LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ PODNIKATELSKÝ SEKTOR. Ing. Jakub Pechlát RNDr

LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ 2005–2013 PODNIKATELSKÝ SEKTOR

Ing. Jakub Pechlát RNDr. Vladimír Vojtěch květen 2015

IPR Praha, Sekce strategií a politik, Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období 2005–2013 – podnikatelský sektor © Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 2015 Všechna práva vyhrazena Elektronická verze dokumentu je dostupná na www.iprpraha.cz ISBN 978-80-87931-99-8 (pdf)

2

Obsah Úvod

4

Hlavní závěry analýzy

5

1 Pracoviště výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru

10

2 Výzkumní pracovníci v podnikatelském sektoru

18

3 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru

28

4 Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru

42

5 Vybavenost pracovišť lidskými a finančními zdroji

44

3

Úvod Analýza se zabývá podrobnými informacemi o pražském podnikatelském sektoru, konkrétně činnostmi spadajícími do oblasti výzkumu, vývoje a inovačních aktivit uskutečňovaných podnikateli. Výchozí údaje na vyžádání poskytl Český statistický úřad. S ohledem na pozornost, kterou je nutné věnovat podpoře podnikatelského sektoru v rámci plnění Regionální inovační strategie hl. m. Prahy, kterou schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy v září 2014, a realizaci Operačního programu Praha – pól růstu ČR, považujeme za účelné věnovat se právě této oblasti, jež v současnosti přestavuje jeden z důležitých zdrojů budoucí hospodářské prosperity pražského regionu. Získaná data umožnila analyzovat vývoj v období 2005–2013, tedy v období před hospodářskou krizí a po ní. Jednotlivé charakteristiky jsou doplněny porovnáním se souborem ostatních krajů České republiky, aby vynikly rozdíly dané specifickým charakterem pražské ekonomiky.

4

Hlavní závěry analýzy Podnikatelský sektor je bezpochyby stěžejní součástí ekonomiky, která se podílí na praktickém uplatnění a komercializaci výsledků výzkumu, vývoje a inovací, a to jak vlastních, tak produkovaných ostatními sektory ekonomiky. Proto právě bližší znalost podnikatelského sektoru umožní lépe definovat možnosti jeho spolupráce s velmi rozvinutým a rozsáhlým výzkumným sektorem lokalizovaným v Praze. Samozřejmě s vědomím toho, že správní hranice kraje či obce v ekonomice nepředstavují významnou bariéru. Jsou však podstatné při tvorbě podpůrných programů na regionální úrovni, a to včetně programů Evropské unie, která právě regiony považuje za relevantní cílovou jednotku politiky soudržnosti. Proto má svůj význam regionální pohled na dostupné statistiky. Zaměřili jsme se na analýzu údajů za období 2005–2013, tj. nejnovější dostupné údaje za posledních devět let. Ty odrážejí reakci podnikatelského sektoru na hospodářskou recesi počínající v roce 2008 a pokračující i v letech 2012 a 2013. Na základě analyzovaných dat lze konstatovat, že podnikatelský sektor v hl. m. Praze vykazuje ve sledovaném období řadu odlišných charakteristik jak ve struktuře lidských a finančních zdrojů vědy a výzkumu, tak ve vývoji těchto veličin. Výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru je v rámci ČR rozložen mnohem rovnoměrněji než ve vysokoškolském a zejména vládním sektoru. A zároveň jeho podíl není v Praze tak velký jako mimo Prahu (viz obr. 1 a 2). Přesto (z hlediska výhodnosti koncentrace zdrojů) bylo v letech 2007–2013 investováno mnoho prostředků do veřejného výzkumu v mimopražských krajích ze strukturálních fondů EU, nebo právě proto (z hlediska zájmu o vyrovnání situace regionů). Vysokoškolský a zejména vládní sektor výzkumu a vývoje lokalizovaný v Praze mají tedy zjevný nadregionální význam a jsou atraktivním partnerem i pro mimopražské podniky. Pražské podniky tak mají výhodu geograficky snadno dostupné široké nabídky potenciálních partnerů. Obrázek 1: Struktura výzkumných pracovníků v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce 2013 Praha

ostatní kraje 31,9 %

34,9 %

Podnikatelský sektor

0,4 %

0,8 % 30,2 %

Vládní sektor Vysokoškolský sektor 60,2 % 9,2 %

Soukromý neziskový sektor

32,5 %

Zdroj: ČSÚ

Obrázek 2: Struktura výdajů na výzkum a vývoj v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce 2013 Praha 22,8 %

ostatní kraje Podnikatelský sektor

0,2 %

0,6 % 36,6 %

29,4 %

Vládní sektor Vysokoškolský sektor 62,9 %

7,4 % 40,0 %

Zdroj: ČSÚ

5

Soukromý neziskový sektor

Vývojové trendy za sledované období 2005–2013 ukázaly, které segmenty podnikatelského sektoru nejvíce reagovaly na hospodářskou recesi snížením objemů finančních i lidských zdrojů alokovaných na výzkumnou a vývojovou činnost. Je třeba říci, že v Praze byly negativní reakce přítomny téměř v každém typu členění, zatímco v souboru ostatních krajů České republiky nebyla krize často vůbec patrná a sledované veličiny až na několik výjimek vykazovaly trvale růstový trend. V případě Prahy měl klesající tendenci objem podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj pocházejících z České republiky. Klesající trend objemu výdajů a počtu výzkumných pracovníků se týkal velkých soukromých podniků, a to jak domácích, tak těch pod zahraniční kontrolou, podniků ve zpracovatelském průmyslu (zejména ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výrobě dopravních prostředků a zařízení a ostatního zpracovatelského průmyslu) a v případě služeb podniků v peněžnictví a pojišťovnictví. Zmíněné negativní tendence v případě Prahy mohou být způsobeny: •

nízkou vybaveností ekonomiky ostatních krajů České republiky v oblasti výzkumu a vývoje,

•

větší dostupností veřejné podpory v ostatních krajích České republiky a vyšším podílem takových typů podnikatelských aktivit v Praze, které lze snadno přemístit tam, kde je podpora dostupná,

•

odlišným charakterem výzkumu zaměřeného na služby v případě Prahy (vyšší pružnost a mobilita) oproti zpracovatelskému průmyslu v případě ostatních krajů České republiky (nižší pružnost a mobilita),

•

vysokou citlivostí podnikatelského sektoru v oblasti výzkumu a vývoje v případě Prahy danou mj. přítomností poboček velkých zahraničních podniků, které v reakci na hospodářskou recesi výrazně omezily své aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, které zrušily nebo stáhly do jiných (domovských) zemí či regionů,

•

atraktivitou Prahy, která není v oblasti výzkumu a vývoje natolik vysoká, aby zde zahraniční podniky udržovaly své aktivity v době hospodářského útlumu. To může být dáno skutečností, že spolupráce výzkumných organizací s podniky není v ČR zatím prioritou jejich činnosti.

•

Výše uvedené faktory pak v souhrnu způsobují vyšší citlivost výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru na hospodářský vývoj.

Překvapivým zjištěním je skutečnost, že hospodářská recese po roce 2008 se v Praze nedotkla lidských a finančních zdrojů na výzkum a vývoj uskutečňovaných středně velkými podniky pod domácí i zahraniční kontrolou. Lze se proto oprávněně domnívat, že pro tento segment podnikatelského sektoru znamenal hospodářský vývoj po roce 2008 do určité míry i příležitost k dalšímu rozvoji založenému na výzkumu, vývoji a inovacích.

6

Výdaje v podnikatelském sektoru v Praze v mil. Kč 7000

2500

5935 5959

6000

5313

2000

2000

4707 3804

40003242

3804

1023

2738 2453 2561 2684

1000

1713 1653 1899 1885 1932

903

971

1114

698

500 720 135 208

1775

1250

1020 610

652

662

633

585

1133

894

652

0 sektor provádění: veřejné podniky sektor provádění: soukromé domácí podniky sektor provádění: soukr. podniky pod zahr. kontrolou

zemědělství služby bez VaV

2400

2500

průmysl, stavebnictví výzkum a vývoj

1000 847

2000 1542

1500 1251 1284

1768 1386 1406

1352 1337

740

500 728

857

735 643

434

757 528

847 851

800 642

1631

600

1169 1537

971

400

856 935 634

527

200

556 490

566

492

690

640

571 556 509 405

347

646

867

466

591

555

486 435

319

315

509

254

313

298

180

0

0

soukr. domácí podniky: 0-49 zam. soukr. domácí podniky: 50-249 zam. soukr. domácí podniky: 250+ zam.

soukr. domácí podniky: 0-49 zam. soukr. domácí podniky: 50-249 zam. soukr. domácí podniky: 250+ zam. 5000

1800

4474 4153

4078

3699

3000

925

0 425

1000 800

1805

2000 850 488

1121

433

1414

634

1237 1171 1100 1356

567

437

482

1087

1200

2405

2190

1478

600 400 200

431

1598

1400 3064

2073

1540

1600

4000

1000

1634 1620 1570 1496 1485

1500

0

1000

1805 1581

3254

1000 371 379 610 304 151 200 134

2330 1969 2038

5252

5000

3000

Počet výzkumných pracovníků v Praze (ve FTE)

297

551

448

0 158

soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 0-49 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 50-249 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 250+ zam.

865

834 584 496

464

249

201

569 213

381

182

621 266

201

563

858 728

550

221

193

151

soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 0-49 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 50-249 zam. soukr. podniky pod zahr. kontrolou: 250+ zam.

7

Na základě analyzovaných dat lze uvést dílčí kategorie, v nichž Praha vykazuje vyšší než 40% podíl lidských nebo finančních zdrojů v podnikatelském sektoru v ČR. Hranice 40 % byla zvolena proto, že takový byl v roce 2013 podíl Prahy (tj. všech sektorů celkem) na počtu výzkumných pracovníků v ČR1. Podle očekávání byl vyšší podíl výzkumných pracovníků a výdajů na výzkum a vývoj zjištěn v kategoriích jako jsou služby (bez výzkumu a vývoje), odvětví peněžnictví a finančnictví, zdravotní a sociální péče, informační a komunikační činnosti a subsektoru veřejných podniků. Vzhledem ke zmíněnému nadregionálnímu významu pražských výzkumných organizací nepřekvapí ani vyšší podíl výdajů, které podniky vložily do vládního a vysokoškolského sektoru v Praze. Stejně tak i podniky ve farmaceutickém průmyslu vykázaly v Praze vyšší podíl vložených výdajů do výzkumu a vývoje. Méně očekávaný byl vysoký podíl výdajů na VaV v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, i když jde o sektor s velkou dynamikou v Praze, a také vyšší podíl výzkumných pracovníků ve stavebnictví. Ve většině sledovaných ukazatelů, a to zejména finančních, Praha ve sledovaném období 2005–2013 zaznamenala pokles svého podílu v ČR. V tomto případě byl zcela nečekaný pokles podílu lidských i finančních zdrojů v peněžnictví a pojišťovnictví a ve výrobě počítačů, optických a elektronických přístrojů a zařízení, tedy odvětvích, v nichž Praha má oproti ostatním regionům České republiky značnou konkurenční výhodu. Možnými příčinami dekoncentrace jsou - obdobně jako v případě vývojových trendů: •

saturace výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v Praze a zároveň doplňování vybavenosti výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v ostatních krajích České republiky mj. v souvislosti s využíváním veřejné podpory,

•

řádově odlišné možnosti čerpání podpory ze strukturálních fondů Evropské unie na projekty zaměřené na rozvoj podnikového výzkumu a vývoje v Praze a mimo ni,

•

odlišná struktura ekonomiky v Praze s důrazem na služby a v ostatních krajích České republiky s vyšším zastoupením průmyslu,

•

odlišná pozice pražských podniků a podniků v ostatních krajích České republiky v hodnotových řetězcích, kdy pouze v případě podniků s vyšší pozicí zůstává soustředění výzkumu a vývoje v Praze (např. farmaceutický průmysl, výroba elektrických zařízení, podniky zaměřené na profesní, vědecké a technické činnosti vč. výzkumu a vývoje),

•

rozvoj znalostně méně náročných odvětví a vybraných znalostně náročných odvětví (peněžnictví a pojišťovnictví, zdravotní a sociální péče, informační a komunikační služby) v regionech.

Dále lze identifikovat strukturální odlišnosti, tj. kategorie, které mají v Praze vyšší podíl zastoupení (nejméně o 5 procentních bodů), než je tomu v souboru ostatních krajů České republiky, a v nichž tak Praha naznačuje svoji možnou konkurenční výhodu. Podle očekávání byl vyšší podíl výzkumných pracovníků i výdajů zjištěn u sekce služeb a výzkumu a vývoje, dále v odvětvích informačních a komunikačních činností a profesních, vědeckých a technických činností. Vyšší podíl výdajů na VaV oproti ostatním krajům ČR byl zjištěn v aplikovaném výzkumu a ve farmaceutickém průmyslu. Zajímavým zjištěním je relativně větší význam středních firem ve VaV nebo větší míra využívání podnikatelských zdrojů ze zahraničí a veřejných zdrojů pro financování VaV v podnikatelském sektoru a také podpora VaV ve vládním sektoru z podnikatelských zdrojů. Negativním poznatkem je skutečnost, že zastoupení investic ve struktuře výdajů na podnikatelský výzkum a vývoj bylo v Praze oproti ostatním krajům České republiky nižší. Výše uvedené strukturální rozdíly v podnikatelském výzkumu a vývoji mezi Prahou a ostatními kraji České republiky mohou být způsobeny následujícími faktory: •

orientací pražské ekonomiky převážně na sektor služeb,

•

větší otevřeností vlastnické struktury podniků uskutečňujících své výzkumné a vývojové aktivity v Praze, tj. vyšším podílem podniků pod zahraniční kontrolou (Praha jako vstupní brána pro zahraniční podniky do České republiky a regionu středovýchodní Evropy),

1

Na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj (ve všech sektorech dohromady) se Praha v roce 2013 podílela 33,4 %.

8

•

náročným a vysoce konkurenčním podnikatelským prostředím v Praze nutícím i střední podniky (a v jejich rámci podniky pod domácí kontrolou) k výzkumným a vývojovým aktivitám vč. využití lidských zdrojů uvolněných vinou hospodářské recese velkými podniky pod domácí i zahraniční kontrolou,

•

prostorovou dělbou práce ve prospěch Prahy, kdy v Praze jsou ve srovnání s ostatními kraji České republiky více soustředěna progresivní odvětví (služby intenzivních znalostí, farmaceutický průmysl, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba elektrických zařízení),

•

postupným rozvojem spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi podnikatelským a v Praze rozvinutým vládním a vysokoškolským sektorem podporovaným i řadou veřejných programů zaměřených na rozvoj výzkumu a vývoje,

•

přesunem z Prahy a rozvojem kapacit podnikatelského výzkumu a vývoje v ostatních krajích České republiky daným mj. i lepší možností čerpání veřejné podpory mimo Prahu.

Shrnutí V Praze je nepochybně soustředěn velmi silný podnikatelský sektor, který však v oblasti výzkumu a vývoje zasáhla hospodářská recese víc, než tomu bylo v ostatních krajích České republiky. Zároveň lze identifikovat dva zásadně odlišné trendy. Prvním je velmi výrazná reakce velkých podniků, zejména těch v zahraničním vlastnictví, které reagovaly útlumem výzkumných aktivit měřeno financemi i počtem výzkumníků. Naopak střední podniky a podniky v domácím vlastnictví patří mezi skupinu, u které není krize v časové řadě patrná. V případě domácích podniků je třeba dodat, že tomu tak bylo na rozdíl od jejich protějšků z ostatních krajů ČR, u kterých je v letech 2008 a 2009 zřejmý pokles počtu výzkumných pracovníků. Střední domácí podniky si uvědomují význam výzkumu a vývoje pro podnik v dlouhém období a na recesi zareagovaly spíše konstruktivně než úsporami. U zahraničních podniků se otevírá prostor pro opatření, která by zatraktivnila jejich pobyt v Praze a České republice natolik, že i v době hospodářských obtíží by zde zachovaly své aktivity. Vývoj posledních několika let celkově ukazuje na skutečnost, že oblast výzkumu a vývoje může reagovat citlivěji na některé globální i regionální změny ekonomického prostředí, než by se očekávalo. Zároveň se potvrzuje, že i pro tuto oblast mohou platit výrazné rysy „tržního fungování“ a dlouhodobě nemusí platit někdy automaticky očekávaná „historická atraktivita“ (tj. Praha je nejatraktivnější v ČR/střední Evropě) a „alokační předurčenost“ (tj. peníze vždy půjdou hlavně do Prahy), což se Prahy může dotýkat velmi významně. Zjištěné údaje také poukazují na odvětví či obory podnikatelského sektoru, kde Praha může mít konkurenční výhodu, jejíž další kultivace může být zdrojem budoucí národní i mezinárodní konkurenceschopnosti regionální ekonomiky. Je to především sektor služeb a v jeho rámci informační a komunikační činnosti a profesní, vědecké a technické činnosti2, v rámci zpracovatelského průmyslu pak farmaceutický průmysl a výroba elektrických zařízení.

2

Do profesních, vědeckých a technických činností zahrnuje Český statistický úřad tyto oddíly klasifikace CZ-NACE: • právní a účetnické činnosti, • činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení, • architektonické a inženýrské činnosti, technické zkoušky a analýzy, • výzkum a vývoj, • reklama a průzkum trhu, • ostatní profesní, vědecké a technické činnosti, • veterinární činnosti.

9

1 Pracoviště výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru V této kapitole jsme shromáždili informace o pracovištích výzkumu a vývoje a porovnali počet a strukturu pracovišť v Praze s analogickými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Vývojové trendy nejsou v případě pracovišť podle očekávání výrazné, neboť tato veličina je ze všech sledovaných nejstabilnější. Celkový počet pracovišť výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v České republice v roce 2013 byl 2 322, z toho 497 pracovišť sídlilo v Praze, tj. 21,4 %. Pracovišti výzkumu a vývoje se rozumí všechna tato pracovitě bez ohledu na vlastnictví IČO. V podnikatelském sektoru se však počet pracovišť příliš neliší od počtu ekonomických subjektů, na rozdíl např. od sektoru vysokoškolského, kde vysoké školy mají větší či menší počet fakult a výzkumných pracovišť. Od roku 2001 Český statistický úřad sleduje údaje podle regionálního členění, tj. na základě toho, kde se pracoviště výzkumu a vývoje skutečně nacházejí, nikoli podle sídla sledovaného ekonomického subjektu. Podnikatelský sektor zahrnuje všechny ekonomické subjekty, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Jde o soukromé domácí podniky, soukromé podniky pod zahraniční kontrolou a o veřejné podniky3. Výsledky výzkumné a vývojové činnosti podnikatelského sektoru souvisejí především s inovacemi, tj. vývojem nových či zlepšením stávajících výrobků nebo poskytovaných služeb. Podle klasifikace institucionálního sektoru (ESA 2010)4 sem patří nefinanční podniky, instituce přijímající vklady kromě centrální banky, fondy peněžního trhu, fondy kolektivního investování, ostatní finanční zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce, kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz, pojišťovací společnosti, penzijní fondy, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné. Podnikatelský sektor jako zdroje financování zahrnuje soukromé podnikatelské zdroje z České republiky a zahraničí, veřejné zdroje z České republiky a zahraničí a ostatní zdroje z České republiky.

3

Veřejné podniky jsou instituce, jež jsou tržními výrobci nebo poskytovateli služeb pod kontrolou jednotek vládních institucí. V případě České republiky sem patří především velká nebo specializovaná veřejná zdravotnická zařízení (bez fakultních nemocnic) s převažujícími příjmy pocházejícími ze zdravotního pojištění (např. Institut klinické a experimentální medicíny) a výzkumné, zkušební a jiné specializované ústavy, kde majoritu stále vlastní stát, ale které nemají charakter veřejných výzkumných institucí (např. Výzkumný a zkušební letecký ústav, a. s., Český metrologický institut, CESNET, z. s. p. o.). 4 V rámci registru ekonomických subjektů vedeného Českým statistickým úřadem jde o atribut pod akronymem CISS2010F.

10

1.1 Pracoviště výzkumu a vývoje podle subsektorů podnikatelského sektoru Praha (2013)

ostatní kraje (2013) 2%

5% 24 %

29 %

66 %

74 %

veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 400 350 300

297 286

323

310

veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 1600

335 344 328

1400

277 284

1200

250

1000

200 150 100

84

50 22

102

98

123

130

1234

117

125

131

948

1035 1019

22

25

26

25

22

21

1376 1351

969 1005

800

143

600 400 220 250 276

23

1325

26

200 44

0

36

39

354

409 390 412 424 435

44

46

40

42

38

39

0

veřejné podniky

veřejné podniky

soukromé domácí podniky


soukromé podniky pod zahraniční kontrolou


podíl Prahy na ČR v % 50 40 30

39 33 28

20 24

29

22

36

36

26

26

23

40

39 35

34

36

24

23

23

24

25

22

22

21

20

20

20

2008

2009

2010

2011

2012

2013

10 0 2005

2006

2007

veřejné podniky soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou

11

1.2 Pracoviště VaV podle velikostních skupin podniků Praha (2013)

ostatní kraje (2013)

17 %

21 % 42 %

32 %

52 % 37 %

0 - 49 zaměstnanců 50 - 249 zaměstnanců 250 a více zaměstnanců


350

900 288 274 280

300 250

235

232

247

229

244

107

112

122

100 61

67

61

256

726

700 600 504 535 519 524

200 150

796 808

800

126

131

133

134 140

70

64

59

68

68

500

158

400 300

83

200

50

100

0

0

371

430

454 493

579 539

605

632

0 - 49 zaměstnanců



250 a více zaměstnanců


podíl Prahy na ČR v % 40 30

32

30

30

27

30 25 22

21

21

20

20

20 15 10 15

16

14

26

26

18

17

17

17

16

15

16

16

2008

2009

2010

2011

2012

25 19 18

5 0 2005

2006

2007


12

664 679

381 351 366

337 356 361 350 342 333


35 32

765

2013

1.3 Pracoviště VaV podle počtu zaměstnanců VaV (přepočtené pracovní úvazky) Praha (2013) 8%


4%

5%

9%

11 %

2%

13 %

12 %

65 %

pouze na dohody 10-19,9 zam. 50 a více zam.

300

0-9,9 zam. 20-49,9 zam.

326 328

350 284 279

71 %

pouze na dohody 10-19,9 zam. 50 a více zam.

331

1400

322

295 293 300

0-9,9 zam. 20-49,9 zam.

1193

1200 1000 869

250 200

800

150

600

100

400

50

200

0

0

955 958 960

1283 1317 1302

1016

pouze na dohody

0-9,9 zam.

pouze na dohody

0-9,9 zam.

10-19,9 zam.

20-49,9 zam.

10-19,9 zam.

20-49,9 zam.

50 a více zam.

50 a více zam.

podíl Prahy na ČR v % 70 60 50 40 33

33

30

28

2007

2008

30

26

27

2009

2010

31

30

30

2011

2012

2013

20 10 0 2005

2006

pouze na dohody

0-9,9 zam.

10-19,9 zam.

20-49,9 zam.

50 a více zam.

13

1.4 Pracoviště VaV podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru Praha (2013)


1%

8%

4%

6% 31 %

25 %

60 %

65 %

zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 350 283

300 250 213 231

100 60 50 0

0

137

1400

300 301 299

1097

1200

248 244 258

1156 1169 1180

980 902 912 943

1000 780

200 150 130

zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj

137

140 142

142

143 148

800

154

600 400 268 273 292 309

43

45

40

39

39

0

0

1

0

2

38

44

41

1

3

3

200 149 126 109 20

0 15


50 44 45 40 35 29 30 25 20 14 15 10 5 0 0 2005

46

46

29 25

13

13

0

0

2006

2007

21

352

414

99

104 116

16

24

37

470 482 464

115 109 108 38 78 73


podíl Prahy na ČR v % 44

42

29

27

13

13

6

41

2009

38

39

29

28

25

25

11

11

11

12

5

3

4

4

2010

2011

2012

2013

0

2008

39

zemědělství

průmysl a stavebnictví

služby celkem bez VaV

výzkum a vývoj

14

1.5 Pracoviště VaV podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru Praha (2013)


7%

3%

1%

27 %

9%

14 %

26 %

0% 2% 8% 9%

60 %

5% 3%

3% 22 %

zpracovatelský průmysl obchod; opr. mot. voz. peněž. a pojišť. zdrav. a soc. péče

stavebnictví inf. a kom. činnosti prof., vědec. a tech. č. ostatní

150 125

125 100 112 75

119 111 85

120 119 91

121

125

115

121

98

75

50

31

36

34

136

1250

125

133 130

1000

111

109

110

46

51

47

133

136

126 100

91 41

43


138


1036 859

861

890

924

220

199

186

218

1091 1085 1096

743

750 500 244

250

25 28 0

256

262

268

254

0






76

76

75

60 48

49

46

48

12

12

2006

2007

80

81 73

79 70

71

43

43

41

41

42

12

12

11

10

11

11

2008

2009

2010

2011

2012

2013

40 20 13

0 2005


15


1.6 Pracoviště VaV podle výdajů podniků na VaV v mil. Kč Praha (2013) 3% 4%

ostatní kraje (2013) 3% 3%

20 %

24 %

17 %

21 %

53 %

52 %

méně než 1 mil. Kč

1-9,9


1-9,9

10-49,9

50-99,9

10-49,9

50-99,9

100 a více

100 a více

300

259

250 200

211

206

235 224 230

75

864

800

101

100 65

947 961 949

1000

185 184

150 124 119

50

1200

262

84

92 91

96

108 98

92

600 108 100 105 101

98

400

574

635

375 392

677 707

333

312

754

343

420 419 445 443

97

200

0

302 317 338 316 254 272 280 204 236

0


1-9,9


1-9,9

10-49,9

50-99,9

10-49,9

50-99,9

100 a více

45

100 a více

podíl Prahy na ČR v %

44 38

40 36 35 31 30

38 33

30

28

30 27

26

25

32 24

30 29

25 19

20 15

18

10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010


1-9,9

10-49,9

50-99,9

100 a více

16

2011

2012

2013

1.7 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře pracovišť výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v Praze i mimo ni a odlišný vývoj ve sledovaném období. Potvrzuje se, že v pražské ekonomice má velký význam sektor služeb, přičemž v některých oborech (peněžnictví a pojišťovnictví, informační a komunikační činnosti, zdravotní a sociální péče) Praha vykazuje velkou koncentraci pracovišť a také vyšší podíl technologicky náročných oborů zpracovatelského průmyslu (výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, výroba elektrických zařízení). Praha měla v roce 2013 významně vyšší podíl pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie pracovišť

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

52 %

42 %

60 %

25 %

Profesní, vědecké a technické činnosti

26 %

14 %

Informační a komunikační činnosti

22 %

8%

Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel

9%

5%

Peněžnictví a pojišťovnictví

3%

0,3 %

21 %

17 %

Podniky podle velikosti Malé podniky (0–49 zaměstnanců) Odvětvové sekce Služby bez výzkumu a vývoje Odvětví podnikatelského sektoru

Výdaje podniků na výzkum a vývoj 10–49,9 mil. Kč

Praha měla v roce 2013 významně nižší podíl pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie pracovišť

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

Střední podniky (50–249 zaměstnanců)

32 %

37 %

Velké podniky (250 a více zaměstnanců)

17 %

21 %

Průmysl a stavebnictví

31 %

65 %

Zemědělství

1%

4%

27 %

60 %

20 %

24 %

Podniky podle velikosti

Odvětvové sekce

Odvětví podnikatelského sektoru Zpracovatelský průmysl Výdaje podniků na výzkum a vývoj Méně než 1 mil. Kč

Praha vykázala v roce 2013 vyšší než 40% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích pracovišť podnikatelského výzkumu a vývoje. Kategorie pracovišť

Podíl Prahy na ČR


71 %


42 %

Zdravotní a sociální péče

42 %

Vývojové trendy ve struktuře pracovišť nevykazují významnou odlišnost při porovnání Prahy a souboru ostatních krajů. Případné rozdíly může čtenář podle grafů posoudit sám. 17

2 Výzkumní pracovníci v podnikatelském sektoru Kapitola pojednává o výzkumných pracovnících v podnikatelském sektoru. Porovnává počet a strukturu výzkumných pracovníků v Praze s obdobnými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifické charakteristiky pražské ekonomiky. Výzkumní pracovníci jsou jednou z kategorií zaměstnanců výzkumu a vývoje. Zaměstnanci výzkumu a vývoje jsou nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, ale také pomocní, techničtí, odborní, administrativní a další pracovníci. Podle pracovní činnosti se člení do tří základních kategorií. a)

Výzkumní pracovníci – vytvářejí nové nebo rozšiřují stávající znalosti; zabývají se činnostmi zahrnujícími koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů a aplikují vědecké koncepty a teorie.

b) Techničtí a odborní pracovníci – provádějí technické, odborné, praktické a pomocné úkoly spojené s výzkumem a vývojem a aplikací vědeckých koncepcí a provozních metod, a to obvykle za dohledu výzkumných pracovníků; mezi technické a odborné pracovníky patří i pomocníci výzkumných pracovníků jako jsou výzkumní asistenti nebo laboranti, kteří sice plní zadané výzkumné úkoly, ale sami o sobě nevytvářejí či nerozšiřují stávající znalosti. c)

Ostatní pracovníci – podílejí se nebo jsou začlenění do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci); patří sem také manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoje5.

Počet výzkumných pracovníků lze měřit podle fyzického počtu osob ke konci kalendářního roku nebo podle počtu celých pracovních úvazků (tzv. FTE, full time equivalent). V rámci analýzy pracujeme s celými pracovními úvazky, které vystihují skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. V Praze bylo v roce 2013 zjištěno 5 619 výzkumných pracovníků – fyzických osob – v podnikatelském sektoru, avšak jen 4 357 přepočtených celých pracovních úvazků. V České republice to bylo 19 882 fyzických osob a 16 766 úvazků. Počet fyzických osob je v případě Prahy o 29 % vyšší než počet přepočtených celých úvazků, v případě České republiky je vyšší o 19 %, což znamená, že mimo Prahu se výzkumní pracovníci věnují výzkumu a vývoji v průměru na větší část úvazku.

5

Mezi ostatní ani jiné zaměstnance výzkumu a vývoje nepatří zaměstnanci provádějící nepřímé služby pro pracoviště výzkumu a vývoje (např. zaměstnanci závodní jídelny, úklidu, bezpečnostní služby či ostrahy).

18

2.1 Zaměstnanci VaV podle kategorií Praha (2013)


12 %

15 %

37 %

51 %

výzkumní pracovníci

techničtí pracovníci


ostatní pracovníci


4107

4000

4321

4046

3438 3106 3052

35002999

2000 1500

14000

4357

12000

3400

3000

10000 3412

2982 2855

2500

49 %


5000 4500

36 %

8000 7144

2799

748 681 809 1000 609 589 665

8933

9076 8222 8264 7856 7575 6000 6952 7134 4106 6479 6689 3662 3229 3544 4000 2707 2528 2515 2399 2313

3178

2407 2263 2443

2237

7615

8124

12408 11399 10558 9551 9609

986 997 1032

2000

500 0

0








30

30 25 26 20

31 31

34

29 29

21

20

21

0 2005

2006

2007

15

33 25

24

25

23

24

24

20

20

2009

2010

25 23

22

26 26 20

26 22

10 5 2008

výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci

19

2011

2012

2013

2.2 Výzkumní pracovníci podle velikostních skupin podniků Praha (2013)

ostatní kraje (2013) 14 %

17 % 42 %

30 %

56 % 41 %

2500







2238

2396

8000

6959

7000 2000

1821 1643

1480

1500 1243

1143

1296 1307

1000 1108 1203 500 649

1138

755 726

628 662

1388 1410

1794

1585

723

4000

3414 3042 3067 3205 3219

2000

742

5005 4969

4560

3000 2178 2327 2562 818

0








40

34

35 30

37

34

25 20 24 15

34

34 31

31

32 30

30

34

32

33

31

30

20

21

21

2011

2012

2013

31 30

28

26 19

10

16

5 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010


20

3708

1620 1855 1742 1259 1331 1479 1435 1161 928

1000

0

45 41

6130

5000

4302 4038 4127

927 1266

737

5719

6000

2.3 Výzkumní pracovníci podle subsektorů podnikatelského sektoru Praha (2013)


12 % 48 %

51 %

46 %

39 %

veřejné podniky

veřejné podniky





2500

2204

2380

7000 2096

6000

1873

2000 1578

1500 1393 1000 1157

1259 1301

1430

1512

1682

4119

4450 4632 4366

4000

1088

1372

5141

5000

1786 1720

1334

6278 5815

30002498

1147

2764

3189

5363 4748

5756 5210

3969 3827

4258

4712

2000 500 448 488

643 640

529

0

452 384 387

1000 527 401 303 598 583 604 484 374 374

542

0

veřejné podniky

veřejné podniky






68

70 60 50

59

55 46

40 32

36

52 41

48

43

44

27

26

26

18

19

20

2009

2010

2011

35

30 20 25

25

24

21

2006

2007

10 0 2005

51

2008


21

26

25

23

23

2012

2013

2.4 Výzkumní pracovníci podle vybraných subsektorů podnikatelského sektoru a podle velikosti podniku Soukromé domácí podniky

Praha (2013)


1000 900 800 700 600

642 646 556 566

200

405

315

100

254

466 319

20001709 1774

640 556

400 490 492 509 347

690

571

500 300

2500

847 867

509

591

1500 555

486

1615

1922

2009

2124

2264

1554 2028 1375

1691 1718 985 991 1036 925

298

2246

1835

1193 1201

1000 795

435 313

2087

500

970

1532 1464 1091

800

180

0

0







Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 1800

1540

1600

4500

1000

400

3651

3500

1087

1200

600

4180 4266

4000

1400

800

4644

5000

1598

584 621 563

551 569 448 496 464

200 0 158

3000

865

834

249 201

213

381

182

25001908 2046 2000

858 728

266

550

201

221

3412

3063 2293

1500

1031

1227 1111

1000 468 553 640 500 193

957

1267 1371

0 121 165 256 273 263 225 225 283 264

151







22

2.5 Výzkumní pracovníci podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru Praha (2013)


0%

21 %

13 %

0%

26 % 21 %

66 % 53 %


zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 2330

2500

9000

1969 2038 1805

2000 1581

1485

1620 1570 1496 1634

1500 1023

1000

903 971

1114

1775

7156 6345 6379

7000 6000

1250

5000

1133

1020

4528

5040 5256

1836 2000 1359 1529 1580 1593 1602 1632

1000

0

0

1223 1006 1250


64

60

56


57 49

30

29

20 10 13 0 2005

17

2006

29

29

22

22

2007

2008

48

44

47

30

43

13

13

14

12

2010

2011

2012

2013

29

27

12

2009


23

47

2224

2651

1553 1560 1554 1528 1338 1577


50 40 35

5745

3000

894

610 652 662 633 585 652

70

8138

4000

698

500 720

7793

8000

36

2.6 Výzkumní pracovníci podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru Praha (2013)


2%

7%

0% 2%

21 %

26 %

18 % 0%

4%

12 %

3%

2% 1%

6%

65 %

30 %

zpracovatelský průmysl obchod; opr. mot. voz. peněž. a pojišť. zdrav. a soc. péče 1600


1310 1167

1200 943

928 800 632

963

790

1092 955 857

1078 898 796

858 726

600


9000

1422 1444

1400

1000


937 835 821 769

917 865

7655

8000

1302

7062

7000

6251 6294

1141

6000

912

50004449

858

8009

4966 5205

5690

4000 3000

400 230

282

272

295

282

251

275

284

1987 2096 2107 2193 2073 2006 2223 1577 1777 2000 1469 758 673 845 1117 1000 755 576 563 697

303

200 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 zpracovatelský průmysl obchod; opr. mot. voz. peněž. a pojišť. zdrav. a soc. péče

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013





90

84

83

80 69

82 67

60 56 47

40

81 63 58

88

85

85

84

86 83

75

75

72

73 65

61 51

53

2009

2010

51

70 51

89 81 59 43

93 83 69 47

20 0 2005

2006

2007

2008


24

2011

2012


2013

2.7 Výzkumní pracovníci ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu Praha (2013)


3% 3%

20 %

6%

1% 24 %

2%

5% 2%

4% 9%

9%

27 %

18 %

29 %

8%

17 %

14 %

potravinářský a nápojový průmysl petrochemický a chemický průmysl farmaceutický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba počítačů, elektron. a optických přístr. a zařízení výroba elektrických zařízení strojírenský průmysl výroba dopravních prostředků a zařízení ostatní zpracovatelský průmysl 700


657

2231

2127

600

548

2000

459

500 391

1634

287

300

240

200 185

173

86 100 102 90

110 91

163

161

59

0

99

1945

1836

1346

275

131

136 148

131

120

136

68

70

86

232

244

225 197

182 160

55

74

1000 791

904

500 678

798

1917

1842 1651

1500

358

400

1724

846 827

1727

1457 1349 1334

955 772

2356 2299

872

1007

1134

0


47 42

40 32

37

39

31

30

30 22

20

37 30 23

19

35

33

27 24

25

22

22

24

2009

2010

2011

24

28 27 27

25 23 19

2012

2013

10 0 2005

2006

2007

2008

potravinářský a nápojový průmysl farmaceutický průmysl výroba počítačů, elektron. a optic. přístr. a zař. strojírenský průmysl ostatní zpracovatelský průmysl

petrochemický a chemický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků výroba elektrických zařízení výroba dopr. prostředků a zařízení

25

2.8 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru v Praze v porovnání s ostatními kraji a popsat odlišný vývoj ve sledovaném období. Stejně jako pracoviště jsou i lidské zdroje značně koncentrovány ve službách. Silné jsou sektory středních a velkých podniků. Vysokou koncentraci výzkumných pracovníků najdeme v některých odvětvích podnikatelského sektoru v Praze, zejm. v případě peněžnictví a pojišťovnictví, zdravotnictví a sociální péče, stavebnictví a informačních a komunikačních činností. Praha v roce 2013 vykázala významně vyšší podíly výzkumných pracovníků než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie výzkumných pracovníků

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

41 %

30 %

12 %

3%

Služby bez výzkumu a vývoje

53 %

21 %

Výzkum a vývoj

21 %

13 %

Podniky podle velikosti Střední podniky (50–249 zaměstnanců) Podniky podle subsektoru Veřejné podniky Odvětvové sekce

Odvětví podnikatelského sektoru Informační a komunikační činnosti

30 %

12 %


26 %

18 %

Zdravotnictví a sociální péče

7%

0,5 %


6%

0,2 %

Stavebnictví

4%

1%

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

27 %

9%

Výroba elektrických zařízení

14 %

9%

Farmaceutický průmysl

6%

2%

Odvětví zpracovatelského průmyslu

Praha v roce 2013 vykázala významně nižší podíly výzkumných pracovníků než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie výzkumných pracovníků

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

42 %

56 %

39 %

46 %

26 %

66 %

21 %

65 %

Výroba dopravních prostředků a zařízení6

18 %

29 %

Strojírenský průmysl

8%

17 %

Podniky podle velikosti Velké podniky (250 a více zaměstnanců) Podniky podle subsektoru Soukromé domácí podniky Odvětvové sekce Průmysl a stavebnictví Odvětví podnikatelského sektoru Zpracovatelský průmysl Odvětví zpracovatelského průmyslu

6

Výroba dopravních prostředků a zařízení zahrnuje výrobu motorových vozidel, přívěsů a návěsů (oddíl klasifikace CZ-NACE 29) a výrobu ostatních dopravních prostředků a zařízení (oddíl klasifikace CZ-NACE 30).

26

Praha v roce 2013 vykázala vyšší než 40% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích zaměstnanců výzkumu a vývoje: Kategorie výzkumných pracovníků

Podíl Prahy na ČR

Veřejné podniky

59 %

Sektor služeb (bez výzkumu a vývoje)

47 %

Odvětví podnikatelského sektoru: peněžnictví a pojišťovnictví

93 %

Odvětví podnikatelského sektoru: zdravotnictví a sociální péče

83 %

Odvětví podnikatelského sektoru: stavebnictví

69 %

Odvětví podnikatelského sektoru: informační a komunikační činnosti

47 %

Praha v období 2005–2013 vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend než soubor ostatních krajů České republiky, a to zejména v období 2008–2009 či 2011–2013 v reakci na hospodářskou recesi. Úbytek počtu výzkumných pracovníků nastal především v níže uvedených kategoriích: •

velké podniky (250 a více zaměstnanců),

•

soukromé podniky pod zahraniční kontrolou,

•

velké soukromé domácí podniky,

•

velké soukromé podniky pod zahraniční kontrolou,

•

průmysl a stavebnictví a v jejich rámci zpracovatelský průmysl, zejména

•

o

ostatní zpracovatelský průmysl,

o

výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení,

o

výroba dopravních prostředků a zařízení,

sektor služeb (bez výzkumu a vývoje) a v jeho rámci pak o

informační a komunikační činnosti,

o

peněžnictví a pojišťovnictví.

27

3 Výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru Kapitola pojednává o výdajích na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru. Porovnává objem a strukturu výdajů v Praze s obdobnými údaji ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifické charakteristiky pražské ekonomiky. Výdaje na výzkum a vývoj představují veškeré výdaje (běžné a kapitálové) určené na výzkum a vývoj prováděný v rámci (uvnitř) zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje vynakládané mimo zpravodajskou jednotku (tzv. externí či vnější výdaje na výzkum a vývoj) jsou započteny jen v případě, že přímo slouží pro podporu vlastního výzkumu a vývoje a nejsou samostatnými projekty výzkumu a vývoje. Do výdajů na výzkum a vývoj tak nepatří nákup služeb výzkumu a vývoje prováděných jiným subjektem pro zpravodajskou jednotku, prostředky převedené ostatním spoluřešitelům v rámci společného výzkumného a vývojového projektu nebo finanční transfery na výzkum a vývoj třetího subjektu. Výdaje na výzkum a vývoj jsou dvojího druhu – běžné (mzdové náklady, odměny, ostatní neinvestiční náklady) a investiční (pořízení a technické zhodnocení nemovitého majetku, pořízení ostatního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Odpisy budov a technického zařízení nejsou započítány. Finanční zdroje určené na podnikový výzkum a vývoj pocházejí z podnikatelského sektoru (soukromé podnikatelské zdroje vzniklé z podnikatelské činnosti sledovaných podniků určené na jejich prováděný výzkum a vývoj), veřejného sektoru bez vysokých škol (finanční prostředky ze státního rozpočtu České republiky, krajských a obecních rozpočtů, a to včetně spolufinancování v rámci operačních a rámcových výzkumných programů Evropské unie a dalších mezinárodních organizací a vlád ostatních států7), vysokoškolského sektoru a soukromého neziskového sektoru. V Praze dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v roce 2013 v podnikatelském sektoru 9,5 mld. Kč z celkových 42,1 mld. Kč, což představuje 22,6% podíl. V roce 2012 přitom tento podíl dosáhl 26 %. Hospodářský pokles z let 2012 a 2013 se tedy v Praze promítl i do výdajů podniků na výzkum a vývoj, a to více než v ostatních krajích České republiky.

7

Např. CERN, ESA, NATO, OECD, OSN, WHO, Norské fondy/EHP apod.

28

3.1 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru podle zdroje (v mil. Kč) Praha (2013)


4% 0%

10 %

16 %

4% 0%

15 %

23 %

57 %

70 %

podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR 8000 6527

7000

25000

7040 5837

6000 5000

podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR

5745 4724 4850 4940

4758

22914

19768 18032 16032 15721 15889 14880 13922 1500012770

20000

5392

4000 3000

10000

2311

2000 1436 1448 1556 1484 1502 1424

1886

2204 2207 4844 50002403 2778 2946 2927 3409 3288 3565 3750

1864 1521 1163 1343 1451 1000 568 819 1404 405 135 43 53 101 131 193 222 276

0

0

3520 3464 3359 397 186 463 525 2576 2720




80

75

81

59

60 40

37

20 27 0 2005

34 32

2006

35 31

2007

34

31

27

24

33

35

30

29

23

22

2008 2009 2010 2011 podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR

29

37 31 35 23

2012

19

2013

3.2 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle sektoru provádění (v mil. Kč) Praha (2013)


2% 0%2%

0% 1% 0% 3%

19 %

28 %

34 %

62 %

49 %

veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor

veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor

7000

20000 5935 5959

6000

5313

5252

16000

4707

5000 4000

3804

1000 628

1899 1885 1932 1201 1092 941

1315

11029 10924

12000

9812

10000

2738 2453 2561 2684

3000

14159 12991

14000

3804 3254

3242

1713 1653 2000

17392

18000

8174

8000 6176 6987

1807 1504 1524

6000

6240 6723

6733

2000 752

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

40

399

344

1255 1211 1096 984

89 80

75

33 22 20 17

0 2005

89

93

81

58 52

49

64

43

42

21

20

26 20

20

19

17

2007

2008

38

38

2006

790

765

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

84

34

9601

7666 5347 5217


60 53

8570

4000

597

80

7577

27 26 11 10

2009

29 23

24 23

15

2010

12

2011

45 27 23 15

2012

veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor

30

50

22 21

2013

3.3 Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů podle druhu výdajů (v mil. Kč) Praha (2013)


13 %

17 % 43 %

55 %

32 %

39 %

mzdové výdaje

mzdové výdaje

ostatní běžné výdaje


investiční výdaje


6000

16000 5172 5278

4910

5000

4310

3991

40003487 3000

4150 3440 3905 3240

3791

12000

4177

3385 3123 3250

14162 13164

14000

10000

3650

7408

8167

8894 9007

8000

3047

7800

6000

20002695

6099

9720

11568 10395

10281 10137 8961 8919

8370

6570

4000 1000

1623

1254 1273

0 718

695

897

1075

2000

1268 1213

0

2197 2246 2582 2140 2541

3439

4366

mzdové výdaje

mzdové výdaje






42

40 35 31 30

33

32

36

37

33

34 32

25 20 25 15

28

27

26

19

20

19

18

2011

2012

2013

28

27

27

26

26

24

21

21

2010

10 5 0 2005

2006

2007

2008

2009

mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje

31

12836

5399 5596

3.4 Výdaje na VaV podle typu činnosti v podnikatelském sektoru (v mil. Kč) Praha (2013)


3%

3% 35 %

47 %

63 %

50 %

7000

základní výzkum

základní výzkum

aplikovaný výzkum

aplikovaný výzkum

experimentální vývoj

experimentální vývoj 25000

5981 6034

20408

6000

4000

4700

4681

5000 3835

3000 20002684 1000 381

5101

20000

4787

4258 4275

16280 15410 15367 14095 13346 15000 12454 11516 11315 11437 10707 10118

4600 4450 4001 3256 3347

917 741 729

10000

3210

2970 2397

5000

423 344 226 389 301

0

7610 4245 4201

5018

5816

4646

1247 1209 1048 686 904 870 752 1345 913

0

základní výzkum

základní výzkum

aplikovaný výzkum

aplikovaný výzkum



podíl Prahy na ČR v % 50 45 39 40 35 30 34 25 20 26 15 10 5 0 2005

44

45

41

40

29

37

31

34

34

30 26

33

25

23

23

28 25 22

30 29

30 26

24 18

2006

2007

2008

2009

2010

základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj

32

2011

2012

2013

3.5 Výdaje na VaV podle velikosti podniků (v mil. Kč) Praha (2013)

ostatní kraje (2013) 11 %

13 %

27 %

46 %

62 %

42 %

7000






250 a více zaměstnanců 25000

5977

6000

5329

5707

5416 4665

5000

15000

12279 1236512803 11655 10878 10202 8725 8837 10000 7140 7473 6227 4986 5703 4014 4340

3317 3963

3000 2904 2777 2978 2659 2363 2000 2341 2294 2776

1000

16424 14896

4381

3837

40003394

20249

20000

5000

1412 1426 1316 1475 1406 1193 1165 1231 1316

2158 2630 2809 01488 1765 2011

0

3846 3550 3506







podíl Prahy na ČR v % 50 44 45 40 37 35 30 25 20 25 15 10 5 0 2005

41

40

35

36

33

33

40 35

34

31

32 21

2006

2007

2008

2009

32 27

23

24

28

31

26

25

25 18

2010


33

28

2011

2012

2013

3.6 Výdaje na VaV v subsektorech podnikatelského sektoru (v mil. Kč) Praha (2013)


8%

41 %

51 %

56 %

40 %

veřejné podniky

veřejné podniky





7000

20000

6028 6202

6000

5486

5416

4839

5000

3994 3540

3000

3412

1000 0 757 777

3907 4103

100008064 8857

3890

2834 2671 2780

1208

14845 13802

15000

3987

4000 3423

2000 2720 2661

18228

7302

9913

1187111577 10471 12469 10980 9440

8658

13149

7181 7427 1864 1924 1735 1432 1386 1216 1109 824 705

5000 6531

860 746 859 607 500 809

0

veřejné podniky

veřejné podniky






63

60 50

49 41

40

43

30 34 20 25

33

41

28 32

23

22

2006

2007

10 0 2005

40

37

27

27 25

2008

2009

30

27

26

23

22

2010

2011


34

27 23 25

2012

21

2013

3.7 Výdaje na VaV podle subsektoru a velikosti podniku (v mil. Kč) Soukromé domácí podniky

Praha (2013)

ostatní kraje (2013) 2400

2500 2000

1768 1542

1500 1251 1284

1386 1406 1352

6000 5000 3869

1631

4000

2995

1169 1537

740 735

857

757

434

528

3256

3900 3456 3516 3466 2526

2000 634

1000

527

0

5025

3260 3056 3061 3044

2004 1994

971 935

851

500 728 643

4224

856

847

5080 4530 4664

3000

1337

1000

5508 4908

2384 1201

1661 1377 1549

1967

0







Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou 5000

4474

4500

4078

16000 4153

3500

1000 500

1121

1414

1237 1171 1100 1356

488 433 634 567 0 425

7890

8000

1805

2000 925 850

10000

2405

2190

25002073

11219 10394

12000

3064

3000

1500

14000

3699

4000

14131

6000

1478

5258

5867

6705

4000 1528 2000 1014 1081

437 482

431

0 260 354 425

297

8737 8655

2174 2591 2518 2639

3663

407 544 404 770 467 434







35

3159

3.8 Výdaje na VaV podle odvětvových sekcí podnikatelského sektoru (v mil. Kč) Praha (2013)


0%

19 %

12 %

0%

25 % 18 %

69 % 56 %

zemědělství průmysl a stavebnictví služby celkem bez VaV výzkum a vývoj 6000

5593 5388

5172 4067

4000

3845

19136 17541

15231 14148 1317313403 12334 11215

15000 2530 2449 2502 2767 2362

2792

1000

22623

20000

3754

2993 3851

1115

4522 4127

3000 2000

25000

4943

4760

5000


10000 1218 1057 1725 1782 937 1051 863 840

5000 2814 2948

3796 3301 3706 3945 4597 4964

3266 3462 3963 2192 2713 1604 1594 0

0




72

70 65

70 64 56

60

57

52

53

50 40 30

28

20 10 20 0 2005

24 24

2006

22 23

2007

27

2008

18

15

14

12

2009

2010

2011


36

28

30

13

9

2012

2013

21

19 22

48

5756

4472 4074

3.9 Výdaje na VaV podle vybraných odvětví podnikatelského sektoru (v mil. Kč) Praha (2013)


4% 2%

1% 3%

21 %

24 %

19 % 3%

2%

5%

58 %

14 %

5%

2% 35 %

zpracovatelský průmysl obchod; opr. mot. voz. peněž. a pojišť. zdrav. a soc. péče 4000


3556 3510 3442


2704

2489 2192

2000 1798

2303

2612 2333

22282 18839

20000 2483

2134 2210


25000

3468 3378 2980

3000

1%

2312

17310

15000

1716 2387 1622 2227 1470 1971 1321 1389 1255

10761

12095

13859

12972 13158

14940

10000 6233 5606 5206 5747 4460 4197 4813 50003350 3581 1484 1486 1978 2133 2481 754 627 955 1113

1518

1000

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 zpracovatelský průmysl obchod; opr. mot. voz. peněž. a pojišť. zdrav. a soc. péče

100

95 83

80

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013


podíl Prahy na ČR v %

99 91 78


75

86

86

77

77

93


94

83 80

83

66

60

66 62

40 20 0 2005

2006

2007

2008

2009


37

2010

2011

2012


2013

3.10 Výdaje na VaV ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu (v mil. Kč) Praha (2013)


3% 3%

12 %

1%

21 %

14 %

5% 2%

4%

5%

26 %

7%

3%

19 %

7%

36 %

16 %

16 %

potravinářský a nápojový průmysl petrochemický a chemický průmysl farmaceutický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků výroba počítačů, elektron. a optických přístr. a zařízení výroba elektrických zařízení strojírenský průmysl výroba dopravních prostředků a zařízení ostatní zpracovatelský průmysl 1200 1083 1100 976 965 1000 900 800 689 700 545 600 466 500 487 400 300 200 293 214 100 0


7945

8000 7000 697 637

740 628 522

585

579

358

419

50004057

521

4544 4734

5659 5656

5175 4500 4501

4000

385 351

6000

690

315

282

3334

3990 30002280 2531 2598 2281 2994 2517 2733 2000 2263

322 271

303

2980

4044 4142

1000

2024

1792 1984

0


59

63

60 50

58

54

52

59 43

62

54

30

31

21

20 10

27

10

0 2005

2006

30

8

2007

2008

32 26 21

26 8

53

40

40 30

62

60

9

2009

potravinářský a nápojový průmysl farmaceutický průmysl výroba počítačů, elektron. a optic. přístr. a zař. strojírenský průmysl ostatní zpracovatelský průmysl

14

2010

23 18

2011

23 21

2012

21 19 17

2013

petrochemický a chemický průmysl výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků výroba elektrických zařízení výroba dopr. prostředků a zařízení

38

4754 4204

3.11 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru v Praze a mimo ni a popsat odlišný vývoj ve sledovaném období. V řadě kategorií, např. ve vládním a vysokoškolském sektoru, veřejných podnicích a v odvětvích služeb, se v Praze potvrzuje koncentrace výdajů. Významné objemy výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru směřovaly do zdravotní a sociální péče, peněžnictví a pojišťovnictví, informačních a komunikačních technologií, stavebnictví a velkoobchodu, maloobchodu a oprav a údržby motorových vozidel a farmaceutického průmyslu. Praha v roce 2013 vykázala významně vyšší podíly výdajů než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie výdajů

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

Podnikatelské zdroje ze zahraničí

23 %

15 %

Veřejné zdroje z České republiky

16 %

10 %

19 %

0,5 %

55 %

43 %

50 %

35 %

42 %

27 %

8%

4%

Služby (bez výzkumu a vývoje)

56 %

18 %

Výzkum a vývoj

19 %

12 %


35 %

14 %


24 %

19 %

Zdroj financování

Sektor provádění Vládní sektor Druh výdajů Mzdové výdaje Typ činnosti Aplikovaný výzkum Podniky podle velikosti Střední podniky (50–249 zaměstnanců) Podniky podle subsektoru Veřejné podniky Odvětvové sekce

Odvětví podnikatelského sektoru


5%

2%

Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel

5%

2%

Zdravotní a sociální péče

4%

1%

Farmaceutický průmysl

26 %

2%

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

16 %

5%

Výroba elektrických zařízení

16 %

7%

Odvětví zpracovatelského průmyslu

Praha v roce 2013 vykázala významně nižší podíly výdajů než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie výdajů

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

57 %

70 %

Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou

49 %

62 %

Soukromé podniky domácí

28 %

34 %

Zdroj financování Podnikatelské zdroje z České republiky Subsektor provádění

39

Kategorie výdajů

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

32 %

39 %

47 %

63 %

46 %

62 %

51 %

56 %

25 %

69 %

21 %

58 %

Výroba dopravních prostředků a zařízení

14 %

36 %

Ostatní zpracovatelský průmysl

12 %

21 %

Strojírenský průmysl

7%

19 %

Druh výdajů Ostatní běžné výdaje Typ činnosti Experimentální vývoj Podniky podle velikosti Velké podniky (250 a více zaměstnanců) Podniky podle subsektoru Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou Odvětvové sekce Průmysl a stavebnictví Odvětví podnikatelského sektoru Zpracovatelský průmysl Odvětví zpracovatelského průmyslu

Praha v roce 2013 vykázala vyšší než 40% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru: Kategorie výdajů

Podíl Prahy na ČR

VaV z podnikatelských zdrojů uskutečněný ve vládním sektoru

93 %

VaV z podnikatelských zdrojů uskutečněný ve vysokoškolském sektoru

50 %

Veřejné podniky

40 %

Sektor služeb (bez výzkumu a vývoje)

48 %

Odvětví podnikatelského sektoru: peněžnictví a pojišťovnictví

66 %

Odvětví podnikatelského sektoru: zdravotní a sociální péče

62 %

Odvětví podnikatelského sektoru: informační a komunikační činnosti

58 %

Odvětví podnikatelského sektoru: stavebnictví

57 %

Odvětví podnikatelského sektoru: velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motor. vozidel

48 %

Odvětví zpracovatelského průmyslu: farmaceutický průmysl

53 %

Praha vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend v období 2005–2013 než soubor ostatních krajů České republiky, a to zejména v obdobích 2008–2009 a 2012–2013 v reakci na hospodářskou recesi. Ve většině případů byl odlišný trend v Praze negativní, zatímco v souboru ostatních krajů byl neutrální nebo pozitivní. Pokles

Nárůst

Podnikatelské výdaje na VaV z České republiky

Výdaje na VaV z podnikatelských zdrojů prováděný ve vládním sektoru

Výdaje na VaV v soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou

Střední podniky (50–249 zaměstnanců)

Výdaje na VaV ve veřejných podnicích

Střední soukromé domácí podniky

Ostatní běžné výdaje Experimentální vývoj Velké podniky (250 a více zaměstnanců)

40

Pokles

Nárůst

Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou Velké soukromé domácí podniky Velké soukromé podniky pod zahraniční kontrolou Sektor průmyslu a stavebnictví Zpracovatelský průmysl Výroba dopravních prostředků a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Ostatní zpracovatelský průmysl Odvětví peněžnictví a pojišťovnictví

41

4 Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru Kapitola shromažďuje informace o nepřímé veřejné podpoře výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru. Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje prostřednictvím daňových odpočtů nákladů na realizaci projektů výzkumu a vývoje od základu daně z příjmu právnických osob je sekundárním nástrojem politiky podpory výzkumu a vývoje v České republice8. Odečet uznatelných nákladů na výzkum a vývoj od daňového základu může uplatnit subjekt provádějící výzkum a vývoj za předpokladu, že na daný projekt nezískal přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje. Daňový poplatník může odepsat až 100 % běžných nákladů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje, přičemž nerozhoduje, zda jde o základní či aplikovaný výzkum nebo o experimentální vývoj. Možnost odepsání uznatelných nákladů na výzkum a vývoj od základu daně z příjmu právnických osob existuje od roku 2005 a pro statistické účely je sledována od roku 2007. Sledována je nepřímá veřejná podpora u právnických osob, neboť u fyzických osob je považována za zanedbatelnou. Za náklady vynaložené na realizaci projektů výzkumu a vývoje jsou považovány: •

osobní náklady na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, techniky a pomocný personál včetně zaměstnanců administrativních nebo dělnických profesí podílejících se na řešení projektu,

•

odpisy hmotného movitého majetku a nehmotného majetku používaného v přímé souvislosti s řešením projektu,

•

další provozní náklady vzniklé v souvislosti s řešením projektu výzkumu a vývoje (např. náklady na materiál a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na nákup publikací, výdaje za energie, telekomunikační poplatky, vodné a stočné),

•

náklady na certifikaci výsledků výzkumu a vývoje,

•

cestovní náhrady poskytované zaměstnancům v oblasti výzkumu a vývoje, které vzniknou v přímé souvislosti s řešením projektu.

Odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob. V Praze v roce 2013 dosáhla nepřímá podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru 653 mil. Kč z celkových 2 297 mil. Kč v České republice9, což představuje 28,4% podíl. V roce 2007 přitom tento podíl dosáhl 16,2 %, což znamená, že podíl Prahy na objemu nepřímé podpory ve sledovaném období výrazně vzrostl.

8 Primárním nástrojem podpory výzkumu a vývoje je přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje mající podobu institucionálních dotací na výzkumné a vývojové aktivity prováděné ve výzkumných institucích a účelových dotací na konkrétní výzkumné a vývojové projekty realizované v rámci vyhlašovaných programů výzkumu a vývoje. 9 V roce 2013 uplatněný odečet výdajů na realizaci projektů VaV z daně z příjmu právnických osob v Praze činil 3,4 mld. Kč a v České republice jako celku 12,1 mld. Kč.

42

4.1 Veřejná podpora VaV v soukromých podnicích podle jejich sídla Praha (2013)


28 %

29 %

49 %

přímá domácí podpora VaV

přímá zahraniční podpora VaV

přímá zahraniční podpora VaV

nepřímá podpora VaV

nepřímá podpora VaV

200 100

0

0

600

1000

400 300 200

1200

474 1644

500

1400

530 412 433

1800 1600

616

1428

300

700

1357

479 281

218

213

100

555

158 163 158

653

400

800

1036

186

150

50

500

813 749

831

243

250 200

600

272

900

807

300

700

1010

307

počet podniků uplat. odečet výdajů na VaV

350

snížení daně z příjmu právn. osob v mil. Kč

přímá domácí podpora VaV

800 600 400 200

100

0

0

snížení daně z příjmu právn. osob v mil. Kč

21 %

195

počet podniků uplat. odečet výdajů na VaV

23 %

50 %

snížení daně z příjmu právnických osob díky uplatněným výdajům na VaV

snížení daně z příjmu právnických osob díky uplatněným výdajům na VaV

počet soukr. podniků, které uplatnily odečet výdajů na prováděný VaV z daně z příjmu právnických osob

počet soukr. podniků, které uplatnily odečet výdajů na prováděný VaV z daně z příjmu právnických osob

podíl Prahy na ČR v % 35 30 28

27

25 20 15

28

28

28

26

27

27

2011

2012

2013

26

25

21

21

21

2008

2009

2010

16

10 5 0 2007

snížení daně z příjmu právnických osob díky uplatněným výdajům na VaV soukromé podniky, které uplatnily odečet výdajů na prováděný VaV z daně z příjmu právnických osob

43

5 Vybavenost pracovišť lidskými a finančními zdroji Další pohled na podnikatelský sektor nabízejí následující podílové ukazatele, které ukazují vybavenost lidskými a finančními zdroji a umožňují dále porovnat parametry podnikatelského sektoru v Praze a mimo ni. Ve všech případech jde o údaje za roky 2005–2013, které zachycují reakci na hospodářský pokles.

5.1 Podílové ukazatele podle subsektorů podnikatelského sektoru Výzkumníků na 1 pracoviště (v FTE)

Výdaje na 1 pracoviště (v mil. Kč)

30

70

25

60

veřejné podniky Praha veřejné podniky ostatní kraje

50

20

40 15

soukr. domácí podniky - Praha

30

10

soukr. domácí podniky - ostatní kraje

20

5

10

0

0

soukr. podniky pod zahr. kontrolou Praha soukr. podniky pod zahr. kontrolou ostatní kraje

Meziroční změna ve výdajích na 1 výzkumného pracovníka (v %) Praha

40

ostatní kraje

40

30

30

20

20

10

10

0

0

-10

-10

-20

-20

-30

-30

-40

-40

veřejné podniky

soukromé domácí podniky soukromé podniky pod zahraniční kontrolou

Zjištění •

Výdaje na 1 výzkumného pracovníka v podnikatelském sektoru, zejména pak v soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou, vykázaly ve sledovaném období 2006–2013 v Praze větší meziroční změny než v ostatních krajích České republiky.

•

Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou nacházející se na území Prahy reagovaly na změny v hospodářském cyklu mnohem flexibilněji než soukromé podniky pod zahraniční kontrolou v ostatních krajích České republiky.

•

Domácí subjekty reagovaly na změny v hospodářském cyklu ve srovnání se soukromými podniky pod zahraniční kontrolou později, přičemž větší meziroční rozdíly ve výdajích na jednoho výzkumného pracovníka vykázaly veřejné podniky. 44

•

Veřejné podniky reagují v Praze na změny v hospodářském vývoji rychleji než veřejné podniky mimopražské. Je otázkou, zda je tento vývoj ovlivněn dostupností strukturálních fondů Evropské unie v ostatních krajích České republiky.

5.2 Podílové ukazatele podle velikosti podniku (podle počtu zaměstnanců) Výzkumníků na 1 pracoviště (v FTE)


40

100

35

90

malé podniky Praha

80

30

malé podniky ostatní kraje

70

25

60

20

50

15

40

střední podniky Praha střední podniky ostatní kraje

30

10

20

5

10

0

0

velké podniky Praha velké podniky ostatní kraje


50

ostatní kraje

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0

-10

-10

-20

-20

-30

-30

-40

-40

malé podniky

střední podniky

velké podniky

Zjištění •

Výdaje na 1 výzkumného pracovníka v podnikatelském sektoru i v třídění podle velikosti podniků vykázaly v Praze výraznější meziroční změny než v ostatních krajích České republiky.

•

V Praze se nejvýraznější meziroční změny týkaly velkých podniků (tj. podniků s 250 a více zaměstnanci), naopak nejstabilnější se jevily střední podniky (tj. podniky s 50–249 zaměstnanci). V ostatních krajích České republiky na změny v hospodářském cyklu výrazněji reagovaly malé podniky.

•

Malé pražské podniky (tj. podniky s méně než 50 zaměstnanci) reagovaly se zpožděním na hospodářskou recesi, která vypukla v roce 2008, ale vývoj jejich výdajů na 1 výzkumného pracovníka v letech 2012 a 2013 již odpovídá hospodářskému vývoji. Naopak velké pražské podniky reagovaly na hospodářský pokles v letech 2012 a 2013 s určitým zpožděním.

45

5.3 Podílové ukazatele podle odvětvových sekcí Výzkumníků na 1 pracoviště (v FTE)


25

50

20

40

15

30

10

20

průmysl a stavebnictví - Praha průmysl a stavebnictví - ostatní kraje služby (bez VaV) Praha služby (bez VaV) ostatní kraje

10

5

výzkum a vývoj - Praha

0

0

výzkum a vývoj ostatní kraje


40

ostatní kraje

40

30

30

20

20

10

10

0

0

-10

-10

-20

-20

-30

-30

-40

-40

průmysl a stavebnictví služby (bez VaV)

výzkum a vývoj

Zjištění •

V případě třídění podle odvětvových sekcí vykázaly Praha i ostatní kraje České republiky ve sledovaném období 2006–2013 ve službách (bez výzkumu a vývoje) a ve výzkumu a vývoji stejné rozpětí meziročních změn výdajů na 1 výzkumného pracovníka v podnikatelském sektoru. V případě průmyslu a stavebnictví nebyly meziroční změny objemu výdajů v ostatních krajích tolik výrazné.

•

Zaznamenané meziroční poklesy výdajů na 1 výzkumného pracovníka v podnikatelském sektoru jsou v Praze mnohem výraznější než v ostatních krajích v České republiky.

•

Vývoj výdajů na 1 výzkumného pracovníka ve výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru vykázal v Praze ve sledovaném období zpoždění oproti ostatním krajům České republiky. Podniky ve službách v Praze reagovaly opožděně pouze na hospodářský vývoj v letech 2012 a 2013.

•

S výjimkou roku 2009 docházelo v Praze v celém sledovaném období 2006–2013 k meziročnímu poklesu výdajů na 1 výzkumného pracovníka v průmyslu. Naopak v ostatních krajích České republiky, s výjimkou let 2008 a 2009, výdaje na 1 výzkumného pracovníka v průmyslu vykazovaly kladné meziroční změny.

46

Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období 2005–2013 – podnikatelský sektor Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Vyšehradská 57, 128 00, Praha 2 AUTOŘI Ing. Jakub Pechlát, e-mail: [email protected] RNDr. Vladimír Vojtěch, e-mail: [email protected] JAZYKOVÁ KOREKTURA PhDr. Nataša Machačová GRAFICKÝ NÁVRH TITULNÍ STRANY Ing. Jakub Pechlát

první vydání / 47 stran © IPR/SSP/VVI, Praha, 2015-05 Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období 2005–2013 – podnikatelský sektor Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy ISBN 978-80-87931-99-8 (pdf) 47

LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ PODNIKATELSKÝ SEKTOR. Ing. Jakub Pechlát RNDr

Recommend Documents