1
M m - m! (nosovka) m-hmm! (nosovka) macať macať kury macek macocha macoň mačák mačinky máčka máčka drobová máčka krajánková máčka kvaková máčka plúčková máčka ševčovská máčka trnčená máčka trnková máčky mn.
mačura mačvar (R) maděra madžgať magacín magarónky maglaja maglajs magnáš magor magořiť magura,-rka (z rm.) mahdák maholný Mach mach, -šek machle machús machůvka máj majetnosť majety
ne ano makat, omakávat, ohmatávat ohledávat slepice, zda snesou vejce (práce pro muže nedůstojná) hoblík ležatý bednářský; 2. kocour macecha dítě tlusté vdolek makový listy zelné (vnitřní malé světlé) omáčka omáčka smetanová z plic a sleziny omáčka z nakrájeného sušeného ovoce omáčka z tuřínu viz "máčka drobová" omáčka smet., podlitá šťávou z pečínky viz" máčka trnková" omáčka z povidel (též "trnčená") omáčky vařené na Valašsku (druhy: "trnková, hrušková, jabková, krajánková, vajcová, plúčková, ševcovská, kvaková, bíłá, čérná (též stará), kłobásková, zabijačková, posiłková, zázvorová, koprová, cibulová, česneková, oharková, fazolová") omáčka nechutná kaluž, bahno, močál věc opotřebovaná, stará mačkat obchod makarony popleta, nešika míchanina nechutná magnát blázen bláznit vrchol pohoří levák mlsný (Má hubu maholnú.) Martin prase pletichy strašák nevěstka květen; 2. období květu stromů; 3. májka majetek, jmění bohatství
2
májíček majír majoléna majstrštuk (z n.) májúvka [v/f] majzl maka nic makať makmo makota makotiť makovica makovník makúvka [v/f] makúvky mn. [v/f] máky makyta makytí mála małá húrka małá píď malacko (R) malátko (R) małavý malena malina maliní, -ňáčí maliny čérné máliť sa małký + máło máło odchodnější máło věc máłomáło-moc máłody máłoináč máłoinší malování
malovátko małtovňa (M) malúča
pampeliška dvůr, velkostatek fintivá koketa mistrovský kus (pro přijetí do cechu) čirůvka májovka nůž soustružnický na obrábění dřeva, plochý zhola nic dotýkat se pohmatem, hmatem strniště zorané; 2. vše co se okopává kypřit půdu okopáváním špice nad "kozubem" valašské chalupy (dřevěná, plechová nebo kameninová), (též "baňka") pečivo obřadní vánoční a velikonoční viz "makovica" hrušky druh ??? jíva, rokyta ratolesti makyty jako krmivo dítě, kojenec půdní prostor nad komorou a kuchyní viz "pídka" (též "štvrť") viz "malátko" kojenec, děťátko, mládě nevysoký kráva malinové barvy jméno krávy (tmavěčervené barvy) malinový keř, malinové křoví ostružiny nedostávat se čeho, chybět, scházet, krátit se, ubývat, mizet, ztrácet se (Dňa sa už málí.) malý málo (zdrob.: "malúčko, malúnečko, malušinko, malušinenko") téměř takový o trochu více předpona málo- ("málokerý, -dy, -co, -ináč, -inší, -jak") nemnoho málo kdy skoro stejně, téměř tak, neméně téměř takový, -é plochá ozdobná řezba na dřevu prováděná pomocí "šindelářského výstruhu nebo roztéčky" (též "krúžlení, krešlení"); 2. ornament na pletených pracovních rukavicích; 3. proužky příčné černobílé na ženských ponožkách dřívko k malování kraslic hasnice, nádoba na přenášení malty kojenec, miminko, nemluvně, děťátko
3
malúš, -úch (Vi) malúšata malušúrný malúvka [v/f] małý małý bas małý vúz małžen + maměnka mámiłá (R) maminka mamlas mamoniť mamrať mamulka mamulka (M) mana Maňaci (F) mandák, -ňdák maňďákovať mandel mandlák (M) mandrčenka mandrčiť mandrčiť sa mandrholc (B) manébry manina (M) mapa maras, -rast marasiť (sa) marasný marasť marčák marec margétky mn. margóte! (M) margýrovať (z n.) marhula marchotný marka markotno markotný, -kútný márné chłápja márnica márniť
malý chlapec drobečci velmi malý kresba, kresbička malý (zdrob. "malučký, malunký, malušinký, malušenký, malušenkatý, malulinký, maluzinký, malululinký") basa třístrunná menší (též "púłka") souhvězdí Malého vozu manžel maminka (chasa tak říká hospodyni) moje milá (Mámiłá, de si dotel chodiła. ) matka (oslovení od dětí na vesnicích) člověk sprostý, zlý, nespolehlivý lakotně shromažďovat majetek bručet ("medvěď mamře") maminka (mazlivě) tchyně výrony třešně a trnky rozmočené v mateřském mléce přezdívka Frenštátčanům od Rožnovských levák mluvit hodslavským nářečím mandel = 15 ks kůl na sušení obilí (též "kołek") steh oplétaný měnit, lhát; 2. dělat zmatek; 3. handlovat dohadovat se trám podpírající komín před pecí nad "kútkem" manévry dolina (Pújdeme maninú.) klobouk pastevecký (též "širáň") špína, bláto, bahno, kal, nečistota špinit (se); 2. kazit (se) špinavý plevel, smetí, neřád ječmen setý v březnu; 2. zajíc v březnu vylíhnutý měsíc březen; 2. kňourání koček hrušky druh bože můj! předstírat moruše (ovoce) nemilý, trpký hřivna = 0,28 kg (st.rak. váhová míra) teskno, smutno smutný, truchlivý, melancholický (též "zapčkłý") slaboch přístřešek na máry, umrlčí komora mrhat, plýtvat; 2. ničit, brát
4
márňoš, -ňoch márný márný, -ně maro (M) márovňa marška marútať maryjánek, -nka maryjánkové plevy maryjáš marynka mařa mařast (Z) mařena maří list más masár (B) masař másek máselňák máselnica máselník másło másło mładé másło ovčí másło ovčí topené másło přepúščané másło topené másłovky, -úv- [v/f] masné masnica masničák masný maso maso (masso +) masopust masopustní neděle masť masť ze smoły
rozmařilec, marnotratník slabý, chatrný, chabý, bezcenný, hubený zbytečný, -ně, špatný, -ně můra márnice setnina stěžovat si majoránka majoránka drcená, koření tolar Marie Terezie kabátek uherský (se sňůrami a knofl.) žena, která všechno maří, kazí ("hojná mařa" - marnotratná žena) bláto loutka Smrtka vynášená na smrtnou neděli z dědiny (též "mořena, smrť, smrtnica, smrtelnica") mateřídouška máz řezník řezník máz hřib přívěskatý (též "jałovčák, smetaňák, podmásník") máselnice překupník másla máslo rozpuštěné k maštění máslo čerstvě stlučené (též "putr, putra"); lisováním do dřevěné formy vznikl "výtisk" máslo ovčí vzniklé stloukáním "urdy", z něhož tavením vznikne "topené másło a cmer" máslo vzniklé tavením ovčího másla viz "másło topené" máslo čerstvé, z něhož přetavením byla odstraněna voda a "cmer" (bylo určeno k dlouhodobému skladování) hrušky máslovky tuk, mastnota, sádlo máselnice (součásti: "masnica/stłúkač, hrotek/hrotík, hrotíček/hroteček, topárka - húłka s kotúčkem") klobouk valašský vysoký se zelenou stuhou a mosaznou přezkou (viz též "kłobúk vałašský") tučný, mastný pupava bílá maso období od Tří králů do Popeleční středy (spojené tradičně se zabijačkami a zábavami) postní neděle před Velikonocemi ("1. pučáłka, 2. čérná, 3. kašłavá, 4. družebná, 5. smrtná, 6. květná") mast svařená čerstvá smůla s máslem, scezená
5
mastička, -tíłko mastidéłko (Vi) mastiť másúvka [v/f] mašamótka mašek mašíča mašičák mašičina mašičisko mašík, -šek mašírovať (z n.) maška maškrta maškrtek maškrtiť maškrtiť sa maškrtka (R) maškrtný maštal, -la maštalky mn. mašúr matenka (M) matěra mateřánka mateřinství matička matička (F) matka matková zelina matłať (sa) mátoha mátoha (R) matonoha mátožiť mátožný matrta maťula mávať máz mazáč mazanec mazání dřeva
peroutka viz "perútka, mastička" mazat máz modistka vepř (mazlivě) vepřík brambor krmný malý maso vepřové vepř (zhrub.) prase, vepř (též "mach, mašúr") pochodovat svině mlsoun pamlsek mlsat mít chuť na něco dobrota, sladkost, pamlsek mlsný stáj pro koně (užíváno ve městě) hrušky druh vepř viz "mjaténka" čtverák, šelma (Ty matěro! - v dobrém i ve zlém) viz "marijánka" mateřství žena, která nadělovala den po Mikuláši kmotra matka, rodička; 2. děloha (Zbúřiła sa jí matka. - potratila.); 3. námel máta peprná mazat (se), špinit (se) - ruce, nohy i šaty (Nezamatli sa!) slabost, únava, námaha; 2. pomatenec, omámený člověk (Je jak mátoha.) přelud, duch nešika blouznit, mluvit ze spaní strašidelný žena hloupá nemotora kynout máz (pinta) = 2 holby = 4 žejdlíky = 1,4 litru; 2. nádoba velikosti mázu velká štětka velikonoční pečivo přilnavost vlhkého dřeva k nástroji při jeho opracovávání
6
mazanica mazgera mazloň mázní mázní plecháč máznúť (čím) mázný mécť meč meč (M) mečík měď měďák medař medník medomét medovica medovník medrnica (B) Medříč + medvěď mega megaňa megera megeš megoň (B) mehtať sa měch, -šisko měchař měchura měchuřina měko měkosrál mekotať mekotať sa měkotina mektať sa (M) měký měkýš měkýš (Z) měł, -lina mela meldovať (z n.) melec melihuba
hlína jílová ("chrůsty") k vymazávání pece; 2. hlína (směs jílu, plev a kravinců), která se udusávala na zem v chalupách malý člověk mazlíček mázový, vel. mázu (asi 1,4 litru) máz plechový mrštit, praštit (něčím o zem) velikosti mázu sněžit, mést (sněhem) (Sněh mete.) plochá příčka gréfin součást bran zpevňovací a rozpěrná příčka rožků dřevěných vidlí mince drobné, různé hodnoty slepýš včelař; 2. prodavač medu kostival medomet slivovice s medem perník plicník lékařský Meziříčí medvěd chlap velký, hřmotný, neohrabaný (též "mego, megál") žena tlustá čarodějka (též "bosorka") čaroděj dítě zdravé a silné mihotat se pytel, měch výrobce pytlů; 2. ten, kdo šlape měchy u varhan pytel široký konopný, žok; 2. chléb řídký, měkký měchýř močový; 2. měšec na tabák ze suchého vymnutého vepřového měchýře mdlo zbabělec, zchoulostivělý člověk mečet blyštět se, třpytit se (Měsíček sa mekoce ve vodě.) bázlivec, zbabělec, citlivý člověk tesknit měkký (zdrob.: "měkučký, měkúnký, měkulinký") opuka, měkký kámen; 2. rak, který shodil krunýř jablko (druh); 2. ořech s tenkou slupkou kyprá půda, rozemletá hmota (mouka, sůl) bitka, rvačka hlásit mleč mluvka
7
melír melírový melisa melivo mělniť mělný méň, -ňéj ména žen měňastý měňavý (Z) menáž méniť méno mentem mentík (Z) měny rakúské
merčiť měrečné merenda, mě- (R) měrka měrkovat (B) mermomocně mermú mocú meryna, -nka měrynda měřať měřica měřica měřičné měscký měsíček měsíčky měsíčno měsíčný mesla
sukno z modré vlny promíchané s bílou melírovaný meduňka (rostlina i odvar) zboží k semletí (určené, mleté i namleté) kypřit kyprý méně svobodných Rozuša, Fanuša, Maruša, Anuša; vdaných Rozára, Francka, Marýna, Hanča měnivý proměnlivý, barvu měnící vojenská strava, jídlo jmenovat, nazývat, nadávat přezdívkou jméno křestní, rodinné a rodové (Jak je ti? Michał. - Čí si, jak ťa vołajú? Vranecký. - Jak sa píšeš? Orsák.) téměř, až skoro, docela kožešinou podšitá "šuba" pro nevěstu měna grošová (1300 - 1548) (1 groš = 12 parvů; 60 grošů = kopa grošů) měna tolarová (1548 - 1750) (1 tolar = 120 grejcarů; 1 stříbrný zlatník = 60 krejcarů) měna konvenční (1750 - 1857) (1 tolar = 2 zlaté = 20 grošů = 60 krejc.;dukát = 3 zl.) měna zlatková (1857 - 1892) (1 zlatý = 200 krejc.; 1 tolar = 1,5 zlatého) měna korunová (1892-1918, pak měna ČR) dívat se, hledět, pozorovat dávka mlynáři za semletí obilí viz "měrynda" měrka, dřev. nádoba užív. při měření zrní dávat pozor, pátrat; 2. pamatovat si (Dobře si to měrkuj! Teho já dobře měrkuju.) za každou cenu, každopádně mermomocí kříženec ovčí rasy merino s jemnou vlnou nejnutnější jídlo na delší cestu, svačina; 2. hlupák měřit míra (st.rak.plošná míra) = 2/3 korce = 0,19 ha měřice (st.rak.objemová míra) = 2/3 korce = 4 čtvrti = 8 osmerek = 62,5 l zrna viz "mýto" městský Měsíc menstruace za svitu měsíce (Dobře sa pújde, je měsíčno.) náměsíčný (Co zbłúzáš jak měsíčný?) viz "měrka"
8
mésť mest (M) město meškať mešterka měť měť činění měť do nového měť gdy měť hupku (R) měť husto psané měť hutku měť na pilno měť na podroky (B) měť na vrchu měť najavené měť oko měť sa po pěti měť spát měť špicu měť točéní měť uznání měť v nádbě měť vědmo měť vrabčí srco měť zapasy metel, -la metelica metelina metkať sa (M) metła metłaňa metłář metlica metr metrová húłka metry metúz metyja meza (medza +) mezák mezi něma meziletí meziřečú mezistěnka Mezříčí + [řý]
sněžit jídlo ??? náměstí čekat, otálet, zpožďovat se; 2. bydlet ozdobný steh pod obojkem mužské košile mít mít co dělat mít všeho dostatek (do nové úrody) mít čas mít naspěch být v úzkých mít chuť na pití spěchat (Všeci majú na pilno.) mít ve společném majetku se střídavým užíváním mít vždy navrch mít strach, bát se, být vylekaný získat si někoho, mít sympatie (opak "měť špatné oko") být potrestán (bitím, slovy) mít zálusk, podezření být podnapilý mít závrať mít slitování mít naději, očekávat vědět, být zpraven být nebojácný být s někým v křížku, mít těžkosti metelice vánice sněhová, husté sněžení metelice mít zájem, toužit koště rostlina ? výrobce, prodavač metel, košťat metlička z březového proutí používaná na "šmigrust" metr, metr kubický měřítko z prutu dlouhé obvykle 1,8 m s vrubem na 1 m (k poměřování "hraní") kusy dříví nařezané na délku jednoho metru vzdorovitý člověk kaše kukuřičná nebo prosná, zasypaná moukou mez mezi poli (podélná) mezník, patník mezi nimi dřevina mezi letokruhy mezi řečí mezistěna (v úlu) Valašské Meziříčí
9
mezuch (F) mezulánka (Z) mha, mhła mhm mhmm micák, mymicka, mycmigať sa miglanc mignúť mignúť sa migotať (sa) migziť migziť sebú migzovať mihula (M) michłanica michłať míjať Mikoláš Mikułášov + míla míla rakúská mílať milijón miliskovať sa milistrant milistrovať mílné miłosťpán miłovanský miłovanúcí (Vi) miłovníček milší miłúcný, -lunký miłý (čłověk)
prostor mezi pecí a stěnou zástěra s květinovým vzorem mlha ano (s přízvukem a prodloužením na prvním m) citoslovce podivení nebo lhostejnosti (nepřízvučně) králík samec samice králíka trhat sebou, smýkat sebou vychytralý člověk uhodit, udeřit, praštit zmýlit se míhat (se) fušovat, kazit házet sebou mazat mastí poběhlice smíšenina míchat míjet, vyhýbat Mikuláš ("chodiť s Mikolášem") Mikulůvka míle (poštovní) = 4000 sáhů = 7,586 km (st.rak.délk.míra) viz "míle poštovní" mlít "na zástavu" milión milovat se (též "cycmať sa") ministrant posluhovat plat podle ujetých mil majitel panství milý milovaný třezalka (vrátila dívce milého) milejší milý
míňať míňať sa mincíř míniť mínka minúť minúť sa
míjet; 2. pozbývat docházet, ubývat, ztrácet se, tratit se; 2. míjet (se) závěsná váha s jediným posuvným závažím domnívat se podmínka, že věc nemá chybu (Kúpíł koňa na mínku.) minout; 2. spotřebovat zemřít; 2. minout se, obejít se, spotřebovat, ubývat, jít na odbyt (Minúli sa cestú. Minem sa bez něho. Múka sa míňá. Všecko pivo sa minúło. Zemňákú sa už míňá.) minulý
minútý
vlídný, přívětivý; 2. ten o němž byla řeč (Ale milý voják sa nedáł. )
10
míra mírka mírný (Z) míry st. objemové míry staré
míry staré délkové míry staré peněžní míry staré płošné míry staré váhové misa (missa +) misenka miserka (F) mísiť mísiť sa mísiť těsto mísťátko (M) místem místo míšané míšané zemňáky míšání míšaník míšanina míšanina (Vi) míšaný míšať míšať sa míšek míšek miška miškář miškovať miškulanc miškúvka mišuňk mitvať sa mítvavo mítvem míždžiť
prodejní délka (základní míra byla loket vídeňský = 0,77 m - díly: "púłka, štvrť, ósmý a šestnástý díł") pomocné dřevěné měřítko při hromadné výrobě výrobků ze dřeva samý, pouhý vídeň.j.: holba, máz, vědro, žejdlík, měřice, korec (štrych), čtvrť, věrtel, pevný (kúbík) starý systém měr a vah platný na Moravě (v roce 1884 byl zrušen a nahražen decimální soustavou; staří lidé však ještě dlouho užívali starých vžitých měr a vah) vídeň.j.: sáh, stopa, palec, loket, míle, prut groš, krejcar, tolar, zlatý (zlatník), dukát, koruna, fenik (viz též "měny rakúské") vídeň.j.: lán, měřice, jitro, korec, strych, sáh vídeň.j.: kvintlík, lot, libra, centýř, marka, denár mísa miska hra v karty míchat, mísit; 2. vyprávět neslušnosti míchat se vypracovávat těsto před kynutím malá usedlost místy, dozajista (Dvakráť, třikráť, pětkráť místem sem ho prosíł.) chalupa, podsedek, hospodářství krmivo pro dobytek (obv. plevy s řezankou spařené horkou vodou s přidáním otrub a postrouhané řepy) kaše bramborová společná pastva více majitelů ovcí na salaši; 2. příprava krmiva pro dobytek ("míšaného") podílník na společném pasení směs jarní pšenice a ječmene 1:1 směs pšenice, ovsa a ječmene 1:1:1 míchaný míchat míchat se, vměšovat se; 2. hemžit se (Teho ludu sa tam míše.) váček, pytlík, sáček (na peníze) váček, pytlík svině kastrovaná zvěroklestič, nunvář vykleštit, vykastrovat směs ovsa a ječmene kleštění, kastrování míchanice, směs přemítat, číst si (Mitváł sa dłúho v knižkách.) střídavě (cik - cak) šikmo mačkat, rozmačkávat (Ogaři míždžili pečeňáky pod kolenem.)
11
mizerněť mizerný mizga mízgřiť (sa) mízira mjačať, -mčať mjadžgať + mjágání mjágať mjágnúť mjaténka mjázdro mjazglavý mjégať mjégnúť mjénit młac młačný młaď mładá młaďacko młaďba młádenčiť mładiť sa młádka młaďoch młaka mlaščiť młat młaťba młátění
młatevňa młatiłuža młátiť młátiť káčera (Vs) młátiť kohúta (Vi)
hubenět ubohý míza stromová mačkat; 2. ostouzet se s něčím mázdra, tenký povlak mňoukat mačkat, hníst (též "mjágať") mačkání mačkat, tisknout; 2. objímat udeřit, praštit (koho, čím) (Mjágnúł s ním o zem.) sláma nevázaná, volně ložená, krmná povlak na vařeném oloupaném vejci (dávalo se na spáleniny), měkká hmota mazlavý vřískat (pejor.) ; 2. mečet (Tá koza moc mjégá.) vřísknout měnit mlatec bažinatý mladý les; 2. to, co vyroste z vysypaného zrna ("młaď ječmená") snacha mládě výmlat být starým mládencem telit se slepice, která dosud nesnáší vejce mladík; 2. mladý zajíc bažina, blata uhodit, praštit bití, výprask (Dostaneš młatu.) viz "młátění" výmlat obilí (postup: "oklepávání nebo vytłúkání" zrna ze snopů, "młátění a přemłátění" rozložených snopů cepy, shrnutí pomrvené slámy - "mrvénky", její svázání do otýpek a uložení na "lešéní") Vymlácené, nečisté obilí se shrnulo na hromadu v koutě humna a až bylo namláceno dostatečné množství, prováděla se "vítka" - větí proti větru; pak se "zháňało", rozdělilo na "zadek a předek", který se pak "cúdíł na řičicách" o různé hustotě. Co přes "řičice" propadlo, nazývalo se "podřičičné", na "řičicách" zůstaly "zhonky". Přední obilí bylo chudé zrní se "semýščím" a užívalo se obv. ke krmení drůbeže. mlat ve stodole ??? bít, tlouci, bušit, třískat; 2. mlátit obilí viz "młátiť kohúta" zabít kohouta cepem se zavázanýma očima (zakopaného po krk v zemi)
12
mlaždiť mlázgať mlázgnúť mlčená mléč mléčňa mléčná cesta mléční mléko ovčí čerstvé mléko ovčí zakysłé mléko zbírané mlékodajka mlenica mleť pantem mleť sa mleť sebú mletí na płocho mletí na vysoko mlgoň mĺknúť mls mlsúň młuviť zkratka młýn młýn múčný młýn pilní młýnčica młýnec (Vs) młýnek na kúru mmhmm mňácť mňadžgať mňága mňágať mňamčať mňásť mňásť sa mňaténka mňatiť mňaúkať mňázdrák mňázdřiť mo, mó moc
zabíjet, vraždit mlátit, pleskat, bít, tlouci viz "mlaščiť" mlčení pryšec; 2. mléč rolní nebo zelinný; 3. ryzec peprný sklípek na mléko s dnem zalitým protékající vodou Méčná dráha čtenáři pokročilejší (v evang. škole) mléko ovčí sloužící k výrobě sýra (jeho "zesýřením" vznikne "sładký syr a syrovátka") mléko ovčí zkvašené; je ostré chuti a husté jako smetana (ředilo se kravským mlékem) mléko bez smetany, sbírané kráva mlýnice mluvit, kecat bít se, rvát se, bojovat spolu (přenes.); 2. chvět se, cukat sebou mletí jednorázové mletí krupicové malé děcko, které již chodí a je ještě kojeno ochabovat, mrtvět, dřevěnět, umdlévat, umlkat (Ruky ně mĺknú.) pamlsek mlsoun mluva na Frenštátsku a v Krasně (Val. Meziříčí) mlýn mlýn na mletí obilí mlýn spojený s vodní pilou prodloužená tyč ručních mlýnců (též "húłečka"); sloužila k otáčení kamene místo dřívější krátké rukojeti ruční nebo nožní mlýn na obilí (též "žrna") mlýnek určený k rozmělnění suché kůry citoslovce podivu mást mačkat hmota beztvará (Su jak mňága. - slabý, zemdlený) mačkat mňoukat mást, plést, mýlit; 2. tlachat, blábolit, plácat nesmysly mýlit se (při řeči) nesmysl, tlach, nepravda vědomá, blábol mluvit nesmysly, žvanit; 2. šidit mňoukat (s přestávkami) děcko rozmazlené tisknout silně, mačkat ano mnoho
13
moc razú moc razy moc-i moc-i aš mocnú silú mocročný mocť močár močárňa močařina močařisko močihuba močiť nohy močka močný modła modłářský modłování modráček modrastý modré modřák modřučký mohovitý mochňa moja řeč mokrastý mokrazeň mokré časy mokré trávy mokřať mokřina mokřisko mołasiť (sa) molázgnúť molázgnúť (keho) moldánky molestyrovať (F) molitor (F) moněk mora mora (Vs) morák Morava Moravčík
častokrát mnohokrát, často mnoho-li mnoho-li vší silou mnohaletý moci kaluž, močál místo s mokřinami močál mokřina pijan mýt si, máčet nohy dehet z tabáku při kouření fajfky deštivý, mokrý ("močný rok") bednářská šablona pohanský, nevěrecký, odpadlický spojení trámů srubu v rozích chalupy; 2. hoblování boků "dužek" a šindelů ledňáček modrý modřidlo na prádlo hřib kovář; 2. brambor (druh) blankytně modrý zámožný mochna souhlasím, je to tak vlhký mokro (v zemi, v koutech jizby), vlhkost deštivá léta všechny vlhkomilné rostliny vlhnout pole podmočené, mokré močál, mokřina udeřit (se) praštit někým (Molázgnúł s ním o zem.) udeřit, praštit starý hudební nástroj složený ze 6 píšťal trápit piják chlupy na pyji u srnce můra (dle pověry pije lidem ve spánku krev) kořalka krocan Haná (pro Valachy) Moravan, Valach (pro Slováky)
14
Moravec, -vka mord mordovačka mordovať mordovať sa mordovisko morena mores, -sy moresný morka morný morový morútný mořéní mořiť mořská čuňka mořské oko mořské prasa moset (B, Z) mosor (z rm.) mostek mostiny mn. mostiť mosúrek moščák (M) moškovity motání motať motať sa motolica motoliť sa motovidło motyčka motyčka kopačka
mourdel (M) moždíř móže móže byť može, móže mozg
ten kdo mluví některým z moravských nářečí, rodák z Moravy (z pohledu jiných národností) vražda dřina, těžká práce zabíjet, vraždit; 2. trápit namáhat se námaha, těžká práce, dřina viz "mařena" mrav, mravy, způsob chování zdvořilý, způsobný krůta úmorný velký, mohutný unavený, uštvaný, ztrhaný, namáhavý, úmorný, únavný ("morútná práca") bolesti břicha (lék - obkl. z hork. ovsa, plev), křeče v břiše mít křeče v břiše morče pleso morče ? muset (jinde na Val. "museť") nádoba dřev. s víkem na uložení brynzy; 2. kořenová hmota obrůstající pařezy můstek desky podlahové a mostní; 2. podlaha z "mostin" pokládat podlahu (ve světnici, chlévě) kadłúbek na máslo, med ap. mošt, ovocné víno šedivé ovčí kůže vyprávění (Było to na dłúhé motání.) motat, smotávat; 2. opile blábolit (Už moce rozumem.) potácet se závrať; 2. červi v ovčích vnitřnostech (též "motyl") batolit se, točit se cívka převíjecí (pro lněnou přízi) viz "motyčka kopačka" nástroj na vysekávání dřeva s motykovitě obloukovitým, zahnutým ostřím a krátkou násadou (sloužila k jemnějšímu tvarování obloukovitých tvarů, které byly předtím vyrubány pantokem nebo pantúčkem, např. "okřínú, trokú"ap.) kurděje ? hmoždíř ať, aťsi ano, tedy ano, lze, může být ano, dobrá, budiž, lze (Poď s nama! Može.); 2. možná, asi, snad (Može už to zapomenúł.) mozek
15
možgrávka [v/f] možňovať možný mozogáň mrákání mrava mravník mravný mraziť mrazivec mraznica mrazovitý mrcús, -sek mrča mrčání mrčať mrčeť mrd mrdalena mrdať mrgať mrhání mrholiť mrhúlka, - holica mrcha (neskl.) mrchavý mrchúcný mrk mrkání mrkotání mrkotať mrkva mŕl, -la mrlák mrmłať mŕmoła mrskačka mrť mrťafa, -ťapa mrtvá cesta mrtvá knižka mrtvina mrtvjať mrtvý mrúzgať sa
rýma ??? zámožný mužný, plnokrevný chlap soumrak mrav, slušnost, vychování mravenec pěkný, velký, urostlý (To je mravné prasacko.) promrzávat, křehnout, tuhnout mrazem (Venku mňa mraziło v ruky.) mráz; 2. husí kůže salaš pro zimní ustájení valaš. dobytka mrazivý krátký pletenec, ocásek bručoun bručení, mručení mrčet, bručet namítat, nesouhlasit záškub; 2. soulož žena náruživá, sexuchtivá škubat, potrhávat; 2. souložit hýbat, švihat ocasem (u kozy); 2. škaredě pohlížet úsvit drobně pršet deštík drobounký špatný, zlý, rozhněvaný ("mrcha člověk, mrcha cesta") hubený, špatný špatný, nepříjemný mžik svítání, úsvit, soumrak nesrozumitelné mluvení mluvit nesrozumitelně, zmateně mrkev; 2. nekňuba muňka, čmelík (roztoč cizopasný u slepic) nedochůdče, neduživý tvor, ubožák mručet, bručet ubrblaný člověk pomlázka mrtvina, celina; 2. košťál zelný; 3. troška, maličkost, zblo neohrabaný člověk, malý člověk ve velkém oděvu cesta na hřbitov vkladní knížka na úhradu pohřbu půda spodní neplodná; 2. pach mrtvolný mrtvět, dřevěnět, trnout mrtvý ("mrtvá cesta" - cesta na hřbitov, "mrtvá kopřiva" hluchavka, "mrtvá kosť" - kost z kostnice) milostně toužit (u koček)
16
mrva mrváň mrváněk mrvenica mrvenina mrviť mrzňačky mn. mrzút střečků (Vi) mrzuto mřeža mřežka mřihład mříť (se 4.p.) mša mša hrubá mšiť muckať sa múčanka múčkovať (M) múčnica
mudrlant múdrosť mudrování mudrovať múdrý mucha muchár muchárek muchomúrka múj, moja múka
múka dvojka múka jednička mulda mulír mulírovať muňa mundúr muňka
sláma zcuchaná, pomrvená; 2. nešika svazek; 2. pečivo obřadní; 3. smotek (látky, huně, tabáku, cibule, konopí) malá veka chleba polévka z kyselého mléka zahuštěná moukou jalová řeč; 2. niti zmuchlané zamotávat, muchlat, cuchat, mrvit (slámu, šaty); 2. uzlovat niti; 3. tlachat; 4. jíst (žert.) mráz, mrazy rozmrzelý, prudký, vznětlivý člověk, cholerik mrzutě mříž krajka, krajka na "čepci" lakomec zmírat, umírat ("mříť hład, bídu, zimu" ap.) mše mše velká (druhá) vyplnit mezeru mezi trámy mechem muchlat se, mačkat se, tulit se mouka z ruč. "młýnca", z níž se pekly koláče; 2. kaše z připražené krupice; 3. polévka z opražené "šroťanky" práškovat (pole) truhla, do níž padala mouka z "pytla" ve mlýně; 2. moučnice ruč. "młýnca"; 3. kaše z hrubé mouky; 4. lopatka s prohloubenou hlavou vejčitého tvaru rozumbrada moudrost přemýšlení, rozumování rozumovat, hloubat, přemýšlet moudrý, chytrý, vzdělaný moucha nádoba na chytání much rehek domácí muchomůrka červená manžel, manželka, můj muž, moje žena mouka (druhy: "žernica" - mletá na "žrnoch"; "krupica, múka krupicová, pozrnová, oděrová a výražka" jsou mouky mleté ve mlýně) mouka žitná hrubší (mletá ve mlýně) mouka žitná jemná (mletá ve mlýně) prohlubeň v terénu viz "špekulant" mudrovat, špekulovat člověk pomalý, nemluva, ňouma stejnokroj, uniforma vojenská boltec, bradavička
17
múr múrovanica muřín muřin (F) muřinistý muříny mus museť museť nejíť (M) mustérek mustr mustrovať mustrovní mušelín mušena mušinec muškát mútěné mléko mútiť mútný mutýrovať mužiček (F) muziga muziga dřevěná muzigant mužský mycačkárňa mycák mycka mydlak (F) mydliženka myg mygať sa mygnúť myk mýkať mýknúť myłek mýłek myłek (F) mýłka mýłovník mynář myseł mysleť
hrabanka, jehličí spadané; 2. trosky cihel s maltou; 3. prach s uhlím a hlínou (k obhazování milíře) dům zděný mouřenín, černoch rorýs černý, tmavý šišky s povidly přinucení muset (na B,Z se užívá "moset") nemoci jít (Dneskaj sem muséł nejíť do kosteła.) vzorek výšivky vzor, předloha, forma, tvar, model vzorovat dovedně udělaný plátno bavlněné jemné svině trus muší muškátovník vonný podmáslí stloukat kalný, pošmourný ("mútná voda, mútný deň" ap.) měnit, mást, klamat, "kalit vodu"; 2. přehazovat rozchodník hudba, muzika hudba smyčcová muzikant; 2. neposečená tráva v pokosu muž, chłap králíkárna králík samice králičí (rozmn.: "honcuje sa, je skotná, okotí sa") vápenitý slín lehká žena, děvka mžik škubat sebou, házet sebou škubnout, trhnout; 2. uhodit smýknutí, trhnutí (Myk! - smýk!, šup!) smýkat, škubat, trhat; 2. házet, tkát, prohazovat člunek smýknout, trhnout; 2. uhodit, praštit (někoho něčím) omyl; 2. síla nadpřirozená, která člověka pomýlí jílek mámivý (Lolium temulentum); někde se tento název používal i pro námel tráva sveřep bezbranný (Bromus internis) omyl svízel přítula (Galium aparine) mlynář; 2. mlýn mysl, nápad (Nepřišło mně to na myseł.) mínit, starat se
18
mysleť si myslím
být pyšný, domýšlivý; 2. mít starost (o koho)
myslivec myšák myší hora myší ocásek myšina myšinec myšlénka mýto mžíčky mžigáč (M) mžigať mžignúť mžúrať mžurek mžurka mžurkať mžúřiť
lesník (slovo fořt se na Val. neužívá) plevel (druh) vřes řebříček obecný myší pach myší trus myšlenka část obilí, kterou si bral mlynář za mletí mžitky lucerna, lampa mrkat, mžikat mrknout mžikat, mžourat mžitka vlčí mlha mrkat, pomrkávat, dávat znamení mrkáním mhouřit, přivírat oči (Zamžuř oči!)
asi (Je jich myslím kopa. Pravili, že je myslím jedenást hodin.)
