KRONIKA ,
"
MESTA KOLINA
1986
DÍL I. Schváleno radou Kolín dne 12o4o88 usnesení Čol23 MěstNV
2
1.
-
UVOD
3
Rok tisící dev!tistý osmdesátý šestý našeho přinesl
lidstvu
naději,
přece
že
letopočtu
jen neni nevyhnutelná ja-
derná katastrofa, že zde pfece jen z'Ostala stále možnost domluvit
s~rozřešit postupně
všechny sporné otázky a rdz-
n' názory na soužití všech národd na této ním a ne silou. Tu staviteld Svazu
naději
planetě
jedná-
pfineslo setkání nejvyšších
sovětských
před
socialistických republik a Spo-
jených státťi amerických v závěru loňského roku v ~enevě a v
říjnu
Islandě.
letošního roku v Reykjaviku na
zatím jen první
krťičky
této
naděje,
ale prolomily tu dlou-
hou dobu stagnace ve vzájemných stycích dujících velmocí povědnost
jen
světa,
těchto
blýskání na lepší
časy,
mí~em.
úspěšně
Zatím tedy
ale i to bylo lidstvu
drahé a už také nanejvýše potfebné. Po jaké rychle a
dvou rozho-
na nichž ležela všeeka tíha i od-
za rozhodován! mezi válkou a
naděje,
Byly to
cestě,
jak
p'Ojdou další kroky od hrozby jaderného
zni~ení
lidstva z minulých let k jeho
~iastn~
budoucnosti,
to ukáže <Sas. Rok tisící dev!tistý osmdesátý ~estý na~aho letopočtu byl rokem zemích
čil~ho
politického kvasu v
socialistick~ho
XXVII. sjezd
v~eeh
tábora.· Mohutný impuls k tomu dal strany
Komunistick~
nastolil nutnost
vlasti i ve
na~!
přestavby
celé
Sovětsk~ho
svazu, který
sovětské spole~nosti
aby se z n! stala moderní socialistická
tak,
schopná
společnost
zvládnout všecky politické, ideologické, ekonomické a ekologické
potřeby sovětských
lidí konce tohoto a
za~átku
pfí-
tis!ciletí.
~tího
Pod dojmem myšlenek a jednání XXVII. sjezdu KSSS se ko"nal i XVII. sjezd Komunistické strany ~eskoslovenska a sjezdy kých
dal~ích
stát~.
Na
bratrských komunistických stran socialisticv~ech
se jednalo o nutnosti
vadního !'!zem socialistické přednost!,
jež
jedině
dosa-
které už nebylo
společnosti,
s to zajistit v budoucnosti rozvíjení
přestavby
v~ech
vymožeností a
socialismus mdže lidstvu poskytnout.
XVII. sjezd KSČ přijel ddlěžitá usnesení k urychlení ekonomického a soeiálniho rozvoje bě
mechanismu jejího
snaha po nalezení vějšího
na~í společnosti
řízení. V~eeko
a
lep~ího
zpdsobu vedení e
toto politické
výkonnějšího
řízeni
a k
přestav
vření
a
e také spolehli-
naší socialistické
společ-
nosti bylo letos zatím jen v počátcích a teprve pří~tí léta mohou
přinést očekávané
a
předpokládan~
výsledky. V
čele
5 všeho politického
dění
a hledání nových cest stála Komunis-
tická strana ~eskoslovenska, pewná a vnitřně jednotná, která
vedla lid naší vlasti a udávala i tempo a postup
moud~
pfi uskutečňování a naplňování usnesení sjezdu. Do této politické atmosféry, KSČ, vhodně
XVII.sjezdem
zapadly volby do zastupitelských sborfl všech
stupňdv Československé
politickou i vedly do
vytvořené
občanskou
socialistické republice. Zdrlhly aktivitu
našich obeí,
čela
měst,
na~ieh spoluobčand
a
při
okresll, k:rajd a nejvyš§ieb
orgánd republiky nové lidi, na jejichž schopnostech a silách bude osud eelé pfestavby naší
jak rychle
společnosti,
a hlavně jak úspěšně bude naplňováno a ve skutek uváděno všecko to nové, eo přinesl XVII. sjezd KSČ. Také do
čela
ve volbách,
řená kteří
se již
našeho řadu
města
postavila vdle lidu, vyjád-
nových :tunkeionáM a potvrdila ty,
dříve osvědčili.
Dostali do ruky nov,l voleb-
ní program Národm :fronty, aby ho prom~ili ve skutečnost, kter~
v
vateldm našeho všech
města. Přeji
spoluobčanll
Na čí,
letech zlepší životní podmínky všem oby-
příštích
řádcích
popsa~
jim, aby se jim to za pomoci
do posledního písmene
podařilo.
této kroniky chci, pokud na to mé sily sta-
a ukázat po všech stránkách
současný
roce rozvinutý, barvitý život našeho milého jeho obyvatel. Budu se snažit
poetivě
se
svědkem.
dověděl
nebo
čeho
jsem byl
bohatý, ši-
města
Kolína a
vypsat všecko, co jsem Jsem si
vědom,
že
kroniku pi§! pro ~ím
cí
vykreslit ětená~
ty~ kte~i p~íjdou
v~rnf
obraz na!eho dne!ka.
to, co ho bude zajímatt
poznat, eo je hlavní a
dňležiti
V!em se ovšem
namohu, to
práv~
Vě~ím,
!e budou-
kroniky si vybere ze všeho toho, eo v kroniee u-
~edu, práv~
budoueího
po nás, a proto se sna-
zavd~čit
čtená~e
v~~ím,
a eo je dob~e
!e dokáže roz-
podřadné
a vedlej!í.
vím. Prosím proto
kroniky o shovívavost, když v ní nenajde
to, co bude hledat. Organismus
lfn, je tak rozsáhlý,
rozv~tvený
m~sta,
jakým je náš Ko-
a rdznorodý, že snad neni
možno pf'i sebe lepši snaze vypsat do podrobnost:! vše, co se stalo a eo se dálo to roku.
během t~í
set šedesáti
pěti
dnd toho-
2.
SVET
V ROCE 1986
Rok 1986, míru", lze zin~rodního
vyhl~šený
bezespor~
na celém
z hlediska
světě "Mezin~rodním
mezin~rodní
rokem
politiky a me-
boje za mír považovat za rok příznivý, nebot po-
zitivní tendence a prvky
měly
v
něm
viditelnou
konec, ve svých dfisledcích, jako výstraha,
převahu.
kladně
Na-
pdsobily
i ud~losti navýsost negativní, 'ba tragiské: lednová katastrofa amerického raketoplánu Challenger, sedm astronautd, a dubnová
hav~rie
při
níž
přišlo
o život
jaderné elektrárny v ukra-
jinském Černobylu, v jejímž ddsledku zahynulo několik desítek lidí a
především
došlo k úniku radioaktivního
záření.
to sice nad míru tragické, ale na výsost prdkazné
Bylo
poučení
celému lidstvu o tom, že ~ická technika a jaderná energie dok~ží
být
člověka;
nebezpečné
a že o to
už jen tehdy, vymknou-li se kontrole
větší
hrozbu
představuje
snaha je proti
člověku použít. Je faktem, že memento Challengeru i Černoby
lu se odrazilo reálně
v~
zvýšeném mírovém úsilí všech jen trochu
uvažujících lidí, že spolupdsobilo i v
řadě
zcela kon-
q při
krétnich události a politických akci tohoto roku, se
sov~tský
eialismu
odzbrojovací projekt i nová mírová strategie so-
začaly
prosazovat do mezinárodního myšleni.
Dne 15.ledna 1986 s
neobyčejn~
ku
předstoupil před světovou veřejnost
významným prohlášením generální tajemník Komu-
nistické strany tříetapový
nichž
Sovětského
svazu Michail
Gorbačov.
plán, po jehož postupné realizaci
b,y
Předložil
na konci ro-
1999 nezdstala na Zemi jediná jaderná zbraň a byla by zá-
roveň
vypracována celosvětová úmluva o tom, že tyto zbraně
se již nikdy více neobjeví. Poprvé po více než stanulo
tváří
v
přesně~zenému
tvář
jaderné
čtyřicetileté
tak komplexnímu, konkrétnímu,
a prakticky
likvidace zbraní hromadného
časově
uskutečnitelnému program~
úplné
ničení.
XXVII. sjezd Komunistické strany který se konal ve dnech 25. února až vytýčil
lidstvo
éře
Sovětského
1986 v
6.března
nové strategické cíle v boji za mír.
nou myšlenku komplexního systému mezinárodní
svazu,
Vyjádřil
Moskvě,
závaž-
bezpečnosti.
Československa stejně
Také XVII. sjezd Komunistické strany
jako sjezdy dalších bratrských stran socialistických zemi přijal
za svój komplexní program míru.
V dubnu 1986
přišly
socialistické
zem~
s dalším význam-
ným návrhem: Výzvou státO. Varšavské smlouv~evropským. zemím, Spojeným státiim americkým a že socialistické
.země
jsou
Kanadě,
připraveny
ní pásma bez jaderních zemí v nereagoval
pozitivně.
v níž bylo
Evnop~.
zdllrazněno,
podílet se na
vytvoře
Severoatlantický pakt
Skoro pdl roku "studoval" rllzné va-
rianty, rdzné "analytické zprávy" a pak, v prosinci 1986 na
10 bruselském zasedání návrhy socialistických zemí odmítl. Miste toho schválili plány, které venčních
ministři
obrany Severoatlantického paktu
jak s róstem jaderných, tak i kon-
počítají
arzenáld a také s výrobou nové generace chemických
zbraní, binárních. Proti zbraní
představují,
hnutí. Je
hrozbě,
kterou nové druhy chemických
potěšitelné,
že se kritika ozvala také z
kterých socialistických stran v západní v
západoněmecké
V
červnu
sociálně
1986
země
se postavily socialistické
přijal
demokratické
Evropě,
a mírové řad ně
například
/SPD/ a dalších.
straně
Politický poradní výbor Varšavské
smlouvy na zasedání v Budapešti "Výzvu
členským
státdm Seve-
roatlantického pakRtu /NATO/ a v-šem evropským zemím", která obsahuje komplexní a konkrétni plán, jak
podstatně
žit koncentraci ozbrojených sil a
výzbroje v Evro-
pě
konvenční
sní-
od Atlantiku po Ural. Uzlovou otázkou celé mezinárodní situace i v tomto roce
byly
sovětsko-americké
ších
představiteld
svazu, které se
vztahy.
Ovlivňilo
je setkání nejvyš-
Spojených státd amerických a
uskutečnilo
Sovětského
po dlouhé, více než šestileté
přestávce v fenevě ve dnech 19. až 21.listopadu 1985. B,yl
to tehdy uži tečn.ý dialog me~;i oběma zeměmi. Připomeňme si, že tam bylo
přijato společné sovětsko-americké
prohlášeni,
jehož hlavním obsahem byly základní principy vztahd mezi SSSR a USA.
Obzvláště
významné bylo, že v dokumentu byla
zakotvena myšlenka, že v jaderné válce nelze
zv~tězit
a že
ani jedna z obou zemí nebude usilovat o dosaženi vojenské převahy.
Vývoj
sovětsko-amerických
však ukázal, že
Sovětský
vztahd od ženevské schdzky
svaz a Spojené státy
přistoupily
zcela
k
odlišně
přijatým
otázky
nejzávažnější
závazkOm a zcela Zatímco
světa.
svaz v roce
Sovětský
1986 vynaložil veškeré úsilí, aby bylo zastaveno zbrojení, Spojené státy po zbraní, zejména
útočných.
Ženevě pokračovaly
ně,
střelnicích
v
horečné
hromadění
Znepokojivé byly jejich
na stavbu kosmických zbrojních systémfi. V na pokusných
posuzují
odlišně
prfiběhu
přípravy
roku se
v USA vyvíjely protidružicové zbra-
pokusné jaderné výbuchy sloužily k
ověření
možností vy-
užití jadwrného výbuchu jako energiekého zdroje pro rentgenové lasery atd. I
že
přesto,
pokračující
sovětsko-americké pokračováním
vztahy, se
americké zbrojení komplikovalo Sovětský
svaz neuzavíral
před
dialogu s Washingtonem. Navrhl novou vrcholnou
schfizku, která se
uskutečnila
ve dnech 11. a 12.
v Reykjaviku na Islande. Na této
října
1986
sch~zce předložil Sovětský
svaz radikální návrhy, které umožňovaly dosažení dohod o snížení
počtu
strategických zbraní všeho druhu, raket
ního doletu, zbraní jaderných i
konvenčních.
střed
Navrhl okamži-
té zahájení rozhovord o zákazu jaderných výbuchfi.
Přijetí
návrhfi však ztroskotalo na americké tvrdošíjnosti, pro neochotu ustoupit od snahy o dosažení vojenské Sovětským
svazem. USA odmítly
měnit
nech militarizace kosmu. Byla tak torická šance.
Přesto
promarněna
však, že schftzka
prfiběh
zcela smazat,
nad
cokoliv na svých plávskutku his-
skončila
ního výsledku a že americké následné kroky ze její obsah a
převahy
měla
bez konkrét-
svědčily
o sna-
na mezinárodní
situaci velký účinek. Vždyt se tam poprvé v historii jednalo o
skutečném
odzbrojení a nikoli jen o omezení zbrojení.
V otázce strategických zbraní a jaderných raket doletu v
EVrop~
byli oba
V posledních
představitelé
m~sících
středního
na dosah dohody. ještě zřetelněji
roku 1986 se
projevila odlišnost postoje socialistických zemí na stranA jedné a imperialisttických státfi,
především
druhé, k osudové otázce lidstva, k otázce ho a trvalého míru.
Sovětský
kromě
zajištění
svaz prokázal maximum
vosti, maximum dobré vdle. ay1 ochoten ší kompromisy,
stran~
USA, na
přistoupit
peVnétrpěli
i na
~al
takových, které by poškozovaly zájmy
obrany SSSR a jeho spojencfi. To se týkalo také jednostranného
moratoia na jaderné zkoušky, které díky již
sovětského
~tyřem
prodloužením trvalo od 15.srpna 1985 i po celý letoš-
ní rok. 18.prosince 1986
sovětská
vláda prohlásila, že i po
1.lednu 1987 bude zachovávat moratorium až do doby, kdy Spojené státy větská
uskuteční
vláda namohla
svfij
příští
jaderný pokusný výbuch. So-
donekonečna jednostranně neprovádět
ja-
derné pokusy, když Spojené státy zneužívaly této doby k získání vojenské
převahy
jak v jaderných zbraních tak i
při
bádání o kosmických zbrojních systémech, vždyt USA v této době uskutečnily
co
Sovětský
již 24 pokusných jaderných výbuchfi, zatím-
svaz ani jediný.
Rok 1986 ukáza1 i ostré rozpory mezi rozvojovými světom,tm
mi a
imperialismem.
zostřovaly těžké
Přetrvávaly
země
dále a dokonce se
problémy boje s koloniálním
dědictvím,
ne-
okoloniálním vykořistováním a sílícími pokusy mezinárodního imperialismu
nejrfiznějšími
zpfisoby
včetně otevřené
vojenské
.agrese vnutit rozvojovým zemím novou závislost. Imperialismus
začal
pečné
vnášet do mezinárodních vztahfi nové
p~ky
nebez-
konfrontace jako politiky agresívního nátlaku, hrozeb
a vydírání
vfiči
světu,
rozvojovému
politiku neoglobalismu.
Charakteristickým rysem politického vývoje rozvojového
svě
ta byl i letos výrazný rfist protiimperialistického a mírového hnutí. Také v dělitelný.
V
něm
se prosadilo i
zásadě
ti mezi odzbrojením a voje.
Přesvědčivým
hnutí
nezáčastněnýeh
výročí
25.
se prohloubilo
vědomi,
vědomí
~e
mír je ne-
nejužší souvislos-
ekonomicko-sociálního roz-
mo~nostmi
dokladem toho byla a.vrcholná konference září
zemí v
v Harare, na níž oslavilo
svého založení.
Celková
hospodářská
tinské Ameriky
měla
zaostalost zemí Asie, Afriky a La-
stále za následek
neobyčejně
nízkou ži-
votní úroveň převážné části jejich obyvatelstva. Polovina žila na hranici bídy a hladu. postiženo úplnou nebo tina
městského
Přes
pfil miliardy lidí bylo
částečnou nezaměstnaností.
Víc než
tře
obyvatelstva rozvojových zemi byla nucena
žít na ulici nebo v brlozích. Rozvojové niční
země nepřestávaly
být drceny obrovskou zahra-
zadluženostm. Jestliže pro rok 1985 se
uvádělo částkou
950 miliard dolard, pak na konci letošního roku vzrostlo na 1010 miliard. Zaostalost, zadluženost a závislost byly
pří
mo spojeny s pronikavým vykořistováním. Západní ekonomové vypočetli,
že z každého dolaru, kter.ý nadnárodní
investovaly v
~iee,
jim plynul
ročně
společnosti
zisk ve výši 3,5 až
4,5 dolaru. Zostřená agresivita imperialismu, uplatňování politiky
neoglobalismu proti rozvojovým zemím se ve zvlášt pobuřují cí
formě
projevily v dubnu
při
barbarském útoku amerického
vojenského letectva proti civilním
/,·i
čtvrtím
libyjských
měst
A4 Tripolisu a Benghází. USA vydávaly toto bombardování za potrestání Libye za to, že
údajně
poskytuje podporu mezinárod-
nímu terorismu. Ukázalo se však, že celou
dezinformační
kam-
paň vymysleli v Bílém domě a klamali jí jak americký lid tak
i mezinárodní
veřejnost.
nedbčkal
Blízký východ se ani letos tohoto konfliktního ohniska Obě země
USA s Izraelem.
opět přispěly
odmítly mezinárodní konferenci o Blízkém
palestýnské otázce, pro níž se drtivou
míru. K udržování
Valné
většinou
počátkem
shromáždění
východě
a
prosince vyslovilo
Organizace spojených ná-
rodd /OSN/. Sedmým rokem už
pokračovala
válka. Na jejím protahování
měly
nesmyslná Iránsko-írácká zájem USA i Izrael, jak
ukázal případ tajných dodávek amerických zbraní do iránu. Pokračovala rovněž
nevyhlášená válka proti afghánské
revoluci. Indická republika vykonávala i letos silný a pozitivní vliv na mírový rozvoj vztahd v Asii i v ku. V Dillí byl
při příležitosti
bačova zveřejněn
významný
deklarace o zásadách
celosvětovém měřít
listopadové
sovětsko-indický
přeměnu
dokument: Dillíská
Korejského poloostrova v
národní mechanismus, který by zeměmi
Asie a
pila v platnost smlouva o ním
Tichomoří.
bačov přednesl
vylučoval
Tichomoří.
vytvoření
ini-
předložila
nou oblast. Mongoslá lidová republika navrhla vztazích mezi
M.Gor-
bez jaderných zbraní a násilí.
světa
Korejská ··l-idově demokratická republika ciativní návrh na
návštěvy
b~zjader
vytvořit
mezi-
použití síly ve
V
závěru
roku vstou-
bezatomového pásma v již-
To vše vyvolaly v život návrhy, které M.Gorv
červenci
ve Vladivostoku.
J5 Naproti tomu Spojené státy americké pevňování
pokračovaly
v u-
vojenské osy WaShing~on - Tokio - Soul a proti-
právně
anektovaly
nadále
hřměly
Mikrone~ii.
Francouzské jaderné exploze
na atolu Mururoe.
Nebývalý rozmach zaznamenal
národně
osvobozenecký boj
proti rasistickému otroctví v Jihoafrické republice /JAR/. Pokračoval
na
světě,
i osvobozenecký boj v jedné z posledních kolonií
v Namibii. JAR vyvíjela
sousedním zemím,
především
destabilizační
vdči
Angole e Mosambiku e provedla
vojenské dtoky proti Zimbabwe, Zambii a V Latinské Americe se
tlak
z~střily
Botswaně.
rozpory mezi zájmy la-
tinsko-amerických zemí jako celku a Spojenými státy. Rostla autorita skupiny Contadora, k jejímuž úsilí se další
země.
USA nadále
stupňovaly provokační
připojily
agresívní ak-
ce proti Nikaragui a snažily se vyprovokovat konflikt mezi Nikaraguou e Hondurasem, aby pak mohly zasáhnout. V Brazílii se poprvé po dvou desetiletích všeobecné demokratické volby ze
účasti
ké strany. Argentina, která se již a vojenské vlády, usilovala o
uskutečnily
brazilské komunistic-
dříve
vytvoření
zbavila diktátora pásma bez jaderných
zbraní v jižním Atlantiku. V Chile došlo letos k
nejmasovějším
vystoupením proti
Pinochetově juntě.
Do kteří
propadliště dějin
museli letos odejít dva
diktátoři,
"z milosti americké vlády" byli u moci dlouhá léta:
filipínský president Marcos a haitský diktátor Duvalier. V socialistických státech a
především
v
Sovětském
svazu
začalo právě letos docházet ke grandiÓzním vprav~ě revoluč-
ním
změnám,
jimiž má být dosaženo všestranného kvalitativ-
ního rozvoje socialistické pojmy
"p~restrojka",
společnosti.
Za necelý rok se
"uskorenie" a "glasnost" vžily nejen
v zemích reálného socialismu, ale tyto terminy se už kládaly ani na náplně.
jejich
Nešlmvšak o pojmy, ale o realizaci
Západě.
O to, aby socialismus získal dost
sil a možností nejen pro svdj vlastní němu
i proto, aby si k
vnitřní
potřebné vnější
zajistil
dostávat náznaky nového myšlení, se
prostředkd,
rozvoj, ale
Aby v mezinárodních vztazích, do nichž se letos začaly
nepře
podmínky. pomaloučku
podařilo
nahradit
politiku sily silou politiky. Nebot jedině tak bude světu zachován mír a veškeré naše Nadějí
neztratí smysl.
příští počínání
a šancí k dalším pozitivním posunfun nám Mezinárodní
rok míru
poskytl
nesporně
Přesvědčeni většiny
ho úsilí o mír a dd /OSN/. sovalo,
státO
bezpečnost
41. zasedání Valného Přístup
dost•
poměrně
světa
o
ne~bytnosti společné
se staly dominantním rysem i
shromáždění
Organizace spojených náro-
k návrhdm, o nichž Valné
současně plně
shromáždění
hla-
odhalil odpdrce pozitivního vývoje
mezinárodních vztahd: USA a jejich nejbližší spojence. Ukázalo se to
při
hlasování o
těchto
rezolucích:
= Výzva k odvráceni militarizace kosmu: pro rezoluci hlaso-
valy všechny státy
kromě
USA.
= Návrh zákazu vývoje nových druhO zbraní hromadného
ničeni:
pro všechny stát.y, proti USA. =
Čtyři
rezoluce o co nejrychlejším zákazu jaderných
pro všechny státy
= Návrh
kromě
výbuchů:
USA, Francie a Británie.
zahájit jednání o omezení
námořních
vojenských sil:
pro hlasovaly = Návrh
v~echny členské
podpořit
státy, proti
protijaderná vystoupení
jedině
USA.
veřejnosti:
proti
USA.
opět jedině
= Co nejrachleji zajistit poskytnutí nezávislosti národdm dosud kolonizovaných zemí: proti pouze USA, Francie a Británie. = Odstranit co
systém apartheidu: proti pouze USA
nejdříve
a Británie. = Odsoudit
zločiny
Izraele na okupovaných arabských územích:
proti pouze USA a Izrael. = Schválit rozhodnutí mezinárodního soudu ve
Nika-
prospěch
ragui: proti USA, Salvador a Izrael. = Rozvinout mezinárodní spolupráci ve
sféře
lidských práv:
proti pouze USA. =Vyhlásit období let 1987- 1997 desetiletím rozvoje kultury: proti = Rezoluce o pečnosti:
Tento
celosvětového
USA.
jedině
vytvoření v~eobecného
systému mezinárodní bez-
pro hlasy 102 státO, proti pouze USA a Francie. stručný výčet dostatečně
dokumentuje
skutečnost,
že nové politické myšlení v mezinárodních vztazích již na~lo své místo i na fÓru OSN, ale na druhé straně obnažil před světovou veřejností
stavěly
ty mocnosti, které se stále
proti 'a zdstávaly u
přežité
jěště
a neplodné politiky
"jaderného zastrašováni". Do beztak již obrovských zbojních arzenáld ností
přibyly
i v tomto roce
zcela
přesných
dal~í ničivé zbraně.
statistik vydal
svět
na
zbraně
miliardy
lety.
denně,
moc-
Podle ne
v roce 1986
obrov$kou sumu osm set miliard dolard. To jsou dvě
těchto
přibližně
což je o plných 40 % více než
před
desíti
48 Osm set miliard dolarft je neslýchaná nání:
představuje například
částka.
Pro srov-
celý národní produkt latinskoroční
amerických zemí nebo dvojnásobný
produkt celého afria-
kého kontinentu. Za uplynulých vojenské výdaje pět
ní
pětadvacet
pětkrát.
V
let vzrostly na naší
současné době převyšuji
planetě
o dvacet
procent výdaje ve zdravotnictví. Je to nesmyslné plýtváfinančními
vědeckým
zdroji, surovinami a také
poteneiálem.
V!dyt ve vojenském výzkumu dn&v celosvětovém měřítku pracuje na
set tisíc
pět
kovaných
vědeckých
pracovníkft a vysoce kvalifi-
in~enýrft.
Zbrojeni není nevyhnutelné a je ho možné zastavit. Uvolnily by se tak obrovské zdroje a pro
řešení
i
na celém
vědy, světě,
kultury. A zvláště
pro rozvoj a
problémft, jako je boj pro-
těch nejsložitějších
ti zhoubným nemocem, ochrana na rozvoj
prostředky
prostředí,
v
němž !lověk
žije,
o to se snaží mírové hnuti
právě
nyní, kdy
začalo
váno dosud neznámou zhoubnou a dnes
být lidstvo ohrožo-
nevyléčitelnou
chorobou,
zvanou AIDS = Syndrom získaného selhání imunity. Zatímco v prosinci roku 1982 bylo na celém onemocnění
hlášeno 711
případft
touto chorobou ze 16 státOm, na konci letošního
roku už to bylo že
světě
41 919
případft
skutečný počet onemocnění
z 91 státft.
Předpokládá
se,
je o mnoho vyšší a že nositeld
nákazy , u nichž se dosud neprojevily
příznaky
choroby, je
několik desítek mili~nft. Každý případ je smrtelný, zatím
není proti této nemoci žádného léku. U nás v ČSSR bylo zatím
zjištěno pět případft
nákazy, u nichž choroba
akutního ještě
onemocnění
nepropukla.
a 55
nosičft
1/9 Zahraniční
liky se
řídila
politika Československé socialistické repubusnesením XVII.sjazdu Komunistické strany
Československa,
který stanovil jako nejddležitější aktivni
a iniciativni boj za mír, odzbrojení a mezinárodní spolupráci. Dalekosáhlý význam pro zvýšení ko·ntinentu a va
světě
vdbec
a
bezpečnosti
na evropském
mělo přijetí závěrečného
tu na stockholmské konferenci o ry
bezpečnosti
opatřeních
a o odzbrojení v
Evropě.
dokumen-
k posílení
ddvě
Ve Stockholmu se
delegace ČSSR v souladu s koordinovanou linií státd Varšavské smlouvy vklad k
aktivně
zapojovala do jednání a
Pokrok dosažený ve Stockholmu bezpečnosti
Vídni.
svdj
dokumentu.
přijetí závěrečného
následná schdzka
přinesla
účastnických
měla
posoudit a zhodnotit
zemí Konference o evropské
a spolupráci, která
Československo předložilo
začala
4.listopadu 1986 ve
na této následné sehdzce
návrh , aby bylo v Praze uspořádáno ekonomické fÓrum, které by se zabývalo perspektivami a novými možnostmi rozvoje hospodářské
a
spolupráce mezi Východem a Zá-
vědeckotechnické
padem. Zástupci ČSSR aktivně a iniciativně vystupovali i na dalších mezinárodních jednáních, na ženevské Konferenci o odzbrojení, na
vídeňských
ných sil a výzbroje ve
jednáních o snížení stavu ozbroje-
střední Evropě.
Aktuální a naléhavou výzvu obsahovalo Prohlášení k vytvoření
pásma bez chemických zbraní ve
jaté v Praze dne strany Německa
/SPD/.
13.května
při
1986 z iniciativy Komunistické
Československa /KSČ/,
/SED/ a
střední Evropě,
Jednotné socialistické strany
západoněmecké sociálně
demokratické strany
20 Na budapeštském zasedání politického poradního výboru Varšavské smlouvy v členských
červnu
letošního roku byla
státft Varšavské smlouvy
členským
přijata
Výzva
státftm.Severo-
atlantického paktu a evropským zemím se závažnými návrhy na snížení ozbrojených sil a výzbroje v Boj za udržení míru a urychlení rozvoje byl
zdftrazn~n rovněž
stranických
představitelft členských
spodářské
pomoci /RVHP/ v
Evrop~. sociáln~
ekonomického
na pracovním zasedání vedoucích
Moskv~.
státd Rady vzájemné ho-
Nastupující nová etapa
integrace dodala spolupráci ČSSR se SSSR a dalšími zeměmi RVHP
kvalitativn~
nový obsah i perspektivy. P0 tvrdila to i
setkání generálního tajemníka ~ KSČ a prezidenta ČSSR Gustava Husáka s generálním tajemníkem ~ KSSS Michailem Gor= bačovem
i s nejvyššími stranickými a státními
představiteli
dalších bratrských stran. VeLmi
potěšitelné
je to, že se
začaly
normalizovat a
rozvíjet vztahy přátelstvi a spolupráce mezi ČSSR a Čínskou lidovou republikou. Intenzfvn! m~mi,
všestranně
se rozvíjely naše vztahy se ze-
Rteré se osvobodily z koloniálního útlaku a daly se
na cestu samostatného rozvoje. Dokumentovala to návštěva
například
G.Husáka v Alžírské demokratické a lidové republice,
jednání našich
představiteld
v Etiopii, Mosambiku, Zimbabwe,
Jemenské lidové demokratické republice, setkání ministra zahraničí ČSSR Bohuslava Chňoupka s partnery t~chto zemí atd.
Vztahy s kapitalistickými státy rozvijela ČSSR na základě
spolupráce a
kázalo to
například
nevměšováni
jednání s
do
vnitřních
představiteli
záležitostío DoRakouské republi-
ky, návštěvy předsedy vlády ČSSR Lubomíra Štrougala v Kanadě,
v Dánsku, ve Švédsku, návštěva člena předsednictv~ a tajemník ~ KSČ Vasila Bilaka ve Francii. Československá zahraniční
politika na nejrdznějších me-
zinárodních f6rech i ve dvoustranných vztazích prokázala i v roce 1986 svou
třídní
internacionální podstatu, zásadovost,
pružnost, iniciativnost a vynalézavost. V se
zahraniční
politikou SSSR a dalších zemí socialistického
společenství přispěla
svým dílem ke
společnému
hloubení vztahd mírového soužití, zachování a posílení sil pokroku a nezávislosti. Tato struktivní aktivita spěvkem
do
koordinaci
těsné
československé
celosvětového
úsilí o pro-
upevnění
cílevědomá
míru,
a kon-
vlády by]addležitým
pří
úsilí v letošním Mezinárodním roce
míru.
o
NEJDUL~ITI~f
UD1LOSTI VE sviT! V ROCE V CHRONOLOGICKf.M POŘADf
1 986
L e den Začal
Mezinárodní rok míru, vyhlášený Organizací spoje-
ných národd. Miehail navrhl, aby
Gorbačov
Země
vystoupil s prohlášením, v
němž
SSSR
byla po etapách do konce tohoto století
zbavena jaderných zbraní. SSSR také poprvé prodloužil své jednostranné moratorium na jaderné výbuchy. V Jemenské lidové demokratické republice dne l).ledna vypukly bratrovražedné boje. Až 24.ledna adenský rozhlas ohlásil, že situaci v zemi plně kontroluje politické byro
W Je-
manské socialistické strany s kolektivním vedením. Delegace SSSR a USA zahájily v kladě
ujednání mezi
vizovat úsilí o
M.Gorbačovem
uzavřeni účinné
~enevě
konsultace na zá-
a R.Reaganem s cílem
a~i
a kontrolovatelné mezinárod-
ní konvence o všeobecném a úplném zákazu chemických zbraní a o
zničení
jejich zásob.
Katastrofa amerického raketoplánu Challenger, který krátce po startu explodoval; ČSSR
sedmičlenná
posádka zahynula.
navštívil rakouský prezident R.Kirehschlftger a
setkal se v Bratislava s G.Husákem. ~n-or
Po mohutných demonstracích proti uprchl ze
země
diktatuře
diktátor Duvalier. Moc
převzala
na Haiti vojensko-
civilní junta. III.sjezd Komunistické strany Kuby
opět
zvolil prvním
tajemníkem ~ strany F.Castra. Na Filipínách propukly po
předčasných
volbách ozbrojené srážky a
část
nost prezidentu Markosovi.
Opoziční představitelé vytvořili
prozatímní vládu v odletěl
čele
armády
prezidentských posluš-
s prezidentkou C.Aquinovou. Marcos
na vojenskou základnu USA na
V SSSR byla
vypověděla
vypuštěna
na
oběžnou
ostrově
Guam.
dráhu kolem
tální stanice Mír, nový typ kosmické stanice
Země
určené
orbi-
k dlou-
hodobému pobytu kosmonautfi. Ve Stockholmu byl
zavražděn
švédský premiér Olof Palme.
B
ř
e z e n
v·
Moskv~ skončil
XVII. sjezd Komunistické strany
Sovět
ského svazu /KSSS/, zahájený 25.dnora 1986; schválil novou redakci Programu KSSS a rozpracovanou strategii urychlení hospodářského
níkem
6v
a sociálního rozvoje
země.
Generálním tajem-
KSSS byl opět zvolen M.Gorbačov.
Kosmická
son~
VEGA 1
proletěla
ve vzdálenosti 9000 km
od jádra Halleyovy komety a provedla plánovaný komplexni výzkum. Sonda VEGA 2
proletěla
dne
9.března
1986 ve vzdále-
nosti 8200 km od jádra komety. XVII. sjezd Komunistické strany Československa znovu zvolil generálním tajemníkem 6v KSČ G.Husáka. SSSR podruhé prodloužil své moratorium na jaderné zkoušky. Duben Na XIII.sjezdu Bulharské komunistické strany byl generálním tajemníkem ~ znovu zvolen Todor ~ivkov. XVII.sjezd Italské komunistieké strany znovu zvolil generálním tajemníkem A.Nattu. Na oficiální
přátelskou návštěvu ČSSR přijel předseda
rady ministrfi Polské lidové republiky Z.Messner. USA zahájily na osobní rozkaz prezidenta Reagana agresi proti Libyi. 66 bombardérft startujících z Británie bombardovalo
města
Tripolis a Bengházi.
XI.sjezd Jednotné socialistické strany
Německa
/SED/
v Berlíně znovu zvolil generálním tajemníkem ÚV strany Ericha Honeckera. M.Gorbačov
v projevu na XI.sjezdu SED navrhl dohodnout
14 se na výrazném omezení všech složek pozemních vojsk a taktického letectva evropských státd a také USA a Kanady v
příslušníkfi
sil
od Atlantiku po Ural.
Evropě,
V ~ernobylu na Ukrajině nestala havarie jaderné elektrárny.
Kv
t e n
ě
Vrcholná schózke
představiteló
sedmi hlavních kapita-
listických stran se konala v Tokiu. Poprvé v
pilotovaných kosmických letd se u-
dějinách
z jedné orbitální stanice na druhou, když
skute~nil přelet
se lo~ Sojuz T 15 s kosmonauty L.Kizimem a V.Solovjovem odpojila od komplexu Mir - Progress 26 a spojila se s
vědecko
výzkumným komplexem Saljut 7 - Kosmos 1686. Představitelé KSČ
Vasil Bilak, SED H.Axen a SPD K. D.
Voigt se sešli v Praze k jednání o mických zbraní ve
střední Evropě.
vytvoření
Ve
pásma bez che-
spoleěném
prohlášení
"" vyzvali P2lskou lidovou republiku, Madarsko, Dánsko, Nizozemí a Lucembursko, aby posoudily, jak tuto iniciativu podpořit. M.Gorbaěov
vlády SSSR
oznámil v televizním vystoupení rozhodnutí
potřetí
prodloužit své jednostranné moratorium
na jaderné zkoušky do 6.srpna 1986. Předseda
vlády Madarské lidové republiky Gy.Lázár usku-
tečnil přátelskou
pracovní návštěvu v ČSSR.
Helmuth K0 hl vystoupil jako první spolkový Němeeké
kancléř
spolkové republiky /NSR/ v historii na srazu sudeto-
německého landsmanša:ťtu
v
Mnichově.
N~kolik miliÓnd Američand spojením rukou vytvořilo 6500
kilometrd dlouhý živý lidský mořskému pobřeží
řet~z
od atlantického k ticho-
USA na protest proti zhoršování sociální
situace miliÓnft amerických občanft. pracovní
Přátelskou
návšt~vu
v Polsku
uskutečnil
gene-
rální taj~mník rtv KSČ a prezident ČSSR n.Husák v Polsku. S W.Jaruzelským podepsal Dlouhodobý program rozvoje ské a
v~deckotechnické
spolupráce mezi
ČSSR
hospodář
a PLR do roku
2000. XIX.sjezd Mongolské lidové
revoluční
strany zvolil
opět
generálním tajemníkem 6v strany D.Batm6ncha. č e r
ve n Pblitický poradní výbor státd Varšavské smlouvy na za-
sedání v Budapešti schválil Výzvu smlouvy
členským
členských
státd Varšavské
státdm Severoatlantického paktu a všem
evropským zemím s programem podstatného snížení ozbrojených sil a
konvenční
výzbroje v
Evropě.
V Jihoafrické republice byl vyhlášen a rozpoután teror proti
výjimečný
stav
černochOm.
Na XIII. sjezdu Svazu komunistO Jugoslavie byl zvolen předsedou ~ M.Renovica.
Červenec
x.sjezd Polské sjednocené
d~lnické
strany zvolil
opět
prvním tajemníkem ÚV W.Jaruzelského. Dosavadní rekord v délce pobytu
člověka
ve vesmíru
pře
konal kosmonaut L.Kizim celkovým pobytem 302 dní v kosmu.
Dne
16.července
1986
přistál
s modulem lodi Sojuz T 15 na
Zemi. Sportovn:ích "Her dobré vdle" v tři
Mosk:v~
se
zúčastnilo
na
tis:íce sportovcft z 80 zem:!. Američt:í
ské jaderné
a
sov~tšt:í v~dei
střelnice
nainstalovali pobl:íž
u Semipalatinska
tři
sov~t
seizmické monito-
rovac:í stanice pro kontrolu moratoria na jaderné výbuchy podle dohody mezi Radou na ochranu Akademii
věd
zdrojd USA a
SSSR.
M.Gorbačov
v projevu ve Vladivostoku navrhl svolán:! ti-
obdoby helsinské konference v zájmu
chomořské
a
př:írodních
bezpečnosti
v
m:Cru
upevněn:!
Tichomoř:C.
Srpen Při
druhé schftzce vedouc:ích
představiteld
tzv. "Dilliské
šestky" /Argentina, Indie, Mexiko, ~ecko, ŠVédsko, Tanzanie/ v
merlcké.Ixtapě
c:í k
uzavřeni
byla vydána "Mexická deklarace", vyzývaj:í-
mezinárodn:C dohody o zákazu jaderných zbrani,
k zastaven:! jaderných zkoušek a k odvráceni militarizace kosmu. Cestou z Mexika se zastavil v Praze indický premiér R.Gándhi k jednáni s L.ltrougalem. Jednotky protivládn:C organizace UNITA s jednotkami pravidelného vojska Jihoafrické republiky podnikly útok na územ:! Angoly 4o hloubky
tř:í
set kilometrd.
Senát USA schválil požadavek Reaganavy vlády na poskytnut:! jednoho sta miliÓnd dolarft na vojenskou pomoc nikaraguiským
kontrarevolucionářftm.
M.Gorbačov
v televizním projevu oznámil, že SSSR
počtvrté
prodlužuje své moratorium na jaderné výbuchy do l.ledna 1987.
z
á
ř
í
L.Štrougal navštívil Kanadu, kde se zúčastnil Národniho dne ČSSR na Světové výstavě dopravy a spoj~ ve Vancouveru. Podepsal spolu s kanadským mezivládní dohodu mezi
V
ČSSR
předsedou
a Kanadou.
Harare se konala 8.konference
m~stě
zemi na nejvyšší úrovni. Na
vlády dlouhodobou
nezúčastněných
období zvolila
příští
předsedou
hnuti R.Mugabeho. První místopředseda vlády ČSSR B.Rohliček vykonal oficiální
návštěvu
M.Gorbačov
Čin~.
v
v rozhovoru pro Rudé právo
osvětlil sovět
ské mírové návrhy. Po pokusu o atentát na diktátora Pinocheta byl v Chile vyhlášen
výjimečný
Gustav
~sák
stav.
vykonal oficiální
návštěvu
v Alžírsku.
L.Štrougal vy~onal oficiální návštěvu v Dánsku. Na 11. dou
světovém
Světové.odborové
Vláda USA
odborovém sjezdu v federace
vypověděla
opět
Berlíně
zvolen S.Gáspár.
s provokativnimi cíli
diplomatických pracovníkO SSSR,
předse
byl
pětadvacet
a Ukrajinské SSR
Bě~oruské
akreditovaných u Organizace spojených národft v New Yorku. Ve stoekholmu lení
ddvěr,y
a
skončila
bezpečnosti
konference o
opatřeních
a o odzbrojeni v
Evropě,
k posí-
která by-
la zahájena dne 17.ledna 1984. Ve Vídni se konala
mimořádné
zasedání Mezinárodní agen-
tury pro atomovou energii, které jednalo o prohloubeni mezi-
národní spolupráce v oblasti a ochrany
před zářením.
BylY podepsány
bení mezinárodní spolupráce zu jaderných
jaderných
bezpečnosti
při
dvě
zvyšování
zařízení
dohody o prohloubezpečnosti
provo-
zařízení.
L.Štrougal vykonal přátelskou pracovní návštěvu v Bulharsku.
ll.í jen Valné
shromá~dění
OSN zvolilo J.Péreze de 2BB Cuellar
generálním tajemníka Organizace spojených národd na další období.
pětileté
M.Gorbačov předlo~il
a R.Reagan se setkali v Reykjaviku. SSSR
radikální návrhy k dosažení dohod o snížení sta-
vu strategických zbraní, raket
středního
smlouvy o protiraketové
i návrh na okamžité zaháje-
obraně
doletu, trvání
ní rozhovord o zákazu jaderných výbuchd. Pro postoj USA k militarizaci vesmíru
skončilo
jednání bez dohody.
Z Afghánistánu bylo odvoláno šest plukd ze
sovětského
vojenského kontingentu, který je na žádost afghánské vlády v zemi, a vrátilo se do V KOdani se konal
Sov~tského
Světový
svazu.
kongres mírových sil u
pří
ležitosti Mezinárodního roku míru pod heslem "Ubránit mír a budoucnost lidstva!" Při
leteckém
neštěstí
nul mosambický prezident a
nsdJihoafrickou republikou zahypředseda
strany FRELIMO Samara
Moisés Machel. Společná
návrh na
pracovní skupina SED a SPD
zřízení
zveřejnila
pásma bez jaderných zbraní ve
v Bonnu
střední
Ev-
29 rop~, předpokládající vytvořeni
v
šíři
bezjaderné z&ny zpočátku
150 kilometrd po obou stranách hranic mezi státy Se-
veroatlatického paktu a Varšavské smlouvy na území ČSSR, N~mecké
demokratické republiky a
Německé
spolkové republiky.
Komunistická strana Československa se k návrhu iniciativně vláda
připojila,
Německé
spolkové republiky jej odmítla.
L.Štrougal vykonal oficiální návštěvu v i{ecku. Gustav Husák vykonal
přátelskou
pracovní
návštěvu
v Ma-
aarské lidové republice, kde podepsal Program dlouhodobé hospodářské
a
vědeckotechnické
spolupráce mezi
ČSSR
a MLR
do roku 2000.
L i s t o p a d
Zasedání Rady vzájemné rovni
šéf~
hospodářské
pomoci /RVHP/ na ú-
vlád v Bukurešti vytýcilo další perspektivy mezi-
národní socialistické ekonomické ontegrace. Byly podepsány dvoustranné dohody mezi
organizacemi
hospodářskými
Sovět
ského svazu, Bulharské lidové republiky, Maaarské lidové republiky, Němeeké demokratické republiky a Československé socialistické republiky. V
Moskvě
stavitel~
se konalo pracovní zasedání vedoucích
bratrských stran socialistických zemi,
před
členských
státO. RVHP. Spojené státy americké anektovaly Organizace spojených
národ~
Ve Vídni byla zahájena kých státd konference o Do kalifornského
území
Mikronésii. třetí
následná
bezpečnosti
města
poručenské
La Jolla
sch~zka účastnic
a spolupráci v přijela
Evropě.
skupina
sovět-
I
$0
skýeh seizmologd a byla zahájena druhá etapa jektu
sovětských
a am&rických
vědcd
společného
pro-
na kontrolu dodržování
zákazu jaderných zkoušek. Vypukl skandál v souvislosti s tajnými dodávkami amerických zbraní fránu, jež potvrdil prezident Reagan. Mili,
ll
-
ony dolarO, ziskané timto prodejem, byly poskytnuty n&karagujským
kontrarevolucionářdm.
V dOsledku skandálu odstoupil
poradce prezidenta pro otázky národni Na IV.sjezdu Lidové
revoluční
bezpečnosti
Poindexter.
strany Laosu byl generál-
nim tajemnikem znovu zvolen K.Phomvihane. Manifestaci za mir a odzbrojeni
skončil
ve Washingtonu
velký mirový pochod vice než tisice amerických mírových akti1.března
1986 v Los Angeles.
vykonal of'iciálni
přátelskou návštěvu
vistO, který byl zahájen M.Gorbačov
v In-
dii. S R.Gándhim podepsal "Dilliskou deklaraci o zásadách světa
bez jaderných zbrani a bez násili".
USA
zařadily
do bojové sestavy amerického letectva 131.
modernizovaný bombardér B 52, větsko-americké
čimž
porušily ustanoveni so-
smlouvy o omezení strategických
zbrani /SALT 2/. SSSR prohlásil, že ani
přes
útočných
tento incident
od smlouvy SALT 2 zatim neodstupuje.
P r o s i n e c Konalo se
mimořádné
zasedání III.sjezdu Komunistické
strany Kuby. Nikaragujské
pohraničí
bylo bombardováno z letadel,
startujicich z územi sousedního Hondurasu. SSSR podepsal jako první jaderná mocnost
pro~oly
ke
smlouvě
o
vytvoření
bezjaderného pásma v jižním
Tichomoří.
USA podpis odmítly. Valné
shromáždění
schválilo rezoluci OSN na
komplexního systému mezinárodní
bezpečnosti,
vytvoření
jejímž spolu-
autorem byla i ČSSR Na
závěr
VI.sjezdu Komunistické strany Vietnamu byl ge-
nerálním tajemníkem ~ svolen Nguyen-van-Linh. Vláda SSSR prohlásila, že po 1.lednu 1987 se bude cítit vázána jednostranným moratoriem.na jaderné výbuchy jen do doby, kdy bude provedena další jaderná zkouška USA. Provedením první jaderné zkoušky USA v roce 1987 bude moratorium ukončeno,
ovšem vinou USA. Bylo to již p4té prodloužení do-
by, po kterou
Sovětský
jaderné výbuchy.
svaz
dobrovolně neprováděl
pokusné
3. ,.
"'
.
"
"'
POLITICKY ZIVOT V KOLINE
Jako jiná léta i letos adresoval vedoucí tajemník Okresního výboru Komunisti.cké strany Československa v Kolíně RSDr. Josef ~íha všem pracujícím a všem občanftm ko-
línského okresu ně řečeno,
nejdříve
blahopřání
otevřel
stručně
k novému roku 1986 a tím, obraz-
bránu do nového roku. Ve svém projevu právě
charakterizoval
rý hodnotil v celku jako dobrý a něm
nejen splnit, ale i
bě.
Zásluhu o to
úspěšný. Podařilo
překročit
měli především
uplynulý rok, kte-
plán
v
průmyslové
se v výro-
pracující v kolínských zá-
vodech Koramo, Frigery, Tesly, Tatry,
Lučebních
závodO a
závodu Laktos. Vedle toho se však ukázaly i nedostatky, jako
třeba nerovnoměrnost
kvalita a také to, že Zemědělství
v
plnění
některé
plánu, ne vždy dobrá
závody plán vdbec nesplnily.
dosáhlo stejných rekordních výnosd ve sklizni
obilovin jako v roce 1984, také
živočišná
výroba
překroči
la své plánované úkoly, ale ani zde nebylo vše jen dobré; nepodařilo
se dosáhnout vyšších výnosfi cukrovky a také
pří-
rfistky v
živočišné výrobě
roce jsme dosáhli
opět
nebyly na úrovni. V uplynulém
dalšího zvýšení životní
úrovně,
~ekl
dále vedoucí tajemník OV KSČ ve svém novoročním projevu. Trh a obchody byly lépe zásobeny, ale ani zde nebylo vše bez nedostatkfi, zejména v distribuci, v sortimentu zboží a jinde. Nyní stojíme na prahu osmé název
pětiletka
pětiletky,
která dostala
intenzifikace. V politickém
životě
nás
če
kají velké úkoly: členské schdze KSČ, konference městských a závodních organizací, okresní a krajské konference a XVII. sjezd strany a všeobecné volby do všech zastupitelských sbord. Ve výrobní
pak zvýšené nároky na produkci ví-
sféře
ce a lepších výrobkfi, které mají životní
úrovně.
Zemědělství
přispět
k dalšímu rdstu
musí plynule zásobovat obyva-
telstvo potravinami, které musí
vyrábět efektivněji
než do-
sud. To všechno bude vyžadovat veliké úsilí všech pracujících, všech,
kteří
mají rádi svou obec,
město,
svou vlast.
Mdžeme toho dosáhnouti však jenom v mírových podmínkách a do roku 1986 vstupujeme s pevným odhodláním aby ve
světě zvítězily
nepřipustit,
síly války nad lidským rozumem a
znemožnily mírumilovným lidem žít štastný a pokojný život. Nakonec ještě soudruh ~íha poděkoval jménem Okresního výboru Komunistické strany Československa v Kolíně všem spoluobčandm
za
obětavou
práci v roce 1985 a do nového roku
1986, do roku 65.výročí založení KSČ, popřál všem pevného zdraví, mnoho
štěstí
a
úspěchd
na pracovištích i v rodinách.
$5 V
pond~lí
dne 6.ledna 1986 se konalo 18.plenární zase-
dání Okresního výboru KSČ v Kolín~. Zhodnotilo besedy se členy
a kandidáty strany,
schfize, celozá-
výroční členské
vodní a m~stské konference KSČ, které prob~hly v záv~ru loň ského roku. Zprávu o tom
Okresní kontrol-
přednesl předseda
ní a revizní komise Jan Nymš. Uvedl, že
při
ny a kandidáty strany byla kontrolována
pln~ní
besedách se
čle
uložených
úkolfi jednotlivcdm a ukládány nové úkoly, odpovídající pracovnímu a
funkčnímu zařazení
sm~řujicí
ke zlepšení jejich práce na závodech i v místech
jejich měty
bydlišt~.
jednotlivých
zazněly
Na besedách
člend
a kandidátd,
připomínky
cenné
ke stranické práci, zejména k dalšímu zvyšování
účin
nosti stranické práce, ale i práce
společenských
Národní fronty a národních výborfi.
Většina připomínek
mětd směřovala
ke zlepšení práce komunistO
a ná-
organizací a ná-
při zabezpečová
ní náročných úkold po XVII.sjezdu KSČ. Na výročních členských schdzích se diskutovalo o práci závodních výborfi ho odborového hnutí a dalších závodech
především
Předložená
organizací a na
o otázkách ekonomických a provozních.
zpráva hodnotila
i všech konferencí
společenských
Revoluční
kladně
prfiběh
besed,
výročních
schdzí
a vyzvihla aktivitu komunistO, ale
nezastírala ani nedostatky, které se také v jednáních vyskytly. Zhodnotila, že na
těchto
schdzích a konferencích
byly vyhlašovány socialistické závazky jednotlivcd i kolektivd na počest XVII. sjezdu KSČ a 65.výročí založení strany.
V sobotu dne 25.ledna 1986 a v 1986 se konala v Kulturním
domě
neděli
dne 26.ledna
pracujících v
Kolíně řádná
okresní konference Komunistické strany Československa. Před zahájením jednání vyhrával v sále mládežnický dechový orchestr Lidové školy
umění
Františka Kmocha v
hodin byla konference zahájena· ~ízením
Kolíně.
československou
V 8,30
státní hymnou.
konference byl pověřen tajemník OV KSČ Josef Týle,
který v úvodu přivítal delegaci ~středního výboru KSě~ vedenou kandidátem předsednitva a tajemníkem ÚV KSČ Janem Fojtíkem, v níž byl i hrdina socialistické práce člen ~střední kontrolní a revizní komise KSČ Josef Trmal, předseda JZD Svoboda Bečváry. Dále uvítal delegaci Krajského výboru KSČ, vedenou předsedou Krajské kontrolní a revizní komise KSČ Ji~1m Biškem a další hosty a všechny delegáty. Hlavní referát
před
nesl vedoucí tajemník OV KSČ v Kolíně Josef ~íha. Uvedl, že přes některé
ference
nedostatky bylo uplynulé období od poslední kon-
úspěšné
jak v
pr~myslu
tak i v
zemědělství
a v za-
jištování životní úrovně obyvatelstva. dkoly sedmé pětilet ky v okrese byly
splněny.
Sociální
příjmy
obyvatelstva se
zvýšily o 20 %. Zásobováni obyvatelstva všemi druhy potravin bylo po celé uplynulé období plynulé, nedostatky ly v zásobování pětiletce
některými
byly v okrese
druhy
p~yslového
dokončeny
dva .tisíce
přetrváva
zboží. V sedmé byt~
a na roz-
voj školství, kultury a zdravotnictví bylo vynaloženo vice než jedna miliarda korun. V "akci Z" vybudovali
občané
ok-
resu dílo v hodnotě 152 miliard korun. Do prftmyslových a zemědělských závod~ Podařilo
se
byly investovány
zabezpečit
dvě
miliardy korun.
dostatek tepla a pitné vody pro ok-
resní
město
sedmé
pětiletky
Kolín a jeho další rozvoj. dosáhl okres
tří
pěti
procentvní
ba zesílit vliv
meziroční
intenzifikačních
pětiletku
úkold
meziročniho
procentního
nárdstu výroby, do plánu na osmou noveno
Při plnění
bylo však sta-
zvyšování výroby. Bude
tře
faktorfi výroby, zejména
pokroku, inovací, hospodárnosti a pro-
vědeckotechnického
duktivity práce, ale musí být také zlepšena organizace práce, pracovní kázeň a disciplína a samozřejmě i celková úroveň řídící
práce. Bude třeba také snížit spotřebu materiálu
a energie. V roce 1985 poklesly materiálové náklady proti roku 1984 o 1,7 %, ale pro splnit cíle osmé ale i
laciněji
8.pětiletku
pětiletky,
musíme
je to málo. Máme-li
vyr'bět ještě kvalitněji,
a s menšími náklady a
spotřebou
materiálu,
energie a lidské práce. Stavebnictví kolínského okresu musí v jistit nejen bytovou výstavbu, ale i kladního školství a
přípravu
8.pětiletce
dokončení
modernizace
za-
výstavby zá-
středních
škol a
odborných učilišt. Stavebnictví však čekají i úkoly ve zdravotnictví, službách, kace a také i přikro§it
i k
při řešení
dopravní situace a teplofi-
výstavbě některých úpravě
historického
závódd a
se musí
konečně
středu měst
Kolína a Kou-
řimi.
Také v
zemědělství
se v
8.pětiletce
uplatní požadavky
vysoké hospodárnosti, zvyšování kvality a snižování ztrát. Byl
přijat intenzifikační
program
zemědělské
výroby okresu
Kolín, jehož cílem je dosáhnout vyšších výsledkfi, než pisuje
8.pětiletý
plán. Obsahuje i v
zemědělství
přede
požadavky
širokého a rychlého uplatňování vědeckotechnického pokroku, zvyšování
úrovně řízení
a
tvdrčí přístupy
k práci.
Významnou roli na všech urovních v okrese musejí v štím období sehrát stranické organizace. Musejí uplatňovat
nání a
pří
dOkladněji
leninský styl práce, zvýšit učinnost svého jed-
náročnost
na
svých
přípravu
členO.
Po hlavním referátu následovala diskuse, v níž vystoupil i vedoucí delegace ~ KSČ kandidát předsednictva a tajemník ~ KSČ Jan Fojtík, poslanec Federálního shromáždění za kolínský okres. Konferenci ři
přišli
pozdravit kolínští pioný-
a předali do rukou vedoucího tajemníka OV KSČ Josefa Říhy
celookresní závazek pionýrO, vání životního
prostředí,
zaměřený
gramů
na
ky
od
podniků
překročení
"akcích
plánovaných
pozdravných
řada
a pracovních
kolektivů,
zvelebo-
dopisů
léčivých
a tele-
obsahujících závaz-
hospodářských ukolů
a pomoc
při
zn.
Na konferenci byl zvolen nový KSČ
při
odpadových surovin a
sběr
bylin. Konferenci došla celá
na pomoc
45členný
Okresní výbor
v Kolíně se 13 kandidáty a Okresní kontrolní a revizní
komise se 23 členy. Z řad členO Okresního výboru KSČ bylo zvoleno předsednictvo, do něhož byli zvoleni: Josef Říha, vedoucí tajemník OV KSČ, Jiří Beran, dělník Lučebních závodů, Vítězslav Dvořáček,
v
Kolíně,
líně,
Jan Chobot,
předseda
předseda
Okresního národního výboru
Okresní odborové rady v Ko-
Václav Kasal, vedoucí kádrového a pvrsonálního útvaru
Jednotného
zemědělského
družstva
a obchodní
náměstek ředitele
Ovčáry,
Petr Kloc, výrobní
Obchodních tiskáren Kolín,
Jana Lacinová, dělnice Frigery, Oldřich Materna, dělník Korama, Marie Sirová, vedoucí tajemnice OV čs.červeného kříže, Jiří
Svoboda, podnikový
ředitel
Tesly Kolín, Josef Trmal,
39 předseda
Jednotného
zemědělského
družstva
Bačváry.
Tajemníky
OV KSČ v Kolíně byli zvoleni: tajemníkem pro řízení ideologické práce Josef Zeman, tajemníkem pro řízení
práci Alois Drnek, tajemníkem pro
prOmyslu Josef Týle a tajemníkem pro v
zemědělství
Vlastimil Kmoch.
politickoorganizační
stranické práce v
řízení
Předsedou
stranické práce
Okresní kontrolní a
revizní komise byl zvolen Vladimír Vítek.
Oslavy slavnostním
38.výročí Vítězného shromážděním
25.února 1986.
února vyvrcholily v
Kolíně
pracujících v kolínském divadle dne
Shromáždění předsedala členka předsednictva
Okresního výboru KSČ v Kolíně Jana Lacinová, slavnostní projev přednesl předseda Okresní kontrolní a revizní komise KSČ Vladimír Vítek. Řekl~ že před 38 laty vst~pila naše vlast do no,ré'ho historického období a v historicky krátké jen že
uskutečnila přechod
době
ne-
od kapitalismu k socialismu, po-
ložila základy socialismu, ale vstoupila i do období budování rozvinuté socialistické lou
průmyslovou
měsíc
země
předválečný
městem
upevnění
hobytu naší
a vesnicí. Naše
socialistického
společnosti.
jsme ce-
a prdmysl dnes za necelý za celý rok.
odstraněny dříve
život na vesnici a byly
díly mezi šímu
základnu naší
vyrábí tolik, co
změnil
společnosti. Přebudovali
součané
zřízení
a k
úsilí
Zásadně
se
hluboké rozk dal-
směřuje
zabezpečení
bla-
Pracující kolínského okresu se
plně
podílejí na tomto úsilí dneška. Po projevu vyhodnotil člen představenstva OV KSČ a ta-
40 jemník pro
řízeni
cialistickou
ideologické práce Josef Zeman okresní so-
sout~ž
Lidových milici. Na prvém
místě
se umís-
tila závodní jednotka Lidových milicí závodu ~elezniční opravny a strojírny /ŽOS/ Kolín, které udělilo předsednictvo
OV
KSČ
v Kolíně standartu okresního vélitele a okresního štá-
bu Lidových milici v
Kolíně.
Na druhém
místě
byla vyhodnoce-
na závodní jednotka LM závodu Tetra Kolín a na
ni jednotka LM závodu Elektrárny Kolín /EKO/. odevzdána vyznamenání i jednotlivým Medaili "Ze zásluhy o LM"
členťm
I.stupně převzal
třetím
závod-
Současně
byla
Lidových milici. Jaroslav Barták
II.stupně Jiří
z Tatry Kolín, medaili "Za zásluhy o LM"
Hu-
dec z Lučebních závodd a Jaroslav Blecha ze závodu 6okoládovny Velim, medaili "Za
přátelství
ve zbrani"
II.stupně Jiří
He-
rout z Korama, medaili "Za zásluhy o obranu vlasti" Karel Hrulka z EKO a Milan Koubský z Frigery, medaili "Za službu vlasti" Ladislav Folkman z OTK, Josef Pospíšil z Přemyslovský
žos,
Dušan
z EKO a Ivan Dušek z Tesly Kolín. Krajský vý-
bor KSČ udělil Čestné uznáni n.p.Frigera Kolín a Obchodní tiskárny Kolín za výsledky v krajské podni~,
Jednotnému
zem~d~lskému
soutěži
prftmyslových
družstvu Mír Dolní Chvatli-
ny za hospodářské výsledky v roce 1986 a Čestné uznáni va4 doucimu odboru kultury ONV v tato
čestná
uznání byla
Kolíně
předána
Františku Kampemu. Také
na tomto slavnostním shro-
mážd~ní.
Jako vždy
při příležitosti
i letos byla vyhodnocena okresní mědělských dvěma
sty
závodd. V zaměstnancd
oslav
Vítězného
února, tak
soutěž průmyslových
soutěži průmyslových
byl na prvém
místě
a ze-
závodd s více než
vyhodnocen koncer-
41 nový podnik Tesla Kolín a byl mu
putovní Rudý prapor
předán
družebního okresu Voskresensk. Na druhém
místě
byl vyhodno-
cen národní podnik Obchodní tiskárny Kolín a na
třetím
kon-
cernový podnik Koramo. Mimo pořadí bylo ud!leno Čestné uznápr~myslových závod~
ní závodu Soja Kolín. V kategorii ším
počtem zaměstnac~
než
dvě
stě
s men-
byl nejlepší závod Plynárna
Kolín, kterému byl dán do opatrování putovní prapor
Okres~o
výboru KSČ a Okresní odborové rady v Kolíně, na druhém místě skončil
závod
dočeské
uhelné sklady, závod Kolín.
Na
závěr
ho února ní
Středočeská
Fruta Kolín a na
slavnostního
předvedl umělecký
shromáždění
soubor
Květy
ke
třetím místě Stře
38.výročí Vítězné
z Prahy
sv~j
kultur-
pořad.
Oslavy mezinárodniho svátku žen se konaly v celém předevšim péčí
hnuti a
závodnich organizací
společenských
národni výbor v
odborového
Revolučního
organizaci Národní fronty.
Kolíně uspořádal
městě
Městský
oslavu Mezinárodniho dne
ž~spolu s Městským výborem Komunistické strany Českosloven
ska a
Městským
výborem Národní fronty v
Kolině
dne
?.března
1986 v salÓncich Kulturního domu pracujících. K slavnostnimu setkání bylo pozváno
třicet
žen z Kolína, z toho deset
pozval Městský výbor KSČ, deset Městský výbor Národní fronty a deset
Městský
národni výbor. Rada
ny: Karlu Krupkovou,
boru
č.29,
členku
MěstNV vybr~la
obchodní komise a
PhDr,Marii Vítkovou,
t'to že-
občanského
členku občanského
výboru
výč~38,
Olgu Křížkovou, členku občanského výboru č.67, Tatánu Bezdíčkovou,
poslankyni volebního obvodu
č.24,
Janu Holou, po-
slankyni volebního obvodu č.42, Zdeňku Volfovou, poslankyni volebního obvodu vou,
č.44
a
matrikářku MěstNV,
nických služeb Městského
kulturního
Městské sprá~J Městského
projev
města
Marii
rady
Kropáčkovou,
střediska,
Vlastu Javftrkopracovnici Tech-
a Annu Pejchovou, pracovnici
kin. Slavnostní setkání zahájil
národního výboru
Ing.Jindřich
přednesl předseda Městského
představiteli města
středu
MěstNV,
Kolína, Drahomíru Sýkorovou, pracovnici
Po projevu se rozvinula
Ve
členku
dne
přátelská
předseda
Hušek a slavnostní
výboru
KSČ
beseda žen s
Petr
Kořínek.
přítomnými
Kolína.
12.března
1986 se konalo 2.plenární zase-
dání Okresního výboru KRaunistické strany Československa v
Kolíně,
které projednalo
přípravu
voleb do zastupitelských
sborft v okrese Kolín. Jednání zahájil a
řídil člen předsed
nictva a tajemník pro ideologii Josef Zeman. Zprávu
před
nesl tajemník OV KSČ Vlastimil Kmoch. Zhodnotil uplynulé volební období státních orgánft v kolínském okrese a podal zprávu o připravené organizaci voleb. Člen předsednictva OV KSČ a
předseda
Okresního národního výboru v
Dvořáček přednesl
Kolíně Vítězslav
zprávu o hlavních úkolech
připravovaného
volebního programu Národní fronty v kolínském okrese na léta 1986-1990 a o plánovaném rozvoji okresu v osmé
pětiletce.
Jednání 2.pléna OV KSČ vyznělo v ten smysl, že úkoly v pří-
voleb do zastupitelských sbord v kolínském okrese jsou
pravě
doPře zajistěny
po stránce
organizační
i kádrové.
Na počest XVII.sjezdu Komunistické strany Československa se rozvinulo v celé naší vlasti široké
závazkov~
hnutí a na-
še město Kolín nezdstalo pozadu za jinými městy v ČSSR. Nebylo jediného ho ústavu, městnanci
na
počest
celoroční
ně
ani
průmyslového
úřadu,
školy,
prostě
by nezpracovali a
zemědělského
jediné organizace, jejíž za-
nepřijali
nezpřesnili
sjezdu, anebo
socialistický závazek
nebo
dříve přijatý.
závazek, již
závodu, jediné-
nerozšířili
svdj
Nemohu zde pochopitel-
vypisovat všechny tyto závazky, tedy alespoň některé pří
klady: = svazáci z Tesly se zavázali, že každý opracuje letos zdar-
ma 17 hodin na
počest
XVII.sjezdu;
= zaměstnaci
Elektrárny Kolín se zavázali do konce sjezdo-
vého jednání
uspořit
9525 gigadžauld energie a 60 MWh elekt-
řiny;
= pracující stanovili od
Tatry Kolín začátku
rozšířili
roku do
svdj dosavadní závazek a
20.března
1986
uspořit
70600
kilowatthodin elektrické energie, 7600 kubických metrO. zemního plynu, do
27.března
1986 splnit
čtvrtletní
úkol v ex-
portu do SSSR a do zahájení sjezdu dosáhnout zvýšenou kontrolní
činností
Většina
úspory
pěti
závazkd byla
tisíc korun ve
zaměřena
výrobě.
na úsporu všech druhd
energií a na snížení všech vstupd do výroby
při zajištění
všech ukazateld plánu. Ale byly i závazky Teknapříklad
na pomoc jiným závoddm.
jedněch
závodd
pracující kolínského
závodu Železnični opravny a strojírny /ŽOS/, Frigery, Kabla a Tatry Kolin se
společně
Vsetín, který dodává
zavázali zhotovit pro podnik MEZ
trakční
motory a kotvy pro opravy pan-
tografických vlakových souprav v kolinském závodě na výrobu laminátových manžet k
těmto
žos,
formu
motor&Rftm, aby podnik
MEZ Vsetín mohl vyrobit a do Kolína dodat vice motord a závod ŽOS Kolin opravit vice elektrických lokomotiv. S tím, jek se bližil den zahájeni XVII.sjezdu KSČ, při bývalo na Okresnim výboru KSČ v Kolině hlášení od závodd a kolektivd pracujíeich o hu uvést jen
splněných
závazcích. A
při
= dvacet
pět
4.březne
1986
=dne
spotřebě
svazákd z bezplatn~
21.března
na úklid
zde mo-
několik příkladd:
= pracujíci závodu Soja Kolín ohlásili, že tisic korun
opět
deset
obalového materiálu;
Lučebnich
závodd Kolin darovalo dne
krev;
hlásila Konstruktiva Kolín
pracoviště
uspořili
splnění
závazku
a úklid okolí areálu závodu;
= v závodu ČSAD nastoupilo dvacet pracovnikd na úklid okolí závodu - atd. Na XVII. sjezd Komunistické strany Československa, který se konel v Praze od 24. do
28.březne
1986, byli z kolín-
ského okrasu vysláni tito delegáti: Marie covnice
spotřebniho
Strejčková,
pra-
družstva. Jednota Kolín, Marie Sodomová,
pracovnice závodu Strojobal Kolín, Zdeňka Nováková, pracovnice závodu Textil Kolin, Jana Lacinová, pracovnice koncernového podniku Frigera Kolin, Josef :ftíha, vedoucí tajemník
OV KSČ v Kolín~, Vác.lav Kasal, člen JZD Ovčány, Ivan Zahrádka,
ředitel RmxH
koncernového podniku Frigera Kolín, hrdina
socialistické práce JosefTrmal, dislav
Chod~ra,
pracovník
předseda
Lučebních
JZD
Bečváry,
La-
závodO, Ludmila Kubíko-
vá, pracovnice Okresní správy spojO v
Kolín~,
a hrdina so-
cialistické práce Josef Podnecký z Korama Kolín. Na XVII.sjezd KS~ přijelo přes sto delegací komunistických a
d~lnických
zahraničí.
Jedna skupina zahra-
delegátO, v níž byli zástupci Lidové
ničních
ny
stran ze
Kampučie,
revoluční
Komunistické strany Turecka a Jednotné socialis-
tické strany Západního Berlína, navštívila ve března
stra-
1986 kolínský okres. Vzácné hosty
středu
dne 26.
přivítal člen před
sednictva OV KSČ v Kolíně a tajemník pro ideologii Josef Zeman, který je seznámil s charakteristikou našeho okresu. Potom si hosté prohlédli areál v
Kolín~
mateřské
školy pro 360
dětí
IV a odpoledne navštívili koncernový podnik Teslu
Kolín. Po prohlídce závodu se sešli s pracujícími montážního provozu na krátkém mítingu. su pak v
zakončili
v Jednotném
Návštěvu
zemědělské
kolínského okre-
družstvu Svoboda
Bečvárech.
Dne 29.dubna 1986
předal
vedoucí tajemník
Středočeského
krajského Írýboru.KSČ v Praze František Hanus "~ád práce" Jiřímu
Biškovi,
předsedovi
Krajské kontrolní a revizní ko-
mise KSČ v Praze. Soudruh Jiří Biško bydlí v Kolíně, před zvolením do funkce
předsedy
Krajské kontrolní a revizní ko-
46 mise byl vedoucim tajemnikem Okresniho výboru KSČ v Kolině. Státní vyznamenáni "Řád práce" propfijčil prezident republiky Jiřimu
Biškovi za dlouholetou práci pro Komunistickou
stranu Československa při příležitosti jeho 55.narozenin.
První máj byl letos jedním z mnoha krásných jarnich dni,
které letos panovaly na konci dubna a slunečni, zářivý.
ale to
sluničko
řadištich
Zrána toho dne bylo sice trochu chladno,
rychle spravilo, ntaž se prfivody na svých se-
sešly, už bylo hezky teplo. A tak jsme letos šli
do prfivodfi již v letních šatech. To hezké také k opravdu slavnostni línské bylo
náměsti
opět
náladě
všech,
počasi přispělo
kteři přišli
manifestovat a oslavit Svátek práce.
plné mládeže i
době třemi řimské
Teplý,
začátku května.
na koNáměstí
zaplnilo se v krátké
dospělých,
proudy manifestujicich z ulic Kutnohorské, KOu-
a Pražské. Letos byla májová manifestace
znameni boje za mir, solidarity se
laděna
zeměmi bezprostředně
ve dnes
ohrožovanými americkým imperialismem: Libyí, Afghánistánem a Nikaraguou a ve znamení nadcházejicích voleb u nás. Hesla v prfivodu nesená
vesměs
KSČ
pětiletky.
na
a úkoly osmé náměstí
městí kromě
slibovala splnit
Obráncfi míru ze
závěry
Letošní prfivody, tři
stran
současně
XVII .• sjezdu
přicházejíci
i samotné ná-
záplavy vlajek, praporfi a transparentfi byly ozdo-
benY ohromným množstvim balÓnkO. Nejen děti, ale i dospělí nesli na provázku se vznášející balÓnky, někdo jeden, jiný celý trs balÓnkft, vesměs žluté barvy. Když se pak lidé shro-
máždili na
náměstí,
vypadalo to, jakoby se nad ním vznášel
žlutý oblak. Po státních hymnách zahájil letošní prvomájovou mani~estaci
kolínských pracujících
ho výboru
Ing.Jindřich
předseda Městského
Hušek a slavnostní projev
národnípřednesl
vedoucí tajemník OV KS~ Josef ~iha. Po projevu následovala tradiční přehlídka sportovc~
a svazarmovcd a defilé alego-
rických vozft. Manifestace byla
ukončena
Letošní prvomájové manifestace na ru v
Kolíně
pin a v
se
závěru
zúčastnilo
Internacionálou. náměstí
Obráncfi mi-
27 200 lidí, 37 krojovaných sku-
manifestace defilovalo
před
tribunou 37 ale-
gorických voz'll.
Ve
středu
dne
7.května
1986 se konalo slavnostní shro-
mážděni pracujících ke 41. výročí osvobození ~eskoslovenska Sovětskou
armádou. Slavnostní projev
resního národního výboru v Ve druhé Městské
části
slavnostního
přednesl předseda
Ok-
Kolíně RsDr.Vítězslav Dvořáček. shromážděni zazněl
hudby Františka Kmocha, kterou
koncert
střídavě řídili umě
lecký vedoucí orchestru Ivan Fišer a dirigent Ing.Jaroslav Otta.
Ve
středu
dne
14.května
1986 se konalo slavnostní za-
sedání Okresního výboru KSČ v Kolíně na počest 65.výročí založení strany. Slavnostní projev
přednesl
vedoucí tajem-
ník OV KSČ Josef ~íha.Při této slavnostní příležito·sti byly předány pamětní medaile ke 40.výročí osvobození Českoslo venska
Sovětskou
voddm, které
armádou
některým
kolínským podnikftm a zá-
podíl na
měly největší
splnění
úkold sedmé
pě
tiletky v kolínském okrese. Byly mezi nimi: Tetra Kolín, Kablo Kolín, Fotochema Český Brod, Tesla Kolín, Frigera Kolín, Koramo Kolín, Obchodní tiskárny Kolín,
Středočeské
plynárny Kolín, Lučební závody Kolín, Československá automobilová doprava,závod Kolín, Strojobal Kolín a Soja Kolín. K 65.výročí Komunistické strany Československa připra vily kolínské ženy svdj vlastní slavnostní aktiv ve velkém sále Kulturního domu pracujících, na předsedkyně
němž
vyslechly projev
Okresního výboru Českého svazu žen v Kolíně
vlasty Bechyňové. Po projevu byly předány řadě kolínských žen diplomy ~středního výboru Českého svazu žen za oběta vou práci v ženském hnutí.
Při příležitosti
ké strany si
připomínáme,
pomník Vladimíra
městě
května
1971
oslav
při
65.výročí
založení Komunistic-
že již patnáct let stojí v našem
Iljiče
Lenina. Byl odhalen dne 15.
oslavách padesátého
výročí
naší strany.
Návrh na postavení pomníku V.I.Leninovi v uctění
stého
výročí
Kolíně
k
jeho narození jsem dal v roce 1969 na
49
schňzi
politicko
organizační
ní fronty, jejímž jsem byl
komise Okresního výboru Národ-
členem.
Návrh
přijal
jak Okresní
výbor KSČ tak i rada Městského národního výboru a akceptoval jej i Krajský projektový ústav v Praze. Po rozhodnutí příslušných orgánň
komise, která
postavit pomník byla
měla řídit
nejvhodnějším místě
ve
městě,
jeho výstavbu. Jednala nejprve o
pro pomník. Byla uvažována rOzná místa
ale celkem jsme byli brzy zajedno, že to musí být
v sídlišti, v moderní centru
zvláštní
zřízena
sídliště
rá se už tehdy
části města.
Navrhoval jsem místo v
výško~é
v blízkosti měla stavět.
budovy bloku
č.116,
Proti tomuto návrhu byl
kte-
přede
vším zástupce Krajského projektového ústavu architekt
Zdeněk
Kuna, který celkem logicky argumentoval tím, že to místo bude
ještě
dlouho
staveništěm,a měl
byla výstavba již tel~
pravdu. Navrh místo, kde
na prostranství v ulici Budova-
ukončena,
v ose ulice Družstevní. S tím všichni
členové
komise
souhlasili. Krajský projektový ústav v Praze zpracoval a rychle projektovou úpravu místa ský národní výbor
vyčlenil
akademickým
sochařdm
pro pomník,
Měst
ze svého Fondu rozvoje a rezerv
potřebné finanční prostředky
ského investorského útvaru,
určeného
přednostně
a sdružil je s vytvoření
prostředky
sochy bylo
Kraj-
svěřeno
manželam Kodymovým v Praze ?,Komso-
molská 929, a stavba mohla
začít.
V roce 1970 jsme vzpomínali stých narozenin Vladimíra Iljiče Lenina. A právě k tomuto jubileu se podařilo položit
již základní kámen k Leninovu pomníku. Stalo se tak dne 20. dubna 1970 na slavnosti, na níž promluvil tehdejší
předseda
so Městského
národniho výboru Josef ~ecl. Nepsal jsem mu tehdy
tento projev: Vážení
V
těchto
spoluobčané,
soudružky a soudruzi.
dnech vzpomíná celý civilizovaný
výro!í jedné z
největších
svět
osobnosti lidských
slavného
dějin,
myslitele,
revolucionáře
a státníka, zakladatele prvního socialistic-
kého státu na
světě,
Vladimíra
da a proletariát celého álního
pokračovatele
mezinárodního
Iljiče
Dělnická tří
uctívá ve svém Leninovi geni-
světa
díla Marxe a Engelse, teoretika a vO.dce
revolučního dělnického
munistické strany
Lenina.
Sovětského
hnuti, zakladatele Ko-
svazu a tvdrce Komunistické
internacionály. Velikost Leninovy osobnosti stále roste s tím, jak se vzdalujeme od doby, kdy Lenin žil a pracoval, nebot jeho geniální myšlenky docházejí stále svého uplatňo váni a uskutečňování, stále ve větší části světa, stále více lidí na této
planetě
se setkává s Leninovým jménem,
které se již stalo mezníkem lidské epopeje. Století, které uplynulo od narození Vladimíra
Iljiče
Lenina,
tvoří
v
nách lidstva celou historickou epochu, jejíž veliká jest spojena v s jeho
celosvětovém měřítku
revoluční
teorií i
státnickou moudrosti.
revoluční
Součastnost
ději
část
s Leninovou osobností, praxí, s jeho velikou
pak jest naprostým
vítěz
stvím Leninových ideí, korunovaným vybudováním socialistické společnosti
Vladimíra
na celé jedné
Iljiče
třetině
světa.
Sté
výročí
narození
Lenina není pro nás tedy jen velikou histo-
rickou událostí, ale také
příležitostí,
abychom si
připome-
nuli veliké Leninovo dílo i Leninovu osobnost. Vladimír Iljič
Uljanov - Lenin se narodil dne
Simbirsku. Na
vytváření
2~.dubna
jeho osobnosti
měly
1870 ve
městě
vliv nejen revo-
lučně
demokratické názory jeho
ale zejména osud
rodičft,
jeho staršího bratra Alexandra, který byl za svou ní nil
činnost
na
jaře
revolučního
letech, byl
roku 1887 popraven. Lenin sám se
zatčen, vyloučen
z university a poslán do vy-
ve studiích, a proto studoval
.
soukromě
hodnosti doktora práv na petrohradské předním činitelem
vynikal jako
zúčast
studentského hnutí již ve svých sedmnácti
hnanství. Po odpykání trestu mu nebylo dovoleno
byl již
revoluč
a v roce 1891 dosáhl universitě.
V té
době
v marxistických kroužcích, .kde
mimořádně vzdělaný
marxistický teoretik. V ro-
ce 1895 byl pro svou politickou hnán tentokrát až na východní
činnost
Sibiř.
vytvoření revoluční proletářské
1903 ne druhém sjezdu
pokračovat
Sociálně
znovu
a vy-
zatčen
Zde vypracoval plán na
strany, který pak v roce demokratické
strany
dělnické
Ruska prosadil a stal se tak zakladatelem první marxistické strany. Stranu pak vedl do boje v revoluci roku
dělnické
1905. Po porážce revoluce propracoval novou tiku, která přípravu
zabezpečila
revoluční
tak-
organizovaný ústup proletariátu a
mas na novou revoluci. V sedmnáctém roce se vrátil
Lenin z emigrace, aby
připravil
podrobný plán postupu bolše-
vické strany a proletariátu v obdobi
přerftstáni buržoazně
demokratické únorové revoluce v revoluci socialistickou. Ujal se
bezprostředního řízení
podle našeho
kalendáře
dělnicko-rolnické
němž
dne
25.října,
?.listopadu 1917 byla svržena proza-
tímní vláda a moci se ujaly první
povstání, v
sověty.
Lenin se stal
vlády a hlavou prvního
předsedou
dělnického
státu na světě. Do dějin lidstva vstoupila Velká říjnová socialistická revoluce. Poslední léta Leninova života byla
sz úsilím o udržení a
vypln~na nezměrným
v kapitalistickém sov~tského svědčen
o
vítězství
vytýčil
pře
Hluboce
sv~tě,
zemřel
přece
změnily sv~tl
stačil
Skláníme se v
upro-
velikou osobností Vladim:íra
Iljiče
Lenin žije ve všech nás,
kteří
učení přetvářet sv~t
k tomu,
úctě
a ob-
Lenina, která
jako rudý maják svítí na cestu našeho života. Lenin
jeho
moci
práce dne 21.ledna 1924, stár necelých padesám
roky. Tak krátký lidský život, a
před
sovětské
základy výstavby
společnosti.
socialismu na celém
aby Leninovy myšlenky divu
Lenin
státu a socialistické
střed tvořivé ~tyři
obklíčení.
upevn~ní
nezemřel,
chceme jeho jménem a podle
a budovat novou, lepší budoucnost
lidstva. A Lenin bude žít dále v
nesčíslných
pokolen:Lch, kte-
rá budou dále uskutečňovat jeho myšlenky a která budou žít již š{astn~jší život v komunistické společnosti. Naše m~sto Kolín, ve snaze uctít památku V.I.Lenina u výročí
ho nťiv
m:Lstě
jeho narození, chce postavit na tomto
pomník, k
němuž
sté-
Leni-
dnes klademe základní kámen. Chce, aby
pomník velikého Lenina stále čanOm
příležitosti
připomínal
a všem budoucím obyvatelfrm našeho
všem našim spoluobměsta,
že samotná
existence na~eho národa i jeho š{astná budoucnost je dějin n~
spjata s velikým
vťidcem
bratrského
sovětského
lidu, kte-
rý s Leninovým jménem na svých praporech přišel právě před dvaceti
p~ti
lety osvobodit naši vlast ze spárfi
šismu a zabránil náš národ
před
černého
fa-
jistou smrtí a záhubou. Po-
kládáme dnes základní kámen k pomníku, který bude nejen výrazem našeho obdivu a úcty k osobnosti velikého Vladimíra Iljiče
Lenina, ale i projevem
ským svazem, který vždy v přišel
vě~ného přátelství
nejtěžších
bratrsky pomoci a vždy tak
se
Sovět
pro nás chv:Llích nám
činil
podle toho, jak ho
53 to!llu
učil
Veliký Lenin. Stavime dnes pomnik Vladimiru
Iljiči
Leninovi take proto, že dnes vice než kdy jindy musime se vracet k jeho myšlenkám a jeho moudrosti, nebot, jak řiká dnes
básnik,
opět
nastal
čas
leninská hesla
rozviřit!
Lenin tei vic než dřiv žije a bude žit.« Práce na pomniku i
okoli
úpravě
rychle,
pokračovaly
takže za rok, u přiležitosti oslav padesátého výboČi založeni Komunistické strany Československa mohl být pomnik odhalen. Slavnost odhaleni pomniku Vladimira se konala dne
14.května
Iljiče
1971. Slavnostni projev
Lenina
přednesl
zástupce ~středniho výboru KSČ Miloš Jakeš. Před strženim bilé roušky z pomniku vložili vedouci města
funkcionáři
okresu a
do malé šachty u paty podstavce pomniku v zaletované
měděné
schránce
textu jsem byl já, pod znakem
města
zakládaci listinu; autorem jejiho
pamětni
kronikář města
Kolina je
Kolina. Na bilém papiru
vytištěn
tento text:
" PAMĚTNi LISTINA K ODHALEN1 PQMNfKU VLADII\ITRA ILJIČE LENINA
v KOL!Ni.
Město vděčnost náře
upřimnou
Kalin, vedeno
snahou projevit obdiv,
a oddanost památce geniálniho myslitele, revolucio-
a zakladatele prvniho socialistického státu na
postavilo s pomoci kolinského okresu a
světě,
středočeského
kraje
v padesátém roce trváni Komunistické strany Československa tento pomnik Vladimiru
Iljiči
výroči
V rámci oslav stého Lenina byl na tomto
mistě
ložen zé.kladni kámen ke
Leninovi. narozeni Vladimira
dne 20.dubna 1979
stavbě
pomniku.
Iljiče
slavnostně
po-
54 čtvrti,
Pomník byl vybudován v nové moderní kolínské která vznikla v
není jenom výtvarnou lína, ale je
uměleckou
v
těchto
Město
Pomník
města.
ozdobou této nové
Ko-
části
symbolem nové doby, symbolem budo-
především
vání socialismu, který právě
socialistické výstavby
průběhu
výrazně změnil tvář
našeho
města
místech.
Kolín, které bylo na sklonku druhé
po šestiletém útlaku nacistickou okupací
světové
čtyřikrát
bezohledným bombardováním amerického letectva a
války
napadeno
utrpělo
těžké ztráty na životech svých občanů, si zvlášt vysoce ce-
ní velikých
obětí,
které
přinesl sovětský
těch
bození, a nikdy nezapomene v májových dnech
čtyřicátého
lid našemu osvo-
radostných
okamžiků,
kdy
pátého roku vítalo v troskách
svých ulic a továren své osvoboditele. Pomník Vladimíra Iljiče
Lenina je projevem
vděčnosti města
Kolína a jeho oby-
vatel za osvobození naší vlasti Rudou armádou v roce 1945 a za internacionální pomoc Pomník Vladimíra že vat
město
Iljiče
geniálním ideím Vladimíra
učení
a socialistické Z lásky a
svazu v roce 1968.
Lenina je slibem i zárukou,
Kolín chce a bude po všechny
věrnost
chu jeho
Sovětského
příští časy Iljiče
zachová-
Lenina a v du-
dále budovat socialistické vztahy mezi lidmi prostředí
vděčnosti
pro své obyvatele. se zrodila myšlenka postavit v na-
šem městě pomník Vladimíru Iljiči Leninovi. A{ je ten pomník navždy symbolem lásky a
věrnosti
našeho
města
a celé
naší vlasti odkazu Vladimíra Iljiče Lenina a at ja výrazem
poděkování velikému a ~rdinnému lidu Sovětského svazu za l
záchranu a pomoc.
55 At připomíná nám i všem budoucím, že samotná existence českého
národa a jeho lidská dfistojnost, že národní svoboda
a státní suverenita našeho státu byla vybojována a draze zaplacena krví nejlepších synft a dcer velikého sovětského lidu, vedeného k
vítězství
válce ideemi Vladimíra A{
připomíná
nad fašismem ve Velké vlastenecké
Iljiče
nám i všem
Lenina. příštím
generacím, že socialis-
mus v naší vlasti mohl být budován jen jako tečňování
usku-
geniálních myšlenek a revolučních plánů Vladimíra
Lenina a jenom s velikou a
Iljiče
důsledné
pomocí
obětavou
Sovětského
svazu. At pečnost
světě
připomíná
našeho státu v
naší doby je
rodní autoritou
třídně rozděleném
Sovětského
At pomník Vladimíra město
po nás, že bez-
a válkami zmítaném
jen mohutností, silou a meziná-
zaručena
svazu,
mírovou politiku tak, jak ho tomu
toho, jak si
přijdou
nám i všem, kdož
Iljiče
provádějícího důsledně
učil
Lenina je
Sovětského
Lenin.
věčným důkazem
Kolín a všecek náš lid váží
záštity a nezištné pomoci lidu
Iljič
Vladimír
bezpečné
svazu.
Na věčné časy at zde stojí tento pomník Vladimíra Iljiče
Lenina jako symbol a jako záruka
věčného
a nerozborného
přátelství mezi národy Československé socialistické republi-
ky a národy Svazu
Dáno v
Kolíně
sovětských
dne
socialistických republik.
13.května
1971.
Podepsali: vedoucí tajemník Okresního výboru Komunistioké strany Československa v Kolíně Ing. Miloslav Jiráň, předseda
Okresního národního výboru v
Kolíně
Jaroslav Zadina,
předseda Městského výboru Komunistické strany Československa
v
Kolíně Jindřich
Killich a
předseda Městského
národního
výboru Josef Šacl." zapsat~ při
do kroniky
patnáctém
Považoval jsem za správné a města
výročí
kládána jinak. A
Kolína genezi pomníku V.I.Lenina
jeho postavení, aby
chtěl
potřebné
později
nebyla vy-
jsem též uvést ve známost, co jest
skryto pod dlažbou u podstavce pomniku, ježto o tom není nikde zápisu, než nyní v této kronice.
čtvrtek
Ve vzácná
návštěva:
dne
10.července
1986 zavítala do Kolína
delegace Jednotné strany národní nezávislosti
Zambie, kterou vedl její generální tajemník Alexander Grey Zula. Delegace, která dlela na oficiální návštěvě v ČSSR, si
přijela
prohlédnout. také naše
město
a okres.
Přivítal
ji
vedoucí tajemník OV KSČ Josef Říha a členové delegace si pak prohlédli
město
odjeli do
Ovčár,
dělského
a byli
přijati
na kolínské radnici. Potom
kde se seznámili s prací Jednotného
země
družstva Rudý Prapor a prohlédli si i sousední obce
Býchory a Volárnu.
Ve
čtvrtek
slavnostní
dne 28.srpna 1986 se konalo v
shromáždění
ke
42.výročí
kině
JAS
Slovenského národního
povstání. ~vodní projev přednesl tajemnik pro ideologii OV KSČ Josef Zeman a potom účastníci shromáždění shlédli pásmo krátkých filmfi s tematikou Slovenského národního povstání.
51 Ve I'tvrtek dne 25.
září
1986 se konala ve velkém zase-
dacím sále OV KSČ oslava "Dne tisku, rozhlasu a televize". 'Sešli se zde dopisovatelé a spolupracovníci okresního ttde:"Kupředu"
níku
a pracovníci Poštovní novinno.tvé služby se
zástupci stranických a státních orgánft a ganizací.
Přítomni
společenských
or-
byli také pracovníci podniku Obchodních
tiskáren Kolín, kde se tisknou okresní noviny. Hlavni referát
přednesl
Při
této
slaví
tajemník pro ideologii OV
každoročn~
k
výročí
založení deníku "Rudé právo", by-
odm~n~ny tři
základní organizace a jeden
kolektiv Brigády socialistické práce za rozšiřování
vatelskou lovacími
V
práci s tiskem
a spolupráci s okresními a krajskými
prostředky.
pond~lí
v~ornou
stranického tisku a 33 jednotlivcfi za dopiso-
činnost
kronikář města
Josefa Zeman.
"Dne tisku, rozhlasu a televize", který se
oslav~
ly vyhodnoceny a
a
KSČ
sd~
Jedním z vyznamenaných jsem byl i já,
Kolína.
dne
29.září
1~6
se konala ve velkém sále
Kulturniho domu pracujících ideologická konference Okresního výboru Komunistické strany Československa v Kolín~. Jako hosté byli na konferenci
přítomni
/mimo jiné/: zástup-
ce ~středního výboru KSČ Václav Kupec, předseda Krajské kontrolní a revizní komise
Jiří
Biško, vedoucí tajemník
Okresního výboru KSČ v Kolíně Josef ~íha a předseda Okresního národního výboru v
Kolíně Vít~zslav Dvořáček.
Hlavní
referát přednesl tajemník pro ideologii OV KSČ Josef Zeman.
58 Mimo jiné uvedl, že v uplynulém studijním roce 1985-1986 se
zúčastnilo
stranického školení 12 462
posluchačd,
což
je 96 % členské základny organizací strany v kolínském okrese. Na konferenci byla
oceněna činnost
lektord a propa-
gandistd strany. Nejvyšší vyznamenání, ~estné uznání 6střed ního výboru Komunistické strany Československa odevzdal zástupce ~ KSČ Václav Kupec mně, kronikáři města Kolína. Čestná uznání Středočeského krajského výboru KSČ v Praze převzali K8FmE%ax Jaromír Huka a Dana Skřičková a Čestná
uznání Okresního výboru KSČ v Kolíně Miloslav Matějka, Mojmír Koutný, Karel
Rdžička,
"" Alena Pospíšilová, Josef Jirr..
sík, lVIiloslav Tolma, Václav Pechoušek,
L.Dvořák,
J .Novotný,
N.Staňko, M.Boháč, L.Huka, J.Jebavý, Ludmila Bílá, Stanislav
Slavík, P.Jetenský, K.Doubrava, V.Hartl a L.Stuchlík. Čest nými uznáními OV KSČ byly dále vyznamenány lektorát Městské ho výboru KSČ v Českém Brodě, kabinet propagandy a vzdělá vání závodu Tetra Kolín a podniku Tesla Kolín, sdružený lektorát Okresních a
městských
kulturních
a lektoráty Okresního ústavu národního zdraví v Jednotného
zemědělského
v Kolínl
~ařízení
Kolíně,
družstva v Dolních Chvatlinách,
základní organizace KSČ závodu Čokoládovna Velim a základní organizace KSČ Okresní finanční správy v Kolíně. Jako
každoročně
i letos byla na okresní
konferenci vyhodnocena
soutěž
ideologick~
prfunyslových závodd kolínské-
ho okresu. Putovní prapor družebního okresu Voskresensk byl odevzdán za první místo v
soutěži větších
prdmyslových
podnikfi kolínskému závodu Strojobal Kolín, na druhém byl vyhodnocen závod Kare Starý Kolín a na
třetím
místě
koncernový
59 podnik Tesla Kolín. V
soutěži závod~
c~
umístil a
se na prvním
místě
do dvou set
převzal
zaměstnan
Putovní prapor Ok-
resního výboru KSČ a Okresní odborové rady v Kolíně závod Konstruktiva Kolín, na druhém Kolín a na
místě
stanul závod Plynárna
třetím Středočeské dřevařské
závody Velký Osek.
V diskusi na ideologické konferenci vystoupila h~
a soudružek,
kteří hovořili
řada
o své lektorské a propagan-
distické práci nebo o práci
kolekti~,
v nichž
nimi jsem
příspěvek
i já jako
přednesl
diskusní
soudru-
p~sobí;
me·zi
předseda
Okresního výboru Socialistické akademie ČSSR v Kolíně.
Ve
středu
dne
1.října
1986 se konalo plenární zasedání
Okresního výboru KSČ v Kolíně, které mělo na programu zhodnocení
~oje členské
základny, posouzení akceschopnosti
základních organizací strany a
rozmístění komunist~
v okre-
se. Z jednání vyplynulo, že v kolínském okrese je v současné době
13 141
Československa.
člen~
a kandidátd Komunistické strany
Od začátku letošního roku bylo přijato 311
mladých lid{ za kandidáty členství ve straně. Hlavní zprávu předložil plenárnímu zasedání tajemník OV KSČ Alois Drnek. Mimo jiné uvedl, že vedle aktivních komunistO, jí ve stranických, stále
ještě
dost
společenských
člen~
kteří
pracu-
a státních orgánech, máme
pasivních. Je proto
třeba
klást stá-
le větší dOraz na stranickou výchovu ~ vzdělávání, zejména mladých člend a kandidátO. Pasivita člend KSČ má svdj záporný odraz i v ekonomice. Dále uvedl, že v otázce zkvalitňo-
vání stranických
řad
mají významnou úlohu
schóze
členské
základních organizací strany. Zejména kolektivnost rozhodování, konkrétnost úkolfi musí vést k vyššímu podílu každého jednotlivce na
životě
ovlivňujícím
ležitým prvkem
jejich kvalitativní rOst v
němž
didátů
stranické organizace. Velmi dO-
je
jak
přijímání
kandidátft.tak
úroveň pracovního kolektivu,
pracují, a soudružských
vztahů
v
masí napomáhat základnímu záměru, zkvalitňování člen
ské základny. Proto se musí strana orientovat na z materiální výroby, zlepšovatele, technickou ·genci. Posílit vliv strany se musí také mezi obchodu a služeb. Pozornost se musí dátO z
řad
žen, které
le se musí strana
tvoří téměř
zaměřit
na
děti
které musí získávat za kandidáty zprávě
kan-
něm. Přijímání
bylo dále
zddrazněno,
dělníky
tvOrčí
inteli-
zaměstnanci
věnovat výběru
kandi-
polovinu pracujících, dá z komunistických rodin, členství
ve
straně.
Ve
že základním požadavkem XVII.
sjezdu KSČ je dosažení výrazného pokroku v intenzifikaci průmyslu
i
zemědělství.
Dosavadní výsledky v okrese však
ukazují, že právl v tom máme
řadu nedostatků.
Program in-
tenzifikace má sice zpracován každý podnik a závod, nejsou však dostatečně naplňovány. Nedůsledně je uplatňován také princip zásluhovosti ve mzdové politice. Stranické orgány musí v rámci uplatňování práva kontroly pravidelně hodnotit tyto úkoly. V vočišné výrobě
zemědělství
výrobě
opatření
realizované v ži-
v !.pololetí letošního roku ke zvýšení užit-
kovosti u všech kategorií né
vedlo
bylo úsilí
ku nepříznivých
hospodářských zvířat.
zaměřeno
V rostlin-
na minimalizaci ztrát v
klimatických podmínek. Výsledky žní se
důsled řadí
okres Kolín na druhé místo v kraji, 7700 tdl.n, což je objektivních
měsíční spotřeba
příčin naplnění
přesto
výpadek
činí
jadrných krmiv. Vedle
plánu produkce obilovin se
vyskytly i subjektivní, které je nutno v
zemědělských
pod-
nicích odhalit a odstranit. Svou roli zde musejí sehrát i stranické orgány a organizace. V diskusi na plenárnim zasedání Okresního výboru KSČ vystoupil i delegát Krajského výboru KSČ, tajemník KV KSČ A.~lbl,
v Praze se
který zdfiraznil, že stranické organizace
nesmějí smiřovat
svých
členfi,
s nedostatky, lajdáctvím a pasivitou
ale komunisté musejí být vždy v
uložených úkolfi. V
plnění
závěru
čele
úsilí o
zasedání vystoupil vedou-
cí tajemník OV KS~ v Kolíně Josef Říha, který také akcentoval z.výšení aktivity všech
člem1
strany
při
plnění závě
rfi XVII. sjezdu KSČ.
Ve dnech 3. až 6.listopadu 1986 navštívila stranická delegace kolínského okresu družební okres Gransee v
Německé
demokratické republice. V delegaci byli tajemník OV KSČ Vl. členka
Kmoch,
JZD Dolní Chvatliny M.Zemanová a
ředitel
stát-
ního statku Český Brod Ing. J.Mašín. Ze složení delegace je zřejmé,
ských
že Kolínští v družebním okrese jednali o
otázkách~ Návštěva
desátého
výročí
byla organizována
zeměděl
při příležitosti
navázání družebních stykfi mezi okresem Kolín
a okresem Gransee. Delegace podepsala se svými
německými
partnery smlouvu o družebních stycích na léta 1987-1988.
Kolínská delegace navštívila letos na podzim také družební okres a
město
Voskresansk v Moskevské oblasti SSSR.
Delegaci tvořili Josef' Týle, tajemník OV KSČ Kolín, a čle nové předsednitva OV KSČ Marie Sirová a Oldřich Materna. ~čelem návštěvy bylo poradit se se sovětskými soudruhy o
stranickém pdsobení na činnosti str~nických
vovala
řadu
vědeckotechnický
orgánd a organizací. Delegace absol-
porad a besed se svými
vštívila Moskvu, pionýrské tábory, kultury a
několik
Také ho
město
partnery, na-
sovětskými mateřské
školy, dfim
síní tradic.
Kolín vypravilo svou delegaci do družební-
ve Slovenské socialistické republice Rimavské So-
města
boty. Jel tam
předseda Městského
předseda Městského
sedkyně Městského
ním
rozvoj a zvýšení
městě
byli
výboru
KSČ
Petr
národního výboru Jan Nymš a
Kořínek,
místopřed
národního výboru Ludmila Bílá. V družeb-
přítomní
oslav
tické revoluce a zahájení
výročí
Měsíce
Velké
říjnové
Československo
socialis-
sovětského
přátelství.
V sobotu dne 8.listopadu 1986 se konala v ulici Budo-
vatelfi v prostoru u pomníku Vladimíra nováčkft
kolínské vojenské posádky,
vojenskou
přehlídkou.
Iljiče
zakončená
Lenina
přísaha
slavnostní
Dne 23.listopadu 1986 jsme vzpominali
90.výroči
naro-
zeni prvniho dělnického prezidenta Československé socialisPři
tické republiky Klementa Gottwalda. si
připomněli
března
jeho
návštěvy
přiležitosti
té
městě Kalině.
v našem
1933 mluvil Klement Gottwald na
veřejné
jsme
Dna 20.
schdzi ko-
linské organizace Komunistické strany Československa. B.yl ~o jeden z prvnich nebezpečí
veřejných
projevd komunistické strany proti
nastupujicihó fašismu v sousednim
shromáždění,
na
demokratických
němž
hodně
vedle komunistd bylo i
dělnikO,
byla
přijata
Německu.
Na
sociálně
rezoluce schvalující
návrhy Komunistické strany Československa na vytvoře~í jednotné národni fronty proti fašismu. Podruhé byl Klement Gottwald v 1946 na slavnosti
"Sbratření měst
Kalině
dne
19.května
a venkova", kterou
pořá
dala okresni organizace Komunistické strany Československa v
Kolině.
Byla to jedna z akci
předvolebni kampaně před
volbami do ~stavodárného národniho shromážděni. Do KDlina se tehdy sjelo na jižděli přišlo
na
třicet
ověnčených
vozech i zvláštními vlaky a mnoho jich města pěšky.
z bližšiho okoli
prdvod, který
při
tisíc lidí ze širokého okoli,
směřoval
od divadla na
a defiloval kolem tribuny, postavené
Seřadili náměsti před
se v mohutný Obráncd miru
domem v Kutnohor-
ské ulici, kde potom sidlil dlouhá léta okresní výbor strany. Na
náměsti
byla tribuna postavena na obvyklém
místě
u pro-
dejny obuvi s transparentem, který zval: "Pojdte. s námi v jednom šiku vybudovat republiku!". Klement Gottwald, tehdy místopředseda
na
náměsti
vlády,
hovořil
a mezi jiným
řekl:
k obrovskému "
Oč
shromáždění
lidu
jde v nastávajících vol-
bách, které ukáží
dňvěru
národa k politice té
či
oné strany?
Z voleb vyjde '6stavodárné národní shromáždění. Abychom zabezpečili podmínky, je třeba, aby '6stavodárné národní shromáždění
bylo zvoleno takové, že dnešní
režim nejen udrží, ale že jej
ještě
lidovědemokratický
více
a upevní.
rozšíří
Musí to být Ústavodárné národní shromáždění takové, které zakotví všechny vymoženosti revoluce a bude jediným zdrojem moci. K tomu je
třeba,
aby byla posílena ta složka, která
až dosud byla hnací silou výstavby svobodné republiky. Po volbách n~m
pňjdeme
opět
jednotně
s Národní frontou, ale národ frontě
musí dát moc a sílu, abychom v této Národní
li významnou roli, vpřed
směřující
hrá-
k tomu, aby Národní fronta šla
a ne šejdrem. MY komunisté
očekáváme
soud ná-
klidně
roda, nebot víme, co jsme vykonali. Víme, že ve volbách dá lid hlasy
těm,
kteří věrni
byli, nikdy nezradili a
věrni
zastanou." Na podzim téhož roku, dne 14.listopadu 1946, jmenovalo mP.sto Kolín Klementa Gottwalda svým
čestným občanem.
Ve středu dne 10.prosince 1986 se konalo v divadle
slavnostní slovensko
shromáždění
pracujících na
sovětského přátelství. Přítomné
tajemník Krajského výboru SVazu přátelství
ukončení Měsíce
Česko
uvítal vedoucí
Československo
sovětského
v Praze Václav Záhora, zejména uvítal delegaci
krajských stranických a státních
orgánň
v
čele
s
předsedou
Krajské kontrolní a revizní komise KSČ Jiřím Biškem a zá-
stupce
Střední
skupiny
přednesl předseda
Ve
pořadu
středu
vojsk. Slavnostní projev
Krajského výboru SVazu
větského přátelství
turním
sovětských
soubor
Československo
so-
F.KYzlik. Po projevu vystoupil v kulsovětských lete~ "Stříbrná křídla".
dne 17.prosince 1986 se konalo plenární za-
sedání Okresního výboru
KSČ
Kolině.
v
Zasedání byla
přítomna
tajemnice Středočeského krajského výboru KSČ L.Fialová. Hlavni zprávu přednesl tajemník OV KSČ v Kolíně Josef Týle. Zabýval se v ní hodnocením výroby v uplynulém roce a plánem na rok 1987. K0 nstatoval, že myšlenky XVII.sjezdu KSČ, to je urychlení ekonomického a sociálního rozvoje, se neprosazuji ne našem okrese
potřebným
tempem, proces intenzifikace
se opož~uje a v některých závodech z~stává plnění zvláště kvalitativních noměrnost
v
ukazatel~
plnění
Přetrvává
několik
je stále stav v
zích. Za této situace je
závodfi, které plán naplní.
dodavatelsko-odběratelských
třeba
na
vzta-
připravovaných výročních
členských sch~zich
strany vést jednáni se zásadovou
nosti,
a
kritičností
nerov-
plánu a za dobrými výsledky okresu jako
celku se skrývá vždy Nepříznivý
daleko za plánem.
nesmiřitelností
otevře
s nedostatky a záro-
veň ukazovat cesty, jak je řešit a odstraňovat. V diskusi
vystoupilo
několik soudruh~,
mezi nimi
ředitel
koncernového
podniku Tesla Kolín Ing.Svoboda, který informoval plénum o tom, jak podnik plní plán a zajiš{uje ná~st produktivity práce v
poměru
dvojnásobku k rfistu mezd. Václav Kasal hovo-
řil
o práci v Jednotném
tězslav Dvořáček, líně
zemědělském
předseda
družstvu
Ovčáry
a Ví-
Okresního národního výboru v Ko-
oznámil, že všechny podniky,
řízené
ONV, letošní plány
splní.
Politický život v našem bohatý a rušný.
Předznamenal
městě Kolíně
v roce 1986 byl
to
XVII.sjezd Komu-
především
nistické strany Československa, který pozvedl politickou aktivitu stranických
orgán~
a organizací, a volby do všech
stupňó zastupitelských sboró v Československé socialistické
republice. O nich podrobně píši v kapitole "Činnost Městské ho národního VJ.1-boru v
Kolíně"
této kroniky.
4--•' ",..
",..
NARODNI FRONTA
V
Kolíně
pracuje již dvacet let Spolek
jako územ-
lékařd
ní organizace ~eské lékařské společnosti. Spolek zahájil čin nost v lednu roku 1966 a dnes sdružuje 307 lékařd
ku
z
lékařů
okresů
v
dvacetileté
Kolín, Kutná Hora a N,ymburk.
Kolíně
Spolek
borných zasedání, na nichž bylo lékařů
v
Kolíně
lékařů
předneseno
se zapojil
né akce za zachování míru podporou lékařů
převážně
Předsedou
Spol-
je MUDR. Ladislav Peychl, CSc. Za dobu své
činnosti uspořádal
nášek. Spolek
člend,
v
189 od-
606 odborných
účinně
světové
Kolíně
i do
před
všeobee~
organizace "Hnutí
za odvrácení jaderné války", která byla letos vyzname-
nána Nobelovou cenou míru.
Dne 21.února 1986 konalo Myslivecké sdružení v svou
výroční členskou schůzi.
ve své
zprávě
o
činnosti
Jednatel sdružení
uvedl, že
členové
Kolíně
Jiří Horáček
sdružení v
Kolíně
vypustili do honitby za loňský rok 60 bažantíkd, státnímu
statku v
odevzdali v
Kolíně
prfuněru
na každého
člena
metrickém centu sena, pokoseného a usušeného na nebo mechanizaci
nepřístupných
předali
zajícd, které
Shromáždění členové
KSČ
po jednom
nezemědělských
plochách, a odchytali 66 živých
vyšší myslivecké organizaci na export.
sdružení
přijali
němž
závazek na rok 1986, v
počest
na
XVII.sjezdu
slíbili mimo jiné vysadit dvačlena čtyři
cet tisíc lesních stromó o odpracovat na každého brigádnické hodiny a usušit jeden metrák sena.
Dne
8.března
1986 se konala
schdze místní
výroční členská
organizace Českého rybářského svazu v Kolíně. Z výroční zprávy vyplynulo, že místní organizace
lého roku ve
1 252
městě Kolíně
rybářd měla
z toho
členy,
na konci minu1 244 muže a
8 žen. Vedle toho bylo organizováno 436 mladých člend. ~leno vé odpracovali vloni
22 006 brigádnických hodin, z toho
16 965 hodin na odborných
rybářských
pracech,
na "akcích Z" a 858 hodin
při
zemědělství.
pracovala
1 216 brigádnických hodin
čištěni města.
Do
5 781 kg. železa, ští
sběru
při
úpravách
Mládež odparků
odevzdala kolínská organizace
a
rybářd
4 121. kg papíru a 140 kg textilu. Kolínsběru
213 kg lesních
2 200 kg sena posekali a usušili na
nezemědělských
rybáře
plodfi a
pomoci
2 967 hodin
dále sebrali a odevzdali do
plochách. ~lenové kolínské rybářské organizace nachytali vloni za
105 372
Kčs
ryb a
ryb do sportovních vod. ryb. Organizace ném do
sportovni
vzorně pečovala
dokončení odbahnění odbahněni
Při
77 587,--
Kčs
vydali za násadu
činnosti
o chovná
ulovili 85 q
zařízení.
Po
úspěš
pekelského rybnika se pustili letos
chovného rybníka v
Chotouchově.
tO Zvláště úspěšná
kolínští
rybáři
dením zkušených
se
byla v organizaci práce s mládeží. Mladí
zúčastnili
rybářO
soutěže
"Zlatá udice" a pod ve-
se zdokonalovali v rybolovné technice.
Místní organizace Českého rybářského svazu patří k najktivněj ším organizacím Národní fronty v našem
V přátel
neděli
dne
žehu v
Kolíně
Zálabí slavnostní čí
9.března
městě Kolíně.
1986 konal místní odbor
Společnosti
ve velkém sále restaurace Na rozkoši na
výroční schťizi,
na níž
vzpomenul 65.výro-
svého vzniku.
V listopadu letošního roku se konalo plenární zasedání Okresního výboru Národní fronty v do funkce tajemníka OV NF v ní v
byl zvolen
Miloslav Homolka, dosavad-
Tajemník Okresního
~boru
Národní fronty v
Jan Glasser, který vykonával tuto funkci dlo
němž
Okresního výboru Svazu pro spolupráci s armádou
předseda
Kolíně.
Kolíně
na
Kolíně,
řadu
Kolíně
let, odešel
dťichodu.
V sobotu 8.listopadu 1986 se konala v hotelu Savoy okresní konference ~eskoslovenské strany lidové v Kolíně. Delegáti konference uvítali mezi sebou jako hosty tajemníka ~střed ního výboru ~středního
Českoslovanské
strany lidové a
současně
tajemníka
výboru Národní fronty České socialistické republi-
ky V.Kuklíka, vedoucího tajemníka Krajského výboru Čes~osloven ské strany lidov~ v Praze a poslance České národní rady K. Pazderníka,
člena
rady
Středočeského
boru v Praze
J.Lázničku
tické strany
Československa
krajského národního vý-
a zástupce Okresního výboru Komunisv
Kolíně
a Okresního výboru Národní
fronty v
V referátu na konferenci byla zhodnocena
Kolíně.
práce ~lenů ČSL na plněni volebních programťi NF a bylo sděle no, že okresní organizace ČSL v Kalině se v soutěži okresních organizaci ČSL v rámci Středočeského kraje umístila na třetím mistě.
Tajemník OV KSČ Josef T1le poděkoval členftm Českosloven
ské strany lidové za jejich pomoc spole~nosti
budováni socialistické
a podporu mírové politiky.
~eskoslovenská
konferenci
při
před
strana socialistická konala svou okresní
koncem letošního roku.
Hovořilo
se na ní o
podílu ~lenťi Čsl.strany socialistické na budováni kolínského okresu, o jejich národních ření
výborů při plněni
kulturního a
konference byla tvořili
a práci v orgánech Národní fronty a
ú~asti
volebních
společenského
přitomna
programů
a
při
vytvá-
života v okrese. Na jednání
delegace okresních
orgánů,
kterou
tajemník OV KSČ Josef Zeman, tajemnice Okresního ná-
rodního výboru v
Helena Hynková a tajemník Okresního
Kolíně
.výboru Národni fronty v
Kolíně
Miloslav Homolka. Vedouei de-
legace Josef Zeman poděkoval členftm Čsl.strany socialistické na Kolínsku za měst
jej~ch
i obci, vyslovil
aktivitu v politickém přáni,
životě
okresu a
aby tomu bylo tak i v nastáva-
jícím volebním období. ~častnici konference odeslali ze svého jednáni dopis ~eské miro,vé radě v Praze, v němž se při hlásili k zásadám mírové politiky.
V sobotu 6.prosince 1986 se konala v Kulturním domě pracujících všeodborová konference v
Kolíně. Předcházela
ji
Revolučního
řada odborářských
odborového hnutí jednáni ne.
člen-
ských
schťlzich
ROH, celozávodních
schůzích
a konferencích a
na konferencích okresních odborových svazO.. Hostem okresní všeodborové konference byl kandidát
předsednictva
a tajemník
ťstředniho výboru Komunistické strany ~eskoslovenska Jan Foj-
tík a konference se
zúčastnili
další hosté, mezi nimi vedoucí
tajemník OV KS~ v Kolíně Josef Říha, vedoucí oddělení 6střed ní rady
odborů
v Praze M.Wenzel a jiní. Hlavni referát na kon-
ferenci
přednesl předseda
Chobot.
Zdůraznil
Okresní rady odboru v orgánů
podíl odborových
na
Kolíně
Jan
plnění hospodář
ských úkolů podnikťi, nebot podporují iniciativu pracujících a socialistické
soutěžení,
do
něhož
je v okrese zapojeno 83,6 %
všech pracujících. Odbory také zajištují péči o pracující, o zlepšováni pracovního i životního vitu a kulturní a
společenské
prostředí
a kulturní akti-
vyžiti pracujících. Po diskusi,
v níž vystoupil také soudruh Fojtík, zvolili delgáti konference vedoucí
odborářské funkcionáře
ní odborové rady v předseda
Kolíně
Kolíně
Předsedou
Okres-
byl zvolen Karel Naxera /dosavadní
Jan Chobot odešel do
borové rady v
v okrese.
dťichodu/,
tajemnicí Okresní od-
pro ideologickou a výchovnou práci Alena
Hejtíková a tajemníkem pro ekonomiku Josef Petzold. V závěru roku se konala městská konference Českého svazu žen v
Kolíně.
Jako hosté byli
přítomní předseda Městského
vý-
boru Komunistické strany Československa Petr Kořínek, předse da
Městského
národního výboru v
Kolíně
Okresního výboru Národní fronty v Zprávu o
činnosti městské
konference v roce 1984
Jan Nymš a tajemník
Kolíně
Miloslav Homolka.
organizace žen v
Kolíně
přednesla předsedkyně Věra
od poslední Bišková.
Uvedla v ní, že
městská
víjení pracovní a
organizace splnila své úkoly
společenské
aktivity žen v našem
městě
získala si svou poctivou prací autoritu v politickém města.
Informovala konferenci, že od roku 1984
městě pět
v
Kolíně
roza
životě
přibylo
ve
základních organizací Českého svazu žen a nyní je organizováno
1 879 žen, to je o 237 více, než bylo
organizováno v roce 1984. P0 prvé se v
při
Kolíně zúčastnily
městské
konference žen
i delegátky ze Sendražic, které
upřímně
uvítala. V závěru konference zvolila nový Městský výbor Čes kého svazu žen v
Kolíně
a novou
předsedkyni
Lenku Pokornou.
S_~
CELOMĚTS_KÝ ZÁVAZEK
.
'
Návrh
celoměstského
socialistického závazqwna rok 1986
projednal_dne 13.února 1986
Městský
výbor Komunistické stra-
ny ~eskoslovenska v Kolíně, dne 1B.února 1986 rada Městského národního výboru a posléze jej schválilo plenární zasedání Městského časně
s
rodního města
Kolíně
národního výboru v
celoměstským
výborů
i
dne 25.února 1'986. Sou-
závazkem schválilo plénum
opatření
k dalšímu postupu
Kolína v souladu s tzv.
"Příbramskou
při
Městského
ná-
zvelebování
výzvou", kterou
Kolín přijal v loňském roce na počest 40.výročí osvobození Československa Sovětskou
plánem konkrétních
armádou a na níž odpověděl právě
opatření
ke zvelebení našeho
dobí let 1986 až 1990. Tento plán
opatření
bude
města
na ob-
každoročně
zpřesňován a bude doplňovat každoroční celoměstské socialis-
tické závazky Na
města
Kolína.
základě "Příbramské
výzvy"
ské organizace Národní fronty, ské organizace a školy i
převzaly některé
tělovýchovné
pr~myslové
společen
jednoty, pionýr-
podniky patronáty nad
veřejn,ými péče
prostranstvimi
se závazkem je
lad Obec
BaráčníkO.
~e městě,
vzaly je do socialistické
celoročně čistit
v
VI
Kolíně
a upravovat. Tak
převzala parčík
napřík
na "Vejf'ukun,
6bec BaráčníkO. "?taré Čičovice" na Zálabí prostor "U Jednoty" na Třídvorské ulici, základní organizace ~eského zaHrádkářské ho svazu třešňovku
nu
vodárny", Svépomocné družstvo pro výstav-
bu areál celého ztv. "malého park pionýrd, Svaz s Odborným ~í
u nemocnice, Svazarm spolu
československo-sovětského přátelství
prostranství u areálu kožního
učilištěm spojň
lení nemocnice v
sídliště"
Kolíně
IV,
Střední
oddě
prtimyslová škola prostran-
u ulice V Oplatkách, základní organizace Českého rybářské
ho svazu spolu se lištěm
Střední
zdravotnickou školou a Odborným
uči
místního _"',.&ibavebnictví Kmochtiv ostrov, Český svaz cho-
vatelti zeleň podél nemocnice směrem ke Kolínu VI, Český svaz žen spolu se 6.Základní školou Gottwaldovy sady, TJ Agro Kolín prostranství "U jezírka" a okolí zimního stadi6nu, Střed ní ekonomická škola spolu s internátem školy
FučíkO.v
stranství
Střední
park, Socialistický svaz mládeže Gymnázia pro-
před
budovou Gymnázia a
parčík
u nemocnice. A jako
tomu vždy bývá, tak i zde
některé
organizace
závazku
poctivě
a
plněni převzatého formálně,
ství,
takže pak to bylo znát na
některá
zdravotnické
byla
Celoměstský
pěkná,
přistoupily
odpovědně,
některé
úpravě veřejných
k
jen
prostran-
jiná dále zanedbaná.
závazek byl letos
uzavřent
ných událostí a
výročí
nistické strany
~eskoslovenska, 65.výročí
roku 1986,
především
na
počest
význam-
XVII.sjezdu Komu-
založení strany,
v.oleb do zastupitelských sborti v ČSSR a na počest roku 1 986 jako Mezinárodního roku míru.
Plněmí celoměstského
závazku
bylo
na
zaměřeno
končícího
všech úkola volebního programu
dokončení
volebního období 1981/1985 a na vypracování nové-
ho volebního programu Národní fronty na období 1986-1990. Celom~stský města
závazek na rok 1986
svými osobními socialistickými závazky, ve kterých slí-
oili odpracovat každý vestičních určité
ei
množství sebraných
kulturně
tivitě
práce
našich přispěly
brigádnických hodin na in-
určitý počet
neinvestičních
i
při údržbě
lasti
našeho
podpořili občané
druhot~ých
bytového fondu nebo výchovné a
případně
surovin,
na všech úsecích
události zejména v prvé
pomo-
pracovat v ob-
dobrovolně
tělovýchovné činnosti.
spoluobčand
sběru
"akcích Z" a odevzdat do
K vysoké ak-
veřejně prospěšné
letošního ro-
polovině
ku, schdze a konference Komunistické strany Československa,
XVII.sjezd KS~ a volby do zastupitelských sborů. Velkou část svých
odpracovali
závazků
našeho
občané
nách Národní fronty, které byly vyhlášeny v na do 27.dubna 1986. rátily na všechny směnách
Městské
tě.
Výzva
konč'ila
né,
kteří
mají rádi svoje
slovy: "
ží ruku k dílu a Podobně
Podle hlášení zúčastnilo
přičiní
Věříme, město,
kteří
v
že
věichni
15.břez
na jarních
po celém
naši
ve kterém žijí,
Kolíně
j~ichni
směny
"akeích Z", a všichni odpracovali
2 275
měs
prostředí
pra-
přilo
ve
měs
Národní fronty.
se jarních a podzimních
z toho
~
spoluobča
pracují a studují,
se o hezké životn:í
občanských výborů občanů,
účasti
rozšířeny
byly vyhlášeny i po.dzimní
43 164
od
budování hlavních "akcí
při
na letácích, které byly
cující a mladí lidé,
tě".
s výzvou k
Národní fronty a o pomoc
vytištěnou
době
smě
stranické a státní orgány se ob-
občany města
Z",
v jarních
města
občanů
směn
pracovalo na
273 303 brigádnické hodiny.
Na ny
začátku
spoluobčany
roku obešli zástupci
ve
městě,
společenské,
fronty.
Občané
přijaly
od svých
našeho
města
445 519 brigádnických hodin, ale ve
jich odpracovali
516 586.
ukazuje tato tabulka:
plnění
Brigádnické hodiny celkem investičních
516 586
20 243
22 730
163 043
1 96 335
124 581
1 51 839
137 652
145 682
358 095
422 045
"akcích
na neinvestičních 11 akeíeh Z" bytového fondu
v
kulturně výchovné a tělovýchovné činnosti
St>ěr
odpadových surovin v kg
Pomoc organizací i jednotlivcft závazku v roce 1986 ocenil
Městský
Skutečnost
445 519
Z'"
údržbě
závazkft do
Rozčlenění
Závazek
na
také
se tak zavázali v roce 1986 od-
jednotlivých oblastí i jejich
z toho: na
člen~
zájmové i politické organizace Národní
pracovat zdarma celkem skutečnosti
výbord všech-
navštívili každou rodinu, a sepsali
jejich osobní závazky. Závazky všechny
občanských
při plnění celoměstského
národní výbor v
vyhodnocením nejlepších a odevzdáním
odměn,
Kolíně
meda-ilí a
čest
ných uznání slavnostním zpftsobem na svém plenárním zasedání dne 16.února 1987. Pri tom schválilo plenární zasedání i návrhy vyšším orgánftm na
ocenění
při plnění celoměstského
práce organizací i jednotlivcfi
závazku.
Na ocenění ministerstvem vnitra ČSR byl navržen Jaroslav
Felix, poslanec volebního obvodu /VO/ Na
radou
ocen~ní
ru byl navržen
Středočeského
výbor
občanský
krajského národního výbo-
40 v
č.
čís.16.
s
čele
předsedou
Václa-
vem Pechem. Na
ocen~ní
ly navrženy
Kolín~
radou Okresního národního výboru v
občanské
výbory
čís.B
v
čele
s
předsedkyní
by-
Fran-
tiškou Potdčkovou, čís. 33 v čele s předsedou Jiřím Štěpán kem a čís.75, jehož předsedou byl Jan Šarek. M~stský
výbor
národní výbor vyhodnotil na prvém
91 v
čís.
čele
s
mu putovní standartu, na druhém
míst~ občanský
předsedou Oldřichem Vaníčkem
Čestné
místě občanský
odměnu tři
uznání a
výbor
čís.68,
jehož
a
předal
tisíce korun, je
předsedkyní
Anna Veselá, předal mu Čestné uznání a odměnu dva tisíce korun a na
třetím místě občanský
výbor
čís.
92,
předseda
Josef
Křič
ke, jemuž předal Čestné uz~ání a odměnu tisíc korun. Dále ještě
odevzdal
Vladimír
Čestná
Nečesaný,
uznání čís.35,
občanským
výbordm
předseda Vojtěch
čís. 5,předseda
Krupka,
čís.36,
předseda Lud~k Škarvada, čís. 41, předseda F~antišek Kříva, čís.49, předseda
Ludmila Hanušová, předseda
Vladimír Procházka, čís.
59,
předseda
čís.
51,
Václav
předsedkyně
Dařílek
a
čís.BB,
Josef Zelinka.
Z organizací Národní fronty vyhodnotil
Městský
národní
výbor na prvém místě základní organizaci ·Českého zahrádkář ského svazu v Kolíně, jíJ předal Čestné uznání a odměnu pět set korun, na druhém místě základní organizaci Českého rybář ského svazu, kterou odměnil Čestným uznáním a odměnou tří set korun, a na třetím místě ~eský svaz žen, které~předal Čest né uznání s odměnou dvou set korun. Čestná uznání ještě pře-
80 dal Československé straně. lidové v KRlíně, TJ Tesla Kolín a TJ Jiskra Kolín. V lepší
škol vyhodnotil
soutěži
Střední
Městský
zdravotnickou školu v
národní výbor jako nej-
Kolíně,
jíž
předal
putov-
ní standartu a Čestné uznání. Věcnou odměnu I.stupně, obraz a Čestné uznání předal 6.Základní škole v Kolíně, věcnou odměnu II.stupně,
né
učiliště
knihu a Čestné uznání, dostaly Střední odbor-
obchodní a
Střední učiliště
místního stavebnictví
v Kolíně. Dále ještě byly vyhodnoceny Čestnými uznáními Zvláštní škola,
Mateřská
škola v ulici Rimavské Soboty a Jesle ve
Štítného ulici na Zálabí. V
soutěži
pionýrských organizací získala p&rvní místo
30.pionýrská skupina v Sendražicích a získala putovní standartu, Čestné uznání a odměnu tisíc korun, na druhém místě byla vyhodnocena 2.pionýrská skupina 2.Základní školy v
Kolíně,
obdržela Čestné uznání a.věcnou odměnu v ceně pěti set korun, a na
třetím místě skončila
34.pionýrská organizace 7.Základní
školy, které bylo odevzdáno Čestné uznání a věcná odměna v ceně tří
V'
set korun. soutěži
organizací Socialistického svazu mládeže byla
vyhodnocena 6.místní organizace SSM v Kolíně Čestným uznáním a
věcnou doměnou
v
Z prdmyslových největší
ceně pěti
podniků
set korun.
a dalších organizací, které
podíl na budování "akcí Z" v
Kolíně,
měly
byly vyhodnoce-
ny a bylo jim odevzdáno Čestné uznání: Frig~ra, koncernový podnik Kolín, Tesla, koncernový podnik Kolín, Okresní stavební podnik Kolín, Okresní podnik služeb Kolín a Okresní odborová rada Kolín.
sout~ži
V M~stský
kolínských obchodních organizací vyhodnotil místě
národní výbor na prvém
prodejnu potravin
"Večer
ka" a předal jí putovní standartu s Čestným uznáním, a na druhém a třetím místě ocenil práci Čestným uznáním prodejnu kobered v sídlišti podniku Textil
provozoven služeb bylo na prvém
soutěži
středisko
ceno
kraj a prodejnu
v Mostní ulici téhož podniku.
"Oděvy"
V
Středočeský
"hřbitov"
Technických služeb
~ístě
města
vyhodno-
Kolína, kte-
ré obdrželo putovní standartu a Čestné uznání, a na druh~m místě
Provozovna drobných služeb a prací
M~stského
národního
výboru, která dostala Čestné uznání. Dále ještě M~stský národní výbor ocenil Čestnými uznáními pomoc kolektivd pracovníkd Obchodních tiskáren Kolín, vedených Zdeňkem Křečkem a Jaromírem Jarošem. Za pomoc hodnotil
při pln~ní celoměstkého
M~stský
národní výbor
závazku v roce 1986 vy-
řadu občanfi
našeho
města,
jimž
odevzdal medaile "Za výstavbu města Kolína", Čestná uznání a dopisy rady
d~kovné
Městského
Medaili "Za výstavlJu
národního výboru.
m~sta
volební obvod /dále jen VOl
ě.6,
Kolína"
převzali:
Petr Peer,
František Ondrušek, VO 8,
Ing.Miloš ~afařík, VO 9, Miroslav Šticha, VO 19, Jiří Tatíček,
vo 43,
M1roslav Houšt, VO 49, Alexandr Hrimut, VO 54, Zbyn~k
Vopěnka,
VO 79, Miroslav
Dvořák,
VO 90, a Jaroslav. Kubelka,
vo 91. Knihu jako
odměnu
rouzová, VO 5, Marie
za
plnění
Strejčková,
závazku
převzali:
Hana Cha-
VO 18, Karla Krupková,VO 35,
Pavel Král, VO 40, Bohumil Záliger, VO 46, Milan Moravec, VO 47, František Janatka, VO 48,
Oldřich Fryml,
Táfel, VO 61, a Vlastimil Zitta, VO 64.
VO 51, Vladimír
82 ~estná
uznáni
převzali:
Václav Novotný, VO 1, Ladislav
Jelinek, VO 3, Ludmila Maláčková, VO 4, Miloš Ktlbát, VO 5, Jiři Bartoň,
VO 6, Kazimir Komenda, VO 7, Rfižena Beňová, VO 8,
rrosef Hfilka, VO 11, Josef Walter, VO 13, manželé Hrdinovi, VO 16, Emanuel Cikán, VO 18, Sovová, VO 21,
Jiři
Zdeňka
Nováková, VO 19, Milada
Martinek, VO 25, František Smetana, VO 27,
František Schwarzmann, VO 29, Karel
Mlnařik,
VO 30,
Jiři
Beran,
VO 31, Vladimir Ditrych, VO 33, František Lopata, VO 34, Hedvika Ševčiková, VO 35,_Jose:f Petzold, VO 38, Milan P~spišil, VO 40, Josef Vondra, VO 41, Miroslav točka,
Nieč,
VO 42,
Oldřich
Pa-
VO 44, Milan Kadečka, VO 46, Květoslava Marková·, VO 47,
Miroslav
Vančuta,
VO
48,
Zdeněk
Jirsa, VO 49, Vladimir Sojka,
VO 51, Jiři Širc, VO 52, M~loslav Matějka, VO 53, Jaroslav Boch, VO 54, Božena Vokurková, VO 56, Václav Jan Novák, VO 58, Václav
Dařilek,
Kořinek,
VO 57,
VO 59, Josef Mika, VO 60,
Josef Dušek, VO 61, Luboš From, V0-62, Marie Zelinková, VO 63, JUDr. Josef Jelinek, VO 66, Marie Janglová, VO 67, Jaro~lav ... Kobián, VO 72, Pavel Chumlen, VO 74, Ing.F!antišek Maršálek, ~
VO 75, Milan Staško, VO 77, Eduard Beneš, VO 78,
Jiři
ček,
Vavřinová,
VO 79, Ing. Vladimir Slouka, VO 80, Ludmila
Vondrá-
VO 81, J;ndřich Hrubý, VO 82, Hana Řezáčová, VO 85, Karel Provaznik, VO 87, Eva Pavliková, VO 88, Josef
Ptáček,
VO 90,
Otto Klouda, VO 91, Jitka Kutěnová, VO 92, a Jan Štastný ze ~eského svazu chovatelfi Kolin. Děkovné
dopisy rady
Městského
národniho výboru v
Kolině
obdrželi: Zdeňka Francová, VO 1, Emilie Rdžičková, VO 1, Josef Hercog, VO 1, Helena Vokálová, VO 4, J;ndra Nováková, VO 5, Jan Vidrna, VO 7, Marta ~erná, VO 8, Václav Bělina, VO 8,
Vladimír Holý, VO 8, Bohumi~Skoupý, VO 8, Ludmila Janoušová, VO 13, Zlata Koišová, VO 13, Typlt, VO 16, Jan
Dvořák,
Bedřich
Vojtěch Vaníček,
Líbal, VO 16, Bohuslav
VO 16, Karel
Dočkal,
VO 16,
VO 18, Marie Vernerová, VO 19, Josef Vedl, VO 21,
Marie Huková, VO 29, Maryša Frýbová, VO 29, Jarmila Zálabáková, VO 30, František
Sládeček,
VO 31, Josef Hejduk, VO 33,
Václav Holík, VO 33, Marie Rejhonová, VO 33, Lubomír ~ír, VO 33~ Květa
líček,
Studenovská, VO 35, Hana Mádlíková, VO 35, Jaroslav RohVO 35, Eva
Ticháčková,
VO 40,
Zdeněk
Jirkovský, VO 41,
Jaroslav Hošic, VO 41, Václav Vlk, VO 44, Josef Malý, VO 48, Marie Vojtíšková, VO 48, Jan Beránek, VO 48, Ilona Márová, VO 51, Jitka Šircová, VO 52, Jiří Svoboda, VO 52, Marie Kořín ková, VO 53, Václav Špinka, VO 54, Rfižena Laňková, VO 56, Miloslav Litera, VO 56, Anna Kadlecová, VO 56, Miroslav Novosad, VO 56, František Víšek, VO 57,
Zdeněk
Dušek, VO 58,
kalová, VO 59, Vlasta Zámostná, VO 59, Karel lav Strnad, VO 59, Vlasta
Vondráčková,
Zdeněk Uhlíř,
Kříž,
Květa
Mos-
VO 59, Vác-
VO 59, Miroslav Pilát, VO 59,
VO 59, Václav Famfulík, VO 59, Luboš Baj-
...
tler, VO 62, Dana Landová, VO 63, Antonín Bohunovský, VO 63, Zdeněk Bělohlávek,
VO 63, Josef Skoup~, V6 63, Zdeněk Častu
l:ík, VO 63, Miroslav
Riižička,
VO 63, Ing. Eva
Kř:ížková,
Vlasta Skalická, VO 67, Halena Tomková, VO 67, Vladim:ír
VO 66, Ptáček,
VO 72, Jaroslava Vlčková, VO 72, Ladislav §ihák, VO 74, Josef Krutský, VO 74, Josef Karel Pokorný, VO 77,
Poláček,
VO 75, Miroslav B:ína, VO 77,
Ing.Stanislav Kunt, VO 79,.
Jiř:í
Kmoch,
_VO 79, Hana Jenešová, VO 80, Marcela Spoustová, VO 80, Štepánka Fidrmucová, VO 81, Vojtěch Rož~ál, VO 81, Květosláv Kreh, VO 82, Josef Havlík, VO 87, Marie Studecká, VO 88, Václav Koub-
ský, VO 90, Jaroslav Stejskal, VO 90, Miloslav
Mráček,
VO 91 1
Stanislav Kučera, VO 91, Jarmila Škarvadová, VO 92, Zdeňka Matyášová, VO 92, Jaroslav Svoboda, VO 92, Václav Prokapek, VO 92, a
Jindřich Hubáček, Plnění
životního
"Příbramské
prostředí
lepšímu vzhledu. Za
ve
VO 92. výzvy" městě,
účasti
organizací Národní fronty, dalších
pomocník~
po
občan~,
ke zlepšení
čistotě
občanských výbo~,
a jiných podnikft a
2 520 metrd, bylo
"Příbramské
zbořeno čtyřiatricet
set tisíc
tří
přijetí
byla provedena výsadba městě
čtverečních metr~ veřejných
odstraněno
městských
sto padesát
6 154 kusd
komunikací v délkomunikačních
r~zné zeleně
o celkové rozloze 271 m2 bylo osázeno
lo opraveno sedm portáld výkladních ného
osvětlení
byly
výzvy":
domd, byla
vad, byla likvidována jedna divoká skládka na území
ve
a k jeho
domd, bylo opraveno oplocení
prostranství, byla provedena úprava ce
úpravě,
pr~myslových
opatření
objektd, bylo
provedena úprava
a pomoci
třiceti tří
byly opraveny fasády třiadvaceti
k jeho
přispělo
byly v letošním roce provedeny tyto práce,
které byly zahrnuty do
u
významně
nově natřeny
skříní,
atd.
zá-
města,
a deset míst květinami,
223 slapy
by-
veřej
6.' ..,
,.
..,
,.
VEREJNY PORADE.K
Přes
všechna
v trestním
předešlému
bor
a preventivní
národní výbor v
prováděl Městský
činné
opatřeni
řízení,
roku u nás v
řídil plánovitě
trestná Kolíně
boj proti
Kolíně
činnost
vzrostla.
kterou
činnost,
i všechny orgány, v roce 1986 proti Městský
národní výjevfrm podlá
protispolečenským
»Plánu komplllnich opatřeni proti negativním jevům na léta 1982-1986", který schválilo plenární zasedání rodního výboru dne
15.června
'·,.t
výchovu
dospělých
přednáškami,
1982 1
řada
a zejména mládeže k
Městského
organizací
besedami, výstavami, filmovými
představeními,
ukázněnosti
vání
Zřejmě
činek těchto
socialistického soužití. akcí nedostavil. Na
prováděla
občanské zodpovědnosti
na školách byla mládež vychovávána k zákonů
ná-
číslech
se
a respekto-
očekávaný
ú-
ukáži, do jaké mí-
ry byly v našem městě v letošním roce zákony a předpisy so-
cialistického i
občanského
soužití porušovány.
TRESTNi ČINY
============ Za rok 1986 bylo v
Kolině
spácháno 575 trestných
to je o 66 vice než v roce 1985. Z toho ných
čind
počtu
bylo 155 trest-
spácháno pod vlivem alkoholu, a to je proti
šlému roku o 96 trestných 214 trestných
čind,
činů
a zde je
čind,
přede
vice. Recidivisté spáchali
nárůst
proti roku 1985
největši,
nebot letos nenapravitelni pachatelé spáchali o 180 trestných činů
vice než vloni. Osoby cikánského pfivodu spáchaly 33 trest-
ných
činů,
nezletilé
distvi pachatelé ve ných
ve
děti
věku
čint'l. Vyjádřeno
spáchaných trestných
v
procentech, podil recidivist-o na poe!tu
činů
byl 37,2 %, osob cikánského nezletilců
9,4 %; podil trestných
činů
dosáhl 27 %. Velký byl
počet
a mladistvÝch,
původu
činil
spáchaných pod vlivem alkoholu trestných
činů
majektového cha-
rozkrádáni socialistického majetku, a pod vlivem
alkoholu byly páchány ubliženi na šetřily
do patnácti let 10 a mla-
od patnácti do osmnácti let 44 trest-
5,7 % a podil mládeže, tj.
rakterů,
věku
těla
násilné trestné
předevšim
aj. Z celkového
a objasnily orgány
počtu
činy,
575 trestných
Věřejné bezpečnosti
rvačky,
čin~
vy-
468, tj. 81,4 %.
PŘEČINY
======= V roce 1986 bylo v
Kolině
spácháno 364
přečinfi,
z toho
recidivisté spáchali 151, cikáni 23, nezletilci 12, mladistvi 31 a pod vlivem alkoholu bylo spácháno 55
přečinů.
HOSPODlŘSKl TRESTNl ČINNOST
--------------------------byla
umožňována nezodpovědností
národního majetku a jeho
při správě
Rozlehlé kolínské náklado-
ochraně.
vé nádraží také sh7talo mnoho
a nedostatky
příležitostí
nekalým
živlům
k rozkrádání přepravovaného zboží ze železničních vagÓnů. V roce 1986 bylo v činnosti,
trestné
1985. Z toho
počtu
Kolíně
zjištěno
a to bylo o 89 bylo 22
231
případů hospodářské
případů
případů
více než v roce
spekulace, 1
případ
pašo-
vání, 2 nedovoleného podnikání, 2 porušování devizového hos39
podářství, dářské
případů
kázni, 2
proti pracovní kázni, 44 proti hospo-
případy úplatkářství,
majetku v socialistickém vlastnictví, železničních
a 2
zásilek, 6
případů
případy neoprávněného
58
případů
rozkrádání
39.případů
rozkrádáni
výroby a držení omamných
jedů
užívání služebního motorového vo-
zidla.
VEŘEJNfPOŘÁDEK
A DOPRAVA
=============:=========== Orgány
v
Kolíně
775
a za
ný
přestupky
přestupků vyřídily
vybraly
v
503
Veřejné·bezpečnosti prošetřovaly
ně
47
210,-Kčs.
proti na
veřejnému pořádku
místě
uložily pokuty v celkové výši
nárůst,
bylo jich
téměř
a dalších
blokovými pokutami, na nichž
Dále zjistily 1096
počtu zjištěných přestupků
v roce 1986
68
přestupků 210,-Kčs.
v
dopravě
Také
byl letos proti roku 1985
o tisíc více a
částka
znač
uložených
pokut byla proti loňsku téměř dvojnásobná. Řidiči se dopouštěli
závažných dopravních v
jízd~
jako je nedáváni
vozidlftm jedoucím po hlavni silnici,
rychlá jízda, světlem
ným
přestupkft
projížděni křižovatek při
aj.
Samozřejmě,
zjištěno
ních
přestupků
nepřiměřeně
signalizaci
červe
že mnohem více takových spácha-
n"~rch přestupků zůstalo nezjištěno
bylo
přednosti
.
a nepotrestáno, než jich
a potrestáno. Nezjistitelného množství dopravse
chodci, zejména mladí,
dopouštěli
při
pře
cházení křižovatek na červenou. A nebylo divu, vždyt to nikdo nestíhal a zatím se nic nestalo. ku
s
kočárkem,
na
přecházela
červená,
jí svítila né
jek
viděl
Viděl
křižovatce
jsem skupinu
zábavě přešli křižovatku
na
jsem mladou mamin-
červenou
u kláštera, když
studentů,
a za
když v druž-
křižovatkou
se
zastavili, aby si dále v klidu po~ídali a rozloučili se, ale
jsem také
viděl
vatku na na této
babičku,
červenou. křižovatce
životem. Je
vůbec
Při
jak si to
namířila přes křižo
tom hustém provozu, jaký byl
právě
u kláštera, to byl opravdový hazard se div, že se tam
ještě
nic nestalo.
o
PROJEDNÁVÁN.f PŘESTUPKU ORG1NY lVIĚSTSdiJO N.!RODNÍHO vfBORU =======~===========================================~====
Na tomto úseku
měla
nejvíce práce Správní komise
ského národního výboru pro projednávání musela letos vyvinout stupků
větší
činnost,
přestupků,
protože i
Měst
která
těchto pře
bylo letos spácháno více, než vloni. V roce 1986 pro-
jednala 141
případů,
zatímco v roce 1985 jen 129. Vedlé to-
ho projednala ještě 35 stížností občanů na porušování domovního
řádu,
rušení
nočního
klidu
při různých
oslavách a tzv.
"mejdanechu v bytech, narušováni sousedských na
častá
kteří
vztaht~.
a také
slovní i fyzická napadáni mezi rozvedenými manželi,
pro nedostatek
lečném byt~.
bytů
Přestupky
la komise ve 28
musejí bydlet i po rozvodu ve spo-
spáchané pod vlivem alkoholu potresta-
případech
nejvyšší možnou pokutou po 500
Celkem uložila komise 89 pokut v celkové
částce
27
Kčs.
900 1 -Kčs
a 39 napomenuti. Přestupky
projednávaly i odbory
boru. Odbor místního
Městského
národního vý-
a služeb uložil
hospodářství
pět
pokut
ze krádeže v samoobsluhách a odbor výs.tavby projednal 11 padů
pří
porušeni stavebního zákona a uložil dest pokut v celko-
vé výši
Kčs.
1 500,--
POŽÁRN:f OCHRANA
===============
V roce 1986 žárního útvaru ků,
působily
tři
v
Kolíně
vedle profesionálního- po-
základní organizace dobrovolných požární-
základní organizace Svazu požární ochrany v
Kolíně,
ve
Štítarech a v Sendražicích. Kromě
techniky,
své vlastní
činnosti,
prováděli členové
cvičení
všech
tří
a údržby požární
základních organizací
Svezu požární ochrany preventivní protipožární prohlídky v domech a v objektech ve
městě.
V roce 1986 jich bylo pro-
vedeno v Kolíně 374, ve Štítarech 124 a v Sendražicích 452. V roce 1986 vzniklo na kolínském okrese 81 nichž byly
způsobeny
škody za B77
900,-Kčs
požárů,
při
a zásahy požární-
uchráněny
kfi byly
hodnoty za těchto
ta Kol:ína bylo z
11 528
000,-Kčs.
81 požárii 39, z toho
Na územ:í
hořelo
v socialistických organizac:ích a 12 krát v bytech Příčinou největšího počtu
měs
27 krát
občanii.
požárii byly technické závady, ne-
správná obsluha topeništ, samovzníceni uloženého paliva, ve požár zavinily
třech př:ípadech
malé požáry,
při
nichž byla
do tisice korun. Z
= Požár
způsobéna
většich požárů
izolačním
= Požár
několik jmenovitě
materiálem, škoda
15
livo,
při
000,--Kčs.
000,-Kčs.
jednom požáru brikety v
druhém uhli za
při
24
požáry na železnici, dou škody Vedle
ná-
shořelo počitačové zařízeni,
v podniku Tesla, kde 50
shořelo
požáry v Uhelných skladech, kde samovznicenim ceně
20
pa-
shořelo
600,-Kčs
a
ooo,--Kčs.
při
jednom
shořela
lokomotiva se ško-
12 000,--Kčs, při druhém a třetím shořely vagÓny, 41
000,-Kčs
těchto
a
41
800,-Kčs.
39 požárii bylo zaznamenáno
tzv.neevidovaných požárii, šestkrát třikrát
uvedu:
000,-Kčs.
v závodu Zelenina v Polepské ulici, kde
škoda
=3
šlo o
škoda od jednoho sta
zde
kladn:í auto zn. Avia, škoda 26
=2
většině
v závodě Stavebni izolace, kde vyhořel vagÓn nalože-
ný
= Požár
Ve velké
děti.
odpadky v kontejnerech a
va nebo rošt:!.
hořelo
ještě několik
palivo na skládkách,
čtyřiadvacetkrát
suchá trá-
BOJ PROTI ALKOHOLISMU A TOXIKOMANII
----------------------------------Boj proti alkoholismu vedl
Městský
národni výbor na
všech úsecích, kam sahal jeho vliv. Na všech pracovištích byl vydán
zákaz požívání alkoholických
přísný
Byl porušen
covní
době.
města
Kolína, proti nimž bylo zahájeno trestní
dvěma
v pra-
nápoj~
pracovníky Technických služeb u Okres-
řízení
~
ního soudu. KUlturní ~~
řádala
pro mládež
zařízení Městského
přednášky
národního výboru po-
a besedy a promítala filmy s obsa-
hem boje proti alkoholismu, toxikomanii i ani na lým.
taneční
Přesto
čenských
zábavy nebyl dovolen
se vyskytly
plesech, a to i
maturitní plesy.
Při
vysloveně
všech
přístup
opilství
případy
kouření.
osobám podnapi-
při některých
přinášeli
si
tanečních
zábavách i
společenských
frontě,
a mezi nimi i plné násilí, ření
se opi-
kouření
byl
ale co to bylo platné, když diváci
děti, viděli téměř rvaček,
ale
nápoj~,
někteří
alkohol v láhvích a
li. Boj proti alkoholismu, drogám a už i proti veden na široké
spole-
mládežnických, jako byly
plesech se dodržoval zákaz prodeje alkoholických návštěvníci
Do kina
každý den v televizi filmy
vražd, soustavného pití alkoholu a kou-
ve slastných chvílích
odpočinku
nebo
při
usilovném
pře
mýšlení jednajících osob. Kolíně
Okresní protialkoholní poradna v
evidenci v roce 1986 celkem 387 notorických ho 39 žem.
Během
roku bylo do evidence
a 25 jich bylo z evidence protialkoholní
vypuštěno.
léčbu prodělalo
vedla ve své alkoholik~,
nově zařazeno
z to-
35 osob
Dobrovolnou ambulantní
letos 17 osob, z toho 6 žen.
~stavní protialkoholní léčbu v K0 smonosích prodělalo letos
sedm osob, z toho jedna žena. V poslední
době
stoupl i
počet případ~
toxikomanie. Lidé
zejména mladí zneužívali nu anebo
běžně volně
prodávaného léku Alnago-
toluen a jiné prchavé látky ve snaze
čichali
přivést
se do stavu omámení. *ada jich byla odsouzena, nikoliv pro užívání drog a poškozování vlastního zdraví, toxikomanie nebyla u nás
trestná, ale pro držení a zneužívání jedova-
ještě
tých látek. Jisté je, že
počet zjištěných
byl jen nepatrný zlomek poctu váděly.
Někteří
toxikomani
kteří
tuto
při předávkování
na našem okrese ani v našem žádný takový tragický
těch,
a potrestaných osob
městě.
činnost
drogy
pro-
zemřeli;
se v roce 1986 nevyskytl
případ.
V kolínské nemocnici funguje již protialkoholní stanice.
Během
několik
let Záchytná
roku 1986 bylo do ní
přivezeno
406 osob, z toho bylo 375 mužfi, 31 žen, 38 mladistvých a 37 recidivistfi. Do této záchytné stanise se vozili opilci z okresfi Kolín, Kutná Hora a Nymburk; z okresu Kolín jich bylo leitos 247, kolik ze samého
města
Kolína, jsem nezjistil.
ŽIVOT OSOB CIKÁNS~ N!RODNOSTI
------------------------------
Otázkou života osob cikánské ná.rodnosti jsem se již zčásti zabýval v kapitole "Školství" této kroniky. Je to
otázka velice široká a dotýká se mnoha stránek života našeho
města,
trestní
ve
znacné.míře
činnosti.
Třebaže
také udržování
let, mají
téměř
zřízeny
a
se otázkami a problémy života o-
sob cikánského pftvodu zabývají šem okrese
veřejného pořádku
téměř
všechny okresy a v na-
všechny národní výbory již po
tři
desítky
své tzv. "cikánské komise", poskytují
osobám cikánského
původu
příspěvky,
o cikánské
pečují
byty, dávají jim
o
většina cikánů
které se velmi
životě,
je i v našem
městě
plně přizpůsobily střed
ostatních našich
snad tmavší pleti, vedou dí
do
pravidelně
řádný
zaměstnáni
i studuji, neni na
ně
se
dřívějšího
a mnohdy ji
Městský
způsobu
národní výbor v
ani
přizpůsobí
dva: na jedné
občanů
na jednáni
nejzákladnější
se
učí
většina zůstává
života,
stále
a také
neumějí
překračuji. Kolíně
městě
našich
do školy,
žiji neustále na hranici trestné
val cikánské rodiny po celém
podstatě
děti
cikánů,
při
v
rodinný život, cho-
spořádaný
nou cikánskou otázku tím, že
se tak snáze
životem upro-
se od nich neliši, než
ničím
a
řádným
žádných stížnosti. Ale to je jen ne-
nechtějí přizpůsobit,
činnosti
žiji
a jejich
patrný zlomek všech kolínských pod vlivem svého
cikánských rodin, které se již
a
občanů
představ
liší od našich. Pravda,
diametrálně
společnosti,
naši
podmínkách, nic to ne-
žije po svém, podle svých
několik
již
věcné
starají se o to, aby ci-
přijatelných
kánské rodiny mohly žit v ni platno,
děti,
a
finanční
se snažil
tak zva-
řešit
rozptylo-
přidělováni bytů
s tím dobrým
záměrem,
že
normálnímu životu. Výsledky byly straně
stížnosti a zcela
cikánů, kteří
hygienické zásady a
oprávněné
nedodržovali mnohdy téměř vůbec
požadavky
klidného bydleni a socialistického soužiti, na druhé vzaly domy a byty, do nichž byly cikánské rodiny všecky velmi brzy zasvé, byly
zničeny
ti cikáni namohli bydlet. Tak byla
straně
přikázány,
a nakonec v nich ani
zničena před několika
le-
ty i kolínská katovna ve ~kolské ulici, která zde vydržela od
středověku,
dokud se do ni
nenastěhovali
cikáni, pak byla
v
několika
vána. Nyní boru
včetně
málo letech
rumištěm
přicházejí některé
a musela být
orgány
úplně
Městského
tzv.cikánské komise k názoru, že by
kánské rodiny koncentrovány do jednoho nebo jen někde
na okraji
města.
likvido-
národního výměly
být ci-
několika
míst
Tento názor podporovalo i Obvodní od-
dělení Veřejné bezpečnosti
v
Kolíně.