KPR. Jana Nekudová NCO NZO Katedra ARIPP

KPR Jana Nekudová NCO NZO Katedra ARIPP

Kardiopulmonální resuscitace = neodkladná resuscitace = základní podpora života - BLS

Je to soubor úkonů vedoucích k obnovení oběhu (průtoku) okysličené krve mozkem u osoby postižené náhlým selháním jedné nebo více životních funkcí (vědomí, dýchání, krevní oběh).

Dělení: Základní neodkladná resuscitace = základní podpora života Rozšířená neodkladná resuscitace = rozšířená podpora života Resuscitační a intenzivní péče – poskytují ARO a JIP

Cíle neodkladné resuscitace Obnovit základní životní funkce Zabránit poškození organismu Omezit fyzickou i psychickou bolest

Základní neodkladná resuscitace BLS = Basic Life Support spojuje jednoduché manévry, použitelné okamžitě, kdykoliv a kdekoliv i bez vybavení zajišťuje průchodnost DC, umělé dýchání z plic do plic, a nepřímou srdeční masáž.

Základní neodkladná resuscitace Poskytuje ji každý člověk Poskytují ji i všichni zdravotníci, kteří nemají potřebné vybavení

První pomoc v paragrafech Zákon č. 40/2009 Sb. § 150 neposkytnutí pomoci

Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Základní neodkladná resuscitace Klade důraz na: Časné rozeznání ohrožení některé ze základních životních funkcí Okamžitou aktivaci záchranného řetězce Udržení průchodnosti dýchacích cest

Podporu krevního oběhu a dýchání bez jiných než ochranných pomůcek (zevní srdeční masáž, umělé dýchání) Časné použití AED (Automated External Defibrillator)

Rozšířená neodkladná resuscitace ALS = Advanced Life Support Navazuje na základní neodkladnou resuscitaci Poskytují zdravotníci, kteří mají potřebné vybavení – kyslík, pomůcky k zajištění dýchacích cest, defibrilátor (ne AED), léky

Rozšířená neodkladná resuscitace Směřuje k obnovení základních životních funkcí a ke stabilizaci stavu Je zaměřena na ochranu mozku a obnovení jeho činnosti. Je vyhrazena vybaveným zdravotníkům.

Resuscitační a intenzivní péče Poskytují ARO a JIP Navazuje na rozšířenou neodkladnou resuscitaci Minimalizuje poškození organismu Cílem je dosažení normálních mozkových funkcí bez neurologického deficitu

KPR se zahajuje  při podezření na selhání jedné nebo více životních funkcí  při selhání jedné nebo více životních funkcí

KPR se nezahajuje  jsou-li jisté známky smrti (posmrtné skvrny, posmrtná ztuhlost)

 v konečném stadiu nevyléčitelné nemoci

(Zde pozor na právní stránku – rozhoduje lékař, o rozhodnutí musí být písemný záznam.)

 Dle zákona vyjádřený nesouhlas pacienta  Extrémní poranění neslučitelná se životem  Nebezpečí pro zachránce

KPR se ukončí při: Obnově základních životních funkcí Předání postiženého do péče ZZS Nepodaří-li se v přísně indikovaných případech při použití všech dostupných prostředků obnovit činnost do 20 min. (odchylky u dětí, mladistvých a podchlazených, nikdy nerozhoduje nelékař) Vyčerpání zachránce

Rozhodnutí o ukončení resuscitace ve zdravotnickém zařízení je výhradně v kompetenci lékaře. V přednemocniční a nemocniční péči proto resuscitaci ukončujeme vždy až dle jeho ordinace!

Pomůcka při diagnostice:

Při zástavě dýchání následuje zástava oběhu do 2 min. Při zástavě oběhu dochází k zástavě dýchání do 15 – 40 s Při zástavě oběhu nastupuje bezvědomí do 10 – 20 s (začíná poškozování mozkových buněk)

Při zástavě oběhu se objeví mydriáza do 60 – 90 s (střední poškození mozku) Při anoxii se mozkové buňky nezvratně poškodí za 4 – 5 minut při normální tělesné teplotě a normálním metabolizmu. Nastává nezvratný stav – smrt mozku.

Diagnostika bezvědomí Hlasité oslovení postiženého Pokud nereaguje opakovaně s ním zatřeseme a hlasitě oslovujeme Můžeme vyvolat algický podnět

Zjistíme přítomnost !!!normálního!!! dýchání !!Pouze!! zdravotníci mohou (ale nemusí) zjišťovat přítomnost zachovaného oběhu

• Pozor na správné místo hmatání pulzu

Diagnostika zástavy dýchání Široké odhalení hrudníku Záklon hlavy a povytažení dolní čelisti (tah za bradu směrem vzhůru) Ucho a tvář nad nos a ústa postiženého

Očima sledujeme dýchací pohyby hrudníku Vnímáme všemi smysly – slyšímcítím – vidím Celý proces po dobu asi 8 - 10 sekund

Za nepřítomnost dýchání považujeme Nepřítomny dýchací pohyby Přítomny dýchací pohyby, ale vázne výměna vzduchu Usilovné dýchání a zapojení pomocných dýchacích svalů (Cyanóza)

Příčiny zástavy dýchání

Příčiny: Obstrukce proudu vzduchu (cizí těleso, nádor, alergické reakce atd.) Útlum dýchacího centra (intoxikace, CMP) Porucha zásobení krví (embolie) Porucha či poškození dýchacích orgánů a svalů (myastenia gravis)

Příčiny zástavy oběhu Příčiny: maligní arytmie (82%) – nejčastější srdeční selhání úrazy asfyxie

Diagnostika selhání oběhu bez pomůcek

Oběh: Nehmatný puls na arteria carotis u dospělých (event. arteria femoralis) Bezvědomí Mydriáza Za asystolii u dospělých je považována tepová frekvence pod 30/min (pozor na podchlazené)

Diagnostika selhání v podmínkách resuscitační a intenzivní péče Oběh: viz. výše + na monitoru: asystolie, fibrilace komor, komorová tachykardie, neměřitelný krevní tlak Dýchání: viz. výše + na ventilátoru apnoe při spontánní ventilaci, pokles saturace O2

Abeceda resuscitace dle P. Safara

A – airway – průchodné dýchací cesty B – breathing – umělé dýchání C - circulation – umělý krevní oběh

D - defibrillation – defibrilace E – ECG – monitorace elektrické aktivity myokardu EKG F – fluids and drugs – podání léků a infuzních roztoků

G – gauging – rozvaha, stanovení příčiny stanovení vit. funkcí H - human mentation – snaha o resuscitaci mozku a obnovení mozkových funkcí I – intensive care - intenzivní péče zaměřená ke stabilizaci funkce vitálních orgánů a intenzivní terapie onemocnění, které ohrožení způsobilo

Při resuscitaci platí pravidlo ABC odvozené od anglických názvů abecedy resuscitace dle prof. P. Safara. Pořadí prvních tří je pozměněno – CAB.

C circulation Nepřímá srdeční masáž = komprese hrudníku: provádí se tlakem na hrudní kost ve středu hrudníku (přibližně dolní polovina sterna) Na střed hrudníku položíme hranu dlaně dominantní končetiny, na ni hranu dlaně druhé končetiny, prsty směřují vzhůru a jsou propletené.

Provádíme rytmické komprese Poměr stlačení ku uvolnění je 1:1 Obě horní končetiny jsou natažené v lokti, pomáháme si vahou těla. Stlačení u dospělého člověka 5 - 6 cm, tj. přibližně do hloubky 1/3 hrudníku frekvence: 100 - 120/min. pomůcky: kardiopumpa

Práce s kardiopumpou

Lucas CPR Přístroj, který provádí účinnou masáž rychlostí 100 kompresí/min

Komplikace nepřímé srdeční masáže Zlomeniny žeber Zlomenina sterna Pneumothorax Haemothorax Ruptura jater, sleziny, bránice

Prekordiální úder Úder malíkovou hranou ruky do středu hrudníku z výšky cca 20cm. Provádí se výhradně: pokud jsme svědky změny normálního rytmu na rytmus defibrilovatelný u monitorovaného pacienta provádí se pouze 1x při neúspěchu zahajujeme KPR

Prekordiální úder

A airway

1. Záklon hlavy – bez podložení šíje s mírným povysunutím dolní čelisti 2. Trojitý manévr = záklon hlavy, předsunutí dolní čelisti, otevření DÚ – provádějí pouze zdravotníci nebo zaškolení jedinci (Esmarchův manévr) !!!Laici jej neprovádí!!! 3. Vyčistění DÚ, vyjmutí zubní protézypevně držící náhrady nevyjímáme.

4. Při podezření na cizí těleso v

dýchacích cestách - 5 úderů mezi lopatky dlaní jedné ruky (Gordonův úder) 5. 5x Heimlichův hmat (také u těhotných v nižším stadiu těhotenství a obézních) pouze ve stoje nebo vsedě

Gordonův úder

Heimlichův manévr

B breathing

 Při umělém dýchání z plic do plic můžeme použít ústa i nos.  Nos používáme v případech, kdy ústa jsou poraněna a u tonoucích ve vodě.  Vdech má být pomalý, má trvat asi 1s, aby se zmenšilo nebezpečí insuflace žaludku vzduchem.  Zachránce se usilovně nenadechuje, vdechů má být 6 – 8/min.

Počet vdechů – 6 až 8/min Objem vdechovaného vzduchu je závislý na konstituci postiženého i zachránce. U dospělých by měl být mezi 500 700ml (asi 6 - 7ml/kg t. hm.) Pokud provádíme pouze umělé dýchání, vdechů je 8 – 10/min

!!!Vyvarujeme se hyperventilace!!!

Pomůcky k umělému dýchání: Resuscitační rouška Ruční křísící přístroj – Ambuvak s maskou Dýchací přístroje

Jednoduchá pomůcka k podání kyslíku • Ruční křísící vak s rezervoárem • Napojený na kyslík • Průtokem 10 – 15 l/min zajišťujeme 100% kyslík

Komplikace umělého dýchání Vdechnutí cizího tělesa Aspirace Pneumothorax Přetlakové poškození plíce

Řetěz přežití u dospělých: Přivolání pomoci z okolí Diagnostika stavu – trvaní 10 až 15s Zajištění tísňového volání Zahájení KPR

Časový interval Na diagnostiku je 10 až 15s Na zjištění neúčinného dýchání je asi 8 až 10 s Na zjištění neúčinného oběhu 2 až 6s (na a. carotis, a. femoralis) Platí, že laik u postiženého, který nedýchá puls vůbec nezjišťuje

Vlastní KPR u dospělých při jednom zachránci Zahajujeme 30 kompresí Provedeme 2 vdechy Pokračujeme ve stejném poměru (tj. 30 kompresí : 2 vdechům) Tento poměr lze zachovávat u dospělých i u dětí od 29 dne života

Postup u dospělých při dvou zachráncích Je stejný, jako při jednom zachránci KPR 30 : 2 provádí vždy jeden, po 1 – 2 minutách se střídají.

Pokud resuscitují 2 zdravotníci v nemocnici, 1 resuscituje a druhý zajišťuje další potřebné úkony: zajištění žíly, zajištění kyslíku, defibrilátor atd. Po 1 - 2 minutách se střídají Při spolehlivě zajištěných dýchacích cestách je poměr 15 kompresí : 1 vdechu, přestávka na vdechy je vypuštěna.

!!! PAMATUJ !!! Srdeční masáž provádíme vždy, i když z jakéhokoliv důvodu nelze provádět umělé dýchání

Jedinou výjimkou, kdy zahajujeme KPR u dospělých umělými vdechy, je asfyxie a tonutí.

Zotavovací poloha

Použijeme u postiženého v bezvědomí, který dýchá a má zachovaný oběh Její pomocí zajistíme průchodné dýchací cesty I v této poloze neustále kontrolujeme přítomnost dýchání a zachovalého krevního oběhu Nadále není doporučována

Zotavovací poloha

Automatické externí defibrilátory - AED Dostupné na exponovaných místech – letiště, nádraží, obchodní centra apod. Výhoda pro všechny zachránce Pokud je dostupný, vhodné ho použít

AED

AED vede nás v jednotlivých krocích resuscitace sám vyhodnocuje rytmus energie je fixní, nenastavuje se bezpečně využitelný u dětí od 8 let má-li dětské elektrody, pak je využitelný u dětí od 1 roku

Užití defibrilátoru

Bylo upuštěno od 3 výbojů při neúspěchu (výjimka PCI a kardiochirurgický výkon) Zahajujeme časnou KPR 30 : 2 Provedeme 1. výboj maximální energií, užití bifázického defibrilátoru je účinnější Resuscitujeme asi 2 min (5 cyklů) Pak vyhodnotíme rytmus, event. provedeme další výboj

Energie pro první výboj na monofázickém defibrilátoru je 360 J, na bifázickém 150 – 200 J Po výboji ihned zahajujeme komprese hrudníku, případně v nich pokračujeme Kontrola účinnosti až po 2 min. Další výboj následuje po vyhodnocení rytmu po 2 minutách KPR

• Pokud je defibrilátor dostupný do 4 min, zahajujeme resuscitaci při hrubovlnné fibrilaci komor nebo při komorové tachykardii bez pulzu na periferii elektrickým výbojem • Pozor na správně umístěné elektrody • Při jemnovlnné fibrilaci nebo při asystolii se výboj neprovádí!

Správné umístění defibrilačních elektrod • Elektroda označená sternum se umísťuje do měkkých tkání v pravé podklíčkové oblasti • Elektroda označená apex se umísťuje do přední až střední axilární čáry vlevo do 5. – 6. mezižebří

Použití léků Adrenalin 1mg každých 3 – 5 min Zvážit Amiodaron, alternativa Lidocain při poruchách rytmu Atropin u kolísající bradykardie

Cesty k podání léků Intravenózně – do centrální žíly, pokud byla zavedena před příhodou, do periferní žíly, kterou zajišťujeme v počátku KPR. Léky podané do periferie nutno spláchnout minimálně 20 ml FR a elevovat končetinu na 10 – 20 s

Intraoseálně – doporučeno pro děti, i pro dospělé, zvláště při špatném žilním zajištění. Koncentrace léků jako při podání do centrálního řečiště, lze odebírat i krev na krevní plyny a hemoglobin

Intraoseální přístup

Intratracheálně – již není doporučováno!

Řízená hypotermie Doporučuje se po resuscitaci Snížení tělesné teploty na 32 – 34°C Ke snížení tělesné teploty by mělo dojít během 3 – 4 hodin Udržení hypotermie 12 – 24 hodin po resuscitaci

Zlepšuje prognózu primárně resuscitovaného, kde přetrvává bezvědomí Prospěšná i u ostatních pacientů po resuscitaci Nutná hluboká analgosedace

Použitá literatura

• Evropská rada pro resuscitaci: Kapesní vydání doporučených postupů v resuscitaci 2005 • Kasal E. a kol.: Základy anesteziologie, resuscitace, neodkladné medicíny a intenzivní péče • www.zachrannasluzba.cz • www.prvnipomoc.cz • www.mvcr.cz – Sbírka zákonů

Jsem krutý, jsem něžný. Jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla. Tak jdi a žij! (Lennon)