K historii otáãivého hledi tû v zámecké zahradû v âeském Krumlovû

mastr_04_07

31.8.2007

12:46

Stránka 274

K historii otáãivého hledi‰tû v zámecké zahradû v âeském Krumlovû Pavel SLAVKO

2

Fotografie pocházejí z archivu pana Joana Brehmse a z fotografického archivu zámku âesk˘ Krumlov. Autofii fotografií jsou uvedeni pouze u obr. 11 (Vladimír Hyhlík), 13 (Josef Prokopec), 14, 16 (V. Kronbauer). Obr. 1. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, zámecká zahrada, fotografie z roku 1914 zachycuje stav zahradní vegetace na dne‰ním místû otáãivého hledi‰tû. Obr. 2. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, souãasná konstrukce otáãivého hledi‰tû v prostoru pfied letohrádkem Bellarie. Obr. 3–6. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, zámecká zahrada, fotografie z let 1900 (obr. 3), 1907 (obr. 4), 1912 (obr. 5) a 1956 (obr. 6).

■ Poznámky 1 Karel HIEKE: âeské zámecké parky a jejich dfieviny, Pra-

1

ha 1984, s. 61; Wilfried ROGASCH: Schlosser, Garten in Böhmen und Mahren, Koln 2001, s. 107; Marie PAVLÁTO-

Otáãivé hledi‰tû v zámecké zahradû je fenomén, kter˘ jiÏ po generaci vzbuzuje sváry mezi divadelní

rysného celku s jednotliv˘mi ãástmi zahrady a kfií-

VÁ, Marek EHRLICH a kol.: Zahrady a parky JiÏních âech,

Ïení podélné pohledové osy s osami pfiíãn˘mi.

Praha 2004, s. 120.

obcí a správci památek. Jde o citlivé a Ïhavé téma

V kompoziãním centru, samotném stfiedu zahra-

s velk˘m obãansk˘m i politick˘m ohlasem, pfiede-

dy v geometrickém i v˘znamovém slova smyslu,

v‰ím na jihu âech. Jádrem sporu je v podstatû sku-

v‰ak byla kfiehká a snadno zranitelná forma za-

teãnost, do jaké míry a v jakém rozsahu je moÏné

hradního umûní nahrazena brutální technickou

pouÏívat v˘znamnou památkovou lokalitu k novodo-

stavbou (obr. 2). Prostoru, kter˘ byl po tfii staletí

b˘m aktivitám a zda tyto aktivity prospívají, ãi ‰kodí

vytváfien a ‰lechtûn jako místo pro snûní, rozjímá-

historickému prostfiedí. Odpovûdi na tyto otázky ne-

ní a naslouchání pfiírodû i pro relaxaãní procháze-

byly doposud uspokojivû vyfie‰eny.

ní se „zahradním rájem“ (obr. 1, 3, 4, 5, 6), byl ve

Zámecká zahrada je v odborné literatufie vysoce

20. století direktivnû dán odli‰n˘ obsah. Novû vlo-

hodnocena zejména kvÛli terasovitému schématu

Ïená stavba byla urãena pro divadelní provoz, sa-

ranû barokního zaloÏení s hodnotn˘mi architekto-

mozfiejmû se v‰ím vybavením, které divadlo potfie-

nick˘mi a sochafisk˘mi díly, které se pfies slohové

buje, tedy mohutnou konstrukcí hledi‰tû pro

1

promûny zahrady zachovalo do souãasnosti. V˘z-

diváky, technickou sítí elektrick˘ch kabeláÏí rozve-

namná je zejména dodnes patrná symetrie pÛdo-

den˘ch pod povrchem zahrady, osvûtlovacími vûÏe-

274

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 4 / I N M E D I A S R E S | P a v e l S L AV K O / K h i s t o r i i o t á ã i v é h o h l e d i ‰ t û v z á m e c k é z a h r a d û v â e s k é m K r u m l o v û

mastr_04_07

31.8.2007

12:47

Stránka 275

3

4

5

6

mi a mnoÏstvím dal‰ích svûteln˘ch prvkÛ, koncen-

vácky vdûãné a dramaturgicky perspektivní. Karel

osobností, která formulovala nové divadelní kon-

trací mnoha desítek úãinkujících a cca pûti set di-

Konstantin, tehdej‰í fieditel Jihoãeského divadla,

cepce. Nad bûÏn˘ standard doby byl odbornû i ja-

vákÛ na kaÏdém pfiedstavení i s nezbytn˘m ozvuãe-

proto vytyãil plán pfiipravit pro letní období velká

zykovû vzdûlán a ovlivnûn tvofiivostí Bauhausu.

ním. Klidnou atmosféru zahradního prostfiedí na-

divadelní pfiedstavení v pfiírodû, v pûkném pro-

hradila pfii zkou‰kách a pfiedstaveních kakofonie

stfiedí, pro tisíce divákÛ.

7

4

■ Poznámky

zvukÛ i svûteln˘ch efektÛ. Náv‰tûvníci, pÛvodnû

V roce 1948 probûhl druh˘ roãník festivalu, na-

rozpt˘lení po celé plo‰e zahrady, od té doby pfied-

zvan˘ Jihoãeské divadelní léto. Po zku‰enosti

2 Divadelní sezona zaãíná v polovinû kvûtna pfiípravou

stavují zátûÏ cca ‰esti set osob soustfiedûnou do

z pfiedchozího roku roz‰ífiilo Jihoãeské národní di-

prostoru a prvními zkou‰kami, konãí v polovinû záfií. V po-

jednoho místa. To v‰e prakticky dennû, po dobu

vadlo svÛj pokus i na jiná mûsta jiÏních âech, na-

sledních letech je v ní odehráno prÛmûrnû sedmdesát

2

ãtyfi mûsícÛ letního období. Velkorysá barokní po-

pfiíklad do Tfiebonû ãi Písku a hrálo se i v âeském

pfiedstavení, technická pfiíprava a zkou‰ky trvají zhruba

hledová osa vedená podélnou zahradní komunika-

Krumlovû. Zakladatelé a iniciátofii festivalu, Karel

dvacet dnÛ. Náv‰tûvnost je cca 50 000 divákÛ za sezonu.

cí byla pfieru‰ena a v˘raznû zkrácena samotnou

Konstantin a Joan Brehms, popisují nev‰ední pfií-

3 Jan DVO¤ÁK: Joan Brehms, Divadelní ústav, Praha

konstrukcí otáãivého hledi‰tû.

rodní krásu, opojnou veãerní náladu a pfiímo ãa-

1987, s. 9, 10.

KvÛli pochopení vzniklého problému je velmi

rovné prostfiedí na terasách pfied Bellarií i na

4 Milan FRIDRICH: 30 kapitol JDF, âeské Budûjovice

pouãné podívat se zpût do nedávné historie, sle-

schodi‰ti kaskádové fontány. Dodávají, Ïe „Ïádn˘

1985, Kapitola první – 1947.

dovat v˘vojové etapy konstrukce otáãivého hle-

divadelní sál nemÛÏe vykouzlit tak pohádkovou at-

5 TamtéÏ, Kapitola druhá – 1948.

di‰tû a pfiipomenout si okolnosti vzniku a zdÛvod-

mosféru krumlovského zámku a noãního zámec-

6 Jan âERN¯: Opony a horizonty Jihoãeského divadla,

nûní této sporné stavby.

kého parku“ a Ïe se jedná o velk˘ umûleck˘ ús-

âeské Budûjovice 1998, s. 37; M. FRIDRICH, cit. v pozn. 4,

pûch a propagaci nejkrásnûj‰ího koutu jiÏních

Kapitola tfietí – 1958.

V roce 1947 byl v rámci prvního roãníku Jiho-

âech.

5

7 Joan Brehms, vlastním jménem Janis Jindríkis, po ma-

ãeského divadelního festivalu plenér ãeskokrum-

Odchodem Karla Konstantina z Jihoãeského

turitû v Loty‰sku studoval v nûmecké Jenû a Erfurtu dûji-

lovského zámeckého areálu takto vyuÏit poprvé.

divadla my‰lenka letních festivalÛ na deset let

ny umûní a sochafiství. V nedalekém V˘maru a Desavû se

Joan Brehms, scénograf a umûleck˘ ‰éf v˘pravy

usnula. Obnova jejich tradice je spojena aÏ se

ztotoÏnil s ideov˘m a umûlecko-estetick˘m vlivem Bau-

tehdej‰ího Jihoãeského národního divadla, byl

jménem fieditele Otty Haaseho, pod jehoÏ vede-

hausu. Divadlu se vûnoval roku 1927 v Lubeku, 1932

jedním z velk˘ch zastáncÛ plenérov˘ch divadel-

ním byl pfiipraven tfietí roãník festivalu, zamûfien˘

v Rize, 1935 v Brzegu, 1937 v Brandenburgu, 1938 v Ri-

6

ních experimentÛ. Doba si Ïádala nové umûlecké

jiÏ v˘hradnû na âesk˘ Krumlov. V této dobû byl

ze, 1939 v Bydho‰ti, 1943 v GdaÀsku a od roku 1945

formy a „vãleÀování novodob˘ch divadelních pre-

Joan Brehms umûleck˘m fieditelem Jihoãeského

v âesk˘ch Budûjovicích. Viz J. DVO¤ÁK, cit. v pozn. 3,

divadla a zároveÀ v˘raznou tvÛrãí a umûleckou

s. 7–9.

3

zentací do pfiírodního rámce“ se ukázalo jako di-


275

mastr_04_07

31.8.2007

12:48

Stránka 276

7

8

9

10

11

12

13

14

15

Sám o sobû hovofiil jako o experimentátorovi,

stále jiné a nové dynamické prostorové moÏnosti

kterému nedá pokoj limit a omezení divadla ku-

dosud v divadelním projevu neznámé.“

9

Obr. 7. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, zámecká zahrada, experimentální toãna z roku 1958.

kátkového typu. „Mé celoÏivotní úsilí patfiící neu-

Dne 9. 6. 1958 se v rámci tfietího festivalové-

Obr. 8, 9. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, zámecká

stálému hledání a pokusÛm o pfiekonání iluzivní-

ho roãníku uskuteãnilo první, experimentální

zahrada, konstrukce otáãivého hledi‰tû z roku 1959. Na

ho rámeãkového obrazu, smûfiuje k nalezení

pfiedstavení s mal˘m, ruãnû otáãen˘m hledi‰tûm

obr. 8 je vidût konstrukci na nádvofií areálu dílen v âes-

nového neohraniãeného pohyblivého divadelního

pro cca ãtyfiicet osob v prostoru pfied letohrád-

k˘ch Budûjovicích, na obr. 9 je konstrukce postavena pro

prostoru ... Není moÏné donekoneãna vtûsnávat

kem Bellarie (obr. 7). Z divadelního pohledu se

pfiedstavení v âeském Krumlovû.

nové my‰lenky a novou skuteãnost do starého

jednalo o fenomenální úspûch. Pfiítomní hosté

Obr. 10. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, zámecká

prostoru; koncepce divadla minulé spoleãenské

byli nad‰eni, dobové zprávy a novinové ãlánky ne-

zahrada, nová konstrukce otáãivého hledi‰tû z roku 1960

epochy ani ve sv˘ch nesporn˘ch a historicky pro-

‰etfiily chválou. Joan Brehms popsal v tisku své

v prostoru pfied Bellarií.

gresivních kladech nemÛÏe b˘t jedinou formou

pocity Ïivotního ‰tûstí z realizace a vysvûtloval,

Obr. 11. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, zámecká

8

Ïe se otevírají „nesãíslné, nádherné moÏnosti, di-

zahrada, nová nástavba na konstrukci otáãivého hledi‰tû

Joan Brehms hledal nové scénické prostor y,

menze dosud neznámé, Ïe tímto pokusem se

z roku 1963.

usiloval o spojení jevi‰tû a hledi‰tû v nerozdûlen˘

provûfiují ve‰keré moÏnosti a úãiny nového pojetí,

Obr. 12, 13. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, zá-

celek a divadelní pfiedstavení cítil ve stálém po-

kdy se stfiedem dûje stává divák, kolem nûjÏ se

mecká zahrada, nová konstrukce otáãivého hledi‰tû v roce

souãasného divadla.“

hybu a promûnlivosti. „Experimentálním pfiedsta-

rozprostírá moderní, simultánní, pohybliv˘, mno-

1977.

vením chceme hledat a fie‰it zcela nové, je‰tû ne-

haosov˘ inscenaãní princip“. ZároveÀ pfiedstavil

Obr. 14, 15. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, zá-

uplatnûné cesty a ukázat nové inscenaãní

plán realizovat skládací a pfienosné otáãivé hle-

mecká zahrada, nová konstrukce otáãivého hledi‰tû v roce

moÏnosti. Proto jsme se rozhodli pokusnû usku-

di‰tû s pevnou Ïeleznou konstrukcí pro dvanáct

1993.

teãnit dlouholet˘ sen – divadelní pfiedstavení, pfii

aÏ patnáct set divákÛ, které bude moÏné postavit

kterém se celé hledi‰tû se v‰emi diváky otáãí

ve vhodném prostfiedí pro kaÏdou inscenaci sa-

uprostfied fiady simultáních scén, a tím poskytuje

mostatnû.

276

10


mastr_04_07

31.8.2007

12:48

Stránka 277

Z dobové fotografie je v‰ak patrná i druhá stra-

turgie se potvrdila nutnost hrát jednu hru v del-

míst k stání. V roce 1975 byla zaznamenána

na mince. V travnatém poli jsou rozpoznatelné

‰ím ãasovém období pro technickou nároãnost

i charakteristika náv‰tûvníkÛ. Dennû pfiijíÏdûlo

neosázené tvarované záhony, neboÈ pestrá kvûti-

noãního osvícení. V roce 1962–1963 byla kapa-

pfiibliÏnû dvacet zájezdov˘ch autobusÛ, které pfii-

nová v˘sadba byla pro experiment pfiekáÏkou.

cita otáãivého hledi‰tû roz‰ífiena na 620 míst.

váÏely celé kolektivy z továren, zemûdûlsk˘ch

V zahradním prostoru byly místo vzácn˘ch a sta-

Zmûna konstrukce se projevila pfiedev‰ím ná-

podnikÛ, nemocnic, lesÛ, dolÛ a podobnû. Indivi-

r˘ch dfievin (palmy, vavfiíny, banánovníky, fuchsie)

stavbou na vyv˘‰ené zádi nad fiídicí a reÏisérskou

duální divák pr ˘ témûfi nemûl ‰anci vstupenky

po obvodu rozmístnûny dekorace. „Kvûtinov˘ ráj“

kabinou (obr. 11).

získat. Plenérové divadlo si nepotrpûlo na smo-

v centrálním prostoru ve stfiedu zahrady pfied Bel-

Souãasnû stoupal diváck˘ zájem o festival,

king, praktiãtûj‰í je pr ˘ teplé obleãení, deka,

larií tak po dvû stû padesáti letech zanikl a jeho

otáãivé hledi‰tû se stalo známou atrakcí. Poãet

plá‰tûnka a nikomu nevadily tepláky ani pádlo

místo pfievzala divadelní aktivita, bezohledná vÛ-

pfiedstavení odehran˘ch kaÏdou sezonu byl pade-

v ruce. Podle statistik byly v tomto roce pfiiprave-

ãi historické tradici a autenticitû.

sát aÏ padesát pût; hrály se dvû aÏ tfii odli‰né in-

ny tfii inscenace a odehrálo se sedmdesát ãtyfii

scenace a náv‰tûvnost dosáhla v˘‰e cca 35 000

vyprodan˘ch pfiedstavení, coÏ odpovídá pfiibliÏnû

osob.

poãtu padesát aÏ padesát pût tisíc náv‰tûvníkÛ.

V roce 1959 probûhl dal‰í roãník festivalu a pro jeho náv‰tûvníky bylo pfiipraveno obrovské pfiekvapení. V prostoru pfied Bellarií bylo postave-

V hodnocení divadelních aktivit na otáãivém hle-

Stále rostoucí zájem vedl v roce 1976 k pokusu

no otáãivé hledi‰tû s kapacitou pro ãtyfii sta divá-

di‰ti v zámecké zahradû i z divadelní kritiky se

hrát i odpoledne. I tato pfiedstavení byla vyprodá-

kÛ. Bylo bezmotorové, ruãnû pohánûné (pfii pl-

v‰ak zároveÀ vytrácí nad‰en˘ tón z novátorství

na, ale neosvûdãila se, neboÈ v denním svûtle by-

ném zatíÏení bylo potfieba ãtyfiiceti siln˘ch muÏÛ),

a hodnocení jsou velmi stfiízlivá. V jednom pfiípadû

la pozornost diváka pfiíli‰ rozptylována jin˘mi vje-

s pfiibliÏnû ãtvercovou konstrukcí se zkosen˘mi

ãteme, Ïe „festival pfierÛstá hranice kraje a stává

my ze zámecké zahrady.

hranami a strmû stoupající zádí. Boky konstruk-

se poctivou lidovou slavností. Nechce dob˘vat

V roce 1977 byla provedena dal‰í podstatná

ce nebyly obloÏené a podlahové stupnû byly osa-

svût, ale vytvofiit divadlo blízké a srozumitelné oby-

zmûna konstrukce otáãivého hledi‰tû, které se

zeny laviãkami zahradního typu (obr. 8, 9). Otto

ãejn˘m lidem. Jsme v‰ichni ‰Èastni, Ïe máme

stalo v˘raznû strmûj‰ím, zadní ãást byla zv˘‰ena

11

Haas jako reÏisér a Joan Brehms jako v˘tvarník

v hledi‰ti mládeÏ, vesnici, pracující“.

inscenovali Jiráskovu Lucernu a úspûch pfiedsta-

padû divadelní kritik nemilosrdnû pran˘fiuje po-

V jiném pfií-

vení byl tak ohromující, Ïe namísto plánovan˘ch

vrchnost inscenace slovy: „Oãekával jsem, Ïe dra-

■ Poznámky

tfií pfiedstavení se jich odehrálo pln˘ch dvacet tfii.

maturgie divadla, reÏisér a v˘tvarník ve spolupráci

8 J. DVO¤ÁK, cit. v pozn. 3, s. 14–16. Autor monografie

Pfii pozorném ãtení novinov˘ch ãlánkÛ, progra-

s dramatikem se pokusí prozkoumat moÏnosti

o Joanu Brehmsovi v jedné poznámce na stranû 16 upo-

mÛ, mûsíãníkÛ Jihoãeského divadla, projevÛ ãi

otáãivého hledi‰tû, pfiedev‰ím tak, Ïe pouÏijí pohy-

zorÀuje, Ïe Brehmsovy teoretické statû jsou obtíÏnû do-

hodnotících kritik z roku 1959 i z následujících let

bu hledi‰tû ve smyslu dramatickém, umûleckém,

stupné; jeho názory jsou roztrou‰ené v desítkách studií

jednoznaãnû vysvítá dÛvod úspûchu a popularity

nikoli pouze v té nejprimitivnûj‰í funkci, tj. ke zmû-

pro odborné ãasopisy. Není tedy zcela zfiejmé, kdy autor

pfiedstavení v zámecké zahradû v âeském Krum-

nám dûji‰È hry. Pfiedstavení Krumlovská romance

monografie cituje Joana Brehmse a kdy mu vkládá do úst

lovû. Bylo to dáno pÛsobením zahradní scenerie,

je ve svém úhrnu vlastnû jen pÛvabná a zajímavá

své my‰lenky.

kvalitou zahradní architektury i sochafiské v˘zdoby

podívaná. Spí‰e zvlá‰tnost neÏ umûlecké dílo. ...

9 M. FRIDRICH, cit. v pozn. 4, Kapitola tfietí – 1958. V té-

a podmanivou, okouzlující veãerní atmosférou v˘-

Umûní má b˘t (nebo alespoÀ mÛÏe b˘t) atraktivní.

to souvislosti je nutno podotknout, Ïe princip otáãení hle-

znamné historické a památkové lokality – prostû

Obávám se v‰ak, Ïe tato sloÏka spolu s ekono-

di‰tû ãi divákÛ úplnû nov˘ není. Pohyb divadelního obrazu

geniem loci. Nejvût‰í zásluhou divadla byla sku-

mickou se tu pfiesouvají (nebo dokonce snad uÏ

kolem diváka byl pouÏíván jiÏ v pozdnû stfiedovûk˘ch pa-

teãnost, Ïe na toto unikátní prostfiedí upozornilo

pfiesunuly?) na dominantní místo“.

12

‰ijov˘ch hrách ãi v takzvan˘ch Ïiv˘ch obrazech vyuÏívají-

‰irokou vefiejnost. Na druhé stranû si divadlo bez

V roce 1966 do‰lo k rekonstrukci pojízdného

cích pohybu vozÛ. Pfied polovinou 17. století Joseph Furt-

skrupulí hodnoty prostfiedí pfiisvojilo, ale nikterak

podkladu, osazení nového pohonu a osvûtlení,

tenbach nakreslil plán otoãného stolu s diváky uprostfied

jim neprospûlo, naopak, brutální konstrukcí

roz‰ífiení hledi‰tû, v˘mûnû sedadel a zv˘‰ení ka-

prostoru a ãtyfimi jevi‰ti po obvodu. Návrh otáãivého pro-

a technick˘m vybavením, necitliv˘mi stavbami de-

pacity na 700 míst.

storu pro diváky je doloÏen také v roce 1920, pochází od

korací (v‰e je milosrdnû zahaleno tmou ãi zmûkãeno noãním nasvícením) mu v˘raznû ‰kodí.

Dobové záznamy si jiÏ nev‰ímaly technické pod-

Oscara Strnada z Vídnû. V roce 1927 publikovali archi-

staty otáãivého hledi‰tû, spí‰e obsahovaly vyjád-

tekti Er win Piscator a Walter Gropius své Totaltheater,

V roce 1960 byla pro pát˘ roãník Jihoãeského

fiení k provozní nebo inscenaãní praxi. „Hodnotili

coÏ je kruhové pohyblivé hledi‰tû. Z období po roce 1950

divadelního festivalu realizována nová podoba

jsme s p˘chou dosavadní v˘voj, ale nechtûli jsme

je známo nûkolik soutûÏních projektÛ na otáãivé hledi‰tû

otáãivého hledi‰tû. Kapacita sedadel se zv˘‰ila

ustrnout. Bylo nutné pfiinést nové impulsy. Styl

ze ·v˘carska, Francie a Finska. Otáãivá hledi‰tû byla rea-

na 525 míst, nová konstrukce získala dne‰ní, kru-

pfiedstavení byl témûfi vÏdy dopfiedu dán nemoÏ-

lizována ve finském Tampere roku 1959, v PafiíÏi 1960

hov˘ tvar a pevn˘ podvozek s elektromotory, které

ností zmûnit pfiírodní scenerii. Pfiírodní areál do

a Grenoblu roku 1968.

umoÏÀují plynul˘ pohyb obûma smûry. Na vyv˘‰e-

znaãné mír y omezoval do budoucna i reper toár.

10 J. DVO¤ÁK, cit. v pozn. 3, s. 10-11; M. FRIDRICH, cit.

né zádi je fiídicí a reÏisérská kabina. V pfiední, sní-

Bellarie vtiskovala v‰emu pfiíli‰ siln˘ v˘raz a bylo

v pozn. 4, Kapitola tfietí – 1958; J. âERN¯, cit. v pozn. 6,

Ïené ãásti jsou sedadla vyjímatelná a je zde moÏ-

tûÏké si ji pfiedstavit jako antick˘ chrám nebo exo-

s. 37.

no usadit orchestr. Otáãivé hledi‰tû je vybaveno

tick˘ Orient. Zakr˘t ji kulisami? I stromy, nádherné

samostatn˘m osvûtlením, boky konstrukce jsou

stromy zaãaly vadit, Ïe byly pofiád stejné.“

13

11 M. FRIDRICH, cit. v pozn. 4, Kapitola sedmá – 1962. 12 Vladimír SEMRÁD: Dvû pfiedstavení VIII. Jihoãeského

obloÏeny vlnit˘mi deskami z laminátu (obr. 10).

O otáãivé hledi‰tû byl a stále je velk˘, aÏ

Uvedená podoba otáãivého hledi‰tû se osvûdãila

enormní zájem. Dokládá to informace z roku

s. 58.

jako funkãní a praktická pro opakovaná velkoka-

1975 – i pfii vyprodan˘ch vstupenkách na sezení

13 M. FRIDRICH, cit. v pozn. 4, Kapitola jedenáctá –

pacitní plenérová pfiedstavení. Z hlediska drama-

se bûÏnû na pfiedstavení prodávalo navíc sto

1966.

festivalu, in: Acta scaenographica 4, 1963-1964, ã. 3,


277

mastr_04_07

31.8.2007

12:48

Stránka 278

tolik, Ïe se v celostátním tisku o práci Jihoãeského divadla prakticky nepsalo.

16

14

Na náv‰tûvnost

nebrat v úvahu i projev regionální hrdosti na zvlá‰tnost, kterou jinde nemají.

to v‰ak vliv nemûlo, pfiedstavení na otáãivém hle-

Otáãivé hledi‰tû je skuteãnû spí‰e zvlá‰tnost,

di‰ti byla stále vyprodána. PrÛmûrnû se za sezo-

jak trefnû posoudil jiÏ v roce 1963 Vladimír Sem-

nu odehrálo sedmdesát pfiedstavení, jeÏ nav‰tívi-

rád. Je vûcí divadelní kritiky ãi odborníkÛ na v˘voj

loí padesát pût aÏ ‰edesát tisíc osob.

divadla a divadelního prostoru, aby posoudili, jak

V roce 1989 byla zahájena jeho celková rekon-

zásadní je pro souãasn˘ v˘voj divadla „pfiekoná-

strukce. Tato poslední pfiestavba je vûrn˘m obra-

vat limity a omezení divadla kukátkového typu“

zem pÛsobení divadelních aktivit v zámecké za-

nebo hledat „nov˘, neohraniãen˘, mnohaosov˘,

hradû. Hmota nové konstrukce a pouÏité

dynamick˘, pohybliv˘“ divadelní prostor s diváky

materiály jsou vÛãi prostfiedí historické zahrady,

uprostfied. Bylo nepochybnû pfiínosné, Ïe Joan

památky zapsané od roku 1992 v Seznamu svû-

Brehms v roce 1958 úspû‰nû zrealizoval a ve

tového kluturního a pfiírodního dûdictví UNESCO,

studii rozvedl my‰lenky, které vznikly sice jiÏ v ro-

bezohledné (obr. 17). Pfiedimenzované proporce

ce 1927, ale pouze v návrzích. Velmi pozornû by

ryze technické a úãelové stavby dominují zahrad-

v‰ak mûla b˘t posouzena skuteãnost, proã se Jo-

nímu prostoru a zcela likvidují nejcennûj‰í hodno-

an Brehms ve sv˘ch divadelních experimentech

ty zámecké zahrady v daném místû – kvûtinov˘

tak ãasto opíral o hodnotná historická prostfiedí –

stfied, velkorysou barokní podélnou osu a v pfiíã-

zahradu, nádvofií, ma‰karní sál a barokní divadlo

né ose pohled na mimofiádnû hodnotn˘ letohrá-

na zámku v âeském Krumlovû, nádvofií hradu

dek Bellarii, kter ˘ úplnû zakr ˘vají. Kompoziãní

Karl‰tejn, prostor Rajské zahrady dominikánské-

stfied zahrady se stal podfiízenou plenérovou kuli-

ho klá‰tera v âesk˘ch Budûjovicích a podobnû.

sou pro otáãivé hledi‰tû.

Nemûlo by uniknout, Ïe divadelní kritika jiÏ desít-

âtyfiicet let tvrdo‰íjného setrvání divadla v zá-

ky let mlãí k v˘znamu a pfiínosu otáãivého hledi‰-

mecké zahradû, vydávan˘ch jiÏ za divadelní tradi-

tû jako formy plenérového divadla, které ke své-

ci, emotivní vztah vefiejnosti k otáãivému hledi‰ti

mu úãinku zarputile vyÏaduje historick˘ prostor

a snaha zodpovûdn˘ch politick˘ch osobností zís-

zámecké zahrady v âeském Krumlovû.

Obr. 16. Maketa polydimenzionálního divadelního zafií-

kat pfiízeÀ vefiejnosti bez ohledu na podstatu vûci

zení ve tfiech fázích pohybu. Autor Joan Brehms.

byly mnohem silnûj‰í neÏ námitky specialistÛ na

Obr. 17. âesk˘ Krumlov, státní hrad a zámek, otáãivé

ochranu historické zelenû, odborn˘ch pracovníkÛ

hledi‰tû v roce 1993.

Divadelního ústavu, památkové péãe, scénogra-

■ Poznámky

fÛ a architektÛ, nesouhlas instituce památkové

14 J. âERN¯, cit. v pozn. 6, s. 62.

a celkovû zmohutnûla i konstrukce nástavby nad

péãe, pravidla stavebního a památkového záko-

15 Velmi podrobn˘ pfiehled stanovisek, názorÛ a doku-

fiídicí a reÏisérskou kabinou. Po stranách pfiibyla

na i neÏ mezinárodní úmluvy âeské republiky.

15

mentÛ lze najít na adrese http://otacivehlediste.ckrum-

nástupní schodi‰tû, boky a pohledová ãela byly

Otáãivé hledi‰tû má neuvûfiitelnû silné zastání

lov.cz/t_index.htm. V souvislosti s textem upozorÀuji ze-

obloÏeny dfievem (obr. 12, 13). Zvlá‰tû obloÏení

u vefiejnosti, politické reprezentace a samozfiej-

jména na Stanoviska k problému otáãivého hledi‰tû

dfievem bylo pochvalnû zmiÀováno, údajnû nepÛ-

mû divadelníkÛ. Je pravda, Ïe dvû generace ná-

v âeském Krumlovû.

sobí pouze estetiãtûji, ale umoÏÀuje i lep‰í umû-

v‰tûvníkÛ nemûly moÏnost proÏít okouzlení

leck˘ záÏitek. Laminátové desky bûhem jízdy toã-

z „kvûtinového ráje“, ale naopak vnímaly stfied

ny znaãnû rezonovaly a otáãení bylo hluãné.

zámecké zahrady jako hezkou kulisu podfiízenou

Dfievo zaãalo zvuk pohlcovat, tlumit hluk motorÛ,

divadlu. Kde se v‰ak vytvofiil tak jednoznaãn˘

a tak herci jiÏ mohli mluvit i bûhem otáãení a byli

a pevn˘ vztah k otáãivému hledi‰ti, kter ˘ vede

sly‰et.

k naprostému pfiehlíÏení hodnot historické zá-

Charakter dílenské ãi svépomocné rekonstruk-

mecké zahrady? Lze ho hledat v kolektivní sou-

ce otáãivého hledi‰tû vypovídá o mnohém. Odpo-

náleÏitosti, která hraje v˘znamnou roli v Ïivotních

vídal zfiejmû finanãním moÏnostem Jihoãeského

vzpomínkách? Jedni pfiekonávali v‰echny moÏné

divadla, v˘znamu pfiikládanému otáãivému hledi‰ti

potíÏe a pak spoleãnû pociÈovali radost a hrdost

i úrovni divadelních festivalÛ v âeském Krumlovû.

nad fungující konstrukcí otáãivého hledi‰tû ne-

V té dobû byl jiÏ tfii roky (od roku 1974) publiko-

mající ‰iroko daleko obdoby. Druzí jsou spjati

ván v˘sledn˘ BrehmsÛv návrh takzvaného polydi-

spoleãn˘mi proÏitky z herního projevu na netra-

menzionálního divadelního zafiízení (obr. 16). Do-

diãním místû, v plenéru, ãasto v nároãn˘ch kli-

ba v‰ak nepfiála nov˘m projektÛm a vrchol

matick˘ch podmínkách. Diváci, jak víme, se na

normalizace se v divadle projevil stagnací. Maso-

pfiedstavení ãasto sjíÏdûli v kolektivech a spoleã-

v˘ a komerãní charakter divadelních aktivit na otá-

nû proÏili okouzlující veãer. Individuální proÏitky

ãivém hledi‰ti v zámecké zahradû se opíral

jsou v tomto srovnání odli‰né, jsou niternûj‰í, ná-

o osvûdãen˘ repertoár, sníÏily se nároky na umû-

roãnûj‰í a také pokornûj‰í. V pfiípadû ãeskokrum-

leckou kvalitu a zájem odborné kritiky odpadl na-

lovské vefiejnosti a obyvatel jiÏních âech nelze

278

17


K historii otáãivého hledi tû v zámecké zahradû v âeském Krumlovû

Recommend Documents