KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Consolideted Financial Statements Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Jaroslav SEDLÁČEK, Csc.

Autor: Bc. Jana MRÁČKOVÁ

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

MRÁČKOVÁ Jana, Bc.

Obor:

Finance

Název tématu:

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA Consolidated Financial Statements

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Analyzovat metody vhodné k sestavení konsolidovaných účetních výkazů a poukázat na jejich výhody resp. nevýhody. Vybrané metody ověřit na konkrétním příkladu. Postup práce a použité metody: studium literatury, komparace metod, výběr vhodné metody, aplikace zvolených postupů sestavení konsolidované účetní závěrky na konkrétní společnost, vyhodnocení výsledků a závěry.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: HARNA, LUBOMÍR. Konsolidovaná účetní závěrka: základní pojmy, postupy, příklady. Praha: Bilance, 1996. 205 s. HARNA, LUBOMÍR. Konsolidovaná účetní závěrka: komentář: kvalifikovaný výklad změn, platných od roku 2002 na základě opatření MF. 1. vyd. Praha: Bilance, 2002. 105 s. ISBN 8086371-31-X. LOJA, RADKA. Konsolidovaná účetní závěrka :příručka: praktická pomůcka pro sestavování v souladu s Mezinárodními účetními standardy a českými předpisy. 1. vyd. Praha: Bilance, 2002. 139 s. ISBN 80-86371-30-1. SEDLÁČEK, JAROSLAV. Účetnictví přeměn obchodních společností. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 149 s. ISBN 9788021049628. . Vedoucí diplomové práce:

doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc.

Datum zadání diplomové práce:

4. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

………………………………………… děkan

J mé no a p ř í j mení aut or a: Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr áce v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve doucí di pl omové pr áce: Rok obhaj oby:

Bc. Jana MRÁČKOVÁ Konsolidovaná účetní závěrka Consolidated financial statements financí doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. 2012

Anotace Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout základní informace o tom, co je konsolidovaná účetní závěrka, jaké jsou její účel a funkce, jakým způsobem se vymezuje konsolidační celek a jaké jsou metody používané při sestavování konsolidované účetní závěrky. V praktické části jsou pak získané znalosti aplikovány na konkrétní zvolené společnosti, kterou je TESLA Holding a.s.

Annotation The diploma thesis aims to provide essential information on what consolidated financial statements are, what their purposes and functionsare, how a consolidationgroup is delimited and which methods are used in preparing of consolidated financial statements. In the practical part of the thesis, the acquired knowledge is applied on a specific company I selected, i.e. TESLA Holding a.s.

Klíčová slova Konsolidovaná účetní závěrka, koncepce, vliv, konsolidační celek, konsolidační pravidla, výjimky z konsolidace, metody konsolidace.

Keywords Consolidated financial statements, concept, influence, consolidation group, consolidation rules, exemptions from consolidation, consolidation methods.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Konsolidovaná účetní závěrka vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Jaroslava Sedláčka, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Kladně dne 20. dubna 2012 ______________________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Jaroslavu Sedláčkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

ÚVOD .........................................................................................................................................9 1 Účel a funkce konsolidované účetní závěrky ......................................................................11 1.1 Účel a funkce konsolidované účetní závěrky ...............................................................11 1.2 Koncepce konsolidované účetní závěrky ......................................................................12 1.2.1 Vlastnická koncepce ................................................................................................12 1.2.2 Koncepce ekonomické jednotky ..............................................................................13 1.2.3 Koncepce mateřského podniku ................................................................................13 1.3 Vliv (kontrola) ..............................................................................................................14 1.3.1 Přímý a nepřímý vliv ...............................................................................................15 1.3.2 Rozhodující vliv .......................................................................................................16 1.3.3 Podstatný vliv ..........................................................................................................16 1.3.4 Společný vliv ...........................................................................................................17 1.4 Konsolidační celek ........................................................................................................18 1.4.1 Mateřský podnik ......................................................................................................19 1.4.2 Dceřiný podnik ........................................................................................................19 1.4.3 Přidružený podnik ....................................................................................................21 1.4.4 Společný podnik ......................................................................................................21 1.4.5 Konsolidační celek ...................................................................................................22 1.5 Obsah a forma konsolidované účetní závěrky ................................................................24 1.6 Povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky ........................................................24 1.7 Výjimky z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku .................................25 2 Konsolidační pravidla ..........................................................................................................27 3 Metody konsolidace .............................................................................................................28 3.1 Metoda plné konsolidace ................................................................................................29 3.2 Metoda ekvivalenční .......................................................................................................32 3.3 Metoda poměrné konsolidace .........................................................................................33 4 Postup při konsolidaci účetní závěrky .................................................................................34 4.1 Vylučování vzájemných vztahů ......................................................................................35 4.2 Obecná pravidla ..............................................................................................................36 5 Právní úprava .......................................................................................................................40 6 TESLA Holding a.s..............................................................................................................41

6.1 Představení společnosti ................................................................................................... 41 6.2 Základní východiska ....................................................................................................... 42 6.3 Vymezení konsolidačního celku ..................................................................................... 42 6.4 Použitá metoda konsolidace účetní závěrky ................................................................... 47 6.5 Systém konsolidace ........................................................................................................ 48 6.6 Konsolidační pravidla ..................................................................................................... 48 6.7 Vztahy mezi ovládající a ovládanou osobou .................................................................. 49 6.8 Konsolidace výkazů zisků a ztrát ................................................................................... 55 6.9 Výpočet konsolidačního rozdílu a jeho odpisování ........................................................ 56 6.10 Konsolidace rozvahy .................................................................................................... 63 6.11 Příloha ke konsolidované účetní závěrce ...................................................................... 65 Závěr ..................................................................................................................................... 74 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................................... 76 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 78 Seznam obrázků .................................................................................................................... 79 Seznam příloh ....................................................................................................................... 79 Seznam použitých zkratek .................................................................................................... 80

ÚVOD V dnešním ekonomickém prostředí se stávají různé vlastnické transakce a podnikové kombinace zcela běžnou součástí života společnosti. Na tento trend musí reagovat kromě jiného i účetní a daňová legislativa. Pokračující evropská harmonizace účetnictví se přitom snad nejvýznamnějším způsobem promítla do českých účetních standardů právě v oblasti sestavení konsolidované účetní závěrky, kdy zákon o účetnictví akceptuje či v některých případech dokonce nařizuje použít k sestavení konsolidované účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropského společenství. Konsolidované účetní závěrce se tak konečně a zcela logicky dostalo i v našem ekonomickém prostředí a účetní praxi potřebné pozornosti. Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka skupiny podniků (ekonomického seskupení podniků), která slučuje stav majetku a závazků a dosažené výsledky hospodaření konsolidující účetní jednotky s její podílovou účastí v ostatních podnicích daného ekonomického seskupení podniků, tj. jedná se o účetní závěrku celé skupiny prezentovanou jako účetní závěrku jediného podniku. Konsolidovaná účetní závěrka tak slouží k ucelenému informování akcionářů a dalších uživatelů této účetní závěrky o finanční pozici, výkonnosti, peněžních tocích a o hospodaření managementu se svěřenými zdroji. Neslouží pro účely daňové ani pro účely rozdělování výsledků hospodaření. Jakkoliv je definice konsolidované účetní závěrky jednoduchá a zřejmá, samotný proces jejího sestavení skýtá úskalí a vyžaduje odborný a fundovaný náhled ve všech fázích jejího sestavení. V případě zmiňované povinnosti sestavení konsolidované účetní závěrky dle Mezinárodních účetních standardů přesahuje celá problematika významně hranice její úpravy obsažené v ČÚS1 a vyžaduje zcela samostatné řešení. I bez této „komplikace“ však překračuje proces sestavení konsolidované účetní závěrky hranice běžné účetní praxe a vyžaduje navíc odborné zázemí i v jiných ekonomických disciplínách; příkladem může být nutnost odborného stanovení reálné hodnoty majetku a závazků (provedení znaleckého ocenění) k datu akvizice. Bez odpovědného a kvalifikovaného přístupu k jednotlivým dílčím fázím sestavení účetní závěrky kombinovaného se schopností komplexního pohledu na sestavenou

1

ČÚS – České účetní standardy

9

účetní závěrku je jen velmi obtížné dosáhnout požadované kvalitativní charakteristiky konsolidované účetní závěrky.2

2

Konsolidace [online]. c2011 [cit. 2011-12-27].Dostupné z WWW:

10

1 Účel a funkce konsolidované účetní závěrky 1.1 Účel a funkce konsolidované účetní závěrky V souvislosti s rozvojem podnikatelských aktivit a především s podstatným nárůstem úlohy kapitálového trhu ve 20. století dochází ke vzniku nejrůznějších kapitálových vazeb mezi jednotlivými podniky. Kapitálová účast v zakládajícím podniku je vyjádřena v jeho rozvaze jako finanční investice oceněná cenou pořízení. Účetní závěrka sestavená pouze za tento jeden podnik, kterou nazýváme individuální účetní závěrka, tedy nevyjadřuje v rozvaze skutečnou hodnotu, kterou představují finanční investice. Pokud by šlo pouze o to, jak se liší tržní hodnota finanční investice kladným směrem od účetní hodnoty, měla by tato informace být uvedena v příloze k účetní závěrce v přehledu majetku, jehož tržní ocenění je výrazně vyšší než jeho ocenění v účetnictví. Vzhledem k tomu, že podíly v jednotlivých podnicích – kapitálová propojení na ostatní ekonomické subjekty, představují často velmi významný dopad na hodnocení podniku, který tyto podíly drží, je požadována daleko podrobnější informace o těchto účastech. Z tohoto důvodu byly vyvinuty a uplatněny metody směřující k sestavení konsolidované účetní závěrky, která tyto informace poskytuje.3 Konsolidovaná účetní závěrka představuje účetní závěrku majetkově propojené skupiny podniků. Agregované výsledky za skupinu zajímají vlastníky účetních jednotek ve skupině, kteří jsou v těchto účetních jednotkách různou měrou finančně angažováni. Jejich zájmem je získat souhrnné informace za skupinu jako jeden ekonomický celek. Praktické provádění konsolidace je spojené s řadou otázek, které souvisí s řešením tří okruhů problémů:  proč konsolidovat, tj. jaký je účel a jaké jsou funkce konsolidované účetní závěrky;  kdy a co konsolidovat, tj. jaká jsou kritéria konsolidace, za jakých podmínek je povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku a které podniky mají být zahrnuty nebo vyloučeny při konsolidaci;

3

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, s. 161-400

11

 jak konsolidovat, tj. jaké metody při sestavování konsolidované účetní závěrky použít.4

1.2 Koncepce konsolidované účetní závěrky Chceme-li objasnit metody vykazování majetkových podílů, musíme vyjít z informačních požadavků uživatelů účetních výkazů, mezi něž patří především vlastníci podniku – tedy (v závislosti na typu podnikání): akcionáři, společníci, podílníci, partneři. Těm nestačí informace, že dané finanční investice (účasti či podíly v jiných entitách) činí tolik a tolik peněžních jednotek, potřebují znát, do kterých podniků bylo investováno a jakou konkrétní formu tyto investice mají. Čím vyšší částku činí majetkové podíly ve finančních aktivech investujícího podniku a čím vyšší jsou čistá aktiva podniků, do nichž bylo investováno, tím větší váhu mají tyto informace pro vlastníky. Ti proto oprávněně požadují informace o vlivu těchto podílů na finanční pozici a finanční výkonnost investujícího podniku. Tytéž informace jsou důležité i pro další uživatele: pro kapitálový trh, banky, finanční analytiky, věřitele a řadu dalších.5 Postupný vývoj názorů na to, jakou funkci hrají účetní výkazy při vykazování majetkových podílů, se odrazil v řadě koncepcí, které zpětně ovlivnily řadu používaných postupů a řešení. V průběhu vývoje se vykrystalizovaly dvě základní koncepce a kombinací prvních dvou třetí koncepce konsolidované účetní závěrky:6

1.2.1 Vlastnická koncepce Vlastnická koncepce pojetí konsolidované účetní závěrky vychází z individuální účetní závěrky podniku, kterou doplňuje o informace vztahující se k majetku ve formě finančních investic. Tyto finanční investice zakládají jednak podíl na vlastnictví jiných podniků z hlediska jejich vyvíjejícího se majetku a tomu odpovídajícímu podílu na vlastním jmění těchto podniků, a dále vyplývající podíl na rozdělovaném zisku těchto podniků.

4

BOKŠOVÁ, J., aj.: Účetnictví II. Praha: Institut Svazu účetních, 2004, 547 s. ISBN 80-86716-08-2, s. 373-374 KOVANICOVÁ, D.: Finanční účetnictví – Světový koncept, BOVA POLYGON, Praha 2005, 544 s. ISBN 807273-129-17 6 BOKŠOVÁ, J., aj.: Účetnictví II. Praha: Institut Svazu účetních, 2004, 547 s. ISBN 80-86716-08-2, s. 373-374 5

12

Z hlediska vlastnické koncepce je tedy dominantní informace o ekonomických dopadech vyplývajících z kapitálových účastí odpovídajících podílům z těchto účastí. V tomto pojetí konsolidovaná rozvaha zahrnuje pouze poměrnou část aktiv a pasiv, které vlastní mateřský podnik v dceřiném podniku. Stejně tak konsolidovaný výkaz zisku a ztráty obsahuje pouze odpovídající poměrný podíl výnosů a nákladů dceřiného podniku. Konsolidovaná závěrka nevykazuje žádné informace o menšinových podílech ostatních akcionářů. Tím chybí informace, jak velký objem majetku je celkově ovládán. Na úzce vlastnickém přístupu byl zřejmě způsob vykazování majetkových podílů původně založen. Tuto koncepci je možno považovat za základ metody poměrné či ekvivalenční metody konsolidace.

1.2.2 Koncepce ekonomické jednotky Tato koncepce přístupu ke konsolidované účetní závěrce naopak dává přednost pohledu na skupinu kapitálově propojených podniků jako na ekonomický celek a potlačuje otázku vlastnických podílů. Z tohoto pohledu je tedy důležité celkové posouzení ekonomické síly celé skupiny podniků, která je uvažována, jako by šlo o jediný ekonomický celek. Vychází z předpokladu, že konsolidovaná účetní závěrka slouží k uspokojování informačních potřeb všech účastníků skupiny. Jde tedy o zabezpečení potřeb nejen majoritních vlastníků, ale také vlastníků s menšinovými podíly v podnicích patřících ke skupině, dále úvěrových institucí, dodavatelů, zákazníků, zaměstnanců aj. Je tedy dána přednost informacím o celé ekonomické jednotce, její celkové síle, nikoliv o ekonomickém podílu odpovídajícímu procentu vyplývajícímu z příslušné finanční investice. V této koncepci se vylučují transakce uvnitř skupiny, tzn. vylučují se i vnitro-skupinové zisky. Suma vlastního kapitálu a výsledku hospodaření za skupinu je tak očištěna o vlivy různých transakcí, které mohou probíhat uvnitř skupiny. Konsolidovaná účetní závěrka se v tomto případě sestavuje metodou agregace.

1.2.3 Koncepce mateřského podniku Koncepce mateřského podniku je syntézou mezi oběma výše uvedenými koncepcemi. Konsolidovaná účetní závěrka je samostatnou závěrkou za skupinu jako za ekonomický celek, není jen přílohou ve výroční zprávě mateřského podniku. Konsolidovaná účetní závěrka vystupuje jako zvláštní závěrka větší hospodářské skupiny samostatně vedle individuálních účetních závěrek právně samostatných podniků. Tato koncepce tedy spojuje užití 13

konsolidované účetní závěrky s účetní závěrkou mateřského podniku, ale skupinu chápe v širším smyslu, než jen akcionáře mateřského podniku. Jelikož však jednotlivé podniky ve skupině musí sestavovat individuální závěrky, nenahrazuje konsolidovaná účetní závěrka individuální závěrky dceřiných podniků ani mateřského podniku.7 Konsolidovaná účetní závěrka nenahrazuje individuální účetní závěrky, není základem pro rozdělování zisku, ani neslouží daňovým účelům. Jednotlivé podniky ve skupině zůstávají právně samostatné, mají nadále povinnost sestavovat vlastní účetní závěrky. Rovněž postavení věřitelů jednotlivých podniků ve skupině není konsolidovanou účetní závěrkou nijak dotčeno a jejich nároky směřují výlučně vůči jednotlivým podnikům.8

1.3 Vliv (kontrola) Základní formou podnikatelských seskupení je vztah ovládající a ovládané osoby. Ovládající osobou může být kdokoli. Kritériem je výkon rozhodujícího vlivu na řízení nebo provozování podniku jiné osoby, nikoli podíl na hlasovacích právech, velikost podílu nebo počet akcií apod.9 Jedná se o vliv jako uplatňovanou kontrolu jednoho právního subjektu v jiném právním subjektu. Je vyjádřením velikosti práva investora získávat informace, stanovovat cíle a úkoly, kontrolovat jejich plnění – prostě rozhodovat či spolurozhodovat zejména o záležitostech koncepčních, rozvojových, investičních a vlastnických.10

Pojem kontrola

vychází

z používaného anglického termínu „control“, který můžeme při překladu chápat jako kontrolu i jako řízení. Při posouzení vazeb mezi jednotlivými podniky vycházíme při konsolidaci tedy ze skutečně uplatňovaného vlivu, který může, ale nemusí vycházet jen z ekonomických vazeb. Jinými vazbami mohou být i vazby vzniklé na smluvním podkladě apod.

7

SEDLÁČEK, J.: Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. MU Brno, 2004. Vydání ., 142 s. ISBN 80-210-3489-0, s. 120 8 BOKŠOVÁ, J., aj.: Účetnictví II. Praha: Institut Svazu účetních, 2004, 547 s. ISBN 80-86716-08-2, s. 373. 9 Eliáš.K. a kol. Obchodní zákoník, praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900. Linde Praha a.s., 2006, 975 s. 10 KOVANICOVÁ, D.: Finanční účetnictví – Světový koncept, BOVA POLYGON, Praha 2005, 544 s. ISBN 807273-129-17

14

Vliv v jiném podniku je možno dosáhnout:  podílem na základním jmění, reprezentujícím i podíl hlasovacích práv,  získáním zprostředkovaného podílu na hlasovacích právech prostřednictvím podílu v podniku, který uplatňuje vliv v dalším podniku,  dohodou o hlasovacích právech odlišnou od podílu na základním jmění,  jinými dohodami, na základě kterých je založena existence vlivu na jiný subjekt.11 Z výše uvedeného plyne, že míra vlivu může, ale nemusí záviset na velikosti podílu vlastníka na základním kapitálu ovládaného podniku, tj. míře účasti. Míra účasti se dá dobře kvantifikovat, neboť je dána podílem na základním kapitálu podniku, do něhož bylo investováno. Míra vlivu se (na rozdíl od míry účasti) určuje pouze verbálně, slovně. Rozlišují se tři typy:12  rozhodující vliv; ovládání ,  podstatný vliv,  společný vliv.13

1.3.1 Přímý a nepřímý vliv Přímý vliv je takový vliv, který je uplatňován v jiném subjektu prostřednictvím přímé kontroly účasti – vlastnictvím podílu v daném subjektu nebo výkon vlivu na základě jiných pouze bezprostředních dvoustranných právních aktů. Nepřímý vliv je vliv, který je uplatňován nikoliv přímo, ale prostřednictvím jiného subjektu. Z hlediska současné úpravy konsolidace v České republice bereme v úvahu pouze takový nepřímý vliv, který je uplatňován prostřednictvím podniku, ve kterém má mateřský podnik rozhodující vliv.

11

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, s. 177 - volně Pomineme-li menšinový vliv 13 KOVANICOVÁ, D.: Finanční účetnictví – Světový koncept, BOVA POLYGON, Praha 2005, 544 s. ISBN 807273-129-17 12

15

1.3.2 Rozhodující vliv Rozhodujícím vlivem jedné účetní jednotky (mateřského podniku) nad jinou (dceřiný podnik) se rozumí takový stupeň závislosti (vlivu), který pramení z: a) přímého nebo nepřímého uplatňování více než 50% hlasovacích práv dceřiného podniku, pokud z tohoto uplatňování vyplývá ovládání operativních strategických politik dceřiného podniku, b) nebo z prokazatelného ovládání operativních a strategických politik a přitom mateřský podnik je současně v daném podniku akcionářem nebo společníkem.14 Důraz je kladen na skutečné ovládání. Rozhodující vliv je jen takový, kdy je skutečně ovládáno. Obsah je nadřazen na formou. To znamená, že jsou splněny podmínky pro ovládání a dále že tyto podmínky jsou skutečně využívány a ovládání je skutečně uplatňováno. Získání tohoto vlivu zakládá pravomoc ovládat finanční a provozní politiky jiného – dceřiného podniku tak, aby měl ovládající z jeho činnosti užitek. Ovládání existuje i tehdy, vlastní-li mateřský podnik pouze 50% či dokonce ještě méně hlasovacích práv, jestliže má pravomoc:  nad více než jednou polovinou hlasovacích práv na základě dohody s jinými investory;  ovládat finanční a provozní politiky podniku na základě stanov nebo dohody;  jmenovat či odvolávat většinu členů představenstva nebo obdobného vedoucího orgánu;  uplatnit většinu hlasů na schůzích představenstva nebo obdobného vedoucího orgánu.15 Mateřský podnik vyhotovuje za sebe individuální účetní výkazy a za celou skupinu konsolidované účetní výkazy, a to za použití metody plné konsolidace. 1.3.3 Podstatný vliv Podstatným vlivem jedné účetní jednotky (mateřského podniku) v jiné účetní jednotce (přidruženém podniku) se rozumí takový stupeň závislosti (vlivu), při kterém mateřský podnik 14

Příloha 1 Čl.I (2.1) Opatření, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001 [online]. c2011 [cit. 2011-12-28].Dostupné z WWW: 15 KOVANICOVÁ, D.: Finanční účetnictví – Světový koncept, BOVA POLYGON, Praha 2005, 544 s. ISBN 807273-129-17

16

vlastní přímo nebo nepřímo nejméně 20% a nejvýše 50% uplatňovaných hlasovacích práv v tomto podniku, nebo pokud na základě jiných skutečností vyplývá významná účast na ovládání finančních a provozních politik přidruženého podniku, která však není vlivem rozhodujícím nebo společným.16 Procentní vymezení, které je zde obsažené, je nahraditelné splněním jiných podmínek. Je zde příklon k využití způsobu vyvratitelných předpokladů (není prokázán opak). Stejně jako v případě rozhodujícího vlivu, samo o sobě držení dostatečného procentuálního množství hlasovacích práv nemusí znamenat podstatný vliv, pokud tato práva nejsou skutečně uplatňována. Tato situace zakládá vztah investor – přidružený podnik. Podstatný vliv je pravomoc účastnit se rozhodování o finančních a provozních politikách přidruženého podniku (ale není to pravomoc ovládat tyto politiky). Investor rozhoduje vždy jen ve spojení s někým dalším. Investor s podstatným vlivem vykazuje ve svých individuálních účetních výkazech majetkový podíl s podstatným vlivem metodou ekvivalence. To platí i pro případ, že je současně mateřskou společností a vyhotovuje konsolidované účetní výkazy.17

1.3.4 Společný vliv Společný vliv je vymezen nově, předchozí úprava opatření ke konsolidaci tento termín neznala. Podle možnosti dané 7.direktivou EU jej zahrnovala do vlivu podstatného. Současná právní úprava konsolidace v České republice jej zahrnula přímo do zákona o účetnictví: „Společným vlivem se pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky rozumí takový vliv, kdy osoba v konsolidačním celku spolu s jednou nebo více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají jinou osobu, přičemž osoba vykonávající společný vliv samostatně nevykonává rozhodující vliv v této osobě“.18

16

Příloha 1 Čl.I (2.2) Opatření, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001 [online]. c2011 [cit. 2011-12-28].Dostupné z WWW: 17 KOVANICOVÁ, D.: Finanční účetnictví – Světový koncept, BOVA POLYGON, Praha 2005, 544 s. ISBN 807273-129-17 18 Zákon č.563/1991 Sb. o účetnictví §22, odst. 4

17

Tuto definici podrobněji rozvádí opatření v Čl. I bodu 2.3 : „… toto společné ovládání společného podniku musí být zakotveno v dohodě mezi spoluovládajícími podniky“. Jedná se o podniky s používaným označením „joint venture“. Znamená to, že dva nebo více spoluvlastníků uzavřou závazné smluvní19 ujednání o společném podnikání20, v němž přijmou závazek podílet se rovným dílem na podnikání, které je předmětem ujednání. Zaváží se, že v něm budou sdílet ovládání / kontrolu, čímž se rozumí, že žádný ze spoluovládajících partnerů (spoluvlastníků) nebude v pozici, kdy by společné podnikání jednostranně ovládal. Společné podnikání může nabýt různých forem. IFRS/IAS uvádějí tři reprezentanty, jimiž jsou:  spoluovládané operace,  spoluovládaná aktiva,  spoluovládané jednotky. Spoluovládané jednotky jsou spojeny se založením podniku a vedou tudíž své účetnictví, sestavující a zveřejňují individuální účetní závěrku. Tyto výkazy jsou zároveň vstupními informacemi pro jednotlivé spoluvlastníky, kteří musí vykazovat svoji účast ve společně ovládaném podniku metodou poměrné konsolidace.21

1.4 Konsolidační celek Než bude možné přistoupit k samotné definici konsolidačního celku, je třeba přesně vymezit a definovat základní pojmy - mateřský podnik, dceřiné a přidružené podniky a společné podniky.

19

Smluvní uspořádání může být prokázáno mnoha způsoby, např. smlouvou mezi spoluovládajícími, stanovami apod. Upravují se jím takové záležitosti jako jsou kapitálové vklady spoluovládajících, jejich podíl na výnosech, nákladech a výsledcích společného podnikání aj. 20 Joint Ventura – výraz nesprávně překládaný jako „společný podnik“. Smlouva o spoluovládání totiž nutně nevyžaduje, aby byla ve všech případech založena samostatná právnická osoba (podnik). 21 KOVANICOVÁ, D.: Finanční účetnictví – Světový koncept, BOVA POLYGON, Praha 2005, 544 s. ISBN 807273-129-17, kap. 15.2

18

1.4.1 Mateřský podnik Mateřským podnikem se rozumí subjekt, který uplatňuje přímo nebo nepřímo v dceřiných podnicích rozhodující vliv nebo v přidružených podnicích podstatný vliv nebo ve společných podnicích společný vliv.22 Mateřským podnikem se rozumí podnik, který uplatňuje vliv (kontrolu) v jiném podniku. Z hlediska této definice označujeme jako mateřský podnik jakýkoliv podnik, který uplatňuje jakýmkoliv způsobem vliv v jiném podniku. Při vymezení mateřského podniku je třeba si uvědomit, že je vždy spojeno pouze s pohledem na daný podnik, u kterého nás zajímá, zda ovládá jiné ekonomické subjekty. Každý podnik, který ovládá jiný podnik nebo více podniků, nazýváme vzhledem k těmto podnikům jako mateřský. Přitom mateřský podnik může být zároveň ovládán jiným podnikem, který je zase vůči němu i jemu podřízeným podnikům mateřský.23

1.4.2 Dceřiný podnik Dceřiným podnikem se rozumí subjekt, ve kterém jiný podnik vykonává buď přímo nebo nepřímo rozhodující vliv.24 Při zahrnutí určité účetní jednotky do konsolidace jako dceřiného podniku je zásadní otázkou, zda mateřský podnik skutečně jako jediný ovládá rozhodujícím způsobem příslušnou jednotku. Toto je definováno jako „prokazatelné ovládání operativních a strategických politik a přitom mateřský podnik je současně v daném podniku akcionářem nebo společníkem“. Dceřiným podnikem tedy není podnik, který jiný podnik plně ovládá – řídí například na základě smlouvy o výkonu managementu, kterým byl pověřen vlastníkem rozhodujícího počtu akcií, ale sám žádnou účast na základním kapitálu nemá. Mateřským podnikem je tedy

22

Příloha 1 Čl.I (4) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2011 [cit. 2011-12-29].Dostupné z WWW: 23 HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, s. 176-177 24 Příloha 1 Čl.I (5) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2011 [cit. 2011-12-29].Dostupné z WWW:

19

naopak vlastník rozhodujícího počtu akcií, který podnik ovládá i když pouze prostřednictvím pověření jiného subjektu k výkonu manažerských funkcí.25 Možnost kombinace přímého a nepřímého vlivu je znázorněna následujícím schématem (uvedenými procenty jsou naznačeny podíly na hlasovacích právech): Obrázek 1 – Kombinace přímého a nepřímého vlivu

Pramen: Harna, L.:Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá, str.180

Podnik A je mateřským podnikem vůči podniku B i podniku C. V podniku B uplatňuje podnik A přímo rozhodující vliv vzhledem k účasti na řízení ve výši 70% hlasovacích práv. Podnik B je tedy dceřiným podnikem vůči podniku A. Podnik A uplatňuje též 35% hlasovacích práv v podniku C. Tento vliv je přímý. Kromě toho podnik A ještě v podniku C uplatňuje nepřímý vliv prostřednictvím podniku B. To znamená, že podnik A uplatňuje v podniku C celkem 35 + 20 = 55% hlasovacích práv, tedy rozhodující vliv a podnik C je vůči podniku A též dceřiný podnik.26 Při výpočtu uplatňovaného vlivu na řízení se procenta nepřímého vlivu nepřepočítávají.

25

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka komentář . Praha: BILANCE, 2002. 105 s. ISBN 80-86371-31-X, s. 20 26 HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, 180 s.

20

1.4.3 Přidružený podnik Přidruženým podnikem se rozumí subjekt, ve kterém jiný podnik vykonává přímo nebo nepřímo podstatný vliv.27 Z původní

definice

došlo

k vypuštění

charakteristiky

nepřímého

vlivu

ve

znění

„prostřednictvím dceřiného, popř. dceřiných podniků“. Ve většině případů skutečně existuje nepřímé ovládání pouze prostřednictvím dceřiných podniků, na druhé straně z hlediska definice podstatného vlivu a vyplývajícího postavení jako přidruženého podniku není rozhodující způsob (cesta), prostřednictvím kterého významná účast na ovládání vznikla, ale samotný fakt, že tato významná účast existuje. Může tedy existovat i situace, že podstatný vliv bude uplatňován i prostřednictvím přidruženého podniku nebo jinak. Z výše uvedeného je zřejmá skutečnost, že i na první pohled jednoduché vymezení může v určitých specifických situacích vyvolat další otázky jeho přesného dodržení, pokud na druhé straně budeme chtít zachovat obecně nadřazenou zásadu věrného a pravdivého obrazu, která samozřejmě platí i pro sestavování konsolidovaných účetních závěrek. Z tohoto důvodu je v řadě zemí uplatňována zásada akceptování nepřímého vlivu i prostřednictvím přidruženého podniku, pokud přepočtem hlasovacích práv vychází podstatný vliv.28

1.4.4 Společný podnik Společným podnikem se rozumí subjekt, ve kterém jiný podnik vykonává přímo nebo nepřímo společný vliv.29

27

Příloha 1 Čl.I (6) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2011 [cit. 2011-12-29].Dostupné z WWW: 28 HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka komentář . Praha: BILANCE, 2002. 105 s. ISBN 80-86371-31-X, s. 21 29 Příloha 1 Čl.I (7) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2011 [cit. 2011-12-29].Dostupné z WWW:

21

Jedná se o kategorii podniků, ve kterých dva nebo více účastníků provádějí spolu kontrolu zajištěnou smluvně tak, že žádný z nich nemá rozhodující podíl a zásadní rozhodnutí musí být přijímána jednomyslně. 1.4.5 Konsolidační celek Konsolidačním celkem se rozumí mateřský podnik a ty dceřiné, přidružené a společné podniky, u kterých nebyla uplatněna výjimka podle Čl.III, odst. (2.2.).30 Konsolidační celek je tedy mateřský podnik a ty dceřiné a přidružené podniky, které byly zařazeny do skupiny podniků, za které mateřský podnik sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. Z uvedeného vyplývá, že ne všechny podniky, které je možno označit jako dceřiné či přidružené vzhledem k mateřskému podniku sestavujícímu konsolidovanou účetní závěrku, budou zahrnuty do konsolidačního celku. Existují ještě další kritéria a zásady, na základě kterých se rozhoduje o zařazení či nezařazení jednotlivých subjektů do konsolidačního celku. Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty dceřiné nebo přidružené podniky:  u nichž není podíl na konsolidačním celku významný, zejména z hlediska úhrnu rozvahy (bilance), čistého obratu a vlastního kapitálu,  u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidujícímu podniku ve výkonu jeho práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení konsolidovaných podniků,  nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky,  jsou-li akcie konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje v bezprostředně následujícím účetním období,  pokud jedna nebo více účetních jednotek spadajících do konsolidace vykonávají výjimečně tak odlišnou činnost, že by jejich zahrnutím do konsolidačního celku došlo k porušení věrného a poctivého obrazu konsolidované účetní závěrky.31

30

Příloha 1 Čl.I (3) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2011 [cit. 2011-12-29].Dostupné z WWW: 31 SEDLÁČEK, J.: Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. MU Brno, 2004. Vydání 1., 142 s. ISBN 80-210-34890, s. 120 - 121

22

Konsolidační celek se vymezuje pouze vzhledem k podniku, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, tedy podniku mateřskému. Z hlediska jiného podniku bude vymezen odlišný konsolidační celek s tím, že je možná celá řada různých vazeb mezi různými konsolidačními celky. Tentýž podnik může vystupovat v různých konsolidačních celcích v různých postaveních. V jednom konsolidačním celku může být dceřiným podnikem a v jiném přidruženým podnikem. Náročnost každé konsolidace je přímo úměrná právě složitosti celku, který je konsolidován (konsolidačního celku). Takto sestavený konsolidační celek se testuje na osvobození mateřského podniku od povinnosti konsolidovat, které nastává v případě, že ke konci rozhodného dne účetního období, za nějž se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, nedosáhly podniky v konsolidačním celku podle svých řádných účetních závěrek alespoň dvou ze tří uvedených kritérií:  aktiva celkem více než 350 mil. Kč,  čistý obrat více než 700 mil. Kč32,  průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 250.33 Toto osvobození se nevztahuje na účetní jednotky, které jsou bankami nebo provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, nebo jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů. Pokud jde o výši uvedených limitů, pak pro srovnání uvádím limity stanovené 7.direktivou EU, respektive limity dle článku 27 4.direktivy, na kterou se 7.direktiva odkazuje. Bilanční suma činí 12,5 mil.EUR, čistý obrat 25 mil.EUR a průměrný počet pracovníků během účetního období 250.34

32

Čistým obratem se rozumí podle § 22 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví roční výnosy snížené o prodejní slevy. 33 SEDLÁČEK, J.: Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. MU Brno, 2004. Vydání 1., 142 s. ISBN 80-210-34890, s. 121 34 HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka komentář . Praha: BILANCE, 2002. 105 s. ISBN 80-86371-31-X, s. 19 - volně

23

1.5 Obsah a forma konsolidované účetní závěrky Konsolidovaná účetní závěrka představuje účetní závěrku sestavenou za skupinu kapitálově provázaných podniků, které tvoří jeden ekonomický celek. Její funkcí je informovat investory podniků ve skupině, případně další uživatele účetních informací o majetkové a finanční pozici celé skupiny, jako by šlo o jediný podnik. Při jejím sestavení jsou tedy agregovány údaje o majetku, finanční situaci a hospodářském výsledku jednotlivých právních subjektů zahrnutých do konsolidačního celku , při eliminaci všech vztahů uvnitř celku. Konsolidovaná účetní závěrka je tvořena stejně jako individuální účetní závěrky podniků ve skupině tak, jak je účetní závěrka vymezena v zákonu o účetnictví ve vazbě na evropské standardy (4.direktiva ES). Konsolidovanou účetní závěrku tvoří:  rozvaha (bilance),  výkaz zisku a ztráty,  příloha včetně přehledu o peněžních tocích.

1.6 Povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky V České republice je povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky zakotvena v zákonu o účetnictví (§ 22, odst. 2). Povinnost je zde dána pouze obchodním společnostem v postavení ovládající osoby v souladu s vymezením tohoto pojmu v obchodním zákoníku.35 Další upřesnění jsou obsažena v opatření ministerstva financí, kterými se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetních závěrek podnikatelů, bank a pojišťoven. Tyto postupy stanovují další omezující kritéria a výjimky z této povinnosti. Základní omezení povinnosti konsolidovat je dáno limitem velikosti konsolidačního celku (viz. bod 1.4.5 Konsolidační celek). Pro ověření a zveřejnění konsolidované účetní závěrky platí tytéž zásady a povinnosti jako v případě individuálních účetních závěrek. To znamená, že i konsolidovaná účetní závěrka musí být ověřena auditorem a musí být zveřejněna v předepsaném rozsahu a stanoveným způsobem.

35

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník § 66a

24

Před zahájením konsolidace musí konsolidující účetní jednotka vyhlásit vymezení konsolidačního celku ve formě organizačního schématu. Uskutečňuje-li se konsolidace nepřímo tj. po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků pak musí zveřejnit i tyto dílčí (nižší) konsolidační celky, které vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších konsolidačních celků. Podniky tvořící konsolidační celek musí být popsány v příloze ke konsolidované účetní závěrce a sice jejich obchodní firma a sídlo s uvedením stupně vlivu (závislosti) a podílu na jejich základním kapitálu. Do přílohy se uvádí i obchodní firma a sídlo společností nezahrnutých do konsolidačního celku s odůvodněním nezahrnutí a jejich účetní závěrky.36 Kromě struktury konsolidačního celku musí také mateřský podnik vydat konsolidační pravidla a podniky patřící do konsolidačního celku včas informovat o nutnosti vhodným způsobem sledovat v účetnictví příslušné transakce mezi podniky ve skupině, které budou vylučovány. Konsolidovaná účetní závěrka musí být sestavena v termínu umožňujícím její ověření auditorem a schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních předpisů tak, aby mohla být v návaznosti na to zveřejněna do konce bezprostředně následujícího účetního období.37 Od povinnosti mateřského podniku lze dovodit, že její nesplnění by bylo sankcionováno dle § 37 zákona o účetnictví vůči tomuto podniku z objemu úhrnu rozvahy mateřského podniku (nikoliv z dopočítaného či jinak stanoveného úhrnu rozvahy konsolidované účetní závěrky).

1.7 Výjimky z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku Postupy pro konsolidaci účetních závěrek podnikatelů stanoví tyto výjimky z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku nemá mateřský podnik, který:

36

SEDLÁČEK, J.: Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. MU Brno, 2004. Vydání 1., 142 s. ISBN 80-210-34890, s. 122 -123 37 Příloha 1 Čl.III (2.3) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2012 [cit. 2012-1-2].Dostupné z WWW:

25

a) je současně dceřiným podnikem zahrnutým do konsolidačního celku jiného mateřského podniku, a ten sestavuje a zveřejňuje údaje o konsolidované účetní závěrce

za

konsolidovaný

celek

v souladu

s tímto

opatřením

nebo

podle

mezinárodních účetních standardů. Za konsolidovanou účetní závěrku sestavenou v souladu s tímto opatřením se považují i závěrky sestavené podle 7. směrnice ES. b) v konsolidačním celku nemá žádný dceřiný podnik, pouze přidružené nebo společné podniky. Pokud akcionáři, resp. společníci, kteří vlastní nejméně 10% podílu (účasti) na základním kapitálu mateřského podniku, žádají nejméně 6 měsíců před rozvahovým dnem o sestavení konsolidované účetní závěrky, je povinen mateřský podnik k jejímu sestavení. Tyto výjimky se nevztahují na mateřské podniky, jejichž emitované cenné papíry jsou obchodovány na burze cenných papírů.38 Do konsolidačního celku nevstupují dceřiné, přidružené a společné podniky, pokud tak rozhodne mateřský podnik: a) u nichž je podíl na konsolidačním celku nevýznamný (především z hlediska úhrnu rozvahy, čistého obratu a vlastního kapitálu). Splní-li však dva nebo více podniků toto kritérium, musí být tyto podniky přesto zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, pokud, brány jako celek, je uvedený podíl významný. b) u nichž brání významně striktní a dlouhodobá omezení mateřského podniku při výkonu jejich práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení těchto podniků; nebo výjimečně nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky v souladu s touto směrnicí; nebo c) jsou-li akcie nebo podíly těchto podniků drženy výhradně za účelem jejich pozdějšího prodeje. d) pokud jeden nebo více podniků spadajících do konsolidace vykonávají výjimečně tak odlišnou činnost, že by jejich zahrnutím do konsolidačního celku došlo k porušení 38

Příloha 1 Čl.III (2.1) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2012 [cit. 2012-1-2].Dostupné z WWW:

26

věrného a poctivého obrazu. Informace o těchto podnicích vyloučených z konsolidace jsou zveřejněny v příloze podle základních činností.39

2 Konsolidační pravidla Pro potřeby sestavení konsolidované účetní závěrky je třeba zabezpečit srovnatelnost individuálních účetních závěrek podniků v konsolidačním celku. Jedním z nástrojů pro zabezpečení takové srovnatelnosti jsou i postupy vedoucí k zajištěné srovnatelnosti v oblasti ocenění aktiv a závazků. Tyto postupy je třeba zakomponovat do konsolidačních pravidel tak, aby se principy ocenění bilančních položek dceřiných, případně přidružených podniků shodovaly s principy aplikovanými mateřským podnikem. V případě, že člen skupiny používá jiná účetní pravidla než ta, která jsou přijata pro konsolidovanou účetní závěrku, je nutno jeho individuální účetní závěrku upravit podle jednotných účetních pravidel konsolidačního celku, která mateřský podnik vyhlásí po dohodě s dceřinými, přidruženými a společnými podniky. Kromě konsolidačních pravidel také vymezí konsolidační celek ve formě organizačního schématu. Nastavení jednotných pravidel a včasná informace o zahrnutí podniku do konsolidačního celku může, už tak velice náročný proces konsolidace, usnadnit a nezvyšovat tak jeho pracnost. I v procesu konsolidace je nutno respektovat obecné účetní zásady stanovené zákonem o účetnictví, účtovou osnovou, postupy účtování pro podnikatele a další příslušná pravidla. V § 22 zákona o účetnictví je zakotvena povinnost účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku poskytnout svoji účetní závěrku a veškeré další potřebné dokumenty pro sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotce. Údaje, které vstupují do konsolidované účetní závěrky nesmí být starší 3 měsíců. Konsolidační pravidla obsahují zejména: a) způsoby oceňování majetku a závazků,

39

Příloha 1 Čl.III (2.2) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2012 [cit. 2012-1-2].Dostupné z WWW:

27

b) požadavky na údaje určené pro konsolidaci, které předkládají dceřiné, přidružené a společné podniky mateřskému podniku, c) termíny předkládání údajů, termíny předložení konsolidovaných účetních závěrek nižších konsolidačních celků a termín sestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek v případě sestavování konsolidace po jednotlivých úrovních.40 Pro konsolidaci je důležité také určení termínu konsolidace, tj. data, k němuž se mají konsolidované výkazy sestavovat. Problémy v tomto směru nejsou, jestliže všechny podniky ve skupině mají stejný termín pro roční účetní výkazy. Situace se může komplikovat, jsou-li podniky ve skupině z různých zemí, v nichž jsou přípustné různé termíny pro roční účetní výkazy. Řešení je v podstatě dvojí:  dceřiný podnik, který sestavuje své roční účetní výkazy v jiném termínu než je termín konsolidace

mateřským

podnikem,

musí

poskytnout

aktuální

informace

prostřednictvím mezitímních účetních výkazů,  dceřiný podnik, který sestavuje své výkazy sice v jiném termínu než mateřský podnik, ale v povoleném časovém rozmezí, nebude sestavovat zvláštní výkazy pro vstup do konsolidace. Do konsolidace však musí být promítnuty operace, které ve vztahu mateřský podnik – dceřiný podnik nastaly v období mezi termínem individuálních účetních výkazů dceřiné společnosti a termínem konsolidovaných výkazů.41

3 Metody konsolidace V závislosti na míře ovládání (kontroly) v rámci skupiny se při sestavování konsolidované účetní závěrky používají tři metody:  metoda plné konsolidace,  metoda poměrné konsolidace,  ekvivalenční metoda.

40

Příloha 1 Čl.IV (3) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2012 [cit. 2012-1-3].Dostupné z WWW: 41 KOVANICOVÁ, D.: Finanční účetnictví – Světový koncept, BOVA POLYGON, Praha 2005, 544 s. ISBN 807273-129-17, kap. 15.3.1

28

Konsolidaci lze uskutečňovat podle příslušné konsolidační metody, a to buď způsobem přímé konsolidace nebo konsolidace postupné po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek konsolidačního celku najednou, tj. bez využití konsolidovaných účetních závěrek sestavených za dílčí konsolidační celky. Konsolidace po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků znamená, že dílčí konsolidované účetní závěrky vstupují do konsolidované účetní závěrky vyššího konsolidačního celku. Dochází k postupné konsolidaci po jednotlivých úrovních. Tento postup konsolidace je označován jako konsolidace postupná. Jednou zvolený způsob konsolidace se nemá měnit a má být důsledně a trvale používán u účetních jednotek, které tvoří konsolidační celek. Pokud by ze závažných důvodů mělo dojít ke změně postupu konsolidace z přímé konsolidace na postupnou nebo naopak, musí být respektován zákon o účetnictví, což znamená, že musí zajišťovat vyšší věrohodnost informací a jejich vyšší vypovídací schopnost.42

3.1 Metoda plné konsolidace43 Jako plnou metodu označujeme metodu, která je založena na koncepci ekonomické jednotky. Skupina, která takto vznikne, je pouze pomyslnou entitou, nemá žádnou právní subjektivitu, žádné zaměstnance, nemůže nic vlastnit, nikoho žalovat ani být žalována. Vlastníky zajímá nejen podíl na dosažených výsledcích vyplývající z vlastnického podílu mateřského podniku, ale celkové výsledky podniku, ve kterém je uplatňován vliv, včetně celkového pohledu na strukturu jeho aktiv i pasiv. To znamená, že k jednotlivým položkám rozvahy a výkazu zisků a ztrát individuální účetní závěrky mateřského podniku přiřazujeme příslušné položky dceřiných podniků. Tato metoda odpovídá základní definici konsolidace – sestavujeme účetní závěrku za konsolidační celek, jako by šlo o jediný podnik. To znamená, že je třeba vyloučit všechny vnitroskupinové transakce. Účetní jednotka nemůže mít například pohledávky a závazky sama vůči sobě, při vnitropodnikových dodávkách nemůže být realizován zisk atd. Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že metoda plné konsolidace je mnohem náročnější postup proti ekvivalenční metodě. Zahrnutí jednotlivých složek majetku i vytvořený hospodářský výsledek v plné výši bez ohledu na výši vlastnického podílu je

42

MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele. Komentář. 2., aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2008, s. 580. ISBN 978-80-7357-363-8. s. 259 - 261 43 HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, s. 199 - volně

29

z hlediska tohoto podílu řešeno vyčleněním tzv. menšinových podílů, které vyjadřují podíl ostatních společníků na vlastním jmění v konsolidované účetní závěrce. Tím je informace založená na koncepci ekonomické jednotky doplněna o informaci, týkající se podílu ostatních společníků, a dostáváme se tak ke koncepci mateřského podniku. Při této metodě tak vznikají nové položky výkazů, jejichž přehled poskytuje následující tabulka. Obrázek 2 – Nové položky výkazů při metodě plné konsolidace

Pramen: SEDLÁČEK, J.:Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací, str.125, obr. č. 6.1

Podle své povahy se do aktiv či pasiv konsolidované rozvahy zahrne konsolidační rozdíl po první konsolidaci. Vzniká u nově nabytého podílu na dceřiné společnosti, která byla poprvé zařazena do konsolidačního celku. Vypočítá se jako rozdíl mezi cenou pořízení podílových cenných papírů a vkladů dceřiného podniku a jejich oceněním podle podílové účasti mateřského podniku na skutečné výši vlastního kapitálu dceřiného podniku v okamžiku akvizice. Kladný rozdíl vyjadřuje v konsolidaci přebytek aktiv a naopak záporný (pasivní) rozdíl vyjadřuje přebytek pasiv. Konsolidační rozdíl se buď jednorázově zahrne do mimořádných nákladů resp. mimořádných výnosů konsolidovaného výkazu zisků a ztát podle svého charakteru, nebo se postupně odpisuje (rovnoměrně po dobu 20 let44).45

44

ČÚS č. 020 – Konsolidovaná účetní závěrka bod 4.2.5 SEDLÁČEK, J.: Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. MU Brno, 2004. Vydání 1., 142 s. ISBN 80-210-34890, s. 126 45

30

Aktivní konsolidační rozdíl představuje goodwill získaný tím, že podíl na vlastním jmění dceřiného nebo přidruženého podniku byl pořízen za vyšší cenu, než je jeho příslušná účetní hodnota. Aktivní konsolidační rozdíl se zachycuje zvlášť v aktivech konsolidované rozvahy mateřského podniku a odepisuje se do nákladů. Odpis musí být proveden nejpozději do 20 let. Pasivní konsolidační rozdíl představuje naopak badwill získaný tím, že podíl na vlastním jmění dceřiného nebo přidruženého podniku byl pořízen za nižší cenu, než je jeho příslušná účetní hodnota. Pasivní konsolidační rozdíl se zachycuje zvlášť v pasivech konsolidované rozvahy mateřského podniku a odepisuje se do výnosů. Odpis musí být proveden nejpozději do 20 let.46 Odepisování konsolidačního rozdílu jako nehmotného majetku je v České republice zatím podstatně zkráceno oproti zvyklostem v zahraničí. Podle mezinárodního účetního standardu je odepisování nehmotného majetku povoleno do 20 let, hranice 5 let se týká pouze nehmotného majetku vytvořeného ve vlastní režii. I hranice 20 let však působí některým zemím při odepisování konsolidačního rozdílu problémy, neboť bylo běžné tento rozdíl odepisovat mnohem déle. V USA platí dosud hranice pro odpis konsolidačního rozdílu ve výši 40 let. Z hlediska vývoje naší legislativy došlo k souladu se 4. direktivou v oblasti odepisování nehmotného investičního majetku - v případě konsolidačního rozdílu to znamená stávající limit pro odepisování ve výši 20 let. V minulosti byl jako nehmotný majetek odpisován po dobu 5 let. Pokud mateřský podnik vlastní neměnný podíl v dceřiném nebo přidruženém podniku, nebo dochází jen k nevýznamným změnám ve výši tohoto podílu, pak je odepisování konsolidačního rozdílu metodicky poměrně bezproblémovou záležitostí. Jiná situace však nastává v případě významných změn ve výši příslušných podílů. Z tohoto důvodu je třeba zjištěné konsolidační rozdíly evidovat adresně k jednotlivým subjektům zařazeným do konsolidačního celku. To znamená, že i když aktivní a pasivní konsolidační rozdíly se vyjadřují v konsolidovaném výkazu zisků a ztrát souhrnně jednou položkou, musí být zabezpečena možnost rozlišení jednotlivých zůstatkových cen konsolidačních rozdílů podle jednotlivých podniků ve skupině.

46

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, s. 208

31

Úpravy provedené při konsolidaci nejsou předmětem účtování a zachycení v individuálních účetních závěrkách jednotlivých podniků. V dalších letech prvotně vycházíme při konsolidaci opět z individuálních účetních závěrek, a proto musíme v předchozích letech provedené konsolidační úpravy přenášet zvlášť. To znamená dokumentaci a archivaci všech operací tak, abychom v dalším roce tyto operace mohli znovu přenést do procesu konsolidace z hlediska zachování bilanční kontinuity. V případě změny vlastnického podílu – dodatečným nákupem nebo odprodejem postupujeme obdobně s uplatněním nového vlastnického podílu při konsolidačních operacích týkajících se běžného období. V případě dodatečného nákupu je třeba vyjádřit konsolidační rozdíl z tohoto nákupu a o něj upravit celkový konsolidační rozdíl. Při prodeji části podílu je třeba vyjádřit rozdíl, který vzniká porovnáním účetní hodnoty odprodaného podílu s tomu odpovídající hodnotou vlastního jmění příslušného dceřiného podniku. Tento rozdíl ovlivní úpravu položky hospodářského výsledku minulých let. Dále je třeba vypořádat příslušnou část konsolidačního rozdílu podle prodeje – snížení účasti mimořádným odpisem a upravit další odepisování konsolidačního rozdílu.47

3.2 Metoda ekvivalenční Ekvivalenční metoda je jednoduchá metoda, která je založena na vlastnické koncepci. Využívá se při konsolidaci přidružených podniků. Nejedná se o konsolidaci v pravém slova smyslu. Metoda není založena na agregaci výkazů mateřské společnosti a společností přidružených, ale jde v podstatě o specifickou metodu oceňování podílových cenných papírů. Investice, která je původně zachycena v pořizovací ceně, je následně upravena o poakviziční změnu investorova podílu na vlastním kapitálu v investovaném podniku. Z účetní závěrky investora je pak možné poznat, do jaké míry podstatný vliv mateřské společnosti přispívá ke zhodnocení či znehodnocení původní investice.48 V České republice je tato metoda zařazena mezi konsolidační metody. Některé země i mezinárodní účetní standardy však ekvivalenční metodu za konsolidační metodu nepovažují. 47 48

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, s. 199 - volně BOKŠOVÁ, J., aj.: Účetnictví II. Praha: Institut Svazu účetních, 2004, 547 s. ISBN 80-86716-08-2, s. 377.

32

Rozdíl mezi vylučovanou hodnotou cenných papírů a cennými papíry v ekvivalenci je korigován buď v aktivech, nebo pasivech konsolidačním rozdílem po první ekvivalenci (aktivním nebo pasivním). Výsledný rozdíl je pak v prvém roce roven podílu na hospodářském výsledku v ekvivalenci, který zachycujeme ve zvláštní položce pasiv.

Obrázek 3 – Nové položky výkazů při ekvivalenční metodě

Pramen: SEDLÁČEK, J.:Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací, str.130, obr. č. 6.2

V následujících letech je postup obdobný s tím, že protipoložkou k postupně ročně se zvyšující hodnotě cenných papírů (v případě dosahovaného zisku) je konsolidační rezervní fond, který představuje akumulované podíly na hospodářském výsledku v ekvivalenci předchozích let od začátku konsolidace. Konsolidační rozdíl je postupně odepisován – snižuje se jeho hodnota proti hospodářskému výsledku běžného období v konsolidovaných účetních výkazech mateřského podniku.

3.3 Metoda poměrné konsolidace Jako poměrnou metodu označujeme kompromis mezi výše uvedenými metodami, který je uveden v mezinárodním účetním standardu č. 31 a je v některých zemích používán pro společné podniky (joint ventura), kde jednotliví společníci (partneři) mají a uplatňují rovnocenný vliv v podniku a mají též rovnocenné právo na každou jednotlivou součást majetku. Poměrná metoda je založena na vlastnické koncepci, to znamená, že do konsolidované účetní závěrky zahrnujeme majetek a hospodářský výsledek pouze ve výši odpovídající podílu mateřského podniku. Na rozdíl od ekvivalenční metody, kde se spokojujeme pouze s alikvotní úpravou jediné složky majetku – finančních investic, u poměrné metody vtahujeme do účetní závěrky mateřského podniku všechny složky majetku 33

a pasiv joint ventura podniku, všechny však pouze v poměrné výši, odpovídající poměru podílu mateřského podniku. Vylučují se vzájemné transakce a z nich vzniklý výsledek hospodaření. Na rozdíl od metody plné konsolidace nevznikají při poměrné konsolidaci menšinové podíly vlastního kapitálu a výsledku hospodaření. Vznik nových položek je uveden na obrázku 4. Obrázek 4 – Nové položky výkazů při metodě poměrné konsolidace

Pramen: SEDLÁČEK, J.:Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací, str.132, obr. č. 6.3

Podíly může spoluvlastník vykázat jedním ze dvou formátů (přičemž oba způsoby vedou k vykázání shodných částek čistého zisku a shodných součtů všech hlavních položek aktiv, závazků, nákladů a výnosů):  slučování řádek po řádku: podíl na každém aktivu, závazku, výnosu a nákladu spoluovládané jednotky sloučí spoluvlastník s obdobnými položkami svých účetních výkazů, nebo  pomocí samostatných řádků: do jednotlivých sekcí svých účetních výkazů zahrne zvláštní řádky pro vykázání svého podílu na aktivech, závazcích, nákladech a výnosech spoluovládané jednotky.49

4 Postup při konsolidaci účetní závěrky Konsolidace je sled řady úkonů a činností, které jsou specifické konsolidaci a nemají obdobu při procesu sestavování individuální účetní závěrky. Základní etapy je možno vymezit následovně:

49

KOVANICOVÁ, D.: Finanční účetnictví – Světový koncept, BOVA POLYGON, Praha 2005, 544 s. ISBN 807273-129-17, kap. 15.3.3

34

1) Vymezení konsolidačního celku, zjištění charakteru a výše uplatňovaných vlivů, zahrnutí či nezahrnutí jednotlivých subjektů do skupiny, rozhodnutí o zahrnutí v případech, kdy je možno uplatnit výjimky. Případné zjištění součtů vlastního jmění a čistého obratu a porovnání s limity v případě testování povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. 2) Přetřídění a úpravy individuálních účetních závěrek a sladění účetních metod uvnitř skupiny, vydání konsolidačních pravidel. 3) Výpočet konsolidačního rozdílu v případě prvního zařazení do konsolidačního celku. 4) Začlenění složek z individuálních účetních závěrek (rozvahy a výkazu zisků a ztrát) do rozvahy a výkazu zisků a ztrát mateřského podniku v rozsahu a položkách odpovídajících příslušné metodě konsolidace a jejich příslušné rozčlenění podle struktury konsolidovaných účetních výkazů včetně přenosu příslušných zůstatků z minulých let. 5) Vyloučení vzájemných vztahů v rozsahu odpovídajícím metodě konsolidace, vypořádání existujících konsolidačních rozdílů včetně jejich odpisu. 6) Agregace údajů jednotlivých subjektů včetně provedených úprav a sestavení konsolidovaných výkazů a přílohy ke konsolidované účetní závěrce.50

4.1 Vylučování vzájemných vztahů Z hlediska základní definice konsolidované účetní závěrky, která se sestavuje tak, jako by konsolidační celek byl jediný podnik, je třeba vyloučit všechny vztahy uvnitř skupiny, to znamená vztahy jak mezi mateřským podnikem a dceřinými podniky, tak i vztahy mezi dceřinými podniky navzájem. Po tomto vyloučení zůstávají v konsolidované účetní závěrce zachyceny pouze ty vztahy, které byly jednotlivými podniky konsolidačního celku realizovány pouze vůči okolnímu prostředí mimo konsolidační celek. Metody vylučování vzájemných vztahů závisí na tom, zda došlo k realizaci hospodářského výsledku uvnitř skupiny či nikoliv. Nejčastěji vylučovanými vztahy majícími dopad pouze na konsolidovanou rozvahu jsou vzájemné pohledávky a závazky, které se vyloučí ve stejné – odsouhlasené výši z aktiv i pasiv. Dále sem patří cenné papíry se zpětnou vazbou, které se

50

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, s. 202

35

vyloučí jednak z finančních investic na straně aktiv a z vytvořených fondů ze zisku na straně pasiv. Pokud uvnitř skupiny byly realizovány dodávky výrobků nebo služeb, které byly na straně odběratele plně spotřebovány, pak se tyto operace vyloučí ve stejné výši z nákladů i výnosů konsolidovaného výkazu zisků a ztrát. V případě dodávek, které nebyly plně spotřebovány, ale na straně odběratele zůstávala určitá jejich část zahrnuta v majetku (především dodávky zásob nebo investic), je třeba snížit příslušnou složku majetku v aktivech o zahrnutý hospodářský výsledek. Na straně pasiv je třeba provést příslušnou korekci v konsolidovaném hospodářském výsledku běžného období. To znamená i příslušnou úpravu v konsolidovaném výkazu zisků a ztrát (úpravu výnosů). V případě úprav hospodářského výsledku běžného období je třeba vyjádřit i příslušný daňový dopad formou odložené daňové pohledávky nebo závazku. Úpravy provedené v průběhu konsolidace týkající se konsolidované rozvahy je třeba podle jejich charakteru případně přenést do dalších období z hlediska zachování bilanční kontinuity.51

4.2 Obecná pravidla Struktura a obsah konsolidované rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy včetně přehledu o peněžních tocích jsou vymezeny Opatřením52 včetně vysvětlivek. Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace individuálních účetních závěrek podniků konsolidačního celku; tento přehled je účetní písemností a uschovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.53 Konsolidovaná rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přílohy musí být podepsány odpovědnými osobami, tzn. statutárním orgánem mateřského podniku.54

51

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, kap. 5 Příloha 2 Opatření, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001 [online]. c2012 [cit. 2012-2-2].Dostupné z WWW: 53 Příloha 2 Čl.I (5) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2012 [cit. 2012-2-2].Dostupné z WWW: 54 Příloha 2 Čl.I (6) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 52

36

Obsah konsolidované účetní závěrky je obdobný jako u individuální účetní závěrky. Konsolidovaná účetní závěrka zahrnuje konsolidovanou rozvahu, konsolidovaný výkaz zisku a ztráty a konsolidovanou přílohu, resp. přílohu ke konsolidované účetní závěrce. Podobně jako u přílohy k individuální účetní závěrce i příloha ke konsolidované účetní závěrce může obsahovat konsolidovaný přehled o peněžních tocích a konsolidovaný přehled o změnách vlastního kapitálu. U hlavních účetních výkazů, tj. u konsolidované rozvahy, se požaduje, aby zahrnovala minimálně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 65 Vyhlášky 500/ 2002 Sb., tj. o údaje v netto hodnotě k poslednímu dni předešlého účetního období, resp. k prvnímu dni vykazovaného období. Dále u konsolidovaného výkazu zisku a ztráty doplněné o údaje za předcházející období (§ 66 Vyhlášky 500/2002 Sb.) a o předepsané výpočtové položky. Dokumenty konsolidované účetní závěrky a všechny výchozí podklady, tj. účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a všech konsolidovaných účetních jednotek, popř. další doplňující informace, které ke konsolidaci konsolidující účetní jednotka požaduje, se archivují po stejnou dobu, po kterou se archivuje konsolidovaná účetní závěrka.55 Součástí dokumentace konsolidované účetní závěrky je přehled o způsobu transformace individuálních účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek do konsolidované účetní závěrky, obvykle pracovně nazývaný „konsolidační tabulka“ s odpovídajícím vysvětlením jednotlivých kroků konsolidace. „Konsolidační tabulka“ s komentářem je účetním záznamem a archivuje se spolu s veškerou dokumentací účetní závěrky. Vyhláška 500/2002 Sb.v § 64 odst. 3 hovoří o písemném záznamu.56 Dle názoru autorek publikace Účetní předpisy pro podnikatele s komentářem paní Müllerové, paní Vomáčkové a paní Dvořákové je požadování písemné (papírové) formy konsolidační tabulky nadbytečné. Předpokládají, že by mohla vyhovovat elektronická forma při splnění požadavků uvedených v zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví v § 33 a § 33a.

2001[online]. c2012 [cit. 2012-2-2].Dostupné z WWW: 55 § 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 56 MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele. Komentář. 2. ,aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2008, s.580. ISBN 978-80-7357-363-8. s. 263-265

37

V souladu s postupnou harmonizací s mezinárodními účetními standardy se i konsolidované účetní závěrky týká vykazování údajů za předcházející dvě období. To je formální záležitost pouze v případě, kdy je konsolidovaná účetní závěrka sestavována průběžně. Dále může nastat situace, kdy mateřský podnik pořídil účasti v jiných podnicích teprve v průběhu běžného účetního období. V tom případě je zřejmé, že srovnatelná konsolidovaná účetní závěrka za předchozí období nemohla existovat, případně by srovnatelnými údaji byla pouze účetní závěrka mateřského podniku. Druhou možností je, že konsolidační celek již v podstatě existoval, ale například z důvodů nepřekročení limitů nebyla konsolidace prováděna. Pak by bylo možné zpětně srovnatelné údaje získat, nicméně by to znamenalo nemalé úsilí. Forma konsolidované účetní závěrky stejně jako individuálních účetních závěrek

je

stanovena pouze minimálním obsahem vykazovaných položek s fakultativním doplněním položek, které se týkají konsolidace (fakultativním podle použitých metod).57 Podobně jako v případě účetních výkazů je obsah přílohy konsolidované účetní závěrky odkázán na obecný rozsah a doplněn specifickými položkami, které přicházejí v úvahu jen při konsolidaci:  název a sídlo dceřiných a přidružených podniků zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením stupně závislosti (vlivu) a podílu (účasti) na základním jmění těchto podniků s uvedením použitých konsolidačních metod při jejich konsolidaci s případným zdůvodněním volby příslušné metody,  datum účetních závěrek podniků zahrnutých do konsolidačního celku,  název a sídlo podniků vyloučených z povinnosti konsolidovat s uvedením důvodů osvobození z povinnosti konsolidace,  systém konsolidace, tzn. přímá konsolidace nebo konsolidace po jednotlivých dílčích konsolidačních celcích.5859

57

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka komentář . Praha: BILANCE, 2002. 105 s. ISBN 80-86371-31-X s. 56 58 Příloha 3 Čl.I (1.1) Opatření , kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001[online]. c2012 [cit. 2012-28].Dostupné z WWW: 59 Příloha 3 poskytuje detailnější výčet údajů, které by měl mateřský podnik uvést v příloze tvořící součást konsolidované účetní závěrky

38

Součástí konsolidované účetní závěrky je i konsolidovaný výkaz peněžních toků. Opatření poskytuje Příklad možného řešení přehledu o peněžních tocích.60 Při sestavování tohoto výkazu se většinou používá nepřímá metoda a podkladem je konsolidovaná rozvaha a další doplňující údaje. Specifickými položkami v konsolidovaném výkazu peněžních toků je dopad z nákupu podniku uváděný v oddílu peněžních toků z investiční činnosti a dopad kurzových rozdílů, který se vykazuje zvlášť na konci výkazu, nezahrnuje se do provozních, investičních ani finančních toků. Kurzové rozdíly mající dopad do této části konsolidovaného výkazu peněžních toků vznikají v okamžiku, kdy jsou do konsolidačního celku zahrnuty i podniky v zahraniční a je třeba řešit dopad kurzových rozdílů vznikajících uplatněním průměrného kurzu na výsledkové operace a uzávěrkového kurzu na přepočet rozvahových položek.61 Povinnost ověření konsolidované účetní závěrky auditorem je stanovena zákonem o účetnictví. Postupy pro konsolidaci dále stanoví, že auditor konsolidované účetní závěrky rozhodne, zda bude podléhat ověření pro potřeby konsolidace i účetní závěrka dceřiného podniku nebo přidruženého podniku, která nemusí být dle zákona o účetnictví ověřena. Vše, co platí pro audit individuální účetní závěrky, je shodné i pro audit konsolidované účetní závěrky. Protože z hlediska auditu konsolidované účetní závěrky nejde jen o audit účetní závěrky mateřského podniku, ale celého konsolidačního celku, je zvlášť uvedeno, že k ověření konsolidované účetní závěrky může auditor využít zprávu zpracovanou auditorem pro účetní jednotku, jež je zahrnuta do konsolidačního celku. V případě, že auditor ověřující konsolidovanou účetní závěrku rozhodne ověřit i individuální účetní závěrku , pak by to neměl být problém v případě dceřiného podniku, tam uplatňuje mateřský podnik rozhodující vliv. Odlišná situace je v případě přidruženého podniku. Je obtížné odvodit ze zákona povinnost pro přidružený podnik poskytnout auditorovi příslušné podklady a informace. Další otázkou, která zde vyvstává, je pak otázka spolupráce auditorů. A to auditora primárního, který ověřuje konsolidovanou účetní závěrku, a sekundárního, který ověřil dílčí účetní závěrky. Bez příslušného oprávnění není sekundární auditor povinen předávat

60 61

V příloze 3 HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, s. 390

39

informace a spolupracovat s primárním auditorem, navíc nejde jen o oprávnění, ale i povinnost výkonu této činnosti, která musí být smluvně podložena.62

5 Právní úprava Konsolidovaná účetní závěrka je regulována národními a mezinárodními normami. Národní regulace v České republice:  zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §22, §23 a §23a  zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (v platném znění), § 66a, § 66b  vyhláška 500/2002 Sb., § 3, §62 - §67  ČÚS63 č. 020 Konsolidovaná účetní závěrka Mezinárodní regulace zajišťují IFRS a IAS:  IFRS 3 – Podnikové kombinace  IAS 24 – Zveřejňování spřízněných stran  IAS 27 – Konsolidovaná a individuální účetní závěrka  IAS 28 – Investice do přidružených podniků  IAS 31 – Účasti ve společném podnikání. V oblasti konsolidace účetní závěrky vznikla tři samostatná opatření a to pro podnikatele (čj. 281/113411/2001), pro banky a některé finanční instituce (čj. 282/113410/2001) a pro pojišťovny (čj. 282/113417/2001). Zatímco v oblasti konsolidace pro podnikatele a pro banky a některé další finanční instituce došlo jednotlivými zpracovateli nezávisle na sobě k posunu směrem k odstranění většiny nedostatků z minulosti a řešení jednotlivých specifických oblastí směre k akceptaci Mezinárodních účetních standardů (IAS64), v oblasti pojišťoven k tomuto posunu v podstatě nedošlo. Vyhláška 500 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2003. K datu zpracování této diplomové práce byla již novelizována celkem pětkrát.

62

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, kap. 8.6 – Audit konsolidované účetní závěrky - volně 63 ČÚS = Český účetní standard 64 IAS = International Accounting Standards

40

6 TESLA Holding a.s.65 6.1 Představení společnosti Historie společnosti TESLA sahá hluboko do minulého století. Podnik pod názvem Elektra vznikl již v roce 1921, v letech 1932 – 1945 byl začleněn do koncernu Philips a od 7. března 1946 již podniká pod obchodním jménem TESLA. Výrobní program sahal od výroby žárovek, elektronek, radiopřijímačů a vojenské výroby až po rozhlasové a televizní vysílače. První středovlnný rozhlasový vysílač byl uveden do provozu v roce 1923, o několik let později i první krátkovlnný vysílač na vlně 59 m. První televizní vysílač o výkonu 5 kW byl dodán v roce 1953 a instalován v Praze včetně anténního systému. První měřicí přístroje pro rozhlasové vysílače byly vyrobeny v roce 1948, pro televizní vysílače v roce 1954. První dodávka směrového spoje je datována rokem 1953 pro trasu

mezi televizním studiem

a vysílačem. TESLA je renomovaným výrobcem i v oblasti vojenské techniky. Vojenská produkce začala již v době 2. světové války a její prudký rozvoj nastal ve druhé polovině šedesátých let vývojem a dodávkami radioreléových spojů zejména pro armádu bývalé Československé republiky. Po útlumu na začátku devadesátých let nastalo oživení vývojem zcela nové generace radioreléových spojů. TESLA je generálním dodavatelem stacionární sítě pro Armádu České republiky. V roce 1991 se státní podnik změnil na akciovou společnost, která byla o dva roky později privatizována. V roce 2007 získává většinový podíl akcií česko-irská investiční společnost Kilcullen Kapital Partners, přesněji řečeno společnost Kideva s.r.o. V roce 2008 došlo k přejmenování společnosti Kideva s.r.o. na TESLA Holding s.r.o. a k navýšení vlastnictví na 100%.

65

Čerpáno z KONSOLIDOVANÉ VÝROČNÍ ZPRÁVY společnosti TESLA Holding a.s. za rok 2010 [online]. c2012 [cit. 2012-4-7].Dostupné z WWW:

41

Na základě rozhodnutí jediného společníka společnosti TESLA Holding s.r.o. došlo v důsledku rozdělení společnosti TESLA Holding s.r.o. odštěpením sloučením se společností TESLA Properties a.s., k přechodu části obchodního jmění rozdělované společnosti TESLA Holding s.r.o. uvedené v projektu rozdělení odštěpením sloučením na společnost TESLA Properties a.s. Rozhodným dnem byl 1. leden 2008. Společnost dne 31. května 2009 změnila právní formu na akciovou společnost, tj. TESLA Holding a.s. Na základě rozhodnutí jediného akcionáře společnosti TESLA Holding a.s. došlo k rozdělení společnosti TESLA Holding a.s. odštěpením se vznikem nové společnosti. Rozdělením odštěpením se vznikem nové společnosti přešla ze společnosti TESLA Holding a.s. na nástupnickou společnost TESLA Mladá Vožice a.s. vyčleněná část obchodního jmění, která je uvedena v projektu rozdělení odštěpením se vznikem nové společnosti. Rozhodným dnem byl 1. leden 2009.

6.2 Základní východiska Konsolidovaná účetní závěrka byla připravena podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění a navazujících předpisů pro účetnictví podnikatelů platných v České republice. Účetní závěrka byla vypracována na principu historických cen. Konsolidovaná účetní závěrka byla sestavena za období od 1.1.2010 do 31.12.2010. Údaje za toto období jsou uvedeny ve sloupci Běžné účetní období rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Údaje za minulé období představují údaje z konsolidované účetní závěrky za období od 1.1.2009 do 31.12.2009.

6.3 Vymezení konsolidačního celku Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka skupiny podniků (ekonomického seskupení účetních jednotek včetně zahraničních podniků), která slučuje stav majetku a závazků (dluhů) a dosažené výsledky hospodaření konsolidující účetní jednotky s její

42

podílovou účastí v ostatních účetních jednotkách případně zahraničních podnicích, které jsou ovládanou, spoluovládanou nebo řízenou osobou, nebo ve kterých vykonává podstatný vliv.

Obrázek 5 – Struktura holdingu

KILCULLEN TESLA HOLDINGS S.A.

TESLA Properties a.s.

TESLA Holding a.s.

TESLA, akciová společnost

TESLA Mladá Vožice a.s.

Tesla Military Technologies a.s.

Konsolidovaná účetní závěrka a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny na úrovni společnosti TESLA Holding a.s. (neobsahují tedy účetní závěrky společností TESLA Properties a.s., TESLA Mladá Vožice a.s. a KILCULLEN TESLA HOLDINGS S.A.)

Do konsolidace jsou zařazeny následující společnosti, ve kterých má TESLA Holding a.s. rozhodující vliv:

43

Tabulka 1 – Vlastnické podíly společnosti TESLA Holding a.s. (v tis. Kč) Vlastnický

31. 12. 2010

podíl v %

Výše hospodářského výsledku

Vlastní

Pořizovací

Opravná

kapitál

cena

položka

Způsob nabytí 198 600

nákup 11/2007

23 252

nákup 2/2008

650

TESLA, akciová společnost, Poděbradská

100

56/186, Praha 9, PSČ 186

27 373

61 113

227 567

-166 454

vydraženo 4/2008 vyplacení

5 981

00

squeeze out 6/2008 Vratka ze

-916

squeeze out 4/2009

Tesla Military Technologies a.s.,

100

Poděbradská 56/186, Praha

91

2 112

2 150

-38

229 717

-166 492

koupě v 3/2008

9, PSČ 186 00

Celkem

x

x

x

x

V průběhu roku 2010 nedošlo ke změnám v konsolidačním celku. V průběhu roku 2009 došlo k následujícím změnám v konsolidačním celku: dne 14.4.2009 došlo k vrácení přeplatku zaslaného na provedení povinného odkupu. O tuto částku byla snížena částka finanční investice ve společnosti TESLA, akciová společnost a zároveň byl o tuto částku snížen konsolidační rozdíl a příslušně opraveno budoucí odepisování. Společnost TESLA Holding a.s. vznikla 6. června 2007. Sídlo společnosti je na adrese Praha 9, Hloubětín, Poděbradská 56/186, PSČ 180 66. Předmětem podnikání je: -

zámečnictví, nástrojářství

-

obráběčství

-

poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob

-

projektová činnost ve výstavbě

-

pronájem bytů, nemovitostí a nebytových prostor

-

montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení 44

-

výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

-

výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.

Jediným akcionářem je společnost KILCULLEN TESLA HOLDING S.A. Luxembourg, rue Aldringen 19, L-1118, Lucemburské velkovévodství. Základní kapitál ve výši 2 000 000,- Kč tvoří 20 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000,- Kč. V roce 2010 dosáhla společnost zisku ve výši 3 934 tis. Kč. Výsledkem hospodaření za předchozí účetní období byla ztráta ve výši 24 327 tis. Kč. Představenstvo společnosti vzalo výsledky na vědomí a vzhledem k provedeným opatřením minulého roku v průběhu finanční krize, byl zastaven významný propad tržeb a společnost si udržela pozici na trhu. Tato opatření se již kladně promítla do hospodářského výsledku roku 2010. Dle schváleného plánu na rok 2011 je plánováno udržení stávajících tržeb a společnost je připravena se zúčastnit dalších tendrů v rámci své podnikatelské činnosti, za účelem zvyšování tržeb a zisku společnosti. Společnost je účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky (KILCULLEN TESLA HOLDINGS S.A.). Vzhledem k tomu, že byla splněna kritéria stanovená zákonem o účetnictví66, je společnost TESLA Holding a.s. povinná sestavovat konsolidovanou účetní závěrku na české úrovni. Společnost TESLA, akciová společnost vznikla 3. června 1991. Sídlo společnosti je na adrese Praha 9, Hloubětín, Poděbradská 56/186, PSČ 180 66. Předmětem podnikání je:

66

-

poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob

-

projektová činnost ve výstavbě

-

obráběčství

-

montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví § 22 a

45

-

výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

-

zámečnictví, nástrojářství

-

výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení

Jediným akcionářem je společnost TESLA Holding a.s.. Základní kapitál ve výši 27 693 596,Kč tvoří 311 164 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 89,Kč. Společnost neměla v běžném ani v minulém účetním období rozhodující ani podstatný vliv v jiné společnosti. Představenstvo společnosti hodnotí minulý vývoj kladně a do budoucna nepředpokládá rozšíření portfolia podnikatelské činnosti ani pořízení dalšího majetku. V roce 2010 dosáhla společnost zisku ve výši 27 373 tis. Kč. V předchozím roce společnost dosáhla zisku ve výši 15 629 tis. Kč. Dle schváleného plánu na rok 2011 je plánováno udržení stávajících tržeb a společnost je připravena se zúčastnit dalších tendrů v rámci své podnikatelské činnosti, za účelem zvyšování tržeb a zisku společnosti. Společnost podléhá zákonnému auditu a je auditovaná stejnou auditorskou společností jako společnost konsolidující. Touto společností je auditorská společnost VGD – AUDIT, s.r.o. Auditor ve svém výroku vyjádřil názor, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv společnosti k 31. prosinci 2010, nákladů a výnosů a výsledku hospodaření a peněžních toků za rok končící 31. prosince 2010 v souladu s českými účetními předpisy. Auditor dále ověřil věcnou správnost údajů uvedených ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami společnosti TESLA, akciová společnost a soulad výroční zprávy společnosti TESLA, akciová společnost za rok končící 31. prosince 2010 s účetní závěrkou.

Společnost Tesla Military Technologies a.s. vznikla 21. prosince 2007. Sídlo společnosti je na adrese Praha 9, Hloubětín, Poděbradská 56/186, PSČ 180 66. 46

Předmětem podnikání je: -

provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v rozsahu povolení vydaného podle zákona č. 38/1994 Sb.

Jediným akcionářem je společnost TESLA Holding a.s.. Základní kapitál ve výši 2 000 000,Kč tvoří 20 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000,Kč. Společnost neměla v běžném ani v minulém účetním období rozhodující ani podstatný vliv v jiné společnosti. V roce 2010 dosáhla společnost zisku ve výši 74 tis. Kč. V předchozím roce společnost dosáhla zisku ve výši 84 tis. Kč. Výsledek hospodaření za účetní období byl dosažen přijetím dodavatelských služeb a uložením volných finančních prostředků. K 31. prosinci 2010 společnost nedosáhla žádného z limitů ukládající zákonnou povinnost auditu. Audit proveden nebyl.

6.4 Použitá metoda konsolidace účetní závěrky Pro konsolidaci společností byla použita plná metoda konsolidace, protože se jedná o rozhodující vliv na všechny společnosti z konsolidačního celku. Plnou metodou konsolidace se rozumí:  začlenění jednotlivých složek rozvahy a výkazů zisku a ztráty ovládaných a řízených osob v plné výši po případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky,  vyloučení účetních případů mezi účetními jednotkami konsolidovaného celku, které vyjadřují vzájemné vztahy,  vykázání případného konsolidačního rozdílu a jeho odpis,  rozdělení vlastního kapitálu ovládaných a řízených osob a jejich výsledku hospodaření na podíl připadající ovládající a řídící osobě a podíl menšinových držitelů podílových cenných papírů a podílů emitovaných konsolidovanými podniky, 47

 vyloučení podílových cenných papírů a podílů, jejichž emitentem je ovládaná a řízená osoba, a vlastního kapitálu této osoby, který se váže k vylučovaným podílovým cenným papírům a podílům,  vypořádání podílů se zpětnou vazbou.

6.5 Systém konsolidace Pro konsolidaci společností byl použit přímý systém konsolidace, všechny podniky konsolidačního celku byly zkonsolidovány najednou, bez sestavení dílčích konsolidačních celků.

6.6 Konsolidační pravidla Konsolidující účetní jednotka stanovila a vyhlásila konsolidační pravidla, podle kterých konsolidované účetní jednotky včetně zahraničních podniků upravily a dle potřeby nechaly ověřit auditorem předkládané údaje pro sestavení konsolidované účetní závěrky. Konsolidační pravidla byla nastavena shodně dle nekonsolidovaných pravidel konsolidující společnosti a obsahují zejména:  způsoby oceňování majetku a závazků,  požadavky na údaje určené pro konsolidaci, které předkládají konsolidované podniky,  termíny předkládání údajů, termíny předložení konsolidované účetní závěrky. Konsolidační rozdíl: Konsolidační rozdíl je rozdíl mezi pořizovací cenou podílů konsolidovaného podniku a jejich oceněním podle podílové účasti konsolidující účetní jednotky na výši vlastního kapitálu vyjádřeného reálnou hodnotou, která vyplývá jako rozdíl reálných hodnot aktiv a reálných hodnot cizího kapitálu ke dni akvizice nebo ke dni dalšího zvýšení účasti (další pořízení cenných papírů nebo podílů). Za den akvizice se považuje datum, od něhož začíná ovládající a řídící osoba účinně uplatňovat příslušný vliv nad konsolidovaným podnikem. Konsolidační rozdíl se odepisuje po dobu 20 let rovnoměrným odpisem, pokud neexistují důvody pro kratší dobu odpisování. Zvolená doba odpisování je spolehlivě prokazatelná 48

a neporušuje princip věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Konsolidační rozdíl se zúčtovává do položky zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu nebo zúčtování záporného konsolidačního rozdílu na vrub nákladů respektive ve prospěch výnosů z běžné činnosti. Menšinový vlastní kapitál: K 31. prosinci 2010 ani k 31. prosinci 2009 nebyl vykazován menšinový vlastní kapitál.

6.7 Vztahy mezi ovládající a ovládanou osobou Ovládající osoba je 100% vlastníkem osoby ovládané. Struktura propojených osob je názorně zobrazena v bodu 6.3 – Vymezení konsolidačního celku. Uzavřené smlouvy mezi propojenými osobami Smlouvy o půjčce  Dne 18.12.2009 byla uzavřena Smlouva o půjčce mezi společností TESLA akciová společnost (věřitel) a TESLA HOLDING a.s. (maximální výše čerpání 45 mil. Kč), zůstatek k 31.12.2010 ve výši 16 684 tis. Kč, splatnost půjčky je do 31.12.2011, úroková sazba je ve výši 5,74% p.a. Výše nákladových úroků z půjčky je v částce 947 tis. Kč.  Dne 12.1.2009 byla uzavřena smlouva o půjčce mezi společností Tesla Military Technologies a.s. (věřitel) a TESLA Holding a.s. (dlužník). Půjčka byla poskytnuta ve výši 1 900 tis. Kč. Úroková sazba stanovena ve výši 5,74% p.a., splatnost 30.11.2009. Dodatkem číslo 2 ze dne 23.12.2009 byla splatnost prodloužena do 31.12.2010, dodatkem č. 3 byla splatnost prodloužena do 31.12.2011. Výše nákladových úroků z půjčky je v částce 109 tis. Kč.

49

Ostatní smlouvy  Smlouva o poskytování služeb uzavřená 22.12.2008 s TESLA, akciová společnost (příjemce) s prodlouženou platností od 1.1.2010 do 31.12.2010 na poskytování služeb bezpečnostního technika, plnění ve výši 30 tis. Kč / měsíc.  Smlouva o poskytování služeb uzavřená 22.12.2009 s TESLA, akciová společnost (příjemce) s platností od 1.1.2010 do 31.12.2010 na poskytování IT a ekonomických služeb, plnění IT služby 5 tis.Kč/1 počítač/měsíc a ekonomické služby 256 tis. Kč/ měsíc. Jiné právní úkony učiněné mezi propojenými osobami  Společnost neučinila v průběhu účetního roku 2010 žádné právní úkony ve prospěch ovládající osoby ani ve prospěch propojených osob. Ostatní opatření, která byla učiněna mezi propojenými osobami  Společnost nepřijala ani neuskutečnila v průběhu účetního období roku 2010 žádné opatření ve prospěch ovládající osoby ani ve prospěch propojených osob.

Pohledávky a závazky z obchodních vztahů V obchodních pohledávkách a závazcích jsou obsaženy i následující zůstatky účtů týkající se vztahů k podnikům ve skupině. Tabulka 2 – Pohledávky a závazky z obchodních vztahů – TESLA Holding a.s. Společnost

Pohledávky k 31.12. (v tis. Kč) 2010

TESLA, akciová společnost

Závazky k 31.12. (v tis. Kč)

2009

2010

2009

611

8 996

16 997

9 472

1 824

3 944

819

874

KILCULLEN TESLA HOLDING S.A.

0

0

0

0

Tesla Military Technologies a.s.

2

14

0

0

TESLA Mladá Vožice a.s.

2 076

47 568

2 510

27 258

Celkem

4 513

60 522

20 326

37 604

TESLA Properties a.s.

50

Tabulka 3 - Pohledávky a závazky z obchodních vztahů – TESLA, akciová společnost Společnost

Pohledávky k 31.12. (v tis. Kč) 2010

TESLA Holding a.s.

2009

2010

2009

16 997

9 472

611

8 996

3 200

366

1 080

415

10

1 641

1

241

20 207

11 479

1 692

9 652

TESLA Properties a.s. TESLA Mladá Vožice a.s. Celkem

Závazky k 31.12. (v tis. Kč)

Tabulka 4 - Pohledávky a závazky z obchodních vztahů – Tesla Military Technologies a.s. Společnost

Pohledávky k 31.12. (v tis. Kč) 2010

Závazky k 31.12. (v tis. Kč)

2009

2010

2009

TESLA Holding a.s.

0

0

2

14

Celkem

0

0

2

14

Pohledávky podstatný vliv Tabulka 5 – Pohledávky podstatný vliv - TESLA, akciová společnost Společnost

Pohledávky – jistina

Pohledávky - úroky

k 31.12. (v tis. Kč)

k 31.12. (v tis. Kč)

2010

2009

2010

2009

TESLA Holding a.s.

16 684

16 640

947

0

Celkem

16 684

16 640

947

0

Krátkodobá pohledávka je vykázána na ř. 051 Rozvahy. Společnost nemá v běžném účetním období žádné dlouhodobé závazky ani pohledávky ke spřízněným osobám.

51

Tabulka 6 - Pohledávky podstatný vliv -Tesla Military Technologies a.s. Společnost

Pohledávky – jistina

Pohledávky - úroky

k 31.12. (v tis.Kč)

k 31.12. (v tis.Kč)

2010

2009

2010

2009

TESLA Holding a.s.

1 900

1 900

188

0

Celkem

1 900

1 900

188

0

Společnost neeviduje žádné dlouhodobé závazky vůči spřízněným osobám. Ve sledovaném účetním období nevykázala ani žádné dlouhodobé pohledávky ke spřízněným osobám. Závazky – ovládající a řídící osoba Závazky – ovládající a řídící osoba ve výši 18 900 tis. Kč (2009 – 18 645 tis. Kč) představují: Tabulka 7 – Závazky – ovládající a řídící osoba – TESLA Holding a.s. Společnost

Závazky – jistina k 31.12. (v tis.Kč) 2010

TESLA, akciová společnost

k 31.12. (v tis.Kč)

2009

2010

2009

16 684

16 639

0

0

1 900

1 900

188

106

0

0

128

0

18 584

18 539

316

106

Tesla Military Technologies a.s. KILCULLEN TESLA HOLDING S.A. Celkem

Závazky – úroky

Výnosy a náklady Další vztahy z provozní a finanční činnosti jsou popsány v následujících tabulkách: Tabulka 8 – Výnosy a náklady – TESLA Holding a.s. Nákupy k 31.12. (v tis.Kč)

Tržby k 31.12. (v tis.Kč) Popis TESLA, akciová společnost TESLA Properties a.s.

2010

2009 19 142

3 434

173

9 120

4 458

3 879

15 799

0

0

0

0

12

12

109

0

5 312

7 076

122

1 511

61 137

30 688

7 544

17 483

Tesla Military Technologies a.s.

Celkem

2009

46 693

KILCULLEN TESLA HOLDING S.A.

TESLA Mladá Vožice a.s.

2010

52

Tabulka 9 - Výnosy a náklady -TESLA, akciová společnost Popis

Tržby k 31.12. (v tis.Kč) 2010

TESLA Holding a.s. TESLA Properties a.s.

3 434

2009 740

2010 46 693

2009 19 142

2 989

0

3 275

1 675

1

0

7

0

6 424

740

49 975

20 817

TESLA Mladá Vožice a.s. Celkem

Nákupy k 31.12. (v tis.Kč)

Tabulka 10 - Výnosy a náklady - Tesla Military Technologies a.s. Tržby k 31.12. (v tis.Kč) Popis

2010

TESLA Holding a.s. Celkem

Nákupy k 31.12. (v tis.Kč)

2009

2010

2009

109

0

12

12

109

0

12

12

Převod

Stav k 31.12.

Vlastní kapitál Tabulka 11 – Vlastní kapitál - TESLA Holding a.s. (v tis. Kč) Složka vlastního kapitálu Základní kapitál zapsaný v OR

Stav k 1.1.

Přírůstky

Úbytky

2 000

0

0

0

2 000

0

0

0

0

0

1 000

0

0

0

1 000

Nerozdělený zisk minulých let

46 942

0

0

0

46 942

Neuhrazená ztráta minulých let

0

0

0

-24 327

-24 327

-24 327

3 934

0

24 327

3 934

25 615

3 934

0

0

29 549

Oceňovací rozdíly z kapitálových účastí Zákonný rezervní fond

Hospodářský výsledek běžného úč. období Celkem

Na základě valné hromady konané dne 31.5.2010 byl schválen hospodářský výsledek roku 2009 a bylo rozhodnuto, že ztráta ve výši – 24 327 tis. Kč bude převedena do neuhrazených ztrát minulých let.

53

Tabulka 12 - Vlastní kapitál - TESLA, akciová společnost (v tis. Kč) Složka vlastního kapitálu

Stav k 1.1.

Základní kapitál zapsaný v OR Zákonný rezervní fond Nerozdělený zisk minulých let

Přírůstky

Úbytky

Převod

Stav k 31.12.

27 694

27 694

5 906

5 906

10 448

63

-10 371

140

Hospodářský výsledek běžného úč. období

15 629

27 373

-15 629

27 373

Celkem

59 677

27 436

-26 000

61 113

Neuhrazená ztráta minulých let

Na základě rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 31.5.2010 byl zisk předchozího období ve výši 15 629 tis. Kč vyplacen jako dividendy jedinému akcionáři. Nerozdělený zisk minulých let ve výši 10 371 tis. Kč byl vyplacen jedinému akcionáři ve formě dividend. Následující tabulka je shrnutím výše uvedených vzájemných vztahů, které budou vyloučeny z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty. Odkaz na příslušný výkaz je obsažen ve sloupci Řádek, kde písmeno R označuje rozvahu a písmeno V výkaz zisku a ztráty, číslo pak daný řádek výkazu. Tabulka 13 – Vnitropodnikové vztahy k vyloučení Řádek

Popis

Částka v tis. Kč

R49

Pohledávky z obchodních vztahů

17 610

R51

Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem

18 772

R83

Nerozdělený zisk minulých let

26 000

R104

Závazky z obchodních vztahů

- 17 610

R105

Závazky k ovládaným a řízeným osobám

- 18 772

V5

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

-50 139

V10

Výkonová spotřeba – služby

V27

Ostatní provozní náklady

V33

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

50 236 97

54

- 26 000

6.8 Konsolidace výkazů zisků a ztrát Tabulka 14 – Konsolidace výkazů zisků a ztrát Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosy z ost.dl.fin.majetku Změna stavu rezerv a OP ve fin.oblasti Finanční výnosy Finanční náklady VH z finančních operací Zúčtování konsolidačního rozdílu (+/-) Konsolidovaný VH za účetní období

Řádek č. 04 08 11 12 18

TH 148 018 100 034 47 984 51 932 3 879

TAS 549 835 489 827 60 008 24 456 2 108

TMT 0 14 - 14 0 0

Agregace 697 853 589 875 107 978 76 388 5 987

Korekce -50 139 - 50 236 97 0 0

Konsolidace 647 714 539 639 108 075 76 388 5 987

27

2 285

1 188

0

3 473

97

3 570

30

- 4 203

32 837

- 14

28 620

36

26 000

0

0

0

- 26 000

0

41

- 1525

0

0

0

1 525

0

42,44 43,45

8 480 14 149

10 880 11 540

109 4

19 469 25 693

0 0

0 0

48

21 856

- 660

105

21 301

61

28 620

- 6 224 - 2 085

- 2 085

67

1 788

Komentář k jednotlivým úpravám(veškeré hodnoty jsou v tis. Kč):  pro přehlednosti zahrnuje tato tabulka pouze vybrané řádky výkazu zisku a ztráty,  druhý sloupec odkazuje na řádek kompletního konsolidovaného výkazu zisku a ztráty, který je přílohou této diplomové práce,  ve třetím sloupci jsou údaje z individuální účetní závěrky mateřského podniku TESLA Holding a.s. (TH),  ve čtvrtém sloupci jsou pak zahrnuty ve stejném členění vybrané údaje z individuální účetní závěrky dceřiného podniku TESLA, akciová společnost (TAS) a ve sloupci následujícím dceřiného podniku Tesla Military Technologies, a.s. (TMT),  sloupec Agregace představuje kumulované hodnoty za všechny tři společnosti konsolidačního celku před provedenými korekcemi,  ve sloupci Korekce jsou provedeny základní výchozí konsolidační úpravy plné metody, to znamená vyloučení vzájemně poskytnutých služeb, vyplacené dividendy 55

(detailní popis v předchozí kapitole) a odpis konsolidačního rozdílu, kterému je věnována kapitola následující,  ve sloupci Konsolidace jsou hodnoty sloupce Agregace očištěné o vzájemné vnitroskupinové transakce vykázané ve sloupci Korekce.

6.9 Výpočet konsolidačního rozdílu a jeho odpisování Konsolidační rozdíl (nebo též rozdíl po první konsolidaci) znamená důležitou položku, kterou je třeba vyčíslit při začlenění podniku do konsolidačního celku před dalšími konsolidačními úpravami. Princip konsolidačního rozdílu vychází z nutnosti vyjádřit v konsolidované účetní závěrce příslušný podíl na hospodářském výsledku za běžné účetní období, ve kterém uplatňoval mateřský podnik příslušný vliv. Potřeba vyjádřit konsolidační rozdíl nezávisí na uplatňované konsolidační metodě. Podíl na hospodářském výsledku je třeba odlišit od rozdílu mezi cenou, za kterou byl příslušný podíl získán, a skutečnou hodnotou tohoto podílu. Pro výpočet konsolidačního rozdílu se podílem samozřejmě rozumí vlastnický podíl (podíl odvozený z poměru vkladů na základním jmění), nikoliv podíl na rozhodovacích (hlasovacích právech), pokud se od něj liší. Jestliže v určitém účetním období zahrnujeme podnik poprvé do konsolidačního celku a přiřazujeme příslušné položky k účetní závěrce mateřského podniku, je třeba k začátku tohoto období zvlášť vyjádřit rozdíl mezi hodnotou příslušné finanční investice a skutečnou hodnotou zahrnovaného podniku. Za tuto skutečnou hodnotu považujeme vlastní jmění k danému okamžiku dle individuální účetní závěrky, popřípadě po nezbytných úpravách a přepočtech (například sjednocení vykazovaných období, kurzové přepočty zahraničních podniků).67

67

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, s. 207

56

Tabulka 15 – Konsolidační rozdíl – celkem (v tis. Kč)

Společnost

Finanční investice k datu pořízení

TESLA, akciová společnost

Tesla Military Technologies a.s. Total

Podíl na vlastním kapitálu k datu pořízení

Datum pořízení

podíl v %

Konsolidač ní rozdíl

198 600

11/2007

180 347

96,79%

18 253

23 252

2/2008

5 367

2,69%

17 885

650

4/2008

142

0,07%

508

5 981

6/2008

176

0,45%

5 805

- 916

4/2009

-

-

- 916

2 150

3/2008

1 985 100,00%

229 717

-

188 017

-

Kumulovaný odpis konsolidačního rozdílu

ZC konsolidačníh o rozdílu

6 165

35 370

165

23

142

41 700

6 189

35 511

Komentář k jednotlivým sloupcům:  sloupec Finanční investice představuje hodnotu dané finanční investice k datu pořízení v tis. Kč,  v následujícím sloupci je možné zjistit datum pořízení finanční investice,  ve sloupci Podíl na vlastním kapitálu k datu pořízení je hodnota podílu společnosti TESLA Holding, a.s. vyjádřena v tis. Kč a ve sloupci následujícím je tento podíl vyjádřen v procentech,  hodnota sloupce Konsolidační rozdíl je vypočtena jako rozdíl hodnoty finanční investice a hodnoty příslušného podílu na vlastním kapitálu dané společnosti k datu pořízení finanční investice,  hodnotám uvedeným v následujících dvou sloupcích se podrobně věnuje zbývající část této kapitoly. Z uvedených údajů vyplývá, že mateřský podnik, kterým je TESLA HOLDING, a.s., vynaložil částku 229 717 tis. Kč na získání podílů na vlastním jmění dceřiných podniků v souhrnné výši 188 017 tis. Kč. V případě společnosti TESLA, akciová společnost činí konsolidační rozdíl 41 535 tis. Kč a u společnosti Tesla Military Technologies a.s. je to částka 165 tis. Kč. Výše vypočtený konsolidační rozdíl představuje navýšení aktiv (finančních investic) oproti výši skutečného podílu na vlastním jmění. Tento rozdíl označujeme jako aktivní konsolidační rozdíl. Hodnota 41 700 tis. Kč představuje aktivum, které byl ochoten mateřský podnik vynaložit navíc oproti účetní hodnotě podílů. 57

Z hlediska ekonomického obsahu označujeme tento rozdíl za nakoupený goodwill, u kterého předpokládáme, že byl pořízen v očekávání budoucích zisků. S tímto rozdílem se při konsolidaci pracuje jako s nehmotným majetkem. To znamená, že tento majetek je nakoupen a využíván k dosažení zisku a jako majetek je také odpisován do nákladů.68 Podle Českého účetního standardu č. 20 – Konsolidovaná účetní závěrka se konsolidační rozdíl odepisuje do 20 let rovnoměrným odpisem, pokud neexistují důvody pro kratší dobu odpisování. Mateřská společnost neshledala žádné důvody pro kratší dobu odpisování. Nabytý goodwill bude odepisován po dobu 20 let. K nabytí 100% podílu ve společnosti TESLA, akciová společnost došlo v průběhu listopadu roku 2007 až dubna roku 2009. Ke každému jednotlivému nabytí byl tak samostatně vypočten konsolidační rozdíl a zkalkulován plán odpisů příslušného konsolidačního rozdílu. Tabulka 16 – Konsolidační rozdíl – TESLA, akciová společnost (v tis. Kč)

Společnost

Finanční investice k datu pořízení

TESLA, akciová společnost

Datum pořízení

Vlastní kapitál k datu pořízení

Podíl na vlastním kapitálu k datu pořízení

Podíl v %

Konsolidační rozdíl

Řádek

198 600

11/2007

186 328

96,79%

180 347

18 253

č. 1

23 252

2/2008

199 508

2,69%

5 367

17 885

č2

650

4/2008

202 911

0,07%

142

508

č .3

5 981

6/2008

39 046

0,45%

176

5 805

č. 4

-916

4/2009

-

-

-

-916

č. 5

Komentář k jednotlivým řádkům tabulky:  řádek č. 1 – počítáno k 30.11. 2007 (přepočet ze zahajovací rozvahy k 1.1.2008),  řádek č. 2 a 3 – počítáno z výkazů k 31.12.2008 (před vyplacením dividendy společností TESLA, akciová společnost),  řádek č. 4 – počítáno z výkazů k 31.12.2008 (po vyplacení dividendy, výplata 9.6.2008). Jak je patrné z datumů pořízení finančních investic, rozhodný okamžik vzniku důvodů pro zařazení podniku do konsolidačního celku nastal vždy v průběhu účetního období. Dnem akvizice byl získán jak vlastnický podíl, tak podíl na kontrole zakládající povinnost zahrnout

68

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, str. 207

58

tento podnik do konsolidace. Z pojetí konsolidované účetní závěrky vyplývá zásada zahrnutí podílu na hospodářském výsledku běžného období dceřiných a přidružených podniků, ve kterých byl uplatňován rozhodující nebo podstatný vliv. To znamená, že pokud příslušný vliv byl uplatňován pouze po část běžného období, měl by být do konsolidované závěrky zahrnut hospodářský výsledek týkající se pouze období, ve kterém byl uplatňován vliv. V našich podmínkách tato zásada zatím není uplatňována vzhledem k náročnosti a složitosti získání příslušných údajů a snaze zahájit konsolidační procesy pokud možno nejjednodušším způsobem. V budoucnu však bude nutno tuto zásadu respektovat i v našich podmínkách a dosáhnout tak souladu se 7.direktivou ES. Pro výpočet konsolidačního rozdílu bychom tedy měli brát v úvahu vlastní jmění ve výši k rozhodnému dni získání vlivu, na základě kterého je podnik zařazován do konsolidačního celku. V případě dceřiného podniku by to znamenalo, že mateřský podnik vydá pokyn k vyhotovení mimořádné účetní závěrky k rozhodnému dni, na základě které zjistí výši hospodářského výsledku dosaženého v průběhu běžného období k rozhodnému dni a tento je zahrnut do vlastního jmění, které bude porovnáváno s cenou pořízení podílu při výpočtu konsolidačního rozdílu. Je zřejmé, že důležitým faktorem je otázka významnosti a volba případných zjednodušených metod tam, kde by mimořádná účetní závěrka byla zbytečně složitou a nákladnou záležitostí bez významného vlivu na konečný výsledek. 69

69

HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá . Praha: Institut Svazu účetních, kap. 2.8.1 Konsolidační rozdíl vzhledem k datu pořízení podílu - volně

59

Kalkulace odpisů Tabulka 17 – Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost Období 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026

21

2027

Odpis 76 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913 913

ZC 18 176 17 263 16 351 15 438 14 525 13 613 12 700 11 788 10 875 9 962 9 050 8 137 7 225 6 312 5 400 4 487 3 574 2 662 1 749 837

837

0

TESLA, akciová společnost Konsolidační rozdíl: 18 253 tis. Kč 18 253 tis. Kč - 76 tis. Kč – odpis za rok 2007 ___________________________ 18 176 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2007 - 913 tis. Kč – odpis za rok 2008 ___________________________ 17 263 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2008 - 913 tis. Kč – odpis za rok 2009 ___________________________ 16 351 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2009 - 913 tis. Kč – odpis za rok 2010 ___________________________ 15 438 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2010

Tabulka 18 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost Období 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028

Odpis 820 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 894 75

TESLA, akciová společnost

ZC 17 066 16 171 15 277 14 383 13 488 12 594 11 700 10 806 9 911 9 017 8 123 7 229 6 334 5 440 4 546 3 652 2 757 1 863 969 75 0

Konsolidační rozdíl: 17 885 tis. Kč Měsíční odpis = 17 885 / 240 měsíců = 74,52 tis.Kč

17 885 tis. Kč - 820 tis. Kč – odpis za rok 2008 ___________________________ 17 066 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2008 - 894 tis. Kč – odpis za rok 2009 ___________________________ 16 171 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2009 - 894 tis. Kč – odpis za rok 2010 ___________________________ 15 277 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2010

60

Tabulka 19 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost Období 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028

Odpis

TESLA, akciová společnost

ZC 19 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 6

489 464 438 413 387 362 337 311 286 260 235 210 184 159 133 108 83 57 32 6 0

Konsolidační rozdíl: 508 tis. Kč Měsíční odpis = 508 / 240 měsíců = 2,12 tis.Kč

508 tis. Kč 19 tis. Kč – odpis za rok 2008 ___________________________ 489 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2008 25 tis. Kč – odpis za rok 2009 ___________________________ 464 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2009 25 tis. Kč – odpis za rok 2010 ___________________________ 438 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2010

Tabulka 20 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost Období 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028

Odpis 169 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 290 121

TESLA, akciová společnost

ZC 5 636 5 346 5 055 4 765 4 475 4 185 3 894 3 604 3 314 3 024 2 733 2 443 2 153 1 863 1 572 1 282 992 701 411 121 0

Konsolidační rozdíl: 5 805 tis. Kč Měsíční odpis = 5 805 / 240 měsíců = 24,19 tis.Kč

5 805 tis. Kč - 169 tis. Kč – odpis za rok 2008 ___________________________ 5 636 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2008 - 290 tis. Kč – odpis za rok 2009 ___________________________ 5 346 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2009 - 290 tis. Kč – odpis za rok 2010 ___________________________ 5 055 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2010

61

Tabulka 21 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost Období 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028

Odpis - 31 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 46 - 15

TESLA, akciová společnost

ZC - 885 - 840 - 794 -748 - 702 - 656 - 611 - 565 - 519 - 473 - 427 - 382 - 336 - 290 - 244 - 198 - 157 - 107 - 61 -15 0

Konsolidační rozdíl : - 916 tis. Kč Měsíční odpis = - 916 / 240 měsíců = - 3,82 tis.Kč

- 916 tis. Kč 31 tis. Kč – odpis za rok 2008 ___________________________ - 885 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2008 46 tis. Kč – odpis za rok 2009 ___________________________ - 840 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2009 46 tis. Kč – odpis za rok 2010 ___________________________ - 794 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2010

Tabulka 22 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu - Tesla Military Technologies a.s. Období 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028

Odpis

Tesla Military Technologies a.s.

ZC 7 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 1

158 150 142 134 125 117 109 101 92 84 76 67 59 51 43 34 26 18 10 1 0

Konsolidační rozdíl : 165 tis. Kč Měsíční odpis = 165 / 240 měsíců = 0,69 tis.Kč

165 tis. Kč 7 tis. Kč – odpis za rok 2008 ___________________________ 158 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2008 8 tis. Kč – odpis za rok 2009 ___________________________ 150 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2009 8 tis. Kč – odpis za rok 2010 ___________________________ 142 tis. Kč – zůstatková cena k 31.12.2010

62

6.10 Konsolidace rozvahy Tabulka 23 – Konsolidace rozvahy

Dl. majetek Dl. finanční majetek - podíly v ovládaných osobách Oběžná aktiva - pohledávky z obchodních vztahů - pohledávky za úč.jednotkami pod podstatným vlivem Aktivní konsolidační rozdíl AKTIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy ze zisku

TH

Řádek č. 003 023

TAS

TMT

Agregace

Korekce

35 390 63 225

6 784 0

0 0

42 174 63 225

024

63 225

0

0

63 225

031

186 621

134 678

2 114

323 413

049

157 269

49 067

0

170 791

-17 610

153 181

051

0

16 684

2 088

18 772

-18 772

0

41 700 - 6 189

35 511

XXX

0 0 166 492 - 229 717

Konsolidace - 21 051 0 0 286 908

068 070 079

259 257 29 549 2 000 1 000

206 750 61 113 27 694 5 906

2 114 2 095 2 000 0

92 774 31 694 6 906

VH minulý let

082

22 615

140

21

22 776

VH běžného období Cizí zdroje - závazky z obchodních vztahů - závazky k ovládaným a řízeným osobám PASIVA CELKEM

085 086

3 934 229 342

27 373 145 123

74 19

31 398 374 467

104

130 285

77 089

2

207 376

- 17 610

189 766

105

18 900

0

0

18 900

- 18 772

128

259 257

206 750

2 114

- 29 694 - 5 906 168 017 - 152 417 - 1525

403 902 65 060 2 000 0 60 272 1 788 337 962

403 902

Komentář k jednotlivým úpravám (hodnoty uvedené v tabulce jsou v tis. Kč):  pro přehlednost jsou i u rozvahy zobrazeny pouze vybrané řádky výkazu,  ve sloupci „řádek č.“ je odkaz na kompletní konsolidovanou rozvahu, která je v příloze diplomové práce,  ve třetím sloupci jsou údaje z individuální účetní závěrky mateřského podniku TESLA Holding a.s. (TH) v hodnotě netto,  ve čtvrtém sloupci jsou pak zahrnuty ve stejném členění vybrané údaje z individuální účetní závěrky dceřiného podniku TESLA, akciová společnost (TAS),  ve sloupci následujícím pak dceřiného podniku Tesla Military Technologies, a.s. (TMT),

63

 ve sloupci korekce jsou vyloučeny vzájemné závazky a pohledávky, jimž jsem se podrobně věnovala v kapitola 6.7 - Vztahy mezi ovládající a ovládanou osobou,  na řádku 024 je promítnuto zrušení opravné položky k finanční investici ve výši 166 492 tis. Kč, v pasivech je tato transakce zachycena na řádku 084 - Neuhrazená ztráta minulých let ve výši 168 017 tis. Kč a částkou - 1 525 tis. Kč na řádku 085 Výsledek hospodaření běžného účetního období,  poslední položkou aktiv je aktivní konsolidační rozdíl ve výši 41 700 tis. Kč a kumulovaný odpis aktivního konsolidačního rozdílu ve výši - 6 189 tis. Kč (veškeré detailní informace k položce aktivní konsolidační rozdíl jsou obsaženy v kapitole 6.9 – Výpočet konsolidačního rozdílu a jeho odepisování),  dalším krokem je vyloučení podílů v konsolidovaných podnicích. Z aktiv je třeba vyloučit hodnotu finanční investice v původní výši 229 717 tis. Kč. Transakce se objeví na řádku 024 – Podíly v ovládaných a řízených osobách. V pasivech je pak nutno vyloučit odpovídající složky vlastního kapitálu, tedy základní kapitál společností TESLA, akciová společnost a TESLA Military technologies a. s. v celkové výši 29 694 tis. Kč (řádek 070 – Základní kapitál), zákonný rezervní fond společnosti TESLA, akciová společnost ve výši 5 906 tis. Kč (řádek 079 – Fondy ze zisku) a na řádku 083 – Nerozdělený zisk minulých let částku 152 417 tis. Kč. Struktura vlastního kapitálu po konsolidaci je zobrazena v Tabulce 24 - Eguity 2010.  následuje eliminace výplaty dividend, které vyplatila dceřiná společnost TESLA, akciová společnost po schválení individuální účetní závěrky mateřskému podniku v souhrnné výši 26 000 tis. Kč, o tuto částku je snížen nerozdělený zisk minulých let na řádku 084,  k rozdělení vlastního kapitálu v konsolidované rozvaze – tj. k vyčlenění většinového podílu tvořeného součtem vlastního kapitálu mateřského podniku a jeho podílu na vlastním kapitálu dceřiných podniků a jejich oddělení od menšinových podílů ostatních akcionářů a

společníků na vlastním kapitálu těchto dceřiných podniků

nedošlo, neboť žádní menšinoví vlastníci neexistují, vlastnický podíl mateřského podniku je 100%.

64

Tabulka 24 – Equity 2010 Společnost

Popis

PZ

Dividenda

HV

Ostatní

TESLA Holding a.s.

Lokální závěrka

25 615

TESLA, akciová společnost

Lokální závěrka

59 677

Tesla Military Technologies a.s.

Lokální závěrka

2 023

91

2 112

Zrušení OP k FI

168 017

- 1525

166 492

Odpis KR

- 4 104

- 2 085

- 6 189

Vyloučení VK

-188 017

Eliminace dividend Celkem

3 934

KZ

- 26 000

27 373

29 549 63

61 113

- 188 017 26 000

- 26 000

0

1 788

63 211

0 63

65 060

Komentář k tabulce Equity 2010 (veškeré uvedené hodnoty jsou v tis. Kč):  ve sloupci PZ – Počáteční zůstatek – jsou hodnoty k 1.1.2010 a ve sloupci KZ – Konečný zůstatek jsou hodnoty k 31.12.2010,  částka obsažená ve sloupci – Ostatní – ve výši 63 tis. Kč je opravou minulých let, z titulu odpisu závazku .

6.11 Příloha ke konsolidované účetní závěrce Příloha konsolidované účetní závěrky má uživatelům pomoci snáze porozumět vztahům mezi členy skupiny. Legislativa se stejně jako u individuálních účetních závěrek věnuje obsahové části, zatímco formátu přílohy není věnována taková pozornost. Podobně jako v případě účetních výkazů je zde pouze odkaz na obecný rozsah a obsah přílohy účetní závěrky s doplněním specifických položek přicházejících v úvahu jen při konsolidacích. Na rozdíl od výkazů, které jsou českou legislativou vydefinovány velmi striktně, je tak příloha ke konsolidované účetní závěrce částečně v rukou jejich tvůrce. Příloha kromě základní charakteristiky společnosti a jejích hlavních aktivit, kterými jsou zámečnictví, nástrojařství, obráběčství, projektová činnost ve výstavbě, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, obsahuje údaje o právnických osobách s rozhodujícím a podstatným vlivem. 65

Tabulka 25 – Právnické osoby s rozhodujícím a podstatným vlivem Společník KILCULLEN TESLA HOLDING S.A.

% vkladu

Výše vkladu

Luxembourg, rue Aldringen 19, L-1118 Lucemburské velkovévodství

100

2 000 tis. Kč

Základní kapitál tvoří 20 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 tis. Kč. Ve sledovaném období došlo ke změnám členů představenstva a předsedy dozorčí rady. Všechny tyto změny, odpovídající informacím v obchodním rejstříku, jsou popsány v příloze. Dále příloha obsahuje organizační strukturu společnosti. Společnost je členěna na jednotlivé závody a odbory dle oborů činnosti:  strojírenská výroba  technologie úpravy vod  vysílací technika  zahraniční obchod  hospodářský odbor  ekonomický odbor.

66

Obrázek 6 – Aktuální organizační schéma společnosti TESLA Holding

67

Datum účetních závěrek všech účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku byl stejný, byly sestaveny k 31.12.2010. Příloha neuvádí název a sídlo podniků vyloučených z povinnosti konsolidovat, neboť žádné takové podniky nejsou. Vymezuje konsolidační celek včetně organizačního schématu a přehledné tabulky nabytí jednotlivých vlastnických podílů. Dále jsou zde kompletní informace o použité metodě konsolidace účetní závěrky, systému konsolidace a konsolidační pravidla. Tato oblast je zde popsána s ohledem na povinnost zveřejňování

konsolidovaných

účetních

závěrek.

Konsolidační

pravidla

jsou

vnitroskupinovým aktem řízení, který může obsahovat různé interní nezveřejnitelné údaje. Není tedy vůbec nutné, aby byly zveřejňovány organizační pokyny, termíny a další údaje týkající se postupu a vnitřní organizace vedoucí k sestavení konsolidované účetní závěrky. Zveřejněná konsolidační pravidla poskytují uživateli základní rámec pro jeho snazší orientaci. Další částí přílohy ke konsolidované účetní závěrce jsou informace o použitých účetních metodách a obecných účetních zásadách. Tato část přílohy není specifická pro konsolidované účetní závěrky, stejně jako v případě individuální účetní závěrky by zde měly být popsány zásadní

účetní

postupy

používané

společností

v oblasti

dlouhodobého

hmotného

a nehmotného majetku, finančního majetku, zvolená metoda účtování o zásobách, způsob stanovení opravných položek, rezerv, přepočtu cizích měn. Přiložená tabulka zachycuje způsob odepisování dlouhodobého hmotného majetku v pořizovací ceně nad 40 tis. Kč a dlouhodobého nehmotného majetku v pořizovací ceně nad 60 tis. Kč vykázaného v rozvaze. Tabulka 26 – Způsob odepisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Majetek

Metoda

Doba odpisování

Budovy

Lineární

30 let

Stroje a přístroje

Lineární

8 let

Automobily

Lineární

4 roky

Zřizovací výdaje

Lineární

5 let

Patenty a ostatní nehmotná aktiva

Lineární

5 let

Software

Lineární

3 roky

Dlouhodobý finanční majetek podniků ve skupině je účtován v pořizovací ceně. Pořizovací cena nezahrnuje úroky z úvěru, který je poskytnut z důvodu pořízení nového dlouhodobého 68

finančního majetku. K datu účetní závěrky je účetní hodnota tohoto majetku upravena na reálnou hodnotu metodou tvorby opravných položek. Dividendy z těchto investic jsou zahrnuty v časové a věcné souvislosti ve výnosech z krátkodobého finančního majetku. Účetní jednotka účtuje o zásobách metodou A, která představuje, že společnost účtuje o pořízení zásob na rozvahové účty a při vyskladnění zásob účtuje na nákladové účty. Zásoby materiálu a zboží jsou oceňovány skutečnou pořizovací cenou, která se skládá ze skutečně fakturované ceny a vedlejších pořizovacích nákladů (náklady na dopravu, celní řízení, balné apod.). Společnost tvoří opravné položky (s výjimkou opravné položky k nabytému majetku) netto způsobem, tj. ve prospěch nebo na vrub nákladů účtuje částku ve výši rozdílu stavu opravných položek na počátku a na konci účetního období. Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku – jsou vytvářeny v případech, kde ocenění použité v účetnictví je přechodně vyšší než reálná hodnota dlouhodobého finančního majetku. Samostatná část přílohy ke konsolidované účetní závěrce společnosti TESLA Holding a.s. je věnována informacím o spřízněných osobách. Jsou jimi společnosti KILCULLEN TESLA HOLDING S.A., TESLA Properties a.s. a TESLA Mladá Vožice a.s. Následující tabulka zachycuje konečný stav pohledávek a závazků ve skupině, který je v rozvaze obsažen v řádcích krátkodobých pohledávek a závazků z obchodního styku. Tabulka 27 – Stav závazků a pohledávek z obchodního styku ve skupině Společnost

Pohledávky (v tis.Kč) k 31.12.2010

TESLA Properties a.s.

Závazky (v tis. Kč) k

31.12.2009

31.12.2010

31.12.2009

5 024

4 310

1 899

1 289

0

0

0

0

TESLA Mladá Vožice a.s.

2 086

49 209

2 511

27 499

Celkem

7 110

53 519

4 410

28 788

KILCULLEN TESLA HOLDING S.A.

69

Společnost dále vykazuje v běžném období závazek ve výši 128 tis. Kč z titulu úroku k půjčce od společnosti KILCULLEN TESLA HOLDING S.A. Jedná se o položku, která zůstala v konsolidované rozvaze na řádku č. 105 po vyloučení vzájemných závazků konsolidovaných účetních jednotek. Vztahy z provozní a finanční činnosti jsou popsány v následující tabulce: Tabulka 28 – Vztahy z provozní a finanční činnosti ve skupině (v tis. Kč) Popis

Výnosy k

Náklady k

Výnosy k

Náklady k

31.12.2010

31.12.2010

31.12.2009

31.12.2009

TESLA Properties a.s. TESLA Mladá Vožice a.s. Celkem

12 109

7 154

4 458

15 799

5 322

129

7 076

1 511

17 431

7 238

11 534

17 310

Poslední část přílohy ke konsolidované účetní závěrce tvoří významné položky konsolidované rozvahy a konsolidovaného výkazu zisku a ztráty . I tato část přílohy koresponduje s přílohou individuální účetní závěrky. Uživatelé účetní závěrky zde najdou podrobnější informace o dlouhodobém majetku, finančních pronájmech, zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem, drobném hmotném a nehmotném majetku, který je v souladu s účetními postupy

účtován

v roce

jejich

pořízení

do

nákladů

(viz.

Tabulka

29

níže),

o pohledávkách a závazcích jak z titulu obchodních vztahů, tak z titulu pojistného na sociální a zdravotní pojištění tak vůči finančnímu úřadu. Tabulka 29 – Drobný hmotný a nehmotný majetek nezachycený v rozvaze Zůstatek (v tis. Kč) k

Popis

31.12.2010

31.12.2009

Drobný hmotný majetek

7 514

7 950

Drobný nehmotný majetek (software)

1 633

1 799

Celkem

9 147

9 749

70

Samostatným blokem jsou informace o zaměstnancích a vedoucích pracovnících. Tabulka 30 – Zaměstnanci Sociální a Stav k 31.12.2010 Zaměstnanci Členové řídících orgánů Celkem

Ostatní

Osobní

Počet

Mzdové

zdravotní

sociální

náklady

zaměstnanců

náklady

pojištění

náklady

celkem

93

40 256

13 083

1 044

54 383

9

16 895

4 506

64

21 465

102

57 151

17 589

1 108

75 848

V běžném účetním období byly vyplaceny odměny členům statutárních a dozorčích orgánů společnosti ve výši 540 tis. Kč (v předchozím období 630 tis. Kč). V běžném ani minulém účetním období nebylo poskytnuto žádné další plnění členům statutárních a dozorčích orgánů. Následující tabulka poskytuje přehled o vlastním kapitálu: Tabulka 31 – Vlastní kapitál po konsolidaci Stav k Složka vlastního kapitálu Základní kapitál zapsaný v OR Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Hospodářský výsledek běžného úč. období Celkem

Stav k 1.1.2010

Přírůstky

Úbytky

Převod

31.12.2010

2 000

0

0

0

2 000

1 000

0

0

0

1 000

79 242

61

0

-19 031

60 272

-19 031

1 788

0

19 031

1 788

63 211

1 849

0

0

65 060

Rezerva ve výši 85tis. Kč v běžném účetním období se vztahuje k výplatě odstupného pro uvolňované pracovníky. Krátkodobé bankovní úvěry ve výši 39 297 tis. Kč představují:  kontokorentní úvěr ve výši 36 487 tis. Kč od COMMERZBANK Akiengesellschaft, pobočka Praha na základě smlouvy o úvěru (Facilities Agreement) uzavřené dne 30. ledna 2009 společnostmi TESLA, akciová společnost, TESLA Properties a.s. a TESLA Holding a.s. na částku 420 000 tis. Kč. Splatnost úvěru byla z původního 31. prosince 2010 prodloužena do 31. ledna 2011. Úroková míra byla dohodnuta 4,45% p.a. + marže 3,5% (respektive 3,75% p.a. + marže 3,5% p.a. pro tranši B). 71

 kontokorentní úvěr ve výši 2 810 tis. Kč od společnosti COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha na základě úvěrové smlouvy se společnostmi TESLA Holding a.s., TESLA Properties a.s. a TESLA Mladá Vožice. Společnost rozvrhla tržby z prodeje zboží, výrobků a služeb následujícím způsobem. Druhá tabulka poskytuje informace k meziročnímu porovnání: Tabulka 32 – Výnosy konsolidačního celku Stav k 31.12.2010 (v tis. Kč)

Tuzemské

Tržby za výrobky Tržby za služby Celkem

Stav k 31.12.2009 (v tis. Kč)

Zahraniční

Celkem

129 764

445 585

575 349

80 027

1 347

81 374

209 791

446 932

656 723

Tuzemské

Zahraniční

Celkem

Tržby za výrobky

85 428

169 097

254 525

Tržby za služby

86 579

4 581

91 160

172 007

173 678

345 685

Celkem

Přehled pohybů dočasných rozdílů vyplývajících ze všech titulů přechodných rozdílů mezi účetním a daňovým pohledem na položky zachycené v účetnictví je uveden v následující tabulce: Tabulka 33 – Odložená daň

Odložená daň 2010

Dlouhodobý majetek – netto

Odčitatelné daňové

19%

-899

0

19%

0

1 339

19%

254

0

19%

0

44 843

19%

8 520

1 066

19%

203

42 519

19%

8 078

Rezervy Nevyužitá daňová ztráta Neuhrazené SP+ZP k nevybrané dovolené a bonusům Celkem

pohledávka (závazek)

-4 729

Nezaplacené úroky Opravná položka – zásoby

Odložená daňová

Sazba daně %

dočasné rozdíly

72

V příloze je také možné najít informaci o aktivitách společností zahrnutých do konsolidačního celku v oblasti výzkumu a vývoje. Společnost uzavřela dne 17. května 2010 s Českou republikou – organizační složkou státu Ministerstva průmyslu a obchodu Smlouvu o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj. Projekt „Soubor antén“ bude probíhat v letech 2010 – 2012. Účelové prostředky ze státního rozpočtu neinvestiční povahy činily v roce 2010 celkem 5 560 tis. Kč.

73

Závěr Ve své práci se zabývám účelem a funkcí konsolidované účetní závěrky. Odpověď je třeba hledat v tržní ekonomice a procesu globalizace, kde vznik podnikatelských seskupení koncernového nebo holdingového typu je zcela běžnou praxí. Kapitálovými akvizicemi se vytváří nejen vztah mateřský – dceřiný podnik, ale také ekonomická skupina, která se v mnoha směrech chová, jako by to byl jeden podnik. Podniky právně samostatných společností jsou účetními jednotkami a jejich účetnictví, zejména účetní závěrka, informují zainteresované uživatele účetních informací o finanční situaci podniku každé samostatné společnosti. Informace o finanční situaci podniku, který je součástí určité ekonomické skupiny, na základě jeho samostatného účetnictví nejsou většinou dostatečné. Nejsou v nich obsaženy všechny důležité aspekty, které vyplývají z účasti právně samostatného podniku ve skupině. Je jasné, že ekonomická skupina se v některých aspektech chová jako podnik vyššího stupně. Má společné, zejména dlouhodobé cíle, sleduje zájem existence silného ekonomického celku. Pro zobrazení majetkového podílu v individuálních a konsolidovaných účetních výkazech je důležité správně vybrat odpovídající metodu. Při jejím výběru je nutné vyjít jednak z metod, které přicházejí v úvahu, jednak z míry vlivu, který podnik v roli investora v jednotlivých podnicích, do nichž investoval, vykonává. Zároveň je nutné přihlížet i k tzv. míře účasti. Obě se mohou shodovat, ale v mnoha případech tomu tak není. V případě TESLY Holding a.s. je míra účasti tj. 100% podíl na základním kapitálu podniku, do něhož bylo investováno, shodná s mírou vlivu. O rozhodujícím vlivu tedy není pochyb. Z existujících metod tak přichází do úvahy pouze metoda plné konsolidace, která se používá pro konsolidaci účetních závěrek podniků, mezi nimiž existuje rozhodující vliv. Je tedy zřejmé, že volba metody konsolidace má svá pevná pravidla. V praktické části se pak věnuji aplikaci konsolidačních principů, postupů a etap metody plné konsolidace podle českých předpisů. V přípravné etapě byla zjištěna povinnost účetní jednotky sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Byla připravena konsolidační pravidla a informovány konsolidované podniky. Shromážděné podklady byly ověřeny z hlediska jejich úplnosti, logičnosti a správnosti. Došlo k odsouhlasení vzájemných vztahů. Výpočtová etapa se zaměřila na kalkulaci konsolidačního rozdílu a jeho odpisu, vyloučení vzájemných vztahů 74

a součtu jednotlivých řádků individuálních rozvah a výkazů zisků a ztrát mateřského podniku a dceřiných podniků s výše uvedenými úpravami. V závěrečné fázi byly sestaveny konsolidované výkazy a konsolidovaná příloha. V reálné praxi by tato fáze ještě pokračovala schválením statutárním orgánem, ověřením auditora a zveřejněním. Práce ukázala, že právě organizace konsolidace a přípravná etapa jsou nejnáročnější částí procesu konsolidace. Budoucí povinnost konsolidace může být dovozena například již z plánů jednotlivých společností na další období a s předstihem mohou být nastaveny jednotné účetní metody tak, aby případná budoucí komparace byla jednodušší bez potřeby složitého přetřídění a úprav. Při studiu individuálních účetních závěrek společností zahrnutých do konsolidačního celku se ukázalo, že u společností, na něž se nevztahuje zákonná povinnost auditu, je rozsah informací předkládaných vlastníkům užší a není možné ověřit jejich spolehlivost. Mateřské společnosti bych doporučila zvážit provedení auditu u všech společností zahrnovaných do konsolidačního celku. Myslím, že cíle stanoveného pro tuto práci se mi podařilo dosáhnout.

75

Seznam použitých zdrojů [1] BOKŠOVÁ, J., aj.: Účetnictví II. Praha: Institut Svazu účetních, 2004. 547 s. ISBN 8086716-08-2 [2] HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka, kniha druhá. Praha: Svaz účetních, s. 161400 [3] HARNA, L.: Konsolidovaná účetní závěrka komentář. Praha: BILANCE, 2002. 105 s. ISBN 80-86371-31-X [4] Konsolidace [online]. c2011 [cit. 2011-12-72]. Dostupné z WWW: [5] KOVANICOVÁ, D.

a kol. Finanční účetnictví – Světový koncept IFRS/IAS. 5.

aktualizované vydání. Praha : Polygon, 2005, 526 s, ISBN 80-7273-129-7 [6] LOJA, R.: Konsolidovaná účetní závěrka příručka. Praha: Bilance, 2002. 139 s. ISBN 8086371-30-1 [7] MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele. Komentář. 2., aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2008, s. 580. ISBN 97880-7357-363-8 [8] Opatření, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky podnikatelů, kteří účtují v podvojné účetní soustavě a jsou právnickými osobami Čj. 281/113 411/2001 ze dne 17. prosince 2001 [online]. c2011 [cit. 2011-12-27]. Dostupné z WWW: [9] SEDLÁČEK,J.: Účetnictví akvizicí, fúzí a konsolidací. MU Brno, 2004. Vydání 1., 142 s. ISBN 80-210-3489-0 [10]

Účetní závěrka společnosti Tesla Military Technologies a.s. za rok 2010 [online].

c2012

[cit.

2012-4-7].

Dostupné

z WWW:


sl.pdf?subjektId=isor%3a100075072&slCis=101403586&klic=DDNQb3lo1cFg6Aur2bhi 9Q%3d%3d> [11]

Úplné znění Českého účetního standardu pro podnikatele č. 020 KONSOLIDOVANÁ

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA, jak vyplývá ze změn provedených oznámení MF čj. 28/115 402/2010-281 ve Finančním zpravodaji č. 8/2010 [12]

VOMÁČKOVÁ, H. Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí. Praha:

BOVA POLYGON, 2004, 502 s, ISBN 80-7273-108-4

76

[13]

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991

Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví [14]

Výroční zpráva společnosti TESLA Holding a.s. za rok 2010 [online]. c2012 [cit.

2012-4-7].

Dostupné

z WWW:


sl.pdf?subjektId=isor%3a100059582&slCis=101390244&klic=FkJ3TtLBRHEOqxDhwW 20jw%3d%3d> [15]

Výroční zpráva společnosti TESLA, akciová společnost za rok 2010 [online]. c2012

[cit.

2012-4-7].

Dostupné

z WWW:


sl.pdf?subjektId=isor%3a20124&slCis=101390249&klic=LzDIq2w%2b8DxJ%2bknpQeb ysg%3d%3d> [16]

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

[17]

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

77

Seznam tabulek Tabulka 1 – Vlastnické podíly společnosti TESLA Holding a.s (v tis. Kč) ............................. 44 Tabulka 2 – Pohledávky a závazky z obchodních vztahů – TESLA Holding a.s. ................... 50 Tabulka 3 - Pohledávky a závazky z obchodních vztahů – TESLA, akciová společnost ........ 51 Tabulka 4 - Pohledávky a závazky z obchodních vztahů – Tesla Military Technologies a.s. . 51 Tabulka 5 – Pohledávky podstatný vliv - TESLA, akciová společnost ................................... 51 Tabulka 6 - Pohledávky podstatný vliv -Tesla Military Technologies a.s. .............................. 52 Tabulka 7 – Závazky – ovládající a řídící osoba – TESLA Holding a.s. ................................. 52 Tabulka 8 – Výnosy a náklady – TESLA Holding a.s. ............................................................ 52 Tabulka 9 - Výnosy a náklady -TESLA, akciová společnost ................................................... 53 Tabulka 10 - Výnosy a náklady - Tesla Military Technologies a.s. ......................................... 53 Tabulka 11 – Vlastní kapitál - TESLA Holding a.s. (v tis. Kč) ............................................... 53 Tabulka 12 - Vlastní kapitál - TESLA, akciová společnost (v tis. Kč) .................................... 54 Tabulka 13 – Vnitropodnikové vztahy k vyloučení ................................................................. 54 Tabulka 14 – Konsolidace výkazů zisků a ztrát ....................................................................... 55 Tabulka 15 – Konsolidační rozdíl – celkem (v tis. Kč) ............................................................ 57 Tabulka 16 – Konsolidační rozdíl – TESLA, akciová společnost (v tis. Kč) ........................... 58 Tabulka 17 – Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost .............. 60 Tabulka 18 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost ............... 60 Tabulka 19 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost ............... 61 Tabulka 20 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost ............... 61 Tabulka 21 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu – TESLA, akciová společnost ............... 62 Tabulka 22 - Odpisový plán konsolidačního rozdílu - Tesla Military Technologies a.s. ......... 62 Tabulka 23 – Konsolidace rozvahy .......................................................................................... 63 Tabulka 24 – Equity 2010......................................................................................................... 65 Tabulka 25 – Právnické osoby s rozhodujícím a podstatným vlivem ...................................... 66 Tabulka 26 – Způsob odepisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.............. 68 Tabulka 27 – Stav závazků a pohledávek z obchodního styku ve skupině .............................. 69 Tabulka 28 – Vztahy z provozní a finanční činnosti ve skupině (v tis. Kč) ............................. 70 Tabulka 29 – Drobný hmotný a nehmotný majetek nezachycený v rozvaze ........................... 70 Tabulka 30 – Zaměstnanci ........................................................................................................ 71 Tabulka 31 – Vlastní kapitál po konsolidaci ............................................................................ 71 78

Tabulka 32 – Výnosy konsolidačního celku .............................................................................72 Tabulka 33 – Odložená daň ......................................................................................................72

Seznam obrázků Obrázek 1 – Kombinace přímého a nepřímého vlivu ...............................................................20 Obrázek 2 – Nové položky výkazů při metodě plné konsolidace.............................................30 Obrázek 3 – Nové položky výkazů při ekvivalenční metodě ...................................................33 Obrázek 4 – Nové položky výkazů při metodě poměrné konsolidace .....................................34 Obrázek 5 – Struktura holdingu ................................................................................................43 Obrázek 6 – Aktuální organizační schéma společnosti TESLA Holding .................................67

Seznam příloh ZPRÁVA AUDITORA o ověření konsolidované účetní závěrky za období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 obchodní společnosti TESLA Holding a.s. ……………………….......81

79

Seznam použitých zkratek a.s. …….. Akciová společnost ES ……… Evropské společenství EU ……... Evropská unie IAS …….. International Accounting Standards IFRS …… International Financial Reporting Standards IT ………. Informační technologie KZ ……... Konečný zůstatek OR ..…… Obchodní rejstřík PSČ ….… Poštovní směrovací číslo PZ ……... Počáteční zůstatek R ………. Rozvaha s.r.o. …… Společnost s ručením omezeným TAS …… TESLA, akciová společnost TH …….. TESLA Holding a.s. TMT …... Tesla Military Technologies, a.s. VH …….. Výsledek hospodaření ZC ……... Zůstatková cena

80