Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav
Kolektivizace zemědělství na Velkomeziříčsku v letech 1949-1960 (magisterská diplomová práce)
Olga Zástěrová
Vedoucí práce: Mgr. Denisa Nečasová, Ph.D.
Brno 2013
Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla všechnu pouţitou literaturu a prameny.
Datum:……………….……….
Podpis:………………………………………
1
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Mgr. Denise Nečasové, Ph.D., vedoucí mé magisterské práce, za cenné rady a podnětné připomínky. Dále děkuji Mgr. Martinu Štindlovi,
Ph.D.
a Janě
Filipové,
pracovníkům
archivu
ve
Velkém
Meziříčí,
a také PhDr. Marii Ripperové a Ludmile Kučerové, zaměstnankyním Muzea Velké Meziříčí, za jejich rady, ochotu a pomoc ve zpřístupňování archivních materiálů.
2
OBSAH 1.
ÚVOD .................................................................................................................................................... 5
2.
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA KOMUNISTICKÉ STRANY ............................................................ 9 2.1.
POVÁLEČNÁ POZEMKOVÁ REFORMA ................................................................................................... 9
2.2.
POČÁTKY KOLEKTIVIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ ............................................................................................ 12
2.2.1. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŢSTEVNICTVÍ..................................................................................................... 12 2.2.2. POČÁTKY JZD ............................................................................................................................... 13 2.3. SOCIALISTICKÁ PŘESTAVBA ZEMĚDĚLSTVÍ V ČSR .............................................................................. 16 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 3.
DRUŢSTEVNÍ SEKTOR .................................................................................................................... 16 STÁTNÍ STATKY ............................................................................................................................. 16 STROJNÍ A TRAKTOROVÉ STANICE ................................................................................................. 17
OKRES VELKÉ MEZIŘÍČÍ............................................................................................................... 18 3.1.
POLITICKÝ A SOUDNÍ OKRES ................................................................................................................ 18
3.2.
VÝSLEDKY VOLEB ............................................................................................................................... 19
3.3.
OKRESNÍ NÁRODNÍ VÝBOR .................................................................................................................. 20
3.4.
ZEMĚDĚLSTVÍ A PRŮMYSL ................................................................................................................... 21
4.
I. FÁZE KOLEKTIVIZACE (1949- POČÁTEK 1953) .................................................................... 23 4.1.
POČÁTKY ZAKLÁDÁNÍ JZD ................................................................................................................. 23
4.2.
STROJNÍ A TRAKTOROVÉ STANICE ....................................................................................................... 27
4.3.
DODÁVKOVÁ POVINNOST .................................................................................................................... 28
4.4.
KAMPAŇ ZA UPEVŇOVÁNÍ JZD ........................................................................................................... 29
4.5.
VÝSLEDKY PRVNÍ FÁZE KOLEKTIVIZACE ............................................................................................. 32
5.
PŘECHODNÉ OBDOBÍ (1953-1955)................................................................................................. 33 5.1.
VÝSTUPY Z JZD .................................................................................................................................. 34
5.2.
PROPAGAČNÍ ČINNOST, UPEVŇOVÁNÍ JZD A POSTUPNÁ STABILIZACE SITUACE ................................... 36
5.3.
VÝSLEDKY PŘECHODNÉHO OBDOBÍ ..................................................................................................... 42
6.
II. FÁZE KOLEKTIVIZACE (1956-1960) ........................................................................................ 44 6.1.
OBRAT V ZAKLÁDÁNÍ JZD ................................................................................................................... 45
6.2.
III. CELOSTÁTNÍ SJEZD JZD ................................................................................................................. 49
6.3.
XI. SJEZD KSČ .................................................................................................................................... 51
6.4.
DOKONČENÍ KOLEKTIVIZACE .............................................................................................................. 53
6.4.1. SDRUŢENÍ LESŮ ............................................................................................................................. 53 6.4.2. MELIORAČNÍ DRUŢSTVO OSLAVA-BALINKA ................................................................................. 53 6.4.3. DOKONČENÍ KOLEKTIVIZACE – POČET VZNIKLÝCH JZD ................................................................ 54 6.4.4. SLUČOVÁNÍ DRUŢSTEV .................................................................................................................. 55 6.4.5. STS ............................................................................................................................................... 56 6.5. VÝSLEDKY II. FÁZE KOLEKTIVIZACE ................................................................................................... 57
3
7.
,,KULACI“ ............................................................................................................................................ 58 7.1.
POČÁTEK KOLEKTIVIZACE ................................................................................................................... 60
7.2.
,,AKCE K“ ........................................................................................................................................... 63
7.3.
PŘECHODNÉ OBDOBÍ............................................................................................................................ 66
7.4.
PŘIJÍMÁNÍ ,,KULAKŮ“ DO JZD ............................................................................................................. 67
7.5.
ZÁVĚR KOLEKTIVIZACE ....................................................................................................................... 69
8.
MĚŘÍN .................................................................................................................................................. 71 8.1.
MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR ..................................................................................................................... 72
8.2.
ZEMĚDĚLSTVÍ ...................................................................................................................................... 73
8.3.
I. FÁZE KOLEKTIVIZACE ....................................................................................................................... 74
8.4.
PŘECHODNÉ OBDOBÍ............................................................................................................................ 79
8.5.
II. FÁZE KOLEKTIVIZACE ..................................................................................................................... 82
8.6.
,,KULACI“ ............................................................................................................................................ 85
9.
CHLUMEK ........................................................................................................................................... 88 9.1.
MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR ..................................................................................................................... 88
9.2.
ZEMĚDĚLSTVÍ ...................................................................................................................................... 88
9.3.
I. FÁZE KOLEKTIVIZACE ....................................................................................................................... 89
9.4.
PŘECHODNÉ OBDOBÍ............................................................................................................................ 95
9.5.
II. FÁZE KOLEKTIVIZACE ..................................................................................................................... 96
9.6.
,,KULACI“ ............................................................................................................................................ 100
10.
MĚŘÍN A CHLUMEK – SROVNÁNÍ ............................................................................................... 104
10.1.
I. FÁZE KOLEKTIVIZACE ....................................................................................................................... 104
10.2.
PŘECHODNÉ OBDOBÍ............................................................................................................................ 106
10.3.
II. FÁZE KOLEKTIVIZACE ..................................................................................................................... 107
10.4.
,,KULACI“ ............................................................................................................................................ 109
11.
ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 110
12.
POUŽITÉ ZKRATKY ......................................................................................................................... 113
13.
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY .......................................................................................... 114
14.
PŘÍLOHY ............................................................................................................................................. 117
4
1.
ÚVOD Město Velké Meziříčí se nachází na Českomoravské vrchovině přibliţně osm kilometrů
od mého bydliště, obce Dobrá Voda. V minulosti byla tato obec společně s několika dalšími součástí okresu Velké Meziříčí (v současné době okres Ţďár nad Sázavou). Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodla poznat část relativně nedávné historie oblasti, kde ţiji, a to procesu kolektivizace v letech 1949-1960. Kolektivizace zemědělství a venkova čili zavádění centrálně administrativního systému do zemědělství se začala odehrávat v prvním desetiletí existence komunistického reţimu v Československu. Prosadila ji KSČ po únoru 1948 podle radikálního sovětského vzoru. Přesné časové vymezení pak zahrnuje období let 1949-1960. Dne 23. února 1949 byl přijat zákon o JZD, čímţ byl proces kolektivizace zemědělství oficiálně zahájen. Rok 1960 představoval z pohledu hodnocení celého sovětského bloku ukončení budování ,,základů socialismu“, jak konstatovala mezinárodní porada komunistických a dělnických stran v Moskvě v roce 1960. Během tohoto postupu kolektivizace byly rozrušeny historické, sociální a majetkové vazby venkovského obyvatelstva, coţ se nejviditelněji projevilo takřka úplnou likvidací selského stavu.1 Vznik a vývoj zemědělských druţstev můţeme rozdělit do dvou etap. První etapa, která probíhala od roku 1949 do počátku roku 1953 (tedy do Stalinovy smrti), byla charakteristická silovým vytvářením zemědělských výrobních druţstev, přičemţ byly pouţívány metody bezprostředního násilí nebo pohrůţky násilím (věznění, policejní zvůle, hrozba postihu rodinných příslušníků) doprovázené ekonomickým nátlakem (zabavování majetku z důvodů neplnění dodávek, pokuty, stanovování nesplnitelných kontingentů dodávek). Ačkoli se tímto způsobem podařilo vytvořit mnoho nových druţstev, nebyla pevná a hospodářsky příliš neprosperovala. V letech 1953-1955 pak došlo k přechodnému uvolnění v souvislosti s krizí sovětského bloku po Stalinově smrti. V důsledku toho povolil tlak na druţstva, která se začala rozpadat. Přibliţně od roku 1956 nastala druhá vlna kolektivizace, během níţ se začala zaniklá druţstva obnovovat. Tato druhá fáze kolektivizace se opírala především o ekonomické faktory a byla celkem úspěšná, a to především z důvodu, ţe za deset let se oslabily vazby někdejších vlastníků k půdě 1
Burešová, Jana: Kolektivizace jako destrukční proces v životě venkova. In: Blaţek, Petr – Kubálek, Michal (eds.): Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti. Praha 2008, s. 109-118, zde s. 109-110; Burešová, Jana: Politický a institucionální rámec kolektivizace zemědělství v Československu se zaměřením na historická východiska. In: Blaţek, Petr – Jech, Karel – Kubálek, Michal a kol.: Akce ,,K“. Vyhnání sedláků a jejich rodin z usedlostí v padesátých letech. Studie, seznamy a dokumenty. Praha 2010, s. 17-60, zde s. 18, 56-57; Jech, Karel: Soumrak selského stavu 1945-1960. Praha 2001, s. 5.
5
a zdruţstevňování v této době uţ nebylo postaveno tak jako v první polovině 50. let na rozdmýchávání třídní nenávisti vesnické chudiny proti ,,kulakům“,2 ale naopak na jejich získávání. Na přelomu 50. a 60. let tak byla kolektivizace prakticky všude dovršena.3 Pro okres Velké Meziříčí není kolektivizace zemědělství téměř vůbec historicky zpracována. Toto téma je pouze okrajově zmíněno v publikaci Velké Meziříčí v zrcadle dějin,4 podrobněji je pak zpracováno pouze vystěhování ,,kulaků“ v rámci okresu5 (z tohoto důvodu jsem se více neţ na samotné vystěhovávání zaměřila spíše na metody likvidace selského stavu v rámci okresu). Cílem této práce je proto popsat průběh kolektivizace v okrese Velké Meziříčí, tedy především, jak zde (většinou pod nátlakem mocenských a stranických orgánů) probíhalo utváření jednotných zemědělských druţstev na počátku 50. let, kolik členů poté druţstva opustilo (a která druţstva se v důsledku toho úplně rozpadla) během tzv. přechodného období od počátku roku 1953 přibliţně do poloviny roku 1955, aţ po vstup většiny soukromě hospodařících zemědělců do druţstev koncem tohoto desetiletí. Detailněji je pak postup kolektivizace v okrese Velké Meziříčí ukázán na dvou vybraných druţstvech. Dle výše uvedeného dělení období kolektivizace jsem svoji práci rozčlenila do tří částí. Nejdříve jsem (převáţně na základě sekundární literatury) popsala zemědělskou politiku komunistické strany od roku 1945 do roku 1949. Poté jsem se jiţ věnovala samotnému okresu Velké Meziříčí – na základě regionální literatury jsem zpracovala rozlohu a povahu této oblasti, následně jsem jiţ na základě archivních materiálů popsala průběh jednotlivých fází kolektivizace právě v okrese Velké Meziříčí. V závěrečné třetí části jsem se věnovala dvěma konkrétním příkladům kolektivizace v tomto bývalém okrese, a to obcím Měřín a Chlumek. Tyto dvě obce jsem zvolila především z následujících důvodů. Zde vytvořená druţstva totiţ patřila k nejstarším v okrese (obě vznikla jiţ v roce 1949), a mohla jsem tak sledovat jejich vývoj během jednotlivých fází kolektivizace a vzájemně je srovnávat (proces vzniku, členskou základnu, problematiku ,,kulaků“ apod.). Pro tato druţstva je také jiţ od jejich vzniku (tedy od roku 1949) dochován poměrně obsáhlý pramenný materiál.
2
Jelikoţ se jedná o dobový termín, uvádím slovo ,,kulak“ v celé práci v uvozovkách. Rychlík, Jan: Kolektivizace ve střední a východní Evropě. In: Blaţek, Petr – Kubálek, Michal (eds.): Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti. Praha 2008, s. 13-29, zde s. 21-22. 4 Jičínský, Petr: Léta v paměti (1945-2006). In: Štindl, Martin a kol.: Velké Meziříčí v zrcadle dějin. Brno 2008, s. 321-408, zde s. 378-380. 5 Štindl, Martin: Nucené vystěhování tzv. kulaků z okresů Velké Meziříčí a Velká Bíteš v padesátých letech 20. století. ZM 13, 2009, s. 226-266. 3
6
K popisu kolektivizace v okrese Velké Meziříčí v letech 1949-1960 jsem pouţívala především archivní materiály, konkrétně fondy Okresní národní výbor Velké Meziříčí, Okresní výbor KSČ Velké Meziříčí a dobový fotografický materiál. U zvolených obcí Měřín a Chlumek navíc fondy JZD, místních národních výborů a obecní kroniky. Mimo tyto prameny jsem vyuţívala také dobové noviny, a to Vesnické noviny: týdeník nové vesnice okresu velkomeziříčského, které vycházely v letech 1951-1958 (ročně 52 čísel, nákladem 2 000 kusů týdně). Tyto noviny se měly zaměřit především na upevňování JZD v okrese, na jejich převádění z niţších typů na vyšší. Tam, kde JZD dosud nevznikla, měly podporovat jejich zakládání, dále se měly zaměřovat na zvýšení produktivity práce a vybudování společné druţstevní výroby. Od roku 1959 začaly tyto noviny vycházet pod názvem Hlas Velkomeziříčska, pod nímţ vycházely do roku 1960, kdy bylo jejich vydávání ukončeno. U některých pramenů jsem se pak potýkala s problémy jejich neúplnosti. Zde proto uvádím jejich výčet: -
f. ONV Velké Meziříčí, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD – situační zprávy jsou zachovány pouze pro období 1949-1954,
-
f. ONV Velké Meziříčí, Organizace zemědělské výroby okresu – zprávy existují pro období mezi lety 1949-1950, poté zcela chybí období let 1951-1954 a zprávy dále pokračují lety 1955-1960,
-
f. OV KSČ Velké Meziříčí, Zápisy z předsednictva – pro rok 1960 se dochovaly zápisy pouze z ledna a února,
-
f. MNV Chlumek, Kronika obce Chlumek – v kronice zcela chybí zápisy z let 1953-1955 a hospodářské výsledky druţstva do roku 1956,
-
Vesnické noviny, Hlas Velkomeziříčska – ačkoli tyto noviny vycházely od roku 1951, první dochované číslo pochází aţ z dubna roku 1952, z kaţdého ročníku poté chybí několik čísel (většinou ale jejich počet nepřesahuje 5, jen pro rok 1956 jich chybí téměř polovina).
Z metodologického hlediska je práce zpracována především na základě přímé a nepřímé metody studia pramenů. Přímou metodou poznáváme minulost prostřednictvím pramenů, které o této minulosti bezprostředně vypovídají (viz prameny uvedené výše). K určení sloţitějších vztahů, které jiţ v pramenech nejsou přímo uvedeny, slouţí metoda nepřímá. Touto metodou postupujeme pro další zpracování informací z pramenů (např. kombinace více pramenů, …). Nepřímá metoda je proto spjata nejen s pramenným, ale 7
také s mimopramenným poznáním, tedy se znalostí starších dílčích poznatků a obecných souvislostí historického vývoje.6 Druhou pouţitou metodou je komparace. Dle předem vymezených kritérií jsem srovnávala vývoj ve dvou JZD, která patřila k nejstarším v okrese, tedy v Měříně a Chlumku. Na základě struktury práce jsem zvolila tato kritéria – průběh I. fáze (předpoklady k zaloţení druţstva, míra nátlaku při jeho utváření, propagační kampaně, přechody na vyšší typy), přechodného období (počet členů, kteří z druţstva vystoupili), II. fáze kolektivizace (získávání nových členů do JZD, povinné dodávky, dokončení ,,socializace venkova“) a otázku ,,kulaků“ v obci (jejich počet vzhledem k velikosti obce, vysídlení).
6
Hroch, Miroslav a kol.: Úvod do studia dějepisu. Praha 1995, s. 204-207.
8
2.
ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA KOMUNISTICKÉ STRANY 2.1. POVÁLEČNÁ POZEMKOVÁ REFORMA Podobně jako na jiných hospodářských úsecích bylo i v zemědělství likvidováno velké
soukromé vlastnictví výrobních prostředků. První kroky v tomto směru učinila poválečná pozemková reforma, která probíhala v letech 1945-1949 a jejím důsledkem byly rozsáhlé změny ve statkářském vlastnictví. Tato reforma nebyla uskutečněna najednou, ale ve třech samostatných etapách, přičemţ její dokončování se jiţ časově prolínalo s počáteční etapou ,,socializace“ zemědělství:7 První etapa se týkala konfiskace, rozdělení a osídlení půdy Němců, Maďarů a zrádců probíhající v letech 1945-1946. Dne 23. června 1945 vydal prezident Edvard Beneš dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, dále zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a dne 26. července 1945 dekret č. 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými a slovenskými zemědělci. Celkem tak bylo podrobeno konfiskačnímu řízení na území republiky 1 651 016 ha zemědělské půdy a 1 295 379 ha lesní půdy, tj. celkem 2 946 395 veškeré půdy.8 Od podzimu 1946 pak KSČ připravovala koncepci druhé etapy pozemkové reformy, ve které komunisté poţadovali revizi provádění první pozemkové reformy podle záborového zákona z roku 1919. Podle zákona o revizi první pozemkové reformy9 se měla vlastníkům odebrat půda nad 150 ha zemědělské nebo 250 ha veškeré půdy včetně lesů ponechané jim prvorepublikovým Státním pozemkovým úřadem. S prováděním revize se začalo v lednu 1948. Měsíc po únorových událostech pak byla přijata novela k tomuto zákonu o revizi první pozemkové reformy,10 která umoţňovala převzetí veškeré půdy zbytkových statků, které po první světové válce získali noví nabyvatelé ve výměře přibliţně 100 ha půdy.11 Počátkem roku 1947 pak komunisté vypracovali novou strategii zápasu o vesnici a charakter zemědělství, jejíţ těţiště se nyní přeneslo na venkov. Záměrem KSČ bylo, aby prostřednictvím místních stranických organizací, rolnických komisí a dalších organizací Národní fronty, ve kterých měli komunisté většinu, byli co nejvíc zradikalizováni
7
Kubačák, Antonín: Dějiny zemědělství v českých zemích II. 1900-1989. Praha 1995, s. 151-152; Průcha, Václav a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. 2. díl. Období 1945-1992. Brno 2009, s. 75-76; Průcha, Václav a kol.: Hospodářské dějiny Československa v 19. a 20. století. Praha 1974, s. 329-330. 8 Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 152, 156. 9 Zákon č. 142/1947 Sb. z 11. července 1947. 10 Zákon č. 44/1948 Sb. z 21. března 1948. 11 Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 156-157; Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 83-85,182-183.
9
bezzemci a drobní rolníci, ale i další občané. Cílem této kampaně bylo získat zemědělce pro politiku KSČ.12 Po únorovém převratu vláda a parlament schválily soustavu opatření obsaţených v návrzích šesti tzv. Ďurišových zákonů z roku 1946 a v Hradeckém programu z dubna 1947. Jako Ďurišovy zákony jsou nazývány zákony, které navrhovalo ministerstvo zemědělství vydat po diskuzích zejména na půdě zájmových svazů českých a slovenských rolníků.13 Na návrhy těchto šesti zákonů navázal Hradecký program, vyhlášený 4. dubna 1947 na setkání rolníků a sedláků v Hradci Králové. Byl pokusem o získání podpory především malých a středních rolníků bez rozdílu jejich stranické orientace.14 Nové zemědělské zákony byly přijaty Národním shromáţděním 21. března 1948. Z těchto zákonů15 měl pro změnu vlastnických vztahů největší význam zákon č. 46/1948 Sb., o trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě, známý pod názvem zákon o nové pozemkové reformě, která představovalo závěrečnou, třetí etapu poválečné pozemkové reformy.16 Nová pozemková reforma se týkala především určitých skupin vlastníků i mimo rámec předválečné pozemkové reformy. Jednalo se o zemědělské nemovitosti menší neţ 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha veškeré půdy, protoţe větší majetky podléhaly jiţ v roce 1919 záboru a v roce 1948 revizi. Výsledkem celé akce bylo zmenšení vlastnické výměry půdy u osob soukromě hospodařících na půdě aţ na výměru 50 ha a dále pak nucený výkup pronajaté půdy bez ohledu na její výměru. Vyvlastněná půda byla přednostně přidělována státním statkům, JZD a národním výborům.17
12
Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 157-158. 1. Zákon o revizi pozemkové reformy provedené podle zákona záborového a právních předpisů jej provádějících. 2. Zákon o technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon). 3. Zákon o myslivosti. 4. Zákon o zaknihování přídělů ze zkonfiskovaného a jiného zemědělského majetku a o zajištění úhrad za přidělený majetek. 5. Zákon o zajištění zemědělského výrobního plánu. 6. Zákon o úpravě dělení zemědělských podniků v pozůstalostním řízení a o zamezení drobení zemědělské půdy. 14 Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 158-159; Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 195; Burešová, J.: Politický a institucionální rámec kolektivizace, s. 23. 15 Zákon č. 43/1948 Sb. o zemědělském úvěru, zákon č. 45/1948 Sb. o rozdělení pozůstalosti se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, zákon č. 46/1948 Sb. o trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě neboli zákon o nové pozemkové reformě, zákon č. 47/1948 Sb. o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků neboli tzv. scelovací zákon a zákon č. 49/1948 Sb. o zemědělské dani. 16 Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 195. 17 Jech, K.: Soumrak selského stavu, s. 12-13; Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 158-159; Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 195; Burešová, J.: Politický a institucionální rámec kolektivizace, s. 23. 13
10
V následující tabulce je zachycen výsledek všech tří etap pozemkové reformy (podle závěrečného stavu k 1. 5. 1951):18 přiděleno celkem půda
z úhrnu přidělené půdy získáno v ha revizí
ha
v%
konfiskací
předválečné reformy
Veškerá půda
100,0
2 946 395
943 271
253 483
426 440
10,3
186 232
150 208
90 000
1 730 999
41,8
1 100 966
598 780
31 253
127 506
3,1
50 221
2 845
74 440
1 281 008
30,9
1 203 518
69 782
7 708
577 196
13,9
405 458
121 656
50 082
2 135 798
100,0
1 651 016
270 292
214 490
426 074
19,9
185 866
150 208
90 000
státní lesy
13 755
0,6
5 922
7 573
260
JZD
127 147
6,0
50 043
2 804
74 300
1 278 805
59,9
1 201 430
69 667
7 708
290 017
13,6
207 755
40 040
42 222
státní lesy JZD drobný příděl ostatní Zemědělská půda z toho: státní statky
drobný příděl
18
reformě
4 143 149
z toho: státní statky
ostatní
v nové
Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 197.
11
2.2.
POČÁTKY KOLEKTIVIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ
Stejně jako v dalších evropských zemích, které se po druhé světové válce dostaly do mocenské sféry vlivu Sovětského svazu, se po převzetí moci komunistickou stranou v únoru roku 1948 začal i v Československu do společnosti zavádět centrálně administrativní systém, jehoţ cílem v oblasti zemědělství byla kolektivizace.19 Jiţ na jaře 1948 vznikly první dva projekty socialistického zemědělského druţstevnictví. V listopadu téhoţ roku se pak konalo plenární zasedání ÚV KSČ, které stanovilo postup na vesnici a v zemědělství. Podle něj se budování socialistické přestavby zemědělství mělo řídit sovětským vzorem budování socialismu v zemích, kde převaţovali drobní a střední zemědělci. Jedinou správnou cestou dalšího rozvoje tak měl být přechod od malovýroby k velkovýrobě socialistického typu. Vedení KSČ rozhodlo, ţe nejvhodnějším postupem socializace malorolnických hospodářství bude zdruţstevňování zemědělství cestou zakládání výrobních zemědělských druţstev, která se v Československu nazývala jednotná zemědělská druţstva (JZD). Z toho je patrné, ţe proces kolektivizace byl záměrně ztotoţňován s druţstevnictvím, které mělo v Československu dlouholetou tradici (jiţ od druhé poloviny 19. století). Oba termíny se však od sebe zásadně liší – při zdruţstevňování totiţ dochází k vytváření samostatných a samosprávných organizací, které se chovají jako samostatné hospodářské subjekty a pracují v podmínkách trţního hospodářství.20 2.2.1. ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTEVNICTVÍ
Ačkoli komunističtí ideologové hovořili o tom, ţe proces jimi řízené přeměny zemědělství je inspirován druţstevnictvím (proto hovořili o zdruţstevňování), podstata komunistického převratu v ţivotě a práci zemědělců byla jiná. V podmínkách komunistického systému s centrálně direktivním přístupem k řízení společnosti a při neexistenci soukromého vlastnictví a trhu se v oblasti zemědělství začala zavádět kolektivizace.21 Důvodů, proč v podmínkách komunistické vlády nelze hovořit o pravých druţstvech, je několik. Druţstvo ve své pravé podstatě bylo především dobrovolnou organizací, do které 19
Vomela, Martin: Kolektivizace v Československu a její politické motivy. In: Blaţek, Petr – Kubálek, Michal (eds.): Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti. Praha 2008, s. 119-127, zde s. 120. 20 Tamtéž; Burešová, J.: Kolektivizace jako destrukční proces, s. 110; Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 173; Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 331. 21 Burešová, Jana: Združstevňování nebo kolektivizace zemědělství po roce 1948? In: Rašticová, Blanka (eds.): Osudy zemědělského druţstevnictví ve 20. století. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 15.-16. května 2002 věnovaný Lubomíru Slezákovi k 70. narozeninám. Uherské Hradiště 2002, s. 223-228, zde s. 223.
12
lidé vstupovali, protoţe pomáhalo uspokojovat jejich zájmy. Důleţité bylo i to, ţe člen z druţstva mohl také vystoupit, kdyţ přestalo vyhovovat jeho zájmům. A právě tento princip dobrovolnosti byl při kolektivizaci úplně ignorován. Nejdříve komunistická vláda učinila rolníkovi jeho soukromé vlastnictví půdy tak nesnesitelným břemenem, aţ se pak rozhodl pro vstup do JZD.22 Dalším základním znakem druţstevnictví byly podíly členů, kterými vyjadřovali vztah k druţstvu i odpovědnost za ně. Do JZD rolníci vloţili svoji půdu, stroje, dobytek, nářadí a často i hospodářské budovy a jiná zařízení. Ale otázka podílů nebyla řešena.23 Jiným z druţstevních principů byla také samospráva, tedy samostatnost druţstva navenek (v rozhodování, ve vnitřním uspořádání, ale také v podnikání) a demokracie uvnitř něj. Ale v postupně upevňovaném centrálně administrativním systému, kdy byly stanoveny výrobní plány, vstupy, výstupy, dodávky na trh, ceny prodejů a nákupů i rozsah obhospodařované půdy, nelze hovořit o samosprávě.24 V otázkách vnitřního uspořádání JZD tak neodpovídala opravdové podobě druţstev. Nejvyšším orgánem JZD nebyla členská schůze pověřující správou představenstvo, ale stal se jím předseda. Ten byl v postatě prodlouţenou rukou státních orgánů, a tím v systému komunistické diktatury i rukou vládnoucí strany. Tak se ovšem postupně staly členské schůze formálním shromáţděním, stejně jako představenstvo a kontrolní a revizní komise se staly v podstatě pomocnými orgány předsedy. Tedy prvky samosprávy nenašly v JZD své místo.25 Z těchto důvodů je jediným termínem, kterým je moţno tuto změnu forem hospodaření na půdě nazvat, restrukturalizace zemědělství. Jejím výsledkem byly kolchozy,26 kolektivní výrobní zemědělské organizace, ne druţstva.27 2.2.2. POČÁTKY JZD
V prosinci 1948 členové předsednictva ÚV KSČ schválili návrh, v němţ se doporučovalo sloučit všechna existující druţstva na vesnici v jednotné zemědělské druţstvo. S výjimkou úvěrních druţstev se měla existující zemědělská druţstva spojit tak, aby v obcích působilo jediné univerzální druţstvo. Koncem roku 1948 tak v ČSR
22
Burešová, J.: Združstevňování nebo kolektivizace, s. 225. Tamtéž. 24 Tamtéž. 25 Tamtéž. 26 Ačkoli ruský termín kolchoz (kolektivnoje chozjajstvo, kolektivní hospodářství) neměl v názvu slovo ,,druţstvo“, byl pokládán za hospodářství druţstevního typu. 27 Burešová, J.: Kolektivizace jako destrukční proces, s. 110. 23
13
existovalo 13 712 zemědělských druţstev s 29 různorodými oblastmi činnosti (např. strojní, elektrárenská, vodovodní k zavlaţování, napájení skotu, …).28 Za oficiální počátek kolektivizace československého zemědělství je povaţováno přijetí zákona o jednotném zemědělském druţstvu z 23. února 1949. Začátkem března 1949 byly přijaty a zveřejněny i vzorové stanovy.29 K zaloţení JZD byly povoleny 5 aţ 10členné přípravné výbory, které podléhaly schválení Ústřední rady druţstev. Úkolem přípravných výborů bylo mj. vypracovat seznam těch druţstev, která se začlenila (bez likvidace) do JZD, včetně jejich členů a majetku. JZD přebírala majetek, závazky a členskou základnu dosavadních druţstev. Členem navazujících univerzálních druţstev se mohl stát ,,dobrovolně kaţdý pracující zemědělec“ nebo osoba, která by ,,svou účastní přispěla ke splnění účelu druţstva“.30 Zákon z února 1949 a vzorové stanovy vymezily i hlavní úkoly JZD – scelování půdy, součinnost při stanovení a plnění výrobních úkolů a dodávek, účast při výkupu a opatřování zemědělských potřeb, péči o mechanizaci, zvelebování výroby, zlepšení organizace práce, zvyšování kulturní a sociální úrovně venkova a ulehčení práce ţen.31 Podle Vzorových stanov byl kaţdý člen povinen odevzdat druţstvu při vstupu ţivý i mrtvý inventář, tj. hospodářská zvířata a stroje, vozy, nářadí, ale také hospodářské budovy, které druţstvo potřebovalo pro společné hospodářství. Do společného hospodářství druţstva se neodevzdávaly obytné budovy, chlévy pro ustájení zvířat, které měl člen v osobním vlastnictví a drobný inventář, který člen potřeboval k obdělávání záhumenku. Dále při vstupu vnesli druţstevníci do druţstva svoji půdu.32 Tato členská půda představovala největší část výrobních prostředků druţstva. Zemědělci, kteří dobrovolně i pod nátlakem vnesli svoji půdu do JZD, si mohli ponechat část půdy jako záhumenek. Jeho výměra byla určena podle zásady, ţe záhumenek je základem vedlejšího pomocného hospodářství a nikoliv hlavním zdrojem obţivy druţstevní rodiny.33 V květnu 1949 poté IX. sjezd KSČ schválil přestavbu malovýrobního zemědělství na socialistickou velkovýrobu, jejímţ hlavním úkolem bylo právě zdruţstevňování. Sjezd určil hlavní směry činnosti stranických, státních a společenských organizací na vesnici pro nejbliţší období, přičemţ kladl zvýšený důraz jak na politicko-organizační práci komunistů mezi drobnými a středními rolníky, tak i na prosazování politiky dělnicko-rolnického 28
Burešová, J.: Politický a institucionální rámec kolektivizace, s. 48. Tamtéž, s. 48. 30 Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 353-354. 31 Tamtéž, s. 355. 32 Mimo tuto členskou půdu měla JZD k dispozici státní půdu, kterou dostávala do trvalého a bezplatného uţívání. 33 Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 176-178. 29
14
svazku na vesnici v rámci komunisty ovládané Národní fronty. Bezprostředně po IX. sjezdu KSČ přistoupili stranické a státní orgány k uskutečňování socializace zemědělství – JZD byla všestranně propagována, byly pořádány besedy a probíhala školení vybraných pracovníků odpovědných za zakládání druţstev. První přípravné výbory JZD vznikly uţ na jaře 1949, koncem května jich působilo 2 352. Většinu členů těchto druţstev zpočátku tvořili kovorolníci a bezzemci, pouze vzácněji drobní rolníci.34 V únoru 1950 plénum ÚV KSČ doporučilo prosazovat společné obdělávání půdy jako hlavní poslání JZD. Během roku 1950 proto začala některá druţstva přecházet k vyšším výrobním formám. Koncem tohoto roku působila JZD téměř v 25 % všech obcí ČSR a vstoupilo do nich 10 % rolnických hospodářství. Stále ještě to byla menšinová druţstva, ve kterých většinu představovali nezemědělci ţijící na vesnici. Asi 70 % členů druţstev tvořili členové KSČ a v představenstvech JZD tvořili komunisté téměř 80 %.35 Na tomto zasedání ÚV KSČ byly také popsány tři typy JZD:36 I. typ JZD byl charakterizován společnou organizací osevu a sklizně, při nichţ rolníci společně vyuţívali stroje a potahy, aniţ by byly rozorány meze a sceleny jejich pozemky. Kaţdý tak dostával úrodu ze svých polí. Ţivočišná výroba zůstávala v tomto typu JZD individuální. Ve II. typu JZD jiţ docházelo k scelování půdy – tzv. hospodářsko-technickým úpravám půdy (HTÚP), při kterých se rozorávaly meze a pozemky se sdruţovaly ke společné rostlinné výrobě. Společná sklizeň se poté rozdělovala především podle velikosti vloţené půdy. V individuálním obhospodařování ale nadále zůstávala ţivočišná výroba. Koncem roku 1951 se začala hromadně ustavovat druţstva III. a často i IV. typu. Ve III. typu JZD byla zespolečenštěna i ţivočišná výroba (svody dobytka do společných stájí) a uplatňovala se organizovanější dělba práce podle pracovních skupin. Při rozdělování důchodů se kladl důraz na vykonanou práci a klesal podíl příjmu z vloţené půdy. Ve IV. typu JZD uţ druţstevníkům z vloţené půdy neplynuly ţádné výhody a rozdělování se uskutečňovalo pouze podle mnoţství a kvality práce. V obou těchto vyšších typech mohl druţstevník individuálně hospodařit na záhumenku (zpravidla 0,5 ha půdy), drţet 1 krávu, 1 vepře a drůbeţ. V kolektivních hospodářstvích se tak udrţoval prvek individuální zemědělské malovýroby, který byl pro druţstevníky doplňkovým zdrojem příjmů a prostředkem k částečnému samozásobení zemědělskými výrobky.
34
Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 175. Tamtéž, s. 174-175; Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 281-290. 36 Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 175-176; Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 332-333; Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 358-359. 35
15
2.3. SOCIALISTICKÁ PŘESTAVBA ZEMĚDĚLSTVÍ V ČSR Kromě výše uvedených termínů zdruţstevňování a kolektivizace zemědělství, typických pro charakteristiku společenských procesů v zemědělství po únoru 1948, je v souvislosti s těmito procesy nutné uvést ještě další pojem, a to socializaci zemědělství, který zahrnuje výstavbu státních statků, strojních a traktorových stanic (STS) a dalších státních zemědělských
podniků
(specializované
a
účelové
závody
ministerstva
zemědělství, šlechtitelské a výzkumné závody, školní statky,37 lesní podniky a Státní rybářství).38 2.3.1. DRUŽSTEVNÍ SEKTOR
Do konce 50. let byla většina zemědělské malovýroby zkolektivizována a vznikl tak výrobní zemědělský druţstevní sektor. Základem druţstevního vlastnictví se staly vklady členů (stroje, hospodářské budovy, zvířectvo), příděly z pozemkové reformy, bývalá obecní půda a majetek převzatý ze soukromých hospodářství. Půda členů JZD zůstala v jejich osobním vlastnictví, ale při vstupu do druţstva přešla do společného uţívání. Druţstevník měl poté právo na příděl záhumenku (zpravidla do 0,5 ha) a moţnost provozovat na něm vlastní hospodářství jako doplňkový zdroj obţivy.39 2.3.2. STÁTNÍ STATKY
Státní statky byly nejdůleţitější částí celého státního sektoru a v poválečném období zaznamenaly prudký vzestup. Jejich původní výměra po osvobození byla 67 599 ha zemědělské půdy (tj. necelé 1 % celostátní výměry) a asi 12 000 ha rybníků. Díky poválečné pozemkové reformě přešly do státního vlastnictví velké plochy půdy z bývalých šlechtických velkostatků, zbytkových a církevních statků i mnoha konfiskovaných hospodářství. Dále vznikly státní statky v českých pohraničních oblastech se slabým venkovským osídlením. Koncem roku 1955 soustřeďoval státní sektor jiţ 1 149 000 ha a v roce 1960 pak 1 490 000 ha zemědělské půdy.40
37
Školní statky zajišťovaly odbornou praxi pro pedagogy a studenty odborných a vysokých zemědělských škol. 38 Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 351-352. 39 Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 330. 40 Tamtéž, s. 337; Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 363.
16
2.3.3. STROJNÍ A TRAKTOROVÉ STANICE
V Československu se hned po válce a zvláště pak po roce 1948 prosazovala snaha, aby rozhodující zemědělské mechanizační prostředky nebyly majetkem jednotlivců, ale aby přešly do společného vlastnictví a uţívání. V roce 1949 tak vznikly stojní a traktorové stanice (STS), které převzaly jiţ dříve vybudované státní okresní a strojní stanice a strojní odbory skladištních druţstev. Strojní park STS se v letech 1950-1951 navíc rozšířil o prostředky nuceně vykoupené od větších hospodářství a postupně se doplňoval také příděly z domácí výroby a dovozu.41 V době, kdy byl nedostatek zemědělských stojů a JZD ani soukromí rolníci neměli prostředky na jejich nákup, obstarávaly STS s okruhu své působnosti za úplatu různé práce pro druţstva, zpočátku i pro samostatně hospodařící rolníky. Později se ale orientovaly výhradně na druţstva a částečně na státní statky. Hlavní náplní STS v 50. letech bylo setí, sklizňové práce a výmlat obilovin, podmítka, podzimní orba, zásobovací a odbytová činnost, oprava zemědělských strojů a doprava.42 S postupující kolektivizací se ale začaly projevovat nevýhody odloučenosti státní mechanizační základny od druţstev. Vyuţití strojů podle sjednaných smluv, zejména ve špičkových pracích, nebylo dostatečně pohotové, efektivní a rentabilní, a proto začaly převaţovat názory, aby základní stroje přešly do přímého vlastnictví a pouţívání jednotlivých JZD. V souvislosti s obdobnými zkušenostmi a reorganizací v SSSR docházelo i v Československu od roku 1959 k postupnému převodu traktorů a jiných zemědělských strojů do JZD a částečně i do státních statků. STS se tak změnily ve střediska pro poskytování speciálních technických a mechanizačních sluţeb zemědělské výrobě. Základem jejich strojního parku se od začátku 60. let staly stroje, jejichţ vyuţití by v jednotlivých druţstvech nebylo rentabilní. STS se začaly zaměřovat na meliorační práce, terénní úpravy, ochranu půdy a porostů proti škůdcům apod.43
41
Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 339-340; Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 362. Tamtéž. 43 Tamtéž. 42
17
3.
OKRES VELKÉ MEZIŘÍČÍ 3.1. POLITICKÝ A SOUDNÍ OKRES Po ukončení druhé světové války tvořily obvod politického okresu Velké Meziříčí44
(stejně jako do té doby) dva okresy soudní se sídlem ve Velkém Meziříčí (vytvořen v roce 1849) a Velké Bíteši (zřízen roku 1892) o celkovém počtu 92 obcí, v nichţ podle sčítání z roku 1946 ţilo 39 043 obyvatel. K prvním územním změnám v okrese došlo aţ v souvislosti se zánikem zemského zřízení na základě zákona č. 280/48 Sb. K 1. lednu 1949 přestal okres Velké Meziříčí tvořit jeden ze 44 správních okresů zrušené Země moravskoslezské a stal se součástí nově utvořeného Jihlavského kraje (svojí rozlohou 425 km2 náleţel velkomeziříčský okres k nejmenším okresům tohoto kraje). Zásadní zásah do obvodu okresu Velké Meziříčí ale znamenalo především zřízení samostatného politického okresu Velká Bíteš k 1. únoru 1949. Podle vládního nařízení č. 3/49 Sb. byl vznik tohoto okresu spojen s odtrţením všech 33 obcí původně soudního obvodu Velká Bíteš od Velkého Meziříčí. Dílčí změny do správního území velkomeziříčského okresu pak vnesly přičlenění obce Bochovice z okresu Třebíč, odluka obce Jersín do okresu Jihlava, přeřazení osady Lhotka ze správního obvodu obce Holubí Zhoř v okrese Velká Bíteš do obvodu obce Tasov v okrese Velké Meziříčí (4. dubna 1950). Po těchto změnách zůstal územní vývoj velkomeziříčského okresu aţ do roku 1960 beze změn. V rámci okresu tak existovalo 59 obcí, které po roce 1950 trvale zahrnovaly 23 nesamostatných osad.45 Po vydání zákona č. 36/60 Sb., k 30. červnu 1960, po 105 letech trvání politický okres Velké Meziříčí definitivně zanikl. K 1. červenci téhoţ roku byl jeho dosavadní obvod rozdělen mezi nově vymezené okresy Třebíč (11 osad) a Ţďár nad Sázavou (48 obcí včetně samotného Velkého Meziříčí), oba příslušné k území Jihomoravského kraje. Pro Velké Meziříčí to znamenalo konec mnoha okresních úřadů od okresního národního výboru aţ po okresní soud.46
44
Velké Meziříčí se stalo okresním městem v roce 1854, do té doby bylo součástí politického okresu Jihlava. Štindl, Martin: ONV Velké Meziříčí. Inventář. Velké Meziříčí 2005, s. 3-4; Jičínský, P.: Léta v paměti, s. 349. 46 Tamtéž, s. 4. 45
18
3.2. VÝSLEDKY VOLEB Dne 26. května 1946 se konaly volby do Ústavodárného národního shromáţdění, podle kterých ve Velkém Meziříčí obdrţeli třetinu hlasů komunisté (1 361, tj. 33 %), za nimi lidová strana (1 309, tj. 31,8 %), národní socialisté (954, tj. 23,2 %) a nejslabší sociální demokraté (476, tj. 11,6 %). Velkomeziříčský venkov oproti městu výrazněji preferoval lidovou stranu (42,9 % v celém politickém okrese) na úkor národních socialistů (14,9 %) a sociálních demokratů (8,8 %), zatímco komunisté zde získali srovnatelný počet hlasů (32,9 %).47 Nicméně počet členů komunistické strany v okrese rychle rostl a během roku 1947 se okresní organizace rozrostla o 956 nových členů, coţ představovalo přibliţně jednu třetinu původního počtu. Po únoru 1948 se členská základna ještě zdvojnásobila – zatímco v únoru 1948 bylo na okrese 3 846 organizovaných komunistů, v listopadu téhoţ roku jich bylo jiţ 6 760.48 Ve volbách do Národního shromáţdění v květnu 1948 se z 3 907 ve městě odevzdaných hlasů 3 857 občanů, tedy 98,7 %, vyslovilo pro jednotnou kandidátku, zatímco bílých lístků (majících formálně umoţnit vyjádření nesouhlasu) bylo odevzdáno pouze 50. Výsledky za celý okres se poté, zásluhou venkova, nepatrně lišily, kdyţ bylo odevzdáno 813 bílých lístků oproti 22 051 pro jednotnou kandidátku (96,4 %).49
47
Jičínský, P.: Léta v paměti, s. 327. Tamtéž, s. 338-339. 49 Tamtéž, s. 350-351. 48
19
3.3. OKRESNÍ NÁRODNÍ VÝBOR Vrcholným orgánem veřejné správy se v obvodu příslušného politického okresu stal okresní národní výbor. Podle ústavního dekretu prezidenta republiky č. 18/44 a vládního nařízení č. 4/45 Sb. přešla správa politického okresu Velké Meziříčí do rukou nově ustanoveného okresního národního výboru, který převzal všechny pravomoci zrušeného okresního zastupitelstva, okresního úřadu i jeho dosavadního představitele – okresního hejtmana.50 Následující tabulka uvádí předsedy ONV Velké Meziříčí:51 jméno
výkon funkce
Bohuslav Indra
1945
František Peřina (KSČ)
1945-1946
Václav Škvařil (ČSL)
1946-1947
Antonín Blaha (KSČ)
1947-1948
Eduard Komárek (KSČ)
1948-1950
Alois Vodička (KSČ)
1950-1951
Jaroslav Klimeš (KSČ)
1951-1960
Na úseku zemědělství bylo hlavním úkolem okresních národních výborů zabezpečit rozvoj zemědělské výroby v okrese. Zajišťovaly rozpis výrobních plánů pro obce, vedly evidenci o stavu zemědělských usedlostí, o kvalitě půdy a organizovaly nábor pracovních sil do zemědělství. Důleţitou úlohu měly při provádění první etapy pozemkové reformy, protoţe podle § 1 dekretu č. 12/45 Sb. rozhodovaly o konfiskaci zemědělského majetku na základě návrhu místního národního výboru a o výjimkách z konfiskačního řízení. Podle zákona č. 46/1948 Sb., o trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě, pak také prováděly novou pozemkovou reformu.52 Zemědělství přímo zabezpečoval zemědělský referát okresních národních výborů. Za jeho činnost odpovídal zemědělský referent, který byl povinně členem rady ONV a většinou vedl i zemědělskou komisi.53 V okrese Velké Meziříčí vedl odbor zemědělství na ONV od počátku Josef Láznička, v roce 1958 jej pak vystřídal Ing. Jaroslav Kadlec.54
50
Štindl, M.: ONV, s. 4. Štindl, Martin a kol.: Velké Meziříčí v zrcadle dějin. Brno 2008, s. 321-408, zde s. 378-380. 52 Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 148, 185. 53 Tamtéž, s. 149. 54 SOkA ZR, f. ONV VM, i. č. 11, Zápis o 2. schůzi rady ze dne 24. 1. 1949; SOkA ZR, f. ONV VM, i. č. 21 102/3, kart. č. 14, Zápis o jednání 34. schůze rady ze dne 29. 8. 1958. 51
20
3.4. ZEMĚDĚLSTVÍ A PRŮMYSL Velkomeziříčský
okres
byl
vysloveně
zemědělským
podhorským
regionem
s naprostým nedostatkem průmyslu. Na počátku 20. století se zaměstnanost v průmyslu poněkud zvýšila, ale to především dojíţďkou za prací mimo hranice okresu, zejména do blízkých průmyslových center Brna, Třebíče a Jihlavy. K postupnému vyrovnání zemědělské a průmyslové výroby došlo v souvislosti s budováním socialistické ekonomiky aţ po únoru 1948. Následující tabulka uvádí rozdělení obyvatelstva podle příslušnosti k povolání z roku 1930.55 s. o. Velké Meziříčí
druh povolání
činní
přísl.
zemědělství, lesnictví, rybolov
4 892
15 574
průmysl, ţivnosti
2 942
5 908
obchod, peněţnictví
485
1 054
doprava, spoje
212
579
veřejná sluţba, svobodné povolání
458
996
5
6
domácí sluţba, jiná povolání, bez povolání
2 507
3 580
celkem
11 501
27 697
vojsko
Vývoj po únoru 1948 dokončil sérii majetkových přesunů ze soukromého do tzv. socialistického sektoru. Socializace řemeslné a průmyslové výroby znamenala likvidaci soukromých ţivností a znárodnění továrních podniků. Ve Velkém Meziříčí ztratily soukromé vlastníky v první řadě nejdůleţitější podniky – Köpplova továrna se stala Kablem (1948, výroba izolovaných vodičů a různých druhů kabelů), Jelínkova koţeluţna továrnou Dekva (1948, od roku 1950 Závody Antonína Zápotockého), Bartůňkova textilka Mosilanou (1949, od roku 1950 Partex, od roku 1956 Motorpal vyrábějící vstřikovací zařízení pro dieselové motory) a Sáblíkova továrna na voňavky Alpou (1947, výrobna francovek).56 Většina sluţeb a řemesel byla soustředěna do centrálně řízených podniků místního hospodářství – Okresní průmyslový kombinát, Okresní stavební podnik, Komunální sluţby. Téměř 100 % podíl měl socialistický sektor koncem 1953 uţ i v obchodu. 57 55
Bartoš, J. – Schulz, J. – Trapl, M.: Historický místopis, s. 299-300. Jičínský, P.: Léta v paměti, s. 372-376. 57 Štindl, M.: ONV, s. 5-6. 56
21
Naproti tomu socializace země, prosazovaná formou nově zakládaných JZD, postupovala jen velmi pomalu. Úspěchy první pětiletky dosaţené ,,zvýšenou politickou prací“ stály v letech 1954-1955 téměř v troskách, a prozrazovaly tak silnou pozici soukromého sektoru (v roce 1955 ještě 70 % zemědělské půdy) na zdejším venkově.58
58
Jičínský, P.: Léta v paměti, s. 372-373; Štindl, M.: ONV, s. 5-6.
22
4.
I. FÁZE KOLEKTIVIZACE (1949- POČÁTEK 1953) 4.1. POČÁTKY ZAKLÁDÁNÍ JZD Poté, co byl 23. února 1949 schválen zákon o JZD a v souvislosti s připravovaným
zasedáním IX. sjezdu KSČ, projednal také Okresní výbor KSČ ve Velkém Meziříčí celkovou koncepci přestavby zemědělské výroby v místních podmínkách. Státní vedení totiţ zdůrazňovalo potřebu sjednocení druţstevního hnutí prostřednictvím jednotného vesnického druţstva, při kterém se mělo vycházet z okresů. Aţ by se rolníci přesvědčili o výhodách jednotného druţstva v okresním měřítku, mělo se přistoupit k jejich vytváření i v jednotlivých vesnicích.59 Z tohoto důvodu byla na 27. března 1949 svolána do Velkého Meziříčí okresní konference, na které zástupce kraje informoval o jednotném vesnickém druţstvu. Bylo zde také stanoveno, jak postupovat v jednotlivých obcích, aby zde byla druţstva zakládána (např. aby v obcích probíhaly veřejné projevy, které měly zorganizovat strojní druţstva a Jednotný svaz českých zemědělců). Podle závěrů konference měly být přípravné výbory a následně JZD zakládány zpočátku pouze tam, kde jiţ fungovala strojní druţstva, která mohla tvořit jejich mechanizační základnu. Aby byla akce pro zakládání přípravných výborů co nejúspěšnější, mělo se zároveň rolníkům zdůrazňovat, ţe scelování jejich pozemků nepřichází v úvahu.60 Po vyhlášení zákona o JZD se zároveň změnila činnost Okresní druţstevní rady (dále jen ODR),61 která se do té doby zaměřovala u zemědělských druţstev na politicko-kulturní činnost. Od této chvíle bylo jejím úkolem ,,budování socialismu na vesnici“.62 Poprvé projednala zakládání JZD v okrese na schůzi představenstva dne 5. dubna 1949. Bylo zde usneseno, aby k zakládání JZD prozatím docházelo pouze v těch obcích, kde k tomu jsou předpoklady – konkrétně se jednalo o obce Měřín a Netín, kde fungovala zemědělská stojní druţstva.63
59
Burešová, J.: Politický a institucionální rámec kolektivizace, s. 46. SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 18, kart. č. 11, Zápis o schůzi představenstva ze dne 21. 3. 1949; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 4. 4. 1949. 61 Okresní druţstevní rada zahájila svoji činnost 1. srpna 1948. V tento den byl také zřízen okresní sekretariát, jehoţ tajemníkem se stal Jan Altman. Následně sekretariát převzal tato druţstva – 20 zemědělských strojních, 4 lesní, 8 lihovarských, 1 hospodářské skladištní, 1 mlékařské, 1 stavební, 1 kulturní, 1 krejčovské, 1 kovářské, 4 prodejny spotřebního druţstva a 10 záloţen a kampeliček. Svoji činnost ODR ukončila 1. října 1950. 62 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 18, kart. č. 11, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 9. 1950, Zpráva o činnosti ODR ve Velkém Meziříčí. 63 Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 9. 1950. 60
23
Rozhodujícím krokem k realizaci druţstevní myšlenky se ale staly výsledky IX. sjezdu KSČ v květnu 1949. Po tomto sjezdu a několika přesvědčovacích akcích na vesnicích vznikly i v okrese Velké Meziříčí první přípravné výbory a následně první JZD.64 Postupně se ale ukazovalo, ţe zakládání JZD v okrese nebude lehké, a to především kvůli odporu drobných a středních rolníků i příslušníků KSČ, kteří se obávali ztráty soukromého vlastnictví. Proto dostala ODR pokyn, aby nadále zemědělcům vysvětlovala výhody jednotného druţstva na veřejných schůzích a následně zakládala přípravné výbory. Na základě těchto pokynů bylo upuštěno od původně stanoveného plánu postupného zakládání JZD a začala masová kampaň, pro kterou bylo ,,vyškoleno“ několik referentů.65 Zpočátku byly tyto veřejné schůze poměrně úspěšné – z 12 navštívených obcí vznikly přípravné výbory v 6 z nich (Měřín, Stránecká Zhoř, Zadní Zhořec, Blízkov, Lavičky a Hrbov). Ve všech obcích byl ale průběh veřejných schůzí bouřlivý. Největším překvapením pro ODR byl průběh takovéto schůze v Netíně. Jelikoţ se jednalo o obec s druţstevní tradicí a dobře prosperujícím zemědělským strojním druţstvem, předpokládali komunističtí funkcionáři, ţe zde k zaloţení JZD dojde bez větších problémů. K jejich velkému překvapení se zde všichni občané postavili radikálně proti zaloţení druţstva. V dalších dnech se odpor proti zakládání JZD projevil i v několika dalších obcích, přičemţ vrcholem se stala veřejná schůze v Křiţanově, kde při vchodu do sálu obdrţel tajemník ODR Jan Altman anonymní dopis, ve kterém stálo: ,,Jakmile budete mluviti o JZD, ţivý Křiţanov neopustíte“.66 Nakonec zde ale po několikahodinové schůzi k zaloţení přípravného výboru přece jen došlo. Celkovým výsledkem těchto veřejných schůzí bylo ale zaloţení pouze dvou přípravných výborů – v jiţ zmíněném Křiţanově a dále v Martinicích. Takovýto odpor rolníků na veřejných schůzích přinutil komunistické vedení k zastavení plánovaného masového zakládání JZD. Na veřejných schůzích se proto referenti zaměřili pouze na informování zemědělců a výhodách JZD a od zakládání přípravných výborů prozatím ustoupili (poslední dva přípravné výbory se podařilo ustavit aţ na závěrečných schůzích, a to v obcích Petráveč a Pavlov).67 Další veřejné schůze se nekonaly a ODR se zaměřovala pouze na schvalování přípravných výborů, získávání nových členů a uvádění JZD v praktickou činnost. Byly tak schváleny všechny přípravné výbory (mimo obec Lavičky). Nicméně přípravné výbory Pavlov a Blízkov nezískaly ţádné nové členy a JZD se zde zaloţit nakonec nepodařilo, přípravný výbor Hrbov byl také brzy zrušen, údajně 64
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 18, kart. č. 11, Zápis o schůzi představenstva ze dne 7. 6. 1949; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 11, Zápis o 6. schůzi rady ze dne 22. 4. 1949. 65 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 18, kart. č. 11, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 9. 1950. 66 Tamtéž. 67 Celkem tak na veřejných schůzích vzniklo 10 přípravných výborů.
24
proto, ţe jeho členové ,,podlehli šeptandě a vlivu vesnických boháčů“.68 Samotná JZD tak do konce září roku 1949 vznikla v Měříně, Martinicích, Stránecké Zhoři, Křiţanově, Zadním Zhořci a Petrávči. Současně došlo ještě k ustavení přípravného výboru v Ořechově.69 Pomáhat vzniklým druţstvům měl sbor instruktorů. Jejich obsazení bylo: Měřín – Jan Altman, tajemník ODR, Martinice – Růţena Hájková, tajemnice JSČZ, Stránecká Zhoř – Ing. Buršík, okresní agronom, Křiţanov – Jaroslav Bojanovský, tajemník JSČZ, Zadní Zhořec- Jaroslav Drápela, účetní instruktor ODR, Petráveč – Josef Peldmann, správce lihovaru ve Velkém Meziříčí, Ořechov – Vlastimil Vejmola, účetní kovářského druţstva.70 Takovýto postup strany ale netrval dlouho a 16. ledna 1950 rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ o ,,urychleném vybudování zemědělských druţstev“.71 Podle tohoto nařízení měla JZD přecházet ke společnému obdělávání půdy a ke společné ţivočišné výrobě (přecházela tedy na III. a IV. typ).72 Z těchto důvodů a po prvních úspěších kolektivizace v okrese Velké Meziříčí nepřestával okresní výbor KSČ s přesvědčovací kampaní, právě naopak, ještě ji zesílil s cílem ,,prohlubovat a upevňovat svaz rolníků a dělníků“.73 Bylo rozhodnuto, aby velká agitační akce začala v době ţní a s pracemi rolníkům aby pomáhaly brigády dělníků ze závodů a úředníků. Koncem roku 1949 a během roku 1950 tak byly zakládány další přípravné výbory.74 Od roku 1950 byl navíc kladen důraz i na rozorávání mezí a scelování pozemků (komunistickou terminologií zvané jako HTÚP, hospodářsko-technické úpravy půdy) a s tím související přechod na hospodaření podle provozního řádu II. typu.75 Přechod JZD na vyšší typy doprovázel nucený výkup zemědělských strojů. Jeho hlavní příčinou bylo jednak to, ţe takto vykoupené stroje měly rozšířit strojní park STS, ale především zbavit velké soukromé zemědělce strojů, a tím podlomit jejich vliv na vesnici a přinutit strojní druţstva k přeměně na JZD, protoţe pouze tak si mohla udrţet vlastnictví těchto stojů.76 V okrese Velké Meziříčí byl výkup strojů ukončen v březnu roku 1950. 68
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 18, kart. č. 11, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 9. 1950. Tamtéž. 70 Tamtéž. 71 Kaplan, Karel: Československo v letech 1948-1953. 2. část. Praha 1991, s. 118. 72 Tamtéž, s. 118-119. 73 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 18, kart. č. 11, Zápis o schůzi představenstva ze dne 7. 6. 1949. 74 Tamtéž; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 11, Zápis o 6. schůzi rady ze dne 22. 4. 1949. 75 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 12, Zápis o schůzi představenstva ze dne 31. 5. 1950; 76 Kaplan, K.: Československo, s. 119. 69
25
Celkem bylo vykoupeno 42 traktorů, 32 vlečných vozů, 2 nákladní auta, 36 samovazů, 110 mlátiček s lisy, 2 parní lokomobily, 10 výfukových řezaček, 24 pluhů, 4 kultivátory, 10 bran a 109 elektromotorů.77 Ke konci září 1950 v okrese existovalo 16 JZD78 sdruţujících 481 členů a 4 přípravné výbory (Pavlov, Blízkov, Horní Radslavice, Uhřnínov).79 Mimo samotné zakládání JZD probíhal také nábor do Jednotného svazu českých zemědělců (JSČZ), který měl koncem září 1950 jiţ 1 767 členů. Jeho hlavními úkoly bylo ,,rozvíjet iniciativu v řadách pokrokových zemědělců, pečovat o JZD jak po stránce politické, tak i odborné, vyhledávat nové kádry a školit je pro nové zaměření zemědělské velkovýroby“.80 Dalším cílem bylo rozvíjet soutěţní hnutí, jehoţ cílem bylo ,,zvyšovat výrobnost našeho zemědělství a tím zlepšovat ţivotní úroveň venkova a celého národa“.81 Rozhodujícím úkolem ale bylo splnit a překročit výrobní plány, které vymezila pětiletka.82 Na počátku roku 1951 odsouhlasil Okresní výbor KSČ Velké Meziříčí návrh, aby byla opět zahájena přesvědčovací kampaň o výhodách JZD, a vzrostl tak počet členů, ale i samotných druţstev. Vznikla proto agitační komise, jejímţ úkolem bylo za pomoci tisku a dalších propagačních činností a za spolupráce se zemědělskými pracovníky upevňovat JZD a převádět je na vyšší typy. Vzorem pro druţstva II. typů měl být provozní řád JZD III. typu v Kozlově a pro I. typy provozní řád II. typu v Měříně.83 V JZD niţších typů a obcí bez druţstev měli být zemědělci přesvědčováni a nuceni ke vstupu do JZD, provedení HTÚP a přechodu druţstva na vyšší typ. Z tohoto důvodu byly obcím, ve kterých existoval předpoklad k zaloţení JZD, přiděleny tříčlenné brigády, které zde přesvědčovaly především drobné a střední rolníky ke vstupu do JZD.84 Výsledkem všech těchto nátlakových akcí v roce 1951 bylo ustavení přípravného výboru v Horní Libochové a Pavlově a přechod na JZD III. typu v Hroznatíně, Měříně a Chlumku.85 77
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 12, Zápis o schůzi představenstva ze dne 1. 3. 1950; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 3. 1950; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 5. 4. 1950. 78 III. typu – Kozlov, II. typu – Měřín, Hroznatín, Chlumek a Lhotky, I. typu – Martinice, Stránecká Zhoř, Zadní Zhořec, Křiţanov, Petráveč, Ořechov, Černá, Netín, Horní Radslavice, Kněţeves a Tasov. 79 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Zpráva ze dne 7. 6. 1949. 80 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 12, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 9. 1950. 81 SOkAZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1037, kart. č. 378, Organizace zemědělské výroby okresu 1949-1950. 82 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 12, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 9. 1950. 83 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 8. 1. 1951; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 5. 2. 1951; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 3. 1951. 84 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 25. 2. 1952; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 31. 3. 1952. 85 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 13, Zápis o 9. schůzi rady ze dne 3. 3. 1951; Tamtéž, Zápis o 23. schůzi rady ze dne 4. 7. 1951; Tamtéž, Zápis o 32. schůzi rady ze dne 21. 9. 1951.
26
4.2. STROJNÍ A TRAKTOROVÉ STANICE Jak je jiţ výše uvedeno, po roce 1948 neměli zemědělské mechanizační prostředky vlastnit jednotlivci, ale měly přejít do společného uţívání. Proto začaly vznikat strojní a traktorové stanice. Ve Velkém Meziříčí vznikla STS, kdyţ 1. února 1949 došlo ke zřízení samostatného p. o. Velká Bíteš, čímţ došlo k odtrţení 33 obcí od p. o. Velké Meziříčí. Jednou z těchto obcí byla Osová Bítýška, v níţ se nacházela jediná STS v okrese. Proto bylo koncem března 1949 rozhodnuto ponechat polovinu traktorů právě v Osové Bítýšce pro okres Velká Bíteš a druhou polovinu převést pro okres Velké Meziříčí.86 V STS tak byly soustřeďovány zemědělské stroje, které měly slouţit zemědělským závodům, především vznikajícím druţstvům. Zpočátku byly nuceně ,,vykupované“ od soukromých zemědělců, od srpna roku 1952 byl traktorový park navíc rozšířen přemístěním traktorů z JZD I. typu.87 Postupem času budovalo STS v okrese další střediska. Do konce roku 1950 tak existovaly mimo Velké Meziříčí v obcích Měřín, Radostín, Křiţanov, Rudíkov a Tasov (které se podle ONV stalo nejlepším střediskem v okrese).88 Pro rok 1953 ONV naplánoval vybudování ještě 5 dalších stanic, a to v obcích Rohy, Kadolec, Netín, Uhřínov a Horní Bory (případně Vídeň).89
86
Roku 1962 byl podnik začleněn do STS Ţďár nad Sázavou, ale od počátku následujícího roku podle svého nového ústředí v Praze nesl název Opravny zemědělských strojů. 87 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 14, Zápis o 39. schůzi rady ze dne 22. 8. 1952; Tamtéž, Zápis o 5. schůzi rady ze dne 29. 3. 1949. 88 Tamtéž, Zápis o 3. schůzi rady ze dne 18. 1. 1952; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 19. 2. 1951. 89 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 15, kart. č. 7, Zápis o 2. schůzi rady ze dne 9. 1. 1953.
27
4.3. DODÁVKOVÁ POVINNOST V roce 1949 byl také zaveden nový systém výkupu zemědělských produktů, tzv. kontrakce, potvrzený zákonem č. 56/1952 Sb., o dodávkové povinnosti a o výkupu zemědělských výrobků. Dodávková povinnost byla uloţena státním statkům, JZD a jejich členům a ostatním zemědělským závodům socialistického sektoru, soukromě hospodařícím zemědělcům a dalším osobám, kteří vlastnili zemědělskou půdu nebo chovali hospodářská zvířata. Výkup řídilo ministerstvo výkupu s cílem, aby byla zajištěna dodávka všech zemědělských výrobků v mnoţství, které bylo stanoveno státním plánem rozvoje hospodářství. Státní statky, JZD a ostatní povinné subjekty měly povinnost dodat státu všechny zemědělské výrobky v určeném mnoţství a z výrobků, které přesahovaly stanovené mnoţství, musely dodat vše, co nepotřebovaly k svému hospodaření nebo k naturálním odměnám svých zaměstnanců.90 První podrobnější zmínka o plnění dodávek a výkupu v okrese Velké Meziříčí pochází ze zápisů ONV z července roku 1951. Je zde uvedeno, jaký byl stav výkupu zemědělských výrobků v polovině tohoto roku, a sice – mléko 87,79 %, vejce 87 %, vepřové maso 87 %, hovězí maso 95 %, výkup telat 103 %. Dále jsou zde uvedeny předpisy obilovin – ţita 780 q, ovsa 413 q, slámy 2 096 q, brambor 982 q. V září téhoţ roku zbývalo z tohoto obilí v okrese vykoupit ještě 12 %.91 Předepsané dodávky ale ve většině případů přesahovaly moţnosti rolníků, proto je jiţ od počátku mnoho rolníků nesplnilo. V roce 1949 byl v okrese největší problém s plněním dodávky brambor – ke konci září bylo vykoupeno pouze 60 %, a proto ONV nařídil denně provádět kontroly především u velkých rolníků, kteří tuto dodávku brambor nesplnili.92 Za neplnění dodávek přistoupili komunističtí funkcionáři k trestním sankcím. U rolníků znásobili prohlídky, ale tvrdě potrestáni měli být za neplnění dodávek pouze ,,vesničtí boháči“, na jejichţ hospodářství mohla být uvalena státní správa, dalším trestem mohla být vysoká pokuta nebo vystěhování z okresu.93 Pro zemědělce, kteří povinné dodávky nesplnili, byly vytvořeny tabulky náhradního plnění. Navíc měli být veřejně kritizováni na plakátech, které byly vyvěšeny ve sběrnách, a v okresních Vesnických novinách.94 V roce 1952 v okrese probíhal nucený výmlat a výkup, čímţ se stalo plnění dodávkových úkolů JZD vyšší. Výmlat obilí totiţ kontrolovala komise, která ihned odebrala předepsané mnoţství dodávek od mlátičky státu.95 90
Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 197-198. SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 13, Zápis o 24. schůzi rady ze dne 13. 7. 1951. 92 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 11, Zápis o 16. schůzi rady ze dne 25. 11. 1949. 93 Podrobněji o rozpisu dodávek a trestech pro ,,vesnické boháče“ za jejich neplnění viz kapitola 7. ,,Kulaci“. 94 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 13, Zápis o 33. schůzi rady ze dne 25. 9. 1951. 95 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 14, Zápis o 39. schůzi rady ze dne 22. 8. 1952. 91
28
4.4. KAMPAŇ ZA UPEVŇOVÁNÍ JZD Ačkoli komunistická vláda tvrdila, ţe s procesem kolektivizace poroste i zemědělská výroba, hned od počátku se tak nedělo. První JZD, vzniklá na přelomu 40. a 50. let 20. století, totiţ nedosahovala lepších výsledků neţ soukromí zemědělci a naráţela na mnoho organizačních, ekonomických a technických problémů. Vzniklo tak mnoho druţstev s neuspořádanými vnitřními poměry a špatnými hospodářskými výsledky, kterým navíc chyběly mechanizační prostředky, a půdu tak obdělávaly primitivními metodami. Jako příčiny neúspěchu lze uvést likvidaci velkostatků, kampaň proti ,,kulakům“ a následnou destrukci jejich hospodářství, chaotické organizační poměry, málo kvalifikované vedení mnoha druţstev a státních statků z okruhu dřívějších drobných rolníků, zemědělské chudiny a nezemědělců, ekonomický a politický tlak na samostatně hospodařící rolníky, náhlý úbytek pracovních sil, zatíţení výrobců povinnými dodávkami při nízkých výkupních cenách a nedostatečnou účast průmyslu při mechanizaci a chemizaci zemědělství.96 Proto rozhodlo vedení KSČ o nové, dosud největší kampani za zakládání JZD. Jejím bezprostředním podnětem bylo usnesení strany a vlády o dalším rozvoji JZD z 3. června 1952. Tato kampaň sledovala především tři cíle – dosáhnout obratu v kolektivizaci hromadným získáním středních rolníků, přeměnit dosud většinu menšinových druţstev na většinová a zakládat nová JZD vyšších typů. Motivy, které komunistické vedení vedly k urychlené kolektivizaci, byly ale mimo zemědělství. Jedním byla koncepce strojírenské velmoci a dále militarizace hospodářství, které si vyţadovaly obrovské finanční náklady a statisíce pracovních sil, jeţ se měly uvolnit kolektivizací.97 Na základě uvedeného vládního usnesení se na počátku června 1952 konala II. krajská konference v Jihlavě. Její usnesení bylo vydáno 15. června 1952 a měli se jím řídit všichni zemědělští pracovníci v kraji, aby bylo dosaţeno lepších výsledů práce JZD. Pozornost tak měla být věnována především těmto problémům – zakládání nových JZD, jejich upevňování rozšiřování členské základny, přesvědčování druţstev k přechodům na vyšší typy (tedy ke společné rostlinné i ţivočišné výrobě) a provedení HTÚP, rozvíjení
96
Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 361; Burešová, J.: Kolektivizace jako destrukční proces, s. 113-114; Průcha, Václav: Vývoj zemědělské výroby v Československu v období socializace vesnice. In: Rašticová, Blanka (eds.): Osudy zemědělského druţstevnictví ve 20. století. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 15.-16. května 2002 věnovaný Lubomíru Slezákovi k 70. narozeninám. Uherské Hradiště 2002, s. 31-45, zde s. 36. 97 Kaplan, K.: Československo, s. 120.
29
socialistického soutěţení, ,,očisťování“ druţstev od vesnických boháčů, dohlíţení na plnění dodávky státu a řešení problémů mezi druţstvy a STS.98 Od této doby byla veškerá činnost okresního výboru KSČ v oblasti zemědělství zaměřena jednak na upevňování jiţ vzniklých JZD, ale především na utváření nových druţstev a provádění HTÚP. Aby bylo v získávání nových členů do JZD dosaţeno co nejlepších výsledků, rozhodl okresní výbor, aby se do této akce zapojili všichni funkcionáři, kteří měli zemědělce neustále přesvědčovat o výhodách JZD, a také patronátní závody, jeţ měly přesvědčovat dělníky z vesnic, kteří v nich pracovali, o vstupu do JZD. Výsledkem těchto akcí byl souhlas s provedením HTÚP a přijetí provozního řádu II. typu většinou malých a středních rolníků v obcích Hodov, Hrbov, Horní Radslavice, Horní Heřmanice, Oslavička a Rohy.99 Souhrnně tak lze říci, ţe do vydání usnesení strany a vlády byl okres Velké Meziříčí v budování socializace vesnici jedním z posledních v kraji. Existovala zde pouze 4 druţstva vyšších typů s celkovou výměrou zemědělské půdy 1 032 ha (3,8 % výměry půdy v okrese), na které hospodařilo 89 zemědělských závodů (2 % zemědělských závodů v okrese). Dále zde vzniklo 19 přípravných výborů společně s druţstvy I. typu. Po vydání usnesení v červnu roku 1952 byla během přibliţně tří měsíců ve vyšších typech rozšířena základna o 84 zemědělských závodů s výměrou 586 ha100 a na vyšší typ druţstev bylo převedeno 28 obcí. V září roku 1952 tak v okrese existovalo 12 JZD II. a 21 JZD III. typu sdruţujících celkem 1 165 zemědělských závodů (29 % z celého okresu) a 8 213 ha zemědělské půdy (30,4 % celkové výměry půdy v okrese mimo půdy ČSSS).101 Tímto ale kampaň za upevňování JZD ještě neskončila. Následovala kampaň zimní, pro kterou byli školení funkcionáři MNV s cílem odstranit nedostatky v plnění usnesení strany a vlády, v budování socializace vesnice postupovat ještě rychleji a nadále upevňovat JZD. Od 5. prosince 1952 do 7. ledna 1953 proto byly projednávány nové stanovy JZD ve všech organizacích strany, v druţstvech samotných i v obcích bez druţstev. Celkem se těchto schůzí účastnilo 196 zemědělců a na jejich základě došlo ke sníţení záhumenek v JZD Hroznatín, Chlumek a Kozlov, předání inventářů a vyloučení 26 ,,kulaků“.102
98
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD, Usnesení z II. krajské konference konané dne 15. 6. 1952 v Jihlavě. 99 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 28. 7. 1952; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 4. 8. 1952. 100 Členská základna byla rozšířena především v JZD Měřín a Chlumek. 101 Dále pak ještě 9 druţstev I. typu. 102 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 14, Zápis o 55. schůzi rady ze dne 12. 12. 1952; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 22, Zápis o schůzi představenstva ze dne 12. 1. 1953.
30
K 1. 1. 1953 tak v okrese existovalo: 103 počet JZD
počet členů
výměra zemědělské půdy v ha
JZD II. typu
12
393
2 750, 83 (10 %)
JZD III. typu
24
873
6 980, 94 (25 %)
Ačkoli v lednu 1953 existovala JZD ve 40 obcích a osadách, tedy v 58 % obcí v okrese, okresní výbor KSČ rozhodl, ţe mimo usnesení strany a vlády z června 1952 je nutné plnit i usnesení celostátní konference KSČ, na které Klement Gottwald vytyčil další úkoly na úseku zemědělství, a sice: ,,Vést všechny komunisty k dalšímu rozvoji a upevňování JZD, dbát na rozšiřování členské základny, společné obdělávání půdy, adaptace a společné ustájení zvířectva, uplatňovat zkušenosti sovětského zemědělství, zvyšovat zemědělskou výrobu na základě zvyšování hektarových výnosů, zvyšování uţitkovosti a rozvinout socialistické soutěţení“.104 Rozvoji JZD měla dále pomáhat také názorná agitace, přičemţ agitační komise při OV KSČ se scházela jednou týdně, aby zhodnotila agitační činnost všech pověřených orgánů a aby tuto činnost řídila, byly pořádány přednášky pro výkupní pracovníky, tajemníky MNV a instruktory vesnických organizací strany a vznikl také rámcový plán Vesnických novin. Na vesnicích bez JZD byly ustaveny dvojice agitátorů z učitelů, jejichţ úkolem bylo vytvářet agitační tabule, na nichţ zveřejňovali hospodářské výsledky a průběh prací. Na propagační činnost učitelů na vesnicích dohlíţel aktiv předsedů školských organizací.105 V propagační činnosti se vzorem pro ostatní stal MNV Křiţanov. V obci totiţ organizoval přednášky o vývoji zemědělství v SSSR a vytvořil dvojice, které měly za úkol přesvědčovat členy JZD o nutnosti HTÚP. V dalších místech okresu probíhala agitace především prostřednictvím ONV a Osvětových besed.106
103
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 15, kart. č. 7, Zápis o 2. schůzi rady ze dne 9. 1. 1953. SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 22, Zápis o schůzi představenstva ze dne 24. 1. 1953. 105 Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 20. 7. 1953. 106 Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 25. 5. 1953. 104
31
4.5. VÝSLEDKY PRVNÍ FÁZE KOLEKTIVIZACE Výsledkem těchto masových kampaní bylo, ţe v celé republice od června do konce roku 1952 vzniklo přibliţně 2 500 nových JZD II.-IV. typu (celkem 7 779 JZD, která se nacházela v 54 % obcí). Vzniklo tak 5 848 JZD III. a IV. typu a ještě během roku 1952 se víc neţ zdvojnásobil počet v nich sdruţených zemědělských závodů (na 230 476). Rozsah jimi obhospodařované půdy stoupl z 16,8 % na 34,4 %. V prvním čtvrtletí roku 1953 bylo zaloţeno 400 dalších JZD a 1 062 přešlo na III. a IV. typ.107 V okrese Velké Meziříčí byly výsledky I. fáze kolektivizace obdobné – výrazně stoupl počet JZD vyšších typů – k 1. červenci 1953 zde existovalo 29 JZD III. typu (Baliny, Blízkov, Bochovice, Černá, Dolní Heřmanice, Horní Radslavice, Hodov, Horní Heřmanice, Hrbov, Hroznatín, Chlumek, Jabloňov, Kněţeves, Kozlov, Měřín, Nový Telečkov, Oslavice, Oslava – Klementice, Oslavička, Osové, Pohořílky, Otín, Radenice, Rohy, Rudíkov, Šeborov, Tasov, Uhřínov, Vídeň) a 13 JZD II. typu (Batouchovice, Kusky, Pustina, Ruda, Sklenné, Vlčatín, Zadní Zhořec, Dolní Bory, Horní Bory, Petráveč, Cyrilov, Lavičky a Lhotky). Dalším důsledkem bylo také vylučování vesnických boháčů z druţstev. Od počátku (tedy od roku 1949) jich do druţstev vstoupilo 48. Do 31. prosince 1952 bylo vyloučeno 26 z nich, do poloviny roku 1953 dalších 6. V JZD jich tedy zbylo 16, nicméně okresní národní výbor a okresní výbor KSČ jiţ chystaly další kroky k jejich úplné likvidaci.108
107
Kaplan, K.: Československo, s. 121-122. SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 22, Zápis o schůzi představenstva ze dne 1. 7. 1953; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 15, kart. č. 7, Zápis o 28. schůzi rady ze dne 10. 7. 1953. 108
32
5.
PŘECHODNÉ OBDOBÍ (1953-1955) Od počátku roku 1953 se začalo tempo kolektivizace zpomalovat a na jaře téhoţ roku
přibývalo odhlášek nespokojených členů z JZD. V polovině téhoţ roku byla jiţ situace hrozivá a mnoho JZD se ocitlo před zhroucením (jednalo se převáţně o ta druţstva, která se utvořila překotnou cestou, bez ekonomického propočtu a s pouţitím nátlaku). Oficiální politika strany a vlády totiţ na jedné straně hnala rolníky do JZD a na druhé vytvářela takové podmínky, zejména cenové relace, ţe druţstva musela být ztrátová. Takový stav, prakticky bezvýchodný, spolu s vynuceným vstupem do JZD měl za následek nezájem druţstevníků o druţstvo a hluboký pokles jejich pracovní disciplíny.109 V polovině roku 1953 proto začalo dvouleté období stagnace a částečného odlivu kolektivizace. Tento výkyv byl vyvolán nejen odporem k jejím násilným formám, dezorganizací výroby a neuspokojivými hospodářskými výsledky druţstev, ale souvisel také s určitou liberalizací politického klimatu po smrti J. V. Stalina.110 Proto stranické orgány a vláda přistoupily v zemědělské politice k určitým změnám – měl se zvýšit hmotný podíl zemědělských závodů v socialistickém i malovýrobním sektoru, zemědělství získávalo více státních investic, JZD dostávala výhodnější úvěry na investiční výstavbu, sníţily se sazby za práci STS a nerentabilním druţstvům poskytl stát dotace na doplatky za pracovní jednotky. Výkupní systém byl ve své podstatě zachován, ale dodávkové normy byly stanoveny reálněji jak pro JZD, tak pro soukromě hospodařící rolníky. Zvýšily se výkupní ceny zemědělských produktů a naopak několikrát se sníţily ceny průmyslového zboţí. Byla také pozastavena kampaň proti ,,kulakům“ – zrušily se diskriminační ,,kulacké seznamy“ a soudy mohly nadále odsuzovat k propadnutí majetku a zákazu pobytu jen při postihu sabotáţních činů a záměrného škůdcovství. Soubor těchto opatření zpomalil a na přelomu let 1954-1955 zastavil úbytek JZD a odliv členů.111 Do konce roku 1954 ubylo proti roku 1952 více neţ 1 000 druţstev II.-IV. typu, 100 000 členů a téměř 450 000 ha orné půdy. Nepříznivý vývoj druţstevnictví v roce 1953 mimo jiţ uvedené důvody ovlivnily i další faktory – narůstající národohospodářské disproporce v závěrečné fázi pětiletky, napjatá zásobovací situace, peněţní reforma z června 1953, která postihla část peněţních hotovostí a úspor rolnictva, rozpad četných druţstev v sousedním Maďarsku a změny v sovětské zemědělské politice.112
109
Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 333-334; Kaplan, K.: Československo, s. 123. Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 363. 111 Tamtéž, s. 364; Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 334. 112 Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 333-334. 110
33
5.1. VÝSTUPY Z JZD Také v okrese Velké Meziříčí začali zemědělci z druţstev postupně vystupovat. Menší část z nich podala odhlášky ke konci roku 1953, k výraznějším změnám došlo aţ na počátku roku 1954. V okrese tak výrazně klesl počet JZD. Zatímco v polovině roku 1953 zde existovalo 29 druţstev III. typu, klesl tento jejich počet (k 22. květnu 1954) na 21. Ubyla tato druţstva III. typu – Baliny, Dolní Heřmanice, Hrbov, Kněţeves a Osové, JZD Kozlov bylo k 1. březnu 1954 předáno ČSSS, JZD Vídeň přešlo na niţší II. typ a členové JZD Oslava si rozebrali společně ustájený dobytek a rozhodli se společně pracovat jen v rostlinné výrobě (a to navíc pouze do podzimu 1954). Ještě výrazněji ale klesl počet JZD II. typu – ze 13 JZD, která zde vznikla do poloviny roku 1953, zůstalo v okrese pouze jedno, a to ve Vídni (toto druţstvo ale pravděpodobně pod vlivem agitační činnosti do září 1954 opět přešlo na III. typ). Druţstva II. typu zanikla v obcích Batouchovice, Kusky, Pustina, Ruda, Zadní Zhořec, Dolní Bory, Horní Bory, Petráveč, Cyrilov, Lavičky, Lhotky, Sklené a Vlčatín.113 Ale i všechna ostatní, stále ještě existující, druţstva se potýkala s četnými odhláškami svých členů. Větší mnoţství odhlášek bylo podáno zejména před 1. dubnem 1954, a to především (vzhledem k velikosti druţstva) z JZD Měřín, Blízkov, Rohy, Radenice, Černá a Tasov.114 Do září roku 1954 ještě mírně stoupl počet odhlášek v JZD III. typu (jednalo se o odhlášky podané do dubna 1954, ale vyřízené později), a to na celkový počet 256 vystoupivších členů.115 Hlavními příčinami výstupů zemědělců z JZD byly podle okresního národního výboru ,,nápor reakce a vliv zahraničního rozhlasu“.116 Dále také nespokojenost drobných zemědělců, podle kterých organizace práce a celé hospodaření druţstev slouţilo hlavně větším zemědělcům (obzvláště v JZD Blízkov a Rudíkov), a půdní zatíţení (JZD Měřín a Oslavice).117 Následující tabulky uvádějí počty členů, kteří vystoupili z JZD okresu v období od počátku roku 1954 do konce května téhoţ roku (obdobné seznamy členů, kteří z druţstev vystoupili během roku 1953 nejsou dostupné):118
113
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Zpráva z 15. 5. 1954. 114 Tamtéž. 115 Tamtéž, Zpráva z 9. 9. 1954. 116 Tamtéž, Zpráva z 15. 5. 1954. 117 Tamtéž. 118 Tamtéž.
34
podané odhlášky v jednotlivých měsících
JZD II. typu
I
II
III
IV
přistoupili, odvolali odhlášky
V
Sklené
-
28
přechod na individuální hospodaření
Vídeň
-
-
10
Vlčatín
-
34
přechod na individuální hospodaření
-
-
-
podané odhlášky v jednotlivých měsících
JZD III. typu
I
II
III
IV
přistoupili, odvolali odhlášky
V
Blízkov
3
-
18
-
-
-
Bochovice
3
-
-
-
-
-
Černá
9
-
5
-
-
-
Horní Radslavice
-
-
-
-
-
-
Hodov
-
-
2
-
-
-
Horní Heřmanice
-
-
-
-
-
1 přist.
Hroznatín
1
-
-
-
-
-
Chlumek
-
-
-
-
-
-
Jabloňov
-
-
-
-
-
1 přist.
Měřín
17
-
56
-
-
-
Nový Telečkov
-
-
12
-
-
-
Oslavice
-
-
18
-
-
1odv.
Oslavička
-
-
-
-
-
-
Otín
1
-
-
-
-
-
Pohořílky
-
-
-
-
-
-
Radenice
3
-
6
-
-
-
Rohy
-
-
9
-
-
-
Rudíkov
-
-
31
-
-
1 přist. a 1 odv.
Šeborov
-
-
-
-
-
-
Tasov
24
-
3
-
-
-
Uhřínov
6
-
-
-
-
-
35
5.2. PROPAGAČNÍ ČINNOST, UPEVŇOVÁNÍ JZD A POSTUPNÁ STABILIZACE SITUACE Aby byl tento postupný rozpad druţstev omezen, začaly okresní národní výbor a okresní výbor KSČ organizovat různé propagační akce za upevňování JZD a opětovné rozšíření jejich členské základny. Koncem ledna 1954 byla pro tento úkol ustavena zvláštní organizačně-propagační komise, jejímţ předsedou se stal Eduard Jaša a členy komise Eduard Kácal (účetní instruktor JZD), Jaroslav Zezula, František Francálek (člen rady ONV), Josef Láznička, Ladislav Seifert, Jan Altman, František Zástěra (OV KSČ) a Jan Mach (ředitel STS).119 V tomto období začaly také rozhlasy místních národních výborů, rozhlasové vozy okresního národního výboru a Vesnické noviny propagovat okresní konferenci druţstevníků, která se konala 20. února 1954. Jejím hlavním úkolem bylo ukazovat výhody společného hospodaření. K tomuto účelu se zde sešli zástupci jednotlivých druţstev (předseda, účetní, předseda revizní komise) a předsedové MVN, kteří hodnotili výsledky druţstevního hospodaření.120 Následně bylo rozhodnuto, aby byly okresní konference pořádány častěji, protoţe se měly stát dalším krokem ke zlepšení hospodaření a upevňování JZD.121 Další propagační činnost se poté zaměřovala na svolávání mimořádných výborových schůzí komunistické strany ve všech obcích okresu a na přesvědčování malých a středních rolníků, kteří dosud nebyli členy druţstva, o výhodách druţstevního hospodaření. Dále byla pravidelně navštěvována druţstva III. typu, ve kterých se členům pomáhaly odstraňovat administrativní závady apod. za účelem omezení výstupů jejich členů.122 Později byla na základě usnesení strany a vlády pro zvyšování zemědělské výroby učiněna řada dalších opatření. Jedním z nich bylo např. provádění prověrek v druţstvech, které měly ukázat stav jejich hospodaření, klady i nedostatky a také politickou situaci v druţstvu a v obci. Po provedení prověrek a odhalení všech nedostatků druţstev byla na členských schůzích přijata usnesení k jejich odstranění, ale hlavně k dalšímu upevňování JZD.123 Dne 11. června 1954 se konal X. sjezd KSČ, který rozhodl podstatně zvýšit zemědělskou výrobu, upevnit dosavadní JZD a rozšířit jejich členskou základnu. Jeho směrnice proto uloţily zemědělství několik úkolů, na jejichţ plnění (v zimním období) byl kladen velký důraz. Podle těchto směrnic následně vypracoval Okresní národní výbor 119
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 16, kart. č. 8, Zápis o 4. schůzi rady ze dne 29. 1. 1954. Tamtéž. 121 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 1. 2. 1954. 122 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 16, kart. č. 8, Zápis o 6. schůzi rady ze dne 12. 2. 1954. 123 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 21. 6. 1954. 120
36
Velké Meziříčí ,,Plán politicko-organizačního zajištění zimní kampaně k upevnění a rozšíření JZD a kampaně k II. celostátním sjezdu JZD“.124 Tento plán stanovil celkem 10 úkolů k upevnění JZD. Z hlediska propagační činnosti zde byla na 15. ledna 1955 naplánována další okresní konference JZD, které se mělo účastnit přibliţně 7 delegátů z kaţdého JZD, dalších 168 členů JZD, 32 hostů – druţstevníků, kteří vystoupili, 37 zástupců obcí bez JZD, 20 pracovníků STS a 43 pracovníků ONV, Státní banky, Investiční banky, zemědělských škol a patronátních závodů (celkem přibliţně 300 účastníků).125 Kromě této okresní konference byla v plánu uvedena nutnost předsjezdové kampaně k celostátnímu sjezdu JZD, který vláda svolala do Prahy na 19. a 20. února 1955. Na konferenci měla být projednána a schválena opatření ke zlepšení organizace práce a odměňování JZD, k širokému zavádění pokrokových metod do zemědělství a k rozvoji společné rostlinné a ţivočišné výroby a investiční výstavby. Úkolem předsjezdové kampaně proto bylo široce rozvinout aktivitu a iniciativu druţstevníků k odstranění nedostatků v druţstevním hospodaření. Předsjezdová kampaň se tak měla stát ,,nástupem k velkému rozvoji socialistické soutěţe na počest 10. výročí osvobození ČSR Rudou armádou“.126 Posledním bodem plánu k upevnění a rozšíření JZD bylo zajištění samotné agitační a propagační kampaně v zimním období, pro kterou byla ustavena nová organizačněpropagační komise v tomto sloţení – František Francálek (náměstek předsedy odboru rady ONV), Josef Kocourek (tajemník OV KSČ), Josef Láznička (vedoucí zemědělského odboru rady ONV), Jan Altman (redaktor Vesnických novin), Josef Rouš (osvětový inspektor ONV), František Fučík (ředitel STS), Vojtěch Pacal (předseda JZD Otín), Miloš Sedlák (předseda JZD Blízkov), František Číhal (předseda JZD Jabloňov) a J. Bartůněk (předseda JZD Oslavička). Kampaň se měla zaměřit především na zavádění nových pracovních postupů v JZD podle vzorů sovětského zemědělství, vypracování plánu přednáškové propagandy, vyuţití zemědělských filmů a Vesnických novin, vyuţití rozhlasového vozu, místních rozhlasů a vývěsních tabulí, výběr jedinců, kteří by spolupracovali s rozhlasovými radami jednotlivých MNV a na pořádání besed v obcích, kde byly největší předpoklady k zaloţení JZD (mělo se vycházet z dosavadních zkušeností dobře hospodařících druţstev okresu a mimo odborných a politických pracovníků okresu zde měli vystupovat také pracovníci JZD). Co se týče soukromě hospodařících zemědělců, 124
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Plán politicko-organizačního zajištění zimní kampaně k upevnění a rozšíření JZD a kampaně k II. celostátnímu sjezdu JZD. 125 Tamtéž. 126 Tamtéž.
37
propagační kampaň se zaměřovala na organizování jejich návštěv do prosperujících druţstev, aby sami viděli výsledky ,,dobrého kolektivního hospodaření“.127 Zimní kampaň tak jiţ měla částečně vycházet z konsolidace JZD po náporu reakce, tedy po hromadném vystupování členů z druţstev, které jiţ bylo v této době v okrese zastaveno. Jejími hlavními úkoly se proto stalo další upevňování JZD a zlepšení jejich politické a hospodářsko-organizační práce, dále pak přimět druţstva k důslednému dodrţování vzorových stanov a zajištění dalšího rozvoje a výstavby stávajících JZD v letech 1954-1957.128 Přibliţně od poloviny roku 1954 (kdyţ přestali zemědělci okresu hromadně opouštět druţstva) tedy přikročil okresní výbor KSČ k přípravám rozšíření členské základny druţstev a zaloţení druţstev nových. K přechodu na společné hospodaření byly vybrány obce Ořechov, Dobrá Voda, Vídeň,129 Horní Bory, Kněţeves, Pavlínov,130 Pavlov, Vlčatín,131 Březejc a Mostiště.132 Aby bylo toto jejich zakládání (popř. přechod na vyšší typ) co největší, mělo se postupovat podle zkušeností z roku 1952, kdy v okrese byla kolektivizace nejúspěšnější a vzniklo zde nejvíce JZD. Kaţdé z vybraných obcí byl přidělen stálý instruktor, mezi jehoţ úkoly patřilo účastnit se schůzí rady MNV, případně MO KSČ, a zajišťovat podmínky pro vznik druţstva. Vybrané obce v době ţní kaţdé úterý a čtvrtek navštěvovaly agitační dvojice, které také přesvědčovaly zemědělce o výhodách a zaloţení druţstva.133 Po jisté počáteční konsolidaci uvnitř druţstev a zastavení výstupů jejich členů byla podle ONV na konci roku 1954 nejlepší situace v JZD Černá, Hodov, Oslavička a Otín, a to především ze dvou důvodů – tato druţstva měla poměrně uspokojivé hospodářské výsledky a mimo JZD Hodov všechna vyloučila ,,kulaky“. Relativně dobře fungujícími pak byla JZD Horní Heřmanice, Horní Radslavice, Hroznatín, Chlumek, Pohořílky a Tasov. Další skupinu tvořila JZD s některými problémy (např. nedodrţování vzorových stanov, překračování ustanovených záhumenek, …), jednalo se o Blízkov, Jabloňov, Nový Telečkov, Radenice, Rudíkov, Šeborov a Vídeň. Poslední skupinou pak byla druţstva s nejhoršími výsledky hospodaření (opoţďování ve všech pracích, nedostatečná
127
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Plán politicko-organizačního zajištění zimní kampaně k upevnění a rozšíření JZD a kampaně k II. celostátnímu sjezdu JZD. 128 Tamtéž; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 26. 7. 1954. 129 JZD II. typu, které do konce roku 1954 přešlo na III. typ. 130 JZD zde vzniklo během ţní roku 1955. 131 JZD II. typu se zde rozpadlo v březnu 1954. 132 JZD zde vzniklo během ţní roku 1955. 133 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 26. 7. 1954.
38
produktivita, nadměrná produkce záhumenkových hospodářství, …), kam patřily Bochovice, Měřín, Oslavice, Rohy a Uhřínov.134 Od počátku roku 1955 začaly okresní národní výbor a okresní výbor KSČ organizovat další akce k plnění směrnic X. sjezdu KSČ a poté také usnesení zasedání ÚV KSČ z konce června 1955. Zaměřily se především na podstatné zvýšení zemědělské výroby (rostlinné i ţivočišné). Veškerá pozornost patronátních závodů, MNV, zemědělských komisí i všech masových sloţek na vesnicích se měla zaměřit především na odstranění závad v zemědělské výrobě, protoţe produktivita obcí okresu byla pod průměrem. Těmito největšími problémy okresu byly např. nevyřešené půdní problémy a neobdělané půdy, malé vyuţití orné půdy, nedodrţování agrotechnických lhůt, malá spolupráce s STS apod.135 Dne 9. července 1955 okresní výbor KSČ vydal ,,Usnesení zaměřené k zakládání nových JZD a rozšiřování členské a půdní základny na okrese VM“,136 podle kterého se mělo přistoupit k daleko rychlejšímu zakládání nových JZD a ve stávajících druţstvech k rozšiřování členské a půdní základny. Různými propagačními akcemi se tak v obcích bez druţstev měly vytvořit podmínky pro jejich zaloţení. Hlavními úkoly tak bylo hlavně rozšířit půdní a členskou základnu ve stávajících druţstvech, organizovat společnou sklizeň, svoz, výmlat a výkup u drobných a středních rolníků ve vesnici, kde JZD prozatím nebyla, a zajistit plnění dodávek mléka, masa a vajec u všech rolníků.137 Výsledky plnění uvedeného usnesení se začaly brzy projevovat – ještě v červenci 1955 bylo podle zpráv okresního výboru KSČ moţné počítat se zaloţením JZD v obcích Ořechov, Mostiště, Pavlínov, Pavlov, Horní Libochová, Osové, Lhotky a Baliny (určité předpoklady pro zaloţení byly také v obcích Radostín, Netín, Kadolec, Hrbov, Petráveč a Martinice). Rozšíření existujících druţstev se plánovalo v Blízkově (o 18 zemědělců), Jabloňově (10), Novém Telečkov (10), Radenicích (10), Rudíkově (20), Vídni (10), Hodově (15), Černé (15), Měříně (5), Pohořílkách (1), Rohách (5), Tasově (20), Oslavici (15) a Horních Radslavicích (6). Členská a půdní základna se tak měla rozšířit přibliţně o 160 zemědělců a 650 ha zemědělské půdy.138 Pro další úspěšné plnění výše uvedených úkolů byli vybráni pracovníci okresního výboru KSČ a okresního národního výboru, kteří byli podle potřeb rozděleni do tří skupin: 134
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 1949-1954, Zpráva ze dne 1. 12. 1954. 135 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 24, Zajištění směrnic X. sjezdu KSČ a směrnic zasedání ÚV KSČ ze dne 10. a 11. února 1955 ke zvýšení zemědělské výroby v roce 1955-57; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 28. 3. 1955. 136 Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 25. 7. 1955. 137 Tamtéž. 138 Tamtéž.
39
1. skupina pro zaloţení výše uvedených 8 JZD (20 pracovníků), 2. skupina pro vytváření předpokladů pro zaloţení JZD (30 pracovníků) a 3. skupina pro organizování společných ţňových prací a získání drobných a středních rolníků do JZD (25 pracovníků). Ostatní pracovníci (přibliţně dalších 70) měli pracovat v jednotlivých obcích nebo jako vedoucí jednotlivých středisek, která byla vytvořena k tomuto účelu. Jednalo se o 7 středisek s přidělenými obcemi, které měl pracovník OV KSČ a pracovník ONV ve svém obvodu denně navštěvovat a podávat zprávu o situaci v kaţdé obci. Přehled středisek a jim přidělených obcí zachycuje následující tabulka:139 středisko Velké Meziříčí
v těchto obcích se zaměřit
přidělené obce Lavičky,
Hrbov,
Martinice,
především na Mostiště, zaloţení
Lhotky, Jabloňov,
Horní
Osovém;
rozšíření
členské
Ruda, a půdní základny v JZD Oslavice
Tasov, Olší Horní Bory
v Hrbově,
Březejc, Mostištích, Martinicích, Lhotkách
Petráveč, Osové, Oslavice, Dolní a Heřmanice,
JZD
a Jabloňov
Bory,
Dolní
Bory, zaloţení JZD v Horních Borech;
Sklenné, Radenice, Vídeň
rozšíření členské a půdní základny v JZD Radenice a Vídeň
Rudíkov
Rudíkov, Hodov, Rohy, Vlčatín, zaloţení JZD v Vlčatíně; rozšíření Studnice, Hroznatín, Oslavička
členské a půdní základny v JZD Rudíkov, Hodov a Rohy
Uhřínov
Uhřínov,
Horní
Radslavice, zaloţení JZD v Novém Telečkově;
Bochovice, Horní Heřmanice, rozšíření členské a půdní základny Nový Telečkov Měřín
v JZD Horní Radslavice
Měřín, Černá, Blízkov, Pustina, zaloţení
JZD
v Pavlínově;
Stránecká Zhoř, Kochánov, Otín, rozšíření členské a půdní zákaldny Chlumek, Pavlínov Radostín
Radostín,
Znětínek,
Krásněves,
Kněţeves,
v JZD v Černá, Blízkov a Měřín Pavlov, zaloţení JZD v Pavlově, Radostíně Zadní a Netíně
Zhořec, Netín 139
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 24, Zápis o schůzi představenstva ze dne 25. 7. 1955..
40
Křiţanov
Křiţanov,
Horní
Libochová, zaloţení JZD v Horní Libochové,
Kundratice, Kadolec, Ořechov, Ořechově a Kadolci Jívoví, Sviny, Kozlov, Dobrá Voda Propagační pracovníci proto pro názornou agitaci v okrese vyvěšovali tabule se seznamy neplničů (obzvláště pak ,,neplničů – kulaků“), organizovali exkurze menších a středních zemědělců do dobře prosperujících JZD a ve ,,vhodném období“ (tedy před ţněmi) odborné přednášky140 v obcích, kde byly předpoklady k zaloţení druţstva největší.141 První úspěchy všech těchto akcí se brzy dostavily – v srpnu 1955 byly zaloţeny přípravné výbory v obcích Horní Libochová, Pavlínov a Mostiště.142 K 30. září 1955 tak v okrese existovalo 22 JZD III. typu, která hospodařila na výměře 4 246,31 ha zemědělské půdy (z toho na 3 264,76 ha půdy orné) a bylo v nich sdruţeno 734 členů.143
140
Např. s tématem Za zvýšení ţivočišné výroby. SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 18, kart. č. 9, Zápis o 20. schůzi rady ze dne 1. 7. 1955. 142 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 24, Zápis o schůzi představenstva ze dne 22. 8. 1955. 143 Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 24. 10. 1955. 141
41
5.3. VÝSLEDKY PŘECHODNÉHO OBDOBÍ Důsledkem politických a ekonomických opatření v zemědělství byl růst tzv. úpadkových hospodářství a masový útěk rolníků do průmyslu. V roce 1954 odhadovaly úřady počet úpadkových hospodářství, jejichţ majitelé nemohli z různých důvodů řádně hospodařit, na 25 000. V letech 1949 aţ 1955 odešlo ze zemědělství přes 450 000 pracovních sil a zanikly 84 150 zemědělských usedlostí s 10-20 ha a 164 495 hospodářství s 2-10 ha.144 V okrese Velké Meziříčí v letech 1953-1954 také výrazně klesl počet členů JZD i druţstev samotných. Od poloviny roku 1953 do poloviny roku 1954 se počet JZD III. typu sníţil z 29 na 21 – Bochovice, Blízkov, Černá, Dolní Radslavice, Hodov, Horní Heřmanice, Hroznatín, Chlumek, Jabloňov, Měřín, Nový Telečkov, Oslavice, Oslavička, Otín, Pohořílky, Radenice, Rohy, Rudíkov, Šeborov, Tasov a Uhřínov. Klesl také počet JZD II. typu, a to tak, ţe v polovině roku 1954 zde existovalo (oproti roku 1953, kdy jich zde bylo 16) pouze jedno, ve Vídni, které přešlo z III. typu na II. (ke konci roku 1954 ale opět přešlo na III. typ). Pokles členů a půdy druţstev zaznamenává následující tabulka (údaje z poloviny roků):145 rok 1953
1954
počet JZD II. typu
13
1
počet JZD III. typu
29
21
počet zemědělských závodů v JZD III. typu
873
726
počet členů JZD III. typu
1 904
958
výměra zemědělské půdy v JZD III. typu
6 794 ha
5 671 ha
výměra orné půdy v JZD III. typu
5 231 ha
4 443 ha
V období od dubna do října 1954 zůstala členská základna nezměněna. Opět ale značně klesla k 1. říjnu 1954. Nejednalo se ale o nově podané odhlášky, ale o vyřízení trvajících odhlášek masově podaných k 1. dubnu 1954. Poté se pohyb členské základny prakticky ustálil. Drobnější změny se uskutečnily ještě na počátku roku 1955, kdy došlo k vyloučení 5 větších zemědělců z druţstev pro nedodrţování vzorových stanov, a k 1. dubnu 1955,
144
Kaplan, K.: Nekrvavá revoluce, Praha 1993, s. 231. SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Zpráva ze dne 9. 9. 1954; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 17, Zápis o 15. schůzi rady ze dne 17. 12. 1954. 145
42
kdy bylo podáno dalších 27 odhlášek. V tomtéţ období ale také začali do druţstev pomalu přistupovat noví členové.146 Po zasedání ÚV KSČ v červnu 1955, odkud vyšel další podnět ke kolektivizaci, bylo dosaţeno postupné stabilizace i v okrese Velké Meziříčí. Do září téhoţ roku bylo do JZD získáno dalších 61 členů s výměrou 54 ha zemědělské půdy. Dále byly ustaveny 3 přípravné výbory, a to v Pavlínově, Mostištích a Horní Libochové, s celkovým počtem přihlášek 110 zemědělců s výměrou 405 ha zemědělské půdy.147 V další tabulce je uveden vývoj členů a půdy JZD III. typu během tří čtvrtin roku 1955:148 31. 12. 1954
1. 4. 1955
1. 7. 1955
1. 10. 1955
počet JZD
22149
22
22
24150
počet členů
801
802
809
876
počet zemědělských závodů
542
561
561
620
výměra zemědělské půdy
4 252
4 260
4 237
4 704
523
256
451
450
3 524
3 414
3 274
3 651
329
190
350
350
zemědělské půdy
5,3
5,3
5,2
5,37
orné půdy
4,25
4,25
3,06
4,14
z toho nečlenská výměra orné půdy z toho nečlenská výměra v ha na jednoho člena
146
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 18, kart. č. 9, Zápis o 23. schůzi rady ze dne 22. 7. 1955. Tamtéž, Zápis o 29. schůzi rady ze dne 2. 9. 1955. 148 Tamtéž; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 24, Zápis o schůzi představenstva ze dne 25. 7. 1955; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 24. 10. 1955. 149 Do konce roku 1954 přešlo na III. typ JZD Vídeň. 150 JZD III. typu ustavena v Mostištích a Pavlínově. Do konce roku 1955 pak také v Horní Libochové. 147
43
6.
II. FÁZE KOLEKTIVIZACE (1956-1960) Obrat ve zdruţstevňování československého zemědělství nastal v polovině 50. let.
Novou fázi kolektivizace zahájilo zasedání ÚV KSČ ve dnech 29.-30. června 1955, které v podstatě odstoupilo od názorů prezidenta Antonína Zápotockého. Hlavním zastáncem celoplošné kolektivizace se stal první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný, jehoţ snahou bylo, aby do roku 1960 druţstevní sektor hospodařil na veškeré zemědělské půdě.151 Dalším významným impulsem byl III. celostátní sjezd JZD, který se konal 22. – 24. března 1957. Tento sjezd navázal na usnesení ÚV KSČ z června roku 1955 a vytvořil ,,mimořádně příznivé podmínky pro dokončení socializace venkova“.152 Následovaly masová kampaň a náborové akce, které vedly k tomu, ţe JZD byla zaloţena ve většině obcí.153 Závěrečná fáze kolektivizace tedy probíhala od konce roku 1955 do roku 1960. V jejím průběhu se uţ nepouţívaly tak drastické metody donucování jako na počátku 50. let a také se projevila poněkud vyšší ekonomická podpora ze strany státu. Hlavní pozornost se soustřeďovala na zdruţstevnění kovorolníků a stavorolníků, ale zejména středních rolníků, kteří svým zhruba 40% podílem na trţní zemědělské produkci a výrobními zkušenostmi představovali pro JZD rozhodující přínos.154 Rolníci tedy začali do JZD více vstupovat ve druhé polovině 50. let. Nešlo ale o výraz jejich vnitřního ztotoţnění se s myšlenkou kolektivního způsobu hospodaření. Většina z nich totiţ pod vlivem ekonomického tlaku, vnitropolitické i mezinárodněpolitické situace rezignovala na moţnost soukromého hospodaření. Vzhledem k této situaci, nesmírně ztěţující soukromou zemědělskou výrobu, byli i tímto způsobem rolníci donuceni ke vstupu do JZD.155 Oficiální propaganda ale tvrdila, ţe hlavním důvodem vstupu většiny dosud soukromě hospodařících rolníků do druţstev byla zvyšující se ekonomická prosperita JZD a nemoţnost soukromníků dlouhodobě jim konkurovat.156
151
Březina, Vladimír: Kolektivizace zemědělství v Československu v letech 1955-1960. In: Blaţek, Petr – Kubálek, Michal (eds.): Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti. Praha 2008, s. 128-135, zde s. 130. 152 Březina, Vladimír: Poslední fáze kolektivizace na střední a severní Moravě. In: Březina, Vladimír – Pernes, Jiří (eds.): Závěrečná fáze kolektivizace zemědělství v Československu 1957-1960. Sborník příspěvků. Brno 2009, s. 53-128, zde s. 59. 153 Tamtéž. 154 Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 334-336; Václavů, Antonín: Ke sporům o zemědělské družstevnictví a kolektivizaci v Československu. Studie z hospodářských dějin č. 10. Praha 1999, s. 29-30, 46-47; Průcha, V.: Vývoj zemědělské výroby, s. 37-38. 155 Burešová, J.: Kolektivizace jako destrukční proces, s. 114-115. 156 Březina, V.: Kolektivizace zemědělství, s. 130.
44
6.1.
OBRAT V ZAKLÁDÁNÍ JZD
Zasedání ÚV KSČ v červnu 1955 tedy konstatovalo, ţe se všemi dosavadními nedostatky při zakládání a činnosti JZD je třeba skoncovat a jiţ v roce 1955 dosáhnout obratu. Celostátní konference KSČ poté v červnu 1956 přijala usnesení, ţe do konce roku 1960 musí socialistický způsob hospodaření na vesnicích dosáhnout převahy a zemědělská výroba musí stoupnout o 30 %. Realizovat takto náročné usnesení ale nebylo jednoduché, proto se rok 1955 nestal rokem obratu. Aţ během roku 1956 se podařilo obnovit přibliţně 11 % druţstev. Většina z nich vznikla na jaře a v létě, naopak na podzim, který byl ovlivněn protikomunistickými vystoupeními v Maďarsku a Polsku, se postup zakládání JZD zastavil. Ale stabilizace sovětského bloku, ke které došlo ke konci roku 1956 a v následujících letech, vedla i v Československu k obnovení snah o dokončení socializace zemědělství.157 Od zasedání ÚV KSČ v červnu 1955 do konce téhoţ roku jiţ v okrese Velké Meziříčí nedošlo k rozpadu ţádného druţstva ani k výstupům zemědělců, naopak přibylo 1 druţstvo III. typu a vznikly 3 přípravné výbory (viz výše). Postup kolektivizace se ale urychlil na počátku roku 1956. Během první poloviny tohoto roku byla zaloţena JZD v obcích Kochánov, Osové, Pavlov, Radostín, Kundratice, Nová Zhoř, Stránecká Zhoř, Vlčatín, Znětínek a Bojanov.158 V červnu 1956 tak jiţ v okrese existovalo 35 JZD III. typu, která ale hospodařila pouze na 35 % zemědělské půdy výměry okresu. Navíc se jednalo převáţně o druţstva menšinová. ONV proto rozhodl ještě během roku 1956 zajistit podstatné členské i půdní rozšíření druţstevního sektoru. Mělo se tak stát zakládáním nových druţstev (Lavičky, Studnice, Kadolec, Dobrá Voda a Olší) a rozšířením členské základny v nových (Kundratice, Kochánov, Mostiště, Znětínek a Vlčatín) i starších (především Hodov, Oslavice, Blízkov, Jaboňov, Tasov, Černá, Radenice, Rohy, Rudíkov, Vídeň, a Uhřínov) druţstvech.159 V průběhu měsíce června pak vznikla ještě 4 další druţstva a v ostatních se rozšířila členská základna, a to v důsledku konání 4. okresní konference druţstevníků, která se konala v květnu 1956 a jejímţ cílem bylo další upevňování a rozvoj druţstev. Konference také uloţila okresnímu výboru KSČ a vedoucím činitelům v hospodářských a státních orgánech věnovat mimořádnou pozornost socializaci vesnice a docílit takových výsledků, aby do konce roku JZD a ostatní socialistický sektor obhospodařovaly 60 % zemědělské 157
Pernes, Jiří: Závěrečná etapa kolektivizace zemědělství v Československu 1957-1960. In: Březina, Vladimír – Pernes, Jiří (eds.): Závěrečná fáze kolektivizace zemědělství v Československu 1957-1960. Sborník příspěvků. Brno 2009, s. 9-54, zde s. 10-11. 158 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 26, Zápis o schůzi představenstva ze dne 6. 2. 1956. 159 Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 4. 6. 1956.
45
půdy v okrese. Tento úkol se ale splnit nepodařilo, ke konci roku socialistický sektor obhospodařoval stále pouze 35 % výměry zemědělské půdy okresu.160 Nicméně v některých obcích zemědělci ještě pořád neměli o zaloţení druţstva zájem. Jednou z takovýchto obcí byly např. Lavičky. Soukromý sektor zde měl značné obtíţe, ale přesto zde zemědělci zaloţit druţstvo nechtěli. Chtěli zde raději ČSSS, které v této době jiţ hospodařily na usedlostech místních velkých zemědělců (Svobody, Holána a Dohnala). Hlavními příčinami nezájmu zemědělců o vstup do druţstva bylo, ţe drobní zemědělci byli většinou zaměstnaní v průmyslu a mimo to měli obţivu ze svého hospodářství.161 Následující tabulka zachycuje rozšíření členské a půdní základny JZD za první polovinu roku 1956. Členská základna se nejvíc rozšířila ve starých druţstvech, kde většina přistupujících zemědělců byla z řad středních rolníků, kteří svými hospodářskými prostředky nestačili plnit výrobní úkoly.162 1. 1. 1956
1. 7. 1956
JZD
25
35
členů
975
1 343
zemědělských závodů
578
761
výměra zemědělské půdy
4 951 ha
7 067 ha
výměra orné půdy
3 850,74 ha
5 475 ha
zemědělské půdy
5,07 ha
5,27 ha
orné půdy
3,94 ha
4,07 ha
počet ha na 1 člena
Na základě těchto příznivých výsledků hospodaření JZD za první pololetí roku 1956 okresní národní výbor rozhodl v období ţní opět rozvinout agitaci k zaloţení dalších druţstev, obzvláště v obcích, kde byly obtíţe s plněním výrobních a dodávkových úkolů, tedy v Lavičkách, Olší, Studnicích, Zadním Zhořci. Dále se agitace měla zaměřit na zaloţení JZD v obcích, kde pro to byly předpoklady (Dobrá Voda, Jívoví, Ořechov a Krásněves), a na rozšíření členské základny v starších JZD Černá a Jabloňov, z nových pak v Kundraticích, Znětínku a Kochánově.163
160
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 26, Zápis o schůzi představenstva ze dne 12. 11. 1956; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 10, Zápis o 16. schůzi rady ze dne 22. 6. 1956. 161 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 10, Zápis o 16. schůzi rady ze dne 11. 5. 1956; Tamtéž, Zápis o 19. schůzi rady ze dne 22. 6. 1956. 162 Tamtéž, Zápis o 20. schůzi rady ze dne 13. 7. 1956. 163 Tamtéž, Zápis o 21. schůzi rady ze dne 20. 7. 1956; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 26, Zápis o schůzi představenstva ze dne 3. 9. 1956.
46
Co se týče další propagační činnosti, na počátku října 1956 bylo rozhodnuto agitovat přímo v samotných JZD, a to tak, ţe zemědělci měli být seznamováni s výhodami pokrokových metod, s metodami zvyšování uţitkovosti apod. Dobré a naopak špatné výsledky hospodaření byly propagovány ve Vesnických novinách.164 Z důvodu propagace ,,socialistických výrobních forem v zemědělství“165 se také ve dnech 14. a 15. října 1956 v prostorách zemědělské školy a STS Velké Meziříčí konala I. zemědělská výstava okresu. Její příprava byla uloţena jednak pracovníkům STS (vyklidit stroje ze dvora), vedoucím jednotlivých odborů (zajistit u svých zaměstnanců brigády, které by upravily terén pro výstavu) a na vše měla dohlíţet pro tuto příleţitost ustavená výstavní komise. Rostlinné ,,exponáty“ zde vystavovaly JZD, zemědělská škola, inseminační stanice, veterinární sluţba, ČSSS, státní lesy a rybníky, mlékárenské podniky, ovocnáři a STS s rostlinolékařským střediskem. Výstava ţivočišné výroby byla vzhledem k nedostatečným prostorům zastoupena pouze obrazově a drobným zvířectvem.166 Na konci roku 1956 pak ONV zhodnotil plnění úkolů stanovených na červnové konferenci KSČ.167 Plnění tohoto usnesení se v okrese nejvíc projevilo v rozdělení nezajištěné a špatně obdělávané půdy, která byla přidělena ČSSS168 (863,59 ha), JZD169 (418,06 ha) a STS170 (123,08 ha).171 Ale podle usnesení 5. okresní konference JZD, která se konala 18. února 1957, byl postup kolektivizace v okrese pomalý. Druhý pětiletý plán totiţ určil zvýšit zemědělskou výrobu o 30 %, coţ se zde nepodařilo ani přesto, ţe v roce 1956 došlo k zaloţení 10 nových JZD, rozšíření stávajících a také ke zvýšení výroby. Přesto se nepodařilo dosáhnout převahy socialistického sektoru ve výměře obhospodařované půdy, ani v intenzitě zemědělské výroby druţstev jak v hektarových výnosech, tak v uţitkovosti dobytka. Okresní národní výbor si proto uvědomoval, ţe pokud má být v okrese pětiletý plán rozvoje splněn, bude nutné zaloţit další druţstva ve zbývajících obcích, neustále rozšiřovat druţstva stávající a takto dosáhnout nejméně 90% socializace. Ve svých opatřeních za zvýšení výroby a uţitkovosti proto uloţil několik úkolů – druţstvům měly
164
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 10, Zápis o 27. schůzi rady ze dne 9. 10. 1956. Tamtéž. 166 Tamtéž. 167 Hlavními úkoly usnesení této konference bylo obdělání veškeré zemědělské a orné půdy, zvýšení zemědělské výroby a uţitkovosti hospodářských zvířat, pouţívání mechanizace v zemědělských pracích, zavádění nových ,,pokrokových“ metod a rozšiřování socializace na vesnicích. 168 Z obcí Dolní Bory, Horní Bory, Horní Libochová, Jívoví, Křiţanov, Martinice, Ruda, Vídeň, Lhotky, Dolní Radslavice, Sklené, Měřín, Přeckov, Petráveč, Kněţeves, Radostín a Dobrá Voda. 169 Z obcí Vídeň, Oslavice, Černá, Radenice, Stránecká Zhoř, Horní Radslavice, Měřín, Horní Heřmanice, Nová Zhoř, Nový Telečkov, Bochovice a Tasov. 170 Z obcí Lavičky, Nový Telečkov, Studnice a Olší. 171 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 10, Zápis o 32. schůzi rady ze dne 20. 12. 1956. 165
47
pomáhat STS (čímţ by druţstva dosáhla sníţení vlastních výrobních nákladů), v druţstvech se měla zlepšit organizace práce (zvýšením kvalifikace vedoucích i ostatních pracovníků), dále se měla zvýšit tzv. masově politická práce a ,,přes všechny členy JZD za pomoci celé Národní fronty i všech pracovníků zemědělského úseku vytvořit předpoklady k zaloţení dalších druţstev ve zbývajících obcích okresu“172 a samozřejmě jedním z dalších úkolů bylo ukazovat přednosti společného druţstevního hospodaření dosud samostatně hospodařícím zemědělcům a na besedách je přesvědčovat pro vstup.173 Počet JZD III. typu a výměru půdy za I. čtvrtletí roku 1957 zachycuje následující tabulka. Je z ní patrné, ţe během roku 1956 byla JZD ustavena v 10 obcích. V porovnání s předchozí tabulkou ale vidíme, ţe tato druţstva vznikla jiţ během prvního pololetí tohoto roku, v jeho druhé polovině a na počátku následujícího roku došlo pouze k nárůstu členů a rozšíření půdní základny.174 1. 1. 1957
1. 4. 1957
JZD
35
35
členů
1 415
1 475
zemědělských závodů
743
747
výměra zemědělské půdy
7 102
7 191
výměra orné půdy
5 560
5 644
zemědělské půdy
5,01
4,87
orné půdy
3,92
3,82
počet ha na 1 člena
172
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 20, kart. č. 11, Zápis o 4. schůzi rady ze dne 15. 2. 1957. Tamtéž. 174 Tamtéž, Zápis o 9. schůzi rady ze dne 26. 4. 1957. 173
48
6.2. III. CELOSTÁTNÍ SJEZD JZD Jak jsem výše uvedla, dalším důleţitým impulsem kolektivizace byl III. celostátní sjezd JZD, který se konal 22. – 24. března 1957. Ministr zemědělství a lesního hospodářství Michal Bakuľa zde oznámil, ţe v roce 1956 československé zemědělství konečně dosáhlo předválečné úrovně. Zároveň zde připomněl usnesení celostátní konference KSČ z června 1956, kde bylo rozhodnuto zvýšit zemědělskou výrobu do roku 1960 o 30 %. Základním předpokladem pro jeho splnění podle něj proto bylo pokračovat v kolektivizaci zemědělství a úspěšně ji dokončit.175 Na tento sjezd navázalo jednání sekretariátu ÚV KSČ, který 26. června 1957 schválil ,,opatření“ k urychlení kolektivizace. Stranické orgány, národní výbory i tzv. masové organizace dostaly za úkol přesvědčovat zemědělce a přimět je ke vstupu do JZD. Na rozdíl od počátku 50. let byla nyní zdůrazňována nutnost získat zemědělce pro členství dobrovolně.176 Usnesení tohoto sjezdu a jednání ÚV KSČ se ve vývoji kolektivizace v okrese brzy projevila. Stále zde působily náborové skupiny, které zemědělce v obcích přesvědčovaly o zaloţení JZD a vstupu do něj. I díky této činnosti bylo v prvním pololetí roku 1957 zaloţeno dalších 5 druţstev (III. typu).177 Ve druhém pololetí roku 1957 pak došlo k zaloţení ještě dalších 12 JZD a ke sloučení JZD Stránecká Zhoř a Nová Zhoř, čímţ klesl počet starších JZD na 34. Jiţ v říjnu téhoţ roku ONV konstatoval, ţe ,,socializace zemědělské výroby v okrese dosáhla významných úspěchů“,178 protoţe téměř 50 % zemědělské půdy obhospodařoval socialistický sektor (s tímto půdním rozšířením druţstev souvisel také přístup nových členů). A jelikoţ druţstva vykazovala také poměrně uspokojivé hospodářské výsledky, předpokládal, ţe tímto budou přesvědčeni soukromě hospodařící zemědělci o výhodách společného hospodaření, a bude tak urychlen jejich vstup do JZD.179 Na konci tohoto roku v okrese existovalo 51 jednotných zemědělských druţstev,180 která hospodařila na 44,51 % celkové výměry půdy okresu (společně s ČSSS na 57,3 % půdy okresu):181 175
Pernes, Jiří: Závěrečná etapa kolektivizace, s. 11-12. Tamtéž, s. 13. 177 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 12, Zápis o 6. schůzi rady ze dne 2. 8. 1957. 178 Tamtéž, Zápis o 12. schůzi rady ONV ve Velké Meziříčí dne 25. 10. 1957. 179 Tamtéž. 180 Baliny, Blízkov, Bochovice, Bojanov, Březejc, Černá, Dědkov, Dolní Bory, Dolní Heřmanice, Dolní Radslavice, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Libochová, Horní Radslavice, Hrbov, Hroznatín, Chlumek, Jabloňov, Jívoví, Kadolec, Kněţeves, Kochánov, Krásněves, Kundratice, Lavičky, Martinice, Měřín, Mostiště, Netín, Nový Telečkov, Olší, Oslavice, Oslavička, Osové, Otín, Pavlínov, Pavlov, Pohořílky, Pustina, Radenice, Radostín, Rohy, Rudíkov, Stránecká Zhoř, Sviny, Šeborov, Tasov, Uhřínov, Vídeň, Vlčatín, Znětínek. 176
49
1. 7. 1957
1. 10. 1957
31. 12. 1957
JZD
40
51
51
členů
1 547
2 028
2 110
závodů
786
1 026
1 081
výměra zemědělské půdy
7 792
11 314
11 683
výměra orné půdy
6 126
8 964
9 338
Ze starších JZD se členská základna se nejvíc rozšířila v Blízkově, Černé, Hodově, Horních Heřmanicích, Horních Radslavicích, Jabloňově, Novém Telečkově, Oslavici, Pavlínově, Pavlově, Radenicích, Radostíně, Stránecké Zhoři, Tasově a ve Vídni.182 Vzhledem k zaloţení poměrně vysokého počtu nových druţstev se stalo cílem zimní kampaně především jejich upevňování a rozšiřování členské a půdní základny (minimálně o 3 000 ha). Dalšími cíli bylo, aby kaţdé druţstvo obdělávalo většinu půdy v obci a aby byla pro dokončení socializace vesnice zaloţena druţstva ve všech zbývajících obcích.183 V průběhu této kampaně se ale vyskytlo několik nedostatků, především v jejím řízení. Proto se dvakrát týdně měla začít scházet zemědělská skupina. Jejími členy byli – Jaroslav Janeček (vedoucí výrobního oddělení zemědělského odboru rady ONV, měl na starost kontrolu činnosti této skupiny), Miloslav Hájek (okresní agrotechnik), Ladislav Caha (hlavní agronom STS) a Josef Kratochvíl (vedoucí odboru pro výkup ONV). Pro agitaci v obcích bez druţstev a pro rozšíření členské základny byly na počátku roku 1958 utvořeny čtyři nové skupiny, a to následovně: Úkolem I. skupiny se stala agitační a propagační činnost k zaloţení JZD v Ořechově a Zadním Zhořci, II. skupina měla pracovat na upevnění a rozšíření nově zaloţeného druţstva v Lhotkách a na agitaci v obci Petráveč, III. skupina prováděla agitační činnost ve Velkém Meziříčí a IV. skupina měla za úkol agitaci v Dobré Vodě.184 Výsledky práce těchto skupin se projevily hned v první polovině roku. Podařilo se zaloţit druţstva v těchto obcích – Lhotky (JZD zaloţeno v lednu 1958), Velké Meziříčí (únor 1958), Křiţanov (březen 1958) Petráveč (duben 1958) a Milíkov (duben 1958).185 Tímto stoupl počet JZD na 56, bylo v nich sdruţeno 2 334 členů, 12 792 ha zemědělské a 10 185 ha orné půdy.186 181
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 12; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 27, Zápis o schůzi představenstva ze dne 11. 11. 1957; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 24. 2. 1958. 182 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 12, Zápis o 12. schůzi rady ze dne 25. 10. 1957. 183 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 27, Zápis o schůzi představenstva ze dne 11. 11. 1957. 184 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 13, Zápis o 18. schůzi rady ze dne 17. 1. 1958. 185 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 28, Zápis o schůzi představenstva ze dne 24. 2. 1958. 186 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 13, Zápis o 26. schůzi rady ze dne 7. 5. 1958.
50
6.3. XI. SJEZD KSČ Ve dnech 18. – 21. června 1958 se konal XI. sjezd KSČ, který vydal směrnici ,,k dovršení socialistické výstavby v Československu“.187 Zatímco v průmyslu bylo tohoto cíle jiţ dosaţeno, v zemědělství stále patřila početná část zemědělských závodů soukromníkům. Bylo zde uvedeno, ţe k 1. červnu 1958 jednotná zemědělská druţstva, státní statky a další státní podniky obhospodařovaly pouhých 71 % zemědělské půdy. Zbytek stále ještě patřil soukromě hospodařícím. Navíc zemědělská výroba v roce 1958 podle něj dosahovala přibliţně předválečné úrovně a stát proto musel vynakládat velké finanční prostředky za dovoz zemědělských produktů ze zahraničí. Sjezd z těchto důvodů za svůj nejdůleţitější úkol stanovil podstatné zvýšení zemědělské výroby tak, aby pokryla spotřebu základní potravin a také suroviny pro lehký a potravinářský průmysl. Základní předpoklad k jeho splnění sjezd viděl v dokončení kolektivizace zemědělství, která měla proběhnout do konce roku 1960. Současně měla být ukončena likvidace ,,kulaků“ jako třídy.188 Dne 29. srpna 1958 proto Okresní národní výbor ve Velkém Meziříčí na svém zasedání rozhodl, ţe je nutné splnit usnesení XI. sjezdu, tedy dovršit socializaci vesnice v okrese, a dokončit tak přechod od malovýroby k socialistické velkovýrobě, coţ vyţadovalo především značné rozšíření půdní základny JZD. Výměra půdy v socialistickém sektoru v okrese byla v tomto období totiţ o 9,92 % niţší neţ celostátní průměr. ONV proto začal organizovat náborové skupiny, které měly za úkol získat co nejvíce členů pro druţstva, a od této chvíle velice důsledně vyţadoval u soukromě hospodařících zemědělců plnění výrobních úkolů, čímţ chtěl vytvořit příznivou situaci k jejich masovému vstupu do JZD.189 Na tomto zasedání bylo navíc vedoucímu odboru zemědělství a lesního hospodářství uloţeno, aby ,,učinil všechna opatření pro zabezpečení rozvoje zemědělské výroby, především v nově zaloţených JZD a u JZD s podstatně rozšířenou půdní základnou“.190 Od konání XI. sjezdu KSČ do konce roku 1958 v okrese vzniklo 13 nových druţstev – Batouchovice, Dobrá Voda, Frankův Zhořec, Geršov, Horní Bory, Laštovičky, Ořechov, Oslava, Ruda, Sklené, Svařenov, Zadní Zhořec a Závist.191
187
Pernes, J.: Závěrečná etapa kolektivizace, s. 28. Tamtéž, s. 28-29. 189 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 14, Zápis o 34. schůzi rady ze dne 29. 8. 1958. 190 Tamtéž; Tamtéž, Zápis o 39. schůzi rady ze dne 7. 11. 1958. 191 Tamtéž, Zápis o 35. schůzi rady ze dne 19. 9. 1958; Tamtéž, Zápis o 38. schůzi rady ze dne 24. 10. 1958; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 13, Zápis o 30. schůzi rady ze dne 4. 7. 1958; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 29, Zápis o schůzi představenstva ze dne 1. 9. 1958. 188
51
Na konci roku 1958 byl tedy stav JZD následující:192 1. 5. 1958
1. 10. 1958
1. 12. 1958
JZD
56
69
69
členů
2 334
3 869
3 882
závodů
-
2 603
2 616
výměra zemědělské půdy
12 792
21 937
20 940
výměra orné půdy
10 185
17 072
16 418
Jak je vidět, úkol, který ONV stanovil na svém zasedání v srpnu 1958, se podařil splnit – výrazně se rozšířila půdní základna druţstev. Celkem v 24 obcích bylo totiţ do socialistického sektoru převedeno 100 % půdy. Jednalo se o obce Batouchovice, Blízkov, Bojanov, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Frankův Zhořec, Geršov, Horní Heřmanice, Hrbov, Jabloňov, Kněţeves, Krásněves, Kundratice, Lavičky, Lhotky, Mostiště, Otín, Pavlínov, Pavlov, Radenice, Rudíkov, Svařenov, Šeborov a Znětínek. Tímto se rozloha socialistického sektoru v okrese zvýšila na 92 % z celkové výměry půdy okresu. Z toho JZD obhospodařovala necelých 75 % (včetně záhumenek 80 %) půdy okresu, coţ bylo o 30 % více neţ koncem roku 1957. Koncem roku 1958 tak zbývaly jen dvě obce, ve kterých nebyla zaloţena JZD – Cyrilov a Studnice.193 Od počátku následujícího roku tak podle okresního výboru KSČ pro dokončení socializace vesnice zbývalo ,,splnit“ tyto úkoly – zaloţit druţstva ve dvou zbývajících obcích a v obcích s malým počtem soukromě hospodařících zemědělců projednat (prostřednictvím místních organizací strany ve spolupráci s MNV a představenstvy JZD) jejich začlenění do JZD.194
192
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 14, Zápis o 38. schůzi rady ze dne 24. 10. 1958; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 15, Zápis o 47. schůzi rady ze dne 20. 2. 1959. 193 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 14, Zápis o 34. schůzi rady ze dne 29. 8. 1958; Tamtéž, Zápis o 38. schůzi ze dne 24. 10. 1958; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 15, Zápis o 47. schůzi rady ze dne 20. 2. 1959. 194 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 30, Zápis o schůzi představenstva ze dne 2. 2. 1959.
52
6.4. DOKONČENÍ KOLEKTIVIZACE Úsilí reţimu dovést kolektivizaci do úspěšného konce představoval IV. celostátní sjezd JZD, který se konal ve dnech 19.-22. března 1959 v Praze. Ministr zemědělství a lesního hospodářství Lubomír Štrougal zde oznámil, ţe k 1. březnu tohoto roku hospodařila druţstva na 73,5 % zemědělské půdy, JZD byla zaloţena v 80,9 % obcích ČSR a bylo v nich sdruţeno 872 871 členů.195 6.4.1. SDRUŽENÍ LESŮ
V tomtéţ období (na jaře 1959) začalo být v JZD okrese Velké Meziříčí projednáváno přijetí změn a doplňků stanov, jejichţ zásadní otázkou bylo sdruţování lesů.196 Cílem ÚV KSČ totiţ bylo dovršení socializace, tedy aby nejen v zemědělství, ale i v lesní výrobě byly odstraněny malovýrobní formy. Z tohoto důvody se měly sjednotit všechny státní lesy, pod státní správou se měly sjednotit také lesy nezemědělců, soustavným přesvědčováním měli druţstevníci sjednotit svoje lesy v druţstvu a zároveň se mělo řešit obhospodařování lesů ,,kulaků“ (viz kapitola 7.6).197 S tímto sdruţením nesouhlasili druţstevníci v JZD Blízkov, Březejc, Frankův Zhořec, Hodov, Chlumek, Kněţeves, Laštovičky, Olší, Pavlov, Radostín, Sviny, Šeborov a Vídeň. Naopak tyto doplňky stanov, a tedy i sdruţení lesů, do poloviny roku 1959 přijalo 37 druţstev.198 Do konce července téhoţ roku jejich počet ještě stoupl a lesy v celkové výměře 1 720 ha tak sdruţilo celkem 41 druţstev.199 6.4.2. MELIORAČNÍ DRUŽSTVO OSLAVA-BALINKA
Dne 25. března 1959 také vznikla první mezidruţstevní organizace Meliorační druţstvo Oslava-Balinka ve Velkém Meziříčí, jehoţ hlavními úkoly bylo zvýšení úrodnosti půdy ,,formou drenování zamokřených rolí a luk“.200 Bylo sloţené z členských JZD, která následně plánovala pro celý velkomeziříčský okres meliorační práce, jeţ bylo nutné v jednotlivých druţstvech provést. Členská druţstva poté měla v zařazení melioračních prací do okresního plánu přednost před nečlenskými. Na ustavující schůzi byl stanoven také členský podíl částkou 1 000 Kčs na 100 ha zemědělské půdy druţstva.201
195
Pernes, J.: Závěrečná etapa kolektivizace, s. 39. Od roku 1959 bylo povinností druţstevníků ke společnému hospodaření sdruţit také lesní pozemky. 197 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 30, Zápis o schůzi představenstva ze dne 2. 3. 1959. 198 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 16, Zápis o 57. schůzi rady ze dne 24. 7. 1959. 199 Tamtéž, Zápis o 58. schůzi rady ze dne 7. 8. 1959. 200 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 15, Zápis o 50. schůzi rady ze dne 3. 4. 1959. 201 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 9, kart. č. 1, Členství druţstva v zájmových organizacích (Meliorační druţstva Balinka-Oslava), Zápis z 16. 4. 1959. 196
53
Členy výboru tohoto druţstva se stali – Josef Svoboda z Blízkova (předseda), Josef Voborný z Hodova (jednatel), ředitel ČSSS Křiţanov Bohumil Krčál, Filip Morava z Pavlínova, Josef Trnka z Oslavice a Václav Kafka z Hroznatína.202 Členy melioračního druţstva se staly ČSSS Křiţanov a 36 JZD (Baliny, Blízkov, Dědkov, Bochovice, Černá, Milíkov, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Radslavice, Hroznatín, Chlumek, Jabloňov, Kochánov, Závist, Lavičky, Lhotky, Martinice, Měřín, Mostiště, Nový Telečkov, Oslavice, Osové, Otín, Pavlínov, Pustina, Rohy, Ruda, Rudíkov, Batouchovice, Stránecká Zhoř, Sviny, Uhřínov, Svařenov, Šeborov, Frankův Zhořec a Vlčatín).203 6.4.3. DOKONČENÍ KOLEKTIVIZACE – POČET VZNIKLÝCH JZD
Na počátku roku 1959 tedy v okrese existovalo 69 druţstev a okresní národní výbor plánoval jejich zaloţení uţ pouze v obcích Studnice a Cyrilov.204 Během první poloviny tohoto roku sice k zaloţení ţádné z nich nedošlo, v ostatních druţstvech se alespoň zvyšovala členská základna (z 3 882 členů k 1. lednu na 4 470 členů k 1. červenci). Jednalo se ale především o rodinné příslušníky členů druţstev, proto s rostoucí členskou základnou se prakticky nezvýšila výměra půdy druţstev (pouze o 60 ha).205 I přesto socialistický sektor obhospodařoval jiţ 91,7 % zemědělské půdy okresu (tj. 25 606,31 ha), z toho JZD, včetně záhumenek, 79,8 % půdy okresu (tj. 22 273 ha).206 Do konce roku 1959 pak ještě vzniklo JZD ve Studnicích, a v okrese tak celkem existovalo 70 jednotných zemědělských druţstev:207 1. 1. 1959
1. 10. 1959
JZD
69
70
členů
3 882
4 621
výměra zemědělské půdy
20 756
21 364
202
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 31, Zápis o schůzi představenstva ze dne 12. 10. 1959. SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 15, Zápis o 50. schůzi rady ze dne 3. 4. 1959. 204 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 16, Zápis o 57. schůzi rady ze dne 24. 7. 1959. 205 Tamtéž.. 206 Tamtéž, Zápis o 60. schůzi ze dne 4. 9. 1959. 207 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 16, Zápis o 64. schůzi rady ze dne 30. 10. 1959; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 30, Zápis o schůzi představenstva ze dne 9. 11. 1959. 203
54
6.4.4. SLUČOVÁNÍ DRUŽSTEV
K rozvoji socialistické výroby mělo napomáhat také slučování JZD, které doporučila vláda v roce 1959 tam, kde k tomu byly vhodné přírodní, ekonomické a politické podmínky.
Toto
slučování
mělo
vést
k vytvoření
podmínek
pro
hospodaření
velkovýrobních typů, k upevňování druţstev, mělo zvýšit a zhospodárnit výrobu a ulehčit zemědělské práce. Dále mělo umoţnit lepší rozmístění výroby a také její specializaci, účelněji vyuţívat mechanizační prostředky a lepší vyuţívání půdy.208 Při slučování druţstev v letech 1960-1962 začala tato druţstva navíc přerůstat hranice jedné vesnice (coţ mnohdy souviselo s probíhajícím spojováním obcí).209 V okrese Velké Meziříčí poprvé navrhl OV KSČ sloučení druţstev a obcí v listopadu 1959. Jednalo se o následující druţstva – Dolní a Horní Bory (celková výměra nového JZD by byla 657 ha), Dobrá Voda a Vídeň (1 126 ha) a Měřín, Chlumek a Pustina (1 401 ha).210 K prvnímu slučování druţstev ale došlo aţ na počátku roku 1960. Sloučena byla tato druţstva – Stránecká Zhoř a Kochánov (pod názvem JZD Vysočina, výměra nového JZD byla 541 ha), Dolní Heřmanice a Oslava (Dolní Heřmanice, 712 ha), Osové s Oslavice (Oslavice, 654 ha), Lhotky a Dolní Radslavice (Lhotky, 541 ha) a druţstva Pohořílky, Otín a Geršov (Otín, 456 ha). Dále okresní národní výbor jednal a prozatím neschválil sloučení dalších JZD – Sklené a Radenice (obě druţstva se sloučením nesouhlasila), Sviny a Březejc (nesouhlas druţstevníků ve Svinech), Milíkov a Černá (nesouhlasili druţstevníci v Milíkově), Blízkov a Dědkov (obě druţstva nesouhlasila), Lavičky a Závist (nesouhlasili druţstevníci v Závisti), Hrbov a Svařenov (sloučení se projednávalo) a Dolní a Horní Bory (nedocíleno pro oboustranný odpor). Důvody nesouhlasu některých druţstevníků se slučováním JZD byly především hospodářského rázu, tedy např. různý stupeň konsolidace a výstavby JZD, různá úroveň ekonomiky nebo rozdílné odměňování za vykonané práce v jednotlivých druţstvech.211 Během první poloviny roku 1960 došlo ještě k politickému odloučení osad Pohořílky a Geršov od obce Pavlínov a sloučení těchto osad s obcí Otín a JZD Otín. Sloučením druţstev i místních národních výborů byl okresním národním výborem sledován jejich rychlejší rozvoj.212
208
Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 200. Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 367. 210 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 30, Zápis o schůzi představenstva ze dne 23. 11. 1959. 211 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 17, Zápis o 70. schůzi rady ze dne 22. 1. 1960. 212 Tamtéž, Zápis o 78. schůzi rady ONV ve Velké Meziříčí ze dne 13. 5. 1960. 209
55
6.4.5. STS
Významnou součástí celkové přestavby JZD na přelomu 50. a 60. let byl také počátek vytváření vlastní druţstevní mechanizační základny. Část strojů vykoupila druţstva v letech 1959-1960 od reorganizovaných STS, později doplňovala svůj strojní park nákupem z domácí výroby a dovozu.213 Tímto převodem strojů z STS do druţstev se změnil také charakter práce STS, které postupně měly přestat se zajišťováním polních prací a měly se začít zaměřovat se na opravárenskou činnost. Se zbytkem strojů, které v STS zůstaly, měly poté vypomáhat slabším druţstvům a druţstvům vzdálenějším od středisek STS (Uhřínov, Netín, Radostín, Křiţanov a Vídeň), mimo to se pak měly zaměřovat na výchovu učňů – mechanizátorů pro druţstva.214
213
Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 337. SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 30, Zápis o schůzi představenstva ze dne 21. 12. 1959; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 16, Zápis o 68. schůzi rady ze dne 29. 12. 1959. 214
56
6.5. VÝSLEDKY II. FÁZE KOLEKTIVIZACE Socializace zemědělství byla dokončena v letech 1959-1960. Se stoupajícím počtem členů a půdy přibývalo většinových druţstev a kvůli ekonomickému nátlaku do druţstev vstoupila většina soukromě hospodařících rolníků. V soukromém malovýrobním sektoru zbývalo 12 % zemědělské půdy, a to převáţně v horských oblastech, kde nebylo vhodné podmínky pro zemědělskou velkovýrobu.215 V roce 1960 tak JZD sdruţovala nejvyšší počet členů za celou dobu své existence (994 403 osob) a disponovala i nejrozsáhlejší výměrou půdy (4 903 000 ha zemědělské půdy). Na celostátní výměře zemědělské půdy se JZD podílela 67,5 %.216 Obdobná byla situace v okrese Velké Meziříčí. Na počátku roku 1960 zde existovalo 70 jednotných zemědělských druţstev – Baliny, Batouchovice, Blízkov, Bochovice, Bojanov, Březejc, Černá, Dědkov, Dobrá Voda, Dolní Bory, Dolní Heřmanice, Dolní Radslavice, Frankův Zhořec, Geršov, Hodov, Horní Bory, Horní Heřmanice, Horní Libochová, Horní Radslavice, Hrbov, Hroznatín, Chlumek, Jabloňov, Jívoví, Kadolec, Kněţeves, Kochánov, Krásněves, Křiţanov, Kundratice, Laštovičky, Lavičky, Lhotky, Martinice, Měřín, Milíkov, Mostiště, Netín, Nový Telečkov, Olší, Ořechov, Oslava, Oslavice, Oslavička, Osové, Otín, Pavlínov, Pavlov, Petráveč, Pohořílky, Pustina, Radenice, Radostín, Rohy, Ruda, Rudíkov, Sklené, Stránecká Zhoř, Studnice, Svařenov, Sviny, Šeborov, Tasov, Uhřínov, Velké Meziříčí, Vídeň, Vlčatín, Zadní Zhořec, Závist, Znětínek. Počet druţstev poté klesl na 65 v důsledku jejich slučování. Během roku 1960 byla sloučena tato jednotná zemědělská druţstva – Stránecká Zhoř a Kochánov, Dolní Heřmanice a Oslava, Osové s Oslavice, Lhotky a Dolní Radslavice a druţstva Pohořílky, Otín a Geršov. Výměra půdy ve státním sektoru v rámci okresu převyšovala celostátní průměr. Rozdělení plochy okresu v roce 1960 bylo následující – JZD 78,35 %, záhumenky 5,35 %, soukromě hospodařící rolníci 5,10 %, krajské plánovací závody 0,48 %, státní statky 8,97 %, úředně plánovací závody 1,57 % a půda nepatřící k zemědělským závodům 0,18 %.217 Přesto však nebyl okresní výbor KSČ se situací příliš spokojen a konstatoval, ţe se nepodařilo splnit úkol, tedy dokončit socializaci vesnice v okrese. V roce 1960 totiţ nadále soukromě hospodařilo 1 345 zemědělců s výměrou 1 404,45 ha zemědělské půdy.218
215
Průcha, V.: Hospodářské dějiny, s. 336. Tamtéž. 217 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 32, Zápis o schůzi představenstva ze dne 29. 2. 1960. 218 Tamtéž. 216
57
7.
,,KULACI“ Jiţ v říjnu 1948 se Ústřední výbor KSČ na svém zasedání pokusil pojmenovat hlavního
nepřítele, proti kterému se obracela poúnorová zemědělská politika.219 Ruské slovo ,,kulak“ (původně pěst) jako označení zámoţnějšího samostatného zemědělce se začalo pouţívat v souvislosti se Stolypinovou agrární reformou po roce 1906, kterou byl během několika let pod tlakem shora (pomocí výhodných půjček a různých úlev) vytvořen sektor svobodných soukromých závodů s dostatečným půdním fondem (aţ do 200 ha), vyčleněným z tradiční ruské obščiny. Cílem reformy bylo v krátké době vytvořit nezávislé samostatné sedláky, a to při zachování velkostatků. Za I. světové války mnozí z nich snadno zbohatli a v průběhu revoluce jiţ byli charakterizováni jako vesničtí lichváři. Těchto více jak dva a půl milionu svobodných sedláků, kteří zejména v pozdějším sovětském NEPu vcelku úspěšně hospodařili a měli významný podíl na potravinovém zásobování obyvatelstva, neakceptovalo kolektivizační politiku a za Stalinova reţimu zhruba do poloviny 30. let bylo ekonomicky i fyzicky zlikvidováno.220 Jakmile byl nepřítel pojmenován, musel být vymezen ještě obsahově. Nejčastěji se vycházelo z výměry půdy. Jako ,,kulak“ byl označen ten, kdo vlastnil půdu ve výměře 20 a více hektarů (později tato hranice klesla na 15 a více hektarů). Jiní (mezi nimi např. Antonín Zápotocký) navrhovali označit za ,,kulaka“ toho, kdo neodvádí povinné dodávky. Podle vedoucího zemědělského oddělení stranického sekretariátu Václava Sovy byla obě tato hlediska nevyhovující – navrhoval vycházet z jiných dvou hledisek – vykořisťování pracovních sil a vlastnictví těţkých mechanizačních prostředků.221 O dalším postupu proti velkým sedlákům pak rozhodlo zasedání ÚV KSČ v listopadu 1948. Zatímco do té doby šlo straně o získání podpory většiny vesnice pro jejich likvidaci, nyní mělo být vyuţito hospodářských a sociálních zájmů niţších rolnických vrstev k jejich zaměření proti zbylým sedlákům. Ti měli být od rolníků izolováni a vytlačováni tak, aby v další fázi, kdy rolníci začali vstupovat do druţstev, byli zlikvidováni jako třída.222 Opatření, kterými bylo moţné postupně likvidovat zemědělské hospodářství, existovalo několik. Jednalo se např. o narušení vlastnictví půdy nebo zmenšení její rozlohy, o nucenou výměnu kvalitních pozemků za půdu horší kvality, zákaz zaměstnávat pracovní síly apod. Všechna takováto opatření nejenţe připravila sedláky o majetek,223 zároveň jim 219
Jech, Karel: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy. Praha 2008, s. 59. Jech, Karel: Soumrak selského stavu, s. 18. 221 Jech, K.: Kolektivizace, s. 60-61. 222 Tamtéž, s. 57. 223 Zisk takovéhoto vlastnictví KSČ vyuţila k podpoře JZD – buď jej předala jiţ existujícím druţstvům, nebo ho pouţila jako záminku k zaloţení druţstva nového. 220
58
také omezila, aţ znemoţnila plnění dodávkových úkolů, a tím připravila vhodnou základnu pro další perzekuci. Likvidace selské půdy se tak stala ústředním úkolem v omezování a vytlačování ,,vesnického boháče“.224 S rozvojem JZD se společnou rostlinnou výrobou se novým prostředkem v boji proti sedlácké půdě stal scelovací zákon,225 který dával právní podklad hospodářsko-technické úpravě půdy a scelování pozemků pro JZD vyšších typů. Kaţdý, jehoţ pozemky byly sceleny, měl ze zákona nárok na adekvátní finanční náhradu nebo na jinou půdu o téţe rozloze a kvalitě.226 Podle návrhu zástupce generální tajemníka ÚV KSČ Josefa Franka (předneseném 30. května 1950 na schůzi představenstva) měl být na ,,vesnického boháče“, jehoţ pozemek leţel v oblasti nutné k HTÚP, uvalen nucený pacht ve prospěch místního JZD nebo nucená správa.227 Pokud nebylo moţné pouţít ani jednu z těchto moţností, měl být sedlák alespoň vytlačena na okraj katastru nebo na nejhorší půdu.228 Sedlák ale nepřestával být reţimu nebezpečný ani tehdy, kdyţ půdu dobrovolně odevzdal. Poté totiţ začal být hrozbou pro JZD. Komunistická strana trpěla představou, ţe za všechny potíţe, spojené se zakládáním a chodem druţstev, mohou ,,kulaci“, kteří se do jejich středu vetřeli a snaţili se je rozloţit zevnitř. Orgány ,,lidové správy“ měly tedy dohlédnout na to, aby bývalí sedláci nebyli v ţádném případě přijati za členy JZD.229 Od počátku roku 1951 se mělo přikročit k ještě tvrdším formám postihů. Podle pokynu z mocenského centra se jiţ za odebrané traktory a stroje neproplácely ţádné finanční náhrady (do té doby nucený výkup hlavních mechanizačních prostředků). Od druhé poloviny roku 1950 se také uplatňoval zákaz poskytovat zemědělské investiční a provozní úvěry hospodářstvím nad 20 ha půdy, který se nyní rozšířil i na selská hospodářství s niţší výměrou. Současně byl zesílen tlak věřitelských ústavů na urychlené splácení dříve poskytnutých úvěrů.230 Jedním z nejúčinnějších nástrojů likvidace selských hospodářství byly dodávkové úkoly předepsané třídně koncipovanými směrnicemi KSČ. Sedláci byli nejdříve zbaveni výrobních prostředků a následně se jim navýšily povinné dodávky. Za jejich neplnění je čekaly přísné tresty, přičemţ měřítkem nebyla závaţnost přestupku, ale rozsah majetku.231 224
Vomela, M.: Kolektivizace, s. 123. Zákon č. 47/1948 Sb. 226 Vomela, M.: Kolektivizace, s. 124. 227 Podle zákona č. 55/1947 Sb. z 1. dubna 1947 (o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu) mohla být půda odebrána a přikázána do povinného pachtu těm hospodářům, kteří neplnili ,,jednotný hospodářský plán“, tedy například neobdělávali dostatečně půdu, nedodrţeli plodinu nebo osevní plochu. K březnu 1951 takto získala druţstva celkem 18 106 ha, ČSSS 15 200 ha a jednotlivci 19 395 ha. 228 Vomela, M.: Kolektivizace, s. 124. 229 Tamtéž, s. 125. 230 Tamtéž, s. 125-126. 231 Tamtéž, s. 126. 225
59
7.1. POČÁTEK KOLEKTIVIZACE V prvních přibliţně třech letech (tedy do poloviny roku 1951), předtím neţ začala akce ,,K“, bylo v okrese zaloţeno 16 JZD, přičemţ pouze čtyři z nich byla III. typu, jedno II. typu a převládala druţstva I. typu. Navíc většina z nich byla menšinových a více neţ tři čtvrtiny zemědělské půdy patřily soukromím vlastníkům. Aby se omezil vliv velkých soukromých zemědělců na vesnici (aby nějakým způsobem nemohli bránit vzniku druţstev a následně jejich přechodům na vyšší typy), byli prostřednictvím nuceného výkupu zbavováni zemědělských strojů. Jak jsem jiţ uvedla ve 4. kapitole, v okrese byl výkup strojů ukončen v březnu roku 1950. Celkem bylo vykoupeno 42 traktorů, 32 vlečných vozů, 2 nákladní auta, 36 samovazů, 110 mlátiček s lisy, 2 parní lokomobily, 10 výfukových řezaček, 24 pluhů, 4 kultivátory, 10 bran a 109 elektromotorů.232 Poté, co byli sedláci zbaveni výrobních prostředků, navýšily se jim povinné dodávky. Jiţ v lednu 1950 okresní výbor KSČ rozhodl u těchto velkých zemědělců postupovat tvrdě, především pro neplnění dodávkových povinností. Zjistit, kde ,,vesničtí boháči“ nesplnili plochy a stav dobytka, měl za úkol okresní národní výbor. Prvními tresty pro takovéto neplniče se stalo odebrání šatenek a znásobení prohlídek jejich hospodářství. Následně měli být tvrdě potrestáni sankcemi.233 Jedním z těchto trestů bylo uvalení státní správy (coţ se v roce 1950 stalo např. na hospodářství Františka Kujala v Dolních Borech234), dalším trestem mohla být vysoká pokuta (např. pro zemědělce Sedláčka v Radostíně, u něhoţ bylo nalezeno zkaţené ţito, za coţ dostal pokutu 10 000 Kčs235) nebo nejtvrdší postih – vystěhování z okresu (viz níţe).236 Později, po zjištění, ţe velcí zemědělci neplní dodávky a ukrývají svoje obilí k malým zemědělcům, jim byl stanoven pouze jeden termín dodávky, a to přímo od mlátičky.237 Zásahy proti sedlákům vyvrcholily v období, kdy se hlavně mezi městským obyvatelstvem rozmáhala nespokojenost se zhoršující se zásobovací situací. V únoru 1951 se znovu zavedly lístky na chléb, na jaře se projevil nedostatek masa, vajec, sádla a másla.238 Od této chvíle uţ byli sedláci důsledně kontrolováni prakticky ve veškeré
232
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 12, Zápis o schůzi představenstva ze dne 1. 3. 1950; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 3. 1950; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 5. 4. 1950. 233 Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 25. 1. 1950. 234 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 12, Zápis o schůzi rady ze dne 17. 3. 1950. 235 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 13, Zápis o 24. schůzi rady ze dne 13. 7. 1951; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 14, Zápis o 2. schůzi rady ze dne 11. 1. 1952. 236 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 13, Zápis o 33. schůzi rady ze dne 25. 9. 1951. 237 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 14, Zápis o 36. schůzi rady ze dne 8. 8. 1952. 238 Jech, K.: Kolektivizace, s. 97.
60
činnosti. Pokud ţádali o výdej lístků na chleba, museli pracovníci ONV zkontrolovat, jestli nemají vůbec ţádnou zásobu obilí ani mouky (většinou se tak stalo pouze ojediněle a v oblastech, které byly postiţeny suchem). Následně byl příděl lístku projednán na zasedání rady ONV a podle zápisu z tohoto jednání bylo rozhodnuto jej vydat aţ po ,,zralém uváţení“.239 Ţádný ,,vesnický boháč“ se rovněţ neměl dostat do seznamu ţadatelů o osivo, ale osevní plán museli důsledně dodrţovat.240 Pokud ONV zjistil nedosetí některé plodiny podle plánu (např. v červnu 1951 zjistil nedosetí 4 ha lnu), byl tento ,,případ“ předán KNV, který pro místní trestní komisi vypracoval návrhy na potrestání.241 Současně s kontrolou osevu ploch probíhaly kontroly dobytka. Pokud nesplnili zástav do daného termínu, 30. června, měl ONV v plánu opět přistoupit ,,k tvrdému řešení této věci“.242 Kontrolovalo se také, jestli nemají poschováváno nějaké nářadí.243 V roce 1951 se ONV začal zabývat také nutností vyloučit ,,kulaky“ z přípravných výborů a z JZD I. typu, protoţe tak mohli vyuţívat práce STS, ale především protoţe byl přesvědčen, ţe uvnitř druţstva přesvědčují a ovlivňují malé a střední zemědělce o nevýhodách společného druţstevního hospodaření, a ta proto nepřecházejí na vyšší typy. ,,Kulaci“ tak měli být z druţstev vyloučeni a následně neustále kontrolováni, jestli se i nadále nepodílejí na ,,rozbíjení“ druţstev. To, ţe se ,,kulaci“ vůbec dostali do druţstev bylo podle ONV důsledkem nedostatku zemědělské politiky na vesnicích. Pro další postup proto rozhodl ,,hodně utlačovat velké zemědělce a přesvědčovat malé, popř. chodit i domů přesvědčovat je individuálně“.244 Za veškeré takovéto ,,přestupky“ sedlákům začaly narůstat pokuty, které mnohdy neměli z čeho zaplatit. V polovině roku 1951 referent ONV Vodička navrhl, aby se v případech neplnění dodávek ONV začal zabývat likvidováním, tedy zabavováním majetku vesnickým boháčům. Tyto případy měly být exemplárně a urychleně potrestány prokuraturou.245 Dalším charakteristickým znakem tohoto období bylo také vylučování ,,vesnických boháčů“ z druţstev. Podle usnesení strany a vlády z 3. června 1952 o upevnění a dalším rozvoji JZD (ve kterém také byly uvedeny útoky proti ,,kulakům“246) se 15. června konala
239
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 13, Zápis o 11. schůzi rady ze dne 16. 3. 1951. Tamtéž, Zápis o 12. schůzi rady ze dne 23. 3. 1951. 241 Tamtéž, Zápis o 22. schůzi rady ze dne 22. 6. 1951. 242 Tamtéž, Zápis o 23. schůzi rady ze dne 4. 7. 1951. 243 Tamtéž, Zápis o 31. schůzi rady ze dne 14. 9. 1951. 244 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 30. 5. 1951; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 23. 7. 1951 245 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 13, Zápis o 24. schůzi rady ze dne 13. 7. 1951. 246 Přímou výzvu k jejich vyhánění z JZD i vesnic obsahovala tajná doprovodná dálnopisná instrukce sekretariátu ÚV KSČ z 29. května 1952 zaslaná krajským výborům strany. 240
61
II. krajská konference v Jihlavě. V jejím usnesení byla mimo jiné uvedena nutnost ,,rozšiřovat a kolektivně chránit společný druţstevní majetek“ tím, ţe ,,odhalíme a očistíme svá druţstva od venkovských boháčů, aby se stala opravdu vzorem socialistické velkovýroby“.247 Po vydání tohoto usnesení se v okrese změnil přístup k ,,vesnickým boháčům“. Zatímco od počátku kolektivizace mohli být do druţstev přijímáni (vstoupilo jich tak celkem 48), do 31. prosince 1952 bylo vyloučeno 26 z nich, do poloviny roku 1953 dalších 6. V JZD jich tedy v polovině roku 1953 zbylo 16.248
247
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD, Usnesení z II. krajské konference konané dne 15. 6. 1952 v Jihlavě. 248 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 22, Zápis o schůzi představenstva ze dne 1. 7. 1953.
62
7.2. ,,AKCE K“ Nejradikálnějším projevem kolektivizace se stalo nucené vystěhování selských rodin v rámci ,,Akce K“ (kulak). Od listopadu 1951 do léta 1953 bylo vytipováno pro nucené vystěhování z usedlostí celkem 1 888 ,,rodinných celků“ (8 246 osob).249 Toto nucené vystěhování selských rodin na celostátní úrovni odstartovala tzv. směrnice tří ministrů (spravedlnosti, vnitra a národní bezpečnosti)250 z 1. listopadu 1951, která upravovala ,,poměry rodinných příslušníků odsouzených venkovských boháčů“.251 Co se týče vystěhování rodin, z časového hlediska došlo v okrese Velké Meziříčí k prvnímu vystěhování velmi brzy. Jednalo se o zákaz pobytu pro Stanislava Bureše z 6. dubna 1951, coţ bylo rozhodnuto ještě před zveřejněním směrnice tří ministrů. ,,Systematické“ vydávání zákazů pobytu začalo aţ v květnu 1952 a pokračovalo do září 1953, kdy byla ,,Akce K“ zastavena. S jejím odvoláním ale proces nuceného vystěhování na Velkomeziříčsku neskončil.252 Po jistém zmírnění nátlaku na ,,kulaky“ mezi lety 1953-1954 zahájilo vedení KSČ na jaře 1955 řadu jednání, jejichţ hlavním tématem bylo definitivní vyřešení ,,kulacké otázky“. Hledání metod a forem takovéhoto likvidačního procesu přitom navazovalo na postupy z počátku 50. let, ale lišilo se zdůrazňováním přednostní ekonomické motivace.253 Ve dnech 29. – 30. června 1955 vyhlásilo zasedání ÚV KSČ záměr přejít od stagnace kolektivizace k její další aktivní fázi. V tomto usnesení mimo bylo jiné uvedeno, ţe je nadále nutné ,,provádět politiku omezování a zatlačování kulactva“, protoţe ,,kulak byl a i nadále zůstává úhlavním nepřítelem všeho pracujícího lidu“.254 Nová vlna vydávání zákazů pobytu v okrese Velké Meziříčí tak opětovně vypukla během června roku 1955 a její působení přetrvalo aţ do podzimu 1959.255 Celkem takto bylo vysídleno (v letech 1951-1959) 122 zemědělských usedlostí, přitom 90 % z nich leţelo v drobnějších obcích s maximálním počtem 100 domů, kde tito tradiční sedláci měli nejsilnější společenský i hospodářský vliv.256 Tabulka zachycuje počty vystěhovaných usedlostí v jednotlivých obcích okresu:257
249
Blaţek, P. – Jech, K. – Kubálek, M: Akce ,,K“, s. 9-10. Štefan Rais, Václav Nosek a Ladislav Kopřiva. 251 Jech, K.: Kolektivizace, s. 118-119. 252 Štindl, Martin: Nucené vystěhování tzv. kulaků z okresů Velké Meziříčí a Velká Bíteš v padesátých letech 20. století. ZM 13, 2009, s. 226-266, zde s. 228. 253 Toto úsilí završilo usnesení politického byra ÚV KSČ z 29. května 1958 ,,Problémy likvidace kulactva jako třídy v souvislosti s dovršením výstavby socialismu v naší zemi“. 254 Jech, K.: Kolektivizace, s. 214. 255 Štindl, M.: Nucené vystěhování,s. 228. 256 Tamtéž, s. 227. 257 Tamtéž, s. 261. 250
63
obec (osada)
počet vystěhovaných usedlostí
čísla popisná
(počet domů v roce 1950 celkem)
Baliny
2 (45)
1, 3
Blízkov
5 (60)
1, 4, 5, 8, 27
(Běchovice)
4 (44)
5, 10, 21, 23
Bojanov
1 (12)
4
Černá
3 (93)
1, 33, 44
(Dědkov)
5 (36)
1, 2, 7, 8, 14
Dobrá Voda
1 (95)
5
Dolní Bory
3 (78)
9, 11, 33
(Frankův Zhořec)
1 (25)
14
Hodov
2 (95)
4, 5
Horní Bory
2 (63)
4, 27
Horní Radslavice
1 (48)
6
Hrbov
3 (32)
1, 8, 14
Hroznatín
1 (45)
14
Chlumek
3 (67)
6, 9
Jabloňov
1 (81)
24
Kadolec
2 (61)
2, 10
Kněţeves
5 (52)
1, 2, 14, 17, 21
Kochánov
4 (32)
1, 4, 17, 20
Kozlov
3 (28)
4, 5, 6
Krásněves
1 (64)
17
(Kúsky)
1 (21)
1
(Lhotka)
7 (15)
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7
Martinice
1 (60)
8
Měřín
1 (320)
16
Nový Telečkov
2 (30)
5, 12
Oslavice
1 (123)
9
(Oslavička)
1 (27)
26
Otín
1 (26)
17
Pavlínov
2 (70)
12, 30
Petráveč
1 (38)
2
Přeckov
3 (36)
4, 14, 18 64
Pustina
1 (57)
7
Radenice
2 (42)
1, 5
Radostín
2 (137)
5, 41
Rohy
1 (52)
4
Rousměrov
3 (30)
1, 3, 12
Ruda
4 (92)
9, 11, 29, 30
Rudíkov
1 (122)
12
Sklené
3 (59)
2, 14, 18
(Šeborov)
2 (12)
1, 5
Tasov
4 (207)
9, 23, 30, 66
Uhřínov
2 (82)
1, 6
Vídeň
2 (82)
35, 89
Vlčatín
2 (40)
7, 8
Zadní Zhořec
1 (38)
18
39 obcí (7 osad)
121 usedlostí
65
7.3. PŘECHODNÉ OBDOBÍ Jak jsem jiţ uvedla v 5. kapitole, v souvislosti se zpomalením tempa kolektivizace začali od počátku roku 1953 zemědělci z druţstev podávat odhlášky. Aby se tento postupný rozpad druţstev zastavil, přistoupily stranické orgány a vláda ke změnám v zemědělské politice (podrobněji viz str. 35).258 Jednou z těchto změn se stalo mírné uklidnění vztahů mezi reţimem a sedláky, k čemuţ přispělo zejména zrušení ,,kulackých seznamů“, pozastavení ,,Akce kulak“ a zmírnění soudních a správních trestů. Na konci roku 1953 a v prvním pololetí roku 1954 tak byli zemědělci trestáni hlavně za neplnění výrobních plánů a dodávek. Celkově tak klesl nebo stagnoval počet nově zahajovaných případů s velkými zemědělci a zmírnilo se také ukládání trestů.259 Toto se změnilo po X. sjezdu KSČ (11. – 15. června 1954), který schválil směrnice pro hospodářský plán na rok 1955. V srpnu téhoţ roku vydaly Generální prokuratura a ministerstvo spravedlnosti z podnětu ÚV KSČ pokyny pro zemědělskou praxi. Podle těchto pokynů se měla hlavní pozornost opět zaměřit především na ,,kulaky“ – měl být učiněn průlom do stagnace v trestání těch, kdo porušovali výrobní a výkupní povinnosti a zpřísněno stíhání ,,kulaků – sabotérů“.260 K nátlaku na sedláky se ale vyuţívaly také mimosoudní formy a prostředky. Pracovníci Okresního národního výboru Velké Meziříčí začali provádět prohlídky jejich usedlostí a státní bezpečnost kontrolovala ,,kulaky“ vystěhované z obce, protoţe se okresní výbor KSČ obával, ţe se do těchto obcí vrací na návštěvy a přesvědčují zde rolníky k výstupům z druţstev, coţ se následně projevovalo tím, ţe jej členové chtěli rozpustit. Znovu také byly v okrese vypracovány ,,kulacké seznamy“ a přehledy plnění, resp. neplnění, výkupu a dodávek. Propagační pracovníci okresního národního výboru a okresního výboru KSČ poté pro názornou agitaci v okrese vyvěšovali tabule se seznamy neplničů (obzvláště pak ,,neplničů – kulaků“), kteří byli navíc kritizováni také ve Vesnických novinách.261
258
Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 363-364; Kaplan, K.: Československo, s. 123. Jech, K.: Kolektivizace, s. 208. 260 Tamtéž, s. 208-209. 261 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 18, kart. č. 9, Zápis o 20. schůzi rady ze dne 1. 7. 1955. 259
66
7.4. PŘIJÍMÁNÍ ,,KULAKŮ“ DO JZD V roce 1956 se objevily první náznaky budoucích změn podmínek přijímání ,,sedláků – kulaků“ do JZD. Konkrétnější stanovisko bylo vyjádřeno na III. celostátním sjezdu JZD v březnu 1957, a to v některých doplňcích a změnách stanov. Bylo zde uvedeno, ţe ,,kulaci“ mohou být ve výjimečných případech přijati tam, kde se jiţ druţstvo dostatečně upevnilo. Ale po dobu 5 let nesměl v druţstvu zastávat ţádné funkce. Navíc zde bylo stanoveno, ţe členská schůze můţe přijatému ,,kulakovi“ stanovit zvýšený povinný vklad do nedělitelného fondu (u ostatních činil 20 % přejímací ceny ţivého a mrtvého inventáře a hospodářských budov).262 V okrese Velké Meziříčí se první pokusy ,,kulaků“ vstoupit do JZD projevily v polovině roku 1957. Jedněmi z prvních byli velcí sedláci z obce Černá, Pacal a Poţár.263 Nicméně větší počty ,,kulaků“ byly do JZD přijímány během let 1958 a 1959, a to za podmínek, ţe jejich povinný vnos musel činit většinou 60-70 % (v několika případech ale i 100 %) a po dobu 5 let nesměli v druţstvu zastávat ţádné funkce.264 Na konci roku 1958 okresní výbor KSČ celkově zhodnotil přijímání ,,kulaků“ do JZD ve ,,Zprávě o plnění usnesení XI. sjezdu KSČ v otázce omezování a zatlačování a trestním postihu kulaků v okrese Velké Meziříčí“.265 V této zprávě je uvedeno, ţe z celkového počtu 250 ,,kulaků“ v okrese jich v roce 1958 bylo v druţstvech zapojeno 201, na ČSSS 51 a soukromě zůstali hospodařit uţ pouze 4 (Dobrovolný v Hodově, Polák v Olší, Bratránek v Olší a Votoupal ve Studnici). Do konce téhoţ roku bylo za členy JZD nejdříve na členských schůzích a následně radou ONV schváleno 48 ,,kulaků“ (neschváleno tedy zůstalo 153), kteří do nedělitelných fondů vnesli následující podíly: 266 počet ,,kulaků“
povinný vnos
2
40 %
8
50 %
16
60 %
7
70 %
4
80 %
3
90 %
8
100 %
262
Jech, K.: Kolektivizace, s. 219-220. SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 12, Zápis o 5. schůzi rady ze dne 19. 7. 1957. 264 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 14, Zápis o 40. schůzi rady ze dne 22. 11. 1958. 265 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 29, Zápis o schůzi představenstva ze dne 22. 12. 1958. 266 Tamtéž. 263
67
V roce 1959 a na počátku roku 1960 schvalování ,,kulaků“ za členy druţstev pokračovalo. Od poloviny roku 1959 byl ale opět zvýšen jejich povinný vnos do nedělitelného fondu, a to na 70 % z ceny převzatého mrtvého a ţivého inventáře. Existovaly ale i výjimky, kterým byl stanoven povinný vnos do nedělitelného fondu na 50-60 %.267 počet ,,kulaků“
povinný vnos
21
50 %
25
60 %
44
70 %
7
80 %
2
90 %
3
100 %
267
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 15, Zápis o 44. schůzi rady ze dne 23. 1. 1959; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 16, Zápis o 57. schůzi rady ze dne 24. 7. 1959; Tamtéž, Zápis o 58. schůzi rady ONV ve Velké Meziříčí dne 7. 8. 1959; Tamtéž, Zápis o 67. schůzi rady ze dne 11. 12. 1959, SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 17, Zápis o 69. schůzi rady ze dne 8. 1. 1960.
68
7.5. ZÁVĚR KOLEKTIVIZACE Ve dnech 18.-21. června 1958 se konal XI. sjezd KSČ, který vydal směrnici ,,k dovršení socialistické výstavby v Československu“.268 Po tomto sjezdu se aţ do konce 50. let stala hlavní náplní zemědělské politiky likvidace ,,kulaků“ jako třídy. Rok 1960, ve kterém byl oficiálně dovršen proces kolektivizace zemědělství, se stal současně i závěrečným rokem kampaňovitě organizovaného omezování, zatlačování a následné likvidace selského stavu.269 Jiţ 29. srpna 1958 Okresní národní výbor ve Velkém Meziříčí proto na svém zasedání rozhodl, ţe je nutné splnit usnesení XI. sjezdu, dovršit socializaci vesnice v okrese, coţ vyţadovalo především značné rozšíření půdní základny JZD. Od této chvíle proto důsledně vyţadoval u soukromě hospodařících zemědělců plnění výrobních úkolů, čímţ chtěl vytvořit příznivou situaci k jejich masovému vstupu do JZD.270 Na konci roku 1958 pak okresní výbor KSČ vydal (jiţ v předcházející části zmíněnou) ,,Zprávu o plnění usnesení XI. sjezdu KSČ v otázce omezování a zatlačování a trestním postihu kulaků v okrese Velké Meziříčí“.271 Podle této zprávy bylo pro údajné ,,rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, neplnění závazků a jiné trestné činy“272 v roce 1958 předáno okresní prokuratuře 17 ,,kulaků“ (např. Václav Drápela z Pavlova, Alois Holán z Laviček, Ladislav Němec ze Zadního Zhořce, Stanislav Šoukal z Bochovic, Josef Konečný z Martinic, Jan Chalupa z Olší, Bohumil Kment z Březejce a Jaromír Dvořák z Radostína).273 Dále je ve zprávě zmíněna trestná činnost ,,kulaků“ uvnitř druţstev, kteří se (podle informací zde uvedených) v tomto období sice proti socializaci vesnice jiţ otevřeně neprojevovali, ale údajně se snaţili vyuţít malé a střední zemědělce k prosazení vlastních zájmů. Z těchto důvodů se okresnímu výboru KSČ také nelíbilo ustájení dobytka v usedlostech ,,kulaků“, kteří jej společně se svými rodinami ošetřovali, protoţe tak prý mohli páchat trestnou činnost. Proto rozhodl, aby v objektech, kde ,,kulaci“ bydleli, nebyl ustájen ţádný dobytek.274 Na jaře roku 1959 v souvislosti s projednáváním přijetí změn a doplňků stanov druţstev byla řešena otázka sdruţování lesů, protoţe cílem ÚV KSČ bylo dovršení socializace – aby také v lesní výrobě byly odstraněny malovýrobní formy. Takto měly být 268
Pernes, J.: Závěrečná etapa kolektivizace, s. 28. Jech, K.: Kolektivizace, s. 222, 225. 270 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 14, Zápis o 34. schůzi rady ze dne 29. 8. 1958. 271 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 29, Zápis o schůzi představenstva ze dne 22. 12. 1958. 272 Tamtéž. 273 Tamtéž. 274 Tamtéž. 269
69
sdruţeny státní lesy a lesy nezemědělců pod státní správou a lesy druţstevníků v druţstvu. Zároveň zde byla řešena také otázka sdruţení lesů ,,kulaků“. V souladu s linií jejich omezování a postupné likvidace měly být i jejich lesy postupně převáděny do lesů státních, výjimečně do JZD.275 Do konce roku 1959 tak byla otázka ,,kulaků“ v okrese jiţ prakticky ,,vyřešena“. Na podzim tohoto roku skončilo jejich vystěhovávání z rodných usedlostí a obcí, ostatní byli postupně přijímáni do JZD s podmínkou vysokých povinných vnosů. Soukromě hospodařit zůstali pouze čtyři větší zemědělci, z toho pouze jeden s výměrou nad 20 ha. Cíl XI. sjezdu KSČ, zničit ,,kulaky“ jako třídu, se tedy v okrese Velké Meziříčí podařilo splnit.
275
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 30, Zápis o schůzi představenstva ze dne 2. 3. 1959.
70
8.
MĚŘÍN Městys Měřín byl po bývalém okresním městě Velkém Meziříčí druhým největším
,,městem“ okresu. V současné době zde ţije 1 944 obyvatel.276 Po druhé světové válce zde fungovalo také několik průmyslových podniků, zejména jirchárny. Jednalo se o jirchářskou firmu Antonína Koţeného, která byla 1. března 1948 znárodněna firmou Baťa. Dále menší jirchárny firmy Salaš a Řezníček a firmy Josef Střecha, které od 1. března 1948 přešly pod národní správu. Dne 1. ledna 1949 pak byla práce v těchto malých jirchárnách zcela zastavena a dělníci z obou těchto firem byli převedeni do podniku bývalé továrny Antonína Koţeného. Ale i tato poslední jirchárna byla v důsledku pětiletého plánu, který počítal s budováním těţkého průmyslu, začleněna do národního podniku Dekva Třebíč, závod Velké Meziříčí. Kromě těchto několika jirchářských firem v Měříně od roku 1951 existovalo Výrobní druţstvo dřevo a také četné ţivnosti a řemesla (obchodníci, řezníci apod.).277 Skutečnost, ţe byl Měřín druhým největším městem okresu, dokládá, ţe zde fungovala mateřská škola, národní škola (s pětiletou docházkou) a střední škola (se čtyřletou docházkou), dále také tělocvičná jednota Sokol, lékařské středisko a pošta.278
276
Hnízdil, Oldřich: Měřín 1298-1998. Velké Meziříčí 1998, s. 4. Tamtéž, s. 83. 278 Tamtéž. 277
71
8.1. MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR Vnitřní organizace místních národních výborů byla upravena směrnicemi ministerstva vnitra, které neurčovaly systém lidových referentů pro jednotlivá odvětví správy v kaţdodenní praxi (tento systém se zaváděl pouze na úseku zemědělství, coţ vyplývalo ze snahy vyřadit rozhodování úřednického aparátu). Rozhodující postavení mělo plénum národního výboru, pro které připravovala návrhy a vykonávala schválená rozhodnutí rada. Předseda MNV odpovídal vyšším orgánům za provádění usnesení, za dodrţování zákonů a nařízení i za plnění úkolů vyšších orgánů. Jeho postavení bylo obvykle silné, a to i při rozhodování o zemědělských otázkách, protoţe zemědělci se často s kaţdým problémem obraceli právě na něj. U místních národních výborů působil zpravidla zemědělský referent, jehoţ hlavním úkolem bylo sledovat a zajišťovat zemědělskou výrobu v okruhu působnosti. Spolupracoval s rolnickou komisí, místním sdruţením Jednotného svazu českých zemědělců, a pokud byl členem KSČ, přirozeně s místní stranickou organizací.279 Při národních výborech také působily zemědělské komise (komise pro zemědělské plánování). Komise se skládala z členů i nečlenů MNV a její předseda byl zpravidla zemědělských referentem. Komise měly pečovat o rozvoj zemědělství, a proto sledovaly všechny zemědělské otázky v součinnosti s Jednotným svazem českých zemědělců. Prováděly šetření pro Státní statistický úřad a periodické soupisy hospodářských zvířat a soupisy ploch zemědělských kultur. Jejich význam zesílil od roku 1947 při plnění zemědělského dvouleté plánu, kdy určovaly výši kontingentů jednotlivým zemědělcům podle příkazu nadřízených orgánů a dbaly, aby se povinné dodávky nejen plnily, ale také překračovaly.280 Následující tabulka uvádí předsedy MNV v letech 1945-1960:281 funkční období
jméno
1945-1946
František Rosol
1946-1947
Alois Vodička
1948-1949
Alois Vodička
1950-1951
Antonín Salaš
1951-1952
Jan Zelníček
1952-1953
Alois Vodička
1954-1957
Jan Zelníček
1958-1963
Alois Řezníček
279
Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 147-148. Tamtéž, s. 148. 281 Hnízdil, O.: Měřín, s. 277. 280
72
8.2. ZEMĚDĚLSTVÍ Brzy po ukončení II. světové války vznikl v Měříně také Jednotný svaz českých zemědělců jako součást celostátní organizace. Jeho ustavující schůze se konala 4. srpna 1945 a řídil ji František Rosol. Předsedou svazu byl zvolen Karel Hron, místopředsedou Tomáš Nepustil, jednatelem Alois Přibyl, pokladníkem František Buchta a zapisovatelem Rudolf Janeček. Dále pak bylo zvoleno dalších 11 členů výboru. V roce 1947 odstoupil z funkce předsedy Karel Hron a jeho nástupcem se stal Tomáš Nepustil. Jednotný svaz českých zemědělců se v obci staral o zemědělské otázky, zastupoval zemědělce všech politických stran jako nadstranická organizace, dále se staral o chov domácích zvířat, o zvýšení hektarových výnosů a také rozděloval předepsané dodávky. Tento svaz se rozešel v roce 1952.282 Hospodáři s menší výměrou zemědělské půdy si v roce 1946 zaloţili strojní druţstvo, které mělo zpočátku 20 členů a jehoţ předsedou byl František Buchta.283
282 283
Hnízdil, O.: Měřín, s. 168-169. Tamtéž, s. 169.
73
8.3. I. FÁZE KOLEKTIVIZACE Zemědělské strojní druţstvo tak bylo v Měříně zaloţeno 21. listopadu 1946 a jeho členy se ihned stalo 20 rolníků. Zároveň byli na této ustavující schůzi zvoleni členové předsednictva – František Buchta (předseda), Antonín Šťasta (místopředseda), Josef Dvořák (jednatel), Josef Cejpek (pokladník) a František Musil (hospodář). Podle stanov bylo účelem druţstva ,,podporovat hospodářství a výdělek svých členů“,284 proto členové měli ,,kupovat pro členy a pro potřeby druţstva hospodářské stroje a nářadí, dále mazadla, nátěry, součástky, … výhradně prostřednictvím druţstva, stroje půjčovat pouze svým členům a mezi členy zprostředkovat kup a prodej strojů“.285 Strojní druţstvo se později, v roce 1949, stalo základem pro JZD. Okresní konference z března 1949 totiţ stanovila, aby druţstva zpočátku vznikala pouze v obcích, kde fungovala právě strojní druţstva, která mohla tvořit jejich mechanizační základnu. Z tohoto důvodu vybrala Okresní druţstevní rada ve Velkém Meziříčí k zaloţení prvních jednotných zemědělských druţstev dvě obce, ve kterých k tomu podle jejích představ byly nejlepší předpoklady, přičemţ jednou z nich byl právě Měřín.286 Dne 12. dubna 1949 zde byl proto ustaven devítičlenný přípravný výbor JZD.287 Jeho předsedou se stal opět František Buchta (dřívější předseda zemědělského strojního druţstva), místopředsedou František Panáček a dalšími členy výboru Antonín Špitz, Josef Cejpek (člen dřívějšího vodního druţstva), Alois Foltýn, Jan Hlávka, František Nedomanský, Jan Peroutka a Josef Hajný.288 Jednotné zemědělské druţstvo bylo v obci zaloţeno 14. dubna 1949, kdy předseda F. Buchta přednesl referát o sloučení místních druţstev v JZD – jednalo se o dosavadní v obci existující druţstva, a to zemědělské strojní druţstvo (81 členů) a dvě vodní druţstva (29 členů).289 Strojní druţstvo také předalo JZD tyto stroje – traktor Škoda, 2 vlečné vozy, mlátičku a lis, řezačku, 2 pluhy, kultivátor, samovazač a obraceč sena. Nicméně z těchto tří původních druţstev se do JZD přihlásili pouze 2 členové (v předchozím odstavci zmínění členové přípravného výboru F. Buchta a J. Cejpek), ostatní začali naopak hromadně
284
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 15, kart. č. 1, Ţádost členů prvního představenstva nově zaloţeného Zemědělského strojního druţstva v Měříně o zápis stanov společenstva. 285 Tamtéž; SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 1, ev. č. 1, Protokol ze schůze 21. 11. 1946; SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 15, kart. č. 1, Zaloţení Zemědělského strojního druţstva a JZD, Opis zápisu o ustavující schůzi představenstva Zemědělského strojního druţstva. 286 Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 9. 1950. Ve druhé vybrané obci (Netíně) se ale všichni zemědělci postavili proti zaloţení JZD. 287 Tedy ještě před IX. sjezdem KSČ, který se konal v květnu 1949. 288 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 15, kart. č. 1, Zaloţení Zemědělského strojního druţstva a JZD, Zápis o ustavující schůzi přípravného výboru JZD v Měříně konané dne 12. 4. 1949; Tamtéž, Ustavení přípravného výboru JZD. 289 Tamtéž, Schválení ustavení JZD.
74
vystupovat. Za členy druţstva se tak ihned přihlásilo pouze 12 osob. Ale na základě náboru členů do JZD se za jeho členy ještě během dubna přihlásilo dalších 37 osob, počet členů se proto zvýšil na 49.290 Od počátku do konce roku 1949 se za členy JZD přihlásilo celkem 62 členů, kteří celkově obhospodařovali 150 ha zemědělské půdy.291 V lednu následujícího roku byla v Měříně zřízena také pobočka strojní a traktorové stanice, které byly předány 2 traktory a 3 vlečné vozy.292 Kdyţ v lednu 1950 rozhodlo předsednictvo ÚV KSČ o ,,urychleném vybudování zemědělských druţstev“,293 zesílila také v okrese Velké Meziříčí propagační kampaň za zakládání nových JZD a jejich přechodům na vyšší typy (s čímţ se pojilo rozorávání mezí a scelování pozemků).294 Z tohoto důvodu navštívil 14. května 1950 Měřín referent ONV František Francálek. Měl zde propagovat vyšší typy JZD a jejich výhody. V závěru svého projevu proto vyjádřil, ţe ,,je nutné připravit všechny zemědělce v obci na vyšší formy hospodaření a rozšířit členskou základnu“.295 Jiţ koncem května téhoţ roku se proto v obci začalo jednat o přípravách HTÚP. Jednání ale nebyla úspěšná, jelikoţ nadpoloviční většina zemědělců s úpravami půdy nesouhlasila.296 Proto se do situace vloţil KNV v Jihlavě, kam byli všichni zemědělci z obce do září 1950 jednotlivě voláni, aby se k této úpravě vyjádřili. Po tomto ,,projednávání“ jiţ 170 z nich s úpravami půdy souhlasilo, 114 se nevyjádřilo, 19 se nedostavilo a pouze 10 nesouhlasilo.297
290
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 15, kart. č. 1, Zaloţení Zemědělského strojního druţstva a JZD, Majetková data; Tamtéž, Zápis o schůzi přípravného výboru; SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 20. 2. 1952; OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 62-63. 291 OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 63. František Buchta, František Panáček, Antonín Špitz, Jan Hlávka, František Nedomanský, Josef Hajný, Alois Řezníček, Zdeněk Mach, Eduard Pospíchal, František Frejlich, Jan Peroutka, Alois Švejda, Antonín Večeřa, Leopold Pešek, Ladislav Večeřa, Antonín Svoboda, Karel Číţek, Petr Simajchl, Miloslav Karbaš, František Kvasnička, Alois Vodička, Jan Simajchl, Alois Foltýn, Antonín Salaš, Tomáš Nedomanský, Josef Cejpek, Alois Peroutka, Karel Foltýn, František Hájek, František Prudík, Josef Hajný, Antonín Doleţal, Jan Peroutka, Josef Vala, Jan Zelníček, Antonín Apltauer, Jan Vavera, Markéta Vodová, Florian Eksler, Karel Zacha, Jan Milt, Richard Čermák, Stanislav Zacha, Karel Sálka, Karel Hron, Jan Peroutka, Josef Janeček, Kristýna Halámková, Karel Krejčí, František Barták, Stanislav Doleţal, Berta Zemánková, Alois Šanovec, Jindřich Hrbek, Josef Kadlec, Karel Dobrovolný, Rudolf Fiala, Josef Pauser, Emanuel Pipa, Karel Apltauer, Bohumil Hejl a Leopold Šob. 292 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 30. 1. 1951. 293 Kaplan, K.: Československo, s. 118. 294 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č.12, Zápis o schůzi představenstva ze dne 31. 5. 1950. 295 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 14. 5. 1950; OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 82. 296 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č.12, Zápis o schůzi představenstva ze dne 31. 5. 1950. 297 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 11. 9. 1950; OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 83-84.
75
Dne 11. září 1950 tak JZD Měřín přijalo provozní řád II. typu298 a 30. září 1950 byla schválena také hospodářsko-technická úprava půdy.299 Jakmile byla HTÚP provedena, začaly (od zimy 1950) být budovány také základy pro společnou ţivočišnou výrobu – zahájila se adaptace kravína a vepřína. Ale členové o dokončení adaptace, a tudíţ o následnou společnou ţivočišnou výrobu neměli zájem.300 Na konci roku 1950 tak JZD Měřín mělo 128 členů, kteří obhospodařovali 467,9 ha zemědělské půdy (z toho 337,17 ha orné půdy) z celkové výměry obce (bez ČSSS) 934,78 ha půdy.301 Velikosti zemědělských závodů v obci a také v druţstvu vypadaly následovně:302 v obci
z toho v JZD
do 2 ha
67
38
2-5 ha
35
5
5-10 ha
32
7
10-15 ha
13
6
15-20 ha
4
2
nad 20 ha
-
-
celkem
151
58
Na počátku roku 1951 byl proto okresní výbor KSČ s postupem kolektivizace v Měříně spokojený. Kdyţ v únoru 1951 rozhodl, aby byl ustaven agitační sektor pro kampaň za upevňování JZD a jejich přechody na vyšší typy, stalo se JZD v Měříně (II. typu) vzorem pro druţstva I. typu.303 Přestoţe bylo druţstvo v Měříně kvůli hospodářským výsledkům dáváno druţstvům niţšího typu za vzor, bylo také kritizováno, a to kvůli nízkému počtu malých a středních rolníků. Ti proto měli být neustále přesvědčováni o výhodách společného hospodaření, aby bylo jejich získávání snazší.304
298
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 26, kart. č. 3, Rozbory hospodaření a přehledy činnosti JZD, Základní údaje o JZD II. typu Měřín. 299 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 31, kart. č. 3, Úpravy pozemků, Zápis z 30. 9. 1950. 300 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 20. 2. 1952. 301 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 31, kart. č. 3, Úpravy pozemků, Základní údaje o zemědělské poloze obce. 302 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 26, kart. č. 3, Rozbory hospodaření a přehledy činnosti JZD, Přehled o JZD k 31. 12. 1950; Tamtéž, Údaje k JZD k 1. 1. 1951. 303 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 5. 2. 1951. 304 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 30. 4. 1951.
76
Během jarních prací 1951 se ale začalo projevovat špatné vyřešení půdní otázky. JZD se totiţ nadměrně zatíţilo ,,kulackou“ půdou,305 coţ mělo za následek, ţe druţstevníci nestíhali obhospodařovat celou výměru druţstevní půdy. V plnění plánu proto např. nebyla dosázena plocha brambor o 30 ha a doseta plocha ozimů, coţ se následně projevilo sníţením pracovní jednotky, a to z 72 Kčs na 58 Kčs.306 Přes tyto problémy v rostlinné výrobě ale druţstvo 11. června 1951 formálně přijalo provozní řád III. typu.307 K faktickému přestupu na tento typ nedošlo. Proto obec 22. července opět navštívil zástupce ONV (Stanislav Zezula) a začal zde vysvětlovat ,,výhody“ provozního řádu III. typu. Upozornil také, ţe jelikoţ tento typ členové jiţ jednou odhlasovali, je nutné jej přijmout. Proto vyzval všechny druţstevníky, aby se k tomuto přestupu jednotlivě vyjádřili. Rozhodnout, jestli zůstanou členy druţstva a společně ustájí dobytek, nebo pro nesouhlas z druţstva vystoupí, se všichni měli do druhého dne (tedy do 23. července).308 Výsledkem takovýchto kroků následně byl úbytek členů druţstva, kterých na počátku července bylo 139.309 Z výše uvedeného důvodu, ale také kvůli úpravě potravinových lístků a novému zásobovacímu opatření vystoupilo z druţstva do konce roku 1951 větší mnoţství členů.310 Podle jmenného seznamu podalo odhlášky z druţstva 67 členů.311 Tento počet ale musel být ještě vyšší, a to o dalších 27 druţstevníků, protoţe v zápisu z členské schůze z 20. února 1952 je uvedeno, ţe po podzimních pracích (v roce 1951) zůstalo v JZD pouze 45 členů.312 305
S přechodem druţstva na II. typ začali být ,,kulaci“ v obci ,,likvidováni“, a to především kvůli nezajištění svého hospodářství podle zákona č. 55/47. Jednalo se především o pozemky Anny Peroutkové, Marie Švecové, Marie Hamáčkové a Emanuela Bambuly. Podrobněji o tomto půdním zatíţení druţstva (na jaře 1951) kvůli převzetí půdy od větších zemědělců viz podkapitola 8.6. 306 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 20. 2. 1952. 307 Tamtéž, Protokol ze schůze 11. 6. 1951. 308 Tamtéž, Protokol ze schůze 22. 7. 1951. 309 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 26, kart. č. 3, Rozbory hospodaření a přehledy činnosti JZD, Základní údaje o JZD vyššího typu Měřín. 310 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 22. 12. 1951. 311 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 24, kart. č. 3, Odhlášky z členství v JZD, 1951. Markéta Vodová, Julie Makovičková, Metoděj Barták, František Hlávka, Františka Derahová, Marie Sýkorová, Eduard Pospíchal, Berta Zemanová, Karel Zacha, Zdeněk Marek, Jan Hlávka, Martin Machálek, Antonín Doleţal, Josef Vala, Leopold Šob, Františka Dvořáčková, Petr Simajchl, Anna Fialová, Karel Apeltauer, Antonín Apeltauer, Zdeňka Apeltauerová, Tomáš Pešek, Karel Korci, Miloslav Karbaš, Antonín Svoboda, Marie Matějíčková, Marie Řepková, Josefa Kšírová, Marie Karbanová, Hedvika Uchytilová, Alois Prokop, František Pytlík, Alois Řezníček, Alois Šanovec, Květa Hasonpková, Marie Běhalová, Stanislav Prachař, Jindřich Hrbek, Alois Peroutka, František Frejlich, Růţena Koţená, Emanuel Pejsa, František Doleţal, Antonín Čermák, Josef Hamáček, Josef Kadlec, Alois Švejda, Jan Peroutka, Karel Pálka, Jaroslav Urban, František Krejčí, Vlasta Dostálová, Karel Jičínský, Juliána Pavlíčková, Leopold Pešek, Marie Novotná, Bohumír Pešek, Jan Milt, Jan Vavera, František Barták, Aneţka Klímová, Marie Fialová, Alois Hájek, Antonín Večeřa, František Hájek, Marie Macková a Jan Zelníček. 312 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 20. 2. 1952; OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 252-253.
77
Nicméně potíţe s přechodem druţstva na III. typ neustaly ani v roce 1952. V únoru tohoto roku ještě stále nebyly reálně dodrţovány stanovy tohoto typu, a to především tím způsobem, ţe se nezlepšilo společné ustájení dobytka.313 Navíc zde ještě vzrostlo půdní zatíţení na jednoho pracovníka (na 15 ha orné půdy), z čehoţ plynul další problém – druţstvo se stále více opoţďovalo v provádění polních prací.314 Na základě vládního usnesení o rozvoji JZD z 3. června 1952 a na něj navazujícího usnesení II. krajské konference v Jihlavě z 15. června 1952 měla být veškerá činnost okresního výboru KSČ v oblasti zemědělství zaměřena na upevňování JZD, na utváření nových druţstev a provádění HTÚP.315 Proto v červnu 1952 do obce přijel referent ONV František Francálek, který zde hovořil o nutnosti svodu dobytka ke společnému ustájení, aby ,,tak starost o dobytek zaměstnávala méně lidí a ti byli uvolněni pro polní práci“.316 Jako další problém druţstva317 zde okresní výbor KSČ viděl, ţe v druţstvu bylo málo pracovníků, a ţe druţstevníci ani neměli zájem v JZD pracovat. Dospěl tak k závěru, ţe druţstvo můţe být upevněno pouze tehdy, pokud se rozšíří jeho členská základna. Z důvodu získání nových členů byla tedy naplánována další ,,návštěva“ náborové skupiny OV KSČ, která do obce přijela v neděli 17. srpna.318 Výsledky této propagační akce se projevily jiţ během následujícího měsíce. Členská základna se rozšířila o 31 nových členů (většinou ale členů, kteří z druţstva dříve vystoupili) a ještě se očekávalo přistoupení dalších. Přibliţně v polovině září proto Místní národní výbor v Měříně konstatoval, ţe tato propagační akce měla úspěch, jelikoţ do druţstva přistoupili všichni drobní a střední zemědělci mimo 4. 319 Tento úspěch se následně odrazil také ve zprávě okresního výboru KSČ z 29. září 1952 o plnění usnesení strany a vlády. Od začátku jeho plnění byla ve všech druţstvech vyššího typu rozšířena členská základna, přičemţ nejvíce byla rozšířena právě v obcích Měřín a Chlumek.320 Po rozšíření členské základny v JZD Měřín se začala situace zlepšovat i v plnění povinných dodávek – byly splněny na 100 %.321
313
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 21. 2. 1952. Vesnické noviny 2, 1952, č. 24, s. 1. 315 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 28. 7. 1952; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 4. 8. 1952. 316 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 27. 6. 1952. 317 Mimo společného ustájení a půdního zatíţení. 318 SOkA ZR, f. MNV Měřín, i. č. 2, Protokol z jednání pléna MNV z 3. 7. 1952; Tamtéž, Protokol z jednání pléna MNV z 13. 8. 1952; Vesnické noviny 2, 1952, č. 24, s. 1. 319 SOkA ZR, f. MNV Měřín, i. č. 2, Protokol z jednání pléna MNV z 13. 9. 1952; Tamtéž, Protokol z jednání pléna MNV z 19. 9. 1952. 320 Tamtéž. 321 Tamtéž, Protokol z jednání pléna MNV z 19. 12. 1952. 314
78
8.4. PŘECHODNÉ OBDOBÍ Na počátku roku 1953 mělo JZD 124 členů a hospodařilo jiţ na 887 ha zemědělské půdy (z toho 697 ha orné půdy a 190 ha luk). Výše uvedené zlepšení výsledků hospodaření druţstva ale netrvalo dlouho, pouze do jara, kdy opět vystoupilo několik členů. Tyto výstupy pokračovaly i na podzim a z druţstva celkem odešlo 26 členů. Na konci roku 1953 tak v JZD zůstalo 98 členů. Jako příčiny výstupů byly uvedeny – ,,nízká pracovní jednotka a neprojevení se výhod druţstevní velkovýroby“.322 Podle okresního výboru KSČ to byla také skutečnost, ţe ,,mnozí členové ještě nenašli k JZD kladný poměr, největší starost mají o obdělávání záhumenky“.323 Dále kritizoval nedůslednost představenstva, především jeho neúčast na schůzích, a roztříštění ţivočišné výroby, protoţe mimo kravín (kde bylo 34 dojnic) byla zvířata ustájena ještě v dalších 54 stájích.324 Po tomto úbytku členů se druţstvo začalo potýkat také s problémy v plnění povinných dodávek. Na konci roku 1953 vypadalo jejich plnění následovně:325 rozpis
dodáno
obilí – pšenice a ţito (q)
1 506
100 %
luštěniny (q)
35,5
100 %
krmné obilí (q)
535
100 %
len (q)
504
225
mák (q)
5
100 %
seno (q)
208
270
brambory (q)
9 100
7 100
maso (q)
96 685
88 485
vejce (ks)
110 310
100 %
mléko (l)
241 310
202 310
drůbeţ (kg)
880
100 %
322
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 26, kart. č. 3, Rozbory hospodaření a přehledy činnosti, Situační zpráva JZD v Měříně za rok 1953. 323 Tamtéž. 324 Tamtéž; OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 289. 325 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 26, kart. č. 3, Rozbory hospodaření a přehledy činnosti, Situační zpráva JZD v Měříně za rok 1953.
79
Na počátku roku 1954 se situace v druţstvu ale ještě zhoršila. Během prvních tří měsíců tohoto roku totiţ vystoupilo dalších 73 členů.326 Hlavní příčinou jejich výstupů bylo podle okresního národního výboru velké půdní zatíţení druţstevníků.327 Proto začalo JZD tuto půdní otázku projednávat s ČSSS, které měly převzít půdu po velkých sedlácích, MNV, farní půdu, konfiskáty, … Tímto JZD zůstala na obhospodařování pouze druţstevní půda ve výměře 204,66 ha.328 V červenci 1954 JZD přistoupilo k některým opatřením na základě usnesení X. sjezdu KSČ (z 11. června 1954), který rozhodl zvýšit zemědělskou výrobu a upevnit a rozšířit dosavadní JZD. V návaznosti na tento sjezd vypracoval Okresní národní výbor Velké Meziříčí na začátku července ,,Plán politicko-organizačního zajištění zimní kampaně k upevnění a rozšíření JZD a kampaně k II. celostátnímu sjezdu JZD“,329 podle něhoţ se následně začalo postupovat také v JZD Měřín. Jiţ v červenci proto bylo na schůzi předsednictva druţstva navrhnuto dokončit svod dobytka. Dále zde člen předsednictva Alois Řezníček projednával způsob rozšíření členské základny (výše uvedený ,,Plán“ OV KSČ totiţ stanovil nutnost rozšíření členské a půdní základny v druţstvech s nízkým počtem členů, a to konkrétně v Měříně minimálně o 5 nových členů). V druţstvu se tak měla zorganizovat ,,náborová akce“, během níţ bylo nutné získat alespoň 6-8 členů, přičemţ se jimi mohli stát i bezzemci.330 Naproti tomu předseda druţstva zastával názor, aby během roku 1954 nebyli rolníci ke vstupu přesvědčováni, ale aby se pracovalo na upevnění druţstva, čímţ by se dosáhlo zvýšení pracovní jednotky na 15-20 Kčs. Poté by ,,lidé viděli výhodu druţstevního hospodaření a přistupovali by do druţstva dobrovolně“.331 Kvůli této nepříznivé situaci patřilo JZD v Měříně na konci roku 1954 (společně s Bochovicemi, Oslavicí, Rohy a Uhřínovem) podle situační zprávy ONV mezi druţstva s nejhoršími hospodářskými výsledky – opoţďovalo se ve všech pracích, jeho produktivita byla nedostatečná, ale mělo nadměrný počet záhumenkových hospodářství.332 Ke zlepšení situace do konce roku 1954 ani na počátku roku následujícího nedošlo. Druţstvo se po celou tuto dobu potýkalo s výraznými problémy. Jednalo se o nedostatečné zásoby krmiva, s čímţ se pojily také nedostatky v chovu zvířat, např. špatný stav dojnic 326
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Situační zpráva o stavu JZD k 10. 4. 1954. 327 Tamtéž. 328 OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 351. 329 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Plán politicko-organizačního zajištění zimní kampaně k upevnění a rozšíření JZD a kampaně k II. celostátnímu sjezdu JZD. 330 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 4, ev. č. 2, Protokol schůze předsednictva z 22. 7. 1955. 331 Tamtéž. 332 Tamtéž, Situační zpráva o stavu JZD k 9. 9. 1954.
80
důsledkem nedostatečné výţivy. Proto se sníţila dojivost, a tudíţ i dodávka mléka byla podprůměrná. Mimo tyto problémy v rostlinné a ţivočišné výrobě mělo druţstvo obtíţe i ve svém organizačním zajištění – nedodrţovalo vzorové stanovy a hodinové odměňování práce, nezavedlo doplňkové odměny, a nezavádělo ani ,,pokrokové metody“. Ze všech těchto důvodů začal mezi druţstevníky převládat názor, ţe za těchto podmínek nelze nadále hospodařit, a druţstvo proto na počátku roku 1955 stálo před rozpadem.333 V průběhu tohoto roku ale bylo dosaţeno postupného obratu a druţstvo se s těmito velkými obtíţemi postupně dokázalo vyrovnat. První náznaky zlepšení situace se dostavily po společném ustájení dojnic v kravíně. Tehdy začali také pomalu přistupovat noví členové.334 Ačkoli se druţstvo postupně dokázalo s největšími nedostatky vyrovnávat, ještě jimi byly nepříznivě ovlivněny hospodářské výsledky druţstva, a koncem roku 1955 se proto sníţila pracovní jednotka z 15 na 12 Kčs. V druţstvu v tuto dobu zůstalo 41 členů (tzn. ţe během roku do něj přistoupilo 16 osob), ale převáţně starších ,,s omezenou pracovní schopností“.335
333
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 26, kart. č. 3, Výroční zpráva za rok 1955. Tamtéž. 335 Tamtéž. 334
81
8.5. II. FÁZE KOLEKTIVIZACE Z výše uvedených důvodů jiţ od počátku roku 1956 hodnotil okresní výbor KSČ situaci v JZD Měřín kladně, tedy ţe se neustále (i kdyţ pomalu) zlepšuje. Zatímco v roce 1955 hospodařilo druţstvo na 208 ha zemědělské půdy a mělo 41 členů, do konce ledna 1956 se výměra druţstva zvětšila na 254 ha a v druţstvu bylo zapojeno 55 členů.336 Nutno ale také dodat, ţe během roku 1956 se jiţ druţstvo vůbec nerozšířilo (ani jeho členská, ani půdní základna). Ale místní funkcionáři očekávali ,,další rozšíření druţstva, které bude nesporně uspíšeno lepšícími se výsledky hospodaření a vyšší odměnou za vykonanou práci“.337 Rok 1956 proto pro druţstvo znamenal především jeho upevnění. Z hlediska plnění dodávek se situace také zlepšila, u většiny ,,produktů“ byla dodávka splněna.338 předepsáno pšenice, ţito, oves (q) řepka (kg)
dodáno 352
1 648
len (q)
1 700 9
brambory (q)
15 270
11 720
vepřové maso (q)
6 486
7 644
hovězí maso (q)
10 550
16 678
vejce (ks)
17 935
17 935
mléko (l)
41 131
41 131
Obdobně hospodařilo druţstvo i během roku 1957, kdy ještě stále nedošlo k výraznějšímu rozšíření členské ani půdní základny druţstva (pouze o 4 druţstevníky).339 Obrat nastal aţ po XI. sjezdu KSČ (18. – 21. června 1958), na jehoţ usnesení navázal 29. srpna 1958 také Okresní národní výbor ve Velkém Meziříčí s cílem dokončit v okrese socializaci vesnice.340 Po tomto usnesení a pod vlivem následných propagačních akcích náborových skupin ONV se i v měřínském JZD podařilo rozšířit členskou základnu. Brzy po přijetí nových členů proto začaly být řešeny otázky rozorání jejich mezí a společného ustájení dobytka.
336
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 26, Zápis schůzi představenstva ze dne 6. 2. 1956; OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 435. 337 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 26, kart. č. 3, Rozbory hospodaření a přehledy činnosti, Rozbor hospodaření JZD za I. pol. roku 1956 a výhled do konce roku. 338 Tamtéž, Výroční zpráva za rok 1956; SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 27, kart. č. 3, Rozpisy dodávek zemědělských produktů, Výměr kterým se stanoví povinné dodávky pro JZD Měřín v roce 1956. 339 OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 480. 340 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 14, Zápis o 34. schůzi rady ze dne 29. 8. 1958.
82
Rozorání mezí tak mělo proběhnout co nejdříve (i kdyţ nebyl stanoven přesný termín) a společné ustájení mělo probíhat od 1. ledna 1959.341 Jednání druţstevníků o plnění úkolů XI. sjezdu KSČ a také o materiálech k připravovanému IV. celostátnímu sjezdu JZD pokračovala i v listopadu 1958 s cílem ,,neustále zakládat a rozšiřovat JZD, splnit a překročit úkoly pětiletky a dovršit výstavbu socialismu“.342 Proto bylo rozhodnuto, ţe je nutné zvýšit rostlinnou výrobu a půdní fond. Měly tak být dodrţovány správné osevní postupy a prováděny meliorace, aby se v první řadě zlepšila kvalita pozemků. V ţivočišné výrobě se mělo zlepšit krmení, ustájení a ošetřování, aby bylo dosaţeno vyšších stavů a uţitkovosti zvířat.343 Během roku 1958 se tedy zvýšil počet členů druţstva, kterých zde na konci téhoţ roku bylo 112.344 V březnu 1959 se JZD Měřín stalo také jedním z 36 druţstev, která přistoupila do mezidruţstevní organizace Meliorační druţstvo Oslava-Balinka (zaloţeno 25. března 1959).345 Ačkoli přibliţně v polovině roku 1959 obhospodařoval socialistický sektor v celém okrese jiţ 91,7 % zemědělské půdy jeho výměry (tj. 25 606,31 ha), z toho JZD 79,8 % půdy (tj. 22 273 ha),346 bylo JZD Měřín společně s dalšími pěti (Olší, Oslavice, Mostiště, Křiţanov a Netín) druţstvem, ve kterém zbývalo pro dokončení kolektivizace získat nejvíce zemědělců.347 Aby se i v tomto druţstvu dosáhlo zlepšení hospodářských výsledků a hospodaření ,,velkovýrobního typu“, v listopadu 1959 navrhl okresní výbor KSČ sloučení JZD Měřín s druţstvy Chlumek a Pustina (návrh tohoto sloučení znázorňuje tabulka pod textem). K tomuto sloučení ale nakonec nedošlo (uskutečnilo se aţ v roce 1974).348 obec Měřín
zem. půda 741 ha
k ní připojit
zem. půda
Chlumek
446 ha
Pustina
214 ha
půda celkem 1 401 ha
počet obyvatel 1 912
341
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 5, ev. č. 3, Protokol z 16. 9. 1958. Tamtéž, Protokol z 7. 11. 1958. 343 Tamtéž. 344 OÚ Měřín, Kronika obce Měřín, s. 526. 345 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 15, Zápis o 50. schůzi rady ze dne 3. 4. 1959. 346 Tamtéž, Zápis o 60. schůzi rady ze dne 4. 9. 1959. 347 Tamtéž. 348 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 30, Zápis o schůzi představenstva ze dne 23. 11. 1959. 342
83
Na jaře 1959 začala JZD okresu projednávat také přijetí změn a doplňků stanov, jejichţ zásadní otázkou bylo sdruţení lesů, aby také lesní výroba přešla k ,,velkovýrobě“. V měřínském druţstvu byla otázka sdruţení lesů projednávána aţ na konci roku 1959, kdy bylo rozhodnuto, ţe lesy, které vlastnili členové, přešly do obhospodařování JZD.349 V roce 1960 tak JZD obhospodařovalo lesy ve výměře 38,10 ha.350 Následující tabulka zachycuje postupné rozšiřování druţstva během let 1956-1959 (údaje z konce roku):351 půda (ha)
členů
1956
254
55
1957
282
59
1958
549
68
1959
566
151
349
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 5, ev. č. 3, Protokol z 30. 12. 1959. SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 26, kart. č. 3, Rozbory hospodaření a přehledy činnosti, Rozbor hospodaření JZD Měřín v letech 1950-1960 z 20. 12. 1960. 351 Tamtéž. 350
84
8.6. ,,KULACI“ Jak jsem jiţ uvedla v kapitole týkající se ,,kulaků“, měl-li se omezit jejich vliv na vesnici, začali být prostřednictvím nuceného výkupu zbavováni zemědělských strojů. V Měříně začal výkup strojů ke konci roku 1949, kdy ONV pro druţstvo vykoupil (za odhadní ceny) stroje od těchto zemědělců – od Ţofie Koţené vlečný vůz (2,5 tuny) za 15 000 Kčs,352 od Emanuela Bambuly vlečný vůz (1,5 t) za 10 000 Kčs, 353 od Antonína Šťasty vlečný vůz (1 t) za cenu ve váze získaného ţeleza354 a od Marie Lavičkové traktor Ford za 40 000 Kčs a soupravu orebního nářadí za traktor (kultivátor, pluh) za 4 000 Kčs.355 Na počátku kolektivizace byli větší zemědělci do místního druţstva přijímáni. Jak je ale vidět z tabulky pod textem (zachycuje velikosti zemědělských závodů v obci a v druţstvu na konci roku 1950), v tomto období v Měříně neţil sedlák, který byl měl výměru půdy větší neţ 20 ha. Pokud zde tedy bylo hovořeno o ,,kulacích“, nebyla rozhodující pouze výměra půdy, ale pravděpodobně byli myšleni především ti zemědělci, kteří neodváděli povinné dodávky a vlastnili nějaké mechanizační prostředky.356 v obci
z toho v JZD
do 2 ha
67
38
2-5 ha
35
5
5-10 ha
32
7
10-15 ha
13
6
15-20 ha
4
2
nad 20 ha
-
-
celkem
151
58
Situace se ale změnila po přijetí provozního řádu II. typu a provedení hospodářskotechnických úprav půdy (koncem září 1950). Poté začali být ,,vesničtí boháči“ v obci likvidováni, a to pro nezajištění svého hospodaření podle zákona č. 55/47.357
352
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 19, kart. č. 2, Státní výkup strojů pro JZD, Výměr zn. 616-21/XII-1949. Tamtéž. 354 Tamtéž. 355 Tamtéž, Výměr zn. 616-29/XII-1949. 356 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 26, kart. č. 3, Rozbory hospodaření a přehledy činnosti JZD, Přehled o JZD k 31. 12. 1950; Tamtéž, Údaje k JZD k 1. 1. 1951. 357 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, JZD Měřín. 353
85
V únoru 1951 tak bylo sepsáno ,,Předání půdy do obhospodaření“358 s Annou Peroutkovou, podle něhoţ měla do ,,povinného pachtu“ (stanoven na 3 roky – od 1. 1. 1951 do 31. 12. 1953) předat pozemky ve výměře téměř 20 ha. Stejně tak měli předat svoje pozemky druţstvu Marie Švecová, Marie Hamáčková a Emanuel Bambula. V odůvodnění bylo uvedeno: ,,Vzhledem k nedostatku pracovních sil v hospodářství majitele není záruky, ţe by celá hospodářská výměra usedlosti byla řádně obdělávána tak, aby přinesla co nejvyšší hospodářský uţitek“.359 Ale jiţ během jarních prací 1951 se začalo projevovat chybné vyřešení půdní otázky. Druţstvo se totiţ touto ,,kulackou“ půdou nadměrně zatíţilo. Tím vzrostl počet hektarů připadajících na jednoho pracovníka, a proto nemohly být všechny plochy rovnoměrně obhospodařovány a dosety podle plánu, coţ mělo za následek pokles pracovní jednotky o 14 Kčs.360 V srpnu téhoţ roku proto bylo odsouhlaseno, aby tato půda byla vrácena.361 Po vydání usnesení strany a vlády z 3. června 1952 a na ně navazujícího usnesení II. krajské konference z 15. června začali být ,,vesničtí boháči“ vylučováni z druţstev, aby se druţstva mohla stát ,,vzorem socialistické velkovýroby“.362 V okrese Velké Meziříčí se poté k ,,vesnickým boháčům“ změnil přístup a začali být z JZD vylučováni (do konce roku 1952 jich bylo vyloučeno 26 z 48 v druţstvech začleněných).363 V měřínském druţstvu ale ,,kulaci“ zůstali, coţ okresní výbor KSČ na svém zasedání v prosinci 1952 kritizoval a vyjádřil, ţe je v obci ,,nedostatečně bojováno proti kulakům“.364 Co se týče ,,kulaků“ vystěhovaných z obce, pro nedostatek pramenů toto téma nelze dostatečně popsat. V kombinaci dostupných pramenů, literatury a výpovědi pamětnice lze dojít k závěru, ţe z Měřína bylo vystěhováno celkem 5 rodin, a to Peroutkovi, Svobodovi, Bambulovi, Rohovští a Smejkalovi.365 Ale o vystěhování prvních čtyř rodin nejsou zmínky v pramenech trestní agendy ve fondech okresního soudu, prokuratury a okresního národního výboru, ze kterých vycházel M. Štindl při sestavování seznamu vystěhovaných ,,kulaků“ z okresu Velké Meziříčí,366 ani v pramenech JZD Měřín a MNV Měřín. Podrobnější informace lze dohledat pouze o Josefu Smejkalovi. 358
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, JZD Měřín. 359 Tamtéž. 360 SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 2, ev. č. 2, Protokol ze schůze 20. 2. 1952. 361 SOkA ZR, f. MNV Měřín, i. č. 1, Zápis rady MNV z 4. 8. 1951. 362 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD, Usnesení z II. krajské konference konané dne 15. 6. 1952 v Jihlavě. 363 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 22, Zápis o schůzi představenstva ze dne 1. 7. 1953. 364 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 8. 12. 1952. 365 Tímto by stoupl počet vystěhovaných rodin z celého okresu na 125. 366 Štindl, M.: Nucené vystěhování, s. 226-266.
86
Jedním z vystěhovaných zemědělců byl tedy Josef Smejkal (Měřín č.16). Z hlediska výměry půdy se ale v tomto případě nejednalo o ,,kulaka“, protoţe výměra jeho půdy byla pouze 7 ha. První kroky proti jeho hospodářství (pravděpodobně pro neplnění dodávkových povinností) byly učiněny 15. července 1950, kdy mu byla ,,zajištěna“ stodola.367 V roce 1953 byl J. Smejkal odsouzen podle zákona č. 138/1948 Sb. Nejprve, 31. března 1953, bylo odsouhlaseno jeho vystěhování do Rousměrova, ale 13. dubna 1953 bylo rozhodnuto o jeho odsunu z kraje. Vystěhován byl 13. června téhoţ roku společně se svojí manţelkou Annou, dcerami Věrou a Martou a tchyní Kristýnou Čermákovou na ČSSS Sukohrady, okres Roudnice nad Labem.368 V dochovaných pramenech se tak o ,,kulacích“ ţijících v Měříně lze nejvíce dočíst v zápisech z období mezi lety 1949-1952. Od roku 1953 se totiţ druţstvo začalo potýkat s obtíţemi souvisejícími s mnoha výstupy členů z druţstva, které se do počátku roku stále zhoršovaly, a druţstvo v tuto dobu stálo před rozpadem. Propagační pracovníci se zde proto soustředili především na opětovné rozšíření členské základy a upevnění druţstva.
367 368
SOkA ZR, f. JZD Měřín, i. č. 20, kart. č. 2, Převody soukromých nemovitostí do majetku JZD. Štindl, M.: Nucené vystěhování, s. 254.
87
9.
CHLUMEK Na rozdíl od Měřína patřil Chlumek se svými 265 obyvateli369 k menším obcím okresu
Velké Meziříčí. V současné době k obci patří osada Benešov (jihovýchodně od Chlumku)370 a bývalý panský dvůr. Celkem zde ţije 180 obyvatel.371 Na přelomu 19. a 20. století v obci existovalo několik soukromých řemesel, např. krejčí, bednář, řezník, kováři, obchodníci, ševci, kolář, tkalci, stolaři, zedníci a hostinští. Po roce 1948 v obci tyto řemeslné činnosti postupně všechny zanikly.372 9.1. MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR Tabulka pod textem opět uvádí seznam předsedů MNV v letech 1945-1960,373 a to především z toho důvodu (jak jsem uvedla jiţ v kapitole o Měřínu), ţe právě předseda MNV rozhodoval v obci o zemědělských otázkách.374 funkční období
jméno
1945-1946
Jaroslav Vaněk
1946-1949
František Jonáš
1949-1960
Alois Simajchl
9.2. ZEMĚDĚLSTVÍ Velká část chlumeckého katastru, přestoţe je ve vyšší nadmořské výšce, byla silně zamokřená. Toto ztěţovalo obdělávání půdy a sniţovalo jiţ tak malé výnosy. Jediným moţným řešení proto bylo odvodnění pozemků, čehoţ se ujali Jan Svoboda a Jaroslav Vaněk. Z jejich snahy se 20. listopadu 1924 v Chlumku ustavilo vodní druţstvo, které si zvolilo osmičlenný přípravný výbor, jehoţ členy byli tito rolníci – Jan Svoboda (předseda), Jan Vaněk (místopředseda), Alois Veselý (jednatel), František Hartman (pokladník), dále Petr Eliáš, František Vlníček, František Kadela a Jan Dufek.375
369
Údaj z roku 1950. V osadě Benešov se nachází 8 domů. 371 Makovský, Vladimír: Chlumek. Poznámky ze ţivota obce 1298-1998. Velké Meziříčí 1999, s. 9. 372 Tamtéž, s. 56-59. 373 Tamtéž, s. 87. 374 Kubačák, A.: Dějiny zemědělství, s. 147-148. 375 Tamtéž, s. 121. 370
88
9.3. I. FÁZE KOLEKTIVIZACE Základy zemědělského druţstevnictví v Chlumku sahají do roku 1946, kdy zde bylo zaloţeno zemědělské strojní druţstvo (31. prosince 1946), které mělo místním rolníkům pomoct zjednodušit zemědělské práce. V něm sdruţení zemědělci si totiţ společně mohli nakoupit zemědělské stroje, na které jednotlivě neměli finanční prostředky. Hromadnou přihlášku na jeho ustavující schůzi ihned podepsalo 32 obyvatel (z 34 přítomných), kteří zároveň sloţili zápisné ve výši 20 Kčs. Členy představenstva zde byli zvoleni Jaroslav Vaněk (předseda), František Fiala (místopředseda), Alois Simajchl (jednatel), František Blaţek (pokladník) a František Kubiš (hospodář). Na této ustavující schůzi druţstvo také přistoupilo k Svazu zemědělských druţstev na Moravě v Brně. Následně druţstvo zakoupilo první stroje – traktor a vlečný vůz.376 Dne 16. prosince 1949 (pod vlivem propagační činnosti Okresní druţstevní rady se sídlem ve Velkém Meziříčí) bylo na schůzi strojního druţstva odhlasováno zaloţit v obci JZD (I. typu), jehoţ patronátním závodem se stalo Kablo Velké Meziříčí. Hlavní zásluhu na jeho zaloţení měla místní organizace KSČ a její předseda Alois Simajchl, dále pak Matěj Mach a František Kubiš. Prvními členy druţstva se stalo 23 místních zemědělců.377 Poté, co v lednu 1950 předsednictvo ÚV KSČ rozhodlo o urychleném budování JZD a jejich přechodu na vyšší typy, podnikly okresní národní výbor a okresní výbor KSČ v okrese širokou agitační kampaň za zakládání JZD. Během této akce byli v srpnu 1950 také zemědělci v Chlumku přesvědčování k přijetí provozního řádu II. typu. Vrcholem této přesvědčovací kampaně byla schůze (12. srpna 1950), které se zúčastnil náměstek předsedy KNV v Jihlavě Holub a na které nadpoloviční většina odhlasovala přechod druţstva na vyšší typ, s čímţ se pojila také hospodářsko-technická úprava půdy. Po této schůzi přistoupili do JZD a souhlasili s provedením HTÚP všichni občané a zemědělci. Předsedou JZD byl zvolen Matěj Mach, ostatními členy výboru František Fiala, František
376
SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis o ustavující schůzi zemědělského strojního druţstva z 1. 1. 1947; Tamtéž, Zápis s 20. 2. 1951; SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 19331971, s. 84; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 1949-1954, Zhodnocení dosavadní činnosti v JZD Chlumku z 3. 12. 1954. 377 OkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 84-85; SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 20. 2. 1951. Eduard Boháček, Karel Boháček, Jan Cejnek, František Čech, František Fiala, Eduard Jaša, Josef Kolda, František Kubiš, Josef Kubiš, Matěj Mach, František Melichar, Dominik Musil, František Pavlíček, Josef Pejchal, Jan Pešek, Josef Pokorný, Jaroslav Řezníček, Alois Simajchl, František Sobotka, Leopold Svoboda, Jan Štěpánek, Jaroslav Vaněk a Marie Zadraţilová.
89
Pavlíček, Josef Kolda, Jan Cejnek a František Kubiš. Na podzim téhoţ roku proto byly rozorány meze a druţstevníci začali půdu obdělávat společně.378 Během roku 1950 se situace stabilizovala a došlo také k výraznějšímu rozšíření členské základny druţstva. Na konci téhoţ roku byl jiţ OV KSČ s vývojem JZD v Chlumku spokojen, protoţe zde podle jeho zpráv byla ,,dobrá politická a hospodářská situace“.379 Členskou základnu tvořilo 24 zemědělců do 5 ha, 21 zemědělců do 10 ha, 4 zemědělci do 15 ha a 2 zemědělci do 20 ha. Zemědělci nad 20 ha, kterých v obci ţilo 5, uţ nebyli do druţstva přijati a byly jim přiděleny parcely na okrajích honů. Celková výměra členské půdy druţstva tvořila 312 ha. V tomto období bylo také JZD Chlumek vyhlášeno nejlepším druţstvem okresu.380 Na přelomu let 1950 a 1951 začaly přípravy adaptace ustájení dojnic (protoţe na stavbu kravína JZD prozatím nemělo finanční prostředky), které by byly základem společné ţivočišné výroby, tedy přechodu na III. typ. Podle zpráv okresního výboru KSČ ale nebyli členové v tomto ohledu stále ještě dostatečně ,,zpracovaní“, a proto společné ustájení prozatím nebylo schváleno.381 Proto byli z druţstva vyloučeni tři velcí zemědělci – František Blaţek, Rudolf Klíma a Jan Svoboda. Podle nařízení ONV ale byli vyloučeni proto, ţe místní druţstevníci údajně ,,pochopili, ţe členství velkých zemědělců (,,kulaků“) druţstvu neprospívá a ţe tito se snaţí brzdit rozvoj JZD“.382 K těmto vyloučeným zemědělcům se ale dobrovolně přidali také někteří další (František Jonáš, František Fiala, Alois Veselý, Alois Hartman, Josef Pokorný, Josef Doleţal, Eduard Novotný, Ludvík Drápela, Josef Vacula a František Kučera), kteří začali opět hospodařit soukromě. K 1. únoru 1951 tak v druţstvu zůstalo 32 členů. Těmto vystoupilým drobným zemědělcům se následně měla věnovat velká pozornost, protoţe se počítalo s jejich návratem.383 V souvislosti se vznikem nových druţstev a jejich přechodem na vyšší typy zahájil OV KSČ od počátku roku 1951 na vesnicích okresu rozsáhlou propagační akci. Od března 1951 tak byli i druţstevníci v Chlumku přesvědčováni o výhodách JZD vyšších typů a byli
378
SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 85-86, 88; SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 20. 2. 1951; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 1949-1954, Zhodnocení činnosti v JZD Chlumku z 3. 12. 1954. 379 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 12, Zápis o schůzi představenstva ze dne 11. 10. 1950. 380 Tamtéž; Tamtéž, Zápis o schůzi představenstva ze dne 15. 11. 1950. 381 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 2. 3. 1951; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 8. 1. 1951. 382 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 8. 1. 1951. 383 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 86; SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 20. 2. 1951; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 1949-1954, Zhodnocení činnosti v JZD Chlumku z 3. 12. 1954.
90
seznamováni s provozním řádem III. typu, přičemţ jako vzorové druţstvo jim byl dán za příklad Kozlov. Prozatím ale druţstevníci s přechodem na III. typ nesouhlasili. 384 Výsledkem této propagační akce bylo rozšíření místního druţstva. Jiţ v polovině března byli přijato 14 nových členů.385 Na druhé straně bylo podáno také několik odhlášek, z čehoţ referent ONV František Francálek vinil velké místní zemědělce, kteří byli z druţstva jiţ dříve vyloučeni. Podle stanov ale nebylo moţné propustit tyto zemědělce před stanovenou lhůtou, dříve neţ za 6 měsíců. Stranické organizace tak měly dostatek času pro jejich přesvědčení, aby z druţstva nevystupovali.386 Dne 20. června 1951 se konala členská schůze KSČ, na které členové schválili přechod JZD na III. typ. V tentýţ den představenstvo JZD tento přechod schválilo také, ačkoli někteří členové druţstva s přechodem nesouhlasili. Čtrnáct zemědělců proto podalo odhlášky. Aby k přestupu na tento vyšší typ bylo přinuceno co nejvíce druţstevníků, bylo na schůzi JZD projednáváno odebrání záhumenek těm druţstevníkům, kteří na III. typ nepřejdou.387 Z těchto důvodů byl provozní řád III. typu přijat aţ 21. září 1951.388 Později (v roce 1952) předseda druţstva zhodnotil výhody společného hospodaření III. typu následovně: ,,Zkušenosti s budováním JZD a vývoj, kterým druţstvo prošlo na cestě od nehospodárné malovýroby nám dokazuje, ţe je moţné vyuţít lépe vymoţeností zemědělské vědy a techniky, zvýšit úrodnosti půdy a produktivitu práce, sníţit výrobní náklady, jedině ve velkovýrobě“.389 Nicméně o výhodách JZD vyšších typů začali pochybovat i někteří členové výboru, např. účetní František Pavlíček. Dle zpráv ze zasedání výboru JZD se ,,stýkal se zemědělci, kteří vystoupili a říkal jim, ať nepřestupují, ţe na to doplatí a nic nebudou mít“.390 František Pavlíček byl proto vyloučen z výboru a účetnictví po něm převzal Alois Simajchl.391
384
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 8. 1. 1951; SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 2. 3. 1951. 385 František Krul, Marie Dubská, Josef Kolda, Jan Vacula, Františka Nutilová, Josef Dvořák, František Hartman, Stanislav Urbánek, František Čech, Dominik Musil, Jindřich Mach, Marie Hartmanová, Karel Zadraţil a Stanislav Vaněk. 386 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 15. 3. 1951. 387 Tamtéž, Zápis z 20. 6. 1951; Tamtéž, Zápis z 18. 9. 1951; SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 86; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 15. 11. 1951. 388 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 13, Zápis o 32. schůzi rady ze dne 21. 9. 1951. 389 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 15, kart. č. 1, Hodnocení a přehledy činnosti JZD 1952-1964, Zpráva předsedy JZD Chlumek na valnou hromadu konanou dne 28. 2. 1952 na JZD. 390 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 25. 2. 1952. 391 Tamtéž.
91
Společné hospodaření III. typu následně vyţadovalo výstavbu společné drůbeţárny, se kterou se začalo na jaře 1952 a ještě téhoţ roku byla stavba dokončena.392 Dále bylo nutné co nejdříve dokončit adaptaci kravína. Proto byl na členské schůzi v únoru 1952 projednán svod dobytka, který měl proběhnout 15. dubna téhoţ roku. Adaptace byla ale dokončena aţ 19. června 1952 a o dva dny později proběhl také svod dobytka. Také se jednalo o adaptaci objektu pro prasata, který byl ještě v soukromém vlastnictví. Bylo rozhodnuto provést adaptaci vepřína v hospodářství bývalého majitele Stanislava Vávry (podrobněji viz níţe ,,Kulaci“).393 Jakmile JZD začalo hospodařit ve společné rostlinné i ţivočišné výrobě, začala být řešena také otázka záhumenek. Podle okresního výboru KSČ byly jednohektarové záhumenky pro druţstvo velkou přítěţí a brzdily jej v práci. Původně měla být výměra záhumenek sníţena na 0,5 ha na podzim 1952.394 V pozdějších plánech se ale s tímto sníţením počítalo aţ od následujícího roku.395 V roce 1952 OV KSČ zhodnotil práci místní organizace KSČ (která měla 25 členů) a s její činností byl relativně spokojený. Strana se zde totiţ hodně zapojovala do přesvědčování zemědělců ke vstupu do JZD a k provedení HTÚP. Konstatoval, ţe ,,druţstevníci jsou opravdu přesvědčeni o výhodách druţstevní velkovýroby“.396 S výsledky ostatních ,,masových“ organizací jiţ spokojen nebyl. Dle jeho vyjádření totiţ ,,akční výbor NF nepracuje vůbec, ţádnou činnost nevyvíjí ani ČSM, ani se neprojevuje práce JSČZ“.397 Na počátku října 1952 se začalo jednat také o rozšíření členské základny druţstva. Bylo schváleno přijetí 21 nových (resp. dříve vystoupilých) členů.398 Dne 13. října komise ještě dodatečně schválila přijetí Josefa Vaculy, Františka Svobody a Františky Kadelové. Přihlášku do JZD nepodalo pouze 8 zemědělců. Dále bylo stanoveno, ţe všichni nově přijatí budou prozatím hospodařit ve II. typu, tzn. do doby, neţ bude dokončena adaptace
392
SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 91. SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 25. 2. 1952; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 1949-1954, Zhodnocení činnosti v JZD Chlumku z 3. 12. 1954; Vesnické noviny 2, 1952, č. 12, s. 2. 394 Tamtéž. 395 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 13. 10. 1952. 396 Vesnické noviny 2, 1952, č. 12, s. 2. 397 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 25. 2. 1952. 398 Alois Veselý, Jaroslav Boháček, Josef Boháček, František Fiala, František Kafka, Josef Pokorný, Jan Štěpánek, František Melichar, Karel Bárta, Jan Vacula, František Kučera, František Jonáš, Jaroslav Řezníček, František Hartman, Ludvík Drápela, Oldřich Blaţek, Stanislav Vaněk, Josef Kolda, Josef Oliva, Leopold Svoboda a Alois Hartman. 393
92
kravína, po které provedou svod dobytka. Vstoupením 24 nových druţstevníků navíc přestalo být JZD menšinovým.399 K 1. lednu 1953 tak mělo JZD jiţ 76 členů. Pro lepší organizaci práce byli tito členové rozděleni do tří skupin – dvou rostlinných a jedné ţivočišné a stavební. První skupinu vedl Stanislav Boháček, druhou Ludvík Drápela a třetí Karel Zadraţil.400 Rozšíření členské základny druţstva také vyvolalo nutnost získat společné prostory pro dobytek nových členů. Adaptace se proto měla provést ze stodoly bývalého hospodářství Kadelů. Výstavba kravína začala v roce 1953 a dokončen byl v listopadu 1954.401 Někteří z členů ale odmítli společně ustájit dobytek, a proto byli z druţstva brzy vyloučeni (v září 1953). Byli to – Ludvík Drápela, František Melichar, Josef Kolda, Josef Pokorný, Alois Hartman a František Fiala. Později ještě vystoupili – Karel Bárta, František Jonáš, František Kučera, Jaroslav Řezníček a vyloučena byla Marie Pešková, protoţe nezajišťovala obdělávání pozemků.402 V roce 1953 JZD hospodařilo na výměře 373 ha zemědělské půdy (bez záhumenek), z toho na 249 ha orné půdy.403 Co se týče dodávkových a výrobních úkolů, uţ od svého zaloţení je druţstvo plnilo poměrně dobře. V roce 1953 dosáhlo výše pracovní jednotky 17,80 Kčs pro členy, kteří měli společnou ţivočišnou i rostlinnou výrobu. V ţivočišné výrobě byl plán dodrţen, a dokonce překročen o 23 000 litrů mléka a 5 360 kusů vajec. V rostlinné výrobě plán dodrţen nebyl, a to v následujících obilovinách:404 plánovaný hektarový výnos (q)
skutečnost (q)
pšenice
23
19
ţito
23
19
oves
23,5
19
399
SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 2. 10. 1952. SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 15, kart. č. 1, Hodnocení a přehledy činnosti JZD1952-1964, Projev předsedy JZD o hospodářských výsledcích za rok 1953. 401 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 92. 402 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 4. 9. 1953; Vesnické noviny 3, 1953, č. 31, s. 2. 403 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Zhodnocení dosavadní činnosti v JZD Chlumku z 3. 12. 1954. 404 Tamtéž. 400
93
Z roku 1953 také pochází první soupis přebraného ţivého inventáře od členů JZD:405 člen
zvíře
počet kusů
Stanislav Vaněk
skot
6
Josef Boháček
skot
10
Stanislav Boháček
skot
1
Oldřich Blaţek
skot
10
Františka Kadelová
skot
13
kůň
2
František Kafka
skot
3
František Kučera
skot
3
František Jonáš
skot
7
Matěj Mach
skot
12
kůň
2
skot
12
kůň
2
František Hartman
kůň
2
František Svoboda
kůň
2
Josef Vacula
kůň
2
Marie Zadraţilová
skot
3
František Krul
skot
3
Dominik Musil
skot
1
Alois Simajchl
skot
2
Stanislav Dubský
skot
1
František Kubiš
skot
2
František Sobotka
skot
3
Anna Pavlíčková
skot
1
František Pešek
skot
3
Josef Pejchal
skot
3
Jaroslav Cejnek
skot
4
Josef Kubiš
skot
3
Eduard Jaša
skot
2
Josef Kolda
skot
1
Jaroslav Vaněk
405
SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 11, kart. č. 1, Vnosy movitého majetku členů 1953-1976.
94
9.4. PŘECHODNÉ OBDOBÍ Od poloviny roku 1953 došlo v okrese Velké Meziříčí v obratu v zakládání JZD a některé druţstva se začala rozpadat. To se ale netýkalo Chlumku, kde během celého tzv. ,,přechodného období“ existovalo JZD III. typu, které navíc podle okresního národního výboru patřilo na konci roku 1954 mezi jedno z šesti406 ,,stále dobře fungujících“.407 Druţstvo se tedy nerozpadlo ani se nepotýkalo s výrazným počtem odhlášek svých členů. Jejich větší mnoţství bylo podáno aţ ve druhé polovině roku 1954.408 Na schůzi členů představenstva JZD v září 1954 proto bylo odhlasováno do 15. září vrátit vystupujícím členům pozemky a dobytek (měl se vrátit podle váhy při převzetí po sráţce 20 %).409 V důsledku těchto výstupů klesl do roku 1955 počet členů druţstva na 53 (oproti 1. lednu 1953, kdy zde bylo sdruţeno 76 zemědělců) a také se sníţila výměra druţstvem obhospodařované půdy. Oproti roku 1953, kdy JZD hospodařilo na 373 ha zemědělské (z toho na 249 ha orné) půdy,410 klesla tato výměra do konce roku 1955 na 280 ha zemědělské (z toho 180 ha orné) půdy.411 Od počátku roku 1955 se představenstvo JZD začalo zabývat plněním usnesení X. sjezdu KSČ (který se konal 11. června 1954). Zvolení delegáti412 se proto měli kvůli propagaci společného druţstevního hospodaření zúčastnit okresní druţstevní konference, která se konala 15. ledna 1955.413 Od ledna 1955 se začaly projednávat další úkoly členů JZD, které vyplývaly z tohoto usnesení. Podle předsedy druţstva Matěje Macha byly hlavními dvěma úkoly, na jejichţ splnění se mělo druţstvo zaměřit, ,,obdělávání kaţdého hektaru půdy a pouţívání pokrokových metod a odborné školení jak funkcionářů, tak členů“. Dále také ,,zavést doplňkové odměny, řádně odměňovat podle norem a uzavřít soutěţ mezi dvěma druţstvy“.414 Těmito způsoby mělo být dosaţeno podstatného zvýšení rostlinné i ţivočišné zemědělské výroby.415
406
Horní Heřmanice, Horní Radslavice, Hroznatín, Chlumek, Pohořílky a Tasov. SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Úřední záznam z 1. 12. 1954. 408 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 16. 7. 1954. 409 Tamtéž, Zápis z 4. 9. 1954. 410 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Zhodnocení dosavadní činnosti v JZD Chlumku z 3. 12. 1954. 411 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 15, kart. č. 1, Hodnocení a přehledy činnosti JZD1952-1964, Výroční schůze JZD v Chlumku 1955. 412 Matěj Mach, Jaroslav Boháček, Karel Zadraţil, Jindřich Mach, Josef Kubiš, Alois Simajchl, Marie Hartmanová, Marie Kafková a Marie Vaculová. 413 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 28. 12. 1954. 414 Tamtéž, Zápis z 4. 3. 1955. 415 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 24, Zajištění směrnic X. sjezdu KSČ a směrnic zasedání ÚV KSČ ze dne 10. a 11. února 1955 ke zvýšení zemědělské výroby v roce 1955-57 v kaţdé obci našeho okresu i v jednotlivých závodech kaţdé obce. 407
95
9.5. II. FÁZE KOLEKTIVIZACE Od počátku roku 1956 jiţ k výstupu z druţstva nedošlo, naopak zemědělci opětovně začali přistupovat. Uţ během ledna tohoto roku se počet členů zvýšil o 5, tedy na celkový počet 58 členů.416 Tento počet se ale během roku jiţ nezvýšil. Mimo druţstvo v obci existovalo 17 soukromých zemědělců a 2 bezzemci (Josefa Jašová a Josef Dvořák). Celkově tito zemědělci obhospodařovali 146 ha zemědělské, z toho 101 ha orné, půdy. JZD hospodařilo na 285 ha zemědělské, z toho 185 ha orné, půdy. Bylo v něm tedy sdruţeno 33 zemědělských závodů s 58 stálými pracovníky, z nichţ 41 pracovalo v rostlinné výrobě, 11 v ţivočišné výrobě, 4 ve stavební skupině a 2 v přidruţené výrobě (kovárna). Na jednoho pracovníka připadlo 5 ha zemědělské půdy (z toho 3,30 ha orné). Pracovní jednotka dosáhla hodnoty 21 Kčs (oproti roku 1955 se zvýšila o 5 Kčs).417 Povinné dodávky za rok 1956 byly u většiny produktů překročeny, někde téměř o 100 %:418 předepsáno
dodáno
chlebové obilí (q)
298
482
krmné obilí (q)
81
151
brambory (q)
16 000
26 000
mléko (l)
49 000
99 133
vejce (ks)
18 000
37 000
skot (q)
126
126
vepřové maso (q)
82
114
Výměra druţstvem obhospodařované půdy se ale nezměnila ani v následujícím roce. V tomto roce začalo být také řešeno přesvědčování soukromě hospodařících zemědělců o vstupu do druţstva. Ti totiţ vraceli půdu, která jim byla dána jako nucený nájem, Místnímu národnímu výboru a ,,stěţovali si na ztíţené podmínky, které jim bránily řádně obdělat pozemky“.419 Tito zemědělci proto měli být přesvědčováni o výhodách společného hospodaření a o vstupu do JZD, čímţ by se ,,zbavili všech potíţí“.420
416
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 26, Zápis o schůzi představenstva ze dne 6. 2. 1956. SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 98-99. 418 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 15, kart. č. 1, Hodnocení a přehledy činnosti JZD1952-1964, Komentář k výsledku hospodaření JZD Chlumek za rok 1956. 419 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 30. 7. 1957. 420 Tamtéž. 417
96
Od září 1957 bylo také projednáváno přijetí doplňků vzorových stanov, jejichţ návrhy na změny byly navrţeny na celostátním sjezdu JZD v Praze.421 Jednalo se o tyto návrhy – při vstupu nového člena se měl pořídit soupis jeho ţivého i mrtvého inventáře a členovi měly být ponechány budovy a nářadí, které potřeboval k záhumenkovému hospodaření.422 Tyto vzorové stanovy druţstvo přijalo na členské schůzi dne 14. listopadu 1957 a následně (22. listopadu) je schválila také rada ONV.423 Jelikoţ se ale během roku 1957 nerozšířila členská základna, bylo v lednu následujícího roku na schůzi JZD rozhodnuto, aby ,,členové rady při kaţdé příleţitosti přesvědčovali soukromé zemědělce o výhodách společného hospodaření“.424 Nicméně obrat nastal po XI. sjezdu KSČ.425 V obci totiţ byla zahájena kampaň k získání soukromě hospodařících zemědělců, do jejichţ přesvědčování se měli zapojit především členové JZD. Podle plánu mělo být touto agitační akcí do konce roku 1958 v druţstevním sektoru jiţ 90 %.426 První dva zemědělci byli získáni hned v prvním měsíci po sjezdu KSČ, tedy během července (František Blaţek a František Jonáš), čímţ se druţstevní sektor rozšířil na 76 % půdy.427 Během srpna pak byli získáni další 4 noví členové – František Blaţek, Karel Jonáš, František Melichar a Josef Pokorný.428 Všichni ostatní zemědělci, kteří prozatím hospodařili samostatně, podali do druţstva přihlášku po ţních 1958. Tím byla v Chlumku dokončena socializace vesnice na 100 %.429 Na konci roku 1958 ještě došlo k přeměření záhumenek (na 0,5 ha), které měly být ponechány jen těm druţstevníkům, kteří odpracují minimální počet pracovních jednotek (tj. 120) v roce. Pokud by rodina člena tento počet nepodporovala, měla jim být záhumenka zmenšena nebo zcela odebrána.430 V roce 1959 tak druţstvo poprvé od svého zaloţení hospodařilo jako jediný zemědělský závod v obci. Mělo 112 členů, kteří sdruţili do společného uţívání 419,12 ha zemědělské půdy.431
421
22. – 24. 3. 1957. SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 6. 9. 1957; Tamtéž, Zápis z 14. 11. 1957. 423 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 7, kart. č. 1, Změny zápisu druţstva v podnikovém rejstříku 1957-1968, Změny u zapsaného druţstva z 18. 12. 1957. 424 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 1, Zápis č. 64 ze schůze konané dne 24. 1. 1958. 425 18. – 21. 6. 1958. 426 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 28. 7. 1958. 427 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 1, Zápis č. 75 ze schůze konané dne 25. 7. 1958. 428 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 23. 8. 1958. 429 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 107. 430 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 2, ev. č. 2, Zápis z 15. 12. 1958. 431 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 112. 422
97
V únoru 1959 také druţstvo vykoupilo některé stroje od STS Velké Meziříčí s těmito podmínkami: ,,S kaţdým odprodaným strojem přebírá JZD úkol na tyto přidělené stroje dle norem jakékoli STS. V případě nevyuţití kaţdého jednotlivého stroje je JZD povinno vypomoci druhému JZD, které tento stroj nemá“.432 V dubnu téhoţ roku se pak JZD stalo členem nově vzniklé mezidruţstevní organizace ke zvýšení úrodnosti půdy Melioračního druţstva Oslava-Balinka.433 Jelikoţ na jeho ustavující schůzi byl stanoven členský podíl 1 000 Kčs na 100 ha zemědělské půdy a JZD Chlumek obhospodařovalo výměru přibliţně 419 ha, jeho členský podíl činil 4 000 Kčs.434 Vzhledem k přechodu na druţstevní hospodaření ,,velkovýrobních“ typů začalo být od roku 1959 prováděno slučování druţstev. Z tohoto důvodu mělo být sloučeno JZD Chlumek s Měřínem a Pustinou. Návrh na sloučení podle OV KSČ (ke kterému ale nedošlo) ukazuje tabulka:435 obec Měřín
zem. půda 741 ha
k ní připojit
zem. půda
Chlumek
446 ha
Pustina
214 ha
půda celkem 1 401 ha
počet obyvatel 1 912
Na konci roku 1959 pak ještě došlo k rozšíření činnosti druţstva, a to o zajišťování kulturního ţivota v obci, který do poloviny roku 1959 řídila Osvětová beseda, jejíţ činnost měl nyní přebrat nově zaloţený kulturní klub JZD. Po urgencích ONV proběhlo toto předání v listopadu 1959. Správcem klubu byl zvolen Josef Kopečný, do rady klubu byli zvoleni František Pavlíček, Jiří Čech, František Kolda ml. a Ludvík Vacula. Během následujícího roku uspořádal klub tyto akce – 2 přednášky ze zemědělství, 1 ze společenských věd, 1 výlet (pořádaný společně s ČSM) a 53 filmových představení.436 Jak jsem jiţ několikrát uvedla, nemělo JZD Chlumek po celou dobu výraznější potíţe s plnění dodávkových úkolů. První nesnáze v tomto ohledu druţstvo potkaly aţ v roce 1960. Kvůli špatnému počasí (četné deště, chladné léto, časté bouře a krupobití) byly oproti předchozím rokům v rostlinné výrobě slabé hektarové výnosy. Tato malá úroda proto měla za následek, ţe nebyly splněny dodávky obilí ani brambor, byly sníţeny naturální dávky z hodnoty 4,24 Kčs na 2,36 Kčs a druţstvo nemělo dostatek krmiva 432
SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 2, ev. č. 2, Zápis z 3. 2. 1959. SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 15, Zápis o 50. schůzi rady ze dne 11. 5. 1956. 434 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 9, kart. č. 1, Členství druţstva v zájmových organizacích (Meliorační druţstva Balinka-Oslava), Zápis z 16. 4. 1959; SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 2, ev. č. 2, Zápis z 25. 4. 1959. 435 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 30, Zápis o schůzi představenstva ze dne 23. 11. 1959. 436 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 115-116. 433
98
(hlavně brambor), coţ se následně nepříznivě projevilo také v ţivočišné výrobě. Proto ani ţivočišná výroba nesplnila plánované úkoly, a to především kvůli nedostatečnému mnoţství krmiv a postihnutí skotu TBC.437 Klesla také výše pracovní jednotky, a to na 16,36 Kčs.438
437 438
SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 117-118. Tamtéž, s. 118.
99
9.6. ,,KULACI“ Od počátku kolektivizace se okresní výbor KSČ a okresní národní výbor ,,věnovaly“ také likvidaci místních velkých zemědělců. Nejprve, do března 1950 (kdy byl v okrese ukončen nucený výkup strojů), byli v rámci nuceného výkupu zbaveni zemědělských stojů. Tyto stroje připadly JZD. Jednalo se o samovazač (od Jana Vaňka, Jana Svobody, Stanislava Vávry a Vincence Brabce) a mlátičku (od Františka Pavlíčka a Ludvíka Vaňka).439 Na počátku kolektivizace byli ,,kulaci“ do druţstva přijímáni. Jelikoţ ale na konci roku 1950 nesouhlasili s adaptací kravína pro společné ustájení, tedy s plánovanými přípravami na přechod druţstva na III. typ, byli vyloučeni. Jednalo se o Františka Blaţka, Rudolfa Klímu a Jana Svobodu, ke kterým se ale dobrovolně přidalo také 10 dalších zemědělců, kteří z druţstva vystoupili.440 Následně OV KSČ rozhodl o nutnosti politicky se věnovat JZD v Chlumku, protoţe zde ,,kulaci“ měli pole ve společných honech, i kdyţ nebyli členy druţstva. Ale jelikoţ zde podle něj byla poměrně pevná druţstevní základna, bez větších obav předpokládal, ţe na jaře budou sedlákům vytyčena pole na okrajích honů. Strana si současně vzala za úkol také během podzimních a jarních prací přesvědčit malé a střední zemědělce o nutnosti nechat velké hospodařit samostatně, čímţ se měla projevit neschopnost těchto velkých soukromých zemědělců plnit předepsané dodávky a takto by se vytvořily ,,předpoklady“ pro jejich trestní postihy.441 ONV poté neustále prováděl u ,,kulaků“ namátkové prohlídky, při nichţ kontroloval nejen zásoby, zástavy dobytka a plnění dodávek, ale také dodrţování osevních ploch a vykacování lesů. Jakékoli jejich nedodrţení trestal velmi vysokými pokutami.442 O snaze zlikvidovat velké zemědělce svědčí i další skutečnost z července 1951, kdy představenstvo JZD jednalo o tom, jak bude uhrazen dluh, který druţstvu vznikl poté, co si soukromě hospodařící zemědělci neodebrali brambory. Rozhodlo, aby rozdíl v ceně uhradili dva největší zemědělci v obci. Jednalo se o Jana Svobodu, který měl zaplatit 1 500 Kčs, a Rudolfa Klímu, kterému byla uloţena částka 1 900 Kčs. Jako zdůvodnění bylo uvedeno, ţe tito dva zemědělci ,,neodebrali sadbu vůbec, proto uhradí celý rozdíl“.443 439
SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 84. Tamtéž, s. 86; SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 20. 2. 1951; SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 1949-1954, Zhodnocení dosavadní činnosti v JZD Chlumku z 3. 12. 1954; SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 8. 1. 1951. 441 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 19, kart. č. 12, Zápis o schůzi představenstva ze dne 11. 10. 1950. 442 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 1. 1951. 443 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 2, ev. č. 2, Zápis z 3. 7. 1951. 440
100
Celkem v obci podle Okresního národního výboru Velké Meziříčí a Místního národního výboru v Chlumku ţili tři velcí zemědělci, ,,kulaci“, na jejichţ úplnou likvidaci se bylo nutné zaměřit.444 O ,,úspěchu“ této akce svědčí skutečnost, ţe v období mezi lety 1951-1953 byli všichni tři společně se svými rodinami z obce (i z okresu) vystěhováni. Jejich hospodářství byla v letech 1957-1958 podle vládního nařízení č. 50/55 Sb. dána do bezplatného a trvalého uţívání JZD.445 V roce 1951 tak v Chlumku došlo k likvidaci prvního velkého zemědělce Stanislava Vávry (Chlumek č. 9). Okresní výbor KSČ rozhodl o nutnosti ,,radikálního řešení“, kdyţ za první čtvrtletí roku 1951 Stanislav Vávra dodal pouze 150 litrů mléka z předepsaných 3 000 litrů. Následně rozhodl předepsat mu pokutu za neplnění dodávek v roce 1950: ,,Jelikoţ tato pokuta, včetně dřívějších pokut, bude nedobytná, bude muset nastoupit náhradní trest vězení a poněvadţ pak nebude skýtat záruku osetí pozemků, bude je obdělávat JZD“.446 Okresní národní výbor mu následně zrušil ,,právo uţívání bytu v jeho zemědělské usedlosti“.447 Jako důvody uvedl – ,,soustavné neplnění dodávek a záporný postoj k JZD a lidové demokracii“.448 Na konci dubna 1951 místní druţstvo převzalo od tohoto zemědělce ţivý inventář v hodnotě 13 969 Kčs a mrtvý inventář v hodnotě 4 300 Kčs.449 V rámci likvidace hospodářství také bylo třeba umístit dobytek do hospodářství ostatních členů druţstva (do té doby, neţ se postavil kravín). Byl tak umístěn k Matěji Machovi, Aloisi Simajchlovi, Jaroslavu Vaňkovi, Františku Melicharovi, Janu Cejnkovi a Františku Hartmanovi.450 Stanislav Vávra byl společně se svojí rodinou zpočátku vystěhován na státní statek v Křeptově u Rudy, kde pracoval jako pomocná síla. V dubnu 1953 byl ale odsouzen k zákazu pobytu v okrese navţdy a o rok později přestěhován na státní statek Přibyslav (v okrese Ţďár nad Sázavou).451
444
V článku M. Štindla Nucené vystěhování tzv. kulaků z okresů Velké Meziříčí a Velká Bíteš v padesátých letech 20. století, který při svém výzkumu vycházel z pramenů trestní agendy ve fondech okresního soudu, prokuratury a národního výboru, jsou ale opět zmíněni jen dva sedláci, a to Stanislav Vávra a Rudolf Klíma. Není zde uveden Jan Svoboda. Tímto opět stoupl celkový počet vystěhovaných rodin z okresu Velké Meziříčí, a to na 126 rodinných celků. 445 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 10, kart. č. 1, Převod usedlostí do majetku druţstva (likvidace kulaků) 1950-1959, Vyrozumění JZD Chlumek na dopis Okresního zemědělského sdruţení ve Ţďáře nad Sázavou ze dne 17. 6. 1958 ve věci převzetí do trvalého uţívání třech velkých hospodářství v obci Chlumku. 446 SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 20, Zápis o schůzi představenstva ze dne 27. 1. 1951. 447 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 89. 448 Tamtéž. 449 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 10, kart. č. 1, Převod usedlostí do majetku druţstva (likvidace kulaků) 1950-1959, Soupis – Stanislav Vávra. 450 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 24. 4. 1951; Tamtéž, Zápis z 8. 5. 1951. 451 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 89.
101
Dne 14. ledna 1958 převzalo likvidovanou usedlost do trvalého vlastnictví JZD. Převzalo tak pozemky o celkové výměře 37,67 ha a budovy v hodnotě 18 000 Kčs. Hospodářské budovy vyuţívalo jako vepřín, v obytných prostorách si druţstvo zřídilo kancelář a místnost pro konání schůzí.452 V říjnu 1958 byly druţstvu z vlastnictví odebrány lesy o výměře 6,14 ha, které muselo předat Krajské lesní správě, lesnímu závodu Velké Meziříčí. Ostatní pozemky mu byly ponechány.453 Dalším likvidovaným zemědělcem byl Rudolf Klíma (Chlumek č. 6). O jeho osudu rozhodla trestní komise ONV na jaře roku 1952, která ,,pro soustavné neplnění dodávek a protoţe [Klíma] neskýtal naděje, ţe by v budoucnu zajišťoval své hospodářství lépe“454 nařídila likvidaci hospodářství. Za rok 1951 totiţ dluţil 424 kg vepřového a 600 kg hovězího masa a 6 500 l mléka. V roce 1952 byl navíc potrestán za ředění mléka vodou. Byl proto potrestán odnětím svobody na 3 měsíce, propadnutím majetku ve prospěch státu a později také zákazem pobytu v obci.455 Ţivý a mrtvý inventář přebralo a podle odhadu zaplatilo JZD Chlumek. Hodnota převedeného mrtvého inventáře byla 6 815 Kčs.456 Ţivý inventář byl rozdělen následovně – krávy byly převedeny do kravína, jalovice a telata prozatím zůstaly u Klímů, koně se převedli k ustájení k druţstevníkům Kubišovi a Vaňkovi a pouze 1 krávu si mohl R. Klíma ponechat na mléko.457 Rodina Klímových po rozhodnutí o likvidaci jejich hospodářství pracovala nějaký čas jako brigádníci (za mzdu) v místním JZD. Ale v říjnu téhoţ roku byli trestní komisí odsouzeni k zákazu pobytu v obci a v březnu 1953 byli vystěhováni na státní statek do Petrovic u Třebíče.458 Dne 5. ledna 1956 rozhodl Lidový soud ve Velkém Meziříčí o ,,bezplatném zcizení národního majetku“, tedy o propadnutí majetku ve prospěch státu. Jednalo se o celé hospodářství, tedy jak o obytnou budovu, tak o přilehlé hospodářské budovy.459 452
SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 89; SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 10, kart. č. 1, Převod usedlostí do majetku druţstva (likvidace kulaků) 1950-1959, Vyrozumění JZD Chlumek na dopis Okresního zemědělského sdruţení ve Ţďáře nad Sázavou ze dne 17. 6. 1958 ve věci převzetí do trvalého uţívání třech velkých hospodářství v obci Chlumku. 453 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 10, kart. č. 1, Převod usedlostí do majetku druţstva (likvidace kulaků) 1950-1959, Stanislav Vávra. 454 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 91-92. 455 Vesnické noviny 2, 1952, č. 27, s. 2. 456 Tamtéž; SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 10, kart. č. 1, Převod usedlostí do majetku druţstva (likvidace kulaků) 1950-1959, Rudolf a Ludmila Klímovi. 457 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 1, ev. č. 1, Zápis z 29. 10. 1952. 458 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 91-92. 459 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 10, kart. č. 1, Převod usedlostí do majetku druţstva (likvidace kulaků) 1950-1959, Rudolf a Ludmila Klímovi; Tamtéž, Vyrozumění JZD Chlumek na dopis Okresního zemědělského sdruţení ve Ţďáře nad Sázavou ze dne 17. 6. 1958 ve věci převzetí do trvalého uţívání třech velkých hospodářství v obci Chlumku.
102
Veškerý movitý majetek přebralo v červenci 1958 do vlastnictví místní druţstvo, které ke své činnosti vyuţívalo hospodářské budovy jako konírnu a ovčírnu, v obytné části bydlela rodina člena druţstva.460 Posledním likvidovaným hospodářstvím byla usedlost Jana Svobody (Chlumek č. 12) ve výměře 27 ha. Trestní oznámení na něj bylo podáno ,,pro podezření z trestného činu ohroţení jednotného hospodářského plánu“,461 tedy neplnění výrobního a dodávkového plánu. O následné likvidaci rozhodl ONV v srpnu 1953 opět s tímto odůvodněním: ,,Pro neplnění výrobního a dodávkového plánu zemědělské výroby a protoţe nelze počítat s tím, ţe by Jan Svoboda mohl v budoucnu zajišťovat hospodářství lépe neţ dosud“.462 Dne 4. září 1953 proto rozhodla rada MNV převzít veškerý majetek Jana Svobody, včetně ţivého i mrtvého inventáře, který převzalo a podle odhadu uhradilo opět místní JZD. Hodnota ţivého inventáře činila 13 205 Kčs a mrtvého 10 030 Kčs.463 Podle výpovědi tajemníka MNV v Chlumku Bohumila Švihálka byly na podzim roku 1953 pozemky po Janu Svobodovi přiděleny jako nucený nájem podle zákona č. 55/47 všem soukromě hospodařícím zemědělcům. Jan Svoboda s rodinou byl následně vystěhován na státní statek Horní Vilémovice.464 V prosinci 1957 poté obytné a hospodářské budovy v hodnotě 29 000 Kčs, pozemky ve výměře 26,35 ha a lesy ve výměře 3,64 ha přešly do bezplatného a trvalého uţívání JZD. Hospodářské budovy vyuţívalo JZD jako vepřín, v obytných částech ţila opět rodina člena druţstva, jednu místnost měla pronajatou ČSAD pro řidiče autobusu a v jedné místnosti vznikla prodejna Jednoty.465 Jakmile tedy byli definitivně zlikvidováni tři největší ,,kulaci“ v obci, zbývalo dořešit otázku zbývajících sedláků. Jednalo se o dva poslední sedláky, Jaroslava Vaňka a Františka Blaţka. Jaroslav Vaněk byl v druţstvu jiţ od jeho zaloţení, avšak v roce 1959 mu byla stanovena výše povinného vnosu do nedělitelného fondu, a to na 50 %. František Blaţek vstoupil do druţstva 1. ledna 1959 s povinným vnosem 80 % ze svého majetku.466 460
SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 10, kart. č. 1, Převod usedlostí do majetku druţstva (likvidace kulaků) 1950-1959, Rudolf a Ludmila Klímovi; Tamtéž, Vyrozumění JZD Chlumek na dopis Okresního zemědělského sdruţení ve Ţďáře nad Sázavou ze dne 17. 6. 1958 ve věci převzetí do trvalého uţívání třech velkých hospodářství v obci Chlumku. 461 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 1, Protokol č. 107 z 25. 8. 1953. 462 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 4, Kronika obce Chlumek 1933-1971, s. 93. 463 SOkA ZR, f. MNV Chlumek, i. č. 1, Usnesení rady z 4. 9. 1953. 464 SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Úřední záznam z 7. 4. 1954; SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 10, kart. č. 1, Převod usedlostí do majetku druţstva (likvidace kulaků) 1950-1959, Jan Svoboda. 465 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 10, kart. č. 1, Vyrozumění JZD Chlumek na dopis Okresního zemědělského sdruţení ve Ţďáře nad Sázavou ze dne 17. 6. 1958 ve věci převzetí do trvalého uţívání třech velkých hospodářství v obci Chlumku. 466 SOkA ZR, f. JZD Chlumek, i. č. 2, ev. č. 2, Zápis z 28. 7. 1959.
103
10.
MĚŘÍN A CHLUMEK – SROVNÁNÍ 10.1. I. FÁZE KOLEKTIVIZACE V obou uvedených obcích, tedy jak v Měříně, tak v Chlumku, byly pro zaloţení
jednotných zemědělských druţstev předpoklady. V obou obcích totiţ od roku 1946 fungovala zemědělská strojní druţstva, která se (podle závěrů okresní konference z března 1949) měla stát mechanizačními základnami budoucích přípravných výborů JZD. Navíc podle představenstva okresního výboru KSČ (z dubna 1949) byl právě Měřín jednou ze dvou vybraných obcí, kde byly pro zaloţení druţstva předpoklady nejlepší. Po několika málo návštěvách referentů okresního národního výboru, kteří zemědělcům vysvětlovali výhody společného druţstevního hospodaření, zde 12. dubna 1949 vznikl přípravný výbor a o dva dny později samotné JZD. Jeho členy se ještě během téhoţ měsíce stalo 46 osob. Na základě různých propagační akcí se do konce roku 1949 jejich počet zvýšil na 62. V Chlumku došlo k zaloţení druţstva o několik měsíců později, v prosinci 1949 (především po velké agitační akci během ţní). Do konce roku získalo 23 členů. Od roku 1950 (po rozhodnutí ÚV KSČ o ,,urychleném vybudování zemědělských druţstev“467) zesílila také v okrese Velké Meziříčí propagační kampaň za zakládání JZD a jejich přechodům na vyšší typy. O přechodu druţstva na vyšší typ byli přesvědčováni také druţstevníci v Chlumku. Tento přechod byl odhlasován na schůzi 12. srpna 1950. Současně byla odhlasována také HTÚP, se kterou hned na této schůzi všichni souhlasili. V Měříně se o přípravách HTÚP začalo jednat sice jiţ v květnu 1950, ale (na rozdíl od Chlumku) prozatím neúspěšně. Obrat nastal aţ v září tohoto roku, kdy byli zemědělci jednotlivě předvoláváni na KNV, aby se zde k plánovaným úpravám vyjádřili – většina z nich poté úpravy půdy podpořila. Provozní řád II. typu proto JZD Měřín přijalo 11. září a 30. září byla schválena také hospodářsko-technická úprava půdy. Do konce roku 1950 byly v obou druţstvech projednávány také přípravy společného ustájení dobytka, o které ale členové ani jednoho druţstva prozatím neměli zájem. Tento provozní řád III. typu sice (opět po několika propagačních akcích) druţstevníci v Měříně formálně přijali aţ 11. června 1951, ale ke společnému ustájení dobytka nedošlo. Místo přechodu na tento vyšší typ ale následovalo podávání odhlášek členů z druţstva, kteří s touto změnou nesouhlasili. Z tohoto důvodu se do počátku roku 1952 výrazně sníţil počet členů druţstva, a to na 45. 467
Kaplan, K.: Československo, s. 118.
104
V Chlumku bylo přijetí III. typu schváleno 20. června 1951. A stejně jako v měřínském druţstvu i zde začali druţstevníci, kteří s tímto přechodem nesouhlasili, podávat odhlášky (i kdyţ jejich počet nebyl zdaleka tak vysoký). Z těchto důvodů byl provozní řád III. typu reálně přijat aţ 21. září 1951. Tato situace uvnitř obou druţstev se zlepšila aţ v následujícím roce – na základě vládního usnesení o rozvoji JZD z 3. června 1952 a na něj navazujícího usnesení II. krajské konference v Jihlavě z 15. června 1952, podle kterého měla být veškerá činnost okresního výboru KSČ v oblasti zemědělství zaměřena na upevňování JZD, utváření nových druţstev a provádění HTÚP. Po tomto usnesení a následujících propagačních akcích se jiţ v červenci v JZD Měřín rozšířila členská základna, do září do druţstva přistoupili všichni drobní a střední zemědělci mimo 4. Obdobná situace byla i v Chlumku – do října se členy druţstva stali všichni místní zemědělci kromě 8. Úspěch těchto ,,akcí“ se následně odrazil také ve zprávě okresního výboru KSČ z 29. září 1952 o plnění usnesení strany a vlády. Ačkoli byl velkomezeříčský okres do vydání tohoto usnesení v ,,budování socializace na vesnici“468 jedním z posledních, po jeho vydání zde byla ve všech druţstvech vyššího typu rozšířena členská základna o 84 zemědělských závodů s celkovou výměrou 586 ha, přičemţ tato základna byla nejvíce rozšířena právě v obcích Měřín a Chlumek. Navíc v této době měla obě druţstva poměrně uspokojivé hospodářské výsledky.
468
SOkA ZR, f. OV KSČ Velké Meziříčí, i. č. 21, Zápis o schůzi představenstva ze dne 29. 9. 1952.
105
10.2. PŘECHODNÉ OBDOBÍ Situace se ale změnila na jaře 1953, kdy začal být vývoj těchto dvou druţstev odlišný. Z JZD Měřín v této době začali postupně vystupovat členové, protoţe se neprojevovaly slibované výhody společného hospodaření. Do konce roku 1953 jich vystoupilo 28. Se ztrátou členů se ale pojily také problémy s plněním povinných dodávek, které následně druţstvo postihly, obzvláště v plnění lnu, brambor, masa a mléka. Výstupy členů navíc pokračovaly i v následujícím roce, kdy během jeho prvních tří měsíců z druţstva vystoupilo dalších 73 členů. Na konci roku 1954, vzhledem ke všem problémům, se kterými se druţstvo potýkalo (málo členů, neschopnost v tomto malém počtu zajistit obdělávání celé výměry půdy, opoţďování prací, nedostatečná produktivita, nedostatečné zásoby krmiva, ...), patřilo měřínské druţstvo mezi druţstva s nejhoršími hospodářskými výsledky v okrese. Proto začali druţstevníci uvaţovat o jeho rozpuštění. Během následujícího roku se ale druţstvu dařilo tyto problémy pomalu překonávat, zastavil se odliv jeho členů a začaly se lepšit také hospodářské výsledky. V Chlumku byla situace odlišná. Do konce roku 1954 zde sice také vystoupilo několik členů (od počátku roku 1953 klesl jejich počet ze 76 na 53), ale tyto výstupy se negativně neprojevily v hospodaření druţstva. Na konci roku 1954 podle okresního národního výboru dokonce patřilo místní JZD mezi jedno z šesti ,,stále dobře fungujících“.469 Od počátku roku 1955 se proto druţstvo začalo zabývat plněním usnesení X. sjezdu KSČ (z 11. června 1954). Hlavními úkoly, na které se mělo druţstvo zaměřit, byly obdělávání celé výměry druţstevní půdy, zavádění pokrokových metod do hospodaření a uzavření soutěţe mezi druţstvy. Těmito způsoby mělo být dosaţeno podstatného zvýšení zemědělské výroby.
469
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 1047, kart. č. 381, Situační zprávy o činnosti a stavu JZD 19491954, Úřední záznam z 1. 12. 1954.
106
10.3. II. FÁZE KOLEKTIVIZACE Situace v obou druţstvech se tedy postupně zlepšovala a přistupovali do nich noví členové. Zatímco druţstvo v Měříně mělo v roce 1955 celkem 41 členů, do ledna následujícího roku stoupl jejich počet na 55. V Chlumku v lednu 1956 stoupl jejich počet o 5, celkový počet tak byl 58 členů. Ale během následujících dvou let nedošlo k výraznějšímu rozšíření ani jednoho druţstva. Měřínským druţstevníkům se v roce 1956 také konečně podařilo splnit většinu povinných dodávek. Přesně tak splnili dodávku mléka a vajec, překročili dodávku řepky, vepřového a hovězího masa. Přibliţně o 3 500 kg se jim nepodařilo splnit pouze dodávku brambor. Druţstvo v Chlumku se s povinnými dodávkami, stejně jako vţdy, vypořádalo lépe – za rok 1956 byly u většiny produktů překročeny, někde téměř o 100 % (obilí, mléko, vejce). Zásadní obrat ve vývoji obou druţstev ale nastal aţ po XI. sjezdu KSČ (18. – 21. června 1958) a obzvlášť po srpnovém zasedání ONV, kde bylo usneseno dokončit v okrese socializaci vesnice. Po několika následujících propagačních akcí pracovníků ONV se v JZD v Měříně konečně podařilo rozšířit členskou základnu. Obdobné propagační akce ke splnění usnesení XI. sjezdu v obci pokračovaly během celého roku 1958. Přesto v polovině roku 1959 bylo JZD Měřín jedním z šesti druţstev, ve kterých zbývalo pro dokončení kolektivizace získat nejvíce zemědělců. Zatímco v Měříně se do propagačních akcí zapojovali především pracovníci ONV, v Chlumku byli soukromě hospodařící zemědělci o výhodách JZD přesvědčováni samotnými členy druţstva. Během července a srpna takto bylo získáno 6 nových členů. Všichni ostatní soukromě hospodařící zemědělci podali do druţstva přihlášku po ţních roku 1958. Tím byla v Chlumku dokončena socializace vesnice na 100 % a v druţstvu bylo na počátku roku 1959 zapojeno 112 členů. Na jaře 1959 pak bylo v rámci přijetí změn a doplňků stanov projednáváno také sdruţení lesů. Zatímco v Měříně bylo na konci roku 1959 rozhodnuto, aby lesy, které vlastnili členové, přešly do obhospodařování JZD (celkem ve výměře 38,10 ha), druţstevníci v Chlumku s tímto sdruţením nesouhlasili.
107
Z textu práce tedy vyplývá, ţe na počátku kolektivizace zemědělství vstupovali rolníci v okrese do druţstev především na základě propagační činnosti (kdy byli přesvědčováni o výhodách společného druţstevního hospodaření). Aby toto přesvědčování bylo ,,účinnější“, byly zemědělcům také postupně navyšovány povinné dodávky, za jejichţ neplnění jim hrozily trestní sankce (velké sedláky postihly mnohem tvrdší tresty – kromě vysoké pokuty jim hrozilo uvalení státní správy na jejich hospodářství i vystěhování z okresu). Takto vedená propagace pak měla velký vliv také na přechody JZD na vyšší typy. S těmito přechody, se kterými souviselo jiţ i rozorání mezí, provedení HTÚP a společné ustájení dobytka a později také s neprojevováním se slibovaných výhod tohoto společného hospodaření, se ale pojily také četné výstupy členů z druţstev. Ti následně byli k opětovnému vstupu do druţstev znovu přesvědčováni (opět hlavně prostřednictvím propagačních akcí pracovníků ONV a OV KSČ). Od počátku roku 1956, na základě příznivých výsledků hospodaření druţstev, se pak rozvinula agitační akce k zakládání dalších druţstev, a to zvláště v obcích, kde byly obtíţe právě s plněním výrobních a dodávkových úkolů.
108
10.4. ,,KULACI“ Z důvodu
rozdílné
,,povahy“
obou
zvolených
obcí
nejdříve
uvedu
jejich
charakteristiku. Zatímco Měřín bylo menší město s dlouholetou ,,tovární“ tradicí, ve kterém po roce 1948 existovalo několik průmyslových podniků (původní jirchárna Antonína Koţeného znárodněná firmou Dekva, Výrobní druţstvo dřevo) a mimo to zde fungovalo také několik ţivnostníků a řemeslníků, v Chlumku po roce 1948 zanikla téměř všechna řemesla a většina obyvatel se ţivila zemědělstvím. Z důvodu této tovární a průmyslové tradice v Měříně okolo roku 1950 neţili sedláci, jejichţ výměra by přesáhla 20 ha (z celkového počtu přibliţně 1 500 obyvatel; celkem v obci ţili 4 zemědělci s výměrou půdy 15-20 ha a 13 zemědělců s výměrou 10-15 ha). Naproti tomu v ryze zemědělsky zaloţeném Chlumku ţilo 5 velkých sedláků (z 250 obyvatel). V obou obcích ale byly některé postupy likvidace větších zemědělců stejné. Nejdříve byli prostřednictvím nuceného výkupu zbaveni zemědělských strojů – v Měříně takto byli strojů zbaveni 4 zemědělci, v Chlumku 6 zemědělců. Na počátku kolektivizace také byli tito zemědělci do obou druţstev přijímáni – v Měříně 2 (s výměrou 15-20 ha), v Chlumku 3 (nad 20 ha). Z obou byli ale brzy vyloučeni. Z měřínského druţstva byli vylučováni od konce září 1950, protoţe nesouhlasili s přijetím provozního řádu II. typu a provedením HTÚP. V Chlumku byli vyloučeni na konci roku 1950, kdyţ nesouhlasili se společným ustájením dobytka, tedy s plánovaným přechodem druţstva na III. typ. Zatímco v Měříně byli 4 největší sedláci likvidováni tím, ţe jejich půda byla předána do obhospodařování druţstvu (tu ale kvůli malému počtu členů nebylo schopno obdělávat, a proto ještě v srpnu téhoţ roku bylo rozhodnuto půdu vrátit), situaci v Chlumku se OV KSČ a ONV věnovaly mnohem více – přesvědčovaly zde menší zemědělce o nutnosti nechat velké hospodařit samostatně, často zde prováděly prohlídky jejich hospodářství apod. Obdobný postup se projevil také během ,,Akce K“. V Měříně okolo roku 1950 existovalo 320 usedlostí a během kolektivizace bylo pět z nich vystěhováno (Peroutkovi, Svobodovi, Bambulovi, Rohovští a Smejkalovi). Naproti tomu v mnohem menším Chlumku byly z 67 usedlostí vystěhovány tři (Svobodovi, Klímovi a Vávrovi). Tato skutečnost odráţí v práci jiţ jednou zmíněný fakt, ţe nejvíce sedláků v okrese Velké Meziříčí bylo vystěhováno (v poměru k počtu obyvatelstva) v menších obcích, kde tito ,,tradiční sedláci“ měli silný vliv. 109
11.
ZÁVĚR Cílem této práce bylo popsat průběh kolektivizace zemědělství v okrese Velké Meziříčí
v letech 1949-1960. V počátečních kapitolách jsem se věnovala zemědělské politice komunistické strany částečně po roce 1945, ale především po roce 1948, tedy počátkům kolektivizace zemědělství v Československu. Vzhledem k vymezení této práce na oblast bývalého okresu Velké Meziříčí jsem také uvedla základní informace o politické i zemědělské charakteristice tohoto regionu. Poté jsem se jiţ věnovala hlavnímu tématu práce, průběhu kolektivizace zemědělství v okrese. Z časového hlediska jsem přitom vycházela z této periodizace kolektivizace – I. fáze, od vydání zákona o JZD z roku 1949 do počátku roku 1953 (tedy do Stalinovy smrti), tzv. přechodné období, tedy dočasné uvolnění v souvislosti s krizí sovětského bloku po Stalinově smrti, a II. fáze, přibliţně od roku 1956, kdy se začala druţstva obnovovat, aţ do roku 1960.470 Samostatně pak byla uvedena kapitola týkající se ,,kulaků“ v okrese a metod jejich likvidace. Následné tři kapitoly se zabývaly postupem kolektivizace na příkladech dvou obcí okresu, a to na nestabilním JZD Měřín a relativně dobře prosperujícím JZD Chlumek. Od přijetí zákona o JZD v únoru 1949 do počátku roku 1953 probíhalo také v okrese Velké Meziříčí zakládání prvních přípravných výborů a následně také jednotných zemědělských druţstev. Zakládání JZD zde ale zpočátku nebylo lehké, a to především kvůli odporu drobných a středních rolníků i příslušníků KSČ, kteří se obávali ztráty soukromého vlastnictví. Z tohoto důvodu začali být zemědělci přesvědčování o výhodách společného hospodaření na veřejných schůzích, čímţ v okrese začala masová kampaň za zakládání JZD. Ačkoli tyto veřejné schůze zpočátku vypadaly úspěšně, jejich výsledkem bylo zaloţení pouze dvou přípravných výborů. Proto
komunistické vedení prozatím
rozhodlo takovéto plánované zakládání JZD zastavit a referenti nadále měli zemědělce pouze informovat o výhodách druţstevního hospodaření. Situace se ale změnila po rozhodnutí ÚV KSČ z ledna 1950 o ,,urychleném vybudování zemědělských druţstev“.471 Proto ONV Velké Meziříčí opět zesílil přesvědčovací kampaň, jejímiţ výsledky nyní bylo zakládání většího počtu nových přípravných výborů a od roku 1950 také přechody druţstev na hospodaření II. (a v několika málo případech i III.) typu. Tato kampaň pokračovala v následujících dvou letech. Výsledkem všech těchto akcí bylo, ţe do poloviny roku 1953 v okrese vzniklo 13 druţstev II. a 29 druţstev III. typu, která dohromady obhospodařovala asi 35 % zemědělské půdy okresu. 470 471
Rychlík, J.: Kolektivizace, s. 21-22. Kaplan, K.: Československo, s. 118.
110
Od poloviny roku 1953 začalo ve vývoji kolektivizace, v souvislosti s liberalizací politické situace po smrti J. V. Stalina a s odporem k jejím násilným formám a špatným hospodářským výsledkům, dvouleté období jejího odlivu. V okrese Velké Meziříčí začali zemědělci podávat odhlášky z druţstev na konci roku 1953, výrazněji pak v roce 1954. V okrese proto výrazně klesl počet JZD na 21 druţstev III. typu a druţstvo II. typu zůstalo pouze jedno. Ve snaze zastavit takovýto rozpad druţstev začaly okresní výbor KSČ a okresní národní výbor opět organizovat různé propagační akce za upevňování JZD a rozšíření jejich členské základny. Přibliţně v polovině roku 1954 tak bylo hromadné vystupování členů z druţstev zastaveno. Od roku 1955 proto začaly organizovat další akce k plnění směrnic X. sjezdu KSČ a poté také usnesení zasedání ÚV KSČ z konce června 1955 (k podstatnému zvýšení zemědělské výroby – rostlinné i ţivočišné). V červenci tohoto roku proto OV KSČ vydal usnesení k zakládání nových druţstev a rozšiřování stávajících, čehoţ se mělo docílit dalšími propagačními akcemi v obcích. V rámci plnění těchto usnesení bylo do konce roku do JZD získáno několik nových členů a opětovně se zvýšil také počet JZD III. typu, a to na 25. Rokem obratu v postupu kolektivizace v okrese Velké Meziříčí se stal rok 1956, ve kterém se podařilo obnovit 11 % druţstev. Uţ v červnu tohoto roku zde existovalo 35 druţstev III. typu, která ale hospodařila pouze na 35 % půdy. Proto byl postup kolektivizace v okrese podle 5. okresní konference druţstevníků (z února 1957) pomalý – druhý pětiletý plán totiţ určil zvýšit zemědělskou výrobu o 30 %, coţ se zde nepodařilo. Okresní národní výbor si proto uvědomoval, ţe pokud má být v okrese pětiletý plán rozvoje splněn, bude nutné zaloţit další druţstva ve zbývajících obcích, neustále rozšiřovat druţstva stávající a takto dosáhnout nejméně 90% socializace. Pod vlivem propagace prostřednictvím náborových skupin zde v roce 1957 vzniklo celkem 17 nových druţstev. Jiţ v říjnu ale ONV konstatoval, ţe ,,socializace zemědělské výroby v okrese dosáhla významných úspěchů“,472 protoţe téměř 50 % zemědělské půdy obhospodařoval socialistický sektor. Na konci roku tak v okrese existovalo 51 jednotných zemědělských druţstev, která hospodařila na 44,51 % celkové výměry půdy okresu (společně s ČSSS na 57,3 % půdy okresu). I nadále bylo hlavním cílem propagační kampaně zaloţení druţstev ve všech zbývajících obcích – na počátku roku 1958 tak vzniklo dalších 5 druţstev. V srpnu téhoţ roku ONV podle usnesení XI. sjezdu KSČ rozhodl o nutnosti dokončit v okrese socializaci vesnice. Z tohoto důvodu vytvořil náborové skupiny, jejichţ úkoly bylo získávat členy do druţstev a u soukromě hospodařících zemědělců důsledně 472
SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 12, Zápis o 12. schůzi rady ONV ve Velké Meziříčí dne 25. 10. 1957.
111
vyţadovat plnění výrobních úkolů, čímţ chtěl vytvořit příznivou situaci k jejich masovému vstupu do JZD. Do konce roku tak bylo ustaveno dalších 13 JZD, čímţ jejich počet stoupl na 69. V této době socialistický sektor obhospodařoval téměř 92 % zemědělské půdy okresu (z toho druţstva 80 %). Během roku 1959 se ještě podařilo zaloţit druţstvo v obci Studnice (JZD tedy v rámci okresu nevzniklo pouze v osadě Cyrilov). Od roku 1960 docházelo ke slučování druţstev (bylo jich sloučeno celkem 11), z tohoto důvodu klesl jejich počet na 65. V tomto období JZD obhospodařovala jiţ 84 % půdy okresu (včetně záhumenek) a soukromě hospodařící rolníci pouze 5 %. Prakticky celé období kolektivizace zemědělství, tedy mezi lety 1951-1959, je také poznamenáno jedním z nejhrůznějších projevů kolektivizace, nuceným vystěhováním selských rodin v rámci ,,Akce K“. Takto bylo z okresu vystěhováno ze svých usedlostí 126 rodin (tento počet ale bude určitě ještě vyšší, a to po prostudování pramenů z fondů všech v okrese vzniklých druţstev a místních národních výborů). Z těchto uvedených poznatků, ačkoli se týkají pouze jednoho malého okresu v jihlavském kraji, lze alespoň částečně pochopit, z jakého důvodu přisuzovalo komunistické vedení kolektivizaci zemědělství takový význam a proč pro něj byla právě kolektivizace ,,nejtěţší částí generálního plánu socialismu“ a venkov ,,největším polem třídního boje“.473 Ve svém důsledku totiţ znamenala radikální zásah do dosavadního modelu zemědělského hospodaření, během něhoţ si vyţádala obrovské materiální ztráty, rozrušila po staletí pěstovaný vztah rolníků k půdě a tragicky poznamenala mnoho lidských osudů.474 Nicméně lidé, kteří měli s obdobím kolektivizace zemědělství reálné zkušenosti, postupně umírají a s nimi postupně mizí také konkrétní vzpomínky na toto období. Proto je nyní nutné, připomínat si tuto dobu prostřednictvím historického poznání.475 Z vyprávění pamětníků je totiţ zřejmé, ţe kolektivizace zemědělství nějakým způsobem zasáhla všechny obyvatele vesnice – od roku 1960 je dělí více jak padesát let a přitom si stále vybavují některé události provázející kolektivizaci (obzvláště stěhování rodin, které osobně znali). Je proto patrné, ţe si na toto období v sobě nesou jistou ,,vzpomínku“ po celý ţivot. Proto bychom ani dnes neměli zapomenout.
473
Urban, Jiří: Venkov pod kolektivizační knutou. Okolnosti exemplárního ,,kulackého“ procesu. Praha 2010, s. 287-288. 474 Březina, V.: Kolektivizace zemědělství, s. 128. 475 Urban, J.: Venkov, s. 15.
112
12.
POUŽITÉ ZKRATKY ČSL
Československá strana lidová
ČSM
Československý svaz mládeţe
ČSSS
Československé státní statky
ed.
editor
ev. č.
evidenční číslo
f.
fond
HTÚP
hospodářsko-technická úprava půdy
i. č.
inventární číslo
JZD
jednotné zemědělské druţstvo
JSČZ
Jednotný svaz českých zemědělců
kart.
karton
KNV
krajský národní výbor
KSČ
Komunistická strana Československa
MNV
místní národní výbor
MVM
Muzeum Velké Meziříčí
n. p.
národní podnik
ODR
Okresní druţstevní rada
ONV
okresní národní výbor
OÚ
obecní úřad
OV
okresní výbor
p. o.
politický okres
s. o.
soudní okres
SOkA ZR
Moravský zemský archiv Brno – Státní okresní archiv Ţďár nad Sázavou
STS
strojní a traktorová stanice
ÚV
Ústřední výbor
VM
Velké Meziříčí
ZM
Západní Morava
ZM VM
Zpravodaj města Velké Meziříčí
113
13.
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY
Archivní prameny Moravský zemský archiv Brno – Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou, pobočka Velké Meziříčí: SOkA ZR, f. ONV VM. SOkA ZR, f. KSČ – okresní výbor Velké Meziříčí. SOkA ZR, f. JZD Chlumek. SOkA ZR, f. MNV Chlumek. SOkA ZR, f. JZD Měřín. SOkA ZR, f. MNV Měřín. Muzeum Velké Meziříčí: MVM, f. Zemědělství na okrese Velké Meziříčí. Tištěné prameny – noviny: Vesnické noviny: týdeník nové vesnice okresu velkomeziříčského (1952-1958). Hlas Velkomeziříčska (1959-1960). Tištěné prameny – dokumenty: JUNĚCOVÁ Jiřina – PŠENIČKOVÁ, Jana (eds.): Zemědělské družstevnictví. Kolektivizace zemědělství – Vznik JZD 1948-1949. Praha 1995. Další prameny: OÚ Měřín, Kronika obce Měřín.
114
Literatura: BARTOŠ, Josef – SCHULZ, Jindřich – TRAPL, Miloš: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 11. Okresy: Jihlava, Nové Město na Moravě, Tišnov, Velké Meziříčí. Ostrava 1988. BLAŢEK, Petr – JECH, Karel – KUBÁLEK, Michal a kol.: Akce ,,K“. Vyhnání sedláků a jejich rodin z usedlostí v padesátých letech. Studie, seznamy a dokumenty. Praha 2010. BLAŢEK, Petr – KUBÁLEK, Michal (eds.): Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti. Praha 2008. BŘEZINA, Vladimír – PERNES, Jiří (eds.): Závěrečná fáze kolektivizace zemědělství v Československu 1957-1960. Sborník příspěvků. Brno 2009. ČENĚK, Miroslav a kol.: Lidé, krajina a zemědělství. Z fotoarchivu Národního zemědělského muzea Praha. Praha 2006. FEIERABEND, Ladislav: Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Volary 2007. HÁJEK, Pavel: Jde pevně kupředu naše zem. Krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989. Praha 2008. HNÍZDIL, Oldřich: Měřín 1298-1998. Velké Meziříčí 1998. HROCH, Miroslav a kol.: Úvod do studia dějepisu. Praha 1995. JECH, Karel: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy. Praha 2008. JECH, Karel: Probuzená vesnice. Praha 1963. JECH, Karel: Soumrak selského stavu 1945-1960. Praha 2001. JIČÍNSKÝ, Petr: Léta v paměti (1945-2006). In: Velké Meziříčí v zrcadle dějin. Eds. Štindl, Martin a kol. Brno 2008, s. 321-408. KAPLAN, Karel – PALEČEK, Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno 2008. KAPLAN, Karel: Československo v letech 1948-1953. 2. část. Zakladatelské období komunistického reţimu. Praha 1991. KAPLAN, Karel: Nekrvavá revoluce. Praha 1993. KONZBUL, Jan – KREPS, Miloš: 25 let socializace zemědělství na Žďársku. Praha 1975. KOTÍK, Jaromír: Velké Meziříčí. Procházka jedním městem Vysočiny. Velké Meziříčí 1967. KUBAČÁK, Antonín: Dějiny zemědělství v českých zemích II. 1900-1989. Praha 1995.
115
MAKOVSKÝ, Vladimír: Chlumek. Poznámky ze ţivota obce1298-1998. Velké Meziříčí 1999. NAVARA, Luděk – KASÁČEK, Miroslav: Mlynáři od Babic. Nová fakta o osudovém dramatu padesátých let. Brno 2008. PETRÁŇ, Josef: Dvacáté století v Ouběnicích. Soumrak tradičního venkova. Praha 2009. PIŠÍN, Libor: Velké Meziříčí. Historie a současnost. Velké Meziříčí 1975. PRŮCHA, Václav a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. 2. díl. Období 1945-1992. Brno 2009. PRŮCHA, Václav a kol.: Hospodářské dějiny Československa v 19. a 20. století. Praha 1974. RAŠTICOVÁ, Blanka (ed.): Osudy zemědělského družstevnictví ve 20. století. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 15.-16. května 2002 věnovaný Lubomíru Slezákovi k 70. narozeninám. Uherské Hradiště 2002. RIEGL, Jan: Od IX. sjezdu KSČ k X. sjezdu JZD. Třicet pět let socialistického zemědělství na okrese Ţďár nad Sázavou. Ţďár nad Sázavou 1984. RIPPEROVÁ, Marie – FILKA, Ivo: Historie a současnost podnikání na Žďársku. Ţehušice 2005. RŮŢIČKA, Miloslav: Vyhnanci – akce ,,Kulak“. Zločiny proti lidskosti. Havlíčkův Brod 2008. RŮŢIČKA, Miloslav: Vyhnanci II – akce ,,Kulak“. Zločin proti lidskosti. Havlíčkův Brod 2011. SÁDLO, Jiří a kol.: Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. Praha 2008. SÁLUSOVÁ, Dana a kol.: Historie a současnost zemědělství očima statistiky. Praha 1998. ŠIMON, J.: Ukradený domov. Jak se ţilo na vesnici ve 40. a 50. letech. Praha 2009. ŠTINDL, Martin: Nucené vystěhování tzv. kulaků z okresů Velké Meziříčí a Velká Bíteš v padesátých letech 20. století. ZM 13, 2009, s. 226-266. ŠTINDL, Martin: Okresní národní výbor Velké Meziříčí. Inventář. Velké Meziříčí 2005. URBAN, Jiří: Venkov pod kolektivizační knutou. Okolnosti exemplárního ,,kulackého“ procesu. Praha 2010. VÁCLAVŮ, Antonín: Ke sporům o zemědělské družstevnictví a kolektivizaci v Československu. Studie z hospodářských dějin č. 10. Praha 1999. ZEZULA, Jaroslav: Vzpomínka na zakládání JZD ve Velkomeziříčsku. ZM VM 2, 1979, s. 28-31. 116
14.
PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Postup kolektivizace zemědělství v ČSR, velikost JZD a počet pracovníků v soukromém sektoru v letech 1948-1960 (údaje z konce roku).476 Příloha č. 2: Mapa okresu Velké Meziříčí, 1958.477 Příloha č. 3: Ukázka z Vesnických novin – kritika ,,prohřešku proti socializaci vesnice“.478 Příloha č. 4: Ukázky z Vesnických novin s tematikou ,,kulaků“.479 Příloha č. 5: Mlátička na obilí.480 Příloha č. 6: Bramborový kombajn, Velké Meziříčí.481 Příloha č. 7: Rozorání mezí, Ořechov 1959.482 Příloha č. 8: Společné ustájení, Horní Heřmanice 1953.483 Příloha č. 9: Měřín – stavba mléčnice.484 Příloha č. 10: Měřín – drůbeţárna.485 Příloha č. 11: Měřín – stavba kravína.486 Příloha č. 12: Měřín – kravín.487 Příloha č. 13: Chlumek – vzdušný odchov telat.488 Příloha č. 14: Chlumek – kravín.489 Příloha č. 15: Chlumek – Klímův statek (č. 6).490 Příloha č. 16: Chlumek – Klímův statek krátce před demolicí v roce 1997.491 Příloha č. 17: Chlumek – demolice Klímova statku, 1997.492 Příloha č. 18: Chlumek – Svobodův statek (č. 12), současná podoba. Příloha č. 19: Chlumek – Vávrův statek (č. 9), současná podoba.
476
Průcha, V.: Hospodářské a sociální dějiny, s. 366. SOkA ZR, f. ONV Velké Meziříčí, i. č. 21 102/3, kart. č. 13, Zápis o jednání 22. schůze rady ze dne 14. 3. 1958. 478 Vesnické noviny 8, 1958, č. 15, s. 2. 479 Vesnické noviny 3, 1953, č. 19; Vesnické noviny 2, 1952, č. 16, s. 1. 480 MVM, f. Zemědělství na okrese Velké Meziříčí, i. č. 184/I. 481 Tamtéž, i. č. 184/III. 482 Tamtéž. 483 Tamtéž. 484 Tamtéž, i. č. 184/II. 485 Tamtéž. 486 Tamtéž. 487 Tamtéž,i. č. 184/III. 488 Tamtéž, i. č. 184/II. 489 Tamtéž, i. č. 184/III. 490 Makovský, V.: Chlumek, s. 130. 491 Tamtéž, s. 104. 492 Tamtéž, s. 105. 477
117
Příloha č. 1:
počet
průměrná velikost JZD členů
rok JZD
JZD v tis.
počet členů
pracovníci v tis.
výměra půdy v ha JZD zem.
orná
soukromý sektor
1948
–
–
–
–
–
–
2 176
1949
28
–
–
250
214
1
2 049
1950
1 873
1,9
–
359
271
62
1 710
1951
3 138
180,4
57
341
256
108
1 515
1952
5 848
260,3
46
372
278
314
1 159
1953
6 679
381,0
57
325
246
339
1 257
1954
6 502
303,7
47
293
224
294
1 315
1955
6 795
329,5
48
287
218
320
1 318
1956
8 016
395,3
49
279
212
361
1 180
1957
11 090
656,4
59
312
237
674
814
1958
12 140
851,7
70
357
269
832
556
1959
12 560
970,1
77
382
285
894
339
1960
10 816
994,4
92
453
338
855
256
118
Příloha č. 2:
119
Příloha č. 3: Pravidelnou rubrikou Vesnických novin (a později také Hlasu Velkomeziříčska) se stalo okénko ,,Kritika“, které se později přejmenovalo na ,,Děda Rýpal vypravuje“. Jak je jiţ z názvu zřejmé, v této části novin byly
kritizovány největší ,,prohřešky“ proti
,,socializaci vesnice“ týdne. Příklad takovéto kritiky vypadal následovně:
,,Vstupem dalších rolníků do druţstva se opět rozvířila hladina Radostínské veřejnosti. Proč? Prostě proto, ţe zapojení pozemků nových členů na hony JZD se neobejde bez nutné úpravy půdy v obci, při které se prováděcí technik nevyhne nejnutnějším směnám půdy. A to je hlavní důvod, proč pro některé soukromé rolníky je jako signál k útoku. Přemlouvají a přesvědčují nové druţstevníky do roztrhání těla o tom, aby do drţava nechodili, ţe bude daleko lepší, kdyţ se nic nebude měnit a všechno zůstane při starém. Ţe je k tomu nevede ţádný upřímný zájem o ţivot rodin nových druţstevníků, je nad slunce jasné. Kaţdý z nich myslí jen a jen na sebe a počítá, jak by mu to nejlépe vyšlo. Škoda, převeliká škoda, ţe se tak málo poučili z dosavadního růstu socialistického sektoru na vesnicích a ţe raději neuvaţují i oni o vstupu do JZD jiţ dnes. Vţdyť si dovedou jistě dobře spočítat, ţe zemědělské velkovýrobě, tak vybavené nejnovějšími stroji, nemohou dlouho stačit. Konec konců, bude to především jejich škoda. A ještě něco na adresu těch různých pisálků anonymních dopisů, jejichţ výroba a zasílání se v posledních dnech stala takovou Radostínskou módou. Není škoda papíru a per, kterým při měnění písma tak rychle praskají pacičky? Uvědomte si jiţ jednou, ţe hloupé anonymní dopisy socializaci vesnice nezastaví ani v Radostíně.“493
493
Vesnické noviny 8, 1958, č. 15, s. 2.
120
Příloha č. 4: V letech 1952 a 1953 Vesnické noviny také pravidelně informovali čtenáře o ,,vesnických boháčích“ ţijících v obcích okresu a o jejich likvidaci. V květnu 1953 vyšla speciální příloha těchto novin ,,Bleskovka Vesnických novin“ s tématem ,,Vesnický kulak – nepřítel naší republiky“.494 Cílem článků bylo tyto jedince co nejvíce očernit a popsat je jako ,,vykořisťovatele a nepřátele státu, kteří neplněním předepsaných povinností chtějí sabotovat výstavbu naší socialistické republiky“.495 Následně uvádím dvě ukázky této ,,protikulacké“ kampaně. První ukázka je úvodní část zmíněné speciální přílohy novin s názvem ,,Vesnický kulak“, druhá je příkladem relativně pravidelné kampaně Vesnických novin proti ,,kulakům“:
Vesnický kulak – nepřítel naší republiky ,,Hospodářská sabotáţ, je jedním z nejnebezpečnějších útoků na hospodářské základy naší lidově-demokratické republiky. Charakteristickým rysem hospodářské sabotáţe je, ţe pachatel jedná s poměrně malým risikem a svoji sabotáţní činnost obvykle provozuje značně dlouho, neţ je usvědčen. Je to hlavní zbraň poraţené burţoasie, kterou pouţívá za účelem zeslabování a zpomalování naší výstavby. Je to zbraň kulaků, kteří narušují hospodářskou soustavu a ohroţují výţivu všech pracujících. Je proto nutno v údobí zostřeného třídního boje sabotéry odhalovat a postihnout tvrdými tresty. Naši dělníci, kteří stále zvyšují své pracovní úsilí, poţadují plným právem, aby byl zajištěn dostatek zemědělských výrobků. V bleskovce v uvedených případech ukazujeme všem obyvatelům našeho okresu odporné tváře kulaků – kteří a jim podobní zavinují nedostatky v celém zásobování.“496
494
Vesnické noviny 3, 1953, č. 19. Tamtéž. 496 Tamtéž. 495
121
Vesnický boháč Krejčí z Rudy likvidován ,,Rozhodnutím trestní komise ONV byl vesnický boháč Josef Krejčí z Rudy č. 9 potrestán, odnětím svobody v trvání 3 měsíců, jeho celý majetek propadá ve prospěch státu a má zakázán další pobyt v obci Rudě. Potrestán byl za soustavné sabotování dodávkových povinností a celého hospodářského plánu. V celé veřejnosti je znám jako člověk hrubého chování a stejně tak se choval před trestní komisí. Neplnění povinnosti vysvětloval velmi jednoduše. Brambory se neurodily, olejniny se neurodily proto, ţe je nestačil okopat a vyplet, hovězí dobytek hynul a proto nemohl dodávat, prasata byla zakrslá a nedorostla do váhy atd. Začarovaný kruh neúspěchů v zemědělské výrobě, za které dle výpovědi nemohl. Skutečnost však byla docela jiná. Půdu nehnojí tak dobře jako dříve, zásadně nedodrţoval agrotechnické lhůty, louky nepohnojil, samotné sečení prováděl opoţděně, otava se nesekla, letošní svoz sena prováděl loudavě i kdyţ byl několikráte napomínán. Hospodařil tak, aby to nešlo. Rozhodnutím trestní komise skončila sabotérská činnost, skončil vesnický boháč.“497
497
Vesnické noviny 2, 1952, č. 16, s. 1.
122
Příloha č. 5:
Příloha č. 6:
123
Příloha č. 7:
Příloha č. 8:
124
Příloha č. 9:
Příloha č. 10:
125
Příloha č. 11:
Příloha č. 12:
126
Příloha č. 13:
Příloha č. 14:
127
Příloha č. 15:
Příloha č. 16:
Příloha č. 17:
128
Příloha č. 18:
Příloha č. 19:
129