Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/londynsky-knizni-veletrh-z-havlickova-brodu-dovsetina-aneb-kam-se-vypravit-za-knihami)
Londýnský knižní veletrh: Z Havlíčkova Brodu do Vsetína aneb Kam se vypravit za knihami 26. 5. 2009 Homola Jan
Z Havlíčkova Brodu do Londýna, aneb kam se vypravit za knihami
Havlíčkův Brod Jsou různé veletrhy s knihami a vším, co se kolem knih, elektronických knih i knihoven točí. V České republice existují regionální výstavky spojené s výprodeji knih v podzimním termínu, pomyslnou laťku nastavuje již dlouhá léta Havlíčkův brod, který bych srovnal s bleším trhem v sokolovně. Každý vystavovatel si vybere, jak veliký stůl mu bude stačit na prezentaci, na něj si vyrovná knihy a jeho pozice bude označena papírem A4 s černě napsaným jménem. Své místo můžete zkrášlit ubrusem nebo kytičkou. Přesto je veletrh mezi vystavovateli velmi populární, protože jej údajně navštíví 13.000 návštěvníků, což je jen 3x méně jak v Londýně. Jak se návštěvníci vejdou do kulturního domu s úzkými uličkami mezi stoly mi nikdo nevysvětlil. Každopádně aspoň na jeden víkend v roce budete mít pocit, že se čtenářstvím v ČR to není tak špatné. Veletrh se ale těší vysoké popularitě díky nízkým nákladům a v roce 2008 se na něm prezentovalo 171 vystavovatelů.
Libri Olomouc Asi poloviční (aspoň co do počtu návštěvníků: 6 tisíc) je Libri v Olomouci, které ale navíc nabízí větší světlé prostory, které umožňují pořadatelům doprovodné akce, jako čtení, výrobu papíru nebo výstavu map a historických tisků. Obdobný veletrh najdete také v Ústí nad Orlicí, který je směřován vůči české literatuře. Na první pohled o stupínek výš můžeme zařadit Bibliotéku v Bratislavě, pořádanou bratislavskou Inchebou, ale jak už to u profesionálních výstavních firem bývá, snaží se maximalizovat prodanou plochu, proto je k veletrhu přidružen veletrh Pedagogika a umění, takže po sečtení stánků s knihami se dostanete na číslo kolem 100 firem. Sympatické na Bratislavě je hlavně to, že vstupné je zdarma, počet návštěvníků ale organizátoři neuvádí. Všechny tyto knižní výstavy jsou zejména prodejní, vydavatelé nabízejí všechno zboží k prodeji a ještě se slevami 20-30 %. Nejde o žádnou veletržní charitu, rabat který si standardně od cen strhávají knihkupci je 30-40 %, jde tedy o oboustranně výhodný business. Tento český model ale narušují pořadatelé v České republice - komu by se chtělo platit 50 Kč vstupné, aby ušetřil následně podobnou částku nákupem knihy, když největší české knihkupectví nabízejí širší výběr než
regionální veletrhy?
Svět knihy Výsostné postavení u nás má Svět knihy, který letos začíná nešťastně v zápočtovém týdnu a v nejbližších dvou letech tomu z důvodu požáru výstaviště v Holešovicích, který donutil zahustit celý veletržní kalendář, nebude jinak. Veletrh má ambici být mezinárodním kontraktačním místem, tedy nenabízet jen prodej koncovým zákazníkům, ale i uzavírání smluv v oblasti B2B. Fakt, že udržet v době Internetu a klesajících prodejů toto postavení není snadné, potvrzuje i ukončení brněnského Světa knihy před 2 roky, kdy díky propadu zájmu vystavovatelů na úroveň
regionálních výstav se pořadatelé rozhodli soustředit pouze na část jarní - pražskou. A tak vždy v květnu ve veletržním paláci v Praze se potká na 300 vydavatelů, s 30.000 návštěvníky, překladateli, autory a obchodníky, aby si pověděli o novinkách a o všem, co se dá vymyslet na nový rok. A tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu: termínu.
Knižní trh se v oblasti prodeje koncovým zákazníků (výjimkou jsou zejména studijní materiály a turistická literatura) koncentruje do posledního kvartálu v roce. Data v české republice nejsou přesně známá, ale odhaduje se, že 40-60% knih se prodá v období říjen-prosinec. Zejména začátek
roku je pro vydavatele poklidnějším obdobím, kdy se může soustředit na akvizice nových titulů, které přivede na trh do Vánoc. Nakladatelé tedy mohou vyjednávat a mají k tomu i dostatek času. Prodejní burzy se konají na podzim, kdy sezóna vrcholí, jsou tedy atraktivnější pro prodeje, ale menší nakladatelé je nezvládají personálně obsadit. Svět knihy umožňuje obojí, zejména prodeje jsou oblíbené u knihovníků, protože mají možnost sehnat díla většiny nakladatelů na jednom místě se slevami a bez nutnosti hradit poštovné. Svět knihy je českým světem, na kterém najdete i několik stánků představujících jiné světy, pardon státy, které si pronajímají plochu na společnou expozici více vystavovatelů. Tyto výjezdy bývají podporovány veřejnými prostředky a uvítají je zejména menšiny a studenti daných jazyků. Díky tomu můžete na jednom stánku, například Španělska, najít na dvě desítky vystavujících firem, které si pořadatelé započítávají do počtu účastníků jednotlivě.
Od sousedů do Londýna Náš trh tvoří 10 miliónů potenciálních čtenářů, kteří zaplatí za knihy 4-5 mld. Kč ročně. Pár desítek kilometrů dále již ale začíná jiné teritorium. Téměř 100 miliónů lidí se společným jazykem, kteří za knihy zaplatí o něco málo větší částku... ale v Eurech! A z toho je jasné, že vše bude větší. Aspoň co se veletrhů týče, vždyť dva nejproslulejší - Frankfurtský a Lipský - mají kořeny v 16. století! Přes to nám bližší, v Lipsku, je trochu jiný. Řekněme lokální. Je spíše určen odborníkům, zejména z německého prostředí. Koná se na jaře, tedy ve vhodném termínu, a během 4 dní se v 5 halách potká na 2.300 vystavovatelů a 130.000 návštěvníků. A Němci jsou dobří v pořádání show, takže můžete sledovat řadu přímých přenosů i v celostátních médiích, nebo se osobně setkat s největšími celebritami německé literatury. Ale řekněme si na rovinu, k čemu nám Čechům je veletrh, kde si nemůžete koupit knihu a smlouvu uzavřete téměř výhradně jen s Němci? Na druhou stranu ohromující návštěvnost, kterou pocítíte v propojovacích chodbách, je vhodná pro propagaci produktů pro německý trh.
Frankfurt. Mekka. Světovou špičku knižních veletrhů určuje Frankfurt. Zde se sejde přes 7.000 vystavovatelů a 300.000 návštěvníků ze 100 zemí celého světa, plocha výstavy je 3x větší než současné brněnské výstaviště. Pro knihovníky jsou zajímavé oborové části výstavy, jako elektronická kniha nebo služby pro knihovny. Jen část věnovaná elektronickým čtečkám a formátům knih čítala na 40 vystavovatelů. Patro jednoho pavilonu je věnováno vyjednávání o právech. Do ohraničené plochy zabírající na 4.000 metrů čtverečních se dostanete po předchozí registraci, zejména pokud máte sjednanou schůzku s některým z obchodníků s právy na knížky. Největším problémem Frankfurtu je paradoxně jeho velikost. Abyste potkali všechny, koho chcete, prošli důkladně celý veletrh, nemusí vám stačit 5 dní, kdy je otevřen. Navíc na podzim - v hlavní sezóně. A na tuto notu sází ... Londýn.
A konečně v Londýně, nebo ...? Reed Exhibition. Frankfurt a Londýn jsou dle pořádající agentury největšími světovými tržišti s knihami. Oba jsou neprodejní, tedy kromě posledního dne odpoledne, což je trik používaný k tomu, aby vystavovatelé neodcházeli dříve a i tento den byl pro návštěvníky atraktivní. Londýnský veletrh je ale proti Frankfurtu čajovým dýchánkem těžícím z atraktivity města a orientace na anglo-americký trh. Vyšší ceny za účast se podepisují na tom, že firmy s menším rozpočtem volí raději německou metropoli. Asi 1.000 stánků s knihami nezaplnilo hlavní halu veletrhu celou, plochu výstavy odhaduji na 12.000 metrů, tedy asi dvakrát větší než je svět knihy (je to plocha největšího současného pavilonu v Brně - V).
Pořadatelé moc informací neuvádějí, v přímém srovnání by neobstáli s konkurencí (po prozkoumání čísel zjistíte, že jsou součtem několika veletrhů, které agentura pořádá). Soustředí se na propagaci veletrhu jako místa pro odborníky - při registraci přes Internet můžete uvést, že opravdu odborníkem jste a místo 40 liber vstupného zaplatíte "jen" 25. Útěchou Vám může být, že vstupenka je na celý veletrh, ale při cenách německých akcí kolem 10 euro se zdá i tato platba neoprávněná. V případě, že při registraci uvedete funkci nákup práv, nebo agent, získáte zelenou visačku a můžete se podívat do zákulisí celého businessu - mezipatra se stovkami stolečků pro jednání mezi autory, agenty, překladateli, vydavateli a distributory. Bohužel, obchodování s právy
se stále drží v zajetých kolejích a pro náš český trh je z důvodu malých prodaných nákladů knih vzdalujícím se ledovcem. Agenti získají provizi za inkasovanou nevratnou zálohu a proto se začíná licitovat vždy kolem 1.000 euro nebo dolarů. A pokud zaplatíte 1.000 euro zálohu a 2-3.000 za překlad, knihu prodáte v ČR v nákladu 1.000 ks, kolik asi z ceny knihy budou dělat tyto platby? Připočtěte si 9 % DPH a navýšení ceny knihy knihkupcem o 40 %.
Mým soukromým cílem bylo na veletrhu odhalit novinky v oblasti knihovnictví a vydávání knih, a proto jsem byl celkem zklamán. Oproti nadšenému brouzdání kolem desítek stánků s
technologickými novinkami ve Frankfurtu se téměř nebylo na co koukat. A tak nejsvětlejším bodem bylo Espresso Book od Lightningsource.com, což je prototyp velké krabice, která do sebe integruje dvě tiskárny, vazačku a řezačku a umí po vybrání knihy během pár minut zhotovit jeden exemplář bez zásahu obsluhy. Je tedy alternativou kávového automatu a možná jednou takto budeme tisknout skripta přímo na fakultě nebo v knihovně. Kvalita zatím odpovídá spíše jednorázovým publikacím, ale uvidíme zda se jednou "Espresso" rozšíří na každou školu nebo skončí jako slepá cesta při elektronizaci knih. V našich krajích bude nejdůležitějším argumentem cena, v USA a Velké Británii může Lightning source stavět na své obrovské databázi licencovaných titulů, na které bude "Espresso" napojeno (firma dle svých www stránek vlastní aktuálně práva ke
100.000 knihám).
Další služby, které by stály za povšimnutí, jsem na veletrhu nenašel, z elektronických čteček si
návštěvníci mohli vyzkoušet jen nový Sony ebook a iRex.Ttak mi nezbývá nic jiného, než všem se zájmem o knihovnictví, knihy a technologii poradit: zajeďte si do Frankfurtu, přes noc autobusem nebo vlakem (o víkendu jsou na německých železnicích speciální slevové lístky) a za pár desítek euro uvidíte mnohem více než nad Temží. Můj pocit z veletrhu potvrdily i názory jiných účastníků, více businessu jste totiž mohli udělat při vysedávání před areálem veletrhu, kde se koncentrovali kafaři a kuřáci nebo v přilehlých hospůdkách, na stanici metra apod. Pokud si ale chcete nějak zdůvodnit návštěvu Londýna, pravděpodobně litovat nebudete, i když na veletrhu asi nevydržíte až do zavíracích hodin. Štítky: knižní veletrh, Londýn, Svět knihy, Libri Olomouc