K oceňování nedodané elektřiny A. Úvod do problému B. Přístupy k oceňování nedodané elektřiny
C. Příklady ztrátových funkcí D. Jak jsme na tom v ČR?
Ing. Miroslav Vlček, CSc.
AEM, Praha, září 2012
Co v podstatě umíme? Technické modely provozu elektrizačních soustav a jejich částí v řadě zemí již umožňují s požadovanou přesností odhadnout očekávaný vliv jak jejich stávajícího stavu, tak různých způsobů jejich dalšího rozvoje na výši spolehlivostních ukazatelů. Zpravidla „snadno“ lze stanovit vliv různých opatření (a nákladů) na změnu spolehlivostních ukazatelů.
Co je složitý problém? Stanovení potenciálních ekonomických účinků odpovídajících stávající úrovni spolehlivosti a jejích změn – jinými slovy: jde o korektní odhad důsledků vyvolaných přerušením služby poskytované zákazníkům.
Nejedná se přitom jen o krátkodobé vlivy v době a po době přerušení dodávky elektřiny (přímé a nepřímé, ekonomické a jiné), ale i o vlivy dlouhodobější – opatření přijatá pro zmírnění nebo omezení možných budoucích ztrát. Řešení problému je věnována pozornost zhruba od 70. let minulého století – např. v IEEE Transactions on Power Apparatues and Systems.
2
Typy důsledků přerušení dodávky elektřiny
3
Krátkodobé důsledky: Přímé ekonomické vlivy: přerušení nebo omezení výroby/služeb; nevyužité nebo zmařené zdroje, suroviny či potraviny; poškození zařízení; náklady na opětovné zahájení výroby; přímé náklady související se zdravím lidí a jejich bezpečností; náklady utilit vyvolané přerušením a obnovením dodávky elektřiny.
Přímé sociální náklady: problémy způsobené v dopravě; ztráty volného času; ztráta tepelné pohody; zranění a obavy lidí. Nepřímé vlivy – vedlejší důsledky, které lze obtížně jednoznačně kategorizovat (jako sociální nebo ekonomické): občanská neposlušnost a rabování; selhání bezpečnostních zařízení v průmyslu a službách, apod. Dlouhodobější důsledky (jako adaptační reakce):
Opatření pro zmírnění/omezení budoucích ztrát, např. instalace ochranných vypínacích zařízení pro zajištění nepřerušované dodávky, pro regulaci napětí, záložní zdroje, přesídlení do oblastí s vyšší spolehlivostí dodávky, apod.
Co ovlivňuje výši ztrát při přerušení dodávky e/e? Výše ztrát je funkcí povahy a míry závislosti zákazníka na dodávce e/e, tj. jak na charakteristice zákazníka, tak charakteru přerušení. Podstatným faktorem, který ovlivňuje výši ztrát, je rozsah, příčina a předvídatelnost přerušení dodávky. Ztráty jsou částečně závislé i na postoji a připravenosti zákazníka, tj. na faktorech které mají vztah ke stávající úrovni spolehlivosti – lépe připraveni jsou zpravidla tam, kde je úroveň spolehlivosti nižší. Charakteristika zákazníka
typ zákazníka povaha aktivit zákazníka velikost provozu demografická data výše poptávky po elektřině míra závislosti na dodávce e/e a schopnosti reagovat na její přerušení.
Charakteristika přerušení dodávky
doba trvání přerušení četnost výskytu přerušení okamžik, kdy k přerušení dochází úplné nebo částečné přerušení dodávky předstihové varování či informace o době trvání výpadku dodávky oblasti, které jsou přerušením ovlivněny.
4
Metody používané pro odhad výše ztrát
5
Nepřímé analytické metody (založené na úvahách/dedukcích): 1.
Minimální odhad ceny vychází z ochoty zákazníků platit za spolehlivost na úrovni stávajících tarifů a maximální výše odhadu je odvozena z měrných nákladů nového záložního zdroje.
2.
„Cena“ odpovídá podílu HDP a spotřeby elektřiny (či HDP a spotřeby členěné podle sektorů) nebo jeho případné modifikace.
3.
„Cena“ pro domácnosti odpovídá „hodnotě“ ztráty volného času, oceněné příjmy zákazníků nebo je výsledkem průzkumu u vybraných zákazníků.
Případové studie provedené po skutečných specifických případech přerušení dodávky elektřiny. Výhoda – operuje se skutečnými zkušenostmi zákazníků (a ne s hypotetickými scénáři). Nevýhoda – počet studií je malý, mají lokální charakter a vztahují se k velkým a rozsáhlým výpadkům (ale většina přerušení má lokální charakter s odlišnými konsekvencemi). Průzkumy u zákazníků, kteří odhadují ztráty při přerušení s proměnnou dobou trvání, četností výskytu, v různých částech dne a roku. Výhody – zákazník může nejlépe ocenit ztráty a utilita získat specifické informace; nevýhody – jako u všech dotazníkových akcí (+chybí sociální/nepřímé vlivy).
Modely pro odhad ztrát z přerušení dodávky e/e
6
Tři vývojové etapy tvorby modelů pro ztrátové funkce: 1.
Přiřazení „ceny“ (v peněžních jednotkách – p.j.) celkovému objemu nedodané elektřiny (p.j./kWh) – bez ohledu na četnost, dobu trvání nebo jiný parametr.
2.
Dva ukazatele „ceny“, a to p.j./kWh a p.j./kW – model má jasnější fyzikální interpretaci, ale stejné slabé stránky jako ad 1.
3.
Ztráty způsobené neschopností zákazníků realizovat zamýšlené aktivity – výše ztrát se převážně získává z průzkumů u zákazníků a z nich se stanoví ztrátové funkce silně závislé na době trvání přerušení dodávky elektřiny, a to zpravidla v členění podle sektorů SCDF (Sectorial Customer Damage Functions) – jejich
stanovení a porovnání mezi zeměmi není „bez problémů“.
Specifickým případem je souhrnný ukazatel typu VoLL (Value of Lost Load), který se uplatnil v Anglii, Walesu, Austrálii a Kanadě a může být založen na SCDF. Používá se pro globální studie na úrovni výrobní, resp. výrobní a přenosové soustavy. Očekávané ekonomické důsledky ECOST jsou součinem odhadu nedodané elektřiny EENS a VoLL:
ECOST = EENS x VoLL
Země uvedené ve zprávě Task Force CIGRE – 2001: Methods to Consider Customer Interruption Costs in Power Systems Analysis Země
Sektory zákazníků
Trvání přerušení
Standardizace
Roky průzkumu
Austrálie
A, C, I, L, R
2 s až 48 h
Roční energie
1996 – 1997
Kanada
A, C, I, O, R
2 s až 48 h
Roční energie Špičkové zatížení
1985 - 1995
Dánsko
A, C, I, O, R
1 s až 8 h
Špičkové zatížení
1993 – 1994
C, I, L, R
Mžikové až 24 h
Roční energie Špičkové zatížení
1993
C, I
Mžikové až 24 h
Špičkové zatížení
1997 – 1998
Irán
C, I, R
2 s až 2 h
Špičkové zatížení
1995
Nepál
C, I, R
1 min. až 48 h
Roční energie Špičkové zatížení
1996
Nový Zéland
C, I, R
<2h
A, C, I, R
1 min. až 8 h
Špičkové zatížení
1989 – 1991
Portugalsko
C, I, R
1 min. až 6 h
Roční energie
1997 – 1998
Saudská Arábie
C, I, R
20 min. až 8 h
Roční energie Špičkové zatížení
1988 – 1991
Švédsko
A, C, I, R
2 min. až 8 h
Špičkové zatížení
1994
USA
A, C, I, R
Mžikové až 4 h
Nedodaná e/e
1986 - 1993
Velká Británie Řecko
Norsko
1987
7
Příklady ztrátových funkcí pro sektory (SCDF) Údaje z roku 1995 jsou standardizovány k ročnímu maximálnímu zatížení 5 sektorů a dva sub-sektory. Domácnosti – odhad podle WTP za eliminaci neohlášeného přerušení; zemědělství – odhady konzultantů a veterinářů. Graf 1: Dánsko - standardizované (měrné) ztráty vyvolané přerušením dodávky elektřiny (Kč/kW)
Měrné ztráty (Kč/kW)
Domácnosti
800 700
Domácnosti - elektroteplo
600 500
Průmy sl
400 300 200
Maloobchod a služby
Zemědělstv í
Průmy sl - bez těžkého
Veřejné služby
100 0 1h
2h
4h
Doba trvání přerušení
8h
8
Příklady ztrátových funkcí pro sektory (SCDF)
9
Údaje z let 1989 až 1991 (standardizace k ročnímu maximálnímu zatížení) 4 sektory. Náhodné přerušení dodávky v lednové úterý: domácnosti – WTP odpoledne; I a C – v 10,00 (cca shodné) a A – v 6,00 (relace opačná než DK).
Měrné ztráty (Kč/kW)
700
Graf 2: Norsko - standardizované (měrné) ztráty vyvolané přerušením dodávky elektřiny (Kč/kW)
600 500
Domácnosti
400
Zemědělství Průmysl
300
Obchod
200 100 0 1 min.
1h 4h Doba trvání přerušení
8h
Příklady ztrátových funkcí pro sektory (SCDF)
10
Údaje z roku 1994 (standardizace k ročnímu maximálnímu zatížení) 3 sektory a dva sub-sektory. Náhodné přerušení dodávky v lednu odpoledne, kdy se vyskytuje špičkové zatížení: domácnosti – WTP; ostatní – přímé ztráty. Graf 3: Švédsko - standardizované (měrné) ztráty vyvolané přerušením dodávky elektřiny (Kč/kW)
Měrné ztráty (Kč/kW)
1200 1000 800 600
Domácnosti Zemědělství Průmysl - malý Průmysl - velký
400
Obchod
200 0 2 min.
1h
4h
Doba trvání přerušení
8h
Příklady ztrátových funkcí pro sektory (SCDF)
11
Pro zjednodušení jsou v Dánsku spojeny maloobchod a služby zahrnuty do C a ve Švédsku je I průměrem dvou sub-sektorů. S výjimkou I jsou odchylky výrazné! Totéž de facto platí pro porovnání Kanady a Velké Británie. Graf 4: Porovnání standardizovaných (měrných) ztrát při přerušení dodávky na 8 h (Kč/kW) 1200
Měrné ztráty (Kč/kW)
1000 800
Dánsko Norsko
600
Švédsko
400 200 0 Domácnosti
Zemědělství
Sektory
Průmysl
Obchod
Příklady ztrátových funkcí pro sektory (VoLL)
12
Pro obchodování v poolu byla v Anglii a Walesu nejdříve uplatněna sazba 2 GBP/kWh, ale již v roce 1994 OFFER konstatoval, že je nízká, tj. není adekvátní ztrátám z přerušení dodávky a je jí třeba zvýšit na 20 GBP/kWh. National Grid považoval za obhajitelnou sazbu 10,88 GBP/kWh. Přepočtem k roku 2005 (inflace, kurz, PPP) se dostaneme na úroveň cca 318 Kč/kWh. V roce 1996 byl v Austrálii proveden průzkum uplatněný pro odhad VoLL. Původní cena, použitá pro zúčtování v poolu ve výši 5 AUD/kWh, byla do roku 2002 zvýšena na 20 AUD/kWh, ale může se v konkrétních případech od této úrovně lišit (např. pro Sydney). Po přepočtu jde o cca 205 Kč/kWh. Norsko v roce 2006 vyhlásilo sazby měrných ztrát pro segmenty spotřeby pro motivaci rozvoje PS. Když je použijeme pro strukturu spotřeby v ČR, pak po přepočtu dostaneme VoLL ve výši cca 56 Kč/kWh. V návrhu „Metodiky stanovení normy spolehlivosti výkonové bilance ČR“ (ČEZ, 1998) byly použity měrné ztráty, které v roce 1991 používala Houston Light & Power (a ta je převzala od jiné americké utility). Při jejich aplikaci na strukturu spotřeby v ČR činila průměrná měrná ztráta 7,15 USD/kWh, resp. po přepočtu k roku 1997 se jednalo o 152 Kč/kWh a k roku 2005 o 199 Kč/kWh.
Jak jsme na tom v ČR? Ekonomická optimalizace spolehlivosti ES byla po dlouhá desetiletí a stále ještě je pro české energetiky nenaplněnou výzvou. Pro ocenění nedodané elektřiny se používaly různě konstruované a v různé míře obhajitelné sazby - viz např. problémy s průkazem efektivnosti ss spojky do SRN.
Články z IEEE Transactios on PAS byly sice k dispozici, ale bez odezvy. Skripta Jirešové, Klímy a Povýšila „Ekonomika a řízení energetických soustav II“ z roku 1985 obsahují kapitolu Optimalizace spolehlivosti ES, s návrhem na způsob stanovení jednotlivých složek kriteria a odkazem na základní související literaturu.
13
Jak jsme na tom v ČR?
14
V návrhu „Metodiky stanovení normy spolehlivosti výkonové bilance ČR“ (ČEZ, 1998) se pro ocenění nedodané elektřiny používala sazba, která byla odvozena z údajů získaných v Houston Light & Power. V období od druhé poloviny roku 2006 do „jara“ 2007 řešila Cygni, s.r.o., pro ERÚ studii s názvem „Metodika ekonomického hodnocení nedodané energie v podmínkách ES ČR“. Její první část obsahovala analýzu problému (a překlad zmíněné zprávy Task Force CIGRE – 2001). Ve druhé části bylo hodnoceno pomocí modelu SE SyS ČEPS, a.s., - šest scénářů s různou výší PpS, - posuzovaných z technicko-provozního hlediska pomocí sedmi ukazatelů spolehlivosti, - „nedodaná elektřina“ byla aproximována regulační odchylkou ACE (Area Control Error) větší než 100 MWh/h, s krokem 100 MWh/h až do 600 MWh/h, - pro její ocenění byly použity hodnoty VoLL tří zemí Norsko (56 Kč/kWh), Austrálie (205 Kč/kWh) a Anglie (318 Kč/kWh) a vypracován návrh příslušné metodiky pro přechodné období než bude realizován reprezentativní průzkum, který umožní stanovit SCDF pro ČR.
Jak jsme na tom v ČR?
15
Obávám se, že v ČR se dosud nikdo neodhodlal k odhadu SCDF. Závěrem cituji dva „závěry“ zprávy Task Force CIGRE z roku 2001: Měnící se podnikatelské prostředí bude velmi rozšiřovat paletu rozhodnutí, která budou muset přijímat elektroenergetické výrobní společnosti, poskytovatelé přenosu, distribuční společnosti a vládní regulátoři. Důsledky přerušení dodávky elektřiny zákazníkům jsou významným faktorem pro stanovení akceptovatelné a ekonomicky ospravedlnitelné úrovně spolehlivosti služeb a investic potřebných pro dosažení a udržení těchto úrovní. Očekává se, že se bude zvyšovat využití nákladů zákazníků, které jsou vyvolány přerušením dodávky, při rozhodování utilit a vládních regulátorů, když se odvětví a jeho regulační autority budou trvale pokoušet vyvážit úroveň investic potřebných pro dosažení a udržení akceptovatelných úrovní spolehlivosti dodávky elektřiny.
Děkuji za pozornost