ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY VE VÍTKOVĚ
Obsah 1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE................................................................................. 3
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY............................................................................ 4
3
2.1
Počet oborů, velikost....................................................................... 4
2.2
Historie a současnost...................................................................... 4
2.3
Charakteristika pedagogického sboru............................................. 6
2.4
Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce.......... 6
2.5
Vybavení školy a její podmínky........................................................7
ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE....................................................................... 9 3.1
Zaměření školy................................................................................ 9
3.2
Vize školy......................................................................................... 9
4
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE........................................................ 10
5
VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ................................................ 12 5.1
Všeobecné poznámky k organizaci výuky v uměleckých oborech... 12
5.2
Vzdělávací obsah hudebního oboru................................................ 14 5.2.1 Studijní zaměření Přípravné studium.................................. 16 5.2.2 Studijní zaměření Hra na klavír............................................ 18 5.2.3 Studijní zaměření Hra na akordeon..................................... 23 5.2.4 Studijní zaměření Hra na varhany........................................ 28 5.2.5 Studijní zaměření Hra na keyboard..................................... 34 5.2.6 Studijní zaměření Sólový zpěv............................................. 41 5.2.7 Studijní zaměření Hra na kytaru.......................................... 46 5.2.8 Studijní zaměření Hra na housle.......................................... 51 5.2.9 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu........................... 56 5.2.10 Studijní zaměření Hra na trubku.......................................... 61 5.2.11 Studijní zaměření Hra na lesní roh....................................... 66 5.2.12 Studijní zaměření Hra na baskřídlovku, Hra na baryton..…. 71 5.2.13 Studijní zaměření Hra na pozoun......................................... 76 5.2.14 Studijní zaměření Hra na tubu............................................. 82 5.2.15 Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu.............................. 87
1
5.2.16 Studijní zaměření Hra na klarinet........................................ 92 5.2.17 Studijní zaměření Hra na saxofon........................................ 98 5.2.18 Studijní zaměření Hra na bicí nástroje................................. 103 5.2.19 Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru……………………. 112 5.2.20 Vyučovací předmět Čtyřruční hra........................................ 118 5.2.21 Vyučovací předmět Akordeonový orchestr......................... 120 5.2.22 Vyučovací předmět Pěvecký sbor........................................ 122 5.2.23 Vyučovací předmět Komorní hra......................................... 124 5.2.24 Vyučovací předmět Smyčcový soubor................................. 126 5.2.25 Vyučovací předmět Souborová hra..................................... 128 5.2.26 Vyučovací předmět Dechový orchestr................................. 129 5.2.27 Vyučovací předmět Rytmické uskupení............................... 130 5.2.28 Vyučovací předmět Žákovská kapela………………………………. 132 5.2.29 Vyučovací předmět Hudební nauka.................................... 134 5.3
Vzdělávací obsah výtvarného oboru............................................... 137 5.3.1 Studijní zaměření Přípravné studium.................................. 138 5.3.2 Studijní zaměření Výtvarný obor......................................... 139
5.4
Vzdělávací obsah tanečního oboru..................................................149 5.4.1 Studijní zaměření Přípravné studium.................................. 150 5.4.2 Studijní zaměření Taneční.................................................... 152
6
ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI.... 166
7
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH............................................ 167
8
HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY..................................... 168 8.1
Zásady a způsob hodnocení žáků.................................................... 168
8.2
Oblasti vlastního hodnocení školy................................................... 171
2
1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Název ŠVP:
Školní vzdělávací program Základní umělecké školy ve Vítkově
Předkladatel:
Základní umělecká škola, Vítkov, Lidická 639, příspěvková organizace Lidická 639, 749 01 Vítkov
IČO:
47813598
Ředitelka školy:
Lenka Šimerová
Telefon/fax:
556 300 456
E-mail:
[email protected]
Webové stránky:
www.zus-vitkov.cz
Zřizovatel:
Moravskoslezský kraj 28. října 117, 702 18 Ostrava
Telefon:
595 622 111
E-mail:
[email protected]
Webové stránky:
www.kr-moravskoslezsky.cz
č. j.:
V-25/2014
Platnost od: 1. 9. 2014
Lenka Šimerová
3
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
2.1
Počet oborů, velikost
Škola poskytuje základy vzdělání ve třech uměleckých oborech – hudebním (HO), výtvarném (VO) a tanečním (TO).
Kapacita školy dle zařazení celkem:
450
Datum zařazení do rejstříku škol:
22. 7. 1996
Poslední změna v rejstříku škol:
1. 7. 2014
Místa poskytovaného vzdělávání: 749 01 Vítkov, Lidická 639 747 44 Březová 78 (v budově ZŠ a MŠ) 747 87 Budišov nad Budišovkou, ČSA 325 (v budově SVČ) 747 84 Melč 192 (v budově ZŠ) 749 01 Vítkov, Husova 629 (v budově MŠ) 749 01 Vítkov, Opavská 34 (v budově MŠ) 747 43 Větřkovice (v budově ZŠ a MŠ) 749 01 Vítkov, Vodní 343
2.2
Historie a současnost
V prosinci 1952 vydal odbor školství KNV Ostrava dekret k založení Hudební školy ve Vítkově. Tím bylo završeno dvouleté úsilí tehdejšího vítkovského Městského Národního výboru. V lednu 1953 uvedl školu do provozu její první ředitel a učitel klavíru Petr Hrubiš. K tomuto datu bylo zapsáno prvních 42 žáků. Během měsíce odešel Petr Hrubiš do Příbora, kde se stal rovněž ředitelem hudební školy. Na uvolněné místo ředitele nastoupil od března 1953 František Škapa, učitel houslí a klavíru. V čele školy stál 20 let. V prvních letech své existence spravovala škola také pobočky v Odrách a Budišově. Toto období znamenalo budování žákovské základny, hudebních a notových archivů, ale především stabilního učitelského
4
sboru. Již tehdy docházelo k jeho častým změnám a bohužel, tato situace přežívá do jisté míry, díky neatraktivnímu prostředí Vítkovska, dodnes. Generální oprava budovy školy v letech 1969 - 1970 přinesla učitelům a žákům lepší pracovní podmínky v podobě modernějších učeben a nového sociálního zařízení. V září 1961 dochází změnou v legislativě k přejmenování Hudební školy na Lidovou školu umění. V lednu 1973 odešel František Škapa do důchodu a na místo ředitele nastoupil Jan Vočka, učitel dechových nástrojů. Za jeho působení, v letech 1979 - 1981, došlo k přístavbě a výrazné modernizaci školní budovy do dnešní podoby. Kromě prostorných hudebních učeben byla vybudována učebna pro výtvarný obor (výuka byla zahájena v roce 1974), sál pro obor taneční a koncertní sál, který je dodnes dějištěm mnoha vystoupení pro širokou veřejnost i pracovních akcí školy. Od roku 1980 začala probíhat ve Vítkově dočasně výuka literárně dramatického oboru, od roku 1981 také výuka v oboru tanečním. V osmdesátých letech mělo již nové vedení školy v čele s Mgr. René Adámkem na co navazovat. Dařilo se rozvíjet kulturní život ve městě na nebývalou úroveň. Vlastní produkce žáků i učitelů, koncerty a výstavy profesionálních umělců z domova i zahraničí, natáčení v televizi a rozhlase, první zahraniční kontakty, umísťování žáků na konzervatořích, pedagogických fakultách a přední místa v soutěžích svědčily o tom, že škola sledovala stálý kvalitativní růst. Novelizace školského zákona po roce 1989 dala lidovým školám umění dnešní označení – základní umělecká škola. Od roku 1993 byl téměř dvacet let ředitelem školy Leoš Váňa, který vyučoval hru na žesťové nástroje. Za jeho působení došlo k rozšíření míst poskytovaného vzdělávání do dnešního rozsahu. Zahraniční spolupráce se rozrostla na nebývalou úroveň (viz Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce). Nelze opomenout také zapojování školy do projektů – OPVK a Comenius. V roce 2012 byla jmenována do funkce ředitelky školy Lenka Šimerová. Současné vedení klade důraz, mimo jiné, na skupinové zapojení v komorních hrách, souborech a orchestrech a veřejné prezentaci výsledků práce žáků i učitelů doma i v zahraničí. Ve škole působí dechový orchestr, akordeonový orchestr, smyčcový soubor, pěvecký sbor, rytmické uskupení a žákovská kapela. Škola poskytuje výuku v přípravném studiu i pro děti z mateřských škol. Žáci se kromě vlastní výuky účastní koncertů, soutěží, festivalů, výstav i dalších hudebních, tanečních či výtvarných prezentací doma i v zahraničí. 5
2.3
Charakteristika pedagogického sboru
Pedagogický sbor je věkově různý. Počet pedagogů odpovídá potřebám školy. Při udržování přibližně stejného počtu žáků v jednotlivých letech se počet pedagogů příliš nemění. Podstatná část sboru do zaměstnání dojíždí. Někteří učitelé vyučují na více školách. Profesionální vztahy mezi pedagogy jsou dobré. Velmi si ceníme mezioborové spolupráce. Jedná se především o domácí vystoupení a výstavy v kombinacích TO - HO, VO HO i TO - VO. Všichni pedagogové ovládají práci na PC, většina prošla základní úrovní vzdělávání v tomto směru a přibližně 25% pedagogů prošlo úrovní pokročilejší. Znalosti, získané absolvováním kurzů, využívají učitelé i ve výuce žáků.
2.4
Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce
Významnou část v činnosti naší školy zaujímají mezinárodní aktivity. Smlouvy o mezinárodní spolupráci jsou uzavřeny s uměleckými školami z Prešova na Slovensku, z Užhorodu na Ukrajině, ze Sighetu Marmatiei v Rumunsku, z Bačky Topoly v Srbsku, z Valmiery v Lotyšsku a z Nyíregyháza v Maďarsku. Dechový orchestr vystupoval na různých přehlídkách a festivalech v Německu, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Ukrajině, Polsku, Maďarsku a Slovensku a také zahraniční orchestry zavítaly do Vítkova na mezinárodní festivaly dechových hudeb. Škola se účastnila dvou projektů Comenius v letech 2008 – 2010 a 2011 – 2013. První projekt byl nazván “Secret keys of our region“ a zapojili se do něj žáci a učitelé z Polska, Rumunska, Španělska, Turecka a České republiky. Druhý projekt nesl název „ Our past shapes our future“ a byly do něj zapojeny školy z devíti zemí (České republiky, Itálie, Maďarska, Polska, Portugalska, Slovenska, Španělska, Turecka a Velké Británie). Škola, v návaznosti na ukončený vlastní projekt Operačního programu vzdělání pro konkurence schopnost (OPVK) v letech 2010 - 2011 a v rámci jeho udržitelnosti, pořádá veřejná vystoupení formou výchovných koncertů a využívá dalších forem alternativních a prožitkových způsobů výuky, jako např. pracovní víkendová soustředění, tematické zájezdy a pro žáky i veřejnost atraktivní vystoupení a prezentace. Město Vítkov z iniciativy a s účastí naší školy zpracovalo žádost o dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) na rekonstrukci sousedící přízemní budovy, která je majetkem města. Renovace této nemovitosti přinesla zkvalitnění vzdělávání v tanečním
6
oboru a ve výuce hry na bicí nástroje. Zrenovované prostory jsou k dispozici i ostatním vítkovským školám. Škola je členem občanského sdružení MÚZA, které sdružuje základní umělecké školy Moravskoslezského kraje, a Asociace základních uměleckých škol ČR.
2.5
Vybavení školy a její podmínky
Škola má, s ohledem na aktuální počet žáků, dostatečné prostory, vyučuje se navíc na sedmi dalších místech poskytovaného vzdělávání, kde využíváme učeben základních a mateřských škol a prostory střediska volného času. Třídy ve vlastní budově jsou dostatečně prostorné. V místě poskytovaného vzdělávání na Vodní ulici, nově rekonstruovaném v rámci ROP, se nachází taneční sál a učebna bicích nástrojů. Prostory školy jsou v případě potřeby poskytovány též ostatní veřejnosti, např. pro konání kulturních akcí. Škola je vybavena hudebními nástroji, technikou, notovým a hudebním materiálem a učebními pomůckami v dostatečném množství, ale v mnohých případech se jedná již o pomůcky zastaralé. Jejich údržba, pouze ve výjimečných případech pořízení nových, je závislá na finančních možnostech školy. Na některých dalších místech poskytovaného vzdělávání je množství učebních pomůcek a materiálu poněkud omezené. V roce 2011 jsme dokončili dvouletý projekt v rámci „Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ (OPVK). Při výuce hudební nauky a výtvarného oboru je využíváno komunikačních technologií – multimediální učebna s elektronickou tabulí (kde je umístěna také školní knihovna a diskotéka) a počítačové pracoviště výtvarného oboru, obojí s přístupem na internet, které byly pořízeny jako výstupy klíčové aktivity vlastního projektu OPVK. Pedagogové průběžně využívají také výukových a metodických materiálů, které byly vytvořeny rovněž jako výstupy zmíněného projektu, a to v případech vazby na učební osnovy jednotlivých studijních zaměření. Interiér hlavní školní budovy je udržován v dobrém technickém stavu, byly vyměněny vstupní dveře a provedena, již velice nutná, oprava střechy. V současné době by bylo nutné odstranit přetrvávající vlhkost ve sklepních prostorách, vyměnit netěsnící okna a budovu zateplit. Drobná údržba, včetně stavební, je prováděna průběžně. Pravidelně jsou konány povinné kontroly a revize. Majetek, se kterým škola hospodaří, je řádně pojištěn. Učebna výtvarného oboru je vybavena grafickým lisem, hrnčířským kruhem a keramickou vypalovací pecí. Škola disponuje celkem šesti počítačovými sestavami, všechny 7
zmíněné počítače jsou napojeny na internetovou síť. Jsou v provozu vlastní webové stránky školy s adresou www.zus-vitkov.cz. Samostatné stránky si operativně provozují obory taneční a výtvarný - www.tozusvitkov.estranky.cz, www.vytvarka-vitkov.estranky.cz.
8
3
ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE
3.1
Zaměření školy
Klademe důraz na rovnoprávné postavení všech uměleckých oborů bez rozdílu počtu žáků. Zaměřujeme se na úroveň žáků a jejich zapojení do kolektivních výuk. Podporujeme mezioborovou a mezipředmětovou spolupráci jak mezi žáky, tak i učiteli, formou společných uměleckých projektů. Poskytujeme rovné šance všem, podle jejich individuálních schopností a možností. Chceme vychovávat zdravě cílevědomého žáka, rozvíjet u něho nejen hudební, výtvarné a pohybové předpoklady, ale i estetickou, citovou, rozumovou a etickou kulturu.
3.2
Vize školy nabídka aktivního a smysluplného využití volného času a předcházení nežádoucím jevům vytváření podmínek pro žáky, kteří chtějí studovat na vyšších typech uměleckých a pedagogických škol vedení žáků k praktickému uměleckému uplatnění v amatérských souborech a seskupeních, rozvoj jejich schopností kolektivní spolupráce a komunikace spolupráce s městem, místními a okolními školami a dalšími institucemi, obohacování kulturního života v místě a okolí udržování spolupráce s tuzemskými školami stejného typu zachování zahraničních kontaktů, participace na mezinárodních projektech zachování současného vysokého standardu vzdělávání, kterým se naše škola dlouhodobě prezentuje na veřejnosti
9
4
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
Strategie pro kompetenci k umělecké komunikaci učitel seznamuje žáka se základními technickými a výrazovými prostředky, systémem práce a nabízí žákovi možnost volby učitel výběrem adekvátních repertoárů, témat, postupů a motivů podněcuje žákovy ambice, vhodnými ukázkami a příklady, včetně vlastní produkce, prezentuje charakter a hodnotu uměleckého díla učitel nabízí žákovi možnost vyjádřit se k vlastnímu projevu a porovnat jej s projevy jiných
Strategie pro kompetenci osobnostně sociální učitel zapojuje žáky do práce v souborech a orchestrech ve svém oboru, umožňuje jim mezioborovou a mezipředmětovou spolupráci, vlastním příkladem motivuje žáka k účasti na těchto činnostech, vede žáka k uvědomění si odpovědnosti za společné výsledky učitel seznamuje žáka se zásadami správného chování, učí jej být ohleduplným a objektivním k ostatním a sám je mu dobrým příkladem doporučuje vhodný oděv pro konkrétní situace a je mu vzorem učitel seznámí žáka s pravidly používání vlastních i svěřených prostředků a kontroluje zacházení s nimi učitel důsledně vede žáka k pravidelné a cílené domácí přípravě, pozitivně jej motivuje a dává možnost volby při výběru pracovních postupů a repertoárů tam, kde je to možné
Strategie pro kompetenci kulturní učitel jde žákovi příkladem, sám se účastní kulturních akcí, má přehled o kulturním dění a neustále se v tomto směru vzdělává, umožňuje žákům aktivně se zapojovat do tohoto dění
10
učitel v rámci výuky zařazuje konkrétní ukázky ze svého oboru i formou mimoškolních akcí a výjezdů, o těchto aktivitách se žáky diskutuje, dává jim možnost vyjádřit názor a dojem
11
5 5.1
VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ Všeobecné poznámky k organizaci výuky v uměleckých oborech
Přijímání uchazečů ke vzdělávání: Do přípravného studia jsou přijímáni uchazeči, kteří prokáží předpoklady ke vzdělávání. Do základního studia I. a II. stupně a studia pro dospělé jsou přijímáni uchazeči na základě úspěšného vykonání talentové zkoušky a doporučení přijímací komise, jejíž členy jmenuje ředitelka školy. Talentová zkouška může být nahrazena úspěšným ukončením základního studia předcházejícího stupně.
Kritéria pro zařazování žáků do stupňů vzdělávání a ročníků: od 5 let
do přípravného studia (PS)
od 7 let
do I. stupně základního studia (délka studia je 7 let)
od 14 let
do II. stupně základního studia (délka studia 4 roky)
od 18 let
do studia pro dospělé (SPD)
Kritériem pro zařazení žáka do příslušného studia je jeho věk ke dni zahájení studia v Základní umělecké škole. V případě, že se přihlásí žák věkově spadající do II. stupně, který neabsolvoval výuku na I. stupni, začíná plnit školní výstupy I. stupně podle individuálního studijního plánu. V případě studia pro dospělé se postupuje vždy podle individuálního studijního plánu. Žák může nastoupit i do vyššího ročníku (než prvního) na základě vykonání komisionální zkoušky a je zařazen do ročníku odpovídajícímu jeho schopnostem, dovednostem a mentálnímu vývoji. Přejde-li žák v průběhu studia na jiný nástroj, začíná plnit osnovy daného nástroje od ročníku, který odpovídá jeho schopnostem, dovednostem a mentálnímu vývoji na základě komisionální zkoušky. Žák může ve výjimečných případech postoupit do vyššího ročníku v pololetí na základě komisionální zkoušky.
12
Žáci hudebního oboru vykonávají na konci každého ročníku I. stupně a ve 2. ročníku II. stupně postupovou zkoušku. První a druhý stupeň studia žáci ukončují absolventskou (závěrečnou) zkouškou, která může mít podobu veřejného vystoupení nebo výstavy. Žákům je vydáváno závěrečné vysvědčení.
13
5.2
Vzdělávací obsah hudebního oboru
Žáci vzdělávající se v některém ze studijních zaměření hudebního oboru získají po jeho absolvování takové znalosti a hráčské dovednosti, které jim umožní se orientovat v problematice studovaného nástroje nebo sólového zpěvu, popřípadě se zapojit do různých souborů či seskupení. Získají rovněž znalosti z oblasti dějin hudby a hudební nauky, v neposlední řadě je u nich rozvíjena také estetická, citová, rozumová a etická složka. Žákům, kteří projeví zájem o studium na vyšších školách uměleckého a pedagogického směru, bude poskytována maximální možná podpora v přípravě ke studiu.
Žáci, kteří se budou chtít vzdělávat v hudebním oboru, si mohou vybrat z následujících studijních zaměření: Hra na klavír, Hra na keyboard, Hra na varhany, Hra na akordeon, Hra na housle, Hra na kytaru, Sólový zpěv, Hra na trubku, Hra na lesní roh, Hra na baskřídlovku, Hra na baryton, Hra na pozoun, Hra na tubu, Hra na zobcovou flétnu, Hra na příčnou flétnu, Hra na klarinet, Hra na saxofon, Hra na bicí nástroje a Hra na elektrickou kytaru. Žák může studovat souběžně ve dvou studijních zaměřeních, v tomto případě jsou studijní zaměření rovnocenná. Předmět Hudební nauka bude navštěvovat v rámci zvolených studijních zaměření jako jeden společný předmět pro obě studijní zaměření.
Součástí jednotlivých studijních zaměření je hudební nauka a hra v kolektivu (čtyřruční hra, hra v souborech, orchestrech, skupinách apod.). Žák je zde součástí skupiny, kde rozvíjí svou schopnost zapojit se do kolektivní hry, naslouchat názorům druhých a také schopnost prezentovat své názory před skupinou spoluhráčů. Rovněž se učí tolerovat chyby svých spoluhráčů a naopak unést své vlastní. V neposlední řadě žák v hodinách poznává, že jeho výkon ovlivňuje výsledek práce celého kolektivu, což příznivě ovlivňuje jeho vlastní motivaci.
Žákům lze pronajmout některé hudební nástroje z majetku školy na dobu nezbytně nutnou a zapůjčit vybrané notové materiály.
Organizace výuky Na základě návrhu učitele může ředitelka zvýšit hodinovou dotaci v kterémkoli předmětu v jakékoli výši. 14
A/ Individuální výuka individuálně hře na hudební nástroj individuálně nebo ve skupině maximálně čtyř žáků hře na zobcovou flétnu, hře na elektronické klávesové nástroje individuálně nebo ve skupině maximálně dvou žáků hře na kytaru, v sólovém zpěvu
B/ Kolektivní výuka ve skupině maximálně dvaceti žáků v předmětu Hudební nauka počet žáků v instrumentálních souborech, pěveckém sboru nebo orchestrech se řídí podmínkami školy orchestrální, souborová nebo komorní hra a sborový zpěv mohou být vyučovány společně pro žáky základního studia I. a II. stupně i SPD má-li škola orchestr nebo sbor většího obsazení, může být přidělena vyučovací hodina navíc ve skupinách podle druhů nástrojů nebo hlasů starší začínající žáci mohou být zařazeni do zvláštní skupiny hudební nauky podle možností školy
15
5.2.1 Studijní zaměření Přípravné studium (PS) Charakteristika Do přípravného studia mohou být žáci zařazováni od pěti let (PS 1) – délka studia 2 roky nebo od šesti let (PS 2) - s délkou studia na jeden rok. Žáci se seznámí hravou formou s hrou na zvolený nástroj, jeho složením a základním ovládáním včetně správného sezení s nástrojem nebo jeho správným držením. Seznámí se také s notami a jejich hodnotami. Žáci studující sólový zpěv se na jednoduchých písničkách naučí vnímat svůj hlasový projev a rozpoznávat základní rytmus. Přípravné studium ulehčí a urychlí žákům zvládnutí učebních osnov pro 1. ročník základního studia ve zvoleném nástroji (zpěvu).
Učební plán Přípravného studia Hudební příprava* Hra na nástroj ** Hudební nauka Pozn.:
PS1 1 ***
PS2 1 1
* nebo Sólový zpěv (je vyučována hra na zobcovou flétnu, housle, klavír, keyboard, bicí nástroje nebo sólový zpěv ve skupině minimálně 2 žáků) ** nebo Sólový zpěv, vyučuje se individuálně nebo ve skupině až čtyř žáků *** Hudební nauka je součástí předmětu Hudební příprava
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hudební příprava Žák: opakuje jednoduché rytmické celky rozumí základním pojmům – tón, notová osnova, nota, ... zná hodnoty celých, půlových, čtvrťových not a pomlk intonuje ve svém hlasovém rozsahu odlišuje základní dynamiku projeví náladu a charakter písně nebo skladby
16
Vyučovací předmět: Hra na nástroj nebo Sólový zpěv Žák: osvojuje si základní prvky agogiky vytváří si základní rytmické a intonační návyky orientuje se v notách v dosaženém rozsahu rozpozná základní dynamické rozdíly zahraje jednoduchý notový zápis, při výuce zpěvu zopakuje po učiteli jednoduchou melodii zahraje nebo zazpívá píseň zpaměti, při výuce bicích nástrojů vytleská rytmus písně
Vyučovací předmět: Hudební nauka Žák: zná význam notové osnovy a její složení dokáže napsat houslový klíč a zná jeho význam umí vyjmenovat notovou abecedu dokáže se orientovat v jednočárkované oktávě orientuje se v 2/4, 3/4 a 4/4 taktu zná význam pomlky
17
5.2.2 Studijní zaměření Hra na klavír Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na klavír Klavír je jeden z nejvyhledávanějších nástrojů, u kterého můžeme vytvářet harmonii a melodii zároveň. Během studia žák získá přehled o hudebních žánrech a vytváří si vlastní pohled a názor na hudbu ve svém okolí. Talentovaní žáci jsou na základě jejich případného zájmu připravováni na odborné umělecké školy.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
Čtyřruční hra
1
1
1
1
1
1
1
1
Pěvecký sbor
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1. r 1 1
POVINNĚ VOLITELNÉ*
Hra na klavír Hudební nauka
Pozn.:
2. r 1 1
Akordeonový orchestr Rytmické uskupení
II. stupeň II. r III. r 1 1
IV. r 1
* Žák si volí na návrh učitele jeden ze skupiny volitelných předmětů jako povinný. Na návrh třídního učitele mohou volitelné předměty navštěvovat i žáci nižších ročníků, žák může navštěvovat i více volitelných předmětů, varianty jsou voleny v závislosti na vzdělávacích potřebách žáka a možnostech školy. Zařazení žáka do povinně volitelných předmětů je zapsáno ve studijním plánu žáka na daný školní rok (třídní kniha) a v katalogu o průběhu studia.
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na klavír
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: zvládá správný posed u klavíru (popřípadě s pomocí pedagoga) je schopen využít uvolněného pohybového aparátu a přirozené postavení ruky ke zvládnutí základních technických prvků – legato, staccato, portamento umí se zorientovat se na klaviatuře a v jednoduchém notovém zápisu je schopen zahrát jednoduchou melodii a využívat hudební paměti dbá na přirozené postavení ruky 18
zvládá hru dohromady v pětiprsté poloze
2. ročník Žák: zahraje zvlášť durové stupnice přes 2 oktávy, tříhlasé akordy a v protipohybu stupnici přes 1 oktávu rozlišuje základní dynamická a tempová označení využívá získané návyky z prvního ročníku – správné postavení rukou, posed u nástroje umí číst noty v houslovém a basovém klíči je schopen podle fyzických možností jednoduché pedalizace při doprovodu jednoduché písně využívá dudáckou kvintu je schopen pamětní hry
3. ročník Žák: zvládá osamostatnění rukou a dynamické rozlišení melodie a doprovodu hraje v rychlejších tempech je schopen sebekontroly v čistotě hry při doprovodu jednoduchých lidových písní používá T, D, S samostatně se orientuje v nově zadaných skladbách přiměřeně náročných k jeho schopnostem a dovednostem používá pedál s pomocí pedagoga a dokáže při hře koordinovat ruce a nohy uvědomuje si náladu a charakter skladeb, kterou dovede přiblížit jednoduchými výrazovými prvky
4. ročník Žák: zahraje durové stupnice v protipohybu přes 2 oktávy, tříhlasé akordy a složitější skladbu zpaměti zvládá základy polyfonní hry
19
zahraje jednoduché melodické ozdoby využívá citlivějšího odstínění dynamiky a agogiky na základě sluchové sebekontroly zvládá synkopický pedál dochází do čtyřruční, souborové hry nebo do jiného seskupení dokáže výrazově odlišit náladu skladeb, melodii a doprovod
5. ročník Žák: zahraje durové stupnice v rovném pohybu a protipohybu a mollové stupnice v rovném pohybu přes 4 oktávy používá vhodnou artikulaci a frázování v přiměřeně obtížných skladbách z různých stylových období je schopen základního rozboru jednoduché skladby zvládá doprovod jednoduchých lidových písní pomocní základních funkcí umí posoudit svůj vlastní výkon zahraje z listu jednoduchou skladbu
6. ročník Žák: umí zahrát durové i mollové stupnice kombinovaným způsobem a tříhlasé akordy (čtyřhlasé akordy v závislosti na fyzických dispozicích) využívá dosavadních technických dovedností k interpretaci skladeb různého stylového období zvládá hru v rychlejších tempech je schopen na základě sluchové sebekontroly vytvořit pedalizaci k přiměřeně náročné skladbě
20
7. ročník Žák: dokáže zahrát stupnice kombinovaným způsobem, čtyřhlasý akord (v závislosti na fyzických dispozicích) a chromatickou stupnici hraje z listu přiměřeně obtížné skladby zahraje skladbu zpaměti, při hře respektuje zásady interpretace různých stylů a žánrů včetně dynamického, tempového popř. agogického odlišení zvládá technická cvičení v rychlejších tempech je schopen sebekontroly při studování skladby po stránce technické, intonační, výrazové, pamětní a stylové nadále je zapojen ve čtyřruční a komorní hře, popřípadě v jiném uskupení samostatně postupuje při studiu skladeb přiměřené náročnosti při hře používá nabyté technické i dynamické dovednosti a vzájemně je prolíná (využije zvukové možnosti nástroje)
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: využívá a rozvíjí dovednosti a znalosti z prvního stupně podílí se na výběru hraných skladeb zapojuje se do kolektivní výuky zná zásady domácí přípravy
2. ročník Žák: zvládá technické dovednosti (kulturu úhozu, stavbu frází, vyváženost pasážové hry) využívá poslechu profesionálních nahrávek významných interpretů při nácviku hraných skladeb hraje delší skladby zpaměti je schopen hrát z listu náročnější skladby
21
3. ročník Žák: zdokonaluje nadále svou technickou zručnost na náročnějších skladbách zapojuje se do kolektivní výuky vytváří doprovody k lidovým a umělým písním je schopen stylově interpretovat skladby z různých stylových období a žánrů na základě nabytých znalostí a svého vlastního názoru
4. ročník Žák: získané znalosti (o výrazu, harmonii, formě a obsahu hrané skladby) využívá k seberealizaci v hraných skladbách vybírá si k nastudování skladby podle svých vlastních preferencí při samostatném nácviku skladeb uplatňuje znalosti získané poslechem a vlastní zkušeností zná významné skladby nejznámějších světových a českých skladatelů a zvládá přiřadit je k správnému slohovému (časovému) období je schopen hry v duu, čtyřruční hře nebo v jiném uskupení
Vyučovací předmět: Čtyřruční hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.20. Vyučovací předmět: Pěvecký sbor Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.22. Vyučovací předmět: Akordeonový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.21. Vyučovací předmět: Rytmické uskupení Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.27. Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
22
5.2.3 Studijní zaměření Hra na akordeon Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na akordeon Akordeon zaujímá vedle klasických nástrojů významné místo. Je to přenosný, vícehlasý nástroj, který plní funkci jak sólového, tak doprovodného a souborového nástroje. Během studia žák získá takové znalosti a dovednosti, které mu umožní dosáhnout vysoké technické úrovně při hře a ovládání nástroje. Žáci mohou najít uplatnění v různých amatérských souborech a seskupeních se zaměřením jak na lidovou hudbu, tak i populární. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
NEPOVINNÉ PŘEDMĚTY
Hra na akordeon Akordeonový orchestr* Hudební nauka
Pozn.:
1. r 1 1
I. stupeň 2. r 3. r 4. r 5. r 6. r 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Komorní hra Pěvecký sbor
1
7. r 1 1
I. r 1 1
II. stupeň II. r III. r 1 1 1 1
IV. r 1 1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
* do Akordeonového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na akordeon
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: správně sedí a drží nástroj správně postaví na nástroj pravou i levou ruku ovládá základní vedení měchu a úhoz prstů hraje akordický doprovod ve staccatu hraje a odlišuje legato a staccato v pravé a levé ruce
23
čte noty v houslovém i basovém klíči v rozsahu notové osnovy odlišuje a respektuje základní dynamiku - mf, f, p zahraje durovou stupnici přes jednu oktávu každou rukou zvlášť
2. ročník Žák: využívá při hře rozšířené polohy pravé ruky hraje jednoduché dvojhmaty (tercie) v pravé ruce hraje tečkovaný rytmus zvládá hru akordického doprovodu s kvintovým basem zahraje zpaměti přednesovou skladbu zahraje durovou stupnici přes 1 oktávu dohromady, kvintakord a obraty zvlášť
3. ročník Žák: ovládá souhru pravé a levé ruky orientuje se na klaviatuře v rozsahu h - c3, v doprovodné části od B - E dodržuje při hře měchové značky a měch plynule obrací hraje durové stupnice v rozsahu jedné oktávy dohromady, tónický kvintakord s obraty harmonicky i melodicky
4. ročník Žák: využívá při hře většího rozsahu na klaviatuře v závislosti na pohyblivosti prstů pravé ruky a velikosti nástroje v levé ruce používá akordickou a melodickou hru a jejich jednodušší kombinace zahraje jednodušší melodické ozdoby (nátryl, příraz) zvládá hru náročnější dynamiky (p, mf, f, crescendo, decrescendo) orientuje se ve značení rejstříků a dovede je přepínat používá náročnější artikulační prostředky (tenuto, portamento, akcenty, ...)
24
hraje durové stupnice přes 2 oktávy (v závislosti na velikosti nástroje) zapojuje se do orchestrální hry
5. ročník Žák: hraje stupnice a technická cvičení (etudy) v rychlejších tempech zahraje složitější melodické ozdoby (mordent, skupinka, obal) používá a přepíná rejstříky i během hry samostatně nastuduje přiměřeně náročnou skladbu hraje akordy dur, moll, D7 i podle kytarových značek zahraje zpaměti náročnější skladbu hraje mollové stupnice (harmonickou, melodickou) přes 2 oktávy, kvintakord a jeho obraty harmonicky a melodicky
6. ročník Žák: odlišuje a vnímá hlavní zásady při interpretaci skladeb různých žánrů a stylů respektuje při hře v etudách a přednesových skladbách základní výrazové prostředky (legato, staccato, dynamiku, popř. agogiku) na základě zkušeností a poslechu ovlivňuje výběr svého repertoáru ovládá základní vedení měchu a úhoz prstů doprovodí jednoduchou píseň pomocí T-S-D hraje z listu jednoduché skladby
7. ročník Žák: zvládá větší pohyblivost prstů obou rukou, různé druhy úhozů (staccato „od“ a „do“ kláves, portamento, ...) stylově interpretuje přednesovou skladbu, volí vhodnou registraci a zahraje ji zpaměti orientuje se na klaviatuře v rozsahu f - f3 (popř. a3 – dle rozsahu klaviatury)
25
zná označení základních rejstříků a dovede je při hře používat využívá při hře dynamické možnosti nástroje je schopen kultivovaného projevu při vystupování u stupnic hraje čtyřhlasý akord a jeho obraty (v závislosti na velikosti ruky) je zapojen do kolektivní výuky (komorní nebo orchestrální hra)
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: uvědomuje si způsob tvorby tónu, jeho nasazení a ukončení včetně úhozů prstů a při hře toto respektuje (nehraje nevkusné a přehnané forte či akcenty) rozliší základní taneční formy (tango, valčík, polka, cha-cha, ...) zahraje zpaměti přednesovou skladbu hraje s dynamikou, dbá na správné frázování používá vhodnou registraci
2. ročník Žák: samostatně nacvičí skladbu přiměřenou svým schopnostem zahraje náročnější polyfonní skladbu (preludium, fughetta, fuga, ...) hraje v rychlejších tempech stupnice i etudy odvodí si technická cvičení z obtížných míst studovaných skladeb (rytmizace motivů a pasáží, skoky, melodické ozdoby, kombinované dvojhmaty, ...)
3. ročník Žák: na základě svých znalostí ovlivňuje výběr svého repertoáru technická cvičení hraje také v rychlejších tempech při hře přednesových skladeb (nejen zpaměti) dbá na jejich stylovost při hře z listu využívá nabyté zkušenosti a dovednosti
26
4. ročník Žák: při hře používá různé druhy úhozů, rychlejší pohyblivosti prstů, melodické ozdoby, různé druhy dvojhmatů včetně jejich legatových vazeb a vazeb akordů rozumí principu závislosti tvorby kvalitního, kultivovaného a nosného tónu a dokonalé měchové techniky a pracuje s ním přednesové skladby hraje s předepsaným výrazem i frázováním vybrané skladby různých časových období stylově interpretuje a některé z nich zahraje zpaměti hraje v orchestrech, souborech nebo komorních útvarech, které si vybral na základě svého názoru, zájmu či priorit na základě svých znalostí a zkušeností si vytváří na hraný repertoár svůj vlastní názor
Vyučovací předmět: Akordeonový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.21.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
Vyučovací předmět: Pěvecký sbor Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.22.
27
5.2.4 Studijní zaměření Hra na varhany Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na varhany Tento „královský nástroj“ patří mezi největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroje s více než dvoutisíciletou historií. Žák je seznámen s rozdílem mezi klavírní a varhanní hrou, postupně získává jistotu v nezávislosti rukou a nohou, učí se ovládat základní výrazové prostředky varhanní hry, seznamuje se se zvukovými a barevnými možnostmi nástroje, jednoduchými změnami manuálů, základy rejstříkování a získává smysl pro rozlišování varhanních skladeb různých forem a stylů. Talentovaní žáci jsou na základě jejich případného zájmu připravováni na odborné umělecké školy.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
Čtyřruční hra
1
1
1
1
1
1
1
1
Akordeonový orchestr
1
1
1
1
1
1
1
1
Pěvecký sbor
1
1
1
1
1
1
1
1
Rytmické uskupení
1
1
1
1
1
1
1
1
1. r 1 1
POVINNĚ VOLITELNÉ*
Hra na varhany Hudební nauka
Pozn.:
2. r 1 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
IV. r 1
* Žák si volí na návrh učitele jeden ze skupiny volitelných předmětů jako povinný. Na návrh třídního učitele mohou volitelné předměty navštěvovat i žáci nižších ročníků, žák může navštěvovat i více volitelných předmětů, varianty jsou voleny v závislosti na vzdělávacích potřebách žáka a možnostech školy. Zařazení žáka do povinně volitelných předmětů je zapsáno ve studijním plánu žáka na daný školní rok (třídní kniha) a v katalogu o průběhu studia.
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na varhany
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: zvládá správně sedět u nástroje (popřípadě s pomocí pedagoga) dbá na přirozené postavení ruky
28
zvládá hru dohromady v pětiprsté poloze je schopen využít uvolněného pohybového aparátu a přirozené postavení ruky ke zvládnutí základních technických prvků – legato, staccato, portamento umí se zorientovat se na klaviatuře a v jednoduchém notovém zápisu je schopen zahrát jednoduchou melodii a využívat hudební paměti
2. ročník Žák: využívá získané návyky z prvního ročníku – správné postavení rukou, posed u nástroje, uvolnění těla při hře umí číst noty v houslovém a basovém klíči hraje oběma rukama dohromady umí zahrát dvojhmaty, akordy, podkládat palec a překládat přes něj prsty zahraje zvlášť vybrané durové stupnice přes 2 oktávy, tříhlasé akordy a v protipohybu stupnici přes 1 oktávu rozlišuje základní dynamická a tempová označení při doprovodu jednoduché písně využívá dudáckou kvintu je schopen pamětní hry
3. ročník Žák: při hře využívá všechny dosud získané dovednosti a návyky zvládá osamostatnění rukou a dynamické rozlišení melodie a doprovodu je schopen sebekontroly v čistotě hry při doprovodu jednoduchých lidových písní používá T, D, S se samostatně orientuje v nově zadaných skladbách přiměřeně náročných k jeho schopnostem a dovednostem uvědomuje si náladu a charakter skladeb, kterou dovede přiblížit jednoduchými výrazovými prvky
29
4. ročník Žák: dokáže správně sedět u nástroje, zná zásady výběru vhodné varhanní obuvi orientuje se na klaviaturách manuálů i pedálu umí přečíst notový zápis včetně základních značek pro nohoklad (špička, pata, pravá a levá noha) umí zahrát jednoduchou skladbu nebo cvičení z vybrané varhanní školy a pedálové cvičení v rozsahu podle svých fyzických možností zahraje durové stupnice v protipohybu přes 2 oktávy, tříhlasé akordy začíná docházet do čtyřruční hry nebo do jiného seskupení
5. ročník Žák: při hře využívá získané dovednosti a návyky z předchozích ročníků ovládá část specifických prvků varhanní techniky (pedál - hra legato špičkami nohou, hra legato špičkami a patami nohou v sekundách bez překládání a podkládání nohou; manuál - hra legato, portamento, staccato, překládání a podkládání prstů) podle návodu pedagoga je schopen zahrát jednoduchou skladbu různých stylových období s odpovídající artikulací a frázováním umí zahrát jednoduchou skladbu s prodlevou v pedálu nebo s málo pohyblivým pedálem hraje durové stupnice v rovném pohybu a protipohybu a mollové stupnice v rovném pohybu přes 2 oktávy umí posoudit svůj vlastní výkon zahraje z listu jednoduché skladby
6. ročník Žák: dokáže přečíst notový zápis se samostatnou pedálovou osnovou umí zahrát skladbu s jednoduchým pohyblivým pedálem
30
podle možností nástroje zvládá jednoduché změny manuálů během skladby a hru každou rukou na jiném manuálu rozlišuje hlavní interpretační zásady při hře skladeb různých stylových období umí zahrát durové i mollové stupnice kombinovaným způsobem a tříhlasé akordy umí zahrát stupnici v rozsahu jedné oktávy v pedálu (výběr stupnic dle fyzických dispozic žáka) dle svých fyzických možností ovládá další specifické prvky varhanní techniky (pedál - legato špičkami a patami nohou v terciích, legato špičkami a patami nohou s překládáním a podkládáním nohou; manuál - legato palcem, tichá výměna prstů jednoduchá i vícenásobná) zvládá hru v rychlejších tempech podle návodu pedagoga umí použít žaluzii (p, f, příp. crescendo, decrescendo)
7. ročník Žák: při hře propojuje veškeré získané dovednosti (sezení, správné postavení rukou a nohou, uvolnění těla při hře, koordinace končetin, orientace na nástroji apod.) je schopen samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu hraje přiměřeně náročné skladby z listu při hře respektuje zásady interpretace různých stylů zvládá technická cvičení v rychlejších tempech je schopen sluchové sebekontroly zvládá samostatnou hru dvojitého pedálu v oktávách nebo terciích na klavír dokáže zahrát stupnice kombinovaným způsobem nadále je zapojen ve čtyřruční a komorní hře, popřípadě v jiném uskupení
31
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: využívá a rozvíjí dovednosti a znalosti z prvního stupně ovládá všechny specifické prvky varhanní techniky dokáže zahrát jednoduché tří a vícehlasé polyfonní skladby podílí se na výběru hraných skladeb je schopen samostatného studia při nácviku skladeb hraje dosud neprobrané stupnice v pedálu v rozsahu jedné oktávy zapojuje se do kolektivní výuky
2. ročník Žák: hraje vícehlasé polyfonní skladby s pohyblivým pedálem umí zahrát stupnici v pedálu v oktávách orientuje se v základních interpretačních a registračních zásadách jednotlivých stylových období využívá poslechu profesionálních nahrávek významných interpretů při nácviku hraných skladeb je schopen hrát z listu přiměřeně obtížné skladby
3. ročník Žák: při hře používá nezávisle ruce a nohy je schopen stylově interpretovat skladby z různých stylových období a žánrů na základě nabytých znalostí a svého vlastního názoru nadále zdokonaluje svou technickou zručnost na náročnějších skladbách různých stylových období umí zahrát stupnici v pedálu v terciích
32
4. ročník Žák: všechny dosud získané znalosti a dovednosti využívá k seberealizaci v hraných skladbách vybírá si k nastudování skladby podle svých vlastních preferencí zahraje náročnější skladby z listu při samostatném nácviku skladeb uplatňuje znalosti získané poslechem a vlastní zkušeností zná významné skladby nejznámějších světových a českých skladatelů a zvládá přiřadit je k správnému slohovému (časovému) období je schopen hry v duu nebo čtyřruční hře nebo jiném uskupení
Vyučovací předmět: Čtyřruční hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.20.
Vyučovací předmět: Akordeonový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.21.
Vyučovací předmět: Pěvecký sbor Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.22.
Vyučovací předmět: Rytmické uskupení Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.27.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
33
5.2.5 Studijní zaměření Hra na keyboard Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na keyboard Keyboard je nástroj v porovnání s ostatními velice mladý, ale zájem o něj se neustále zvyšuje. Je to nástroj, na kterém můžeme hrát melodii zároveň s harmonickým doprovodem. Kromě „klasické klavírní hry a klavírního repertoáru“ se žáci během studia seznamují s akordickým doprovodem, hrou populárních melodií a učí se ovládání nástroje. Cílem studia je vybavit žáka správnými návyky a dovednostmi, které mu umožní dosahovat vysoké technické úrovně při hře a maximálního využití zvukových a funkčních možností nástroje. Žáci mohou najít uplatnění v různých orchestrech a skupinách spíše populárního zaměření.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
POVINNĚ VOLITELNÉ *
Hra na keyboard Hudební nauka Akordeonový orchestr
1. r 1 1
2. r 1 1
Pěvecký sbor
Žákovská kapela Komorní hra** Pozn.:
3. r 1 1
1
I. stupeň 4. r 5. r 1 1 1 1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
IV. r 1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
* Žák si volí na návrh učitele jeden ze skupiny volitelných předmětů jako povinný. Na návrh třídního učitele mohou volitelné předměty navštěvovat i žáci nižších ročníků, žák může navštěvovat i více volitelných předmětů, varianty jsou voleny v závislosti na vzdělávacích potřebách žáka a možnostech školy. Zařazení žáka do povinně volitelných předmětů je zapsáno ve studijním plánu žáka na daný školní rok (třídní kniha) a v katalogu o průběhu studia. ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na keyboard
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: zvládá správný posed u nástroje využívá uvolněného pohybového aparátu a přirozeného postavení rukou ke zvládnutí základních technických prvků – legato, staccato, portamento 34
orientuje se na klaviatuře a v jednoduchém notovém zápisu zahraje jednoduchou melodii a využívá hudební paměti dbá na přirozené postavení rukou zvládá hru dohromady v pětiprsté poloze umí používat základní funkce nástroje (rytmy, rejstříky, tempo) dovede navolit několik barev nástroje pozná první dobu na rytmickém modelu nástroje hraje v akordech jednoduchý doprovod (T-S-D) zahraje vybrané durové stupnice od bílých kláves v rozsahu jedné oktávy dohromady v protipohybu, kvintakordy k probraným stupnicím a jejich obraty každou rukou zvlášť
2. ročník Žák: rozlišuje základní dynamická a tempová označení využívá při hře získané návyky z prvního ročníku - správné postavení rukou, sezení u nástroje umí číst noty v houslovém a basovém klíči hraje v rozšířené poloze, při hře využívá podkládání palce, jednodušší dvojhmaty, ... dovede samostatně nastavit nástroj ke hře jednotlivých skladeb využívá různé rytmy a barvy nástroje je schopen pamětní hry ovládá vybrané durové stupnice od bílých kláves v rozsahu dvou oktáv dohromady v protipohybu, vybrané mollové stupnice od bílých kláves zvlášť v rozsahu jedné oktávy, k probraným stupnicím dokáže zahrát akordy s obraty dohromady, v harmonickém i melodickém tvaru
35
3. ročník Žák: zvládá osamostatnění rukou a dynamické rozlišení melodie a doprovodu je schopen sebekontroly v čistotě hry při tvorbě doprovodu jednoduchých lidových písní používá T, D, S samostatně se orientuje v nově zadaných skladbách přiměřeně náročných k jeho schopnostem a dovednostem hraje podle kytarových značek jednodušší akordy uvědomuje si náladu a charakter skladeb, které dovede přiblížit jednoduchými výrazovými prvky hraje vybrané durové stupnice od bílých kláves dohromady v paralelním pohybu i protipohybu v rozsahu dvou oktáv, vybrané mollové stupnice od bílých kláves zvlášť i dohromady paralelně v rozsahu dvou oktáv, akordy s obraty dohromady v harmonickém i melodickém tvaru, tenuto, staccato, legato využívá různých rytmů a barev dle možnosti nástroje a charakteru hraných skladeb využívá další funkce nástroje
4. ročník Žák: hraje vybrané durové stupnice od bílých i černých kláves dohromady v paralelním pohybu i protipohybu v rozsahu dvou oktáv (v závislosti na velikosti nástroje), vybrané mollové stupnice od bílých i černých kláves dohromady paralelně v rozsahu dvou oktáv, tříhlasé akordy a jejich obraty dohromady harmonicky, melodicky, tenuto, staccato, legato zvládá základy polyfonní hry zahraje jednoduché melodické ozdoby dovede zahrát zpaměti přednesovou skladbu, při hře respektovat základní rozdíly skladeb různých stylových období a využít zvukových i funkčních možností nástroje
36
zahraje jednoduchou skladbu z listu zapojuje se do čtyřruční hry nebo jiného uskupení dokáže výrazově odlišit náladu skladeb, melodii a doprovod
5. ročník Žák: hraje durové a mollové stupnice v rovném pohybu a protipohybu přes 2 oktávy (v závislosti na velikosti nástroje), kvintakord a jeho obraty využívá vhodnou artikulaci a frázování v přiměřeně obtížných skladbách z různých stylových období je schopen základního rozboru jednoduché skladby zvládá doprovod jednoduchých lidových písní pomocní základních funkcí umí posoudit svůj vlastní výkon zahraje zpaměti přednesovou skladbu, využívá při hře zvukových i funkčních možností nástroje
6. ročník Žák: umí zahrát durové i mollové stupnice kombinovaným způsobem a tříhlasé akordy (čtyřhlasé akordy v závislosti na fyzických dispozicích) využívá dosavadních technických dovedností k interpretaci skladeb různého stylu a žánru zvládá hru v rychlejších tempech dovede si nastavení nástroje uložit do paměti a používat při hře registrační pedál využívá pokročilejších funkcí nástroje orientuje se ve složitějších akordických značkách a umí tyto akordy hrát
37
7. ročník Žák: dokáže zahrát durové a mollové stupnice kombinovaným způsobem, čtyřhlasý akord (v závislosti na fyzických dispozicích) a chromatickou stupnici hraje z listu přiměřeně obtížné skladby je schopen zahrát skladbu zpaměti, při hře respektuje zásady interpretace skladeb různých stylů a žánrů včetně dynamického, tempového popř. agogického odlišení zvládá technická cvičení v rychlejších tempech je schopen sluchové sebekontroly při studování skladby po stránce technické, výrazové, pamětní a stylové aktivně se účastní kolektivní výuky na základě svých schopností a zkušeností dovede samostatně nastudovat skladbu přiměřené náročnosti a využít funkční a zvukové možnosti nástroje při hře používá nabyté technické i dynamické dovednosti a vzájemně je prolíná
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: využívá a rozvíjí dovednosti a znalosti z prvního stupně podílí se na výběru skladeb volbou různých žánrů a stylů je schopen samostatného studia při nácviku skladeb zapojuje se do kolektivní výuky
2. ročník Žák: zvládá podle svých individuálních schopností technické dovednosti (kulturu úhozu, stavbu frází, vyváženost pasážové hry) poslouchá profesionální nahrávky významných interpretů a využívá jich k nácviku svých skladeb
38
hraje delší skladby zpaměti je schopen hrát z listu náročnější skladby
3. ročník Žák: zdokonaluje svou technickou zručnost na náročnějších skladbách dle svých možností vytváří doprovody k lidovým a jednodušším umělým písním stylově interpretuje skladby z různých stylových období a žánrů na základě nabytých znalostí, zkušeností, získaných vědomostí a svého vlastního názoru
4. ročník Žák: získané znalosti (o výrazu, harmonii, formě a obsahu hrané skladby) využívá k seberealizaci v hraných skladbách vybírá si k nastudování skladby podle svých vlastních priorit při samostatném nácviku skladeb uplatňuje znalosti získané poslechem a vlastní zkušeností dokáže uvést příklady děl významných světových i českých skladatelů a přiřadit je k správnému slohovému (časovému) období je schopen zahrát zpaměti přednesovou skladbu s využitím všech výrazových prostředků včetně maximálního využití funkcí nástroje
Vyučovací předmět: Akordeonový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.21.
Vyučovací předmět: Pěvecký sbor Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.22.
Vyučovací předmět: Žákovská kapela Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.28.
39
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
40
5.2.6 Studijní zaměření Sólový zpěv Charakteristika vyučovacího předmětu Sólový zpěv Žák sólového zpěvu v průběhu studia získává znalosti a zkušenosti jak se svým hlasem pracovat tak, aby získal kondici, rozvinul hlasový rozsah, jeho objem, upevnil rejstřík, byl schopen zazpívat jak lidovou píseň, tak píseň ze současnosti nebo jiného období. Učí se vědomě používat výrazové prostředky, vedení kantilény a další postupy k neustálému zvyšování kvality svého vlastního pěveckého projevu. Dosažené schopnosti a dovednosti může žák použít a uplatnit jako amatér ve sborech, ansámblech, pěveckých seskupeních nebo jako profesionál (ať již jako zpěvák, herec, moderátor nebo učitel). Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Sólový zpěv Pěvecký sbor* Hudební nauka Žákovská kapela** Pozn.:
I. stupeň 1. r 2. r 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
6. r 1 1
7. r 1 1
I. r 1 1
1
1
1
II. stupeň II. r III. r 1 1 1 1 1
* do Pěveckého sboru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Sólový zpěv
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: ovládá pěvecký postoj a držení těla při zpěvu má klidné nádechy zpívá jednoduché lidové a umělé písně adekvátní jeho věku umí vytleskat rytmus písně a následně zazpívat
41
1
IV. r 1 1 1
2. ročník Žák: dovede si sám určit při zpěvu dynamické kontrasty (p - f) pracuje s výrazem v rámci svých dispozic v písních zvládá jednoduché rytmické členění zvládá jednoduché intervaly v dětských písních střední polohy
3. ročník Žák: uplatňuje sebekontrolu po rytmické a intonační stránce zvládá zpěv s jednoduchým doprovodem zvládne legato v písních využívá dynamické kontrasty, agogiku zaujme přirozený postoj, správné držení těla, dýchání ve zpěvu využívá celý hlasový rozsah interpretuje skladby přiměřené jeho schopnostem a věku
4. ročník Žák: uvědomuje si a používá dechovou oporu zachovává přirozenost hlasu upevňuje střední hlasovou polohu a rozšiřuje hlasový rozsah nadále uplatňuje sebekontrolu
5. ročník Žák: samostatně pracuje s dechovou oporou „hlídá“ si vlastní tvoření a estetiku tónů zvládá delší frázování samostatně reaguje na případné chyby a opraví se
42
6. ročník Žák: využívá a prohlubuje dovednosti k propojení tvoření tónu a dechu rozšiřuje kapacitu dýchání poradí si s rozsáhlejší kantilénou zvládá pěveckou artikulaci, výslovnost a znělost tónů
7. ročník Žák: uvědoměle ovládá základní dechové techniky, měkké opření nasazení tónů správně vyslovuje má vyvinuté estetické cítění v celém použitelném hlasovém rozsahu má vyrovnaný hlasový rejstřík interpretuje skladby různých stylů a žánrů používá sobě osvojené výrazové prostředky zpívá vícehlasé skladby zná pravidla hlasové výchovy a hygieny hlasu dovede se orientovat se v notovém zápisu zvládne veřejné vystoupení
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: využívá nabytých schopností a dovedností, nadále je upevňuje a uplatňuje spolupodílí se na výběru skladeb k nastudování zvládne se samostatně rozezpívat prezentuje s adekvátním výrazem jednotlivé skladby
43
2. ročník Žák: vyzná se v notovém zápisu a využívá to při vlastním pochopení a vyjádření v skladbě používá všechny hlasové a výrazové prostředky zpívá písně a árie různých období v projevu rozliší styl a charakter skladeb
3. ročník Žák: udržuje vyrovnaný hlasový rejstřík v přechodových polohách kultivovaně interpretuje skladby různých slohových období přirozeně používá dynamiku zvládne samostatné a systematické rozezpívání
4. ročník Žák: vyzná se v standardním italském názvosloví uvědoměle pracuje s dechovou technikou propojuje teoretické vědomosti v nastudování nové skladby (žánr, stylovost) s praktickým provedením pracuje samostatně s korepetitorem zvládá vedení kantilény a frázování, dynamiku a agogiku uplatní se ve vícehlasém seskupení má upevněný stejně znějící hlasový rejstřík v celém jeho rozsahu podílí se na základě svého zájmu při výběru skladeb k nastudování vytvoří vlastní názor na poslech písní, árií, … orientuje se v pěvecké literatuře jednotlivých období je schopen čtení z listu a orientace v notovém zápise i textu zvládne veřejné vystoupení
44
Vyučovací předmět: Pěvecký sbor Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.22.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Žákovská kapela Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.28.
45
5.2.7 Studijní zaměření Hra na kytaru Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na kytaru Kytara patří k nejvyhledávanějším hudebním nástrojům, především vzhledem k jejímu širokému uplatnění jak v hudbě klasické, tak i v dalších žánrech - folk, rock, pop, folklor, jazz atd. Cílem studia je vybavit hráče správnými návyky k dosažení vysokých technických dovedností při ovládání tohoto nástroje. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
2. r 1 1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
POVINNĚ VOLITELNÉ *
Hra na kytaru Hudební nauka Komorní hra Žákovská kapela Pěvecký sbor**
1. r 1 1
I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1
Pozn.:
1
II. stupeň II. r III. r 1 1
IV. r 1
* Žák si volí na návrh učitele jeden ze skupiny volitelných předmětů jako povinný. Na návrh třídního učitele mohou volitelné předměty navštěvovat i žáci nižších ročníků, žák může navštěvovat i více volitelných předmětů, varianty jsou voleny v závislosti na vzdělávacích potřebách žáka a možnostech školy. Zařazení žáka do povinně volitelných předmětů je zapsáno ve studijním plánu žáka na daný školní rok (třídní kniha) a v katalogu o průběhu studia. ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na kytaru I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: při hře má správné držení těla a nástroje zvládá hru jednohlasu dopadem, hru palce na prázdných strunách dokáže zahrát jednoduchou jednohlasou melodii nebo lidovou píseň (zpaměti) využívá základního dynamického odstínění (p - f) hraje a čte noty v I. poloze (struny e, h, g) používá tlumení basových strun 46
2. ročník Žák: zvládá orientaci v celém rozsahu I. polohy zvládá hru jednohlasu dopadem i bez dopadu (apoyando, tirando) umí zahrát dvojhlas široký (dopadem) s využitím prázdných basových strun dokáže zahrát jednoduchou dvojhlasou skladbu nebo lidovou píseň s užitím prázdných basových strun (zpaměti) dokáže zahrát zjednodušenou formu akordů (např. G/D) jedním až třemi prsty využívá základního dynamického odstínění - terasovité dynamiky (p – mf - f)
3. ročník Žák: zvládá počátky hry ve II. poloze uplatňuje získané dovednosti a návyky (držení těla, postavení rukou) používá základní techniku (základní úhozy pravé ruky) zahraje dvojhlas úzký (bez dopadu) dokáže zahrát dvojhlasou jednoduchou melodii bez použití prázdných strun (zpaměti) hraje tónické akordy k studovaným stupnicím (C - E dur, a moll, e moll) je schopen výrazově vyjádřit náladu skladby chápe notový zápis snadnějších hudebních forem ovládá kytarové rejstříky v kombinaci s dynamikou je schopen souhry s jiným nástrojem
4. ročník Žák: využívá kombinace hry dopadem a bez dopadu (tirando, apyando) zvládá hru čtyřhlasu (rozloženě, současně) zvládá pomocí stupnic vyšší polohy (II. - V. poloha) hraje základní kadence předvede svou dosud poznanou dynamickou škálu (progresivní dynamika)
47
zvládá jednoduché doprovody
5. ročník Žák: zvládá hru do V. polohy zvládá prostřednictvím stupnic hru v VII. poloze zahraje jednodušší skladby různých stylových období používá při hře kombinaci tirando, apoyando (také prsty dopadem, palec bez dopadu a naopak) hraje kadence s užitím barré hraje s hlubším dynamickým odstíněním a agogikou ovládá staccato, portamento
6. ročník Žák: ovládá hru barré akordů ovládá základy legata, rasguada, arpegia, flažoletů hraje stupnice v různých dynamických rytmických obměnách mnohem citlivěji užívá dynamického odstínění zvládá prostřednictvím stupnic hru nad VII. polohou hraje kadence s užitím barré ve vyšších polohách
7. ročník Žák: dbá na kulturu tónu dokáže naladit nástroj využívá základní techniku nástroje uplatňuje hru ve vyšších polohách, v základních tóninách, zvládá hru složitější rytmiky je schopen doprovodu akordicky i podle not reprodukuje skladby různých stylů a žánrů
48
uplatňuje techniky: legato, staccato, portamento, rasguado, flažolet využívá hlubší dynamiku, agogiku, kytarové rejstříky je zapojen do kolektivní hry nebo souborových uskupení
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: je schopen naladit si nástroj hraje s tónovou kulturou hraje dokonaleji (rozvíjí) techniky: legato, staccato, portamento, rasguado, flažolet používá a zdokonaluje dynamiku, agogiku, je schopen vcítit se do skladby je schopen hrát podle notace i akordických značek ovládá hru levé ruky po celém hmatníku
2. ročník Žák: hraje melodické ozdoby je schopen tvořit kvalitní tón a dbát na vyrovnanost hry hraje technicky náročnější skladby hraje stupnice dvou až tříoktávové
3. ročník Žák: ovládá hru tremolo využívá získaných dovedností a vědomostí k samostatnosti ve hře na nástroj je schopen hrát podle akordických značek akordy rozšířené, zmenšené a zvětšené hraje stupnice dvou až tříoktávové a také intervalové
49
4. ročník Žák: je schopen hrát akordy v celém rozsahu nástroje využívá všech technických znalostí a dovedností uplatňuje se v komorní a souborové hře je schopen hrát s hlubší dynamikou, agogikou a vibratem má na studovaný repertoár svůj vlastní názor při nácviku nových skladeb různých stylových období navrhuje repertoár odpovídající jeho zájmům i hráčským schopnostem je schopen se prezentovat na veřejnosti
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
Vyučovací předmět: Žákovská kapela Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.28.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Pěvecký sbor Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.22.
50
5.2.8 Studijní zaměření Hra na housle
Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na housle Housle jsou nástroj s bohatou historií. V dnešní době se housle uplatňují téměř ve všech hudebních žánrech jednak jako nástroj sólový, ale také doprovodný nebo souborový. Cílem výuky je u žáka probudit zájem o hudbu a kulturní dění v jeho okolí. Během studia žák získá takové znalosti a dovednosti, které mu umožní dosáhnout vysoké technické úrovně při hře a ovládání nástroje. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na housle Hudební nauka Smyčcový soubor* Pozn.:
I. stupeň 1. r 2. r 3. r 4. r 5. r 6. r 7. r 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
I. r 1 1
II. stupeň II. r III. r 1 1 1
IV. r 1
1
1
* do Smyčcového souboru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na housle
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: zná správné elementární návyky - postoj těla při hře a držení houslí a smyčce dovede si uvědomit si správnou funkcí obou paží orientuje se ve zvoleném prstokladu v základní poloze hraje jednoduchý notový zápis zvládne jednoduchou smyčcovou techniku – dělení smyčce, legato, detaché
51
2. ročník Žák: správně drží nástroj využívá základní prstoklad v kombinaci na více strunách předvede techniku hry v legátu a detaché orientuje se v notovém zápisu v rozsahu první polohy na všech strunách zahraje základní rytmy – 2/4, 3/4, 4/4 metrum rozliší základní dynamiku
3. ročník Žák: umí kombinovat durový a mollový prstoklad v první poloze na všech strunách hraje v rychlejších tempech, zdokonaluje se v pohyblivosti prstů levé ruky v rychlejších tempech dokáže uplatnit smyk v détaché, legato, staccato chápe notový zápis snadnějších hudebních forem zvládne hru jednoduchých dvojhmatů (kombinace s prázdnou strunou) rozumí náladě skladby a prezentuje ji v rámci svých výrazových schopností umí hrát všechny prstoklady v základní poloze zahraje zpaměti jednoduchou skladbu zvládne souhru s dalším nástrojem podle svých schopností
4. ročník Žák: dodržuje nácvik zvyšování zběhlostí prstů levé ruky zvládne kombinaci složitějších smykových obměn (synkopa, triola, tečkovaný rytmus) hraje jednoduché melodické ozdoby je schopen pohybu levé paže při přechodu do 3. polohy je schopen posoudit a ohodnotit kvalitu tónu
52
5. ročník Žák: dokáže kombinovat hru s přechodem do 3. polohy zvládne intonační sebekontrolu ovládá sebereflexi tónové kvality svého projevu hraje ve dvojhmatech hraje z listu přiměřeně náročné skladby dokáže uplatnit své znalosti v souborové hře
6. ročník Žák: pracuje se správnou smyčcovou technikou a výrazovými prostředky zvládne intonační sebekontrolu při hře v polohách a při jejich výměnách při hře používá vibrato hraje s dynamickým rozlišením zvládá hru náročnějších smyků využívá své hudební znalosti k nácviku skladeb různých hudebních stylů a slohových období
7. ročník Žák: hraje ve vyšších polohách a plynule využívá výměn při interpretaci hraje základní dvojhmaty, využívá širokou škálu dynamického rozlišení, agogiky a barevného tónového odstínění umí naladit nástroj a důsledně pracuje s intonační sebekontrolou samostatně nastuduje přiměřeně náročnou skladbu, kde uplatní nácvikové metody hraje skladby různých slohových období a žánrů a orientuje se v jejich notovém zápise, chápe vztahy mezi tóninami a stavbu melodie hraje a aktivně se podílí na práci v souboru
53
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: je schopen využívat získané znalosti a dovednosti získává intonační jistotu pomocí stálé sebekontroly využívá bohatost smykových obměn při nácviku skladeb dokáže kriticky posoudit svou hru (intonace, kvalita tónu, výrazová složka)
2. ročník Žák: dokáže samostatně řešit technickou a výrazovou problematiku skladby používá hru v polohách s volným pohybem po hmatníku spolupracuje při nácviku náročnějších skladeb s učitelem při hře z listu rozlišuje hudební styly a žánry, vyzná se v problematice interpretace
3. ročník Žák: v plné šíři využívá získané dovednosti technické (prstoklady, pohotová orientace v polohách, smyky a jejich kombinace) a výrazové (tempo, dynamika, vibrato) vytváří si názor na interpretaci při poslechu nahrávek různých interpretů hudebních žánrů je schopen samostatné úpravy partů (smyky, výměny poloh) sám si vybírá podle svých zájmů práci v souboru různého hudebního zaměření, vnímá kolektivní zodpovědnost za interpretaci díla, jeho zvukovou, výrazovou a stylovou podobu
54
4. ročník Žák: samostatně rozhoduje o výběru technických a výrazových prostředků při nácviku skladeb soustavným cvičením zvyšuje kvalitu tónu při diskuzi dokáže vysvětlit a obhájit svou představu o technických a výrazových prostředcích dokáže samostatně nastudovat přiměřeně náročnou skladbu s využitím všech získaných dovedností a vědomostí v návaznosti na notovém zápise samostatně pečuje o nástroj, sám nástroj ladí zná a rozlišuje stylová období a hudební žánry
Vyučovací předmět: Smyčcový soubor Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.24.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
55
5.2.9 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na zobcovou flétnu Zobcová flétna patří mezi nejstarší hudební nástroje. Cílem studia je vybavit hráče správnými návyky k dosažení vysokých technických dovedností při ovládání tohoto nástroje. Postupně se seznámí s jednotlivými hudebními slohy a jejich repertoárem. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
POVINNĚ VOLITELNÉ*
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Komorní hra
1
1
1
1
1
1
1
1
Pěvecký sbor
1
1
1
1
1
1
1
1
Rytmické uskupení
1
1
1
1
1
1
1
1
Pozn.:
* Žák si volí na návrh učitele jeden ze skupiny volitelných předmětů jako povinný. Na návrh třídního učitele mohou volitelné
Hra na zobcovou flétnu Hudební nauka
1. r 1 1
2. r 1 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
IV. r 1
předměty navštěvovat i žáci nižších ročníků, žák může navštěvovat i více volitelných předmětů, varianty jsou voleny v závislosti na vzdělávacích potřebách žáka a možnostech školy. Zařazení žáka do povinně volitelných předmětů je zapsáno ve studijním plánu žáka na daný školní rok (třídní kniha) a v katalogu o průběhu studia.
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět Hra na zobcovou flétnu
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: dbá na správné držení nástroje a postoj při hře zvládá tvoření tónu, jeho průběh a ukončení čte jednoduchý notový zápis ovládá hru v tónovém rozsahu g1 - d2 zvládá základní údržbu nástroje zná jednotlivé části nástroje a dokáže je popsat
56
2. ročník Žák: zvládá základy správného dýchání hraje legato, staccato, popř. portamento dokáže rytmicky rozdělit noty s tečkou a ligaturu hraje v rozsahu c1 - e2 zvládá hru ve 4/4, 2/4 a 3/4 taktu hraje kratší a jednoduché skladby zpaměti
3. ročník Žák: hraje v rozsahu c1 - a2 chápe náladu hrané skladby a prezentuje ji v rámci svých schopností hraje lidové písně podle sluchu dodržuje hudební fráze hraje durové stupnice a tónický kvintakord hraje jednodušší skladby s dalším nástrojem
4. ročník Žák: používá v přednesu dynamiku p, mf, f, crescendo a decrescendo rozlišuje tempo a rozvíjí cit pro agogiku zdokonaluje intonační jistotu hraje jednoduché melodické ozdoby (trylek, příraz, nátryl apod.) hraje stupnice a akordy zpaměti hraje zpaměti drobné přednesové skladby je schopen správně postupovat při domácí přípravě dovede samostatně pracovat
57
5. ročník Žák: hraje skladby různých slohových období a žánrů rozvíjí techniku prstů a dechu zkvalitňuje všechny druhy artikulací dokáže použít některé alternativní hmaty
6. ročník Žák: zdokonaluje prstovou techniku i hudební výraz v přednesových skladbách dokáže nastudovat náročnější skladbu (např. koncertní větu) hraje dvojité staccato dokáže podat kvalitní tón v celém svém užívaném tónovém rozsahu, rozvíjí a upevňuje hru v horní poloze nástroje
7. ročník Žák: hraje chromatickou stupnici dovede samostatně nacvičit skladbu přiměřené náročnosti zapojuje se v kolektivních seskupeních je schopen jednoduché transpozice zahraje skladby různých žánrů a stylů (podle svých schopností), při hře využívá všechny dosud nabyté dovednosti v dosaženém rozsahu, dbá na tvoření a kvalitu tónu dbá na dynamické a tempové rozlišení, dodržuje frázování a agogiku využívá podle svých individuálních schopností celý tónový rozsah nástroje
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: neustále zlepšuje kvalitu tónu
58
při domácí přípravě pozná vlastní nedostatky a navrhne řešení rozvíjí cit pro stavbu hudební fráze a stylový výraz hraných skladeb rozvíjí prstovou techniku a intonační jistotu
2. ročník Žák: hraje s listu náročnější party získává intonační jistotu pomocí stálé sebekontroly hrané skladby dokáže zařadit do správného časového období je schopen ovlivnit na základě svých zkušeností a dovedností výběr svého repertoáru dokáže ve skladbě najít a využívat vhodná místa pro nádechy bez přerušování frází
3. ročník Žák: důkladněji propracovává všechny artikulační prvky (legata, staccata, dvojité staccato) dokáže samostatně rozvrhnout jednotlivé fráze s ohledem na hospodaření s dechem a nátiskovou výdrž rozvíjí výrazovou stránku hry hraje stylově skladby různých období
4. ročník Žák: bez problémů zvládá čtení notového zápisu dovede samostatně nastudovat skladbu, dbá na barvu a kvalitu tónu, výraz, frázování a dýchání zvládá péči o nástroj při hře využívá celý rozsah nástroje a všechny získané znalosti a dovednosti
59
orientuje se v různých slohových obdobích, hraje skladby různých žánrů a stylů, dovede si na ně vytvořit vlastní názor zapojuje se do různých souborů a orchestrů podle svého zájmu a priorit, vnímá kolektivní zodpovědnost za interpretaci díla, jeho zvukovou, výrazovou a stylovou podobu dokáže využít svých zkušeností, získaných poslechem a interpretací, k vyhledávání a nastudování skladeb podle svého zájmu
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
Vyučovací předmět: Pěvecký sbor Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.22.
Vyučovací předmět: Rytmické uskupení Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.27.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
60
5.2.10 Studijní zaměření Hra na trubku Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na trubku Studium je zaměřeno, vzhledem k širokému využití trubky (klasická hudba, lidová hudba, pop, jazz, ...), na získání a osvojení základů hry s využitím veškerých možností interpretace sólové, komorní i orchestrální. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na trubku Hudební nauka Souborová hra* Dechový orchestr* Komorní hra** Pozn.:
1. r 1 1
2. r 1 1
I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1
1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
3 1
3 1
3 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
3 1
IV. r 1
3 1
3 1
* do Souborové hry a Dechového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na trubku
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: umí popsat části nástroje a zařadit jej do nástrojové skupiny zvládá správné držení nástroje zvládá správný postoj, popř. posed při hře zná správné návyky dýchání, tvoření tónu jazykem, průběh a ukončení tónu zvládá základy údržbu nástroje hraje v rozsahu jedné oktávy, čte noty v notové osnově zvládá hru v pomalém tempu ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu je schopen interpretovat jednoduchou lidovou píseň zpaměti
61
2. ročník Žák: upevňuje správné návyky zvládá základní artikulaci (legato, tenuto) zdokonaluje nátiskové a prstové schopnosti hry zdokonaluje a rozšiřuje tónový rozsah s omezením tlaku na rty zvládá hru v rychlejších tempech dokáže zahrát na jeden nádech více taktů, rozlišuje základní frázování upevňuje si schopnost udržet stanovené (pravidelné) tempo a rozlišuje základní agogiku zvládá hru zpaměti hraje z listu jednoduché skladby zvládá hru stupnic v dosaženém rozsahu
3. ročník Žák: pravidelně se připravuje do výuky dokáže se orientovat v notovém zápise jednoduchých útvarů (píseň, tanec, pochod, ...) hraje skladby v 3/8 a 6/8 taktu hraje přes jednu oktávu se zachováním lehkosti hry a kvality tónu je schopen výrazově vyjádřit náladu skladby zvládá a zdokonaluje hru zpaměti jednoduchých skladeb hraje s doprovodem jiného nástroje dodržuje intonaci, rytmus a kontroluje kvalitu tónu hraje stupnice a kvintakordy v dosaženém rozsahu dokáže zahrát jednoduchou melodii podle sluchu
62
4. ročník Žák: hraje stupnice a kvintakordy v rozsahu přiměřeném svému věku a nátiskovým dispozicím zdokonaluje techniku hry v dosaženém rozsahu při zachování lehkosti a zpěvnosti tónu samostatně, popř. s pomocí učitele, naladí nástroj zdokonaluje hru tenuto, legato, staccato hraje jednoduché orchestrální party rozumí tvorbě T5 a D7
5. ročník Žák: hraje v dynamických odstínech p, mf, f využívá tempové rozlišení a agogiku v dosaženém rozsahu rozumí základní transpozici B-C dokáže samostatně nacvičit jednoduchý orchestrální part v domácí přípravě volí správný postup nácviku hraje stupnice a akordy do 4# a 4b je schopen neustálé sebekontroly při hře (tempo, intonace, dynamika)
6. ročník Žák: je schopen dále zdokonalovat techniku hry při zachování kvality tónu, rytmu a intonace samostatně nastuduje jednoduchou skladbu nebo orchestrální part rozumí hře melodických ozdob (příraz, nátryl, trylek) hraje stupnice dur i moll, T5, D7 do 4# a 4b, čtyřzvuk neustále kontroluje intonaci – je schopen doladit zvládá transpozici B - C na jednoduchých skladbách
63
7. ročník Žák: neustále rozšiřuje tónový rozsah při zachování kvality tónu a jeho dynamiky zvládá techničtější pasáže sólových i orchestrálních partů zvládá základy interpretace různých stylových období hraje všechny stupnice dur i moll, T5, D7 formou čtyřzvuku je schopen samostatně zhodnotit výkon jiného hráče zapojuje se do komorní hry, orchestrální hry samostatně nacvičí skladbu s využitím svých nabytých znalostí a dovedností
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: zdokonaluje svou hráčskou jistotu, tónový rozsah, jazykovou a prstovou techniku pečuje o další rozvoj nátisku s omezením tlaku na rty rozvíjí výrazové prostředky (dynamiku, agogiku, frázování) zdokonaluje a je schopen užívat transpozici z B do C hraje skladby různých žánrů a hudebních období zvládá retní vazby rozvíjí sluchovou sebekontrolu a intonační jistotu
2. ročník Žák: zvládá obtížnější techniku hry a nátiskovou lehkost v dosaženém rozsahu hraje stupnice dur i moll, T5, D7 v rychlejších tempech rozvíjí pohotovost při hře z listu orchestrálních nebo komorních partů hraje melodické ozdoby (příraz, nátryl, trylek) rozumí transpozici z B do Es ladění interpretuje skladby různých stylů a žánrů
64
3. ročník Žák: neustále rozvíjí obtížné techniky hry zpřesňuje intonační jistotu a sebekontrolu při zachování lehkosti hry propracovává všechny artikulační a hudebně výrazové prostředky (legato, staccato, kombinace legato-staccato, agogika, dynamika) je schopen samostatně řešit technická úskalí skladeb a partů zdokonaluje hru melodických ozdob
4. ročník Žák: zvládá samostatně nastudovat obtížnější skladbu nebo orchestrální part a řeší její obtížnost, technickou i výrazovou stránku, rozpoznává charakter skladbypartu, při nastudování dbá na kvalitu a barvu tónu dokáže ve prospěch interpretované skladby uplatnit veškeré nabyté dovednosti a vědomosti, formulovat názor na interpretovanou skladbu-dílo je schopen se zapojit do komorního nebo orchestrálního uskupení a v rámci tohoto uskupení dovede prosazovat názor o způsobu provedení skladby a spolupracuje na výsledném charakteru skladby zvládá základní péči o nástroj a drobné opravy na základě poslechu si dovede vybrat skladby k vlastnímu nastudování
Vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.25. Vyučovací předmět: Dechový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.26. Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29. Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
65
5.2.11 Studijní zaměření Hra na lesní roh Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na lesní roh Žáci studijního zaměření Hra na lesní roh jsou vedeni k získání metodiky správného dýchání, tvoření tónů, techniky hry a celkové uvolněné koordinace. Mohou se uplatnit nejen jako sólisté, ale jako členové různých komorních uskupení, orchestrů a souborů. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na lesní roh Hudební nauka Souborová hra* Dechový orchestr* Komorní hra** Pozn.:
1. r 1 1
2. r 1 1
3. r 1 1
I. stupeň 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1
1
1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
3 1
3 1
3 1
1
II. stupeň II. r III. r 1 1
3 1
3 1
IV. r 1
3 1
* do Souborové hry a Dechového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacího předmětů: Vyučovací předmět: Hra na lesní roh
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: zvládá správné držení nástroje i těla během hry popíše části nástroje a zařadí jej do nástrojové skupiny zvládá správný postoj při hře, popřípadě posez při hře zná základy správného dýchání a tvoření tónu zná základy údržby nástroje hraje v notové osnově v rozsahu oktávy interpretuje jednoduchou melodii zpaměti
66
2. ročník Žák: prohlubuje si vědomě znalosti dechové techniky dbá na kvalitu tónu, jeho průběh a zakončení zvládá základní artikulaci (legato, tenuto) na jeden nádech zahraje více taktů zdokonaluje a rozšiřuje si tónový rozsah s omezením tlaku na rty upevňuje si schopnost udržet stanovené (pravidelné) tempo a rozlišuje základní agogiku zvládá hru v rychlejších tempech
3. ročník Žák: tvoří jednotlivé tóny v rozsahu oktávy na alikvotní řadě zdokonaluje si nátiskové schopnosti při zachování lehkosti hry pravidelně se připravuje do výuky hraje elementární hudební formy (píseň, tanec, …) hraje z listu jednoduché skladby upevňuje si základy ladění a intonaci hraje s doprovodem jiného nástroje dokáže zahrát jednoduchou melodii podle sluchu je schopen výrazově vyjádřit náladu skladby
4. ročník Žák: hraje stupnice v dosaženém rozsahu a T5 ve čtyřzvuku zdokonaluje techniku hry v rychlejších tempech se zachováním lehkosti hry zvládá hru v základních dynamických odstínech předvede transpozici Es na jednoduchých lidových písních zdokonaluje hru tenuto, legato, staccato rozšiřuje tónový rozsah při zachování kvality tónu a intonaci
67
5. ročník Žák: hraje v dynamických odstínech p, mf, f, crescendo a decrescendo zdokonaluje transpozici Es na úroveň použití v orchestrální nebo souborové hře hraje melodické ozdoby (příraz, nátryl) zdokonaluje hru staccato, portamento vědomě používá při hře akcent, sforzato hraje stupnice dur v dosaženém rozsahu v rychlejších tempech do 4# a 4b dokáže samostatně, popř. s pomocí pedagoga, naladit nástroj
6. ročník Žák: zdokonaluje techniku hry při zachování kvality tónu, rytmu a intonace samostatně nastuduje jednoduchou skladbu nebo orchestrální part hraje stupnice dur i moll, T5 do 4# a 4b rozumí tvorbě D7 a zvládá jeho hru v pomalejších tempech zdokonaluje hru melodických ozdob zdokonaluje transpozici Es, rozumí transponování do E, D ladění vědomě pěstuje ušlechtilý tón v dynamice pp, ff
7. ročník Žák: ovládá pohotovost prstů i jazyka v pasážové technice a dbá na kvalitu tónu provádí nácvik retních trylků zvládá hru v různých komorních uskupeních, popř. v orchestru ovládá hru z listu úměrně svým schopnostem je schopen nastudovat a interpretovat skladby různých stylů a žánrů, při zvládání dynamických, tempových rozlišení a frázování v dosaženém rozsahu
68
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: zdokonaluje techniky, které mu působí potíže (jazyk, prsty) zdokonaluje a upevňuje nátisk zvládá základní údržbu nástroje a jeho drobné opravy hraje skladby více žánrů a skladebních stylů transponuje z F do Es ladění hraje jednoduché orchestrální party z listu zdokonaluje nácvik retních trylků
2. ročník Žák: hraje stupnice dur i moll, T5, D7 v rychlejších tempech hraje zpaměti náročnější skladby samostatně nastuduje komorní nebo orchestrální part vědomě zdokonaluje sluchovou sebekontrolu rozvíjí výrazové prostředky (dynamiku, frázování, artikulaci)
3. ročník Žák: zdokonaluje prstovou a jazykovou techniku hraje orchestrální party dokáže si na základě poslechu vybrat skladbu k vlastnímu nastudování dokáže ve prospěch interpretované skladby uplatnit veškeré nabyté dovednosti a vědomosti, formulovat názor na interpretovanou skladbu-dílo dokonaleji hraje retní trylky a pedálové tóny hraje z listu obtížnější skladby je schopen se zapojit do komorního nebo orchestrálního uskupení a v rámci tohoto uskupení dovede prosazovat názor o způsobu provedení skladby a spolupracuje na výsledném charakteru skladby
69
4. ročník Žák: zpřesňuje intonační jistotu a sebekontrolu při zachování kvality tónu dokáže rozpoznat a interpretovat stylová období propracovává artikulační a hudebně výrazové prostředky (staccato, legato, portamento, intervalové skoky) komunikuje v rámci komorní a orchestrální hry o způsobu provedení nacvičovaných skladeb zdokonaluje transpozici Es, E, D zvládá samostatně nacvičit rozsáhlejší skladbu k absolventskému vystoupení je schopen využívat dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v dosaženém rozsahu
Vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.25.
Vyučovací předmět: Dechový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.26.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
70
5.2.12 Studijní zaměření Hra na baskřídlovku, Studijní zaměření Hra na baryton Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na baskřídlovku nebo vyučovacího předmětu Hra na baryton Baskřídlovka a baryton jsou žesťové nátrubkové nástroje, které mají své uplatnění hlavně v dechových orchestrech a lidových souborech. Pro svou specifickou barvu tónu jsou nenahraditelnými nástroji těchto orchestrů. Jsou to nástroje zcela shodné, rozdíl spočívá pouze v tom, že baskřídlovka je nepatrně menší a hráči hrají party psané v houslovém klíči, zatímco baryton má notaci v basovém klíči. Proto i učební osnovy obou nástrojů jsou shodné. Cílem studia je vybavit hráče správnými návyky k dosažení vysokých technických dovedností při ovládání tohoto nástroje.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na baskřídlovku*** Hudební nauka Souborová hra* Dechový orchestr* Komorní hra** Pozn.:
1. r 1 1
2. r 1 1
I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1
1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
3 1
3 1
3 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
3 1
3 1
IV. r 1
3 1
* do Souborové hry a Dechového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět *** nebo Hra na baryton
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na baskřídlovku, Hra na baryton
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: dokáže popsat jednotlivé části nástroje dbá na správné držení nástroje a postoj při hře tvoří tón s pomocí jazyka zvládá základy bráničního dýchání
71
zvládá základy prstové techniky hraje jednoduchý notový zápis pravidelně se připravuje do výuky
2. ročník Žák: prohlubuje návyk správného dýchání rozvíjí prstovou techniku hraje zpaměti jednoduché skladby dokáže rytmicky rozdělit noty s tečkou a ligaturu hraje staccato, tenuto, legato zvládá práci s nátrubkem a tvoření tónu zvládá hru stupnic v dosaženém rozsahu
3. ročník Žák: upevňuje a prohlubuje získané návyky z předchozího studia (pravidelná příprava, správné držení těla a nástroje, správné nasazení tónu) chápe notový zápis snadnějších hudebních forem prezentuje zpaměti jednodušší skladbu ovládá základní technické prvky a dynamické odstíny (legato, piano, crescendo, decrescendo) dokáže rozlišit typ skladby, chápat její náladu a prezentovat ji zvládá hru stupnic a kvintakordů v dosaženém rozsahu dokáže zahrát nenáročnou melodii - skladbu podle sluchu s ohledem na míru dosud nabytých schopností se zapojuje do souhry s jiným nástrojem
4. ročník Žák: zvládá základy nátisku s omezením tlaku na rty
72
rozšiřuje tónový rozsah využívá správné dýchání pro tvoření frází se smyslem pro rytmus zapojuje se v souborové či komorní hře zvládá hru osminových taktů zdokonaluje hru staccato, tenuto, legato hraje z listu jednodušší skladby dovede s pomocí učitele naladit nástroj
5. ročník Žák: zvládá hru ve dvou oktávách rozvíjí harmonické a rytmické cítění získává jistotu v intonační čistotě hry rozvíjí výrazové schopnosti využitím agogiky získává zkušenosti v orchestrální hře hraje stupnice a akordy do 4 předznamenání v různých artikulacích
6. ročník Žák: upevňuje nátisk a rozšiřuje tónový rozsah využívá dynamické odstíny získává základy transpozice na jednoduchých skladbách hraje jednoduché melodické ozdoby hraje z listu náročnější skladby je schopen vlastní sebekontroly při hře /tempo, intonace, dynamika/
7. ročník Žák: zdokonaluje tvoření a kvalitu tónu, klade důraz na technické a výrazové dovednosti, které získal v předchozích ročnících dokáže sám nastudovat skladbu odpovídající jeho schopnostem
73
je schopen se uplatnit v souborech vybraného zaměření transponuje jednoduché melodie z C do B a opačně hraje všechny stupnice dur i moll + T5 + D7 formou čtyřzvuků zvládá techničtější pasáže sólových i orchestrálních partů samostatně dokáže analyzovat skladbu na základě dosud nabytých zkušeností hraje skladby různých stylů a žánrů
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: získává jistotu nátisku systematickým a pravidelným cvičením dokáže sluchově analyzovat a dolaďovat v různých polohách a intervalech využívá tónový rozsah směrem nahoru i dolů s využitím pedálových tónů zvládá plynulou hru, rozvíjí dechovou i prstovou techniku hraje chromatickou stupnici
2. ročník Žák: získává intonační jistotu pomocí stálé sebekontroly rozvíjí prstovou techniku využívá při hře melodické ozdoby rozvíjí hudební paměť na vybraných skladbách na základě poslechu si samostatně vybírá skladby k vlastnímu studiu
3. ročník Žák: dokáže samostatně rozvrhnout jednotlivé fráze s ohledem na hospodaření s dechem a nátiskovou výdrží dokáže improvizovat na jednoduché téma využívá všech artikulačních prvků ke zdokonalení hudebního projevu ovládá princip tvoření dvojitého, popř. trojitého jazyka
74
dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu
4. ročník Žák: dokáže řešit samostatně frázování a dýchání při nácviku skladeb soustavným cvičením zvyšuje kvalitu a barvu tónu hraje v komorních hrách, souborech nebo orchestrech různého složení, vnímá kolektivní zodpovědnost za interpretaci díla, jeho zvukovou, výrazovou a stylovou podobu využívá znalostí o výrazu, harmonii, formě a obsahu skladby a dokáže jí dát svůj výraz vytváří si svůj vlastní názor na studované skladby, využívá svých zkušeností, získaných vědomostí a dovedností při nácviku nových skladeb různých stylových období navrhuje repertoár odpovídající jeho zájmům i hráčským schopnostem rozvíjí výrazové stránky hry na baskřídlovku (dynamika, artikulace, vibrato) a využívá technické stránky hry jako prostředek k osobitému projevu v návaznosti na notovém zápise dovede provést základní údržbu svého hudebního nástroje
Vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.25.
Vyučovací předmět: Dechový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.26.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
75
5.2.13 Studijní zaměření Hra na pozoun Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na pozoun Pozoun je žesťový (nátrubkový) nástroj používaný ve všech typech orchestrů. Vzhledem k ovládání nástroje snižcem je nutná dostatečná délka paží, proto je možno využít v nižších ročnících k výuce některý příbuzný nástroj, např. baskřídlovku (baryton), pístový trombon, případně altový. Cílem studia je vybavit žáka správnými návyky a dovednostmi, které mu umožní dosahovat vysoké technické úrovně při hře a ovládání nástroje. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na pozoun Hudební nauka Souborová hra* Dechový orchestr* Komorní hra** Pozn.:
1. r 1 1
2. r 1 1
I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1
1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
3 1
3 1
3 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
3 1
3 1
IV. r 1
3 1
* do Souborové hry a Dechového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na pozoun
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: zná jednotlivé části nástroje a dokáže je popsat dbá na správné držení nástroje a postoj při hře tvoří tón s pomocí jazyka, vnímá jeho průběh a ukončení zvládá základy bráničního dýchání orientuje se v jednoduchém notovém zápise
76
pravidelně se připravuje do výuky zvládá základní údržbu nástroje
2. ročník Žák: prohlubuje návyk správného dýchání hraje zpaměti jednoduché skladby zvládá hru ve 4/4, 2/4 a 3/4 taktu dokáže rytmicky rozdělit noty s tečkou a ligaturu využívá hry staccato, tenuto, legato zvládá práci s nátrubkem k rozlišení výšky tónu čte notový zápis v basovém klíči
3. ročník Žák: zvládá hru dle základních dynamických znamének zvládá 1 – 3 polohu snižce hraje podle sluchu nenáročné melodie respektuje při hře základní podmínky hry /držení těla a nástroje/ dbá na správné nasazení tónu s ohledem na míru dosud nabytých schopností se zapojuje do souhry s jakýmkoliv jiným nástrojem chápe náladu hudebního dílka a tuto v rámci svých možností prezentuje chápe notový zápis snadnějších hudebních forem
4. ročník Žák: zdokonaluje hru legato, staccato, tenuto, portamento hraje v rychlejších tempech zvládá základy nátisku s omezením tlaku na rty hraje a zná noty v basovém klíči
77
rozšiřuje tónový rozsah využívá správné dýchání pro tvoření frází se smyslem pro rytmus zapojuje se v souborové či komorní hře hraje z listu jednoduché skladby hraje stupnice v dosaženém rozsahu a odpovídajících kvintakordů zvládá hru jednoduchých souborových nebo orchestrálních partů dovede za pomoci učitele naladit nástroj zvládá uplatnění 1. - 4. polohy snižce
5. ročník Žák: hraje ve dvou oktávách v rámci dosaženého rozsahu hraje v různých dynamických odstínech, používá akcenty využívá tempových rozlišení chápe základní transpozici B - C rozvíjí harmonické a rytmické cítění získává jistotu v intonační čistotě hry rozvíjí výrazové schopnosti využitím agogiky získává zkušenosti v orchestrální hře, dokáže samostatně nacvičit jednoduchý orchestrální part dovede hrát s doprovodem jiného nástroje hraje stupnice a akordy do 4 předznamenání v různých artikulacích zvládá 1. – 5. polohu snižce
6. ročník Žák: upevňuje nátisk a rozšiřuje tónový rozsah využívá při hře dynamické odstíny v rozsahu pp - ff získává základy transpozice na jednoduchých skladbách hraje jednoduché melodické ozdoby hraje z listu náročnější skladby
78
je schopen vlastní sebekontroly při hře (tempo, intonace, dynamika, čistota projevu) zvládá 1. - 7. polohu snižce
7. ročník Žák: neustále rozšiřuje tónový rozsah dokáže sám nastudovat skladbu odpovídající jeho schopnostem je schopen se uplatnit v souborech vybraného zaměření transponuje jednoduché melodie z C do B a opačně hraje všechny stupnice dur i moll + T5 + D7 formou čtyřzvuků je schopen samostatně objektivně hodnotit výkon jiného hráče zvládá techničtější pasáže sólových i orchestrálních partů zvládá základy interpretace různých stylových období dokáže diskutovat k výběru skladeb, jejich žánru, obtížnosti samostatně dokáže analyzovat skladbu na základě dosud nabytých zkušeností zapojuje získané technické a artikulační dovednosti do hry při respektování tvorby kvalitního tónu uplatňuje výrazové dovednosti zejména dle předepsané dynamiky a agogiky
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: získává jistotu nátisku systematickým a pravidelným cvičením dokáže sluchově analyzovat a dolaďovat v různých polohách a intervalech využívá tónový rozsah směrem nahoru i dolů rozvíjí techniky, u kterých jsou patrny nedostatky dovede hrát z Es hlasu komunikuje s učitelem o způsobu provedení skladby
79
2. ročník Žák: získává intonační jistotu pomocí stálé sebekontroly rozvíjí stránky snižcové techniky v celém rozsahu nástroje hraje základní melodické ozdoby rozvíjí pohotovost při hře z listu, při studiu komorních nebo orchestrálních partů žák se účastní na výběru skladeb k vlastnímu studiu
3. ročník Žák: dokáže samostatně rozvrhnout jednotlivé fráze s ohledem na hospodaření s dechem a nátiskovou výdrž pokouší se o jednoduchou improvizaci využívá všech artikulačních prvků ke zdokonalení hudebního projevu ovládá princip tvoření dvojitého, popř. trojitého jazyka
4. ročník Žák: praktikuje technické, artikulační i intonační dovednosti při hře na nástroj v rozsahu získaném předchozím studiem a samostatně dokáže řešit potřeby a míru jejich zapojení do hry, dokáže hospodařit s dechem soustavným cvičením zvyšuje kvalitu a barvu tónu rozvíjí výrazové stránky hry na pozoun (dynamika, frázování, artikulace, vibrato) a využívá technické stránky hry jako prostředek k osobitému projevu v návaznosti na notovém zápise hraje v souboru nebo orchestru, popř. komorních hrách různého složení, vnímá kolektivní zodpovědnost za interpretaci díla, jeho zvukovou, výrazovou a stylovou podobu využívá znalostí o výrazu, harmonii, formě a obsahu skladby při hře a dokáže jim dát svůj výraz
80
prezentuje svůj vlastní pohled na podobu nově nacvičovaných skladeb, vytváří si svůj vlastní názor s využitím svých zkušeností, získaných vědomostí a dovedností při nácviku nových skladeb různých stylových období, navrhuje repertoár odpovídající jeho zájmům i hráčským schopnostem provádí základní údržbu svého hudebního nástroje
Vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.25.
Vyučovací předmět: Dechový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.26.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
81
5.2.14 Studijní zaměření Hra na tubu Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na tubu Tubové nástroje jsou používány v oblasti zábavné i vážné hudby nejen jako nástroj sólový, ale uplatnění nacházejí zejména v různých orchestrech a souborech. Ne nadarmo se říká, že tvrdí muziku. Do tubových nástrojů patří podle velikosti nástroje baryton (eufonium), tuba F, B, Es. Cílem studia je vybavit hráče správnými návyky k dosažení vysokých technických dovedností při ovládání tohoto nástroje. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň
Hra na tubu Hudební nauka Souborová hra* Dechový orchestr* Komorní hra** Pozn.:
1. r 1 1
2. r 1 1
I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1
1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
3 1
3 1
3 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
3 1
3 1
IV. r 1
3 1
* do Souborové hry a Dechového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na tubu
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: dbá na správné držení nástroje a postoj při hře tvoří tón s pomoci jazyka zná základy techniky bráničního dýchání zvládá základy prstové techniky hraje jednoduchý notový zápis pravidelně se připravuje do výuky
82
2. ročník Žák: prohlubuje návyk správného dýchání rozvíjí prstovou techniku a zvládá přefukované tóny s použitím palce levé ruky hraje zpaměti jednoduché skladby dokáže rytmicky rozdělit noty s tečkou a ligaturu využívá hry staccato, tenuto, legato zvládá práci s nátrubkem a tvoření tónu
3. ročník Žák: respektuje při hře základní podmínky hry /držení těla a nástroje/ dbá na správné nasazení tónu dokáže se orientovat v notovém zápise jednoduchých skladeb (píseň, tanec, pochod, ...) ovládá základní technické prvky hry a základní dynamické odstíny dokáže rozlišit typ skladby, chápat její náladu a prezentovat ji zvládá hru osminových taktů hraje stupnice a kvintakordy v dosaženém rozsahu zahraje nenáročnou skladbu podle sluchu zapojuje se do hry s jiným nástrojem čte notový zápis v basovém klíči
4. ročník Žák: zvládá základy nátisku s omezením tlaku na rty rozšiřuje tónový rozsah získává sluchovou orientaci u tónů hluboké polohy využívá správné dýchání pro tvoření frází se smyslem pro rytmus zapojuje se v souborové či komorní hře
83
5. ročník Žák: hraje v rozsahu dvou oktáv rozvíjí harmonické a rytmické cítění získává jistotu v intonační čistotě hry prohlubuje žeberně bránicové dýchání rozvíjí výrazové schopnosti využitím agogiky získává zkušenosti v orchestrální hře
6. ročník Žák: upevňuje nátisk a rozšiřuje tónový rozsah využívá dynamické odstíny transponuje jednoduché skladby zvládá hru v rychlejších tempech hraje jednoduché melodické ozdoby rozvíjí pohotovost při hře z listu
7. ročník Žák: zdokonaluje tvoření a kvalitu tónu klade důraz na technické a výrazové dovednosti, které získal v předchozích ročnících (dynamiku, agogiku) dokáže sám nastudovat skladbu odpovídající jeho schopnostem je schopen se uplatnit v souborech vybraného zaměření transponuje jednoduché melodie z C do B a opačně samostatně dokáže analyzovat skladbu na základě dosud nabytých zkušeností hraje skladby různých stylů a žánrů hraje všechny stupnice dur i moll + T5 + D7 formou čtyřzvuků zvládá techničtější pasáže sólových i orchestrálních partů
84
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: získává jistotu nátisku systematickým a pravidelným cvičením dokáže sluchově analyzovat a dolaďovat v různých polohách a intervalech využívá tónový rozsah směrem nahoru i dolů s využitím pedálových tónů zvládá plynulou hru, rozvíjí dechovou i prstovou techniku
2. ročník Žák: získává intonační jistotu pomocí stálé sebekontroly rozvíjí pohybové stránky prstové techniky využívá při hře melodické ozdoby rozvíjí hudební paměť na vybraných skladbách na základě poslechu si samostatně vybírá skladby k vlastnímu studiu
3. ročník Žák: dokáže samostatně rozvrhnout jednotlivé fráze s ohledem na hospodaření s dechem a nátiskovou výdrží ovládá základy improvizace využívá všech artikulačních prvků ke zdokonalení hudebního projevu ovládá princip tvoření dvojitého, popř. trojitého jazyka dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu
4. ročník Žák: dokáže samostatně řešit technickou, artikulační i intonační problkematiku včetně frázování a dýchání
85
hraje v souborech nebo orchestrech, popř. komorních hrách různého složení, vnímá kolektivní zodpovědnost za interpretaci díla, jeho zvukovou, výrazovou a stylovou podobu rozvíjí výrazové stránky hry na tubu (dynamika, artikulace, vibrato) a využívá technické stránky hry jako prostředek k osobitému projevu v návaznosti na notovém zápise soustavným cvičením zvyšuje kvalitu a zlepšuje barvu tónu využívá znalostí o výrazu, harmonii, formě a obsahu skladby a dokáže jí dát svůj výraz vytváří si vlastní názor na studovanou skladbu, využívá svých zkušeností, získaných vědomostí a dovedností při nácviku nových skladeb různého stylového období navrhuje repertoár odpovídající jeho zájmům i hráčským schopnostem provádí základní údržbu svého hudebního nástroje
Vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.25.
Vyučovací předmět: Dechový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.26.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
86
5.2.15 Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na příčnou flétnu Příčná flétna patří mezi nejstarší hudební nástroje. V současnosti se tento nástroj vyrábí z kovu, přesto je historicky řazen mezi dřevěné dechové nástroje. Je to nástroj se širokým uplatněním ve hře sólové, komorní i orchestrální - ve vážné i populární hudbě. Během studia žák získá takové znalosti a dovednosti, které mu umožní dosáhnout vysoké technické úrovně při hře a ovládání nástroje. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na příčnou flétnu Hudební nauka Souborová hra* Dechový orchestr* Komorní hra** Pozn.:
1. r 1 1
2. r 1 1
I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1
1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
3 1
3 1
3 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
3 1
3 1
IV. r 1
3 1
* do Souborové hry a Dechového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na příčnou flétnu
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: dbá na správné sestavování flétny, správný postoj a tvoření tónu i údržbu flétny tvoří přefukované tóny hraje v rozsahu d1 - e2 správně nasazuje tóny - tvrdé nasazení (špičkou jazyka) a měkké nasazení (kořenem jazyka)
87
zkombinuje funkci jazyka a prstů
2. ročník Žák: zdokonaluje kvalitu tónů ve dvoučárkované oktávě a rozšiřuje hraní přefukovaných tónů do tříčárkované oktávy používá a využívá při hře artikulace (legato, staccato, portamento) hraje durové stupnice přes 2 oktávy má přehled o rytmickém rozdělení not a současně cit pro metrum hraje kratší a jednoduché skladby zpaměti
3. ročník Žák: využívá základní dovednosti a technické prvky hry rozšiřuje tónový rozsah chápe náladu hrané skladby a dovede ji prezentovat hraje lidové písně podle sluchu dodržuje hudební fráze hraje durové a mollové stupnice, používá tónický kvintakord dbá na kvalitu tónu hraje s dalším nástrojem
4. ročník Žák: používá v přednesu dynamiku p, mf, f, crescendo a decrescendo rozlišuje tempo a rozvíjí cit pro agogiku zdokonaluje intonační jistotu hraje jednoduché melodické ozdoby (trylek, příraz, nátryl, apod.) hraje stupnice a akordy zpaměti hraje zpaměti přednesové skladby je schopen správně postupovat při domácí přípravě
88
dovede samostatně pracovat
5. ročník Žák: hraje skladby různých žánrů a slohových období (renesance, klasicismus, baroko) rozvíjí techniku prstů a dechu zkvalitňuje všechny druhy artikulací hraje dvojitý jazyk - tk
6. ročník Žák: zdokonaluje prstovou techniku i hudební výraz v přednesových skladbách dokáže nastudovat náročnější skladbu (např. sonátu nebo koncertní větu pomalého a rychlého tempa) využívá v rychlejším tempu dvojitý jazyk v pomalejších tempech používá vibrato
7. ročník Žák: hraje chromatiku od různých tónů přes celý rozsah dovede samostatně nacvičit skladbu přiměřené náročnosti zapojuje se v kolektivních seskupeních je schopen jednoduché transpozice zahraje skladby různých žánrů a stylů, při hře využívá všechny dosud nabyté dovednosti v dosaženém rozsahu, dbá na tvoření a kvalitu tónu dbá na dynamické a tempové rozlišení, dodržuje frázování a agogiku
89
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: neustále zlepšuje kvalitu tónu pracuje na dalším uvolnění a odlehčení nátisku rozvíjí cit pro stavbu hudební fráze a stylový výraz hraných skladeb rozvíjí prstovou techniku a intonační jistotu
2. ročník Žák: zdokonaluje se ve hře z listu získává intonační jistotu pomocí stálé sebekontroly hrané skladby dokáže zařadit do správného časového období je schopen ovlivnit na základě svých zkušeností a dovedností výběr svého repertoáru
3. ročník Žák: důkladněji propracovává všechny artikulační prvky (legata, staccata, dvojité a trojité staccato) dokáže samostatně rozvrhnout jednotlivé fráze s ohledem na hospodaření s dechem a nátiskovou výdrž rozvíjí výrazovou stránku hry hraje stylově (na základě svých schopností a dovedností) skladby různých období
4. ročník Žák: dovede samostatně nastudovat skladbu, dbá na barvu a kvalitu tónu, výraz, frázování a dýchání zvládá základní péči o nástroj
90
při hře využívá celý rozsah nástroje a všechny získané znalosti a dovednosti hraje skladby různých žánrů a stylů, dovede si na ně vytvořit vlastní názor zapojuje se do různých souborů a orchestrů, vnímá kolektivní zodpovědnost za interpretaci díla, jeho zvukovou, výrazovou a stylovou podobu dokáže využít svých zkušeností, získaných poslechem a interpretací, k vyhledávání a nastudování skladeb podle svého zájmu
Vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.25.
Vyučovací předmět: Dechový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.26.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
91
5.2.16 Studijní zaměření Hra na klarinet Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na klarinet Klarinet je nástroj širokého uplatnění, který má své místo v symfonické, komorní, lidové, dechové a taneční hudbě. A samozřejmě také jako nástroj sólový. Cílem studia je vybavit hráče správnými návyky k dosažení vysokých technických dovedností při ovládání tohoto nástroje. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na klarinet Hudební nauka Souborová hra* Dechový orchestr* Komorní hra** Pozn.:
1. r 1 1
2. r 1 1
3. r 1 1
I. stupeň 4. r 1 1 1
5. r 1 1 1
1
1
1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
3 1
3 1
3 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
3 1
3 1
IV. r 1
3 1
* do Souborové hry a Dechového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na klarinet
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: popíše části nástroje, složí a rozloží nástroj, udržuje jeho hygienu orientuje se v základních rytmických hodnotách zvládá uvolněný postoj u hry a držení nástroje zvládá správné umístění hubičky v ústech (nátisk) ovládá základní dechovou technikou tvoří tón s pomocí jazyka, vnímá jeho průběh a ukončení uvědomuje si koordinaci prstů s jazykem
92
dokáže zahrát jednoduchou píseň nebo drobnou skladbu zvládá samostatné domácí cvičení a návyk pravidelné každodenní práce
2. ročník Žák: uvědomuje si správný postoj a držení nástroje prohlubuje znalosti dechové techniky při bráničním dýchání hraje základní druhy artikulace (legato, tenuto, staccato) pracuje s dechem (hluboký nádech a plynulý výdech) zkvalitňuje rovný tón používá další nové rytmické prvky je schopen udržet tempo hraje z listu jednoduché skladbičky uvědomuje si a zdokonaluje základní dovednosti (správný postoj, držení nástroje, postavení prstů a jejich koordinace, nasazení tónu)
3. ročník Žák: respektuje správné návyky získané během předchozího studia (správné držení těla a nástroje, pracuje s dechem a jazykem) orientuje se v notovém zápisu a snadnějších hudebních formách ovládá základní technické prvky (nasazení tónu, prstová technika), základní artikulaci (legato, staccato) a dynamické odstíny (p, mf, f, crescendo, decrescendo) chápe náladu hudebního díla a v rámci svých možností ji prezentuje zvládá souhru s dalším nástrojem zahraje zpaměti kratší jednoduchou skladbu zahraje z listu jednoduchou skladbu podle sluchu interpretuje nenáročné melodie zvládá samostatně domácí přípravu
93
4. ročník Žák: upevňuje a prohlubuje správné návyky získané během předchozího studia zvládá základní dovednosti (uvolněný postoj, držení nástroje, postavení prstů, nasazení tónu jazykem) zdokonaluje hmatovou techniku levé i pravé ruky dovede se soustředit se na svůj výkon rozvíjí sluchové schopnosti s důrazem na intonaci při hře zvládá základní prstové techniky a hru stupnic a akordů v dosaženém rozsahu zahraje jednoduchou píseň nebo drobnou skladbu s doprovodem a je schopen souhry s dalším nástrojem
5. ročník Žák: zdokonaluje schopnost sluchové kontroly tónové a intonační čistoty pracuje na zpevnění nátisku používá při hře prvky artikulace (staccato, tenuto, legato) zvládá hru přefukovaných tónů zvládá základní prstové techniky a hru stupnic a akordů zpaměti rozlišuje výraz a charakter skladby (dynamické odstíny) hraje rozsáhlejší hudební formy při domácí přípravě volí vhodný postup a pořadí nácviku skladeb
6. ročník Žák: rozvíjí prstovou techniku na technicky náročnějších cvičeních a skladbách rozšiřuje tónový rozsah nástroje a jeho zvukovou vyrovnanost zdokonaluje hru staccato, legato, crescendo, decrescendo zvyšuje náročnost techniky hry uvědomuje si práci s nátiskem a dechovou oporou při interpretaci
94
rozšiřuje své výrazové prostředky zahraje stupnice a akordy v celém rozsahu nástroje uplatňuje se v kolektivní hře je schopen jednoduché transpozice
7. ročník Žák: vystavuje hru soustavné sluchové sebekontrole se zaměřením na přesnou intonaci, správné nasazení (tvoření) a kvalitu tónu dodržuje frázování, tempová a dynamická rozlišení v dosaženém rozsahu nástroje samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu různých stylových období, řeší její technické obtížnosti, a využívá svou fantazii, představivost a muzikálnost při její interpretaci hraje přiměřeně obtížné skladby z listu dokáže
zodpovědně
spolupracovat
v komorním
obsazení
(dechovém
orchestru) a společně vytvářet co nejlepší zvuk a výraz skladeb ovládá hru nejběžnějších melodických ozdob zdokonaluje a zrychluje prstovou techniku
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: zvládá plynulou hru s hráčskou jistotou nastuduje obtížnější skladby různých žánrů a období zvládá hru staccato a prstovou techniku v etudách na rytmických a artikulačních obměnách; rozvíjí techniky, které mu působí potíže stále rozvíjí svůj nátisk rozvíjí výrazové a dynamické schopnosti uplatňuje své zkušenosti a dovednosti ve hře v komorních uskupeních
95
zdokonaluje elementární transpozici v rychlejších tempech
2. ročník Žák: využívá technické zběhlosti, nátiskových schopností, intonační a rytmickou jistotu, hudební cítění při studiu náročnějších skladeb zvládá hru z listu přiměřeně náročných skladeb bez problémů zvládá čtení notového zápisu neustále rozvíjí prstovou techniku v rychlejších tempech
3. ročník Žák: uplatňuje ve skladbách všechny dosud nabyté výrazové prostředky zahraje skladby různých stylů a období rozvíjí hudební paměť na vybraných skladbách rozvíjí svou pohotovost při hře z listu a samostatně řeší technická úskalí skladby si na základě poslechu samostatně vybírá skladby k vlastnímu studiu rozvíjí schopnost transpozice, uplatnitelnou v amatérské hudební praxi
4. ročník Žák: využívá technické, artikulační i intonační dovednosti při hře na nástroj v rozsahu získaném předchozím studiem dokáže samostatně nacvičit skladbu přiměřené náročnosti různého stylového období, řešit její technické obtížnosti, pracovat s barvou, kvalitou tónu a dechovou kapacitou, využívat svou fantazii, kreativitu a muzikálnost vyhledává a samostatně nastuduje skladby podle vlastního výběru uvědomuje si strukturu skladby (témata, větné celky) rozeznává kvalitu díla a kriticky zhodnotí vlastní i cizí interpretaci
96
uplatňuje se jako samostatný a pohotový hudebník sólově či v komorním nebo orchestrálním uskupení a zodpovědně se podílí na vytváření společného zvuku, výrazu a intonace prováděných skladeb provádí základní údržbu svého hudebního nástroje
Vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.25.
Vyučovací předmět: Dechový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.26.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
97
5.2.17 Studijní zaměření Hra na saxofon Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na saxofon Cílem studia je vybavit hráče správnými návyky k dosažení vysokých technických dovedností při ovládání tohoto nástroje tak, aby se žák dokázal uplatnit v nejrůznějších hudebních seskupeních, v nichž má saxofon své místo. Žák se učí systematické práci, kterou využije i při jiných činnostech. Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na saxofon Hudební nauka Souborová hra* Dechový orchestr* Komorní hra** Pozn.:
1. r 1 1
2. r 1 1
I. stupeň 3. r 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1
1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
3 1
3 1
3 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
3 1
3 1
IV. r 1
3 1
* do Souborové hry a Dechového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na saxofon
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: umí popsat části nástroje, udržovat jeho hygienu hraje v pomalém tempu ve 4/4, 2/4 a 3/4 taktu správně drží při hře nástroj a tělo zvládá základy správného dýchání tvoří tón s pomocí jazyka dokáže si uvědomit koordinaci prstů s jazykem zahraje jednoduchou píseň nebo drobnou skladbu
98
2. ročník Žák: uvědomuje si správný postoj a držení nástroje zdokonaluje a rozšiřuje tónový rozsah prohlubuje znalosti dechové techniky při bráničním dýchání používá základní druhy artikulace (legato a tenuto) dokáže pracovat s dechem (hluboký nádech a plynulý výdech) zkvalitňuje rovný tón zvládá hru v rychlejších tempech hraje rytmicky přesně hraje z listu jednoduché skladbičky
3. ročník Žák: hraje durové stupnice, alespoň s 1# a 1b, včetně tónického kvintakordu ovládá základní technické prvky (nasazení tónu, prstová technika), základní artikulaci (legato, staccato) a dynamické odstíny (p, mf, f, crescendo, decrescendo) chápe náladu hudebního díla a prezentuje ji interpretuje podle sluchu nenáročné melodie umí číst notový zápis je schopen zahrát zpaměti kratší jednoduchou skladbu chápe notový zápis snadnějších hudebních forem zvládá samostatně domácí přípravu hraje s jinými nástroji
4. ročník Žák: upevňuje a prohlubuje správné návyky získané během předchozího studia rozšiřuje tónový rozsah
99
zvládá základní dovednosti (uvolněný postoj, držení nástroje, postavení prstů, nasazení tónu jazykem, hra legato, staccato, dynamické odstíny apod.) rozvíjí sluchové schopnosti s důrazem na intonaci při hře podle sluchu zahraje krátkou melodii
5. ročník Žák: užívá rozsah alespoň e - c2 umí pracovat na zpevnění nátisku při hře používá staccato, tenuto, legato zvládá hru přefukovaných tónů zvládá základní prstové techniky hraje stupnice a akordy zpaměti
6. ročník Žák: dokáže rozvíjet prstovou techniku na technicky náročnějších cvičeních a skladbách zvládá rozšiřování tónového rozsahu nástroje a jeho zvukové vyrovnanosti ovládá hru šestnáctinových not a tečkovaného rytmu zvyšuje náročnost techniky hry při domácí přípravě volí vhodný postup a pořadí nácviku skladeb dokáže si uvědomit práci s nátiskem a dechovou oporou při interpretaci dokáže rozšiřovat své výrazové prostředky hraje stupnice a akordy v celém rozsahu nástroje
7. ročník Žák: při interpretaci skladeb používá výrazové a technické prostředky k dosažení tvorby a kvality tónu
100
zvládá hru chromatické stupnice, durových stupnic, alespoň do 3# a 3b včetně tónického kvintakordu v obratech v dosaženém rozsahu používá dynamiku, agogiku a frázování ovládá rozsah nástroje od B – f3 hraje přiměřeně obtížné skladby z listu dokáže zodpovědně spolupracovat v komorním obsazení (dechovém orchestru) a společně vytvářet co nejlepší zvuk a výraz skladeb ovládá hru nejběžnějších melodických ozdob zvládá elementární transpozice samostatně nastuduje skladbu v různé obtížnosti a žánrové pestrosti
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: zvládá plynulou hru, rozvíjí nátiskovou, prstovou i dechovou techniku je schopen nastudování obtížnějších skladeb různých žánrů a období rozvíjí základní transpozice komunikuje s učitelem o způsobu provedení skladby
2. ročník Žák: rozumí podstatě tvorby církevních stupnic a pentatoniky získává intonační jistotu pomocí stálé sebekontroly kultivuje kvalitu tónu i jeho zabarvení propracovává všechny artikulační a hudebně výrazové prostředky hraje skladby různých stylových období
3. ročník Žák: má vyvinutou nátiskovou, dechovou i prstovou techniku, kterou neustále zdokonaluje
101
hraje chromatickou stupnici, všechny durové i mollové stupnice, včetně dominantních septakordů rozvíjí hudební paměť na vybraných skladbách na základě poslechu si samostatně vybírá skladby k vlastnímu studiu rozvíjí schopnost transpozice, uplatnitelnou v amatérské hudební praxi
4. ročník Žák: rozvíjí a uplatňuje vědomosti i praktické použití nástroje v dosaženém rozsahu je samostatný v péči o nástroj je schopen samostatně nastudovat notový materiál a využít technické, artikulační i intonační dovednosti při hře, dokáže hospodařit s dechem dokáže zahrát skladby různých stylů a období poslechem skladeb si vytváří si svůj názor na interpretaci skladeb ve svém oboru – studijním zaměření, na základě poslechu si samostatně vybírá skladby k vlastnímu studiu uplatňuje se v různých seskupeních a souborech, kde se podílí na výrazu, interpretaci a stylové podobě hraných skladeb
Vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.25.
Vyučovací předmět: Dechový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.26.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Komorní hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.23.
102
5.2.18 Studijní zaměření Hra na bicí nástroje Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na bicí nástroje Bicí nástroje patří mezi nejstarší a nejrozšířenější hudební nástroje vůbec. Za dobu svého vývoje našly uplatnění jak v klasické, tak populární hudbě. Žák se během studia učí hrát na různé druhy a typy bicích nástrojů (xylofon, velký buben, tamburínu, triangl, conga, bonga, djembé,...). Talentovaní žáci mohou být v případě svého zájmu připravováni ke studiu na vyšších typech škol s uměleckým zaměřením.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na bicí nástroje Hudební nauka Souborová hra* Dechový orchestr* Žákovská kapela** Pozn.:
1. r 1 1
2. r 1 1
3. r 1 1
I. stupeň 4. r 5. r 1 1 1 1 1 1
1
1
1
6. r 1
7. r 1
I. r 1
3 1
3 1
3 1
II. stupeň II. r III. r 1 1
3 1
3 1
IV. r 1
3 1
* do Souborové hry a Dechového orchestru mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na bicí nástroje Vyučovací předmět „Hra na bicí nástroje“ zahrnuje nácvik ovládání bicích nástrojů. Součástí předmětu jsou následující činnosti:
hra na nástroje, které jsou rozděleny do specifických typů (malý buben, bicí souprava, melodické nástroje, orchestrální nástroje, percuse - etnické bicí nástroje) hra z listu nácvik hry v duu s učitelem hra s nahrávkou improvizace
103
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: drží paličky přirozeným a uvolněným způsobem zná notu a pauzu čtvrťovou a osminovou hraje rytmickou stupnici po triolu má správné držení těla při hře na nástroj umí přizpůsobit výšku židličky a malého bubnu své postavě zvládá střídavé údery jednoduché ve velmi pomalém tempu a hru patternů složených ze čtvrťových a osminových hodnot pojmenuje části bicí soupravy a malého bubnu vyjmenuje nejběžnější orchestrální nástroje (triangl, tamburína, velký buben, atd.) a percusivní (bongo, djembé, conga, ...) zvládá jednoduchou koordinaci zapojením dvou končetin
2. ročník Žák: zvládá střídavé údery jednoduché v pomalém tempu zahraje nejjednodušší patterny obsahující pauzu čtvrťovou a osminovou zná zvukové vlastnosti malého bubnu a předvede několik možností (cross stick, rim shot, atd.) interpretuje 2 stupně dynamiky (p, f) v pomalém tempu hraje na bicí soupravu doprovodné rytmy sestávající z osminových not na hi-hat a čtvrťových not (a pauz) na velký a malý buben hraje horními končetinami kombinace pro osamostatňování končetin na stupni 2:1, 1:2 zvládá jednoduchou koordinaci se zapojením tří končetin čte speciální značky (např. činely crash a ride) hraje technikou víření v jedné dynamice chápe náladu skladbičky a prezentuje ji
104
3. ročník Žák: realizuje plynulé změny dynamiky mezi oběma probranými stupni (piano, forte) samostatně postaví, složí, seřídí, či upraví bicí soupravu na požadovanou výšku a potřebu samostatně řeší rukoklady probíraných rytmů zahraje rytmickou stupnici po šestnáctiny v pomalém tempu hraje doprovodné rytmy z osminových not na hi-hat a čtvrťových a osminových not na velký a malý buben předvede jednoduché dvou nebo čtyřdobé breaky složené z čtvrťových, osminových nebo šestnáctinových hodnot dokáže správným způsobem rozeznít nejběžnější orchestrální nástroje (triangl, tamburína, velký buben, ...) ovládá techniku víření ve dvou dynamikách (p, f) na percusivní blanozvučné nástroje zvládá alespoň jeden z používaných úderů (například „open“ úder na congo, nebo djembe) s ohledem na míru dosud nabytých schopností se zapojuje do souhry s jakýmkoliv jiným nástrojem
4. ročník Žák: zná šestnáctinové noty, osminové trioly, šestnáctinové a osminové pomlky orientuje se v notovém zápise zná druhy taktů s dělením dob na tři osminy, zejména 12/8 a 6/8 hraje tzv. Moeller stroke k uvolňování paží při hře zápěstím v elementární podobě hraje odskokem paličky dvojité údery zná a dokáže aplikovat 3 stupně dynamiky (p, mf, f) i plynulé změny dynamiky mezi těmito stupni hraje rytmické ozdoby (například příraz jednoduchý a dvojitý)
105
hraje střídavé údery jednoduché v rychlejším tempu hraje doprovodné rytmy sestávající z osminových not na hi-hat a jednodušších čtecích vzorů aplikovaných na velký a malý buben využívá látku zvládnutou na malém bubnu k tvorbě breaků ovládá čtení speciálních značek notace bicí soupravy při hře na orchestrální velký buben realizuje tlumení zvládá další úderové techniky na percusivní nástroje (např. basový úder na congo či djembé) u nástrojů nevyužívajících nácvik speciálních technik zvládá jednoduché doprovodné rytmy (např. clave 3:2 na dřívka claves apod.) hraje v souborové hře
5. ročník Žák: realizuje šestnáctinové pauzy v návaznosti na čtecí vzory probírané dříve u osmin interpretuje akcenty ve střídavých úderech jednoduchých pomocí Moeller techniky používá Moeller stroke při hře střídavých úderů jednoduchých v pomalých a středních tempech zahraje (prozatím bez vědomé dynamiky) techniku tlačeného víru a dvojúderů hraje nejelementárnější prvky metličkové hry (např. kroužení jednou rukou bez akcentů) hraje Moeller stroke při hře doprovodných rytmů na bicí soupravě (pumping motion) hraje tzv. „crosstick“ a používá jej do již zvládnutých doprovodných rytmů při hře na tamburínu a triangl (prozatím bez vědomé dynamiky) hraje kratší úseky víru zvládá další nepříliš náročné úderové techniky na vybrané nástroje, například slapový úder na bongo či kip dvojúder na congo
106
u percusivních nástrojů nevyžadujících nácvik speciálních technik zvládá další jednoduché doprovodné rytmy (např. clave 2:3 na dřívka claves, osminový doprovod na shaker apod.) hraje jednodušší skladby z listu
6. ročník Žák: hraje rytmické útvary, zejména šestnáctinové trioly a sextoly orientuje se v struktuře skladby po stránce formotvorných prvků (čtyřtaktí, osmitaktí) hraje střídavé údery jednoduché v rychlejším tempu, zahraje již všechny patterny obsahující pauzu osminovou zvládá hru doprovodných rytmů sestávajících z osminových not na hi-hat a jednodušších čtecích vzorů aplikovaných na velký a malý buben využívá látku zvládnutou na malém bubnu k tvorbě breaků ovládá čtení speciálních značek notace bicí soupravy a percusivních nástrojů hraje technikou víru krátké časové úseky, například osminy nebo čtvrtiny samostatně realizuje vír na triangl a tamburínu, dynamiku a tlumení prozatím v těch nejsnazších situacích zvládá náročnější úderové techniky na vybrané nástroje (např. dvojúder kip na bongo) u nástrojů idiofonických, nevyžadujících nácvik speciálních technik, zvládá další jednoduché doprovodné rytmy (např. libovolný doprovodný rytmus na agogo či cowbell); tyto jednoduché rytmy je žák schopen aplikovat např. v souboru jako souvislý doprovodný rytmus dokáže naladit a seřídit nástroj a přizpůsobit ho své potřebě
7. ročník Žák: hraje rytmické útvary s lichým počtem not (trioly) a s rytmy se sudým počtem not (osminy, šestnáctiny)
107
aplikuje (u zvládnutých technik) 5 stupňů dynamiky (pp, p, mf, f, ff) i plynulé změny dynamiky mezi těmito stupni ovládá problematiku ligatur používá dvojitý úder hraný pedálem velkého bubnu a (zatím bez koordinace s ostatními končetinami) jej dokáže zahrát v pomalém tempu zahraje v pomalém tempu alespoň jeden tzv. „single paradiddle“ orientuje se ve velmi jednoduchých partech symfonické a dechové hudby zvládá první kombinace různých snazších typů úderu, například plynulé pravidelné střídání úderu open a úderu bas na djembé zvládá hru doprovodných rytmů sestávajících z triol na hi-hat a triolových čtecích vzorů aplikovaných na velký buben jednoduše, ale samostatně, doprovodí (v hudební skupině nebo systémem „play along“) skladby v 4/4 taktu v cítění „rovné osminy“, zvládá jednoduché breaky v příslušném taktu a „feelingu“ hraje polyrytmy 2:3, či 3:2 zná v základních obrysech původ a vývoj nástrojů používaných ve výuce interpretuje po předešlé konzultaci s pedagogem skladby přiměřené svým schopnostem
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: zahraje rytmickou stupnici po sextolu ovládá problematiku tzv. „tečkovaných rytmů“ na úrovni osminových čtecích vzorů hraje některé další- základní rudimenty (5-stroke roll, double paradiddle) v pomalém tempu zvládá hru doprovodných rytmů sestávajících z osmin na hi-hat a některých snazších šestnáctinových čtecích vzorů aplikovaných na velký a malý buben zvládá jednoduché breaky v příslušném taktu a „feelingu“
108
ve velmi jednoduchých souvislostech zvládá aplikaci alespoň jedné varianty paradiddlu do doprovodného groove nebo breaku ve hře na orchestrální nástroje je schopen využít nabytých znalostí a dovedností při realizaci několikataktových souborových cvičení (např. hra na velký buben a schopnost interakce na činely apod.)
2. ročník Žák: hraje rytmickou stupnici po sextolu ovládá problematiku tzv. „tečkovaných rytmů“ na úrovni šestnáctinových čtecích vzorů používá v pomalém tempu další (double a single stroke) roll rudimenty (např. 7-stroke roll) využívá nabytých znalostí a dovedností při realizaci rozsáhlejších souborových cvičení či krátkých skladeb chápe relativnost dynamických znamének v kontextu s dynamickými možnostmi jednotlivých nástrojů souboru zvládá hru doprovodných rytmů sestávajících z osmin na hi-hat a dalších šestnáctinových čtecích vzorů aplikovaných na velký a malý buben hraje v komorních hrách, souboru nebo orchestru různého složení a zaměření, vnímá kolektivní zodpovědnost za interpretaci díla, jeho zvukovou, výrazovou a stylovou podobu v orchestrech patří k nejzkušenějším hráčům a je vzorem mladším žákům
3. ročník Žák: hraje rytmickou stupnici po septolu předvede přírazy u osminových a šestnáctinových not zvládá tlačený vír a „double stroke roll“ na časově neomezených úsecích jednoduše ale samostatně doprovodí (v hudební skupině nebo systémem „play along“) skladby v 4/4, 12/8 taktu v cítění „rovné osminy“ a
109
šestnáctinové cítění“, zvládá jednoduché breaky v příslušném taktu a „feelingu“ hraje techniku tzv. „rim shot“ a použije ji do již zvládnutých doprovodných rytmů, eventuálně breaků zvládá náročné úderové techniky na blanozvučné perkuse (zejména slap na conga); v zárodečném stádiu vytváří z těchto úderů doprovodné rytmy dokáže samostatně naladit nástroj orientuje se v partituře pro bicí nástroje a hraje z listu přiměřeně náročné skladby má povědomí o historii a současnosti hry na bicí nástroje v souvislosti s hudebními žánry hraje v orchestrech, souborech nebo komorních útvarech, které si vybral na základě svého názoru, zájmu či priorit
4. ročník Žák: orientuje se v struktuře skladby po stránce vyšších formotvorných prvků (osmitaktová a dvanáctitaktová forma) zvládá tlačený vír a alespoň jednu z variant „double stroke roll“ na neomezených časových úsecích v pomalejších tempech hraje přírazy u šestnáctinových not a v triolách jednoduše, ale samostatně, doprovodí (v hudební skupině nebo systémem „play along“) skladby v 4/4, 3/4 a 12/8 taktu v cítění „rovné osminy“, „schuffle šestnáctinové cítění“ i snadné skladby ve swingovém duchu včetně breaků a až 4taktových sól zvládá jednoduchý swingový doprovod metličkami ovládá všechny základní dovednosti při hře na nejpoužívanější orchestrální nástroje, tzn. úderové techniky, víření a tlumení hraje v tempu a v požadované dynamice
110
zvládá základní doprovodné rytmy na samozvučné i blanozvučné perkuse (např. rytmus „tumbao“ na conga, „martillo“ na bongo a tzv. „africký“ 4/4 na djembé) využívá svých získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb podle vlastního výběru
Vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.25.
Vyučovací předmět: Dechový orchestr Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.26.
Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29.
Vyučovací předmět: Žákovská kapela Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.28.
111
5.2.19 Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru Charakteristika vyučovacího předmětu Hra na elektrickou kytaru Elektrická kytara patří v poslední době k vyhledávaným hudebním nástrojům, především k jejímu uplatnění v populární hudbě. Žáci se během studia naučí ovládat elektrickou kytaru tak, aby byli schopni se uplatnit v různých amatérských skupinách.
Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Hra na elektrickou kytaru Hudební nauka Žákovská kapela* Pěvecký sbor** Pozn.:
I. stupeň 4. r 5. r
1. r
2. r
3. r
1
1
1
1
1
1
1
1 1 1
1
1
II. stupeň II. r III. r
6. r
7. r
I. r
IV. r
1
1
1
1
1
1
1
1 1 1
1 1
1 1
1 1
1 1
1 1
1 1
* do Žákovské kapely mohou chodit i žáci nižších ročníků na návrh třídního učitele ** nepovinný předmět
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hra na kytaru I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: při hře má správné držení těla a nástroje zvládá hru jednohlasu s trsátkem dokáže zahrát jednoduchou jednohlasou melodii nebo lidovou píseň (zpaměti) hraje a čte noty v I. poloze (struny e, h, g) zahraje nejjednodušší formu základních akordů včetně jejich výměny a použití ve 3/4 a 4/4 taktu
112
2. ročník Žák: umí zahrát jednoduchý dvojhlas (trsátkem) orientuje se na hmatníku v celém rozsahu I. polohy zvládá hru prsty i s trsátkem (zvlášť) dokáže zahrát zjednodušenou formu akordů v I – V. poloze zahraje základní stupnice v I. poloze zahraje jednoduchou skladbu nebo lidovou píseň, melodii i doprovod (zvlášť)
3. ročník Žák: zvládá počátky hry ve II. poloze uplatňuje získané dovednosti a návyky (držení těla, postavení rukou) používá základní techniku úhozu pravé ruky (odtrh, příklep) zahraje dvojhlas (tercie, kvinta) dokáže zahrát jednoduchou formu bluesové melodie (zpaměti) hraje akordy k nastudovaným stupnicím (C - E dur, a moll, e moll) chápe notový zápis snadnějších hudebních forem je schopen souhry s jiným nástrojem
4. ročník Žák: umí zapojit nástroj a naladit ho pomocí ladičky, orientuje se v základní terminologii efektů využívá kombinace hry s trsátkem a prsty (současně) zahraje pentatonickou i mollovou (aiolskou) stupnici (do V. polohy) hraje základní kadence pomocí techniky barré do V. polohy využívá při hře techniky příklepu, odtrhu, glis, bending, vibrato a obohacuje 113
tím svoji hru zvládá jednoduché doprovody a interpretuje je v dané skladbě i dle svého vlastního uvážení rozumí tzv. grafickému zápisu akordových značek včetně rytmického značení
5. ročník Žák: prohlubuje si svou představu o zvuku a formuje funkce jednotlivých efektů, orientuje se ve stylové rozmanitosti skladeb z pohledu potřeb zvuku zvládá prostřednictvím stupnic hru do VII. polohy ovládá hru skladeb různých stylů (polka, valčík, tango, rock a blues) umí použít při hře u akordického rozkladu trsátka i prstů (dle potřeby) hraje durové stupnice přes dvě oktávy a orientuje se v polohách zahraje pentatonickou stupnici adekvátně dle dosavadních znalostí podle not a orientuje se v jejím modu zná kadence k durovým stupnicím a dokáže takové i zahrát používá barré akordy a tzv. power chordy pro doprovod, hledá alternativy akordů i doprovodů
6. ročník Žák: dokáže naladit nástroj i bez ladičky a popíše různé druhy ladění, snaží se přiblížit svému ideálu zvuku používá techniky kombinujících hru s trsátkem a prsty jako jsou: chicken picking, hybrid picking a orientuje se v jejich používání má přehled o flažoletech (umělých i přirozených) a využívá je i při hře transponuje notový zápis a přiměřeně interpretuje jeho podobu zná druhy mollových stupnic a ovládá hru nad VII. polohou hraje kadence ve vyšších polohách a vysvětlí rozdíl mezi mollovým, durovým, 114
zvětšeným a zmenšeným akordem dokáže zapsat a následně interpretovat svůj vlastní doprovod
7. ročník Žák: nastaví si zvuk a využívá jej při hře, dokáže naladit nástroj ovládá základní techniky úhozu hry na elektrickou kytaru a to jak trsátkem (down, up, sweep picking, chicken, hybrid, apod.), tak prsty využívá výrazové prostředky s ohledem na kvalitu tónu (vibrato, bending, odtrh, příklep, gliz, tapping, umělý flažolet apod.) zvládá všechny křížkové a béčkové stupnice přes dvě oktávy a mody stupnice pentatonické, dokáže se v nich orientovat na hmatníku přiměřeně svým získaným schopnostem reprodukuje skladby různých stylů a žánrů zná základní durové, mollové, maj7, zmenšené akordy a to jak s prázdnými strunami, tak i barré akordy orientuje se po celé délce hmatníku je schopen použít přiměřený doprovod a to jak dle zápisu, tak podle vlastního uvážení
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: doprovodí jednoduše prstovou technikou p, I, m, a předvede základní pohyb trsátka (up, down) hraje dokonaleji, rozvíjí techniky hry (bending, gliz, vibrato apod.) hraje akordy technikou barré a power chord, umí použít dva druhy doprovodů v 4/4 a 3/4 taktu, jak prsty, tak i trsátkem
115
je schopen hrát podle notace i akordických značek ovládá hru levé ruky po celém hmatníku
2. ročník Žák: zná techniku swep picking a ví, kdy se používá, orientuje se v terminologii úhozů trsátkem, zná různé druhy kombinací prstové techniky doprovodu využívá při hře techniky příklepu, odtrhu, glis, bending, vibrato a obohacuje tím svoji hru, zná techniku tapping a to levou i pravou rukou a přiměřeně ji dokáže použít hraje technicky náročnější skladby s barré akordy a power chordy pro doprovod, rozšiřuje si stylový i akordový slovník hraje stupnice dvou až tříoktávové durové, mollové (harmonické, aiolské) a pentatonické včetně jejich modů rozumí pojmu kadence v durových stupnicích a dokáže je zahrát, prohlubuje své znalosti ve stylové rozmanitosti hudby
3. ročník Žák: zná základy technik kombinujících hru trsátkem a prsty jako jsou chicken picking, hybrid picking a orientuje se v jejich používání, umí kombinovat různé techniky úhozu má přehled o flažoletech (umělých i přirozených) a využívá je při hře, zajímá se o zvuk a vytváří si svou představu o něm je schopen hrát podle akordických značek akordy rozšířené, zmenšené a zvětšené s použitím barré akrdů, zná rozdíl mezi durovým mollovým zvětšeným a zmenšeným akordem hraje stupnice dvou až tříoktávové, umí transponovat a orientuje se v celé délce hmatníku 116
zahraje tzv. rozšířené blues zpaměti, včetně vedlejších akordů rozpozná různé hudební proudy
4. ročník Žák: je schopen hrát akordy v celém rozsahu nástroje využívá všech technických znalostí a dovedností uplatňuje se v komorní a souborové hře využívá výrazové prostředky s ohledem na kvalitu tónu (vibrato, hra s pákou, bending, odtrh, příklep, glis, flažolet apod.), nastaví si zvuk a ten přizpůsobí stylu dané skladby při nácviku nových skladeb různých stylů, navrhuje repertoár odpovídající jeho zájmům i hráčským schopnostem je schopen se prezentovat na veřejnosti
Vyučovací předmět: Žákovská kapela Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.28. Vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.29. Vyučovací předmět: Pěvecký sbor Vzdělávací obsah předmětu je uveden v kapitole 5.2.22.
117
5.2.20 Vyučovací předmět Čtyřruční hra Zatímco v sólové hře se žák zaměřuje jen na svůj výkon, ve hře čtyřruční se učí naslouchat svému spoluhráči. Naučí se zvládat jak roli doprovázejícího, tak také roli doprovázeného - např. je schopen operativně pracovat s dynamikou, tempem a umí se vyrovnat s chybami svými nebo svého spoluhráče. Také odlišné podání skladby spoluhráčem častokrát vede žáka k novému pohledu na hranou skladbu. Ve čtyřruční hře může být žák motivován výkonem svého spoluhráče a v neposlední řadě také rozvíjet své sociální cítění.
4. - 5. ročník I. stupně Žáci: využívají k nácviku partů znalosti z individuální výuky (čtení not, prstová technika, tvoření vlastního prstokladu, dynamika, agogika, ...) zvládají roli doprovázeného a doprovázejícího, jsou schopni vnímat svého spoluhráče interpretují přiměřeně náročné skladby z listu
6. - 7. ročník I. stupně Žáci: hrají skladby z různých stylových období veřejně vystupují s nacvičeným repertoárem jsou schopni se pohotově orientovat ve svém partu v rámci souhry jsou schopni se vypořádat se svými chybami, popřípadě s chybami svého spoluhráče a přitom nenarušit průběh skladby
1. - 2. ročník II. stupně Žáci: jsou schopni analyzovat jednoduchou hudební formu skladby umějí dynamicky pracovat s motivy (v rámci klavírních partů si jej předávat) při hře pracují s tempem a využívají poslechu k vzájemnému přizpůsobení se (ve skladbách se změnami tempových označení)
118
3. - 4. ročník II. stupně Žáci: studují a veřejně interpretují náročnější skladby jsou schopni zhodnotit vlastní provedení skladby, případně interpretaci jiných hudebníků angažují se při výběru nových skladeb
119
5.2.21 Vyučovací předmět Akordeonový orchestr V tomto předmětu se žáci učí vzájemnému respektu, spolupráci, ohleduplnosti a odpovědnosti za společné dílo. Žáci hrají skladby různých žánrů a stylů a seznamují se tak s rozmanitou škálou hudebních skladatelů a jejich díly.
4. - 5. ročník I. stupně Žáci: seznamují se s gesty dirigenta, orientují se v nich a jsou schopni na ně při hře reagovat orientují se ve svém partu dokážou při hře vnímat své spoluhráče, vzájemnou souhru a dynamiku (stejné nástupy, ukončení frází, ...) jsou schopni se při hře nedívat na pravou ruku, ale do partu a na dirigenta
6. - 7. ročník I. stupně Žáci: orientují se ve svém partu a dokážou poradit mladším spoluhráčům jsou schopni při vystupování kultivovaného projevu i chování, včetně příchodu a odchodu po samotné produkci a jsou tak příkladem mladším spoluhráčům jsou schopni hrát technicky náročnější part včetně dynamiky a registrace
1. - 2. ročník II. stupně Žáci: jsou schopni při hře využít své získané zkušenosti a dovednosti (prstová a měchová technika, dynamika, používání rejstříků, ...) dokážou mladším spoluhráčům poradit s problematikou hry a upozornit je na případné chyby dbají na chování a kultivovanost projevu při vystupování i ve zkouškách
120
3. - 4. ročník II. stupně Žáci: jsou schopni při hře plně respektovat charakter hrané skladby a tomu podřídit i výraz a dynamiku na gesta dirigenta reagují okamžitě a beze zbytku respektují odlišnosti v technické vyspělosti své a mladších spoluhráčů a dokážou jim být oporou dokážou rozpoznat kvalitu díla a kriticky zhodnotit vlastní a cizí interpretaci
121
5.2.22 Vyučovací předmět Pěvecký sbor V tomto předmětu se žáci učí spolupráci v kolektivu, vzájemnému respektu, vnímání sounáležitosti a odpovědnosti za společné dílo. Cílem výuky v pěveckém sboru je, aby ze žáků vyrostli uvědomělí, kultivovaně vyspělí jedinci, kteří se umí uplatnit v komorních i velkých sborových tělesech. Žáci zpívají písně různých stylů a žánrů s instrumentálním doprovodem i bez něj.
4. - 5. ročník I. stupně Žáci: zvládají základní frázování používají dynamickou škálu dle hlasového zařazení rozšiřují hlasový rozsah rozlišují základní žánry, které zpívají
6. - 7. ročník I. stupně Žáci: zvládají rozsáhlejší frázování jsou schopni žánrové pestrosti a jeho odlišnosti při zpěvu využívají výrazové prostředky v maximální šíři uvědomují si svou spoluúčast a zodpovědný přístup v kolektivu
1. - 2. ročník II. stupně Žáci: orientují se v notovém zápisu – rytmus, intonace, dynamika jsou schopni sluchové sebekontroly vědomě a správně intonují (případná vlastní oprava) dokáží si poradit i v obsáhlejším frázování
122
3. - 4. ročník II. stupně Žáci: si vytvářejí názor na způsob projevu stejné skladby od různých interpretů rozeznávají jednotlivé žánry a styly písní a skladeb chovají se dle zásad hlasové hygieny správně reagujují na gesta vedoucího (dirigenta)
123
5.2.23 Vyučovací předmět Komorní hra V předmětu Komorní hra se žáci učí při hře vnímat a respektovat své spoluhráče, na rozdíl od orchestru nebo pěveckého sboru bývá v komorní hře méně hráčů. Komorní hra může být složená pouze z hráčů příslušného nástroje nebo v kombinaci s jinými nástroji či nástrojem.
3. - 5. ročník I. stupně Žáci: dbají na přesný rytmus v rytmicky jednodušších skladbách orientují se ve svém partu využívají základní dynamiku vnímají při hře ostatní hlasy dbají na přesné nástupy a ukončení skladby
6. - 7. ročník I. stupně Žáci: hrají rytmicky náročnější skladby využívají náročnější dynamiku a agogiku s ohledem na dovednosti získané ve svém studijním zaměření využívají při hře zvukové možnosti nástroje jsou schopni při vystupování kultivovaného projevu i chování, včetně příchodu a odchodu po samotné produkci ovládají orientaci ve svém hlase, dovedou se vypořádat s chybami svých spoluhráčů a přitom nenarušit průběh skladby
1. - 2. ročník II. stupně Žáci: jsou schopni respektovat charakter a náladu hrané skladby a tomu podřídit i výraz a dynamiku využívají při souhře dosud probrané technické dovednosti
124
vnímají harmonickou složku skladby
3. - 4. ročník II. stupně Žáci: využívají veškerou dynamiku a agogiku s ohledem na dovednosti získané ve svém studijním zaměření jsou schopni při hře plně respektovat charakter hrané skladby a tomu podřídit i výraz a dynamiku dokážou rozpoznat kvalitu díla a kriticky zhodnotit vlastní a cizí interpretaci
125
5.2.24 Vyučovací předmět Smyčcový soubor Žáci se v souborové hře učí respektovat jeden druhého. Učí se vzájemné zodpovědnosti a ohleduplnosti za společnou interpretaci. Naučí se kolektivní zodpovědnosti a vnímají souborovou hru komplexně. Žáci hrají skladby různých stylů a žánrů.
4. - 5. ročník I. stupně Žák: respektuje smykovou problematiku dokáže se intonačně doladit ke spoluhráčům zvládá jednoduchou rytmickou souhru a dodržet tempo respektuje společné nástupy a ukončení hry dokáže se ve hře svým spoluhráčům přizpůsobit a plnohodnotně vnímat jejich hru
6. - 7. ročník I. stupně Žák: plnohodnotně pracuje v kolektivu dokáže podat správné informace a rady svým spoluhráčům hraje s dynamickým rozlišením uplatňuje se v různých hlasech je schopen podle svých schopností sólových výstupů
1. - 2. ročník II. stupně Žák: dokáže členům souboru ukázat nástupy a konec skladby podílí se na úpravách hraných skladeb /předehry, mezihry, dohry/ dokáže mladším spoluhráčům objasnit problematiku souhry, upozornit na chyby a dokáže jim poradit zvládá hru s velkým dynamickým rozlišením a agogikou
126
3. - 4. ročník II. stupně ovlivňuje svým názorem hru v souboru je schopen organizovat a samostatně vést zkoušku je schopen samostatného výběru repertoáru a provést úpravy ve skladbě pro členy souboru dokáže sám volit obsazení jednotlivých hlasů, případně volit doplňující efekty dokáže rozpoznat a zhodnotit kvalitu vlastní interpretace a interpretace jiných souborů dbá na správné chování při veřejné produkci a dokáže volit vhodnou úpravu zevnějšku
127
5.2.25 Vyučovací předmět Souborová hra Cílem tohoto předmětu je seznámit žáky s kolektivním provozováním hudby, přispět k tomu, aby se žák stal pohotovým hudebníkem a mohl se zapojit do hry v orchestru.
4. - 5. ročník I. stupně Žáci: seznamují se s gesty dirigenta, orientují se v nich a jsou schopni na ně při hře reagovat orientují se ve svém partu dokážou při hře vnímat své spoluhráče, vzájemnou souhru, dynamiku a intonaci (stejné nástupy, ukončení frází, ...) pěstují si smysl pro dochvilnost, dobrovolnou kázeň a kolektivní zodpovědnost za výslednou podobu nacvičované skladby
128
5.2.26 Vyučovací předmět Dechový orchestr Žáci získávají základní orchestrální návyky při využití dovedností získaných z individuální výuky a předcházející souborové hry a připravují se pro budoucí praktické využití v různých typech orchestrů.
6. - 7. ročník I. stupně Žáci: reagují na gesto dirigenta – počátek, tempo a jeho změny, dynamika, rytmus při hře jsou schopni sledovat a vnímat ostatní hlasy dbají na chování a kultivovanost projevu při vystupování i ve zkouškách jsou schopni orientovat se v orchestrálním partu a postupně jej samostatně nastudovat (od jednoduchých po složitější skladby) jsou schopni využít získané znalosti o transpozicích přispívají zodpovědně k interpretaci díla vzhledem ke svým možnostem a získaným dovednostem
1. - 2. ročník II. stupně Žáci: rozvíjejí schopnost dodržování tempa a rytmu seznamují se skladbami různých žánrů a stylů – polka, valčík, tango, mazurka, rock, disco, jazz, filmová hudba, klasické úpravy atd. dokáží se vyjádřit ke způsobu provedení skladby, upozornit na chyby mladších, méně vyspělých spoluhráčů a pomoci jim s interpretací skladby
3. - 4. ročník II. stupně Žáci: dokáží rozpoznat kvalitu vlastní i cizí interpretace skladby zvládají hru a reagují na gesta dirigenta za pochodu dbají na vhodné oblečení a úpravu zevnějšku při veřejných produkcích
129
5.2.27 Vyučovací předmět Rytmické uskupení Rytmické uskupení je hudební celek složený z žáků klavírního oddělení, kteří se ve výuce učí kombinovat hru na nejrůznější bicí a klávesové nástroje. Žáci se učí rozpoznávat důležitost jednotlivých hlasů celého uskupení v rámci skladby a tomu podřizovat dynamiku svého hlasu. Rovněž se učí pracovat s tempem v souladu s ostatními spoluhráči, popřípadě respektovat tempové změny podle sólisty.
4. - 5. ročník I. stupně Žáci: zaujmou správné a uvolněné držení těla při hře na vybraný nástroj využívají k nácviku klavírních partů znalosti z individuální výuky (čtení not, prstová technika, tvoření vlastního prstokladu, dynamika, agogika, ...) zvládají čtení zápisu rytmického partu (jsou schopni jej rozpočítat, vytleskat) a s pomocí pedagoga jej zahrát na vybraný bicí nástroj jsou schopni poznat a vyjmenovat nejčastěji používané bicí nástroje mají povědomí o rytmické stupnici (dělení noty čtvrťové na osminy, dále osminové trioly, šestnáctiny atd.) na klávesové nástroje zahrají jednoduchou píseň a vymyslí k ní harmonický doprovod
6. - 7. ročník I. stupně Žáci: podle poslechu skladby jsou schopni rozpoznat náladu skladby, její dynamické a agogické vlastnosti a jednoduše ji doprovodit na bicí nástroje zvládají roli doprovázeného a doprovázejícího, jsou schopni vnímat svého spoluhráče cítí čtyřtaktovou formu a jsou schopni jednoduché improvizace na bicí i klávesové nástroje hrají hru na ozvěnu (opakují jednoduchý dvou, nebo čtyřtaktový rytmus po učiteli)
130
mají povědomí o zvukových možnostech nástrojů, na které hrají, a dokáží je správně rozeznít hrají přiměřeně náročné skladby z listu v rámci souhry jsou schopni se vypořádat se svými chybami, popřípadě s chybami svých spoluhráčů a přitom nenarušit průběh skladby reagují na dynamické signály pedagoga nebo sólisty a signály k začátku nebo ukončení skladby veřejně vystupují s nacvičeným repertoárem
1. - 2. ročník II. stupně Žáci: pohotově se orientují ve svém klávesovém i bicím partu umí pracovat s motivy (v rámci klavírních i bicích partů si jej předávat) na klávesové nástroje hrají kromě jednoduchých skladeb i skladby složitější; jsou schopni je doprovodit a vytvořit předehru, mezihru a dohru při hře pracují s tempem a využívají poslechu k vzájemnému přizpůsobení se (ve skladbách se změnami tempových označení)
3. – 4. ročník II. stupně Žáci: cítí čtyřtaktovou, osmitaktovou formu a jsou schopni jednoduché improvizace na bicí i klávesové nástroje hrají přiměřeně náročné skladby z listu sólové nebo čtyřručně jsou schopni zhodnotit vlastní provedení skladby, případně interpretaci jiných hudebníků studují a veřejně interpretují náročnější skladby angažují se při výběru nových skladeb
131
5.2.28 Vyučovací předmět Žákovská kapela Žákovská kapela je složena ze žáků různých studijních zaměření. Žáci se během výuky seznámí se základními principy kolektivní hry, naučí se vnímat své spoluhráče a být odpovědný za společné dílo. Cílem předmětu je vychovat jedince, který bude schopen se zapojit v amatérském hudebním seskupení.
3. - 5. ročník I. stupně Žáci: dbají na přesný rytmus v rytmicky jednodušších skladbách orientují se ve svém partu využívají základní dynamiku vnímají při hře ostatní hlasy dbají na přesné nástupy a ukončení skladby
6. - 7. ročník I. stupně Žáci: hrají rytmicky náročnější skladby využívají náročnější dynamiku a agogiku s ohledem na dovednosti získané ve svém studijním zaměření využívají při hře zvukové možnosti nástrojů jsou schopni při vystupování kultivovaného projevu i chování, včetně příchodu a odchodu po samotné produkci ovládají orientaci ve svém hlase, dovedou se vypořádat s chybami svých spoluhráčů a přitom nenarušit průběh skladby
1. - 2. ročník II. stupně Žáci: jsou schopni respektovat charakter a náladu hrané skladby a tomu podřídit i výraz a dynamiku využívají při souhře dosud probrané technické dovednosti vnímají harmonickou složku skladby
132
3. - 4. ročník II. stupně Žáci: využívají veškerou dynamiku a agogiku s ohledem na dovednosti získané ve svém studijním zaměření jsou schopni při hře plně respektovat charakter hrané skladby a tomu podřídit i výraz a dynamiku dokážou rozpoznat kvalitu díla a kriticky zhodnotit vlastní a cizí interpretaci dbají na vhodné oblečení a úpravu zevnějšku při veřejných produkcích
133
5.2.29 Vyučovací předmět Hudební nauka Charakteristika Hudební nauka je kolektivní předmět, kde se žáci učí základní hudební pojmy, označení a názvosloví, orientují se v grafickém záznamu hudebních děl. Seznámí se s dějinami hudby a jsou schopni se orientovat ve slohových obdobích. Cílem studia je u žáka rozvíjet zájem o hudbu, zájem o kulturní dění v jeho okolí a celkovou žákovu hudebnost.
Učební osnovy: I. stupeň základního studia I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: umí vyjmenovat hudební abecedu a dokáže jí napsat do notové osnovy umí napsat houslový klíč zná noty v notové osnově (c1 – c2) zná hodnoty not a pomlk (celá, půlová, čtvrťová) zná význam základního dynamického rozlišení p a f
2. ročník Žák: umí vyjmenovat posuvky a zná jejich význam umí vyjmenovat intervaly ovládá princip tvoření intervalů zná význam pojmů legato, staccato, ligatura, tečka u noty rozlišuje základní tempové pojmy (andante, moderato, allegretto, presto) rozlišuje základní dynamické pojmy (f, mf, mp, p, crescendo, decrescendo) zná durové stupnice do 2 křížků a béček, rozumí tvoření trojzvuku má znalosti o životě a díle českých hudebních skladatelů (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák)
134
3. ročník Žák: ovládá mollové (harmonická, melodická, aiolská) a durové stupnice do 4 křížků a béček rozlišuje stupnice (dur – moll), zapisuje stupnice, zná základní princip jejich tvorby umí tvořit základní intervaly zná rytmické útvary: triola, synkopa, předtaktí, alla breve, osminové takty orientuje se v dechových a smyčcových nástrojích umí doplnit rytmické hodnoty do čtvrťových taktů má znalosti o životě a díle hudebního skladatele Leoše Janáčka
4. ročník Žák: vyzná se v základních durových a mollových stupnicích umí tvořit základní a odvozené intervaly vyzná se v durových, mollových, zvětšených a zmenšených kvintakordech rozlišuje hlavní harmonické funkce umí na jednoduché melodii provést transpozici orientuje se v hudebních tělesech (komorní a symfonický orchestr, pěvecké sbory – hlasové členění) pozná, podle svých schopností, melodické ozdoby ovládá enharmonické záměny rozezná tónorod skladby dokáže sluchově analyzovat a zaznamenat jednoduchou melodii
5. ročník Žák: umí tvořit základní kvintakordy a jejich obraty dokáže vytvořit pomocí základních harmonických funkcí vytvořit jednoduchý doprovod
135
dokáže vytvořit vlastní melodii přiměřenou svým schopnostem s různými rytmickými obměnami umí vytvořit dominantní septakord zná jednoduché hudební formy (rondo, variace, malá písňová forma, symfonická báseň, sonáta, muzikál opera, opereta) rozpozná charakteristické hudební znaky jednotlivých hudebních etap orientuje se ve způsobech interpretace skladeb, v jejich druzích při aktivním poslechu ovládá základy dirigování orientuje se v grafickém záznamu skladby a uvědomuje si její stavbu dokáže vyjádřit svůj názor na poslouchanou hudbu a různé druhy skladeb a svůj názor odůvodní propojuje teoretické a praktické znalosti, chápe jejich význam a uvědomuje si důležitost tohoto propojení
136
5.3
Vzdělávací obsah výtvarného oboru
Charakteristika výtvarného oboru Studium výtvarného oboru je určeno pro děti, které mají předpoklady aktivně výtvarně tvořit. Děti se v průběhu studia budou zabývat postupně všemi základními a některými dalšími vybranými výtvarnými technikami a způsoby výtvarného vyjadřování. Zároveň neopomineme klasické, ale ani moderní výtvarné techniky a postupy. U žáků postupně rozvíjíme schopnost harmonicky vyvažovat výtvarný výraz a zvolené vyjadřovací prostředky. Důraz je rovněž kladen na rozvoj výtvarného cítění, schopnosti objektivně posoudit práci svou i cizí a především na zachování a podporu individuálního projevu každého žáka. Výtvarný obor v neposlední řadě dává ucelený přehled o výtvarném umění, především při práci nad tematickými celky, při kterých se žáci spontánně dozvídají informace z dějin umění. K osvojení studijní látky dochází vrstvením zkušeností, dlouhodobě získávaných výtvarnou
tvorbou,
nikoli
řazením
znalostí.
Výuka
proto
nepostupuje
zcela
od nejjednodušších otázek k nejsložitějším, ale přiměřeně věku se dotýká celé výtvarné problematiky. Struktura výuky se podobá spirále, která se odvíjí, kolísá, vzdaluje a v nových situacích se vrací zpět. Výtvarný obor rozvíjí výtvarné dispozice žáků, a to: vnímání, myšlení, vyjadřování, představivost, estetické cítění a tvořivost. Žáci jsou zařazováni: od 5 let do přípravného studia v trvání jednoho až dvou let, přičemž výuka probíhá v délce dvou vyučovacích hodin jedenkrát týdně od 7 let věku do I. stupně základního studia od 14 let věku do II. stupně základního studia od 18 let do studia pro dospělé Žáci pracují ve smíšených skupinách. Výuka na obou stupních studia je organizována v rozsahu tří vyučovacích hodin jednou týdně. Talentovaní žáci jsou na základě svého případného zájmu připravováni na odborné umělecké školy. Vyučuje se ve skupině minimálně 5 a maximálně 15 žáků.
137
5.3.1 Studijní zaměření Přípravné studium (PS) Učební plán: Přípravné studium Přípravné studium je určeno pro žáky od pěti let (s délkou studia 2 roky - PS 1) nebo od šesti let (s délkou studia 1 rok - PS 2), kteří již mají předpoklady výtvarně tvořit. Vyučuje se pouze jeden předmět, a to Základy výtvarné tvorby.
Základy výtvarné tvorby
PS 1 2
PS 2 2
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Základy výtvarné tvorby
PS 1: Žák: používá základní výtvarné techniky a materiály plošného a prostorového vyjadřování rozezná základní barevnou škálu je schopen základní výtvarné komunikace
PS 2: Žák: umí hravou formou experimentovat se základními výtvarnými technikami a materiály dokáže se výtvarně vyjádřit k zadanému tématu (v kresbě, malbě, modelování) dokáže vnímat ilustraci jako součást světa knihy dětské literatury, bezděčně vnímá existenci výtvarných podnětů a inspirací ve svém okolí
138
5.3.2 Studijní zaměření Výtvarný obor Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Plošná tvorba Prostorová tvorba Objektová a akční tvorba
I. stupeň 1. r 2. r 1,5 1,5 1 1 0,5 0,5
3. r 1,5 1 0,5
4. r 1,5 1 0,5
5. r 1,5 1 0,5
6. r 1,5 1 0,5
7. r 1,5 1 0,5
II. stupeň I. r II. r 2 2 0,5 0,5 0,5 0,5
III.r 2 0,5 0,5
IV.r 2 0,5 0,5
Pozn.č.1: Uvedená týdenní hodinová dotace je pouze orientační, výuka je organizována v tříhodinových blocích. Uvedená dotace je závazná v rámci počtu hodin odučených během celého školního roku. Pozn. č. 2: Všemi výše uvedenými předměty nenásilně prostupuje získávání znalostí z oblasti výtvarné kultury. Žák se seznamuje s dějinami umění, kultury a historií. Učí se porozumět jednotlivým obdobím i konkrétnímu dílu, vnímat jeho obsah a hodnotu. Žák získává znalosti formou názorných příkladů a otevřených diskuzí, i za využití multimediální techniky. Mohou být zařazeny návštěvy výstav, exkurze i přednášky a semináře odborníků a profesionálních výtvarníků.
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Plošná tvorba
Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu označeném jako „Plošná tvorba“ se žáci učí především malovat, kreslit a vytvářet grafiku. V průběhu studia se však setkají i s dalšími „plošnými“ technikami jako je koláž, batika apod.
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: používá základní materiály a techniky kresby, malby a grafiky na základě svých pocitů a zážitků spontánně ztvárňuje skutečnost a fantazii
2. ročník Žák: je schopen vnímat smyslové podněty a převádět je do vizuální podoby
139
dovede správně pracovat se základními výtvarnými vyjadřovacími prostředky pro kresbu, malbu a grafiku cíleně použije základní výtvarné materiály a nástroje s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti pod pokyny učitele se dokáže inspirovat vybranými díly výtvarného umění při vlastní výtvarné činnosti
3. ročník Žák: spolupracuje s ostatními žáky aktivně se podílí na přípravě výstav, zná pojmy spojené s vystavováním, vernisáží, průběhem výstavy účastní se výstav současného výtvarného umění
4. ročník Žák: je schopný se vyjadřovat a experimentovat s výtvarnými vyjadřovacími prostředky na základě poznávání okolního světa ztvární své představy o něm a výtvarně vyjádří svá pozorování dokáže si vyhledat potřebné informace z oblasti výtvarného umění (internet, knihy apod.)
5. ročník Žák: v diskusi správně používá základní výtvarné pojmy rozlišuje jednotlivé druhy umění, hlavní výtvarné techniky (kresba, malířství, sochařství, grafika, architektura, užité umění)
140
6. ročník Žák: dovede se zamyslet a vyjádřit k výtvarné práci své i práci jiných umí správně používat a vhodně vzájemně kombinovat základní techniky kresby, malby a grafiky
7. ročník Žák: dokáže samostatně zpracovat daný úkol, zadání výtvarně vyjádří své představy, pocity, názory, myšlenky sám navrhuje různé varianty řešení užívá vlastní tvorbu jako součást osobního naplnění vede konstruktivní diskusi s ostatními respektuje názory ostatních používá správné výtvarné pojmy používá slovníky, knihy apod. ke své práci orientuje se ve stěžejních uměleckých slozích, směrech, hnutích a tendencích
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: téměř samostatně pracuje s obrazotvornými prvky plošného vyjadřování využívá okolního světa k inspiraci pro svou výtvarnou práci diskutuje o svém díle zajímá se o současné výtvarné dění diskutuje o výtvarném umění, čímž si dokáže tvořit svůj vlastní názor na něj
2. ročník Žák: navrhuje způsoby řešení výtvarných problémů, smysluplně diskutuje o způsobu řešení
141
výtvarně tvoří téměř zcela samostatně podněty k výtvarné tvorbě aktivně hledá v různých oblastech kultury (hudba, tanec, film, literatura, divadlo) a vědy, nejen naší, ale také světové
3. ročník Žák: dokáže ve své tvorbě plně využívat nabytých dovedností, znalostí a zkušeností na základě předchozích zkušeností sám navrhuje technické řešení výtvarného problému svým
názorem, postaveným na
předchozích
zkušenostech, hodnotí
a vyjadřuje se nejen k výtvarné práci ostatních, ale i k všeobecně uznávanému uměleckému dílu aktivně se zajímá o současné výtvarné umění, dokáže o něm přemýšlet a dospívat k vlastním – individuálním – názorům na něj
4. ročník Žák: aktivně a samostatně hledá a nachází inspiraci, nápady, podněty a témata pro svou tvorbu hledá a nachází nové způsoby zpracování, neotřele využívá a kombinuje již zvládnuté výtvarné techniky kresby, malby, grafiky dobře se orientuje v uměleckých slozích, směrech, hnutích a tendencích vede s ostatními smysluplnou diskusi dokáže ze získaných znalostí, úvah a závěrů o výtvarném umění čerpat pro svou vlastní samostatnou výtvarnou činnost je schopen prezentovat své výtvarné práce, dokáže volit jejich vhodnou adjustaci a koncepci výstavy
142
Vyučovací předmět: Prostorová tvorba
Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět „Prostorová tvorba“ pod svým názvem ukrývá práci s hlínou, vytváření objektů z různých materiálů, tvarování např. z drátu, odlévání z formy, prostorovou práci s papírem apod.
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: dokáže experimentovat se základními materiály pro modelování je schopen dle svých možností na základě svých pocitů a zážitků spontánně zachytit skutečnost a fantazii
2. ročník Žák: ovládá základy technik prostorové tvorby (modelování z různých druhů materiálů) cíleně použije základní výtvarné materiály a nástroje s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti
3. ročník Žák: uvědomuje si vlastnosti různých materiálů pro prostorové vyjadřování je schopen se vyjadřovat a experimentovat s výtvarnými vyjadřovacími prostředky modelování
4. ročník Žák: uvědomuje si prostorové vztahy, objem, vlastnosti materiálů správně používá základní výtvarné pojmy z oblasti prostorové tvorby
143
5. ročník Žák: vědomě používá techniky prostorové tvorby (modelace přidáváním a odebíráním hmoty, vrstvením, kupením, prořezáváním) bazálně konstruuje z daných prvků, tvaruje lineární materiály i pevnou hmotu odebíráním materiálu (sádra apod.)
6. ročník Žák: samostatně používá techniky prostorové tvorby používá internet, slovníky, knihy apod. ke své práci, i pro inspiraci
7. ročník Žák: rozeznává prvky prostorové tvorby (tvar, objem, světlo, působení barvy, struktury, povrchu) uvědomuje prostorové vztahy, objem, vlastnosti materiálů, lehkost, křehkost i jejich opak dovede své získané dovednosti, zkušenosti, vědomosti znalosti z prostorového vyjadřování aplikovat ve své výtvarné tvorbě
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: užívá znaky a symboly prostorové tvorby umí dle svých schopností parafrázovat umělecké dílo diskutuje o svém díle
2. ročník Žák: stylizuje na základě reality
144
vhodně používá prvky tvarové, objemové a prostorové kompozice je schopen práce ve skupině
3. ročník Žák: samostatně a cíleně využívá znaky a symboly prostorové tvorby dokáže objevovat a využít vlastnosti různých materiálů pro prostorovou tvorbu, citlivě je vzájemně kombinovat
4. ročník Žák: při řešení výtvarného problému zvolí vhodné téma i vyjadřovací prostředky prostorové tvorby vědomě používá prvky prostorové tvorby (tvar, objem, světlo, působení barvy, struktury, povrchu) samostatně řeší výtvarné problémy, experimentuje, argumentuje, diskutuje, umí se poučit
Vyučovací předmět: Objektová a akční tvorba
Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět „Objektová a akční tvorba“ vyvažuje prožitkovými aktivitami některé postupy plošné a prostorové tvorby. Na nezvyklé zážitky, smyslové podněty, na pocity, vztahy a vznikající postoje navazuje jejich výtvarný přepis a hlouběji je ukotvuje. Objektová tvorba pomáhá žákům přiblížit se realitě – materiálu či nalezenému předmětu, nebo vytvářet nová prostředí. Postupy akční tvorby se vztahují k jedinci a k jeho situaci ve světě, k vnímání sebe sama nebo k prožívání kontaktů s druhými. Akční tvorba má multimediální charakter. Žáci se vyjadřují gestem či pohybem, prožívají hudbu a její rytmus, proměňují svou identitu atd.
145
I. stupeň: pro žáky od 7 let 1. ročník Žák: pod vedením učitele je schopen vytvořit jednoduchý artefakt objektové tvorby a chápe jeho výtvarnou funkci
2. ročník Žák: dokáže experimentovat s prostředky objektové tvorby zná základní vlastnosti různých materiálů pro objektovou tvorbu
3. ročník Žák: správně používá základní výtvarné pojmy z oblasti objektové tvorby
4. ročník Žák: dokáže experimentovat s prostředky akční tvorby používá internet, slovníky, knihy apod. bez problémů tvoří i ve skupině
5. ročník Žák: je schopen brainstormingu, diskuse, přehodnocení pohledu na své i cizí nápady a na základě toho spolupracuje na zadaném úkolu
6. ročník Žák: využívá základní techniky a výtvarné materiály objektové a akční tvorby sám přichází s nápady a inspirací
146
7. ročník Žák: cíleně používá základní výtvarné materiály a techniky objektové a akční tvorby s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti ovládá základní terminologii objektového a akčního vyjadřování dokáže proměňovat běžné v nezvyklé
II. stupeň: pro žáky od 14 let 1. ročník Žák: vědomě využívá již poznané prvky objektové a akční tvorby aktivně se zajímá o nové tendence ve výtvarném umění
2. ročník Žák: hledá a nachází při řešení výtvarných problémů téma i adekvátní vyjadřovací prostředky objektové a akční tvorby užívá znaků a symbolů objektového a akčního vyjadřování
3. ročník Žák: orientuje se a používá názvosloví objektové a akční tvorby
4. ročník Žák: aktivně hledá a nachází témata pro svou tvorbu zná a správně používá odbornou terminologii vztahující se k objektové a akční tvorbě nahlíží ve výtvarné tvorbě na zvolené téma objektové a akční tvorby z různých úhlů pohledu a je schopen téma samostatně řešit
147
umí se ponořit do výtvarné práce, do které vnáší svůj osobitý a samostatný přístup
148
5.4
Vzdělávací obsah tanečního oboru
Charakteristika Posláním tanečního oboru je vychovat mladého člověka se smyslem pro harmonický kultivovaný pohyb, aktivního, tvořivého, vnímavého a citlivého ke svému okolí. Také vychovat absolventa, který je schopen chápat taneční umění a orientovat se v jeho formách a žánrech, absolventa s celoživotní láskou a úctou k umění. Tanec je umělecký směr, který rozvíjí celou osobnost člověka. Taneční obor podchycuje a rozvíjí taneční nadání dětí, probouzí v nich smysl pro krásu tance, tvůrčí schopnosti, prohlubuje duševní život člověka. Tanečník se seznamuje se stavbou a strukturou těla, učí se ho používat na základě správných principů různých stylů tance, má možnost naučit se orientovat v různých oblastech spojených s tanečním projevem, je veden k lásce kulturního dědictví národa, snažíme se o jeho celkovou spokojenost, jak vnější, tak vnitřní. Žáci jsou vychováváni a vedeni v blocích. Ti nejmenší (od 5 let) rozvíjí svůj dětský přirozený hudební a pohybový projev v „Hudebně-pohybové výchově“. V navazující „Přípravné taneční výchově“ (od 6 let) si děti uvědomují pohyby svého těla, získávají prostorové a hudební cítění a jsou motivovaní k určitému systému docházky, chování a práci v kolektivu. Od sedmi let jsou děti přijímány do I. stupně základního studia (sedmiletého) a od 14 let do základního studia II. stupně (čtyřletého), vždy ukončených absolventskou zkouškou, která může mít podobu absolventského vystoupení. Taneční obor je nezastupitelnou přípravou ke studiu na konzervatoři, a to stejně pro obor taneční, herecký i pro populární muzikál.
Všeobecné poznámky k učebním plánům tanečního oboru Vyučování v tanečním oboru se organizuje takto: a) ve skupině pěti až patnácti žáků v přípravném studiu b) ve skupině pěti až patnácti žáků v základním studiu I. stupně c) ve skupině pěti až patnácti žáků v základním studiu II. stupně
149
5.4.1 Studijní zaměření Přípravné studium Studijní zaměření Přípravné studium se uskutečňuje před I. stupněm základního studia. Do přípravného studia mohou být žáci zařazováni od pěti let (PS 1) – délka studia 2 roky nebo od šesti let (PS 2) - s délkou studia na jeden rok.
Učební plán: přípravné studium pro žáky od pěti let Hudebně-pohybová výchova Přípravná taneční výchova
PS 1 1
PS 2 1
Pozn.: Vyučovací předmět Přípravná taneční výchova obsahuje taneční výchovu i taneční praxi.
Vyučovací předmět: Hudebně-pohybová výchova (HPV) V hravých pohybových činnostech a cvičeních získávají děti první návyky správného držení těla, základy rytmiky, intonace, dynamiky. Učí se jednoduché cviky obratnosti, získávají schopnost reagovat pohybem na změnu taktu, orientovat se v prostoru.
Vyučovací předmět: Přípravná taneční výchova (PTV) Vychází z hravosti a spontánnosti dětí. Rozvíjí svalovou sílu, hybnost kloubů, celkovou obratnost a správné a vznosné držení těla, dále rozvíjí cit pro rytmus, pohybovou kulturu, tvořivost a vlastní osobitý projev. Přibližuje společné zákonitosti hudby a pohybu. Učí základním pohybovým a tanečním návykům a orientaci v prostoru.
Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět: Hudebně-pohybová výchova Žák: předvede základní jednoduché cviky obratnosti (kotoul vpřed, plazení, svíčka) popíše a ukáže jednoduché prostorové dráhy zná názvosloví základních poloh vytleská jednoduchý rytmus střídá různé formy pohybu doplněné motivací, která mu bude srozumitelná a bude odpovídat jeho chápání a cítění
150
ovládá přirozené pohybové schopnosti, a to s náčiním i bez
Vyučovací předmět: Přípravná taneční výchova Žák: dokáže v polohách na místě uvědoměle zapojovat do pohybu svalové skupiny a části těla: dolní končetiny – chodidla, nárty, lýtkové svaly, kolenní klouby, kyčelní klouby, stehenní svaly; pánev – sedací a břišní svaly; kostra a svaly hrudníku - páteř, lopatky, žebra; krk, hlava a horní končetiny – prsty, zápěstí, lokty, ramena orientuje se v prostoru, a to jak samostatně, tak i ve dvojicích, trojicích, skupinách a podobně prostřednictvím různých druhů chůze, běhu má osvojené pohybové hry se zpěvem, rozšiřuje si poznání lidových písní. dokáže vystoupit před diváky a předvést naučený tanec, pohybovou vazbu, či prvek používá rytmické cítění formou rytmizovaných slov, říkadel nebo podupy, potlesky, hrou na tělo, případně bicími nemelodickými či melodickými nástroji.
151
5.4.2 Studijní zaměření Taneční Učební plán: I. a II. stupeň základního studia
Taneční průprava Základy tanečních technik Různé taneční techniky Různé taneční směry Taneční praxe
I. stupeň 1. r 2. r 3. r 4. r 5. r 6. r 7. r 1 1 1 1 1 1 1
1
1
1 1
1 1
1 1
1 1
1 2
I. r
II. stupeň II. r III. r IV. r
1,5
1,5
1,5
1,5
1,5
1,5
1,5
1,5
Vyučovací předmět: Taneční průprava (TP, taneční tvorba a interpretace) Je zaměřená na všestranný harmonický tělesný rozvoj, tedy jak na rozvoj jednotlivých svalových oblastí, tak i na získání pevností zádových svalů a pružností páteře, pohyblivost kloubů a elastičnost šlach. Všestranně rozvíjí cviky v základních polohách na místě. TP je zaměřená na rozvoj prostorového cítění, orientace v prostoru, výrazového pohybu, tanečnosti a fantazie (chůze, běh, poskoky, skoky). TP rozvíjí hudební cítění. Žáci se učí základní rytmické hodnoty, vnímají rytmické, tempové i dynamické změny. Důležitou součástí taneční průpravy je korepetice (klavírní doprovod), který harmonizuje s charakterem pohybu po výrazové i rytmické stránce.
Vyučovací předmět: Základní taneční techniky (ZTT, taneční tvorba a interpretace) Základní taneční techniky zahrnují klasickou taneční techniku, základní techniky současného a lidového tance Klasická taneční technika se vyučuje podle osvědčených metodických postupů. Je to pohybový systém s přesně vypracovanou metodikou a teorií. Uvědomělá a přesná realizace všech cvičení přinese precizní a estetické výsledky. Základy současného tance vnáší do vyučovacího procesu jiný přirozený taneční pohyb. Představuje úvod do samostatné linie tanečního vzdělávání a myšlení. Základy lidového tance poskytují žákům základní specifika lidového tance stylizovaného, i ve svých původních formách. Postupně seznamuje žáky s poznáním a půvabem českých, moravských a slovenských tanců a lidové tance jiných národů.
152
Vyučovací předmět: Různé taneční techniky (RTT, taneční tvorba a interpretace) Nabízí podle fyzických předpokladů a schopností žáků různé taneční techniky a rozvíjí techniky pohybu jako systém specifických prostředků komunikace. Seznamuje se způsoby rozvoje a kultivace koordinačních, silových a vytrvalostních schopností.
Vyučovací předmět: Různé taneční směry (RTS, recepce a reflexe tanečního umění) Nabízí podle schopností pedagoga, specifických podmínek školy, podle fyzických předpokladů a schopností žáků různé taneční směry. Tento předmět může být proměnlivý, pedagog přistupuje tvůrčím způsobem a nabízí různorodost tanečních stylů.
Vyučovací předmět: Taneční praxe (TPX, recepce a reflexe tanečního umění) Rozvíjí schopnost samostatné tvořivosti, práci v kolektivu, práci s rekvizitou přiměřeně jejich věku. TPX posiluje sebevědomí. Nabyté techniky se uplatňují v choreograficky upravených tanečních kompozicích, které mohou zúročit na veřejných vystoupeních.
Učební osnovy vyučovacích předmětů: I. stupeň: pro žáky od 7 let
Vyučovací předmět: Taneční průprava (taneční tvorba a interpretace) 1. ročník (Taneční průprava) Žák: zná základní postavení a držení těla při pohybu z místa i na místě drží tělo v základním postavení vytváří pohyby s rekvizitou na hudební předlohu je schopen jednodušších prvků práce ve dvojici se orientuje v prostorových drahách je schopen rozlišit jednoduché rytmické změny a dynamiku hudby umí ohodnotit viděný pohyb umí vyplnit hudební předlohu jednoduchým pohybem umí pracovat samostatně i ve skupině, dle zadaného úkolu
153
je schopen komunikace se skupinou a učitelem
2. ročník (Taneční průprava) Žák: zná základní postavení a držení těla a aplikuje je v pohybu dle svých fyzických možností při pohybu z místa i na místě drží tělo v základním postavení, umí vytvořit pohyby s rekvizitou na hudební předlohu v jednoduchých pohybech používá nabytou taneční techniku je schopen jednodušších prvků práce ve dvojici je schopen rozlišit jednoduché rytmické změny, dynamiku hudby je schopen po slovním zadání vyjádřit výrazem v obličeji lidské emoce (zlost, radost, smutek) je schopen kratší taneční improvizace je schopen samostatně pracovat umí tvořit krátké pohybové vazby umí vyplnit hudební předlohu jednoduchým pohybem a přidává i taneční výraz umí pracovat samostatně i ve skupině, dle zadaného úkolu je schopen komunikace se skupinou a učitelem je schopen přijmout kritiku
Vyučovací předmět: Základy taneční techniky (taneční tvorba a interpretace) 3. ročník (Základy taneční techniky) Žák: zná základní postavení a držení těla a aplikuje ho dle svých fyzických možností při pohybu z místa i na místě drží tělo dle nabytých informací umí vytvořit pohyby s rekvizitou na hudební předlohu i bez je schopen v jednoduchých pohybech používat a využívat uvědoměle taneční techniku
154
umí spolupracovat s partnerem a je schopen jednodušších prvků práce ve dvojici propojuje
podle
svých
schopností
techniku
pohybu
s nacvičovanou
choreografií umí vyplnit hudební předlohu jednoduchým pohybem a přidává podle svých schopností i taneční výraz
4. ročník (Základní taneční techniky) Žák: dokáže udržet tělo v optimálním postavení při pohybu na místě i z místa dokáže vytvořit kratší pohybovou vazbu s rekvizitou ve skupině i dvojici vkládá nabytou taneční techniku do pohybu na místě i z místa zvládá jednodušší kontaktní práce s partnerem se orientuje v prostorových drahách umí samostatně vytvořit sled pohybů jdoucí za sebou na určitý počet taktů je schopen tvořit krátké pohybové variace samostatně zvládá vytvořit kratší pohybovou vazbu na hudební i nehudební podnět
5. ročník (Základní taneční techniky) Žák: umí udržet tělo v optimálním postavení při pohybu na místě i z místa umí pracovat s rekvizitou samostatně i ve dvojici, skupině využívá taneční techniku při pohybu je schopen lehčí kontaktní práce s partnerem samostatně zvládá vytvořit kratší pohybovou vazbu na hudební i nehudební podnět je schopen podle svých schopností tvořit
155
6. ročník (Základní taneční techniky) Žák: je schopen optimálně udržet tělo v pohybu, na místě i z místa, vzhledem k jeho fyzickým možnostem dokáže pracovat s rekvizitou, při pohybu v prostoru samostatně i ve skupině využívá taneční techniku při pohybu na místě, z místa i v jakémkoliv pohybu je schopen práce s partnerem zvládá delší vazby technické náročnosti samostatně dokáže vytvořit kratší pohybovou vazbu na hudební i nehudební podnět
7. ročník (Základní taneční techniky) Žák: umí při pohybu na místě i z místa udržet tělo v optimálním postavení, vzhledem k jeho fyzickým možnostem dokáže využít rekvizitu při pohybu v prostoru, samostatně i ve skupině využívá svých znalostí taneční techniky a je schopen je uvědoměle použít při pohybu těla je schopen práce s partnerem se orientuje v prostoru dokáže vytvořit kratší pohybovou vazbu na hudební a nehudební podnět je schopen tvořit
Vyučovací předmět: Různé taneční směry (taneční tvorba a interpretace) 3. ročník (Různé taneční směry) Žák: je schopen rozlišit jednoduché rytmické změny, dynamiku hudby, 2/4 a ¾ rytmus je schopen přidat výraz v obličeji k základním pohybům lidských emocí (zlost, radost, smutek) umí rozlišit různé taneční techniky a odlišuje je v pohybu dle daného stylu
156
je schopen kratší taneční improvizace je schopen dle viděného tance, či slyšené skladby, říct svůj názor ohledně hudebního žánru
4. ročník (Různé taneční směry) Žák: rozlišuje základní rytmické dynamické a tempové změny je schopen specifikace výrazového projevu k určitému pohybu rozlišuje různé taneční techniky a snaží se je využít v pohybu umí dle specifické hudební předlohy nebo videa určit styl hudebního žánru
5. ročník (Různé taneční směry) Žák: rozlišuje základní rytmické, dynamické a tempové změny je schopen i delší improvizace se orientuje v různých tanečních technikách a snaží se je využít v pohybu umí rozeznat hudební žánry rozvíjí výrazové možnosti pohybu
6. ročník (Různé taneční směry) Žák: rozlišuje základní rytmické, dynamické a tempové změny umí improvizovat se orientuje v různých tanečních technikách a dokáže je využít v pohybu umí rozeznat hudební žánry
7. ročník (Různé taneční směry) Žák: rozlišuje základní rytmické, dynamické a tempové změny v hudební předloze využívá všech dosud nabytých technik při pohybu je schopen specifikovat dané skladby
157
používá odborné názvosloví
Vyučovací předmět: Taneční praxe (recepce a reflexe) 1. ročník (Taneční praxe) Žák: zná postup jednoduchých pohybů si dokáže, dle svých schopností, zapamatovat krátkou taneční choreografii a předvést ji je schopen vytvořit si vlastní názor na danou choreografii je schopen slovně rozebírat pohyby dokáže přiřadit název prvku k probranému pohybu a naopak zvládá kratší pohybovou improvizaci
2. ročník (Taneční praxe) Žák: je schopen hodnotit vlastní i cizí taneční projev zná správné postavení těla po shlédnutí svého vlastního výkonu je schopen přijmout názor druhých jednoduše hodnotí viděnou choreografii (tanec) žák si dokáže zapamatovat jednoduchou taneční choreografii a předvést ji je schopen předvést tanec před ostatními má vlastní názor dokáže pochopit jednoduchý obsah choreografie (tance) dokáže přiřadit název prvku k určitému pohybu a naopak
3. ročník (Taneční praxe) Žák: umí vyjádřit, podle svých schopností, základní pocity (smutek, radost, vztek) pohybem je schopen ve vlastním projevu předvádět pohyby na základě naučené techniky
158
rozlišuje specifické pohyby pro každého člověka a dle svých schopností si je uvědomuje podle svých schopností vytváří pohybové kreace své taneční pohyby zdokonaluje je schopen samostatně pracovat umí ohodnotit viděný pohyb umí tvořit krátké pohybové vazby
4. ročník (Taneční praxe) Žák: vyjadřuje podle svých schopností pocit v tanci propojuje taneční techniku s vlastním projevem zná specifické pohyby a za pomocí taneční improvizace nalézá, vytváří či přichází na ty pro něj vlastní je schopen zdokonalovat své taneční pohyby je schopen samostatné práce umí si vytvořit vlastní názor na viděný pohyb a umí jej zhodnotit je schopen taneční zkušenosti a vědomosti vložit do tanečních čísel umí vyplnit hudbu svou vlastní taneční kreací s výrazem
5. ročník (Taneční praxe) Žák: vyjadřuje pocit v pohybu tanci propojuje taneční techniku s vlastním projevem zná svá specifika a umí je uplatňovat v pohybu je schopen zdokonalovat své taneční pohyby umí si vytvořit vlastní názor na viděný pohyb a umí jej zhodnotit nabyté taneční zkušenosti a vědomosti vkládá do tanečních čísel je schopen vyplnit hudbu svou vlastní taneční kreací s výrazem
159
6. ročník (Taneční praxe) Žák: dokáže vyjádřit v tanci pocity, emoce a zážitky je schopen propojit taneční techniku s vlastním projevem využívá svých specifických tanečních schopností si uvědomuje kvalitu pohybu a dokáže ji posoudit dokáže odborněji posoudit a zhodnotit provedený pohybový úsek uvědoměle využívá nabytých zkušeností a vědomostí v tanečních číslech
7. ročník (Taneční praxe) Žák: je schopen do vytvořeného díla vložit prožitky, emoce a taneční výraz využívá svých specifických tanečních schopností je schopen samostatně pracovat je schopen zdokonalovat své pohyby i dané choreografie je schopen utvořit si svůj názor na viděný pohyb a dokáže jej zhodnotit je schopen využít nabytých zkušeností a vědomostí v tanečních číslech dokáže vyplnit hudbu svou vlastní taneční kreací s tanečním výrazem i prožitky
II. stupeň: pro žáky od 14 let
Vyučovací předmět: Různé taneční techniky (tvorba a interpretace) 1. ročník (Různé taneční techniky) Žák: zná technické provedení daného prvku dokáže zapamatovat si a předvést delší pohybovou vazbu je schopen předvést prvky základních tanečních stylů umí předvést naučenou taneční choreografii vytváří pohyby na dané či vlastní téma a vytvořit z nich ucelený úsek technicky čistě provádí taneční prvky a uvědoměle dodržuje jejich principy
160
vnímá dění kolem sebe, reaguje na něj pohybem, využívá prostor kolem sebe umí improvizovat a vytváří formou vlastní improvizace jednoduché pohyby uplatňuje nabytou technickou zdatnost k tvorbě choreografií využívá vlastní kreativitu se zapojuje do příprav, návrhů a návrhu kostýmů tance zná odborné názvosloví pohybů různých technik
2. ročník (Různé taneční techniky) Žák: zvládá dle svých možností techniku daného/probíraného stylu tance umí zopakovat delší pohybovou vazbu dokáže technicky provádět zadané prvky je schopen se orientovat v širokém spektru tanečních stylů si dokáže zapamatovat delší a náročnější pohybovou vazbu umí předvést připravenou taneční choreografii umí pohybem vytvořit vlastní či zadané téma chápe principy prováděných tanečních a pohybových prvků a podle svých schopností je uplatňuje v pohybu vnímá dění kolem sebe a reaguje pohybem na různé podněty díky improvizaci umí vytvořit a hledat vlastní osobité pohyby umí předvést vlastní pohybovou kreaci/úsek/pózu umí vytvořit pohyb či pohybovou kreaci, zapojit se do skupiny vytváří vlastní specifické pohyby na základě vlastních možností a nabyté techniky se zapojuje do vytváření nové choreografie a dokáže předvést vlastní návrhy
3. ročník (Různé taneční techniky) Žák: dokáže předvést základní či jiný krok probíraného stylu tance zvládá kvalitní a technicky přesné provedení zadané pohybové vazby v odpovídajícím tanečním stylu
161
je schopen zapamatovat si a zopakovat viděný, či slovně zadaný pohybový úsek se orientuje v různých stylech tanců umí předvést naučený tanec v různých tanečních stylech dokáže na různá témata samostatně předvést taneční úsek zná principy prováděných prvků a uplatňuje je v pohybu dokáže pracovat s tanečními vztahy ve skupině, reagovat na podněty z okolí dokáže reagovat na impulsy z okolí dokáže díky improvizaci vytvářet vlastní specifické pohyby umí díky pohybům sdělit svůj prožitek, pocit na základě pohybové variace umí předvést vlastní práci dokáže samostatně a impulsivně vytvořit delší a složitější pohybovou variaci pro sebe, i ve skupině umí spojit získanou technickou zdatnost s tvorbou se podílí a pomáhá při návrzích rekvizit a návrzích kostýmů připravované choreografie
4. ročník (Různé taneční techniky) Žák: zná základní techniky a kroky různých stylů tanců je schopen dle svých tanečních možností předvést či přiřadit viděný prvek k tanečnímu žánru je schopen zapamatovat si a zopakovat viděný, či slovně zadaný pohybový úsek ovládá techniku různých stylů tanců je schopen vystoupit a určitou choreografii předvést, procítit a pohybově specifikovat v určitém tanečním odvětví dokáže samostatně improvizovat dle svých možností uvědoměle pracuje na prováděných prvcích si plně uvědomuje vztahy mezi tancem a děním, atmosférou, náladou aj. na tanečním sále i mimo něj
162
si je vědom toho, co díky svým pohybům vytváří vůči okolí vnímá při tanci své nitro a vztahy kolem sebe dokáže vytvořit vlastní specifické pohyby dokáže do pohybů vložit i prožitky, city a touhy umí předvést vlastní improvizaci umí pracovat ve skupině vytváří taneční pohybové variace dokáže využít nabyté techniky do vlastní tvorby dokáže vymyslet, navrhnout a vytvořit vlastní choreografii se zapojuje do vytváření, podílí se na návrzích rekvizit, scény, kostýmů a osvětlení
Vyučovací předmět: Taneční praxe (recepce a reflexe) 1. ročník (Taneční praxe) Žák: vytváří a propojuje vztahy mezi emocemi, intelektem, fyzickou stránkou umí vytvářet pohyby na základě emocí, prožitků, fyzickou stránkou člověka, osobitým intelektem dokáže ohodnotit viděné dílo na základě vlastních názorů aj. je schopen posoudit dílo, hodnotit nejen sebe sama ale i kolektiv má svůj názor a umí jej prezentovat před ostatními je schopen vytvářet pohyby na základě slovního zadání zná odborné názvosloví pohybů různých technik je schopen využívat znalost odborného názvosloví
2. ročník (Taneční praxe) Žák: umí propojit vztahy mezi vnitřními prožitky, emocemi umí pohybově reagovat, vytvářet pohyby s prožitky, vlastním zosobněním umí ohodnotit zhlédnuté dílo dokáže slovně vyjádřit vlastní názor na zhlédnuté dílo
163
umí sebe hodnotit je schopen posoudit dílo, vlastní i kolektivní práci aj. umí sdělit svůj názor dokáže a používá odborné názvosloví zná odborné názvy daných prvků z různých technik je schopen reagovat na slovně zadané pohybové vazby
3. ročník (Taneční praxe) Žák: dokáže propojit všechny vztahové vazby mezi svým vnitřním prožitkem, vlastním zosobněním a emocemi umí vytvořit pohyby s prožitky, emocemi, respektuje svoji fyzickou stránkou dokáže zhlédnuté dílo ohodnotit, i sám sebe umí říct svůj názor na zhlédnuté dílo umí sebe hodnotit a posoudit umí ocenit sám sebe i kolektiv za chystané dílo, vytvořenou kreaci, pohybovou vazbu aj. je schopen slovně vyjádřit svůj názor na sebe i kolektiv zná názvy pohybů různých tanečních technik je schopen slovně odborně popsat předvedené pohyby a naopak dokáže znázornit slovně zadaný pohyb
4. ročník (Taneční praxe) Žák: chápe spojení mezi vlastním já, emocemi a svou fyzickou stránkou dokáže spojit v pohybu pohyby sobě vlastní a emoce chápe vztahové vazby si je vědom neoddělitelné propojenosti mezi emocemi, fyzickou stránkou a intelektem má vlastní názory na choreografické dílo dokáže zhodnotit choreografické dílo vlastní i cizí
164
dokáže slovně hodnotit, nebojí se říct svůj názor dokáže samostatně sebe hodnotit a posoudit je schopen přidat odborný název pohybu je schopen na základě slovního zadání předvést požadovaný pohyb umí slovně popsat pohyby
165
6
ZABEZPEČENÍ
VÝUKY
ŽÁKŮ
SE
SPECIÁLNÍMI
VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Na základě odborného posudku pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogického centra nebo lékařského doporučení a žádosti rodičů jsou, s ohledem na obsah vyjádření, konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. Žákům jsou vytvářeny roční individuální vzdělávací plány. O povolení individuálního vzdělávacího plánu rozhoduje ředitelka školy.
166
7
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH
Pro žáky mimořádně nadané, kteří své nadání podloží posudkem z pedagogickopsychologické poradny, může škola vypracovat, na základě žádosti rodičů, individuální vzdělávací plán, zpravidla na jeden rok. O povolení individuálního vzdělávacího plánu rozhoduje ředitelka školy. Žákům, kteří prokazují mimořádné dispozice k uměleckému vzdělávání nebo mají dlouhodobě vynikající studijní výsledky, ale nemají doloženo z pedagogicko-psychologické poradny své mimořádné nadání, individuální plán nevytváříme, ale přizpůsobujeme výuku možnostem žáka tak, aby dosahoval svého studijního maxima. O navýšení hodinové dotace pro výuku žáků s mimořádnými dispozicemi pro umělecké vzdělávání rozhoduje ředitelka školy na základě žádosti rodičů a doporučení učitele příslušného oddělení nebo oboru v závislosti na možnostech školy.
167
8
HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY
8.1
Zásady a způsob hodnocení žáků
Hodnocení a klasifikace žáků se řídí s ustanoveními zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání. Účelem hodnocení a klasifikace je přispívat k odpovědnému vztahu žáka k výchově a vzdělávání.
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné srozumitelné srovnatelné s předem stanovenými kritérii věcné objektivní
Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.
Zásady hodnocení Hodnocení je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Hodnocení se provádí průběžně, na konci každého pololetí se vydává vysvědčení. Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky ŠVP, popř. individuálních vzdělávacích plánů. Při hodnocení zohledňuje učitel zdravotní stav žáka a jeho individuální a věkové zvláštnosti, s akcentem na jeho kultivaci a rozvoj jeho schopností. Hodnocení žáků v průběhu výuky je vyjádřeno známkou 1 – 4, učitel může používat i motivační hodnocení, zejména pro žáky mladšího školního věku.
168
Hodnocení na konci každého pololetí je klasifikováno stupni výborný, chvalitebný, uspokojivý, neuspokojivý. Vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí, dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.
Zásady klasifikace Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Také se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Případy zaostávání žáků v učení, popřípadě nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.
Způsoby získávání podkladů pro klasifikaci soustavným sledováním výkonů žáka v průběhu vyučování různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností a návyků - praktické, pohybové, ústní, písemné konzultacemi s ostatními učiteli
Postup při klasifikaci a hodnocení Učitel soustavně vede evidenci o klasifikaci žáka v třídních knihách a klasifikačních listech, v hudebním oboru také v žákovských knížkách. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Žákům přípravného studia je na konci školního roku vydáváno potvrzení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm. Při klasifikaci a hodnocení přihlíží učitel k žákovu vynaloženému úsilí, jeho postojům k učení, snaze a k jeho případnému zdravotnímu postižení. V odůvodněných případech lze žáka neklasifikovat, o čemž rozhodne ředitelka školy po projednání v pedagogické radě. 169
Učitel informuje nejméně jednou každé pololetí zákonné zástupce žáka o jeho prospěchu a chování. V případě zhoršení prospěchu nebo chování žáka informuje učitel zákonné zástupce neprodleně.
Klasifikace Výsledky žáka v ZUŠ se klasifikují čtyřmi stupni podle § 3. odst. 3. vyhlášky č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání.
Výborný - 1 Žák rozumí požadovaným poznatkům a ovládá činnosti stanovené v ŠVP uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. O studijní obor má zájem, pracuje a připravuje se soustavně, osvojené vědomosti a dovednosti uplatňuje při provádění praktických činností i řešení teoretických zadání.
Chvalitebný - 2 Žák v zásadě rozumí požadovaným poznatkům a ovládá činnosti stanovené v ŠVP uceleně, nikoliv však detailně, chápe vztahy mezi nimi. Pracuje a připravuje se méně soustavně, osvojené vědomosti a dovednosti uplatňuje při provádění praktických činností i řešení teoretických zadání s případnou pomocí učitele.
Uspokojivý - 3 Žák má problémy porozumět požadovaným poznatkům a není schopen respektovat návody k činnostem stanoveným v ŠVP. Do hodin se připravuje sporadicky a nesystematicky. Tyto nedostatky je schopen odstranit s výraznou pomocí učitele.
Neuspokojivý - 4 Žák nerozumí požadovaným poznatkům a neovládá činnosti stanovené v ŠVP. Nepřipravuje se do výuky, neosvojil si vědomosti a dovednosti ani s přispěním učitele. O studijní obor neprojevuje zájem.
170
Postup žáka do vyššího ročníku a opakování ročníku 1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který byl na konci druhého pololetí celkově hodnocen stupněm prospěl(a) nebo prospěl(a) s vyznamenáním a úspěšně vykonal postupovou zkoušku (v hudebním oboru). Žáci 7. ročníku I. stupně základního studia vykonávají závěrečnou (absolventskou) zkoušku, která může mít podobu veřejného vystoupení. Úspěšné vykonání této zkoušky je zároveň přijímacím řízením pro studium II. stupně. Žáci II. stupně vykonávají postupovou zkoušku pouze ve druhém ročníku. Ve čtvrtém ročníku vykonávají závěrečnou (absolventskou) zkoušku, která může mít podobu veřejného vystoupení. Žáci tanečního a výtvarného oboru postupové zkoušky nevykonávají. 2) Mimořádně talentovaného žáka lze na konci prvního pololetí nebo na konci druhého pololetí přeřadit do některého z vyšších ročníků bez absolvování předchozího ročníku či ročníků, a to po úspěšném vykonání postupových zkoušek ze všech povinných předmětů. 3) Žákovi, který nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, lze v odůvodněných případech umožnit opakování ročníku.
8.2
Oblasti vlastního hodnocení školy
Hodnocení školy je vždy zaměřeno na: A/ Cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu. B/ Posouzení, jakým způsobem škola plní cíle. C/ Oblasti, ve kterých dosahuje škola dobrých výsledků a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit. D/ Účinnost opatření dle odstavce C/ obsažených v předchozích hodnoceních.
Hlavní oblasti hodnocení školy A/ Podmínky ke vzdělávání. B/ Průběh vzdělávání. C/ Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání. D/ Výsledky vzdělávání žáků. 171
E/ Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. F/ Úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.
K nástrojům, které bude škola k hodnocení využívat, budou patřit především dotazníky, rozhovory, diskuse. Na hodnocení se budou podílet všichni pedagogové školy a je součástí výroční zprávy o činnosti školy za školní rok.
172