KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU LOVOSICE

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU LOVOSICE (VARIANTA I)

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj

DHV CR spol. s r.o., duben 2010

DHV CR spol. s r.o. © 2010

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LOVOSICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ Předkladatel Městský úřad Lovosice Školní 2 410 30 Lovosice

Zhotovitel DHV CR, spol. s r.o. IČ: 45797170 Sokolovská 100/94 186 00 Praha Ředitel společnosti:

Ing. Radim Gill

Vedoucí projektu:

Mgr. Martin Zoch tel.: 236 080 576 e-mail: [email protected]

Autorský tým Mgr. Martin Zoch, vedoucí projektu autorizovaná osoba pro část A: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění; č. osvědčení: 38483/ENV/08 Pavel Balahura Mgr. Vladimíra Khajlová RNDr. Tomáš Seidl RNDr. Milan Svoboda Ing. Jiří Vavřínek

Obsah dokumentu TEXTOVÁ ČÁST SPOLEČNÝ ÚVOD 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA ................................................................................................................. 1 2. METODIKA.......................................................................................................................................... 2 2.1 Základní rámec.............................................................................................................................. 2 2.2 Vazba na legislativu územního plánování..................................................................................... 2 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VARIANT ÚPML .......................................................................... 4 3.1 Základní charakteristika předloženého konceptu.......................................................................... 4 4. POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA ............................................................................................ 5

ČÁST A: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE PŘÍLOHY K ZÁKONU Č. 183/2006 SB. O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ 5. ÚVOD .................................................................................................................................................. 9 5.1 Východiska .................................................................................................................................... 9 5.2 Předmět posouzení ....................................................................................................................... 9 5.3 Zpracovatel.................................................................................................................................... 9 5.4 Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti ......................... 10 6. OBSAH A CÍLE KONCEPTU ÚPML ................................................................................................ 11 6.1 Obsah konceptu ÚPmL ............................................................................................................... 11 6.2 Hlavní cíl a zásady konceptu ÚPmL ........................................................................................... 19 6.3 Varianty konceptu ÚPmL............................................................................................................. 20 7. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI................................................. 21 7.1 Koncepce na národní úrovni ....................................................................................................... 21 7.1.1 Strategie udržitelného rozvoje České republiky, 2004 ........................................................ 21 7.1.2 Státní politika životního prostředí České republiky, 2004 – 2010........................................ 22 7.1.3 Národní program snižování emisí České republiky, 2006 ................................................... 22 7.1.4 Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR ............................................... 23 7.1.5 Plán odpadového hospodářství České republiky, 2003 ...................................................... 23 7.1.6 Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období od vstupu do Evropské unie (2004 – 2010) .................................................................................. 24 7.1.7 Státní program ochrany přírody a krajiny, 1998 .................................................................. 24 7.1.8 Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 (NATURA 2000). ....................... 25 7.2 Koncepce na úrovni Ústeckého kraje.......................................................................................... 25 7.2.1 Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje ................................................................ 25 7.2.2 Územní energetická koncepce ............................................................................................ 25 7.2.3 Koncepce ochrany přírody Ústeckého kraje........................................................................ 25 7.2.4 Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje, aktualizace 2009 ...................................................................................................................................................... 25 7.2.5 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje, ........................................................ 26 7.2.6 Program rozvoje kraje,......................................................................................................... 26 7.3 Koncepce na úrovni města Lovosice ......................................................................................... 26

7.3.1 Strategický plán rozvoje města Lovosice 2008 - 2010 ........................................................ 26 7.3.2 Energetická koncepce města Lovosice, 2007 ..................................................................... 26 7.3.3 Plán odpadového hospodářství města Lovosice ................................................................ 26 8. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .................................................................................................................................. 28 8.1 Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území ................................................. 28 8.1.1 Příroda a krajina................................................................................................................... 28 8.1.2 Ovzduší ................................................................................................................................ 29 8.1.3 Voda..................................................................................................................................... 30 8.1.4 Odpadní vody....................................................................................................................... 31 8.1.5 Půda..................................................................................................................................... 32 8.1.6 Les ....................................................................................................................................... 32 8.1.7 Odpady ................................................................................................................................ 32 8.1.8 Staré ekologické zátěže a brownfields ................................................................................ 32 8.1.9 Hluk ...................................................................................................................................... 33 8.1.10 Shrnutí ............................................................................................................................... 34 8.2 Vývoj životního prostředí bez uplatnění Konceptu ...................................................................... 34 9. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ................................................ 35 10. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI................................................... 36 10.1 Současné problémy a jevy životního prostředí s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ................................................................................................................................................ 36 10.2 Současné problémy v oblasti veřejného zdraví ........................................................................ 36 10.3 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD ovlivněny ........................................................................................................................................................... 37 11. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE............................................................................................ 39 11.1 Metodika hodnocení vlivů navrhovaných variant konceptu ÚPmL ........................................... 39 11.2 Strategické posouzení hlavního cíle konceptu ÚPmL............................................................... 39 11.3 Strategické posouzení zásad ÚPmL ......................................................................................... 39 11.4 Strategické posouzení koncepčního řešení variant ÚPmL ....................................................... 42 11.5 Kvantitativní hodnocení konceptu ÚPmL - bilance ploch s rozdílným způsobem využití ......... 43 11.5.1 Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby...................................................... 45 11.5.2 Struktura ploch změn ......................................................................................................... 45 11.5.3 Potenciál návrhových rezidenčních ploch ......................................................................... 46 11.5.4 Potenciál ploch občanské vybavenosti .............................................................................. 47 11.5.5 Potenciál ploch pro rekreace ............................................................................................. 48 11.5.6 Potenciál ploch výroby a skladování.................................................................................. 49 11.5.7 Územní potenciál rozvojových ploch (z hlediska počtu potenciálně vytvořených pracovních míst) .............................................................................................................................................. 49 11.5.8 Rozvoj vodovodní a kanalizační sítě ................................................................................. 50 11.5.9 Rozvoj energetických sítí................................................................................................... 50 11.5.10 Řešení dopravy v klidu .................................................................................................... 50 11.5.11 Řešení dopravy................................................................................................................ 50 11.5.12 Souhrnné hodnocení kvantitativních kriterií..................................................................... 51 11.6 Kvalitativní hodnocení vlivů strategických staveb a rozvojových ploch všech variant na složky ŽP ...................................................................................................................................................... 52 11.6.1 Metodika kvalitativního hodnocení vlivů záměrů ............................................................... 52 11.6.2 Hodnocení vlivů strategických investic na životní prostředí a veřejné zdraví.................... 53 11.6.3 Hodnocení vlivů rozvojových lokalit na životní prostředí a veřejné zdraví ........................ 60

11.6.4 Souhrnný komentář k záměrům rozvojových lokalit, návrhy změn, případně doporučení 65 11.6.5 Souhrnný komentář k záměrům strategických staveb a rozvojových lokalit, návrhy změn, případně doporučení k ÚPmL....................................................................................................... 66 12. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ .......................................... 68 12.1 Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ............................... 69 12.1.1 Expertní metoda klasifikace vlivů na složky životního prostředí........................................ 69 12.1.2 Metoda hodnocení zdravotních rizik .................................................................................. 69 12.2 Problémy při shromažďování údajů .......................................................................................... 70 13. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................................................................................................... 71 14. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ................................................................................................................................ 73 15. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................................................................................................... 74 16. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ.............................................................. 76 17. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ ..................................................................................... 80 17.1 Souhrnné vypořádání Závěru ze zjišťovacího řízení ................................................................ 80 18. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI.......................... 82

ČÁST B:VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY NATURA 2000 19. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚPML NA LOKALITY NATURA 2000 ............................... 91

ČÁST C:VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH 20. VÝCHODISKA................................................................................................................................. 95 21. VYHODNOCENÍ VLIVU ÚP V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH TÉMAT ................................................. 96 21.1 Horninové prostředí a geologie ................................................................................................. 96 21.1.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ......................................................... 96 21.1.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice ............................................................................ 96 21.2 Vodní režim ............................................................................................................................... 96 21.2.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ......................................................... 97 21.2.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice ............................................................................ 97 21.3 Hygiena životního prostředí....................................................................................................... 98 21.3.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ......................................................... 98 21.3.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice ............................................................................ 98 21.4 Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................................... 99 21.4.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ......................................................... 99 21.4.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice ............................................................................ 99 21.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkci lesa............................................. 100 21.5.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ....................................................... 100

21.5.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice .......................................................................... 100 21.6 Veřejná dopravní infrastruktura............................................................................................... 101 21.6.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ....................................................... 101 21.6.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice .......................................................................... 102 21.7 Veřejná technická infrastruktura.............................................................................................. 102 21.7.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ....................................................... 102 21.7.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice .......................................................................... 103 21.8 Občanská vybavenost ............................................................................................................. 103 21.8.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ....................................................... 103 21.8.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice .......................................................................... 104 21.9 Sociodemografické podmínky ................................................................................................. 105 21.9.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ....................................................... 105 21.9.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice .......................................................................... 105 21.10 Bydlení .................................................................................................................................. 106 21.10.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ..................................................... 106 21.10.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice ........................................................................ 106 21.11 Hospodářské podmínky ........................................................................................................ 107 21.11.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ..................................................... 107 21.11.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice ........................................................................ 108 21.12 Cestovní ruch, rekreace a památková péče ......................................................................... 108 21.12.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ..................................................... 108 21.12.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice ....................................................................... 109 21.13 Systém sídelní zeleně ........................................................................................................... 110 21.13.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů ..................................................... 110 21.13.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice ....................................................................... 110 22. INDIKÁTORY PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ..... 112

ČÁST D: PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SWOT 23. VÝCHODISKA............................................................................................................................... 116 24. VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPTU ÚP LOVOSICE NA VÝSLEDKY ANALÝZY SWOT ........ 117 25. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA STAV A VÝVOJ HODNOT V ÚZEMÍ ........................................ 123

ČÁST E:VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DEFINOVANÝCH POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008 26. VÝCHODISKA............................................................................................................................... 128 27. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU KONCEPTU ÚP LOVOSICE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ........................................................................................................................................ 129

ČÁST F:VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ 28. VÝCHODISKA............................................................................................................................... 138

29. VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPTU ÚP LOVOSICE NA VYVÁŽENOST ZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ .................................................................. 139 29.1 Faktory nevyváženosti vztahu environmentálního, ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje ........................................................................................................................ 139 29.1.1 Nárůst osobní a nákladní automobilové dopravy a nárůst kapacity dopravy v klidu ve městě Lovosice ........................................................................................................................... 139 29.1.2 Existence nevhodně a nedostatečně využívaných lokalit a starých ekologických zátěží 139 29.1.3 Riziko povodní ................................................................................................................. 139 29.1.4 Zábor ZPF........................................................................................................................ 140 29.2 Faktory nevyváženosti vztahu environmentálního a sociálního pilíře udržitelného rozvoje ... 140 29.2.1 Nízký podíl sídelní zeleně v zastavěném území města................................................... 140 29.2.2 Významná zátěž prostředí emisemi................................................................................. 140 29.2.3 Významná zátěž prostředí hlukem .................................................................................. 140 29.3 Faktory nevyváženosti vztahu ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje .......... 141 29.3.1 Vysoký podíl výrobních ploch vzhledem k ostatním typům ploch ................................... 141 29.3.2 Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu ............................................................... 141 29.3.3 Nedostatečná síť a spektrum nabídky veřejné občanské vybavenosti ........................... 141 29.3.4 Nedostatek ploch pro sportovně-rekreační účely ............................................................ 141 30. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU KONCEPTU ÚP LOVOSICE K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ RIZIK A OHROŽENÍ................................................................................................. 142 30.1 Rizika a ohrožení..................................................................................................................... 142 30.2 Přínosy konceptu ÚP Lovosice ............................................................................................... 142 30.3 Shrnutí ..................................................................................................................................... 142 31. VZÁJEMNÉ POSOUZENÍ VARIANT............................................................................................ 144 31.1 Posouzení variant kvantitativními kritérii ................................................................................. 144 31.1.1 Vymezení kritérií .............................................................................................................. 144 31.1.2 Zdůvodnění výběru kvantitativních kriterií ....................................................................... 145 31.1.3 Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby.................................................... 145 31.1.4 Struktura ploch změn (podíl ploch přestavby a nových zastavitelných ploch) ................ 146 31.1.5 Potenciál návrhových rezidenčních ploch ....................................................................... 146 31.1.6 Potenciál ploch umožňujících občanskou vybavenost .................................................... 146 31.1.7 Potenciál ploch pro rekreaci ............................................................................................ 147 31.1.8 Potenciál ploch výroby a skladování................................................................................ 148 31.1.9 Územní potenciál rozvojových ploch (vytvořené pracovní příležitosti) ............................ 149 31.1.10 Rozvoj vodovodní a kanalizační sítě ............................................................................. 149 31.1.11 Rozvoj energetických sítí............................................................................................... 149 31.1.12 Řešení dopravy v klidu .................................................................................................. 149 31.1.13 Souhrnné hodnocení kvantitativních kriterií................................................................... 149 31.2 Posouzení variant kvalitativními kriterii ................................................................................... 150 31.2.1 Vymezení kritérií .............................................................................................................. 150 31.2.2 Zdůvodnění výběru kvalitativních kriterií.......................................................................... 151 31.2.3 Zábor zemědělského půdního fondu (pro plochy stavebního charakteru) ...................... 151 31.2.4 Zábor PUPFL ................................................................................................................... 152 31.2.5 Navrhované plochy sídelní a krajinné zeleně .................................................................. 152 31.2.6 Výměra ploch přestavby (plochy transformace) .............................................................. 153 31.2.7 Míra dopravní zátěže ....................................................................................................... 153 31.2.8 Míra imisní zátěže............................................................................................................ 153 31.2.9 Míra hlukové zátěže......................................................................................................... 153 31.2.10 Navrhované plochy pro sportovně-rekreační využití ..................................................... 154 31.2.11 Kompenzace zahrádek .................................................................................................. 154 31.2.12 Řešení protipovodňových opatření ................................................................................ 155 31.2.13 Souhrnné hodnocení kvalitativních kriterií..................................................................... 155

31.3 Posouzení variant specifickými kritérii .................................................................................... 156 31.3.1 Vymezení specifických kritérií lokálních .......................................................................... 156 31.3.2 Řešení lokality „brownfield“ v oblasti bývalého cukrovaru (P21) ..................................... 157 31.3.3 Řešení lokality „brownfield“ v oblasti mezi sportovním areálem a sýpkami (P10) .......... 157 31.3.4 Řešení lokality průmyslové zóny v jihovýchodní části města (Z32) ................................ 157 31.3.5 Řešení lokality průmyslové zóny v jihovýchodní části města (Z35) ................................ 157 31.3.6 Řešení lokalit při ulici Osvoboditelů (P07 a P08)............................................................. 158 31.3.7 Řešení lokality bydlení v úpatí Lovoše (Z01)................................................................... 158 31.3.8 Řešení lokality Havraní ostrov (K01) ............................................................................... 158 31.3.9 Rozšíření lesoparku Osmička (P31) ................................................................................ 158 31.3.10 Řešení lokalit při ulici Terezínské (P12 a P13) .............................................................. 158 31.3.11 Souhrnné hodnocení specifických kriterií lokálních....................................................... 159 31.4 Výsledné porovnání variant..................................................................................................... 159 31.5 Závěrečné doporučení ............................................................................................................ 160

Seznam zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR BRKO

biologicky rozložitelný komunální odpad

BSK5

biochemická spotřeba kyslíku

BZN

benzen

CBD

úmluva o biologické rozmanitosti

CEHO

Centrum pro hospodaření s odpady

CENIA

Česká informační agentura životního prostředí

ČGS

Česká geologická služba

CHKO

chráněná krajinná oblast

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna/y/ odpadních vod

ČR

Česká republika

HDP

hrubý domácí produkt

EIA

posuzování vlivů záměru na životní prostředí

EK, EC

Evropská komise

EO

ekvivalentní obyvatel

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

EVL

evropsky významná lokalita (soustava Natura 2000)

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHLÚ

chráněná ložisková území

CHSK

chemická spotřeba kyslíku

IČ

identifikační číslo

JT

jižní tangenta

JVT

jihovýchodní tangenta

JZT

jihozápadní tangenta

IPPC

integrovaná prevence a omezování znečištění

KÚ KV

krajský úřad kraje Vysočina

k.ú.

katastrální území

LPF

lesní půdní fond

LV+MT

limitní hodnota + mez tolerance

MMB

Magistrát města Lovosice

MMR ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MPSV ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

MÚK

mimoúrovňová křižovatka

MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví ČR

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí ČR

NATURA 2000 soustava chráněných území Natura 2000, tvořená evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) NRBC

nadregionální biocentrum

NRBK

nadregionální biokoridor

NL

nerozpuštěné látky

NOX

oxidy dusíku

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

NPÚ

Národní památkový ústav ČR

NRP

Národní rozvojový plán

OK

odlehčovací komora

ORP

obec s rozšířenou působností

OZE

obnovitelné zdroje energie

OZKO

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

PAU

polyaromatické uhlovodíky

PCB

polychlorované bifenyly

PM10, PM2,5

suspendované částice frakce 10 nebo 2,5 (prašný aerosol)

POH

plán odpadového hospodářství

POÚ

obec s pověřeným obecním úřadem

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkcí lesa

PÚR

Politika územního rozvoje České republiky

RBC

regionální biocentrum

RBK

regionální biokoridor

REZZO

registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

RL

rozvojová lokalita

RN

retenční nádrž

SEA

posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

SPŽP

Státní politika životního prostředí ČR na rok 2004 - 2010

SUR

Strategie udržitelného rozvoje ČR

TZL

tuhé znečišťující látky

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚPmL

Územní plán města Lovosice

US EPA

Agentura pro ochranu životního prostředí v USA

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚSOP

ústřední seznam ochrany přírody

ZCHÚ

zvláště chráněná území

ZPF

zemědělský půdní fond

ZÚR

zásady územního rozvoje

ŽP

životní prostředí

SPOLEČNÝ ÚVOD

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ SPOLEČNÝ ÚVOD

1.

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA

Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako „rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací 1 budoucích” . Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů i vlastní územně plánovací dokumentace nejen po stránce věcné, ale i formální. Uvedená definice udržitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Definice udržitelného rozvoje založená na pojmu „potřeby příštích generací“ však naráží na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského života definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21 století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udržitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udržitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: -

sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech;

-

účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů;

-

udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Tato definice obsahuje těžko uchopitelný pojem „potřeby všech“ což v znemožňuje její použitelnost. Pro praktické použití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umožnil jednoduchým způsobem alespoň posuzovat zda vývoj směřuje k udržitelnosti či zda se od ní vzdaluje. Je zřejmé, že tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímž je při posuzování udržitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky použitelného tvaru vychází z faktu, že prostor, jež je předmětem zájmu (město, kraj, země) je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U každého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udržitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnovážného stavu. Nerovnovážné systémy existují pouze díky externí „intervenci“ zajišťující jejich přetrvávání. Cílem je tedy snaha o dosažení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem, sociálním rozvojem a ochranou životního prostředí. Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník. Ochrana životního prostředí

Ekonomický rozvoj

Sociální rozvoj

Z grafického znázornění vyplývají 3 binární vztahy, poskytující základní popis rovnovážnosti či nerovnovážnosti vzhledem k pilířům udržitelného rozvoje:

1

-

ekonomický rozvoj versus ochrana životního prostředí,

-

ekonomický rozvoj versus sociální rozvoj,

-

ochrana životního prostředí versus sociální rozvoj.

§ 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

1

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LOVOSICE

2.

METODIKA

2.1

Základní rámec

V současné době neexistuje obecně přijímaná standardní univerzální metodika posuzování vlivů územně plánovacích dokumentací na udržitelnost. V uplynulých letech nicméně bylo vypracováno 2 mnoho jednotlivých metod více či méně vhodných pro posuzování různých strategických dokumentů, iniciativ, aktivit atp. 3

Evropská komise připravila v roce 2005 příručku podrobně popisující metodiku analýzy environmentálních, ekonomických a sociálních dopadů strategických a koncepčních opatření a dokumentů. I když to není v názvu explicitně uvedeno, jedná se z věcného hlediska o posuzování udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že mnohé z užívaných metod jsou poměrně složité a proto obtížně sdělitelné, formuloval hodnotitel svou vlastní jednoduchou metodiku posuzování udržitelnosti (DHV SAM). Navrhovaná metoda posuzování udržitelnosti (sustainability assessment method) je založena na identifikaci a posouzení rovnovážných a nerovnovážných (konfliktních) faktorů u každého z tří binárních vztahů: -

ekonomický rozvoj versus ochrana životního prostředí;

-

ekonomický rozvoj versus sociální rozvoj;

-

ochrana životního prostředí versus sociální rozvoj.

Cílem metody je popsat problém (systém) omezeným množstvím co nejvýstižnějších parametrů (faktorů), stanovit jejich vzájemnou významnost a konečně definovat klíčové (prioritní) faktory. Metodika byla formulována především za účelem posuzování strategických dokumentů, koncepcí, politik atp. Vzhledem k velmi specifickému charakteru konceptu územního plánu bylo nutno metodu SAM poněkud specifikovat. Metodika DHV SAM byla uzpůsobena požadavku příslušného právního předpisu na vypracování analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT analýzy) tak, že současné (existující) rovnovážné faktory budou považovány za „silné stránky“, očekávané (budoucí) rovnovážné faktory budou považovány za „příležitosti“, současné (existující) nerovnovážné (konfliktní) faktory budou považovány za „slabé stránky“, očekávané (budoucí) nerovnovážné (konfliktní) faktory budou považovány za „hrozby (rizika)“.

2.2

Vazba na legislativu územního plánování

Předložené „Vyhodnocení vlivů konceptu Územního plánu města Lovosice“ na udržitelný rozvoj je zpracováno v souladu s § 48 odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Obsah dokumentace je po formální stránce shodný s přílohou č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Posouzení obsahuje tyto části: A: Posouzení vlivů na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. B: Vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000. C: Vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech. D: Předpokládané vlivy na výsledky analýzy SWOT E: Vyhodnocení přínosu k naplnění priorit územního plánování. 2 3

viz např. Gibson R.G. et al.: „Sustainability Assessment: Criteria and Processes“, Earthscan / James & James, London 2005 Impact Assessment Guidelines, SEC (2005) 791

2


F: Shrnutí Předmětem posouzení jsou všechny varianty konceptu Územního plánu města Lovosice (dále též „koncept ÚPmL“) Problémem úplnosti posouzení ve smyslu výše uvedených právních předpisů je fakt, že zpracování nového Územního plán u města Lovosice byla zahájeno v době účinnosti původního stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.), který byl zaměřen na udržitelný rozvoj pouze nepřímo. Zásadní je, že předchozí stavební zákon nedefinoval institut územně analytických podkladů a rozboru udržitelného rozvoje jako jejich součásti. Podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. je přitom rozbor udržitelného rozvoje území výchozím dokumentem, k němuž je vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj v částech C, D a F vztaženo. Vyhodnocení vlivů varianty I ÚPmL bylo provedeno v souladu s Územně analytickými podklady (ÚAP) pro správní obvod Lovosic. Vyhodnocení vlivů konceptu ÚPmL na výsledky analýzy SWOT v části D bylo vztaženo k SWOT analýze uvedené v rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP. Zhotovitel vyhodnocení vlivů postupoval takto: Část A je zpracována v rozsahu přílohy ke stavebnímu zákonu a dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonu, ve znění pozdějších předpisů. Část B nebyla realizována na základě stanoviska z Krajského úřadu Ústeckého kraje ve věci Návrh zadání územního plánu Lovosice Pro posouzení vlivů ÚPmL na stav a vývoj území v části C byla využita zejména část 6 Průzkumů a rozborů. Pro jednotlivá témata zde uvedená jsou navrženy základní indikační jevy (indikátory) pro další sledování. Pro část D byla zvolena jako referenční SWOT analýza z ÚAP pro ORP Lovosice. Část E hodnotí přínos konceptu ÚPmL k prioritám územního plánování stanoveným v aktuální Politice územního rozvoje České republiky (dále „PÚR 2008“, která byla v době zpracování vyhodnocení jediným z hlediska aktuálnosti odpovídajícím nadřazeným dokumentem územního plánování. Vyhodnocení v části F vychází opět z hlavních témat k řešení v územním plánu definovaným v průzkumech a rozborech a v zadání a posuzuje je z hlediska vyváženosti rozvoje a z hlediska možných rizik pro generaci současnou a generace budoucí. Při posouzení vlivů konceptu ÚPmL na udržitelný rozvoj je nutné si uvědomit fakt, že samotné návrhy změn vymezené v územním plánu a s nimi spojené regulativy pouze podmiňují řadu činností (zejména v oblasti výstavby), které budou mít na udržitelnost přímý vliv. Z toho vyplývá, že hodnocení vlivů konceptu ÚPmL je do značné míry přiblížením k reálným vztahům a interakcím a vodítkem pro budoucí rozhodovací procesy.

3


3.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VARIANT ÚPML

Zadání Územního plánu města Lovosice požaduje řešení konceptu v jedné variantě, z těchto důvodů je v rámci hodnocení UR hodnocena pouze jedna varianta konceptu. :

3.1

Základní charakteristika předloženého konceptu

Rozsah území řešeného Územním plánem města Lovosice je vymezen hranicí správního území obce, které je tvořeno dvěmai katastrálními územími: Lovosice a Prosmyky. Celková rozloha řešeného území je 1189 ha. Hranice zastavěného území vychází z vymezení stanoveného Územním plánem sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Lovosice, schváleného zastupitelstvem obce Lovosice dne 8. 8. 2000, ve znění schválených Změn Územního plánu sídelního útvaru Lovosice č.1, č. 2, č. 3, č. 4 a č. 6. Návrh územního plánu tuto hranici upravuje a to s ohledem na aktuální stav území zjištěný terénními průzkumy. V rámci zásad konceptu rozvoje území města byly stanoveny následující cíle: a)

respektovat Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje v širším měřítku;

b)

stabilizovat funkci města Lovosice ve struktuře osídlení a zejména posílit funkce města jako obce s rozšířenou působností;

c)

sledovat rozvoj města jako perspektivního sídla s narůstající nabídkou pracovních příležitostí a lokalit pro kvalitní bydlení;

d)

respektovat stávající charakter osídlení a historický lineární půdorys města, stávající funkční zónování města, konfiguraci terénu a konkrétní územní podmínky;

e)

urbanistickou strukturu dlouhodobě utvářet jako udržitelnou a proporcionálně vyváženou soustavu ploch zastavěných a zastavitelných a ploch nezastavitelných;

f)

územní rozvoj města soustředit do území navazujících na současně zastavěné území, s ohledem na stávají okolní funkční využití území a s cílem zajištění kvalitních životních podmínek obyvatel;

g)

revitalizovat centrální část města ve vazbě na historické jádro, zintenzivnit jeho využití a posílit jeho úlohu v rámci struktury města i celé struktury osídlení;

h)

funkčně a prostorově transformovat plochy brownfields a další urbanisticky nestabilizovaná území a urbanistické proluky uvnitř zastavěných území a území s nedostatečnou mírou využití nebo s nevhodným využitím;

i)

podporovat rozvoj obytných celků za železniční tratí v severozápadní a jižní části města a umožnit jejich optimální pěší a cyklistickou dostupnost;

j)

posílit atraktivitu území pro cestovní ruch a rekreaci návrhem podmínek pro výstavbu příslušné infrastruktury;

k)

vytvořit příznivé podmínky pro každodenní rekreaci pro obyvatele města propojením ploch veřejné sídelní zeleně podél toku Labe a Modly do uceleného systému přecházejícího do volné krajiny, zpřístupněním Havraního ostrova pro veřejnost a návrhem systému cyklistických tras na území celého města a ve vazbě na širší území;

l)

redukovat negativní dopady tranzitní dopravy na silnicích I/15 a I/30 při průchodu zastavěným územím města;

m)

redukovat negativní dopady dálnice D8 a železniční dopravy na obytná území města;

n)

redukovat negativní dopady průmyslové výroby na hygienickou kvalitu životního prostředí

o)

zajistit funkčnost systémů dopravy a technické infrastruktury a doplnit jejich deficity

4


4.

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA

Dokumentace •

Územní plán města Lovosice. Průzkumy a rozbory. DHV CR, 2009.

•

Zadání Územního plánu města Lovosice schválené Zastupitelstvem města Lovosice 2009.

•

Územní plán města Lovosice. Koncept. Varianty I. DHV CR 2010.

Základní podklady •

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších zákonů.

•

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ve znění zákona č. 93/2004 Sb.).

•

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

•

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

•

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

•

Národní rozvojový plán, 2006.

•

Politika územního rozvoje České republiky. ÚÚR Brno 2009.

•

Strategie udržitelného rozvoje České republiky. ÚÚR Brno 2006.

•

Metodika posuzování vlivů koncepcí na ŽP vydaná MŽP, 2004.

•

“Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes”.

•

Národní číselník ukazatelů pro období 2007-2013, MMR, 2006.

•

Horizontální témata od shora dolů v dokumentaci, říjen 2006, MMR ČR.

•

Atlas klimatických oblastí; Quitt; 1975.

•

Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995.

•

Kolektiv: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Brno, FVŽP, Praha 1992.

•

Internetové stránky MŽP, krajských úřadů krajů ČR, ČHMÚ, ČSÚ, OHS atd.

•

Právní předpisy týkající se životního prostředí a ochrany zdraví obyvatel, normy a metodické pokyny MŽP.

•

Internetové zdroje: www.czso.cz, www.mze.cz, www.env.cz, www.cenia.cz apod.

•

Manuál prevence ve veřejném zdraví, Praha, SZÚ, 2000.

•

Guideline for Community Noise, WHO, Copenhagen 1999.

•

Ústav zdravotnických informací a statistiky - ročenky http://www.uzis.cz/news.php?mnu_id=1000

•

Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000).

•

Dále byla použita spisová agenda týkající se posuzované koncepce a internetové zdroje: http://stanoviste.natura2000.cz , http://ptaci.natura2000.cz, http://www.env.cz.

Další podklady •

Bajer T., Kotulán J.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti vlivů záměrů na obyvatelstvo. EIA č. 2/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998.

•

Bláha K., Cikrt M.: Základy hodnocení zdravotních rizik. Státní zdravotní ústav, Praha, 1996.

•

Czudek T. a kol.: Geomorfologické členění ČSR. Stud geogr., 23, Brno, 1972.

•

Macháček M.: Vyhodnocování rozsahu (velikosti) a významnosti záměrů na přírodu a krajinu. EIA č.3/98. Příl.1. MŽP ČR a ČEÚ, Praha, 1998.

5


6

ČÁST A: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE PŘÍLOHY K ZÁKONU Č. 183/2006 SB. O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ČÁST A: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

5. 5.1

ÚVOD Východiska

Předložené Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace „Koncept územního plánu města Lovosice“ na životní prostředí (dále také Vyhodnocení) je zpracováno na základě § 10i zákona ČR č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze Závěrů zjišťovacího řízení podle § 10d) citovaného zákona a § 20 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., vydaných odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 11.11.2009, pod č.j. 3001/ZPZ/2009/UP-347. Při naplňování požadavků posuzování zpracovatel vycházel z § 10i zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, § 48 odst. 1. zákona č. 183/2006 Sb., závěrů zjišťovacího řízení a koordinovaného stanoviska, postupu dohodnutého s Krajským úřadem Ústeckého kraje a konzultací s Ministerstvem životního prostředí. Při zpracování Vyhodnocení byla využita metodická doporučení příručky “Horizontální témata odshora dolů v dokumentaci” (návrh indikátorů pracovní skupiny MMR ČR) a z publikace “Handbook on Environmental Assessment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes”. Bylo čerpáno i z Vyhodnocení vlivů Národního rozvojového plánu ČR na životní prostředí a byla využita další metodická doporučení i zdroje informací. Hlavní použité materiály jsou uvedeny v úvodu tohoto vyhodnocení v kapitole 4. „Použité podklady a literatura“. V další fázi procesu projednání konceptu ÚPmL budou vypořádány připomínky dotčených orgánů a veřejnosti. Základním podkladem, který byl podroben hodnocení, byla verze Konceptu územního plánu města Lovosice (dále také Koncept ÚPmL) zpracovaná společnosti DHV CR, s.r.o. duben 2010. Kromě samotného Konceptu byly využity také konzultace, koncepční podklady a informace předané zpracovatelům Vyhodnocení předkladatelem a zpracovatelem Konceptu ÚPmL. Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován se současně platnou legislativou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli Vyhodnocení koncepce v době jeho zpracování známy.

5.2

Předmět posouzení

Předmětem posouzení řešení Konceptu ÚPmL na životní prostředí je území města Lovosice. Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, koncept územního plánu je zpracován invariantně a z tohoto důvodu je hodnocene pouze navrhovaná změna oproti stávajícímu stavu resp. oproti stávající situaci vyplývající z platného územního plánu. V rámci hodnocení nejsou řešeny případné dopady na další katastrální území, zároveň nejsou řešeny záměry nacházející se mimo katastrální území posuzovaného města. Nový Územní plán města Lovosice je připravován s výhledem platnosti v letech 2012 – 2022. Předmětem posouzení konceptu ÚPmL jsou zejména: •

Koncepce území města

•

Strategické investice (nejvýznamnější VPS)

•

Rozvojové lokality

Seznam hodnocených rozvojových lokalit je uveden také v části urbanisticko-ekonomické hodnocení ÚPmL.

5.3

Zpracovatel

Zpracovatelem Konceptu ÚPmL je společnost DHV CR, s.r.o., Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 (dále jen zpracovatel či zpracovatel Konceptu ÚPmL).

9


5.4

Proces posuzování, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti

Procedura posouzení Konceptu ÚPmL probíhá v působnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje. Koncept ÚP podléhá posuzování vlivu koncepce na životní prostředí ve smyslu § 10i) zákona ČR č. 100/2001 Sb., v platném znění, při postupu definovaném § 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1. Koncept ÚPmL byl zpracován pouze pro formální náležitosti obsah dokumentu, pro věcný obsah využil pořizovatel § 187 odst. 6 stavebního zákona a schválené zadání územního plánu ÚPmL. 2. Krajský úřad Ústeckého kraje jako dotčený správní úřad ve smyslu § 20 odst. 3 stavebního zákona obdržel dne 15.10. 2009 Oznámení o návrhu zadání územního plánu Lovosice společně s výzvou k vyjádření se k záměru. 3. Magistrát města Lovosice, Odbor stavebního úřadu a územního plánování obdržel k akci „Návrh zadání Územního plánu města Lovosice“ stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství pod č.j. 3001/ZPZ/2009/UP-347 ze dne 11.11. 2009. Součástí procedury posuzování vlivu na životní v rámci SEA je také zapojení veřejnosti v koordinaci s pořizovatelem. Informace o přípravě nového územního plánu města Lovosice budou publikovány na webové stránce pořizovatele ÚPmL a obdobně bude postupováno v případě vyhodnocení vlivů konceptu ÚPmL na udržitelný rozvoj.

10


6. 6.1

OBSAH A CÍLE KONCEPTU ÚPML Obsah konceptu ÚPmL

Koncept Územního plán města Lovosice (koncept ÚPmL) byl zpracován na základě požadavků nového stavebního zákona (č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcí vyhlášky (č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) s využitím metod strategického a územního plánování. Koncept ÚPmL stanovuje základní principy a podmínky utváření města Lovosice. Územní plán bude sloužit pro účely správného rozhodování o umístění činností, staveb, objektů a zařízení na území města Lovosice. Vydaným územním plánem se řídí rozhodování územně a věcně příslušných orgánů státní správy a samosprávy při územním a stavebním řízení, popřípadě při správních řízeních souvisejících, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, jimiž se zakládá vznik, změna nebo zánik práv a povinností fyzických a právnických osob při uspořádání a užívání území. V návaznosti na postup posouzení vlivů konceptu ÚPmL je důležité zdůraznit, že zadání územního plánu nestanoví explicitně rozsah ploch jednotlivých funkcí ani počet obyvatel, počet pracovních příležitostí a kapacitní parametry vybavenosti. Navržený rozsah rozvoje města proto vychází z naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby při zachování rovnováhy mezi ochranou přírodních hodnot města a jeho rozvojem. Potenciál města je stanoven ve variantách a je upřesněn cíli konceptu ÚPmL. Koncept ÚPmL vychází z požadavků výše uvedené legislativy, textová část tvoří spolu s odůvodněním konceptu jeden dokument. Grafická část doplňuje textovou část sadou výkresů a schémat v předepsaném měřítku. I. Územní plán - textová část a odůvodnění územního plánu - tabulková část II. Grafická část - výkresy a schémata Obsah posuzovaného dokumentu – textové části včetně odůvodnění konceptu ÚPmL: A.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

B.

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

C.

URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

D.

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

E.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ, A PODOBNĚ

F.

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU

G.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

H.

VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO

I.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

11


J.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ A STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

K.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ A ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č. 9 VYHLÁŠKY

L.

VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

Kapitoly C.2. konceptu ÚPmL obsahují popis zastavitelných ploch a ploch určených k přestavbě. Tyto plochy jsou uvedeny v následujícím přehledu.

ozn.

kód - specifikace využití

k.ú.

výměra (ha)

zdroj

limity využití území Z 01

BI - bydlení individuální – městské a příměstské

Lovosice

7,427

změna č. 4

Z 02


Lovosice

1,051

změna č. 4

Z 03


Lovosice

3,152

změna č. 4

Z 07


Lovosice

1,784

-

Z 10


Lovosice

0,416

-

Z 18


Lovosice

3,260

změna č. 4 (změna využití)

Z 19


Lovosice

1,769


Z 20

RZ – individuální rekreace – zahrádkářské osady Lovosice

7,167


Z 22

RZ – individuální rekreace – zahrádkářské osady Lovosice

1,742

ÚPN SÚ (změna využití)

Z 17

OV – plocha obč. vybavení - veřejné vybavení

Lovosice

0,893

ÚPN SÚ (změna využití)

Z 40

ZV – veřejná sídelní zeleň

Lovosice

1,133

změna č. 6

Z 48


Prosmyky

0,519

ÚPN SÚ

12


ozn.


k.ú.

výměra (ha)

zdroj



Lovosice

3,587

-

Z 05

SK – plocha smíšená obytná - komerční

Lovosice

1,718


Z 06


Lovosice

0,898


Z 08

SM – plocha smíšená obytná - městská

Lovosice

3,001

změna č. 3

Z 09


Lovosice

2,693

ÚPN SÚ + změna č. 6

Z 14


Lovosice

0,491

změna č. 2

Z 15


Lovosice

1,044

změna č. 2 (částečně)

Z 28


Lovosice

1,532

-

Z 49


Lovosice

0,869

-

Z 04

DS – silniční doprava

Lovosice

0,265

změna č. 4

Z 11


Lovosice

0,404

-

Z 12

DV – vodní doprava

Lovosice

0,088

změna č. 6

Z 13


Lovosice

0,193

změna č. 6

Z 23

DK – logistická centra

Lovosice

3,195

ÚPN SÚ

Z 24

DK – logistická centra

Lovosice

1,177

ÚPN SÚ

Z 25


Lovosice

0,401

změna č. 3

Z 29


Lovosice

0,528

změna č. 6

Z 38


Lovosice

0,203

ÚPN SÚ

Z 39


Lovosice

0,061

-

Z 21

TI – plocha technické infrastruktury

Lovosice

2,793

změna č. 4

Z 16

VL – lehký průmysl

Lovosice

4,081

změna č. 1

13


ozn.


k.ú.

výměra (ha)

zdroj


VK – skladování

Lovosice

2,435

změna č. 3

Z 27

VK – skladování

Lovosice

1,324

změna č. 3

Z 31


Lovosice

18,705

ÚPN SÚ

Z 32


Lovosice

22,851

ÚPN SÚ

Z 33


Lovosice

11,293

změna č. 3

Z 34


Prosmyky

7,245

změna č. 3

Z 35


Prosmyky

18,912

ÚPN SÚ

Z 36


Prosmyky

2,593

změna č. 3

Z 37


Prosmyky

1,870

ÚPN SÚ

Z 30A ZO – ochranná a izolační zeleň

Lovosice

0,520

-

Z 30B ZO – ochranná a izolační zeleň

Lovosice

0,423

-

Z 41

ZO – ochranná a izolační zeleň

Lovosice

0,068

změna č. 4

Z 42


Lovosice

0,725

změna č. 4

Z 43


Lovosice

1,842

změna č. 3

Z 44


Lovosice

0,932

-

Z 45


Lovosice

0,908

-

Z 46


Lovosice

0,030

změna č. 3

Z 47A ZO – ochranná a izolační zeleň

Lovosice

0,214

-

Z 47B ZO – ochranná a izolační zeleň

Lovosice

0,206

-

14


ozn.

navrhované využití:

stávající využití (převlád.): k.ú.



výměra zdroj (ha)

limity využití území P 01 BI – bydlení individuální – městské a příměst.

VD – drobná a řemeslná výroba

Lovosice

0,128

změna č. 6

P 02 BI – bydlení individuální – městské a příměst.

DZ – drážní doprava

Lovosice

0,152

změna č. 6


SR – plocha smíšená obytná - rekreační

Lovosice

1,405

-

P 04 VK – skladování


Lovosice

1,099

změna č. 6



Lovosice

1,862

změna č. 4

P 06 OK – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

TI – technická infrastr.

Lovosice

0,152

-

P 07 SC – smíšená obytná – centrální zóna

OK – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední

Lovosice

2,451

-

P 08 SC – smíšená obytná – centrální zóna

SC – smíšená obytná – centrální zóna

Lovosice

2,653

-

P 09 SM – smíšená obytná – městská

ZS – soukromá a vyhrazená zeleň

Lovosice

0,220

změna č. 2

P 10 ZV – veřejná prostranství VL – lehký průmysl – veřejná sídelní zeleň

Lovosice

1,251

-

P 11 BH – bydlení hromadné

Lovosice

2,156

-

(částečně)

RZ – individ. rekreace – zahrádkářské osady


VD – drobná řemeslná výroba

Lovosice

0,916

ÚPN SÚ


RZ – individ. rekreace – zahrádkářské osady

Lovosice

2,415

-

Lovosice

0,667

-

OK – občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední P 14 PV – veřejná prostranství


15


ozn.





výměra zdroj (ha)

limity využití území P 15 BH – bydlení hromadné


Lovosice

0,860

-

P 16 DS – silniční doprava


Lovosice

0,121

-


RZ – individ. rekreace

Lovosice

0,863

změna č. 6



Lovosice

1,410

změna č. 6

P 19 SK – smíšená obytná – komerční

VZ – zemědělská a lesnická výroba

Lovosice

3,455

-

P 20 VL – lehký průmysl

NZ – plocha zemedělská

Lovosice

1,404

-

P 21 SK – smíšená obytná – komerční

VD – drobná a řemeslná výroba

Lovosice

1,829

změna č. 4



Lovosice

1,224

změna č. 4


NZ – plocha zemedělská Lovosice

2,429

změna č. 4



Lovosice

0,655

změna č. 6



Lovosice

1,397

změna č. 6

P 26 TI – technická infrastr.


Lovosice

0,397

-


VT – těžký průmysl

Lovosice

0,262

změna č. 6

P 28 VL – lehký průmysl

VZ – zemědělská a lesnická výroba

Prosmyky

0,104

-


NZ – plocha zemedělská Lovosice

0,193

ÚPN SÚ


ZV – veřejná prostranství Lovosice

0,183

změna č. 6

16

– zahrádkářské osady



(změna využití)

(změna využití)



ozn.





výměra zdroj (ha)

limity využití území – veřejná sídelní zeleň P 31 ZV – veřejná prostranství ZV – veřejná prostranství Lovosice – veřejná sídelní zeleň – veřejná sídelní zeleň

3,801

-

P 32 ZV – veřejná prostranství WT – vodní plochy a toky Lovosice – veřejná sídelní zeleň

0,260

-

P 33 WT – vodní plochy a toky

Lovosice

0,178

-

P 34 ZO – ochranná a izolační RZ – individ. rekreace zeleň – zahrádkářské osady

Lovosice

1,096

změna č. 4

P 35 ZV – veřejná prostranství VT – těžký průmysl – veřejná sídelní zeleň

Lovosice



(částečně) 3,219

ÚPN SÚ

Základní podmínky využití území Základní skladebnou jednotkou využití území je základní plocha. Pro každou základní plochu je stanoven typ plochy s rozdílným způsobem využití. Základní plochy je stabilizovaná nebo jako plocha změn. Plochy změn jsou buď plochy zastavitelné nebo plochy přestavby. Přehled typů ploch V územím plánu města Lovosice a v Hlavním výkrese (č. 2.1.I, 2.1.II a 2.1.III) jsou zobrazeny základní plochy resp. plochy s rozdílným způsobem využití:

Název plochy s rozdílným způsobem využití

Kód plochy

PLOCHY BYDLENÍ Plocha bydlení - bydlení hromadné

BH

Plocha bydlení - bydlení individuální - městské a příměstské

BI

Plocha bydlení - bydlení individuální - venkovské

BV

PLOCHY REKREACE Plocha rekreace - rodinná rekreace

RI

Plocha rekreace - individuální rekreace - zahrádkářské osady

RZ

17



Kód plochy

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Plocha občanského vybavení - veřejné vybavení

OV

Plocha občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední

OK

Plocha občanského vybavení - tělovýchova a sport

OS

Plocha občanského vybavení - veřejná pohřebiště a související služby

OH

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Plocha veřejných prostranství

PV

Plocha veřejných prostranství - veřejná sídelní zeleň

ZV

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Plocha smíšená obytná - centrální zóna

SC

Plocha smíšená obytná - městská

SM

Plocha smíšená obytná - komerční

SK

Plocha smíšená obytná - rekreační

SR

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Plocha dopravní infrastruktury – silniční doprava

DS

Plocha dopravní infrastruktury – drážní doprava

DZ

Plocha dopravní infrastruktury – vodní doprava

DV

Plocha dopravní infrastruktury – logistická centra

DK

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Plocha technické infrastruktury

TI

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Plocha výroby a skladování - těžký průmysl a energetika

VT

Plocha výroby a skladování - lehký průmysl

VL

Plocha výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba

VD

18



Kód plochy

Plocha výroby a skladování - zemědělská výroba

VZ

Plocha výroby a skladování - skladování

VK

PLOCHY SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Plocha zeleně - soukromá a vyhrazená zeleň

ZS

Plocha zeleně - ochranná a izolační zeleň

ZO

Plocha zeleně - krajinná zeleň

ZK

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ Plocha vodní a vodohospodářská - vodní plochy a toky

WT

Plocha vodní a vodohospodářská - vodohospodářská opatření

WP

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ Plocha zemědělská

NZ

PLOCHY LESNÍ Plocha lesní

NL

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Plocha smíšená nezastavěného území

NS

Plocha smíšená nezastavěného území – krajinná s rekreačním využitím

NS

6.2

Hlavní cíl a zásady konceptu ÚPmL

Dle Zadání Územního plánu města Lovosice ze dne 19.11.2009 jsou definovány cíle rozvoje města, které směřují k udržitelnému rozvoji města, stabilizaci a nárůstu počtu obyvatel, posílení pozice města v sídelní struktuře a zkvalitnění podmínek pro život ve městě Nový Územní plán města Lovosice vytvořil pro tento cíl územní podmínky na základě následujících zásad: -

vyváženým vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a stanovením podmínek pro využití těchto ploch umožňující jejich polyfunkční využití;

-

respektováním hodnot území;

-

respektováním všech limitů využití území;

-

zohledněním záměrů města na rozvoj bydlení, občanské vybavenosti, výroby a rekreace, vymezených v územně analytických podkladech pro ORP Lovosice;

19


-

návrhem dostatečné výměry zastavitelných ploch pro jednotlivé funkce navazující na zastavěné území a stanovením podmínek pro jejich zástavbu a obsluhu dopravní a technickou infrastrukturou;

-

vymezením ploch přestavby;

-

návrhem spojitého systému sídelní zeleně na úrovni celého města a ve vazbě na jeho širší okolí;

-

návrhem intenzifikace využití stávajících ploch sídelní a příměstské zeleně pro každodenní rekreaci obyvatel a návrhem nových ploch zeleně;

-

vytvořením podmínek pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu;

-

řešením dopravy v centru města vč. zklidnění a návrhu nových ploch pro zvýšení kapacity dopravy v klidu;

-

revizí a doplněním územního systému ekologické stability, vymezeného v platném územním plánu a v Generelu ÚSES Ústeckého kraje;

-

6.3

vytvořením podmínek pro zvýšení prostupnosti krajiny, zejména návrhem spojitého systému tras propojující jednotlivá území města a propojující město s jeho širším okolím, především okolními obcemi.

Varianty konceptu ÚPmL

Zadání Územního plánu města Lovosice vymezuje řešení konceptu ÚPmL pouze v jedné variantě. Popis této varianty je uveden v předchozích kapitolách.

20


7.

ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

V této kapitole jsou uvedeny hlavní a zároveň relevantní strategické dokumenty, které mohou mít vztah k hodnocenému dokumentu a případně vliv na provádění ÚPmL i dopad na posuzované území. Záměry, navržené Konceptem ÚPmL k realizaci, budou doplňovat aktivity implementované v rámci jiných strategických dokumentů zejména přijatých na regionální a místní úrovni. Základní dokumenty, s nímž musí být Koncept ÚPmL v souladu, jsou především: 4

•

Politika územního rozvoje ČR (2008) vymezuje rozvojové oblasti a osy, v nichž je cílem vytvořit podmínky pro intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury.

•

ÚAP Ústeckého kraje (Atelier T-plan, spol. s r.o., 2009)

•

Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, Atelier T-plan, spol. s r.o.

•

Strategický plán rozvoje města Lovosice 2008 – 2013

Cíle konceptu ÚPmL přispívají k dosažení strategie zásad Politiky územního rozvoje ČR, ZÚR Ústeckého kraje a dále také k synergii s dalšími odborně zaměřenými koncepcemi. Koncepce přijaté na národní úrovni obvykle reflektují cíle a požadavky evropských směrnic. Zadání pro zpracování vyhodnocení vlivů konceptu ÚPmL na udržitelný rozvoj a závěry zjišťovacího řízení vymezily zhodnocení vztahu ÚPmL k cílům následujících strategických dokumentů na národní, regionální a místní úrovni.

7.1

Koncepce na národní úrovni

7.1.1

Strategie udržitelného rozvoje České republiky, 2004

Koncept ÚPmL má pozitivní vztah k cílům této strategie zejména se zaměřením na péči o krajinu a urbanizovaná území. Vzhledem k cílům a opatřením konceptu ÚPmL jsou vybrány následující dílčí cíle:

4

•

V oblasti ochrany ovzduší ve stanovených lhůtách (2005, 2010) dosáhnout a dále nepřekračovat imisní limity stanovené pro všechny kategorie látek znečišťujících ovzduší a dále ve stanovené lhůtě (2010) dosáhnout a dále nepřekračovat národní emisní stropy, stanovené pro látky znečišťující ovzduší.

•

V oblasti ochrany půdy zastavit nadměrný přísun živin a dalších znečišťujících látek do půdního horizontu a ve stanovených lhůtách dosáhnout limitních požadavků na obsah nežádoucích látek a dále je nepřekračovat, provést opatření k zabránění kontaminace půd ze starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely.

•

V oblasti ochrany lesů průběžně zlepšovat druhovou skladbu i věkovou a prostorovou strukturu lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu, resp. stavu umožňujícímu lesním ekosystémům vykonávat všechny jejich přirozené ekologické funkce a podporovat mimoprodukční funkce lesa.

•

V oblasti péče o krajinu postupně realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz musí být kladen také na posilování retenční schopnosti krajiny.

Vláda ČR dne 20.7.2009 na svém jednání schválila usnesením č. 929 návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008

21


•

V oblasti péče o urbanizovaná území co nejvíce omezit zejména znečištění ovzduší a hlukovou zátěž i s akcentem na kvalitu vnitřního prostředí budov; k tomu by mělo přispět i usměrňování dopravy. V oblasti územního plánování regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací (urban sprawl) a při tvorbě územních plánů obcí dbát na větší podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny.

•

V oblasti ochrany biologické a krajinné rozmanitosti v rámci územního plánování podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury včetně posilování retenční schopnosti krajiny a prostřednictvím vhodných opatření aktivně chránit cenné části území.

7.1.2

Státní politika životního prostředí České republiky, 2004 – 2010

Zaměření konceptu ÚPmL je v souladu s cíli SPŽP ČR. Shodnou prioritou je kvalita života. Oba dokumenty také pracují s obdobnými cíli, kterými jsou zejména zastavení poklesu biodiverzity, životní prostředí a kvalita života a omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik. Na úrovni dílčích cílů a opatření to jsou: •

ochrana biologické rozmanitosti na úrovni stanovišť;

•

ochrana zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů;

•

posílení ekologické stability krajiny;

•

ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů (ochrana půdy);

•

snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty;

•

snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí);

•

ochrana životního prostředí a člověka před hlukem;

•

environmentálně příznivé využívání krajiny,

•

snižovat zátěž populace v sídlech z expozice dopravním hlukem,

•

výsledky sledování kvality ovzduší promítnout do rozhodování o umísťování staveb – zdrojů znečištění ovzduší,

•

zajišťovat opatření ke zprůchodňování (stávajících i nově budovaných) komunikací na migračních cestách živočichů,

•

chránit půdu před zábory,

•

zpřístupňovat krajinu budováním polních cest a cyklostezek,

•

podporovat obnovu a údržbu malých železničních tratí a železničních stanic,

•

podporovat výraznější podíl ekologicky šetrných druhů dopravy v rámci regionů při tvorbě rozvojových koncepcí a plánu na úrovni krajů,

•

podporovat výstavbu zařízení pro cyklistickou dopravu v kombinaci s veřejnou dopravou a pěší dopravou.

7.1.3

Národní program snižování emisí České republiky, 2006

První Národní program snižování emisí České republiky byl schválen v roce 2004 a přijat usnesením vlády České republiky č. 454/2004. Jeho aktualizace proběhla v roce 2006 v souladu s požadavky na revize národních programů podle NECD. S ohledem na stále nevyhovující stav kvality ovzduší a vzhledem ke snaze splnit cíle, ke kterým se členské státy zavázaly přijetím Tematické strategie o znečišťování ovzduší vydané 21. září 2005 (COM(2005)446 final), byla přijata také adekvátní opatření ke snížení znečišťování ovzduší PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a NOx. Národní program snižování emisí České republiky byl zpracován s využitím energetických vstupů (včetně projekcí) poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu.

22


Specifické cíle Národního Programu jsou: • plnit od určeného termínu (roku 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak, • přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné imisní limity, • přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod stanovené cílové imisní limity. Dle odst. 3 § 6 zákona (3) schvaluje návrhy národních programů, předložené ministerstvem, vláda usnesením (s výjimkou Národního programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů, který vydává vláda svým nařízením). Národní programy se aktualizují vždy po 5 letech. Národní program zahrnuje zejména opatření legislativního, fiskálního, ekonomického charakteru – vytváří podmínky pro návrhy změn zákonů a uplatnění dalších regulačních nástrojů, finanční podporu a využití fiskálních nástrojů. Rozšiřuje stávající opatření ke snížení emisí o dodatečná opatření pro roky 2007 až 2013. Nebyl shledán rozpor mezi NPSE a ÚPmL. 7.1.4

Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR

Tento program má nepřímou vazbu na koncept ÚPmL z hlediska spotřeby fosilních paliv, preferenci obnovitelných zdrojů nebo využívání zemního plynu. Obsahuje následující cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů: •

po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit měrné emise CO2 na obyvatele do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem 2000,

•

po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit do roku 2020 celkové agregované emise CO2 o 25 % v porovnání s rokem 2000,

•

pokračovat v zahájeném trendu do roku 2030,

•

zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů na 6 % k roku 2010 a na 20 % k roku 2030.

7.1.5

Plán odpadového hospodářství České republiky, 2003

POH ČR vykazuje silnou vazbu na koncept ÚPmL, který vymezuje budování zařízení pro nakládání s odpady na území města Lovosice a skládkování odpadů. Závazná část POH ČR obsahuje následující opatření: •

Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů a minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady.

•

V zájmu splnění cíle snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování.

•

Zásady pro nakládání s vybranými odpady a zařízeními podle části čtvrté zákona o odpadech (PCB, odpadní oleje, baterie a akumulátory, kaly z ČOV, Odpady z výroby oxidu titaničitého, odpady z azbestu a autovraky).

•

V zájmu dosažení cíle vytvořit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území

•

V zájmu dosažení cíle neohrožovat v důsledku přeshraničního pohybu odpadů zdraví lidí a životní prostředí a zajistit při rozhodování ve věcech dovozu a vývozu odpadů soulad s mezinárodními závazky České republiky.

•

V zájmu dosažení cíle zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000.

23


•

V zájmu dosažení cíle snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování.

•

V zájmu dosažení cíle snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen „BRKO“) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995.

Cíle POH ČR nejsou ÚPmL ohroženy.

7.1.6

Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky pro období od vstupu do Evropské unie (2004 – 2010)

Tato koncepce vymezená strategickými cíli má silný vliv na budování vodohospodářské infrastruktury, kmenových stok, retenčních nádrží a obecná protipovodňová opatření uvedená v konceptu ÚPmL. •

zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou infrastrukturu včetně naplnění právních předpisů Evropských společenství,

•

zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí,

•

prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací – povodní a sucha.

7.1.7

Státní program ochrany přírody a krajiny, 1998

Koncept ÚPmL naplňuje obsah tohoto programu především v oblasti územního plánování a urbanismu a respektuje cíle pro lesní a vodní hospodářství, dopravu a těžbu surovin. I. Regionální politika, územní plánování a urbanizmus K formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny (území), a to z hlediska: a) limitů rozvoje území definovaných ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti území, ochrany nerostného bohatství, vodních zdrojů i dalších souvisejících aspektů; b) územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity hospodářského využívání krajiny včetně dopravní infrastruktury. II. Lesní hospodářství Význam mimoprodukčních funkcí lesů poroste především z hlediska jejich ekostabilizační úlohy, ochrany biodiverzity a předpokládaných klimatických změn. III. Vodní hospodářství Navrhovat a realizovat obnovu vodního režimu blízkého přírodě v kontextu celého povodí, jehož se týká. IV. Doprava Stanovit základní parametry rozvoje dopravy v celém státě i jednotlivých regionech z hlediska ekologické únosnosti území i z hlediska rezerv (možností, potřeb, nabídek) rozvoje území. V. Těžba nerostných surovin Důsledně respektovat dané územní limity těžby stanovené zejména v územně - plánovacích podkladech a tam kde schází, tyto limity zavést. Je patrné, že výše uvedené zásady zohlednil zpracovatel konceptu ÚPmL a výsledný dokument tento přístup odráží v celém svém rozsahu.

24


7.1.8

Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 (NATURA 2000).

Koncept ÚPmL má silnou vazbu na tento dokument zejména se zaměřením na cíle pro regionální politiku a územní plánování. Jeden z cílů doporučuje: •

Zahrnout ekosystémový přístup, tak jak je definován a chápán CBD, do koncepčních materiálů MŽP, MZe a dalších resortů včetně Strategie udržitelného rozvoje ČR, v různé míře se týkajících ochrany a péče o biologickou rozmanitost a udržitelného využívání jejích složek.

Biodiverzita v sektorových a složkových politikách - Regionální politika a územní plánování: 1. Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na všech úrovních. 2. Posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní prostředí. 3. Podporovat šetrné formy cestovního ruchu. 4. Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky. 5. Posílit nástroje podporující opětovné využití starých průmyslových zón (brownfields). 6. Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných územích. 7. Urychlit realizaci komplexních pozemkových úprav. 8. Realizovat chybějící skladebné části ÚSES. 9. Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami. 10. Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochranu hodnot krajinného rázu. 11. V plném rozsahu realizovat závazky, vyplývající pro ČR z Evropské úmluvy o krajině. Vztah konceptu ÚPmL k tomuto dokumentu je významný. Cíle se promítají do respektování zachování biodiverzity v obecné poloze, neboť aktivity v konceptu ÚPmL se týkají posílení funkce ÚSES, vodního hospodářství, dopravních staveb apod., které by na biodiverzitu mohly mít větší vliv.

7.2

Koncepce na úrovni Ústeckého kraje

7.2.1

Plán odpadového hospodářství Ústeckého kraje

Cíle POH ÚK jsou shodné s POH ČR a v důsledku této skutečnosti také jejich vazba na koncept ÚPmL je totožná. 7.2.2

Územní energetická koncepce

Existuje zde logický vztah ÚEK s konceptem ÚPmL při budování infrastruktury a zásobování energií, jak stávajících tak rozvojových ploch. ÚPmL vychází z návazné lokální energetické koncepce Územní energetická koncepce města Lovosice (Ing. Brus, 2007), které reflektuje požadavky uvedené v UEK Ústeckého kraje.

7.2.3

Koncepce ochrany přírody Ústeckého kraje

Hlavní cíle témat uvedené koncepce mají poměrně silnou vazbu na koncept ÚPmL: 7.2.4

Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje, aktualizace 2009

Koncept ÚPmL má silný vztah k programu ke zlepšení kvality ovzduší (PZKO) Ústeckého kraje. Globálním cílem PZKO je zajistit na celém území zóny Ústeckého kraj kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy).

25


Specifické cíle jsou: • snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší), • snížit ve stanovených termínech imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v lokalitách, kde jsou tyto cílové imisní limity překračovány, • udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů, • dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak. Většina navrhovaných řešení ÚPmL je v souladu s PZKO. Riziko představuje řešení rozvojových ploch a následného rozvoje návazné dopravy spolu nevybudování napojení na dálnici D8. 7.2.5

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje,

Opatření plánu mají silnou vazbu k strategickým investicím konceptu ÚPmL. Plán navrhuje taková opatření, kterými bude dosaženo požadovaných záměrů. 7.2.6

Program rozvoje kraje,

Program rozvoje kraje s níže uvedenými cíli se váže k několika zásadám konceptu ÚPmL: •

podporovat rentabilní a trvale udržitelné hospodaření diverzifikovaného a multifunkčního zemědělství a lesnictví na bázi integrace zemědělské, energetické a environmentální rozvojové politiky s využitím specifického potenciálu kraje,

•

zlepšovat životní podmínky a kvalitu života obyvatel,

•

zabezpečit dostatečný objem kvalitní pitné vody z povrchových a z podzemních zdrojů a její dodávky technicky dokonalými veřejnými vodovody. Zajistit důslednou ochranu vodních zdrojů v nezbytném rozsahu a čistotu povrchových vod především napojením sídel na kanalizační soustavy a ČOV a ochranu před účinky velkých vod,

•

zavedení systému udržitelného rozvoje v ochraně a tvorbě kulturní krajiny s eliminováním dopadů vlivů lidské činnosti na životní prostředí,

•

vytvořit závazné koncepce rozvoje a udržování kvality životního prostředí včetně kontrolních mechanizmů, omezovat spotřebu neobnovitelných zdrojů energie a surovin, preferovat rozvoj a produkci obnovitelných energetických a surovinových zdrojů.

7.3

Koncepce na úrovni města Lovosice

7.3.1

Strategický plán rozvoje města Lovosice 2008 - 2010

Strategie pro Lovosice je ve znění schváleném Zastupitelstvem města Lovosice. Předkládaný koncept plně reflektuje základní principy a požadavky plynoucí z tohoto dokumentu. 7.3.2

Energetická koncepce města Lovosice, 2007

Tento dokument akcentuje soulad s cíli Státní energetické koncepce zejména v oblastech energetických úspor, energetických zdrojů a energetického managementu. Tyto oblasti mají význam z hlediska navržených rozvojových lokalit v konceptu ÚPmL. 7.3.3

Plán odpadového hospodářství města Lovosice

Cíle POH města Lovosice jsou v souladu s cíli POH ČR a s cíli definovanými v Závazné části POH Ústeckého kraje. Koncept ÚPmL má obdobně vazbu také na POH Lovosice s ohledem na plánované strategické investice.

26


V obecné úrovni lze konstatovat, že bude docházet především ke kumulaci pozitivních vlivů konceptu ÚPmL s vlivy ostatních strategických dokumentů, ale může docházet i ke kumulaci potenciálních negativních vlivů. V konkrétní rovině, to znamená při realizaci konkrétních projektů, však potenciální negativní kumulaci vlivů na úrovni implementace záměrů budou bránit dva hlavní postupy: 1. Důsledná aplikace environmentálních kritérií pro výběr záměrů. 2. Důsledné využití procedur posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) v těch případech, kdy je aplikace EIA relevantní. Oba uvedené procesy budou samozřejmě aplikovány mimo jiné s cílem maximalizovat pozitivní a minimalizovat negativní vlivy podporovaných záměrů na životní prostředí a lidské zdraví.

27


8.

ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Město Lovosice má statut obce s rozšířenou působností. Celková rozloha řešeného území je 1 189 ha. Město má jednu místní části (Lovosice) a dvě katastrální území Lovosice a Prosmyky. Území je dále členěno na 16 základních sídelních jednotek: Lovosice-Střed, Teplická, U zastávky, Stadion, Ostrov, U Labe, K Lukavci, Hlavní nádraží, Terezínská, Nové Klapý, Za tratí, Na médií, V cihelně, Pod Lovošem a Prosmyky .

8.1

Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území

8.1.1

Příroda a krajina

Řešené území se nachází na konci Labské nížiny a na úpatí Českého Středohoří. Přirozenou přírodní dominantou v okolí je vrch Lovoš, který ční do výšky 570 m. n. m. a je cennou přírodní lokalitou. Na opačné straně řešeného území se nachází druhý nejvyšší bod v okolí a to Radobyl (399 m.n.m.). Nicméně oba dva vrcholy nespadají do území města. Území města lze považovat za určitou bránu do CHKO České Středohoří. Charakteristické homolovité tvary dalších kopců Českého Středohoří dávají krajině osobitý ráz, který je nápadný právě při pohledu z Lovosic. Velmi často jsou tyto vrcholy místem, která byla v minulosti strategickým místem pro historické osídlení. Z tohoto důvodu se zde nachází řada hradů, tvrzí či jiné pozůstatky civilizace. Tato skutečnost dává krajině specifický krajinný ráz. Přírodní osou i bariérou území je vodní tok Labe, který tvoří hranici města ze severní části a prochází přes celé zájmové území. Zvláště chráněná území Na území města Lovosice zasahuje jedno velkoplošné a v blízkosti se nachází 1 maloplošných zvláště chráněných území (dále jen ZCHÚ). Velkoplošné ZCHÚ Do řešeného území v jeho v severním cípu zasahuje CHKO České Středohoří. Ta byla vyhlášena za CHKO v roce 1976. Svou rozlohou 1063 km2 zaujímá převážnou část stejnojmenného geomorfologického celku (1265 km2). Je druhou největší chráněnou krajinou oblastí v České republice. Reliéf Českého středohoří je výslednicí třetihorní vulkanické činnosti a souběžných i následných zvětrávacích a erozních pro¬cesů. Pro tuto oblast jsou charakteristické kuželovité a kupovité tvary kopců, krátké hřbety, mnohdy se suťovými poli na úbočích . Ty se ovšem nenachází v zájmovém území. Na území se vyskytuje ochranné pásmo IV. zóny CHKO. Maloplošná ZCHÚ Na území města nezasahuje žádné maloplošné chráněné území. V sousedství města v jeho severozápadní části se nachází národní přírodní rezervace Lovoš (obec Velemín, k.ú. Oparno) Jde o vrchol a svahy hory Lovoš s teplomilnými společenstvy a šípákovou doubravou o rozloze 75,5 ha. Přírodní parky a významné krajinné prvky Na území se nevyskytují žádné registrované VKP, pouze VKP stanovené zákonem, tj. údolní nivy a vodní toky a plochy a plochy lesní, též plochy rašelinišť. Je zakázáno jejich poškozování. Jedná se zejména o: -

vodní toky Modla a Labe a jejich nivy

-

lesy

28


Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je definován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a jeho prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. Cílem systému je zachování a zvyšování biodiverzity v území, vytváření podmínek pro přirozený rozvoj společenstev živočichů a rostlin, udržení produkčních schopností krajiny a zvýšení ekologické stability krajiny. ÚSES je tvořen ekologicky stabilními plochami biocenter propojených biokoridory do ucelené sítě. Vymezuje se na lokální, regionální a nadregionální úrovni. Na území města Lovosice jsou lokalizovány tyto skladebné části ÚSES : 1.

Nadregionální biokoridor K10 Labe s vodní a nivní osou a s ochrannou zónou v šířce 2 km na obě strany vymezený jako nefunkční (návrhový) .

2.

Regionální biocentrum č. 1277 Ostrov vymezený jako funkční (stávající).

3.

Regionální biokoridor 616 s jednou částí funkční (stávající) a jednou částí nefunkční (návrhovou).

4.

Lokální biocentra 10 a 11 vložená do regionálního biokoridoru 616 vymezená jako nefunkční (návrhová).

5.

Lokální biocentra 1 a 2 vázaná na lokální biokoridor „m“ vymezená jako funkční (stávající).

6.

Lokální biokoridor „m“ Modla s funkčními i nefunkčními částmi.

7.

Lokální biokoridor „c“ vymezený jako nefunkční (návrhový).

8.

Lokální biokoridory bez označení vymezené jako nefunkční (návrhové) na východním okraji území města.

9.

Lokální biocentrum bez označení vymezené jako nefunkční (návrhové) na území Sulejovic (na území Lovosic zasahuje jen malou částí).

10.

Lokální biokoridor bez označení vymezený jako nefunkční (návrhový) na území Vchynic a Lhotky nad Labem (na území Lovosic zasahuje jen malou částí).

Natura 2000 Vrch Lovoš je vyhlášen též jako evropsky významná lokalita CZ0424037 soustavy Natura 2000 pro ochranu lesů svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích a lokality výskytu přástevníka kostivalového. Vymezení evropsky významné lokality (EVL) přesahuje výrazně rozsah zmíněné národní přírodní rezervace. EVL má výměru 292,9 ha a zasahuje území pěti obcí – Lhotka nad Labem, Lovosice, Malé Žernoseky, Velemín a Vchynice. EVL je významnou přírodní hodnotu území města a zároveň limituje jeho rozvoj v severozápadní části. Přírodní zdroje Do jižní části zájmového území, katastrální území Prosmyky, zasahuje společně s chráněným ložiskovým území Bohušovice nad Ohří č. 16350000 (štěrkopísky) také výhradní bilancované ložisko nerostných surovin Bohušovice nad Ohří č. 343819 (písek, štěrkopísky a štěrk). Na území nejsou evidována poddolovaná území. 8.1.2

Ovzduší

Území města Lovosice patří v rámci České republiky mezi teplejší oblasti s podprůměrným srážkovým úhrnem, který je dán polohou ve srážkovém stínu Krušných hor. Dle Quittovy klasifikace patří území do teplé oblasti T2. Území náleží v rámci ČR mezi větrné oblasti. Na nedaleké Milešovce dosahuje průměrná rychlost větru 8,5 m/s. Je známá častým výskytem bouřek (cca 30 bouřkových dní).

29


Kvalita ovzduší v řešeném území Lovosice je ovlivňována především znečištěním z dopravy (přítomnost dálnice D8 a silnice I/30), ze stacionárních bodových a plošných zdrojů. Významným zdrojem znečistění je spalování fosilních paliv. Znečištění ovzduší rovněž způsobuje dálkové přenášení znečišťujících látek z jiných zdrojů vně zájmového území. Podle Emisní bilance ČHMÚ za rok 2008 byly na území 2 zdroje znečištění REZZO 1 . Jedná se o rozsáhlejší místní výrobní podniky, které patří mezi nejvýznamnější reprezentanty znečištění zdrojů REZZO 1 v Lovosicích: Lovochemie a. s. a Glanzstoff - Bohemia s. r. o. Tabulka č. A.1 uvádí procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (podle jednotlivých ukazatelů) na celkové ploše řešeného území . Tabulka č. A1 - Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vůči celkové rozloze města Lovosice SO2 M4

PM10 RP

PM10 M24

NO2

BZN

souhrn LV

0

42

100

0

0

100

NO2 LVMT

Souhrn LVMT

Arsen

B(a)P

Souhrn TV

O3 8H

Souhrn O3

0

0

0

83

83

100

100

Ukazatele: SO2 M24

SO2 24 h průměr

PM10 RP

PM10 roční průměr

PM10 M24

PM10 24 h průměr

NO2

NO2 roční průměr

BZN

benzen

souhrn LV

celkem překročení limitní hodnoty pro zdraví

NO2 LVMT

NO2 roční průměr limitní hodnota + mez tolerance

souhrn LVMT

celkem překročení limitní hodnoty včetně meze tolerance pro zdraví

Arsen

arsen roční průměr

B(a)P

benzo(a)pyren roční průměr

souhrn TV

celkem překročení cílové limitní hodnoty pro zdraví (bez ozonu)

O3 8H

přízemní ozon max. denní klouzavý 8h průměr

souhrn O3

celkem překročení cílové limitní hodnoty přízemního ozonu pro zdraví

Z tabulky č. A.1 je patrné, že na celém území dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Překračování limitu přízemního ozonu je však problémem celorepublikovým. Významnější je problém suspendovaných prachových částic velikostní frakce PM10, které mají velký vliv na zdraví obyvatel. 24 hodinový imisní limit je zde také překračován. Významnou škodlivinou je benzo(a)pyren, zde se však jedná pouze o lokální znečištění. V řešeném dochází z více než 50 % k překračování limitu (83 %).

8.1.3

Voda

Zájmovým území protékají dva vodní toky, avšak jakost vody lze změřit jen na nejbližším stanoveném místě, tedy na říčním toku Labi (Pod Lovosicemi). Jakosti vod v Labi je podle ČSN 75 7221 - znečištěná voda. Jakost povrchových vod ve vložených říčním profilu Labe (Pod Lovosicemi) je uvedena v tabulce č. A.2 . V zájmovém území dle Plánu oblasti povodí Ohře a Dolního Labe (Povodí Labe, 2009), bylo v roce 2006 zjištěno jedno místo, ve kterém dochází k významnému vypouštění ostatních odpadních vod. Jedná se o bodový zdroj znečištění - Lovochemie Lovosice – CHČOV .

30


Tabulka č. A.2 - Jakost povrchové vody v říčním profilu Labe č. 8040 Pod Lovosicemi, období 2007 - 2008 Ukazatel

Jednotka Minimum Maximum

Teplota vody

°C

Průměr

Medián

C90

C95

Imisní Třída limity jakosti

0,3

23,6

12,3

10,3

21,2

22,4

25

7,6

8,8

7,9

7,8

8,5

8,6

6-8

mS/m

26,5

47,2

38,8

40,0

45,1

45,9

Biochemická spotřeba kyslíku BSK5

mg/l

1,6

7,7

3,2

2,8

5,0

5,2

6

III.

Chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

14,0

52,0

23,8

21,0

30,4

38,6

35

III.

Amoniakální dusík

mg/l

0,01

0,31

0,11

0,08

0,27

0,29

0,5

I.

Dusičnanový dusík

mg/l

2,2

4,8

3,4

3,4

4,3

4,5

7

II.

Celkový fosfor

mg/l

0,06

0,36

0,12

0,11

0,16

0,21

0,2

III.

Reakce vody Elektrolytická konduktivita

II.

Poznámky: C90 - koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 90 % C95 - koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 95 %

Vodní tok Labe na měřeném úseku dosahoval v uvedeném roku 3* hodnotu III. třídy, 2* hodnotu II. třídy a jen 1* hodnotu I. třídy. Znečištění Labe je způsobeno především průmyslovými podniky a lodní dopravou. Na řešeném území není pozorovací síť jakosti podzemních vod ČHMÚ – vrty. 8.1.4

Odpadní vody

V Lovosicích je vybudována jednotná kanalizační síť s čerpáním prakticky veškerých splaškových vod přes Labe na ČOV Litoměřice. Celková délka stokové sítě je 26,896 km. Území Lovosic je ploché s malými spády, odkanalizovaná plocha je cca 176 ha. Páteř kanalizace tvoří stoka od cukrovaru a kmenová stoka procházející městem podél řeky. Kanalizační stoky jsou zaústěny do čerpací stanice odpadních vod umístěné na břehu Labe poblíž čerpací stanice pohonných hmot. Provozování lovosické stokové sítě je náročné vzhledem k malým spádům, které způsobují zanášení stok a nutnost jejich častého proplachování a čištění. Kritický je zejména úsek pod železničním přejezdem na silnici I/30, kde přechází profil stávající stoky z DN 600 na DN 400. V současné době je zpracováván generel kanalizační sítě, kde bude navrženo komplexní řešení problémů stokové sítě Lovosic. Po odlehčení je splašková voda čerpána z čerpací stanice Lovosice (2 × 23 l/s + 2 × 53 l/s) na ČOV Litoměřice výtlačným řadem, který se skládá z několika úseků. První úsek je zdvojené potrubí z ČS ke shybce přes Labe 2 × DN 250, druhý úsek tvoří trojnásobná shybka přes Labe 3 × DN 250, další úseky se již nacházejí mimo řešené území. U čerpací stanice je umístěna dešťová zdrž užitného objemu 540 m3 pro zachycení dešťových přívalů. Kanalizace je v majetku SVS a.s. (z části Města Lovosice) a provozují ji Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Bez veřejné kanalizace je pouze území s chatovou zástavbou, kde jsou splaškové vody zachycovány v bezodtokových jímkách (55 %), odkud se vyvážejí na ČOV Litoměřice, nebo v septicích (45 %) se zaústěním přepadů do vsakování. Samostatnou společnou čistírnu odpadních vod mají závody Lovochemie a Glanzstoff (150 m3/den). Dešťové vody jsou odváděny převážně jednotnou kanalizační sítí, u větších areálů byly realizovány dešťové zdrže k akumulaci srážkových vod. Kanalizační síť je zakreslena v grafické dokumentaci průzkumů a rozborů.

31


Základní koncepce odkanalizování řešeného území byla stanovena a realizována napojením na ČOV Litoměřice. Tato koncepce bude zachována i v budoucnu. Návrhy na doplnění a úpravu stokové sítě budou řešeny v souladu se zpracovávaným generelem kanalizace. V konceptu územního plánu bude řešen návrh odkanalizování nově vymezených rozvojových ploch. U větších rozvojových ploch bude nutno odkanalizování řešit oddílnou kanalizací, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování stávající jednotné stokové sítě (jako je tomu u již vyprojektované lokality „Vinný Lis“). 8.1.5

Půda

Na většině území se vyskytují černozemě, v nivě toku Modla se vyvinula lužní půda černice. Třetím půdním typem vyskytujícím se na území města jsou fluvizemě, které se nacházejí podél Labe. Půdy tak lze charakterizovat jako velmi kvalitní a úrodné (z hlediska zemědělského využití). Půdy jsou zahrnuta do vysokých tříd ochrany. Tomu odpovídá i vysoký podíl orné půdy v rámci zemědělského půdního fondu. 8.1.6

Les

Převážná většina nezastavěného území je bez lesního pokryvu, pouze na jihozápadě se vyskytují lesy určené pro hospodářské využití. Lesy tak dosahují velmi nízkého podílu na celkové ploše řešeného území. Potenciální přirozenou vegetací území jsou teplomilné dubohabrové háje. Místy je doplňují topolové a jilmové doubravy a podél vodních toků olšiny. 8.1.7

Odpady

Směsný komunální odpad je sbírán na místech k tomu určených, těch je na území města Lovosice celkem 22. Na každém z nich jsou umístěny separované kontejnery na plast, papír a sklo. Svoz a následné zneškodnění směsného komunálního odpadu zajišťuje oprávněná osoba na základě smluvního vztahu s Městem Lovosice. Sběr u všech typizovaných sběrných nádob je prováděn ve frekvenci minimálně 1krát týdně. 8.1.8

Staré ekologické zátěže a brownfields

Z dostupných materiálů jsou pro zájmové území vedeny 3 záznamy lokalit ekologických zátěží . Vysoké lokální riziko představuje průmyslový areál Lovochemie a. s., kde se vyrábí dusíkatá a vícesložková zemědělská hnojiva v tuhé i kapalné formě (sklady nebezpečných chemických látek, např. NH3). Riziko se týká ohrožení pitné vody a kvality ovzduší. V areálu sídlí řada průmyslových firem. Druhou ekologickou zátěží s vyšším ekologickým rizikem byla evidována skládka v Lukavci, která má stejného majitele jako předchozí zmíněná. Tyto dvě zmíněné ekologické zátěže jsou evidovány jako plošné zdroje ekologického rizika, neboli jako skládky. Bodovým zdrojem ekologické zátěže představuje komunální skládka na katastrálním území Prosmyky, kde bylo stanoveno ekologické riziko-žádné. Počet ploch ekologických zátěží v zájmovém území je pravděpodobně vyšší, než je uvedeno. Data byla čerpána z veřejně dostupných informačních zdrojů, kde nejsou zahrnuty ilegální skládky a některé další lokality s prokázanou a potenciálně předpokládanou kontaminací.

32


Tabulka č. A.3 - Ekologické zátěže v Lovosicích a okolí Název (obec)

Typ zátěže

Stupeň rizika

Poznámka

Lovosice

Průmyslová / obchodní místa (Lovochemie a.s.)

Vysoké lokální

Výroba zemědělských hnojiv. Hlavním zaměřením Lovochemie, a. s., výroba a prodej dusíkatých a vícesložkových hnojiv v tuhé i kapalné formě. V 8/2002 byla lokalita zasažena katastrofální povodní. Řada objektů v areálu je pronajata externím firmám. Dne 30. 5. 2003 byla ukončena sanace lokality.

Lukavec u Lovosic

Průmyslová skládka (skládka Lovochemie a.s.)

Neznámé

Skládka byla sanována ve dvou etapách: I. etapa - 2/1994 až 6/1996 II. etapa 1/1996 až 5/1998. Práce na lokalitě ukončeny.

Žádné

Sklad kovového materiálu. Bytová zástavba přiléhá k západnímu okraji zájmového území skládky (sklad). Sklad Prosmyky je součástí akciové společnosti Kovošrot Děčín, V areálu skladu se odpad pouze třídí.

Prosmyky u Lovosic

8.1.9

Komunální skládka (Kovošrot Děčín a.s.)

Hluk

Míra úrovně hlukového zatížení v zájmovém území je nejvíce ovlivňována tranzitní dopravou. Podle strategické hlukové mapy silnic vzniká hluková zátěž vlivem tranzitní dopravy na dálnici D8. Významným zdrojem hluku je také provoz po silnici I/30 Lovosice – Ústí nad Labem, které převádí tranzitní dopravu, jež bude v budoucnu odvedena na dálnici D8. Hluková mapa uvedených úseků silnic není ve strategické mapě silnic zahrnuta. V nejzatíženějším úseku se blíží četnost vozidel na silnici I/8 k 15 000/24 hodin v jednom směru . Tento fakt v řešeném území nepříznivě ovlivňuje míru hlukové zátěže. Hluk pocházející ze silniční dopravy je znázorněn na obrázku č. 1. Z něj je patrné, že největší hodnoty dB byly naměřeny v těsné blízkosti dopravních tahů, hodnoty byly mezi 50 – 65 dB.

33


8.1.10 Shrnutí Největšími problémy města Lovosice v oblasti životního prostředí jsou: a) Znečištění ovzduší především frakcí prašného aerosolu < 10 µm, dále pak NOX a benzo(a)pyrenem. Hlavním zdrojem znečištění je pozemní doprava a průmysl. b) Hluk způsobený především pozemní dopravou. c) Nerespektování stanovených záplavových území při výstavbě, nedostatečné stanovení záplavových oblastí a nedostatečná protipovodňová ochrana. d) Množství starých ekologických zátěží

8.2

Vývoj životního prostředí bez uplatnění Konceptu

Součástí přípravy konceptu ÚPmL (resp. jeho vyhodnocení z hlediska udržitelného rozvoje území města Lovosice) bylo zpracování SWOT analýzy. Ta popisuje na jedné straně silné a slabé stránky dotčeného území a na straně druhé příležitosti a hrozby v dané oblasti (včetně rozvojových lokalit). Uplatnění Konceptu ÚPmL by mělo zabránit naplnění hrozeb identifikovaných na základě SWOT analýzy nebo je alespoň minimalizovat. Rizika identifikovaná ve SWOT analýze a předchozích kapitolách by mohla bez provedení koncepce (konceptu ÚPmL) znamenat následující trendy vývoje životního prostředí:

34

•

nárůst zatížení životního prostředí zejména emisemi do ovzduší a hlukem (např. v důsledku růstu automobilové dopravy na stávající komunikační síti),

•

pokles biodiverzity nebo narušení zvláště chráněných území,

•

pokračující suburbanizaci zejména do přírodně cenných území,

•

přetrvávaní rizik starých ekologických zátěží,

•

zvýšení výskytu environmentálních a technologických rizik jako důsledku zásahů člověka do prostředí a krajiny (např. povodně v případě neuskutečnění opatření na ochranu přírody a krajiny, v důsledku neuskutečnění protipovodňových opatření a nerespektování vyhlášených záplavových území při umisťování rozvojových ploch).


9.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Z hlediska uplatnění Konceptu ÚPmL je potřeba vzít v úvahu jak současný stav, tak výhledové charakteristiky životního prostředí. Dopady realizace Konceptu ÚPmL na životní prostředí se mohou lišit nejen podle charakteru jednotlivých záměrů, ale také podle citlivosti dotčené lokality. Tuto problematiku řeší důsledné uplatňování indikátorů pro výběr projektů a environmentálních ukazatelů pro sledování vlivu ÚPmL na životní prostředí. Budou-li takto eliminovány (nebudou podpořeny) záměry, které by mohly mít negativní vliv na životní prostředí, lze konstatovat, že realizací ÚPmL nebudou žádné oblasti významně (negativně) zasaženy. Nicméně je však třeba uvést, že v zájmovém území existují dvě skupiny „citlivých“ oblastí, v nichž je potřebné vyhodnocovat potenciální dopady projektů navrhovaných k realizaci v rámci ÚPmL z hlediska jejich možných nepříznivých vlivů na životní prostředí zvlášť důsledně. Jedná se konkrétně o následující oblasti: •

Oblasti se zvýšenými požadavky na ochranu přírody a krajiny Jedná se především o oblasti velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území a území evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Vymezení těchto území je důležité zejména z hlediska jejich potenciálního ohrožení projekty, které budou posilovat dopravní dostupnost prostřednictvím dopravní infrastruktury, dále výstavbou obytných budov a rekreačních areálů, rozvojem průmyslových areálů apod.

•

Oblasti se zvláště zhoršeným stavem životního prostředí Z analýzy stavu životního prostředí v dotčeném území je zřejmé, že zhoršený stav složek životního prostředí je evidentní především v průmyslových zónách a v souvislosti s dopravou. Další případné zátěže souvisejí s možnou těžební činností. V těchto oblastech je potřeba věnovat pozornost jak negativním, tak především pozitivním dopadům ÚPmL.

Kromě environmentálních ukazatelů pro hodnocení ÚPmL a výběru projektů je další pojistkou hodnocení projektů ÚPmL, také samostatné posouzení vlivů projektů (záměrů) na životní prostředí podle přílohy zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

35


10.

SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

Veškeré současné problémy a jevy životního prostředí a veřejného zdraví, které jsou významné pro Koncept ÚPmL, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí, jsou popsány v následujících podkapitolách.

10.1

Současné problémy a jevy životního prostředí s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti

Do řešeného území v jeho v severním cípu zasahuje CHKO České Středohoří. 2

Ta byla vyhlášena za CHKO v roce 1976. Svou rozlohou 1063 km zaujímá převážnou část 2 stejnojmenného geomorfologického celku (1265 km ). Je druhou největší chráněnou krajinou oblastí v České republice. Reliéf Českého středohoří je výslednicí třetihorní vulkanické činnosti a souběžných i následných zvětrávacích a erozních procesů. Pro tuto oblast jsou charakteristické kuželovité a kupovité tvary kopců, krátké hřbety, mnohdy se suťovými poli na úbočích. Ty se však nenachází v zájmovém území. Na území se vyskytuje ochranné pásmo IV. zóny CHKO. Vrch Lovoš je vyhlášen též jako evropsky významná lokalita CZ0424037 soustavy Natura 2000 pro ochranu lesů svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích a lokality výskytu přástevníka kostivalového. Vymezení evropsky významné lokality (EVL) přesahuje výrazně rozsah zmíněné národní přírodní rezervace. EVL má výměru 292,9 ha a zasahuje území pěti obcí – Lhotka nad Labem, Lovosice, Malé Žernoseky, Velemín a Vchynice. EVL je významnou přírodní hodnotu území města a zároveň limituje jeho rozvoj v severozápadní části. Dle vyjádření KÚ Ústeckého kraje jakožto orgánu ochrany přírody a krajiny není nutné posuzování dle § 45i zákona číslo 114/92 Sb. v případě, že nebudou navrženy žádné záměry, které budou zasahovat do EVL. Tyto záměry nejsou v předkládaném konceptu obsaženy.

10.2

Současné problémy v oblasti veřejného zdraví

Zdravotní stav obyvatel města Lovosice z části odpovídá negativním dopadům života obyvatel větších měst. Vypovídá i o vzdělanosti, vitalitě a dobré vůli zdravě žít. V Lovosicích je méně alergických dětí, než v Ostravě a Praze. Nezaměstnanost v Lovosicích se udržuje na stabilizované úrovni a v posledních letech spíše vzrůstá. Index stáří v posledních letech spíše klesá, což je však zapříčiněno populačním boomem dětí narozených v sedmdesátých letech. Pokud by všude v ČR žili stejně staří lidé, umírali by méně v Lovosicích než v celé ČR a to i na hlavní příčiny úmrtí (nádory, oběhová a srdeční onemocnění). Absolutně však těchto nemocí přibývá. Včasná prevence a dobrá léčba v místě však může úmrtnost snižovat a to může být významný důvod. Současná incidence nádorových nemocí je záležitostí působení faktorů prostředí, které působily v minulých desetiletích. O to důležitější je pravděpodobnost působení determinantů zdraví, působících v současnosti. Znečištění ovzduší a hluk je to, co se pravděpodobně na zdraví může uplatnit a nelze počítat s tím, že se sami obyvatelé postarají o to, aby se negativní účinek znečištění a hluku zmírnil a s tím pravděpodobné dopady jejich působení. Prevenci dopadů působení tabákového dýmu, přejídání a imobility, nevhodného slunění však mají obyvatelé plně ve svých rukách. Pro negativní dopad dopravy i průmyslu je město zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Závažným znečištěním je koncentrace částic vyjádřených jako PM10, benzo(a)pyren a oxid dusičitý. Hluk představuje významný obtěžující faktor prostředí, který ruší i těžce část obyvatel ve spánku a

36


může spolupůsobit při vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Obtížný je pro více než 80 % obyvatel města, část obyvatel je v noci hlukem rušena. Kvalita vody v kohoutcích v domácnostech obyvatel je vyhovující, vhodné je doplnit centrální zásobování u periferních částí města. Koupací vody jsou důležité, možnost rekreace u vody ve městě zvyšuje jeho atraktivitu. Je potřebné vodu sledovat a zamezit přísun živin do povrchových nádrží. Přítomnost toxických kovů a benzo(a)pyrenu v půdách ve městě, sledovaná Zdravotním ústavem, prokázala posun rozšíření některých látek, souvisejících zejména s dopravou, jižním směrem. Znečištění není kritické, ale je potřebné ho sledovat. Kontaminace půdy v místech starých ekologických zátěží, přinášejícím zdravotní riziko, který omezuje možnost dalšího využití území k jiným, než výrobním účelům. Obecné podmínky Konceptu územního plánu města Lovosice musí být v souladu se zákonnými požadavky ochrany veřejného zdraví, kterými jsou ochrana před hlukem a zajištění života bez znečištění toxickými látkami v ovzduší, půdě, se kterou přichází obyvatelé do styku, vnitřním prostředí budov. Musí být zajištěna prevence vzniku míst z nadlimitním znečištěním škodlivin, vznikání hot spots z dopravy, při nakládání s odpady, chemickými látkami, pesticidy. Musí umožnit rovnoprávný život i osobám s omezeními pohybu a smyslů, starším a dětem a představitelům etnických menšin. Řešení musí poskytnout podmínky pro využívání volného času, umožňující rozvoj tělesného i duševního zdraví. Obyvatelé musí mít možnost se po městě pohybovat bezpečně pěšky i na kole. Obyvatelé mají nárok žít v akustické, světelné pohodě, v ovzduší, které je bez zápachu a neomezuje viditelnost. Musí být zajištěno bezpečí i při povodních, transportu nebezpečných materiálů, nakládání s odpady. Doporučujeme zachování míst klidu v zahušťované obytné zástavbě a v zastavěném kompaktním městě uchránit vnitrobloky, aby se nestaly garážemi. Pro umístění dopravy volit jiná řešení. Potřebné je uchování míst pro krátkodobou rekreaci a průchodnost zeleně městem a její rozvoj na veřejných místech a plochách včetně vertikálních. Smíšená zóna ve stávajícím i rozvojovém území musí být zbavena konfliktů, jimiž je hluk, znečištění částicemi, benzo(a)pyrenem a oxidem dusičitým. Není žádoucí z hlediska veřejného zdraví upřednostňovat směry rozvoje města s nárůstem dopravy a přiblížením se k intenzivně využívané dopravě spolu s novým průmyslem a logistikou. Lépe vyznívají směry rozvoje s již zajištěnou infrastrukturou. Nerozvíjet směry rozvoje tam, kde je nevyhovující kvalita ovzduší a překročený hlukový limit. Uchovat život v centru a umožnit ho zde i citlivým skupinám populace, včetně bezbariérového bydlení pro starší občany. Uchovat místa, která pro starousedlíky něco znamenají a udržovat je. Realizovat rozvoj průmyslu a dalších aktivit odpovídající vzdělanostní struktuře Lovosice. Pro všechny rozvojové směry je důležité uchovat stabilizované plochy s lesy, plochy městské zeleně, plochy krajinné zeleně a, pokud možno, zemědělské plochy. Zajistit plochy zahrádek pro využití volného času, samozásobení, produkci biopotravin malých výrobců a fyzické aktivity stárnoucích obyvatel. Zajistit, aby správce betonových nebo asfaltových ploch, na kterých se může usazovat znečištění částicemi, se o ně náležitě staral.

10.3

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD ovlivněny

Na základě předchozího popisu stavu životního prostředí na území města Lovosice byly identifikovány současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPmL ovlivněny pozitivně i negativně. Konceptu územního plánu města Lovosice a jeho rozvojových záměrů mohou být v tomto kontextu ovlivněny zejména tyto jevy: ovzduší, podzemní a povrchové vody, půda, příroda a krajina, staré ekologické zátěže, odpadové hospodářství a hluk. Protože dosud nebyly zpracovány detailní podklady všech rozvojových lokalit (dopravní generel a modely, rozptylové studie apod.), které by konkrétně vyjádřily vliv navrhovaných záměrů na životní prostředí, je možné pouze v obecné rovině predikovat přibližný vývoj těchto jevů. Jak již bylo uvedeno výše, je důležité věnovat se jak možným negativním, tak i pozitivním vlivům ÚPD. Pozitivní vlivy lze očekávat v oblastech se zhoršeným stavem životního prostředí. Hlavní problémovou oblastí je znečištění ovzduší, zejména v jižní, centrální a případně ve východní části území, ať už se jedná o oxidy dusíku, prachové částice nebo benzo(a)pyren. Druhým problémem je zvýšená hladina hluku v posuzované oblasti. Za problematické lze považovat i znečištění vodních toků (zejména v ukazateli fosfor), či výskyt velkého množství lokalit nazývaných brownfields. I zde je nezbytné navrhnout řešení revitalizace těchto ploch. Problémem je také nedostatečná stoková síť města a to jak z hlediska kvalitativního, tak i kvantitativního. Významnými nedostatky trpí město z hlediska

37


protipovodňové ochrany a stanovení záplavových území. I tuto oblast je nutno vyřešit v novém územním plánu.

38


11.

11.1

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Metodika hodnocení vlivů navrhovaných variant konceptu ÚPmL

Koncept ÚPmL je posuzován jako invariantní. Předkládaný koncept je pak konfrontován s platnou verzí Územního plánu (tzv. nulová varianta). Z věcného hlediska je celkové posouzení konceptu ÚPmL provedeno ve 3 úrovních: 1. Strategické, 2. Kvantitativní, 3. Kvalitativní. V rámci strategického posouzení je porovnáváno (slovně) zaměření hlavního cíle a zásad územního plánu města Lovosice vůči environmentálnímu pilíři udržitelného rozvoje a cílům v oblasti životního prostředí. Dále je porovnáno koncepční řešení ÚPmL vůči problémům a jevům životního prostředí. Kvantitativní hodnocení je založeno na bilančním porovnání ukazatelů návrhových ploch a ploch přestavby apod. a zhodnocení ÚPmL z hlediska dopadů na životní prostředí. Kvalitativní posouzení se zaměřuje posouzení vlivu záměrů strategických investic a rozvojových lokalit ÚPML na složky životního prostředí (podle stupnice -2/+2).

11.2

Strategické posouzení hlavního cíle konceptu ÚPmL

Dle Zadání Územního plánu města Lovosice ze dne 19.11.2009 jsou definovány cíle rozvoje města, které směřují k udržitelnému rozvoji města, stabilizaci a nárůstu počtu obyvatel, posílení pozice města v sídelní struktuře a zkvalitnění podmínek pro život ve městě. Hlavní cíle Konceptu ÚPmL v sobě zahrnuje dle výše uvedeného podporu udržitelného rozvoje resp. environmentálního pilíře a vyváženě zohledňuje ostatní pilíře (ekonomický a sociální). V prvé řadě je v hlavním cíli souměrně vyjádřena rovnováha mezi environmentálním a ekonomickým pilířem. Za druhé je v hlavním cíli vyjádřena podpora kvality života zahrnující environmentální i sociální pilíř. Z hlediska posouzení rozsahu rozvoje se koncept ÚPmL zabývá městem v jeho administrativních hranicích. Navržený rozsah rozvoje města vychází z naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby při zachování rovnováhy mezi ochranou přírodních hodnot města a jeho rozvojem. Z hlediska vlivů na veřejné zdraví hlavní cíl konceptu ÚPmL obdobně zohledňuje zdravé podmínky života obyvatel, čímž je podporován sociální pilíř. Návrhy a doporučení zpracovatele SEA Podle názoru zpracovatele SEA je formulace hlavního cíle konceptu ÚPmL z pohledu udržitelného rozvoje vyhovující. Je doporučeno důsledně provázat plnění hlavního cíle a jednotlivých cílů konceptu ÚPmL až na úroveň záměrů. V praxi to bude znamenat prosazování nebo úpravu projektů např. rozvojových lokalit apod. v souladu s hlavním cílem a dílčími cíli konceptu ÚPmL, které se mohou promítat do dílčích územních nebo stavebních řízení nebo procedury posuzování vlivů záměrů na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11.3

Strategické posouzení zásad ÚPmL

Nový Územní plán města Lovosice vytvořil pro hlavní cíl územní podmínky na základě následujících zásad (kap. B.1 konceptu ÚPmL): a)

respektovat Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje v širším měřítku;

b)

stabilizovat funkci města Lovosice ve struktuře osídlení a zejména posílit funkce města jako obce s rozšířenou působností;

39


c)

sledovat rozvoj města jako perspektivního sídla s narůstající nabídkou pracovních příležitostí a lokalit pro kvalitní bydlení;

d)

respektovat stávající charakter osídlení a historický lineární půdorys města, stávající funkční zónování města, konfiguraci terénu a konkrétní územní podmínky;

e)

urbanistickou strukturu dlouhodobě utvářet jako udržitelnou a proporcionálně vyváženou soustavu ploch zastavěných a zastavitelných a ploch nezastavitelných;

f)

územní rozvoj města soustředit do území navazujících na současně zastavěné území, s ohledem na stávají okolní funkční využití území a s cílem zajištění kvalitních životních podmínek obyvatel;

g)

revitalizovat centrální část města ve vazbě na historické jádro, zintenzivnit jeho využití a posílit jeho úlohu v rámci struktury města i celé struktury osídlení;

h)

funkčně a prostorově transformovat plochy brownfields a další urbanisticky nestabilizovaná území a urbanistické proluky uvnitř zastavěných území a území s nedostatečnou mírou využití nebo s nevhodným využitím;

i)

podporovat rozvoj obytných celků za železniční tratí v severozápadní a jižní části města a umožnit jejich optimální pěší a cyklistickou dostupnost;

j)

posílit atraktivitu území pro cestovní ruch a rekreaci návrhem podmínek pro výstavbu příslušné infrastruktury;

k)

vytvořit příznivé podmínky pro každodenní rekreaci pro obyvatele města propojením ploch veřejné sídelní zeleně podél toku Labe a Modly do uceleného systému přecházejícího do volné krajiny, zpřístupněním Havraního ostrova pro veřejnost a návrhem systému cyklistických tras na území celého města a ve vazbě na širší území;

l)

redukovat negativní dopady tranzitní dopravy na silnicích I/15 a I/30 při průchodu zastavěným územím města;

m)

redukovat negativní dopady dálnice D8 a železniční dopravy na obytná území města;

n)

redukovat negativní dopady průmyslové výroby na hygienickou kvalitu životního prostředí

o)

zajistit funkčnost systémů dopravy a technické infrastruktury a doplnit jejich deficity

Souhrnné hodnocení vlivu zásad konceptu ÚPmL na životní prostředí Zásady konceptu ÚPmL jsou slovně hodnoceny ve vztahu k podpoře environmentálního pilíře. a)

Není zde přímá vazba na environmentální pilíř

b)


c)

Z hlediska narůstajících pracovních příležitostí je možné identifikovat spíše negativní vazbu na environmentální pilíř na druhou strunu kvalita bydlení v dnešní době je vázaná spíše na environmentální pilíř

d)


e)

Má silnou vazbu na environmentální pilíř a to především s ohledem na budování vyváženého poměru ploch zastavěných a nezastavitelných

f)

Má silnou vazbu, přispívá ke snížení suburbanizace a dovoluje lepší využití území

g)


h)

vykazuje silnou vazbu na environmentální pilíř. Vzhledem k přednostnímu využívání lokalit brownfields , dochází ke snižování záboru půdy (ZPF, PUPFL) a ochraně krajiny

i)


j)

Není zde přímá vazba na environmentální pilíř, přesto v případě rozvoje turistického ruchu je zde předpoklad, že dojde ke snižování zátěže u životního prostředí

40


k)

má silnou vazbou na environmentální pilíř včetně veřejného zdraví, neboť se jedná podporu vytváření ploch veřejné zeleně

l)

má silnou vazbu k environmentálnímu pilíři. Je podporováno řešení v rámci dopravní infrastruktury vedoucí k omezení zatížení některých lokalit vlivem dopravy

m)


n)

má silnou vazbu k environmentálnímu pilíři včetně veřejného zdraví,jedná se o podporu opatření ke snížení negativních dopadů průmyslových lokalit

o)


Osm z patnácti zásad konceptu ÚPmL má silnou vazbu na environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Zásady definované v konceptu ÚPmL jsou navrženy tak, aby naplnily požadavky zadání ÚPmL a působily na identifikované problémy dotčeného území. Výběr zásad uvedených v konceptu ÚPmL vychází z nutnosti implementovat zásady rozvoje, jejichž cílem je účelná koncentrace finančních zdrojů na řešení klíčových problémů a dosažení maximálního rozvoje a zhodnocení dotčeného území. Návrhy a doporučení zpracovatele SEA V rámci hodnocení této části nejsou nutné další doporučení.

41


11.4 Strategické posouzení koncepčního řešení variant ÚPmL Koncepční řešení všech ÚPmL je porovnáváno se současnými problémy a jevy životního prostředí popsanými v kapitolách 9.-10. vyhodnocení. V tabulce níže je charakterizován vliv na ovzduší a hluk, půdu, přírodu a krajinu, staré ekologické zátěže a ostatní problémy a jevy. Vybrané jevy se částečně kryjí se zásadami ÚPmL (zásada h), l). m) a n) ). Koncepční řešení je určeno především podmínkami v zadání ÚPmL, které bylo rozpracováno do navazujícího dokumentu - konceptu ÚPmL. Tabulka A.4 - Strategické posouzení koncepčního řešení a vlivů ÚPmL Problémy a jevy ŽP

Varianty ÚPmL Posuzovaná varianta

Hodnocení změny

ovzduší a hluk

V místech plánovaných investic dojde k mírnému až středně výraznému navýšení dopravních intenzit

bude především u některých částí obytné zástavba a to pozitivním směrem

půda

Zábor zemědělské půdy především u průmyslových lokalit je významný

Změna oproti stávajícímu stavu resp. platnému UP je minimální

příroda a krajina

Vyšší zábor půdy vede k vyššímu ovlivnění krajiny a ÚSES

Oproti stávajícímu stavu je však v konceptu navrženo s větším počtem zelených ploch

staré ekologické zátěže/brownfields

Využití možných ploch transformace, asanace skládky odpadu

Výrazně více jsou zakomponovány plochy transformace než u stávajícího stavu, je předpokládáno odstranění ekologické zátěže

Ostatní (podzemní a povrchové vody, odpadové hospodářství)

Není navržen žádné významné ovlivnění .

Řešení je obdobné, nedochází ke změně

Celkové hodnocení a komentář pro danou variantu

3 Navrhovaný koncept je lepší

Stávající stav se dá ohodnotit 1 bodem. Změna ÚP bude mít pozitivnější dopad na životní prostředí něž stávající ÚP

Poznámka: Bodové hodnocení: varianta lepší 3 body, varianta horší 1 bod, varianty shodné 2 body. V případě silně negativního prvku – 1 bod. Varianty, u nichž je rozdíl v hodnotách kvantifikovaných kriterií menší než 10 %, jsou hodnoceny jako shodné.

Souhrnné hodnocení koncepčního řešení a vlivů variant ÚPmL Z uvedeného hodnocení je patrné, že navrhovaný koncept je lepší z hlediska stávajícího stavu. Celkové hodnocení konceptu však přebírá některé nepříliš vhodné části stávajícího územního plánu jako jsou významné plochy určené pro průmysl. Tyto negativa jsou částečně řešena nastavením podílem zeleně na těchto plochách. Koncept se i snaží částečně řešit situaci v rámci dopravy. Tato situace je však velmi vázaná na dobudování jiného spojení do Ústí nad Labem. Navrhované změny mohou přispět pouze částečně k vylepšení existující situace. Dle provedeného hodnocení je celkově nejvhodnější navrhovaná varianta konceptu.

42


11.5

Kvantitativní hodnocení konceptu ÚPmL - bilance ploch s rozdílným způsobem využití

Bylo provedeno srovnání konceptu ÚPmL pomocí bilance ploch s rozdílným způsobem využití. Pro hodnocení byla zvolena kvantitativní kritéria (podobně jako v části F. tohoto vyhodnocení). V této části A. byl hodnocen vliv na environmentální pilíř zejména vliv na životní prostředí a veřejné zdraví, které podporuje také sociální pilíř. Pomocí tabulek byly pro každé kvantitativní kritérium srovnávány celkové současné a budoucí plochy (ha, %), pokud byly tyto údaje dostupné. Hlavní kvantitativní kritéria jsou navržena následovně: 1. Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby Kriterium se vztahuje k ekonomickému, environmentálnímu i sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje: Z hlediska ekonomického a sociálního pilíře je pozitivním rovnovážným faktorem součet zastavitelných ploch a ploch přestavby (potenciál pro další ekonomický rozvoj, pro bydlení a pro pracovní příležitosti). Z hlediska environmentálního pilíře je pozitivním faktorem výměra ploch přestavby, neutrálním až mírně negativním faktorem nárůst nově zastavitelných ploch. Kriterium je vzhledem ke konfliktu mezi ekonomickým a sociálním pilířem na straně jedné a environmentálním pilířem na straně druhé přiřazena váha 1 (nízká). 2. Struktura ploch změn (plochy přestavby / nové rozvojové plochy) Kriterium se vztahuje zejména k environmentálnímu a ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje a odráží skutečnost, v jaké míře je ekonomický rozvoj realizován na již jednou využitých plochách, které již zcela nebo částečně ztratily svou původní funkci. Vyšší podíl ploch přestavby vůči novým rozvojovým plochám je hodnocen pozitivně. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). 3. Potenciál návrhových rezidenčních ploch (plochy bydlení, počet bytů, počet obyvatel) Kritérium se vztahuje zejména k sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také významný předpoklad pro rozvoj pilíře ekonomického. Vyšší potenciál pro bydlení je hodnocen pozitivně k sociálnímu pilíři, opačně je hodnocen k environmentálnímu pilíři. Kritériu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). 4. Potenciál ploch občanské vybavenosti (plochy veřejné vybavenosti, plochy komerční vybavenosti, plochy areálů, plochy sportu) Kritérium se vztahuje zejména k sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také zázemí pro rozvoj pilíře ekonomického. Vyšší potenciál ploch občanské vybavenosti je hodnocen pozitivně k sociálnímu pilíři, opačně je hodnocen k environmentálnímu pilíři. Kritériu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). 5. Potenciál ploch pro rekreace (plochy veřejné rekreace, zahrádky) Kritérium se vztahuje zejména k sociálnímu a environmentálnímu pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také zázemí pro rozvoj pilíře ekonomického. Vyšší celkový potenciál ploch pro rekreaci (bez uvážení vnitřní struktury) je hodnocen pozitivně s tím, že vnitřní struktura ploch pro rekreaci. Kriteriu je přiřazena váha 2 (střední). 6. Potenciál ploch výroby a skladování a plochy lehké výroby Kritérium se vztahuje zejména k ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také zázemí pro rozvoj pilíře sociálního. Vztah k environmentálnímu pilíři je obecně ambivalentní v závislosti na typu ekonomické aktivity a souvisejících vlivech na životní prostředí a na tom, jak významným zdrojem a cílem automobilové dopravy se příslušná lokalita stane. Vyšší potenciál ploch je v této skupině hodnocen pozitivně s tím, že posouzení environmentálních dopadů nejvýznamnějších konkrétních ploch je provedeno ve skupině specifických kriterií. Kriteriu je vzhledem k ambivalentnímu vztahu k environmentálnímu pilíři udržitelného rozvoje obecně přiřazena váha 2 (střední). 7. Územní potenciál rozvojových ploch (vytvořené pracovní příležitosti) Kritérium se vztahuje zejména k ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také zázemí pro rozvoj pilíře sociálního. Z hlediska environmentálního pilíře může být problémem přílišná koncentrace pracovních příležitostí na jednom místě, která může vyvolat zvýšení přepravních výkonů a s tím související nárůst imisní a hlukové zátěže. Zvýšení počtu potenciálních pracovních příležitostí je

43


hodnoceno pozitivně s tím, že posouzení environmentálních dopadů nejvýznamnějších konkrétních rozvojových ploch je provedeno ve skupině specifických kriterií. Kriteriu je vzhledem k potenciálnímu problému s environmentálním pilířem obecně přiřazena váha 2 (střední). 8. Rozvoj vodovodní a kanalizační sítě Kriterium se vztahuje k environmentálnímu, sociálnímu i ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje. Zvýšení procenta připojených obyvatel a rozšíření „zasíťovaných“ ploch je hodnoceno pozitivně. Kriteriu je obecně přiřazena váha 2 (střední).

9. Rozvoj energetických sítí Kriterium se vztahuje k environmentálnímu, ekonomickému i sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Zvýšení počtu obyvatel připojených (majících možnost připojení) k síti centrálního zásobování teplem (CZT) nebo k zemnímu plynu a rozšíření „zasíťovaných“ ploch je hodnoceno pozitivně. Pozitivně je navíc hodnoceno i to, využívá-li nově budovaný tepelný zdroj zemní plyn nebo biomasu. Kriteriu je obecně přiřazena váha 2 (střední). 10. Řešení dopravy obecně Kriterium se vztahuje k environmentálnímu, ekonomickému a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Koncepce dopravní infrastruktury vychází ze stejných východisek a zásad, které jsou slučitelné s konceptem udržitelného rozvoje. Obecným cílem je zvýšení udržitelnosti mobility na území města (zejména pak ochrana před tranzitní dopravou). Pozitivním vlivem bude odklon dopravy z centra města, přetížených místních komunikací nebo obytných lokalit, které je podmíněno realizací celé dopravní koncepce. 11. Řešení dopravy v klidu Kriterium se vztahuje k environmentálnímu a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Nárůst parkovacích stání je hodnocen pozitivně z hlediska environmentálního pilíře protože může vést k omezení dopravní zátěže (omezí popojíždění městem s cílem nalézt volné místo). Pozitivní vliv se projeví i z hlediska sociálního pilíře (zvýšení komfortu obyvatel). Kriteriu je obecně přiřazena váha 1 (nejvyšší). Zdůvodnění výběru kvantitativních kriterií: Jedním z hlavních aspektů nových územních plánu je omezení suburbanizace a optimalizace hustoty stávající zástavby – tedy zastavení odlivu obyvatel města do oblastí k městu přilehlých. Vzhledem k tomu, že pracovní příležitosti ve většině případů zůstávají na území města, projevuje se odliv obyvatel, kromě vlastního vysídlování města, také zvýšeným nárokem na mobilitu. Vzhledem k tomu, že mobilita je z velké části realizována individuální automobilovou dopravou, dochází k nežádoucímu nárůstu imisní a hlukové zátěže. V zájmu omezení suburbanizace je nutno vytvořit jednak atraktivní nabídku kvalitního bydlení na území města (včetně přiměřené občanské vybavenosti a ploch pro rekreaci), jednak další pracovní příležitosti. Hlavní kvantitativní kritéria se proto vztahují především k tomuto problému suburbanizace, který představuje z hlediska udržitelného rozvoje nejvýznamnější nerovnovážný faktor. Poznámka: Sociální pilíř udržitelného rozvoje je zde i dále chápán v širších souvislostech a zahrnuje vedle zajištění základních životních potřeb obyvatel (bydlení, zdravotní a sociální péče, vzdělání, nezbytná veřejná administrativa) také „kvalitu života“ ve smyslu estetickém i ve smyslu zajištění rekreačních, kulturních, sportovních i dalších potřeb. Kritéria jsou v následujícím textu hodnocena z pohledu environmentálního pilíře, dále je komentována rovnovážnost mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje s tím, že „leitmotivem“ je příspěvek k omezení hlavního nerovnovážného faktoru.

44


11.5.1 Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby Tabulka A.5- Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby v poměru k celkové rozloze města Var. 0

Var. I

ha

%

ha

%

Stabilizované zastavěné plochy

Cca 557,46

46,9

514,6

43,3

Zastavitelné plochy

-

-

155,1

13,0

Plochy přestavby

-

-

42,86

3,6

Stabilizované plochy v krajině

Cca 432,3

36,4

432,3

36,4

Plochy změn v krajině

-

44,2

3,7

Celkem plocha města

1189,2

1189,2

100,0

100,0

Zdroj: Koncept ÚP Lovosice Vysvětlivky pojmů (dle kapitoly F koncept ÚP Lovosice). Stabilizovanou zastavěnou plochou je území města již výrazně změněné a vytvořené stavební činností. Využití vyjadřuje dosavadní charakter ploch v tomto území a možnosti jeho obměny změnami dokončených staveb, případně jejich asanací. Jedná se o území, ve kterých se stávající účel ani prostorová intenzita využití nebude výhledově významně měnit, tj. bez větších plánovaných změn (podmínky využití území a prostorového uspořádání jsou víceméně shodné se současným stavem). Za změnu se přitom nepovažuje dostavba proluk, ani nástavby nebo přístavby stávajících objektů, ani výstavba souvisejících drobných staveb (pokud jsou respektovány podmínky využití území a prostorového uspořádání pro příslušný typ plochy), ani doplnění dopravní a technické infrastruktury. Plochy přestavby (definice v § 43, odst. 1) SZ) jsou plochy v zastavěném území města, vymezené územním plánem ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Jedná se o území s předpokladem změn v účelu využití území případně zásadních změn prostorového uspořádání území, určená pro rozvoj města. v rámci ploch přestavby může dojít k „přestavbě“ i na plochy „nestavební povahy“. Zastavitelné plochy (definice v § 2, odst. 1) j SZ) jsou plochy vymezené územním plánem města k zastavění. Jedná se o území s předpokladem změn v účelu využití území, určená pro rozvoj města. Zpravidla jde o území, na kterém je půda v zemědělském půdním fondu, obvykle bez staveb. Plochy bez zástavby (definice v § 2, odst. 1) f SZ) jsou ty, které nejsou součástí zastavěného území nebo zastavitelných ploch. Územní rezerva je část území vhodná k zastavění pro stanovené účely, chráněna před provedením takových změn, které by vyloučily budoucí vymezení zastavitelných ploch.

Z tabulky vyplývá, že je v současné době zhruba polovina města (cca 47%) pokryta stabilizovanou zástavbou a varianta I navrhuje zvýšení tohoto podílu zastavitelnými plochami. Z uvedených údajů je zřejmé, že varianta I nabízí 42,86 ha ploch na přestavbu (což činí necelé 4 % z celkového území a zastavitelné plochy představují zhruba 13 % z celkové plochy území. Tato skutečnost je pozitivní především z hlediska ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje. Ze stejného hlediska může být vnímána pozitivně i kategorie plocha změn v krajině, kde se jedná především o určité navýšení ploch krajinné zeleně oproti současnému stavu (procentuelní nárůst je 3,7 %). Z hlediska environmentálního pilíře je pozitivním faktorem výměra ploch přestaveb, avšak neutrálně až negativně jsou brány zastavitelné plochy. Tyto plochy společně s plochami přestaveb představují rozvojový potenciál pro město Lovosice. Z hlediska hodnocení je ještě nutné vzít v potaz, že v rámci rozvojových ploch jsou vyčleněny plochy zeleně ( a to u průmyslových ploch, kde je předpokládáno s realizaci 40 procent zeleně) Varianta I je proto hodnocena z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje jako příznivěji než Varianta 0 a to v případě, že bude zachováno výše uvedené procento zeleně v rámci průmyslových zón. 11.5.2 Struktura ploch změn Podíl je odvozen z tabulky A.5. V případě varianty I je poměr ploch přestavby a zastavitelných ploch 1:3,5, podíl ploch zastavitelných je tedy výrazně vyšší. Z údajů uvedených v tabulce A.5 jednoznačně

45


vyplývá, že varianta I počítá s využitím nedostatečně či nevhodně využívaných lokalit, popř. s „brownfields“, dále s využitím nových rozvojových ploch. Varianta I tak vytváří podmínky pro rozvojové aktivity na území města. I když jednotlivé návrhy rozvojových ploch znamenají vyšší zátěž na životní prostředí, je nutné přihlédnout na to, o jaké návrhy funkčního využití se jedná. Varianta I je hodnocena z hlediska především environmentálního pilíře udržitelného rozvoje a tím pádem musí především kvůli poměru nových RL být hodnocena méně příznivěji než varianta 0 u nových rozvojových ploch. Na druhou stranu Varianta I. využívá velkou míru přestaveb a tím dochází k vylepšení stávající situace. 11.5.3 Potenciál návrhových rezidenčních ploch Rezidenčními plochami je míněn součet ploch pro bydlení a zlomků dalších ploch, kde je bydlení umožněno (v tabulce A.6 je připočtena třetina ploch smíšených). Tabulka A.6 - Potenciál návrhových rezidenčních ploch Potenciál návrhových rezidenčních ploch Var. 0

Var. I

Stabilizované plochy (ha)

62,26

62,28

Přestavbové plochy (ha)

15,22

21,2

Zastavitelné plochy (ha)

-

24,97

Celkem (ha)

77,48

108,5

Zdroj: Koncept ÚP Lovosice Vysvětlivky pojmů (dle kapitoly F koncept ÚP Lovosice). Plochy bydlení (rezidenční plochy): Hlavní využití je pro bydlení; přípustné je využití podmiňující nebo vhodně doplňující hlavní využití (zejména využití pro základní občanské využití a sport); podmíněně přípustné je využití, které je slučitelné s hlavním využitím (nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše) a jeho celkový rozsah je menší než plocha hlavního využití.

Z uvedených údajů vyplývá, že varianta I navrhuje navýšení o cca 31 ha ploch určených k bydlení než varianta 0. Z toho poměr ploch přestavby a zastavitelného území je relativně stejný (24,97 zastavitelných ploch a 21,2 plochy přestavby). Z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje je Varianta I hodnocena jako mírně lepší či srovnatelná se stávajícím stavem. Mírně lepší hodnocení je zde především z důvodu většího množství přestavbových ploch, na druhou stranu je zvýšena míra zastavitelných ploch, které hodnocení směřuje spíše ke srovnatelnému hodnocení.

46


11.5.4 Potenciál ploch občanské vybavenosti V následující tabulce jsou uvedeny plochy občanské vybavenosti. Ty se skládají ze součtu ploch pro občanskou vybavenost a zlomků dalších ploch, kde je tato funkce také přípustná. Respektive je smíšená funkce, ve které je umožněno umístění občanské vybavenosti (je tedy počítáno pouze s procentuelním zastoupením). Tabulka A.7 - Potenciál ploch občanské vybavenosti Současný stav

Stabilizované plochy

Návrhové plochy

Celkem

Var. 0

Var. I

Var. I

Var. I

ha

ha

ha

ha

OV – veřejné vybavení

Cca 6

6,6

0,89

7,49

OK - komerční zařízení malá a střední

Cca 9

5,09

5,25

10,34

OS – tělovýchovná a sportovní zařízení

Cca 9

8,85

0

8,85

OH - veřejná pohřebiště a související služby

Cca 2

2,44

0

2,44

SC - plocha smíšená obytná centrální zóna

Cca 3

1,48

2,55

4,03

SK - plocha smíšená obytná komerční

Cca 1,5

1,47

3,86

5,33

SM - plocha smíšená obytná městská

Cca 6

6,19

8,07

14,26

Celkem za občanské vybavení

Cca 37 ha

32,12

20,62

52,74

Zdroj: Koncept ÚP Lovosice Vysvětlivky pojmů (dle kapitoly F koncept ÚP Lovosice).

Z tabulky vyplývá, že současné plochy občanské vybaveností představují asi 3 % (37 ha plochy) plochy města, podíl těchto ploch s ohledem na charakter města. Varianta I navrhuje zvýšení tohoto podílu o skoro 16 ha na 52,74 ha plochy (4,43 %) z celkové plochy města. Nárůst ploch určených pro občanskou vybavenost je brán velmi pozitivně. Z uvedených údajů vyplývá, že varianta I nabízí významný nárůst ploch občanské vybavenosti, což umožní další rozvoj celého území. Většina navrhovaných ploch nepovede k významnému zásahu do environmentálního pilíře a proto je možné hodnotit pozitivně variantu I.

47


11.5.5 Potenciál ploch pro rekreace Tabulka A.8 - Potenciál ploch rekreaci Stabilizované plochy

Návrhové plochy

Celkem

Var. 0

Var. I

Var. I

Var. I

ha

ha

ha

ha

RI – plocha rekreace - rodinná rekreace

Cca 23

23,0

0

23,0

RZ - plocha rekreace - individuální rekreace - zahrádkářské osady

Cca 28

13,44

8,90

22,34

SR – plocha smíšená obytná rekreační

Cca 10

8,93

0

8,93

NR - plocha smíšená nezastavěného území - krajinná s rekreačním využitím

Cca 0

0

23,50

23,50

PV - plocha veřejných prostranství

Cca 1

1,50

0,66

2,16

ZK - plocha zeleně - krajinná zeleň

Cca 16

15,61

0

15,61

ZS - plocha zeleně - soukromá a vyhrazená zeleň

Cca 3

3,49

0

3,49

ZV - plocha veřejných prostranství - veřejná sídelní zeleň

Cca 29

27,37

13,77

41,14


Cca 110 ha

93,34

46,83

140,2

Současný stav

Zdroj: Koncept ÚP Lovosice Vysvětlivky pojmů (dle kapitoly A koncept ÚP Lovosice). Poznámka: do této kategorie byly započítány ty plochy, ve kterých je umožněna rekreace.

Z tabulky vyplývá, že jestliže v současné plochy rekreace představují necelých 10 % plochy města, varianta I navrhuje, v případě jejich plné realizace, zvýšení tohoto podílu na 12,5 % celkové plochy města. Z uvedených údajů vyplývá, že varianta I navrhuje největší plochu pro rekreaci v rámci plochy smíšené nezastavěného území - krajinná s rekreačním využitím (23 ha), dále pro zahrádky (8,9 ha), tato plocha je určitou kompenzací za současný stav a pak plochy veřejné sídelní zeleně, té varianta I navrhuje skoro 14 ha plochy. Obecně plochy zahrádek jsou zpracovatele vnímány pozitivně především z hlediska jejich majitelů / uživatelů. Z hlediska města jako celku však může být jejich vliv negativní (fragmentace veřejného prostoru a snížení prostupnosti či nízká intenzita z hlediska svého umístění v rámci města). Varianta I zahrnuje celkové snížení ploch zahrádek ve prospěch jiného funkčního využití (zejména plochy bydlení). Úbytek ploch individuální rekreace je v jistém smyslu kompenzován nárůstem ploch městské a krajinné zeleně, které mohou plnit také rekreační funkci. Z uvedených údajů předchozí tabulce A.8 vyplývá, že Varianta I nabízí významně vyšší celkovou plochu rekreace než Varianta 0. Z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje je proto možné hodnotit variantu I jako významně lepší a to i přes to, že dochází k redukci plochy zahrádek.

48


11.5.6 Potenciál ploch výroby a skladování Tabulka A.9 - Potenciál ploch výroby a skladování Současný stav

Stabilizovan é plochy

Návrhové plochy

Přestavbové plochy

Celkem

Var.0

Var. I

Var. I

Var. I

Var. I

ha

ha

ha

ha

ha

VL – plochy výroby a skladování lehký průmysl

Cca 44

43,71

87,53

1,50

132,74

VK - plocha výroby a skladování – skladování

Cca 9

9,0

3,75

1,1

13,85

VD – plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba

Cca 21

15,97

0

0

15,97

VT - plocha výroby a skladování - těžký průmysl a energetika

Cca 102

98,69

0

0

98,69

VZ – plocha výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba

Cca 4

0,43

0

0

0,43

Celkem

Cca 180 ha

167,8

91,28

2,6

261,68


Z uvedených údajů vyplývá, že varianta I navrhuje 91,28 ha jako nově navrhované rozvojové plochy, naopak velmi málo rozvojových ploch bylo navrženo v plochách přestaveb pouze 2,6 ha. Z tabulky mimo jiné vyplývá, že v současné době plochy výroby a skladování a plochy lehké výroby představují cca 17 % plochy města, což je v porovnání s ostatními plochami ve městě relativně hodně. Koncept ÚP Lovosice navrhuje, v případě jejich plné realizace, zvýšení tohoto podílu na zhruba 22 % celkové plochy města. Z hlediska environmentálního pilíře je varianta 0 hodnocena pozitivněji v případě, že nebudou hodnocený navrhované plochy v rámci stávajícího územního plánu. Stávající územní plán totiž již v většinou průmyslových ploch počítá. Navrhovaný koncept proto přináší regulaci pro tyto plochy skladování a plochy lehké výroby. Jedná se o regulaci zastavěnosti území a to ne úrovní 60 procent zastavěné plochy (zpevněné a zastavěné) ku 40 procentům ploch zeleně. Z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje i z hlediska výše uvedeného je Varianta 0 hodnocena jako příznivější, návrhová varianta I je pak hodnocena jako méně příznivá. 11.5.7 Územní potenciál rozvojových ploch (z hlediska počtu potenciálně vytvořených pracovních míst) Varianta I odhaduje v rozvojových plochách zhruba na 103 ha ploch přes 14 000 nových pracovních 5 míst . Vzhledem k tomu, že varianta 0 představuje současný stav a varianta I navrhuje rozvoj nových ploch se vznikem potenciálních pracovních míst, je hodnocena z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje méně příznivá.

5

Jedná se o kvalifikovaný odhad, který vznikl na základě navrhnutého funkčního využití a plochy.

49


11.5.8 Rozvoj vodovodní a kanalizační sítě Varianta I respektuje stávající sítě vodovodů a kanalizace, ale především zasíťuje nové rozvojové plochy, které jsou konceptem navrhovány. Vzhledem k uvedenému jsou obě varianty jsou z hlediska environmentálního pilíře udržitelného hodnoceny jako souměřitelné.

11.5.9 Rozvoj energetických sítí Varianta I respektuje stávající energetické sítě a především pak zasíťuje nové rozvojové plochy, které jsou konceptem navrhovány. Vzhledem k uvedenému jsou obě varianty jsou z hlediska environmentálního pilíře udržitelného hodnoceny jako souměřitelné. 11.5.10 Řešení dopravy v klidu Varianta I vychází ze stejných zásad, slučitelných s konceptem udržitelného rozvoje, a počítá s rozvojem základních přístupů k problematice parkování a odstavování vozidel tak, aby dopad na městské prostředí byl co nejmenší. Vzhledem k tomu, že jedním z mnoha cílů varianty I je navýšení parkovacích míst na území města, je varianta I z hlediska environmentálního a sociálního pilíře považována za příznivější.

11.5.11 Řešení dopravy Varianty I řeší část problematik, která je dnes v rámci Lovosic spojena s dopravou. Jedná se především o přímé napojení průmyslových lokalit na dálnici D8. Toto napojení by mohlo spolu s dalšími navrhovanými opatřeními přispět k vylepšení stávající i budoucí situace. Varianty I je proto hodnoceny z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje jako mírně lepší.

50


11.5.12 Souhrnné hodnocení kvantitativních kriterií Varianty jsou hodnoceny dle následujícího klíče: varianta lepší 3 body, varianta horší 1 bod, varianty souměřitelné 2 body. V případě silně nerovnovážného prvku – 1 bod. Maximální dosažitelné skóre = 72. Hodnocení je postaveno pouze na environmentálním pilíři. Jako pomocné kritérium je ve výjimečných použito hodnocení dle sociálního pilíře. Tabulka A.10 – Souhrnné hodnocení kvantitativních kritérií Kriterium

Pilíř

Váha

Body

Skóre

Var. 0

Var. I

Var. 0

Var. I

1

1

3

1

3

Environmentální

3

2

2

6

6

Potenciál návrhových rezidenčních ploch

Environmentální

3

1

3

3

9

Potenciál ploch umožňujících občanskou vybavenost

Environmentální

3

1

3

3

9

Potenciál ploch pro rekreaci

Environmentální

2

1

3

2

6

Potenciál ploch výroby a skladování

Environmentální

2

3

1

6

2

Územní potenciál rozvojových ploch

Environmentální

3

3

1

9

3

Rozvoj vodovodní a kanalizační sítě

Environmentální

2

2

2

4

4

Rozvoj energetických sítí

Environmentální

2

2

2

4

4

Řešení dopravy v klidu

Environmentální

1

1

3

1

3

Řešení dopravy obecně

Environmentální

2

1

3

2

6

18

26

41

55

0,56

0,760

Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby

Environmentální

Struktura ploch změn

Celkem Normalizované skóre dosažené skóre/maximální dosažitelné skóre

Maximální dosažitelné skóre = 72 Z posouzení hodnot hlavních kvantitativních kritérií v tabulce A.10 vychází lépe Varianta I vzhledem k omezení negativních a podpoře pozitivních faktorů environmentálního pilíře. Hodnocení bylo dosaženo především vyšším množství přestavbových plocha lepším koncepčním řešením. Naopak negativně lze hodnotit vznik významných RL. Velmi pozitivní na variantě I. je také snaha o minimalizaci negativních dopadů, vzniklých v rámci realizace této koncepce.

51


11.6

Kvalitativní hodnocení vlivů strategických staveb a rozvojových ploch všech variant na složky ŽP

Koncept ÚPmL je dosud hodnocen jako invariantní. Hodnocení bude provedeno na základě hlavního cíle a jeho zásad či na základě rozsahu záborů a množství rozvojových lokalit či ploch. V rozvojových lokalitách bude potřeba vybírat takové záměry, které budou reflektovat současnou situaci v území a přípustné limity jeho využívání. Z hlediska struktury ÚPmL se posouzení zaměřuje na plochy a koridory: •

strategické veřejně prospěšné stavby (dopravní),

•

strategické veřejně prospěšné stavby (kanalizační a protipovodňové),

•

rozvojové lokality ÚPmL (dle návrhu ÚPmL).

Při hodnocení bylo zohledněno funkční vymezení ploch, neurčité zaměření rozvojových záměrů (projektů) a nebo dostupné studie (dopravní modely, rozptylové a hlukové studie apod.) vyvolané záměry. Zpracovatel vycházel z dosud známých údajů o stavu životního prostředí a na základě expertních odhadů stanovil možný vliv, případně dosažení nebo překročení územních limitů (např. imisní limity, hluková zátěž apod.). 11.6.1 Metodika kvalitativního hodnocení vlivů záměrů 6

7

V rámci posuzování byly brány v úvahu vlivy přímé , nepřímé , sekundární, kumulativní, synergické, krátkodobé, dočasné, dlouhodobé a permanentní vlivy. Kvalitativní hodnocení vlivů záměrů konceptu ÚPmL na životní prostředí a veřejné zdraví probíhá ve třech krocích: 1. Identifikace podstatných vlivů záměrů 2. Charakteristika vlivů včetně odhadu jejich významu (dle stupnice v tabulce A.11) 3. Vyhodnocení přínosu hodnocených záměrů v porovnání se současným stavem využití území Záměry (návrhy) konceptu ÚPmL jsou hodnoceny z hlediska dopadů na vybrané složky životního prostředí: obyvatelstvo, ÚSES, faunu, flóru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní a historické památky a krajinu v intencích dle přílohy stavebního zákona. Při hodnocení environmentálních vlivů konceptu ÚPmL bere zpracovatel SEA v úvahu také princip předběžné opatrnosti (precautionary principle) a tam, kde by dle jeho názoru mohlo dojít během implementace projektů k nepříznivým vlivům, byla v souladu s tímto principem formulována doporučení, jak těmto nepříznivým vlivům předejít (například vhodným výběrem projektů). Hodnocení vlivů záměrů bylo provedeno posouzením, nakolik tyto záměry přispívají k posílení složek životního prostředí, respektive zda s nimi nejsou v rozporu. Pro hodnocení záměrů konceptu ÚPmL byla použita stupnice hodnocení vlivů na složky životní prostředí, která je uvedena v následující tabulce A.12. Tabulka A.11 – Stupnice hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí a zdraví +2

silný pozitivní vliv

+1

slabý (mírný) pozitivní vliv

0

bez vlivu (neutrální dopad)

-1

slabý (mírný) negativní vliv

-2

silný negativní vliv

x

vliv nelze hodnotit

6

Za vlivy přímé považoval zpracovatel ty vlivy, které mohou nastat v důsledku uplatnění návrhu pro přímou činnost, např. investice do infrastrukturního projektu. 7

Za vlivy nepřímé jsou považovány vlivy, kde se předpokládá příčinný (kauzální) řetězec, například uplatnění podmínek pro územní plánování a rozhodovací procesy.

52


Číselně vyjádřené hodnocení představuje celkový výsledek systematického hodnocení záměru, které všude tam, kde to bylo možné a účelné, bralo v úvahu klasifikaci vlivů dle Směrnice 2001/42/EC, která kategorizuje environmentální vlivy podle jejich pravděpodobného charakteru a rozsahu působení: a) pozitivnímu nebo negativnímu působení na životní prostředí a udržitelný rozvoj, b) přímému nebo nepřímému (sekundárnímu) charakteru, c) trvání, pravděpodobnosti, nevratnosti, d) kumulativnímu charakteru a synergickému spolupůsobení jiných vlivů, e) oblasti předpokládaného dopadu (lidské zdraví, příroda, složky životního prostředí, lokální (bodové) nebo plošné dopady, přeshraniční a globální působení apod.) Jednotlivé záměry byly hodnoceny samostatně pomocí matic a pro přehlednost jsou výsledky hodnocení zapracovány do souhrnných tabulek, které reprezentují agregované hodnocení celého týmu zpracovatele SEA. Číselné hodnocení je doplněno komentářem. Pro stanovení vlivu koncepce na veřejné zdraví bylo použito hodnocení zdravotního rizika podle metodiky publikované US EPA a u hluku podle metodiky dané AN 14/2004 varianta II z roku 2007 (podkladová studie). K posouzení územních průmětů a vlivů navrhovaných záměrů na jednotlivé složky životního prostředí pro varianty byly využity grafické přílohy konceptu ÚPmL (koordinační výkresy, výkresy dopravní infrastruktury, kanalizací, ZPF apod. v měřítku 1:10 000), ekonomického hodnocení lokalit (1:25 000), souhrnný výkres VPS obsahující všechny varianty. 11.6.2 Hodnocení vlivů strategických investic na životní prostředí a veřejné zdraví Výsledky jsou uvedeny v následujících tabulkách a případné doplňující informace byly popsány v komentářích. Záměry dopravní infrastruktury jsou charakteru nových komunikací. Hodnocení vlivů ploch a koridorů pro záměry infrastruktury v oblasti kanalizací se týkají dostavby a rekonstrukce kmenových stok a retenčních nádrží. Hodnocení vlivů strategických investic bylo provedeno pracovním týmem zpracovatele SEA. Pokud již byly záměry posouzeny procesem EIA, byly výsledky hodnocení vzaty v úvahu nebo převzaty (informační systém EIA/SEA).

53


půda

horninové prostředí

voda

ovzduší, klima

hmotné statky

kulturní dědictví

krajina, ÚSES

PV-DI-02 místní komunikace vč. ochranné a izolační zeleně – propojení II/247 a III/24712

fauna, flóra, biodiverzita

Strategické investice (označení) /varianta

obyvatelstvo

Tabulka A.12 - Hodnocení vlivů strategických investic na životní prostředí a veřejné zdraví

2

0

-1

0

0

1

0

0

-1

Komentář: Záměr se týká napojení místní komunikace na silnic II/247 a III/24712 a dále pak na dálnici D8. Mírně negativní dopady na pohodu obyvatel se mohou projevit během výstavby, v průběhu provozu by mělo dojít k větší plynulosti dopravy a ke snížení zátěže do ovzduší. Proto je možné hodnotit jako velmi pozitivní dopad na obyvatelstvo a jako mírně pozitivní dopad na ovzduší. Mírně negativné vliv pak bude mít zábor zemědělské půdy a bude zde také vliv na krajinu.

půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES

PV-DI-09 pěší a cyklistická lávka přes Labe



obyvatelstvo


2

0

0

0

0

1

0

0

1

Komentář: Záměr, který se týká propojení města Lovosic s protějším břehem. Lávka má ryze pozitivní dopad na obyvatelstvo a přispívá k volnočasovým aktivitám a naplňuje cíle a zásady konceptu uvedené v bodech k) a i). Daný záměr lze proto hodnotit jako silně pozitivní u dopadu na obyvatelstvo a jako mírně pozitivní u vlivu na ovzduší a u vlivu na krajinu.

54


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES

PV-TI-47 geotermální elektrárna



obyvatelstvo


2

0

0 / -1

-2

0

2

0

0

0

Komentář: Záměr výstavby geotermální elektrárny je výrazně pozitivní pro obyvatelstvo a také pro kvalitu ovzduší. Velmi negativní dopad lze pak najít u horninového prostředí a mírně negativní až neutrální dopad u půdy. Hodnocení geotermální elektrárny je velmi subjektivní bez znalostí konkrétního záměru a znalostí jeho parametrů. Především dopad na horninové prostředí může být v některých případech nulový. K hodnocení tohoto konkrétního případu však bylo použito principu předběžné opatrnosti a proto je zde hodnocen dopad záměru na horninové prostředí jako silně negativní. Upřesnit vlivy záměru na základě posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES

PV-DI-13 až PV-DI-21 (protihlukové stěny)



obyvatelstvo


2

0

0

0

0

0

0

0

0

Komentář: Výše uvedené hodnocení je provedeno pro více záměrů najednou. Jedná se o realizaci protihlukových opatření resp. o realizaci protihlukové stěn. Tyto stěny mají silně pozitivní dopad na obyvatelstvo, v některých pramenech se pak také udává mírně pozitivní dopad na ovzduší (spíše velmi lokální dopad). Protihlukové stěny v případě, že jsou dobře navrženy a kvalitně zhotoveny, významně přispívají ke zkvalitnění života a celkovému vylepšení životního prostředí.

55



půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES


obyvatelstvo


2

0

1

0

1

0

2

1

-1

PV-PK-01 až PVPK-02 protipovodňová opatření – přeložka Modly Komentář:

Hodnocený záměr má velmi pozitivní dopad především u vlivu na obyvatelstvo a, hmotných statků a mírně pozitivní dopad u vlivu na půdu a u vody. Dále je možné v rámci dopadů také hodnotit pozitivně dopad na kulturní dědictví, které bude realizací záměru ochráněno. Jako negativní dopad lze identifikovat vliv na krajinu a ÚSES. Toto negativní hodnocení vychází především z premisy, že regulace toků vedek zásahům do přirozeného korita a tím i k negativnému dopadu na krajiný ráz. Podobně by bylo možné hodnotit také dopad na biodiverzitu, v případě tohoto záměru však bylo od mírně negativného hodnocení upuštěno.

půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES

PV-PK-03 protipovodňov á opatření areálu Lovochemie a.s



obyvatelstvo


2

0

1

0

2

0

2

0

0

Komentář: Velmi pozitivní dopad budou mít provedená opatření především u dopadu na hmotné statky, obyvatelstvo a u vlivu na vodu. Mírně pozitivní pak lze předpokládat vliv na půdu. Daný záměr patří z hlediska dopadu na životní prostředí k jedním z klíčových v rámci předkládaného konceptu a jeho realizace by měla být prioritou v rámci realizovaných akcí.

56


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES

PV-U-01 RBC 1277 Píšťany



obyvatelstvo


2

2

1

0

1

1

0

0

2

Komentář: Velmi pozitivní dopad budou mít provedená opatření především u dopadu na obyvatelstvo, faunu a flóru, krajinu a ÚSES. Dalšími pozitivními dopady pak budou vliv na půdu, vodu a ovzduší. Předkládaný záměr je velmi vhodný k realizaci a jeho začlenění do konceptu lze hodnotit velmi pozitivně. Daný záměr patří z hlediska dopadu na životní prostředí k jedním z klíčových v rámci předkládaného konceptu a jeho realizace by měla být prioritou v rámci realizovaných akcí.

půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES

PV-U-01 až PVU-04 RBK 616 Sutomský vrch - Humenský vrch



obyvatelstvo


1

2

1

0

1

1

0

0

2

Komentář: Velmi pozitivní dopad budou mít provedená opatření především u dopadu na faunu a flóru, krajinu a ÚSES. Dalšími pozitivními dopady pak budou vliv na půdu, vodu a ovzduší. Jako pozitivní lze hodnotit i dopad na obyvatelstvo, ikdyž vzdálenost od obytné zástavby je už významnější. Daný záměr patří z hlediska dopadu na životní prostředí k jedním z klíčových v rámci předkládaného konceptu a jeho realizace by měla být prioritou v rámci realizovaných akcí.

57



obyvatelstvo


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES


VV-AS-01 skládka odpadu

1

0

1

0

2

1

0

0

2

Komentář: Velmi pozitivní dopad budou mít provedená opatření především u dopadu na vodu a krajinu. Jako mírně pozitivní dopad lze hodnotit vliv na obyvatelstvo, půdu, ovzduší. Daný záměr patří z hlediska dopadu na životní prostředí k jedním z klíčových v rámci předkládaného konceptu a jeho realizace by měla být prioritou v rámci realizovaných akcí.

Souhrnný komentář k záměrům dopravní a technické infrastruktury kanalizací, návrhy změn, případně doporučení k ÚPmL Hodnocení bylo provedeno z ohledem na dostupné informace a mapové podklady konceptu ÚPmL. Výsledky výše uvedených hodnocení strategických investic jsou uvedeny v souhrnné tabulce A..

půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES

místní komunikace vč. ochranné a izolační zeleně



obyvatelstvo

Tabulka A.21 – Hodnocení vlivů strategických investic na životní prostředí a veřejné zdraví

2

0

-1

0

0

1

0

0

-1

2

0

0

0

0

1

0

0

1

Var I

– propojení II/247 a III/24712 pěší a cyklistická lávka přes Labe

Var I

geotermální elektrárna

Var I

2

0

0 / -1

-2

0

2

0

0

0

protihlukové stěny

Var I

2

0

0

0

0

0

0

0

0

protipovodňová opatření přeložka Modly

Var I

2

0

1

0

1

0

2

1

-1

protipovodňová opatření areálu Lovochemie a.s.

Var I

2

0

1

0

2

0

2

0

0

RBC 1277 Píšťany

Var I

2

2

1

0

1

1

0

0

2

RBK 616 Sutomský vrch Humenský vrch

Var I

1

2

1

0

1

1

0

0

2

Skládka odpadu - asanace

Var I

1

0

1

0

2

1

0

0

2

Poznámka:zvýrazněné akce by měli být realizovány primárně a mají významný pozitivní dopad na složky životního prostředí

58


K zajištění pozitivních vlivů záměrů je potřeba dodržovat opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci zjištěných vlivů, které již v sobě skrývá samotný koncept ÚPmL v podmínkách realizace: •

chránit ve zvýšené míře přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území;

•

respektovat prvky ÚSES, ZCHÚ a pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu;

•

zajistit zlepšení současné hlukové situace v obytných částech a zlepšení imisí z dopravy. Rozvoj obytné zóny neřešit přiblížením k dopravním cestám. V místech kumulativního ovlivnění hlukem ze železniční dopravy a silniční dopravy vyřešit i protihlukovou ochranu ze železnice;

•

místa trvalého bydlení důsledně chránit před znečištěním ovzduší a před hlukem z průmyslových zón, zemědělství, překladišť a dopravy. Nezvyšovat emisní zátěž ze stacionárních zdrojů,

59


11.6.3 Hodnocení vlivů rozvojových lokalit na životní prostředí a veřejné zdraví Hodnocení vlivů záměrů pro umístění rozvojových lokalit bylo provedeno pomocí metodiky popsané v předchozí kapitole. Při hodnocení vycházel zpracovatel SEA z mapových podkladů (koordinační výkresy) znázorňujících průmět posuzovaných záměrů a základních složek ŽP. V rámci vymezených rozvojových lokalit se předpokládá využití části území, z nichž některá zároveň obsahují konkrétní veřejně prospěšné stavby (např. dopravní stavby), které jsou samostatně hodnoceny v předcházejících maticích.

Tabulka A.22 - Hodnocení vlivů rozvojových lokalit na životní prostředí a veřejné zdraví Základní údaje - Lokalita Z 32 Varianta Konceptu ÚPmL

I.

Identifikační číslo lokality

Z 31

Převažující způsob využití


Celková plocha (ha)

18,705

obyvatelstvo


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES

Vyhodnocení vlivů na složky životního prostředí

-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1

Komentář a doporučení: V hodnocení jsou zahrnuty potenciální vlivy podmiňujících investic – místní dopravní systém a nejsou zahrnuty potenciální vlivy podmiňujících investic. Silně až slabě negativní vliv na obyvatelstvo se předpokládá vzhledem k významnému navýšení dopravy a možnosti nerealizace napojení dané zóny na dálnici D8. Vliv na půdu se předpokládá silně negativní, který bude způsoben záborem půdy (ZPF I.+II.) plochami výroby a výstavbou technické infrastruktury. Slabě negativní až neutrální vliv na ovzduší se předpokládá vyvolanou dopravou a lokálními spalovacími zdroji (předpoklad kotlů na zemní plyn). Mírně negativně je také hodnocen vliv na krajinu a to i přes to, že zóna je vymezena v lokalitě, která je dnes výrazně industrializována. Pro většinu aktivit se předpokládá vliv dlouhodobý resp. trvalý vliv (desítky let) a u stavebních záměrů lze očekávat jejich nevratnost. Rozdílné vlivy budou při výstavbě a provozu. Mírná kumulace negativních vlivů může nastat v případě společného působení rozvojových ploch výroby a dopravních staveb.

60



I.


Z 32




22,851

obyvatelstvo


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES


-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1


61



I.


Z 33




11,293

obyvatelstvo


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES


-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1


62



I.


Z 34




7,245

obyvatelstvo


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES


-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1


63



I.


Z 35




18,912

obyvatelstvo


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES


-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1


64


Tabulka A.27 - Hodnocení vlivů rozvojových lokalit na životní prostředí a veřejné zdraví Základní údaje - Lokalita K 01 Varianta Konceptu ÚPmL

I.


K 01


Územní systém ekologické stability


89,1725

obyvatelstvo


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES


2

2

1

0

1

1

0

0

2

Komentář a doporučení: Hodnocení lokality jako takové je provedeno již v předchozí kapitole, tato lokalita je zde uvedena z důvodu celkové koncepce rozvoje a přístupu k danému konceptu. Ikdyž se nejedná o rozvojovou lokalitu jako takou je nutné v rámci hodnocení k této lokalitě takto přistoupit. Velmi pozitivní dopad budou mít provedená opatření především u dopadu na obyvatelstvo, faunu a flóru, krajinu a ÚSES. Dalšími pozitivními dopady pak budou vliv na půdu, vodu a ovzduší. Předkládaný záměr je velmi vhodný k realizaci a jeho začlenění do konceptu lze hodnotit velmi pozitivně. Daný záměr patří z hlediska dopadu na životní prostředí k jedním z klíčových v rámci předkládaného konceptu a jeho realizace by měla být prioritou v rámci realizovaných akcí.

11.6.4 Souhrnný komentář k záměrům rozvojových lokalit, návrhy změn, případně doporučení Hodnocení bylo provedeno z ohledem na dostupné informace a mapové podklady konceptu ÚPmL. Výsledky výše uvedených hodnocení rozvojových lokalit jsou uvedeny v souhrnných tabulkách pro variantu I (tabulka A.28) a jsou doplněny komentáři.

Lokalita

obyvatelstvo


půda


voda

ovzduší, klima

hmotné statky


krajina, ÚSES

Tabulka A.28 - Hodnocení vlivů rozvojových lokalit na životní prostředí a veřejné zdraví – varianta I

Z 31

-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1

Z 32

-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1

Z 33.

-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1

Z 34

-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1

Z 35

-2

0

-2

0

0

-1/0

0

0

-1

K 01

2

2

1

0

1

1

0

0

2

Rozvojové lokality ve Variantě I Posuzované rozvojové lokality (6) ve Variantě I v konceptu ÚPmL vykazují převážně silně negativní až silně pozitivní vlivy na složky ŽP. Část záměrů vykazuje negativní vlivy na určité složky ŽP (jedná o převážně o vliv na obyvatelstvo, ovzduší, průmět v krajině a/nebo se záborem půdy (zejména v plochách I. a II. třídy ochrany ZPF).

65


Posuzované rozvojové lokality jsou pouze výběrem z celkového počtu 50 změnových lokalit a 35 ploch přestaveb. Výše uvedené lokality jsou nejvýznamnější co do plochy i svým dopadem na environmentální pilíř. Silně negativní vliv na půdu (5x) bude v případě záměrů RL (Z 31 – Z 35). Důvodem je zábor ZPF (I.a II. třídy ochrany). Hodnocení bylo silně negativní v případě záboru na nejméně 50% rozlohy RL. Vzhledem k vysokému výskytu kvalitních zemědělských půd je třeba respektovat navržená kompenzační opatření. Vliv na krajinu, ÚSES bude negativní v případě záměrů opět v případě RL (Z 31 – Z 35) s ohledem na rozsah a průmět návrhových ploch do volné krajiny. U RL K 01 bude naopak dopad na krajinu silně pozitivní. Vlivy na obyvatelstvo budou silně pozitivní v případě lokalita K 01 a až silně negativní v případě rozvojových lokalit určených k výrobě RL (Z 31 – Z 35). Mírně negativní vlivy na ovzduší (5x) byly klasifikovány v případě RL výroby (Z 31 – Z 35. Důvodem je zhoršená kvalita ovzduší, vyvolaná doprava a provoz lokálních spalovacími zdrojů (předpoklad plynových) spojený s rozvojem ploch výroby. Tyto aktivity vedou ke zvýšení imisní zátěže v jejich okolí oxidy dusíku, suspendovanými částicemi a uhlovodíky. Snížení imisního zatížení v exponovaných lokalitách může být dosaženou včasnou výstavbou místní komunikační sítě. Společný komentář k rozvojovým lokalitám Ostatní vlivy na vodu, faunu, flóru, horninové prostředí byly hodnoceny převážně jako neutrální či silně pozitivní (K 01). Vlivy na hmotné statky a kulturní hodnoty byly klasifikovány převážně jako neutrální. V případě blízké koexistence rozvojových ploch průmyslových a dopravních staveb je možné očekávat kumulaci negativních vlivů. Doba trvání vlivů bude dlouhodobá a u většiny stavebních záměrů lze důvodně očekávat jejich nevratnost. Před výstavbou hodnocených záměrů bude aplikován proces EIA dle přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, který garantuje minimalizaci vlivu staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. Konkrétní projektové záměry je nutno řešit v souladu se ZOPK, zejména §45h,i - předložit je příslušným OOP k vydání stanoviska dle § 45i ZOPK. Nutno respektovat dosavadní studie a posouzení (EIA). K zajištění pozitivních vlivů záměrů je potřeba dodržovat opatření pro předcházení, snížení a kompenzaci zjištěných vlivů, které již v sobě skrývá samotný ÚPmL v podmínkách realizace: •


•


•

bydlení a související stavby systémově ochránit před působením radonu, ostatních radioaktivních látek nebo i dalších fyzikálních vlivů.

•

V rámci RL (Z 31 – Z 35) je nutné respektovat dosažení alespoň 40 procent zeleně na pozemcích

11.6.5 Souhrnný komentář k záměrům strategických staveb a rozvojových lokalit, návrhy změn, případně doporučení k ÚPmL Strategické dopravní stavby V rámci konceptu jsou navrhovány a hodnoceny pouze 2 významné dopravní stavby. Jedná se o PVDI-02, kde je důležitá realizace s ohledem na potenciální navýšení dopravy z důvodu nových průmyslových zón a druhá posuzovaná stavba je PV-DI-09, která reprezentuje cíle a zásady při zpracovávání územního plánu a to rozvoj turistiky a cyklistických stezek. Obě stavba jsou svým způsobem významné a jejich realizace bude sloužit celkovému rozvoji v rámci území města Lovosic. Dopad těchto staveb na životní prostředí bude spíše pozitivní.

66


Strategické stavby v oblasti kanalizací Z hlediska hodnocení nebyl zvolen žádný strategický záměr, který by byl samostatně hodnocen. Přesto, v rámci technické infrastruktury jsou navrhovány přibližně 3 desítky veřejně prospěšných staveb. U těchto staveb lze obecně předpokládat silně pozitivní vliv na obyvatelstvo, vodu a hmotné statky. Hlavní přínos je pak možné očekávát ve zlepšení jakosti povrchových vod a omezení rizik kontaminace podzemních vod. Mírně negativní až neutrální bude vliv na půdu, horninové prostředí, ovzduší a klima, který se projeví spíše přechodně během výstavby nebo rekonstrukce. Vlivy na přírodu, krajinu a ÚSES budou mírně negativní až silně pozitivní s ohledem na způsob provedení kanalizačních staveb a míru dotčení přírodě blízkých lokalit či biotopů. Protipovodňová ochrana Protipovodňová opatření jsou velmi významná a jejich realizace má významný dopad na celý územní plán města Lovosic, ale i na jednotlivé složky životní prostředí. Hlavní stavbou je realizace protipovodňových opatření v rámci PV-PK-03. Toto opatření je má dopad především na kvalitu vod, a snížení možných negativních dopadů při povodních. Rozvojové lokality Souhrnné vyhodnocení záměrů pro umístění RL pro koncept ÚPmL je následující: Rozvojové lokality Z31 – Z35 jsou hodnoceny spíše negativně a to z hlediska dopadu na půdu, obyvatele a ovzduší. Jako kompenzační opatření je alespoň navrhován regulativ na procento ozelenění daných RL: Jako velmi pozitivní se pak dá označit nárůst zelených ploch včetně realizace plochy K01. Vzhledem k tomu, že předložené vyhodnocení Konceptu územního plánu města Lovosice nevylučuje u některých plánovaných záměrů vznik negativních vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, je nezbytné tyto potenciální nepříznivé vlivy v co největší míře eliminovat nebo minimalizovat.

67


12.

POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ

Koncept ÚPmL je zpracován invariantně. Koncepční posouzení variant ÚPmL Posouzení koncepčního řešení ÚPmL je založeno na porovnání s hlavními současnými problémy a jevy životního prostředí popsanými v kapitolách 9.-10. vyhodnocení. Z uvedeného hodnocení je patrné, že varianta I vykazuje spíše pozitivní vliv (1) k sledovaným jevům životního prostředí. Vliv nárůstu intenzit dopravy je alespoň částečně kompenzován a to realizací přímého napojení na dálnici nebo protihlukovými opatřeními. Koncept dále předpokládá s větší koncentrací a využitím přestavbových ploch a omezuje tím suburbanizaci. Koncepčně lze proto variant I považovat za vhodnější než stávající stav. Kvantitativní posouzení V rámci kvantitativního posouzení byly srovnávány ukazatele záborů ploch varianty I a varianty 0 konceptu ÚPmL. Z posouzení hodnot hlavních kvantitativních kritérií vychází lépe Varianta 0 viz kapitola 11.4 tohoto vyhodnocení. Je to způsobeno především nižším rozsahem záboru ploch především porovnáním ukazatelů celkového potenciálu rozvoje města, struktury a potenciálu ploch změn, potenciálu residenčních ploch a potenciálu ploch občanské vybavenosti, rekreace a nižšího záboru ZPF. Kvalitativní posouzení strategických dopravních staveb Hodnocení pro strategické dopravní stavby konceptu ÚPmL bylo provedeno jednotně viz předchozí kapitoly. Kvalitativní posouzení strategických staveb v oblasti kanalizací Hodnocení pro strategické dopravní stavby konceptu ÚPmL bylo provedeno jednotně viz předchozí kapitoly. Kvalitativní posouzení rozvojových lokalit Hodnocení pro strategické dopravní stavby konceptu ÚPmL bylo provedeno jednotně viz předchozí kapitoly. Souhrnné hodnocení vlivů variant Konceptu ÚPmL v dále uvedené tabulce A.29 vychází z následujícího bodového hodnocení: varianta lepší 3 body, varianta horší 1 bod, varianty shodné 2 body, silně negativní vliv -1 bod. Varianty, u nichž jsou rozdíly menší než v cca 10 % záměrů, jsou považovány jako shodné.

68


Tabulka A.29 – Souhrnné hodnocení vlivů variant konceptu ÚPmL Kriterium

Var. 0

Var. I

komentář

Koncepční posouzení variant ÚPmL

1

3

Výhodnější je varianta I – koncepčně lépe provedená

Kvantitativní posouzení ÚPmL

2

1

Var. 0 je mírně lepší, celkově však je možné označit za shodné

Kvalitativní posouzení - Strategické VPS dopravní

1

2


Kvalitativní posouzení - Strategické VPS kanalizační

2

2

Kvalitativní posouzení - Rozvojové lokality

1

2


Celkem

8

10

Doporučena je varianta I

srovnatelné vlivy

Z hlediska porovnání vlivů variant konceptu ÚPmL na ŽP a zdraví byla lépe hodnocena Varianta I (skóre 10 b.), jak vyplývá z tabulky A.29. V rámci výběru záměrů pro realizaci je doporučen postup hodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí (procesem EIA), k minimalizaci negativních vlivů. Při hodnocení podobných projektů je možné dospět k odlišnému konečnému hodnocení vzhledem různému řešení jednotlivých záměrů (technické, technologické a územní apod.). Konkrétní projektové záměry je nutno řešit v souladu se ZOPK, zejména §45h,i - předložit je příslušným OOP k vydání stanoviska dle § 45i ZOPK. Záměry podléhající příloze č.1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, budou samostatně posouzeny z hlediska vlivů projektů (záměrů) na životní prostředí.

12.1

Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

Metodický postup hodnocení vlivů záměrů konceptu ÚPmL variant byl založen na použití kvantitativního a kvalitativního hodnocení. Při kvalitativním hodnocení konceptu ÚPmL byly použity vybrané ukazatele záboru návrhových ploch viz kapitola 11.4. V rámci kvalitativního hodnocení viz kapitola 11.5 byly využity zejména expertní metoda klasifikace vlivů na složky životního prostředí a také použita metoda hodnocení zdravotních rizik. 12.1.1

Expertní metoda klasifikace vlivů na složky životního prostředí

Expertní metoda klasifikace vlivů záměrů na složky životního prostředí je založena na kvalifikovaném odhadu. Číselné a slovní vyjádření hodnocení podle stupnice (-2/+2) v tabulce A.12 kapitoly 11.5 představuje celkový výsledek systematického hodnocení záměru. V případech, kde to bylo možné a účelné, byla brána v úvahu klasifikaci vlivů dle Směrnice 2001/42/EC, která kategorizuje environmentální vlivy podle jejich pravděpodobného charakteru a rozsahu působení. Podkladem pro expertní hodnocení byly grafické podklady (koordinační výkresy, výkresy VPS, dopravy, kanalizací apod.) variant konceptu ÚPmL. Na těchto výkresech (1:10000, 1:25000) byly sledovány průměty navržených záměrů konceptu ÚPmL do složek životního prostředí. Průměty a případné střety např. s ochranou přírody, ÚSES apod. byly zohledněny týmem při expertním hodnocení a zapsány do hodnotících matic v kapitole 11. 12.1.2

Metoda hodnocení zdravotních rizik

V případě hodnocení vlivů záměrů konceptu ÚPmL na veřejné zdraví byla hodnocena zdravotní rizika imisí a hluku z dopravy v místech řešených změn. Pro hodnocení rizika imisí bylo použito hodnocení zdravotního rizika podle metodiky publikované US EPA a u hluku podle metodiky dané AN 14/2004 varianta II z roku 2007. Výsledky hodnocení zdravotních rizik byly promítnuty do expertního hodnocení vlivů záměrů na obyvatelstvo a jsou uvedeny v hodnotících maticích v kapitole 11.

69


12.2

Problémy při shromažďování údajů

Materiály nezbytné pro posouzení vlivů záměrů konceptu ÚPmL byly až na výjimky dostupné v požadovaném rozsahu i kvalitě. Předložený koncept ÚPmL byl z věcného hlediska kompletní, nicméně z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) jsou doporučeny následující vylepšení. Mapové podklady je velmi žádoucí vyhotovit na bázi geografických informačních systémů (GIS) nejlépe v programu ArcGIS (ESRI). Tyto podklady umožní zpracovateli SEA připravit další mapové podklady pro vyhodnocení průmětů záměrů do vybraných složek životního prostředí a výrazně zpřesnit vyhodnocení koncepce (ÚPD). Ve stávajících mapových podkladech je potřeba výrazněji označit úseky navrhovaných záměrů (strategické dopravní záměry apod.) a také doplnit vhodnými kódy záměrů. Adekvátně musí souhlasit kódy záměrů v grafické i textové části popisující řešení jednotlivých záměrů všech variant.

70


13.

POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vzhledem k charakteru konceptu ÚPmL, jako koncepčního dokumentu, charakteru jeho strategických záměrů – byly identifikovány jejich případné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví v obecné rovině. Specifické vlivy jednotlivých záměrů konceptu ÚPmL bude možno reálně identifikovat až při posuzování jednotlivých záměrů v procesu EIA. Na základě údajů z platného územního plánu lze hodnotit pouze orientačně míru zdravotního rizika dopravních staveb, které bude sníženo či zvýšeno v různé míře dle charakteru a umístění záměrů. Valná část konceptu ÚPmL je zaměřena na rozvojové lokality pro bydlení, technickou ochranou obyvatelstva před hlukem a imisemi a splňuje tak základní účel – snížení současného negativního vlivu na zdraví resp. obyvatelstvo. V případě posouzení rozvojových lokalit výrobních byla navržena nezbytná opatření. Hlavním cílem této kapitoly je navrhnout opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných vlivů závažných záporných vlivů konceptu ÚPmL, které by mohly představovat potenciální rizika pro životní prostředí. Zjištěné negativní i pozitivní vlivy strategických záměrů konceptu ÚPmL byly popsány v předchozí kapitole se zaměřením na strategické VPS dopravní, strategické VPS kanalizací a rozvojové lokality. Následně je uveden stručný závěr posouzení záměrů konceptu ÚPmL s jeho negativními vlivy. Popis jednotlivých plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů záměrů konceptu ÚPmL je stručně uveden v následující tabulce A.30 tohoto vyhodnocení.

71


Tabulka A.30 - Přehled opatření (doporučení) pro skupiny záměrů konceptu ÚPmL Typy a skupiny záměrů

Možný negativní vliv

Opatření pro eliminaci negativních vlivů

KORIDORY A PLOCHY V OBLASTI DOPRAVY Strategické VPS dopravní

V případě nevhodně zvolené lokality nebo trasy:

PV-DI-01 až PV-DI-09

prostorová kolize s biotopy, ZCHÚ, ÚSES, NATURA

fragmentace krajiny;

zábor půdy

zvýšení imisní zátěže (ovzduší, hluk) v důsledku výstavby dopravní infrastruktury a provozu na ní,

Předpokládá se, že u realizovaných projektů v rámci této skupiny záměrů budou převažovat neutrální až mírně negativní vlivy. U některých záměrů budou vlivy na některé složky ŽP a zdraví (zejména půdu, ovzduší, obyvatelstvo) silně negativní.



zabezpečit migrační trasy a koridory v potřebném rozsahu;

provést protihlukovou ochranu ze silniční dopravy a zajistit zároveň regulaci dopravy (snížení rychlosti );

Maximálně podporovat prvky městské zeleně a rekreace.


respektovat prvky ÚSES, ZCHÚ a pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu.


respektovat prvky ÚSES, ZCHÚ a pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu.

Preferovat zábor půdy (ZPF) nižší bonity

Maximálně podporovat prvky městské zeleně a rekreace

KORIDORY A PLOCHY V OBLASTI KANALIZACÍ Strategické VPS kanalizací PV-TI-01 až PV-TI-5

prostorová kolize s biotopy, ZCHÚ, ÚSES, NATURA

dočasný zábor půdy

Předpokládá se, že u realizovaných projektů v rámci této skupiny záměrů budou převažovat pozitivní vlivy na ŽP zejména obyvatelstvo. Mírně negativní vlivy na přírodu, krajinu a ÚSES mohou nastat v závislosti na provedení záměrů a dotčení biotopů. ROZVOJOVÉ LOKALITY

Rozvojové lokality

V případě nevhodně zvolené lokality:

prostorová kolize s biotopy, ZCHÚ, ÚSES, NATURA,

zábor půdy (případný zábor v plochách I. a II. třídy ochrany ZPF nebo PUPFL) pro výstavbu silnic, ploch k bydlení a podnikání,

zvýšení imisní zátěže (ovzduší, hluk) v důsledku výstavby dopravní infrastruktury, rozvoje ploch k podnikání a jejich provozu.

Předpokládá se, že u realizovaných projektů v rámci skupiny záměrů k bydlení budou převažovat pozitivní vlivy na ŽP a o něco méně v případě záměrů výrobních.

U vybraných ploch a koridorů je nutné řešit současně protihlukovou ochranu z dopravy silniční a provést protihluková opatření i na železnici. U významných pozemních komunikací je nutno řešit spolu s protihlukovou ochranou ochranu před působením imisí a to zároveň s regulací dopravy. Smíšené zóny RL nesmí obsahovat jiné než malé zdroje znečištění ovzduší a významné stacionární zdroje hluku, atrahovaná doprava nesmí zhoršit stávající hluk a imisní situaci. Před výstavbou záměru bude aplikován proces EIA, který garantuje minimalizaci vlivu staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. Komplexní posouzení předložených záměrů bude prověřeno z hlediska potenciálních vlivů na ŽP na lokality NATURA 2000, ZCHÚ, ÚSES, ZPF, PUPFL apod. Negativní vlivy navržených záměrů, je možné částečně odstranit preventivně, zvoleným technickým řešením nebo pouze dočasným působením těchto negativních vlivů (při výstavbě apod.). Pokud budou dodržena kompenzační opatření lze konstatovat, že celkové zaměření konceptu ÚPmL je pozitivní z pohledu životního prostředí i dosažení kvality života.

72


14.

ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

Při posouzení vlivů konceptu územního plánu města Lovosice na životní prostředí byly analyzovány strategické dokumenty zejména na místní, regionální, i celostátní úrovni, jejichž vztah ke konceptu ÚPmL byl zhodnocen v úvodní části tohoto vyhodnocení v kapitole 7. Při posuzování konceptu ÚPmL byly vzaty v úvahu požadavky vyplývající z českého právního řádu se zaměřením na oblast životního prostředí a veřejného zdraví. Strategie rozvoje města Lovosice byla klíčovým dokumentem k rozpracování konceptu ÚPmL a také pro zhodnocení zapracování cílů ochrany životního prostředí. Příprava konceptu ÚPmL je koordinována z hlediska širších vztahů s dotčenými orgány Ústeckého kraje, proto byly zhodnoceny i cíle regionálních strategických dokumentů. Na základě uvedených požadavků byl zpracován koncept ÚPmL, který stanovuje dle požadavků stavebního zákona uspořádání a limity řešeného území z regionálního a místního hlediska a zároveň vymezuje rozvojové lokality, plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury místního a nadmístního významu, územní systém ekologické stability apod. Koncept ÚPmL je významným nástrojem pro ovlivňování tvorby územně plánovací dokumentace, k čemuž slouží úkoly pro územní plánování stanovené v jednotlivých částech konceptu a též požadavky na koordinaci územních plánů okolních obcí. V textové části konceptu ÚPmL jsou uvedeny cíle a zásady územního plánu, které byly také posouzeny z hlediska vlivů na životní prostředí v rámci tohoto Vyhodnocení. V závěru vyhodnocení bylo konstatováno, že zásady územního plánu májí vazbu na environmentální pilíř udržitelného rozvoje jako základního principu pro územní plánování a rozvoj ve městě Lovosice (soulad s cíli ochrany přírody a krajiny, vodního hospodářství, udržitelné dopravy apod.). Dále vytváří předpoklady pro zvýšení kvality života ve všech sférách, neboť se zaměřují na stabilizaci a posílení sídelní struktury (k omezení suburbanizace) a ochranu a péči o krajinu. Cíle ochrany životního prostředí přijaté na vnitrostátní úrovni byly zohledněny, jak při návrhu výše popsaných zásad územního plánu, tak při vymezování ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury, rozvojových lokalit dle konceptu ÚPmL. Strategické veřejně prospěšné stavby byly podobně posouzeny v kapitole 16.1.4. konceptu ÚPmL. Hodnocená koncepce „koncept Územního plánu města Lovosice“ je předkládám pouze v jedné variantě. Předkládané záměry bude možné ještě následně hodnotit v rámci procesu EIA:

73


15.

NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Návrh environmentálních ukazatelů pro sledování vlivů konceptu ÚPmL na ŽP vychází mimo jiné z požadavků ustanovení §55 stavebního zákona č. 186/2006 Sb. a §10h) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Sledování vlivu konceptu ÚPmL by mělo být periodicky prováděno v celém období platnosti (povinnost pořizovatele). Na základě zhodnocení vztahu konceptu ÚPmL a strategických dokumentů v úvodní části vyhodnocení bylo stanoveno několik monitorovacích ukazatelů. Přednostně byly definovány ukazatele, které je možné kvantitativně porovnat. K naplnění zásad konceptu ÚPmL byly definovány monitorovací ukazatele sledování vlivů ÚPD, které mohou být doplněny indikátory pro výběr konkrétních projektů. Doporučený postup pro sledování vlivů konceptu ÚPmL na životní prostředí a veřejné zdraví: 1. Konkrétní návrhy projektů hodnotit pomocí navržených ukazatelů (životní prostředí a veřejné zdraví). 2. Provést porovnání záměru s požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a provést tento postup. 3. V nezbytných případech stanovit varianty řešení. 4. Spolupracovat s veřejností a v odůvodněných případech také u podlimitních záměrů nebo mimo rámec zákona č. 100/2001 Sb.

74


V rámci vyhodnocení vlivů konceptu ÚPmL na životní prostředí byly stanoveny monitorovací ukazatele v tabulce A.31 níže. Tabulka A.31 - Ukazatele pro sledování vlivu konceptu ÚPmL na ŽP Ukazatel

Jednotky/ způsob měření

Definice

Životní prostředí Emise za všechny kategorie zdrojů: a) tuhé částice b) SO2 c) NOx

tis. tun/rok

Emise znečišťujících látek za určité časové období (Zdroj: REZZO apod.).

d) NH3 e) VOC f) CO2

Rozloha ohnisek biodiverzity

Rozloha LPF a ZPF Území chráněné před povodněmi Rozloha ploch veřejné zeleně a ÚSES

Kvalita povrchových vod

Přírůstek nebo úbytek plochy ohnisek biodiverzity v rámci programu

%

(Pozn.: za ohniska biodiverzity lze považovat: 1. a 2. zóny CHKO, NPR, PR, ÚSES a další).

ha

Rozdíl v počtu hektarů LPF a ZPF v důsledku zpracování projektů ÚPmL (např. dopravní infrastruktura).

Počet projektů, km hrází, plocha v ha

Plocha ošetřená proti rozlivům 100 - letých vod, případně počet projektů a délka nových protipovodňových opatření.

ha, %

Rozloha ploch veřejné zeleně a ÚSES, které vytváří zázemí pro jak pro obyvatelstvo, tak pro faunu i flóru.

Počet nebo % případů s překročením normativů jakosti dle legislativy (např. v mg/l-1 nebo µg/l-1)

Zachování kvality povrchových vod v řece Modla sledovaných na území města Lovosice (např. výstavbou a rekonstrukcí kanalizačních stok a související infrastruktury apod.).

Veřejné zdraví Počet obyvatel, % území

Počet obyvatel žijících v místech s překračováním imisních limitů z Nařízení vlády č. 597/2007 Sb. Zdroj: ČHMÚ

Počet obyvatel, %

Počet obyvatel žijících v místech s překročeným hlukovým limitem - Zdroj: KHS, MZČR, KÚ

Střední délka života

Počet obyvatel

Střední délka života obyvatel kraje (celkem, muži, ženy). Zdroj: ÚZIS

Kojenecká úmrtnost

Počet

Počet zemřelých kojenců (do 1 roku věku) připadající na 1 000 živě narozených dětí v příslušném období. Zdroj: MPSV, ÚZIS

%

Poměr osob ve věku nad 65 let věku a více k počtu dětí ve věku 0 -14 let. Zdroj: MPSV

%

Podíl počtu dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedených úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce. – Zdroj: MPSV, ÚZIS

Kvalita ovzduší

Hluková zátěž obyvatel

Index stáří

Procento nezaměstnaných

75


16.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Popis konceptu ÚPmL Hodnocený Koncept Územního plánu města Lovosice (koncept ÚPmL) je zpracován pro území města Lovosice. Koncept ÚPmL zahrnuje pouze jednu předkládanou variantu. Předkládaná varianta přebírá významné množství dnes již schválených lokalit (např. průmyslové zóny) a snaží se zachovat maximálně vstřícně k životnímu prostředí. V rámci konceptu jsou předkládány rovněž aktivity na řešením protipovodňové ochrany a jsou navrženy principy ochrany přírodního zázemí města Lovosice. Nosným prvkem konceptu je minimalizace suburbanizmu, zahušťování jádra města a tvorba kvalitních životních podmínek obyvatel města. Koncept ÚPmL dále navrhuje poměrně významné rozvojové plochy určené k průmyslové činnosti. Tyto plochy jsou převzaty z platného územního plánu a jsou alespoň redukovány co se týká možností zastavěnosti území. To alespoň částečně kompenzuje zábor tak velkých lokalit. Koncept ÚPmL bude po schválení představovat důležitý koncepční materiál, který bude stěžejním způsobem ovlivňovat územní rozvoj města Lovosice. Nový Územní plán města Lovosice je připravován s výhledem platnosti v letech 2012 – 2022. Cílem konceptu ÚPmL je stanovit uspořádání a limity řešeného území z lokálního hlediska a zároveň vymezit rozvojové lokality, koridory dopravy a technické infrastruktury nadmístního a místního významu, regionální a nadregionální územní systém ekologické stability a další území specifických zájmů. Úkolem konceptu ÚPmL je dále stanovit územní podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních, kulturních, krajinných a civilizačních hodnot území, vymezit území se shodným typem krajiny a stanovit cílové charakteristiky krajiny. Hlavní smysl posuzované koncepce spočívá ve vytvoření předpokladů pro dosažení hlavního cíle a zásad konceptu ÚPmL, jejichž uplatnění je předpokládáno v důsledku realizace jednotlivých záměrů, které jsou uvedeny jako veřejně prospěšné stavby, resp. veřejně prospěšná opatření apod. Koncept ÚPmL je významným nástrojem pro ovlivňování tvorby územně plánovací dokumentace na úrovni města a též požadavky na koordinaci územních plánů okolních obcí. Z formálního hlediska je posuzovaný dokument „Koncept územního plánu města Lovosice“ tvořen jednou částí: návrhem a odůvodnění návrhu. Dokument obsahuje textovou a grafickou část. Grafická část konceptu ÚPmL zahrnuje výkresy v měřítku 1:10 000 až 1:100 000 pro jednotlivé hodnocené návrhy (uspořádání území města, plochy a koridory nadmístního významu, veřejně prospěšné stavby a opatření, dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, koordinační výkres a další). Vyhodnocení vlivů konceptu ÚPmL Důvodem pro vypracování Vyhodnocení vlivu na životní prostředí je skutečnost, že uvedená koncepce, jakožto územně plánovací dokumentace, podléhá vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území podle § 37 odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Cílem předloženého „Vyhodnocení vlivů“ je popsat a kvantifikovat očekávané vlivy realizace koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví obyvatel. Z věcného hlediska je celkové posouzení konceptu ÚPmL na životní prostředí a veřejné zdraví provedeno ve 3 úrovních: 1. Strategické, 2. Kvantitativní, 3. Kvalitativní. V rámci strategického posouzení (dle bodu 1) je porovnáváno zaměření hlavního cíle a zásad územního plánu vůči udržitelnému rozvoji a cílům v oblasti životního prostředí (slovně). Kvantitativní hodnocení (dle budu 2) je založeno na bilančním porovnání ukazatelů návrhových ploch a ploch přestavby apod. a určení výhodnější varianty ÚPmL z hlediska dopadů na životní prostředí. Pro účely kvalitativního vyhodnocení (dle bodu 3) koncepce na složky životního prostředí byla zvolena expertní metoda hodnocení všech navržených rozvojových území a strategických veřejně

76


prospěšných staveb v oblasti dopravy a kanalizací. Základním podkladem byly koordinační výkresy variant, které zobrazují průmět záměrů ÚPmL do složek životního prostředí. Výsledky byly zaznamenány do matic a doplněny vysvětlujícím komentářem. V rámci vyhodnocení vlivů ÚPmL je hodnocen vliv na složky životního prostředí (obyvatelstvo, flora, fauna, územní systém ekologické stability, voda, ovzduší, klima, půda, horninové prostředí, krajina, kulturní dědictví a hmotné statky). Vliv je hodnocen jak u větších rozvojových území města Lovosice (rozvojových lokalit), tak i u jednotlivých záměrů místního a nadmístního významu (strategické veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, kanalizací) dle příslušné kapitoly konceptu ÚPmL. Protipovodňové opatření navrhované v rámci konceptu byly hodnoceny a posouzeny alespoň dle dostupných informací. Vyhodnoceny jsou vlivy navrhovaného řešení jak na zemědělský půdní fond, tak na pozemky, určené k plnění funkcí lesa. Tabulkově je vyhodnocena struktura půdního fondu a bilanční vyhodnocení záboru ZPF resp. PUPFL (viz textové části konceptu ÚPmL). Vliv hodnoceného konceptu ÚPmL na soustavu NATURA 2000 nebyl posouzen neboť nedochází k ovlivnění těchto lokalit. ÚPmL bude určovat podmínky lokálního a nadmístního významu pro rozvoj území, které svým rozsahem nebo důsledky mohou zasáhnout a ovlivnit využívání území okolních obcí (k omezení suburbanizace). Způsob hodnocení vlivů konceptu ÚPmL na životní prostředí Hodnocení vlivů záměrů (konceptu ÚPmL) bylo provedeno kvalitativním posouzením, nakolik navrhované záměry ovlivňují složky životního prostředí, a to ať již pozitivně či negativně, nebo žádný podstatný vliv nemají nebo je nelze hodnotit. Pro hodnocení záměrů konceptu ÚPmL byla použita stupnice hodnocení vlivů na životní prostředí, která charakterizovala očekávané vlivy záměru od silně pozitivního (+2 body) až do silně negativního vlivu (-2 body). Číselné vyjádření hodnocení představuje celkový výsledek systematického hodnocení záměru. Tam, kde to bylo možné a účelné, bralo hodnocení v úvahu klasifikaci vlivů dle Směrnice 2001/42/EC, která kategorizuje environmentální vlivy podle jejich pravděpodobného charakteru a rozsahu působení (pozitivní nebo negativní působení na životní prostředí, přímý nebo nepřímý charakter vlivu, doba trvání, spolupůsobení jiných vlivů, oblasti předpokládaného dopadu apod.). Při hodnocení byly použity mapové podklady (zejména koordinační výkresy konceptu ÚPmL, výkresy dopravní infrastruktury, kanalizací, ZPF apod.) znázorňující hlavní průměty posuzovaných záměrů a základních složek životního prostředí. Návrhy ploch a koridorů pro umístění strategických záměrů byly hodnoceny samostatně pomocí matic a pro přehlednost jsou výsledky hodnocení zapracovány do souhrnných tabulek, které zahrnují společné hodnocení celého týmu zpracovatele SEA. U každého posuzovaného záměru byl uveden i komentář a případné doporučení. V rámci vymezených rozvojových lokalit územně plánovací dokumentací se předpokládá využití pouze části území k zástavbě, některé z nich v sobě zahrnují zároveň konkrétní veřejně prospěšné stavby (např. dopravní stavby, kanalizace), které byly hodnoceny samostatně v dalších maticích. Při kvantifikaci vztahů záměru k životnímu prostředí byl silný pozitivní vliv (+2 bodů) nalezen u záměru, který by v důsledku jeho realizaci vytvářel předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí a pro udržitelný hospodářský rozvoj, předpokládající soudržnost společenství obyvatel území a uspokojení potřeby současné generace, aniž by tím ohrožoval podmínky života budoucích generací. Silně negativní vlivy (-2 body) na životní prostředí byly naproti tomu nalezeny u záměrů převážně rozvojových lokalit, jejichž realizace se dotýká obyvatel, ÚSES případně ZCHÚ. Střet byl indikován zejména v důsledku potenciálních negativních vlivů na krajinu, ÚSES a méně již na ZCHÚ. Další negativné dopad byl nalezen u vlivu na obyvatelstvo. Je však nutné upozornit že v rámci tohoto hodnocení je provedeno pouze hodnocení pro environmentální sektor.

77


Očekávané vlivy realizace konceptu ÚPmL na životní prostředí V rámci kvalitativního posouzení územně plánovací dokumentace „Koncept územního plánu města Lovosice“ byl hodnocen vliv na: • strategické veřejně prospěšné stavby (dopravní), • strategické veřejně prospěšné stavby (kanalizační) • rozvojové lokality ÚPmL (varianty). Souhrnné výsledky kvalitativního vyhodnocení záměrů jsou uvedeny pro strategické VPS dopravní, VPS kanalizační a rozvojové lokality v následujícím textu. Strategické dopravní stavby V rámci konceptu jsou navrhovány a hodnoceny pouze 2 významné dopravní stavby. Jedná se o PVDI-02, kde je důležitá realizace s ohledem na potenciální navýšení dopravy z důvodu nových průmyslových zón a druhá posuzovaná stavba je PV-DI-09, která reprezentuje cíle a zásady při zpracovávání územního plánu a to rozvoj turistiky a cyklistických stezek. Obě stavba jsou svým způsobem významné a jejich realizace bude sloužit celkovému rozvoji v rámci území města Lovosic. Dopad těchto staveb na životní prostředí bude spíše pozitivní, Strategické stavby v oblasti kanalizací Z hlediska hodnocení nebyl zvolen žádný strategický záměr, který by byl samostatně hodnocen. Přesto, v rámci technické infrastruktury jsou navrhovány přibližně 3 desítky veřejně prospěšných staveb. U těchto staveb lze obecně předpokládat silně pozitivní vliv na obyvatelstvo, vodu a hmotné statky. Hlavní přínos je pak možné očekávát ve zlepšení jakosti povrchových vod a omezení rizik kontaminace podzemních vod. Mírně negativní až neutrální bude vliv na půdu, horninové prostředí, ovzduší a klima, který se projeví spíše přechodně během výstavby nebo rekonstrukce. Vlivy na přírodu, krajinu a ÚSES budou mírně negativní až silně pozitivní s ohledem na způsob provedení kanalizačních staveb a míru dotčení přírodě blízkých lokalit či biotopů. Protipovodňová ochrana Protipovodňová opatření jsou velmi významná a jejich realizace má významný dopad na celý územní plán města Lovosic, ale i na jednotlivé složky životní prostředí. Hlavní stavbou je realizace protipovodňových opatření v rámci PV-PK-03. Toto opatření je má dopad především na kvalitu vod, a snížení možných negativních dopadů při povodních. Rozvojové lokality Souhrnné vyhodnocení záměrů pro umístění RL pro koncept ÚPmL je následující: Rozvojové lokality Z31 – Z35 jsou hodnoceny spíše negativně a to z hlediska dopadu na půdu, obyvatele a ovzduší. Jako kompenzační opatření je alespoň navrhován regulativ na procento ozelenění daných RL: Jako velmi pozitivní se pak dá označit nárůst zelených ploch včetně realizace plochy K01. Vzhledem k tomu, že předložené vyhodnocení Konceptu územního plánu města Lovosice nevylučuje u některých plánovaných záměrů vznik negativních vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, je nezbytné tyto potenciální nepříznivé vlivy v co největší míře eliminovat nebo minimalizovat. Z hlediska veřejného zdraví bude mít koncept ÚPmL pozitivní vliv na zdraví, neboť většina navržených a posuzovaných záměrů vykazuje zlepšení životních podmínek a determinant zdraví obyvatel, snížení hlukové zátěže a zátěže znečištění ovzduší. Pro zdraví je významným pozitivním záměrem výstavba napojení RL na dálnici D8 a také vybudování protihlukových opatření. Tím dojde ke zlepšení imisní zátěž ovzduší a hlukovou situaci v místech, kde lidé bezprostředně žijí a současně s tím zlepší:

78


•

Bezpečnost, vyjádřenou počtem dopravních nehod, zejména chodců, cyklistů a dětí,

•

Zdravotní stav dětí s následnými chronickými dýchacími potížemi a vyjádřený aditivním procentem úmrtnosti na všechny diagnózy, kardiovaskulární nemoci a nádory.

Opatření k minimalizaci negativních vlivů konceptu na životní prostředí a veřejné zdraví Vzhledem k tomu, že předložené Vyhodnocení Konceptu územního plánu města Lovosice nevylučuje u některých plánovaných záměrů vznik negativních vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, je nezbytné tyto potenciální nepříznivé vlivy v co největší míře eliminovat nebo minimalizovat. Pro zmírnění nepříznivých vlivů je nutno v dalších stupních přípravy projektové dokumentace respektovat zejména následující připomínky: 1. Všechny hodnocené záměry, obsažené v příloze č.1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, budou podrobeny procesu EIA. V případě variantního řešení záměru bude vybrána ta varianta, u které budou dopady na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelnější. 2. Umístění staveb u kterých nelze vyloučit negativní vliv na krajinu, ÚSES případně ZCHÚ, musí předcházet důkladné vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zejména na krajinu a biotickou složku. 3. Při realizaci staveb, koridorů liniových staveb v lokalitách mimo „zastavěná území“ v maximální míře respektovat doporučení orgánů ochrany životního prostředí se snahou o minimální zásah do ZPF (I. a II. třída ochrany), respektive PUPFL, zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000. Opatření k eliminaci možných negativních vlivů na životní prostředí, která budou v rámci procesu EIA navržena by měla být u jednotlivých staveb závazná. 4. Před realizací dopravních staveb na území města Lovosice resp. navrhovaných konceptem ÚPmL by měla být pro každou dopravní stavbu zpracována rozptylová a hluková studie. Opatření k eliminaci možných negativních vlivů na životní prostředí, která budou v rámci jednotlivých studií navržena, budou závazná. 5. Je doporučeno provádět hodnocení ukazatelů vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví v pravidelných intervalech ve vazbě na aktualizaci ÚPmL v souladu s ustanoveními stavebního zákona. 6. V případě nadmístních dopravních komunikací řešit současně protihlukovou ochranu z dopravy silniční. V některých případech provést protihluková opatření i na železnici. 7. Smíšené zóny nesmí obsahovat významné zdroje znečištění ovzduší a stacionární zdroje hluku, atrahovaná doprava nesmí zhoršit stávající hluk a imise. 8. Realizovat další opatření ke snížení v současnosti nejvýznamnějšího příspěvku dopravy k hlukové situaci a ke znečištění ovzduší benzenem, oxidem dusičitým a suspendovanými částicemi PM10. V oblastech, kde jsou obyvatelé více obtěžováni hlukem a rušeni ve spánku, by měly být provedeny stavby obchvatů a technických prvků co nejdříve. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že jednotlivé záměry konceptu ÚPmL jsou za předpokladu dodržení navržených doporučení resp. opatření k eliminaci a kompenzaci těchto vlivů v souladu cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.

79


17.

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ

Součástí tohoto vyhodnocení vlivu konceptu ÚPmL na životní prostředí a veřejné zdraví je Souhrnné vypořádání závěru ze zjišťovacího řízení a koordinovaného stanoviska obdržené ke koncepci. Posouzení konceptu ÚPmL probíhá dle dikce s §47 odst. 2 stavebního zákona a přiměřeně se postupuje dle § 10i, odstavce 3 zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění. V této fázi řízení nejsou vypořádávány žádná stanoviska dotčených orgánů státní správy a samosprávy ani veřejnosti.

17.1

Souhrnné vypořádání Závěru ze zjišťovacího řízení

Obsah a rozsah Vyhodnocení dále vychází ze stanoviska („závěrů zjišťovacího řízení“) k návrhu zadání Územního plánu města Lovosice podle §20 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů vydaných odborem životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 11.11. 2009, pod č.j. 3001/ZPZ/2009/UP-347. Dle Závěru zjišťovacího řízení naplňuje “návrh Zadání Územního plánu města Lovosice” dikci ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Krajský úřad Ústeckého kraje požaduje zpracovat vyhodnocení konceptu nejen v rámci základních zákonných požadavků daných § 2, § 10i, ale také se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení podle kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona. OŽP, KÚ ÚK posoudil předložený návrh zadání z hlediska možných dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. 1) Je nutné řešení nakládání s dešťovými vodami. Tyto vody musí být zasakovány v místě spadu. Tato povinnost vyplývá ze Směrného plánu a Plánu oblasti povodí. Zdůvodnění: Opatření ke snižování a zpomalování odtoku srážkových vod budou dle místních možností realizována v rámci celého zastavěného a zastavitelného území města. Na tato opatření by měly pamatovat podrobnější projektové dokumentace na úpravy komunikací, veřejných prostranství, zelených pásů a vlastních stavebních objektů a jejich bezprostředního okolí. Zařízení na vyrovnání odtoku srážkových vod (dešťové zdrže) by měly být realizovány u všech větších průmyslových areálů, zdrže a přívody by měly umožňovat alespoň částečné vsakování dešťových vod. Na části dotčeného území se nachází CHKO České středohoří. V severním cípu území se nachází EVL – Lovoš. Návrh územního plánu musí toto území respektovat a nijak do něj zasahovat. Na lokalitě se nacházejí ÚSES. Zdůvodnění: V rámci konceptu ÚPmL není prováděn zásah do EVL Lovoš. Prvky ÚSES jsou v rámci konceptu více rozšířeny a je snaha o jejich vetší funkčnost a zapojení do městského plánovacího systému. 2) Návrh ÚPmusí být zpracován především v souladu s ust. § 4 zákona 334/1992 Sb., ve vazbě na ust § 5 odst. 1 zákona. Jedná se o přenostní využití nezemědělské půdy pro zastavění a využití nedostatečně využívaných ploch. Zdůvodnění: Z pohledu zpracovatele SEA je navržený postup optimální v zájmu ochrany ZPF. Součástí vyhodnocení je posouzení vlivů řešení ÚPmL na půdu resp. zábor ZPF. V rámci rozvojových lokalit je sledován zábor ZPF zejména I. a II. třídy ochrany a promítán do klasifikace dle stupnice (-2/+2). V rámci konceptu jsou řešeny prioritně přestavbové lokality.

80


pořizovateli je doporučeno správně vymezit výše citovaná zvláště chráněná území. 3) Krajský úřad Ústeckého kraje jako věcně a místně příslušný úřad ve smyslu ustanovení § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), tímto vydává závěr zjišťovacího řízení podle ustanovení § 10i odst. 3 citovaného zákona. Územní plán města Lovosice bude posuzován ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Zdůvodnění: V rámci posouzení vlivů územního plánu města Lovosice je postupováno podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Součástí tohoto vyhodnocení není posouzení vlivu ÚPmL na území soustavy NATURA 2000.

81


18.

ZÁVĚRY A KONCEPCI

DOPORUČENÍ

VČETNĚ

NÁVRHU

STANOVISKA

KE

Posouzení vlivů konceptu ÚMPB na životní prostředí zahrnovalo kvantitativní a kvalitativní hodnocení. Kvantitativní hodnocení se zaměřilo na porovnání záboru navržených ploch konceptu ÚPmL variant. Kvalitativní hodnocení se týkalo posouzení strategického cíle a šesti zásad, dopravních záměrů, kanalizačních staveb a rozvojových lokalit, které se lišily v jednotlivých variantách. Z důvodu obecného vymezení protipovodňových opatření jako strategické stavby ji nebylo možné posuzovat. Priority konceptu ÚPmL vytváří podmínky pro snižování zátěže životního prostředí a pro kvalitní obytné prostředí města, podporují ochranu a obnovu přírodních a krajinných hodnot a upřednostňují využití zanedbávaných území (brownfields) na rozdíl od záboru půdy (ZPF, LPF) . Dopravní záměry byly hodnoceny spíše pozitivně z hlediska vlivů na obyvatelstvo a ovzduší. Dopravní záměry (přeložky, obchvaty) zlepší imisní a hlukovou zátěž v obydlených oblastech a obcích (mírně pozitivní vliv na obyvatelstvo). Záměry pro umístění koridorů a ploch technické infrastruktury v konceptu ÚPmL byly hodnoceny silně pozitivně až mírně negativně. Silně pozitivní vliv kanalizačních staveb bude na obyvatelstvo, vodu a hmotné statky. Hlavní přínos je očekáván ve zlepšení jakosti povrchových vod a omezení rizik kontaminace podzemních vod. Mírně negativní až neutrální bude vliv na půdu, horninové prostředí, ovzduší a klima, který se projeví spíše přechodně během výstavby nebo rekonstrukce. Vlivy na přírodu, krajinu a ÚSES budou mírně negativní až silně pozitivní s ohledem na způsob provedení kanalizačních staveb a míru dotčení přírodě blízkých lokalit či biotopů. Záměry rozvojových lokalit (RL) byly hodnoceny silně negativně z hlediska vlivů na obyvatelstvo a negativně v případě vlivu na ovzduší. Je patrné, že rozvojové lokality výrobní vykazují vyšší nárůst dopravy, lokálních spalovacích zdrojů než RL smíšené, nebo určené k bydlení. Výsledkem je vyšší imisní zatížení a také expozice obyvatel hlukem. Silně negativní vliv bude v rámci průmyslových RL také na půdu. Důvodem je vysoký výskyt kvalitních zemědělských půd. Vliv na krajinu, ÚSES bude negativní v případě s ohledem na jejich rozsah a průmět těchto rozvojových ploch do volné krajiny. Z hlediska veřejného zdraví bude mít koncept ÚPmL pozitivní vliv na zdraví, neboť většina navržených a posuzovaných záměrů vykazuje zlepšení životních podmínek a determinant zdraví obyvatel, snížení hlukové zátěže a zátěže znečištěním ovzduší. Pro zdraví je významným pozitivním záměrem výstavba obchvatů, přeložek a okruhů. Dojde ke zlepšení imisí v místech, kde lidé bezprostředně žijí a současně s tím zlepší: •

Bezpečnost, vyjádřenou počtem dopravních nehod, zejména chodců, cyklistů a dětí,

•

Zdravotní vliv znečištění ovzduší z dopravy s následnou chronickou nemocností dětí bronchitidou a astmatem a vyjádřený aditivním procentem úmrtnosti na všechny diagnózy, kardiovaskulární nemoci a nádory plic.

Vzhledem k tomu, že předložený koncept ÚPmL nevylučuje u některých plánovaných záměrů vznik negativních vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, je nezbytné potenciální nepříznivé vlivy minimalizovat. Pro zmírnění nepříznivých vlivů je nutno v dalších stupních přípravy projektové dokumentace respektovat zejména následující připomínky resp. opatření. Všechny hodnocené záměry, obsažené v příloze č.1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, budou podrobeny procesu EIA. V případě variantního řešení záměru bude vybrána varianta, u které budou dopady na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelnější. V navržených koridorech liniových staveb zejména v lokalitách mimo „zastavěná území“ v maximální míře respektovat doporučení orgánů ochrany životního prostředí se snahou o minimální zásah do ZPF (I. a II. třída ochrany), respektive PUPFL, zvláště chráněných území a území soustavy NATURA 2000. Před realizací dopravních staveb na území města Lovosice by měla být pro každou dopravní stavbu zpracována rozptylová a hluková studie. Opatření k eliminaci možných negativních vlivů na životní prostředí, která budou v rámci jednotlivých studií navržena budou závazná.

82


U některých záměrů může jejich realizace způsobit určitý negativní vliv na složky životního prostředí, ale výsledný dopad by měl být vždy pozitivní. Záměry konceptu ÚPmL nebudou, za předpokladu kvalitně a kvalifikovaně provedeného výběru jednotlivých projektů a implementací kompenzačních opatření v rozporu s cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. K omezení výskytu negativních vlivů záměrů konceptu ÚPmL je potřeba dodržovat následující opatření: •


•


•

zajistit zlepšení současné hlukové situace v obytných částech a zlepšení imisí z dopravy. Rozvoj obytné zóny neřešit přiblížením k dopravním cestám. V místech současného ovlivnění hlukem ze železniční dopravy a silniční dopravy vyřešit i protihlukovou ochranu ze železnice;

•

místa trvalého bydlení důsledně chránit před znečištěním ovzduší a před hlukem z průmyslových zón, zemědělství, překladišť a dopravy. Nezvyšovat emisní zátěž ze stacionárních zdrojů.

V rámci zjištěných a předpokládaných negativních vlivů záměrů ÚPmL na vybrané složky ŽP jsou doporučeny kompenzační opatření: •

při záboru ZPF (I. a II. třídy ochrany) je možné zajistit rekultivaci devastovaných ploch;

•

pokud je dotčen ÚSES, krajina, fauna, flóra a ZCHÚ je navržena náhradní nebo dodatečná výsadba zeleně;

•

v místech s vyšším imisním pozadím a v hustě obydlené oblasti je žádoucí výsadba ochranné zeleně (solitérů, stromořadí i parkových ploch) a ve spádových oblastech rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace.

Na základě posouzení vlivů Konceptu územního plánu města Lovosice na životní prostředí a veřejné zdraví lze konstatovat, že byly identifikovány převažující pozitivní vlivy této koncepce. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že jednotlivé záměry konceptu ÚPmL jsou za předpokladu dodržení navržených doporučení resp. opatření k eliminaci a kompenzaci těchto vlivů v souladu cíli ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. S návrhem konceptu ÚPmL lze souhlasit za předpokladu plnění výše uvedených opatření.

83


Návrh stanoviska: Zpracovatel SEA předkládá následující návrh stanoviska podle § 22e zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem V Ústí nad Labem, dne:

………. 2010

Č.j.:

…………….

STANOVISKO K NÁVRHU KONCEPCE

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LOVOSICE (ÚPML) podle § 22e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel koncepce: Město Lovosice Magistrát města Lovosice Odbor stavebního úřadu a územního plánování Oprávněný zástupce předkladatele:

Zpracovatelé posouzení: Pavel Balahura – DHV CR Mgr. Vladimíra Khajlová Mgr. Jana Vičarová (Kašková) -– DHV CR Mgr. Tomáš Seidl Ing. Jiří Vavřínek – DHV CR Mgr. Martin Zoch, autorizovaná osoba

84

Martin Jaroš


Průběh posuzování: Pro zpracování vyhodnocení vlivů konceptu ÚPmL na životní prostředí byly rozhodující tato fakta: 1. Koncept ÚPmL byl zpracován pouze pro formální náležitosti obsah dokumentu, pro věcný obsah využil pořizovatel § 187 odst. 6 stavebního zákona a schválené zadání územního plánu ÚPmL. 2. Krajský úřad Ústeckého kraje jako dotčený správní úřad ve smyslu § 20 odst. 3 stavebního zákona obdržel dne 15.10. 2009 Oznámení o o návrhu zadání územního plánu Lovosice společně s výzvou k vyjádření se k záměru. 3. Magistrát města Lovosice, Odbor stavebního úřadu a územního plánování obdržel k akci „Návrh zadání Územního plánu města Lovosice“ stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství pod č.j. 3001/ZPZ/2009/UP-347 ze dne 11.11. 2009. Dne ……. 2010 byl na KÚ Ústeckého kraje předložen koncept ÚPmL včetně Vyhodnocení ve smyslu § 10f) zákona. V průběhu procedury posuzování se uskutečnily konzultace (výrobní výbory) předkladatele a zpracovatele koncepce a také s příslušným úřadem KÚ Ústeckého kraje k jednotlivým aspektům zpracování Vyhodnocení i k proceduře posuzování vlivů na udržitelný rozvoj. Stručný popis koncepce: Koncept ÚPmL byl zpracován dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Koncept ÚPmL stanovuje základní principy a podmínky utváření města Lovosice uvedené v textové části resp. odůvodnění. Územní plán bude sloužit pro účely územního plánování a pro účely správného rozhodování o umístění činností, staveb, objektů a zařízení na území města Lovosice. Vydaným územním plánem se řídí rozhodování územně a věcně příslušných orgánů státní správy a samosprávy při územním a stavebním řízení, popřípadě při správních řízeních souvisejících, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, jimiž se zakládá vznik, změna nebo zánik práv a povinností fyzických a právnických osob při uspořádání a užívání území. Navržený rozsah rozvoje města proto vychází z naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby při zachování rovnováhy mezi ochranou přírodních hodnot města a jeho rozvojem. Potenciál města je stanoven ve variantách a je upřesněn cíli Konceptu. I. Územní plán - textová část a odůvodnění územního plánu - tabulková část (struktura a zábory ZPF a PUPFL) II. Grafická část - výkresy a schémata Obsah posuzovaného dokumentu – textové části včetně odůvodnění konceptu ÚPmL: A.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

B.

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

C.

URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

D.

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ

E.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ, A PODOBNĚ

F.

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU

85


G.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

H.

VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO

I.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

J.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ A STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

K.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ A ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU DLE PŘÍLOHY Č. 9 VYHLÁŠKY

L.

VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT

Cíl a zásady konceptu ÚPmL je v souladu s národními, regionálními a lokálními strategickými dokumenty (případně jejich návrhy). V rámci konceptu ÚPmL byly stanoveny zásady, které jsou důležitým rozhodovacím kritériem pro výběr záměrů, které je nutné upřednostnit.

Stručný popis posouzení: Vyhodnocení vlivů ÚPmL na životní prostředí a veřejné zdraví bylo zpracováno v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a bylo provedeno v souladu se zákonem o posuzování vlivů zákona č. 100/2001 Sb.. Z věcného hlediska je celkové posouzení konceptu ÚPmL na životní prostředí a zdraví provedeno ve 3 úrovních: 1. Strategické, 2. Kvantitativní, 3. Kvalitativní. V rámci strategického posouzení je porovnáváno zaměření hlavního cíle a zásad územního plánu vůči udržitelnému rozvoji a cílům v oblasti životního prostředí (slovně). Na druhou stranu je nezbytné porovnat kvantitativní vlivy tří variant konceptu ÚPmL vzhledem k současnému ÚP s ohledem určení výhodnější varianty z hlediska dopadů na životní prostředí (ukazatele ploch návrhových a přestavby apod.). V rámci kvalitativního posouzení územně plánovací dokumentace Koncept územního plánu města Lovosice byl hodnocen vliv na: • strategické veřejně prospěšné stavby, • strategické veřejně prospěšné stavby • rozvojové lokality ÚPmL Hodnocení vlivů záměrů (konceptu ÚPmL) bylo provedeno kvalitativním posouzením, nakolik navrhované záměry ovlivňují složky životního prostředí, a to ať již pozitivně či negativně, nebo žádný podstatný vliv nemají. Posuzování bylo prováděno dle možností průběžně se zpracováním koncepce. K posouzení byla využita metoda klasifikace vlivů na složky životního prostředí dle směrnice 2001/42/EC (stupnice -2 až +2), to znamená porovnávání možného vlivu záměru ÚPmL na stanovené složky životního prostředí (tabulkově). Hlavní cíl a zásady konceptu ÚPmL byly komentovány slovně z hlediska vlivu na ŽP. Další použitou metodou hodnocení je analýza grafických výstupů, pomocí které byl hodnocen průmět vymezených rozvojových lokalit a dále navržených ploch a koridorů pro umístění staveb (dopravních, kanalizačních) se složkami životního prostředí (viz mapové podklady ÚPmL).

86


Vlivy na zdraví byly hodnoceny metodou zdravotních rizik imisí a hluku z dopravy v místech řešených změn. Pro hodnocení rizika imisí bylo použito hodnocení zdravotního rizika podle metodiky publikované US EPA a u hluku podle metodiky dané AN 14/2004 varianta II z roku 2007. Závěry posouzení: Na základě předložení konceptu ÚPmL a jeho vyhodnocení podle stavebního zákona resp. zákona č.100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyjádření dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti a veřejného projednání vydává Krajský úřad Ústeckého kraje jako příslušný úřad podle § 22e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

souhlasné

stanovisko

k návrhu koncepce

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LOVOSICE (ÚPML) Souhlasné stanovisko k variantě II konceptu ÚPmL se vydává za dodržení následujících podmínek: A. Podmínky souhlasného stanoviska 1. V rámci celkového systému sledování dopadů implementace ÚPmL sledovat dopady implementace na životní prostředí, to znamená zejména: • zapracovat navržené environmentální indikátory a případně také indikátory pro oblast veřejného zdraví do celkového systému sledování dopadů implementace ÚPmL • pravidelně zveřejňovat výstupy monitoringu, to znamená průběžné vlivy implementace ÚPmL na životní prostředí a veřejné zdraví • navázat systém sledování koncepce na systém výběru a hodnocení projektů s využitím environmentálních kritérií • zajistit dostatečnou informovanost předkladatelů záměrů o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí. 2. Zohlednit problematiku životního prostředí v rámci celkového systému hodnocení a výběru projektů, to znamená zejména: • zapracovat navržená environmentální kritéria do celkového systému hodnocení a výběru projektů (přičemž je možné provést jejich výběr a případnou modifikace pro jednotlivé záměry (opatření, respektive pro jednotlivé projekty) • provázat systém environmentálního hodnocení projektů s monitoringem dopadů implementace ÚPmL • zajistit dostatečnou informovanost žadatelů o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí. 3. Při realizaci jednotlivých projektů zohlednit doporučení pro snížení jejich potenciálních negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, které byly navrženy v rámci SEA konceptu ÚPmL pro jednotlivé záměry.

87


B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000 1. Koncept ÚPmL nabude mít žádny dopad na EVL Lovoš C. Doporučení 1. Podporovat ve spolupráci s příslušnými orgány ochrany životního prostředí kraje a České republiky naplňování cílů ochrany životního prostředí vztahujících se ke konceptu ÚPmL. Toto stanovisko není Rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu:

Ing. Taťána Krydlová vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajský úřad Ústeckého kraje

88

ČÁST B: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY NATURA 2000

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ČÁST B: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOAKLITY NATURA 2000

19.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚPML NA LOKALITY NATURA 2000

Dokumentace vyhodnocení vlivu konceptu Územního plánu města Lovosice nebyla vyhotovena a to na základě vyjádření Krajského úřadu Ústeckého kraje k Návrhu zadání územního plánu Lovosice. Toto vyjádření bylo vydáno dne 11.11. 2009 pod číslem jednacím 3001/ZPZ/2009/UP-347

91


92

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ČÁST C: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ

ČÁST C: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

93


94


20. VÝCHODISKA Pro vyhodnocení vlivů udržitelného rozvoje Konceptu ÚP Lovosice na stav města byl použit jako základní podklad dokument – Průzkumy a rozbory ÚP Lovosice (dále P+R) (DHV CR, 2009) (v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou č. 500/2006 Sb.). Vyhodnocení je provedeno v členění vycházejícího z předepsané struktury definované přílohou vyhlášky 500/2006 Sb. Celkové zhodnocení stavu a vývoje území je obsaženo v P+R ÚP Lovosice, ve kterém je rozděleno do tří pilířů udržitelného rozvoje a následovně je členěno dle jednotlivých témat: Území města z hlediska podmínek pro příznivé životní prostředí 1. Horninové prostředí a geologie 2. Vodní režim 3. Hygiena životního prostředí 4. Ochrana přírody a krajiny 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkci lesa Území města z hlediska podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území 6. Veřejná dopravní infrastruktura 7. Veřejná technická infrastruktura 8. Občanská vybavenost 9. Sociodemografické podmínky 10. Bydlení Řešené území z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj 11. Hospodářské podmínky 12. Cestovní ruch, rekreace a památková péče. Tyto sledované jevy (vycházející z P+R) byly doplněny o další neméně důležitý jev, který je z hlediska udržitelného rozvoje také velmi zásadní. Jedná se o: 13. Systém sídelní zeleně (v zastavěném území města Lovosice. Tento jev byl zařazen nakonec sledovaných jevů z P+R). Pro samotné vyhodnocení vlivů na stav a vývoj území jsou zásadní především ty sledovaní jevy, na které mají vliv navržené záměry v Konceptu ÚP Lovosice, resp., kterých se nejvíce dotýkají navržené změny v Konceptu ÚP Lovosice. Nicméně hodnocení udržitelného rozvoje Konceptu ÚP Lovosice bylo provedeno dle daných témat (sledovaných jevů). V souladu s obecnou metodikou (viz kap. 2) byly pro jednotlivá témata vymezeny rovnovážné a nerovnovážné faktory, které jsou s nimi spojeny. Následně je připojen jednoduchý rozbor a komentář, jakým způsobem koncept ÚP Lovosice přispívá k odstranění nerovnovážných faktorů či k posílení rovnovážných faktorů.

95


21. VYHODNOCENÍ VLIVU ÚP V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH TÉMAT 21.1 Horninové prostředí a geologie Dané téma je v P+R rozděleno na dílčí sledované jevy: - Geomorfologické poměry; - Geologické poměry; - Nerostné suroviny; - Klimatické poměry; - Pedologické poměry. 21.1.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů Rovnovážné faktory

Nerovnovážné faktory

Respektování limitů vycházejících z geologického a pedologického podloží.

Nevhodné zásahy z hlediska geomorfologických, geologických a pedologických podmínek řešeného území.

Výstavba v souladu s ochranou půd řešeného území.

Nevhodná výstavba či zásah v nesouladu s geologickými a pedologickými podmínkami zájmového území.

Respektování limitů vycházející z využívání nerostných surovin.

Další důlní činnost, která není v souladu se stanovenými opatřeními týkající se chráněného ložiskové území. Nevhodná výstavba v evidovaných chráněných ložiskových území.

Je obtížné hodnotit přímý vliv záměrů, které jsou navrženy v Konceptu ÚP Lovosice, na klimatické podmínky řešeného území. Je nutné zdůraznit, že tyto vlivy jsou prokazatelné z dlouhodobého hlediska a jedná se spíše o bezprostřední vlivy, které mohou mít dopady na klimatické podmínky. Půdy řešeného území jsou velmi kvalitní a úrodné. Značná část ZPF je zahrnuta do I či II. třídy ochrany půd. Kvalita půdy závisí také na jejím obhospodařováním - meliorace, hnojení, atd. Způsob obhospodařování v tomto případě neřeší územní plán. V poslední době převládá extenzivní způsob využívání půdy, který ovšem může rovněž přinášet rizika eroze. Do jižní části zájmového území, k.ú. Prosmyky, zasahuje chráněné ložiskové území Bohušovice nad Ohří č. 16350000 (štěrkopísky) a výhradní bilancované ložisko nerostných surovin Bohušovice nad Ohří č. 343819 (písek, štěrkopísky a štěrk. Ochrana a respektování stanovených limitů týkajících se sledovaných jevů posiluje rovnováhu mezi pilíři udržitelného rozvoje. 21.1.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména: - respektováním opatření vyplývající z ochrany horninového podloží a chráněného ložiskového území č. 16350000 – Bohušovice nad Ohří a dobývacího prostor Lukavec (k.ú. Prosmyky); -

nevymezováním zastavitelné plochy v rozsahu evidovaných ploch pro těžbu nerostů.

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnovážných. 21.2 Vodní režim Toto téma je v P+R rozděleno na podtémata: - Hydrografická síť; - Ochrana před povodněmi; - Ochrana před erozemi;

96


-

Vodní útvary povrchových a podzemních vod; Ochrana vodních zdrojů.

21.2.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů Rovnovážné faktory


Nápravná protipovodňová opatření v poříčních zónách.

Špatná péče o vodní toky.

Ochrana CHOPAV, vodních zdrojů a toků.

Nevhodná výstavba v oblasti vodního toku.

Respektování stávajících protipovodňových opatření.

Zastavování záplavových území.

Regulace výstavby v oblasti vodních toků.

Umísťování infrastruktury do poříčních zón.

Respektování limitů vycházejících z oblastí, které byly vymezeny jako oblasti ohrožené vodní erozí.

Záplavy.

Implementace protierozních opatření.

Neadekvátní implementace opatření v záplavovém území či nevhodné způsoby obhospodařování půdy vedoucí k erozím půdy.

Území je součástí oblastí se zvýšenou ochranou vodních zdrojů (Chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída), dále do zájmového území zasahují dvě zranitelné oblasti (Lovosice a Prosmyky). V řešeném území se vyskytují dva vodní zdroje, ale ani jeden není používán jako zdroj pitné vody pro obyvatelé města (město využívá vodní zdroj, který je situován v k.ú. Prosmyky). V současné době je implementována protipovodňová ochrana pouze v lokalitě podniku Lovochemie. Na území města Lovosice nejsou v současnosti protipovodňová opatření, i přestože je značná část území v aktivní záplavové zóně. Z hlediska environmentálního, ale i sociálního pilíře je důležité, aby byly navrhované záměry Konceptu ÚP Lovosice v souladu s ochranou vodních zdrojů a aby nedocházelo ke nežádoucím záplavám území. Riziko povodní je potenciálně vysoce nerovnovážný faktor vzhledem ke všem pilířům udržitelného rozvoje. 21.2.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména: - respektováním ochranných opatření sledovaných jevů - ochranná pásma vodních zdrojů a přístupů k vodním tokům; -

respektováním záplavového území; aktivní zóny záplavového území; území zvláštní povodně pod vodním dílem ochrany;

-

vymezením protipovodňových opatření areálu Lovochemie trvalého charakteru pro nové plochy (P33, K02, K03, K04) pro stavby valů, hrází a stabilních zdí;

-

vymezením záplavového území podél toku Labe a aktivní zóny záplavy Labe;

-

navržením přeložení koryta toku Modly v oblasti jeho zaústění do plavebního kanálu řeky Labe;

-

nová zástavba umisťovaná podél vodních toků bude respektovat volný pruh podél toku pro správu a údržbu;

-

stanovením podmínek pro zajištění plošné ochrany území proti erozím – vhodné plodiny pěstované na ohrožených pozemcích, dále vhodné agrotechnické způsoby obdělávání a například vysazováním přirozené vegetaci podél komunikací a v údolnicích vodních toků.

Riziko povodní je potenciálně vysoce nerovnovážný faktor vzhledem ke všem pilířům udržitelného rozvoje. Problematické je neřeší situace protipovodňových opatření na území města (mimo území podniku Lovochemie). Tento fakt může mít velmi negativní dopady na celé zájmové území a to ze všech tří pilířů udržitelného rozvoje území, respektive posiluje spíše nerovnovážné faktory.

97


21.3 Hygiena životního prostředí Dané téma je v P+R rozděleno na dílčí sledované jevy: - Kvalita ovzduší; - Kvalita vod; - Ekologické zátěže; - Hluk; - Odpady. 21.3.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů Rovnovážné faktory


Existence základní infrastruktury technické ochrany životního prostředí (nakládání s odpady, zásobování pitnou vodou, nakládání s odpadními vodami).

Znečištění ovzduší zejména vlivem silniční dopravy s tím, že nejvýznamnější (nejvíce zdravotně rizikové) je znečištění tuhými částicemi (PM10 ).

Omezení emisí znečišťujících látek ze silniční dopravy.

Další nárůst intenzity dopravy a s tím souvisejí zvýšení emisní a hlukové zátěže.

Aktivní i pasivní omezení hlukové zátěže (vyvedení části dopravních proudů mimo obydlené oblasti, realizace protihlukových opatření).

Kontaminace vodních zdrojů, zhoršení kvality vody.

Ochrana vod.

Nevhodné obhospodařování půdy a následná kontaminace vody.

Odstranění ekologických zátěží.

Riziko ekologických zátěží.

Zajištění provozu sběrného dvoru.

Hluková zátěž ze silniční dopravy a její další zhoršení.

Znečištění ovzduší i hluková zátěž jsou velmi významným nerovnovážným faktorem z hlediska environmentálního a sociálního pilíře udržitelného rozvoje (zejména zdravotní rizika, negativní vliv na přírodu, snížení atraktivity dopravně zatížených lokalit pro bydlení). Kvalita ovzduší v řešeném území Lovosice je ovlivňována především znečištěním z dopravy (přítomnost dálnice D8 a silnice I/30 a I/15), dalším zdrojem znečištění je také spalování fosilních paliv. Na území města Lovosice jsou pravidelně nedodržovány imisní limity suspendovaných částic PM1O, dále u ozónu a benzo(a)pyrenu. Tyto látky mají vliv především na zdraví obyvatel. 24 hodinový imisní limit pro PM1O je zde také překračován. V řešeném dochází z více než 50 % k překračování limitní hodnoty přízemního pro zdraví (83 %). Vzhledem k tomu, že nejvýznamnější část emisní zátěže je způsobena emisemi znečišťujících látek ze silniční dopravy a stejně tak hluková zátěž je nejvyšší z dopravy, je nutné posoudit návrh rozvojových ploch v jihovýchodním segmentu města Lovosice, kde lze očekávat další nárůst silniční (zejména pak nákladní dopravy). Hlukové zatížení je nejvíce ovlivňována tranzitní – silniční dopravou. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v těsné blízkosti dopravních tahů – D8, I/30 a I/15. Znečištění Labe je způsobeno především průmyslovými podniky a lodní dopravou. Na území města Lovosice byl identifikován (dle Plánu povodí Ohře a Dolního Labe) bodový zdroj znečištění – Lovochemie Lovosice. Je nutné, aby byly i nadále tyto místa monitorovány a kontrolovány, územní plán nemá v pravomoci jejich odstranění. V řešeném území jsou evidovány 3 lokality ekologických zátěží. Koncept ÚP Lovosice za účelem vymezení biocentra navrhuje asanaci a rekultivaci jedné z nich, která je vedena jako oficiální skládka – Lukavec u Lovosic. 21.3.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména:

98

-

respektováním ochranných opatření sledovaných jevů – kvalita vody;

-

navrhováním protihlukových stěn a izolační zeleně v postižených oblastech;


-

navržením podmínek pro nové plochy (především pro plochy bydlení v blízkosti dálnice D8) a zejména pak vypracování hlukové a územní studie;

-

navržením asanace „skládky Lukavec“;

-

navržením regulace silniční dopravy na silnici č. I/30 a I/15 pro průjezd centrem nákladními automobily a tím snížení dopravní zátěže a hlukové a imisní zátěže;

-

navržením dopravní infrastruktury Z25, která vyvede dopravu z nově navržených ploch výroby a ulehčí tak silniční dopravě ve městě.

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména odvedením tranzitní dopravy z města, navržením opatření k omezení zátěže dopravou pro nákladní automobily, navržením protihlukových opatření a zhotovení k tomu příslušných dokumentů. Ve variantě I je problémem koncentrace výrobních aktivit v jihovýchodní části města Lovosice, což může naopak vést k nárůstu automobilové dopravy a s ní spojené imisní a hlukové zátěže. Ke zlepšení mohou přispět pouze výrazné změny v chování lidí a/nebo změny technologií, což jsou faktory mimo územní plánování. Koncept ÚP Lovosice však vytváří podmínky pro odvedení dopravy mimo centrum města a mimo rezidenční plochy a tím ke zlepšení imisní a hlukové situace v těchto plochách.

21.4 Ochrana přírody a krajiny Toto téma je v P+R rozděleno na podtémata: - Biogeografické členění řešeného území; - Ochrana přírody; - Ochrana krajiny. 21.4.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů Rovnovážné faktory


Vysoký podíl přírodně cenných lokalit.

Nevhodné umisťování staveb ve volné krajině.

Respektování ochranných opatření.

Zábor plochy ve volné krajině.

Respektování ÚSES a jednotlivých prvků krajinného rázu.

Nerespektování ÚSES, krajinného rázu a dalších složek životního prostředí.

Výstavba v souladu s ochranou přírody a krajiny.

Nevhodná výstavba v krajině.

Ochrana přírody a krajiny výrazně posiluje rovnováhu mezi environmentálním a sociálním pilířem. Péče o přírodní složky území a zeleň jsou tak důležité nejen z pohledu environmentálního pilíře, ale jsou také podstatné z hlediska atraktivity území (kvalitní životní prostředí v souladu s podmínkami pro bydlení a volnočasové aktivity). Do zájmového území zasahuje CHKO České Středohoří, dále vrch Lovoš, který je evidován jako EVL soustavy NATURA 2000 a mimo jiné se zde nachází 3 památné stromy. V řešeném území byly lokalizovány skladebné části ÚSES, které je ovšem nezbytné zpřesnit a doplnit. Další přírodní hodnotou je také krajinný ráz, který společně s výše uvedeným, limituje územní rozvoj území. Ochranu přírody a krajiny lze považovat za jednu z nejdůležitějších složek posilující rovnovážné faktory. 21.4.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména: -

specifikací vymezení skladebných prvků územního systému ekologické stability na nadregionální a regionální úrovni;

99


-

specifikuje vymezení skladebných prvků územního systému ekologické stability na lokální úrovni;

-

respektováním cenných přírodní ekosystémů a ploch výskytu ohrožených a chráněných druhů rostlina živočichů – přírodních parků, lokality EVL, CHKO České Středohoří;

-

respektováním krajinného rázu, volných a otevřených prostor umožňujících průhledy, průchodnost krajiny, cenných výhledů a rozhledů.

Problematický z hlediska krajinného rázu může být záměr výstavby v oblasti „Vinného lisu“, kde se jedná o zábor vinic a sadů, které vytváří přirozený přechod k vrchu Lovoš. I přes uvedené fakta lze říci, že až na uvedeno výjimku, koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnovážných.

21.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkci lesa Následující kapitola pojímá dva sledované jevy: - ZPF; -

PUPFL.



Ochrana ZPF.

Zastavování ZPF.

Adekvátní obhospodařování ZPF.

Výstavba solitérních objektů na zemědělsky cenné půdě (I. a II. třídy ochrany).

Ochrana PUPFL a ochranných opatření.

Zábor PUPFL.

Zachovávat LHP (přirozenou lesní vegetaci, strukturu lesa).

Nerespektování ochranných opatření vycházejících z ochrany PUPFL.

I přesto, že město Lovosice má průmyslový charakter, jedná se o oblast s velmi kvalitními půdami (v nivě Labe). ZPF tvoří 54 % z celkové plochy řešeného území. Z toho většina plochy ZPF spadá do I. a II. třídy ochrany půd. Lesnická výroba nemá na území města žádný význam. Hospodářské lesy pokrývají pouze 1,5 % zájmového území (17 ha), nachází se v jihozápadní části města a na Havraním ostrově v Labi. Kvalitní zemědělská půda vytváří výborné podmínky pro zemědělství, ale zároveň tvoří určitou překážku v územním plánováním, tedy v územním rozvoji řešeného území. Z hlediska environmentálního a sociálního pilíře je velmi důležité zachovávat a chránit lokality ZPF a PUPFL. Lesy vedle environmentální složky plní funkci významnou pro samotné obyvatelé, jedná se o tzv. společenskou funkci lesa. 21.5.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména: - vymezováním zastavitelných ploch v návaznosti na současně zastavěné území města, s výjimkou odůvodněných případů; - zachováním stávající plochy lesa; - přejímáním limitů v oblasti ochrany PUPFL; - minimalizací záborů PUPFL a pozemků vzdálených do 50 m od okraje lesa. Zábor ZPF a PUPFL pro plochy stavebního charakteru činí: - 182,9 ha, z čehož 146,3 ha tvoří zábor pro stavební účely (zbytek pro sídelní zeleň a vodní plochy); -

asi 89 ha zábory ZPF je navrhován pro výrobu a skladován;

-

asi 48,21 ha pro funkce bydlení, rekreaci a občanské vybavenosti;

-

ZPF v I. třídě ochrany asi 158 ha;

100


-

ZPF ve II. třídě ochrany 12,81 ha;

-

ZPF ve IV. třídy ochrany 10,69 ha.

Koncept ÚP Lovosice navrhuje značný zábor ZPF, které z velké většiny tvoří zábor pro stavební účely. Je nutné si uvědomit, že značná část zájmového území je situovaná v nivní půdě, tedy ve velmi zemědělsky úrodné půdě. Také je důležité brát na zřetel, že i město má své limity pro další územní rozvoj. I přesto, je však nutné vždy hodnotit účelnost a hlavně potřebnost jednotlivých záborů a s ohledem na tuto skutečnost ten daný zábor půdy opravdu promyslet a to do všech existujících důsledků a dopadů na jednotlivé aspekty zájmové území. Na základě výše uvedeného jsou navrhované zábory ZPF konceptu ÚP Lovosice hodnoceny jako velmi problematické. A je zde závažný důvod brát tento zábor ZPF jako faktor, který by mohl posilovat nerovnovážné faktory.

21.6 Veřejná dopravní infrastruktura V rámci veřejní dopravní infrastruktury jsou sledované následující složky: - Pozemní komunikace; -

Železnice;

-

Zařízení letecké dopravy;

-

Zařízení vodní dopravy;

-

Zařízení pro pěší a cyklistickou dopravu.



Stabilizovaná silniční síť.

Nedostavění dálnice D8.

Respektování návrhů týkající se silniční dopravy – dostavění dálnice D8.

Neimplementace omezení týkající se průjezdnosti města Lovosice.

Výstavba silnice z průmyslové zóny plocha - dopravní infrastruktury Z25 pro silniční dopravu.

Další zhoršení kvality vozovek ve městě.

Převzetí navržených stanovisek týkajících se průjezdnosti města Lovosice (pro nákladní automobily).

Ztráta významu železniční dopravy.

Zlepšení stavu vozovek v řešeném území.

Stagnace rozvoje cyklistické a pěší turistické dopravy především cyklostezka Malé Žernoseky.

Respektování stávající železniční sítě.

Ztráta významu vodní dopravy a přístavu na Labi.

Respektování a stabilizace vodní dopravy – přístav.

Nedořešení navýšení parkovacích míst především v centru města.

Podpora rozvoje cyklistické a pěší turistické dopravy – především cyklostezka Malé Žernoseky. Definitivní trasování VRT na území města Lovosice. Zvýšení kapacity parkovacích ploch ve městě Lovosice. Respektování stávající základní sítě veřejné dopravy. Vymezení nových ploch místních komunikací pro nové rozvojové zastavitelné plochy (zejména v jihovýchodním segmentu města).

Narůstající silniční doprava (jak dynamická tak statická) představuje významný nerovnovážný faktor zejména vzhledem k environmentálnímu pilíři udržitelného rozvoje, ale také vzhledem k pilíři sociálnímu. Veškerá opatření, vedoucí k omezení silniční dopravy v centru města, zvýšení plynulosti nebo vyvedení části dopravních proudu mimo toto území, jsou proto vysoce rovnovážnými faktory. Současný stav komunikační sítě města Lovosice lze charakterizovat z hlediska stavu sítě, stavu přípravy dopravní infrastruktury a připravovaného rozvoje města jako relativně vyhovující. Avšak bude

101


tomu tak v případě, že bude dostaven úsek dálnice D8 a budou implementovány regulativy, které omezí průjezdnost města (po silnici I/15 a I/30) nákladních automobilů. Další velmi důležitý aspekt z hlediska rovnovážných faktorů je dostatek parkovacích míst na území města. Je nutné upozornit, že v zájmovém území je spatřován nedostatek parkovacích míst. 21.6.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh: - stabilizováním a zachováním stávajícího stavu silniční sítě; - respektováním a zachováním vymezení koridoru dálnice D8; - vymezením nových silničních sítí v nových rozvojových lokalitách; - vymezením nové zastavitelné plochy dopravní infrastruktury Z25 pro silniční dopravu pro koridor nové propojující komunikace vedené od silnice III/24712 směrem na jih k připojení na silnici II/247; - respektováním stávající železniční sítě; - vymezením koridor územní rezervy R05 jako koridor vysokorychlostní železniční tratě VR; - řešením bezpečností železničních přejezdů a přechodů; - respektování stávajících zařízení vodní dopravy – vymezením plochy Z12 jako dopravní infrastrukturu – jako přístav osobních lodí; - respektováním a navržením nových parkovacích ploch; - vymezením cyklostezek – napojení na cyklostezku Malé Žernoseky – Lovosice – Litoměřice. Významným rovnovážným faktorem je doplnění kapacity parkovacích míst, vymezení zcela nových silničních sítí v nových rozvojových zónách a stabilizací dopravní situace v zájmovém území a z hlediska environmentálního a sociálního pilíře je významné napojení na cyklostezku Malé Žernoseky – Lovosice – Litoměřice.

21.7 Veřejná technická infrastruktura Toto téma je v P+R rozděleno na podtémata: -

Zařízení pro zásobování vodou;

-

Zařízení pro odvod a čištění odpadních vod;

-

Zařízení pro zásobování teplem;

-

Zařízení pro zásobování plynem;

-

Zařízení pro zásobování elektrickou energií;

-

Spoje.



Dostatečná kapacita vodovodní sítě.

Špatný stav a hydraulické přetížení některých úseků kanalizační sítě.

Dořešení úpravy a doplnění stávají kanalizační sítě.

Ztráty pitné vody a tepla v nevyhovujících sítích.

Dostatečná kapacita sítí zásobování plynem, teplem a elektrickou energií.

Zhoršení kvality vody.

Rekonstrukce některých úseků technických sítí.

Průsaky odpadních vod z nevyhovujících sítí.

Podpora výstavby zařízení technické infrastruktury v nových rozvojových lokalitách.

Další zhoršení technického stavu kanalizační sítě.

Podpora výstavby kolektorů a koordinace technické infrastruktury.

Omezená kapacita kanalizační sítě představuje limitující faktor pro rozvoj města.

Podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie – geotermální zdroj tepla.

Ztráta připojení na telekomunikační a internetové sítě.

Realizace dešťové stoky.

102


Absence či nevyhovující stav jednotlivých složek technické infrastruktury jsou podstatným nerovnovážným faktorem pro rozvoj území jako takového. Lze říci, že dostatečná kapacita a dobrý stavební stav jednotlivých složek technické sítě ovlivňuje všechny pilíře udržitelnosti. Stávající koncepce technické infrastruktury v zájmovém území je v současnosti relativně vyhovující a není nutné ji měnit. Avšak na základě zpracovaného generelu kanalizační sítě bylo navrženo komplexní řešení problémů stokové sítě Lovosic. Je tedy nutné, aby návrhy na doplnění a úpravu stokové sítě budou řešeny v souladu se zpracovávaným generelem kanalizace. Výjimku tvoří samozřejmě infrastrukturou.

řešení

zásobování

vymezených

rozvojových

ploch

technickou

Omezená kapacita kanalizační sítě, nedostatečná kapacita sítí zásobování plynem, teplem a elektrickou energií a zhoršující kvalita vody či průsaky odpadních vod, to vše může eliminovat další rozvoj města Lovosice. 21.7.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh návrhem vytvořením dostatečných zdrojů a kvalitních a dostatečných přenosových sítí v souladu s rozvojem města. Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh: - zachováním stávající technických sítí; - zásobováním zastavitelných ploch technickou infrastrukturou; - respektováním zpracovaného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje a nemění koncepci stávajícího zásobování města pitnou vodou; - respektováním stávající vodovodní sítě města a navrhováním zásobování vymezených zastavitelných ploch a ploch přestavby pitnou vodou; - navrhováním dílčího opatření na stávající kanalizační síti, která byla doporučena ve zpracovaném generelu odkanalizování města – realizováním nové dešťové stoky v Pražské ulici; - odkanalizování zastavitelných ploch; -

vymezením plochy pro umístění geotermálního zdroje energie.

Významným rovnovážným faktorem je doplnění stávající technické infrastruktury, zasíťování nových rozvojových ploch a realizováním dešťové stoky. S ohledem na charakter záměru (produkce energie z obnovitelných zdrojů) je výstavba realizace geotermální zdroje energie hodnocena pozitivně a posílí tak rovnovážné faktory (nepředpokládá se, že by měl záměr negativní dopady na životní prostředí). Koncept ÚP Lovosice tak vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnovážných.

21.8 Občanská vybavenost V rámci občanského vybavení jsou sledované následující složky: - Zdravotní a sociální péče; -

Školství;

-

Tělovýchova a sport;

-

Kultura;

-

Ostatní občanská vybavenost.

21.8.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů Rovnovážné faktory Stabilizace služeb sociální a zdravotní péče.

Nerovnovážné faktory Zhoršení nabídky služeb v oblasti sociální a zdravotní péče.

103


Rovnovážné faktory


Další rozšíření zařízení v oblasti sociální a zdravotní péče.

Uzavření vzdělávacích zařízení.

Funkční síť vzdělávacích zařízení.

Nedostatek sportovních zařízení; špatný stav a způsob využití stávajících zařízení.

Další rozvoj v oblasti kulturních, vzdělávacích a volnočasových zařízení.

Nezprovoznění lesoparku Osmička pro sportovněrekreační účely.

Adekvátní využití lesoparku Osmička.

Zhoršení nabídky kulturních zařízení.

Další rozvoj v oblasti sportovních zařízení.

Stagnace rozvoje v oblasti kulturních, volnočasových a vzdělávacích zařízení.

Rozšíření nabídky v oblasti sportu: typologicky nová a moderní sportovní zařízení a s nimi související aktivity.

Občanská vybavenost je významným faktorem sociálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. Až na některé výjimky se jednotlivé typy zařízení občanské vybavenosti nacházejí v centru města popřípadě v jeho těsném zázemí. Nabídka vzdělávacích zařízení odpovídá velikosti a významu města Lovosice. Ze strany města nebylo shledáno za nezbytně nutné jejich rozšíření či doplnění o nová zařízení. Z hlediska sociálních a zdravotních služeb je tato nabídka nedostačující. Zejména sociální služby nepokrývají potřeby města a s ohledem na vývoj společnosti (stárnutí populace) je nezbytné zvážit rozšíření a doplnění stávajících zařízení. V zázemí centra města je situováno kulturní středisko Lovoš, který zajišťuje kulturní, volnočasové a vzdělávací aktivity. Druhým významnějším zařízením je Dům dětí a mládeže ELKO Lovosicem, který se nachází v centru města Lovosice. Vedle zmíněných zařízení působí ve městě tradiční zájmové spolky poskytující volnočasové vyžití nejen pro obyvatele města Lovosice. Výkon veřejné správy zajišťuje městský úřad, který sídlí v centru města. Objet Policie ČR sídlí v blízkosti vlakového a autobusového nádraží. Město neuvažuje o jeho rozšířením. I přesto, že je nabídka sportovních zařízení celkem uspokojivá, město Lovosice uvažuje o jejich rozšíření, popř. zkvalitnění a doplnění stávajících o zcela nová sportovní zařízení. Nedostačující jsou také plochy pro sportovně-rekreační využití pro individuální či organizovanou rekreaci. Ve městě se nachází církevní zařízení a městský hřbitov. Kvalitní, funkční a dostačující nabídka jednotlivých složek občanské vybavenosti tak přispívá k posílení rovnovážných faktorů. 21.8.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a omezení nerovnovážných faktorů zejména návrhem nových ploch pro vybavenost a dále umožněním rozvoje základní vybavenosti v plochách s jiným funkčním využitím. Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh: - zachováním stávajících zařízení veřejného vybavení a vymezením nových ploch; - respektováním stávajících sportovních zařízení a areálů; - vymezením nových ploch pro volnočasové a rekreační účely; - podporováním diverzifikované občanské vybavenosti. Struktura ploch pro vybavenost navržených v konceptu ÚP Lovosice: - 0,89 ha nových ploch pro veřejnou vybavenost; - 5,25 ha komerční zařízení malá a střední; - 2,55 ha ploch smíšených obytných v centrální zóně, - 3,86 ha ploch smíšených obytných – komerční; - 8,07 ha nových ploch smíšených obytných – městských; - celkem navrhovaných ploch určených pro občanskou vybavenost 20,62. Koncept ÚP Lovosice vytváří podmínky pro nové investice do vybavenosti. Významným rovnovážným faktorem je vymezení ploch přestaveb u nevyužívaných či nedostatečně využívaných objektů či areálů. Varianta I tak přispívá k posílení rovnovážných faktorů udržitelného rozvoje a k eliminaci nerovnovážných faktorů.

104


21.9 Sociodemografické podmínky 21.9.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů Rovnovážné faktory


Změna vzorců demografického chování.

Postupné stárnutí populace v následujících dekádách.

Příznivý přirozený přírůstek obyvatel.

Záporný přirozený přírůstek.

Stabilizace počtu obyvatel díky propopulačnímu chování obyvatel.

Další úbytek obyvatel migrací.

Zvýšení počtu přistěhovalých.

Další úbytek celkového počtu obyvatel.

Zlepšení vzdělanostní struktury obyvatel.

Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel.

Zvyšování kvality života.

Zhoršení vzdělanostní struktury obyvatel.

I když v posledních deseti letech dochází k celkovému úbytku obyvatel, lze říci, že tato ztráta se pomalu snižuje a počet obyvatel se stabilizuje. Zájmové území však po dlouhé době přestalo ztrácet přirozenou měnou, posledních pár let je poměr natality a mortality ve prospěch natality. Naopak město Lovosice v posledních letech ztrácí migrací. Lze očekávat, že Lovosice budou v příštích několika letech získávat nejen kladným migračním saldem ale především přirozeným přírůstkem. Tento vývoj společnosti je dán především tím, že mají nyní děti silné ročníky 70. a 80. let 20. stol. (tzv. husákovi děti). Tento pozitivní vývoj bude charakteristický v příštích několika letech, avšak v následujících dekádách bude stale více sílit podíl postproduktivní složky obyvatel, pokud se nezmění demografické vzorce chování lidí. Z hlediska vzdělanostní struktury obyvatel není situace pozitivní, podíl vysokoškolsky vzdělaných je nižší než činí průměr v Ústeckém kraji a v Česku. Největší podíl tvoří obyvatelé s vyučením a středním odborným vzděláním bez maturity. Tato situace odpovídá celkové ekonomické orientaci oblasti. Kombinace slabých stránek v sociálním pilíři udržitelného rozvoje (úbytek a současné stárnutí populace, exkluze obyvatel, nepříznivá věková a vzdělanostní struktura obyvatel, nezaměstnanost obyvatel, atd.) představuje silný nerovnovážný efekt ve vztahu k ekonomickému pilíři (a naopak), který se bude v nadcházejícím období velmi pravděpodobně dále zvyšovat. Tento trend je typický pro celou Českou republiku. Nárůst mobility obyvatel představuje silný nerovnovážný efekt vzhledem k environmentálnímu pilíři (nárůst emisí a hlukové zátěže z automobilové dopravy), který se bude v nadcházejícím období pravděpodobně také dále zvyšovat. Zlepšení vzdělanostní struktury obyvatel působí silným rovnovážným efektem na vzájemné vztahy mezi všemi pilíři udržitelného rozvoje a je třeba ji nadále podporovat. Je nutno poznamenat, že většina rovnovážných a nerovnovážných faktorů je územním plánem ovlivnitelná pouze zprostředkovaně. 21.9.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména: -

návrhem nových ploch pro bydlení (kap.21.10);

-

návrhem nových ploch vybavenosti (kap. 21.8);;

-

návrhem nových ploch pro krátkodobou rekreaci a trávení volného času (kap. 21.13);;

-

návrhem podmínek pro dopravní infrastrukturu veřejné dopravy (kap. 21.6);;

V hodná implementace uvedených faktorů (návrh ploch pro bydlení, pro občanskou vybavenost, pro rekreaci, atd.) majících vliv na sociodemografické podmínky řešeného území posiluje rovnovážné faktory z hlediska udržitelného rozvoje území.

105


21.10 Bydlení 21.10.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů Rovnovážné faktory


Obnova bytového fondu.

Špatný stav bytového fondu.

Zvýšení intenzity bytové výstavby.

Starý domovního fond.

Zvýšení preferencí obyvatel města Lovosice.

Další zpomalení tempa výstavby nových domů a bytů.

Zvýšení celkové atraktivity bydlení ve městě.

Zhoršování stavu některých kvalitních stabilizovaných ploch bydlení – sociální problémy (exkluze obyvatel).

Vhodně zvolený návrh nových ploch určených pro bydlení.

Další zhoršení kvality bytového fondu. Nevhodné zvolení návrhových ploch určených pro bydlení.

V zájmovém území převažují rodinné domy nad bytovými. Bytový fond je obecně starý a některé jeho části jsou ve velmi špatném stavu. Intenzita bytové výstavby je v posledních dvou dekádách minimální. Ta velmi úzce souvisí s preferencí zájmového území (města Lovosice) pro trvalé bydlení. Rozvoj bydlení je zásadním faktorem z hlediska sociálního pilíře. Zvyšující se mobilita lidí do zaměstnání či škol představuje silný nerovnovážný efekt vzhledem k environmentálnímu pilíři (nárůst emisí a hlukové zátěže z automobilové dopravy) a vzhledem k sociálnímu pilíři (zhoršující se stav stávajícího bytového fondu, exkluze, apod.). Tento efekt je charakteristický pro celé Česko a bude se v nadcházejícím období pravděpodobně dále zvyšovat. Naopak zvýšení atraktivity bydlení a zlepšení stavu bytového fondu města Lovosice je jednoznačně jedním z rovnovážným faktorem vzhledem k sociálnímu a ekonomickému pilíři. Částečně také k environmentálnímu pilíři, pokud jsou plochy pro bydlení navrhnuty v souladu s životním prostředím. Rozhodujícím krokem k posílení rovnovážných faktorů a odstranění faktorů nerovnovážných je dobrá dopravní dostupnost a zvýšení kvality bydlení ve městě. To souvisí s: - dostatkem navržených ploch pro bydlení; -

návrhem ploch pro bydlení v návaznosti na kompaktní zástavbu stávajícího města;

-

zlepšením vybavenosti města a vytvořením dostatku zařízení pro volnočasové aktivity;

-

dostatkem a vhodně navrhnutými plochami pro zeleň a s kvalitním životním prostředí.

21.10.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména návrhem nových ploch pro bydlení. Souvisejícími návrhy jsou: - návrhem nových ploch pro bydlení (kap.21.10); -

návrhem nových ploch vybavenosti (kap. 21.8);;

-

návrhem nových ploch pro krátkodobou rekreaci a trávení volného času (kap. 21.13);;

-

návrhem podmínek pro dopravní infrastrukturu veřejné dopravy (kap. 21.6);;

Návrh ploch pro bydlení: - celkem je navrhnuto 46,184 ha ploch pro bydlení (jedná se o plochy mající čistě funkci bydlení a plochy se smíšenou funkcí, dle konceptu ÚP Lovosice byla brána polovina plochy); -

24,98 ha nově navrhovaných zastavitelných plochách;

-

21,20175 ha v plochách přestavby.

Struktura navrhovaných ploch pro bydlení: - 2,7 ha je navrhováno pro bydlení hromadné v plochách přestavby; -

106

18,9 ha nově navržených ploch pro bydlení individuální - městské a příměstské v zastavitelném území;


-

11,5 ha navržených ploch pro bydlení individuální - městské a příměstské v plochách přestaveb;

-

celkem 13,09 ha plochy pro plochy smíšené obytnou funkci.

Koncept ÚP Lovosice vytváří podmínky pro posílení rovnovážných faktorů, zejména návrhem nových ploch pro bydlení. Tento fakt tak přispívá k eliminaci nerovnovážných faktorů. Pro udržitelnost rozvoje území je podstatné, že pro rozvoj bydlení jsou využity i plochy přestaveb, které jsou v současnosti nevhodně či nedostatečně využity a ze stejného důvodu i plochy.zahrádek. Varianta I tak reaguje na současné potřeby města Lovosice a zároveň bere na vědomí další potenciální rozvoj území města Lovosice.

21.11 Hospodářské podmínky V rámci hospodářských podmínek jsou sledované následující složky: - Ekonomické subjekty; -

Míra registrované nezaměstnanosti.

21.11.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů Rovnovážné faktory Klíčová role průmyslu.

Nerovnovážné faktory Ztráta průmyslové tradice – uzavření klíčových podniků v zájmovém území.

V průměru dostatečná maloobchodní síť.

Zhoršení kvality služeb v oblasti maloobchodní sítě.

Deindustrializace ve prospěch sektoru služeb.

Další nárůst počtu nezaměstnaných.

Vznik dalších ekonomických subjektů s vyšší přidanou hodnotou.

Nárůst skupiny obyvatel neschopných vyhovět měnícím se požadavkům trhu práce.

Revitalizace a znovuvyužití lokalit a areálů nedostatečně či nevhodně využívaných (popřípadě „brownfields“).

Vysoký podíl objektů nedostatečně či nevhodně využívaných v kompaktně zastavěném území města.

Získání přímých zahraničních investic v oborech s vysokou přidanou hodnotou.

Vysoký podíl výrobních ploch vzhledem k ostatním typům ploch (167,8 ha, zhruba 17 % z celkové plochy území) Zábory nové půdy pro výrobu a skladování.

Město Lovosice je známo především jako město s průmyslovou orientací – tradicí. Této skutečnosti odpovídá i počet významných ekonomických subjektů v oblasti průmyslu, které jsou evidovány jako podniky s největším počtem zaměstnanců. Z hlediska ekonomické struktury převládají ekonomické subjekty patřící do terciéru, dále do sekundéru a priméru. Vedle průmyslu má zásadní význam také zemědělství, což je dáno zejména díky dobrým přírodním podmínkám, tedy výskytem úrodné zemědělské půdy. V současnosti je míra registrované nezaměstnanosti ovlivněna ekonomickou krizí, ale i tak dosahuje ve srovnání s Českem vyšších hodnot (naopak ve srovnání s ostatními regiony Ústeckého kraje je míra registrované nezaměstnanosti nižší). V zájmovém území se vyskytuje řada objektů (popřípadě „brownfields“), kde většina z nich je ve jen částečně využívána a objekt fyzicky chátrá. Z tohoto důvodů je žádoucí navrhnout jejich řešení využití s ohledem na životní prostředí, zábor lesní či zemědělské půdy, atd. Deindustrializace působí rovnovážným efektem na vzájemné vztahy mezi všemi pilíři udržitelného rozvoje. Přímé zahraniční investice, zejména v oborech s vysokou přidanou hodnotou, jsou jednoznačně rovnovážné z hlediska ekonomického a sociálního pilíře. Nové investice do výroby jsou významné pro posílení sociálního pilíře (zaměstnanost), zároveň však vytvářejí nerovnováhu mezi ekonomickým a environmentálním pilířem (zábor půdy, ohrožení ekosystémů, ovlivnění krajinného rázu, zátěž prostředí dopravou). Proto je nezbytně nutné jakýkoli střet (př.nová výrobní plocha na úkor záboru ZPF či PUPFL) posuzovat individuálně a s ohledem na oba dva pilíře.

107


Lokality nedostatečně či nevhodně využívané představují významný nerovnovážný faktor z hlediska všech tří pilířů udržitelného rozvoje a jejich revitalizace a opětovné využití proto působí výrazně rovnovážně. Rozvoj výrobních funkcí je významným faktorem především z hlediska ekonomického pilíře. 21.11.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména návrhem nových ploch pro výrobu a vymezením přestavbových ploch: -

zachováním stávajících zařízení komerční vybavenosti a plochy výroby;

-

podporováním diverzifikovaného ekonomického prostředí vymezením nových ploch výroby a komerčních zařízení;

-

vymezením rozvojové zóny v jihovýchodním segmentu města Lovosice v navazující části na zastavěnou lokalit podniku Lovochemi;

Návrh ploch výroby: - 4,85 ha plochy pro výrobu a skladování; -

89 ha plochy pro výrobu a skladování - lehký průmysl;

-

10,29 ha plochy pro plochy smíšené – komerční;

Koncept ÚP Lovosice navrhuje celkem 42,8 ha, z toho 7,89 ha je určeno pro plochy výroby či pro komerční účely. Koncept ÚP Lovosice vytváří podmínky pro zvýšení nabídky pro nové investice a vytvoření nových pracovních míst. Významným rovnovážným faktorem je vymezení ploch transformace u nevyužívaných či nedostatečně využívaných výrobních areálů. Problematický je rozvoj výroby na dosud nezastavěných plochách zejména z hlediska záboru ZPF a ovlivnění krajiny.

21.12 Cestovní ruch, rekreace a památková péče V rámci tohoto tématu jsou sledované následující složky: - Cestovní ruch a rekreace; -

Památková péče;

-

Urbanistické a architektonické hodnoty.



Atraktivita území Porta Bohemica neboli Brána Čech – vstup do CHKO České Středohoří – využití tohoto faktu pro rozvoj CR (jako startovního místa pro výlety).

Další snížení atraktivity území.

Zvýšení atraktivity řešeného území z hlediska cestovního ruchu a rekreace.

Nedostatečná nabídka služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace.

Zvýšení počtu naučných, turistických stezek.

Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a rekreace, zejména rozšíření nabídky v ubytovacích a stravovacích zařízení.

Cyklistické propojení obcí Litoměřice – Lovosice – Malé Žernoseky.

Další zhoršení kvality nabídky v oblasti cestovního ruchu a rekreace.

Podpora přístavu na Labi jako turistické atraktivity území.

Stagnace rozvoje turistické atraktivity – přístav na Labi.

Rozšíření nabídky služeb v oblasti cestovního ruchu a rekreace – ubytovací a stravovací zařízení, cyklostezky a turistické trasy, atd.

Nedostatek příležitostí pro denní rekreaci, pro sportovně-rekreačně-volnočasové aktivity.

Rozšíření možností pro denní rekreaci obyvatel města.

Nerozvinutá síť cyklostezek a turistických stezek pro pěší.

Rozvoj nových sportovně-rekreačních ploch pro

Nedostatečná ochrana památek a jejich postupné

108


Rovnovážné faktory individuální či organizovanou rekreaci.

Nerovnovážné faktory znehodnocení.

Zpřístupnění a využití Havraního ostrova pro denní rekreaci. Ochrana památek vyskytujících se v zájmovém území.

Cestovní ruch představuje v rámci sektorů ekonomiky důležité odvětví služeb. Váže celou řadu jiných ekonomických aktivit a napomáhá nejen ke stabilizaci populace města v jeho periferních oblastech, nýbrž i umožňuje zvyšování prestiže a zlepšovaní image celého regionu, což je důležité nejen při lokalizaci nejrůznějších průmyslových a obchodních aktivit, ale také pro přímé zahraniční investice. Rekreace a cestovní ruch je tak významným faktorem pro posilování sociálního a ekonomické pilíře udržitelného rozvoje. Město Lovosice není primárně cílovou oblastí turismu v rámci Česka ani v rámci Ústeckého kraje. Turisticky atraktivní místa se nachází v samotném zázemí města (CHKO České Středohoří, kulturně – historická centra Litoměřice a Terezín). Tento fakt tak představuje možnost i pro samotné město Lovosice, které může využít tohoto kapitálu ve svůj prospěch a stát se například bránou do chráněné oblasti nejen z geografického pohledu. Ačkoliv bylo město Lovosice založeno již v období středověku, do dnešní doby se nezachovalo mnoho historických památek. Na území města jsou evidovány 3 nemovité kulturní památky, které však nepředstavují turisticky významnou atraktivitu území. K sportovně-rekreačním účelům slouží v Lovosicích park v centru města, lesopark Osmička v okolí Labe či místní koupaliště, což je v porovnání s takovým městem nedostačující. Další plochy zeleně, kde by byla možná individuální či organizovaná denní rekreace, se v řešeném území nevyskytují. Město Lovosice je známé svým přístavištěm na Labi, které je v současnosti využíváno zejména jako překladiště. Avšak v posledních letech je stále více vnímáno širokou veřejností jako turistický cíl plavba po Labi zvaná Porta Bohemica. Z hlediska cestovního ruchu je zde spatřován potenciál a je tedy na místě se touto myšlenkou (dalšího rozvoje přístaviště pro veřejnost) i nadále zabývat. Nabídka služeb a především infrastruktura v oblasti cestovního ruchu a rekreace (ubytovací a stravovací zařízení) není zcela dostačující a představuje tak silný nerovnovážný efekt vzhledem k sociálnímu a ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje. Naopak odpovídající a fungující služby v této oblasti, popř. jejich doplnění a rozšíření by mohly napomáhat posilovat rovnovážné faktory. Rozhodujícím krokem k posílení rovnovážných faktorů a odstranění faktorů nerovnovážných je kvalitní životní prostředí, dostačující nabídka služeb v cestovním ruchu a k tomu odpovídající infrastruktura ve městě. To souvisí s: -

vhodně rozmístěnými navrženými plochami pro rekreaci a cestovní ruch;

-

návrhem ploch pro rekreaci a cestovní ruch v souladu s potřebami města;

-

návrhem ploch pro rekreaci a cestovní ruch v souladu s rozmístěním ploch pro bydlení;

-

dostatkem a vhodně navrhnutými plochami pro zeleň, kvalitním životním prostředí.

21.12.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména: - respektováním a chráněním stávající vymezené plochy pro rekreaci; -

vymezením nových ploch pro cestovní ruch a rekreaci a jeho infrastrukturu;

-

napojením cyklostezky Malé Žernoseky – Lovosice – Litoměřice;

-

rozšířením stávajícího lesoparku Osmička;

-

navržením plochy K01 Havraní ostrov pro rekreační účely;

-

respektováním záměru kompenzace ploch rekreace – zahrádkářské osady;

-

podporováním obnovy a intenzifikací využití přístavu jako turistické atraktivity území.

Návrh ploch pro rekreaci: - 8,9 ha navrhuje pro plochy rekreace - zahrádkářské osady;

109


-

23,5 ha jako plochu - krajinná s rekreačním využitím (K01 Havraní ostrov).

Pro rekreační účely slouží i další plochy s funkčním využitím, které umožňuje také rekreační či sportovní využití. Uvedené záměry jsou významné z hlediska udržitelnosti rozvoje území, zejména pak záměr Havraní ostrov či rozšíření lesoparku Osmička. Rekreace a cestovní ruch je tak významným faktorem pro posilování sociálního a ekonomické pilíře udržitelného rozvoje a jednotlivé záměry eliminují nerovnovážné faktory a naopak posilují rovnovážné.

21.13 Systém sídelní zeleně 21.13.1 Vymezení rovnovážných a nerovnovážných faktorů Rovnovážné faktory


Další rozvoj městské a sídelní zeleně.

Nedostatek sídelní zeleně ve městě.

Rovnovážné a účelné rozmístění veřejné sídelní zeleně.

Další úbytek sídelní zeleně.

Realizace záměru rozšíření lesoparku Osmička.

Nerovnovážné rozmístění veřejné sídelní zeleně a prostranství.

Realizace záměru Havraní ostrov.

Zhoršující se stav veřejné sídelní zeleně.

Adekvátní umístění ploch zahrádkářských osad.

Nevhodné umístění zahrádkářských osad.

Péče o přírodní složky území, resp. o veřejnou zeleň jsou významné z pohledu environmentálního pilíře. Zároveň jsou důležitým faktorem atraktivity území (bydlení, trávení volného času, apod.). Ve městě Lovosice představuje celoměstsky významnou plochu zeleně lesopark Osmička. Ve směru na východ navazuje na tento lesopark veřejně přístupná zeleň přírodního charakteru po obou březích toku Modly. V rámci centrální části města na plochy zeleně podél Labe a Modly navazuje soustava několika kompozičně významných parkových prostorů, a sice zeleň na Václavském náměstím, Sady Pionýrů a dále plochy zeleně ve vazbě na obytné soubory bytových domů, jako je plocha zeleně mezi železniční tratí a ulicí Wolkerovou nebo mezi železniční tratí a ulicí Nádražní, resp. U nadjezdu. Další parkovým systémem je v jižní části města park ve vazbě na bývalý cukrovar, vymezený ulicemi Siřejovickou a Třebenická a dále plocha městského hřbitova při ulici Teplické. Za velmi důležitou plochu zeleně lze považovat také úpatí Lovoše, jedná se však o jakési přírodní zázemí města. Vazbu mezi zastavěným územím města a vrchem Lovoš, zprostředkovává chatová zástavba na svazích Lovoše, s vysokým podílem vzrostlé zeleně. Současný stav a kvalita veřejné zeleně ve městě není vyhovující a neodpovídá potřebám města. Navíc některé stávající plochy veřejné zeleně jsou ve špatném stavu. 21.13.2 Hodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady k posílení rovnovážných faktorů a eliminaci nerovnováh zejména: - respektováním stávajících ploch zeleně; -

vymezováním nových ploch zeleně – P31 – rozšíření lesoparku Osmička, K01 plocha Havraního ostrova vymezená jako smíšená nezastavěného území krajinná s rekreačním využitím, K 05 – plocha krajinné zeleně na ploše lokálního biocentra ve vazbě na tok Modly a další;

-

doplněním integrované zeleně v rámci ostatních ploch (např. v bydlení, rekrace, občanské vybavení). Navrhované plochy zeleně: -

110

navrhuje celkem 53,16 ha ploch zeleně.


Koncept ÚP Lovosice navrhuje nové plochy zeleně, které tak doplní stávající sídelní systém zeleně a bude více atraktivnější pro města obyvatelé. Velmi významným návrhem z hlediska udržitelnosti rozvoje tří pilířů je rozšíření lesoparku Osmička a vymezením Havraního ostrova jako území krajinná s rekreačním využitím.

111


22.

INDIKÁTORY PRO SLEDOVÁNÍ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ

VLIVŮ

ÚZEMNÍHO

PLÁNU

Pro sledování reálného vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj jsou navrženy indikátory, které jsou schopny v poměrně integrované podobě popisovat vývoj města a odrážet tak vlivy územního plánu. Je nutné vnímat, že nelze najít indikátory, který by dokumentovaly pouze vliv činností a změn podmíněných územním plánem. Indikátory odrážejí vliv všech aktivit městské správy a jsou ovlivněny i obecnými společenskými trendy Výběr indikátorů byl podřízen dvěma základním principům: -

musí mít vztah k obecně definovaným kritériím udržitelného rozvoje;

-

musí odpovídat úrovni územního plánování.

Obecně definovaných indikátorů udržitelného rozvoje existuje velké množství v různých účelově 8 sestavených souborech , bohužel žádný z nich není přímo orientovaný na územní plánování a územní rozvoj. Většina z nich má buď velmi obecnou povahu nebo se naopak zabývají již činnostmi na úrovni místní správy, ekonomických subjektů a komunity. Při posouzení vlivů konceptu ÚP Lovosice na udržitelný rozvoj je nutné vnímat vedle určité obecnosti dokumentu (zmíněné již v obecném úvodu) též fakt, že územně plánovací dokumentace řeší především umisťování staveb a jeho souvislosti a dále územní podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot v území. Proto nejsou pro posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj relevantní např. kritéria zaměřená na technologie, řízení územně správních jednotek ap. Pro účely posouzení vlivů konceptu ÚP Lovosice byly stanoveny indikátory uvedené v následující tabulce. Tabulka C.1 – Indikátory pro sledování vlivů ÚPmB na udržitelný rozvoj Pilíř soudržnosti společenství 1

Vývoj počtu obyvatel

2

Věková struktura obyvatelstva a její změny

3

Vzdělanostní struktura obyvatelstva a její změny

4

Střední délka života Ekonomický pilíř

5

Podíl terciéru v ekonomické struktuře

6

Dokončené byty na 1000 obyvatel v daném roce

7

Počet míst v subjektech zařazených působících v oborech s vyšší přidanou hodnotou

8

Objem zahraničních investic do výroby v oborech s vyšší přidanou hodnotou Environmentální pilíř

9

Koeficient ekologické stability

10

Kvalita ovzduší

11

Hluková zátěž

12

Vývoj plochy ZPF a PUPFL

8

přehled uvádí např. dokument Příklady ukazatelů pro sledování vlivu realizace koncepce na životní prostředí in Metodika posuzování vlivů regionálních rozvojových koncepcí na životní prostředí , MŽP ČR 2002

112

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ČÁST D: PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SWOT

113


ČÁST D: PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SWOT

114


115


23.

VÝCHODISKA

Pro vyhodnocení předpokládaných vlivů konceptu ÚP Lovosice na stav města podle výsledků analýzy SWOT byla použita (v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou č. 500/2006 Sb.) analýza SWOT, která je součástí rozboru udržitelného rozvoje území ÚAP pro správní území ORP Lovosice. Vyhodnocení je provedeno v rozdělení na dva pilíře udržitelnosti – environmentální pilíř jako jeden celek a ekonomický a sociální pilíř druhý celek (s ohledem na jejich úzkou provázanost nejsou rozděleny na jednotlivé pilíře). ¨ Při vyhodnocení je stanovena míra vlivu konceptu ÚP Lovosice na jednotlivá tvrzení SWOT analýzy. Koncept ÚP Lovosice je jako celek porovnán s jednotlivými tvrzeními SWOT a je stanoveno jakou měrou ovlivňuje: a) vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území; b) vliv na odstranění slabých stránek řešeného území; c) vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území; d) vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území. Při hodnocení míry bylo použita stupnice: X

vztah konceptu ÚP Lovosice s tvrzením není relevantní;

0

vliv konceptu ÚP Lovosice je zprostředkovaný nebo nepřímý;

1

vliv konceptu ÚP Lovosice je přímý;

2

vliv konceptu ÚP Lovosice je významný.

K hodnocení míry je dodán komentář vysvětlující, které části konceptu ÚP Lovosice jsou podstatné pro výše uvedené body a) – c). V případě, že na výrok z analýzy SWOT má řešení v konceptu negativní vliv je u čísla / míry hodnocení přidán symbol vykřičník - !.

116


24. VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPTU ÚP LOVOSICE NA VÝSLEDKY ANALÝZY SWOT Tabulka D.1 – Vyhodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice na výsledky SWOT Míra naplnění

Tvrzení

Návrhy/atributy konceptu které tvrzení ovlivňují

ÚP

Lovosice,

ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky evidované zásoby štěrkopísku na JV správního území města (k. ú. Prosmyky)

1

Koncepce ÚP Lovosice zohledňuje evidované zásoby štěrkopísku a respektuje stanovená opatření.

geomorfologická dominanta Lovoš

1

Koncepce ÚP Lovosice geomorfologické atraktivity území.

Lovosicemi prochází řeka Labe a její přítok Modla

x

zlepšení kvality povrchových a podzemních vod v důsledku zpřísnění hygienických limitů

x

systém třídění a recyklace odpadů

0

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro odpadní hospodářství.

rozsáhlé plochy městské zeleně (lesopark, Sady Pionýrů, parkově upravená plocha před zámkem)

2

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro ochranu stávající městské zeleně.

obec leží na okraji CHKO České středohoří

x

dobré klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu

x

dobrá kvalita půdy

x

zohledňuje

Slabé stránky výskyt místních záplav při silných deštích srážkově deficitní Krušných hor

oblast

-

srážkový

2 stín

Koncept ÚP Lovosice protipovodňová opatření.

navrhuje

nová

x

zaplavování sportovišť při deštích

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje protipovodňová opatření.

při přívalových deštích dochází k ucpávání kanalizačních stok

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje realizaci nové dešťové stoky ve městě.

zhoršená kvalita životního prostředí (hluk, prach, zápach) provozem průmyslových závodů

1

Koncept ÚP Lovosice navrhuje doplňující opatření vedoucí ke zlepšení jednotlivých složek životního prostředí.

zhoršená kvalita životního prostředí vlivem intenzivní tranzitní dopravy

1

Koncept ÚP Lovosice opatření vedoucí ke snížení tranzitní dopravy.

kontaminace ovzduší spalování fosilních paliv

x

nevhodné nakládání s odpady včetně spalování v lokálních topeništích

0

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro odpadní hospodářství.

nízká ekologická stabilita území

2

Koncept ÚP Lovosice mj. navrhuje a zpřesňuje ÚSES.

nízká retenční schopnost krajiny

0

Koncept ÚP Lovosice navrhuje opatření vedoucí ke zlepšení retenční schopnosti krajiny.

2!

Koncept ÚP Lovosice mj. navrhuje další zábor ZPF.

nízký podíl PUPFL

1

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro ochranu stávajících PUPFL v řešeném území.

nedostatečná kapacita kanalizační sítě

2

Koncept stávající

minimální poměr zemědělství

ploch

využívaných

pro

ÚP Lovosice navrhuje rozšíření kanalizační sítě a především

117


Tabulka D.1 – Vyhodnocení vlivu konceptu ÚP Lovosice na výsledky SWOT Míra naplnění

Tvrzení

špatný stav technické infrastruktury

2

využívání fosilních paliv vede ke znečišťování ovzduší

x

Návrhy/atributy konceptu které tvrzení ovlivňují zasíťování nových.

ÚP

Lovosice,

Koncept ÚP Lovosice navrhuje rekonstrukci stávající technické infrastruktury.

Příležitosti zvýšení retenční schopnosti krajiny racionálním obhospodařováním půdy

0

Koncept ÚP Lovosice navrhuje opatření vedoucí ke zlepšení retenční schopnosti krajiny.

využití řízených rozlivů v krajině při povodních

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje protipovodňová opatření.

realizace drobných retenčních nádrží

x

realizace protipovodňových opatření

2

obecný důraz na zdravý životní styl

x

využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie pro zlepšení kvality ovzduší

2

osvěta v oblasti separace a recyklace odpadu

x

kvalitní péče o udržení hodnot krajiny

0

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro zachování hodnot v krajině.

realizace ÚSES

2

Koncept ÚP Lovosice mj. navrhuje a zpřesňuje ÚSES.

zlepšení průchodnosti krajiny obnovou polních a lesních cest

x

podpora orientace zemědělství na tvorbu a ochranu krajiny

x

Koncept ÚP Lovosice navrhuje protipovodňová opatření. Koncept ÚP Lovosice navrhuje geotermální zdroj energie na území města.

Hrozby zhoršování kvality životního důsledku nárůstu podílu automobilové dopravy

prostředí v individuální

1

Koncept ÚP Lovosice respektuje a navrhuje dodatečná opatření vedoucí ke snížení individuální dopravy.

výstavba logistického centra mezi Lovosicemi a Lukavcem – zvýšení intenzity dopravy

2!

Koncept ÚP Lovosice navrhuje plochy průmyslu ve zmíněných lokalitách.

poškození krajinného rázu nevhodnou výstavbou či těžbou, zejména výstavbou ve svazích Lovoše

1

Koncept ÚP Lovosice respektuje a zachovává přírodní dominantu Lovoš.

ohrožení krajinného rázu výstavbou VRT

x

eroze půdy vlivem záplav

1

Koncept ÚP Lovosice navrhuje protierozní opatření.

další zábor půdy pro výstavbu (logistická centra) a těžbu

2!

Koncept ÚP Lovosice navrhuje další zábor půdy pro výstavbu.

EKONOMICKÝ a SOCIÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky vynikající dopravní dostupnost - dálnice D8, silnice I. třídy, železniční uzel Lovosice (090, 087, 097, 114)

1

Koncept ÚP Lovosice dopravní systém území.

respektuje

stávající

dobré dopravní vazby na centra v regionu, Ústí nad Labem a Prahu (dostupnost dálnice D8, silnic I. třídy, železničních trati)

1

Koncept ÚP Lovosice dopravní systém území.

respektuje

stávající

dostatečná obslužnost veřejnou hromadnou dopravou

x

výstavba pěší lávky přes silnici I/15

2

118

Koncept ÚP Lovosice navrhuje výstavbu pěší lávky.



Tvrzení


ÚP

Lovosice,

napojení na vodovod, kanalizaci s ČOV, plyn, teplo

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje doplnění a rozvoj technické infrastruktury v nově navrhovaných rozvojových plochách.

rozvoj informačních technologií

0

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající infrastrukturu pro informační technologii.

rozvod kabelové TV, internet

0

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající infrastrukturu pro informační technologii.

velký počet pracovních příležitostí

1

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklad pro vznik nových pracovních míst v rozvojových lokalitách.

vysoké saldo dojížďky za prací

0

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro udržení stávajících a vznik nových pracovních míst.

pestrá vzdělanostní struktura

0

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající vzdělávací instituce a vytváří podmínky pro vznik nových vzdělávacích institucí.

možnosti kulturního vyžití, vzdělávání a trávení volného času

1

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající a umožňuje jejich doplnění.

zařízení sociální péče (dům s pečovatelskou službou, dům dětí a mládeže)

1

Koncept ÚP Lovosice respektuje zařízení a umožňuje jejich doplnění.

stávající

zdravotnické zařízení

1


stávající

k dispozici je mateřská, základní, střední a umělecká škola

1

Koncept ÚP zařízení.

stávající

město je spádovou obcí pro celé ORP (občanská vybavenost, pracovní příležitosti)

x

aktivní činnost zájmových spolků a sdružení

x

různorodá skladba objektů pro trvalé bydlení (bytové domy, panelové domy, RD)

0

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající skladbu bytového fondu a navrhuje vhodné plochy pro bydlení.

široké možnosti sportovního vyžití (sportovní areál s pestrou nabídkou služeb)

2

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající zařízení a navrhuje rozšíření stávajících.

využití Labe pro rekreaci a vodní sporty

2

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající zařízení a navrhuje rozšíření zařízeních určených pro rekreaci.

2

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro pěší a cykloturistiku.

vymezené pěší trasy, cyklistické trasy, naučné stezky

2

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající trasy a cyklotrasy.

nemovité kulturní památky na území města

1

Koncept ÚP Lovosice kulturní památky.

historické zajímavosti (bitva u Lovosic)

x

turisticky atraktivní zázemí – vrch Lovoš, České středohoří

0

pro podporu rekreace a turistického ruchu je zřízeno informační centrum

x

dostupnost informačních materiálů o Lovosicích a možnostech rekreace v cizím jazyce

x

možnost stravování a ubytování

1


velký počet podnikatelských subjektů

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje rozvoj ploch určených pro komerční využití a průmyslovou.

dobré podmínky cykloturistiku

pro

pěší

turistiku

a

Lovosice

respektuje

respektuje

stávající

Koncept ÚP Lovosice vytváří podmínky pro ochranu hodnot v území.

stávající

119



Tvrzení

silná průmyslová Lovochemie, a.s.)

tradice

města

ÚP

Lovosice,

0

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající průmyslové závody a tím podporuje tradici.

průmyslové závody mají celostátní význam a mezinárodní dosah

0

Koncept ÚP Lovosice průmyslové závody.

přímé dopravní napojení dopravní infrastrukturu

1

Koncept ÚP Lovosice vytváří podmínky pro rozvoj dopravní infrastruktury.

na

(závod

Návrhy/atributy konceptu které tvrzení ovlivňují výrobu

nadřazenou

respektuje

stávající

Slabé stránky špatný technický komunikací

stav

některých

úseků

x

hlavní silniční tah je veden centrem města

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje opatření omezení průjezdu pro nákladní automobily.

tranzit nákladní dopravy ve směru Ústí nad Labem – Praha přes zastavěnou část města v relativní blízkosti centra

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje opatření omezení průjezdu pro nákladní automobily.

ztráta atraktivity veřejné hromadné dopravy

x

nárůst podílu individuální automobilové dopravy

1

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro snížení IAD návrhem parkovacích míst mj.

chybějící propojení pro pěší a automobily přes řeku Labe

1

Koncept ÚP Lovosice navrhuje výstavbu pěší lávky přes Labe.

zatížení průjezdnou dopravou z D8

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje opatření omezení průjezdu městem pro silniční dopravu (především pro nákladní automobily).

trend mírného poklesu počtu obyvatel

x

špatný stavební stav některých objektů

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje přestavbu nedostatečně, nevhodně využívaných či chátrajících objektů / lokalit.

limity pro výstavbu vyplývající z ochrany přírody a krajiny, záplavové území

2!

Koncept ÚP Lovosice vyplývající z ochrany v záplavovém území).

zámek jako architektonicky nejzajímavější stavba města není přístupný veřejnosti (využit jako školské zařízení)

x

nedostatek veřejných financí

x

nedostatek pracovních sil

x

nerespektuje limity přírody (výstavba

Příležitosti rekonstrukce problematických silničních úseků

1

Koncept ÚP Lovosice stabilizuje či navrhuje rekonstrukci některých silničních úseků.

výstavba mostu / lávky přes Labe

2


realizace nového napojení bývalého areálu ROLO silnicí II. třídy

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje napojení areálu.

záměr výstavby geotermální elektrárny

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje geotermální zdroj energie na území města.

využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje geotermální zdroj energie na území města.

zkvalitňování, rozšiřování a budování technické infrastruktury

1

Koncept ÚP Lovosice navrhuje stávající technické infrastruktury.

využití dotací z programů EU na zlepšení veřejné infrastruktury

x

navázání na místní tradice

x

120

rozšíření



Tvrzení


ÚP

Lovosice,

podpora zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel (matky s dětmi, sociálně slabší občané, občané se změněnou pracovní schopností)

x

podpora zvyšování životní úrovně

0

péče o bezpečnost ve městě

x

obecný trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu

x

rekonstrukce chátrajících objektů

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje přestavbu nedostatečně, nevhodně využívaných či chátrajících objektů / lokalit.

prodloužení cyklostezky

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje napojení cyklostezky Malé Žernoseky – Lovosice – Litoměřice.

vybudování lávky pro pěší a cyklisty přes Labe

2


rozvoj rekreačních a turistických příležitostí na Labi, využití Modly pro turistiku

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje zpřístupnění přístavu na Labi a využití pro rekreační účely.

zlepšení propagace města jako turisticky přitažlivé lokality (převládá představa ryze průmyslové oblasti)

0

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklad pro zvýšení atraktivnosti města z hlediska cestovního ruchu.

oživení tradic a využití jejich potenciálu jako turistické atraktivity

x

využití volných ploch, vymezených v rámci ÚP a jeho změn, pro nové investory

2

podpora exportu výrobků do zahraničí

x

podpora podnikatelských aktivit obyvatel obce

x

využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání

x

rozvoj hospodářského prostřednictvím kooperačních podpůrných programů

x

potenciálu vztahů a

pracovní příležitosti spojené s provozem těžby štěrkopísku

x

využití zásob štěrkopísku v dobývacím prostoru v k. ú. Prosmyky

x

Koncept ÚP Lovosice vytváří podmínky pro další zvyšování životní úrovně.

Koncept lokality.

ÚP

Lovosice

navrhuje

rozvojové

Hrozby zhoršování stavu komunikací odkladu rekonstrukce

v důsledku

x

oddalování výstavby dálnice D8

x

rozšiřování sítí dopravní infrastruktury – územní deficit

1

hrozba nezaměstnanosti pramenící ze zániku nebo omezení výroby v hlavních výrobních závodech města

x

Koncept ÚP Lovosice dopravní infrastruktury.

navrhuje

dořešení

odliv vzdělaných mladých lidí do Ústí nad Labem a Prahy

0

Koncept ÚP Lovosice navrhuje nové plochy určené k rozvoji celého území a připravuje tak podmínky pro investory působící v oborech s vyšší přidanou hodnotou.

nevhodná výstavba na vizuálně exponovaných svazích Lovoše

2!

Koncept ÚP Lovosice navrhuje výstavbu v úpatí svahu Lovoš – plochy bydlení.

121



Tvrzení


ÚP

Lovosice,

nedostatečná či nevhodná péče o nemovité kulturní památky

x

nedostatečná podpora a propagace cestovního ruchu v Lovosicích

x

nezájem o rozšiřování turistických služeb

0

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklad pro rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury cestovního ruchu.

oslabení rekreačního potenciálu města ve prospěch rozvoje průmyslové výroby

0

Koncept ÚP Lovosice navrhuje mj. i plochy určené pro rekreaci.

zánik tradiční výroby v regionu

0

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající průmyslově významné areály a vytváří předpoklad pro udržení tradice výroby v regionu.

122

a

zkvalitňování


25. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA STAV A VÝVOJ HODNOT V ÚZEMÍ

Tabulka D.2 – Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP Lovosice na hodnoty území Míra naplnění

Hodnota

Komentář

Přírodní hodnoty chráněná krajinná oblast - I. zóna CHKO, IV. zóna CHKO

1

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje CHKO a stanovuje zásady pro využití území do ní zahrnutého.

NATURA 2000 – evropsky významná lokalita

1

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje oblast EVL a stanovuje zásady pro využití jejich území.

významný krajinný prvek ze zákona

1

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje vkp a stanovuje obecné zásady pro využití jejich území.

památný strom

1

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje památný strom a stanovuje obecné zásady pro jeho ochranu.

typický krajinný celek

1

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje typický krajinný celek a stanovuje obecné zásady pro využití jejich území.

2

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje ÚSES a navrhuje jeho doplnění.

území se zvýšenou ochranou krajinného rázu

1!

Koncept ÚP Lovosice až na některé výjimky (plochy bydlení v úpatí vrchu Lovoše) zohledňuje krajinný ráz a stanovuje obecné zásady pro využití jeho území.

les hospodářský

1

Koncept ÚP Lovosice respektuje lesní plochy a stanovuje regulativy využití.

půda I. a II. třídy ochrany ZPF

2!

Koncept ÚP Lovosice navrhuje v půdách I. a II. třídy ochrany ZPF.

vodohospodářsky významná území

2

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje CHOPAV, vodní toky a vodní zdroje a jejich ochranná pásma, dále respektuje odvodňovací zařízení a stanovuje obecné zásady pro využití jejich území.

plochy pro těžbu nerostných surovin

1

Koncepce ÚP Lovosice zohledňuje ložiska nerostných surovin a přejímá limity a stanovuje obecné zásady pro využití území.

skladebné části ÚSES (regionální ÚSES)

a lokální

výstavbu

Památky archeologické naleziště

1

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje archeologická naleziště.

Kulturní hodnoty nemovité kulturní památky

1

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje NKP.

architektonicky cenná stavba

1

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje tuto cennou stavbu.

místo významné události

1

Koncept ÚP Lovosice významné místo.

zohledňuje

toto

Civilizační / prostorové hodnoty sídelní struktura

2

Koncept ÚP Lovosice definuje urbanistickou koncepci zohledňující aspekty místní sídelní struktury.

plocha výroby

2

Koncept ÚP Lovosice respektuje stávající plochy výroby a vymezuje nové rozvojové

123


Tabulka D.2 – Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP Lovosice na hodnoty území Míra naplnění

Hodnota

Komentář plochy s funkčním využitím – výroba.

významné veřejné prostranství

2

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje plochy městské zeleně, vymezuje stabilizované a rozvojové plochy městské zelně a stanovuje podmínky, zásady pro jejich využití jejich území

urbanisticky významný kompoziční prvek

2

Koncept ÚP Lovosice urbanisticky významný kompoziční prvek.

významná historická

1

Koncept ÚP Lovosice urbanisticky významnou kulturně-historickou dominantu.

významná stavební dominanta technická

1

Koncept ÚP Lovosice urbanisticky stavební technickou dominantu.

významný vyhlídkový bod

1

Koncept ÚP Lovosice respektuje významný vyhlídkový bod.

prvky technické infrastruktury

2

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje stávající prvky TI a vytváří podmínky pro její rozvoj.

komunikační síť

2

Koncept ÚP Lovosice zohledňuje stávající komunikační síť a vytváří podmínky pro její rozvoj.

124

stavební

dominanta

–

kulturně

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ČÁST E: VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU K NAPLNĚNÍ PUR

125


ČÁST E: VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DEFINOVANÝCH POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008

126


127


26. VÝCHODISKA V lednu roku 2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb.) spolu s příslušnými prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací činnosti a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V zákoně je stanoveno, že obce jsou povinny zajistit soulad své ÚPD s nadřazenou ÚPD, pro ÚP Lovosice to znamená převzít jevy vymezené a přijaté souborným stanoviskem ke konceptu ZÚR Ústeckého kraje. Jelikož se v současnosti projednává Návrh ZÚR Ústeckého kraje, které jsou zpracovány na podkladě ÚP VÚP (z roku 1996). S ohledem na uvedené fakta (ZÚR Ústeckého kraje dosud nejsou vydány a s ohledem na stáří ÚP VÚC), je pro vyhodnocení přínosu konceptu ÚP Lovosice využita PÚR 2008, která stanovuje republikové priority územního plánování. Priority PUR 2008 se zaměřují na dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Republikové priority územního plánování jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v územně plánovací činnosti krajů a obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétním území. Vyhodnocení přínosu je provedenou vyhodnocením míry, jakou jsou jednotlivé priority a naplňovány konceptem ÚP Lovosice jako celkem. Při hodnocení míry bylo použita stupnice: 0 koncept ÚP prioritu nenaplňuje 1

koncept ÚP prioritu naplňuje

2

koncept ÚP prioritu naplňuje významným způsobem

K hodnocení míry je dodán komentář vysvětlující, které části či atributy konceptu ÚP Lovosice jsou podstatné pro naplnění priority.

128


27. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU KONCEPTU ÚP LOVOSICE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Tabulka E.1 – Vyhodnocení přínosu konceptu ÚP Lovosice k naplnění priorit územního plánování Priorita PÚR 2008

Míra naplnění

Komentář Koncept ÚP Lovosice identifikuje tyto hodnoty území města:

Článek 14: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.

Článek 15: Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.

2

1

přírodní hodnoty: - chráněná krajinná oblast České Středohoří; - území se zvýšenou ochranou krajinného rázu; - EVL soustavy NATURA 2000 (EVL Lovoš); - památné stromy; - významné krajinné prvky; - městská zeleň; - říční koridor; - lesy; památky: - nemovité kulturní památky; -architektonicky cenná stavba; - archeologická lokalita; kulturní hodnoty - historické centrum – objekt zámku a secesní radnice; - duchovní centra; prostorové hodnoty - prostorové dominanty; - významná stavební dominanta – kulturně historická; - pohledově exponované svahy vrchu Lovoš; - zástavba městského centra; - urbanisticky významný kompoziční prvek; - urbanistické hodnoty – zástavba v návaznosti na náměstí Václavské náměstí (podél ulice Terezínské); - zástavba obytného souboru v jihovýchodní části města; Lze konstatovat, že tyto hodnoty jsou v konceptu respektovány a využity pro další rozvoj města.

Koncept ÚP Lovosice nevytváří podmínky pro vznik sociální segregace.

129


Tabulka E.1 – Vyhodnocení přínosu konceptu ÚP Lovosice k naplnění priorit územního plánování Priorita PÚR 2008

Míra naplnění

Komentář

Článek 16: Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli (viz také čl. 20 PÚR ČR 2006) a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

1

Koncept ÚP Lovosice navrhuje využití území, které lze považovat za vyvážené. Důsledné uplatňování územního plánu při změnách území povede k odstraňování nevyváženosti v urbanistické struktuře území.

Článek 17: Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

0

Priorita se netýká města Lovosice.

Článek 18: Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

0

Tato priorita není pro územní plán města relevantní, je určena pro nadřazené dokumenty územního plánování (ZÚR).

Článek 19: Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

2

Koncept ÚP Lovosice se mimo jiné zaměřuje na přestavbu ploch či objektů, které jsou buď zcela či nedostatečně využívané.

130



Míra naplnění

Komentář

Článek 20: Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

1

Koncept ÚP Lovosice navrhuje využití území, které lze považovat za vyvážené a zároveň šetrné k životnímu prostředí.

Článek č. 21: Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. (Viz také Lipská charta, část II.; viz také čl. 23 PÚR ČR 2006).

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje plochy veřejné sídelní zeleně na území města.

Článek č. 22: Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).

2

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu zohledněním přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, z nichž mnohé jsou významnými turistickými atraktivitami. Koncept ÚP Lovosice vymezuje cyklistické a pěší stezky umožňující vazby na turistické cíle.

131


Tabulka E.1 – Vyhodnocení přínosu konceptu ÚP Lovosice k naplnění priorit územního plánování Priorita PÚR 2008 Článek 23: Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Článek 24: Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Článek 25: Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod.

Míra naplnění

0

Komentář

Tato priorita není pro územní plán města zásadní, je určena zejména pro nadřazené dokumenty územního plánování (ZÚR).

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro zlepšení dopravní obsluhy území na území města i ve vazbách na zázemí města. 2

2

Problém je spatřen v případě dalšího rozvoje průmyslové zóny, v návaznosti na stávající průmyslovou zónu, v těsném zázemí na silnici II. třídy č. 15, kde se předpokládá plošné zvýšení dopravní zátěže a tím i imisní a hlukové.

Koncept ÚP Lovosice navrhuje protipovodňovou ochranu území kolem toku Labe.

V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Článek 26: Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

132

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje protipovodňovou ochranu území kolem vodního toku Labe. V případě, že navrhují plochy v aktivní zóně k zastavěné je tento záměr zdůvodněn.



Míra naplnění

Komentář

Článek 27: Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje.

0

Tato priorita není pro ÚP zásadní, je určena zejména pro nadřazené dokumenty územního plánování (ZÚR).

Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Článek 28: Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. Článek 29: Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Článek 30: Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

1

Koncept ÚP Lovosice navrhuje využití území, které lze považovat za vyvážené. Důsledné uplatňování územního plánu při změnách území povede k odstraňování nevyváženosti v rozvoji. Koncept ÚP Lovosice neřeší organizaci součinnosti jednotlivých aktérů v územním plánování.

1

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro zlepšení celkové dopravní obsluhy samotného území města s jeho okolím. Koncept ÚP Lovosice navrhuje vytvořit podmínky pro rozvoj sítě cyklostezek.

2

Koncept ÚP Lovosice navrhuje rozvoj systémů TI jak z hlediska kvantitativního tak kvalitativního s ohledem na nejen současné požadavky společnosti, ale zejména na požadavky v budoucnosti.

133



Míra naplnění

Komentář

Článek 31: Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi.

2

Koncept ÚP Lovosice vytváří podmínky pro rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Článek 32: Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby.

1

Koncept ÚP Lovosice vytváří předpoklady pro revitalizaci bytového fondu s ohledem na podmínky území.

134


135


ČÁST F: VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LOVOSICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ

136

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ČÁST F: SHRNUTÍ

137

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA

28. VÝCHODISKA Podle vyhlášky č. 500/2006 Sb. je toto vyhodnocení vázáno na závěry rozboru udržitelného rozvoje území a cílem je popsat, jak ÚPD přispívá k vyváženosti vztahu jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a jak předchází rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel a ohrožením života budoucích generací. Vzhledem k tomu, že koncept Územního plánu města Lovosice je připravován invariantně, je kromě základního vyhodnocení konceptu ÚP Lovosice, které odpoví na otázku, jak ÚP reaguje na nejvýznamnější obecné a konkrétní nerovnovážné faktory a rizika, provedeno také vzájemné posouzení současného stavu řešeného území města Lovosice a návrhové varianty konceptu ÚP Lovosice. Posouzení je provedeno podle níže uvedených souborů kritérií s tím, že očekávaným výsledkem bude názor na to, jak a od jaké míry koncept ÚP Lovosice podporuje rovnovážné faktory (a více omezuje nerovnovážné faktory) vzájemných vztahů mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelného rozvoje. Předmětem vzájemného posouzení jsou však také položky, které jsou ve v obou variantách řešeny totožně. Předmětem vzájemného posouzení jsou vybrané položky. Současný stav města Lovosice je tedy označen jako varianta 0 a varianta I je pak přidělena řešení konceptu ÚP Lovosice. Vyhodnocení vlivů je tedy rozvrženo do těchto částí: I. Základní vyhodnocení konceptu ÚP Lovosice Cílem základního vyhodnocení, které je provedeno verbálně, je definovat, zda koncept respektuje základní, výše uvedené, nerovnovážné faktory udržitelného rozvoje území Lovosice. II. Vzájemné posouzení variant Posouzení variant je provedeno z hlediska: -

kvantitativních kriterií;

-

kvalitativních kriterií;

-

specifických lokální kriterií.

Vzájemná posouzení variant jsou provedena metodou bodového hodnocení tak, že: -

-

-

v každé skupině kriterií (kvantitativní, kvalitativní a specifická lokální) jsou definována konkrétní kritéria, vztahující se k jednomu nebo ve většině případů k více pilířům udržitelného rozvoje; každému kriteriu je přiřazena váha a kritéria jsou bodově ohodnocena s tím, že „skóre pro jednotlivé kriterium“ je dáno součinem váhy a bodového ohodnocení (váha každého kritéria je stanovena obecně s tím, že může být v jednotlivých případech upravena s přihlédnutím ke konkrétní situaci města Lovosice); v každé skupině kriterií je pro každou variantu vypočítáno „skupinové skóre“ (součet hodnot „skóre pro jednotlivá kritéria“); každé „skupinové skóre“ je normalizováno vzhledem k maximální dosažitelné hodnotě v této skupině kriterií a tím je eliminován různý počet kriterií v jednotlivých skupinách („normalizované skupinové skóre“ je podílem „skupinového skóre“ a maximálního počtu bodů, kterého lze v dané skupině kriterií dosáhnout“).

III. Souhrnné posouzení variant Vzájemné posouzení je provedeno tak, že: -

každé skupině kritérií je přiřazena váha a pro každou variantu je vypočítáno „vážené skupinové skóre“ (součin příslušné váhy a „ normalizovaného skupinového skóre“),

-

„celkové skóre“ je vypočítáno pro každou variantu jako součet „vážených skupinových skóre“.

IV. Závěrečné doporučení

138


29.

VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPTU ÚP LOVOSICE NA VYVÁŽENOST ZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ

Na základě analýz podkladových dokumentů byly definovány faktory negativně ovlivňující vyváženost vztahů mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelného rozvoje a tím bránícími udržitelnému rozvoji města Lovosice.

29.1 Faktory nevyváženosti vztahu environmentálního, ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje 29.1.1 Nárůst osobní a nákladní automobilové dopravy a nárůst kapacity dopravy v klidu ve městě Lovosice Nárůst automobilové dopravy je obecným trendem souvisejícím s ekonomickým rozvojem a „bohatnutím“ společnosti. Je příčinou zhoršení stavu životního prostředí a zvýšení bezpečnostních rizik ve městě. Koncept ÚP Lovosice přispívá k jeho zpomalení a zmírnění zejména tím, že: respektuje stávající dopravní systém ve městě; -

přebírá jednotlivé záměry vycházející z předchozích záměrů (např.: dostavba dálnice D8); navrhuje dopravní infrastrukturu Z25 – navržená trasa navrhované propojovací komunikace vedené od silnice III/24712 směrem na jih k připojení na silnici II/247 přes katastrální území Lukavec, která má zajistit přímé dopravní napojení uvedených ploch pro skladování a logistická centra na dálnici D8 bez nutnosti tranzitu přes zastavěné území města Lovosice;

-

navrhuje regulovat průjezdnost města opatřeními stanovenými zejména pro nákladní automobily;

-

navrhuje řešení dopravy v klidu - navrhuje navýšení parkovacích ploch s předpokladem, že dojde ke snížení průjezdnosti městem a k celkovému snížení dopravní zátěže na území města.

Proti zmírnění bude však působit nárůst přepravních výkonů osobní a zejména nákladní dopravy v souvislosti s předpokládaným naplňováním navrhovaných rozvojových ploch. Předpokládá se, že dopravní zátěž bude zvýšená do té doby než bude jiné alternativní dopravní spojení na Ústí nad Labem. 29.1.2 Existence nevhodně a nedostatečně využívaných lokalit a starých ekologických zátěží Celková výměra nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných lokalit je zhruba 42,8 ha. Na území města Lovosice jsou evidovány 3 významné staré ekologické zátěže, z nich nejproblematičtější z hlediska především environmentálního pilíře je skládka Lukavec. Koncept ÚP Lovosice přispívá k eliminaci faktoru zejména tím, že navrhuje regeneraci těchto lokalit. Optimalizuje funkční využití nevyužívaných či nevhodně využívaných ploch. Plochy přestavby představují minimální zábor ZPF a jsou vymezeny pro funkci drobné výroby, smíšenou funkci a plochu přestavby území pro bydlení, vždy v souladu s funkčním využitím okolního území. 29.1.3 Riziko povodní Povodněmi je ohrožena značná část území města Lovosice v údolí toku Labe. Koncept ÚP Lovosice navrhuje protipovodňová opatření: - respektováním záplavového území; aktivní zóny záplavového území; území zvláštní povodně pod vodním dílem ochrany; -

vymezením protipovodňových opatření areálu Lovochemie trvalého charakteru pro nové plochy (P33, K02, K03, K04) pro stavby valů, hrází a stabilních zdí;

-


139


-

navržením přeložení koryta toku Modly v oblasti jeho zaústění do plavebního kanálu řeky Labe;

Dle požadavku města Lovosice nejsou navrhována protipovodňová opatření na území města Lovosice (mimo zmíněných v oblasti podniku Lovochemie). S ohledem na to, že v zájmovém území dochází k záplavám, je fakt, že nejsou protipovodňová opatření navrhována, je alarmující z hlediska jakéhokoliv rozvoje území. 29.1.4 Zábor ZPF Problematika záboru volné krajiny pro rozvoj sídel je obecně vnímaným negativním faktorem územního rozvoje. Je důležité primárně využít vnitřní rezervy ve městě a teprve pro pokrytí dalších potřeb vymezovat rozvojové ploch ve volné krajině. Je však nutné konstatovat, že využití „greenfields“ je výrazně levnější než transformace „brownfields“. Koncept ÚP Lovosice počítá se záborem významné části zemědělského půdního fondu 182,9 ha (15,4 % z celkového území) pro rozvojové plochy, což sice vytváří předpoklady pro posílení ekonomického a sociálního pilíře, ale nepříznivě se projeví na pilíři environmentálním.

29.2

Faktory nevyváženosti vztahu environmentálního a sociálního pilíře udržitelného rozvoje

29.2.1 Nízký podíl sídelní zeleně v zastavěném území města Dostupnost, kvalita a využitelnost ploch zeleně je významným ukazatelem atraktivity území. Na území města Lovosice je nedostatek veřejných ploch sídelní zeleně. Plochy veřejné zeleně tvoří zhruba 7,9 % celkové plochy území (74,5 ha). Koncept ÚP Lovosice přispívá k eliminaci faktoru zejména tím, že navrhuje rozšíření ploch sídelní zeleně v zastavěném území. Podíl „zelených“ ploch na celkové ploše města vzroste zhruba o 20 ha plochy (navýšení o 2 %). 29.2.2 Významná zátěž prostředí emisemi Prakticky na celém území města, zejména v oblasti se zvýšenou dopravní zátěží (lokality podél silničních tahů a v oblasti průmyslových zón) dochází k nedodržování platných imisních limitů pro suspendované částice velikostní frakce PM10 a benzo(a)pyren B(a)P. Stejně tomu tak je z hlediska celkového překročení limitní hodnoty pro zdraví (bez ozónu), která byla zjištěna na 83 % území města. Koncept ÚP Lovosice přispívá k eliminaci faktoru zejména regulací průjezdnosti města nákladními automobily, zvýšení počtu parkovacích ploch a návrhem nové silniční trasy plocha Z25 (vyvedení tranzitní dopravy z města Lovosice). Lze předpokládat, že se odvede část dopravní zátěže a tím k určitému zmírnění imisní zátěže obyvatel města. Proti zmírnění bude působit nárůst přepravních výkonů osobní a zejména nákladní dopravy v souvislosti s předpokládaným naplňováním navrhovaných rozvojových ploch. Další důvody zvýšených emisí prašných částic (výstavba, nedostatečný úklid) nelze územním plánem ovlivnit. Je nutné zdůraznit, že nebyl k dispozici relevantní model imisní zátěže. 29.2.3 Významná zátěž prostředí hlukem Významná část obyvatel města je vystavena zvýšené hlukové zátěži, která má původ převážně v silniční dopravě. Koncept ÚP Lovosice přispívá k eliminaci faktoru stejně jako u faktoru předchozího zejména regulací průjezdnosti města nákladními automobily, zvýšení počtu parkovacích ploch a návrhem nové silniční trasy plocha Z25 (vyvedení tranzitní dopravy z města Lovosice). Tím dojde ke zmírnění hlukové zátěže obyvatel města. Proti zmírnění bude působit nárůst přepravních výkonů osobní a zejména nákladní dopravy v souvislosti s předpokládaným naplňováním navrhovaných rozvojových ploch.

140


Je nutné zdůraznit, že nebyl k dispozici relevantní model hlukové zátěže.

29.3 Faktory nevyváženosti vztahu ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje 29.3.1 Vysoký podíl výrobních ploch vzhledem k ostatním typům ploch V Lovosicích je relativně velký podíl ploch pro výrobu vzhledem k ostatním typům ploch (cca 17,7 % z celkové výměry města). Pro srovnání podíl ploch vybavenosti činí 4,8 % z celkové výměry města. Podíl výrobních ploch se dle konceptu ÚP Lovosice ještě zvýší, neboť navrhuje navýšení těchto ploch zhruba o 4 % (což činí asi 94 ha). Ve většině případů se jedná o zábor zemědělsky kvalitní půdy. 29.3.2 Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu je pro město tohoto charakteru limitujícím faktorem. S ohledem na skutečnost, že město chce, aby ho lidé vnímali jako tzv. vstupní bránu do Českého Středohoří je nutné, aby byly navýšeny plochy určené pro infrastrukturu cestovního ruchu. Koncept ÚP Lovosice až na výjimky explicitně nevymezuje plochy pro jednotlivá zařízení, vytváří však předpoklad pro jejich umístění v rozvojových nebo transformačních plochách. 29.3.3 Nedostatečná síť a spektrum nabídky veřejné občanské vybavenosti Městu Lovosice chybí některá zařízení v oblasti veřejné občanské vybavenosti. Obdobně jako v předchozím případě je tato skutečnost limitující s ohledem na další rozvoj města Lovosice. Koncept ÚP Lovosice až na výjimky explicitně nevymezuje plochy pro jednotlivá zařízení, vytváří však předpoklad pro jejich umístění v rozvojových nebo transformačních plochách. 29.3.4 Nedostatek ploch pro sportovně-rekreační účely Plochy určené pro sport a rekreaci zcela neodpovídají potřebám města Lovosice. Koncept ÚP Lovosice explicitně vymezuje některé plochy pro sport či rekreaci (například rozšíření lesoparku Osmička či zpřístupnění Havraního ostrova). Dále koncept vytváří předpoklad pro umístění těchto ploch v rozvojových nebo transformačních plochách. Současný stav ploch určených ke sportovním či rekreačním účelům je zhruba 115 ha (což je asi 10 % z celkového území). Koncept ÚP Lovosice navrhuje navýšení na 143 ha, jedná se tedy o navýšení o 2 %.

141


30.

VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU KONCEPTU ÚP LOVOSICE K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ RIZIK A OHROŽENÍ

30.1

Rizika a ohrožení

Jako významná rizika ovlivňující potřeby života současné generace a zároveň ohrožení podmínek života generací budoucích byly identifikovány: -

Nepříznivá imisní situace;

-

Nepříznivá hluková situace;

-

Existence nevhodně a nedostatečně využívaných lokalit a starých ekologických zátěží;

-

Nízký podíl sídelní zeleně v zastavěném území města;

-

Nedostatečná síť a spektrum nabídky veřejné občanské vybavenosti.

30.2

Přínosy konceptu ÚP Lovosice

Přínosem konceptu územního plánu města Lovosice k řešení rizik jsou zejména: 1.

Nepříznivá imisní situace: -

2.

Nepříznivá hluková situace: -

3.

4.

regulací průjezdnosti města nákladními automobily, zvýšení počtu parkovacích ploch a návrhem nové silniční trasy plocha Z25 (vyvedení tranzitní dopravy z města Lovosice).

Existence nevhodně a nedostatečně využívaných lokalit a starých ekologických zátěží: -

navrhuje regeneraci těchto lokalit;

-

optimalizuje funkční využití nevyužívaných či nevhodně využívaných ploch.

Nízký podíl sídelní zeleně v zastavěném území města: -

5.

regulací průjezdnosti města nákladními automobily, zvýšení počtu parkovacích ploch a návrhem nové silniční trasy plocha Z25 (vyvedení tranzitní dopravy z města Lovosice).

navrhuje navýšení těchto ploch.

Nedostatečná síť a spektrum nabídky veřejné občanské vybavenosti. -

30.3

vymezuje plochy pro jednotlivá zařízení.

Shrnutí

Koncept ÚP města Lovosice má přispět ke zmírnění a nebo zpomalení většiny výše uvedených rizik a ohrožení. Lze jej v zásadě hodnotit jako dokument přispívající k posílení rovnováhy mezi environmentálním, ekonomickým a sociálním pilířem udržitelnosti a tím posilující udržitelnost rozvoje města Lovosice. Město Lovosice musí nadále plnit funkci společenského a ekonomického centra odpovídající své velikosti a významu. Je zřejmé, že zde bude i na dále významný tlak na územní rozvoj. Toto je nutno zohlednit při posuzování dílčích změn v území, zejména investic. Zároveň je však nutno zabezpečit ochranu hodnot území města a příměstské krajiny. Koncept ÚP města Lovosice obsahuje některé návrhy, které mohou přispívat ke zvýšení nevyváženosti vztahů: -

vzhledem k tomu, že nové rozvojové plochy vyvolají určitý nárůst individuální automobilové dopravy a zejména výraznější nárůst nákladní automobilové dopravy, lze očekávat nárůst hlukové zátěže, především v jihovýchodní části města;

-

zábor významné části zemědělského půdního fondu pro rozvojové plochy;

-

neexistence návrhu protipovodňových opatření v území centra města (mimo lokality podniku Lovochemie);

142


-

nepoměr jednotlivých ploch s funkčním využitím (velký podíl nově navržených ploch určených k výrobě a skladování);

-

snaha o změnu funkčního využití části lokalit zahrádek může vyvolat konflikt s jejich stávajícími majiteli / uživateli;

-

výrazným rizikovým faktorem, který by ohrozil naplňování záměrů územního plánu, by mohlo být rozložení jednotlivých aktivit v čase, což se týká především vztahu mezi budováním dopravní, energetické a vodohospodářské infrastruktury a naplňováním zamýšlených rozvojových ploch.

143


31.

VZÁJEMNÉ POSOUZENÍ VARIANT

31.1 Posouzení variant kvantitativními kritérii Hodnocení je provedeno na úrovni města jako celku. Hodnocení je provedeno na úrovni města jako celku. Pro vyhodnocení vlivu na tři pilíře udržitelného rozvoje byl porovnáván koncept ÚP Lovosice varianta I a současný stav – varianta 0. Jedná se o bilanční posouzení ploch s rozdílným způsobem využití dle výše stanové metodiky. 31.1.1 Vymezení kritérií Kvantitativní kritéria jsou orientována na vytvoření prostorových podmínek pro rozvoj („aby lidé mohli v Lovosicích žít“) jsou navržena následovně: Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby Kriterium se vztahuje k ekonomickému, environmentálnímu i sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje: Z hlediska ekonomického a sociálního pilíře je pozitivním rovnovážným faktorem součet zastavitelných ploch a ploch přestavby (potenciál pro další ekonomický rozvoj, pro bydlení a pro pracovní příležitosti). Z hlediska environmentálního pilíře je pozitivním faktorem výměra ploch přestavby, neutrálním až mírně negativním faktorem nárůst nově zastavitelných ploch. Kriterium je vzhledem ke konfliktu mezi ekonomickým a sociálním pilířem na straně jedné a environmentálním pilířem na straně druhé přiřazena váha 1 (nízká). Struktura ploch změn (plochy přestavby / nové zastavitelné plochy) Kriterium se vztahuje zejména k environmentálnímu a ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje a odráží skutečnost, v jaké míře je ekonomický rozvoj realizován na již jednou využitých plochách, které již zcela nebo částečně ztratily svou původní funkci. Vyšší podíl ploch přestavby vůči novým rozvojovým plochám je hodnocen pozitivně. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). Potenciál návrhových rezidenčních ploch (plochy bydlení, počet bytů, počet obyvatel) Kritérium se vztahuje zejména k sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také významný předpoklad pro rozvoj pilíře ekonomického. Vyšší potenciál ploch pro bydlení je hodnocen pozitivně. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). Potenciál ploch umožňujících občanskou vybavenost (plochy veřejné vybavenosti, plochy komerční vybavenosti, plochy rekreační, plochy sportu) Kritérium se vztahuje zejména k sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také zázemí pro rozvoj pilíře ekonomického. Vyšší potenciál ploch občanské vybavenosti je hodnocen pozitivně. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). Potenciál ploch pro rekreaci (plochy veřejné rekreace, individuální a hromadné rekreace, zahrádky, plochy zeleně a další plochy, kde je umožněna rekreace) Kritérium se vztahuje zejména k sociálnímu a environmentálnímu pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také zázemí pro rozvoj pilíře ekonomického. Vyšší celkový potenciál ploch pro rekreaci (bez uvážení vnitřní struktury) je hodnocen pozitivně s tím, že vnitřní struktura ploch pro rekreaci. Kriteriu je přiřazena váha 2 (střední). Potenciál ploch výroby a skladování a plochy lehké výroby Kritérium se vztahuje zejména k ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také zázemí pro rozvoj pilíře sociálního. Vztah k environmentálnímu pilíři je obecně ambivalentní v závislosti na typu ekonomické aktivity a souvisejících vlivech na životní prostředí a na tom, jak významným zdrojem a cílem automobilové dopravy se příslušná lokalita stane. Vyšší potenciál ploch je v této skupině hodnocen pozitivně s tím, že posouzení environmentálních dopadů nejvýznamnějších konkrétních ploch je provedeno ve skupině specifických kriterií. Kriteriu je vzhledem k ambivalentnímu vztahu k environmentálnímu pilíři udržitelného rozvoje obecně přiřazena váha 2 (střední). Územní potenciál rozvojových ploch (vytvořené pracovní příležitosti)

144


Kritérium se vztahuje zejména k ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje, ale vytváří také zázemí pro rozvoj pilíře sociálního. Z hlediska environmentálního pilíře může být problémem přílišná koncentrace pracovních příležitostí na jednom místě, která může vyvolat zvýšení přepravních výkonů a s tím související nárůst imisní a hlukové zátěže. Zvýšení počtu potenciálních pracovních příležitostí je hodnoceno pozitivně s tím, že posouzení environmentálních dopadů nejvýznamnějších konkrétních rozvojových ploch je provedeno ve skupině specifických kriterií. Kriteriu je vzhledem k potenciálnímu problému s environmentálním pilířem obecně přiřazena váha 2 (střední). Rozvoj vodovodní a kanalizační sítě Kriterium se vztahuje k environmentálnímu, sociálnímu i ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje. Zvýšení procenta připojených obyvatel a rozšíření „zasíťovaných“ ploch je hodnoceno pozitivně. Kriteriu je obecně přiřazena váha 2 (střední). Rozvoj energetických sítí Kriterium se vztahuje k environmentálnímu, ekonomickému i sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Zvýšení počtu obyvatel připojených (majících možnost připojení) k síti centrálního zásobování teplem (CZT) nebo k zemnímu plynu a rozšíření „zasíťovaných“ ploch je hodnoceno pozitivně. Pozitivně je navíc hodnoceno i to, využívá-li nově budovaný tepelný zdroj zemní plyn nebo biomasu. Kriteriu je obecně přiřazena váha 2 (střední). Řešení dopravy v klidu Kriterium se vztahuje k environmentálnímu a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Nárůst parkovacích stání je hodnocen pozitivně z hlediska environmentálního pilíře protože může vést k omezení dopravní zátěže (omezí popojíždění městem s cílem nalézt volné místo). Pozitivní vliv se projeví i z hlediska sociálního pilíře (zvýšení komfortu obyvatel). Kriteriu je obecně přiřazena váha 1 (nejvyšší). 31.1.2 Zdůvodnění výběru kvantitativních kriterií Sociální pilíř udržitelného rozvoje je chápán v širších souvislostech a zahrnuje vedle zajištění základních životních potřeb obyvatel (bydlení, zdravotní a sociální péče, vzdělání, nezbytná veřejná administrativa) také „kvalitu života“ ve smyslu estetickém i ve smyslu zajištění rekreačních, kulturních, sportovních i dalších potřeb. Neméně důležitým faktorem v tomto případě je dostatek pracovních míst (ať již přímo ve městě či v jeho okolí) a dobrá dopravní dostupnost společně s vhodně řešenou dopravou v klidu a odpovídající technickou infrastrukturou. Většina navržených kvantitativních kriterií (celkem 10) se vztahuje ke třem pilířům udržitelného rozvoje. Některá z nich obsahuje synergický efekt mezi dvěma nebo třemi pilíři, někdy je určitý konflikt mezi ekonomickým a sociálním pilířem na straně jedné a environmentálním pilířem na straně druhé. Kritéria jsou v následujícím textu hodnocena z pohledu rovnovážnosti mezi environmentálním, ekonomickým a sociálním pilířem udržitelného rozvoje. Poznámka: v případě, že nejsou k dispozici údaje o současném stavu, jsou v tabulkách uvedeny kvalifikované odhady (kurzívou). 31.1.3 Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby Tabulka F.1- Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby v poměru k celkové rozloze města Var. 0

Var. I

ha

%

ha

%

Stabilizované zastavěné plochy

Cca 557,46

46,9

514,6

43,3

Zastavitelné plochy

-

-

155,1

13,0

Plochy přestavby

-

-

42,86

3,6

Stabilizované plochy v krajině

Cca 432,3

36,4

Plochy změn v krajině

-

Celkem plocha města

1189,2

100,0

432,3

36,4

44,2

3,7

1189,2

100,0

145



Z tabulky vyplývá, že je v současné době zhruba polovina města (cca 47%) pokryta stabilizovanou zástavbou a varianta I navrhuje zvýšení tohoto podílu zastavitelnými plochami. Z uvedených údajů je zřejmé, že varianta I nabízí 42,86 ha ploch na přestavbu (což činí necelé 4 % z celkového území a zastavitelné plochy představují zhruba 13 % z celkové plochy území. Tato skutečnost je pozitivní především z hlediska ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje. Ze stejného hlediska může být vnímána pozitivně i kategorie plocha změn v krajině, kde se jedná především o určité navýšení ploch krajinné zeleně oproti současnému stavu (procentuelní nárůst je 3,7 %). Z hlediska environmentálního pilíře je pozitivním faktorem výměra ploch přestaveb, avšak neutrálně až negativně jsou brány zastavitelné plochy. Tyto plochy společně s plochami přestaveb představují rozvojový potenciál pro město Lovosice. S vědomím toho, že vyšší potenciál rozvojových ploch znamená zároveň vyšší zátěž z hlediska environmentálního pilíře, je varianta I hodnocena z hlediska zejména ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje jako příznivější než varianta 0. 31.1.4 Struktura ploch změn (podíl ploch přestavby a nových zastavitelných ploch) Podíl je odvozen z tabulky F.1. V případě varianty I je poměr ploch přestavby a zastavitelných ploch 1:3,5, podíl ploch zastavitelných je tedy výrazně vyšší. Z údajů uvedených v tabulce F.1 jednoznačně vyplývá, že varianta I počítá s využitím nedostatečně či nevhodně využívaných lokalit, popř. s „brownfields“, dále s využitím nových rozvojových ploch. Varianta I tak vytváří podmínky pro rozvojové aktivity na území města. I když jednotlivé návrhy rozvojových ploch znamenají vyšší zátěž na životní prostředí, je nutné přihlédnout na to, o jaké návrhy funkčního využití se jedná. Z tohoto důvodu je varianta I hodnocena z hlediska především ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje příznivěji než varianta 0. 31.1.5 Potenciál návrhových rezidenčních ploch V následující tabulce jsou uvedeny rezidenční plochy. Ty se skládají ze součtu ploch pro bydlení a zlomků dalších ploch, kde je bydlení umožněno. Respektive je započtena i plocha se smíšenou obytnou funkcí, ve které je umožněno určitý procentuelní zastoupení funkce bydlení. Tabulka F.2 - Potenciál návrhových rezidenčních ploch Potenciál návrhových rezidenčních ploch Var. 0

Var. I

Stabilizované plochy (ha)

62,26

62,28

Přestavbové plochy (ha)

15,22

21,2

Zastavitelné plochy (ha)

-

24,97

Celkem (ha) 77,48 Zdroj: Koncept ÚP Lovosice Vysvětlivky pojmů (dle kapitoly F koncept ÚP Lovosice).

108,5

Z uvedených údajů vyplývá, že varianta I navrhuje navýšení o cca 31 ha ploch určených k bydlení než varianta 0. Z toho poměr ploch přestavby a zastavitelného území je relativně stejný (24,97 zastavitelných ploch a 21,2 plochy přestavby). Varianta I je především z hlediska sociálního ale také z ekonomického pilíře udržitelného rozvoje hodnocena příznivěji než varianta 0, jelikož deklaruje rozvojový potenciál. 31.1.6 Potenciál ploch umožňujících občanskou vybavenost V následující tabulce jsou uvedeny plochy občanské vybavenosti. Ty se skládají ze součtu ploch pro občanskou vybavenost a zlomků dalších ploch, kde je tato funkce také přípustná. Respektive jedná se

146


plochu smíšené, ve které je umožněno umístění občanské vybavenosti (je tedy počítáno pouze s procentuelním zastoupením). Tabulka F.3 - Potenciál ploch občanské vybavenosti Současný stav


Návrhové plochy

Celkem

Var. 0

Var. I

Var. I

Var. I

ha

ha

ha

ha

OV – veřejné vybavení

Cca 6

6,6

0,89

7,49

OK - komerční zařízení malá a střední

Cca 9

5,09

5,25

10,34


Cca 9

8,85

0

8,85

OH - veřejná pohřebiště a související služby

Cca 2

2,44

0

2,44

SC - plocha smíšená obytná centrální zóna

Cca 3

1,48

2,55

4,03

SK - plocha smíšená obytná komerční

Cca 1,5

1,47

3,86

5,33

SM - plocha smíšená obytná městská

Cca 6

6,19

8,07

14,26

20,62

52,74

Celkem za občanské 32,12 Cca 37 ha vybavení Zdroj: Koncept ÚP Lovosice Vysvětlivky pojmů (dle kapitoly F koncept ÚP Lovosice).

Z tabulky vyplývá, že současné plochy občanské vybaveností představují asi 3 % (37 ha plochy) plochy města, podíl těchto ploch s ohledem na charakter města je nedostačující. Varianta I navrhuje zvýšení tohoto podílu o skoro 16 ha na 52,74 ha plochy (4,43 %) z celkové plochy města. Z uvedených údajů vyplývá, že varianta I nabízí významný nárůst ploch občanské vybavenosti, což umožní další rozvoj celého území. Varianta I je proto hodnocena z hlediska sociálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje příznivěji než varianta 0. 31.1.7 Potenciál ploch pro rekreaci Tabulka F.4 - Potenciál ploch rekreaci Současný stav


Návrhové plochy

Celkem

Var. 0

Var. I

Var. I

Var. I

ha

ha

ha

ha


Cca 23

23,0

0

23,0


Cca 28

13,44

8,90

22,34


Cca 10

8,93

0

8,93


Cca 0

0

23,50

23,50

PV - plocha veřejných prostranství

Cca 1

1,50

0,66

2,16


Cca 16

15,61

0

15,61

ZS - plocha zeleně - soukromá a vyhrazená zeleň

Cca 3

3,49

0

3,49

ZV - plocha veřejných prostranství

Cca 29

27,37

13,77

41,14

147


Tabulka F.4 - Potenciál ploch rekreaci Současný stav


Návrhové plochy

Celkem

- veřejná sídelní zeleň Celkem za občanské vybavení 93,34 46,83 Cca 110 ha Zdroj: Koncept ÚP Lovosice Vysvětlivky pojmů (dle kapitoly F koncept ÚP Lovosice). Poznámka: do této kategorie byly započítány ty plochy, ve kterých je umožněna rekreace.

140,2

Z tabulky vyplývá, že jestliže v současné plochy rekreace představují necelých 10 % plochy města, varianta I navrhuje, v případě jejich plné realizace, zvýšení tohoto podílu na 12 % celkové plochy města. Z uvedených údajů vyplývá, že varianta I navrhuje největší plochu pro rekreaci v rámci plochy smíšené nezastavěného území - krajinná s rekreačním využitím (23 ha), dále pro zahrádky (8,9 ha), tato plocha je určitou kompenzací za současný stav a pak plochy veřejné sídelní zeleně, té varianta I navrhuje skoro 14 ha plochy. Obecně plochy zahrádek jsou zpracovatele vnímány pozitivně především z hlediska jejich majitelů / uživatelů. Z hlediska města jako celku však může být jejich vliv negativní (fragmentace veřejného prostoru a snížení prostupnosti či nízká intenzita z hlediska svého umístění v rámci města). Varianta I zahrnuje celkové snížení ploch zahrádek ve prospěch jiného funkčního využití (zejména plochy bydlení). Úbytek ploch individuální rekreace je v jistém smyslu kompenzován nárůstem ploch městské a krajinné zeleně, které mohou plnit také rekreační funkci. S ohledem na uvedená fakta je varianta I hodnocena z hlediska environmentálního a sociální pilíře udržitelného rozvoje příznivěji než varianta současného stavu území. 31.1.8 Potenciál ploch výroby a skladování Tabulka F.5 - Potenciál ploch výroby a skladování Současný stav

Stabilizovan é plochy

Návrhové plochy

Přestavbové plochy

Celkem

Var.0

Var. I

Var. I

Var. I

Var. I

ha

ha

ha

ha

ha

VL – plochy výroby a skladování lehký průmysl

Cca 44

43,71

87,53

1,50

132,74

VK - plocha výroby a skladování – skladování

Cca 9

9,0

3,75

1,1

13,85

VD – plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba

Cca 21

15,97

0

0

15,97

VT - plocha výroby a skladování - těžký průmysl a energetika

Cca 102

98,69

0

0

98,69

VZ – plocha výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba

Cca 4

0,43

0

0

0,43

91,28

2,6

261,68

Celkem 167,8 Cca 180 ha Zdroj: Koncept ÚP Lovosice Vysvětlivky pojmů (dle kapitoly F koncept ÚP Lovosice).

Z uvedených údajů vyplývá, že varianta I navrhuje 91,28 ha jako nově navrhované rozvojové plochy, naopak velmi málo rozvojových ploch bylo navrženo v plochách přestaveb pouze 2,6 ha. Z tabulky mimo jiné vyplývá, že v současné době plochy výroby a skladování a plochy lehké výroby představují cca 17 % plochy města, což je v porovnání s ostatními plochami ve městě hodně. Koncept

148


ÚP Lovosice navrhuje, v případě jejich plné realizace, zvýšení tohoto podílu na zhruba 22 % celkové plochy města. Z hlediska environmentálního pilíře je varianta 0 hodnocena pozitivněji (nejedná se o zábor půdy), avšak v případě dalších dvou pilířů je tomu opačně. Zcela obráceně je to v případě varianty I. Vzhledem k této skutečnosti jsou obě varianty z hlediska pilířů udržitelného rozvoje hodnoceny souměřitelně. 31.1.9 Územní potenciál rozvojových ploch (vytvořené pracovní příležitosti) Varianta I odhaduje v rozvojových plochách zhruba na 103 ha ploch přes 14 000 nových pracovních 9 míst . Vzhledem k tomu, že varianta 0 představuje současný stav a varianta I navrhuje rozvoj nových ploch se vznikem potenciálních pracovních míst, je hodnocena z hlediska ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje příznivěji. 31.1.10 Rozvoj vodovodní a kanalizační sítě Varianta I respektuje stávající sítě vodovodů a kanalizace, ale především zasíťuje nové rozvojové plochy, které jsou konceptem navrhovány. Vzhledem k uvedenému jsou obě varianty z hlediska ekonomického, environmentálního a sociálního pilíře udržitelného hodnoceny jako souměřitelné. 31.1.11 Rozvoj energetických sítí Varianta I respektuje stávající energetické sítě a především pak zasíťuje nové rozvojové plochy, které jsou konceptem navrhovány. Vzhledem k uvedenému jsou obě varianty z hlediska ekonomického, environmentálního a sociálního pilíře udržitelného hodnoceny jako souměřitelné. 31.1.12 Řešení dopravy v klidu Varianta I vychází ze stejných zásad, slučitelných s konceptem udržitelného rozvoje, a počítá s rozvojem základních přístupů k problematice parkování a odstavování vozidel tak, aby dopad na městské prostředí byl co nejmenší. Vzhledem k tomu, že jedním z mnoha cílů varianty I je navýšení parkovacích míst na území města, je varianta I z hlediska environmentálního a sociálního pilíře považována za příznivější. 31.1.13 Souhrnné hodnocení kvantitativních kriterií Varianty jsou hodnoceny dle následujícího klíče: varianta lepší 3 body, varianta horší 1 bod, varianty souměřitelné 2 body. Maximální dosažitelné skóre = 66. Kritéria, u nichž může dojít k nerovnováze / konfliktu mezi environmentálním na jedné straně a sociálním a ekonomickým pilířem na druhé straně jsou označena vykřičníkem. Tabulka F.6 – Souhrnné hodnocení kvantitativních kritérií Kriterium

Pilíř

Váha

Body

Skóre

Var. 0

Var. I

Var. 0

Var. I

Potenciál území města Lovosice v plochách zástavby

Soc + Ekon + Envi!

1

1

3

1

3

Struktura ploch změn

Env + Ekon

3

1

3

3

9

Potenciál návrhových rezidenčních ploch

Soc + Ekon

3

1

3

3

9

9

Jedná se o kvalifikovaný odhad, který vznikl na základě navrhnutého funkčního využití a plochy.

149


Tabulka F.6 – Souhrnné hodnocení kvantitativních kritérií Kriterium

Pilíř

Váha

Body

Skóre

Var. 0

Var. I

Var. 0

Var. I

Potenciál ploch umožňujících občanskou vybavenost

Soc + Ekon

3

1

3

3

9

Potenciál ploch pro rekreaci

Soc + Ekon + Envi

2

1

3

2

6

Potenciál ploch výroby a skladování

Env ! + Ekon + Soc

2

2

2

4

4

Územní potenciál rozvojových ploch

Ekon + Soc

3

1

3

3

9

Rozvoj vodovodní a kanalizační sítě

Env + Ekon + Soc

2

2

2

4

4

Rozvoj energetických sítí

Env! + Ekon + Soc

2

2

2

4

4

Řešení dopravy v klidu

Env + Soc

1

1

3

1

3

13

27

28

60

0,42

0,90

Celkem Normalizované skóre dosažené skóre/maximální dosažitelné skóre

Z posouzení hodnot hlavních kvantitativních kritérií vzhledem k požadavkům na minimalizaci nerovnovážných a maximalizaci rovnovážných vztahů mezi environmentálním, ekonomickým a sociálním pilířem udržitelného rozvoje vychází lépe varianta I. To z důvodu, že nabízí lepší podmínky pro zmírnění a zpomalení působení nerovnovážných faktorů udržitelného rozvoje a zároveň deklaruje další potenciální rozvoj území.

31.2

Posouzení variant kvalitativními kriterii

Hodnocení je provedeno na úrovni města jako celku. Pro vyhodnocení vlivu na tři pilíře udržitelného rozvoje byl porovnáván koncept ÚP Lovosice – návrhová varianta I a současný stav – varianta 0. Jedná se o posouzení ploch s rozdílným způsobem využití dle výše stanové metodiky. 31.2.1 Vymezení kritérií Kvalitativní kritéria jsou orientována na vytvoření kvalitativních podmínek pro rozvoj („aby lidé chtěli v Lovosicích žít“) a jsou navržena následovně: Zábor zemědělského půdního fondu (pro plochy stavebního charakteru) Kriterium se v této souvislosti vztahuje k environmentálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že vyšší zábory jsou hodnoceny negativně, protože jednou zabraná půda již zůstane zabranou a velmi těžko se vrací původnímu účelu. Z hlediska ekonomického a sociálního pilíře udržitelného rozvoje jsou zábory ZPF spíše pozitivní, protože na získaných plochách vznikají rozvojové plochy, případně plochy bydlení (i když z hlediska udržitelného rozvoje by měly být upřednostňovány plochy přestavby, zejména „brownfields“, z tohoto důvodu je dána větší váha environmentálnímu pilíři. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). Zábor půdy určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Kriterium se vztahuje k environmentálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že vyšší zábory jsou hodnoceny negativně, protože les je z environmentálního hlediska velmi cenný a kromě své vlastní ekologické funkce často plní významnou funkci ochrannou. Kriteriu je obecně přiřazena váha 2 (střední). Navrhované plochy sídelní a krajinné zeleně

150


Kriterium se vztahuje k environmentálnímu a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že více ploch městské zeleně je hodnoceno pozitivně. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). Výměra ploch přestavby (plochy transformace) Kriterium se vztahuje k environmentálnímu, sociálnímu i ekonomickému pilíři udržitelného rozvoje s tím, že vyšší míra revitalizace brownfields je hodnocena pozitivně. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). Míra dopravní zátěže Kriterium se vztahuje k environmentálnímu a částečně sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že zvýšení dopravní zátěže je hodnoceno negativně. Kriteriu je obecně přiřazena váha 3 (nejvyšší). Míra imisní zátěže Kriterium se vztahuje k environmentálnímu a částečně sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že zvýšení imisní zátěže je hodnoceno negativně. Kriteriu je obecně přiřazena váha 2 (střední). Míra hlukové zátěže Kriterium se vztahuje k environmentálnímu a částečně sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že zvýšení hlukové zátěže je hodnoceno negativně. Kriteriu je obecně přiřazena váha 2 (střední). Navrhované plochy pro sportovně-rekreační využití Kriterium se vztahuje k sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že více ploch pro sportovněrekreační vyžití je hodnoceno pozitivně. Kriteriu je obecně přiřazena váha 2 (střední). Kompenzace zahrádek Kriterium se vztahuje k sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že vyšší kompenzace a především pak lokalizace zahrádek v rámci města Lovosice je hodnoceno pozitivně. Kriteriu je obecně přiřazena váha 2 (střední). Řešení protipovodňových opatření Kriterium bylo navrženo, protože část města Lovosice se nachází v záplavovém území a je povodněmi potenciálně ohrožena. Kriterium se vztahuje k environmentálnímu, ekonomickému i sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Rozsah preventivních protipovodňových opatření je hodnocen pozitivně. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). 31.2.2 Zdůvodnění výběru kvalitativních kriterií Zatímco hlavní kvantitativní kritéria se vztahují ke kvantitě (nová místa pro bydlení a nové příležitostí pro zaměstnání a volný čas), navrhovaná hlavní kvalitativní kritéria se vztahují ke kvalitě, která je z velké části dána kvalitou životního prostředí (zejména čistotou ovzduší, nízkou hlukovou zátěží a dostatkem zeleně) ale také estetickými, kulturními a společenskými faktory. Největší část kvalitativních kriterií se proto vztahuje k environmentálnímu a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Sociální pilíř udržitelného rozvoje je zde i dále chápán v širších souvislostech a zahrnuje vedle zajištění základních životních potřeb obyvatel (bydlení, zdravotní a sociální péče, vzdělání, nezbytná veřejná administrativa) také „kvalitu života“ ve smyslu estetickém i ve smyslu zajištění rekreačních, kulturních, sportovních i dalších potřeb. Kritéria jsou v následujícím textu hodnocena z pohledu rovnovážnosti mezi jednotlivými pilíři udržitelného rozvoje. 31.2.3 Zábor zemědělského půdního fondu (pro plochy stavebního charakteru) Současný stav ZPF představuje asi 54 % z celkové plochy. Varianta I navrhuje zábor ZPF na 182,9 ha, z čehož 146,3 ha tvoří zábor pro stavební účely. Největší zábor ZPF je navrhován pro výrobu a skladování (89 ha), dále pro bydlení a následují plochy se smíšenou funkcí a pro rekreaci. Největší podíl záboru ZPF pro stavební účely představují půdy v I. třídě ochrany, konkrétně se jedná o 122,7 ha půdy, což činí asi 83 % z celkového záboru ZPF. Další třídy ochrany jsou zastoupeny jen marginálně. Z hlediska kultury zemědělské půdy tvoří největší podíl zábor orné půdy v I. třídě ochrany (126,5 ha), dále v trvale travních porostech, které představují zhruba 22 ha a menší zábory ovocných

151


sadů a zahrad. Ve většině případů se jedná o půdy v I. třídě ochrany. Je nutné podotknout, že značná část zájmového území je situovaná v nivní půdě, tedy ve velmi zemědělsky úrodné půdě. Ačkoliv zábor ZPF pro stavební účely je z hlediska sociálního a ekonomického pilíře hodnocen pozitivně, je důležité si uvědomit, že zábor ZPF je nenavratitelný, a že je vždy nutné posoudit návrhy využití zabraných půd. Z uvedených důvodů je tedy varianta 0 považována především z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje příznivěji než varianta I. 31.2.4 Zábor PUPFL Současný stav PUPFL na území města Lovosice je velmi nízký, tvoří asi 1,7 % z celkového plochy území. Varianta I předpokládá zábory PUFL v souhrnné výši 23,69 ha (1,9 % z celkové plochy území), tím se celkově sníží podíl PUPFL. Největší podíl ploch záborů PUPFL skýtají zábory pro plochu krajinnou s rekreačním využitím, převážnou část tvoří trvalé travní porosty, dále lesní pozemky (skoro 4 ha plochy) a minimální zábor představují zastavěná plocha a nádvoří. I přes uvedené funkční využití varianty I je nutné zdůraznit, že se jedná o zábor PUPFL, i přesto, že navrhované funkční využití by mělo mít minimální negativní dopady na životní prostředí. S ohledem na uvedený zábor PUPFL je hodnocena varianta 0 z hlediska environmentálního pilíře udržitelného rozvoje příznivěji než varianta I. 31.2.5 Navrhované plochy sídelní a krajinné zeleně Tabulka F.7 – Potenciál ploch sídelní a krajinné zeleně Současný stav


Návrhové plochy

Celkem

Var. 0

Var. I

Var. I

Var. I

ha

ha

ha

ha

ZK – plocha zeleně – krajinná zeleň

Cca 16

15,61

0

15,61

ZV – plocha veřejných prostranství – veřejná sídelní zeleň

Cca 29

27,37

13,77

41,14

ZS – plocha zeleně – soukromá a vyhrazená zeleň

Cca 3

3,49

0

3,49

ZO - plocha zeleně - ochranná a izolační zeleň

Cca 27

28,03

6,99

35,02


Cca 0

0

23,50

23,50

RZ - plocha rekreace individuální rekreace zahrádkářské osady

Cca 28

13,44

8,90

22,34

OH - plocha občanského vybavení - veřejná pohřebiště a související služby

Cca 2

2,44

0

2,44

53,16

143,54

Celkem 90,38 Cca 105 ha Zdroj: Koncept ÚP Lovosice Vysvětlivky pojmů (dle kapitoly F koncept ÚP Lovosice).

Současná plocha veřejné sídelní a krajinné zeleně v zájmovém území tvoří zhruba 105 ha, což je asi 8,8 % z celkové plochy území. Největší podíl představuje izolační a ochranná zeleň dále veřejná sídelní zeleň a plocha individuální rekreace (zahrádky).

152


Koncept ÚP Lovosice navrhuje navýšení ploch zeleně zhruba na 144 ha plochy (procentuelní o 3,2 % více). Z toho převážná část „zelených“ ploch tvoří plochy veřejné sídelní zeleně, dále krajinná zeleň s rekreačním využitím (lokalita Havraní ostrov) a plochy zahrádek, u kterých dochází k záboru, ale zároveň i k přemístění do jiné lokality města, resp. se jedná o vhodnější umístění v rámci města. Vzhledem k tomu, že současný stav především veřejné sídelní v kompaktní zástavbě města je nedostačující, je tento záměr varianty I hodnocen jako velmi pozitivní. Varianta I je tak z hlediska environmentálního a sociálního pilíře udržitelného rozvoje hodnocena příznivěji než varianta 0. 31.2.6 Výměra ploch přestavby (plochy transformace) Celková výměra ploch transformace na území města Lovosice činí asi 21,2 ha (1,8 % z celkové plochy území). Do těchto ploch transformace jsou zahrnuty zejména plochy nedostatečně či nevhodně využívané a také tzv. „brownifields“. Ve většině případech jsou tyto objekty a plochy ve velmi špatném fyzickém stavu a je proto vhodné je revitalizovat a navrhnout funkční využití. Jejich přestavba a vhodné využití posílí rovnovážné faktory a napomůže tak umocnit další rozvoj území. Vzhledem k uvedenému je varianta I hodnocena z hlediska všech pilířů udržitelného rozvoje hodnocena příznivěji než varianta 0. 31.2.7 Míra dopravní zátěže Varianta I navrhuje omezení dopravy uvnitř města (pro nákladní automobily), dále přebírá jednotlivé záměry vycházející z předchozích záměrů (dostavba dálnice D8) a navrhuje silniční tah (Z25), který vyvede určitou část tranzitní dopravy přímo z města. Proti zmírnění bude však působit nárůst přepravních výkonů osobní a zejména nákladní dopravy v souvislosti s předpokládaným naplňováním navrhovaných rozvojových ploch. Předpokládá se, že dopravní zátěž bude zvýšená do té doby než bude jiné alternativní dopravní spojení na Ústí nad Labem. Je nutné brát na zřetel, že žádoucí ekonomický rozvoj si nutně vyžádá určitý nárůst dopravní zátěže, související s obslužností navrhovaných rozvojových ploch. Přes uvedená opatření vedoucí ke snížení automobilové dopravy je varianta 0 především z hlediska environmentálního udržitelného rozvoje hodnocena jako příznivější. 31.2.8 Míra imisní zátěže Prakticky na celém území města, zejména v oblasti se zvýšenou dopravní zátěží (lokality podél silničních tahů a v oblasti průmyslových zón) dochází k nedodržování platných imisních limitů pro suspendované částice velikostní frakce PM10 a benzo(a)pyren B(a)P. Koncept ÚP Lovosice přispívá k eliminaci faktoru zejména regulací průjezdnosti města nákladními automobily, zvýšení počtu parkovacích ploch a návrhem nové silniční trasy plocha Z25 (vyvedení tranzitní dopravy z města Lovosice). Lze předpokládat, že se odvede část dopravní zátěže a tím k určitému zmírnění imisní zátěže obyvatel města. Proti zmírnění bude působit nárůst přepravních výkonů osobní a zejména nákladní dopravy v souvislosti s předpokládaným naplňováním navrhovaných rozvojových ploch. Přes uvedená opatření vedoucí ke snížení automobilové dopravy je varianta 0 především z hlediska environmentálního udržitelného rozvoje hodnocena jako příznivější. 31.2.9 Míra hlukové zátěže Významná část obyvatel města je vystavena zvýšené hlukové zátěži, která má původ převážně v silniční dopravě. Koncept ÚP Lovosice přispívá k eliminaci faktoru stejně jako u předchozího kritéria zejména regulací průjezdnosti města nákladními automobily, zvýšení počtu parkovacích ploch a návrhem nové silniční trasy plocha Z25 (vyvedení tranzitní dopravy z města Lovosice). Tím dojde ke zmírnění hlukové zátěže obyvatel města.

153


Proti zmírnění bude působit nárůst přepravních výkonů osobní a zejména nákladní dopravy v souvislosti s předpokládaným naplňováním navrhovaných rozvojových ploch. Je nutné zdůraznit, že nebyl k dispozici relevantní model hlukové zátěže. Přes uvedená opatření vedoucí ke snížení automobilové dopravy je varianta 0 především z hlediska environmentálního udržitelného rozvoje hodnocena jako příznivější. 31.2.10 Navrhované plochy pro sportovně-rekreační využití Tabulka F.8 - Potenciál pro sportovně-rekreační využití Současný stav


Návrhové plochy

Celkem

Var. 0

Var. I

Var. I

Var. I

ha

ha

ha

ha


Cca 9

8,85

0

8,85


Cca 23

23,0

0

23,0


Cca 28

13,44

8,90

22,34


Cca 10

8,93

0

8,93


Cca 0

0

23,50

23,50


Cca 16

15,61

0

15,61

ZV - plocha veřejných prostranství - veřejná sídelní zeleň

Cca 29

27,37

13,77

41,14


Cca 115 ha

97,2

46,17

143,37


V současné době je na území města Lovosice zhruba 9 ha ploch, které jsou určeny výhradně pro sportovní vyžití, což je s ohledem na územní a populační velikost zcela nedostačující. Do hodnocení tohoto kriteria byly začleněny i další plochy, na kterých je mimo jiné umožněno i sportovně-rekreační vyžití, jedná se tak především plochy zeleně a plochy určené pro rekreaci. S touto úpravou pak plochy, na kterých je možno se sportovně-rekreovat, tvoří asi 10 % z celkové plochy území (115 ha). Koncept ÚP Lovosice počítá s nárůstem těchto ploch na 143,4 ha, což činí nárůst o 2 %. S ohledem na výše uvedené je varianta I z hlediska sociálního pilíře udržitelného rozvoje hodnocena příznivěji než varianta 0. 31.2.11 Kompenzace zahrádek Z předchozí tabulky F.8 je patrné, že koncept ÚP Lovosice navrhuje nové plochy zahrádek (skoro 9 ha plochy). Je nutné, ale zdůraznit, že navrhuje také zábor některých současných, které jsou nevhodně umístěné, respektive navrhuje změnit jejich dosavadní funkční využití za účelem zintenzivnění těchto ploch (ve většině případech se zde navrhují plochy bydlení či izolační a ochranná zeleň). Funkce zahrádek je vnímána pozitivně z hlediska především sociálního a to především pro obyvatele / vlastníky. Z hlediska územního rozvoje především tedy z pohledu ekonomického pilíře umožní zábor zahrádek další rozvoj té dané lokality. Je nutné brát na zřetel, že změna funkčního využití zahrádek vyvolá konflikt s jejich stávajícími majiteli. Vzhledem k uvedenému je varianta I z hlediska sociálního pilíře udržitelného rozvoje hodnocena příznivěji než varianta 0.

154


31.2.12 Řešení protipovodňových opatření Povodněmi je ohrožena značná část území města Lovosice v údolí toku Labe. Koncept ÚP Lovosice navrhuje protipovodňová opatření: - vymezením protipovodňových opatření areálu Lovochemie trvalého charakteru pro nové plochy (P33, K02, K03, K04) pro stavby valů, hrází a stabilních zdí; -


-

navržením přeložení koryta toku Modly v oblasti jeho zaústění do plavebního kanálu řeky Labe.

Dle požadavku města Lovosice nejsou navrhována protipovodňová opatření na území města Lovosice (mimo zmíněných v oblasti podniku Lovochemie). S ohledem na to, že v zájmovém území dochází k záplavám, je fakt, že nejsou protipovodňová opatření navrhována, je alarmující z hlediska jakéhokoliv rozvoje území. Vzhledem k tomu, že varianta I navrhuje protipovodňová opatření v části podniku Lovochemie, ale neřeší území centra města Lovosice, které nepředstavuje nepatrnou část území, jsou obě varianty hodnoceny souměřitelně z hlediska pilířů udržitelného rozvoje hodnocena jako příznivější. 31.2.13 Souhrnné hodnocení kvalitativních kriterií Varianty jsou hodnoceny dle následujícího klíče: varianta lepší 3 body, varianta horší 1 bod, varianty souměřitelné 2 body. Maximální dosažitelné skóre = 75. Kritéria, u nichž může dojít k nerovnováze / konfliktu mezi environmentálním na jedné straně a sociálním a ekonomickým pilířem na druhé straně jsou označena vykřičníkem. Tabulka F9 – Souhrnné hodnocení kvalitativních kritérií Kriterium

Pilíř

Zábor ZPF pro stavební plochy

Env ! + Ekon + Soc

Zábor PUPFL Navrhované plochy sídelní a krajinné zeleně

Váha

Body

Skóre

Var. 0

Var. I

Var. 0

Var. I

3

3

1

9

3

Env !

3

3

1

9

3

Env + Soc

2

1

3

2

6

Výměra ploch přestavby (plochy transformace)

Env + Ekon + Soc

3

1

3

3

9

Míra dopravní zátěže

Env! + Soc

3

3

1

9

3

Míra imisní zátěže

Env! + Soc

2

3

1

6

2

Míra hlukové zátěže

Env! + Soc

2

3

1

6

2

Navrhované plochy pro sportovně-rekreační využití

Soc

2

1

3

2

6

Kompenzace zahrádek

Soc

2

1

1

2

6

Řešení protipovodňových opatření

Env + Ekon + Soc

3

2

2

6

6

21

17

54 0,72

46 0,61

Celkem Normalizované skóre

Z posouzení hodnot hlavních kvalitativních kritérií vzhledem k požadavkům na zmírnění a zpomalení nerovnovážných a maximalizaci rovnovážných vztahů mezi environmentálním, ekonomickým a sociálním pilířem udržitelného rozvoje (zejména z hlediska environmentálního a sociálního pilíře) vychází méně příznivě varianta I.

155


31.3

Posouzení variant specifickými kritérii

Specifická kritéria lokální, která se vztahují k vybraným lokálním problémům (jejich hlavním cílem je posoudit způsob řešení konkrétních lokalit, které jsou z různých důvodů považovány z hlediska města za významné). 31.3.1 Vymezení specifických kritérií lokálních Řešení lokality „brownfield“ v oblasti bývalého cukrovaru (P21) Kritérium bylo zvoleno, jelikož se jedná o významný záměr přestavby „brownfield“ současného charakteru území mimo zastavěné území města. Kritérium se vztahuje k environmentálnímu, ekonomickému i sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Kriteriu je přiřazena váha 2 (střední). Řešení lokality „brownfield“ v oblasti mezi sportovním areálem a sýpkami (P10) Kritérium bylo zvoleno, jelikož se jedná o významný záměr přestavby „brownfield“ současného charakteru území mimo zastavěné území města. Kritérium se vztahuje k environmentálnímu a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Kriteriu je přiřazena váha 2 (střední). Řešení lokality průmyslové zóny v jihovýchodní části města (Z32) Kritérium bylo zvoleno s ohledem na rozsah a význam této navržené průmyslové lokality v zastavitelném území v jihovýchodní části města Lovosice. Kritérium se vztahuje k environmentálnímu, ekonomickému i sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že vyšší potenciál pracovních příležitostí je hodnocen pozitivně. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). Řešení lokality průmyslové zóny v jihovýchodní části města (Z35) Kritérium bylo zvoleno s ohledem na rozsah a význam této navržené průmyslové lokality v zastavitelném území v jihovýchodní části města Lovosice. Kritérium se vztahuje k environmentálnímu, ekonomickému i sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje s tím, že vyšší potenciál pracovních příležitostí je hodnocen pozitivně. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). Řešení lokalit při ulici Osvoboditelů (P07 a P08) Kritérium bylo zvoleno, jelikož se jedná o významný záměr přestavby nedostatečně a nevhodně využívané lokality. Koncept ÚP Lovosice navrhuje pro tuto lokalitu zadání Územní studie. Kritérium se vztahuje k ekonomickému a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Kriteriu je přiřazena váha 3 (nejvyšší). Řešení lokality bydlení v úpatí Lovoše (Z01) Kritérium bylo zvoleno, jelikož se jedná o jeden z nejvýznamnějších záměrů výstavby individuálního bydlení a koncept ÚP Lovosice navrhuje pro tuto lokalitu zadání Územní studie. Kritérium se vztahuje k environmentálnímu a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje, přičemž s ohledem na zábor půdy (respektive stávajících vinic a sadů) a na předchozí hodnocení, ve kterém byl upřednostněn sociální pilíř, je dána věší váha environmentálnimu pilíři. Kriteriu je přiřazena váha 2 (střední). Řešení lokality Havraní ostrov (K01) Kritérium bylo navrženo, protože koncept ÚP Lovosice navrhuje pro tuto lokalitu využití, které bude mít význam především pro místní obyvatele města Lovosice a jeho okolí. Kritérium se vztahuje k environmentálnímu a přiřazena váha 2 (střední). Rozšíření lesoparku Osmička (P31)

156

sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Kriteriu je


Kritérium bylo navrženo, jelikož koncept ÚP Lovosice navrhuje rozšíření stávajícího lesoparku v území, které je v současnosti . Tento záměr bude mít význam především pro místní obyvatele města Lovosice. Kritérium se vztahuje k environmentálnímu a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Kriteriu je přiřazena váha 2 (střední). Řešení lokalit při ulici Terezínské (P12 a P13) Kritérium bylo zvoleno, jelikož se jedná o významný záměr přestavby nedostatečně a nevhodně využívaných lokalit. Koncept ÚP Lovosice navrhuje pro tuto lokalitu zadání Územní studie. Kritérium se vztahuje k ekonomickému a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje. Kriteriu je přiřazena váha 2 (střední). 31.3.2 Řešení lokality „brownfield“ v oblasti bývalého cukrovaru (P21) Jedním ze záměrů konceptu ÚP Lovosice je přestavba „brownfield“ – bývalého cukrovaru na plochu smíšená obytná – komerční. Jedná se o plochu, která je vymezena v kompaktní zástavbě v jižní části města a tvoří zhruba 1,83 ha plochy. Dle konceptu ÚP Lovosice a jeho návrhu funkčního využití této plochy (smíšená funkce – tedy větší šíře možností funkčního využití) může vzniknout v této lokalitě 132 rodinných domů, 329 bytových jednotek, což představuje navýšení počtu obyvatel až k 7 000 a zhruba 244 nových pracovních míst. S ohledem na charakter záměru, především na rozvojový potenciál je varianta I z hlediska tří pilířů udržitelného rozvoje hodnocena příznivěji. 31.3.3 Řešení lokality „brownfield“ v oblasti mezi sportovním areálem a sýpkami (P10) Dalším záměrem konceptu ÚP Lovosice je přestavba „brownfield“ – bývalého výrobního a skladovacího areálu na plochu veřejného prostranství – veřejná sídelní zeleň. Jedná se o plochu, která je situována v těšné blízkosti toku Labe a je v aktivní záplavové zóně a mezi sportovním areálem a plochou výroby a skladování. Plocha přestavuje zhruba 1,25 ha plochy. S ohledem na charakter záměru a jeho minimální negativní dopad na životní prostředí je varianta I z hlediska sociálního a environmentálního pilíře udržitelného rozvoje hodnocena příznivěji. 31.3.4 Řešení lokality průmyslové zóny v jihovýchodní části města (Z32) Největší plochu výroby navrhuje koncept ÚP Lovosice v jihovýchodním segmentu města Lovosice. Jedná se o lokalitu navazující na stávající areál Lovochemie. Tato průmyslová zóna je navržena pro lehkou výrobu a skladování s danými podmínkami realizace (viz koncept ÚP Lovosice kap. F). Tento záměr bude mít negativní dopad na životní prostředí, jelikož se jedná o zábor velmi kvalitní orné půdy. Plocha průmyslové zóny činí 22,85 ha a odhaduje se vznik asi 2 400 nových pracovních míst. I přestože se jedná o záměr, který je pozitivní z hlediska ekonomického a sociálního (těmto dvou pilířům byla dána větší váha v kvantitavním posouzení), je v tomto případě tohoto kriteria hodnocen zejména vliv na environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Z uvedených důvodů je příznivěji hodnocena varianta 0. 31.3.5 Řešení lokality průmyslové zóny v jihovýchodní části města (Z35) Další plocha pro průmyslovou výrobu navazuje stejně tak jako předchozí lokalita na podnik Lovochemie. Je také navržena pro lehkou výrobu a skladování se stejnými podmínkami jako lokalita Z32. Plocha průmyslové zóny činí 18,91ha a odhaduje se vznik asi 2 200 nových pracovních míst. I přestože se jedná o záměr, který je pozitivní z hlediska ekonomického a sociálního (těmto dvou pilířům byla dána větší váha v kvantitavním posouzení), je v tomto případě tohoto kriteria hodnocen zejména vliv na environmentální pilíř udržitelného rozvoje. Z uvedených důvodů je příznivěji hodnocena varianta 0.

157


31.3.6 Řešení lokalit při ulici Osvoboditelů (P07 a P08) Jedná se celek dvou lokalit situovaných v centrální části města při ulici Osvoboditelů. Tyto lokality jsou velmi strategicky situovány a jejich stávající stav a využití není zcela vhodné. Jedná se tedy o objekty, která je nevhodně a nedostatečně využívána. Koncept ÚP Lovosice navrhuje tyto plochy přestavět a upravit, aby byly jasné hlavní urbanistické osy města, došlo k určitému dotvoření centrální části a vznikla zde adekvátní veřejná prostranství a další rozvojové aktivity. Koncept ÚP Lovosice navrhuje pro tuto lokalitu zadání Územní studie. S ohledem na rozvojový potenciál tohoto záměru je z hlediska ekonomickému a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje hodnocena varianta I jako příznivější. 31.3.7 Řešení lokality bydlení v úpatí Lovoše (Z01) Jedná se o nejrozsáhlejší zastavitelnou plochu pro individuální bydlení ve městě Lovosice, v přímé vazbě na zastavěné plochy bydlení v blízkosti plochy hřbitova. Navrhnutá plocha bydlení představuje zábor ZPF především v I. třídě ochrany, což je velmi negativně vnímáno v souvislosti environmentálním pilířem udržitelného rozvoje. Z konceptu ÚP Lovosice vyplývá, že varianta I navrhuje výstavbu zhruba rodinných domů 93 a nárůst počtu obyvatel by se měl zvýšit o zhruba 300 obyvatel. I přesto uvedená fakta, je varianta I hodnocena méně příznivěji než varianta O, a to především z hlediska environmentálního pilíře, avšak z hlediska sociálního je tomu přesně naopak. Vzhledem k tomu, že u tohoto kritéria je dána větší váha environmentálnímu pilíři, je varianta 0 příznivější než variant I z hlediska environmentálního a sociálního pilíře udržitelného rozvoje 31.3.8 Řešení lokality Havraní ostrov (K01) Dalším významným záměrem je plocha Havraního ostrova vymezená jako smíšená nezastavěného území krajinná s rekreačním využitím. Jedná se o plochu, která se nachází v regionálním biocentru, avšak navržené záměry funkčního využití nepředstavují rizika či nemají negativní dopady na životního prostředí, pokud se bude dbát daným podmínkám (kap. F konceptu ÚP Lovosice). Dle konceptu ÚP Lovosice záměr Havraního ostrovu představuje asi 23,5 ha a jedná se především o zábor trvalých travních porostech. Z hlediska environmentálního pilíře je jakýkoli zábor půdy. Nicméně s ohledem na charakter využití tohoto záměru, by neměly mít tyto zásahy další výrazné negativní dopady na životní prostředí, pokud se bude respektovat ochrana krajiny a její vlastnosti. Z uvedeného vyplývá, že především z hlediska sociálního pilíře udržitelného rozvoje je varianta I příznivější než varianta 0. 31.3.9 Rozšíření lesoparku Osmička (P31) Koncept ÚP Lovosice navrhuje rozšíření a úpravu plochy stávajícího lesoparku Osmička. Ten je v přímém kontaktu s tokem Labe a vytváří největší souvislou plochu zeleně (mimo lokality Havraní ostrov) ve městě Lovosice. Současné době se jedná o veřejné prostranství – veřejná sídelní zeleň a drobnou řemeslnou výrobu, tato plocha je navržena na rozšíření a úpravu. Jde o plochu o velikosti 3,8 ha. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je varianta I hodnocena příznivěji než varianta 0 z hlediska environmentálního a sociálního pilíře udržitelného rozvoje. 31.3.10 Řešení lokalit při ulici Terezínské (P12 a P13) Jedná se celek dvou lokalit situovaných při ulici Terezínské, v přímé vazbě na centrální část města resp. jeho historické jádro. Toto území je dlouhodobě urbanisticky nestabilizované a intenzita jeho využití neodpovídá poloze v organismu města. Jedná se o lokality, které jsou velmi strategicky situovány a jejich stávající stav a využití není zcela vhodné. Jedná se tedy o objekty, která je nevhodně a nedostatečně využívána.

158


Koncept ÚP Lovosice navrhuje přestavbu na plochu smíšená obytná – městská, ve které počítá s přestavbou 11,5 ha plochy, 240 bytových jednotek, počet obyvatel vzroste na 600 a pracovních míst asi 400. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a k rozvoji této lokality v případě varianty I vyplývá, že z hlediska ekonomickému a sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje hodnocena varianta I jako příznivější. 31.3.11 Souhrnné hodnocení specifických kriterií lokálních Varianty jsou hodnoceny dle následujícího klíče: varianta lepší 3 body, varianta horší 1 bod, varianty souměřitelné 2 body. Maximální dosažitelné skóre = 63. Kritéria, u nichž může dojít k nerovnováze / konfliktu mezi environmentálním na jedné straně a sociálním a ekonomickým pilířem na druhé straně jsou označena vykřičníkem. Tabulka F. 10– Souhrnné hodnocení specifických kritérií lokálních Kriterium

Pilíř

Váha

Body

Skóre

Var.0

Var. I

Var.0

Var. I

Řešení lokality „brownfield“ v oblasti bývalého cukrovaru

Env + Soc + Ekon

2

1

3

2

6

Řešení lokality „brownfield“ v oblasti mezi sportovním areálem a sýpkami

Env + Soc

2

1

3

2

6

Řešení lokality průmyslové zóny v jihovýchodní části města

Env! Soc Ekon

+ +

3

3

1

9

3

Řešení lokality průmyslové zóny v jihovýchodní části města

Env! Soc Ekon

+ +

3

3

1

9

3

Řešení lokalit při ulici Osvoboditelů

Ekon Soc

+

3

1

3

3

9

Řešení lokality bydlení v úpatí Lovoše

Env + Soc

2

3

1

6

2

Řešení lokality Havraní ostrov

Env! Soc

+

2

1

3

2

6

Rozšíření lesoparku Osmička

Env! Soc

+

2

1

3

2

6

Řešení lokalit při ulici Terezínské

Ekon Soc

+

2

1

3

2

6

15

21

37 0,58

47 0,74

Celkem Normalizované skóre

Z hlediska specifických kritérií lokálních vychází varianta I lépe.

31.4

Výsledné porovnání variant

Souhrnné vzájemné porovnání variant dle skupin kriterií je uvedeno v tabulce F.11 s tím, že skupinám kvantitativních a kvalitativních kritérií byla přiřazena váha 2 a skupině specifických kriterií lokálních kritérií váha 1. Tabulka F.11 – Výsledné porovnání kritérií Váha

Dílčí skóre

Celkové skóre

Var.0

Var.I

Var.0

Var.I

Kvantitativní

2

0,42

0,90

0,84

1,8

Kvalitativní

2

0,72

0,61

1,44

1,22

159


Tabulka F.11 – Výsledné porovnání kritérií Specifická lokální

Váha

Dílčí skóre

1

0,58

Celkové skóre 0,74

Celkové skóre

0,58

0,74

2,86

3,76

Z celkového porovnání variant je zřetelná převaha varianty I oproti variantě 0. Je nutno si uvědomit, že vypovídací schopnost hodnocení je omezena skutečností, že není k dispozici relevantní model imisní a hlukové zátěže.

31.5

Závěrečné doporučení

Z posouzení rovnovážných a nerovnovážných vztahů mezi environmentálním, ekonomických a sociálním pilířem udržitelného rozvoje a konceptu Územního plánu města Lovosice vyplývá, že jako příznivější z hlediska udržitelného rozvoje se jeví varianta I s tím, že: -

budou optimálně navýšeny plochy sídelní zeleně;

-

budou navýšeny plochy pro sportovně-rekreační účely;

-

budou optimálně navýšeny plochy pro veřejnou občanskou vybavenost;

-

bude znovu projednán zábor v jihovýchodní části města;

-

v rámci nových investic do rozvojových lokalit budou upřednostňovány lokality typu nevhodně či nedostatečně využívané lokality a objekty či tzv. „brownfields“.

160

rozsáhlého

ZPF

na

úkor

průmyslové

výroby

KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU LOVOSICE

Recommend Documents