KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o.

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Úvod a metodika

A. Úvod a metodika

Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o.

říjen 2005

DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005

A-2


1. Úvod a cíle koncepce Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku (dále též Koncepce) je součástí projektu České Švýcarsko - Propagační a informační kampaň 2006“ podpořeného v rámci I. výzvy Společného regionálního operačního programu Opatření 4.1.1 – Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu. V rámci tohoto projektu představuje první ze tří hlavních výstupů. Na koncepci naváže v roce 2006 ucelený propagační produkt a propagační a informační kampaň. Partnery projektu jsou Správa Národního parku České Švýcarsko, Svaz cestovního ruchu Deliteus a Svazek obcí Tolštejn. Cílem koncepce je definovat strategii rozvoje udržitelného cestovního ruchu v Českém Švýcarsku do roku 2012. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch v Českém Švýcarsku představuje jedno z klíčových ekonomických odvětví s dopady na ekonomický, sociální i environmentální rozvoj území, jsou v metodice koncepce použity principy strategického plánování známé např. z programů a strategických plánů rozvoje měst, obcí, mikroregionů nebo krajů. Cestovní ruch představuje v případě výrazně venkovského regionu Českého Švýcarska nejdůležitější ekonomickou aktivitu s potenciálně významnými dopady na sociální a hospodářský rozvoj území. Současně se jedná o aktivitu, kterou lze úspěšně rozvíjet v souladu s udržitelným rozvojem a ochranou přírody a krajiny. Klíčovým předpokladem je však vhodné usměrňování, řízení, regulace a koordinace při rozvoji cestovního ruchu. Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku je klíčovým nástrojem pro splnění tohoto předpokladu.


A-3


2. Metodika a postup zpracování 2.1. Vymezení území Území, které je objektem Koncepce, je vymezeno ve 3 zónách, přičemž každá ze zón je analyzována s odlišnou mírou podrobnosti a následně plní jinou roli v některých opatřeních návrhové části. Hranice prvních dvou zón vedou po hranicích katastrů obcí. Pro potřeby analýzy jsou však hranice zón mírně upraveny v souladu s hranicemi obcí, a to z důvodu dostupnosti statistických dat. Jednotlivé zóny byly na základě dohody zpracovatele se zadavatelem a členy řídicí skupiny projektu vymezeny takto: 

1. (jádrová) zóna zahrnuje území obcí: Hřensko, Labská Stráň, Arnoltice, Janov, Růžová, Srbská Kamenice, Jetřichovice, Kunratice, Chřibská (část), Doubice, Krásná Lípa (část) a Staré Křečany (část). Jedná se o venkovské, velmi řídce osídlené území. Tato zóna se v rámci možností, které dávají hranice katastrálních území, přibližně kryje s vymezením NP České Švýcarsko. Jedná se tedy o zónu s nejvyšším primárním potenciálem cestovního ruchu (atraktivity a atrakce). Tato zóna je proto analyzována nejpodrobněji, a to v oblasti nabídky a poptávky cestovního ruchu i analýzy institucionálních, ekonomických a ekologických aspektů rozvoje cestovního ruchu. Statistická data jsou pro tuto zónu sledována na úrovni jednotlivých obcí, případně částí obcí. V návrhové části je tato zóna brána jako území, které by mělo být rozvíjeno především kvalitativně, a to z důvodu vysokého zatížení některých lokalit a snahy o udržitelnost jeho rozvoje.



2. (nárazníková) zóna zahrnuje zbývající části obcí, které částečně zasahují do jádrové zóny (Chřibská, Krásná Lípa, Staré Křečany), a dále obce a jejich části: Tisá, Jílové (část), Děčín (část bez vlastního intravilánu města), Ludvíkovice, Kámen, Bynovec, Huntířov, Janská, Česká Kamenice (část včetně intravilánu města), Prysk (část), Kytlice, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště, Šluknov (část bez vlastního intravilánu města), Velký Šenov (část bez vlastního intravilánu města) a Mikulášovice. Jedná se rovněž převážně o venkovské území, avšak s relativně vyšší hustotou zalidnění a navíc doplněné několika městy. Území se zčásti kryje s vymezením CHKO Labské pískovce. Vnitřní zóna disponuje především sekundárním potenciálem cestovního ruchu (služby a infrastruktura) a tvoří tak zázemí jádrové oblasti. 2. zóna je analyzována s menší mírou podrobnosti (platí to zejména pro analýzy založené na terénních šetřeních a statistických datech). Statistická data jsou sledována za tuto zónu jako celek a slouží tak mj. jako referenční úroveň pro údaje za jádrovou zónu. V návrhové části je tato zóna brána jako území, kde je žádoucí kvalitativní i kvantitativní rozvoj cestovního ruchu, zejména doprovodných a návazných služeb.



3. (vnější) zóna je vymezena pouze volně jako území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Děčín, Rumburk, Varnsdorf a Nový Bor. Toto území zahrnuje jak venkovské obce, tak i města (např. Děčín, Rumburk apod.). Samotné území vnější zóny analyzováno není, tvoří však širší rámec analytické části (sídlí tu např. některé instituce, území představuje alternativní nabídku pro turisty v Českém Švýcarsku apod.).

Vymezení jednotlivých zón ilustruje mapová příloha 15 analytické části Koncepce.

2.2. Fáze zpracování Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku má dvě hlavní části: analytickou a návrhovou. Podrobnější popis metodiky jednotlivých částí je uveden na začátku kapitol. Analytická část se skládá z několika dílčích analýz. První z nich je základní socioekonomický profil řešeného území, kde jsou využita zejména statistická data. Následuje analýza poptávky, pro jejíž zpracování je využito více zdrojů dat a informací. Počet návštěvníků je zjišťován s využitím dat z monitorovacích turniketů na území jádrové zóny, z dotazníkového šetření návštěvníků Českého Švýcarska a z šetření a řízených rozhovorů s klíčovými subjekty v území, zejména podnikateli a zástupci obcí.


A-4


Analýza nabídky využívá především dostupná data o infrastruktuře, službách, atrakcích a atraktivitách pro rozvoj cestovního ruchu. Zdrojem informací o marketingu Českého Švýcarska pak jsou především dotazníková šetření vybraných subjektů a řízené rozhovory s jejich zástupci. Poslední kapitolou analytické části je analýza institucionálních, ekonomických a environmentálních aspektů rozvoje cestovního ruchu. Základním zdrojem informací jsou zde jednak znovu dotazníková šetření klíčových aktérů v území, a jednak výstupy z expertních panelů pořádaných v rámci zpracovávání Koncepce. První z nich byl zaměřen na environmentální aspekty a dopady rozvoje cestovního ruchu, druhý na systém řízení cestovního ruchu v turistických destinacích. Návrhová část se skládá z několika fází. První z nich je vize rozvoje turistického regionu České Švýcarsko formulovaná jako cílový stav realizace Koncepce. Hlavní problémy rozvoje regionu, které lze definovat jako jevy a procesy, které vyplývají z analýzy a jsou současně v rozporu s vizí, jsou námětem další kapitoly návrhové části. Problémy jsou zpracovány ve „stromu“, tzn. vertikálně provázané hierarchii problémových okruhů, hlavních problémů a jejich příčin. Transformací hierarchie problémů je následně zpracován strategický skelet. Jeho součástí je na nejvyšší úrovni 5 dlouhodobých cílů, které odpovídají problémovým okruhům. K naplnění těchto cílů slouží rozvojové strategie, jež jsou na stejné hierarchické úrovni jako hlavní problémy. Příčiny problémů jsou pak transformovány do opatření, které tvoří nejnižší (nejkonkrétnější) úroveň návrhové části. Opatření jsou formulována jako projekty nebo skupiny projektů a popsána v jednotné struktuře. Pro výběr opatření do akčního plánu je součástí jejich popisu také klasifikace opatření podle časové priority jejich realizace (co je třeba udělat nejdříve a co lze udělat později), finanční náročnosti (kolik peněz bude stát realizace opatření subjekty v rámci veřejného sektoru) a institucionální náročnosti (jak je realizace opatření náročná na koordinaci aktivit a dohodu více subjektů). Vybraná opatření, případně projekty, které tvoří část některého opatření, byla předmětem diskuse v rámci fokusních skupin a jsou následně rozepsána podrobněji do projektové fiche a logického rámce.

2.3. Zapojení subjektů do přípravy Koncepce Zpracování Koncepce a výstupy byly průběžně diskutovány na workshopech řídicí skupiny projektu. Členy řídicí skupiny byli zástupci zadavatele o.p.s. České Švýcarsko, správ velkoplošných chráněných území (NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce), měst, obcí a podnikatelů v řešeném území. Do přípravy Koncepce však byly zapojeny i další subjekty. Se zástupci některých z nich (obcí a podnikatelů) byla prováděna dotazníková šetření a řízené rozhovory v rámci zpracování analytické části. Setkání odborníků a zástupců regionálních subjektů se uskutečnila také formou 2 expertních panelů a 5 fokusních skupin. Expertní panely byly věnovány:

▪ ▪

interakcím mezi ochranou přírody a krajiny a cestovním ruchem systémům řízení turistických destinací.

Fokusní skupiny řešily následující problematiku (projekty):

▪ ▪ ▪ ▪ ▪

marketingové aktivity turistické destinace České Švýcarsko koordinaci nabídky průvodcovských služeb v regionu Českého Švýcarska optimalizaci a integraci systému veřejné dopravy v regionu České Švýcarsko klasifikaci a certifikaci služeb v regionu České Švýcarsko návrh institucionálního rámce – systému destinačního řízení v Českém Švýcarsku

Další subjekty byly do přípravy Koncepce zapojeny pasivní formou, a to průběžným zasíláním informací o průběhu zpracování Koncepce (e-mailing). Veřejnost byla o přípravě Koncepce informována články v místním tisku a závěrečnou prezentací výstupů Koncepce.


A-5

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Recommend Documents