Kmen: HLÍSTICE (Nematoda) - oblé, válcovité nebo vláknité tělo - tělní dutina – pseudocoel - až na výjimky gonochoristé - pomocné pářící orgány: kutikulární bradavky, 1-2 pářící jehlice (spikuly), pářící plachetka
Doplňková doporučená literatura
Volf P., Horák P. a kol., 2007: Paraziti a jejich biologie. Triton, Praha, 318 s. Ryšavý B. a kol., 1989: Základy parazitologie. SPN, Praha, 215 s.
Životní cykly hlístic geohelminté – část vývojového cyklu prodělávají ve vnějším prostředí a dospělci cizopasí biohelminté – larvální vývoj probíhá v mezihostiteli (plži, hmyz, žížaly, obratlovci) infekční larvy (u parazitických hlístic) přichází do těla hostitele pasivně (s potravou) nebo aktivně (pronikají pokožkou a vnikají do krevního oběhu, odkud jsou zanesena do místa lokalizace)
Třída: Adenophorea - samci nemají fasmidy (postanální senzorické papily)
Řád: Hlístkové (Dorylaimida) - žijí v půdě a ve vodě, napadají i rostliny - polyfágové – napadají různé druhy rostlin, přenašeči rostlinných viróz - velikost: 0,5 mm – 1 cm - dutý stilet – vysouvatelný bodec
Řád: Nitkovci (Trichocephalida) Čeleď: Tenkohlavcovití (Trichuridae) - přední část těla je nitkovitá, zadní část silnější, parazitují u savců v tlustém střevě – sají lymfu (záněty) - geohelminté
tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura)
Čeleď: Svalovcovití (Trichinellidae) - dospělci žijí v trávicím traktu hostitele, larvy se vyskytují v kosterní svalovině - biohelminté
svalovec stočený (Trichinella spiralis) - způsobuje „trichinelózu“ u masožravců i všežravců včetně člověka - k nákaze dojde pozřením nedostatečně tepelně zpracovaného masa, ve kterém jsou zapouzdřené larvičky - hostitelem je divoké prase nebo liška 2 fáze onemocnění: - střevní - svalová
zapouzdřené larvy svalovce
Řád: Strunice (Mermithida) - larvy se vyvíjejí v tělních dutinách hmyzu, dospělci žijí volně - používají se v biologické ochraně rostlin proti škodlivému hmyzu - velikost: 1-50 cm
Třída: Secernentea - samci mají fasmidy (postanální senzorické papily)
Řád: Háďata (Rhabditida) - hlavně volně žijící hlístice, některé druhy parazitují na rostlinách a živočiších - hádě octové (Turbatrix aceti) – vyhledává octové kvašení - zástupci čeledi hlístkovití (Rhabditidae) jsou používáni v biologické ochraně rostlin (cizopasníci hmyzu) - hádě dobytčí (Strongyloides papillosus) – cizopasí v trávicím traktu u přežvýkavců a zajíců
hádě octové
Řád: Měchovci (Strongylida) - samci mají silně vyvinutou pářící plachetku s žebry
Nadčeleď: Zubovky (Strongyloidea) - velká ústní dutina s nápadnými zoubky - v dospělosti cizopasí ve střevním traktu nebo v dýchacích cestách
zubovka koňská (Strongylus equinus)
srostlice trvalá (Syngamus trachea) - napadá dýchací cesty drůbeže, špatné dýchání - onemocnění „syngamóza“ - „živé červené ypsilon“
měchovec lidský (Ancylostoma duodenale) - u nás v minulosti v podpovrchových dolech („důlní blednička“) - infekční larvy pronikají kůží na dolních končetinách - plicní fáze – kašel, záněty dýchacích cest - dospělí měchovci jsou zachycení ve dvanáctníku – těžké průjmy a ztráty krve
Nadčeleď: Vlasovky (Trichostrongyloidea) - parazité v zažívacím traktu nebo v dýchacích cestách - geohelminté vlasovka husí (Amidostomum anseris) průduchovka ovčí (Dictyocaulus filaria)
Nadčeleď: Plicnivky (Metastrongyloidea) - cizopasí v dýchacích cestách - biohelminté plicnivka prasečí (Metastrongylus apri) - mezihostitelé – žížaly plicnivka obecná (Metastrongylus capillaris) - mezihostitelé – plži
Řád: Škrkavice (Ascaridida) - samci mají stočenou zádní část těla - cizopasí ve střevním traktu obratlovců i bezobratlých - k nákaze dochází perorálně (ústy)
Nadčeleď: Škrkavky (Ascaridoidea) - parazitují v tenkém střevě obratlovce - onemocnění „askaridiózy“ Vývoj: Hostitel pozře vajíčko --- dostane se do tenkého střeva, kde vymigruje larva --- dostává se do krve --- krví je zanesena do plic -- kašlání --- larva se dostane do ústní dutiny, je polknuta a dostane se do tenkého střeva, kde dospívá = askaroidní migrace
škrkavka psí (Toxocara canis)
škrkavka prasečí (Ascaris suum)
škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)
Nadčeleď: Škrkavičky (Heterakoidea) - parazité střevního traktu ptáků - larvy nemigrují – dospívají ve střevě škrkavička slepičí (Ascaridia galli) roup kuří (Heterakis gallinarum)
Nadčeleď: Roupi (Oxyuroidea) - cizopasí u obratlovců i bezobratlých v tlustém a slepém střevě - způsobují střevní potíže - je možná tzv. autoinfekce – hostitel se může znovu sám nakazit roup dětský (Enterobius vermicularis) roup králičí (Passalurus ambiguus) roup koňský (Oxyuris equi)
Řád: Spirury (Spirurida) - biohelminté Nadčeleď: Spirury (Spiruroidea) - v dospělosti cizopasí v různých orgánech obratlovců
Nadčeleď: Vlasovci (Filarioidea) - cizopasí v lymfatickém a krevním systému, ve šlachách, v očích atd. - larvy jsou přenášeny krevsajícími členovci - nebezpečné druhy žijí hlavně v tropech
vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) - způsobuje „elefantiázu“ (sloní nemoc)
elefantiáza
rozšíření vlasovce mízního
vlasovec oční (Loa loa) - parazituje v podkoží, často také oční forma (usadí se pod spojivkou) - vektoři: mouchy rodu Chrysops
Řád: Háďátka (Tylenchida) - významní škůdci rostlin, přenašeči viróz - dutý stilet v ústní dutině - larva má 4 vývojová stadia, 2. a 3. stupeň larvy je infekční - způsobují deformace, růstové poruchy, nekrotické skvrny - někdy dochází k odumírání celých rostlin Možnosti ochrany: - zabránit přenosu sadbou a půdou - dodržovat osevní postupy a agrotechnické lhůty - používat odolné odrůdy - desinfekce půdy, moření sadby - biologická ochrana – dravé hlístice - využití nepřátelských rostlin (umožní vylíhnutí larviček, ale ne další vývoj)
Podřád: Aphelenchina - stilet není na bázi rozšířený - do rostliny pronikají průduchy nebo poraněnými místy háďátko jahodníkové (Aphelenchoides fragariae) háďátko kopretinové (Aphelenchoides ritzemabosi) - deformace a zasychání listů - napadají hlavně jahody (až 30% ztráty), ale také rajčata, mrkev, slunečnici atd.
háďátko obilné (Aphelenchus avenae) - polyfág, napadá podzemní části mladých rostlin
Podřád: Tylenchina - stilet je v ústní dutině rozšířen - do rostlin pronikají aktivně pomocí stiletu háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) - polyfág, napadá nadzemní i podzemní části rostlin (cibule, hlízy), známo asi 450 druhů rostlin - příznaky: nepravidelný růst, deformace stonků a listů, likvidace květů atd. - rychle se množí, za rok má 4-5 generací
háďátko řepné (Heterodera schachtii) Vývoj: - po sklizni řepy zůstávají v půdě mrtvé samičky v cystickém stavu, které jsou plné vajíček --- cysty vydrží v půdě až 8 let----- uvnitř jsou larvičky 1. stupně --- po letech je na poli znovu řepa --- kořínek vylučuje chemické látky, které aktivují larvičky v cystách --- larvička 2. stupně napadá kořen řepy, uvnitř kořene se vytvoří larvy 3. a 4. stupně --- samičí larvy se mění na cysty, samec opouští kořen --samice zvětší svůj objem až kořínek praskne a cysta vyhřezne ven --oplodnění --- samice hynou a ve formě cysty odpadávají z kořene
poškození řepy háďátkem
napadená rostlina
háďátko bramborové (Globodera rostochiensis) - způsobuje 30-80% ztráty na výnosech brambor
háďátko kořenové (Meloidogyne hapla) - vznik hálek na rostlinách
cysty
Kmen: VRTEJŠI (Acanthocephala) - gonochoristé - trávicí soustava není vyvinuta (potravu přijímají povrchem těla) - cizopasí ve střevech ptáků a ryb - mezihostitelé jsou larvy hmyzu, korýši - oslabení hostitele, zpomalení růstu, smrt
proboscis
vrtejš veliký (Macracanthorhynchus hirudinaceus) - cizopasí v tenkém střevě prasat
vrtejš husí (Filicollis anatis) - husy, kachny, různí vodní ptáci - mezihostitel je beruška vodní
vrtejš kachní (Polymorphus minutus) - cizopasí u kachen - mezihostitel je blešivec
