ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP) PODNIKÁNÍ

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6 Uhelná 3264/6, P.O.BOX 32, 669 02 Znojmo tel.: 515 222 202 fax: 515 225 768 IČ: 00530506 [email protected]

www.souuhelna.cz

(zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP) PODNIKÁNÍ

Kód a název oboru: Stupeň vzdělání: Délka a forma vzdělávání:

64-41-L/51 Podnikání střední vzdělání s maturitní zkouškou 2 roky denní formy vzdělávání

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO Uhelná 3264/6, P.O.BOX 32, 669 02 Znojmo tel.: 515 222 202 fax: 515 225 768 IČ: 00530506 [email protected]

www.souuhelna.cz

(zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP)

PODNIKÁNÍ Kód a název oboru:

64-41-L/51 Podnikání

Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka a forma vzdělávání:

2 roky denní formy vzdělávání

Typ školy:

státní škola

Ředitel:

Ing. Miroslav Křivánek

Kontakty:

Ing. Vladislava Hrabětová telefon: 515 222 202 fax: 515 225 768 e-mail: [email protected] www: www.souuhelna.cz

Platnost ŠVP:

od 1.9.2013 počínaje 1. ročníkem č.j.:SOSUH 592/2011

ŠVP schválil:

Ing. Miroslav Křivánek ředitel školy

1

Obsah ŠVP: 64-41-L/51 Podnikání 1. Profil absolventa Identifikační údaje Uplatnění absolventa Výsledky vzdělávání Způsob ukončení vzdělávání

3 3 3 5

2. Charakteristika ŠVP 2.1. Identifikační údaje 2.2. Nezbytné podmínky pro přijetí ke vzdělávání 2.3. Zdravotní způsobilost 2.4. Pojetí a cíle ŠVP 2.5. Metody a formy výuky 2.6. Charakteristika obsahových složek 2.7. Začlenění průřezových témat 2.8. Organizace výuky, realizace dalších vzdělávacích a mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy 2.8.1. Výsledky vzdělávání 2.8.2. Metodické přístupy, hodnocení žáků 2.8.2.1. Způsoby a kritéria hodnocení 2.8.3. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 2.8.3.1. Vzdělávání a začleňování cizinců 2.8.4 Specifické podmínky vzdělávání v nástavbovém studiu 2.9. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu a požární ochranu

6 6 6 6 11 11 14 17 18 18 18 20 21 21 22

3. Učební plán, přehled využití týdnů ve školním roce

23

4. Rámcové rozvržení obsahu učiva

25

5. Převodní tabulka souladu RVP a ŠVP

26

6. Učební osnovy

27

7. Podmínky realizace ŠVP

182

8. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery

185

9. Autorský kolektiv

186

2

1. Profil absolventa Identifikační údaje Název školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Kód a název oboru: Stupeň vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost ŠVP:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO,Znojmo,Uhelná 6 Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Podnikání 64-41-L/51 Podnikání střední vzdělání s maturitní zkouškou 2 roky denní formy vzdělávání 1.9.2013 počínaje 1. ročníkem

Uplatnění absolventa Absolvent je připraven vykonávat ekonomické, provozně-ekonomické, obchodní a administrativní činnosti. Kompetence žáků jsou rozvíjeny v oblasti administrativněekonomické, účetní, jazykové, společenskovědné, estetické, matematické, informačních a komunikačních technologií a navazují na již získané kompetence ve tříletých vzdělávacích programech. Získané znalosti a dovednosti uplatní při řízení vlastní firmy především v profesní oblasti, pro kterou se připravoval v předcházející přípravě v konkrétním učebním oboru. Žák je zároveň připraven zastávat pracovní pozici na úrovni středního managementu. Výsledky vzdělávání Absolvent je vzděláván tak, aby:  získal vědomosti a dovednosti, které mu umožní uplatnit se na trhu práce a které mu usnadní rozhodování o další vzdělávací cestě;  porozuměl významu vzdělávání pro svoji úspěšnou kariéru a chápal nutnost celoživotního vzdělávání a učení;  byl schopen pohotově se rozhodovat a pracovat samostatně i v týmu. V oblasti obecných vědomostí, dovedností a postojů se absolvent vyznačuje:  spolehlivou znalostí českého jazyka a schopností jeho kultivovaného užívání ve všech komunikativních situacích včetně vyjadřování o odborné problematice;  znalostí cizího jazyka pro získání potřebných informací k výkonu povolání;  pochopením principů fungování demokratické společnosti;  dodržováním zákonů a pravidel společenského chování, respektováním práva a osobnosti druhých lidí;  chápáním významu životního prostředí pro člověka;  srozumitelným a souvislým vyjadřováním svých myšlenek;  schopností se adaptovat na požadavky pracovního prostředí, pracovat samostatně i ve spolupráci s ostatními;  osvojením poznatků z matematiky a přírodních věd a určitých principů vědeckého myšlení;

3

  

schopností aktivně využívat informačních a komunikačních technologií pro osobní, vzdělávací i pracovní úkoly; schopností orientovat se na trhu práce a vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, schopností aplikovat zásady péče o zdraví a správné životosprávy v osobním životě, aktivním usilováním o zdokonalení své tělesné zdatnosti.

Absolvent je veden, aby:  jednal odpovědně, samostatně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný;  dbal na dodržování zákonů a pravidel chování;  ctil život jako nejvyšší hodnotu;  vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;  se aktivně zajímal o společenské a kulturní dění u nás i ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru;  byl hrdý na tradice svého národa, chápal a znal jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu;  uměl myslet kriticky – dokázal posoudit věrohodnost informací, nenechával s sebou manipulovat, tvořil si vlastní úsudek a byl schopen diskuse;  dbal o dobré jméno firmy a usiloval o dosažení nejvyšší kvality své práce, výrobků a služeb. V profilující oblasti odborného vzdělávání absolvent:  ovládá klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou v přiměřené rychlosti a přesnosti;  vyhotovuje písemnosti podle normy s využitím výpočetní a kancelářské techniky;  stylizuje písemnosti věcně a jazykově správně;  manipuluje s dokumenty (včetně elektronických) podle stanovených pravidel;  pracuje se specifickým programovým vybavením používaným v profesní oblasti;  charakterizuje a pojmenuje jednotlivé makroekonomické jevy a efektivně vyhodnocuje působení těchto jevů na fungování podniku;  provede marketingový průzkum, sběr a analýzu dat a je připraven zvolit a použít efektivní marketingovou strategii;  rozlišuje jednotlivé formy podnikání, rozlišuje zdroje financování a funkci peněz;  orientuje se v problematice managementu a ovládá základní manažerské dovednosti;  zpracuje doklady související s pohybem majetku a závazků podniku;  eviduje a účtuje hotovostní a bezhotovostní operace podniku;  provádí základní výpočty spojené s nákupem a skladováním zásob;  provádí základní výpočty odpisů a využití kapacity dlouhodobého majetku;  provádí mzdové výpočty a vypočítává odvody sociálního a zdravotního pojištění, zálohy na daň z příjmu;  vede daňovou evidenci;  účtuje o majetku a závazcích, nákladech a výnosech podniku;  sestaví účetní uzávěrku a účetní závěrku; 4

 orientuje se v soustavě daní;  stanoví daňovou povinnost k daním z příjmů a k dani silniční;  orientuje se v právní úpravě podnikání, občanských a pracovněprávních vztazích. Absolvent je veden k tomu, aby:  uměl posoudit význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení;  zvažoval při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady;  efektivně hospodařil s finančními prostředky;  sledoval změny v daňové, účetní i právní oblasti a uměl je v praxi využívat. Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou, dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 2 zkoušek, a to ze zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné zkoušky. Volitelnou zkoušku koná žák z matematiky nebo z občanského a společenskovědního základu podle své volby. Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládají z didaktického testu, z písemné práce a ústní části před zkušební maturitní komisí. Volitelná zkouška se koná formou didaktického testu. Didaktickým testem se rozumí písemná zkouška, která je jednotně zadávána a centrálně vyhodnocována. Žák koná společnou část maturitní zkoušky ve škole, jejíž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. Profilová část se skládá ze 3 povinných zkoušek, které stanoví ředitel školy. Profilové zkoušky se konají z těchto předmětů: ekonomika a účetnictví – ústní zkouška před zkušební komisí, právní nauka, management a marketing – ústní zkouška před zkušební komisí. Třetí zkoušku tvoří soubor odborných předmětů – praktická zkouška, zaměřená na řešení modelových situací z oblasti podnikání v malých a středních firmách. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.

5

2. Charakteristika ŠVP 2.1

Identifikační údaje

Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Zřizovatel:

Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82

Název ŠVP:

Podnikání

Kód a název oboru:

64-41-L/51 Podnikání

Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka a forma vzdělávání:

2 roky denní formy vzdělávání

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

2.2

Nezbytné podmínky pro přijetí ke studiu

Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., § 83 dále §16, 20, 63, 70. Podmínkou přijetí ke studiu je úspěšné ukončení středního vzdělání doložené výučním listem v oboru a úspěšné složení přijímacích zkoušek. Přijímací zkouška se skládá z písemné zkoušky z matematiky a z českého jazyka v rozsahu požadavků rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Výsledky přijímacích zkoušek budou hodnoceny bodovým systémem. Je možno dosáhnout z matematiky max. 30 bodů a z českého jazyka max. 30 bodů. Do celkového hodnocení se dále započítávají body za průměrný prospěch dosažený v I. pololetí III. ročníku střední školy, a to 0 až 20 bodů. Za každé snížení průměrného prospěchu o 0,1 bude bodové hodnocení sníženo o 1 bod. Získané body budou sečteny a stanoveno pořadí dle počtu dosažených bodů přijímacích zkoušek. Celkem maximální počet bodů může být 80. Celkové pořadí uchazečů bude stanoveno podle dosažených bodů. V případě rovnosti bodů konečného hodnocení se bude přihlížet k lepším výsledkům přijímací zkoušky z matematiky, při další rovnosti rozhoduje známka z matematiky hodnoceného vysvědčení. Škola nabízí možnost vzdělávání i žákům se specifickými vývojovými poruchami učení lehčího stupně (dyslexie apod.). V těchto případech je nezbytné doložit lékařské potvrzení. 2.3

Zdravotní způsobilost

Na přihlášce ke studiu oboru Podnikání je nutné potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. 2.4

Pojetí a cíle ŠVP

Záměrem vzdělávání v oboru Podnikání je připravit žáky na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Nástavbové studium je určeno pro absolventy tříletých oborů vzdělání s výučným listem a představuje jednu z forem vzdělávání dospělých. Jeho cílem je rozvinout kompetence žáků, které získali

6

v tříletých vzdělávacích programech, na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou a zvýšit jejich odbornou kvalifikaci. Klíčové kompetence Vedle vědomostí a dovedností zahrnuje komplex klíčových, tedy obecně použitelných a přesných kompetencí také postoje, návyky a způsoby jednání. Osvojují se při výuce různého obsahu učiva po celou dobu vzdělávání a prolínají se v různé míře do všech předmětů – odborných i všeobecných. Jejich rozvíjení je záležitostí celého pedagogického kolektivu. Klíčové kompetence přispívají:  ke zvýšení schopnosti absolventa přijímat nové a adaptovat se na změny v oboru, na měnící se pracovní podmínky i změny v občanské společnosti  k dalšímu – celoživotnímu vzdělávání a tím k dlouhodobému uplatnění na trhu práce. Klíčové kompetence rozvíjí obecné předpoklady žáků a jejich občanské vědomí a v nástavbovém studiu navazují na klíčové kompetence stanovené v ŠVP pro obory středního vzdělání s výučním listem (kategorie H). U žáků nástavbového studia je nutné s přihlédnutím k jejich dosavadním praktickým a životním zkušenostem posilovat tyto kompetence: Kompetence k celoživotnímu učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně se věnovat učení a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání tzn., že absolventi by měli:      

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládat různé metody učení, vytvářet si vhodný studijní režim a podmínky; získávat, zpracovávat a osvojovat si nové znalosti a dovednosti; využívat ke svému učení a vzdělávání různé informační zdroje; sledovat a vyhodnocovat pokrok při dosahování cílů svého učení; přijímat hodnocení svých výsledků od jiných lidí.

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni úspěšně budovat svoji profesní kariéru a byli připraveni, zvládat podnikatelské činnosti tzn., že absolventi by měli:     

mít odpovědný postoj k vlastní profesní kariéře; přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; aktivně jednat při hledání zaměstnání, prezentovat sebe i svoji odbornost; rozumět podstatě a principům podnikání, orientovat se v právních, ekonomických a administrativních aspektech soukromého podnikání; mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, požadavcích na výkon odborné kvalifikace a o základních pracovně-právních vztazích.

7

Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni rozvíjet svoji osobnost, udržovat vhodné mezilidské vztahy a dbát o svoje zdraví tzn., že absolventi by měli:     

stanovit si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace; adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky, podle svých možností je pozitivně ovlivňovat; spolupracovat s ostatními lidmi, podílet se na realizaci společných činností; podporovat nekonfliktní soužití s druhými lidmi, nepodléhat předsudkům; být schopni se vyrovnávat se stresem v osobním i pracovním životě.

Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi efektivně pracovali s prostředky ICT a s informacemi tzn., že absolventi by měli:    

pracovat s osobním počítačem, ovládat běžné základní programové vybavení; rozvíjet práci s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; využívat vhodné prostředky online a offline komunikace; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.

Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně nebo v týmu řešit pracovní i jiné problémy, tzn. že absolventi by měli:    

pojmenovat a analyzovat vzniklý problém v celém jeho kontextu; určit příčinu problému a navrhnout způsob řešení, zvážit výhody i nedostatky navrhovaného řešení; zvolit optimální postup řešení, zdůvodnit jej a vysvětlit postup řešení jiným lidem; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi.

Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni souvisle se vyjadřovat v písemné i ústní formě a volit komunikační strategie a prostředky adekvátně situaci, tzn. že absolventi by měli:   

vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání, vhodně se prezentovat, zpracovávat souvislé, obsahově i stylisticky náročnější texty; zvládat komunikaci nejméně v jednom cizím jazyce při běžné komunikaci v cizojazyčném prostředí; využívat cizí jazyk pro základní pracovní komunikaci.

8

Matematická a finanční gramotnost Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni používat matematické myšlení za účelem funkčního zvládání různých situací tzn., že absolventi by měli:    

aplikovat matematické postupy a znalosti při řešení úkolů v běžných situacích; rozumět matematicky vyjádřeným informacím, umět interpretovat statistické a ekonomické údaje; zvládat řešení svých sociálních i ekonomických záležitostí s ohledem na měnící se životní situace, být finančně gramotní; orientovat se v problematice peněz a cen, být schopni vést rodinný i osobní rozpočet včetně správy finančních aktiv i závazků.

Občanské kompetence a kulturní povědomí Občanské kompetence vyjadřují kvality občana demokratické společnosti. Jsou posilovány především v oblasti společenskovědního vzdělávání, jejich utváření však významně napomáhá působení třídního učitele, výchovného poradce, poradce pro sociální a patologické jevy. Demokratické klima školy je otevřené nejen těmto dospělým žákům, ale i jejich rodičům a širší občanské komunitě v místě bydliště. Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi žili v souladu s hodnotami a principy humanity, demokracie a udržitelného rozvoje a uznávali kulturní hodnoty tzn., že absolventi by měli:      

dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním, ale i ve veřejném zájmu; uznávat rozdíly mezi hodnotovými systémy různých náboženských nebo etnických skupin a potřebu vzájemné kritické tolerance v multikulturním soužití; zajímat se o politické a společenské dění u nás i ve světě a být schopni kriticky přistupovat k realitě, vytvářet si vlastní argumenty a vlastní názor; chápat význam kvalitního životního prostředí pro člověka a cítit spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; vážit si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy i ostatních světových civilizací.

Odborné kompetence Odborné kompetence se odvíjejí od kvalifikačních požadavků na výkon povolání a vyjadřují způsobilost absolventa k samostatné pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí a dovedností, postojů a hodnot požadovaných u absolventa ŠVP Podnikání. Tyto kompetence jsou posilovány především v teoretické výuce odborných předmětů a v průběhu praxe.

9

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni: 1. provádět základní podnikové činnosti, tzn. aby absolventi:  dokázali charakterizovat a pojmenovat jednotlivé makroekonomické jevy a efektivně vyhodnotit působení těchto jevů na fungování podniku;  prováděli marketingový průzkum, sběr a analýzu dat a dokázali zvolit a použít efektivní marketingovou strategii;  orientovali v problematice managementu a osvojili sin základní manažerské dovednosti;  prováděli základní výpočty spojené s nákupem a skladováním zásob;  prováděli základní výpočty odpisů a využití kapacity dlouhodobého majetku;  prováděli mzdové výpočty a výpočty odvodů na sociální a zdravotní pojištění, výpočty daně z příjmu;  vedli daňovou evidenci;  vedli účetnictví, prováděli účetní uzávěrku;  orientovali se v soustavě daní;  orientovali se v právních normách, v právní úpravě podnikání, v občanských a pracovněprávních vztazích;  vedli obchodní jednání. 2. provádět administrativní činnosti, tzn. aby absolventi:  ovládali klávesnici desetiprstovou hmatovou metodu v přiměřené rychlosti a přesnosti;  vyhotovovali písemnosti podle normy s využitím výpočetní a kancelářské techniky;  stylizovali písemnosti věcně a jazykově správně;  manipulovali s dokumenty podle stanovených pravidel;  pracovali s programovým vybavením používaným v profesní oblasti. 3. dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi:  znali a dodržovali základní právní předpisy, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence;  chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem;  osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami, rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění možných závad a možných rizik;  znali systém péče o zdraví pracujících;  byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. 4. usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi:  chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku;  dodržovali stanovené normy a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti;

10



dbali na zabezpečování parametrů kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta. 5. jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi:  znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení;  zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady;  efektivně hospodařili s finančními prostředky;  nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 2.5

Metody a formy výuky

Vzdělávací formy pro obor Podnikání zahrnují frontální, individuální, skupinové, týmové a projektové vyučování. Mezi stěžejní metody školní výuky využívané v rámci teoretického a praktického vyučování na naší škole patří metody slovní, názorné a praktické a dle samostatné struktury vyučovacího procesu metody motivační, expoziční, fixační, diagnostické a aplikační. Všichni naši vyučující mají ve svém rozvrhu každý týden zařazeny konzultační hodiny, ve kterých pomáhají žákům řešit jejich studijní problémy. Ve výuce společenskovědních předmětů kladou naši vyučující důraz převážně na řízené rozhovory, diskuse a besedy se žáky. V oblasti projektového vyučování se ve škole uplatňují zejména problémové metody, situační neboli případové, inscenační a brainstormingové. Důležité je optimální zapojení a využití všech žáků včetně těch se specifickými poruchami učení (SPU). Cílem těchto metod je zaujmout žáky, podnítit jejich aktivitu a angažovanost, vzájemnou spolupráci. Cílem vzdělávání v daném oboru je rozvíjet u žáků jejich samostatnost a zodpovědnost, komunikativní, personální a interpersonální kompetence, které jim usnadní rozhodování v pracovně lidských problémech. 2.6

Charakteristika obsahových složek

Jazykové vzdělávání Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky k sdělnému kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji duchovního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetence žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Tohoto cíle však nelze dosáhnout na základě nástavbového studia, nýbrž uplatněním návaznosti na předchozí výuku. Jazykové vzdělávání se podílí i na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

11

Vzdělávání v cizím jazyce navazuje na stanovenou výstupní úroveň tříletého učebního oboru. Vzdělávání v cizím jazyce v nástavbovém studiu rozšiřuje produktivní slovní zásobu a umožňuje žákům řešit běžné každodenní životní situace v cizojazyčném prostředí. Dává jim také možnost komunikovat v cizím jazyce i v odborné oblasti v rámci jejich zaměření. Vzdělávání se realizuje především v předmětech český jazyk a literatura, německý jazyk, anglický jazyk. Společenskovědní vzdělávání Tato oblast vzdělávání je zaměřená na přípravu žáků na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Cílem této oblasti vzdělávání je ovlivnit žáky tak, aby byli slušnými a odpovědnými lidmi, hrdými na svou historii. Obsahem je učivo vycházející z těchto disciplín: historie, politologie, sociologie, filozofie a etika. Vzdělávání se realizuje především v předmětu občanská nauka. Matematické vzdělávání Cílem matematického vzdělávání je výchova člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích. Vzdělávání v nástavbovém studiu navazuje na znalosti získané v dosavadním vzdělání. Žáci by měli používat získané vědomosti a dovednosti při řešení běžných situací a k tomuto řešení využívat odbornou literaturu, počítač, internet. Cíle vzdělávání jsou směřovány do předmětu matematika, získané poznatky a jejich aplikace žáci využijí i v dalších předmětech (ekonomika, účetnictví). Estetické vzdělávání Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Tohoto cíle nelze dosáhnout pouze na základě nástavbového studia ale hlavně uplatněním návaznosti na předchozí výuku v učebních oborech. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty. Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání pro zdraví navazuje na kompetence, které si žáci osvojili z předcházejícího vzdělávání. Cílem je vybavit žáky znalostmi a dovednostmi pro vlastní tělesný rozvoj, učit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátěž a nedostatek pohybu. Důraz se klade na to, aby žáci rozvíjeli svůj kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám a aby chápali jejich význam pro zdraví. Tato oblast se realizuje v předmětu tělesná výchova i formou sportovních aktivit organizovaných školou.

12

Vzdělávání pro zdraví zahrnuje také učivo týkající se péče o zdraví. Žáci se učí rozumět tomu, jak na jejich zdraví působí výživa, životospráva, stres a další faktory prostředí. Důraz se klade na výchovu proti závislostem, zejména na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, proti médií vnucovanému ideálu tělesné krásy a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Tato oblast se realizuje v předmětech tělesná výchova, občanská nauka.

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Vzdělávání v této oblasti v nástavbovém studiu navazuje na požadavky vymezené pro tuto oblast v RVP pro tříleté obory vzdělávání s výučním listem a na reálné dovednosti žáků. Žáci si prohloubí dosavadní dovednosti, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením. Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi a komunikovat pomocí internetu. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích se realizuje ve vyučovacím předmětu práce s počítačem a je propojené s vzděláváním v odborných předmětech účetnictví, chod podniku, písemná a ústní komunikace. Odborné vzdělávání Cílem odborného vzdělávání rozděleného do několika obsahových okruhů je rozvíjet ekonomické myšlení žáků, upevňovat jejich právní vědomí a vést je k hospodárnému jednání a chování. Odborné vzdělávání zahrnuje také učivo týkající se seznámení s právními pojmy a předpisy rozhodnými pro podnikatelskou činnost a podnikovými činnostmi. Nedílnou součástí odborného vzdělávání a jeho cílem, je naučit žáky účtovat, vést daňovou evidenci a sestavovat příslušná daňová přiznání. Vzdělávání v odborných předmětech má za cíl všestranně připravit žáky k podnikatelské činnosti nebo k práci na pozicích nižšího a středního managementu. Odborné vzdělávání se realizuje v předmětech ekonomika, právo, marketing a management, chod podniku, účetnictví, písemná a ústní komunikace, psychologie. Všechny tyto předměty jsou spolu vzájemně propojené a mají úzké mezipředmětové vztahy i s ostatními oblastmi vzdělávání.

13

2.7

Začlenění průřezových témat

Průřezové téma představuje významnou oblast vzdělávání, která prostupuje celým vzdělávacím programem a ve které se odráží i celkové klima školy. Zařazení průřezových témat je podrobněji rozpracováno v konkrétních rozpisech učiva jednotlivých předmětů. V ŠVP Podnikání jsou zařazena tři průřezová témata: Člověk v demokratické společnosti Výchova k demokratickému občanství prostupuje celým ŠVP i děním ve škole, protože jejím základním cílem je pozitivně působit na postoje a hodnotovou orientaci mládeže. Předpokladem úspěšnosti je jednotné působení všech pracovníků školy na žáky, protože každý pracovník školy se svým osobním postojem či reakcí na konkrétní problémy a situace podílí na výsledku procesu a spoluvytváří celkové klima školy. K odpovědnému a demokratickému jednání je potřeba mít dostatečně rozvinuté komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, kompetence k řešení problémů a k práci s informacemi. Při naplňování průřezového tématu Člověk v demokratické společnosti jsou žáci vedeni k tomu, aby:       

měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; byli ochotni a schopni se celoživotně vzdělávat; byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci; byli schopni se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své potřeby; dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních tématech a hledat kompromisní řešení; se dovedli angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i ve veřejném zájmu a ve prospěch jiných lidí; si vážili materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro příští generace.

Průřezové téma Člověk v demokratické společnosti je zařazeno do vhodných tematických celků v předmětech:český jazyk a literatura, cizí jazyk, tělesná výchova, ekonomika, právo, marketing a management, chod podniku, účetnictví, písemná a ústní komunikace, psychologie, občanská nauka, matematika, cvičení z matematiky, práce s počítačem, konverzace v cizím jazyce. Zároveň je toto téma součástí jednání v rámci třídnických hodin, dále součástí akcí organizovaných metodikem prevence sociálně-patologických jevů, výchovným poradcem i akcí mimo školu.

14

Obsah tématu zahrnuje tyto oblasti:  kultivace dospělé osobnosti a etická výchova;  prohloubení schopností a motivace k učení;  výcvik v komunikaci, vyjednávání, řešení konfliktů;  soužití v multikulturní společnosti;  úcta k životu, stáří a pomoc potřebným;  ČR, Evropa a soudobý svět z hlediska oboru Podnikání;  masová média a rozvíjení mediální gramotnosti;  politika, politické systémy, globalizace;  základní rysy 20. století;  morální výchova, praktická etika;  právní výchova. Tyto oblasti jsou realizovány především v předmětech občanská nauka, ekonomika, český jazyk a literatura, cizí jazyky, právo. Mediální výchova (výchova k orientaci v masových médiích a kritickému přístupu) je realizována jako součást vyučování českého jazyka a literatury, občanské nauky, německého a anglického jazyka, práva a komunikace. Pro realizaci úkolů vyplývajících z tématu využíváme všech vhodných, především aktivizujících metod a forem, např. diskuse, řízený rozhovor na aktuální témata a řešení modelových situací, mluvní cvičení a písemné slohové práce, besedy a setkání (se zástupci státní správy a samosprávy, vysokých škol a podniků), účast žáků na soutěžích (olympiády), účast na kulturních a sportovních akcích (soutěže, závody). K posílení hodnotového žebříčku přispívá návštěva divadelních i filmových představení. Při dnech otevřených dveří a na veletrzích středních škol prezentují žáci školu, jsou aktivní, učí se jednat s dospělými. Tyto akce přispívají i k rozvoji klíčových kompetencí. Člověk a životní prostředí Průřezové téma Člověk a životní prostředí přispívá k tomu, aby naši absolventi byli vedeni k odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek i k úctě k životu ve všech jeho formách. Při naplňování průřezového tématu Člověk a životní prostředí jsou žáci vedeni k tomu, aby:     

pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; respektovali principy udržitelného rozvoje; získali přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů; si osvojili základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním i profesním jednání.

15

Průřezové téma Člověk a životní prostředí přispívá k tomu, aby naši absolventi uměli poznávat svět a lépe mu rozuměli (aby rozuměli přírodním zákonům, přírodním jevům a procesům, uvědomovali si odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí, orientovali se v globálních problémech lidstva, chápali zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívali k jejich uplatňování, kladli si otázky týkající se existence a života člověka a organismů žijících na naší planetě, diskutovali o nich a zaujímali k nim vlastní postoj, hodnotili sociální chování, své i druhých lidí, osvojovali si technologické metody a pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí), zapojovali se do ochrany a zlepšování životního prostředí, uměli pracovat s informacemi, jednali hospodárně a dbali na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci. Téma Člověk a životní prostředí se prolíná různými předměty zejména občanskou naukou, právem, chodem podniku. Mimo to se o environmentálních problémech diskutuje i v ostatních předmětech v návaznosti na probírané učivo a jsou to předměty: český jazyk a literatura, cizí jazyk, tělesná výchova, matematika, práce s počítačem. Toto průřezové téma je obsaženo i ve výuce odborných předmětů: ekonomika, marketing a management, účetnictví, psychologie, písemná a ústní komunikace. Mezi hlavní obsahové okruhy tématu Člověk a životní prostředí patří základy obecné ekologie, životní prostředí člověka, ochrana přírody, prostředí a krajiny a ekologické aspekty pracovní činnosti. Environmentální výchova je rovněž podporována dalšími aktivitami, například důsledným tříděním odpadů ve třídách, na praxi. Cílem tématu Člověk a životní prostředí je vychovat jedince, který je schopen svou činností přispívat k zlepšení životního prostředí a jednat v zásadách trvale udržitelného rozvoje. Informační a komunikační technologie V době budování informační a znalostní společnosti je vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích nejen nezbytnou podmínkou úspěchu jednotlivce, ale i celého hospodářství. Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Průřezové téma informační a komunikační technologie (ICT) ve vzdělávacím procesu prostupuje všemi vzdělávacími předměty, které využívají prostředků ICT pro svoji činnost. Využívání nových technologií podmiňuje budoucí úspěšnou integraci žáků do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce. V nástavbovém studiu mají již žáci vytvořeny základní uživatelské dovednosti práce s prostředky informačních a komunikačních technologií včetně práce s informacemi, a proto je úkolem nástavbového studia poskytnutí hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů podnikání, maturitní zkoušky i vyšších nároků na obecné studijní dovednosti. Žáci zvládají internetovou komunikaci, umějí se orientovat na webových stránkách, využívají komunikační programy a ovládají práci s poštou. Schopnost využívat ICT představuje 16

důležitou součást dnes již základních kompetencí všech pracovníků bez ohledu na obor činnosti, kterou daný jedinec vykonává. Z tohoto důvodu je výuka ICT interdisciplinární záležitostí prostupující všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty:český jazyk a literatura, cizí jazyk, tělesná výchova, ekonomika, právo, marketing a management, chod podniku, účetnictví, písemná a ústní komunikace, psychologie, občanská nauka, matematika, cvičení z matematiky, práce s počítačem, konverzace v cizím jazyce.

Ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech výuka ICT vhodně doplňuje klasickou formu výuky o nadstavbovou část (vyhledávání informací o spisovatelích, o událostech ve světě, zpracovávání poznatků, využívání multimediálních výukových programů pro výuku cizích jazyků). V odborných předmětech poskytuje ICT nejen nezbytné znalosti a dovednosti, ale také umožňuje získávat informace a tvořivě pracovat s informacemi z nejrozmanitějších oblastí vědy a techniky. Na základě těchto poznatků jsou žáci schopni efektivně pracovat s moderní přístrojovou technikou, a tím jsou i lépe připraveni na svou profesní dráhu. Ve výuce ICT reagujeme na požadavky praxe, seznamujeme žáky s ekonomickým a účetním softwarem. 2.8. Organizace výuky, realizace dalších vzdělávacích a mimo vyučovacích aktivit podporujících záměr školy Žáci získávají své poznatky během teoretické i praktické výuky. Základ tvoří teoretická výuka, která je realizována ve všech oblastech daných RVP. Výuka žáků probíhá jednak v kmenových učebnách (běžné frontální vyučování), jednak v učebnách odborných (jazykové učebny, učebny ICT, tělocvična). Těžiště praktické výuky je v oblasti účetnictví a ekonomiky. Učební praxe je forma cvičení, kde žáci přenášejí teoretické znalosti a dovednosti z předmětů ekonomika a účetnictví do praktických příkladů. Probíhá v učebně ICT a teoretické poznatky se aplikují s použitím běžného účetního a ekonomického softwaru. V době konání maturitních zkoušek po dobu dvou týdnů se žáci 1. ročníku oboru Podnikání účastní odborné praxe. Tato praxe probíhá dle výběru žáků v malých a středních firmách. Žáci pracují v podnicích dle vlastního výběru a možností. V průběhu praxe se žáci seznámí s právní formou podniku, s předmětem činnosti, s organizační strukturou podniku. Důraz při výkonu praxe je kladen na podnikové činnosti (zásobování, personalistika, výroba, odbyt) a na evidenci podnikatelské činnosti, oběh účetních dokladů a na samotné vedení daňové evidence nebo účetnictví. Odborná praxe je hodnocena v rámci odborných předmětů na základě písemné zprávy o průběhu praxe. Žáci se účastní besed s pracovníky Úřadu práce, Komerční banky. Každoročně se žáci účastní olympiád z českého, německého a anglického jazyka. V oblasti výuky cizích jazyků jsou organizovány výukové a poznávací zájezdy do Vídně.

17

V oblasti estetického a kulturního vzdělávání se žáci účastní filmových i divadelních představení. Žákům je umožněna i návštěva výstav a vzdělávacích programů zaměřených na umění. V rámci prevence sociálních a patologických jevů pořádáme návštěvu K-centra, žáci se účastní na besedách a přednáškách (témata přednášek se přizpůsobují požadavkům školy, případně samotných žáků). V sportovní oblasti se naši žáci každoročně účastní soutěží oblastní a okresní úrovně ve volejbale, florbale, basketbale. 2.8.1

Výsledky vzdělávání

Výsledky vzdělávání vyjadřují konkrétní vzdělávací požadavky na změnu osobnosti žáka ve všech rovinách (tj. kognitivní, psychomotorické). Tvoří je soubor vědomostí, dovedností (intelektových, psychomotorických), návyků, postojů atp., které by si měl žák v průběhu vzdělávání osvojit a být schopen prokázat. Ve výuce všech předmětů by měl žák dosahovat maximálních výsledků s ohledem na své schopnosti. 2.8.2

Metodické přístupy, hodnocení žáků

Metody a formy vzdělávání jsou rozpracovány v úvodu každého vyučovacího předmětu. Vyučující je volí se zřetelem na charakter vyučovacího předmětu, schopnosti žáků, konkrétní situaci v pedagogickém procesu a s ohledem na možnosti školy. Učitelé individuálně přistupují k hodnocení jednotlivých žáků, vždy ale kladou důraz na to, aby žáci dosahovali v rámci svých možností maximálních výsledků. Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky a zákazníky. Žáci jsou vedeni tak, aby měli estetické cítění a pozitivní vztah k životnímu prostředí. Hodnocení žáků je prováděno dle platné právní úpravy, na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací. Žáci jsou průběžně hodnoceni během celého pololetí. Vyučující se při hodnocení žáků snaží maximálně zdůrazňovat výchovnou funkci hodnocení, vést žáky k sebehodnocení a učit je přijímat zpětnou vazbu v rámci kolektivního hodnocení. V hodnocení jednotlivých předmětů se projeví i hodnocení realizace průřezových témat. Pokud se žáci zapojí do soutěží, které buď pořádá škola sama anebo do dalších odborných soutěží regionálních a celorepublikových, je kladně hodnocena jejich účast, úspěchy a osobní aktivita. 2.8.2.1.

Způsoby a kritéria hodnocení žáků

Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu, je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné a vychází z klasifikačního řádu školy. Písemné zkoušení je prováděno formou krátkých písemných prací, kterými se ověřují znalosti z posledních probíraných témat, nebo formou delších písemných prací vztahujících se k probraným tematickým celkům, nebo jejich logicky odděleným částem.

18

Ústní zkoušení je realizováno formou individuálního rozhovoru se žákem, nebo formou frontálního zkoušení žáku v lavicích. Úroveň žáky získaných znalostí a vědomostí je hodnocena dle klasifikačního řádu školy stupni 1 až 5. Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě si osvojuje poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledku činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledku jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevu je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev mívá zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je

19

málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu se projevují velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevu a zákonitosti nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledku jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede se samostatně učit. Důležitým kritériem pro hodnocení a klasifikaci žáků je dále i adekvátní zohlednění jejich aktivity při výuce a při předávání nových informací, jejich spontánního zapojování do dialogické metody výuky, schopnost a kvalita diskuse o problému, schopnost navrhovat různé varianty řešení daného problému (především při uplatňování výukové metody problémového výkladu). Dalším důležitým kriteriem je dostatečná frekvence a různorodost ústního i písemného zkoušení i s ohledem na rozvoj klíčových kompetencí (komunikativní kompetence). 2.8.3

Vzdělávání žáků se mimořádně nadaných

speciálními

vzdělávacími

potřebami

a

žáků

Pod pojmem žáci se speciálními vzdělávacími potřebami označujeme ve smyslu školského zákona žáky se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Záměrem školy je zpřístupnit vzdělávání co nejširšímu spektru žáků a při tomto se bere v úvahu zejména:      

charakter oboru vzdělávání a požadavky na zdravotní způsobilost uchazeče o tento obor vzhledem ke stupni zdravotního postižení nebo znevýhodnění přínos vzdělávání v daném oboru pro sociální uplatnění absolventa na trhu práce osobní uspokojení absolventa možnosti pracovního uplatnění absolventa v regionu potřeba úzké spolupráce se sociálními partnery materiální a organizační podmínky školy např. možnosti bezbariérového přístupu, speciální učebnice, speciální didaktické a kompenzační pomůcky, speciální pedagogická péče apod.

Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadané žáky máme pravidelné konzultační hodiny, kde se mohou žáci s vyučujícími vrátit k probírané látce, znovu si ji nechat vysvětlit, nebo naopak pracovat na náročnějších tématech. U žáků s dyslexií, dysgrafií a dysortografií (pokud mají vyjádření ze školního poradenského pracoviště) je přihlíženo k jejich znevýhodnění, v takové míře, jak určí školní poradenské pracoviště.

20

Momentálně nemáme na oboru žáky s tělesným, sluchovým a zrakovým postižením, které by vyžadovalo speciální přístup a speciální pomůcky. V případě zařazení takovýchto žáků do výuky s nimi budeme pracovat tak, abychom brali ohled na jejich znevýhodnění- pomůcky, úprava materiálů, testů apod. Třídní učitelé a jednotliví pedagogové jsou prostřednictvím výchovného poradce informováni o všech žácích se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně tak jako všichni pedagogičtí pracovníci i ostatní žáci jsou seznamováni se sociálně kulturními zvláštnostmi žáků, aby byli schopni lépe pochopit jejich projevy a problémy a volit k nim vhodný společenský přístup. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou integrováni do třídních kolektivů. To přispívá k jejich socializaci a připravenosti na běžný občanský život a také k lepšímu přístupu majoritní společnosti k lidem se zdravotním postižením, sociálním či jiným znevýhodněním. Podmínky vzdělávání těchto žáků, příslušníků národnostních menšin a cizinců jsou dány právní úpravou. Velmi důležitá je i práce v kolektivu třídy s ostatními žáky. Nesmíme zapomínat na to, že nástavbové vzdělávání je vzděláváním dospělých a tito by již měli mít vytvořený správný přístup ke skupinám znevýhodněných osob, proto pouze pokračujeme v jeho dalším upevňování a rozvíjení. 2.8.3.1 Vzdělávání a začleňování cizinců Pedagogové věnují zvýšenou pozornost vytváření příznivého klimatu školy i jednotlivých tříd. Podporují vzájemné respektování, partnerské vztahy, sebeúctu, komunikaci mezi spolužáky a rozvíjení žádoucích postojů k lidem jiné národnosti, etnické nebo náboženské příslušnosti. Pedagogové seznamují žáky se základními údaji o menšinách, které u nás žijí, s jejich kulturou a rozvíjejí u nich vědomí sounáležitosti.

2.8.4

Specifické podmínky vzdělávání v nástavbovém studiu

Nástavbové studium patří mezi vzdělávání dospělých, protože je určeno uchazečům, kteří již získali střední vzdělání s výučním listem v tříletém vzdělávacím programu a mají zájem rozšířit nebo si zvýšit kvalifikaci a získat vyšší stupeň vzdělání. Jedná se o dospělé lidi, kterým je nejméně 18-19 roků a někteří mají určité zkušenosti z pracovního života ve svém oboru. Situační specifika vzdělávání dospělých je spjatá jak s rodinným, pracovním tak i se společenským životem i sociálním postavením dospělých. Vzdělávání dospělých reaguje na jejich obecnou situaci a jejich individuální vzdělávací potřeby z hlediska metod výuky, kontroly vzdělávání. V úvahu je nutné brát i dobu, která uplynula od skončení předchozího formálního vzdělávání. Důležitou roli hraje i motivace žáků.

21

U dospělých žáku lze pozorovat vyšší samostatnost, kterou můžou učitelé vhodně využít. Učitel při vzdělávání dospělých působí především jako konzultant a rádce při samostatné práci. U dospělých žáků je většina klíčových kompetencí na základě životních a profesních zkušeností již zformována, proto výuka směřuje pouze k jejich funkčnímu rozvíjení tak, jak to vyžaduje výkon povolání nebo pracovní pozice, pro které se připravují. Průřezová témata jsou ve vzdělávání dospělých zohledněna v rámci konkrétních vyučovacích předmětů, tak aby odpovídala věku a zkušenostem žáků. Je správné akceptovat osobnost dospělých při zařazování konkrétního učiva do ŠVP. 2.9. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu Neoddělitelnou součástí teoretického vyučování a praxe je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce a požární ochrana. Vždy na začátku školního roku jsou všichni žáci prokazatelně seznámeni se školním řádem, zásadami bezpečného chování, s ustanoveními konkrétních právních norem k zajištění BOZP a požární ochrany souvisejícími s jejich vykonávanou činností při teoretickém vyučování. Před zahájením praxe jsou žáci ve škole proškoleni o nutnosti dodržování školního řádu i bezpečnosti práce na pracovištích ve firmách, kde jsou pak následně proškoleni odpovědnými zástupci jednotlivých firem. Ve výchovně-vzdělávacím procesu výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vychází z platných právních předpisů – tj. zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Jejich výklad je směřován od všeobecného ke konkrétnímu a postihuje otázky a předpisy bezpečnosti pro jednotlivce na všech typech pracovního postavení. V prostorách určených pro vyučování žáků jsou vytvořeny podmínky k zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany podle platných předpisů a norem.

22

3.Učební plán Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Zřizovatel:

Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/6, 601 82

Název ŠVP:

Podnikání

Kód a název oboru:

64-41-L/51 Podnikání

Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka a forma vzdělávání:

2 roky denní formy vzdělávání

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Jazykové vzdělávání a estetické vzdělávání český jazyk a literatura cizí jazyk Vzdělávání pro zdraví tělesná výchova Ekonomika a právo ekonomika právo marketing a management chod podniku Účetnictví a daně účetnictví Písemná a ústní komunikace písemná a ústní komunikace psychologie

1. ročník

2. ročník

4 3

4 3

Celkem 14

4 2

2

4 2 1 0

4 2 1 2

16

10 5

5

2 2

1 0

1

1

3 1

3 1

5

Volitelné vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání občanská nauka Matematické vzdělávání matematika cvičení z matematiky Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích práce s počítačem Jazykové vzdělávání konverzace v cizím jazyce CELKEM týdenní počet hodin

2 8

3 1

2

1 32

1 32

2

23

64

Poznámky: 1. Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání je východiskem pro tvorbu učebních plánů ve ŠVP. Do učebního plánu školního vzdělávacího programu se zařazují vyučovací předměty, které se vytvářejí na základě vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů stanovených v rámcovém rozvržení obsahu vzdělávání. Stanovené vzdělávací oblasti a obsahové okruhy a jejich minimální počty vyučovacích hodin jsou závazné, jejich dodržení ve ŠVP musí být prokazatelné. 2. Škola zařadí do ŠVP minimálně dvě volitelné vzdělávací oblasti. Z přírodovědného vzdělávání může škola zařadit jednu disciplínu. Volitelné vzdělávací oblasti slouží k prohloubení všeobecného vzdělání podle potřeb oboru a k zajištění přípravy žáků na společnou část maturitní zkoušky. 3. Disponibilní hodiny jsou určeny pro vytváření profilace ŠVP, realizaci průřezových témat, posílení hodinové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů, pro podporu zájmové orientace žáků, pro zavádění výuky dalšího cizího jazyka. 4. Minimální počet týdenních vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání je 64, maximální 70. 5. Pro úspěšnou realizaci vzdělávání je nutné vytvářet podmínky pro osvojení požadovaných praktických dovedností a činností formou cvičení (v laboratořích, dílnách, odborných učebnách, fiktivních firmách apod.), učební a odborné praxe. Na cvičení, učební nebo odbornou praxi lze žáky dělit na skupiny, zejména z důvodů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygienických požadavků podle platných právních předpisů. Obsah praktických činností se odvíjí od vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů RVP ekonomika a právo, účetnictví a daně a písemná a ústní komunikace. 6. Do ŠVP musí být zařazena odborná praxe v minimálním rozsahu 2 týdny za celou dobu vzdělávání. Odborná praxe se organizuje v souladu s platnými právními předpisy. 7. Kromě toho zařadí škola učební praxi v minimálním rozsahu 2 týdenní vyučovací hodiny za celou dobu vzdělávání. 8. Ve ŠVP musí být v každém ročníku zařazena v denní formě vzdělávání tělesná výchova, v minimálním rozsahu 2 hodiny týdně. Do jiných forem vzdělávání než denní se tělesná výchova zpravidla nezařazuje, pokud to nevyžaduje charakter odborné přípravy.

Přehled využití týdnů v školním roce

1.ročník

Vyučování dle rozpisu

2.ročník

32

32

Odborná praxe

2

0

Maturita

0

2

Rezerva (opakování, výchovně-vzdělávací akce)

6

3

40

37

Celkem týdnů

24

4. Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání Název školy: Zřizovatel: Název ŠVP: Kód a název oboru: Stupeň vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost ŠVP:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6 Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/6, 601 82 Podnikání 64-41-L/51 Podnikání střední vzdělání s maturitní zkouškou 2 roky denní formy vzdělávání od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Délka a forma vzdělávání: 2 roky, denní

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

Jazykové vzdělávání - český jazyk - cizí jazyk Estetické vzdělávání Vzdělávání pro zdraví Ekonomika a právo Účetnictví a daně Písemná a ústní komunikace Volitelné vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání Přírodovědné vzdělávání Matematické vzdělávání Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Disponibilní hodiny Celkem

Minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání týdenní celkový 2 5 3 4 10 8 5 6

64 160 96 128 320 256 160 192

21 64

672 2048

25

5. Převodní tabulka souladu RVP a ŠVP

26

6. Učební osnovy

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

256

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu – český jazyk Cíl předmětu Hlavním obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvoj komunikačních schopností žáků, tedy užívání českého jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení. Zvládnutí jazyka slouží k přijímání, ke kritickému hodnocení (ochrana proti snadné manipulaci a intoleranci), ke sdělování, výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Dalším obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvoj sociálních a odborných kompetencí žáků. Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich praktického, profesního a duchovního života. Charakteristika učiva Předmět český jazyk se skládá ze tří oblastí, které se vzájemně prolínají, doplňují a podporují. Jazykové vzdělávání (jazyk a komunikační výchova) rozvíjí komunikační kompetenci žáků a učí je používat jazyka jako prostředku myšlení a dorozumívání. Směřuje k dovednosti a schopnosti žáků mluvit a jednat s lidmi, kultivovaně se ústně vyjadřovat, pracovat s textem a s informacemi. Jazykové vědomosti a dovednosti: žák chápe jazyk jako systém, chápe funkci spisovného jazyka. Zná základní jazykové pojmy a kategorie. Při řešení jazykově – komunikačních úkolů aplikuje faktografické znalosti a umí své řešení zdůvodnit. Na ukázkách umí rozlišit spisovný jazyk a nespisovné útvary, zvláště obecnou češtinu, dialekty, dále sociálně a stylově nepříznakové a příznakové jevy. Ovládá jazykový a stylistický rozbor textu. Komunikační a slohová výchova: je seznámen s technikou mluveného slova a s emocionální a emotivní stránkou mluveného slova. Dále je seznámen s hlavními slohovými postupy veřejného projevu a jejich specifiky, se základními postupy v běžné komunikaci. Chápe

27

pojem jazyková a řečová kultura. Umí navázat kontakt a hovořit s osobami různého věku a postavení. Dovede prezentovat sám sebe a vhodně argumentovat a obhájit své stanovisko. Práce s textem a získávání informací: zná základní útvary informačního charakteru, zdroje všeobecných informací, zásady kulturního čtení. Má přehled o denním tisku, o knihovnách a jejich službách. Dovede zjistit potřebné informace z dostupných zdrojů. Orientuje se v knize, v novinách a časopisech. Dovede u odborného textu pořídit výpisky, výtah. Je schopen zaznamenat bibliografické údaje. Pojetí výuky Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti žáků, které získali při studiu učebního oboru. Rozvíjí je vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření žáků. Cílem je tyto vědomosti prohloubit, rozšířit, posunout na vyšší kvalitativní a kvantitativní úroveň a využívat je jako nástroj žákovy výchovy a sebevýchovy. Budou použity různé aktivizující metody, samostatná práce žáků a prezentace jejích výsledků. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  technika řízeného rozhovoru  týmová práce Hodnocení výsledků žáků V předmětu český jazyk je důležité vzhledem k použitým metodám a formám výuky uplatňovat odděleně hodnocení a klasifikaci. V problematice hodnocení je prioritou, aby si každý vyučující uvědomil předpoklad výrazného podmínění kompetencí osobnostními vlastnostmi, charakterovými rysy, sociálním zázemím a rozdílnou zralostí žáka. Kritéria pro hodnocení jsou žákům veřejně přístupná, učí se je používat (např. hodnotí kladné a záporné stránky projevy spolužáka v průběhu mluvního cvičení). V každém ročníku jsou stanoveny čtyři písemné slohové práce podle výběru vyučujícího, dále písemné kontrolní činnosti – korektury textu nebo diktáty, jazykové rozbory, průběžně ústní zkoušení. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Předmět český jazyk zásadně přispívá k rozvoji klíčových kompetencí takto: Komunikativní kompetence 

komunikativní kompetence jsou u žáků rozvíjeny zcela zásadním způsobem. Jsou těžištěm předmětu.

28

Žák získává poučení:  o jazykových vědomostech;  o komunikační a slohové výchově;  o práci s textem;  o získávání informací (knihovny, internet – otevřené zdroje);  o významu systematického procvičování;  o praktické aplikaci vědomostí a dovedností;  o zpětné kritické analýze. Personální a sociální kompetence Žák:       

na základě práce v týmu dokáže spolupracovat; používá sady kriterií pro hodnocení práce; přijímá hodnocení. je schopen práce ve skupině; aktivně se podílí na řešení zadaného úkolu (práce s texty); navrhuje postupy řešení; vybírá optimální řešení.

Kompetence k řešení problémů Žák:     

dovede pochopit a analyzovat zadání úkolu; stanovit pracovní postup; zvolit vhodnou metodu; dokáže vypracovat strukturovaný text; zvolit vhodný slohový postup a útvar (v podobě domácích úkolů, seminárních a maturitních písemných prací, zpráv z exkurzí, protokolů odborných předmětů).

Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Žák:  rozvíjí dovednosti získat potřebné informace v široké škále otevřených zdrojů  kriticky zhodnotí a využívá dosažené výsledky v praktické odborné činnosti. Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák se dokáže orientovat v masových médiích, využívat je a kriticky hodnotit; dokáže odolávat jednoduché myšlenkové manipulaci díky mediální výchově; jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, efektivně pracovat s informacemi, tj. umí získávat a kriticky vyhodnocovat informace. 29

Člověk a životní prostředí Žák získává dovednosti vyjadřovat a zdůvodňovat své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky životního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. Informační a komunikační technologie Žák pracuje s informacemi a s moderní informační a komunikační technologií, získané poznatky aktivně zpracovává a používá (referáty, mluvní cvičení). Pojetí vyučovacího předmětu – estetické vzdělávání Cíl předmětu Utvářet kladný vztah žáků k materiálním a duchovním hodnotám. Žáci jsou vedeni k esteticky tvořivým aktivitám a podílejí se na jejich ochraně. Estetické vzdělávání ovlivňuje utváření hodnotové orientace a postojů žáků, a to nejen v oblasti umělecké a kulturní, ale i v oblasti společenské a mezilidské. Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede i k celkovému přehledu o hlavních uměleckých směrech ve světě. Charakteristika učiva Předmět se skládá ze tří oblastí, které se vzájemně doplňují a podporují. Literatura a ostatní druhy umění přispívají k aktivnímu poznávání různých druhů umění našeho i světového, současného i minulého, v tradiční i mediální podobě. Práce s literárním textem vede žáky ke správné interpretaci a uplatňování znalostí z literární teorie a poetiky. V oblasti kultury mají žáci získat přehled o kulturním dění,o kulturních institucích a dalších kulturních hodnotách. Pojetí výuky Výuka navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy a rozvíjí je vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření žáků. Cílem je tyto vědomosti prohloubit, rozšířit a posunout na vyšší kvalitativní a kvantitativní úroveň. Estetické vzdělávání kromě četby, rozboru a interpretace uměleckých děl či jejich ukázek vede k celkovému přehledu o klíčových momentech v české a světové literární historii. Předpokládá se, že se žáci seznámí se základní tvorbou autora, byť formou ukázky, s jeho zařazením do literárněhistorického kontextu a jeho přínosem pro další generace. Žáci jsou vedeni ke komunikačním a k esteticky tvořivým aktivitám. Kromě tradičních metodických postupů se vyučující zaměří na problémové úkoly řešené samostatně i skupinově, situační komunikační hry a soutěže, zpracování projektových úkolů, dramatizaci a recitaci uměleckých textů, besedy a diskuse o knihách a filmových či divadelních představeních.

30

Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  plošný výklad;  skupinová výuka;  techniky samostatného učení a práce;  motivační rozhovor;  týmová práce. Hodnocení výuky žáků Průběžné hodnocení žáků s přihlédnutím k osobnímu pokroku při získávání znalostí a dovedností formou rozhovoru, testů (orientační a standardizovaných), souboru úloh, dotazníků. Hodnoceny budou především praktické komunikační dovednosti, analýza a interpretace uměleckého textu a vlastní tvůrčí práce. Způsob hodnocení bude spočívat v kombinaci známkování, slovního hodnocení a využití bodového či procentuálního vyjádření. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k celoživotnímu učení Žák:    

uplatňuje různé způsoby práce s textem; vyhledává a zpracovává informace; se orientuje v mluveném projevu a pořizuje si poznámky; přijímá hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí.

Kompetence k řešení problémů Žák:  objasní jádro daného problému v úkolu;  navrhne způsob řešení a vyhodnotí dosažené výsledky;  spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi.

31

Komunikativní kompetence Žák:  formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle;  se účastní aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje;  se orientuje v jazykové a stylistické normě. Personální a sociální kompetence Žák:  odhaduje důsledky svého jednání a chování v různých situacích;  ověřuje získané poznatky;  kriticky zvažuje názory, postoje a jednání jiných lidí;  pracuje v týmu a podílí se na realizaci společných pracovních a jiných činností. Občanské kompetence a kulturní povědomí Žák:  respektuje práva a osobnost druhých lidí;  jedná v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování;  uznává tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu. Průřezová témata: Člověk v demokratické společnosti Žák si osvojuje některé základní poznatky o fungování a společenské roli současných médií a takto získává dovednost pro aktivní zapojení do mediální komunikace. Žák se učí analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr. Člověk a životní prostředí Žák rozebírá literární ukázky s tématem přírody a chápe význam zdravého životního prostředí, krásy přírody a nutnost její ochrany. Informační a komunikační technologie Žák využívá moderní komunikační a informační technologie při zpracovávání nejrůznějších témat (referátů, mluvních cvičení, prezentací).

32

Mezipředmětové vztahy Český jazyk a literatura se jako předmět promítá i do jiných oblastí školní výuky, např. občanská nauka. Jeho hlavním cílem je naučit žáky uvažovat v konkrétní i abstraktní rovině a následně své myšlenky vyjádřit slovy. Žák dovede samostatně zařadit autora do literárněhistorického kontextu na základě vědomostí z českého jazyka a literatury, ale i z ostatních předmětů.

33

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA1. ROČ. 4HOD TÝDNĚ/ 128HOD ROČ. Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák: 

Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností  jazyková kultura  vývojové tendence spisovné češtiny  zvukové prostředky a ortoepické normy jazyka  národní jazyk  obohacování slovní zásoby  tvoření slov  procvičování a upevňování pravopisu

  

Žák:        

rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk, dialekty a stylově příznakové jevy a ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci vyjmenuje významné rysy češtiny získává přehled o způsobech obohacování slovní zásoby v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu

vhodně se prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně přednese krátký projev vystihne charakteristické znaky různých druhů textu a rozdíly mezi nimi rozpozná funkční styl získává přehled o základních slohových postupech odhaluje stylizační nedostatky posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu

Komunikační a slohová výchova  verbální a neverbální komunikace, mimika, gestikulace, haptika  projevy mluvené a psané  druhy řečnických projevů  vrstvy ve slovní zásobě (spisovná čeština, nářečí, slang, argot)  slohotvorní činitelé  slohové postupy  projevy prostě sdělovací, administrativní, prakticky odborné, jejich základní znaky, postupy a prostředky  vyprávění, popis osoby  slohové styly  literatura faktu a umělecká literatura  publicistika, reklama  slohové útvary  technika mluveného slova, respirace, fonace, artikulace

34

Hod

11

14

Žák:  zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, vybírá je a přistupuje k nim kriticky  zhodnotí obsah textu i jeho části  má přehled o knihovnách a jejich službách

Práce s textem a získávání informací  informační postupy, reklama, telegram, e-mail, web  funkce reklamy a propagačních prostředků a její vliv na životní styl  získávání a zpracování informací z textu, např. ve formě anotace, konspektu, osnovy, resumé, jejich třídění a hodnocení  techniky a druhy čtení, rozbor textů  druhy a žánry textu  knihovny a jejich služby

Žák:  zařadí typická díla do příslušných historických období  uvědomuje si, jak si lidé dříve vykládali svět  využívá při práci s textem znalosti z literární teorie  objasní význam Bible v dějinách literatury i lidstva  rozezná antickou tragédii od komedie  vyjádří vlastní prožitky z recepce daných uměleckých děl

Literatura a ostatní druhy umění

Žák:  v nabídce rozliší latinku a hlaholicí i základní typy písem starověkých civilizací  rozlišuje literární žánry tohoto období  aplikuje historické souvislosti z dějepisu  zhodnotí význam daného autora i díla pro dobu, v níž tvořil, i pro současnost

Středověká literatura  nejstarší slovanské památky  latinské písemnictví  vznik česky psané literatury  literatura doby husitské

Nejstarší literatury světa 

    

35

7

7

vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech starověké orientální literatury Bible a její význam starověká literatura řecká a římská řecká tragédie aktivní poznávání různých druhů umění našeho i světového, současného i minulého, v tradiční i mediální podobě

6

Žák:  přiřadí konkrétní památky k renesančnímu stylu u nás i v Evropě  charakterizuje nové literární útvary renesance  vyjmenuje základní autory a jejich díla  na základě četby interpretuje příběh

Humanismus a renesance  charakteristika období, umělecké směry, Leonardo da Vinci, Michelangelo  renesance a humanismus ve světové literatuře  humanismus v Čechách

Žák:  objasní promítnutí společenských událostí do tvorby autorů  doloží modernost pojetí vyučování u J.A.Komenského

Baroko  dramatické napětí v barokním umění  Jan Amos Komenský

Žák:  účastní se diskuse na téma dobrodružný román, nácviku rozpoznání hodnotného díla od braku

Klasicismus, osvícenství a preromantismus  francouzský klasicismus  osvícenství  evropský preromantismus

Žák:  orientuje se v periodizaci a charakteristice etap národního obrození  objasní funkci spisovného jazyka  charakterizuje ohlasovou poezii

České národní obrození  národní obrození (účel, vývoj)  obrozenecké divadlo  slovanská vzájemnost  lidová slovesnost, F. L. Čelakovský 

Žák:  rozeznává typické znaky romantismu  klasifikuje ukázky z hlediska literárních druhů a žánrů  interpretuje ukázky daných literárních děl  rozlišuje lidovou slovesnost i díla jí inspirovaná  diskutuje o filmovém zpracování literární předlohy

Romantický postoj ke světu a stylizace romantického hrdiny  romantismus jako umělecký směr, romantický hrdina  světový romantismus  český romantismus

36

3

4

5

5

10

Žák: Práce s literárním textem  vystihne charakteristické znaky  funkce literatury různých literárních textů a rozdíly mezi  základní literární druhy a žánry nimi  základní literární pojmy  rozliší konkrétní literární díla podle  motivace ke čtenářství základních druhů a žánrů  četba a interpretace literárního  interpretuje text textu  metody interpretace textu Žák: Kultura  získává přehled o kulturních institucích  kulturní instituce a památky v ČR a v ČR a regionu v regionu  popíše vhodné společenské chování  společenská kultura – principy a v dané situaci normy kulturního chování, společenská výchova  kultura bydlení, odívání Žák:  odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby  zařazuje běžná slova ke slovním druhům podle základních kritérií  určuje mluvnické kategorie jmen a sloves

Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností  tvarosloví  slovní druhy  mluvnické kategorie

Žák:  vysvětlí rozdíl mezi psaným a mluveným projevem  navazuje kontakt a hovoří s osobami různého věku  argumentuje a obhajuje svá stanoviska  objasní rozdíly mezi popisem prostým, odborným a uměleckým  vybírá odpovídající jazykové prostředky

Komunikační a slohová výchova  dialogické projevy  komunikační situace, komunikační strategie  vyjadřování přímé i zprostředkované technickými prostředky, monologické i dialogické, neformální i formální, připravené i nepřipravené  pěstování vhodného řečového chování  dopis osobní a úřední  popis  charakteristika

37

4

2

11 1 1

18

Žák:  zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů  pracuje s běžnými informačními příručkami  poradí sobě i jiným, kde je možné získat jazykové informace

Práce s textem a získávání informací  noviny, časopisy a jiná periodika, hodnověrnost přenášení informací, možnost jejich ověřování  zpracovávání informací z textu  práce s různými příručkami pro školu i veřejnost

Žák:  zařadí typická díla do jednotlivých uměleckých směrů  orientuje se v základních dílech evropského realismu  využívá znalostí z dějepisu a ze zeměpisu  rozpozná etické a umělecké hodnoty literárního díla

Literatura a ostatní druhy umění

Žák:  diskutuje o nedemokratické společnosti 19. století  oceňuje životní postoje autorů v občanském i osobním životě  vyjádří vlastní prožitky z četby Žák:  přiřadí autora a dílo k příslušné literární skupině  vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů k poslání literatury  doloží znalost některého probíraného díla z filmové a divadelní verze, uvede rozdíly

Realismus v Evropě  

3

2

realismus jako umělecký směr světový realismus

Počátky realismu v české literatuře  

Karel Havlíček Borovský Božena Němcová

Literární skupiny – májovci, ruchovci, lumírovci  charakteristika jednotlivých skupin a jejich srovnání  Májovci  Ruchovci  Lumírovci

38

2

5

Žák:  rozpozná zvláštnosti české a světové realistické tvorby  rozliší historické podoby jazyka a nářečí  aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů nachází v historii poučení

Realismus a naturalismus v české literatuře  kritický realismus  historická próza  venkovská próza  realistické divadlo

Žák:  při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie  text interpretuje a debatuje o literárním díle  postihne sémantický význam textu  samostatně zpracovává informace z literárních materiálů

Práce s literárním textem  četba a interpretace literárního textu  tvořivé činnosti  kompozice literárního díla  shromažďování a třídění materiálu v rámci textologie 

Žák:  orientuje se v nabídce kulturních institucí  dokáže si uvědomit význam kulturních památek pro člověka

Kultura  galerie a muzea v ČR, nabídka kulturních akcí  ochrana a využívání kulturních hodnot

39

5

3

1

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. ROČ. 4HOD TÝDNĚ/ 128HOD ROČ. Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  orientuje se ve výstavbě textu  rozliší větu jednočlennou a dvojčlennou  ovládá jazykový rozbor souvětí  rozpozná poměry mezi větami  aplikuje faktografické znalosti  zdůvodní svůj postup rozboru souvětí

Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností  větná skladba  druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu  skladba, větná stavba  větné členy základní  větné členy rozvíjející  souvětí podřadné a souřadné  význam větné stavby pro tvoření textu

Žák:  vysvětlí rozdíl mezi psaným a mluveným projevem  vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně  používá spisovný jazyk a pravopisné normy v útvarech administrativního stylu  zpracuje jednoduchou žádost  sestaví vlastní životopis jako souvislý text i strukturovaný  volí vhodný způsob zprostředkování informací

Komunikační a slohová výchova  mluvené a psané projevy  nonverbální prostředky  odborný styl  výklad nebo návod k činnosti  úvaha  úřední korespondence  administrativní styl  grafická a formální úprava jednotlivých písemných projevů

Žák:  má přehled o denním tisku a tisku své zájmové oblasti  zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů  sestaví jednoduché zpravodajství

Práce s textem a získávání informací  výklad, četba a rozbor ukázek  publicistický styl a jeho útvary  kritika a časopisy

40

Hod

14

11

7

Žák:  zařadí typická díla do jednotlivých uměleckých směrů  rozpozná znaky jednotlivých uměleckých směrů  vyjmenuje představitele výtvarného umění  zařadí typické ukázky k jednotlivým uměleckým směrům

Literatura a ostatní druhy umění

Žák:  vyloží příčiny měnící se atmosféry ve společnosti koncem 19. století a vlivu na umění  vyjádří vlastní prožitky z daných uměleckých děl

Moderní umělecké směry v české literatuře  česká moderna, situace ve společnosti  symbolismus v díle Otokara Březiny, impresionismus v díle A. Sovy  anarchističtí buřiči  česká dekadence

Žák:  doloží příklady modernosti, nekonformity umělců v souvislosti s nástupem moderního umění a jeho průniku do běžného života (kultura bydlení, oblékání, architektura)  popíše vliv společenských událostí na autorovo dílo  vysvětlí změny životních hodnot pod vlivem vypjatých situací

První světová válka ve světové literatuře  charakteristika poválečného období  nové umělecké směry (kubismus, futurismus, dadaismus, expresionismus, surrealismus)  ohlas 1. světové války ve světové literatuře  četba a rozbor vybraného díla, filmové zpracování  pražská německá literatura

Žák:  rozliší humor a satiru v literárním díle  hodnotí význam tvorby autorů 

První světová válka v české próze  legionářská literatura  humor a satira  obrazy 1. svět. války v poezii

Moderní směry ve světové literatuře a kultuře na přelomu 19. a 20. století 



41

3

nové umělecké směry (symbolismus, impresionismus, secese) prokletí básníci

4

3

2

Žák:  vysvětlí podstatu jednotlivých uměleckých směrů  přiřadí dílo a autora k příslušnému literárnímu směru  rozliší použité umělecké prostředky a jazykové zvláštnosti jednotlivých autorů  recituje vybrané básně  rozpozná etické a umělecké hodnoty díla

Meziválečná avantgarda  avantgardní divadlo  charakteristika uměleckých směrů  proletářská poezie a Devětsil  poetismus a jeho manifesty  surrealismus

Žák:  rozpozná zvláštnosti české prózy  využívá znalosti dějepisné  rozliší publicistickou a uměleckou tvorbu autorů  vysvětlí vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo

Česká próza na počátku 20. století  psychologická próza  demokratický proud, Karel Čapek  V. Vančura a imaginativní próza  podkarpatská Rus v díle I. Olbrachta  katoličtí autoři

Žák:  je schopen interpretovat dílo a debatovat o něm  rozpozná specifika básnického jazyka jednotlivých autorů

Poezie 30. a 40. let 20. století  básnické osobnosti  katoličtí spisovatelé  Jiří Orten

Žák:  text interpretuje a debatuje o něm  prokáže na zvoleném textu znalost kompozice literárního díla  orientuje se v prozodickém systému a dokáže jej aplikovat na literární dílo

Práce s literárním textem  podrobná analýza libovolného literárního textu (žák si zvolí)  prozodický systém  tvořivá činnost

42

4

5

2

2

Žák:  uvědomuje si vliv prostředků masové komunikace  chápe význam titulků, hudby jako nedílné součásti filmu  sleduje informace o slavných a nových filmech  kriticky hodnotí možnost svobodného vyjadřování vlastních postojů Žák:  v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu  ovládá gramatiku  rozpozná poměry mezi větami  zdůvodní svůj postup rozboru souvětí 

Kultura  média a společnost  kinematografie, rozhlas, televize, internet  filmová produkce

Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností  opakování pravopisu  tvarosloví  skladba 

Žák:  odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru v základních útvarech odborného stylu  spojuje teoretické vědomosti s praktickými dovednostmi a aplikuje je v písemném projevu  sestaví vlastní životopis jako souvislý text i strukturovaný

Komunikační a slohová výchova  odborný styl  životopis  funkční styly

Žák:  rozumí obsahu textu i jeho částí  propojuje slohový výcvik s literární výchovou

Práce s textem a získávání informací  výklad, četba a rozbor ukázek  vypravování s uměleckými prvky  techniky a druhy čtení (s důrazem na čtení studijní),  orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu  zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby

43

1

12

13

7

Žák:  vysvětlí podstatu jednotlivých uměleckých směrů  přiřadí dílo a autora k příslušnému literárnímu směru  uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti  vysvětlí rozdíl mezi sci-fi a fantasy literaturou  klasifikuje ukázky z hlediska literárních druhů a žánrů  přiřadí typické ukázky k autorům  porovná literární a filmové zpracování některých děl

Literatura a ostatní druhy umění

Žák:  přiřadí autora a jeho tvorbu k příslušné skupině  uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti  objasní situaci po únoru 1948, procesy  rozpozná etické a umělecké hodnoty díla  rozliší prozaické žánry

Česká literatura 40. a 50. let 20. století  poetika Skupiny 42  surrealistická skupina, Skupina Ra  existencionalismus  situace po únoru 1948, schematismus  katolická literatura  květen, poezie všedního dne  budovatelský román  psychologická próza

Žák:  rozliší použité umělecké prostředky a jazykové zvláštnosti jednotlivých autorů  vysvětlí vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo  objevuje protest a zoufalství v textech K.Kryla  objasní pojmy1.tzv. pražské jaro 1968, Dva tisíce slov

Česká literatura 60. let 20. století  Autoři kolem časopisu Tvář  Experimentální tvorba  Válečná tvorba  Historický román  Absurdní drama  Divadla  Písňová tvorba

Světová próza počátku 20. století         

44

Existencialismus Rozhněvaní mladí muži Neorealismus Beat generation Absurdní drama Magický realismus Postmodernismus Nový román Sci-fi a fantasy literatura

8

5

3

Žák:  popíše situaci ve společnosti po vstupu vojsk států Varšavské smlouvy  objasní fenomén české literatury – rozdělení na tři proudy  uvede příklady odporu spisovatelů proti režimu - Charta 77  přiřadí autora a dílo

Česká literatura 70. a 80. let 20. století  oficiální literatura, generace 35  samizdatová literatura, časopisy, nakladatelství  exilová literatura, časopisy, nakladatelství  písničkáři 80. let

Žák:  popíše situaci v literatuře, vznik soukromých nakladatelství  orientuje se v časopisech, literárních cenách  rozliší jazykové prostředky jednotlivých autorů  zamýšlí se nad hrozícím zánikem bibliocentrismu

Česká literatura 90. let 20. století  polistopadová situace v literatuře a společnosti  imaginativní próza  deníková a memoárová próza  postmodernismus  nakladatelství a časopisy  neodekadence  reynkovská stopa  poezie dalších autorů

Žák:  rozezná umělecký text od neuměleckého  prokáže na daném textu znalost kompozice literárního díla

Práce s literárním textem  analyzuje zadané texty

Žák: Kultura  seznamuje se s moderními formami  moderní avantgardní divadlo české divadelní scény  vývoj společnosti a kultury po  získává přehled o tragické době po r. 2.sv. válce 1948  vývoj po sametové revoluci  získává přehled o změnách, o uvolnění a obnově kulturních kontaktů se světem

45

8

7

4

3

Název vyučovacího předmětu: Název školy:

NĚMECKÝ JAZYK STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

192

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Výuka cizích jazyků je významnou součástí všeobecného vzdělávání žáků. Rozšiřuje a prohlubuje jejich komunikativní kompetenci a celkový kulturní rozhled a zároveň vytváří základ pro jejich další jazykové i profesní zdokonalování. Ve výuce cizích jazyků je třeba vedle zprostředkování kognitivní výkonnosti žáka (jazykové vědomosti gramatické, lexikální, pravopisné, fonetické aj.) klást důraz na motivaci žáka a jeho zájem o studium cizího jazyka. Je proto nezbytně nutné používat metody směřující k propojení izolovaného školního prostředí s reálným prostředím existujícím mimo školu, např. využitím multimediálních programů a internetu, navazování kontaktů se školami v zahraničí, organizování výměnných, výukových i poznávacích zájezdů, zapojování žáků do projektů a soutěží. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné době nezbytná jak z hlediska globálního, protože přispívá k bezprostřední, a tudíž účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, neboť usnadňuje přístup k aktuálním informacím a osobním kontaktům a tím umožňuje vyšší mobilitu a nezávislost žáka. Vzdělávací cíl a výstupní požadavky na absolventy jsou formulovány na referenční úrovni B1 společného referenčního rámce pro jazyky. Žák si osvojí v každém ročníku asi 1 150 lexikálních jednotek včetně nejběžnější frazeologie. Charakteristika učiva Vzdělávání v německém jazyce na naší škole směřuje k osvojení úrovně jazykových znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby činí přibližně 1 150 lexikálních jednotek za rok. Z toho odborná terminologie tvoří nejméně 20 % slovní zásoby za studium. Žák si v tomto předmětu rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti a návyky v návaznosti na znalosti získané z učebního oboru. Žáci se učí a upevňují základní gramatické 46

struktury – tvarosloví a stavbu německé věty. Součástí výuky německého jazyka je také práce s odbornou slovní zásobou podle oboru vzdělání. Žák si zároveň rozšíří svoje znalosti o německy mluvících zemích. Výuka německého jazyka je uskutečňována: Německý jazyk

1. ročník

3 vyučovací hodiny týdně, tj. 96 hodin ročně

2. ročník

3 vyučovací hodiny týdně, tj. 96 hodin ročně

Pojetí výuky Výuka směřuje k cílové úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Studium končí maturitní zkouškou. Vyučující se snaží navodit ve třídě tvůrčí a přátelskou atmosféru, pracuje s učebnicemi a materiály, odpovídajícími věku a rozumové vyspělosti žáků. Vyučující používá při výuce doplňkové materiály, magnetofony, videopřehrávače, DVDpřehrávače. Vyučující vede žáky k osvojování různých technik samostatného učení a individuální práci (autodidaktická metoda) odpovídající jejich schopnostem a k sociálně komunikativním aspektům učení, např. dialogické slovní metody. Vede žáky v receptivních tématech k využívání ICT, sebehodnocení žáků prostřednictvím Evropského jazykového portfolia (EJP) Žáci jsou motivováni zařazováním her a soutěží, simulačních metod, uplatňováním projektové metody výuky, podporou aktivit nad předmětového charakteru mj. s cílem vypěstovat u co největší části žáků potřebu dorozumět se s mluvčími z daných jazykových oblastí Hodnocení výsledků žáka Hodnocení žáků je uplatňováno podle klasifikačního řádu. Jsou zohledňováni žáci se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie). Základní formou hodnocení výsledků vzdělávání je klasifikace vyjádřená známkou podle stupnice 1 - 5. Definice úrovně vědomostí a kompetencí odpovídající jednotlivým stupňům známek vychází z definic vnitřního řádu školy. Při hodnocení se přihlíží nejen ke gramatické a lexikální správnosti, ale zohledňuje se také rozsah a rozmanitost používaných jazykových a stylizačních prostředků. Žáci budou vedeni k tomu, aby byli schopni objektivně kritického sebehodnocení. Významnou roli hraje rovněž metoda kolektivního hodnocení Způsoby hodnocení by měly spočívat v kombinaci známkování, slovního hodnocení, využívání bodového systému, eventuelně procentuálního vyjádření. Během studia v obou ročnících vyučující průběžně kontroluje výsledky učení písemně i ústně. Zařazuje kontrolní testy osvojeného učiva. Daným výstupem studia německého jazyka je maturitní zkouška ve druhém ročníku.

47

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Žák je veden k následujícímu:  vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci a vhodně se prezentovat v souladu s pravidly daného kulturního prostředí;  formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně;  aktivně se účastnit diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, respektovat názory druhých;  písemně zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí;  zpracovávat přiměřeně náročné texty na běžná i odborná témata. Personální a sociální kompetence Žák dokáže:  efektivně se učit a pracovat, využívat ke svému učení zkušenosti jiných lidí, učit se na základě zprostředkovaných zkušeností;  sebekriticky vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok, přijímat radu a kritiku;  stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností a zájmové a pracovní orientace;  dále se vzdělávat.  zodpovídat za své jednání a chování, přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly;  pracovat samostatně i v týmu;  nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem a kulturám. Kompetence k celoživotnímu učení  

 

učitelé ve výuce prezentují různé způsoby přístupů ke studiu jazyka a žáky vedou k tomu, aby je využívali, žáci jsou vedeni k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby; tam, kde je to možné, využívají učitelé srovnání s jinými jazyky, které žáci znají, i s mateřštinou, žáci dostávají takové úkoly, v jejichž rámci samostatně vyhledávají a zpracovávají informace z cizojazyčných textů, součástí hodin i domácí přípravy je práce se slovníky, referenčními příručkami, multimediálním jazykovým softwarem a internetem.

48

Kompetence k řešení problémů 







učitelé poskytují žákům prostor k samostatnému řešení jazykových problémů i k jejich různým řešením; využívají příležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vedou žáky k jeho respektování, neustálou prací s texty, kterým ne vždy beze zbytku rozumějí, či obsahují neúplné věty i odstavce, se žáci učí zacházet s nekompletními informacemi; jsou vedeni k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu, ve výuce jsou simulovány modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat v praktickém životě (psaní dopisů na různá témata, rozhovory v různých kontextech, poslech neznámých mluvčích atd.), v rámci konverzace na různá témata je po žácích vyžadována zřetelná argumentace při vyjadřování názorů.

Občanské kompetence a kulturní povědomí Žák je veden k tomu, aby:  se dokázal orientovat v masových médiích, využíval je, ale také kriticky hodnotil, učil se být odolný vůči myšlenkové a názorové manipulaci,  dokázal jednat s lidmi, diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení,  byl ochoten angažovat se nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech,  si vážil materiálních a duchovních hodnot a snažil se je chránit a zachovat pro budoucí generace,  byl tolerantní a respektoval tradice a společenské zvyklosti daného sociokulturního prostředí,  aktivně vystupoval proti projevům rasové nesnášenlivosti a xenofobie. Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Žák dovede:  pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií  získávat informace z internetu, zpracovávat je a třídit  komunikovat elektronickou poštou  pracovat s elektronickým slovníkem, se vzdělávacími jazykovými programy

49

Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák jedná s lidmi, vyslechne jejich názor a přiměřeně diskutuje na dané téma, vyjadřuje ústně i písemně své názory v rozsahu osvojené slovní zásoby, jedná samostatně a dovede pracovat i v týmu. Člověk a životní prostředí Žáci získávají potřebné informace např. z internetu, časopisů. Během výuky se pracuje s texty, které jsou zaměřeny na tuto problematiku. Žáci jsou seznámeni s novou slovní zásobou, která se týká dané problematiky, žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali vyjádřit své myšlenky, názory a postoje. Informační a komunikační technologie V hodinách německého jazyka je využívána počítačová technika. Práce je orientována buď na gramatická cvičení, nebo na testy, které jsou v současné době již velmi dobře připraveny. Dále zde žáci vyhledávají doplňující informace, které využijí při zpracování konverzačních témat. Mezipředmětové vztahy Německý jazyk v rámci mezipředmětových vztahů navazuje na témata probíraná v jiných předmětech a využívá zde získaných znalostí - např. občanská nauka, český jazyk a literatura. Rozvíjí se adekvátní slovní zásoba, žáci si rozšiřují znalosti reálií příslušných jazykových oblastí a komunikují v rámci daných témat.

50

NĚMECKÝ JAZYK 1. ROČ. 3 HOD. TÝDNĚ / 96 HODIN ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hodin

Žák: Řečové dovednosti:  rozumí přiměřeným souvislým  receptivní řečová dovednost projevům a diskusím rodilých sluchová = poslech s mluvčích pronášeným ve porozuměním monologických standardním hovorovém tempu i dialogických projevů  rozpozná význam obecných sdělení  a hlášení  odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření

10

Žák: Jazykové prostředky:  výslovnost (zvukové prostředky  vyslovuje srozumitelně co nejblíže jazyka) přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka  požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení  uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce

10

Žák:  vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života a k tématům z oboru  domluví se v běžných situacích; získá i poskytne informace

8

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  tematické okruhy: osobní údaje, dům a domov, každodenní život, volný čas, zábava, jídlo a nápoje, služby, cestování, mezilidské vztahy, péče o tělo a zdraví, nakupování, vzdělávání, zaměstnání, počasí, Česká republika, země dané jazykové oblasti; tematické okruhy dané zaměřením studijního oboru aj.

51

Žák:  prokazuje znalosti prostředí zemí dané jazykové oblasti z pohledu zeměpisného, demografického, hospodářského, politického a kulturního atp.

Poznatky o zemích:  vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru k poznání země (zemí) příslušné jazykové oblastí, kultury, umění a literatury, tradic a společenských zvyklostí

7

Žák:  uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce;

Jazykové prostředky:  slovní zásoba a její tvoření

7

Žák: Řečové dovednosti:  čte s porozuměním věcně i  receptivní řečová dovednost jazykově přiměřené texty, orientuje zraková = čtení a práce s textem se v textu včetně odborného  přeloží text a používá slovníky,  produktivní řečová dovednost i elektronické písemná = zpracování textu v podobě reprodukce, osnovy,  zaznamená vzkazy volajících výpisků, anotací, apod.  jednoduchý překlad

12

Žák:  dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu, opravuje chyby;

Jazykové prostředky:  grafická podoba jazyka a pravopis

7

Žák:  sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace vyslechnuté nebo přečtené  vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše své pocity  pronese jednoduše zformulovaný monolog před publikem  vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných, předvídatelných situacích  požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení

Řečové dovednosti:  interakce ústní  interakce písemná  produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

10

52

Žák:  uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce;

Jazykové prostředky:  gramatika (tvarosloví a větná skladba)

6

Žák:  řeší pohotově a vhodně standardní řečové situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  komunikační situace: získávání a předávání informací, např. sjednání schůzky, objednávka služby, vyřízení vzkazu apod.  jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.

7

Žák:  vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech  vyřeší většinu běžných denních situací, které se mohou odehrát v cizojazyčném prostředí

Řečové dovednosti:  interaktivní řečové dovednosti = střídání receptivních a produktivních činností

6

Žák:  komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu, včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života, a vlastních zálib

Jazykové prostředky:  slovní zásoba a její tvoření  výslovnost (zvukové prostředky jazyka)

6

53

NĚMECKÝ JAZYK

2. ROČ. 3 HOD. TÝDNĚ / 96 HODIN ROČNĚ

Žák:  sdělí a zdůvodní svůj názor  při pohovorech, na které je připraven, klade vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele

Řečové dovednosti:  produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

6

Žák: Jazykové prostředky:  vyslovuje srozumitelně co nejblíže  výslovnost (zvukové prostředky přirozené výslovnosti, rozlišuje jazyka) základní zvukové prostředky daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka;

6

Žák:  uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí

Poznatky o zemích:  informace ze sociokulturního prostředí v kontextu znalostí o České republice

5

Žák:  vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života a k tématům z oboru vzdělání  používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci

Tematické okruhy, komunikativní situace a jazykové funkce:  jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.  komunikační situace: získávání a předávání informací, např. sjednání schůzky, objednávka služby, vyřízení vzkazu apod.

10

Žák: Jazykové prostředky:  používá vhodně základní odbornou  slovní zásoba a její tvoření slovní zásobu ze svého oboru

54

8

Žák: Řečové dovednosti:  nalezne v promluvě hlavní a  produktivní řečová dovednost vedlejší myšlenky a důležité písemná = zpracování textu v informace podobě reprodukce, osnovy, výpisků, anotací, apod.  zaznamená písemně podstatné myšlenky a informace z textu,  interakce ústní zformuluje vlastní myšlenky a  interakce písemná vytvoří text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis  vyhledá, zformuluje a zaznamená informace nebo fakta týkající se studovaného oboru  dokáže experimentovat, zkoušet a hledat způsoby vyjádření srozumitelné pro posluchače

11

Žák: Jazykové prostředky  používá vhodně základní odbornou  slovní zásoba a její tvoření slovní zásobu ze svého oboru;  grafická podoba jazyka a pravopis  uplatňuje základní způsoby tvoření slovv jazyce

10

Žák: Řečové dovednosti  přednese připravenou prezentaci ze  interaktivní řečové dovednosti = svého oboru a reaguje na střídání receptivních a jednoduché dotazy publika produktivních činností  zapojí se do odborné debaty nebo  receptivní řečová dovednost argumentace, týká-li se známého sluchová = poslech s tématu porozuměním monologických i dialogických projevů  přeformuluje a objasní pronesené sdělení a zprostředkuje informaci  receptivní řečová dovednost dalším lidem zraková = čtení a práce s textem včetně odborného  zapojí se do hovoru bez přípravy

12

Žák:  používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých myšlenek

12

Jazykové prostředk:  gramatika (tvarosloví a větná skladba)

55

Žák: Řečové dovednosti  uplatňuje různé techniky čtení textu  jednoduchý překlad  vyjádří písemně svůj názor na text  interakce písemná  vyplní jednoduchý neznámý formulář

10

Žák:  dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu, opravuje chyby

6

Jazykové prostředky  grafická podoba jazyka a pravopis

56

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ANGLICKÝ JAZYK Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

192

Platnost:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Naučit žáky komunikovat v anglickém jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata, volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky, efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností, získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci. Předmět vede žáky k tomu, aby se dokázali dorozumět v situacích každodenního osobního a pracovního života s příslušníky jiných národů, ve světě, ve kterém se angličtina stala hlavním dorozumívacím jazykem. Rozvíjí a zdokonaluje řečové dovednosti anglického jazyka, které žáci získali na základní škole. Znalost cizího jazyka usnadňuje žákům přístup k informačním zdrojům a obohacuje jejich znalosti o světě. Současně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí jejich komunikativní kompetence a schopnost učit se po celý život. Umožňuje jim srovnávat životní podmínky u nás a u jiných národů, využívat vybrané metody a postupy efektivního studia cizího jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu jazyků. Charakteristika učiva Vzdělání v anglickém jazyce na naší škole směřuje k osvojení úrovně jazykových znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby činí přibližně 1150 lexikálních jednotek za rok. Z toho odborná terminologie tvoří nejméně 20 % slovní zásoby za vzdělání. Žák si v tomto předmětu rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti a návyky v návaznosti na znalosti získané z učebního oboru. Žáci se učí a upevňují základní gramatické struktury – tvarosloví a stavbu anglické věty. Součástí výuky anglického jazyka je také práce s odbornou slovní zásobou podle oboru vzdělání. Žák si zároveň rozšíří svoje znalosti o anglicky mluvících zemích.

57

Výuka anglického jazyka je uskutečňována: Anglický jazyk

1. ročník

3 vyučovací hodiny týdně, tj. 96 hodin ročně

2. ročník

3 vyučovací hodiny týdně, tj. 96 hodin ročně

Pojetí výuky Výuka je prakticky orientovaná na řečové dovednosti žáka. Žák je stimulován a podporován v zájmu o vzdělání anglického jazyka. Volbou vhodných metod je podporována jeho sebedůvěra, samostatnost a zodpovědnost za vlastní učení. Gramatické učivo vychází z kontextu a opírá se o systém mateřského jazyka s oporou o učebnice, pracovní sešity, slovníky a jiné učební materiály. Do výuky jsou vhodně zařazovány aktivující didaktické metody, hry, rozhovory, skupinové práce, diskuse, besedy, samostatná vystoupení žáků, poslech s porozuměním, mediální výukové programy, internet, práce se slovníky, cizojazyčné a odborné časopisy, cizojazyčné filmy, beletrie, názorné pomůcky pro výuku cizojazyčné terminologie, křížovky, transformační dril, vlastní práce žáků. Hodnocení výsledků žáka

Při hodnocení žáků se postupuje v souladu se školním klasifikačním řádem. Důraz je kladen na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatně pracovat a tvořit. Kromě ústního zkoušení se využívá i různých testů, písemných prací. Hodnocení žáka se provádí v kombinaci známkování a slovního hodnocení. Důležité je i sebehodnocení žáka, kolektivní hodnocení a individuální přístup k žákovi. Součástí hodnocení je prezentace činnosti žáka – soutěže, výstavy, výsledky projektů, společenské akce. Zohledňováni budou žáci se specifickými poruchami učení.       

Ústní zkoušení - žák dokáže plynule podat souvislý jednoduchý popis témat a svůj pohled na něj Písemné zkoušení - dokáže napsat jednoduše členěné souvislé texty z okruhu známých témat Samostatné práce - žák se vyrovnává s nároky na její samostatné zadání a zpracování Hodnocení aktivity - přispívá k vnitřní motivaci pro větší zapojení do Evropského jazykového portfolia Sebehodnocení - své ovládání jazyka posuzuje sám žák v Evropském jazykovém portfoliu Hodnocení skupiny - v oblasti dlouhodobých projektových prací Čtvrtletní písemná práce - minimálně v rozsahu jedné vyučovací jednotky shrnující poznatky příslušného období

58

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Žák dokáže:  vhodně se prezentovat v procesu vzdělávání a v následné orientaci na trhu práce v Evropské unii i mimo ní, s orgány státní správy a samosprávy;  vyplňovat formuláře, zadání, výkazy v anglickém jazyce;  aktivně se účastnit diskusí v odborné sféře;  formulovat a obhajovat své názory, respektovat názory druhých. Personální a sociální kompetence Žák dokáže:  provést sebehodnocení svých činností i aktivit druhých - umí si uvědomit své přednosti i nedostatky;  stanovit si cíle a priority;  přijímat radu a kritiku, a reagovat na kritiku konstruktivně tak, aby přispěla k rozvoji kompetencí pro svůj osobní rozvoj a pro rozvoj společnosti.  pracovat samostatně i v týmu;  zodpovídat za své jednání a chování;  pomáhat a vážit si práce své i práce druhých;  chápat jejich kulturní odlišnosti. Kompetence k celoživotnímu učení Žák dokáže:  přijímat a plnit svěřené úkoly;  pracovat v týmu, aktivně jej spoluvytvářet a orientovat k řešení zadaných úkolů;  přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a předcházení konfliktům;  předkládat a jasně formulovat vlastní podněty a návrhy;  nezaujatě zvažovat podněty a návrhy druhých. Kompetence k řešení problémů Žák dokáže:  porozumět zadání;  získávat informace potřebné pro řešení problému;  navrhnout řešení a zdůvodnit je;  uplatňovat různé postupy a metody;  používat vhodné pomůcky;  vyhodnocovat výsledky.

59

Občanské kompetence a kulturní povědomí Připraví žáka:  k životu v multikulturní společnosti;  k úctě a toleranci ke kulturním hodnotám;  k tradicím a zvykům jiných národů. Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Žáci jsou schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií, získávat informace z internetu, zpracovávat je a třídit, komunikovat elektronickou poštou, pracovat s elektronickým slovníkem, se vzdělávacími jazykovými programy Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák jedná s lidmi, vyslechne jejich názor a přiměřeně diskutuje na dané téma, vyjadřuje ústně i písemně své názory v rozsahu osvojené slovní zásoby, jedná samostatně a dovede pracovat i v týmu. Člověk a životní prostředí Žáci získávají potřebné informace např. z internetu, časopisů. Během výuky se pracuje s texty, které jsou zaměřeny na tuto problematiku. Žáci jsou seznámeni s novou slovní zásobou, která se týká dané problematiky, žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali vyjádřit své myšlenky, názory a postoje. Informační a komunikační technologie V hodinách anglického jazyka je využívána počítačová technika. Práce je orientována buď na gramatická cvičení, nebo na testy, které jsou v současné době již velmi dobře připraveny. Dále zde žáci vyhledávají doplňující informace, které využijí při zpracování konverzačních témat. Mezipředmětové vztahy Předmět anglický jazyk je provázán s českým jazykem a literaturou a odbornými předměty.

60

ANGLICKÝ JAZYK 1. ROČ. 3 HOD. TÝDNĚ / 96 HODIN ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hodin

Žák: Řečové dovednosti:  rozumí přiměřeným souvislým  receptivní řečová dovednost projevům a diskusím rodilých sluchová = poslech s mluvčích pronášeným ve porozuměním monologických standardním hovorovém tempu i dialogických projevů  rozpozná význam obecných sdělení a hlášení  odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření

10

Žák: Jazykové prostředky:  výslovnost (zvukové prostředky  vyslovuje srozumitelně co nejblíže jazyka) přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka  požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení  uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce

10

Žák:  vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života a k tématům z oboru  domluví se v běžných situacích; získá i poskytne informace

8

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  tematické okruhy: osobní údaje, dům a domov, každodenní život, volný čas, zábava, jídlo a nápoje, služby, cestování, mezilidské vztahy, péče o tělo a zdraví, nakupování, vzdělávání, zaměstnání, počasí, Česká republika, země dané jazykové oblasti; tematické okruhy dané zaměřením studijního oboru aj.

61

Žák:  prokazuje znalosti prostředí zemí dané jazykové oblasti z pohledu zeměpisného, demografického, hospodářského, politického a kulturního atp.

Poznatky o zemích:  vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru k poznání země (zemí) příslušné jazykové oblastí, kultury, umění a literatury, tradic a společenských zvyklostí

7

Žák:  uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce;

Jazykové prostředky:  slovní zásoba a její tvoření

7

Žák: Řečové dovednosti:  čte s porozuměním věcně i  receptivní řečová dovednost jazykově přiměřené texty, orientuje zraková = čtení a práce s textem se v textu včetně odborného  přeloží text a používá slovníky,  produktivní řečová dovednost i elektronické písemná = zpracování textu v podobě reprodukce, osnovy,  zaznamená vzkazy volajících výpisků, anotací, apod.  jednoduchý překlad

12

Žák:  dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu, opravuje chyby;

Jazykové prostředky:  grafická podoba jazyka a pravopis

7

Žák:  sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace vyslechnuté nebo přečtené  vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše své pocity  pronese jednoduše zformulovaný monolog před publikem  vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných, předvídatelných situacích  požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení

Řečové dovednosti:  interakce ústní  interakce písemná  produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

10

62

Žák:  uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce;

Jazykové prostředky:  gramatika (tvarosloví a větná skladba)

6

Žák:  řeší pohotově a vhodně standardní řečové situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  komunikační situace: získávání a předávání informací, např. sjednání schůzky, objednávka služby, vyřízení vzkazu apod.  jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.

7

Žák:  vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech  vyřeší většinu běžných denních situací, které se mohou odehrát v cizojazyčném prostředí

Řečové dovednosti:  interaktivní řečové dovednosti = střídání receptivních a produktivních činností

6

Žák:  komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu, včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života, a vlastních zálib

Jazykové prostředky:  slovní zásoba a její tvoření  výslovnost (zvukové prostředky jazyka)

6

63

ANGLICKÝ JAZYK 2. ROČ. 3 HOD. TÝDNĚ / 96 HODIN ROČNĚ Žák:  sdělí a zdůvodní svůj názor  při pohovorech, na které je připraven, klade vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele

Řečové dovednosti:  produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

6

Žák: Jazykové prostředky:  vyslovuje srozumitelně co nejblíže  výslovnost (zvukové prostředky přirozené výslovnosti, rozlišuje jazyka) základní zvukové prostředky daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka;

6

Žák:  uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí

Poznatky o zemích:  informace ze sociokulturního prostředí v kontextu znalostí o České republice

5

Žák:  vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života a k tématům z oboru vzdělání  používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci

Tematické okruhy, komunikativní situace a jazykové funkce:  jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.  komunikační situace: získávání a předávání informací, např. sjednání schůzky, objednávka služby, vyřízení vzkazu apod.

10

Žák: Jazykové prostředky:  používá vhodně základní odbornou  slovní zásoba a její tvoření slovní zásobu ze svého oboru

64

8

Žák: Řečové dovednosti:  nalezne v promluvě hlavní a  produktivní řečová dovednost vedlejší myšlenky a důležité písemná = zpracování textu v informace podobě reprodukce, osnovy, výpisků, anotací, apod.  zaznamená písemně podstatné myšlenky a informace z textu,  interakce ústní zformuluje vlastní myšlenky a  interakce písemná vytvoří text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis  vyhledá, zformuluje a zaznamená informace nebo fakta týkající se studovaného oboru  dokáže experimentovat, zkoušet a hledat způsoby vyjádření srozumitelné pro posluchače

11

Žák: Jazykové prostředky:  používá vhodně základní odbornou  slovní zásoba a její tvoření slovní zásobu ze svého oboru;  grafická podoba jazyka a pravopis  uplatňuje základní způsoby tvoření slovv jazyce

10

Žák: Řečové dovednosti:  přednese připravenou prezentaci ze  interaktivní řečové dovednosti = svého oboru a reaguje na střídání receptivních a jednoduché dotazy publika produktivních činností  zapojí se do odborné debaty nebo  receptivní řečová dovednost argumentace, týká-li se známého sluchová = poslech s tématu porozuměním monologických i dialogických projevů  přeformuluje a objasní pronesené sdělení a zprostředkuje informaci  receptivní řečová dovednost dalším lidem zraková = čtení a práce s textem včetně odborného  zapojí se do hovoru bez přípravy

12

Žák:  používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých myšlenek

12

Jazykové prostředky:  gramatika (tvarosloví a větná skladba)

65

Žák: Řečové dovednosti:  uplatňuje různé techniky čtení textu  jednoduchý překlad  vyjádří písemně svůj názor na text  interakce písemná  vyplní jednoduchý neznámý formulář

10

Žák:  dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu, opravuje chyby

6

Jazykové prostředky:  grafická podoba jazyka a pravopis

66

Název vyučovacího předmětu:

TĚLESNÁ VÝCHOVA

Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

128

Platnost:

od 1. 9. 2013 pro 1. ročník

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Výuka tělesné výchovy ve škole je základním programem pro upevňování dříve nabytých pohybových dovedností a osvojování nových. Umožňuje žákům uvědomělou kultivaci pohybového projevu. Na základě teoretických poznatků a vlastních pohybových zkušeností také rozvoj zdravotně orientované zdatnosti. Žák:  získává kladný vztah ke zdravému způsobu života a pocit radosti z provádění tělesné činnosti;  váží si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot a rozpozná, co ohrožuje tělesné a duševní zdraví;  směřuje k celoživotnímu provádění pohybových aktivit a rozvoji pozitivních vlastností osobnosti;  získává chuť vyhledávat příležitosti ke zdravotně vhodným aktivitám;  získané vědomosti i účinnost osvojených pohybových činností si ověřuje a tím průběžně pečuje o svou tělesnou zdatnost;  začleňuje pohybové aktivity do svého denního režimu jako zcela přirozenou a nezbytnou součást zdravého životního stylu moderního člověka. Charakteristika učiva Tělesná výchova má činnostní a aplikační charakter, a proto je propojována s ostatními předměty. Řadu informací, dovedností a návyků souvisejících obecně se zdravým životním stylem žák získává i v jiných předmětech. V tělesné výchově (a v dalších formách pohybových aktivit v režimu dne) jsou pak získané poznatky spojovány s konkrétními pohybovými činnostmi a žák si ověřuje jejich platnost. Opačně jsou dovednosti a návyky z tělesné výchovy přenášeny do denního režimu žáků ve škole, ale i mimo ni. V rámci sportovní činnosti se žák učí řešit stresové a konfliktní situace. Obsahem výuky tělesné výchovy je teoretická a praktická průprava a nácvik vybraných atletických disciplin, sportovních a pohybových her, sportovní gymnastiky, průpravná, kondiční, kompenzační a relaxační cvičení.

67

Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka;  skupinová výuka;  techniky samostatného učení a práce;  týmová práce. Pojetí výuky Vzdělávání v tělesné výchově zdůrazňuje roli žáka jako aktivního činitele. Respektuje výrazné pohybové a výkonnostní rozdíly dané vývojovými a pohlavními odlišnostmi, dosavadními pohybovými zkušenostmi a zájmy žáků. Umožňuje diferencovat žáky nejen podle pohlaví, ale i podle jejich výkonnosti a zájmu v rámci třídy či skupiny. Osnovy nemohou být postaveny na přesném členění do ročníků, ale na relativně volném výběru podle konkrétní úrovně žáků, jejich rozvojových a zdravotních potřeb a zájmů, podmínek školy, povětrnostních podmínek apod. Tělesná výchova je prováděna ve specifických podmínkách výchovného zařízení a přírody. Důraz je kladen na bezpečnost žáků, hygienickou nezávadnost prostředí, estetičnost a účelnost. Hodnocení výsledků žáka Hodnocení a klasifikace žáků je chápána jako součást výchovného působení při vytváření vztahu k tělesné výchově a sportu jako celoživotní potřebě. Žák je hodnocen za svůj výkon, za změnu ve vlastním výkonu nebo dovednosti, či snahu o tuto změnu, za zvládnutí konkrétního dílčího úkolu, za zájem o tělesnou výchovu a sport, za aktivitu a vztah k pohybu, za snahu prakticky využívat osvojené pohybové činnosti v denním režimu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby žák:  pečoval o svůj tělesný rozvoj;  uznával autoritu nadřízených;  uměl pracovat v týmu a vzájemně se v něm respektoval;  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní problém;  posoudil názory druhých a vhodně na ně reagoval;  uměl využívat nových technologií ke získávání informací o předmětu a dokázal je zpracovat

68

Žák je připraven:  správně hodnotit své osobní dispozice;  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky;  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí;  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým. Personální a sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu;  přijímat a plnit zadané úkoly;  nést odpovědnost za své chování a jednání;  jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu;  jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování. Kompetence k celoživotnímu učení: Žák:  má pozitivní vztah k učení pohybových dovedností a rozvoji pohybových schopností  vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení  využívá ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí  samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti Průřezová témata Člověk a životní prostředí Směřuje žáky k odpovědnému vztahu k prostředí, v němž žije, formuje jeho vztah k přírodě. Člověk v demokratické společnosti Rozšiřuje celkový rozhled žáka, rozvoj jeho osobnosti. Informační a komunikační technologie Vyhledávání a zpracovávání informací ze světa sportu. Mezipředmětové vztahy Výuka je provázána zejména s předmětem občanská nauka.

69

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 1. ROČ. 2 HOD. TÝDNĚ / 64 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  zdůvodní význam zdravého životního stylu;  objasní vliv tělesných cvičení na funkci jednotlivých orgánů a soustav a důsledky pohybové nedostatečnosti pro organismus;  dovede uvědoměle zlepšovat svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a kloubní pohyblivost aj.;  si osvojí zásady správného držení těla a chůze;  ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k sedavému způsobu života a požadavkům budoucího povolání; osvojí si různé způsoby relaxace, zdravého způsobu života;  dovede posoudit biologické, psychické, estetické a sociální účinky pohybových činností;

Zdravý životní styl  poznatky o kosterní, svalové, kardiovaskulární, dýchací aj. soustavě  svalová síla, rychlost, vytrvalost, obratnost, koordinace, ohebnost, rozsah pohybu v kloubech, rovnováha  pohybové aktivity (např. gymnastika, atletika, tanec, úpoly, sportovní hry)  životní prostředí  kompenzace neuropsychické i fyzické zátěže  regenerace  testování tělesné zdatnosti  racionální výživa

Žák:  popíše rizikové faktory;  dodržuje pravidla bezpečnosti při pohybových aktivitách;  poskytuje první pomoc sobě a jiným;  kriticky posoudí mediální informace týkající se péče o zdraví;

Bezpečí člověka  rizikové faktory  úrazová prevence  zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí  první pomoc

70

Hod

40

8

Žák:  komunikuje při pohybových činnostech;  spolupracuje s vrstevníky v proměnlivých situacích v týmu, řeší problémy a rozhoduje;

Kvalita mezilidských vztahů  komunikace  sociální soudržnost.

Žák: Zdravotní tělesná výchova  volí vhodná cvičení ke korekci svého (podle doporučení lékaře)  speciální korektivní cvičení zdravotního oslabení a dokáže podle druhu oslabení rozlišit vhodné a nevhodné  pohybové aktivity prospěšné pohybové činnosti vzhledem k zdravému tělesnému rozvoji poruše svého zdraví;  kontraindikované pohybové  je schopen zhodnotit své pohybové aktivity možnosti a dosahovat osobního zlepšování z nabídky pohybových aktivit.

71

4

12

TĚLESNÁ VÝCHOVA – 2. ROČ. 2 HOD. TÝDNĚ / 64 HOD. ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák: Zdravý životní styl  zdůvodní význam zdravého  poznatky o kosterní, svalové, životního stylu; kardiovaskulární, dýchací aj. soustavě  objasní vliv tělesných cvičení na  svalová síla, rychlost, vytrvalost, funkci jednotlivých orgánů a soustav a důsledky pohybové nedostatečnosti obratnost, koordinace, ohebnost, pro organismus; rozsah pohybu v kloubech, rovnováha  dovede uvědoměle zlepšovat svalovou sílu, rychlost, vytrvalost,  pohybové aktivity (gymnastika, obratnost a kloubní pohyblivost aj.; atletika, úpoly, sportovní hry)  osvojí si zásady správného držení  životní prostředí těla a chůze;  kompenzace neuropsychické  ovládá kompenzační cvičení i fyzické zátěže k regeneraci tělesných a duševních  regenerace sil, i vzhledem k sedavému způsobu  testování tělesné zdatnosti života a požadavkům budoucího  racionální výživa povolání; osvojí si různé způsoby  relaxace, zdravého způsobu života;  dovede posoudit biologické, psychické, estetické a sociální účinky pohybových činností; Žák:  popíše rizikové faktory;  dodržuje pravidla bezpečnosti při pohybových aktivitách;  poskytuje první pomoc sobě a jiným;  kriticky posoudí mediální informace týkající se péče o zdraví;

Bezpečí člověka  rizikové faktory  úrazová prevence  zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí  první pomoc

72

Hod

40

8

Žák:  komunikuje při pohybových činnostech;  spolupracuje s vrstevníky v proměnlivých situacích v týmu, řeší problémy a rozhoduje;

Kvalita mezilidských vztahů  komunikace  sociální soudržnost.

Žák: Zdravotní tělesná výchova  volí vhodná cvičení ke korekci svého (podle doporučení lékaře)  speciální korektivní cvičení zdravotního oslabení a dokáže podle druhu oslabení rozlišit vhodné a nevhodné  pohybové aktivity prospěšné pohybové činnosti vzhledem k zdravému tělesnému rozvoji poruše svého zdraví;  kontraindikované pohybové  je schopen zhodnotit své pohybové aktivity možnosti a dosahovat osobního zlepšování z nabídky pohybových aktivit.

73

4

12

Název vyučovacího předmětu: Název školy:

EKONOMIKA STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

256

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Vyučovací předmět Ekonomika rozvíjí ekonomické myšlení žáků, prohlubuje znalosti a dovednosti ze základů podnikání, seznamuje se základními podnikovými činnostmi, s organizací podniku, s jeho financováním a hospodařením. Rozvíjí schopnosti ekonomicky myslet, jednat hospodárně v souladu s etikou podnikání a vede žáky k hospodárnému jednání a chování v podmínkách tržní ekonomiky. Při výuce žáci získávají základní teoretické i praktické dovednosti z oblasti mikroekonomie a makroekonomie, které jim umožní lépe porozumět stavu národního hospodářství a směru jeho dalšího vývoje. Charakteristika učiva Žáci si rozšiřují a prohlubují teoretické i praktické znalosti, dovednosti a zkušenosti, a tím získávají základní předpoklady pro vstup do světa práce. Výuka směřuje k tomu, aby žáci získali odpovědný vztah k materiálním hodnotám a rozvíjeli jej k dobru společnosti. Jsou vychováváni k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí, vedeni k úsilí o jeho zachování pro příští generace. Výuka je vhodně doplněna exkurzemi, besedami, diskusemi se zaměstnanci regionálních podniků a organizací, kteří přinášejí do výuky aktuální, konkrétní prvek a problematiku přiblíží a obohatí o vlastní zkušenosti a prožitky ze světa práce a podnikání. Výuka je doplněna učební praxí – cvičením z ekonomiky, kde se teoretické poznatky a vědomosti žáků procvičují pomocí výpočtů vzorových příkladů, interpretací jejich výsledků a hodnocením vypočtených ukazatelů. Praktické poznání ekonomických skutečností a rozšíření nabytých vědomostí zprostředkují také povinné odborné praxe žáků.

74

Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka  skupinová výuka  techniky samostatného učení a práce  problémové učení  týmová práce  projektová výuka  praktické práce žáků Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, při které se využívá:     

ústní zkoušení; písemné ověřování znalostí; didaktické testy; hodnocení aktivity; samostatná práce.

Každý tematický celek je zakončen písemným nebo ústním ověřováním získaných znalostí. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je individuální. Je zohledněn druh a stupeň zdravotního znevýhodnění či postižení. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k celoživotnímu učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby se žáci samostatně věnovali učení a reálně si stanovovali potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání tzn., že žáci:  znají možnosti svého dalšího vzdělávání;  ovládají různé metody učení a užívají osobní strategie učení, umí si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;  jsou motivováni k celoživotnímu učení a překonávání překážek v učení;  získávají, zpracovávají a osvojují si nové znalosti a dovednosti;  vyhledávají si a využívají dostupné možnosti a prostředky k učení, pomoc a podporu;  využívají k učení různé informační zdroje;  aplikují získané znalosti a zkušenosti v práci i v osobním životě;  sledují a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení;  přijímají hodnocení svého učení od jiných lidí;

75

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Vzdělávání vede k tomu, že žáci jsou schopni budovat si svoji profesní kariéru a jsou připraveni zvládat podnikatelské činnosti tzn., že žáci:  mají odpovědný přístup k vlastní profesní kariéře  jsou připraveni přizpůsobit se měnícím se podmínkám na trhu práce, ve společnosti a celoživotně se vzdělávat  mají přehled o možnostech uplatnění na trhu práce, o profesních požadavcích na výkon povolání a o zdrojích informací a poradenství ohledně vzdělávání a trhu práce  jednají aktivně, vhodně komunikují a prezentují svoji osobu i odbornost  rozumí podstatě a principům podnikání a orientují se v základních aspektech soukromého podnikání Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, že žáci rozvíjejí svoji osobnost, udržují vhodné mezilidské vztahy a dbají o své zdraví tzn., že žáci:  si stanovují cíle a priority podle svých schopností, zájmové a pracovní orientace a svých životních podmínek  reagují pozitivně na změnu životních i pracovních podmínek  podporují nekonfliktní soužití s druhými lidmi  nepodléhají předsudkům a stereotypům k lidem z různého sociálního prostředí  spolupracují s ostatními lidmi a podílejí se odpovědně na realizaci společných pracovních i jiných činností a usilují o prosperitu a jednotu pracovního týmu  uvědomují si význam zdravého životního stylu Kompetence k řešení problémů Vzdělávání vede k tomu, že žáci samostatně nebo v týmu řeší pracovní i jiné problémy tzn., že žáci:  porozumí zadání úkolu, analyzují vzniklý problém  určí příčiny problému, získají informace potřebné k jeho řešení, navrhnou způsob nebo optimální varianty řešení v daném kontextu a zváží možné dopady řešení  zvolí optimální způsob řešení, zdůvodní jej a vysvětlí postup jiným lidem, vyhodnotí výsledek  uplatňují různé metody řešení a myšlení, využívají dříve získaných znalostí a dovedností  spolupracují při řešení problémů s jinými lidmi ve skupině i mimo ni

76

Matematická a finanční gramotnost Vzdělávání vede žáky ke schopnosti používat matematické myšlení za účelem funkčního zvládání různých situací, tzn. že žáci:  aplikují matematické postupy a znalosti při řešení různých úkolů v běžných situacích osobního i pracovního života a také při dalším odborném vzdělávání  rozumí matematicky vyjádřeným informacím, dokáží ekonomické údaje interpretovat  zvládají sociální a ekonomické záležitosti s ohledem na měnící se životní a hospodářské podmínky  jsou finančně gramotní  orientují se v problematice peněz a cen, vedou pracovní, rodinný a osobní rozpočet včetně správy finančních aktiv a závazků Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Vzdělávání směřuje žáky k efektivní práci s ICT a s informacemi tzn., že žáci:  pracují s osobním počítačem při vyhledávání informací a zpracování úkolů  získávají informace z otevřených zdrojů a dále je zpracovávají  využívají vhodné prostředky online a offline komunikace  uvědomují si nutnost posuzování věrohodnosti různých informačních zdrojů a kriticky k získaným informacím přistupují, jsou mediálně gramotní Komunikativní kompetence Vzdělávání vede žáky k souvislému vyjadřování hlavně v ústní, ale i písemné formě a k volbě vhodné komunikační strategie a prostředků tzn., že žáci:  se vyjadřují přiměřeně účelu a komunikační situaci  vedou konstruktivní dialog, formulují a obhajují své názory a postoje  adekvátně reagují na projevy druhých lidí  písemně zaznamenávají podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, že žáci uznávají a žijí v souladu s hodnotami a principy humanity, demokracie a udržitelného rozvoje tzn., že žáci:  dodržují zákony a respektují práva a osobnost jiných lidí;  jednají odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném;  zajímají se o politické a hospodářské dění u nás i ve světě a kriticky přistupují k realitě, vytváří si vlastní názor, podložený argumenty;  chápou a ctí význam kvalitního životního prostředí a uvědomují si vlastní zodpovědnost za jeho stav.

77

Odborné kompetence Žáci jsou vzděláváni tak, že :  znají obsah základních ekonomických pojmů a jsou schopni je správně používat;  vysvětlí význam základních ekonomických zákonů a dokážou je aplikovat;  chápou mechanismus fungování trhu;  chápou podstatu a cíle podnikání;  umí rozlišit právní formy podnikání;  mají přehled o organizaci a řízení podniku;  chápou význam jednotlivých podnikových činností;  znají zdroje financování podnikových činností;  chápou význam finančního řízení podniku;  posoudí činnost podniku z hlediska možných nákladů, výnosů, zisku či ztráty;  ovládá teoreticky a prakticky elementární metody vhodné pro posouzení hospodářské činnosti podniku;  výsledky jednotlivých analýz správně interpretují;  chápou ekonomickou podstatu daní;  orientují se v daňové soustavě ČR;  znají funkci peněz a podstatu finančního trhu;  rozlišují a umí interpretovat typické hospodářské jevy;  charakterizují jednotlivé makroekonomické jevy a efektivně vyhodnocují jejich dopad z makroekonomického i mikroekonomického hlediska;  aplikují získané vědomosti a dovednosti při řešení praktických problémů;  dbají na bezpečnost a ochranu zdraví při práci;  usilují o nejvyšší kvalitu své práce;  jednají ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje;  zvažují plánování a posuzování určité činnosti a její vliv na životní prostředí a zvažují i eventuální sociální dopady;  nakládají s materiály, energiemi a odpady ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. Průřezová témata a mezipředmětové vztahy Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí a ICT. Člověk v demokratické společnosti Žáci si vytvářejí a upevňují své názory a postoje, které jsou potřeba pro fungování demokratické a multikulturní společnosti. Žáci jsou vedeni k slušným mezilidským vztahům, k získání odpovědné role žáka =občana – jako aktivního, kultivovaného, odpovědného jedince, který je schopen reagovat na problémy a potřeby druhých lidí, který je schopen spoluvytvářet příjemné výchovné a demokratické klima ve třídě a dále i v svém osobním

78

životě. Podporují se jejich komunikativní a personální a sociální kompetence a zdravý postoj k řešení problémů a k práci s informacemi. Člověk a životní prostředí Žáci si uvědomují souvislosti a dopady jevů lokálních, regionálních a globálních a s tím související problémy týkající se každého z nás. Pochopí souvislosti ekonomické a sociální a jejich vztah k udržitelnému rozvoji. Žáci jsou vedeni k nutnosti ochrany životního prostředí, používání ekonomických a právních nástrojů pro udržitelný rozvoj a k pochopení vlastní odpovědnosti za svá jednání a konání a k nutnosti šetrného, odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním i profesním jednání. Žáci jsou směřováni k šetření s přírodními surovinami, energiemi, k ekonomickému nakládání s odpady a k ekologickému chování jako základnímu atributu lidského jednání. Informační a komunikační technologie Žáci využívají pro řešení praktických úkolů prostředky ICT, ale současně si uvědomují nutnost získané informace posuzovat a kriticky je zhodnotit. Mezipředmětové vztahy Předmět Ekonomika je úzce provázán s předměty právo, marketing a management a účetnictví. Zde je návaznost a provázanost poznatků nutností pro pochopení souvislostí ekonomických dějů a dopadů v rámci podniku i v širším ekonomickém pojetí. V jednotlivých učebních okruzích se ekonomika odvolává a využívá znalosti z těchto předmětů, využívá jejich závěry a dále je rozvíjí, případně je používá pro ekonomické rozbory (finanční analýza, stanovení ceny, kalkulace apod.). Ekonomika využívá také znalostí z matematiky a práce s počítačem pro výpočty jednotlivých ukazatelů, k rozboru hodnocení a k znázornění trendů a vývoje v podnikovém hospodaření. Pro širší pochopení určitých souvislostí navazuje na znalosti z občanské nauky a práva. Samozřejmostí je užití komunikačních a jazykových dovedností z výuky českého jazyka.

79

EKONOMIKA – 1. ROČNÍK 4HOD TÝDNĚ/ 128HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  správně používá a aplikuje základní ekonomické pojmy  posoudí správně vliv ceny na nabídku a poptávku  vyjádří formou grafu určení rovnovážné ceny  na příkladu popíše fungování tržního mechanizmu

Podstata fungování tržní ekonomiky  potřeby, statky, služby, spotřeba, vzácnost  výroba, výrobní faktory, hospodářský proces, reprodukce  trh a jeho členění, tržní subjekty, nabídka, poptávka, zboží, cena, racionální chování spotřebitele

Žák:  charakterizuje národní hospodářství  uvede hlediska členění národního hospodářství a rozdělí národní hospodářství  uvede příklady podniků ve vybraných odvětvích národního hospodářství  srovná úlohu velkých a malých podniků v ekonomice státu  vysvětlí podstatu působení jednotlivých nástrojů hospodářské politiky státu  vysvětlí postup výpočtu jednoduchých ukazatelů národního hospodářství  vysvětlí hodnotu ukazatelů národního hospodářství  pomocí ukazatelů národní hospodářství zhodnotí  vysvětlí příčiny a druhy nezaměstnanosti  vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel a na příkladu ukáže, jak se bránit jejím nepříznivým důsledkům

Národní hospodářství  struktura národního hospodářství  vývoj národního hospodářství  subjekty ekonomiky a jejich úloha  nástroje hospodářské politiky státu  činitelé ovlivňující úroveň národního hospodářství  hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, inflace, platební bilance  státní rozpočet, veřejný rozpočet

80

Hod

22

25





vysvětlí význam platební bilance a charakterizuje její jednotlivé složky na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje do státního a veřejného rozpočtu

Žák:  se orientuje v právních formách podnikání dovede charakterizovat jejich základní znaky  posoudí vhodné formy podnikání pro obor  vysvětlí a správně používá základní pojmy z oblasti podnikání

Podnikání  podnik  podnikání

Žák:   charakterizuje obsah a průběh hlavní činnosti  orientuje se v problematice péče o jakost  posoudí ekologické souvislosti výrobní činnosti

Hlavní činnost podniku   výroba, obchod, ostatní služby komerční a veřejné  péče o jakost

Žák:  rozlišuje jednotlivé druhy majetku a jeho strukturu  charakterizuje dlouhodobý majetek  provádí běžné výpočty – výrobní kapacity, ukazatelů úrovně hospodaření a komentuje výsledky  vysvětlí rozdíl účetních a daňových odpisů  vysvětlí důvody pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku  popíše základní dokumenty u dlouhodobého majetku  posoudí náklady a výnosy spojené s vyřazením dlouhodobého majetku

Zabezpečení hlavní činnosti dlouhodobým majetkem  struktura majetku  dlouhodobý majetek, členění, opotřebení, odpisy účetní a daňové, kapacita  pořízení, oceňování, evidence a vyřazení dlouhodobého majetku  hospodaření s dlouhodobým majetkem

81

8

2

23

Žák:  rozliší základní druhy oběžného majetku  zná základní charakteristiky peněz  popíše historii vzniku peněz  na příkladu ukáže postup pořízení materiálu  vypočte plánovanou potřebu materiálu  vypočítá ukazatele obratu zásob  rozliší požadavky na skladování materiálu včetně evidenčních požadavků a náležitostí  rozliší jednotlivé způsoby organizování zásobování  vypočte z bilanční rovnice potřebu nákupu  provede jednoduchý výběr dodavatele  orientuje se v základních požadavcích na dodavatelskoodběratelské vztahy

Zabezpečení hlavní činnosti oběžným majetkem  oběžný majetek a zásoby  členění oběžného majetku  peníze  zásoby, zásobování, pořízení, oceňování, evidence a skladování zásob  optimalizace zásob a zjištění potřeby nákupu  dodavatelsko-odběratelské vztahy

Žák:  vysvětlí základní pojmy personalistiky  na příkladu popíše základní způsoby získávání zaměstnanců  určí kritéria pro výběr zaměstnanců  charakterizuje jednotlivé metody hodnocení zaměstnanců  vymezí základní oblasti péče o zaměstnance  vysvětlí funkci odborů a kolektivní smlouvy  vysvětlí základní úkoly a povinnosti organizace při zajišťování BOZP

Zabezpečení hlavní činnosti lidskými zdroji  základní charakteristika práce a pracovní síly  zjištění potřeby zaměstnanců  získávání a výběr zaměstnanců  hodnocení a péče o zaměstnance  postavení odborů a kolektivní smlouva  BOZP, hygiena práce, požární prevence

82

25

23

EKONOMIKA – 2. ROČNÍK 4HOD TÝDNĚ/ 128HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  vysvětlí a používá správnou terminologii  na příkladech vysvětlí a rozdělí náklady  na příkladech vysvětlí a rozdělí výnosy  určí výsledek hospodaření podniku  porovná princip hospodaření podniku a neziskové organizace  rozhodne o rozdělení zisku a o vypořádání ztráty  vyjádří pomocí analýzy vztah celkových nákladů a výnosů  vysvětlí činnosti spojené s cenovou politikou podniku  vypočte pomocí kalkulačního vzorce celkové náklady a cenu výrobku  provádí přirážkovou kalkulaci pro stanovení nákladů a určení ceny  na příkladu porovná tvorbu zisku, ztrátu a rozhodne o výnosnosti výrobku  zvládá elementární metody finanční analýzy  pomocí ukazatelů finanční analýzy posoudí hospodaření podniku jejich správnou interpretací  vysvětlí základní zásady financování podniku  rozliší zdroje financování vlastní a cizí, krátkodobé a dlouhodobé  vysvětlí investiční rizika podniku

Hospodaření podniku  náklady – členění, možnosti snižování, manažerské pojetí nákladů  výnosy – členění, možnosti zvyšování výnosů  výsledek hospodaření – formy, složky, rozdělení zisku, vypořádání ztráty  vztah celkových nákladů a výnosů  úroveň hospodaření podniku – finanční analýza  financování podniku, zdroje financování podniku

83

Hod

62

Žák:  vysvětlí základní pojmy z dané oblasti  vysvětlí princip fungování finančního trhu a popíše roli jednotlivých subjektů na finančním trhu  na příkladech peněžních produktů člení finanční trhy  používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze podle kurzovního lístku  vysvětlí rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN, vypočítá výši úroku z vkladu  rozlišuje cenné papíry krátkodobé, dlouhodobé, majetkové a úvěrové  uvádí rozdíly burzy a RM systému  vysvětlí funkci a poslání centrální banky  rozliší aktivní a pasivní operace komerčních bank  uvede různé druhy úvěrů a zhodnotí vhodnost jejich použití  vybere vhodný pojistný produkt s ohledem na své potřeby  provede jednoduché srovnání výhodnosti peněžních produktů

Finanční trh  finanční trh a kriteria investora  platební styk v národní a zahraniční měně  úrok a úroková sazba  cenné papíry a obchodování s nimi  role centrální banky  činnosti komerčních bank  investiční a podílové fondy  penzijní fondy  stavební spořitelny  pojišťovny

Žák:  pracuje se základními daňovými pojmy  rozdělí daně na přímé a nepřímé  charakterizuje jednotlivé daně  vymezí základní pojmy pro uvedené daně – předmět daně, plátce, poplatník, základ daně, sazba daně, zdaňovací období, správce daně, osvobození a slevy na dani.

Daňová soustava  základní pojmy daňové politiky  druhy daní  správa daní

84

50

16

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: PRÁVO Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

128

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Cílem vyučovacího předmětu je upevnit právní vědomí žáků a naučit je orientovat se v právních předpisech České republiky. Důležitou součástí přípravy žáků je seznámení se základními právními pojmy a předpisy, potřebnými k podnikatelské činnosti, k založení, vedení a správnému hospodaření své vlastní firmy. Žák:     

získává přehled o právním systému ČR orientuje se v právních formách podnikání a obchodních společnostech orientuje se v pracovněprávních vztazích má přehled o předpisech a zásadách dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je schopen aplikovat teoretické právní poznatky v běžném občanském životě i při podnikání

Charakteristika učiva Žák si osvojí základní právní pojmy, orientuje se v právním systému ČR. Umí využívat vědomosti a informace z oblastí živnostenského a pracovního práva při svém eventuálním podnikání, nebo při vstupu do zaměstnání. Žák má přehled o základních právních normách v oblasti občanského a rodinného práva. Žák:       

rozlišuje právní předpisy podle právní síly; rozlišuje druhy živností a obchodních společností; zná základní povinnosti podnikatele vůči státu; zná náležitosti pracovní smlouvy; rozlišuje způsoby ukončení pracovního poměru; se orientuje v zákonné úpravě mzdových předpisů; má přehled o smlouvách uzavíraných na základě občanského nebo obchodního zákoníku, umí je vyhotovit.

85

Pojetí výuky Výuka je koncipována podle jednotlivých právních odvětví od základních pojmů a získání orientace v oblastech občanského, rodinného, trestního práva. Důraz je kladen na práci s právem správním, pracovním a zvláště pak s právem obchodním. Učivo je probíráno v tematických celcích ve vzájemné logické návaznosti. Předmět právo kultivuje právní vědomí žáků a orientuje je na jejich uplatnění v praktickém životě. Výukové strategie Výuka probíhá formou výkladu, s neustálým důrazem na praktickou aplikaci jednotlivých právních poznatků na použití v praxi. Používá se i skupinová práce při řešení problémů, využijí se i nahrávky pořadů s právní problematikou. Častou metodou je i řízená diskuze. Aktivita žáků je podněcována zadáváním samostatných prací a diskusemi o konkrétních případech z podnikatelské praxe. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledků probíhá v rovině motivační, informativní a výchovné. Průběžná klasifikace je základem hodnocení. Klasifikace se uskutečňuje formou ústního zkoušení nebo písemného ověřování. Důraz je kladen na porozumění učivu a schopnost aplikovat teoretické poznatky v praxi. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k celoživotnímu učení Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen se samostatně věnovat učení a reálně si stanovit cíle svého vzdělávání. Žák:  zná možnosti dalšího vzdělávání ve svém oboru;  využívá ke svému vzdělávání moderní informační zdroje;  vybírá a využívá vhodné způsoby a metody efektivního učení, organizuje si svůj vlastní systém učení;  umí zhodnotit svůj pokrok při dosahování cílů svého učení. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen zahájit z právního hlediska podnikatelskou nebo pracovní činnost. Žák :  má přehled o možnostech svého uplatnění na trhu práce;  rozumí principům podnikání;  má představu o právních, ekonomických a administrativních aspektech podnikání; 86



uvědomuje si potřebu celoživotního vzdělávání a zvyšování kvalifikace.

Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k rozvoji osobnosti absolventa, k tomu aby byl schopen rozvíjet a udržovat mezilidské vztahy. Žák:     

se umí přizpůsobit měnícím se životním a pracovním podmínkám; spolupracuje s ostatními lidmi, umí pracovat v týmu; upřednostňuje nekonfliktní řešení krizových situací; je schopen vyrovnat se stresem jak v pracovním tak i osobním životě; umí kriticky zhodnotit dosažené výsledky, přijímá názory, rady i kritiku od jiných.

Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen písemné i ústní komunikace s úřady, zaměstnavateli nebo při jednáních se státními institucemi. Žák:  se opírá o získané právní znalosti, s jejich pomocí umí správně formulovat svoje požadavky a názory při různých jednáních;  aktivně se zapojuje do diskusí, umí obhájit na základě získaných vědomostí svůj postoj, respektuje názory jiných. Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent:  dodržoval zákony, respektoval práva druhých lidí;  jednal samostatně a odpovědně v souladu se zákony a morálními principy;  byl schopen jednat nejen ve svůj prospěch ale i ve prospěch veřejnosti a jiných lidí;  se zajímal o společenské, politické dění v České republice a v ostatních zemích Evropského společenství;  si vážil tradic a kulturního dědictví našeho národa a byl tolerantní k tradicím a zvyklostem národů jiných kultur. Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent efektivně pracoval s prostředky výpočetní techniky a informačními technologiemi.

87

Žák:  umí pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií;  umí vyhledávat a zpracovávat informace získané z otevřených zdrojů na internetu;  je si vědom nutnosti správného posouzení získaných informovaní a je schopen ověřit si jejich věrohodnost. Odborné kompetence Žák:  se orientuje v právní úpravě podnikání;  se orientuje v pracovněprávních vztazích;  chápe bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o své zdraví a zdraví spolupracovníků;  zná systém péče o zdraví pracujících. Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák umí formulovat své názory a postoje, je schopen přijmout názor jiných. Umí pracovat samostatně i v kolektivu. Zná instituce působící v oblasti práva, jejich kompetence, ví jak se domáhat svých práv. Má základní přehled o jednotlivých oblastech práva a umí využít získané vědomosti v praktickém životě. Člověk a životní prostředí Žák má přehled o právních dokumentech v oblasti ochrany životního prostředí. Absolvent má zodpovědný přístup k ochraně přírody a prostředí, ve kterém žije. Informační a komunikační technologie Žák používá prostředky informační a komunikační technologie k získávání odborných vědomostí. Umí vyhledat aktuální znění zákonů a právních dokumentů na internetu. Sestaví základní typy smluv dle obchodního zákoníku. Mezipředmětové vztahy Výuku předmětu Právo nelze chápat jako samostatný předmět. Obor Podnikání je stejně jako výuka práva úzce spjatý s celou řadou ekonomických předmětů: s ekonomikou,účetnictvím, marketingem, managementem, písemnou a elektronickou komunikací. Cílem vzdělávání je proto naučit žáky orientovat se komplexně ve všech oblastech spojených s podnikáním a prakticky je využívat v praxi.

88

PRÁVO – 1.ROČNÍK 2 HOD.TÝDNĚ/ 64 HODIN ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Počet hodin

Žák: Základní právní pojmy  vysvětlí podstatu právního státu  právo, právní řád, právní síla a uvede příklady protiprávního právních předpisů jednání  zákonnost a právní vědomí  vysvětlí rozdíl mezi právem  právní normy jako součást soustavy objektivním a subjektivním, právem společenských norem a jejich soukromým a veřejným členění  rozlišuje právní předpisy podle  právní předpisy – platnost právní síly a účinnost, působnost a novelizace  správně určí platnost, účinnost  právní vztahy a působnost právních předpisů  právní skutečnosti  uvede příklady právních vztahů  právní odvětví: Ústava ČR a Listina a rozhodných právních skutečností základních práv a svobod  přiřazuje k právním odvětvím právní předpisy  rozlišuje jednotlivé druhy práva

21

Žák: Základy právní úpravy majetkoprávních vztahů  orientuje se v základních pojmech občanského práva  občanské právo;  rozlišuje jednotlivé věcná a  práva věcná a právo závazkové; závazková práva  vlastnictví, spoluvlastnictví, držba;  orientuje se v právech a  nabytí vlastnického práva smlouvou povinnostech vlastníka a v postavení a děděním; spoluvlastníka  věcná práva k cizím věcem;  rozliší majetek manželů, který je  závazkové právo, vznik a obsah součástí společného jmění manželů závazků;  charakterizuje věcné břemeno,  závazkový právní vztah zástavní právo a zadržovací právo  společné dluhy i pohledávky;  uvádí zásady dědění ze zákona a ze  dědické právo, závěť, odkaz, závěti závěť s podmínkou  rozlišuje vady odstranitelné  odpovědnost za vady, postup při a neodstranitelné, popíše průběh uplatňování reklamací z hlediska reklamace podnikatele i zákazníka  vyhledá, charakterizuje a sestavuje  pojmenované smlouvy smlouvy upravené v občanském  příklady jednotlivých druhů smluv

30

89

  

zákoníku orientuje se v základních pojmech obchodního práva orientuje se v hospodářských závazcích a obchodní činnosti orientuje se v obchodních smlouvách

  

dle občanského zákoníku obchodní právo, pojem a prameny obchodního práva obchodní závazkové vztahy; obchodní smlouvy

Žák: Podnikání  rozliší právní formy podnikání  podnik, podnikání, podnikatel  dovede charakterizovat základní  právní formy podnikání znaky jednotlivých forem podnikání  obchodní firma a obchodní rejstřík  orientuje se v Obchodním rejstříku  vznik a zánik podniku  popíše obchodní společnosti a další  obchodní společnosti, jejich právní formy podnikání formy

90

13

PRÁVO – 2.ROČNÍK

2 HOD.TÝDNĚ/ 64 HODIN ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Počet hodin

Žák:  orientuje se v Živnostenském zákoně;  porovná druhy živností;  popíše podmínky provozování živnosti, potřebné doklady a postup ohlášení živnosti;  charakterizuje základní povinnosti podnikatele vůči státu

Podnikání

8

Živnostenské právo     

pojem a prameny živnostenského práva; živnostenské podnikání; živnosti; provozování živnosti; živnostenská správa

Žák: Pracovněprávní vztahy  orientuje se v Zákoníku práce Pracovní právo  orientuje se v základních pojmech  pojem a prameny pracovního pracovního práva; práva;  určí účastníky pracovněprávních vztahů;  účastníci pracovněprávních  vysvětlí způsoby vzniku pracovního vztahů; poměru;  vznik pracovního poměru;  určí náležitosti v pracovní smlouvě;  změny a zánik pracovního  rozliší způsoby ukončení pracovního poměru; poměru;  práce konané mimo pracovní  odliší pracovní smlouvy a dohody poměr; o pracích konaných mimo pracovní  práva a povinnosti zaměstnance poměr z hlediska odměny. a zaměstnavatele v pracovním  orientuje se v zákonné úpravě poměru; mzdových předpisů;  právní úprava mzdy a platu;  vysvětlí základní úkoly a povinnosti  odměňování práce; organizace při zajišťování BOZP;  bezpečnost a ochrana zdraví při  zdůvodní úlohu státního odborného práci, hygiena práce, požární dozoru nad bezpečností práce; prevence;  uvede příklady bezpečnostních rizik,  pracovní podmínky žen i event. nejčastější příčiny úrazů a jejich mladistvých; prevenci;  odpovědnost zaměstnance i  uvede povinnosti pracovníka zaměstnavatele za škodu; i zaměstnavatele v případě pracovního  postavení odborů, kolektivní úrazu; smlouva  vysvětlí funkci odborů a kolektivní smlouvy

91

24

Žák:  vysvětlí rozdíl mezi právem objektivním a subjektivním, právem soukromým a veřejným  orientuje se v základních pojmech rodinného práva;  správně zařadí rodinné právo do právního systému ČR;  popíše vznik manželství, zná důvody, které brání vzniku manželství;  zná možnosti zániku manželství;  chápe význam a úlohu rodiny pro zdravý vývoj dětí;  uvede příklady právních vztahů a rozhodných právních skutečností;  rozlišuje druhy náhradní výchovy dětí, dokáže je vzájemně srovnat;  orientuje se v typech vyživovacích povinností  popíše průběh občanského soudního řízení;  se orientuje v možnostech řešení úpadku a popíše jednotlivé způsoby;  definuje základní pojmy správního práva;  odliší veřejnou správu, státní správu a samosprávu;  popíše postup správního řízení. se orientuje v základních pojmech trestního práva;  rozlišuje trestní právo hmotné a trestní právo procesní;  uvede rozdíl mezi trestním činem a přestupkem;  analyzuje podmínky trestní odpovědnosti;  charakterizuje druhy trestů a ochranných opatření;  popíše průběh trestního řízení, analyzuje jednotlivé fázy trestního řízení;  popíše soustavu soudů ČR.  orientuje se v základních pojmech

Základní právní pojmy Rodinné právo      

pojem a prameny rodinného práva; manželství, rodina, příbuzenství; vznik a zánik manželství; vztahy mezi rodiči a dětmi, rodičovská zodpovědnost; náhradní výchova a sociálně právní ochrana dětí; vyživovací povinnosti

Občanské soudní řízení a správní právo       

pojem a prameny občanského soudního řízení; průběh občanského soudního řízení; úpadek, konkurz, reorganizace, oddlužení; pojem a prameny správního práva; obce, jejich hospodaření a působnost; orgány obce, kraje; správní řízení;

Trestní právo        



92

pojem a prameny trestního práva; trestní právo hmotné; trestné činy, pachatelé; trestní odpovědnost; tresty a ochranná opatření; trestní právo procesní; průběh trestního řízení; soustava soudů České republiky, soudci, notáři, advokáti finanční právo

32

  

finančního práva má povědomí o zásadách mezinárodního práva; rozlišuje primární a sekundární právo EU; chápe vazbu komunitárního a českého práva

Mezinárodní právo a právo Evropské unie   

93

zásady mezinárodního práva; mezinárodní smlouvy; vztah českého práva a práva Evropské unie

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: MARKETING A MANAGEMENT Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

64

Platnost:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Předmět marketing by měl žákům poskytnout soustavu vědomostí i praktických dovedností, které by měli být schopni aplikovat v praxi. Jeho obsah vychází z odborného okruhu rámcově vzdělávacího programu ekonomika a právo. Je vyučován v 1. ročníku s dotací 1 vyučovací hodiny. Žáci by měli chápat marketing jako konkrétní filozofii podnikání orientovanou na trh. Cílem předmětu management je seznámit se s úlohou managementu, naučit se jak zaujímat správné stanovisko při výkonu řídící činnosti, poznat, jak má vypadat osobnost manažera a jednotlivé manažerské funkce. Jeho obsah vychází z odborného okruhu rámcového vzdělávacího programu ekonomika a právo. Je vyučován ve 2. ročníku v dotaci 1 hodiny týdně. Výuka předmětu úzce souvisí s dalšími odbornými předměty – marketing, účetnictví, chod podniku. Předmět je zaměřen tak, aby žáci zvládli učivo o nástrojích managementu a marketingu a jejich uplatnění při řízení podniku. Žák:        

správně používá a aplikuje základní ekonomické pojmy; vyhodnocuje informace o nabídkách trhu; je schopen vysvětlit vztah prodeje a marketingu; dokáže provést marketingový průzkum, sběr a analýzu dat; orientuje se v pracovně právních vztazích; osvojí si základní manažerské dovednosti; orientuje se v jednotlivých částích procesu řízení a jejich funkcích; orientuje se ve stylech vedení a nástrojích motivace.

Charakteristika učiva Učivo se zaměřuje na tematické celky, které vymezují základní pojmy v marketingu – co je marketing, jeho vývoj v kontextu se současnou dobou, marketingový výzkum, nástroje marketingového mixu, průzkum trhu, zvláštnosti marketingu v různých oblastech podnikání, o hospodaření podniku, hlavní činnosti podniku, podstata managementu, osobnost manažera,

94

zásady jeho práce, význam jednotlivých manažerských funkcí. Tím si osvojí základ pro vstup do světa práce. Žák pochopí:  základní koncepce podnikového řízení;  systém řízení marketingového procesu;  a zvládne připravit kvantitativní dotazník řešeného problému marketingového výzkumu;  vhodné propagace v průběhu životního cyklu výrobku;  navrhnout vhodný způsob odbytu výrobku;  základní styly vedení a nástroje motivace;  obecné zásady práce manažera. Výuka směřuje k tomu, aby žák pochopil význam marketingu v tržním hospodářství a dokázal aplikovat získané vědomosti v praxi a získal odpovědný vztah k materiálním hodnotám a snažil se je vytvářet a rozvíjet k dobru podniku a společnosti. Je vychováván k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí, veden k úsilí o jeho zachování pro příští generace. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka;  skupinová výuka;  techniky samostatného učení a práce;  problémové učení;  týmová práce. Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, zohledňovat žáky se speciálními poruchami učení. Klasifikace probíhá formou ústního zkoušení, písemné ověřování pomocí didaktických testů. Každý tematický celek je zakončen písemným ověřováním. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby žák:  srozumitelně a souvisle se vyjadřoval při jednání na úřadech, se zaměstnavatelem, vyplňoval žádosti, formuláře, podání týkající se především pracovně právních vztahů a podnikání, aktivně se účastnil diskusí  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní ekonomický problém

95

 posoudil názory druhých a odborně na ně reagoval  vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných situacích Žák je připraven:  hodnotit své ekonomické možnosti  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým  aktivně se zúčastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje  dále se celoživotně vzdělávat Personální a sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  orientovat se na trhu práce v daném oboru, požadavcích na výkon odborné kvalifikace a o základních pracovně-právních vztazích  jednat aktivně při hledání zaměstnání, vhodně komunikovat s potencionálními zaměstnanci, prezentovat sebe i svoji odbornost  nést odpovědnost za své chování a jednání Kompetence k celoživotnímu učení: Žák:  vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení;  vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě;  operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy;  samostatně se věnuje učení a reálně si stanovuje potřeby a cíle dalšího vzdělávání;  poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich. Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák formuluje své názory a postoje, je schopen vyslechnout názory druhých. Dokáže pracovat samostatně i v týmu, plní zodpovědně úkoly.

96

Člověk a životní prostředí Žák je schopen posoudit ekologické aspekty pracovní činnosti v podnicích i při podnikání. Má přehled o právních dokumentech při podnikání z oblasti ochrany životního prostředí. Žák je vzděláván tak, aby byl schopen přijímat rozhodnutí s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Informační a komunikační technologie Žák je připraven použít prostředky výpočetní techniky pro řešení praktických úkolů vyskytujících se nejen v praxi, ale i v činnostech, které se běžně využívají v osobním životě. Mezipředmětové vztahy Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk v demokratické společnosti a se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání. Předmět navazuje a je úzce provázán s obsahovým okruhem ekonomika, právo, účetnictví.

97

MARKETING – 1. ROČNÍK

1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  chápe vztah prodeje a marketingu  chápe, jak se vyvinul marketing  chápe podstatu marketingu

Marketing a prodejní činnost

Hod

Podstata marketingu  

trh, tržní hospodářství a vývoj marketingu marketingová koncepce podnikového řízení

Žák: Marketingový informační systém  popíše systém plánování  nástroje marketingového systému řízení  charakterizuje nástroje řízení marketingového procesu  marketingové plánování  charakterizuje význam marketingové  marketingová situační analýza, trh situační analýzy trhu, na kterém chce a jeho okolí zákazníci a trhy, působit konkurence, veličiny trhu, vnitropodnikový potenciál,  na příkladu aplikuje veličiny trhu komplexní analýzy  charakterizuje komplexí analýzy  marketingové cíle a strategie,  dokáže formulovat marketingové cíle stanovení strategických na základě marketingové strategie marketingových cílů, základní podniku marketingové strategie  charakterizuje jednotlivé strategie Žák:  vysvětlí význam jednotlivých kroků marketingového výzkumu  vysvětlí techniky sběru dat  sestaví příklady otevřených a uzavřených otázek

Marketingový výzkum  marketingová informační soustava  marketingový výzkum  pozorování  dotazování

Žák:  dokáže vysvětlit působení vnějšího prostředí na chování spotřebitele  objasní význam osobních a psychologických faktorů ovlivňující spotřební chování  na příkladu uvede proces nákupního rozhodování

Chování zákazníka  výzkum spotřebitele, model spotřebního chování, osobní a psychologické charakteristiky ovlivňující spotřební chování proces nákupního rozhodování  cílové trhy a jejich segmentace, proces segmentace trhu, základní

98

2

4

4

2



kritéria segmentace trhu, základní strategie pokrytí trhu

na příkladu uvede proces segmentace trhu

Žák:  definuje na příkladu úrovně pojmu výrobek  na příkladu aplikuje životní cyklus výrobku  charakterizuje jednotlivé etapy životních cyklů výrobků nejčastější opatření v daném stádiu  na příkladu aplikuje jednotlivé obchodně technické služby  na příkladu vysvětlí fáze zavádění nového výrobku

Marketingový mix - produkt  marketingová struktura výrobku  křivka tržní životnosti  charakteristiky jednotlivých etap životních cyklů výrobků  obchodně technické služby  řízení a proces tvorby nového výrobku

5

Žák: 

Marketingový mix - cena  stanovení úrovně cen a jejich diferenciace  vztah mezi poptávkou, náklady a ziskem  určení metod tvorby cen  stanovení cen nových výrobků  stanovení pravidel pro slevy a srážky z cen

5

 



stanoví cenu více metodami a vysvětlí, jak se cena liší podle kvality, zákazníků, místa prodeje a období rozpozná běžné cenové triky a klamné nabídky vysvětlí cenové cíle a jednotlivé vztahy mezi poptávkou, náklady a ziskem vysvětlí techniky používané pro stanovování cen nových výrobků

99

Žák:  vysvětlí a na příkladu uvede rozdíl mezi distribuční strategií vtahování a tlaku  uvede příklady jednotlivých distribučních kanálů  porovnává základní a doplňkové formy prodeje a formy maloobchodních jednotek  vysvětlí význam velkoobchodní činnosti  na příkladu zvolí vhodný způsob odbytu

Marketingový mix – distribuce  hlavní úkoly distribuce  distribuční kanály  velkoobchod, základní činnosti velkoobchodu, třídění velkoobchodních institucí  maloobchod, rozsah služeb a forma prodeje, skladba sortimentu, cenová úroveň, forma vlastnictví  fyzická distribuce

5

Žák:  charakterizuje jednotlivé nástroje komunikačního mixu  vysvětlí na příkladu hlavní prostředky reklamy s uvedením kladů a záporů  na příkladech uvede hlavní prostředky podpory prodeje  na příkladu vysvětlí průběh komunikačního procesu  zvolí vhodný způsob propagace pro určitý výrobek  na příkladu aplikuje poznatky o vhodné propagaci výrobku v průběhu životního cyklu výrobku  vysvětlí různé metody rozpočtu na marketingovou komunikaci  na příkladu uvede stadia připravenosti k nákupu  vysvětlí rozdíl přímé a nepřímé komunikace  na příkladu charakterizuje propagační cíle  vysvětlí rozdíl mezi pretesty a následnými testy

Marketingové komunikace  charakteristika základních nástrojů komunikačního mixu, reklama, osobní prodej, podpora prodeje, práce s veřejností, ostatní marketingové komunikace  komunikační proces propagace, průběh komunikačního procesu, cílová skupina a její reakce, propagační sdělení, výběr médií, zjišťování zpětné vazby  rozpočet na marketingové komunikace, metoda zůstatkového rozpočtu, metoda procentuálního podílu z obratu, metoda konkurenční parity, metoda cílů a úkolů  tvorba komunikačního mixu, propagační cíle, druh výrobku a typ trhu, stadia nákupní připravenosti, stadia životního cyklu výrobku  měření účinků marketingové komunikace, výzkum trhu, komunikační výzkum, výzkum propagačních prostředků a propagačních akcí

5

100

MANAGEMENT – 2. ROČNÍK

1HOD TÝDNĚ / 32HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Hod

Management Žák:  popíše podstatu a vývoj managementu  charakterizuje osobnost manažera a předpoklady pro manažerskou práci  porovná úrovně řízení a jejich úlohu  charakterizuje jednotlivé styly práce manažera

Pojetí managementu

Žák: 

Rozhodování  rozhodování a princip volby  rozhodovací proces a jeho členění do etap, identifikace rozhodovacího problému, analýza a formulace problému, tvorba variant rozhodování, stanovení kritérií hodnocení, určení důsledků variant, hodnocení variant a výběr varianty určené k realizaci, realizace zvolené varianty, kontrola výsledků  základní typy rozhodovacích problémů, dobře a špatně strukturované problémy, rozhodovací procesy za jistoty, rizika a nejistoty  přehled metod pro podporu rozhodování

 

   

definuje charakteristiku rozhodování charakterizuje jednotlivé etapy rozhodovacího procesu na příkladu uvede identifikaci problému, jeho analýzu, tvorbu variant, určí důsledky, stanoví hodnocení a výběr varianty k realizaci vysvětlí rozdíl mezi dobře a špatně strukturovanými problémy uvede příklady rozhodování za jistoty, rizika a nejistoty uvede příklady jednotlivých metod pro podporu rozhodování na příkladu uvede diagram příčin a důsledků

   

101

4

postavení manažera v organizaci obecné zásady práce manažera styl řídící práce nedostatky v komunikaci

8

Žák:  definuje charakteristiku funkce plánování  popíše jednotlivá hlediska plánovacího procesu  charakterizuje jednotlivé plánovací kategorie a plány

Plánování  plánování jako manažerská funkce  plánovací proces  základní plánovací kategorie  komplexní strategické plánování  rozpracování strategických plánů do kratších období

6

Žák: 

Organizování

4

     Žák:         

definuje charakteristiku funkce organizování porovná úrovně řízení a jejich úlohu popíše organizační strukturu podniku charakterizuje pružně organizační struktury orientuje se ve firemní dokumentaci popíše vrcholové vedení firem

    

základní pojmy vytváření organizačních struktur pružné organizační struktury firemní dokumentace vrcholové vedení firem

Komunikace, motivace a vedení lidí definuje charakteristiku funkce komunikace a vedení lidí charakterizuje vnitřní a vnější komunikační systémy objasní základní pojmy teorie pracovní motivace popíše vývoj motivačních koncepcí charakterizuje motivační nástroje posoudí základní styly vedení objasní faktory ovlivňující výkonnost pracovníků popíše postup výběru pracovníků uvede příklad hodnocení pracovníka po stránce kvalitativní a výkonnostní

  





102

vnitřní komunikační systémy vnější komunikační systémy motivace, základní pojmy teorie pracovní motivace, vývoj motivačních koncepcí, motivační nástroje moderní přístupy k vedení lidí, vymezení cílových stavů, moderní formy aktivace pracovníků, vzdělávací programy řízení lidských zdrojů, specifikace požadavků na pracovní místo, plánování lidských zdrojů, získávání a výběr pracovníků, odměňování pracovníků, organizace dalšího vzdělávání,

6

Žák:    

definuje a charakterizuje funkci kontrola člení kontrolu podle více hledisek rozčlení kontrolní procesy manažerů dle jejich postavení v organizaci uvede příklady různé formy kontroly

Kontrola  fáze kontrolního procesu  druhy a formy kontrolních procesů  klasifikace kontroly podle úrovní řízení  tendence dalšího vývoje kontroly

103

4

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: CHOD PODNIKU Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

64

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Chod podniku je ekonomický předmět, obsah učiva vychází z praktických poznatků získaných dřívějším studiem v odborných předmětech. Předmět Chod podniku vede k rozvíjení schopností ekonomicky myslet. V tomto předmětu využijí žáci veškeré vědomosti a dovednosti, které si osvojili v ostatních vyučovacích předmětech. Posiluje se důvěra žáka ve vlastní schopnosti, jeho vytrvalost a samostatnost. Žák:     

jedná samostatně, rozhoduje se v oblasti výběru druhu podnikání; vyhotovuje písemnosti související se založením a fungováním podniku; orientuje se v pracovněprávních vztazích; má přehled o předpisech a zásadách dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; je schopen aplikovat teoretické právní poznatky v běžném občanském životě i při podnikání.

Charakteristika učiva Učivo je vybráno ve vztahu k profilu absolventa, je složeno z témat týkajících se podnikání, marketingu, zabezpečení činností podniku zdroji, daňové soustavy, finančního hospodaření firmy, financování podniku, finančních rozpočtů, vyhotovování písemností a podkladů nutných k založení firmy. Největší důraz je kladen na praktické ekonomické vědomosti, dovednosti a doplnění odborných vědomostí ekonomického zaměření pro samostatné podnikání, které umožní absolventovi se úspěšně uplatnit na trhu práce.

104

Pojetí výuky Předmět je založen na samostatné práci žáka. Žák v průběhu školního roku vytvoří projekt – podnikatelský záměr. Žáci si prohloubí již získané vědomosti a rozšíří své dovednosti. Naučí se efektivnímu hospodaření s finančními prostředky, sestaví zakladatelský rozpočet a ocení životaschopnost své fiktivní firmy. Výukové strategie Výuka probíhá formou výkladu, s neustálým důrazem na praktickou aplikaci jednotlivých vědomostí na použití v praxi. Používá se i skupinová práce při řešení problémů, častou metodou je i řízená diskuze. Žáci v průběhu školního roku postupně zpracovávají jednotlivé oblasti do svých projektů. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledků probíhá v rovině motivační, informativní a výchovné. Průběžná klasifikace je základem hodnocení. Klasifikace se uskutečňuje formou ústního zkoušení nebo písemného ověřování. Důraz je kladen na samostatné vystupování žáků, jejich vlastní uvažování, propojování znalostí a dovedností z jednotlivých tematických celků a vyučovacích předmětů a schopnosti jejich aplikace v praxi; Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k celoživotnímu učení Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen samostatně určit svůj cíl vzdělávání a stanovit si způsoby a cesty dosažení tohoto cíle. Žák:    

zná možnosti dalšího vzdělávání ve svém oboru využívá ke svému vzdělávání moderní informační zdroje, internet vybírá a využívá vhodné způsoby a metody efektivního učení, organizuje si svůj vlastní systém učení umí zhodnotit svůj pokrok při dosahování cílů svého učení

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Vzdělání v této oblasti směřuje k vytvoření podnikatelského záměru, na základě kterého by absolvent byl schopen zahájit podnikatelskou činnost.

105

Žák :    

se vyzná v principech podnikání a rozumí jim chápe rozdíly mezi jednotlivými druhy podnikatelské činnosti má představu o právních, ekonomických a administrativních aspektech podnikání je si vědom nutnosti celoživotně se vzdělávat a zvyšovat svoji kvalifikaci

Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k rozvoji vlastní osobnosti absolventa, k tomu aby byl schopen rozvíjet a udržovat mezilidské vztahy. Žák:  si je vědom nutnosti přizpůsobovat se neustále se měnícím životním a pracovním podmínkám;  je schopen vyrovnávat se stresem při podnikatelské činnosti;  spolupracuje s ostatními lidmi, umí pracovat v týmu;  upřednostňuje nekonfliktní řešení krizových situací. Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen komunikace s úřady, s institucemi sociálního, zdravotního pojištění či finančním úřadem. Žák:  se opírá o získané právní znalosti, s jejich pomocí umí správně formulovat svoje požadavky a názory při různých jednáních;  je schopen sestavit potřebné dokumenty při podnikání;  komunikuje aktivně, respektuje názory jiných, zapojuje se do diskusí. Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent při podnikání:    

dodržoval zákony, respektoval práva druhých lidí; jednal samostatně a odpovědně v souladu se zákony a morálními principy; byl schopen jednat nejen ve svůj prospěch ale i ve prospěch veřejnosti a jiných lidí; si vážil tradic a kulturního dědictví našeho národa a byl tolerantní k tradicím a zvyklostem národů jiných kultur.

Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent efektivně pracoval s prostředky výpočetní techniky a informačními technologiemi.

106

Žák:    

aktivně využívá informace získané pomocí informačních technologií při svém studiu; ví, jakým způsobem by získané informace a vědomosti využil při svém podnikání; umí pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií; je si vědom nutnosti správného posouzení získaných informací a je schopen ověřit si jejich věrohodnost.

Odborné kompetence Žák:    

se orientuje v právní úpravě podnikání; se orientuje v sestavení podnikatelského plánu; aplikuje veškeré své teoretické poznatky při tvorbě podnikatelského záměru; využívá svých ekonomických znalostí k posouzení reálnosti svého projektu.

Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák je schopen vyhledávat si ekonomické, politické a společenské informace, které ovlivňují jeho ekonomická rozhodnutí. Má základní přehled o oblastech živnostenského a obchodního práva, umí využít získané vědomosti v praktickém životě při podnikání. Člověk a životní prostředí Žák má přehled o právních dokumentech v oblasti ochrany životního prostředí. Na základě získaných informací posoudí ekonomickou efektivnost svého projektu z ekologického hlediska. Absolvent má zodpovědný přístup k ochraně přírody a prostředí, ve kterém žije. Informační a komunikační technologie Žák používá prostředky informační a komunikační technologie k získávání odborných vědomostí. Umí vyhledat aktuální znění zákonů a právních dokumentů na internetu. Ověří si aktuálnost a pravdivost informací získaných pomocí moderních informačních technologií. Ovládá běžný administrativní software, umí sestavit základní typy podnikatelských dokumentů. Mezipředmětové vztahy Výuku předmětu Chod podniku nelze chápat jako samostatný předmět. Tento předmět je komplexním předmětem, který je úzce spjatý s celou řadou ekonomických předmětů: s ekonomikou, účetnictvím, marketingem, managementem, písemnou a elektronickou komunikací a taktéž s předměty společenskovědnými. Cílem vzdělávání v tomto předmětu je praktické využití teoretických vědomostí získaných studiem ve všech předmětech při sestavení podnikatelského záměru.

107

CHOD PODNIKU– 2.ROČ. 2 HOD. TÝDNĚ/ 64 HODIN ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  vysvětlí podstatu podnikání v tržní ekonomice;  se orientuje v základních právních normách souvisejících s podnikáním;  porovná druhy živností;  popíše podmínky provozování živnosti, potřebné doklady a postup ohlášení živnosti;  charakterizuje základní povinnosti podnikatele vůči státu;  rozliší právní formy podnikání;  dovede charakterizovat základní znaky jednotlivých forem podnikání;  orientuje se v Obchodním zákoníku;  popíše obchodní společnosti a další formy podnikání;

Podnikání v tržní ekonomice  základní právní normy v podnikání: Živnostenský zákon, Obchodní zákoník;  živnosti, jejich druhy, podmínky provozování živností;  povinnosti podnikatele - osoby samostatně výdělečně činné vůči státu;  obchodní společnosti;  druhy obchodních společností, vznik, zánik obchodních společností;  porovnání jednotlivých forem podnikání z účetního, ekonomického i daňového hlediska;

Počet hodin

10

Žák: Příprava podnikatelského záměru  používá teoreticky získané vědomosti při  marketingový výzkum; přípravě podnikatelského záměru;  právní podmínky podnikání;  posoudí výběr správné oblasti podnikání  výběr oblasti podnikání; z hlediska ekonomické situace a tržního  volba právní formy podnikání; hospodářství;  je schopen vybrat právní formu podnikání pro fiktivní firmu;  orientuje se v rizicích podnikání;  roztřídí a posoudí informace související se vznikem fiktivní firmy;

7

Žák:  používá ekonomicko-právní legislativu v oboru podnikání;  vytvoří dokumenty potřebné k založení fiktivní firmy;  zvolí obchodní název firmy a vytvoří

47

Založení fiktivní firmy  volba obchodního názvu a loga firmy;  ohlášení živnosti, žádost o koncesi;  zápis do živnostenského 108



      



         

logo firmy; provede registraci podnikatele na Živnostenském úřadě, České správě sociálního zabezpečení a Finančním úřadě; sestaví zakladatelský rozpočet; definuje a určí zdroje financování fiktivní firmy; sestaví zahajovací rozvahu; dokáže plánovat a objednat materiálnětechnické vybavení; orientuje se v organizačních strukturách fiktivní firmy; zná konkrétní zásady získávání a výběru zaměstnanců ve fiktivní firmě; orientuje se v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a kontroluje dodržení BOZP předpisů; dokáže vytvořit vhodnou obchodní strategii v návaznosti na marketingový výzkum a následnou tvorbu propagačních materiálů; orientuje se v konkurenčním prostředí, dokáže vybrat vhodného dodavatele; stanoví cenu svého výrobku nebo služeb; provede výpočet (kvalifikovaný odhad) tržeb, ekonomicky ho zdůvodní; zná právní normy upravující účetnictví; vyhotoví účetní doklady, zaúčtuje je; sestaví uzávěrku a roční závěrku; sestaví konečný upřesněný rozpočet; sestaví konečnou rozvahu; kriticky zhodnotí výsledky podnikání a provede jejich analýzu; účetním výsledkům přizpůsobí své další rozhodnutí o podnikání

109



             

(obchodního) rejstříku; registrace a přihláška podnikatele k sociálnímu, zdravotnímu pojištění; registrace podnikatele jako plátce daně na finančním úřadě; zakladatelský rozpočet; zdroje financování majetku; zahajovací rozvaha; zajištění materiálně-technického vybavení; přijímání zaměstnanců, personalistika; bezpečnost práce, hygienické normy; tvorba a distribuce propagačních materiálů, inzerce; výběr dodavatele, právní zajištění dodávek; stanovení ceny výrobku (služeb), výpočet tržeb; sestavení roční uzávěrky a závěrky; sestavení konečného rozpočtu; zhodnocení podnikatelského záměru, činnosti fiktivní firmy; zhodnocení dosažených výsledků a jejich analýza

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: ÚČETNICTVÍ Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

320

Platnost:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Cílem je rozvoj ekonomického myšlení žáka a jeho příprava k praktickému využívání osvojených poznatků v praxi, které jim umožní efektivní jednání a hospodárné chování. Předmět je zaměřen tak, aby žáci zvládli základní znalosti principů účtování a daňové evidence. Osvojení tohoto učiva je nezbytné pro vytvoření ucelené představy o vztahu mezi ekonomickou realitou a jejím číselným vyjádřením. Žák:       

účtuje o majetku a závazcích; účtuje o nákladech a výnosech; účtuje o daních, o tvorbě, rozdělení a využití výsledku hospodaření; zná obsah účetních výkazů a sestaví daňové přiznání; vede daňovou evidenci v souladu se zákonem o daních z příjmu; orientuje se ve výpočtu mezd a provádí kompletní mzdové výpočty; rozlišuje a určuje jednotlivé druhy daní.

Charakteristika učiva Žák si osvojí ekonomické, účetní a daňové pojmy. Naučí se pořizovat a zpracovávat účetní doklady. Žák si osvojí celý proces vedení účetnictví od přijetí účetního dokladu přes jeho zpracování, zaúčtování až po sestavení účetní uzávěrky a závěrky. Žák je schopen určit daňovou povinnost a sestavit daňové přiznání. Umí využít svých účetních a daňových znalostí při případném vedení své firmy. Chápe význam účetnictví jako důležitého zdroje informací pro efektivní využívání majetku k zajištění dlouhodobě příznivého výsledku hospodaření. Žák:    

rozlišuje účetnictví a daňovou evidenci; účtuje o peněžních prostředcích ve firmě; rozlišuje jednotlivé druhy zásob a účtuje o nich; rozlišuje jednotlivé druhy dlouhodobého majetku a účtuje o něm;

110

      

účtuje o pohledávkách a závazcích; rozlišuje jednotlivé druhy nákladů a výnosů, příjmů a výdajů; uzavře daňovou evidenci i účetnictví; účtuje o základním kapitálu, rezervách; rozlišuje jednotlivé druhy daní, umí je vypočítat a sestavit daňové přiznání; provádí výpočty mezd, odvodů sociálního a zdravotního pojištění; vyplňuje přehledy pro orgány sociálního a zdravotního zabezpečení.

Pojetí výuky Výuka směřuje k tomu, aby žák ovládal techniku a metody účtování. Je vychováván k odpovědnému a kladnému vztahu k práci. Důraz je kladen na zodpovědnou a přesnou práci s účetními údaji, od které je závislý výsledek vedení účetnictví a v neposlední řadě i povinnosti firmy vůči finančnímu úřadu a jiným státním institucím. Výuku lze velice vhodně doplňovat konkrétními příklady z praxe i praktickými cvičeními na zpracování účetnictví pomocí výpočetní techniky v hodinách učební praxe, která je součástí tohoto předmětu. V 1.ročníku žáci absolvují praxi v podnicích, kde se seznámí s právní formou podniku, s předmětem činnosti, s organizační strukturou podniku. Důraz při výkonu praxe je kladen na na evidenci podnikatelské činnosti, oběh účetních dokladů a na samotné vedení daňové evidence nebo účetnictví. Výukové strategie Základem výuky je výklad, který je doplněn příklady a ukázkami z podnikatelské praxe a následnou diskusí se žáky. Teoretické vědomosti si žáci prohlubují v hodinách učební praxe i při samostatné práci v hodinách. Ve výuce se dále uplatňují i tyto typy výuky: hromadná výuka, skupinová výuka a týmová práce. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace. Každý tematický celek je zakončen ověřováním znalostí a dovedností žáků. Žáci jsou prověřovány, v několika rovinách - prověřování teoretických znalostí ústním a písemným zkoušením, prověřování praktických znalostí testy, výpočty příkladů, praktickým účtováním. Kritériem hodnocení je zvládnutí učiva po teoretické stránce, jeho aplikace do hospodářské praxe, logický úsudek, samostatnost, pečlivost a přesnost, vazba na jiné ekonomické předměty. Při hodnocení se zohledňuje aktivní a samostatný přístup k výuce a řešené problematice, důraz je kladen zejména na efektivní řešení zadaných úkolů, porozumění učiva, schopnost aplikace poznatků v praxi, samostatnost a tvůrčí přístup.

111

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k celoživotnímu učení Žák:  ovládá různé metody učení, vytvoří si vhodný studijní režim a podmínky;  využívá ke svému učení různé informační zdroje, systematizuje svoje poznatky;  aplikuje získané poznatky a vědomosti v praxi. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Žák:  se přizpůsobuje měnícím se pracovním podmínkám; je si vědom nutnosti celoživotního vzdělávání;  má přehled o možnostech svého uplatnění na trhu práce; aktivně jedná při hledání zaměstnání, vhodně komunikuje s potencionálními zaměstnavateli;  rozumí podstatě a principům podnikání, má přehled v daňové a účetní oblasti  je schopen zvážit výhody a nevýhody zaměstnance i podnikatele. Personální a sociální kompetence Žák:  je schopen pracovat samostatně i v týmu,  je připraven vyrovnávat se stresem v pracovním i osobním životě;  podporuje nekonfliktní soužití s druhými lidmi, nepodléhá předsudkům v přístupu k lidem z jiných sociálních skupin. Kompetence využívat prostředky a pracovat s informacemi

informačních

a

komunikačních

technologií

Žák:  pracuje s osobním počítačem a používá běžné programové vybavení;  vyhledává změny v daňových a účetních zákonech, umí je aplikovat v praxi;  používá běžně dostupné účetní programy. Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák má vhodnou míru sebevědomí, sebe-odpovědnosti a je schopen morálního úsudku. Dovede se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně je využívat ve svůj prospěch. Je schopen diskutovat o problémech, umí jednat s lidmi, dokáže najít kompromisní řešení. Umí jednat s pracovníky jednotlivých úřadů, s kterými přijde ve svém zaměstnání či podnikání do styku.

112

Člověk a životní prostředí Žák je vzděláván tak, aby byl schopen přijímat rozhodnutí s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Žák je schopen posoudit ekologické aspekty pracovní činnosti v podnicích i při podnikání. Informační a komunikační technologie Žák má základní dovednosti a návyky při používání programového vybavení. Dokáže využít informační technologie v situacích souvisejících s hledáním zaměstnání s kontaktem se zaměstnavatelem nebo s úřady. Žák je schopen vyhledávat aktuální znění zákonů, používá je v praxi. Je schopen používat různé druhy komunikačních technologií ve styku s finančním úřadem i ostatními institucemi veřejné správy. Žák je schopen využívat výpočetní techniku jako nástroj pro odbornou účetní práci i pro řešení dalších pracovních úkolů. Mezipředmětové vztahy Předmět má úzké mezipředmětové vztahy zejména s odbornými předměty - ekonomikou a právem. Je taky propojen se společenskovědným vzděláváním. Při řešení praktických příkladů mohou žáci využít poznatky a dovednosti získané v předmětech Práce s počítačem a Písemná a ústní komunikace.

113

ÚČETNICTVÍ – 1. ROČNÍK

5 HOD TÝDNĚ/ 160 HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  charakterizuje předmět daňové evidence, vymezí okruh osob vedoucích daňovou evidenci;  vyjmenuje knihy používané obvykle pro vedení daňové evidence;  vyhotovuje běžné účetní doklady, ověřuje jejich náležitosti;  rozlišuje pojmy náklady a výnosy, příjmy a výdaje

Vymezení daňové evidence  předmět a právní úprava daňové evidence podnikatele;  účetní doklady, jejich druhy a oběh účetních dokladů;  příjmy, výdaje, náklady a výnosy;  účetní knihy v daňové evidenci

Žák:  vede daňovou evidenci podnikatele;  účtuje v peněžním deníku a ostatních knihách;  provede dokladovou inventarizaci bankovních účtů, pohledávek a závazků;  uzavře evidenci majetku;  uzavře mzdy v daňové evidenci;  sestaví přehled majetku a závazků v daňové evidenci;  vypočítá výsledek hospodaření v daňové evidenci;  vypočítá daňovou povinnost a sestaví daňové přiznání

Uzavření daňové evidence  deník příjmů a výdajů, evidence příjmů a výdajů;  evidence majetku a závazků, kniha závazků a pohledávek;  evidence majetku v daňové evidenci;  inventarizace majetku a závazků;  evidence a výpočet mezd a odvodů v daňové evidenci;  uzávěrkové operace v daňové evidenci;  roční uzávěrka v daňové evidenci;  hospodářský výsledek;  souvislý účetní příklad na daňovou evidenci, sestavení daňového přiznání.

114

Hod

10

22

Žák:  vymezí subjekty vedoucí účetnictví;  charakterizuje předmět účetnictví, rozsah vedení účetnictví;  vymezí pojmy účtová osnova a účtový rozvrh;  zaúčtuje účetní doklady, provede případné opravy účetních zápisů;  rozlišuje jednotlivé druhy majetku a zdroje jeho financování;  rozliší zdroje vlastní a cizí, krátkodobé a dlouhodobé;  sestaví rozvahu a rozepíše ji do jednotlivých účtů;  účtuje změny na rozvahových účtech;  účtuje o nákladech a výnosech ve finančním účetnictví;  vypočítá obraty na účtech, vyčíslí konečné zůstatky

Vymezení účetnictví  předmět, právní úprava a rozsah vedení účetnictví;  majetek a jeho členění v účetnictví;  zdroje financování majetku v účetnictví;  účetní doklady a účetní knihy;  rozvahové účty a změny na rozvahových účtech;  charakteristika nákladů a výnosů;  pravidla účtování nákladů a výnosů;  analytická evidence nákladů a výnosů;  výsledek hospodaření podniku

Žák:  vyhotoví příjmové a výdajové pokladní doklady;  vede pokladní knihu;  účtuje o pokladně na základě pokladních dokladů;  účtuje na základě pokladních dokladů;  účtuje o ceninách;  účtuje na základě bankovního výpisu a na základě výpisu z úvěrového účtu

Peněžní prostředky  příjmy a výdaje, pokladní doklady  pokladní kniha;  pokladna a ceniny;  peníze na cestě;  bankovní účty, výpisy z bankovních účtů;  bankovní úvěry, výpisy z úvěrových účtů

Žák:  charakterizuje jednotlivé přímé a nepřímé daně;  orientuje se ve vztazích mezi plátci a neplátci DPH;  vymezí základní pojmy pro daň z přidané hodnoty - předmět daně, poplatník a plátce daně, zdaňovací

Daňová soustava  druhy daní, přímé a nepřímé daně;  daň z přidané hodnoty a její podstata;  plátci daně z přidané hodnoty;  sazby daně;  způsoby výpočtu daně z přidané hodnoty;

115

36

13

15

   

  

období, základ daně, sazba daně; vymezí náležitosti daňových dokladů; vypočítá daň z přidané hodnoty dostupnými způsoby; vypočítá DPH na vstupu i výstupu a výslednou daňovou povinnost; vyhotoví daňové přiznání k dani z přidané hodnoty

Žák:  se orientuje v procesu přijímání materiálu a zboží na sklad včetně veškeré písemné evidence;  popíše náležitosti příjemky, skladní karty a výdejky materiálu;  vyhotoví příjemku a výdejku;  pracuje s dodacími listy;  vyplní skladní kartu na základě příjemek a výdejek;  vypočítá pořizovací cenu materiálu;  účtuje o materiálu a výrobcích;  účtuje o nákupu a prodeji zboží

daňové doklady; účtování daně z přidané hodnoty; daňové přiznání k dani z přidané hodnoty

Zásoby  členění a oceňování zásob;  účtování zásob;  vymezení zásob materiálu;  evidence a oceňování zásob materiálu;  účtování nákupu materiálu;  výdej materiálu ze skladu;  pojem zboží, účtování nákupu a prodeje zboží;  pojem a ocenění výrobků;  účtování výroby a prodeje výrobků;  analytická evidence při účtování jednotlivých druhů zásob

Žák: Dlouhodobý majetek  charakterizuje hmotný majetek  vymezení dlouhodobého hmotného v daňové evidenci; majetku;  uvede členění dlouhodobého majetku  členění, evidence a oceňování v účetnictví; dlouhodobého hmotného majetku;  účtuje o pořízení, převzetí  pořizování dlouhodobého a odpisech dlouhodobého majetku; hmotného majetku dodavatelským způsobem a nákupem;  zatřídí hmotný majetek do odpisových skupin podle zákona  odpisování dlouhodobého majetku; o daních z příjmu;  postup při výpočtu odpisů,  počítá daňové odpisy rovnoměrné a rovnoměrné a zrychlené zrychlené; odpisování;  počítá oprávky a zůstatkovou cenu  účtování odpisů; dlouhodobého (hmotného) majetku;  hmotný majetek v daňové  vyhotoví inventární kartu evidenci; dlouhodobého hmotného majetku;  analytická evidence dlouhodobého 116

23

15



účtuje o vyřazení dlouhodobého majetku

 

Žák:  uvede členění nákladů a výnosů podnikatele – účetní a daňový pohled;  účtuje o nákladech a výnosech ve finančním účetnictví;  vymezí jednotlivé složky mzdy jako součást nákladů;  vypočítá mzdu, její jednotlivé složky, zdravotní, sociální pojištění, daň ze mzdy;  stanoví celkové mzdové náklady;  účtuje o mzdách;  provede uzávěrku nákladových a výnosových účtů

majetku; vyřazování dlouhodobého majetku; účtování vyřazení dlouhodobého majetku

Náklady a výnosy  vymezení pojmu náklady a výnosy;  charakteristika nákladů a výnosů;  pravidla účtování nákladů a výnosů;  mzdové náklady;  jednotlivé složky mzdy;  zákonné odvody z mezd;  výpočet mzdy, účtování mzdy;  účtování ostatních nákladů;  analytická evidence nákladů a výnosů;  uzávěrka nákladových a výnosových účtů.

117

26

ÚČETNICTVÍ – 2. ROČNÍK

5 HOD.TÝDNĚ/ 160 HOD.ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:   charakterizuje předmět účetnictví a vymezí základní pojmy – účetní jednotka, účetní období;  charakterizuje předmět daňové evidence, vymezí okruh osob vedoucích daňovou evidenci;  vyjmenuje knihy používané obvykle pro vedení daňové evidence a účetnictví;  vyhotovuje běžné účetní a daňové doklady, ověřuje jejich náležitosti  rozlišuje jednotlivé druhy majetku a zdroje jeho financování;  sestaví rozvahu a rozepíše ji do jednotlivých účtů;  rozlišuje jednotlivé druhy aktiv a pasiv;  účtuje změny na rozvahových účtech;  rozlišuje výsledkové účty;  účtuje o nákladech a výnosech ve finančním účetnictví;  vypočítá obraty na účtech, vyčíslí konečné zůstatky;  zjistí hospodářský výsledek

Vymezení účetnictví a daňové evidence  předmět a právní úprava daňové evidence;  předmět a právní úprava účetnictví;  směrná účtová osnova, účtový rozvrh;  účetní a daňové doklady, náležitosti dokladů;  výpočet daně z přidané hodnoty na účetních daňových dokladech  majetek a jeho členění v účetnictví;  zdroje financování majetku v účetnictví;  aktiva, pasiva, rozvaha;  rozvahové účty a změny na rozvahových účtech;  výsledkové účty, charakteristika nákladů a výnosů;  pravidla účtování nákladů a výnosů;  účtování na rozvahových a výsledkových účtech;  výpočet výsledku hospodaření

Žák:  se orientuje v procesu přijímání materiálu a zboží na sklad včetně veškeré písemné evidence;  vypočítá pořizovací cenu materiálu;  účtuje o pořízení materiálu a zboží ze zemí Evropské unie i ze zemí mimo EU;  účtuje o prodeji zboží a materiálu;

Zásoby  druhy zásob, charakteristika zásob;  oceňování zásob při pořízení;  specifika oceňování zásob při pořízení zásob ze zemí Evropské unie a ze zemí mimo Evropskou unii;  účtování pořízení zásob;  prodej materiálu; 118

Hod

18

23

 



určí a vyčíslí inventurní rozdíly ve stavu zásob materiálu a zboží; účtuje o manku a škodě i přebytcích

 



účtování vyskladnění, ocenění při vyskladnění; účtování zboží, způsob A, účtování způsob B; inventarizace zásob, vyčíslení inventarizačních rozdílů, manka a škody; účtování inventarizačních rozdílů

Žák: Dlouhodobý majetek  uvede členění dlouhodobého majetku  charakteristika a členění v účetnictví; dlouhodobého majetku;  účtuje o pořízení majetku  účty dlouhodobého majetku; dodavatelským způsobem i ostatními  oceňování dlouhodobého majetku; způsoby pořízení;  technické zhodnocení  určí technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku; dlouhodobého a majetku a účtuje o  odpisování dlouhodobého majetku; něm;  odpisy účetní a daňové;  zatřídí hmotný majetek do  výpočet odpisů rovnoměrných odpisových skupin podle zákona a zrychlených; o daních z příjmu;  účtování daňových odpisů  počítá daňové odpisy rovnoměrné a a technického zhodnocení; zrychlené;  pořízení majetku dodavatelským  účtuje o odpisech dlouhodobého způsobem i ostatními způsoby; majetku;  vyřazení dlouhodobého majetku;  počítá oprávky a zůstatkovou cenu  účtování pořízení a vyřazení dlouhodobého (hmotného) majetku; dlouhodobého majetku;  účtuje o vyřazení dlouhodobého  vymezení, ocenění a evidence majetku; dlouhodobého finančního majetku;  se orientuje v dlouhodobém  pořízení a prodej dlouhodobého finančním majetku finančního majetku Žák: Peněžní prostředky  účtuje o pokladně na základě  členění a charakteristika příjmových a výdajových pokladních finančních účtů; dokladů;  pokladna a inventarizace  účtuje o valutové pokladně; pokladny;  účtuje o ceninách;  valutová pokladna;  účtuje na základě bankovního  ceniny, stravenky; výpisu;  bankovní účty, druhy bankovních  účtuje o úvěrech na základě výpisu účtů; z úvěrového účtu;  úvěrové účty;

119

24

12





účtuje o krátkodobém finančním majetku o cenných papírech

Žák:  uvede přehled nejtypičtějších pohledávek a závazků podnikatele;  vyhotoví fakturu a zachytí ji v knize vystavených faktur;  likviduje přijaté faktury a zachytí je v knize přijatých faktur;  zachytí hotovostní a bezhotovostní úhrady faktur a provede jejich párování s fakturami;  účtuje vydané a přijaté faktury a jejich úhrady;  účtuje o zálohových fakturách přijatých a vystavených;  účtuje o závazcích a pohledávkách v cizí měně;

cenné papíry

Pohledávky a závazky  charakteristika zúčtovacích vztahů;  členění závazků a pohledávek;  pohledávky a závazky z obchodního styku;  účtování faktur přijatých a vystavených;  účtování přijatých provozních záloh;  účtování poskytnutých provozních záloh;  pohledávky a závazky v cizí měně a jejich účtování;

Žák: Mzdy, zdravotní a sociální pojištění  vypočte základní mzdu, pobídkové  mzda a její jednotlivé složky; složky mzdy, náhrady mezd,  zdravotní a sociální pojištění, daň superhrubou mzdu; z příjmu, nemocenské dávky;  vyčíslí zdravotní a sociální pojištění,  výpočet čisté mzdy; zdanitelnou mzdu, čistou mzdu,  zákonné odvody; nemocenské dávky, částku k výplatě;  účtování mezd a odvodů institucím  účtuje o mzdě; sociálního a zdravotního pojištění;  účtuje o dalších pohledávkách  pohledávky a závazky vůči a závazcích, zejména za zaměstnanci zaměstnancům; a pojišťovnami;  pohledávky a závazky vůči  účtuje o dalších krátkodobých finančnímu úřadu, institucím závazcích, zejména u zaměstnanců, sociálního zabezpečení pojišťoven a finančního úřadu Žák:  charakterizuje jednotlivé druhy přímých a nepřímých daní;  vymezí základní pojmy pro uvedené daně – předmět daně, poplatník a plátce daně, zdaňovací období, základ daně, sazba daně;  vypočítá daň z příjmu fyzických

Daňová soustava  druhy daní;  daň z příjmu a ostatní přímé daně;  výpočet daně z příjmu fyzických i právnických osob;  zaúčtování daně z příjmu fyzických i právnických osob;

120

12

16

14

  

 

 

i právnických osob a vyhotoví daňové přiznání k dani z příjmu fyzických i právnických osob; stanoví zálohy na daň z příjmu termíny jejich splatnosti; orientuje se ve vztazích mezi plátci a neplátci DPH; vypočítá DPH na vstupu, na výstupu a výslednou daňovou povinnost (nadměrný odpočet); stanoví zálohy na daň silniční a termíny jejich splatnosti; vypočítá silniční daň a vyhotoví daňové přiznání k dani silniční

Žák:  charakterizuje jednotlivé složky vlastního kapitálu;  účtuje o vlastním kapitálu individuálního podnikatele;  účtuje o základním kapitálu v obchodních společnostech;  účtuje o rezervách;  účtuje o dalších dlouhodobých závazcích;  uvede možnosti rozdělení zisku a úhrady ztráty v obchodních společnostech a družstvu;  účtuje o rozdělení zisku a úhradě ztráty

 

     

daň z přidané hodnoty; daňové přiznání k dani z příjmu fyzických a právnických osob; výpočet daně z přidané hodnoty na vstupu i na výstupu; stanovení daňové povinnosti nebo nadměrného odpočtu ve vztahu k finančnímu úřadu; účtování daně z přidané hodnoty; daňové přiznání k dani z přidané hodnoty; ostatní daně a poplatky, dotace; silniční daň; stanovení výše silniční daně; daňové přiznání k silniční dani

Kapitálové účty  charakteristika a ocenění kapitálových účtů;  vlastní kapitál individuálního podnikatele;  základní kapitál, založení a vznik společnosti;  výsledek hospodaření, rozdělení zisku a úhrada ztráty;  fondy tvořené ze zisku;  dlouhodobé cizí zdroje – rezervy, bankovní úvěry, dlouhodobé závazky

121

14

Žák: Náklady a výnosy  uvede členění nákladů a výnosů  charakteristika a členění nákladů podnikatele – účetní i daňový a výnosů; pohled;  zásady účtování nákladů a výnosů;  na příkladech rozliší jednotlivé  časové rozlišování – náklady druhy nákladů a výnosů; příštích období;  účtuje o nákladech a výnosech ve  časové rozlišování – výnosy finančním účetnictví; příštích období;  časově rozlišuje náklady a výnosy;  příklady účtování nákladů  provede uzávěrku výsledkových účtů a výnosů, uzávěrka nákladových a výnosových účtů

Žák:  popíše jednotlivé činnosti související s provedením inventarizace;  provede dokladovou inventarizaci bankovních účtů, pohledávek a závazků;  vyčíslí inventarizační rozdíly a zaúčtuje je;  uzavře rozvahové a výsledkové účty;  transformuje hospodářský výsledek na základ daně z příjmu a vypočítá daň z příjmu;  vypočítá výsledek hospodaření, sestaví a uzavře účet zisku a ztrát;  schematicky sestaví rozvahu;  otevře rozvahové účty na začátku účetního období

Uzavření účetnictví  inventarizace majetku a závazků;  uzávěrkové operace v účetnictví;  zaúčtování účetních operací na konci účetního období;  přehled majetku a závazků;  zjištění hospodářského výsledku, výpočet daně z příjmu;  uzavření účtů;  účetní závěrka;  rozvaha, výkaz zisku a ztrát, příloha k účetním výkazům;  otevření účtů na začátku nového účetního období

122

12

10

Žák: Zdravotní a sociální pojištění individuálního podnikatele  uvede povinnosti podnikatele – osoby samostatně výdělečně činné  zdravotní pojištění osob ve vztahu k institucím zdravotního a samostatně výdělečně činných; sociálního pojištění;  sociální pojištění osob samostatně  vyplní základní tiskopisy – oznámení výdělečně činných; pojištěnce a přihlášku  tiskopisy pro sociální i zdravotní k důchodovému pojištění; pojištění;  vymezí základní pojmy – hlavní a  vyměřovací základy pro sociální a vedlejší činnost, vyměřovací základ, zdravotní pojištění; sazby zdravotního a sociálního  sazby zdravotního a sociálního pojištění; pojištění osob samostatně  stanoví výši měsíčních záloh na výdělečně činných; zdravotní a sociální pojištění osob  roční přehled příjmů a výdajů pro výdělečně činných; účely zdravotního a sociálního  vyhotoví přehled příjmů a výdajů pro pojištění výpočet roční výše zdravotního a sociálního pojištění osob výdělečně činných

123

5

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:

Písemná a ústní komunikace

Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

96

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Cílem vyučovacího předmětu je rozvoj profesních komunikativních kompetencí žáků v oblasti společenské, obchodně-podnikatelské, administrativní a sociální. V oblasti písemné komunikace je cílem naučit žáky psát na klávesnici desetiprstovou metodou ve výukovém programu. Žáci se naučí vyhotovovat dokumenty používané v obchodním styku, upravovat vzory různých podnikových dokumentů a tiskopisů. Žák:     

ovládá psaní na klávesnici desetiprstovou metodou; píše podle diktátu; zpracovává písemnosti a tabulky, upraví je dle normy; ovládá manipulaci s písemnými a elektronickými dokumenty podle stanovených pravidel; vyhotovuje jednotlivé podnikové písemnosti, zná jejich náležitosti.

Charakteristika učiva Žák si postupně osvojí základy psaní na klávesnici desetiprstovou metodou. Žáci se učí efektivně ovládat počítač pomocí klávesnice, učí se základní editaci textu v textovém editoru. Žáci se naučí pracovat s informacemi, s prostředky informačních a komunikativních technologií tak, aby je byli schopni využívat v osobním, v pracovním životě nebo při podnikání. Pojetí výuky Výuka je rozložena do obou ročníků nástavbového studia. Hodinová dotace v prvním ročníku je 2 hodiny týdně, ve druhém ročníku se jedná o 1 hodinu týdně. Výuka probíhá v počítačové učebně ve výukovém programu. V prvním ročníku si žáci osvojí psaní na počítači desetiprstovou metodou a seznámí se s normami pro úpravu písemností. Ve druhém ročníku se seznámí s komunikací v obchodním styku, s jejich tvorbou a manipulací s nimi.

124

Výukové strategie Výuka probíhá formou výkladu se současným procvičováním na PC. Důraz je kladen na individuální práci žáků a jejich samostatnost. Žáci si osvojují vědomosti a dovednosti nejprve zejména nácvikem. Fixace dovedností probíhá následným procvičováním. Při tvorbě firemních dokumentů a dokumentů v obchodním styku se používá ve výuce výklad spojený s diskusí a praktickými ukázkami reálných dokladů. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledků probíhá v rovině motivační, informativní a výchovné. Průběžná klasifikace je základem hodnocení. Po každém okruhu vzdělání se provádí kontrolní zkouška. Žáci jsou hodnoceni za výkon – přesnost a rychlost opisu. Je kladen důraz zejména na postupné zvyšování rychlosti a přesnosti psaní, což se zohledňuje v celkové známce. Přihlíží se i k výsledkům soutěží, které mají zejména motivační charakter a k výsledkům samostatně vypracovaných zadání. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k celoživotnímu učení Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen se samostatně věnovat učení, aby dokázal reálně posoudit své výsledky ve studiu, a uměl si stanovit cíle svého vzdělávání. Žák:     

uplatňuje různé způsoby práce s textem; využívá ke svému vzdělávání moderní informační zdroje; dokáže zhodnotit objektivitu informací získaných pomocí internetu; vybírá a využívá vhodné způsoby a metody efektivního učení, organizuje si svůj vlastní systém učení; umí zhodnotit svůj pokrok při dosahování cílů svého učení.

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen reagovat na požadavky trhu práce a mohl zahájit podnikatelskou nebo pracovní činnost. Žák:    

si uvědomuje důležitost neustálé potřeby zvyšování kvalifikace reálně posuzuje své možnosti uplatnění na trhu práce má představu o administrativních, právních a ekonomických aspektech podnikání umí pracovat samostatně i v kolektivu

125

Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k rozvoji osobnosti absolventa, k tomu aby byl schopen komunikovat s lidmi, aby dokázal využít své znalosti a dovednosti v praktickém životě. Žák:      

se umí přizpůsobit kolektivu a prostředí, ve kterém pracuje nebo podniká; spolupracuje s ostatními lidmi; je samostatný, odpovědný, nevyvolává konfliktní situace; v případě řešení krizových situací upřednostňuje nekonfliktní způsob řešení; je schopen vyrovnat se stresem jak v pracovním tak i osobním životě; umí reálně zhodnotit dosažené výsledky , přijímá názory, rady i kritiku od jiných.

Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent byl schopen písemné i ústní komunikace s úřady, zaměstnavateli nebo při jednáních se státními institucemi. Žák:  se opírá o získané právní znalosti, s jejich pomocí umí správně formulovat svoje požadavky a názory při různých jednáních;  aktivně se zapojuje do diskusí, umí obhájit na základě získaných vědomostí svůj postoj, respektuje názory jiných. Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Vzdělání směřuje k tomu, aby absolvent efektivně pracoval s prostředky výpočetní techniky a informačními technologiemi. Žák:  umí pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií  umí vyhledávat a zpracovávat informace získané z otevřených zdrojů na internetu  je si vědom nutnosti správného posouzení získaných informovaní a je schopen ověřit si jejich věrohodnost Odborné kompetence Žák:    

ovládá psaní desetiprstovou metodou; se orientuje v dokumentech a písemnostech v pracovněprávních vztazích; se orientuje v dokumentech a písemnostech v oblasti podnikatelské činnosti; umí správně formulovat své myšlenky a vyjádřit je v písemné formě.

126

Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák umí formulovat své názory a postoje, je schopen přijmout názor jiných. Umí pracovat samostatně i v kolektivu. Má přehled o dokumentech, tiskopisech a písemnostech, umí je sestavit a použít v praktickém životě. Žák umí komunikovat s lidmi i institucemi v ústní i v písemné formě. Člověk a životní prostředí Žák má přehled o dokumentech, tiskopisech v oblasti ochrany životního prostředí. Absolvent má zodpovědný přístup k ochraně přírody a prostředí, ve kterém žije. Informační a komunikační technologie Žák používá prostředky informační a komunikační technologie k získávání odborných vědomostí. Umí vyhledat aktuální znění zákonů a právních dokumentů na internetu. Sestaví základní typy smluv dle obchodního zákoníku. Mezipředmětové vztahy Předmět Písemná a ústní komunikace je úzce spjatý s celou řadou předmětů, stejně tak, se on sám prolíná do všech předmětů vzdělávání. Předmět je spjatý zejména s českým jazykem, cizími jazyky, s celou řadou ekonomických předmětů: s ekonomikou, účetnictvím, marketingem, managementem, se vzděláváním v oblasti informačních technologií. Dovednosti získané vzděláváním v tomto předmětu může žák aktivně využít při výuce jiných předmětů.

127

PÍSEMNÁ A ÚSTNÍ KOMUNIKACE – 1.ROČNÍK 2 HOD. TÝDNĚ/ 64 HODIN ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Počet hodin

Žák: Základy psaní na klávesnici ve výukovém programu  dodržuje bezpečnostní předpisy;  podmínky racionálního  má správné držení těla při práci na ovládání klávesnice; počítači;  správné sezení, držení těla,  orientuje se ve výukovém programu; odpočinek; přesně a v přiměřené rychlosti ovládá klávesnici PC desetiprstovou hmatovou  výukový program, principy, metodou; funkce; nácvik písmen na střední a horní písmenné řadě,  ovládá psaní na střední a horní písmenné čárka; řadě;  nácvik písmen na dolní řadě,  ovládá psaní písmen na dolní řadě; velká písmena, tečka, pomlčka;  ovládá psaní písmen na číselné řadě;  nácvik písmen na číselné řadě,  ovládá psaní diakritických zvyšování přesnosti a rychlosti a interpunkčních znamének; psaní;  ovládá psaní číslic, značek a znaků;  nácvik psaní diakritických  píše podle diktátu; a interpunkčních znamének;  zpracuje text s využitím zvýraznění  nácvik psaní číslic a značek; a formátování;

54

Žák:  zpracovává písemnosti a tabulky a upravuje je podle normy;  manipuluje s písemnými a elektronickými dokumenty podle stanovených pravidel

10

Zpracování písemností a manipulace s nimi  pravidla doporučené normalizované úpravy písemnosti a adres;  stylizace a úprava dopisů;  velikosti papíru a obálek;  tabulky, jejich náležitosti a druhy

128

PÍSEMNÁ A ÚSTNÍ KOMUNIKACE – 2. ROČNÍK 1 HOD. TÝDNĚ/ 32 HODIN ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák: Zpracování písemností a manipulace s nimi  zpracovává písemnosti a tabulky a upravuje je podle normy  norma pro úpravu písemností ČSN 01 6910 – zkratky,  se orientuje v právních předpisech pro znaky, čísla; vyhotovování obchodních a dalších písemností;  etika odesílání elektronické pošty obchodní dopisy;  správně odesílá dopisy, dokumenty e poptávka, nabídka, mailovou poštou rozlišuje specifika písemností z obchodního styku; objednávka;  vyhotovuje obchodní písemnosti,  reklamace, urgence, poptávku, nabídku, objednávku, upomínka; reklamaci, upomínku;  interní písemnosti;  vyhotovuje interní písemnosti –  příkaz ředitele, směrnice, písemnosti při řízení a organizaci oběžník, doklady o podniku; pracovních cestách;  vyhotovuje personální písemnosti –  personální písemnosti – žádost o místo, životopis; žádost o místo, životopis,  sestaví pracovní smlouvu, sestaví žádost pracovní smlouva; o ukončení pracovního poměru;  peněžní ústavy, pošta vyplňuje tiskopisy ve styku s peněžními tiskopisy; ústavy a bankami;  právní písemnosti – plná moc,  vyhotovuje jednoduché právní dlužní úpis, potvrzenka; písemnosti;  osobní dopisy;  samostatně stylizuje osobní dopisy;  manipulace s písemnostmi  manipuluje s písemnými a elektronickými dokumenty podle stanovených pravidel;  přijímá, třídí, doručuje, vyřizuje ukládá a vyřazuje písemnosti

129

Počet hodin

32

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: PSYCHOLOGIE Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

64

Platnost:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Předmět psychologie by měl žákům poskytnout soustavu vědomostí i praktických dovedností, které by měli být schopni aplikovat v praxi. Jeho obsah vychází z odborného okruhu rámcově vzdělávacího programu písemná a ústní komunikace. Je vyučován v 1. ročníku s dotací 2 vyučovací hodiny. Při rozvíjení sociálně komunikativních kompetencí se uplatňují psychologické aspekty komunikace a společenská etiketa. Obsah vzdělávání prolíná se všemi odbornými obsahovými okruhy. Žák:        

orientuje se v psychických procesech a stavech; je schopen vysvětlit vnitřní činitele vývoje osobnosti; orientuje se v dílčích charakteristikách osobnosti; dokáže rozlišit poruchy osobnosti; dokáže vysvětlit skladbu pracovní činnosti; dokáže objasnit faktory působící na životní způsob spotřebitele; orientuje se v komunikačním procesu v propagaci; orientuje se ve formách sociálního učení.

Charakteristika učiva Učivo se zaměřuje na tematické celky. Představuje vstup do problematiky obecné psychologie, zároveň a především přináší speciální poznatky oblastí užší praktické orientace – sociální psychologie, psychologie práce, psychologie trhu a sociologie. Žák chápe:  význam slova psychologie;  orientaci v poznávacích procesech smyslových a rozumových;  základní charakteristiku vlastností osobnosti;  charakteristiku skupinových norem;  dokáže se orientovat v příčinách konfliktu a typech chování v situaci konfliktu;

130

  

způsoby předcházení únavě; činitele ovlivňující výkonnost pracovníka; zásady obchodního jednání.

Výuka směřuje k tomu, aby žák při bližším seznámení se s psychologií a uvážené aplikaci jejích poznatků v ekonomické a manažerské praxi byl připraven na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka;  skupinová výuka;  techniky samostatného učení a práce;  problémové učení;  týmová práce. Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, zohledňovat žáky se speciálními poruchami učení. Klasifikace probíhá formou ústního zkoušení, písemné ověřování pomocí didaktických testů. Každý tematický celek je zakončen písemným ověřováním. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělání směřuje k tomu, aby žák:  vyjadřoval srozumitelně a přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, vhodně se prezentoval  získával a kriticky hodnotil informace z různých zdrojů  formuloval věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náležitě je podložil argumenty, debatoval o nich s partnery Žák je připraven:  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým  aktivně se zúčastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje  dále se celoživotně vzdělávat

131

Personální a sociální kompetence Žák je připraven:  stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek;  adaptovat se na měnící životní a pracovní podmínky a podle svých možností je pozitivně ovlivňovat;  podporovat nekonfliktní soužití s druhými lidmi, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k lidem z různých sociálních prostředí;  spolupracovat s ostatními lidmi, odpovědně se podílet na realizaci společných pracovních i jiných činností, usilovat o integritu a prosperitu pracovního týmu;  vyrovnávat se stresem v osobním i pracovním životě a uvědomovat si význam zdravého životního stylu. Kompetence k celoživotnímu učení Žák:  vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení  vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě  operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy  samostatně se věnuje učení a reálně si stanovuje potřeby a cíle dalšího vzdělávání  poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich. Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák formuluje své názory a postoje, je schopen vyslechnout názory druhých. Dokáže pracovat samostatně i v týmu, plní zodpovědné úkoly. Člověk a životní prostředí Žák je vzděláván tak, aby byl schopen přijímat rozhodnutí s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Žák je připraven při přijímaní těchto rozhodnutí uplatňovat psychologické aspekty komunikace a společenskou etiketu.

132

Informační a komunikační technologie Žák je připraven pro řešení praktických úkolů vyskytujících se nejen v praxi, ale i v činnostech, které se běžně využívají v osobním životě. Mezipředmětové vztahy Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk v demokratické společnosti a předmět je úzce provázán s občanskou naukou a obsahovým okruhem ekonomika, právo účetnictví.

133

PSYCHOLOGIE – 1. ROČNÍK 2HOD TÝDNĚ/ 64 HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  uplatňuje prostředky verbální a neverbální komunikace  chápe význam slova psychologie  dokáže zařadit psychologii v systému věd  dokáže vysvětlit členění psychologických věd

Interpersonální komunikace a společenský styk  Psychologie jako vědní obor  úvod do předmětu psychologie  psychologie v systému věd  vývoj psychologie jako vědní disciplíny  metody psychologie - rozhovor, dotazník, testování

Žák:  popíše prožívání, chování  charakterizuje vědomí, nevědomí  charakterizuje poznávací procesy smyslové a rozumové  jedná podle zásad společenského chování a profesního vystupování;

Psychologické jevy  podstata duševní činnosti  determinace psychiky  psychologie poznání  emoce, city  psychologie jednání a chování 

Žák:  charakterizuje pojem a strukturu osobnosti  rozdělí vývoj osobnosti do období a charakterizuje je  vysvětlí motivaci osobnosti  orientuje se v poruchách osobnosti  charakterizuje vlastnosti osobnosti  zná důsledky psychologických prostředků výchovy

Osobnost  pojem osobnosti  struktura osobnosti  vývoj osobnosti  osobnost a motivace  normalita a patologie osobnosti  vlastnosti osobnosti  vliv dědičnosti  vliv prostředí a výchovy  rodinné prostředí a rodinné interakce  seberealizace osobnosti

134

Hod

4

8

12

Žák:  objasní pojem socializace osobnosti  využívá znalostí sociálního jednání  dokáže vysvětlit na příkladu vznik a vývoj sebeuvědomění  na příkladu vysvětlí, kdy se člověk stává členem sociální skupiny  vysvětlí význam role a pozice  dokáže popsat sociální vztahy ve skupině, vůdce  charakterizuje skupinové normy  dokáže se orientovat v příčinách konfliktu a typech chování v situaci konfliktu  dokáže rozlišit náročné životní situace

Sociální psychologie  pojem a podstata socializace  socializace osobnosti  sociální postoje, struktura  sociální interakce  skupiny z psychologického hlediska  vztah jedince a skupiny  skupinové normy  proces přizpůsobování normám  sociální percepce  zkreslení, omyly ve vnímání laické chyby v posuzování osob  zátěžové situace v životě člověka  konflikty, druhy  příčiny vzniku, řešení a předcházení konfliktním situacím

10

Žák:  definuje duševní zdraví a únavu  na příkladu aplikuje způsoby předcházení únavě  charakterizuje jednotlivá stádia stresu  na příkladu uvede odchylky od duševního zdraví a typické projevy

Duševní hygiena a psychosomatika  duševní zdraví a rodinný život  únava, odpočinek, spánek a duševní hygiena  duševní zdraví a režim dne pracujícího člověka  poruchy duševního a tělesného zdraví a jejich příčiny  stres, přepracovanost

8

Žák: Psychologie práce  dokáže vysvětlit vztah člověka a  pracovní činnosti z práce psychologického hlediska  vysvětlí význam pracovní skupiny na  členství v pracovní skupině tvorbu pracovních vztahů a jejich  psychologický přístup k pracovní přínos pro jedince skupině  dokáže vysvětlit vliv výkonnosti  pracovní výkon a způsoby jeho řadou činitelů vnitřního a vnějšího ovlivňování (úkolování, charakteru stimulování, kontrolování)  vysvětlí postup hodnocení  hodnocení pracovníků, pracovní pracovníka motivace a morálka  orientuje se v pravidlech pro  osobnost vedoucího pracovníka, hodnocení zaměstnanců styl jeho práce  popíše charakteristické znaky  sociální klima na pracovišti

135

11

 

úspěšně vedené porady

typy řízení vedení porad

Žák:  uplatňuje znalosti psychologie trhu v obchodním jednání  dokáže vysvětlit působení vnějšího prostředí na chování spotřebitele  objasní význam osobních a psychologických faktorů ovlivňující spotřební chování  na příkladu uvede proces nákupního rozhodování

Psychologie trhu  komunikace se zákazníky, dodavateli a odběrateli  typy nákupního chování  dynamika rozhodovacího procesu kupujících  podstata a fáze obchodního jednání (příprava na jednání, zahájení jednání, prezentace

5

Žák:  využívá znalostí sociálního jednání  vysvětlí význam socializace a její vliv na člověka  dokáže vysvětlit vztah mezi přírodou a společností  zvolí vhodný způsob pro objasnění životního prostředí a dnešního člověka  dokáže popsat drogovou závislost a význam prevence  vysvětlí různé pozice lidí ve společnosti  dokáže vysvětlit strukturu sociologie

Sociologie  sociální procesy  člověk a kultura  člověk v pracovním procesu  normální a patologické  společenský vývoj  sociální struktura  nerovnost moc, autorita  třídy vrstvy  sociologické teorie  sociologické disciplíny  základy společenskovědního výzkumu

6

136

Název vyučovacího předmětu:

OBČANSKÁ NAUKA

Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

64

Platnost:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Předmět seznamuje žáka se společenskými, politickými a kulturními aspekty současného života a s psychologickými, etickými a právními souvislostmi mezilidských vztahů. Žák má být směřován k tomu, aby dokázal získané znalosti a dovednosti z těchto oblastí využít v praktickém životě, jednat odpovědně a aktivně ve vlastním zájmu a zájmu celé společnosti a aktivně se vyrovnávat se změnami každodenní praxe. Měl by také porozumět důležitým pojmům, se kterými se běžně setkává v diskusích nad problémy současné společnosti, zejména ve sdělovacích prostředcích. Žák:        

je směřován pro aktivní život v demokratické multikulturní společnosti; pozitivně chápe hodnoty společnosti; jedná odpovědně a uvážlivě vůči sobě i ostatním; formuje tvořivost, kreativitu a flexibilitu pro řešení problémů; uvědomuje si vlastní identitu. kriticky myslí, porovná a hodnotí; zaujímá stanoviska na základě argumentů; získává informace z různých zdrojů a objektivně je hodnotit; orientuje se v problémech osobního, právního a sociálního charakteru;

Charakteristika učiva Předmět ve třech okruzích zahrnuje učivo spadající do více společenskovědních disciplínhistorie, politologie, právo, filosofie, antropologie, psychologie, teologie a environmentální výchova. První obsahový okruh učiva je pojat jako školní dějepis, zaměřený na dějiny 20. století. Druhý okruh se zabývá světem a českou společností na prahu 21. století a ve třetím okruhu se žáci seznamují s různými filosofickými směry. V této společenskovědní oblasti je kladen důraz nikoliv na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický život a celoživotní vzdělávání. Doplňuje a rozšiřuje se vzdělání, které žáci získali ve vzdělávání

137

oborů středního vzdělání s výučním listem tak, aby byli schopni zvládnout požadavky maturitní zkoušky z občanského základu. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  frontální výuka;  skupinová výuka;  techniky samostatného učení a práce s textem;  rozhovor;  debaty a besedy;  problémové učení;  týmová práce. Hodnocení výsledků žáka       

Žáci jsou hodnoceni průběžně po celý školní rok, a to slovně i numericky. Kritéria hodnocení vychází z Klasifikačního řádu SŠ Technická Znojmo. ústní zkoušení- formou konverzace na dané téma písemné opakování po ukončení tematického celku samostatná práce, prezentace projektů, výsledky skupinové či párové práce celková klasifikace hodnocena slovy: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný základem hodnocení je správné používání osvojených pojmů při argumentaci a samostatných vystoupeních. Příprava a prezentace krátké zprávy.

Součástí hodnocení je i hodnocení aktivního přístupu a vystupování v diskuzích, besedách, přístup k plnění studijních povinností. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Žák je schopen se přiměřeně vyjádřit k probíranému tématu i mimo ně, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, aktivně diskutuje s vrstevníky, porozumí sdělení druhých, vytváří jednoduché texty na běžná témata. Personální a sociální kompetence Žák se umí učit, vyhodnocovat vlastní výsledky, odhalovat vlastní nedostatky a napravovat je, žák ochotně pracuje ve skupině i v týmu, společně se podílí na realizaci úkolů, zodpovědně plní úkoly.

138

Kompetence k celoživotnímu učení Žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, ovládá různé techniky učení, umí si vytvořit vhodný studijní režim, využívá ke svému učení různé informační zdroje, s porozuměním poslouchá mluvený projev. Kompetence k řešení problémů Určí jádro problému, navrhne způsoby řešení, volí vhodné prostředky a strategie řešení, využívá zkušeností a vědomostí nabytých dříve. Občanské kompetence a kulturní povědomí Jedná odpovědně, samostatně, dodržuje zákony, respektuje právo, jedná v souladu s morálními principy, uznává hodnotu života, podporuje místní, národní, evropské i světové kultury. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Má odpovědný postoj k vlastní profesi, má přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a samostatnému podnikání. Průřezová témata V průběhu vzdělání budou prolínat učivem následující průřezová témata, pomocí nichž se bude formovat osobnost žáka: Člověk v demokratické společnosti Průřezové téma se prolíná všemi tematickými celky. Žáci jsou vedeni k sebeodpovědnosti, k schopnosti morálního úsudku. Žák se dokáže orientovat v mediálních sděleních, dokáže využívat masové média pro své potřeby, k jednání s lidmi a k diskusi, umí hledat kompromisy. Člověk a životní prostředí Průřezové téma se prolíná všemi tematickými celky. Žáci jsou vedeni k odpovědnosti za své jednání, k aktivnímu podílení se na řešení environmentálních problémů. Žák má přehled o způsobech ochrany životního prostředí v naší republice i ve světě. Informační a komunikační technologie Žák rozvíjí a využívá získané dovednosti a schopnosti z předmětu Práce s počítačem a používá je v běžném životě. Mezipředmětové vztahy Předmět občanská nauka souvisí se všemi předměty.

139

OBČANSKÁ NAUKA1. ROČNÍK 1HOD TÝDNĚ./ 32HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hod.

Žák: Soudobý svět a česká společnost na prahu 21. století  srovná jednotlivé civilizace současného světa (velké kulturní  člověk v globální společnosti okruhy)  velké civilizační okruhy  debatuje o globálních současného světa problémech  globální problémy  popíše globalizaci, její dopad na  globalizace a současné státy životní prostředí, státy i život lidí  vliv na život lidí  vysvětlí podobu a rozpad  ekologické a environmentální koloniální soustavy v tzv. třetím problémy světě a debatuje o jeho  třetí svět ve 20.století – třetí svět problémech a úspěších a světové války a krize  analyzuje vybraný problém kolonialismu, české a evropské společnosti  problémy a úspěchy třetího světa z hlediska médií a jiných zdrojů  komunikace  manipulace

15

Žák:  vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie  dovede používat vybraný pojmový aparát filozofie  dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupným filozofickým textem  debatuje o praktických filozofických a etických otázkách, a to s využitím textů a děl významných představitelů filozoficko-etického a antropologického myšlení  srovná různé názory na otázky praktické etiky a zaujme k nim vlastní stanovisko, opřené o argumenty  analyzuje projevy lidského chování a dokáže je charakterizovat

17

Praktická filosofie a filosofická antropologie  praktická filozofie a lidské bytí  lidské myšlení v předfilozofickém období, mýtus, vznik filozofie a základní filozofické problémy, hlavní filozofické disciplíny  význam filozofie a etiky v životě člověka pro řešení životních situací  hledání smyslu života, spokojenost, štěstí  duše, stárnutí, smrt  osobnost  čest, úcta, svědomí  jazyk a dorozumívání  výchova a vzdělávání  kultura a příroda  učení a vývoj člověka, socializace

140

OBČANSKÁ NAUKA – 2. ROČNÍK 1HOD TÝD./ 32HOD ROČ. Výsledky vzdělávání

Učivo

Hod.

Žák:  vysvětlí historický vývoj v Evropě před 1. sv. válkou  charakterizuje tři velké války dvacátého století, popíše jejich důsledky pro svět, Evropu a čs. stát  vysvětlí vývoj české a čs. společnosti a státu, zhodnotí poselství významných osobností  uvede příklady dopadu totalitních režimů na život lidí  charakterizuje ideologie, které se uplatnily v 19. a 20. století

Svět, československá a česká společnost ve 20. století  Svět, utváření české společnosti a státu v moderní historii  tři světové války– první, druhá a studená válka, důsledky válek; svět po první a druhé světové válce  vývoj a zápas československé demokracie, osobnosti, politické systémy, vláda a moc, problémy a úspěchy, dopad válek a totalitních režimů na životy lidí a stát  staré a nové ideologie – liberalismus, konservatismus, socialismus, komunismus, nacismus, fašismus, feminismus, environmentalismus  národ, vlast  demokracie

19

Žák: Soudobý svět a česká společnost na prahu 21. století  analyzuje současnou politiku velmocí a vyspělých států  soudobý svět a česká společnost v 21. století  charakterizuje konflikty a místa  velmoci a vyspělé země napětí v současném světě současného světa  vysvětlí zapojení České republiky do mezinárodních  bezpečnost lidí, napětí a konflikty struktur současného světa  charakterizuje českou  zapojení České republiky do společnost počátku 21. století; mezinárodních struktur (zejména EU, NATO, OSN), integrace a  debatuje o obyvatelstvu České desintegrace ve světě republiky na počátku 21.století, o prognózách jeho vývoje, o  obyvatelstvo České republikymultikulturním soužití současný stav, prognózy, v Evropě a v ČR; multikulturní soužití

141

5

Žák:  dokáže charakterizovat českou společnost, její složení a problémy  diskutuje problematiku soužití etnických a sociálních skupin  orientuje se v českém právním prostředí  vysvětlí, proč jsou lidé za své názory, postoje a jednání odpovědni ostatním lidem

Praktická filosofie a filosofická antropologie  člověk ve společnosti  člověk, národ, vlast; etnické, náboženské, sociální skupiny a komunity, význam komunitní spolupráce, prosociální jednání  ženy a muži, genderová rovnost  vesnice a města, problémy urbanizace  svoboda, odpovědnost, pravda  vina, trest a smíření

142

8

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:

MATEMATIKA

Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

192

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Obecným cílem matematiky je výchova přemýšlivého člověka, který získá pozitivní postoj k matematickému vzdělávání, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.), a především člověka, který získá motivaci k celoživotnímu vzdělávání. Logické zkoumání a řešení problému napomáhá k tomu, že žáci dokáží porovnat výsledky řešení s realitou. Žák:                   

dovede zařadit čísla do číselných oborů; užívá procentový počet v úlohách z praktického života; řeší úlohy s mocninami; upravuje algebraické výrazy; rozlišuje jednotlivé druhy funkcí; z grafu funkcí určuje jejich vlastnosti; řeší lineární a kvadratické rovnice a jejich soustavy; převádí jednoduché reálné situace do matematických struktur; znázorňuje goniometrické funkce v oboru reálných čísel; rozlišuje základní rovinné útvary, určuje jejich obvod a obsah; určuje vzájemnou polohu prvků v prostoru; počítá objem a povrch základních geometrických těles; znázorňuje vektor v rovině i v prostoru; řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů a přímek; vysvětlí posloupnosti jako zvláštní případ funkce; rozlišuje aritmetickou a geometrickou posloupnost; provádí výpočty jednoduchých finančních záležitostí; rozpozná kombinatorické skupiny; vyhledá a vyhodnotí statistická data v grafech a tabulkách;

143

Charakteristika učiva Předmět matematika připravuje žáka k tomu, aby aplikoval získané vědomosti. Žák:     

dovede matematizovat jednoduché reálné situace; užívá matematický model a hodnotí výsledek řešení vzhledem k realitě; je veden k využívání různých zdrojů informací – odborná literatura, internet; se učí orientovat v matematickém textu, porozumět zadání matematické úlohy; vyhodnocuje údaje z grafů, tabulek;

Výuka směřuje k rozvíjení porozumění kvantitativním i prostorovým vztahům. Podílí se na rozvoji logického myšlení a formuje žádoucí vlastnosti jako je vytrvalost, důslednost, houževnatost, kritičnost, sebedůvěra, samostatnost a odpovědnost plnit úkoly. Pojetí výuky Předmět se vyučuje v obou dvou ročnících. V prvním ročníku 3 hodiny týdně, ročníku 3 hodiny týdně.

ve druhém

Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka – metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru spojená s názorným vyučováním pomocí didaktické techniky a modelů;  skupinová práce žáků;  individuální přístup v případě potřeby žáka; Hodnocení výsledků žáka   

čtvrtletní písemná práce v rozsahu 1 vyučovací hodiny a její následný rozbor v tomtéž rozsahu; krátké učitelské testy úzce zaměřené k učivu; ústní zkoušení.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k celoživotnímu učení Žák je schopen:  vybrat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie;  organizovat a řídit vlastní učení vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, hlavně pak v praktickém životě operovat s obecně užívanými termíny, znaky a symboly;  uvádět věci do souvislostí, vytvářet komplexní pohled na přírodní jevy;

144

  

posoudit vlastní pokrok a určit překážky bránící učení; kriticky zhodnotit výsledky svého učení; naplánovat jakým způsobem lze své učení zdokonalit.

Kompetence k řešení problémů     

vyhledávání informací vhodných k řešení problému, nacházení jejich shodných, podobných a odlišných znaků; využívání získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení; samostatné řešení problémů; volba vhodného způsobu řešení; praktické ověření správnosti řešení problémů.

Personální a sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu;  přijímat a plnit zadané úkoly;  nést odpovědnost za své chování a jednání. Matematická a finanční gramotnost       

vhodné a přesné vyjadřování; logické usuzování, posouzení, formulace a prosazování vlastních názorů; vhodná argumentace při obhajobě závěrů; získání vhodné míry sebevědomí, přiměřené sebehodnocení, přijímání hodnocení od druhých lidí; přesné plnění svěřených úkolů; výstižná formulace podstaty problému; stanovení reálného odhadu praktického problému.

Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Výuka matematiky posiluje sebevědomí, sebe odpovědnost, učí žáky přijímat kompromisy, kritiku od jiných lidí a kriticky hodnotit své vlastní studijní a pracovní výsledky. Člověk a životní prostředí Vhodně zvolenými slovními úlohami lze žáky upozornit na problémy týkající se životního prostředí. Při práci se statistickými daty žáci zpracovávají informace, které se týkají změn životního prostředí.

145

Informační a komunikační technologie Žák pracuje s informacemi a s moderní informační a komunikační technologií, získané poznatky aktivně využívá při řešení konkrétních úloh. Mezipředmětové vztahy Výuka matematiky je provázána s předmětem ekonomika, účetnictví.

146

MATEMATIKA – 1. ROČNÍK 3 HOD TÝDNĚ/ 96 HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  provádí aritmetické operace v množině reálných čísel  používá absolutní hodnotu, zapíše a znázorní interval, provádí operace s intervaly (sjednocení, průnik)  provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy, výrazy obsahující mocniny a odmocniny, upravuje číselné výrazy  řeší lineární a kvadratické rovnice  používá ekvivalentní a neekvivalentní úpravy

Číslo a proměnná  číselné obory – reálná čísla a jejich vlastnosti  absolutní hodnota reálného čísla, interval  výrazy s proměnnými  mocniny s celým mocnitelem  rovnice a nerovnice

Žák:  řeší úlohy na polohové i metrické vlastnosti rovinných útvarů

Geometrie

Žák:  načrtne grafy jednotlivých funkcí a určí jejich vlastnosti

Funkce a její průběh  základní poznatky o funkcích  funkce lineární, kvadratická

15

Žák:  využívá vztahy pro počet variací, permutací a kombinací bez opakování

Práce s daty, kombinatorika a pravděpodobnost  variace, permutace, kombinace

8



147

Hod

rovinné útvary

55

18

MATEMATIKA – 2. ROČNÍK 3HOD TÝDNĚ/ 96 HOD ROČNĚ

Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  načrtne grafy jednotlivých funkcí a určí jejich vlastnosti  aplikuje poznatky o funkcích a aritmetické a geometrické posloupnosti při řešení praktických úloh  provádí výpočty jednoduchých finančních záležitostí a orientuje se v základních pojmech finanční matematiky

Funkce a její průběh  funkce, lineární lomená, exponenciální, logaritmická a goniometrické funkce  aritmetická a geometrická posloupnost, finanční matematika

Žák:  užívá věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků v početních i konstrukčních úlohách  určí povrch a objem základních těles s využitím funkčních vztahů a trigonometrie  provádí operace s vektory, řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů a přímek , užívá různá analytická vyjádření přímky

Geometrie  shodnost a podobnost trojúhelníků  shodná zobrazení, stejnolehlost,množiny bodů dané vlastnosti  vektory  přímka a její analytické vyjádření

Žák:  určí pravděpodobnost náhodného jevu kombinatorickým postupem,  čte, vyhodnotí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji

Práce s daty, kombinatorika a pravděpodobnost  pravděpodobnost jevu  pravděpodobnost průniku a sjednocení jevů

148

Hod

35

34

12

Žák:  provádí aritmetické operace v množině reálných čísel  používá ekvivalentní a neekvivalentní úpravy  aplikuje funkční vztahy při řešení goniometrických, exponenciálních a logaritmických rovnic

Číslo a proměnná  číselné obory – reálná čísla a jejich vlastnosti  mocniny s celým a racionálním mocnitelem, odmocniny  rovnice a nerovnice

149

15

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: CVIČENÍ Z MATEMATIKY Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

64

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Obecným cílem předmětu Cvičení z matematiky je upevnit a prohloubit znalosti žáků v již probraných tematických celcích, doplnit znalosti v dalších tematických celcích, procvičovat schopnost samostatně porozumět matematickým zápisům, rozvíjet dovednost samostatně třídit a využívat informace zadané různými způsoby. Logické zkoumání a řešení problému napomáhá k tomu, že žáci dokáží porovnat výsledky řešení s realitou. Žák:                   

dovede zařadit čísla do číselných oborů užívá procentový počet v úlohách z praktického života řeší úlohy s mocninami upravuje algebraické výrazy rozlišuje jednotlivé druhy funkcí z grafu funkcí určuje jejich vlastnosti řeší lineární a kvadratické rovnice a jejich soustavy převádí jednoduché reálné situace do matematických struktur znázorňuje goniometrické funkce v oboru reálných čísel rozlišuje základní rovinné útvary, určuje jejich obvod a obsah určuje vzájemnou polohu prvků v prostoru počítá objem a povrch základních geometrických těles znázorňuje vektor v rovině i v prostoru řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů a přímek vysvětlí posloupnosti jako zvláštní případ funkce rozlišuje aritmetickou a geometrickou posloupnost provádí výpočty jednoduchých finančních záležitostí rozpozná kombinatorické skupiny vyhledá a vyhodnotí statistická data v grafech a tabulkách

150

Charakteristika učiva Předmět Cvičení z matematiky připravuje žáka k tomu, aby aplikoval získané vědomosti. Žák:     

dovede matematizovat jednoduché reálné situace užívá matematický model a hodnotí výsledek řešení vzhledem k realitě je veden k využívání různých zdrojů informací – odborná literatura, internet se učí orientovat v matematickém textu, porozumět zadání matematické úlohy vyhodnocuje údaje z grafů, tabulek

Výuka směřuje k rozvíjení porozumění kvantitativním i prostorovým vztahům. Podílí se na rozvoji logického myšlení a formuje žádoucí vlastnosti jako je vytrvalost, důslednost, houževnatost, kritičnost, sebedůvěra, samostatnost a odpovědnost plnit úkoly. Pojetí výuky Předmět se vyučuje v obou dvou ročnících. V prvním ročníku 1 hodina týdně , ve druhém ročníku 1 hodina týdně. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:   

hromadná výuka – metoda výkladu nebo řízeného rozhovoru spojená s názorným vyučováním pomocí didaktické techniky a modelů skupinová práce žáků individuální přístup v případě potřeby žáka

Hodnocení výsledků žáka  

krátké učitelské testy úzce zaměřené k učivu ústní zkoušení

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence celoživotnímu učení Žák je schopen:  vybrat a využívat pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie  organizovat a řídit vlastní učení vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, hlavně pak v praktickém životě operovat s obecně užívanými termíny, znaky a symboly  uvádět věci do souvislostí, vytvářet komplexní pohled na přírodní jevy  posoudit vlastní pokrok a určit překážky bránící učení

151

 

kriticky zhodnotit výsledky svého učení naplánovat jakým způsobem lze své učení zdokonalit.

Kompetence k řešení problémů   

vyhledávání informací vhodných k řešení problému, nacházení jejich shodných, podobných a odlišných znaků využívání získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení žáci vyslovují domněnky k daným úlohám, ověřují správnost svých domněnek a závěrů, uvědomují si, že dále rozvíjí své poznatky z matematiky

Personální a sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu  přijímat a plnit zadané úkoly  prezentovat svou práci  respektovat společně dohodnutá pravidla Matematická a finanční gramotnost       

vhodné a přesné vyjadřování logické usuzování, posouzení, formulace a prosazování vlastních názorů vhodná argumentace při obhajobě závěrů získání vhodné míry sebevědomí, přiměřené sebehodnocení, přijímání hodnocení od druhých lidí přesné plnění svěřených úkolů výstižná formulace podstaty problému stanovení reálného odhadu praktického problému.

Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Výuka matematiky posiluje sebevědomí, sebe odpovědnost, učí žáky přijímat kompromisy, kritiku od jiných lidí a kriticky hodnotit své vlastní studijní a pracovní výsledky. Člověk a životní prostředí Vhodně zvolenými slovními úlohami lze žáky upozornit na problémy týkající se životního prostředí. Při práci se statistickými daty žáci zpracovávají informace, které se týkají změn životního prostředí.

152

Informační a komunikační technologie Žák pracuje s informacemi a s moderní informační a komunikační technologií, získané poznatky aktivně využívá při řešení konkrétních úloh. Mezipředmětové vztahy Výuka je provázána s předmětem účetnictví a ekonomika.

153

CVIČENÍ Z MATEMATIKY – 1. ROČNÍK- 1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hod

Žák:  provádí aritmetické operace v množině reálných čísel  používá absolutní hodnotu, zapíše a znázorní interval, provádí operace s intervaly (sjednocení, průnik)  provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy, výrazy obsahující mocniny a odmocniny, upravuje číselné výrazy  řeší lineární a kvadratické rovnice  používá ekvivalentní a neekvivalentní úpravy

Číslo a proměnná  číselné obory – reálná čísla a jejich vlastnosti  absolutní hodnota reálného čísla, interval  výrazy s proměnnými  mocniny s celým mocnitelem  rovnice a nerovnice

14

Žák:  řeší úlohy na polohové i metrické vlastnosti rovinných útvarů

Geometrie

Žák:  načrtne grafy jednotlivých funkcí a určí jejich vlastnosti

Funkce a její průběh  základní poznatky o funkcích  funkce lineární, kvadratická

6

Žák:  využívá vztahy pro počet variací, permutací a kombinací bez opakování

Práce s daty, kombinatorika a pravděpodobnost  variace, permutace, kombinace

4



154

rovinné útvary

8

CVIČENÍ Z MATEMATIKY – 2. ROČNÍK 1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání Žák:  načrtne grafy jednotlivých funkcí a určí jejich vlastnosti  aplikuje poznatky o funkcích a aritmetické a geometrické posloupnosti při řešení praktických úloh  provádí výpočty jednoduchých finančních záležitostí a orientuje se v základních pojmech finanční matematiky

Učivo

Funkce a její průběh  funkce, lineární lomená, exponenciální, logaritmická a goniometrické funkce  aritmetická a geometrická posloupnost, finanční matematika

Žák:  užívá věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků v početních i konstrukčních úlohách  určí povrch a objem základních těles s využitím funkčních vztahů a trigonometrie  provádí operace s vektory, řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů a přímek, užívá různá analytická vyjádření přímky

Geometrie  shodnost a podobnost trojúhelníků  shodná zobrazení, stejnolehlost  množiny bodů dané vlastnosti  vektory  přímka a její analytické vyjádření

Žák:  určí pravděpodobnost náhodného jevu kombinatorickým postupem,  čte, vyhodnotí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji

Práce s daty, kombinatorika a pravděpodobnost   pravděpodobnost jevu  pravděpodobnost průniku a sjednocení jevů

155

Hod

12

11

5

Žák:  provádí aritmetické operace v množině reálných čísel  používá ekvivalentní a neekvivalentní úpravy  aplikuje funkční vztahy při řešení goniometrických, exponenciálních a logaritmických rovnic

Číslo a proměnná  číselné obory – reálná čísla a jejich vlastnosti  mocniny s racionálním mocnitelem, odmocniny  rovnice a nerovnice

156

4

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: PRÁCE S POČÍTAČEM Název školy:

Střední škola technická Znojmo

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

96

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Předmět Práce s počítačem na střední škole prohlubuje znalosti a schopnosti žáků využívat informační technologie, různé zdroje informací, aplikační a výukový software jak při řešení úloh k přípravě na vyučování, tak při výkonu povolání a v procesu celoživotního vzdělávání. V předmětu je kladen důraz na praktické činnosti orientované jak pro individuální, tak týmovou práci. Žák:  žák získá přehled o základních pojmech IT o historii výpočetní techniky, hardwarovém a softwarovém vybavení počítače, o možnostech dalšího zlepšování výkonu a zvyšování kapacity pamětí;  seznámí se s pravidly bezpečnosti práce s výpočetní technikou, s regulemi ochrany zdraví a se zákony na ochranu autorských práv;  žák se seznámí s prostředím Windows, s manipulací s okny, se správou adresářů a souboru a s programovým příslušenstvím Windows;  žák zvládne vytvoření textového dokumentu, včetně obrázku, tabulek a dalších objektu, jeho editaci, uložení a tisk;  žák získá přehled o možnostech elektronické komunikace, o využití internetu jako zdroje informací pro každý den, o službách, které internet nabízí, ale i o nebezpečích zneužití internetu seznámí se s internetovým prohlížečem MS Internet Explorer, Mozilla Firefox;  žák pozná typy grafických formátu, možnosti editace obrázku a užití grafiky v oboru  žák pochopí principy zpracování dat v tabulkách a grafech, možnosti výpočtu v tabulkách a základní operace s databází;  žák pochopí pojem prezentace a možnosti jejího použití v praxi, zvládne vytvoření jednoduché prezentace v programu MS PowerPoint s textovými poli, obrázky, tabulkami, časováním, animacemi a zvukem;

157

Charakteristika učiva Učivo předmětu je zaměřeno na základní části počítačové gramotnosti. Žák získá přehled o:  problematice zpracování informací;  využití výpočetní techniky;  komunikaci pomoci internetu;  základních informacích;  současných možnostech hardware;  trendech rozvoje;  fyzikálních omezeních rozvoje;  nabízených operačních systémech;  softwarovém vybavení počítače;  aplikování SW při řešení konkrétních úloh;  elektronické komunikaci;  používání internetu jako zdroje informací. Výuka je vedena ve specializovaných počítačových učebnách, vybavených dataprojektory, video i audio technikou. Práce žáků je organizována buď individuálně, nebo ve vícečlenných týmech. Při výuce se používá výklad učitele, demonstrační řešení ukázkových příkladů, multimediální učební materiály, názorné pomůcky, vyhledání a zpracování informací. Práce je doplněna žákovskými projekty. Výukové strategie Ve vyučování jsou uplatňovány následující typy výuky:  hromadná výuka;  skupinová výuka;  techniky samostatného učení a práce;  problémové učení;  týmová práce. Hodnocení výsledků žáka Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Základem pro hodnocení pozorování žáka při práci u počítače (při individuální i skupinové práci, komunikace ve skupině, porozumění problému, způsoby řešení)     

písemná práce, testy (pro teoretickou oblast výuky); praktické řešení úkolů (pro praktickou oblast výuky); sebehodnocení žáka při vlastní práci; analýza práce žáka (porozumění úkolu, postupy řešení); samostatná práce žáka (referáty, projekty);

158



zohledňuje se také aktivita v hodinách.

Hodnocení je prováděno známkami, doplňkově je využíváno ústní hodnocení práce (analýza práce žáka). Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby žák:  srozumitelně a souvisle se vyjadřoval v technických výrazech;  obhajoval a prezentoval své stanovisko a názory na konkrétní technický problém;  posoudil názory druhých a odborně na ně reagoval;  vhodně a přiměřeně komunikoval v běžných profesních situacích;  věcně a správně zpracovával odborné technické podklady personální kompetence;  vhodně prezentuje výsledky své práce s využitím ICT prostředků, získává informace z více zdrojů, čímž dokáže odlišit věrohodné zdroje informací od nespolehlivých. Žák je připraven:  kriticky hodnotit své osobní možnosti;  uvědomit si své vlastní přednosti i nedostatky;  pracovat v kolektivu a využívat ke svému učení znalostí a zkušeností jiných lidí;  kriticky hodnotit výsledky své práce a pomáhat druhým;  aktivně se zúčastnit diskusí a obhajovat své názory a postoje;  dále se vzdělávat. Personální a sociální kompetence Žák je připraven:  pracovat samostatně i v týmu;  přijímat a plnit zadané úkoly;  nést odpovědnost za své chování a jednání.  a schopen provést sebehodnocení  uvědomit si své přednosti i nedostatky Kompetence k celoživotnímu učení Žák:  je schopen získávat a pochopit nové zkušenosti a dovednosti při práci s výpočetní technikou;  vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu vzdělávání a celoživotnímu učení;  vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě; 159



 

operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy; samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti; poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich.

Kompetence k řešení problémů Žák: 

dokáže navrhnout a realizovat postup při řešení problémů při práci s počítačem;

Žák: 

efektivně využívá možností moderních informačních technologií, zejména při práci s informacemi.

Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti 

Žák si uvědomuje výhody (zjednodušení práce, zvýšení efektivnosti práce, snazší přístup k informacím) i rizika (bezpečnostní hlediska) práce s výpočetní technikou. Žák formuluje své názory a postoje, je schopen vyslechnout názory druhých. Dokáže pracovat samostatně i v týmu, plní zodpovědně úkoly.

Člověk a životní prostředí 

Žák dbá na bezpečnost a hygienu práce (ergonomie), chápe význam ekologické likvidace použité či vyřazené techniky.

Informační a komunikační technologie 

Žáci jsou připraveni pro řešení praktických úkolů vyskytujících se nejen v praxi, ale i v činnostech, které se běžně využívají v osobním životě.

Mezipředmětové vztahy Výuka předmětu Práce s počítačem by neměla být chápána jako samostatný předmět. Hlavním cílem je naučit žáky používat počítač jako nástroj při výuce, využít mezipředmětové vztahy a poskytnout prostředek pro další samostatné vzdělávání. Žák má při výuce dostatek prostoru pro hledání vlastního postupu řešení i pro konzultace s učiteli jednotlivých předmětů.

160

PRÁCE S POČÍTAČEM – 1. ROČNÍK 1HOD TÝDNĚ/ 32HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  používá počítač a jeho periferie (obsluhuje je, detekuje chyby, vyměňuje spotřební materiál);   orientuje se v základním HW vybavení počítače;  chápe schéma počítače;  charakterizuje jednotlivá zařízení;  rozlišuje paměťová média;  je schopen připojit či vyměnit periférie;  vyjmenuje základní funkce operačního systému;  popíše vývoj operačních systému;  vyjmenuje další programové vybavení;  chápe nutnost antivirové ochrany;  využívá komprese dat;  rozlišuje SW z hlediska ochrany autorských práv.

Práce s počítačem, operační systém, soubory, adresářová struktura, souhrnné cíle  hardware, software, osobní počítač;  principy fungování, části, periferie;  základní a aplikační programové vybavení;  operační systém, jeho nastavení  data, soubor, složka, souborový manažer;  komprese dat;  prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením;  ochrana autorských práv;  algoritmizace;  nápověda, manuál.

Žák:  vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty  formátuje text;  používá schránky pro kopírování a přesouvání textu;  používá číslování, odrážky;  člení text pomocí tabulátoru;  člení text do sloupců;  rozlišuje možnosti ukládání souboru;  upraví text k tisku;  nastaví možnosti tisku;  nastaví okraje, vzhled stránky;  využívá kontroly pravopisu;

Práce se standardním aplikačním programovým vybavením

Hod

Textový editor MS Word. Formát textu, dokumenty, vkládání objektů, tabulka.         

161

pravidla psaní textu; fonty písma, velikost; zdůraznění v textu; zarovnání textu; číslování, odrážky; barvy, rámečky; tabulátory; sloupce; uložení, uložení jako;

12

20

         



    

kopíruje text mezi dokumenty; vyhledává v dokumentu; vkládá do textu obrázky ze souboru, z internetu; používá galerii Klipart; vytvoří nadpisy pomocí WordArtu; vkládá a formátuje textová pole; chápe možnosti hypertextových odkazu; vytvoří tabulku ve Wordu; edituje vytvořenou tabulku; ovládá běžné práce s tabulkovým procesorem (editace, matematické operace, vestavěné a vlastní funkce, vyhledávání, filtrování, třídění, tvorba grafu, databáze, kontingenční tabulky a grafy, příprava pro; pracuje s dalšími aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti. určí typy grafických formátu, 2D a 3D grafiku; orientuje se v nabídce grafického SW; chápe výhody digitální fotografie; popíše základní nástroje programu; chápe možnosti využití programu v praxi;

                 

otevření existujícího dokumentu; náhled, tisk; vzhled stránky; kontrola pravopisu; šablona dokumentu; práce ve více oknech; vyhledávání v dokumentu; obrázky, ClipArt; WordArt; textové pole; hypertextový odkaz; další objekty; vytvoření tabulky; editace tabulky; převedení textu na tabulku a tabulky na text; tvorba maker; další aplikační programové vybavení; spolupráce částí balíku kancelářského software.

Grafika       

162

typy grafických formátu; prohlížeče obrázku; SW pro úpravu obrázku; obrázky na internetu; digitální fotografování; základní nástroje; ukázky prací.

PRÁCE S POČÍTAČEM – 2. ROČNÍK 2HOD TÝDNĚ/ 64HOD ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák:  chápe rozdíl mezi lokální a globální sítí;  chápe specifika práce v síti (včetně rizik), využívá jejích možností a pracuje s jejími prostředky;  získává a využívá informace z otevřených zdrojů,zejména pak z celosvětové sítě Internet, ovládá jejich vyhledávání, včetně použití filtrování

Práce v lokální síti, elektronická komunikace, komunikační a přenosové možnosti Internetu  lokální počítačové sítě;  počítačová síť, server, pracovní stanice;  připojení k síti a její nastavení;  specifika práce v síti, sdílení dokumentů a prostředků.

Žák:  vyhledává informace na internetu;  orientuje se i v dalších službách a možnostech;  řeší adresování e-mail schránek;  spravuje vlastní e-mail;  je schopen použít ke správě e-mailu program Outlook;  chápe i další nástroje Outlooku.

Informační zdroje, celosvětová počítačová síť internet  internet, MS IE;  historie a služby internetu;  organizace času a plánování;  chat, messenger, telefonie, FTP;  poštovní server;  správa e-mailu;  Outlook.

Žák:  ovládá běžné práce s tabulkovým procesorem  vytvoří tabulku v Excelu;  formátuje části tabulky;  chápe výhody definování typu dat v buňce;  chápe adresaci buněk;  používá automatické vytváření posloupností v Excelu;  konstruuje výpočty v tabulkách;  vypočítá hodnotu výrazu;  používá některé funkce;  určí typy grafu a jejich užití;

Práce se standardním aplikačním programovým vybavením

Hod

15

I

Tabulkový procesor MS Excel a databáze         

163

formát buňky; formát sloupce, řádku, bloku; vytvoření tabulky; adresování buněk; posloupnosti; jednoduché výpočty; vzorce; hodnota výrazu; suma, průměr;

15

25

    

        

sestrojuje z tabulek grafy; edituje sestrojený graf; chápe pojem databáze; je schopen využít Excelu k práci s databází; ovládá třídění databáze a užití filtru.

Žák:  vytváří jednoduché multimediální dokumenty  chápe pojem a použití prezentací;  edituje jednotlivé snímky;  vkládá do snímku objekty;  edituje objekty snímku;  upraví pořadí snímku;  nastaví časování;  chápe možnosti animací v prezentaci.

matematické funkce; statistické funkce; typy grafu; průvodce tvorby grafu; editace grafu; grafy matematických funkcí; vytvoření databáze; třídění; filtry.

Prezentace a MS PowerPoint  počítačová prezentace;  možnosti využití;  vytvoření snímku;  vkládání objektu do snímku;  editace textu;  editace tabulky;  obrázek v prezentaci;  organizační diagram;  šablona prezentace;  řazení snímku;  časování prezentace;  animace prezentace;  animace snímku.

164

9

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

64

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Cíl předmětu Vzdělávání v konverzaci německém jazyce navazuje na stanovenou výstupní úroveň tříletého středního vzdělání s výučním listem, kde absolvent oboru dosáhne dle požadavků RVP úrovně A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V závěru nástavbového studia čeká žáka složení maturitní zkoušky z německého jazyka, jejímž nezbytným předpokladem je dosažení jazykové úrovně B1. Vzdělávání v konverzaci německém jazyce v nástavbovém studiu směřuje k osvojení jazykových znalostí a komunikativních jazykových kompetencí na úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby se u žáků rozšíří z již aktivně používaných lexikálních jednotek získaných za dobu středního vzdělávání s výučním listem tak, že žák celkově dosáhne 2300 lexikálních jednotek na konci nástavbového studia. Z toho obecně odborná a odborná terminologie bude u úrovně B1 zahrnovat minimálně 20 %. Při dosažení tohoto předpokladu bude žák schopen přistoupit k maturitní zkoušce z německého jazyka. Obecné cíle Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:  komunikovat v německém jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky;  efektivně pracovat s německým textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových  znalostí a dovedností;  získávat informace o světě, zvláště o německy mluvících zemích, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci;  pracovat s informacemi a zdroji informací v německém jazyce, včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. cizojazyčnými příručkami, využívat tyto

165

 

informační zdroje ke studiu německého jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností; využívat vybrané metody a postupy efektivního studia německého jazyka ke studiu dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu jazyků; chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

Vzdělávání a komunikace v německém jazyce se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti v oblasti osobní i pracovní. K podpoře výuky německého jazyka je vhodné pracovat s multimediálními výukovými programy a internetem, utvářet příznivé školní prostředí, rozvíjet a využívat nabízené evropské programy. Škola vytváří podmínky pro motivaci žáků k učení se německého jazyka a podporuje u nich zavedení Evropského jazykového portfolia. Obsah vzdělávání (učivo) je z didaktického hlediska rozdělen do čtyř kategorií. Je samozřejmé, že v procesu výuky se všechny čtyři kategorie přirozeně a nenásilně propojují. Výsledky vzdělávání jsou diferencovány podle úrovní jazykových kompetencí lingvistických, sociolingvistických a pragmatických. Charakteristika učiva Vzdělávání v konverzaci německém jazyce na naší škole směřuje k osvojení úrovně jazykových znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby činí přibližně 1100 lexikálních jednotek za rok. Z toho odborná terminologie tvoří nejméně 20 % slovní zásoby za studium. Žák si v tomto předmětu rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti a návyky v návaznosti na znalosti získané z učebního oboru. Žáci se učí a upevňují základní gramatické struktury – tvarosloví a stavbu německé věty. Součástí výuky konverzace v německém jazyce je také práce s odbornou slovní zásobou podle oboru vzdělání. Žák si zároveň rozšíří svoje znalosti o německy mluvících zemích. Výuka konverzace v německém jazyce je uskutečňována: Konverzace v německém jazyce 1. ročník 1 vyučovací hodina týdně, tj. 32 hodin ročně. Konverzace v německém jazyce 2. ročník 1 vyučovací hodina týdně, tj. 32 hodin ročně Pojetí výuky Výuka směřuje k cílové úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Studium končí maturitní zkouškou. Vyučující se snaží navodit ve třídě tvůrčí a přátelskou atmosféru, pracuje s učebnicemi a materiály, odpovídajícími věku a rozumové vyspělosti žáků.

166

Vyučující používá při výuce doplňkové materiály, magnetofony, videopřehrávače, DVDpřehrávače. Vyučující vede žáky k osvojování různých technik samostatného učení a individuální práci (autodidaktická metoda) odpovídající jejich schopnostem a k sociálně komunikativním aspektům učení, např. dialogické slovní metody. Vede žáky v receptivních tématech k využívání ICT, sebehodnocení žáků prostřednictvím Evropského jazykového portfolia (EJP) Žáci jsou motivováni zařazováním her a soutěží, simulačních metod, uplatňováním projektové metody výuky, podporou aktivit nad předmětového charakteru mj. s cílem vypěstovat u co největší části žáků potřebu dorozumět se s mluvčími z daných jazykových oblastí Hodnocení výsledků žáka Hodnocení žáků je uplatňováno podle klasifikačního řádu. Jsou zohledňováni žáci se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysgrafie). Základní formou hodnocení výsledků vzdělávání je klasifikace vyjádřená známkou podle stupnice 1 - 5. Definice úrovně vědomostí a kompetencí odpovídající jednotlivým stupňům známek vychází z definic vnitřního řádu školy. Při hodnocení se přihlíží nejen ke gramatické a lexikální správnosti, ale zohledňuje se také rozsah a rozmanitost používaných jazykových a stylizačních prostředků. Žáci budou vedeni k tomu, aby byli schopni objektivně kritického sebehodnocení. Významnou roli hraje rovněž metoda kolektivního hodnocení Způsoby hodnocení by měly spočívat v kombinaci známkování, slovního hodnocení, využívání bodového systému, eventuelně procentuálního vyjádření. Během studia v obou ročnících vyučující průběžně kontroluje výsledky učení písemně i ústně. Zařazuje kontrolní testy osvojeného učiva. Daným výstupem studia německého jazyka je maturitní zkouška ve druhém ročníku. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Žák je veden k následujícímu:  vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci a vhodně se prezentovat v souladu s pravidly daného kulturního prostředí,  formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně,  aktivně se účastnit diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, respektovat názory druhých,  písemně zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí,  zpracovávat přiměřeně náročné texty na běžná i odborná témata.

167

Personální a sociální kompetence Žák dokáže:  efektivně se učit a pracovat, využívat ke svému učení zkušenosti jiných lidí, učit se na základě zprostředkovaných zkušeností,  sebekriticky vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok, přijímat radu a kritiku,  stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností a zájmové a pracovní orientace,  dále se vzdělávat.  zodpovídat za své jednání a chování, přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly,  pracovat samostatně i v týmu,  nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem a kulturám. Kompetence k celoživotnímu učení  

 

učitelé ve výuce prezentují různé způsoby přístupů ke studiu jazyka a žáky vedou k tomu, aby je využívali, žáci jsou vedeni k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby; tam, kde je to možné, využívají učitelé srovnání s jinými jazyky, které žáci znají, i s mateřštinou, žáci dostávají takové úkoly, v jejichž rámci samostatně vyhledávají a zpracovávají informace z cizojazyčných textů, součástí hodin i domácí přípravy je práce se slovníky, referenčními příručkami, multimediálním jazykovým softwarem a internetem.

Kompetence k řešení problémů 







učitelé poskytují žákům prostor k samostatnému řešení jazykových problémů i k jejich různým řešením; využívají příležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vedou žáky k jeho respektování, neustálou prací s texty, kterým ne vždy beze zbytku rozumějí, či obsahují neúplné věty i odstavce, se žáci učí zacházet s nekompletními informacemi; jsou vedeni k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu, ve výuce jsou simulovány modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat v praktickém životě (psaní dopisů na různá témata, rozhovory v různých kontextech, poslech neznámých mluvčích atd.), v rámci konverzace na různá témata je po žácích vyžadována zřetelná argumentace při vyjadřování názorů.

168

Občanské kompetence a kulturní povědomí Žák je veden k tomu, aby:  se dokázal orientovat v masových médiích, využíval je, ale také kriticky hodnotil, učil se být odolný vůči myšlenkové a názorové manipulaci,  uměl jednat s lidmi, diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení,  byl ochoten angažovat se nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech,  si vážil materiálních a duchovních hodnot a snažil se je chránit a zachovat pro budoucí generace,  byl tolerantní a respektoval tradice a společenské zvyklosti daného sociokulturního prostředí,  aktivně vystupoval proti projevům rasové nesnášenlivosti a xenofobie. Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Žák dokáže:  pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií;  získávat informace z internetu, zpracovávat je a třídit;  komunikovat elektronickou poštou;  pracovat s elektronickým slovníkem, se vzdělávacími jazykovými programy. Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák jedná s lidmi, vyslechne jejich názor a přiměřeně diskutuje na dané téma, vyjadřuje ústně i písemně své názory v rozsahu osvojené slovní zásoby, jedná samostatně a dovede pracovat i v týmu. Člověk a životní prostředí Žáci získávají potřebné informace např. z internetu, časopisů. Během výuky se pracuje s texty, které jsou zaměřeny na tuto problematiku. Žáci jsou seznámeni s novou slovní zásobou, která se týká dané problematiky, žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali vyjádřit své myšlenky, názory a postoje. Informační a komunikační technologie V hodinách německého jazyka je využívána počítačová technika. Práce je orientována buď na gramatická cvičení, nebo na testy, které jsou v současné době již velmi dobře připraveny. Dále zde žáci vyhledávají doplňující informace, které využijí při zpracování konverzačních témat.

169

Mezipředmětové vztahy Konverzace v německém jazyce v rámci mezipředmětových vztahů navazuje na témata probíraná v jiných předmětech a využívá zde získaných znalostí - např. občanská nauka, český jazyk a literatura. Rozvíjí se adekvátní slovní zásoba, žáci si rozšiřují znalosti reálií příslušných jazykových oblastí a komunikují v rámci daných témat.

170

KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE 1. ROČ. 1 HOD. TÝDNĚ / 32 HODIN ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hodin

Žák:  vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života a k tématům z oboru

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  tematické okruhy: osobní údaje, dům a domov, každodenní život, volný čas, zábava, jídlo a nápoje, služby, cestování, mezilidské vztahy, péče o tělo a zdraví, nakupování, vzdělávání, zaměstnání, počasí, Česká republika, země dané jazykové oblasti; tematické okruhy dané zaměřením studijního oboru aj.

7

Žák: Jazykové prostředky:  vyslovuje srozumitelně co nejblíže  výslovnost (zvukové prostředky přirozené výslovnosti, rozlišuje jazyka) základní zvukové prostředky  slovní zásoba a její tvoření daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka  komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu, včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života, a vlastních zálib

6

171

Žák:  rozumí přiměřeným souvislým projevům a diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve standardním hovorovém tempu  nalezne v promluvě hlavní a vedlejší myšlenky a důležité informace  sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace vyslechnuté nebo přečtené  sdělí a zdůvodní svůj názor  pronese jednoduše zformulovaný monolog před publikem

Řečové dovednosti:  receptivní řečová dovednost sluchová = poslech s porozuměním monologických i dialogických projevů  receptivní řečová dovednost zraková = čtení a práce s textem včetně odborného  interakce ústní  produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

7

Žák:  prokazuje znalosti prostředí zemí dané jazykové oblasti z pohledu zeměpisného, demografického, hospodářského, politického a kulturního atp.

Poznatky o zemích:

12



172

vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru k poznání německy mluvících země (zemí) příslušné jazykové oblastí, kultury, umění a literatury, tradic a společenských zvyklostí

KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE 2. ROČ. 1 HOD. TÝDNĚ / 32 HODIN ROČNĚ Žák:  domluví se v běžných situacích; získá i poskytne informace  používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci  používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci  domluví se v běžných situacích; získá i poskytne informace

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  komunikační situace: získávání a předávání informací, např. sjednání schůzky, objednávka služby, vyřízení vzkazu apod.  jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.

7

Žák:  používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých myšlenek

Jazykové prostředky:

7



výslovnost (zvukové prostředky jazyka)

Žák: Řečové dovednosti:  dokáže experimentovat, zkoušet a  receptivní řečová dovednost hledat způsoby vyjádření sluchová = poslech srozumitelné pro posluchače s porozuměním monologických i dialogických projevů  vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných, předvídatelných situacích  receptivní řečová dovednost zraková = čtení a práce s textem  vypráví jednoduché příběhy, včetně odborného zážitky, popíše své pocity  interakce ústní  přednese připravenou prezentaci ze svého oboru a reaguje na  produktivní řečová dovednost jednoduché dotazy publika ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

6

Žák:  uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí

12

Poznatky o zemích: 



173

informace ze socio-kulturního prostředí v kontextu znalostí o České republice informace o místě bydliště (rodném městě)

NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE

Název školy:

STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6

Název školního vzdělávacího programu:

Podnikání

Forma vzdělávání:

denní

Celkový počet vyučovacích hodin za vzdělávání:

64

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2013 počínaje 1. ročníkem

Pojetí vyučovacího předmětu Vzdělávání v anglickém jazyce navazuje na stanovenou výstupní úroveň tříletého vzdělávání s výučním listem, kde absolvent oboru dosáhne úrovně A2+ podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. V závěru nástavbového studia čeká žáka složení maturitní zkoušky z anglického jazyka, jejímž nezbytným předpokladem je dosažení jazykové úrovně B1. Vzdělávání v anglickém jazyce v nástavbovém studiu směřuje k osvojení jazykových znalosti a komunikativních jazykových kompetencí na úrovni B1 podle SERRJ. Rozsah produktivní slovní zásoby se u žáků rozšíří z již aktivně používaných lexikálních jednotek získaných za dobu středního vzdělávání s výučním listem tak, že žák celkově dosáhne 2300 lexikálních jednotek na konci nástavbového studia. Z toho obecně odborná a odborná terminologie bude u úrovně B1 zahrnovat minimálně 20%. Při dosažení tohoto předpokladu bude žák schopen přistoupit k maturitní zkoušce z anglického jazyka na základní úrovni. Obecné cíle Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:  Komunikovat v anglickém jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata, volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky  Efektivně pracovat s anglickým textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroje poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností  Získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat ke komunikaci  Pracovat s informacemi a zdroji informací v anglickém jazyce, včetně internetu nebo CD-ROM, se slovníky, jazykovými aj. anglickými příručkami, využívat tyto informační zdroje ke studiu jazyka i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností

174





Využívat vybrané metody a postupy efektivního studia anglického jazyka ke studiu a dalších jazyků, příp. k dalšímu vzdělávání, využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu jazyků Chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie

Vzdělávání a komunikace v anglickém jazyce se významně podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti v oblasti osobní i pracovní. K podpoře výuky anglického jazyka je vhodné pracovat s multimediálními výukovými programy a internetem, utvářet příznivé školní prostředí, rozvíjet a využívat nabízené evropské programy. Škola vytváří podmínky pro motivaci žáků k učení se anglického jazyka a podporuje u nich zavedení Evropského jazykového portfolia. Obsah vzdělávání (učivo) je z didaktického hlediska rozdělen do čtyř kategorií. Je samozřejmé, že v procesu výuky se všechny čtyři kategorie přirozeně a nenásilně propojují. Výsledky vzdělávání jsou diferencovány podle úrovní jazykových kompetencí lingvistických, sociolingvistických a pragmatických. Charakteristika učiva Vzdělání v anglickém jazyce na naší škole směřuje k osvojení úrovně jazykových znalostí a komunikativních dovedností, která odpovídá úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Rozsah produktivní slovní zásoby činí přibližně 1150 lexikálních jednotek za rok. Z toho odborná terminologie tvoří nejméně 20 % slovní zásoby za vzdělání. Žák si v tomto předmětu rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti a návyky v návaznosti na znalosti získané z učebního oboru. Žáci se učí a upevňují základní gramatické struktury – tvarosloví a stavbu anglické věty. Součástí výuky anglického jazyka je také práce s odbornou slovní zásobou podle oboru vzdělání. Žák si zároveň rozšíří svoje znalosti o anglicky mluvících zemích. Výuka konverzace v anglickém jazyce je uskutečňována: 1. ročník

1 vyučovací hodina týdně, tj. 32 hodin ročně

2. ročník

1 vyučovací hodina týdně, tj. 32 hodin ročně

Pojetí výuky Výuka je prakticky orientovaná na řečové dovednosti žáka. Žák je stimulován a podporován v zájmu o vzdělání anglického jazyka. Volbou vhodných metod je podporována jeho sebedůvěra, samostatnost a zodpovědnost za vlastní učení. Gramatické učivo vychází z kontextu a opírá se o systém mateřského jazyka s oporou o učebnice, pracovní sešity, slovníky a jiné učební materiály.

175

Do výuky jsou vhodně zařazovány aktivující didaktické metody, hry, rozhovory, skupinové práce, diskuse, besedy, samostatná vystoupení žáků, poslech s porozuměním, mediální výukové programy, internet, práce se slovníky, cizojazyčné a odborné časopisy, cizojazyčné filmy, beletrie, názorné pomůcky pro výuku cizojazyčné terminologie, křížovky, transformační dril, vlastní práce žáků. Hodnocení výsledků žáka Při hodnocení žáků se postupuje v souladu se školním klasifikačním řádem. Důraz je kladen na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatně pracovat a tvořit. Kromě ústního zkoušení se využívá i různých testů, písemných prací. Hodnocení žáka se provádí v kombinaci známkování a slovního hodnocení. Důležité je i sebehodnocení žáka, kolektivní hodnocení a individuální přístup k žákovi. Součástí hodnocení je prezentace činnosti žáka – soutěže, výstavy, výsledky projektů, společenské akce. Zohledňováni budou žáci se specifickými poruchami učení.       

Ústní zkoušení - žák dokáže plynule podat souvislý jednoduchý popis témat a svůj pohled na něj Písemné zkoušení - dokáže napsat jednoduše členěné souvislé texty z okruhu známých témat Samostatné práce - žák se vyrovnává s nároky na její samostatné zadání a zpracování Hodnocení aktivity - přispívá k vnitřní motivaci pro větší zapojení do Evropského jazykového portfolia Sebehodnocení - své ovládání jazyka posuzuje sám žák v Evropském jazykovém portfoliu Hodnocení skupiny - v oblasti dlouhodobých projektových prací Čtvrtletní písemná práce - minimálně v rozsahu jedné vyučovací jednotky shrnující poznatky příslušného období

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Žák dokáže:  vhodně se prezentovat v procesu vzdělávání a v následné orientaci na trhu práce v Evropské unii i mimo ní, s orgány státní správy a samosprávy  vyplňovat formuláře, zadání, výkazy v anglickém jazyce  aktivně se účastnit diskusí v odborné sféře  formulovat a obhajovat své názory, respektovat názory druhých

176

Personální a sociální kompetence Žák dokáže:  provést sebehodnocení svých činností i aktivit druhých - umí si uvědomit své přednosti i nedostatky;  stanovit si cíle a priority;  přijímat radu a kritiku, a reagovat na kritiku konstruktivně tak, aby přispěla k rozvoji kompetencí pro svůj osobní rozvoj a pro rozvoj společnosti.  pracovat samostatně i v týmu  zodpovídat za své jednání a chování  pomáhat a vážit si práce své i práce druhých  chápat jejich kulturní odlišnosti Kompetence k celoživotnímu učení Žák dokáže:  přijímat a plnit svěřené úkoly  pracovat v týmu, aktivně jej spoluvytvářet a orientovat k řešení zadaných úkolů  přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a předcházení konfliktům  předkládat a jasně formulovat vlastní podněty a návrhy  nezaujatě zvažovat podněty a návrhy druhých Kompetence k řešení problémů Žák dokáže:  porozumět zadání  získávat informace potřebné pro řešení problému  navrhnout řešení a zdůvodnit je  uplatňovat různé postupy a metody  používat vhodné pomůcky  vyhodnocovat výsledky Občanské kompetence a kulturní povědomí Připraví žáka:  k životu v multikulturní společnosti  k úctě a toleranci ke kulturním hodnotám  k tradicím a zvykům jiných národů

177

Kompetence využívat prostředky informačních a pracovat s informacemi

a

komunikačních

technologií

Žáci jsou schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií, získávat informace z internetu, zpracovávat je a třídit, komunikovat elektronickou poštou, pracovat s elektronickým slovníkem, se vzdělávacími jazykovými programy Průřezová témata Člověk v demokratické společnosti Žák jedná s lidmi, vyslechne jejich názor a přiměřeně diskutuje na dané téma, vyjadřuje ústně i písemně své názory v rozsahu osvojené slovní zásoby, jedná samostatně a dovede pracovat i v týmu. Člověk a životní prostředí Žáci získávají potřebné informace např. z internetu, časopisů. Během výuky se pracuje s texty, které jsou zaměřeny na tuto problematiku. Žáci jsou seznámeni s novou slovní zásobou, která se týká dané problematiky, žáci jsou vedeni k tomu, aby dokázali vyjádřit své myšlenky, názory a postoje. Informační a komunikační technologie V hodinách anglického jazyka je využívána počítačová technika. Práce je orientována buď na gramatická cvičení, nebo na testy, které jsou v současné době již velmi dobře připraveny. Dále zde žáci vyhledávají doplňující informace, které využijí při zpracování konverzačních témat. Mezipředmětové vztahy Předmět anglický jazyk je provázán s českým jazykem a literaturou a odbornými předměty.

178

KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE

1. ROČ. 1 HOD. TÝDNĚ / 32

HODIN ROČNĚ Výsledky vzdělávání

Učivo

Hodin

Žák:  vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života a k tématům z oboru

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  tematické okruhy: osobní údaje, dům a domov, každodenní život, volný čas, zábava, jídlo a nápoje, služby, cestování, mezilidské vztahy, péče o tělo a zdraví, nakupování, vzdělávání, zaměstnání, počasí, Česká republika, země dané jazykové oblasti; tematické okruhy dané zaměřením studijního oboru aj.

7

Žák: Jazykové prostředky:  vyslovuje srozumitelně co nejblíže  výslovnost (zvukové prostředky přirozené výslovnosti, rozlišuje jazyka) základní zvukové prostředky  slovní zásoba a její tvoření daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka  komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu, včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života, a vlastních zálib

6

179

Žák:  rozumí přiměřeným souvislým projevům a diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve standardním hovorovém tempu  nalezne v promluvě hlavní a vedlejší myšlenky a důležité informace  sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace vyslechnuté nebo přečtené  sdělí a zdůvodní svůj názor  pronese jednoduše zformulovaný monolog před publikem

Řečové dovednosti:  receptivní řečová dovednost sluchová = poslech s porozuměním monologických i dialogických projevů  receptivní řečová dovednost zraková = čtení a práce s textem včetně odborného  interakce ústní  produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

7

Žák:  prokazuje znalosti prostředí zemí dané jazykové oblasti z pohledu zeměpisného, demografického, hospodářského, politického a kulturního atp.

Poznatky o zemích:  vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru k poznání německy mluvících země (zemí) příslušné jazykové oblastí, kultury, umění a literatury, tradic a společenských zvyklostí

12

180

KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE

2. ROČ. 1 HOD. TÝDNĚ / 32

HODIN ROČNĚ Žák:  domluví se v běžných situacích; získá i poskytne informace  používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci  používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci  domluví se v běžných situacích; získá i poskytne informace

Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce:  komunikační situace: získávání a předávání informací, např. sjednání schůzky, objednávka služby, vyřízení vzkazu apod.  jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.

7

Žák:  používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých myšlenek

Jazykové prostředky:  výslovnost (zvukové prostředky jazyka)

7

Žák: Řečové dovednosti:  dokáže experimentovat, zkoušet a  receptivní řečová dovednost hledat způsoby vyjádření sluchová = poslech srozumitelné pro posluchače s porozuměním monologických i dialogických projevů  vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných, předvídatelných situacích  receptivní řečová dovednost zraková = čtení a práce s textem  vypráví jednoduché příběhy, včetně odborného zážitky, popíše své pocity  interakce ústní  přednese připravenou prezentaci ze svého oboru a reaguje na  produktivní řečová dovednost jednoduché dotazy publika ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky

6

Žák:  uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí

12

Poznatky o zemích:  informace ze socio-kulturního prostředí v kontextu znalostí o České republice  informace o místě bydliště (rodném městě)

181

7. Podmínky realizace ŠVP 7.1. Materiální podmínky školy Teoretická část výuky probíhá v kmenových učebnách, v odborných učebnách a v tělocvičně. Kmenové učebny jsou vybavené běžnou technikou – tabule, diaprojektor. Pro výuku cizích jazyků jsou k dispozici magnetofony, videopřehrávače, počítače a interaktivní tabule. Předměty práce s počítačem, písemná a ústní komunikace využívají dvě počítačové učebny a příslušné programové vybavení. V těchto učebnách probíhají i hodiny učební praxe v předmětu účetnictví. Pro výuku tělocviku má škola k dispozici dvě tělocvičny vybavené standardním sportovním nářadím. Žáci mohou využívat i multifunkční a tenisové hřiště. Součástí vybavení tělocvičen jsou šatny a sociální zařízení včetně sprch. Kabinety učitelů jsou vybaveny počítači s připojením na internet a tiskárnami. Využívají se k přípravě na výuku i pro komunikaci s žáky a rodiči. V budově školy jsou umístněny nápojové automaty a bufet. 7.2. Personální podmínky školy Teoretickou výuku zajišťují učitelé s pedagogickou i odbornou způsobilostí pro předměty, které vyučují. V čele školy stojí ředitel a dva zástupci (pro teoretickou výuku a praktické vyučování). Záměr dalšího vzdělávání všech pedagogických pracovníků: 

Využívání všech nabídek dalšího vzdělávání v oblasti odborných předmětů, všeobecně vzdělávacích předmětů a ekonomických předmětů

Požadování odborné a pedagogické způsobilosti: 

Všichni pracovníci školy jsou vedeni k důslednému splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon činnosti pedagogických pracovníků v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb. O pedagogických pracovnících i vyhlášky č. 317/2005 Sb. O dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.



Prioritou školy je splnění předepsaných kvalifikačních předpokladů u všech pracovníků, jejich další jazykové vzdělávání, rozvoj ICT kompetencí, sledování trendů ve vyučovaných oborech, trendů v oblasti pedagogiky a metodiky středoškolského vzdělávání.

Na škole funguje výchovný poradce, metodik prevence sociálně-patologických jevů.

182

7.3. Organizační podmínky        

  

vzdělávání je denní výuka začíná v 7,30 hod. a končí 14.00 hod. delší přestávky jsou dvě (15minutová na svačinu a polední 20 minutová) odborná praxe je v rozsahu dvou týdnů v 1.ročníku osvěta, výchova a vzdělávání v oblasti životního prostředí a výchovy ke zdraví jsou realizovány besedami, přednáškami a soutěžemi ochrana životního prostředí je realizována v průřezovém tématu Člověk a životní prostředí znalosti a dovednosti související s uplatněním žáků ve světě práce jsou realizovány ve spolupráci s úřadem práce, odbornou praxí, dále exkurzemi a přednáškami efektivní využívání výpočetní techniky při vzdělávání, v osobním i pracovním životě se žáci naučí při výuce odborných předmětů, při práci na volně přístupných PC v učebnách, prací na PC, které byly zadány v jiných předmětech (průřezové téma ICT) na výuku školy navazují olympiády, SOČ, projekty zadávané v jednotlivých předmětech a prezentace školy na burze škol a na základních školách ochrana člověka za mimořádných situací je probírána v úvodních hodinách odborných předmětů a pravidelně probíhají nácviky požárního poplachu žákům se specifickými vývojovými poruchami jsou tyto poruchy zohledněny ve výuce jazyků, případně ostatních předmětů na základě potvrzení z pedagogickopsychologické poradny.

7.4. Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech Škola usiluje nejen o získání vysoké úrovně znalostí, ale i prohlubování charakterových vlastností, k jakým patří smysl pro pořádek, uvědomělé dodržování bezpečnostních zásad, hygienických a zdravotních požadavků. Škola dodržuje podmínky bezpečnosti ochrany zdraví osob při vzdělávání a při činnostech, které přímo se vzděláváním souvisí, popřípadě při jiných činnostech, dle platných právních předpisů. Zabezpečuje odborný dohled nebo přímý dozor při praktickém vyučování. Zajišťuje nezávadný stav objektů, technických a ochranných zařízení a jejich údržbu pravidelnou technickou kontrolou a revizí. Revize se provádí u všech zákonem předepsaných zařízení: elektrické přístroje, elektrická zařízení, hromosvody, komíny, plynová zařízení, kotelna, hasicí přístroje a hydranty, tělocvičná nářadí. Nebezpečné předměty a části využívaných prostor jsou označeny v souladu s příslušnými normami. Na začátku roku, před každými prázdninami a před každou další činností, jichž se žáci účastní při výuce nebo v přímé souvislosti s ní (zejména při praktické výuce a odborné praxi), jsou žáci prokazatelně upozorňováni nebo instruováni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti. Žáci jsou seznámeni se školním řádem, zásadami bezpečného chování, případně s ustanoveními konkrétních právních norem k zajištění BOZP.

183

Pravidelně dvakrát během školního roku probíhá požární cvičení. Na počátku každého školního roku se provádí BOZP a PO všech zaměstnanců školy. Každé tři roky se zaměstnanci podrobují preventivní lékařské prohlídce. Škola zlepšuje pracovní prostředí podle hygienických předpisů. Třídy se naplňují do počtu 30 žáků, v odůvodněných případech je možný i vyšší počet, maximálně však 33. Škola eviduje a registruje školní úrazy a jejich odškodňování, sleduje školní úrazovost. Ve škole je dodržován soulad časové náročnosti vzdělávání podle ŠVP s počtem povinných vyučovacích hodin stanovených v rámcovém vzdělávacím programu, který respektuje fyziologické a psychické potřeby žáků, podmínky a obsah vzdělávání. Škola zabezpečuje ochranu žáků před násilím, šikanou a jinými společensky negativními jevy. Usiluje o vytvoření prostředí a podmínek podporujících zdraví ve smyslu národního programu Zdraví pro 21. století.

184

8. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery Spolupráce se sociálními partnery je velmi důležitou součástí života školy. Kromě nezanedbatelné materiální pomoci poskytují možnost seznámit žáky s pracovišti v rámci odborných exkurzí, absolvovat odbornou praxi. Podněty, rady a požadavky sociálních partnerů poskytují škole cenné informace v oblasti profilu absolventa, učebního plánu, skladby předmětů a jejich obsahové náplně. V roce 2006 byla na škole zřízena školská rada v souladu s §167 odst. 1 a 2 zákona č. 561/2006 sb. Školskou radu tvoří dva zástupci zřizovatele, dva zástupci pedagogického sboru a dva zástupci z řad rodičů našich žáků. Školská rada schvaluje řády a směrnice týkající se provozu školy, výroční zprávy o činnosti školy a pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Hlavní oblasti spolupráce      

zajištění praktické výuky u firem spolupráce sociálních partnerů a školy s cílem nabídky perspektivního zaměstnání přednášková, konzultační a jiná činnost sociálních partnerů pro školy pomoc sociálních partnerů při zajišťování výukových pomůcek spolupráce školy a sociálních partnerů při organizování soutěží a jiných prezentačních akcí společný postup školy a sociálních partnerů v různých orgánech regionu s cílem posílit postavení absolventů školy

185

9. Autorský kolektiv Koordinátor tvorby ŠVP:

Ing. Vladislava Hrabětová

Vedoucí autorského kolektivu:

Ing. Dušana Buldakova

Jednotlivé části ŠVP zpracovali: Český jazyk a literatura

Mgr. Marie Sedlmajerová

Německý jazyk

Mgr. Irena Svobodová

Konverzace NJ/AJ

Mgr. Irena Svobodová

Anglický jazyk

Mgr. Irena Svobodová

Tělesná výchova

Mgr. Zdeněk Gaja

Ekonomika

Ing. Miroslava Kapinusová

Právo

Ing. Dušana Buldakova

Psychologie

Ing. František Klika

Občanská nauka

Mgr. Jaromír Příkazský

Matematika

RNDr. Dana Molíková

Cvičení z matematiky

RNDr. Dana Molíková

Marketing a management

Ing. František Klika

Chod podniku

Ing. Dušana Buldakova

Účetnictví

Ing. Dušana Buldakova

Písemná a ústní komunikace

Ing. Dušana Buldakova

Práce s počítačem

Bc. Milan Beran

Technické zpracování:

Bc. Milan Beran

186