạr; < z it. travagliare ≡; traversar = tranz. durchqueren (projet), überqueren (přecházet); ~ surm. traversar (-escha), suts. traversar, RG traversar; < z it. traversare, popř. fr. traverser (projet);
223
travestgir = tranz. verkleiden (obkládat), refl. vermummen (zahalit); ~ surm. stravistgẹir (-escha), suts. travastgir (-escha), RG travestgir (-escha); < z it. travestire ≡ tren = mask. Zug, Eisenbahn (vlak, železnice); < z it. treno ≡; triạcca = fem. Getränk (nápoj), Brühe (odvar); ~ surm. triạcca, suts. triạca, RG triạcca; < z it. triaca (protijed po uštknutì hadem); trọccas = fem. pl. Tarock (taroky); ~ RG dar trọccas; < z it. tarocco ≡, popř. něm. Tarock; tromba = fem. Rüssel (chobot); ~ suts. tromba, RG tromba; < z it. tromba (chobot); tromma = eng. fem. Schafwolle (ovčì vlna); < z it. trama (záložka na látce); trona = surm. fem. Schlafpritsche (rozkládacì pohovka); < z oit. (com., berg.) trona (brloh); trụffel = mask. Kartoffel (brambor); ~ surm. tịffel ~ tụffel ~ tartụffel, RG tartụffel; < z oit. tartifula, tartifla ≡, popř. frankoprov. trufle, trifle ≡; trunc = mask. Stamm (kmen), Rumpf, Leib (tělo); < z it. tronco ≡; trüsser = eng. itr. stossen (udeřit, shodit); < z oit. trüzá (udeřit); tschampa = eng. fem. Pfote, Tatze (tlapa, pracka); < z oit. ciampa ≡; tschatschra = fem. Geschwatz (breptánì); < z lomb. čáčera ≡; tschavạttas = eng. fem. pl. Hausschuhe (bačkory); 224
< z it. ciabatte (pìchnutì); tschẹia = surm. fem. Dunst (dým), Nebelbank (mlha); < z oit. (piem.) céa, popř. veltl. scega ≡; tschenta = fem. Gurt, Riemen (opasek, pás); ~ surm. tschinta, suts. tschenta, RG tschinta; < z it. cinta ≡; tschera = fem. Miene, Gesicht (tvář, vzezřenì); ~ surm. tschẹira, suts. tschera, RG tschera; < z it. cera ≡; tscherfegl = mask. Kerbel (kerblìk); ~ RG tscherfegl; < z it. cerfoglio ≡; tschic = eng. mask. (fem.) Stück Kautabak (kus žvýkacìho tabáku), Kaugummi (žvýkacì guma); ~ surm. tschic ~ tschicca, RG tschic (žvýkačka); < z it. cicca ≡; tschiccar = itr. Tabak kauen (žvýkat tabák); ~ surm. tschiccar, suts. tschicar (tscheca), RG tschiccar; < z it. ciccare ≡ tschocca = fem. Schwips, Rausch (opilost); ~ surm. tschocca; < z oit. (piem., genov., lomb., emil., ben.) čoka ≡; tschugalata = fem. Schokolade (čokoláda); ~ surm. tschigulatta, suts. tschiculata, RG tschigulatta; < z it. cioccolata (čokoláda); tuạglia = fem. Tischtuch (ubrus); < z it. tovaglia ≡; tulipana = eng. fem. Tulpe (tulipán); ~ suts. tulipana, RG tulipana; < z it. tulipano ≡; tụorsch = mask. Drossel (drozd), Misteldrossel (drozd zpěvný); ~ RG tursch giạgl (drozd kvìčala); < z oit. torz ≡;
225
turba = fem. Torf, Torfmull (rašelina); < z it. torba, popř. schw. Turbe(n) ≡; uẹra = adv. nicht gut aufgelegt sein (nebýt v dobré pozici); < z it. guari (dlouhý, delšì); uffeci = mask. Amt, Behörde (úřad); ~ surm. uffeci, suts. ufezi, RG uffizi; < z it. ufficio, uffizio ≡; ufficiạl = mask. Beamter (úřednìk), Offizier (důstojnìk); ~ surm. ufficiạl, suts. ufiziạl; < z it. ufficiale ≡; ụltim = surs., eng. adj. allerletzte (nejposlednějšì); ~ RG ụltim; < z it. ultimo ≡; přízvuk je částečně přesunut na poslední slabiku; umbrella = surs., suts. fem. Sonnenschirm (slunečnìk), eng., surm. fem. Regenschirm (deštnìk); ~ surm. umbrella, suts. umbrẹala; < z it. ombrello ≡; ümil = eng. adj. demütig (pokorný); ~ RG ụmil; < z it. umile ≡; dochází zde k palatalizaci z u- na ü-; ụnic = surs., eng. adj. einzig, alleinig (jedině, jediný); ~ surm. ụnic, RG ụnic; < z it. unico ≡; unir = eng. tr. vereinigen, verbinden (sjednotit, spojit); ~ surm. unẹir (-escha), suts. unir (-escha), RG unir (-escha); < z it. unire ≡; uniụn = fem. Vereinigung, Verein (sdruženì, spolek); ~ surm. uniụng, suts. uniùn, RG unir (-escha); < z it. unione, fr. union, popř. něm. Union; uọntscha = fem. Unze (unce = váha); ~ RG untscha; < z it. oncia ≡; urachin = eng. mask. Ohrring (náušnice); 226
~ surm. uratgin, RG uratgin; < z it. orecchino ≡; urgent = adj. dringend, eilig (neodkladný, naléhavý); ~ suts. urgiạint, RG urgent; < z it. urgente ≡; urgenza = fem. Dringlichkeit (naléhavý přìpad); ~ surm. urgenza, RG urgenza; < z it. urgenza ≡; urogal = eng. mask. Auerhahn (tetřev); < z it. urogallo ≡; urtar = itr. anstossen (někoho uhodit); < z it. urtare ≡; ụṣit = mask. Brauch, Sitte, Gewohnheit (zvyk, obyčej, návyk); ~ grisch. uṣito (-ada), RG uṣità (-ada); < z it. usi (zvyky, obyčeje); uṣitạu = adj. gebraüchlich, gewöhnlich, üblich, herkömmlich (obvyklý, běžný); ~ grisch. uṣito (-ada), RG uṣità (-ada); < z it. usitato ≡; ustịer(a) = mask./fem. Wirt (hospodský); ~ grisch. ustịer(a), RG ustịer(a); < z it. ostiere ≡; ustrịa = fem. Gasthaus, Wirtshaus (hostinec, hospoda); ~ surm. ustarẹia, suts. ustrẹia, RG ustarịa; < z it. osteria ≡; ustur = mask. Habicht (jestřáb); < z it. astore ≡; uṣura = fem. Wucher (lichva); ~ grisch. uṣura, RG uṣura; < z it. usura, popř. fr. usure ≡; ụtil = adj. nützlich, brauchbar (prospěšný, použitelný); ~ RG ụtil; < z it. utile ≡;
227
vacạnzas = fem. pl. Ferien (prázdniny); ~ surm. vacạnzas, suts. vacànzas, RG vacạnzas; < z it. vacances, popř. fr. vacances ≡; vaccinar = tranz. impfen (očkovat); ~ RG vaccinar; < z it. vaccinare, popř. fr. vacciner ≡; vạglia = fem. Wert (cena); < z it. vaglia (dovednost); valeta = fem. Wert, Währung (cena, hodnota); ~ grisch. valeta, RG valita; < z it. valuta ≡; valị = mask. Samt (samet); ~ surm. valẹ, suts. valieu, RG valị; < z it. velluto, popř. oit. vellüt ≡; vallada = fem. Frack, Rock (frak, sukně); < z oit. velada ≡; valzen = masl. Wert, Preis (cena); ~ suts. valzạint; < z it. valsente; vanag·lọria = fem. Eitelkeit (ješitnost); ~ surm. vanag·lọrgia; suts. vanag·lọria, RG vanag·lọria; < z it. vanagloria (chorobná ctižádost); vantar = tranz. rühmen, preisen (chválit), refl. sich brüsten (naparovat se); < z it. vantarsi ≡; vantuṣa = fem. Schröpfkopf (baňka); ~ surm. lantọuṣa, suts. vantuṣa, RG vantuṣa; < z it. ventosa ≡; vapur = fem. Dampf, Dunst (pára, dým); ~ surm. mask. vapọur, suts. vapur, RG vapur; < z it. vapore ≡; ve starších textech se toto slovo vyskytuje často jako maskulinum, později v surselvštině a engadinštině je bráno spíše jako femininum; vargot = indefinitní pron. etwas (něco); 228
< z oit. (berg.) vargọt ≡; varịar = eng. tranz. schwanken, variieren (váhat, kolìsat); ~ RG variạr (-escha); < z it. variare, fr. varier, popř. něm. variieren; variza = surs., eng. fem. Krampfader (křečová žìla); ~ RG variza; < z it. varice ≡; vasca = eng. fem. Rinnstein (palubnì žlábek); < z it. vasca ≡; vasch = eng. mask. Vase, Topf (váza, hrnec); ~ RG vasch; < z it. vaso, popř. oit. vaš ≡; vast = adj. geräumig, weit, umfangreich (prostorný, daleký, rozsáhlý); ~ surm. vast, RG vast; < z it. vasto; vehịchel = mask. Fahrzeug (loď); ~ surm. vehịchel, suts. vehịcel, RG vehịchel; < z it. veicolo ≡, popř. něm. Vehikel; vel = mask. Schleier (clona); ~ surm. vel, RG vel; < z it. velo ≡; vela = eng. fem. Segel (plachta); ~ RG vela;
vent = mask. Wind (vìtr); < z it. vento ≡; ventagl = surs., eng. mask. Fächer (trajekty); ~ RG ventagl; < z it. ventaglio ≡; ventilaziụn = surs., eng. fem. Lüftung (ventilace); ~ surm. ventilaziụn, RG ventilaziụn; < z it. ventilazione, fr. ventilation ≡, popř. něm. Ventilation; verdura = fem. Gemüse (zelenina); ~ surm. verdura, suts. veardira, RG verdura; < z it. verdura ≡; vergugna = fem. Schande (hanba); ~ surm. vargogna, suts. vargugna/bargugna, RG vargugna; < z it. vergogna ≡; vernisch = surs., eng. mask. Lack, Anstrich (lak, nátěr); ~ surm. vernẹisch, RG vernisch; < z it. vernice, popř. schw. Firniess ≡; vers = mask. Seite (strana); ~ surm. vers; < z it. verso ≡; verṣạu = adj. erfahren, beschlagen, kundig, versiert (zběhlý, zkušený); ~ grisch. verṣọ (-ada), RG verṣà (-ada); < z it. versato, fr. versé, popř. něm. versiert; vertent = surs., eng., adj. geltend, gültig, bestehend (platný); ~ RG vertent; < z it. vertente (zahájený); vertit = fem. Hopfen (chmel); ~ suts. vartit, RG virtit; < z oit. (mail.) lovertiz, bergam. löertiz, ferr. luvartiz ≡; vesta = fem. Sicht, Aussicht, Ansicht (dohled, pohled, náhled); ~ grisch. vesta, RG vista; < z it. vista (pohled);
230
veta = fem. Leben, Dasein (žitì, bytì), Leib, Taille (břicho, pas); ~ grisch. veta, RG vita; < z it. vita ≡; veterinari = mask. Tierarzt (zvěrolékař); < z it. veterinario, fr. vétérinaire ≡, popř. něm. Veterinär; viagiạr = itr. reisen, fahren (cestovat, jezdit); ~ surm. viagịer (viẹgia), suts. viagẹar (viegia), RG viagiạr; < z it. viaggiare ≡; viandont = mask. Wanderer, Reisender (pěšì turista); ~ surm. viandont/viandant, suts. viandànt, RG viandant; < z it. viandante ≡; vicendẹivel = adj. gegenseitig (opačný); ~ surm. vicendẹvel (-vla), RG vicendạivel (-vla); < z it. vicendevole ≡; victuạlias = fem. pl. Nahrungsmittel, Lebensmittel (potraviny); ~ grisch. victuạlias, RG victuạlias; < z it. vettovaglia, popř. arch. vettuaglia; vigur = surs., eng. fem. Kraft, Wirkung (působnost, vliv); ~ surm. vigur, RG vigur; < z it. vigore ≡; viltà = fem. Gemeinheit, Niedertracht (sprostota, podlost); < z it. viltà ≡; violenza = fem. Gewalt, Gewalttätigkeit (násilnost); ~ surm. violenza, RG violenza; < it. violenza, popř. fr. violence ≡; viṣar = tranz. ankündigen, bekanntmachen (oznámit, seznámit); ~ surm. viṣar (vẹiṣa), suts. viṣar, RG aviṣar; < z oit. visá; vịscal = adj. munter, lebhaft (bdělý, čilý); ~ surm. vịscal (viscla), suts. vẹscel (vescla), RG vịscal (viscla); < z oit. viscol, viscolo ≡; vitalezi = mask. Leibrente, Leibrentenvertrag, Verpfründung, Verpfründungsvertrag (doživotnì důchod); 231
~ suts. vitalizi, suts. vitalezi, RG vitalizi; < z it. vitalizio; vitturin = mask. Fuhrmann (kočì); ~ surm. vitturign, suts. vituregn, RG viturin; < z it. vetturino ≡; vivonda = fem. pl. Nahrung, Essen, Lebensmittel (potrava, pokrm, potraviny); ~ surm. vivonda, suts. vivànda, RG vivonda; < z it. vivanda ≡; vocabulari = mask. Wörterbuch (slovnìk); ~ surm. vocabulari, RG vocabulari; < z it. vocabolario, popř. fr. vocabulaire ≡; votar = itr. abstimmen (odsouhlasit); ~ surm. votar (-escha), RG votar; < z it. votare, popř. fr. voter ≡; vọuta = eng. fem. Mal (doba); < z it. volta ≡; zatra = fem. Floss (vor); < z it. zattera ≡; zavagliạr = itr. mogeln, betrügen (švindlovat, podvádět); < z ben. zavagiar, popř. com. zavajà; zizagna = eng. fem. Unkraut (plevel); < z it. zizzania (jìlek); zoppina = surs., eng. fem. Klauenseuche (slintavka); ~ surm. zoppigna, RG zoppina; < z it. zoppina ≡; zụcher = mask. Zucker (cukr); ~ surm. sẹtger, suts. zụcer, RG zụtger; < z it. zucchero ≡, popř. něm. Zucker;
232
Galo-románské výpůjčky abersac = mask. Tornister (torna, aktovka); ~ surm. abersac; < ze fr. havresac (taška na nářadì), schw. Habersack ≡, popř. pusch. abersach ≡; abonnament = mask. Abonnement (předplatné); ~ grisch. abunamạint, RG abunament; < z it. abbonamento, fr. abonement ≡, popř. něm. Abonnement; abonnar = tr. abonnieren (předplatit si); ~ grisch. abunar (-escha); RG abunar (-escha); < z fr. s´abonner ≡, it. abbonarsi, popř. něm. abonnieren; abstracziụn = surs., eng. fem. abstrakter Begriff (abstraktnì výraz); ~ surm. abstracziụn, RG abstracziụn; < z fr. abstraction ≡, popř. něm. Abstraktion; acceptar = tranz. sloveso akzeptieren, annehmen (akceptovat, schválit) ~ surm. acceptar (-escha), suts. aczeptar, RG acceptar; < z fr. accepter, popř. něm. akzeptieren; accord = eng., surs. mask. Übereinstimmung (shoda, souhlas); ~ surm. accord, suts. acord, RG accord; < z fr. accord ≡, it. accordo, popř. něm. Akkord; adurar = tranz. anbeten, verehren (uctìvat, zbožňovat) < z it. adorare, popř. fr. adorer; adverṣari = mask. Gegner, Feind (protivnìk, nepřìtel), adj. gegnerisch, feindlich (protivný, nepřátelský); < z it. avversario, popř. fr. adversaire; affirmar = tranz. bejahen, bestätigen (potvrdit, přisvědčit); ~ surm. affirmar (-escha), RG affirmar (-escha); < z fr. affirmer, popř. it. affermare; agir = eng. itr. handeln, verfahren, vorgehen (smlouvat, projet, postupovat); ~ surm. ager (agescha), RG agir (agescha); < z fr. agir, it. agire, popř. něm. agieren; agrajar = itr. recht sein (sedět, hodit se); < z fr. agréér (povolit, schválit)s přizpůsobením se na grajar/grager (viz slovo garegiạr, coţ není výpůjčka, ale je to odvozenina ze starohornoněmeckého slova gerôn = toužit, požadovat); 233
agreạbel = adj. angenehm, gefällig, behaglich (přìjemný, vstřìcný, poklidný); ~ RG agreạbel (-bla); < z fr. agréable ≡; alarm = surs., eng. mask. Alarm (poplach); ~ RG alarm; < z fr. alarme ≡, it. allarme, popř. něm. Alarm; alarmar = tranz. die Polizie alarmieren, rufen (zalarmovat policii, zavolat); ~ RG alarmar (-escha); < z fr. alarmer ≡, it. allarmare, popř. něm. alarmieren; allerta = wachsam sein (být vzhůru); ~ surm. alerta; < z fr. alerte (bdělý, čilý); alluṣiụn = surs., eng. fem. Andeutung, Anspielung (narážka); ~ RG alluṣiụn; < z fr. allusion ≡, popř. it. allusione; alpinist(a) = surs., eng. mask. Bergsteiger, Bergsteigerin (horolezec, horolezkyně); ~ suts. alpinist(a), RG alpinist(a); < z fr. alpiniste , it. alpinista ≡, popř. něm. Alpinist; annullar = eng. tranz. annulieren, aufheben, löschen (anulovat, zrušit, smazat); ~ surm. annular (-escha), RG annular (-escha); < z fr. annuler ≡, it. annulare, popř. něm. annullieren; anteriụr = surs., eng. adj. ehemalig (dřìvějšì), vorhergehend (bývalý); ~ RG anteriụr; < z fr. antérieur ≡, popř. it. anteriore; apicultur = mask. pl. Imker (včelař); ~ surm. apicultọur, RG apicultur; < z fr. apiculteur ≡, popř. it. apicoltore; appetit = surs., eng. mask. Appetit (apetit); ~ surm. appatet, suts. apetit, RG appetit; < z fr. appétit ≡, něm. Appetit, popř. it. appetito; aquẹn = mask. Anzahlung (splátka); ~ surm. achint, suts. aquẹnt, RG aquịnt; < z fr. acompte ≡, it. acconto;
234
attacca = fem. Angriff (útok); ~ surm. attatga, suts. atatga, RG attatga; < z fr. attaque ≡, popř. něm Attacke; attaccar = tranz. angreifen, überfallen (útočit, přepadnout); ~ surm. attatger, suts. atatgẹar, RG attatgar; < z fr. attaquer, it. attaccare, popř. něm. attackieren; attaschạu = adj. anhänglich, zugetan, treu (oddaný, věrný); ~ RG attaschà; < z fr. attaché (svázaný, spojený); ạuto = mask. Auto, Wagen (auto, vůz); < z fr. auto ≡, popř. něm. Auto; autoriṣar = eng. tranz. bevollmächtigen, ermächtigen (zmocnit, opravňovat); ~ RG autoriṣar (-escha); < z fr. autoriser ≡, popř. něm. autorisieren; avantatg = mask. Vorteil, Vorzug, Nutzen (výhoda, užitek); ~ surm. avantatg/vantatg, suts. avantaitg, RG avantatg; < z fr. avantage ≡; avanzar = itr. vorrücken (postoupit); ~ surm. avanzar, suts. avanzar, RG avanzar; < z fr. avancer, něm. avancieren , popř. it. avanzare; avegnir = surs., eng. mask. Zukunft (budoucnost); ~ surm. avignẹir, suts. avagnir, RG avegnir; < z fr. avenir ≡, popř. it. avvenire; avertir =eng. tranz. warnen (varovat); ~ surm. avertẹir (-escha), RG avertir; < z fr. avertir ≡, popř. it. avvertire; aviụn = surs. eng. mask. Flugzeug (letadlo); ~ surm. aviụng, suts. aviùn, RG aviụn; < z fr. avion ≡; babigliẹr = eng. itr. schwatzen, klatschen (klábosit, tlachat), lallen (žvatlat); < z fr. babiller ≡; balcun = mask. Balkon (balkon); 235
~ surm. balcon, suts. balcùn, RG balcun; < z fr. balcon ≡, popř. něm. Balkon; bamboscha = fem. Schwelgerei, Schlemmerei, Zecherei (hýřenì, pitka); < z fr. bamboche ≡; bas-chül = eng. mask. Brückenwaage (mostová váha); < z fr. bascule ≡; billa = eng. fem. Galle (žluč – ve významu „hnout žlučì“), Wut (vztek); < z fr., popř. it. bile ≡; biret = mask. Barett (baret); < z fr. béret (baret), popř. něm. Barett; blaga = fem. grosses Maul (velká tlama); < z fr. blague (váček s tabákem); blamar = tranz. blossstellen (zostudit), refl. sich blamieren (zesměšnit se); ~ suts. blamar(-escha), RG blamar (-escha); < z fr. blâmer ≡, popř. něm. blamieren; brac(ca) = adj. klein, aber kräftig (malý, ale silný); ~ surm. bratg, suts. brac, RG bratg; < z gask. brac, popř. it. bracco (krátký); bugliọtta = fem. Bettflasche, Wärmeflasche (ohřìvacì láhev); ~ surm. bugliọtta, RG bugliọtta; < z fr. bouillotte ≡; camiụn = mask. Lastwagen (nákladnì auto); ~ surm. camiụng, suts. camiùn, RG camiụn; < z fr. camion ≡, popř. schw. Camion; capạvel = adj. fähig, tüchtig (schopný, zdatný); ~ grisch. capạvel (-vla), RG capạvel (-vla); < z fr. capable ≡; chantarel = eng. mask. Eierschwamm (liška - houba); ~ RG chantarel; < z fr. chanterelle ≡; chavlüra = eng. fem. Mähne, Schopf (hřìva, kštice); 236
< z fr. chevelure (vlasy); cịder = eng. mask. Most (mošt); < z fr. cidre (jablečné vìno); circumstạnzia = fem. Umstand (okolnost), Verhältnis (vztah); ~ suts. zircumstanztga, RG circumstanza; < z fr. circonstance ≡, popř. it. circostanza; clavazin = mask. Klavier (klavìr); ~ surm. clavazign, suts. clavazegn, RG clavazin; < z fr. clavecin (cembalo); concentrar = tranz. konzentrieren, vereinigen (koncentrovat, soustředit), refl. sich sammeln, sich konzentrieren (koncentrovat se); ~ suts. conzentrar (-escha), RG contentrar (-escha); < z fr. concentrer ≡, něm. konzentrieren, popř. it. concentrare; considerar = eng. tranz. erwägen, bedenken (uvážit); ~ surm. considerar (-escha), RG considerar (-escha); < z fr. considérer ≡, popř. it. considerare; consumar = tranz. konsumieren, verbrauchen (zkonzumovat, spotřebovat), plagen (trápit, sužovat); ~ surm. consumar (-escha), suts. consumar (-escha), RG consumar; < z fr. consommer ≡, it. consumare, popř. něm. konsumieren ≡; controllar = tranz. überprüfen, kontrollieren (přezkoušet, kontrolovat), beaufsichtigen, überwachen (dohlìžet, kontrolovat); ~ surm. controllar, suts. controlar, RG controllar; < z fr. contrôler, it. controllare, popř. něm. kontrollieren ≡; copiạr = tranz. kopieren (kopìrovat), abschreiben (přepsat); ~ suts. cuptgẹar ~ copiạr (coptga), RG copiạr; < z fr. copier ≡, popř. it. copiare; cordiạl = eng. adj. herzlich (srdečný); ~ grisch. cordiạl, RG cordiạl; < z fr. cordial ≡, popř. it. cordiale; creaziụn = fem. Schöpfung, Erschaffung (tvorba); ~ surm. creaziụn, RG creaziụn; < z fr. création ≡, popř. it. creazione; criticar = tranz. kritisieren, bemängeln (kritizovat); 237
~ surm. crititgịer (-escha), suts. crititgẹar (-escha), RG crititgar (-escha); < z fr. critiquer ≡, popř. it. criticare; criticar = tranz. kritisieren, bemängeln (kritizovat); ~ surm. crititgịer (-escha), suts. crititgẹar (-escha), RG crititgar (-escha); < z fr. critiquer ≡, popř. it. criticare; cuirass = mask. Harnisch, Panzer (krunýř, pancìř); ~ grisch. cuirass, RG cuirass; < z fr. cuirasse ≡ cumissiụn = fem. Kommission (komise); ~ surm. cumischung, suts. cumissiùn, RG cumissiụn; < z fr. commission, it. commissione, popř. něm. Kommission; curaṣcha = mask. Mut (odvaha, statečnost); ~ surm. curaṣchi, suts. curaṣcha, RG curaṣchi; < z fr. courage, popř. schw. Guraaschi ≡; cussin = mask. Nähkissen (polštářek na šitì); ~ grisch. cussign, surm. ~ cusching, RG cussin; < z fr. coussin, popř. it. cuscino (polštář); desinfectar = tranz. desinfizieren (dezinfikovat); ~ surm. deṣinfectar (-escha); < z fr. désinfecter ≡; dessert = mask. Nachspeise, Dessert (dezert); ~ RG dessert; < ze fr. dessert ≡, popř. schw. Dessert; diṣchagreạbel = adj. unangenehm (nepřìjemný); ~ surm. diṣagreạbel (-bla), RG diṣchagreạbel (-bla); < z fr. désagréable ≡; discussiụn = fem. Diskussion, Erörterung, Besprechung (diskuse, projednávánì, rozmluva); ~ surm. discussiụng, suts. discussiùn, RG discussiụn; < z fr. discussion ≡, it.discussione, popř. něm. Diskussion; educar = eng. tranz. erziehen, bilden (vzdělávat, formovat); ~ surm. edutgịer (-escha), suts. edutgẹar ~educar (-escha), RG educar (-escha); < z fr. éduquer ≡, popř. it. educare; educaziụn = fem. Erziehung, Bildung (výchova, vzdělávánì); 238
~ surm. educaziụn, suts. educaziùn ~ educaztgùn, RG educaziụn; < z fr. éducation ≡, popř. it. educazione; embellir = tranz. verschönern, schmücken (zkrášlit, vyzdobit); ~ surm. ambellẹir (-escha), suts. embellir (-escha), RG embellir (-escha); < z fr. embellir ≡, popř. it. imbellire; emploiạu = mask./fem. Angestellter, Angestellte (zaměstnanec); ~ surm. ampluịa, RG emploià (-ada); < z fr. employé ≡; emprendissadi = mask. Lehre, Lehrzeit (výuka, vyučovacì doba); ~ grisch. amprendissadi, RG emprendisadi; < z fr. apprentissage ≡; encuraṣchar = tranz. ermutigen, anspornen (povzbudit, pobìdnout); ~ surm. ancuraṣcher (-escha), suts. ancuraṣchar, RG encuraṣchar; < z fr. encourager ≡, popř. it. incoraggiare; engaṣchar = tranz. anstellen, engagieren (zaměstant, zapojit), refl. sich einsetzen, sich engagieren (zasadit, se, angažovat se); ~ surm. angaṣchar(-escha), suts. angaṣchar, RG engaṣchar; < z fr. engager ≡, popř. něm. engagieren; evitar = eng. tranz. meiden, vermeiden (stranit se, vyhýbat se); ~ surm. evitar (-escha), RG evitar (-escha); < z fr. éviter ≡, popř. it. evitare; exportar = tranz. ausführen, exportieren (vyvážet, exportovat); ~ surm. exportar (-escha), suts. expurtar (exporta), RG exportar (-escha); < z fr. exporter ≡, popř. něm. exportieren; expoṣiziụn = surs., eng. fem. Ausstellung (vystavenì); ~ surm. expoṣiziụn, suts. expoṣiziùn, RG expoṣiziụn; < z fr. exposition ≡; facultad = fem. Vermögen, Besitz (vlastnictvì, majetek); ~ grisch. facultad, RG facultad; < z fr. faculté ≡, popř. it. facoltà; fascinont = adj. bezaubernd, reizend (okouzlený); ~ RG fascinant; < z fr. fascinant ≡;
239
fixar = eng. tranz. festsetzen, festlegen, bestimmen (stanovit, určit); ~ grisch. fixar (-escha), RG fixar (-escha); < z fr. fixer ≡, popř. něm. fixieren; flottar = tranz. flössen (plavit); ~ surm. flottar (-escha), RG flottar (-escha); < z fr. flotter ≡, popř. it. flottare; franc = mask. Franken (frank); ~ surm. franc, suts. frànc, RG franc; < z fr. franc ≡; fraṣa = fem. Redensart (fráze, slovnì obrat); ~ surm. fraṣa, RG fraṣa (věta); < z fr. phrase ≡, popř. it. frase, frasi; frischidèr = eng. mask. Kühlschrank (lednice); < z fr. frigidaire ≡; funiculara = eng. fem. Seilbahn (lanová dráha); ~ grisch. funiculara, RG funiculara; < z fr. funiculaire ≡, popř. it. funicolare; garantir = eng. tranz. zusichern, garantieren (jistit, ručit); ~ surm. garantẹir (garantescha), suts. garantir (-escha), RG garantir (-escha); < z fr. garantir , it. garantire, popř. něm. garantieren ≡; gèst = mask. Geste, Gebärde (gesto, posunek); ~ surm. gest, RG gest; < z fr. geste ≡, popř. it. gesto; gesticular = eng. itr. gestikulieren, mit den Armen fuchteln (gestikulovat); ~ RG gesticular (-escha); < z fr. gesticuler, it. gesticolare, popř. něm. gestikulieren ≡; gril = surs., eng. mask. Bratrost, Grill (rožeň, gril); < z fr. gril ≡, popř. něm. Grill; guịd = mask. Führer (vůdce); ~ surm. guịd, RG guịd - guịd da muntogna (horský průvodce); < z fr. guide, popř. it. guida ≡; habitar = engadinské itr. wohnen, hausen, leben (bydlet, žìt); surselvské tranz. bewohnen (obývat); 240
~ surm. abitar (-escha); suts. abitar (-escha) (srov. avdar); RG abitar; < z fr. habiter ≡, popř. it. abitare; habitaziụn = fem. Wohnung (byt); ~ surm. abitaziụn; RG abitaziụn; < z fr. habitation ≡, popř. it. abitazione; hirundella = fem. Schwalbe (vlaštovka); ~ suts. irundẹala; < z fr. hirondelle ≡; hotel = mask. Hotel (hotel); < z fr. hôtel ≡, popř. něm. Hotel; idiọm = mask. Dialekt (nářečì); < z fr. idiome ≡; illustrar = eng. tranz. veranschaulichen, illustrieren (znázornit, ilustrovat); ~ suts. ilustrar (-escha), RG illustrar (-escha); < z fr. illustrer, it. illustrare, popř. něm. illustrieren; incassar = tranz. kassieren (kasìrovat), einziehen, eintreiben (zatáhnout, zarazit); ~ grisch. incassar, RG incassar; < z fr. encaisser, popř. it. incassare; indemniṣar = eng. tranz. entschädigen (odškodnit), vergüten (nahradit); ~ RG indemniṣar (-escha); < z fr. indemniser ≡; indigen = adj. einheimisch (domorodý), mask./fem. Einheimischer, Einheimische (domorodec); ~ surm. indigen, RG indigen; < z fr. indigène, popř. it. indigeno; inundaziụn = eng. fem. Überschwemmung (povodeň); ~ surm. inundaziụn, suts. inundaziùn, RG inundaziụn; < z fr. inondation ≡, popř. it. inondazione; irun = mask. Fischreiher, Graureiher (volavka popelavá); ~ suts. irùn, RG irun; < z fr. héron ≡, popř. it. airone; iṣolar = eng. tranz. absondern, aussperren (izolovat, vyloučit); ~ grisch. iṣolar (-escha), RG iṣolar (-escha); < z fr. isoler ≡, it. isolare, popř. něm. isolieren; 241
litinent = mask. Leutnant (poručìk); ~ grisch. litinent, RG litinent; < z fr. lieutenant; malprọper = adj. unsauber, shmutzig (špinavý); < z fr. malpropre ≡; manipular = eng. tranz. hantieren (manipulovat, zacházet s); ~ surm. manipular (-escha), RG manipular (-escha); < z fr. manipuler ≡, it. manipolare, popř. něm. manipulieren; marcar = eng. tranz. bezeichnen, markieren (vyznačit, označit); ~ surm. martger ~ marcar (-escha), suts. marcar, RG marcar; < z fr. marquer ≡, it. marcare, popř. něm. markieren; mazzacrar = tranz. abschlachten, massakrieren (zabìjet, zmasakrovat); ~ surm. mazzacrar, suts. mazacrar, RG mazzacrar; < z fr. massacrer ≡, it. massacrare, popř. něm. massakrieren; menaṣchi = mask. Haushaltung, Wirtschaft (hospodářstvì), Betrieb (podnik); ~ surm. menagi ~ menasch, suts. menaṣchi, RG manaṣchi; < z fr. ménage (domácnost); minar = tranz. Minen legen (zaminovat); ~ surm. minar (-escha); < z fr. miner (zaminovat); minim = adj. klein (malý), minimal (minimálnì); < z fr. minime ≡, popř. schw. minim; nivel = surs., eng. mask. Niveau (úroveň), ~ RG nivel; < z fr. niveau ≡; nord = mask. Norden (sever); < z fr., popř. it. nord, popř. z něm. Nord(en); obstạchel = mask. Hindernis (překážka); ~ surm. obstạchel; RG obstạchel < z fr. obstacle ≡; opiniụn = surs., eng. fem. Meinung, Auffassung, Ansicht (mìněnì, chápánì, názor); ~ surm. opiniụng; RG opiniụn; 242
< z fr. opinion ≡, popř. it. opinione; organiṣar = surs., eng. tranz. organisieren, veranstalten (organizovat, uspořádat); ~ grisch. organiṣar; RG organiṣar (-escha); < z fr.. organiser ≡, popř. něm. organisieren; origin = mask. Ursprung, Herkunft (počátek, původ); ~ surm. orịgen/urịgen; suts. origi; RG origin; < v oblasti Surselvy je pravděpodobný původ z fr.. origine ≡, popř. z it. origine ≡; palissạdas = fem. pl. Pfahlbauten (kůlna); ~ surm. palissạdas, RG palissạdas; < z fr. palissade (Pfahlwerk), popř. něm. Palisade; palpitar = itr. schlagen, pochen (bìt, bušit); ~ surm. palpitar (-escha), RG palpitar; < z fr. palpiter ≡, popř. it. palpitare; particularitad = fem. Eigenheit, Eigenart (zvláštnost, osobitost); ~ RG particularitad; < z fr. particularité ≡, popř. it. particolarità; perfetg = adj. vollkommen, tadellos, perfekt (dokonalý, bezchybný); ~ grisch. parfetg, RG perfetg; < z fr. parfait ≡, popř. it. perfetto; portret = eng. mask. Portrait (portrét), Bild, Gemälde (obraz, malba); ~ RG purtret; < z fr. portrait, popř. něm. Portrait; posteriụr = adj. nachmalig, später (pozdějšì, pozdnì); ~ surm. posteriọur, RG posteriụr; < z fr. postérieur ≡, popř. it. posteriore; pot = eng. mask. Hafen, Topf (hrnec); < z fr. pot ≡; preparar = tranz. bereiten, vorbereiten, bereitmachen (připravit, chystat, přichystat); ~ surm. preparar, suts. preparar (-escha), RG preparar; < z fr. préparer ≡, popř. it. preparare; pressiụn = fem. Druck (tlak); ~ surm. pressiụng, suts. pressiùn, RG pressiụn; < z fr. pression ≡, popř. it. pressione; 243
procurar = tranz. besorgen, verschaffen (zajistit, obstarat); ~ grisch. procurar (-escha), RG procurar; < z fr. procurer ≡, popř. it. procurare/procurarsi; professiụn = fem. Beruf (povolánì); ~ surm. professiụng, RG professiụn; < z fr. profession ≡, popř. it. professione; professur = mask. Professor (profesor), Lehrer (učitel); ~ z fr. professeur ≡, popř. it. professore; promt = adj. bereit, fertig (připravený, hotový), baldig, schnell (spěšný, rychlý); ~ surm. pront, suts. prunt, RG pront; < z fr. prompt ≡, popř. it. pronto; questiụn = fem. Frage (otázka, dotaz); ~ surm. quistiụn; suts. questiùn; RG questiụn; < z fr. question ≡, popř. it. questione; rabantscha = fem. Krach, Streit, Zank (rámus, spor, hádka); < z fr. revanche (odplata, revanš); ramassar = tranz. sammeln (sbìrat), einsammeln (posbìrat); ~ RG ramassar; < z fr. ramasser ≡, popř. it. rammassare; rapport = mask. Bericht, Berichterstatung (zpráva, zpravodajstvì), Beziehung (vztah); ~ RG rapport; < z fr. rapport ≡, popř. it. rapporto; rapportar = (i)tranz. berichten, Bericht erstatten (podat zprávu); ~ RG rapportar; < z fr. rapporter, it. rapportare, popř. něm. rapportieren ≡; reagir = eng. itr. reagieren (za/reagovat); ~ suts. reagir (-escha), RG reagir (-escha); < z fr. réagir ≡, popř. it. reagire; realiṣar = eng. tranz. realisieren, verwirklichen, ausführen (zrealizovat, uskutečnit, vykonat); ~ grisch. realiṣar (-escha), RG realiṣar (-escha); < z fr. réaliser, it. realizzare, popř. něm. realisieren; refuṣar = tranz. abweisen, abschlagen (odbýt), verweigern (odepřìt); ~ grisch. refuṣar (-escha), RG refuṣar (-escha); 244
< z fr. refuser ≡, popř. něm. refüsieren; reg·la = fem. Regel (perioda), Menstruation (menstruace); < z fr. règle (perioda), it. regola, popř. schw. Regle(n); relaziụn = fem. Verhältnis, Beziehung (poměr, vztah); ~ surm. relaziụn, suts. relaziùn ~ relaztgùn, RG relaziụn; < z fr. relation ≡, popř. it. relazione; rempar = mask. Damm, Verbauung (hráz, násep); ~ grisch. rampar, RG rempar; < z fr. rempart (bašta, hradby, opevněnì); remunerar = eng. tranz. entschädigen (odškodnit), belohnen (odměnit); ~ surm. remunerar (-escha), RG remunerar (-escha); < z fr. rémunérer ≡, popř. it. rimunerare, remunare; remuọrch = mask. Anhänger (stoupenec); ~ RG fem. remortga; < z fr. remorque ≡, popř. it. rimorchio; reparar = eng. tranz. beheben, reparieren, wiederherstellen (opravit, obnovit); ~ surm. reparar (reparescha), suts. reparar, RG reparar (reparescha); < z fr. réparer ≡, it. riparare, popř. něm. reparieren; representar = tranz. vertreten, darstellen (představit, představovat); ~ surm. repreṣchantar (-ạinta), suts. rapreṣchantar (-ạinta), RG repreṣchentar; < z fr. représenter, it. rappresentare, popř. něm. repräsentieren; reproscha = fem. Vorwurf (výtka, výčitka); ~ surm. reproscha, RG reproscha; < z fr. reproche ≡; reputaziụn = fem. Ruf, Ansehen (pověst, reputace), Image (image); ~ grisch. reputaziụn, RG reputaziụn; < z fr. réputation, popř. it. reputazione; resortir = itr. hervortreten, hervorragen, sich abheben (vystoupit, vyčnìvat); ~ RG resortir; < z fr. ressortir ≡ resultar = eng. itr. hervorgehen, sich ergeben, resultieren (vznikat, vzejìt); ~ RG resultar; < z fr. résulter ≡, it. risultare, popř. něm. resultieren; 245
resultat = mask. Ergebnis (výsledek – např. jednánì); ~ RG resultat; < z fr. résultat ≡, it. risultato, popř. něm. Resultat; reunir = eng. tranz. vereinigen (spojit), refl. sich versammeln, sich vereinigen (shromáždit se, spojit se); ~ RG reunir (-escha); < z fr. réunir ≡, popř. it. riunire; ridicul = adj. lächerlich (směšný); ~ RG ridicul; < z fr. ridicule, popř. it. ridicolo ≡; rossignol = mask. Nachtigall (slavìk); < z fr. rossignol ≡, popř. it. rosignolo; ruinar = eng. tranz. beschädigen, verderben (poškodit, zkazit); ~ suts. ruinar (ruẹgna), RG ruinar; < z fr. ruiner ≡, it. rovinare, popř. něm. ruinieren; scussiụn = fem. Konkurs, Bankrott (konkurz, bankrot), Pfändung (obstavenì, zabavenì), Betreibung (provozovánì); ~ surm. scuziụn, suts. scussiùn, RG scussiun; < z fr. discussion ≡; sehanar = refl. scheren (střìhat); < ze sfr. s´ahanner (namáhat se); s’emancipar = refl. sich emanzipieren, sich befreien (osvobozovat, vysvobodit); ~ surm. ṣ´emancipar, RG s´emancipar (-escha); < z fr. s´émanciper ≡, popř. něm. sich emanzipieren; separar = eng. tranz. trennen, aussondern (oddělit, vyloučit); ~ surm. separar (-escha ~ separa), suts. separar, RG separar; < z fr. séparer ≡, popř. it. separare; serrüriẹr = eng. mask. Schlosser (zámečnìk); < z fr. serrurier ≡; ski = mask. Ski (lyže); ~ surm. ski, suts. sci, RG ski; < z fr. ski ≡, něm. Ski, popř. it. sci; sortir = itr. hinausgehen, herauskommen (jìt ven, vycházet); 246
~ surm. sortẹir (sortescha), suts. sortir, RG sortir; < z fr. sortir ≡, popř. it. sortire; steriliṣar = eng. tranz. sterilisieren (sterilizovat), einmachen (nakládat); ~ grisch. steriliṣar (-escha), RG steriliṣar (-escha); < z fr. steriliser ≡, it. sterilizzare, popř. něm. sterilisieren; supermarcạu = mask. Einkaufszentrum, Supermarkt (nákupnì středisko, supermarket); ~ RG supemartgà; < z fr. supermarché ≡, it. supermercato, popř. něm. Supermarkt; tạglia = fem. Taille, Wuchs (postava, vzrůst); < z fr. taille ≡, popř. něm. Taille; tapasch = eng. mask. Lärm, Gepolter (hluk, hřmot); < z fr. tapage ≡; telefon = mask. Telefon (telefon); < z fr. téléphone ≡, popř. něm. Telefon; telefonar = tranz. anrufen, telefonieren (zavolat si, telefonovat); ~ surm. telefonar, suts. telefonar (-escha), RG telefonar; < z fr. téléphoner ≡,it. telefonare, popř.něm. telefonieren; terren = mask. Boden, Land (země, půda); ~ surm. tarragn, suts. taragn, RG terren; < z fr. terrain ≡, popř. it. terreno; terrịbel = adj. furchtbar, fürchterlich (strašný, děsný); ~ surm. terrịbel (-bla), suts. trịbel (tribla), RG terrịbel (-bla); < z fr. terrible ≡, popř. it. terribile; tịerm = mask. pl. Ausdruck, Begriff (pojem); ~ surm. term, suts. tẹarm, RG term; < z fr. terme ≡; torturar = tranz. foltern, peinigen (mučit, trýznit); ~ grisch. torturar (-escha), RG torturar (-escha); < z fr. torturer ≡, popř. it. torturare; transportar = eng. tranz. transportieren, befördern (transportovat, přepravit); ~ suts. transportar, RG transportar; < z fr. transporter ≡, popř. něm. transportieren;
247
traversar = tranz. durchqueren (projet), überqueren (přecházet); ~ surm. traversar (-escha), suts. traversar, RG traversar; < z fr. traverser (projet), popř. it. traversare; trụffel = mask. Kartoffel (brambor); ~ surm. tịffel ~ tụffel ~ tartụffel, RG tartụffel; < z frankoprov. trufle, trifle ≡, popř. oit. tartifula, tartifla ≡; trumpar = tranz. betrügen (podvádět, klamat); ~ RG trumpar; < z fr. tromper ≡; uniụn = fem. Vereinigung, Verein (sdruženì, spolek); ~ surm. uniụng, suts. uniùn, RG unir (-escha); < z fr. union, it. unione, popř. něm. Union; uṣura = fem. Wucher (lichva); ~ grisch. uṣura, RG uṣura; < z fr. usure ≡, popř. it. usura; vacạnzas = fem. pl. Ferien (prázdniny); ~ surm. vacạnzas, suts. vacànzas, RG vacạnzas; < z fr. vacances ≡, popř. it. vacances; vaccinar = tranz. impfen (očkovat); ~ RG vaccinar; < z fr. vacciner ≡, popř. it. vaccinare; varịar = eng. tranz. schwanken, variieren (váhat, kolìsat); ~ RG variạr (-escha); < z fr. varier, it. variare, popř. něm. variieren; venerar = eng. tranz. verehren (uctìvat); ~ grisch. venerar (-escha), RG venerar (-escha); < z fr. vénérer ≡, popř. it. venerara; ventilaziụn = surs., eng. fem. Lüftung (ventilace); ~ surm. ventilaziụn, RG ventilaziụn; < z fr. ventilation ≡, it. ventilazione, popř. něm. Ventilation; verṣạu = adj. erfahren, beschlagen, kundig, versiert (zběhlý, zkušený); ~ grisch. verṣọ (-ada), RG verṣà (-ada); < z fr. versé, it. versato, popř. něm. versiert;
248
veterinari = mask. Tierarzt (zvěrolékař); < z fr. vétérinaire ≡, něm. Veterinär, popř. it. veterinario; viṣeta = fem. Besuch (návštěva); ~ grisch. viṣita, RG viṣita; < z fr. visite ≡, popř. it. visita ≡; vocabulari = mask. Wörterbuch (slovnìk); ~ surm. vocabulari, RG vocabulari; < z fr. vocabulaire ≡, popř. it. vocabolario; zip = fem. Reissverschluss (zip, zdrhovadlo); ~ RG zip < z fr. zip ≡;
249
Závěr Stejně jako má bakalářská práce se i diplomová práce týkala jednoho z úředních jazyků Švýcarska, tedy rétorománštiny. Úvodní část přibliţuje historii a současnou situaci rétorománštiny, s důrazem na podrobný přehled základních dialektů tohoto jazyka. Má bakalářská práce se zabývala konfrontací tří rétorománských jazyků, a to rýnské rétorománštiny, dolomitské ladinštiny a furlanštiny, s dalšími románskými jazyky, konkrétně italštinou a francouzštinou. Zmiňované jazyky jsem porovnávala v rovině fonologické a morfologické. Ve své diplomové práci jsem se omezila uţ jen na švýcarskou rétorománštinu. Mým cílem bylo určit a kvantitativně porovnat a posoudit zdroje výpůjček v rétorománské slovní zásobě. .
Výpůjčky byly rozděleny do tří kategorií, a to do kategorie výpůjček z hornoněmeckých dialektů a nářečí, z italštiny a jejích dialektů a z jazyků a dialektů galo-románských. Celkově jsem ve svém základním prameni, jímţ je publikace Hadwörterbuch des Rätoromanischen, nalezla v rétorománštině 2522 výpůjček, z toho 1349 slov bylo převzato z italštiny a jejích dialektů, 987 slov z hornoněmeckých dialektů a 186 slov z jazyků a dialektů galo-románských. Tento výsledek nepochybně vyplývá z faktu, ţe švýcarský kanton Graubünden, kde se vyskytuje převáţná část obyvatel uţívajících rétorománštinu jako první jazyk, je ryze bilingvní právě s italštinou nebo němčinou. Na závěr je na základě tabulek popsán počet výpůjček jednotlivých kategorií. Tyto tabulky dokazují převahu italských výpůjček v rétorománštině. Dále vyplývá, ţe rétorománština přejala z cizích jazyků především substantiva a verba, následují adjektiva a v hornoněmeckých jazycích a italštině také adverbia a ostatní slovní druhy. Zajímavé je, ţe u mnoha výpůjček se vyskytuje původ přejetí slov ze všech tří druhů jazyků.
Shrnutí analýzy rétorománských výpůjček Hornoněmecké výpůjčky Počet slov celkem
Procentuelní zastoupení
substantiva
728
73,8 %
adjektiva
103
10,4 %
verba
123
12,5 %
adverbia
22
2,2 %
ostatní druhy
11
1,1 %
celkem
987
-
250
Italské výpůjčky Počet slov celkem
Procentuelní zastoupení
substantiva
776
57,5 %
adjektiva
172
12,8 %
verba
350
25,9 %
adverbia
27
2,0 %
ostatní druhy
24
1,8 %
celkem
1349
-
Počet slov celkem
Procentuelní zastoupení
substantiva
103
55,4 %
adjektiva
14
7,5 %
verba
69
37,1 %
adverbia
0
-
ostatní druhy
0
-
celkem
186
-
Počet slov celkem
Procentuelní zastoupení
hornoněmecké výpůjčky
987
39,1 %
italské výpůjčky
1349
53,5 %
galo-románské výpůjčky
186
7,4 %
celkem
2522
-
Galo-románské výpůjčky
Závěrečný souhrn výpůjček
251
Prameny Použitá literatura BERNARDI Rut; DECURTINS Alexi; EICHENHOFER Wolfgang; SALUZ Ursina; VÖGELI Moritz. Handwörterbuch des Rätoromanischen. Zürich: Offizin, 1994.
BACHMANNOVÁ, Jarmila. Encyklopedický slovnìk češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. COMRIE Bernard, MATTHEWS, Stephen, POLINSKY, Maria. Atlas jazyků. Praha: Metafora, 2007. KALIVODA, Jaroslav. Švýcarsko: průvodce. Praha: Vodnář, 2006. KRASLOVÁ, R. Kanton Graubünden. Země světa: zeměpisný a cestopisný měsìčnìk. Praha: GeoBohemia. 2012, s. 6 LUTZ, Florentin; ARQUINT, J. C. Die viersprachige Schweiz. Zürich: Benzinger, 1982. PRICE, Glanville. Encyklopedie jazyků Evropy. Praha: Volvox Globator, 2002. STIMM, Helmut; LINDER, K. P. Bündnerromanisch. In Lexikon der Romanistischen Linguistik. Tübingen: Max Niemyer Verlag, 1989.
Webové stránky http://commons.wikimedia.org/wiki/Atlas_of_Switzerland http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsko 20.2.2013 http://www.ethnologue.com/show_country.asp?name=Switzerland 20.2.2013 http://www.ethnologue.com/show_map.asp?name=CH&seq=10 18.2.2013 http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/679793 http://www.velkaepocha.sk/200804214976/Retoromanstina-jazyk-a-kultura-na-vymreni.html
252
Obrázky obr. 1
(http://commons.wikimedia.org/wiki/Atlas_of_Switzerland) [18.3.2012]
obr. 2
http://www.ethnologue.com/show_map.asp?name=CH&seq=10 [18.2.2013]
obr. 3
http://de.wikipedia.org/wiki/Kanton_Graub%C3%BCnden [19.2.2013]
obr. 4
http://de.wikipedia.org/wiki/Kanton_Graub%C3%BCnden [19.2.2013]
obr. 5
Stimm, Linder 1989 : 866
obr. 6
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mundarten_Graub%C3%BCnden.png [30.7.2013]
obr. 7
http://de.wikipedia.org/wiki/Rumantsch_Grischun [20.2.2013]
obr. 8
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Deutsche_Dialekte.PNG [10.7.2013]
obr. 9
http://als.wikipedia.org/wiki/Altalemannisch [10.7.2013]
obr. 10
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Linguistic_map_of_Italy.png [10.7.2013]
obr. 11
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Langues_de_la_France.svg [30.7.2013]
253
