Koncept kulturní krajiny

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV LGŠ 2010

Koncept kulturní krajiny od lásky k divočině k úmluvě o krajině?

přednášející: Mgr. Jan Trávníček vystudoval: Fyzickou geografii Učitelství geografie a kartografie pro střední školy

Proč krajina? (kulturní) krajina silné téma (nejen) v geografii tenze při (po)užívání přírodní X humanitní vědy fyzická X humánní geografie ochrana přírody a krajiny X geografie

Proč teorie (?), proč filozofie (!?) jsme „jen“ řemeslníci? může být (i) zajímavá

Proč Vám říkat to co znáte? Od lásky k divočině k Úmluvě o krajině? Jan Trávníček, GÚ Brno 2010

2

1. Kulturní krajina a geografie? –

humanitní a přírodovědní rozkol v jednom

2. Kulturní krajiny v ochraně přírody a krajiny? –

od lásky k divočině k Úmluvě o krajině

3. Česká (a Slovenská) cesta –

Krajina jako geosystém

4. Diskuze

Od lásky k divočině k Úmluvě o krajině? Jan Trávníček, GÚ Brno 2010

3

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV LGS 2010

kapitola 1. proměny chápání kulturní krajiny ve fyzické a humánní geografii: rozdíly a neporozumění

Paradigma X multiparadigmatický vývoj T. S. Khun (Struktura vědeckých revolucí, česky 1997) X Peet 1998, Jensen 2009

Paradigma: určuje co zkoumat (a co ne), jak to zkoumat, jak o tom referovat „normální věda“ na okraji vědy se hromadí anomálie přichází vědecká revoluce – nové (lepší) paradigma

ALE!


5

Věda jako série paradigmatických změn Paradigma X multiparadigmatický vývoj na cestě k „pravdě“ T. S. Khun (Struktura vědeckých revolucí, česky 1997) X Peet 1998, Jensen 2009 Paradigma: na čem se vědci shodují - mainstream určuje co zkoumat (a co ne), jak to zkoumat, jak o tom referovat „normální věda“ na okraji vědy se hromadí anomálie přichází vědecká revoluce – nové (lepší) paradigma

ALE! START VĚDECKÉ REVOLUCE TENZE

Inkpen 2005, upraveno


6

Paradigma X multiparadigmatický vývoj T. S. Khun (Struktura vědeckých revolucí, česky 1997) X Peet 1998, Jensen 2009

Paradigma: na čem se vědci shodují - mainstream určuje co zkoumat (a co ne), jak to zkoumat, jak o tom referovat „normální věda“ na okraji vědy se hromadí anomálie přichází vědecká revoluce – nové (lepší) paradigma

ALE! starší paradigma živé v novém nerovnoměrnost vývoje (časová, geografická…) je zaručeno, že to nové je lepší… blíže „pravdě“ ?


7

Školy geografického myšlení Geografické myšlení… Peet

KRIZE…


8

Peet 1998

Krize 1.: Závěr 19. st. Příčiny

(Peet 1999, Livingstone 1992)

vybarvení posledních bílých míst… formování systému vědeckých disciplín…

Řešení Vztah člověk - prostředí

představitelem je Carl Sauer


9

Sauerovská tradice Otec zakladatel

(Cosgrove 1998)

fyzické, kulturní i humánní geografie pro kontext krajinné ekologie i praxe ochrany přírody a krajiny

Kulturní krajina je: utvářena z krajiny přírodní (zdroj) člověk je činitelem směřujícím ke kulturní krajině jakožto výsledku kulturní krajina = přírodní podmínky + kulturní aktivity

Sauerovská tradice

kultura: zhodnocení technických potencialit komunity k změně prostředí nástroj výzkumu: empirie a bezprostřední pozorování v terénu krajina je fyzicky hmatatelná objektivní realita externí, nezávislý materiální prostor Od lásky k divočině k Úmluvě o krajině? Jan Trávníček, GÚ Brno 2010

10

Krize 2.: Po druhé světové válce… Příčiny

(Livingstone 1992)

geografie nehledá pravidelnosti a neodvozuje zákonitosti neplní tedy požadavky společnosti kladené na „moderní vědu“

Řešení geografie jako prostorová věda kvantitativní revoluce, systémový přístup

z této tradice vzešel systémový přístup identifikovat, rozdělit, kvantifikovat a modelovat jen entity a jejich vztahy? víra že systém je realita

o krajinu není zájem… součástí nového je ignorování starších přístupů


11

Krize 3.: 70. léta Příčiny

(Peet 1999, Livingstone 1992)

svět v plamenech pozitivizmus a kvantifikace nedokáže říci proč…

Řešení: Kritická reakce Radiální/marxistická: útočí na přehlížení ekonomických, sociálních a

politických procesů Humanistická: kritizuje potlačení lidské subjektivity Feministická: odmítá dominující maskulinitu vědy a přehlížení otázek genderu +

Poststrukturalismus

(Cloke et al 2005)

pluralismus, kritičnost, odpor k velkým teoriím a „zjevným pravdám“ nová témata: reprezentace, sociální konstrukce, moc, sítě, diskurz, kontext


12

Případová studie: Newton Inkpen (2005, 11)

-

Newtonova mechanika je obecně vnímána jako základní element moderní vědy, vč. potvrzování prostřednictvím experimentů. Newton jako alchymista neoddělitelně provázaný se svou „akceptovatelnou“ vědou je oslavován poněkud méně…


13


kapitola 2. Emancipace kulturní krajiny v mezinárodní ochraně přírody a krajiny

Zájem o ŽP Mácha, Rosseau… divokost jako přirozenost … 20. a 30. léta – dust bowl, USA Silence Spring TUR… 1985: ozonová díra (1996 Montreal, 1997 Kjóto…) Destrukce přírody, znečištění, symplifikace civilizační nemoci bída dobře živených krevní tlak psychosociální stres…

deprivace životních potřeb (být, realizovat se, družit se) předráždění, permanentní neklid Co mezinárodní kontext ochrany přírody a krajiny? Od lásky k divočině k Úmluvě o krajině? Jan Trávníček, GÚ Brno 2010

15

UNESCO (World Heritage Convention 1972) kritika

(Phillips 1998)

(u)chránit panenskou divočinu před člověkem míra přirozenosti = význam pro ochranu přírody nostalgická idealizace „původní přírody“ podcenění role člověka pro biodiverzitu řízených ekosystémů

chráněná příroda = čím méně lidského, tím lépe chráněná kultura = izolované památky bez širšího kontextu


16

UNESCO (World Heritage Convention 1992) zahrnutí kultury do ochrany posun k méně redukcionalistickým transdisciplinárním konceptům

1. právní nástroj ochrany KK Komponovaná kulturní krajina (Lednicko-valtický areál) Organicky vyvinutá krajina Asociativní kulturní krajina Kritika UNESCO (!)

napadáno elitářství odmítání rozlišení specifických vlastností, které svědčí

o „mimořádnosti“ té či oné krajiny Od lásky k divočině k Úmluvě o krajině? Jan Trávníček, GÚ Brno 2010

17

Evropská úmluva o krajině: čím je výjimečná? Obecná platnost: uznání a ochrana krajiny bez ohledu na její „hodnotu“ Úmluva platí pro celé území států, který k ní přistoupí nepracuje se s kulturní krajinou: krajiny v Evropě jsou kulturní a krajina je v Úmluvě sama definována jako kulturní koncept Demokratičnost a participace: krajina jako demokratické téma zájem o lokální úroveň, komunikace (místní komunity) kombinovat top-down a bottom-up přístup (Johnes 2003) Kompromis ochrany a managementu: vazba jak na ochranu, tak na proces plánování a management důraz na jeho udržitelnost Od lásky k divočině k Úmluvě o krajině? Jan Trávníček, GÚ Brno 2010

18


kapitola 3. Krajina jako Geosystém

Krajina jako geosystém Chorley, Kennedy 1971; Miklós, Izakovičová 1997; Sočava…

Východiska vliv na formování krajinné ekologie v době, kdy Slováci vedli svět… systémová teorie celek více než součet částí komplexní jev rozdělíme na dílčí rozlišitelné části

Geosystém: funkční a dynamický celek prostorou, polohy, georeliéfu a všech přírodních a člověkem vytvořených hmotných prvků geografické sféry – a to geologického podkladu a půdotvorného substrátu, vodstva, rostlinstva a živočišstva, výtvorů a produktů člověka, jejich atributů a vzájemných vztahů Od lásky k divočině k Úmluvě o krajině? Jan Trávníček, GÚ Brno 2010

20

Krajina jako geosystém Struktury krajiny: PRIMÁRNÍ abiotické složky (geologická stavba, substrát, reliéf, půda, podzemní a podpovrchové vody, klima) + původní přirozená vegetace materiální povaha původní, základní a určující, nejméně změněné člověkem (?)

SEKUNDÁRNÍ současné (po)změněné hmotné prvky (land use, land cover, technickourbanistické struktury) „viditelná současná krajina, na kterou si můžu šáhnout“

TERCIÁRNÍ nehmotné zájmy, vztahy, limity se vztahem k a vlivem na hmotné prvky vymezitelné a mapovatelné Od lásky k divočině k Úmluvě o krajině? Jan Trávníček, GÚ Brno 2010

21

Případová studie 2: Příběh o geosystému


22

Případová studie 2: Příběh o geosystému 4. STRUKTURA KRAJINY? přírodní vědy (fyzická geografie) tápou… Genius loci má blíže k humanitním oborům nemá přesnou definici individuální pocity a interpretace na místo empirie na „silných“ místech se lidé často shodnou… „Duch místa živí přístup a činy těch, kteří ho řídí, stavějí, spravují a užívají“ (Norbert-Schulz 1994)


23

Rekapitulace Dichotomie příroda/kultura: geografie „jde příkladem“

explanace uvnitř polarizovaného binárního páru krajina v FG: neutrální externí jeviště pro lidské aktivity krajina v HG: kognitivní či symbolické uspořádá(vá)ní prostoru krajina není jen materiální kontejner! Ale i identita, reprezentace… vývoj od pozorovatele k účastníkovi

Ochrana s kulturní krajinou dlouho váhala… zpoždění a zároveň zrychlený vývoj (setrvačnost praxe?) v UNESCO je KK nástrojem, pro Úmluvu „tichým předpokladem“ hozená rukavice (pro vlády, vědce, učitele…)

Geosystém: 3 (4) struktury krajiny alternativa pro výuku o krajině umožňuje abstrakci, shrnutí komplexity krajiny do tří (čtyř) úrovní Od lásky k divočině k Úmluvě o krajině? Jan Trávníček, GÚ Brno 2010

24

Dodatek vyžádaný v diskuzi: Články související s Úmluvou a typologií krajiny v češtině: http://www.geobio.cz/projekty/aldi/downloads/1_CZ-

IALE%202005_Typologie%20krajiny%20v%20CR%20a%20EU.pdf http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/evropska_umluva_o_krajine/$FILE/OPK-

Typologie_ceske_krajiny_strucny_%20prehled_20080908.pdf

Mapy typologie české krajiny jsou dostupné na: http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Záložky „Tématické úlohy“ - „Životní prostředí“ - „Typologie krajiny“

Znění Evropské úmluvy o krajině a informace v češtině: http://eagri.cz/public/eagri/file/32136/OPK_Evropska_umluva_o_krajine_text_CJ_20

081001.pdf http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3262


25

Děkuji za pozornost [email protected] Zdroje: Cloke, P., Crang, P., Goodwin, M. (eds.) (2005): Introducing human geographies. 2nd ed. Hodder Arnold, London. 653 s. Cosgrove, C. E. (1998): Social formation and symbolic landscape. The University of Wisconsin Press, Madison (Wisconsin), 293 s. Rada Evropy (2000): Evropská úmluva o krajině - ETS 176 [online]. Florencie: Rada Evropy. [cit. 2009-08-26]. Dostupné z WWW: . Hynek, A. (2009): The Politics of Landscape on Regional and Local Levels. Geoscape. Vol. 4, N. 1, s. 10-27. Jensen, A. H. (2009) Geography : history and concepts : a student's guide. 4th ed. Los Angeles: SAGE, 2009. 264 s. Jones, M. (2003): The Concept of Cultural Landscape: Discourse and narratives. Dordrecht, s. 21-51. Livingstone, D. N. (1992): The Geographical Tradition: Episodes in the History of a Contested Enterprise. Oxford: Blackwell. 448 s. Morin, K. M. (2003): Lands. and Environment: Representing and Interpreting the World. In: Holloway, S. et al. (eds.). Key Concepts in G. SAGE, s. 319-334. Miklós, L., Izakovičová, Z. (1997): Krajina ako geosystém. 1. vyd. Bratislava: Veda, vydavateľstvo SAV, 152 s. Olwig, K. R. (1996): Recovering the Substantive Nature of Landscape. Annals of the Association of American Geographers. Vol. 86, N. 4, s. 630-653. Operational Guidelines for the implementation of the World Heritage Convention (2008). UNESCO. Pannell, S. (2006): Reconciling Nature and Culture in a Global Context? Lessons from the World Heritage List. Rainforest CRC, Cairns, Australia. 114 s. Peet, R. (1999): Modern geographical thought. Blackwell Publishers, Oxford. 342 p. Trávníček, J. (2009): Concept of cultural landscape in physical and human geography: origin, differences and misunderstanding. In Ph.D. Workshop 2009 Proceedings. Ostrava : Institute of Geonics AS CR, Ostrava, 6 s. Wrigt, R. T. (2005): Environmental science: toward a sustainable future. 9th ed. Upper Saddle River, Pearson Prentice Hall, 712 s. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Životné prostredie: revue pre teóriu a tvorbu životného prostredia (1994). Eko(filo)zofia. Vol 28., N. 3.


26

Koncept kulturní krajiny

Recommend Documents