LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ VLÁDNÍ A VYSOKOŠKOLSKÝ SEKTOR. Ing. Jakub Pechlát RNDr

LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ 2005–2013 VLÁDNÍ A VYSOKOŠKOLSKÝ SEKTOR

Ing. Jakub Pechlát RNDr. Vladimír Vojtěch červen 2015

IPR Praha, Sekce strategií a politik, Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období 2005–2013 – vládní a vysokoškolský sektor © Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, 2015 Všechna práva vyhrazena Elektronická verze dokumentu je dostupná na www.iprpraha.cz ISBN 978-80-87931-36-3 (pdf)

2

Obsah Úvod

4

Hlavní závěry analýzy

5

1 Pracoviště výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru

10

2 Výzkumní pracovníci ve vládním a vysokoškolském sektoru

18

3 Výdaje na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru

27

4 Vybavenost pracovišť lidskými a finančními zdroji

43

3

Úvod Analýza se zabývá podrobnými informacemi o činnostech spadajících do oblasti výzkumu, vývoje a inovačních aktivit ve vládním a vysokoškolském sektoru. Výchozí údaje na vyžádání poskytl Český statistický úřad. S ohledem na pozornost, kterou je nutné věnovat plnění Regionální inovační strategie hl. m. Prahy schválené Zastupitelstvem hl. m. Prahy v září 2014, realizaci Operačního programu Praha – pól růstu ČR a dalších operačních programů s možností působení i na území hl. m. Prahy (v tomto případě Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, Operační program Zaměstnanost), považujeme za účelné věnovat se právě této oblasti, jež v současnosti představuje jeden z důležitých zdrojů budoucí hospodářské prosperity pražského regionu. Získaná data umožnila analyzovat vývoj v období 2005–2013, tedy v období před hospodářskou krizí a po ní. V případě vládního a vysokoškolského sektoru však byl vliv hospodářského cyklu setřen zejména administrativními opatřeními financujících orgánů a možností, byť v Praze výrazně omezenou, čerpání prostředků Evropské unie. Jednotlivé charakteristiky jsou doplněny porovnáním se souborem ostatních krajů České republiky, aby vynikla specifika pražského výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru.

4

Hlavní závěry analýzy Praha je významným centrem vědy, výzkumu a vzdělávání, soustřeďuje dvě třetiny veřejných výzkumných institucí, třetinu veřejných vysokých škol a polovinu soukromých vysokých škol v České republice. V roce 2013 na vysokých školách v Praze studovalo 38,5 % všech studentů v České republice a na pražských veřejných vysokých školách působilo 41,1 % všech akademických pracovníků1. V případě vládního sektoru bylo v Praze v roce 2013 zaměstnáno 70,2 % všech výzkumných pracovníků. Z hlediska výsledků výzkumu a vývoje se pražské veřejné vysoké školy v roce 2013 podílely 28,7 % na bodovém hodnocení výsledků výzkumu a vývoje všech výzkumných organizací v České republice2, v případě veřejných výzkumných institucí se sídlem v Praze byl jejich podíl 20,4 %3. Podrobnější znalost vládního a vysokoškolského sektoru proto umožní lépe definovat možnosti jeho spolupráce s velmi rozsáhlým podnikatelským sektorem lokalizovaným v Praze. Samozřejmě s vědomím, že správní hranice kraje či obce v ekonomice nepředstavují významnou bariéru. Jsou však podstatné při tvorbě podpůrných programů na regionální úrovni, a to včetně programů Evropské unie, která regiony považuje za relevantní cílovou jednotku politiky soudržnosti. Proto má svůj význam regionální pohled na dostupné statistiky. Zaměřili jsme se na analýzu údajů za období 2005–2013, tj. nejnovějších dostupných údajů za posledních devět let, které odrážejí reakci vládního a vysokoškolského sektoru na recesi počínající v roce 2008 a pokračující v letech 2012 a 2013 i s ohledem na fakt, že její dopady jsou často zastřeny administrativními opatřeními financujících orgánů. Na základě analyzovaných dat lze konstatovat, že vládní a vysokoškolský sektor v hl. m. Praze vykazuje ve sledovaném období řadu odlišných charakteristik jak ve struktuře lidských a finančních zdrojů vědy a výzkumu, tak ve vývoji těchto veličin. Výzkum a vývoj ve vysokoškolském a zejména vládním sektoru je v rámci České republiky rozložen nerovnoměrně s dominancí Prahy, jeho zastoupení je v Praze vyšší než mimo Prahu (viz obr. 1 a 2). Přesto (z hlediska výhodnosti koncentrace zdrojů) – nebo právě proto (z hlediska zájmu o vyrovnání situace regionů) – bylo v letech 2007–2013 investováno mnoho prostředků do vládního a vysokoškolského výzkumu v mimopražských krajích ze strukturálních fondů EU. Vysokoškolský a zejména vládní sektor výzkumu a vývoje lokalizovaný v Praze má tedy zjevný nadregionální význam a je atraktivním partnerem i pro mimopražské podniky. Pražské podniky tak mají výhodu geograficky snadno dostupné široké nabídky potenciálních partnerů. Obrázek 1: Struktura výzkumných pracovníků v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce 2013 Praha

ostatní kraje

0,8 %

0,4 % 31,9 %

34,9 %

Podnikatelský sektor

30,2 %

Vládní sektor Vysokoškolský sektor 60,2 %

9,2 %

Soukromý neziskový sektor

32,5 %

Zdroj: ČSÚ

1

Údaj o počtu studentů a akademických pracovníků nezahrnuje mimopražské fakulty pražských vysokých škol. Informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje podporovaných z veřejných zdrojů jsou shromažďovány v Rejstříku informací o výsledcích (zkráceně RIV). Dostupné z www.vyzkum.cz a www.isvav.cz. V případě soukromých vysokých škol bylo jejich zastoupení v RIV zanedbatelné, v roce 2013 představovalo desetiny procent. 3 Celkově se v roce 2013 veřejné vysoké školy podílely 60,5 % na výsledcích výzkumu a vývoje výzkumných organizací evidovaných v RIV, veřejné výzkumné instituce pak 29,1 %. 2

5

Obrázek 2: Struktura výdajů na výzkum a vývoj v Praze a ostatních krajích České republiky podle sektoru provádění v roce 2013 Praha 22,8 %

ostatní kraje Podnikatelský sektor

0,2 %

0,6 % 36,6 %

29,4 %

Vládní sektor Vysokoškolský sektor 62,9 %

7,4 %

Soukromý neziskový sektor

40,0 %

Zdroj: ČSÚ

Vývojové trendy za sledované období 2005–2013 ukázaly, které segmenty vládního a vysokoškolského sektoru byly více či méně postiženy rozpočtovými omezeními způsobenými hospodářskou recesí. Je třeba říci, že ve vládním sektoru nebyly rozdíly ve vývoji jednotlivých kategorií v Praze a ostatních krajích České republiky tak výrazné jako v případě vysokoškolského sektoru. Zároveň je nutné podotknout, že zatímco ve vládním sektoru byl vliv hospodářské recese, která vypukla v roce 2008, znatelný ve finančních ukazatelích pro Prahu i ostatní kraje, v případě lidských zdrojů vykázala Praha oproti ostatním krajům příznivější vývoj. V případě vysokoškolského sektoru byl vliv hospodářské recese na lidské a finanční zdroje znatelný pouze v Praze a ovlivnil hlavně financování základního výzkumu a výzkumu a vývoje v přírodních, technických a zemědělských vědách. V důsledku výrazně vyšší možnosti čerpání finančních prostředků z Evropské unie vykázala řada kategorií ve vysokoškolském sektoru výzkumu a vývoje v souboru mimopražských regionů výrazně vyšší růst než v případě Prahy. Tento rozdíl se týkal souboru veřejných vysokých škol jako celku a fakultních nemocnic a zejména v rámci veřejných vysokých škol pak růstu počtu výzkumných pracovníků, investičních výdajů a výdajů na základní a aplikovaný výzkum v přírodních, technických a lékařských vědách. Překvapivou změnou byl po roce 2010 prudký rozvoj financování experimentálního vývoje na pražských veřejných vysokých školách.

6

Výdaje ve vládním sektoru v Praze v mil. Kč 8000

6980 6996

7264

7000

6731 6805 6842 6477

5584

6000

Výdaje ve vysokoškolském sektoru v Praze v mil. Kč 6000 5000

5000 4519

4000

4000

3000

3000

4863 4779

3165

3495

4346 4236

2000

2000 1000 391 285

812

625 687

1470 1069 1263 1174

1000

128

179

215

207 238

305 380 491

422

0

0

podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR


5000

3500

4000

3413

30002470

2795 2781

3016

3596

3960

3635 3647

3538 3228 3344

3691

3986 3966 3805

3491 2952

20002283 2072 1546

1000 0

3905 3950

5240

679

1842 1898

3048

3000 2392

2500

2588

2673

2616 2005 2181 2429 2388 1793 2000 2190 1595 2021 1920 2013 1500 1622 1501 1949

1000

1242 1178

500 253

854

325

310

194

268

221

317

319

281

0

mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje 9000 7706 8000 6633 7000 5902 5528 5284 5257 6000 4972 5000 3637 40003061 3000 1613 1307 1375 1441 1458 1485 20001030 1192 1248 1000 0

mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje 2500

2179

2323

1987

2000

1752

1500 1231 1000 851 652

500

485

1383

1485

1556 1347

1247

přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy

7

1462

1241 1195 1041 1004 988 979 1265 882 882 787 714 835 957 919 728 811 723 669 640 585 606

0


1345

Na základě analyzovaných dat lze uvést dílčí kategorie, v nichž Praha vykazuje vyšší než 40% podíl lidských nebo finančních zdrojů ve vládním nebo vysokoškolském sektoru v ČR. Hranice 40 % byla zvolena proto, že takový byl v roce 2013 podíl Prahy (tj. všech sektorů celkem) na počtu výzkumných pracovníků v ČR4. Podle očekávání byl vyšší podíl lidských a finančních zdrojů zjištěn v rámci vládního sektoru, konkrétně 70 % výzkumných pracovníků a 73 % výdajů je soustředěno v Praze. Naopak vysokoškolský sektor není takto výrazně koncentrován, v jeho rámci se do Prahy soustřeďovalo 43 % výzkumných pracovníků a 28 % výdajů. Tento překvapivý nepoměr mezi podílem výzkumných pracovníků a podílem výdajů vyniká v případě veřejných a soukromých vysokých škol a je způsoben řádově vyšší možností čerpat finanční prostředky z Evropské unie zaměřené na rozvoj vzdělávací, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti vysokých škol v ostatních krajích České republiky. I proto v rámci vysokoškolského sektoru podíl Prahy na veřejných zahraničních zdrojích na výzkum a vývoj a na investičních výdajích v roce 2013 činil pouhých 5 %. Významnou odlišností je vysoký podíl zahraničních podnikatelských zdrojů ve vládním sektoru v Praze, což je dáno zejména vysokými příjmy z licenčních poplatků Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, přičemž zahraniční podnikatelské zdroje ve vládním sektoru výzkumu a vývoje v Praze vykázaly ve sledovaném období 2005–2013 vzestupnou tendenci. Naopak v ostatních krajích České republiky se ve vládním sektoru a obecně ve vysokoškolském sektoru výzkumu a vývoje uplatňovaly domácí podnikatelské zdroje, avšak jejich celkovou výši můžeme v současnosti považovat za zanedbatelnou. Zatímco ve vládním sektoru ve většině sledovaných ukazatelů, a to zejména finančních, Praha ve sledovaném období 2005–2013 zaznamenala stagnaci, v případě vysokoškolského sektoru zaznamenala ve většině ukazatelů pokles pod hranici 40 %. Jedinými výraznějšími výjimkami jsou výdaje na experimentální vývoj, kde ve vládním sektoru podíl Prahy po roce 2011 vykázal pokles na 41 % a ve vysokoškolském sektoru po roce 2010 vzestup na 51 %. Překvapivý je rovněž pokles podílu Prahy ve výdajích na lékařské a technické vědy ve vládním sektoru po roce 2011, resp. 2012. Podíl Prahy na tuzemských veřejných zdrojích na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru podle očekávání klesal ve sledovaném období 2005–2013 jen pozvolna z 50 na 42 %; v případě vládního sektoru jen nepatrně kolísal okolo 72 %. Dále lze identifikovat strukturální odlišnosti, tj. kategorie, které mají v Praze vyšší podíl zastoupení (nejméně o 5 procentních bodů), než je tomu v souboru ostatních krajů České republiky, a naznačují tak specifičnost pražského výzkumu ve vládním a vysokoškolském sektoru oproti zbytku ČR. Podle očekávání se liší struktura výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru podle vědních oblastí mezi Prahou a souborem ostatních krajů České republiky, kdy v Praze v případě vládního sektoru z hlediska lidských i finančních zdrojů dominují přírodní vědy, zatímco v mimopražských regionech jsou výrazněji zastoupeny i vědy technické. V případě vysokoškolského sektoru jsou v Praze ve srovnání s ostatními kraji více zastoupeny přírodní a lékařské vědy. Nečekané jsou však rozdíly ve struktuře vládního a vysokoškolského výzkumu podle typu činnosti. Finanční zdroje vládního sektoru v Praze směřují primárně do základního výzkumu, avšak v souboru ostatních krajů České republiky je výrazně zastoupen i aplikovaný výzkum. Ve vysokoškolském sektoru se v Praze uplatňuje i aplikovaný výzkum a rozvíjí se experimentální vývoj, zatímco mimopražská pracoviště vysokých škol se převážně zabývají základním výzkumem. Zajímavým zjištěním je větší rozmanitost finančních zdrojů vstupujících do vládního sektoru výzkumu a vývoje v Praze, kde se téměř z jedné pětiny uplatňují podnikatelské zdroje, především zahraniční (viz již zmíněný Ústav organické chemie a biochemie AV ČR). Naopak v případě výdajů vysokoškolského sektoru na výzkum a vývoj je zastoupení finančních zdrojů pocházejících z podnikatelského sektoru v Praze i ostatních krajích České republiky výrazně nižší. Tuzemské veřejné zdroje jsou zejména v případě ostatních krajů České republiky výrazně doplněny prostředky Evropské unie, které se v roce 2013 podílely téměř jednou polovinou na výdajích mimopražských pracovišť vysokých škol na výzkum a vývoj. Výraznou strukturální odlišnost jsme zaznamenali u výdajů na výzkum a vývoj ze zahraničních zdrojů podle sektoru provádění. Zatímco v Praze jsou zahraniční veřejné zdroje ze tří čtvrtin uplatňovány ve vládním sektoru výzkumu a vývoje, v souboru ostatních krajů České republiky jsou uplatňovány ve vysokoškolském sektoru. Tato skutečnost je zapříčiněna administrativním nastavením čerpání podpory z Evropské unie zvýhodňujícím méně rozvinuté regiony a strukturou pracovišť výzkumu a vývoje v Praze, kde se vedle vysokoškolského výzkumu 4

Na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj (ve všech sektorech dohromady) se Praha v roce 2013 podílela 33,4 %.

8

a vývoje uplatňuje také vládní sektor, zatímco v ostatních krajích České republiky je výrazněji zastoupen vysokoškolský sektor (viz obr. 1 a 2).

Shrnutí V Praze je soustředěn velmi silný vládní a vysokoškolský sektor, který v oblasti výzkumu a vývoje zasáhla hospodářská recese, resp. administrativní zásahy financujících orgánů a odlišné možnosti čerpání finančních prostředků Evropské unie v Praze a mimopražských regionech. Na základě toho lze ve vládním a vysokoškolském sektoru identifikovat dva zásadně odlišné trendy. První je výraznější reakce mimopražských pracovišť ve vládním sektoru na změny v hospodářském cyklu, tudíž i na změny v jejich financování. V případě vysokoškolského sektoru pak lze vlivem dostupnějších prostředků z Evropské unie v souboru ostatních krajů České republiky sledovat mnohem výraznější růstové tendence ve finančních ukazatelích než v případě Prahy. Zjištěné údaje také poukazují na specifika v jednotlivých činnostech a vědních oblastech, v nichž má Praha specifické postavení, jehož další kultivace může být zdrojem budoucí národní i mezinárodní konkurenceschopnosti regionální ekonomiky. Jde zejména o základní výzkum ve vládním sektoru a aplikovaný výzkum a experimentální vývoj v sektoru vysokoškolském. Z hlediska vědních oblastí pak jde o zaměření na přírodní, technické, lékařské a sociální a humanitní vědy. Nezbytné je také zmínit pozvolný rozvoj spolupráce pražských pracovišť výzkumu a vývoje zejména ve vládním sektoru s podnikatelským sektorem, přičemž ta je podporována i řadou veřejných programů zaměřených na rozvoj výzkumu a vývoje. Díky svému výlučnému postavení jsou pražská pracoviště výzkumu a vývoje ve vládním i vysokoškolském sektoru atraktivním partnerem pro pražské i mimopražské podniky. Pražské podniky tak mohou těžit z aglomerační výhody spočívající ve snadné geografické dostupnosti potenciálních partnerů.

9

1 Pracoviště výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru Tato kapitola shromažďuje informace o pracovištích výzkumu a vývoje a porovnává počet a strukturu pracovišť v Praze s obdobnými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Vývojové trendy nejsou až na výjimky výrazné, neboť tato veličina je ze všech nejstabilnější. V roce 2013 Český statistický úřad evidoval v České republice 135 subjektů vládního sektoru se 176 pracovišti výzkumu a vývoje, z toho v Praze 74 subjektů s 82 pracovišti, tj. 54,8 % subjektů, resp. 45,6 % pracovišť. Vládní sektor zahrnuje orgány státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou vyššího odborného a vysokého školství. Do vládního sektoru patří především všechny veřejné výzkumné instituce zabývající se ve většině případů výzkumem a vývojem jako svojí převažující ekonomickou činností. Subjekty a pracoviště výzkumu a vývoje ve vládním sektoru Český statistický úřad na základě jejich převažující ekonomické činnosti a zřizovatele člení na •

pracoviště Akademie věd České republiky,

•

resortní výzkumná pracoviště (tj. většinou oborové veřejné výzkumné instituce, které dříve spadaly přímo pod jednotlivá ministerstva),

•

kulturní zařízení (např. Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní archiv apod.),

•

ostatní pracoviště (např. Vojenský historický ústav, Národní bezpečnostní úřad apod.).

Většina zdravotnických zařízení, kde se provádí výzkum a vývoj, nespadá do vládního sektoru, ale z hlediska institucionálních sektorů do podnikatelského sektoru jako veřejné podniky a v případě fakultních nemocnic do sektoru vysokoškolského.

Český statistický úřad evidoval v roce 2013 v rámci vysokoškolského sektoru v České republice 68 subjektů s 208 pracovišti výzkumu a vývoje, z toho v Praze 30 subjektů se 72 pracovišti výzkumu a vývoje, tj. 44,1 % ekonomických subjektů, resp. 34,6 % pracovišť. Vysokoškolský sektor zahrnuje veřejné, státní a soukromé vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání a také všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené či spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. Pracoviště vysokoškolského sektoru tvoří především jednotlivé fakulty a ostatní pracoviště veřejných a státních vysokých škol, fakultní nemocnice5, soukromé vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce postsekundárního vzdělávání.

5

Mezi fakultní nemocnice jsou dosud Českým statistickým úřadem řazena i ta zařízení, která o status fakultní nemocnice přišla a stala se ostatními přímo řízenými nemocnicemi. V Praze jde o Nemocnici Na Bulovce a Thomayerovu nemocnici.

10

1.1 Pracoviště VaV podle subsektorů vládního a vysokoškolského sektoru Praha (2013)

ostatní kraje (2013) 3%

10 % 8%

20 %

33 %

51 %

10 %

9%

3% 25 %

9%

10 %

6%

veřejné vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy pracoviště AV ČR resortní pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště vládního sektoru 60 50 45 40 38

53 45 36

45

45

39

39

46

52

140

51

120

46

38

38

37

38

100 90

39

95

100 100 102

110

114

50

46

115

117

80

30

60 20 16

3%

veřejné vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy pracoviště AV ČR resortní pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště vládního sektoru

17

17

16

15

15

15

15

16

43

45

51

51

40 32

10

20

0

0

podíl Prahy na ČR v % 80 61

65

65

63

63

63

60 58

40 33

63

65

32

31

31

31

29

32

31

30

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

20 0 2005

veřejné vysoké školy soukromé vysoké školy resortní pracoviště ostatní pracoviště vládního sektoru

fakultní nemocnice pracoviště AV ČR knihovny, archívy, muzea

11

41

46

1.2 Pracoviště VaV ve vládním sektoru podle počtu zaměstnanců VaV (přepočtené pracovní úvazky) Praha (2013) 1%

ostatní kraje (2013)

10 %

1%

22 % 12 % 10 %

56 %

pouze na dohody 10-19,9 zam. 50 a více zam. 50 45 45

59 %

21 %

45

46

44

9%

0-9,9 zam. 20-49,9 zam.

46

45

46

pouze na dohody 10-19,9 zam. 50 a více zam. 70

46

59

42

50

35 25 22

24

20 15 13 10 5

10

14

7

26

66

62 55

47

17

19 5

7

14

6

7

16

16 11 7

7

30 22

17

20

20 16

10

10

8

0

13 9

8

20

21

22

20

21

20

11 10

11 11

12

11

10 10

12

7

9

0

podíl Prahy na ČR v % 67

60 56

69

70 58

52

68

68

63

56

40

20

44 32

29

69

67 63

56

50 45

30

55

21

20

15

70

51

40 21

15

62

60

40 30

61

0-9,9 zam. 20-49,9 zam.

41 30

31

25

69 65

57

56

50

46

44

23

25

41

23

10 0 2005

70

18 13

2006

2007

2008

2009

2010

2011

pouze na dohody

0-9,9 zam.

10-19,9 zam.

20-49,9 zam.

50 a více zam.

12

2012

2013

7

21

9 8

1.3 Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru podle počtu zaměstnanců VaV (přepočtené pracovní úvazky) Praha (2013)


0%

0%

17 %

29 %

33 %

41 %

13 %

14 % 29 %

24 %

pouze na dohody 10-19,9 zam. 50 a více zam.

0-9,9 zam. 20-49,9 zam.

25

15 14

19 18 16

20

21 19

17 15

16

20

20

19

19

17

13

5

60

24

20 18

10

pouze na dohody 10-19,9 zam. 50 a více zam.

11

11

6

20

20

21

17

17

17

12

12

49

50 44

43

40

34

35

30

30 26 10

7

53

52

21

5

6

29

20 21

20

10 8

6

0

0-9,9 zam. 20-49,9 zam.

11

48

32

23

25

11

13

37 29

29

27

27

22

21


50 40

40

35 29

44

41

49

30 33 20

50 34 33

35

32

30

26

35 28

41 40 29

49

48

41 39

39

37

36

31

27

27

30

2011

2012

2013

19

10 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

0-9,9 zam.

10-19,9 zam.

20-49,9 zam.

50 a více zam.

13

56

49

0

60 58

54

22 19

40

23

17

1.4 Pracoviště VaV ve vládním sektoru podle vědních oblastí Praha (2013)

ostatní kraje (2013) 26 %

35 %

44 %

51 %

6% 2%

6%

15 %

6%

9%

přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 45 40

39

41

42

40

přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 60

40

38

38

36

36

50

35

40 36

30 25 20 24

45

26

28

26

26

23

28

31

29

30

25

20

15 10

30 19

16

10 7

5 0

6

42 32

44 35

18

19

8

7

47

34

49

33

17

17

9

7

46

29 19 6

0


88

82 73

80 61

60 57

40

40

20 27 0 2005

75 67 62

63

48

50

48

53 46

43

45

44

43

33

31

63

21

2006

2007

2008

86

78

75 61 44

54

55

45

53 45

45

26

29

30

29

2009

2010

2011

2012

přírodní vědy

technické vědy

lékařské vědy

zemědělské vědy

sociální a humanitní vědy

14

71

55

46

48 44

43 33

2013

25

24

15

14

5

6

1.5 Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru podle vědních oblastí Praha (2013)


14 %

15 %

47 %

43 %

17 %

24 % 17 % 4%

6%


33

35 30 27


38

36

34

33

32

34

60

28

50

25

47

12

13

11

10

11

13

29

20 16

15

10 10

7

0

54

54

34 28

16 11

16

16

15

16

32

19 18

23 20

podíl Prahy na ČR v % 60 50 40 30 20

64

55

50 40

42

41

38

37

38

29

22

29 23

10 0 2005

67

62

38 38

58

42 38 28

20

2006

2007

38 33 26

41 40

40 39

37

37 33

28

29 28

27

2011

2012

2013

41 40 31

21 16

15

12

2008

2009

2010

přírodní vědy

technické vědy

lékařské vědy

zemědělské vědy


15

58

34

33

22

20

17

19

28

0

70

54

47

35 29

30

12

10 5

51

54

40

40

20 15 12

14 %

1.6 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře pracovišť výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru v Praze a mimo ni a odlišný vývoj ve sledovaném období. V Praze v roce 2013 převažovala pracoviště vládního sektoru (53 %), zatímco v ostatních krajích pracoviště vysokoškolského sektoru (60 %). Výrazné rozdíly v zastoupení jednotlivých kategorií pracovišť mezi Prahou a ostatními kraji České republiky existovaly i v rámci jednotlivých sektorů. V rámci vysokoškolského sektoru byla v Praze oproti ostatním krajům České republiky výrazněji zastoupena pracoviště výzkumu a vývoje na soukromých vysokých školách. V případě vládního sektoru v Praze převládala pracoviště Akademie věd České republiky, v ostatních krajích pak kulturní zařízení. Praha měla v roce 2013 významně vyšší podíly pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie pracovišť

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

Pracoviště Akademie věd České republiky

25 %

9%

Ostatní pracoviště vládního sektoru

10 %

3%

Vládní sektor: 50 a více zaměstnanců

56 %

22 %

Vládní sektor: 20–49,9 zaměstnanců

21 %

10 %

Vysokoškolský sektor: 0–9,9 zaměstnanců

29 %

17 %

35 %

26 %

Pracoviště podle subsektoru

Pracoviště podle velikosti (přepočtené pracovní úvazky)

Pracoviště podle vědních oblastí Vládní sektor: přírodní vědy

Praha měla v roce 2013 významně nižší podíly pracovišť než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie pracovišť

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

Veřejné vysoké školy

33 %

51 %

Knihovny, archivy, muzea

8%

20 %


10 %

59 %


24 %

29 %

Vysokoškolský sektor: 50 a více zaměstnanců

33 %

41 %

Vládní sektor: sociální a humanitní vědy

44 %

51 %

Vládní sektor: zemědělské vědy

9%

15 %

Vysokoškolský sektor: technické vědy

24 %

17 %

Pracoviště podle subsektoru

Pracoviště podle velikosti (přepočtené pracovní úvazky)

Pracoviště podle vědních oblastí

Praha vykázala v roce 2013 vyšší než 40% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích pracovišť výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru: Kategorie pracovišť

Podíl Prahy na ČR

Pracoviště podle subsektoru Ostatní pracoviště vládního sektoru

71 %

Pracoviště Akademie věd České republiky

65 %

Soukromé vysoké školy

55 %

Fakultní nemocnice

45 %

16

Kategorie pracovišť

Podíl Prahy na ČR

Resortní pracoviště

43 %

Pracoviště podle velikosti (přepočtené pracovní úvazky) Vládní sektor: 50 a více zaměstnanců

69 %


65 %


56 %


48 %

Pracoviště podle vědních oblastí Vládní sektor: lékařské vědy

71 %

Vládní sektor: přírodní vědy

55 %

Vládní sektor: technické vědy

45 %


43 %

Vysokoškolský sektor: zemědělské vědy

40 %

Vývojové trendy ve struktuře pracovišť v období 2005–2013 nevykazují, až na výjimky v níže uvedené tabulce, významné odlišnosti při porovnání Prahy a souboru ostatních krajů České republiky. Praha

Ostatní kraje ČR

Pokles: Vládní sektor: 0–9,9 zaměstnanců

stagnace


růst

Stagnace: Vládní sektor: 20–49,9 zaměstnanců

pokles


růst

Vysokoškolský sektor: sociální a humanitní vědy

růst

Nárůst: Soukromé vysoké školy

stagnace


stagnace


pokles

17

2 Výzkumní pracovníci ve vládním a vysokoškolském sektoru Kapitola pojednává o výzkumných pracovnících ve vládním a vysokoškolském sektoru. Porovnává počet a strukturu výzkumných pracovníků v Praze s obdobnými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají několik odlišností potvrzujících specifické charakteristiky pražského výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru. Výzkumní pracovníci jsou jednou z kategorií zaměstnanců výzkumu a vývoje. Zaměstnanci výzkumu a vývoje jsou nejen výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, ale také pomocní, techničtí, odborní, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje. Zaměstnanci výzkumu a vývoje se tak podle pracovní činnosti člení do tří základních kategorií. a)

Výzkumní pracovníci – vytvářejí nové nebo rozšiřují stávající znalosti; zabývají se činnostmi zahrnujícími koncepci nebo tvorbu nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů a aplikují vědecké koncepty a teorie.

b) Techničtí a odborní pracovníci – provádějí technické, odborné, praktické a pomocné úkoly spojené s výzkumem a vývojem a aplikací vědeckých koncepcí a provozních metod, a to obvykle za dohledu výzkumných pracovníků; mezi technické a odborné pracovníky patří i pomocníci výzkumných pracovníků jako jsou výzkumní asistenti nebo laboranti, kteří sice plní zadané výzkumné úkoly, ale sami o sobě nevytvářejí či nerozlišují stávající znalosti. c)

Ostatní pracovníci – podílejí se nebo jsou začlenění do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci); patří sem také manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoje6.

Počet výzkumných pracovníků lze měřit podle fyzického počtu osob ke konci kalendářního roku nebo podle počtu celých pracovních úvazků (tzv. FTE, full time equivalent). Tento dokument pracuje s celými pracovními úvazky, které vystihují skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. V Praze bylo ve vládním sektoru roce 2013 zjištěno 5 829 výzkumných pracovníků – fyzických osob a 4 441 přepočtených celých úvazků; v České republice to bylo 8 413 fyzických osob a 6 326 úvazků. Výzkumní pracovníci ve vládním sektoru se v Praze i mimo ni věnují výzkumu a vývoji v průměru na stejnou část úvazku (0,76 úvazku na 1 výzkumníka v Praze a 0,75 úvazku mimo Prahu). Ve vysokoškolském sektoru v Praze v roce 2013 bylo zjištěno 8 599 výzkumných pracovníků – fyzických osob a 4 772 přepočtených celých úvazků; v České republice to bylo 22 957 fyzických osob a 10 995 úvazků. V Praze se výzkumní pracovníci ve vysokoškolském sektoru věnují výzkumu a vývoji v průměru na větší část úvazku (0,55 úvazku oproti 0,48).

6

Mezi ostatní ani jiné zaměstnance výzkumu a vývoje nepatří zaměstnanci provádějící nepřímé služby pro pracoviště výzkumu a vývoje (např. zaměstnanci závodní jídelny, úklidu, bezpečnostní služby či ostrahy).

18

2.1 Zaměstnanci VaV ve vládním sektoru podle kategorií Praha (2013)


20 %

54 %

26 %

výzkumní pracovníci


techničtí pracovníci


ostatní pracovníci


6000

2500

5000 4317

4698

4881 4922

2006

4503 4544 4563 4414 4441

2102 2034 2162

2000

4000

1767 1700 1672 1652

1500

3000 1701 1600 1844 1682 1724 1805 2000 1582 1634

1000

53 %

27 %

1430 1214 1250 1248 1237 1319

2124

1000 500

1478 1698 1650

0

1162 984

905 918 923 922

559

1091 1051

585 586 604 484 554 542

0


68

69

71

69

72

73

64

64

65

63

61

63

0 2005

2006

2008

2009

2010

70 60 50

73

73

70 69

58

62

40 30 20 10 2007

výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci

19

2011

2012

2013

1886

959

726 690

2.2 Zaměstnanci VaV ve vysokoškolském sektoru podle kategorií Praha (2013)


6%

13 %

18 % 24 %

62 %

76 %







6000

8000

5000 4000

4091 4161

4363 4376 4462 4318

6000

3604

4749 4572 4406

1000

5197 5301

6223

5738 5828

5000

3170

3000 2000

7180

7000

4772

4000 2496

3000 1193 1048 1118 872 1039 951 869 951 919

2000

1605

2879 2011 2103 2155 2028 2235

1312

620 631 1000 312 342 295 288 318 458

0 411 546 545 530 560 537 386 386 384

70 60 50

57 42

61

65

0


64 54

43

47

45

44

43

38 38

30 35 20

43

43 38

40 29

32

29

31

2008

2009

31

31

35 27

23

10 0 2005

2006

2007

2010

výzkumní pracovníci techničtí pracovníci ostatní pracovníci

20

2432

2011

2012

2013

2.3 Výzkumní pracovníci ve vládním sektoru podle druhu pracoviště Praha (2013) 5%


7%

10 %

20 %

2%

25 %

63 %

68 %

pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště 4000 3500

2977

3138

pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště 1400

3352 3426

1200 1111

2994 2969 3024 3091 3030

3000

965 990 970

800

2000

1000

1192

902

1000

2500

1500

1209 1194 1244

600 500

1128 1136 1008 1009 988 1048 894 909 853

427 431 443 414 419 435 447 465

400

245 246 217 240 253 235 192 182 220 192 235 198 150 81 54 54 0

500 375 361 284 317 307 302 294 296 291

200

0 113 191 236 191 154 145 109 133 211

podíl Prahy na ČR v % 100 90 80 73 70 60 60 63 50 40 30 43 20 10 0 2005

72 70 60 46

2006

74 70 60

85

86

73

79 75

84

77

75

76

72

69

72

73

72

57

61

67

66 54

52 44

2007

2008

38

38

36

2009

2010

2011

pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště

21

42

2012

2013

182 47

2.4 Výzkumní pracovníci ve vysokoškolském sektoru podle druhu pracoviště Praha (2013)


3% 3%

3% 2%

94 %

95 %

veřejné a státní vysoké školy


fakultní nemocnice

fakultní nemocnice

soukromé vysoké školy


5000 4500

3842 3949

4000 3500 3000

4156 4191 4261 4122

8000

4490

6918

7000

3439

6000

2875

5000 4322

2500

4000

2000

3000

1500

4650 4424

5031 5029

5516 5580

2000

1000 500

1000

0

0

85

90 80 70 60

78

61

50 40

40

43

0 2005

2006

30

69

67 72

podíl Prahy na ČR v %

53 46

50

53

54

45

43

43

41

41

2010

2011

44 38

56

51 44 42

43

37

39

2012

2013

20 10 2007

2008

2009

veřejné a státní vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy

22

5895

2.5 Výzkumní pracovníci ve vládním sektoru podle vědních oblastí Praha (2013)


24 %

4% 8%

7% 59 %

6%

17 %

59 %

4%

přírodní vědy technické vědy lékařské vědy zemědělské vědy sociální a humanitní vědy 3000 2518

2631 2344 2409 2422

25002209 2292


2623 2608

1111 1140

1200

1246 1108

1020 930

1000

2000

880 864

933

800 1500

1098

1252 1222

1110

600

1014 1030 1052 978 1048

1000

400

500

200

0

0

80

95

81

79

82

78

68

67

69

68

57

58

58

52

54

54

60 40

54

308 316

podíl Prahy na ČR v %

95

100 90

436 389 422 382 373

95

95

100 80

78

100 79

73 72

73

74

60 54

62

47

50

81 78 74 66

83 81 70 65

54

39

38

20 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

přírodní vědy

technické vědy

lékařské vědy

zemědělské vědy


23

2012

2013

244

327

2.6 Výzkumní pracovníci ve vysokoškolském sektoru podle vědních oblastí Praha (2013)


24 %

24 %

24 % 32 %

3%

9%

12 % 12 %

31 %

28 %



2500

2500 2037 1823 1760

2000 1452

1500 1085

1000 894 554

500

1932

510

0 127

2352

2000 1397 1386

1529

1500

1477 1429 1452

1625 1540

1378 1148

1317 1299 1335 714 874 725 766 1040 1158 787 706 678 697 716 1031 613 653 661 711 676 578 606 536 589 161 41 57 250 244 243 196 173

1202 1140 879 867 593 620 565 706 500 554

1000

0

1922 1741 1816 1771 2084 1518 1486 1646 1551 1505 1406 992 984 1353 828 730 747 940 808

462 530 452 389 450 458 354 351 389

podíl Prahy na ČR v % 70 60 50

60

56

50

40 43

33

30 27

31

20 22

55

55

52

53

45 37 35

44 30

30

59 54 45 41

29

29

43

49 45

42

44 41

42 36

50 44 43 41

33

30

23

10 0 2005

47

2006

2007

2008

2009

2010

10

11

2011

2012

přírodní vědy

technické vědy

lékařské vědy

zemědělské vědy


24

2013

2.7 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výzkumných pracovníků ve vládním a vysokoškolském sektoru v Praze v porovnání s ostatními kraji a odlišný vývoj ve sledovaném období. Ve vládním sektoru v Praze i ostatních krajích České republiky jsou lidské zdroje ve výzkumu a vývoji značně koncentrovány v přírodních vědách, které jsou v Praze následovány sociálními a humanitními vědami, v ostatních krajích České republiky pak technickými vědami. Struktura lidských zdrojů ve vysokoškolském sektoru je v Praze i souboru ostatních krajů České republiky z hlediska zastoupení vědních oblastí obdobná s téměř totožným zastoupením přírodních, technických a sociálních a humanitních věd. Praha v roce 2013 vykázala významně vyšší podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie zaměstnanců

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

76 %

62 %

68 %

63 %

7%

2%


24 %

13 %

Vysokoškolský sektor: přírodní vědy

32 %

24 %

Zaměstnanci VaV podle kategorií Vysokoškolský sektor: výzkumní pracovníci Výzkumní pracovníci podle druhu pracoviště Vládní sektor: pracoviště Akademie věd Vládní sektor: ostatní pracoviště Výzkumní pracovníci podle vědních oblastí

Praha v roce 2013 vykázala významně nižší podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie zaměstnanců

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

Vysokoškolský sektor: techničtí pracovníci

18 %

24 %

Vysokoškolský sektor: ostatní pracovníci

6%

13 %

Vládní sektor: resortní výzkumná pracoviště

20 %

25 %

Vládní sektor: knihovny, archívy, muzea

5%

10 %


4%

17 %


3%

9%

Zaměstnanci VaV podle kategorií

Výzkumní pracovníci podle druhu pracoviště

Výzkumní pracovníci podle vědních oblastí

Praha v roce 2013 vykázala vyšší než 40% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích zaměstnanců výzkumu a vývoje: Kategorie zaměstnanců

Podíl Prahy na ČR

Zaměstnanci VaV podle kategorií Vládní sektor: ostatní pracovníci

71 %

Vládní sektor: výzkumní pracovníci

70 %

Vládní sektor: techničtí pracovníci

69 %

Vysokoškolský sektor: výzkumní pracovníci

43 %

Výzkumní pracovníci podle druhu pracoviště Vládní sektor: ostatní pracoviště

86 %

Vládní sektor: pracoviště Akademie věd

72 %


66 %

25

Kategorie zaměstnanců

Podíl Prahy na ČR

Vysokoškolský sektor: soukromé vysoké školy

56 %


54 %

Vysokoškolský sektor: veřejné a státní vysoké školy

43 %

Výzkumní pracovníci podle vědních oblastí Vládní sektor: zemědělské vědy

83 %


81 %


70 %

Vládní sektor: lékařské vědy

65 %


50 %

Vysokoškolský sektor: lékařské vědy

44 %

Vysokoškolský sektor: sociální a humanitní

43 %


41 %

Praha v období 2005–2013 vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend než soubor ostatních krajů České republiky, a to zejména v období po roce 2008 v reakci na hospodářskou recesi. Odlišné vývojové trendy v Praze ve srovnání se souborem ostatních krajů České republiky uvádí následující tabulka. Praha

Ostatní kraje ČR

Pokles: Vysokoškolský sektor: ostatní pracovníci

růst

Vysokoškolský sektor: fakultní nemocnice

růst


růst


růst


růst

Stagnace: Vládní sektor: výzkumní pracovníci

pokles

Nárůst: Vládní sektor: techničtí pracovníci

stagnace


pokles


pokles

26

3 Výdaje na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru Kapitola pojednává o výdajích na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru. Porovnává objem a strukturu výdajů v Praze s analogickými údaji za soubor ostatních krajů České republiky. Zjištěné údaje dokládají řadu odlišností, které potvrzují specifický charakter pražského výzkumu a vývoje ve vládním a vysokoškolském sektoru. Výdaje na výzkum a vývoj představují veškeré výdaje (běžné a kapitálové) určené na výzkum a vývoj v rámci (uvnitř) zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje vynakládané mimo zpravodajskou jednotku (tzv. externí či vnější výdaje na výzkum a vývoj) jsou započteny jen v případě, že přímo slouží pro podporu vlastního výzkumu a vývoje a nejsou samostatnými projekty výzkumu a vývoje. Do výdajů na výzkum a vývoj tak nepatří nákup služeb výzkumu a vývoje prováděných jiným subjektem pro zpravodajskou jednotku, prostředky převedené ostatním spoluřešitelům v rámci společného výzkumného a vývojového projektu nebo finanční transfery na výzkum a vývoj prováděný třetím subjektem. Výdaje na výzkum a vývoj jsou dvojího druhu – běžné (mzdové náklady, odměny, ostatní neinvestiční náklady) a investiční (pořízení a technické zhodnocení nemovitého majetku, pořízení ostatního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Odpisy budov a technického zařízení nejsou započítány. Finanční zdroje určené na provádění vládního a vysokoškolského výzkumu pocházejí z veřejného sektoru bez vysokých škol (finanční prostředky ze státního rozpočtu České republiky, krajských a obecních rozpočtů, a to včetně spolufinancování v rámci operačních a rámcových výzkumných programů Evropské unie a dalších mezinárodních organizací a vlád ostatních států7), vysokoškolského sektoru, podnikatelského sektoru (soukromé podnikatelské zdroje z podnikatelské činnosti sledovaných podniků určené na jejich výzkum a vývoj) a soukromého neziskového sektoru. V Praze dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v roce 2013 ve vládním sektoru 10,4 mld. Kč z celkových 14,3 mld. Kč, což představuje podíl 73 %. Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2013 v Praze ve vysokoškolském sektoru činily 5,9 mld. Kč z celkových 21,2 mld. Kč, tj. 28% podíl. V roce 2008 podíl Prahy na celkovém objemu výdajů na výzkum a vývoj ve vládním sektoru dosáhl 74 %. Naopak v případě výdajů na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru se podíl Prahy změnil výrazně, neboť v roce 2008 dosahoval 46 %. Tato skutečnost je způsobena řádově odlišnou možností čerpat podporu ze strukturálních fondů Evropské unie v Praze a mimo ni.

7

Např. CERN, ESA, NATO, OECD, OSN, WHO, Norské fondy/EHP apod.

27

3.1 Výdaje na VaV ve vládním sektoru podle druhu pracoviště (v mil. Kč) Praha (2013)


3% 3%

12 %

6%

2%

18 %

73 % 83 %


pracoviště AV ČR resortní výzkumná pracoviště knihovny, archívy, muzea ostatní pracoviště 10000 9000 8000

6756 6543 6722 6482

7000 6000 50004086

3000

8605 7320

7722

2840 2798 2268 2187 2326

2500 1987 1893 2000 1815 1842

4647

1500

4000

1000

3000 2000 933 1312 1221 1298 1228 1343 1459 1415 1205

874 673

560 611 602 608 549

500

1000 0

0

podíl Prahy na ČR v % 90 80 70

78 69

60 57 54 50 52

72 66 58 55

69 62 58

77 68 62 58

75 67 59 58

75 74 69

76 73 70

78 75 73

54 46

40

79 75 63 51

36

30 20 10 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


28

2012

2013

712 462

3.2 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle druhu pracoviště (v mil. Kč) Praha (2013) 7%


1%

4% 1%

92 %



fakultní nemocnice

fakultní nemocnice



6000

4999 5160

5000 4000

95 %

3161

3527

3878 3961

16000

5467

14000

4309 4374

12000

9703

10000

3000

8000 6000

2000

4000 1000

14491 13820

174 188 266 210 278

401 221 296 176

2000

0

3456

4026

92

4809 4703 5015

5736

672 136 157 153 342 198 199 571

0

podíl Prahy na ČR v % 80 70 65 60 56 50 40 48

74 66

66

59 58 47

60 63

45

53 58

46

46

45

30

44

46

43 29 27

43

37

34

20

24

27

2012

2013

10 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

veřejné a státní vysoké školy fakultní nemocnice soukromé vysoké školy

29

3.3 Výdaje na VaV ve vládním sektoru podle zdroje (v mil. Kč) Praha (2013) 0%3%

20 %

ostatní kraje (2013) 0% 3% 0%

19 %

14 %

77 %

62 %

podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR 8000

6980 6996

7264

6731 6805 6842

7000 6000

podnikatelské z ČR podnikatelské ze zahraničí veřejné z ČR veřejné ze zahraničí ostatní z ČR 3500 6477

2852

3000

5584

2390 2303 2332

2518

2675

2817

2972 2642

2500

5000 4519

2000

4000 1500

3000 2111

2000

1069 1263 1325

1000 391 285 812 625 687

293 302 0 177 193 252 229

867

1174

1000

541

500

1470

794 734 404 367 65

0 48

72

199 238 298 205 186 185 128 91 104 120


94 79

60 65

71

100

99

99

100

100

99

72

74 72 69

81

78

74

74

72

75

72 70

72

72

52

51

40 20

91 75

97

44

71

65 63

56 45

30

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

podnikatelské z ČR

podnikatelské ze zahraničí

veřejné z ČR

veřejné ze zahraničí

ostatní z ČR

30

2013

3.4 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle zdroje (v mil. Kč) Praha (2013) 7%

1%


4% 0%

2 % 1 %0 % 48 %

49 % 88 %



6000 4863 4779

5000 4000

8000

5240

3905 3950 3165

6952

7000

4346 4236

6084

6000

3495

4482 4306

5000

3000

4000 3176

4730

4981

3670 3256

3000

2000

2000 1000

491 422 305 380 128 179 215 207 238

1000

0

0 54

154 191 184 187

576


84

89

80 70 60 51 40 50

54

53

53

56

44 49

47

48

48

12

0 2005

17

2006

46 35

28

20

54

14

2007

20 13

2008

10 0

2009

2010

39 10

46 41

42

7

5

2

0

1

2011

2012

2013

podnikatelské z ČR

podnikatelské ze zahraničí

veřejné z ČR

veřejné ze zahraničí

ostatní z ČR

31

52

6861

7408 7290

3.5 Výdaje na VaV z veřejných zdrojů z ČR podle sektoru provádění (v mil. Kč) Praha (2013) 0% 4%


0%3% 1%

18 %

40 %

4% 54 % 22 %

49 %

veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor 8000

6980 6996

7264

7000

veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor soukromý neziskový sektor

6731 6805 6842

4000 3000 3165

3495

6861

7000

3905 3950

4346 4236

978 950 884 750 813 757

4863 4779

4482 4306

5000

5240

4000 3176 30002390

1295 1324

2000

862

1000 1738

0

4730

4981

3670 2303 2332

2518

2852 2675 2817 2642 2972

2045 2107 1744 2022 2273

2539 2491 2497

0

80 70 60 50

65

71

75


72

48

48

47 30

45 29

72

71

50

53

72

69

62 52 50

40 36

49 48 32

30 20 10 19 0 2005

47 30

44

34

41 35

25

2007

2008

60 42 26

28 17

16

2006

46

44

27

24

2009

21

19

2010

2011

veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor

32

7290

6084

6000

5000 4519

1000

6477

5584

6000

2000

8000

19

2012

2013

3.6 Výdaje na VaV z veřejných zdrojů ze zahraničí podle sektoru provádění (v mil. Kč) Praha (2013) 0 %2 %

14 %

ostatní kraje (2013) 0% 1%

11 %

11 % 3%

0%

8%

77 % 72 %



2500

8000 2111

6952

7000

2000

6000 5000

1325

1500

4000 1000

867

500

380 252 229 293 302 177 193 305 215 207 238 128 179

0

79

80 60

3000

75

2000

491 422

96

100

3256

78

70

1000

54

154 191 184 187

0


81 74

72

64

53

56

74

72 63 62

57

40 20 0 2005

54

53

576

39

38 35

18

4

2006

2007

2008

2009

2010

10

7

5

2011

2012

2013

veřejné podniky soukr. podniky domácí soukr. podniky pod zahr. kontrolou vládní sektor vysokoškolský sektor

33

7408

3.7 Výdaje na VaV ve vládním sektoru podle druhu výdajů (v mil. Kč) Praha (2013)


28 %

27 % 38 %

43 %

29 %

34 %

mzdové výdaje

mzdové výdaje

ostatní běžné výdaje


investiční výdaje


4500

3986

3960

4000

3413

3500 2795

3000

2470

2500

2781

3016

3635 3691

3596

3228 3344

3538

1800

3966

1400 1307 1306 1255

3647 3805 3491

1200 1167 1148

2952

1000

2000 2283 2072

1000 0

1220 1212

1392 1402

1346 1341

1132 1126

998

400 535

1242 1178

200

854

588 424

447 329 312

384

0

podíl Prahy na ČR v % 100 90 80 68 70 60 64 50 56 40 30 20 10 0 2005

86

83

71 68 67

73

75

75

71

69

2006

2007

2008

76 75 72

78

74 69

75 72 73

2009

2010

2011

2012

mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje

34

1502

1233

600

1842 1898 1546

679

1430

1496

800

1500 500

1671

1600

72 66

76 74 70

2013

1051

3.8 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle druhu výdajů (v mil. Kč) Praha (2013)


5% 35 %

39 %

51 %

44 %

27 %

mzdové výdaje

mzdové výdaje





3500

8000 3048

3000 2500 2000

1595

1500 1000

1501

1793

1949 2005

2181

2392

2588 2673 2429 2388

6960

7000

5936

6000 2616

5264

5000

2190 2021 1920 2013

4000 2570 2338 2425

3000

1622

2000 1629

325 310 500 253 194 268 221

317 319 281

1000 1488

0

1842 1760 2006 1966

2861

3459 3409

4053 3086 3482

2422 2577

0 441 577 635 487 391 544


50

50

40 30 36

49 48

49 45

50

45

48

47 46

41

41 36

33

43

41 40

39 37

29

29

20

44

10 0 2005

8

2006

2007

2008

2009

2010

mzdové výdaje ostatní běžné výdaje investiční výdaje

35

2011

4057

4

5

2012

2013

3.9 Výdaje na VaV podle typu činnosti ve vládním sektoru (v mil. Kč) Praha (2013)


0%

17 %

2% 32 %

66 %

83 %

základní výzkum

základní výzkum

aplikovaný výzkum

aplikovaný výzkum

experimentální vývoj


10000 9000

8221

8000

6720 6761 6817

7000 6000

6313

3000

8596

2500

6928

2186 2141 2134

2304 2380

2200 2248

2366

2544

2000

4900

5000 4257

1500

4000

1201 1232

1000 737

3000

1609 1456 2000 938 1297

1625 1761 1687 1362 1764

500

1000 236 232 172 154 104 277 565 107 50 0

87

819 839

929

592 603 583 146

68

67

90

78

46

0

podíl Prahy na ČR v % 100 90 80 73 70 66 60 56 50 40 30 20 10 0 2005

93 70 69

76

75

74

73 72

71 70

66

61

78 74

76

78 62

68

77 59

64

54

53 41

2006

2007

2008

2009

2010

základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj

36

2011

2012

2013

66

72

3.10 Výdaje na VaV podle typu činnosti ve vysokoškolském sektoru (v mil Kč) Praha (2013)


17 % 25 % 47 %

68 %

36 %

základní výzkum

základní výzkum

aplikovaný výzkum

aplikovaný výzkum



3000

2682

2500 2096

2211

1000

10434

10000

2096

2081

2000 1703 1500

12000

2787

2510 2557

1702

1845 1808 1865 1759

500 258 272 267 286

149

5348

6000

1536

1019

1388 1371

7665

8000

1748 2143

1015

4000

2365

2779

3408 3127 3350 3376 3946


60 55 58

40 42

56

61

55

30

51 45

44 39

63

50

54 43

43 42

41

40

36

32 31

20

21

21

2012

2013

10 0 2005

2006

3844

2247 1519 1816 1028 975 1021 1176 1357 660 0 173 224 213 232 218 360

2000

258

0

70

5806

2007

2008

2009

2010

základní výzkum aplikovaný výzkum experimentální vývoj

37

2011

3.11 Výdaje na VaV ve vládním sektoru podle vědní oblasti (v mil. Kč) Praha (2013)


14 % 3% 4% 4%

6%

4%

11 %

21 % 59 %

74 %



3000

7706

8000

2500

6633

7000 5528

6000

2027

5902 4972

2144

2265

2009 2093

2000 1728 1756 1806

5284 5257

5000 40003061

2714

1500

3637

3000

794

1000

20001030 1192 1248

1613

525 519 476

1307 1375 1441 1458 1485

500

1000 0

548 487 433 375

0


89

89

91

80 87

86

86 75

64

67 60

65

51

54

60

40 37

57

93

93

100 79

100 79

71

72 63

74

56

55

80

88 71 64 63

59

81 77 75 71

78 77 68 66

35

20 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010


38

2011

2012

2013

240

3.12 Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle vědní oblasti (v mil. Kč) Praha (2013)


14 %

12 %

3%

4%

39 %

20 %

34 %

13 %

37 %

25 %



2179

6000

2323

1987

2000 1485

1556

4000

1195 988 1265 1004 979 882 1000 851 882 835 957 714 652 919 787 728 811 669 606 640 723 500 585 485

3000

1383

1347 1241

1247

4727

5000

1752 1462

1500 1231

5628 5582

1345

1041

2000

5180 4209

1903 1881 1722 1271 1306

1405

2204 2433 2213 1578

1077 1092 1127 951 1000 824 1270 864 785 661 603

0

1160

0


59

57

53

54

50 49 46 40 44

52 47 38

47 44

50 46

30

35

35

34

60

20

42

50 49 46 43

48 46 44 41

35

37

48 46 45 22

31

31 19

21

10 0 2005

34

38 31 30 21 19

12

2006

2007

2008

2009

2010


39

2011

2012

2013

1955

3.13 Shrnutí Zjištěné údaje umožňují popsat rozdíly ve struktuře výdajů na výzkum a vývoj ve vládním a vysokoškolském sektoru v Praze a mimo ni a odlišný vývoj ve sledovaném období. Ve většině sledovaných kategorií vládního sektoru se potvrzuje koncentrace výdajů na výzkum a vývoj do Prahy. Naopak ve vysokoškolském sektoru se v důsledku vyšších možností čerpat prostředky z Evropské unie v ostatních krajích České republiky projevuje pokles podílu Prahy na výdajích na výzkum a vývoj. Významné objemy výdajů ve vládním a vysokoškolském sektoru v Praze směřovaly do přírodních a sociálních a humanitních věd, v případě vysokoškolského sektoru také do lékařských a technických věd. Praha v roce 2013 vykázala významně vyšší podíl výdajů než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie výdajů

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

83 %

73 %

Vládní sektor: podnikatelské zdroje ze zahraničí

14 %

0,3 %

Vysokoškolský sektor: veřejné zdroje z České republiky

88 %

77 %

49 %

22 %

72 %

8%

Vládní sektor: ostatní běžné výdaje

34 %

29 %

Vysokoškolský sektor: mzdové výdaje

51 %

35 %

Vysokoškolský sektor: ostatní běžné výdaje

44 %

27 %

Vládní sektor: základní výzkum

83 %

66 %

Vysokoškolský sektor: aplikovaný výzkum

36 %

25 %

Vysokoškolský sektor: experimentální vývoj

17 %

6%


74 %

59 %


39 %

34 %


20 %

13 %

Druh pracoviště Vládní sektor: pracoviště Akademie věd České republiky Zdroj financování

Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů z České republiky Vládní sektor Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů pocházejících ze zahraničí Vládní sektor Druh výdajů

Typ činnosti

Vědní oblast

Praha v roce 2013 vykázala významně nižší podíl výdajů než soubor ostatních krajů České republiky v těchto kategoriích: Kategorie výdajů

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

12 %

18 %

Vládní sektor: veřejné zdroje z České republiky

62 %

77 %

Vysokoškolský sektor: veřejné zdroje ze zahraničí

7%

49 %

40 %

54 %

7%

18 %

Druh pracoviště Vládní sektor: resortní výzkumná pracoviště Zdroj financování

Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů z České republiky Vysokoškolský sektor Soukromé podniky domácí Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů pocházejících ze

40

Kategorie výdajů

Podíl v Praze

Podíl mimo Prahu

14 %

77 %

Vládní sektor: mzdové výdaje

38 %

43 %

Vysokoškolský sektor: investiční výdaje

5%

39 %

Vládní sektor: aplikovaný výzkum

17 %

32 %

Vysokoškolský sektor: základní výzkum

47 %

68 %


4%

21 %


25 %

37 %

zahraničí Vysokoškolský sektor Druh výdajů

Typ činnosti

Vědní oblast

Praha v roce 2013 vykázala vyšší než 40% podíl na republikové hodnotě v následujících kategoriích výdajů na výzkum a vývoj: Kategorie výdajů

Podíl Prahy na ČR

Druh pracoviště Vládní sektor: ostatní pracoviště

79 %

Vládní sektor: pracoviště Akademie věd České republiky

75 %


63 %


51 %

Vysokoškolský sektor: soukromé vysoké školy

46 %

Zdroj financování Vládní sektor: podnikatelské zdroje pocházející ze zahraničí

99 %

Vládní sektor: ostatní zdroje pocházející z České republiky

83 %

Vládní sektor: veřejné zdroje pocházející ze zahraničí

74 %

Vládní sektor: podnikatelské zdroje pocházející z České republiky

72 %

Vládní sektor: veřejné zdroje pocházející z České republiky

69 %

Vysokoškolský sektor: podnikatelské zdroje pocházející z České republiky

52 %

Vysokoškolský sektor: veřejné zdroje pocházející z České republiky

42 %

Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů z České republiky Vládní sektor

69 %

Veřejné podniky

60 %

Vysokoškolský sektor

42 %

Sektor provádění výdajů z veřejných zdrojů pocházejících ze zahraničí Vládní sektor

74 %

Druh výdajů Vládní sektor: ostatní běžné výdaje

76 %

Vládní sektor: investiční výdaje

74 %

Vládní sektor: mzdové výdaje

70 %

Typ činnosti Vládní sektor: základní výzkum

77 %

Vládní sektor: aplikovaný výzkum

59 %

Vysokoškolský sektor: experimentální vývoj

51 %

41

Kategorie výdajů

Podíl Prahy na ČR

Vládní sektor: experimentální vývoj

41 %

Vědní oblasti Vládní sektor: sociální a humanitní vědy

78 %


77 %


68 %


66 %

Praha v období 2005–2013 vykázala v některých oblastech výrazně odlišný vývojový trend než soubor ostatních krajů České republiky, a to zejména po roce 2008 v reakci na hospodářskou recesi, ale také v reakci na širší možnost využívat prostředky Evropské unie ostatními kraji České republiky. Odlišné vývojové trendy v Praze v porovnání se souborem ostatních krajů České republiky uvádí následující tabulka. Praha

Ostatní kraje ČR

Pokles: Vládní sektor provádění výdajů na VaV z veřejných zdrojů z ČR

růst


růst


růst

Stagnace: Vládní sektor: resortní výzkumná pracoviště

pokles

Vládní sektor: podnikatelské zdroje z ČR

pokles

Sektor soukromých domácích podniků provádění výdajů na VaV z veřejných zdrojů z ČR

růst

Vysokoškolský sektor: investiční výdaje

růst


růst

Nárůst: Vládní sektor: podnikatelské zdroje ze zahraničí

pokles

Vládní sektor: ostatní běžné výdaje

pokles

42

4 Vybavenost pracovišť lidskými a finančními zdroji Další pohled na vládní a vysokoškolský sektor nabízejí podílové ukazatele, které ukazují vybavenost lidskými a finančními zdroji a umožňují dále porovnat parametry vládního a vysokoškolského sektoru v Praze a mimo ni. Jde o: •

počet výzkumných pracovníků na 1 pracoviště výzkumu a vývoje (v přepočtených úvazcích – FTE),

•

výdaje na výzkum a vývoj připadající na 1 pracoviště výzkumu a vývoje,

•

výdaje na výzkum a vývoj připadající na 1 výzkumného pracovníka.

Ve všech případech jde o údaje za roky 2005–2013. Zatímco v případě podnikatelského sektoru vývoj podílových ukazatelů více či méně kopíroval průběh hospodářského cyklu, ve vládním a vysokoškolském sektoru je výše údajů ovlivněna zejména: •

administrativními zásahy financujících orgánů,

•

rozvojem čerpání finančních prostředků z Evropské unie, které bylo v ostatních krajích ČR řádově vyšší než v případě pražských institucí,

•

přesunem výzkumných pracovníků mezi pracovišti.

43

4.1 Podílové ukazatele podle druhu pracoviště ve vládním sektoru Výzkumných pracovníků na 1 pracoviště VaV (v FTE) 90

pracoviště AV ČR - Praha

80

pracoviště AV ČR - ostatní kraje

70 60

resortní výzk. pracoviště - Praha

50 40

resortní výzk. pracoviště - ostatní kraje

30

knihovny, archívy, muzea - Praha

20

knihovny, archívy, muzea - ostatní kraje

10

ost. pracoviště vlád. sektoru - Praha

0

ost. pracoviště vlád. sektoru - ost. kraje

Výdaje na 1 pracoviště VaV (v mil. Kč) 250


200

pracoviště AV ČR - ostatní kraje resortní výzk. pracoviště - Praha

150


100 knihovny, archívy, muzea - Praha

50 0 2005

knihovny, archívy, muzea - ostatní kraje ostatní pracoviště vlád. sektoru - Praha

2006

2007

2008 2009

2010

2011

2012

2013 ostatní pracoviště vlád. sektoru - ostatní kraje

Výdaje na 1 výzkumného pracovníka (v mil. Kč) 3,5


3,0

pracoviště AV ČR - ostatní kraje

2,5 resortní výzk. pracoviště - Praha

2,0


1,5 1,0

knihovny, archívy, muzea - Praha

0,5

knihovny, archívy, muzea - ostatní kraje

0,0 2005

ostatní pracoviště vlád. sektoru - Praha

2006

2007

2008 2009

2010

2011

2012

2013 ostatní pracoviště vlád. sektoru - ostatní kraje

44

4.2 Podílové ukazatele podle druhu pracoviště ve vysokoškolském sektoru Výzkumných pracovníků na 1 pracoviště VaV (v FTE) 100

veřejné a státní vysoké školy - Praha

90 80

veřejné a státní vysoké školy - ostatní kraje

70 60

fakultní nemocnice - Praha

50 40 30

fakultní nemocnice - ostatní kraje

20 10

soukromé vysoké školy - Praha

0 soukromé vysoké školy - ostatní kraje

Výdaje na 1 pracoviště VaV (v mil. Kč) 140 veřejné a státní vysoké školy - Praha

120 100


80 fakultní nemocnice - Praha

60 fakultní nemocnice - ostatní kraje

40 20 0 2005


2006

2007

2008 2009

2010

2011

2012

2013

soukromé vysoké školy - ostatní kraje

Výdaje na 1 výzkumného pracovníka (v mil. Kč) 4,0 veřejné a státní vysoké školy - Praha

3,5 3,0


2,5 2,0

fakultní nemocnice - Praha

1,5 fakultní nemocnice - ostatní kraje

1,0 0,5 0,0 2005


2006

2007

2008 2009

2010

2011

2012

45

2013

soukromé vysoké školy - ostatní kraje

4.3 Podílové ukazatele podle vědních oblastí ve vládním sektoru Výzkumných pracovníků na 1 pracoviště VaV (v FTE) 120

přírodní vědy - Praha

100

přírodní vědy - ostatní kraje technické vědy - Praha

80

technické vědy - ostatní kraje

60

lékařské vědy - Praha

40

lékařské vědy - ostatní kraje zemědělské vědy - Praha

20

zemědělské vědy - ostatní kraje

0

sociální a humanitní vědy - Praha sociální a humanitní vědy - ostatní kraje



250

přírodní vědy - ostatní kraje technické vědy - Praha

200


150


100

lékařské vědy - ostatní kraje zemědělské vědy - Praha

50


0 2005 2006

2007

2008 2009

2010

2011

2012

2013




3,0

přírodní vědy - ostatní kraje

2,5

technické vědy - Praha

2,0


1,5

lékařské vědy - Praha lékařské vědy - ostatní kraje

1,0

zemědělské vědy - Praha

0,5 0,0 2005 2006


2007

2008 2009

2010

2011

2012

2013


46

4.4 Podílové ukazatele podle vědních oblastí ve vysokoškolském sektoru Výzkumných pracovníků na 1 pracoviště VaV (v FTE) 350


300


250


200

technické vědy - ostatní kraje lékařské vědy - Praha

150

lékařské vědy - ostatní kraje

100


50


0




400


350


300 250


200


150


100


50


0




4,5


4,0 3,5


3,0


2,5


2,0


1,5 1,0


0,5


0,0


47

Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období 2005–2013 – vládní a vysokoškolský sektor Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Vyšehradská 57, 128 00, Praha 2 AUTOŘI Ing. Jakub Pechlát, e-mail: [email protected] RNDr. Vladimír Vojtěch, e-mail: [email protected] JAZYKOVÁ KOREKTURA PhDr. Nataša Machačová GRAFICKÝ NÁVRH TITULNÍ STRANY Ing. Jakub Pechlát

první vydání / 48 stran © IPR/SSP/VVI, Praha, 2015-06 Lidské a finanční zdroje pro výzkum a vývoj v Praze v období 2005–2013 – vládní a vysokoškolský sektor Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy ISBN 978-80-87931-36-3 (pdf) 48

LIDSKÉ A FINANČNÍ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ V PRAZE V OBDOBÍ VLÁDNÍ A VYSOKOŠKOLSKÝ SEKTOR. Ing. Jakub Pechlát RNDr

Recommend Documents