Krajský úřad Ústeckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství
Úplné znění výrokové části integrovaného povolení č.j.: 61/ŽPZ/08/IP-87/Rc z 23. 1. 2008, se změnami č.j.: 2111/ŽPZ/09/IP-87/Z1/Rc z 03. 8. 2009, č.j.: 751/ŽPZ/2009/IP87/Z2/Rc ze 7. 12. 2010, č.j.: 497/ŽPZ/2012/IP-87/Z3/Rc ze 6. 3. 2012, č.j.: 3411/ŽPZ/2012/IP-87/NZ4/Sk z 2. 1. 2013 a č.j.: 2410/ZPZ/2013/IP-87/Z5/Sk z 15. 10. 2013, pro zařízení: „Výroba FAME“ společnosti PREOL, a.s., Terezínská 1214, 410 02 Lovosice, IČ 26 31 12 08 INTEGROVANÉ POVOLENÍ pro zařízení „Výroba FAME“ společnosti PREOL, a.s., Terezínská 1214, 410 02 Lovosice Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, (dále jen „Krajský úřad“) jako věcně a místně příslušný správní úřad na úseku integrované prevence podle § 67 odst. 1 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 28 písm. e) a § 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o integrované prevenci“), a podle § 10 a § 11 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád), v platném znění, po provedení správního řízení, podle ustanovení § 13 zákona o integrované prevenci, vydává provozovateli společnosti PREOL, a.s., Terezínská 1214, 410 02 Lovosice, IČ 26 31 12 08, INTEGROVANÉ POVOLENÍ pro zařízení „Výroba FAME“. Povolení je vydáno na dobu neurčitou. Identifikační údaje Název zařízení: Provozovatel zařízení:
Výroba FAME (Fatty Acid Methyl Ester) PREOL, a.s., Terezínská 1214, 410 02 Lovosice, IČ 2631 1208
Kategorie zařízení:
4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických látek, jako jsou b) organické sloučeniny obsahující kyslík jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice
Umístění zařízení:
Kraj: Ústecký Obec: Lovosice K.ú.: Lovosice
p.p.č.: 2972/1; 2972/144; 2972/145; 2972/146; 2972/147;2972/148;2972/149;2972/150; 2972/151; 2972/152; 2972/153; 2972/155; 2972/156; 2972/10; 2972/13; 2972/14; 2972/20; 2972/22; 2972/23; 2972/24; 2972/127; 2982/1; 2982/2; 2982/4, 2982/9; 2984/1; 2984/8; 2984/9, 2972/112 Předmět integrovaného povolení: „Výroba FAME” (metylesteru řepkového oleje). Součástí technologie je získávání oleje z rostlinných semen, zpracování surového glycerinu na farmaceutický glycerin a výroba mastných kyselin. Popis zařízení a s ním přímo spojených činností Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Název zařízení: Kapacita zařízení:
Výroba FAME (Fatty Acid Methyl Ester) 15 t/hod
strana 1 / 18
Zařízení pro výrobu metylesteru mastných kyselin z rostlinného oleje (PC 04 FAME). Surový rostlinný olej reaguje s metanolem za přítomnosti katalyzátoru při mírné teplotě (65 o C) a atmosférickém nebo zvýšeném tlaku. Chemickou reakcí (esterifikací) vzniká jako hlavní produkt metylester mastných kyselin a glycerinová fáze. Z glycerinové fáze vznikají po oddestilování metanolu a rozštěpení kyselinou vedlejší produkty – surový glycerin a mastné kyseliny. Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Zařízení pro zpracování olejnatých semen (PC 01 Lisovna, PC 02 Extrakce, PC 03 Neutralizace) Zařízení využívající systém předlis – extrakce pro získání základní vstupní suroviny pro výrobu metylesteru. Projektovaná kapacita zpracování semen v množství 56 t/hod. Při extrakci olejnatých semen se používá systém předlisování – extrakce, kdy se vstupní semena upravují vločkováním a tepelnou kondicionací, lisují se na obsah oleje cca 18 – 20 % a následně extrahují hexanem. Rozpouštědlo se z oleje odstraní destilací a vrací zpět do procesu. Šroty z extrakce se zbavují rozpouštědla a chladí. Získaný olej se filtruje. Šroty obsahují 1 – 2 % oleje, což odpovídá výtěžnosti cca 98 %. Pro výrobu MEŘO je požadováno, aby řepkový olej obsahoval minimální množství volných mastných kyselin a obsah fosfolipidů byl pod 10 ppm. Snížení obsahu fosfatidů se provádí tzv. odslizením neboli degummingem, kdy se na olej působí kyselinou fosforečnou a následně louhem sodným. Vysrážené fosfatidy se odstraní odstředěním. Snížení kyselosti oleje, tj. odstranění volných mastných kyselin se provádí chemicky, tj. neutralizací roztokem louhu sodného. Zařízení pro výrobu destilovaného glycerinu (PC 05 Výroba glycerínu) Zařízení pro úpravu produktu z reesterifikace – surového glycerinu na farma kvalitu pro další využití. Rektifikace spočívá v destilaci surového glycerinu v náplňové koloně za podtlaku. Dochází k odstranění jak výše vroucích, tak níže vroucích nečistot, jakož i anorganických solí. Přímo spojené činnosti Skladování surovin, pomocných materiálů a výrobků Skladování potřebných surovin, pomocných látek a výrobků v zabezpečených nádržích, silech, kontejnerech. Součástí činnosti skladování je vytvoření podmínek (vybudování příslušného zařízení) pro stáčení a plnění autocisteren, stáčení a plnění železničních cisteren, vykládání řepkového semene (z vagónů a nákladních aut) a nakládání šrotů (na železniční vagóny a nákladní auta). Zneškodnění emisí před vypouštěním do ovzduší Záchyt emisí z technologie v odlučovacím zařízení. Pro záchyt tuhých znečišťujících látek ze zpracování olejnatých semen jsou instalovány v případě třídičky semene rukávový filtr s cyklonovým odlučovačem, v případě chladiče výlisků vnitřní plachetkové filtry nebo v ostatních případech cyklonové odlučovače. Výrobna je vybavena systémem na účinné odloučení emisí organických látek. Maximální koncentrace metanolu na výstupu nepřekročí 0,15 g/m3. Nakládání s vodami Surová labská a užitková voda jsou dodávány jinými subjekty na základě smlouvy. Provozovatel neodebírá povrchové ani spodní vody. Odpadní vody nejsou vypouštěny do vod povrchových ani podzemních. Odpadní technologické vody ze zařízení jsou vypouštěny na chemickou kanalizaci a po předčistění na vlastní BČOV PREOL jsou vedeny areálovou kanalizací Lovochemie na ČOV Lovochemie. Nakládání s produkovanými odpady Třídění a shromažďování produkovaných odpadů v určených sběrných nádobách, zajištění jejich bezpečného využití/odstranění oprávněnou osobou.
strana 2 / 18
TECHNOLOGICKÝ POSTUP VÝROBY: Sklad a doprava semen Semeno je do závodu dováženo buď v nákladních automobilech nebo v železničních vagonech. Obsah nákladního automobilu, resp. železničního vagonu je vysypán do prostoru příjmového koše a odtud dopraven soustavou dopravníků a elevátorů do sil semene. Automobilový i železniční příjem je vybaven odsávacími stěnami a ventilátory, zajištujícími minimalizaci úniku uvolněného prachu do okolí při výsypu semene. Zachycený hrubý prach v odsávacích stěnách je vracen zpět do dopravních cest semene. Řepkové semeno, uskladněné v silech je dopraveno soustavou dopravníků a elevátorů do denního sila semene. Vážení a čištění Semena jsou dopravena ze skladu semen do denního sila a odtud soustavou dopravníků a elevátorů do zásobníku semene nad vahou. Řepkové semeno poté přechází přes tenzometrickou váhu, kde je zaznamenáváno okamžité prosazení semene i bilance semene za delší časové období, do magnetického separátoru, kde se odstraní kovové částice. Následně je semeno dopraveno do třídičky semene, kde se ze semene odstraní mechanické nečistoty (prach, stonky, kameny apod.). Odlučování prachu Vzduch z jednotlivých zařízení (třídička semene, zásobník semene nad vahou a dopravníky) je veden přes výkonný odlučovač (cyklonový odlučovač s rukávovým filtrem), vyčištěný odpadní vzduch je vypouštěn do atmosféry. Zachycený prach je periodicky oklepáván z rukávového filtru zpět do provozní cesty semene Lisování semen Kondicionace semen Semena jsou vedena do horizontálního rotačního kondicionéru semen, kde dochází k jejich zahřívání na 50 – 60 °C nep římou párou 10 barg. Vločkování, lisování Semena jsou upravena do vloček o síle cca 0,30 mm na vločkovacích stolicích. Získané vločky jsou v kondicionéru vloček zahřívány na teplotu 80-90 °C nep římou párou 10 barg a zároveň se upraví jejich vlhkost na 5 – 7 %. Vločky jsou dále vedeny na lisy, ve kterých je olej vylisován, a výlisky jsou poslány dále do extrakční jednotky. Vylisovaný olej je přefiltrován přes vibrační filtr (odstranění velkých částeček pevného koláče) a poté je veden do mezizásobníku, odkud je čerpán do dekantéru k finálnímu čištění. Čistý surový lisovaný olej s obsahem mechanických nečistot - cca 0,2 % - je dopraven buď přímo do nástřikového zásobního tanku jednotky chemické úpravny oleje nebo do zásobního tanku surového oleje. Dalším produktem lisování semene jsou výlisky (pevná část řepkového semene), které stále ještě obsahují cca 18 % oleje. Výlisky jsou dopraveny do chladiče výlisků, kde jsou chlazeny okolním vzduchem. Chladič výlisků je osazen vnitřními filtry, které zachytávají unášený prach při chlazení výlisků. Vyčištěný odpadní vzduch je odtahován ventilátorem do atmosféry. Ochlazené výlisky na teplotu cca 60 °C jsou doprave ny do extrakce Odlučování prachu Vzduch z kondicioneru semene a vločkovacích stolic je odtahován ventilátorem pře dvojici za sebou řazených cyklonových odlučovačů. Odloučené částice jsou dopraveny zpět do dopravních cest semene. Vyčištěný odpadní vzduch je odtahován do atmosféry. Vzduch z kondicioneru vloček a z lisů je odtahován ventilátorem přes dvojici za sebou řazených cyklonových odlučovačů, odloučené částice v cyklonech jsou dopravovány zpět do dopravních cest vloček a vyčištěný odpadní vzduch je odtahován do atmosféry. Extrakce Materiál (výlisky z lisování semene) vstupuje násypkou do extraktoru a pomalu se posunuje po pásu extraktoru, kde je protiproudně zkrápěn směsí hexanu a extrahovaného oleje (tzv. miscela) až nakonec čistým rozpouštědlem. Účelem extrakce je snížení obsahu oleje ve výliscích. Na konci extraktoru je extrahovaný šrot shrnován do násypky pod extraktorem a strana 3 / 18
odtud dopraven do toasteru, kde je odstraněn z extrahovaných šrotů hexan, je redukováno množství glukosinolátů a je optimalizováno množství vody ve šrotech. Odstranění rozpouštědla – TOASTER – sušič - chladič Extrahované šroty s obsahem hexanu cca 30% vstupují do toasteru. Hexan je odstraněn ze šrotů působením nepřímé páry 10 barg v prvním až šestém patře toasteru a působením přímé páry 10 barg v šestém patře toasteru. Páry protiproudně stoupají z jednoho patra do druhého, v každém patře dojde k redistribuci par. Z hlavy toasteru jsou odtahovány tzv. brýdové páry přes pračku brýdových par do prvního separátoru. Vzhledem k tomu, že působením přímé páry stoupá vlhkost šrotů, je do sušící sekce toasteru vháněn horký vzduch přes vrstvu materiálu. V chladící sekci je vháněn studený vzduch, který ochladí šrot vypadávající z toasteru na teplotu okolí. Ochlazený šrot je dopravován soustavou dopravníků a elevátorů do sil šrotů. Vzduch použitý na sušení a chlazení šrotů je odtahován ventilátorem přes čtyři za sebou řazené cyklonové odlučovače. Stržené částečky šrotu jsou zde odloučeny a vraceny zpět do dopravních cest šrotů, vyčištěný odpadní vzduch z cyklonového odlučovače je odtahován do reakční nádoby. Reakční nádoba je osazena příčkami, které zajišťují delší dobu zdržení odplynu v reakční nádobě. Do reakční nádoby je zavedena cirkulace užitkové vody a slabého louhového roztoku s koncentrací louhu cca 0,4%. Zkrápění odplynu slabým louhovým roztokem v reakční nádobě zajišťuje snížení/odstranění zápachu odplynu toasteru pohlcováním merkaptanů do alkalického roztoku, který stéká z reakční nádoby do zásobníku alkalického roztoku, odkud je čerpán čerpadlem zpět do reakční nádoby. Vyčištěný odplyn z toasteru odchází výduchem do atmosféry. Přebytky alkalického roztoku jsou přepouštěny dle stavu v zásobníku alkalického roztoku do jímky PC02 Extrakce a odtud čerpány přímo na ČOV. Destilace miscely, sušení oleje Miscela (směs oleje a rozpouštědla) je vedena z extraktoru přes dvojici hydrocyklonů, kde jsou odstraněny z miscely mechanické nečistoty, do vyrovnávací nádrže, ze které je miscela vedena do prvního stupně odpaření, kde se většina rozpouštědla oddestiluje. Miscela z prvního separátoru je vedena přes výměník do ohřívače miscely a odtud do druhého stupně odpaření. Do spodní části druhého separátoru je zavedena stripovací pára. Brýdové páry z první i druhé odparky jsou vedeny do kondenzátoru. Olej vystupující z druhé odparky je čerpán do vakuového sušiče, kde se odstraní poslední zbytky rozpouštědla a vody. Čistý surový extrahovaný olej je čerpán buď přímo do nástřikového tanku jednotky chemické úpravny oleje nebo do zásobního tanku surového oleje. Rekuperace rozpouštědla Systém extrakce pracuje z bezpečnostních důvodů pod mírným podtlakem. Brýdové páry z odparky prvního a druhého stupně jsou zavedeny do soustavy kondenzátorů, kde jsou chlazeny cirkulační vodou. Zkondenzovaný hexan je veden do separátoru voda – hexan, kde se na základě rozdílných hustot a omezené mísitelnosti s vodou od sebe voda a hexan oddělí. Oddělený hexan je čerpán zpět do extraktoru a odpadní voda do bezpečnostního vyvařováku odpadní vody. Nezkondenzovaný hexan společně se vzdušninou vstupuje do absorpční kolony, kde je protiproudně zkrápěn speciálním minerálním olejem, který absorbuje hexan. Absorpční jednotka je složena ze dvou kolon, v první dochází k absorpci hexanu do minerálního oleje, ve druhé koloně (oddělovači) se hexan oddestiluje z absorpčního oleje přímou parou. Ochlazený absorpční olej je nastřikován zpět do absorpční kolony. Odpadní vzduch z absorpční kolony je odtahován ventilátorem do atmosféry. Regenerace odpadních vod Oddělená voda v separátoru voda-hexan je čerpána do bezpečnostního vyvařováku odpadní vody, kde jsou vydestilovány přímou parou z odpadní vody poslední podíly rozpouštědla. Odpadní voda je ze dna vyvařováku odpouštěna do jímky extrakce a odtud vedena na ČOV. Odslizení a odkyselení oleje Směs surového lisovaného a extrahovaného oleje je čerpána z nástřikové nádrže jednotky chemická úpravna oleje do jednotky. V mixeru oleje a kyseliny fosforečné je smíchána s kyselinou fosforečnou. Směs kyseliny a vody a oleje je vedena do reaktoru, kde dojde strana 4 / 18
k převedení nehydratovatelných slizů na hydratovatelné. Následně je směs čerpána do dalšího mixeru, kde je ke směsi přidáván roztok louhu sodného, poté je směs vedena na první odstředivku, kde se z oleje odstraní tzv. těžká fáze (slizovité látky, mýdla, organické nečistoty). Odpad z první odstředivky (tzv. soapstock) je odčerpáván do toasteru. Vyčištěný olej je poté veden na druhou, prací odstředivku, kde jsou z oleje odstraněny působením procesní vody zbytky mýdel. Odpad z druhé odstředivky je po úpravě pH minerální kyselinou veden do lapače tuků, kde je stržený olej recyklován zpět do procesu a odsazená voda přepadává do centrální jímky (nátok na ČOV). Olej z druhé odstředivky se předehřívá v parním výměníku na cca 110°C a čerpá se do vakuového sušiče, kde se odstraní voda. Vysušený rafinovaný olej je poté čerpán do skladu. Výroba metylesteru Sušení oleje Rostlinný olej je čerpán ze skladu olejů přes předehřívač a ohřívač oleje do vakuové sušící kolony, kde dochází k odstranění vlhkosti rostlinného oleje na hodnotu 0,1% vody. V případě že rostlinný olej ze skladu dosahuje požadovaných parametrů již z provozního úseku Chemická úprava oleje, je jednotka mimo provoz. Dochází pouze k ohřevu oleje na teplotu požadovanou pro následující jednotku transesterifikace. Transesterifikace V jednotce dochází ke kontinuální transesterifikační reakci rostlinného oleje s metanolem za přítomnosti alkalického katalyzátoru (metanolát sodný). Reakce probíhá ve třech reaktorech v sérii, s předřazeným předreaktorem. Metylester odchází přepadem z třetího reaktoru do následující jednotky separace FAME / glycerinu. Glycerin ze spodní části prvního reaktoru je veden do jednotky čištění glycerinu, ze spodní části druhého reaktoru je glycerin veden do předreaktoru za účelem snížení spotřeby katalyzátoru. Z druhého reaktoru je možnost odvádět glycerin rovněž do jednotky čištění glycerinu. Separace metylester/glycerin Metylester vystupující z jednotky transesterifikace, který obsahuje také metanol, glycerin a zbytky mýdel, je veden přes vařák do vakuové flash kolony, kde se odpaří větší část metanolu, který je po zkondenzování veden do jednotky rektifikace metanolu. Metylester je následně veden do separátoru. Zde se odsadí glycerin, který je ze spodu separátoru čerpán do zádržné nádrže glycerinu do jednotky čištění glycerinu, metylester přepadá vrchem separátoru do zádržné nádrže metylesteru v jednotce čištění metylesteru. Čištění metylesteru Metylester je ze zádržné nádrže, která je vybavena recirkulací přes statický mixer přes předehřívač na odstředivku. Do statického mixeru je dávkován roztok kyseliny citronové, který slouží k vyprání zbytků mýdel a umožňuje lepší dělení fází na odstředivce. Roztok kyseliny citronové je připravován z 50% kyseliny citronové naředěním procesní vodou. Do statického mixeru je roztok dávkován pístovým čerpadlem. Na odstředivce dochází k rozdělení metylesteru na lehkou fázi (metylester a menší část metanolu) a těžkou fázi (glycerin a mýdla). Těžká fáze je vedena do jednotky čištění glycerinu, lehká fáze pokračuje přes vařák do vakuového sušiče metylesteru, kde se odpaří zbytky vody a metanolu, který je po zkondenzování veden do jednotky rektifikace metanolu. Vysušený metylester je veden do jednotky aditivace. Čištění glycerinu Glycerin ze zádržné nádrže glycerinu je veden přes předehřívač a ohřívač do flash kolony, kde se odpaří zbytky metanolu, které jsou vedeny do jednotky rektifikace metanolu. Z flash kolony je glycerin veden do reaktoru okyselení. Tam je rovněž přiváděna těžká fáze z odstředivky a odpadní voda kontaminovaná mastnými kyselinami z jednotky čištění mastných kyselin. V reaktoru dochází působením kyseliny chlorovodíkové ke štěpení mýdel, tzn. ke vzniku mastných kyselin. Z reaktoru je směs vedena do separátoru, který je rozdělen přepážkou. Z vrchní části přepadají mastné kyseliny, které jsou čerpány do jednotky čištění mastných kyselin. Ze spodní části separátoru je odčerpáván glycerin do neutralizačního reaktoru, kde dochází působením hydroxidu sodného k neutralizaci zbytkové kyseliny. Z neutralizačního reaktoru je glycerin veden do zádržné nádrže a z ní čerpán přes předehřívač do glycerinové destilační kolony, kde dojde k oddestilování metanolu, který je strana 5 / 18
veden do jednotky rektifikace metanolu. Glycerin je ze spodní části kolony odváděn přes chladič do skladovací nádrže ve skladu FAME a glycerinu Čištění mastných kyselin Mastné kyseliny z jednotky čištění glycerinu jsou čerpány přes statický mísič do separátoru. Do statického mísiče je pístovým čerpadlem přiváděna předehřátá procesní voda. V separátoru se ve spodní části oddělí kontaminovaná voda, která je vracena do jednotky čištění glycerinu. Mastné kyseliny přepadají do zádržné nádrže a z ní jsou odčerpávány do zásobní nádrže mastných kyselin. Rektifikace metanolu Metanol ze všech jednotek čištění a z kondenzace odplynů je přiveden do zásobní nádrže mokrého metanolu. Z nádrže je čerpán přes předehřívač na rektifikační kolonu metanolu. Ze spodní části kolony je odváděna voda, která je přes chladič čerpána do jednotky čištění metylesteru, kde je použita pro ředění kyseliny citronové. Z vrchní části kolony odchází metanol přes kondenzátor a chladič do zádržné nádrže suchého metanolu, ze které se metanol vrací zpět do procesu do jednotky transesterifikace. Nádrž suchého metanolu je periodicky doplňována čerstvým metanolem ze skladu. Kondenzace odplynů Veškerá zařízení provozního úseku výroby metylesteru, ve kterých je přítomen metanol nebo metanolát sodný včetně skladovacích nádrží metylesteru, metanolu a metanolátu sodného jsou napojena na centrální systém odplynu. Odplyny z tohoto systému jsou vedeny na kondenzátor, kde zkondenzuje metanol, který je odčerpáván do jednotky rektifikace metanolu. Nezkondenzované odplyny jsou přes hydraulický uzávěr a vodní pračku vypouštěny do ovzduší. Aditivace metylesteru Metylester z jednotky čištění metylesteru je veden přes dva statické mísiče. Do mísičů jsou pístovými čerpadly dávkovány aditiva (antioxidant a depresant) z provozních nádrží. Z mísičů pak metylester pokračuje do skladovacích nádrží ve skladu FAME a glycerinu Výroba pharmaglycerinu Odvzdušnění a odsolení Surový glycerin čerpaný ze skladu prochází přes statické mísiče, kde je upravován hydroxidem sodným dle automatické regulace pH do odvzdušňovače, kde je odstraňována voda. Odvzdušněný glycerin je veden do odsolovače, kde dochází k odstranění zbytků vlhkosti, část glycerinu je destilována a odchází vrchem přes kondenzátor do rektifikační kolony, část glycerinu odchází spodem rovněž do rektifikační kolony. Destilace Odsolený glycerin je veden do rektifikační kolony, kde je podroben destilačnímu procesu, výsledným produktem je glycerin odváděný na dezodorizaci, zkondenzované páry lehkých podílů a zbytků glycerinu jsou vedeny přes pračku odplynů do vakuového systému ejektorů a destilační zbytek je odváděn ze spodku kolony k dalšímu zpracování. Zpracování destilačního zbytku Destilační zbytek je přiváděn z paty destilační kolony a je zpracováván ve dvou šaržových dehtových kolonách, kde je prostřednictvím stripovací páry odstraněn zbytkový glycerin, který je veden do pračky odplynů. Destilační zbytek je pak vypouštěn rozvařovacího zařízení, kde destilační zbytek rozvařen působením páry a vody a v tekutém stavu expedován jako polyglycerinový substrát. Deodorizace a bělení Destilovaný glycerin je v konečné fázi veden do dezodorizační kolony, kde jsou pomocí stripovací páry odstraněny poslední zbytky mastných kyselin a esterů. Deodorizovaný glycerin po ochlazení prochází přes dvě ze tří bělících kolon, které jsou naplněny aktivním uhlím. Bělený glycerin je přes filtr zaskladňován do denních tanků glycerinu.
strana 6 / 18
POPIS TECHNOLOGIE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD PREOL Technologické odpadní vody natékají z jednotlivých výrobních a pomocných provozů do dvou přečerpávacích jímek. Jímka pro všechny provozy kromě extrakce má objem 60 m3 s havarijním objemem až 200 m3 a jímka z extrakce má objem cca 3 m3. Postupně jsou jímky čerpány na ČOV. Odpadní vody jsou čerpány čerpadly. Technologie čištění odpadních vod zabezpečuje biologické předčištění a odvod do kanalizace závodu s následným odtokem na další dočištění v objektu LOVOCHEMIE a.s. Kapacita ČOV PREOL je 21,6 m3/h. Proces čištění odpadních vod je rozdělen na následující části: • Mechanické předčištění • Biologické čištění I. Mechanické předčištění Čerpací a vyrovnávací jímka (Z07101) Odpadní vody přitékají do objektu čistírny dvěma trubkami z areálu. Nátok z jímky odpadních vod a z extrakce. Oba nátoky jsou zaústěny do nerezové vany, kam se dávkuje vápenný hydrát. Z potrubí přiváděného z jednotky extrakce je možný vstup organických látek na bázi hexanu. Pro potlačení úniku hexanu z nádrže je vzdušina odtahována do kompostového filtru. Surová odpadní voda následně gravitačně padá do vyrovnávací a čerpací jímky. Vyrovnávací a čerpací jímka slouží k homogenizaci kvality odpadních vod a k vybalancování hydraulických nárazů. Odpadní vody jsou míchány míchadlem (M07135) pro zajištění homogenity odpadních vod. Flotační jednotka (S07151) Surová odpadní voda je čerpána z čerpací a vyrovnávací jímky na flotační jednotku. Před nátok do flotace je dávkován chlorid železitý. Vzniká bílo-žlutá sraženina, která vykazuje tendenci flotace. Pro podpoření flotační schopnosti se dávkuje polymerní flokulant určený pro flotační procesy. Ve směšovacím nátokovém hadu probíhá reakce odpadních vod s chemikáliemi a celá směs je vedena do flotační jednotky. Ve flotační jednotce dojde k rozdělení fází. Flotovatelná směs je s pomocí vzduchu z kompresoru (K07153) a recirkulačního čerpadla (P07152) vynášena na povrch flotace, kde se tvoří flotační koláč. Ten bude shrabován mechanickým způsobem do kalové nádrže (Z07109). Odsedimentovatelný podíl je usazován v kónusu flotace a přes elektro-šoupě (W07162) odpouštěn do kalové nádrže. Ze střední části přes nornou stěnu je předčištěná odpadní voda vedena do další fáze čištění – biologické čištění. II. Biologické čištění Biologická část čištění je koncipována jako anaerobní předčištění pomocí vysokozátěžového anaerobního IC reaktoru s následným aerobním dočištěním v uspořádání R-D-N. Anaerobní čištění Účelem anaerobní části je snížit koncentraci organických látek na hodnoty přijatelné pro aerobní dočištění. Anaerobní část se jen minimálním způsobem podílí na odstranění anorganických polutantů, které jsou následně dočištěny na aerobní části. Acidifikační nádrž (Z07102) Úkolem acidifikační nádrže je zajištění vyrovnaného nátoku na IC reaktor, homogenizace odpadních vod, úprava pH odpadních vod. Požadovaná hodnota pH odpadní vody v rozmezí 5-9 je upravována dávkováním hydroxidu sodného na základě kontinuálního měření pH v acidifikační nádrži. Po úpravě pH je odpadní voda řízeně čerpána do mix-tanku přes průtokoměr pomocí dvou suchých čerpadel (P07122A,B). Mix - tank (V07103) Mix-tank slouží jako speciální směšovací nádoba přítokové surové odpadní vody, vyčištěné odpadní vody a směsné vody určené pro vstup na anaerobní IC reaktor (V07104). Anaerobní mix-tank je ve formě věžové kolony, kdy do střední části je čerpána z acidifikace surová odpadní voda a do svrchní části je přivedena vyčištěná odpadní voda z vrchu IC reaktoru. Při nedostatku surové odpadní vody v čištění je pouze odpadní vyčištěná voda cirkulována zpět na anaerobní reaktor. Při zapnutí čerpadel z acidifikace do mix-tanku bude vyčištěná odpadní voda oddělena v alikvotním podílu k přítoku do dalších stupňů čištění. Ze spodní strana 7 / 18
části mix-tanku je naředěná surová voda čerpána čerpadly v suchém provedení (P07123 A, B) do anaerobního IC reaktoru. IC - reaktor (V07104) Navržený IC reaktor je vysoko - zatěžovaný anaerobní reaktor s dvoustupňovým třífázovým separátorem vody, kalu a bioplynu. Velkou předností je speciální vestavěná vnitřní recirkulace, která zajišťuje dokonalou homogenitu objemu nátokové části reaktoru. IC reaktor (V07104) je typem anaerobního reaktoru s expandovaným ložem granulovaného anaerobního kalu a dvěma stupni selekce bioplynu a kalu. Odpadní voda je do IC reaktoru přiváděna zdola dvěma čerpadly z mix tanku. Na potrubí je instalováno dávkování hydroxidu sodného pro úpravu pH odpadní vody na vstupu do IC reaktoru. Odpadní voda postupuje reaktorem zdola nahoru, přičemž distribuční systém nátoku zajišťuje rovnoměrný nátok v celém průřezu reaktoru a promíchání s recirkulovaným kalem. Ve spodní, vysoko zatížené části reaktoru, je kalové lože udržováno ve vznosu. V tomto kalovém loži je většina přivedeného organického znečištění konvertována na bioplyn. Produkovaný bioplyn je sbírán v třífázovém separátoru a je využit jako transportní medium směsi kalu a vody, která je dopravována bioplynovou mamutkou na vrchol IC reaktoru do separátoru bioplynu a vody, bioplyn je zde oddělen od směsi vody a kalu a je odváděn z reaktoru plynovým vedením. Výstupem z anaerobního stupně je anaerobně předčištěná voda a bioplyn a přebytečný kal. Vyprodukovaný bioplyn má vlastnosti podobné zemnímu plynu a využívá se na spalovacím zařízení. Aerobní čištění Aerobní čištění slouží k dočištění anaerobního odtoku z IC reaktoru. Aerobní čištění je systém R-D-N proces, kdy je očekáváno dočištění organických látek, znitrifikování dusíkatých složek, částečná denitrifikace (do úrovně recirkulace) a chemické dosrážení fosforu. Denitrifikační nádrž (Z07105) Odpadní voda gravitačně odtéká z mix-tanku do denitrifikační nádrže. Zde se smíchá s aktivovaným kalem, který je recirkulován z regenerační nádrže. Účelem zařazení této nádrže do linky čištění je odstranit dusičnany, které vznikly v aerační nádrži z amonných iontů procesem nitrifikace za současného využití uhlíkatého znečištění. Nitrifikační (Aktivační) nádrž (Z07106) Aktivační směs po průchodu denitrifikační nádrží přepadá do aerační nádrže, kde se provzdušňuje a promíchává. Aerační nádrž je základní částí čištění, kde probíhá hlavní část biologického čistícího procesu a kultivace aktivovaného kalu. Vzduch se do nádrže dodává přes speciální jemnobublinné aerační elementy. Aktivační směs gravitačně natéká do dosazovací nádrže. Dosazovací nádrž (Z07107) Po provzdušnění a promíchání v aerační nádrži přetéká aktivační směs do dosazovací nádrže, kde se sedimentací aktivovaný kal oddělí od vyčištěné vody. Aktivovaný kal sedimentuje na dně dosazovací nádrže. Odsedimentovaný aerobní kal je odtahovaný čerpadly vratného kalu do regenerační nádrže. Je možný by-pass regenerace a aktivační směs vést přímo do denitrifikace. Zahuštěný vratný kal je v případě jeho nadbytku odtahován čerpadly vratného kalu do kalové nádrže. Plovoucí nečistoty a vyflotovaný kal je sběracím korýtkem odtahován do regenerační nádrže. Přepadem z dosazovací nádrže přepadá předčistěná odpadní voda přes měřící zařízení (Parschalův žlab) do chemické kanalizace Lovochemie. Regenerační nádrž (Z07108) V regenerační nádrži je vratný aktivovaný kal intenzívně provzdušňován tlakovým vzduchem pomocí jemnobublinných aeračních elementů V důsledku provzdušňování dochází k vyčerpání zbytkového znečištění uvnitř mikroorganizmů aktivovaného kalu a k obnovení akumulační kapacity mikroorganismů aktivovaného kalu. Regenerovaný aktivovaný kal přepadá otvory v dělící stěně do denitrifikační nádrže, kde se mísí s přitékající odpadní
strana 8 / 18
vodou v procesu biologického čištění. Součástí regenerační nádrže je dezodorační kolona, ve které se aktivovaným kalem zkrápí odplyn z provozu extrakce.
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, dle § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci, provozovateli zařízení „Výroba FAME“, kterým je společnost PREOL, a.s., Terezínská 1214, 410 02 Lovosice, IČ 2631 1208, stanovuje závazné podmínky provozu zařízení, a to pro: 1. Ochrana ovzduší - emisní limity, podmínky monitoringu 1.1.
V souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“), se provozovateli vydává povolení provozu zařízení „Výroba FAME“.
Součástí zařízení jsou tyto zdroje znečišťování ovzduší: A.
B.
C.
D.
E.
F. G. H. I. J. K. L.
Extrakce (zdroj č. 102) – vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší dle bodu 9.24. Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Sklad oleje (zdroj č. 108) – vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší dle bodu 6.25. Skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče nad 10 000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny) přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Sklad FAME (zdroj č. 109) – vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší dle bodu 6.25. Skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče nad 10 000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny) přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Čistírna odpadních vod (zdroj č. 112) – vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší dle bodu 2.6. Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m3/den přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší - součástí zdroje je zařízení na spalování zbytkového bioplynu (fléra) Lisovna semen (zdroj č. 101) – vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší dle bodu 11.1. Stacionární zdroje, jejichž roční emise tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t k zákonu o ochraně ovzduší přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Neutralizace oleje (zdroj č. 103) – nevyjmenovaný zdroj podle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Výrobna FAME (zdroj č. 104) - nevyjmenovaný zdroj podle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Provoz Glycerinka (zdroj č. 105) - nevyjmenovaný zdroj podle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Vykládka semene (auta) (zdroj č. 106) - nevyjmenovaný zdroj podle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Vykládka semene (železnice) (zdroj č. 107) - nevyjmenovaný zdroj podle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Sklad hexanu (zdroj č. 110) - nevyjmenovaný zdroj podle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Sklad metanolu a metanolátu sodného (zdroj č. 111) - nevyjmenovaný zdroj podle přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší.
Pro provoz vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší se stanovují následující podmínky: A.
Extrakce (zdroj č. 102)
1.A.1. Provozem extrakce olejů bude dodržena měrná výrobní emise hexanu max. 0,7 kg na tunu zpracovaných semen. Na výduších z technologie do ovzduší se stanovují následující specifické emisní limity (vztažné podmínky - koncentrace ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek):
strana 9 / 18
Výduch
Stanovený emisní limit
Znečišťující látka
Extrakce, finalizace hexan šrotů - odplyny (jako TOC) z toasteru (výduch č. TZL 206) Extrakce, finalizace hexan šrotů odplyn (jako TOC) z absorpce – deflegmace (výduch TZL č. 207) *) bez vazby na hmotnostní tok
Termín dosažení emisního limitu
20 mg/m3 *) 20 mg/m3 *) 3
150 mg/m při hm. toku vyšším než 3 kg/h
Od data nabytí právní moci změny IP
20 mg/m3 *)
1.A.2. Dle § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 415/2012 Sb. zjišťovat emise hexanu (jako TOC) a TZL na výstupu ze zařízení v četnosti 1x za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího jednorázového měření. 1.A.3. Roční hmotnostní tok hexanu (jako TOC) z výduchů technického zařízení nepřesáhne hodnotu 10 t/rok. B.
Sklad oleje (zdroj č. 108)
1.B.1. Provozem skladu olejů budou dodržovány technické podmínky provozu uvedené v bodě 5.3.2. přílohy č. 8, části II k vyhlášce č. 405/2012 Sb. C.
Sklad FAME (zdroj č. 109)
1.C.1. Provozem skladu FAME budou dodržovány technické podmínky provozu uvedené v bodě 5.3.2. přílohy č. 8, části II k vyhlášce č. 405/2012 Sb. 1.C.2. Skladovací zásobníky budou provozovány pouze v součinnosti s funkčním tzv. systémem rekuperace – odvádění odplynů, které se uvolňují při plnění či vyprazdňování cisteren a zásobníků do uzavřeného systému odplynů, který propojuje vlastní výrobnu, sklady FAME a plnící místa FAME. D.
Čistírna odpadních vod (zdroj č. 112)
1.D.1. Na rozšířené BČOV zůstane zachováno jímání a likvidace vznikajícího bioplynu. 1.D.2. Provozem čistírny odpadních vod bude plněna technická podmínka stanovená vyhláškou č. 415/2012 Sb. (příloha č. 8, bod 1.4.). 1.D.3. Provozem fléry budou plněny technické podmínky stanovené vyhláškou č. 415/2012 Sb. (příloha č. 8 – Technické podmínky provozu pro stacionární zdroje využívající fléry). E. Lisovna semen (zdroj č. 101) 1.E.1. Na výduších z technologie do ovzduší se v souladu s § 3 odst. 6 vyhlášky č. 415/2012 Sb. stanovují následující specifické emisní limity (vztažné podmínky - koncentrace ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek):
Výduch
Lisovna semen
Znečišťující látka
Stanovený emisní limit
hexan (VOC)
0,7 kg na tunu zpracovaných semen *)
strana 10 / 18
Termín dosažení emisního limitu Od data nabytí právní moci změny IP
Příprava semene odplyn z váhy, třídičky TZL semene a elevátorů (výduch č. 201) Příprava semene odplyn z kondicioneru semene, prach TZL z vločkovacích stolic (výduch č. 202) Lisování semene odplyn z kondicioneru TZL vloček a z lisů Lisování semene – TZL chladič výlisků Lisování semene – TZL odplyn z dekanteru oleje *) bez vazby na hmotnostní tok
20 mg/m3 *)
20 mg/m3 *)
20 mg/m3 *) 20 mg/m3 *) 20 mg/m3 *)
1.E.2. Dle § 12 odst. 4 písm. b) zákona o ochraně ovzduší budou emise TZL na výstupu ze zařízení zjišťovány v četnosti 1x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího jednorázového měření. 1.2.
Společné podmínky ochrany ovzduší:
1.2.1. Provoz zařízení „Výroba FAME“ bude probíhat v souladu se schváleným Provozním řádem stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Výroba FAME, který byl vypracován 17. 6. 2013 (revize č. 3) v souladu s přílohou č. 12 vyhlášky č. 415/2012 Sb. Případné změny provozního řádu budou předloženy k odsouhlasení Krajskému úřadu Ústeckého kraje. 1.2.2. Termíny měření budou písemně ohlášeny ČIŽP 5 pracovních dnů předem. Měření emisí musí provést měřící skupina, které bylo uděleno oprávnění k autorizovanému měření (viz § 32 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně ovzduší). Doba jednorázového měření znečišťujících látek bude nastavena tak, aby vyhodnocení výsledků mělo skutečnou vypovídající schopnost a s ohledem na očekávané koncentrace. 1.2.3. Veškerá zařízení ke snížení emisí do ovzduší budou vždy uvedena do provozu před nebo při uvádění jednotky do provozu. 1.2.4. Provozem všech výše uvedených zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou součástí zařízení „Výroba FAME“, nebude překračována přípustná míra obtěžování zápachem. 1.2.5. V případě překročení přípustné míry obtěžování zápachem provede provozovatel nejpozději do 6 měsíců vhodná opatření na snížení emisí pachově postižitelných látek. 1.2.6. Měřící odběrová místa na výduších ze zařízení budou udržována v provozuschopném stavu. 1.2.7. Provozovatel umožní příslušnému orgánu ochrany ovzduší případná kontrolní měření emisí znečišťujících látek na výduších ze zařízení. 2. Ochrana vod - emisní limity, podmínky monitoringu 2.1.
Vypouštění průmyslových odpadních vod do kanalizace
2.1.1. Ukazatele znečištění vypouštěných odpadních vod z biologické ČOV provozovatele zařízení „Výroba FAME“ do areálové kanalizace LOVOCHEMIE, a.s. budou strana 11 / 18
sledovány v rozsahu a splňovat limity stanovené v kanalizačním řádu společnosti LOVOCHEMIE, a.s. Kanalizační řád společnosti LOVOCHEMIE, a.s. a smlouva o vypouštění předčištěných odpadních vod mezi společností LOVOCHEMIE, a.s. a společností PREOL, a.s. budou při každé změně předloženy Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství. 2.1.2. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2410/ZPZ/2013/IP-87/Z5/Sk z 1. 10. 2013. 2.1.3. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2410/ZPZ/2013/IP-87/Z5/Sk z 1. 10. 2013. 2.1.4. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2410/ZPZ/2013/IP-87/Z5/Sk z 1. 10. 2013. 2.1.5. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2410/ZPZ/2013/IP-87/Z5/Sk z 1. 10. 2013. 2.1.6. Množství vypouštěných předčištěných odpadních vod bude zjišťováno měřidlem, jehož správnost bude ověřována podle zák.č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů a ve smyslu vyhl.č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost a správnost měřidel a měření. 2.2.
Podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona se schvaluje provozovateli „Havarijní plán pro ochranu vod pro objekt PREOL, a.s., z 17.03. 2010“.
2.2.1. Případné změny a aktualizace havarijního plánu (při změně stavby nebo změně podmínek provozu) budou vždy projednány s příslušným správcem povodí a odsouhlaseny Krajským úřadem. 2.3.
Doplňující podmínky ochrany vod:
2.3.1. Veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují a skladují závadné látky, musí být v takovém provedení a technickém stavu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu úniku těchto látek do půdy, podzemních vod a povrchových vod nebo k jejich nežádoucímu smíšení s odpadními nebo srážkovými vodami. 2.3.2. Odběr surové labské a užitkové vody pro vymezená zařízení a technologické jednotky bude měřen zařízeními na předávacích místech s Lovochemií, jejichž správnost bude ověřena (zák. č. 505/1990 Sb., o metrologii). 2.3.3. Těsnost nádrží pro skladování, potrubních propojení a mobilních prostředků pro dopravu závadných látek bude ověřována minimálně s četností dle § 39 odst. 4 písm. c) vodního zákona. 2.3.4. V pravidelných intervalech 5 let bude přezkoušena nepropustnost záchytných a havarijních jímek dle ČSN 75 0905 „Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží“. 2.3.5. Bezodtokové záchytné jímky budou evidovány, pravidelně kontrolovány a jejich obsah bude včas odstraňován v souladu s platnou legislativou. 2.3.6. V místech, kde bude nakládáno s látkami závadnými vodám, budou k dispozici prostředky pro likvidaci případných úniků. Použité sanační prostředky budou do doby likvidace uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod. 3. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti, pokud k takovému riziku či ohrožení zdraví člověka může dojít Předpokládaný postup je následující: Ukončení provozu se předpokládá řízenou demontáží. Bude provedena sanace procesního zařízení. Budou určeny kategorie vzniklých odpadů a dále s nimi bude nakládáno dle platné legislativy. O případném dalším využití procesního zařízení či vzniklých odpadů se neuvažuje. Při ukončení provozu bude postupováno dle aktuálně platných zákonů, bezpečnostních, hygienických předpisů a ostatních souvisejících vyhlášek. strana 12 / 18
Nevyužité suroviny a produkty, které provozovatel vyrábí, nebo nakupované suroviny budou odprodány výrobní zařízení, které má charakter modulárních konstrukčních prvků a je demontovatelné, provozovatel na své náklady po řádném vyčištění demontuje upotřebitelné části odprodá k dalšímu využití a ostatní neupotřebitelné části odprodá k sešrotování odpadní látky z asanace, které budou mít charakter nebezpečného odpadu, budou na náklady provozovatele předány oprávněné firmě k odstranění.
Na likvidaci provozu bude po rozhodnutí o ukončení provozu vypracována příslušná dokumentace, ve které budou zahrnuty výše uvedené body. Dokumentace bude řešena dle legislativy platné v době likvidace provozu. Bude vyčleněn pracovní tým, který bude prokazatelně poučen o potřebných pracovních postupech při demontáži likvidovaného provozu. Toto platí i pro organizace, které by likvidaci a demolici zařízení mohly provádět dodavatelsky. Pro pracovníky provádějící demontáž a bourací práce musí být zajištěna bezpečnost práce, musí být vybaveni pracovními ochrannými pomůckami. Pracovníci musí být seznámeni s nakládáním s nebezpečným odpadem. Při bourání stavebního objektu budou trvale sledovány vlastnosti bouraného materiálu. Budou prováděny analýzy vzniklého odpadu a dle vyhodnocení bude následně odpad tříděn, kategorizován a přechodně bude soustřeďován na vyhrazeném místě v prostoru likvidovaného provozu. Odtud bude materiál postupně dle zatřídění odvážen na likvidaci mimo závod. Při demontáži technologického zařízení budou trvale sledovány vlastnosti technologického materiálu. Budou prováděny analýzy vzniklého odpadu a dle vyhodnocení bude následně odpad tříděn, kategorizován a přechodně bude soustřeďován na vyhrazeném místě v prostoru likvidovaného provozu. Odtud bude materiál postupně dle zatřídění odvážen na likvidaci mimo závod. Popsaný postup se dotýká i náplní zařízení i zbytků materiálu z výrobního procesu. O dalším využití pozemku po likvidaci plánovaného výrobního provozu bude rozhodnuto až v aktuální době. „Plán postupu ukončení provozu“ bude předložen příslušnému povolovacímu orgánu 6 měsíců před plánovaným ukončením zařízení. 4. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady 4.1.
Za použití § 16 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a ve smyslu vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění pozdějších předpisů, se povoluje nakládání s následujícími druhy nebezpečných odpadů:
Kód Kategorie Název odpadu odpadu odpadu 05 01 09 N Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky 06 01 01 N Kyselina sírová a kyselina siřičitá 06 01 02 N Kyselina chlorovodíková 06 01 04 N Kyselina fosforečná a kyselina fosforitá 06 01 05 N Kyselina dusičná a kyselina dusitá 06 01 06 N Jiné kyseliny 06 02 01 N Hydroxid vápenatý 06 02 04 N Hydroxid sodný a hydroxid draselný strana 13 / 18
Kód Kategorie Název odpadu odpadu odpadu 06 10 02 N Odpady obsahující nebezpečné látky 06 13 02 N Upotřebené aktivní uhlí 07 01 04 N Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 01 08 N Jiné destilační a reakční zbytky1 07 06 08 N Ostatní destilační a reakční zbytky 11 01 06 N Kyseliny blíže nespecifikované 11 01 11 N Oplachové vody obsahující nebezpečné látky 12 01 12 N Upotřebené vosky a tuky 13 02 05 N Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 08 N Jiné motorové, převodové a mazací oleje 13 05 03 N Kaly z lapáků nečistot 13 05 06 N Olej z odlučovačů oleje 13 05 07 N Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje 13 07 03 N Jiná paliva 14 06 02 N Jiná halogenovaná rozpouštědla a směsi rozpouštědel 14 06 03 N Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel 15 01 10 N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 01 11 N Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob 15 02 02 N Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 16 02 13 N Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12 16 03 03 N Anorganické odpady obsahující nebezpečné látky 16 03 05 N Organické odpady obsahující nebezpečné látky 16 05 06 N Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 16 05 08 N Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 16 06 01 N Olověné akumulátory 16 06 02 N Nikl-kadmiové baterie a akumulátory 16 07 08 N Odpady obsahující ropné látky 16 08 07 N Upotřebené katalyzátory znečištěné nebezpečnými látkami 17 02 04 N Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné 17 04 10 N Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky 17 06 01 N Izolační materiál s obsahem azbestu 17 09 03 N Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky 19 08 06 N Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů 19 08 11 N Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky 20 01 21 N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 23 N Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky 20 01 35 N Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 Nakládání s nebezpečnými odpady je povoleno za následujících podmínek:
strana 14 / 18
4.1.1. Předmětem nakládání s nebezpečnými odpady bude jejich shromažďování, třídění a dočasné skladování před předáním osobám oprávněným k jejich využití, resp. odstranění. 4.1.2. Evidence odpadů bude vedena v souladu s vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 4.1.3. Provozovatel je povinen předcházet vzniku odpadů jejich recyklací ve výrobním procesu, vést evidenci odpadů dle zákona č. 185/2001 Sb. 4.1.4. Ke shromažďování odpadů musí být použity shromažďovací prostředky, které splňují technické požadavky dle § 5 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 4.1.5. Před předáním odpadů bude ověřeno, zda odběratel je k převzetí odpadů oprávněn rozhodnutím krajského úřadu nebo zda provozuje technologii, do níž budou převzaté odpady použity jako druhotné suroviny. 4.1.6. Při předání odpadů k dalšímu využití, resp. odstranění, bude součástí průvodní dokumentace základní popis odpadu zpracovaný podle přílohy č. 2 bodu 2 vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění nebo podle přílohy č. 1 čl. 2. vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění včetně popisu vzniku odpadu, výčtu nebezpečných vlastností a výsledků zkoušek rozhodných pro přijetí do příslušného zařízení k využití nebo odstranění odpadů. 4.1.7. Výrobky podléhající zpětnému odběru ve smyslu § 38 zákona o odpadech budou přednostně předávány osobám povinným k jejich odběru tak, aby byla umožněna jejich bezproblémová recyklace. 4.1.8. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2410/ZPZ/2013/IP-87/Z5/Sk z 1. 10. 2013. 5. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny 5.1. Ovzduší – viz podmínky kapitoly č. 1. rozhodnutí 5.2. Voda, půda – viz podmínky kapitoly č. 2. rozhodnutí 5.3. Hluk, vibrace 5.3.1. Dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovené v Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací : Denní doba 50 dB (6,00 až 22,00) Noční doba 40 dB (22,00 až 6,00) 5.3.2. V případě nedodržení emisních limitů pro hluk bude ve spolupráci s KHS Ústeckého kraje zpracován plán opatření ke snížení hlukové zátěže pod zákonnou mez. Plán opatření a vyjádření KHS budou předloženy krajskému úřadu ke schválení. 6. Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení •
Podmínky nejsou stanoveny.
7. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie 7.1. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2410/ZPZ/2013/IP-87/Z5/Sk z 1. 10. 2013.
strana 15 / 18
7.2. Průběžně budou činěna opatření vedoucí k hospodárnému využívání energie ve všech prostorách zařízení. Bude zajištěna úspora přírodních zdrojů důslednou recyklací využitelných odpadů. 7.3. Bude zajištěno maximální vytřídění využitelných složek ze vznikajícího směsného komunálního odpadu. 8. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků 8.1. Mimořádné a havarijní situace zařízení budou řešeny v souladu s havarijními plány a ostatními vnitropodnikovými předpisy, s cílem zvýšení ochrany zdraví a života zaměstnanců, životního prostředí, zabezpečení spolehlivého a bezpečného provozu pro zajištění plánované výroby a rozvoje společnosti. 8.2. Havarijní plány a postupy akcí budou přezkoumávány a revidovány, a to jak po prováděných cvičeních, tak po vzniku havarijních situací. V případě nutnosti budou havarijní plány doplňovány na základě šetření havárií, nehod a stanovených nápravných a preventivních opatření. Postupy budou pravidelně testovány a zaměstnanci s nimi budou seznamováni, např. formou havarijního cvičení. 8.3. Všechny vzniklé havarijní situace budou zaznamenány v informačním systému Intranet/IZD (integrovaný záchranný dispečink) s uvedením: data vzniku informované instituce a osoby data a způsobu provedeného řešení dané havárie. 8.4. Krajský integrovaný záchranný systém bude společností PREOL, a.s., Terezínská 1214, 410 02 Lovosice, IČ 2631 1208, neprodleně informován o únicích škodlivých látek mimo areál závodu, a to i v případě, že se nejedná o havárii ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií (ve znění pozdějších předpisů). O nestandardních stavech technologie bude informováno Město Lovosice a Městský úřad, odbor životního prostředí, Lovosice. 8.5. Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny podmínky vyplývající ze zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií (ve znění pozdějších předpisů). 9. Postupy nebo opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení provozu zařízení) 9.1. Při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při odstraňování poruch klíčových zařízení dodržovat postupy a zásady provozní dokumentace a provozního řádu zařízení. 10. Způsob měření emisí a přenosů, případně technických opatření, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování 10.1.
Kontrolu a monitorování zaměřit hlavně na:
•
sledování jakosti a množství odpadních vod,
•
sledování kvality ovzduší,
•
kontrolu funkčnosti všech opatření určených k ochraně životního prostředí,
•
kontrolu plnění podmínek stanovených v integrovaném povolení.
10.2. •
Vyhodnocení monitoringu Monitoring, tj. jednorázová měření včetně vyhodnocování výsledků emisí do ovzduší, bude zabezpečen oprávněnou osobou, která má potřebná oprávnění a měřící techniku, pokud není tímto rozhodnutím stanoveno jinak.
strana 16 / 18
11. Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Opatření nejsou uložena. Dálkové přemisťování znečištění či znečištění překračující hranice státu není rozptylovou studií předloženou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí pro provoz „Výroba FAME v areálu průmyslové chemie Lovosice“ stanoveno. 12. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Vyhodnocování plnění závazných podmínek integrovaného povolení bude probíhat následujícím způsobem: Provozovatel zařízení je povinen: 12.1. Použití nových látek závadných vodám dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, které jsou vstupními látkami a základními surovinami pro výrobní proces, oznámit krajskému úřadu. 12.2. Ohlásit jako změnu nové nebezpečné odpady, které nelze zařadit pod katalogová čísla uvedená v žádosti o vydání integrovaného povolení. 12.3. Vést provozní evidenci zdroje znečišťování ovzduší a zpracovat souhrnnou provozní evidenci za kalendářní rok a předat ji prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) do 31.03. běžného roku za předchozí kalendářní rok. Evidenci lze vést, zpracovat a předat souhrnně pro všechna zařízení provozovatele. 12.4. Vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. 12.5. Zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů prostřednictvím systému ISPOP. 12.6. Ohlásit Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, každou plánovanou změnu zařízení. 12.7. Vést evidenci údajů o v integrovaném povolení.
plnění
závazných
podmínek
provozu
stanovených
12.8. Vzhledem k nezbytné kontrole dodržování vydaného integrovaného povolení má držitel tohoto povolení za povinnost informovat příslušný krajský úřad o plnění emisních limitů a podmínek stanovených rozhodnutím o integrovaném povolení. Informace podává ve formě přehledných tabulek v elektronické a v písemné formě, v termínu do 31.03. následujícího roku. Emisní limity jednotlivých ukazatelů znečištění, stanovené předmětným rozhodnutím, budou zapracovány do tabulky a porovnány s naměřenými hodnotami. 12.9. Pokud bude za daný rok podáváno hlášení do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, bude provozní evidence a další požadované údaje zaslána prostřednictvím systému ISPOP.
13. Podmínky vyplývající ze stanoviska o hodnocení vlivů na životní prostředí Podmínky vyplývající ze Stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, které vydalo Ministerstvo životního prostředí Praha, pod č.j.: 5457/ENV/07, ze dne 31.01. 2007 pro zařízení „Výroba FAME.“ byly uplatněny v závazných podmínkách integrovaného povolení nebo v předcházejících rozhodnutích jiných správních orgánů (územní rozhodnutí, stavební povolení). strana 17 / 18
14. Pravomocná rozhodnutí, která se nahrazují a ruší integrovaným povolením Tímto rozhodnutím se nahrazují a ruší tato rozhodnutí: • Schválení havarijní plánu vydané Městským 5779/2009/OŽP, z 07.04. 2009
otisk úředního razítka Ing. Pavel Sedlecký vedoucí oddělení ochrany prostředí a udržitelného rozvoje
strana 18 / 18
úřadem
Lovosice,
OŽP,
č.j.:
