Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Mzdové účetnictví, daně a personalistika

Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Darina Hazuchová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Břetislav ANDRLÍK

Znojmo, 2010

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komparace daně dědické ve vybraných zemích EU vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

Ve Znojmě dne 30.dubna 2010

….…………………………….. Darina Hazuchová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Břetislavu Andrlíkovi, za jeho užitečné rady, cenné připomínky a odbornou pomoc při zpracování této bakalářské práce.

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

Darina HAZUCHOVÁ

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Mzdové účetnictví, daně a personalistika

Název tématu:

Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie

Zásady pro vypracování: 1. Zpracovat návrh osnovy a prokonzultovat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat poznatky a informace pro vypracování bakalářské práce. 3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem práce je s využítím metody komparace v oblasti majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie identifikovat možné směry vývoje majetkových daní a jejich harmonizaci v rámci Evropské unie

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá s využitím metody komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie a identifikuje možné směry vývoje majetkových daní a jejich harmonizace v rámci Evropské unie. Úvodní část představuje majetkové daně. Pojednává o historii daní, majetkových daních v České republice a o harmonizaci daní majetkových. Praktická část se věnuje vybraným zemím v Evropské unie (Německo, Litva, Itálie a Bulharsko). V těchto vybraných zemích se věnuje výkladu majetkových daní, a to zejména (daň silniční, daň darovací, daň dědická, daň z převodu majetku a daň z nemovitostí). Poslední část se zabývá srovnáním majetkových daní mezi jednotlivými zeměmi.

Klíčová slova: majetkové daně, inkaso, harmonizace daní, Evropská unie

Abstract This bachelor thesis deals with aplication Metod of compare property taxes in the choice states of European Union and identify possible directions of

development

properte taxes and their harmonization in the framework European Union. Preamble presents property taxes. Deal history taxes, property taxes in the Czech Republic and harmonization of property taxes. Practical part put brain to choice states of European Union (Germany, Lithuania, Italy, Bulharka). In the choice states is interpretation devoted of comment property taxes, especially – road-traffic tax, gift tax, inheritance tax, real estate-transfer tax, immovable property tax. Latest part deal with confrontation property taxes between foregoing states.

Key words: Properte taxes, encasment, harmonization taxes, Evropean Union

Obsah 1.

ÚVOD ...............................................................................................................8

2.

CÍL PRÁCE A METODIKA......................................................................... 10

TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 11 3.

VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ ................................................................ 11 3.1. Historie majetkových daní.............................................................................. 11 3.2. Vývoj majetkových daní v České republice po roce 1993 ............................. 12 3.3. Stav zákona daně dědické, darovací, z převodu nemovitostí, z nemovitosti a daně silniční od 1.1.2010 v ČESKÉ REPUBLICE............................................... 14 3.3.1. Daň z nemovitosti ..................................................................................... 15 3.3.2. Daň dědická .............................................................................................. 21 3.3.3. Daň darovací ............................................................................................ 24 3.3.4. Daň z převodu majetku ............................................................................ 26 3.3.5. Společná ustanovení zákona pro daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí .......................................................................................... 28 3.3.6. Daň silniční ............................................................................................... 29 3.3.7. Zpoplatněné úseky v České republice ..................................................... 34

4.

HARMONIZACE MAJETKOVÝCH DANÍ................................................ 37 4.1. Metody Harmonizace v Evropské unii ........................................................... 38 4.2 Proces harmonizace daní a jeho formy ........................................................... 38 4.3. Výhody a nevýhody harmonizace daní .......................................................... 39 4.4. Přehled postupu harmonizace v České republice u jednotlivých majetkových daní......................................................................................................................... 41 4.5.Shrnutí harmonizace ....................................................................................... 41

5.

STAV A VÝVOJ DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ V ČESKÉ REPUBLICE ........ 42

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 44 6.

MAJETKOVÉ DANĚ V EVROPSKÉ UNII ................................................ 44 6.1. Majetkové daně v LITVĚ .............................................................................. 44 6.2. Majetkové daně v BULHARSKU................................................................... 46 6.3. Majetkové daně v ITÁLII .............................................................................. 49 6.4. Majetkové daně v NĚMECKU ....................................................................... 52

7.

DOPORUČENÍ PRO ČESKOU REPUBLIKU............................................ 55

8.

ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ............................................................................ 60

9.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................... 62

10.

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, PŘÍLOH ............................................. 66

PŘÍLOHY .................................................................................................................. 68

1.

ÚVOD

Žijeme v době pokračujícího trendu celosvětového propojování ekonomiky a společenských kultur nazývaného globalizace. Tento trend má za následek neustálé novelizování zákonů.

Majetkové daně jsou řazeny mezi nejstarší daně a řadí se k daním přímým. Jsou příjmem státního rozpočtu, i když jejich podíl na celkových příjmech se snižuje v závislosti na zvýšení daňového výnosu důchodových daní. Povinnost platit daň vzniká držbou majetku nebo převodem jeho vlastnictví a jsou vyměřovány poplatníkovi na základě jeho majetku a jsou adresné (poplatník nemá možnost se vyhnout placení). I když majetkové daně tvoří 2 % z celkových příjmů, přispívají k celkovému vyvážení daňové soustavy a dotváří daňový systém.

Majetkové daně jsou v každém členském státu různé a vycházejí z národních tradic. Avšak mají jedno společné. Ovlivňují výnosy hlavně u daně z nemovitostí, protože plynou do rozpočtů místních městských. Ovlivňují také konečnou výši daní např. uvolňování různých přirážek. Hlavní význam těchto daní je hlavně v jejich bohaté historii. I když dnes už jsou tyto daně spíše „doplňkový zdroj příjmů“.

V rámci majetkových daní se kromě klasického dělení na daň z nemovitostí, daň dědickou, daň darovací, daň z převodu nemovitostí a daň silniční se užívá klasifikace teoretičtější: daně z majetku a bohatství – placené pravidelně (z čisté hodnoty majetku, z nemovitostí), placené nepravidelně (z kapitálových transferů – pozůstalostní / dědická, darovací, z kapitálových transakcí, z kapitálových výnosů)

Majetkové daně můžeme dělit také podle metodiky třídění OECD skupiny 4000 na daně placené pravidelně, obvykle každoročně: - daně z čistého jmění skupina 4200 se dělí na jednotlivce a společnosti, daně z nemovitostí skupina 4100 se dále dělí na domácnosti a ostatní. Další skupina je daně placené pravidelně, buď při převodu majetku během života nebo po smrti zůstavitele (daně z nemovitostí, daně dědické a darovací).

8

Do skupiny 4000, patří také skupina 4400 - Daň z finančních a kapitálových transakcí, skupina 4500 - Ostatní nepravidelné daně z majetku a skládají se z čistého jmění a ostatní nepravidelných daní. A celou skupinu 4000 v majetkových daních ukončuje skupina 4600 - Ostatní pravidelné daně.

V praktické části bakalářské práce se budu zabývat problematikou majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie a zároveň navrhnu případná doporučení pro Českou republiku, která usilovala o členství v Evropské unii již od počátku 90. let. O členství však požádala v roce 1996 a o rok později 1997 se dočkala prvního hodnocení. Hodnocení bylo pozitivní vůči institucím, státu i fungující tržní ekonomice. Na základě tohoto hodnocení byla Česká republika přizvána ke vstupu do Evropské unie. Od roku 1998 probíhal v České republice tzv. screening (porovnání dosažené kompatibility českého práva s právem evropským). Česká republika společně s dalšími 9 zeměmi vstoupila do Evropské unie k 1. květnu 2004 na základě smlouvy ( Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko).

Od 1.1. 2008 se uskutečnilo v těchto daních řada významných změn a to na základě zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných financí. Na tyto daně se také vztahuje ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, ale v Evropském společenství1 se nepředpokládá žádná harmonizaci.

1

Evropské společenství = podle smlouvy čl. 2 o založení Evropského společenství je jejím posláním podporovat harmonický, vyvážený a udržitelná rozvoj hospodářských činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, trvalý a neinflační ekonomický růst i zlepšování kvality životního prostředí. (ŠIROKÝ, 2009, s. 39)

9

2.

CÍL PRÁCE A METODIKA

Cílem bakalářské práce je s využitím metody komparace v oblasti majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie identifikovat možné směry vývoje majetkových daní a jejich harmonizaci v rámci Evropské unie. Teoretická část bude věnována především deskripci změn, který zákon o dani dědické, dani darovací, dani z převodu nemovitosti, dani z nemovitostí a dani silniční prošel od minulosti až po současnost, přičemž hlavní důraz bude kladen na současnou podobu zákona. Pozornost bude věnována především analýze harmonizaci majetkových daní, kde daňová harmonizace představuje proces sbližování daňových soustav států na základě společných pravidel. Podrobněji je zde rozebráno metody harmonizace, proces harmonizace, výhody a nevýhody harmonizace a také uveden přehled postupu harmonizace majetkových daní v České republice

Praktická část je věnována především komparaci majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie (Litva, Itálie, Německo, Bulharsko) a následnému doporučení pro Českou republiku.

Práce je zpracována na základě poznatků z odborné literatury věnující se problematice majetkových daní a informací získaných z konkrétních zákonů. Dále budou použity internetové zdroje zabývající se daňovou problematikou.

10

TEORETICKÁ ČÁST

3.

VÝVOJ MAJETKOVÝCH DANÍ

Daně se objevily v podstatě současně se vznikem prvních státních útvarů.

3.1. Historie majetkových daní

Ve starověku měly daně však víceméně charakter nepravidelných plateb vybíraných především jako zdroj krytí válečných výdajů. Základem daňových systémů bylo vlastnictví anebo držba majetku, především půdy. Daň z pozemků byla dvojího druhu. Jednalo se jednak o naturální daň, jednak o výkon nucených prací. (GRÚŇ, 2000, s. 156)

Za císařství bylo vybírání pozemkových daní propracováno do té míry, že existovaly databáze podobné dnešní evidenci daní. Nedostatek finančních prostředků v období dominátu byl vyřešen tak, že vlastníci půdy platili pravidelně pozemkovou daň a ti, kteří půdu neměli, byli povinni odvádět daň z hlavy. Ani taková opatření však k naplnění státní pokladny nepostačila. To vedlo k vytvoření nového daňového systému. Pozemkovou daň museli poprvé odvádět i velcí vlastníci půdy, zejména senátoři. Jediným rozdílem byla skutečnost, že neplatili v naturáliích jako ostatní obyvatelstvo, ale v penězích podle plochy půdy.(ŠIROKÝ, 2003, s. 330)

V počátcích feudální společnosti měly daně větší význam pouze jako zdroj financování válečných tažení a budování obrany. Později (od dvanáctého století) vznikaly nové druhy daní, které začínaly mít peněžní charakter a nebyly již dále nahodilé. Vedle domén (odvody naturální povahy, které byly placeny z výnosů z majetku panovníka, tj. z hospodaření na jeho lesních a zemědělských pozemcích), regálů (panovník měl určitá výlučná práva, jako např. právo vařit pivo, razit mince atd.) a akcízů (předchůdkyně dnešních nepřímých daní, modernější forma regálů) hrály ve

11

středověku z pohledu zdanění nemovitostí nejvýznamnější roli kontribuce. (ŠIROKÝ, 2003, s. 330)

Pro úplnost je třeba ještě dodat, že právě v tomto období vznikly první „katastry“, tedy seznamy nemovitostí, které sloužily (a na našem území dodnes slouží) jako základ pro daně z pozemků a pro daně ze staveb.

3.2. Vývoj majetkových daní v České republice po roce 1993 Daň dědická a darovací byla konstituována2 v závislosti na hodnotě majetku a míře spřízněnosti nabyvatele a převodce. U dědické daně byla osvobozena I. skupina dědiců, u daně z převodu nemovitostí se změnily sazby daně a to v roce 1994 bylo 5 % a o deset let později v roce 2004 bylo 3 %, postupně byla zrušena některá stávající osvobození této daně, u daně silniční po vstupu do Evropské unie implementujeme3 směrnice Rady Evropské unie týkající se vynětí vozidel registrovaných v jiných členských státech Evropské unie a případně i dalších státech z předmětu daně, reagovala na změny celních úřadů na hraničních přechodech u subjektů z třetích zemí, u daně z nemovitostí byla nová úprava postavena na hodnotovém principu, byly posíleny samosprávy při stanovení výše daně (od 1.1. 2007), nastal přechod k novému způsobu, což znamenalo, že hodnota nemovitostí byla stanovena bez znalců a aby byly sníženy celkové náklady na správu daně. (POLODRIVER, 2008)

Tabulka č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 – 2008 v mil. Kč Daň

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Daň silniční

4 335 4 147

3 930

4 321

4 565

4 373

5 226

5 587

Daň dědická

13

55

91

97

116

146

148

122

Daň darovací

156

389

357

296

350

427

405

413

616

1 645

2 768

3 464

4 488

5 677

6 271

5 439

3 434 3 658

3 778

3 991

3 938

4 138

4 271

4 455

Daň

z

převodu

nemovitostí Daň z nemovitostí

2 3

Konstituována = konala se Implementujeme = vyplývá

12

Daň

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Daň silniční

5 283

5 512

5 738

5 509

5 191

5 428

5 915

6 002

Daň dědická

112

86

100

100

103

124

109

115

Daň darovací

475

601

648

818

510

604

692

345

5 834

7 171

8 025

9 461

7 494

7 788

9 774

9 950

4 353

4 576

4 840

4 948

4 987

5 017

5 123

5 195

Daň

z

převodu

nemovitostí Daň z nemovitostí

Zdroj: Zpracováno autorem dle (FINANCE, 2010)

Pro lepší názornost jsou data v tabulce zpracována do grafu

Obrázek č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 – 2008

Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 2008 25 000

v mil. Kč

20 000

15 000

10 000

5 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Daň silniční

Daň dědická

Daň z převodu nemovitostí

Daň z nemovitostí

Zdroj: Zpracováno autorem

13

Daň darovací

3.3. Stav zákona daně dědické, darovací, z převodu nemovitostí, z nemovitosti a daně silniční od 1.1.2010 v ČESKÉ REPUBLICE

V této části jsou zde popsány majetkové daně na území České republiky. U každé majetkové daně je vymezen předmět, poplatník a sazby. Soustavu daní České republiky upravuje zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní s platností od 1. ledna 1993.

Daňový systém v České republice: Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých zemí.

Obrázek č. 2: Daňový systém České republiky

Přímé daně Důchodové daně

Majetkové daně

Daně z příjmů

Daň z nemovitostí

Daň z příjmů FO

Daň dědická

Daň z příjmů PO

Daň darovací Daň z převodu nemovitostí Daň silniční

14

Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty

Spotřební daně Daň z minerálních olejů Daň z lihu Daň z piva

Daň z vína a meziproduktů Daň z tabákových výrobků

Zdroj: Zpracováno autorem dle RADVAN, 2007, s. 11

3.3.1. Daň z nemovitosti

V České republice je daň z nemovitostí vybírána od roku 1992. Je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Již po podání prvních daňových přiznání se ukázaly první nedostatky zákona (podávání dodatečného daňového přiznání…). Právní úprava musela reagovat na nedostatky zákona, na společenské i politické požadavky. Z těchto důvodů docházelo k častým novelám uvedeného zákona. Podle současné právní úpravy se daňová povinnost váže k vlastnictví nemovitého majetku a zdanění podléhají pozemky a stavby. Daňová povinnost se skládá ze dvou daní: - daně ze staveb, daně z pozemků. Každá tato daň se stanoví odděleně, ale součet daně ze staveb a daně z pozemků tvoří konečnou výši daně z nemovitostí, která se uvádí na jediném daňovém přiznání. V České republice vykonávají správu daně z nemovitosti na základě § 4 odst. 7 č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, místní příslušné úřady.

Daň z pozemků Předmětem daně(§ 2) Pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí, podle § 27 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších 15

předpisů, se rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních části hranicí územní správní jednotky nebo hranicí druhů pozemků.

Předmětem daně z pozemků nejsou: 

v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 2 tohoto zákona.



lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení.



vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb,



pozemky určené pro obranu státu. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122)

Poplatníci daně (§ 3) - poplatníkem je vlastník pozemku. U pozemku ve vlastnictví České republiky je poplatníkem daně: 

organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů,



právnická osoba, která má právo trvale užívání nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu.

(DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122)

Poplatníkem u pronajatých pozemků je nájemce, jde-li o pozemky: 

evidované v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,



spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správnou státních hmotných rezerv, nebo



převedené na základě rozhodnutí o privatizaci4 na Ministerstvo financí.

Uživatel je poplatníkem daně v případe, že vlastník pozemku není znám nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122)

4

privatizace = odstátnění, převedení majetku z vlastnictví státu do vlastnictví jiných, nestátních subjektů

16

Osvobození od daně (§ 4) Mnohé pozemky na území České republiky od placení daně z pozemků jsou osvobozeny. Osvobození je často vázáno na splnění určitých zákonem stanovených podmínek (nevyužívání pozemků k dosažení zdanitelných příjmů).

Česká právní úprava umožňuje poplatníkovi, který má nárok na osvobození od daně z pozemků nemusel předkládat daňové přiznání: a) pozemky ve vlastnictví státu, b) pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost, více v § 4 o dani z nemovitostí, kterou upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 122-123)

Stanovení daně z pozemků - základ daně (§5) Pro výpočet daně z pozemků se musí nejprve spočítat daňový základ a vynásobit ho odpovídající daňovou sazbou: Daň = základ daně x sazba daně Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěna násobením na 1m2 ve vyhlášce vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto zákona.

Základem daně u pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěna podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěna k 1. lednu zdaňovacího období. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123)

17

Sazba daně (§6) Tabulka č. 2: Sazby daně za rok 2009 a 2010 Sazba daně podle druhu pozemku (v %)

2009

2010

orné půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady

0,75

0,75

0,25

0,25

Sazba daně u ostatních pozemků činí (v Kč)

2009

2010

zastavěné plochy a nádvoří

0,10 / m2

0,20 / m2

stavební pozemky

1,00 / m2

2,00 / m2

ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně

0,10 / m2

0,20 / m2

trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb

Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123

Tabulka č. 3: Koeficient podle obyvatel Koeficient

Počet obyvatel "od"

Počet obyvatel "do"

1,0

-

1.000

1,4

1.000

6.000

1,6

6.000

10.000

2,0

10.000

25.000

2,5

25.000

50.000

3,5

50.000

a více


Tabulka č. 4: Koeficient podle města Koeficient Město 3,5

Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady

4,5

Praha


Každá obce má rozhodný počet obyvatel, proto pro přiřazení určitého koeficientu je rozhodující počet obyvatel v dané obci. Pro jednotlivé obce může obec „obecně závaznou vyhlášku“ zvýšit koeficient jednu kategorii nebo snížit koeficient o jednu až tri kategorie. 18

Daně ze staveb Daně ze staveb zahrnují stavby určené k bydlení, tak stavby sloužící k podnikatelským účelům. V České republice máme jen jedinou daň ze staveb na rozdíl od cizích zemí, které mají více daní ze staveb např. Dánsko, které má tři různé daně ze staveb.

Předmět daně (§7) Předmětem daně ze staveb jsou obecně stavby na území České republiky, tedy stavby spojené se zemí pevným základem, pro které byl vydán kolaudační souhlas, které jsou způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu (byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí), které podléhaly kolaudačnímu řízení. Předmětem daně ze staveb nejsou stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové prostory, které jsou už předmětem daně. Další výjimky jsou uvedeny v § 7 zákona.

Poplatníci daně (§8) Poplatníkem daně ze staveb je vlastník stavby. Je-li vlastníkem stavby stát, pak je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace. Pakliže však se stavby pronajímají, je poplatníkem daně nájemce.

Osvobození (§9) U daně ze staveb jsou obdobná osvobození jako u daně z pozemků. Od daně ze staveb jsou osvobozeny stavby, které jsou ve vlastnictví státu; obce (stavba se musí prospěšných společností; stavby, které slouží k zlepšení životního prostředí a další stavby uvedené v § 9 zákona. Obvykle nesmí osvobozené stavby sloužit k podnikatelským účelům.

Stanovení - základ daně (§10) Pro výpočet daně ze staveb platí stejný vzor jako pro daň z pozemků: Daň = základ daně x sazba daně Do základu daně se započítává výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období.

19

Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 123)

Sazba daně (§6) Tabulka č. 5: Sazba daně za rok 2009 a 2010 Stavba, zastavěná plocha

2009

2010

1 Kč / m2 zastavěné plochy




od obytných domů a u



samostatných nebytových

nebo upravené podlahové


prostorů užívaných jako

plochy

plochy

stavby sloužící pro



zemědělskou prvovýrobu,



lesní a vodní hospodářství

plochy

plochy


10 Kč / m2 zastavěné


plochy nebo upravené

plochy

podlahové plochy

určená pro obytný dům stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy garáže vystavěné odděleně

garáže

stavby sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu stavby pro ostatní

10 Kč / m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové

podnikatelskou činnost

plochy

ostatní stavby

3 Kč / m2

6 Kč / m2

byty a ostatní samostatné

1 Kč / m2 upravené

2 Kč / m2 upravené

nebytové prostory

podlahové plochy

podlahové plochy


20

U staveb kromě bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se sazba daně u jednotlivých podlaží zvyšuje o 0,75Kč za každý 1 m2 za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. V případě obytných domů, bytů a ostatních samostatných nebytových prostor se výsledek dále vynásobí koeficientem, uvedeným v tabulce. Tabulka č. 6: Koeficienty podle počtu obyvatel Koeficient Počet obyvatel "od" Počet obyvatel "do" 1,0

-

1.000

1,4

1.000

6.000

1,6

6.000

10.000

2,0

10.000

25.000

2,5

25.000

50.000

3,5

50.000

a více

Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 124-125

Tabulka č. 7: Koeficienty podle měst Koeficient Město 3,5

Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady

4,5

Praha


3.3.2. Daň dědická

V České republice je daň dědická vybírána od roku 1993. Je upravena zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. I v tomto zákoně, který vstoupil v účinnost se ukázaly některé nedostatky (různé možnosti osvobození). K častým novelám proto docházelo zvláště kvůli těmto důvodům: - zákonodárce musel reagovat na celospolečenskou poptávku , hlavně v situacích, kdy přijímal další zákony související s transferovými daněmi.

21

Daň dědická je také nazývána jako klasická převodní daň, která má bohatou historii, které podléhají bezúplatné převody nebo přechody majetku v souvislosti s úmrtím vlastníka. Jen v několika málo zemích se v rekonstrukci daně dědické daní najít významnější odlišnosti. U daně dědické také rozlišujeme mezi daní dědickou nebo daní z pozůstalosti, kde je rozdílem vymezení předmětu daně. Dědictví: - majetek odkázaný jednomu pozůstalému. Pozůstalost: - majetek odkázaný jedním zemřelým.

Předmět daně (§ 3) Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním ke dni smrtí zůstavitele na základě rozhodnutí soudu. Majetkem pro účely daně dědické jsou: 

věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen „nemovitosti“),



věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty (dále jen „movitý majetek“)

Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky, se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá (pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak). (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128) Jestliže zůstavitel v době své smrti: 

byl občanem České republiky a měl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z celého jeho movitého majetku bez ohledu na to, kde se majetek nachází (tuzemsko, cizina)



byl občanem České republiky a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku (tuzemsko)



nebyl občanem České republiky, vybírá se daň z jeho movitého majetku (tuzemsko) (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128)

22

Pro zjednodušení je vhodné znázornit předmět zdanění podle vztahu zůstavitele k České republice v tabulce: Tabulka č. 8: Stanovení předmětu daně dědické podle vztahu zůstavitele k České republice Vztah k ČR

Movitý majetek

Nemovitosti

občanství ČR

trvalý pobyt v ČR

v ČR

v cizině

v ČR

v cizině

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

NE

ANO

ANO

NE

ANO

NE

NE

NE

ANO

NE

ANO

NE

Zdroj: RADVAN, 2007, s. 159

Poplatník (§ 2) Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí5 příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128) Pro výpočet daně dědické jsou osoby dědiců rozděleny do tří daňových skupin: 1. skupina: manžel zůstavitele a děti 2. skupina: manžel zůstavitele, zůstavitelovi rodiče a ti kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti 3. skupina: sourozenci zůstavitele, a ti kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti 4. skupina: prarodiče zůstavitele, případně jejich děti, pokud již nedědí ve 3. skupině Stanovení - Základ daně (§ 4) Pro výpočet daně dědické je třeba správně vypočítat daňový základ a přiřadit příslušnou sazbu daně. Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem.

5

pravomocné rozhodnutí = mít právo rozhodovat

23

Cena se snižuje: 1. prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, 2. cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické, 3. přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, 4. odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví, 5. dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku. Výše uvedená snížení podle české právní úpravy je nezbytné stanovit s ohledem na případné spoludědice poměrně k hodnotě zděděného majetku, který není od daně osvobozen. Jde o tzv. redukci pasiv. Hodnota, kterou lze odečíst, se stanoví podle vzorce: Neosvobozený majetek x veškerá pasiva dědictví -------------------------------------------------------------veškerý majetek připadlý na dědice (RADVAN, 2007, s. 170) 3.3.3. Daň darovací

Legislativa České republiky má jen jeden zákon vztahující se k daním dědické a darovací. Jde o zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Pro výpočet daně je používána stejná tabulka, pouze s jedním rozdílem: - u daně dědické se uplatňuje poloviční sazba daně. Podobný systém, jaký je v České republice je uplatňován i v některých zemích OECD6. Daň darovací můžeme považovat za jednu z nejklasičtějších a nejstarších v daňových systémech ve světě. Je velmi obtížné hledat rozdílné prvky mezi Českou republikou a zahraničím.

6

OECD = mezinárodní organizace založená v roce 1961 jako nástupnická organizace OEEC

24

Předmět daně (§ 6) Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele (převod mezi živými). Dani darovací podléhá nabytí jak majetku movitého tak majetku nemovitého. Majetkem pro účely daně darovací jsou: 

nemovitosti a movitý majetek,



jiný majetkový prospěch.

Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut nebo bezúplatně nabyt v tuzemsku, předmětem daně darovací je veškeré nabytí tohoto majetku bez ohledu na státní příslušnost, pobyt nebo sídlo dárce nebo nabyvatele. Byl-li movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně poskytnut a bezúplatně nabyt mimo tuzemsko, předmětem daně darovací je nabytí tohoto majetku, je-li nabyvatelem nebo dárcem FO, která je občanem České republiky a nebo PO, která má sídlo v tuzemsku. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128-129)

Předmětem daně darovací nejsou: 

plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem,



důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu,



bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů podle zvláštního předpisu, nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně dědické, dále podle § 6 o dani darovací, kterou upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani darovací, dani dědické a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 129)

25

Poplatník (§ 5) Poplatníkem daně darovací je nabyvatel (obdarovaný), bez ohledu na to zda je osobou fyzickou nebo právnickou.

Při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vždy dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 128)

Stanovení - Základ daně (§ 7) Stanovení správného daňového základu je totožný se stanovením daně dědické. Základ daně tvoří cena nabytého majetku nebo hodnota majetkového prospěchu snížená o prokázané dluhy.

3.3.4. Daň z převodu majetku Poslední z trojice transferových daní uzavírá daň z převodu majetku, kterou upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Daň z převodu majetku je odlišná od daně dědické a daně darovací (mnoho společného), proto je regulována samostatným právním předpisem. Česká právní úprava má za sebou dlouhý historický vývoj a výrazně se neliší od evropských zemí.

Předmět daně (§ 9) Předmětem daně z převodu nemovitostí je: 

úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. (Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka - souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech)

26



rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech (dojde-li následně k odstoupení od smlouvy a převod vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva).

Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Z nemovitostí, které se nacházejí v tuzemsku, se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 129)

Poplatník (§ 8) V mnoha případech bude platit pravidlo určující jako poplatníka daní z převodu majetku prodávajícího.

Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je: 

převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem,



nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu, vyvlastnění, vydržení, v insolvenčním7 řízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací,



převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce i nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.

Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do společného jmění manželů, je každý z manželů samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 129)

7

Insolvenční řízení = obecně jakékoliv zvláštní soudní řízení, jehož předmětem je projednání úpadku a jeho řízení

27

Stanovení - základ daně (§ 10) Výpočet daně z převodu nemovitostí: Základ daně - poplatník daně porovná cenu smluvní s cenou zjištěnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterou uvede ve znaleckém posudku, kde vyjde z ceny8 vyšší Vypočtený základ daně se vynásobí daňovou sazbou.

3.3.5. Společná ustanovení zákona pro daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí

Tento zákon upravuje § 11 – § 22.

Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně (§ 11) Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci). Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením. Do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé. Do II. skupiny patří: 1. příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, 2. manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele. Do III. skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby. 8

Cena se zjišťuje vždy ke dni nabytí nemovitosti.

28

(DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 130)

Sazby daně Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I.a II. skupiny jsou osvobozeny od daně. (Viz přílohy)

Tabulka č. 9: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny Základ daně od (Kč)

Sazba

do (Kč) 0

1 000 000

7%

1 000 000

2 000 000

70 000 Kč a 9 % ze základu přesahujícího 1 mil. Kč

2 000 000

5 000 000


5 000 000

7 000 000


7 000 000 10 000 000


10 000 000 20 000 000

1 360 000 Kč a 21 % ze základu přesahujícího 10 mil.Kč

20 000 000 30 000 000


30 000 000 40 000 000


40 000 000 50 000 000


50 000 000 a více 12 460 000 Kč a 40 % ze základu přesahujícího 50 mil.Kč Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 130

Při výpočtu daně dědické se vypočte suma dle tabulky, která se vynásobí koeficientem 0,5. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Daň na celé koruny nahoru.

3.3.6. Daň silniční V některých zemích je vzhledem k nízké úrovni veřejné dopravy vlastnictví osobního automobilu pro cestování do zaměstnání i pro běžný každodenní život nezbytností. Právě z toho důvodu není ve Spojených státech amerických zavedena žádná daň majetkového typu vztahující se k osobním automobilům. Naopak v Evropě a v Japonsku je vlastnictví vozidla jedním z ukazatelů majetkových poměrů jeho vlastníka. Motorová vozidla podléhají v evropských zemích mnoha typům zdanění. V zásadě je možné rozlišit tři základní typy daní na motorová vozidla:

29

1) daně splatné v době nabytí automobilu nebo při jeho prvním uvedení do provozu 2) daně placené pravidelně ve vztahu k vlastnictví, případně k držbě vozidla 3) daně z pohonných hmot (v ČR jde o spotřební daň z minerálních olejů) (RADVAN, 2007, s. 269)

Předmět daně (§2) Předmětem daně silniční jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. (BUSINESSINFO, 2009)

Předmětem daně nejsou: 

speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu, jakož i zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla podle zvláštního právního předpisu,



vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka. (BUSINESSINFO, 2009)

30

Obrázek č. 3: Vymezení předmětu silniční daně

Zdroj: RADVAN, 2007, s. 281

Obrázek č. 4: Rozdělení vozidel podle druhů

Zdroj: RADVAN, 2007, s. 276 31

Poplatníci daně (§ 4) Poplatníkem daně silniční je fyzická nebo právnická osoba, která: 

je provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu,



užívá vozidlo v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel.

Poplatníkem daně silniční je rovněž: 

zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla,



osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v §2 odst. 1,



stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.

Je-li u téhož vozidla poplatníků více, daň platí společně a nerozdílně. (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 119)

Osvobozeno od daně (§3) I když jsou některá vozidla předmětem daně silniční, mohou být od daně osvobozena (motivováno nejčastěji k čemuž je vozidlo využíváno).

32

Od daně jsou osvobozena: 1. vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly zapsaná v technickém průkazu vozidla jako kategorie L a jejich přípojná vozidla, 2. vozidla diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena vzájemnost, 3. vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu za předpokladu, že ujedou pro tento účel více než 80 % kilometrů z celkového počtu kilometrů jimi ujetých ve zdaňovacím období, 4. vozidla provozovaná ozbrojenými silami, vozidla civilní obrany, vozidla, která jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou, s výjimkou vozidel uvedených v § 4 odst. 2 písm. b), (např. vozidla bezpečnostních sborů, obecní policie, sboru dobrovolný hasičů, vozidla zdravotnické, důlní a horské záchranné služby). (DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 119)

Stanovení - základ daně (§ 5) Stanovení základu daně: - veškeré údaje potřebné pro správné stanovení základu daně jsou uvedeny v technickém průkazu vozidla: 1. zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, 2. součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, 3. největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.

Sazby daně (§ 6) 1. Roční sazba daně ze základu daně u osobních automobilů (s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon), činí při zdvihovém objemu motoru:

33

Tabulka č.10: Sazby daně silniční pro osobní automobily §6 Zdvihový objem motoru Sazba daně do 800 cm3

1 200 Kč

nad 800 cm3 do 1 250 cm3

1 800 Kč

nad 1 250 cm3 do 1 500 cm3

2 400 Kč

nad 1 500 cm3 do 2 000 cm3

3 000 Kč

nad 2 000 cm3 do 3 000 cm3

3 600 Kč

nad 3 000 cm3

4 200 Kč

Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 119 2. Roční sazba daně ze základu daně podle §5 písm. b) zákona o dani silniční (součet největších povolených hmotností na nápravu – povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav u návěsů) a podle § 5 písm. c) zákona o dani silniční (největší povolená – celková – hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel, tj. u autobusů, nákladních vozidel, tahačů, přívěsů atd.), činí při počtu náprav a hmotnosti. (BUSINESSINFO, 2009)

3.3.7. Zpoplatněné úseky v České republice

Úseky, kde musí mít automobil dálniční známku je označeny dopravní značkou "dálnice" nebo "rychlostní silnice". Zpoplatněné úseky dálniční sítě jsou vypsány níže a také znázorněny na mapce.

Mýtné v České republice Od 1.1.2010 platí mýtné motorová vozidla s povolenou hmotností 3.501 kg a více za jízdu: - po dálnicích a rychlostních silnicích, po označených úsecích silnic I.třídy. Motorová vozidla s povolenou hmotností do 3,5 t - nezáleží na hmotnosti jejich přívěsu – budou jezdit s časovými kupóny. Vozidlo nad 3,5 t s časovým kupónem 2009, jehož platnost skončí až během ledna 2010, podléhá mýtnému až po skončení platnosti kupónu. Každé vozidlo nad 3,5 t musí

34

být pro placení mýtného vybaveno palubní jednotkou. Jednotka není přenosná na jiné vozidlo. Tarif za každý úsek dálnice nebo silnice se odečte pod mýtnou branou9. Tarif závisí na třídě silnice, délce úseku, počtu náprav a emisní třídě vozidla. Předplacenou palubní jednotku lze pořídit na některém z 250 distribučních míst (zpravidla na čerpacích stanicích) proti vratné záloze 1550,- Kč. Musíte předložit doklady potřebné k řízení vozidla. Tuto jednotku musíte předem nabít nejméně 500,- Kč a udržovat na ní předplacený kredit. Jednotky placené na fakturu se vydávají ke smlouvě uzavřené prostřednictvím vydavatelů tankovacích karet nebo některého z 16 kontaktních míst. Musíte předložit doklady potřebné k uzavření smlouvy. Vedle tankovací karty lze také smlouvu uzavřít na bankovní záruku. Tyto jednotky se nenabíjejí a faktura se platí až následně v zúčtovacích obdobích. (KAMIONACI, 2010)

Obrázek č. 5: Mapka mýtného na zpoplatněných komunikacích

Zdroj: KAMIONACI, 2010

9

Mýtná brána = platební brána

35

Dálniční známky v České republice Zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic je upraveno zákonem č. 13/1997 Sb. ze dne 21. února 1997. Do roku 2007 existoval jen časový poplatek, od té doby platí vozidla nad 12 tun mýtné. Tyto vozidla platí od roku 2008 mýtné i na vybraných úsecích silnic I. třídy. Vozidla nad 3,5 tuny a pod 12 tun platí mýtné od roku 2010. Rozsah zpoplatněných dálnic a rychlostních silnic je u časového poplatku10 mnohem menší než u mýtného. (WIKIPEDIA, 2010, A)

Obrázek č. 6 : Mapa zpoplatněných silnic a dálnic

Zdroj: UAMK, 2010

10

Časový poplatek = Informace o umístění nálepky prokazující zaplacení poplatku za užití dálnic nebo rychlostních silnic a vymezení úseků na něž se tento poplatek vztahuje naleznete ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb. ze dne 23. dubna 1997.

36

4.

HARMONIZACE MAJETKOVÝCH DANÍ

Vezmeme-li ve spojení s daňovou harmonizací v úvahu nejrůznější souvislosti jako aplikované daně, daňové základy, daňové sazby a způsob daňové administrativy, můžeme daňovou harmonizace rozlišit na několik úrovní: (NERUDOVÁ, 2008, s.15)

Obrázek č.7: Úrovně daňové harmonizace Harmonizace

1. rozdílné daně ve všech zemích

2. některé daně společně, některé daně národní

3.stejné daně ve všech zemích

Zdroj: NERUDOVÁ, 2008, s.15 Harmonizace neexistuje – tzn. že neexistují smlouvy o zaměření dvojího zdanění a neexistuje ani spolupráce na administrativní úrovni. Existuje tzv. mírná harmonizace – tzn. že existují smlouvy o zaměření dvojího zdanění a existuje i další spolupráce na administrativní úrovni. (NERUDOVÁ, 2008, s. 16) S ohledem na aktuální vývoj v oblasti daňové harmonizace lze dále definovat harmonizaci jako: 

Přímá – klasický harmonizační proces, který se snaží harmonizovat, daňová ustanovení přímo – tedy prostřednictvím daňových směrnic.



Nepřímá – snaha o dosažení harmonizace určitého daňového ustanovení prostřednictvím jiných oblastí práva – např. obchodního. (NERUDOVÁ, 2008, s. 17)

37

4.1. Metody Harmonizace v Evropské unii

V obecné rovině pro prosazení harmonizačních cílů je v rámci EU používáno několik metod odstupňovaných účinností prosazovaných cílů a to: 

Transpozice, kdy do národní právní normy je formálně přenesen obsah EU, avšak bez praktické aplikace, tzn. Bez praktického účinku.



Implementace, kdy do národního předpisu je nejen formálně vložen záměr EU dle příslušné směrnice EU, ale je i vnitrostátně aplikován, tj. prakticky užíván a vymáhán.



Komunitarizace

vnitrostátního práva náhradou vnitrostátního právního

předpisu předpisem z právního systému Evropského společenství. V oblasti harmonizace finančně právních institutů bychom za jednu z nejdůležitějších mohli označit harmonizaci daňových systémů, což znamená přizpůsobení národních daňových soustav a jednotlivých daní členských zemí EU na základě společných pravidel EU. (MATOUŠEK, 2005, s. 2)

4.2 Proces harmonizace daní a jeho formy Harmonizace představuje dle Faria, A.G.A. – Tax Coordination and Harmonization, 1995, provedení následujícího procesu každé daně, který probíhá ve 3 fázích: 

určení daně pro harmonizaci



harmonizace základu daně



harmonizace sazby daně

Vlastní realizace procesu harmonizace se neustále vyvíjí, je stále předmětem odborných polemik a diskusí. Může probíhat v několika formách: 

přizpůsobení daňového systému členského státu EU tak, aby se dosáhlo společného cíle EU. Tento proces probíhá v ČR od 1.1.1993



částečně přizpůsobení národní daňové soustavy členského státu EU cílovému systému EU s funkční existencí určité diferenciace, např. tak, kde úplně

38

přizpůsobení by mohlo negativní důsledky v souvislosti s výrazně rozdílnou životní zemí původní EU a úrovní nových členských států EU. 

unifikace daní charakteristickým všude stejným rozdělením daní, včetně stejných sazeb. Tento proces je v současnosti v EU neakceptovatelný a nereálný pro odmítavé stanovisko členských zemí EU.

Standardizace daní představuje ve všech členských státech EU stejné rozdělení daní, ale v jednotlivých státech s různými sazbami. V současné době nejnadějnější trend vývoje v této oblasti v EU. (MATOUŠEK, 2005, s. 4)

4.3. Výhody a nevýhody harmonizace daní Výhody harmonizace se mohou jevit jako: 

zjednodušení a sjednocení daní přispěje k zefektivnění správy daní, k účinnější kontrole



sjednocení daní přináší vyšší transparentnost daní a spolu s účinnější kontrolou brání poplatníkům se vyhýbat daňové povinnosti



sjednocení daní přináší zjednodušení administrativy, což by se mělo pozitivně projevit na straně státu v zlevnění výběru daní a na straně daňových poplatníků v úsporách nákladů na výkaznictví i času. (MATOUŠEK, 2005, s. 4 – 5)

Nevýhody harmonizace daní se ukazují a projevují zejména v následujících oblastech: 

Odpor při zavádění z důvodů velkých rozdílů ve zvyklostech administrativy a byrokracie jednotlivých států a rozdílů specifik původních národních daňových systémů.



Zavedením v EU jednotné měny EUR, dojde k omezení účinnosti národní měnové politiky členských zemí EU, kterým pro autonomní regulaci zůstanou jen omezené fiskální nástroje, které harmonizací budou ještě dále omezeny.



Sjednocováním daní může být ovlivňováno do určité míry politickými zájmy vlád jednotlivých národních členských států EU, které mohou promítat skupinové zájmy do procesů EU.

39



Harmonizace daní v rámci EU může představovat určitou ztrátu suverenity rozhodování vlád o daních v národním daňovém systému členského státu EU. Co převyšuje v porovnání výhod a nevýhod spojených s harmonizací daní v EU nelze dnes jednoznačně určit vzhledem k časově krátké možnosti projevu těchto výhod či nevýhod. (MATOUŠEK, 2005, s. 5)

Vztáhneme-li tedy definici daňové harmonizace na proces probíhající v Evropských společenstvích, pak lze harmonizaci chápat jako mechanismus, jehož pomocí jsou odstraňována taková daňová ustanovení, která buď vytvářejí překážky ve fungování jednotného vnitřního trhu, nebo deformují hospodářskou soutěž. Cílem daňové harmonizace tedy není dosažení „jednotné daňové soustavy“, ale spíše přiblížení a sladění jednotlivých soustav. (NERUDOVÁ, 2008, s. 18)

I když harmonizace přímých daní je věnován samostatný článek Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, v současnosti probíhá jejich harmonizace prostřednictvím judikátů ESD ( tzv. negativní harmonizace). Příčiny tohoto lze nalézt ve dvou skutečnostech: 

v rozdílných účetních systémech členských zemí, kdy na jedné straně existuje tzv. daňové účetnictví, ve kterém se hospodářský výsledek neliší od daňového základu a v účetnictví, kdy se od účetně vypočítaného hospodářského výsledku dojde ke zdanitelnému základu až po mnoha různých úpravách a operacích



v neochotě členských států k další harmonizaci, kterou považují za zásahy do suverénních záležitostí, do vnitřní politiky při možném využívání především firemních daní jako nástroje hospodářské politiky (ŠIROKÝ, 2009, s. 61)

40

4.4. Přehled postupu harmonizace v České republice u jednotlivých majetkových daní Daň silniční – ve smyslu zákona č. 16/1993 Sb.ve znění pozdějších novel, také není předmětem hlavního proudu harmonizačního procesu. Tak jako tento uvedený zákon byl minimálně novelizován, proti zákonům upravující jiné daně, tak i změn vyplývajících z harmonizace je minimálně. Do budoucna se uvažuje o transformaci stávající daně na daň z motorových vozidel a v rámci harmonizačních úprav a změn se dá předpokládat, že úpravy této daně budou se změnami emisních limitů na podporu ochrany životního prostředí. Daň z nemovitostí – upravené zákonem č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších novel, nevykazují vývoj ve spojení s harmonizačním procesem. Příčinou je, že majetkové daně nejsou přímo dotčeny závaznou úpravou Evropské unie. Lze předpokládat, že nejaktuálnější možnou změnou v harmonizačním vývoji u těchto daní bude zavedení hodnotového principu při stanovení základu daně z nemovitostí v souladu s cenou obvyklou. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí – ve smyslu zákona č. 357/1992 Sb. ve znění pozdějších novel, taktéž nejsou středem harmonizačního dění, ačkoli v právní úpravě těchto daní se výrazně lišíme od pravidel Evropské unie. Pro další vývoj těchto daní lze předpokládat harmonizační změny spojené zejména se stanovováním ceny nemovitostí pro účely těchto daní hodnotovým způsobem a sblížení úpravy u daně dědické a darovací s obvyklou úpravou těchto daní v Evropské unii. (MATOUŠEK, 2005, s.9)

4.5.Shrnutí harmonizace

Harmonizace daní je velmi složitá a dlouhodobá záležitost. Tak jako má každá země svůj historický vývoj území, obyvatel, uspořádání, kultury, ekonomické úrovně aj. mají svoji historii daní. (MATOUŠEK, 2005, s.11)

41

Harmonizace majetkových daní je dlouhodobě citlivou otázkou, zejména otázkou politickou, která musí být řešena napřed na úrovni bilaterálních vztahů např. zamezení dvojího zdanění. (MATOUŠEK, 2005, s.12) Harmonizační proces ve všech oblastech je v podstatě projevem postupující celosvětové globalizace11 společnosti. (MATOUŠEK, 2005, s.12) Většina majetkových daní nepodléhá žádným harmonizačním opatřením v rámci Evropské unie. Tuto oblast upravují některá ustanovení smluv o zamezení dvojímu zdanění příjmů a majetku. Evropská komise ve své zprávě o koordinaci daňových systémů přímých daní z roku 2006 uvádí, že oblastí vhodnou ke koordinaci v současné etapě představují daně dědické a pozůstalostní. (LÁCHOVÁ, 2007, s. 126)

5.

STAV A VÝVOJ DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ V ČESKÉ

REPUBLICE Jednotlivé příjmy decentralizované úrovně vlády v České republice. Všechny hodnoty jsou přepočtené procentním podílem jednotlivého daňového příjmů k celkovým daňovým příjmům.

Tabulka č. 11: Stav a vývoj daňových příjmů v České republice - % podíl jednotlivých daňových příjmů k celkovým daňovým příjmům Centrální vláda

Místní správa

1995

2006

1995

2006

Daň z důchodu, zisku a kapitálových Příspěvky na sociální zabezpečení

30,9 -

39,9 -

88,0 -

54,8 -

Daně z mezd a pracovních sil

-

-

-

-

Daně majetkové

1,5

1,8

5,7

2,9

Daně ze zboží a služeb

67,5

58,2

5,9

42,4

Ostatní daně

0,1

0,0

0,4

0,0

Celkový daňový příjem v ČR

11

globalizace = propojování, propojení světa v jednu velkou společnost

42

Celkový daňový příjem

100,0

100,0

100,0

100,0

Zdroj: OECD Tax Database, 2008

Obrázek č. 8: Podíly jednotlivých příjmů k celkovým daňovým příjmům v České republice – Místní správa

Zdroj: OECD Tax Database, 2008

Pro Českou republiku jsou uvedené hodnoty pro roky 1995 a 2006, protože se Česká republika stala členem OECD až v roce 1995. Porovnání mezi sledovanými dvěma roky je patrné, že majetkové daně se řadí na třetí místo v daňových příjmech a jejich výnos je výrazně nižší na rozdíl od daně ze zboží a služeb a daně z důchodu, zisku a kapitálových výnosů.

OECD rovněž uvádí, že bude nutné se soustředit i na otázku daní. "V České republice se využívá zdanění majetku méně než v kterékoliv jiné členské zemi OECD," uvádí zpráva. Výhodou majetkových daní přitom je, že se velmi obtížně obcházejí. (INFOPORTÁL, 2010)

43

PRAKTICKÁ ČÁST

6.

MAJETKOVÉ DANĚ V EVROPSKÉ UNII

Majetkové daně se v Evropské unii liší. V některých zemích převládá názor, že majetkové daně by se měly zrušit.

6.1. Majetkové daně v LITVĚ

Litva je státoprávním uspořádáním – republikou. Do EU vstoupila v roce 2004.

Tabulka č. 12: Základní ukazatele země a hlavní daňové charakteristiky Počet obyvatel

3,6 mil.

Rok zavedení DPH

Rozloha

65,3 tis. km2

Hrubý domácí produkt 23 721 mil. € (v PPS na obyvatele)

Hlavní město

Vilnius

Měna

Litevský lit (LTL) Daňová kvóta

1994

(13 200 €)

Inflace(Nezaměstnanost) 10,8% ,(7,1%) 29,7%

1€ = 3,45 LTL Zdroj: ŠIROKÝ, 2009, s. 228

Podle EUROSTATU má Litva třetí nejnižší daňové zatížení ze všech členských států Evropské unie po(Slovensku, Rumunsku). Základní daně v Litvě jsou: 1) daň ze zisku právnických osob, 2) daň z příjmů fyzických osob, 3) daň z přidané hodnoty, 4) příspěvky na sociální pojištění, 5) spotřební daň, 6) poplatek za státní přírodní zdroje, 7) ekologický poplatek, 8) pozemková daň a daň z nemovitostí, 9) poplatek za používání silnic a dálnic.

44

V Litvě neexistuje silniční daň. Silniční daň je nahrazena poplatky za používání silnic a dálnic. Vždy od 1. července řidičům, kteří zaplatili poplatky za používání silnic a dálnic, je vydán doklad (viněta), který dává právo na užívání silnic a dálnic nejvyššího řádu v Litvě. (LITEVSKÁ SILNIČNÍ ADMINISTRATIVA POD MINISTERSTVO DOPRAVY A KOMUNIKACE, 2009)

Obrázek č 9.: Silnice a dálnice nejvyššího řádu v Litvě A1

Vilnius-Kaunas_Klaipeda

A2

Vilnius-Panevezys

A3

Vilnius-Minsk

A4

Vilnius-Varena-Grodno

A5

Kaunas-Marijampole-Suwalki

A6

Kaunas-Zarasai-Daugavpils

A7

Marijampole-Kybartai-Kaliningrad

A8

Panevezys-Aristava-Sitkunai

A9

Panevezys-Siauliai

A10

Panevezys-Pasvalys-Riga

A11

Riga-Siauliai-Taurage-Kaliningrad

A13

Klaipeda-Liepaja

A14

Vilnius-Utena

A15

Vilnius-Lida

A16

Vilnius-Prienai-Marijampole

A17

Panevezys vypase

A18

Siuliai vypase

Zdroj: WIKIPEDIA, 2008

Na rozdíl od daně z používání silnic a dálnic v Litvě nepatří daň dědická mezi nejvýznamnější daně. Předmětem daně dědické je veškerý zděděný majetek bez ohledu na to zda pochází dědic z Litvy nebo ze zahraničí. Sazby daně dědické jsou 5 % ze zděděného majetku až do výše 500 000 LTL. Pokud je zděděný majetek vyšší jak 500 000 LTL, celková částka je pak předmětem 10 % sazby. V dani dědické je osvobozen majetek od daně : - a) majetek zděděný pozůstalým manželům, b) majetek zděděný dětmi, rodiči, pěstouny, osoby k právním úkonům,

strážci, prarodiče, vnuci,

bratři, sestry, c) pozemku ve zdanitelné hodnotě nepřesahující 10 000 LTL. (GLOBALPROPERTY, 2009 – A)

45

Majetkové daně v Litvě ukončuje daň z nemovitostí. Je to daň, která se pohybuje od 0,3 % do 1 %. Procento je přiřazeno na všechen nemovitý majetek (pozemky v Litvě). Mezi poplatníky paří právnické osoby a cizí státní příslušníci, kteří vlastní nemovitosti na území Litvy. U daně z nemovitostí jsou osvobozeny nemovitosti užívané k zemědělství, ke vzdělávání a nemovitosti vlastněné státem. (GLOBALPROPERTYGUIDE, 2009 – A) Mezi majetkové daně také řadíme daň darovací a daň z převodu majetku. Daň darovací v Litvě neexistuje. Dary jsou ale zahrnuty do daně z příjmů. Předmětem této daně nejsou dary od manželky, dětí nebo rodičů ani dary do výše LTL 7680/rok. Daň z převodu majetku, již také byla zrušena a tedy v Litvě daň z převodu majetku neexistuje.

6.2. Majetkové daně v BULHARSKU

Bulharsko je pluralitní republikou s jednokomorovým parlamentem. Do Evropské unie Bulharsko, které se člení na 28. krajů, přistoupilo v rámci posledního rozšiřování Společenství k 1.1.2007. (ŠIROVKÝ, 2009, s.186)


7,3 mil.

Rok zavedení DPH

Rozloha

111,0 tis. km2

Hrubý domácí produkt 25 238 mil. € (v PPS na obyvatele)

1994

(8 600 €)

Hlavní město

Sofija(Sofie)

Inflace(Nezaměstnanost) 11,0 (5,3)

Měna

Bulharský

Daňová kvóta

leva(BGN)

34,4%

(1

EUR=1,96 BGN) Zdroj: ŠIROKÝ, 2009, s.186

Ekonomika v Bulharsku patří k nejslabším v evropských zemích a k nejslabším v Evropské unii. Hospodářství ze drasticky propadlo po zhroucení rady vzájemné hospodářské pomoci nebo-li známé pod zkratkou RVHP, kterou v roce 1949 založily státy: Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz.

46

Následně bylo nutné ekonomiku restrukturalizovat, byl to plán proreformních sil, které se dostaly k moci, nakonec připoutali leva k euru a to vedlo ke stabilizaci hospodářství. Daňový systém v Bulharsku je tvořen dvěmi základními skupinami daní: - 1) celorepublikové (DPH, spotřební daň), 2) přímé daně (daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob). Do daňového systému v Bulharsku jsou zařazeny také místní daně (daň z nemovitostí, daň dědická, daň darovací, daň z dopravních prostředků a silniční daň). Mezi nejdůležitější daně patří v Bulharsku daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daň a daň z nemovitosti. U daně z nemovitostí jsou poplatníkem daně vlastníci budov a pozemků. Nesmí být vybírané daně z ulic, silnic, z republikánské, komunální a železniční sítě. Pozemkové vlastnosti, z kterých nesmí být vybírány daně jsou místní vody, státní a obecní majetek.

Tabulka č.14: Základy daně z nemovitostí rozdělení podle PO a FO Osoby

Základ daně

Právnická osoba

Sazba daně= 0,15%, čistá současná hodnota + připočtení akumulovaných odpisů majetku

Fyzická osoba

Hodnota majetku stanovená podle tabulek, které jsou ročně upravovány.

Ostatní

Hodnota daně z budov nebo její části se určí součinem základní daň. hodnoty za 1m2 a z koeficientu vypočtený dle vzorce.

Zdroj: Zpracováno autorem dle (MINISTERSTVO FINANCÍ, 2008)

Pokud je nemovitost zároveň bydlištěm nebo má poplatník sníženou pracovní schopnost má právo na slevu na dani, která se pohybuje od 50 % do 75%. Daň z nemovitostí je splatná ve čtyřech splátkách, ale pokud poplatník zaplatí celou daň do 31. března příslušného roku připadá poplatníkovi sleva na dani ve výši 5 %. Při převodu nemovitostí platí daň nabyvatel (na začátku měsíce, vždy po měsíci). Tedy tato daň navazuje na daň z převodu nemovitostí, která zahrnuje daň z převodu nemovitostí, ale také převod vozidla, pokud se nejedná o vozidla nově dovezená do země. (WORLDWIDE, 2010) Mezi místní daně je zahrnutá také daň silniční, která je v Bulharsku pojmenovaná jako daň z dopravních prostředků. Dani podléhaní vozidla využívající dopravní sítě a která jsou registrována v Bulharské republice. Poplatník je vlastník

47

dopravního prostředku. Velikost daně se zjistí sazbou podle výkonu motoru vynásobenou koeficientem podle stáří vozidla.

Tabulka č. 15: Sazby daně z dopravních prostředků pro osobní automobily Výkon motoru (v kW)

BGN za kW

Do 37

0,34

37-55

0,40

55-74

0,54

74-110

1,10

Nad 110

1,23


Tabulka č. 16: Koeficienty daně z dopravních prostředků Stáří automobilu

Koeficient

Nad 14 let

1

Od 5 do 14 let

1,5

Do 5 let

2,8


Tabulka č. 17: Sazby daně z ostatních dopravních prostředků Dopravní prostředky

BGN

Daň z přívěsů

Nákladní přívěs – 5 leva Obytný přívěs – 10 leva

Mopedy

10 leva

Motocykly

Objem motoru: 1. do 125 cm3 – 12 lv; 2. od 125 do 250 cm3 – 25 lv; 3. od 250 do 350 cm3 – 35 lv; 4. od 350 do 490 cm3 – 50 lv; 5. od 490 do 750 cm3 – 75 lv; 6. nad 750 cm3 – 100 lv.

Autobusy

Řidič + 21sedadel – 50 leva

48

Nad 22 sedadel – 100 leva Zdroj: Zpracováno autorem dle (MINISTERSTVO FINANCÍ, 2008)

U nákladních automobilů se zjistí daň podle nejvyšší povolené hmotností do 12t je 10 lv + za započatou tunu nebo s nejvyšší povolenou hmotností nad 12t podle povolené hmotnosti, počtu náprav a způsobu zavěšení (sazby daně pro nákladní automobily v Bulharsku – přílohy). Daň je splatná ve dvou částech do 31. března, 30 září. Pří zaplacení celé částky do 31. března má poplatník slevu 5 %. A celou skupinu místních daní v Bulharsku uzavírají daň dědická a daň darovací. Daň dědická a daň darovací se vypočítávají z tržní hodnoty majetku. U daně dědické je osvobozen od daně majetek od 250 000 BGN a manželé a příbuzní v přímé linii. Od daně můžeme také odpočítat poplatek za pohřeb 1000 BGN. Daňové sazby u daně dědické jsou příbuzní v nepřímé linii - 0,7 % a u ostatních 5 % (WORLD-WIDE TAXES, 2010, A) U daně darovací jsou platné daňové sazby, stanovené v obcích v mezích zákona, závisí na vztahu příjemce, dárce a hodnoty daru. Sazby se pohybují od 0,4 % do 0,8 % na vlastnosti obdržených příbuzných v nepřímé linii. U všech ostatních příjemců se sazby pohybují od 3,3 % do 6,6 %. (GLOBALPROPERTYGUIDE, 2009 - B)

6.3. Majetkové daně v ITÁLII

Itálie je pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem. Člení se na 20 regionů, je zakládajícím členem Evropských společenství.


58,1 mil.

Rok zavedení DPH

Rozloha

30,2 tis. km2

Hrubý domácí produkt 1 479 981 mil. € (v PPS na obyvatele)

1973

(24 300 €)

Hlavní město

Roma(Řím)

Inflace(Nezaměstnanost) 3,6% (6,7%)

Měna

EURO(€)

Daňová kvóta

Zdroj: ŠIROKÝ, 2009, s.220

49

42,3%

Itálie je považován za nejrozvinutější stát v jižní Evropě. Daňový systém v Itálii se dělí na daně přímé a nepřímé. Daně přímé se člení na daň z příjmu společnosti, daň z příjmu fyzických osob, daň z výnosu kapitálových operací a zdravotní daň. Daně nepřímé se dělí na daň z přidané hodnoty, obecní daň z nemovitostí, daň z registrace, kolky a regionální daň z výrobních činností a také automobilové daně. V roce 2001, Berlusconiho vládě zrušení daně dědické a darovací. V důsledku této reformy,žádné daně dědické a darovací. Ale pak platí o dědictví a darech se musí věnovat manželům, dětem či jiným příbuzným až do čtvrtého stupně. Tato reforma by se zastavila a pak se obrátil vývoz kapitálu ze země – a v tomto ohledu byl velmi úspěšný. Nicméně, mnozí komentátoři počítali, že tento dramatický obrat politiky nevydrží - a to se nestalo. V roce 2007 nová Prodiho vláda, se zoufale snažila zvýšit příjmy státu, v žádném případě možné, re-představil daně dědické a darovací - ale ve velmi mírné formě.

Nové daňové sazby byly stále mnohem nižší, než jaké jsou

uplatňovány před rokem 2001. (PIDMONT PROPERTIES, 2010)

Tabulka č. 19: Rysy nové daně dědické a darovací jsou následující Dědicové a dárci

%

Z částky

Manželé, přímí potomci nebo 4%

Přesahující € 1 000 000 na

potomci podléhající dědické dani

příjemce

Bratři a sestry

6%

Přesahující € 100 000 na příjemce

Příbuzným do čtvrtého stupně 6%

Celá částka

nebo příbuzným in-law až do třetího stupně Ostatní předání

8%

Celá částka

Zdroj: Zpracováno autorem dle (GLOBALPROPERTYGUIDE, 2009 – C)

Další majetkovou daní v Itálii je daň z nemovitosti. Daň z nemovitosti si hradí každý, kdo je vlastníkem nemovitosti nebo pozemky v Itálii, zda mají bydliště nebo jsou nerezidenty12. Daň z nemovitostí je vybírána v rozmezí 0,4 % a 0,7 % z hodnoty nemovitosti. Nemovitost v kategorii má relativně malý vliv na výši daně. Je-li nemovitost nevhodná k bydlení, je daň z majetku snížena o 50 %. Daň z nemovitosti 12

Nerezident = má omezenou daňovou povinnost, platí pouze příjmy z tuzemských zdrojů.

50

se platí zpravidla ve dvou splátkách: 90 % do 30. června a zbývajících 10 % mezi 1. a 20. prosince (za neobyvatelné nemovitostí, čísla se 45 % a 5 % v tomto pořadí). Pokud daň z nemovitosti není zaplacena včas, můžete být uložena pokuta ve formě příplatku nebo dodatečné až do 200 % dlužné částky (daň). Formulář pro placení daní je složitý a mnoho lidí (zejména cizinců) zaměstnává jejich zástupce, aby to pro ně vyplnil. Daň je možné zaplatit ze zahraničí prostřednictvím doporučeného dopisu. Platby musí být up-to-date (současné), kdy je majetek prodáván, a mělo by se zkontrolovat před nákupem. (JUSTLANDED, 2009). Na daň z nemovitostí navazuje daň z převodu nemovitostí, která je známá jako daň vládního nákupu, částka závisí na tom, zda si kupuje městský nebo venkovský majetek a jak tento majetek používán. Pokud městský majetek po zakoupení má být hlavním bydlištěm (doba delší než 6 měsíců a jeden den v roce). Městský majetek v Itálii je možno koupit od 3 daných skupin (vládní nákup daně je 3 % plus IVA (daň z obratu), nákupu soukromé osoby, 4 % plus IVA-li koupi od společnosti / agentura). (INTERNATIONALLIVING, 2010).

Poslední z majetkových daní v Itálii je daň silniční. Na silniční daň v Itálii není kladen až tak velký důraz jako na dálniční sítě a z nich vedené poplatky. Daň silniční je proto převážně věnovaná dálničním sítím a poplatkům z dálnic. V Itálii je velmi dobrá dálniční síť, která spojuje důležitá centra na severu a sever s jihem. V roce 1996 bylo v Itálii přibližně 317.000 km silnic, zahrnující 46.900 km hlavních silnic, 118.000 km vedlejších silnic. Na konci roku 2000 bylo v zemi 6.453 km dálnic. Na některých dálnicích se neplatí žádné poplatky, na jiných je poplatek zahrnut do celkové sumy za používání dálnic nebo se platí samostatný poplatek. Dálniční poplatky lze hradit kromě hotovosti v eurech také kartami VIACARD nebo klasickými kreditními kartami. Karty VIACARD však nemohou být použity na sicilských dálnicích. Tyto dálniční karty vystačí pro osobní vozy na cca 600 km dálnic. Průměrný dálniční poplatek za 100 km je v Itálii 6,10 Euro.Dálniční poplatky lze hradit na 90-ti% dálničních úseků i kreditními kartami Aura, Visa, Eurocard/Mastercard, Postamat Maestro, American Express nebo Dinners´ Card. Konkrétní výše poplatků na italských dálnicích je závislá na vzdálenosti a kategorii vozidla (vozidla jsou dělena do kategorií podle počtu náprav, míst k sezení, délky apod.). (GLOBALASSISTANCE, 2010)

51

Tabulka č. 20: Poplatky jsou vybírány podle kategorií vozidel skupina

Vozidla

výška

A sk.

motocykly přes 150 cm

s výškou měřenou na přední nápravě , menší než 1,3 m

B sk.

tříkolová

motorová

s výškou na přední nápravě přesahující 1,3

vozidla

m

III. sk.

trojnápravové automobily

(s nebo bez přívěsu)

IV. sk.

čtyřnápravové automobily


V. sk.

vícenápravové automobily


Zdroj: Zpracováno autorem dle (GLOBALASSISTANCE, 2010)

6.4. Majetkové daně v NĚMECKU Německo je pluralitní federativní republika s dvoukomorovým parlamentem. Člení se na 16 spolkových zemí.

Tato země je zakládajícím členem Evropského společenství.


82,4 mil.

Rok zavedení DPH

Rozloha

357,0 tis. km2

Hrubý domácí produkt 2 322 200 mil. € (v PPS na obyvatele)

1968

(26 900 €)

Hlavní město

Berlín

Inflace(Nezaměstnanost) 2,8% (7,1%)

Měna

EURO(€)

Daňová kvóta

42,3%

Zdroj: ŠIROKÝ, 2009, s. 254

Daňový systém v této zemi je velmi komplikovaný, protože vybírané daně slouží ke krytí veřejných výdajů a ty se dále děli na tři národní úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně a přirážky). Vedle těchto tří národních úrovní existuje 4. úroveň (Evropská unie). Daně v Německu jsou rozděleny na dvě úrovně (daně přímé a nepřímé). Majetkové daně spadají do úrovně daní přímých. Nejzajímavější majetkové daně v Německu je daň darovací a daň dědická. U těchto daní jsou dary a dědictví 52

zdaněno podobně. Zákon rozlišuje mezi rezidenty a nerezidenty. Za předpokladu, že buď donátorem / zemřelého nebo příjemce daru / dědic je / byl s bydlištěm v Německu (neomezené zdanění) veškeré převody aktiv nacházejících se na celém světě podléhají německé daní. V kontrastu, občanství osob zapojených do převodu není kritériem pro německé daně. Avšak na rozdíl od cizinců, jsou němečtí občané stále považovány za obyvatelé Německa a ještě přísnější předpisy platí pro přesunu do zemí, které jsou obvykle nazývaný jako daňové ráje13. Dary, které dědic obdržel od zůstavitele do deseti let před jeho smrtí se přidávají k podílu na jeho majetku. Převody, které jsou předmětem daně pouze omezený německý (tj. převody aktiv nacházejících se v Německu mezi ne-rezidentů v Německu), jsou osvobozeny od daní ve výši 2.000 EURO.

Tabulka č. 22: Jedinci, kteří jsou předmětem zdanění – úlevy pro dary a dědictví Obdarovaný / dědic

Částka

Manžel a zapsaný stejný sexuální partner

500 000 EURO

Děti, nevlastní děti, vnuci,

400 000 EURO

Vnoučata, jejichž rodiče jsou stále naživu

200 000 EURO

Rodiče a prarodiče

100 000 EURO

Ostatní (např. sourozenci) ZDROJ: Zpracováno autorem dle (EIZINES ARTICLES, 2008)

Pro každého, kdo nepatří k do třídy příbuzných (např. sourozenci, synovci, neteře nebo ve volném svazku partnerů) se platná daňová sazba je 30 % na hodnoty až do 6.000.000 EUR a 50% na vyšší hodnoty. S cílem zabránit dvojímu zdanění v obou zemích zahraniční daňové zatížení může být odečtena od německého daňového zatížení zcela nebo zčásti.

Navíc, v Německu a několika dalších zemích, jako jsou USA, které

uzavřely dohodu o zamezení dvojího zdanění upravuje odpočet daně vybírané z jedné země do daňového zatížení na straně druhé. (EIZINE ARTIKLES, 2008) Další daní, která je zařazena do majetkových daní je daň z nemovitostí. Daň z nemovitostí je vybírána z odhadní hodnoty nemovitosti pomocí základní sazby federálních 0,35 %. částek, které je dále násobí. Pro výpočet pro konečné splatné daně. 13

daňové ráje = země s minimálním zdaněním (dle metodiky OECD)

53

Tento násobitel se liší podle obcí, ale průměrný multiplikátor14 na bydlení je 1,5 %. (GLOBALPROPERTYGUIDE, 2009, D) Na daň z nemovitosti navazuje daň z převodu nemovitostí. U Daně z převodu nemovitostí je převod německého majetku předmětem daně z převodu – kolkovné, které je platné od 1. ledna 2007 do současnosti. Tato daň není stanovena na federální úrovni, a spadá

pod orgán místní samosprávy.

(GERMANTAXOVERVIEW, 2010) Do majetkových daní v Německu je zařazena také daň silniční nebo-li také známá jako daň z motorových vozidel. U daně silniční nastává poplatníkovi daňová povinnost v okamžiku, kdy je vozidlo registrováno a končí, když je vozidlu registrace zrušena. Předmětem a základem u této daně je motorové vozidlo nebo přípojné vozidlo s licencí pro provoz na veřejných komunikacích. Osobní automobily jsou hodnoceni na základě válců. Nákladní automobily a přívěsy jsou hodnoceny na základě jejich maximální přípustné hmotnosti. Motorového vozidla, přívěsy jsou zdaňovány na lineární harmonogramu15 na 7,46 EUR za každých 200 kg povolené provozní hrubá hmotnost nebo jeho část, stoupá do výše 373,24 EUR. Mýto - Německo zavedlo dálku - mýto pro všechna nákladní vozidla o dvanáct tun celkové hmotnosti vozidla a výše, s cílem přerozdělit tyto náklady na všechny uživatele - zevnitř i mimo Německo. Výše mýtného je založen na kamiony kategorii emisí a počtu náprav, stejně jako na délce trasy mýtného. Každé vozidlo je zařazena do jedné ze tří kategorií. (CONFEDERATION FISCALE EUROPEENNE, 2010 - A)

14

multiplikátor = násobitel, zesilovač lineární harmonogram = přímočarý diagram znázorňující časový sled a dobu trvání jednotlivých činností 15

54

Obrázek č. 10: Výběr mýtného v Německu Kategorie podle tříd od 1.1.2009: Kategorie A - S 5, EEV Klasse 1 Kategorie B - S 4, S3 mit PMK 2, 3 oder 4 Kategorie C - S3 ohne PMK, S2 mit PMK 1, 2, 3 oder 4 Kategorie D - S2 ohne PMK, S1 a lodě

Sazby mýtného od 1.1.2009 / od 1.1.2011: Kategorie A – 3 osy - 0,141 € / 0,140 € - 4 osy - 0,155 € / 0,154 € Kategorie B – 3 osy - 0,169 € / 0,168 € - 4 osy - 0,183 € / 0,183 € Kategorie C – 3 osy - 0,190 € / 0,210 € - 4 osy - 0,204 € / 0,224 € Kategorie D – 3 osy - 0,274 € / 0,273 € - 4 osy - 0,288 € / 0,287 € Zdroj: Zpracováno autorem dle ITS-CO, 2010

7.

DOPORUČENÍ PRO ČESKOU REPUBLIKU

Majetkové daně jsou nejstarším přímé daně, které byly uplatněny a v současné době mají jen omezený význam. Jejich význam není velký, ale mají nezastupitelné místo. Výnos z majetkových daní je značně stabilní, protože majetková základna, z které se vybírá nesouvisí s plynoucím vývojem a stavem ekonomiky. Povinnost platit daň vznikla na základě uživatelského vztahu nebo vlastnického vztahu k majetku. Ve vyspělých zemích ovlivňuje základ daně způsob ocenění předmětu daně. Sazby majetkových daní jsou procentní nebo pevné. Procentní sazby se využívají u daní převodových (daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí). Pevné sazby se využívají u daně z nemovitostí a to u zdanění pozemků a ze staveb mimo jiných než zemědělských. V České republice se využívá procentní sazba také u daně z nemovitostí a to v případě zdanění zemědělské půdy.

55

Závěrečné úvahy a doporučení pro Českou republiku:

Daň z nemovitostí Úprava daně z nemovitostí má nejvýznamnější odlišnosti. Základ daně v České republice. Vychází z rozlohy pozemku v m2, u ostatních států základ vychází z tržních nebo jinak vypočtených hodnot. Každý stát si výpočet hodnoty nemovitostí určuje podle vlastních kritérií. Také sazby daně a to nejen u států, ale v každém samostatném územním celku se liší. Jedním z možných řešení je úplné zrušení daně z nemovitostí. Ale ani tento důvod není optimální, protože daň z nemovitostí je vhodným nástrojem pro rozvoj území a přispívá k významné tvorbě zdrojů obcí. Navíc, kdyby se zrušila tato daň obce by ztratily jednu z mála příležitostí (samy rozhodovat o zavedení daně, její výši a využití jejího výnosu). Jistým řešením by bylo zachování daně z nemovitostí a zároveň omezit vícenásobné zdanění (tím by podpořilo starost vlastníka o nemovitost). K tomuto návrhu by se připojilo ještě jedno řešení a to zrušení daní z nemovitostí určených k bydlení (v případě, že slouží k bydlení). Expertní skupina Ministerstva financí České republiky se v jednom ze svých návrhů přiklání k německému modelu „ekologické daně z nemovitostí“ tzn. že uvažuje zrušení daně ze staveb o zdaňování výhradně pozemků.

Argumentem pro daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí, že mohou zdaňovat některé z příjmů, které by jinak unikly zdanění daní z příjmu.

Daň dědická a daň darovací Daň dědická a darovací jsou řazeny v členských zemí Evropské unie mezi tradičně uvalované daně, přesto byly daně v některých zemí Evropské unie zrušeny (nízký výnos, možnost dvojího zdanění). Například na Slovensku od 1.1.2004 zrušili daň dědickou a darovací, právě kvůli těmto argumentům. V roce 2004 také zrušili tyto daně ve Švédsko (známé vysokou daňovou kvótou) a také v Portugalsko v tomtéž roce zrušilo daň dědickou a darovací. V úpravě dani dědické a darovací v České republice jsou rozdíly zejména ve výše sazeb a osvobození. Avšak většina států tyto daně nevybírá. Případné směry u těchto daní by byly vzhledem jejich malému výnosu, nejlépe jejich zrušení.

56

Daň dědická V období první republiky spadala dědická daň pod správu působnosti okresních finančních ředitelství. Za období totality byly mnohé daně zrušeny a nahrazeny jinými, mezi nimi byla i daň dědická. K 1.1.1993 stoupil v platnost nový daňový systém v kterém byla mimo jiné opět zavedena dědická daň. U daně dědické došlo v roce 2004 pokles příjmů o 1 mil. Kč, v roce 2005 pokles o 4 mil. Kč. Tento pokles byl zásadně ovlivněn osvobozením veškerého bezúplatně nabytého majetku děděním mezi osobami zařazenými do I. skupiny osob pro účely výpočtu daně dědické.

Vzhledem k rostoucím nákladům na správu daně dědické a minimálním výnosům této daně (tedy náklady převyšuje výnos). Proto tedy je nejvýhodnějším řešením úplné zrušení daně dědické, ale na druhé straně je třeba zamyslet se nad budoucností daně dědické. Daní dědickou je třeba postihovat spíše toho, kdo získal nebo-li se obohatil majetkem bez vlastního přičinění. Jako naprosto chybný krok se jeví úplné osvobození od daně dědické u I. a II. daňové skupiny v České republice. Pro osvobození by měl být stanoven určitý limit. Náklady na správu dědické daně jsou vysoké. Vzhledem k nákladům související s daní dědickou zrušit osvobození u I. skupiny poplatníku. Proto by bylo vhodné zvýšit částku osvobozenou od daně, a zavést jednotnou částku, např. 10 mil., pro všechny druhy děděného majetku (peníze, věci movité a nemovité). Česká republika by se mohla inspirovat Dánskem, kde jsou správou daní pověřeny přímo dědické soudy nebo portugalská právní úprava má nejzajímavější právní úpravu, podle této úpravy je možno zkrátit sazbu daně na polovinu ( jestliže dochází k dalším děděním téhož majetku v průběhu pěti let).

Daň darovací U daně darovací je to podobné jako u daně dědické a to v minimálních výnosech daně a převyšujících nákladech. Proto i u této daně by bylo nejvýhodnějším řešením její zrušení. V roce 1993 byla sazba daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí u osob v I. a II. skupině stejná pro všechny tři daně.

57

Daňový systém je příliš složitý a neprůhledný, dovoluje daňové úniky, administrativní náklady výběru daně jsou jedny z nejvyšších ve srovnání s ostatními státy EU. Pravice by proto tento daňový systém zjednodušila využitím rovné daně. Velkým argumentem pro tuto volbu je i skutečnost, že ekonomiky zemí s rovnou daní rostou mnohem rychleji než země se srovnatelně složitým daňovým systémem. V rámci rovné daně by tedy došlo ke zrušení „trojdaně“. Rovněž levice se s pravicí shoduje v tom, že jsou daně v ČR poměrně vysoké, příliš komplikované a jejich výběr je neefektivní. S rovnou daní však zásadně nesouhlasí a navrhuje nové varianty efektivní a pružné daňové soustavy pro náš stát. Daně darovací, ze které je ve výši její ½ vyměřena daň dědická, by podle tohoto návrhu měla být stejně vysoká jako daň dědická. (POLODRIVER, 2009)

Daň z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí má nejvýznamnější podíl z transferových daní na celkovém výnosu (například v roce 2005 činil tento podíl 92,4 %). V „Reformě veřejných financí 2007 – 2010“, která byla předložena vládou bylo navrhováno zrušení této daně v roce 2009 až 2010. Ve většině zemí Evropské unie se uplatňuje zdaňování formou daně z převodu nemovitostí, daně z registrace převodu nemovitostí nebo tzv. kolkovného. U daně z převodu nemovitostí je nejvýhodnějším řešení, zrušení daně z převodu nemovitostí. Protože by to mohlo mít případné dopady do bytové politiky, pozitivní projevení také do větší mobility obyvatelstva a i v nezaměstnanosti.

Daň silniční V České republice je daň silniční řazena do majetkových daní (podobně jako u klasifikace IMF16). Výnos silniční daně (5mld. ročně) v České republice je příjmem do Státního fondu dopravní infrastruktury, který upravuje zákon č. 104/2000 Sb. Obecně platí, že v případě nezdanění motorových vozidel však odpadne jedna z možností, jak donutit výrobce motorových vozidel i poplatníky daně vyrábět a kupovat vozidla šetrná k životnímu prostředí. Dalším z mnoha řešení by mohlo být zvýšení daní z motorových vozidel za předpokladu, že se nezvýší daňová kvóta a růst sazeb daní z motorových vozidel bude vykompenzován snížením jiných daní (daň důchodová či sociální pojištění).

16

IMF = Mezinárodní měnový fond

58

Poplatník u daně silniční tuto daň platí ve stejné výši, ať najede libovolný počet kilometrů. Intenzita poškození životního prostředí tak neodpovídá výši daně. Nicméně prvky ekologické daně jsou např. snížené sazby v závislosti na splnění různě přísných emisních norem. Dodnes se kolem daně silniční řeší mnoho otázek. Jednou z těchto otázek je také: Zda zvýšení spotřební daně z benzínu a nafty by při výrazně efektivnějším výběru nebylo vhodnějším opatřením.

59

8.

ZÁVĚR A DOPORUČENÍ

Bakalářská práce porovnává majetkové daně ve vybraných zemích Evropské unie a identifikuje určité směry vývoje majetkových daní a jejich harmonizaci v rámci Evropské unie. V prostřední Evropské unie není harmonizační politika v oblasti majetkových daní příliš koordinována a členské státy mají poměrně velkou volnost. Vzhledem volnosti je srovnání velmi zajímavé.

Problematika daní je oblast, která velice rychle vyvíjí a ve všech státech dochází k častým úpravám daňových předpisů.

V minulosti bylo zdanění majetku převážně rozhodující daňový příjem. Od počátku dvacátého století se význam majetkových daní velice změnil a to převážně z hlediska rozpočtových příjmů, který klesá na úkor výnosnějším daním (daň důchodová, daň z přidané hodnoty), ale pořád jsou pro stát jednou z nejlépe kontrolovaných složek.

V České republice daně tvoří 2 % z celkových daňových příjmů. Pro Českou republiku je inkasně nejsilnější daně z převodu nemovitostí. Pro obce má velký význam daň z nemovitostí. U ostatních daní je efektivnost výběru velmi nízká. Změny, které se událi po 1.1.2008 se efektivnost výběru rapidně nepohnula. V tomto roce v souvislosti s daňovou reformou v rámci stabilizace veřejných rozpočtů došla k osvobození daně z nemovitostí. Zároveň došlo, ke zvýšení koeficientů, kterými se upravuje základní sazba daně z nemovitostí do 1000 obyvatel. K dalším změnám u majetkových daní došlo o rok později, což je k 1. lednu 2009, kde se zrušila osvobození od daně ze staveb a bytů v nových stavbách, ruší se také nárok na osvobození při zateplení staveb.

V roce 2010 se uvažuje se o zrušení daně dědické a darovací v České republice. Z toho vyplývají dva návrhy. Jedním návrhem je jejich úplné zrušení a druhým návrhem je zahrnout tyto daně do kategorie daní z příjmů. A vzhledem k těmto změnám v daňových zákonech, bude možno efektivnost výběru daní posoudit až v následujících letech.

60

Avšak v některých zemích Evropské unie se majetkové daně nevybírají, např. v Litvě daň darovací neexistuje, ale dary jsou zahrnuty do daně z příjmů. Různorodé je to i v dalších zemích, jako např. v Bulharsku se nevybírá daň silniční, ale daň z dopravních prostředků. Můžeme tedy říci, že některé daně jsou nahrazeny poplatky, které jsou v podstatě součástí rozpočtů.

Závěrem bych chtěla tedy říci, že majetkové daně mají spoustu negativ (nevýhody), ale na druhé straně i pozitiv (výhody), které jsou potřebné pro Českou republiku.

Výhody majetkových daní, které jsou řazeny mezi nejstarší vybírané daně je, že majetek je viditelný, jednoduchý úvěr, přispívá k celkovému vyvážení daňové soustavy a mají složitý daňový únik. Jejich výnos je stabilní a také dobře předvídatelný.

Nevýhody majetkových daní je, že jsou placeny přímo a poplatník si uvědomuje jejich daňové břemeno. Majetkové daně nerespektují důchodovou situaci poplatníka (nerespektují zásadu schopnosti platit daň). Další podstatnou nevýhodou těchto daní jsou vysoké sazby majetkových daní, které mohou odradit od investování.

61

9.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Knihy Daňové zákony: Úplná znění platná v roce 2010. 1. vyd. Bratislava: DonauMedia, 2010. 159s. ISBN 978-80-89364-09-1.

RADVAN, M. Zdanění majetku v Evropě. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 385 s. ISBN: 978-80-7179-563-6

GRÚŇ, L. Dejiny daní, poplatkov a cla. 1. vyd. Bratislava: Holoprint, 2000. 156s. ISBN 80-967243-2-0.

NERUDOVÁ D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: ASPI, 2008. 260s. ISBN 978-80-7357-386-7.

LÁCHOVÁ, L. Daňové systémy v globálním světě. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 272 s. ISBN: 978-80-7357-320-1

ŠIROKÝ, J. Daně v Evropská unii. 3. aktualizované a přepracované vyd. Praha: Linde, 2009. 354s. ISBN 978-80-7201-746-1.

WAYNE R. THIRSK. Tax Reform in Developing Countries 2 vyd. Librety of Congress

Cataloging-in-Publication Data, 1997. 409s. ISBN 0-8213-3999-0.

REVENUE STATISTICS 1965 – 2007 (OECD Tax Database). OECD 2008. ISBN 978-92-64-05139-3.

62

Internetové zdroje Daň silniční [online]. ©1997-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-01-28]. Dostupné z .

Harmonizace majetkových daní [online]. ©2005, poslední aktualizace 2005 [cit. 201002-10]. Dostupné z .

Lithuanian Road Administration [online]. ©2002-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z < http://www.lra.lt/en.php/vignettes/main_information/3099>.

Lietuvos Respublikos Seimas [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-0210]. Dostupné z .

Global property guide – Litva (A) [online]. ©2004-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z .

Bulharsko [online]. ©2009, poslední aktualizace 2009 [cit. 2010-02-17]. Dostupné z .

World taxes (A) [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-17]. Dostupné z .

Global property guide – Bulharsko (B) [online]. ©2004-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z .

Piedmont Properties [online]. ©1997-2010, polední aktualizace [cit. 2010-02-18]. Dostupné z .

Global property guide – Itálie (C) [online]. ©2004-2010, polední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-20]. Dostupné z .

63

Just landed [online]. ©2003-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z .

International Living [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z .

Globaassistance [online]. ©2010, poslední aktualizace[cit. 2010-02-27]. Dostupné z .

Ezine articles - Německo [online]. ©2010, poslední aktualizace [cit. 2010-03-02]. Dostupné z .

German Property Tax Overview [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 201003-07]. Dostupné z .

Confederation fiscale Europeenne (A) [online]. ©2010, poslední aktualizace [cit. 201003-07]. Dostupné z .

Global properte guide – Německo (D) [online]. ©2004-2010, poslední aktualizace [cit. 2010-03-14]. Dostupné z .

Daně a jejich postavení v rámci veřejných financí [online]. ©2009, poslední aktualizace 2009 [cit. 2010-03-23]. Dostupné z . 64

Wikipedia (A) [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z .

Legislativa v dopravě [online]. ©2009-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-0415]. Dostupné z .

Wikipedia (B) [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-04-17]. Dostupné z .

Uamk [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010[cit. 2010-04-19]. Dostupné z .

Its-co [online]. ©2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-04-17]. Dostupné z .

Statistiky - finance [online]. ©2000-2010, poslední aktualizace 2010 [cit. 2010-04-20]. Dostupné z .

Infoportál [online]. ©2001-2010, poslední aktualizace [cit. 2010-04-22]. Dostupné z .

65

10. SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, PŘÍLOH SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 – 2008 v mil. Kč ............... 12 Tabulka č. 2: Sazby daně za rok 2009 a 2010 ................................................................. 18 Tabulka č. 3: Koeficient podle obyvatel ........................................................................ 18 Tabulka č. 4: Koeficient podle města ............................................................................. 18 Tabulka č. 5: Sazba daně za rok 2009 a 2010 ................................................................. 20 Tabulka č. 6: Koeficienty podle počtu obyvatel.............................................................. 21 Tabulka č. 7: Koeficienty podle měst ............................................................................. 21 Tabulka č. 8: Stanovení předmětu daně dědické podle vztahu zůstavitele k České republice ......................................................................................................................... 23 Tabulka č. 9: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny ........................................................................................................................................ 29 Tabulka č. 10: Sazby daně silniční pro osobní automobily ............................................. 34 Tabulka č. 11: Stav a vývoj daňových příjmů v České republice - % podíl jednotlivých daňových příjmů k celkovým daňovým příjmům ......................................... 42 Tabulka č. 12: Základní ukazatele země a hlavní daňové charakteristiky ........................ 44 Tabulka č. 13: Základní ukazatele země a hlavní daňové charakteristiky ........................ 46 Tabulka č.14: Základy daně z nemovitostí rozdělení podle PO a FO .............................. 47 Tabulka č. 15: Sazby daně z dopravních prostředků pro osobní automobily ................... 48 Tabulka č. 16: Koeficienty daně z dopravních prostředků .............................................. 48 Tabulka č. 17: Sazby daně z ostatních dopravních prostředků ........................................ 48 Tabulka č. 18: Základní ukazatele země a hlavní daňové charakteristiky ........................ 49 Tabulka č. 19: Rysy nové daně dědické a darovací jsou následující ................................ 50 Tabulka č. 20: Poplatky jsou vybírány podle kategorií vozidel ......................................... 52 Tabulka č. 21: Základní ukazatele země a hlavní daňové charakteristiky ........................ 52 Tabulka č. 22: Jedinci, kteří jsou předmětem zdanění – úlevy pro dary a dědictví .......... 53

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 : Vývoj inkasa majetkových daní v letech 1993 – 2008.............................. 13 Obrázek č.2: Daňový systém České republiky ................................................................ 14 Obrázek č. 3: Vymezení předmětu silniční daně ............................................................. 31

66

Obrázek č. 4: Rozdělení vozidel podle druhů ................................................................. 31 Obrázek č. 5: Mapka mýtného na zpoplatněných komunikacích ..................................... 35 Obrázek č. 6 : Mapa zpoplatněných silnic a dálnic ......................................................... 36 Obrázek č.7: Úrovně daňové harmonizace ..................................................................... 37 Obrázek č. 8: Podíly jednotlivých příjmů k celkovým daňovým příjmům v České republice – Místní správa ................................................................................................ 43 Obrázek č 9.: Silnice a dálnice nejvyššího řádu v Litvě .................................................. 45 Obrázek č. 10: Výběr mýtného v Německu .................................................................... 55

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. skupiny ......... 68 Příloha č. 2: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do II. skupiny........ 68 Příloha č. 3: Sazby daně silniční dle počtu náprav a hmotnosti ....................................... 69 Příloha č. 4: Sazby daně pro nákladní automobily v Bulharsku ....................................... 71

67

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. skupiny Sazby daně dědické a darovací pro osoby zařazené do I. Skupiny

Základ daně

Sazba

přes Kč

do Kč

-

1 000 000

1,0 %

1 000 000

2 000 000

10 000 Kč a 1,3 % ze základu přesahujícího 1 000 000 Kč

2 000 000

5 000 000


5 000 000

7 000 000


7 000 000

10 000 000


10 000 000

20 000 000


20 000 000

30 000 000


30 000 000

40 000 000


40 000 000

50 000 000

1 062 000 Kč a 4,0 % ze základu přesahujícího 40 000 000 Kč

50 000 000

a více


Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 130 Příloha č. 2 : Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do II. skupiny Sazby daně dědické a darovací pro osoby zařazené do II. Skupiny

Základ daně

Sazba

68

přes Kč

do Kč 3,0 %

-

1 000 000

1 000 000

2 000 000


2 000 000

5 000 000


5 000 000

7 000 000


7 000 000

10 000 000


10 000 000

20 000 000


20 000 000

30 000 000


30 000 000

40 000 000


40 000 000

50 000 000


50 000 000

a více



Příloha č. 3: Sazby daně silniční dle počtu náprav a hmotnosti Počet náprav

Hmotnost

Sazba daně

1 náprava

do 1 tuny

1 800 Kč

Nad 1 t do 2 t

2 700 Kč

Nad 2 t do 3,5 t

3 900 Kč

Nad 3,5 t do 5 t

5 400 Kč

Nad 5 t do 6,5 t

6 900 Kč

Nad 6,5 t do 8 t

8 400 Kč

Nad 8 t

9 600 Kč

do 1 tuny

1 800 Kč

Nad 1 t do 2 t

2 400 Kč

Nad 2 t do 3,5 t

3 600 Kč

Nad 3,5 t do 5 t

4 800 Kč

2 nápravy

69

3 nápravy

4 nápravy a více náprav

Nad 5 t do 6,5 t

6 000 Kč

Nad 6,5 t do 8 t

7 200 Kč

Nad 8 t do 9,5 t

8 400 Kč

Nad 9,5 t do 11 t

9 600 Kč

Nad 11 t do 12 t

10 800 Kč

Nad 12 t do 13 t

12 600 Kč

Nad 13 t do 14 t

14 700 Kč

Nad 14 t do 15 t

16 500 Kč

Nad 15 t do 18 t

23 700 Kč

Nad 18 t do 21 t

29 100 Kč

Nad 21 t do 24 t

35 100 Kč

Nad 24 t do 27 t

40 500 Kč

Nad 27 t

46 200 Kč

do 1 t

1 800 Kč

Nad 1 t do 3,5 t

2 400 Kč

Nad 3,5 t do 6 t

3 600 Kč

Nad 6 t do 8,5 t

6 000 Kč

Nad 8,5 t do 11 t

7 200 Kč

Nad 11 t do 13 t

8 400 Kč

Nad 13 t do 15 t

10 500 Kč

Nad 15 t do 17 t

13 200 Kč

Nad 17 t do 19 t

15 900 Kč

Nad 19 t do 21 t

17 400 Kč

Nad 21 t do 23 t

21 300 Kč

Nad 23 t do 26 t

27 300 Kč

Nad 26 t do 31 t

36 600 Kč

Nad 31 t do 36 t

43 500 Kč

Nad 36 t

50 400 Kč

do 18 t

8 400 Kč

Nad 18 t do 21 t

10 500 Kč

70

Nad 21 t do 23 t

14 100 Kč

Nad 23 t do 25 t

17 700 Kč

Nad 25 t do 27 t

22 200 Kč

Nad 27 t do 29 t

28 200 Kč

Nad 29 t do 32 t

33 300 Kč

Nad 32 t do 36 t

39 300 Kč

Nad 36 t

44 100 Kč

Zdroj: DAŇOVÉ ZÁKONY, 2010, s. 119-120

Příloha č. 4: Sazby daně pro nákladní automobily v Bulharsku Počet náprav

Nejvyšší

povolená Daň (v BGN)

hmotnost

A)dvě nápravy

B)tři nápravy

C)čtyři nápravy

Od-do

Vzdušná zavěšení

Ostatní zavěšení

12-13

30

61

13-14

61

168

14-15

168

237

15- ...

237

536

15-17

61

106

17-19

106

217

19-21

217

282

21-23

282

434

23- …

434

675

23-25

282

286

25-27

286

446

27-29

446

708

29-…

708

1050


71

72

Komparace majetkových daní ve vybraných zemích Evropské unie

Recommend Documents