informační zpravodaj ů t n
E P
F
e v l
l
u b u
4 1
0 2
/ X
K
a
o s b
f
Najdete nás i na Facebooku! facebook.com/KlubAbsolventuFpeZcu vydavatel: občanské sdružení Klub absolventů FPE kontakt:
[email protected] informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
1
Úvodní slovo Vážení absolventi FPE, přinášíme Vám další číslo časopisu Klubu absolventů FPE (Klub), ve kterém jsou pro Vás připraveny informace o změnách pracovišť na ZČU, aktuality ze studentských aktivit či vzpomínky na studentská léta vyprávěné tiskovou mluvčí pražské Thomayerovy nemocnice, Mgr. Martinou Štanclovou, MBA. Po představení Katedry anglického jazyka v minulém čísle bychom Vás rádi seznámili s Centrem biologie, geologie a envigogiky (CBG). Tohoto vydání bychom také rádi využili k pozvání na Festival absolventů Západočeské univerzity v Plzni, který se bude konat 3. října 2014 v univerzitním areálu na Borských polích. Těšit se můžete na sportovní odpoledne a slavnostní Galavečer. Více se dočtete na: http://www.zcu.cz/absolventi/festival-absolventu/.
Přejeme Vám příjemné počtení!
Kdo a kde? V posledních dvou letech prochází fakulta procesem restrukturalizace a redislokace. Jinak řečeno, zanikají některá tradiční pracoviště, vznikají nová, některé budovy opouštíme, jiné prochází rekonstrukcí. Na fakultě již nemáme katedry biologie a geografie. O vzniku Centra biologie, geověd a envigogiky jsme však již psali v závěru roku 2012. Od té doby se toto pracoviště konsolidovalo a stalo se jednou ze stěžejních součástí fakulty. Personálně se rozrostlo, především v oblasti geověd, působí na něm pracovníci na pozicích post-doc, a to i ze zahraničí. Pracoviště je umístěno v budově Chodské náměstí 1, tam kde byla Katedra biologie. Z hlediska umístění pracovišť je nejvýznamnější změnou opuštění budovy v Jungmannově ulici a přestěhování kateder do budov Veleslavínova, Chodské a Klatovská. Nově tedy najdete Katedru ruského a francouzského jazyka ve Veleslavínově 42, Katedru anglického jazyka a Katedru německého jazyka v budově Chodské náměstí 1 a Katedru hudební kultury na Klatovské 51. Redislokace se nevyhnula ani děkanátu a studijnímu oddělení. V současné době započala rekonstrukce budovy Veleslavínova 42, kam se tato pracoviště v závěru letošního roku přestěhují. Opouštíme tedy historickou budovu na rohu ulic Veleslavínova a Sedláčkova, ve které byl děkanát, ale i studijní oddělení, řadu let. Půjdete-li od příštího roku za paní děkankou nebo na studijní oddělení, budete muset vystoupat do druhého patra „Veleslavínky“. Zatím to vypadá, že nějakou dobu bude fakulta umístěna ve zmíněných budovách, nicméně v souvislosti se stavební aktivitou v univerzitním areálu na Zeleném trojúhelníku je možné, ža ani toto není definitivní řešení.
Ladislav Čepička
informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
2
Okénko studentských aktivit Univerzitní Upír Univerzitní Upír je další tradiční akcí, která se na ZČU koná. Jedná se o organizovanou akci pro dobrovolné dárce krve z řad studentů, zaměstnanců nebo i absolventů naší univerzity.
Pořadateli UU jsou studentská komora AS FPE a samozřejmě Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, v jehož prostorách celá akce probíhá. V období od 10. do 27. března 2014 proběhl již 16. semestrník. Každý dárce, který přišel v rámci Upíra, si kromě pocitu, že udělal něco velice prospěšného, odnesl i placku s označením své krevní skupiny a úžasné „drbátko“ hlavy. Organizátoři všem zúčastněným děkují a všechny zvou na další semestrník, který se uskuteční na podzim.
informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
3
Exodus oslavil osmnáctku! Akce Exodus, již tradiční výlet studentů, zaměstnanců a absolventů ZČU, navazuje na dříve velmi populární pochody na Rabštejn. Další Exodus, už osmnáctý v pořadí, se uskutečnil v sobotu 3. května 2014.
Cílem tohoto pochodu bylo „Pojmenované občerstvení“ ve Šťáhlavicích, které se nachází nedaleko zámku Kozel. Jedná se o poslední občerstvení před mostem do zámeckého areálu. Toto místo bylo cílem již třetího Exodu – těmi předchozími byly Outdoor Edition a Tie Edition (před pěti lety). Jelikož Exodus právě oslavil plnoletost, organizátoři se rozhodli to oslavit s ním, a to v plné parádě. Účastníci se vyzbrojili balónky, frkačkami, narozeninovými čepičkami a samozřejmě ti odolnější alkoholem, ten k osmnáctinám přece patří. :-) A to nejen na oslavu, ale hlavně i na zahřátí, protože tentokrát byla opravdu velká zima. I přes tuto skutečnost se Exodu zúčastnilo přes 150 výletníků. Kromě občerstvení se všichni mohli v cíli těšit na soutěž o trička. Klasické placky byly
informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
4
samozřejmostí.
;-) Exodu ZDAR!!!
Příběhy ze studií Mgr. Martina Štanclová, MBA se narodila 1. května 1975, vystudovala na Západočeské univerzitě v Plzni obor Učitelství angličtiny pro 2. stupeň. Pracovala jako moderátorka a redaktorka v několika rádiích v Plzni a v Praze a od roku 2007 pracuje jako tisková mluvčí pražské Thomayerovy nemocnice. V současné době připravuje projekt školení v oblasti mediální krizové komunikace ve zdravotnictví při mimořádných událostech.
Mgr. Martina Štanclová, MBA
Který obor jste vystudovala na FPE? Obor Učitelství angličtiny pro druhý stupeň. Co Vás přimělo k volbě studia na Západočeské univerzitě v Plzni?
K západním Čechám jsem měla vždycky kladný vztah. Pocházím z Chebu, v Plzni jsem studovala Masarykovo gymnázium, a protože Plzeň je krásné město, které mi přirostlo k srdci, Západočeská univerzita byla jasná volba.
informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
5
Jak vzpomínáte na své studentská léta? Na studentská léta vzpomínám často a bude to tak asi do konce života. Studentský život má samozřejmě svá specifika, volnost a mejdany, ale musí obnášet i vůli a vytrvalost, aby člověk školu dokončil. Průměrně inteligentní člověk má na to vystudovat vysokou školu, ale ne všichni mají právě tu vytrvalost a zodpovědnost. Na vysoké Vás totiž nikdo nedrží a velká část studentů právě proto často v prvním ročníku skončí. Věnovala jste se někdy učitelské profesi? A proč ano, proč ne? Přímo ve škole jsem nikdy neučila, protože jsem měla jinou profesi, ale v posledních dvou letech se věnuji učení, nebo spíš lektorování, v oblasti mediální a krizové komunikace. Jaké klady a zápory vnímáte v učitelské profesi? Možná to bude znít jako klišé, ale předávání vědomostí další generaci je záslužná činnost a pokud se najde aspoň několik nadaných žáků, musí to být povznášející pocit. Na druhou stranu dnešní kult dítěte se mi moc nezamlouvá. Děti mohou téměř vše, nemají hranice a mnohdy znají pouze svá práva a nikoliv povinnosti, což musí být pro učitele frustrující. Jak jste se dostala k práci tiskové mluvčí? Už od 18 let a tedy i během studia jsem pracovala jako moderátorka v rádiích, např. Kiss Proton a FM Plus v Plzni nebo Blaník a Impuls v Praze. Po skoro 15 letech v médiích jsem se rozhodla využít tyto zkušenosti jako mluvčí. Thomayerova nemocnice zrovna mluvčí hledala. Byla to pro mě i výzva, protože Thomayerka byla vždycky tak trochu mediální Popelkou. Co samotná práce tiskové mluvčí obnáší? Mojí prací je v podstatě co nejvíc propagovat Thomayerovu nemocnici, její kliniky a lékaře v médiích. K tomu musím mít přehled o různých médiích, pořadech, redaktorech a musím hlavně vědět, jak vše funguje a co novináři potřebují. Jenom tak jim mohu nabízet vhodná témata tím nejlepším způsobem. Novináři si ale připravují i vlastní témata, ke kterým jim potom do reportáží a článků doporučím odborníky z naší nemocnice. Je to vlastně oboustranný proces, kdy si všichni jako partneři vyjdeme vstříc. Jak vzpomínáte na studia na ZČU? Tehdy v roce 1994, kdy jsem nastoupila, se nám otevíral celý svět. Poprvé přišli odborní lektoři ze zahraničí s naprosto jiným způsobem výuky. Najednou jsme se nemuseli biflovat fakta, ale ptali se nás na náš názor, psali jsme hodně esejí na různá témata. To mě naučilo vytříbit a obhájit vlastní názor, mít kritické myšlení a nepřijímat jenom slepě něčí myšlenky. Byl to základ celého mého dalšího profesního života. Zvolila byste stejnou aprobaci, kdybyste měla možnost vrátit čas? A proč? Určitě bych znovu zvolila tento obor. Potkala jsem mnoho skvělých lektorů a spolužáků. Navíc angličtina je univerzální. Každý jazyk otevírá dveře do světa, bez něj nejste nic, ale angličtina je základ všeho.
informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
6
Představujeme katedry Fakulty pedagogické ZČU Od minulého čísla Zpravodaje Vám v rámci této rubriky postupně představujeme jednotlivá pracoviště Fakulty pedagogické ZČU. Minule jsme začali Katedrou anglického jazyka, v tomto čísle přišla řada na Centrum biologie, geologie a envigogiky (CBG), které patří k největším a nejdynamičtěji se rozvíjejícím součástem fakulty.
Centrum biologie, geologie a envigogiky – základní údaje Vedoucí katedry
doc. RNDr. Michal Mergl, CSc.
Vedoucí oddělení biologie
RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Vedoucí oddělení geověd
doc. RNDr. Pavel Mentlík, Ph.D.
Tajemnice katedry
Mgr. Petra Vágnerová Mgr. Alena Dostálová, Ph.D. Mgr. Zbyněk Houdek, Ph.D.
Členové oddělení biologie
Mgr. Ivana Hradská Mgr. Michaela Jizbová Mgr. Veronika Kaufnerová Mgr. Jiří Kout, Ph.D.
Členové oddělení geověd
Postdoktorandi ze zahraničí
RNDr. Klára Vočadlová, Ph.D. RNDr. Václav Stacke, Ph.D. Mgr. Markéta Pluháčková Jorge Vincente Serrano Estere, Ph.D. Andrea Jiménez-Sanchéz, Ph.D. • Biologie se zaměřením na vzdělávání (Bc.)
Nabízené studijní programy
• Učitelství biologie pro ZŠ (nav. Mgr.) • Učitelství biologie pro SŠ (nav. Mgr.) • Učitelství geografie pro ZŠ (nav. Mgr., ve spolupráci s KGE FEK ZČU) • Učitelství geografie pro SŠ (nav. Mgr., ve spolupráci s KGE FEK ZČU)
Webové stránky
www.cbg.zcu.cz
Kontaktní adresa
CBG FPE ZČU, Klatovská 51, Plzeň, 306 19
informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
7
Vedle základních údajů o katedře jsme pro Vás připravili i rozhovor s vedoucím Centra:
doc. RNDr. Michal Mergl, CSc. Docent Mergl vystudoval v roce 1983 všeobecnou geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Kandidátskou práci na téma Bentická společenstva spodního ordoviku (tremadok-arenig) v západní části pražské pánve obhájil v roce 1992 a v roce 1996 byl na PřF UK jmenován docentem po obhajobě habilitační práce na téma Nejstarší ordovik (tremadok) v Čechách. Na FPE ZČU vyučuje především předměty zaměřené na paleontologii, mineralogii, zoologii bezobratlých a evoluční biologii. Je autorem několika v zahraničí vydaných monografických publikací a desítek odborných článků publikovaných v zahraničních odborných časopisech. V současné době je rovněž proděkanem FPE pro vědu a výzkum. Pan docent nám v rámci rozhovoru mimo jiné vysvětlil i nezvyklý název jím vedeného pracoviště a jeho návaznost na katedry biologie a geografie, které na FPE existovaly v minulosti. Vámi vedené pracoviště neslo dlouhá léta název Katedra biologie (KBI), nyní se jmenuje Centrum biologie, geologie a envigogiky (CBG). Mohl byste našim čtenářům stručně vysvětlit, proč došlo k této změně a čím vším se vlastně CBG v současné době zabývá? Ke změně došlo z příčin vnějších. Vzhledem k tomu, že při odchodu KGE na FEK zůstala část pracovníků na FPE, a aby se zamezilo duplicitě geografií na ZČU, oblast fyzické geografie bylo třeba zastřešit samostatným oddělením. Toto vedlo ke vzniku dvou oddělení a ke změně názvu KBI. CBG tedy vzniklo poněkud z nouze. Mnozí mi to budou mít za zlé, že to takto sděluji otevřeně, ale hlavní „vinu“ na tomto nese rozhodnutí KGE odejít na FEK a rozhodnutí jiných z KGE neodejít na FEK. Je to však pravda. Dnes jsem za vznik CBG rád, ale chybí mi pojem katedra. CBG je přinejmenším z hlediska počtu vědeckých prací v uznávaných zahraničních časopisech vlajkovou lodí vědy a výzkumu na FPE. Na jaká konkrétní témata se výzkum na Vámi vedeném pracovišti zaměřuje a čím si vysvětlujete Vaše úspěchy v této oblasti? Do jaké míry mohou podle Vašeho názoru využít zkušenosti získané na CBG i další pracoviště FPE? Na toto stačí krátká odpověď. Pracovníci na KBI a nyní i pracovníci na oddělení geověd na CBG vždy chápali, že vědecký výzkum je nutný, publikování výsledků je nutné. Někdy je nám podsouváno, že výzkum děláme v oborech, ve kterých je to snadné. U všech oborů je to stejně (ne)snadné. Vždy je to na úkor vlastního pohodlí. Ale není nic lepšího, než propojení vědy a výuky. V posledních letech na CBG přišli jako postdoktorandi i odborníci ze zahraničí. Jak se Vám tyto odborníky podařilo získat (a zaplatit) a co od nich vlastně očekáváte? Zapojují se tito postdoci i do pedagogické činnosti, popř. vedení studentských prací, nebo se podílí „pouze“ na řešení vědeckých projektů? Zapojují se do toho, co je možné a přínosné pro studenty. Tedy jsou skvělí při spoluvedení geologických exkurzí. Mají jiné zkušenosti, o které se mohou podělit. Vyšli z jiného prostředí a mohou toto sdělit našim studentům. Přinutili studenty komunikovat v angličtině a ti ztratili v tomto směru ostych. Náklady na tyto pracovníky jsou z evropských prostředků. Očekávám od nich publikační výstupy, které zůstanou „majetkem“ CBG a umožní další rozvoj vědeckého výzkumu na CBG v dalších letech. Je to, s prominutím, byznys s RIV body. Ale také to silně podpořilo spolupráci se španělskými paleontology, a to i jinými. Prostě, ti „naši“ mají kontakty do Španělska. Z toho pak plyne možnost společného výzkumu se Španěly a tedy publikací i pro nás. Vaše pracoviště zajišťuje na FPE především přípravu budoucích učitelů biologie. Jaké jsou Vaše priority v této oblasti (např. z hlediska inovací výuky apod.)? Jaký je obecně Váš názor na možnosti skloubení vědecké a pedagogické práce? S inovacemi bych byl opatrný, malé děti jsou stále stejné, začínají se znalostmi přírody získanými od svých rodičů. Je důležité, aby naši absolventi měli přírodu rádi a měli k ní úctu, dokázali se v přírodě a biologických
informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
8
procesech (např. funkci lidského těla) správně vyznat a byli vyzbrojeni dovednostmi a kreativitou, které potřebuje každý dobrý učitel pro své povolání. Skloubení vědy a výuky? To nejsou protipóly, jen je potřeba umět odfiltrovat, co je možné ještě sdělovat jako základní fakt a co je už tak speciální z onoho výzkumu, že to do výuky nepatří. K výzkumu je potřeba dětská zvídavost a „divení se“. Pokud se student stane zvídavý a nadšený, ani si třeba neuvědomí, že při práci nad bakalářkou nebo diplomovou prací vlastně dělá onu „velkou“ vědu. Většina FPE se dlouhodobě potýká s finančními problémy souvisejícími především s klesající dotací od státu na přípravu budoucích učitelů. Jaká je v tomto směru situace CBG? Daří se Vám získávat dostatek finančních prostředků i mimo standardní dotaci? Pokud ano, odkud tyto peníze „navíc“ získáváte? Máme více, spíše ale malých, zdrojů. Je to chůze po ostří nože. Nízké financování studentů na pedagogických fakultách je nemravnost tohoto státu. Je to politická hloupost, které namísto příchodu špiček do vzdělávání vede k jejich odchodu, což se projeví ve výhledu 20 - 40 let silně negativně. Ale politici a jim podobní jsou voleni jen na cca 4 roky, a tak jsou slepí. Ty další nejvýznamnější zdroje jsou za publikace a tzv. RIV body, tj. za vědecký výzkum, který je zhodnocen publikací. Něco málo máme za přijímací řízení, máme granty různé úrovně od GAČRu přes ESF po vnitřní granty ZČU. Menší občasné zdroje získáváme z krajských kol Biologické olympiády a podobně. Nemáme nedostatek prostředků, jen je nemůžeme občas využít tak, jak bychom potřebovali. Katastrofou je obtížnost jakýchkoliv nákupů toho, co potřebujeme aktuálně. Veřejné zakázky na skoro všechno jsou největším problémem. Svoboda typu – potřebuji knihu pro výzkum, jdu si ji zítra koupit – na ZČU neexistuje. Je to obrovská potíž, kterou způsobila politická rozhodnutí v této zemi. A nám, obrazně řečeno, „láme vaz“. V nedávné minulosti došlo na Fakultě pedagogické v rámci úsporných opatření k významným přesunům značné části kateder a řada pracovišť se z hlediska využívaného prostoru musela výrazně uskromnit. Dotkly se tyto změny nějakým způsobem CBG? A pokud ano, jaké prostory v současné době Vaše pracoviště zabírá ve srovnání s tím, na co byli zvyklí studenti působící u Vás třeba před deseti lety? Jsou plánovány nějaké další přesuny v blízké budoucnosti? Dotkly se podstatně, museli jsme opustit naše depozitáře a laboratoř, kde nyní sídlí KNJ. Ale zvykáme si. Velikost našich prostorů je menší. My bohužel potřebujeme i jiné, tj. laboratorní prostory, na rozdíl od např. historiků nebo analytických matematiků. A v tomto ohledu jsou pravidla na ZČU, nebojím se říci, hloupá. Doufám, že přesuny nebudou, digestoř zabudovaná do zdi se nestěhuje snadno... Do jaké míry Vaše pracoviště spolupracuje s absolventy? Máte představu o tom, jak se vyvíjí jejich kariéra a kolik z nich působí jako učitelé na středních a základních školách? Pořádáte nějaké akce pro učitele ZŠ a SŠ, popř. širokou veřejnost, na nichž se případně podílí i absolventi Vaší katedry? Na absolventy máme dobré kontakty, alespoň na určitou část, zejména v blízkém okolí a v samotné Plzni. Absolventi bakalářského programu se docela uplatňují v dalším studiu na odborných fakultách v Praze a Českých Budějovicích, z čehož osobně mám velkou radost. A absolventi učitelství si místa nachází i na gymnáziích. Co víc si mohu já a co víc si mohou naši absolventi přát v současné době? Akce pro učitele pořádáme v rámci projektů ESF, dlouhá léta jsme zajišťovali a stále zajišťujeme Univerzitu třetího věku, vedeme různé exkurze, podílíme se na popularizaci v rámci Otevřené vědy, vedeme exkurze pro studenty jiných kateder biologie po republice apod.
informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
9
Rozloučení s Josefem Liškou * 11. 7. 1950 ─ † 21. 3. 2014
Rádi bychom se touto cestou rozloučili s Ing. Josefem Liškou, který byl dlouholetým tajemníkem Západočeské univerzity v Plzni. Jeho pracovní dráha začala v roce 1973, kdy začal pracovat jako absolvent strojní fakulty VŠSE v podniku Škoda v Plzni. Absolvoval také postgraduální studium ČVUT v Praze. Poté se Josef Liška vrátil na svou alma mater. Pracoval jako vedoucí oddělení hospodářských činností či působil na katedře teorie a konstrukce energetických zařízení Fakulty strojní. Následně byl ještě několik let zaměstnán ve strojírenském podniku Škoda a nakonec v roce 2000 přijal funkci tajemníka ZČU. Kolegové a přátelé si cenili nejen jeho pracovních schopností, ale také lidskosti a přátelského přístupu. Nemůžeme opomenout jeho velmi kladný vztah ke studentům ZČU.
Na závěr Vážení absolventi FPE, poměrně často se diskutuje o tom, do jaké míry je příprava budoucích učitelů v souladu s požadavky praxe. Proto se Klub absolventů FPE ZČU rozhodl uspořádat anketu mezi absolventy fakulty, která je zaměřena právě na to, jak učitelé s odstupem času hodnotí přínos vysokoškolského studia v jednotlivých oblastech ve vztahu k potřebám praxe. Výsledky ankety budou předloženy vedení FPE a měly by posloužit jako jeden ze zdrojů informací pro provedení inovací v přípravě učitelů. Prosíme proto ty z Vás, kteří v současné době působí jako učitelé mateřských, základních a středních škol, aby si udělali chvilku času a vyplnili dotazník dostupný na: https://docs.google.com/forms/d/10tou0BEyshKz_-A55I70a28Ar8mXfVEXUkggXrBxo2Q/ viewform?c=0&w=1&usp=mail_form_link Vyplnění dotazníku by Vám nemělo zabrat déle než 5-10 minut. Předem Vám děkujeme!
na přípravě tohoto čísla se podíleli: Ladislav Čepička, Lada Borárošová, Jiří Kohout, Magda Kadlecová, Monika Buričová
informační zpravodaj Klubu absolventů FPE
10 x