Kouření v těhotenství

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra porodní asistence

Kouření v těhotenství Bakalářská práce

Autor: Šárka Kolichová Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Blanka Trojanová

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně za odborného vedení vedoucího bakalářské práce Mgr. Blanky Trojanové. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v seznamu použité literatury.

V Brně dne ……………….

......................... Šárka Kolichová

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří mě při psaní této práce podporovali. Paní Mgr. Blance Trojanové za výborné a velmi inspirativní vedení, paní prof. MUDr. Drahoslavě Hrubé, CSc. za její velkou ochotu při výběru a poskytování odborné literatury a všem ve svém okolí, kteří se mnou při psaní bakalářské práce měli trpělivost.

V Brně dne ……………….

......................... Šárka Kolichová

Souhrn v českém a cizím jazyce Souhrn: Bakalářská práce na téma: „Kouření v těhotenství“ je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části pojednává obecně o kouření a možnostech jeho odvykání. Dále se zabývá riziky kouření, které mohou nastat v těhotenství, u plodu a také u již narozeného dítěte. V praktické části jsou interpretovány výsledky dotazníkového šetření. Průzkum se zabýval zjištěním poměru mezi kouřícími a nekouřícími těhotnými ženami vzhledem ke vzdělání. Další zaměření vedlo k zjištění počtu kouřících těhotných žen, které ve vztahu k těhotenství přestaly kouřit, opět vzhledem ke stavu jejich vzdělání. Závěrečným cílem bylo zjistit stupeň nikotinové závislosti u těhotných kuřaček pomocí Fagerströmova testu nikotinové závislosti. Klíčová slova: kouření, těhotenství, riziko, plod

Summary: Bachelor thesis "Smoking during the pregnancy” is divided into two parts - theoretical and practical. The theoretical part describes smoking in general and reviews the possibilities of stopping smoking. Furthermore it deals with the risks, which may occur when smoking takes place during pregnancy, and its influences upon the human fetus and a newborn child. The practical part of the thesis interprets the results of the questionnaire survey. The survey compares between smoking and non-smoking pregnant women, according to their education. Another comparison is looking at how many pregnant women were able to stop smoking during their pregnancy according to their educational background. The last and final objective was to determine the degree of nicotine dependence in pregnant smokers with Fagerstrom Test for nicotine dependence. Key words:

smoking, pregnancy, risk, fetus

Obsah 1 2

3

4 5 6

Úvod .............................................................................................................................. 7 Teoretická část ............................................................................................................... 9 2.1 Kouření .................................................................................................................. 9 2.1.1 Aktivní kouření............................................................................................. 10 2.1.1.1 Tabák........................................................................................................ 11 2.1.1.2 Základní složky tabákového kouře ............................................................ 11 2.1.2 Pasivní kouření ............................................................................................. 12 2.1.2.1 Zdravotní důsledky kouření u dospělých ................................................... 12 2.1.3 Vodní dýmka ................................................................................................ 13 2.1.4 Kouření „z třetí ruky“ ................................................................................... 13 2.2 Možnosti odvykání ............................................................................................... 14 2.2.1 Program „7 P“............................................................................................... 15 2.2.2 Náhradní nikotinová terapie v těhotenství ..................................................... 16 2.2.3 Bupropion..................................................................................................... 17 2.3 Rizika kouření v těhotenství ................................................................................. 18 2.3.1 Předčasný porod ........................................................................................... 18 2.3.2 Předčasné odloučení placenty ....................................................................... 18 2.3.3 Spontánní potrat............................................................................................ 19 2.3.4 Mimoděložní těhotenství............................................................................... 19 2.3.5 Placenta praevia............................................................................................ 20 2.3.6 Předčasný odtok plodové vody...................................................................... 20 2.3.7 Preeklampsie ................................................................................................ 20 2.4 Rizika kouření pro plod ........................................................................................ 22 2.4.1 Hyponutrice plodu ........................................................................................ 22 2.4.2 Malformace plodu......................................................................................... 22 2.4.3 Fetální tabákový syndrom ............................................................................. 23 2.5 Rizika kouření pro dítě ......................................................................................... 24 2.5.1 Kojení........................................................................................................... 24 2.5.1.1 Výhody kojení pro dítě: ............................................................................ 24 2.5.1.2 Výhody kojení pro matku:......................................................................... 25 2.5.1.3 Kontraindikace kojení: .............................................................................. 25 2.5.1.4 Kojení a kouření ....................................................................................... 25 2.5.2 Syndrom náhlého úmrtí kojence.................................................................... 26 2.5.2.1 Prostředí, ve kterém se dítě vyskytuje ....................................................... 27 2.5.2.2 Poloha dítěte ............................................................................................. 27 2.5.2.3 Postýlka dítěte........................................................................................... 27 2.5.3 Onemocnění dýchacích cest .......................................................................... 28 2.5.4 Rakovina u dětí............................................................................................. 29 2.5.5 Ostatní onemocnění v dětství z důvodu kouření matek.................................. 29 Praktická část ............................................................................................................... 30 3.1 Formulace problému............................................................................................. 30 3.2 Cíle práce ............................................................................................................. 30 3.3 Hypotézy práce..................................................................................................... 30 3.4 Metodika práce..................................................................................................... 31 3.5 Výsledky a jejich interpretace............................................................................... 33 Diskuze ........................................................................................................................ 45 Doporučení pro praxi ................................................................................................... 47 Závěr............................................................................................................................ 49

7 8

Seznam použité literatury a pramenů ............................................................................ 51 Seznam příloh .............................................................................................................. 54

1 Úvod „Kdyby plod v matčině lůně mohl mluvit, řekl by: Maminko, nekuř! Kouříš-li ty, musím kouřit i já.“ (Crha, Hrubá, 2000, str. 1)

Kouření je stále velký problém a to nejen v České republice, ale všude ve světě. Ukazují to i „aktuální informace hodnotící část dotazníku z Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu populace, která se týkala kouření a vystavení tabákovému kouři z roku 2008. Celkem v české populaci je podle šetření 24,5 % denních kuřáků (30 % mužů a 19 % žen), 7,8 % příležitostných kuřáků, 16,5 % bývalých kuřáků a 51,1 % osob, které nikdy nekouřily. Ve srovnání s rokem 2002 se podíl kuřáků v populaci zvýšil. Průměrný počet vykouřených cigaret u denních kuřáků je 16 ks u mužů a 12 ks u žen.“1 Muže zde uvádím proto, že i oni mohou přispět k výskytu rizik. Kouření je návyk, který může být spojen s mnoha faktory. Jednak s nezdravým životním stylem a jednak také se zažitými procesy během dne, které si člověk nejčastěji s cigaretou spojí. Nejčastěji se jedná o pití kofeinových výrobků nebo stres. Kouření metabolismus kofeinu urychluje. Cigareta může také pro mnoho lidí znamenat přestávku mezi jednotlivými úkony či odreagování od denních povinností. 2 Porodní asistentka zná ten neuvěřitelně naplňující pocit přivést na svět krásné, zdravé miminko. A takový pocit může zažít i sama těhotná žena, pokud bude dodržovat zdravý životní styl. Bohužel ještě dnes se setkáváme se ženami, které kouří během těhotenství, po porodu i v době kojení. Proč to vlastně těhotné ženy dělají? Nevědí, že mohou uškodit svému ještě nenarozenému potomku? Vždyť těhotenství je etapa života, jež by mohla ženy motivovat k zanechání kouření. V takovém případě se již nejedná pouze o zdraví samotné maminky, ale taky už pod srdcem nošeného potomka. Každý plod potřebuje vhodné podmínky pro to, aby se mohl bez problémů vyvíjet. Přestane-li žena kouřit během prvního trimestru gravidity, její plod se vyvíjí stejně jako u těhotných žen, které nikdy nekouřily. Přestat kouřit v průběhu dalších dvou trimestrů znamená také pokrok, ale může to na plodu zanechat určité patologické stopy.3

1

ÚZIS. Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR – Kouření a vystavení tabákovému kouři. Dostupné z WWW: 2 CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. 3

CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

7

Jednoho dne jsem v parku viděla těhotnou paní, která mi byla od pohledu velmi sympatická. Velikost jejího bříška prozrazovala, že byla už nejméně v sedmém měsíci těhotenství. Vypadala jinak než ostatní ženy, velmi zajímavě. Byla vkusně oblečená a její jemný make - up zvýrazňoval krásné, velké, hnědé oči. Opravdu působila jako pěkně upravená a inteligentní žena. Sympatie u mě přetrvávaly do doby, než si potáhla z cigarety, které jsem si do té doby nevšimla. Hlavou se mi začalo honit co všechno může způsobit cigaretový kouř v jejím těle a bohužel i v tom malinkém, bezbranném tělíčku jejího miminka. Pohled na tuto ženu se stal námětem pro mou bakalářskou práci. Začalo mě čím dál tím více zajímat, co kouření v souvislosti s těhotenstvím může všechno způsobit. Předpokládám, že každá žena, která se rozhodne přijít do jiného stavu by později ráda porodila zdravé dítě. Jsem přesvědčena, že by se alespoň v době těhotenství měla vyvarovat všech rizikových faktorů. Doufám, že nastávající maminky a my, jako porodní asistentky máme stejný závěrečný cíl a to porodit zdravé dítě, jež bude schopno se adaptovat bez jakýchkoliv, třeba i těch sebemenších překážek. Každá žena by si měla uvědomit, že v době těhotenství nerozhoduje jen za sebe, ale také za své ještě nenarozené dítě. Vždyť jde o lidský život, za který jsme v této fázi jeho života odpovědny my, ženy.

Cíle a hypotézy práce Cíl práce č.1: Stanovit ve sledované skupině těhotných respondentek poměr kouřících a nekouřících žen v těhotenství a zjistit vztah mezi kouřením a vzděláním. Hypotéza práce č.1: Mezi kouřením v těhotenství a vzděláním těhotných žen existuje vztah. Cíl práce č.2: Zjistit ve sledované skupině těhotných respondentek vztah mezi zanecháním kouření v těhotenství a výškou vzdělání těhotných žen. Hypotéza práce č.2: Mezi zanecháním kouření v těhotenství a vzděláním těhotných žen existuje vztah. Cíl práce č.3: Zjistit stupeň nikotinové závislosti u kouřících těhotných žen. Hypotéza práce č.3: Předpokládám, že nejvíce těhotných kuřaček bude patřit do skupiny s velmi malým stupněm nikotinové závislosti.

8

2 Teoretická část 2.1 Kouření Kouření bývá definováno jako nekontrolovatelné, nutkavé požití nikotinu. Podobně může být definována i závislost na heroinu, alkoholu nebo jiných drogách. Lidé však nemluví o kouření jako o drogové závislosti či naučeném chování, ale považují to spíše za špatný zlozvyk. Kouření je součástí všestranného života některých jedinců. I přesto, že média uvádějí rizikovost a nebezpečí kouření, někomu to prostě nedá. Většina kouřících pokračuje v tomto návyku i přes znalosti rizik pro jejich zdraví. Spousta lidí vzniklé choroby z důvodu kouření přisuzuje ke smůle nebo skutečnosti, kterou nemohli ovlivnit. Ovšem naše zdraví se ovlivnit dá. Základem je zdravý životní styl každého z nás. Kouření bývá většinou spojováno s mnoha činnostmi. Například to může být požívání alkoholických nápojů, nevhodné stravování, ale třeba i časté střídání sexuálních partnerů. Závislost na nikotinu se může dostavit velice rychle a ve velké míře. Někdy může být dokonce srovnatelná s užíváním ilegálních drog, jako jsou kokain a heroin.4, 5, 6 Závislost na nikotinu se dělí na dva druhy:  Psychosociální závislost Touto závislostí všechno začíná. Začíná to tím, že se člověk stane součástí nějakého kuřáckého kolektivu, ve kterém se cítí dobře. Zůstat nekuřákem v takové společnosti je obvykle těžké. Může se stát, že někteří lidé podlehnou a po nějaké době si zapálí svou první cigaretu spolu s ostatními. Tím se pomalu začíná stávat kuřákem. Sociální závislostí se rozumí, když si člověk zakouří ve společnosti specifických lidí. Takové kouření ve společnosti může mít i svoje plus. Kuřák tak může zakrýt svou nervozitu, stres, bezradnost, ale taky vyřeší trable kam s rukama. Zapalování cigarety také dopomáhá při sbližování dvou cizích lidí. Člověk si pak na cigaretu pomalu zvyká a začíná kouřit v určitých situacích. Tím se začíná tvořit vazba další – psychická. Nikotin se stává pomocnou sílou, která za vás vyřeší všechny vaše problémy a již je vaší každodenní součástí. Psychickou závislostí se rozumí, když si člověk zakouří v daných situacích, které jsou pro něj typické. Můžeme říct, že v tomto případě se jedná o zvyk, který máte naučený. 4 5 6

HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce. In Hygiena, 1995, č. 40(4).

URL: http://nadrevo.blogspot.com/2010/02/zeny-koureni.html. KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003.

9

V takovém případě si kouřící tyčinku zapálíte ve stresu, po jídle, při kávě, po práci, ale také třeba po milování.7  Fyzická neboli drogová závislost Po nějaké době, pro každého jedince jinak dlouhé, se vyskytuje závislost fyzická neboli drogová. Jde o závislost na jednu látku a to na nikotin. Takoví lidé mají potřebu zapálit si svou první cigaretu do jedné hodiny po probuzení a během dne vykouří 10-15 cigaret. Nikotin se v mozku člověka váže na receptory, které posléze vyvolávají neurochemické reakce. Na jednu stranu se jedná o reakci očekávanou a na druhou stranu se jedná o reakci abstinenční.8

2.1.1 Aktivní kouření V tabákovém kouři se nachází více než 4000 toxinů (to znamená bakteriální, rostlinné nebo živočišné jedy) včetně více než 60 známých látek s karcinogenními účinky. Tyto látky jsou obsaženy přímo v tabáku nebo mohou vznikat při hoření cigarety.9 Každý člověk má jinou citlivost na toxiny obsažené v cigaretovém kouři. Nemusí se hned jednat o všechny ze čtyř tisíc látek, ale stačí i jedna z nich. U karcinogenů nemůžeme určit takzvanou bezpečnou dávku, jelikož takové látky mají účinek bezprahový. Je to individuální, ale dokonce už i jedna molekula by mohla vyvolat nádor. Existují však jedinci, kteří nejsou citliví ani na jednu z těchto látek. V tomto případě se hovoří o „Churchillově syndromu“. Syndrom se nazývá podle anglického politika, který absolutně nežil zdravě a i přesto mu zdraví sloužilo a dožil se krásného věku 91 let.10 Při aktivním kouření nám chemické látky z cigaret pronikají do krevního oběhu a odtud se dostávají k dalším orgánům. Nejenom nikotin, ale také jeho hlavní metabolit kotinin můžeme prokázat ve specifických tekutinách a tkáních. Jedná se především o krev, moč, sliny, vlasy. U žen se dále mohou metabolity vyskytovat v sekretu vaginální sliznice a čípku děložního, v sekretu prsní žlázy, v mateřském mléce a také ve folikulární tekutině. U mužů se potom jedná o ejakulát.11

7 8 9

KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003. KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003.

ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU. Jak škodí pasivní kouření. Dostupné z WWW: 10 KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003. 11

CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

10

2.1.1.1 Tabák Tabák je rostlina, jež patří do čeledi lilkovitých. Latinským názvem se nazývá Nicotiana. Původem pochází z Ameriky, ale dnes se nejvíce pěstuje v Indii, Číně a Brazílii. Průmyslově je nejvíce zastoupen tabák virginský Nicotiana tabaccum a tabák selský Nicotiana rustica.12 Dříve byl tabák považován za divoký keř, dnes je přizpůsobován tak, aby obsahoval co možná největší množství nikotinu. Nikotin je alkaloid, který se nachází v listech této rostliny. Díky nikotinu se tabák nejčastěji užívá ve formě cigaret a doutníků.13

2.1.1.2 Základní složky tabákového kouře 

Nikotin

Nikotin je návyková a jedovatá látka. Jedná se o alkaloid vyskytující se pouze v tabáku. Do našeho těla se dostává prostřednictvím dutiny ústní, kde se vstřebává do sliznic. Plícemi odtud putuje na příslušná místa v mozku. Nikotin se do našeho mozku dostává již během pouhých sedmi sekund. Je to jeden z důvodů proč lidé, kteří kouří poprvé mívají závratě. Malá dávka nikotinu v mozku způsobuje soustředění (povzbuzuje), zato velká dávka nikotinu v mozku způsobuje uklidnění (tlumí). Pro vstřebávání nikotinu sliznicí dutiny ústní je zapotřebí slabě zásadité prostředí. V tomto prostředí nedochází k ionizaci nikotinu, a proto rychle prostupuje do krve. Nikotin dále působí na srdce a cévy a také urychluje střevní peristaltiku. Při ukončení kouření to může být jeden z důvodů, proč lidé přibírají na váze. Takoví lidé mohou začít trpět zácpou.14, 15 

Oxid uhelnatý

Jedná se o reaktivní látku, která je bezbarvá a jen velmi málo rozpustná ve vodě. Tento plyn je jedovatý a bez zápachu, což může zapříčinit skutečnost rizika otravy. Oxid uhelnatý vzniká v důsledku spalování uhlíku při nedostačujícím přístupu vzduchu, tedy kyslíku. Příčina toxicity je dána vázáním se na červené krevní barvivo, čili hemoglobin, který ve většině případů přenáší kyslík. Vazba oxidu uhelnatého na hemoglobin je velmi pevná, tudíž se tento plyn v tkáních neuvolňuje a tím je poškozenému hemoglobinu blokován další přenos plynů z plic do tkání. Takto může dojít k smrti vnitřním udušením.16

12 13

URL: http://www.stop-koureni.cz/tabak-a-nikotin

URL: http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/zajimavosti-a-statistiky/rostlina-tabaku/23-tabak-a-jeho-vlastnostirostlina-tabaku-nicotiana-tabacum.html 14 GANERI, A. Drogy na dosah ruky. In Drogy. Od extáze k agonii, 2001. 15 16

KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003. MAREČEK, A., HONZA, J. Uhlík. In Chemie pro čtyřletá gymnázia, 1998.

11



Dehet

Dehet je látka, kterou produkují všechny cigarety. Jedná se o zapáchající tekutinu hnědé barvy. Jejím obsahem je řada toxinů a také látky, které mohou podnítit vznik rakovinotvorného bujení. 17

2.1.2 Pasivní kouření Pasivní kouř je druhý, vedlejší nebo také sekundární proud kouře, který vzniká při hoření tabáku, ale není kuřákem vdechován. Je z hořícího tabáku vydávaný přímo do okolí. Pasivní kouření je nedobrovolné vdechování tabákového kouře nekuřáky. Při pasivním kouření vdechuje nekuřák stejné látky, jakým je vystaven samotný kuřák. Takovéto kouření je celosvětový problém. Lidé se s ním mohou potkávat jak v pracovním prostředí, na ulici, doma, ale také samozřejmě v restauracích či hospodách. Negativní dopad na nekuřáka může být zaznamenám již u relativně nízkých dávek a krátké doby expozice.18, 19, 20 Co se týče vztahu dávky a účinku, objevuje se zde lineární závislost. Tudíž riziko onemocnění rovnoměrně stoupá se zvyšující se expozicí. Naopak lineární závislost se neobjevuje u koronárních chorob. Zde můžeme zachytit vliv expozice kouře již při nízkých dávkách. U pasivních kuřáků lze zjišťovat nepředvídatelně velké riziko srdečních chorob. Již malé množství tabákového kouře u nekouřících jedinců může ovlivnit shlukování krevních destiček, což znamená, že dochází ke zvýšenému srážení krve. Velmi nízké expozice kouře také přispívají ke zúžení arterií, tudíž vedou k nedostatečnému zásobování kyslíkem a krví v těle.21 Pasivní kouření má na svědomí různorodé zdravotní důsledky:

2.1.2.1 Zdravotní důsledky kouření u dospělých U pasivního kouření bylo prokázáno, že se jedná o příčinu rakoviny plic. Mozková mrtvice je také jedna z rizik. Časopis českých lékařů (1/2004) uvádí, že jedna studie zjistila, je-li nekuřák žijící s partnerem kuřákem má riziko mozkové mrtvice dvojnásobné. Dále pasivní kouření může způsobovat srdeční onemocnění, které může mít velký vliv

17

ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU. Složení tabákového kouře. Dostupné z WWW: 18 KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Pasivní kouření: Zdravotní důsledky. In Časopis lékařů českých, 2004, č.1. 19

KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Pasivní kouření: Pasivní kouř: na důkazech založené zásady jak chránit zdraví. In Časopis lékařů českých, 2004, č.2. 20 ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU. Jak škodí pasivní kouření. Dostupné z WWW: 21 KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Pasivní kouření: Zdravotní důsledky. In Časopis lékařů českých, 2004, č.1.

12

na ischemickou chorobu srdeční. Tato choroba se může projevit jako infarkt myokardu, angina pectoris nebo náhlé úmrtí. Dalším problémem je astma. U lidí, kteří už astma mají se zhoršuje kvalita života, snižují se plicní funkce a někdy je třeba i větší zdravotní péče včetně hospitalizace.22, 23

2.1.3 Vodní dýmka Jedná se o relativně novou, moderní metodu, kterou zkouší čím dál tím více lidí. Rozhodně se však nejedná o něco méně rizikového než cigarety. Kouř z vodní dýmky obsahuje stejně nebo více škodlivin jako jsou obsaženy v tabákovém kouři. Kouř se ochladí, jelikož prochází vodou a tím je snadněji a hlouběji vdechován do plic. Jedno potažení vodní dýmky je téměř rovno dvěma potažením z cigarety. Některé studie uvádějí, že kouří-li člověk vodní dýmku přibližně 30 – 60 minut, vyrovná se to vykouření jedné krabičky cigaret. Při kouření dochází k nedokonalému spalování a tím ke vzniku většího množství toxických látek. Riziko onemocnění je stejné, někdy i horší než u cigaret. Tím, že si lidé při kouření této moderní metody předávají náustek mezi sebou, se může objevit i riziko tuberkulózy, žloutenky nebo například nákaza způsobená herpes virem.24

2.1.4 Kouření „z třetí ruky“ Již po 10-ti minutách vydechnutého tabákového kouře do vzduchu se na povrchu zdí, věcí, hraček začíná usazovat tenká vrstva vzduchem přenášených suspendovaných částic. Tato tenká vrstva v sobě obsahuje celou škálu toxinů z tabákového kouře. Proto pro nekuřáky a malé děti není škodlivý pouze kouř z hořící cigarety. Podle nejnovějších studií existuje takzvaný kouř z třetí ruky. Jedná se o takový kouř, který může být vstřebaný do oblečení, závěsů, pohovek nebo také koberců ve vašem bytě. Nejvíce to postihuje batolecí období dětí. Batolata se často pohybují po koberci a tím často vdechují částice z kouře z bezprostřední blízkosti. Nebo koberec dokonce olizují. Částice uvolňující se při kouření cigarety neulpívají pouze na koberci. Mohlo by se také jednat o vlasy nebo prsty kouřících jedinců.25, 26

22 23

KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Pasivní kouření: Zdravotní důsledky. In Časopis lékařů českých, 2004, č.1.

ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU. Jak škodí pasivní kouření. Dostupné z WWW: http://www.dokurte.cz/?stranka=pasivni_koureni&typ=sablony> 24 KRÁLÍKOVÁ, E. Vodní dýmka – větší zlo než cigarety. Dostupné z WWW: 25 Kouř z třetí ruky. In Zdraví, 2010, č. 58/1, s. 39. 26

PRIBIŠ, P. Kouření „z třetí ruky“. Practicus, 2009, č.6.

13

2.2 Možnosti odvykání „Přestat kouřit je snadné – problém je jen zůstat nekuřákem!“ Mark Twain Má smysl přestat kouřit? To je asi otázka, kterou si pokládá každý kuřák, kterému je doporučeno s cigaretami skoncovat. Odpověď je jednoduchá: „Ano, má!“. Přestat kouřit má smysl u každého člověka, v každém jeho věku, v jakémkoliv stádiu nemoci. Prakticky kdykoliv a v jakékoliv situaci. Ukončí-li kuřák tento návyk co nejdříve, zřetelně tím sníží riziko onemocnění.27 Jestliže sami chceme, aby někdo přestal kouřit, můžeme mu být v jeho rozhodnutí zanechat kouření pouze podporou. Samotné rozhodnutí je pouze na něm. Člověk, který se rozhodne přestat s kouřením, musí pouze sám chtít, pokusit se o to a dokázat to jen sám sobě.28 Jak uvádí Králíková (2003) doba odvykání a stání se nekuřákem je u každého člověka jiná. Délka kuřáckého života, množství vykouřených cigaret za den, ani rozsah závislosti na nikotinu na tom nehraje žádnou roli. Záleží pouze na míře rozhodnutí skončit s kouřením. Kontakt s lékařem se v tomto období také může hodit. Je to ten správný člověk, který

vám

může

pomoci

s odborným

posouzením

míry

závislosti

na

nikotinu,

může vám doporučit a předepsat vhodný lék na odvykání. Již samotná konzultace ohledně zanechání kouření nebo při jiných problémech není na škodu.29 Existují také různé poradny pro odvykání, ve kterých se kuřáci mohou potkat s lidmi ve stejné situaci. Lidé na tom mohou být mnohem hůře, což je pro kuřáka, který chce odvyknout pozitivní. Nebo také na tom daní lidé mohou být mnohem lépe. Takoví lidé jsou potom ochotni pomoci druhým. Vývoj dítěte v děloze se neliší od dětí matek nekuřaček v případě zanechání kouření v průběhu prvního semestru. Etapa života, ve které je žena těhotná je tudíž nejvhodnější období pro motivaci k ukončení kouření. Žena by měla pochopit a uznat zdravotní následky, ke kterým by mohlo dojít v případě, že by kouření nezanechala. Každá matka je odpovědná za zdraví svého dítěte.30

27 28 29 30

KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003. KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003. KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

14

Co se děje po vaší poslední cigaretě? Obrázek 1: Zdravotní výhody zanechání kouření (Zdroj: KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003)

2.2.1 Program „7 P“ Ptát se  Každý lékař by se měl jako součást svého vyšetření dotazovat na kouření ženy. Pochválit  Lékař by měl pochválit ženy nekuřačky, popřípadě ty dámy, které kouření zanechaly. Podpořit  Je důležité podpořit ženy, které přestaly kouřit. Povzbudit je, aby vytrvaly bez kouření nejen po dobu celé gravidity, ale i po porodu a pokud možno po celý svůj život. Poznamenat  Pozitivita kouření by měla být zaznamenána ve zdravotnické dokumentaci. Upozorní lékaře, aby se neopomněl při další návštěvě ženy na kouření opět zeptat. Poradit  Rada zanechání kouření je velmi cenná. Kouřící, těhotná žena by měla být poučena, co vše mohou početné chemické látky v cigaretovém kouři plodu způsobit. Pomoci  Lékař by se měl pokusit pomoci matkám kuřačkám. Ty by si měly najít nějaký silný podnět, proč právě ony by měly přestat kouřit. Nejdůležitějším podnětem by mělo být jejich mateřství.

15

Ženy, jež kouří příležitostně a slabé kuřačky kouřící do 10 cigaret za den, nemusí mít strach z nějakých větších pocitů abstinence. Na druhé straně silné kuřačky. Silné kuřačky málokdy zvládají odvykání samy. Je proto možné jim doporučit jednu z poraden pro odvykání kouření. Pokračovat v pozorování  Je vhodné mít přehled o těhotných ženách během jejich celého těhotenství. 31

2.2.2 Náhradní nikotinová terapie v těhotenství „Náhradní nikotinová terapie je aplikace izolovaného nikotinu ve formě žvýkačky, náplastí, sprejů, inhalátorů.“32 U lidí, kteří kouří se objevují dva typy odlišných závislostí. Jedním z nich je závislost behaviorální, kdy je člověk naučený automaticky si zapálit cigaretu. Druhým typem je závislost farmakologická, kdy je člověk závislý přímo na alkaloidu nikotinu. Při závažném odhodlání ukončit svou éru kouření musí být zdolány oba dva druhy závislostí.33 Náhradní nikotinová terapie pomůže ztlumit nebo dokonce úplně odstranit abstinenční symptomy. Podání izolovaného nikotinu přináší menší rizika, ale i přesto pro určité skupiny lidí (lidé s onemocnění kardiovaskulárního systému a těhotné ženy) je relativně kontraindikováno.34 U těhotných žen doposud není známa bezpečná dávka vzhledem k neurotoxickému působení nikotinu na plod. Rozhodující fází je zejména druhá polovina gravidity, jelikož dochází k vývoji mozku plodu. V tomto období je plod na účinky nikotinu nejcitlivější. Ještě nedávno se těhotenství pokládalo za relativní kontraindikaci náhradní nikotinové terapie. Hlavní roli hrály vasokonstrikční účinky. Dnes je tomu už jinak. Bylo pozorováno, že pomalé uvolňování izolovaného nikotinu například z náplastí nezpůsobuje zvýšené hladiny nikotinu v krvi natolik, aby způsobovalo výše uvedené hemodynamické reakce. V opačném případě by náhradní nikotinová terapie měla být kontraindikovaná ve druhé polovině těhotenství. Hlavním důvodem je neurotoxické působení nikotinu na ještě nenarozené dítě.35

31 32 33

CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000, str. 52.

SOVINOVÁ, H., CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/brozury/Koureni_20a_20Alkohol.pdf 34 CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. 35

CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

16

2.2.3 Bupropion Jedná se o antidepresivní látku, která se našem trhu registruje pod názvem Zyban jakožto lék závislosti na nikotinu.36 Tento lék může předepsat pouze lékař, jelikož má četné kontraindikace. Není vhodné jej používat po traumatech hlavy, při křečových stavech, epilepsii. Nedoporučuje se užívat v kombinaci s dalšími léky, například s jiným druhem antidepresiv.37 Dle příbalového letáku, se Zyban v těhotenství nedoporučuje, jelikož bezpečnost užívání nebyla prokázána. V retrospektivní studii se avšak neprokázal větší výskyt vrozených malformací nebo kardiovaskulárních vad u více než tisíce žen v prvním trimestru gravidity, které byly vystaveny bupropionu v porovnání s jinými antidepresivy. Taktéž vyhodnocení studií na pokusných zvířatech nepodává důkaz o přímých či nepřímých škodlivých účincích na embryonální či fetální vývoj, na průběh těhotenství ani na perinatální a postnatální vývoj. Bupropion také prochází do mateřského mléka, tudíž v případě užívání tohoto antidepresiva matkou, je doporučováno nekojit.38 Tento lék se začíná užívat v době, kdy člověk ještě kouří. Každé ráno si člověk, který hodlá přestat kouřit vezme jednu tabletu Bupropionu a již během druhého týdne nastává den D. Antidepresivum se dále užívá ještě 2-3 měsíce. U silně závislých kuřáků je Zyban vhodný v kombinaci s náhradní nikotinovou terapií.39

36 37 38 39

KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003. KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003. URL: http://farmaceutika.info/zyban#spc. KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit, 2003.

17

2.3 Rizika kouření v těhotenství Byla popsána řada negativních změn a poškození, které ohrožují průběh těhotenství a také vývoj plodu a těhotných kouřících žen. Placenta je v rámci škodlivého působení látek kolujících v krvi matky významnou ochranou, nikoliv však stoprocentní. Toxické substance, které placenta zachycuje, ji mohou narušit a být jednou z příčin zpomalení intrauterinního vývoje. Při těžkém poškození placenty může nastat potrat, v jiném případě při předčasném odloučení placenty předčasný porod.40 U žen kouřících v těhotenství se mnohem častěji vyskytuje hypoxie plodu, hyponutrice plodu, předčasné porody, mrtvě narozené děti, předčasné odloučení placenty, spontánní potraty, mimoděložní těhotenství, placenta praevia, předčasný odtok plodové vody, preeklampsie a také malformace plodu.41

2.3.1 Předčasný porod „Plody narozené před dokončeným 37. týdnem gestace (do 259 dní od prvního dne poslední menstruace a do 245 dní od koncepce) jsou klasifikované jako předčasně narozené.“42 Hlavní rizika při tomto porodu spočívají v nezralosti plodu. Riziko předčasného porodu u kouřících žen v těhotenství je asi 1,5 - 2x vyšší než u nekuřaček. Takovéto dříve narozené děti mají vyšší riziko onemocnění a úmrtí. Předčasné protržení plodových obalů a vyšší výskyt krvácení v těhotenství bývají často spojovány s předčasným porodem.43, 44, 45, 46 K předčasným porodům mohou vézt změny v placentě i u plodu. Ty jsou způsobeny hypoxií a ischémií. U kouřících žen v těhotenství byl také nalezen zvýšený tonus děložní, který by mohl být také nápomocný k tomuto typu porodu.47

2.3.2 Předčasné odloučení placenty Předčasné odloučení placenty neboli abrupce placenty může vést k předčasnému porodu, v horším případě ke spontánnímu potratu. Nejedná se o náhlou příhodu, nýbrž o postupné odlučování placenty. Předpokládá se, že k tomuto stavu může dojít z důvodu chronické 40 41 42 43 44 45 46 47

HRUBÁ, D. Kouření je největší preventabilní riziko poruch reprodukce. In Praktická gynekologie, 2001, č.2. HRUBÁ, D. Proč nekouřit v těhotenství – nové poznatky o účincích nikotinu. In Praktická gynekologie, 2007, č.11(3). ČECH, E. a kol. Porodnictví, 2006, str. 189. KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Kouření a reprodukce: Kouření a těhotenství. In Časopis lékařů českých, 2004, č.4. ČECH, E. a kol. Porodnictví, 2006. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 2004. HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce. In Hygiena, 1995, č. 40(4). CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

18

hypoxie. Dalším důvodem by mohla být hypertenze matky. Nikotin působí na krevní tlak ve smyslu jeho zvyšování. Proto se můžeme setkat i u žen kuřaček s fyziologickým krevním tlakem s hypertenzí. Nekrotické změny v placentě nemusí být výjimkou, jedná se o ischemické změny. Nikotin má taktéž vasokonstrikční účinky, tudíž nedochází k dostatečnému prokrvení a přísunu živin.48

2.3.3 Spontánní potrat „Potratem se rozumí takový plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matky neprojevuje ani jednu ze známek života a jehož porodní hmotnost je nižší než 500g nebo jehož hmotnost nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22.týdnů.“49 Existuje potrat samovolný neboli spontánní a také indukovaný neboli terapeutický. Indukovaný

potrat

je

umělé

přerušení

těhotenství

(UUT)

na

žádost

pacientky

například ze zdravotních důvodů, ať už ze strany její (maligní tumory, závažná celková onemocnění) nebo ze strany plodu (infekce, objektivně prokázané postižení z genetického hlediska). Vztah mezi nikotinem a spontánním potratem je popisován už od 40. let. Patologie či dokonce zánik těhotenství mohou způsobit toxiny obsažené v cigaretovém kouři. Jejich negativní účinek ovlivňuje životnost pohlavních buněk, brzké embryonální dělení, uhnízdění embrya a také jeho transport. Další příčinou potratů mohou být vážné vrozené změny neslučitelné se životem.50, 51

2.3.4 Mimoděložní těhotenství Mimoděložní

těhotenství

neboli

extrauterinní

gravidita

může

nastat

v případě,

kdy se oplodněné vajíčko implantuje a začne růst mimo dělohu. Příčinou změny utero – tubální motility jsou chemické látky. Mohou měnit nejen transport vajíčka, ale také spermií a to ve smyslu jejich zpomalení. Nejčastější místo implantace je vejcovod. Méně časté místa jsou potom například vaječník, dutina břišní a výjimečně se může zachytit i jinde. Studie shledaly, že u žen, které kouří je riziko mimoděložního těhotenství zvýšené 1,5 – 2,5x. Riziko se objevuje dokonce i při relativně malém počtu cigaret.52, 53

48 49 50 51 52 53

CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. ČECH, E. a kol. Porodnictví, 2006, str. 182. ČECH, E. a kol. Porodnictví, 2006. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Kouření a reprodukce: Kouření a těhotenství. In Časopis lékařů českých, 2004, č.4. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

19

K extrauterinní graviditě nepřispívá jen kouření, ale mohou to být také stavy po zánětech vyskytujících se v malé pánvi, užívání hormonální antikoncepce, ale i indukované přerušování těhotenství.54

2.3.5 Placenta praevia Placenta praevia, také jinak vcestné lůžko se rozumí tehdy, je-li uložení placenty v dolní části dělohy neboli v dolním děložním segmentu. Může být v těsné blízkosti a nebo přímo zasahovat do porodních cest. Podle toho, jak hluboko k vnitřní brance zasahuje, rozeznáváme několik druhů. Placenta praevia u gravidních kuřaček vzniká zřejmě z důvodů změn v cévním řečišti dělohy. Takovéto cévní změny jsou u kuřaček velmi časté. Kouření zvyšuje riziko vcestného lůžka 1,5 – 3x.55, 56, 57, 58 Placentární komplikace jsou podstatou nemocí a smrtí jak matky, tak i dítěte a také přispívají k perinatální úmrtnosti. Perinatální úmrtnost zahrnuje fetální a novorozenecké úmrtí na 1000 živě narozených dětí v daném roce. Souvisí s prenatálními podmínkami a okolnostmi okolo porodu.59, 60, 61

2.3.6 Předčasný odtok plodové vody Řada studií spojuje kouření gravidních žen se zvýšeným výskytem předčasného odtoku plodové vody. Mechanismus této problematiky není doposud objasněn. Předpokládá se, že by to mohlo být způsobeno následky poševních infekcí nebo narušením imunity.62

2.3.7 Preeklampsie Preeklampsie je esenciální nemoc vyznačující se hypertenzí, edémy a proteinurií po 20. týdnu těhotenství. Tato patologie se řadí mezi hlavní důvody úmrtí matek. Onemocnění může vyústit v omezený růst plodu a také v předčasný porod. Epidemiologické studie objevily, že v případě kuřaček je výskyt preeklampsie nižší. I když to zní jako pozitivní, není tomu tak. Mohou se objevit závažné poruchy, 54 55 56 57 58 59 60 61 62

CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. ČECH, E. a kol. Porodnictví, 2006. KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Kouření a reprodukce: Kouření a těhotenství. In Časopis lékařů českých, 2004, č.4. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 2004. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. ČECH, E. a kol. Porodnictví, 2006. KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Kouření a reprodukce: Kouření a těhotenství. In Časopis lékařů českých, 2004, č.4. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 2004. STILLMAN, R.J., ROSENBERG, M.J., SACHS, B.P. Smoking and reproduction. In Fertility and sterility, 1986.

20

mezi které můžeme řadit například cévní poškození. Takovéto poruchy převažují nad uvedeným „pozitivem“.63, 64

63 64

ČECH, E. a kol. Porodnictví, 2006. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

21

2.4 Rizika kouření pro plod 2.4.1 Hyponutrice plodu Hyponutrice znamená celkově snížená výživa. Nízká porodní hmotnost je definována dle WHO jako hmotnost nižší než 2500g. Donošení novorozenci mívají v průměru o 150-200g menší porodní hmotnost než děti nekouřících matek. Mívají také kratší tělesnou délku a menší obvod okolo hlavičky. Dítě, které se narodí s nižší porodní váhou je dále náchylnější k různým druhům onemocnění. Čím více cigaret matka během těhotenství vykouří, tím plod samozřejmě hůře roste a vyvíjí se. Snížený růst může vést k porodu menšího a nezralejšího novorozence, než by odpovídalo gestačnímu věku. Kouření v těhotenství má 3x vyšší riziko porodu novorozence s nízkou porodní váhou.65, 66

2.4.2 Malformace plodu Řada

studií

uvádí

spojitost

mezi

kouřením

a

rizikem

fetálních

malformací

neboli vrozených vývojových vad, které nebývají zvýšeny. Vysvětleno je to tak, že samičí pohlavní buňky, jinak oocyty se zakládají v těle ženy již při jejím nitroděložním životě a dále jsou ve vaječnících relativně dostatečně kryty před účinky mutagenních látek.67 Nejvíce spojitostí mezi kouřením a vrozenými malformacemi je spojováno se zvýšeným rizikem rozštěpů. Jedná se jak o rozštěpy rtů, tak i pater. Dále se vyskytuje zkrácení nebo dokonce chybění končetiny. Abnormality jsou přítomny i v oblasti urogenitálního traktu. Největší nebezpečí takovýchto malformací je v prvních měsících těhotenství. „Tyto vlivy by mohly být výsledkem nedostatku kyslíku v zárodku a mohou končit rozvratem cévního systému.“68 Další roli mohou také hrát mutagenní účinky pocházející z tabákového kouře.69, 70 Mechanismus vlivu na vývoj plodu může být pravděpodobně působením nikotinu, který způsobuje snížené prokrvení placenty. Může také přímo procházet placentou do krevního oběhu plodu a tím ovlivňovat zažívací, kardiovaskulární a centrální nervový systém plodu. Druhou látkou, která by mohla ovlivnit mechanismus vlivu kouření na vývoj

65 66 67 68

HRUBÁ, D. Proč nekouřit v těhotenství – nové poznatky o účincích nikotinu. In Praktická gynekologie, 2007, č.11(3). KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Kouření a reprodukce: Kouření a těhotenství. In Časopis lékařů českých, 2004, č.4. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Kouření a reprodukce: Kouření a těhotenství. In Časopis lékařů českých, 2004, č.4, str. 271. 69 KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Kouření a reprodukce: Kouření a těhotenství. In Časopis lékařů českých, 2004, č.4. 70

CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

22

plodu je oxid uhelnatý, který může především způsobovat nedostatečnost kyslíku u plodu, tedy hypoxii.71 Rizikovým faktorem je nejen kouření matky plodu, ale taky jeho otce. U otce kuřáka byly nalezeny vztahy k některým druhům vývojových vad. Jedná se především o patologie neurální trubice, hydrocefalus, což je patologicky zvýšené množství mozkomíšního moku v centrálním nervovém systému. Dále se také jedná o defekty komorového septa nebo též uretrální stenózy. Mohlo by se objevit i zvýšené riziko Downova syndromu.72

2.4.3 Fetální tabákový syndrom Kritériem fetálního tabákového syndromu je, když žena během gravidity kouří 5 a více cigaret denně a v průběhu těhotenství má fyziologický krevní tlak. Ženy kouřící v těhotenství rodí děti s nižší porodní hmotností přibližně o 100 – 300 gramů. U tohoto typu žen hrozí dvakrát vyšší riziko porodu dítěte s hmotností nižší než 2500 gramů. Může se také objevit symetrická růstová retardace.73, 74 Vývoj dítěte v děloze se neliší od dětí matek nekuřaček v případě zanechání kouření v průběhu prvního semestru. Přestat kouřit v dalším ze dvou trimestrů také riziko růstové retardace významně snižuje. Zpomalením růstu zárodku se nemyslí jen zpomalení růstu svalové tkáně, ale také orgánů. V první řadě se jedná o plíce. Dítě má ještě nějakou dobu po narození snížené dechové funkce.75, 76 Symetrická intrauterinní růstová retardace plodu je zpravidla nejtypičtějším projevem následků škodlivého kouření v graviditě. Nevyskytují-li se jiné důvody, například chronické onemocnění matky je proporcionální růstová retardace považována za známku teratogenního působení nezdravých látek z cigaretového kouře a nazývána jako fetální tabákový syndrom. „Výsledky pozorování v České republice se s literárními údaji plně shodují: v souboru studie ELSPAC měly děti narozené kuřačkám průměrně o 107 gramů nižší porodní váhu, o 1,3 cm kratší tělesnou délku a o 0,2 cm menší obvod hlavičky.“77

71

ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU. Jak škodí pasivní kouření. Dostupné z WWW: 72 CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. 73 74 75 76 77

HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce. In Hygiena, 1995, č. 40(4). CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. HRUBÁ, D. Kouření je největší preventabilní riziko poruch reprodukce. In Praktická gynekologie, 2001,č. 2. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000, str. 39.

23

2.5 Rizika kouření pro dítě U dětí se zvyšuje předpoklad pro onemocnění jak horních, tak i dolních cest dýchacích. Jedná se především o pneumonie, bronchitidy, ale také o obyčejný kašel. Záněty středního ucha jako důsledek snížení plicního růstu jsou také velmi časté. Tak jako u dospělých jedinců, tak i u dětí může být expozice tabákového kouře příčinou astmatu. Výjimkou není ani častější hospitalizace v nemocnici. Neexistuje žádný důkaz o přítomnosti bezpečné hladiny expozice tabákového kouře nekuřákem, při které by nebyly známy žádné negativní dopady. Jako příčina expozice tabákového kouře se objevuje u desetiny dětí také dětská leukémie.78, 79

2.5.1 Kojení Pro správný vývoj dítěte je důležitá především výživa. Obzvláště důležitá je pro mozkovou tkáň, která prodělává prudký vývoj. Nutná je energie, která se s rychlým růstem dítěte spotřebovává. Přirozená výživa mateřským mlékem se považuje za nejlepší variantu, jelikož odpovídá jeho potřebám. „WHO doporučuje výlučné kojení 6 měsíců a pokračování v kojení s postupně zaváděným příkrmem po ukončeném 6. měsíci až do 2 roků dítěte i déle.“80 Potrava jako je mateřské mléko je nenahraditelná. Má pro novorozence mnoho výhod.81, 82

2.5.1.1 Výhody kojení pro dítě: 

V mateřském mléce jsou zahrnuty všechny potřebné živiny, které v umělé výživě nenajdeme.



Pomocí mateřských protilátek, které se přenášejí právě při kojení podporujeme přirozenou imunitu.

78 79



Zabraňuje zácpě a pomáhá při vylučování novorozenecké stolice neboli mekonia.



Kojení chrání před alergickými reakcemi, infekcemi dýchacích cest a záněty středouší.



Sání z prsu matky může vést k lepšímu vývinu úst dítěte.83, 84

KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Pasivní kouření: Zdravotní důsledky. In Časopis lékařů českých, 2004, č.1.

ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU. Jak škodí pasivní kouření. Dostupné z WWW: 80 LAKTAČNÍ LIGA, Kojení, str. 2. 81 82 83 84

LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 2004. LAKTAČNÍ LIGA. Kojení. Dostupné z WWW: LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 2004. LAKTAČNÍ LIGA, Kojení.

24

2.5.1.2 Výhody kojení pro matku: 

Posiluje citovou vazbu mezi matkou a jejím dítětem.



Kojení není ekonomicky náročné, je pohodlné.



Ochraňuje ženu proti rakovině vaječníků, prsů.



V případě, že žena kojí plně a často, může kojení zastoupit antikoncepční prostředky.



Kojení také podporuje návrat dělohy do netěhotenského stavu.



Při tvorbě mateřského mléka je spotřebováván tuk z těla matky, což vede k ulehčení návratu na původní váhu.85, 86

Kojení ovšem nemá jen své výhody, ale zahrnuje také nějaké kontraindikace.

2.5.1.3 Kontraindikace kojení: 

Kojit by neměly ženy, které konzumují ve větší míře alkohol.



Kontraindikací mohou být některé léky, které mohou přestupovat do mateřského mléka.



V některých případech by se z mateřského mléka mohla projevit novorozenecká žloutenka, ale to se stává velmi zřídka.



Matky, které užívají drogy by také kojit neměly.



Kouření.87

2.5.1.4 Kojení a kouření Kouření, ať už aktivní nebo pasivní by se v době laktace nemělo vůbec objevit. Mohlo by dojít ke snížené tvorbě mléka a mohlo by to mít vliv i na růst dítěte, ve smyslu jeho zpomalení. Při kouření se nikotin dostává do mateřského mléka, kde ho je však větší koncentrace než v krvi matky. Nejen nikotin, ale i kotinin se dostává do mateřského mléka, tudíž je dítě vystaveno škodlivým látkám nejen dýchacím traktem (například při pasivním kouření), ale také alimentární cestou. Nikotin poškozuje chuťové vlastnosti mateřského mléka.88, 89, 90

85 86 87 88 89 90

LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 2004. LAKTAČNÍ LIGA, Kojení. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 2004. SCHNEIDROVÁ, D. a kol. Kojení, 2006. HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce. In Hygiena, 1995, č. 40(4). CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

25

Nikotin se pomocí mateřského mléka dostává až do dětského organismu a působí na něj negativně. Nejčastěji působí na trávicí soustavu, dítě má po té problémy s příjmem potravy. U takových dětí se objevuje špatné sání a časté zvracení. Dětský organismus se nikotinu zbavuje tím, že ho metabolizuje v játrech a vylučuje ledvinkami. Problém je ten, že oba orgány jsou zatěžovány již během svého vývoje. Děti kouřících matek mohou trpět abstinenčními příznaky. Takovéto příznaky se projevují například neklidností, častým pláčem a nedostatečným spánkem. Děti, které se často pohybují v zakouřeném prostředí, mají zvýšené hladiny nikotinu jak v krvi, tak i v moči. Potomci matek kuřaček bývají často kojeny krátkou dobu, a proto matky kuřačky častěji přecházejí na umělou výživu. Nikotin snižuje spouštění prolaktinu, který je důležitý pro tvorbu mateřského mléka.91, 92 V případě, že se matka nechce kouření v době kojení vzdát, měla by omezit počet vykouřených cigaret maximálně na 5 cigaret denně. V takovéto situaci je vhodné, aby si žena zapálila cigaretu ihned po kojení. Tím se prodlouží doba mezi kouřením a dalším kojením minimálně na 2 hodiny.93

2.5.2 Syndrom náhlého úmrtí kojence SIDS neboli Sudden Infant Death Syndrome v překladu z anglického jazyka Syndrom náhlého úmrtí kojence. „Syndrom náhlého úmrtí kojence je definován jako náhlá, neočekávaná smrt dítěte mladšího jednoho roku, která zůstává nevysvětlena i po kompletní klinické revizi, laboratorních vyšetřeních a pitvě.“94 Incidence syndromu se vyskytuje mezi 2. týdnem až 1. rokem života dítěte. Přičemž nejčastěji se objevuje ve druhém až čtvrtém měsíci.95 Při pokusech bylo zjištěno, že vystavení plodu nikotinu ještě před narozením by mohlo zvýšit riziko kardiorespiračního selhání při jakékoliv novorozenecké apnoické pauze. Podílí se na tom soubor kardiálních, adrenálních a dýchacích mechanismů, které jsou způsobeny účinky nikotinu.96 Příčina náhlého úmrtí avšak není doposud objasněna. Objevuje se častěji v podzimních a zimních měsících v souvislosti s počasím a oblékáním. Existuje však mnoho rizikových 91 92 93 94 95 96

SCHNEIDROVÁ, D. a kol. Kojení, 2006. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. SCHNEIDROVÁ, D. a kol. Kojení, 2006. FENDRYCHOVÁ, J. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii, 2009, str. 103. FENDRYCHOVÁ, J. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii, 2009. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

26

faktorů, u kterých se předpokládá, že by mohly tuto neočekávanou událost způsobit. Jedná se o kouření matky v průběhu jejího těhotenství, uložení dítěte v zakouřeném prostředí, poloha dítěte ležícího na bříšku, spánek na měkkém povrchu, nízký věk rodičky, mužské pohlaví dítěte, špatné uložení postýlky, malá porodní váha a také nedonošenost.97

2.5.2.1 Prostředí, ve kterém se dítě vyskytuje Kouření matky během těhotenství se uvádí jako jedno z hlavních rizikových faktorů SIDS. Nejedná se pouze o kouření, ale taky o zakouřené místnosti. Dítě je pak nuceno vdechovat tabákový kouř, který může způsobit infekci dýchacích cest. Dráždivé látky v blízkosti dítěte vedou k jeho hypoxii. Takováto hypoxie by mohla přejít v chronickou formu v případě častého vystavování takovýmto látkám. Mohlo by se jednat i o čpavek, který je uvolňován z pomočených plen. Na SIDS umírají povětšinou chlapci. Tato záhada se dá vysvětlit tím, že kluci ležící v poloze na zádech si pomočí většinou přední část pleny a tím jsou nuceni vdechovat větší množství čpavku. Holčičky při této poloze mají pomočenou většinou zadní stranu pleny.98

2.5.2.2 Poloha dítěte Nejvhodnější polohou pro spaní dítěte je uváděna poloha na zádech. Při poloze na břiše dítě může zabořit obličej do měkké podložky a tím se začít dusit. Je také možné, že se dítě může nadechnout již vydechnutého vzduchu a nebo si přivodit uzávěr dýchacích cest. Dítě nemusí být totiž ještě schopno nadzvednout hlavičku a pootočit ji na stranu. Ani poloha na boku není ve spánku ideální. Kojenec se snadno může přetočit na bříško. Je to pro něj mnohem lehčí než takový proces učinit z polohy na zádech. V případě, že dítě nespí a má kolem sebe rodiče, není důvod proč dítě nepokládat na bříško. Navíc je to v zájmu jeho vývoje a omezení otlačení hlavičky.99, 100

2.5.2.3 Postýlka dítěte Povrch postýlky by měl být tvrdý a pokrytý prostěradlem. Měkké věci jako jsou plyšové hračky, přikrývky a nebo malé polštáře by měly být z postýlky, kde dítě spí eliminovány. Hrozí totiž přetáhnutí přes obličej a tím by mohlo dojít dokonce i k udušení dítěte. Peřinka, kterou je dítě zakryté by měla být založená pod matrací a dosahovat pouze k hrudníčku, 97 98 99

FENDRYCHOVÁ, J. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii, 2009. FENDRYCHOVÁ, J. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii, 2009. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství, 2004.

100

FENDRYCHOVÁ, J. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii, 2009.

27

aby nedošlo opět k přetažení přes obličej. Lůžko uložené u stěny v rohu místnosti není ideální, jelikož je sníženo zásobování dítěte čerstvým vzduchem.101

2.5.3 Onemocnění dýchacích cest Dýchací onemocnění jsou nejtypičtějším důvodem nemocnosti dětí a to na celém světě. Také v několika zemích i jedním z klíčových důvodů dětských úmrtí. Finanční náklady za hospitalizace takto nemocných dětí nejsou také zrovna nízké. Navíc dítě, které musí být často hospitalizováno prožívá psychický stres.102 Při expozici tabáku již prenatálně, dochází k nesprávnému vývoji plic plodu. Tito novorozenci mívají snížené funkční schopnosti plic. Po porodu dítěte se jeho plíce rychle vyvíjejí, jsou však více vnímavé k působení chemicky a biologicky znečištěných látek z ovzduší. V období po porodu a v brzkém dětském věku ještě stále nejsou vyvinuty obranné reakce. Jedná se hlavně o čistící funkce řasinkového epitelu a o ne zcela vyvinutý imunitní systém dítěte. Tím mohou kontaminanty z cigaretového kouře narušit respirační cesty, především sliznice. Sliznice je potom více přístupná pro rozmanité druhy patogenů.103 Dítě je v přítomnosti rodičů kuřáků nuceno pasivně vdechovat zplodiny z cigaret. V takovýchto případech se stále více objevují akutní respirační nemoci, chronické respirační nemoci, ale také třeba astma.104 Riziko zánětu středouší je dvojnásobně zvýšeno díky kouření rodičů. Onemocnění vyžaduje pobyt v nemocničním prostředí a také operační léčbu. Jedná se o bolestivou nemoc, která nejčastěji zasáhne děti do dvou let a bývá často usuzována jako komplikace akutní dýchací infekce. Vztah mezi vystavením dítěte tabákovému kouři a výskytem zánětů středního ucha byl dokázán vzhledem k hladinám kotininu v moči u dětí.105 Kouření má také vztah k astmatu. Může mít vliv na počátek nemoci v brzkém věku, na větší množství záchvatů i na zhoršení nebo nové vypuknutí onemocnění. Zásluhou kouření rodičů je riziko astmatu dvakrát vyšší. Jestliže žena kouřila během své gravidity a po porodu novorozence v tom stále pokračovala, je riziko ještě vyšší.106 Lékaři zpozorovali, že dětských pacientů narůstá hlavně v prvních dnech pracovního týdne. Děti přicházeli s rýmou, kašlem, se symptomy, které naznačovaly onemocnění 101 102 103 104 105 106

FENDRYCHOVÁ, J. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii, 2009. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

28

průdušek a nebo také se záněty středouší. Takovouto epidemii poté nazvali „syndrom pondělního rána“, jehož hlavním důvodem bylo víkendové setrvání malých dětí v zakouřených prostorech.107

2.5.4 Rakovina u dětí „Renomovaná odborná toxikologická společnost Environmental Protection Agency (EPA) klasifikovala tabákový a zejména cigaretový kouř, který je emitován do prostředí, jako prokázaný humánní karcinogen.“108 Cigaretový kouř obsahuje četné karcinogenní látky, které mohou procházet placentární bariérou a mít vliv na rychle se dělící tkáně plodu. Zajisté mohou zvyšovat jejich citlivost na působící karcinogeny.109 V jedné ze studií bylo dokázáno, že kouření otce dítěte má vyšší dopad na výskyt nádorů dětí než kouření samotné matky. Muži jsou více vystaveni faktorům s toxickými účinky vůči genomu, poškozují genetickou informaci. Zárodečné buňky mužského pohlaví se v období reprodukce několikanásobně dělí, a proto jsou vnímavější na vliv toxických látek. V období reprodukce u ženy dozrává měsíčně jen jedna zárodečná buňka. Je zde tudíž menší pravděpodobnost postižení než u mužů.110, 111

2.5.5 Ostatní onemocnění v dětství z důvodu kouření matek U dětí matek kuřaček se mohou objevit poruchy štítné žlázy. Poruchy ve smyslu jejího zvětšení, obzvláště v místech s endemicky nízkým přívodem jódu. Další vadou mohou být defekty mentálního vývoje, které nejčastěji vycházejí najevo při čtení nebo v matematice. Vystavení

cigaretovému

kouři

ještě

před

112

může mít vliv na její pozdější plodnost.

107 108 109 110 111 112

CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000, str. 48. HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce. In Hygiena, 1995, č. 40(4). CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000. HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce. In Hygiena, 1995, č. 40(4). CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce, 2000.

29

porodem

plodu s ženským

pohlavím,

3 Praktická část 3.1 Formulace problému Existuje mnoho důvodů, které mohou zapříčinit komplikace jak matce, tak i nenarozenému dítěti. Mnohé z nich sama žena ovlivnit nemůže (imunitní problémy, chronické onemocnění, vývojové vady rodidel), jiné minimálně (infekce, záněty). Ve většině případů je to ovšem jen na jejím zvážení. Jedná se především o zdravý životní styl, fyzickou aktivitu, alkohol, drogy nebo již výše zmíněné kouření. Ve větší míře se také objevují civilizační choroby, mezi které můžeme řadit hypertenzi, diabetes mellitus či obezitu. Tyto choroby mohou mít také neblahé účinky na reprodukční zdraví ženy. Je až nepochopitelné kolik žen je schopno hazardovat se zdravím a životem jak svým, tak i svého dítěte. V takové roli se bohužel objevují i matky, které měly s otěhotněním menší či větší problémy. Pro neustálý přírůstek kouřících žen jak v období před otěhotněním, tak i v době těhotenství jsem se pokusila pomocí dotazníkového šetření zjistit množství žen kouřících v těhotenství a jejich stupeň nikotinové závislosti. V případě, že těhotná žena přestala kouřit, tak co ji k tomu v těhotenství vedlo.

3.2 Cíle práce Cíl práce č.1: Stanovit ve sledované skupině těhotných respondentek poměr kouřících a nekouřících žen v těhotenství a zjistit vztah mezi kouřením a vzděláním. Cíl práce č.2: Zjistit ve sledované skupině těhotných respondentek vztah mezi zanecháním kouření v těhotenství a výškou vzdělání těhotných žen. Cíl práce č.3: Zjistit stupeň nikotinové závislosti u kouřících těhotných žen.

3.3 Hypotézy práce Hypotéza práce č.1: Mezi kouřením v těhotenství a vzděláním těhotných žen existuje vztah. Hypotéza práce č.2: Mezi zanecháním kouření v těhotenství a vzděláním těhotných žen existuje vztah. Hypotéza práce č.3: Předpokládám, že nejvíce těhotných kuřaček bude patřit do skupiny s velmi malým stupněm nikotinové závislosti.

30

3.4 Metodika práce V praktické části jsem se zaměřila na výzkum výše uvedených cílů pomocí dotazníkového šetření (Příloha 3). Dotazník slouží k zjišťování určitých informací v populaci nebo klidně i v menší skupince lidí.113 Vlastně vytvořený dotazník je anonymní a skládá se ze 17 položek a je rozdělen do tří částí. První část se zabývá demografickými údaji, kde jsem zjišťovala věk, dosažené vzdělání, rodinný stav a kolikáté těhotenství právě žena prožívala. Druhá část je věnována informativním údajům ohledně kouření. Zajímalo mě, jestli těhotná žena někdy před graviditou kouřila, zda-li kouří v nynějším těhotenství a v obou případech také kolik cigaret denně vykouří. Další otázka se týkala toho, pakliže byla kuřačka a přestala kouřit v souvislosti s těhotenstvím, tak v kterém období těhotenství. Zajímalo mě také, kdy nejčastěji žena kuřačka sahá po cigaretě a jaký má postoj ke kouření v těhotenství a zda-li vůbec ví, jaké může mít kouření důsledky pro dítě. Tento oddíl zahrnoval také otázku z jakých zdrojů má žena nejvíce informací o působení nikotinu na plod. Poslední, třetí část, pojednává o míře nikotinové závislosti. Test nikotinové závislosti sestavil Švéd Dr. Karl Fagerström, který se řadí mezi největší odborníky ve výzkumu ohledně dopadu kouření. Oficiální název testu je Fagerströmův test nikotinové závislosti (Příloha 4) a je složen ze 6 položek. Slouží k rychlému a dobře vypovídajícímu určení míry závislosti na nikotinu.114 Poslední část mého dotazníku je určena k vyplnění jen pro ženy kuřačky. Pravidelný kuřák je definovaný jako dospělý, který kouří alespoň 1 cigaretu denně nebo dítě či dospívající, který kouří alespoň 1 cigaretu týdně.115 Položky v dotazníku byly otevřeného typu (otázky č. 1., 8., 9. a 10.) a uzavřeného typu, kdy byly respondentovi nabízeny odpovědi, ze kterých si vybral tu správnou (otázky č. 2., 3., 4., 5., 6., 7., 11., 12., 13., 14., 15., 16., 17.). Z každé otázky uzavřeného typu mohl vyplňující označit pouze jednu z uvedených možností. Sběr dat probíhal v období listopad 2010 až leden 2011 ve Fakultní nemocnici Obilní trh, Brno na ambulanci porodního sálu po předem potvrzené žádosti o umožnění dotazníkové akce v souvislosti se závěrečnou bakalářskou prací (Příloha 5). Dotazníky těhotným ženám rozdávala a také sbírala porodní asistentka, mající službu na ambulanci porodního sálu.

113 114 115

WIKIPEDIA. Dotazník. Dostupné z WWW: URL: http://www.stopnikotin.com/stopnikotin/test-zavislosti/.

KRÁLÍKOVÁ, E., ŠTĚPÁNKOVÁ, L. Kouření tabáku a rizikové chování. Dostupné z WWW:

31

Mými respondentkami byly těhotné ženy navštěvující ambulance porodního sálu pro pravidelné kontroly. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků. Návratnost byla plných 100  a žádný z dotazníků nemusel být vyřazen pro nesprávnost vyplnění. Pro lepší přehlednost jsem dotazníky zpracovávala v tabulkovém procesoru Microsoft Excel 2003. Vyhodnocení výsledků a převod do tabulek a grafů jsem prováděla pomocí programu Statistica 8. Písemná část byla zpracována v textovém editoru Microsoft Word 2003.

32

3.5 Výsledky a jejich interpretace Položka č.1: Věk Tabulka 1 Věk respondentek Věk 17 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 Součet

Abs. č. 1 2 9 8 8 6 9 7 11 4 3 3 5 4 7 3 2 3 1 1 1 1 1 100

Rel. č. % 1 2 9 8 8 6 9 7 11 4 3 3 5 4 7 3 2 3 1 1 1 1 1 100

Celkový počet respondentek byl 100 (100 %). Nejnižší věk dotazovaných byl 17 let, nejvyšší věk dotazovaných byl 42 let. Nejpočetnější skupinou se stal věk 28 let u 11 z dotazovaných žen (11 %). Průměrný věk respondentek byl 28 let.

33

Položka č.2: Dosažené vzdělání Tabulka 2 Dosažené vzdělání respondentek

Základní Střední bez maturity Střední s maturitou, Vyšší odborné Vysokoškolské Součet

Abs. č. 2 9 53 36 100

Rel. č. % 2 9 53 36 100

Graf 1 Dosažené vzdělání respondentek

Základní; 2% Střední bez maturity; 9%

Střední s maturitou, Vyšší odborné; 53%

Vysokoškolské; 36%

Z celkového počtu 100 dotazovaných těhotných žen se nejvíce objevilo vzdělání střední s maturitou, vyšší odborné – 53 (53 %). Druhým nejpočetnějším bylo vzdělání vysokoškolské – 36 (36 %). Vzdělání střední bez maturity tvořilo třetí nejpočetnější skupinu – 9 (9 %). Základní vzdělání se vyskytlo pouze u 2 (2 %) těhotných žen.

34

Položka č.3: Rodinný stav Tabulka 3 Rodinný stav respondentek

Svobodná Vdaná Žiji v partnerském svazku, jako bych byla vdaná Žiji odděleně Rozvedená Ovdovělá Součet

Abs. č. 23 46 29 1 1 0 100

Rel. č. % 23 46 29 1 1 0 100

Graf 2 Rodinný stav respondentek

Odděleně; 1% Rozvedená; 1% Partnerský vztah; 29% Vdaná; 46%

Svobodná; 23%

Ze všech těhotných respondentek bylo nejvyšší zastoupení žen vdaných – 46 (46 %). Druhé nejvyšší zastoupení se týkalo žen, které žijí v partnerském vztahu, jako by byly vdané – 29 (29 %). Na třetím místě se umístily ženy svobodné – 23 (23 %).

35

Položka č.4: Nynější těhotenství je vaše? Tabulka 4 Nynější těhotenství respondentek

První Druhé Třetí Jiné Součet

Abs. č. 68 25 6 1 100

Rel. č. % 68 25 6 1 100

Graf 3 Nynější těhotenství respondentek

Jiné; 1%

Třetí; 6%

Druhé; 25%

První; 68%

Více

než

poloviční

zastoupení

měly

respondentky,

jež

prožívaly

své

první

těhotenství – 68 (68 %). Druhé těhotenství prožívalo 25 žen (25 %) a potřetí bylo těhotných pouze 6 respondentek, což činí 6 % z celkového počtu.

36

Položka č.5: Kouřila jste někdy před těhotenstvím? Tabulka 5 Kouření před těhotenstvím

Ne, nikdy Ano Součet

Abs. č. 49 51 100

Rel. č. % 49 51 100

Graf 4 Kouření před těhotenstvím

Ne, nikdy; 49%

Ano; 51%

Průzkumem jsem zjistila, že 51 (51 %) z dotazovaných žen kouřilo před těhotenstvím, což je více než polovina zkoumaných. Cigaretu si nikdy nezapálilo 49 žen, čemuž odpovídá 49 %.  Jestli ano, uveďte prosím kolik cigaret denně vykouříte… Tabulka 6 Počet cigaret vykouřených za den Počet cigaret Abs. č. Rel. č. % 1 2 3,93 2 4 7,84 3 1 1,96 5 2 3,93 6 3 5,88 7 1 1,96 8 3 5,88 9 2 3,93 10 16 31,37 11 1 1,96 12 3 5,88 13 1 1,96 14 1 1,96 15 6 11,76 18 1 1,96 20 3 5,88 30 1 1,96 Součet 51 100,00

Kouřící ženy před těhotenstvím měly za úkol uvést počet cigaret vykouřených za den. Celkový počet kouřících před graviditou činil 51 žen (100 %). Jedna cigareta tvořila nejnižší počet vykouřených cigaret za den a vyskytovala se u 2 žen (3,93 %). Nejvyšší počet vykouřených cigaret během dne byl 30, což znamená jeden a půl krabičky cigaret. Tento počet se vyskytl pouze u jedné ženy (1,96 %). Nejpočetnější skupinu (31,37 %) tvořily ženy, které vykouřily za den 10 cigaret.

37

Položka č.6: Pokud jste kuřačka a přestala jste kouřit v souvislosti s těhotenstvím, uveďte prosím kdy. Tabulka 7 Ukončení kouření v souvislosti s těhotenstvím

Ještě předtím, než jsem plánovala otěhotnět Při zjištění, že jsem těhotná V první půlce těhotenství (do 20. týdne) V druhé půlce těhotenství (po 20. týdnu) Součet

Abs. č. 10 22 2 0 34

Rel. č. % 29,41 64,71 5,88 0,00 100,00

Graf 5 Ukončení kouření v souvislosti s těhotenstvím

První půlka; 5,88% Plánování; 29,41%

Zjištění; 64,71%

Z celkového počtu 51 kouřících žen před graviditou přestalo kouřit 34 těhotných žen (100 %). Nejčastější období zanechání kouření bylo u 22 žen (64,71 %) při zjištění těhotenství. 10 žen (29,41 %) kouřících před těhotenstvím zanechalo kouření ještě předtím, než plánovaly otěhotnět. Nejmenší skupinku tvořily 2 ženy (5,88 %), které přestaly kouřit až v první půlce těhotenství, tedy do 20. týdne gravidity.

38

Položka č.7: Kouříte v nynějším těhotenství? Tabulka 8 Kouření v nynějším těhotenství

Ne Ano Součet

Abs. č. 83 17 100

Rel. č. % 83 17 100

Graf 6 Kouření v nynějším těhotenství

Ano; 17%

Ne; 83%

V této otázce č. 7 mě zajímalo kolik z celkového počtu dotazovaný žen – 100 (100 %) v nynějším těhotenství kouří. Vyhodnocením výsledků jsem zjistila, že z celkového počtu kouří 17 těhotných žen (17 %). Větší podíl avšak tvoří ženy nekouřící v těhotenství – 83 (83 %).  Jestli ano, uveďte prosím kolik cigaret denně vykouříte… Tabulka 9 Počet cigaret vykouřených za den

Předmětem mého zájmu bylo zjistit množství vykouřených Počet cigaret Abs. č. Rel. č. % 2 2 11,76 4 2 11,76 5 3 17,66 7 3 17,66 8 1 5,88 9 1 5,88 10 2 11,76 15 1 5,88 17 1 5,88 20 1 5,88 Součet 17 100,00

cigaret za den u těhotných kouřících žen. Celkový počet kouřících gravidních žen byl 17 (100 %). Dvě cigarety byl nejnižší počet vykouřených cigaret za den, které uvedly 2 ženy (11,76 %). Na druhé straně nejvyšší uvedený počet vykouřených cigaret byl 20. Tento počet uvedla pouze 1 žena (5,88 %). Díky výpočtům z tabulky č. 9 jsem došla k závěru, na

že

těhotnou

39

průměrný kouřící

počet ženu

vykouřených dosahoval

cigaret

počtu

8.

Položka č.8: Kdy nejčastěji v těhotenství saháte po cigaretě? Tabulka 10 Nejčastější sáhnutí po cigaretě

Nervozita Stres Ráno Alkohol Káva Když mám chuť Přátelé Pauza Součet

Abs. č. 1 7 2 2 2 1 1 1 17

Rel. č. % 5,88 41,18 11,76 11,76 11,76 5,88 5,88 5,88 100,00

Graf 7 Nejčastější sáhnutí po cigaretě

Pauza; 6% Přátelé; 6%

Když mám chuť; 6%

Káva; 12%

Nervozita; 6%

Stres; 41%

Alkohol; 12%

Ráno; 12%

Nejčastějším důvodem kouření pro těhotné kouřící ženy byl u 7 žen (41,18 %) stres. V závěsu za ním se vyskytovaly důvody jako alkohol, káva a kouření ihned ráno. Tyto důvody byly uvedeny vždy u dvou žen (11,76 %). Mezi další příčiny patřila nervozita, přátelé, chuť a udělání si přestávky během denního výkonu.

40

Položka č.9: Jaký máte postoj ke kouření v těhotenství? Tabulka 11 Postoj ke kouření v těhotenství Postoj Nemá se to Odsuzuji to Nelíbí se mi Negativní Jsem proti Zásadně to odmítám Nesnáším kouření Škodí to matce i dítěti Každého věc Nezodpovědnost Není to zdravé Kuřačka nemá právo stát se matkou Ženy by to měly omezit Škodí to zdraví plodu Nemělo by se, ale závislost je silnější Kladný Nevím, nemůžu se toho zbavit Nejde nekouřit Matka by neměla ubližovat plodu Dělá mi problém s tím přestat Není dobré pro dítě, ale nejde přestat Striktně negativní Každá žena by se měla nad sebou zamyslet Bezohlednost Neakceptuji to Je mi to jedno Sobeckost Součet

Abs. č. 6 4 7 35 2 4 1 3 3 6 2 1 1 6 1 3 1 2 1 1 1 2 2 1 2 1 1 100

Rel. č. % 6 4 7 35 2 4 1 3 3 6 2 1 1 6 1 3 1 2 1 1 1 2 2 1 2 1 1 100

V tabulce číslo 11 jsou volné odpovědi respondentek na otevřenou otázku: „Jaký máte postoj ke kouření v těhotenství?“. Jak je z tabulky patrno, nejčastější odpověď byla: „Negativní“ a to u 35 těhotných žen (35 %) z celkového počtu 100 dotazovaných žen. Druhou nejčastější odpovědí bylo: „Nelíbí se mi“ – 7 těhotných žen (7 %). Většina odpovědí byla rázu negativního, ale vyskytly se i odpovědi typu: „Nemělo by se to, ale závislost je silnější“; „Kladný“; „Nejde nekouřit“; „Není to dobré pro dítě, ale nejde přestat“; „Nevím, nemůžu se toho zbavit“. Tyto odpovědi se naštěstí vyskytly u zanedbatelně malého množství těhotných žen v porovnání se zbývající částí respondentek.

41

Položka č.10: Jaké jsou podle Vás důsledky kouření v těhotenství pro dítě? Tabulka 12 Důsledky kouření v těhotenství pro dítě Důsledek Nízká porodní váha Abstinenční příznaky Alergie Astma Dýchací problémy Srdeční problémy Je to individuální Mentální retardace, menší IQ Nedostatečnost placenty Negtaivně ovlivňuje dítě Různé onemocnění, slabá imunita Nevím No, asi blbý. Uvidíme. Ohrožení zdraví dítěte Úmrtí Pomalý vývoj Potrat Vrozené vývojové vady Předčasný porod Snad minimální Cévní onemocnění Syndrom náhlého úmrtí novorozence Součet odpovědí

Abs. č. 31 10 4 4 9 1 2 5 1 2 3 11 1 7 9 6 12 4 9 1 1 1 134

Rel. č. % 23,13 7,46 2,99 2,99 6,72 0,75 1,49 3,73 0,75 1,49 2,24 8,21 0,75 5,22 6,72 4,48 8,96 2,99 6,72 0,75 0,75 0,75 100

Procenta jsou počítána z celkového počtu odpovědí žen na tuto otázku – 134 (100 %). Důvodem je volná odpověď na otázku: „Jaké jsou podle Vás důsledky kouření v těhotenství pro dítě?“. Těhotné ženy měly možnost vypsat více možností. Nejčastějším důsledkem dle dotazovaných byla nízká porodní váha – 31 žen (23, 13 %). Hned za ní v závěsu byl jako důsledek potrat – 12 (8, 96 %). U 11 těhotných žen (8, 21 %) se objevila odpověď: „Nevím“, která se umístila na třetím místě.

42

Položka č.11: Z jakých zdrojů máte nejvíce informací o působení nikotinu na plod? Tabulka 13 Zdroje informací o působení nikotinu na plod Abs. č. 21 2 19 28 10 5 6 2 7 100

Televize Rádio Časopisy, noviny Internet Lékař, zdravotní sestra Rodina, přátelé Předporodní kurz Letáky, plakáty Nezajímám se o to Součet

Rel. č. % 21 2 19 28 10 5 6 2 7 100

Graf 8 Zdroje informací o působení nikotinu na plod

Rádio; 2% Rodina, přátelé; 5% Předporodní kurz; 6%

Letáky, plakáty; 2% Časopis, noviny; 19%

Nezajímám se o to; 7%

Lékař, zdravotní sestra; 10% Televize; 21%

Internet; 28%

Tato otázka mi měla zjistit odkud mají dotazované gravidní ženy – 100 (100 %) nejvíce informací, které se týkají působení nikotinu na plod. Největším zdrojem informací byl pro 28 žen (28 %) internet. Televize byla pro 21 žen (21 %) jako druhý nejčastější poskytovatel informací o působení nikotinu na plod. Jako třetími významnými zdroji informací byly pro 19 těhotných žen (19 %) časopisy a noviny.

43

Položka č.12: Fagerströmův test nikotinové závislosti Tabulka 14 Nikotinová závislost

Žádná Velmi malá Střední Silná Součet

Abs. č. 1 2 11 3 17

Rel. č. % 5,88 11,76 64,71 17,65 100,00

Graf 9 Nikotinová závislost

Žádná; 6%

Velmi malá; 12%

Silná; 18%

Střední; 65%

Dle Fagerströmova testu jsem zjišťovala stupeň nikotinové závislosti u gravidních kouřících žen. Celkový počet těchto žen byl 17 (100 %). U více než poloviny žen vyplňujících tuto část dotazníku jsem zjistila střední stupeň nikotinové závislosti – 11 (64,71 %). V menší míře a to u 3 kouřících těhotných žen (17,65 %) se objevila závislost silná. Velmi malá závislost se vyskytla u 2 žen (11,76 %) a žádná závislost u 1 (5,88 %) ženy kouřící v době těhotenství.

44

4 Diskuze V diskuzi jsem prezentovala některé ze svých výsledků a zároveň je porovnávala s Evropskou longitudinální studií těhotenství a dětství - ELSPAC, která probíhala v Brně u 3897 žen, které byly v období let 1990-1992 těhotné. Studie započala v roce 1990.116 Celkový soubor mého šetření tvořil 100 respondentek. Jedinou podmínkou pro zařazení do šetření byla gravidita žen. Průměrný věk dotazovaných žen byl 28 let. Se studií ELSPAC jsem porovnávala 3 shodné otázky: „Kouřila jste někdy před těhotenstvím?“; „Pokud jste kuřačka a přestala jste kouřit v souvislosti s těhotenstvím, uveďte prosím kdy:“ a „Kouříte v nynějším těhotenství?“. Je na místě zmínit, že jsem si byla vědoma nestejného počtu respondentek. Studie ELSPAC pracovala s 3897 ženami, zatímco můj vzorek se skládal ze 100 gravidních žen. Důležitou rolí mezi rozdíly ve výsledcích může hrát i rok šetření. Mé šetření probíhalo v období listopad 2010 – leden 2011, zatímco studie ELSPAC započala v roce 1990. 117 Z mého vytvořeného šetření jsem zjistila, že mezi ženami bylo 49 žen (49 %), které nikdy ve svém životě nekouřily. Na druhé straně bylo 51 žen (51 %), které byly před otěhotněním kuřačkami. Studie ELSPAC uvádí, že z celkového souboru 3897 žen bylo 41,6 % - 1622 žen s kuřáckou anamnézou. 58,4 % žen uvedlo, že nikdy v životě nekouřilo. Dále jsem otázku: „Kouřila jste někdy před těhotenstvím?“ srovnala s rozsáhlou mezinárodně koordinovanou studií The Czech Republic Reproductive Health Survay (CRRHS). Tato studie zahrnovala soubor skoro 4500 žen v rozmezí 15 – 44 let. The Czech Republic Reproductive Health Survay uvádí, že v roce 1993 mělo 68 % žen anamnézu nekuřáckou, zatímco v průměru 11 % žen kouřilo během celé svojí gravidity. V porovnání se studií ELSPAC byl v mém šetření zjištěn větší počet kuřaček a to skoro o 10 %. Naopak nekuřaček bylo více ve studii ELSPAC, taktéž o necelých 9,5 %. Rozsáhlá studie The Czech Republic Reproductive Health Survay uvádí stejně jako studie ELSPAC větší počet žen s nekuřáckou anamnézou. Myslím si, že by tyto rozdíly výsledků mohly být způsobené z důvodu rozdílu roku šetření. Lidí s kuřáckou anamnézou stále přibývá a tohle by mohl být jeden z hlavních důvodů. 118 Další otázka byla: „Pokud jste kuřačka a přestala jste kouřit v souvislosti s těhotenstvím, uveďte prosím kdy:“. Z mých výsledků plyne, že z celkového počtu respondentek bylo 51 (51 %) žen s kuřáckou anamnézou. V období gravidity přestalo kouřit 34 těhotných žen (66,67 %) z 51 kuřaček. Nejčastějším důvodem pro zanechání kouření byla odpověď: 116 117 118

KUKLA, L., HRUBÁ, D., TYRLÍK, M. Změny kuřáckého chování žen v těhotenství. In Praktický lékař, 1999, č. 9(79). KUKLA, L., HRUBÁ, D., TYRLÍK, M. Změny kuřáckého chování žen v těhotenství. In Praktický lékař, 1999, č. 9(79). KUKLA, L., HRUBÁ, D., TYRLÍK, M. Změny kuřáckého chování žen v těhotenství. In Praktický lékař, 1999, č. 9(79).

45

„Při zjištění, že jsem těhotná.“ u 22 gravidních žen (64,71 %) ze 34 žen, které z důvodu těhotenství přestaly kouřit. Než ženy plánovaly otěhotnět přestalo v mém šetření kouřit 10 žen (29 %) z 34 žen, které přestaly kouřit. Studie ELSPAC uvádí, že došlo taktéž k výraznému snížení počtu kouřících žen jak v době před otěhotněním, tak i v průběhu těhotenství. Ještě zhruba 4 měsíce před otěhotněním dle výsledků studie kouřilo 55,9 % žen s kuřáckou anamnézou. Na začátku těhotenství kouřilo dle studie 49,3 % žen z těch, které uvedly, že někdy předtím kouřily. V době prvních pohybů, tedy mezi 18. – 20. týdnem gravidity kouřilo 20,5 % žen z původních kuřaček. Dále studie ELSPAC uvádí, že nejčastější důvody pro zanechání kouření u žen v těhotenství jsou: „Abych neohrozila dítě“ nebo „Prostě jsem přestala“. Uvádí, že jen ojedinělou příčinou zanechání kouření jsou zdravotní obtíže přímo u těhotné ženy. Jak v mém šetření, tak i ve studii ELSPAC došlo ke snížení počtu těhotných kuřaček. V mém šetření přestalo kouřit v souvislosti s graviditou 34 žen (67 %) z 51 kouřících žen před těhotenstvím. Ve studii ELSPAC přestalo kouřit v souvislosti s těhotenstvím 1304 žen (80 %) z 1622 kouřících žen před těhotenstvím. I přes výrazně větší vzorek respondentek studie ELSPAC je rozdíl pouze 13 %. Myslím si, že tyto výsledky jsou pozitivní ať už gravidní žena přestala kouřit z jakéhokoli důvodu. 119 Třetí a poslední otázka k srovnání byla: „Kouříte v nynějším těhotenství?“. Z mého šetření jsem zjistila, že z celkového počtu respondentek – 100 (100 %) ve svém těhotenství kouří 17 žen (17 %), zatímco 83 žen (83 %) v graviditě nekouří. Pro srovnání jsem taktéž použila studii ELSPAC. Výsledky studie ELSPAC ukazují, že z celkového počtu dotazovaných žen – 3897 (100 %) v graviditě kouří 318 žen (8 %). Na druhé straně jsou ženy, které v graviditě nekouří - 3579 (92 %). Vzhledem k nižšímu počtu respondentek v mém šetření jsou výsledky rozdílné. Avšak v porovnání mezi počtem kouřích a nekouřících žen v graviditě u každého ze šetření jsou výsledky víc než chvályhodné. 120

119 120

KUKLA, L., HRUBÁ, D., TYRLÍK, M. Změny kuřáckého chování žen v těhotenství. In Praktický lékař, 1999, č. 9(79). KUKLA, L., HRUBÁ, D., TYRLÍK, M. Změny kuřáckého chování žen v těhotenství. In Praktický lékař, 1999, č. 9(79).

46

5 Doporučení pro praxi Velmi dobré možnosti sledovat vývoj kouření již mezi dospívajícími lidmi dávají reprezentativní a pravidelně se opakující mezinárodní studie dle Světové zdravotnické organizace WHO. Takovéto studie dokazují zvyšující se počty mladých lidí, kteří začínají či už pravidelně kouří. Experimentování s kouřením začíná již v dětském věku a v období dospívání, nejčastěji ve věku 10 – 14 let.

Důležitou roli tady také hraje rodina,

ve které dospívající dítě vyrůstá. Dle studií se objevují rozdíly mezi dětmi, které žijí v úplné rodině a které žijí například jen s vlastní matkou. Mladiství si dle mého názoru neuvědomují rizika vodní dýmky a mají o ni zkreslené představy. Neuvědomují si, že je daleko horší a rizikovější než samotná cigareta. Zlepšení této situace by mohla přinést zvýšená informovanost o problematice kouření a to jak v rodinách, tak i ve školách. 121 V rámci plánovaného těhotenství by žena měla přestat kouřit minimálně 3 měsíce před otěhotněním. Kouření totiž snižuje funkci vejcovodů a tím může snížit šance na otěhotnění. Nejen, že žena poškozuje své zdraví, ale po otěhotnění také zdraví svého dítěte. V každé prenatální poradně, gynekologické ambulanci by se měly objevit letáky, brožury o problematice kouření. Také by v nich mohlo být současně zahrnuto jak kouření škodí u mužů jakožto tvůrcům nového života.122 Pokud již žena otěhotní a neustále kouří bylo by vhodné ji cíleně motivovat k zanechání kouření. Na místě je lékař nebo porodní asistentka. Lékař by měl ženu hned ze začátku těhotenství upozornit na možná rizika v těhotenství, u plodu a také potom u narozeného dítěte. Také by měl těhotnou ženu vést k tomu, aby přestala kouřit nejlépe již v prvním trimestru, což výrazně snižuje riziko možných patologií. Dosažením účelu zanechání kouření u těhotných žen by se mohlo předejít výskytu mnoha patologických průběhů těhotenství a poruch ve vývoji plodu. Existují různé programy, pomocí kterých lze ženě se zanecháním kouření pomoci. Lékař by měl rovněž postupovat dle programu „7 P“, který je již výše zmíněný (Kapitola 2.2.1 ) a obsahuje činnosti jakou jsou: ptát se, pochválit, podpořit, poznamenat, poradit, pomoci, pokračovat v pozorování. Čím větší množství lékařů či porodních asistentek se bude v prenatálních poradnách opakovaně zabývat cíleným protikuřáckým poradenstvím, tím se v dřívější době projeví výsledky v celospolečenském měřítku. Zakročit by mohla také porodní asistentka v primární péči, která by u těhotných žen

121 122

SOVINOVÁ, H., CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Státní zdravotní ústav. LITTLE, C.P., Snažíme se o dítě. In Průvodce těhotenstvím a porodem, 2010.

47

aktivně pátrala po kuřáckém návyku a v případě potřeby by taktéž edukovala o této problematice.123 Jestliže těhotná žena nepřestane kouřit, bylo by vhodné ji doporučit nějaké metody, kterými by mohla kouření v těhotenství alespoň omezit. Lékař by takovýmto ženám mohl doporučit přípravky náhradní nikotinové terapie, které jsou oproti kouření méně rizikové. Dále by ženy měl edukovat, že se jedná o aplikaci izolovaného nikotinu ve formě žvýkaček, náplastí, sprejů nebo inhalátorů. Pokud by si kouřící, těhotné ženy chtěly zachovat anonymitu, existují telefonické linky na pomoc při zanechání kouření. U žen kouřících v době kojení je v roli lékaře nebo porodní asistentky informovanost o tom, že nikotin i jeho hlavní metabolit kotinin přestupují do mateřského mléka a je jich tam větší množství než v samotné krvi matky. Tyto látky mohou vyvolat sníženou tvorbu mateřského mléka a mohou negativně působit na plod ve smyslu pomalejšího růstu dítěte či nespavosti. V případě, že žena opravdu nechce přestat kouřit, by jí mělo být doporučeno porodní asistentkou či laktační poradkyní kouření ihned po dokončeném kojení, čímž by se prodloužila doba do dalšího kojení. Kouření může negativně působit i na dítě. Proto i pediatrický lékař by měl aktivně vyhledávat kuřáckou anamnézu v rodině. Kouření rodičů před jejich potomky je velký problém. Rodiče si zřejmě neuvědomují, že jejich kouřením škodí nejen sobě, ale také svým dětem. Každý z rodičů by měl zhodnotit situaci a rozhodnout se, jestli je pro něj důležitější kouření nebo zdraví dětí i jeho samotného. Navrhovala bych zvýšené vzdělávání rodičů v této problematice. Součástí edukace rodičů by mohl být návrh zapsat děti do zájmových kroužků, či je zapojit do domácích prací. Dále bych rodičům doporučila zajímat se o kamarády jejich dětí. Je důležité vědět s kým se jejich dítě stýká. Mnohdy i pouze tím, lze zabránit rizikovým faktorům.

123

KUKLA, L., HRUBÁ, D., TYRLÍK, M. Změny kuřáckého chování žen v těhotenství. In Praktický lékař, 1999, č. 9(79).

48

6 Závěr Cílem praktické části bakalářské práce s názvem „Kouření v těhotenství“ bylo zjistit kuřácké chování žen a změny tohoto chování v souvislosti s těhotenstvím ve vztahu k dosaženému vzdělání. Dále jsem zjišťovala stav nikotinové závislosti těhotných žen pomocí standardizovaného Fagerströmova testu nikotinové závislosti. Celkový počet respondentek mého šetření byl 100 žen. Jedinou podmínkou pro vyplnění dotazníku byla gravidita žen. Prvním cílem této závěrečné práce bylo stanovit poměr kouřících a nekouřících těhotných žen a zjistit vztah mezi kouřením a vzděláním. Z vytvořených údajů jsem zjistila, že z celkového počtu těhotných kuřaček – 17 (100 %) bylo nejvíce zastoupeno vzdělání střední s maturitou a vyšší odborné – celkem 7 těhotných žen (41 %). Na druhé straně nejmenší zastoupení mělo vzdělání základní a zároveň vysokoškolské se stejným počtem 2 těhotné ženy, což činilo 12 %. Tato hodnota odpovídala zároveň základnímu a vysokoškolskému vzdělání. Nekouřících těhotných žen bylo taktéž nejvíce se vzděláním středním s maturitou a vyšším odborným – celkem 46 (55 %). Se vzděláním základním nebyla žádná žena, která by v těhotenství nekouřila. Druhý nejmenší počet nekouřících těhotných žen odpovídal vzdělání střednímu bez maturity – 3 těhotné ženy (4 %). Z výsledků vyplývá, že nejvíce kouří těhotné ženy se vzděláním základním a to v poměru 2:0. Nejméně těhotných kuřaček bylo se vzděláním vysokoškolským a to v poměru k nekouřícím těhotným ženám 1:17. V mém souboru respondentek jsem našla vztah mezi kouřením v těhotenství a výškou dosaženého vzdělání těhotných žen. Druhým z cílů bylo zjistit ve sledované skupině těhotných respondentek vztah mezi zanecháním kouření v souvislosti s těhotenstvím a vzděláním. Z celkového počtu dotazovaných (100 žen) byl počet žen kouřících před těhotenstvím 51 (51 %). U těchto žen mě zajímalo, zda v souvislosti s těhotenstvím přestaly kouřit. Z nabídky odpovědí si mohly vybrat v jakém z období se tak stalo. V těhotenství přestalo kouřit 34 žen (67 %) z 51 kuřaček před těhotenstvím. Celkový počet kouřících žen v těhotenství tudíž odpovídal hodnotě 17 (33 %). Nejčastějším důvodem pro zanechání kouření ve vztahu k těhotenství u 13 těhotných kouřících žen (38 %) bylo zjištění, že jsou gravidní. Tyto ženy byly se vzděláním středním s maturitou a vyšším odborným. Těhotné ženy s dosaženým základním vzděláním z důvodu těhotenství kouřit nepřestaly. Pro ženy se vzděláním středním bez maturity byl hlavní důvod přestat kouřit zjištění těhotenství a to u 2 žen (6 %). Dosažené vzdělání střední s maturitou a vyšší odborné nejméně často vedlo k zanechání kouření v první půlce těhotenství, tedy do 20. týdne těhotenství u 2 těhotných žen (6 %). 7 těhotných žen

49

(21 %) s vysokoškolským vzděláním přestalo kouřit z důvodu zjištění gravidity, méně častým důvodem pak bylo zanechání kouření v době, kdy plánovaly otěhotnět – 3 (9 %). Zjistila jsem vztah mezi zanecháním kouření v těhotenství a vzděláním těhotných dotazovaných žen. Žádná z gravidních žen se vzděláním základním nepřestala kouřit v souvislosti s těhotenstvím. U dvou těhotných žen se vzděláním středním bez maturity, které v souvislosti s těhotenstvím přestaly kouřit byl hlavní důvod zjištění těhotenství. 22 žen se vzděláním středním s maturitou a vyšším odborným zanechaly kouření nejvíce také z důvodu zjištění těhotenství. U 10 gravidních žen se vzděláním vysokoškolským převažoval důvod zanechání kouření opět v době zjištění gravidity. Třetím a zároveň posledním cílem bylo zjištění nikotinové závislosti u kouřících těhotných žen. Posouzení probíhalo dle Fagerströmova testu nikotinové závislosti, který uvádí i legendu pro vyhodnocení odpovědí (Příloha. 4). U kouřících gravidních žen – 17 (100 %) jsem zjišťovala stupeň závislosti na nikotinu. Nejvíce se vyskytovala závislost středního stupně a to u více než poloviny dotazovaných kouřících žen v těhotenství – 11 (64,71 %). Na druhém místě se umístila závislost silná, celkem u 3 kouřících těhotných žen (17,65 %). Předposlední místo zaujímá u 2 těhotných kuřaček (11,76 %) závislost velmi malé intenzity. Dle Fagerströmova testu nikotinové závislosti byla na nikotinu nezávislá pouze 1 gravidní kuřačka (5,88 %) z celkového počtu 17 kouřících těhotných žen. Předpokládala jsem, že nejvíce těhotných kuřaček bude patřit do kategorie s velmi malým stupněm závislosti. Výsledkem

mého

šetření

bylo,

že

nejvíce

do kategorie závislosti středního stupně.

50

těhotných

kouřících

žen

patřilo

7 Seznam použité literatury a pramenů 1. ARTERBURN, S. – BURNS, J. Drogy klepou na dveře. 1. vydání. Brno: Nová naděje, 2001. 211 s. ISBN 80-86077-03-9. 2. CRHA, I., HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 54 s. ISBN 80-210-2284-1. 3. ČECH, E. a kol. Porodnictví. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 527 s. ISBN 80-247-1313-9. 4. FENDRYCHOVÁ, J. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii. 1. vydání. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2009. 133 s. ISBN 57-851-09. 5. GANERI, A. Drogy na dosah ruky. In Drogy. Od extáze k agonii. 1. vydání. Praha: Amulet, s.r.o., 2001. 149 s. ISBN 80-86299-70-8 6. HRUBÁ, D. Proč nekouřit v těhotenství – nové poznatky o účincích nikotinu. In Praktická gynekologie, 2007, č.11(3), s. 132-134. ISSN 1211-6645. 7. HRUBÁ, D. Kouření je největší preventabilní riziko poruch reprodukce. In Praktická gynekologie, 2001, č. 2, s. 35-37. ISSN 1211-6645. 8. HRUBÁ, D. Vliv kouření cigaret na klinické výsledky asistované reprodukce: meta-analýza. In Praktická gynekologie, 2009, č. 13(1), s. 24-25. ISSN 1211-6645. 9. HRUBÁ, D. Kouření a reprodukce. In Hygiena, 1995, č. 40(4), s. 299-308. ISSN 1802-6281. 10. HRUBÁ, D. Nikotin a reprodukce. In Hygiena, 1999, č. 44(3), s. 150-155. ISSN 1802-6281. 11. HRUBÁ, D. Průběh těhotenství u kouřících a nekouřících žen. In Medicína v praxi, 2000, č. 11, s. 27-28. ISSN 1212-8759. 12. KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit. 2. vydání. Praha: Maxdorf, 2003. 130 s. ISBN 80-85912-68-6. 13. KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Pasivní kouření: Zdravotní důsledky. In Časopis lékařů českých, 2004, č.1, s. 52-54. ISSN 0008-7335. 14. KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Pasivní kouření: Pasivní kouř: na důkazech založené zásady jak chránit zdraví. In Časopis lékařů českých, 2004, č.2, s. 122-124. ISSN 0008-7335. 15. KRÁLÍKOVÁ, E., HIMMEROVÁ, V. Kouření a reprodukce: Kouření a těhotenství. In Časopis lékařů českých, 2004, č.4, s. 270-273. ISSN 0008-7335.

51

16. KUKLA, L., HRUBÁ, D., TYRLÍK, M. Změny kuřáckého chování žen v těhotenství. In Praktický lékař, 1999, č. 9(79), s. 517-520. ISSN 0032-6739. 17. LAKTAČNÍ LIGA, Kojení 18. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 912 s. ISBN 80-247-0668-7. 19. LITTLE, C.P., Snažíme se o dítě. In Průvodce těhotenstvím a porodem. 1. vydání. Praha: Euromedia Group – Ikar, 2010. 320 s. ISBN 978-80-249-1376-6 20. MAREČEK, A., HONZA, J. Uhlík. In Chemie pro čtyřletá gymnázia. 3. vydání. Olomouc: DaTaPrint, 1998. Kapitola 4, s. 151-157. ISBN 80-7182-055-5. 21. NEŠPOR, K. Kouření, pití, drogy. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 1994. 125 s. ISBN 80-7178-023-5. 22. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. 1. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 2001. 157 s. ISBN 80-7178-515-6. 23. PRIBIŠ, P. Kouření „z třetí ruky“. In Practicus, 2009, č.6, s. 34-35. ISSN 1213-8711. 24. SHAFEY, O. a kol. The Tobacco atlas. 3. vydání. USA: American Cancer Society, 2009. 128 s. ISBN – 10: 1-60443-013-3 25. SCHNEIDROVÁ, D. a kol. Kojení. 2. vydání. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, a.s., 2006. 148 s. ISBN 80-247-1308-X. 26. STILLMAN, R.J., ROSENBERG, M.J., SACHS, B.P. Smoking and reproduction. In Fertility and sterility. USA: The American Fertility Society, 1986, č. 46/4, s. 545-563. 27. VELEMÍNSKÝ, M., ŽIŽKOVÁ, B. Péče o těhotné ženy užívající psychotropní látky v těhotenství. 1. vydání. Praha: Triton, 2008. 341 s. ISBN 978-80-7387-095-9. 28. Kouř z třetí ruky. In Zdraví, 2010, č. 58/1, s. 39. ISSN 0139-5629

52

Internetové zdroje 29. ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU. Jak škodí pasivní kouření. online. cit. 23.10.2010. Dostupné z WWW: 30. ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU. Složení tabákového kouře. online. cit. 28.1.2011. Dostupné z WWW: 31. KRÁLÍKOVÁ, E. Vodní dýmka – větší zlo než cigarety. online. c 9.7.2008 cit. 30.1.2011. Dostupné z WWW: 32. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČESKÉ REPUBLIKY. Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR – Kouření a vystavení tabákovému kouři. online. c 12.1.2011 cit. 30.1.2011. Dostupné z WWW: 33. LAKTAČNÍ LIGA. Kojení. online. c 13.2.2011 cit. 14.02.2011. Dostupné z WWW: 34. SOVINOVÁ, H., CSÉMY, L. Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Státní zdravotní ústav. ISBN 80-7071-230-9. online. cit. 3.4.2011. Dostupné z WWW: 35. WIKIPEDIA. Dotazník. online. c 25.1.2011 cit. 15.02.2011. Dostupné z WWW: 36. KRÁLÍKOVÁ, E., ŠTĚPÁNKOVÁ, L. Kouření tabáku a rizikové chování. online. c 2009 cit. 15.02.2011. Dostupné z WWW:

URL: http://nadrevo.blogspot.com/2010/02/zeny-koureni.html URL: http://www.stop-koureni.cz/tabak-a-nikotin URL: http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/zajimavosti-a-statistiky/rostlinatabaku/23-tabak-a-jeho-vlastnosti-rostlina-tabaku-nicotiana-tabacum.html URL: http://farmaceutika.info/zyban#spc URL: http://www.stopnikotin.com/stopnikotin/test-zavislosti/

53

8 Seznam příloh Příloha č. 1 Seznam tabulek Příloha č. 2 Seznam grafů Příloha č. 3 Dotazník použitý při průzkumném šetření Příloha č. 4 Fagerströmův test nikotinové závislosti Příloha č. 5 Potvrzená žádost o umožnění dotazníkové akce

54

Příloha č. 1 – Seznam tabulek Tabulka 1 Věk respondentek ................................................................................................ 33 Tabulka 2 Dosažené vzdělání respondentek ......................................................................... 34 Tabulka 3 Rodinný stav respondentek.................................................................................. 35 Tabulka 4 Nynější těhotenství respondentek......................................................................... 36 Tabulka 5 Kouření před těhotenstvím................................................................................... 37 Tabulka 6 Počet cigaret vykouřených za den........................................................................ 37 Tabulka 7 Ukončení kouření v souvislosti s těhotenstvím..................................................... 38 Tabulka 8 Kouření v nynějším těhotenství ........................................................................... 39 Tabulka 9 Počet cigaret vykouřených za den........................................................................ 39 Tabulka 10 Nejčastější sáhnutí po cigaretě ........................................................................... 40 Tabulka 11 Postoj ke kouření v těhotenství .......................................................................... 41 Tabulka 12 Důsledky kouření v těhotenství pro dítě............................................................. 42 Tabulka 13 Zdroje informací o působení nikotinu na plod.................................................... 43 Tabulka 14 Nikotinová závislost .......................................................................................... 44

Příloha č. 2 – Seznam grafů Graf 1 Dosažené vzdělání respondentek ............................................................................... 34 Graf 2 Rodinný stav respondentek ....................................................................................... 35 Graf 3 Nynější těhotenství respondentek .............................................................................. 36 Graf 4 Kouření před těhotenstvím ........................................................................................ 37 Graf 5 Ukončení kouření v souvislosti s těhotenstvím .......................................................... 38 Graf 6 Kouření v nynějším těhotenství ................................................................................. 39 Graf 7 Nejčastější sáhnutí po cigaretě .................................................................................. 40 Graf 8 Zdroje informací o působení nikotinu na plod ........................................................... 43 Graf 9 Nikotinová závislost.................................................................................................. 44

Příloha č. 3 - Dotazník použitý při průzkumném šetření

DOTAZNÍK – Kouření v těhotenství Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Údaje získané budou použity na výzkum v mé bakalářské práci. Výzkum se týká problému kouření u těhotných žen. Dotazník je anonymní. Prosím o zaškrtnutí pouze jedné z možností. Děkuji za Vaši ochotu při vyplnění tohoto dotazníku. Šárka Kolichová Studentka oboru Porodní asistence na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

A) Demografické údaje: 1. Věk:
Vypište prosím číslem .......... 2. Dosažené vzdělání:
Základní
Střední bez maturity
Střední s maturitou, Vyšší odborné
Vysokoškolské 3. Rodinný stav:
Svobodná
Vdaná
Žiji v partnerském svazku jako bych byla vdaná
Žiji odděleně
Rozvedená
Ovdovělá 4. Nynější těhotenství je vaše:
První
Druhé
Třetí
Jiné, vypište prosím číslem .......... B) Informativní údaje: 5. Kouřila jste někdy před těhotenstvím?
Ne, nikdy
Ano → Jestli ano, uveďte prosím kolik cigaret jste denně vykouřila ……….

6. Pokud jste kuřačka a přestala jste kouřit v souvislosti s těhotenstvím, uveďte prosím kdy:
Ještě předtím než jsem plánovala otěhotnět
Při zjištění, že jsem těhotná
V první půlce těhotenství (do 20. týdne)
V druhé půlce těhotenství (po 20. týdnu) 7. Kouříte v nynějším těhotenství?
Ne
Ano → Jestli ano, uveďte prosím kolik cigaret denně vykouříte ………. 8. Kdy nejčastěji v těhotenství saháte po cigaretě? ……………………………….. 9. Jaký máte postoj ke kouření v těhotenství? ………………………………………………………………………………………………..… ….................................................................................................................................... ....................................................................................................................................... 10. Jaké jsou podle Vás důsledky kouření v těhotenství pro dítě? ………………………………………………………………………………………………..… ….................................................................................................................................... ....................................................................................................................................... 11. Z jakých zdrojů máte nejvíce informací o působení nikotinu na plod?
Televize
Rádio
Časopisy, noviny
Internet
Lékař, zdravotní sestra
Rodina, přátelé
Předporodní kurz
Letáky, plakáty
Nezajímám se o to C) Test nikotinové závislosti: Test nikotinové závislosti je určen pouze ženám kuřačkám. Pokud jste nekuřačka, Test nikotinové závislosti prosím nevyplňujte. 12. Jak brzy po probuzení si zapálíte svou první cigaretu?
Do 5 minut
Za 6-30 minut
Za 31-60 minut
Po 60 minutách 13. Je pro vás obtížné nekouřit v místech, kde není kouření dovoleno?
Ano
Ne

14. Kterou cigaretu byste nerada postrádala?
První ráno
Kteroukoli jinou 15. Kolik cigaret denně kouříte?
0-10
11-20
21-30
31 a více 16. Kouříte častěji během dopoledne?
Ano
Ne 17. Kouříte i když jste nemocná a upoutána na lůžko?
Ano
Ne Děkuji Vám za ochotu při vyplňování dotazníku!

Příloha č. 4 - Fagerströmův test nikotinové závislosti

Fagerströmův test nikotinové závislosti 1. Jak brzy po probuzení si zapálíte první cigaretu? o do 5 minut 3 body o za 6–30 minut 2 body o za 31–60 minut 1 bod o po 60 minutách 0 bodů 2. Je pro vás obtížné nekouřit tam, kde je kouření zakázáno? o ano 1 bod o ne 0 bodů 3. Které cigarety byste se nejméně rád vzdal? o první ráno 1 bod o kterékoli jiné 0 bodů 4. Kolik cigaret denně kouříte? o 0–10 0 bodů o 11–20 1 bod o 21–30 2 body o 31 a více 3 body 5. Kouříte víc během dopoledne? o ano 1 bod o ne 0 bodů 6. Kouříte i během nemoci, když musíte ležet v posteli? o ano 1 bod o ne 0 bodů Součet bodů:   

0–1 žádná nebo velmi malá závislost na nikotinu 2–4 střední závislost na nikotinu 5–10 silná závislost na nikotinu

Příloha č. 5 - Potvrzená žádost o umožnění dotazníkové akce

Anotace Název bakalářské práce:

Kouření v těhotenství

Jméno a příjmení autora:

Šárka Kolichová

Fakulta:

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Katedra:

Porodní asistence

Vedoucí práce:

Mgr. Blanka Trojanová

Počet stran:

63

Počet příloh:

5

Počet titulů použité literatury:

41

Klíčová slova:

kouření, těhotenství, riziko, plod

Souhlasím, aby má bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.