003_Hutyra_2s8_12
21.3.2008 10:17
Stránka 8
K HLAVNÍMU TÉMATU
Kvalita ve vzdělávání a její zabezpečování v prostředí vysokých škol – II. Milan Hutyra Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ostrava
První část tohoto příspěvku (viz str. 5–7) je věnována širšímu, evropskému rámci a přístupu k problematice zabezpečování kvality vysokoškolského vzdělávání a úlohy státu, respektive států při ovlivňování činnosti vysokých škol. Tato navazující část druhá je zaměřena konkrétněji, zejména na zabezpečování kvality v prostředí vysokých škol a hodnocení jejich kvality. Příspěvek je založen na poznatcích a zkušenostech vysoké školy, která představuje špičku v aplikaci systémů managementu v ČR – VŠB-TU Ostrava. Úvod Mezi základní priority budování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (viz předcházející část I.) patří bezesporu kvalita. Ve všech významných dokumentech počínaje Boloňskou deklarací z r. 1999, přes Pražské komuniké z r. 2001, Berlínské komuniké z r. 2003, Bergenské komuniké z r. 2005 a poslední Londýnské komuniké z r. 2007 je zmiňována jedna ze základních priorit „Quality Assurance“.
1 Zabezpeãování kvality v prostfiedí V·
Definice kvality uvedená v normě ISO 9000 je „stupeň plnění požadavků...“. V tomto smyslu kvalita vysoké školy (VŠ) není abstraktní pojem. Je potřeba si uvědomit, že VŠ mají své zákazníky, kteří vnímají kvalitu školy podle kvality služeb, jež jsou jim touto školou poskytovány. V existujícím globálním a konkurenčním prostředí, jemuž jsou dnes VŠ vystaveny, se VŠ musí prezentovat jako organizace poskytující služby. Co jsou produkty VŠ a jakým odběratelům/zákazníkům jsou tyto produkty určeny? Jaká očekávání tito zákazníci mají? V následující tabulce 1 lze nalézt základní odpověď na tyto otázky.
Anglický termín „quality assuProdukt Charakteristika Zákazník Požadavky zákazníka rance“ uváděný v mezinárodní připravenost pro praxi, předpoklady normě ISO 9000:2005 má český studenti Bakalářské, k získání výhodného zaměstnání ekvivalent uváděný v ČSN EN magisterské, ISO 9000:2006 jako „prokazování doktorandské získaná kvalifikace zaměstnavatelé způsobilost pro výkon pracovního zařazení kvality“, což je, řečeno slovy ČSN vzdělávání společnost shoda s rozvojovými záměry EN ISO 9000:2006 „část managementu kvality zaměřená na pofrekventanti možnost růstu, změna kariéry Celoživotní prohloubení nebo skytování důvěry, že požadavky vzdělávání změna kvalifikace zaměstnavatelé rozvoj způsobilosti zaměstnanců na kvalitu budou splněny“ [10]. Vědeckohledání nových Toto bývá často chápáno pouze výzkumná společnost nový princip, realizovatelnost řešení principů a řešení jako aktivity zahrnující hodnočinnost cení kvality (evaluace, resp. akreSpolupráce řešení konkrétních podniky použitelná řešení, efektivita řešení ditace), s následnou komunikací s praxí zadání zainteresovaným stranám. Termín quality assurance se Tabulka 1: Produkty VŠ, zákazníci a jejich požadavky. však používá i ve významu zajišKvalitní produkty (produkty, které splňují požadavky ťování kvality, a i takto je překládán do češtiny. Tedy jako a očekávání těch, kterým jsou určeny) jsou výsledkem činnosti, které zahrnují nejen proces hodnocení kvality kvality realizačních procesů. Kvalita realizačních proa její komunikaci, ale i celkový mechanismus, kterým je cesů je v rozhodující míře dána kvalitou řízení. Implekvalita udržována a rozvíjena. Tento přístup má svou lomentace zákaznického přístupu v řízení VŠ se jeví jako giku. Kvalitu musíme prioritně zajišťovat, teprve nánezbytná. sledně ji můžeme prokazovat. Současné systémy řízení VŠ v ČR (ale i v celé řadě zemí Co vůbec znamená pojem kvalita v oblasti vysokoškolEvropy) bývají postaveny na principech „zvykového práva“, ského vzdělávání? Odpověď na tuto otázku není triviální. které za léta fungování ne vždy koreluje s aktuálními poNa téma kvality vzdělávání, resp. kvality instituce poskyžadavky současně dynamicky se vyvíjející společnosti. tující vzdělání, se urputně diskutuje na konferencích, Mnoho problémů a často i téměř standardních situací se řeší otázka, co je a co není kvalita ve vzdělávání je tématem celé způsobem ad hoc. V řadě případů jsou nejasně vymeřady odborných článků a prezentací (např. [11], [12]).
8
003_Hutyra_2s8_12
21.3.2008 10:17
Stránka 9
V současné době existují dvě základní koncepce systému managementu kvality: • koncepce ISO 9000, • koncepce TQM (Total Quality Management). Koncepce ISO 9000 je preskriptivním přístupem, vychází ze souboru norem řady ISO 9000. Tyto normy poskytují návod pro zavedení systému managementu kvality (QMS). Procesní přístup, který je jedním z principů, na nichž tyto normy staví, je v současnosti jedním z moderních a efektivních způsobů dosažení dobré úrovně řízení, navíc je průhledný, logický, a hlavně relativně jednoduchý. Pro aplikaci koncepce ISO 9000 ve vzdělávacích institucích byla vypracována a vydána Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) Mezinárodní pracovní dohoda ISO/IWA:2003 – Směrnice pro aplikaci ISO 9001:2000 ve vzdělávání [14]. Vedle koncepce norem řady ISO 9000 je koncepce TQM spíše filozofií managementu a v praxi je realizována podle různých modelů, v Evropě hlavně podle Modelu excelence EFQM (The EFQM Excellence Model ©). Vedle základního Modelu excelence EFQM existuje verze určená pro veřejný sektor. Tato verze byla adaptována pro podmínky vysokého školství a je známa jako The EFQM Excellence Model © Higher Education Version 2003 [15]. V poslední době došlo k velmi významnému sblížení obou koncepcí, obě dnes stavějí víceméně na shodných principech, jak je patrno z následující srovnávací tabulky 2. Odlišnosti koncepce TQM oproti koncepci ISO 9000 jsou vyznačeny barevně. Vnímáme-li zákazníky organizace v širším slova smyslu (se zahrnutím zainteresovaných stran – viz ISO 9004:2000), pak se vyznačený rozdíl smazává. Principy QMS podle ISO 9000
Principy TQM podle Modelu excelence EFQM
1. Orientace na zákazníka
1. Orientace na výsledky
2. Vedení (leadership)
2. Zaměření na zákazníka
3. Zapojení lidí
3. Vedení (leadership) a stálost účelu
4. Procesní přístup
4. Management prostřednictvím procesů a faktů
5. Systémový přístup k managementu
5. Rozvoj a zapojení lidí
6. Neustálé zlepšování
6. Neustálé učení se, zlepšování a inovace
7. Rozhodování na základě faktů
7. Rozvoj partnerství
8. Vzájemná prospěšnost vztahů s dodavateli
8. Společenská odpovědnost
Tabulka 2: Srovnání principů dle ISO 9000 a TQM.
2 Hodnocení kvality V· Nezbytnou součástí jakéhokoliv systému, který chceme cílevědomě ovlivňovat – řídit, je nutnost vyhodnocovat stav, ve kterém se nachází. To platí samozřejmě i pro případ zabezpečování kvality v prostředí VŠ. V rámci implementace systému managementu kvality, jako nedílné součásti managementu univerzity, můžeme rozlišit dva typy hodnocení: • měření související s produkty VŠ, • systémová hodnocení. V případě měření týkajících se vzdělání se jedná o hodnocení dosažené úrovně znalosti studentů, ať už se jedná o jednotlivé předměty (zápočet, zkouška), nebo o celý průběh studia (státní závěrečná zkouška). Analogicky lze definovat vhodné metriky pro hodnocení úrovně vědecko-výzkumné činnosti VŠ a úrovně její spolupráce s praxí.
K HLAVNÍMU TÉMATU
zené kompetence, a tím i zodpovědnosti. Celému způsobu řízení chybí požadovaná úroveň transparentnosti a formalizace. [13] Zavedení systému managementu kvality jako nedílné součásti řízení VŠ vede k přesnému vymezení kompetencí a odpovědností, k lepší organizaci aktivit uvnitř VŠ, nutí ke zkoumání a uspokojování reálných potřeb zákazníků, resp. zainteresovaných stran, k úsporám nákladů na provoz pracovišť, a zejména ke zkvalitnění výukového procesu.
Systémová měření poskytují informaci o fungování systému řízení na VŠ. Mezi základní systémová měření (požadavek ISO 9001) patří: – hodnocení spokojenosti studentů – hodnocení spokojenosti absolventů po určité době od absolvování VŠ – hodnocení spokojenosti zaměstnavatelů – hodnocení výkonnosti jednotlivých procesů VŠ – hodnocení výkonnosti dodavatelů VŠ – hodnocení efektivnosti výcviku zaměstnanců VŠ – interní audity. Komplexní metodou hodnocení kvality VŠ je metodika sebehodnocení (interní/vnitřní hodnocení) s navazujícím externím hodnocením, které využívá jako výchozí podklad výstup z prováděného interního hodnocení. Výstupy z tohoto typu hodnocení mohou mít následující využití: • identifikace silných stránek a příležitostí ke zlepšování pro vlastní potřeby VŠ – východisko pro další zlepšování VŠ; • podklad pro akreditaci; • informace pro zainteresované strany (potenciální studenty, zaměstnavatele, nadřízené orgány VŠ a další). Interní hodnocení VŠ lze realizovat s využitím různým modelů. Mezi nejčastěji používané modely patří: • The EFQM Excellence Model © Higher Education Version 2003 [15], využívaný v Evropě. Jeho využití se v současné době rozšiřuje i na oblasti mimo Evropu; • Method for Improving the Quality of Higher Education based on EFQM Excellence Model [16], vypracovaný HBO Expert Group a využívaný převážně v Nizozemsku a vlámské části Belgie; • Education Criteria for Performance Excellence [17], používaný v rámci Baldrige National Quality Program v USA; • IEP (Institutional Evaluation Programme) [9], vypracovaný a provozovaný Evropskou asociací univerzit EUA; • Standards and Guidelines for Quality Assurance in the European Higher Education Area [6], vypracovaný ENQA (Evropská síť agentur zabezpečujících kvalitu) a přijatý na setkání evropských ministrů odpovědných za vysoké školství v Bergenu (2005).
9
003_Hutyra_2s8_12
K HLAVNÍMU TÉMATU 10
21.3.2008 10:17
Stránka 10
Všechny tyto modely mají společné to, že v nich používaná kritéria hodnocení VŠ lze rozdělit do dvou skupin: • Nástroje a prostředky – hodnocení toho, co a jak VŠ dělá; • Výsledky – hodnocení toho, čeho VŠ dosahuje.
3 Akreditace a její vztah k hodnocení kvality V· S problematikou hodnocení kvality VŠ úzce souvisí problematika akreditace. Akreditaci lze vymezit jako „posouzení odborné způsobilosti k provádění vymezené činnosti a udělení oprávnění tuto činnost provozovat“. Přístup k akreditaci VŠ není v jednotlivých zemích Evropy jednotný. Akreditační komise České republiky (dále jen AK) je institucí působící v rámci MŠMT, která se systematicky zabývá hodnocením kvality vysokých škol a jejich studijních programů. AK realizuje aktivity v souladu s požadavky vyplývajícími z členství AK ve sdružení ENQA (Evropská síť pro zabezpečování kvality ve vysokoškolském vzdělávání) a ze začlenění České republiky do Evropského prostoru vysokoškolského vzdělání. AK ve své činnosti usiluje o co největší míru aplikace mezinárodně uznávaných standardů a postupů, o co největší transparentnost těchto postupů a dodržování explicitně formulovaných kritérií hodnocení. Vzhledem k zákonem stanoveným akreditačním postupům podléhají akreditaci a periodickému prodlužování platnosti akreditace veškeré studijní programy a jejich obory a obory habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. V podmínkách, kdy je možné dobře fungující vnitřní systém zajišťování kvality nalézt pouze na menší části veřejných a soukromých vysokoškolských institucí, nelze přejít od akreditace studijních programů k akreditaci institucí. Postupně by však bylo vhodné u vysokoškolských institucí, které jednoznačně prokáží, že mají dobře fungující interní systém zajišťování kvality, přejít k akreditaci institucí. (Nutnou podmínkou takového přechodu by vedle fungujícího interního systém zajišťování kvality všech vysokých škol musela být realizace zásadních legislativních změn.) [18]. V prostředí českého vysokého školství, s téměř dvacetiletou tradicí akreditačních mechanismů, je stále pociťován deficit komplexních mechanismů vnitřního hodnocení vedoucích ke stálému zlepšování činností VŠ. Podle zákona o VŠ č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, jsou české VŠ povinny provádět pravidelné vnitřní hodnocení a zveřejňovat jeho výsledky (§ 21). Kromě rámcové zákonné odpovědnosti jsou rozsah, způsob a mechanismy vnitřního hodnocení ponechány plně v odpovědnosti jednotlivých VŠ, které uplatňují řadu přístupů. Tato různorodost, prospěšná z hlediska jejich diferencovanosti (různorodost zaměření, z hlediska převládajícího typu studijních programů, provádění výzkumu), má však za následek obtížnou využitelnost výsledků z vnitřního hodnocení pro účely vnějšího hodnocení (akreditace). Akreditační komise může tudíž výsledky prováděného vnitřního hodnocení využít jen výjimečně, a proto požaduje po VŠ ty výsledky vnitřního hodnocení, které podrobně specifikuje. V tomto ohledu nejsou obvykle využitelné ani výsledky vnitřního hodnocení provedené pro účely jiné hodnoticí
agentury, protože její požadavky jsou opět ve velké většině případů odlišné od požadavků AK. Takováto duplicita hodnoticích aktivit často přispívá k únavě a skepsi zainteresovaných aktérů nad smyslem hodnoticích aktivit obecně. Z výše uvedených důvodů vypsalo MŠMT projekt „Hodnocení kvality vysokých škol“, jehož řešením bylo pověřeno Centrum pro studium vysokých škol (CSVŠ). V první etapě tohoto projektu (květen 2004 až listopad 2005) byl na základě podkladových studií vypracován metodický návrh hodnocení činnosti VŠ. Tento návrh byl publikován pod názvem „Metodika komplexního hodnocení kvality“ [19] a částečně ověřen na dvou VŠ: na UJEP v Ústí nad Labem a na VUT Brno [20]. Ve druhé etapě, která probíhala prakticky od června do listopadu 2006, kromě studijní činnosti [21] pokračovalo i pilotní ověřování navržené komplexní metodiky. Do projektu vstoupily dvě soukromé vysoké školy a dvě fakulty veřejné vysoké školy. Všichni čtyři noví účastníci vypracovali vlastní hodnotící zprávy, které se podrobně prodiskutovaly s řešiteli projektu na seminářích. Potom byly všechny zprávy přepracovány, zejména ve směru posílení analytických částí na úkor popisných. Sestavení hodnotících týmů, jejich návštěva hodnocených institucí a vypracování vnějších hodnotících zpráv bylo náplní třetí etapy projektu, která probíhala v r. 2007. Problematikou hodnocení kvality VŠ v ČR se zabývají semináře pořádané UJEP v Ústí nad Labem za spolupořadatelství Rady vysokých škol a Centra pro studium vysokého školství. Semináře se pravidelně účastní vedle reprezentantů VŠ z ČR také zástupci MŠMT a Akreditační komise MŠMT. V lednu 2008 se uskutečnil již jeho 9. ročník. Na tomto fóru dochází k vzájemné výměně poznatků a zkušeností, zatím bez výraznějšího dopadu na postupy provádění vnitřního hodnocení kvality VŠ v návaznosti na požadavky AK.
4 Zabezpeãení a hodnocení kvality na V·B – Technické univerzitû Ostrava Více než 150 let historie Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) je úzce spjato s dobýváním uhlí a výrobou železa, což byla nejstarší průmyslová odvětví v době rakousko-uherského impéria. Císař František Josef I. v roce 1849 svým dekretem založil v Příbrami profesně orientovanou vzdělávací instituci zaměřenou na hornictví a hutnictví s působností pro severní část impéria (analogická instituce s působností pro jižní část impéria byla ve stejném roce založena v rakouském Leobenu). V roce 1904 získala hornická akademie statut univerzity. Dekretem prezidenta E. Beneše ze září 1945 byla univerzita přemístěna z Příbrami do Ostravy jako hlavního centra těžkého průmyslu v Československu. Sedmnáctý listopad 1989 byl historickým přelomem nejen v životě české společnosti, ale i v historii této univerzity v Ostravě. Došlo k významné přestavbě náplně studia a VŠB-TUO se postupně transformovala v moderní vysokou školu polytechnického typu. V současné době se skládá ze sedmi fakult: ekonomické, stavební, strojní, elektrotechniky a informatiky, hornicko-geologické, fakulty metalurgie a materiálového inženýrství a fakulty bezpečnostního inženýrství. Nabízí strukturované studium v bakalář-
003_Hutyra_2s8_12
21.3.2008 10:17
Stránka 11
V roce 2007 byl QMS zaveden na zbývajících pracovištích zajišťujících provoz univerzity (rektorát, vysokoškolské ústavy, provoz a údržba univerzity, knihovna, ediční středisko, centrum informačních technologií, stravovací a ubytovací služby a další) a univerzita se podrobila certifikačnímu auditu jako celek. Certifikáty vydané jednotlivým fakultám byly nahrazeny certifikátem jediným, platným pro VŠB-TUO jako celek. VŠB-TUO se tak stala první veřejnou VŠ v České republice, která je držitelem certifikátu ISO 9001. Certifikace systému managementu kvality představuje jeden z milníků budování a neustálého zlepšování systému řízení VŠ. Jedním z důležitých nástrojů dalšího zlepšování je periodicky prováděné vyhodnocování stupně vyzrálosti řízení. Vedle interních auditů to jsou postupy sebehodnocení, které jsou důležitým nástrojem sebereflexe. Z možných přístupů a metodik sebehodnocení jsme se přiklonili k metodice sebehodnocení s využitím Modelu excelence EFQM (The EFQM Excellence Model ©). Tento model je úspěšně využíván pro sebehodnocení jak v průmyslové sféře, tak i ve sféře veřejné správy a neziskových organizací. Jeho varianta pro využití v oblasti vysokého školství The EFQM Excellence Model © Higher Education Version 2003 [15] je v řadě evropských zemí úspěšně využívána k sebehodnocení, a to jak za účelem posouzení úrovně výkonnosti vysokých škol, tak jako prostředek k nalezení možností jejich dalšího zlepšování (identifikace silných stránek a příležitostí ke zlepšování). Logika modelu The EFQM Excellence Model © HE je poměrně jednoduchá. Vychází z předpokladu, že vynikajících výsledků VŠ může být dosaženo pouze za podmínky maximální spokojenosti zákazníků VŠ, spokojenosti vlastních zaměstnanců a při respektování okolí. Tyto souhrnně označované výsledky jsou však podmíněny precisním zvládnutím a řízením procesů, což vyžaduje nejen vhodně definovanou a rozvíjenou politiku a strategii, ale i propracovaný systém řízení všech druhů zdrojů a budování vztahů partnerství. To je umožněno adekvátní kulturou a přístupy vedení VŠ. Jako pilotní fakulta, kde byla ověřována metodika sebehodnocení s využitím tohoto modelu, byla zvolena Fakulta strojní. Tato fakulta využila skutečnosti, že v rámci programu Národní ceny ČR za jakost byla pro rok 2006 vyhlášena nová kategorie – veřejný sektor, a přihlásila se do programu Národní ceny České republiky za jakost 2006. Zavedení této kategorie bylo podporováno z prostředků Národní politiky podpory jakosti. Fakulta tím získala možnost bezplatného provedení externího posouzení svého sebehodnocení zkušenými hodnotiteli Sdružení pro Cenu ČR za jakost. Na základě posouzení sebehodnotící zprávy vypracované kolektivem pracovníků fakulty a posouzení na místě, které provedli hodnotitelé Sdružení pro Cenu ČR za jakost, a po projednání Řídící radou Národní ceny ČR za jakost rozhodla Jury udělit Fakultě strojní VŠB-TUO ocenění 2. stupně, tj. Ocenění zlepšení výkonnosti organizace – hodnocení podle Modelu excelence EFQM ve veřejném sektoru. Velmi dobré zkušenosti získané na FS v roce 2006 vedly následně vedení VŠB-TUO k rozhodnutí tuto metodiku postupně rozšířit na další fakulty a následně na celou univerzitu. Do aktualizace „Dlouhodobého záměru
K HLAVNÍMU TÉMATU
ských, magisterských a doktorských studijních programech pro téměř 22 000 studentů v denním a kombinovaném studiu. Provoz univerzity je zabezpečován více než 1500 zaměstnanci, z čehož přibližně polovina jsou pedagogové a pracovníci pro vědu a výzkum. Existence konkurence a nutnost efektivnějšího využívání zdrojů, které má univerzita k dispozici, přispěly k tomu, že nové vedení VŠB-TUO v čele s rektorem prof. Tomášem Čermákem se po svém zvolení v první polovině r. 2003 rozhodlo zavést systém managementu kvality jako nedílnou součást řízení vysoké školy. Správně zavedený systém managementu kvality by měl přinášet užitek oběma zúčastněným stranám – zákazníkům VŠ (studentům, zaměstnavatelům a konečně společnosti jako takové), ale současně také VŠ samotné, protože jeho zavedení s sebou přináší optimalizaci vynaložených nákladů. Existence zřetelně definovaného návodu mnohonásobně ověřeného v podnikatelské sféře pak přispěla k rozhodnutí zavést na VŠB-TUO systém managementu kvality v souladu s požadavky ISO 9001:2000. Toto rozhodnutí podpořila skutečnost, že takto zavedený systém managementu kvality lze nechat posoudit nezávislým certifikačním orgánem. Získaný certifikát je pak významnou podporou při prezentaci vysoké školy. Je totiž dokladem toho, že univerzita je řízena tak, že vnímá požadavky svých zákazníků a má vytvořeno prostředí k jejich naplňování. Rozsah činností provozovaných na VŠB-TUO je velmi široký. Zavádění systému managementu kvality současně v rámci celé vysoké školy by bylo riskantní. Zkušenosti ze zavádění systémů managementu v podnikatelské sféře nejsou totiž beze zbytku přenositelné na akademické prostředí. Existují nejméně dvě významné odlišnosti. Tou první je dlouhá průběžná doba realizace produktu. Jestliže v průmyslové sféře se dnes doba realizace produktu pohybuje v řádu hodin až dnů, v případě poskytování vysokoškolského vzdělání je tato doba řádu několika let (se zahrnutím doktorského studia činí 8 let). Tou druhou odlišností jsou lidé – akademici, požívající akademické svobody. Zavádění bylo proto rozloženo do několika etap. Vzhledem ke své náročnosti byl tento projekt původně naplánován na období 3 let (2004–2006). Protože fakulta tvoří v systému řízení univerzity relativně samostatný celek, bylo rozhodnuto zavádět systém managementu kvality (QMS) postupně na jednotlivých fakultách. V prvním roce byl realizován pilotní projekt zavedení QMS na Fakultě elektrotechniky a informatiky (FEI). Tato fáze byla zakončena úspěšnou certifikací koncem října 2004. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO se stala prvním akademickým pracovištěm v České republice, kterému byl udělen certifikát ISO 9001. Tento úspěch byl pro ostatní fakulty silnou motivací. V druhém roce projektu (2005) byl s využitím zkušeností z pilotního projektu zaveden QMS na dalších třech fakultách: Fakultě strojní, Fakultě stavební a Hornicko-geologické fakultě. Ve třetím roce (2006) pak následovaly zbývající tři fakulty: Fakulta ekonomická, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství a Fakulta bezpečnostního inženýrství. Předávání certifikátů bylo vnímáno vždy jako příležitost pro prezentaci jednotlivých fakult před širokou, zejména technickou veřejností.
11
003_Hutyra_2s8_12
21.3.2008 10:17
Stránka 12
K HLAVNÍMU TÉMATU
VŠB-TUO pro léta 2006-2010“ pro rok 2007 bylo zahrnuto rozhodnutí realizovat sebehodnocení s využitím Modelu excelence EFQM na dalších fakultách. Fakulta strojní a Hornicko-geologická fakulta se v roce 2007 přihlásily do soutěže o Národní cenu ČR za jakost a obě byly v této soutěži úspěšné. Hornicko-geologická fakulta získala „Ocenění zlepšení výkonnosti organizace“ a Fakulta strojní se stala vítězem Národní ceny ČR za jakost pro rok 2007 v kategorii veřejný sektor. Jako přínos orientace na komplexní systém kvality – excelenci – vnímá vedení fakult, které sebehodnocení s využitím Modelu excelence EFQM realizovaly, poznání, že univerzita není uzavřeným organismem, ale musí velmi aktivně reagovat na změny vnějšího prostředí, tedy je především soustavně sledovat, analyzovat, hledat nové cesty řešení, provádět adekvátní úpravy své činnosti, a především měřit a ověřovat dopady svých rozhodnutí. Snad nejvýznamnějším rysem použití tohoto modelu je možnost srovnat dosažené výsledky s reprezentanty z řad průmyslových podniků, tedy partnerů a současně významných zákazníků vysoké školy.
Závûr Zajišťování kvality ve vysokém školství je základní prioritou této vzdělávací sféry. Přístupy ke kvalitě ve vzdělávání jsou v různých zemích odlišné. I přes významné snahy o konvergenci přístupů v zajišťování kvality ve vysokém školství v Evropě budou primární roli i nadále hrát jednotlivé národní státy a jejich politiky. Odpovědnost za kvalitu vysokého školství však přechází stále více na jednotlivé vysoké školy samotné, což současně neruší roli státu jako určujícího aktéra, ale přenáší důraz z vnějšího hodnocení (např. akreditací) na institucionalizované hodnocení vnitřní. Je nutné se soustředit nejen na oblast cílů, standardů, pravidel či kritérií, ale také na procesy, které umožní těchto cílů dosáhnout. Systém managementu kvality jako součást managementu univerzity přispívá k vytvoření transparentního a standardizovaného systému řízení, který vnímá požadavky zákazníků zainteresovaných stran VŠ a vytváří prostředí k jejich naplňování – zajištění kvality vysokoškolského vzdělání. ■
[8] Message from Salamanka – Shaping the European Higher Education Area. www.csvs.cz – záložka Boloňský proces [9] Institutional Evaluation Programme. www.eua.be/index.php?id=58 [10] ČSN EN ISO 9000:2006 Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník. [11] Newton J. What is quality. 1st European Forum for Quality Assurance, Munich 24/11/2006. www.eua.be/index.php?id=314 [12] Dvořák R. Pojem kvality. AULA 2004 (12), zvl. č., 76-98. ISSN 1210-6658 [13] Vondrák I. Proč zavádět systém managementu jakosti na univerzitní pracoviště. Aula 2005 (13), č. 3, 26-31. ISSN 1210-6658 [14] ISO/IWA 2:2003 Směrnice pro aplikaci ISO 9001:2000 ve vzdělávání. NIS-PJ, Praha 2004. ISBN 80-7283-146-1 [15] The EFQM Excellence Model © Higher Education Version 2003. Sheffield Hallam University, UK, 2003 [16] Method for Improving the Quality of Higher Education based on EFQM Model. The HBO Expert Group, Groningen, Eindhoven, April 2006 [17] Education Criteria for Performance Excellence. www.baldrige.nist.gov [18] Zpráva o vnitřním hodnocení Akreditační komise ČR, listopad 2007. www.msmt.cz/uploads/soubory/akak/vnitrni_hodnoceni_AK_2007 .doc [19] Šebková H., Kohoutek J., Štursová J. Metodika komplexního hodnocení kvality. Aula 2005 (13), zvl. č., 110-125. ISSN 1210-6658 [20] Šebková H., Kohoutek J., Roskovec V. Jak dále rozvíjet kulturu kvality českého vysokého školství – závěr 1. etapy projektu hodnocení kvality vysokých škol. In: Sborník příspěvků 7. semináře z cyklu „Hodnocení kvality vysokých škol“, UJEP, Ústí n. L. 2006. ISBN 80-7044-800-8 [21] Aula 2006 (14), zvl. č., 1-97. ISSN 1210-6658
Autor: doc. Ing. Milan Hutyra, CSc., působí na VŠB – Technické univerzitě Ostrava jako pedagog na katedře kontroly a řízení jakosti Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství a současně v útvaru „Management jakosti“, který je součásti úseku prorektora pro rozvoj, kde odpovídá za zavádění a zlepšování systému managementu kvality na VŠB-TU. Byl finalistou soutěže Manažer kvality roku 2006, v minulém roce mu byla udělena Cena Anežky Žaludové. Kontakt:
[email protected]
[1] Sorbonnská deklarace. www.csvs.cz – záložka Boloňský proces [2] Boloňská deklarace. www.csvs.cz – záložka Boloňský proces [3] Pražské komuniké. www.csvs.cz – záložka Boloňský proces [4] Berlinské komuniké. www.csvs.cz – záložka Boloňský proces [5] Bergenské komuniké. www.csvs.cz – záložka Boloňský proces [6] Standards and Guidelines for Quality Assurance in the European Higher Education Area. European Association for Quality Assurance in Higher Education, 2005, Helsinky. www.bologna-bergen2005.no/Docs/00Main_doc/050221_ENQA_report.pdf [7] Londýnské komuniké. www.csvs.cz – záložka Boloňský proces
12
Foto: FS VŠB-TUO – Sylva Drábková
Literatura:
Historický okamžik nejen pro Fakultu strojní VŠB-TU Ostrava a celou tuto školu, ale i pro české školství: fakulta se stala vítězem Národní ceny ČR za jakost 2007. Pražský hrad 12. listopadu 2007, zleva rektor VŠB-TU Tomáš Čermák, děkan FS Petr Horyl a proděkan FS Radim Farana.