Krajina b valého nadaãního panství Choustníkovo Hradi tû, její pfiíbûh, promûny a souvislosti; péãe o historickou krajinu svûtového v znamu

Krajina b˘valého nadaãního panství Choustníkovo Hradi‰tû, její pfiíbûh, promûny a souvislosti; péãe o historickou krajinu svûtového v˘znamu Jan HENDRYCH

1

Úvod

slouÏit k lep‰í a koordinovanûj‰í správû památky

(byÈ i v˘mladkové), tedy taxony, které byly jádrem

V minul˘ch tfiech letech byla t˘mem odborníkÛ

a v‰ech jejích dosud popsan˘ch a nalezen˘ch sloÏek,

pÛvodní kultivované krajiny a jejichÏ lokality jsou

které mají vztah ke ‰porkovské krajinné kompozici.

vzhledem k tradici, dosadbám ãi jen díky prosté

z oddûlení kulturní krajiny a sídel V˘zkumného

2

ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahrad-

Sledovan˘ch, popsan˘ch a utfiídûn˘ch zájmo-

nictví, v. v. i., v PrÛhonicích ve spolupráci s vybra-

v˘ch prvkÛ je v souãasné dobû v rámci celé kulti-

n˘mi experty ústfiedního pracovi‰tû Národního pa-

vované krajiny b˘valého panství registrováno nûko-

Historické souvislosti ve vztahu ke krajináfisk˘m

mátkového ústavu zpracována strategická studie

lik stovek. V‰echny jsou zaneseny v digitální

úpravám nadaãního panství Choustníkovo Hradi‰tû

a ideov˘ plán péãe o kulturní krajinu panství

databázi (uloÏené na pracovi‰ti V˘zkumného ústa-

v dobû hrabûte Franti‰ka Antonína ·porka

zmlazovací schopnosti dfievin dodnes zafixovány.

Choustníkovo Hradi‰tû (Kuks World Monument

vu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví

PfiestoÏe je‰tû koncem 17. století byly zakládány

Heritage Site Management Plan), a to na základû

a u správy objektu, viz také níÏe v bibliografii), kte-

zdmi ohrazené zahrady poplatné pozdní renesanci

zájmu mezinárodní vefiejnosti a zadání i financo-

rou je moÏné a doporuãené pravidelnû doplÀovat

ãi man˘rismu, byl jiÏ na pfielomu 17. a 18. století

i roz‰ifiovat. Zdokumentovány jsou v‰echny kultur-

korunován duch nové doby vrcholnû barokními útva-

1

vání prostfiednictvím mezinárodních institucí.

3

ní, stavební a drobné architektonické památky, ale Metoda zpracování

i plastiky, v˘znamné stromy, jejich skupiny a linie,

Studie se zab˘vala celou komponovanou a kultivo-

porosty, vodní prvky a dal‰í jednotlivosti. V sou-

■ Poznámky

vanou krajinou panství, tak jak je vyobrazena na v˘-

ãasné dobû zpracovatelé provádûjí mapování

1 World Monument Fund, UNESCO, Deutsche Bundes

krese z poloviny 18. století. Na tomto unikátním „ba-

a anal˘zu cestní sítû b˘valého panství, dokumen-

Umwelt Stiftung) Univerzita Postupim.

rokním krajinném plánu“ je zachycena vcelku

taci stop a fragmentÛ dochovan˘ch pÛvodních po-

2 Buk lesní, Fagus sylvatica, byl symbolick˘m stromem

podrobnû jak ucelená realizovaná koncepce barokní

vrchÛ komunikací (ãasto kvalitní pískovcové dlaÏ-

hrabûte ·porka (Franz Anton Graf von Sporck je iniciálami

krajinotvorby, tak i fiada detailních prvkÛ krajiny. Prá-

by) a zejména pak vegetaãního doprovodu cest.

F. A. G. V. S.) a jako takov˘ byl na panství hojnû vysazo-

vû ty byly pfiedmûtem dokumentace a náplní zpraco-

Pozornost je vûnována i mapování perspektivních

ván.

vávané strategické digitální databáze vãetnû geogra-

památn˘ch stromÛ; vût‰inou se jedná o velmi sta-

3 Napfiíklad Kvûtná zahrada v KromûfiíÏi ãi Zámecká za-

fického informaãního systému, která nyní mÛÏe

ré duby letní a buky lesní, nûkdy i ovocné stromy

hrada v âeském Krumlovû.

302

Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 4 / STUDIE | Jan HENDRYCH / Krajina b˘valého nadaãního panst ví Choustníkovo Hradi‰tû, její pfiíbûh, promûny a souvislosti; péãe o historickou krajinu svûtového v˘znamu

ry, které byly vãetnû staveb zámûrnû umisÈovány do okolní krajiny a sídel. Pfiíkladem mÛÏe b˘t park ve Slavkovû u Brna, kde císafisk˘ velvyslanec a diplomat Dominik Ondfiej Kounic nechal nad mûstem vy4

stavût zámek s parkem. Pravidelná, statická aÏ strnulá úprava byla nahrazena terasovit˘mi, iluzivnû zaloÏen˘mi boskety, jeÏ perspektivnû prodluÏují 5

cel˘ prospekt parku, kter˘ se standardnû odvíjí od stfiedové hmoty zahradního prÛãelí zámku se salou terrenou. Osnova parku ov‰em dále pfiechází i do mûsta a na osách lemovan˘ch stromofiadími tvofií uspofiádání samotn˘ch ulic a obytn˘ch blokÛ. Prostorovému rozvrhu tak jiÏ nepodléhá jen vlastní zahrada s vazbou na budovu zámku, ale celé okolí 6

vãetnû mûstského urbanistického plánu. 7

V duchu kultivace krajiny panství i budovaného

2

‰lechtického sídla a ve snaze o jejich harmonické splynutí nechal na poãátku 18. století hrabû Franti‰ek Antonín ·pork v Kuksu vystavût komplex lázní se zámkem a vsí. Vyvrcholením osové kom-

■ Poznámky

pozice byl na protilehlém svahu údolí Labe ‰pitál

4 Podle plánÛ císafiského architekta Domenica Martinel-

váleãn˘ch vyslouÏilcÛ s centrálním, dominantním

liho.

8

rizalitem ‰pitálního kostela, do nûjÏ ·pork sym-

5 Zahrada byla podle klasick˘ch renesanãních i barok-

bolicky umístil rodinnou hrobku. V rámci budova-

ních pfiedstav onou pátou fasádou stavby a symbolem

ného urbanistického celku a pomûrnû osvíceného

rajské zahrady v celkové harmonii s budovou sídla.

sociálního cítûní dal ·pork v Kuksu postavit také

6 To lze dokumentovat na francouzsk˘ch pfiedlohách nû-

vesnici pro poddané, stálou divadelní scénu pro

kter˘ch zámeck˘ch komplexÛ, pfiedev‰ím Versailles a jimi

rekreaci a zábavu hostÛ a zaloÏil italizující tera-

inspirovan˘ch objektÛ v celé Evropû.

sové zahrady na svahu pfied prÛãelím zámku. To

7 Nadaãní panství Choustníkovo Hradi‰tû.

v‰e bylo podfiízeno baroknímu ideovému koncep-

8 Autorem byl dvorní architekt Giovanni Battista Alliprandi.

9

tu Ïivotní poutû, zde prezentované hloubkovou

9 Cesta kaÏdého jedince se odvíjí od místa zrození rÛzn˘-

osou protínající napfiíã údolí Labe. Zfiejmû umûle

mi oklikami, svody, svûtskou zábavou, slávou a poku‰e-

napfiímen˘ tok fieky pak vytvofiil pfiíãnou osu pro-

ními aÏ k bodu smrti.

storu se vzdálenou dominantou vrchu Zviãina.

10 V duchu kfiesÈanského romantismu je pfiírodní galerie

Jednotlivé objekty souboru (‰pitál, linie alegoric-

Braunov˘ch soch a reliéfÛ s ústfiedním motivem Narození

k˘ch soch, zahrady) pak byly kompoziãnû propoje-

Pánû, tesan˘ch v pískovcov˘ch skalách, také symbolikou

ny s areálem Betléma v Novém lese nad Îirãí. Tím

pfiírodní a divoké groty, místa zrodu a zdroje oãistn˘ch

Mapové podklady poskytl V˘zkumn˘ ústav Silva Taroucy

bylo dosaÏeno vyvrcholení ikonografického pro-

vod, které vyvûrají z útrob zemû. Podobnû jako Petrarca

pro krajinu a okrasné zahradnictví v PrÛhonicích, v. v. i.,

gramu v podobû pfiírodní a sochafisky dotvofiené

budoval svou symbolickou zahradu domova ve Vaucluse

a odbor informatiky Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR.

idylické krajináfiské scény vyprávûjící pfiíbûh zro-

v okolí skalního vodního v˘vûru, i ·pork v Betlémû roze-

Historická mapa panství Choustníkovo Hradi‰tû je publi-

hrál tuto prastarou symboliku pfiírodního prameni‰tû.

kována se svolením státního zámku Ohrada u Hluboké

v programovû navazujících symbolech a dominan-

11 Zde, v drsném okolí Camaldoli a La Verny, v klimaxo-

nad Vltavou. Autorem fotografií je J. Hendrych.

tách, které byly instalovány do krajiny celého

v˘ch jedlov˘ch buãinách toskánsk˘ch Apenin, sv. Franti-

Obr. 1. Kuks (okres Trutnov), BraunÛv Betlém, Marie

panství na základû jasnû promy‰len˘ch krajino-

‰ek skuteãnû pob˘val a tyto posvátné porosty pfiirozen˘ch

Magdaléna.

tvorn˘ch vazeb. Ty byly posilovány drobnou archi-

lesÛ se dochovaly do souãasnosti (Národní park Casenti-

Obr. 2. Kuks (okres Trutnov), BraunÛv Betlém. JiÏ znaãnû

tekturou, plastikami, liniovou, skupinovou a roz-

no) stejnû jako svûtcÛv pfiíbûh, kter˘ jiÏ ve své dobû pfiedz-

naru‰en˘ reliéf, detail ústfiedního motivu Narození Pánû.

pt˘lenou zelení, ale i solitéry jedlí, smrkÛ, bukÛ,

namenával nástup renesance v nedaleké Florencii. V blíz-

Obr. 3. Kuks (okres Trutnov), ‰pitální kaple je vynikají-

dubÛ, ãi dokonce ovocn˘ch stromÛ.

ké pevnosti ve vesnici Stia byl vûznûn Petrarca, jemuÏ –

cím pfiíkladem dominantního uplatnûní architektury

V˘chozí bod alegorické trasy se v Kuksu nachá-

narozenému v exilu – m˘tus duchovní domoviny a souná-

v krajinû.

zí na stranû lázní a je jím symbolicky pramen ve

leÏitost s místem uãarovaly. Své tuÏby a obavy vyslovil v li-

stylizované grotû pod b˘valou kaplí Panny Marie.

terárním díle, v pfiedstavách divoãiny a ráje: básník bloudí

Z lázní v Kuksu vedla cesta k Novému lesu kolem

krajinou bez hodnoty, krajinou prázdnoty a snaÏí se vrátit

poustevny sv. Franti‰ka v dramatickém skalním

do rodného hnízda, sladkého a vysnûného místa. Návrat

svahu nad fiekou, kde jsou jasnû patrné inspirace

k pfiírodû je eticky i intelektuálnû dÛleÏit˘, je to návrat

zení.

10

Popisovan˘ celek má dal‰í pokraãování

posvátnou krajinou italského Casentina.

11

Právû

taková místa, v nichÏ se odráÏelo klasické chápá-

3

k vlastním kofienÛm. Ctnost zde není nic jiného neÏ dokonalá pfiíroda rozvinutá v maximální moÏné mífie.


303

4

5

Obr. 4. Kuks (okres Trutnov), Alegorie nefiestí na pozadí Nového lesa, na niÏ v kompoziãní ose alegorie za bukov˘m lesem navazuje jiÏ samotn˘ areál Betléma. Obr. 5. Praha 6, lipová alej pfied letohrádkem Hvûzda. Dominantní stavby se s blízk˘mi sídelními celky ãasto váÏí

6

stromofiadími a alejemi. Obr. 6. Alej pfied Královskou oborou v Bubenãi, v˘fiez z velké veduty Prahy, V. Hollar, 1647, dle skic z roku 1635. (Ze sbírky Národní galerie v Praze)

ní a vidûní svûta, budoval v krajinû u Kuksu Itálií

Kuks je sloÏitou a provázanou aplikací obou

13 Na obdobn˘ch principech jsou koncipovány i v˘znaãné

silnû inspirovan˘ hrabû Antonín Franti‰ek ·pork.

tûchto principÛ – italského i francouzského. Zá-

Vignolovy zahrady italské vrcholné renesance a pozdûji

Pfies fieku u vsi Stanovice vedla cesta dále úvo-

klad zahradní kompozice tkví v grotû a italizujících

i francouzské kompozice Le Nôtra, jimiÏ se inspirovala

zem a vzhÛru svahem, kde míjela dnes obrovitou

zahradních terasách v podzámãí; hra s perspekti-

celá tehdej‰í Evropa vãetnû umûlce Jana Henryka Klem-

lípu (památn˘ strom) a nad novodob˘m viaduk-

vou a iluzí je uplatnûna v rámci hloubkové osy

ma, jehoÏ osobnost pfiímo souvisí s Kuksem. Jen velmi

tem pokraãovala (dosud zde najdeme pÛvodní

a vodního schodi‰tû a francouzská zahrada se

obtíÏnû lze najít srovnateln˘ objekt, kter ˘ by splÀoval

dlaÏbu) vzhÛru k lokalitû Nov˘ Bon Repos, z nûjÏ

zdobn˘mi partery kvûtinov˘ch broderií pak na‰la

v‰echna kritéria, jimiÏ se vyznaãuje komponovan˘ krajin-

zÛstaly jiÏ jen terénní znaky. Na vrstevnici pod kra-

své místo v prostoru za ‰pitálem, kde navíc tvofií

n˘ celek u Kuksu. Zajímavé je porovnání s o nûco mlad-

jem lesa se cesta rozdûlovala – vlevo vedla na

pfiedpolí hfibitova, kter ˘ je podle programu sta-

‰ím komponovan˘m krajinn˘m areálem v Polsku, v Bia∏y-

Nov˘ Bon Repos, vpravo míjela mezní kámen

stoku, k nûmuÏ nás pfiivádûjí práce nûkter˘ch polsk˘ch

(osazen˘ na prodlouÏené ose fiady soch-alegorií

kolegÛ (zejména Anny Oleƒské) publikované ve sborníku

pfied ‰pitálem) a rostl˘m bukov˘m lesem pokraão-

■ Poznámky

Studia i Materialy, Ogrody 4 (10), s tématem The Branic-

vala na Betlém (v terénu je dodnes viditeln˘

12 Podobn˘m zpÛsobem jako v Kuksu hrabû ·pork kulti-

kis’ Gardens in Bia∏ystok, s. 44–76. Palác se zahradami

úvoz) k poustevnû sv. Antonína, kde zaãínal pro-

voval i krajinu u Lysé nad Labem, u letního zámeãku Bon

postaven˘ pro Jana Klemense Branického (1689–1771)

gram areálu Betléma, tak jak jej známe z ãet-

Repos, kde nechal v dominantním místû postavit kapli

po roce 1730 byl silnû inspirován dobovou tvorbou za-

n˘ch ikonografick˘ch pramenÛ a publikovan˘ch

sv. Jeron˘ma se sochafiskou v˘zdobou v podobû dvou an-

hrad ve Francii (Le Nôtre) a ve Vídni (Fischer von Erlach).

prací.

12

dûlÛ a dvou kamenn˘ch lebek pfiehlíÏejících krajinu a strá-

Hlavním dvorním architektem Branick˘ch byl v té dobû

Od lokality Betléma se téma vûtví a rozbíhá

Ïících vstup do aleje. V okolí zfiídil tradiãní poustevny, jeÏ

Jan Henr yk Klemm. Podle profesora Hentschela

v naznaãen˘ch liniích a osách po krajinû, ãasto po

se v‰ak nedochovaly, a mnohá v˘znamná místa v krajinû

(W. HENTSCHEL: Die Sächsische Baukunst des 18 Jhts.

pískovcov˘mi bloky dláÏdûn˘ch a dodnes patrn˘ch

krajinosochafisky dotváfiel s citem pro genia loci; jako úlit-

in Polen, vol. I., Berlin 1967, s. 397–398) Ïil J. H. Klemm

cestách, aby nakonec bylo zavr‰eno zmínûnou fia-

bu vystavûl i vzne‰en˘ barokní pomník císafii Karlu V. Ale

pfied sv˘m polsk˘m angaÏmá v Kuksu, kde snad byl zod-

dou soch – alegorií ctností a nefiestí – a vlastní

vzpomeÀme i ·porkovu kapli ve Vysoké u Kutné Hor y,

povûdn˘ za práce na zahradách hrabûte Franti‰ka Antoní-

hrobkou pod ‰pitální kaplí. Mezi prvním a posled-

kdysi v˘znamnou dominantu v okolní rovinaté krajinû.

na ·porka. ·porkÛv dvorní r ytec Rentz pak na základû

ním místem na této pouti barokní krajinou Ïivota

V˘znam sochafiského ztvárÀování lidsk˘ch lebek, jak jej

Klemmov˘ch kreseb pfiipravil rytinu zahrad v Bia∏ystoku.

je vedena prostorová zkratka, iluze: kaÏd˘ sice

známe z Kuksu (fiada soch-alegorií, andûlé smr ti a po-

Z toho je zfiejmé, Ïe krajinné úpravy ·porkova panství by-

snadno dohlédne z jednoho konce na druh˘, netu-

dobnû), se u Lysé nad Labem naplno projevil v podobû

ly realizovány podle jasn˘ch plánÛ a pfiedstav krajináfie,

dvou obrovit˘ch, do pískovce tesan˘ch lebek (vyjadfiují-

urbanisty a architekta, kter˘ podtrhl jejich náboÏensk˘ v˘-

Popsaná „cesta“ mezi zámkem a ‰pitálem byla

cích samotnou smr t), umístûn˘ch na vysok˘ch kamen-

znam a poslání.

obohacena o tajupln˘ a iluzivní prostor zahrady,

n˘ch podstavcích. Jako by varovaly kolemjdoucího, jenÏ

14 V italské zahradû tajuplnost a nástrahy odvádûjí po-

jak jej zpravidla nacházíme v obdobn˘ch kompo-

mífiil alejí k lusthausu Bon Repos, Ïe i ve vysnûné klasic-

zornost z hlavní cesty, ãasto je do ní vloÏeno terasové

ziãních schématech italsk˘ch a francouzsk˘ch za-

ké zahradû Arkádie (tak jak byla interpretována v barokní

schodi‰tû, ãi dokonce labyrint (Caprarola, Villa Lante).

hrad dané doby. V Kuksu vytváfiela nástup do ale-

krajinomalbû) má smrt své místo. Pfiíznaãnû tak v Kuksu

V zahradû francouzské je tohoto úãinku dosahováno po-

13

‰í v‰ak v‰echny v˘zvy a záhady okolí.

14

je ke ‰pitálu zahrádka s holubníkem;

souãasné

program nekonãí u zrodu, ale provází nás krajinou Ïivota

mocí perspektivní iluze a maskování nûkter ˘ch prvkÛ

fie‰ení v podobû malokorunn˘ch javorÛ je z tohoto

po celém panství aÏ ke koneãnému rozuzlení v podobû

kompozice (Vaux le Vicomt, Versailles).

pohledu zavádûjící a nepatfiiãné.

pro jednoho blaÏené, pro jiného strastiplné smrti.

304


Obr. 7. Krajinná scéna s promenádou a fiekou u Albury, V. Hollar, 1645, v˘fiez. (Ze sbírky Národní galerie v Praze) Obr. 8. Krajinná scenerie s vinicí u Albury, V. Hollar, 1645, v˘fiez. (Ze sbírky Národní galerie v Praze)

vebníka logicky situován na ‰pitální stranû Kuksu, nejblíÏe nebesÛm. Církevní stavby v podobû

7

poutních míst a kaplí dotváfiejí charakter krajiny a s blízk˘mi sídelními celky jsou svázány dlouh˘mi stromofiadími, kr yt˘mi schodi‰ti ãi drobnou sakrální architekturou.

15

V dobû vrcholného baroka prÛseky a aleje obecnû znaãily vztah sídla k okolní krajinû a propÛjãovaly jí tak formu a fiád sídelní (byÈ zelené) struktury. Na Sicílii nelze nevzpomenout soubor nûkolika vil u mûsta Bagherie s v˘razn˘mi osov˘mi vazbami v dnes jiÏ urbánní krajinû nebo je‰tû man˘ristické

8

francouzské lovecké lesní terény s dlouh˘mi prÛseky nad mûstem Orleans (na snímcích z druÏice dobfie rozpoznatelné i dnes). Barokní a osvícenskou kultivaci krajiny lze

a do budoucna patrnû ovlivnily pfiemûny pansk˘ch

mov. Lákav˘m objektem pro srovnávání mÛÏe b˘t také

u nás dobfie demonstrovat právû na pfiíkladu kraji-

zahrad a parkÛ na rozsáhlé krajináfiské celky; ales-

Svat˘ les v Bomarzu rodiny OrsiniÛ, kter˘ je dílem archi-

ny panství Choustníkovo Hradi‰tû, která byla pro-

poÀ tak v souãasnosti zaãíná b˘t v Anglii v˘znam

tekta Pira Ligoria, zejména co se t˘ãe programové náplnû

my‰lenû zhodnocována dobov˘mi atrakcemi ve

díla Václava Hollara povolan˘mi krajináfisk˘mi au-

krajinn˘ch úprav a symbolického vyuÏití plastiky v krajinû,

stinn˘ch bosketech a lesících i podél zakládan˘ch

toritami vnímán. Hollar napfiíklad pfiesnû zachytil

byÈ zde v ponûkud jiné rovinû.

alejí a stromofiadí a dotvofiena takto hospodáfi-

vybrané krajinné scenerie u venkovského sídla

16 Jedná se o nástup doby, kdy okrasné farmy nacházely

sko-okrasn˘m zpÛsobem se de facto stala roz-

Lorda Arundela v Albury (viz obr. 7 a 8) a jako prv-

místo ve stylizovan˘ch krajinách Evropy.

PÛvodní barokní

ní je plánovitû sestavil do navazujících panora-

17 To dobfie dokumentuje i olejomalba Mapa panství

osnova dálkov˘ch krajinn˘ch os byla postupnû do-

mat, postupnû se rozvíjejících krajinn˘ch scén –

Choustníkova Hradi‰tû (obr. 9) z poloviny 18. století, kte-

plÀována dal‰ími dominantami a drobn˘mi prvky.

obrazÛ (odtud také vze‰el pojem picturesque pou-

rá tento stav Kuksu a okolí podrobnû zobrazuje. Jsou na

Barokní krajina Kuksu, Jiãínska, Lysé nad La-

Ïívan˘ pro první krajináfiské parky). Tento postup

ní zachyceny úpravy realizované na základû hospodáfisko-

bem a mnohé dal‰í lokality tak stály pfii zrození

se pozdûji stal jedním z úheln˘ch kamenÛ zaklá-

krajináfiského zámûru hrabûte ·porka a patrnû i krajináfie

ãeské kultivované parkové krajiny. Ta byla formo-

dání krajináfisk˘ch parkÛ Ch. Bridgemana, W. Ken-

zahradníka Jana Henryka Klemma.

vána harmonick˘m hospodáfisk˘m vztahem ãlovû-

ta, L. Browna i H. Reptona, ktefií na tomto princi-

18 Vanbrugh s Hawksmoorem poãali kolem roku 1709

ka k prostfiedí, a to vãetnû duchovního podtextu.

pu tvofiili parkové enfilády ãi okruhy s krajinn˘mi

do krajiny u Castle Howard v hrabství Yorkshire novû

Barokní vzhled byl pozdûji doplnûn prvky klasicist-

pitoreskními (obrazov˘mi) scénami parkÛ v Rous-

umísÈovat pÛsobivé architektonické prvky je‰tû barokní

ních, romantick˘ch a pfiírodnû krajináfisk˘ch úprav,

ham, Stowe i jinde.

povahy v neformální krajinné kompozici. Do dlouhého

sáhlou zahradou a parkem.

16

ãímÏ byl vytvofien vyváÏen˘ celek s patfiiãn˘mi iko-

krajinného prÛhledu zakomponovali Andreou Palladiem

nografick˘mi odkazy ke staré Arkádii a Akademii. Krajina se stala idylick˘m, pfiátelsk˘m a kultivova17

n˘m obytn˘m prostorem.

inspirované architektonické dominanty, v fiadû na sebe ■ Poznámky

navazující a tvofiící promy‰lenou iluzivní scenerii. Zde byl

15 Jmenujme alespoÀ Santiniho Zelenou Horu u Îìáru

servírován ãaj s obãerstvením a bylo moÏné se skr ˘t

Prostorové uplatnûní a komponování barokních

nad Sázavou, Mariánskou T˘nici, DientzenhoferÛv klá‰ter

pfied nevlídn˘m poãasím. Na tûchto architektonick˘ch dí-

staveb v krajinû jsou spoleãn˘m jmenovatelem

v Roãovû a kostely na Broumovsku, Canevalleho Mako-

lech mûli jejich tvÛrci moÏnost v malém mûfiítku testovat

krajinn˘ch úprav nejen na kontinentu, ale od první

vou Horu u Smolotel, dále Svatou Horu u Pfiíbrami, klá‰-

nové pfiístupy, pouÏité pozdûji na v˘znamnûj‰ích stav-

ãtvr tiny 18. století i v Anglii (architekti Wise,

ter v Plasích, kapli na Lomci u Netolic ãi Santiniho zámek

bách. Mauzolea slouÏila jako rodinné hrobky, kostely

Bridgemann, Vanbrugh, Hawksmoore), kde jejich

Karlova Koruna postaven˘ u Chlumce nad Cidlinou, jenÏ

a kaple k modlitbám, stavûny zde byly i stáje, úkryty pro

realizace daly vzniknout prvním krajináfisk˘m par-

jiÏ z dálky akcentuje obraz krajiny vãetnû horizontu Krko-

zvûfi, lodûnice a pavilony pro rybáfie. Obelisky a pyramidy

Pfies odli‰né náboÏenské a politické pod-

no‰. Obrysová propracovanost Santiniho staveb je dokla-

byly vztyãovány na upomínku v˘jimeãn˘ch událostí i osob.

mínky doby jsou techniky kultivování krajiny v rám-

dem snahy o dosaÏení maximálního vizuálního efektu

JiÏ v 16. století vznikaly v Anglii v prostorách loveck˘ch

ci velk˘ch ‰lechtick˘ch celkÛ v Evropû srovnatelné

v rámci rozlehlého obrazu krajiny.

parkÛ a obor náboÏenské stavby slouÏící také pro pofiá-

– vycházejí totiÏ ze stejn˘ch man˘ristick˘ch a ba-

Dal‰ím srovnateln˘m objektem by mohlo b˘t severoital-

dání banketÛ. Ostatnû v˘raz Deer park (obora pro vyso-

rokních inspiraãních zdrojÛ italsk˘ch a francouz-

ské Varallo, které je obecnû udáváno jako pfiedloha kom-

kou zvûfi) dal vzniknout novûj‰ímu v˘znamu slova park.

sk˘ch. Dokladem budiÏ i dílo ãeského grafika

pozic svat˘ch poutních cest, ale i dal‰í obdobná poutní

Tento termín souvisí snad i s italsk˘m pojmem Barco, te-

a exulanta Václava Hollara, jehoÏ rytiny krajinn˘ch

místa v krajinû italského regionu Piemonte, jako je Ghif-

dy názvem upravovan˘ch ãástí krajiny v okolí renesanã-

scén v první polovinû 17. století pfiedznamenaly

fa, Crea a jiná, u nás pak Jeruzalémem inspirovan˘ ¤í-

ních a man˘ristick˘ch usedlostí.

kÛm.

18


305

9

306


10

11

Hrabû Franti‰ek Antonín ·pork podobn˘m zpÛ-

Management Plan, je patrné, Ïe tento materiál

Obr. 9. Mapa panství Choustníkovo Hradi‰tû z roku 1754.

sobem zakládal v krajinû svého panství vyhlídko-

mÛÏe b˘t vhodn˘ i pro stanovení hranic komplex-

Obr. 10. Mapa panství Choustníkovo Hradi‰tû z roku

vá místa (napfiíklad Nov˘ Bon Repos) se scénic-

nûji chránûného území zahrnujícího v‰echny cen-

1754. Varianty rychlostní silnice R11 vedoucí pfies b˘valé

k˘mi v˘hledy na ‰pitální kostel a láznû v Kuksu.

né stopy a prvky pÛvodní barokní krajiny panství,

nadaãní panství Choustníkovo Hradi‰tû. Pfieru‰ovanou ãa-

Na v˘‰e popsaném okruhu cest v areálu ·porko-

které bylo a je nedíln˘m prostfiedím národní kultur-

rou je znaãena hranice ochranného pásma památkové rezer-

va panství tak byla upravena celá fiada míst, na-

ní památky Kuks.

vace, ‰rafovanû komponované ãásti krajiny s alejemi.

Dal‰í polohou zpracované studie je rovnûÏ zji‰-

Obr. 11. Ortofotomapa b˘valého panství Choustníkovo

tûní a dokumentace pfiípadn˘ch chyb, omylÛ a vidi-

Hradi‰tû s legendou. Na mapû jsou zv˘raznûny hlavní

teln˘ch nedostatkÛ souãasné a minulé legislativy,

kompoziãní a pohledové osy a v˘znamné prvky historické

Závûr

územního plánování a památkové péãe, kvÛli kte-

‰porkovské krajiny. âísla I–IV oznaãují navrhované vari-

V rámci zpracovávání mezinárodního grantové-

r˘m do‰lo a dochází k ãastému povolování nevhod-

anty rychlostní silnice R11, z nichÏ byla schválena vari-

ho projektu Kuks World Monument Heritage Site

n˘ch staveb a úprav v tomto památkovû cenném

anta IV, jednoznaãnû nejvíce postihující zájmové území.

Management Plan jsme s fie‰itelsk˘m t˘mem

území – od pfiestaveb a novostaveb rodinn˘ch

(Zdroj: VÚKOZ PrÛhonice, odbor informatiky Minister-

V˘zkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu

domkÛ, jejich souborÛ, prÛmyslov˘ch zón aÏ po no-

stva Ïivotního prostfiedí âR, âUZAK)

a okrasné zahradnictví v PrÛhonicích v letech

vû schválené v˘stavby komunikací vãetnû meziná-

2005–2007 pfii prÛzkumech a anal˘zách krajiny

rodní kapacitní komunikace R11 dálniãního typu,

u Kuksu mûli moÏnost poznat v˘‰e uvedené velmi

jejíÏ schválen˘ koridor prochází pfiímo ochrann˘m

osvícené zpÛsoby a principy kultivování krajiny.

pásmem národní kulturní památky a jádrov˘m úze-

vzájem pohledovû propojen˘ch s centrální dominantou panství v podobû zámku a ‰pitálu.

Vzhledem k tomu, Ïe zájmem mezinárodní odborné vefiejnosti (mimo jiné orgánÛ World Monu-

mím celé komponované krajiny b˘valého nadaãního panství Choustníkovo Hradi‰tû (viz obr. 10).

ment Fund, UNESCO, Deutsche Bundes Umwelt

V doprovodn˘ch mapách jsou v projektu oznaãe-

Stiftung) je ochrana celého území urãité kultivova-

ny a popsány dÛleÏité prostorové vazby existující

né krajiny (v na‰em pfiípadû b˘valého nadaãního

v rámci panství a pro ilustraci jsou zaneseny i pro-

panství a péãe o nû), je zde zfiejm˘ problém jiÏ

jednávané trasy komunikace R11. AÏ na pÛvodní

v samotné klasifikaci památky a stanovení jejích

návrh jsou v‰echny vedeny napfiíã zájmov˘m úze-

hranic, které by mûly bezesporu zahrnovat i tu

mím kultivované barokní krajiny b˘valého nadaãní-

ãást krajiny, která byla zámûrnû upravována a do-

ho panství Choustníkovo Hradi‰tû a schválená vari-

dnes nese stopy kultivace. JelikoÏ dokumentace

anta pak dokonce protíná v severní ãásti ochranné

a klasifikace tûchto stop jsou pfiedmûtem uvede-

pásmo památkové rezervace a je vedena v pohle-

né studie Kuks World Monument Heritage Site

dovû exponovaném svahu naproti ‰pitálu pfiímo


307

Obr. 12. Valdice (okres Jiãín), Vald‰tejnská alej. Obr. 13. Kuks (okres Trutnov), ‰pitální zahrada v Kuksu byla snad dílem evropsky v˘znamného zahradního umûlce Jana Henryka Klemma. Pozdûji do ní byly importovány nové prvky vãetnû obeliskÛ z podzámeckého rejdi‰tû, sochy z Betléma i okolní krajiny a nové Ïivé ploty. Za své vzaly broderie, ale i uÏitkové záhony a ãást ‰tûpnice. I pfiesto je souãasn˘ stav zahrady s areálem jiÏ dobfie sÏit˘ a aÏ na drobné úpravy (spí‰e jen údrÏbového charakteru) nepotfiebuje velké zmûny.

v místech, odkud ·porkÛv dvorní rytec Michael V. Rentz komponoval známou vedutu areálu Kuksu. V místech Rentzem zachycené lovecké scény v krajinû nad Kuksem tak v budoucnu moÏná po-

12

vede mezinárodní kamionová trasa vãetnû mohutného pfiemostûní údolí Labe (dálnice bude muset v˘‰kovû pfiekonat stávající Ïelezniãní traÈ vedoucí na druhé stranû údolí nad ‰pitální zahradou. Je jasné, Ïe téma historické krajiny je pro ãeské úfiedníky a územní plánovaãe jen stûÏí uchopitelné i proto, Ïe je nezná ani souãasná legislativa. V tom máme jako krajinní památkáfii stále znaãnou nev˘hodu oproti kolegÛm z jin˘ch ãástí Evropy i za oceánem. Ov‰em pfii naplnûní v˘‰e uveden˘ch zámûrÛ by v tomto konkrétním pfiípadû zbyla krajina bez pfiíbûhu, mrtvá krajina s turisticky rozvíjen˘mi objekty vytrÏen˘mi z kontextu. VyuÏití nástrojÛ a standardÛ funkãních v jin˘ch zemích Evropy, posílení obecného povûdomí a umoÏnûní vstupu vefiejnosti do procesu rozhodování o územních plánech jiÏ v poãáteãních fázích (nikoli aÏ po dohotovení a vyjádfieních odpovûdn˘ch orgánÛ státní správy) je pro nás v souãasné chvíli (poté,

13

co nov˘ stavební zákon tyto demokratické praktiky v podstatû znemoÏnil) bohuÏel vzdalujícím se horizontem. v âeské republice, materiál Státního ústavu památkové

ãást Ïivota. Sborník vûdecké konference, 4.–5. 9. 2007,

péãe, Praha 1998.

VÚKOZ, v. v. i., PrÛhonice 2007, s. 81–84.

Prameny a literatura

HENDRYCH, J.: The Prussian Gardens in Europe, Chapter

OLE¡SKA, A.: The Branickis’ Gardens in Bia∏ystok, in: Stu-

Archiv Oddûlení kulturní krajiny a sídel VÚKOZ PrÛhonice

on the Influence of German Landscape Design on Parks in

dia i Materia∏y, Ogrody 4 (10), s. 44–76.

v. v. i., Knihovna VÚKOZ PrÛhonice, v. v. i., v˘sledky studie

Bohemia, SPSG Potsdam, Edition Leipzig 2007,

Strategia d’azione ambientale per lo sviluppo sostenibile

mezinárodního grantového projektu Kuks World Monu-

s. 118–124.

in Italia, 2002.

ment Heritage Site Management Plan V˘zkumného ústavu

HENDRYCH, J.: Tvorba krajiny a zahrad, Nakladatelství

Úmluva o ochranû architektonického dûdictví Evropy,

Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v PrÛho-

âVUT Praha, Praha 2005, s. 1–200.

2000.

nicích, v. v. i.

HENTSCHEL, W.: Die Sächsische Baukunst des 18 Jhts. in

www.a21italy.it

Evropská úmluva o krajinû, 2000.

Polen, sv. I., Berlín 1967, s. 397–398.

www.defra.gov.uk

Florentská charta Mezinárodního v˘boru pro historické za-

JECH, D., DLOUHÁ, E.: Zpracování databáze historické

www.sustainable-development.gov.uk

hrady a historické lokality (ICOMOS – IFLA), 1981.

kulturní krajiny b˘valého nadaãního panství Choustníkovo

Zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a staveb-

HENDRYCH, J.: Historické zahrady, parky a krajina, sou-

Hradi‰tû, in: Tvorba mûst a péãe o mûstskou zeleÀ. Sbor-

ním fiádu (stavební zákon).

ãasn˘ stav a vize, in: Strom a kvûtina – souãást Ïivota.

ník pfiíspûvkÛ z odborného semináfie, 4. 9. 2007, PrÛho-

Zákon o ochranû pfiírody a krajiny ã. 114/1992 Sb. ve

Sborník vûdecké konference, 4.–5. 9. 2007, VÚKOZ, v. v. i.,

nice, VÚKOZ, v. v. i., PrÛhonice 2007, s. 22–26.

znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

PrÛhonice 2007, s. 41–45.

JECH, D., VÁVROVÁ, V., DLOUHÁ, E.: Strom v barokní kraji-

Zákon o Státní památkové péãi ã. 20/1987 Sb. ve znûní

HENDRYCH, J.: Památková péãe a ochrana kulturní krajiny

nû Franti‰ka Antonína ·porka, in: Strom a kvûtina – sou-

pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

308


Krajina b valého nadaãního panství Choustníkovo Hradi tû, její pfiíbûh, promûny a souvislosti; péãe o historickou krajinu svûtového v znamu

Recommend Documents