Kvalita a funkce půd ve vztahu k udržitelnému vývoji a ochraně půdního pokryvu

Závěrečná zpráva o řešení výzkumného záměru

Kvalita a funkce půd ve vztahu k udržitelnému vývoji a ochraně půdního pokryvu Identifikační kód MSM 412100004 Vykonavatel Agronomická fakulta ČZU Praha Řešitel: Prof. Ing. Josef Kozák, DrSc., dr.h.c. Spoluřešitelé: Prof. Ing. Jiří Balík, CSc., Prof. RNDr. Miroslav Barták, CSc., Doc. Dr. Ing. Luboš Borůvka, Ing. Dr. Václav Brant, Ing. Ondřej Drábek, Ing. Jaroslava Janků, CSc., Ing. Lukáš Kalous, Ing. Martin Kočárek, Ing. Radka Kodešová, CSc., Ing. Dana Kolihová, CSc., RNDr. Josef Kurfürst, CSc., Prof. RNDr. Pavel Mader, DrSc., Prof. Ing. Jiří Mareček, CSc., Prof. Ing. Svatopluk Matula, CSc., Ing. Daniela Miholová, CSc., Ing. Lenka Mládková, Prof. RNDr. Jan Němeček, DrSc., Ing. Karel Němeček, Ing. Vít Penížek, Ing. Eva Popelářová, Ing. Marcela Rohošková, Doc. Ing. Luboš Růžek, CSc., Doc. Ing. Josef Soukup, CSc., Doc. Ing. Miluše Svobodová, CSc., Ing. Jiřina Száková, CSc., Prof. Ing. Jaromír Šantrůček, CSc., Ing. Rastislav Šíša, CSc., Ing. Jan Táborský, CSc., RNDr. Oldřich Vacek, CSc., Doc. RNDr. Miloš Valla, CSc., RNDr. Aleš Vaněk, Prof. Ing. Václav Vaněk, CSc., Prof. Ing. Karel Voříšek, CSc., Mgr. Vladimír Vrabec

Praha únor 2005

Obsah Úvod 3 ETAPA 1. VYTVOŘENÍ PROFILOVÝCH I AREÁLOVÝCH DATABÁZÍ PŮD 6 1. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 6 1.1. Splnění cílů řešení 6 1.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru 6 1.2.1. Aplikace pedometrických metod 6 1.2.2. Vytváření digitální formy databáze půdních charakteristik 15 1.2.3. Půdní mapa České republiky 1:250.000 v systému SOTER 18 1.2.4. Struktura elektronického klasifikačního systému půd ČR 22 1.2.5. Základní technická charakteristika digitální formy systému TKSP 24 ETAPA 2. POSOUZENÍ VLIVU ORGANICKÉ HMOTY NA RETENČNÍ, ŽIVINNÉ, STRUKTUROTVORNÉ POMĚRY V RŮZNÝCH SLOŽKÁCH PŮDNÍHO POKRYVU ČR PRO ÚČELY PREDIKCE VÝVOJE 27 2. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 27 2.1. Splnění cílů řešení 27 2.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažení cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru 27 2.2.1. Analýza půdní organické hmoty metodou DRIFT 27 2.2.2. Hodnocení stability půdní struktury 32 2.2.3. Acidifikace půdy 38 2.2.4. Kontaminace půdy rizikovými prvky 44 2.2.5. Modelování chování pesticidů ve vybraných půdách 45 ETAPA 3. VZTAH ORGANICKÉ HMOTY PŮDY, JEJICH FYZIKÁLNÍCH A CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ A ANTROPOGENNÍ ZÁTĚŽE K ROZVOJI A DRUHOVÉMU SLOŽENÍ PŮDNÍCH ORGANISMŮ 51 3. Dosažené a uplatněné výsledky 51 3.1. Splnění cílů řešení 51 3.2. Stručná charakteristika dosažených cílů a přínos záměru 51 3.2.1. Uvádění půdy do klidu a vliv variantního hospodaření 51 3.2.2. Rekultivace půdy a její biologické hodnocení 53 3.2.3. Monitoring biologické zátěže různých genetických půdních druhů 54 3.2.4. Biodiagnostika kvality, změn a antropogenní zátěže prostředí 55 ETAPA 4. VLIV TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁNÍ A TYPU POROSTŮ NA PŮDNÍ VLASTNOSTI, ZEJMÉNA NA MNOŽSTVÍ A KVALITU PŮDNÍ ORGANICKÉ HMOTY A NA TRANSPORT LÁTEK V PŮDNÍM PROFILU 57 4. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 57 4.1. Splnění cílů řešení 57 4.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru 57 4.3. Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru 58 4.3.1. Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru 58

1

ETAPA 5. KOMPLEXNÍ ZHODNOCENÍ PŮDNÍHO POKRYVU Z HLEDISKA RETENČNÍCH VLASTNOSTÍ KRAJINY 5. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 5.1. Splnění cílů řešení 5.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru 5.2.1. Vliv preferenčních cest na transport vody a rozpuštěných látek 5.2.2. Koncepce zeleně ve venkovských sídlech a jejich krajinném prostředí ETAPA 6. ZHODNOCENÍ ŽIVINNÝCH REŽIMŮ HLAVNÍCH PŮDNÍCH JEDNOTEK Z HLEDISKA PRINCIPŮ TRVALE UDRŽITELNÉHO VÝVOJE 6. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 6.1. Využití krátkodobých a dlouhodobých omezení vstupu rizikových prvků z půdy do rostlin 6.2. Výživa sírou ETAPA 7. VÝVOJ A METROLOGICKÉ ZHODNOCENÍ ANALYTICKÝCH POSTUPŮ PRO ZHODNOCENÍ ANTROPOGENNÍ ZÁTĚŽE PŮD, VČETNĚ BIOCHEMICKÝCH TESTŮ 7. Zhodnocení výsledků a plnění cílů výzkumného záměru 7.1. Příspěvek stopové laboratoře k řešení výzkumného záměru Nejdůležitější výstupy řešení Náklady na řešení výzkumného záměru

2

61 61 61 61 61 68 70 70 70 75 77 77 77 79 82

Závěrečná zpráva o řešení výzkumného záměru Identifikační kód Název výzkumného záměru Příjemce Vykonavatel Řešitel ´

MSM 412100004 Kvalita a funkce půd ve vztahu k udržitelnému vývoji a ochraně půdního pokryvu ČZU v Praze Agronomická fakulta Prof. Ing. Josef Kozák, DrSc.

Řešení výzkumného záměru probíhalo v letech 1999 až 2003. Poté bylo schváleno jeho prodloužení o jeden rok, tedy i na období roku 2004. Řešení výzkumného záměru probíhalo ve dvou rovinách- v rovině detailního výzkumu, která se zaměříla na vypracování dílčích výsledků (metodiky, získání potřebných analytických údajů apod.) a v rovině zobecňující dílčí výsledky. Záměr měl dva integrující faktory- studium organické hmoty půdy a geografický informační systém o půdě. Z tohoto přístupu byly i navrhovány následující jednotlivé dílčí cíle: 1. Vytvoření profilových i areálových databází, interpretovaných v GIS 2. Posouzení vlivu organické hmoty na retenční, transformační, živinné, strukturotvorné poměry v různých složkách půdního pokryvu ČR pro účely predikce vývoje. 3. Vztah organické hmoty půdy, jejich fyzikálních a chemických vlastností a antropogenní zátěže k rozvoji a druhovému složení půdních organismů. 4. Vliv technologií zpracování a typu porostu na půdní vlastnosti, zejména na množství a kvalitu půdní organické hmoty a na transport látek v půdním profilu. 5. Komplexní zhodnocení půdního pokryvu z hlediska retenčních vlastností krajiny. 6. Zhodnocení živinných režimů hlavních půdních jednotek z hlediska principů trvale udržitelného vývoje. 7. Vývoj a metrologické zhodnocení analytických postupů pro zhodnocení antropogenní zátěže půd, včetně biochemických testů. Detailněji byly formulovány takto: 1. Vytvoření profilových i areálových databází, interpretovaných v GIS V rámci tohoto cíle budou převedeny do digitální formy, uspořádány a statisticky vyhodnoceny údaje o půdních profilech, získané v rámci průzkumu a mapování půd, jakož i v následném výzkumu. Jedná se přibližně o 3000 půdních profilů, které budou geograficky lokalizovány.. Současně dojde k přejmenování půdních horizontů podle nomenklatury FAO, aby se tak dosáhlo možného propojení těchto databází s příslušnými databázemi EU. Dále bude připravena digitální forma půdní syntetické půdní mapy v měřítku 1:250 000, a její verse s legendou podle dle směrnic FAO. Pro vybraná území budou připraveny digitální formy půdních map v měřítku 1:50 000. Jednotlivé polygony výše zmíněných map budou propojeny s příslušnými databázemi profilových charakteristik. V rámci tohoto cíle bude též dopracována elektronická forma klasifikačního systému půdního pokryvu ČR a zpřístupněna na síti Internetu. 2. Posouzení vlivu organické hmoty na retenční, transformační, živinné, strukturotvorné poměry v různých složkách půdního pokryvu ČR pro účely predikce vývoje.

3

V rámci tohoto cíle VZ bude studovány a aktualizovány údaje o množství a kvalitě půdní organické hmoty v hlavních složkách půdního pokryvu ČR, a to jak v půdách zemědělských, tak i lesních a antropogenních. Bude přitom využito přístroje pro stanovení C,H,N,a S, jehož pořízení je plánováno v rámci předkládaného VZ. Současně bude posouzen vliv jednotlivých frakcí půdní organické hmoty na vazbu a degradaci pesticidních látek v půdách, na vazbu a mobilitu toxických forem iontů Al v lesních půdách a na tvorbu struktury a na její kvalitu v antropogenních půdách. Výsledky budou zhodnoceny geostatistickými metodami a interpretovány formou GIS. Zvýšená pozornost bude věnována vodorospustné složce půdní organické hmoty. 3. Vztah organické hmoty půdy, jejich fyzikálních a chemických vlastností a antropogenní zátěže k rozvoji a druhovému složení půdních organismů. V rámci tohoto cíle VZ bude sledován vliv různého stupně antropogenně ovlivněného půdního prostředí na změny ve společenstvech bezobratlých, které budou využívány jako jeden z indikátorů stupně narušení půdního prostředí. Bude vypracována metoda k odlišení antropogenních a geogenních obsahů rizikových prvků. Sledována bude rychlost sukcese, kvalita zúčastněných druhů, parametry biocenózy. Tyto procesy budou sledovány v návaznosti na sledování množství a kvality půdní organické hmoty, prováděné v rámci cíle č.2. Bude prováděno monitorování parametrů mikrobiální aktivity vybraných lokalit a navržena opatření pro optimalizaci mikrobiálních procesů ve stresovaných a narušených půdách. 4. Vliv technologií zpracování a typu porostu na půdní vlastnosti, zejména na množství a kvalitu půdní organické hmoty a na transport látek v půdním profilu. V rámci tohoto cíle bude sledován vliv moderních způsobů zpracování půd na kvalitu půdních charakteristik a na zachování jejích ekologických funkcí. Pozornost bude věnována zejména ekologicky šetrným způsobům zpracování půdy . Sledován bude vliv na snížení erodovatelnosti území, omezení zhutnění půd a na zachování množství a kvality půdní organické hmoty. Současně bude sledován vliv ukládání půdy do klidu Bude zkoumán výběr vhodného složení travních porostů pro jednotlivé půdněklimatické podmínky, vertikální distribuce kořenové biomasy, transformační procesy půdní organické hmoty pod travními porosty, založenými za účelem dočasného či trvalého uložení půdy do klidu., jakož i možné ovlivnění hydrosféry. 5. Komplexní zhodnocení půdního pokryvu z hlediska retenčních vlastností krajiny. V rámci tohoto cíle předkládaného VZ bude řešen vliv půdního pokryvu jak vybraných povodí na retenci srážkové vody s cílem na vrhnout opatření k jejímu zvýšení. V detailním pohledu bude studován transport vody a obecně půdních roztoků půdním profilem a matematické modelování tohoto procesu. Výsledky budou interpretovány metodou GIS. Nedílnou součástí tohoto cíle bude posouzení významu krajinné zeleně a zpracování vzorového etalonu metodických postupů. 6. Zhodnocení živinných režimů hlavních půdních jednotek z hlediska principů trvale udržitelného vývoje. V rámci tohoto cíle bude věnována pozornost bilanci organické hmoty při aplikaci průmyslových i organických hnojiv ve vybraných půdněklimatických podmínkách a na stanovení opodstatněných hladin hlavních živin v půdě v podmínkách setrvale udržitelného zemědělství. Studována bude i možnost snížení rizika vstupu rizikových prvků do potravního řetězce při aplikaci odpadních látek do půdy. Výsledky budou interpretovány metodou GIS. 4

7. Vývoj a metrologické zhodnocení analytických postupů pro zhodnocení antropogenní zátěže půd, včetně biochemických testů. V rámci tohoto cíle budou dopracovány a vyvíjeny příslušné analytické postupy pro stanovení antropogenní zátěže. Bude se jednat zejména o vypracování metodik pro rozklad biologických materiálů pro stanovení rizikových prvků. Dále budou rozvíjeny metody stanovení rizikových prvků metodou AAS a pro stanovení polutantů organického původu chromatografickými metodami. Budou vypracovány metody pro posouzení enzymatické aktivity půd. Nedílnou součástí tohoto cíle bude metrologické zajištění všech analytických postupů používaných. Pro rok 2004 byly cíle řešení záměru rozšířeny takto: Bude vypracována nová verze elektronické formy klasifikačního systému půd ČR (respektující nový klasifikační systém). Dále bude provedeno propojení nově vytvořených databázových souborů s polygony digitální formy půdní mapy v systému SOTER, v měřítku 1: 250.000, respektující normy EU. Budou vytvořeny nové metody interpretace výsledků chemických a fyzikálních analýz v systému GIS. Pro přesnější odhad chování organických polutantů (zejména pesticidů) bude dokončena nová verze matematického modelu. Půdní struktura na nově vytvářených půdách na rekultivovaných plochách bude studována s použitím nových metod, které by měly umožnit lepší posouzení rekultivačních technik na vývoj tohoto klíčového parametru antropogenních půd. V této souvislosti bude věnována též pozornost interakcím mezi organickou hmotou a jílnatými částicemi – studium bude prováděno metodou IČ spektroskopie. Bude dopracován a publikován etalon metodických postupů pro posuzování krajinné zeleně. Zvláštní pozornost bude věnována speciaci iontů Al v lesních půdách s možností predikce jejich toxických účinků a možných opatření k jejich zmírnění. Bude provedeno posouzení vhodnosti rekultivačních zásahů na základě nově použití nově vypracovaných metod hodnotících biologickou aktivitu a osídlení půd živými organismy. V následující části závěrečné zprávy jsou prezentovány hlavní výsledky dosažené při řešení jednotlivých etap. Pozn. Literární prameny citované v textu jsou k dispozici v publikovaných pracech uvedených na konci této zprávy.

5

ETAPA 1. VYTVOŘENÍ PROFILOVÝCH I AREÁLOVÝCH DATABÁZÍ PŮD 1. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 1.1. Splnění cílů řešení Předpokládané cíle byly dosaženy, navíc bylo řešení rozšířeno o zkoumání možností zpracování údajů KPP moderními pedometrickými metodami (geostatistika, fuzzy metody, umělé neuronové sítě) a o využití údajů digitálního modelu terénu jako doplňkových dat pro mapování půd. Na příkladu okresu Tábor byly ověřeny možnosti zpracování údajů KPP moderními metodami. Byly ukázány možnosti výběru dat pro získání variogramů půdních charakteristik s nižším podílem zbytkového rozptylu při co nejnižší ztrátě informací, což umožňuje spolehlivější geostatistickou interpolaci. Dále byly testovány možnosti numerické klasifikace půd na základě údajů půdních profilů s použitím metody spojité prostorové klasifikace – fuzzy metody. Rovněž byla ověřována možnost využití metody umělých neuronových sítí pro klasifikaci půd s využitím údajů KPP a základních parametrů terénu. Dále byly porovnávány různé metody predikce (běžný kriging, vzájemný kriging, regrese, regrese-kriging) pro odhad půdních vlastností. V další části byly ověřovány možnosti upřesnění půdních map KPP s využitím digitálního modelu terénu. Byla vypracována digitální mapa půd ČR v měřítku 1:250.000 v systému SOTER, připraena digitální forma databáze půdních charakteristik a byla vytvořena digitální forma klasifikačního systému půd. Jednotlivé výsledky byly široce publikovány na českých i mezinárodních konferencích a ve vědeckých časopisech. 1.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru 1.2.1 Aplikace pedometrických metod Problematika zpracování údajů KPP moderními pedometrickými metodami byl řešen na příkladu okresu Tábor v rámci výzkumného záměru a navazujícího projektu GAČR 526/02/1516: Aplikace různých pedometrických metod na výsledky pedologického průzkumu a jejich srovnání. Bylo zdigitalizováno více než 600 výběrových půdních sond KPP okresu Tábor. Vytvořené variogramy půdních charakteristik vykazovaly ale vysoký podíl zbytkového rozptylu (Borůvka et al., 2002). Jako hlavní problém se jeví skutečnost, že původní průzkum nepoužíval náhodné rozmístění vzorků. V souboru je tak relativně velké množství lokálně podmíněných půd, zejména fluvizemí a hydromorfních půd, které nevykazují podobnost s okolními půdami a zvyšují tak hodnotu zbytkového rozptylu variogramů půdních vlastností (Penížek a Borůvka, 2003). Tento problém byl podrobně sledován na vybraném souboru 257 půdních sond. Odstranění „azonálních“ půd, tj. fluvizemí a glejů, nevedlo k očekávanému zlepšení, navíc tento krok znamenal velkou ztrátu informací (83 sond). Při podrobném zkoumání semivariance v jednotlivých vzdálenostech bylo zjištěno, že její vysoké hodnoty při krátkých vzdálenostech jsou způsobeny několika výrazně odlišnými sondami. Po odstranění těchto 14 sond ze souboru se výrazně snížil podíl zbytkového rozptylu. Při malé ztrátě informací se tak podařilo zjistit poměrně dobrou prostorovou závislost, kterou je možné využít v krigingu. Tyto výsledky byly publikovány v časopise Plant, Soil and Environment (Penížek a Borůvka, 2004).

6

Na údajích KPP okresu Tábor byly také porovnávány různé metody prostorové predikce půdních charakteristik, konkrétně hloubky půdy jako modelové charakteristiky. Z metod byly posuzovány běžný kriging, vzájemný kriging (cokriging), vícenásobná regrese a hybridní metoda regrese-kriging. Jako vstupní veličiny byly použity základní parametry terénu (nadmořská výška, sklonitost, expozice). Vzhledem k poměrně slabé korelaci mezi parametry terénu a hloubkou půdy se jako nejlepší metody ukázaly vzájemný kriging se svažitostí jako pomocnou proměnnou a běžný kriging. Výsledky byly předloženy k publikaci (Penížek a Borůvka, 2005). Další část zpracování údajů KPP okresu Tábor se věnovala možnostem numerické klasifikace půd a jejich srovnání s tradiční klasifikací půd. Nejprve byla použita neřízená klasifikace metodou fuzzy k-means with extragrades. Půdní charakteristiky samotné jako vstupní hodnoty neposkytly příliš dobré výsledky, lepších výsledků z hlediska přiblížení se tradiční klasifikaci půd poskytla míra projevu hlavních půdotvorných procesů a výskytu hlavních morfologických znaků půdních profilů. Bylo vytvořeno 6 tříd. Podle hodnot příslušností u jednotlivých sond a podle jejich prostorového rozložení byla určena podobnost těchto tříd k půdním typům (HN, LU, GL, PG, 2 x KA). Fluvizemě patřily z důvodu jejich různorodosti ve většině případů mezi nezařazené. V případě kambizemí je shoda poměrně dobrá. V případě glejů a fluvizemí došlo interpolací hodnot příslušností k určitému zkreslení ve srovnání s úzkými pruhy skutečného výskytu těchto půd. Výsledky této studie byly publikovány na 17. světovém pedologickém kongresu v Bangkoku (Borůvka et al., 2002). S podobným cílem byla aplikována metoda umělých neuronových sítí. V tomto případě se jednalo o řízenou klasifikaci. Byl vytvořen model umělých neuronových sítí s jednou mezivrstvou neuronů; jako vstupní údaje byly použity obsahy I. zrnitostní kategorie a pH v ornici a v podorničí, tedy údaje dostupné i pro hustou síť tzv. základních sond KPP, doplněné o údaje terénu – nadmořskou výšku a expozici – z digitálního modelu terénu (systému Zabaged). Model poměrně dobře predikoval hnědozemě a kambizemě. V případě fluvizemí a glejů byla shoda se skutečnými půdními typy u jednotlivých profilů poměrně dobrá, při interpolaci ale opět došlo ke zkreslení prostorového rozložení. Horší výsledky predikce byly získány u luvizemí, protože použité vstupní charakteristiky nejsou pro ně zřejmě dostatečně určující (nezachycují texturní diferenciaci mezi eluviálním a iluviálním horizontem). Zařazením ukazatelů terénu došlo ke zlepšení úspěšnosti predikce. Výsledky této studie byly publikovány na konferenci Eurosoil 2004 (Borůvka et al., 2004) a na workshopu o digitálním mapování půd v Montpellier (Borůvka a Penížek, 2004). Poslední část zpracování části souboru výsledků KPP okresu Tábor se týkala možnosti podrobnějšího vymezení fluvizemí s pomocí digitálního modelu terénu. Cílem bylo zhodnotit možnost využití digitálního modelu terénu (DMT) jako doplňkových dat pro popis půd aluvií, tedy především fluvizemí a glejů. Hlavní cíl je zaměřen na možnost prostorového vymezení aluviálních půd při použití dat DMT. Jako vstupní data DMT byla použita Základní geodetická báze ZABAGED s vertikálním rozlišením vrstevnic 2 metry. Jako zájmové území byl vybrán horní tok Chotovinského potoka jako typického představitele menšího vodního toku (Obr. 1). Data DMT byla převedena do rastrové formy (Obr. 2).

7

Obr. 1. Půdní mapa zájmového území horního toku Chotovinského potoka (okres Tábor) Byly sledovány dva parametry mající vliv na použitou analýzu modelu terénu. Nejprve byl testován vliv rozmezí, které bylo použito pro překlasifikování primárně vygenerovaného rastru (Obr. 3) na převzorkovaný rastr. Překlasifikování primárně vygenerovaného rastru sloužilo k rozdělení tvaru svahů na tři skupiny – rovné svahy, konvexní a konkávní svahy. Pro vytyčení rozhraní mezi těmito typy svahů byla použita hranice zakřivení 0,4, 0,5 a 0,6. Převzorkované rastry nevykazovaly výrazné odlišnosti a pro další zpracování dat byla použita střední hodnota 0,5. Mimo sledování použití limitů pro rozdělení tvaru svahu byl testován i vliv velikosti pixelu na úspěšnost zvolené metody. Analýza terénu byla provedena pro tři různé velikosti pixelu (buňky) – 10 x 10 m, 25 x 25 m a 50 x 50 m. Rastr s velikostí pixelu 10 x 10 metrů poskytl nejlepší výsledek (Obr. 4). Rastry o velikosti pixelu 25 x 25 metrů, respektive 50 x 50 metrů se ukázaly pro další práci jako nepoužitelné.

8

Obr. 2. Vrstevnicová mapa zájmového území převedená do rastrové podoby Rastr o velikosti 10 x 10 metrů dovedl nejlépe zachytit relativně výrazné přechody z údolní nivy do okolního terénu, jak se ukázalo při podrobnějším hodnocení příčných transektů (Obr. 5 a 6). To se projevilo především na přechodu v levobřežní části Chotovinského potoka, což je patrné i z Grafu 8 v Obr. 6, kde je zachyceno i dalších sedm transektů, na kterých byla sledována úspěšnost použité analýzy. Samotné vytyčení oblasti výskytu aluviálních půd na základě analýzy DMT bylo provedeno vektorizací rastrové mapy. Takto vymezená oblast výskytu aluviálních půd je zakreslena v Obr. 7.

9

Obr. 3. Překlasifikovaný rastr zájmového území podle zakřivení svahů Vyhodnocení úspěšnosti použité metody bylo provedeno na základě porovnání vykreslené oblasti aluvia s digitalizovanou půdní mapou KPP v měřítku 1:50 000 (Obr. 8). Srovnání bylo komplikované faktem, že půdní mapa KPP zachycuje pouze zemědělskou půdu, a tak byla možnost srovnání ochuzena o plochy aluvií v oblastech intravilánu obcí a lesních ploch. I přes tyto problémy se území s aluviálními půdami předpovězené (odhadnuté) použitou analýzou terénu podél toku Chotovinského potoka shodovalo s mapou KPP z více než 72%. Pro další zlepšení výsledků bude třeba zkoumat i další terénní ukazatele, jako je např. index převlhčení. Tato studie zatím nebyla publikována, s její publikací se počítá po dalším ověření.

10

Obr. 4. Rastrová mapa zakřivení svahů s velikosti pixelu 10 x 10 m

11

Obr. 5. Umístění ověřovacích transektů v zájmovém území

12

Obr. 6. Příčné řezy reliéfem terénu na vybraných transektech

13

Obr. 7. Výsledné vymezení aluviálního území

14

Obr. 8. Porovnání hranic vymezeného aluviálního území s půdní mapou KPP 1.2.2. Vytváření digitální formy databáze půdních charakteristik V 60. letech minulého století probíhal na území ČR Komplexní průzkum půd (KPP). V závěru půdoznaleckého průzkumu byly vypracovány, mimo jiné, průvodní zprávy pro jednotlivé okresy. KPP se týkal zemědělské půdy. Od sklonku 90. let probíhá převod dat z KPP do digitální podoby. Výstupem je půdní mapa a databáze půd ČR. Tento proces je možné rozčlenit na několik spolu souvisejících etap: 1. Přepis údajů z průvodních zpráv 2. Lokalizaci sond 3. Převod z Geneticko-agronomické klasifikace půd (používané pro KPP) do Taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček a kol., 2001) 4. Převod z Taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček a kol., 2001) do WRB a klasifikace FAO

15

1. Přepis údajů z průvodních zpráv Komplexní průzkum půd zahrnuje tyto údaje: 1.1. Identifikace, lokalizace a přírodní podmínky a) Označení sondy (číslo profilu) Průvodní zprávy KPP evidují především sondy výběrové, označené písmenem V, dále sondy speciální – S a sondy základní – Z. Sondy jsou číslovány pro každý okres zvlášť, za číslovkou následuje číselné označení V (nebo S, Z) sondy. Pro zjednodušení evidence v přepisu sond toto bylo částečně pozměněno, a sice před číslovku byl vsunut kód okresu, zpravidla odpovídající kódu tehdejší SPZ, další označení je vynecháno. b) Místo výkopu sondy (specifikováno obecně v rámci území JZD, či SS) c) Okres d) Klimatický region (podle Končeka) e) Nadmořská výška ( v m nad mořem) f) Datum odběru (měsíc a rok) 1.2. Klasifikace půdy a) Označení půdního typu, subtypu, případně variety je uvedeno slovně a symbolem. KPP používá GAKP. b) Substrát (v průvodní zprávě uvedeno slovně, na mapách kódem dle metodiky „ Průzkum zemědělských půd ČSSR, 1967“). Při sestavování půdní mapy 1:10 000 bylo použito 72 petrografických kategorií mapy minerální síly hornin, které jsou rovněž vyneseny v kartogramu substrátů v měřítku 1:50 000, tzv. substrát I. Při sestavování půdní mapy 1:10 000 bylo použito 33 kategorií skupin substrátů, tzv. substrát II. c) Označení horizontu je uvedeno dle GAKP. d) Hloubka Hloubka půdy vyjadřuje mocnost půdního profilu nad pevnou horninou nebo kamenitým rozpadem, či sedimentem. Vyjadřuje se slovně, či symbolem. Hloubka I označuje hloubku v cm (horní hranice), hloubka II označuje hloubku v cm (spodní hranice), v které se nachází příslušný horizont. 1.3.Laboratorní údaje výběrových sond a) Zrnitost Frakce zrnitostního složení se vyjadřují v %. Hodnotí se tyto frakce: <0.01mm, <0.001 mm, 0,01-0,05 mm, 0,05-0,25 mm, 0,25-2,00 mm. Zrnitost je zároveň hodnocena slovně (nebo zkratkou) dle Novákovy klasifikace půdních druhů. b) Skeletovitost a štěrkovitost je určena symbolem dle metodiky. c) Nasycení sorpčního komplexu V (%) d) Kationtová výměnná kapacita T (mval/100g) e) Půdní reakce – pHKCl, pHH2O f) Obsah humusu ( %) g) Obsah CaCO3 ( %) h) Přístupné živiny - K2O, P2O5 (mg/100g) 16

Údaje byly přepsány z průvodních zpráv do tabulkového programu Microsoft Excel, pro další zpracování databáze je vhodnější použití databázového programu Microsoft Access, do kterého byla data načtena. 2. Lokalizace sond Vzhledem k tomu, že v KPP není lokalizace sond zcela přesně určena, definování XY souřadnic se provádí dodatečně s použitím dostupných informací a digitální půdní mapy omezené měřítkem 1:200 000. V důsledku toho se v průběhu práce vyskytlo několik problémů, kvůli kterým nebylo možné některé sondy lokalizovat. Nejčastější potíže vznikly především díky použitému měřítku půdní mapy. Nebylo např. možné nalézt půdní typ, či příslušný subtyp. Mapa substrátů byla k dispozici v měřítku pouze 1:500 000. Také nebylo možné najít některé obce. Předpokládá se však další doplnění za použití podrobnějších map, které v době lokalizování sond nebyly v digitální podobě k dispozici. Nicméně v současné době je lokalizována většina půdních profilů. Při lokalizaci bylo nutné vyloučit nezemědělskou půdu (KPP se zpracovával pouze pro zemědělskou půdu), řeky, jezera, rybníky, silnice, obce, zastavěné plochy apod. Pak se načetl příslušný okres, sídla, substrát, půdní typ a subtyp. Tam, kde všechny tyto hladiny vzájemně souhlasily, byla umístěna sonda. Pro další zpřesnění, či kontrolu byla rovněž využita nadmořská výška. Pro lokalizaci sond se používal program AutoCAD nebo ARCView. Oba programy vyznačí sondu na mapě a zároveň načtou XY souřadnice v JTSK systému do připojené tabulky. 3. Převod z Geneticko-agronomické klasifikace půd (používané pro KPP) do Taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček a kol., 2001) Komplexní tvorba půdní databáze vyžaduje překlasifikování z GAKP do TKSP. TKSP, jak již je v úvodu naznačeno, daleko lépe vyhovuje harmonizaci materiálů s obdobnými půdními materiály EU. Poněvadž klasifikační systémy, GAKP a TKSP, vyšly z jiného pojetí, nelze jednoduše nahradit název názvem. Pro každý jednotlivý případ, je zapotřebí znovu posuzovat půdní charakteristiky, důležité pro klasifikaci půd. Je to především zrnitost, nasycenost sorpčního komplexu, pH, obsah CaCO3, obsah humusu, substrát, na kterém se půda vyvinula a samozřejmě zastoupení horizontů. V rámci používání jiného klasifikačního systému je nutné překlasifikovat nejen půdní typy, subtypy, variety atd., ale také horizonty. Tento úkol je poměrně obtížný, poněvadž musí brát v úvahu již dříve zmiňované charakteristiky, ale také hloubku, v které se horizont nachází. Kromě toho řada horizontů uváděných v KPP jsou horizonty přechodné, některé krátké úseky půdního profilu ani za horizont považovat nelze. V budoucnu se bude muset tedy tomuto úkolu věnovat pozornost a v rámci TKSP sladit horizonty s mocností půdního profilu, respektive s hloubkou, v které se nachází. 4. Převod z Taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček a kol., 2001) do WRB a klasifikace FAO Pro mezinárodní spolupráce je nezbytný převod z Taxonomického klasifikačního systému půd ČR (Němeček a kol., 2001) do WRB a klasifikace FAO. Přesto, že tyto klasifikační systémy 17

vychází z obdobných principů, není převod názvů vždy zcela snadný. Jedná se o případy, kdy mezinárodní klasifikace neuvádí názvy půdních typů běžných v české klasifikaci (např. pseudoglej). Mezinárodní výstupy vyžadují zařadit substrát pod jiným kódem, odpovídajícím předepsané metodice EU. Zápis souřadnic je udáván ve stupních. Vzhledem k množství a povaze dat, je budování databáze půd dlouhodobý úkol. Nemůže se tedy stát pouhým historickým reliktem půdních dat minulého století. Databáze bude sloužit dalšímu pedologickému výzkumu v rámci ČR, ale i EU, jak se již děje. V rámci dalšího využívání by měla být dále doplňována a aktualizována. 1.2.3. Půdní mapa České republiky 1: 250.000 v systému SOTER ÚVOD Vypracování prvé české verze půdní mapy v měřítku 1:250.000 v systému SOTER bylo stimulováno návrhem projektu této mapy pro území celé Evropy (Finke et al. 2001). Originální systém SOTER staví na prvé místo fyziografická kriteria, na další substráty a na poslední půdní asociace (Batjes, van Engelen, 1997). Tento systém nepředstavuje pouze přístup ke konstrukci půdních map, ale i informační systém o půdě a krajině (část EUROSOILS). Jako českou verzi ji označujeme proto, že modifikuje výše uvedený hierarchický princip systému SOTER (Batjes, van Engelen 1997). Prováděné změny vyplývají z geomorfologické a litologické pestrosti ČR a ze skutečnosti, že zemědělský i lesní fond ČR byl podrobně půdoznalecky prozkoumán. Jako první tuto verzi nazýváme proto, - a) že i v české verzi bude v budoucnu nutné provést korekce, zejména mezi geomorfologií a půdním pokryvem („očištění“ od malých ploch vzniklých kombinací těchto složek se provádí), - b) bude nezbytné vypracovat verzi uzpůsobenou podmínkám metodického postupu pro území celé Evropy. METODY ŘEŠENÍ Vlastní půdní mapa v měřítku 1:250.000 vznikla transformací publikované (Novák et al. 1989-1993) a posléze na katedře pedologie a geologie ČZU digitalizované půdní mapy v měřítku 1:200.000. Při této transformaci byl použit jednotný taxonomický klasifikační systém zemědělsky a lesnicky využívaných půd ČR (Němeček, et al. 2001), korelovatelný bezproblémově s WRB (1998). Pro každý polygon digitalizované mapy, označený symbolem dominantní půdní formy (např.CEm05) lze vyvolat složení pedoasociace (dominanta, subdominanta, doprovodná, akcesorická složka, při doplnění o zrnitost, stupeň hydromorfismu). Dosavadní zkušenosti svědčí o tom, že pro mezinárodní korelaci půdních map nečiní problém systematika půd (pedonů), ale absence třídění půdních společenstev chorické i regionální dimenze. Určité překonání tohoto problému mají umožnit systémem SOTER zaváděné vztahy mezi jednotkami půdního pokryvu a geomorfologií, které podle Dudala, Breghta a Finkeho (1993) přibližují půdní mapy i potřebám uživatelů. Systém SOTER byl modifikován pro území ČR v rovinách a plochých pahorkatinách (zčásti i vysočinách) s hlubokými pokryvy sedimentárních substrátů. Preference těchto území je dána půdnímu pokryvu již z toho důvodu, že pedoasociace jsou tu přesně vymezeny mapováním. V pahorkatinách, vrchovinách a hornatinách většinou se středně hlubokými transportovanými zvětralinami (svahovinami) pevných a zpevněných hornin byla použita původní koncepce metody SOTER v sledu geomorfologie, substráty, půdní pokryv. 18

Při vypracování půdní mapy v systému SOTER bylo nutné se též vypořádat s geomorfologickým tříděním. Pro vymezení morfometrických typů georeliéfu bylo použito modifikace členění Kuchaře a Kudrnovské (Demek 1987) při respektování některých kritérií SOTER (Finke et al. 1991). VÝSLEDKY A JEJICH DISKUSE Půdní mapa 1:250.000 a databáze SOTER zahrnuje: - vrstvy GIS • mapu asociací půdních forem • mapu jednotek SOTER • mapu geomorfologických regionů (morfometrických typů georeliéfu) s dílčími vrstvami intenzity reliéfu, sklonitosti a vrstevnic -

atributy jednotek půdního pokryvu a jednotek SOTER databázi půdních profilů. V menším měřítku jsou k dispozici vrstvy klimatických faktorů a regionů, vegetace a některých vlastností půd, korelujících s klimatem a substráty (humus v ornici, nasycenost sorpčního komplexu v horizontu B). V dalším se zabýváme pouze polygonovými údaji. K vypracování geomorfologických regionů ve smyslu morfometrických typů georeliéfu byly použity údaje o: - svažitosti v o : 0 –1, 1 - 3, 3 – 5, 5 – 8, 8 – 15, 15 – 25, 25 – 35, >35 (Finke et al. 1991) - intenzity reliéfu v m /2km: 0 – 30, 31-50, 51-75, 76-100, 101-150, 151-200, 201-300, 301- 450, 451- 600, > 600 (Demek 1987) - nadmořské výšce mnm: 0 – 200, 201-450, 451-600, 601-750, 751-900, 901-1200, > 1200 (Demek, 1987) Na základě kombinace uvedených faktorů lze odvodit 17 kategorií, s možností redukce na 7. K zjednodušení bylo použito kombinace intenzity reliéfu a nadmořské výšky. Kombinací dvou faktorů vznikly v tab. 1 uvedené geomorfologické celky (svažitost přispívá k vymezení přechodných jednotek). Svažitost sama o sobě umožňuje prohloubený pohled na geomorfologii krajiny a její vztahy k půdnímu pokryvu uvnitř morfometrických typů georeliéfu. Intenzita reliéfu m/2km 0-30 31-50 51-75

Typy reliéfu PL PL PL

PL PL PL

76-100

LF

LF

101-150

LF/LD

LF/LD

151-200

LF/LD

LD

HL HL HL HL HL HL LF HF HF LF/LD HF/HD HF/HD LD LL LL LL

19

(ML) ML

MF MF/MD MD

201-300 301-450 451-600 > 600

LD (LD) -

mnm (hypsometrie)

0200

Tab. 1

LD LD (LD) -

LD LD LD (LD)

201450

451600

HD HD HD HD HD HD HD HD (HD) (HD) 601751450 900

MD MD MD (MD)

>900

Morfometrické typy georeliéfu

Morfometrické typy georeliéfu jsou označeny těmito symboly: PL – roviny (plains) LL – plošiny (level areas in lowlands) LF – ploché pahorkatiny (flat lowlands) LD – členité pahorkatiny (dissected lowlands) HL – plošiny ve vrchovinách (level areas in higlands) HF – ploché vrchoviny (flat highlands) HD – členité vrchoviny (dissected highlands) ML – plošiny v hornatinách (level areas in mountains) MF – ploché hornatiny (flat mountains) MD – členité hornatiny (dissected mountains) Přechodné regiony jsou označeny LF/LD, HF/HD, MF/MD. Jednotky SOTER jsou označeny symbolem, zahrnujícím - soubory jednotek SOTER (18 kategorií) - seskupení substrátů (21 kategorií) - seskupení půd (19 kategorií) např. AV 06 f – aluviální údolí, nivní sedimenty, fluvisoly PA 02 c – roviny, sprašové pokryvy, černozemě. Bylo vymezeno celkem 141 jednotek SOTER. Jak již bylo uvedeno , v rovinách a plošinách (včetně vhloubených tvarů) až plochých pahorkatinách s hlubokými pokryvy sedimentů je v českém systému CZESOTER preferován půdní pokryv. Patří sem část souborů jednotek SOTER: • AV – aluviální údolí (alluvial valleys) s nivními sedimenty (fluvisoly, černice a gleje fluvické), • TE – aluviální terasy (terraces) s terasovými štěřky, štěrkopísky a písky s event. zahliněním či mělčími eolickými překryvy (regozemě arenické, arenické subtypy černosolů, luvisolů, kambisolů resp. i modální subtypy uvedených půd z eolických překryvů teras), • PA – roviny až ploché pahorkatiny se středně těžkými eolickými a polygenetickými pokryvy (černozemě, hnědozemě, luvizemě), • PW – obdobné jako PA, se semihydromofním vývojem (pseudogleje),

20

• PC – roviny až ploché pahorkatiny se slíny a jíly (černozemě, pelozemě), • CW – obdobné jako PC, se semihydromorfním vývojem (pseudogleje pelické, černozemě – černice pelické). V převážné oblasti pahorkatin (zejména členitých), vysočin a hornatin, kde dominují kambisoly ze středně hlubokých svahovin pevných a silně zpevněných hornin bylo vymezeno 10 souborů jednotek SOTER, klasifikovaných na prvém místě podle geomorfologie (viz morfometrické typy georeliéfu), dále podle seskupených substrátů. Je to v souladu s průzkumem půd, který vymezil subtypy a variety kambizemí, kryptopodzolů velmi difúzně vzhledem k nutnosti uplatnit laboratorně stanovená kritéria. Dva další soubory hydromorfních (HY) a antropogenních půd mají lokální výskyt. 141 jednotek SOTER je representováno celkem 262 pedoasociacemi půdní mapy 1:200.000.

Obr. 9. Ukázka půdní mapy v systému SOTER

21

ZÁVĚRY A DALŠÍ POSTUP Byla vypracována prvá česká verze půdní mapy v měřítku 1:250.000 v systému SOTER. Další postup zahrnuje: - vymezení megaregionů (českých i smíšených), - korelaci jednotek SOTER a pedoasociací, - úpravy systému z hlediska potřeb v rámci ČR i mezinárodní spolupráce. 1.2.4. Struktura elektronického klasifikačního systému půd ČR Nově vytvořený elektronický klasifikační systém půd ČR má tuto strukturu: ÚVOD stránka textu KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM - Taxonomické kategorie - Charakteristiky půdních jednotek - Systematický soupis půd Taxonomické kategorie referenční třídy půdní typy půdní subtypy půdní formy půdní variety ekologické fáze degradační a akumulační fáze

popis

Charakteristiky půdních jednotek základní část díla referenční třídy vyjmenování 1-11 11 třída (popis) půdní typy vlastnosti mapy popis typů půdní typ popis subtypy (variety) popis subtypů (redukovány na kyselé a podzolované z) subtyp popis půdní profily mikromorfol. znaky – rentgenové režimy difraktogramy, vlhkostní a tepelné režimy

22

Systematický soupis půd důsledně jsou opsány z Taxonomického systému v navržené podobě, a to pouze názvy, nikoliv charakteristiky SKUPINA PŮD PŮDNÍ TYP SUBTYP VARIETA DIAGNOSTIKA PŮD - Diagnostické horizonty - Diagnostické vlastnosti - Formy humusu - Půdotvorné substráty Diagnostické horizonty organické nadložního humusu hydrogenií rašelinné :charakteristiky v rámci uvedených skupin organominerální, povrchové humusové (epipedony) anhydromorfní hydrogenií antropogenní :charakteristiky v rámci uvedených skupin podpovrchové vysvětlené, ochuzené kambické, metamorfické spodické- podzolové –humseskvioxidické luvické mramorované glejové akumulace karbonátů, rozpustných solí :charakteristiky v rámci uvedených skupin substrátové horizonty Diagnostické znaky - stadia vyluhování, debasifikace, acidifikace - hydromorfismus - fluvické znaky - vertické znaky - znaky eroze, akumulace, překrytí - entropické ovlivnění - kontaminace, intoxikace : charakteristiky v rámci uvedených skupin; tropismus vynechat

23

Formy nadložního humusu - mor - moder - mul : charakteristiky; detaily subforem nebudou uvedeny Půdotvorné substráty - seskupení (třídy substrátů) - seskupené substráty (označení použito v tabulkách vlastností a v mapě 1:250.000) :kategorie substrátů v rámci uvedených skupin POROVNÁNÍ TAXONOMICKÝCH KLASIFIKAČNÍCH SYSTÉMŮ -

porovnání s mezinárodními systémy porovnání s dřívějšími klasifikačními systémy v ČR : v každé skupině 1 tabulka

1.2.5. Základní technická charakteristika digitální formy systému TKSP Internetový klasifikační systém TKSP byl vyvinut jako nástroj pro editaci a komplexní správu obsahu Taxonomického klasifikačního systému půd v ČR. Při jeho tvorbě byl kladen důraz na široké možnosti editace, snadnou ovladatelnost a přehlednost pro uživatele. Obsluha systému TKSP nevyžaduje žádné znalosti tvorby stránek WWW a práci s ním tak může zvládnout i průměrný uživatel počítače. Díky přehlednému uživatelskému prostředí systému TKSP můžeme prostřednictvím internetového prohlížeče rychle a efektivně vkládat na stránky nové informace a aktualizovat stávající systém půd. To vše je navíc možné z jakéhokoliv počítače připojeného k Internetu. Systém využívá inter/intranetové technologie založený na straně serveru: na databázi SQL - skriptovacím programovacím jazyku - web serveru a na straně klienta(uživatele) www prohlížeči. - serverová část běží na operačním systému Linux - pro ukládání dat byla vybrán SQL server MySQL - systém je naprogramován objektově v jazyku PHP - jako web server byl zvolen Apache Požadavky na počítačové vybavení Hardware Internetový systém TKSP je provozován na stejném webovém serveru, na kterém máme uloženu internetovou prezentaci. Na základě požadavků uživatele provádí všechny potřebné operace vedoucí ke zobrazení výstupů pro návštěvníky stránek i správce systému TKSP. Na hardware počítače proto nejsou kladeny téměř žádné nároky. Pro správce i návštěvníky stránek postačí běžná konfigurace potřebná pro připojení k internetu.

24

Software •

•

Pro veřejnou část prezentace (front office), která se zobrazuje návštěvníkům stránek: - můžeme použít všechny aktuální verze běžně používaných internetových prohlížečů (Internet Explorer, Mozilla, Opera, ...). Pro administrační část (back office): - pro správné zobrazení tohoto prostředí se všemi dostupnými funkcemi je nutné používat prohlížeč Internet Explorer od verze 5.5 výše se zapnutou podporou javascriptů.

Základní pojmy • • • •

systém - systém TKSP prezentace - internetové stránky TKSP správce – správce prezentace (osoba s přístupem k administrační části systému) návštěvník - návštěvník prezentace

Práce s moduly V administrační části je 7 modulů: •

•

• • • • •

Administrace Slouží k vytváření nových osob, jejich rolí, uživatelských skupin a přiřazování oprávnění k akcím pro jednotlivé moduly. Redakce Slouží ke psaní, členění a publikaci dokumentů v prezentaci. Umožňuje třídění dokumentů do hierarchické struktury kategorií. Půdní typy Slouží ke vkládání, editaci a organizaci půdních typů v prezentaci. Diagnostické horizonty Slouží ke vkládání, editaci a organizaci diagnostických horizontů v prezentaci. Diagnostické znaky Slouží ke vkládání, editaci a organizaci diagnostických znaků v prezentaci. Formy nadložního humusu Slouží ke vkládání, editaci a organizaci forem nadložního humusu v prezentaci. Dictionary Slouží ke vkládání, editaci a organizaci položek nápovědy ('kontextová nápověda' v pravém horním rohu prezentace).

Pojmy pro práci s moduly: • • •

kořenová kategorie - základní položka ve stromu položek. Zpravidla nese jméno vybraného modulu. kategorie - složka ve stromu položek, která slouží k přehlednému členění dokumentů Do kategorie lze vkládat další položky stromu (podkategorie a dokumenty). dokument - v jednotlivých modulech nalezneme několik typů dokumentů (položek), které jsou tříděny v souladu s klasifikačním systémem půd v ČR.

25

Textový wysiwyg editor Pro snadnější editaci a formátování dokumentů používáme editační textové pole – tzv. 'wysiwyg editor', ve kterém lze upravovat text podobně jako v klasických textových editorech (např. MS Word, OpenOffice a pod). Pokročilá práce s moduly - vkládání a editace obrázků (např. půdní mapy), úprava údajů o obrázku, výměna obrázku za jiný Modul Redakce - vložení a editace článku Dokumenty se na stránkách zobrazují podle jejich pořadí v rámci kategorie (pořadí ve stromu položek). Systém TKSP nabízí možnost změnit pořadí dokumentů v rámci kategorie. Navigace Pro rychlý přesun do nadřazené kategorie v rámci stromu položek můžeme využít také odkazů v poli Navigace v editační ploše. Zde se zobrazuje cesta od kořenového adresáře až k místu (kategorii nebo dokumentu), kde se právě nacházíme. Tato cesta nám usnadňuje orientaci ve stromu položek. Kliknutím na odkaz se dostaneme do prostředí pro editaci vybrané nadřazené kategorie.

26

ETAPA 2. POSOUZENÍ VLIVU ORGANICKÉ HMOTY NA RETENČNÍ, ŽIVINNÉ, STRUKTUROTVORNÉ POMĚRY V RŮZNÝCH SLOŽKÁCH PŮDNÍHO POKRYVU ČR PRO ÚČELY PREDIKCE VÝVOJE. 2. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 2.1. Splnění cílů řešení Jednotlivé cíle řešení této části výzkumného záměru byly splněny, v řadě případů i rozšířeny oproti původnímu návrhu. Byly sledovány možnosti analýzy půdní organické hmoty moderními analytickými technikami, zejména infračervenou spektroskopií (metoda DRIFT), a to jednak na příkladu lesních půd postižených acidifikací, jednak na příkladu rekultivovaných půd důlních výsypek. Byla hodnocena stabilita půdní struktury. Byly ověřovány metody stanovení stability půdních agregátů, vliv délky skladování vzorků na získané výsledky. Metoda byla aplikována na vzorky antrozemí rekultivovaných výsypek a tyto výsledky byly porovnány s přirozenými půdami. Dále byl sledová vliv půdních vlastností, zejména obsahu a složení půdní organické hmoty, na tvorbu a stabilitu půdní struktury. Antropogenní půdy rekultivovaných důlních výsypek byly sledovány rovněž z hlediska vlivu způsobu rekultivace na jejich vlastnosti a z hlediska možností aplikace geostatistických metod pro popis jejich variability. Dále byl sledován obsah potenciálně nebezpečných forem hliníku v lesních půdách postižených acidifikací, konkrétně na území Jizerských hor jako oblasti silně ovlivněné atmosférickou depozicí a na území Novohradských hor jako oblasti relativně málo ovlivněné. Byl stanoven obsah výměnných a organicky vázaných forem Al. Byl hodnocen vliv půdní reakce, obsahu C, S, N, Ca a Mg v půdě a dalších půdních charakteristik. Ze stanovištních podmínek byl hodnocen vliv nadmořské výšky, lesních vegetačních stupňů, druhového složení porostů, geologického podloží, půdních typů, vápnění a porostů třtiny chloupkaté na imisních holinách. Výsledky byly zpracovány statistickými i geostatistickými metodami. V další části byla studována kontaminace půdy rizikovými prvky, rozložení těchto prvků mezi hlavní frakce huminových látek a rozložení rizikových prvků v půdním profilu jako jeden z ukazatelů jejich původu. 2.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru 2.2.1. Analýza půdní organické hmoty metodou DRIFT Cílem bylo rozšíření znalostí o organické hmotě v lesní půdě a jejím ovlivnění druhovou skladbou porostu a o nových metodách zjišťování kvality organické hmoty. Projekt byl zaměřen na nově používanou metodu podrobného posouzení kvality organické hmoty pomocí DRIFT (diffuse reflectance infrared Fourier transform) spektroskopie. Vzhledem k časové náročnosti metody šlo především o návrh jejího teoretického popisu a vyhodnocování naměřených spekter. Byly analyzovány vzorky půd z bukových a smrkových porostů v Jizerských horách. Kvalita organické hmoty byla nejprve stanovena spektroskopicky v oblasti UV-VIS (barevný kvocient Q4/6). Na vybraných vzorcích byla studována podrobně kvalita organické hmoty metodou frakcionace huminových látek a infračervené spektroskopie. Bylo vybráno 8 vzorků z horizontu O lesních půd (kambizemí) z lokalit s nadmořskou výškou od 400 do 550 m n. m. Čtyři pocházely z bukového porostu a čtyři z porostu smrkového. U nich byla provedena 27

frakcionace půdní organické hmoty podle (Piccolo et al., 2002). Byly rozlišeny tři frakce: huminové kyseliny, fulvokyseliny a humin. Vzorky neobsahovaly karbonáty, proto nebylo třeba provádět počáteční promývání HCl. Směs humusových látek mohla být přímo extrahována roztokem obsahujícím 0,5 M NaOH a 0,1 M Na4P2O7. 50 g jemnozemě se nejprve protřepávalo s 0,5 l této směsi po dobu 24 h. Suspenze se odstředila a supernatant odlil do srážecí nádoby. Oddělená zemina se po rozmíchání ještě dvakrát po dobu 1 h protřepala vždy s dalšími 0,5 l směsi. Supernatant se pokaždé přilil do srážecí nádoby. V ní se pak okyselil na pH 1 pomocí koncentrované HCl a přes noc se nechaly vysrážet huminové kyseliny. Nerozpuštěná část zeminy se ponechala na extrakci huminu. Vysrážené huminové kyseliny se od rozpuštěných fulvokyselin oddělily odstředěním. Poté byly obě frakce humusových látek dočištěny. Od směsi fulvokyselin byly odděleny koextrahované organické molekuly, jako jsou například peptidy. K tomuto účelu byla použita kolona s hydrofobním resinem SupeliteTM DAX-8. Směs huminových kyselin byla dočištěna od koextrahovaného minerálního podílu pomocí několikanásobného znovurozpuštění pomocí 1M NaOH a opětovného sražení koncentrovanou HCl. Toto dočištění bylo doplněno dvoudenním protřepáním sražených huminových kyselin s roztokem obsahujícím 0,5 % (v/v) HCl a 0,5 % (v/v) HF. Po dočištění byly oba typy humusových kyselin umístěny do dialyzačních vaků, v nichž se ze směsí uvolnil chlór. Takto připravené kyseliny byly vymraženy lyofilizátorem Telstar Cryodos. Humin byl vyextrahován ze zbytku původní zeminy. Ta se nejprve promyla destilovanou vodou do neutrálního pH a pak se nechala 24 h třepat s 200 ml 10% roztoku HF. Kyselý roztok se odlil a zbytek se po promíchání třepal s destilovanou vodou. Suspenze se opět odstředila. Tato operace se prováděla, dokud supernatant neměl pH 7. Poté se přidalo 0,5 l již zmiňovaného směsného roztoku NaOH a Na4P2O7 a postup pokračoval podle modelu separace huminových kyselin včetně dočištění, dialýzy a lyofilizace. Vymražené suché vzorky byly analyzovány pomocí DRIFT spektrofotometru Nicolet Nexus bez ředění KBr. Pro detailnější posouzení vlivu lesního porostu na kvalitu půdní organické hmoty byly vybrány lokality s nadmořskou výškou do 800 m n. m. Tímto krokem byl omezen vliv nadmořské výšky. Tabulka 1 uvádí základní statistické charakteristiky studovaného souboru dat horizontu O z vybraných 41 lokalit. Tab. 1: Základní statistické charakteristiky pro soubory dat Q4/6 a HK:FK. Proměnná Q4/6 HK:FK Průměr 7,55 0,22 Medián 7,57 0,20 Rozptyl 0,844 0,004 Minimum 5,65 0,13 Maximum 9,43 0,39 Var. koef. % 12,17 27,76 Pomocí jednocestné analýzy rozptylu byl zjištěn průkazný rozdíl mezi poměrem HK:FK v horizontu O bukových porostů a smrkových porostů na hladině významnosti α = 0,05 (obr.1). V bukových porostech byla zjištěna vyšší kvalita humusu než u porostů smrkových.

28

Means and 95,0 Percent LSD Intervals 0,28

HKFK

0,26 0,24 0,22 0,2 0,18

bk

sm

Obr. 10.: Závislost poměru HK:FK v horizontu O na druhovém složení lesního porostu. V druhé části projektu byly vybrány vzorky horizontu O z osmi lokalit (4 s porostem buku a 4 s porostem smrku). U těchto vzorků byla provedena frakcionace humusových látek - viz postup a způsob řešení. Metodická část byla prezentována v podobě posteru na konferenci Eurosoils 2004 a abstrakt byl publikován ve sborníku: Naměřená spektra fulvokyselin se ukázala jako poměrně nevhodný ukazatel kvalitativních charakteristik organické hmoty, neboť jejich relativně široké pásy v sobě zahrnují řadu méně výrazných pásů, které jsou z hlediska posouzení kvality důležité. Pomocí druhé derivace spektra (Obr. 11) je možno odlišit polohy těchto pásů, nikoli však jejich intenzity. Určení těchto intenzit je podmíněno získáním dalšího softwaru. Tab. 2. Základní statistické charakteristiky souborů intenzit nejvýznamnějších pásů (cm-1) infračervených spekter huminových látek (HA – huminové kyseliny, HU – humin) HA 1085 1277 1424 1460 1514 1550 1600 1675 1740 Průměr 5,350 10,783 10,328 10,380 9,864 9,479 10,926 14,866 18,024 Medián 5,445 10,176 10,360 10,397 9,891 9,520 11,075 14,942 17,894 Rozptyl 0,279 1,955 0,021 0,012 0,025 0,222 0,258 0,224 0,335 Sm.odch. 0,528 1,398 0,144 0,110 0,157 0,471 0,508 0,473 0,579 Minimum 4,442 9,812 10,106 10,140 9,639 8,780 10,218 14,0 17,334 Maximum 6,061 13,805 10,495 10,468 10,088 10,067 11,439 15,376 19,091 Var. koef. % 9,87 12,97 1,39 1,06 1,59 4,97 4,65 3,18 3,21 HU 1085 1277 1424 1460 1514 1550 1600 1675 1740 Průměr 7,684 10,627 10,269 10,442 10,383 10,165 10,843 15,543 14,043 Medián 7,422 10,643 10,413 10,304 10,614 9,973 10,334 15,512 14,001 Rozptyl 1,107 0,733 0,321 0,291 0,219 0,584 1,216 0,930 5,905 Sm.odch. 1,052 0,856 0,567 0,539 0,468 0,764 1,103 0,965 2,430 Minimum 6,572 9,101 9,501 9,680 9,424 9,096 9,959 14,121 10,497 Maximum 9,317 11,795 11,074 11,108 10,689 11,220 12,873 17,002 16,999 Var. koef. % 13,69 8,058 5,521 5,162 4,507 7,515 10,169 6,206 17,304 29

Obr. 11.: Příklad DRIFT spektra fulvokyselin a jeho druhé derivace. Spektra huminových kyselin a huminu jsou z tohoto pohledu výhodnější. Je zde dobře patrná řada méně intenzivních pásu. Pro statistické porovnání spekter huminových kyselin a huminu byly vybrány pásy (v cm-1) 1085 (polysacharidy a jim podobné látky), 1277 (karboxyly), 1424 (C-O a O-H vazby fenolů a alkoholů), 1460 (alifatické C-H vazby), 1550 (N-H vazby v monosubstituovaných amidech), 1600 (aromatické C=C vazby), 1675 (chinony/ketony) a 1740 (estery). Tab. 2 uvádí základní statistické charakteristiky souborů intenzit těchto pásů Pomocí párového t-testu byly zjištěny průkazné rozdíly v intenzitách pásů 1085, 1550, 1675 a 1740 cm-1 mezi spektry huminových kyselin a huminu. Spektra huminu měla intenzivnější pás 1085, 1550 a 1675, zatímco pás 1740 je méně intenzivní než u spekter huminových kyselin. Rozdíl mezi smrkovými a bukovými porosty se projevil v intenzitách pásů 1514 (valenční C=C vazby benzenových jader) a 1550 cm-1 (N-H vazby v monosubstituovaných amidech). Zatímco ve smrkových porostech je pás 1514 výrazně intenzivnější než pás 1550, v bukových porostech jsou intenzity těchto pásů podobné (obr. 12 a 13). V některých případech je dokonce intenzita pásu 1550 větší než pásu 1514. Přesná kvantifikace těchto rozdílů není pomocí DRIFT spektroskopie možná. Lze však říct, že jak humínové kyseliny tak humin pocházející z O

30

horizontů bukových porostů jsou relativně bohatší na dusíkaté funkční skupiny než tytéž látky pocházející z půd pod porosty smrků. Pomocí t-testu bylo zjištěno, že index aromaticity vypočtený jako: iAR = IAL/IAL+IAR (AL je sumou intenzit pásů alifatických řetězců a AR sumou intenzit pásů aromátů, tab. 3) se neliší mezi humínovými kyselinami původem z bukových porostů a z porostů smrkových. Tab.3: Intenzity pásů alifatických a aromatických součástí humínových kyselin sloužící pro výpočet indexu aromaticity iAR č. vzorku IAL(2930) IAL(2853) IAR(1514) iAR 1 9,506 7,438 8,052 0,6779 3 9,482 7,397 7,827 0,6832 5 10,565 8,234 9,45 0,6655 7 8,97 6,947 8,15 0,6614 9 10,381 8,114 8,916 0,6747 11 8,392 6,703 7,106 0,6799 13 9,961 7,571 10,066 0,6353 15 8,168 6,135 8,184 0,6361

Obr. 12.: Spektra humínových kyselin a huminu pocházejících z O horizontu bukového porostu

31

Obr. 13. Spektra humínových kyselin a huminu pocházejících z O horizontu smrkového porostu 2.2.2. Hodnocení stability půdní struktury Cílem této části bylo ověřit metodiky hodnocení stability půdní struktury a dále zjistit, jak se projeví délka skladování půdního vzorku na měřené stabilitě půdních agregátů. Rovněž byl sledován vliv půdních charakteristik na půdní strukturu, zejména vliv kvality organické hmoty podílející se na tvorbě agregátů antrozemí rekultivovaných výsypek, a to opět pomocí infračervené spektroskopie (DRIFT). Pro analýzu stability půdní struktury byla testována metoda dle Le Bissonnais a Le Souder (1995) a Bissonnais (1996), kteří specifikovali 4 hlavní mechanismy vyvolávající destrukci agregátů: a) roztržení vzduchem stlačeným uvnitř agregátů při prudkém ovlhčení, b) rozrušení objemovými změnami ke kterým dochází při ovlhčování a vysoušení, c) fyzikálně chemická dispergace zmenšením přitažlivých sil mezi koloidními částicemi při ovlhčování (vliv jednomocných kationtů, zvláště Na) d) mechanické rozrušení dešťovými kapkami. Mechanismus ad c) se uplatňuje pouze ve specifických případech. Princip rozboru, který právě uvedení autoři navrhli a jehož detailní postup je rovněž uveden, umožňuje oddělení jednotlivých mechanismů a jasnou separaci fází s probíhající desagregací od fáze měření výsledku této desagregace. Důležitou roli zde hraje použití etanolu, který umožňuje desagregaci kontrolovat a zamezuje reagregaci během sušení. 32

Z odebraných vzorků jsou vyseparovány agregáty o průměru 2 – 5 mm a podrobeny třem odlišným testům, hodnotícím působení výše uvedených mechanismů: Test 1 umožňuje posoudit odolnost agregátů při náhlém zaplavení vodou – mechanismus a). Test 2 umožňuje posoudit odolnost agregátů vůči desagregaci vyvolané postupným ovlhčováním a vysoušením – mechanismus b) a c). Test 3 umožňuje posoudit odolnost vůči mechanickým vlivům na kohezní síly působící mezi texturními částicemi – mechanismus d). Stabilitu agregátů či jejich zranitelnost lze posuzovat podle rozličných kriterií. Je to např. střední vážený průměr po desagregaci (mean weight diameter, MWD), plocha vymezená kumulativní křivkou a osami x a y, agregátová pórovitost, procento mikroagregátů, aj. Pro vyjádření našich výsledků jsme zavedli koeficient vulnerability (Kv). Jeho výpočet vychází z vážených průměrů a udává, kolikrát se zmenší velikost agregátů ve srovnání s agregáty zcela stabilními. Optimální hodnota je 1,0, s jejím zvyšováním se zvyšuje zranitelnost. Z Kv je možné v případě potřeby snadno vypočíst MWD ( v našem případě 3,5/Kv). Hodnotou, která se koeficientu vulnerability podobá, je index nestability (Saidi et al. 1999). Bylo zjištěno, že největší nebezpečí hrozí agregátům při prudké zátopě (test 1, mechanismus a), kde jsou koeficienty vulnerability nejvyšší. Tento mechanismus se také průkazně odlišuje od zbylých dvou, které si jsou značně podobné. Stabilita agregátů antrozemí zpravidla nedosahuje stability agregátů černozemě. Nejpříznivější stav struktury vykazují lokality s nejstarší rekultivací, zatímco nejlabilnější agregáty byly zjištěny vesměs na lokalitách nejmladších. Tento trend lze vysvětlit postupným přibýváním organické hmoty na námi sledovaných antrozemích a upevňováním vazeb s minerálním podílem. Zároveň je v tvořících se stálejších agregátech organická hmota chráněna před mineralizací (je zde pomalý turnover). Ukázalo se, že u zkoumaných antrozemí je zvyšování obsahů pro tvorbu struktury významných zrnitostních frakcí v nepřímé závislosti se stabilitou struktury. Tento jev je zřejmě závislý na organické hmotě, která je ve sledovaných antrozemích většinou v deficitu a samotný jíl a prach zde netvoří dostatečně pevné vzájemné vazby. Nasycení primárních částic (jíl, prach) humusovými látkami vede ke tvorbě mikroagregátů (< 0,25 mm), zatímco mikrobní polysacharidy nastupují až při jejich následném spojování do makroagregátů. Chybí-li spojovací článek (mikrobní organická hmota), vznikající agregáty jsou velmi zranitelné a rozpadají se (zvláště při náhlém zaplavení vodou) až na mikroagregáty. Organická hmota vykazuje ve všech případech (test 1, 2 i 3) pozitivní působení, koeficient vulnerability s jejím přibýváním klesá. U kvality humusu, posuzované podle barevného kvocientu alkalických extraktů humusových látek, je těsnost závislosti menší a parabolický charakter vztahu naznačuje, že na rekultivovaných plochách jsou při vytváření stabilnějších agregátů účinnější méně kondenzované a polymerované humusové látky s vyšším množstvím funkčních skupin. Vliv organické hmoty dodané do antrozemí ve formě kompostu, který z papírenských kalů připravují Doly Bílina, byl zkoumán v nádobovém pokusu. Dodaný kompost ve většině případů prokázal snížení zranitelnosti agregátů. Jeho vliv je výraznější na těžších výsypkových materiálech s vyšším zastoupením jemných zrnitostních frakcí, zatímco u písčité zeminy je tento vliv méně patrný Metoda Le Bissonais (1996) byla dále porovnávána se stanovením množství ve vodě stabilních agregátů, které je vyjádřeno indexem WSA dodané firmou Eijkelkamp s přístrojem Wet Sieving Apparatus. WSA nejvíce odpovídal výsledkům prvního testu, jímž je hodnocen rozpad agregátů při prudkém ovlhčení. Byly zjištěny silné, statisticky průkazné závislosti mezi

33

WSA a Kv pro všechny testy. Korelační koeficienty lineárních modelů nabývaly hodnot –0,767; –0,806 a –0,741. Výsledky obou metod jsou tudíž srovnatelné. Vzorky, u nichž byl sledován vliv délky skladování půdního vzorku na měřené stabilitě půdních agregátů, byly odebrány z humusových horizontů čtyř různých půdních typů (černozem modální, kambizem modální, rendzina modální a černice modální). Po odběru, z na vzduchu vyschlých vzorků, byly pro agregátovou analýzu vyseparovány agregáty o velikosti 2 – 5 mm. Ze zbytku vzorků byla připravena jemnozem (< 2 mm) pro stanovení základních půdních vlastností (pHKCl, množství organického uhlíku – Cox, ukazatel kvality humusu – Q4/6, zrnitost). Vzorky byly skladovány v uzavřených plastových sáčcích. Stabilita agregátů byla vyjádřena indexem ve vodě stabilních agregátů (WSA). Čím více se tento index blíží hodnotě 1, tím je stabilita agregátů větší. Měření stability agregátů bylo prováděno ve čtrnácti různých časových intervalech po odběru vzorku po dobu šesti měsíců. Černice modální 1,00

0,90

0,90

0,80

0,80

0,70

0,70

0,60

0,60 WSA

WSA

Černozem modální 1,00

0,50

0,50

0,40

0,40

0,30

0,30

0,20

0,20

0,10

0,10

0,00

0,00

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

0

20

40

60

80

Čas (dny)

Rendzina modální

120

140

160

180

200

120

140

160

180

200

Kambizem modální

1,00

1,00

0,90

0,90

0,80

0,80

0,70

0,70

0,60

0,60 WSA

WSA

100 Čas (dny)

0,50

0,50

0,40

0,40

0,30

0,30

0,20

0,20

0,10

0,10 0,00

0,00 0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

0

200

20

40

60

80

100 Čas (dny)

Čas (dny)

Obr. 14. Stabilita agregátů čtyř půdních typů v různém čase od odběru vzorku Z grafu na obr. 14 je patrné, že stabilita agregátů se lišila mezi jednotlivými půdními typy. Nejstabilnější agregáty se nacházely u půdního typu kambizem modální a nejméně stabilní u půdního typu černozem modální. Průběh stability agregátů v čase byl vyrovnaný právě u půdního typu kambizem modální, u všech ostatních půdních typů kolísal. Statistickým vyhodnocením dat byla zjištěna statisticky slabě průkazná závislost (P < 0.1) stability agregátů na době skladování vzorku u půdního typu černozem modální (nízká stabilita agregátů) a kambizem modální (vysoká stabilita agregátů). U ostatních půdních typů nebyla prokázána statisticky významná závislost stability agregátů na době skladování vzorku.

34

Ze sledování se ukázalo, že u některých vzorků, v tomto případě především u černozemě modální, se vliv délky skladování vzorku projevil na stabilitě agregátů, která se v průběhu skladování zvyšovala. Naopak, u některých vzorků se vliv délky jejich skladování na stabilitě agregátů příliš neprojevil. Lze tedy konstatovat, že pro porovnávání stability agregátů různých vzorků je vhodné provést její stanovení co nejdříve, maximálně do tří týdnů po odběru, tak jak doporučuje norma DIN 19683-16 (1998). Pro sledování kvality organické hmoty podílející se na tvorbě agregátů antropozemí rekultivovaných výsypek byla jako zájmové území vybrána výsypka Pokrok (SD, a.s. – Doly Bílina), kde se nacházejí plochy s různým stářím a způsobem rekultivace. Vzorky byly odebrány ze svrchních 20 cm, na plochách rekultivovaných s překryvem ornicí a s překryvem spraší a na ploše s přímou rekultivací výsypkového materiálu. Stabilita agregátů byla stanovena opět podle metodiky dodané firmou Eijkelkamp s přístrojem Wet Sieving Apparatus a vyjádřena indexem ve vodě stabilních agregátů (WSA). Byla provedena separace humusových látek ze vzorku půd rekultivované výsypky pro případnou úpravu používané metodiky Piccolo et a. (2002). Získané vzorky humusových látek (huminové kyseliny, fulvokyseliny, humín) byly použity k proměření infračervených spekter. Tato spektra byla porovnána se spektry humusových látek vyseparovaných ze vzorků přirozených půd. Obr. 15. DRIFT spektrum fulvokyselin antrozemí rekultivované výsypky

35

Obr. 16. DRIFT spektrum huminových kyselin antrozemí rekultivované výsypky Frakcionací humusových látek byly získány tři frakce – huminové kyseliny (HK), fulvokyseliny (FK) a humín (HU). Zkušební separací byla zjišťována především výtěžnost humusových látek ze vzorků antropozemí rekultivovaných výsypek, u kterých bývá nižší obsah organického uhlíku (Cox), pro možnost úpravy metodiky separace (zvýšení navážky). Vymražené suché vzorky byly analyzovány pomocí DRIFT spectrofotometru Nicolet Nexus bez ředění KBr. Ukázky spekter jsou na obrázcích 15-18. Tato spektra se liší od naměřených spekter humusových látek vyseparovaných z přirozených půd. U vzorků antropozemí nebylo provedeno dočištění humusových látek od různých nečistot, proto se v jejich spektrech objevují absorpční pásy těchto látek. Například u spektra FK (Obrázek 15) méně intenzivní pásy okolo 2400 a 2850 cm-1 mohou být způsobeny příměsí HCL, která se používá na vysrážení HK z roztoku rozpuštěných FK a HK. U spektra HK (Obr. 16) se objevuje pás silikátových nečistot (cca 1100 cm-1), protože nebylo provedeno dočištění HK pomocí kyseliny fluorovodíkové, apod Tyto odlišnosti mohou být způsobeny i odlišnou stukturou humusových látek.

36

Obr. 17. DRIFT spektrum humínu antrozemí rekultivované výsypky

Obr. 18. Porovnání DRIFT spekter fulvokyselin, huminových kyselin a huminu antrozemí 37

2.2.3. Acidifikace půdy Tato část byla řešena v rámci výzkumného záměru a navazujícího projektu NAZV č. QC1250: Prostorové rozložení volných forem hliníku v lesních půdách vybraných českých pohoří a jeho predikce. Byly podrobně popsány půdní charakteristiky dvou horských oblastí, oblasti Jizerských hor jako oblasti silně negativně ovlivněné atmosférickou depozicí a dalšími vlivy lidské činnosti, a oblasti Novohradských hor jako oblasti relativně málo zasažené atmosférickou depozicí. V obou oblastech byly na lokalitách reprezentujících různé stanovištní podmínky odebrány půdní vzorky nadložních a vnitřních horizontů půd. Na těchto vzorcích byly stanoveny jednak základní půdní charakteristiky (pH, obsah C, N, S, Ca, Mg, u vnitřních horizontů rovněž sorpční charakteristiky), jednak potenciálně nebezpečné formy hliníku – výměnné (AlKCl) a převážně organicky vázané (AlNa4P2O7). Byly tak získány rozsáhlé soubory údajů (Tab. 4), které byly zpracovány a mohou být dále doplňovány a využívány s pomocí dalších postupů. S pomocí metod tradiční statistiky byly zjištěny vztahy mezi půdními charakteristikami navzájem (Tab. 5 a 6) a byl sledován vliv stanovištních faktorů. Ze základních půdních charakteristik se v korelační analýze a faktorové analýze jako nejdůležitější faktory ovlivňující rozložení sledovaných forem Al ukázaly půdní reakce, celkový obsah Ca a Mg (Tab. 3 a 4). Tab. 4. Průměrné hodnoty půdních charakteristik pro jednotlivé horizonty půd Jizerských hor Horizont (počet) pHH2O pHKCl Catot (mg.kg-1) Mgtot (mg.kg-1) O (98 vzorků) 3,9 3,2 578,9 846,6 A (23 vzorků) 3,7 3,2 224,4 1125,6 Ep (32 vzorků) 3,8 3,3 162,8 855,1 B (95 vzorků) 4,0 3,6 221,2 2468,2 Horizont (počet) Q4/6 Ctot (%) Ntot (%) Stot (%) O (98 vzorků) 7,4 28,9 1,48 0,33 A (23 vzorků) 5,4 5,94 0,31 0,05 Ep (32 vzorků) 4,9 3,63 0,17 0,025 B (95 vzorků) 9,1 4,49 0,21 0,038 Horizont (počet) Corg (%) KVK (mmol(+).100g-1) V (%) A (23 vzorků) 5,37 9,1 9,4 Ep (32 vzorků) 3,45 7,5 6,4 B (95 vzorků) 4,28 7,8 6,5 Horizont (počet) C/N S/Ca S/(Ca+Mg) (S+N)/(Ca+Mg) O (98 vzorků) 19,6 12,13 2,82 30,91 B (95 vzorků) 21,4 2,70 0,14 1,97 Horizont (počet) AlKCl AlCuCl2 AlNa4P2O7 (mg.kg-1) (mg.kg-1) (mg.kg-1) O (98 vzorků) 1236,1 4268,3 5042,8 A (23 vzorků) 776,9 1490,2 3690,9 Ep (32 vzorků) 707,4 1315,7 3297,8 B (95 vzorků) 831,6 1945,3 8419,9 Nízké hodnoty pH vedou podle očekávání k vyššímu obsahu AlKCl, zatímco vyšší hodnoty AlNa4P2O7 se nacházejí spíše při vyšších hodnotách pH. V horizontu O se na obsahu jednotlivých forem Al podílely významně rovněž celkové obsahy C, N a S; v horizontu B se obsahy těchto prvků projevily významně pouze v případě výměnných forem Al. V horizontu O vykázal těsný

38

vztah zejména s AlKCl poměr S/Ca, tedy poměr charakterizující zastoupení acidifikantů a bazických složek Tab. 5. Korelační koeficienty závislostí mezi obsahy jednotlivých forem Al a mezi těmito obsahy a základními půdními charakteristikami v horizontech O v Jizerských horách Charakteristika AlKCl AlCuCl2 logAlNa4P2O7 Alexch 0,438*** 0,270** logAlKCl 0,438*** 0,584*** logAlCuCl2 0,270** 0,584*** C/N 0,062 -0,207* -0,301** Q4/6 0,184 0,067 0,012 pHH2O -0,426*** -0,010 0,281** pHKCl -0,347*** 0,230* 0,404*** logCatot -0,509*** -0,150 -0,187 logMgtot -0,269** -0,214* -0,250* Ctot 0,397*** 0,448*** 0,268** Ntot 0,371*** 0,526*** 0,401*** Stot 0,392*** 0,577*** 0,407*** S/Ca 0,528*** 0,350*** 0,349*** *,**,*** významná závislost na hladině významnosti 0,05, 0,01 a 0,001 Tab. 6. Korelační koeficienty závislostí mezi obsahy jednotlivých forem Al a mezi těmito obsahy a základními půdními charakteristikami v horizontech B v Jizerských horách logAlCuCl2 AlNa4P2O7 Charakteristika Alexch logAlKCl Alexch logAlKCl logAlCuCl2 AlNa4P2O7

0,710***

0,303** 0,362***

0,710*** 0,303** 0,362*** 0,159 -0,003 0,381*** C/N 0,059 0,100 0,114 Q4/6 -0,032 -0,099 -0,047 pHH2O -0,664*** -0,544*** -0,072 pHKCl -0,724*** -0,660*** 0,007 Catot -0,080 -0,011 0,153 Mgtot -0,243* -0,176 0,083 CEC 0,847*** 0,718*** 0,283** Corg 0,423*** 0,324** 0,268* Ctot 0,505*** 0,385*** 0,359*** Ntot 0,525*** 0,420*** 0,361** Stot 0,396*** 0,247* 0,178 S/Ca -0,304** 0,108 -0,056 *,**,*** významná závislost na hladině významnosti 0,05, 0,01 a 0,001

39

0,159 -0,003 0,381*** 0,246* 0,222* 0,066 0,187 0,133 0,292** 0,050 -0,033 0,034 -0,032 -0,100 -0,168

Ze stanovištních faktorů se v analýze rozptylu nejvíce projevil vliv nadmořské výšky. Na území masivu Jizerských hor jsou v současné době sledované půdní charakteristiky méně příznivé v oblastech s nižší nadmořskou výškou než ve vrcholových partiích. Tento vliv byl studován dále regresní a korelační analýzou. Bylo potvrzeno, že s nadmořskou výškou mírně, ale průkazně vzrůstají hodnoty pHH2O (r = 0,212*) i pHKCl (r = 0,236*) v horizontu O, vzrůstá obsah AlNa4P2O7 (r = 0,241*), zatímco slabě (neprůkazně) klesá množství nebezpečnější formy AlKCl (r = -0,161). Přitom současně klesá obsah Mgtot (r = -0,435***) a vzrůstá celkový obsah S (r = 0,252*) a N (r = 0,351***). Jednou z příčin vlivu nadmořské výšky je vznik imisních holin v nejvyšších partií Jizerských hor, které jsou kryté prakticky souvislým porostem třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa). Tento nový stav měl pravděpodobně podíl na utváření nových půdních podmínek. Nekvalitní opad smrkových porostů nahradila každoročně odumírající třtina s vlastnostmi pro půdu příznivějšími. Porosty třtiny také nejsou vystaveny vnosu kyselých iontů intercepční depozicí v takové míře jako dosud přežívající lesní porosty v nižších nadmořských výškách, což souvisí s vlastnostmi jejich receptorových povrchů. Tato relativně krátce trvající situace doposud výrazně ovlivnila pouze nejsvrchnější půdní horizonty. V horizontu O dosahují oba typy pH vyšších hodnot na lokalitách, kde má třtina 100 % pokryvnost, než na lokalitách, na kterých není třtina zastoupena. V horizontu B platí toto tvrzení pouze u pHH2O. Ve všech případech jde ovšem o rozdíly statisticky neprůkazné. V případě hodnocení kvality organické hmoty je situace odlišná. Zde je prokazatelný vliv třtiny na kvalitu organické hmoty v horizontu O. Z hlediska chemických vlastností tak porosty třtiny vytvářejí příznivější podmínky pro zakládání nových porostů. Současně ale mohou ztěžovat technické provedení výsadby. Druh porostu se v analýze rozptylu projevil průkazně v případě organicky vázaného Al. Vyšší hodnoty AlNa4P2O7 byly zjištěny pod bukovými porosty než pod porosty smrkovými a smíšenými. V případě AlKCl byly obsahy pod bukovými porosty mírně (statisticky neprůkazně) nižší. Naznačuje to, že kvalitnější organická hmota pod bukovými porosty váže Al více do organických vazeb, čímž se snižuje podíl jeho nejnebezpečnějších forem. Získané výsledky byly dále podrobně zpracovány také metodami geostatistiky, což je alespoň v podmínkách ČR nový přístup. Pro jednotlivé půdní charakteristiky byly vytvořeny variogramy a byly zpracovány mapy metodou krigingové interpolace. Na Obr. 19 jsou uvedeny příklady map prostorového rozložení obsahu sledovaných forem Al v horizontu O pro oblast Jizerských hor.

40

Obr. 19. Krigingové mapy prostorového rozložení obsahu sledovaných forem Al v horizontu O pro oblast Jizerských hor Pomocí vzájemných variogramů byl zkoumán vztah prostorového rozložení půdních charakteristik mezi horizonty O a B. Poměrně dobrá prostorová závislost byla zjištěna pro obě hodnoty pH a pro celkový obsah Ca a Mg, slabší vztah byl zjištěn pro AlNa4P2O7. U ostatních charakteristik nebyla prostorová závislost mezi horizonty zjištěna. Naznačuje to, že tyto charakteristiky jsou v každém horizontu ovlivněny jinými faktory. V další části byl geostatistickými metodami zkoumán prostorový vztah mezi stanovištními faktory a půdními charakteristikami. Byl sledován vliv nadmořské výšky, lesních vegetačních stupňů (LVS), druhu lesního porostu, půdního typu, vápnění, pásem imisního zatížení (PIZ) a porostu třtiny křovištní. Tab. 9 uvádí prostorové korelační koeficienty mezi stanovištními faktory a půdními charakteristikami horizontu O.

41

Tab. 7. Prostorové korelační koeficienty mezi sledovanými půdními charakteristikami horizontu O Jizerských hor a stanovištními faktory (tučně jsou vyznačeny korelační koeficienty s absolutní hodnotou vyšší než 0,5) Charakteristika Nadm. v. LVS Druh Půdní typ Vápnění Třtina PIZ porostu pHH2O 0,445 0,581 0,897 pHKCl 0,818 0,828 0,870 Q4/6 -0,289 -0,323 -0,678 -0,699 Mgtot -0,622 -0,498 -0,199 0,997 -0,577 -0,750 0,290 -0,202 -0,176 Catot -0,237 -0,279 -0,104 AlKCl -0,991 AlCuCl2 0,886 0,919 0,911 AlNa4P2O7 0,601 0,688 0,538 0,672 0,500 C 0,474 0,483 -0,237 -0,819 0,587 S 0,404 0,113 0,185 0,204 0,505 -0,877 N 0,309 0,646 0,578 -0,840 0,583 Z korelačních koeficientů lze vyčíst, že s rostoucí nadmořskou výškou a zvyšujícím se LVS se v nadložních horizontech půd na území Jizerských hor zvyšují hodnoty pH (kladné hodnoty korelačních koeficientů), současně ale vzrůstá celkový obsah C, N a S a snižuje se obsah Mgtot. V případě potenciálně uvolnitelných forem Al se celkově s rostoucí nadmořskou výškou mírně snižuje podíl AlKCl a zvyšuje se podíl převážně organicky vázaných forem AlCuCl2 a AlNa4P2O7. Druh porostu vykázal největší vliv na prostorové rozložení Mgtot a celkový obsah C, N a S. Bukový porost vykazoval vyšší obsah Mgtot v horizontu O, a naopak nižší obsah C, N i S. Nižší obsah C zřejmě souvisí se snazší rozložitelností listového opadu, nižší obsah N a S a může souviset, kromě nižšího imisního zatížení, i s nižším zachytáváním suché depozice bukovými porosty. Byl rovněž zjištěn slabý vliv bukového porostu na snížení obsahu AlKCl. Prostorové korelace půdních typů obecně ukazují, že podzoly mají ve srovnání s kambizeměmi nižší obsah Mgtot a Catot; organická hmota mírně vyšší kvality (s nižším Q4/6) u nich poutá Al a vede k vyššímu obsahu AlNa4P2O7. Vápnění se projevilo příznivě především na prostorovém rozložení AlKCl a též na hodnotách pH, kde ale pro nesplnění podmínek nebylo možné použít prostorový korelační koeficient. Vápnění vykázalo kladný korelační koeficient s obsahem C a N. Zde je ale třeba zdůraznit, že se nejedná o celkové absolutní množství C, ale o procentický podíl na hmotnosti. Porosty třtiny se rozšiřují na plochách s nízkým obsahem Mgtot a vyšším obsahem S a N; na těchto plochách je současně vyšší kvalita organické hmoty a vyšší koncentrace organicky vázaného Al. Toto lze považovat za alespoň dočasné příznivé působení porostů třtiny na půdní vlastnosti, čímž se zlepšují podmínky pro budoucí obnovu lesních porostů. Z prostorových korelací PIZ lze vyčíst především to, že v oblastech s vyšším zatížením jsou vyšší hodnoty pHKCl, kvalitnější organická hmota a vyšší obsah organicky vázaného Al. Projevuje se zde vliv ostatních faktorů, jak již bylo uvedeno. V případě horizontu B lze konstatovat na základě podoby vzájemných variogramů a na základě hodnot prostorových korelačních koeficientů (Tab. 8), že se zde projevuje vliv sledovaných stanovištních faktorů méně výrazně. S rostoucí nadmořskou výškou vzrůstá obsah C a N v horizotnu B a snižuje se barevný kvocient humusu, tzn. že i v B horizontu je ve vyšších

42

polohách kvalitnjší humus. Druh porostu vykázal vztah s pHKCl, kde vyšší zastoupení bukových porostů souvisí s vyššími hodnotami pH v B horizontu a současně se zvyšuje obsah Mgtot. Výrazněji se projevil vliv půdního typu, ve kterém se promítají rozdíly především mezi spodickými a kambickými horizonty. U podzolů je tak v horizontech B vyšší množství uhlíku (celkového i organického) a vyšší KVK. Na organické látky se poutá více Al (je zde vyšší obsah AlNa4P2O7), naopak množství AlKCl mírně klesá. Zřejmě se zde projevuje vliv organické hmoty jako faktoru řídícího chování Al. Vliv vápnění byl v horizontu B méně výrazný, zřetelněji se projevil pouze na nižších hodnotách barevného kvocientu humusu. Podobně porosty třtiny ukázaly prostorový vztah s hodnotami Q4/6 a rovněž s poměrem S/Ca v horizontu B. Tab. 8. Prostorové korelační koeficienty mezi sledovanými půdními charakteristikami horizontu B Jizerských hor a stanovištními faktory (tučně jsou vyznačeny korelační koeficienty s absolutní hodnotou vyšší než 0,5) Charakteristika Nadm. v. LVS Druh porostu Půdní typ Vápnění Třtina pHH2O 0,206 0,088 0,330 0,479 0,291 pHKCl -0,091 -0,171 -0,076 0,816 -0,368 -0,163 0,155 Q4/6 -0,561 -0,482 Mgtot -0,290 -0,204 -0,064 -0,217 -0,374 0,245 0,204 0,462 -0,160 0,261 0,498 Catot -0,014 -0,144 -0,251 AlKCl -0,455 0,328 AlNa4P2O7 C 0,372 -0,069 0,412 0,336 0,161 S -0,365 0,250 N 0,403 -0,097 0,253 0,206 0,164 C/N 0,410 -0,482 0,198 0,526 0,122 0,389 0,149 Corg 0,548 0,745 0,269 -0,313 0,404 0,298 Alexc KVK 0,313 0,078 -0,332 0,411 0,316 S/Ca -0,100 -0,161 0,249 - -0,263 S/(Ca+Mg) 0,358 0,081 -0,425 0,105 0,046 0,504 Hodnocení prostorového rozložení vybraných ukazatelů acidifikace a stanovištních faktorů potvrdilo některé obecně platné skutečnosti, jako je pokles hodnot pH a obsahu bazických složek (Ca a Mg) a zvýšení obsahu potenciálně toxických forem Al při vysoké depozici S a N, zvýšení pH a snížení obsahu AlKCl v důsledku vápnění, a dále vyšší hodnoty pH, nižší koncentrace AlKCl a vyšší obsah Mg pod bukovými porosty. Potvrdilo se, že acidifikace půdy je komplexní jev řízený celou řadou faktorů, jejichž vliv lze obtížně odlišit. Geostatistická analýza také potvrdila výsledky zjištěné tradičními statistickými metodami, ze kterých vyplývalo, že ve vyšších polohách, zvláště pod porosty třtiny křovištní, vykazují nadložní horizonty lesních půd nižší kyselost a kvalitnější organickou hmotu. Je tomu tak přesto, že byly na těchto lokalitách zjištěny relativně vysoké obsahy celkové síry a dusíku, často se jedná o lokality s nejvyšším imisním zatížením (PIZ A). Lze předpokládat, že se zde tyto acidifikanty poutají především v organické hmotě. Je otázkou, zda se tyto okyselující složky nebudou v budoucnu postupně uvolňovat a ztěžovat tak regeneraci lesního ekosystému. Vliv sledovaných stanovištních faktorů 43

se výrazněji projevil na prostorovém rozložení vlastností nadložních horizontů než na vlastnostech vnitřních horizontů B. Obdobně byly zpracovány výsledky z oblasti Novohradských hor. Zde s rostoucí nadmořskou výškou vzrůstal v horizontech O celkový obsah N a obsah AlKCl. V horizontech B naopak obsah AlKCl mírně vzrůstal a výazný nárůst je patrný u AlNa4P2O7, což zřejmě souvisí se změnou povahy horizontů od kambických přes rezivé až po spodické. Půdní typ vykázal prostorový vztah s pH, Mgtot a Ctot v horizontech O a s Mgtot, Alexc a KVK v horizontech B. Znamená to, že nadložní horizonty podzolů v srovnání s kambizeměmi mají obecně kyselejší charakter, oba sledované horizonty pak obsahují méně celkového hořčíku. Vyšší hodnota KVK, nasycené převážně hliníkem, je pravděpodobně dána povahou spodických horizontů, stejně jako zvýšené množství AlNa4P2O7. Tento vliv se projevuje nepřímo i ve vztahu mezi nadmořsktou výškou a těmito půdními charakteristikami. V Novohradských horách se na rozdíl od Jizerských hor projevil vliv geologického podloží. Výsledky prostorové korelace znamenají, že v půdách na žulách a granodioritech je ve srovnání s půdami na horninách jednotvárné série moldanubika (rulách, pararulách a migmatitech) je kyselejší půdní reakce, nižší obsah Mg, vyšší obsahy AlKCl i AlNa4P2O7 v horizontu B, vyšší KVK a širší poměr S/(Ca+Mg). V nadložním humusu pak je větší obsah celkového N. Celkově lze říci, že vliv přirozených stanovištních podmínek na půdní vlastnosti je v oblasti Novohradských hor vyšší než v oblasti Jizerských hor, kde byl prokázán výrazný vliv atmosférické depozice, vápnění, vzniku imisních holin a dalších faktorů souvisejících s lidskou činností. 2.2.4. Kontaminace půdy rizikovými prvky Tato část byla řešena v rámci výzkumného záměru a navazujícího projektu GAČR č. 526/02/1516: Aplikace různých pedometrických metod na výsledky pedologického průzkumu a jejich srovnání. Tato část byla zkoumána ve třech hlavních okruzích: 1) Rozložení rizikových prvků mezi jednotlivé frakce huminových látek v silně kontaminované půdy; 2) Rozložení rizikových prvků v půdním profilu kontaminované půdy; 3) Prosotorové rozložení rizikových prvků v horských oblastech na severovýchodě ČR a rozlišení jejich původu. První část měla za cíl stanovit rozložení organicky vázaného Cd, Pb a Zn mezi huminové kyseliny a fulvokyseliny ve 20 vzorcích silně kontaminované fluvizemě v nivě řeky Litavky na Příbramsku. Byl použit tradiční postup alkalické extrakce huminových látek směsí hydroxidu sodného a difosforečnanu tetrasodného s následným vysrážením huminových kyselin okyselením. Všechny tři kovy byly vázány převážně ve frakci fulvokyselin (průměrný podíl z celkového obsahu organicky vázaného kovu byl 98,4 % v případě Cd, 82,0 % v případě Pb a 95,7 % v případě Zn). Množství kovů vázaných na fulvokyseliny bylo ovlivněno především úrovní kontaminace. Na huminových kyselinách se předpokládá omezené množství specifických sorpčních míst pro jednotlivé kovy. Olovo vázané na huminové kyseliny bylo v negativní korelaci s pH půdy. Výsledky naznačily relativně vysokou potenciální mobilitu organicky vázaných těžkých kovů ve sledovaných půdách. Za účelem poznání mobility Pb, Zn a Cd byly podrobně studovány 2 profily aluviálních půd Příbramska silně kontaminovaných metalurgickou činností. Celkové koncentrace kovů byly stanoveny po rozkladu směsí kyselin HF a HClO4. Mobilita těžkých kovů byla určena pomocí 44

mobilitního faktoru (MF), který vyjadřuje poměrné zastoupení výměnné frakce a frakce vázané na karbonáty, stanovených Tessierovou sekvenční extrakcí. MF se pohyboval v rozmezí 2-46% u Pb, 19-62% u Zn a 61-94% u Cd. Distribuce Zn a Cd v půdních profilech vykazovaly proměnlivý vývoj spolu s výrazným hloubkovým posunem, který byl způsoben právě vysokým zastoupením jejich labilních forem. Distribuce Pb, jako nejméně mobilního kovu, měla směrem do hloubky profilů plynule klesající charakter. Bylo zjištěno, že půdní profil vzdálený 2,5 km od hutního závodu je mnohem více kontaminován než profil v jeho těsné blízkosti, což dokládá i horizontální mobilitu kontaminantů. Soubor obsahů rizikových prvků a jejich speciace v půdách 14 horských lokalit severní a severovýchodní části ČR byl zpracován faktorovou analýzou a analýzou hlavních komponent. Výsledky umožnily rozlišit převládající původ prvků (převážně antropogenní v případě Pb, Hg a Cd a litogenní v případě Co, Cr, Cu, Ni a Zn) a vymezit možné geochemické anomálie od lokalit relativně více znečištěných antropogenními vlivy. Dále výsledky umožnily posoudit vliv matečních hornin. Výsledky byly publikovány na konferenci Pedometrics 2003 v britském Readingu a jsou přijaty k publikaci v časopisu Geoderma. 2.2.5. Modelování chování pesticidů ve vybraných půdách Metodický postup Na pěti pokusných stanicích VÚRV v různých lokalitách ČR byl na plochy 2 x 2 m aplikován 1 g chlortoluronu, což odpovídá dávce 2,5 kg Syncuranu na hektar. Po aplikaci pesticidu byla pokusná plocha postříkána 2 l vody. Tím bylo docíleno smytí pesticidů z rostlin a jeho následné zapravení do půdy. Každá pokusná plocha byla rozdělena na tři dílčí parcely ze kterých byly ve stanovených termínech (5, 13, 21, 35 55 a 150 dní po aplikaci) odebrány vzorky půdy po dvou cm půdního profilu do hloubky 30 cm a po pěti cm půdního profilu od 30 cm do 50 cm. Pro omezení degradace pesticidu byly vzorky přepraveny do laboratoře v autochladničce, a po standardní přípravě použity pro stanovení koncentrace chlortoluronu v půdě. Vzorky ze dvou svrchních horizontů, byly také použity k měření koncentrací chlortoluronu v půdním roztoku, ze kterých byly stanoveny Freundlichovy adsorpční isotermy v polních podmínkách. Pro podrobný popis půdních vlastností a stanovení adsorpční isotermy v laboratorních podmínkách byl proveden odběr půdních vzorků z orničního a podorničního horizontu. Dále byly odebrány vzorky pro stanovení hydraulických vlastností (retenční čáry a hydraulická vodivost), objemové hmotnosti a byly provedeny výtopové jednoválcové infiltrace. Výsledky Obr. 20 až 27 znázorňují koncentrace chlortoluronu v půdním profilu (0, 13, 21 a 35 dní po aplikaci) na vybraných lokalitách, stanovené metodou HPLC a vypočtené modelem BPS (Behaviour of Pesticides in Soil; Kozák a Vacek, 1995).

45

koncentrace chlortoluronu stanovené metodou HPLC [ppm] 2

4

6

8

10

0

12

0

0

2

2

hloubka [cm]

hloubka [cm]

0

4 1. odběr 6.5. 6

2. odběr 11.5. 3. odběr 19.5.

10

4 1. odběr 6.5. 6

2. odběr 11.5. 3. odběr 19.5.

4. odběr 27.5.

8

koncentrace chlortoluronu vypočtené modelem BPS [ppm] 2 4 6 8

8

4. odběr 27.5.

5. odběr 10.6.

5. odběr 10.6.

10

10

Obr. 20 a 21: Koncentrace chlortoluronu stanovené metodou HPLC a předpověděné modelem BPS na půdním subtypu hnědozem modální v Kostelci nad Orlicí K nejnižšímu transportu pesticidu zjištěnému metodou HPLC došlo na lokalitách Hněvčeves s půdním subtypem hnědozem luvická a Kostelec nad Orlicí s půdním subtypem hnědozem modální (obr. 20). Matematický model BPS předpověděl na těchto lokalitách vyšší mobilitu než byla skutečně zjištěná. Obr. 21 ukazuje hodnoty vypočtené modelem BPS pro Kostelec nad Orlicí. Ve Hněvčevsi byla předpovězena výrazně vyšší mobilita chlortoluronu než jaká byla zjištěna, což bylo zřejmě způsobeno vysokým úhrnem srážek v modelovaném období. Na lokalitě Humpolec s půdním subtypem kambizem modální (obr. 22) a Vysoké nad Jizerou (půdním subtyp pseudoglej modální) byl zjištěn výrazný transport chlortoluronu do hloubky 6-8 cm půdního profilu (obr. 24). Rovněž matematický model BPS předpověděl pro Humpolec transport chlortoluronu do této hloubky (obr.23). Experimentálně však byl zjištěn vyšší stupeň degradace, než jaký byl předpovězen. Podobně pro Vysoké nad Jizerou (půdní subtyp pseudoglej modální) předpověděl model BPS stejnou hloubku transportu (obr. 25). Předpověď transportu chlortoluronu při počátečních odběrech byla však nižší, než transport zjištěný experimentálně. koncentrace chlortoluronu stanovené metodou HPLC [ppm] 2 4 6 8

koncentrace chlortoluronu vypočtené modelem BPS [ppm] 10

0

0

0

2

2

4

4

6 8 10

1. odběr 5.5. 2. odběr 11.5.

hloubka [cm]

hl oubka [cm]

0

3. odběr 19.5. 4. odběr 26.5.

6

4

6

8

10

1. odběr 5.5. 2. odběr 11.5.

8 10

5. odběr 9.6. 12

2

3. odběr 19.5. 4. odběr 26.5. 5. odběr 9.6.

12

Obr. 22 a 23: Koncentrace chlortoluronu stanovené metodou HPLC a předpověděné modelem BPS na půdním subtypu kambizem modální v Humpolci

46

koncentrace chlortoluronu stanovené metodou HPLC [ppm] 2

4

6

8

10

12

koncentrace chlortoluronu vypočtené modelem BPS [ppm] 14

0

0

0

2

2

hloubka [cm]

hloubka [cm]

0

4 1. odběr 6.5. 6

2. odběr 11.5. 3. odběr 20.5.

4

6

8

10

4 1. odběr 6.5. 6

2. odběr 11.5. 3. odběr 20.5.

4. odběr 27.5.

8

2

4. odběr 27.5.

8

5. odběr 10.6

5. odběr 10.6.

10

10

Obr. 24 a 25: Koncentrace chlortoluronu stanovené metodou HPLC a předpověděné modelem BPS na půdním subtypu pseudoglej modální ve Vysokém nad Jizerou koncentrace chlortoluronu vypočtené modelem BPS [ppm]

koncentrace chlortoluronu stanovené metodou HPLC [ppm] 0

2

4

6

8

10

0

0

6

8

10

1. odběr 5.5. 2. odběr 11.5. 3. odběr 19.5. 4. odběr 27.5. 5. odběr 10.6.

4

hloubka [cm]

hl oubka [cm]

10

20

4

2

5

15

2

0

6

1. odběr 5.5. 2. odběr 11.5.

8 10

3. odběr 19.5. 4. odběr 27.5. 5. odběr 10.6.

12

Obr. 26 a 27: Koncentrace chlortoluronu stanovené metodou HPLC a předpověděné modelem BPS na půdním subtypu Šedozem modální v Čáslavi V Čáslavi (půdní typ šedozem modální) byl zjištěn značně nevyrovnaný pohyb chlortoluronu až do hloubky 22 cm půdního profilu (obr. 26). Důvodem je pravděpodobně vysoký vliv preferenčního proudění na této lokalitě. Transport pesticidu vypočtený modelem BPS (obr. 27) je tedy výrazně nižší než hodnoty zjištěné experimentálně. Na lokalitách Čáslav a Vysoké nad Jizerou byly při druhém a třetím odběru zjištěny vyšší koncentrace chlortoluronu než při prvním odběru. To je pravděpodobně způsobeno zachycením pesticidu na listech rostlin a jeho následným smyvem do půdy. Takto vysvětluje zvýšení koncentrace chlortoluronu v půdě ve své práci také Zander et al. (1999). Tuto domněnku potvrzuje i fakt, že koncentrace chlrotoluronu naměřené metodou HPLC a vypočtené modelem BPS 35 dní po aplikaci byly přibližně shodné. Podrobně to znázorňují obr. 28-31.

47

koncentrace chlortoluronu v půdě [ppm]

koncentrace chlortoluronu v půdě [ppm] 0

1

2

3

4

0

0

2

2

hloubka [cm]

4

hloubka [cm]

0

5

1

6

2 8

3

průměr

10

BPS

12

1

2

3

4

5

4

1

6

2 8

3

average

10

BPS

12 14

14

Obr. 28 a 29: Koncentrace chlortoluronu v půdě 35 dní po aplikaci na půdním subtypu hnědozem modální v Kostelci nad Orlicí (vlevo) a na půdním subtypu kambizem modální v Humpolci (vpravo). Na půdním typu pseudoglej modální ve Vysokém nad Jizerou (obr. 28) byly na všech dílčích parcelách 35 dní po aplikaci pesticidu zjištěny výrazně vyšší hodnoty než hodnoty vypočtené modelem BPS. Pro tuto lokalitu je typický vysoký obsah skeletu a kamení (až 40 %). Pesticid aplikovaný na takovou plochu je smyt z povrchu kamenů a dochází k jeho kumulaci na redukované vsakovací ploše. koncentrace chlortoluronu v půdě [ppm] 0

1

2

3

4

koncentrace chlortoluronu v půdě [ppm]

5

6

0

7

1

3 průměr

hl oubka [cm]

hloubka [cm]

12

4

4

2 8

3

6

4

10

2

2

2

6

1

0

0

BPS

8 10

12 14

1 2 3

16

průměr

18

BPS

20

14

22

Obr. 30 a 31: Koncentrace chlortoluronu v půdě 35 dní po aplikaci na půdním subtypu pseudoglej glejová ve Vysokém nad Jizerou (vlevo) a na půdním subtypu šedozem modální v Čáslavi (vpravo). Celková koncentrace chlortoluronu v půdním profilu byla přepočtena podle objemové hmotnosti. Na půdním typu pseudoglej glejová a kambizem modální byl pro výpočet použit koeficient redukce průsakové plochy podle skeletovitosti (pseudoglej glejová 0,65; kambizem modální 0,92). Bilanční porovnání koncentrace chlortoluronu v mg přepočtených na 1cm2 a celkovou hloubku půdního profilu na dílčích parcelách sledovaných lokalit podle objemové hmotnosti a skeletovitosti udává obr. 32. Průměrné koncentrace chlortoluronu zjištěné na jednotlivých lokalitách vyjádřené v mg /cm2 svědčí o různých degradačních řadách pesticidu (hnědozem modální 11,52 mg /cm2, 46,1 %; hnědozem modální 13,65 mg /cm2, 54,6 %; kambiem modální 17,66 mg /cm2, 65,0 %; pseudoglej glejová 26,78 mg /cm2, 69,6 % šedozem modální 25,81 mg /cm2, 102,9 %). Nejvyšší degradace chlortoluronu byla zaznamenaná na lokalitách s nejnižší zjištěnou mobilitou pesticidu. To pravděpodobně souvisí s vyšším degradačním potenciálem ve svrchních horizontech než ve svrchních horizontech. Hamaker

48

(1972) udává, že degradační časy v spodních horizontech se značně liší od časů v horizontech vnitřních. Je to způsobeno rozdílným složením půdy (hlavně obsahem organické hmoty), různou teplotou a vlhkostí, ale především vyšší aktivitou mikroorganismů v povrchovém horizontu. Herbicidy zachycené v povrchovém horizontu mohou být také rozloženy fotolýzou a transportovány vzduchem. Na šedozemi modální překročila celková koncentrace chlortoluronu zjištěná v celé hloubce půdního profilu hodnotu 100 %. Podobný výsledek udává ve své práci i Zander et. el (1999). Autoři zjistili 101 % chlortoluronu v půdním profilu 33 dní po aplikaci a vysvětlují toto zvýšení smyvem pesticidu z povrchu rostlin během experimentu. V našem případě je toto navýšení způsobeno pravděpodobně rychlím transportem pesticidu do hlubších vrstev půdního profilu preferenčními cestami a odchylkami jeho průtoku od vertikální osy.

Bilanční porovnání koncentrace chlortoluronu v půdním profilu 35,0 32,2

Chlortoluron [mg/cm2]

30,0 25,4

25,0 17,7

20,0 17,0 14,5

14,3

15,0

18,2 17,1

12,8 10,0

19,6

17,5 17,0

hnědozem luvická

13,5

hnědozem modální

9,5

kambizem modální

7,4

pseudoglej modální

5,0

šedozem modální 0,0

půdní typ

Obr. 32: Celkový obsah chlortoluronu v půdním profilu 35 dní po aplikaci přepočtený podle objemové hmotnosti a skeletovitosti Obr. 33-34 ukazuje experimentálně zjištěné hodnoty adsorpčních isoterm v polních a laboratorních podmínkách na sledovaných lokalitách. Humpolec

Kostelec nad Orlicí 35

35 Lab. naměřené

30

Lab. Freundlich Polní Freundlich

20

Lab. Freundlich Polní naměřené

25

Polní naměřené s ( µ g/g)

s ( µ g/g)

25

Lab. naměřené

30

15

Polní Freundlich

20 15

10

10

5

5 0

0 0

5

10

15

20

0

25

2

4

6

8

10

12

c (µg/cm 3)

c (µg/cm 3)

Obr. 33 a 34: Porovnání adsorpčních isoterm stanovených v polních a laboratorních podmínkách na lokalitách Kostelec nad Orlicí a Humpolec

49

Čáslav

40

Lab. naměřené

35

Lab. Freundlich

30

Polní naměřené

25

Polní Freundlich

Lab. naměřené

25

Lab. Freundlich Polní naměřené

20

Polní Freundlich

s ( µ g/g)

s ( µ g/g)

Vysoké nad Jizerou

20 15 10

15 10 5

5 0

0

0

5

10

15

20

0

c (µg/cm 3)

5

10

15

20

25

c (µg/cm 3)

Obr. 35 a 36: Porovnání adsorpčních isoterm stanovených v polních a laboratorních podmínkách na lokalitách Vysoké nad Jizerou a Čáslav Na všech půdních typech byla zjištěna podstatně vyšší adsorpce v laboratorních podmínkách než v polních podmínkách. Důvodem je pravděpodobně nižší adsorpční schopnost půdy v polních podmínkách způsobená sníženým průnikem pesticidu do půdních agregátů, což vede k snížení aktivního adsorpčního povrchu půdních částic. Závěr Různá mobilita chlortoluronu v půdě byla zjištěna jednak experimentálně metodou HPLC, a také byla potvrzena matematickým modelem BPS. Na transportní procesy pesticidů v půdě mají vliv zejména fyzikální, hydraulické a chemické vlastnosti půdy. Nejnižší transport pesticidů byl zjištěn na půdních typech hnědozem modální a hnědozem luvická. Střední transport byl zjištěn na půdním typu kambizem modální a pseudoglej modální. Nejvyšší transport pesticidů byl zjištěn na půdním typu šedozem modální, kde se výrazně projevilo preferenční proudění. Na sledovaných lokalitách byly zjištěny i různé degradační časy chlortoluronu. Na půdních typech kde byla zjištěna nejnižší mobilita pesticidu byla zjištěna nejvyšší míra degradace. To je způsobenu hlavně vyšší aktivitou mikroorganismů ve svrchních horizontech půdy. V dalším výzkumu budeme sledovat jak ovlivňuje transportní a degradační procesy hydraulická vodivost, obsah organické hmoty, jílových minerálů, hodnota KVK a pH.

50

ETAPA 3. VZTAH ORGANICKÉ HMOTY PŮDY, JEJICH FYZIKÁLNÍCH A CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ A ANTROPOGENNÍ ZÁTĚŽE K ROZVOJI A DRUHOVÉMU SLOŽENÍ PŮDNÍCH ORGANISMŮ. 3. Dosažené a uplatněné výsledky 3.1. Splnění cílů řešení Cíle řešení byly zcela splněny. Půdně-mikrobiologický výzkum v rámci záměru navazuje na několikaletou zkušenost hodnocení biologických charakteristik půdního prostředí rozsáhlou skupinou testů jako respirometrický test mineralizace organických C-látek, amonifikační test, nitrifikační test, enzymová aktivita půd, uhlík mikrobiální biomasy vedle dalších fyzikálněchemických charakteristik. Pozornost během řešení záměru jsme věnovali především třem okruhům, ze kterých uvádíme následující vybrané poznatky. 3.2. Stručná charakteristika dosažených cílů a přínos záměru 3.2.1. Uvádění orné půdy do klidu a vliv variantního hospodaření V průběhu (Voříšek et al., 2002) prvního období řešení záměru (1998 – 2000) byly na zatravněné černozemi s rozdílným způsobem sklizně sledovány chemické parametry (Corg, Nt, pH), zrnitostní parametry (písek, prach, jíl) a mikrobiologické parametry (uhlík biomasy mikroorganismů – CMB, mimobuněčný mikrobní uhlík – CEX, respirace, amonifikace, nitrifikace). Rozdílný způsob sklizně zahrnoval černý úhor, zelený úhor, mulčování jednou ročně, dvakrát ročně a seč třikrát ročně s odvozem posečené hmoty. Vliv způsobu sklizně a sledovaných kombinací trav a jetelovin byl nejdříve zhodnocen za pomoci tří kritérií: (1) µg CMB/g suché půdy, (2) poměru CMB/Corg [%], (3) µg CEX/mg CMB, - popřípadě osmi kritérií: (4) modelové hodnoty µg CMB/g suché půdy, (5) modelové hodnoty µg CEX / mg CMB, (6) potenciální respirace s glukózou, (7) potenciální amonifikace s peptonem a (8) potenciální nitrifikace s (NH4)2SO4. Podle uvedených kritérií je z pěti testovaných nejlepším způsobem sklizně po uvedení půdy do klidu mulčování jetelovin: Trifolium repens L.; Medicago lupulina L.; Lotus corniculatus L; Medicago media Pers. a trav: Bromus catharticus Vahl; Arrhenatherum elatius (L.) Presl; Festuca pratensis Huds; Dactylis aschersoniana Graebn. 1 – 2 krát ročně. Směsi trav a jetelovin, jakož i úhory a trojnásobná seč s odvozem, zaujaly po zhodnocení třemi i osmi kritérii horší umístění. Při dvojnásobném mulčování byl zjištěn i nejvyšší kumulativní výnos suché nadzemní hmoty za tříleté období: 27,5 t/ha u směsí, 20,1 t/ha u jetelovin a 14,2 t/ha u trav. Když byly později zahrnuty do sledování další výsledky (1998-2003) došlo na základě mikrobiologických parametrů ještě k jednoznačnějšímu vyhranění výsledků ve prospěch mulčovaných variant.

51

Tabulka č. 9: Pořadí variant dle deseti biologických kriterií Pořadí

Varianta

Ošetření

1

Čisté kultury jetelovin dvakrát mulčované (M)

2xM

2

Čisté kultury trav jedenkrát mulčované

1xM

3

Směs trav a jetelovin jedenkrát mulčované

1xM

4

Čisté kultury trav dvakrát mulčované

2xM

5

Čisté kultury jetelovin jedenkrát mulčované

1xM

6

Směs trav a jetelovin dvakrát mulčované

2xM

7

Směs trav a jetelovin třikrát sečené (S)

3xS

8

Čisté kultury jetelovin třikrát sečené

3xS

9

Čisté kultury trav třikrát sečené

3xS

10

Zelený úhor

U

11

Černý úhor

U

V červenci roku 2003 byl pozemek desikován přípravkem přípravkem Roundup Bioactiv. Pro periodu (duben – srpen 2004) byl na pozemku sporadický, nesouvislý pokryv čičorky pestré, pcháče a dalších plevelů, vzešlých ze zásoby semen v půdě, popřípadě z podzemních orgánů, nezasažených systémovým herbicidem. Po posledním vyhodnoceném odběru 23.srpna 2004 byla celá plocha oseta jílkem mnohokvětým. Devět testů (Tabulka č. 10) reagovalo rozdílným způsobem. Mikrobní biomasa, zřejmě v důsledku nabídky troficky hodnotných látek z rozkládajících se podzemních orgánů desikovaných rostlin, navýšila svůj objem o 40 %, ještě výraznější reakce byla zaznamenána u potenciální respirace s glukosou. Nárůst o 70 % signalizuje na jedné straně vysokou metabolickou aktivitu půdních mikrobních společenstev při mineralizaci organického uhlíku, na druhé straně, rok po desikaci, v měsících červenec a srpen 2004, nedostatek troficky hodnotného uhlíku a „hladovění“ půdních mikrobních společenstev. Pokles poměru EC/MBC o 15 % deklaruje totéž. Zajímavý, ale pro danou situaci typický, je vývoj u obsahu nitrátů v půdě (nárůst o 22 %) a u potenciální nitrifikace (nárůst o 29 %). Alkalické prostředí (pH H2O 7,6) a půda se sporadickým rostlinným pokryvem, prohřátá na 20 °C a více vytváří pro nitrifikaci ideální podmínky za situace, kdy produkt, nitrátové anionty, není přirozeně odčerpáván. Tabulka č. 10: Mikrobiologické parametry černozemě luvické uložené do klidu Test

Rok 2004 (duben – srpen)1

Celé období sledování 1997 - 2004

Rok 2004/ celé období sledování

MBC2

700,73*

497,14

141 %

MBC/Corg

3,34*

2,97

112 %

52

EC3/MBC

7,53*

8,84

85 %

Respirace B4

0,38

0,39

97 %

Potenciální respirace G4

5,60*

3,27

171 %

Obsah NH4+ 5

15,79

17,64

90 %

Potenciální amonifikace s peptonem7

170,54*

182,27

94 %

Obsah NO3- 6

2,73

2,24

122 %

Potenciální nitrifikace s (NH4)2SO48

31,84

24,76

129 %

1

Stav po desikaci porostu systémovým herbicidem Roundup Bioaktiv (glyfosát) v červenci 2003 a před vysetím jílku mnohokvětého na celou plochu v srpnu 2004 2 Uhlík mikrobní biomasy stanovený RHD technikou (Blagodatskiy et al. 1987), µg/g sušiny 3 Uhlík extrahovatelný 0,5 mol/l K2SO4 (Vance et al. 1987), µg/g sušiny 4 mg CO2 / hod / 100g sušiny +

5

mg N-NH4 / 100g sušiny

6

mg N-NO3 / 100g sušiny

7

mg N-NH4 / 24 hod / 100g sušiny

8

-

+ -

mg N-NO3 / 8 dní / 100g sušiny * statisticky vysoce významná odchylka od sedmiletého průměru

3.2.2. Rekultivace půdy a její biologické hodnocení U jedenácti půd, technicky rekultivovaných v letech 2000 a 2001 Mosteckou uhelnou společností (MUS a.s.) a bezprostředně poté osetých leguminózami a trávami, byl sledován uhlík půdní organické hmoty [Corg], pHH2O, pHKCl a mikrobiologické charakteristiky (uhlík biomasy půdních mikroorganismů [CMB], extracelulární uhlík mikrobního původu [CEX], respirace, amonifikace a nitrifikace). Corg se nacházel v extrémně širokém pásmu: 0,15 – 4,82 %, nejnižší hodnota byla zjištěna v čisté spraši, aplikované v roce 2001 na lokalitě № 6 “Lom Most” a nejvyšší na lokalitě № 5 “Lom Most”, na kterou byla v roce 2000 po technické rekultivaci aplikována krátká celulosová vlákna (400 t / ha) a kaly z čistírny odpadních vod (200 t / ha). Půdní reakce se nacházela v pásmu 5,1 – 7,4 (pHKCl). K evaluaci úspěšnosti rekultivačních technologií bylo použito šest indikátorů stavu půdních mikrobních společenstev a jejich metabolické aktivity (1) µg CMB / g sušiny (2) µg CEX / mg CMB (3) poměru CMB / Corg v procentech (4) potenciální respirace s glukosou (5) potenciální amonifikace s peptonem (6) potenciální nitrifikace s (NH4)2SO4. Nejlepší stav byl nalezen na lokalitě № 5 “Lom Most” a nejhorší na lokalitě № 1 „Lom Slatenice“ (technicky rekultivované rovněž v roce 2000) s vysokým obsahem uhelného prachu a nízkým pHKCl (5,1). Přídavek mykorrhizního inokula SYMBIVIT významně podpořil biologickou aktivitu půdy na lokalitě № 11 “Lom ČSA” a zařadil ji v evaluaci podle šesti kritérií na první místo mezi lokalitami technicky rekultivovanými v roce 2001. Pro řešení byly využity zkušenosti, kterých jsme dosáhli při porovnávání rekultivačních postupů v NSR (Rhineland Mining Area) a v ČR – Severočeský hnědouhelný revír (Růžek et al., 2001).

53

3.2.3. Monitoring biologické aktivity různých genetických půdních druhů Dlouhodobě (již více jak 10 let) monitorujeme cca 15 lokalit ve Středních Čechách a na Žamberecku s cílem vyhodnotit jednak vztah půdních genetických druhů, jednak vztah hospodaření k biologickým parametrům půd. Jako příklad uvádíme shrnutí (Růžek et al., 2004) pro kambizemě a luvizemě protože náleží k hlavním půdním typům v České republice (58 % popřípadě 10.5 %) a tvoří podstatnou část zemědělských a lesnických půd. V období 1991 – 2002 byly monitorovány čtyři kambizemě (celkem 185 půdních vzorků) tři hnědozemě a dvě luvizemě (celkem 234 půdních vzorků). Byly sledovány chemické parametry (uhlík půdní organické hmoty [Corg], celkový dusík [Nt], pH KCl, kvalita humusových látek), zrnitostní parametry (obsah písku, prachu a jílu) a mikrobiologické parametry (respirace, amonifikace, nitrifikace, biomasa mikroorganismů [CMB], organický uhlík extrahovatelný do K2SO4 [CE]). Pro kambizemě je charakteristický vyšší obsah Corg (1,20 – 1,76 %). Odráží se ve vyšší biomase půdních mikroorganismů (396 – 625 µg CMB / g sušiny), vyšší bazální respiraci (0,45 – 0,80 mg CO2 / hod / 100 g sušiny) a vyšší potenciální nitrifikaci se síranem amonným (6.7 – 18.4 mg N-NO3 / 8 dní / 100 g sušiny). Hnědozemě a luvizemě dosahují u sledovaných parametrů následujících hodnot: Corg (0,97 – 1,22 %), CMB (398 – 503 µg / g sušiny), bazální respirace (0,46 – 0,57 mg CO2 / hod/ 100 g sušiny), potenciální nitrifikace s (NH4)2SO4 (3.2 – 9.9 mg N-NO3 / 8 dní / 100 g sušiny). Nižší hladina uhlíku půdní organické hmoty společně se středním obsahem mikrobní biomasy vedou k vyššímu poměru CMB / Corg (průměr 4.0 %). Statisticky vysoce významný rozdíl (p < 0.01) mezi kambizeměmi na straně jedné a hnědozeměmi a luvizeměmi na straně druhé byl zjištěn u osmi chemických a mikrobiologických parametrů (Corg, Nt, pH KCl, CMB, CMB / Corg, CE, bazální respirace a potenciální nitrifikace) zatímco rozdíl u potenciální amonifikace s peptonem byl pouze na hladině významnosti p < 0.05. S výjimkou poměru CMB / Corg všechny parametry kambizemí byly statisticky významně vyšší než parametry hnědozemí a luvizemí. Celkové zhodnocení bylo provedeno za pomoci šesti biologických kritérií (CMB a pěti poměrů: CMB / Corg; CE / CMB; potenciální / bazální respirace; potenciální / kontrolní amonifikace; potenciální / kontrolní nitrifikace). Tato kritéria rozdělila monitorované půdy do tří skupin. Nejlepší skupina zahrnovala dvě lokality v horské oblasti (Červená Voda 809, 810; v nadmořské výšce 565 – 590 m) definované jako pseudogleje kambické s vyšším obsahem půdní organické hmoty (1,40 respektive 1,76 % Corg) a současně nejvyšším obsahem mikrobní biomasy z monitorovaných půd (625 respektive 621 µg CMB / g sušiny). Není překvapením, že mineralizační a nitrifikační aktivita byla na těchto lokalitách také vysoká. Střední skupina zahrnovala pět lokalit: modální kambizem, modální hnědozem, pseudoglej luvický, modální a dystrickou luvizem. Třetí skupinu, kde biologické parametry byly nejhorší, tvořily dvě zbývající lokality: modální hnědozem na lokalitě Neumětely a modální kambizem na lokalitě Čistá u Rakovníka. V období 1993 - 2002 uhlík mikrobní biomasy dosahoval na těchto lokalitách průměrné úrovně: 357 – 458 µg / g sušiny, ovšem byl významně nižší ve srovnání s lokalitami ve vlhké horské oblasti. Tato skutečnost se odrazila i v poměru CMB / Corg (2,71 – 3,77 %). V další části řešení této etapy se práce soustředily na na revize některých taxonomických skupin vybraných živočichů pomocí terénních odběrů v ČR i v cizině, revize velkých světových sbírek apod. Všechny sledované skupiny (tj. ryby, vodní bezobratlí, měkkýši, motýli, dvoukřídlí 54

apod.) mají bližší či volnější vztah k půdnímu prostředí, např. v něm probíhá podstatná část jejich vývojového cyklu, nebo je kvalitou půdy ovlivněno jejich životní prostředí. Hlavní důraz byl kladem na studia metod biomonitoringu, zejména Malaiseho lapáků, emergentních pastí, zemních pastí, žlutých a bílých misek, zemních pastí, smyků apod. Volba biomonitorovací techniky velmi úzce ovlivní dosažené výsledky. Byly vypracovány teoretické podklady pro metodiky hodnocení antropogenní zátěže prostředí. Dnes jsme již schopni pro cílený biomonitoring vodního a suchozemského prostředí, ve vztahu k půdní kvalitě, vybrat vhodnou modelovou skupinu, provést celoroční sledování a vyhodnotit výsledky. Tyto dovednosti, získané během řešení výzkumného záměru, jsme se pokusili aplikovat ve dvou návrzích projektů NAZVy. Introdukované druhy především ty, které úspěšně osídlují antropogenně pozměněné biotopy vynikají některými charakteristikami, které jsou jim společné. Přemnožení některých introdukovaných druhů na nově vytvořených biotopech mlže znemožit nebo pozměnit standardní průběh sukcese. Studium modelového příkladu jakým je karas stříbřitý (Carassius gibelio) pomáhá porozumět takovým strategiím a podmínkám, které zapříčiňují úspěšné šíření takových živočichů a jejich vlivu na druhy původní, které jsou pro úspěšnou sukcesi žádoucí. Cíle řešení tedy byly nadstandardně splněny. Kvantifikovatelnými kritérii by mohl být počet publikací, který vznikl z výzkumného záměru nebo v návaznosti na něj (viz příloha). Těch bylo (strukturováno dle zadaných pravidel, dvě monografie jsou v tomto počtu započítány jednotlivými publikacemi - tj. jako 95 publikací, i když pro úsporu místa jsou v příloze uvedeny souhrnně jako monografie): 11 kapitol v knihách, 7 článků v impaktovaných časopisech a 129 vědeckých článků v neimpaktovaných vědeckých časopisech a za rok 2004 dalších 13 článků ve vědeckých recenzovaných časopisech. 3.2.4. Biodiagnostika kvality, změn a antropogenní zátěže prostředí Biodiagnostika kvality, změn a antropogenní zátěže prostředí, a to především ve vztahu ke kvalitě půdního a vodního prostředí, se dostává v praxi do popředí vzhledem k rostoucím požadavkům zejména legislativy a tento proces se bude prohlubovat s tím, jak se bude klást v hodnotovém žebříčku rostoucí důraz na životní prostředí a přírodu vůbec. Zhodnocení parametrů prostředí na základě společenstev bezobratlých se opírá o výsledky mnoha autorů, např. BUCHAR 1983, BOHÁČ 1990, HŮRKA, VESELÝ & FARKAČ 1996. Legislativa ČR přikazuje každému investorovi zhodnotit dopady stavby na životní prostředí. Při hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA, zákon č. 244/1992 Sb.), při vypracovávání komplexních urbanistických studií a územních plánů (HÁTLE 1993) stejně jako při projektech územních systémů ekologické stability (ÚSES), je až na výjimky ignorována podstatná součást bioty - bezobratlí živočichové, přestože ti tvoří převažující většinu (zhruba 98,5% všech živočišných druhů v ČR, asi 10x víc než druhů vyšších rostlin). V praxi je obvykle kladen důraz na hodnocení abiotických složek prostředí (chemické znečištění, změny fyzikálních veličin). Druhové složení biocenóz však obsahuje mnohem komplexnější informaci. Je v něm odraženo spolupůsobení klimatu, reliéfu, dalších organismů včetně člověka a to nejen v přítomnosti, ale i vzhledem k minulé historii včetně narušení člověkem. Současná legislativa nařizuje provedení komplexních biologických studií před zahájením mnoha aktivit i v jejich průběhu. Např. zákon č. 114/1992 uvádí v odst. 2 § 67 povinnost investora zhodnotit biologickou kvalitu území před zahájením investičního záměru. Je povinností investora vypracovat v písemné formě vliv dané aktivity na živočichy a rostliny. Jednou z možností indikace kvality ekosystémů jsou parametry osidlování biotopu organismy, tedy např. rychlost sukcese, kvalita zúčastněných druhů, parametry biocenózy (alfabiodiverzita, vyrovnanost, index druhové diverzity aj.).

55

Hlavním přínosem řešení bylo vypracování metod biodiagnostiky kvality, změn a antropogenní zátěže půdního a vodního prostředí na podkladě analýzy taxocenóz různých skupin bezobratlých živočichů, v některých případech (zejména ve vodním prostředí) včetně doprovodných charakteristik podmínek a zdrojů prostředí. Tyto metody byly ověřeny na příkladu naprosto extrémních stanovišť, jako výsypy důlní hlušiny na Chomutovsku a Národní parky a další chráněná území. Předpokladem úspěšného řešení bylo vybudovat teoretické podklady pro možnost biodiagnostiky kvality, změn a antropogenní zátěže prostředí a proto se výzkum soustředil na tyto prioritní směry: a) taxonomie, zejména biosystematické revize skupin (pro biodiagnostiku je často nezbytná druhová determinace všech monitorovaných jedinců), b) metody biomonitoringu (standardizace metod je nezbytná pro reprodukovatelnost), c) metody biodiagnostiky (kvalitativní, kvantitativní synekologická analýza, výběr parametrů vhodných pro biodiagnostiku), d) bionomicko-ekologická sledování organismů (v jejich přirozeném prostředí např. za účelem klasifikace jednotlivých druhů do bioidikačních a biodiagnostických skupin). e) hlubší studie biologie introdukovaných druhů. Dalším přínosem bylo využití prostředků výzkumného záměru pro celou řadu diplomových (pro úsporu nejsou vyjmenovány) a doktorských dizertačních prací (Ing. Kalous, Ing. Kubík, Ing. Fechtner).

56

ETAPA 4. VLIV TECHNOLOGIÍ ZPRACOVÁNÍ A TYPU POROSTU NA PŮDNÍ VLASTNOSTI, ZEJMÉNA NA MNOŽSTVÍ A KVALITU PŮDNÍ ORGANICKÉ HMOTY A NA TRANSPORT LÁTEK V PŮDNÍM PROFILU. Dílčími cíli bylo posouzení vlivu na: − vybrané fyzikální vlastnosti půdy – objemovou hmotnost, pórovitost, vlhkost, penetrometrický odpor, − biologickou aktivitu půdy, − kvalitu založení porostů, − strukturu výnosotvorných prvků a výnos sledovaných plodin, − vývoj zaplevelení. 4. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 4.1. Splnění cílů řešení Uvedené cíle řešení byly splněny a výsledky publikovány převážně na vědeckých konferencích, ve vědeckých a odborných časopisech. Další výsledky z pokusů s technologiemi půdoochranného zpracování půdy jsou připravovány podání publikací do vědeckých časopisů v r. 2005. 4.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru Řešení uvedené části výzkumného záměru přispělo k rozvoji poznání zejména v těchto oblastech: a) Byly provedeno porovnání konvenčního způsobu zpracování půdy s obracením orniční vrstvy s technologiemi celoplošného mělkého kypření při použití různých typů výsevního ústrojí a secích botek. b) Byly získány údaje o vlivu zpracování půdy jmenovanými technologiemi na fyzikální vlastnosti půdy, které jsou významné z hlediska kvality založení porostu a počátečního růstu. c) Byly získány údaje o vlivu uplatňovaných technologií na vybrané charakteristiky biologické aktivity půdy. d) Byly zachyceny rozdíly ve vzcházení a utváření požadované architektury porostu rozvoj zaplevelení a strukturu výnosotvorných prvků. e) Byl zaznamenány rozdíly ve výnosech a jakosti zkoušených plodin. f) Byl popsán vliv rozdílných způsobů uvádění půdy do klidu na rozvoj plevelných společenstev a fyzikální vlastnosti půdy. g) V rámci projektu byla úspěšně ověřena modifikovaná proplavovaní metoda pro stanovení zásoby semen plevelů v půdě pro použití i jílovitých a hlinitých půdách. h) Byly poznány souvislosti mezi způsoby uvádění půdy do klidu uváděných do klidu a způsobem ošetřování na dynamiku plevelných společenstev. Dosažené výsledky jsou významné jak z vědecko-výzkumného, tak z praktického hlediska. Výsledky přispívají k cílevědomému využívání nových technologických postupů pro dosažení trvale udržitelného využívání půdy jako základního přírodního zdroje. Výsledky jsou důležité i z hlediska posouzení vlivu na plevele a další asociované organismy, jejich diverzitu, užitečné vlastnosti i možné škodlivé projevy. Výsledky usnadňují rozhodování o dalším zaměření výzkumu se směrování dalšího výzkumu, zejména v oblasti agroekologie.

57

Výsledky byly využity státní správou (MZe) při návrhu agroenvironmentálních opatření Horizontálního plánu rozvoje venkova. 4.3. Nejvýznamnější výsledky řešení výzkumného záměru 4.3.1. Výsledky dosažené výhradně řešením výzkumného záměru Vliv zpracování půdy na fyzikální vlastnosti půdy Hodnoty objemové hmotnost půdy byly nižší u konvenční technologie pouze v podzimním období a to ve vrstvě do 20 cm. V jarním a letním období pak docházelo k vyrovnání hodnot objemové hmotnosti půdy na jednotlivých variantách zpracování půdy. Objemová vlhkost půdy ve vrstvě 10 – 30 cm byla u konzervačních technologií při srážkovém deficitu vyšší, což lze vysvětlit jednak nižší ztrátou vody při vlastním zpracování půdy a jednak lepší kontinuitou půdních pórů. Naopak při dostatku srážek byla vyšší objemová vlhkost zaznamenána u konvenční technologie. Zejména v letech s nedostatkem srážek významně ovlivnila výnosy skutečnost, že se jednalo o pokusnou lokalitu v oblasti Podřípska na drnové půdě (Regosol). Výsledky měření na jednotlivých variantách zpracování půdy ukazují, že nejnižší hodnoty penetrometrického odporu do hloubky 0,2 m byly naměřeny po orbě. Rozdíl mezi variantou kypření a no-till nebyl do hloubky 0,2 m zjištěn. Nižší hodnoty byly zjištěny téměř ve všech případech na jaře tj. po účinku mrazů. V hloubce 0,4 m tj. v podorničí byl zaznamenán u všech variant odpor přesahující i 3,5 MPa, což ukazuje na půdy se zhutnělými podorničními vrstvami. Nejnižší hodnoty penetrometrického odporu půdy byly zaznamenány na variantě s konvenční technologií zpracování půdy a to až do hloubky cca 32 cm. Hlouběji pak na všech variantách docházelo k vyrovnávání hodnot penetračního odporu půdy. Ze sledování vyplývá, že odpor půdy nekopíruje recipročně hodnoty objemové vlhkosti půdy, z čehož lze usoudit že: a) hodnoty odporu půdy měřené penetrometrem nelze brát jako určující pro růst rostlin (zejména kořenů), b) hodnoty odporu půdy měřené penetrometrem lze brát jako orientační pro určení energetické náročnosti zpracování půdy, c) odpor půdy je závislý celé řadě faktorů včetně struktuřy orničního profilu (soudržnost půdních částic a struktura orničního profilu je u konzervačních technologií odlišná, a proto jsou hodnoty penetrometrického měření těžko porovnatelné). Biologická aktivita půdy Byly prokázány větší rozdíly mezi jednotlivými roky, než mezi jednotlivými variantami zpracování půdy . Je to dáno také tím, že na žádné z variant nebylo prokázáno zhutnění půdy či velmi vysoké hodnoty objemové hmotnosti, při kterých by již byl život půdních organizmů významně negativně ovlivněn či téměř zastaven a zároveň negativně ovlivněny biologické i chemické procesy v půdě, mající vliv na její úrodnost a následně na výnosy plodin a jejich kvalitu. Kvalita založení porostů, jejich vývoj a výnos Porosty založené konzervačními technologiemi (mělké kypření) v porovnání s konvenční technologií založenou na orbě se vyznačovaly nižší hustotou po vzejití. U obilovin (oz. pšenice, j. ječmen) byly nízké počty rostlin kompenzovány intenzitou odnožování a ostatními výnosotvornými prvky (počet zrn v klase, HTZ ). Technologie mělkého kypření využívající secí stroj Horsch s šípovými radličkami byla výnosově plně srovnatelná s konvenční technologií. Technologie mělkého kypření využívající secí stroj John Deere s kotoučovou botkou poskytovala nižší výnosy, než technologie konvenční. Příčinou může být pomalejší vývoj porostů při využití této technologie a také vyšší intenzita zaplevelení zejména vytrvalými pleveli (pýr plazivý). 58

Porosty hrachu byly při použití konzervačních technologií silně ovlivněny zaplevelením. Porosty založené konzervačními technologiemi byly řídké z důvodu špatné vzcházivosti, což se výrazně projevilo na zaplevelení (výrazný nárůst jednoletých plevelů především u varianty se secím strojem John Deere, což se následně projevilo i na výnose. Z důvodu poléhání vysokých rostlin v řidších porostech dosahovaly sklizňové ztráty 20 %. Lze říci, ze technologie mělkého kypření využívající secí stroj Horsch Concord, je plně srovnatelná s konvenční technologií. Pokusy poukázaly na možnost využití kypřičů, případně i jiných strojů jako náhradu klasické orby, neboť pro sledované plodiny postačuje vytvoření kypré vrchní části ornice. Pak poskytují kvalitní výnos, který je srovnatelný s klasickou variantou. Pokud zakládáme porost širokořádkových plodin bezorebně, je podle výsledků souběžně řešených projektů mnohem jistější, bude-li tento porost zakládán do vymrzající meziplodiny, která tvoří mulč na povrchu půdy. Z tohoto důvodu je nutné nejpozději do konce srpna věnovat mimořádnou pozornost založení porostu meziplodiny. Technologie pro no-till systém využívající kotoučový secí stroj John Deere výnosově zaostává za oběma předchozími technologiemi. Se sníženou intenzitou kultivace bohužel dochází k rozvoji plevelů (zejména vytrvalé druhy), a proto je potřeba se při uplatňování technologií mělkého kypření a no-till systémech zaměřit na účinnou regulaci plevelů. V rámci výzkumu věnovaného uvádění půdy do klidu na dynamiku plevelných společenstev byly stanoveny vzájemné vztahy mezi výskytem plevelných druhů a rozdílnými typy vegetačních pokryvů půdy a způsobem obhospodařování půd uváděných do klidu. Potvrzen byl pozitivní vliv spontánních úhorů na zvýšení druhové pestrosti v rámci uvádění půdy do klidu touto formou. Prokázány byla rovněž závislost mezi délkou doby uvedení půdy do klidu a rozvojem významných plevelných druhů (Cirsium arvense, Elytrigia repens, Lactuca serriola atd.). V další části řešení této etapy byla pozornost soustředěna na výběr vhodných druhů trav a jetelovin pro půdy uváděné do klidu. Cílem této části záměru byl výběr vhodných druhů trav, jetelovin a jejich směsí s menší produkcí hmoty a dobrou pokryvností, navržení technologií jejich pěstování v podmínkách dočasného uložení půdy do klidu s minimalizací nákladů a návrh likvidace vyprodukované hmoty při zachování půdní úrodnosti a kontrole ekologických důsledků. V pokusech byla zkoušena řada kulturních druhů trav a jetelovin (včetně netradičních perspektivních), dále různé způsoby obhospodařování ploch a využití vyprodukované hmoty. V průběhu pokusů je sledována kvalita infiltrované vody, fyzikální vlastnosti půdy včetně zhutnění, prováděny pedologické a agrochemické rozbory půdního profilu a mikrobiologické testy. Porost bude hodnocen zejména z hlediska jeho hustoty, kompletnosti, produkce a chemického složení nadzemní hmoty, vývinu kořenové hmoty, zaplevelení (sukcese druhů), vytrvalosti, předplodinové hodnoty. Předmětem výzkumného záměru byl také vliv přísevů vhodných komponentů na výše uvedené ukazatele. Metodiky pokusů byly průběžně optimalizovány, přizpůsobovány aktuálním požadavkům, rozvíjeny v rámci objemu finančních prostředků. V důsledku stavu porostů nevznikla potřeba přísevů. Byl kladen důraz na publikaci výsledků ve všech kategoriích vědeckého i odborného tisku. Výsledky byly průběžně implementovány do všech stupňů výuky. Cíle věcné etapy podle bodu 1 byly splněny. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru 59

Experimentální práce byly zahájeny s předstihem již před řešením výzkumného záměru, plně pak v roce 1999. Probíhala sledování, zakládání dalších pokusů, vyhodnocování výsledků a jejich publikování. Celkem bylo založeno a je vyhodnocováno 13 polních a nádobových pokusů, řada terénních pozorování. Kromě toho byly využívány výsledky dlouhodobých pokusů, založených v předchozích obdobích. Získaná data byla dosud publikována v 8 vědeckých článcích ve vědeckých časopisech (5 s IF), prezentovány v 53 příspěvcích na vědeckých konferencích v ČR i v zahraničí, v 46 článcích v odborných časopisech a v několika knožních publikacích. S problematikou, výsledky pokusů a sledování, včetně závěrů konzultací řešitelů, spolupracovníků, porad a konferencí byli seznamováni na přednáškách, seminářích, aktivech apod. jak studenti v rámci výuky (vysoké a střední školy), tak především nejširší zemědělská praxe v rámci poradenství a konzultační činnosti, a to i přímo v provozu na zemědělských podnicích a farmách. Výsledky byly propagovány na seminářích pro praxi, na regionálních a celostátních výstavách, tzv. „polních kázáních“ apod. tak, aby se účinnou formou dostaly co nejdříve k uživatelům. Katedra pícninářství a trávníkářství ČZU v Praze (dříve katedra pícninářství) uspořádala v letech 99-2004 řadu konferencí s mezinárodní účastí a odborných seminářů pro odbornou i vědeckou veřejnost se související tématikou („Univerzitní pícninářské dny“, „Pícninářství v teorii a praxi“, „Nové poznatky v pícninářství“ aj.) nebo úžeji zaměřených na poradenství v oboru (např. „Zemědělské poradenství v ČR a zemích EU s důrazem na pícninářství“ v roce 2002) ad. Podílela se na propagaci výsledků na celostátních výstavách (např. Země živitelka, Praga Agro, Dny otevřených dveří v Červeném Újezdě (Výzkumná stanice FAPPZ ČZU v Praze) aj. Hlavními přínosy jsou návrhy vhodných moderních metod ukládání orné půdy a trvalých travních porostů do klidu, intenzivní a extenzivní hospodaření na loukách a pastvinách s ohledem na drnotvorný proces, jejich ekologické funkce a především ochrana půdy, včetně ekonomických aspektů v podmínkách restrukturalizace zemědělské výroby. V návaznosti na ně byly zkoumány i alternativní možnosti využívání biomasy. Nejdůležitějšími publikacemi, v nichž byly výsledky souborně prezentovány jsou především Standardy zemědělských výrobních technologií - Pěstební a chovatelské technologie a normativní kalkulace (2. přepracované vydání v roce 2000 a 2003, včetně inovované elektronické verze) zahrnující pěstování řízených úhorů, publikace Standardy pro zemědělství České republiky (Technologické, technické a ekonomické ukazatele - Čtvrté přepracované vydání), soubor článků a kapitol učebních textů s danou tématikou v Expertním informačním systému pro rostlinnou výrobu Agrokrom verze 3.0 vydanou Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříž a další publikace (studijní informace UZPI – např. Příručka pro ekologické zemědělce, IVV MZe ČR), skriptum ČZU Základy pícninářství (2002),. Pro Internet jsou připraveny i další souborné odborné a výukové materiály z oboru pícninářství a trávníkářství. Ostatní publikace byly tématicky zaměřeny také na ochranu půdy před zaplevelením, které je jedním z ukazatelů její úrodnosti. Výsledky a závěry byly průběžně konzultovány s pracovníky ostatních institucí zabývajících se související problematikou v ČR i v zahraničí jakož i dotační politikou. Některá témata byla podrobněji rozpracována jako podklad pro podání návrhů grantů (NAZV, GAČR, FRVŠ) např. s hlubším zaměřením na ochranu hydrosféry, biodiversity travních porostů aj. Z prostředků záměru bylo v letech 2000 až 2004 na katedru pořízeno vybavení pro vedení polních pokusů (půdní teploměry, držák válečků, minohledačka). Dovybavena byla rovněž nově zrekonstruovaná laboratoř (zpracování a rozbory vzorků). Pro účely dokumentace a prezentace výsledků byla doplněna a kompletována fotografická a výpočetní technika (scanner, notebook, tiskárna, digitální fotoaparát).

60

ETAPA 5. KOMPLEXNÍ ZHODNOCENÍ PŮDNÍHO POKRYVU Z HLEDISKA RETENČNÍCH VLASTNOSTÍ KRAJINY. V souladu se schválenou metodikou byly studovány retenční schopnosti půd. Pozornost byla věnována zejména vlivu preferenčních cest na transport vody a rozpuštěných látek v půdním profilu. 5. Dosažené cíle a uplatněné výsledky 5.1. Splnění cílů řešení Experimentálními a numerickými metodami byl zkoumán vliv preferenčních cest, které vznikají v důsledku vývoje půdní struktury a následně půdního profilu, na pohyb vody a rozpuštěných látek v půdě. Existence preferenčních cest a projevy preferenčního proudění byly zkoumány pro tyto varianty: a) pro pohyb vody v nestrukturních půdách, b) pro pohyb vody a rozpuštěných látek ve strukturních půdách, c) pro pohyb vody v jílovitých půdách. V souladu s polními a laboratorními pozorováními byla provedena řada numerických simulací pomocí modelu jednoduché pórovitosti, který popisuje proudění vody a rozpuštěných látek v půdě bez preferenčních cest, a pomocí modelu s duální propustností, který popisuje proudění vody a rozpuštěných látek v půdě s preferenčními cestami. Na základě srovnání experimentálních a numerických výsledků byla pro jednotlivé varianty určena vhodnost daných numerických modelů a metod pro stanovení vlastností ovlivňujících transportní jevy, a doporučeno, jak v jednotlivých případech postupovat. Byly definovány jednotlivé formy zeleně venkovských sídel a jejich metodické zařazení ve smyslu různých úrovní územního plánování a na úrovni prováděcího řešení. 5.2. Stručná souhrnná charakteristika dosažených cílů řešení, přínos řešení výzkumného záměru 5.2.1. Vliv preferenčních cest na transport vody a rozpuštěných látek Proudění vody v zemině je tradičně popisováno pomocí Richardsovy rovnice, která řeší uniformní proudění v proměnlivě nasyceném rigidním prostředí. Hydraulické vlastnosti zemin jsou vyjádřeny retenční čarou vlhkosti zeminy a křivkou hydraulických vodivostí. Vodní režim v půdním profilu je pak popsán pomocí průměrných hodnot objemových vlhkostí a tlakových výšek. Vliv makropórů a trhlin, které vznikají v důsledku například agregace, objemových změn, působením živočichů a rostlin, nekonsolidovanosti zeminy, a podobně, jsou zanedbávány. Jejich vliv je v některých zeminách opravdu zanedbatelný nebo může být zahrnut přímo v hydraulických vlastnostech charakterizujících toto prostředí jako prostředí s mono-modálním rozdělením pórů. Vliv makropórů se však významně ve strukturních půdách a půd jílovitých, u kterých se obecně předpokládá nízká hydraulická vodivost. V těchto půdách dochází při infiltraci vody na povrchu půdního profilu k průsaku vody do velkých hloubek především díky pohybu vody v makropórech a trhlinách. Význam preferenčního proudění byl proto zkoumán pro půdy nestrukturní, půdy strukturní a pro jílovité zeminy. a) Pohyb vody v nestrukturních půdách Studie pro půdy nestrukturní byla provedena ve spolupráci s Bois State University v Idahu. Výsledky jsou podrobně diskutovány například v Gribb et al. (2003) a Kodešová and 61

Gribb (2003). V těchto článcích je popsána řada metod pro stanovení hydraulických vlastností aplikovaných pro tři písčité půdy. Průběh retenčních čar půdní vlhkosti a křivek hydraulických vodivostí byl stanoven metodou multi-step outflow/inflow (MSO) a metodou infiltrace konpermeametrem (CP). Retenční čáry půdní vlhkosti byly dále získány pomocí přetlakového aparátu (PP) a metodou kapilárního vzlínání (CR). Nasycené hydraulické vodivosti byly zjištěny pomocí Guelphského permeametru (GP) v terénu a metodou proměnného spádu (FH) v laboratoři. Experimentální data byla vyhodnocena za předpokladu mono-modality pórového systému pomocí analytických metod a pomocí modelu jednoduché pórovitosti. Studie ukázala, že různými metodami lze získat různé výsledky studovaných vlastností. Tato variabilita vzniká v důsledku variability půdních vlastností v půdním profilu, velikosti a orientace studovaného vzorku půdy, hystereze hydraulických vlastností, ale také díky různému přístupu při vyhodnocování experimentálních dat. I když se jednalo o půdy nestrukturní, projevil se i v těchto půdách vliv preferenčního proudění, který je zde ukázán na grafu výsledných hodnot nasycených hydraulický vodivostí pro tři různé lokality (obr. 37). Nasycené hydraulické vodivosti získané v laboratoři jsou nižší než hodnoty z terénních testů. MSO hodnoty jsou podobné jako FH hodnoty ve všech třech případech. GP hodnoty jsou výrazně vyšší než hodnoty v laboratoři i než CP hodnoty. CP hodnoty jsou stejné jako laboratorní hodnoty pro Site 1 a mírně vyšší než laboratorní hodnoty pro další dvě plochy Site 2 a 3. Hodnoty získané v laboratoři na 100 cm3 vzorcích reprezentují hydraulické vodivosti půdního prostředí bez preferenčních cest. Navíc se jedná o hodnoty ve vertikálním směru. Proudové pole při terénních testech je mnohem větší a obsahuje preferenční cesty. Voda proudí všemi směry a zjištěná hydraulická vodivost může být u testovaných materiálů větší v důsledku pravděpodobně vyšší hydraulické vodivosti v horizontálním směru. Rozdílné výsledky terénních měření zle vysvětlit rozdílnou infiltrační plochou. V případě GP testu je infiltrační plocha mnohem větší a může být tedy zasaženo více preferenčních cest. Dalším důvodem může být i nestabilita vyvrtané GP sondy a tím neurčitost infiltrační plochy. 1.0E-04

MSO CP

Κ s (m/s)

GP FH

1.0E-05

1.0E-06 S1

S2 Site

S3

62

Obr. 37. Nasycené hydraulické vodivosti: Multi-step outflow/inflow (MSO), kon-permeametr (CP) Guelphský permeametr (GP), metoda proměnného spádu (FH).

Průběhy retenčních čar vlhkostí a nenasycených hydraulických vodivostí jsou ovlivněny především hysterezí. PP křivky představující hlavní drenážní větve tvoří horní obalovou křivku, zatímco CR křivky představující hlavní zvlhčovací tvoří spodní obalovou křivku svazku retenčních čar. Ostatní křivky se nalézají mezi nimi. Rozdíly jsou ale také dány různými testovacími metodami, velikostí (100 cm3 váleček, půdní sloupec, půdní profil) a charakteru (neporušený, porušený) půdního vzorku, a prostorovou variabilitou půdních vlastností. Tvary MSO, CR a PP křivek jsou podobné a liší se od tvaru CP křivek. MSO, CR a PP křivky jsou pozvolnější, zatímco CP křivky mají stupňovitý charakter. V případě CP testu dominuje zvlhčovací proces, který probíhá velmi rychle pouze ve dvou krocích. Tento efekt lze vysvětlit několika způsoby. 1. Postup čela zvlhčení je natolik rychlý a má tak příkrý tvar, že neposkytuje dostatek informací pro definici tvaru retenční křivky. 2. Numerický model zahrnující definovaná zjednodušení generuje hydraulické vlastnosti odlišné od vlastností skutečného prostředí. 3. Stupňovitý tvar lépe vyhovuje dynamickému procesu zvlhčování. I přes tyto rozdíly jsou však křivky získané různými metodami velmi podobné. Z výsledků vyplývá, že i když se i v těchto půdách slabě projevil vliv preferenčního proudění, není nutné transportní procesy popisovat s užitím speciálního modelu. Při volbě metod pro stanovení hydraulických vlastností je však nutno postupovat s ohledem na další jejich využití. b) Pohyb vody a rozpuštěných látek ve strukturních půdách Pohyb vody a rozpuštěné látky (chlorotoluronu) v černozemi byl experimentálně a numericky vyhodnocen pomocí modelu jednoduché pórovitosti (Kodešová et al., 2004). Transport chlorotoluronu v půdním profilu byl studován v terénních podmínkách. Herbicid Syncuran byl aplikován na ploše 4 m2 v dávce byla 2.5 kg/ha účinné látky. Po 119 dnech byly odebrány půdní vzorky pro analýzu zbytkového obsahu chlorotoluronu v půdním profilu. Hydraulické vlastnosti a transportní parametry, jako je adsorpční izoterma a degradační rychlost, byly stanoveny v laboratoři. Byl studován vliv rozdílných typů rovnic adsorpčních izoterem na transport rozpuštěné látky. Koncentrace chlorotoluronu v půdní vodě pro jsou vyšší pro simulaci s Freundlichovou izotermou než pro simulaci s Langmuirovou izotermou. Roztok se v obou případech nedostal dál než do hloubky 8 cm. Když byla uvažována degradace chlorotoluronu pouze v půdní vodě, simulované koncentrace chlorotoluronu v půdních vzorcích byly vyšší než pozorované koncentrace. Předpoklad, ze degradace probíhá i na pevné fázi, výrazně zlepšil řešení. Rozdílný charakter pozorovaných rozdělení koncentrací a simulovaných modelem jednoduché pórovitosti byl zdůvodněn preferenčním prouděním vody a roztoku. Významný vliv preferenčního proudění byl zaznamenám při studiu transportu chlorotoluronu ve třech dalších půdních typech z pěti testovaných Kočárek et al. (2005), který byl způsoben vyšším obsahem skeletu: Pseudogley modální – Vysoké nad Jizerou (jíl 5%, prach 69%, písek 26%, štěrk 32%) a Kambiem modální - Humpolec (jíl 5%, prach 49%, písek 46%, štěrk 6%) nebo objemovými změnami: Šedodozem modální – Čáslav (jíl 21%, prach 66%, písek 13%, štěrk 0%), popřípadě působením živých organismů. Výsledky obou studií ukázaly, že je nutné pro simulaci transportu chlorotoluronu aplikovat model, který umožňuje preferenční proudění popsat. Nová studie vznikla ve spolupráci s University of California Riverside, Kalifornie. Pohyb vody v půdním profilu je v této studii simulován pomocí modelu jednoduché pórovitosti a modelu duální propustnosti. Narozdíl od 63

modelu s jednoduchou pórovitostí, který popisuje uniformní proudění vody v prostředí s monomodálním rozdělením pórů, popisuje model s duální propustností nerovnovážné preferenční proudění v systému půdních agregátů (matriční póry) a ve skulinách mezi nimi (makropóry nebo trhliny), tj v systému s bi-modálním rozdělením pórů. V obou případech je pro simulaci proudění vody použita jednorozměrná Richardsova rovnice. V modelu s jednoduchou pórovitostí je Richardsova rovnice řešena pro celou oblast a hydraulické vlastnosti prostředí jsou reprezentovány jednou retenční čarou vlhkosti a jednou charakteristikou hydraulických vodivostí. V případě modelu s duální propustností je Richardsova rovnice aplikována odděleně pro obě pórové domény (doménu matričních pórů a makropórů), které mají různé hydraulické charakteristiky. Podíl makropórů v modelu s duální propustností je vyjádřen poměrem objemu makropórů k celkovému objemu pórů. Tvar agregátů je popsán pomocí tvarových parametrů. Je uvažován vzájemný transfer hmoty mezi doménou matričních pórů a doménou makropórů. Rovnice transportu je pak rovněž řešena pro obě domény zvlášť. Průběh rozdělení koncentrací simulovaných modelem s duální propustností více odpovídá pozorovaným rozdělením koncentrací (obr. 38). Zatím co se roztok v případě jednoduchého pórového systému nedostal dál než do hloubky 8 cm, v případě modelu duální propustnosti pronikl hlouběji než 60 cm (obr. 39). Model duální propustnosti významně zlepšil řešení. Rozdělení chlorotoluronu [mg/g] 0

0.05

0.1

0.15

0.2

0.25

0.3

0.35

0

Hloubka [cm]

-10 -20 -30 Měřené

-40

Jednoduchá propustnost

-50

Duální propustnost

-60

Obr. 38. Měřené a simulované koncentrace chlorotoluronu 119 dní po aplikaci herbicidu.

64

Kumulativvní odtok rozpuštěné látky [mg/cm2]

Čas [dny]

0

20

40

60

80

100

120

0 -0.0005 -0.001 -0.0015 -0.002

Matriční póry Makropóry Oba systémy

-0.0025

Obr. 39. Simulovaný kumulativní odtok chlorotoluronu dnem profilu pro matriční póry, makropóry a součet obou odtoků (+ tok nahoru , - tok dolů).

c) Pohyb vody v jílovitých půdách Studie pohybu vodu v jílovitých půdách vznikla opět ve spolupráci s University of California Riverside, Kalifornie. Mnohé (i naše) terénní měření ukázaly, že běžně užívané metody pro odhad infiltrovaného množství vody a následně nasycení zeminy vodou v jílovitých půdách vycházející ze znalosti hydraulických vlastností a platnosti Richardsovy rovnice, často infiltrované množství vody významně podhodnocují, protože neuvažují vliv makropórů a trhlin. Pro popis preferenčního proudění vody je důležité správně definovat systém makropórů. Tvar a velikost agregátů a následně makropórů nebo trhlin je u různých jílovitých zemin různý. Záleží na mineralogickém složení, stádiu zvětrávání, vlhkosti, způsobu uložení zeminy, konsolidovanosti atd. Na obr. 40. jsou dokumentovány půdní struktury v jílovitých zeminách na čtyřech lokalitách na výsypce v Tušimicích a Bílině: a) struktura hrubě polyedrická (zemina relativně konsolidovaná, vlhká), b) kostková (systém trhlin v sušších zeminách), c) deskovitá (rozpad jílů v extrémních podmínkách na destičky a následná rekultivace), d) trhliny (v nedostatečně konsolidovaných zeminách, nebo zeminách rozrušených kořeny rostlin a pod.). Vznik makropórů je často spojen s transformaci nejen pórů mezi agregáty, ale i uvnitř agregátů. Zanedbají-li se tyto dynamické změny, je možné, za předpokladu kapilárního chování makropórů, opět popsat vliv těchto makropórů na pohyb vody v půdním profilu pomocí modelu s bi-modálním rozdělením pórů a duální propustností. Parametry charakterizující hydraulické poměry v makropórech byly stanoveny tak, aby byl zkoumán vliv makropórů z několika hledisek: a) tvar a velikost agregátů, b) kvalita makropórů (různé retenční čáry půdní vlhkosti a nasycené hydraulické vodivostí v makropórech), c) podíl makropórů k celkovému objemu pórů.

65

Vliv makropórů na pohyb vody v půdním profilu je zde demonstrován na simulaci hodinové výtopové infiltrace s tlakovou výškou 1 cm na povrchu půdního profilu. Průběhy čela zvlhčení v půdním profilu po 20, 40 a 60 minutách výtopové infiltrace pro scénáře B1, C1 a D1, které se liší v poměru objemu makropórů k celkovému objemu pórů, jsou zobrazeny na obr. 41. Zvýšený podíl makropórů způsobil postup čela zvlhčení do větších hloubek. Tomu odpovídají i hodnoty celkové kumulativní infiltrace 2,72 (B1), 4,54 (C1) a 6,31 (D1) cm. Z výsledků vyplývá, že pohyb vody v jílovitých materiálech s makropóry je dominantně řízen charakteristikami domény makropórů. Voda proniká těmito preferenčními cestami do hloubky a po té následně infiltruje do matričních pórů. Výsledkem je vyšší a především mnohem rychlejší nasycení půdního profilu, než by se očekávalo na základě výpočtů pro zeminu bez makropórů. Makropóry a trhliny se podílejí na transportu vody. Jejich vliv se významně zvyšuje u jílovitých materiálů, kde se předpokládá nízká hydraulická vodivost. Výsledky numerických simulací ukázaly, že celkové infiltrované množství se může o dva (i více) řády lišit od celkové infiltrace v prostředí bez makropórů. Pro popis proudění je nutné využívat vhodné numerické modely. Pro přesnější odhad průsaku vody je potřeba správně definovat podíl a kvalitu makropórů, které převážně řídí transport vody v těchto zeminách.

Obr. 40. Příklady makropórů a trhlin v jílovitých zeminách.

66

Objemová vlhkost [cm3/cm3] 0.25 0

0.3

0.35

0.4

0.45

B1-20 min

-10

Hloubka [cm]

0.5

B1-40 min B1-60 min

-20

C1-20 min

-30

C1-40 min C1-60 min

-40

D3-20 min D3-40 min

-50

D3-60 min

-60

Obr. 41. Průběhy čela zvlhčení v půdním profilu po 20, 40 a 60 minutách výtopové infiltrace pro různé scénáře - poměr objemu makropórů k celkovému objemu pórů = 0,5 (B1), 1,0 (C1) a 1,5 (D1). 5.2.2. Koncepce zeleně ve venkovských sídlech a jejich krajinném prostředí V další části této etapy byla řešena koncepce zeleně ve venkovských sídlech a v jejich krajinném prostředí. DOSAŽENÉ CÍLE A UPLATNĚNÉ VÝSLEDKY Publikační činnost v odborném tisku Metodika předpokládala v průběhu celé doby řešení publikování čtyř článků. Publikováno v letech 2000-2004 bylo celkem 12 článků. Vzhledem k odbornému zaměření byla většina článků publikována v časopise “Zahrada,Park,Krajina“ jako v jediném titulu v oboru zahradní a krajinářská architektura. (Vydává společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu – občanské sdružení, šest čísel ročně.) V rámci řešení byla realizována sestava dílčích sond do většího počtu problémově různorodých obcí. Potřeba zobecnění závěrů tak byla mnohem průkazněji realizována. Ve smyslu závěrů práce byl zpracován projekt úpravy příměstské krajiny v Kralupech nad Vltavou a předán Městskému úřadu. Mapování metodických pokynů pro řešení systémů zeleně ve venkovských sídlech spočívalo ve vypracování souhrnného etalonu v rozsahu 130 stran textu, vydaném jako specielní fakultní tisk pod názvem “Zeleň ve venkovských sídlech a v jejich krajinném prostředí ( ISBN 80-213-1237-8 ). Etalon je členěn do dvaceti dílčích kapitol a zahrnuje vedle charakteristiky současného stavu zejména předpokládané funkční typy různých útvarů zeleně ve vesnických sídlech a v jejich krajinném prostředí. Využití získaných výsledků pro výuku sadovnictví na zahradnickém oboru ČZU.

67

V průběhu řešení bylo získáno více než 1000 ks fotografické dokumentace a zpracováno 150 zobecňujících grafických schémat. Věcné výsledky řešení lze souhrnně charakterizovat: a. Definování základních rozdílů v metodickém i věcném řešení ploch zeleně v sídlech vesnického a městského typu. Nerespektování těchto rozdílností bylo až doposud jednou z hlavních příčin naprosto nevhodných řešení ploch zeleně ve venkovských sídlech jak na úrovni územně plánovacích přístupů, tak i na úrovni praktických realizací. b. Definování a zavedení pojmu “lidové krajinářství“ jako jednoho ze základních principů utváření české a moravské krajiny a formování krajinného rázu ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. c. Souhrnné definování jednotlivých forem sídelní zeleně, které se uplatňují ve venkovských sídlech a jejich metodické zařazeníí ve smyslu územního plánování a na úrovni prováděcího řešení. Byl tak vytvořen konkrétní podklad přímo navazující na Program obnovy vesnice, projednaný vládou ČR 29.5.1991 a na usnesení vlády ČR ze dne 11.11.1998 č.730. d. Aplikovaným výstupem řešení bylo zpracování projektu krajinářských úprav příměstské krajiny Kralup nad Vltavou. Hlavním přínosem projektu bylo vytvoření souladného vztahu mezi obytnými hodnotami krajiny a jejím produkčním zemědělským využitím. Výsledkem řešení je definování jednotlivých forem zeleně venkovských sídel a jejich metodické zařazení ve smyslu různých úrovní územního plánování a na úrovni prováděcího řešení. Byly definovány základní rozdíly v metodickém a věcném řešení ploch zeleně v sídlech vesnického a městského typu. Výsledky řešení jsou publikovány v knižním etalonu vydaném FAPPZ ČZU v roce 2004.

68

ETAPA 6. ZHODNOCENÍ ŽIVINNÝCH REŽIMŮ HLAVNÍCH PŮDNÍCH JEDNOTEK Z HLEDISKA PRINCIPŮ TRVALE UDRŽITELNÉHO VÝVOJE. 6. Dosažené cíle a uplatněné výsledky Práce byly soustředěny na 2 okruhy problémů: a) Využití krátkodobých a dlouhodobých opatření k omezení vstupu rizikových prvků z půdy do rostlin a k ozdravění znečištěných půd. b) Výživa sírou 6.1. Využití krátkodobých a dlouhodobých opatření k omezení vstupu rizikových prvků z půdy do rostlin Kontaminace zemědělských půd rizikovými prvky znamená velké riziko při produkci biomasy určené pro výživu zvířat či pro produkci potravin. Při realizaci zdravotně nezávadné produkce je možno buď omezit přijatelnost rizikových prvků pro rostliny nebo tyto prvky z půdy odstranit, nejlépe tak, že při tomto procesu nebudou poškozeny fyzikálně-chemické vlastnosti půd a redukována půdní úrodnost. Při redukci mobility rizikových prvků v půdě je možno použít buď fyzikálních nebo chemických metod. Jednou z hojně studovaných je vápnění, které patří již po mnoho let mezi účinná opatření používaná ke zvýšení půdního pH a následně ke snížení příjmu prvků rostlinami. Vápnění zvyšuje biologickou aktivitu půdního uhlíku a aktivitu mikrobiální biomasy v půdě. Na základě studia vlivu vápnění na mobilitu prvků v půdě byly vypracovány i modely, které s využitím znalostí půdních vlastností umožňují optimalizovat tyto postupy. Bylo prokázáno, že půdní reakce je tou půdní charakteristikou, která významně ovlivňuje mobilitu kadmia, olova a zinku v půdě. V našem modelovém experimentu byl sledován vliv přídavku vybraných meliorantů do třech půd lišících se agrochemickými vlastnostmi a celkovými obsahy rizikových prvků (Tabulka 11) na přijatelnost toxických prvků nadzemní biomasou jarní pšenice a jarního ječmene. Přídavky meliorantů směřovaly ke snížení půdní kyselosti, která ovlivňuje mobilitu zejména Cd a Zn, a zvýšení sorpční kapacity sledovaných půd. Jako melioranty byly použity pálené vápno, vápenec, přírodní a syntetický zeolit v dávkách 3 g CaO, 5,4 g CaCO3 a po 20 g obou forem zeolitu na jeden kg zeminy. Pokus probíhal ve dvou po sobě následujících vegetačních obdobích, kdy v prvním roce byla, přímo po aplikaci meliorantů, pěstována jarní pšenice a ve druhém roce jarní ječmen. Plodiny byly sklizeny v plné zralosti.

69

Tabulka 11. Základní charakteristika půd použitých v nádobovém pokusu a celkové obsahy rizikových prvků (mg.kg-1) půda Litavka Příbram orná Příbram TTP

označení A B C

půdní typ fluvizem kambizem kambizem

pH 5,8 6,0 5,7

Corg. (%) 4,4 2,1 1,9

As 190 31,7 36,9

Cd 57,9 7,14 7,5

Cu 142 36,4 26,2

Pb 5997 2174 1747

Zn 7453 270 237

Vybrané vzorky reprezentovaly tři antropogenně kontaminované půdy z lokality Příbram. Jedná se o kambizem Příbram (v případě půdy B orná půda, půda C je dříve orná půda v současné době uvedena do klidu), jejíž kontaminace byla způsobená emisemi z komínu Kovohutě Příbram a fluvizem z nivy řeky Litavky (extrémní kontaminace způsobená několikanásobným vylitím odkalovacích nádrží při povodních). Analýzy půd potvrdily, že jsou všechny výrazně kontaminovány rizikovými prvky a ve většině případů překračují (zejména v případě Cd, Pb a Zn) hodnoty stanovené ve vyhlášce č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Z Tabulky 12 je zřejmé, že vápnění vedlo k významnému zvýšení hodnoty pH půdy, a to i následně, ve druhém vegetačním období. Tabulka 12. Hodnoty pH půdy po aplikaci jednotlivých meliorantů Litavka Příbram orná p. varianta 1.rok 2.rok Rozdíl 1.rok 2.rok Rozdíl x s x s x s x s kontrola 5,6 0,1 5,8 0,0 +0,2 5,8 0,1 6,0 0,1 +0,2 CaO 6,9 0,1 7,3 0,0 +0,4 7,1 0,1 7,4 0,0 +0,3 CaCO3 6,6 0,1 6,8 0,0 +0,2 6,7 0,0 6,9 0,0 +0,2 zeolit přírodní 5,6 0,2 5,8 0,0 +0,2 5,8 0,1 6,1 0,0 +0,3 zeolit synt. 6,3 0,1 6,6 0,0 +0,3 6,7 0,1 6,8 0,1 +0,1 x…aritmetický průměr, s…směrodatná odchylka

70

Příbram TTP 1.rok 2.rok Rozdíl x s x s 5,7 0,1 5,7 0,1 0,0 7,0 0,2 7,3 0,0 +0,3 6,8 0,0 7,0 0,0 +0,2 5,8 0,0 5,8 0,0 0,0 6,2 0,1 6,6 0,0 +0,4

Tabulka 13. Obsah rizikových prvků ve slámě a zrnu jarní pšenice pěstované na 3 zeminách ošetřených melioranty (mg.kg-1) Litavka varianta kontrola CaO CaCO3 zeolit přírodní zeolit syntetický Příbram orná půda varianta kontrola CaO CaCO3 zeolit přírodní zeolit syntetický Příbram TTP varianta kontrola CaO CaCO3 zeolit přírodní zeolit syntetický

As sláma zrno 3,73 0,422 2,47 As sláma zrno 4,02 0,583 3,60 0,458 4,64 0,583 4,15 0,571 12,8 As sláma zrno 3,15 0,191 1,91 0,120 1,04 0,079 2,32 0,295 11,1 0,831

Cd Cu Pb Zn sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno 2,78 1,53 1,98 6,77 14,4 0,176 282 121 5,28 2,35 11,0 800 Cd Cu Pb Zn sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno 1,96 1,98 1,68 7,06 8,08 0,874 131 104 1,43 1,13 1,87 5,02 9,10 0,566 63,8 62,1 2,43 1,95 3,37 14,6 6,90 1,46 103 117 1,65 1,57 1,31 5,07 6,15 1,90 311 69,2 1,52 9,35 97,5 77,1 Cd Cu Pb Zn sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno 3,52 2,24 3,59 7,13 21,6 1,55 118 86,5 2,28 1,36 2,49 7,19 9,30 0,155 37,5 46,7 2,39 1,65 2,67 5,75 8,36 0,413 42,4 55,2 2,34 1,70 2,55 7,20 9,07 0,767 77,6 63,2 0,792 0,278 6,94 103 22,3 0,321 102 31,1

Jak je vidět z tabulek 13 a 14, na zemině Litavka vyrostla jarní pšenice pouze na variantách s přídavkem vápna a vápence, které zvýšily z použitých meliorantů nejvíce pH, a tím omezily mobilitu těžkých kovů v půdě na úroveň, která již umožňuje růst pšenice. Zrno pšenice bylo vypěstováno na této zemině pouze po přídavku vápna. Jarní ječmen byl schopen v omezené míře růst na všech variantách, ale zrno bylo vypěstováno pouze na půdě upravené vápněním. Úroveň kontaminace jednotlivých zemin rizikovými prvky měla negativní vliv na výši výnosu zrna a slámy. Nejvyšší obsahy Cd, Pb a Zn v rostlinách byly zjištěny po jejich pěstování na půdě Litavka. Jarní ječmen byl schopen kumulovat vyšší obsahy prvků ve slámě (zejména Cu, Pb a Zn) než jarní pšenice u většiny pokusných variant. Nejnižší obsah Cd a Zn byl zjištěn ve slámě pšenice sklizené na obou zeminách Příbram, které byly ošetřeny syntetickým zeolitem (0,8 mg Cd .kg-1) a vápnem (37,5 mg Zn .kg-1). U olova došlo k nejvýraznějšímu snížení obsahu ve slámě pšenice na půdách s přídavkem přírodního zeolitu. Rozdíl v reakci rostlin na přídavek různých forem zeolitu naznačuje, že při aplikaci tohoto typu meliorantu je nutno mít na zřeteli chemické složení, strukturu a agrochemické vlastnosti konkrétního zeolitu. Rozdílná byla akumulace prvků v zrnu a slámě, kdy byla potvrzena schopnost rostlin chránit generativní orgány před kumulací potenciálně rizikových prvků.

71

Tabulka 14. Obsah rizikových prvků ve slámě a zrnu jarního ječmene pěstované na 3 zeminách ošetřených melioranty (mg.kg-1) Litavka varianta kontrola CaO CaCO3 zeolit přírodní zeolit syntetický

As Cd Cu Pb Zn sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno

Příbram orná varianta kontrola CaO CaCO3 zeolit přírodní zeolit syntetický

As Cd Cu Pb Zn sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno

Příbram TTP varianta kontrola CaO CaCO3 zeolit přírodní zeolit syntetický

8,38 50,8 7,04 0,628 9,30 6,77 4,54 10,6 20,9 43,7 110 22,6

1,34 1,46 -

11,1 9,19 8,23 14,3 39,1

6,18 5,86 -

70,0 12,8 12,8 204 656

1,40 9,43 -

4571 742 1232 4371 2348

102 167 -

5,41 0,72 4,52 0,58 6,18 3,82 21,9 4,55 289 76,4 3,81 0,45 2,80 0,67 4,11 4,51 8,50 1,20 110 59,4 5,62 0,46 3,61 1,04 5,88 5,22 8,57 0,41 351 79,8 6,04 0,43 4,13 0,84 5,67 4,20 13,3 0,43 267 69,8 13,55 2,30 17,0 74,6 105 As Cd Cu Pb Zn sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno 7,08 1,90 1,89 6,84 7,47

0,48 0,52 0,44 0,56 0,81

7,42 3,02 3,84 5,91 2,02

1,41 0,78 0,62 0,87 0,29

7,37 4,61 4,26 4,98 3,16

5,53 4,53 5,06 5,22 3,29

18,4 6,63 8,35 9,58 5,12

1,25 0,47 0,65 0,40 0,37

193 40,1 61,8 169 21,8

64,0 45,4 45,7 69,8 31,2

Tabulky 15 a 16 shrnují vliv jednotlivých meliorantů na extrahovatelnost jednotlivých prvků 0,01 mol.l-1 roztokem CaCl2. Na poklesu přístupného podílu prvků, kterými jsou tyto půdy nejvíce kontaminovány, se z použitých opatření nejvíce podílel přídavek vápna do půdy. Z faktorů ovlivňujících mobilitu těžkých kovů měla nejvyšší vliv hodnota pH, která se zvýšila nejvíce právě po přídavku vápna (na hodnotu 7,3). Největší efekt přídavku vápna byl zaznamenán na půdě z nivy řeky Litavky, která byla z použitých zemin nejvíce kontaminována rizikovými prvky. Ze sledovaných prvků účinkovalo toto opatření nejvíce u zinku. Je však také zřejmé, že použití zvolených meliorantů nemá univerzální platnost, protože jejich účinnost se projevuje zejména u těch prvků, jejichž mobilita je ovlivněna zejména půdní reakcí (Cd, Zn). U těchto prvků byly také zaznamenány podobné trendy. Přídavek vápenatých hmot a sorbentů na bázi jílových minerálů způsobil zvýšení mobility arsenu a částečně i mědi.

72

Tabulka 15. Relativní koncentrace přístupných obsahů prvků v půdě po sklizni jarní pšenice (%); neošetřená zemina = 100 % Litavka vápno vápenec zeolit přírodní zeolit syntetický Příbram orná vápno vápenec zeolit přírodní zeolit syntetický Příbram TTP vápno vápenec zeolit přírodní zeolit syntetický

As 194 128 126 108

Cd 8 26 97 16

Cu 134 88 74 95

Pb 14 25 29 26

Zn 2 15 95 16

185 189 217 166

67 78 88 71

109 59 92 125

117 80 104 107

4 19 77 13

177 88 63 106

47 57 69 63

127 160 109 79

81 79 80 67

22 12 104 35

Tabulka 16. Relativní koncentrace přístupných obsahů prvků v půdě po sklizni jarní pšenice (%); neošetřená zemina = 100 % Litavka vápno vápenec zeolit přírodní zeolit syntetický

As 135 80 47 172

Cd 10 19 107 20

Cu 155 90 119 163

Pb 16 29 58 29

Zn 4 10 108 18

78 177 118 79

62 126 115 63

106 112 97 111

102 39 100 118

2 43 56 1

144 96 106 115

61 68 93 68

299 328 225 168

118 113 88 113

23 3 75 13

Příbram orná vápno vápenec zeolit přírodní zeolit syntetický Příbram TTP vápno vápenec zeolit přírodní zeolit syntetický

73

6.2. Výživa sírou Obsah síry ve většině zemědělských půd ČR kolísá v širokém rozsahu od 100 do 900 mg S.kg-1 půdy. Nejnižší obsahy síry byly zjištěny na písčitých půdách. Z anorganických forem převládají v zemědělských půdách sírany, které jsou jednak rozpuštěny v půdním roztoku, dále sorbovány a vysráženy jako vápenaté, hořečnaté popřípadě i sodné sírany. Sírany v půdním roztoku jsou v rovnováze se sírany v pevné fázi a podobně jako fosforečnany jsou sorbovány na oxidy železa a hliníku dvěma základními mechanismy. V prvním případě dochází k výměně síranových iontů za hydroxylové na povrchu minerálů a v druhém případě dochází k tvorbě hydroxo síranových komplexů na oxidech hliníku. K výměnné aniontové sorpci dochází i na povrchu jílových minerálů, zejména kaolinitu a kladně nabitých organických radikálů. Výměnná sorpce je závislá na pH prostředí a je významná především v kyselých půdách. Vápnění kyselých půd vede následně k uvolňování síranů do půdního roztoku. Sírany jsou též vytěsňovány z vazebných míst fosforečnany, proto jak úprava pH, tak i aplikace fosforečných hnojiv mohou vést k růstu koncentrace síranů v půdním roztoku. Až 98% z celkového množství síry se nachází v organických sloučeninách nejrůznějšího původu. Organické sloučeniny síry v půdě se dělí do dvou základních skupin: do první patří sloučeniny, ve kterých je síra v oxidované formě jako donor šesti elektronů a je vázána ve formě síranových esterů. V druhé skupině sloučenin je naopak atom síry v redukovaném stavu a je akceptorem dvou elektronů od svých vazebných partnerů. Estery síry tvoří zpravidla větší část organických sloučenin, jsou nositeli snadno přístupné síry a jejich množství se zvyšuje s rostoucí koncentrací síranů v půdním roztoku. Síra v redukované formě je vázáná především na uhlík a hlavními představiteli těchto sloučenin jsou aminokyseliny obsahující S, jako je methionin a cystein. Množství těchto sloučenin je méně závislé na změnách koncentrace síranů v půdním roztoku a těsněji závisí na změnách půdní mikrobiální biomasy. Poměrně malá část organicky vázané síry je vázána přímo v mikrobiální biomase (1-3 %). Tab. 17:

Celkový obsah S (mg S.kg-1) v půdě ve vybraných lokalitách ČR Lokalita

Ornice (0 – 30 cm) 830 683 757 724 735 755

Klučov Hněvčeves Humpolec Lukavec Červený Újezd Suchdol Tab. 18:

Zásobenost našich půd sírou pro náročné plodiny na výživu S % zastoupení půd 5 – 10 % 40 – 50 % 20 – 30 % 25 – 30 %

Hluboký nedostatek Střední nedostatek Malý nedostatek Dostatečná zásoba

74

Kritéria pro hodnocení zásoby S v půdě: - obsah vodorozpustné síry v ornici – „dobrý indikátor“, - kapacita zásoby síry – objem půdního roztoku v půdním profilu, - význam má matečný substrát – hladina spodní vody. Kritické obsahy S v rostlinách ozimé řepky: 1) dostatečný obsah síry v rostlinách činí 5000 ppm na počátku dlouživého růstu, 2) zvýšený obsah síranů v horních listech (S-SO42- cca 2000 ppm) – indikátor dostatečné výživy sírou, 3) vizuální symptomy na rostlinách = hluboký schodek síry ⇒ nelze plně korigovat hnojením. 120 115 110 -1

100% = 3,71 t.ha

106,9

106,7

%

105

103,1 101

100

100 95 90 85 80

LAV+LAV

SUL.+LAV

LAV+SUL.

SA+LAV

Varianty hnojení

Obr. 42:

Vliv N-S hnojení na výnos ozimé řepky

Závěr: Hnojení sírou stabilní součást pěstební technologie plodin náročných na síru: - lehké půdy - omezené organické hnojení - nízká hladina spodní vody Základní hnojení: - kieserit, jednoduchý superfosfát, síran draselný Hnojení v průběhu vegetace: - DASA, Hydrosulfan - beztlaké roztoky se sírou, hořká sůl

75

DASA+LAV

ETAPA 7. VÝVOJ A METROLOGICKÉ ZHODNOCENÍ ANALYTICKÝCH POSTUPŮ PRO ZHODNOCENÍ ANTROPOGENNÍ ZÁTĚŽE PŮD, VČETNĚ BIOCHEMICKÝCH TESTŮ. 7. Zhodnocení výsledků a plnění cílů výzkumného záměru 7.1. Příspěvek stopové laboratoře k řešení výzkumného záměru Náplní práce KCH bylo metrologické zajištění analytických dat. Stopová laboratoř KCH byla požádána, aby sloužila jako externí pracoviště pro kontrolu analytických dat prvků produkovaných katedrou půdoznalství a optimalizaci postupů stanovení vybraných anorganických analytů, sledovaných v tomto výzkumném záměru. Jelikož součástí systému řízení jakosti analytických dat je vnitřní kontrola práce laboratoře (analýza referenčních materiálů souběžně s pokusnými vzorky, regulační diagramy referenčních a slepých vzorků), věnovala stopová laboratoř v roce 1999 pozornost stanovení vybraných prvků (zejména rtuti a manganu) v certifikovaných referenčních materiálech čistírenských kalů. Vnější kontrola práce laboratoře byla realizována její účastí v mezilaboratorním testu International Plant-Analytical Exchange (IPE) pořádaném WEPAL (Wageningen Evaluating Programmes for Analytical Laboratoriem) v Nizozemí. Stopová laboratoř se zúčastňuje tohoto testu od roku 1992 a analyzuje vzorky kontrolních rostlinných materiálů na obsah As, Cd, Cu, Hg, Mn, (Ni) Pb a Zn. Porovnáním získaných výsledků pro stanovované analyty s certifikovanými hodnotami referenčních materiálů a odvozenými hodnotami u kontrolních vzorků z mezinárodního IPE testu bylo zjištěno, že STL KCH pracuje spolehlivě a může sloužit jako kontrolní laboratoř pro jiné analytické laboratoře. Právě vzhledem ke kvalitě poskytovaných dat byla stopová laboratoř pozvána k certifikačním analýzám kandidáta na referenční materiál BCR 679 (White Cabbage), který byl připraven v IRMM v Geelu (Belgie). Certifikačních analýz tohoto RM se v první polovině roku 1999 zúčastnila i Stopová laboratoř KCH jako jedna ze dvou přizvaných laboratoří ze zemí mimo EU (dalších 15 laboratoří bylo z členských zemí EU, jedna ze Švýcarska). Všechny výsledky, které STL KCH poskytla, byly přijaty pro odvození certifikovaných, případně doporučených hodnot obsahu stanovovaných analytů, co je dalším dokladem spolehlivosti dat, které tato laboratoř produkuje. Certifikovaný referenční materiál BCR 679 (White Cabbage) jsme použili v roce 2000 ve spolupráci s pracovištěm IHI v Zittau (SRN) k metodické studii, ve které byly v rámci tohoto vědeckého záměru porovnány výsledky získané čtyřmi různými druhy rozkladu uvedeného rostlinného materiálu (klasický suchý rozklad, suchý rozklad v superoxidační směsi oxidů dusíku, ozónu a kyslíku v přístroji APION, mikrovlnný rozklad a tlakový rozklad za mokra). Obsah sledovaných prvků v získaných mineralizátech byl proměřen čtyřmi analytickými metodami: atomovou absorpční spektrometrií (AAS), optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES), hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) a diferenční pulzní rozpouštěcí voltammetrií (DPSV). Analogická studie byla provedena i s kandidátem na referenční materiál BIOMA 6 (zelená řasa), který byl připraven v Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Třeboni a na jehož kultivaci participovali i pracovníci KCH. Výsledky těchto rozsáhlých studií studí byly zveřejněny na mezinárodní konferenci v roce 2000 v Jeně (SRN) a 2001 v Krakově (Polsko) a staly se východiskem pro validaci zmíněných analytických metod při využití v rutinní analýze. 76

V roce 2000 se pracovníci Stopové laboratoře zabývali i optimalizací rozkladu rostlin s vysokým obsahem manganu. Výsledky tohoto metodického výzkumu byly využity mimo jiné při sledování mobility manganu ve vodním ekosystému a publikovány v příspěvku předneseném na 4. mezinárodní konferenci EIA pořádané v uvedeném roce v Praze. Jelikož roste poptávka po sledování mikroelementů jako jsou molybden a titan v biologických materiálech, byla část výzkumné kapacity v tomto záměru věnována i optimalizaci metod rozkladu rostlin pro stanovení správného obsahu těchto prvků. Současně byla provedena optimalizace rozkladu i pro analýzu na obsah u chrómu a niklu, protože význam sledování jejich pohybu v životním prostředí má rovněž stoupající tendenci. Získané výsledky byly publikovány v souhrnu příspěvků na XVI. Slovenské spektroskopické konferenci v roce 2002 v Košicích a v rozšířené formě jako vědecký článek v Chemical Papers v roce 2003. V roce 2004 jsme publikovali v Chemical Papers článek o stanovení rtuti v zemědělských a environmentálních materiálech. Tato studie shrnuje velké množství dat získané v celém období trvání tohoto vědeckého záměru na přístroji AMA 254 a porovnává je s výsledky, produkovanými předchozí verzí analyzátoru TMA-254, a to zejména z hlediska zajištění jakosti produkovaných výsledků. Zkušenosti, které získala doktorandka ing. Petra Čížková při 6-týdenním pobytu v laboratoři MAT Control na Universitě v Barceloně, kde se zabývala přípravou referenčních materiálů půd, lze využít i v přípravě interních referenčních materiálů pro tento výzkumný záměr. Pobyt doktorandky v zahraniční laboratoři byl hrazen z prostředků projektu „Improving of infrastructure for metrology in chemistry in the candidate New Member States (QUA-NAS)“ 6. rámcového programu EK, na němž katedra chemie participuje.

77

Nejdůležitější výstupy řešení 1. Publikace ve vědeckých časopisech s IF 1. Beneš J., Konvička M., Vrabec V. & Zámečník J., 2003: Do the sibling species of small whites, Leptidea sinapis and L. reali (Lepidoptera, Pieridae) differ in habitat preferences? Biologia, Bratislava, 58: 943-951. 2. Bohlen J., Šlechtová V., Šanda R., Kalous L., Freyhof J., Vukic J. & Mrdak D., 2003: Cobitis ohridana and Barbatula zetensis in the River Moraca Basin, Montenegro: distribution, Habitat, Population Structure. Folia Biologica, Krakow, 51: 147-153, Suppl. S. 3. Borůvka, L., Drábek, O., 2004: Heavy metal distribution between different fractions of humic substances in a heavily polluted soil. Plant, Soil and Environment 50 (8): 339-345. 4. Borůvka, L., Kozák, J., 2001: Geostatistical investigation of a reclaimed dumpsite soil with emphasis on aluminium. Soil and Tillage Research, ISSN 00165-9, (59), s. 115-126. 5. Borůvka, L., Kozák, J., Drábek, O., 2001: Soil aluminium forms and acidification in selected mountainous regions of Bohemia. Rostlinná výroba, ISSN 0370-663X, 47 (8), s. 333-338. 6. Borůvka, L., Mládková, L., Drábek, O., Vašát, R.: Factors of spatial distribution of forest floor properties in the Jizera Mountains. Plant, Soil and Environment (v lektorském řízení). 7. Borůvka, L., Podrázský, V., Mládková, L., Kuneš, I., Drábek, O., 2005: Some approaches to the research of forest soils affected by acidification in the Czech Republic. Soil Science and Plant Nutrition (v lektorském řízení) 8. Borůvka, L., Vacek, O., Jehlička, J., 2005: Principal component analysis as a tool for the indication of the origin of potentially toxic elements in soils. Geoderma (přijato k publikaci) 9.Brant, V. – Bělka, J. – Svobodová, M. (2002): Einfluss des Schnittes auf Wachstum und Reproduktion von Kompass-Lattich (Lactuca serriola L.). Z.PflKrankh. PflSchutz, Sonderh. XVIII, s. 287-291. 10. Brant, V. – Svobodová, M. - Šantrůček, J. (2004): Trends of perennial weed biomass production on set-aside land. Z.PflKrankh. PflSchutz, Sonderh. XIX, s 143 - 149. 11. Brant, V. - Svobodová, M. - Šantrůček, J. (2001): Lactuca serriola L. presence on the setaside soil. Rostlinná výroba 47, č. 2, s. 63-69.26. 12. Brant, V. – Svobodová, M. – Šantrůček, J., 2004: Trends of perennial weeds biomass production on set-aside land. Zeitschrift fur Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz, Sonderheft XIX (2004), ISSN 0938-9938, Stuttgart, s. 143-149. 13. Drábek, O., Borůvka, L., Mládková, L., Kočárek, M., 2003: Possible method of aluminium speciation in forest soils. J. of Inorganic Biochemistry 97 (1): 8-15. 14. Gribb, M.M., Kodešová, R.and Ordway, S. E., (2004): Comparison of soil hydraulic property measurement methods, J. Geotech. Geoenviron. Eng., Vol. 130, No. 10, ISSN: 1090-0241, 1084-1095. 15. Hes O., Hora M., Perez-Montiel D. M., Suster S., Curík R., Sokol L., Ondic O., Mikuláštík J., Betlach J., Peychl L., Hrabal P., Kodet R., Straka L., Ferák I., Vrabec V. & Michal, M., 2002: Spindle and cuboidal renal cell carcinoma, a tumor having frequent

78

association with nephrolithiasis: report of 11 cases including a case with hybrid conventional renal cell carcinoma/spindle and cuboidal renal cell carcinoma components. Histopathology, Malden, 41: 549-555. 16. Kalous, L., Memis, D., Bohlen, J., 2004: Finding of Triploid Carassius gibelio (Bloch, 1780) (Cypriniformes, Cyprinidae) in Turkey, Cybium, 28 (1): 77-79. 17. Kočárek, M., Kodešová R., Kozák, J., Drábek, O., Vacek, O., (2005): Chlorotoluron behaviour in five varying soil types. Plant, Soil and Environment, ISSN 1214-1178, 51 (7), 304-309. 18. Kodešová R., Kozák, J. and Vacek, O., (2004): Field and numerical study of chlorotoluron transport in the soil profile, Plant, Soil and Environment, ISSN 1214-1178, 50 (8): 333-338. 19. Kodešová, R., Kozák, J., Šimůnek, J., Vacek, O. (2005): Single and dual-permeability model of chlorotoluron transport in the soil profile. Plant, Soil and Environment, ISSN 1214-1178, 51 (7), 310-315. 20. Kozák, J., Vacek, O., 2000: Pedotransfer functions as a tool for estimation of pesticides behaviour in soils, Rostlinná výroba, 46 (2), ISSN/ISBN 0370-663X, s. 69-76. 21. Kurfurst J., Kerber P. & Kalous L., 2000: Growth of Siberian sturgeon (Acipenser baeri) in the Czech Republic's conditions. Czech Journal of Animal science. 12 (45): 545-552. 22. Mader,P.-Suchánek,M. 2000: Second Central European Conference on Reference Materials (CERM-2), Prague, Czech Republic, September 9-10, 1999 (Editorial). Accred. Qual. Assur., 5: 222-223. ISSN 0949-1775. IF = 0,924. 23. Mader,P.-Táborský,J. 2000: CERM-2: 2nd Regional Central European Conference on Reference Materials. Accred. Qual. Assur., 5:118-119. ISSN 0949-1775. IF = 0,924. 24. Miholová D., Kolihová, D., Száková, 2003: Efficiency of modified dry decomposition for the determination of Cr, Mo, Ni, and Ti in plants, Chem. Pap. 57 (3) 158-160, IF = 0,349 25. Mládková, L., Borůvka, L., Drábek, O., 2004: Distribution of labile aluminium forms in soils of Jizera Mountains region. Plant, Soil and Environment 50 (8): 346-351. 26. Mládková, L., Borůvka, L., Drábek, O., 2005: Soil properties and toxic aluminium forms in acid forest soils as influenced by the type of vegetation cover. Soil Science and Plant Nutrition (přijato k publikaci) 27. Mládková, L., Borůvka, L., Drábek, O., Vašát, R. (2005): Factors influencing distribution of different Al forms in the Jizera Mountains forest soils. Journal of Forest Science (v lektorském řízení). 28. Němeček, J., Kozák, J., 2003: Approaches to the solution map of the Czech Republic at the scale 1:250.000 using SOTER metodology, Plant, Soil and Environment, 49(7) ISSN/ISBN 2114-1178, s. 291-297. 29. Olejníček J. & Barták M., 1999: Melanostolus negrobovi sp. n. (Diptera, Dolichopodidae) from Uzbekistan with a key to the Palaearctic species. Biologia, Bratislava, 54: 581-583. 30. Penížek, V., Borůvka, L. (2004): Processing of conventional soil survey data using geostatistical methods. Plant, Soil and Environment 50 (8): 352-357. 31. Penížek, V., Borůvka, L. (2005): Soil depth prediction supported by primary terrain attributes: a comparison of methods. Plant, Soil and Environment (v lektorském řízení). 32. Popelářová E., Voříšek K., Strnadová E.: Mineralization activity in soil for the development of the precision farming systems. Archiv of Agronomy and Soil Sci., 48, 2002 (2): 147 - 153. 79

33. Rohošková, M., Valla, M. (2004): Comparison of two methods for aggregate stability measurement – a review. Plant, Soil and Environment, 50: 379–382 34. Růžek L., Voříšek K., Strnadová S., Nováková M.: Microbial characteristics, carbon and nitrogen content in cambisols and luvisols. Plant, Soil and Environment, 2004, 50, (5):196-204. 35. Růžek L., Voříšek K., Vráblíková J., Strnadová S., VráblíkP.: Chemical and biological characteristics of reclaimed soils in the Most region (Czech Republic)., Plant, Soil and Environment. 2003; 49 (8): 346-351. 36. Růžek L., VoříšekK., Sixta J.: Microbial biomass-C in reclaimed soil of the Rhineland (Germany) and the North Bohemian Lignite Mining Areas (Czech Republic): measured and predicted values., Restoration Ecology. 2001; 9 (4): 370-377. 37. Růžek-L; Šíša-R; Voříšek-K, The model prediction of microbial biomass carbon and correlations with other indicators of biological activity of arable soil., Naukovij visnik uzgorodskogo universitetu. Serija Biologija. No.7. 2000; 3 (3): 121. 38. Száková, J., Kolihová, D., Miholová, D., Mader, P.: Single-Purpose Atomic Absorption Spectrometer AMA-254 for Mercury determination and its Performance in Analysis of Agricultural and Environmental Materials. (2004):Chem. Pap. 58 (5) 311-315 IF = 0,349 39. Šmejkalová, M., Mikanová, O., Borůvka, L. , 2003: Effects of heavy metal concentrations on biological activity of soil micro-organisms. Plant, Soil and Environment 49 (7): 321326. 40. Valla, M., Kozák, J., Ondráček, V., 2000: Vulnerability of aggregates separated from selected Anthrosols developed on reclaimed dumpsite Lítov. Rostlinná výroba, 46 (12), ISSN/ISBN 0370-663X, 563-568. 41. Vaněk, A., Borůvka, L., Drábek, O., Mihaljevič, M., Komárek, M., 2005: Mobility of lead, zinc and cadmium in alluvial soils heavily polluted by smelting industry. Plant, Soil and Environment (přijato k publikaci). 42. Voříšek K., Růžek L. Svobodová M., Šantrůček-J; Strnadová S., Popelářová E.: The influence of grassing and harvest management on microbial parameters after arable land setting-aside. Rostlinná výroba (Plant Production), 2002; 48, (9): 382-388. 43. Voříšek K., Růžek L., Nováková M., Popelářová E., Strnadová S.: Microbial characteristics as a key indicators of sustainable soil use. Acta Agraria and Silvestria, 2003, 40: 121-129. 44. Voříšek K., Růžek L., Popelářová –E., StrnadováS.: Changes in microbial parameters after abandonment of cultivation on grassed soils., Naukovij visnik, serija biologija. 2001; 9(127):85-89. 45. Vrabec V., Čejka T., Šporka F., Hamerlík L. & Král D., 2003: First records of Corbicula fluminea (Mollusca: Bivalvia) from Slovakia with a note about its dispersion in Central Europe. Biologia, Bratislava, 58, 1: 5-7.

80

Náklady na řešení výzkumného záměru Inst.podpora ze státního Jiné zdroje rozpočtu (tis. Kč) (tis. Kč)

Rok 1999

1.510

2000

2.345

2001

2.580

2002

2.704

2003

2.911

2004

2.819

Typ jiného zdroje (veřejné jiné než inst. podpora, tuzemské neveřejné, zahraniční)

Čerpání finančních prostředků v roce 2004 Investiční náklady

200.000,-

- Lyofilizační zařízení Mzdové náklady

700.000,-

Spotřební materiál -

46.688,-

tonery, filmy, pufry, hydroxid sodný, CD, diarámečky, cartridge, folie, náhr.díly

DRHM 3.000, - 40.000,- Kč -

376.130,-

počítače, tiskárna, monitor, notebook, pH testery, linuxový server, dataloger, čidla pro měření, stůl, lednice

Knihy a časopisy

33.094,-

Pohonné hmoty a mazadla

7.788,-

Opravy a údržba -

92.200,-

podlahářské práce, žaluzie, malířské práce, údržba kopírky, oprava Spekolu, oprava tiskárny, oprava sušárny,

Cestovné tuzemské

9.419,-

CÚ – České Budějovice, Poděbrady, Vamberk Zahraniční cestovné

169.309,-

Zahraniční cesty – USA, Švýcarsko, Německo, Francie, Slovensko Služby

453.749,-

81

-

truhlářské práce, aktualizace dat, aktualizace TKSP, eltropráce v laboratoři, studie zhodnocení, poplatek za účast v testu, montáž text. pásů, zpracování dat, elektronická forma klasifikace

Sociální a zdravotní pojištění

246.631,-

Vložné na konference

37.181,-

- vložné na konferenci v Rusku, Francii, seminář Režie

446.811,-

- odvod SIC, kopírování, poštovné, dopravné odvoz odpadků, telefony, xerokopie, vazba, fotopráce, tisk skript, stipendia, bankovní poplatky, kurz. ztráty

82

Ostatní výstupy řešení 1] Balík, J., Tlustoš, P., Száková, J., Pavlíková, D., Černý, J., 2002: The zinc uptake by oat plants from the soils treated by preincubated sewage sludge amended by peat and straw. Sborník - Toxic substances in soil - their sources and influence on plants, ISSN N, s. 3-3. [2] Barabasz, W., Albińska, D., Voříšek, K., 2000: Ekotoksykologia glinu. Sborník Modelowanie matematyczne w strategii gospodarowania środowiskiem, ISSN 83-911390-4-2, 1, s. 235-243. [3] Barabasz, W., Albińska, D., Voříšek, K., Růžek, L., Šíša, R., Popelářová, E., 1999: The effect of metal ions and their interactions on growth and bioacumulation of Cd, Ni and Li in Fungus Biomass of Aspergillus flavus link et fries. Sborník Pathways nad Consequences of the Dissemination of Pollutants in the Biosphere II., ISSN 80-2130661-0, 2, s. 30-38. [4] Barabasz, W., Voříšek, K., 2001: Wplyw mineralnogo nawozenia N na aktywnošč mikrobiologiczna gleb górskich ekosystemów trawiastych. Drobnoustroje šrodowiska glebogo, ISSN 83-7174-978-3, s. 15-24. [5] Barabasz, W., Wróblewska, H., Voříšek, K., 2000: Biologiczne skutki stosowannia mineralnych nawozów azotowych w rolnictwie. Sborník Modelowanie matematyczne w strategii gospodarowania środowiskiem, ISSN 83911390-4-2, 1, s. 244-251. [6] Barták, M., 2000: Atelestidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-20210, 104, (10), s. 201-202. [7] Barták, M., 2000: Biodiagnostics of the Environmental Quality Using Diptera Taxocoenoses. 12 th Regional Central Europan Conference IUAPPA and 4 th International Conference on Environmental Impact Assessment Prague 2000 (EIA), Prague, Czech Republic, September 11-14, 2000, ISSN 80-01-02239-0, 12;4, s. 19-21. [8] Barták, M., 2001: Conopidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (biol), s. 269-272. [9] Barták, M., 2001: Hippoboscidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 509-514. [10] Barták, M., 2000: Hybotidae , In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-20210, 104, (10), s. 183-189. [11] Barták, M., 2000: Lonchopteridae In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-20210, 104, (10), s. 221-224. [12] Barták, M., 2001: Megamerinidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 259-262. [13] Barták, M., 2001: Micropezidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, Biologia 105, (?), s. 251-254. [14] Barták, M., 2001: Piophilidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN N, 105, (biol), s. 283-287. [15] Barták, M., 2000: Plecidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2021-0, 104, (6), s. 53-54. [16] Barták, M., 2001: Sepsidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 331-336.

[17] Barták, M., 2000: Suchozemští bezobratlí živočichové. Fauna Bílinska (V. Bejček, Karel Šťastný) Kniha: Fauna Bílinska, ISSN 80-7169-695-1, s. 35-38. [18] Barták, M., 2001: Tanypezidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN N, 105, (?), s. 255-257. [19] Barták, M., 2001: The first record of Sepsis luteipes MELANDER&SPULER in the Czech Republic.. Acta Universitatis Carolinae Biologica, ISSN 0001-7124, 45, (x), s. 5-8. [20] Barták, M., 2001: Types of Palaearctic Rhamphomyia in Bezzi Collection (Milan), with description of a new species (Diptera, Empididae).. Atti Soc. it. Sci. nat. Museo civ. Stor. nat. Milano, 141/2000 (II): 313-327, Luglio 2001, ISSN N, 141, (1), s. 313-327. [21] Barták, M., 2001: Ulidiidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 293-296. [22] Barták, M., Roháček, J., 2000: The species of the family Hybotidae / Diptera: Empidoidea/ of the six neatbogs in the Šumava Mts. /Czech Republic/. Studia Dipterologica, ISSN 0945-3954, 7, (1), s. 161-177. [23] Barták, M., Rozkošný, R., 1998: Lonchopteridae. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun.,Biol., ISSN 80-

83

210-2021-0, 99, (2), s. 199-201. [24] Barták, M., Sinclair, B., 2003: Rhamphomyia (Rhamphomyia) Meigen, 1822 and Rhamphomyia (Pararhamphomyia) Frey, 1922 (Insecta: Diptera): proposed conservation of usage of the subgeneric names by designation of Empis sulcata Meigen, 1804 as the type species of Rhamphomyia. Bullletin of Zoological Nomenclature, ISSN N, 3, (60), s. 203-205. [25] Barták, M., Vaňhara, J., 2000: Coenomyiidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2021-0, 104, (8), s. 125-127. [26] Barták, M., Vaňhara, J..., 2001: Preface. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, s. 249. [27] Barták, M., Vujic, A., 2000: Syrphidae In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2021-0, 104, (12), s. 225-235. [28] Barták, M., Wagner, R., 1999: Faunistic records. Klapalekiana, ISSN 1210-6100, 35, (10), s. 165. [29] Barták, M., Zelený, V., 2000: Diptera of the Bílina and Duchcov Environs. In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2021-0, 104, (1), s. 9-24. [30] Beneš, J., Vrabec, V., 2002: Minois dryas. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochr, ISSN 80-903212-0-8, s. 511513. [31] Beneš, J., Vrabec, V., Heřman, P., 2002: Leptidea morsei. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochr, ISSN 80903212-0-8, s. 182-184. [32] Beran, L., Fechtner, J., Horsák, M., Hrabáková, M., Jansová, A., Kolouch, L...R., Kořínková, T., Maňas, M., Rayman, M., Tučková, P., Velecká, I., Vrabec, V., 2002: Výsledky malakozoologických dnů na Podblanicku 4. - 7. května 2001.. Sborník - Vlastivědných prací z Podblanicka, ISSN 0487-5648, 40, s. 63-79. [33] Bohlen, J., Šanda, R., Šlechtová, V., Kalous, L., Vukic, J., Mrdak, D., 2002: Data on Cobitis cf. ohridana and Barbatula cf. sturanyi in the Moraca river basin, Montenegro. II 2nd International conference: Loaches of the genus Cobitis and related genera, ISSN N, 2, s. 21. [34] Borůvka, L., 2003: Kontaminace půdy rizikovými prvky: některé problémy a jejich možná řešení. Sbornik - z konference na téma Degradace půdy. Pedologické dny 2002, ISSN 80-213-1052-9, 0, s. 35-41. [35] Borůvka, L., 2003: Pedologické dny 2002. Sbornik - z konference na téma Degradace půdy. Pedologické dny 2002, ISSN 80-213-1052-9 [36] Borůvka, L., 2003: Pedologické dny 2002. Sbornik - z konference na téma Degradace půdy. Pedologické dny 2002, ISSN 80-213-1052-9 [37] Borůvka, L., 2001: Soil Science: Past, Present and Future. Book of Abstracts.. Joint Meeting of the CSSS and SSSA and International Conference of the Czech Society of Soil Science, ISSN 80-213-0800-1 [38] Borůvka, L., 2002: Soil Science: Past, Present and Future. Proceedings. Joint Meeting of the CSSS and CSSA. Sborník - Soil Science: Past, Present and Future. Proceedings. Joint Meeting of the CSSS and SSSA, ISSN 80-2130886-9 [39] Borůvka, L., Drábek, O., 2000: Extractaibility of some heavy metal forms from polluted soil. Mengen-und Spuren-Elemente, ISSN 3-929526-61-1/1430-9, 20, s. 774-778. [40] Borůvka, L., Drábek, O., 2003: Podíl těžkých kovů ve frakcích huminových látek kontaminované půdy. Sbornik - z konference na téma Degradace půdy. Pedologické dny 2002, ISSN 80-213-1052-9, 0, s. 55-57. [41] Borůvka, L., Drábek, O., 2003: Podíl těžkých kovů ve frakcích huminových látek kontaminované půdy. Sbornik - z konference na téma Degradace půdy. Pedologické dny 2002, ISSN 80-213-1052-9, 8, s. 55-57. [43] Borůvka, L., Drábek, O., 2003: Rozdělení těžkých kovů mezi frakcemi humusu v silně kontaminované půdě. Sborník - přednášek XXXVI. semináře o metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickem materiálu. Mikroelementy 2002, ISSN 80-86380-13-0, 0, s. 134-138. [44] Borůvka, L., Drábek, O., 2003: Rozdělení těžkých kovů mezi frakcemi humusu v silně kontaminované půdě. Sborník - přednášek XXXVI. semináře o metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickem materiálu. Mikroelementy 2002, ISSN 80-86380-13-0, 36, s. 134-138. [45] Borůvka, L., Drábek, O., Kozák, J., 2000: Odlišnosti ve speciaci olova a zinku v půdě: statistický přístup. Pedologické dny 2000, ISSN 80-238-6535-8, 1, s. 209-212.

84

[46] Borůvka, L., Drábek, O., Kozák, J., 2001: Soil properties controlling heavy metal transfer to plants - a case study. Soil Science: Past, Present and Future. Book of Abstracts.Joint Meeting of the CSSS and SSSA, ISSN 80213-0800-1, s. 123-124. [47] Borůvka, L., Drábek, O., Kozák, J., 2002: Soil properties controlling heavy metal transfer to plants- a case study. Sborník - Soil Science: Past, Present and Future. Proceedings. Joint Meeting of the CSSS and SSSA, ISSN 80-213-0886-9, s. 377-380. [48] Borůvka, L., Kozák, J., 2001: Interpretation of soil variability on a reclaimed dumpsite. Soil Science: Past, Present and Future. Book of Abstracts.Joint Meeting of the CSSS and SSSA, ISSN 80-213-0800-1, s. 17-18. [49] Borůvka, L., Kozák, J., 2002: Interpretation of soil variability on a reclaimed dumpsite. Sborník - Soil Science: Past, Present and Future. Proceedings. Joint Meeting of the CSSS and SSSA, ISSN 80-213-0886-9, s. 3341. [50] Borůvka, L., Kozák, J., Drábek, O., 2001: Plant uptake of heavy metals from havily polluted soil as a function of soil properties. Proc. 6th International Conference on the Biogeochemistry of Trace Elements, ISSN N, s. 410. [51] Borůvka, L., Rechcigl, J., 2000: Formy fosforu ve floridském podzolu. Pedologické dny 2000, ISSN 80-2386535-8, 1, s. 213-217. [52] Borůvka, L., Rechcigl, J., 2000: Phosporus forms in a Florida spodosol. Mengen-und Spuren-Elemente, ISSN 1430-9637/3-929526-6, 20, s. 779-784. [53] Borůvka, L., Valla, M., Kozák, J., Ondráček, V., 2001: Hodnocení vývoje antrozemí rekultivovaných výsypek. Pedologické dny 2001, ISSN 80-7157-526-7, s. 10-12. [54] Bosák, J., Barták, M., 2000: Asilidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs). Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102021-0, 104, (8), s. 167-173. [55] Bosák, J., Barták, M., 2000: Bombyliidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2491-7, 104, (8), s. 155-158. [56] Bosák, J., Barták, M., 2000: Phthiriidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac.Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2491-7, 104, (8), s. 151-153. [57] Bosák, J., Barták, M., 2000: Scenopinidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac.Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (8), s. 163-165. [58] Bosák, M., Barták, M., 2000: Mythicomyiidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (8), s. 147-149. [59] Brant, V., 2000: Údržba úhoru. Standardy zemědělských výrobních technologií, ISSN 80-7084-159-1, s. 201202. [60] Brant, V., Bělka, J., Svobodová, M., 2002: The effect of seed deposition in soil on the emergence of Lactuca serriola (L.).. Proceedings of 12th Symposium European Weed Research Society, ISSN 90-6754-671-2, 12, s. 358359. [61] Brant, V., Bělka, J., Šantrůček, J., Svobodová, M., 2000: Locika kompasová - plevel budoucnosti?. Agro, ISSN 1211-362 X, V., (9), s. 20-22. [62] Brant, V., Hubner, W., Pronin, D., 2002: Vliv rozdílného zpracování půdy na zásobu semen plevelů v půdě. Agro, ISSN 1211-362 X, XII, (9-10), s. 10-12. [63] Brant, V., Kohout, V., 2003: Stanovení zásoby semen plevelů pomocí upravené proplavovací metody. Sborník - XVI. Slovenská a česká konferencia o ochrane rastlín, ISSN 80-8069-235-1, XVI, s. 229-230. [64] Brant, V., Mrkvička, J., 2003: Údržba úhorů. Normativy zemědělských a výrobních technologií, ISSN 807271-135-0, s. 227-228. [65] Brant, V., Pivec, J., 2002: Vliv rostlinného pokryvu na teplotu a vlhkost půdy. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-213-0926-1, N, s. 139. [66] Brant, V., Pivec, J., 2002: Vliv vegetačního pokryvu orné půdy uváděné do klidu na teplotu a vlhkost půdy. seminář "Vliv abiotických a biotických stresů na vlastnosti rostlin", ISSN 80-213-0949-0, 1, s. 27-31. [67] Brant, V., Soukup, J., Svobodová, M., 2003: Půda uváděná do klidu jako potencionální zdroj pylových alergenů. Agro, ISSN 1211-362 X, VIII, (5), s. 20-22.

85

[68] Brant, V., Svobodová, M., Šantrůček, J., 2001: Lactuca serriola L. presence on the set-aside soil.. Rostlinná výroba, ISSN 0370-663X, 47, (2), s. 63-69. [69] Brant, V., Svobodová, M., Šantrůček, J., 2002: Praktické možnosti regulace plevelů na půdách uváděných do klidu.. Zemědělské poradenství v ČR a zemích EU s důrazem na pícninářství, ISSN 80-213-0871-0, 1, s. 59-61. [70] Brant, V., Svobodová, M., Šantrůček, J., 2000: Pýr plazivý (Elytrigia repens/L./ Desv.) v pícních porostech na orné půdě uváděné do klidu. Sborník referátů z III. mezinárodní vědecké konference JU v Českých Budějovicích Agroregion 2000, ISSN 80-7040-424-8, 3, s. 101-104. [71] Brant, V., Svobodová, M., Šantrůček, J., Markvartová, P., 2002: Elytrigia repens (L.) Desv. spreading in legumes and grass stands in set-aside land. Proceedings of 12th Symposium European Weed Research Society, ISSN 90-6754-671-2, 12, s. 42-43. [72] Brant, V., Šantrůček, J., Svobodová, M., 2000: Einfluss der Bewirtschaftung von Stillegungsflachen auf die Verunkrautung. Zeitschrift fur Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz, ISSN 0938-9938, XVII, (Special issue), s. 105-112. [73] Brant, V., Šantrůček, J., Svobodová, M., 2001: Occurence of Cirsium arvense (L) Scop. in grass and legume stands in dependence of stand management way.. Zeszyty naukowe, ISSN 0239-9342, 76, (373), s. 109-112. [74] Brant, V., Šantrůček, J., Svobodová, M., 2001: Plevele a uvádění orné půdy do klidu.. Agromagazín, ISSN 1212-6667, 2, (7), s. 31-32. [75] Brant, V., Šantrůček, J., Svobodová, M., 2001: Vliv obhospodařování porostů jetelovin a trav na výskyt pcháče rolního.. Agro, ISSN 1211-362 X, VI, (6), s. 8-10. [76] Brant, V., Šantrůček, J., Svobodová, M., 2000: Zaplevelení pícních porostů na půdách uváděných do klidu. Sborník refrátů z mezinárodní vědecké konference Univerzitní pícninářské dny, ISSN 80-213-0634-3, 2000, s. 8-11. [77] Brant, V., Šantrůček, J., Svobodová, M., Hlavičková, D., 2003: Ovsík vyvýšený - expanzivní rostlinný druh. Rostlinolékař, ISSN 1211-3565, 14, (4), s. 14-16. [78] Brant, V., Venclová, V., Soukup, J., Urbanec, J., 2003: Rotační úhory jako součást systémů hospodaření na orné půdě. Sborník - Udržatelné polnohospodárstvo a rozvoj vidieka, ISSN 80-8069-246-7, I, s. 45-47. [79] Brant, V., Venclová, V., Urbanec, J., 2003: Výskyt plevelů a produkce biomasy na rotačních úhorech. Sborník - XVI. Slovenská a česká konferencia o ochrane rastlín, ISSN 80-8069-235-1, XVI, s. 231-232. [80] Čepeláková, I., Voříšek, K., Havlík, T., 2001: Crushed proof railway ties biodegradation. Sborník workshop "Environmental Biotechnology in Europe", ISSN 80-7080-434-3, s. 22. [81] Černý, M., Vála, M., Barták, M., 2001: Agromyzidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2558-1, 105, (x), s. 349-364. [82] Čížková, P., Mader, P., 2002: Uplatnění elektrochemických metod v certifikačních analýzách biologických referenčních materiálů. Mikroelementy 2002. Sborník přednášek 36. semináře o metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickém materiálu, ISSN 80-86380-13-0, 36, s. 15-19. [83] Čížková, P., Mader, P., 2002: Využití elektrochemických metod v certifikačních analýzách referenčních materiálů. Moderní polarografické/voltametrické metody analýzy vod a vodných roztoků - Sborník přednášek z celostátního semináře u příležitosti vydání normy vodního hospodářství TNV 757389, ISSN 80-86238-25-3, s. 3842. [84] Dorčák, V., 2001: Elektrochemická rozpúšťacia analýza v stopovej analýze rastlinných materiálov. Študentská vedecká konferencia (zborník), ISSN N, 1, s. 4. [85] Dorčák, V., Major, N., Mader, P., Korhammer, S., Heidenreich, H., Miholová, D., Száková, J., 2000: Combination and comparison of four decomposition and four measuring techniques in elemental analysis of two candidate reference materials.. Mengen- und Spurenelemente 2000 (Jena, Germany), ISSN 1430-9637, s. 597-603. [86] Drábek, O., Borůvka, L., 2001: Vliv půdních vlastností na příjem těžkých kovů rostlinami. Mikroelementy 2001, s. 166-169. [87] Drábek, O., Borůvka, L., Kozák, J., 2000: HPLC method of aluminium speciation in soil samples. Mengenund Spuren-Elemente, ISSN 1430-9637/3-929526-6, s. 785. [88] Dularová, A., Stránská, M., Mrkvička, J., 2002: Změny botanického složení luk.. Farmář, ISSN 1210-9789, 8, (11), s. 19-20. [89] Dularová, A., Štěpánek, P., 2002: Útlum zemědělské výroby a trvalé travní porosty.. Agromagazín, ISSN 1212-6667, 3, (8), s. 44-45. [90] Ebejer, E.J., Roháček, j., Barták, M., 2001: Chyromyidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 411-414. [91] Fechtner, J., 2003: Agresivita střevličky východní. Akvárium - terárium, ISSN 0002-3930, 46, (3), s. 30-31. [92] Fechtner, J., Vrabec, V., 2003: Poznámky k přežívání plžů ve standardní vodě pro ekotoxikologické testy na

86

rybách a dafniích.. 19 seminář Aktuální otázky vodárenské biologie 2003, ISSN 80-903203-1-7, 19, s. 219-227. [93] Fechtner, J., Vrabec, V., 2002: Společné výskyty plžů člunice Acroloxus lacustris a kamomila Ancylus fluviatilis.. Sborník - Vlastivědných prací z Podblanicka, ISSN 0487-5648, 40, (2000), s. 57-62. [94] Fuksa, P., Slivková, P., Šantrůček, J., 2001: Kukuřice k energetickým účelům. Farmář, ISSN 1210-9789, 7, (11), s. 44. [95] Fuksa, P., Štěpánek, P., Kocourková, D., 2002: Využití kukuřice pro nepotravinářské účely. Agromagazín, ISSN 1212-6667, 3, (10), s. 51-52. [96] Fuksa, P., Štěpánek, P., Kocourková, D., 2002: Vliv zaplevelení na akumulaci energie v jednotlivých částech rostlin kukuřice.. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-213-0926-1, 1, s. 36. [97] Funk, A., Velechovský, M., Vrabec, V., 2003: Vodní želva na Sahaře a v horách. Živa, ISSN 0044-4812, 51, (4), s. 177-179. [98] Funk, A., Vrabec, V., 2001: Geckonia chazaliae Mocquard, 1895 - gekon hlavatý. (Album tera). Akvárium terárium, ISSN 0002-3930, 44, (10), s. 45. [99] Funk, A., Vrabec, V., 2002: Plži čeledi Partulovití (Partulidae) I. Taxonomie, biologie a rozšíření. Sklípkan, ISSN 1212-5261, 7, (6), s. 135-136. [100] Funk, A., Vrabec, V., 2003: Plži čeledi Partulovití (Partulidae) II. Sklípkan, ISSN 1212-5261, 8, (1), s. 13-29. [101] Gregor, F., Barták, M., 2001: Fanniidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 463-468. [102] Gregor, F., Barták, M., 2001: Muscidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 469-478. [103] Gregor, F., Rozkošný, R., Barták, M., Vaňhara, J., 2002: The Muscidae ( Diptera ) of Central Europe. ISSN 80-210-2773-8 [104] Haenni, J.-.P., Barták, M., 2000: Bibionidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (6), s. 47-51. [105] Haenni, J.-.P., Barták, M., 2000: Scatopsidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (8), s. 105-109. [106] Hanč, A., Tlustoš, P., Száková, J., 2002: Cadmium uptake by oat planted on soils treated by amended sewage sludge. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80213-0926-1, s. 41-41. [107] Hejcman, M., Pavlů, V., 2003: Jak pastva skotského náhorního skotu na Rýchorách ovlivňuje vegetaci?. Krkonoše, ISSN 0323-0694, 5, (5), s. 22-23. [108] Heřman, P., Beneš, J., Vrabec, V., 2002: Leptidea reali. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochr, ISSN 80903212-0-8, s. 179-181. [109] Hlaváč, J., Horsák, M., Beran, J., Dvořák, L., Juřičková, L., Vrabec, V., 2002: Měkkýši Českého lesa - I. Vybrané lokality v severní části (západní Čechy).. Silva Gabreta, ISSN 1211-7420, 8, (2002), s. 205-228. [110] Hlaváč, J., Horsák, M., Beran, L., Dvořák, L., Juřičková, L., Vrabec, V., 2002: Měkkýši Českého lesa - I. Vybrané lokality v severní části (západní Čechy). Silva Gabreta, ISSN 1211-7420, 8, (1), s. 205-228. [111] Honců, K., Svobodová, M., 2002: Nezapomínejte na trávníky. Zemědělské poradenství v ČR a zemích EU s důrazem na pícninářství, ISSN 80-213-0871-0, 1, s. 83-85. [112] Horák, L., 2000: Povětrnostní podmínky ročníku ovlivnující výnosy více než rozdíly ve zpracování půdy. Zemědělec, ISSN 1211-3816, VIII., (49), s. 13-14. [113] Horák, L., 2003: Předseťová příprava půdy je náročná operace. Úroda, ISSN 0139-6013, LI, (7), s. 11-13. [114] Horák, L., 2001: Různé způsoby zakládání porostu cukrovky a jejich možné ovlivnění podmínkami agrotechnickými a povětrnostními. Sborník - IV.celoslovenská vedecká repárska konferencia, ISSN 80-7137-831-3, 4, s. 61-65. [115] Horák, L., 2002: Různé způsoby zakládání porostu cukrovky a kukuřice na zrno. Doktorská disertační práce, s. 122. [116] Horák, L., 2001: Různé způsoby zakládání porostu cukrovky.. Sborník - Výzkumné trendy v agrotechnice a agrometerologii, ISSN 80-213-0856-7, 2, s. 27-30. [117] Horák, L., 2001: Zhutňování zhoršuje vlastnosti půd,často nevratně. Zemědělec, ISSN 1211-3816, IX, (3), s. 11-12.

87

[118] Horák, L., Mikulka, J., Škoda, V., 2003: Porovnání klasických a půdoochranných způsobů založení porostu pšenice ozimé. Sborník - Udržatělné poĺnohospodárstvo a rozvoj vidieka, ISSN 80-8069-246-7, I, s. 71-73. [119] Chvála, M., Barták, M., 2000: Empididae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs). Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (9), s. 175-181. [120] Jehlička, J., 2000: Kvartérně geologické poměry na lokalitě Krbice. Výzkumná zpráva pro Ústav archeologické a památkové péče severozápadních Čech [121] Jehlička, J., Jetmar, M., 2001: Technický slovník naučný. Technický slovník naučný, 1. sv. A - Č, ISSN 8086044-17-3, s. 416. [122] Jendele, L., Kutílek, M., Matula, S., 2001: Immiscible fluids flow in soils: numerical and experimental solution. Soil Science: Past, Present and Future. Book of Abstracts.Joint Meeting of the CSSS and SSSA, ISSN 80213-0800-1, s. 69-70. [123] Jendele, L., Matula, S., Kutílek, M., 2002: Immiscible fluids flow in soils: numerical and experimental solution. Sborník - Soil Science: Past, Present and Future. Proceedings. Joint Meeting of the CSSS and SSSA, ISSN 80-213-0886-9, s. 205-224. [124] Ježek, J., Barták, M., 2000: Psychodidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-9421-7, 104, (9), s. 93-100. [125] Ježek, J., Barták, M., 2000: Tabanidae - In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac.Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2491-7, 104, (3), s. 133-137. [126] Kalous, L., 2002: Unisexual reproduction in fish; its possible benefits for aquaculture on the example of silver Prussian caro (Carasius gibelio). Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-213-0926-1, 1, s. 81. [127] Kalous, L., Bohlen, J., 2002: Problém s taxonomickou identifikací karase stříbřitého (Carassius 'gibelio'),. Sborník referátů z V.ichtyologické konference Brno, ISSN ISBN 80-7157-614-X, 5, s. 75-80. [128] Kalous, L., Kurfurst, J., 2000: Rybářský revír Sázava 5 - hydrobiologická a ichtyologická charakteristika. Sborník referátů ze IV. České ichtyologické konference, ISSN 80-85887-32-0, 4., s. 167-171. [129] Kalous, L., Petrtýl, M., 2002: Použití digitální fotografie a analýzy obrazu v ichtyoogii,. Sborník referátů z V.ichtyologické konference Brno, ISSN ISBN 80-7157-614-X, 5, s. 87-88. [130] Kalous, L., Ráb, P., Lonský, P., 2002: Hypotetic origin of Carassius 'gibelio' specimen with 125 chromosomes. Sborník referátů XX Genetické dny Brno 2002, ISSN ISBN 80-7157-607-7, XX, s. 304-306. [131] Kalous, L., Ribeiro, F., Da Costa, L., 2003: Řeka Guadiana. Sborník - VI Česká Ichtyologická konference, ISSN 80-213-1053-7, 6, s. 29-33. [132] Kocourková, D., Mrkvička, J., Fuksa, P., 2002: Pěstování energetických plodin na dočasně neobdělávané orné půdě. Agromagazín, ISSN 1212-6667, 3, (10), s. 44. [133] Kocourková, D..., Mrkvička, J., Urbanec, J., 2002: Travní druhy vhodné pro produkci biomasy k energetickým účelům.. Sborník - konference Agroregion 2002 - Trvale udržitelné hospodaření na zemědělské půdě, ISSN 80-7040-558-9, IV., s. 181-182. [134] Kocourková, D., Mrkvička, J., Urbanec, J., 2002: Využití biomasy pro energetické účely v ČR.. Zemědělské poradenství v ČR a zemích EU s důrazem na pícninářství, ISSN 80-213-0871-0, 1, s. 88-90. [135] Kočárek, M., Kozák, J., Vacek, O., Němeček, K., 2003: Mobilita chlortoluronu ve vybraných půdních typech ČR. Zbornik - z konferencie (CD) Druhe podoznalecke dni v SR, ISSN 80-89128-06-8, 0, s. 193-200. [136] Kočárek, M., Kozák, J., Vacek, O., Němeček, K., 2003: Mobilita chlortoluronu ve vybraných půdních typech ČR. Zbornik - z konferencie (CD) Druhe podoznalecke dni v SR, ISSN 80-89128-06-8, 0, s. 193-200. [137] Kodešová, R., Gribb, M. M., 2003: A comparison of measurement techniques for determining unsaturated soil hydraulic properties. Sborník - Hydrologie půdy v malém povodí, ISSN 80-02-01586, 0, s. 41-48. [138] Kodešová, R., Kozák, J., Vacek, O., 2004: Field and numerical study of chlortoluron transport in the soil profile. Plant, Soil and Environment, ISSN 1214-1178, 50, (8), s. 333-338. [139] Kodešová, R., Kozák, J., Vacek, O., 2003: Simulation of chlorotoluron transport in a soil profile using HYDRUS -1D. Sborník - 11th International Poster Dayn, Transpor of Water Chemicals and Energy in the System Soil - Crop Canopy - Atmosphere System, ISSN 80-89139-02-7, 0, s. 192-199. [140] Kodešová, R., Kozák, J., Vacek, O., 2003: Simulation of chlorotoluron transport in a soil profile using HYDRUS -1D. Sborník - 11th International Poster Day,Transport of Water, Chemicals and Energy in the System Soil - Crop Canopy- Atmosphere System, ISSN 80-89139-02-7, 11, s. 192-199. [141] Kodešová, R., Matula, S., Kutílek, M., Veselá, J., 2002: Determination of two-phase capillary pressure-

88

saturation relationship. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-213-0926-1, s. 91. [142] Kodešová, R., Matula, S., Kutílek, M., Veselá, J., 2002: Scaling of two-phase capillary pressure -saturation relationships. Xth International Poster Day, Transport of Water, Chemicals and Energy in the System Soil-Crop Canopy-Atmosphere System, ISSN 80-968480-9-7, s. 249-255. [143] Kohout, V., Soukup, J., 2001: Jak se mění zastoupení plevelů při minimálním zpracování půdy. Úroda, ISSN 0139-6013, 49, (3), s. 18-19. [144] Kolihová, D., Száková, J., 2001: Použití metody pulzního zmlžování v plamenové AAS. Mikroelementy 2001. Sborník přednášek XXXV. semináře o metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickém materiálu, ISSN 80-86380-08-4, 35, s. 27-31. [145] Kolihová, D., Száková, J., Miholová, D., Mader, P., 2003: Kontrola kvality výsledků stanovení rtuti v zemědělských materiálech pomocí analyzátoru AMA-254. 12. spektroskopická konference (sborník), 12, s. 57. [146] Kovář, I., Barták, M., 2000: Anisopodidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (9), s. 101-104. [147] Kozák, J., 2001: Posouzení půdních poměrů okresu Sokolov. Dimitrovský K: Tvorba nové krajiny na Sokolovsku, ISSN N, s. 34-47. [148] Kozák, J., 2000: Přínos profesora Josefa Kopeckého pro českou a světovou pedologiii. Pedologické dny 2000, ISSN 80-238-6535-8, 1, s. 9-10. [149] Kozák, J., Borůvka, L., 2000: Aplikace GIS pro zemědělské účely. Racionální použití hnojiv, ISSN 80-2130691-2, 6., s. 29-31. [150] Kozák, J., Borůvka, L., Němeček, J., 2000: Soils in the Czech Republic:Exploitation, Evaluation and Degradation. Conference soils in Central European Countries, New Independent States, Central Asian Countries and Mongolia, ISSN N, 1., s. 262-271. [151] Kozák, J., Borůvka, L., Němeček, J., Valla, M., Němeček, K..., Drábek, O., 2001: Development and properties of Anthrosols on reclaimed dumpsites. Internationaler Kongress 2001-BOKU, ISSN N, s. 164. [152] Kozák, J., Janků, J., Vacek, O., 2000: Testing of pesticide transport in soil profiles under field conditions. GPOLL workshop groundwater pollution in reas of groundwater overexploitation, ISSN N, s. 29. [153] Kozák, J., Němeček, J., Borůvka, L., 2001: Summary of the statement on protection and sustainable land use in the Czech Republic. Workshop on co-operation for Soil Protection and Sustainable Land Use in Central and Eastern European (CEE) Countries, ISSN N, s. 18-19. [154] Kozák, J., Němeček, J., Borůvka, L., Valla, M., 2001: Anthrosols Developed on Reclaimed Dumpsites. Soil Antropozation VI., Proceedings International Workshop, ISSN 80-85361-87-6, s. 59-63. [155] Kozák, J., Němeček, J., Matula, S., Valla, M., Borůvka, L., 2002: Pedologie. ISSN 80-213-0907-5 [156] Kozák, J., Vacek, O., 2001: Změna detailu informací v důsledku změny měřítka půdní mapy. Pedologické dny 2001, ISSN 80-7157-526-7, s. 35. [157] Kozák, J., Vacek, O., Janků, J., 2000: Ověřování modelu BPS v terénních podmínkách. Pedologické dny 2000, ISSN 80-238-6535-8, 1, s. 219-220. [158] Kozák, J., Valla, M., Borůvka, L., 2000: Pedological evaluation of reclaimed dumpsite soils. 12th Regional Central European Conference IUAPPA and 4th International conference on environmental impact assessment Prague 2000, ISSN 80-86257-22-3, 12, s. 62. [159] Kozák, J., Valla, M., Borůvka, L., Donátová, H., Němeček, K., Drábek, O., Rohošková, M..., 2003: Pedologické posouzení výsypkových zemin na nové etáži (Výsypka Radovesice). s. 1-75. [160] Kozák, J., Valla, M., Borůvka, L., Donátová, H., Němeček, K., Drábek, O., Rohošková, M..., 2003: Pedologické posouzení výsypkových zemin na nové etáži (Výsypka Radovesice). s. 1-75. [161] Kozák, J., Valla, M., Donátová, H., Borůvka, L., Němeček, J., Drábek, O., 2000: Vybrané antrozemě výsypek Březno a Merkur DNT. Technická zpráva pro UNICO-AGRIC [162] Kozák, J., Valla, M., Donátová, H., Borůvka, L., Němeček, K., Drábek, O., 2001: Březno VIIIpedologický průzkum severní části. Technická zpráva [163] Kozák, J., Valla, M., Donátová, H., Borůvka, L., Němeček, K., Drábek, O., 2002: Pedologická charakteristika vybraných lokalit na výsypce Radovesice. s. 47. [164] Kozák, J., Valla, M., Donátová, H., Borůvka, L., Němeček, K..., Drábek, O., 2001: Pedologické posouzení předpolí Libouš II- sever. Technická zpráva, ISSN N, s. 10. [165] Kozák, J., Valla, M., Donátová, H., Borůvka, L., Němeček, K., Drábek, O., Rohošková, M..., 2003: Vybrané plochy výsypky Merkur a Prunéřov DNT (pedologická studie). s. 1-56.

89

[166] Kozák, J., Valla, M., Donátová, H., Borůvka, L., Němeček, K., Drábek, O., Rohošková, M..., 2003: Vybrané plochy výsypky Merkur a Prunéřov DNT (pedologická studie). s. 1-56. [167] Kozák, J., Valla, M., Donátová, H., Borůvka, L., Němeček, K., Drábek, O., 2002: Pedologická charakteristika vybraných lokalit na výsypkách Merkur a Březno DNT. s. 65. [168] Kozák, J., Valla, M., Donátová, H., Němeček, J., Drábek, O., 2000: Některé otázky rekultivací výsypek Dolů Bílina. Technická zpráva UNICO - AGRIC [169] Kozák, J., Wenzel, W., 2001: The soil as focal compartment of terrestrial ecosystems. Internationaler Kongress 2001-BOKU, ISSN N, s. 31. [170] Kozánek, M., Barták, M., 2000: Pipunculidae In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (11), s. 234-240. [171] Kubík, Š., 1999: Chloropidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2021-0, 100, (-), s. 331-336. [172] Kubík, Š., 2001: The species of the family Chloropidae (Diptera, Acalyptrata) of the Rokytecká, Novohůrecká and Zhůřské peat - bogs in the Šumava Mts. (Czech Republic). Acta Universitatis Carolinae Biologica, ISSN 00017124, 45, (x), s. 79-88. [173] Kubík, Š., Barták, M., 2001: Chloropidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-25581, 105, (x), s. 395-400. [174] Kuras, T., Beneš, J., Čelechovský, A., Vrabec, V., Konvička, M., 2000: Parnassius mnemosyne (Lepidoptera: Papilionidae) in North Moravia: review of present and past distribution, proposal for conservation.. Klapalekiana, ISSN 1210-6100, 36, (1-3), s. 93-112. [175] Kurfurst, J., 2000: Vodní bezobratlí živočichové. Fauna Bílinska (V. Bejček, K. Šťastný) Kniha: Fauna Bílinska, ISSN 80-7169-695-1, s. 39-49. [176] Kurfurst, J., Kerber, P., Miholová, D., Němec, Z., 2002: Nutriční hodnota, výtěžnost a obsah těžkých kovů ve svalovině jesetera sibiřského (Acipenser baeri). Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-213-0926-1, 1, s. 105. [177] Kuťková, P., Vrabec, V., 2003: Fauna motýlů (Lepidoptera) dvou stanovišť inverzní rokle. Sborník Zoologické dny Brno 2003, ISSN 80-239-0073-0, 1, (1), s. 89. [178]Máca, J..., Barták, M., 2001: Drosophilidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, biologia, (105), s. 429-434. [179] Máca, J., Barták, M., 2001: Camillidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (biologia), s. 425-428. [180] Máca, J., Barták, M., 2001: Diastatidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, biologia, (105), s. 435-438. [181] Máca, J., Barták, M., 2001: Lonchaeidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN N, 105, (biol), s. 273-277. [182] Máca, J., Barták, M., 2001: Odiniidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 345-348. [183] Máca, J., Barták, M., 2001: Periscilididae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-25581, 105, (x), s. 375-376. [184] Mader, P., 2002: Electroanalytical methods and certification of biological matrix reference materials. 9th International Conference on Electroanalysis, ISSN 83-88408-63-1, 9, s. 96. [185] Mader, P., 2002: Elektroanalytické metody a certifikace biologických referenčních materiálů. XXXII. Moderní elektrochemické metody, ISSN 80-86238-22-9, 32, s. 39-40. [186] Mader, P., 2002: Role of independent methods in certification of biological RM. Case of electrochemical determination of mercury.. CERM-3 Transactions. 3rd Central European Conference on Reference Materials and Measurements, 3, s. 22. [187] Mader, P., 2001: Vybrané metodické problémy při stanovení mikroelementů v zemědělských materiálech a produktech. Mikroelementy 2001. Sborník přednášek XXXV. semináře o metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickém materiálu, ISSN 80-86380-08-4, 35, s. 6-9. [188] Mader, P., Dorčák, V., Major, N., Miholová, D., Száková, J., Kolihová, D., Korhammer, S., Heidenreich, H., Táborský, J., 2001: Stripping voltammetry in trace element analysis of plant materials. Abstracts. VI. International Scientific Conference: Metal Ions in the Environment, ISSN 83-907553-7-8, 6, s. 21. [189] Mader, P., Suchánek, M., 2000: Calibration with biological matrix reference materials prepared in situ.. 8th Int. Symposium on Biological and Reference Materials (Bethesda, USA), ISSN N, 8., s. 179.

90

[190] Major, N., Dorčák, V., Mader, P., Miholová, D., Száková, J., Kolihová, D., Heidenreich, H., Korhammer, S., 2000: Combination/comparison of four decomposition and four measuring techniques in elemental analysis of two candidate reference materials.. Mikroelementy 2000 (Liblice), ISSN 80-86380-04-1, 34., s. 6-11. [191] Mareček, J., 2001: Několik slov k současné výuce zahradní a krajinářské tvorby. Zahrada - park - krajina, ISSN 1211-1678, 11, (6), s. 5-6. [192] Mareček, J., 2001: Potenciál české krajiny tvořený činností oboru zahradní a krajinářské tvorby. sborníkPotenciál v zahradní a krajinářské tvorbě, ISSN N, 2001, s. 7-8. [193] Mareček, J., 2001: Příspěvek k řešení systému krajinářských úprav v příměstské krajině. Agentura BONUS, ISSN 80-902690-4-4, 2001, s. 49-55. [194] Mareček, J., Slánský, K., 2001: Inventarizace zeleně v sídlech venkovského typu. Zahrada - park - krajina, ISSN 1211-1678, 11, (2), s. 12-13. [195] Marek, S., Lekeš, V., Matouš, V., Holý, K., Vrabec, V., 2000: Faunistic records from the Czech republic 102. Lepidoptera: Noctuidae. Atethmia centrago. Klapalekiana, ISSN 1210-6100, 36, (1-3), s. 171-172. [196] Martinek, V., Barták, M., 2001: Heleomyzidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 401-406. [197] Martínek, V., Barták, M., 2001: Dryomyzidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 315-318. [198] Martínek, V., Barták, M., 2001: Laxauniidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 307-312. [199] Martínek, V., Barták, M., 2001: Opomyzidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 365-368. [200] Martínek, V., Barták, M., 2001: Otitidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN N, 105, (biol), s. 289-292. [201] Martínek, V., Barták, M., 2001: Pallopteridae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN N, 105, (biol), s. 279-282. [202] Martínek, V., Barták, M., 2001: Platystomatidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2558-1, 105, (biol), s. 297-299. [203] Martínek, V., Barták, M., 2001: Psilidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-25581, 105, (x), s. 263-268. [204] Martinovský, J..., Barták, M., 2000: Tipulidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 43-45. [205] Martinovský, J., Barták, M., 2000: Bolitophilidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (8), s. 55-56. [206] Martinovský, J., Barták, M., 2000: Diadocidiidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (8), s. 57-58. [207] Martinovský, J., Barták, M., 2000: Ditomyiidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (8), s. 59-60. [208] Martinovský, J., Barták, M., 2000: Dixidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs). Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (9), s. 113-114. [209] Martinovský, J., Barták, M., 2000: Keroplatidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (8), s. 61-63. [210] Martinovský, J., Barták, M., 2000: Mycetophlidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 65-71. [211] Martinovský, J., Barták, M., 2000: Thaumaleidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 121-122. [212] Matula, S., 2001: A prediction of soil hydrophysical properties using pedotransfer functions. Pedologické dny 2001, ISSN 80-7157-526-7, s. 55. [213] Matula, S., 2000: Hydropedologický průzkum v lokalitě Bedihošť u Prostějova. Zpráva ke grantu MSM

91

412100004 [214] Matula, S., 2000: Půdní fyzika na přelomu tisíciletí. Pedologické dny 2000, ISSN 80-238-6535-8, 1, s. 45-70. [215] Matula, S., 2002: The Influence of Tillage Methods on the Inflitration in Soil. Changes of the saturated hydraulic conductivity K of topsoil. Physical Methods in Agriculture, Approach to Precision and Quality, ISSN 0306-47430-1, s. 61-82. [216] Matula, S., 2003: The influence of tillage treatments on water infiltration into soil profile. Plant, Soil and Environment (Rostlinná výroba), ISSN 1214-1178, 49, (7), s. 298-306. [217] Matula, S., 2003: The influence of tillage treatments on water infiltration into soil profile. Plant, Soil and Environment, ISSN 1214-1178, 49, (7), s. 298-306. [218] Matula, S., Kodešová, R., Křivohlavý, P., Kozáková, H., 2003: Physical and Numerical Modeling of Soil Water Relationship. Sborník - 11th International Poster Day,Transport of Water, Chemicals and Energy in the System Soil - Crop Canopy- Atmosphere System, ISSN 80-89139-02-7 [219] Matula, S., Kodešová, R., Křivohlavý, P., Kozáková, H., 2003: Physical and Numerical Modeling of Soil Water Relationship. Sborník - 11th International Poster Dayn, Transpor of Water Chemicals and Energy in the System Soil - Crop Canopy - Atmosphere System, ISSN 80-89139-02-7 [220] Matula, S., Kodešová, R., Křivohlavý, P., Kozáková, H., 2003: Physical and numerical modeling of water dynamics in soil profile. Acta Hydrologica Slovaca, ISSN 1335-6291, 4, (2), s. 313-322. [221] Matula, S., Kodešová, R., Křivohlavý, P., Kozáková, H., 2003: Physical and numerical modeling of water dynamics in soil profile. Acta Hydrologica Slovaca, ISSN 1335-6291, 4, (2), s. 313-322. [222] Matula, S., Kodešová, R., Křivohlavý, P., Kozáková, H., 2003: Physical and Numerical Modeling of SoilWater Relationship. Zbornik - z konferencie (CD) Druhe podoznalecke dni v SR, ISSN 80-89128-06-8, 0, s. 251256. [223] Matula, S., Kodešová, R., Křivohlavý, P., Kozáková, H., 2003: Physical and Numerical Modeling of SoilWater Relationship. Zbornik - z konferencie (CD) Druhe podoznalecke dni v SR, ISSN 80-89128-06-8, 2, s. 251256. [224] Matula, S., Kodešová, R., Křivohlavý, P..., Kozáková, H., 2003: Physical and numerical modeling of water regime in soil profile. Zborník - z konferencie (CD) s medzinarodnou účastou "Hydrologia na prahu 21. storociaVizie a realita", ISSN 80-89139-00-0, 0, s. 344-353. [225] Matula, S., Kodešová, R., Křivohlavý, P., Kozáková, H., 2003: Physical and numerical modeling of water regime in soil profile. Zborník - z konferencie (CD) s medzinarodnou účastou "Hydrologia na prahu 21. storociaVizie a realita", ISSN 80-89139-00-0, 1, s. 344-353. [226] Matula, S., Král, M., 2000: Water Resources Management in the Czech Republic, Hungary, Lithuania, Slovenia. Water Resources Management in the Czech Republic, Hungary, Lithuania, Slovenia, ISSN 3-934984-0, 21 [227] Matula, S., Křivohlavý, P., 2000: A long term tilage treatment effects on the infiltration parameters. Pedologické dny 2000, ISSN 80-238-6535-8, 1, s. 221-228. [228] Matula, S., Křivohlavý, P., 2001: A Repeated Tillage Treatment and its effects on the Infiltration Parameters. Fyzika vody v pode, ISSN 80-968480-3-8, 1., s. 108-112. [229] Matula, S., Křivohlavý, P., 2001: Changes of Hydrophyssical characteristics of Soil in relation to the Tillage treatment of Topsoil. Udržitelné využívání půdy a vody, 19. evropská regionální konference ICID, ISSN N, s. 1-10. [230] Matula, S., Křivohlavý, P., 2001: The long-term tillage treatment effects on the infiltration parameters. Book of Abstracts (int. Conf. PMA), ISSN 80-213-0787-0, s. 269-270. [231] Meneses Florián, L., Guerovich Andaluz, M., Mrkvička, J., 2003: Effect of different meadow management on underground plant biomass production. Sborník - konference "Pastva v různých ekologických podmínkách", ISSN 80-213-1113-4, 2003, s. 26-31. [232] Meneses Florián, L., Guerovich Andaluz, M., Mrkvička, J., 2003: Changes in plant underground biomass production under different meadow management. Sborník - Univerzitní pícninářské dny, ISSN 80-7157-737-5, 2003, s. 35-39. [233] Menzel, F., Mohrig, W., Barták, M., 2000: Sciaridae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 73-81. [234] Merz, B., Barták, M., 2001: Tephritidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 301-306. [235] Miholová, D., Kolihová, D., Száková, J., 2002: Efficiency of modified dry decomposition for the determination of Cr, Mo, Ni, and Ti in plants. XVI-th Slovak Spectroscopic Conference. Book of Abstracts, 16, s. 68. [236] Miholová, D., Kolihová, D., Száková, J., 2002: Modifikace metody suchého rozkladu pro stanoveni chromu,

92

molybdenu, niklu a titanu v rostlinách. Mikroelementy 2002. Sborník přednášek 36. semináře o metodice stanovení a významu stopových prvků v biologickém materiálu, ISSN 80-86380-13-0, 36, s. 10-14. [237] Miholová, D., Száková, J., Vysloužilová, M., Kolihová, D., Pokorný, J., 2000: Mobility of manganese in aquatic ecosystems. Conference Environmental impact assesment Prague IA, ISSN 80 - 01- 02239, 4, s. 234-237. [238] Michelsen, V., Barták, M., 2001: Anthomyiidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 455-462. [239] Mikanová, O., Kubát, J., Borůvka, L., Nováková, J., 1999: Influence of the Pollution of Soils on Microbial indicators in the Alluvium of the Litavka river. Pathways and Consequences of the Dissemination of Pollutants in the Biosphere II., ISSN 80-213-0661-0, s. 77-84. [240] Mikulka, J., Škoda, V., 2002: Vliv mělkého zpracování půdy na některé fyzikální vlastnosti půdy a výnos pšenice. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-2130926-1, N, (N), s. 122. [241] Minář, J..., Barták, M., 2001: Hypodermatidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 505-508. [242] Minář, J., Barták, M., 2000: Culicidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs). Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102491-7, 104, (-), s. 115-120. [243] Mocek, B., Barták, M., 2000: Phoridae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2491-7, 104, (-), s. 213-219. [244] Mrkvička, J., Šantrůček, J., Kvítek, T., 2001: Management luk a pastvin. Expertní studie pro MZe ČR, ISSN nemá [245] Mrkvička, J., Veselá, M., 2003: Vliv rozdílné úrovně hnojení na vyplavování dusíku u porostového typu Trisetetum.. Sborník - z mezinárodní vědecké konference:Ekologicky šetrné a ekonomicky přijatelné obhospodářování travních porostů, ISSN 80-86555-30-5, 1, s. 106-112. [246] Mrkvička, J., Veselá, M., Skála, M., 2003: Vliv lučního porostu a pratotechniky na vyplavování dusíku. EKO-ekologie a společnost, ISSN 1210-4728, XII, (5), s. 18-21. [247] Němeček, J., 2000: Klasifikační systém půd ČR. Pedologické dny 2000, ISSN 80-238-6535-8, 1, s. 11-18. [248] Němeček, J., 2000: The status of soil mapping in the Czech Republic. The european soil information system, ISSN 0532-0488/92-5-10445, s. 61-65. [249] Němeček, J., Kozák, J., 2003: Půdní mapa České republiky 1:250.000 v systému SOTER. Zbornik - z konferencie (CD) Druhe podoznalecke dni v SR, ISSN 80-89128-06-8, 0, s. 283-286. [250] Němeček, J., Podlešáková, E., 2001: Specifické rysy vazeb stopových prvků v půdě. Vědecké práce VÚMOP, ISSN 1210-1672, 12, (12), s. 67-82. [251] Němeček, J., Podlešáková, E., 2000: Stopové prvky s nízkou mobilitou v půdě. Vědecké práce VÚMOP, ISSN N, 11, (-), s. 65-74. [252] Němeček, J., Podlešáková, E., 2001: The main features of the transfer of trace elements into plants. Rostlinná výroba (Plant Production), ISSN 0370-663X, 47, (1), s. 7-13. [253] Němeček, J., Podlešáková, E., Vácha, R., 2001: Prediction of the transfer of trace elements from soils into plants. Rostlinná výroba (Plant Production), ISSN 0370-663X, 47, (10), s. 425-432. [254] Němeček, J., Podlešáková, E., Vácha, R., 2003: Přístupy k řešení limitních hodnot stopových prvků k ochraně transferové cesty půda- rostlina. Zbornik - z konferencie (CD) Druhe podoznalecke dni v SR, ISSN 8089128-06-8, 0, s. 279-281. [255] Němeček, J., Podlešáková, E., Vácha, R., 2003: Přístupy k řešení limitních hodnot stopových prvků k ochraně transferové cesty půda- rostlina. Zbornik - z konferencie (CD) Druhe podoznalecke dni v SR, ISSN 8089128-06-8, 0, s. 279-281. [256] Němeček, J., Podlešáková, E., Vácha, R., 2002: Transfer of trace elements with low soil mobility into plants. Rostlinná výroba (Plant Production), ISSN 0370-663X, 48, (2), s. 45-50. [257] Olejníček, J., Barták, M., 2000: Dolichopodidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 191-199. [258] Pape, T., Barták, M., 2001: Rhinophoridae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 485-488. [259] Pape, T., Kubík, Š., Barták, M., 2001: Calliphoridae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 479-484.

93

[260] Pape, T., Povolný, D., Barták, M., 2001: Sarcophagidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 489-496. [261] Petrovský, E., Kapička, A., Jordanova, N., Borůvka, L., 2001: Magnetic properties of alluvial soils contaminated with lead, zinc and cadmium. Journal of Applied Geophysics, ISSN 0926-9851, 48, (48), s. 127-136. [262] Petrtýl, M., Kalous, L., 2003: Porovnání dvou metod měření morfometrických znaků na příkladu karase stříbřitého Carassius ´gibelio´. Sborník - VI Česká Ichtyologická konference, ISSN 80-213-1053-7, 6, s. 75-79. [263] Podlešáková, E., Němeček, J., 2000: Faktory diferenciace mobility stopových prvků v půdě. Vědecké práce VÚMOP, ISSN N, 11, (-), s. 105-125. [264] Podlešáková, E., Němeček, J., 2001: Impact of soil factors on the transfer of trace elements into plants. Rostlinná výroba, Plant Production, ISSN 0370-663X, 47, (3), s. 104-110. [265] Podlešáková, E., Němeček, J., 2000: Přístupy k řešení zranitelnosti a zátěže půd stopovými prvky pro transferovou cestu půda- rostlina. Sborník referátů z 5. pedologických dnů "Úloha a využití výsledků pedologie v ekologii se zaměřením na agroekologii", ISSN N, 5, s. 51-57. [266] Podlešáková, E., Němeček, J., 2001: Využití výsledků studia simulované zátěže půd rizikovými prvky. Vědecké práce VÚMOP, ISSN 1210-1672, 12, (12), s. 95-113. [267] Podlešáková, E., Němeček, J., Macurová, H., 2000: Hodnocení zátěže půd rizikovými stopovými prvky mikrobilogickými a biochemickými metodami. Rostlinná výroba, ISSN 0370-633X, 46, (9), s. 405-415. [268] Podlešáková, E., Němeček, J., Vácha, R., 2001: Assessment of soil critical values of hazardous trace elements for the transfer pathway soil - plant. Soil Science: Past, Present and Future. Book of Abstracts.Joint Meeting of the CSSS and SSSA, ISSN 80-213-0800-1, s. 117-118. [269] Podlešáková, E., Němeček, J., Vácha, R., 2002: Assessment of soil critical values of hazardous trace elements for the transfer pathway soil - plant. Sborník - Soil Science: Past, Present and Future. Proceedings. Joint Meeting of the CSSS and SSSA, ISSN 80-213-0886-9, s. 355-363. [270] Podlešáková, E., Němeček, J., Vácha, R., 2001: Kritické hodnoty stopových prvků v půdě z hlediska transferové cesty půda rostlina. Pedologické dny 2001, ISSN 80-7157-526-7, s. 64-68. [271] Podlešáková, E., Němeček, J., Vácha, R., 2001: Mobility and Bioavailability of Trace Elements in Soils. Trace Elements in Soil , Bioavailability, Flux, and Transfer, ISSN 1-56670-507-X, s. 21-41. [272] Podlešáková, E., Němeček, J., Vácha, R., 2001: Soil Pollution in Relation to Bioavailability and Crop Production. Proc. 6th International Conference on the Biogeochemistry of Trace Elements, ISSN N, s. 86. [273] Podlešáková, E., Němeček, J., Vácha, R., 2001: The transfer of less hazardous trace elements with a high mobility from soils into plants. Rostlinná výroba (Plant Production), ISSN 0370-663X, 47, (10), s. 433-439. [274] Podlešáková, E., Němeček, J., Vácha, R., 2000: Zatížení zemědělských půd polychlorovanými dibenzo-pdioxiny a dibenzofurany. Rostlinná Výroba, ISSN 0370-663X, 46, (8), s. 349-354. [275] Remeš, J., Šíša, R., 2001: Biologická aktivita půdy a vývoj náhradních porostů jako indikátory vývoje procesu revitalizace rekultivovaných ploch. Sborník celostátní konference "Krajina, les a lesní hospodaření", ISSN 80-213-0703-X, 1, s. 161-166. [276] Roháček, J..., Barták, M., 2001: Cremifaniidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (biol), s. 313-314. [277] Roháček, J..., Barták, M., 1999: Some families of Diptera Acalyptrata of six peat-bogs in the Šumava Mts. (SW Bohemia, Czech Republic). Časopis Slezského zemského muzea Opava, ISSN 0323-0627, 48, (2), s. 125-151. [278] Roháček, J..., Barták, M., 1999: Sphaeroceridae (Diptera) of peat-bogs in the Šumava Mts. (SW Bohemia, Czech Republic). Časopis Slezského zemského muzea Opava, ISSN 0323-0627, 48, (1), s. 9-32. [279] Roháček, J., Barták, M., 2001: Acarthophtalmidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2558-1, 105, (x), s. 341-344. [280] Roháček, J., Barták, M., 2001: Anthomyzidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 369-374. [281] Roháček, J., Barták, M., 2001: Asteiidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-25581, 105, (x), s. 381-384. [282] Roháček, J., Barták, M., 2001: Carnidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, 105, (x), s. 384-388. [283] Roháček, J., Barták, M., 2001: Clusiidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-25581, 105, (x), s. 337-340. [284] Roháček, J., Barták, M., 2001: Milichiidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 389-394. [285] Roháček, J., Barták, M., 2001: Sphaeroceridae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-

94

2558-1, 105, (,), s. 415-424. [286] Roháček, J., Barták, M., 2001: Stenomicridae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 377-380. [287] Roháček, J., Barták, M., 2001: Trixoscelididae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 407-410. [288] Rozkošný, R., Barták, M., 2001: Phaeomyiidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 319-322. [289] Rozkošný, R., Barták, M., 2001: Sciomyzidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, 105, (x), s. 323-330. [290] Rozkošný, R., Barták, M., 2000: Stratiomyidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 141-146. [291] Rozkošný, R., Barták, M., 2000: Xylomidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 139-140. [292] Rozkošný, R., Barták, M., 2000: Xylophagidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 123-124. [293] Růžek, L., 2001: Vzájemné vztahy abiotických a biotických parametrů půdy.. Sborník konference pedologické dny "Půda, její vlastnosti a taxonomie v zemědělské a lesní krajině", ISSN 80-7157-526-7, 1, s. 93-95. [294] Růžek, L., Dušek, L., Voříšek, K., 2000: Posouzení fyziologického stavu a metabolického potenciálu půdních mikrobních společenstev na části Střimické výsypky, rekultivované lesnickým způsobem. Závěrečná zpráva interního projektu ČZU č. 18197 [295] Růžek, L., Mrkvička, J., Skála, M., Voříšek, K., Šantrůček, J., 2001: Změny v orné půdě při absenci hnojení pět let po zatravnění. Závěrečná zpráva o řešení interního projektu AF ČZU č. 25598 [296] Růžek, L., Tlustoš, P., Voříšek, K., Száková, J., 2001: Dlouhodobý vývoj v reálném a modelovém oživení hlavních půdních typů ČR mikrobními společenstvy ve vazbě na obsah základních živin (P,K,Mg,Ca).. Závěrečná zpráva o řešení interního projektu AF ČZU č. 25198 [297] Růžek, L., Voříšek, K., Sixta, J., 2001: Úspěšnost biologických rekultivací v SHR podle sedmi půdně mikrobiologických kritérií.. Sborník mezinárodní konference "Sanace a rekultivace krajiny po těžbě uhlí", ISSN 1213-4066, 1, s. 1-8. [298] Růžek, L., Voříšek, K., Strnadová, S., Nováková, M., Barabasz, W., 2003: Microbial characteristics, carbon and nitrogen content in cambisols and luvisols.. Sborník konference Practical solutions for managing optimum C and N content in agricultural soils., ISSN 80-213-1088-X, II., s. 28. [299] Růžek, L., Voříšek, K., Strnadová, S., Popelářová, E., Barabasz, W., Bis, H., 2002: Microbiological parameters of top-soil under different crops.. Sborník 3. mezinárodního semináře Život v pôdě, ISSN 80-88870-259, s. 99-101. [300] Růžek, L., Voříšek, K., Škoda, V., Strnadová, S., Barabasz, W., 2002: Vliv mělkého zpracování půdy na její biologické parametry.. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-2130926-1, s. 151-151. [301] Sáňka, M..., Němeček, J., Podlešáková, E., Beneš, S..., Vácha, R., Hauptman, I..., 2003: Návrh systému limitních hodnot obsahů rizikových látek v půdách v ČR. Zbornik - z konferencie (CD) Druhe podoznalecke dni v SR, ISSN 80-89128-06-8, 0, s. 357-361. [302] Sáňka, M..., Němeček, J., Podlešáková, E., Beneš, S..., Vácha, R., Hauptman, I..., 2003: Návrh systému limitních hodnot obsahů rizikových látek v půdách v ČR. Zbornik - z konferencie (CD) Druhe podoznalecke dni v SR, ISSN 80-89128-06-8, 0, s. 357-361. [303] Skála, M., Mrkvička, J., 2000: Reakce podzemní biomasy trvalého travního porostu na hnojení. Agroregion 2000 Sborník referátů z III. mezinárodní konference JU v Českých Budějovicích, ISSN 80-7040-424-8, 3, s. 143144. [304] Skála, M., Mrkvička, J., 2000: Voda nad zlato. Vesmír, ISSN 0042-4544, 79(130), (2), s. 88-89. [305] Skála, M., 2001: Produkční schopnost trvalých lučních porostů a jejich význam při ochraně hydrosféry. Disertační práce, s. 151. [306] Skála, M., Mrkvička, J., 2003: Při ochraně zdrojů podzemních vod nezapomínejte na louky. EKO-ekologie a společnost, ISSN 1210-4728, XIV, (1), s. 34-37. [307] Skála, M., Mrkvička, J., Veselá, M., 2002: Vliv rozdílné úrovně hnojení na vertikální distribuci podzemní rostlinné biomasy trvalých travních porostů. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k

95

rozvoji českého venkova, ISSN 80-213-0926-1, 1, s. 162. [308] Skála, P., 2000: Vliv rozdílné úrovně hnojení na množství podzemní biomasy trvalých travních porostů. Sborník Univerzitní pícninářské dny, ISSN 80-213-0634-3, 1, s. 58-61. [309] Spitzer, K., Barták, M., 2000: Rhagionidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 129-131. [310] Spitzer, K., Barták, M., 2000: Therevidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 159-162. [311] Starý, J..., Barták, M., 2000: Cylindrotomidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 41-42. [312] Starý, J..., Barták, M., 2000: Limoniidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 29-35. [313] Starý, J..., Barták, M., 2000: Pediciidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2491-7, 104, (-), s. 37-40. [314] Starý, J..., Barták, M., 2000: Trichoceridae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera na průmyslově zatíženém území (Severní Čechy, Bílina a Duchcov) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102491-7, 104, (-), s. 25-27. [315] Starý, J., Barták, M., 2000: Ptychopteridae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 111-112. [316] Svobodová, M., 2000: Jarní ošetření trávníků. Informace pro zahradnictví, ISSN 12123781, 4, (4), s. 3. [317] Svobodová, M., 2000: Morfologické a biologické vlastnosti trav ve vztahu k vodně-vzdušnému režimu půd.. Sborník referátů z odborného semináře Trávníky 2000, ISSN 80-902690-1-X, 1, s. 3-4. [318] Svobodová, M., 2000: Ošetřování trávníků po založení a v dalších letech.. Nový venkov 7/2000, ISSN 12123781, 3, (7), s. 24-25. [319] Svobodová, M., 2001: Trávníkové druhy a odrůdy.. Informace pro zahradnictví, ISSN 1212-3781, 4, (Příloha), s. 13. [332] Svobodová, M., 2001: Trávníky. ISSN 80-213-0764-1 [320] Svobodová, M., 2002: Trávy, trávníky a voda. Zahradnictví, ISSN 1212-3781, XCIV, (1), s. 4-5. [321] Svobodová, M., 2003: Ukládání půdy do klidu. Speciální fytotechnika, ISSN 80-213-1020-0, s. 183-184. [322] Svobodová, M., 2001: Zakládání a údržba trávníků - trávníky v městských parcích. Sborník-Ochrana a údržba veřejné zeleně, ISSN 80-213-0813-3, 1, s. 3-5. [323] Svobodová, M., 2002: Zásady zakládání trávníků. Sborník referátů z odborného semináře Trávníky 2002, ISSN 80-902690-6-0, 1, s. 3-5. [324] Svobodová, M., Fuksa, P., 2000: Zakládání okrasných trávníků.. Nový venkov, příloha Pícniny, ISSN 12117919, 4, (4), s. 8-9. [325] Svobodová, M., Pokorná, B..., Šantrůček, J., 2003: Fotbalové trávníky - zatížení a kvalita.. Sborník:Univerzitní pícninářské dny, ISSN 80-7157-737-5, 1, s. 97-103. [326] Svobodová, M., Šantrůček, J., 2000: Klíčivost a vzcházivost trav po předseťovém ošetření osiva.. Úroda, ISSN 0139-6013, 48, (8), s. 39. [327] Svobodová, M., Šantrůček, J., 2001: Předseťové ošetření osiva trav algináty. Sborník - Osivo a sadba, ISSN 80-213-0717-X, 1, s. 120-124. [328] Svobodová, M., Šantrůček, J., 2002: Vliv morforegulátorů na růst výběžkatých druhů trav. Sborník konference Agroregion 2002 - Trvale udržitelné hospodaření na zemědělské půdě, ISSN 80-7040-558-9, IV., s. 173176. [329] Svobodová, M., Šantrůček, J., 2001: Využití víceletých trav při ukládání půdy do klidu.. Agromagazín, ISSN 1212-6667, 2, (12), s. 13-15. [330] Svobodová, M., Šantrůček, J., 2003: Vývin porostů po samozatravnění orné půdy. Zborník - referátov zo sympózia s medz. účasťou "Bread and Peace to all People", ISSN 80-89162-01-0, 1, s. 175-176. [331] Svobodová, M., Šantrůček, J., 2003: Vztah jílku vytrvalého a lipnice luční při zakládání trávníků. Sborník - z odborného semináře:"Trávníky 2003", ISSN 80-902690-8-7, 1, s. 34-36.

96

[332] Svobodová, M., Šantrůček, J., 2001: Zakládání a pěstování trávníků v podmínkách ČR.. Sborník referátů z odborného semináře "Zakládání a pěstování trávníků v podmínkách ČR", ISSN 80-213-0846-X, 1, s. 5-17. [333] Svobodová, M., Šantrůček, J., Brant, V., 2002: Co s dočasně nevyužívanou ornou půdou?. Zemědělské poradenství v ČR a zemích EU s důrazem na pícninářství, ISSN 80-213-0871-0, 1, s. 110-112. [334] Svobodová, M., Šantrůček, J., Brant, V., 2002: Účinnost cíleného zatravnění při ukládání orné půdy do klidu. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-2130926-1, N, s. 167. [335] Svobodová, M., Šantrůček, J., Brant, V., 2000: Uplatnění netradičních druhů trav a jetelovin při dočasném ukládání půdy do klidu.. Sborník- Význam šlechtění a semenářství v zemědělství, ISSN 80-902436-5-7, 3, s. 139142. [336] Svobodová, M., Šantrůček, J., Brant, V., 2002: Vliv způsobů sklizně na vývin porostů po samozatravnění orné půdy. Sborník - konference Agroregion 2002 - Trvale udržitelné hospodaření na zemědělské půdě, ISSN 807040-558-9, N, s. 127-129. [337] Svobodová, M., Šantrůček, J., Brant, V., 2001: Vývoj pokryvnosti porostů trav při ukládání půdy do klidu.. Univerzitné krmovinárske dni, ISSN 80-7137-890-9, 1, s. 66-72. [338] Svobodová, M., Šantrůček, J., Brant, V., 2002: What to do with temporary non-used arable land?. Sborník Zemědělské poradenství v ČR a zemích EU s důrazem na pícninářství, ISSN 80-213-0871-0, N, s. 110-112. [339] Svobodová, M., Šantrůček, J., Brant, V., Kvítek, T., 2003: Jak ošetřovat spontánní úhory. Úroda, ISSN 0139-6013, 51, (2), s. 54-55. [340] Svobodová, M., Šantrůček, J., Čermáková, K..., 2001: Vliv morforegulátorů na vývin vybraných trsnatých druhů trav.. Sborník z mezinárodní vědecké konference Univerzitné krmovinárske dni, Liptovská Teplička, ISSN 80-7137-890-9, 1, s. 15-19. [341] Svobodová, M., Šantrůček, J., Kvítek, T., Brant, V., 2002: Stav porostů trav a jetelovinotrav po pětiletém uložení půdy do klidu. Sborník - Obhospodařování travních porostů a jejich využití skotem v době přibližování ČR do EU, ISSN 80-86555-11-9, N, s. 143-150. [342] Svobodová, M., Šantrůček, J., Urbanec, J., 2003: Legumes persistency at setting arable land aside. Book of abstracts "Biodiversity and genetic resources as the bases for future breeding" 25 th Eucarpia fodder crops and Amenity Grass section meet, ISSN 80-902436-8-1, 25, s. 116. [343] Svobodová, M., Šmídová, K., Šantrůček, J., 2000: Redukce počtu rostlin lipnice luční a jílku vytrvalého po založení trávníku v závislosti na jejich poměru v směsi a výšce seče. Sborník Univerzitní pícninářské dny, ISSN 80213-0634-3, 1, s. 62-66. [344] Száková, J., Tlustoš, P., Pavlíková, D., Balík, J., 2002: The element distribution into main fractions of soil amended by As, Cd, Cu, Pb and Zn in different forms.. Sborník - XVIth slovak spectroscopic conference, ISSN N, s. 76-76. [345] Šantrůček, J., Svobodová, M., 2003: Ostatní způsoby využití porostů, trávníky. Speciální fytotechnika, ISSN 80-213-1020-0, s. 172-174. [346] Šantrůček, J., Svobodová, M., Brant, V., 2001: Čím osejeme nevyužitou půdu ?. Farmář, ISSN 1210-9789, 7, (4), s. 25-26. [347] Šantrůček, J., Svobodová, M., Brant, V., 2000: Produkce a botanické složení biomasy porostů víceletých pícnin při ukládání orné půdy do klidu. Obilnářské listy, ISSN 1212-138X, 8, (6), s. 18-20. [348] Šantrůček, J., Svobodová, M., Brant, V., 2001: Využití jetelovin při ukládání orné půdy do klidu.. Agromagazín, ISSN 1212-6667, II., (5), s. 34-35. [349] Šantrůček, J., Svobodová, M., Brant, V., Truneček, J., Urbanec, J., 2000: Uvádění orné půdy do klidu prostřednictvím pícnin a jejich využití. Sborník Univerzitní pícninářské dny, ISSN 80-213-0634-3, 1, s. 67-69. [350] Šantrůček, J., Svobodová, M., Brant, V., Urbanec, J., 2000: Jiné možnosti uplatnění víceletých pícnin na orné půdě.. Úroda, ISSN 0139-6013, 48, (11), s. 32. [351] Šantrůček, J., Svobodová, M., Veselá, M., 2003: Encyklopedie pěstování víceletých pícnin na orné půdě. ISSN 80-7271-132-6 [352] Šařec, P., Horák, L., 2003: Optimalizace technologických a pracovních procesů u různých způsobů zpracování půdy, zakládání porostů,ošetřování během vegetace a sklizně hlavních polních plodin klasickými, půdoochrannými a minimalizačními technologiemi [353] Šifner, F., Barták, M., 2001: Scathophagidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-2102558-1, biologia, (105), s. 449-454. [367] Šimon, J., Javůrek, M., Hůla, J., Škoda, V., 2001: Zakládání porostů obilovin novými technologiemi. Ústav zemědělských a potravinářských informací, ISSN 80-7271-081-8, N, (11), s. 6-8.

97

[354] Šíša, R., Remeš, J., Voříšek, K., Randová, D., Strnadová, S., 2001: Biologická aktivita lesnických antropogenních půd.. Závěrečná zpráva interního projektu AF ČZU č. 238 10 25 998 [355] Šíša, R., Sixta, J., Růžek, L., Štorkánová, G..., 2000: Biologická aktivita antropogenních půd.. Rostlinná výroba, ISSN 0370-663X, 46, (2), s. 55-61. [356] Šíša, R., Šrámková, M., 2003: Selected enzymatic activities and respiration of soil of apple orchards.. Practical solutions for managing optimum C and N content in agricultural soils, ISSN 80-86555-26-7 [357] Škoda, V., 2000: Různé technologie zpracování půdy. Speciální příloha k pěstování jarního ječmene.. Zemědělský týdeník, ISSN 1212-2246, III, (6), s. 6-7. [358] Škoda, V., 2001: Výsledky výzkumu v oblasti zpracování půdy. Sborník "Výzkumné trendy v agrotechnice a meteorologii", ISSN 80-213-0856-7, 2, s. 20-21. [359] Škoda, V., 2001: Význam osevních postupů pro naše současné zemědělství. Úroda, ISSN 0139-6013, N, (11), s. 6-7. [360] Škoda, V., 2001: Zakládání porostu jarních obilovin - výsledky pokusu 1997-2000. Mechanizace zemědělství - Technické trendy, ISSN 1212-9984, 51, (2), s. 6-8. [361] Škoda, V., Mikulka, J., 2000: Zakládání porostů polních plodin různými technologiemi. Zborník z konferencie Súčasnosť a perspektivné smery v obrábaní pôdy, Nitra, ISSN 80-7137-764-3, 2, s. 80 - 84. [362] Šmejkalová, M..., Mikanová, O., Borůvka, L., 2001: Vliv kontaminace půdy v nivě řeky Litavky na složení a aktivitu půdní mikroflóry. Pedologické dny 2001, ISSN 80-7157-526-7, s. 140-145. [363] Šumpich, J., Dvořák, M., Dvořák, I., Felix, V., Vrabec, V., 1999: Seznam motýlů zjištěných v rámci akcí "Entomologické dny 1997 a 1998" v CHKO Bílé Karpaty. Sborník přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, ISSN 80-902213-8-6, 12, (4), s. 124-147. [364] Tlustoš, P., Balík, J., Pavlíková, D., Száková, J., Hanč, A., Vaněk, V., 2002: The accumulation of potentially toxic elements in plant biomass grown on soils with sewage sludge amendment. Sborník - Toxic substances in soil - their sources and influence on plants, ISSN N, s. 40-40. [365] Tlustoš, P., Pavlíková, D., Balík, J., Száková, J., 2001: Koloběh síry v půdě a v prostředí. Sborník Racionální použití hnojiv, ISSN 80-213-0839-7, 7, s. 20-26. [366] Tlustoš, P., Száková, J., Balík, J., Pavlíková, D., Hanč, A., 2002: Sewage sludge cadmium, copper and lead availability for crops planted on four soil genotypes. Sborník - Heavy metal contamination and the quality of life, ISSN N, s. 60-61. [367] Truneček, J., Křížková, M., Staňková, M., 2002: Intenzita mikrobní aktivity na půdě uvedené do klidu prostřednictvím pícnin. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-213-0926-1, 1, s. 183. [368] Truneček, J., Šantrůček, J., Svobodová, M., 1999: Quality of the lysimetric waters under grass and legumes stands on arable land. Sborník Grassland Ecology V-Proceedings of the 5 th Ecological Conference (23.25.11.1999), ISSN N, 5, s. 402-407. [369] Tschornsnig, H...P..., Barták, M., 2001: Tachinidae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80210-2558-1, 105, (x), s. 497-504. [370] Tyšer, L., 2003: Minimalizace ve zpracování půdy a úroveň zaplevelení. Agro, ISSN 1211-362 X, VIII, (1), s. 50-51. [371] Urbanec, J., Dularova, A., Šantrůček, J., 2002: Jílek mnohokvětý na orné půdě uložené do klidu ve II. roce vegetace. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-2130926-1, 1, s. 188. [372] Urbanec, J., Kocourková, D., Vilášek, R., 2003: Možnosti využití biomasy jílku mnohokvětého jako obnovitelného zdroje energie. Zborník - referátov zo sympózia s medz. účasťou "Bread and Peace to all People", ISSN 80-89162-01-0, 2003, s. 208-210. [373] Urbanec, J., Šantrůček, J., 2002: Krajina a travní porosty na půdách uložených do klidu. Agromagazín, ISSN 1212-6667, 3, (8), s. 46. [390] Urbanec, J., Šantrůček, J., 2002: Ukládání půdy do klidu. Farmář, ISSN 1210-9789, 8, (12), s. 22-23. [374] Urbanec, J., Šantrůček, J., Kocourková, D., 2002: Uplatnění jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum Lam.) na orné půdě uložené do klidu. Zemědělské poradenství v ČR a zemích EU s důrazem na pícninářství, ISSN 80-213-0871-0, 1, s. 122-123. [375] Urbanec, J., Šantrůček, J., Svobodová, M., 2002: Pokryvnost trav u rozdílně ošetřovaných porostů. Úroda, ISSN 0139-6013, 50, (6), s. 18-19. [376] Urbanec, J., Šantrůček, J., Svobodová, M., 2001: Uplatnění jílku mnohokvětého při krátkodobém ukládání

98

orné půdy do klidu.. Agromagazín, ISSN 1212-6667, II., (12), s. 18-19. [377] Vacek, O., Kozák, J., 2000: The mathematical model (BPS) for prediction of pesticide behaviour in soils. Czech-Jordan Cooperation in Agriculture, ISSN N, 1, s. 1. [378] Vacha, R..., Podlešáková, E..., Němeček, J., Poláček, O..., 2002: Immobilisation of As,Cd, Pb andZn in the soil by the use of inorganic and organic amendments. 17th World Congres of Soil Science Bangkok, Thailand, Soil Science: Confronting New Realities in the 21st century, s. 671. [379] Vácha, R., Němeček, J., Podlešáková, E., 2002: Geochemical and anthropogenic soil loads by potentially risky elements. Rostlinná výroba (Plant Production), ISSN 0370-663X, 48, (10), s. 441-447. [380] Vácha, R., Podlešáková, E., Němeček, J., Poláček, O..., 2002: Immobilisation of As, Cd, Pb and Zn in agricultural soils by the use of organic and inorganic additives. Rostlinná výroba (Plant Production), ISSN 0370663X, 48, (8), s. 335-342. [381] Valla, M., Kozák, J., 2000: Koeficient vulnerability jako kriterium zranitelnosti půdní struktury. Pedologické dny 2000, ISSN 80-238-6535-8, 1, s. 237-242. [382] Valla, M., Kozák, J., Němeček, J., Matula, S., Borůvka, L., Drábek, O., Pedologické praktikum [383] Valla, M., Kozák, J., Němeček, J., Matula, S., Borůvka, L., Drábek, O., 2002: Pedologické praktikum. ISSN 80-213-0637-8 [384] Valla, M., Kozák, J., Ondráček, V., 2000: Vulnerability of aggregates separated from selected Anthrosols developed on reclaimed dumpsites. Rostlinná výroba, ISSN 0370-663X, 46, (12), s. 563-568. [385] Vaňhara, J., Barták, M., 2000: Opetiidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 203-205. [386] Vaňhara, J., Barták, M., 2000: Platypezidae, In: Barták, M., Vaňhara, J., (eds.) Diptera in an Industially Affected Region (North Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2491-7, 104, (-), s. 207-211. [387] Venclová, V., Brant, V., Tyšer, L., 2003: Vliv rozdílných druhů zeleného úhoru na rozvoj zaplevelení. Sborník - Udržatělné poĺnohospodárstvo a rozvoj vidieka, ISSN 80-8069-246-7, I, s. 267-270. [388] Veselá, M., Kocourková, D., Mrkvička, J., 2003: Nejrozšířenější dvouděložné druhy v psárkovém a trojštětovém porostovém typu. Úroda, ISSN 0139-6013, 51, (12), s. 28-31. [389] Veselá, M., Mrkvička, J., Kocourková, D..., 2003: Indikátory vodního režimu travních porostů. Agro, ISSN 1211-362 X, VIII, (11), s. 44-46. [390] Veselá, V., Dorčák, V., Šestáková, I., Fedurco, M., Mader, P., 2001: Stability of cysteine and selected cysteine-containing peptides towards molecular oxygen; polarographic study. Structure and Stability of Biomacromolecules SSB' 01. Book of Abstracts, 2, s. 109-110. [391] Vitner, J., Vrabec, V., Matouš, J., 2001: Předběžný soupis druhů členovců (Arthropoda: Crustacea, Araneida, Insecta) významných z hlediska územní ochrany bývalého VVP Mladá.. Příroda, ISSN 1211-3603, 8, (0), s. 65-74. [392] Voříšek, K., 2001: Evaluation of soil biological activity.. Sborník Crop science on the verge of the 21st century - opportunities and challenges., ISSN 80-86555-01-1, 1, s. 141-144. [393] Voříšek, K., 2000: Pathways and consequences of the dissemination of pollutants in the biosphere II.. Sborník Pathways and consequences of the dissemination of pollutants in the biosphere II., ISSN 80-213-0661-0, 2 [394] Voříšek, K., 2003: Practical solutions for managing optimum C and N content in agricultural soils.. ISSN 80213-1088-X [395] Voříšek, K., Růžek, L., Skořepová, I., 2003: Soil microbiological methods in the evaluation of soil quality.. Proceedings from Prague II Conference "Recovery of degraded land and improvement of soil productivity in CEECs, SEECs and NIS., ISSN není, II., s. 1-15. [396] Voříšek, K., Růžek, L., Svobodová, M., Šantrůček, J., Strnadová, S., Popelářová, E., 2002: The influence of grassing and harvest management on microbial parameters after setting arable land aside. Rostlinná výroba (Plant Production), ISSN 0370-663X, 48, (9), s. 382-388. [397] Vrabec, V., 2002: : Breeding Collection on Exotic Species of Molluscs Used for the Tutorial Purposes of the "Breeding of Spineless Animals". Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-213-0926-1, 1, s. 199-200. [398] Vrabec, V., 2002: Apatura ilia. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochr, ISSN 80-903212-0-8, s. 361-362. [399] Vrabec, V., 2001: Eobania vermiculata (O. F. Müller, 1774) - jižanka středomořská. (Album tera). Akvárium - terárium, ISSN 0002-3930, 44, (8), s. 43.

99

[400] Vrabec, V., 2001: Chov bezobratlých pro kurz Chovatel exotických a zájmových zvířat. Stručná příručka chovatele bezobratlých živočichů.. Stručná příručka pro chovatele bezobratlích živočichů, ISSN 80-213-0818-4, s. 38pp. [401] Vrabec, V., 2001: Ještě několik poznámek o solifugách.. Sklípkan, ISSN 1212-5261, 6, (2), s. 41-42. [402] Vrabec, V., 2000: Majkovití brouci (Coleoptera: Meloidae) bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice - Mladá. /The Blister Beetles (Coleoptera: Meloidae) from the former military ranges at Milovice - Mladá.. Vlastivědný zpravodaj Polabí, ISSN 0231-5769, 34, (0), s. 207-216. [403] Vrabec, V., 2001: Malakozoologické dny 2001.. Živa, ISSN 0044-4812, 49, (4), s. 52. [404] Vrabec, V., 2002: Malakozoologické dny 2002 v Českém lese.. Živa, ISSN 0044-4812, 50, (4), s. 56. [405] Vrabec, V., 2003: Měkkýší fauna rybníka Strašík u Libouně (Střední Čechy, okres Benešov) a poznámky k fauně rybníků na Podblanicku. Malacologica Bohemoslovaca, ISSN 80-213-1045-6, 2, (1), s. 19-26. [406] Vrabec, V., 2002: Nález druhu Ferrissia wautieri (Mollusca: Gastropoda: Ancylidae) v tůni Bejkovna u Lžovic na Kolínsku a známé rozšíření tohoto druhu v ČR. Práce muzea v Kolíně - řada přírodovědná, ISSN 12106933, 4, (1), s. 33-44. [407] Vrabec, V., 2002: Nález druhu Ferrissia wautieri (Mollusca: Gastropoda: Ancylidae) v tůni Bejkovna u Lžovic na Kolínsku a známé rozšíření tohoto druhu v ČR.. Práce muzea v Kolíně - řada přírodovědná, ISSN 12106933, 4, (1), s. 33-44. [408] Vrabec, V., 2003: Nově ohlášené druhy vodních měkkýšů pro ČR - doplňky našich klíčů. Aktuální otázky vodárenské biologie 2003, ISSN 80-903203-1-7, 19, s. 155-160. [409] Vrabec, V., 2002: Results of Long-time Malacofauna Research of Jevany Pond System and Surroundings.. Sborník - Setrvalý rozvoj rostlinné a živočišné produkce - cesta k rozvoji českého venkova, ISSN 80-213-0926-1, Results of Long-time Malacofauna Research of Jevan, s. 201. [410] Vrabec, V., 2003: Rozšíření druhu Meloe rugosus (Coleoptera: Meloidae) v ČR. Sborník - Zoologické dny Brno 2003, ISSN 80-239-0073-0, 1, (1), s. 244. [411] Vrabec, V., 2003: Rozšíření majkovitých brouků (Coleoptera: Meloidae) na Slovensku - první výsledky. Zborník abstraktov Entomologická konferencia 2003, ISSN N, 1, (1), s. 21. [412] Vrabec, V., 2001: Small Moths of Europe.. Klapalekiana, ISSN 1210-6100 [413] Vrabec, V., 2003: Společnost pro ochranu motýlů v České republice. Zborník abstraktov Entomologická konferencia 2003, ISSN N, 1, (1), s. 20. [414] Vrabec, V., 1998: Výskyt nosorožíka Oryctes nassicornis L. (Coleoptera: Scarabaeidae) v Kolíně. Práce muzea v Kolíně - řada přírodovědná, ISSN N, 3, (4), s. 107-110. [415] Vrabec, V., 2001: Vzácný motýl České a Slovenské republiky - hnědásek (hnedáčik) osikový (Euphydryas maturna L.). Hmyz, ISSN 1335-6666, 2, (1), s. 4-9. [416] Vrabec, V., Beran, L., 2002: Vodní měkkýši ČR. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 17. Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, ISSN 1211-376X [417] Vrabec, V., Čejka, T., Šporka, F., Hamerlík, L., Král, D., 2003: Corbicula fluminea (Mollusca: Bivalvia) the new freshwater clam for Slovakia. Acta Facultatis Ecologiae, ISSN ISSN 1336-300X, 10, (1), s. 307. [418] Vrabec, V., Čížek, O., Beneš, J., 2002: Euphydryas maturna. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochr, ISSN 80-903212-0-8, s. 462-467. [419] Vrabec, V., Farkač, J., 2003: Influence of the flood of august 2002 on the freshwater mollusc fauna of the game preserve - natural monument Královská obora in Prague.. Acta Facultatis Ecologie, ISSN 1336-300X, 10, s. 207-211. [420] Vrabec, V., Farkač, J., 2002: Poznámky k fauně měkkýšů (Mollusca) chráněného území - přírodní památky Královská obora v Praze.. Muzeum a současnost - ser. natur. Roztoky u Prahy, ISSN 0862-2035, 17, s. 3-14. [421] Vrabec, V., Felix, V., 2000: Seznam motýlů zjištěných v rámci akcí "Entomologické dny 1999" v CHKO Bílé Karpaty.. Sborník přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, ISSN 80-902213-9-4, 5, (1), s. 262-269. [422] Vrabec, V., Felix, V., Holý, K., Hrnčíř, J., 2002: Lepidopterologické výsledky entomologických dnů 2001 konaných na Bzenecku. (Lepidopterological results of the "Entomological Days 2001" held in the region of Bzenec.. Sborník - přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, ISSN 80-86485-02-1, 7, (1), s. 287-294. [423] Vrabec, V., Fric, Z., 2002: Apatura iris. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochr, ISSN 80-903212-0-8, s. 358360. [424] Vrabec, V., Fric, Z., 2002: Limenitis populi. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochr, ISSN 80-903212-0-8, s. 363-364.

100

[425] Vrabec, V., Funk, A., 2001: Budeme chovat roháče v kompostech? /Breeding of Stag Beetles in Compost an alternative way?. Sklípkan, ISSN 1212-5261, 5, (6), s. 136-137. [426] Vrabec, V., Funk, A., 2001: Memento plžů rodu Partula - aneb nejen obratlovci vymírají.. Ochrana přírody, ISSN 1210-258X, 56, (5), s. 140-141. [427] Vrabec, V., Funk, A., 1999: The finding of Meloe violaceus (Coleoptera: Meloidae) on the top of the Sněžka Mt. (The Giant Mts.).. Sborník - Opera Corcontica - 36, ISSN 80-86418-06-5, 36, (0), s. 219-220. [428] Vrabec, V., Funk, A., 2001: Výuka na zemědělské univerzitě.. Akvárium - terárium, ISSN 0002-3930, 44, (11), s. 53. [429] Vrabec, V., Funk, A., Hes, O., 2001: Chov poustevnického raka Coenobita clypeatus. (Keeping of hermitcrab Coenobita clypeatus.). Sklípkan, ISSN 1212-5261, 6, (3), s. 58-64. [430] Vrabec, V., Funk, A., Hes, O., 2003: Pozorování páření ještěrek c ve volné přírodě v Turecku.. Akvárium terárium, ISSN 0002-3930, 46, (1), s. 66-69. [431] Vrabec, V., Heřman, P., Beneš, J., 2002: Leptidea sinapis. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochr, ISSN 80-903212-0-8, s. 176-178. [432] Vrabec, V., Hes, O., Hnízdo, J., Pešt, T., Funk, A., Matoušek, J., 2003: Zur Zucht afrikanischer Schnecken der Gattung Achatina (Mollusca: Gastropoda: Pulmonata) - Erfahrungen aus der Tschechischen Republik. Arthropoda, ISSN 0943-7274, 11, (1), s. 2-17. [433] Vrabec, V., Honsa, V., Hes, O., 2003: Some comments to Species Trabala vishnou (Lepidoptera: Lasiocampidae). Sklípkan, ISSN 1212-5261, 8, (1), s. 10-12. [434] Vrabec, V., Křenek, V., Sládeček, V., 2001: Poznámky k determinaci vodních druhů motýlů (Lepidoptera) ČR.. Sborník 17. semináře Aktuální otázky vodárenské biologie, ISSN 80-7080-413-0, s. 57-69. [435] Vrabec, V., Matoušek, J., 2001: Chov plžů rodu Achatina (2).. Akvárium - terárium, ISSN 0002-3930, 44, (6), s. 64-67. [436] Vrabec, V., Matoušek, J., 2001: Chov plžů rodu Achatina.. Akvárium - terárium, ISSN 0002-3930, 44, (5), s. 56-59. [437] Vrabec, V., Rejsek, J., 1999: Nové nálezy křižáka pruhovaného (Araneida: Araneidae: Argiope bruennichi) na území okresu Kolín. Vlastivědný zpravodaj Polabí, ISSN 0231-5769, 33, (-), s. 163-164. [438] Vrabec, V., Šálek, L., Vybíral, J., 2000: Výskyt druhu Sitaris muralis (Coleoptera: Meloidae) na území ČR. Bryja J. a Zukal J.: Abstrakta referátů z konference Zoologické dny Brno 2000, Česká zoologická společnost, pobočka Brno, ISSN N, 1, (1), s. 38-39. [439] Vrabec, V., Velecká, I., 2002: Beran L.: Vodní měkkýši ČR. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 17. Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, ISSN 1211-376X, 66, (1), s. 329-330. [440] Vrzal, J., 2001: Agroekologické aspekty pěstování kukuřice a zakládání jetelovin do krycích plodin. Habilitační práce., s. 134. [441] Vujic, A., Barták, M., 2001: Faunistics of the Czech species of Cheloisia (Diptera: Syrphidae).. Acta Universitatis Carolinae Biologica, ISSN 0001-7124, 45, (0), s. 169-184. [442] Záleský, J., Záleská, O., Kozák, J., Málek, J., 2000: Use of stabilised ash from ČEZ, a.s., Power Plant Ledvice, for reclamiton in SD,a.s., Bílina Mines. INOVACE 2000, ISSN N, 1, s. 1-8. [443] Zatwarnicki, T..., Hiršová, H., Barták, M., 2001: Ephydridae. Folia Fac. Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun.,Biol., ISSN 80-210-2558-1, biologia, (105), s. 439-448.

101