pondělí, 6. února 2006
číslo 2/06
Lead-in
MP3 vajíčko
Spinkej sladce
Zima stále trvá, pololetní prázdniny utekly jako voda a škola pokračuje. Jako obvykle je dnes první pondělí v měsíci a to znamená, že vychází nové číslo školního časopisu Zkrat. Opět pro Vás máme spoustu zajímavých věcí. Kromě stálých rubrik, na které jste zvyklí, tu tentokrát můžete najít i objasnění pár událostí, které se ve škole staly a ani jste si jich nemuseli všimnout. Máme pro Vás i novinku. Pokud budete chtít Zkrat jen pro sebe, najdete ho od teď i v Infocentru. Zaplatíte za něj pouze cenu tisku, ani o korunu víc!
Tech Přenosná klávesnice
Vadí Vám velikost a neskladnost normální PC klávesnice? Máme tu pro Vás řešení. Jedná se o látkovou, velmi lehkou, vodě odolnou a srolovatelnou bezdrátovou klávesnici. S ostatními zařízeními komunikuje pomocí technologie Bluetooth. Tlačítka jsou ještě navíc podsvětlena LED diodami, takže ve tmě uvidíte co mačkáte.
Dobrou noc Osobních miniaturních audio přehrávačů existuje celá řada. Tento se však od všech odlišuje svojí konstrukcí. Není o nic větší (naopak je ještě menší) než normální vejce od slepice. Obsahuje základní ovládací prvky a můžete si na něm přehrávat i video. Při takto malých rozměrech budete mít štěstí, když ho nikde neztratíte.
Milujete svůj mobilní telefon a nedáte na něj dopusit? Co takhle mu pořídit postýlku, ať má večer kde spát. Bude mít pohodlí a kdyby někam večer potřeboval jít, může si obléci bačkůrky. Enzy
Kouzelné sandále
Enzy
Zahoďte obrazy Kolikrát v létě na nohou otravují sandále a jejich neustálé zapínání a rozepínání. Tyto kouzelné sandále nepotřebují žádné pásky k tomu, aby držely na noze. Jednoduše se k noze přilepí. Háček je ale v tom, zda budou doopravdy na nohou držet. Výrobce uvádí, že by jejich povrch měl vydržet nejméně rok.
Enzy
5v1
Enzy
Pracovní stůl Mr. Beana
Komu by nestačila pracovní plocha 17‘‘ či 21‘‘ palcového LCD displeje, může si za pořádný balík peněz pořídit tento šikovný, o malinko větší LCD displej. Přesněji se jedná o pět kousků vedle sebe s maximálním rozlišením 19200 x 2400 bodů. Pro ty skromnější se vyrábí i verze se čtyřmi, třemi, či dvěma panely. Enzy
Obrazy jsou staré a nemoderní, je digitální doba, pořiďte si tento LCD obraz, kde se Vám může střídat až 30 fotek. Má 5,6“ displej, připojení přes Wi-Fi a USB. Fotky si můžete do něj posílat mailem. Enzy
Na závěr jedna chuťovka. Každý snad známe Mr. Beana. Jako jeho nejoblíbenější věc hned po jeho medvídkovi bylo jeho auto a proto ho musí mít i v kanceláři. Můžete ho mít i Vy za sto tisíc korun českých a kousek. Enzy
PC & Games Call of Duty 2
osádek u kanónů, pokládání trhavin či obrana určitého místa byla nudnou záležitostí. Ba naopak. Ve hře jsou i lahůdky jako bláznivá jízda automobilu a sestřelování nepřátelských letadel. Můžete se těšit i na zběsilé jízdy obrněným vozidlem v ulicích města Toujane. V místech, kde musíte jít skoro celou misi „po svých“ to jistě potěší. Většinou však řídí místo vás někdo jiný a vy musíte jen cestou pročišťovat. Je to velká škoda, protože jediným plněovladatelným vozidlem je pouze tank. Jestliže se dostanete pod palbu a trochu to „schytáte“, okraje obrazovky zčervenají a pak stačí pouze několik málo ran k vaší smrti. Pokud se ale někam vzdálíte a zůstanete bez úhony, vše se zase vrátí zpět do normálu a můžete v klidu pokračovat ve zdraví dál. Absolutně nezáleží na počtu ran, které vám soupeř uštědří. Obecně není Call of Duty 2 těžká hra. Pokud ji budete hrát na normální obtížnost, budou vám k dohrání stačit dvě víkendová odpoledne.
Call of Duty je hra, která se u většiny milovníků FPS stříleček nesmazatelně vryla do morku kostí. První díl měl úžasnou atmosféru, pěknou grafiku a hlavně návykovou hratelnost. Nyní po dvou letech vychází jeho nástupce. Rozhodně to nebude mít jednoduché, protože jeho starší bráška mu nasadil vysokou laťku.
V Call of Duty 2 si zahrajete za tři spojenecké národy proti fašistům. V první části budete bojovat za matičku Rus jako vojín Visilijev Kozlov, který si svůj výcvik do armády vybral ve špatnou chvíli. Co naplat. Buď se vrhne vstříc hlavním německých kulometů nebo najde smrt v rukách vlastního lidu, který nenávidí zbabělost. Společně budete dobývat trosky Moskvy i Stalingradu. V druhé kampani se přenesete z chladných ulic Ruska do rozlehlých pouští Egypta a Tunisu, kde jako britský seržant Davis budete Němcům ničit jejich strategické hlídky na pískových pláních. Poslední, americká část hry vás přenese do zuřící bitvy o Normandii a ke konci po boku Billa Tailora přímo do středu Německa.
Plnění úkolů je ve všech válečných hrách tohoto typu stejná. Nelze však říct, že by pročišťování budov, likvidace nepřátelských
SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat
Call of Duty 2 je hra, která Vás od začátku nenechá vydechnout. Na rovinu ovšem musím říct, že v porovnání s jedničkou je skoro všechno stejné. Nějaké rozdíly se najdou – například větší mapy, agresivnější umělá inteligence atp.. Ovšem je to prostě staré dobré „Céódéčko“. Pokud vám tedy jednička sedla, bude Vás jistě bavit i dvojka a naopak. V každé misi dostanete dvě zbraně a po čtyřech kouscích granátu od každého kusu. Jestliže vám zbrojní arzenál nevyhovuje, můžete si ho libovolně a kdykoliv měnit se všemi padlými vojáky vaší i německé strany. Vybírat si ho před misemi ale bohužel nejde. Kromě vlastní výbavy lze použít i těžký kulomet MG42 nebo pancéřovou pěst. Nedílnou součástí jsou granáty. Pokud po Vás nepřítel vrhne tříštivý granát, upozorní Vás na tuto skutečnost indikátor se směrovkou vržení. Inovací vůči předchozí verzi jsou kouřové granáty. Nebojte se, není to jen zbytečná položka v inventáři. „Kouřáky“ jsou naprosto neocenitelné. Během několika sekund vytvoří dokonalý závoj mlhy, který Vás dokonale skryje před nepřítelem. Ale pozor, oba dva typy granátů používají v mírně změněných podobách i Němci!
Možná nejrazantnější změnou vůči prvnímu dílu je absence ukazatele zdraví a lékárniček.
6.2.2006
Grafická stránka hry je na téměř dokonalé úrovni. Starý Q3A engine byl vyměněn za zbrusu nový přímo od Infinity Ward a to hře rozhodně prospělo. Prostředí i modely postav jsou přesvědčivé a k efektům taktéž nelze mít výhrad. Škoda jen, že autoři hry pozapomněli na dynamičnost map. Z rozstřelené lampy sice zazní cinkot skla, ale v klidu svítí dál. Zvuková kulisa hry je zvládnuta na výbornou. Celková iluze, kterou hra vytváří je jedinečná. Zbraním by sice neuškodil trošku větší „rachot“, ale ostatní efekty jsou zvládnuty na jedničku. Tím nejlepším je asi vždy hudba ke konci mise, která prostě nemá chybu.
Možná si teď většina z Vás myslí, že tuhle hru nemá ani cenu hrát, protože bude mít nesmyslně přehnané hardwarové nároky. Opak je pravdou. Hru na nejnižší detaily spustíte i na Celeronu 1.3Ghz, 256 MB operační paměti a GeForce 2 se 64MB. Myslím si, že kdyby Activision tolik
Strana 2 (8)
nespěchal s vydáním hry, engine by byl ještě lépe vyladěn a herní konfigurace by určitě klesla. Na mém domácí stroji – Pentium 4 2.6GHz, 512MB RAM, GeForce FX 5600 256MB RAM při rozlišení 1024x768 a středních detailech s DirectX 9 většinou běžela na slušných 32 snímků za sekundu.
O třetí a čtvrté místo si zahráli NR a Dark Angeles a zápas dopadl 16:10 pro NR, tímto si NR vybojovali 3. místo. Takže tady máte celkové výsledky: 1.místo - Cyber Machines (CZ) 2.místo – Ucho (SK) 3.místo – Necroraisers (CZ) Více informací naleznete na: www.pgcc.cz www.cssource.cz
a
kompletní
tabulky
*xXx*->†|.Quake.|†<-
Tuning Call of Duty 2 mě jednoduše pohltila a určitě mě ještě dlouho nepustí. Vzhledem k vydařenému multiplayeru by byl hřích ji alespoň nevyzkoušet! Big Bing
CSS scéna Minulý týden v sobotu 21.1 od 10:00 se konal mezihernový turnaj, byl již druhý v pořadí turnajů AMD 5v5 ve hře Counter Strike: Source. Oproti minulému turnaji se registrovalo dvakrát více klanů, mezi nimy nechyběli ani NecroRaisers (NR sestava: dark, matez, pR, eletrika, MrDuck), Cyber Machines (CM sestava: Wolf, Ice, Sam, tmp, derek – host), Eraisers a jeden klan, který hrál ze Slovenska pod názvem Ucho, oproti minule chyběli na turnaji Biologic, ale i přes to se turnaje zúčastnilo 32 klanů, což je víc než dosti. Přihlášené klany byli rozlosováni do skupin po 4 nebo 3 klanech a z každé skupiny postupovali vždycky 2 klany do Play OFF. Celí turnaj se vyvíjel velmi dramaticky a hned na počátku si získal jasné favority, mezi které patřil i klan Ucho, který ze základní skupiny postoupil s kontem 48:1 (vítězství 16:0, 16:0, 16:1), dalším favorité byly CM, který postoupili s kontem 32:1 (vítězství 16:0, 16:1) a mezi favority turnaje se řadili i NR s kontem 32:3(16:0,16:3). Tabulka se začala zužovat a došlo k velmi napínavé bitvě mezi CM a NR, jako favority jsem považoval NR, ale jak jsem se již zmiňoval bitva byla velmi napínavá a vyrovnaná, nakonec zápas dopadl 16:15 pro CM, kteří se tímto vítězstvím dostali do finále a to kdo bude jejím soupeřem se rozhodlo v bitvě mezi Ucho a Dark Angeles. Byl to velmi vyrovnaný zápas a nakonec dopadl 16:14 pro Ucho, kteří se tímto stali druhými finalisty. Velké finále mezi CM a Ucho skončilo velmi překvapivě a to výsledkem 16:2 pro CM a ty se tímto stali již podruhé vítězi Mezihernového turnaje AMD CSS.
26.-28. 4. 2006 MEGA TUNING SHOW VI. – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, Šumperk – Bludov, Habermannova vila 9.-11. 4. 2006 FUN TUNING CAR WARS 2006 – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, show&shine, EMMA, dB Drag, gumování, stundriding, dragstery, Letiště Panenský Týnec u Loun 16.-18. 6. 2006 V. TUNING SRAZ MILOVICE – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, Letiště Milovice
Ahoj všem tunerům! Mám tu pro vás konečný kalendář českých srazů na letošní rok! A pro fanoušky rally je tu zpráva z Rally Dakar…
17. 6. 2006 IV. TUNING, STYLING A HI-FI SRAZ PLASY 2006 – setkání příznivců tuningu, Plasy u Plzně, Letiště
Kalendář srazů 25. 3. 2006 9 LE MOST 2006 – amatérský vytrvalostní závod, Autodrom Most
21.-23. 7. 2006 TUNING AUTO SHOW SLUŠOVICE III. – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, Slušovice u Zlína
14.-15. 4. 2006 TUNING EXTREME SHOW PŘÍBRAM II. – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, Dlouhá Lhota u Příbrami
30. 6.-2. 7. 2006 MATADOR TUNING PÁRTY 2006 – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, Hradec Králové, letiště
20.-23. 4. 2006 AUTO PRAHA 2006 – výstava, PVA Letňany-Praha
11.-13. 8. 2006 TUNING EXTREME SHOW PŘÍBRAM III. – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, Dlouhá Lhota u Příbrami
automobilová
20.-23. 4. 2006 TUNING PRAHA 2006 – tuningová výstava, setkání příznivců tuningu, spanilá jízda Prahou, PVA Letňany-Praha 22. 4. 2006 TIPCARS TUNING SHOW KOPŘIVNICE 2006 – setkání příznivců tuningu, sprint 300 m, Polygon Tatra Kopřivnice
18.-20. 8. 2006 TUNING PARADE – PÍSEK – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, Letiště Krašovice Písek 8.-10.9.2006 4. TUNING SHOW PŘEROV – setkání příznivců tuningu, sprint 400 a 1000 m, Vmax. 2 km, Vojenské letiště Přerov – Bochoř
28.-30. 4. 2006 TUNING MOTOR PÁRTY VYŠKOV IV. – setkání příznivců tuningu, sprint 200 m, Letiště Vyškov u Brna
15.-17. 9. 2006 RELAX MEETING – setkání příznivců tuningu, ATC Konopáč – Heřmanův Městec
5.-7. 5. 2006 MIMOŇSKÉ VÁLKY IX. – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, Letiště Hradčany, Mimoň
16. 9. 2006 TUNING MOTOR SHOW KOPŘIVNICE 2006 – setkání příznivců tuningu, sprint 300 m, Polygon Tatra Kopřivnice
12.-14. 5. 2006 4. SRAZ ŠKODAHOME – otevřený pro všechny vozy Škoda, Triocamp, Praha 8-Dolní Chabry
16. 9. 2006 V. TUNING, STYLING A HI-FI SRAZ PLASY 2006 – setkání příznivců tuningu, Plasy u Plzně, letiště
19.-21. 5. 2006 3. TUNING SHOW PŘEROV – setkání příznivců tuningu, sprint 400 a 1000 m, Vmax 2 km (dráha zkrácena na 2 km, dále možnost dalších sekcí), Vojenské letiště Přerov – Bochoř
22.-24. 9. 2006 TUNING MOTOR PÁRTY VYŠKOV V. – setkání příznivců tuningu, sprint 200 m
19.-21. 4. 2006 VII. ŠKODA TUNING DOKSY – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, ATC Klůček, Doksy u Máchova jezera
14. 10. 2006 VI. TUNING SRAZ MILOVICE – setkání příznivců tuningu, sprint 400 m, Letiště Milovice Véja
Čagin popáté vyhrál dakarskou rallye Dne 15.01.2006 vyhrál Vladimir Čagin s kamionem Kamaz popáté Rallye Dakar. Ruskému závodníkovi tak chybí už jen
SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat
6.2.2006
Strana 3 (8)
jeden triumf ve slavné soutěži, aby dostihl šestinásobného českého vítěze Karla Lopraise, který letošní 28. ročník kvůli zdravotním problémům nedokončil. Mezi osobními automobily se z celkového vítězství poprvé radoval bývalý slavný francouzský lyžař Luc Alphand s Mitsubishi, nejrychlejší z motocyklistů byl Marc Coma na KTM. Letošní ročník rallye začal v Lisabonu, jezdci museli absolvovat 9043 kilometrů. Celou trať zvládlo 93 motocyklistů, 66 aut a 35 kamionů. Značky Mitsubishi a KTM triumfovaly pošesté za sebou, Kamaz popáté.
Konečné pořadí Rally Dakar
Kamiony: 1. Čagin (Rus./Kamaz) 71:22:16 2. Stacey (Niz./MAN) -2:21:09 3. Kabirov (Rus./Kamaz) -3:05:52 4. De Azevedo (Braz./Tatra) -5:30:51 5. J. Sugawara (Jap./Hino) -9:42:25 6. Vismara (It./Mercedes) -11:13:04 ...11. Macík (ČR/Liaz) -16:01:53
opouštět tým, tak jsem byl v Litoměřicích, kde jsem si vybral školu. Byla to SŠ zemědělská. Na gymnázium se mi nechtělo. To jsem ještě neměl moc představy, že bych šel vejš. Měl jsem ji jako spíše pro radost, protože tam nebyla matematika (opět smích). Končila ve druháku.
Tak to by bylo pro tento měsíc vše. Příště si pro Vás zase něco připravím! Mějte se krásně a Tuningu zdar!:)
Z jakého důvodu jste zvolil učitelské povolání?
TUNING GIRL Véja
Live Naši (m)učitelé Dalším učitelem, komu jsem položil několik otázek, je Mgr. Jan Choutka. V současnosti učí pouze tělesnou výchovu. Ještě minulý rok učil i občanskou výchovu. Tento rozhovor je trošku delší, protože pan Choutka odpovědi hodně rozvíjel. Doufám, že to uvítáte. Názory, připomínky posílejte na
[email protected]
Mgr. Jan Choutka 3. Roma (Španělsko)
Měl jste také nějaké jiné povolání po ukončení studií?
Automobily: 1. Alphand (Fr./Mitsubishi) 53:47:32 2. De Villiers (JAR/Volkswagen) -17:53 3. Roma (Šp./Mitsubishi) -1:50:38 4. Peterhansel (Fr./Mitsubishi) -3:20:24 5. Miller (USA/Volkswagen) -3:23:25 6. Schlesser (Fr./Schlesser Buggy) -4:09:23
1. Coma (Španělsko) Motocykly: 1. Coma (Šp./KTM) 55:27:17 2. Després (Fr./KTM) -1:13:29 3. Sala (It./KTM) -2:29:48 4. Blais (USA/KTM) -2:36:18 5. De Gavardo (Chile/KTM) -3:22:47 6. Ullevalseter (Nor./KTM) -3:54:52 ...30. Kaštan (ČR/KTM) -18:06:10
Mgr. Jan Choutka jako trenér Jaké je datum Vašeho narození?
Tak já ti řeknu jedno datum krásný: 9. 9. 55. Jo, stačí to takhle? Já jsem pamětník. (Tomu jsme se oba zasmáli). Jak byste se charakterizoval?
Přece by mě měli hodnotit druzí, ne já sám sebe. Já jsem nikdy samolibý nebyl, a takže si myslím, že hodnocení přísluší někomu jinému, že prostě jsem takový, jaký jsem. Jaký jste na žáky?
No, jak kdy. A také podle nálady. Ale když to srovnám s kantorama, kteří měli kdysi v parádě mě, tak si myslím, že jsem hodně hodnej. Nebo ne hodně hodnej, ale tak akorát. Někdy přísnost musí být. Když není důvod být přísný, tak člověk nemusí. Co jste studoval po ZŠ? A kde? 1. Čagin (Rusko)
SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat
Ježiš, to tak nějak vyplynulo. Kdyby jsi mi řekl tenkrát, že až dostuduji SŠ budu někdy učitelem, tak bych ti ani nevěřil. Potom to vyplynulo ze situace. Celý život se věnuju sportu a vlastně vychovávám mládež prostě k nějakému pohybu, takže po absolvování fakulty tělesné výchovy jsem v podstatě nastoupil na vojnu. To jsem ještě hrál vrcholový basketbal. Pak, když jsem se vrátil, jsem měl jenom 2 možnosti. Buď dělat profesionálního trenéra nebo dělat ve školství. V té době se naskytlo místo na ZŠ jakoby sportovní, zakládala se volejbalová sportovní škola na ZŠ Sokolovská, tak jsem ji tenkrát vzal a vlastně už mi to zůstalo. Tam jsem byl 7 let, pak 10 let na SŠ textilní a teď už jsem šestý rok tady.
Abychom začali od začátku. Po ZŠ jsem šel na SŠ. Jelikož jsem v té době byl juniorský reprezentant v basketbalu a nechtěl jsem
6.2.2006
Určitě. Ale ne tak po ukončení studií, ale mezi studiemi. Poněvadž po absolvování maturity jsem nebyl přijat na VŠ pro „abnormální počet uchazečů,“ protože jsem měl nějaké problémy trošičku s tehdejším režimem. Tak mi to bylo oddáleno, a tak jsem prostě musel podnikat kroky tak, abych se tam dostal. Tak v té době jsem dělal jiné povolání. To jsem byl kanálník a popelář (opět smích). Pak jsem jezdil taky traktůrkem a dělal jsem si srandu ze života a při té příležitosti jsem se připravoval na zkoušky na VŠ. To bylo to, když jsem měl jiné povolání. Jinak jsem byl také profesionálním sportovcem ještě 3 roky. Jenomže za socializmu nemohli být profesionální sportovci. Tak jsem byl vedený jako horník. Jaký z předmětů, nejraději a proč?
který
učíte,
máte
V podstatě jsem vyučený v oboru tělesné výchovy a směr trenérský a já jsem byl na gymnáziu, kde jsme měli učit tělesnou výchovu a plus jsme ve volných hodinách dělat trenéry určité specializace. Mojí specialitou je basketbal, který bych měl učit na basketbalovém gymnáziu. Jaký druh kultury máte nejraději (kino, divadlo...)?
Zamlada jsem měl rád kino, to jsem chodil hodně do kina. Teď už na to nezbývá čas a už není důvod. Ale samozřejmě, že kulturu nezanedbáváme. Chodíme do divadla, do kina, občas na nějaký koncert. Taková všehochuť. Snažíme se žít kulturně. Což může potvrdit tady naše nejmladší dcera. Jasně, dcera odpověděla.
Strana 4 (8)
Váš nejoblíbenější literární autor či dílo, hudební styl a film?
To je těžký. Takže literární dílo. Já jsem měl rád Remarquea, toho jsem jako přečetlStíny v Ráji a Na západní frontě klid, což je taková zpověď tehdejší generace o přístupu k válce a vlastně po válce, jak byla přijata do společnosti atd. Připadalo mi to hodně silný. Tak mě to chytlo. A jinak coby jako kluk, tak jsem měl samozřejmě rád jako každý kluk dobrodružnou literaturu a svýho času tenkrát jako dost se na mně podepsal třeba Foglar. Foglara jsem četl velmi rád a hodně jsem mu věnoval. No, co se týče filmu, tak zase ty žánry jsou různý. Podívám se rád na dobrý film, ať je jakéhokoli žánru. Nemusím science-fiction. Spíš takového něco ze života, hodně válečné filmy, ty miluju to je pravda, to mě zajímá, válečná historie a v podstatě vidím za tím jen to utrpení těch lidí, kteří bojovali za něco, nějaké ideály, trošku mě mrzí, že se ty ideály rozpustily. Hudební styl v podstatě dobrá country. Když to vezmeme, tak mám rád dechovku. Rád si zazpívám, vždycky k tomu musí být vhodná příležitost. Když je dobrá parta, sejdeme se v hospůdce, zazpíváme si dechovku, mám rád dechovku. Když si jdeme s mamuškou někam skočit na nějakou zábavu na chatě nějaký apod., tak mám rád country, pak samozřejmě veškerou taneční hudbu, ale nepohrdnu tvrdým rokem od Katapultu po Aleše Brichtu, Arakainy. To se mi líbí. To můžu poslouchat. Sledujete televizi?
Nějak televizi sledujeme. Spíše ji máme jako uspávací prostředek (opět smích).
to trošičku šidím, ale když je nějaká příležitost na nějaký pěkný výlet, jít si zaplavat, v létě hodně chodíme plavat, kord třeba ráno, vyjet na kole. Košťálovi mají chalupu. Tam je studená voda v tom koupališti, takže to nás zoceluje, proto jsme takoví zdraví přes zimu (opět smích). No, po různu. Nemám vyhraněný koníčky. V podstatě mě baví všechno. Rád cestujete? Pokud ano, kam?
No, abych ti pravdu řekl, byly doby, kdy jsem vlastně pořád cestoval, protože jsem dělal vrcholový sport, tak to vlastně jsem doma nepobýval. No a dneska „na starý kolena“ mě už to cestování tolik neláká. Zamlada, když jsem mohl cestovat, tak jsem v podstatě nemohl. Já jsem cestoval hodně se sportem. Ale to, co nemůžu já, to jsem dal svým dětem, teďko to dělají za mě. Dcera procestovala skoro celý svět a žije v zahraničí v Americe, taky byla v Austrálii. Jakou nejvzdálenější zemi jste navštívil?
Tak. Země snů-Země vycházejícího Slunceto ne. No takhle. V podstatě od Sovětského svazu, dneska je to Rusko od Moskvy po Leningrad. Když to vezmu tedy přes Evropu. Tak od severských států-Švédsko, Finsko, pak Anglii, dole Itálii, ve Francii jsem byl párkrát. Pak Švýcarsko, Maďarsko, Rumunsko, kdysi NDR, Polsko a nejdál, bych řekl, mě čeká letos cesta za synem, protože již brzy budu dědečkem, v květnu se mám stát dědečkem, takže se chystám na cestu navštívit syna v Americe, kde pracuje jako lékař. V jaké zemi byste chtěl žít?
Já? Já bych chtěl žít v Čechách, dlouho zde žiji. Měl jsem možnost vycestovat se sportem, mohl jsem tuto zemi opustit, ale nikdy mě to nenapadlo a vždycky jsem se sem rád vracel, i když dneska se mi určité věci v té společnosti nelíbí. Ale co se týče krajiny, tak nádhernou zem jako máme my, nemá jen tak někdo, a proto by byla škoda ji opouštět. Kdyby existoval stroj času, kam byste se podíval?
TJ Lokomotiva Liberec A, 2004-05 Jaké jsou Vaše koníčky?
Koníčků já moc nemám, protože teďko nemám moc času. V podstatě no, tak jsem se dal na trénování — trénuju basketbal dívky. Teď už z nich vyrostly krásný ženy patnáctiletý, takže vlastně posledních 6 let jsem toho času moc neměl, protože se tomu naplno věnuji. To jsou vlastně víkendy. Prostě pár dnů, někdy i víckrát. A předtím? No, tak zase od všeho trochu. Rád se svezu na kole, na lyžích. Prostě jako sport, to samozřejmě. Dokavaď to šlo, tak jsem se tomu sportu věnoval hodně. Teď už to moc nejde ze zdravotních důvodů, tak
SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat
Stroj času? No, stroj času. No, tak bych se podíval? Tááák. Prostě jak šel čas, tak v podstatě by mě zajímaly různé věci. Do starého Říma bych se podíval. No, jak to chodilo tenkrát. Zajímal by mě Divoký západ-Indiáni. No, je to různý. Zajímal by mě středověk, to taky musela být zajímavá doba. I když ne pro chudý, bych řekl. V podstatě se dá říct, že každý období je zajímavé. Vyloženě bych asi nevybíral. Nic není, co bych musel bezprostředně vidět na vlastní oči. Prostě je to za námi, to prošlo. Můžeš i do budoucnosti, dodala jeho téměř dospělá dcera. No, až se podruhé narodím, tak bych uviděl, co bude dál.
6.2.2006
Kdyby jste mohl mít tři kouzelná přání, jaká by to byla?
Kouzelná přání, zněla zasněně odpověď. Tak. První přání kdybych mohl, tak si znova popovídat, pohladit tatínka, to by bylo moje velký přání, ale bohužel už ne. Pak další moje přání by bylo, aby se lidi měli rádi, aby se k sobě chovali slušně. A třetí přání samozřejmě abychom byli zdraví, mohli žít plnohodnotný život. Máte nějaké životní krédo?
Životní krédo? Životní krédo. Takže. Žít v současné době. Je fakt, že zamlada těch životních kréd bylo všelijakých, člověk prohýřil ten čas a což jako dneska. Když se třeba s mladými bavím, říkám ty zkušenosti, ale bohužel v tomhle věku už mám smůlu, protože zkušenosti už jsou nesdělitelné. To si každý musí projít sám a k čemu by se kdy vrátil a asi se připravoval jinak pro život. Ale dneska vidím, když je zdravý a opravdu si ten den užije, tak to nebyl zmařený den. Čeho chcete ještě dosáhnout?
Čeho chci dosáhnout? Klidného stáří (opět smích). Klidného stáří. No, ale jako… To je těžká otázka. Co se týče zaměstnání, tak bych chtěl, abych si udržel zdraví a učitele tělocviku. To by bylo supr. Když to dokážu do 64 nebo do kolika tady mám bejt. No a co se týče mí trenérský kariéry, tak bych chtěl ty moje holčičky dotáhnout do ligy, respektive tam jsme, tak abychom tam zůstali. Pak bych chtěl ještě trošičku nějak užít ten rodinný život. Jo, takže občas se ještě trošičku věnovat rodině. Něco podělat na chaloupce (urobit). A jinak nemám vyhraněný žádné přání. Možná trošičku ty ideály jsem teďka ztratil, takže momentálně já ještě věřím tomu, že se probudím a že dokážu něco ještě dál. Vždycky v životě jsem měl období, kdy jsem měl nějaký cíl něco někam dotáhnout. A teďko bohužel. Jsem tak trošku bez cíle. Rodinu jsem dotáhl do konce, ti už mě moc nepotřebují. Ještě tady Barunku potřebujeme trošičku dotáhnout. Jinak tamty 2 děti se nám povedly-jsou hodně samostatný, žijou plnohodnotný život, můžou být součástí společnosti, což je supr. Vždycky byl můj cíl udržovat rodinu. A žít tak nějak jako, abych se mohl podívat sám sobě do očí. Pozor, čtěte pozorně! Co by pan Choutka vzkázal mladým lidem:
Osobně si myslím, že není špatná generace. Vždycky, prostě, jak ten vývoj jde, tak vždycky se najdou v tý generaci nějaké problémy, na které ti staří koukají, jak je to možný, to za nás nebylo atd. Ať se podíváte do každý doby, začneme po válce, když nosili Havla, byli to chuligáni, pak se nosily dlouhý vlasy a hippies, taky to byli chuligáni. No a dneska co? Dnes jsou z nás vážení otcové. Každá ta generace si nese své a vždycky se v tý generaci najdou krásní a úspěšní mladí lidi, pro který stojí
Strana 5 (8)
za to v podstatě tu společnost budovat. A chtěl jsem právě těm mladým říct, aby nepromrhali to mládí, aby opravdu na sobě pracovali, protože až přijde bilancování středního věku, tak si nebudou vážit toho, jak řádili, jaký byli zamlada, ale budou si vážit, co budou umět. To bude pro ně obrovská hodnota, jestli budou umět nějaký jazyk, budou umět perfektně profesi nebo více profesí. To jsou ty pravé hodnoty života, který si člověk v mládí těžko uvědomuje. Apač
Mezinárodní výměna studentů Začátkem ledna naši školu navštívilo 6 studentů Třetího všeobecně vzdělávacího lycea z polského Gdaňsku. Této škole se v Polsku neřekne jinak než Topolovka. Proto jsem jim položil několik otázek. Ke vší škodě odpovídali velmi stručně. Proto jsem jako správný redaktor shromáždil ještě nějaké materiály. Snažil jsem se z nich udělat zajímavý článek. Jak se mi to povedlo, to posuďte sami. Tentokrát jsou i nějaké fotky.
Akce proběhla úspěšně (viz. plán aktivit, názory, noviny) a v současné době obě partnerské strany pracují na střihání filmu, hudbě, trailerech a titulcích. Za naší skupinu hlavně David Porš, který má s natáčením a výrobou filmu již zkušenosti. Projekty Youth jsou vystavěny tak, aby byly jednoduše zpracovatelné pro mladé lidi. Jsou obvykle první příležitostí, jak si zkusit zpracovat svůj vlastní evropský projekt a realizovat ho od A-Z. Letošní projekt je výzvou k následování. Kolik dní jste tady strávili?
Byli jsme tady 8 dní. Bylo to od 6. do 13. ledna 2006. Můžete popsat svůj „normální“ den?
Ráno jsme se sešli ve škole. Pak byli různé výlety. Odpoledne a večer byl různé aktivity.(Popsané níže).
Kdokoli, kdo by měl také chuť „jít do toho“ a přijde s nápadem, který by chtěl realizovat pod křídly Youth, nechť se obrátí na Ing. Marcelu Hrádkovou (MHD) nebo Mgr. Annu Riedlovou (ARIE), které stojí za organizací.
Co se vám tady líbilo a nelíbilo?
Velmi moc se nám líbily Čechy. Také jídlo a lidé v pizzerii Maškovka. Ale asi nejvíce výlet na Ještěd a bobování dolů. Nelíbil se nám film. Jaký byl váš největší zážitek tady právě teď?
Bezpochyby Ještědu.
bobování
na
ježdících
z
Co plánujete do budoucnosti?
Návrat domů, výměnu s českými studenty. Pobyt u vás byl hezký.
Odkud jste, kolik vám je a jaká jsou vaše jména?
Jsme z Gdaňsku. Je nám 17 let. Naše jména: Martyna Dziubeková, Ola Jankowská, Jedzej Toczko, Halina WojsTawová a Rafat BogusTav. Můžete ni říci něco o své škole a o vzdělání v Polsku?
Jsme na střední škole. Anglicky se učíme 6 předmětů. Vzdělání? No, 6 let je základní škola, 3 roky gymnázium a 3-4 roky střední škola. Jak dlouho se učíte angličtinu? Jaký druhý jazyk se učíte?
Angličtinu se učíme 8-9 let. Druhý cizí jazyk máme na výběr. A to švédštinu, dánštinu a francouzštinu. (To mě celkem překvapilo). Jaký je důvod vaší návštěvy na naší škole?
Dělat film se skupinou lidí. Ten jsme dělali precizně. Poslední část je nehotová. Je toto váš první projekt?
Ano.
Jak to tady probíhalo My jsme připravovali program výměny mezi PL a CZ v rámci evropské iniciativy YOUTH (viz.www.youth.cz), podprogram Akce 1 - Mezinárodní výměny mládeže. Původně byla rozjednána spolupráce s řeckou skupinou, té však, na rozdíl od naší skupiny, nebyl schválen projekt. Projekty totiž píší obě skupiny a podávají je ke schválení u svých národních agentur.
Přijeli 6. 1. 2006. Ubytovali se na Unihotelu. Večer následuje pizzerie Maškovka, která je naprosto uchvátila a kterou opakovaně navštěvovali. 7. 1. se už něco natáčelo. Večer zpestřil plavecký bazén. 8. 1. proběhl výlet do Prahy. 9. 1. točili v hodinách a podívali se na Ještěd. 10. 1. byl česko-polský volejbalový zápas. 11. 1. byla akce nazvaná Genotrip-aneb výlet zimní krajinou po stopách filmu a také se natáčelo v Babylonu-reakce chodců. 12. 1. byla exkurze do studií Dětské televize. Večer byl na výběr buď aktivně bowling nebo basketbalový zápas-Kondoři. (V tento den také vznikl výše uvedený rozhovor). 13. 1. se dotáčel a shrnoval projekt a odpoledne se odváželi do Jelenie Gory (Jelení hory). Měli odjed až druhý den, ale nějak to nevyšlo. Díky tomu přišli o KÚDVildův Chvostoskok.
Poté, co jsme neuspěli s Řeky, hledali jsme v databázi Eurodesk náhradní skupinu zaměřenou, podobně jako my, na filmování. A našli jsme partu polských studentů z Gdaňsku, lépe řečeno Anna Riedlová.
Proč jste si vybrali právě ČR a Liberec?
Protože nás nic jiného nenapadlo. ČR nás zajímala 1 rok, tak jsme ji fandili.
SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat
6.2.2006
Strana 6 (8)
Protože natáčely obě dvě skupiny, vzniknou i 2 dokumentární filmy. Točil se sice ve stejných lokalitách, ale každá skupina vlastním pohledem. „Hlavní nejsou ty filmy, ale oboustranné poznávání a vzájemná spolupráce, která boří hranice“ řekla Marcela Hrádková. Dlouhá byla i cesta do Čech. A nebyla nijak jednoduchá. Na cestě museli polští studenti sedmkrát přestupovat, část cesty museli jít pěšky. Cestu jim také zkomplikoval malý problém se zapomenutým pasem. Na hranicích byla rovněž úsměvná historkajeden z nich se od poslední návštěvy fotografa hodně změnil. Vše ale dobře dopadlo a tyto příhody později líčili s úsměvem. „Každý takový kontakt je pro člověka inspirací, aby na sobě pracoval“ oznámil Josef Šorm, který takovéto akce bude podporovat. To je vše. Jak se vám to líbilo? Vaše ohlasy přivítáme na
Osud harmonikáře
Příprava na plesovou sezónu
Cestou ze školy jdete okolo nevýrazného staršího muže, který hraje na harmoniku a na zemi před ním leží pár peněz. Málokdo mu něco hodí, většina lidí ohrne nos a přidá do kroku, ale může on za nepřízeň osudu? Vždyť se jen snaží vydělat pár peněz. Co ale zapříčinilo, že si vydělává takto? Baví ho to? Snad každý si nějakou otázku vybaví, když ho spatří v mrazu hrát. Já ho vyrušila z hraní a zpovídala. On odpovídal upřímně a ochotně, jen se divil, že někoho zajímá. Jestli vás také zajímá život potulného muzikanta, čtěte dál.
K tomuto článku mě vedli řeči mých kamarádů. Prý „taneční jsou těžké“, nebo „nic si z nich nepomatuji“ atd. A jelikož právě začíná plesová sezóna, tak jsem se rozhodl, že napíšu takové krátké shrnutí tanečních kurzů.
„Dobrý den, smím se zeptat, jak se jmenujete?“
„Ali, tedy Aladar.“ „Kolik je vám let?“
„Hm, počkejte, padesát.“ „Jak dlouho hrajete lidem?“
„Tři měsíce.“
„A budete hrát dál?“
[email protected] Apač
NEISSE 2000 12.1.2005 proběhla na naší škole olympiáda z elektrotechniky NEISSE 2000. Zúčastnili se jí třídy P3, P2, E3, L3, A2, E2 a A3. Olympiáda obsahovala pět příkladů po pěti bodech. Obtížnost jeden se soutěžících, který se umístil na druhém místě, označil jako středně těžkou. Plného počtu 25 bodů nikdo nedosáhl, nejlepší účastník jich získal 18. Nejlepší jako třída se umístila P3 (144), za ní P2 (96) a E3 (76). Prvních deset jednotlivců čeká 23. května účast na finále v Žitavě, kde budou i Němci a Poláci. Zadání budou mít v angličtině. Až to budou mít za sebou, čeká je prohlídka tamní vysoké školy (zejména el. Laboratoří). Výsledky se budou vyhlašovat ještě ten den na Žitavské radnici. Hlavní cena má být počítač. Nezbývá mi, než všem našim účastníkům popřát co nejlepší výsledky a umístění.
„Ne,“ usmál se, „ odjíždím do Londýna, kam mě pozval přítel. Díky němu tam budu mít práci (pevnou i hraní na harmoniku) a bydlení.“ „Vyděláte si dost peněz hraním ve městě?“
„Ne, nejvíc mi dal jednou jeden člověk dvě stě korun, pět je průměr, ale někdo mi hází desetihaléře nebo kameny a to mě pořádně rozčiluje.“ „Baví vás to?“
„Baví.“
Otáčky vpravo - partner
„Kde jste se učil na harmoniku?“
„Na Slovensku, já jsem totiž Slovák.“ „Proč jste začal hrát za peníze?“
„Já jsem přišel z Slovenska a našel si tu pevnou práci, ale jedna mrcha vše pokazila. Ona mě pomluvila, a tak mě vyhodili. A když už jsem pro lidi starý, nechtějí mě zaměstnat, nezbylo mi nic jiného než hrát.“
Enzy
Výpadek 24.1. Tohoto nešťastného dne se v serverovně, díky únavě materiálu, utvořila v topení velká a nehezká díra. Jelikož v topení proudí voda, začala z této díry utíkat. Počítače jsou na vlhkost náchylné a nedělá jim dobře, zvlášť v takové míře. Díky jednomu ze členů poč. služby se tato událost obešla bez větších škod na technice. Nejvíce utrpěla podlaha, která je kompletně zničená a bude potřeba nové. Výpadek netrval dlouho, jak se vše vysušilo, to nejdůležitější opět jelo. V současné době jsou kvůli rekonstrukci podlahy servery umístěny v Infocentru. Enzy
„Setkal jste se s lidmi, odsoudili/pochválili?“
kteří
vás
„Pár lidí mi řeklo, že hraju ruské nebo fašistické písně, ale to není pravda a navíc hraju to, co jsem se kdysi naučil, teď nemám čas se učit nové písně.“ „Jakou zajímavost byste mi řekl?“
„Někdo mě pochválí.“ „Co byste SPŠSE?“
chtěl
vzkázat
První tanec, který se v tanečních učí je waltz. Je to tanec poměrně pomalý. Je rozdělen do tří dob. Na první dobu jde partner dopředu pravou nohou. Krok by měl být dlouhý přibližně půl metru. Na druhou dobu jde levou do strany. Tento krok by měl být přibližně stejně dlouhý jako krok první. Na třetí dobu je přísun. Druhou částí této variace je na první dobu krok levou vpřed, pravou do strany a následuje přísun. Ještě můžeme přidat variaci Otáčka vpravo. První krok je stejný jako v předchozí variaci. Po přenesení váhy na pravou nohu následuje natočení těla o 90˚ a současné vysunutí levé nohy. Přeneseme váhu na levou nohu a následuje přísun. Druhá část otáčky vpravo začíná vysunutím levé nohy vzad, přenesením váhy a následným dotočení po směru tance. Otáčku dokončíme přísunem.
studentům
„Aby byli lidi.“
Pak se usmál a pokračoval v hraní a poděkoval za peníze, které jsem mu dala. Ty peníze byly za ochotu i zato, že si je podle mě zaslouží. Doufám, že jsem tímto článkem všem přiblížila osud jednoho (ne)obyčejného člověka a že jakmile projdete kolem podobného umělce, neohrnete nos, ale třeba se usmějete. I to mu zkrásní den. Veronika Loudová
SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat
6.2.2006
Strana 7 (8)
Cestu jim uhradil magistrát města Liberce, proto v listopadu, nejpříhodnější době (době sucha), vyrazili. Indián, kterému nefungovaly přístroje v letadle, je dopravil pod Roraimu a dál museli jít pěšky. Nutnost byla, aby si zaplatili indiánského průvodce. Na Roraimě je zbytek pevninské kry a vedle protéká řeka Orinoko (indiáni přezdívají Roraimě „Matka řek“). Nejvyšší bod měří 2810m.n.m. Cestovatelé ale nejdřív prošli hustým mlžným lesem, v němž žije spoustu epifytů a dalších rostlin. Pokud by někoho napadlo navštívit Roraimu, pořádně se oblečte, protože je na ní deset stupňů a musíte vylézt kilometrovou stěnu.
Celá cesta trvala tři týdny, ale na Roraimě strávili pět dnů a mrzelo je jen, že většina lidí tam zanechala odpadky. Podle Doyla je za stolovými horami Ztracený svět – neboli žijící dinosauři, ale jediní pravěcí tvorové jsou rostliny a mlčící žáby. Veronika Loudová
Lead-out To je pro toto číslo vše. Celá redakce Vám přeje hodně úspěchů v nadcházejícím učebním období a spoustu zábavy a pohody. Budeme se těšit další první (školní) pondělí v nadcházejícím měsíci. Napište nám, jak se Vám tento časopis líbí a co byste chtěli na něm změnit na email: Otáčky vpravo - partnerka Partnerčiny kroky jsou velmi podobné. Dobrý partner dokáže svou partnerku dobře vést, a tak jí stačí pouze vysouvat nohy vzad. Tak to je asi vše. Tento návod má sloužit pouze jako připomenutí tanečních kurzů. Takže ani nedoufám, že by mu někdo „nezasvěcený“ vůbec porozuměl. Příště vám připomenu latinskoamerický tanec chacha [čača]. DamNeD
Cesta na stolové hory Devátého ledna jsem navštívila besedu s Miroslavem Studničkou, vedoucím výpravy z liberecké botanické zahrady do Venezuely. Miroslav Studnička a jeho spolupracovníci jeli dokázat, že genlisea roraimská se neživí prvoky.
SPŠSE a VOŠ – školní časopis Zkrat
[email protected] Redakce
Naši čeští badatelé se nemohli zdržovat, ale přesto zastavili u heliamfóry, v které nakladou moskyti vajíčka, ta se pak vylíhnou v červy a ti se utopí, protože po rostlině nevylezou, a ona se jimi nakrmí. Dále viděli pravěkou žábu, která měří tři centimetry (jinak žije jen na Kilimandžáru), neumí kvákat, skákat ani plavat. Dešťová poušť byly kameny, tvrdolisté keříky a jako hotel měli skalní přístřešek. Také natočili ptáčka Pitpita modrého, který opiloval květinu. Na vrcholu rostly miniaturní bambusy a také cíl celé výpravy – genlisea roraimská, 4,5cm dlouhá, většinou celá pod zemí, kde má listy na chňapání půdních živočichů. A Miroslav Studnička objevil, že lákadlem genlisei je vzduch (genlisea má velké meziprostory a kořist najde v dutině vzduch) a že v ní nebyli prvoci, ale malí 2-3cm velcí červi, kterými se genlisea živí.
6.2.2006
Šéfredaktor: Enzy – Matěj Šimek
A2
Redaktoři: TUNING–GIRL Véja – Verča Dragounová Verča Loudová Apač - Honza Šrajer *xXx*->†|.Quake.|†<- Michal Cacara Standa Tvrzník
A2 L1 L1 A2 A2
Kontakt:
[email protected]
Spolupracovali: Mgr. Jan Choutka, Vojta Hluboček (A2), Marek Pavka (P1) a další. Za spolupráci jim děkujeme.
Těšíme se na Vaše ohlasy!
Strana 8 (8)